ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně

Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova „Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně“

-1-

ENERGETICKÝ AUDIT Vypracováno dle zákona „O hospodaření energií č.406/2000 Sb.“ §9 a vyhlášky 213/2001 Sb. a její novelizace č.425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Budova „Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně“

Zadavatel:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Schválil:

Ing. Karel Zubek

Zhotovitel:

AB Solartrip s. r. o.

Počet výtisků: 2 Počet stran: 112 Počet příloh: 6 Datum vydání: 20. 11. 2009

Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679

Výtisk č.: Evidenční č.:

1 EA-08-11/2009

e-mail: [email protected],


-2-

OBSAH:

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy ....... 4 1.1. Identifikační údaje .................................................................................................................................... 4 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu ......................................................................................................................................... 4 1.1.2. Identifikace energetického auditora ............................................................................................................................... 4 1.1.3. Předmět energetického auditu ........................................................................................................................................ 4 1.1.4. Zadání energetického auditu ........................................................................................................................................... 6 1.1.5. Účel energetického auditu ................................................................................................................................................ 6

1.2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................................ 7 1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech ......................................................................... 10 1.2.2. Budova Sportovní hala Na Lapači ve Vsetíně – stavební část............................................................................ 14 1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV ............................................................................ 18 1.2.4. Rozvody tepla.................................................................................................................................................................... 20 1.2.5. Rozvody elektro zdroj el. energie ................................................................................................................................. 21 1.2.6. Podstatné spotřebiče el. energie .................................................................................................................................. 22 1.2.7. Osvětlení ............................................................................................................................................................................ 23 1.2.8. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) .................................................................................................................... 25 1.2.9. Významné energetické výrobní technologie .............................................................................................................. 25

1.3. Zhodnocení výchozího stavu ............................................................................................................... 26 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů.................................................................................................... 26 1.3.2. Energetické bilance.......................................................................................................................................................... 26 1.3.3. Energetické hodnocení objektu ..................................................................................................................................... 28 1.3.4. Porovnání prům. součinitele prostupu objektu ......................................................................................................... 29 1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií ................................................................................. 30 1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV................................................................................................................................ 32 1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství..................................................................................... 34 1.3.8. Hospodaření s energiemi ............................................................................................................................................... 36 1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor ....................................................................................................................... 38

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie .............................................................................. 39 2.1. Návrh technického řešení ..................................................................................................................... 39 2.2. Stanovení celkových investičních nákladů ....................................................................................... 61

3. Ekonomické vyhodnocení ............................................................................................................. 62 3.1. Prostá doba návratnosti ........................................................................................................................ 62 3.2. Ekonomické ukazatele........................................................................................................................... 63

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí ............................................................. 64 5. Výstupy energetického auditu...................................................................................................... 65 5.1. Celková výše energetických úspor ..................................................................................................... 65 5.2. Výběr optimální varianty ....................................................................................................................... 67 5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie ............................................................................. 68 5.4. Závěrečný posudek energetického auditora ..................................................................................... 69




-3-

Přílohy 1 Foto, situace 2 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy 3 Opatření, varianty 4 Ekonomické hodnocení 5 Evidenční list energetického auditu 6 Osvědčení o odborné způsobilosti

3 A4 7 A4 24 A4 2 A4 3 A4 1 A4

Výchozí podklady: Projektová dokumentace stavební části Revizní zprávy elektro Podklady spotřeby energie (el. energie, teplo a studená voda) Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura Fotografická dokumentace Informace od správce aj.




-4-

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy 1.1. Identifikační údaje 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu 1.

Název a adresa:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín

2.

Právní forma:

obecně prospěšná společnost

3.

Telefon, fax a e-mail:

571 811 800, 571 811 801

4.

e-mail:

5.

Jméno odpovědného zástupce:

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

6.

IČ:

26863081

7.

Název a adresa předmětu auditu:

Budova „Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně“, 755 01 Vsetín, zástupce Mgr. Pavla Stachová (ředitelka Vsetínské sportovní s. r. o.)

8.

Telefon, fax a e-mail:

571 491 527, [email protected]

[email protected]

1.1.2. Identifikace energetického auditora 8.

Název a adresa firmy:

Karel Zubek, Ing.

9.

Telefonní a faxové spojení:

777 238 679

10.

IČ:

12648434

11.

Jméno a adresa auditora:

Ing. Karel Zubek, Na plavisku 1235, 755 01 Vsetín

12.

Oprávnění č.:

č. 627 (dne 26.6.2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu)

1.1.3. Předmět energetického auditu 13.

Předmět:

Budova Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně

14.

Místo stavby:

Vsetín, místní část Rokytnice

15.

Adresa:

Na Lapači, 755 01 Vsetín

16.

Vlastník:

Město Vsetín

17.

Uživatel:

Vsetínská sportovní s. r. o., Na Lapači 394, Rokytnice, 755 01 Vsetín 1




-5-

18.

Katastrální území:

Rokytnice u Vsetína 786951, st. parcela č. 1089/1 a 1089/2

19.

Způsob využití:

stavba občanského vybavení




-6-

1.1.4. Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: -

z požadavků zadavatele z „Metodiky energetického auditu“, jenž je obsažena ve vyhlášce č. 213/2001 Sb. a její novelizace Ministerstva průmyslu a obchodu

1.1.5. Účel energetického auditu Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým potřebám energií v objektu „Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně“ v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Účelem zpracování energetického auditu je dále posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému, přípravy a dodávky TV, spotřeby elektrické energie, tepla, provozu technologie předávací stanice tepla, vzduchotechniky aj., přičemž výchozím stavem je stávající standardizovaný stav využití budovy. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření.




-7-

1.2. Popis výchozího stavu Budova Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně (dále jen SH Na Lapači) – je součástí sportovního areálu Na Lapači, který se nachází jižně od centra města Vsetína. Mimo budovy SH Na Lapači se zde nachází ještě zimní stadión, volejbalové kurty, skatepark a venkovní zimní kluziště. Výstavba této budovy probíhala v rámci „akce Z“ v osmdesátých letech minulého století. Budova byla dokončena v roce 1987. Objekt je situován severně od ulice Na Lapači, jihovýchodně od zimního stadiónu a jeho východní zeď je z části společná s přilehlou budovou č. p. 283. Terén na kterém budova stojí, je rovinatý. Hlavní součásti stavby je sportovní hala a přístavba šaten. SH Na Lapači je využívána především ke sportovním a kulturním aktivitám. Stávající stav Vytápěný objem objektu: Vytápěná plocha objektu:

3

13 945 m 2 1 756 m

Budova Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně se nachází v nadmořské výšce cca 349,3 m. n. m. Souřadnice umístění objektů jsou 49°19'59.709" severní ší řky, , 17°59'31.652" východní délky.

základní údaje (stávající stav): - počet zaměstnanců - pracovní doba - provozní režim - popis činnosti - rekonstrukce objektu

2 osoby (vrátný, uklizečka) v sezóně (od 1. 9 – 1. 7) cca 7 dnů v týdnu od 8.00 - 22.00 hodin 7 dnů v týdnu (letní, a zimní prázdniny – budova mimo provoz) provoz sportovní haly, šaten, sociálních prostor a restaurace částečná rekonstrukce osvětlení v devadesátých letech r. 2009 částečná oprava krytiny a svodů střechy - technické zařízeni převážnou část podstatného technického zařízení v objektu je předávací stanice tepla, vzduchotechnika a osvětlení - zdroj tepla pro ÚT dálkový zdroj tepla z místního CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.) - zdroj tepla pro TV dálkový zdroj tepla z místního CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.) - zdroje elektrické energie zdrojem elektrické energie (dále jen EE) je nn síť ČEZ, a.s. s předávacím místem v budově zimního stadiónu, dodavatelem EE je ČEZ, a. s. - zdroje zemního plynu - zdroj tepla zdrojem dálkového tepla je Zásobování teplem Vsetín a. s. - rozvody tepelné energie páteřní rozvody ÚT a TV jsou taženy ve venkovním topném kanále, ve všech objektech jsou původní teplovodní dvoutrubkové s nuceným oběhem a teplotním spádem 90/70oC, hlavní rozvody ÚT a TV jsou vedeny v ocelových trubkách v topných kanálech, podlaze nebo po zdi, jako otopná tělesa v budově jsou použity článková ocelová tělesa s radiátorovými ventily bez termostatických hlavic - rozvody el. energie jsou původní s dílčími úpravami realizovanými během provozu - osvětlení instalována většinou původní i nová výbojková (hala), zářivková a žárovková svítidla, bez automatické na intenzitu osvětlenosti reagující regulace - vzduchotechnika systém větrání budovy je většinou přirozený, okenními a dveřními rámy, v prostoru sportovní haly je provedena nefunkční nucená přetlaková ventilace, šatny jsou vybaveny odtahovými ventilátory




- chlazení - měření spotřeb - elektrická energie

- spotřeba studené vody - spotřeba tepla

- prodej energií - dokumentace


-8-

pro chlazení a mražení potravin v budově jsou použita běžná chladící a mrazící zařízení fakturační měření (v majetku dodavatele paliv a energie): - 1 ks fakturačního měřidla (1 x celý objekt, měřidlo je v budově zimního stadión) - 1 ks podružného měřidla (1 x restaurace) - 1 ks fakturačního měřidla - 1 ks podružného měřidla – nefunkční - 1 ks fakturačního měřidla (1 x celý objekt, měřidlo je v budově zimního stadión) prodej energií není realizován, přefakturována spotřeba tepla a el. energie provozovateli restaurace k dispozici byly následující podklady a dokumentace: • Projektová dokumentace (stavební, revizní zprávy elektro atd.) • Fotografická dokumentace • Údaje o spotřebě el. energie, tepla a studené vody • Zákony, vyhlášky, normy, předpisy • Informace (správce aj.)



-9-

Obr. č. 1: Situační schéma areálu SH Na Lapači

SH Na Lapači




- 10 -

1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následující tabulce je přehled energetických vstupů a to ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur a údajů zadavatele energetického auditu a současně i provozovatele objektu. Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: -

elektrická energie teplo (CZT) – společné měření spotřeby tepla s budovou zimního stadiónu

Obr. č. 2: Informativní tok uvažovaných energií v objektu SH Na Lapači

Elektrická energie provoz, osvětlení, vzduchotechniky,ostatní el. spot.

SH Na Lapači

Teplo (CZT) provoz ÚT a TV

Mimo uvedené druhy energií je v objektu zaznamenávána pomocí fakturačního vodoměru i spotřeba studené vody.




- 11 -

V následující tabulce je přehled základních údajů o energetických vstupech a výstupech. Tabulka obsahuje údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Hodnoty jsou použity ze zaznamenaných údajů od provozovatele a výpočtů dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Při zpracování energetického auditu nebyly k dispozici přesnější informace o spotřebách energií v průběhu minulých let. Proto jsou energetické bilance provedeny dle výpočtu při standardizovaném provozu budovy. Součástí celkových nákladů není DPH (provozovatel je plátce DPH). Tabulka č. 1: Energetické vstupy a výstupy r. 2009 (výpočet pro stávající stav) Pro rok: 2009 Vstupy paliv a energie

Jednotka

*El. energie MWh Teplo GJ 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

60 2 042 -

3,6 -

216 2 042 2 258 2 258

Roční náklady v Kč 262 308 875 300 1 137 608 1 137 608

*součástí nákladů na EE je i provoz restaurace v budově

Z výše uvedených údajů v tabulce je patrné, že spotřeba tepla cca 90% je na rozdíl od spotřeby el. energie cca 10% podstatně vyšší. Podíl tepla na celkové finanční částce za energie v objektu je cca 77 % a el. energie cca 23%.



Objednatel: Agentura gentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova „Sportovní Sportovní haly Na Lapači Lapa ve Vsetíně“

- 12 -

Vypočtené tené energetické bilance pro standardizovaný provoz v budově (plné využití sportovní haly - tj. cca 9 měsíců v roce, 270 dnů v roce, 12 hodin denně, denn funkční vzduchotechnika),, vč včetně nároků na spotřebu tepla pro fungující nucenou přetlakovou řetlakovou vzduchotechnickou jednotku jjsou popsány v následující tabulce. Uvedené cenyy energií jsou ceny v roce 2009 bez DPH. Takto to uvedená energetická bilance bude v energetickém auditu uvedena jako výchozí. Tabulka č. 2:: Energetické vstupy a výstupy r. 2009 (výpočet (výpo pro standardizovaný andardizovaný stav provozu budovy) Pro rok: 2009 Roční Výhřevnost Přepočet et na Vstupy paliv a energie Jednotka Množství náklady v GJ/jednotku GJ Kč El. energie MWh 60 3,6 216 254 292 Teplo GJ 2 059 2 059 882 461 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ 2 275 1 136 753 Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie 2 275 1 136 753 Graf č. 1: Celková vypočtená spotřeba energií v r. 2009 Celková spotřeba eba energií r. 2009 v GJ

Celková spotřeba energií v r. 2009 v K Kč

Nákup el. energie 9%

Nákup tepla 91%

Nákup el. energie 22%

Nákup tepla 78%

Z výše uvedeného grafu a tabulky je zřejmé, že spotřeba tepla v r. 2009 cca 9 91 % je na rozdíl od spotřeby el. energie cca 9% % podstatně podstatn nižší. Podíl tepla na celkové finanční ční ččástce za energie v objektu je cca 78 % a el. energie cca 22%. %.




- 13 -

Dodavatel elektrické energie V budově SH Na Lapači se nachází jeden samostatný podružný elektroměr pro měření spotřeby EE restaurace. Fakturační elektroměr pro celou budovu je umístěn v objektu zimního stadiónu. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Odběratel – Vsetínská sportovní s. r. o., Na Lapači č. p. 394, 755 01 Vsetín 1 Odběrné místo – č. 0002101475, Na Lapači 9001, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 51006977, sazba Standard, CO2d, jistič 3 x 160 A. Dodavatel tepla Dodavatelem tepla firma Zásobování teplem Vsetín, a. s. (dále jen CZT). Teplo je dodáváno z výměníku umístěného na zimním stadiónu. Teplo a teplá voda je využíváno výhradně k vytápění budovy a dodávce teplé vody. Mimo objekt SH Na Lapači je zásobován teplem ze společného rozvodu objekt pánského klubu a to včetně dodávky teplé vody. Kalorimetrická měřidlo umístěné v budově (předávací stanice tepla) je nefunkční a původně zaznamenávalo jen spotřebu tepla pro ÚT. Fakturace tepla pro ÚT a TV uvedených prostor (pánský klub a restaurace) je prováděna na základě využívané plochy. Záznamy o spotřebách energií minulých let v objektu jsou neúplné a jejich využití v rámci zpracování energetického auditu je sporné. Proto také nejsou k dispozici věrohodné údaje o spotřebách tepla a není je možné v této zprávě uvést a použít pro další výpočty.




- 14 -

1.2.2. Budova Sportovní hala Na Lapači ve Vsetíně – stavební část Základní popis Objekt Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně se nachází jižně od centra města a je součástí sportovního areálu. Část zdi na východní straně je společná s budovou pánského klubu. Budovy nejsou propojeny. Foto č. 1: Budova Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně (severozápad pohled)

Další fotografie v příloze č. 1.

SH Na Lapači je nepodsklepená převážně jednopodlažní budova, která slouží především pro sportovní aktivity občanů města Vsetína. Budova byla postavena v osmdesátých letech minulého století (dokončena v r. 1987). Od té doby, zde nebyla provedena větší rekonstrukce. Objekt je z větší části nezateplený zděný (plynosilikátové tvárnice), tj. půdorys samotné haly a jednopodlažní část šaten je realizován z železobetonových panelů systém TO6-B. Střešní jednoplášťová konstrukce sportovní haly je dřevěná, spojená dřevěnými lepenými vazníky s mírným sedlem. Střecha je zateplena skelnou vatou (tl. 200 mm) a pokryta dřevěným podbitím. Jako nosná konstrukce jsou zde použity dřevěné lepené masivní nosníky. Použitá střešní krytina je pozinkovaný plech. V části šaten je střešní jednoplášťová plochá konstrukce ze stropních panelů zateplená polystyrénem. Podlahové betonové konstrukce na zemi jsou v prostoru haly bez zateplení s dřevěnou několikavrstvou podlahovou krytinou. U šaten a prostoru restaurace je použit v podlaze polystyrén. Otvorové výplně jsou původní dřevěná zdvojená okna. Hlavní vstup do objektu a do restaurace je proveden prosklenými dveřmi v kovovém rámu.




- 15 -

Charakteristika využití budovy Objekt SH Na Lapači ve Vsetíně je využívána především ke sportovní činnosti. V západní části budovy je provozována restaurace. Severní část je využita pro šatny a sociální zázemí. Všechny prostory v budově jsou využívány jen k uvedeným účelům. Vytápěna je převážná část budovy. V jednotlivých částech objektu jsou umístěny tyto prostory: I. N. P. – sportovní hala, restaurace, šatny, sociální prostory aj. II. N. P. – strojovna vzduchotechniky a posilovna Obr. č. 3: Zóny v budově

S J

zóna 3 (šatny, sociální prostory)

chodba

zóna 2

zóna 1 (sportovní hala, chodba)

(restaurace)




- 16 -

Stavební konstrukce stávající stav -

-

-

-

Neprůsvitný obvodový plášť Venkovní obvodové nezateplené zdi objektu, jsou provedeny z plných plynosilikátových tvárnic, u přístavby šaten z keramzitbetonových panelů (systém TO6-B). Stav venkovního obvodového pláště je bez zásadního poškození. Na více místech fasády objektu je narušená omítka včetně obkladu soklu z jižní strany. Střešní konstrukce Střešní konstrukce sportovní haly je dřevěná s mírným sedlem, zateplena skelnou vatou (tl. 200 mm) a s dřevěným podbitím. Jako nosná konstrukce jsou zde použity dřevěné lepené masivní nosníky. Část z nich byla v minulosti opravena z důvodu jejich narušení (rozlepení). Použitá krytina je pozinkovaný plech ve vyhovujícím stavu. V části šaten je střešní plochá konstrukce ze stropních panelů zateplená polystyrénem. Hydroizolace střešních konstrukcí je neporušená, do budovy nezatéká. Podlaha Betonová podlaha na terénu je zhotovena na zhutněné vrstvě štěrkopísku s hydroizolací proti zemní vlhkosti. Podlahové betonové konstrukce na zemi jsou z části bez dodatečného zateplení a z části se zateplením polystyrénem (vnitřní prostory 21oC). Povrch je většinou dřevo, dlažba nebo PVC. Podlahová dřevěná krytina ve sportovní hale je po několika zbroušení. Na několika místech je podlaha ve sportovní hale významně narušena (prostor branek). Otvorové výplně Všechny otvorové výplně jsou původní bez jakékoli výměny. V celém objektu jsou použita dřevěná zdvojená okna. Vstupní dveře do haly i do restaurace včetně prosklení u dveří, je provedeno v kovovém rámu s jednoduchým prosklením. Na většině původních oken bylo v minulosti provedeno těsnění okenních spár pomocí kovotěsu, které je však většinou strhlé nebo poškozené. Tato okna jsou proto z větší části v nevyhovujícím stavu (nedoléhají rámy jednotlivých oken, v některých případech nejdou okna otevřít a naopak zavřít, těsnění je strhlé, poškození nátěru a kování oken atd.). Míra opotřebení těchto otvorových výplní u původních oken byla odhadnuta na cca 20%. Většina prosklených ploch je v objektu bez stínění. Na severní straně v prostoru šaten jsou okna natřena bílou barvou.

Místní a normalizované klimatické podmínky Tabulka č.3: Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky jednotka Vsetín

Lokalita Definovaná teplota pro zahájení vytápění

3,8

°C

Výpočtová venkovní teplota

-17

°C

Průměrná vnitřní teplota tis

19

°C

Počet dnů otopného období

240

den

2 928

°D

Počet denostupňů D = d (tis-tes)

Následující tabulka specifikuje základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce budovy (více příloze č. 2). Skladby jednotlivých konstrukcí byly použity z projektové dokumentace a ověřeny zpracovatelem auditu místním šetřením.




- 17 -

Tabulka č. 4: Základní údaje budovy včetně specifikace podstatných stav. konstrukcí budovy Objekt Sportovní hala Na Lapači Rok výstavby 1987 Rekonstrukce Půdorysné rozměry (m) nepravidelný tvar 2 Zastavěná plocha (m ) 1 087 Počet N. P. 2 Počet P. P. 0 Výška budovy (m) 10,9 (hala) a 3,4 (šatny) Světlá výška (m) 10,2 (hala) a 3,0 (šatny) Konstrukční výška (m) 10,9 (hala) a 3,4 (šatny) 2 Vytápěná užitková plocha (m ) 1 755,8 3 Obestavený prostor vytápěný (m ) 13 944,6 2 Plocha plné části fasády celkem (m ) 1 140,7 2 Plocha otvorových výplní (m ) 306,7 2 Plocha střechy, stropu (m ) 1 689,5 2 Plocha podlahy na terénu (m ) 1 690,0 2 Celková plocha ochlaz. konstrukcí (m ) 4 826,9 Geometrická charakteristika A/V 0,35 Označení zóny Zóna 1 Zóna 2 Charakteristika Sportovní hala, chodba Restaurace o Průměrná vnitřní teplota ( C) 18 20 2 Vytápěná plocha ( m ) 1 313 141 3 Obestavený prostor vytápěný ( m ) 9 863 513,7 Konstrukce svislého obvodového pláště

Střešní a stropní konstrukce stávající stav

Vnitřní konstrukce stávající stav

Otvorové výplně stávající stav


Zóna 3 Šatny 21 302 3 567

Svislý nezateplený obvodový plášť je z plynosilikátových nebo keramzitbetonových 2 panelů U ≈ 0,596 - 1,164 W/m K. Tepelně technické vlastnosti původních zděných a panelových konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující Nedostatečně zateplená (skelná vata o tl. 200 mm) původní dřevěná jednoplášťová 2 střešní dřevěná konstrukce U ≈ 0,248 W/m K. Střešní plochá dostatečně nezateplená konstrukce části šaten ze stropních panelů ≈ 2 0,382 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených stropních a střešních konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující Podlahové nezateplené nebo nedostatečně zateplené konstrukce na zemi U ≈ 5,982 2 až 1,046 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující. 2 Původní zdvojená okna v dřevěném rámu U ≈ 2,8 W/m K se souč. spárové 2 -0,67 průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa . Prosklené vstupní kovové dveře a stěny U ≈ 5,7 2 2 -0,67 W/m K se souč. párové průvzdušnosti iLV ≈ 3,6 m /sPa . Tepelně technické vlastnosti uvedených původních konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující



- 18 -

1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV Vytápění a dodávka TV do budovy SH Na Lapači je prováděno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT)a to včetně sousední budovy pánského klubu.

Popis předávacích stanic tepla (PST)

Tlakově závislá předávací stanice tepla je umístěna na severozápadní straně objektu a slouží pouze k vytápění tohoto objektu a pánského klubu přes topnou sezónu. Otopná soustava v budově je teplovodní s tepelným spádem 90/70 oC. Předávací stanice tepla je spravována uživatelem objektu (Vsetínská sportovní s. r. o .). Foto č. 2: Předávací stanice tepla v budově

Tabulka č. 5: Parametry předávací stanice tepla v budově tlakově závislá předávací stanice tepla Typ dodávka tepla z dálkového zdroje Palivo nezjištěno Celkový instalovaný výkon O horká voda 110/90 C Teplonosné medium neměřeno (nefunkční měřidlo) Dodávka tepla Odhadovaná průměrná účinnost PST 99 %




- 19 -

Vnitřní rozvody tepla a další zařízení v předávací stanici tepla (PST) Vstup topné vody z dálkového zdroje tepla jde v zemi z budovy zimního stadiónu topným kanálem do tlakově závislé předávací stanice tepla (DN 100) a dále přes oběhové čerpadlo (1 x oběhové čerpadlo jako záloha) do budovy. Odtud je vyvedena jedna společná topná větev pro vytápění celé budovy. V místnosti PST je provedeno také měření spotřeby tepla pomocí kalorimetru, který je v současné době nefunkční. Zpět jde vratné potrubí z budovy do PST. V PST je provedeno pouze měření teploty topné vody bez měření tlaku. Teplovodní potrubí v PST je většinou bez izolace včetně armatur. Obě oběhové čerpadla jsou původní bez elektronické regulace otáček. Parametry topné vody, které byly zjištěny při prohlídce : teplota na přívodu do PST 70oC Účinnost PST v objektu je původní. Odhadovaná ztráta tepla je cca 1%. Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. MaR (Měření a regulace) PST v objektu není vybavena automatickou teplotní regulací. Na jednotlivých topných větvích i na samotném přívodu je možná regulace teploty jen ruční pomocí obsluhy. Možnost regulace teploty dalších jednotlivých vytápěných místností je ručně, pouze pomocí radiátorových ventilů bez termostatických hlavic. PST nemá vlastní měření spotřeby el. energie. Měření dodaného tepla do objektu není provedeno. Celkové množství fakturovaného tepla pro budovu zimního stadiónu a SH Na Lapači včetně pánského klubu je měřeno pomocí fakturačního kalorimetru, umístěného ve výměníkové stanici tepla v objektu zimního stadiónu. Teplo pro SH Na Lapači je vyfakturováno dle dohodnutého výpočetního klíče. Zdroj teplé užitkové vody (TV) Do celého objektu SH Na Lapači včetně pánského klubu, je prováděna dodávka teplé vody pomocí cirkulačního rozvodu z výměníkové stanice tepla zimního stadiónu. Samostatné měření dodávky TV, není v budově prováděno. • Jiné zdroje tepla Jiné podstatné zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu TV se v objektu SH Na Lapači nenachází. • Zhodnocení stavu tepelných zdrojů, provozní evidence, předpokládaná životnost Provoz předávací stanice tepla pro ÚT je jen v topnou sezónu. Dodávka teplé vody do objektu je celoroční (restaurace + pánský klub). Evidence provozu PST není prováděna. Technický stav PST je vyhovující i přes chybějící tepelnou izolaci rozvodů a armatur.




- 20 -

1.2.4. Rozvody tepla Do budovy SH Na Lapači jde teplo pro ÚT a cirkulační rozvod TV z výměníkové stanice pomocí topného kanálu v zemi. Tepelná izolace těchto rozvodů (skelná vata + Al fólie) je silně narušená a v některých místech zcela chybí jak vlivem minulých povodní tak i neodborným zásahem údržby. V zimním období jsou zde dobře viditelné tepelné ztráty, které se projevují zejména odtáváním napadeného sněhu ve směru trasy topného kanálu. Obr.č. 4 : Situační schéma rozvodů tepla v areálu Na Lapači

Zimní stadión

Výměník tepla

Teplo od CZT Topný kanál TV a ÚT

Rozvod ZP

Sportovní hala Na Lapači

• rozvody ÚT Teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles jsou původní z roku 1987. V samotném objektu jsou k jednotlivým radiátorům a spotřebičům TV vedeny hlavní i vedlejší rozvody v topných kanálech pod podlahou, nebo přímo v podlaze. Hlavní i vedlejší rozvod ÚT je proveden z ocelových bezešvých trubek s na mnoha místech poškozenou nebo žádnou tepelnou izolací (skelná vata+Al fólie) o tl. cca 30 mm. V topných kanálech je patrná zvýšená teplota z důvodu vysokých tepelných ztrát na rozvodech tepla, vlhkost a voda ve spodní části kanálu. Otopná tělesa jsou ocelová článková v prostoru šaten v několika případech desková, které jsou osazeny většinou nefunkčními radiátorovými ventily bez termostatických hlavic vše dimenzováno na tepelný spád 90/700C. Otopná soustava je hydraulicky vyvážená, nedochází zde k nedotápění topných těles na konci soustavy.




•

- 21 -

rozvody TV

Cirkulační rozvod TV je veden z výměníkové stanice zimního stadiónu společně s rozvodem ÚT v topném kanále. Stejně jako rozvod ÚT je zde na mnoha místech narušena tepelná izolace (skelná vata+Al fólie) o tl. cca 30 mm. Rozvody TV jsou vedeny v topných kanálech pod podlahou, nebo přímo v podlaze ocelovými bezešvými trubkami. U jednotlivých spotřebičů TV tzn. umyvadlo a sprchy, jsou použity jak původní kohoutové výtokové armatury tak i nové vodovodní baterie (sprchy) s mechanickým časovým omezovačem. Vypočtené ztráty tepla na rozvodech ve venkovním topném kanále jsou uvedeny v následující tabulce. Trasa topného kanálu byla odhadnuta a jeho délka byla vypočtena na základě předpokládané trasy (v době zpracování EA nebyla k dispozici dokumentace). Tabulka č. 6: Parametry rozvodů ÚT a TV ve venkovním topném kanále mezi objektem a zimním stadiónem

Úsek

kanál ÚT (včetně vrat.) kanál TV (vstup) kanál TV (výstup) Celkem

Délka potrubí

Rozvody ÚT a TV v topném kanále Tepelná ztráta Průměr Stáří potrubí s izolací potrubí (W/m) Tech. stav

(m)

(mm)

(roků)

190 95 95 380

100 80 40

24 24 24

dobrý dobrý dobrý

Celkem tep.ztráta (W/m)

Celkem tep.ztráta na celé délce potrubí

vstup

výstup

vstup+výstup

W

GJ/rok

78,0 60,3 42,1

56,0 0,0 0,0

134,0 60,3 42,1

15 912,5 3 580,3 2 499,7

165,0 65,9 46,0 276,8

Provedení, tloušťka a kvalita izolace tepelných rozvodů ÚT a TV nevyhovuje novým předpisům (vyhláška č.151/2001 Sb.), kde jsou stanoveny minimální tloušťky tepelných izolací vnitřních rozvodů (platí pro nová nebo rekonstruovaná zařízení).

1.2.5. Rozvody elektro zdroj el. energie Podklady o rozvodech elektro jsou součástí Zpráv o periodických revizích elektrického zařízení. Výchozí revizní zpráva nebyla v době zpracování EA k dispozici. Budova Sportovní hala Na Lapači ve Vsetíně, je napojena na rozvodnou síť el. energie pomocí zemní venkovní přípojky z nedalekého zimního stadiónu, kde je také umístěn fakturační elektroměr. Zde je provedeno napojení na distribuční síť ČEZ, a. s. Z rozvodny zimního stadiónu je napájen hlavní rozvaděč napájecí proudovou soustavou 400/230V, 50Hz, TN-C. Napájení hlavního rozvaděče je z pojistkové skříně RIS kabelem CYKY 3x95+70mm2. Hlavní oceloplechový rozvaděč RH je umístěn ve skladu v samostatné místnosti v prostoru šaten. Zde je také umístěn podružný elektroměr pro provoz restaurace. Z hlavního rozvaděče jsou pak napojeny další podružné světelné a motorové rozvaděče v budově. Jednotlivé rozvody (AYKY, CYKY) v budově jsou provedeny většinou v omítce nebo pod stropem (chodba). Při prohlídce bylo namátkově na přístupných místech zkontrolováno, že se vodiče nadměrně neohřívají. Rozvodná soustava: 3+PEN 400/230V 50 Hz/ TN-C Ochrana dle ČSN 33 2000-4-41: Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



-

- 22 -

neživých částí: nulováním dle CSN 341010 (samočinné odpojení od zdroje dle 332000-4-41, pospojování jako přídavná ochrana) polohou

Energetický audit vychází z fakturačních údajů, které byly v době zpracování EA k dispozici. Dodavatelem elektrické energie je ČEZ, a.s.

1.2.6. Podstatné spotřebiče el. energie V následující tabulce je specifikace nejpodstatnějších el. spotřebičů v budově: Tabulka č. 7: Seznam významných el. spotř. budovy a jejich předp. spotřeba v r. 2009 Popis

Rok výroby

Restaurace VZT PST (ÚT) Osvětlení Ostatní

Ks

Celkový el. příkon (kW)

Odhadovaný počet hodin provozu v roce

Spotřeba za rok ( kWh)

7,6 0,9 31,2 -

2 100 2 880 1 500 -

14 000 14 760 2 004 23 844 5 392

1985 - 1987 14 1987 2 1987 167 -

Celkem

60 000

%

23,3 24,6 3,3 39,7 9,0 100,0

*Spotřeby el. energie u výše uvedených el. spotřebičů jsou pouze odhadnuty (orientační hodnoty) na základě informací o provozu od jejich obsluhy (neexistuje samostatné měření spotřeby el. spotřebičů).

**Spotřeba el. energie je u jednotlivých elektrospotřebičů vynásobena součinitelem současnosti v provozu.

Spotřeba el. energie při současném provozu budovy byla odhadnuta, na základě podkladů získaných ke zpracování EA, tj. celkové platby EE za rok a odečtu za první pololetí r. 2009. Graf č. 2: Podíl jednotl. spotřebičů na celkové spotřebě el. energie v roce 2009 v budově SH Na Lapači

Model spotřeby el. energie v budově SH Na Lapači 5 392

Ostatní

23 844

Osvětlení

2 004

PST (ÚT)

14 760

VZT

14 000

Restaurace 0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

(kWh/rok)

Nejvyšší odhadovanou spotřebu el. energie v budově v roce 2009 měl provoz osvětlení, vzduchotechniky a restaurace. Dále pak ostatních elektrospotřebičů (drobné i větší el. spotřebiče např. kancelářská technika, rychlovarné konvice, televize, vysavače, ledničky, radiopřehrávače, el. radiátoru atd.). Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 23 -

1.2.7. Osvětlení Přii zpracování energetického auditu se využily podklady ze zpráv o periodických revizích elektrického zařízení v budově a místního šetření. Zdroje světla řevážně původní zářivková svítidla bez elektronického zapalování V budově jsou instalovány převážn (startér+tlumivka) a původní vodní žárovková svítidl svítidla s klasickou obyčejnou ejnou wolframovou žárovkou žárovkou. Ve sportovní hale jsou použity nové světelné sv zdroje, tj. úsporné metalhalogenové vysokotlaké výbojky, které zde byly použity na původních vodních svítidlech v posledních pěti letech. ního osvětlení osv v budově SH Na Lapači Tabulka č. 8: El. příkon vnitřního Celek Typ El. příkon Počet ( ks) ( W) Žárovky 74 6 760 Zářivky 39 2 808 Výbojky 54 21 600 Celkem 167 31 168 Odhadovaná spotřeba eba el. energie (kWh/rok) 37 844 2 Osvětlovaná plocha (m ) 1 756 2 Odhadovaná spotřeba el. energie (kWh/ ( m rok) 22

Graf č. 3: El.příkon osvětlení v budově budov SH Na Lapači El.příkon osvětlení tlení v budov budově

žárovky 21,7% výbojky 69,3% zářivky 9,0%

ty osvětlení na celkovém el. příkonu íkonu je znázorněn znázorn v grafu. Nejvyšší Procentuální podíl jednotlivých typů podíl na celkovém osvětlení tlení v budov budově, mají svítidla výbojková ve sportovní hale, která jsou zastoupena cca 69 %. Žárovková svítidla jsou zastoupena cca 21 % a zářivky cca 9%. • Instalace Stáří instalace je u původního vodního osvětlení osvě 22 a více let.




- 24 -

Automatické řízení intenzity osvětlení a doby provozu osvětlovací soustavy V prostorách budovy není žádná automatická regulace na zapínání a vypínání osvětlení, tj. ovládání je ručně (pomocí vypínačů), pohybová čidla nejsou instalována. Čištění svítidel a okenních otvorů Původní svítidla jsou znečištěná z venkovní i vnitřní strany. Okna i dveře v osvětlovaných prostorech jsou většinou s menším znečištěním. Měření a prohlídka svítidel Podrobné měření osvětlení zde v minulosti nebylo provedeno. Při prohlídce objektu jsme provedli kontrolní orientační měření osvětlenosti digitálním luxmetrem (MS 4 IN 1). Měření bylo provedeno ve večerních hodinách bez příspěvku denního osvětlení. Tabulka č. 9: Hodnocení osvětlovací soustavy a její údržby v objektu Prostor

Osvětlenost dle ČSN (lx) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Orientace místnosti Převažující druh svět.zdrojů Elektronický předřadník Barevný tón světla Počet zdrojů osvětlení (ks) Instalovaný el. příkon (W) 2 Instalovaný el. příkon (W/m ) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/rok) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/ 2 m rok) Stav svítidel Povrch(strop, podlaha, zdi, okna) Stav povrchu s příspěvkem Změřená venk.osv. (lx) osvětlenost jen venkovní (lx) osvětlení (lx) Stav z hlediska energ. hospodárnosti Stav z hlediska osvětlenosti Výměna světelných zdrojů Rovnoměrnost osvětlení Čištění svítidel Čištění průsvitných konstrukcí Celkem

Sportovní hala

Vstup do haly

Sociální prostory

500 1 051 jih výbojky modrobílý 54 21 600 21

150 45 sever žárovky+zářivky ne žlutý a bílý 3 172 4

200 14 sever žárovky ne žlutý 2 120 8

19 440

289

58

18

6

4

čistá strop tmavý, bílé zdi, podlaha světlé dřevo mírně znečištěný

mírně znečištěný

mírně znečištěný

mírně znečištěný bílý strop, tmavý obklad, tmavá podlaha mírně znečištěný

380 - 732

58 - 62

20 - 21

-

-

-

vyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

1 3 2 1 7

1 3 3 2 9

vyhovuje Ukazatel 2 3 2 2 9

strop bílý+zdi, tmavá dlažba

Stupnice hodnocení: 0 – nehodnocen, 1 – vyhovuje, 2 – většinou vyhovuje, 3 – většinou nevyhovuje, 4 - nevyhovuje

Na chodbě a sociálních prostorech je původní osvětlení z hlediska ČSN EN 12464-1 nedostatečné i z důvodu nefunkčních žárovek. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 25 -

1.2.8. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) V prostoru sportovní haly byla projektována nucená výměna vzduchu. Je zde instalována přetlaková vzduchotechnická jednotka (KOVONA Karviná, KDK C-080, r. v. 1987), která má provádět nucenou ventilaci této části budovy. Strojovna vzduchotechniky, která je umístěna v II. N. P. v samostatné místnosti, je vybavena dvěma VZT jednotkami (Pel.1 x 3kW a 1 x 4 kW), které mají samostatný přívod čerstvého vzduchu přes kovové žaluzie (západní strana budovy) a společný odvod do prostoru sportovní haly (západní strana sportovní haly). Vzduchotechnika je vybavena ohřevem foukaného vzduchu pomocí CZT. Odvod odpadního vzduchu je proveden přirozeně na opačné straně sportovní haly ve zdi, přes výduch (kovová žaluzie). Výkon tohoto zařízení nebylo možné přes chybějící technickou dokumentaci zjistit. V současné době je toto zařízení mimo provoz, tzn. nefunkční. Přívody tepla pro ohřev vzduchu jsou neizolované bez možnosti jakékoli regulace. I když je vzduchotechnika často spouštěna její efekt pro nucenou ventilaci tohoto prostoru je nulový. Samotné vzduchotechnické jednotky a rozvody vzduchu jsou silně znečištěné a to včetně přívodních i odvodní žaluzie. V prostoru šaten jsou instalovány původní odtahové podtlakové vzduchotechnické jednotky, které jsou v současné době využívány. Odvod odpadního vzduchu je proveden na severní části fasády. Tyto rozvody vzduchu jsou silně znečištěné a to včetně odvodních žaluzií. V ostatních prostorech je výměna vzduchu prováděna převážně přirozeným způsobem. Čerstvý vzduch je pak přirozeně přisáván z venkovního prostoru přes okna.

1.2.9. Významné energetické výrobní technologie Nejvýznamnější využívaná energetická výrobní technologie v objektu je předávací stanice tepla a technologie vzduchotechniky. Ostatní technologie s vyšším elektrickým nebo tepelným výkonem v budově jsou využívány pouze nárazově a jejich využití odpadního tepla je vzhledem k této skutečnosti nereálné. Mezi podstatné vnitřní energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla z přítomných osob, vnitřního osvětlení, rozvodů TV, ztráty z rozvodů předávací stanice tepla aj. Mezi vnější energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla obsaženého ve sluneční energii, tj. zisk od oslunění. Průměrný zisk pro budovy v ČR je cca 650 kWh/m2 až 900 kWh/m2.




- 26 -

1.3. Zhodnocení výchozího stavu 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů V době zpracování energetického auditu nebyl v budově žádný významný tepelný ani elektrický zdroj.

1.3.2. Energetické bilance Výchozí roční energetická bilance areálu SH Na Lapači v cenách roku 2009 je zpracována v následující tabulce. Při zpracování energetického auditu nebyly k dispozici přesnější informace o spotřebách energií v průběhu minulých let. Proto jsou energetické bilance provedeny dle výpočtu při standardizovaném provozu budovy. Tabulka č. 10: Energetická bilance Ukazatel

řádek 1

Vstupy paliva a energie

2 3 4 5 6 7 8

Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty v rozvodech a na zdroji ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a ohřev TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy(z ř.5)

*r. 2009 Kč/rok GJ/rok 2 816,6 0,0 2 816,6 0,0 2 816,6 512,0 2 088,6 216,0

1 369 111,0 0,0 1 369 111,0 0,0 1 369 111,0 219 474,2 895 344,8 254 292,0

* v cenách r. 2009 a při standardním režimu vytápění




- 27 -

Tabulka č. 11: Podrobná energetická bilance řádek

Ukazatel

GJ/rok 1 2 3 4 5

6

7 8

Vstupy paliva a energie Teplo (TE) Elektrická energie (EE) Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Teplo Elektrická energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba energií (ř.3-ř.4) Teplo Elektrická energie Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech ÚT (TE) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech TV (TE) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba tepla na ÚT (TE) Spotřeba tepla na ohřev TV (TE) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5) Spotřeba el. energie na provoz v objektu

2 970,2 2 754,2 216,0 0,0 2 970,2 2 754,2 216,0 0,0 2 495,0 2 279,0 216,0 498,4 171,0 327,4 2 255,8 2 108,0 147,8 216,0 216,0

*r.2009 Kč/rok 1 442 969,4 1 180 661,4 262 308,0 0,0 1 442 969,4 1 180 661,4 262 308,0 0,0 1 442 969,4 1 180 661,4 262 308,0 213 642,5 73 294,7 140 347,8 967 018,8 903 641,1 63 377,7 262 308,0 262 308,0

* v cenách r. 2009 a při standardním režimu vytápění

Tabulka č. 12: Podstatné energetické zdroje Elektrická energie Dálkové teplo Elektrická energie


Venkovní Kabelový rozvod nn v soustavě TN-C 400/230 V AC 50 Hz, dodavatel ČEZ, a. s. – kabelový rozvod z objektu zimního stadiónu Horkovod CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.) – teplovod z objektu zimního stadiónu Vlastní – uvnitř budovy Instalovaný el. příkon podst. el. spotřebičů 40 kW



- 28 -

1.3.3. Energetické hodnocení objektu Výpočet et tepelné ztráty je proveden pro: Nejnižší venkovní výpočtová tová teplota vzduchu Střední ední teplota venkovního vzduchu v topném období tes Počet dní v topném období Krajinná oblast se zřetelem etelem na intenzitu větru v

- 17 °C 3,8 °C 240 chráněná ěná krajina

Výpočet et tepelných ztrát prostupem a infiltrací objektu, který byl proveden pro optimální stav vytápění je podrobněji ji uveden v příloze č. 2 tohoto EA. Tabulka č. 13: Tepelné ztráty v objektu SH Na Lapači ve Vsetíně (zóna 1, zóna 2 a zóna3) Tepelné ztráty stávající stav Tepelné ztráty prostupem Část Neprůsvitný Obvodový Vnější konstrukce plášť Průsvitný, otvorové výplně Střecha Podlaha Vnitřní konstrukce Strop *Celkem (W) Tepelné ztráty infiltrací a větráním v Z délky spár Z hyg. požadavků Zvoleno Tepelná ztráta celkem (W)

Plocha 2 (m ) 1 141 307 1 690 1 690 0 4 827

Celkem lkem (W) 23177 34475 15902 13509 0 122 592 52 229 101 556 101 556 224 148

*Celková ztráta včetně přirážek

Podíl jednotlivých konstrukcí, infiltrace a větrání v trání na tepelných ztrátách budovy je znázorn znázorněn na uvedeném grafu (více v příloze č. 2). Graf č. 4: Rozdělení lení jednotlivých tepelných ztrát

Podíl jednotlivých konstrukcí a infiltrace na tep. ztrátách v budově budov

12% 18% 54%

9% 0% Neprůsvitný Střecha Strop

7%

Průsvitný, otvorové výplně Podlaha Tepelné ztráty infiltrací a větráním

Nejvyšší ztráty tepla v celém objektu jsou ztráty infiltrací a větráním tráním cca 54 % a otvorovými výplněmi (okna + dveře + prosklené plochy plochy) cca 18%. Dále neprůsvitnými nými obvodovými konstrukcemi cca 12 % %, střešní konstrukcí cca 9% a podlahou cca 7 % %. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 29 -

1.3.4. Porovnání prům. součinitele prostupu objektu Při výpočtu spotřeby tepla na vytápění se zpravidla zjišťuje roční spotřeba v GJ za otopné období, a to na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána jednak Vyhláškou 148/2007 Sb. (v platnosti od 1. 8. 2007), jednak soustavou norem ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789.

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u tohoto objektu provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla (energetický průkaz příloha č. 2). Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska spotřeb tepelné energie: Uem ≤ Uem,N Tabulka č. 14: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla Objekt SH Na Lapači 2 4 826,9 Plocha ochlazovaných konstrukcí A (m ) 3 13 944,6 Vytápěný objem budovy V (m ) 0,35

19

Průměrný součinitel prostupu požadovaný

Průměrný součinitel prostupu doporučený

Uem

Uem,N

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

-17 1 755,8 240 Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

A/V o Průměrná vnitřní teplota v celé budově ( C) o Výpočtová vnější teplota ( C) 2 Vytápěná plocha (m ) Otopné období (počet dnů)

W/(m K) 0,75

W/(m K) 0,73

W/(m K) 0,55

nevyhovuje

2

Objekt SH Na Lapači

2

2

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy je dle novelizace ČSN 73 0540 (2007) vyšší než požadovaná hodnota, proto budova s ohledem na energetickou náročnost této normě nevyhovuje. V příloze č. 2 jsou uvedeny tabulky, které ukazují výpočty stavebních konstrukcí a jejich detailní posouzení.




- 30 -

1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií

Tepelná energie pro vytápění budovy a spotřeba TV

Teplo na vytápění budovy je dodáváno z teplovodu, který vede z výměníkové stanice tepla zimního stadiónu. Do výměníku je teplo dodáváno z horkovodu, dálkového zdroje tepla od firmy CZT (Zásobování teplem Vsetín, a.s.). Ve výměníkové stanici je fakturační kalorimetr, který zaznamenává spotřebu tepla pro ÚT a TV obou budov. Měsíčně jsou hrazeny zálohy za teplo a jednou ročně je provedeno celkové vyúčtování dle uzavřené smlouvy o dodávkách tepla. Dále se rozúčtován teplo dle dohodnutého výpočetního klíče. V budově SH Na Lapači je teplo a teplá voda rozúčtována mezi odběratele (restaurace – pan Pastirčák, pánský klub – pan Mikuš a samotný provoz sportovní haly) dle využívané plochy. Výměníková stanice tepla na zimním stadiónu je spravována provozovatelem budovy. Vlivem změn cen zemního plynu na trhu se cena tepla od CZT zpravidla každoročně mění. V energetickém auditu je vypočtena hodnota spotřeby tepla na vytápění areálu SH Na Lapači v otopném období na základě dostupných údajů o spotřebě tepla pro ÚT a TV, výpočtu tepelných ztrát, výpočtu spotřeby TV a účinnosti tepelného zdroje a rozvodů tepla. Elektrická energie Fakturační elektroměr pro měření spotřeby celé budovy je umístěn v budově zimního stadiónu. V budově se nachází jeden samostatný podružný elektroměr, který slouží k zaznamenávání spotřeby EE pro provoz restaurace. V EA bylo provedeno porovnání stávající sazby s dalšími možnými sazbami provozu odběru el. energie v areálu SH Na Lapači. Odběrné místo – č. 0002101475, Na Lapači 9001, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 51006977, sazba Standard, CO2d, jistič 3 x 160 A. Tabulka č. 15: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 60 000 2 030,00 CO2d Standard 3 x 160A 60 000 4 371,80 60 000 2 030,00 CO3d 3 x 160 A Standard 4 581,50 60 000 60 000 2 030,00 CO3d 3 x 80 A Standard 3 655,10 60 000

*Celkem (Kč/rok) 254 292,0 262 308,0 187 194,0 274 890,0 187 194,0 219 306,0

Stálý plat (Kč/rok) 8 016,0 87 696,0 32 112,0

* cena včetně stálých plateb**uvedené ceny jsou bez DPH 19%

Z výše uvedených tabulky vyplývá, že sazba CO2d Standard je vzhledem k předpokládaným spotřebám el. energie (rok 2009) správně zvolená. Stávající zvolená velikost použitého jističe je pravděpodobně vzhledem k instalovanému el. příkonu, zapojení jednotlivých fází a současnosti provozu jednotlivých spotřebičů nadhodnocená. Pokud by se změnila velikost jističe ze 160 A na polovinu, tj. 80 A, je sazba CO3d Standard výhodnější. Finanční rozdíl je cca 43 002,- Kč/rok. Tento krok je však nutné podpořit dlouhodobým měřením a sledováním odběrů EE. Je výhodné také využít současné situace, kdy budova SH Na Lapači a zimní stadión jsou propojeny a jejich provozovatel je stejný (Vsetínská sportovní s.r.o.). Budova zimního stadiónu je v kategorii velkoodběru, kde jsou sazby za odebranou kWh daleko výhodnější. Cena EE v r. 2009 byla pro zimní stadión 3,46 Kč/kWh včetně DPH 19% a pevných složek. Úspora, která by vznikla pro budovu SN Na Lapači při využití velkoodběru je výrazná a činila by cca 100 643,- Kč/rok. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 31 -

Z rozboru instalovaného příkonu el. energie, z vlastního provozu a z využití jednotlivých el. spotřebičů lze konstatovat, že nejpodstatnější část spotřeby el. energie je pro provoz osvětlení a pokud bude v provozu tak i vzduchotechniky. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Kontrola smluvních závazků s dodavateli energie Při kontrole jednotlivých kvalitativních a kvantitativních ukazatelů nakupovaných energií nebyl zjištěn rozpor vzhledem k uzavřeným smluvním podmínkám s jednotlivými dodavateli. Stanovené ceny odpovídají a jsou v souladu s Cenovými vyhláškami ERÚ a s cenovým výměrem MF ČR a ceníky dodavatelů energií.




- 32 -

1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV Potřebné tepelně-technické výpočty tepelných ztrát budovy byly provedeny dle ČSN 73 0540 (2002, 2005, 2007) „Tepelná ochrana budov“ a dle předchozí ČSN 73 0540 (1994). Stanovení roční spotřeby tepla bylo provedeno dle výpočtu ISO 13790, který je určen ke zpracování hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Kompletní výpočty jsou v příloze č. 2 tohoto energetického auditu.

Spotřeba tepla na vytápění

Hodnota spotřeby tepla na vytápění je vypočtena na základě výpočtu tepelných ztrát budovy a na základě údajů o spotřebě tepla (fakturační měřidla) výměníkové stanice na zimním stadiónu. • využívání měřící a regulační techniky Ve výměníkové stanici tepla v budově zimního stadiónu, je provedena automatická teplotní časová regulace dle potřeb obou objektů. Regulace v samotné PST v objektu SH Na Lapači včetně hlavních i vedlejších topných větvích je prováděna omezeně a to pouze ručně. Teplota v jednotlivých vytápěných místnostech není regulována. Na radiátorech jsou nefunkční radiátorové ventily bez termostatických hlavic. Útlum v noci a v době mimo provoz je zde prováděn jen ve výměníkové stanici.

Spotřeba tepla na přípravu TV

Pro objekt je zajištěna dodávka TV z výměníkové stanice tepla (VST) umístěné v budově zimního stadiónu. Cirkulační čerpadlo instalované ve výměníkové stanici zajišťuje dodávku TV do budovy. Spotřeba TV není měřena a je vypočtena dle domluveného klíče mezi obě budovy. Spotřeba TV ve SH Na Lapači je omezena na spotřebu v šatnách, sociálních prostorech, úklid v budově a na potřebu restaurace a pánského klubu. Celková roční spotřeba tepla pro ohřev TV je vypočtena na základě počtu osob v budově dle ČSN 060320, informací provozovatele budovy a dle údajů o spotřebě studené vody do objektu. Vypočtený měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TV (v roce 2009 činila měrná hodnota 0,325 GJ/m2) překračuje limitní hodnotu, uvedenou ve vyhlášce MPO č. 194/2007 Sb. Měrný ukazatel stanovení spotřeby tepla na přípravu teplé užitkové vody v zásobované budově je dle vyhlášky MPO č.194/2007 Sb. 0,17 GJ/m2, v zařízení mimo zásobovanou budovu je uváděn ve výši 0,21 GJ/m2 připravené teplé užitkové vody za rok. Výkon VST pro potřeby TV budovy je vzhledem k současnému provozu dostatečný. Denní spotřeba TV při plném provozu budovy byla vypočtena na cca 2 368 l (bez spotřeby pánského klubu).




- 33 -

Tabulka č. 16: Vypočtená tená bilance spotřeb spot TV v budově r. 2009 Spotřeba TV - TE Počet osob 2 Plocha m Spotřeba TV na osobu (l/den) Spotřeba TV celkem (l/den) Spotřeba TV celkem (l/osobu rok) Spotřeba TV celkem (l/rok) Spotřeba TV (kWh/osobu den) Spotřeba TV (kWh/osobu rok) Spotřeba TV celkem (kWh/rok) Spotřeba TV celkem (GJ/rok) Spotřeba TV celkem TE (GJ/rok) Spotřeba TE na ohřev TV včetně ě ztráty na rozvodech a zdroji (GJ/rok)

děti 20 2 40 600 180 000 0,09 28 557 2

Stávající stav dospělý restaurace 60 100 30 3 1 800 300 9 000 900 540 000 90 000 1,74 0,17 522 52 31 320 5 220 113 19 148

plocha 1 756 20 228 68 477 3 972 14

475

Celková odhadovaná bilance spot spotřeby tepla na ÚT a TV v r. 2009 je popsána v následující tabulce. Nejvyšší podíl na celkové spotřebě řebě tepla v budově má spotřeba dálkového tepla na vytápění cca 68 %. Spotřeba TE pro TV je vypočtena tena na cca 7%. Vypočtené Vypo tené ztráty na topném kanále rozvod rozvodů ÚT a TV jsou celkem 13%. Tabulka č. 17:: Celková bilance spotřeb spotř tepla ÚT+TV r. 2009 Stávající stav MWh/rok Spotřeba tepla pro ÚT GJ/rok 1 373,0 381,4 Vytápění 28,7 8,0 Ztráty na PST 165,0 45,8 Ztráty na rozvodech ÚT 1 566,6 389,3 Celkem pro ÚT 147,8 41,1 TV 111,8 31,1 Ztráty na venkovních rozvodech 215,6 59,9 Ztráty na PST a rozvodech v budově 475,2 132,0 Celková spotřeba TE pro TV 2 041,9 567,2 Spotřeba TE celkem

Standardizovaný stav MWh/rok GJ/rok 1 404,18 390,0 14,18 3,9 164,98 1 45,8 1 583,3 394,0 147,8 41,07 111,8 31,07 215,6 59,88 475,2 132,01 2 058,6 571,8

Graf č. 5: Bilance spotřeb tepla v budově budov r. 2009 (stávající stav)

Bilance spotřeb řeb tepla v budově budov r. 2009 Ztráty na venkovních rozvodech 6% TV

Ztráty na PST a rozvodech v budov budově 11%

7% Ztráty na rozvodech ÚT 8% Ztráty na PST 1%


Vytápění 67%



- 34 -

1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství V souladu s vlastním zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

jednotlivé stavební části budovy zdroje ÚT a topné systémy budovy vzduchotechnické jednotky zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV osvětlení budovy spotřebiče el. energie v budově

Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu: -

budova SH Na Lapači

1. stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy nejsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 2. stávající skladba jednoplášťových střešních konstrukcí má nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, i vlivem nedostatečné tepelné izolace střešní konstrukce nad sportovní halou dochází také ke kondenzaci vlhkosti a následnému skapávání vody na dřevěnou palubovku 3. většina stávající podlahových konstrukcí v areálu SH Na Lapači na terénu nemá dodatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 4. stávající okna v objektu jsou původní zdvojená dřevěná okna s vysokým součinitelem prostupu tepla Up většinou v nevyhovujícím technickém stavu prosklené plochy a vstupní dveře v objektu jsou rovněž původní v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up 5. průměrný součinitel prostupu tepla budovy SH Na Lapači je nevyhovující -

vytápění

1. vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT), v objektu je provozována tlakově závislé předávací stanice tepla do které je teplo a TV topným kanálem dodáváno ze sousední budovy zimního stadiónu 2. rozvody topné vody v objektu jsou s tepelným spádem 90/700 C a jen v některých šatnách byla provedena výměna původních otopných těles za nová ocelová desková 3. tepelná izolace na hlavních i vedlejších rozvodech ÚT v topných kanálech je v nevyhovujícím technickém stavu, na mnoha místech jsou rozvody bez tepelné izolace, do prostoru topného kanálu proniká vlhkost 4. otopná tělesa v budově mají nefunkční radiátorové ventily bez TR hlavic 5. regulace teploty vody na hlavní topné větvi v předávacích stanicích tepla (PST) je možná pouze ruční pomocí obsluhy, teplota v budově je regulována jen ručně pomocí obsluhy 6. při nízkých teplotách nedochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky vyvážená 7. teplo pro ÚT je dodáváno i do objektu pánského klubu 8. měření spotřeby tepla pro ÚT není v objektu prováděno




-

- 35 -

ohřev TV

1. v budově je prováděna dodávka TV z výměníkové stanice tepla (VST) v budově zimního stadiónu 2. TV je rozváděna po objektu cirkulačním čerpadlem, jehož provoz je regulován jen ručně pomocí obsluhy 3. tepelná izolace rozvodech TV v topných kanálech (společné s rozvody ÚT) je v nevyhovujícím technickém stavu, na mnoha místech jsou rozvody bez tepelné izolace, do prostoru topného kanálu proniká vlhkost 4. u spotřebičů TV (umyvadla) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie, ve sprchách byly instalovány nové úsporné baterie s mechanickým časovačem 5. TV je dodáváno i do objektu pánského klubu 6. měření spotřeby TV není v budově prováděno - osvětlení 1. v budově jsou z větší části původní i nová zářivková svítidla bez elektronického zapalování 2. ve sportovní hale jsou stávající výbojková svítidla s úspornými metalhalogenovými vysokotlakými výbojkami 3. osvětlenost hlavních prostor většinou splňuje požadavky ČSN, soustava není předimenzovaná, v sociálních prostorách je osvětlenost nedostatečná 4. osvětlované prostory jsou většinou mírně znečištěné (zdi, podlahy, stropy), nová i původní svítidla jsou převážně jen mírně z vnitřní strany znečištěná -

ostatní el. spotřebiče a vzduchotechnika

1. větrání prostoru sportovní haly je projektováno jako nucené přetlakové, avšak stávající stav instalované vzduchotechniky je nevyhovující a nesplňuje základní kritéria pro navržený stav, i v důsledku tohoto stavu VZT jednotky dochází ke kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně střešní konstrukce ve sportovní hale 2. prostor šaten je vybaven podtlakovými silně znečištěnými vzduchotechnickými jednotkami 3. v ostatních prostorách budovy je větrání přirozené 4. nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz osvětlení a vzduchotechniky 5. pro budovu je pouze jeden fakturační elektroměr, sazba pro odběr el. energie je pro současný stav správně zvolená, velikost jističe je však nadhodnocená a jejím snížení je možné dosáhnout vysoké finanční úspory 6. vysoká finanční úsporu při odběru EE je možné očekávat i při propojení obou budov, tj. zimního stadiónu (velkoodběr) a SH Na Lapači (maloodběr)




- 36 -

1.3.8. Hospodaření s energiemi Rozborem lze tedy dojít k následujícím závěrům (dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.): Objekt SH Na Lapači Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“Sportovní hala Na Lapači ve Vsetíně“, byl objekt zařazen do nejhorší kategorie G tzn. energetická náročnost budovy je mimořádně nehospodárná. Dále bylo zjištěno: -

-

obvodové plynosilikátové a keramzitbetonové nezateplené stavební konstrukce objektu mají vysoký Up podlahové nezateplené nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up střešní dostatečně nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up, v prostoru sportovní haly je nedostatečné zateplení jedna z příčin kondenzace vlhkosti původní okna, prosklené plochy a dveře v objektu jsou v nevyhovujícím stavu mají vysoký Up rozhodující je spotřeba tepla na vytápění, spotřeba teplé vody, el. energie na osvětlení a vzduchotechniku rozvody tepla a TV jsou původní v zanedbaném stavu, na hlavních i vedlejších rozvodech je nedostatečná tepelná izolace nebo zcela chybí, stav vnitřních i vnějších topných kanálů je zcela nevyhovující regulace vytápění budovy je z PST na hlavní přívodní větvi, ventily na radiátorech bez termostatických hlavic jsou většinou nefunkční regulace dodávky teplé vody v budově je pouze ruční, nebo z výměníkové stanice, cirkulační čerpadlo je bez jakékoli automatické regulace dodávka tepla a teplé vody není v budově měřena a zaznamenávána rozhodující spotřeba el. energie je pro provoz osvětlení a vzduchotechniky v objektu je pouze jeden podružný elektroměr, fakturační elektroměr je umístěn v budově zimního stadiónu velikost stávajícího jističe je nadhodnocena nucená ventilace prostoru sportovní haly je původní nefunkční bez rekuperačního výměníku tepla osvětlenost hlavních prostor v objektu je dostatečná

Tabulka č. 18: Ukazatel celkové energetické náročnosti budovy

Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok) Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EA (kWh/(m2.rok)) Třída energetické náročnosti hodnocené budovy


Stávající stav 1 936,7 Mimořádně nehospodárná 306,4 G



- 37 -

Tabulka č. 19: Třída ída energetické náročnosti náro hodnocené budovy (sportovní zařízení řízení) Hranice třídy EN (kWh/m2) Třída energetické Slovní vyjádření vyjád energetické náročnosti budovy náročnosti nároč budovy od do A 0 53 A Mimoř Mimořádně úsporná B 53 102 B Úsporná C 103 145 C Vyhovující 146 194 D D Nevyhovující 195 245 E E Nehospodárná 256 297 F F Velmi nehospodárná 297 G G Mimořádn řádně nehospodárná

Graf č. 6: Rozdělení energií v objektu (vyhl. č. 148/2007 Sb.)

Rozdělení jednotlivých spotřeb energií v budově Teplá voda 19%

Osvětlení 4%

Větrání 3% Chlazení 0% Vytápění 74%




- 38 -

1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat ve snížení tepelných ztrát budov, ve změně technologie výroby tepla pro ÚT a ohřev TV a jejich regulace, v instalaci nové vzduchotechniky. Další potenciál úspor energií a nákladů je možné také hledat ve výrobě EE pomocí FV modulů, v monitorování spotřeb energií v objektu a ve stimulaci pracovníků k úsporám elektřiny a tepla. Při oceňování potenciálu úspor elektrické energie bylo počítáno s cenou 1 177,3 Kč/GJ (cena v r. 2009 bez pevných složek a DPH). Při oceňování potenciálu úspor ZP pro ohřev TV bylo počítáno s cenou 258,7 Kč/GJ (cena bez DPH v r. 2009). Při oceňování potenciálu úspor TE pro ÚT a TV bylo počítáno s cenou 428,7 Kč/GJ (cena bez DPH v r. 2009). Potenciál úspor energií a nákladů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 20: Potenciál energetických úspor a úspor nákladů na energie Potenciál Popis navrhovaných opatření energ. úspor (GJ/rok) Zateplení obvodových konstrukcí 178 Zateplení střešních konstrukcí 108 Výměna a zateplení otvorových výplní 224 Modernizace PST 605 Instalace plynového zdroje tepla včetně rekonstrukce ot. 595 systému a rozvodů TV Decentralizace dodávky TV 327 Instalace nové rovnotlaké vzduchotechniky 543 Instalace solárního ohřevu TV 295 Instalace FVE 90 34 Energetický management

Předpokládaná úspora z celk. potenciálu (%) 6 4 8 20

Předpokládaná úspora (Kč/rok) 76 395 46 194 95 932 273 730

20

461 954

11 18 10 3 1

154 715 232 769 97 610 328 446 22 528

Celkové úspory energií jsou vztaženy k celkové roční spotřebě energií.




- 39 -

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie U jednotlivých opatření se proto bude vycházet z optimálního budoucího provozu v budovách, tzn. budou dodržovány teploty v jednotlivých místnostech dle platné ČSN.

2.1. Návrh technického řešení Při návrhu technických řešení energetického auditu jsme vycházeli ze stávajícího stavu technologie a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví a výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie : • • • • • • • • • •

Zvolený systému zateplení a tloušťka použitého izolantu Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken Infiltrace spárami výplní - těsnění spár Poměr otvorových výplní a zdiva Způsob vytápění a ohřevu TV- volba zdroje tepla a topného média Regulace vytápění Existence zádveří Orientace otvorových výplní ke světovým stranám Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla Funkčnost vzduchotechniky a způsob ventilace

Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic. V dalším textu energetického auditu budou navržena a posuzována opatření, vycházející z některých výše uvedených faktorů.

Vysokonákladová opatření – investice (nad 100 tis. Kč): Opatření č. 1 Zateplení objektů kontaktním fasádním systémem. Nezateplené obvodové stavební konstrukce budovy jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.




- 40 -

Opatření č. 2 Zateplení střešních konstrukcí budovy, které jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem. Opatření č. 3 Výměna původních stávajících dřevěných zdvojených oken a dveří za plastová okna s doporučeným součinitelem prostupu tepla. Zazdění prosklených ploch v kovovém rámu zatepleným zdivem z POROTHERMU. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k výměně a zateplení oken, prosklených ploch a dveří. Opatření č. 4 Modernizace předávací stanice tepla spojená s realizací nového teplovodního rozvodu mezi zimním stadiónem a SH Na Lapači. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k modernizaci PST a teplovodního rozvodu. Opatření č. 5 Instalace nového tepelného plynového zdroje pro vytápění a ohřev teplé vody. Tepelný zdroj bude vybaven automatickou programovatelnou ekvitermní regulací. Vše včetně modernizace otopné soustavy s novými deskovými radiátory s TR hlavicemi. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 6 Nahrazení centrální dodávky TV samostatnými el. zásobníkovými ohřívači TV v místě spotřeby. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nových decentrálních zdrojů TV. Opatření č. 7 Demontáž a nahrazení stávající nefunkční přetlakové vzduchotechniky v prostoru sportovní haly novou rovnotlakou vzduchotechnikou s rekuperačním výměníkem. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nové vzduchotechniky. Opatření č. 8 Instalace ohřevu TV pomocí solárního systému, tzn. částečné nahrazení spotřeby TV novým obnovitelným tepelným zdrojem. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje.

Opatření č. 9 Instalace fotovoltaických článků k výrobě el. energie (fotovoltaická elektrárna – dále jen FVE) tzn. částečné nahrazení spotřeby EE novým obnovitelným zdrojem. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje.




- 41 -

Beznákladová opatření – organizační, změna chování uživatelů, apod.: Opatření č. 10 Zabránění neefektivnímu provozu a výchova energ. managementu, pravidelná údržba, opravy, čištění a seřizování obecně úsporné chování atd. Průběžné sledování a vyhodnocování spotřeb energií. Energetický audit posoudí vliv zavedení energetického managementu na energetické úspory. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení. V následující katalogové části je uveden pro každé jmenované energeticky úsporné opatření základní popis, určení energetického potenciálu (úspora za energie - v této fázi předběžného hodnocení se určuje pouze efekt energetické úspory) a stanovení investičních nákladů. Jednotlivé varianty (chápáno jako soubor několika EÚO) pro realizaci jsou pak uvedena na konci katalogové části.




- 42 -

Opatření č. 1 Název: zateplení fasády objektu Popis: Navrhované opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát dodatečným zateplením všech venkovních nezateplených obvodových zdí objektu, minerální vlnou o tloušťce 160 mm. Na zděných a panelových konstrukcích objektu je navržen kontaktní způsob zateplení, u obvodové dřevěné zdi je navržena odvětrávaná fasáda (tepelná izolace na dřevěném roštu). Provede se optimalizace jednotlivých tepelných vazeb mezi konstrukcemi, tj. zateplení venkovního ostění, nadpraží, parapetů u všech oken, prosklených ploch a dveří minerální vlnou o tloušťce 30 mm, kompletní zateplení atiky na střechách z vnitřní a vnější strany (vytaženi tepelné izolace z obvodových zdí na celou výšku atiky) včetně vrchní části pod oplechování, zateplení vnější strany základové konstrukce do hloubky nejméně 50 cm (nejlépe celá boční vnější plocha základového pásu) extrudovaným polystyrénem o tl. 70 mm, které bude bezprostředně navazovat na tepelnou izolaci svislých venkovních stěn vrchní stavby. Energetický potenciál:

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H):

178 50

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Zateplení bude provedeno kontaktním zateplovacím systémem a odvětrávanou fasádou s tloušťkou tepelné izolace 160 mm (MV) u obvodových venkovních zdí budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 1, pro všechny objekty jsou cca 2 463 737,1 Kč (cena bez DPH 19%). Při míře opotřebení cca 40 % a s ohledem na nutnost provést opravu omítek a dřevěného pláště, jsou investiční náklady sníženy (pouze 60% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3).




- 43 -

Tabulka č. 21: Provozní náklady po realizaci opatření č. 1 GJ/rok

Kč/rok

1 478 242 Investiční náklady 806 066 1 880 Množství tepla 216 254 292 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 096 1 060 358 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 096 1 060 358 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 178 76 395 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 178 76 395 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení venkovních obvodových zdí dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby tepla o cca 178 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 76 993,- Kč/rok.




- 44 -

Opatření č. 2 Název: zateplení střešních konstrukcí Popis: Toto opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát objektu zateplením střešních jednoplášťových konstrukcí nad sportovní halou a prostorem šaten doporučeným způsobem, tzn. sejmutím stávající hydroizolace a položením minerální vlny o tloušťce 120 mm (sportovní hala) a 200 mm (šatny). Vše se provede včetně zateplení přesahů střešních konstrukcí, nové parotěsné vrstvy a následným položením nové hydroizolace. Vnitřní část atiky bude zateplena minerální vlnou o tl. 30 mm. Při projektování zateplení střešní konstrukce sportovní haly je nutné zpracovat také její statický posudek, tzn. zjistit možné zatížení střechy při položení tepelné izolace. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 108 30

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 2, pro všechny objekty jsou cca 3 475 399,6 Kč (cena bez DPH 19%). Při míře opotřebení cca 74 % a s ohledem na nutnost provést opravu omítek a dřevěného pláště, jsou investiční náklady sníženy (pouze 26 % výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 22: Provozní náklady po realizaci opatření č. 2 GJ/rok

Kč/rok

903 604 Investiční náklady 836 267 1 951 Množství tepla 216 254 292 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 167 1 090 559 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 167 1 090 559 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 108 46 194 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 46 194 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 108 *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení střešních konstrukcí, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 108 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 46 194,- Kč/rok.




- 45 -

Opatření č. 3 Název: výměna a zateplení původních oken, dveří a prosklených ploch Popis: Provede se výměna všech původních zdvojených oken v dřevěném rámu za nová kvalitní plastová okna a to včetně výměny vstupních prosklených kovových dveří. Parametry oken i dveří budou s průměrným součinitelem prostupu U = 1,1 W.m-2.K–1 (dvojsklo s výplní vzácného plynu). Pro splnění základních hygienických požadavků, budou okna (mimo prostor sportovní haly) provedeny s mechanickými ventilačními klapkami. Dále budou nahrazeny všechny původní jednoduché kovové prosklené plochy u všech vstupních dveří pevnou zdí (např. POROTHERM) se zateplením minerální vlnou o tl. 160 mm. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 224 62

GJ MWh

Investice: Okna, prosklené stěny a dveře, které budou vyměněny, jsou navrženy v plastu s průměrným součinitelem prostupu tepla U=1,1 W.m-2K-1. V objektu budou nahrazeny původní prosklené plochy pevnou zdí (např. POROTHERM) se zateplením minerální vlnou o tl. 160 mm. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 3, pro tento objekt jsou cca 1 888 700,- Kč (cena bez DPH 19%). Při míře opotřebení původních oken a dveří cca 20 % a s ohledem na nutnost výměny těchto otvorových výplní, jsou investiční náklady sníženy (pouze 80% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 23: Provozní náklady po realizaci opatření č. 3 GJ/rok

Kč/rok

1 510 960 Investiční náklady 1 835 786 529 Množství tepla 216 254 292 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 051 1 040 821 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 051 1 040 821 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 224 95 932 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 95 932 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 224 *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po výměně a zateplení stávajících dřevěných oken, prosklených stěn a vstupních dveří, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 224 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 95 932,Kč/rok. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 46 -

Opatření č. 4 Název: realizace výměníkové stanice tepla a nových teplovodních rozvodů, decentralizace dodávky TV Popis: Navrhované opatření spočívá v realizaci nové výměníkové tlakově nezávislé stanice tepla s deskovým teplovodním výměníkem, do které bude teplo, jen pro ÚT, dodáváno s výměníkové stanice tepla. Venkovní topný kanál bude nahrazen novým předizolovaným potrubím. Ve výměníkové stanici tepla bude instalováno kalorimetrické měřidlo dodávky tepla. Dále se provede rekonstrukce celé otopné soustavy, která bude rozdělena na čtyři samostatné hlavní otopné větve (restaurace, šatny, sportovní hala a vzduchotechnika). Všechny větve budou vybaveny autonomní automatickou ekvitermní regulací včetně kvalitní dostatečné tepelné izolace. Původní ocelové článkové radiátory budou nahrazeny novými deskovými s funkčními radiátorovými ventily s TR hlavicemi (mimo prostor sportovní haly). Stávající rozvod TV v topném kanále i uvnitř budovy bude zrušen a nahrazen lokálním el. ohřevem TV v místě spotřeby, tj. 4 x el. zásobníkový ohřívač TV (3 x šatny a 1 x restaurace). Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění a ohřev TV (Qfuel): 605 168

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav zařízení budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 4, pro tento objekt jsou cca 2 496 858,2 Kč (cena bez DPH 19%). Při míře opotřebení původního zařízení cca 60 % a s ohledem na nutnost jejich pozdější obměny, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 24: Provozní náklady po realizaci opatření č. 4 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

1 306 364 1 670 1 670 0 753 -148 0,0 605

998 743 559 720 303 303 863 023 863 023 0 322 741 -49 011 0 273 730

*včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po provedení realizace výměníkové stanice tepla dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby tepla o cca 605 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 273 730,- Kč/rok. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 47 -

Opatření č. 5 Název: realizace plynové kotelny, rekonstrukce otopné soustavy, instalace a implementace regulační techniky do systému vytápění Popis: Navrhované opatření spočívá v realizaci nové plynové kotelny v prostoru stávající předávací stanice tepla. Napojení na přípojku zemního plynu bude provedeno ve vzdálenosti cca 10m od objektu na ulici Na Lapači. Kotelna bude vybavena dvěma plynovými kondenzačními kotli o celkovém výkonu cca 240 kW. Odtah spalin bude proveden po fasádě z prostoru plynové kotelny. Provede se rekonstrukce celé otopné soustavy, která bude rozdělena na čtyři samostatné hlavní otopné větve (restaurace, šatny, sportovní hala a vzduchotechnika). Všechny větve budou vybaveny samostatnou automatickou ekvitermní regulací včetně kvalitní dostatečné tepelné izolace. Původní ocelové článkové radiátory budou nahrazeny novými deskovými s funkčními radiátorovými ventily s TR hlavicemi (mimo prostor sportovní haly). V plynové kotelně bude umístěn zásobníkový ohřívač TV o objemu cca 500l. Stávající rozvod TV uvnitř budovy bude zrušen a nahrazen novým s dostatečnou tepelnou izolací. Dodávka TV bude zajištěna cirkulačním čerpadlem s teplotní a časovou automatickou regulací. Dodávka TV bude provedena pouze pro objekt SH Na Lapači. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qfuel): 595 165

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení nové moderní technologie, tzn. 2 x plynový kondenzační kotel s automatickou ekvitermní regulací, nová oběhová čerpadla s elektronickou regulací otáček, ekvitermní programovatelná regulace na každé topné větvi, deskové radiátory s TRV, veškeré rozvody s tepelnou izolací, expanzní nádoba, zásobníkový ohřívač TV, plynová přípojka aj. Cena vše včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Při míře opotřebení PST a otopné soustavy cca 60 % a s ohledem na nutnost pozdější obnovy této technologie, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3).




- 48 -


Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Kč/rok

890 552 216 254 292 1 463 378 507 1 679 632 799 42 000 1 679 674 799 0 0 2 059 882 461 0 0 -1 463 -378 507 595 461 954

Po realizaci opatření č. 5, dojde ke snížení spotřeby energií o cca 595 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 461 954,- Kč/rok. Naopak dojde ke zvýšení mzdových nákladů a nákladů na údržbu a provoz plynového zdroje.




- 49 -

Opatření č. 6 Název: decentralizace dodávky TV Popis: Stávající rozvod TV uvnitř budovy bude zrušen a nahrazen lokálním el. ohřevem TV v místě spotřeby, tj. 4 x el. zásobníkový ohřívač TV (3 x šatny a 1 x restaurace). Stávající jednotarifní sazba odběru EE pro budovu se změní na dvoutarifní. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na ohřev TV (Qfuel): 327 91

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav zařízení budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 4, pro tento objekt jsou cca 200 000,- Kč (cena bez DPH 19%). Při míře opotřebení původního zařízení cca 60 % a s ohledem na nutnost jejich pozdější obměny, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 26: Provozní náklady po realizaci opatření č. 6 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

1 583 364 1 947 1 947 0 475 -148 0 327

80 000 678 735 303 303 982 038 982 038 0 203 726 -49 011 0 154 715

*včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po provedení realizace výměníkové stanice tepla dojde ke snížení spotřeby tepla o cca 327 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 154 715,- Kč/rok. Naopak dojde k zvýšení spotřeby el. energie na ohřev TV.




- 50 -

Opatření č. 7 Název: modernizace vzduchotechniky ve sportovní hale Popis: Montáž nové rovnotlaké vzduchotechnické jednotky s řízenou ventilací vzduchu, včetně provedení vzduchovodů do prostoru sportovní haly. Vše s ohledem na hygienické podmínky (vyhláška č. 410/2005 Sb., 523/2002 Sb., ČSN 73 05 40, ČSN EN 12831 aj.). Vzduchotechnická jednotka (umístěná ve strojovně stávající vzduchotechniky) bude vybavena rekuperačním výměníkem (pro větrání v zimním a přechodném období a by-passem pro letní větrání bez rekuperace) s minimální účinností 70 %, včetně ekvitermní programovatelné automatické regulaci, čidel teploty, vlhkosti a obsahu CO2 ve vzduchu. El. motory (ventilátor) u VZT budou vybaveny frekvenčním měničem otáček. Přívodní a odsávací potrubí bude zavěšeno pod stropem sportovní haly (umístění vzduchovodů zpřesní projektová dokumentace). Jako zdroj tepla pro VZT jednotku bude sloužit stávající dálkové vytápění.

Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qfuel): 543 151

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení nové moderní technologie vzduchotechniky, tzn. 1 x vzduchotechnická jednotka s rekuperačním výměníkem a s ohřevem nasávaného vzduchu. Při míře opotřebení stávající vzduchotechniky cca 60 % a s ohledem na nutnost pozdější obnovy této technologie, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 27: Provozní náklady po realizaci opatření č. 7 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

1 516 216 0 1 732 1 732 0 543 0 0 543

372 000 649 691 254 292 0 903 983 903 983 0 232 769 0 0 232 769

Po realizaci opatření č. 7, dojde ke snížení spotřeby energií o cca 543 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 232 769,- Kč/rok. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 51 -

Opatření č. 8 Název: solární ohřev TV Popis: Instalace solárního systému na ohřev TV pro potřeby budovy tzn. náhrada původního zdroje TV pomocí CZT solárním ohřevem TV s doplňkovým el. dohřevem. Předpokládané umístění solárních panelů (trubicové kolektory) je na jižní fasádě objektu. Přívod TV z výměníkové stanice bude zrušen stejně jako dodávka do pánského klubu. Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 28: Tepelná bilance zdrojů GJ/rok 363 109 254 109

Potřeba tepla pro přípravu TV Ohřev solárním zařízením Ohřev EE Celkem úspora

kWh/rok 100 944 30 283 70 661 30 283

Investice: Montáž a instalace trubicových kolektorů na jižní fasádu, instalace jednoho bivalentního zásobníkového ohřívače (1 x 500 l) a jednoho monovalentního zásobníkového ohřívače (1 x 700 l) v prostoru šaten. Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce (příloha č. 3). Tabulka č. 29: Provozní náklady po realizaci opatření č. 8 GJ/rok

Kč/rok

2 381 533 Investiční náklady 724 919 1 691 Množství tepla 289 314 223 Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem 1 980 1 039 142 Mzdy Ostatní 1 980 1 039 142 Celkové provozní náklady Množství energie-prodej 368 157 541 Úspora tepla (GJ) -73 -59 931 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 97 610 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 295 *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po realizaci opatření č. 8 dojde k úspoře TE o cca 295 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 97 610,-Kč/rok. V rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie je možné při splnění stanovených podmínek obdržet na základě žádosti u Ministerstva životního prostředí dotaci nebo zvýhodněný úvěr na uvedený způsob ohřevu TV a vytápění. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 52 -

Opatření č. 9 Název: instalace nového fotovoltaického zdroje el. energie Popis: Instalace fotovoltaických panelů jako nového obnovitelného zdroje el. energie na jižní stranu sedlové střešní konstrukce nad sportovní halou. Systém bude pracovat v režimu zelených bonusů, kdy vyrobená el. energie bude spotřebovávána v budově a přebytky půjdou do distribuční sítě. Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 30: Úspory po zavedení opatření č. 9 Bilance výroby EE ve FVE Roční spotřeba el. energie (kWh/rok) Počet dnů provozu za rok Spotřeba EE za den (kWh/den) Spotřeba EE za hodinu (kWh/hod) Výkon FV panelů na pokrytí celkové spotřeby EE (kW) 2 Využitelná plocha střechy (m ) Možný inst. výkon FV panelů (kW) 2 Plocha FV panelů (m ) Vyrobená a prodaná EE (kWh/rok) Prodaná EE (Kč/rok) Další náklady (Kč/rok)

60 000 300 200,0 8,3 74,0 680,0 28,3 1 632,7 24 990 342 612,9 14 166,7

Roční úspora el. energie: 90 25

GJ MWh

Investice : Instalace FV panelů na sedlovou střechu budovy.




- 53 -


Kč/rok

3 203 083 Investiční náklady 882 461 2 059 Množství tepla 216 254 292 Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem 2 275 1 136 753 Mzdy 14 167 Ostatní 2 275 1 150 919 Celkové provozní náklady 90 342 613 Množství energie-prodej 0 0 Úspora tepla (GJ) 90 328 446 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 90 328 446 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *náklady na provoz FVE

Při instalaci FVE, dojde k výrobě el .energie ve výši cca 90 GJ/rok a finančnímu výnosu ve výši cca 328 446,-Kč/rok.




- 54 -

Opatření č. 10 Název: energetický management Popis: Stimulace pracovníků, energetický management a výchova energeticky uvědomělému chování. Energetický management je řídícím nástrojem na trvalé udržování spotřeby energie na správné úrovni. Cílem je rychlé zjištění chyb/poruch technických zařízení a provozních postupů a snížení spotřeby energie. Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu, tzv. ET-diagram.Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 32: Úspory po zavedení opatření č. 10 Spotřeba Spotřebovaná energie stávající stav (GJ/rok) El. energie 216,0 Teplo 2 058,6 Celkem 2 274,6

Cena celkem (Kč/rok)

Úspora 1,5% (GJ/rok)

Úspora 1,5% (Kč/rok)

254 292,0 1 247 588,0 1 501 880,0

3,24 30,88 34,1

3 814,4 18 713,8 22 528,2

Roční úspora tepla a el. energie : 34 9

GJ MWh

Investice: Ve většině případů se prezentuje jako beznákladové opatření. Při jeho zavádění, však může docházet ke vzniku nepodstatných nákladů např. školení pracovníků, hardwarové i softwarové vybavení, finanční motivace, měření a sledování spotřeb energií atd. Pro toto případ jsme zvolili první možnost tzn. beznákladové opatření.




- 55 -


Kč/rok

0 Investiční náklady 2 028 882 461 Množství tepla 213 250 478 Množství elektřiny 0 0 Množství zem.plynu 2 240 1 132 938 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 240 1 132 938 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 31 18 714 Úspora tepla (GJ) 3 3 814 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 34 22 528 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Po realizaci opatření č. 10 dojde k úspoře energií o cca 34 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 22 528,- Kč/rok.




- 56 -

Pro přehlednost, k dalšímu rozboru a návrhům, je níže vytvořen bodový graf pro jednotlivá opatření, vyjadřující podmínku měrné finanční náročnosti jako investice v tis.Kč na uspořený GJ.

6,00

Opatření č.8

Opatření č.7

Opatření č.6

4,00

Opatření č.5

Opatření č.3

Opatření č.2

2,00

Opatření č.4

0,00

Opatření č.1

Investice tis.Kč/uspořený GJ

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Opatření č.9

Graf č. 7: Vymezení hodnoty měrné finanční náročnosti investičních opatření

8,00

10,00

Graf dává určitou představu o efektu vložených investičních prostředků do energetické úspory a platí, že čím nižší hodnota, tím vyšší energeticky úsporný efekt. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení pro provedení dalšího podrobného hodnocení. Varianta č. 1 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace plynové kotelny včetně rekonstrukce otopné soustavy (opatření č. 5) a modernizace vzduchotechniky ve sportovní hale (opatření č. 7).

Varianta č. 2 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace výměníkové stanice tepla (opatření č. 4) a modernizace vzduchotechniky ve sportovní hale (opatření č. 7).




- 57 -

Varianta č. 1 Název: kombinace opatření č. 1, 2, 3, 5 a č. 7 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace plynové kotelny včetně rekonstrukce otopné soustavy (opatření č. 5) a modernizace vzduchotechniky ve sportovní hale (opatření č. 7). Energetický potenciál: Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 1 202 334

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem

Uem,N

Uem,N

2

SH Na Lapači


W/(m K) 0,42

2

W/(m K) 0,73

Vyhovuje/nevyhovuje

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 34: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,55

vyhovuje



- 58 -

Tabulka č. 35: Upravená energetická bilance u varianty č. 1 Před realizací projektu řádek Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

2 274,6 0,0 2 274,6 0,0 2 274,6 506,6 1 552,0 216,0

1 136 752,5 0,0 1 136 752,5 0,0 1 136 752,5 217 150,6 665 309,9 254 292,0

1 072,8 0,0 1 072,8 0,0 1 072,8 25,9 830,8 216,0

475 932,2 0,0 475 932,2 0,0 475 932,2 6 710,1 214 930,0 254 292,0

Investice : Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na modernizaci plynové kotelny jsou sníženy s ohledem na snížení tepelné ztráty objektu realizaci předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 1 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 10 984 217,0 Kč (cena bez DPH). Tabulka č. 36: Provozní náklady po realizaci varianty č. 1 GJ/rok


Kč/rok

6 102 272 216 254 292 857 221 640 1 073 475 932 42 000 0 1 073 517 932 0 0 2 059 882 461 0 0 -857 -221 640 1 202 618 820

Po realizaci varianty č. 1, dojde k úspoře energií na vytápění o cca 1 202 GJ/rok a finanční úspora (včetně mzdových nákladů) bude ve výši cca 618 820,- Kč/rok.




- 59 -

Varianta č. 2 Název: opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 7 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace výměníkové stanice tepla (opatření č. 4) a modernizace vzduchotechniky ve sportovní hale (opatření č. 7). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 1 006 280

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

2

SH Na Lapači


Uem,N 2

W/(m K) 0,73

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

Uem W/(m K) 0,42

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 37: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,55

vyhovuje



- 60 -

Tabulka č. 38: Upravená energetická bilance u varianty č. 2

1 2 3 4 5 6 7 8

Před realizací projektu

Ukazatel

řádek

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

2 274,6 0,0 2 274,6 0,0 2 274,6 506,6 1 552,0 216,0

1 136 752,5 0,0 1 136 752,5 0,0 1 136 752,5 217 150,6 665 309,9 254 292,0

1 120,3 0,0 1 120,3 0,0 1 120,34 73,5 830,8 216,0

627 591,0 0,0 627 591,0 0,0 627 591,01 31 519,2 416 013,9 180 057,9

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na realizaci výměníkové stanice jsou sníženy s ohledem na snížení tepelné ztráty objektu realizaci předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 2 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 10 352 436,7 Kč (cena bez DPH). Tabulka č. 39: Provozní náklady po realizaci varianty č. 2 GJ/rok


Kč/rok

5 181 646 756 324 288 364 303 303 1 120 627 591 1 120 627 591 0 0 1 154 558 172 -148 -49 011 0 0 1 006 509 162

Po realizaci varianty č. 2, dojde k úspoře energií o cca 1 006 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 509 162,- Kč/rok.




- 61 -

2.2. Stanovení celkových investičních nákladů Tabulka č. 40: Porovnání jednotlivých variant a opatření Úspora energie Úspora energie+další (GJ/rok) náklady (Kč/rok) Opatření č. 1 178 76 395 Opatření č. 2 108 46 194 Opatření č. 3 224 95 932 Opatření č. 4 605 273 730 Opatření č. 5 595 461 954 Opatření č. 6 327 154 715 Opatření č. 7 543 232 769 Opatření č. 8 295 97 610 Opatření č. 9 90 328 446 Opatření č. 10 34 22 528 Varianta č. 1 1 202 618 820 Varianta č. 2 1 006 509 162

Investice včetně DPH 19% (Kč) 1 478 242 903 604 1 510 960 998 743 890 552 80 000 372 000 2 381 533 3 203 083 0 5 823 272 4 902 646

*záporná hodnota-zvýšená potřeba energií a financí




- 62 -

3. Ekonomické vyhodnocení 3.1. Prostá doba návratnosti Pro porovnání jednotlivých opatření a variant jsme současně zvolili metodu prosté doby návratnosti. Tabulka č . 41: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých investičních opatření Název opatření

Číslo Opatření

Investiční náklady Kč

1. 2. 3. 4.

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešních konstrukcí Výměna a zateplení otvorových výplní Modernizace PST Instalace plynového zdroje tepla včetně rekonstrukce ot. systému a rozvodů TV Decentralizace dodávky TV Instalace nové rovnotlaké vzduchotechniky Instalace solárního ohřevu TV Instalace FVE Energetický management

Kč

Prostá doba návratnosti roky

1 478 242 903 604 1 510 960 998 743

76 395 46 194 95 932 273 730

19 20 16 4

7 8 6 4

5.

1 558 466

461 954

2

3

6. 7. 8. 9. 10.

80 000 372 000 2 381 533 3 203 083 0

154 715 232 769 97 610 328 446 22 528

1 2 24 10 0

1 2 9 5 -

Úspory

Hodnocení (pořadí)

Tabulka č. 42: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých variant Název varianty Souhrn opatření č. 1, 2, 3, 5 a č. 7 Souhrn opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 7


Číslo varianty 1. 2.

Investiční náklady

Úspory

Prostá doba návratnosti

Hodnocení

Kč

Kč

roky

(pořadí)

5 823 272 4 902 646

618 820 509 162

9 10

1 2



- 63 -

3.2. Ekonomické ukazatele Porovnání opatření a variant podle jednotlivých ekonomických ukazatelů je uvedeno v následujících tabulkách (metodika viz příloha č. 4). Tabulka č. 43: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých opatření **Doba Čistá Vnitřní Doba Diskontovaná Doba splácení Číslo současná výnosové splácení doba splácení hodnocení investice investice (životnosti) opatře hodnota- procento investice Ts>1/2 NPV IRR Ts Tsd Tž ní odpis.doby tis. Kč % roky roky roky

Název opatření

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešních konstrukcí Výměna a zateplení otvorových výplní Modernizace PST Instalace plynového zdroje tepla včetně rekonstrukce ot. systému a rozvodů TV Decentralizace dodávky TV Instalace nové rovnotlaké vzduchotechniky Instalace solárního ohřevu TV Instalace FVE Energetický management

1. 2. 3. 4.

537,2 342,1 1 075,5 6 370,0

9,1 9,2 11,0 41,5

19 20 16 4

25 25 20 4

50 50 50 20

ne ne ne ne

5.

5 260,3

45,4

2

4

20

ne

6. 7. 8. 9. 10.

1 264,3 1 633,0 -987,8 41,7 -

184,8 63,1 2,2 7,2 -

1 2 24 10 -

1 2 > Tsd(*) 15 -

10 20 20 25 -

ne ne ano ne -

* není jednoznačné řešení **doba splácení investic příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby

Tabulka č. 44: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých variant řešení

Název varianty

Souhrn opatření č. 1, 2, 3, 5 a č. 7 Souhrn opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 7

Číslo varianty

1. 2.

**Doba Doba Diskontovaná Doba Čistá Vnitřní splácení současná výnosové splácení doba splácení hodnocení investice investice (životnosti) hodnota- procento investice Ts>1/2 IRR Ts Tsd Tž NPV odpis.doby

tis. Kč

%

roky

roky

roky

12 106,0 10 074,0

16,2 16,0

9 10

11 12

20,50 20,50

ne ne

* není jednoznačné řešení **doba splácení investic u příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby




- 64 -

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí je provedeno v souladu s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.352/2002 Sb. a vyhláškou č.425/2004 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Vzhledem k povaze předmětu tohoto auditu jsou hodnoty znečištění zjištěny výpočtem a emisní faktory jsou použity z těchto vyhlášek. V níže uvedené tabulce je kvantifikováno snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých opatření a variant a porovnání se stávajícím stavem. Provádí se vyhodnocení pro požadované znečišťující látky a to : SO2, CO, CO2, NOx, CxHy, tuhé látky Emise vzniklé při spotřebě el. energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Vzhledem ke skutečnosti, že teplo pro ohřev pro ÚT a TV je produkováno ze zemního plynu (CZT), budeme počítat palivo zemní plyn s výhřevností 10,551 kWh/m3 a účinností výroby a přenosu tepla cca 80%. Tabulka č.45: Roční emisní hodnoty u jednotlivých opatření a variant

Stávající stav Varianta č.1 Rozdíl (úspora) Varianta č.2 Rozdíl (úspora)

Energie GJ/rok

SO2 t/rok

CO t/rok

CO2 t/rok

NOx t/rok

CxHy t/rok

Tuhé látky t/rok

2 274,6 1 072,8 1 201,8 1 268,2 1 006,4

0,11308 0,11262 0,00045 0,26648 -0,15340

0,04358 0,03205 0,01153 0,06405 -0,02047

207,93093 70,20000 137,73093 166,30021 41,63072

0,45792 0,13553 0,32239 0,35898 0,09894

0,00174 0,00161 0,00013 0,00064 0,00110

0,02395 0,02300 0,00095 0,05383 -0,02988

*záporná hodnota – nárůst emisí

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou největší úspory u opatření č. 5 (realizace plynové kotelny) a varianty č. 1 (celkové zateplení budovy, realizace plynové kotelny a rekonstrukce VZT) Graf č. 8: Emisní hodnoty

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant CO2

1 1 1 1 0 0 0 0 0

250 200 množství (t/rok)

množství (t/rok)

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant

150 100 50


Varianta č.2

Varianta č.1

Opatření č.9

Opatření č.10

Opatření č.8

Opatření č.7

Opatření č.6

Opatření č.5

Tuhé látky

Opatření č.4

CxHy

Opatření č.3

NOx

Opatření č.2

CO

Opatření č.1

SO2

Stávající stav

0



- 65 -

5. Výstupy energetického auditu Při posuzování úrovně energetického hospodářství je nutné provést posouzení z hlediska stávajícího stavu systému vytápění objektu, stavebních konstrukcí budovy ve vztahu k měrné spotřebě tepelné energie za otopné období v návaznosti na komplexní posouzení stavu úrovně energetického hospodářství vzhledem k celkovým spotřebám všech energií v objektu a jejich využívání. Hlediska stávajícího stavu vytápění a hospodaření s energiemi Objekt SH Na Lapači Průměrný součinitel tepla celého objektu je nad vymezenou hranici tzn. budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně D, tj. nevyhovující (ČSN 730540-2, 2007). Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“Sportovní hala Na Lapači ve Vsetíně“, byl objekt zařazen do nejhorší kategorie G tzn. energetická náročnost budovy je mimořádně nehospodárná a to dle platné vyhlášky MPO č. 148/2007 Sb.

5.1. Celková výše energetických úspor Celková výše energetických úspor je uvedena v technických jednotkách a je stanovena pro jednotlivá opatření č.1. až č. 10 a varianty č.1 až č. 2 (viz tabulky níže).

Opatření č. 2

Opatření č. 3

Opatření č. 4

Opatření č. 5

Opatření č. 6

Opatření č. 7

Opatření č. 8

Opatření č. 9

Opatření č. 10

Stávající stav Stav po energeticky úsporných opatření Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Opatření č. 1

Tabulka č. 46: Celková výše energetických úspor u jednotlivých opatření

GJ 2 275 2 096 178

GJ 2 275 2 167 108

GJ 2 275 2 051 224

GJ 2 275 1 670 605

GJ 2 275 1 679 595

GJ 2 275 1 947 327

GJ 2 275 1 732 543

GJ 2 275 1 980 295

GJ 2 275 2 185 90

GJ 2 275 2 240 34


Varianta č. 2

Stávající stav Stav po energeticky úsporných variant Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Varianta č. 1

Tabulka č. 47: Celková výše energetických úspor u jednotlivých variant

GJ 2 275 1 073 1 202

GJ 2 275 1 268 1 006



- 66 -

Graf č. 9: Porovnání výše energetických úspor u jednotlivých variant a opatření

Porovnání jednotlivých variant a opatření Varianta č.2 Varianta č.1 Opatření č.10 Opatření č.9 Opatření č.8 Opatření č.7 Opatření č.6 Opatření č.5 Opatření č.4 Opatření č.3 Opatření č.2 Opatření č.1

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

úspory (GJ/rok)




- 67 -

5.2. Výběr optimální varianty Pro možnost porovnání je sestavena následující tabulka s uvedením základních ukazatelů pro variantu č. 1 a variantu č. 2. Tabulka č. 48: Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled) Varianta Údaje Jednotky č. 1 č. 2 Investiční celkové výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách)

tis. Kč

10 984 217 10 352 437

Investiční výdaje projektu bez nutných nákladů na tis. Kč 5 823 272 4 902 646 odstranění zanedbané údržby Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Kč/rok -618 820 509 162 Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 0 Přínosy projektu celkem 618 820 509 162 Kč/rok Počáteční hodnota spotřeb paliv a energií GJ/rok 2 275 2 275 Konečná spotřeba paliv a energií GJ/rok 1 073 1 120 Doba hodnocení roky 20, 50 20,50 Diskont % 7,00 7,00 Prostá doba návratnosti roky 9 10 Reálná doba návratnosti roky 11 12 Čistá současná hodnota tis. Kč 12 106 10 074 Vnitřní výnosové procento % 16 16 Daň z příjmů % 0 0 Ekologická relevance projektu Měrné náklady na snížení emisí Kč/kg CO2 42 118 Měrné náklady na tis.Kč/uspořený GJ tis. Kč/GJ 5 5 Pozn.:

Tž - doba životnosti (doba hodnocení)

Na základě předcházejících hodnocení bylo provedeno v následující tabulce vyhodnocení jednotlivých variant podle zvolené váhy jednotlivých ukazatelů a to s cílem určit nejvýhodnější variantu k realizaci. Hodnocení je provedeno ve stupnici 1÷4 (1 je nejhorší a 4 je nejlepší). Tabulka č. 49: Vyhodnocení základních ukazatelů jednotlivých variant Varianta 1. 2. Ukazatele Váha body celkem body celkem - energetické 20 3 0,6 3 0,6 - investiční 30 4 1,2 3 0,9 - ekonomické 40 4 1,6 3 1,2 - environmentální 10 3 0,3 3 0,3 Celkem 3,7 3,0 Vyhodnocení 1 2

Z výše uvedené tabulky, ve vztahu k jednotlivým váhám hodnocení, je zřejmé, že za nejvýhodnější lze považovat variantu č. 1. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 68 -

5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie V energetickém auditu je u opatření č. 8 (solární ohřev TV) a opatření č. 9 (výroba el. energie pomocí fotovoltaických modulů) posouzena možnost využití obnovitelných zdrojů v auditovaném objektu. Tato opatření jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 50: Vyhodnocení základních ukazatelů opatření z OZE Úspora (GJ/rok)

Úspora (Kč/rok)

Investice (Kč)

Prostá doba návratnosti

295 90

97 610 328 446

2 381 533 3 203 083

24 10

Opatření č. 8 Opatření č. 9

Reálná doba návratnosti > Tsd(*) 15

NPV (Kč)

IRR (%)

-987,8 41,7

2,2 7,2

Nejlépe ekonomicky a investičně vychází ze dvou navržených opatření využívajících OZE, opatření č. 9 (výroba el. energie pomocí fotovoltaických modulů).




- 69 -

5.4. Závěrečný posudek energetického auditora Na základě komplexního hodnocení jednotlivých opatření, variant a diskuze o záměrech s majitelem a provozovatelem objektu, a to včetně pohledu na budoucí a současný vývoj provozu budovy, z hlediska ekonomiky a vlivu na životní prostředí je nejvýhodnější varianta č. 1, tzn. souhrn opatření spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), realizace plynové kotelny včetně rekonstrukce otopné soustavy a rozvodů TV (opatření č. 5) a rekonstrukce vzduchotechniky ve sportovní hale (opatření č. 7). Celková investice na realizaci varianty č.1 (včetně částky na odstranění zanedbané údržby) je 10 984 217,- (cena bez DPH 19%). Zpracovatel energetického auditu doporučuje realizovat variantu č. 1. Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. Doporučené opatření je možno shrnout v těchto základních bodech:

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie 1 202 GJ/rok, investiční náklady na úsporu energií jsou odhadovány ve výši cca 5 823 tis. Kč (do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na zanedbanou údržbu), roční úspora finančních nákladů představuje cca 618 tis. Kč (při cenách energií roku 2009), dojde ke zvýšení užitné hodnoty objektů bude rovněž snížena ekologická zátěž způsobená zařízeními objektů

Technický potenciál úspor Realizací opatření seskupené ve variantě č. 1 lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosažitelné v současné době dostupnými technologiemi. Celkovou spotřebu energie lze všemi uvedenými opatřeními snížit z původní vypočtené hodnoty pro areál SH Na Lapači ve Vsetíně cca 2 274,6 GJ/rok (výpočet spotřeby energie v roce 2009) na 1 073 GJ/rok (tj. cca na 47% původní hodnoty).




- 70 -

Mimo doporučenou variantu lze výhledově doporučit: •

Při realizaci jednotlivých opatření u doporučené varianty, dbát na správné a bezchybné vyhotovení projektové dokumentace, provádět důkladně kontrolu technologického postupu v průběhu stavebních prací pomocí stavebního dozoru, tak aby nedocházelo k vadám a pozdějším komplikacím při další správě budovy. Během realizace doporučené varianty kontrolovat kvalitu použitého materiálu, zejména však u prosklených ploch a zateplovacího systému.

•

Po realizaci stavebních prací před samotným předávacím řízením stavby, provést detailní snímkování pomocí termovizní kamery, a to zejména choulostivých míst, kde se může vyskytnout chybně provedené zateplení tepelných mostů a tepelných vazeb. Provést testování těsnosti celého objektu pomocí testu Blower Door.

•

Zrušení dodávky TV do objektu z výměníkové stanice zimního stadiónu. Instalace dočasných či trvalých el. zásobníkových ohřívačů TV (dle rozhodnutí majitele objektu).

•

Optimalizovat způsob napojení objektu na el. distribuční síť ve sportovním areálu. Využít stávajícího velkoodběru EE pro objekt zimního stadiónu i pro budovu SH Na Lapači, tzn. propojit obě budovy a sjednat po dohodě s provozovatelem distribuční sítě jedno odběrné místo EE s jedním fakturačním elektroměrem. Stávající fakturační elektroměry ponechat pro sledování spotřeb EE v obou budovách v rámci energetického managementu.

•

V rámci pravidelné údržby provést vyčištění a opravu odtahových vzduchotechnických jednotek v šatnách.

•

Původní elektro spotřebiče nahradit úspornějšími. Vzhledem k využívání a vzhledem k cenám těchto zařízení se nepředpokládá jejich výměna. V případě, že dojde k neopravitelné závadě, doporučuji koupi zařízení v třídě A. Při nákupu nového elektrospotřebiče je správně hledat tzv. energetický štítek (v Evropě známý pod názvem Euro-Label). Ten obsahuje údaje o energetické náročnosti provozu získané měřením nezávislou komisí. Tato komise při měřeních vychází ze schválených metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického štítku je sjednocen ve všech zemích, které přistoupily k dohodě. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na štítku barevné pruhy s písmeny A až G, kde označení A , B, C patří mezi zařízení úsporná a označení E, F, G mezi méně úsporná.

•

Důsledně provádět energetický management.V rámci energ. managementu provádět pravidelné čištění svítidel, oken a okolních osvětlovaných ploch, sledovat spotřeby jednotlivých energií (včetně spotřeby studené vody pro TV) v krátkém časovém úseku (minimálně 1 x týdně) a vyhodnocovat je. Při vytápění budovy monitorovat spotřebu tepla minimálně jednou týdně a na základě vyhodnocení nasbíraných dat upravovat provoz plynové kotelny a regulaci teploty v jednotlivých místnostech.

•

Provést instalaci solárního zdroje TV a FVE. Využít možnost dotace na tyto nové obnovitelné zdroje z SFŽP nebo fondů EU. Pro tyto instalaci platí také, v předprojektové přípravě provést statický průzkum střešní konstrukce. Při instalaci FVE je nutné také provést posouzení možného napojení nového zdroje na distribuční síť (dotaz na ČEZ,a. s.).




- 71 -

Tabulka č. 51: Rekapitulace hodnot a parametry navržených úspor projektu jednotka

varianta č. 1

SOUČASNÝ STAV Původní spotřeba paliv pro vytápění a ohřev TV GJ/rok 2 3 Objemový faktor tvaru budovy A/V m /m 2 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) 2 Plocha konstrukce - obvodové zdivo m 2 Plocha konstrukcí - výplně m 2 Plocha konstrukcí - střechy m NAVRHOVANÝ STAV (varianta č. 1 a č. 2) 2 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) 0,42 Plocha zateplované konstrukce - obvodové zdivo včetně 2 m 1 517 základů, ostění, atik aj. 2 Plocha zateplované konstrukce - výplně m 286 2 Plocha zateplované konstrukce - střecha včetně atik a přesahů m 1 738 Úspora energie vyvolaná zateplením objektu a případně GJ/rok 0,42 regulací Celková úspora energie vyvolaná provedením navržených GJ/rok 1 517 opatření DALŠÍ ÚDAJE Snížení emisí skleníkových plynů t/rok 138 Měrná spotřeba energie – původní (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Měrná spotřeba energie – nová (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok 136 klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Nová spotřeba dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. GJ/rok 945 Nová spotřeba paliv pro ohřev TV a vytápění (dle druhu paliv) GJ/rok 857 Úspora současných provozních nákladů tis. Kč/rok 618 820 Ekonomická životnost investice roky 20,50

varianta č. 2 2 059 0,35 0,75 1 141 307 1 690 0,42 1 517 286 1 738 0,42 1 517 42 306 143 992 904 509 162 20,50

Při rozhodování o způsobu a koncepci zásobování teplem doporučujeme sladit postup dalších zásadních kroků nejen s Krajskou energetickou koncepcí (Zlín) a s místními konkrétními podmínkami, které jsou pro danou lokalitu charakteristické ale také s ohledem na ostatní budovy které se nacházejí v daném místě (město). Úspory energií jednotlivých opatření a variant v tomto energetickém auditu jsou definovány okrajovými podmínkami tzn. dodržení stanovených postupů a technologických předpisů, použití materiálů shodných se stejnými parametry jaké byly uvažovány při výpočtu, zachování stávajících stavebních a technických dispozic a současného příkonu všech energetických zařízení se stávající dobou provozu a využití budovy. Ekonomické výpočty vychází z platných ekonomických parametrů a reálných cen materiálu, práce a energie v době zpracování EA




- 72 -

V průběhu práce na projektové dokumentaci a při samotné realizaci jednotlivých opatření je nutno řešit problematická místa, detaily v konstrukci a současný a budoucí provoz objektu. Kvalita předepsaných opatření bude záviset na úrovni a stupni preciznosti zpracované projektové dokumentace, technických a technologických možnostech dodavatele. V případě vzniku problémů ve fázi projektu nebo realizace, je nutno veškerá nestandardní řešení v detailech jednotlivých opatření konzultovat s energetickým auditorem.

Datum zpracování energetického auditu:

Podpis energetického auditora:




- 73 -

PŘÍLOHY ENERGETICKÝ AUDIT Budovy „Sportovní hala Na Lapači ve Vsetíně “

Vypracovali:

Počet výtisků: Počet stran: Počet příloh: Datum vydání:

Ing. Karel Zubek

2 41 6 20. 11. 2009

1 Foto, situace 2 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy 3 Opatření, varianty 4 Ekonomické hodnocení 5 Evidenční list energetického auditu 6 Osvědčení o odborné způsobilosti


Výtisk č. : 1

3 A4 7 A4 24 A4 2 A4 3 A4 1 A4



- 74 -

Příloha č.1 Foto č. 3: Severozápadní pohled

Foto č. 4: Severozápadní pohled

Foto č. 5: Jižní pohled

Foto č. 6: Jihovýchodní pohled

Foto č. 7: Severovýchodní pohled

Foto č. 8: Severozápadní pohled




- 75 -

Foto č. 9: Sportovní hala

Foto č. 10: Rozvody v topném kanále

Foto č. 11: Rozvody v topném kanále

Foto č. 12: Vzduchotechnika - strojovna

Foto č. 13: Kalorimetr v PST

Foto č. 14: Interiér sportovní haly




- 76 -

Situace

Zimní stadión

SH Na Lapači




- 77 -

Příloha č. 2 Tabulka č. 52: Podstatné stavební konstrukce budovy Konstr.

Popis

Součinitel prostupu tepla 2 „Up“(W/m . K)

Tepelný odpor konstrukce „R“ (m2.K/W)

Součinitel prostupu tepla/U/ dle ČSN 73 0540-2

Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO1

Obvodové zdivo plynosil. 40 cm

0,516

2,017

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SO2

Obvodová dř. stěna 15 cm

0,386

2,736

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SO3

Obvodové zdivo keramzitbet. 30 cm

1,052

0,970

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

PDL1

Podlaha betonová se dřev.

1,102

0,998

nevyhovuje

vyhovuje

-

PDL2

Podlaha betonová PVC + polyst.

0,966

1,057

nevyhovuje

vyhovuje

-

SCH 1

Střešní konstrukce dřevěná

0,248

4,387

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SCH 2

Střešní konstrukce panely stropní

0,302

3,542

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

* v případě, že kritérium nevyhovuje, dochází v konstrukci při navrhované teplotě ke kondenzaci

Při výpočtu tepelných ztrát objektu, kde byl použit profesionální program PROTECH, je stávající stav uveden jako varianta č. 1 a doporučená varianta je zde varianta č. 2.





- 78 -




- 79 -




- 80 -




- 81 -




- 82 -




- 83 -



- 84 -

Příloha č. 3

Opatření č. 1 Vnitřní Způsoby

Provětrávaný zateplovací systém

zateplení

Kontaktní zateplovací systém Vnější

Tepelně izolační omítka Sendvičové zdivo

Vnitřní zateplení Tento způsob izolace domů s sebou přináší řadu úskalí: •

• • • • • •

Velké teplotní rozdíly ve zdivu, které není zvenčí chráněno proti výkyvům počasí zateplovacím systémem. Při tomto způsobu může být zdivo podstatně rychleji narušováno než při zateplení zvenčí. Nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo v samotné konstrukci. U dřevěných staveb a dřevěných trámových stropů hrozí kondenzace v úrovni záhlaví trámů! Nelze odstranit tepelné mosty. Jsou izolovány pouze dílčí části budov, proto má tento systém většinou menší účinnost. Nutnost využití pečlivě provedených parotěsných vrstev na vnitřní straně izolace. Zmenšení akumulace tepla v obvodovém plášti - místnosti rychleji chladnou. Zmenšení vnitřního prostoru.

Zateplení zevnitř nachází své uplatnění pouze tam, kde nelze zateplení zvenčí z jakýchkoli důvodů provést, například u historických objektů. Vždy je třeba situaci posoudit za pomoci odborníka. Vnější zateplení Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich obrovskou výhodou je celistvost izolační vrstvy. Izolace chrání objekt jako celek, nejen jeho oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se také podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce zejména jejich spojů – výkyvy teplot a povětrnostními vlivy. Pro trvalé obývání je také důležité zachování masivního zdiva uvnitř izolačního systému, což zaručuje dostatečnou tepelnou setrvačnost vnitřního prostoru.




- 85 -

Tepelné mosty ve zdivu nezatepleném, zatepleném zevnitř a ve zdivu zatepleném zvenčí

Způsoby vnějšího zateplení Zateplení zvenčí se provádí buď formou provětrávaných zateplovacích systémů, nebo se používají takzvané kontaktní zateplovací systémy. U provětrávaných zateplovacích systémů se vkládá tepelná izolace mezi nosné prvky roštu, který nese povrch fasády. Povrch fasády může tvořit sklo, kov, dřevo, vláknocementové šablony i keramika a podobně. Kontaktní zateplovací systémy tvoří jednolitý celek jednotlivých vrstev systému. Tepelná izolace působí v tomto případě jako nosný prvek povrchových vrstev. Povrch fasády tvoří většinou omítka, v ojedinělých případech lepený obklad.

Průběh teplot

Průběh teplot v nezatepl. stavu

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací zevnitř

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací z vnějšku

Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem vnějšího zateplení objektů. Umožňují zachování původního rázu fasády - povrch systému tvoří omítka. Jejich výhodou je celistvé zateplení celé fasády bez jakýchkoli tepelných mostů. Tepelná izolace je u tohoto systému přímo spojena lepidlem a hmoždinkami s původním zdivem a omítkovou vrstvou. Montáž systému Kontaktní zateplovací systémy jsou poměrně náročné na kvalitu provedení a použité materiály. Z tohoto důvodu doporučujeme svěřit jejich provádění do rukou odborné firmě. Zateplovací systém by měl být proveden vždy z komponentů certifikovaných v rámci jednoho zateplovacího systému. Při konkrétní montáži je třeba se vždy řídit pokyny dodavatele kompletního certifikovaného zateplovacího systému, který má zpracovaný detailní technologický postup realizace. Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 86 -

Schémata provádění zateplování

Okenní otvory je třeba izolovat dle níže uvedených obrázků

Složení fasádního systému 1. lepicí hmota 2. fasádní deska s podélným vláknem 3. hmoždinka s talířem 4. výztužná vrstva s výztužnou síťovinou 5. penetrační mezivrstva 6. omítkovina s možným ochranným nátěrem (popř. vnějším obkladem) 7. soklová lišta 8. spoj soklové lišty 9. hmoždinka k připevnění soklové lišty

Provětrávací zateplovací systém Dalším druhem vnějšího zateplení je systém odvětrávané fasády. Tento typ izolace spočívá v tom, že se přidělá tepelně izolační materiál na vnější zdi. Obvykle to bývají vláknité materiály. Například ze skleněných, dřevěných, kamenných, nebo minerálních vláken. Na tyto desky se poté přidělá rošt, který odděluje izolační desky a fasádu od sebe vzduchovou dutinou. Tento rošt může být buď dřevěný, poté ale musí být nezbytně napuštěn impregnací pro delší životnost. Nebo může být kovový, a pak musí splňovat protikorozní požadavky.




- 87 -

Odvětrávaná fasáda

V energetickém auditu je navržen kontaktní (SO1, SO3) i odvětrávaný (SO2) zateplovací systém, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 53: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm minerální vlna tl. 160mm 1 020,7 SO1 a SO3 - kont. způsob minerální vlna tl. 30mm 220,1 ostění a parapety EXP tl. 70mm 73,0 základy minerální vlna tl. 160mm 169,0 SO2 - odv. fasáda minerální vlna tl. 160mm 34,3 nová zatep. zeď

Tabulka č. 54: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis


Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO1 – SO3

Obvodové zdi

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů na zateplení, kde je počítáno pouze s cenou materiálu na zateplení a dále na vědomou energetickou modernizaci tj. celková rekonstrukce původní omítky včetně zateplení.



Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova „Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně“ Tabulka č. 55: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 1 Tloušťka Plocha Objekt Popis úpravy 2 mm m

- 88 -

Cena 2 Kč/m

Celkem Kč

Energetická vědomá modernizace (celková rekonstrukce fasády včetně zateplení) tep.izolace - MV 160 1 020,7 1 536,0 1 567 795,2 kont. způsob tep.izolace - ostění 30 220,1 1 333,0 293 432,1 a parapety tep.izolace Objekt SH Na Lapači 70 73,0 2 875,0 209 831,9 základy tep.izolace - MV 160 169,0 1 875,0 316 875,0 odv. fasáda tep.izolace - nová 160 34,3 2 210,0 75 803,0 zatep. zeď Celkem 2 463 737,1 Cena bez 19% DPH 2 463 737,1 Cena celkem bez 19% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 40%) 1 478 242,0




- 89 -

Opatření č. 2 • 1. 2. 3. 4.

Zateplování střech a stropů se řídí obecnými pravidly:

Zateplení střechy musí navazovat na souvislou tepelnou izolaci stěn domu. Výsledný účinek zateplení je velmi závislý na kvalitě detailu. Riziko kondenzace vodní páry ve střeše je vyšší než u stěn. Hydroizolační bezpečnost střechy je podmínkou.

Kvalitní vnější hydroizolační krytina je výraznou bariérou pro vodní páru pronikající z vnitřního prostředí. Přidání další hydroizolační vrstvy na vnější povrch střechy tak může způsobit zvýšenou kondenzaci vodních par uvnitř střešní konstrukce, obvykle právě pod střešní krytinu, a následně i výrazný problém se zkondenzovanou vlhkostí, která bývá omylem považována za následek zatékání. To platí jak pro opravy hydroizolační krytiny (obvykle přidáváním dalších hydroizolačních vrstev), tak pro obnovu vnější hydroizolace při zateplení střechy. Vnější hydroizolační vrstva s vysokým difúzním odporem by měla být oddělena od vnitřní části střechy expanzní (mikroventilační) vrstvou nebo systémem větracích kanálku. Často je podpůrně navržena kombinace s parozábranou či parobrzdou u vnitřního líce střechy. Tato vrstva by přitom měla být navrhována velmi obezřetně například výrazná parozábrana vhodně sníží difúzní tok vodní páry do konstrukce v zimním období, ale naopak nevhodně zabrání vysychání střešní konstrukce do vnitřních prostoru v přechodných a letním období (tedy po dobu % až % roku). Spolu s vnější hydroizolací pak způsobí velmi pomalé odpařování zabudované, zatečené či zkondenzované vlhkosti uvnitř střechy. Při rekonstrukcích a dodatečném zateplení jednoplášťových plochých střech můžeme střechu bud' převést na dvouplášťovou (po sejmutí stávajících hydroizolačních vrstev a doplnění tloušťky tepelně izolačního materiálu), nebo zachovat jednoplášťový princip, kdy lze: • • • •

sejmout hydroizolaci, doplnit tepelně izolační materiál s požadovaným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; ponechat hydroizolaci (obtížný odpad), doplnit tepelně izolační materiál s doporučeným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; opravit, popř. vyměnit hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, ochranu proti VV -záření a proti sání větru (tzv. obrácená střecha); vyměnit, popř. doplnit speciální hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, drenážní a pěstební vrstvu se speciální vegetací (tzv. zelená střecha).

Při navrhování je výhodné využít ČSN 73 1901 Navrhování střech, při dimenzování tepelné izolace a hydroizolace se vychází zejména z požadavků ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov.




- 90 -

Detail zateplení střešní atiky a ploché střechy

V energetickém auditu je navržen zateplení střešních konstrukcí, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 56: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm SCH1 minerální vlna tl. 120mm 1 307,1 SCH2 minerální vlna tl. 200mm 430,9

Výpočet celkové spotřeby tepla na vytápění po realizaci opatření č. 2 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 57: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis


SCH1, SCH2

Střešní konstrukce

vyhovuje

Roční množství Hodnocení pro přerušované zkondenzované páry dle vytápění budovy ČSN 73 0540-2, (*)

vyhovuje

vyhovuje

* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů tj. rekonstrukce a zateplení ploché střešní konstrukce. Tabulka č. 58: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 2 Tloušťka Plocha Objekt Popis úpravy mm m2 MV 120 1 307,1 Objekt SH Na Lapači MV 200 430,9 Cena celkem bez 19% DPH Cena celkem bez 19% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 74%)


Cena Kč/m2 1 960,0 2 120,0

Celkem Kč 2 561 955,2 913 444,4 3 475 399,6 903 603,9



- 91 -

Opatření č. 3 Druhy zasklení

-2

-1

Izolační dvojsklo s tvrdě pokovenou vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,9 W.m K -2 -1 Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,3 W.m K Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem – -2 -1 součinitel prostupu tepla U = 1,1 W.m K U tohoto druhu zasklení je použit hliníkový distanční rámeček, který má větší tepelnou vodivost a tím dochází k prostupu chladu mezi exteriérem a interiérem, což má za důsledek vytvoření malého proužku kondenzované kapaliny na vnitřní straně izolačního skla podle relativní vlhkosti a teploty v interiéru. Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem -2 -1 součinitel prostupu tepla U=0,9 W.m K , dosaženo teplým distančním rámečkem. Je možné použít plastový distanční rámeček, který eliminuje tuto vlastnost hliníkového rámečku a tím sníží tvorbu kondenzátu a zvýšení součinitele tepelné propustnosti izolačního dvojskla o několik desetin.

Doporučení při výběru oken 1) Součinitel tepelného prostupu UN celého okna: Přesné stanovení součinitele UN určuje tepelně-technická norma ČSN 73 0540. Pro obytné prostory je požadována -2 -1 -2 -1 hodnota UN ≤ 1,7 W·m ·K a doporučována UN = 1,2 W·m ·K . Pro okenní rámy je předepsána maximální hodnota -2 -1 Uf ≤ 2,0 W·m ·K . Je třeba zvážit, zda se investice do výrazně lepších oken vyplatí. Důležitá je především kompletní nabídka, včetně všech instalačních doplňků.Běžným standardem je izolační dvojsklo s teplým okrajem (nerezový -2 -1 nebo plastový rámeček) s hodnotou Ug = 1,1 W·m ·K . Rámy mají různou konstrukci i parametry, např. firma -2 -1 REHAU nabízí profily s Uf = 0,71 - 1,6 W·m ·K . Doporučení pro investora: nechte si od dodavatele oken předložit protokoly z měření zkušeben, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých uvedená čísla platí.

2) Vnitřní povrchová teplota qsi: Nesplnění tohoto požadavku vede ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce a vytváří podmínky pro výskyt plísní. Pro posuzování oken jsou uvažovány tyto návrhové hodnoty, vnitřní relativní vlhkost ji = 50 %, teplota vnitřního prostoru ti = 21 °C a teplota vn ějšího ovzduší te = - 15 °C. Požadované povrchové teploty ovliv ňuje umístění otopného tělesa. Je-li okno nad tělesem topení, pak qsi = 9,7 °C, pokud ne, tak qsi = 10,7 °C. Celý obvod okna (ostění, nadpraží i parapet) musí být izolován v tloušťce 30 – 40 mm tak, aby vnitřní povrchové teploty byly vyšší než 13,1 °C. Vnit řní vlhkost je určena užíváním bytu. Činnostem, jako je pěstování orchidejí nebo praní dresů fotbalové jedenáctky, je lepší vyhradit jiný, než obytný prostor. Uživatel bytu může kontrolovat vlhkost vzduchu a předejít výskytu plísní správným větráním. Doporučení pro investora: Vybírejte si z osvědčených řešení, v případě pochybností si nechejte zpracovat průběh teplot daného detailu. Máte-li již okno nainstalované a na něm kondenzuje vodní pára na celé ploše zasklení, je pravděpodobně okno osazeno nevhodným zasklením s nízkou tepelnou izolací. Pokud k rosení dochází pouze na okrajích zasklení, je pravděpodobně použit špatný distanční rámeček mezi skly nebo je zasklení špatně vsazeno do rámu. Nebojte se reklamovat!




- 92 -

3) Minimální hygienická výměna vzduchu n: Zjednodušeně řečeno, během dvou hodin musí dojít k výměně celého objemu vzduchu. A to po celých 24 hodin a bez lidského zásahu. Běžné plastové okno je 12krát těsnější, než by odpovídalo normou požadované výměně vzduchu. Požadovat na oknech, aby toto zajistily, znamená snížit jejich tepelně a zvukově-izolační vlastnosti. Okna jsou ale jen součástí systému větrání, v bytě jsou i vchodové dveře, digestoř, odvětrávání koupelny a WC. Energeticky dokonalé řešení je řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Větrání okny v zimě se stává luxusem, nehledě na to, že zimní větrání vede k nezdravému, velmi suchému vzduchu v bytě. Další možností je volba oken s větrací klapkou, polopropustným těsněním, okenní drážkou s omezovačem proudění, nadokenní štěrbinou, větrací klapkou apod. Doporučení pro investora: hygienickou výměnu vzduchu řešte jiným způsobem než okny, která zvýšením průvzdušnosti ztratí tepelně a zvukově-izolační vlastnosti.

4) Ochrana proti hluku: Někoho po ránu ruší zpěv ptactva, jiného cinkot tramvaje. Výměna oken zpravidla řeší výrazné zlepšení ochrany proti hluku. To ovšem platí pouze pro těsně uzavřené okno. Při budování silnic, dálnic, koridorů atd. bývá výměna oken součástí podmínek při územním řízení. Velké zvýšení neprůzvučnosti okny i (obvodovou konstrukcí) je poměrně drahé, avšak uživatel zvyklý na hlučnost před výměnou oken ucítí výrazný rozdíl už při pouhé výměně oken.

5) Mechanická odolnost oken: U plastových oken má zásadní vliv na tuhost a zajištění funkčnosti křídel použitý ocelový profil. Minimální požadavky na statickou tuhost okenního křídla souvisejí s odolností proti náporu větru a jsou dány jednotlivými zatěžovacími pásmy na fasádě a závisí na velikosti křídla. Proto je nutné předložení statického řešení dané výplně pro nejvyšší podlaží. Způsob osazení okna musí respektovat typ panelové soustavy, kotvení musí být provedeno do nosné části panelu, ne do roviny tepelné izolace. Doporučení pro investora: nechte si doložit způsob vyztužení a kotvení ve vztahu k největšímu oknu v nejvyšším patře s přesnou specifikací jednotlivých komponent.

6) Utěsnění osazovacích spár: Polyuretanová pěna spolu se zednickým začištěním je naprosto nevhodné řešení, které s drtivou pravděpodobností vytvoří ideální podmínky pro plísně. Přesto se běžně provádí. Pro provádění platí jednoduchá pravidla. Vnitřní spára musí být překryta parotěsnou páskou a lištou, napojení pásky na panel musí být dokonale těsné. Vnější spára se vyplňuje expanzní páskou, která je zvenčí vodotěsná, ale z vnitřku propouští vodní páru. Opět se zakrývá lištou. Parapet musí spolehlivě odvádět vodu, která za deště po okně stéká, mimo okno i ostění. Celá vnější spára musí být dokonale těsná i za přívalových dešťů. Doporučení pro investora: dodávku oken podmiňujte předložením řešení detailů připojovací spáry včetně pracovního postupu a použitých materiálů. Při oplechování dbejte na dodržování klempířských zásad.

Jak se vyhnout dodávce špatných oken Vybírejte mezi výrobky, které jsou certifikovány podle DIN EN ISO 9001. Pokud se rozhodnete pro okna bez tohoto osvědčení, zaneste do smlouvy o dílo jednoduchý požadavek, že vyberete namátkou jedno či dvě okna ke změření do zkušebny. Budete mít jistotu, že okna mají požadované vlastnosti a sníží se i počet nabídek na dodávku oken. Cena za ověření kvality akreditovanou zkušebnou přijde na cca 15 000,- Kč u jednoho okna, v porovnání s náklady na jejich výměnu to není nijak závratná částka.




- 93 -

Výměna oken nespočívá jen v náhradě starých nevyhovujících oken za nová okna stejných rozměrů a uspořádání jednotlivých křídel. Původní okna jsou vzhledem k velikosti bytu zbytečně veliká (i pro nová okna platí, že čím větší je jejich celková plocha, tím horší je tepelná ochrana bytu). Menší okna navíc bývají levnější.

V následující tabulce je stanovení celkových investičních nákladů tj. nákup a demontáž původních oken, prosklených ploch, dveří a montáž plastových oken, prosklených ploch, dveří a nahrazení prosklené plochy zatepleným zdivem. Tabulka č. 59: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 3 Objekt Objekt SH Na Lapači

Úprava okna-OZ dveře

Cena celkem bez DPH Cena celkem bez 19% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez DPH (20% míra opotřebení) – okna, dveře


Plocha m2 274,8 11,0

Cena Kč/m2 6 600,0 6 820,0

Celkem Kč 1 813 680,0 75 020,0 1 888 700,0 1 888 700,0 1 510 960,0



- 94 -

Opatření č. 4 a č. 5 Modernizace plynové kotelny a otopné soustavy Kondenzační kotle mají větší účinnost díky schopnosti využívat, odebírat teplo ze spalin. Ve většině materiálů se uvádí účinnost těchto zařízení přes 100%. Tento zdánlivý nesmysl vznikne, jestliže se vztáhne jmenovitá účinnost kotle na výhřevnost zemního plynu. Kondenzační kotle jsou schopné využívat i kondenzační teplo vodní páry, která vzniká při spalování zemního plynu. Spaliny se ochlazují na teploty pod 50 °C. U kondenza čních kotlů je udávaná účinnost cca 104 – 108 %. Vyšší účinností zařízení se uspoří palivo a s tím souvisí i snížení emisí. Navíc u kondenzačních kotlů se využívají kvalitní hořáky, což se projevuje nižší produkcí CO, NOx ve srovnání s klasickými plynovými kotli. Obsah CO2 ve spalinách klesá, Při realizaci tohoto opatření je nutné zvážit také několik hledisek. 1) Úvaha o zvýšení tepelně izolačních parametrů stavebních konstrukcí stávajícího objektu pomocí dodatečného zateplení obvodového pláště a úpravou stávajících výplní otvorů. 2) Návratnost opatření. Investice do úpravy zateplování obvodových konstrukcí, úprav nebo výměny oken se vrací několikanásobně déle než investice do úprav topného zařízení a regulačních opatření. Z těchto důvodů se běžně po dohodě s objednatelem uvažuje posouzení úprav topného systému. Po zateplení musí dojít ke snížení tepelného toku do objektu, aby byla i nadále vyrovnaná bilance dodávky a spotřeby tepla. Pokud při zateplení nedojde k řízenému snížení tepelného toku do objektu s novými tepelně technickými parametry, je investice do zateplení vždy částečně znehodnocena, protože část nadbytečně dodaného tepla je zmařena na zdravotně škodlivé zvýšení vnitřní teploty v místnostech nebo je odvedena otevřenými okny do venkovního prostoru. Bilance dodávky a spotřeby tepla musí zůstat stále vyrovnaná. Z těchto důvodů je navrženo následující: A. Úprava topného systému Je poměrně rozšířenou chybou domnívat se, že potřebné snížení toku tepla do budovy po jejím zateplení zajistí v plném rozsahu např. pouze termostatické ventily bez jakýchkoli dalších zásahů - změny velikosti topné plochy nebo snížení teploty topné vody (přechodem na tzv. nízkoteplotní vytápění). Termostatické ventily (TRV) jsou určeny pouze pro zachycení nahodilých tepelných zisků od sluneční zátěže a vnitřních zdrojů tepla. Aby tuto základní funkci každý ventil plnil, musí být splněny základní podmínky jeho instalace: 1) Otopné těleso musí být správně nadimenzováno - podle skutečné tepelné ztráty místnosti; 2) Topná voda musí být ekvitermně regulována podle aktuální topné křivky pro danou budovu nebo zónu; 3) Musí být zajištěny správné tlakové poměry pro správnou a bezhlučnou funkci termostatického ventilu (max. 10 kPa tlakového spádu na ventilu); 4) Na TRV nesmí působit neodtlumené kmity z jiných armatur nebo z hlavních potrubních rozvodů (po instalaci TRV nabývá otopná soustava (OS) všechny nové znaky vyplývající ze změny z konstantní na proměnný průtok). Pokud není správně navrženo otopné těleso nebo není-li topná voda ekvitermně regulována, je termostatický ventil schopen do jisté, omezené míry, toto předimenzování korigovat. Už však není schopen plnit svou základní funkci, není schopen patřičně dlouhodobě reagovat na nahodilé tepelné zisky. Může se drasticky snížit jeho životnost. Proto je nutno při dodatečném zateplení dodržet tento postup: a) Je nutno přepočítat tepelné ztráty dle ČSN 06 0210 pro nové tepelně technické hodnoty - ve všech místnostech; b) Vyhodnotit míru předimenzování otopných těles v jednotlivých místnostech (nerovnoměrnost otopných těles, která Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 95 -

tak bude zjištěna, je způsobena jednak dřívějšími postupy návrhu otopných těles, jednak nynějšími změnami tepelně technických parametrů obvodových konstrukcí - změny mají na každou místnost jiný dopad); c) Na základě vyhodnocení ad b) je nutno běžnými projekčními postupy (při respektování Vyhl. 245/95 Sb. a 85/98 Sb.): - určit novou jmenovitou teplotu topné vody a teplotní spád - v nezbytném rozsahu navrhnout úpravy topné plochy (výměna, úprava otopných těles); - navrhnout nové termostatické ventily se současným zabezpečením topné soustavy proti hydraulické nestabilitě (regulátory tlakové djference na patě objektu nebo na stoupačkách (dle projektu) apod. - splnění podmínky ad 3»; - všechny termostatické .hlavice v prostorách přístupných žákům musí být zajištěny proti nedovolené manipulaci (většina výrobců tyto hlavice nabízí ve svém výrobním programu pro veřejné budovy). d) Topné větve v jednotlivých budovách k otopným tělesům musí být vybaveny samostatným regulátorem (se směšovačem a servopohonem). Funkčnost stávajícího regulačního zařízení je nutno prověřit, případně zařízení vyměnit. e) Nové teplotní parametry topné vody je nutno nastavit na regulátorech jednotlivých topných větví (po zateplení dojde ke snížení teploty topné vody pro všechny provozní stavy), díky zlepšeným tepelně technickým parametrům objektu je nyní možno ještě důsledněji provádět útlum vytápění v době nepřítomnosti f) Při provádění navržených úprav systému vytápění je nutno důsledně zkontrolovat stav otopné soustavy z pohledu přenášení a šíření hluku, potřebné parametry je nutno změřit za všech provozních stavů, tj. hlavně v přechodném období, v průměrné zimě a při extrémních stavech; Uvedený postup je základní nutností pro dosažení hospodárné spotřeby tepla na vytápění po zateplení objektu. Snížení okamžité i roční potřeby tepla do objektu po zateplení je nutno v rámci projektu navrhovaných úprav projednat s distributorem tepla. Výhledově, tj. při nejbližší kompletní rekonstrukci topného systému doporučuji rovněž instalovat otopná tělesa, která budou lépe odpovídat specifiku lehké stavby - prakticky nulové akumulační vlastnosti i tepelná setrvačnost - než litinová článková tělesa s poměrně velkým objemem topné vody Termostatický ventil instalovaný na topném tělese (radiátoru) se skládá ze dvou částí tj. vlastního ventilu (spodku) a termostatické hlavice která slouží k nastavování teploty. Na ventilu je pevně nastaven průtok (otevření), které zajistí množství topné vody tělesa odpovídající potřebě tepla dané místnosti. Ovládání ventilu tj. nastavení regulace teploty se provádí pomocí termostatické hlavice

Termostatický ventil




- 96 -

Termostatická hlavice umožňuje automatickou regulaci teploty v místnosti dle požadované hodnoty nastavené na hlavici. Základním hodnocením kvality vytápění je dosažení uživatelem požadované teploty v místnosti bez ohledu na to, zda topné těleso je teplé či studené. Termostatická hlavice ovládá velikost otevření ventilu (vstupní množství tepla do tělesa) v závislosti na teplotě místnosti tzn. že udržuje uživatelem místnosti zvolenou teplotu. Volba této teploty se provádí nastavením (otočením) čísel hlavice proti pevné šipce. Vlastní činnost regulace teploty v místnosti probíhá takto:

Čidlo teploty umístěné v termostatické hlavici snímá teplotu místnosti a porovnává ji s hodnotou nastavenou o o uživatelem například č. 3 tj. 20 C. Pokud teplota v místnosti je nižší než nastavená (20 C) hlavice otvírá ventil, topné těleso hřeje a teplota v místnosti se zvyšuje. Jakmile teplota v místnosti dosáhne požadovanou hodnotu o (nastavených 20 C), hlavice dá impuls k uzavírání ventilu. Ventil uzavírá, případně zcela uzavře, až do doby pokud teplota v místnosti opět nepoklesne a ventil nezačne znova otvírat. Touto činností je trvale udržována, uživatelem požadovaná, teplota místnosti s odchylkou nižší než 1 st. C. Vzhledem k setrvačnosti topných systémů je doba odezvy na změnu podmínek 20 - 30 minut. Částečné či úplné chladnutí topného tělesa není závadou , neboť rozhodujícím ukazatelem tepelné pohody je teplota v místnosti a ne momentální stav topného tělesa. Zvláště ve starších objektech, kdy výkony instalovaných topných těles jsou mnohdy podstatně vyšší než tepelné ztráty místnosti, je zchladnutí části topných těles zcela běžným jevem. Zasouvací "klips" umožňuje zajištění maxima nastavené hodnoty např. proti nežádoucí manipulaci dětí. Z regulační funkce termostatické hlavice vyplývají i základní zásady používání termostatických ventilů: a. Nezakrývat termostatické hlavice na tělesech např. závěsy, zakrytím tělesa atp. Při zakrytí snímá hlavice vyšší teplotu (jako teplotu místnosti), ventil zavírá a dochází k nedotápění. b. Při otevření okna (větrání) nastavit, na dobu otevření okna, hlavici na *. Pokud k tomu nedojde hlavice snímá teplotu studeného vzduchu z venku, ventil se naplno otevře a těleso zbytečně naplno topí. c. Teplotu v jednotlivých místnostech volit dle potřeby a využití místnosti. o d. Regulaci teploty provádět, dle potřeby, v rozmezí 16 až 23 C.

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů, tj. 2 x plynový kondenzační kotel (celkový výkon cca 240 kW), nový kombi rozdělovač a sběrač, oběhová čerpadla s elektronickou regulací otáček, ekvitermní programovatelná regulace na všech topných větvích, deskové radiátory s TRV, veškeré rozvody s tepelnou izolací, expanzní nádoba, zásobník TV 500l, cirkulační čerpadlo, nové rozvody TV aj. Cena vše včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Tabulka č. 60: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 5 Objekt

Popis úpravy

SH Na Lapači - opatření č. 5 Celkem Cena celkem bez 19% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez 19% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 60 %)

Celkem Kč 2 226 380,3 2 226 380,3 2 226 380,3 890 552,1

Tabulka č. 61: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 4 Objekt

Popis úpravy



Celkem Kč 2 496 858,2 2 496 858,2 2 496 858,2 998 743,3



- 97 -

Opatření č. 7 Navrhujeme použít v nové vzduchotechnické jednotce rekuperační výměník pro ohřev nasávaného vzduchu odpadním vzduchem. Provozování moderních vzduchotechnických systémů vede k podstatnému zlepšení pracovních a pobytových podmínek v místnostech. Klade však v topném období značné nároky na energetický zdroj, především v tom případě kdy není použita rekuperace tepla. Pro použití v oblasti vzduchotechniky jsou v současné době k dispozici výměníky zachycující až cca 80 % tepla odváděného odcházejícím vzduchem. •

deskové rekuperační výměníky s účinností cca 50 - 55%

Deskový rekuperátor slouží ke zpětnému získávání tepla z odváděného vzduchu přičemž přívodní a odvodní proud vzduchu jsou od sebe zcela odděleny. Vlastní kostka deskového rekuperátoru je tvořena soustavou hliníkových desek (lamel) spojených vzájemně tak, že umožňují střídavý průchod odváděného a přiváděného vzduchu mezi deskami. Odváděný vzduch předává teplo hliníkovým deskám a ty pak ohřívají přiváděný čerstvý vzduch. Účinnost zpětného získání tepla je závislá na teplotách a vlhkostech obou vzduchů a pohybuje se obvykle okolo 50-55%.

•

rotační generátor s účinností cca 70 - 75%

Rotační regenerátor slouží ke zpětnému získávání tepla (popř. i vlhkosti) z odváděného vzduchu. Přes proud odváděného a přiváděného vzduchu se otáčí rotor z hliníkovou teplosměnnou plochou a předává tím teplo z odvodního do přívodního vzduchu. Účinnost zpětného získání tepla se běžně pohybuje kolem 70-75%. V místě dělící roviny je vyplachovací komora (klín) snižující infiltraci odpadního vzduchu do přívodního. Pokrytím teplosměnné plochy hygroskopickým nátěrem lze dosáhnout současně i přenosu vlhkosti. Účinnost přenosu vlhkosti se pohybuje kolem 60-65%.




- 98 -

Tabulka č. 62: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 7 Objekt

Popis úpravy



Celkem Kč 930 000,0 930 000,0 930 000,0 372 000,0



- 99 -

Opatření č. 8 Instalace solárního systému na ohřev TV pro potřeby budovy . Solární systémy jsou kombinovatelné s jinými zdroji tepla v tomto případě s doplňkovým tepelným zdrojem (el. energie). U solárních systémů se jedná o využití sluneční energie, kdy v letních měsících od května do srpna stačí solární energií pokrýt dost velkou část ohřevu TV. To znatelně snižuje spotřebu tepla (v porovnání se stávajícím ohřevem TV) a snižuje zatížení životního prostředí.

Solární systém ohřevu TV

Vlastní energetický zdroje 2

Pro ohřev TV zpracovatel energetického auditu zvolil solární systém s aktivní plochou kolektoru cca 61 m . Jedná se o solární systém s vakuovými trubkovými kolektory s optickou účinností 84% a s vysoce účinnou sol-titanovou povrchovou úpravou s možností upevnění na vodorovnou i sedlovou střechu včetně fasády. Kolektory musí být o umístěny tak, aby byly natočeny na jih a pod úhlem cca 60 (neplatí u sedlové střechy). Využití solárního systému počítá zpracovatel ve výši cca 30 % z celkového odběru tepla na ohřev TV pro sociální prostory a šatny. Solární ohřev TV bude napojen na rekonstruovaný systém TV. V prostoru šaten budou instalovány dva zásobníkové ohřívače TV o celkovém objemu cca 1200l s el. dohřevem.

Energetické vstupy a výstupy Tepelná bilance zdroje je zpracována v následující tabulce. Tabulka č. 63: Parametry pro návrh solárního systému 30 stupeň solárního pokrytí (%) počet kolektorů využití solárního systému (%) 50 korekční faktor 1,13 orientace objektu 2 aktivní plocha kolektorů (m ) 61 zástavba stínění 3 množství TV za rok (m /rok) 878 2 množství slunečního záření (kWh/m rok) Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679

ks 2 m

30 61

JZ zástavba pohoří+stromy 1000 e-mail: [email protected],


- 100 -

Celkové investiční náklady tzn. kompletní dodávka materiálu (kolektory, zásobníky s el. dohřevem, regulace, rozvody, armatury, náplň, montáž, zaškolení, revize atd.) jsou uvedeny v tabulce. Tabulka č. 64: Investiční náklady na solární systém Specifikace Dodávka solárního systému na klíč včetně montáže a zásobníku a rozvodů Celkové náklady bez DPH 19 %


Počet m

Cena (Kč/ m )

Cena celkem (Kč)

61

38 000,0

2 381 533,3

2

2

2 381 533,3



- 101 -

Opatření č. 9 V současné době se pro výstavbu FVE používají nejčastěji křemíkové FV moduly monokrystalické, polykrystalické a amorfní. 1) Monokrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z jediného krystalu s pravidelnou krystalickou mřížkou, účinnost výroby EE je cca.14 – 18 %. Vhodné pro natáčecí aplikace. 2) Polykrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z mnoha různě orientovaných krystalů, účinnost výroby EE je cca.13 – 16 %. Vhodné pro statické aplikace. 3) Fotovoltaické moduly z amorfního křemíku : nekrystalická forma křemíku účinnost výroby EE je cca.7 – 9 %. Nižší hmotnost a cena. Základní technické parametry, které jsou uváděny výrobci u FV modulů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.65: Technické parametry polykrystalického, monokrystalického a amorfního FV modulu (příklad) Technické parametry FV modulů Druh polykrystalický Si monokrystalický Si amorfní Si Počet jedn. modulů 48 48 Rozměr jedn. modulů (mm) 155,5 x 155,5 155,5 x 155,5 1185 x 5490 Rozměr celkem (mm) 1 318 x 994 x 46 1 318 x 994 x 46 1550x6000 Hmotnost (kg) 16 16 **4,3 Účinnost (%) 12,4 14,1 9 Jmenovitý výkon (W) 162,0 175,8 408 Zkratový proud (A) 7,92 8,54 5,1 Napětí při max. výkonu (V) 23 24 99 Napětí naprázdno (V) 28,4 30,2 138,6 * parametry při osvícení 1000 W/m2 a teplotě FV článků 25 oC** hmotnost na m2

Výkon FV modulu. Výkon solárního modulu se vypočítá jako součin proudu a napětí. Součin je možno interpretovat jako obdélníkovou plochu pod charakteristikou solárního modulu vymezenou pracovním bodem. Na následujícím obrázku jsou šrafováním vyznačeny tři zřetelně odlišné plochy výkonu. V mnoha případech je pracovní napětí solárního modulu stanoveno například připojeným akumulátorem nebo střídačem napětí. Při daném pracovním napětí je možno výsledný proud a tím výkon modulu zjistit pomocí křivky charakteristiky. Pro každý solární článek existuje pracovní bod na charakteristice, v němž výkon dosahuje maxima. Tento bod se označuje jako "Maximum Power Point"(anglicky: bod maximální o výkonu), zkráceně "MPP". Typické solární moduly o velikosti 10 x 10 cm, popřípadě 15 x 15 cm vytvářejí při MPP proudy 3 A, popřípadě 6 A a dosahují tím maximálního výkonu 1,5 W, popřípadě 3 W. V bodě režimu nakrátko i v bodě naprázdno neodevzdává solární článek žádný výkon (součin proudu a'napětí). Střídače jsou elektronické přístroje převádějící stejnosměrné napětí na střídavé pomocí řízených polovodivých prvků, toto střídavé napětí může být následně transformováno na požadovanou výstupní hodnotu pomocí transformátorů. Podle konstrukčního provedení existuje celá řada různých typů střídačů. Střídače pro paralelní provoz se sítí pracují s systémech napojených na distribuční rozvodnou síť nebo v domácích (oddělených) sítích s více střídači. Jejich výstupní napětí odpovídá napětí sítě a je synchronní se síťovým kmitočtem, vyrábí se v provedení jednofázovém i třífázovém. Z bezpečnostních důvodů musí tyto střídače neustále sledovat napětí v síti a při jeho výpadku musí ihned ukončit napájení sítě. V systémech přímo napojených na distribuční síť se zpravidla nepoužívají další akumulátory energie a Vsetín, listopad 2009 Tel. 777 238 679



- 102 -

veškerý solární proud se mění přímo na střídavý, pro volbu vhodného střídače je rozhodující především jmenovitý výkon připojených FV modulů a velikost výstupního napětí těchto modulů. Každý střídač je charakterizován svými základními vlastnostmi: Výkon střídače udává maximální přenášený výkon, tj. výkon který je schopen transformovat ze vstupní stejnosměrné strany na výstupní. bez jeho výrazného omezení. Střídače spojené s distribuční sítí mají maximální výkon od 100 W do 5 kW. Vstupní napětí je u střídačů spojených se sítí jde o napětí až několik set voltů, aby se snížily ztráty způsobené sériovým odporem vedení. Výstupní napětí je u střídačů spojených se sítí je definováno síťovým napětím. Účinnost střídačů (tj. poměr výstupního výkonu ku vstupnímu) se dnes pohybuje okolo 90-98 % a závisí na tom, ve které části pracovního rozsahu měnič pracuje . Dobrá účinnost i při malém vytížení má velký význam, neboť solární systémy vlivem proměnlivosti výkonu dopadajícího záření většinu provozní doby pracují v oblasti malého či středního vytížení. Proto se u střídačů v Evropě zjišťuje takzvaná evropská účinnost, která se z účinností při 5, 10, 20 ,30 ,50 a 100 procentech jmenovitého výkonu vypočítává jako vážený průměr odpovídající poměrům slunečního ozáření ve střední Evropě. Tato účinnost pak udává střední účinnost v ročním průměru, kterou střídač dosahuje ve středoevropských fotovoltaických instalacích. •

Propojení a rozvody mezi FV moduly - protože typické solární FV systémy jsou nízkonapěťové a pracují s poměrně velkými proudy (stejnosměrný proud), je třeba, pro zajištění malých ztrát a tím dobré účinnosti, dostatečně dimenzovat propojovací vodiče. Zásadně se používají jen vodiče měděné. Při instalaci systému musí být dodrženy montážní pokyny a dimenzování průřezu vodičů. Především je nutno zajistit nízké odpory vodičů a nízké přechodové odpory konektorů s připojenými vodiči. Při montáži nesmí dojít k záměně výstupů a přepólování vodičů.

•

El. rozvody včetně napojení na rozvodnou síť nn – výstup z FVE (230/400V 50 Hz) je možné napojit pomocí měděného kabelu vedeného v zemi, nebo vzduchem (na sloupech), na současnou trojfázovou přípojku nn (230/400V 50 Hz).

Celkové investiční náklady jsou uvedeny v tabulce. Je uvažováno s instalací amorfních fotovoltaických modulů na sedlovou střechu budovy. Tabulka č. 66: Investiční náklady na instalaci FVE Instalovaný Investice na instalovaný výkon (kW) výkon (Kč/kWh) Dodávka FVE včetně montáže Celkové náklady bez DPH 19%


28,3

95 000,0

Cena celkem (Kč) 2 691 666,7 2 691 666,7



- 103 -

Opatření č. 10 Energetický management

Výchova energeticky uvědomělému chování. Návrh předpokládá provádění osvěty v oblasti úspor energie v jednotlivých objektech formou letáků s uvedením obecných pravidel pro energeticky uvědomělé chování.Ty by měly být vyvěšovány ve společných prostorech a průběžně aktualizovány. Uvádíme obecná pravidla pro energetické úspory uvědomělým chováním :

V oblasti vytápění : -

Není nutné se snažit udržovat ve všech prostorech stejnou teplotu, ale je potřeba regulovat teplotu v jednotlivých prostorech podle jejich účelu a potřeby. Každý stupeň, o který se podaří snížit teplotu v místnosti znamená až 6% úspor nákladů na vytápění. Průměrné doporučované teploty ve vytápěných místnostech.

dílny Chodby Učebny, kanceláře Koupelna, sprchy WC

18 0C 15 0C 20 0C 24 0C 15 0C

Po instalaci termostatických ventilů je umožněno provádět automatickou regulaci teploty v místnosti. Radiátorový ventil s termostatickou hlavicí prostřednictvím teplotního čidla automaticky ztlumí průtok teplé vody v době oslunění místnosti okny nebo při působení jiných vnitřních tepel. zdrojů (např. osvětlení, elektrospotřebiče, pobyt lidí atd. ). -

Meziokenní žaluzie lamelové – žaluzie, u kterých jsou lamely sklopeny ven, uspoří hlavně zimním období, kdy je snížení hodnoty „k“ o cca 17,5% ( podklady státní zkušebny ve Zlíně ). Kde jsou žaluzie dodržovat při opuštění místnosti doporučení pro zimní období, aby lamely byly sklopeny ven, pro letní období pak sklopení dovnitř.

-

Záclona není jen dekorace. Záclona nebo závěs vypadá pěkně, zakrývá-li však radiátor brání šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, která usměrňuje proudění teplo do místnosti. Je vhodné zatahovat závěsy před dlouhodobějším odchodem. Prostory je potřeba větrat tak, aby ztráty tepla byly co nejmenší. Částečně pootevřené okno nebo větrací okénko je nesprávným větráním a plýtváním, proto je třeba větrat krátce a důkladně. Energeticky úsporné je nárazové větrání, vypneme topení a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teploty větráme v zimě zpravidla dvakrát denně po dobu 5 minut každou místnost. Čím je chladněji, tím kratší doba větrání, protože výměna vzduchu proběhne rychleji.

-

-

Za otopná tělesa je vhodné umístit Al fólii nalepenou na stěnu, která snižuje pronikání tepla přes stěnu a odráží teplo do místnosti.

-

Minimalizace vytápěných prostor.




- 104 -

V oblasti užitkové vody ( uvědomělé zacházení s užitkovou vodou teplou i studenou )

Pasivní opatření zahrnují snížení spotřeby vody uživatelem a jedná se např. o: -

Neomývejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dřezu mycím prostředkem, a pak jej krátce opláchněte vodou.

-

Opravte kapající kohoutky. Slabě kapající kohoutek z kterého ukápne 10 kapek za minutu představuje za měsíc cca 170l vody.

Technická opatření směřují do oblasti použitých armatur a zařizovacích předmětů: a) Armatury s provzdušňovačem vody (perlátor)- u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové množství. b) Jednopákové baterie – doba nastavení požadované teploty vody je u jednopákových baterií přibližně o 6 s kratší než u baterií kohoutkových. Jejich výhodou je snadné nastavení teploty a průtoku vody a možnost jednoduchého přerušení průtoku vody s již namíchanou teplotou.V porovnání s klasickými míchacími bateriemi uspoří jednopákové baterie cca 20% vody. c) Termostatické baterie – pracuje na bázi tepelné roztažnosti čidla. Roztažením nebo smrštěním tohoto prvku lze přesně nastavit požadovanou teplotu vody. Termální prvek reaguje jak na změnu teploty, tak i na změnu tlaku vstupní vody a požadovanou teplotu výstupní vody nastaví během 2 s .Teplotu lze regulovat 0 v rozsahu 20 až 50 C. d) Samouzávěrové baterie – se dodávají ve dvou variantách – pod předem smíšenou vodu nebo s možností regulace teploty vody. Varianty s možností regulace teploty jsou vybaveny mechanickým omezovačem teploty, který vylučuje možnost opaření. Při instalaci se nastaví požadovaná doba průtoku podle druhu baterie od 5 do 45s. Samouzávěrové baterie mohou být vybaveny úspornou STOP funkcí. Po stlačení ovládání teče voda po nastavenou dobu, opětovným stlačením před uplynutím této doby lze proud vody zastavit. Baterie Spotřeba na jedno umytí (l) Úspora (%)

kohoutková

jednopáková

samozávěrná

senz.ovládání

4

3

2

1,2

-

25

50

75

e) Úsporná sprchová hlavice se stop ventilem místo běžné používané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody při sprchování je omezení průtoku, které ovšem není na úkor kvality oplachu. f)

Stávající nádržkové splachovače jsou s obsahem 10 litrů. Moderní nové výrobky mají možnost dvojího spláchnutí – malé spláchnutí cca 6 litrů a velké splachování 8 až 10 litrů podle typu výrobku. Použitím nádržek se zabudovaným dvojím spláchnutím lze ušetřit cca 30% vody.

g) Namontování plovákové splachovací nádržky WC úsporné závaží „ SKRBLÍK „, které umožní regulovat podle potřeby množství vody vytékající z nádržky při splachování. V okamžiku uvolnění síly působící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavře odtok vody.




- 105 -

V oblasti spotřeby el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání el. sporáku. a) b) c) d) e) f)

dno nádoby na vaření má mít stejný průměr jako plotýnka a má být rovné při vaření a ohřívání je potřeba mít na nádobách pokličky – úspora minim. 50% využívat při vaření zbytkové teplo plotny před koncem vaření nezahřívat plotny bez nádob ohřívat jen tolik vody, kolik skutečně je potřeba pro vaření potravin s delší dobou varu je potřeba používat tlakový hrnec – úspora až 50%

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání kombinované chladničky s mrazničkou a) b) c) d) e) f)

spotřeba u nejúspornějších typů nepřesahuje 350 kWh/rok zvolit si tak velkou chladničku a mrazničku, aby její prostor byl využíván alespoň na 70% umístit chladničku a mrazničku na suchém a chladnějším místě ( ne u radiátorů ) pravidelně odstraňovat námrazu, protože její vrstva může zvýšit spotřebu elektřiny až o 75% 0 0 0 teplotu v chladničce stačí udržovat na +5 C a v mrazničce na – 18 C. Snížením teploty o 1 C zvyšujete spotřebu energie o cca 6% udržovat v chladničce a mrazničce přehledné uspořádání potravin – nebudete muset mít dlouho otevřené dveře ledničky a nebudete tedy zbytečně plýtvat energií.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání automatické pračky. a) Spotřeba el. energie je u nejúspornějších praček na 5 kg prádla maximálně 0,94 kWh a spotřeba vody 48 litrů. Automatické pračky střední kategorie mají spotřebu el. energie na 5 kg prádla od 1,1 kWh do 1,3 kWh při spotřebě vody od 65 litrů do 85 litrů. b) Hlavní zásadou energeticky úsporného provozu pračky je využívání její plné kapacity. c) Energetická náročnost je závislá především na typu pračky a dále na tom jakými programy je pračka vybavena (např. úsporné programy ). d) Spotřebu el. energie je možné snížit také použitím vhodného pracího prášku, který nám umožňuje snížení 0 0 teploty prací lázně např. z 90 C na 60 C při zachované prací schopnosti. Účinné prášky však někdy poškozují 0 prané prádlo. Prádlo je vhodné roztřídit tak, abychom mohli prát při nejnižší teplotě. Snížením teploty z 90 C na 0 60 C se sníží spotřeba energie asi o 25%. e) Výše počtu otáček pro odstřeďování má mimo dalšího vybavení vliv na výši ceny automatických praček. Pro dobré odstředění postačuje již 500 otáček za minutu. f) Sušičky prádla jsou velmi náročné na spotřebu el. a měli bychom je využívat minimálně. Nebo pouze pro řádně vyždímané prádlo. Můžeme uspořit až 25% el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání myčky nádobí a) Myčky nádobí mají oproti ručnímu mytí nádobí výrazně nižší spotřebu energie ( cca o 50% ). Nádobí v myčce musí být ovšem dobře naskládáno a myčka se musí spouštět vždy plná. b) Myčka šetří nejen vodu a el. energii, ale také drahocenný čas . Pokud denně v průměru věnujeme půl hodiny času na ruční mytí nádobí, můžeme používáním myčky uspořit za rok sem a půl dne volného času. c) Myčku šíře 60 cm je možno považovat za úspornou, pokud se její spotřeba vody pohybuje okolo 20 l a spotřeba el. energie okolo 1,6 kWh na jeden mycí cyklus. Při úsporném programu se tyto hodnoty snižují na 15 litrů a na 0,9 kWh. Nejúspornější typy myček šíře 60 cm pro 12 jídelních souprav mají spotřebu el. energie 1 kWh a spotřebu vody 17 litrů na jeden mycí cyklus. d) Na spotřebě el. energie se podílí největším dílem odporové el. těleso, které slouží k ohřevu mycí vody. 0 0 Úspornější myčky mají možnost navolit různé teploty vody ( od 45 C do 75 C ) a umožní nám tak snížit spotřebu el. energie. Další možnost úspory el. energie mají myčky, které lze připojit dle pokynů výrobce na přívod teplé vody. Úspora el. energie je u takové myčky 50% a více.




- 106 -

e) Analýzy nákladů na provoz myčky za dobu její životnosti ukazují, že náklady na vodu tvoří jen asi 10% z nákladů na el. energii. Myčky ve vyšší třídě energetické účinnosti mají zpravidla podprůměrnou spotřebu vody.

Osvětlení

a)

Je třeba se zaměřit na to, aby osvětlení bylo energeticky a ekonomicky úsporné. Energetickou spotřebu el. osvětlení můžeme ovlivnit zejména volbou vhodných světelných zdrojů, konstrukcí a materiálem svítidel, způsobem osvětlení a regulace osvětlení. Nejznámější, nejrozšířenější, ale nejméně energeticky hospodárné jsou klasické žárovky. U nich se přemění na světlo pouze 4 % spotřebované el. energie a zbytek je přeměněn na ztrátové teplo. Životnost žárovek je cca 1000 provozních hodin. Dalším často využívaným světelným zdrojem jsou klasické lineární zářivky, jejichž nezbytnou součástí je zapalovací zařízení (tzv. předřadník), které se skládá z tlumivky, startéru a kompenzačního a odrušovacího kondenzátoru. Technicky dokonalejší je elektronický předřadník, který má v porovnání s klasickým předřadníkem o 8 až 10 W nižší příkon (u lineárních zářivek) a umožňuje nám zároveň prodloužit životnost zářivky a zvýšit účinnost asi na 10%. Kompaktní zářivky jsou asi pětkrát účinnější než žárovky a uspoří 80% el. energie při stejné hladině osvětlení. Tato životnost kompaktních zářivek (cca 8000 hodin) je oproti žárovce vyšší.

b)

Ovládání osvětlovacích soustav může nejen zvýšit komfort uživatelů, ale může mít také vliv na spotřebu el. energie na osvětlení. Většina lidí si rozsvítí umělé osvětlení, aby měla dostatek světla pro svoji činnost, ale málo kdo osvětlení vypne, když je již nepotřebuje.Z tohoto důvodu se v praxi stále častěji využívá automatické spínání osvětlení pomocí fotočidel (v závislosti na hladině denního osvětlení) a pomocí pohybových čidel (podle pohybu osob v osvětlovaném prostoru). Osvětlení je pak v provozu pouze, když je potřeba, ale pokud svítí, tak naplno. Podle některých údajů je možné využitím kombinace fotočidel a pohybových čidel snížit energetickou náročnost osvětlovacích soustav o 40 až 60%. Další možností je spojení uvedeného automatického spínání osvětlení se stmíváním. Tímto způsobem je pak možno náklady na el. energii snížit až o 70% .




- 107 -

ENERGETICKÝ MANAGEMENT Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu tzv. ET-diagram. Na horizontální osu tohoto diagramu se vynáší hodnoty průměrné venkovní teploty za týden , na vertikální osu hodnota spotřeby energie (teplo, el. energie nebo jejich součet), která se naměřila v období stejného týdne (GJ/týden, resp. kWh/týden). Každý záznam naměřených hodnot je reprezentovaný bodem – průsečíkem přímek procházejících vynesenými hodnotami el. energie a tepla za časový interval. Čára proložená těmito naměřenými hodnotami se nazývá ET-křivka. Spotřeba energie se při snižování venkovní teploty zvyšuje (čím je venku nižší teplota, tím je vyšší tepelná ztráta). Když se venkovní teplota začne zvyšovat (jaro, léto), spotřeba energie bude klesat, dokud nedosáhne nejnižší hodnotu. Nejnižší hodnota je konstantní, protože nezávisí na venkovní teplotě. Vyjadřuje spotřebu energie v důsledku provozu technických zařízení v budově). Tuto ET-křivku je nejlépe vytvořit pomocí počítače. Křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba energie v závislosti na venkovní teplotě při správných provozních podmínkách. Takto stanovenou ET-křivku ohraničíme horní a dolní hranicí-limitem. Normální odchylky zapříčiněné nepravidelnostmi ve využívání předmětu energ. auditu, v působení slunečního záření a větru se nachází v těchto hranicích. Bod který je mimo určený limitní interval by měl být analyzován a mělo by být (v praxi) vysledována jeho příčina. Způsob uplatnění systému energetického managementu v předmětu auditu, který je založen na metodologii ET-křivky, předpokládáme v těchto krocích : 1) zaznamenávání týdenních hodnot z měřičů spotřeby energie 2) zaznamenávání průměrné týdenní venkovní teploty ve stejné období 3) vynesení takto získaných hodnot do ET-grafu, aby se určila ET-křivka V prvním období doporučujeme vytvořit ET-graf tepla a el. energie samostatně. V případě takto zjištěných odchylek od ET-křivky je nevyhnutelné najít příčinu a odstranit ji. Energetický management je pak možno provádět pro více objektů napojených na jeden zdroj tepla. Tento energetický management je potřeba v budoucnu provádět nepřetržitě. Bylo prokázáno vyhodnocením mnoha projektů, že po jednom až dvou letech spotřeba energií začne znovu stoupat. Tyto okolnosti obvykle zapříčiňují provozní chyby.




- 108 -

Příloha č. 4 Metodika Úspory nákladů na energii, vyplívající z upravené energetické bilance, je nutno doplnit a korigovat o změny dalších provozních nákladů, jako např. mzdy, servis, vlastní údržba, opravy apod. Tím se stanoví roční výnos Cash-Flow energeticky úsporného projektu. Obvykle je uvažován v současné cenové úrovni, tj. v době zpracování EA. Pro investiční opatření navržená v EA se stanoví: 1. Prostá doba návratnosti investice, doba splácení Ts: Ts = IN/CF kde :

IN CF

investiční výdaje projektu roční přínosy projektu (Cash-Flow, změna peněžních toků po realizaci projektu).

2. Reálná doba návratnosti, doba splácení investice při uvažování diskontní sazby Tsd se vypočte z podmínky : Tsd -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 T=1 kde:

CFt r -t (1+r)

roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu) diskont odúročitel

Reálná doba návratnosti udává, ve kterém roce převáží tvorba finančních zdrojů nad jejich čerpáním. 3. Čistá současná hodnota (NPV)

kde:

Tž -t NPV =Σ CFt . (1+r) – IN T=1 Tž doba životnosti (hodnocení) projektu

4. Vnitřní výnosové procento (IRR) Tž -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 platí: IRR = r T=1 Jedná se o hodnotu úrokové míry použité pro diskontování, která za dobu porovnání dává nulovou hodnotu diskontovaného Cash-Flow. Charakterizuje čistou výnosnost vložených prostředků. Do níže uvedené tabulky jsou zaneseny ekonomické ukazatele vzniklé realizací jednotlivých opatření a variant řešení. Při výpočtu ekonomických ukazatelů se vycházelo z následujících výstupních parametrů: 1. 2. 3. 4.

doba realizace od října do března 20010 hodnocené období od března 20010 do doby životnosti meziroční nárůst nákladů a příjmů o 2,0% nominální diskontní sazba po celé hodnocené období 7% o rn = (1+ rr ) . (1+i) – 1 = 4% o rn – nominální diskont o rr – reálný diskont (1%)




- 109 -

o i – inflace (1,5%) 5. odpisové sazby dle zákona č.586/1992 Sb. vlastní financování (pro obchodní organizace), odpisové sazby dle metodických pokynů vydávaných příslušným orgánem (pro rozpočtové a příspěvkové organizace) 6. daň z příjmů 24% (mimo příspěvkové a rozpočtové organizace)

Graf č.10: Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant

Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant Cash Flow (Kč/rok), investice ( Kč)

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000


Varianta č.2

Varianta č.1

Opatření č.10

Opatření č.9

Opatření č.8

Opatření č.7

Opatření č.6

Opatření č.5

Opatření č.4

Opatření č.3

Opatření č.2

Opatření č.1

0



- 110 -

Příloha č. 5

EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKĚHO AUDITU Předmět EA

Energetický audit budovy „Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně “

Adresa

Sportovní hala Na Lapači ve Vsetíně, 755 01 Vsetín

Zadavatel EA

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.,

Zástupce

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

Adresa zadav. Telefon

Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín Fax 571 811 801 571 811 800

E-mail

[email protected]

Budova Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně (dále jen SH Na Lapači) – je součástí sportovního areálu Na Lapači, který se nachází jižně od centra města Vsetína. Mimo budovy SH Na Lapači se zde nachází ještě zimní stadión, volejbalové kurty, skatepark a venkovní zimní kluziště. Výstavba budovy, která probíhala v rámci „akce Z“ probíhala v osmdesátých letech minulého století. Budova byla dokončena v roce 1987 a je situována severně od ulice Na Lapači, Charakteristika jihovýchodně od zimního stadiónu a jeho východní zeď je z části společná s přilehlou budovou č. p. 283. Terén na kterém budova stojí, je rovinatý. SH Na Lapači je využívána především ke sportovním a kulturním aktivitám. předmětu EA Počet vytápěných budov : 1 Rok výstavby : osmdesátá léta Vytápění : CZT Ohřev TV : CZT Rekonstrukce: Stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce všech budov nejsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, stávající skladba jednoplášťových střešních konstrukcí nemá dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, většina stávající podlahových konstrukcí v budově SH Na Lapači na terénu nemají dodatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, stávající okna jsou původní dvojitá a zdvojená dřevěná okna s vysokým součinitelem prostupu tepla Up většinou v nevyhovujícím technickém stavu, prosklené plochy a vstupní dveře v objektu jsou také původní v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up průměrný součinitel prostupu tepla budovy SH Na Lapači je nevyhovující Vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT), v objektu je provozována tlakově závislá předávací stanice tepla, do které je teplo a TV topným kanálem dodáváno ze sousední budovy zimního stadiónu, 0 rozvody topné vody v objektu jsou s tepelným spádem 90/70 C a jen v některých šatnách byla provedena výměna původních otopných těles za nová ocelová desková, tepelná izolace na hlavních i vedlejších rozvodech ÚT v topných kanálech je v nevyhovujícím technickém stavu, na mnoha místech jsou rozvody bez tepelné izolace, do prostoru topného kanálu proniká vlhkost, otopná tělesa v budově mají nefunkční radiátorové ventily bez TR hlavic, regulace teploty vody na hlavní topné větvi v předávacích stanicích tepla (PST) je možná pouze ruční pomocí obsluhy, teplota v budově je regulována jen ručně pomocí obsluhy, při nízkých teplotách nedochází k nedotápění některých částí Stručný popis budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky vyvážená, teplo pro ÚT je dodáváno i do objektu pánského energetického klubu, měření spotřeby tepla pro ÚT není v objektu prováděno. TV je rozváděna po objektu cirkulačním čerpadlem, jehož provoz je regulován jen ručně pomocí obsluhy, tepelná izolace rozvodech TV v topných kanálech (společné hospodářství s rozvody ÚT) je v nevyhovujícím technickém stavu, na mnoha místech jsou rozvody bez tepelné izolace, do prostoru (vč. budov) topného kanálu proniká vlhkost, u spotřebičů TV (umyvadla) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie, ve sprchách byly instalovány nové úsporné baterie s mechanickým časovačem, TV je dodáváno i do objektu pánského klubu, měření spotřeby TV není v objektu prováděno. V budově jsou z větší části původní i nová zářivková svítidla bez elektronického zapalování, ve sportovní hale jsou stávající výbojková svítidla s úspornými metalhalogenovými vysokotlakými výbojkami, osvětlenost hlavních prostor většinou splňuje požadavky ČSN, soustava není předimenzovaná, v sociálních prostorách je osvětlenost nedostatečná, osvětlované prostory jsou většinou mírně znečištěné (zdi, podlahy, stropy), nová i původní svítidla jsou převážně jen mírně z vnitřní strany znečištěná. Větrání prostoru sportovní haly je projektováno jako nucené přetlakové, avšak stávající stav instalované vzduchotechniky je nevyhovující a nesplňuje základní kritéria pro navržený stav, i v důsledku tohoto stavu VZT jednotek dochází ke kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně střešní konstrukce ve sportovní hale, prostor šaten je vybaven podtlakovými silně znečištěnými vzduchotechnickými jednotkami, v ostatních prostorách budovy je větrání přirozené,nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz osvětlení a vzduchotechniky, pro budovu je pouze jeden fakturační elektroměr, sazba pro odběr el. energie je pro současný stav správně zvolená, velikost jističe je však nadhodnocená a jejím snížení je možné dosáhnout vysoké finanční úspory, vysoká finanční úsporu při odběru EE je možné očekávat i při propojení obou budov, tj. zimního stadiónu (velkoodběr) a SH Na Lapači (maloodběr). Instal. tep. výkon (MW) Instal. el. výkon (MW) Vlastní energetický zdroj Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.)


-



- 111 -

Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Teplo

El.energie Zemní plyn

Nákup (GJ/r)

2 059

Prodej (GJ/r)

-

Nákup (kWh/r)

60 000

Prodej (kWh /r)

-

Nákup (tis.m3/r)

-

Otopná soustava Vzduchotechnika Ohřev TV Osvětlení Energeticky úsporný projekt Stručný popis doporučené varianty

z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r)

2 275 Příkon (tep. ztráta) (kW) 230 kW 8 kW 31 kW

Výchozí stav (t/r) 0,11308 0,04358 207,93093 0,45792 0,00174 0,02395


619 9 11

Ing. Karel Zubek

1 370 po realizaci projektu

energie (GJ/r) 1 073

GJ/r 1 202

Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky)

Podpis

o

CZT - horká voda 110/90 C 3 PEN 230/400V 50 Hz o CZT - horká voda 110/90 C 3 PEN 230/400V 50 Hz

z toho technologie (tis. Kč)

před realizací projektu energie náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) 2 275 1 136

Potenciál energetických úspor

Energetický auditor

Nositel energie

1 583 GJ/rok 53 GJ/rok 475 GJ/rok 86 GJ/rok

5 823

Konečná spotřeba paliv a energie

SO2 CO CO2 NOx CxHy Tuhé látky

Spotřeba energie (GJ/r, kWh/r)

-

souhrn opatření spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), instalace plynové kotelny včetně rekonstrukce otopné soustavy (opatření č. 5) a rekonstrukce vzduchotechniky ve sportovní hale.

Investiční náklady (tis. Kč)

Znečišťující látka

-

Prodej (tis.m3/r)

Spotřeba paliv a energie (GJ/r) Spotřebič energie

-

náklady (tis. Kč/r) 518

MWh/r 334

Environmentální přínosy Stav po realizaci (t/r) 0,11262 0,03205 70,20000 0,13553 0,00161 0,02300 Ekonomická efektivnost Doba hodnocení (roky) Diskont (%) NPV (tis. Kč) 12 106 IRR (%)

Rozdíl (t/r) 0,0005 0,0115 137,7309 0,3224 0,0001 0,0009 20,50 7 16

Č. osvědčení

627

Datum

20.11. 2009




- 112 -


ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Sportovní haly Na Lapači ve Vsetíně

Recommend Documents