ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Penzion pro důchodce na ul. Tyršova č. p ve Vsetíně

Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova Penzion pro důchodce na ul. Tyršova č. p. 1271 ve Vsetíně

-1-

ENERGETICKÝ AUDIT Vypracováno dle zákona „O hospodaření energií č.406/2000 Sb.“ §9 a vyhlášky 213/2001 Sb. a její novelizace č.425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Budova – Penzion pro důchodce na ul. Tyršova č. p. 1271 ve Vsetíně

Zadavatel:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Schválil:

Ing. Karel Zubek

Zhotovitel:

AB Solartrip s. r. o.

Počet výtisků: 2 Počet stran: 111 Počet příloh: 6 Datum vydání: 14. 8. 2010

Vsetín, srpen 2010 Tel. 777 238 679

Výtisk č.: Evidenční č.:

1 EA-20-08/2010

e-mail: [email protected]


-2-

OBSAH:

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy ....... 4 1.1. Identifikační údaje .................................................................................................................................... 4 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu ......................................................................................................................................... 4 1.1.2. Identifikace energetického auditora ............................................................................................................................... 4 1.1.3. Předmět energetického auditu ........................................................................................................................................ 4 1.1.4. Zadání energetického auditu ........................................................................................................................................... 5 1.1.5. Účel energetického auditu ................................................................................................................................................ 5

1.2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................................ 6 1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech ........................................................................... 8 1.2.2. Budova PPD Tyršova– stavební část ......................................................................................................................... 13 1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV ............................................................................ 19 1.2.4. Rozvody tepla.................................................................................................................................................................... 21 1.2.5. Rozvody, spotřebiče a zdroj zemního plynu .............................................................................................................. 22 1.2.6. Rozvody elektro zdroj el. energie ................................................................................................................................. 22 1.2.7. Podstatné spotřebiče el. energie .................................................................................................................................. 23 1.2.8. Osvětlení ............................................................................................................................................................................ 23 1.2.9. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) .................................................................................................................... 24 1.2.10. Významné energetické výrobní technologie ............................................................................................................ 25

1.3. Zhodnocení výchozího stavu ............................................................................................................... 26 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů.................................................................................................... 26 1.3.2. Energetické bilance.......................................................................................................................................................... 26 1.3.3. Energetické hodnocení objektu ..................................................................................................................................... 28 1.3.4. Porovnání prům. součinitele prostupu objektu ......................................................................................................... 29 1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií ................................................................................. 30 1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV................................................................................................................................ 32 1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství..................................................................................... 34 1.3.8. Hospodaření s energiemi ............................................................................................................................................... 36 1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor ....................................................................................................................... 38

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie .............................................................................. 39 2.1. Návrh technického řešení ..................................................................................................................... 39 2.2. Stanovení celkových investičních nákladů ....................................................................................... 57

3. Ekonomické vyhodnocení ............................................................................................................. 58 3.1. Prostá doba návratnosti ........................................................................................................................ 58 3.2. Ekonomické ukazatele........................................................................................................................... 59

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí ............................................................. 60 5. Výstupy energetického auditu...................................................................................................... 61 5.1. Celková výše energetických úspor ..................................................................................................... 61 5.2. Výběr optimální varianty ....................................................................................................................... 63 5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie ............................................................................. 64 5.4. Závěrečný posudek energetického auditora ..................................................................................... 65




-3-

Přílohy 1 Foto, situace 2 Opatření, varianty 3 Ekonomické hodnocení 4 Evidenční list energetického auditu 5 Osvědčení o odborné způsobilosti 6 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy

4 A4 21 A4 2 A4 2 A4 1 A4 12 A4

Výchozí podklady: Projektová dokumentace stavební části a TZB Revizní zprávy elektro Podklady spotřeby energie (faktury - el. energie, teplo) Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura Fotografická dokumentace Informace od správce a údržby aj.




-4-

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy 1.1. Identifikační údaje 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu 1.

Název a adresa:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín

2.

Právní forma:

obecně prospěšná společnost

3.

Telefon, fax a e-mail:

571 811 800, 571 811 801

4.

e-mail:

5.

Jméno odpovědného zástupce:

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

6.

IČ:

26863081

7.

Název a adresa předmětu auditu:

Budova Penzion pro důchodce, ul. Tyršova č. p. 1271, 755 01 Vsetín, zástupce vlastníka pan Ing. Petr Šulák (referent bytového oddělení) správce a provozovatel - H&B REAL, a. s., IČ: 45197504, Smetanova 1484, 755 01 Vsetín, zástupce pan Pavel Pečiva (technik správy nemovitostí)

8.

Telefon, fax a e-mail:

tel: 571 491 642, email: [email protected] tel: 737 263 913, email: [email protected]

[email protected]

1.1.2. Identifikace energetického auditora 8.

Název a adresa firmy:

Karel Zubek, Ing.

9.

Telefonní a faxové spojení:

777 238 679

10.

IČ:

12648434

11.

Jméno a adresa auditora:

Ing. Karel Zubek, Na plavisku 1235, 755 01 Vsetín

12.

Oprávnění č.:

č. 627 (dne 26.6.2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu)

1.1.3. Předmět energetického auditu 13.

Předmět:

Penzión pro důchodce na ul. Tyršova č. p. 1271 ve Vsetíně

14.

Místo stavby:

Vsetín (kód obce: 541630)

15.

Adresa:

ul. Tyršova č. p. 1271, 755 01 Vsetín

16.

Vlastník:

Město Vsetín (IČ: 00304450), Svárov 1080, 755 24 Vsetín




17.

Uživatel:

Město Vsetín, správce - H&B REAL, a. s.

18.

Katastrální území:

Vsetín 786764, parcela č. 2897, LV č. 10001

19.

Způsob využití:

rodinný dům (dle katastru nemovitostí)

-5-

1.1.4. Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: -

z požadavků zadavatele z „Metodiky energetického auditu“, jenž je obsažena ve vyhlášce č. 213/2001 Sb. a její novelizace Ministerstva průmyslu a obchodu

1.1.5. Účel energetického auditu Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým potřebám energií v objektu Penzión pro důchodce na ul. Tyršova č. p. 1271 ve Vsetíně, v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Účelem zpracování energetického auditu je dále posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému, přípravy a dodávky TV, spotřeby elektrické energie, tepla aj., přičemž výchozím stavem je stávající standardizovaný stav využití budovy. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření.




-6-

1.2. Popis výchozího stavu Budova Penzion pro důchodce na ul. Tyršova ve Vsetíně (dále jen PPD Tyršova) se nachází severovýchodně od centra města Vsetína, mezi ul. Tyršovou a na ní kolmo navazující ulici U Hřiště a nábřežní komunikaci nedaleko řeky Bečvy. Stavba je pavlačového typu, součástí většího stavebního komplexu (pod názvem Rafanda) a je řešena v jednom podzemním a čtyř nadzemních podlažích, členěna do tří samostatných bloků, tj. část A, B a G. Při výstavbě v r. 1939 byla použita technologie železobetonového skeletu. V roce 1996 -1997 došlo zde k rozsáhlé rekonstrukci a změně, z původního bytového domu na penzión pro důchodce.Terén na kterém budova stojí, je rovinatý. Budova bytového domu PPD Tyršova, je dnes využita především k bydlení seniorů. Stávající stav Vytápěný objem objektu: Vytápěná plocha objektu:

3

12 347 m 2 3 437 m

Budova PPD Tyršova ve Vsetíně, se nachází v nadmořské výšce cca 338 m. n. m. Souřadnice umístění objektu jsou 49° 20' 13", severní ší řky, 17° 59' 56" východní délky.

základní údaje (stávající stav): - počet obyvatel - počet zaměstnanců

cca 75 stálých obyvatel (penzisté) cca 3 osoby (stálí zaměstnanci), cca 5 osob (uživatelé pronajímaných prostor) - pracovní doba 7 dnů v týdnu od 1.00 - 24.00 hod (celoroční provoz ) - provozní režim 64 bytových jednotek - 7 dnů v týdnu (celoroční provoz), garáže, kanceláře, sklady a zázemí budovy - popis činnosti trvalé ubytování penzistů (64 bytů) + obslužné prostory, provoz kanceláří, dílen, skladů a garáží - rekonstrukce objektů zásadní rekonstrukce v r. 1996 – 1997 (zateplení budovy, přístavba výtahů, výměna oken, vnitřní úpravy v budově aj.) - technická zařízeni převážnou část technických zařízení zastupují výtahy a technologie dodávky tepla a TV - zdroje tepla zdrojem tepla pro vytápění budovy je dálkové teplo CZT, tj. nedaleká výměníková stanice tepla, otopný systém je s teplotním spádem 90/70oC; jako otopná tělesa v budově jsou použita většinou litinová článková otopná tělesa s radiátorovými ventily s termostatickými hlavicemi, všechny radiátory jsou osazeny digitálními poměrovými měřiči tepla - TV příprava TV je centrální z dálkového zdroje tepla, tj. výměníková stanice tepla v kombinaci s el. zásobníkovými a průtokovými ohřívači TV - zdroje elektrické energie zdrojem elektrické energie je nn síť ČEZ, a.s. s předávacím místem v budově - zdroje zemního plynu - rozvody zemního plynu - rozvody tepelné energie jsou původní s dílčími úpravami realizovaných během provozu - rozvody el. energie jsou původní s dílčími úpravami realizovaných během provozu - osvětlení původní instalované žárovkové a zářivkové osvětlení - měření spotřeb fakturační měření (v majetku dodavatele paliv a energie): Vsetín, srpen 2010 Tel. 777 238 679



- prodej energií - dokumentace

-7-

- elektrická energie - 64 ks fakturačního měřidla (64 x byty) - 3 ks fakturačního měřidla (společné prostory) - 2 ks fakturačního měřidla (pronajímané prostory) - teplo pro ÚT - 1 x kalorimetrické fakturační měřidlo na patě budovy - poměrové měřiče tepla na radiátorech ve všech vytápěných prostorech - TV - 1 x kalorimetrické fakturační měřidlo ve VST - vodoměry ve všech bytech a pronajímaných prostorech prodej energií není realizován k dispozici byly následující podklady a dokumentace: • Projektová dokumentace (stavební, topení, revizní zprávy atd.) • Fotografická dokumentace • Účetní doklady (faktury tepelná energie a el. energie) • Zákony, vyhlášky, normy, předpisy • Informace (správce, údržby aj.)

Obr. č. 1: Situační schéma objektu PPD Tyršova

PPD Tyršova




-8-

1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následující tabulce je přehled energetických vstupů a to ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur a údajů zadavatele energetického auditu a současně i provozovatele objektu. Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: -

elektrická energie EE teplo TE (CZT)

Obr. č. 2: Informativní tok uvažovaných energií v objektu PPD Tyršova

Elektrická energie provoz el. spot. ve společných prostorech

PPD Tyršova

Teplo (CZT) provoz ÚT, ohřev TV

Mimo uvedené druhy energií je v objektu zaznamenávána pomocí fakturačních vodoměrů i spotřeba teplé a studené vody.




-9-

V následující tabulce je přehled základních údajů o energetických vstupech a výstupech. Tabulka obsahuje údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur zadavatele energetického auditu a zaznamenaných údajů od provozovatele. Součástí celkových nákladů není DPH. Tabulka č. 1: Energetické vstupy a výstupy r. 2008 Pro rok: 2008 Vstupy paliv a energie

Jednotka

*El. energie MWh Teplo GJ 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

7 1 609 -

3,6 -

25 1 609 1 634 1 634

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

9 1 742 -

3,6 -

33 1 742 1 776 1 776

Roční náklady v Kč 27 574 937 581 965 155 965 155

*neúplné údaje - v době zpracování EA nebyly k dispozici

Tabulka č. 2: Energetické vstupy a výstupy r. 2009 Pro rok: 2009 Vstupy paliv a energie

Jednotka

El. energie MWh Teplo GJ 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie


Roční náklady v Kč 39 397 979 283 1 018 679 1 018 679


Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova Penzion pro důchodce d na ul. Tyršova č.. p. 1271 ve Vsetín Vsetíně

- 10 -

Graf č. 1: Celková spotřeba eba energií v r. 2009 Celková spotřeba eba energií r. 2009 v GJ Nákup el. energie 2%

Nákup tepla 98%

Celková spotř spotřeba energií v r. 2009 v Kč Nákup el. energie 4%

Nákup tepla 96%

Z výše uvedených údajů v tabulce je patrné, že spot spotřeba tepla cca 98% % je na rozdíl od spot spotřeby el. energie cca 2% podstatně vyšší. Podíl tepla na celkové finanční finan částce ástce za teplo je cca 96% a el. energii cca 4%.




- 11 -

Dodavatel elektrické energie V budově PPD Tyršova se nachází 69 samostatných fakturačních elektroměrů pro měření spotřeby EE, z čehož je 64 v bytech, dva v pronajímaných prostorech a tři, které jsou určeny pro odběr provozovatele budovy. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Odběratel – H&B REAL, a. s. (správce objektu), IČ: 45197504, Smetanova 1484, 755 01 Vsetín •

Odběrné místo – č. 0002073585, Tyršova 1271/B, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 71919880, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 60 A. Společné prostory blok B.

•

Odběrné místo – č. 0002073579, Tyršova 1271/B, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 6029341, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 40 A. Společné prostory blok A.

•

Odběrné místo – č. 0002073572, Tyršova 1271/B, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 71919886, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 50 A. Společné prostory blok G.

Tabulka č. 3: Spotřeby EE (jen společné prostory) r. 2006 – 2008 Rok

Celkem EE (MWh/rok)

Cena celkem (Kč/rok) bez DPH a bez pevných poplatků

Cena (Kč/kWh) bez DPH

2007 2008 2009

9,3

39 397

4,24

Dodavatel tepla (ÚT + TV) Dodavatelem dálkového tepla je firma Zásobování teplem Vsetín, a. s. (dále jen CZT). Teplo je dodáváno z výměníku tepla umístěného nedaleko budovy. Tabulka č. 4: Spotřeby tepla r. 2006 – 2008 (ÚT) Rok

Celkem teplo pro ÚT (GJ/rok)

Celkem teplo pro TV (GJ/rok)

Celkem teplo pro ÚT a TV (GJ/rok)

Cena celkem bez DPH (Kč/rok)

Cena (Kč/GJ)

2007 2008 2009

1 252,6 1 227,6

489,7 381,4

1 742,4 1 608,9

979 282,9 937 581,0

562,0 582,7

Celková dodávka TV naměřená na vodoměrech byla v r. 2009 cca 638,2m3.




- 12 -

Graf č. 2: Celková fakturovaná á spotřeba spotř TE v r. 2006 – 2008 objekt PPD Tyršova Spotřeba eba TE (ÚT+TV) PPD Tyršova 1271

2 000 1 500 TV

GJ 1 000

ÚT

500 0 2008

2009 rok

Tyršova je využíváno k vytápění budovy a oh ohřevu TV. Kalorimetrická Teplo z CZT pro budovu PPD Tyršova, měřidla jsou umístěna pro ÚT na patě pat budovy v I. P. P. budovy a ve výměníkové ěníkové stanici tepla pro ohřev TV. Fakturace tepla a TV je provedena mezi jednotlivými nájemci prostor PPD Tyršova Tyršova, dle údajů na měřidlech, lokálních radiátorových měřidlech m a vodoměrech TV. Tabulka č.5: Spotřeba eba tepla na vytápění vytáp v přepočtu na denostupně PPD D Tyršova (dle skutečných spotřeb) Vstupy paliv a energií 2006 2007 2008 Skutečná spotřeba na ÚT Počet denostupňů Rozdíl proti DDP 50 Přepočtená spotřeba Počet topných dnů Průměrná venkovní teplota (tes)

GJ D % GJ st.C

-

-

1 227,6 2 857 83,8 1 464,2 246 4,6

0

Pozn.: DDP50 – 50-titi letý dlouhodobý průměr prům (3 408 D ) 0 tis=19 C (průměrná výpočtová tová vnitřní vnitř teplota v celém objektu)

Průměrná spotřeba eba tepla pro vytápění vytápě r. 2008 s přepočtem na denostupně činí 1 464 GJ/rok. Dodavatel zemního plynu V budově PPD Tyršova se ZP nevyužívá.




- 13 -

1.2.2. Budova PPD Tyršova– stavební část Základní popis Objekt PPD Tyršova se nachází severovýchodně od centra města Vsetín v městské části Dolní Město. Foto č. 1: Budova PPD Tyršova (severozápadní pohled)

Další fotografie v příloze č. 1. PPD Tyršova je čtyřpodlažní bytový dům pavlačového typu, který slouží především účelu bydlení pro seniory. Budova, která je součástí většího stavebního bloku (pod názvem Rafanda) byla postavena koncem třicátých let minulého století a sloužila jako bytový dům. V roce 1996 - 1997 zde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně změny účelu užívání. Řešená část celého bloku má tvar U a využívané prostory jsou přístupné z pavlačí. Nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonový skelet. Venkovní obvodové zdi jsou provedeny z pálených cihel se zateplením polystyrénem o tl. 70mm. Vnější zdi ze strany pavlačů jsou provedeny z nezatepleného SIPOREXU. Na budově je provedena střešní sedlová jednoplášťová nezateplená dřevěná konstrukce s hliníkovým plechem. Střešní plochá (V. N. P.) zateplená konstrukce (polystyrén o tl. 100mm) na stropní desce je jednoplášťová s živičnými pásy. Podlahové betonové konstrukce na zemi, u vytápěných prostor, jsou bez zateplení, většinou s cementovou mazaninou nebo krytinou z dlažby. Stropní železobetonová konstrukce nad suterénem je zateplena polystyrénem o tl. 40mm. Stropní konstrukce pod půdou je betonová, zateplená polystyrénem o tl. 50mm. Otvorové výplně v budově jsou většinou původní dřevěná a kovová zdvojená nebo jednoduchá okna. Původní otevřené pavlače byly zakryty prosklenými stěnami, které byly nedávno ve spodní a horní části, zcela uzavřeny vloženým pěnovým polystyrénem. Charakteristika využití budovy Budova PPD Tyršova. je využívána především k činnosti penziónu pro důchodce, včetně provozu obslužných prostor pro tento objekt. Všechny prostory v budově jsou využívány jen k uvedeným účelům. Vytápěny jsou všechna podlaží, suterén jen částečně.




- 14 -

V jednotlivých částech objektu jsou umístěny tyto prostory: I. P. P. – garáže, dílny, sklady, chodby, sociální zařízení, sklepy, kolárky aj. I. – IV. N. P. část A – byty, kanceláře, chodby aj. část B - byty, kanceláře, rehabilitace, chodby aj. část G - byty, kanceláře, chodby aj. V. N. P. část A – prádelna, sušárna, chodby, sociální zařízení aj. část B - prádelna, sušárna, chodby, sociální zařízení aj. část C - prádelna, sušárna, chodby, sociální zařízení aj. Obr. č. 3: Situační schéma včetně rozdělení budovy PPD Tyršova S

J

část budovy A

řeka Bečva

ul. Tyršova

část budovy B


část budovy G



- 15 -

Obr. č. 4: Zóny v budově I. P. P.

zóna 2

Obr. č. 5: Zóny v budově I. – IV. N. P.

zóna 1


zóna 2



- 16 -

Obr. č. 6: Zóny v budově IV. N. P.

zóna 2 zóna 1

Stavební konstrukce stávající stav -

-

-

-

Neprůsvitný obvodový plášť Venkovní obvodové převážně zateplené zdi objektu, jsou provedeny z plných pálených cihel a zatepleny pěnovým polystyrénem o tl. 70mm (r. 1996). Vnější zdi ze strany pavlačů jsou provedeny z nezatepleného SIPOREXU. Venkovní zdi u suterénu jsou bez zateplení. Stávající stav venkovního obvodového pláště je bez zásadního poškození. Střešní a stropní konstrukce Střešní plochá jednoplášťová zateplená konstrukce na stropní desce je s nedostatečnou tepelnou izolací polystyrénem o tl. 100mm. Stropní železobetonová konstrukce nad suterénem je zateplena polystyrénem o tl. 40mm. Stropní konstrukce pod půdou je betonová, zateplená polystyrénem o tl. 50mm. Podlaha Betonová podlaha na terénu je zhotovena na zhutněné vrstvě štěrkopísku s hydroizolací proti zemní vlhkosti. Podlahové betonové konstrukce na zemi je bez dodatečného zateplení. Povrch je většinou dlažba nebo PVC. Otvorové výplně Otvorové výplně jsou převážně původní, vyměněny při rekonstrukci v r. 1996. V objektu jsou použita zdvojená dřevěná okna, v suterénu jednoduchá v kovovém rámu. Vstupní dveře do budovy, včetně prosklení u dveří a jsou provedeny v kovovém rámu s jednoduchým prosklením. Část prosklených ploch v prostoru schodiště, je provedena se zdvojeným sklem a menší část s jednoduchým prosklením v kovovém rámu (severní strana části G a A). Na většině oken je provedeno těsnění okenních spár pomocí pryžového, nebo plechového těsnění, které je však již většinou strhlé nebo poškozené. Okna jsou proto z větší části v nevyhovujícím stavu (nedoléhají rámy jednotlivých oken, v některých případech nejdou okna otevřít a naopak zavřít, těsnění je strhlé, poškození nátěru a kování oken atd.). Míra opotřebení těchto otvorových výplní byla odhadnuta na cca 50%. Většina prosklených ploch je v objektu stíněna horizontálními kovovými žaluziemi a bílými záclonami.




- 17 -

Místní a normalizované klimatické podmínky Tabulka č.6: Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky jednotka Vsetín

Lokalita Definovaná teplota pro zahájení vytápění

3,8

°C

Výpočtová venkovní teplota

-17

°C

Průměrná vnitřní teplota tis

20

°C

Počet dnů otopného období

240

den

3 888

°D

Počet denostupňů D = d (tis-tes)

Následující tabulka specifikuje základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce budovy (více příloze č. 2). Skladby jednotlivých konstrukcí byly použity z projektové dokumentace a ověřeny zpracovatelem auditu místním šetřením.




- 18 -

Tabulka č. 7: Základní údaje budovy včetně specifikace podstatných stav. konstrukcí budovy Objekt PPD Tyršova Rok výstavby 1939 Rekonstrukce 1996 - 1997 Půdorysné rozměry (m) nepravidelný tvar 2 Zastavěná plocha (m ) 1 035,1 Počet N. P. 5 Počet P. P. 1 Výška budovy (m) 19,35 Světlá výška (m) 2,35 – 32,65 Konstrukční výška (m) 2,55 – 3,20 2 Vytápěná užitková plocha (m ) 3 436,8 3 Obestavený prostor vytápěný (m ) 12 346,7 2 Plocha plné části fasády celkem (m ) 3 402,7 2 Plocha otvorových výplní (m ) 775,9 2 Plocha střechy, stropu (m ) 164,8 2 Plocha podlahy na terénu (m ) 1 680,6 2 Celková plocha ochlaz. konstrukcí (m ) 6 024,0 Geometrická charakteristika A/V 0,49 Označení zóny Zóna 1 Zóna 2 Charakteristika byty, kanceláře, soc. prostory schodiště, chodby, sklady aj. o Průměrná vnitřní teplota ( C) 21 15 2 Vytápěná plocha ( m ) 3 033 404 3 Obestavený prostor vytápěný ( m ) 10 990 1 356 Konstrukce svislého obvodového pláště

Střešní a stropní konstrukce stávající stav

Vnitřní konstrukce stávající stav

Otvorové výplně stávající stav


Svislý zateplený (EPS o tl. 70mm) obvodový plášť je z pálených cihel a SIPOREXU 2 U ≈ 0,465 – 0,599 W/m K. Menší část venkovního nezatepleného obvodového 2 pláště v suterénu je z plných cihel U ≈ 1,457- 1,755 W/m K. Tepelně technické vlastnosti původních obvodových venkovních plných konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující Nedostatečně zateplená (polystyrén o tl. 50 mm) původní jednoplášťová a plochá 2 střešní konstrukce U ≈ 0,446 W/m K. Nedostatečně zateplená stropní konstrukce 2 v suterénu U ≈ 0,967 W/m K a nedostatečně zateplená stropní konstrukce pod 2 půdou U ≈ 0,632 W/m K Tepelně technické vlastnosti uvedené střešních a stropních konstrukcí je z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující 2 Podlahové nezateplené konstrukce na zemi U ≈ 2,344 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující. 2 Původní zdvojená okna v dřevěném rámu U ≈ 2,4 W/m K se souč. spárové 2 -0,67 průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa . Původní jednoduchá okna a prosklené plochy 2 2 v kovovém rámu U ≈ 5,65 W/m K se souč. spárové průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa 0,67 2 . Prosklené vstupní kovové dveře U ≈ 5,6 W/m K se souč. párové průvzdušnosti 2 -0,67 iLV ≈ 3,6 m /sPa . Tepelně technické vlastnosti uvedených původních konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující



- 19 -

1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV Vytápění a dodávka TV do budovy PPD Tyršova je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT). Teplo je vedeno z VST teplovodem s teplotním spádem 90/70oC v topném kanále.

Popis výměníkové stanice tepla (VST)

Tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla (pod označením Kolonka) je umístěna na ulici Tyršově nedaleko celého stavebního komplexu Rafanda a slouží k vytápění PPD Tyršova přes topnou sezónu. Otopná soustava v budově je teplovodní s tepelným spádem 90/70 oC. Výměníkové stanice tepla je spravována dodavatelem teple (Zásobování teplem Vsetín, a. s.). Foto č. 2: Páteřní rozvody tepla v PPD Tyršova

Tabulka č. 8: Parametry výměníkové stanice tepla objektová tlakově nezávislá horkovodní výměníková stanice tepla Typ OPS Technologie Palivo dodávka tepla z dálkového zdroje Celkový instalovaný výkon O Teplonosné medium horká voda 140/70 C Dodávka tepla v r. 2009 1 742 GJ Odhadovaná průměrná účinnost VST 99 %




- 20 -

Vnitřní rozvody tepla a další zařízení v budově Vstup topné horké vody (DN 100) z dálkového zdroje tepla do budovy PPD Tyršova jde z topného kanálu v zemi do sousedního objektu č. p. 1272 a odtud do PPD Tyršova. Zde se hlavní přívodní větev dělí a teplo je rozvedeno do jednotlivých bloků a následně do stupaček a vedlejších rozvodů. Hlavní topné větve jsou opatřeny tepelnou izolací z minerální vlny a Al fólie o tl. cca 25 – 30 mm. Všechny armatury jsou bez tepelné izolace. Účinnost Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. MaR (Měření a regulace) VST je vybavena samostatnou automatickou programovatelnou teplotní dálkovou regulací, včetně větve, která jde do objektu. Možnost regulace teploty dalších jednotlivých vytápěných místností v budově je pouze ručně, pomocí radiátorových ventilů s termostatickými hlavicemi. VST má vlastní měření spotřeby el. energie. Měření dodaného tepla do objektu je provedeno pomocí dvou kalorimetrických měřidel umístěných na patě budovy (pro ÚT) a ve VST (pro TV). Další měření spotřeby tepla pro ÚT je provedeno přímo, ve vytápěných prostorech radiátorovými poměrovými digitálními měřiči. Teplá voda Dodávka TV je prováděna kombinovaně, tj. centrálně z VST a lokálně pomocí el. bojlerů a průtokových ohřívačů umístěných v místě spotřeby po celé budově (cca 70 ks o celkovém el. příkonu 200 kW). Účinnost Samostatné měření účinnosti ohřevu TV zde není a nebylo v minulosti provedeno. Každý byt či pronajímaný prostor má svůj vodoměr na měření spotřeby TV. MaR (Měření a regulace) Ohřev TV je v budově celoroční. Na jednotlivých ohřívačích TV je provedena nejčastěji regulace ohřevu pomocí termostatu. Centrální dodávka TV je celoročně přes celý den s nočním útlumem. • Jiné zdroje tepla Jiné podstatné zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu TV se v objektu PPD Tyršova nenachází. • Zhodnocení stavu tepelných zdrojů, provozní evidence, předpokládaná životnost VST, která je ve správě dodavatele tepla není v EA z těchto důvodů podrobněji popisována a hodnocena.




- 21 -

1.2.4. Rozvody tepla Do budovy PPD Tyršova jde teplo pro ÚT, teplovodem (DN 100), ze sousední budovy č. p. 1272.

• rozvody ÚT Vstup topné horké vody (DN 100) z dálkového zdroje tepla do budovy PPD Tyršova jde suterénem, ze sousední budovy č. p. 1272. Zde se hlavní přívodní větev dělí a teplo je rozvedeno do jednotlivých bloků a následně do stupaček a vedlejších rozvodů. Hlavní topné větve jsou opatřeny tepelnou izolací z minerální vlny a Al fólie o tl. cca 25 – 30 mm. Všechny armatury jsou bez tepelné izolace. V samotném objektu jsou k jednotlivým radiátorům vedeny hlavní i vedlejší rozvody převážně pod omítkou. Hlavní i vedlejší rozvod ÚT je proveden z ocelových bezešvých trubek. Hlavní rozvody jsou provedeny s tepelnou izolací (skelná vata+Al fólie) o tl. cca 25 - 30mm. Vedlejší rozvody jsou bez tepelné izolace. Převážná část teplovodních dvoutrubkových rozvodů ÚT v budově PPD Tyršova, včetně otopných těles je původních z doby rekonstrukce v r. 1996. Otopná tělesa jsou většinou litinová článková, která jsou osazena funkčními radiátorovými ventily s termostatickými hlavicemi. Vše dimenzováno na tepelný spád 90/700C. Otopná soustava je hydraulicky nevyvážená, dochází zde k nedotápění topných těles na konci soustavy a k větším rozdílu teplot u jednotlivých topných větvích. Radiátory jsou vybaveny poměrovými digitálními měřiči tepla. •

rozvody TV

Cirkulační rozvod TV je veden v plastových i pozinkovaných trubkách po celé budově. Tepelná izolace je provedena polyuretanem o tl. 10mm. Rozvody TV od lokálních el. ohřívačů TV jsou vedeny na krátkou vzdálenost. U jednotlivých spotřebičů TV, tzn. umyvadla a sprchy, jsou použity kohoutové výtokové armatury tak i nové pákové vodovodní baterie. Provedení, tloušťka a kvalita izolace tepelných rozvodů ÚT a TV nevyhovuje novým předpisům (vyhláška č.151/2001 Sb.), kde jsou stanoveny minimální tloušťky tepelných izolací vnitřních rozvodů (platí pro nová nebo rekonstruovaná zařízení).




- 22 -

1.2.5. Rozvody, spotřebiče a zdroj zemního plynu Zemní plyn v budově není využíván.

1.2.6. Rozvody elektro zdroj el. energie Podklady o rozvodech elektro jsou součástí Zpráv o periodických revizích elektrického zařízení. Výchozí revizní zpráva nebyla v době zpracování EA k dispozici. Budova PPD Tyršova je napojena na rozvodnou síť el. energie pomocí zemní venkovní kabelové přípojky z přípojkové skříně každého bloku zblášť. Odtud jsou napájeny hlavní rozvaděče RH napájecí proudovou soustavou 400/230V, 50Hz, TN-C-S. Z hlavních rozvaděčů jsou pak napojeny další podružné světelné, motorové a bytové rozvaděče v budově. Při prohlídce bylo namátkově na přístupných místech zkontrolováno, že se vodiče nadměrně neohřívají. Elektroinstalace je provedena zejména vodiči CYKYL, CY, CYBY a CYKY. V objektu se nachází 69 fakturačních elektroměrů (64 bytů, 2 x pronájem), z toho 3 jsou určeny pro společné prostory. Rozvodná soustava: 3+PEN 400/230V 50 Hz/ TN-C a TN-S Ochrana dle ČSN 33 2000-4-41: - neživých částí: nulováním dle CSN 341010 (samočinné odpojení od zdroje dle 332000-4-41, pospojování jako přídavná ochrana) - polohou Energetický audit vychází z fakturačních údajů, které byly v době zpracování EA k dispozici. Odběrná místa objektu mají stávající sazby: − − −

sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 50 A (jednotarifová sazba) sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 40 A (jednotarifová sazba) sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 60 A (jednotarifová sazba)

Dodavatelem elektrické energie je ČEZ, a.s.




- 23 -

1.2.7. Podstatné spotřebiče el. energie V budově se nacházejí el. spotřebiče o celkovém el. příkonu cca 804 kW, tj. zejména vybavení bytů – průtokové ohřívače TV, sporáky, lednice, televize, osvětlení a další drobné i větší el. spotřebiče jako např. rychlovarné konvice, radiopřehrávače, klimatizace atd. Ve společných prostorách jsou to zejména výtahy (2 x osobní a 1 x nákladní výtah) osvětlení a el. spotřebiče v prádelně a žehlírně. Největší celkovou roční spotřebu EE v budově lze předpokládat u společných prostor u výtahů a osvětlení.

1.2.8. Osvětlení Při zpracování energetického auditu se využily podklady ze zpráv o periodických revizích elektrického zařízení v budově a místního šetření. Zdroje světla V budově jsou instalovány převážně původní žárovková svítidla s klasickou obyčejnou wolframovou žárovkou a zářivková svítidla bez elektronického zapalování (startér + tlumivka). Do některých svítidel byly nově instalovány úsporné výbojky nebo úspornější zářivky. Tabulka č. 9: El. příkon vnitřního osvětlení v budově PPD Tyršova (dle revizní zprávy) Celek Typ El. příkon Počet ( ks) ( W) Žárovky Zářivky Výbojky Celkem 1 180 75 160 Odhadovaná spotřeba el. energie (kWh/rok) 9 056 2 *Osvětlovaná plocha (m ) 3 270 2 Odhadovaná spotřeba el. energie (kWh/ m rok) 3

• Instalace Stáří instalace je u původního osvětlení až 70 let. Ve většině prostor byly při rekonstrukci instalována nová svítidla (byty, chodby, schodiště). Automatické řízení intenzity osvětlení a doby provozu osvětlovací soustavy V prostorách budovy není žádná automatická regulace na zapínání a vypínání osvětlení, tj. ovládání je ručně (pomocí vypínačů) nebo jen pomocí pohybových čidel časových spínačů (schodiště a chodby). Čištění svítidel a okenních otvorů Původní svítidla jsou jen s menším znečištěním z vnitřní strany. Okna i dveře v osvětlovaných prostorech jsou většinou s menším znečištěním. Měření a prohlídka svítidel Podrobné měření osvětlení zde v minulosti nebylo provedeno. Při prohlídce objektu jsme provedli kontrolní orientační měření osvětlenosti digitálním luxmetrem (MS 4 IN 1). Měření bylo provedeno v ranních hodinách bez příspěvku denního osvětlení.




- 24 -

Tabulka č. 10: Hodnocení osvětlovací soustavy a její údržby v objektu Prostor Chodba - schodiště Osvětlenost dle ČSN (lx) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Orientace místnosti Převažující druh svět.zdrojů Elektronický předřadník Barevný tón světla Počet zdrojů osvětlení (ks) Instalovaný el. příkon (W) 2 Instalovaný el. příkon (W/m ) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/rok) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/ 2 m rok) Stav svítidel Povrch(strop, podlaha, zdi, okna) Stav povrchu s příspěvkem Změřená venk.osv. (lx) osvětlenost jen venkovní (lx) osvětlení (lx) Stav z hlediska energ. hospodárnosti Stav z hlediska osvětlenosti Ukazatel Výměna světelných zdrojů Rovnoměrnost osvětlení Čištění svítidel Čištění průsvitných konstrukcí Celkem

100 10 západ žárovky ne žlutý 2 120 12 44 24 mírně znečištěný strop bílý, bílé zdi, tmavý koberec mírně znečištěný 36 vyhovuje nevyhovuje 4 3 4 4 15

Stupnice hodnocení: 0 – nehodnocen, 1 – vyhovuje, 2 – většinou vyhovuje, 3 – většinou nevyhovuje, 4 - nevyhovuje

Ve všech měřených prostorech je převážně původní osvětlení. Provedené světelné soustavy jsou navržené dle starších norem, proto osvětlenost některých měřených prostor je nedostatečná.

1.2.9. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) Sociální prostory jsou vybaveny odtahovými ventilátory (na střechu budovy) s časovým spínáním. Kuchyně mají instalován digestoř nad vařičem s odtahem na střechu budovy. V ostatních prostorech je výměna vzduchu prováděna převážně přirozeným způsobem. Čerstvý vzduch je pak přirozeně přisáván z venkovního prostoru přes okna.




- 25 -

1.2.10. Významné energetické výrobní technologie Nejvýznamnější využívaná energetická výrobní technologie v objektu je technologie dodávky tepla, výtahy, el. spotřebiče v bytech, zařízení prádelny a žehlírny. Ostatní technologie s vyšším elektrickým nebo tepelným výkonem v budově jsou využívány pouze nárazově a jejich využití odpadního tepla je vzhledem k této skutečnosti nereálné. Mezi podstatné vnitřní energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla z přítomných osob, vnitřního osvětlení, rozvodů TV, ztráty z rozvodů výměníkové stanice tepla, větších či menších el. spotřebičů aj. Mezi vnější energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla obsaženého ve sluneční energii, tj. zisk od oslunění. Průměrný zisk pro budovy v ČR je cca 650 kWh/m2 až 900 kWh/m2.




- 26 -

1.3. Zhodnocení výchozího stavu 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů • Účinnost výroby tepla V budově PPD Tyršova není provozován v současné době žádny významný vlastní zdroj tepla nebo el. energie.

1.3.2. Energetické bilance Výchozí roční energetická bilance areálu PPD Tyršova v cenách roku 2009 a 2010, je zpracována v následující tabulce. Tabulka č. 11: Energetická bilance – stávající stav Ukazatel

řádek 1

Vstupy paliva a energie

2 3 4 5 6 7 8

Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty v rozvodech a na zdroji ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a ohřev TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy(z ř.5)

r. 2010*

r. 2008 Kč/rok GJ/rok 1 775,8 0,0 1 775,8 0,0 1 775,8 385,0 1 357,4 33,5

Kč/rok

1 018 679,5 0,0 1 018 679,5 0,0 1 018 679,5 216 380,0 762 902,8 39 396,6

1 008 651,7 0,0 1 008 651,7 0,0 1 008 651,7 226 728,5 743 854,2 38 069,1

r. 2008 GJ/rok Kč/rok 1 775,8 1 018 679,5 33,5 39 396,6 1 742,4 979 282,9 0,0 0,0 1 775,8 1 018 679,5 33,5 39 396,6 1 742,4 979 282,9 0,0 0,0 1 775,8 1 018 679,5 33,5 39 396,6 1 742,4 979 282,9 385,0 216 380,0 12,5 7 040,3 372,5 209 339,7 1 357,4 762 902,8 1 240,1 696 994,4 117,3 65 908,5 33,5 39 396,6 33,5 39 396,6

r. 2010* Kč/rok 1 008 651,7 38 069,1 970 582,7 0,0 1 008 651,7 38 069,1 970 582,7 0,0 1 008 651,7 38 069,1 970 582,7 226 728,5 6 814,3 219 914,2 743 854,2 674 616,4 69 237,7 38 069,1 38 069,1

* v cenách r. 2010

Tabulka č. 12: Podrobná energetická bilance – stávající stav řádek

1 2 3 4 5

6

7 8

Ukazatel Vstupy paliva a energie Elektrická energie Teplo Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Elektrická energie Teplo Prodej energie cizím Konečná spotřeba energií (ř.3-ř.4) Elektrická energie Teplo Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech ÚT (TE) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech TV (TE) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba tepla na ÚT (TE) Spotřeba tepla na TV (TE) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5) Spotřeba el. energie na provoz v objektu

* v cenách r. 2010




- 27 -

Tabulka č. 13: Podstatné energetické zdroje Elektrická energie Dálkové teplo Elektrická energie


Venkovní Kabelový rozvod nn v soustavě TN-C 400/230 V AC 50 Hz, dodavatel ČEZ, a. s. – kabelový rozvod Teplovod CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.) Vlastní – uvnitř budovy Instalovaný el. příkon podst. el. spotřebičů 804 kW



- 28 -

1.3.3. Energetické hodnocení objektu Výpočet et tepelné ztráty je proveden pro: Nejnižší venkovní výpočtová tová teplota vzduchu Střední teplota plota venkovního vzduchu v topném období tes Počet dní v topném období Krajinná oblast se zřetelem etelem na intenzitu větru v

- 17 °C 3,8 °C 240 chráněná ěná krajina

Výpočet et tepelných ztrát prostupem a infiltrací objektu, který byl proveden pro optimální stav vytápění je podrobněji ji uveden v příloze č. 2 tohoto EA. Tabulka č. 14: Tepelné ztráty v objektu PPD Tyršova (zóna 1 – zóna 2) Tepelné ztráty stávající stav Tepelné ztráty prostupem Část Neprůsvitný Obvodový Vnější konstrukce plášť Průsvitný, otvorové výplně Střecha Podlaha Vnitřní konstrukce Strop *Celkem (W) Tepelné ztráty infiltrací a větráním v Z délky spár Z hyg. požadavků Zvoleno Tepelná ztráta celkem (W)

Plocha 2 (m )

Celkem (W)

3 402,7 775,9 164,8 197,6 1 483,0 6 024,0

58 118,0 54 786,0 2 486,0 5 537,0 22 489,0 219 030,0 38 534 51 379 51 379 270 409

*Celková ztráta včetně přirážek

Podíl jednotlivých konstrukcí, infiltrace a větrání v trání na tepelných ztrátách budovy je znázorn znázorněn na uvedeném grafu (více v příloze č. 2). Graf č. 3: Rozdělení lení jednotlivých tepelných ztrát

Podíl jed.konstrukcí a infiltrace na tep. ztrátách v celém objektu 26%

30% 28%

12% 3% 1% Neprůsvitný

Průsvitný, otvorové výplně

Střecha

Podlaha

Strop

Tepelné ztráty infiltrací a větráním

Nejvyšší ztráty tepla v celém objektu jsou ztráty neprůsvitnými svitnými obvodovými konstrukcemi cca 30%, otvorovými výplněmi cca 28% (okna + dve dveře + prosklené plochy) a infiltrací cí a větráním v cca 26 %. Dále stropní konstrukcí cca 12 %, podlahou cca 3 % a střešní konstrukcí cca 1%. Vsetín, srpen 2010 Tel. 777 238 679



- 29 -

1.3.4. Porovnání prům. součinitele prostupu objektu Při výpočtu spotřeby tepla na vytápění se zpravidla zjišťuje roční spotřeba v GJ za otopné období, a to na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána jednak Vyhláškou 148/2007 Sb. (v platnosti od 1. 8. 2007), jednak soustavou norem ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789.

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u tohoto objektu provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla (energetický průkaz příloha č. 2). Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska spotřeb tepelné energie: Uem ≤ Uem,N Tabulka č. 15: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla Objekt PPD Tyršova 2 6 024 Plocha ochlazovaných konstrukcí A (m ) 3 12 346,7 Vytápěný objem budovy V (m ) 0,49

19

Průměrný součinitel prostupu požadovaný

Průměrný součinitel prostupu doporučený

Uem

Uem,N

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

-17 3 436,8 240 Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

A/V o Průměrná vnitřní teplota v celé budově ( C) o Výpočtová vnější teplota ( C) 2 Vytápěná plocha (m ) Otopné období (počet dnů)

W/(m K) 0,88

W/(m K) 0,61

W/(m K) 0,46

nevyhovuje

2

PPD Tyršova

2

2

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy je dle novelizace ČSN 73 0540 (2007) vyšší než požadovaná hodnota, proto budova s ohledem na energetickou náročnost této normě nevyhovuje. V příloze č. 2 jsou uvedeny tabulky, které ukazují výpočty stavebních konstrukcí a jejich detailní posouzení.




- 30 -

1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií

Tepelná energie pro vytápění budovy a spotřeba TV

Teplo na vytápění budovy a ohřev TV je dodáváno z výměníkové stanice tepla umístěné mimo vytápěnou budovu. Do výměníku je teplo přivedeno z horkovodu, dálkového zdroje tepla od firmy CZT (Zásobování teplem Vsetín, a.s.). Ve výměníkové stanici tepla je umístěn jeden fakturační kalorimetr, který zaznamenává spotřebu tepla pro ohřev TV pro potřebu budovy PPD Tyršova, včetně dodávky studené vody pro výrobu TV. Na patě budovy (I. P. P.) je umístěn další fakturační kalorimetr pro měření spotřeby TE pro ÚT. Měsíčně jsou hrazeny zálohy za teplo a jednou ročně je provedeno celkové vyúčtování dle každoročně uzavřené smlouvy o dodávkách tepla. Dále se rozúčtovává teplo dle předepsaného výpočetního klíče a údajů na poměrových měřičích tepla, které jsou instalovány na každém radiátoru. Všichni nájemci mají vlastní fakturační vodoměry na TV. Výměníková stanice tepla je spravována dodavatelem tepla (Zásobování teplem Vsetín, a.s.). Vlivem změn cen zemního plynu na trhu se cena tepla od CZT zpravidla každoročně mění. V energetickém auditu je uvedena hodnota spotřeby tepla na vytápění a ohřev TV v budově PPD Tyršova na základě dostupných údajů o dodávce tepla z VST. Elektrická energie V budově PPD Tyršova se nachází 69 samostatných fakturačních elektroměrů pro měření spotřeby EE, z čehož jsou tři, které jsou určeny pro odběr provozovatele budovy. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Odběratel – H&B REAL, a. s. (správce objektu), IČ: 45197504, Smetanova 1484, 755 01 Vsetín

V EA bylo provedeno porovnání stávajících sazeb (jen odběry provozovatele) s dalšími možnými sazbami při odběru el. energie v budově PPD Tyršova. Odběrné místo – č. 0002073585, Tyršova 1271/B, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 71919880, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 60 A. Společné prostory blok B. Tabulka č. 16: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 2 015 2 002,71 CO2d Standard, 3 x 60A 2 015 5 796,55 2 015 2 497,91 CO1d Standard, 3 x 60A 2 015 5 162,92 2 015 957,51 CO3d Standard, 3 x 60A 20 357,60 2 015

*Celkem (Kč/rok) 8 200,0 11 680,0 9 131,3 10 403,3 6 160,6 41 020,6

Stálý plat (Kč/rok) 3 480,0 1 272,0 34 860,0

* cena včetně stálých plateb**uvedené ceny jsou bez DPH 20%

Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba CO1d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2009) výhodnější oproti stávající sazbě. Rozdíl za rok je cca 1 276,8 Kč. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy.




- 31 -

Odběrné místo – č. 0002073579, Tyršova 1271/B, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 6029341, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 40 A. Společné prostory blok A. Tabulka č. 17: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 1 629 2 002,71 CO2d Standard, 3 x 40A 1 629 5 870,51 1 629 2 497,91 CO1d Standard, 3 x 40A 1 629 5 290,20 1 629 957,51 CO3d Standard, 3 x 40A 1 629 20 077,71

*Celkem (Kč/rok) 6 683,1 9 563,1 7 489,7 8 617,7 4 926,6 32 706,6

Stálý plat (Kč/rok) 2 880,0 1 128,0 27 780,0


Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba CO1d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2009) výhodnější oproti stávající sazbě. Rozdíl za rok je cca 945,3 Kč. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy. Odběrné místo – č. 0002073572, Tyršova 1271/B, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 71919886, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 50 A. Společné prostory blok G. Tabulka č. 18: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 5 652 2 002,71 CO2d Standard, 3 x 50A 5 652 4 529,33 5 652 2 497,91 CO1d Standard, 3 x 50A 5 652 4 743,06 5 652 957,51 CO3d Standard, 3 x 50A 6 776,36 5 652

*Celkem (Kč/rok) 23 186,0 25 598,0 25 797,9 26 805,9 15 965,3 38 297,3

Stálý plat (Kč/rok) 2 412,0 1 008,0 22 332,0


Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba C25d Akumulace 8 je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) správně zvolená. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Zemní plyn V budově PPD Tyršova se ZP nevyužívá. Kontrola smluvních závazků s dodavateli energie Při kontrole jednotlivých kvalitativních a kvantitativních ukazatelů nakupovaných energií nebyl zjištěn rozpor vzhledem k uzavřeným smluvním podmínkám s jednotlivými dodavateli. Stanovené ceny odpovídají a jsou v souladu s Cenovými vyhláškami ERÚ a s cenovým výměrem MF ČR a ceníky dodavatelů energií.




- 32 -

1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV Potřebné tepelně-technické výpočty tepelných ztrát budovy byly provedeny dle ČSN 73 0540 (2002, 2005, 2007) „Tepelná ochrana budov“ a dle předchozí ČSN 73 0540 (1994). Stanovení roční spotřeby tepla bylo provedeno dle výpočtu ISO 13790, který je určen ke zpracování hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Kompletní výpočty jsou v příloze č. 2 tohoto energetického auditu.

Spotřeba tepla na vytápění

Hodnota spotřeby tepla na vytápění, je uvedená na základě údajů o spotřebě tepla z fakturačního měřidla v budově PPD Tyršova, lokálních měřičů tepla na radiátorech a na základě definovaných výpočtů. • využívání měřící a regulační techniky Ve výměníkové stanici tepla, která dodává teplo do budovy, je provedena automatická dálková teplotní časová regulace na hlavní větvi dle potřeb objektu. Regulace v samotném objektu PPD Tyršova na hlavních i vedlejších topných větvích je pouze ruční. Teplota v jednotlivých vytápěných místnostech není centrálně regulována. Na radiátorech jsou funkční radiátorové ventily s termostatickými hlavicemi. Útlum v noci a v době mimo provoz je zde prováděn přes VS dle potřeby objektu.

Spotřeba tepla na přípravu TV

V budově PPD Tyršova je zajištěna dodávka TV z CZT a pomocí lokálních el. průtokových nebo zásobníkových ohřívačů TV, které jsou umístěny v místě spotřeby. Celkovou spotřebu TV v budově je možné pouze odhadnout na základě informací o spotřebách TV v jednotlivých prostorech (vodoměry na TV), celkových spotřebách studené vody, provozu a charakteru pronajímaných prostor. Spotřeba TV v PPD Tyršova je omezena především na spotřebu v bytech, společných prostorech (úklid v budově), prádelna a spotřebu v kancelářích. Zaznamenaná celková spotřeba TV v r. 2009 byla 638,2 m3. Vypočtený měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TV (v roce 2008 činila měrná hodnota 0,185 GJ/m2) nepřekračuje limitní hodnotu, uvedenou ve vyhlášce MPO č. 194/2007 Sb. Měrný ukazatel stanovení spotřeby tepla na přípravu teplé užitkové vody v zásobované budově je dle vyhlášky MPO č.194/2007 Sb. 0,17 GJ/m2, v zařízení mimo zásobovanou budovu je uváděn ve výši 0,21 GJ/m2 připravené teplé užitkové vody za rok. Výkon všech tepelných zdrojů pro ohřev TV pro potřeby budovy je vzhledem k současnému provozu dostatečný.




- 33 -

Celková odhadovaná bilance spot spotřeby tepla na ÚT a TV v r. 2009 je popsána v následující tabulce. Nejvyšší podíl na celkové spotřebě řebě tepla v budově má spotřeba eba dálkového tepla na vytáp vytápění cca 71 %. Spotřeba tepla pro ohřev ev TV je vypočtena vypo na cca 29%. Tabulka č. 19:: Celková bilance spotřeb spotř tepla ÚT+TV r. 2009 Stávající stav MWh/rok Spotřeba tepla pro ÚT GJ/rok 1 240,1 344,5 Vytápění 12,5 3,5 Ztráty na rozvodech 1 252,6 348,0 Celkem spotřeba TE pro ÚT MWh/rok GJ/rok Spotřeba tepla (TE+EE) pro ohřev řev TV 117,3 32,6 TV TE 372,5 103,5 TV TE ztráty na rozvodech TV 39,0 10,8 TV EE 528,7 146,9 Celková spotřeba TE+EE pro TV 1 781,4 494,8 Spotřeba TE+EE celkem ÚT + TV Graf č. 4: Bilance spotřeb tepla v budově budov r. 2009 (stávající stav)

Bilance spotřeb řeb tepla v budov budově r. 2009

TV TE ztráty 21%

TV EE 2%

TV TE 6% Ztráty na rozvodech ÚT 1%


Vytápění 70%



- 34 -

1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství V souladu s vlastním zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

jednotlivé stavební části budovy zdroje ÚT a topné systémy budovy vzduchotechnické jednotky zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV osvětlení budovy spotřebiče el. energie v budově

Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu: -

budova PPD Tyršova

1. stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy jsou vybaveny dodatečnou ale nedostatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla a to včetně nezateplených vnějších zdí na pavlačích 2. stávající skladby jednoplášťových střešních konstrukcí mají nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 3. skladba stropní konstrukce nad nevytápěným suterénem a pod půdou nemá dodatečnou dostatečnou tepelnou izolaci, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 4. stávající podlahová nezateplená konstrukce v budově PPD Tyršova na terénu nemá dodatečnou dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 5. většina stávajících oken v objektu jsou původní zdvojená dřevěná a kovová s vysokým součinitelem prostupu tepla Up menší část prosklených ploch, oken a vstupních dveří v objektu jsou rovněž původní s jednoduchým prosklením v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up 6. průměrný součinitel prostupu tepla budovy PPD Tyršova je nevyhovující (CI – nevyhovující) -

vytápění

1. vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT) 2. mimo vytápěnou budovu je provozována tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla do které je teplo (horká voda) přivedeno topným kanálem, vedeným v zemi 3. VST je vybavena automatickou teplotní ekvitermní programovatelnou regulací 4. do objektu jde přívodní potrubí TE a TV přes sousední objekt č. p. 1272 5. teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles jsou původní, s tepelným spádem 90/700 C, tepelná izolace je z části jen na hlavních rozvodech u vedlejších je zcela bez tepelné izolace 6. otopná tělesa ve vytápěných prostorech jsou původní článková litinová, vybavena funkčními radiátorovými ventily s TR hlavicemi 7. radiátory jsou vybaveny digitálními poměrovými měřiči tepla 8. fakturační hlavní měření spotřeby tepla je provedeno na patě budovy 9. při nízkých teplotách dochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky nevyvážená




-

- 35 -

ohřev TV

1. v budově je prováděna dálková centrální dodávka TV v kombinaci s lokální výrobou TV v průtokových a zásobníkových el. ohřívačích 2. největší spotřeba teplé vody je pro provoz bytových prostor 3. u spotřebičů TV (umyvadla, sprchy) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie 4. měření spotřeby TV, která je z centrálního zdroje, je prováděno ve VST, včetně měření spotřeby TV v jednotlivých bytech a pronajímaných prostorech (vodoměry) - osvětlení 1. v budově jsou z větší části původní žárovková a zářivková svítidla 2. osvětlenost společných prostor nesplňuje požadavky ČSN 3. osvětlované společné prostory jsou většinou znečištěné (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní strany znečištěná -

vzduchotechnická zařízení v objektu

1. větrání sociálních prostor a kuchyně je provedeno podtlakově pomocí ventilátorů s časovou i ruční regulací 2. v ostatních prostorách budovy je větrání přirozené přes dveře a okna -

ostatní el. spotřebiče

1. nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz spotřebičů v bytech 2. pro měření spotřeby el. energie v budově, je zde instalováno 69 fakturačních elektroměrů 3. sazby pro odběr el. energie PPD Tyršova (odběratel provozovatel a správce objektu) a velikost jističe jsou u dvou odběrů EE chybně zvolené

Závěry uskutečněné na základě zhodnocení výchozího stavu: • provoz v PPD Tyršova neodpovídá původně navrženým, při projektování zohledněným podmínkám (temperovaný a větraný prostor) i současným doporučením ČSN 730540-3, EN 12831 aj. • spotřeba tepla na vytápění je zde nižší než je vypočtená při standardizovaném 100% užívání všech prostor budovy




- 36 -

1.3.8. Hospodaření s energiemi Rozborem lze tedy dojít k následujícím závěrům (dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.): Objekt PPD Tyršova Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“PPD Tyršova“, byl objekt zařazen do kategorie D tzn. energetická náročnost budovy je nevyhovující. Dále bylo zjištěno: -

-

obvodové venkovní nedostatečné zateplené a nezateplené stavební konstrukce objektu mají vysoký Up podlahové nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up střešní nedostatečně zateplené konstrukce objektu mají vysoký Up stropní nedostatečně zateplené konstrukce nad suterénem a pod půdou mají vysoký Up původní okna, prosklené plochy, a dveře v objektu jsou v nevyhovujícím stavu a mají vysoký Up rozhodující je spotřeba tepla na vytápění a TV, u el. energie na provoz osvětlení a výtahů (jen společné prostory) rozvody tepla a TV jsou původní ve vyhovujícím stavu, na hlavních i vedlejších rozvodech je nedostatečná tepelná izolace nebo zcela chybí ztráty v cirkulačním rozvodu TV jsou neúměrně vysoké vzhledem k dodávce TV regulace vytápění je provedena centrální na přívodu TE ekvitermní dálkově ovládaná programovatelná, na hlavních topných větvích je regulace možná jen ručně, ventily na radiátorech jsou s termostatickými hlavicemi osvětlenost společných prostor v objektu je nedostatečná

Tabulka č. 20: Ukazatel celkové energ. nár.budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.(stand. stav provozu budovy) Stávající stav Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok) 1 897,5 Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy Nevyhovující 2 Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EA (kWh/(m .rok)) 153,4 Třída energetické náročnosti hodnocené budovy D




- 37 -

Tabulka č. 21: Třída ída energetické náročnosti náro hodnocené budovy (BD - bytový dům ům) 2 Hranice třídy EN (kWh/m ) Třída energetické Slovní vyjádření vyjád energetické náročnosti budovy náročnosti nároč budovy od do A 0 43 A Mimoř Mimořádně úsporná B 43 82 B Úsporná C 83 120 C Vyhovující 121 162 D D Nevyhovující 163 205 E E Nehospodárná 206 245 F F Velmi nehospodárná 245 G G Mimořádn řádně nehospodárná

Graf č. 5: Rozdělení energií v objektu (vyhl. č. 148/2007 Sb.)

Rozdělení jednotlivých spotřeb energií v budově Teplá voda 28%

Osvětlení 2%

Větrání 0% Chlazení 0%


Vytápění 70%



- 38 -

1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat ve snížení tepelných ztrát budov, ve změně technologie výroby dodávky tepla pro ÚT a TV, regulaci dodávky ÚT a TV. Další potenciál úspor energií a nákladů je možné také hledat v monitorování spotřeb energií v objektu a ve stimulaci pracovníků a obyvatel k úsporám elektřiny a tepla. Při oceňování potenciálu úspor elektrické energie bylo počítáno s cenou 1 137,6 Kč/GJ (cena v r. 2010 bez pevných složek a bez DPH 20%). Při oceňování potenciálu úspor TE pro ÚT bylo počítáno s cenou 544,0 Kč/GJ (cena bez DPH 10% v r. 2010). Při oceňování potenciálu úspor TE pro TV bylo počítáno s cenou 590,4 Kč/GJ (cena bez DPH 10% v r. 2010, včetně SV ). Při oceňování potenciálu úspor zemního plynu (plynová kotelna) pro ÚT bylo počítáno s cenou 258,7 Kč/GJ (cena bez DPH 20% v r. 2010). Potenciál úspor energií a nákladů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 22: Potenciál energetických úspor a úspor nákladů na energie Potenciál Popis navrhovaných opatření energ. úspor (GJ/rok) Zateplení obvodových konstrukcí 338 Zateplení střešních a stropních konstrukcí 228 Výměna a zateplení otvorových výplní 271 Instalace plynové kotelny 181 Decentralizace výroby TV 372 Instalace fotovoltaické elektrárny 99 Energetický management 27

Předpokládaná úspora z celk. potenciálu (%) 22 15 18 12 25 7 2

Předpokládaná úspora (Kč/rok) 183 848 124 013 147 622 412 754 221 033 320 584 14 789

Celkové úspory energií jsou vztaženy k celkové vypočtené roční spotřebě energií.




- 39 -

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie U jednotlivých opatření se proto bude vycházet z optimálního budoucího provozu v budově, tzn. budou dodržovány teploty v jednotlivých místnostech dle platné ČSN a její využití bude 100%.

2.1. Návrh technického řešení Při návrhu technických řešení energetického auditu jsme vycházeli ze stávajícího stavu technologie a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví a výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie: • • • • • • • • • •

Zvolený systému zateplení a tloušťka použitého izolantu Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken Infiltrace spárami výplní - těsnění spár Poměr otvorových výplní a zdiva Způsob vytápění a ohřevu TV- volba zdroje tepla a topného média Regulace vytápění Existence zádveří Orientace otvorových výplní ke světovým stranám Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla Funkčnost vzduchotechniky a způsob ventilace

Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic. V dalším textu energetického auditu budou navržena a posuzována opatření, vycházející z některých výše uvedených faktorů.

Vysokonákladová opatření – investice (nad 100 tis. Kč): Opatření č. 1 Zateplení objektů kontaktním fasádním systémem. Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem. Opatření č. 2 Zateplení stropních a střešních konstrukcí budovy, které jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.




- 40 -

Opatření č. 3 Výměna původních stávajících kovových a dřevěných zdvojených a jednoduchých oken, dveří a prosklených ploch za plastová okna s doporučeným součinitelem prostupu tepla. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k výměně a zateplení oken, prosklených ploch a dveří. Opatření č. 4 Instalace plynové kotelny jako nového tepelného zdroje pro ÚT a TV, s automatickou programovatelnou ekvitermní regulací. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 5 Toto opatření spočívá v decentralizaci dodávky TV, tj. instalace el. lokálních průtokových nebo zásobníkových ohřívačů TV přímo v místech spotřeby TV. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nových lokálních zdrojů. Opatření č. 6 Provedení fotovoltaické elektrárny na ploché střeše budovy. Energetický audit provede stanovení energetických úspor a výnosů ve vztahu k instalaci nového energetického zdroje. Beznákladová opatření – organizační, změna chování uživatelů, apod.: Opatření č. 7 Zabránění neefektivnímu provozu a výchova energ. managementu, pravidelná údržba, opravy, čištění a seřizování obecně úsporné chování atd. Průběžné sledování a vyhodnocování spotřeb energií. Energetický audit posoudí vliv zavedení energetického managementu na energetické úspory. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení. V následující katalogové části je uveden pro každé jmenované energeticky úsporné opatření základní popis, určení energetického potenciálu (úspora za energie - v této fázi předběžného hodnocení se určuje pouze efekt energetické úspory) a stanovení investičních nákladů. Jednotlivé varianty (chápáno jako soubor několika EÚO) pro realizaci jsou pak uvedena na konci katalogové části.




- 41 -

Opatření č. 1 Název: zateplení fasády objektu Popis: Navrhované opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát dodatečným zateplením venkovních obvodových zdí objektu EPS o tloušťce 100 mm u suterénu (včetně ploch u nevytápěných prostor) a schodiště o tl. 150 mm. Na těchto konstrukcích objektu je navržen kontaktní způsob zateplení. Je nutné však odborně posoudit, zda je možné provést zateplení na stávající nebo upravený (strhnutí stávajícího zateplení) povrch fasády. Zdi uvnitř prosklených pavlačí budou zatepleny EPS o tl. 80mm a v suterénu mezi vytápěným a nevytápěným prostorem o tl. 50mm. Provede se optimalizace jednotlivých tepelných vazeb mezi konstrukcemi, tj. zateplení venkovního ostění, nadpraží, parapetů u všech oken, prosklených ploch a dveří, včetně spodní nezakryté části pavlačů EPS o tloušťce 30 mm. Provede se zateplení zdi v I. P. P. kolem celé budovy pod zem EPS o tl. 80 mm, do hloubky 50 cm, tam kde je to technicky možné bez narušení stávající stavby.

Energetický potenciál:

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H):

338 94

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Zateplení bude provedeno kontaktním zateplovacím systémem s výše specifikovanou tloušťkou tepelné izolace (EPS) u obvodových venkovních i vnitřních ochlazovaných zdí budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 1, pro všechny objekty jsou cca 7 130 408,1 Kč (cena bez DPH 20%). Při míře opotřebení cca 30 % a s ohledem na nutnost provést opravu obkladu a omítek, jsou investiční náklady sníženy (pouze 70% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3).




- 42 -

Tabulka č. 23: Provozní náklady po realizaci opatření č. 1 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

1 404 33 1 438 1 438 0 338 0 0 338

4 991 286 795 435 39 397 834 831 834 831 0 183 848 0 0 183 848

*včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po provedení opatření č. 1 dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby tepla o cca 338 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 183 848,- Kč/rok.




- 43 -

Opatření č. 2 Název: zateplení stropní a střešní konstrukce Popis: Toto opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát objektu zateplením stropní konstrukce v suterénu kontaktním způsobem EPS o tl. 60mm a zateplení stropní venkovní ochlazované konstrukce pod půdou minerální vlnou o tl. 200 mm. Dále bude provedeno zateplení střešní jednoplášťové konstrukce v V. N. P. EPS o tl. 150mm. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 228 63

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 2, pro všechny objekty jsou cca 1 416 538,6 Kč (cena bez DPH 20%). Při míře opotřebení cca 5 % a s ohledem na nutnost provést opravu střešního pláště, jsou investiční náklady sníženy (pouze 95 % výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 24: Provozní náklady po realizaci opatření č. 2 GJ/rok

Kč/rok

1 345 712 Investiční náklady 855 269 1 514 Množství tepla 33 39 397 Množství elektřiny Množství zem.plynu 1 548 894 666 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 548 894 666 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 228 124 013 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 228 124 013 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení stropních konstrukcí, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 228 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 124 013,- Kč/rok.




- 44 -

Opatření č. 3 Název: výměna a zateplení původních oken, dveří a prosklených ploch Popis: Provede se výměna všech původních zdvojených a jednoduchých oken v kovovém a dřevěném rámu za nová kvalitní plastová okna a to včetně výměny vstupních prosklených kovových dveří a stěn na schodištích. Parametry oken, dveří a prosklených stěn budou s průměrným součinitelem prostupu U = 0,9 a 1,2 W.m-2.K–1(trojsklo respektivě dvojsklo s výplní vzácného plynu). Dvojsklo bude instalováno na pavlačích a schodištích. Pro splnění základních hygienických požadavků, budou okna provedeny s mechanickými ventilačními klapkami. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 271 75

GJ MWh

Investice: Okna, prosklené stěny a dveře, které budou vyměněny, jsou navrženy v plastu s průměrným součinitelem prostupu tepla U=0,9 a 1,2W.m-2K-1. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 3, pro tento objekt jsou cca 3 061 528,- Kč (cena bez DPH 20%). Při míře opotřebení původních oken a dveří cca 50 % a s ohledem na nutnost výměny těchto otvorových výplní, jsou investiční náklady sníženy (pouze 50% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 25: Provozní náklady po realizaci opatření č. 3 GJ/rok

Kč/rok

1 530 764 Investiční náklady 1 471 831 661 Množství tepla 33 39 397 Množství elektřiny Množství zem.plynu 1 504 871 058 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 504 871 058 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 271 147 622 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 271 147 622 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po realizaci opatření č. 3 dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 271 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 147 622,- Kč/rok.




- 45 -

Opatření č. 4 Název: realizace plynové kotelny, instalace a implementace regulační techniky do systému vytápění Popis: Navrhované opatření spočívá, v realizaci nové plynové kotelny v prostoru I. P. P. v části B. Kotelna bude vybavena dvěma plynovými kondenzačními kotli o celkovém výkonu cca 300 kW (nerealizovaná opatření č. 1 - 3). Odtah spalin bude proveden po fasádě, přímo z kotelny. Strojovna plynové kotelny bude vybavena kombi rozdělovačem a sběračem pro ÚT, kde bude počet hlavních topných větví navržen dle potřeb budovy (cca 4 větve). Každá z hlavních topných větví bude vybavena trojcestným ventilem a samostatným oběhovým čerpadlem s regulací výstupní tlakové diference řízením otáček elektromotoru. Uvedené řešení vede ke stabilizaci tlakových poměrů v síti UT při podstatném snížení spotřeby elektrické energie. Všechny topné větve budou vybaveny autonomní automatickou ekvitermní regulací včetně kvalitní dostatečné tepelné izolace. Systém řízení otopného systému bude řešen směšovacími okruhy jednotlivých samostatně napojených topných smyček. Zde bude instalováno řízení výstupní teploty do systému v závislosti na venkovní teplotě (včetně korekcí na vnitřní teplotu v referenční místnosti) a na čase. Všechny rozvody tepla včetně armatur budou opatřeny předepsanou tepelnou izolací. Ohřev TV bude proveden v zásobníkovém ohřívači tepla (cca V=1000lt), který bude napojen na uvedený tepelný zdroj. Cirkulační čerpadlo pro TV bude vybaveno časovou a teplotní programovatelnou regulací. Před realizací opatření je nutné ověřit (RWE, a.s.), zda stávající vedení ZP v ulici Tyršova má dostatečnou kapacitu. Pro realizaci tohoto opatření se uvažuje standardizovaný stav budovy bez dalších úsporných opatření. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění a ohřev TV (Qfuel): 181 50

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení nové moderní technologie, tzn. 2 x plynový kondenzační kotel s automatickou ekvitermní regulací, výše uvedené vybavení strojovny, veškeré rozvody v plynové kotelně s tepelnou izolací, expanzní nádoby, plynová přípojka, zásobník TV aj. Cena vše včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení je cca 1 460 000,- Kč (cena bez DPH 20%).




- 46 -

Tabulka č. 26: Provozní náklady po realizaci opatření č. 4 GJ/rok

Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

0 64 1 531 1 595 1 595 0 1 742 -30 -1 531 181

Kč/rok

1 460 000 0 72 470 396 128 349 423 136 000 485 423 0 979 283 -34 401 -396 128 412 754

Po realizaci opatření č. 4, dojde k úspoře na vytápění cca 181 GJ za rok a finanční úspoře ve výši cca 412 754,- Kč/rok. Úspory vzniknou zejména díky změně druhu využité energie pro vytápění. Při provozu plynové kotelny se naopak zvýší náklady na odběr zemního plynu, el. energie a na údržbu a obsluhu nového zdroje.




- 47 -

Opatření č. 5 Název: decentralizace zdroje TV Popis: Toto opatření spočívá ve zrušení stávajícího centrální dodávky TV z VST, včetně cirkulačního rozvodu TV. Bude provedena instalace lokálních průtokových nebo zásobníkových ohřívačů TV přímo v místech spotřeby TV. El. zásobníkové i průtokové ohřívače budou vybaveny termostaty pro regulaci teploty ohřívané vody včetně časové programovatelné regulace (jen u el. zásobníkových ohřívačů TV). Před realizací tohoto opatření je nutné podrobně prozkoumat možné připojení nových elektrospotřebičů na stávající elektro rozvody, včetně dimenze vodičů aj. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na ohřev TV vytápění (Qfuel): 372 103

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení průtokových a zásobníkových elektrických ohřívačů TV, včetně montáže a zapojení. Celkové investiční náklady na realizaci tohoto opatření jsou cca 385 000,- Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 27: Provozní náklady po realizaci opatření č. 5 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

1 253 151 1 403 1 403 0 490 -117 0 372

385 000 694 141 93 477 787 618 787 618 0 276 441 -55 408 0 221 033

Po realizaci opatření č. 5, dojde ke snížení spotřeby energií o cca 372 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 221 033,- Kč/rok. Naopak dojde ke zvýšení spotřeby el. energie v budově na provoz nových zdrojů TV.




- 48 -

Opatření č. 6 Název: instalace nového fotovoltaického zdroje el. energie Popis: Instalace fotovoltaických polykrystalických modulů jako nového obnovitelného zdroje el. energie na sedlovou střešní konstrukci. Systém bude pracovat v režimu přímého výkupu, kdy vyrobená el. energie bude dodávána do distribuční sítě. Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 28: Úspory po zavedení opatření č. 6 Bilance výroby EE ve FVE Roční spotřeba el. energie (kWh/rok) Počet dnů provozu za rok Spotřeba EE za den (kWh/den) Spotřeba EE za hodinu (kWh/hod) Výkon FV modulů na pokrytí celkové spotřeby EE (kW) 2 Využitelná plocha střechy (m ) Možný inst. výkon FV modulů (kW) 2 Plocha FV modulů (m ) Vyrobená a prodaná EE (kWh/rok) Prodaná EE (Kč/rok) Další náklady (Kč/rok)

9 296 365 25,5 520,6 10,5 280,0 31,1 248,9 27 440 336 140,0 15 555,6

Roční úspora el. energie: 99 27

GJ MWh

Investice : Instalace FV modulů na jižní stranu sedlové střechy budovy (část A a část G).




- 49 -

Tabulka č. 29: Provozní náklady po realizaci opatření č. 6 GJ/rok

Kč/rok

2 737 778 Investiční náklady 727 215 1 337 Množství tepla 33 38 069 Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem 1 370 765 284 Mzdy 15 556 Ostatní 1 370 780 839 Celkové provozní náklady 99 336 140 Množství energie-prodej 0 0 Úspora tepla (GJ) 99 320 584 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 99 320 584 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *náklady na provoz FVE

Při instalaci FVE, dojde k výrobě el .energie ve výši cca 99 GJ/rok a finančnímu výnosu ve výši cca 320 584,- Kč/rok.




- 50 -

Opatření č. 7 Název: energetický management Popis: Stimulace pracovníků, energetický management a výchova energeticky uvědomělému chování. Energetický management je řídícím nástrojem na trvalé udržování spotřeby energie na správné úrovni. Cílem je rychlé zjištění chyb/poruch technických zařízení a provozních postupů a snížení spotřeby energie. Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu, tzv. ET-diagram.Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 30: Úspory po zavedení opatření č. 7 Spotřeba Spotřebovaná energie stávající stav (GJ/rok) El. energie 33,5 Teplo 1 742,4 Celkem 1 775,8

Cena celkem (Kč/rok)

Úspora 1,5% (GJ/rok)

Úspora 1,5% (Kč/rok)

38 069,1 970 582,7 1 008 651,7

0,50 26,14 26,6

571,0 14 217,6 14 788,7

Roční úspora tepla a el. energie : 27 7

GJ MWh

Investice: Ve většině případů se prezentuje jako beznákladové opatření. Při jeho zavádění, však může docházet ke vzniku nepodstatných nákladů např. školení pracovníků, hardwarové i softwarové vybavení, finanční motivace, měření a sledování spotřeb energií atd. Pro toto případ jsme zvolili první možnost tzn. beznákladové opatření.




- 51 -

Tabulka č. 31: Provozní náklady po realizaci opatření č. 7 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

1 716 33 0 1 749 1 749 0 26 1 0 27

0 956 365 37 498 0 993 863 993 863 0 14 218 571 0 14 789

Po realizaci opatření č. 7 dojde k úspoře energií o cca 27 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 14 789,- Kč/rok.




- 52 -

Pro přehlednost, k dalšímu rozboru a návrhům, je níže vytvořen bodový graf pro jednotlivá opatření, vyjadřující podmínku měrné finanční náročnosti jako investice v tis.Kč na uspořený GJ.

Opatření č.6

Graf č. 6: Vymezení hodnoty měrné finanční náročnosti investičních opatření

5,00 0,00 0

1

2

3

4

5

Opatření č.5

10,00

Opatření č.3

15,00

Opatření č.2

20,00

Opatření č.4

25,00 Opatření č.1

Investice tis.Kč/uspořený GJ

30,00

6

7

Graf dává určitou představu o efektu vložených investičních prostředků do energetické úspory a platí, že čím nižší hodnota, tím vyšší energeticky úsporný efekt. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení pro provedení dalšího podrobného hodnocení. Varianta č. 1 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace plynové kotelny (opatření č. 4) a decentralizace výroby TV (opatření č. 5).

Varianta č. 2 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a decentralizace výroby TV (opatření č. 5).




- 53 -

Varianta č. 1 Název: kombinace opatření č. 2, 3, 4 a č. 5 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace plynové kotelny (opatření č. 4) a decentralizace výroby TV (opatření č. 5).

Energetický potenciál: Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění a ohřev TV (Qdem;H): 800 222

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem

Uem,N

Uem,N

2

PPD Tyršova


W/(m K) 0,60

2

W/(m K) 0,61

Vyhovuje/nevyhovuje

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 32: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,46

vyhovuje



Tabulka č. 33: Upravená energetická bilance u varianty č. 1 Před realizací projektu řádek Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

- 54 -

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

1 775,8 0,0 1 775,8 0,0 1 775,8 385,0 1 357,4 33,5

1 008 651,7 0,0 1 008 651,7 0,0 1 008 651,7 226 728,5 743 854,2 38 069,1

975,9 0,0 975,9 0,0 975,9 7,9 904,2 63,7

333 519,7 0,0 333 519,7 0,0 333 519,7 2 056,4 258 993,0 72 470,3

Investice : Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na instalaci a provedení plynové kotelny (po zateplení tep. výkon plynové kotelny cca 230 kW bez dodávky TV) jsou sníženy s ohledem na snížení tepelné ztráty objektu realizaci předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 1 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 5 986 227,6 Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 34: Provozní náklady po realizaci varianty č. 1 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

0 181 795 976 976 0 1 742 -148 -795 800

4 384 637 0 127 878 205 641 333 520 136 000 469 520 0 970 583 -89 809 -205 641 539 132

Po realizaci varianty č. 1, dojde k úspoře energií na vytápění o cca 800 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 539 132,- Kč/rok.




- 55 -

Varianta č. 2 Název: opatření č. 1, 2, 3 a č. 5 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a decentralizace výroby TV (opatření č. 5). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění a ohřev TV (Qdem;H): 794 221

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

2

PPD Tyršova


Uem,N 2

W/(m K) 0,61

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

Uem W/(m K) 0,60

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 35: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,46

vyhovuje



- 56 -

Tabulka č. 36: Upravená energetická bilance u varianty č. 2

1 2 3 4 5 6 7 8

Před realizací projektu

Ukazatel

řádek

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

1 775,8 0,0 1 775,8 0,0 1 775,8 385,0 1 357,4 33,5

1 008 651,7 0,0 1 008 651,7 0,0 1 008 651,7 226 728,5 743 854,2 38 069,1

981,6 0,0 981,6 0,0 981,6 7,9 940,2 33,5

545 491,1 0,0 545 491,1 0,0 545 491,1 4 324,3 503 097,7 38 069,1

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Celkové náklady na realizaci varianty č. 2 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 4 863 066,6 Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 37: Provozní náklady po realizaci varianty č. 2 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

831 151 982 982 0 911 -117 0 794

3 261 476 452 014 93 477 545 491 545 491 0 518 569 -55 408 0 463 161

Po realizaci varianty č. 2, dojde k úspoře energií o cca 794 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 463 161,- Kč/rok.




- 57 -

2.2. Stanovení celkových investičních nákladů Tabulka č. 38: Porovnání jednotlivých variant a opatření Úspora energie Úspora energie+další (GJ/rok) náklady (Kč/rok) Opatření č. 1 338 183 848 Opatření č. 2 228 124 013 Opatření č. 3 271 147 622 Opatření č. 4 181 412 754 Opatření č. 5 372 221 033 Opatření č. 6 99 320 584 Opatření č. 7 27 14 789 Varianta č. 1 800 539 132 Varianta č. 2 794 463 161

Investice bez DPH 20% (Kč) 4 991 286 1 345 712 1 530 764 1 460 000 385 000 2 737 778 0 4 384 637 3 261 476

*záporná hodnota-zvýšená potřeba energií a financí




- 58 -

3. Ekonomické vyhodnocení 3.1. Prostá doba návratnosti Pro porovnání jednotlivých opatření a variant jsme současně zvolili metodu prosté doby návratnosti. Tabulka č . 39: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých investičních opatření Název opatření

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešní a stropní konstrukce Výměna a zateplení otvorových výplní Instalace plynové kotelny Decentralizace výroby TV Provedení FVE Energetický management

Číslo Opatření

Investiční náklady Kč

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

4 991 286 1 345 712 1 530 764 1 460 000 385 000 2 737 778 0

Kč

Prostá doba návratnosti roky

183 848 124 013 147 622 412 754 221 033 320 584 14 789

27 11 10 4 2 9 0

6 5 4 2 1 3 -

Úspory

Hodnocení (pořadí)

Tabulka č. 40: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých variant Název varianty Souhrn opatření č. 2, 3, 4 a č. 5 Souhrn opatření č. 2, 3 a č. 5


Číslo varianty 1. 2.

Investiční náklady

Úspory

Prostá doba návratnosti

Hodnocení

Kč

Kč

roky

(pořadí)

4 384 637 3 261 476

539 132 463 161

8 7

2 1



- 59 -

3.2. Ekonomické ukazatele Porovnání opatření a variant podle jednotlivých ekonomických ukazatelů je uvedeno v následujících tabulkách (metodika viz příloha č. 4). Tabulka č. 41: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých opatření

Název opatření

Číslo opatření

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešní a stropní konstrukce Výměna a zateplení otvorových výplní Instalace plynové kotelny Decentralizace výroby TV Provedení FVE Energetický management

**Doba Čistá Vnitřní Doba Diskontovaná Doba splácení současná výnosové splácení doba splácení hodnocení investice hodnota- procento investice investice (životnosti) Ts>1/2 NPV IRR Ts Tsd Tž odpis.doby tis. Kč % roky roky roky

-1 871,4 759,7 974,9 3 350,0 2 355,9 196,7 -

2,4 10,4 11,0 30,9 65,4 7,0 -

27 11 10 4 2 9 -

> Tsd(*) 15 14 4 2 12 -

30 30 30 20 20 25 -

ano ne ne ne ne ne -

* není jednoznačné řešení **doba splácení investic příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby

Tabulka č. 42: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých variant řešení

Název varianty

Souhrn opatření č. 2, 3, 4 a č. 5 Souhrn opatření č. 2, 3 a č. 5

Čistá současná Číslo hodnotavarianty NPV

1.

Vnitřní výnosové procento IRR

**Doba Doba Doba splácení Diskontovaná splácení hodnocení investice doba splácení investice (životnosti) Ts>1/2 investice Tsd Ts Tž odpis.doby

tis. Kč

%

roky

roky

roky

3 187,6

12,8

8

10

20,30

2. 3 631,7 15,6 7 9 20,30 * není jednoznačné řešení **doba splácení investic u příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby


ne ne



- 60 -

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí je provedeno v souladu s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.352/2002 Sb. a vyhláškou č.425/2004 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Vzhledem k povaze předmětu tohoto auditu jsou hodnoty znečištění zjištěny výpočtem a emisní faktory jsou použity z těchto vyhlášek. V níže uvedené tabulce je kvantifikováno snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých opatření a variant a porovnání se stávajícím stavem. Provádí se vyhodnocení pro požadované znečišťující látky a to : SO2, CO, CO2, NOx, CxHy, tuhé látky Emise vzniklé při spotřebě el. energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Vzhledem ke skutečnosti, že teplo pro ohřev pro ÚT a TV je produkováno ze zemního plynu (CZT), budeme počítat palivo zemní plyn s výhřevností 10,551 kWh/m3 a účinností výroby a přenosu tepla cca 80%. Tabulka č.43: Roční emisní hodnoty u jednotlivých opatření a variant

Stávající stav Varianta č.1 Rozdíl (úspora) Varianta č.2 Rozdíl (úspora)

Energie GJ/rok

SO2 t/rok

CO t/rok

CO2 t/rok

NOx t/rok

CxHy t/rok

Tuhé látky t/rok

1 775,8 975,9 799,9 981,6 794,2

0,01800 0,09438 -0,07638 0,07870 -0,06070

0,02029 0,02758 -0,00728 0,02465 -0,00436

127,44898 103,13487 24,31412 104,57941 22,86957

0,32169 0,11717 0,20453 0,21286 0,10883

0,00147 0,00149 -0,00002 0,00070 0,00077

0,00471 0,01932 -0,01460 0,01629 -0,01157

*záporná hodnota – nárůst emisí

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou největší úspory u opatření č. 4 (realizace plynové kotelny) a varianty č. 1 (celkové zateplení budovy, decentralizace výroby TV a realizace plynové kotelny). Graf č. 7: Emisní hodnoty

0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant CO2 140 120 množství (t/rok)

100 80 60 40


Varianta č.2

Varianta č.1

Opatření č.7

Tuhé látky

Opatření č.6

CxHy

Opatření č.5

NOx

Opatření č.4

CO

Opatření č.3

SO2

Opatření č.2

0

Opatření č.1

20 Stávající…

množství (t/rok)

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant



- 61 -

5. Výstupy energetického auditu Při posuzování úrovně energetického hospodářství je nutné provést posouzení z hlediska stávajícího stavu systému vytápění objektu, stavebních konstrukcí budovy ve vztahu k měrné spotřebě tepelné energie za otopné období v návaznosti na komplexní posouzení stavu úrovně energetického hospodářství vzhledem k celkovým spotřebám všech energií v objektu a jejich využívání. Hlediska stávajícího stavu vytápění a hospodaření s energiemi Objekt PPD Tyršova Průměrný součinitel tepla celého objektu je nad vymezenou hranici tzn. budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně D, tj. nevyhovující (ČSN 730540-2, 2007). Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“ PPD Tyršova“, byl objekt zařazen do kategorie D tzn. energetická náročnost budovy je nevyhovující a to dle platné vyhlášky MPO č. 148/2007 Sb.

5.1. Celková výše energetických úspor Celková výše energetických úspor je uvedena v technických jednotkách a je stanovena pro jednotlivá opatření č.1. až č. 7 a varianty č. 1 až č. 2 (viz tabulky níže).

Opatření č. 2

Opatření č. 3

Opatření č. 4

Opatření č. 5

Opatření č. 6

Opatření č. 7

Stávající stav Stav po energeticky úsporných opatření Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Opatření č. 1

Tabulka č. 44: Celková výše energetických úspor u jednotlivých opatření

GJ 1 370 1 032 338

GJ 1 370 1 142 228

GJ 1 370 1 099 271

GJ 1 370 1 189 181

GJ 1 370 998 372

GJ 1 370 1 271 99

GJ 1 370 1 344 27


Varianta č. 2

Stávající stav Stav po energeticky úsporných variant Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Varianta č. 1

Tabulka č. 45: Celková výše energetických úspor u jednotlivých variant

GJ 1 370 570 800

GJ 1 370 576 794



- 62 -

Graf č. 8: Porovnání výše energetických úspor u jednotlivých variant a opatření

Porovnání jednotlivých variant a opatření Varianta č.2 Varianta č.1 Opatření č.7 Opatření č.6 Opatření č.5 Opatření č.4 Opatření č.3 Opatření č.2 Opatření č.1

0

200

400

600

800

1 000

úspory (GJ/rok)




- 63 -

5.2. Výběr optimální varianty Pro možnost porovnání je sestavena následující tabulka s uvedením základních ukazatelů pro variantu č. 1 a variantu č. 2. Tabulka č. 46: Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled) Varianta Údaje Jednotky č. 1 č. 2 Investiční celkové výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách)

tis. Kč

5 986 228 4 863 067

Investiční výdaje projektu bez nutných nákladů na tis. Kč 4 384 637 3 261 476 odstranění zanedbané údržby Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Kč/rok -539 132 -463 161 Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 0 Přínosy projektu celkem 539 132 463 161 Kč/rok Počáteční hodnota spotřeb paliv a energií GJ/rok 1 776 1 776 Konečná spotřeba paliv a energií GJ/rok 976 982 Doba hodnocení roky 20,30 20,30 Diskont % 6,00 6,00 Prostá doba návratnosti roky 8 7 Reálná doba návratnosti roky 10 9 Čistá současná hodnota tis. Kč 3 188 3 632 Vnitřní výnosové procento % 13 16 Daň z příjmů % 0 0 Ekologická relevance projektu Měrné náklady na snížení emisí Kč/kg CO2 82 80 Měrné náklady na tis.Kč/uspořený GJ tis. Kč/GJ 6 5 Pozn.:

Tž - doba životnosti (doba hodnocení)

Na základě předcházejících hodnocení bylo provedeno v následující tabulce vyhodnocení jednotlivých variant podle zvolené váhy jednotlivých ukazatelů a to s cílem určit nejvýhodnější variantu k realizaci. Hodnocení je provedeno ve stupnici 1÷4 (1 je nejhorší a 4 je nejlepší). Tabulka č. 47: Vyhodnocení základních ukazatelů jednotlivých variant Varianta 1. 2. Ukazatele Váha body celkem body celkem - energetické 20 3 0,6 3 0,6 - investiční 30 3 0,9 2 0,6 - ekonomické 40 4 1,6 3 1,2 - environmentální 10 3 0,3 4 0,4 Celkem 3,4 2,8 Vyhodnocení 1 2

Z výše uvedené tabulky, ve vztahu k jednotlivým váhám hodnocení, je zřejmé, že za nejvýhodnější lze považovat variantu č. 1. Vsetín, srpen 2010 Tel. 777 238 679



- 64 -

5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie V energetickém auditu je u opatření č. 6 (fotovoltaické elektrárna) posouzena možnost využití obnovitelných zdrojů v auditovaném objektu. Toto opatření jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 48: Vyhodnocení základních ukazatelů opatření z OZE

Opatření č. 6


Úspora (GJ/rok)

Úspora (Kč/rok)

Investice (Kč)

Prostá doba návratnosti

99

320 584

2 737 778

9

Reálná doba návratnosti 12

NPV (Kč)

IRR (%)

196,7

7,0



- 65 -

5.4. Závěrečný posudek energetického auditora Na základě komplexního hodnocení jednotlivých opatření, variant a diskuze o záměrech s majitelem a provozovatelem objektu, a to včetně pohledu na budoucí a současný vývoj provozu budovy, z hlediska ekonomiky a vlivu na životní prostředí je nejvýhodnější varianta č. 1, tzn. souhrn opatření spočívajících v zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace plynové kotelny (opatření č. 4) a decentralizace výroby TV (opatření č. 5). Celková investice na realizaci varianty č.1 (včetně částky na odstranění zanedbané údržby) je 5 986 227,6 (cena bez 20%). Zpracovatel energetického auditu doporučuje realizovat variantu č. 1. Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. Doporučené opatření je možno shrnout v těchto základních bodech:

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie cca 800 GJ/rok, investiční náklady na úsporu energií jsou odhadovány ve výši cca 4 384 tis. Kč (do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na zanedbanou údržbu) roční úspora finančních nákladů představuje cca 539 tis. Kč (při cenách energií roku 2010) dojde ke zvýšení užitné hodnoty objektů bude rovněž snížena ekologická zátěž způsobená zařízeními objektů

Technický potenciál úspor Realizací opatření seskupené ve variantě č. 1 lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosažitelné v současné době dostupnými technologiemi. Celkovou spotřebu energie lze všemi uvedenými opatřeními snížit z původní hodnoty v r. 2009 pro budovu PPD Tyršova cca 1 775,8 GJ/rok na 976 GJ/rok (tj. cca na 55% původní hodnoty).




- 66 -

Mimo doporučenou variantu lze výhledově doporučit: •

Při realizaci jednotlivých opatření u doporučené varianty, dbát na správné a bezchybné vyhotovení projektové dokumentace, provádět důkladně kontrolu technologického postupu v průběhu stavebních prací pomocí stavebního dozoru, tak aby nedocházelo k vadám a pozdějším komplikacím při další správě budovy. Během realizace doporučené varianty kontrolovat kvalitu použitého materiálu, zejména však u prosklených ploch a zateplovacího systému.

•

Po realizaci stavebních prací před samotným převzetím stavby, provést detailní snímkování pomocí termovizní kamery, a to zejména choulostivých míst, kde se může vyskytnout chybně provedené zateplení tepelných mostů a tepelných vazeb. Provést testování těsnosti celého objektu pomocí testu Blower Door.

•

Utěsnení volných spár prosklených pavlačů, provést dle navrhovaného řešení odborníka v souladu se všemi platnými stavebními a bezpečnostními předpisy.

•

Původní elektro spotřebiče nahradit úspornějšími. Vzhledem k využívání a vzhledem k cenám těchto zařízení se nepředpokládá jejich výměna. V případě, že dojde k neopravitelné závadě, doporučuji koupi zařízení v třídě A. Při nákupu nového elektrospotřebiče je správně hledat tzv. energetický štítek (v Evropě známý pod názvem Euro-Label). Ten obsahuje údaje o energetické náročnosti provozu získané měřením nezávislou komisí. Tato komise při měřeních vychází ze schválených metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického štítku je sjednocen ve všech zemích, které přistoupily k dohodě. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na štítku barevné pruhy s písmeny A až G, kde označení A, B, C patří mezi zařízení úsporná a označení E, F, G mezi méně úsporná.

•

Důsledně provádět energetický management. V rámci energ. managementu provádět pravidelné čištění svítidel, oken a okolních osvětlovaných ploch, sledovat spotřeby jednotlivých energií (včetně spotřeby studené vody) v krátkém časovém úseku (minimálně 1 x týdně) a vyhodnocovat je. Při vytápění budovy monitorovat spotřebu tepla minimálně jednou týdně a na základě vyhodnocení nasbíraných dat upravovat provoz VST a regulaci teploty v jednotlivých místnostech.

•

V rámci energetického managementu provádět kontrolu nasmlouvaných sazeb při odběru EE, včetně velikosti jističů a porovnávat s aktuálními potřebami el. spotřebičů v objektu. Podle výsledků zvolené sazby i velikost jističe upravit.

•

Provozovat vytápěné prostory budovy na doporučené hodnoty vnitřních teplot při jejich provozu i mimo provoz dle platných ČSN 730540 a EN12831 a vyhl. č. 148/2007.

•

Do konce roku 2010 bude provedena nová oblastní předávací stanice tepla (ÚT+TV) přímo v budově. Proto je nutné při realizaci navržených úsporných opatření v EA s touto skutečností počítat.




- 67 -

Tabulka č. 49: Rekapitulace hodnot a parametry navržených úspor projektu SOUČASNÝ STAV Původní spotřeba paliv pro vytápění a ohřev TV GJ/rok 1 742 2 3 Objemový faktor tvaru budovy A/V m /m 0,49 2 0,88 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) 2 Plocha konstrukce - obvodové zdivo m 3 403 2 Plocha konstrukcí - výplně m 776 2 Plocha konstrukcí – střechy a stropu m 1 648 NAVRHOVANÝ STAV (varianta č. 1 a č. 2) jednotka varianta č. 1 varianta č. 2 2 0,60 0,60 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) Plocha zateplované konstrukce - obvodové zdivo včetně 2 m 4 643 4 643 základů, ostění, atik aj. 2 Plocha zateplované konstrukce - výplně m 528 528 2 Plocha zateplované konstrukce - střecha včetně atik a přesahů m 1 626 1 626 Úspora energie vyvolaná zateplením objektu a případně GJ/rok 458 422 regulací Celková úspora energie vyvolaná provedením navržených 0,60 0,60 GJ/rok opatření DALŠÍ ÚDAJE Snížení emisí skleníkových plynů t/rok 24 23 Měrná spotřeba energie – původní (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok 151 klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Měrná spotřeba energie – nová (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok 116 118 klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Nová spotřeba dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. GJ/rok 1 436,5 1 454,6 Nová spotřeba paliv pro ohřev TV a vytápění (dle druhu paliv) GJ/rok 942 948 Úspora současných provozních nákladů tis. Kč/rok 539 132 463 161 Ekonomická životnost investice roky 20, 30 20, 30

Při rozhodování o způsobu a koncepci zásobování teplem doporučujeme sladit postup dalších zásadních kroků nejen s Krajskou energetickou koncepcí (Zlín) a s místními konkrétními podmínkami, které jsou pro danou lokalitu charakteristické, ale také s ohledem na ostatní budovy které se nacházejí v daném místě (město). Úspory energií jednotlivých opatření a variant v tomto energetickém auditu jsou definovány okrajovými podmínkami tzn. dodržení stanovených postupů a technologických předpisů, použití materiálů shodných se stejnými parametry jaké byly uvažovány při výpočtu, zachování stávajících stavebních a technických dispozic a současného příkonu všech energetických zařízení se stávající dobou provozu a využití budovy. Ekonomické výpočty vychází z platných ekonomických parametrů a reálných cen materiálu, práce a energie v době zpracování EA




- 68 -

V průběhu práce na projektové dokumentaci a při samotné realizaci jednotlivých opatření je nutno řešit problematická místa, detaily v konstrukci a současný a budoucí provoz objektu. Kvalita předepsaných opatření bude záviset na úrovni a stupni preciznosti zpracované projektové dokumentace, technických a technologických možnostech dodavatele. V případě vzniku problémů ve fázi projektu nebo realizace, je nutno veškerá nestandardní řešení v detailech jednotlivých opatření konzultovat s energetickým auditorem.

Datum zpracování energetického auditu:

Podpis energetického auditora:




- 69 -

PŘÍLOHY ENERGETICKÝ AUDIT Budova – Penzion pro důchodce na ul. Tyršova č. p. 1271 ve Vsetíně Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Počet výtisků: Počet stran: Počet příloh: Datum vydání:

2 43 6 14. 8. 2010

1 Foto, situace 2 Opatření, varianty 3 Ekonomické hodnocení 4 Evidenční list energetického auditu 5 Osvědčení o odborné způsobilosti 6 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy


Výtisk č.: 1

4 A4 21 A4 2 A4 2 A4 1 A4 12 A4



- 70 -

Příloha č. 1 Foto č. 3: Severovýchodní pohled část A

Foto č. 4: Jihovýchodní pohled část A

Foto č. 5: Severozápadní pohled část B

Foto č. 6: Severovýchodní pohled část B

Foto č. 7: Severní pohled část B a A

Foto č. 8: Východní pohled část A a B




Foto č. 9: Severovýchodní pohled část G a B

Foto č. 10: Východní pohled část B a A

Foto č. 11: Severní pohled část G

Foto č. 12: Severní pohled část B a A

Foto č. 13: Východní pohled část G a B


- 71 -

Foto č. 14: Jižní pohled část G



Foto č. 15: Východní pohled část B a G

Foto č. 16: Střecha blok G

Foto č. 17: Vodoměry na TV a SV

Foto č. 18: Digitální pom. měřič tepla v I. P. P.


- 72 -



- 73 -

Situace

PPD Tyršova

VST Kolonka




- 74 -

Příloha č. 3

Opatření č. 1 Vnitřní Způsoby

Provětrávaný zateplovací systém

zateplení

Kontaktní zateplovací systém Vnější

Tepelně izolační omítka Sendvičové zdivo

Vnitřní zateplení Tento způsob izolace domů s sebou přináší řadu úskalí: •

• • • • • •

Velké teplotní rozdíly ve zdivu, které není zvenčí chráněno proti výkyvům počasí zateplovacím systémem. Při tomto způsobu může být zdivo podstatně rychleji narušováno než při zateplení zvenčí. Nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo v samotné konstrukci. U dřevěných staveb a dřevěných trámových stropů hrozí kondenzace v úrovni záhlaví trámů! Nelze odstranit tepelné mosty. Jsou izolovány pouze dílčí části budov, proto má tento systém většinou menší účinnost. Nutnost využití pečlivě provedených parotěsných vrstev na vnitřní straně izolace. Zmenšení akumulace tepla v obvodovém plášti - místnosti rychleji chladnou. Zmenšení vnitřního prostoru.

Zateplení zevnitř nachází své uplatnění pouze tam, kde nelze zateplení zvenčí z jakýchkoli důvodů provést, například u historických objektů. Vždy je třeba situaci posoudit za pomoci odborníka. Vnější zateplení Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich obrovskou výhodou je celistvost izolační vrstvy. Izolace chrání objekt jako celek, nejen jeho oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se také podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce zejména jejich spojů – výkyvy teplot a povětrnostními vlivy. Pro trvalé obývání je také důležité zachování masivního zdiva uvnitř izolačního systému, což zaručuje dostatečnou tepelnou setrvačnost vnitřního prostoru.




- 75 -

Tepelné mosty ve zdivu nezatepleném, zatepleném zevnitř a ve zdivu zatepleném zvenčí

Způsoby vnějšího zateplení Zateplení zvenčí se provádí buď formou provětrávaných zateplovacích systémů, nebo se používají takzvané kontaktní zateplovací systémy. U provětrávaných zateplovacích systémů se vkládá tepelná izolace mezi nosné prvky roštu, který nese povrch fasády. Povrch fasády může tvořit sklo, kov, dřevo, vláknocementové šablony i keramika a podobně. Kontaktní zateplovací systémy tvoří jednolitý celek jednotlivých vrstev systému. Tepelná izolace působí v tomto případě jako nosný prvek povrchových vrstev. Povrch fasády tvoří většinou omítka, v ojedinělých případech lepený obklad.

Průběh teplot

Průběh teplot v nezatepl. stavu -

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací zevnitř

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací z vnějšku

Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem vnějšího zateplení objektů. Umožňují zachování původního rázu fasády - povrch systému tvoří omítka. Jejich výhodou je celistvé zateplení celé fasády bez jakýchkoli tepelných mostů. Tepelná izolace je u tohoto systému přímo spojena lepidlem a hmoždinkami s původním zdivem a omítkovou vrstvou. Montáž systému Kontaktní zateplovací systémy jsou poměrně náročné na kvalitu provedení a použité materiály. Z tohoto důvodu doporučujeme svěřit jejich provádění do rukou odborné firmě. Zateplovací systém by měl být proveden vždy z komponentů certifikovaných v rámci jednoho zateplovacího systému. Při konkrétní montáži je třeba se vždy řídit pokyny dodavatele kompletního certifikovaného zateplovacího systému, který má zpracovaný detailní technologický postup realizace.




- 76 -

Schémata provádění zateplování

Okenní otvory je třeba izolovat dle níže uvedených obrázků

Složení fasádního systému 1. lepicí hmota 2. fasádní deska s podélným vláknem 3. hmoždinka s talířem 4. výztužná vrstva s výztužnou síťovinou 5. penetrační mezivrstva 6. omítkovina s možným ochranným nátěrem (popř. vnějším obkladem) 7. soklová lišta 8. spoj soklové lišty 9. hmoždinka k připevnění soklové lišty

Provětrávací zateplovací systém Dalším druhem vnějšího zateplení je systém odvětrávané fasády. Tento typ izolace spočívá v tom, že se přidělá tepelně izolační materiál na vnější zdi. Obvykle to bývají vláknité materiály. Například ze skleněných, dřevěných, kamenných, nebo minerálních vláken. Na tyto desky se poté přidělá rošt, který odděluje izolační desky a fasádu od sebe vzduchovou dutinou. Tento rošt může být buď dřevěný, poté ale musí být nezbytně napuštěn impregnací pro delší životnost. Nebo může být kovový, a pak musí splňovat protikorozní požadavky.




- 77 -

V energetickém auditu je navržen kontaktní zateplovací systém, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 50: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm EPS tl. 150mm 10,8 SO3 - kont. způsob EXP tl. 100mm 2 085,6 SO1, SO4 a SO6 - kont. způsob EXP tl. 50mm 246,0 SO2 a SO7 - kont. způsob EXP tl. 80mm 1 515,3 SO5 - kont. způsob Ostění, parapety, pavlače - kont. způsob Základy

671,79 113,75

EPS tl. 30mm EPS tl. 80mm

Tabulka č. 51: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis

Součinitel prostupu tepla/U/ dle ČSN 73 0540-2

Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO1, SO2, SO4 - SO7

Obvodové zdi

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů na zateplení, kde je počítáno pouze s cenou materiálu na zateplení a dále na vědomou energetickou modernizaci tj. celková rekonstrukce původní omítky včetně zateplení. Tabulka č. 52: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 1 Tloušťka Plocha Objekt Popis úpravy 2 mm m

Cena 2 Kč/m

Celkem Kč

Energetická vědomá modernizace (celková rekonstrukce fasády včetně zateplení) tep.izolace - EPS 150 10,8 1 464,0 15 811,2 kont. způsob tep.izolace - EPS 100 2 085,6 1 410,0 2 940 696,0 kont. způsob PPD Tyršova tep.izolace - EPS 50 246,0 696,0 171 216,0 kont. způsob tep.izolace - EPS 80 1 515,3 745,0 1 128 898,5 kont. způsob tep.izolace - ostění 30 671,79 633,0 959 184,9 a parapety tep.izolace 80 113,75 2 850,0 1 914 601,5 základy Celkem 7 130 408,1 Cena s 20% DPH 8 556 489,7 Cena celkem bez 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 30%) 4 991 286,8




- 78 -

Opatření č. 2 • 1. 2. 3. 4.

Zateplování střech a stropů se řídí obecnými pravidly:

Zateplení střechy musí navazovat na souvislou tepelnou izolaci stěn domu. Výsledný účinek zateplení je velmi závislý na kvalitě detailu. Riziko kondenzace vodní páry ve střeše je vyšší než u stěn. Hydroizolační bezpečnost střechy je podmínkou.

Kvalitní vnější hydroizolační krytina je výraznou bariérou pro vodní páru pronikající z vnitřního prostředí. Přidání další hydroizolační vrstvy na vnější povrch střechy tak může způsobit zvýšenou kondenzaci vodních par uvnitř střešní konstrukce, obvykle právě pod střešní krytinu, a následně i výrazný problém se zkondenzovanou vlhkostí, která bývá omylem považována za následek zatékání. To platí jak pro opravy hydroizolační krytiny (obvykle přidáváním dalších hydroizolačních vrstev), tak pro obnovu vnější hydroizolace při zateplení střechy. Vnější hydroizolační vrstva s vysokým difúzním odporem by měla být oddělena od vnitřní části střechy expanzní (mikroventilační) vrstvou nebo systémem větracích kanálku. Často je podpůrně navržena kombinace s parozábranou či parobrzdou u vnitřního líce střechy. Tato vrstva by přitom měla být navrhována velmi obezřetně například výrazná parozábrana vhodně sníží difúzní tok vodní páry do konstrukce v zimním období, ale naopak nevhodně zabrání vysychání střešní konstrukce do vnitřních prostoru v přechodných a letním období (tedy po dobu % až % roku). Spolu s vnější hydroizolací pak způsobí velmi pomalé odpařování zabudované, zatečené či zkondenzované vlhkosti uvnitř střechy. Při rekonstrukcích a dodatečném zateplení jednoplášťových plochých střech můžeme střechu bud' převést na dvouplášťovou (po sejmutí stávajících hydroizolačních vrstev a doplnění tloušťky tepelně izolačního materiálu), nebo zachovat jednoplášťový princip, kdy lze: • • • •

sejmout hydroizolaci, doplnit tepelně izolační materiál s požadovaným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; ponechat hydroizolaci (obtížný odpad), doplnit tepelně izolační materiál s doporučeným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; opravit, popř. vyměnit hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, ochranu proti VV -záření a proti sání větru (tzv. obrácená střecha); vyměnit, popř. doplnit speciální hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, drenážní a pěstební vrstvu se speciální vegetací (tzv. zelená střecha).

Při navrhování je výhodné využít ČSN 73 1901 Navrhování střech, při dimenzování tepelné izolace a hydroizolace se vychází zejména z požadavků ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov.




- 79 -

Detail zateplení střešní atiky a ploché střechy

V energetickém auditu je navržen zateplení plochých střešních a stropních konstrukcí, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 53: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm SCH2 EXP tl. 150mm 143,2 STR1 EXP tl. 60mm 734,3 STR2 EXP tl. 200mm 748,7

Výpočet celkové spotřeby tepla na vytápění po realizaci opatření č. 2 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 54: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis


SCH2 STR1 STR2

Střešní konstrukce Stropní konstrukce Stropní konstrukce

vyhovuje vyhovuje vyhovuje

Roční množství Hodnocení pro přerušované zkondenzované páry dle vytápění budovy ČSN 73 0540-2, (*)



* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů tj. rekonstrukce a zateplení ploché střešní konstrukce, včetně stropních konstrukcí. Tabulka č. 55: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 2 Tloušťka Plocha Objekt Popis mm m2 200 748,7 strop půda Objekt PPD Tyršova 60 734,3 strop suterén 150 143,2 plochá střecha Cena celkem bez 20% DPH Cena celkem s 20% DPH Cena celkem bez 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 5%)


Cena Kč/m2 826,0 684,0 2 066,0

Celkem Kč 618 426,2 502 261,2 295 851,2 1 416 538,6 1 699 846,3 1 345 711,7



- 80 -

Opatření č. 3 Druhy zasklení

-2

-1

Izolační dvojsklo s tvrdě pokovenou vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,9 W.m K -2 -1 Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,3 W.m K Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem – -2 -1 součinitel prostupu tepla U = 1,1 W.m K U tohoto druhu zasklení je použit hliníkový distanční rámeček, který má větší tepelnou vodivost a tím dochází k prostupu chladu mezi exteriérem a interiérem, což má za důsledek vytvoření malého proužku kondenzované kapaliny na vnitřní straně izolačního skla podle relativní vlhkosti a teploty v interiéru. Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem -2 -1 součinitel prostupu tepla U=0,9 W.m K , dosaženo teplým distančním rámečkem. Je možné použít plastový distanční rámeček, který eliminuje tuto vlastnost hliníkového rámečku a tím sníží tvorbu kondenzátu a zvýšení součinitele tepelné propustnosti izolačního dvojskla o několik desetin.

Doporučení při výběru oken 1) Součinitel tepelného prostupu UN celého okna: Přesné stanovení součinitele UN určuje tepelně-technická norma ČSN 73 0540. Pro obytné prostory je požadována -2 -1 -2 -1 hodnota UN ≤ 1,7 W·m ·K a doporučována UN = 1,2 W·m ·K . Pro okenní rámy je předepsána maximální hodnota -2 -1 Uf ≤ 2,0 W·m ·K . Je třeba zvážit, zda se investice do výrazně lepších oken vyplatí. Důležitá je především kompletní nabídka, včetně všech instalačních doplňků.Běžným standardem je izolační dvojsklo s teplým okrajem (nerezový -2 -1 nebo plastový rámeček) s hodnotou Ug = 1,1 W·m ·K . Rámy mají různou konstrukci i parametry, např. firma -2 -1 REHAU nabízí profily s Uf = 0,71 - 1,6 W·m ·K . Doporučení pro investora: nechte si od dodavatele oken předložit protokoly z měření zkušeben, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých uvedená čísla platí.

2) Vnitřní povrchová teplota qsi: Nesplnění tohoto požadavku vede ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce a vytváří podmínky pro výskyt plísní. Pro posuzování oken jsou uvažovány tyto návrhové hodnoty, vnitřní relativní vlhkost ji = 50 %, teplota vnitřního prostoru ti = 21 °C a teplota vn ějšího ovzduší te = - 15 °C. Požadované povrchové teploty ovliv ňuje umístění otopného tělesa. Je-li okno nad tělesem topení, pak qsi = 9,7 °C, pokud ne, tak qsi = 10,7 °C. Celý obvod okna (ostění, nadpraží i parapet) musí být izolován v tloušťce 30 – 40 mm tak, aby vnitřní povrchové teploty byly vyšší než 13,1 °C. Vnit řní vlhkost je určena užíváním bytu. Činnostem, jako je pěstování orchidejí nebo praní dresů fotbalové jedenáctky, je lepší vyhradit jiný, než obytný prostor. Uživatel bytu může kontrolovat vlhkost vzduchu a předejít výskytu plísní správným větráním. Doporučení pro investora: Vybírejte si z osvědčených řešení, v případě pochybností si nechejte zpracovat průběh teplot daného detailu. Máte-li již okno nainstalované a na něm kondenzuje vodní pára na celé ploše zasklení, je pravděpodobně okno osazeno nevhodným zasklením s nízkou tepelnou izolací. Pokud k rosení dochází pouze na okrajích zasklení, je pravděpodobně použit špatný distanční rámeček mezi skly nebo je zasklení špatně vsazeno do rámu. Nebojte se reklamovat!




- 81 -

3) Minimální hygienická výměna vzduchu n: Zjednodušeně řečeno, během dvou hodin musí dojít k výměně celého objemu vzduchu. A to po celých 24 hodin a bez lidského zásahu. Běžné plastové okno je 12krát těsnější, než by odpovídalo normou požadované výměně vzduchu. Požadovat na oknech, aby toto zajistily, znamená snížit jejich tepelně a zvukově-izolační vlastnosti. Okna jsou ale jen součástí systému větrání, v bytě jsou i vchodové dveře, digestoř, odvětrávání koupelny a WC. Energeticky dokonalé řešení je řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Větrání okny v zimě se stává luxusem, nehledě na to, že zimní větrání vede k nezdravému, velmi suchému vzduchu v bytě. Další možností je volba oken s větrací klapkou, polopropustným těsněním, okenní drážkou s omezovačem proudění, nadokenní štěrbinou, větrací klapkou apod. Doporučení pro investora: hygienickou výměnu vzduchu řešte jiným způsobem než okny, která zvýšením průvzdušnosti ztratí tepelně a zvukově-izolační vlastnosti.

4) Ochrana proti hluku: Někoho po ránu ruší zpěv ptactva, jiného cinkot tramvaje. Výměna oken zpravidla řeší výrazné zlepšení ochrany proti hluku. To ovšem platí pouze pro těsně uzavřené okno. Při budování silnic, dálnic, koridorů atd. bývá výměna oken součástí podmínek při územním řízení. Velké zvýšení neprůzvučnosti okny i (obvodovou konstrukcí) je poměrně drahé, avšak uživatel zvyklý na hlučnost před výměnou oken ucítí výrazný rozdíl už při pouhé výměně oken.

5) Mechanická odolnost oken: U plastových oken má zásadní vliv na tuhost a zajištění funkčnosti křídel použitý ocelový profil. Minimální požadavky na statickou tuhost okenního křídla souvisejí s odolností proti náporu větru a jsou dány jednotlivými zatěžovacími pásmy na fasádě a závisí na velikosti křídla. Proto je nutné předložení statického řešení dané výplně pro nejvyšší podlaží. Způsob osazení okna musí respektovat typ panelové soustavy, kotvení musí být provedeno do nosné části panelu, ne do roviny tepelné izolace. Doporučení pro investora: nechte si doložit způsob vyztužení a kotvení ve vztahu k největšímu oknu v nejvyšším patře s přesnou specifikací jednotlivých komponent.

6) Utěsnění osazovacích spár: Polyuretanová pěna spolu se zednickým začištěním je naprosto nevhodné řešení, které s drtivou pravděpodobností vytvoří ideální podmínky pro plísně. Přesto se běžně provádí. Pro provádění platí jednoduchá pravidla. Vnitřní spára musí být překryta parotěsnou páskou a lištou, napojení pásky na panel musí být dokonale těsné. Vnější spára se vyplňuje expanzní páskou, která je zvenčí vodotěsná, ale z vnitřku propouští vodní páru. Opět se zakrývá lištou. Parapet musí spolehlivě odvádět vodu, která za deště po okně stéká, mimo okno i ostění. Celá vnější spára musí být dokonale těsná i za přívalových dešťů. Doporučení pro investora: dodávku oken podmiňujte předložením řešení detailů připojovací spáry včetně pracovního postupu a použitých materiálů. Při oplechování dbejte na dodržování klempířských zásad.

Jak se vyhnout dodávce špatných oken Vybírejte mezi výrobky, které jsou certifikovány podle DIN EN ISO 9001. Pokud se rozhodnete pro okna bez tohoto osvědčení, zaneste do smlouvy o dílo jednoduchý požadavek, že vyberete namátkou jedno či dvě okna ke změření do zkušebny. Budete mít jistotu, že okna mají požadované vlastnosti a sníží se i počet nabídek na dodávku oken. Cena za ověření kvality akreditovanou zkušebnou přijde na cca 15 000,- Kč u jednoho okna, v porovnání s náklady na jejich výměnu to není nijak závratná částka.




- 82 -

Výměna oken nespočívá jen v náhradě starých nevyhovujících oken za nová okna stejných rozměrů a uspořádání jednotlivých křídel. Původní okna jsou vzhledem k velikosti bytu zbytečně veliká (i pro nová okna platí, že čím větší je jejich celková plocha, tím horší je tepelná ochrana bytu). Menší okna navíc bývají levnější.

V následující tabulce je stanovení celkových investičních nákladů tj. nákup a demontáž původních oken, prosklených ploch, dveří a montáž plastových oken, prosklených ploch, dveří. Tabulka č. 56: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 3 Objekt

Objekt PPD Tyršova

Úprava okna-OT okna-OZ prosklené stěny dveře

Plocha 2

2

Kč/m

318,6 124,8 70,0 14,6

6 150,0 5 200,0 4 966,0 7 230,0

Cena celkem bez DPH Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez DPH (50% míra opotřebení) – okna, dveře, prosklené plochy


Cena

m

Celkem Kč 1 959 390,0 648 960,0 347 620,0 105 558,0 3 061 528,0 3 673 833,6 1 530 764,0



- 83 -

Opatření č. 4 Instalace plynové kotelny Kondenzační kotle mají větší účinnost díky schopnosti využívat, odebírat teplo ze spalin. Ve většině materiálů se uvádí účinnost těchto zařízení přes 100%. Tento zdánlivý nesmysl vznikne, jestliže se vztáhne jmenovitá účinnost kotle na výhřevnost zemního plynu. Kondenzační kotle jsou schopné využívat i kondenzační teplo vodní páry, která vzniká při spalování zemního plynu. Spaliny se ochlazují na teploty pod 50 °C. U kondenza čních kotlů je udávaná účinnost cca 104 – 108 %. Vyšší účinností zařízení se uspoří palivo a s tím souvisí i snížení emisí. Navíc u kondenzačních kotlů se využívají kvalitní hořáky, což se projevuje nižší produkcí CO, NOx ve srovnání s klasickými plynovými kotli. Obsah CO2 ve spalinách klesá, Při realizaci tohoto opatření je nutné zvážit také několik hledisek. 1) Úvaha o zvýšení tepelně izolačních parametrů stavebních konstrukcí stávajícího objektu pomocí dodatečného zateplení obvodového pláště a úpravou stávajících výplní otvorů. 2) Návratnost opatření. Investice do úpravy zateplování obvodových konstrukcí, úprav nebo výměny oken se vrací několikanásobně déle než investice do úprav topného zařízení a regulačních opatření. Z těchto důvodů se běžně po dohodě s objednatelem uvažuje posouzení úprav topného systému. Po zateplení musí dojít ke snížení tepelného toku do objektu, aby byla i nadále vyrovnaná bilance dodávky a spotřeby tepla. Pokud při zateplení nedojde k řízenému snížení tepelného toku do objektu s novými tepelně technickými parametry, je investice do zateplení vždy částečně znehodnocena, protože část nadbytečně dodaného tepla je zmařena na zdravotně škodlivé zvýšení vnitřní teploty v místnostech nebo je odvedena otevřenými okny do venkovního prostoru. Bilance dodávky a spotřeby tepla musí zůstat stále vyrovnaná. Z těchto důvodů je navrženo následující: A. Úprava topného systému Je poměrně rozšířenou chybou domnívat se, že potřebné snížení toku tepla do budovy po jejím zateplení zajistí v plném rozsahu např. pouze termostatické ventily bez jakýchkoli dalších zásahů - změny velikosti topné plochy nebo snížení teploty topné vody (přechodem na tzv. nízkoteplotní vytápění). Termostatické ventily (TRV) jsou určeny pouze pro zachycení nahodilých tepelných zisků od sluneční zátěže a vnitřních zdrojů tepla. Aby tuto základní funkci každý ventil plnil, musí být splněny základní podmínky jeho instalace: 1) Otopné těleso musí být správně nadimenzováno - podle skutečné tepelné ztráty místnosti; 2) Topná voda musí být ekvitermně regulována podle aktuální topné křivky pro danou budovu nebo zónu; 3) Musí být zajištěny správné tlakové poměry pro správnou a bezhlučnou funkci termostatického ventilu (max. 10 kPa tlakového spádu na ventilu); 4) Na TRV nesmí působit neodtlumené kmity z jiných armatur nebo z hlavních potrubních rozvodů (po instalaci TRV nabývá otopná soustava (OS) všechny nové znaky vyplývající ze změny z konstantní na proměnný průtok). Pokud není správně navrženo otopné těleso nebo není-li topná voda ekvitermně regulována, je termostatický ventil schopen do jisté, omezené míry, toto předimenzování korigovat. Už však není schopen plnit svou základní funkci, není schopen patřičně dlouhodobě reagovat na nahodilé tepelné zisky. Může se drasticky snížit jeho životnost. Proto je nutno při dodatečném zateplení dodržet tento postup: a) Je nutno přepočítat tepelné ztráty dle ČSN 06 0210 pro nové tepelně technické hodnoty - ve všech místnostech; Vsetín, srpen 2010 Tel. 777 238 679



- 84 -

b) Vyhodnotit míru předimenzování otopných těles v jednotlivých místnostech (nerovnoměrnost otopných těles, která tak bude zjištěna, je způsobena jednak dřívějšími postupy návrhu otopných těles, jednak nynějšími změnami tepelně technických parametrů obvodových konstrukcí - změny mají na každou místnost jiný dopad); c) Na základě vyhodnocení ad b) je nutno běžnými projekčními postupy (při respektování Vyhl. 245/95 Sb. a 85/98 Sb.): - určit novou jmenovitou teplotu topné vody a teplotní spád - v nezbytném rozsahu navrhnout úpravy topné plochy (výměna, úprava otopných těles); - navrhnout nové termostatické ventily se současným zabezpečením topné soustavy proti hydraulické nestabilitě (regulátory tlakové djference na patě objektu nebo na stoupačkách (dle projektu) apod. - splnění podmínky ad 3»; - všechny termostatické .hlavice v prostorách přístupných žákům musí být zajištěny proti nedovolené manipulaci (většina výrobců tyto hlavice nabízí ve svém výrobním programu pro veřejné budovy). d) Topné větve v jednotlivých budovách k otopným tělesům musí být vybaveny samostatným regulátorem (se směšovačem a servopohonem). Funkčnost stávajícího regulačního zařízení je nutno prověřit, případně zařízení vyměnit. e) Nové teplotní parametry topné vody je nutno nastavit na regulátorech jednotlivých topných větví (po zateplení dojde ke snížení teploty topné vody pro všechny provozní stavy), díky zlepšeným tepelně technickým parametrům objektu je nyní možno ještě důsledněji provádět útlum vytápění v době nepřítomnosti f) Při provádění navržených úprav systému vytápění je nutno důsledně zkontrolovat stav otopné soustavy z pohledu přenášení a šíření hluku, potřebné parametry je nutno změřit za všech provozních stavů, tj. hlavně v přechodném období, v průměrné zimě a při extrémních stavech; Uvedený postup je základní nutností pro dosažení hospodárné spotřeby tepla na vytápění po zateplení objektu. Snížení okamžité i roční potřeby tepla do objektu po zateplení je nutno v rámci projektu navrhovaných úprav projednat s distributorem tepla. Výhledově, tj. při nejbližší kompletní rekonstrukci topného systému doporučuji rovněž instalovat otopná tělesa, která budou lépe odpovídat specifiku lehké stavby - prakticky nulové akumulační vlastnosti i tepelná setrvačnost - než litinová článková tělesa s poměrně velkým objemem topné vody Termostatický ventil instalovaný na topném tělese (radiátoru) se skládá ze dvou částí tj. vlastního ventilu (spodku) a termostatické hlavice která slouží k nastavování teploty. Na ventilu je pevně nastaven průtok (otevření), které zajistí množství topné vody tělesa odpovídající potřebě tepla dané místnosti. Ovládání ventilu tj. nastavení regulace teploty se provádí pomocí termostatické hlavice

Termostatický ventil




- 85 -

Termostatická hlavice umožňuje automatickou regulaci teploty v místnosti dle požadované hodnoty nastavené na hlavici. Základním hodnocením kvality vytápění je dosažení uživatelem požadované teploty v místnosti bez ohledu na to, zda topné těleso je teplé či studené. Termostatická hlavice ovládá velikost otevření ventilu (vstupní množství tepla do tělesa) v závislosti na teplotě místnosti tzn. že udržuje uživatelem místnosti zvolenou teplotu. Volba této teploty se provádí nastavením (otočením) čísel hlavice proti pevné šipce. Vlastní činnost regulace teploty v místnosti probíhá takto:

Čidlo teploty umístěné v termostatické hlavici snímá teplotu místnosti a porovnává ji s hodnotou nastavenou o o uživatelem například č. 3 tj. 20 C. Pokud teplota v místnosti je nižší než nastavená (20 C) hlavice otvírá ventil, topné těleso hřeje a teplota v místnosti se zvyšuje. Jakmile teplota v místnosti dosáhne požadovanou hodnotu o (nastavených 20 C), hlavice dá impuls k uzavírání ventilu. Ventil uzavírá, případně zcela uzavře, až do doby pokud teplota v místnosti opět nepoklesne a ventil nezačne znova otvírat. Touto činností je trvale udržována, uživatelem požadovaná, teplota místnosti s odchylkou nižší než 1 st. C. Vzhledem k setrvačnosti topných systémů je doba odezvy na změnu podmínek 20 - 30 minut. Částečné či úplné chladnutí topného tělesa není závadou , neboť rozhodujícím ukazatelem tepelné pohody je teplota v místnosti a ne momentální stav topného tělesa. Zvláště ve starších objektech, kdy výkony instalovaných topných těles jsou mnohdy podstatně vyšší než tepelné ztráty místnosti, je zchladnutí části topných těles zcela běžným jevem. Zasouvací "klips" umožňuje zajištění maxima nastavené hodnoty např. proti nežádoucí manipulaci dětí. Z regulační funkce termostatické hlavice vyplývají i základní zásady používání termostatických ventilů:

1. Nezakrývat termostatické hlavice na tělesech např. závěsy, zakrytím tělesa atp. Při zakrytí snímá hlavice vyšší teplotu (jako teplotu místnosti), ventil zavírá a dochází k nedotápění.

2. Při otevření okna (větrání) nastavit, na dobu otevření okna, hlavici na *. Pokud k tomu nedojde hlavice snímá teplotu studeného vzduchu z venku, ventil se naplno otevře a těleso zbytečně naplno topí.

3. Teplotu v jednotlivých místnostech volit dle potřeby a využití místnosti. 4. Regulaci teploty provádět, dle potřeby, v rozmezí 16 až 23 oC. V následující tabulce je stanovení investičních nákladů, tj. 2 x plynový kondenzační kotel (celkový výkon cca 300 kW), nové vybavení strojovny, pořízení a instalace spalinovodu, ekvitermní programovatelná automatická regulace na každé topné větvi aj. Cena vše, včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Tabulka č. 57: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 4 Objekt

Popis úpravy

PPD Tyršova - opatření č. 4 Celkem Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem s 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 0 %)


Celkem Kč 1 460 000,0 1 460 000,0 1 752 000,0 1 460 000,0



- 86 -

Tabulka č.58: Bilance výroby tepla v plynové kotelně Ukazatel

Jednotka

Roční hodnota výroba tepla

Instalovaný elektrický výkon celkem

MW

-

Instalovaný tepelný výkon celkem Dosažitelný elektrický výkon celkem

Mwtep MW

0,300 -

Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny

MW MWh

0,000

Prodej elektřiny ( zř.5 )

MWh

Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie

MWh

-

Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla

GJ GJ

1 515,92

Prodej tepla ( z ř.9) Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla

GJ GJ

1 531,23

Spotřeba tepla v palivu celkem ( ř.8+ř.11)

GJ

1 531,23

0,00

Tabulka č.59: Účinnost výroby tepla v plynové kotelně Název ukazatele Roční energetická účinnost zdroje Roční energetická účinnost výroby elektrické energie Roční energetická účinnost výroby tepla Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny

Jednotka % % % GJ/MWh

Výpočtová hodnota 0,99 0,99 1,01

Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla

GJ/GJ

Roční využití instalovaného elektrického výkonu

hod./rok

-

Roční využití dosažitelného elektrického výkonu Roční využití pohotového elektrického výkonu

hod./rok hod./rok

-

Roční využití instalovaného tepelného výkonu

hod./rok

1 403,63


-



- 87 -

Opatření č. 5 Bude provedena instalace lokálních zásobníkových 70ks ohřívačů TV přímo v místech spotřeby TV budovy. El. zásobníkové ohřívače budou vybaveny termostaty pro regulaci teploty ohřívané vody včetně časové programovatelné regulace (jen u el. zásobníkových ohřívačů TV). Před realizací tohoto opatření je nutné podrobně prozkoumat možné připojení nových elektrospotřebičů na stávající elektro rozvody, včetně dimenze vodičů aj. Tabulka č. 60: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 5 Objekt KC Sychrov Celkem

Popis úpravy - opatření č. 5

Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez DPH 20% (0% míra opotřebení)


Celkem Kč 385 000,0 385 000,0 458 150,0 385 000,0



- 88 -

Opatření č. 6 V současné době se pro výstavbu FVE používají nejčastěji křemíkové FV moduly monokrystalické, polykrystalické a amorfní. 1) Monokrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z jediného krystalu s pravidelnou krystalickou mřížkou, účinnost výroby EE je cca.14 – 18 %. Vhodné pro natáčecí aplikace. 2) Polykrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z mnoha různě orientovaných krystalů, účinnost výroby EE je cca.13 – 16 %. Vhodné pro statické aplikace. 3) Fotovoltaické moduly z amorfního křemíku : nekrystalická forma křemíku účinnost výroby EE je cca.7 – 9 %. Nižší hmotnost a cena. Základní technické parametry, které jsou uváděny výrobci u FV modulů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.61: Technické parametry polykrystalického, monokrystalického a amorfního FV modulu (příklad) Technické parametry FV modulů Druh polykrystalický Si monokrystalický Si amorfní Si Počet jedn. modulů 48 48 Rozměr jedn. modulů (mm) 155,5 x 155,5 155,5 x 155,5 1185 x 5490 Rozměr celkem (mm) 1 318 x 994 x 46 1 318 x 994 x 46 1550x6000 Hmotnost (kg) 16 16 **4,3 Účinnost (%) 12,4 14,1 9 Jmenovitý výkon (W) 162,0 175,8 408 Zkratový proud (A) 7,92 8,54 5,1 Napětí při max. výkonu (V) 23 24 99 Napětí naprázdno (V) 28,4 30,2 138,6 * parametry při osvícení 1000 W/m2 a teplotě FV článků 25 oC** hmotnost na m2

Výkon FV modulu. Výkon solárního modulu se vypočítá jako součin proudu a napětí. Součin je možno interpretovat jako obdélníkovou plochu pod charakteristikou solárního modulu vymezenou pracovním bodem. Na následujícím obrázku jsou šrafováním vyznačeny tři zřetelně odlišné plochy výkonu. V mnoha případech je pracovní napětí solárního modulu stanoveno například připojeným akumulátorem nebo střídačem napětí. Při daném pracovním napětí je možno výsledný proud a tím výkon modulu zjistit pomocí křivky charakteristiky. Pro každý solární článek existuje pracovní bod na charakteristice, v němž výkon dosahuje maxima. Tento bod se označuje jako "Maximum Power Point"(anglicky: bod maximální o výkonu), zkráceně "MPP". Typické solární moduly o velikosti 10 x 10 cm, popřípadě 15 x 15 cm vytvářejí při MPP proudy 3 A, popřípadě 6 A a dosahují tím maximálního výkonu 1,5 W, popřípadě 3 W. V bodě režimu nakrátko i v bodě naprázdno neodevzdává solární článek žádný výkon (součin proudu a'napětí). Střídače jsou elektronické přístroje převádějící stejnosměrné napětí na střídavé pomocí řízených polovodivých prvků, toto střídavé napětí může být následně transformováno na požadovanou výstupní hodnotu pomocí transformátorů. Podle konstrukčního provedení existuje celá řada různých typů střídačů. Střídače pro paralelní provoz se sítí pracují s systémech napojených na distribuční rozvodnou síť nebo v domácích (oddělených) sítích s více střídači. Jejich výstupní napětí odpovídá napětí sítě a je synchronní se síťovým kmitočtem, vyrábí se v provedení jednofázovém i třífázovém. Z bezpečnostních důvodů musí tyto střídače neustále sledovat napětí v síti a při jeho výpadku musí ihned ukončit napájení sítě. V systémech přímo napojených na distribuční síť se zpravidla nepoužívají další akumulátory energie a Vsetín, srpen 2010 Tel. 777 238 679



- 89 -

veškerý solární proud se mění přímo na střídavý, pro volbu vhodného střídače je rozhodující především jmenovitý výkon připojených FV modulů a velikost výstupního napětí těchto modulů. Každý střídač je charakterizován svými základními vlastnostmi: Výkon střídače udává maximální přenášený výkon, tj. výkon který je schopen transformovat ze vstupní stejnosměrné strany na výstupní. bez jeho výrazného omezení. Střídače spojené s distribuční sítí mají maximální výkon od 100 W do 5 kW. Vstupní napětí je u střídačů spojených se sítí jde o napětí až několik set voltů, aby se snížily ztráty způsobené sériovým odporem vedení. Výstupní napětí je u střídačů spojených se sítí je definováno síťovým napětím. Účinnost střídačů (tj. poměr výstupního výkonu ku vstupnímu) se dnes pohybuje okolo 90-98 % a závisí na tom, ve které části pracovního rozsahu měnič pracuje . Dobrá účinnost i při malém vytížení má velký význam, neboť solární systémy vlivem proměnlivosti výkonu dopadajícího záření většinu provozní doby pracují v oblasti malého či středního vytížení. Proto se u střídačů v Evropě zjišťuje takzvaná evropská účinnost, která se z účinností při 5, 10, 20 ,30 ,50 a 100 procentech jmenovitého výkonu vypočítává jako vážený průměr odpovídající poměrům slunečního ozáření ve střední Evropě. Tato účinnost pak udává střední účinnost v ročním průměru, kterou střídač dosahuje ve středoevropských fotovoltaických instalacích. •

Propojení a rozvody mezi FV moduly - protože typické solární FV systémy jsou nízkonapěťové a pracují s poměrně velkými proudy (stejnosměrný proud), je třeba, pro zajištění malých ztrát a tím dobré účinnosti, dostatečně dimenzovat propojovací vodiče. Zásadně se používají jen vodiče měděné. Při instalaci systému musí být dodrženy montážní pokyny a dimenzování průřezu vodičů. Především je nutno zajistit nízké odpory vodičů a nízké přechodové odpory konektorů s připojenými vodiči. Při montáži nesmí dojít k záměně výstupů a přepólování vodičů.

•

El. rozvody včetně napojení na rozvodnou síť nn – výstup z FVE (230/400V 50 Hz) je možné napojit pomocí měděného kabelu vedeného v zemi, nebo vzduchem (na sloupech), na současnou trojfázovou přípojku nn (230/400V 50 Hz).

Celkové investiční náklady jsou uvedeny v tabulce. Je uvažováno s instalací polykrystalických fotovoltaických modulů na sedlovou střechu budovy. Tabulka č. 62: Investiční náklady na instalaci FVE Instalovaný Investice na instalovaný výkon (kW) výkon (Kč/kWh) Dodávka FVE včetně montáže Celkové náklady bez DPH 20%


31,1

88 000,0

Cena celkem (Kč) 2 737 777,8 3 285 333,3



- 90 -

Opatření č. 7 Energetický management

Výchova energeticky uvědomělému chování. Návrh předpokládá provádění osvěty v oblasti úspor energie v jednotlivých objektech formou letáků s uvedením obecných pravidel pro energeticky uvědomělé chování.Ty by měly být vyvěšovány ve společných prostorech a průběžně aktualizovány. Uvádíme obecná pravidla pro energetické úspory uvědomělým chováním :

V oblasti vytápění : -

Není nutné se snažit udržovat ve všech prostorech stejnou teplotu, ale je potřeba regulovat teplotu v jednotlivých prostorech podle jejich účelu a potřeby. Každý stupeň, o který se podaří snížit teplotu v místnosti znamená až 6% úspor nákladů na vytápění. Průměrné doporučované teploty ve vytápěných místnostech.

dílny Chodby Učebny, kanceláře Koupelna, sprchy WC

18 0C 15 0C 20 0C 24 0C 15 0C

Po instalaci termostatických ventilů je umožněno provádět automatickou regulaci teploty v místnosti. Radiátorový ventil s termostatickou hlavicí prostřednictvím teplotního čidla automaticky ztlumí průtok teplé vody v době oslunění místnosti okny nebo při působení jiných vnitřních tepel. zdrojů (např. osvětlení, elektrospotřebiče, pobyt lidí atd. ). -

Meziokenní žaluzie lamelové – žaluzie, u kterých jsou lamely sklopeny ven, uspoří hlavně zimním období, kdy je snížení hodnoty „k“ o cca 17,5% ( podklady státní zkušebny ve Zlíně ). Kde jsou žaluzie dodržovat při opuštění místnosti doporučení pro zimní období, aby lamely byly sklopeny ven, pro letní období pak sklopení dovnitř.

-

Záclona není jen dekorace. Záclona nebo závěs vypadá pěkně, zakrývá-li však radiátor brání šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, která usměrňuje proudění teplo do místnosti. Je vhodné zatahovat závěsy před dlouhodobějším odchodem. Prostory je potřeba větrat tak, aby ztráty tepla byly co nejmenší. Částečně pootevřené okno nebo větrací okénko je nesprávným větráním a plýtváním, proto je třeba větrat krátce a důkladně. Energeticky úsporné je nárazové větrání, vypneme topení a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teploty větráme v zimě zpravidla dvakrát denně po dobu 5 minut každou místnost. Čím je chladněji, tím kratší doba větrání, protože výměna vzduchu proběhne rychleji.

-

-

Za otopná tělesa je vhodné umístit Al fólii nalepenou na stěnu, která snižuje pronikání tepla přes stěnu a odráží teplo do místnosti.

-

Minimalizace vytápěných prostor.




- 91 -

V oblasti užitkové vody ( uvědomělé zacházení s užitkovou vodou teplou i studenou )

Pasivní opatření zahrnují snížení spotřeby vody uživatelem a jedná se např. o: -

Neomývejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dřezu mycím prostředkem, a pak jej krátce opláchněte vodou.

-

Opravte kapající kohoutky. Slabě kapající kohoutek z kterého ukápne 10 kapek za minutu představuje za měsíc cca 170l vody.

Technická opatření směřují do oblasti použitých armatur a zařizovacích předmětů: a) Armatury s provzdušňovačem vody (perlátor)- u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové množství. b) Jednopákové baterie – doba nastavení požadované teploty vody je u jednopákových baterií přibližně o 6 s kratší než u baterií kohoutkových. Jejich výhodou je snadné nastavení teploty a průtoku vody a možnost jednoduchého přerušení průtoku vody s již namíchanou teplotou.V porovnání s klasickými míchacími bateriemi uspoří jednopákové baterie cca 20% vody. c) Termostatické baterie – pracuje na bázi tepelné roztažnosti čidla. Roztažením nebo smrštěním tohoto prvku lze přesně nastavit požadovanou teplotu vody. Termální prvek reaguje jak na změnu teploty, tak i na změnu tlaku vstupní vody a požadovanou teplotu výstupní vody nastaví během 2 s .Teplotu lze regulovat 0 v rozsahu 20 až 50 C. d) Samouzávěrové baterie – se dodávají ve dvou variantách – pod předem smíšenou vodu nebo s možností regulace teploty vody. Varianty s možností regulace teploty jsou vybaveny mechanickým omezovačem teploty, který vylučuje možnost opaření. Při instalaci se nastaví požadovaná doba průtoku podle druhu baterie od 5 do 45s. Samouzávěrové baterie mohou být vybaveny úspornou STOP funkcí. Po stlačení ovládání teče voda po nastavenou dobu, opětovným stlačením před uplynutím této doby lze proud vody zastavit. Baterie Spotřeba na jedno umytí (l) Úspora (%)

kohoutková

jednopáková

samozávěrná

senz.ovládání

4

3

2

1,2

-

25

50

75

e) Úsporná sprchová hlavice se stop ventilem místo běžné používané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody při sprchování je omezení průtoku, které ovšem není na úkor kvality oplachu. f)

Stávající nádržkové splachovače jsou s obsahem 10 litrů. Moderní nové výrobky mají možnost dvojího spláchnutí – malé spláchnutí cca 6 litrů a velké splachování 8 až 10 litrů podle typu výrobku. Použitím nádržek se zabudovaným dvojím spláchnutím lze ušetřit cca 30% vody.

g) Namontování plovákové splachovací nádržky WC úsporné závaží „ SKRBLÍK „, které umožní regulovat podle potřeby množství vody vytékající z nádržky při splachování. V okamžiku uvolnění síly působící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavře odtok vody.




- 92 -

V oblasti spotřeby el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání el. sporáku. a) b) c) d) e) f)

dno nádoby na vaření má mít stejný průměr jako plotýnka a má být rovné při vaření a ohřívání je potřeba mít na nádobách pokličky – úspora minim. 50% využívat při vaření zbytkové teplo plotny před koncem vaření nezahřívat plotny bez nádob ohřívat jen tolik vody, kolik skutečně je potřeba pro vaření potravin s delší dobou varu je potřeba používat tlakový hrnec – úspora až 50%

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání kombinované chladničky s mrazničkou a) b) c) d) e) f)

spotřeba u nejúspornějších typů nepřesahuje 350 kWh/rok zvolit si tak velkou chladničku a mrazničku, aby její prostor byl využíván alespoň na 70% umístit chladničku a mrazničku na suchém a chladnějším místě ( ne u radiátorů ) pravidelně odstraňovat námrazu, protože její vrstva může zvýšit spotřebu elektřiny až o 75% 0 0 0 teplotu v chladničce stačí udržovat na +5 C a v mrazničce na – 18 C. Snížením teploty o 1 C zvyšujete spotřebu energie o cca 6% udržovat v chladničce a mrazničce přehledné uspořádání potravin – nebudete muset mít dlouho otevřené dveře ledničky a nebudete tedy zbytečně plýtvat energií.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání automatické pračky. a) Spotřeba el. energie je u nejúspornějších praček na 5 kg prádla maximálně 0,94 kWh a spotřeba vody 48 litrů. Automatické pračky střední kategorie mají spotřebu el. energie na 5 kg prádla od 1,1 kWh do 1,3 kWh při spotřebě vody od 65 litrů do 85 litrů. b) Hlavní zásadou energeticky úsporného provozu pračky je využívání její plné kapacity. c) Energetická náročnost je závislá především na typu pračky a dále na tom jakými programy je pračka vybavena (např. úsporné programy ). d) Spotřebu el. energie je možné snížit také použitím vhodného pracího prášku, který nám umožňuje snížení 0 0 teploty prací lázně např. z 90 C na 60 C při zachované prací schopnosti. Účinné prášky však někdy poškozují 0 prané prádlo. Prádlo je vhodné roztřídit tak, abychom mohli prát při nejnižší teplotě. Snížením teploty z 90 C na 0 60 C se sníží spotřeba energie asi o 25%. e) Výše počtu otáček pro odstřeďování má mimo dalšího vybavení vliv na výši ceny automatických praček. Pro dobré odstředění postačuje již 500 otáček za minutu. f) Sušičky prádla jsou velmi náročné na spotřebu el. a měli bychom je využívat minimálně. Nebo pouze pro řádně vyždímané prádlo. Můžeme uspořit až 25% el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání myčky nádobí a) Myčky nádobí mají oproti ručnímu mytí nádobí výrazně nižší spotřebu energie ( cca o 50% ). Nádobí v myčce musí být ovšem dobře naskládáno a myčka se musí spouštět vždy plná. b) Myčka šetří nejen vodu a el. energii, ale také drahocenný čas . Pokud denně v průměru věnujeme půl hodiny času na ruční mytí nádobí, můžeme používáním myčky uspořit za rok sem a půl dne volného času. c) Myčku šíře 60 cm je možno považovat za úspornou, pokud se její spotřeba vody pohybuje okolo 20 l a spotřeba el. energie okolo 1,6 kWh na jeden mycí cyklus. Při úsporném programu se tyto hodnoty snižují na 15 litrů a na 0,9 kWh. Nejúspornější typy myček šíře 60 cm pro 12 jídelních souprav mají spotřebu el. energie 1 kWh a spotřebu vody 17 litrů na jeden mycí cyklus. d) Na spotřebě el. energie se podílí největším dílem odporové el. těleso, které slouží k ohřevu mycí vody. 0 0 Úspornější myčky mají možnost navolit různé teploty vody ( od 45 C do 75 C ) a umožní nám tak snížit spotřebu el. energie. Další možnost úspory el. energie mají myčky, které lze připojit dle pokynů výrobce na přívod teplé vody. Úspora el. energie je u takové myčky 50% a více.




- 93 -

e) Analýzy nákladů na provoz myčky za dobu její životnosti ukazují, že náklady na vodu tvoří jen asi 10% z nákladů na el. energii. Myčky ve vyšší třídě energetické účinnosti mají zpravidla podprůměrnou spotřebu vody.

Osvětlení

a)

Je třeba se zaměřit na to, aby osvětlení bylo energeticky a ekonomicky úsporné. Energetickou spotřebu el. osvětlení můžeme ovlivnit zejména volbou vhodných světelných zdrojů, konstrukcí a materiálem svítidel, způsobem osvětlení a regulace osvětlení. Nejznámější, nejrozšířenější, ale nejméně energeticky hospodárné jsou klasické žárovky. U nich se přemění na světlo pouze 4 % spotřebované el. energie a zbytek je přeměněn na ztrátové teplo. Životnost žárovek je cca 1000 provozních hodin. Dalším často využívaným světelným zdrojem jsou klasické lineární zářivky, jejichž nezbytnou součástí je zapalovací zařízení (tzv. předřadník), které se skládá z tlumivky, startéru a kompenzačního a odrušovacího kondenzátoru. Technicky dokonalejší je elektronický předřadník, který má v porovnání s klasickým předřadníkem o 8 až 10 W nižší příkon (u lineárních zářivek) a umožňuje nám zároveň prodloužit životnost zářivky a zvýšit účinnost asi na 10%. Kompaktní zářivky jsou asi pětkrát účinnější než žárovky a uspoří 80% el. energie při stejné hladině osvětlení. Tato životnost kompaktních zářivek (cca 8000 hodin) je oproti žárovce vyšší.

b)

Ovládání osvětlovacích soustav může nejen zvýšit komfort uživatelů, ale může mít také vliv na spotřebu el. energie na osvětlení. Většina lidí si rozsvítí umělé osvětlení, aby měla dostatek světla pro svoji činnost, ale málo kdo osvětlení vypne, když je již nepotřebuje.Z tohoto důvodu se v praxi stále častěji využívá automatické spínání osvětlení pomocí fotočidel (v závislosti na hladině denního osvětlení) a pomocí pohybových čidel (podle pohybu osob v osvětlovaném prostoru). Osvětlení je pak v provozu pouze, když je potřeba, ale pokud svítí, tak naplno. Podle některých údajů je možné využitím kombinace fotočidel a pohybových čidel snížit energetickou náročnost osvětlovacích soustav o 40 až 60%. Další možností je spojení uvedeného automatického spínání osvětlení se stmíváním. Tímto způsobem je pak možno náklady na el. energii snížit až o 70% .




- 94 -

ENERGETICKÝ MANAGEMENT Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu tzv. ET-diagram. Na horizontální osu tohoto diagramu se vynáší hodnoty průměrné venkovní teploty za týden , na vertikální osu hodnota spotřeby energie (teplo, el. energie nebo jejich součet), která se naměřila v období stejného týdne (GJ/týden, resp. kWh/týden). Každý záznam naměřených hodnot je reprezentovaný bodem – průsečíkem přímek procházejících vynesenými hodnotami el. energie a tepla za časový interval. Čára proložená těmito naměřenými hodnotami se nazývá ET-křivka. Spotřeba energie se při snižování venkovní teploty zvyšuje (čím je venku nižší teplota, tím je vyšší tepelná ztráta). Když se venkovní teplota začne zvyšovat (jaro, léto), spotřeba energie bude klesat, dokud nedosáhne nejnižší hodnotu. Nejnižší hodnota je konstantní, protože nezávisí na venkovní teplotě. Vyjadřuje spotřebu energie v důsledku provozu technických zařízení v budově). Tuto ET-křivku je nejlépe vytvořit pomocí počítače. Křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba energie v závislosti na venkovní teplotě při správných provozních podmínkách. Takto stanovenou ET-křivku ohraničíme horní a dolní hranicí-limitem. Normální odchylky zapříčiněné nepravidelnostmi ve využívání předmětu energ. auditu, v působení slunečního záření a větru se nachází v těchto hranicích. Bod který je mimo určený limitní interval by měl být analyzován a mělo by být (v praxi) vysledována jeho příčina. Způsob uplatnění systému energetického managementu v předmětu auditu, který je založen na metodologii ET-křivky, předpokládáme v těchto krocích : 1) zaznamenávání týdenních hodnot z měřičů spotřeby energie 2) zaznamenávání průměrné týdenní venkovní teploty ve stejné období 3) vynesení takto získaných hodnot do ET-grafu, aby se určila ET-křivka V prvním období doporučujeme vytvořit ET-graf tepla a el. energie samostatně. V případě takto zjištěných odchylek od ET-křivky je nevyhnutelné najít příčinu a odstranit ji. Energetický management je pak možno provádět pro více objektů napojených na jeden zdroj tepla. Tento energetický management je potřeba v budoucnu provádět nepřetržitě. Bylo prokázáno vyhodnocením mnoha projektů, že po jednom až dvou letech spotřeba energií začne znovu stoupat. Tyto okolnosti obvykle zapříčiňují provozní chyby.




- 95 -

Příloha č. 5 Metodika Úspory nákladů na energii, vyplívající z upravené energetické bilance, je nutno doplnit a korigovat o změny dalších provozních nákladů, jako např. mzdy, servis, vlastní údržba, opravy apod. Tím se stanoví roční výnos Cash-Flow energeticky úsporného projektu. Obvykle je uvažován v současné cenové úrovni, tj. v době zpracování EA. Pro investiční opatření navržená v EA se stanoví: 1. Prostá doba návratnosti investice, doba splácení Ts: Ts = IN/CF kde :

IN CF

investiční výdaje projektu roční přínosy projektu (Cash-Flow, změna peněžních toků po realizaci projektu).

2. Reálná doba návratnosti, doba splácení investice při uvažování diskontní sazby Tsd se vypočte z podmínky : Tsd -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 T=1 kde:

CFt r -t (1+r)

roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu) diskont odúročitel

Reálná doba návratnosti udává, ve kterém roce převáží tvorba finančních zdrojů nad jejich čerpáním. 3. Čistá současná hodnota (NPV)

kde:

Tž -t NPV =Σ CFt . (1+r) – IN T=1 Tž doba životnosti (hodnocení) projektu

4. Vnitřní výnosové procento (IRR) Tž -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 platí: IRR = r T=1 Jedná se o hodnotu úrokové míry použité pro diskontování, která za dobu porovnání dává nulovou hodnotu diskontovaného Cash-Flow. Charakterizuje čistou výnosnost vložených prostředků. Do níže uvedené tabulky jsou zaneseny ekonomické ukazatele vzniklé realizací jednotlivých opatření a variant řešení. Při výpočtu ekonomických ukazatelů se vycházelo z následujících výstupních parametrů: 1. 2. 3. 4.

doba realizace od srpna do listopadu 2010 hodnocené období od června 2010 do doby životnosti meziroční nárůst nákladů a příjmů o 2,0% nominální diskontní sazba po celé hodnocené období 6% o rn = (1+ rr ) . (1+i) – 1 = 4% o rn – nominální diskont o rr – reálný diskont (1%)




- 96 -

o i – inflace (1,5%) 5. odpisové sazby dle zákona č.586/1992 Sb. vlastní financování (pro obchodní organizace), odpisové sazby dle metodických pokynů vydávaných příslušným orgánem (pro rozpočtové a příspěvkové organizace) 6. daň z příjmů 24% (mimo příspěvkové a rozpočtové organizace)

Graf č. 9: Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000

cash flow

investice

1 000 000


Varian ta č.2

Varian ta č.1

Opatře ní č.7

Opatře ní č.6

Opatře ní č.5

Opatře ní č.4

Opatře ní č.3

Opatře ní č.2

0 Opatře ní č.1

Cash Flow (Kč/rok), investice ( Kč)

Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant



- 97 -

Příloha č. 6

EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKĚHO AUDITU Předmět EA

Energetický audit budovy Penzionu pro důchodce na ul. Tyršova č. p. 1271 ve Vsetíně

Adresa

ul. Tyršova č. p. 1271, 755 01 Vsetín

Zadavatel EA

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.,

Zástupce

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

Adresa zadav. Telefon

Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín Fax 571 811 801 571 811 800

E-mail

[email protected]

Budova Penzion pro důchodce na ul. Tyršova ve Vsetíně (dále jen PPD Tyršova) se nachází severovýchodně od centra města Vsetína, mezi ul. Tyršovou a na ní kolmo navazující ulici U Hřiště a nábřežní komunikaci nedaleko řeky Bečvy. Stavba je pavlačového typu, součástí většího stavebního komplexu (pod názvem Rafanda) a je řešena v jednom podzemním a čtyř nadzemních podlažích, členěna do tří samostatných bloků, tj. část A, B a G. Při výstavbě Charakteristika v r. 1939 byla použita technologie železobetonového skeletu. V roce 1996 -1997 došlo zde k rozsáhlé rekonstrukci a změně, z původního bytového domu na penzión pro důchodce.Terén na kterém budova stojí, je rovinatý. předmětu EA Počet vytápěných budov : 1 Rok výstavby : 1939, rozsáhlá rekonstrukce v r. 1996 - 1997 Vytápění : CZT Ohřev TV: CZT + lokální – el. ohřívače TV Rekonstrukce: zateplení fasády, stropu v suterénu a na půdě Stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy jsou vybaveny dodatečnou ale nedostatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla a to včetně nezateplených vnějších zdí na pavlačích; stávající skladby jednoplášťových střešních konstrukcí mají nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; skladba stropní konstrukce nad nevytápěným suterénem a pod půdou má nedostatečnou tepelnou izolaci, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; stávající podlahová nezateplená konstrukce v budově PPD Tyršova na terénu nemá dodatečnou dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; většina stávajících oken v objektu jsou původní zdvojená dřevěná a kovová s vysokým součinitelem prostupu tepla Up menší část prosklených ploch, oken a vstupních dveří v objektu jsou rovněž původní s jednoduchým prosklením v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up; průměrný součinitel prostupu tepla budovy PPD Tyršova je nevyhovující (CI – nevyhovující). Vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT); mimo vytápěnou budovu je provozována tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla do které je teplo (horká voda) přivedeno topným kanálem, vedeným v zemi; VST je Stručný popis vybavena automatickou teplotní ekvitermní programovatelnou regulací; do objektu jde přívodní potrubí TE a TV přes sousední objekt č. p. 1272; teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles jsou původní, s tepelným energetického 0 spádem 90/70 C, tepelná izolace je z části jen na hlavních rozvodech u vedlejších je zcela bez tepelné izolace; otopná tělesa ve vytápěných prostorech jsou původní článková litinová, vybavena většinou funkčními radiátorovými ventily hospodářství s TR hlavicemi; radiátory jsou vybaveny digitálními poměrovými měřiči tepla; fakturační hlavní měření spotřeby tepla je (vč. budov) provedeno na patě budovy; při nízkých teplotách dochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky nevyvážená. V budově je prováděna dálková centrální dodávka TV v kombinaci s lokální výrobou TV průtokových a zásobníkových el. ohřívačích; největší spotřeba teplé vody je pro provoz bytových prostor; u spotřebičů TV (umyvadla, sprchy) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie; měření spotřeby TV, která je z centrálního zdroje, je prováděno ve VST, včetně měření spotřeby TV v jednotlivých bytech a pronajímaných prostorech (vodoměry). V budově jsou z větší části původní žárovková a zářivková svítidla; osvětlenost společných prostor nesplňuje požadavky ČSN; osvětlované společné prostory jsou většinou znečištěné (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní strany znečištěná. Větrání sociálních prostor a kuchyně je provedeno podtlakově pomocí ventilátorů s časovou i ruční regulací; v ostatních prostorách budovy je větrání přirozené přes dveře a okna. Nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz spotřebičů v bytech; pro měření spotřeby el. energie v budově, je zde instalováno 69 fakturačních elektroměrů; sazby pro odběr el. energie PPD Tyršova (odběratel provozovatel a správce objektu) a velikost jističe jsou u dvou odběrů EE chybně zvolené. Instal. tep. výkon (MW) Instal. el. výkon (MW) Vlastní energetický zdroj Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Teplo Nákup (GJ/r)


1 742


Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova Penzion pro důchodce na ul. Tyršova č. p. 1271 ve Vsetíně Prodej (GJ/r) El.energie Zemní plyn

Spotřebič energie Otopná soustava Ohřev TV Energeticky úsporný projekt Stručný popis doporučené varianty

-

Nákup (kWh/r)

9 296

Prodej (kWh /r)

-

Nákup (tis.m3/r)

-

Prodej (tis.m3/r)

Spotřeba paliv a energie (GJ/r)

z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r)

1 776 Příkon (tep. ztráta) (kW) 270kW -

Spotřeba energie (GJ/r, kWh/r)

Nositel energie o

1 253 GJ/rok 490 GJ/rok

4 384

CZT - horká voda 110/90 C o CZT - horká voda 110/90 C

z toho technologie (tis. Kč)

před realizací projektu energie náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) 1 776 1 008

Konečná spotřeba paliv a energie

energie (GJ/r) 976

GJ/r 800

Znečišťující látka

Environmentální přínosy Stav po realizaci (t/r)

Výchozí stav (t/r)

0,01800 0,02029 127,44898 0,32169 0,00147 0,00471

Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky)

Podpis


539 8 10

Ing. Karel Zubek

1 508 po realizaci projektu

Potenciál energetických úspor

Energetický auditor

-

Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace plynové kotelny (opatření č. 4) a decentralizace výroby TV.

Investiční náklady (tis. Kč)

SO2 CO CO2 NOx CxHy Tuhé látky

- 98 -

náklady (tis. Kč/r) 334

MWh/r 539

0,09438 0,02758 103,13487 0,11717 0,00149 0,01932

Rozdíl (t/r)

-0,0764 -0,0073 24,3141 0,2045 0,0000 -0,0146

Ekonomická efektivnost Doba hodnocení (roky) Diskont (%) NPV (tis. Kč) 3 188 IRR (%)

20,30 6 13

Č. osvědčení

627

Datum

14. 8. 2010




- 99 -



- 100 -

Příloha č. 6 Tabulka č. 63: Podstatné stavební konstrukce budovy Konstr.

Popis

Součinitel prostupu tepla 2 „Up“(W/m . K)

Tepelný odpor konstrukce „R“ (m2.K/W)


Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

0,465

2,410

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO2

Obvodová zdivo cihla plná 30 cm+70EPS Obvodová zdivo cihla plná 30 cm sut.

1,514

0,707

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO3

Obvodová zdivo cihla plná 30 cm schod.

1,725

0,615

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

SO4

Obvodová zdivo cihla plná 45 cm sut.

1,457

0,737

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

SO5

Obvodová zdivo SIPOREX 30 cm

0,668

1,760

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO6

Obvodová zdivo cihla plná 45 cm+50EPS

0,599

2,003

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO7

Obvodová zdivo cihla plná 25 cm

1,755

0,604

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

PDL1

Podlaha beton. zem

2,344

0,446

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

PDL2

Podlaha beton. průchod

2,232

0,469

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

STR1

Strop nad suterénem +40EPS

0,967

1,153

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

STR2

Strop pod půdou+50EPS

0,632

1,717

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SCH 1

Střešní kon. + EPS 100mm suter.

0,446

2,528

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SCH 2

Střešní kon. + EPS 100mm vikýře

0,446

2,528

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SO1

* v případě, že kritérium nevyhovuje, dochází v konstrukci při navrhované teplotě ke kondenzaci

Při výpočtu tepelných ztrát objektu, kde byl použit profesionální program PROTECH, je stávající stav uveden jako varianta č. 1 a doporučená varianta je varianta č. 2.



ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Penzion pro důchodce na ul. Tyršova č. p ve Vsetíně

Recommend Documents