Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Domu služeb - Kotovo č. p

Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova Domu služeb - Kotovo č. p. 413 ve Vsetíně

-1-

ENERGETICKÝ AUDIT Vypracováno dle zákona „O hospodaření hospoda energií č.406/2000 .406/2000 Sb.“ §9 a vyhlášky 213/2001 Sb. a její novelizace č.425/2004 .425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Budova Domu služeb - Kotovo č. p. 413 ve Vsetíně

Zadavatel:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Schválil:

Ing. Karel Zubek

Zhotovitel:

AB Solartrip s. r. o.

Počet výtisků: 2 Počet stran: 116 Počet příloh: 6 Datum vydání: 25. 7. 2010

Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679

Výtisk č.: Evidenční č.:

1 EA-19 9-07/2010

e-mail: [email protected]

Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova Domu služeb - Kotovo č. p. 413 ve Vsetíně

-2-

OBSAH:

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy ....... 4 1.1. Identifikační údaje .................................................................................................................................... 4 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu ......................................................................................................................................... 4 1.1.2. Identifikace energetického auditora ............................................................................................................................... 4 1.1.3. Předmět energetického auditu ........................................................................................................................................ 4 1.1.4. Zadání energetického auditu ........................................................................................................................................... 5 1.1.5. Účel energetického auditu ................................................................................................................................................ 5

1.2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................................ 6 1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech ........................................................................... 8 1.2.2. Budova DS Kotovo – stavební část ............................................................................................................................ 14 1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV ............................................................................ 20 1.2.4. Rozvody tepla.................................................................................................................................................................... 23 1.2.5. Rozvody, spotřebiče a zdroj zemního plynu ............................................................................................................. 24 1.2.6. Rozvody elektro zdroj el. energie ................................................................................................................................. 24 1.2.7. Podstatné spotřebiče el. energie .................................................................................................................................. 25 1.2.8. Osvětlení ............................................................................................................................................................................ 25 1.2.9. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) .................................................................................................................... 27 1.2.10. Významné energetické výrobní technologie ............................................................................................................ 27

1.3. Zhodnocení výchozího stavu ............................................................................................................... 28 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů.................................................................................................... 28 1.3.2. Energetické bilance.......................................................................................................................................................... 28 1.3.3. Energetické hodnocení objektu ..................................................................................................................................... 30 1.3.4. Porovnání prům. součinitele prostupu objektu ......................................................................................................... 31 1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií ................................................................................. 32 1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV................................................................................................................................ 35 1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství..................................................................................... 36 1.3.8. Hospodaření s energiemi ............................................................................................................................................... 39 1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor ....................................................................................................................... 41

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie .............................................................................. 42 2.1. Návrh technického řešení ..................................................................................................................... 42 2.2. Stanovení celkových investičních nákladů ....................................................................................... 60

3. Ekonomické vyhodnocení ............................................................................................................. 61 3.1. Prostá doba návratnosti ........................................................................................................................ 61 3.2. Ekonomické ukazatele........................................................................................................................... 62

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí ............................................................. 63 5. Výstupy energetického auditu...................................................................................................... 64 5.1. Celková výše energetických úspor ..................................................................................................... 64 5.2. Výběr optimální varianty ....................................................................................................................... 66 5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie ............................................................................. 67 5.4. Závěrečný posudek energetického auditora ..................................................................................... 68




-3-

Přílohy 1 Foto, situace 2 Opatření, varianty 3 Ekonomické hodnocení 4 Evidenční list energetického auditu 5 Osvědčení o odborné způsobilosti 6 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy

4 A4 20 A4 2 A4 2 A4 1 A4 15 A4

Výchozí podklady: Projektová dokumentace stavební části a TZB Revizní zprávy elektro, plyn Podklady spotřeby energie (faktury - el. energie, teplo) Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura Fotografická dokumentace Informace od správce a údržby aj.




-4-

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy 1.1. Identifikační údaje 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu 1.

Název a adresa:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín

2.

Právní forma:

obecně prospěšná společnost

3.

Telefon, fax a e-mail:

571 811 800, 571 811 801

4.

e-mail:

5.

Jméno odpovědného zástupce:

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

6.

IČ:

26863081

7.

Název a adresa předmětu auditu:

Budova Domu služeb - Kotovo č. p. 413, 755 01 Vsetín, zástupce pan Ing. Antonín Janota (ved. útvaru správy majetku)

8.

Telefon, fax a e-mail:

tel: 571 491 220, email: [email protected]

[email protected]

1.1.2. Identifikace energetického auditora 8.

Název a adresa firmy:

Karel Zubek, Ing.

9.

Telefonní a faxové spojení:

777 238 679

10.

IČ:

12648434

11.

Jméno a adresa auditora:

Ing. Karel Zubek, Na plavisku 1235, 755 01 Vsetín

12.

Oprávnění č.:

č. 627 (dne 26.6.2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu)

1.1.3. Předmět energetického auditu 13.

Předmět:

Budova Domu služeb - Kotovo č. p. 413 ve Vsetíně

14.

Místo stavby:

Vsetín (kód obce: 541630), místní část Rokytnice

15.

Adresa:

Kotova č. p. 413, 755 01 Vsetín

16.

Vlastník:

Město Vsetín (IČ: 00304450), Svárov 1080, 755 24 Vsetín

17.

Uživatel:

Město Vsetín, Svárov 1080, 755 24 Vsetín prostřednictvím Vsetínské správní a investiční, p. o.




-5-

18.

Katastrální území:

Rokytnice u Vsetína 786951, parcela č. 115/1, 115/2, 115/3, 115/4, 115/5, 115/6 a 115/8, LV č. 10001

19.

Způsob využití:

stavba občanského vybavení

1.1.4. Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: -

z požadavků zadavatele z „Metodiky energetického auditu“, jenž je obsažena ve vyhlášce č. 213/2001 Sb. a její novelizace Ministerstva průmyslu a obchodu

1.1.5. Účel energetického auditu Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým potřebám energií v objektu Dům služeb Kotova č. p. 413 ve Vsetíně v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Účelem zpracování energetického auditu je dále posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému, přípravy a dodávky TV, spotřeby elektrické energie, tepla, provozu technologie výměníkové stanice tepla, vzduchotechniky aj., přičemž výchozím stavem je stávající standardizovaný stav využití budovy. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření.




-6-

1.2. Popis výchozího stavu Budova Domu služeb Kotovo č. p. 413 ve Vsetíně (dále jen DS Kotovo) se nachází jižně od centra města Vsetína, ve čtvrti Rokytnice, východně od silnice II. třídy č. 69 směrem na Zlín. Stavba, která je součástí sídliště panelových domů Rokytnice, je řešena v jednom podzemním a dvou nadzemních podlažích a členěna do tří samostatných bloků, tj. část A, B a C. Při výstavbě byla použita technologie MS-OB s montovanými železobetonovými základy v kombinaci s lehkým opláštěním. Budova občanské vybavenosti DS Kotovo, je dnes využita především k provozování služeb a obchodu. Terén na kterém budova stojí, je rovinatý. Výstavba objektu proběhla v osmdesátých letech minulého století. Stávající stav Vytápěný objem objektu: Vytápěná plocha objektu:

3

15 350 m 2 3 949 m

Budova DS Kotovo č. p. 413 ve Vsetíně, se nachází v nadmořské výšce cca 352 m. n. m. Souřadnice umístění objektu jsou 49° 19' 59", severní ší řky, 17° 59' 15" východní délky.

základní údaje (stávající stav): - počet uživatelů

odhadem cca 90 000 - 100 000 návštěvníků ročně - návštěvníci samoobsluhy, restaurace, obchodů, zdravotního střediska, knihovny, pošty, pronajímaných prostor aj. - počet zaměstnanců cca 15 osob (zaměstnanci pronajímaných prostor +uklizečky aj.) - pracovní doba od 6oo do 22oo hodin denně mimo víkendy, restaurace v provozu i o víkendech - provozní režim celoroční provoz včetně prázdnin a částečně svátků - popis činnosti provoz restaurace, samoobsluhy, knihovny, zdravotního střediska, kancelářská a obchodní činnost, provoz garáží a skladovacích prostor - rok výstavby r. 1980 - 1982 - rekonstrukce objektu výměna střešní krytiny r. 2007 - 2009 - technické zařízeni převážnou část podstatného technického zařízení v objektu je výměníkové stanice tepla, vzduchotechnické jednotky, zařízení kuchyně v provozu restaurace, chladící zařízení pro obchody (část B) - zdroj tepla pro ÚT dálkový zdroj tepla z místního CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.) - zdroj tepla pro TV el. lokální ohřívače TV - zdroje elektrické energie zdrojem elektrické energie (dále jen EE) je nn síť ČEZ, a.s., dodavatelem EE je ČEZ, a. s. - zdroje zemního plynu Severomoravská plynárenská, a. s. - rozvody tepelné energie páteřní rozvody ÚT a TV jsou taženy pod stropem v I. P. P., rozvody ÚT jsou původní teplovodní dvoutrubkové s nuceným oběhem a teplotním spádem 90/70oC, jako otopná tělesa v budově jsou použity převážně článková litinová tělesa s radiátorovými ventily bez termostatických hlavic - rozvody el. energie jsou původní s dílčími úpravami realizovanými během provozu - osvětlení instalována většinou původní zářivková a žárovková svítidla, bez automatické na intenzitu osvětlenosti reagující regulace, na několika místech jsou instalována pohybová čidla - vzduchotechnika ve II. N. P. je instalována hlavní rovnotlaká vzduchotechnická jednotka pro ventilaci prostoru restaurace a odsávání v kuchyni, bez Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679



-7-

rekuperačního výměníku, systém větrání ostatních částí budovy je většinou přirozený, okenními a dveřními rámy, sociální prostory jsou vybaveny odtahovými ventilátory - chlazení pro chlazení a mražení potravin v budově jsou použita běžná chladící a mrazící zařízení - měření spotřeb fakturační měření (v majetku dodavatele paliv a energie): - elektrická energie - 17 ks fakturačního měřidla + další podružné elektroměry - spotřeba studené vody - 9 ks fakturačního měřidla - spotřeba tepla - 1 ks fakturačního měřidla (1 x přívod TE do budovy a 1 x podružné měření - spotřeba tepla pro ÚT samoobsluhy) - spotřeba zemního plynu - 2 ks fakturačního měřidla (provoz restaurace a zubní laboratoře) - prodej energií přeúčtovává se spotřeba tepla pro ÚT, studená voda a spotřeba el. energie, prodej dalších energií není realizován - dokumentace k dispozici byly následující podklady a dokumentace: • Projektová dokumentace (stavební, revizní zprávy elektro, plyn atd.) • Fotografická dokumentace • Údaje o spotřebě el. energie, tepla, a studené vody • Zákony, vyhlášky, normy, předpisy • Informace (správce a provozovatele aj.) Obr. č. 1: Situační schéma objektu DS Kotovo

DS Kotovo




-8-

1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následující tabulce je přehled energetických vstupů a to ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur a údajů zadavatele energetického auditu a současně i provozovatele objektu. Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: -

elektrická energie EE teplo TE (CZT) zemní plyn ZP (jen pro nájemce restaurace a zubní laboratoře)

Obr. č. 2: Informativní tok uvažovaných energií v objektu DS Kotovo

Elektrická energie provoz, osvětlení, kuchyně, vzduchotechniky, ostatní el. spot.

Teplo (CZT) provoz ÚT, ohřev TV

DS Kotovo

ZP kuchyň, zubní laboratoř (nájemce)

Mimo uvedené druhy energií je v objektu zaznamenávána pomocí fakturačních vodoměrů i spotřeba studené vody.




-9-

V následující tabulce je přehled základních údajů o energetických vstupech a výstupech. Tabulka obsahuje údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur zadavatele energetického auditu a zaznamenaných údajů od provozovatele. Součástí celkových nákladů není DPH. Tabulka č. 1: Energetické vstupy a výstupy r. 2006 Pro rok: 2006 Vstupy paliv a energie

Jednotka

El. energie MWh Teplo GJ 3 *Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

46 2 204 -

3,6 -

165 2 204 2 369 2 369

Roční náklady v Kč 116 547 1 082 164 1 198 711 1 198 711

*zemní plyn je využíván pouze v prostoru kuchyně a zubní laboratoře, vše je v nájmu

Tabulka č. 2: Energetické vstupy a výstupy r. 2007 Pro rok: 2007 Vstupy paliv a energie

Jednotka


Množství


Přepočet na GJ

49 1 892 -

3,6 -

177 1 892 2 070 2 070

Roční náklady v Kč 136 471 900 778 1 037 248 1 037 248

*zemní plyn je využíván pouze v prostoru kuchyně a zubní laboratoře, vše je v nájmu




- 10 -

Tabulka č. 3:: Energetické vstupy a výstupy r. 2008 Pro rok: 2008 Vstupy paliv a energie

Jednotka


Množství


Přepočet et na GJ

47 1 954 -

3,6 -

170 1 954 2 124 2 124


*zemní plyn je využíván pouze v prostoru kuchyně kuchyn a zubní laboratoře, vše je v nájmu

Graf č. 1: Celková spotřeba eba energií v r. 2008 Celková spotřeba eba energií r. 2008 v GJ

Celková spotřeba energií v r. 2008 v K Kč Nákup el. energie 12%

Nákup el. energie 8%

Nákup tepla 92%

Nákup tepla 88%

Z výše uvedených údajů v tabulce je patrné, že spot spotřeba tepla cca 92% % je na rozdíl od spot spotřeby el. energie cca 8% podstatně vyšší. Podíl tepla na celkové finanční finan částce ástce za teplo je cca 88% a el. energii cca 12%.




- 11 -

Z důvodu odlišných stávajících provozních podmínek při užívání objektu DS Kotovo (nejsou využity 100% provozované prostory) byla vypočtena a sestavena tabulka s energetickými vstupy a výstupy pro standardizovaný doporučený stav užívání objektu – tj. stav v souladu s podmínkami vnitřního a vnějšího prostředí a provozu stanovenými v technických normách a jiných předpisech (např. dle vyhl. č. 148/2007 Sb., ČSN 12831 aj.). Tabulka č. 4: Energetické vstupy a výstupy r. 2010 (výchozí stav) Pro rok: 2010 Vstupy paliv a energie

Jednotka


Množství


Přepočet na GJ

47 2 988 -

3,6 -

170 2 988 3 158 3 158


* zemní plyn je využíván pouze v prostoru kuchyně a zubní laboratoře, vše je v nájmu

Dodavatel elektrické energie V budově DS Kotovo se nachází 17 samostatných fakturačních elektroměrů pro měření spotřeby EE, z čehož jsou tři, které jsou určeny pro odběr majitele budovy. Pro podružné měření spotřeby el. energie u pronajímaných prostor jsou zde pronajímatelem objektu instalovány další podružné elektroměry. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Odběratel – Město Vsetín, IČ: 00304450, Svárov 1080, 755 01 Vsetín •

Odběrné místo – č. 0002081472, Rokytnice č. p. 413, 755 01 Vsetín, elektroměr dvousazbový č. 92405661, sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 50 A. Pronajímané prostory.

•

Odběrné místo – č. 0002078918, Rokytnice č. p. 413, 755 01 Vsetín, elektroměr dvousazbový č. 44547507, sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 50 A. Pronajímané prostory.

•

Odběrné místo – č. 0002078936, Rokytnice č. p. 413, 755 01 Vsetín, elektroměr dvousazbový č. 37111699, sazba C25d, produkt Akumulace 8,, jistič 3 x 100 A. Pronajímané prostory.



Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. o.p ENERGETICKÝ AUDIT – Budova Domu služeb - Kotovo č. p. 413 ve Vsetíně

- 12 -

Tabulka č. 5: Spotřeby EE r. 2006 – 2008 Rok

Celkem EE (MWh/rok)

Cena celkem (Kč/rok) bez DPH a bez pevných poplatků

Cena (Kč/kWh) /kWh) bez DPH

2006 2007 2008

45,9 49,2 47,3

116 547,2 136 470,7 152 989,2

2,5 2,8 3,2

Graf č. 2:: Celková fakturovaná spotřeba spotř EE v r. 2006 – 2008 objekt DS Kotovo

spotřeba v MWh

Spotřeba eba elektrické energie v MWh DS Kotovo 413 Vsetín 50 40 30 20 10 0 2006

2007 rok

2008

Spotřeba eba el. energie je za poslední ttřii roky vyrovnaná. Nedochází zde k podstatným odchylkám při spotřebě el. energie v budově. Dodavatel tepla Dodavatelem lem dálkového tepla je firma Zásobování teplem Vsetín, a. s. (dále jen CZT). Teplo je dodáváno z výměníku tepla umístěného v I. P. P. budovy. Tabulka č. 6: Spotřeby eby tepla r. 2006 – 2008 (ÚT) Rok

Celkem teplo pro ÚT (GJ/rok)

Cena celkem bez b DPH (Kč/rok)

Cena (Kč/GJ)

2006 2007 2008

2 204,0 1 892,4 1 953,7

1 082 164,0 900 777,6 1 137 053,4

491,0 476,0 582,0




- 13 -

Graf č. 3:: Celková fakturovaná spotřeba spotř TE v r. 2006 – 2008 objekt DS Kotovo

Spotřeba tepla v GJ - DS Kotovo 413 Vsetín

spotřeba v GJ

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2006

2007

2008

rok

Teplo z CZT pro budovu DS Kotovo, Kotovo je využíváno výhradně k vytápění ní budovy. Dv Dvě kalorimetrická měřidla jsou umístěna v I. P.. P. budovy, ve výměníkové vým níkové stanici tepla a zaznamenávají 1 x celkovou spotřebu tepla pro celý objekt pro ÚT a 1 x podružné m měření pro spotřebu tepla v samoobsluze. Fakturace tepla je provedena mezi jednotlivými nájemci prostor DS Kotovo, dle počtu tu metrů čtverečních na základě využívané plochy a jejich činnosti. innosti. Tabulka č.7: Spotřeba eba tepla na vytápění vytáp v přepočtu na denostupně DS Kotovo (dle skutečných skute spotřeb) Vstupy paliv a energií 2006 2007 2008 Skutečná spotřeba na ÚT Počet denostupňů Rozdíl proti DDP 50 Přepočtená spotřeba Počet topných dnů Průměrná venkovní teplota (tes)

GJ D % GJ st.C

2 204,0 3 414 100,2 2 199,8 244 3,37

1 892,4 3 145 92,3 2 050,4 244 4,26

1 953,7 2 857 83,8 2 330,4 246 4,6

0

Pozn.: DDP50 – 50-titi letý dlouhodobý průměr prům (3 408 D ) 0 tis=18 C (průměrná výpočtová tová vnitřní vnitř teplota v celém objektu)

Průměrná spotřeba eba tepla pro vytápění vytáp za období let 2006 až 2008 s přepo řepočtem na denostupně činí 2 194 GJ/rok. Dodavatel zemního plynu V budově DS Kotovo se nachází dva samostatné fakturační plynoměr pro měření ěření spotřeby spot ZP pro plynové spotřebiče v kuchyni a zubní laboratoře. laborato Kuchyň i zubní laboratoře jsou v nájmu jiného subjektu.




- 14 -

1.2.2. Budova DS Kotovo – stavební část Základní popis Objekt DS Kotovo se nachází jižně od centra města Vsetín v městské části Rokytnice. Foto č. 1: Budova DS Kotovo(severovýchodní pohled)

Další fotografie v příloze č. 1. DS Kotovo je třípodlažní polyfunkční budova, která slouží především pro účely poskytování služeb a provozování kancelářských skladových a obchodních prostor. Budova byla zkolaudována v osmdesátých letech minulého století a od té doby zde nebyla provedena významná stavební rekonstrukce. Objekt DS Kotovo, který je sestaven ze tří bloků ve tvaru písmena U, je proveden jako montovaný MS-OB systém s železobetonovými pilíři. Část v I. N. P. části C (bývalý velký sál) je provedena jako konstrukční systém MS-OB-HAL. Venkovní obvodové zdi jsou nezateplené, většinou s lehkým nedostatečně zatepleným pláštěm (boletický panel) nebo z keramických panelů, z části z děrovaných pálených cihel. Ochlazovaná zeď v suterénu (plná cihla) oddělující vytápěný a nevytápěný prostor je bez tepelné izolace. Střešní plochá jednoplášťová zateplená konstrukce na stropní desce je s nedostatečnou tepelnou izolací polystyrénem. Střešní plochá zateplená konstrukce na stropní desce na vaznících MS-OB-HAL je jednoplášťová s živičnými pásy, na bednění a nezatepleným podhledem, kterým byla v minulosti snížena výška stropu. Podlahové betonové konstrukce na zemi u vytápěných prostor, jsou částečně se zateplením polystyrénem o tl. 30 mm, s podlahovou krytinou z dlažby, PVC nebo koberce. Stropní konstrukce ze stropních panelů nad suterénem je bez zateplení. Nedostatečně zateplená je i stropní venkovní konstrukce nad průchodem a pod prostorem původního sálu. Část podlahové betonové konstrukce na zemi je bez zateplení, s podlahovou krytinou z keramické dlažby. Otvorové výplně v budově jsou většinou původní dřevěná a kovová zdvojená nebo jednoduchá okna. V obvodovém plášti, jsou vsazeny kovové prosklené stěny a dveře s jednoduchým zasklením. Mezi části prosklených ploch jsou umístěny nedostatečně zateplené meziokenní vložky (MIV), u kterých bylo částečně nahrazeno čelní sklo pěnovým polystyrénem o tl. 20mm. Část plných zdí, zejména ze severní strany objektu, je vyplněna copility. Menší část stěn s copility, byla z vnitřní vytápěné strany zazděna cihlami. V ploché střeše, v prostoru části B a C jsou vsazeny světlíky. Velká část otvorových výplní má rozbité nebo prasklé zasklení.




- 15 -

Charakteristika využití budovy Stavba DS Kotovo je celá podsklepená se dvěma nadzemními podlažími a je dnes využita především k obchodním aktivitám, včetně zajištění služeb pro obyvatele sídliště (zdravotní středisko, knihovna, pošta). Objekt je rozdělen do tří bloků, tj. blok A, B a C, kde v bloku A je umístěno zdravotní středisko, obchody a další zejména skladové a kancelářské prostory. V bloku B je umístěna především samoobsluha a restaurace, včetně obslužných prostor těchto provozů. V bloku C je situována převážně knihovna, pošta, kancelářské a obchodní prostory. Vytápěna je převážná část budovy. V jednotlivých částech objektu jsou umístěny tyto prostory: I. P. P. – garáže, dílny, výměníková stanice tepla, kanceláře, sklady, chodby, sociální zařízení aj. I. N. P. část A - zdravotní středisko, kanceláře, obchody, sklady, chodby, sociální zařízení aj. část B - samoobsluha, řeznictví, obslužné prostory aj. část C - pošta, kanceláře, sklady, sociální zařízení aj. II. N. P. část A - zdravotní středisko, kanceláře, sklady, chodby, sociální zařízení aj. část B - restaurace, obslužné prostory aj. část C - knihovna, kanceláře, sklady, sociální zařízení aj. Obr. č. 3: Situační schéma včetně rozdělení budovy DS Kotovo S

J

část budovy B

část budovy C silnice č. 69 na Zlín

část budovy A

potok Rokytenka




- 16 -

Obr. č. 4: Zóny v budově I. P. P. S

J

zóna 2

zóna 1

Obr. č. 5: Zóny v budově I. N. P. S

J

zóna 3 zóna 1 zóna 2




- 17 -

Obr. č. 6: Zóny v budově II. N. P. S

J

zóna 3 zóna 1 zóna 2

Stavební konstrukce stávající stav -

-

-

-

Neprůsvitný obvodový plášť Venkovní obvodové nezateplené zdi objektu, jsou provedeny z keramických panelů a z části z boletických dostatečně nezateplených panelů. U části boletických panelů bylo prosklení nahrazeno EPS o tl. 20 mm (včetně omítky) z důvodu jejich poškození (vypadávání z dřevěného rámu). Menší část venkovního pláště (I. P. P. a I. N. P.) je provedeno z děrovaných i plných pálených cihel. Stávající stav venkovního obvodového pláště je bez zásadního poškození. Střešní a stropní konstrukce Střešní plochá jednoplášťová zateplená konstrukce na stropní desce je s nedostatečnou tepelnou izolací polystyrénem o tl. 50mm. Střešní plochá jednoplášťová nedostatečně zateplená konstrukce na vaznících Ms-OB-HAL je jednoplášťová s živičnými pásy, na bednění. V prostoru bývalého sálu byl strop snížen nezatepleným podhledem. Stropní konstrukce ze stropních panelů nad suterénem je bez zateplení. Nedostatečně zateplená je i stropní konstrukce nad průchodem a pod prostorem původního sálu. Podlaha Betonová podlaha na terénu je zhotovena na zhutněné vrstvě štěrkopísku s hydroizolací proti zemní vlhkosti. Část podlahové betonové konstrukce na zemi je bez dodatečného zateplení (sklady, chodby) a část je s tepelnou izolací (polystyrén) o tl. cca 30 mm. Povrch je většinou dlažba nebo PVC. Otvorové výplně Otvorové výplně jsou většinou původní. V objektu jsou použita převážně zdvojená dřevěná nebo jednoduchá kovová okna. Vstupní dveře do budovy včetně prosklení u dveří a výloh obchodů, jsou provedeny v kovovém (hliník) rámu s jednoduchým prosklením. Na většině oken je provedeno těsnění okenních spár pomocí plechového těsnění, které je však již většinou strhlé nebo poškozené. Tato okna jsou proto z větší části v nevyhovujícím stavu (nedoléhají rámy




- 18 -

jednotlivých oken, v některých případech nejdou okna otevřít a naopak zavřít, těsnění je strhlé, poškození nátěru a kování oken atd.). Míra opotřebení těchto otvorových výplní byla odhadnuta na cca 20%. Mezi části prosklených ploch jsou umístěny prosklené nedostatečně zateplené meziokenní vložky (MIV). Část obvodového pláště v I. N. P. je provedena copility, které jsou na mnoha místech poškozeny. V některých částech objektu byl značně poškozené copility překryty deskami, nebo obezděny plnými cihlami z vnitřní vytápěné části budovy. Světlíky v ploché střeše jsou provedeny z plastu. Většina prosklených ploch je v objektu stíněna horizontálními kovovými žaluziemi a bílými záclonami. Výměna stávajících oken za plastová byla provedena jen ve třech případech.

Místní a normalizované klimatické podmínky Tabulka č.8: Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky jednotka Vsetín

Lokalita Definovaná teplota pro zahájení vytápění

3,8

°C

Výpočtová venkovní teplota

-17

°C

Průměrná vnitřní teplota tis

20

°C

Počet dnů otopného období

240

den

3 888

°D

Počet denostupňů D = d (tis-tes)

Následující tabulka specifikuje základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce budovy (více příloze č. 2). Skladby jednotlivých konstrukcí byly použity z projektové dokumentace a ověřeny zpracovatelem auditu místním šetřením.




- 19 -

Tabulka č. 9: Základní údaje budovy včetně specifikace podstatných stav. konstrukcí budovy Objekt DS Kotovo Rok výstavby 1980 - 1982 Rekonstrukce Půdorysné rozměry (m) nepravidelný tvar 2 Zastavěná plocha (m ) 1 562 Počet N. P. 2 Počet P. P. 1 Výška budovy (m) 9,6 Světlá výška (m) 3,0 – 3,3 Konstrukční výška (m) 3,3 – 3,6 2 Vytápěná užitková plocha (m ) 3 949,2 3 Obestavený prostor vytápěný (m ) 15 350,1 2 Plocha plné části fasády celkem (m ) 1 899,3 2 Plocha otvorových výplní (m ) 897,3 2 Plocha střechy, stropu (m ) 1 935,2 2 Plocha podlahy na terénu (m ) 1 979,5 2 Celková plocha ochlaz. konstrukcí (m ) 6 711,3 Geometrická charakteristika A/V 0,44 Označení zóny Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 Kanceláře, pošta, obchody, soc. Restaurace, Charakteristika Chodby, sklady aj. prostory, šatny potraviny o Průměrná vnitřní teplota ( C) 21 15 20 2 Vytápěná plocha ( m ) 1 935 652 1 362 3 Obestavený prostor vytápěný ( m ) 7 794 2 316 5 240 Konstrukce svislého obvodového pláště

Střešní a stropní konstrukce stávající stav

Vnitřní konstrukce stávající stav

Otvorové výplně stávající stav


Svislý nezateplený obvodový plášť je z keramických panelů nebo boletických panelů 2 U ≈ 0,713 - 1,163 W/m K. Menší část venkovního obvodového pláště a zdi v 2 suterénu je z děrovaných nezateplených cihel U ≈ 1,499- 2,542 W/m K. Tepelně technické vlastnosti původních obvodových venkovních plných konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující Nedostatečně zateplená (polystyrén o tl. 50 mm) původní jednoplášťová a plochá 2 střešní konstrukce U ≈ 0,452; 0,618 W/m K. Nezateplená stropní konstrukce 2 v suterénu U ≈ 2,110 W/m K a nedostatečně zateplená stropní venkovní konstrukce 2 nad průchodem a pod původním sálem U ≈ 1,779 W/m K Tepelně technické vlastnosti uvedené střešních a stropních konstrukcí je z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující 2 Podlahové nezateplené konstrukce na zemi U ≈ 2,547 W/m K. Podlahové zateplené 2 (polystyrén o tl. 30 až 40 mm) konstrukce na zemi U ≈ 1,275; 2,317 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující. 2 Původní zdvojená okna v dřevěném rámu U ≈ 2,5 W/m K se souč. spárové 2 -0,67 průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa . Původní jednoduchá okna v kovovém rámu 2 2 -0,67 U ≈ 5,6 W/m K se souč. spárové průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa . Prosklené 2 vstupní kovové dveře a stěny U ≈ 5,6 W/m K se souč. párové průvzdušnosti iLV ≈ 3,6 2 -0,67 2 m /sPa . Meziokenní vložky U ≈ 2,8 W/m K. Nová plastová okna s izolačním 2 2 -0,67 dvojsklem U ≈ 1,4 W/m K se souč. párové průvzdušnosti iLV ≈ 0,15 m /sPa . 2 2 Stěny z copilitu U ≈ 2,8 W/m K. Zdvojené světlíky v ploché střeše U ≈ 2,8 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených původních konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující u nových oken vyhovující



- 20 -

1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV Vytápění a dodávka TV do budovy DS Kotovo je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT). Horkovodem s teplotním spádem 140/70oC, který jde v topném kanále pod budovou.

Popis výměníkové stanice tepla (VST)

Tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla je umístěna na jižní straně objektu (I. P. P. část B) a slouží k vytápění DS Kotovo přes topnou sezónu ekt. Otopná soustava v budově je teplovodní s tepelným spádem 90/70 oC. Výměníkové stanice tepla je spravována dodavatelem teple (Zásobování teplem Vsetín, a. s.). Foto č. 2: Výměníková stanice tepla v DS Kotovo (1 x deskový výměník pro ÚT)

Tabulka č. 10: Parametry výměníkové stanice tepla v budově objektová tlakově nezávislá horkovodní výměníková stanice tepla Typ OPS Technologie 1 x deskové výměníky tepla AQT HN-1004 (rok výroby 2005) Palivo dodávka tepla z dálkového zdroje Celkový instalovaný výkon 470kW O Teplonosné medium horká voda 140/70 C Dodávka tepla v r. 2008 1 954 GJ Odhadovaná průměrná účinnost VST 99 %




- 21 -

Vnitřní rozvody tepla a další zařízení ve výměníkové stanici tepla (VST) Vstup topné horké vody (DN 100) z dálkového zdroje tepla do budovy DS Kotovo jde z topného kanálu v zemi do výměníkové stanice tepla a dále přes oběhové čerpadlo č.1 do deskového výměníku (jen pro vytápění). Vše je umístěno ve výměníkové stanici tepla v I. P. P. (část B) v samostatné místnosti. Z výměníku jde topná voda přes oběhové čerpadlo s elektronickou regulací otáček č. 2, do rozdělovače, který je umístěn u protilehlé zdi také v tomto prostoru. Odtud jde celkem sedm hlavních topných větví, tj. větev č. 1 pro ÚT potravin (DN 32), větev č. 2 pro vytápění vzduchotechniky (DN 40), větev č. 3 pro ÚT knihovny (DN 50), větev č. 4 pro vytápění části A (DN50), větev č. 5 pro ÚT restaurace (DN50), větev č. 6 pro ÚT části C (DN50), větev č. 7 pro ÚT bývalého sálu (DN32) (rozdělení rozvodů do jednotlivých prostor je odhadováno z důvodu absence jakékoli technické dokumentace a popisu rozvodů ve VS). U rozdělovače je umístěn sběrač topné vody, kde se vrací ochlazená voda zpět do VS. Na obou výměnících a topných větvích je provedeno měření teploty topné vody. Tlak v otopném systému je měřen jen u deskového výměníku. Teplovodní potrubí v VST a rozdělovačích a sběračích má tepelnou izolaci ze skelné vlny a Al fólie (tl. cca 25 mm). Menší část potrubí je s polyuretanovou tepelnou izolací (tl. 20mm). Hlavní topná větev pro prostor potravin je bez jakékoli tepelné izolace Všechny armatury, část rozvodu, včetně těles sběrače a rozdělovače je bez tepelné izolace. Hydraulické zajištění topného systému je provedeno tlakovým stojatým expandérem. Doplnění vody do topného systému se provádí ručně. Parametry topné vody, které byly zjištěny při prohlídce (4. 8. 2010, 10oo hod): teplota na vstupu do VST - 170oC teplota a tlak na výstupu z VST - 22oC, 3 bary Účinnost VST v objektu je původní. Odhadovaná ztráta tepla je cca 1%. Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. MaR (Měření a regulace) VST v objektu je vybavena samostatnou automatickou programovatelnou teplotní dálkovou regulací na vstupu do objektu. Na jednotlivých topných větvích je prováděna regulace teploty jen ručně. Možnost regulace teploty dalších jednotlivých vytápěných místností je ručně, pouze pomocí radiátorových ventilů bez termostatických hlavic. VST má vlastní měření spotřeby el. energie. Měření dodaného tepla do objektu je provedeno pomocí dvou kalorimetrických měřidel umístěných ve VST, tj. 1 x fakturační měření na přívodu do VST a 1 x podružné na větvi č. 1 (potraviny) na přívodu do rozdělovače.




- 22 -

Foto č. 3: Rozdělovač tepla pro ÚT ve VST

Dodávka TV je prováděna lokálně pomocí el. bojlerů a průtokových ohřívačů umístěných v místě spotřeby po celé budově (cca 20 ks o celkovém el. příkonu 43,5 kW). Účinnost Samostatné měření účinnosti ohřevu TV zde není a nebylo v minulosti provedeno. MaR (Měření a regulace) Ohřev TV je v budově celoroční. Na jednotlivých ohřívačích TV je provedena nejčastěji regulace ohřevu pomocí termostatu. • Jiné zdroje tepla Jiné podstatné zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu TV se v objektu DS Kotovo nenachází. • Zhodnocení stavu tepelných zdrojů, provozní evidence, předpokládaná životnost Provoz výměníkové stanice tepla pro ÚT je jen v topnou sezónu. Technický stav VST je vyhovující i přes chybějící tepelnou izolaci rozvodů a armatur. Životnost tohoto zařízení je možné odhadovat při požadované údržbě na cca 20 let, tzn. do roku 2025. VST, která je ve správě dodavatele tepla není v EA z těchto důvodů podrobněji popisována a hodnocena.




- 23 -

1.2.4. Rozvody tepla Do budovy DS Kotovo jde teplo pro ÚT, horkovodem (DN 100) do výměníkové stanice tepla pomocí topného kanálu v zemi.

• rozvody ÚT Vstup topné horké vody (DN 100) z dálkového zdroje tepla do budovy DS Kotovo jde z topného kanálu v zemi do výměníkové stanice tepla a dále do hlavního rozdělovače tepla umístěného ve výměníkové stanici (vratný rozvod z VS je ukončen pak v samostatném sběrači). Odtud jde celkem sedm hlavních topných větví, tj. větev č. 1 pro ÚT potravin (DN 32), větev č. 2 pro vytápění vzduchotechniky (DN 40), větev č. 3 pro ÚT knihovny (DN 50), větev č. 4 pro vytápění části A (DN50), větev č. 5 pro ÚT restaurace (DN50), větev č. 6 pro ÚT části C (DN50), větev č. 7 pro ÚT bývalého sálu (DN32) (rozdělení rozvodů do jednotlivých prostor je odhadováno z důvodu absence jakékoli technické dokumentace a popisu rozvodů ve VS).. V samotném objektu jsou k jednotlivým radiátorům vedeny hlavní i vedlejší rozvody pod stropem, na zdi a pod omítkou. Hlavní i vedlejší rozvod ÚT je proveden z ocelových bezešvých trubek. Hlavní rozvody jsou provedeny s tepelnou izolací (skelná vata+Al fólie) o tl. cca 25 mm. Na větvi č. 1 je trubka bez tepelné izolace. Vedlejší rozvody jsou bez tepelné izolace. /Převážná část teplovodních dvoutrubkových rozvodů ÚT v budově DS Kotovo, včetně otopných těles je původních. Otopná tělesa jsou většinou litinová článková, která jsou osazena převážně funkčními radiátorovými ventily bez termostatických hlavici, vše dimenzováno na tepelný spád 90/700C. Otopná soustava je hydraulicky nevyvážená, dochází zde k nedotápění topných těles na konci soustavy a k větším rozdílu teplot u jednotlivých topných větvích. •

rozvody TV

Cirkulační rozvod TV v budově není využit. Rozvody TV od lokálních el. ohřívačů TV jsouu vedeny na krátkou vzdálenost. U jednotlivých spotřebičů TV, tzn. umyvadla a sprchy, jsou použity kohoutové výtokové armatury tak i nové pákové vodovodní baterie. Provedení, tloušťka a kvalita izolace tepelných rozvodů ÚT a TV nevyhovuje novým předpisům (vyhláška č.151/2001 Sb.), kde jsou stanoveny minimální tloušťky tepelných izolací vnitřních rozvodů (platí pro nová nebo rekonstruovaná zařízení).




- 24 -

1.2.5. Rozvody, spotřebiče a zdroj zemního plynu Zemní plyn je používán v budově jen pro plynové spotřebiče umístěné v kuchyni, která slouží pro potřeby pronajímané restaurace a v zubní laboratoři. Do objektu je zemní plyn přiveden z venkovní nízkotlaké přípojky, která je vyvedena do venkovní uzavíratelné skřínky na vnější jižní obvodové zdi budovy, kde je instalován HUP. Plynoměry (1 x fakturační plynoměr kuchyně a 1 x fakturační plynoměr zubní laboratoř) jsou umístěny v I. P. P. Plynovod je dále veden k jednotlivým spotřebičům v kuchyni pomocí ocelových bezešvých trubek po zdi, pod stropem v trubkových objímkách.

1.2.6. Rozvody elektro zdroj el. energie Podklady o rozvodech elektro jsou součástí Zpráv o periodických revizích elektrického zařízení. Výchozí revizní zpráva nebyla v době zpracování EA k dispozici. Budova DS Kotovo je napojena na rozvodnou síť el. energie pomocí zemní venkovní kabelové přípojky z přípojkové skříně RIS 4 (severní strana budovy část A), RIS 3 (jižní strana budovy část A) a RIS III (východní strana budovy část C). Odtud jsou napájeny hlavní rozvaděče RH napájecí proudovou soustavou 400/230V, 50Hz, TN-C-S. Z hlavních rozvaděčů jsou pak napojeny další podružné světelné a motorové rozvaděče v budově. Při prohlídce bylo namátkově na přístupných místech zkontrolováno, že se vodiče nadměrně neohřívají. Elektroinstalace je provedena zejména vodiči AYKYL, CYKYL, AYKY a CYKY. V objektu se nachází 17 fakturačních elektroměrů, z toho 3 jsou v majetku města Vsetín. Rozvodná soustava: 3+PEN 400/230V 50 Hz/ TN-C Ochrana dle ČSN 33 2000-4-41: - neživých částí: nulováním dle CSN 341010 (samočinné odpojení od zdroje dle 332000-4-41, pospojování jako přídavná ochrana) - polohou Energetický audit vychází z fakturačních údajů, které byly v době zpracování EA k dispozici. Odběrná místa objektu mají stávající sazby: − − −

sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 50 A (dvoutarifová sazba) sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 50 A (dvoutarifová sazba) sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 100 A (dvoutarifová sazba)

Dodavatelem elektrické energie je ČEZ, a.s.




- 25 -

1.2.7. Podstatné spotřebič řebiče el. energie V budově se nacházejí el. spotřebič řebiče o celkovém el. příkonu cca 244 kW, tj. zejména vybavení kuchyně a restaurace, zubní laboratoř a ordinace, osvětlení, chlazení pro provoz samoobsluhy a řeznictví, technologie výměníkové níkové stanice (čerpadla), (č vybavení autodílny a ostatní elektrospot elektrospotřebiče (drobné i větší el. spotřebiče např.. rychlovarné konvice, výtah, televize, vysavače, ledničky, ky, radiopřehrávače, radiop klimatizace atd.). Největší celkovou roční ní spotřebu spot EE v budově lze předpokládat edpokládat (nebyly k dispozici údaje od jednotlivých nájemců) v kuchyni , zdravotním st středisku, kancelářská ská technika (PC) a řeznictví.

1.2.8. Osvětlení Přii zpracování energetického auditu se využily podklady ze zpráv o periodických revizích elektrického zařízení v budově a místního šetření. Zdroje světla evážně původní zářivková svítidla bez elektronického zapalování (startér + V budově jsou instalovány převážn tlumivka) a žárovková svítidla s klasickou obyčejnou oby ejnou wolframovou žárovkou. Do některých n svítidel byly nově instalovány úsporné výbojky nebo úsporn úspornější zářivky. V některých kterých pronajímaných prostorech jsou instalovány modernější a úspornější ější zářivková zá svítidla (např. prostor KS-program program s.r.o.). ního osv osvětlení v budově DS Kotovo (dle revizní zprávy) Tabulka č. 11: El. příkon vnitřního Celek Typ El. příkon Počet ( ks) ( W) Žárovky 231 20 715 Zářivky 468 34 542 Výbojky 1 150 Celkem 700 55 407 Odhadovaná spotřeba eba el. energie (kWh/rok) 34 629 2 *Osvětlovaná plocha (m ) 3 689 2 Odhadovaná spotřeba eba el. energie (kWh/ m rok) 9 *mimo prostor restaurace

Graf č. 4: El. příkon osvětlení tlení v budově budov DS Kotovo El.příkon osvětlení tlení v budov budově výbojky 0,3% žárovky 37,4% zářivky 62,3%

Procentuální podíl jednotlivých typ typů osvětlení na celkovém el. příkonu íkonu je znázorněn znázorn v grafu. Nejvyšší podíl na celkovém osvětlení tlení v budově, budov mají svítidla zářivková, ivková, která jsou zastoupena cca 62 %. Žárovková svítidla jsou zastoupena cca 37 % (sociální prostory, sklady sklady, suterén aj.). Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679



- 26 -

• Instalace Stáří instalace je u původního osvětlení až 30 let. V některých prostorech byly instalována nová svítidla v nedávné době (např. kancelářské prostory, zdravotní středisko aj. Automatické řízení intenzity osvětlení a doby provozu osvětlovací soustavy V prostorách budovy není žádná automatická regulace na zapínání a vypínání osvětlení, tj. ovládání je ručně (pomocí vypínačů). Čištění svítidel a okenních otvorů Původní svítidla jsou jen s menším znečištěním z vnitřní strany. Okna i dveře v osvětlovaných prostorech jsou většinou s menším znečištěním. Světlíky ve střešní konstrukce jsou z větším znečištěním. Měření a prohlídka svítidel Podrobné měření osvětlení zde v minulosti nebylo provedeno. Při prohlídce objektu jsme provedli kontrolní orientační měření osvětlenosti digitálním luxmetrem (MS 4 IN 1). Měření bylo provedeno v ranních hodinách bez příspěvku denního osvětlení. Tabulka č. 12: Hodnocení osvětlovací soustavy a její údržby v objektu Prostor Chodba restaurace Osvětlenost dle ČSN (lx) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Orientace místnosti Převažující druh svět.zdrojů Elektronický předřadník Barevný tón světla Počet zdrojů osvětlení (ks) Instalovaný el. příkon (W) 2 Instalovaný el. příkon (W/m ) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/rok) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/ 2 m rok) Stav svítidel Povrch(strop, podlaha, zdi, okna) Stav povrchu s příspěvkem venk.osv. (lx) jen venkovní osvětlení (lx) Stav z hlediska energ. hospodárnosti Stav z hlediska osvětlenosti Ukazatel Výměna světelných zdrojů Rovnoměrnost osvětlení Čištění svítidel Čištění průsvitných konstrukcí Celkem

Změřená osvětlenost (lx)

100 27 uvnitř budovy zářivky ne modrožlutý 12 432 16 270 24 silně znečištěný strop žlutý, bílé zdi, tmavší keramická dlažba znečištěný 20 - 25 vyhovuje nevyhovuje 4 3 4 4 15

Stupnice hodnocení: 0 – nehodnocen, 1 – vyhovuje, 2 – většinou vyhovuje, 3 – většinou nevyhovuje, 4 - nevyhovuje




- 27 -

Ve všech měřených prostorech je převážně původní osvětlení. Provedené světelné soustavy jsou navržené dle starších norem v osmdesátých letech minulého století, proto osvětlenost některých měřených prostor je nedostatečná.

1.2.9. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) V budově, je instalována hlavní vzduchotechnická zařízení pro větrání prostor kuchyně a restaurace. Rovnotlaká VZT s ohřevem foukaného vzduchu pro ventilaci restaurace je v nevyhovujícím technickém stavu a málo se používá. V prostoru kuchyně je použitá VZT jednotka jen pro odsávání znečištěného vzduchu. Všechny VZT jednotky jsou původní, zastaralé, energeticky náročné, bez možnosti plynulé regulace výkonu a bez rekuperačních výměníků. V současné době jsou z těchto zařízení využívána jen odsávání znečištěného vzduchu z kuchyně nebo restaurace ven. Všechny využívané vzduchovody v budově, jsou silně znečištěné a jejich provoz je velmi hlučný. Sociální prostory jsou vybaveny odtahovými ventilátory (na střechu nebo fasádu budovy) s časovým spínáním. V ostatních prostorech je výměna vzduchu prováděna převážně přirozeným způsobem. Čerstvý vzduch je pak přirozeně přisáván z venkovního prostoru přes okna. U některých světlíků je instalován ventilátor z důvodu kondenzace vlhkosti.

1.2.10. Významné energetické výrobní technologie Nejvýznamnější využívaná energetická výrobní technologie v objektu je výměníkové stanice tepla, vzduchotechnické jednotky, zařízení kuchyně a chlazení potravin. Ostatní technologie s vyšším elektrickým nebo tepelným výkonem v budově jsou využívány pouze nárazově a jejich využití odpadního tepla je vzhledem k této skutečnosti nereálné. Mezi podstatné vnitřní energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla z přítomných osob, vnitřního osvětlení, rozvodů TV, ztráty z rozvodů výměníkové stanice tepla, větších či menších el. spotřebičů aj. Mezi vnější energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla obsaženého ve sluneční energii, tj. zisk od oslunění. Průměrný zisk pro budovy v ČR je cca 650 kWh/m2 až 900 kWh/m2.




- 28 -

1.3. Zhodnocení výchozího stavu 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů • Účinnost výroby tepla V budově DS Kotovo není provozován v současné době žádny významný vlastní zdroj tepla nebo el. energie.

1.3.2. Energetické bilance Výchozí roční energetická bilance areálu DS Kotovo v cenách roku 2008 a 2010, je zpracována v následující tabulce. Tabulka č. 13: Energetická bilance – stávající stav Ukazatel

řádek 1

Vstupy paliva a energie

2 3 4 5 6 7 8

Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty v rozvodech a na zdroji ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a ohřev TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy(z ř.5)

r. 2010*

r. 2008 Kč/rok GJ/rok 2 124,0 0,0 2 124,0 0,0 2 124,0 19,5 1 934,2 170,3

Kč/rok

1 290 042,6 0,0 1 290 042,6 0,0 1 290 042,6 11 370,5 1 125 682,9 152 989,2

1 261 042,8 0,0 1 261 042,8 0,0 1 261 042,8 10 628,1 1 052 184,7 198 230,0

r. 2008 GJ/rok Kč/rok 2 124,0 1 290 042,6 170,3 152 989,2 1 953,7 1 137 053,4 0,0 0,0 2 124,0 1 290 042,6 170,3 152 989,2 1 953,7 1 137 053,4 0,0 0,0 2 124,0 1 290 042,6 170,3 152 989,2 1 953,7 1 137 053,4 19,5 11 370,5 19,5 11 370,5 1 934,2 1 125 682,9 1 934,2 1 125 682,9 170,3 152 989,2 170,3 152 989,2

r. 2010* Kč/rok 1 261 042,8 198 230,0 1 062 812,8 0,0 1 261 042,8 198 230,0 1 062 812,8 0,0 1 261 042,8 198 230,0 1 062 812,8 10 628,1 10 628,1 1 052 184,7 1 052 184,7 198 230,0 198 230,0

* v cenách r. 2010

Tabulka č. 14: Podrobná energetická bilance – stávající stav řádek

1 2 3 4 5 6 7 8

Ukazatel Vstupy paliva a energie Elektrická energie Teplo Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Elektrická energie Teplo Prodej energie cizím Konečná spotřeba energií (ř.3-ř.4) Elektrická energie Teplo Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech ÚT (TE) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba tepla na ÚT (TE) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5) Spotřeba el. energie na provoz v objektu

* v cenách r. 2010




- 29 -

Z výše uvedených důvodů (kap. 1.2.1) byla sestavena výchozí energetická bilance pro standardizovaný stav provozování této budovy, tzn. 100% využití prostoru budovy, četnost využití uvedených prostor stejný jako v r. 2008 a dodržení doporučených hodnot při vytápění vnitřních prostor objektu. Tabulka č. 15: Energetická bilance – výchozí standardizovaný stav Ukazatel

řádek 1

Vstupy paliva a energie

2 3 4 5 6

Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty v rozvodech a na zdroji ( z ř.5 )

7 8

Spotřeba energie na vytápění a ohřev TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy(z ř.5)

ceny r. 2010 Kč/rok GJ/rok 3 158,0 0,0 3 158,0 0,0 3 158,0 29,9 2 957,8 170,3

1 823 540,5 0,0 1 823 540,5 0,0 1 823 540,5 16 253,1 1 609 057,4 198 230,0

Tabulka č. 16: Podrobná energetická bilance – výchozí standardizovaný stav ceny r. 2010 řádek Ukazatel GJ/rok Kč/rok Vstupy paliva a energie 3 158,0 1 823 540,5 1 Elektrická energie 170,3 198 230,0 Teplo 2 987,7 1 625 310,5 2 Změna zásob paliv 0,0 0,0 Spotřeba paliva a energie 3 158,0 1 823 540,5 3 Elektrická energie 170,3 198 230,0 Teplo 2 987,7 1 625 310,5 4 Prodej energie cizím 0,0 0,0 Konečná spotřeba energií (ř.3-ř.4) 3 158,0 1 823 540,5 5 Elektrická energie 170,3 198 230,0 Teplo 2 987,7 1 625 310,5 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) 29,9 16 253,1 6 Ztráty tepla na zdroji a rozvodech ÚT (TE) 29,9 16 253,1 Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) 2 957,8 1 609 057,4 7 Spotřeba tepla na ÚT (TE) 2 957,8 1 609 057,4 Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5) 170,3 198 230,0 8 Spotřeba el. energie na provoz v objektu 170,3 198 230,0

Tabulka č. 17: Podstatné energetické zdroje Elektrická energie Zemní plyn Dálkové teplo Elektrická energie


Venkovní Kabelový rozvod nn v soustavě TN-C 400/230 V AC 50 Hz, dodavatel ČEZ, a. s. – kabelový rozvod Nízkotlaký rozvod ZP Severomoravské plynárenské, a. s. Horkovod CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.) Vlastní – uvnitř budovy Instalovaný el. příkon podst. el. spotřebičů 244 kW



- 30 -

1.3.3. Energetické hodnocení objektu Výpočet et tepelné ztráty je proveden pro: Nejnižší venkovní výpočtová tová teplota vzduchu Střední ední teplota venkovního vzduchu v topném období tes Počet dní v topném období Krajinná oblast se zřetelem etelem na intenzitu větru v

- 17 °C 3,8 °C 240 chráněná ěná krajina

Výpočet et tepelných ztrát prostupem a infiltrací objektu, který byl proveden pro optimální stav vytápění je podrobněji ji uveden v příloze č. 2 tohoto EA. Tabulka č. 18: Tepelné ztráty v objektu DS Kotovo(zóna 1 – zóna 3) Tepelné ztráty stávající stav Tepelné ztráty prostupem Část Neprůsvitný Obvodový Vnější konstrukce plášť Průsvitný, otvorové výplně Střecha Podlaha Vnitřní konstrukce Strop *Celkem (W) Tepelné ztráty infiltrací a větráním v Z délky spár Z hyg. požadavků Zvoleno Tepelná ztráta celkem (W)

Plocha 2 (m )

Celkem (W)

1 899,3 897,3 1 935,2 400,1 1 579,4 6 711,3

79 139,0 110 762,0 42 696,0 17 052,0 66 643,0 403 170,0 49 239 82 066 82 066 485 236

*Celková ztráta včetně přirážek

Podíl jednotlivých konstrukcí, infiltrace a větrání v trání na tepelných ztrátách budovy je znázorn znázorněn na uvedeném grafu (více v příloze č. 2). Graf č. 5: Rozdělení jednotlivých tlivých tepelných ztrát

Podíl jed.konstrukcí a infiltrace na tep. ztrátách v celém objektu 20%

20%

17% 11%

28%

4% Neprůsvitný

Průsvitný, otvorové výplně

Střecha

Podlaha

Strop

Tepelné ztráty infiltrací a větráním

Nejvyšší ztráty tepla v celém objektu jsou ztráty otvorovými výplněmi výpln mi (okna + dveře dve + prosklené plochy) cca 28%, infiltrací a větráním tráním cca 20 % a neprůsvitnými nepr svitnými obvodovými konstrukcemi cca 20%. Dále stropní konstrukcí cca 17 %, střešní ešní konstrukcí cca 11% a podlahou cca 4 %. Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679



- 31 -

1.3.4. Porovnání prům. součinitele prostupu objektu Při výpočtu spotřeby tepla na vytápění se zpravidla zjišťuje roční spotřeba v GJ za otopné období, a to na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána jednak Vyhláškou 148/2007 Sb. (v platnosti od 1. 8. 2007), jednak soustavou norem ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789.

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u tohoto objektu provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla (energetický průkaz příloha č. 2). Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska spotřeb tepelné energie: Uem ≤ Uem,N Tabulka č. 19: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla Objekt DS Kotovo 2 6 711,3 Plocha ochlazovaných konstrukcí A (m ) 3 15 350,1 Vytápěný objem budovy V (m ) 0,44

19

Průměrný součinitel prostupu požadovaný

Průměrný součinitel prostupu doporučený

Uem

Uem,N

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

-17 3 949,2 240 Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

A/V o Průměrná vnitřní teplota v celé budově ( C) o Výpočtová vnější teplota ( C) 2 Vytápěná plocha (m ) Otopné období (počet dnů)

W/(m K) 1,43

W/(m K) 0,64

W/(m K) 0,48

nevyhovuje

2

DS Kotovo

2

2

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy je dle novelizace ČSN 73 0540 (2007) vyšší než požadovaná hodnota, proto budova s ohledem na energetickou náročnost této normě nevyhovuje. V příloze č. 2 jsou uvedeny tabulky, které ukazují výpočty stavebních konstrukcí a jejich detailní posouzení.




- 32 -

1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií

Tepelná energie pro vytápění budovy a spotřeba TV

Teplo na vytápění budovy a ohřev TV je dodáváno z výměníkové stanice tepla umístěné v I. P. P. budovy. Do výměníku je teplo přivedeno z horkovodu, dálkového zdroje tepla od firmy CZT (Zásobování teplem Vsetín, a.s.). Ve výměníkové stanici tepla je umístěn jeden fakturační kalorimetr, který zaznamenává spotřebu tepla (ÚT) pro potřebu budovy DS Kotovo. Měsíčně jsou hrazeny zálohy za teplo a jednou ročně je provedeno celkové vyúčtování dle každoročně uzavřené smlouvy o dodávkách tepla. Dále se rozúčtovává teplo dle dohodnutého výpočetního klíče a údajů na podružném měřiči tepla, který je instalován na hlavní topné větvi pro prostor samoobsluhy. Studená voda je fakturována dle pronajímané plochy. V některých případech mají nájemci vlastní fakturační vodoměry. Výměníková stanice tepla je spravována dodavatelem tepla (Zásobování tepelm Vsetín, a.s.). Vlivem změn cen zemního plynu na trhu se cena tepla od CZT zpravidla každoročně mění. V energetickém auditu je uvedena hodnota spotřeby tepla na vytápění v budově DS Kotovo na základě dostupných údajů o dodávce tepla do VST. Elektrická energie V budově DS Kotovo se nachází 17 samostatných fakturačních elektroměrů pro měření spotřeby EE, z čehož jsou tři, které jsou určeny pro odběr majitele budovy. Pro podružné měření spotřeby el. energie u pronajímaných prostor jsou zde pronajímatelem objektu instalovány další podružné elektroměry. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. V EA bylo provedeno porovnání stávajících sazeb (jen odběry Města Vsetín) s dalšími možnými sazbami provozu odběru el. energie v budově DS Kotovo. Odběrné místo – č. 0002078936, Rokytnice č. p. 413, 755 01 Vsetín, elektroměr dvousazbový č. 37111699, sazba C25d, produkt Akumulace 8,, jistič 3 x 100 A. Tabulka č. 20: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 21 880 1 676,81 4 618 50,61 C25d Akumulace 8, 3 x 100A 26 498 4 076,83 21 880 1 072,41 C26d Akumulace 8, 3 x 100A 4 618 50,61 26 498 4 473,52 26 498 957,51 CO3d Standard, 3 x 100A 26 498 5 100,23

*Celkem (Kč/rok) 88 190,6 7 237,1 108 027,7 74 966,4 7 237,1 118 539,4 80 137,9 135 145,9

Stálý plat (Kč/rok) 12 600,0

36 336,0

55 008,0

* cena včetně stálých plateb**uvedené ceny jsou bez DPH 20%

Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba C25d Akumulace 8 je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) správně zvolená. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy.




- 33 -

Odběrné místo – č. 0002078918, Rokytnice č. p. 413, 755 01 Vsetín, elektroměr dvousazbový č. 44547507, sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 50 A. Tabulka č. 21: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 7 907 1 676,81 5 931 50,61 C25d Akumulace 8, 3 x 50A 13 837 3 429,09 7 907 1 072,41 C26d Akumulace 8, 3 x 50A 5 931 50,61 13 837 3 907,50 13 837 957,51 CO3d Standard, 3 x 50A 5 064,97 13 837

*Celkem (Kč/rok) 31 607,0 9 266,3 47 449,3 26 567,0 9 070,3 54 069,3 42 305,5 70 085,5


18 432,0

27 780,0


Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba C25d Akumulace 8 je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) správně zvolená. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy. Odběrné místo – č. 0002081472, Rokytnice č. p. 413, 755 01 Vsetín, elektroměr dvousazbový č. 92405661, sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 50 A. Tabulka č. 22: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba cena (Kč/kWh) sazba (kWh) 5 390 1 676,81 1 576 50,61 C25d Akumulace 8, 3 x 50A 6 966 4 417,26 5 390 1 072,41 C26d Akumulace 8, 3 x 50A 1 576 50,61 6 966 5 618,60 5 390 957,51 CO3d Standard, 3 x 50A 7 979,28 5 390

*Celkem (Kč/rok) 21 723,6 2 470,1 30 769,7 18 288,0 2 418,0 39 138,0 15 225,1 43 005,1


18 432,0

27 780,0


Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba C25d Akumulace 8 je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) správně zvolená. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Zemní plyn V budově DS Kotovo se nachází dva samostatné fakturační plynoměry pro měření spotřeby ZP plynových spotřebičů v kuchyni a zubní laboratoři (hradí pronajímatelé). Kontrola smluvních závazků s dodavateli energie Při kontrole jednotlivých kvalitativních a kvantitativních ukazatelů nakupovaných energií nebyl zjištěn rozpor vzhledem k uzavřeným smluvním podmínkám s jednotlivými dodavateli. Stanovené ceny




- 34 -

odpovídají a jsou v souladu s Cenovými vyhláškami ERÚ a s cenovým výměrem MF ČR a ceníky dodavatelů energií.




- 35 -

1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV Potřebné tepelně-technické výpočty tepelných ztrát budovy byly provedeny dle ČSN 73 0540 (2002, 2005, 2007) „Tepelná ochrana budov“ a dle předchozí ČSN 73 0540 (1994). Stanovení roční spotřeby tepla bylo provedeno dle výpočtu ISO 13790, který je určen ke zpracování hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Kompletní výpočty jsou v příloze č. 2 tohoto energetického auditu.

Spotřeba tepla na vytápění

Hodnota spotřeby tepla na vytápění, je uvedená na základě údajů o spotřebě tepla z fakturačního měřidla ve výměníkové stanici tepla v budově DS Kotovo a na základě výpočtů dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. při plném využití objektu. • využívání měřící a regulační techniky Ve výměníkové stanici tepla, která dodává teplo do budovy, je provedena automatická dálková teplotní časová regulace dle potřeb objektu. Regulace v samotné VST v objektu DS Kotovo na hlavních i vedlejších topných větvích je pouze ruční. Teplota v jednotlivých vytápěných místnostech není centrálně regulována. Na radiátorech jsou většinou nefunkční radiátorové ventily bez termostatických hlavic. Útlum v noci a v době mimo provoz je zde prováděn přes VS dle potřeby objektu.

Spotřeba tepla na přípravu TV

V budově DS Kotovoje zajištěn ohřev TV pomocí lokálních el. průtokových nebo zásobníkových ohřívačů TV, které jsou umístěny v místě spotřeby. Celkovou spotřebu TV v budově je možné pouze odhadnout na základě informací o provozu a charakteru pronajímaných prostor (v době zpracování EA nebyly k dispozici údaje o celkových ani dílčích spotřebách studené vody v objektu). Spotřeba TV v DS Kotovo je omezena především na spotřebu v kuchyni, zubní laboratoři, sociálních prostorech, úklid v budově. Celková odhadovaná bilance spotřeby tepla na ÚT v r. 2008 je popsána v následující tabulce. Tabulka č. 23: Celková bilance spotřeb tepla ÚT r. 2008 Stávající stav MWh/rok Spotřeba tepla pro ÚT GJ/rok 1 934,2 537,3 Vytápění 19,5 5,4 Ztráty na VST 1 953,7 542,7 Celkem spotřeba TE pro ÚT




- 36 -

1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství V souladu s vlastním zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

jednotlivé stavební části budovy zdroje ÚT a topné systémy budovy vzduchotechnické jednotky zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV osvětlení budovy spotřebiče el. energie v budově

Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu: -

budova DS Kotovo

1. stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy nejsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, stav stávajícího původního lehkého obvodového pláště (boletických panelů) je nevyhovující, dochází zde k častému (zejména při větrném počasí) vypadávání prosklených částí 2. obě stávající skladby jednoplášťových střešních konstrukcí mají nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 3. skladba stropní konstrukce nad nevytápěným suterénem nemá dodatečnou tepelnou izolaci, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 4. stávající podlahová nezateplená i zateplená konstrukce v budově DS Kotovo na terénu nemá dodatečnou dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 5. většina stávajících oken v objektu jsou původní zdvojená dřevěná a kovová s vysokým součinitelem prostupu tepla Up většinou v nevyhovujícím technickém stavu, u některých oken chybí skleněná výplň (zejména v suterénu) prosklené plochy a vstupní dveře v objektu jsou rovněž původní s jednoduchým prosklením v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up meziokenní prosklené vložky jsou nedostatečně zateplené, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up 6. část venkovní zdi, která je provedena s copility je nevyhovující, převážně poškozená, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up 7. provedené světlíky ve střešní konstrukci jsou jednoduché nevyhovující, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up, dochází zde často při dešti a v zimním období k zatékání do budovy 8. průměrný součinitel prostupu tepla budovy DS Kotovo je nevyhovující (CI – velmi nehospodárná) -

vytápění

1. vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT) 2. v I. P. P. je provozována tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla do které je teplo (horká voda) přivedeno topným kanálem, vedeným v zemi 3. technický stav VST je vyhovující (ve správě dodavatele tepla CZT) 4. VST je vybavena automatickou teplotní ekvitermní programovatelnou regulací jen na přívodu, na všech topných větvích a v samotných vytápěných prostorech je teplota regulována jen ručně pomocí obsluhy Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679



- 37 -

5. teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles jsou původní, s tepelným spádem 90/700 C, tepelná izolace je z části jen na hlavních rozvodech u vedlejších je zcela bez tepelné izolace 6. otopná tělesa ve vytápěných prostorech jsou původní článková litinová, vybavena většinou nefunkčními radiátorovými ventily bez TR hlavic 7. fakturační měření spotřeby tepla je provedeno ve VST na vstupu horkovodu do deskového výměníku, další podružné měření je provedeno jen pro topnou větev do samoobsluhy 8. při nízkých teplotách dochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky nevyvážená 9. využití možných prostor DS Kotovo není 100%, proto jsou také nevyužité prostory jen temperovány na minimální hodnoty -

ohřev TV

1. 2. 3. 4.

v budově je prováděna lokální výroba TV v průtokových a zásobníkových el. ohřívačích největší spotřeba teplé vody je pro provoz restaurace, zubní ordinace a obchodů s potravinami u spotřebičů TV (umyvadla, sprchy) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie měření spotřeby TV není v budově prováděno

- osvětlení 1. v budově jsou z větší části původní žárovková a zářivková svítidla bez elektronického zapalování, v pronajímaných místnostech byly většinou provedena výměna původních svítidel za nová 2. osvětlenost společných prostor nesplňuje požadavky ČSN, větší část svítidel je poškozená bez zářivky či žárovky 3. osvětlované společné prostory jsou většinou znečištěné (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní strany silně znečištěná

-

vzduchotechnická zařízení v objektu

1. větrání prostoru kuchyně a restaurace je provedeno pomocí původních rovnotlakých vzduchotechnických jednotek s ohřevem větraného vzduchu 2. stávající stav instalované vzduchotechniky je nevyhovující, jednotky jsou za dobou své životnosti, VZT jednotky nejsou schopny kvalitně vyvětrat daný prostor 3. vzduchovody od VZT jsou z větší části znečištěné a jejich těsnost je již narušena 4. VZT jednotky nejsou vybaveny rekuperačním výměníkem ani kvalitní plynulou regulací s frekvenčními měniči 5. větrání sociálních prostor je provedeno podtlakově pomocí ventilátorů s časovou regulací 6. v ostatních prostorách budovy je větrání podtlakové (sociální prostory) nebo přirozené přes dveře a okna




-

- 38 -

ostatní el. spotřebiče

1. nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz spotřebičů v kuchyni, zdravotním středisku, kancelářích a osvětlení, včetně spotřeby EE na ohřev TV 2. pro měření spotřeby el. energie v budově, je zde instalováno 17 fakturačních elektroměrů 3. sazby pro odběr el. energie DS Kotovo (odběratel Město Vsetín) a velikost jističe jsou dle velikosti odběru EE správně zvolené 4. zemní plyn v budově je využíván je pro potřeby kuchyně a zubní laboratoře

Závěry uskutečněné na základě zhodnocení výchozího stavu: • provoz v DS Kotovo neodpovídá původně navrženým, při projektování zohledněným podmínkám (temperovaný a větraný prostor) i současným doporučením ČSN 730540-3, EN 12831 aj. • spotřeba tepla na vytápění je zde nižší než je vypočtená při standardizovaném 100% užívání všech prostor budovy Na základě výše uvedených skutečností byl uvažován jako výchozí stav pro návrh a výpočet úsporných opatření standardizovaný stav provozu objektu.




- 39 -

1.3.8. Hospodaření s energiemi Rozborem lze tedy dojít k následujícím závěrům (dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.): Objekt DS Kotovo Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“DS Kotovo“, byl objekt zařazen do kategorie D tzn. energetická náročnost budovy je nevyhovující. Dále bylo zjištěno: -

-

obvodové venkovní panelové nezateplené stavební konstrukce objektu mají vysoký Up obvodové venkovní lehké (boletický panel) nedostatečně zateplené stavební konstrukce objektu mají vysoký Up podlahové zateplené i nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up střešní dostatečně nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up stropní nezateplené konstrukce nad suterénem mají vysoký Up původní okna, prosklené plochy, meziokenní vložky, copility a dveře v objektu jsou v nevyhovujícím stavu a mají vysoký Up stávající stav instalované vzduchotechniky je nevyhovující, nefunkční, nesplňuje základní kritéria pro navržený způsob provozu rozhodující je spotřeba tepla na vytápění, u el. energie na provoz osvětlení, restaurace, zdravotního střediska a kanceláří rozvody tepla jsou původní v vyhovujícím stavu, ve VST a na hlavních i vedlejších rozvodech je nedostatečná tepelná izolace nebo zcela chybí VST je ve vyhovujícím stavu regulace vytápění je provedena centrální na přívodu TE ekvitermní dálkově ovládaná programovatelná, na hlavních topných větvích je regulace možná jen ručně, ventily na radiátorech jsou bez termostatických hlavic osvětlenost společných prostor v objektu je nedostatečná

Tabulka č. 24: Ukazatel celkové energ. nár.budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.(stand. stav provozu budovy) Stávající stav 3 136,1 Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok) Nevyhovující Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy 220,6 Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EA (kWh/(m2.rok)) D Třída energetické náročnosti hodnocené budovy




- 40 -

Tabulka č. 25: Třída ída energetické náročnosti náro hodnocené budovy (polyfunkční ní budova) 2 Hranice třídy EN (kWh/m ) Třída energetické Slovní vyjádření vyjád energetické náročnosti budovy náročnosti nároč budovy od do A 0 79 A Mimoř Mimořádně úsporná B 79 155 B Úsporná C 156 228 C Vyhovující 229 301 D D Nevyhovující 302 376 E E Neh Nehospodárná 377 449 F F Velmi nehospodárná 449 G G Mimořádn řádně nehospodárná

Graf č. 6: Rozdělení energií v objektu (vyhl. č. 148/2007 Sb.)

Rozdělení jednotlivých spotřeb energií v budově Větrání Chlazení 0% 0%

Teplá voda 2% Osvětlení 3%

Vytápění 95%




- 41 -

1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat ve snížení tepelných ztrát budov, ve změně technologie výroby dodávky tepla pro ÚT, regulaci ÚT,v instalaci nové vzduchotechniky. Další potenciál úspor energií a nákladů je možné také hledat v monitorování spotřeb energií v objektu a ve stimulaci pracovníků k úsporám elektřiny a tepla. Při oceňování potenciálu úspor elektrické energie bylo počítáno s cenou 1 164,1 Kč/GJ (cena v r. 2010 bez pevných složek a bez DPH 20%). Při oceňování potenciálu úspor TE pro ÚT bylo počítáno s cenou 544,0 Kč/GJ (cena bez DPH 10% v r. 2010). Při oceňování potenciálu úspor zemního plynu (plynová kotelna) pro ÚT bylo počítáno s cenou 258,7 Kč/GJ (cena bez DPH 20% v r. 2010). Potenciál úspor energií a nákladů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 26: Potenciál energetických úspor a úspor nákladů na energie Potenciál Popis navrhovaných opatření energ. úspor (GJ/rok) Zateplení obvodových konstrukcí 680 Zateplení střešních konstrukcí 900 Výměna a zateplení otvorových výplní 702 Instalace plynové kotelny 144 Regulace ÚT 144 Instalace fotovoltaické elektrárny 188 Energetický management 46

Předpokládaná úspora z celk. potenciálu (%) 24 32 25 5 5 7 2

Předpokládaná úspora (Kč/rok) 370 143 489 512 381 899 725 211 78 336 610 026 26 540

Celkové úspory energií jsou vztaženy k celkové vypočtené roční spotřebě energií.




- 42 -

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie U jednotlivých opatření se proto bude vycházet z optimálního budoucího provozu v budově, tzn. budou dodržovány teploty v jednotlivých místnostech dle platné ČSN a její využití bude 100%.

2.1. Návrh technického řešení Při návrhu technických řešení energetického auditu jsme vycházeli ze stávajícího stavu technologie a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví a výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie: • • • • • • • • • •

Zvolený systému zateplení a tloušťka použitého izolantu Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken Infiltrace spárami výplní - těsnění spár Poměr otvorových výplní a zdiva Způsob vytápění a ohřevu TV- volba zdroje tepla a topného média Regulace vytápění Existence zádveří Orientace otvorových výplní ke světovým stranám Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla Funkčnost vzduchotechniky a způsob ventilace

Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic. V dalším textu energetického auditu budou navržena a posuzována opatření, vycházející z některých výše uvedených faktorů.

Vysokonákladová opatření – investice (nad 100 tis. Kč): Opatření č. 1 Zateplení objektů kontaktním fasádním systémem, včetně nahrazení boletických panelů, copilit a meziokenních vložek zatepleným zdivem. Nezateplené obvodové stavební konstrukce budovy jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem. Opatření č. 2 Zateplení střešní konstrukce budovy, které jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.




- 43 -

Opatření č. 3 Výměna původních stávajících kovových a dřevěných zdvojených a jednoduchých oken, dveří, světlíků a prosklených ploch za plastová okna s doporučeným součinitelem prostupu tepla. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k výměně a zateplení oken, prosklených ploch a dveří. Opatření č. 4 Instalace plynové kotelny jako nového tepelného zdroje pro ÚT, s automatickou programovatelnou ekvitermní regulací, včetně rekonstrukce celé otopné soustavy. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 5 Instalace a implementace regulační techniky do otopného sytému v budově. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 6 Provedení fotovoltaické elektrárny na ploché střeše budovy. Energetický audit provede stanovení energetických úspor a výnosů ve vztahu k instalaci nového energetického zdroje. Beznákladová opatření – organizační, změna chování uživatelů, apod.: Opatření č. 7 Zabránění neefektivnímu provozu a výchova energ. managementu, pravidelná údržba, opravy, čištění a seřizování obecně úsporné chování atd. Průběžné sledování a vyhodnocování spotřeb energií. Energetický audit posoudí vliv zavedení energetického managementu na energetické úspory. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení. V následující katalogové části je uveden pro každé jmenované energeticky úsporné opatření základní popis, určení energetického potenciálu (úspora za energie - v této fázi předběžného hodnocení se určuje pouze efekt energetické úspory) a stanovení investičních nákladů. Jednotlivé varianty (chápáno jako soubor několika EÚO) pro realizaci jsou pak uvedena na konci katalogové části.




- 44 -

Opatření č. 1 Název: zateplení fasády objektu Popis: Navrhované opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát dodatečným zateplením všech venkovních nezateplených obvodových zdí objektu EPS o tloušťce 150 mm. Na těchto konstrukcích objektu je navržen kontaktní způsob zateplení. Boletické panely, copility meziokenní vložky budou všechny vybourány a nahrazeny zateplenou zdí (YTONG + 150mm EPS). Zeď v suterénu mezi vytápěným a nevytápěným prostorem bude zateplena EPS o tl. 100mm. Provede se optimalizace jednotlivých tepelných vazeb mezi konstrukcemi, tj. zateplení venkovního ostění, nadpraží, parapetů u všech oken, prosklených ploch a dveří EPS o tloušťce 30 mm, kompletní zateplení atiky na střeše z vnitřní a vnější strany (vytaženi tepelné izolace z obvodových zdí na celou výšku atiky) včetně vrchní části pod oplechování. Provede se zateplení zdi v I. P. P. pod zemí u vytápěného prostoru (část C) EPS o tl. 100 mm na základový pás, včetně nové hydroizolace a drenáže, které bude bezprostředně navazovat na tepelnou izolaci svislých venkovních stěn vrchní stavby. Provede se zateplení zdi v I. P. P. kolem celé budovy pod zem EPS o tl. 100 mm, do hloubky 50 cm, tam kde je to technicky možné bez narušení stlávající stavby. Energetický potenciál:

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H):

680 189

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Zateplení bude provedeno kontaktním zateplovacím systémem s tloušťkou tepelné izolace 30 - 150 mm (EPS) u obvodových venkovních i vnitřních ochlazovaných zdí budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 1, pro všechny objekty jsou cca 4 552 872,4 Kč (cena bez DPH 20%). Při míře opotřebení cca 30 % a s ohledem na nutnost provést opravu obkladu a omítek, jsou investiční náklady sníženy (pouze 70% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3).




- 45 -

Tabulka č. 27: Provozní náklady po realizaci opatření č. 1 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

2 208 170 2 378 2 378 0 680 0 0 680

3 187 011 1 200 942 198 230 1 399 172 1 399 172 0 370 143 0 0 370 143

*včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po provedení opatření č. 1 dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby tepla o cca 680 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 370 143,- Kč/rok.




- 46 -

Opatření č. 2 Název: zateplení střešní a stropní konstrukce Popis: Toto opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát objektu zateplením střešních jednoplášťových konstrukcí doporučeným způsobem, tzn. položením extrudovaného polystyrénu o tloušťce 100 (bývalý sál) a 200 mm, na stávající hydroizolaci (pokud v nevyhovujícím stavu tak je nutné její sejmutí). Vše se provede včetně zateplení navazujících přesahů střešních konstrukcí, nové parotěsné vrstvy a následným položením nové hydroizolace. Dále bude provedeno zateplení stropní konstrukce v suterénu kontaktním způsobem EPS o tl. 100mm a zateplení stropní venkovní ochlazované konstrukce nad průchodem (část A) a nad bývalým sálem (část C) EPS o tl. 150 mm. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 900 250

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 2, pro všechny objekty jsou cca 4 068 554,- Kč (cena bez DPH 20%). Při míře opotřebení cca 10 % a s ohledem na nutnost provést opravu střešního pláště, jsou investiční náklady sníženy (pouze 90 % výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 28: Provozní náklady po realizaci opatření č. 2 GJ/rok

Investiční náklady 1 988 Množství tepla 170 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 158 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 158 Celkové provozní náklady 0 Množství energie-prodej 900 Úspora tepla (GJ) 0 Úspora el. energie (GJ) 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 900

Kč/rok

3 661 699 1 081 574 198 230 1 279 804 1 279 804 0 489 512 0 0 489 512


Po zateplení střešní konstrukce, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 900 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 489 512,- Kč/rok.




- 47 -

Opatření č. 3 Název: výměna a zateplení původních oken, dveří a prosklených ploch Popis: Provede se výměna všech původních zdvojených a jednoduchých oken v kovovém a dřevěném rámu za nová kvalitní plastová okna a to včetně výměny vstupních prosklených kovových dveří a stěn. Parametry oken, dveří a prosklených stěn budou s průměrným součinitelem prostupu U = 0,9 W.m-2.K–1(trojsklo s výplní vzácného plynu). Pro splnění základních hygienických požadavků, budou okna provedeny s mechanickými ventilačními klapkami. Světlíky na střeše budou vyměněny za nové čtyřvrstvé s průměrným součinitelem prostupu U = 1,4 W.m-2.K–1 Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 702 195

GJ MWh

Investice: Okna, prosklené stěny a dveře, které budou vyměněny, jsou navrženy v plastu s průměrným součinitelem prostupu tepla U=0,9 W.m-2K-1. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 3, pro tento objekt jsou cca 4 995 100,- Kč (cena bez DPH 20%). Při míře opotřebení původních oken a dveří cca 20 % a s ohledem na nutnost výměny těchto otvorových výplní, jsou investiční náklady sníženy (pouze 80% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 29: Provozní náklady po realizaci opatření č. 3 GJ/rok

Investiční náklady 2 186 Množství tepla 170 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 356 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 356 Celkové provozní náklady 0 Množství energie-prodej 702 Úspora tepla (GJ) 0 Úspora el. energie (GJ) 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 702 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Kč/rok

3 996 080 1 189 186 198 230 1 387 416 1 387 416 0 381 899 0 0 381 899


Po realizaci opatření č. 3 dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 702 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 381 899,- Kč/rok.




- 48 -

Opatření č. 4 Název: realizace plynové kotelny, instalace a implementace regulační techniky do systému vytápění Popis: Navrhované opatření spočívá, v realizaci nové plynové kotelny v prostoru I.P.P. v části B. Kotelna bude vybavena dvěma plynovými kondenzačními kotli o celkovém výkonu cca 485 kW (nerealizovaná opatření č. 1 - 3). Odtah spalin bude proveden po fasádě, přímo z kotelny. V plynové kotelně budou dle potřeby instalována kalorimetrická měřidla dodávky tepla do pronajímaných prostor. Strojovna plynové kotelny bude vybavena kombi rozdělovačem a sběračem pro ÚT, kde bude počet hlavních topných větví navržen dle potřeb budovy (cca 7 větví). Každá z hlavních topných větví bude vybavena trojcestným ventilem a samostatným oběhovým čerpadlem s regulací výstupní tlakové diference řízením otáček elektromotoru. Uvedené řešení vede ke stabilizaci tlakových poměrů v síti UT při podstatném snížení spotřeby elektrické energie. Všechny topné větve budou vybaveny autonomní automatickou ekvitermní regulací včetně kvalitní dostatečné tepelné izolace. Systém řízení otopného systému bude řešen směšovacími okruhy jednotlivých samostatně napojených topných smyček. Zde bude instalováno řízení výstupní teploty do systému v závislosti na venkovní teplotě (včetně korekcí na vnitřní teplotu v referenční místnosti) a na čase. Dále se provede vybavení všech stávajících otopných těles novými radiátorovými ventily s TR hlavicemi. Všechny rozvody tepla včetně armatur budou opatřeny předepsanou tepelnou izolací. Před realizací opatření je nutné ověřit (RWE, a.s.), zda stávající přípojka ZP má dostatečnou kapacitu. Pro realizaci tohoto opatření se uvažuje standardizovaný stav budovy bez dalších úsporných opatření. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění a ohřev TV (Qfuel): 144 40

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení nové moderní technologie, tzn. 2 x plynový kondenzační kotel s automatickou ekvitermní regulací, výše uvedené vybavení strojovny, nové radiátorové ventily s TRV, veškeré rozvody v plynové kotelně s tepelnou izolací, expanzní nádoby, plynová přípojka aj. Cena vše včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení je cca 2 449 920,- Kč (cena bez DPH 20%).




- 49 -

Tabulka č. 30: Provozní náklady po realizaci opatření č. 4 GJ/rok

Kč/rok

2 449 920 Investiční náklady 0 0 Množství tepla Množství elektřiny 170 198 230 2 744 709 874 Množství zem.plynu 2 914 908 105 Množství energií celkem 136 000 Mzdy Ostatní 2 914 1 044 105 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 2 888 1 571 085 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) -2 744 -709 874 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 144 725 211 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Po realizaci opatření č. 4, dojde k úspoře na vytápění cca 144 GJ za rok a finanční úspoře ve výši cca 687 958,- Kč/rok. Úspory vzniknou zejména díky změně druhu využité energie pro vytápění. Při provozu plynové kotelny se naopak zvýší náklady na odběr zemního plynu a na údržbu a obsluhu nového zdroje.




- 50 -

Opatření č. 5 Název: implementace regulační techniky do systému vytápění Popis: Navrhované opatření spočívá, v modernizaci stávajícího rozvodu ÚT ve VST, tzn. nový kombi rozdělovačem a sběračem pro ÚT, kde bude počet hlavních topných větví navržen dle potřeb budovy (cca 7 větví). Každá z hlavních topných větví bude vybavena trojcestným ventilem a samostatným oběhovým čerpadlem s regulací výstupní tlakové diference řízením otáček elektromotoru. Uvedené řešení vede ke stabilizaci tlakových poměrů v síti UT při podstatném snížení spotřeby elektrické energie. Všechny topné větve budou vybaveny autonomní automatickou ekvitermní regulací včetně kvalitní dostatečné tepelné izolace. Systém řízení otopného systému bude řešen směšovacími okruhy jednotlivých samostatně napojených topných smyček. Zde bude instalováno řízení výstupní teploty do systému v závislosti na venkovní teplotě (včetně korekcí na vnitřní teplotu v referenční místnosti) a na čase. Dále se provede vybavení všech stávajících otopných těles novými radiátorovými ventily s TR hlavicemi. Všechny rozvody tepla včetně armatur budou opatřeny předepsanou tepelnou izolací. Pro realizaci tohoto opatření se uvažuje standardizovaný stav budovy bez dalších úsporných opatření. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qfuel): 144 40

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Tabulka č. 31: Provozní náklady po realizaci opatření č. 5 GJ/rok

Kč/rok

457 500 Investiční náklady 2 744 1 492 749 Množství tepla 170 198 230 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 914 1 690 979 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 914 1 690 979 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 144 78 336 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0,0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 78 336 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 144

Po realizaci opatření č. 5, dojde ke snížení spotřeby energií o cca 144 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 78 336,- Kč/rok.




- 51 -

Opatření č. 6 Název: instalace nového fotovoltaického zdroje el. energie Popis: Instalace fotovoltaických polykrystalických modulů integrovaných do střešní krytiny jako nového obnovitelného zdroje el. energie na plochou střešní konstrukci. Systém bude pracovat v režimu přímého výkupu, kdy vyrobená el. energie bude dodávána do distribuční sítě. Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 32: Úspory po zavedení opatření č. 6 Bilance výroby EE ve FVE Roční spotřeba el. energie (kWh/rok) Počet dnů provozu za rok Spotřeba EE za den (kWh/den) Spotřeba EE za hodinu (kWh/hod) Výkon FV modulů na pokrytí celkové spotřeby EE (kW) 2 Využitelná plocha střechy (m ) Možný inst. výkon FV modulů (kW) 2 Plocha FV modulů (m ) Vyrobená a prodaná EE (kWh/rok) Prodaná EE (Kč/rok) Další náklady (Kč/rok)

47 301 350 135,1 2 648,9 53,6 1 184,0 59,2 473,6 52 214 639 626,4 29 600,0

Roční úspora el. energie: 188 52

GJ MWh

Investice : Instalace FV modulů na plochou střechu budovy (část B a část C).




- 52 -


Investiční náklady 2 888 Množství tepla 170 Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem 3 058 Mzdy Ostatní 3 058 Celkové provozní náklady 188 Množství energie-prodej 0 Úspora tepla (GJ) 188 Úspora el. energie (GJ) 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 188

Kč/rok

5 209 600 1 571 085 198 230 1 769 315 29 600 1 798 915 639 626 0 610 026 0 610 026

*náklady na provoz FVE

Při instalaci FVE, dojde k výrobě el .energie ve výši cca 188 GJ/rok a finančnímu výnosu ve výši cca 610 026,-Kč/rok.




- 53 -

Opatření č. 7 Název: energetický management Popis: Stimulace pracovníků, energetický management a výchova energeticky uvědomělému chování. Energetický management je řídícím nástrojem na trvalé udržování spotřeby energie na správné úrovni. Cílem je rychlé zjištění chyb/poruch technických zařízení a provozních postupů a snížení spotřeby energie. Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu, tzv. ET-diagram.Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 34: Úspory po zavedení opatření č. 7 Spotřeba Spotřebovaná energie stávající stav (GJ/rok) El. energie 170,3 Teplo 2 888,0 Celkem 3 058,3

Cena celkem (Kč/rok)

Úspora 1,5% (GJ/rok)

Úspora 1,5% (Kč/rok)

198 230,0 1 571 085,0 1 769 315,1

2,55 43,32 45,9

2 973,5 23 566,3 26 539,7

Roční úspora tepla a el. energie : 46 13

GJ MWh

Investice: Ve většině případů se prezentuje jako beznákladové opatření. Při jeho zavádění, však může docházet ke vzniku nepodstatných nákladů např. školení pracovníků, hardwarové i softwarové vybavení, finanční motivace, měření a sledování spotřeb energií atd. Pro toto případ jsme zvolili první možnost tzn. beznákladové opatření.




- 54 -


Kč/rok

0 Investiční náklady 2 845 1 547 519 Množství tepla 168 195 257 Množství elektřiny 0 0 Množství zem.plynu 3 012 1 742 775 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 3 012 1 742 775 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 43 23 566 Úspora tepla (GJ) 3 2 973 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 46 26 540 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Po realizaci opatření č. 7 dojde k úspoře energií o cca 46 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 26 540,- Kč/rok.




- 55 -

Pro přehlednost, k dalšímu rozboru a návrhům, je níže vytvořen bodový graf pro jednotlivá opatření, vyjadřující podmínku měrné finanční náročnosti jako investice v tis.Kč na uspořený GJ.

Opatření č.6

Graf č. 7: Vymezení hodnoty měrné finanční náročnosti investičních opatření

20,00

5,00 0,00 0

1

Opatření č.2

10,00

Opatření č.3

15,00

2

3

4

5

Opatření č.5

Opatření č.4

25,00

Opatření č.1

Investice tis.Kč/uspořený GJ

30,00

6

7

Graf dává určitou představu o efektu vložených investičních prostředků do energetické úspory a platí, že čím nižší hodnota, tím vyšší energeticky úsporný efekt. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení pro provedení dalšího podrobného hodnocení. Varianta č. 1 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace plynové kotelny (opatření č. 4).

Varianta č. 2 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace modernizace regulace ÚT (opatření č. 5).




- 56 -

Varianta č. 1 Název: kombinace opatření č. 1, 2, 3 a č. 4 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace plynové kotelny (opatření č. 4).

Energetický potenciál: Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění a ohřev TV (Qdem;H): 2 114 587

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem

Uem,N

Uem,N

2

DS Kotovo


W/(m K) 0,37

2

W/(m K) 0,64

Vyhovuje/nevyhovuje

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 36: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,48

vyhovuje



- 57 -

Tabulka č. 37: Upravená energetická bilance u varianty č. 1 Před realizací projektu řádek Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

3 058,3 0,0 3 058,3 0,0 3 058,3 28,9 2 859,1 170,3

1 769 315,1 0,0 1 769 315,1 0,0 1 769 315,1 15 710,9 1 555 374,2 198 230,0

944,2 0,0 944,2 0,0 944,2 7,7 766,1 170,3

398 429,1 0,0 398 429,1 0,0 398 429,1 2 002,0 198 197,1 198 230,0

Investice : Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na instalaci a provedení plynové kotelny (po zateplení tep. výkon cca 240 kW) jsou sníženy s ohledem na snížení tepelné ztráty objektu realizaci předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 1 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 15 114 316,7 Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 38: Provozní náklady po realizaci varianty č. 1 GJ/rok

Kč/rok

12 342 580 Investiční náklady 0 0 Množství tepla 170 198 230 Množství elektřiny 774 200 199 Množství zem.plynu 944 398 429 Množství energií celkem Mzdy 136 000 Ostatní 944 534 429 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 2 888 1 571 085 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) -774 -200 199 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 2 114 1 234 886

Po realizaci varianty č. 1, dojde k úspoře energií na vytápění o cca 2 114 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 1 234 886,- Kč/rok.




- 58 -

Varianta č. 2 Název: opatření č. 1, 2, 3 a č. 5 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace modernizace regulace ÚT (opatření č. 5). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 2 114 587

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

2

DS Kotovo


Uem,N 2

W/(m K) 0,64

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

Uem W/(m K) 0,37

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 39: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,48

vyhovuje



- 59 -

Tabulka č. 40: Upravená energetická bilance u varianty č. 2

1 2 3 4 5 6 7 8

Před realizací projektu

Ukazatel

řádek

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

3 058,3 0,0 3 058,3 0,0 3 058,3 28,9 2 859,1 170,3

1 769 315,1 0,0 1 769 315,1 0,0 1 769 315,1 15 710,9 1 555 374,2 198 230,0

944,2 0,0 944,2 0,0 944,2 7,7 766,1 170,3

619 215,6 0,0 619 215,6 0,0 619 215,6 4 209,9 416 775,7 198 230,0

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Celkové náklady na realizaci varianty č. 2 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 11 302 290,- Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 41: Provozní náklady po realizaci varianty č. 2 GJ/rok

Kč/rok

11 302 290 Investiční náklady 774 420 986 Množství tepla 170 198 230 Množství elektřiny Množství zem.plynu 944 619 216 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 944 619 216 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 2 114 1 150 099 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 2 114 1 150 099

Po realizaci varianty č. 2, dojde k úspoře energií o cca 2 114 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 1 150 099,- Kč/rok.




- 60 -

2.2. Stanovení celkových investičních nákladů Tabulka č. 42: Porovnání jednotlivých variant a opatření Úspora energie Úspora energie+další (GJ/rok) náklady (Kč/rok) Opatření č. 1 680 370 143 Opatření č. 2 900 489 512 Opatření č. 3 702 381 899 Opatření č. 4 144 725 211 Opatření č. 5 144 78 336 Opatření č. 6 188 610 026 Opatření č. 7 46 26 540 Varianta č. 1 2 114 1 234 886 Varianta č. 2 2 114 1 150 099

Investice bez DPH 20% (Kč) 3 187 011 3 661 699 3 996 080 2 449 920 457 500 5 209 600 0 12 342 580 11 302 290

*záporná hodnota-zvýšená potřeba energií a financí




- 61 -

3. Ekonomické vyhodnocení 3.1. Prostá doba návratnosti Pro porovnání jednotlivých opatření a variant jsme současně zvolili metodu prosté doby návratnosti. Tabulka č . 43: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých investičních opatření Název opatření

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešní konstrukce Výměna a zateplení otvorových výplní Instalace plynové kotelny Modernizace regulace ÚT ve VST Provedení FVE Energetický management

Číslo Opatření

Investiční náklady Kč

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

3 187 011 3 661 699 3 996 080 2 449 920 457 500 5 209 600 0

Kč

Prostá doba návratnosti roky

370 143 489 512 381 899 725 211 78 336 610 026 26 540

9 7 10 3 6 9 0

5 3 6 1 2 4 7

Úspory

Hodnocení (pořadí)

Tabulka č. 44: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých variant Název varianty Souhrn opatření č. 1, 2, 3 a č. 4 Souhrn opatření č. 1, 2, 3 a č. 5


Číslo varianty 1. 2.

Investiční náklady

Úspory

Prostá doba návratnosti

Hodnocení

Kč

Kč

roky

(pořadí)

12 342 580 11 302 290

1 234 886 1 150 099

10,0 9,8

2 1



- 62 -

3.2. Ekonomické ukazatele Porovnání opatření a variant podle jednotlivých ekonomických ukazatelů je uvedeno v následujících tabulkách (metodika viz příloha č. 4). Tabulka č. 45: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých opatření

Název opatření

Číslo opatření

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešní konstrukce Výměna a zateplení otvorových výplní Instalace plynové kotelny Modernizace regulace ÚT ve VST Provedení FVE Energetický management

**Doba Čistá Vnitřní Doba Diskontovaná Doba splácení současná výnosové splácení doba splácení hodnocení investice hodnota- procento investice investice (životnosti) Ts>1/2 NPV IRR Ts Tsd Tž odpis.doby tis. Kč % roky roky roky

3 094,7 4 646,6 2 486,0 5 560,8 380,1 1 910,6 -

13,3 15,3 10,8 30,7 16,8 10,1 -

9 7 10 4 6 9 -

11 9 14 4 7 11 -

30 30 30 20 20 25 -

ne ne ne ne ne ne -

* není jednoznačné řešení **doba splácení investic příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby

Tabulka č. 46: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých variant řešení

Název varianty

Souhrn opatření č. 1, 2, 3 a č. 4 Souhrn opatření č. 1, 2, 3 a č. 5

Čistá současná Číslo hodnotavarianty NPV

1.

Vnitřní výnosové procento IRR

**Doba Doba Doba splácení Diskontovaná splácení hodnocení investice doba splácení investice (životnosti) Ts>1/2 investice Tsd Ts Tž odpis.doby

tis. Kč

%

roky

roky

roky

7 999,2

11,1

10

13

20,30

2. 8 028,4 11,5 10 13 20,30 * není jednoznačné řešení **doba splácení investic u příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby


ne ne



- 63 -

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí je provedeno v souladu s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.352/2002 Sb. a vyhláškou č.425/2004 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Vzhledem k povaze předmětu tohoto auditu jsou hodnoty znečištění zjištěny výpočtem a emisní faktory jsou použity z těchto vyhlášek. V níže uvedené tabulce je kvantifikováno snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých opatření a variant a porovnání se stávajícím stavem. Provádí se vyhodnocení pro požadované znečišťující látky a to : SO2, CO, CO2, NOx, CxHy, tuhé látky Emise vzniklé při spotřebě el. energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Vzhledem ke skutečnosti, že teplo pro ohřev pro ÚT a TV je produkováno ze zemního plynu (CZT), budeme počítat palivo zemní plyn s výhřevností 10,551 kWh/m3 a účinností výroby a přenosu tepla cca 80%. Tabulka č.47: Roční emisní hodnoty u jednotlivých opatření a variant

Stávající stav Varianta č.1 Rozdíl (úspora) Varianta č.2 Rozdíl (úspora)

Energie GJ/rok

SO2 t/rok

CO t/rok

CO2 t/rok

NOx t/rok

CxHy t/rok

Tuhé látky t/rok

3 058,3 944,2 2 114,2 944,2 2 114,2

0,08957 0,08881 0,00076 0,08886 0,00072

0,04639 0,02619 0,02020 0,02628 0,02011

248,56686 98,48909 150,07777 107,11845 141,44841

0,58387 0,11147 0,47240 0,21144 0,37243

0,00244 0,00145 0,00099 0,00065 0,00179

0,01977 0,01819 0,00158 0,01828 0,00149

*záporná hodnota – nárůst emisí

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou největší úspory u opatření č. 4 (realizace plynové kotelny) a varianty č. 1 (celkové zateplení budovy a realizace plynové kotelny). Graf č. 8: Emisní hodnoty

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant CO2

1 1 1 1 0 0 0 0 0 0

300 250 množství (t/rok)

200 150 100


Varianta č.2

Varianta č.1

Opatření č.7

Tuhé látky

Opatření č.6

CxHy

Opatření č.5

NOx

Opatření č.4

CO

Opatření č.3

SO2

Opatření č.2

0

Opatření č.1

50 Stávající…

množství (t/rok)

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant



- 64 -

5. Výstupy energetického auditu Při posuzování úrovně energetického hospodářství je nutné provést posouzení z hlediska stávajícího stavu systému vytápění objektu, stavebních konstrukcí budovy ve vztahu k měrné spotřebě tepelné energie za otopné období v návaznosti na komplexní posouzení stavu úrovně energetického hospodářství vzhledem k celkovým spotřebám všech energií v objektu a jejich využívání. Hlediska stávajícího stavu vytápění a hospodaření s energiemi Objekt DS Kotovo Průměrný součinitel tepla celého objektu je nad vymezenou hranici tzn. budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně D, tj. velmi nehospodárná (ČSN 730540-2, 2007). Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“ DS Kotovo“, byl objekt zařazen do kategorie D tzn. energetická náročnost budovy je nevyhovující a to dle platné vyhlášky MPO č. 148/2007 Sb.

5.1. Celková výše energetických úspor Celková výše energetických úspor je uvedena v technických jednotkách a je stanovena pro jednotlivá opatření č.1. až č. 7 a varianty č. 1 až č. 2 (viz tabulky níže).

Opatření č. 2

Opatření č. 3

Opatření č. 4

Opatření č. 5

Opatření č. 6

Opatření č. 7

Stávající stav Stav po energeticky úsporných opatření Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Opatření č. 1

Tabulka č. 48: Celková výše energetických úspor u jednotlivých opatření

GJ 3 058 2 378 680

GJ 3 058 2 158 900

GJ 3 058 2 356 702

GJ 3 058 2 914 144

GJ 3 058 2 914 144

GJ 3 058 2 870 188

GJ 3 058 3 012 46


Varianta č. 2

Stávající stav Stav po energeticky úsporných variant Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Varianta č. 1

Tabulka č. 49: Celková výše energetických úspor u jednotlivých variant

GJ 3 058 944 2 114

GJ 3 058 944 2 114



- 65 -

Graf č. 9: Porovnání výše energetických úspor u jednotlivých variant a opatření

Porovnání jednotlivých variant a opatření Varianta č.2 Varianta č.1 Opatření č.7 Opatření č.6 Opatření č.5 Opatření č.4 Opatření č.3 Opatření č.2 Opatření č.1

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

úspory (GJ/rok)




- 66 -

5.2. Výběr optimální varianty Pro možnost porovnání je sestavena následující tabulka s uvedením základních ukazatelů pro variantu č. 1 a variantu č. 2. Tabulka č. 50: Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled) Varianta Údaje Jednotky č. 1 č. 2 Investiční celkové výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách)

tis. Kč

15 114 317 14 074 027

Investiční výdaje projektu bez nutných nákladů na tis. Kč 12 342 580 11 302 290 odstranění zanedbané údržby Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Kč/rok -1 234 886 -1 150 099 Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 0 Přínosy projektu celkem 1 234 886 1 150 099 Kč/rok Počáteční hodnota spotřeb paliv a energií GJ/rok 2 124 2 124 Konečná spotřeba paliv a energií GJ/rok 944 944 Doba hodnocení roky 20,30 20,30 Diskont % 6,00 6,00 Prostá doba návratnosti roky 10 10 Reálná doba návratnosti roky 13 13 Čistá současná hodnota tis. Kč 7 999 8 028 Vnitřní výnosové procento % 11 11 Daň z příjmů % 0 0 Ekologická relevance projektu Měrné náklady na snížení emisí Kč/kg CO2 82 80 Měrné náklady na tis.Kč/uspořený GJ tis. Kč/GJ 6 5 Pozn.:

Tž - doba životnosti (doba hodnocení)

Na základě předcházejících hodnocení bylo provedeno v následující tabulce vyhodnocení jednotlivých variant podle zvolené váhy jednotlivých ukazatelů a to s cílem určit nejvýhodnější variantu k realizaci. Hodnocení je provedeno ve stupnici 1÷4 (1 je nejhorší a 4 je nejlepší). Tabulka č. 51: Vyhodnocení základních ukazatelů jednotlivých variant Varianta 1. 2. Ukazatele Váha body celkem body celkem - energetické 20 3 0,6 3 0,6 - investiční 30 3 0,9 2 0,6 - ekonomické 40 4 1,6 3 1,2 - environmentální 10 3 0,3 4 0,4 Celkem 3,4 2,8 Vyhodnocení 1 2

Z výše uvedené tabulky, ve vztahu k jednotlivým váhám hodnocení, je zřejmé, že za nejvýhodnější lze považovat variantu č. 1. Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679



- 67 -

5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie V energetickém auditu je u opatření č. 6 (fotovoltaické elektrárna) posouzena možnost využití obnovitelných zdrojů v auditovaném objektu. Toto opatření jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 52: Vyhodnocení základních ukazatelů opatření z OZE Úspora (GJ/rok)

Úspora (Kč/rok)

Investice (Kč)

Prostá doba návratnosti

188

610 026

5 209 600

9

Opatření č. 6


Reálná doba návratnosti 12

NPV (Kč)

IRR (%)

1 910,6

10,1



- 68 -

5.4. Závěrečný posudek energetického auditora Na základě komplexního hodnocení jednotlivých opatření, variant a diskuze o záměrech s majitelem a provozovatelem objektu, a to včetně pohledu na budoucí a současný vývoj provozu budovy, z hlediska ekonomiky a vlivu na životní prostředí je nejvýhodnější varianta č. 1, tzn. souhrn opatření spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace plynové kotelny (opatření č. 4). Celková investice na realizaci varianty č.1 (včetně částky na odstranění zanedbané údržby) je 15 114 316,7 (cena bez 20%). Zpracovatel energetického auditu doporučuje realizovat variantu č. 1. Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. Doporučené opatření je možno shrnout v těchto základních bodech:

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie cca 2 114 GJ/rok, investiční náklady na úsporu energií jsou odhadovány ve výši cca 12 343 tis. Kč (do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na zanedbanou údržbu) roční úspora finančních nákladů představuje cca 1 235 tis. Kč (při cenách energií roku 2010) dojde ke zvýšení užitné hodnoty objektů bude rovněž snížena ekologická zátěž způsobená zařízeními objektů

Technický potenciál úspor Realizací opatření seskupené ve variantě č. 1 lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosažitelné v současné době dostupnými technologiemi. Celkovou spotřebu energie lze všemi uvedenými opatřeními snížit z původní vypočtené hodnoty pro budovu DS Kotovo cca 3 058 GJ/rok (výpočet spotřeby energie v roce 2010) na 944 GJ/rok (tj. cca na 31% původní hodnoty).




- 69 -

Mimo doporučenou variantu lze výhledově doporučit: •

Při realizaci jednotlivých opatření u doporučené varianty, dbát na správné a bezchybné vyhotovení projektové dokumentace, provádět důkladně kontrolu technologického postupu v průběhu stavebních prací pomocí stavebního dozoru, tak aby nedocházelo k vadám a pozdějším komplikacím při další správě budovy. Během realizace doporučené varianty kontrolovat kvalitu použitého materiálu, zejména však u prosklených ploch a zateplovacího systému.

•

Po realizaci stavebních prací před samotným výměníkovém řízením stavby, provést detailní snímkování pomocí termovizní kamery, a to zejména choulostivých míst, kde se může vyskytnout chybně provedené zateplení tepelných mostů a tepelných vazeb. Provést testování těsnosti celého objektu pomocí testu Blower Door.

•

Původní elektro spotřebiče nahradit úspornějšími. Vzhledem k využívání a vzhledem k cenám těchto zařízení se nepředpokládá jejich výměna. V případě, že dojde k neopravitelné závadě, doporučuji koupi zařízení v třídě A. Při nákupu nového elektrospotřebiče je správně hledat tzv. energetický štítek (v Evropě známý pod názvem Euro-Label). Ten obsahuje údaje o energetické náročnosti provozu získané měřením nezávislou komisí. Tato komise při měřeních vychází ze schválených metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického štítku je sjednocen ve všech zemích, které přistoupily k dohodě. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na štítku barevné pruhy s písmeny A až G, kde označení A , B, C patří mezi zařízení úsporná a označení E, F, G mezi méně úsporná.

•

Důsledně provádět energetický management. V rámci energ. managementu provádět pravidelné čištění svítidel, oken a okolních osvětlovaných ploch, sledovat spotřeby jednotlivých energií (včetně spotřeby studené vody) v krátkém časovém úseku (minimálně 1 x týdně) a vyhodnocovat je. Při vytápění budovy monitorovat spotřebu tepla minimálně jednou týdně a na základě vyhodnocení nasbíraných dat upravovat provoz VST a regulaci teploty v jednotlivých místnostech.

•

Provozovat vytápěné prostory budovy na doporučené hodnoty vnitřních teplot při jejich provozu i mimo provoz dle platných ČSN 730540 a EN12831 a vyhl. č. 148/2007.




- 70 -

Tabulka č. 53: Rekapitulace hodnot a parametry navržených úspor projektu SOUČASNÝ STAV Původní spotřeba paliv pro vytápění a ohřev TV GJ/rok 2 888 2 3 Objemový faktor tvaru budovy A/V m /m 0,44 2 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) 1,43 2 Plocha konstrukce - obvodové zdivo m 1 899 2 Plocha konstrukcí - výplně m 897 2 Plocha konstrukcí – střechy a stropu m 3 515 NAVRHOVANÝ STAV (varianta č. 1 a č. 2) jednotka varianta č. 1 varianta č. 2 2 0,37 0,37 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) Plocha zateplované konstrukce - obvodové zdivo včetně 2 m 2 565 2 565 základů, ostění, atik aj. 2 Plocha zateplované konstrukce - výplně m 770 770 2 Plocha zateplované konstrukce - střecha včetně atik a přesahů m 3 704 3 704 Úspora energie vyvolaná zateplením objektu a případně GJ/rok 2 114 2 114 regulací Celková úspora energie vyvolaná provedením navržených 0,37 0,37 GJ/rok opatření DALŠÍ ÚDAJE Snížení emisí skleníkových plynů t/rok 151 142 Měrná spotřeba energie – původní (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok 221 klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Měrná spotřeba energie – nová (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok 72 72 klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Nová spotřeba dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. GJ/rok 1 017 1 017 Nová spotřeba paliv pro ohřev TV a vytápění (dle druhu paliv) GJ/rok 774 774 Úspora současných provozních nákladů tis. Kč/rok 1 234 886 1 150 099 Ekonomická životnost investice roky 20, 30 20, 30

Při rozhodování o způsobu a koncepci zásobování teplem doporučujeme sladit postup dalších zásadních kroků nejen s Krajskou energetickou koncepcí (Zlín) a s místními konkrétními podmínkami, které jsou pro danou lokalitu charakteristické ale také s ohledem na ostatní budovy které se nacházejí v daném místě (město). Úspory energií jednotlivých opatření a variant v tomto energetickém auditu jsou definovány okrajovými podmínkami tzn. dodržení stanovených postupů a technologických předpisů, použití materiálů shodných se stejnými parametry jaké byly uvažovány při výpočtu, zachování stávajících stavebních a technických dispozic a současného příkonu všech energetických zařízení se stávající dobou provozu a využití budovy. Ekonomické výpočty vychází z platných ekonomických parametrů a reálných cen materiálu, práce a energie v době zpracování EA




- 71 -

V průběhu práce na projektové dokumentaci a při samotné realizaci jednotlivých opatření je nutno řešit problematická místa, detaily v konstrukci a současný a budoucí provoz objektu. Kvalita předepsaných opatření bude záviset na úrovni a stupni preciznosti zpracované projektové dokumentace, technických a technologických možnostech dodavatele. V případě vzniku problémů ve fázi projektu nebo realizace, je nutno veškerá nestandardní řešení v detailech jednotlivých opatření konzultovat s energetickým auditorem.

Datum zpracování energetického auditu:

Podpis energetického auditora:




- 72 -

PŘÍLOHY ENERGETICKÝ AUDIT Budova Kotova č. p. 413ve Vsetíně

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Počet výtisků: Počet stran: Počet příloh: Datum vydání:

2 45 6 25. 7. 2010

1 Foto, situace 2 Opatření, varianty 3 Ekonomické hodnocení 4 Evidenční list energetického auditu 5 Osvědčení o odborné způsobilosti 6 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy


Výtisk č.: 2

4 A4 20 A4 2 A4 2 A4 1 A4 15 A4



- 73 -

Příloha č. 1 Foto č. 4: Severovýchodní pohled část C

Foto č. 5: Severozápadní pohled část B a C

Foto č. 6: Severní pohled část B

Foto č. 7: Severovýchodní pohled část B

Foto č. 8: Průchod v části A

Foto č. 9: Západní pohled část A




Foto č. 10: Jižní pohled část A a B

Foto č. 12: Jižní pohled

část ást A a C

Foto č. 14: Výměníková níková stanice tepla


- 74 -

Foto č. 11: Jižní pohled část B a C

Foto č. 13:: Jižní pohled část C

Foto č. 15: Rozdělovač č ve VST



- 75 -

Foto č. 16: Měření spotřeby tepla ve VST

Foto č. 17: Hlavní rozvody v suterénu

Foto č. 18: Přívod TE do VST

Foto č. 19: Světlík




- 76 -

Situace

DS Kotovo




- 77 -

Příloha č. 3

Opatření č. 1 Vnitřní Způsoby

Provětrávaný zateplovací systém

zateplení

Kontaktní zateplovací systém Vnější

Tepelně izolační omítka Sendvičové zdivo

Vnitřní zateplení Tento způsob izolace domů s sebou přináší řadu úskalí: •

• • • • • •

Velké teplotní rozdíly ve zdivu, které není zvenčí chráněno proti výkyvům počasí zateplovacím systémem. Při tomto způsobu může být zdivo podstatně rychleji narušováno než při zateplení zvenčí. Nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo v samotné konstrukci. U dřevěných staveb a dřevěných trámových stropů hrozí kondenzace v úrovni záhlaví trámů! Nelze odstranit tepelné mosty. Jsou izolovány pouze dílčí části budov, proto má tento systém většinou menší účinnost. Nutnost využití pečlivě provedených parotěsných vrstev na vnitřní straně izolace. Zmenšení akumulace tepla v obvodovém plášti - místnosti rychleji chladnou. Zmenšení vnitřního prostoru.

Zateplení zevnitř nachází své uplatnění pouze tam, kde nelze zateplení zvenčí z jakýchkoli důvodů provést, například u historických objektů. Vždy je třeba situaci posoudit za pomoci odborníka. Vnější zateplení Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich obrovskou výhodou je celistvost izolační vrstvy. Izolace chrání objekt jako celek, nejen jeho oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se také podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce zejména jejich spojů – výkyvy teplot a povětrnostními vlivy. Pro trvalé obývání je také důležité zachování masivního zdiva uvnitř izolačního systému, což zaručuje dostatečnou tepelnou setrvačnost vnitřního prostoru.




- 78 -

Tepelné mosty ve zdivu nezatepleném, zatepleném zevnitř a ve zdivu zatepleném zvenčí

Způsoby vnějšího zateplení Zateplení zvenčí se provádí buď formou provětrávaných zateplovacích systémů, nebo se používají takzvané kontaktní zateplovací systémy. U provětrávaných zateplovacích systémů se vkládá tepelná izolace mezi nosné prvky roštu, který nese povrch fasády. Povrch fasády může tvořit sklo, kov, dřevo, vláknocementové šablony i keramika a podobně. Kontaktní zateplovací systémy tvoří jednolitý celek jednotlivých vrstev systému. Tepelná izolace působí v tomto případě jako nosný prvek povrchových vrstev. Povrch fasády tvoří většinou omítka, v ojedinělých případech lepený obklad.

Průběh teplot

Průběh teplot v nezatepl. stavu -

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací zevnitř

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací z vnějšku

Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem vnějšího zateplení objektů. Umožňují zachování původního rázu fasády - povrch systému tvoří omítka. Jejich výhodou je celistvé zateplení celé fasády bez jakýchkoli tepelných mostů. Tepelná izolace je u tohoto systému přímo spojena lepidlem a hmoždinkami s původním zdivem a omítkovou vrstvou. Montáž systému Kontaktní zateplovací systémy jsou poměrně náročné na kvalitu provedení a použité materiály. Z tohoto důvodu doporučujeme svěřit jejich provádění do rukou odborné firmě. Zateplovací systém by měl být proveden vždy z komponentů certifikovaných v rámci jednoho zateplovacího systému. Při konkrétní montáži je třeba se vždy řídit pokyny dodavatele kompletního certifikovaného zateplovacího systému, který má zpracovaný detailní technologický postup realizace.




- 79 -

Schémata provádění zateplování

Okenní otvory je třeba izolovat dle níže uvedených obrázků

Složení fasádního systému 1. lepicí hmota 2. fasádní deska s podélným vláknem 3. hmoždinka s talířem 4. výztužná vrstva s výztužnou síťovinou 5. penetrační mezivrstva 6. omítkovina s možným ochranným nátěrem (popř. vnějším obkladem) 7. soklová lišta 8. spoj soklové lišty 9. hmoždinka k připevnění soklové lišty

Provětrávací zateplovací systém Dalším druhem vnějšího zateplení je systém odvětrávané fasády. Tento typ izolace spočívá v tom, že se přidělá tepelně izolační materiál na vnější zdi. Obvykle to bývají vláknité materiály. Například ze skleněných, dřevěných, kamenných, nebo minerálních vláken. Na tyto desky se poté přidělá rošt, který odděluje izolační desky a fasádu od sebe vzduchovou dutinou. Tento rošt může být buď dřevěný, poté ale musí být nezbytně napuštěn impregnací pro delší životnost. Nebo může být kovový, a pak musí splňovat protikorozní požadavky.




- 80 -

V energetickém auditu je navržen kontaktní (SO1 – SO4, SO7, SO9 – SO11) zateplovací systém, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 54: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm EPS tl. 150mm 1 144,3 SO2 – SO3, SO7, SO11- kont. způsob EXP tl. 100mm 301,3 SO4 a SO9 - kont. způsob EPS tl. 150mm 658,9 Copility, meziok. vložky YTONG - kont. způsob EPS tl. 30mm 460,7 Ostění, parapety a atika

Tabulka č. 55: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis

SO1 – SO4, SO7, SO9-SO11 Obvodové zdi

Součinitel prostupu tepla/U/ dle ČSN 73 0540-2

Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů na zateplení, kde je počítáno pouze s cenou materiálu na zateplení a dále na vědomou energetickou modernizaci tj. celková rekonstrukce původní omítky včetně zateplení. Tabulka č. 56: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 1 Tloušťka Plocha Objekt Popis úpravy 2 mm m

Cena 2 Kč/m

Celkem Kč

Energetická vědomá modernizace (celková rekonstrukce fasády včetně zateplení) tep.izolace - EPS 150 1 144,3 1 575,0 1 802 291,4 kont. způsob tep.izolace - ostění DS Kotovo 30 460,7 1 342,0 618 224,5 a parapety tep.izolace 100 178,9 2 910,0 520 453,5 základy 150 658,9 2 190,0 1 442 991,0 nová zateplená zeď tep.izolace - EPS kont. z. suterén 100 122,4 1 380,0 168 912,0 uvnitř Celkem 4 552 872,4 Cena s 20% DPH 5 463 446,9 Cena celkem bez 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 30%) 3 187 010,7




- 81 -

Opatření č. 2 • 1. 2. 3. 4.

Zateplování střech a stropů se řídí obecnými pravidly:

Zateplení střechy musí navazovat na souvislou tepelnou izolaci stěn domu. Výsledný účinek zateplení je velmi závislý na kvalitě detailu. Riziko kondenzace vodní páry ve střeše je vyšší než u stěn. Hydroizolační bezpečnost střechy je podmínkou.

Kvalitní vnější hydroizolační krytina je výraznou bariérou pro vodní páru pronikající z vnitřního prostředí. Přidání další hydroizolační vrstvy na vnější povrch střechy tak může způsobit zvýšenou kondenzaci vodních par uvnitř střešní konstrukce, obvykle právě pod střešní krytinu, a následně i výrazný problém se zkondenzovanou vlhkostí, která bývá omylem považována za následek zatékání. To platí jak pro opravy hydroizolační krytiny (obvykle přidáváním dalších hydroizolačních vrstev), tak pro obnovu vnější hydroizolace při zateplení střechy. Vnější hydroizolační vrstva s vysokým difúzním odporem by měla být oddělena od vnitřní části střechy expanzní (mikroventilační) vrstvou nebo systémem větracích kanálku. Často je podpůrně navržena kombinace s parozábranou či parobrzdou u vnitřního líce střechy. Tato vrstva by přitom měla být navrhována velmi obezřetně například výrazná parozábrana vhodně sníží difúzní tok vodní páry do konstrukce v zimním období, ale naopak nevhodně zabrání vysychání střešní konstrukce do vnitřních prostoru v přechodných a letním období (tedy po dobu % až % roku). Spolu s vnější hydroizolací pak způsobí velmi pomalé odpařování zabudované, zatečené či zkondenzované vlhkosti uvnitř střechy. Při rekonstrukcích a dodatečném zateplení jednoplášťových plochých střech můžeme střechu bud' převést na dvouplášťovou (po sejmutí stávajících hydroizolačních vrstev a doplnění tloušťky tepelně izolačního materiálu), nebo zachovat jednoplášťový princip, kdy lze: • • • •

sejmout hydroizolaci, doplnit tepelně izolační materiál s požadovaným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; ponechat hydroizolaci (obtížný odpad), doplnit tepelně izolační materiál s doporučeným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; opravit, popř. vyměnit hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, ochranu proti VV -záření a proti sání větru (tzv. obrácená střecha); vyměnit, popř. doplnit speciální hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, drenážní a pěstební vrstvu se speciální vegetací (tzv. zelená střecha).

Při navrhování je výhodné využít ČSN 73 1901 Navrhování střech, při dimenzování tepelné izolace a hydroizolace se vychází zejména z požadavků ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov.




- 82 -

Detail zateplení střešní atiky a ploché střechy

V energetickém auditu je navržen zateplení plochých střešních a stropních konstrukcí, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 57: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm SCH1 EXP tl. 100mm 256,1 SCH2 EXP tl. 200mm 1 679,1 STR1, EXP tl. 100mm 1 579,4 PDL1 EXP tl. 150mm 189,2

Výpočet celkové spotřeby tepla na vytápění po realizaci opatření č. 2 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 58: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis


STR1 PDL1 SCH1, SCH2

Stropní konstrukce Stropní konstrukce Střešní konstrukce

vyhovuje vyhovuje vyhovuje

Roční množství Hodnocení pro přerušované zkondenzované páry dle vytápění budovy ČSN 73 0540-2, (*)



* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů tj. rekonstrukce a zateplení ploché střešní konstrukce. Tabulka č. 59: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 2 Tloušťka Plocha Objekt Popis mm m2 200 1 679,1 plochá střecha 100 256,1 plochá střecha Objekt DS Kotovo 100 1 579,4 strop suterén 100 189,2 venkovní strop Cena celkem bez 20% DPH Cena celkem s 20% DPH Cena celkem bez 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 10%) Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679

Cena Kč/m2 826,0 693,0 1 390,0 1 632,0

Celkem Kč 1 386 936,6 177 477,3 2 195 366,0 308 774,4 4 068 554,3 4 882 265,2 3 661 698,9 e-mail: [email protected]


- 83 -

Opatření č. 3 Druhy zasklení

-2

-1

Izolační dvojsklo s tvrdě pokovenou vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,9 W.m K -2 -1 Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,3 W.m K Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem – -2 -1 součinitel prostupu tepla U = 1,1 W.m K U tohoto druhu zasklení je použit hliníkový distanční rámeček, který má větší tepelnou vodivost a tím dochází k prostupu chladu mezi exteriérem a interiérem, což má za důsledek vytvoření malého proužku kondenzované kapaliny na vnitřní straně izolačního skla podle relativní vlhkosti a teploty v interiéru. Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem -2 -1 součinitel prostupu tepla U=0,9 W.m K , dosaženo teplým distančním rámečkem. Je možné použít plastový distanční rámeček, který eliminuje tuto vlastnost hliníkového rámečku a tím sníží tvorbu kondenzátu a zvýšení součinitele tepelné propustnosti izolačního dvojskla o několik desetin.

Doporučení při výběru oken 1) Součinitel tepelného prostupu UN celého okna: Přesné stanovení součinitele UN určuje tepelně-technická norma ČSN 73 0540. Pro obytné prostory je požadována -2 -1 -2 -1 hodnota UN ≤ 1,7 W·m ·K a doporučována UN = 1,2 W·m ·K . Pro okenní rámy je předepsána maximální hodnota -2 -1 Uf ≤ 2,0 W·m ·K . Je třeba zvážit, zda se investice do výrazně lepších oken vyplatí. Důležitá je především kompletní nabídka, včetně všech instalačních doplňků.Běžným standardem je izolační dvojsklo s teplým okrajem (nerezový -2 -1 nebo plastový rámeček) s hodnotou Ug = 1,1 W·m ·K . Rámy mají různou konstrukci i parametry, např. firma -2 -1 REHAU nabízí profily s Uf = 0,71 - 1,6 W·m ·K . Doporučení pro investora: nechte si od dodavatele oken předložit protokoly z měření zkušeben, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých uvedená čísla platí.

2) Vnitřní povrchová teplota qsi: Nesplnění tohoto požadavku vede ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce a vytváří podmínky pro výskyt plísní. Pro posuzování oken jsou uvažovány tyto návrhové hodnoty, vnitřní relativní vlhkost ji = 50 %, teplota vnitřního prostoru ti = 21 °C a teplota vn ějšího ovzduší te = - 15 °C. Požadované povrchové teploty ovliv ňuje umístění otopného tělesa. Je-li okno nad tělesem topení, pak qsi = 9,7 °C, pokud ne, tak qsi = 10,7 °C. Celý obvod okna (ostění, nadpraží i parapet) musí být izolován v tloušťce 30 – 40 mm tak, aby vnitřní povrchové teploty byly vyšší než 13,1 °C. Vnit řní vlhkost je určena užíváním bytu. Činnostem, jako je pěstování orchidejí nebo praní dresů fotbalové jedenáctky, je lepší vyhradit jiný, než obytný prostor. Uživatel bytu může kontrolovat vlhkost vzduchu a předejít výskytu plísní správným větráním. Doporučení pro investora: Vybírejte si z osvědčených řešení, v případě pochybností si nechejte zpracovat průběh teplot daného detailu. Máte-li již okno nainstalované a na něm kondenzuje vodní pára na celé ploše zasklení, je pravděpodobně okno osazeno nevhodným zasklením s nízkou tepelnou izolací. Pokud k rosení dochází pouze na okrajích zasklení, je pravděpodobně použit špatný distanční rámeček mezi skly nebo je zasklení špatně vsazeno do rámu. Nebojte se reklamovat!




- 84 -

3) Minimální hygienická výměna vzduchu n: Zjednodušeně řečeno, během dvou hodin musí dojít k výměně celého objemu vzduchu. A to po celých 24 hodin a bez lidského zásahu. Běžné plastové okno je 12krát těsnější, než by odpovídalo normou požadované výměně vzduchu. Požadovat na oknech, aby toto zajistily, znamená snížit jejich tepelně a zvukově-izolační vlastnosti. Okna jsou ale jen součástí systému větrání, v bytě jsou i vchodové dveře, digestoř, odvětrávání koupelny a WC. Energeticky dokonalé řešení je řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Větrání okny v zimě se stává luxusem, nehledě na to, že zimní větrání vede k nezdravému, velmi suchému vzduchu v bytě. Další možností je volba oken s větrací klapkou, polopropustným těsněním, okenní drážkou s omezovačem proudění, nadokenní štěrbinou, větrací klapkou apod. Doporučení pro investora: hygienickou výměnu vzduchu řešte jiným způsobem než okny, která zvýšením průvzdušnosti ztratí tepelně a zvukově-izolační vlastnosti.

4) Ochrana proti hluku: Někoho po ránu ruší zpěv ptactva, jiného cinkot tramvaje. Výměna oken zpravidla řeší výrazné zlepšení ochrany proti hluku. To ovšem platí pouze pro těsně uzavřené okno. Při budování silnic, dálnic, koridorů atd. bývá výměna oken součástí podmínek při územním řízení. Velké zvýšení neprůzvučnosti okny i (obvodovou konstrukcí) je poměrně drahé, avšak uživatel zvyklý na hlučnost před výměnou oken ucítí výrazný rozdíl už při pouhé výměně oken.

5) Mechanická odolnost oken: U plastových oken má zásadní vliv na tuhost a zajištění funkčnosti křídel použitý ocelový profil. Minimální požadavky na statickou tuhost okenního křídla souvisejí s odolností proti náporu větru a jsou dány jednotlivými zatěžovacími pásmy na fasádě a závisí na velikosti křídla. Proto je nutné předložení statického řešení dané výplně pro nejvyšší podlaží. Způsob osazení okna musí respektovat typ panelové soustavy, kotvení musí být provedeno do nosné části panelu, ne do roviny tepelné izolace. Doporučení pro investora: nechte si doložit způsob vyztužení a kotvení ve vztahu k největšímu oknu v nejvyšším patře s přesnou specifikací jednotlivých komponent.

6) Utěsnění osazovacích spár: Polyuretanová pěna spolu se zednickým začištěním je naprosto nevhodné řešení, které s drtivou pravděpodobností vytvoří ideální podmínky pro plísně. Přesto se běžně provádí. Pro provádění platí jednoduchá pravidla. Vnitřní spára musí být překryta parotěsnou páskou a lištou, napojení pásky na panel musí být dokonale těsné. Vnější spára se vyplňuje expanzní páskou, která je zvenčí vodotěsná, ale z vnitřku propouští vodní páru. Opět se zakrývá lištou. Parapet musí spolehlivě odvádět vodu, která za deště po okně stéká, mimo okno i ostění. Celá vnější spára musí být dokonale těsná i za přívalových dešťů. Doporučení pro investora: dodávku oken podmiňujte předložením řešení detailů připojovací spáry včetně pracovního postupu a použitých materiálů. Při oplechování dbejte na dodržování klempířských zásad.

Jak se vyhnout dodávce špatných oken Vybírejte mezi výrobky, které jsou certifikovány podle DIN EN ISO 9001. Pokud se rozhodnete pro okna bez tohoto osvědčení, zaneste do smlouvy o dílo jednoduchý požadavek, že vyberete namátkou jedno či dvě okna ke změření do zkušebny. Budete mít jistotu, že okna mají požadované vlastnosti a sníží se i počet nabídek na dodávku oken. Cena za ověření kvality akreditovanou zkušebnou přijde na cca 15 000,- Kč u jednoho okna, v porovnání s náklady na jejich výměnu to není nijak závratná částka.




- 85 -

Výměna oken nespočívá jen v náhradě starých nevyhovujících oken za nová okna stejných rozměrů a uspořádání jednotlivých křídel. Původní okna jsou vzhledem k velikosti bytu zbytečně veliká (i pro nová okna platí, že čím větší je jejich celková plocha, tím horší je tepelná ochrana bytu). Menší okna navíc bývají levnější.

V následující tabulce je stanovení celkových investičních nákladů tj. nákup a demontáž původních oken, prosklených ploch, dveří a montáž plastových oken, prosklených ploch, dveří, včetně provedení výměny střešních světlíků. Tabulka č. 60: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 3 Objekt

Objekt DS Kotovo

Plocha 2 m okna-OZ 503,6 dveře 61,5 prosklené stěny 153,1 světlíky 51,8 Úprava

Cena celkem bez DPH Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez DPH (20% míra opotřebení) – okna, dveře, prosklené plochy


Cena 2 Kč/m 6 600,0 7 096,0 5 620,0 7 230,0

Celkem Kč 3 323 760,0 436 404,0 860 422,0 374 514,0 4 995 100,0 5 994 120,0 3 996 080,0



- 86 -

Opatření č. 4 a č. 5 Instalace plynové kotelny, resp. nové výměníkové stanice tepla a rekonstrukce otopné soustavy Kondenzační kotle mají větší účinnost díky schopnosti využívat, odebírat teplo ze spalin. Ve většině materiálů se uvádí účinnost těchto zařízení přes 100%. Tento zdánlivý nesmysl vznikne, jestliže se vztáhne jmenovitá účinnost kotle na výhřevnost zemního plynu. Kondenzační kotle jsou schopné využívat i kondenzační teplo vodní páry, která vzniká při spalování zemního plynu. Spaliny se ochlazují na teploty pod 50 °C. U kondenza čních kotlů je udávaná účinnost cca 104 – 108 %. Vyšší účinností zařízení se uspoří palivo a s tím souvisí i snížení emisí. Navíc u kondenzačních kotlů se využívají kvalitní hořáky, což se projevuje nižší produkcí CO, NOx ve srovnání s klasickými plynovými kotli. Obsah CO2 ve spalinách klesá, Při realizaci tohoto opatření je nutné zvážit také několik hledisek. 1) Úvaha o zvýšení tepelně izolačních parametrů stavebních konstrukcí stávajícího objektu pomocí dodatečného zateplení obvodového pláště a úpravou stávajících výplní otvorů. 2) Návratnost opatření. Investice do úpravy zateplování obvodových konstrukcí, úprav nebo výměny oken se vrací několikanásobně déle než investice do úprav topného zařízení a regulačních opatření. Z těchto důvodů se běžně po dohodě s objednatelem uvažuje posouzení úprav topného systému. Po zateplení musí dojít ke snížení tepelného toku do objektu, aby byla i nadále vyrovnaná bilance dodávky a spotřeby tepla. Pokud při zateplení nedojde k řízenému snížení tepelného toku do objektu s novými tepelně technickými parametry, je investice do zateplení vždy částečně znehodnocena, protože část nadbytečně dodaného tepla je zmařena na zdravotně škodlivé zvýšení vnitřní teploty v místnostech nebo je odvedena otevřenými okny do venkovního prostoru. Bilance dodávky a spotřeby tepla musí zůstat stále vyrovnaná. Z těchto důvodů je navrženo následující: A. Úprava topného systému Je poměrně rozšířenou chybou domnívat se, že potřebné snížení toku tepla do budovy po jejím zateplení zajistí v plném rozsahu např. pouze termostatické ventily bez jakýchkoli dalších zásahů - změny velikosti topné plochy nebo snížení teploty topné vody (přechodem na tzv. nízkoteplotní vytápění). Termostatické ventily (TRV) jsou určeny pouze pro zachycení nahodilých tepelných zisků od sluneční zátěže a vnitřních zdrojů tepla. Aby tuto základní funkci každý ventil plnil, musí být splněny základní podmínky jeho instalace: 1) Otopné těleso musí být správně nadimenzováno - podle skutečné tepelné ztráty místnosti; 2) Topná voda musí být ekvitermně regulována podle aktuální topné křivky pro danou budovu nebo zónu; 3) Musí být zajištěny správné tlakové poměry pro správnou a bezhlučnou funkci termostatického ventilu (max. 10 kPa tlakového spádu na ventilu); 4) Na TRV nesmí působit neodtlumené kmity z jiných armatur nebo z hlavních potrubních rozvodů (po instalaci TRV nabývá otopná soustava (OS) všechny nové znaky vyplývající ze změny z konstantní na proměnný průtok). Pokud není správně navrženo otopné těleso nebo není-li topná voda ekvitermně regulována, je termostatický ventil schopen do jisté, omezené míry, toto předimenzování korigovat. Už však není schopen plnit svou základní funkci, není schopen patřičně dlouhodobě reagovat na nahodilé tepelné zisky. Může se drasticky snížit jeho životnost. Proto je nutno při dodatečném zateplení dodržet tento postup: a) Je nutno přepočítat tepelné ztráty dle ČSN 06 0210 pro nové tepelně technické hodnoty - ve všech místnostech; Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679



- 87 -

b) Vyhodnotit míru předimenzování otopných těles v jednotlivých místnostech (nerovnoměrnost otopných těles, která tak bude zjištěna, je způsobena jednak dřívějšími postupy návrhu otopných těles, jednak nynějšími změnami tepelně technických parametrů obvodových konstrukcí - změny mají na každou místnost jiný dopad); c) Na základě vyhodnocení ad b) je nutno běžnými projekčními postupy (při respektování Vyhl. 245/95 Sb. a 85/98 Sb.): - určit novou jmenovitou teplotu topné vody a teplotní spád - v nezbytném rozsahu navrhnout úpravy topné plochy (výměna, úprava otopných těles); - navrhnout nové termostatické ventily se současným zabezpečením topné soustavy proti hydraulické nestabilitě (regulátory tlakové djference na patě objektu nebo na stoupačkách (dle projektu) apod. - splnění podmínky ad 3»; - všechny termostatické .hlavice v prostorách přístupných žákům musí být zajištěny proti nedovolené manipulaci (většina výrobců tyto hlavice nabízí ve svém výrobním programu pro veřejné budovy). d) Topné větve v jednotlivých budovách k otopným tělesům musí být vybaveny samostatným regulátorem (se směšovačem a servopohonem). Funkčnost stávajícího regulačního zařízení je nutno prověřit, případně zařízení vyměnit. e) Nové teplotní parametry topné vody je nutno nastavit na regulátorech jednotlivých topných větví (po zateplení dojde ke snížení teploty topné vody pro všechny provozní stavy), díky zlepšeným tepelně technickým parametrům objektu je nyní možno ještě důsledněji provádět útlum vytápění v době nepřítomnosti f) Při provádění navržených úprav systému vytápění je nutno důsledně zkontrolovat stav otopné soustavy z pohledu přenášení a šíření hluku, potřebné parametry je nutno změřit za všech provozních stavů, tj. hlavně v přechodném období, v průměrné zimě a při extrémních stavech; Uvedený postup je základní nutností pro dosažení hospodárné spotřeby tepla na vytápění po zateplení objektu. Snížení okamžité i roční potřeby tepla do objektu po zateplení je nutno v rámci projektu navrhovaných úprav projednat s distributorem tepla. Výhledově, tj. při nejbližší kompletní rekonstrukci topného systému doporučuji rovněž instalovat otopná tělesa, která budou lépe odpovídat specifiku lehké stavby - prakticky nulové akumulační vlastnosti i tepelná setrvačnost - než litinová článková tělesa s poměrně velkým objemem topné vody Termostatický ventil instalovaný na topném tělese (radiátoru) se skládá ze dvou částí tj. vlastního ventilu (spodku) a termostatické hlavice která slouží k nastavování teploty. Na ventilu je pevně nastaven průtok (otevření), které zajistí množství topné vody tělesa odpovídající potřebě tepla dané místnosti. Ovládání ventilu tj. nastavení regulace teploty se provádí pomocí termostatické hlavice

Termostatický ventil




- 88 -

Termostatická hlavice umožňuje automatickou regulaci teploty v místnosti dle požadované hodnoty nastavené na hlavici. Základním hodnocením kvality vytápění je dosažení uživatelem požadované teploty v místnosti bez ohledu na to, zda topné těleso je teplé či studené. Termostatická hlavice ovládá velikost otevření ventilu (vstupní množství tepla do tělesa) v závislosti na teplotě místnosti tzn. že udržuje uživatelem místnosti zvolenou teplotu. Volba této teploty se provádí nastavením (otočením) čísel hlavice proti pevné šipce. Vlastní činnost regulace teploty v místnosti probíhá takto:

Čidlo teploty umístěné v termostatické hlavici snímá teplotu místnosti a porovnává ji s hodnotou nastavenou o o uživatelem například č. 3 tj. 20 C. Pokud teplota v místnosti je nižší než nastavená (20 C) hlavice otvírá ventil, topné těleso hřeje a teplota v místnosti se zvyšuje. Jakmile teplota v místnosti dosáhne požadovanou hodnotu o (nastavených 20 C), hlavice dá impuls k uzavírání ventilu. Ventil uzavírá, případně zcela uzavře, až do doby pokud teplota v místnosti opět nepoklesne a ventil nezačne znova otvírat. Touto činností je trvale udržována, uživatelem požadovaná, teplota místnosti s odchylkou nižší než 1 st. C. Vzhledem k setrvačnosti topných systémů je doba odezvy na změnu podmínek 20 - 30 minut. Částečné či úplné chladnutí topného tělesa není závadou , neboť rozhodujícím ukazatelem tepelné pohody je teplota v místnosti a ne momentální stav topného tělesa. Zvláště ve starších objektech, kdy výkony instalovaných topných těles jsou mnohdy podstatně vyšší než tepelné ztráty místnosti, je zchladnutí části topných těles zcela běžným jevem. Zasouvací "klips" umožňuje zajištění maxima nastavené hodnoty např. proti nežádoucí manipulaci dětí. Z regulační funkce termostatické hlavice vyplývají i základní zásady používání termostatických ventilů:

1. Nezakrývat termostatické hlavice na tělesech např. závěsy, zakrytím tělesa atp. Při zakrytí snímá hlavice vyšší teplotu (jako teplotu místnosti), ventil zavírá a dochází k nedotápění.

2. Při otevření okna (větrání) nastavit, na dobu otevření okna, hlavici na *. Pokud k tomu nedojde hlavice snímá teplotu studeného vzduchu z venku, ventil se naplno otevře a těleso zbytečně naplno topí.

3. Teplotu v jednotlivých místnostech volit dle potřeby a využití místnosti. 4. Regulaci teploty provádět, dle potřeby, v rozmezí 16 až 23 oC. V následující tabulce je stanovení investičních nákladů, tj. 2 x plynový kondenzační kotel (celkový výkon cca 485 kW), nové vybavení strojovny, pořízení a instalace spalinovodu, ekvitermní programovatelná automatická regulace na každé topné větvi aj. Cena vše, včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Tabulka č. 61: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 4 Objekt

Popis úpravy

KC Rokytnice - opatření č. 4 Celkem Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem s 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 0 %)


Celkem Kč 2 449 920,4 2 449 920,4 2 939 904,5 2 939 904,5



- 89 -

Tabulka č.62: Bilance výroby tepla v plynové kotelně Ukazatel

Jednotka

Roční hodnota výroba tepla

Instalovaný elektrický výkon celkem

MW

-

Instalovaný tepelný výkon celkem Dosažitelný elektrický výkon celkem

Mwtep MW

0,485 -

Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny

MW MWh

0,000

Prodej elektřiny ( zř.5 )

MWh

Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie

MWh

-

Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla

GJ GJ

2 859,14

Prodej tepla ( z ř.9) Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla

GJ GJ

2 888,02

Spotřeba tepla v palivu celkem ( ř.8+ř.11)

GJ

2 888,02

0,00

Tabulka č.63: Účinnost výroby tepla v plynové kotelně Název ukazatele Roční energetická účinnost zdroje Roční energetická účinnost výroby elektrické energie Roční energetická účinnost výroby tepla Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny

Jednotka %

Výpočtová hodnota 0,99 -

%

0,99

%

-

GJ/MWh

1,01

Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla

GJ/GJ

Roční využití instalovaného elektrického výkonu

hod./rok

-

Roční využití dosažitelného elektrického výkonu Roční využití pohotového elektrického výkonu

hod./rok hod./rok

-

Roční využití instalovaného tepelného výkonu

hod./rok

1 636,74

-

Tabulka č. 64: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 5 Objekt

Popis úpravy

DS Kotovo - opatření č. 5 Celkem Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez DPH 20% (0% míra opotřebení)


Celkem Kč 457 500,0 457 500,0 549 000,0 457 500,0



- 90 -

Opatření č. 6 V současné době se pro výstavbu FVE používají nejčastěji křemíkové FV moduly monokrystalické, polykrystalické a amorfní. 1) Monokrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z jediného krystalu s pravidelnou krystalickou mřížkou, účinnost výroby EE je cca.14 – 18 %. Vhodné pro natáčecí aplikace. 2) Polykrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z mnoha různě orientovaných krystalů, účinnost výroby EE je cca.13 – 16 %. Vhodné pro statické aplikace. 3) Fotovoltaické moduly z amorfního křemíku : nekrystalická forma křemíku účinnost výroby EE je cca.7 – 9 %. Nižší hmotnost a cena. Základní technické parametry, které jsou uváděny výrobci u FV modulů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.65: Technické parametry polykrystalického, monokrystalického a amorfního FV modulu (příklad) Technické parametry FV modulů Druh polykrystalický Si monokrystalický Si amorfní Si Počet jedn. modulů 48 48 Rozměr jedn. modulů (mm) 155,5 x 155,5 155,5 x 155,5 1185 x 5490 Rozměr celkem (mm) 1 318 x 994 x 46 1 318 x 994 x 46 1550x6000 Hmotnost (kg) 16 16 **4,3 Účinnost (%) 12,4 14,1 9 Jmenovitý výkon (W) 162,0 175,8 408 Zkratový proud (A) 7,92 8,54 5,1 Napětí při max. výkonu (V) 23 24 99 Napětí naprázdno (V) 28,4 30,2 138,6 * parametry při osvícení 1000 W/m2 a teplotě FV článků 25 oC** hmotnost na m2

Výkon FV modulu. Výkon solárního modulu se vypočítá jako součin proudu a napětí. Součin je možno interpretovat jako obdélníkovou plochu pod charakteristikou solárního modulu vymezenou pracovním bodem. Na následujícím obrázku jsou šrafováním vyznačeny tři zřetelně odlišné plochy výkonu. V mnoha případech je pracovní napětí solárního modulu stanoveno například připojeným akumulátorem nebo střídačem napětí. Při daném pracovním napětí je možno výsledný proud a tím výkon modulu zjistit pomocí křivky charakteristiky. Pro každý solární článek existuje pracovní bod na charakteristice, v němž výkon dosahuje maxima. Tento bod se označuje jako "Maximum Power Point"(anglicky: bod maximální o výkonu), zkráceně "MPP". Typické solární moduly o velikosti 10 x 10 cm, popřípadě 15 x 15 cm vytvářejí při MPP proudy 3 A, popřípadě 6 A a dosahují tím maximálního výkonu 1,5 W, popřípadě 3 W. V bodě režimu nakrátko i v bodě naprázdno neodevzdává solární článek žádný výkon (součin proudu a'napětí). Střídače jsou elektronické přístroje převádějící stejnosměrné napětí na střídavé pomocí řízených polovodivých prvků, toto střídavé napětí může být následně transformováno na požadovanou výstupní hodnotu pomocí transformátorů. Podle konstrukčního provedení existuje celá řada různých typů střídačů. Střídače pro paralelní provoz se sítí pracují s systémech napojených na distribuční rozvodnou síť nebo v domácích (oddělených) sítích s více střídači. Jejich výstupní napětí odpovídá napětí sítě a je synchronní se síťovým kmitočtem, vyrábí se v provedení jednofázovém i třífázovém. Z bezpečnostních důvodů musí tyto střídače neustále sledovat napětí v síti a při jeho výpadku musí ihned ukončit napájení sítě. V systémech přímo napojených na distribuční síť se zpravidla nepoužívají další akumulátory energie a Vsetín, červenec 2010 Tel. 777 238 679



- 91 -

veškerý solární proud se mění přímo na střídavý, pro volbu vhodného střídače je rozhodující především jmenovitý výkon připojených FV modulů a velikost výstupního napětí těchto modulů. Každý střídač je charakterizován svými základními vlastnostmi: Výkon střídače udává maximální přenášený výkon, tj. výkon který je schopen transformovat ze vstupní stejnosměrné strany na výstupní. bez jeho výrazného omezení. Střídače spojené s distribuční sítí mají maximální výkon od 100 W do 5 kW. Vstupní napětí je u střídačů spojených se sítí jde o napětí až několik set voltů, aby se snížily ztráty způsobené sériovým odporem vedení. Výstupní napětí je u střídačů spojených se sítí je definováno síťovým napětím. Účinnost střídačů (tj. poměr výstupního výkonu ku vstupnímu) se dnes pohybuje okolo 90-98 % a závisí na tom, ve které části pracovního rozsahu měnič pracuje . Dobrá účinnost i při malém vytížení má velký význam, neboť solární systémy vlivem proměnlivosti výkonu dopadajícího záření většinu provozní doby pracují v oblasti malého či středního vytížení. Proto se u střídačů v Evropě zjišťuje takzvaná evropská účinnost, která se z účinností při 5, 10, 20 ,30 ,50 a 100 procentech jmenovitého výkonu vypočítává jako vážený průměr odpovídající poměrům slunečního ozáření ve střední Evropě. Tato účinnost pak udává střední účinnost v ročním průměru, kterou střídač dosahuje ve středoevropských fotovoltaických instalacích. •

Propojení a rozvody mezi FV moduly - protože typické solární FV systémy jsou nízkonapěťové a pracují s poměrně velkými proudy (stejnosměrný proud), je třeba, pro zajištění malých ztrát a tím dobré účinnosti, dostatečně dimenzovat propojovací vodiče. Zásadně se používají jen vodiče měděné. Při instalaci systému musí být dodrženy montážní pokyny a dimenzování průřezu vodičů. Především je nutno zajistit nízké odpory vodičů a nízké přechodové odpory konektorů s připojenými vodiči. Při montáži nesmí dojít k záměně výstupů a přepólování vodičů.

•

El. rozvody včetně napojení na rozvodnou síť nn – výstup z FVE (230/400V 50 Hz) je možné napojit pomocí měděného kabelu vedeného v zemi, nebo vzduchem (na sloupech), na současnou trojfázovou přípojku nn (230/400V 50 Hz).

Celkové investiční náklady jsou uvedeny v tabulce. Je uvažováno s instalací polykrystalických fotovoltaických modulů na plochou střechu budovy. Tabulka č. 66: Investiční náklady na instalaci FVE Instalovaný Investice na instalovaný výkon (kW) výkon (Kč/kWh) Dodávka FVE včetně montáže Celkové náklady bez DPH 20%


59,2

88 000,0

Cena celkem (Kč) 5 209 600,0 5 209 600,0



- 92 -

Opatření č. 7 Energetický management

Výchova energeticky uvědomělému chování. Návrh předpokládá provádění osvěty v oblasti úspor energie v jednotlivých objektech formou letáků s uvedením obecných pravidel pro energeticky uvědomělé chování.Ty by měly být vyvěšovány ve společných prostorech a průběžně aktualizovány. Uvádíme obecná pravidla pro energetické úspory uvědomělým chováním :

V oblasti vytápění : -

Není nutné se snažit udržovat ve všech prostorech stejnou teplotu, ale je potřeba regulovat teplotu v jednotlivých prostorech podle jejich účelu a potřeby. Každý stupeň, o který se podaří snížit teplotu v místnosti znamená až 6% úspor nákladů na vytápění. Průměrné doporučované teploty ve vytápěných místnostech.

dílny Chodby Učebny, kanceláře Koupelna, sprchy WC

18 0C 15 0C 20 0C 24 0C 15 0C

Po instalaci termostatických ventilů je umožněno provádět automatickou regulaci teploty v místnosti. Radiátorový ventil s termostatickou hlavicí prostřednictvím teplotního čidla automaticky ztlumí průtok teplé vody v době oslunění místnosti okny nebo při působení jiných vnitřních tepel. zdrojů (např. osvětlení, elektrospotřebiče, pobyt lidí atd. ). -

Meziokenní žaluzie lamelové – žaluzie, u kterých jsou lamely sklopeny ven, uspoří hlavně zimním období, kdy je snížení hodnoty „k“ o cca 17,5% ( podklady státní zkušebny ve Zlíně ). Kde jsou žaluzie dodržovat při opuštění místnosti doporučení pro zimní období, aby lamely byly sklopeny ven, pro letní období pak sklopení dovnitř.

-

Záclona není jen dekorace. Záclona nebo závěs vypadá pěkně, zakrývá-li však radiátor brání šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, která usměrňuje proudění teplo do místnosti. Je vhodné zatahovat závěsy před dlouhodobějším odchodem. Prostory je potřeba větrat tak, aby ztráty tepla byly co nejmenší. Částečně pootevřené okno nebo větrací okénko je nesprávným větráním a plýtváním, proto je třeba větrat krátce a důkladně. Energeticky úsporné je nárazové větrání, vypneme topení a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teploty větráme v zimě zpravidla dvakrát denně po dobu 5 minut každou místnost. Čím je chladněji, tím kratší doba větrání, protože výměna vzduchu proběhne rychleji.

-

-

Za otopná tělesa je vhodné umístit Al fólii nalepenou na stěnu, která snižuje pronikání tepla přes stěnu a odráží teplo do místnosti.

-

Minimalizace vytápěných prostor.




- 93 -

V oblasti užitkové vody ( uvědomělé zacházení s užitkovou vodou teplou i studenou )

Pasivní opatření zahrnují snížení spotřeby vody uživatelem a jedná se např. o: -

Neomývejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dřezu mycím prostředkem, a pak jej krátce opláchněte vodou.

-

Opravte kapající kohoutky. Slabě kapající kohoutek z kterého ukápne 10 kapek za minutu představuje za měsíc cca 170l vody.

Technická opatření směřují do oblasti použitých armatur a zařizovacích předmětů: a) Armatury s provzdušňovačem vody (perlátor)- u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové množství. b) Jednopákové baterie – doba nastavení požadované teploty vody je u jednopákových baterií přibližně o 6 s kratší než u baterií kohoutkových. Jejich výhodou je snadné nastavení teploty a průtoku vody a možnost jednoduchého přerušení průtoku vody s již namíchanou teplotou.V porovnání s klasickými míchacími bateriemi uspoří jednopákové baterie cca 20% vody. c) Termostatické baterie – pracuje na bázi tepelné roztažnosti čidla. Roztažením nebo smrštěním tohoto prvku lze přesně nastavit požadovanou teplotu vody. Termální prvek reaguje jak na změnu teploty, tak i na změnu tlaku vstupní vody a požadovanou teplotu výstupní vody nastaví během 2 s .Teplotu lze regulovat 0 v rozsahu 20 až 50 C. d) Samouzávěrové baterie – se dodávají ve dvou variantách – pod předem smíšenou vodu nebo s možností regulace teploty vody. Varianty s možností regulace teploty jsou vybaveny mechanickým omezovačem teploty, který vylučuje možnost opaření. Při instalaci se nastaví požadovaná doba průtoku podle druhu baterie od 5 do 45s. Samouzávěrové baterie mohou být vybaveny úspornou STOP funkcí. Po stlačení ovládání teče voda po nastavenou dobu, opětovným stlačením před uplynutím této doby lze proud vody zastavit. Baterie Spotřeba na jedno umytí (l) Úspora (%)

kohoutková

jednopáková

samozávěrná

senz.ovládání

4

3

2

1,2

-

25

50

75

e) Úsporná sprchová hlavice se stop ventilem místo běžné používané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody při sprchování je omezení průtoku, které ovšem není na úkor kvality oplachu. f)

Stávající nádržkové splachovače jsou s obsahem 10 litrů. Moderní nové výrobky mají možnost dvojího spláchnutí – malé spláchnutí cca 6 litrů a velké splachování 8 až 10 litrů podle typu výrobku. Použitím nádržek se zabudovaným dvojím spláchnutím lze ušetřit cca 30% vody.

g) Namontování plovákové splachovací nádržky WC úsporné závaží „ SKRBLÍK „, které umožní regulovat podle potřeby množství vody vytékající z nádržky při splachování. V okamžiku uvolnění síly působící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavře odtok vody.




- 94 -

V oblasti spotřeby el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání el. sporáku. a) b) c) d) e) f)

dno nádoby na vaření má mít stejný průměr jako plotýnka a má být rovné při vaření a ohřívání je potřeba mít na nádobách pokličky – úspora minim. 50% využívat při vaření zbytkové teplo plotny před koncem vaření nezahřívat plotny bez nádob ohřívat jen tolik vody, kolik skutečně je potřeba pro vaření potravin s delší dobou varu je potřeba používat tlakový hrnec – úspora až 50%

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání kombinované chladničky s mrazničkou a) b) c) d) e) f)

spotřeba u nejúspornějších typů nepřesahuje 350 kWh/rok zvolit si tak velkou chladničku a mrazničku, aby její prostor byl využíván alespoň na 70% umístit chladničku a mrazničku na suchém a chladnějším místě ( ne u radiátorů ) pravidelně odstraňovat námrazu, protože její vrstva může zvýšit spotřebu elektřiny až o 75% 0 0 0 teplotu v chladničce stačí udržovat na +5 C a v mrazničce na – 18 C. Snížením teploty o 1 C zvyšujete spotřebu energie o cca 6% udržovat v chladničce a mrazničce přehledné uspořádání potravin – nebudete muset mít dlouho otevřené dveře ledničky a nebudete tedy zbytečně plýtvat energií.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání automatické pračky. a) Spotřeba el. energie je u nejúspornějších praček na 5 kg prádla maximálně 0,94 kWh a spotřeba vody 48 litrů. Automatické pračky střední kategorie mají spotřebu el. energie na 5 kg prádla od 1,1 kWh do 1,3 kWh při spotřebě vody od 65 litrů do 85 litrů. b) Hlavní zásadou energeticky úsporného provozu pračky je využívání její plné kapacity. c) Energetická náročnost je závislá především na typu pračky a dále na tom jakými programy je pračka vybavena (např. úsporné programy ). d) Spotřebu el. energie je možné snížit také použitím vhodného pracího prášku, který nám umožňuje snížení 0 0 teploty prací lázně např. z 90 C na 60 C při zachované prací schopnosti. Účinné prášky však někdy poškozují 0 prané prádlo. Prádlo je vhodné roztřídit tak, abychom mohli prát při nejnižší teplotě. Snížením teploty z 90 C na 0 60 C se sníží spotřeba energie asi o 25%. e) Výše počtu otáček pro odstřeďování má mimo dalšího vybavení vliv na výši ceny automatických praček. Pro dobré odstředění postačuje již 500 otáček za minutu. f) Sušičky prádla jsou velmi náročné na spotřebu el. a měli bychom je využívat minimálně. Nebo pouze pro řádně vyždímané prádlo. Můžeme uspořit až 25% el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání myčky nádobí a) Myčky nádobí mají oproti ručnímu mytí nádobí výrazně nižší spotřebu energie ( cca o 50% ). Nádobí v myčce musí být ovšem dobře naskládáno a myčka se musí spouštět vždy plná. b) Myčka šetří nejen vodu a el. energii, ale také drahocenný čas . Pokud denně v průměru věnujeme půl hodiny času na ruční mytí nádobí, můžeme používáním myčky uspořit za rok sem a půl dne volného času. c) Myčku šíře 60 cm je možno považovat za úspornou, pokud se její spotřeba vody pohybuje okolo 20 l a spotřeba el. energie okolo 1,6 kWh na jeden mycí cyklus. Při úsporném programu se tyto hodnoty snižují na 15 litrů a na 0,9 kWh. Nejúspornější typy myček šíře 60 cm pro 12 jídelních souprav mají spotřebu el. energie 1 kWh a spotřebu vody 17 litrů na jeden mycí cyklus. d) Na spotřebě el. energie se podílí největším dílem odporové el. těleso, které slouží k ohřevu mycí vody. 0 0 Úspornější myčky mají možnost navolit různé teploty vody ( od 45 C do 75 C ) a umožní nám tak snížit spotřebu el. energie. Další možnost úspory el. energie mají myčky, které lze připojit dle pokynů výrobce na přívod teplé vody. Úspora el. energie je u takové myčky 50% a více.




- 95 -

e) Analýzy nákladů na provoz myčky za dobu její životnosti ukazují, že náklady na vodu tvoří jen asi 10% z nákladů na el. energii. Myčky ve vyšší třídě energetické účinnosti mají zpravidla podprůměrnou spotřebu vody.

Osvětlení

a)

Je třeba se zaměřit na to, aby osvětlení bylo energeticky a ekonomicky úsporné. Energetickou spotřebu el. osvětlení můžeme ovlivnit zejména volbou vhodných světelných zdrojů, konstrukcí a materiálem svítidel, způsobem osvětlení a regulace osvětlení. Nejznámější, nejrozšířenější, ale nejméně energeticky hospodárné jsou klasické žárovky. U nich se přemění na světlo pouze 4 % spotřebované el. energie a zbytek je přeměněn na ztrátové teplo. Životnost žárovek je cca 1000 provozních hodin. Dalším často využívaným světelným zdrojem jsou klasické lineární zářivky, jejichž nezbytnou součástí je zapalovací zařízení (tzv. předřadník), které se skládá z tlumivky, startéru a kompenzačního a odrušovacího kondenzátoru. Technicky dokonalejší je elektronický předřadník, který má v porovnání s klasickým předřadníkem o 8 až 10 W nižší příkon (u lineárních zářivek) a umožňuje nám zároveň prodloužit životnost zářivky a zvýšit účinnost asi na 10%. Kompaktní zářivky jsou asi pětkrát účinnější než žárovky a uspoří 80% el. energie při stejné hladině osvětlení. Tato životnost kompaktních zářivek (cca 8000 hodin) je oproti žárovce vyšší.

b)

Ovládání osvětlovacích soustav může nejen zvýšit komfort uživatelů, ale může mít také vliv na spotřebu el. energie na osvětlení. Většina lidí si rozsvítí umělé osvětlení, aby měla dostatek světla pro svoji činnost, ale málo kdo osvětlení vypne, když je již nepotřebuje.Z tohoto důvodu se v praxi stále častěji využívá automatické spínání osvětlení pomocí fotočidel (v závislosti na hladině denního osvětlení) a pomocí pohybových čidel (podle pohybu osob v osvětlovaném prostoru). Osvětlení je pak v provozu pouze, když je potřeba, ale pokud svítí, tak naplno. Podle některých údajů je možné využitím kombinace fotočidel a pohybových čidel snížit energetickou náročnost osvětlovacích soustav o 40 až 60%. Další možností je spojení uvedeného automatického spínání osvětlení se stmíváním. Tímto způsobem je pak možno náklady na el. energii snížit až o 70% .




- 96 -

ENERGETICKÝ MANAGEMENT Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu tzv. ET-diagram. Na horizontální osu tohoto diagramu se vynáší hodnoty průměrné venkovní teploty za týden , na vertikální osu hodnota spotřeby energie (teplo, el. energie nebo jejich součet), která se naměřila v období stejného týdne (GJ/týden, resp. kWh/týden). Každý záznam naměřených hodnot je reprezentovaný bodem – průsečíkem přímek procházejících vynesenými hodnotami el. energie a tepla za časový interval. Čára proložená těmito naměřenými hodnotami se nazývá ET-křivka. Spotřeba energie se při snižování venkovní teploty zvyšuje (čím je venku nižší teplota, tím je vyšší tepelná ztráta). Když se venkovní teplota začne zvyšovat (jaro, léto), spotřeba energie bude klesat, dokud nedosáhne nejnižší hodnotu. Nejnižší hodnota je konstantní, protože nezávisí na venkovní teplotě. Vyjadřuje spotřebu energie v důsledku provozu technických zařízení v budově). Tuto ET-křivku je nejlépe vytvořit pomocí počítače. Křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba energie v závislosti na venkovní teplotě při správných provozních podmínkách. Takto stanovenou ET-křivku ohraničíme horní a dolní hranicí-limitem. Normální odchylky zapříčiněné nepravidelnostmi ve využívání předmětu energ. auditu, v působení slunečního záření a větru se nachází v těchto hranicích. Bod který je mimo určený limitní interval by měl být analyzován a mělo by být (v praxi) vysledována jeho příčina. Způsob uplatnění systému energetického managementu v předmětu auditu, který je založen na metodologii ET-křivky, předpokládáme v těchto krocích : 1) zaznamenávání týdenních hodnot z měřičů spotřeby energie 2) zaznamenávání průměrné týdenní venkovní teploty ve stejné období 3) vynesení takto získaných hodnot do ET-grafu, aby se určila ET-křivka V prvním období doporučujeme vytvořit ET-graf tepla a el. energie samostatně. V případě takto zjištěných odchylek od ET-křivky je nevyhnutelné najít příčinu a odstranit ji. Energetický management je pak možno provádět pro více objektů napojených na jeden zdroj tepla. Tento energetický management je potřeba v budoucnu provádět nepřetržitě. Bylo prokázáno vyhodnocením mnoha projektů, že po jednom až dvou letech spotřeba energií začne znovu stoupat. Tyto okolnosti obvykle zapříčiňují provozní chyby.




- 97 -

Příloha č. 5 Metodika Úspory nákladů na energii, vyplívající z upravené energetické bilance, je nutno doplnit a korigovat o změny dalších provozních nákladů, jako např. mzdy, servis, vlastní údržba, opravy apod. Tím se stanoví roční výnos Cash-Flow energeticky úsporného projektu. Obvykle je uvažován v současné cenové úrovni, tj. v době zpracování EA. Pro investiční opatření navržená v EA se stanoví: 1. Prostá doba návratnosti investice, doba splácení Ts: Ts = IN/CF kde :

IN CF

investiční výdaje projektu roční přínosy projektu (Cash-Flow, změna peněžních toků po realizaci projektu).

2. Reálná doba návratnosti, doba splácení investice při uvažování diskontní sazby Tsd se vypočte z podmínky : Tsd -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 T=1 kde:

CFt r -t (1+r)

roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu) diskont odúročitel

Reálná doba návratnosti udává, ve kterém roce převáží tvorba finančních zdrojů nad jejich čerpáním. 3. Čistá současná hodnota (NPV)

kde:

Tž -t NPV =Σ CFt . (1+r) – IN T=1 Tž doba životnosti (hodnocení) projektu

4. Vnitřní výnosové procento (IRR) Tž -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 platí: IRR = r T=1 Jedná se o hodnotu úrokové míry použité pro diskontování, která za dobu porovnání dává nulovou hodnotu diskontovaného Cash-Flow. Charakterizuje čistou výnosnost vložených prostředků. Do níže uvedené tabulky jsou zaneseny ekonomické ukazatele vzniklé realizací jednotlivých opatření a variant řešení. Při výpočtu ekonomických ukazatelů se vycházelo z následujících výstupních parametrů: 1. 2. 3. 4.

doba realizace od srpna do listopadu 2010 hodnocené období od června 2010 do doby životnosti meziroční nárůst nákladů a příjmů o 2,0% nominální diskontní sazba po celé hodnocené období 6% o rn = (1+ rr ) . (1+i) – 1 = 4% o rn – nominální diskont o rr – reálný diskont (1%)




- 98 -

o i – inflace (1,5%) 5. odpisové sazby dle zákona č.586/1992 Sb. vlastní financování (pro obchodní organizace), odpisové sazby dle metodických pokynů vydávaných příslušným orgánem (pro rozpočtové a příspěvkové organizace) 6. daň z příjmů 24% (mimo příspěvkové a rozpočtové organizace)

Graf č. 10: Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant

Cash Flow (Kč/rok), investice ( Kč)

Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000

cash flow

investice

2 000 000


Varian ta č.2

Varian ta č.1

Opatře ní č.7

Opatře ní č.6

Opatře ní č.5

Opatře ní č.4

Opatře ní č.3

Opatře ní č.2

Opatře ní č.1

0



- 99 -

Příloha č. 6

EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKĚHO AUDITU Předmět EA

Energetický audit budovy Domu služeb Kotovo ve Vsetíně č. p. 413

Adresa

Dům služeb Kotovo č. p. 413, 755 01 Vsetín

Zadavatel EA

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.,

Zástupce

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

Adresa zadav. Telefon

Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín Fax 571 811 801 571 811 800

E-mail

[email protected]

Charakteristika předmětu EA

Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

Budova Domu služeb Kotovo č. p. 413 ve Vsetíně (dále jen DS Kotovo) se nachází jižně od centra města Vsetína, ve čtvrti Rokytnice, východně od silnice II. třídy č. 69 směrem na Zlín. Stavba, která je součástí sídliště panelových domů Rokytnice, je řešena v jednom podzemním a dvou nadzemních podlažích a členěna do tří samostatných bloků, tj. část A, B a C. Při výstavbě byla použita technologie MS-OB s montovanými železobetonovými základy v kombinaci s lehkým opláštěním. Budova občanské vybavenosti DS Kotovo, je dnes využita především k provozování služeb a obchodu. Terén na kterém budova stojí, je rovinatý. Výstavba objektu proběhla v osmdesátých letech minulého století. Počet vytápěných budov : 1 Rok výstavby : 1980 - 1982 Vytápění : CZT Ohřev TV: lokální – el. ohřívače TV Rekonstrukce: nová hydroizolace střechy r. 2007 - 2009 Stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy nejsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, stav stávajícího původního lehkého obvodového pláště (boletických panelů) je nevyhovující, dochází zde k častému (zejména při větrném počasí) vypadávání prosklených částí; obě stávající skladby jednoplášťových střešních konstrukcí mají nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; skladba stropní konstrukce nad nevytápěným suterénem nemá dodatečnou tepelnou izolaci, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; stávající podlahová nezateplená i zateplená konstrukce v budově DS Kotovo na terénu nemá dodatečnou dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; většina stávajících oken v objektu jsou původní zdvojená dřevěná a kovová s vysokým součinitelem prostupu tepla Up většinou v nevyhovujícím technickém stavu, u některých oken chybí skleněná výplň (zejména v suterénu); prosklené plochy a vstupní dveře v objektu jsou rovněž původní s jednoduchým prosklením v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up; meziokenní prosklené vložky jsou nedostatečně zateplené, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up; část venkovní zdi, která je provedena s copility je nevyhovující, převážně poškozená, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up; provedené světlíky ve střešní konstrukci jsou jednoduché nevyhovující, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up, dochází zde často při dešti a v zimním období k zatékání do budovy; průměrný součinitel prostupu tepla budovy DS Kotovo je nevyhovující (CI – velmi nehospodárná) Vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT); v I. P. P. je provozována tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla do které je teplo (horká voda) přivedeno topným kanálem, vedeným v zemi; technický stav VST je vyhovující (ve správě dodavatele tepla CZT); VST je vybavena automatickou teplotní ekvitermní programovatelnou regulací jen na přívodu, na všech topných větvích a v samotných vytápěných prostorech je teplota regulována jen ručně pomocí obsluhy; teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles jsou původní, s 0 tepelným spádem 90/70 C, tepelná izolace je z části jen na hlavních rozvodech u vedlejších je zcela bez tepelné izolace; otopná tělesa ve vytápěných prostorech jsou původní článková litinová, vybavena většinou nefunkčními radiátorovými ventily bez TR hlavic; fakturační měření spotřeby tepla je provedeno ve VST na vstupu horkovodu do deskového výměníku, další podružné měření je provedeno jen pro topnou větev do samoobsluhy; při nízkých teplotách dochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky nevyvážená; využití možných prostor DS Kotovo není 100%, proto jsou také nevyužité prostory jen temperovány na minimální hodnoty; v budově je prováděna lokální výroba TV v průtokových a zásobníkových el. ohřívačích; největší spotřeba teplé vody je pro provoz restaurace, zubní ordinace a obchodů s potravinami; u spotřebičů TV (umyvadla, sprchy) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie; měření spotřeby TV není v budově prováděno. V budově jsou z větší části původní žárovková a zářivková svítidla bez elektronického zapalování, v pronajímaných místnostech byly většinou provedena výměna původních svítidel za nová; osvětlenost společných prostor nesplňuje požadavky ČSN, větší část svítidel je poškozená bez zářivky či žárovky; osvětlované společné prostory jsou většinou znečištěné (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní strany silně znečištěná. Větrání prostoru kuchyně a restaurace je provedeno pomocí původních rovnotlakých vzduchotechnických jednotek s ohřevem větraného vzduchu; stávající stav instalované vzduchotechniky je nevyhovující, jednotky jsou za dobou své životnosti, VZT jednotky nejsou schopny kvalitně vyvětrat daný prostor; vzduchovody od VZT jsou z větší části znečištěné a jejich těsnost je již narušena; VZT jednotky nejsou vybaveny rekuperačním výměníkem ani kvalitní plynulou regulací s frekvenčními měniči; větrání sociálních prostor je provedeno podtlakově pomocí ventilátorů




- 100 -

s časovou regulací; v ostatních prostorách budovy je větrání podtlakové (sociální prostory) nebo přirozené přes dveře a okna. Nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz spotřebičů v kuchyni, zdravotním středisku, kancelářích a osvětlení, včetně spotřeby EE na ohřev TV; pro měření spotřeby el. energie v budově, je zde instalováno 17 fakturačních elektroměrů; sazby pro odběr el. energie DS Kotovo (odběratel Město Vsetín) a velikost jističe jsou dle velikosti odběru EE správně zvolené; zemní plyn v budově je využíván je pro potřeby kuchyně a zubní laboratoře. Instal. tep. výkon (MW) Instal. el. výkon (MW) Vlastní energetický zdroj Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Teplo

El.energie Zemní plyn

Otopná soustava Osvětlení Ohřev TV Energeticky úsporný projekt Stručný popis doporučené varianty

1 954

Prodej (GJ/r)

-

Nákup (kWh/r)

47 301

Prodej (kWh /r)

-

Nákup (tis.m3/r)

z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r)

2 124 Příkon (tep. ztráta) (kW) 485kW 55 kW 44 kW

12 342


o

CZT - horká voda 110/90 C 3 PEN 230/400V 50 Hz 3 PEN 230/400V 50 Hz

z toho technologie (tis. Kč)

Výchozí stav (t/r)

0,08957 0,04639 248,56686 0,58387 0,00244 0,01977 1 234 10 13

Ing. Karel Zubek

1 498 po realizaci projektu

energie (GJ/r) 944

GJ/r 2 114

Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky)

Podpis

Nositel energie

1 168 GJ/rok 108 GJ/rok 139 GJ/rok

před realizací projektu energie náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) 3 058 1 769

Potenciál energetických úspor

Energetický auditor

Spotřeba energie (GJ/r, kWh/r)

-

Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace plynové kotelny (opatření č. 4).

Konečná spotřeba paliv a energie

SO2 CO CO2 NOx CxHy Tuhé látky

-

Prodej (tis.m3/r)

Investiční náklady (tis. Kč)

Znečišťující látka

-

Nákup (GJ/r)

Spotřeba paliv a energie (GJ/r) Spotřebič energie

-

náklady (tis. Kč/r) 398

MWh/r 587

Environmentální přínosy Stav po realizaci (t/r)

0,08881 0,02619 98,48909 0,11147 0,00145 0,01819

Rozdíl (t/r)

0,0008 0,0202 150,0778 0,4724 0,0010 0,0016

Ekonomická efektivnost Doba hodnocení (roky) Diskont (%) NPV (tis. Kč) 7 999 IRR (%)

20,30 6 11

Č. osvědčení

627

Datum

25. 7. 2010




- 101 -



- 102 -

Příloha č. 6 Tabulka č. 67: Podstatné stavební konstrukce budovy Konstr.

Popis

Součinitel prostupu tepla „Up“(W/m 2 .K)

Tepelný odpor konstrukce „R“ (m2.K/W)


Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO1

Obvodová zdivo ker. panel 35 cm

1,131

0,970

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

SO2

Obvodová zdivo ker. panel 35 cm

1,130

0,971

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

SO3

Obvodová zdivo bolet. panel 13 cm

0,713

1,633

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SO4

Obvodová zdivo ker. panel 35 cm zem

1,163

0,940

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SO6

Obvodová zdivo CDm 40 cm

1,133

0,968

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO7

Obvodová zdivo CDm 40 cm

1,499

0,715

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

PDL1

Strop nad venk. prostorem

1,779

0,596

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

PDL2

Podlaha beton. dl. ker.+ EPS 20mm

1,275

0,851

nevyhovuje

vyhovuje

-

PDL3

Podlaha beton. zem

2,317

0,451

nevyhovuje

nevyhovuje

-

STR1

Strop nad suterénem

2,110

0,498

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SCH 1

Střešní kon. + EPS 110mm

0,452

2,843

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SCH 2

Střešní konst. PZD + EPS 50mm

0,618

1,929

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

* v případě, že kritérium nevyhovuje, dochází v konstrukci při navrhované teplotě ke kondenzaci

Při výpočtu tepelných ztrát objektu, kde byl použit profesionální program PROTECH, je stávající stav uveden jako varianta č. 1 a doporučená varianta je varianta č. 2.



Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Domu služeb - Kotovo č. p

Recommend Documents