Podnikatelský plán na výstavbu výrobní haly

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Podnikatelský plán na výstavbu výrobní haly

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

prof. Ing. Iva Živělová, CSc.

Filip Žiačik

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu literatury.

V OLOMOUCI DNE 10. ČERVNA 2008

Touto cestou bych chtěl poděkovat paní profesorce Ing. Ivě Živělové, CSc. za pomoc a odborné rady, které mi poskytla při vypracování této diplomové práce.

Abstract Žiačik, F. Entrepreneurial programme for shop construction. Thesis, Brno 2008. For the purposes of this thesis, it has been chosen the XY Company a.s. working in engineering production and trading activities with metallurgical and construction material. The aim of the thesis is to prepare a business prospectus as background papers for loan application for CSOB ,a.s. The thesis is divided into four sections: The introductory part describes the aim of the thesis. The second section describes theoretical background of the business plan. This theoretical knowledge is applied to a concrete situation of the XY Company. The conclusion focuses on evaluation of the Company including proposal of measures to increase loan credibility of the Company.

Abstrakt Žiačik, F. Podnikatelský plán na výstavbu výrobní haly. Diplomová práce, Brno 2008. Pro zpracování této diplomové práce byla vybrána společnost XY, a. s., která se zabývá strojírenskou výrobou a obchodní činností s hutním a stavebním materiálem. Cílem diplomové práce je vypracovat podnikatelský plán sloužící jako podklad k žádosti o úvěr u Československé obchodní banky, a. s. Diplomová práce je rozčleněna do čtyř částí. V úvodní části je představen cíl diplomové práce. Ve druhé části diplomové práce je čtenář seznámen s teoretickými východisky podnikatelského záměru. Tyto teoretické poznatky jsou ve třetí kapitole aplikovavány na konkrétní situaci ve společnosti XY, a. s. Závěr je zaměřen na hodnocení společnosti včetně návrhu opatření, které by vedly ke zvýšení úvěrové důvěryhodnosti společnosti.

1 ÚVOD

7

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE

8

2.1

PODNIKATELSKÝ PLÁN A JEHO VÝZNAM ...............................................8

2.2

OBSAH PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ......................................................9

2.2.1 Shrnutí .......................................................................................9 2.2.2 Charakteristika podniku............................................................10 2.2.3 Klíčové osobnosti a organizace podniku ..................................10 2.2.4 Výrobky ....................................................................................11 2.2.5 Analýza trhu .............................................................................11 2.2.6 Odbyt .......................................................................................14 2.2.7 Výroba......................................................................................16 2.2.8 Finanční plán ...........................................................................21 2.2.8.1 Význam finančního plánování............................................21 2.2.9 Zdroje financování ...................................................................30 2.2.10 Příloha podnikatelského plánu................................................31 3 CÍL PRÁCE A METODIKA

32

4 VLASTNÍ VÝSLEDKY 33 4.1

SHRNUTÍ ........................................................................................33

4.2

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI .....................................................35

4.2.1 Představení společnosti ...........................................................35 4.2.2 Předmět podnikání ...................................................................37 4.2.3 SWOT analýza.........................................................................38 4.2.4 Strategické cíle ........................................................................39 4.3

KLÍČOVÉ OSOBNOSTI A ORGANIZACE PODNIKU ...................................40

4.4

VÝROBKY A SLUŽBY ........................................................................40

4.5

ANALÝZA TRHU ...............................................................................44

4.5.1 Popis celkového trhu................................................................44 4.5.2 Dodavatelské zdroje.................................................................46 4.5.3 Technologie .............................................................................46 4.5.4 Budoucí výrobky a služby ........................................................46 4.5.5 Analýza konkurence.................................................................47

4.6

ODBYT ...........................................................................................48

4.6.1 Cenová strategie ......................................................................49 4.6.2 Strategie podpory prodeje........................................................49 4.6.3 Programy prodejů ....................................................................51 4.6.4 Pracovníci v odbytu..................................................................52 4.7

VÝROBA .........................................................................................53

4.7.1 Výrobní strategie ......................................................................53 4.7.2 Výrobní metody........................................................................53 4.7.3 Pracovníci ve výrobě................................................................54 4.8

FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ ......................................................................55

4.8.1 Popis plánované investice........................................................55 4.8.2 Plán realizace investice............................................................57 4.8.3 Určení celkových nákladů na realizaci investice ......................58 4.8.4 Hodnocení efektivnosti investice..............................................59 4.8.5 Ekonomické zhodnocení ..........................................................61 4.8.6 Vybrané ukazatele finanční situace podniku ............................63 4.8.7 Celkové zhodnocení společnosti..............................................65 5 ZÁVĚR 67

LITERATURA......................................................................................69 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK..........................................................70 SEZNAM PŘÍLOH...............................................................................71

1

Úvod Dnešní doba se nachází v podmínkách neustálých změn, velké nejistoty a

omezených zdrojů. Každý podnik, který chce obstát v konkurenčním prostředí, potřebuje svou firemní strategii, aby vytvořil vhodné klima k dosažení vytyčených cílů. Výsledky tohoto plánovacího procesu poté bývají obsaženy v písemné studii – podnikatelském plánu. Podnikatelské plány mají v podmínkách tržní ekonomiky svou nezastupitelnou funkci. Jsou potřebné nejen pro vnitropodnikové plánování a kontrolu, ale velmi často také představují základ pro získání úvěru. Podnikatelský plán patří mezi základní kameny v plánování podnikání a vyskytuje se v řadě forem, počínaje od primárních myšlenkových ideí u nezávislých profesionálů a živnostníků až po rozsáhlou dokumentaci větších firem. Na podstatu podnikatelského plánu lze nahlížet ze dvou hledisek. V hlubší rovině jde prakticky o nedosažitelný ideál, jemuž se podnikatel více či méně úspěšně snaží v průběhu podnikání přiblížit. V rovině obecné lze poté podnikatelský plán chápat jako dlouhodobou strategii podnikání, ze které podnikatel vychází a s niž by mělo být celé jeho podnikání v naprostém souladu. Dle BLACKWELLA (1993) podnikatelský záměr by se měl časem vyvíjet tak, aby odpovídal nově nabytým zkušenostem firmy či podnikatele. S těmito revizemi podnikatelského záměru se tak lze v praxi setkat zcela běžně a zejména u velmi dynamických podnikatelských subjektů k nim může docházet i relativně často. Cílem každého podniku je uspět v

náročných podmínkách tržní

ekonomiky. Pro dosažení tohoto cíle je důležité, aby měl podnik pečlivě formulovanou podnikatelskou strategii. Příprava a realizace podnikatelských projektů pak představuje základní formu naplňování zvolené podnikatelské strategie.

7

2

Literární rešerše

2.1

Podnikatelský plán a jeho význam Podnikatelský plán představuje komplexní údaje o plánovaném vývoji,

výrobě, odbytu, financování a o cílech, kterých je nutno dosáhnout v těchto oblastech. Zároveň je v podnikatelském plánu stanoveno, jakou strategií těchto cílů lze dosáhnout. Z vnitropodnikového hlediska je podnikatelský plán významným nástrojem plánování koordinace jednotlivých podnikatelských aktivit a kromě toho i vhodným nástrojem kontroly. Význam podnikatelského plánu ovšem roste zejména tehdy, když podnik potřebuje získat peníze, a to ať již od bank nebo jiných peněžních zprostředkovatelů. Poté podnikatelské plány slouží k tomu, aby přehlednou a úplnou formou přesvědčily o vhodnosti poskytnutí úvěru nebo o přednostech podílnictví na podniku. Každý podnik si musí uvědomit, že podnikatelské plány jsou dokumenty, podle kterých si banka udělá první, a často i rozhodující dojem o společnosti, která o úvěr žádá. Pokud je k žádosti o úvěr přiložen špatně propracovaný podnikatelský plán, je pravděpodobné, že firma se svou žádostí neuspěje. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby podnikatelské plány byly srozumitelné, stručné, logické, pravdivé a doplněné čísly. Mimo tyto formální požadavky na zpracování podnikatelských plánů si musí podnikatelé ujasnit, kterým aspektům budou banky věnovat pozornost při posuzování jejich podnikatelských plánů. Úvěrové ústavy především zajímají informace, které umožní odhad očekávaného úspěchu a s ním spojených rizik. Úvěrové ústavy si všímají především budoucí platební schopnosti financovaného podniku a existujících záruk. Podle plánů likvidity a propočtů zisků a ztrát uvedených v podnikatelském plánu úvěrové ústavy podrobně zkoumají, zda bude podnik schopen uhradit úroky a splácet úvěry. Přesvědčivý podnikatelský plán přitom většinou zvyšuje úvěrovou důvěryhodnost. Další aspekty, které banky

8

sledují, jsou velikosti podílu vlastního a cizího kapitálu. Každá banka má pak své vlastní představy o tomto složení. Je nutné zdůraznit, že i při sebelépe zpracovaném podnikatelském plánu budou banky žádat záruky za poskytnutý úvěr, takže samotný podnikatelský plán je pouze jedním z důležitých předpokladů k získání úvěru.

2.2

Obsah podnikatelského plánu Každý podnikatelský plán musí obsahovat typické hlavní body jako jsou

analýza trhu, výroba, odbyt. Kromě těchto základních bodů je dobré se o dalším obsahu informací, které by měl podnikatelský plán zahrnovat, poradit přímo s příjemcem. Dle STRUCKA (1998) je možno podnikatelský plán rozčlenit na: přehled obsahu shrnutí popis podniku klíčové osobnosti výrobky analýza trhu odbyt výroba finanční plán financování přílohy

2.2.1 Shrnutí Shrnutí je nejdůležitější částí podnikatelského plánu. Poskytovatel kapitálu se během velmi krátké doby rozhodne, zda se bude podnikatelským plánem zabývat podrobněji či ho odloží. Shrnutí nesmí podnikatelé chápat jako úvod, ale jako zhuštěné představení toho, co je dále popsáno podrobněji. Již v této kapitole 9

by měl podnikatel naznačit o jaký kapitálový obnos žádá. Kromě požadovaného kapitálového obnosu by se měl investor ze shrnutí dozvědět základní informace o výrobcích, trzích a kompetencích klíčových osobností. Cílem shrnutí pak musí být přesvědčivý obraz podnikových cílů a strategie jejich dosažení.

2.2.2 Charakteristika podniku V této kapitole podnikatelského plánu je nutné se zaměřit jak na minulost, tak na budoucnost popisovaného podniku. Při popisování minulosti podniku by se měl podnikatel zaměřit jen na fakta, která jsou založena na revidovaných obchodních výsledcích. V příloze je nutné uvést výsledky alespoň za tříleté období. Měly by zde být rovněž uvedeny minulé mimořádné úspěchy nebo úspěšná realizace dřívějších plánů. Po přečtení všeobecného popisu musí být jasné, na jakých myšlenkách je podnik založen, jaké výrobky byly vyráběny a pro jaké zákazníky. V části, kde se popisuje budoucnost podniku, musí být popsáno, jakých cílů chce podnik dosáhnout. Formulace cílů musí být krátké. Kromě cílů je nutné alespoň stručně uvést i strategii jejich dosažení. V závěru charakteristiky podniku by měly být uvedeny vlastnické poměry, právní forma a důležité smlouvy s externími podniky.

2.2.3 Klíčové osobnosti a organizace podniku Věřitel bude chtít znát životopis lidí, kterým svěří peněžní prostředky. Proto je nutné klíčové osobnosti firmy představit. Začíná se vzděláním a praktickými zkušenostmi spolupracujících společníků. Poskytovatelé kapitálu kladou důraz při posuzování klíčových osobností na jejich vzdělání a dosavadní praktické zkušenosti, zejména v řídících funkcích. Poskytovatelé

kapitálu

žádají,

aby

podnikatelský

plán

obsahoval

organizační strukturu, ze které vyplývá, kdo jaké úkoly přebírá a kdo je komu 10

podřízen. K popisu organizace patří rovněž přehled personálu spolu s jejich kvalifikací. Měly by zde být uvedeny i hrubé mzdy a platy. Přesné údaje o osobních nákladech se uvedou později ve finančním plánu.

2.2.4 Výrobky Při zpracování této kapitoly by se mělo vycházet ze zásady, že popis je třeba omezit na nejdůležitější výrobky a měl by začínat hlavními nositeli obratu. Výrobek je nutné popsat především z hlediska zákazníka. Není nutné se v popisu zabývat technickými podrobnostmi. Poskytovatelé kapitálu očekávají zaměření výrobku na přání a potřeby potenciálních zákazníků. Jako výhoda se jeví, jestliže klíčové osobnosti díky svým dlouholetým kontaktům se zákazníky znají jejich potřeby. Úvěrové ústavy při posuzování podnikatelských plánů zajímá především to, jaký užitek zákazníci od nového výrobku očekávají. Tento užitek by měl být vyjádřen ve srovnání s konkurenčními výrobky. Pokud tento užitek není příliš markantní, je nutné úvěrové ústavy přesvědčit, že poskytnutý kapitál pomůže k lacinějšímu výrobnímu postupu či k efektivnějšímu odbytu. Z porovnání našich a konkurenčních výrobků vyplyne obraz o přednostech a slabinách porovnávaných výrobků. Z tohoto porovnání by mělo být jasné, jak si vede náš výrobek na trhu z hlediska ceny a výkonnosti ve srovnání s konkurencí. Z formálního hlediska by v této kapitole podle BLACKWELLA nemělo chybět: stručný přehled výrobku jak výrobek funguje jaké jsou přednosti výrobku oproti konkurenci jakékoliv nezávislé ocenění

2.2.5 Analýza trhu Dle řady autorů (BLACKWELL, SOUČEK, VALACH, STRUCK) je analýza trhu nejdůležitější částí podnikatelského plánu. Údaje o trhu zajímají banky ze všeho nejvíce, protože chápou, že úspěch podnikání je z větší míry zajištěn 11

nalezením a využitím dostatečně velkého trhu. Předpokladem toho, aby podnik v budoucnu prokázal rostoucí obrat a zisky je totiž trh s dostatečným potenciálem (tzn. s dostatečným a rostoucím počtem očekávaných potenciálních zákazníků). Sebelepší výrobek je k ničemu, pokud po něm neexistuje poptávka, nebo pokud schází prostředky potřebné na jeho zavedení na trh. Již z tohoto úvodu vyplývá, že analýze trhu by měli podnikatelé věnovat značnou pozornost. Analýza trhu dává přehled o tom, kteří jsou současní a budoucí zákazníci firmy, jakými výrobky firma uspokojuje potřebu zákazníků, kolik má v současné době zákazníků, kolik jich může očekávat v budoucnu, popřípadě jakým způsobem může firma zákazníky rozdělit do segmentů. Tyto a další poznatky o trhu pak slouží k co nejpřesnějšímu odhadu budoucích tržeb nebo k určení potřebných odbytových opatření. Při analýze trhu je vhodné postupovat v těchto krocích: a) Získávání informací b) Analýza informací c) Popis celkového trhu d) Vymezení a popis tržních segmentů e) Odhady objemu prodeje f) Analýza konkurence Ad a) Získávání informací Na začátku analýzy trhu je třeba získat informace o odvětví, zákaznicích a konkurenčních podnicích. Zavedené podniky mají tu výhodu, že celkový trh i zákazníky znají již delší dobu a o zboží, které nabízí, existují většinou vnitropodnikové statistiky. Při získávání informací mohou podniky použít řady dalších zdrojů. Nejdříve se informace hledají v odborných časopisech, ve zprávách a článcích týkajících se příslušného oboru a očekávaného trhu. Dále je možné využít informace od spolků, ústavů pro výzkum trhu, statistických úřadů, redakcí novin a časopisů. Podnikatelé mohou také k získání informací pro výzkum trhu využít návštěvy veletrhů a kongresů či přímé návštěvy u zákazníků, 12

obchodníků či odborníků v průmyslových svazech. Další možností jak získat informace, je zadat průzkum trhu poradenské firmě, podniky tak získají hodnocení nezávislé třetí osoby, což oceňují banky. Ad b) Analýza informací Tento krok představuje vytřídění důležitých údajů a informací potřebných k popisu trhu. To znamená, ze všech získaných informací vybrat pouze ty, které slouží k popisu celého trhu, vlastních tržních segmentů a analýzy trhu. Ad c) Popis celkového trhu Popis celkového trhu slouží příjemci podnikatelského plánu k pochopení, o jaký trh vlastně jde. Nutností je popisná a kvantitativní charakteristika trhu. Popis trhu by měl dle STRUCKA obsahovat informace o: struktuře výrobců a odběratelů nejčastějším použití výrobků obvyklých odbytových cestách očekávaných změnách týkajících se výroby, technologie, odbytu a příčinách těchto změn Veškeré kvantifikované údaje, které podnikatelé použijí k popisu trhu, by se měly omezit jen na ty údaje, které poskytují statistické přehledy, odborné časopisy nebo údaje bank. Ad d) Vymezení a popis tržních segmentů Každý investor potřebuje vědět, na které

zákazníky se bude podnik

v budoucnu orientovat. K tomu je nutné, aby podnik podle účelných kritérií vymezil jednotlivé tržní segmenty. Pro splnění účelu segmentace zákazníků je zapotřebí, aby segmenty splňovaly dvě podmínky. První podmínkou je, aby byl zjistitelný 13

počet zákazníků a jejich nákupní zvyklosti, druhou podmínkou je, aby zákazníci jednoho segmentu byli dosažitelní pomocí jednotné odbytové cesty. Kromě popisu tržních segmentů se musí v této kapitole určit všechny činitelé určující poptávku. Investoři dále očekávají, že všichni potenciální zákazníci budou kvantitativně podchyceni. Vlastní odhady je pak vhodné opřít o výsledky fundovaných tržních výzkumů a posudky externích znalců trhu. Ad e) Odhady objemu prodeje Odhad objemu prodeje by měl obsahovat přehled, z něhož bude vyplývat, kolik kusů výrobků lze na dílčím segmentu za rok prodat a jaký obrat z toho vyplývá. Pro přehlednost je vhodné přiložit nejen přehled plánovaného a minulého objemu prodeje, ale i určité aktuální údaje. Ad f) Analýza konkurence Analýza konkurence se provádí z pohledu vlivu na možnosti odbytu vlastního výrobku. Přitom se zkoumají ti konkurenty, kteří vůči společnosti stojí ve skutečně konkurenčním vztahu. Pro posouzení silných a slabých stránek konkurence by se měly sledovat u konkurenčních podniků zejména odbytové cesty, objem prodeje, kvalita servisu, image výrobku a dodací lhůty.

2.2.6 Odbyt Odbyt zahrnuje všechny činnosti, které mají úzký vztah k trhu - analýzu trhu, plánování obratu, prodej, distribuci zboží a opatření podporující prodej. Poskytovatelé kapitálu očekávají, že pomocí odbytové strategie je podnik schopen přeměnit přednosti výrobku a konkurenční výhody v hotové peníze. Pro podnik pak představuje šanci přesvědčit poskytovatele kapitálu, že umí výrobek nejen vyvinout

a vyrobit, ale i prodat. Z těchto důvodů investoři pečlivě zkoumají

plánovanou odbytovou koncepci. Proto je důležité si ujasnit, zda odbytová koncepce odpovídá požadavkům trhu a plánované expanzi či zda by nemohla být 14

formulována lépe s pomocí poradce. Výhodou je, pokud podnik již navázal obchodní vztahy se zákazníky. Poskytovatelé kapitálu z toho vyvozují, že výrobky a podnik jsou již zavedeny na trhu a jejich riziko tím klesá. Součástí této kapitoly je také cenová strategie. Při stanovení ceny se většinou vychází z cen konkurenčních výrobků. Cena vlastního výrobku se musí vejít do existující soustavy cen a závisí na výkonnosti výrobku, na opatření na podporu prodeje, na prodejním personálu, na image výrobku či podniku. Před samotným stanovením ceny je třeba zjistit, jaká minimální cena je nutná k pokrytí nákladů. K této ceně pokrývající náklady se potom přiráží zisk. Pokud mají již zavedené podniky hotové cenové kalkulace svých dosavadních výrobků, může být vysvětlení cenové strategie stručnější. Kromě obecného popisu odbytu je třeba vymezit jeho organizaci stejně jako opatření na podporu prodeje. Za opatření podporující prodej se mohou kromě cenové politiky považovat všechny činnosti, jejichž cílem je vytvoření nákupních podnětů a rozšíření informací o vlastním výrobku nebo podniku. Při všech činnostech na podporu prodeje se musí dbát na to, aby byl výrobek či podnik snadno a rychle rozpoznatelný. To působí na zákazníky a poskytovatele kapitálu dojmem profesionality. V této kapitole by neměly chybět údaje o personálu odbytového útvaru, zejména pak informace o způsobu a pravidlech odměňování prodejního personálu. Vymezení nákladů na odbyt je poslední částí této kapitoly, zde se doporučuje užití přehledových údajů.

15

2.2.7 Výroba Pro důkladný popis výroby je účelné zachovávat následující pořadí nejdůležitějších aspektů: a)

Výrobní strategie

b)

Výrobní metody

c)

Stroje a zařízení

d)

Personál

e)

Výrobní kapacity

f)

Investiční rozhodování a dlouhodobé plánování

g)

Materiální zabezpečení

h)

Místo výroby

Ad a) Výrobní strategie Zde je nutné se zaměřit především na to, jak výrobní strategie přispívá k úspěchu podniku. Jaká strategie se zvolí, závisí vždy na konkrétním případě. Vždy však musí být vysvětlena, nejlépe s využitím srovnávacích výpočtů pro vlastní a cizí výrobu. Ad b) Výrobní metody Popis jednotlivých výrobních kroků může být stručný, z popisu však musí být jasné o jaký typ výroby jde (kusová, sériová nebo hromadná). Je třeba také vymezit výrobní rizika a filozofii jakosti. Ad c) Stroje a zařízení Z popisu strojů a zařízení musí být jasné, jaké kroky výrobního procesu jsou realizovány na jakých strojích. Pokud podnik plánuje zvyšování produktivity, měly by být tyto představy popsány v souvislosti s výrobním zařízením. 16

Ad d) Personál Poskytovatele kapitálu zajímá především jaká je časová náročnost zapracování personálu a jaké speciální kvalifikace financovaný podnik potřebuje. Z údajů o pracovnících musí vyplývat nejen kvalifikační požadavky, ale i počet osob nutných pro zajištění výroby. Ad e) Výrobní kapacity Poskytovatelé kapitálu potřebují vědět, jaké množství lze v současné době vyrobit, ale také jak se budou výrobní kapacity dále vyvíjet. Důraz je kladen na to, v jakém rozsahu jsou naplánovány rezervní kapacity. Ad f) Investiční rozhodování a dlouhodobé plánování Pokud podnik plánuje použít úvěr na financování investiční činnosti, je nutné aby podnikatelský plán obsahoval popis a zhodnocení plánované investice. Investiční činnost výrobního podniku představuje oblast jeho specifické aktivity, která je zaměřena především na obnovu hmotného a nehmotného majetku. Je třeba, aby při rozhodování o investici byl zohledněn faktor času a riziko změn po dobu přípravy i realizace projektu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o investici ovlivňuje efektivnost celé činnosti podniku po dlouhé období, musí být v podnikatelském plánu zahrnuta finanční stránka investičního rozhodování, kterou se zabývá kapitálové plánování a dlouhodobé financování. Kapitálové plánování a dlouhodobé financování zahrnuje tyto problémy: •

Plánování kapitálových výdajů a peněžních příjmů investice

Za kapitálové plánování se považuje proces plánování kapitálových výdajů a peněžních příjmů souvisejících s pořízením majetku, jehož návratnost je delší než jeden rok. Za kapitálové výdaje se pak považují očekávané peněžní výdaje, které vyvolávají očekávané peněžní příjmy po dobu delší než jeden rok. Pokud se 17

kapitálový výdaj realizuje za delší časové období, pak je nutné vyjádřit současnou hodnotu tohoto kapitálového výdaje pomocí odúročitele. Za roční peněžní příjem z investice se v propočtech efektivnosti investičních variant považuje skutečně realizovaný peněžní příjem v důsledku investování a vypočítá se:

Reálné vymezení kapitálových výdajů i ročních peněžních příjmů z investice je pak rozhodující pro celkové posouzení efektivnosti podnikové investice a pro výběr vhodných alternativ. •

Finanční kritéria výběru investičních projektů

Pokud jsou stanoveny peněžní příjmy a výdaje investičního projektu, následuje

samotné

hodnocení

efektivnosti

investičního

projektu.

Celková

efektivnost investičních projektů se posuzuje podle toho, jak přispívají k hlavnímu cílu podnikání firmy – tj. k maximalizaci její tržní hodnoty pro vlastníky. Příspěvek investičního projektu k maximalizaci tržní hodnoty firmy vyjadřují nejsouhrnněji finanční kritéria hodnocení efektivnosti investic. Mezi nejpoužívanější metody stanovení efektivnosti podnikových investic patří v tržní ekonomice: Metoda čisté současné hodnoty Jedná se o teoreticky nejpřesnější metodu investičního rozhodování, založenou na respektování faktoru času pomocí diskontního počtu. Čistá současná hodnota tedy

vyjadřuje, v absolutní výši, rozdíl mezi aktualizovanou

hodnotou peněžních příjmů z investice a aktualizovanou hodnotou kapitálových výdajů na investice. Ta varianta, která má vyšší aktualizovanou hodnotu je potom považována za výhodnější, přičemž všechny varianty s

čistou současnou

hodnotou vyšší než 0 jsou přípustné. Čistá současná hodnota se vypočítá jako:

18

[1]

[2] ČSH

= čistá současná hodnota investiční varianty,

Pn

= peněžní příjem v jednotlivých letech životnosti,

i

= úrok (mezní cena kapitálu),

n

= jednotlivá léta životnosti,

N

= doba životnosti,

K

= kapitálový výdaj.

Investiční varianty se mohou hodnotit také indexem čisté současné hodnoty. Vzorec pro výpočet:

[3] Všechny varianty s indexem vyšším než 1 jsou přijatelné, nejvhodnější je varianta s nejvyšším indexem. Vnitřní míra výnosu Vnitřní výnosové procento nám vyjadřuje takovou úrokovou míru, při které současná hodnota peněžních příjmů z investice se rovná kapitálovým výdajům na investici. Matematicky ji lze vyjádřit takto:

19

[4] Vnitřním výnosovým procentem je pojmenována taková výše úrokové míry, která vyhovuje výše uvedené rovnici. Obecně lze napsat, že za nejvhodnější se považuje ta varianta, která vykazuje nejvyšší vnitřní výnosové procento. Doba návratnosti Dobu návratnosti je možno definovat jako počet let, za který se kapitálový výdaj splatí peněžními příjmy z investice, přičemž ta investice, která vykazuje kratší dobu úhrady je považována za příznivější. Tato metoda je sice v praxi často používaná, ale je značně nepřesná. Metoda doby úhrady ignoruje peněžní příjmy z investic, které vznikají za dobu úhrady, nerespektuje obvykle faktor času a preferuje varianty s kratší životností, i když jsou méně efektivní. Při hodnocení efektivnosti investičních variant je nutné zohlednit vliv inflace a tím zreálnit celou kalkulaci efektivnosti investičních projektů. •

Zohlednění rizika v kap. plánování a investičním rozhodování

Kvantifikace a zohlednění rizika má největší význam při alokaci peněz do hmotných a finančních investic. Jako nejdůležitější přístupy promítání rizika do finančních kritérií investičních variant jsou uváděny: úprava diskontní sazby s ohledem na riziko (pro riskantnější varianty investic volit vyšší úrokovou míru) stanovení rizikových tříd investic s různou výši diskontní sazby metoda koeficientu jistoty (převedení nejistých peněžních příjmů pomocí koeficientů na příjmy jisté) ostatní způsoby promítání rizika (patří tam například technika rozhodovacích stromů, simulační analýza, analýza citlivosti aj. 20

•

Dlouhodobé financování investiční činnosti podniku

Dlouhodobým financováním investic je myšleno financování fixního majetku podniku, jehož přeměna v peněžní prostředky přesahuje dobu jednoho roku. Cílem financování fixního majetku podniku je zajistit potřebný kapitál na efektivní investice. Podnik by měl dosáhnout co nejnižších průměrných nákladů na pořízení kapitálu a tím nenarušit finanční stabilitu podniku. Financování dlouhodobých potřeb podniku se zajišťuje především interním financováním a dlouhodobým externím financováním. Interními zdroji financování dlouhodobých potřeb podniku jsou především nerozdělený zisk a odpisy. Mezi externí zdroje financování dlouhodobých potřeb podniku patří zejména kmenové a prioritní akcie, obligace, různé formy střednědobých a dlouhodobých úvěrů. Ad g) Materiální zabezpečení Vztahy k dodavatelům materiálu znázorňují v každém podniku určitou závislost, kterou je nutné vysvětlit. V podnikatelském plánu je třeba popsat smlouvy o dodávkách, popřípadě předběžné smlouvy. Dále je v podnikatelském plánu vhodné uvést představy o rozmístění skladů, využití přepravního parku, skladovém hospodářství a nasazení výpočetní techniky.

2.2.8 Finanční plán 2.2.8.1 Význam finančního plánování Finanční plánování zahrnuje stanovení finančních cílů podniku. Úkolem finančního plánování je pak zejména posuzování a rozhodování o velikosti a druhu použitých finančních zdrojů, které jsou potřebné k financování hospodářských 21

prostředků a k zajištění likvidity podniku. Z pohledu podnikatelského plánu je důležitým cílem finančního plánování

ukázat věřitelům, jak se bude vyvíjet

finanční situace podnik za podmínky, že firma splní své stanovené cíle. Při zpracování této kapitoly je nutné dodržet zásadu komplexnosti a vyvarování se možných chyb, protože správná a reálná čísla jsou pro investory

podstatná.

Z tohoto důvodu se také doporučuje vycházet z následujících účetních schémat: a)

Plánování likvidity

b)

Výkaz zisků a ztrát

c)

Bilance (rozvaha)

d)

Ukazatele jako rentabilita vlastního kapitálu, likvidita a další.

Poskytovatelé kapitálu považují za přijatelné plánovací období 3 – 5 let, přičemž zavedené podniky musí kromě podkladů týkajících se budoucnosti přiložit také bilance a výkazy zisků a ztrát za období posledních 3 – 5 let. Ke zjednodušení plánovacích výpočtů se používají údaje bez DPH, vzhledem k tomu, že se samotné výpočty zjednoduší a vypovídací schopnost se tímto neovlivní. Ad a) Plánování likvidity Praxe finančního plánování a řízení si vynutila kromě informací o majetku a jeho krytí, o výnosech, nákladech a zisku i informace o pohybu peněžních prostředků podniku, o jeho peněžních příjmech a výdajích. Při plánování likvidity v podniku jde tedy o podchycení všech příjmů a výdajů podle jejich výše a termínu, jejich srovnání a identifikaci úzkých míst likvidity, tj. převahy výdajů nad příjmy. Součástí je i odstranění úzkých míst likvidity prostřednictvím vhodných finančních opatření.

22

V podnikatelských plánech se plánování likvidity označuje jako výkaz cash flow. Cash flow je možno charakterizovat jako pohyb peněžních prostředků podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností. Plánování likvidity však není jednorázový proces v rámci získávání kapitálu, ale slouží také jako nástroj řízení. Odhad důležitých položek, které jsou potřebné pro sestavení plánu likvidity, pro bilance a pro výkaz zisků a ztrát je součástí předchozích kapitol. Před samotným sestavením plánu likvidity je třeba nastínit ještě další předpoklady. Jde zejména o zohlednění časového rozlišení termínů příjmů a výdajů, dále o zohlednění případného zpoždění plateb zákazníků či zpoždění proplácení faktur dodavatelům. V úvahu se musí brát i možné zvyšování nákladů a cen. Je třeba si uvědomit, že poskytovatelé kapitálu budou prověřovat, zda se příslušná čísla z plánu likvidity kryjí s údaji ostatních kapitol podnikatelského plánu. Případné nesrovnalosti pak budí nepříznivý dojem. Každý plán likvidity by měl bez ohledu na to, o který podnik jde, obsahovat údaje o příjmech, výdajích, investicích, potřebách kapitálu a financování. •

Příjmy z tržeb

V plánu likvidity je potřebné kromě termínu plateb určit i jejich objem. To znamená, že od tržeb se musí odečíst případné slevy a rabat. Dále je nutné počítat s faktem, že zákazníci nezaplatí ihned po obdržení faktury, ale budou mít určité zpoždění. Problém tak nastane ke konci roku, kdy je zřejmé, že dosud neproplacené faktury od zákazníků budou zaplaceny až v následujícím roce. Tato situace se nejčastěji řeší tak, že nezaplacená částka se v plánu likvidity na příští rok zapíše ve sloupci „Převod“ a příslušné příjmy se rozdělí do následujících měsíců podle doby splatnosti faktur. Kromě toho se tato částka objevuje v bilanci jako pohledávka.

23

•

Výdaje v plánu likvidity

Výdaje za materiál a zboží Pokud se jedná o výdaje, existuje stejný problém jejich odhadu jako u příjmů, pouze s opačných znaménkem. Pro plán likvidity má opět význam jen termín skutečné platby a skutečně zaplacené částky bez rabatů a slev. Aby bylo možno stanovit výdaje za materiál potřebné pro plán likvidity, je nutné sestavit materiálové propočty. K tomu je potřeba znát seznam a cenu materiálů pro každý jednotlivý výrobek, popřípadě každou samostatnou odbytovou jednotku. Dalším krokem propočtu je součin příslušných nákupních cen materiálu a počtu finálních výrobků. Kromě toho se musí brát v úvahu i náklady na skladování. V přehledu týkajícím se objednávek materiálu je nutné ještě uvést údaje o různých termínech dodávek nakupovaných dílů, údaje o rozdílných cenách u více dodavatelů, atd. Pro plán likvidity je podstatné, že dosud nezaplacené částky za materiál se zapíší do plánu likvidity následujícího roku ve sloupci „Převod“ a rozdělí se do následujících měsíců podle doby splatnosti faktury. Výdaje za externí služby Do těchto výdajů se zahrnují služby jako instalace zařízení, speciální práce, zkoušky nebo laboratorní testy u cizích firem a odhadují se ve výši skutečně placených částek. Výdaje na externí služby je účelné členit podle výdajů na správu, vývoj, výrobu a odbyt. Výdaje za personál Vzhledem k tomu, že výdaje na personál představují v podnicích nejvýznamnější výdajovou položku, investoři je pečlivě zkoumají. Základ pro vyčíslení výdajů na personál tvoří pravidelné výdaje na platy a mzdy, které jsou známé jak pokud jde o jejich objem, tak i výplatní termín. K těmto výdajům se připočítávají vedlejší osobní výdaje jako účast zaměstnavatele na různých druzích pojištění, přídavky a jiné příspěvky. Je třeba odhadnout také mimořádné odměny, u kterých platí, že by měly být vázány na dosažení určitého cíle. Pro zjednodušení 24

výpočtů týkajících se vedlejších osobních výdajů je možné s nimi kalkulovat jako s paušální přirážkou k hrubému platu. Do plánu likvidity se pak vedlejší osobní výdaje započítávají jako hrubé platy násobené příslušným koeficientem. Výdaje za leasing Leasingové poplatky zahrnují umořovací částku a část úroků a nákladů v souladu s leasingovou smlouvou. Pro plán likvidity je ale podstatná celá leasingová splátka. Rozdělení na dílčí složky je nutné až pro sestavování výkazu zisků a ztrát a bilancí. Výdaje za splácení úvěrů Banky zajímá, zda jsou v této části podchyceny všechny současné i očekávané platby a jaká je schopnost podniku splnit své závazky. Proto je důležité přesně podchytit výši a termín všech splátek. Výdaje na úroky Úroky z dlouhodobých úvěrů lze stanovit snadno, protože jsou pevně určeny úvěrovými smlouvami. Obtížněji se stanovují úroky u nepřetržitě kolísajících kontokorentních úvěrů, kde se musí pouze odhadnout. Ostatní výdaje Ostatní výdaje zahrnují velké množství položek, které musí být pro úplnost podchyceny. Jedná se například o nájemné, poštovní služby, topení a elektřinu, úklid, poradenské služby, časopisy, reklamu, atd. Výdaje na daně Odhad výše a termín placení daní je pracný úkol. V podnikatelském plánu se tak podniky často omezují jen na daň z příjmů právnických osob.

25

•

Investice

Většinou není problém stanovit výši investičních výdajů. Tvoří je cena minus rabat a případné slevy. K ceně se mohou připočítat i náklady na dopravu a instalaci. Při vyčíslení výdajů na investice se nejprve musí sestavit investiční plán, ve kterém jsou evidovány nákupní ceny a vedlejší náklady na všechny investice a termín jejich pořízení. Z investičního plánu můžeme odvodit výdaje na investice. Po přihlédnutí ke všem slevám, rabatům a platebním termínům pro všechny investice, je dosaženo konečného platebního schématu. Po sestavení investičního plánu a investičních výdajů je vhodné zpracovat odpisy a zůstatkové hodnoty nových investic, ale i již existujících předmětů. I když se odpisy v plánu likvidity neberou v úvahu, je vhodné je v této části vypracovat pro výkaz zisků a ztrát rovněž jako účetní hodnoty pro bilance. •

Potřeba kapitálu

Z rozdílu celkových příjmů a celkových výdajů se indikuje časové rozdělení potřeby kapitálu. Tato položka je velmi důležitá, protože ukazuje kdy a kolik peněz bude skutečně potřeba. •

Financování v plánu likvidity

Zahrnuje všechny příjmy, které slouží ke krytí kapitálové potřeby. Zde se řadí například nový vlastní kapitál, dlouhodobé úvěry, kontokorent či státní příspěvky. •

Dodatečné údaje

Na závěr budou uvedeny ještě další údaje, které jsou pro zhodnocení finanční

situace

podniku

důležité.

Jedná

se

o

stav

hotovosti

a

stav

kontokorentního účtu. Po uvedení stavu kontokorentního účtu je možné propočítat 26

rezervu likvidity, která je pro investory důležitá. Je totiž nutné mít tak velkou rezervu likvidity, aby byla neustále zajištěna platební schopnost podniku. Ad b) Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát je účetní schéma, které slouží ke zjištění ročního přebytku, popřípadě ročního schodku (deficitu). Na základě údajů, které jsou obsaženy ve VZZ propočítávají úvěrové ústavy budoucí hodnotu podniku. Na rozdíl od likvidity nejde ve VZZ o příjmy a výdaje, ale o výnosy a náklady. Výnosy představují všechny druhy přírůstku hodnoty, které byly v podniku vyrobeny, ale nebyly ještě prodány. Náklady pak představují každé snížení či vydání hodnoty, bez ohledu na to, kdy bude splacena faktura. Princip VZZ spočívá v tom, že se všechny výnosy minulého roku sečtou a odečtou se od nich všechny náklady. Rozdíl pak představuje roční přebytek popřípadě schodek. Při sestavování VZZ lze používat buď metodu odbytových nákladů nebo metodu celkových nákladů. Obsah a výše řady jednotlivých položek se použijí z kapitoly o plánování likvidity. Ad c) Bilance Prostřednictvím bilance si banky vytvářejí přehled o vývoji majetku a vlastního kapitálu podniku. Celkově slouží bilance jako základ pro zhodnocení majetkové a finanční situace podniku. V bilanci se uvádí veškerý majetek na straně aktiv a stav finančních prostředků (vlastní a cizí kapitál) na straně pasiv. Musí být zachován princip, že aktiva a pasiva jsou z hlediska jejich hodnoty vždy stejně velká. Ad d) Analýza ukazatelů Ukazatelé, pomocí kterých se popisují jednotlivé složky finančního hospodaření, jsou pojmenovány jako základní metodické nástroje finanční analýzy. Tyto ukazatele používané při finančním rozboru, je možno rozdělit do několika skupin. V první skupině jsou zahrnuty formy míry zisku jako syntetického 27

ukazatele rentability a ukazatele aktivity, neboli ukazatele relativní vázanosti kapitálu v jednotlivých formách majetku popisující dobu obratu kapitálu v těchto formách. Druhá skupina je složena z ukazatelů likvidity vyjadřující stupeň bezpečnosti z hlediska zachování platební schopnosti podniku. Třetí skupinu tvoří ukazatelé zadluženosti hodnotící strukturu finančních zdrojů podniku. Čtvrtá skupina se skládá z ukazatelů, které jsou tvořeny na základě údajů z finančního trhu. Tyto ukazatele se vyslovují k současné finanční pozici podniku z hlediska budoucích očekávání investorů. Úvěrové ústavy zkoumají především kritéria jako rentabilita, likvidita a zadlužení. •

Ukazatele rentability a aktivity

Míra zisku neboli rentabilita vloženého kapitálu je obecně definována jako poměr čistého zisku a vloženého kapitálu. Podle významu termínu vloženého kapitálu se rozlišují dvě formy míry zisku: rentabilita úhrnného vloženého kapitálu a rentabilita vlastního kapitálu. Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu (RÚVK) se vypočítá následovně:

[5] Vloženým kapitálem se v tomto případě rozumí veškerý vložený kapitál, tzn. krátkodobé i dlouhodobé závazky a vlastní kapitál. Ukazatel tedy hodnotí všeobecnou efektivnost využití vloženého kapitálu bez ohledu na zdroj, odkud tento kapitál pochází. Tomuto ukazateli věnují úvěrové ústavy značnou pozornost, protože investoři chtějí znát rentabilitu svého potenciálního partnera ještě před uzavřením smluv. Rentabilita vlastního kapitálu (RVK) informuje o efektivnosti reprodukce kapitálu

vloženého

majiteli

podniku

(akcionáři),

buď

přímo

či

nepřímo,

prostřednictvím akumulace nerozděleného zisku.

28

Vzorec pro výpočet RVK:

[6] Rentabilita tržeb z provozního hospodářského výsledku je posledním ukazatelem z této skupiny. Tento klíčový ukazatel efektivnosti podniku požaduje řada

bank

při

posuzování

důvěryhodnosti

podniku.

Vypočítá

se

podle

následujícího vzorce:

[7] Pod názvem ukazatele aktivity se rozumí dílčí ukazatele vázanosti kapitálu. Zpravidla se vyjadřují minimálně dva ukazatele. Ukazatel doby obratu zásob a doby obratu pohledávek. Vzorce pro výpočet těchto ukazatelů je následující:

[8]

[9] •

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity slouží k posouzení toho, zda podnik pravděpodobně bude, či nebude mít potíže se splácením těch závazků, které budou splatné v blízké budoucnosti.

29

Za základní ukazatel likvidity je považován ukazatel běžné likvidity:

[10] Ukazatel se často upravuje tak, že se v čitateli odečítá obecně nejméně likvidní část oběžného majetku – zásoby. Vzniklý ukazatel se nazývá ukazatelem pohotové likvidity:

[11] •

Ukazatelé zadluženosti

Tento ukazatel používají banky jako jednu z výchozích informací při rozhodování o tom, zda podniku poskytnout další úvěry. Vzorec pro výpočet:

[12] Možných potenciálních ukazatelů existuje ještě celá řada. Podniky by se měly proto informovat, které ukazatele poskytovatelé kapitálu vyžadují, a podle toho pak postupovat při zpracování této kapitoly podnikatelského plánu.

2.2.9 Zdroje financování Důležitým krokem při financování jakékoliv podnikatelské aktivity je identifikace zdrojů, které se použijí pro krytí kapitálové potřeby. Existuje celá řada nástrojů financování. Jako nejdůležitější je možné uvést vlastní kapitál, různé druhy bankovních úvěrů, státní půjčky a příspěvky, leasing a další. V rámci financování podniku je nutné věnovat pozornost zejména relaci mezi vlastním a 30

cizím kapitálem. V současné době převládá názor, že podnik by měl mít takovou relaci vlastního a cizího kapitálu, při níž jsou celkové náklady na pořízení kapitálu nejnižší, a v důsledku toho tržní hodnota firmy nejvyšší. Pro přehlednost je vhodné model financování vypracovat v tabulkové formě. Na závěr této kapitoly by podniky měly popsat, které nástroje financování a k jakým účelům byly v minulosti použity, a především k jakým účelům byl použit vlastní kapitál.

2.2.10 Příloha podnikatelského plánu V příloze podnikatelského plánu jsou uvedeny podrobné informace, které doplňují samotný podnikatelský plán. V příloze se doporučuje kromě nutných součástí, jako jsou poslední tři roční uzávěrky a životopisy klíčových osobností, zařadit především takové podklady, které zdůrazní přednosti projektu. Jedná se o hodnocení nezávislých třetích stran, jako jsou doporučující dopisy, studie trhu a časopisecké stránky o přednostech výrobku a trhu.

31

3

Cíl práce a metodika Pro vypracování diplomové práce byla vybrána společnost XY. Firma se

zabývá strojírenskou výrobou a obchodní činností s hutním a stavebním materiálem. Společnost vznikla v roce 1999 a v současnosti se svou velikostí řadí mezi středně velké podniky. Firma si nepřeje zvěřejnit své pravé obchodní jméno, a proto je v následujícím textu použito fiktivní obchodní jméno XY. Cílem této diplomové práce je vypracovat podnikatelský záměr společnosti XY na stavbu nové výrobní haly jako podklad pro žádost o úvěr u České obchodní banky, a.s.. V souvislosti s tím pak připravit finanční plán společnosti do roku 2013. V první části diplomové práce jsou uvedena teoretická východiska pro zpracování podnikatelského záměru. Ve druhé části jsou aplikovány poznatky získané teoretickým studiem na reálnou situaci firmy XY. V závěrečné části pak na základě vypočtených ukazatelů je zhodnocena situace společnosti a navržena opatření, která by přispěla ke zvýšení úvěrové důvěryhodnosti společnosti.

32

4

Vlastní výsledky V aplikační části diplomové práce jsou využity získané teoretické poznatky

a je vypracován podnikatelský záměr společnosti XY. Tyto informace budou sloužit jako podklad k žádosti o úvěr u Československé obchodní banky, a. s.

4.1

Shrnutí Společnost XY zabývající se strojírenskou výrobou a obchodní činností

s hutním a stavebním materiálem, byla založena v roce 1999 a působí na trhu již 8 let. Za celou dobu svého působení si vybudovala dobré postavení na trhu strojírenských výrobků a v současnosti stojí před myšlenkou dalšího rozvoje. Společnost plánuje rozšířit vlastní technické a výrobní zázemí vybudováním nové výrobní haly sloužící pro povrchovou úpravu výrobků. Celkové náklady plánované investice, která umožní stabilizaci a zvýší schopnost společnosti konkurovat na trhu, činí po předběžné kalkulaci přibližně 10 500 tis. Kč. Částku 5 500 tis. Kč je společnost schopná uhradit z vlastních zdrojů. Zbylá částka ve výši 5 000 tis. Kč je předmětem žádosti o úvěr u ČSOB, a. s.. V současné době má společnost základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku 7 255 tis. Kč, má pět akcionářů a zaměstnává 100 zaměstnanců. Hlavním strategickým cílem firmy je zajištění stabilizace na regionálním trhu a udržení si stávajících zákazníků. Ke splnění stanoveného cíle by významně přispěla i plánovaná investice, která v konečné fázi sníží celkovou cenu nabízených výrobků. Pro

společnost je specifické, že podniká ve dvou oborech, a to ve

strojírenské výrobě a obchodní činnosti s hutním a stavebním materiálem. V současné době firma zaměstnává ve strojírenské výrobě 80 zaměstnanců. Výroba se dělí na výrobky pro doly – tzv. důlní program, který představuje asi 70 % objemu výroby, silniční program – stroje pro letní a zimní údržbu silnic, ten představuje asi 20 % objemu výroby, zbývajících 10 % z objemu výroby 33

představuje výroba pro zahraniční odběratele. I v budoucnu chce firma pokračovat ve vývoji výrobků srovnatelných s konkurencí. Mezi chystané novinky v oblasti výrobků budou patřit dodávky kombajnových nožů, a to ve spolupráci se zahraničním partnerem, dále pak dodávky závěsných drážek a výroba nových vozíků. Společnost si je vědoma, že konkurence v oblasti strojírenské výroby je velká. Firma XY však může svým zákazníkům nabídnout rychlou realizaci zakázek, přijatelnou cenu a vysokou kvalitu produkce. Na těchto konkurenčních výhodách chce společnost stavět i v budoucnu. V rámci stabilizace a posílení pozice na trhu se společnost neorientuje pouze na domácí zákazníky, ale spolupracuje i se zahraničními partnery. V zahraničí má společnost vybudovány velmi dobré obchodní vztahy, což dokládá velká řada realizovaných zakázek (Poser Engineering - komplexní zařízení

pro

dodávka

odtěžení, AGIR Steel - dopravníkových mostů pro přemostění

dálnice, Noell Preusag - součásti důlních a stavebních strojů a další). Předností firmy je také velmi dobře formulovaná strategie podpory prodeje. Společnost udržuje se svými stálými zákazníky neustálý kontakt a poskytuje jim nadstandardní služby. Jedná se například o zavedení konsignačních skladů náhradních dílů přímo u největších zákazníků, čímž se dosáhne pružnosti v dodávkách. Po finanční stránce má firma XY předpoklad stabilního vývoje i v budoucnu. Po celou dobu svého fungování byla firma vždy zisková. Největšího zisku dosáhla v roce 2005, který činil 41 300 tis. Kč před zdaněním. V roce 2006 a 2007 byl patrný pokles zisku, což bylo způsobeno celkovou restrukturalizací firmy. Zlepšující se tendence je patrná již v tomto roce, kdy společnost za I. čtvrtletí roku 2008 dosáhla hrubého zisku 6 000 tis. Kč.

34

4.2

Charakteristika společnosti

4.2.1 Představení společnosti Obchodní jméno:

XY, a. s.

Rok založení:

1999

Právní forma:

akciová společnost

Základní kapitál:

7 255 tis. Kč

Společnost XY, s. r. o. vznikla v roce 1999 zápisem do obchodního rejstříku se základním kapitálem 120 000,-- Kč. Základní činností společnosti byl velkoobchod s hutním materiálem, v průběhu roku 2001 se rozšířila činnost o strojírenskou výrobu. V roce 2001 společnost v rámci velké privatizace zakoupila sklad Orbis, státního podniku Synergie Olomouc, což přispělo ke stabilizaci velkoobchodu a maloobchodu s hutním materiálem a umožnilo rozšířit sortiment o stavební materiál. Společnost postupně investovala v letech 2001 – 2004 do rozvoje velkoobchodní činnosti 20 000 tis. Kč a postavila novou prodejnu, dvě skladové haly a realizovala řadu dalších investic, které umožnily stávající rozvoj obchodních aktivit. V současné době má v tomto objektu společnost k dispozici 5000 m2 krytých skladových ploch a 8000 m2 venkovních skladových ploch. Roky 1999 – 2003 se dají charakterizovat jako období extenzivního rozvoje a úspěšného přechodu od malé ke střední firmě. V roce 2005 docházelo především ke stabilizaci všech činností a v oblasti strojírenské výroby se pomocí vytvořeného kapitálového zázemí mohlo přejít k náročnějším strojírenským zakázkám a k dodávkám investičních celků pro doly. V oblasti velkoobchodní činnosti s hutním a stavebním materiálem se zdařila restrukturalizace odběratelů s cílem vytvořit stabilnější obchodní a finanční vazby. V roce 2007 společnost dobudovala organizační strukturu tak, že jsou jednoznačně vymezeny kompetence jednotlivých řídících pracovníků a jsou vytvořeny předpoklady pro zlepšení spolupráce s obchodními partnery. Klíčovým byl rok 2005, kdy se společnost XY, s. r. o. transformovala

na akciovou společnost. Na základě transformačního 35

projektu byla k 26. 7. 2005 ukončena činnost společnosti XY, s. r. o. bez likvidace a zároveň byla zapsána nová společnost XY, a. s.. Důvodem byla především snaha vedení společnosti zvýšit důvěryhodnost firmy ve vztahu k odběratelům a dodavatelům. Rok 2008 je charakteristický rozvíjením dalších kontaktů v zahraničí, což bylo podmíněno i posílením obchodního úseku. V tomto roce se začaly zvyšovat dodávky hutního materiálu z Ruska a Ukrajiny a došlo k rozšíření velkoobchodní činnosti s tímto materiálem. Tabulka č. 1: Vývoj obratu a zisku od roku 1999 (údaje v mil. Kč) Rok

Obrat

Zisk

1999

36,0

0,7

2000

85,0

8,7

2001

165,5

11,2

2002

215,2

19,1

2003

305,4

29,5

2004

323,0

32,4

2005

372,2

41,3

2006

316,6

13,1

2007

294,0

5,7

Graf č. 1: Vývoj obratu a zisku od roku 1999

36

4.2.2 Předmět podnikání Pro společnost XY, a. s. je specifické, že podniká ve dvou oborech, a to ve strojírenské výrobě a obchodní činnosti s hutním a stavebním materiálem. •

Strojírenská výroba

Po celou dobu svého trvání se společnost zaměřovala na dopravní zařízení. V nabídce má malé válečkové dopravníky, dopravníky pásové, hřeblové, vodorovné i svislé, v klasickém provedení nebo v provedení z nerezi, s ovládáním mechanickým až po ovládání pomocí počítače, dále zařízení pro zimní údržbu silnic a pásové traktory. V současné době firma zaměstnává ve strojírenské výrobě 80 zaměstnanců. Výroba se dělí na výrobky pro doly – tzv. důlní program, který představuje asi 70 % objemu výroby, silniční program – stroje pro letní a zimní údržbu silnic, tento představuje asi 20 % objemu výroby, zbývajících 10 % z objemu výroby představuje výroba pro zahraniční odběratele.

•

Obchodní činnost

Obchodní činnost firmy je soustředěna do prodejního centra Staviva – Železářství. Toto úzké propojení oboru stavebního materiálu a hutního materiálu umožňuje komplexně pokrývat potřeby svých zákazníků. Důraz je kladen zvláště na dlouhodobou schopnost poskytovat kvalitní obchodní a servisní služby. Konečný výsledek je podmíněn kvalitní a intenzivní spoluprácí se všemi obchodními partnery z řad dodavatelů a odběratelů. Samozřejmostí je vysoká kvalita obsluhy a prodeje, založena na osobním a vstřícném přístupu k zákazníkům.

37

4.2.3 SWOT analýza Cílem SWOT analýzy je posoudit vnitřní předpoklady firmy k uskutečnění konkrétního

podnikatelského

záměru

v konfrontaci

s vnějšími

příležitostmi

a omezeními danými tržním prostředím. Ke zpracování této kapitoly byly použity interní materiály společnosti XY, a. s.. Doplňující údaje byly získany následnou konzultací se společníky firmy. Vzhledem ke specifikům firmy bylo nutné SWOT analýzu vypracovat pro strojírenskou a obchodní oblast samostatně. •

Strojírenská činnost

Silné stránky: vlastní technické výrobní zázemí významné postavení na trhu důlních výrobků využití

obchodní

činnosti

s hutním

materiálem

k zásobování

strojírenské výroby konstrukční kancelář vybavena novou moderní technikou Slabé stránky: nedostatečný důraz na průzkum trhu nedostatečný vývoj nových výrobků Příležitosti: spolupráce se zahraničním partnerem export na východní trhy splnění podmínek a získání ISO 9001 Ohrožení: útlum těžby uhlí a nevypracovaná energetická koncepce vlády závislost na službách externích konstrukčních kanceláří 38

•

Obchodní činnost

Silné stránky: vlastní prodejní a skladové zázemí stabilní pozice na regionálním trhu dobré cenové podmínky stavebního materiálu na vstupu (stabilní dodavatelé) široký sortiment nabídky flexibilita Slabé stránky: nedostatečný důraz na průzkum trhu nízká odborná úroveň skladníků. Příležitosti: dovoz hutního materiálu ze zemí bývalého Sovětského svazu pronájem skladových prostor Ohrožení: působení konkurence pokles stavební výroby platební neschopnost zákazníků závislost na externí dopravě

4.2.4 Strategické cíle Hlavním strategickým cílem společnosti XY, a. s. je zajištění stabilizace na regionálním trhu a zejména pak nalezení vhodného strategického partnera pro spolupráci ve strojírenské výrobě. Mezi vedlejší cíle, které podporují dosažení hlavních cílů, je možno zařadit: zkvalitnění funkce marketingu 39

export na východní trhy dovoz hutního materiálu ze zemí bývalého Sovětského svazu zvýšení motivace zaměstnanců a jejich ztotožnění s cíli podniku

4.3

Klíčové osobnosti a organizace podniku Společnost v roce 2007 dobudovala novou organizační strukturu. Cílem

této změny bylo především jednoznačné vymezení kompetencí jednotlivých řídících pracovníků, což následně vedlo ke zlepšení komunikace s dodavateli a odběrateli. Schéma organizační struktury je uvedeno v příloze číslo 1.

4.4

Výrobky a služby •

Strojírenská činnost

Jak již bylo se zmíněno, společnost XY, a. s. se po celou dobu své existence zaměřovala na dopravní zařízení. Obecně je možno strojírenskou výrobu rozdělit na výrobky pro doly – tzv. důlní program, který představuje asi 70 % objemu výroby, silniční program – stroje pro letní a zimní údržbu silnic, který představuje asi 20 % objemu výroby, zbývajících 10 % z objemu výroby představuje výroba pro zahraniční odběratele. Graf č. 2: Rozdělení strojírenské výroby

40

Podle účelu použití výrobků je možno strojírenskou činnost rozčlenit do následujících skupin: Zařízení pro doly, elektrárny a teplárny Pásové dopravníky – pásové dopravníky slouží pro dálkovou dopravu těženého materiálu z místa těžby do místa dalšího zpracování. Tyto dopravníky mohou mít měnitelný objem dopravovaného množství a jsou dodávány buď s jedním poháněcím bubnem nebo pro vyšší výkony poháněcích stanic se dvěma poháněcími bubny. Dopravníky mohou pracovat i ve výbušném prostředí, přičemž jsou schváleny Českým báňským úřadem. Uvedené dopravníky nacházejí nejčastější uplatnění v hlubinných a povrchových uhelných dolech, lomech, štěrkovnách, pískovnách, elektrárnách a při delší mezioperační dopravě materiálu. Hřeblové dopravníky – hřeblové dopravníky jsou určeny do velmi těžkých provozů, kde vzhledem ke svým náročným technologickým podmínkám nemohou být použity pásové dopravníky. Jedná se především o porubové a podporubové odtěžování uhlí dobývaného strojními mechanismy při hlubinném dobývání, zauhlování tepelných elektráren a kotelen, sběru žhavé strusky a popelu od spalovacích pecí, při likvidaci hořících skládek tuhého odpadu a v kamenolomech. Třídiče – třídič je mobilní zařízení k třídění sypkých hmot. Po uvedení do chodu je možno nakládat materiál určený k třídění do násypky, která je opatřena hrubotřídícím výkyvným roštem. Z násypky je materiál odebírán pásovými dopravníky k vibračnímu sítu. Množství odebíraného materiálu je možno regulovat klapkou v ústí násypky. Na vibračním sítu probíhá samotné třídění. Výměnou sítě lze dosáhnout požadované zrnitosti tříděného materiálu, jehož jednotlivé frakce jsou

odváděny

skluzy.

Poháněcí

jednotka

je

tvořena

dieselmotorem

a hydrogenerátorem, který napájí hydromotory jednotlivých celků. Podvozek třídiče umožňuje jeho snadnou a rychlou přepravu.

41

Náhradní díly důlních zařízení a dopravníků. Renovace řetězových bubnů poháněcích stanic. Spojovací materiál důlních zařízení. Zařízení pro mezioperační dopravu Válečkové tratě – válečkové tratě pro mezioperační dopravu kusového materiálu jsou dodávány s dopravou zboží mechanickým pohonem, dopravou zboží postrkem nebo dopravou samospádem. Nejčastější použití je ve skladech, balírnách, pivovarech, výrobních linkách, papírnách, atd. Elevátory – plošinkové elevátory slouží ke kontinuální dopravě kusového zboží s pevnou podložkou ve vertikálním směru. Používají se ve skladech, v balících a vyskladňovacích linkách, v papírnách, v pivovarech při dopravě sudů, beden s láhvemi v sodovkárnách atd. Při dopravě řeší problém převýšení nad 2,5 m. Stohovače palet – stohovač je určen do výrobních linek pro stohování kusových výrobků, speciálně výrobků v papírenském a potravinářském průmyslu. Jedná se především o stohovače palet, které jsou zařazeny do výrobních linek s opakující se výrobou a slouží k ukládání výrobků na palety při zachování stálé výšky ukládacího místa. Výhodou tohoto zařízení je, že obsluha ukládá výrobky stále v optimální pracovní výšce, která je nastavitelná dle potřeby obsluhy. Nedochází tak k časovým ztrátám při ukládání výrobků jak do nižších tak do vyšších vrstev na paletě, a tím výrazně vzrůstá produktivita práce. Pásové dopravníky – pásové dopravníky jsou určené pro technologickou dopravu materiálu o šířkách pásů 500 – 1200 mm. Tyto dopravníky jsou vyráběny dle specifických požadavků zákazníků v různých modifikacích. Zásobníky, zakladače, skluzy a výstupy.

42

Hydraulická zařízení a mechanismy Nakládací jeřáby – nakládací jeřáby se zvedacím momentem od 35 do 130 kNm jsou určeny pro automobily k silniční přepravě palet, stavebních materiálů, ocelí, atd. Pro použití v lesním hospodářství jsou vyráběny nakládací jeřáby s možností umístění za kabinou. Slouží k nakládaní dřevěných klád nebo svazků dřeva. Pracovní plošiny – pracovní plošiny slouží pro práci ve výškách. Jsou použitelné při opravě budov, při montáži elektrozařízení, ořezávání stromů, atd. Ostatní výroba Svařence do hmotnosti 5t. Ocelové konstrukce. Pro všechny výrobky z oblasti důlní techniky má firma XY, a. s. certifikát SZ v Radvanicích a schválení Českého báňského úřadu. V budoucnosti chce firma i nadále stavět na svých přednostech, jako je rychlost realizace, přijatelná cena a kvalita produkce. Možnost dalšího rozvoje vidí společnost především ve spolupráci se zahraničními partnery. •

Obchodní činnost

Předmětem činnosti v obchodní oblasti je prodej hutního a stavebního materiálu. V oblasti zásobování stavebním materiálem má firma XY, a. s. dobrou pověst u dodavatelů, takže nemusí být závislá na nákupu u velkoobchodních společností (BayWa, Rabkarcher, Stavoartikel), ale nakupuje přímo u výrobců, kteří mu nabízejí podobné cenové podmínky jako u zmíněných společností. To firmu XY, a. s. zvýhodňuje oproti většině menších obchodníků se stavebním materiálem. V oblasti zásobování hutním materiálem je situace obtížnější. V současnosti většina českých hutí z důvodu nadprodukce nabízí své výrobky 43

výrazně pod cenou. Je zřejmé, že v delším časovém horizontu tento stav není udržitelný a firma XY, a. s. svou velikostí odběru, a tím pádem i cenově nemůže konkurovat největšímu celorepublikovému prodejci Feroně a. s.. Proto vlastníci hledají alternativní zdroje nákupu a jako příležitost se rýsuje hutní materiál produkovaný v ukrajinských hutích, který je výrazně levnější. Velkou výhodou společnosti v oblasti obchodní činnosti je především široký sortiment nabídky a zejména pak vlastní nové prodejní centrum včetně skladů.

4.5

Analýza trhu

4.5.1 Popis celkového trhu Společnost XY, a. s. funguje na trhu již osm let a za tuto dobu existence si vybudovala dobrou pověst u zákazníků. V budoucnu firma předpokládá rozvoj těchto vztahů s důrazem na posílení odbytu do zahraničí. Jako profilující zakázky nebo investiční akce je možno uvést: Česká republika Pivovar Protivín

vertikální dopravníky

Papírny Loučovice

válečkové dopravníky, mezipatrové elevátory

ČEZ – Poříčí 2

zauhlovací a sběrné vynášecí dopravníky

OKD a. s., Ostrava

hřeblové a pásové dopravníky

ČMD a. s., Kladno

hřeblové a pásové dopravníky

MS – UNIKOV OV

dopravník hliníkových housek od tavící linky

Kotouč Štramberk

komplexní systém pásové dopravy surovin

Vítkovice a. s.

válečkové tratě na přepravu materiálu

Lignit a. s., Hodonín

hřeblové dopravníky

Gypstrend Kobeřice

manipulační válečkové tratě vypalovacích pecí

SSP Hlučín

vertikální elevátor suchých omítkových směsí

OLMA Olomouc

dopravníkový systém přísunu obalů k lince jogurtů

44

Zahraniční firmy v ČR Model Opava

paletové zakladače

Model Nymburk

paletové zakladače

NESTLE – Opavia

vyřešení dopravy pomocí dopravníkových tratí

HAYES – LEMERZ

dopravní linky výroby lisovaných a litých disků

Dodávky pro zahraničí – Švýcarsko Poser Engineering

komplexní dodávka zařízení pro odtěžení rubaniny při ražbě tunelu – vertikální elevátor

AGIR Steel

ocelové konstrukce dopravníkových mostů pro přemostění dálnice

Dodávky pro zahraničí – Německo O a K Kissing

části a součásti stavebních strojů

Noell Preusag

součásti důlních a stavebních strojů

Stahlbau Wendeler

ocelové konstrukce haly zinkovny včetně schodišťových věží a loga

Dodávky do zahraničí – ostatní země PTC Francie

kooperace a výroba dílů vibračních strojů

EMBA Rakousko

paletizační poloautomatické stroje

Arjo Velká Británie

zdravotní technika

Carbu – Diam Kanada

díly pro obráběcí stroje

Sadamec CDF Francie

vybavení zauhlování elektrárny v Číně pásovými a hřeblovými dopravníky

Model Bilgoraj Polsko

komplexní projekce a realizace mezioperační dopravy

45

4.5.2 Dodavatelské zdroje V současné době firma odebírá 70% materiálu z domácí produkce. Vzhledem k dodávkám do důlního průmyslu, a z toho plynoucí nejtěsnější napojení na hutní průmysl, má firma výborné výchozí pozice u domácích dodavatelů hutního materiálu. Tito dodavatelé ještě poskytují množstevní slevy v závislosti na množství odebraného materiálu. Zbývajících 30% dodávek materiálu firma nakupuje ze zahraničí přes zastoupení jednotlivých firem. Na tyto firmy se XY, a. s. obrací v případě nemožnosti náhrady českým dodavatelem nebo přímo na vyžádání zákazníkem. Po svých dodavatelích XY, a. s. požaduje atesty a prohlášení o shodě na jednotlivé dodávky tak, aby vyhovovaly normě ISO 9001. V případě vyhledávání nových zdrojů bude třeba vyhlašovat výběrová řízení, kde bude obesláno více dodavatelů a bude vybrán vždy ten nejvhodnější. V případě rozvinutí aktivit v ruském a ukrajinském důlním trhu je

možné začít více

spolupracovat s výrobci hutních polotovarů, jež jsou úzce napojeni na důlní průmysl. Tato alternativa je velice zajímavá vzhledem k nabízeným cenovým relacím polotovarů.

4.5.3 Technologie Technologické zázemí je ve společnosti XY, a. s. na dobré technické úrovni. Nevýhodou je však vysoká odepsanost těchto technologií. Nutno konstatovat, že oblast udržování technologií nebyla nikdy zanedbávána. V současné době jsou k dispozici stroje od jednoúčelových až po obráběcí centra, svařovací automaty a svařovací linky. Široká technologická základna umožňuje reagovat na poptávky zahraničních výrobců pro využití těchto technologií v případě kooperací.

4.5.4 Budoucí výrobky a služby V oblasti

důlních výrobků bude

vývoj

pokračovat

na

výrobcích

srovnatelných s konkurencí. Mezi tyto výrobky patří těžké hřeblové dopravníky 46

s vyšším dopravním výkonem, pásové dopravníky vyšších výkonů s možností použití i v povrchových dolech. Firma předpokládá znovu zavedení výroby dopravních válečků, výrobu nové mechanizované výztuže. Společnost by chtěla zahájit dodávky kombajnových nožů ve spolupráci se zahraničním dodavatelem a obnovit dodávky závěsných drážek. Mezi nové výrobky je třeba zahrnout výrobu a opravy důlních vozíků. Dále pak pásové dopravníky pro lomy, elektrárny, teplárny a výrobní technologie, v této oblasti se rovněž předpokládá rozšíření výroby o další typy dopravníků a elevátorů. V oblasti hydraulických výrobků se očekává zavedení výroby válcovacích stolic pro hutní podniky. Vzhledem k zájmu o tento výrobek ze zemí EU je třeba, aby splňoval podmínky dané normami EU.

4.5.5 Analýza konkurence •

Strojírenská činnost

Důlní program patří k nejdůležitější části strojírenské výroby. V oblasti důlních strojů je konkurence v rámci hlavních současných odběratelů tvořena několika menšími českými firmami, jež mají své zázemí na území ČR. V současné době tyto firmy dodávají náhradní díly na naše zařízení z důvodu nižších cen a výhodnějšího termínu dodávky. Vzhledem k finanční a technické náročnosti investičních celků se uvedené firmy zatím nepodílejí na těchto dodávkách. Dále to jsou zahraniční firmy z Polska a Německa. Zmiňované firmy mají své obchodní zastoupení v ČR. Většinou mají své výrobní zázemí v Polsku a nabízejí především hřeblové dopravníky. Jejich dopravníky jsou dodávány za vyšší cenu než dopravníky společnosti XY. Dle vyjádření technických zástupců šachet jsou tyto dopravníky na vyšší technické úrovni, jež zajišťuje delší životnost dodávaného zařízení. V oblasti výztuží jsou na české území dodávány výztuže z Polska, které jsou levnější, ovšem na úkor technické kvality. Na ostatních zahraničních trzích se firma setkává s konkurencí z celé EU. V Rusku a na Ukrajině tvoří konkurenci převážně firmy z Polska a Německa a ve většině obchodních případů zde 47

rozhodují osobní vztahy se zákazníkem. Na Ukrajině má firma XY tyto osobní vztahy na velmi dobré úrovni. V oblasti hydraulických zařízení a zvedacích plošin zaujímá XY přední místo na českém trhu. Výrobky jsou na vysoké technické úrovni za velmi přijatelné ceny, což pomáhá v boji s konkurencí ze zemí EU, kde jsou ceny podobných zařízení podstatně vyšší, a to při srovnatelné technické úrovni. Stejné výrobky ze zemí východní Evropy jsou sice v nižší cenové relaci, ale nedosahují takové technické kvality. V ČR má XY

tři konkurenční výrobní závody: Poclain a. s.,

Vítkovice a. s. a Slovácké strojírny. Tyto závody buď nemají technicky dokonalé výrobky nebo jsou mnohem dražší. •

Obchodní činnost

V oblasti hutního materiálu má na trhu v ČR dominantní postavení firma Ferona a. s., která však nemá zastoupení v olomouckém regionu, na který se společnost XY, a. s. soustřeďuje. Na trhu stavebního materiálu má společnost svou pozici ztíženou existencí třech významně konkurujících firem, a to: Baywa s.r.o., Stavoartikel, a. s. a Rabkarcher, a. s.

4.6

Odbyt Za svou dobu působení na trhu má společnost XY se svými zákazníky

navázány velmi dobré obchodní vztahy. Orientuje se jak na zákazníky v ČR, tak na zahraniční partnery, kteří oceňují především spolehlivost a rychlost realizací zakázek.

48

4.6.1 Cenová strategie •

Strategie cen stávajících výrobků u stálých zákazníků – snahou firmy v této oblasti je zachovat stávající cenovou hladinu za podmínek, že stávající cena je konkurenční. Při stanovení cen je třeba ponechat možnost variability z důvodů konkurenčního boje. Navýšení ziskovosti u těchto výrobků bude třeba dosáhnout zvýšením produktivity a efektivnosti práce.

•

Strategie cen stávajících výrobků u nových zákazníků – v této oblasti je třeba sledovat ceny konkurenčních firem, kde při prvních nabídkách by měly být ceny nižší, zaváděcí, z důvodu proniknutí k zákazníkovi. Cenový rozdíl pak pokryje navýšení cen náhradních dílů. U nových zákazníků je nutné mít dokonale prozkoumanou oblast působení, z důvodu připočítání vedlejších vlivů k cenám výrobků.

•

Strategie cen u nových výrobků – při stanovení cen u nových výrobků firma vychází z kalkulačních nákladů, marketingového průzkumu trhu, konkurenčního prostředí a teritoria, kde bude nový výrobek nabízen. Při stanovení ceny nového výrobku společnost zvažuje, zda bude uvádět daný výrobek na trh pod vlastní značkou, nebo pod ochranou značkou strategického partnera a se zaváděcími cenami. I zde platí strategie nízkých zaváděcích cen a vyšších cen náhradních dílů.

4.6.2 Strategie podpory prodeje • Strategie podpory prodeje vlastních výrobků u stálých zákazníků – u těchto zákazníků musí XY neustále udržovat kontakt s firmou, seznamovat je s novými technickými řešeními, zajímat se o jejich problémy se stávajícími zařízeními, vstřícně 49

reagovat na připomínky, informovat je o vlastních plánech technického vývoje s využitím jejich zkušeností, a to za pomocí: výstav nových technických řešení setkání k příležitosti založení firmy osobních návštěv konzultací s technickými zástupci předáním a odzkoušením vzorků nových výrobků přímo u zákazníka zavedení konsignačních skladů náhradních dílů přímo u největších

zákazníků,

a

tím

dosáhnout

pružnosti

v dodávkách rozšíření nabízeného sortimentu o chybějící výrobky nabízené konkurenčními firmami vytvořit technická opatření pro průmyslovou ochranu výrobků (průmyslové vzory), a tím zamezení dodávek vlastních náhradních dílů konkurenčním menším firmám. • Strategie podpory prodeje vlastních výrobků u

nových

potenciálních zákazníků – firma musí nové zákazníky přesvědčit o tom, že právě její výrobky jsou pro ně ty nejvhodnější, nejpotřebnější a finančně nejpřijatelnější, a to za pomocí: osobních návštěv zákazníka účasti a pozvání na odborné výstavy pozvání na výstavy nových technických řešení ukázky provozu stávajících zařízení s možností reference u našich stálých zákazníků zapůjčením jednotlivých vzorků výrobků na odzkoušení v podmínkách zákazníka inzercí a publikací v odborných časopisech

50

zapůjčením jednotlivých vzorků výrobků na odzkoušení v podmínkách zákazníka možnost otevření konsignačního skladu náhradních dílů přímo u zákazníka vytvoření společné výrobní firmy se zahraničním partnerem, který je již v dané oblasti zaveden a prostřednictvím jeho obchodních kontaktů proniknout na jednotlivé trhy vytvoření

obchodní

firmy

v dané

oblasti,

jež

bude

zaměstnávat pracovníky pracující zde již řadu let a využívat jejich obchodní kontakty • Strategie

podpory

zákazníků podpoře

prodeje

u

nových

potenciálních

ve spolupráci se strategickým partnerem – při prodeje

v této

oblasti

firma

vychází

z podpory

strategického partnera, a to je: zaštítěním výrobku ochrannou značkou zaručující kvalitu dodávek využitím obchodní sítě využitím technického a provozního know – how využitím distribuční a servisní sítě

4.6.3 Programy prodejů V oblasti prodeje výztuží firma musí konkurovat polským firmám a proto v současnosti vyrobila prototyp důlní výztuže, která je na srovnatelné technické a cenové úrovni. Do současné doby se dodávalo do OKD 70 % výztuží polské výroby, protože byly opravovány a montovány ve spolupráci s firmou Bastro, která je dceřinnou společností OKD. Záměrem firmy XY je dodávat konkurenční výztuž, na jejímž vývoji firma pracuje společně s firmou Bastro. Přes tuto firmu chce XY po odzkoušení proniknou na trh OKD. Tato výztuž je také velmi vhodná pro obchodní partnery z Ukrajiny a Ruska. 51

Pro oblast Ukrajiny a Ruska hodlá firma vytvořit společnou výrobně dodavatelskou firmu, ve které by částečně vyráběla a prováděla montážní práce svých výrobků. Přes kontakty této firmy by společnost dále rozšiřovala své dodávky na oblast Ruska, Běloruska a Španělska. Pro tuto firmu by XY také prováděl generální opravy hydraulických válců důlních výztuží. Pro uvedenou oblast také hodlá XY vytvořit na základě dosavadních kontaktů obchodní firmu, která by rovněž zabezpečovala prodej výrobků do těchto oblastí.

4.6.4 Pracovníci v odbytu Kvalifikační požadavky na pracovníky v odbytu vyplývají ze zařazení konkrétního pracovníka. • Obchodní manager Kvalifikační

požadavky:

vysokoškolské

vzdělání,

nutná

znalost

minimálně jednoho světového jazyka, znalost marketingových metod, orientace na evropském trhu, schopnost rychlého profesního rozhodování při samostatném jednání na obchodním případu. Pracovní náplň: vyhledávání nových obchodních kontaktů v ČR i v zahraničí rozvíjení navázaných obchodních kontaktů evidence došlých poptávek organizace nabídkového řízení a zpracovávání nabídek příprava a zpracování hospodářských smluv zadávání výroby propagačních materiálů odpovědnost za řešení pohledávek přiřazených obchodních partnerů

52

• Referent obchodního úseku Kvalifikační požadavky:

technické znalosti z oblasti podnikání firmy,

znalost jednoho světového jazyka, schopnost samostatného jednání. Pracovní náplň: evidence došlých objednávek a uzavřených hospodářských smluv evidence a vydávání nových zakázek fakturace došlých zakázek vedení skladu hotových výrobků expedice hotových výrobků, včetně celních náležitostí evidence dopravních nákladů

4.7

Výroba

4.7.1 Výrobní strategie Výroba je nosnou činností podniku. Vzhledem k tomu, že jsou dílny vybaveny vlastním výrobním zázemím, je možné interně provádět tyto operace: pálení, řezání, frézování, soustružení, vrtání, hoblování, svařování (svařování v ochranné atmosféře, velký svářečský průkaz, svařování podle německé normy DIN 18800 a DIN 6700 – málo firem je držitelem těchto norem) a konečná montáž. Určité operace se musí zabezpečovat externě jako například chemicko – tepelné zpracování, tryskání a stříkání. Firma si je vědoma, že externí služby dodavatelů na povrchovou úpravu výrobků výrazně zvyšují konečnou cenu výrobků. Řešením této situace by bylo vybudování vlastních prostor k povrchové úpravě výrobků.

4.7.2 Výrobní metody V případě firmy XY se jedná převážně o výrobou kusovou, v některých případech o výrobu malosériovou. Kusová výroba je hlavně v oblasti spolupráce se zahraničními partnery, kteří využívají schopnosti firmy rychle reagovat na 53

měnící se požadavky projektanta. Malosériová výroba nebo sériová výroba je pro oblast zákazníků z řad hlubinných a povrchových dolů. Jedná se většinou o dodávky celků hřeblových a pásových dopravníků a o jejich náhradní díly. Do oblasti sériové výroby se dostává firma i u dodávek dopravníků pro jiné sféry odběratelů, při výrobě prototypů dopravníků pro potravinářský průmysl nebo pro velkoobchodní organizace. Výrobní rizika firmy jsou přímo úměrná velikostem zakázek, spolehlivosti zákazníků, obtížnosti projektu po stránce termínu realizace a po stránkách technologické a finanční náročnosti jednotlivých případů. Je samozřejmé, že k výrobním rizikům patří i sjednání obchodních podmínek a zjištění informací o finanční situaci zákazníka. Míra těchto rizik je snižována důsledným sledováním jednotlivých

případů

odpovědnými

pracovníky

a

přiřazováním

konkrétní

odpovědnosti za jednotlivé výrobní kroky při realizaci. Filozofie jakosti je již od roku 1999 postavena na vlastním systému, který vycházel ze znalostí systému ISO 9001. Filozofie firmy je postavena na heslu „Pouze spokojený zákazník se vrací“. Firma XY, a. s. disponuje obráběcími, tvářecími a svářecími stroji. Detailní popis strojního parku je popsán v příloze číslo 2.

4.7.3 Pracovníci ve výrobě Kvalifikační požadavky na pracovníky výroby vyplývají z konkrétního zařazení pracovníka. • Řízení

technické

přípravy

výroby

–

vedoucí

pracovník

s požadavkem na vysokoškolské vzdělání v oblasti technologické nebo konstrukční, požadavek na samostatné rozhodování, profesní znalosti a na schopnost řídit kolektiv techniků.

54

• Technolog – středoškolské vzdělání s praxí ve výrobě se schopností rychlé reakce na měnící se vybavenost výroby a se zájmem o sledování nových trendů při realizaci zakázek. • Konstruktér – požadavek vysokoškolského vzdělání, praxe v oboru konstrukční činnosti, znalost konstruování za pomocí osobního

počítače,

samostatnost

v rozhodování,

tvůrčí

schopnosti pro práci na vývoji nových výrobků. U všech těchto pracovníků se dále požaduje schopnost zastupování i v jiných profesích a velká adaptibilita pro další profese. Pro pracovníky v dělnických profesích firma požaduje výuční list v daném oboru, ochotu dalšího vzdělávání a ochotu rekvalifikace na další obor. Pro pracovníky v oboru svařování požadujeme absolvování kurzů podle norem DIN.

4.8

Finanční plánování V části věnované výrobní strategii bylo uvedeno, že firma je nucena

povrchovou úpravu výrobků objednávat u externích dodavatelů, což zvyšuje konečnou cenu výrobků. Tento problém chce společnost vyřešit vybudováním vlastních prostor pro povrchovou úpravu výrobků. Samotné realizaci projektu předcházelo

důkladné

zhodnocení

investiční

akce,

včetně

naplánování

financování této investice.

4.8.1 Popis plánované investice V roce 2008 se předpokládá zahájení výstavby nové výrobní haly v areálu firmy XY v Olomouci. Cílem společnosti je vybudovat výrobní halu, ve které budou umístěny prostory pro skladování a manipulaci, zařízení pro tryskání a stříkání vlastních výrobků a polotovarů, pantograf a montážní pracoviště pro kompletování 55

ocelových konstrukcí včetně expedice. Plánovaným záměrem společnosti je dosáhnout vlastního technického a výrobního zázemí, které umožní stabilizaci a zvýší schopnost společnosti konkurovat na trhu. Z vybraných faktur roku 2007 byly zjištěny průměrné hodnoty na povrchovou úpravu výrobků (náklady na dopravu, tryskání a stříkání). Náklady na dopravu při účtování 16,-Kč/km do vzdálenosti 25 km činily dle zatížení automobilu 0,3 – 0,5 Kč/kg. Tabulka č. 2: Specifikace nákladů na povrchovou úpravu výrobků (údaje v Kč/kg) Náklady/Indikátory

Dodavatelé

Ve vlastní režii

Rozdíl

Náklady na dopravu

0,40

0,00

0,40

Náklady na tryskání

2,40

2,16

0,24

Náklady na stříkání Náklady na vrstvu navíc Celkem

2,00

1,80

0,20

2,50

2,25

0,25

7,30

6,21

1,09

V roce 2007 se dosáhlo průměrných nákladů na povrchovou úpravu výrobků včetně dopravy 7,3 Kč/kg. V případě, že by firma prováděla povrchové úpravy výrobků sama, činily by náklady 6,21 Kč/kg. Firma dosáhla v roce 2007 zisku 5 769 tis. Kč s tím, že v tomto roce 70% povrchových úprav a nákladů na dopravu prováděly dodavatelské firmy. Za předpokladu, že by firma prováděla tyto povrchové úpravy samostatně, ušetřila by v nákladech 1,09 Kč/kg výrobku. Úspora při objemu produkce 1200 tun by činila 1 308 tis. Kč. Skladováním materiálu v zastřešeném objektu společnost sníží náklady na opracování surového materiálu v průměru o 1% z celkové částky 43 294 tis. Kč, což znamená úsporu 432,94 tis. Kč. Vybavením výrobní haly jeřábem dosáhne společnost úspory při dopravě a manipulaci materiálu 1 500 pracovních hodin na jednoho pracovníka. Náklady na 1 hodinu činí 290,- Kč. Snížením počtu pracovních hodin společnost ušetří 435 tis. Kč nákladů. Přemístěním pantografu výrobní haly dochází k úspoře při dopravě materiálu a polotovarů 30 km za jeden pracovní den. Při počtu 250 pracovních dnů ušetří firma celkem 7 500 km. Při nákladech 16,- Kč/km to znamená úsporu 120 000,- Kč. V celkovém vyjádření by činila úspora 2 295,94 tis. Kč. 56

Společnost předpokládá, že v roce 2009 bude výrobní halu využívat z 50% z důvodu snahy najít ideální rozmístění pracovišť a optimální dopravní trasy pro materiál, polotovary a výrobky. Výrobní hala bude využívána pouze pro skladování, manipulaci s materiálem a provoz pantografu. V tomto roce se počítá s instalací a zkušebním provozem stříkacího a tryskacího zařízení, které umožní v roce 2010 maximální využití výrobní haly. Na základě propočtů úspor u jednotlivých operací společnost plánuje v roce 2010 zvýšení zisku o částku 2 295,94 tis. Kč.

4.8.2 Plán realizace investice Úkolem je provést realizaci výstavby a technologického vybavení pro tryskání výrobků, povrchovou úpravu stříkáním a expedici výrobků. Objekty se přitom musí realizovat tak, aby každou dokončenou dílčí část bylo možno využívat v plném rozsahu. 1. Etapa Na ploše za obloukovou halou se bude realizovat objekt určený pro tryskání a stříkání výrobků. Základní objekt tvoří ocelová nezateplená hala o rozměru 15 x 33 metrů. Rozměr haly je limitován zachováním účelové komunikace, která musí být průjezdná i pro kamionové návěsy. Součástí první etapy jsou stavební úpravy zateplených prostorů pro umístění technologie. Jedná se o tryskací komoru a komoru pro stříkání, případně odsávání a rekuperace tepla, což jsou procesy, které musí být řešeny společně. 2. Etapa Výstavba haly jako prodloužení stávající betonové haly. Tato část bude sloužit jako sklad polotovarů. Zde bude umístěn pantograf na pálení podle šablon a část bude využívána pro expedici. Tato výrobní plocha bude obsluhována mostovým jeřábem o nosnosti 10 tun. 57

4.8.3 Určení celkových nákladů na realizaci investice Z kalkulace nákladů plánované investice vyplývá, že celá investice bude celkem stát 10 721 tis. Kč. Z této částky pak 4 507 tis. Kč

jsou náklady na

realizaci 1. etapy, 5 099 tis. Kč jsou náklady na realizaci 2. etapy a 1 155 tis. Kč jsou náklady na pořízení mostového jeřábu. Firma XY, a. s. je schopna z vlastních zdrojů uhradit částku 5 721 tis. Kč. Na zbývající částku 5 000 tis. Kč je podána žádost o úvěr u Československé obchodní banky. Podrobné kalkulace nákladů 1. a 2. etapy investice jsou uvedeny v tabulkách 3 a 4. Tabulka č. 3: Kalkulace nákladů 1. etapy plánované investice

1. Etapa - ocelová hala Základy, základové patky 12 ks - 2 x 2,1 x 1,8 = 86 x 2 500

250 tis. Kč

Vlastní hala 33 x 15 x (6,2 + 8,5)/2 = 3 650 m3 Při stanovení vel. objektu činí náklad na 1m3 ocel. konstrukce 790 Kč/m3 Cena ocelové konstrukce 3 650 x 790 = 2 884 000

2 884 tis. Kč

Obvodový plášť z plechu 919 m2 x 220

184 tis. Kč

Obvodová zeď 128 m2 x 2 500

320 tis. Kč

Rozvod elekro, napojení strojů, osvětlení Vestavky pro umístění strojů

400 tis. Kč

252 m3 x 2 000

504 tis. Kč

Celkové náklady 1. etapy

4 507 tis. Kč

58

Tabulka č. 4: Kalkulace nákladů 2. etapy plánované investice

2. Etapa - levý trakt ocelové haly Základy dle 1. etapy 215 x 1,1 Vlastní hala dle 1. etapy 2 884 x 1,1

230 tis. Kč

3 175 tis. Kč

Opláštění haly (obvodový plášť - zateplený panel) 424 x 900

390 tis. Kč

Střešní plášť - zateplený panel 495 x 1 300

644 tis. Kč

Rozvod elektro 50% ceny stávající výrobní haly

450 tis. Kč

Rozvod plynu Technologie vytápění 145 x 1,1

50 tis. Kč 160 tis. Kč

Celkové náklady 2. etapy

5 099 tis. Kč

Mostový jeřáb o nosnosti 10 tun

1 115 tis. Kč

4.8.4 Hodnocení efektivnosti investice Údaje potřebné pro zhodnocení investice byly zjistěny z předběžné kalkulace nákladů a očekávaných příjmů z plánované investice. Podnik XY kalkuluje s výnosností 10%. Pro výpočty peněžních hodnot byly použity metody čisté současné hodnoty a modifikované metody čisté současné hodnoty, při které se kapitálový výdaj uskutečňuje postupně. Z hodnot z uvedených tabulkách 5 a 6 vyplývá, že náklady na realizaci investice se společnosti vrátí v roce 2014 respektive v roce 2018. 59

Tabulka č. 5: Metoda čisté současné hodnoty – metoda 1 (údaje v tis. Kč) Položka/Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

4 507

6 214

0

0

0

0

0

0

1 148

2 296

2 296

2 296

2 296

2 296

Celkem

-4 507

- 5 066

2 296

2 296

2 296

2 296

2 296

Kumulativní součet let

-4 507

-7 277

-4 981

-2 685

Kapitálové výdaje Peněžní příjmy

-9 573

-489

+1 807

Čistá současná hodnota byla dosažena odečtením diskontovaných peněžních příjmů z plánované investice od kapitálových výdajů. Tabulka č. 6: Metoda čisté současné hodnoty aktualizovaná při uskutečňování kapitálových výdajů postupně – metoda 2 (údaje v tis. Kč) Rok

Kapitálový výdaj v Kč

Odúročitel

Disk. kapitálový výdaj

2008

4507

0,91

4096,9

2009

6214

0,83

5132,8

Celkové kapitálové výdaje

9 229 627 Kč

Rok

Peněžní příjem v Kč

Odúročitel

Disk. peněžní příjem

2008

0

0,75

0

2009

1148

0,68

784,1

2010

2296

0,62

1423,5

2011

2296

0,56

1294,9

2012

2296

0,51

1177,8

2013

2296

0,47

1069,9

2014

2296

0,42

973,5

2015

2296

0,39

886,3

2016

2296

0,35

805,9

2017

2296

0,32

732,4

2018

2296

0,29

665,8

Celkový peněžní příjem

9 814 252 Kč

ČSH = 9 814 252 Kč – 9 229 627 Kč = 584 625 Kč

60

Touto metodou výpočtu bylo zjištěno, že v roce 2018 bude nabývat ČSH projektu kladných hodnot a tedy je možno usuzovat, že tento projekt je pro podnik přijatelný.

4.8.5 Ekonomické zhodnocení Společnost předpokládá v roce 2008 získání dlouhodobého úvěru na celkovou částku 5 000 000,- Kč. Z této částky se bude čerpat postupně v roce 2008 2,5 mil. Kč, v roce 2009 druhá polovina, tedy také 2,5 mil. Kč. Dlouhodobý úvěr bude společnost splácet v letech 2010 až 2013. Předpokládá se rovnoměrné splácení – každý rok částka 1 250 tis. Kč. Společnost kalkuluje s úroky z úvěru ve výši 9 %. Tabulka č. 7: Splátkový kalendář (údaje v tis. Kč) Položka/Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Čerpání dl. úvěrů

2 500

2 500

0

0

0

0

Splátky dl. úvěrů

0

0

1 250

1 250

1 250

1 250

2 500

5 000

3 750

2 500

1 250

0

Stav dl. Úvěrů

Tabulka č. 8: Investiční potřeby (údaje v tis. Kč) Rok/Událost

Období

Krytí

2008

2009

Úvěr

Vlastní

I. Etapa

4 507

0

2 500

2 007

II. Etapa

0

5 099

2 500

2 599

0

1 115

0

1 115

4 507

6 214

5 000

5 721

Mostový jeřáb Celkem

ČSOB, a. s. předpokládá dostatečné zajištění poskytnutého úvěru. Proto je splacení úvěru a úroků zajištěno zejména: zástavním právem k nemovitosti, která je předmětem plánované investice v hodnotě 4 500 tis. Kč zástavním právem k pohledávkám do výše 6 000 tis. Kč

61

•

Bilance aktiv a pasiv

Přehled o majetku a závazcích firmy uvádí předpokládaný stav majetku a zdroje jeho krytí ke konci roku. Součástí žádosti o úvěr je přiložení rozvahy za roky 2006 a 2007, které jsou obsaženy v příloze č. 5. Zároveň musí být přiložena plánovaná bilance aktiv a pasiv na roky 2008 až 2013, tedy na celou dobu čerpání a splácení dlouhodobého úvěru. Plánovaná bilance aktiv a pasiv je uvedena v příloze č. 6. Z bilance aktiv a pasiv vyplývá, že plánovaný dlouhodobý úvěr výrazně nezvýší cizí zdroje podniku, a celková zadluženost společnosti zůstane v přijatelném rozsahu. •

Výkaz zisků a ztrát

Zpracovaný výhled výnosů, nákladů a tvorby zisku je zpracován na úrovni objemu tržeb v současné době s ohledem na plánované roční zvýšení tržeb přibližně o 5 %. V plánu na roky 2008 až 2013 bylo zohledněno, že od roku 2008 společnost předpokládá každým rokem přidělit 5 mil. Kč z hospodářského výsledku na dividendy akcionářům. Součástí žádosti o úvěr je přiložení výkazu zisků a ztrát za roky 2006 a 2007, které jsou uvedeny v příloze č. 7. Současně musí být přiloženy plánované výkazy zisků a ztrát na roky 2008 až 2013, tedy na celou dobu čerpání a splácení dlouhodobého úvěru. Plán tvorby a rozdělení zisku na roky 2008 až 2013 je uveden v příloze č. 8. •

Tok peněžní hotovosti

Cash flow za roky 2006 a 2007 je uvedeno v příloze č. 9. Plánovaný vývoj cash flow v letech 2008 až 2013 je uveden v příloze č. 10. Z údajů v cash flow je patrné, že společnost bude mít i v budoucnu stabilní vývoj a bude i nadále vytvářet dostatečný objem zdrojů, což je předpokladem toho, aby firma dostála svým závazkům vůči bance.

62

4.8.6 Vybrané ukazatele finanční situace podniku Při posuzování důvěryhodnosti klienta klade ČSOB, a. s. důraz na následující ukazatele. • Ukazatelé rentability a aktivity

Tabulka č. 9: Ukazatel rentability tržeb z provozního HV (v %) Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Hodnota

4,2

2,3

7,1

7,3

7,5

7,6

7,5

7,2

ČSOB, a. s. požaduje, aby tento ukazatel nabýval hodnot větších než 4 %. Tuto podmínku společnost nesplnila v roce 2007, kdy firma XY dosáhla nejmenšího zisku za celou dobu svého působení. Proto již v tomto roce společnost provedla opatření, která by měla vést ke zvýšení zisku. Jedná se především o orientaci společnosti na zahraniční trhy a rozšíření stávající nabídky výrobků. Také dokončení plánované investice sníží náklady na konečnou úpravu výrobků, a tím v konečné fázi zvýší zisky společnosti. Vývoj tohoto ukazatele od roku 2008 již dosahuje pozitivních hodnot.

Tabulka č. 10: Ukazatel doby obratu zásob (ve dnech) Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Hodnota

62

61

61

62

62

60

61

59

U tohoto ukazatele ČSOB, a. s. požaduje, aby nenabýval hodnot větších než 70 dní. Tuto podmínku splňuje společnost ve všech sledovaných letech.

63

 

Tabulka č. 11: Ukazatel doby obratu pohle. z obch. styku (ve dnech) Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Hodnota

46

71

72

73

72

71

70

73

Z pohledu hodnocení ČSOB, a. s. nesmí hodnoty tohoto ukazatele přesáhnout dobu 75 dní. Tuto podmínku společnost splňuje ve všech sledovaných letech. Společnost XY si je vědoma, že řada odběratelů má značnou platební neukázněnost. Proto oblasti pohledávek věnuje značnou pozornost a v současné době má všechny pohledávky do lhůty splatnosti. Výše zmiňovaným ukazatelům věnuje ČSOB, a. s. největší pozornost, proto byly uvedeny na prvním místě. Pro úplnost budou ještě zmíněny následující ukazatele likvidity a zadluženosti. • Ukazatelé likvidity

Tabulka č. 12: Ukazatel běžné likvidity Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Hodnota

1,56

1,58

1,74

1,99

2,16

2,4

2,62

3,02

Optimální hodnota tohoto ukazatele je 2. Přičemž jako kritická je považována hodnota 1. U společnosti má tento ukazatel příznivou tendenci vývoje. Je ovšem nutné podotknou, že zlepšující se tendence vývoje ukazatele je způsobena také růstem zásob, které jsou nejméně likvidní položkou oběžných aktiv.

64

Tabulka č. 13: Ukazatel pohotové likvidity Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Hodnota

0,71

0,9

0,98

1,1

1,19

1,32

1,44

1,71

Optimální úroveň tohoto ukazatele je v rozmezí 0,7 – 1,2. Tomuto kritériu společnost vyhovuje v letech 2006 až 2010.

Tento ukazatel je přesnějším

vyjádřením schopnosti společnosti dostát svým závazkům. V čitateli jsou odečteny zásoby, zůstávají však pohledávky a jejich pravděpodobnost inkasa. Společnost má sice v současnosti všechny pohledávky do doby splatnosti, ale objem krátkodobých pohledávek je příliš vysoký ve vztahu ke krátkodobým závazkům. Právě z tohoto důvodu má společnost pohotovou likviditu větší než je optimální úroveň. Na tento problém si musí společnost v budoucnu dávat pozor. • Ukazatel zadluženosti  

Tabulka č. 14: Ukazatel zadluženosti (v %) Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Hodnota

42

44

41

37

34

30

27

23

Zadluženost společnosti i přes plánovaný úvěr nepřesahuje 50 %, což je příznivá situace.

4.8.7 Celkové zhodnocení společnosti Společnost XY, a. s. plánuje v letošním roce zahájit výstavbu nové haly, která bude sloužit pro povrchovou úpravu výrobků. Tato rozsáhlá investice si vyžádá celkové náklady 10 721 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že společnost je 65

schopna uhradit z vlastních zdrojů částku 5 721 tis. Kč, na zbylou částku 5 000 tis. Kč bude podána žádost o poskytnutí úvěru. O dlouhodobý úvěr bude požádána ČSOB, a. s., se kterou má XY, a. s. dlouholeté zkušenosti. Veškeré podklady k žádosti o úvěr byly koncipovány tak, aby vyhovovaly požadavkům ČSOB, a. s. To se týká především finančních ukazatelů, zaměřených na ty, které banka od svých klientů žádá. U ukazatelů doby obratu zásob, doby obratu pohledávek

z obchodního

požadovaných

hodnot

styku

dosahuje.

a

ukazatele Ukazatel

zadluženosti zadluženosti

firma taktéž

XY

již

směřuje

k pozitivním hodnotám v příštích letech. Firma by se měla v budoucnu zaměřit na zlepšení ukazatelů likvidity. Dle výsledků vypracovaného podnikatelského plánu je předpoklad, že společnost XY, a. s. bude i nadále stabilní zisková firma, která je schopna dostát svým závazkům.

66

5

Závěr Cílem diplomové práce bylo vypracovat podnikatelský záměr společnosti

XY, a. s. a na základě podnikatelského záměru připravit žádost o dlouhodobý úvěr u ČSOB, a. s. na financování plánované investice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na teoretická východiska podnikatelského záměru s ohledem na požadavky úvěrových ústavů pro zpracování podnikatelských plánů. Stěžejním oddílem diplomové práce je aplikační část, kde získané teoretické znalosti jsou aplikovány na firmu XY, a. s. Tato část je rozdělena na několik podkapitol. V části věnované charakteristice společnosti jsou popsány základní údaje o firmě s důrazem na SWOT analýzu. Součástí této podkapitoly je také nástin strategických cílů společnosti. V další části jsou postupně zmíněny výrobky a služby společnosti, analýza trhu, odbyt a výroba. Tyto kapitoly jsou zaměřeny především na hlavního nositele obratu – tzv. důlní program. Velký důraz byl

kladen na analýzu

konkurence, která má v této oblasti velký význam. U společnosti XY, a. s. jsou poté vyzdviženy přednosti firmy s doporučením dalšího rozvoje těchto předností v budoucnu. Poslední podkapitolou aplikační části je finanční plánování. Zde jsou vypracovány podklady pro žádost o dlouhodobý úvěr u ČSOB, a. s. Nejprve jsou popsány

plánované

zhodnocení.

investice

včetně

předpokládaných

nákladů

a

jejího

Z takto získaných údajů byla zjištěna celková částka, kterou

potřebuje společnost získat od ČSOB, a. s. Po vypracování splátkového kalendáře byl popsán vývoj bilance aktiv a pasiv, VZZ a cash flow do roku 2013. Posledním

67

krokem finačního plánování bylo zhodnocení finančních ukazatelů, včetně návrhů na zlepšení některých hodnot. Závěrem je možno konstatovat, že společnost XY, a. s. je v současnosti stabilní firma, která má dobrý předpoklad plánovaný úvěr získat a realizovanou investicí posílit svoje postavení na regionálním trhu. Přínosem pro společnost by také mohla být spolupráce se strategickým partnerem, který by otevřel dveře expanzi na zahraniční trhy.

68

Literatura: [1] Blackwell, E.: Podnikatelský plán, Readers International 1993, Praha. ISBN 80-901454-1-8 [2] Dethomas, A: Writing and convincing Business plan, Barrons 2001, London. ISBN: 9780764113994 [3] Fotr, J: Příprava a hodnocení podnikatelských projektů, VŠE 1994, Praha. ISBN 80-7079-759-2 [4] Kislingerová, E: Oceňování podniku, C. H. Beck 1999, Praha. ISBN 80-7179-227-6 [5] Kislingerová, E: Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku, VŠE 1999, Praha ISBN 80-7079-641-3 [6] Lasher, W: The perfect business plan made simple, 2005, London. ISBN: 0-7679-1858-4 [7] Souček, Z: Strategie úspěšného podniku, Management Press 2005, Praha. ISBN 80-85780-93-3 [8] Struck, U: Přesvědčivý podnikatelský plán, Management Press 1998, Praha. ISBN 80-85603-12-8 [9] Valach, J: Finanční řízení a rozhodování podniku, Nad zlato 2000, Praha. ISBN: 80-85626-13-6

69

Seznam grafů a tabulek: Graf č. 1: Vývoj obratu a zisku od roku 1999 Graf č. 2: Rozdělení strojírenské výroby Tabulka č. 1: Vývoj obratu a zisku od roku 1999 Tabulka č. 2: Specifikace nákladů na povrchovou úpravu výrobků Tabulka č. 3: Kalkulace nákladů 1. etapy plánované investice Tabulka č. 4: Kalkulace nákladů 2. etapy plánované investice Tabulka č. 5: Metoda čisté současné hodnoty – metoda 1 Tabulka č. 6: Metoda čisté současné hodnoty aktualizovaná při uskutečňování kapitálových výdajů postupně – metoda 2 Tabulka č. 7: Splátkový kalendář Tabulka č. 8: Investiční potřeby Tabulka č. 9: Ukazatel rentability tržeb z provozního HV Tabulka č. 10: Ukazatel doby obratu zásob Tabulka č. 11: Ukazatel doby obratu pohledávek z obchodního styku Tabulka č. 12: Ukazatel běžné likvidity Tabulka č. 13: Ukazatel pohotové likvidity Tabulka č. 14: Ukazatel zadluženosti

70