ENERGETICKÝ AUDIT. Budovy Základní školy Integra ve Vsetíně

Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budovy „Základní školy Integra ve Vsetíně“

-1-

ENERGETICKÝ AUDIT Vypracováno dle zákona „O hospodaření energií č.406/2000 Sb.“ §9 a vyhlášky 213/2001 Sb. a její novelizace č.425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Budovy „Základní školy Integra ve Vsetíně“

Zadavatel:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Schválil:

Ing. Karel Zubek

Zhotovitel:

Ing. Karel Zubek

Počet výtisků: 2 Počet stran: 108 Počet příloh: 9 Datum vydání: 15. 10. 2009

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Výtisk č.: Evidenční č.:

2 EA-04-09/2009

e-mail: [email protected],


-2-

OBSAH:

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budov ......... 4 1.1. Identifikační údaje .................................................................................................................................... 4 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu ......................................................................................................................................... 4 1.1.2. Identifikace energetického auditora ............................................................................................................................... 4 1.1.3. Předmět energetického auditu ........................................................................................................................................ 4 1.1.4. Zadání energetického auditu ........................................................................................................................................... 6 1.1.5. Účel energetického auditu ................................................................................................................................................ 6

1.2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................................ 7 1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech ......................................................................... 11 1.2.2. Budova Základní škola Integra ve Vsetíně – stavební část ................................................................................. 17 1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV ............................................................................ 27 1.2.4. Rozvody tepla.................................................................................................................................................................... 32 1.2.5. Rozvody a zdroj zemního plynu .................................................................................................................................... 33 1.2.6. Podstatné spotřebiče zemního plynu........................................................................................................................... 34 1.2.7. Rozvody elektro zdroj el. energie ................................................................................................................................. 34 1.2.8. Podstatné spotřebiče el. energie .................................................................................................................................. 35 1.2.9. Osvětlení ............................................................................................................................................................................ 37 1.2.10. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) .................................................................................................................. 40 1.2.11. Významné energetické výrobní technologie ............................................................................................................ 41

1.3. Zhodnocení výchozího stavu ............................................................................................................... 42 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů.................................................................................................... 42 1.3.2. Energetické bilance.......................................................................................................................................................... 44 1.3.3. Energetické hodnocení objektu ..................................................................................................................................... 46 1.3.4. Porovnání prům. součinitele prostupu objektu ......................................................................................................... 49 1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií ................................................................................. 50 1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV................................................................................................................................ 52 1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství..................................................................................... 54 1.3.8. Hospodaření s energiemi ............................................................................................................................................... 56 1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor ....................................................................................................................... 62

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie .............................................................................. 63 2.1. Návrh technického řešení ..................................................................................................................... 63 2.2. Stanovení celkových investičních nákladů ....................................................................................... 83

3. Ekonomické vyhodnocení ............................................................................................................. 84 3.1. Prostá doba návratnosti ........................................................................................................................ 84 3.2. Ekonomické ukazatele........................................................................................................................... 84

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí ............................................................. 86 5. Výstupy energetického auditu...................................................................................................... 87 5.1. Celková výše energetických úspor ..................................................................................................... 88 5.2. Výběr optimální varianty ....................................................................................................................... 89 5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie ............................................................................. 90 5.4. Závěrečný posudek energetického auditora ..................................................................................... 91 Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. ............................................................................................... 91

Technický potenciál úspor ........................................................................................................................... 91

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



-3-

Přílohy 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Foto, situace Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy Technologie plynové kotelny Spotřeba energií Opatření, varianty Ekonomické hodnocení Emisní hodnoty jednotlivých opatření Evidenční list energetického auditu Osvědčení o odborné způsobilosti

3 A4 10 A4 2 A4 2 A4 20 A4 2 A4 1 A4 2 A4 1 A4

Výchozí podklady: Projektová dokumentace stavební části (rekonstrukce r.1983-84) Revizní zprávy elektro a plyn Fakturační podklady za energie (el. energie, zemní plyn) Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura Fotografická dokumentace Informace od stavebního technika, správce aj.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



-4-

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budov 1.1. Identifikační údaje 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu 1.

Název a adresa:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín

2.

Právní forma:

obecně prospěšná společnost

3.

Telefon, fax a e-mail:

571 811 800, 571 811 801

4.

e-mail:

5.

Jméno odpovědného zástupce:

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

6.

IČ:

26863081

7.

Název a adresa předmětu auditu:

Budovy „Základní školy Integra ve Vsetíně“, Rybníky č. p. 1628, 755 01 Vsetín, zástupce Ing. Libor Podešva, Ph.D. (ředitel)

8.

Telefon, fax a e-mail:

571 411 957, 571 411 957, [email protected]

[email protected]

1.1.2. Identifikace energetického auditora 8.

Název a adresa firmy:

Karel Zubek, Ing.

9.

Telefonní a faxové spojení:

777 238 679

10.

IČ:

12648434

11.

Jméno a adresa auditora:

Ing. Karel Zubek, Na plavisku 1235, 755 01 Vsetín

12.

Oprávnění č.:

č. 627 (dne 26.6.2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu)

1.1.3. Předmět energetického auditu 13.

Předmět:

Budovy Základní školy Integra ve Vsetíně, č. p. 920, 1184 a č. p. 1628

14.

Místo stavby:

Vsetín, místní část Rybníky

15.

Adresa:

Rybníky č. p. 1628, 755 01 Vsetín

16.

Vlastník:

Město Vsetín

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



-5-

17.

Uživatel:

ZŠ Integra Vsetín, Rybníky č. p. 1628, 755 01 Vsetín

18.

Katastrální území:

Vsetín č. 786764, st. parcela č. 3535, 3536, 3537 a č. 3727

19.

Způsob využití:

stavby občanského vybavení

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



-6-

1.1.4. Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: -

z požadavků zadavatele z „Metodiky energetického auditu“, jenž je obsažena ve vyhlášce č. 213/2001 Sb. a její novelizace Ministerstva průmyslu a obchodu

1.1.5. Účel energetického auditu Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým potřebám energií v objektech „Základní školy Integra ve Vsetíně“ v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Účelem zpracování energetického auditu je dále posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému, přípravy TV, spotřeby elektrické energie, tepla, tuhých paliv a ZP, provozu technologie předávací stanice tepla aj., přičemž výchozím stavem je stávající stav. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



-7-

1.2. Popis výchozího stavu Areál Základní školy Integra ve Vsetíně (dále jen ZŚ Integra) – je součástí místního sídliště Rybníky, které se nachází jihozápadním směrem od centra města Vsetína. V celém areálu ZŠ Integra se nachází celkem tři samostatné objekty. Objekt A, B a C, které všechny dříve sloužily jako mateřská škola a jesle. Výstavba budov probíhala v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech. Všechny objekty tohoto areálu jsou situovány mezi dvěma ulicemi, tj. na severní straně ulicí Benátky a na jižní straně ulicí Pod Žamboškou. Terén na kterém budova stojí, je rovinatý. ZŠ Integra ( rok založení 1992) je soukromou základní devítiletou školou pro společné vzdělávání dětí zdravých a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Objekt A1 – A3 (č. p. 920) – se skládá ze tří navzájem propojených budov pomocí spojovacích chodeb, pod označením A1, A2 a A3. Budovy byly postaveny v sedmdesátých letech minulého století. Budova A1 je jednopodlažní a je zde umístěn školní klub, budova B je také jednopodlažní, kde je umístěna školní kuchyň a jídelna a dvoupodlažní budova A3 je určena pro školní výuku prvního stupně. Výstavba objektů byla provedena v sedmdesátých letech systémem MS-OB. Střešní konstrukce všech budov je plochá a není zde proveden suterén. Objekt A1 – A3 se nachází na pozemku č. 3535 na katastrálním území Vsetín. Stávající stav Vytápěný objem objektu: Vytápěná plocha objektu:

3

4 682 m 2 1 201,5 m

Objekt B (č. p. 1184) – je samostatná třípodlažní podsklepená budova, která byla postavena v šedesátých letech minulého století. V budově se nachází výuka druhého stupně základní školy, včetně ředitelny a dílen umístěných v suterénu objektu. Střešní konstrukce budovy je plochá. Objekt B se nachází na pozemku č. 3536 na katastrálním území Vsetín. Stávající stav Vytápěný objem objektu: Vytápěná plocha objektu:

3

2 816 m 2 773 m

Objekt C (č. p. 1628) – je samostatná dřevěná jednopodlažní budova bez suterénu, která byla postavena v padesátých letech minulého století. V budově se nachází výuka prvního stupně základní školy, včetně družiny. Střešní konstrukce budovy je stanová. Objekt C se nachází na pozemku č. 3727 na katastrálním území Vsetín. Stávající stav Vytápěný objem objektu: Vytápěná plocha objektu:

3

845 m 2 229 m

Budovy Základní školy Integra ve Vsetíně se nachází v nadmořské výšce cca 345 m. n. m. Souřadnice umístění objektů jsou 49°20'11.437" severní ší řky, 17°59'6.492" východní délky.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



-8-

základní údaje (stávající stav): - počet zaměstnanců - počet dětí - kapacita školy - pracovní doba - provozní režim

30 osob (učitelé, vychovatelé, THP, zaměstnanci kuchyně aj.) 155 žáků 200 žáků 5 dnů v týdnu od 6.00 - 16.00 hodin 5 dnů v týdnu (letní, jarní a zimní prázdniny – budova mimo provoz) celotýdenní provoz mimo víkendy - popis činnosti provoz základní devítileté školy, školní kuchyně, jídelny, družiny a dílen - rekonstrukce objektu objekt A1 – A3 – rekonstrukce školní kuchyně (r. 2000), instalace TRV včetně výměny otopných těles (r. 2001) objekt B – celková rekonstrukce vnitřních prostor v r. 2000, spojená s rekonstrukci sociálních prostor, rozvodů elektro, ÚT, TV, odpadů a osvětlení ve třídách objekt C – rekonstrukce osvětlení ve třídách - technické zařízeni převážnou část podstatného technického zařízení v objektech jsou zdroje tepla pro ÚT a TV objekt A1 – A3 - tlakově závislá předávací stanice tepla pro ÚT a plynový zásobníkový ohřívač TV, technologie školní kuchyně objekt B – tlakově závislá předávací stanice tepla pro ÚT, keramická pec objekt C – kotelna na tuhá paliva - zdroje tepla pro ÚT objekt A1-A3 a B - dálkový zdroj tepla objekt C – kotelna na tuhá paliva (koks + dřevěné brikety) - zdroje tepla pro TV příprava teplé vody (TV) ve všech objektech je lokální objekt A1 – A3 - plynový zásobníkový ohřívač TV a el. zásobníkové ohřívače TV objekt B - el. zásobníkové ohřívače TV objekt C - el. zásobníkové ohřívače TV - zdroje elektrické energie zdrojem elektrické energie (dále jen EE) je nn síť ČEZ, a.s. s předávacím místem v budově, dodavatelem EE je ČEZ, a. s. - zdroje zemního plynu zdrojem zemního plynu je Severomoravská plynárenská , a. s. - zdroj tepla zdrojem dálkového tepla je Zásobování teplem Vsetín a. s. - rozvody tepelné energie ve všech objektech jsou původní teplovodní dvoutrubkové s nuceným oběhem a teplotním spádem 90/70oC , hlavní rozvody ÚT jsou taženy pod stropem nebo po zdi, jako otopná tělesa v budově jsou použity článková ocelová nebo litinová tělesa s radiátorovými ventily bez termostatických hlavic v budově C a s TRV v ostatních objektech, hlavní rozvody TV jsou vedeny v ocelových trubkách - rozvody el. energie jsou původní s dílčími úpravami realizovanými během provozu, v budově B je provedena celková rekonstrukce elektrorozvodů - osvětlení instalována většinou původní i nová zářivková a žárovková svítidla, bez automatické na intenzitu osvětlenosti reagující regulace - vzduchotechnika systém větrání budovy je většinou přirozený, okenními a dveřními rámy, ve školní kuchyni je provedena nucená ventilace - chlazení pro chlazení a mražení potravin v budově jsou použita běžná chladící a mrazící zařízení - měření spotřeb fakturační měření (v majetku dodavatele paliv a energie): Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- prodej energií - dokumentace

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

-9-

- elektrická energie - 1 ks fakturačního měřidla (1 x celý objekt A1 – A3) - 1 ks fakturačního měřidla (1 x školní kuchyně) - 1 ks fakturačního měřidla (1 x KIC) - 1 ks fakturačního měřidla (1 x budova B) - 1 ks fakturačního měřidla (1 x budova C) - zemní plyn - 1 ks fakturačního měřidla (1 x objekt A1 – A3) - spotřeba studené vody - 1 ks fakturačního měřidla - spotřeba tepla - 1 ks fakturačního měřidla (1 x objekt A1 – A3) - 1 ks fakturačního měřidla (1 x objekt B) prodej energií není realizován k dispozici byly následující podklady a dokumentace: • Projektová dokumentace (stavební, revizní zprávy elektro + plyn atd.) • Fotografická dokumentace • Účetní doklady (faktury za ZP, koks, dřevěné brikety, studenou vodu a el. energii) • Zákony, vyhlášky, normy, předpisy • Informace (školníka, ředitele aj.)



- 10 -

Obr. č. 1: Situační schéma areálu ZŠ Integra

č. p. 1184 Budova B č. p. 1628, Budova C Budova A3

č. p. 920 Budova A2 č. p. 920 Budova A1

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 11 -

1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následující tabulce je přehled energetických vstupů a to ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur zadavatele energetického auditu a současně i provozovatele objektu. Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: -

zemní plyn elektrická energie teplo (CZT) koks + dřevěné brikety

Obr. č. 2: Informativní tok uvažovaných energií v areálu ZŚ Integra

Zemní plyn ohřev TV (č. p. 920)

Elektrická energie provoz školní kuchyně, osvětlení, ÚT,ostatní el. spot.

Areál ZŠ INTEGRA Teplo (CZT) provoz ÚT (č. p. 920 a 1184)

Koks + dř. brikety provoz ÚT (č. p. 1628)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 12 -

V následující tabulce je přehled základních údajů o energetických vstupech a výstupech. Tabulka obsahuje údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur zadavatele energetického auditu a zaznamenaných údajů od provozovatele. Součástí celkových nákladů je DPH. Tabulka č. 1: Energetické vstupy a výstupy r. 2006 Pro rok: 2006 Vstupy paliv a energie

Jednotka

El. energie MWh Teplo GJ 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

49 1 174 2 293 4 -

3,6 34,1 26,0 -

175 1 174 78 110 1 538 1 538

Množství


Přepočet na GJ

50 1 001 1 427 4 -

3,6 34,1 26,0 -

182 1 001 84 115 1 382 1 382

Roční náklady v Kč 138 957 559 790 25 304 21 074 745 125 745 125

Tabulka č. 2: Energetické vstupy a výstupy r. 2007 Pro rok: 2007 Vstupy paliv a energie

Jednotka

El. energie MWh Teplo GJ 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Roční náklady v Kč 164 580 500 119 26 756 23 560 715 014 715 014


Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budovy „Základní Základní školy Integra ve Vsetíně“ Vsetín

- 13 -

Tabulka č. 3:: Energetické vstupy a výstupy r. 2008 Pro rok: r. 2008 Vstupy paliv a energie

Jednotka

El. energie MWh Teplo GJ 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva (dř. brikety) t Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Množství


Přepočet et na GJ

50 1 058 2 387 2 4

3,6 34,1 26,0 18,5

182 1 058 82 53 65 1 440 1 440

Roční náklady v Kč 190 108 622 619 26 321 17 588 15 260 871 895 871 895

Graf č. 1: Celková spotřeba eba energií v r. 2008 Celková spotřeba eba energií r. 2008 v GJ

Nákup zemní plyn 6%

Jiná paliva dřevěné Nákup el. brikety energie Koks 4% 13% 4%

Nákup tepla 73%

Celková spotřeba řeba energií v r. 2008 v Kč K

Koks 2% Nákup zemní plyn 3%

Jiná paliva dřevě řevěné brikety 2%

Nákup el. energie 22%

Nákup tepla 71%

Z výše uvedeného grafu a tabulky je vid vidět, že spotřeba tepla v r. 2008 cca 73 3 % je na rozdíl od spotřeby el. energie cca 13%, %, koksu cca 4% a zemního plynu cca 6% podstatně ě nižší. Podíl tepla na celkové finanční částce za energie v objektu je cca 71 %, el. energie cca 22%, ZP cca 3% a koksu cca 2%.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 14 -

eba energií v areálu ZŠ Integra se udržuje ržuje na stejné úrovni s menšími či I když celková roční spotřeba většími odchylkami, většinou tšinou způsobenými způsobenými klimatickými podmínkami, je patrný z níže uvedeného grafu, nárůst celkové zaplacené finanční ční částky za energie. Graf č. 2: Celkové spotřeby eby energií v r. 2006 – 2008 auditovaného objektu

Spotřeba energií r. 2006 - 2008 v Kč

Spotřeba energií r. 2006 - 2008 v GJ 2 000 1 500

850 000

Koks

1 000

ZP

500

Teplo

800 000 Kč

GJ

900 000

Jiná paliva - dřevěné brikety

750 000 700 000 650 000

El. energie

0 2006 2007 2008

600 000 2006

2007

2008

Dodavatel elektrické energie V areálu ZŚ Integra se nachází pě pěr samostatných fakturačních elektroměrů. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. •

Budova A (I. stupeň,, kuchyň, kuchy školní klub, KIC)

Odběratel – ZŠ Integra Vsetín, Na Rybníkách č. p. 1628/2, 755 01 Vsetín 1 Odběrné místo – č. 0002601426 601426 (kuchyň), Pod Žamboškou č. p. 920,, elektrom elektroměr dvousazbový č. 44768868,, sazba Akumulace 8, C25d, jistič jisti 3 x 125 A. Odběratel – ZŠ Integra Vsetín, ín, Na Rybníkách č. p. 1628/2, 755 01 Vsetín 1 Odběrné místo – č. 0002601183 (KIC), Pod Žamboškou č. p. 920, elektromě ěr dvousazbový č. 4548304, sazba Přímotop, C45d, jistič 3 x 20 A. Odběratel – ZŠ Integra Vsetín, Na Rybníkách č. p. 1628/2, 755 01 Vsetín 1 Odběrné místo – č. 0002601421(I. stupe stupeň + školní klub),, Pod Žamboškou č. p. 920, elektroměr dvousazbový č. 64006306, sazba Akumulace 8, C25d, jistič 3 x 32 A. •

Budova B (II. stupeň)

Odběratel – ZŠ Integra Vsetín, Na Rybníkách č. p. 1628/2, 755 01 Vsetín 1 Odběrné místo – č. 0002601442 42, Benátky č. p. 1184/34, elektroměrr dvousazbový č. 44547772, sazba Akumulace 8, C25d, jistič 3 x 63 A

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



•

- 15 -

Budova C (I. stupeň)

Odběratel – ZŠ Integra Vsetín, Na Rybníkách č. p. 1628/2, 755 01 Vsetín 1 Odběrné místo – č. 0002601412, a Rybníkách č. p. 1628/22, elektroměr dvousazbový č. 45224057, sazba Akumulace 8, C25d, jistič 3 x 25 A Dodavatel zemního plynu Dodavatelem zemního plynu je SMP, a.s. (RWE, a. s.). Odběrné místo č. 9300016011, č. plynoměru 21569223. Zemní plyn je používán v budově pouze k výrobě tepla pro ohřev TV a školní kuchyň v budově č. p. 920. Fakturační měření celkové spotřeby zemního plynu v budově je prováděno na jednom fakturačním měřidle, které je instalováno v I. N. P (budova A1, č. p. 920). Dodavatel tepla Dodavatelem tepla je Zásobování teplem Vsetín, a. s. (dále jen CZT). Číslo smlouvy 63-OTEV-03/M. Teplo je využíváno výhradně k vytápění budov A a B. Kalorimetrická fakturační měřidla jsou umístěna v budově A a B, v předávacích stanicích tepla. V budově A je jedno podružné měření pro školní klub. Dodavatel koksu a dřevěných briket Dodávka koksu a dřevěných briket se uskutečňuje od místních dodavatelů. Koks je dodáván od firmy UHLOBESKYD – obchod s palivy s. r. o. a dřevěné brikety od firmy Pavel Krabica.

V následující tabulce je přehled spotřeby tepla (ZP) na vytápění (ÚT) za poslední tři kalendářní roky s přepočtem na klimatické podmínky s využitím denostupňové metodiky s přepočtem na podmínky dlouhodobého průměru (klimatická stanice - Zásobování teplem Vsetín) podle vyhlášky č.152/2001 Sb. MPO. Tabulka č.4: Spotřeba tepla na vytápění v přepočtu na denostupně Vstupy paliv a energií 2006 2007 2008 Skutečná spotřeba na ÚT Počet denostupňů Rozdíl proti DDP 50 Přepočtená spotřeba Počet topných dnů Průměrná venkovní teplota (tes)

GJ D % GJ st.C

1 284,5 3 414 93,6 1 372,4 244 3,37

1 115,6 3 145 86,2 1 293,9 244 4,26

1 176,3 2 857 78,3 1 501,9 246 4,6

0

Pozn.: DDP50 – 50-ti letý dlouhodobý průměr (3 648 D ) 0 tis=19 C (průměrná výpočtová vnitřní teplota v celém objektu)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 16 -

Průměrná spotřeba paliv na vytápění za období let 2006 až 2008 s přepočtem na denostupně činí 1 389 GJ/rok. Výše uvedené skutečné spotřeby jsou však ovlivněny nepravidelným provozem v budově a nesprávným způsobem vytápění, tzn. prostory nebyly temperovány na doporučené hodnoty.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 17 -

1.2.2. Budova Základní škola Integra ve Vsetíně – stavební část Základní popis Objekty Základní školy Integra ve Vsetíně se nachází jihozápadně od centra města. Celý areál dříve sloužil pro potřeby mateřské školy a jeslí na sídlišti Rybníky. Od roku 1992 se zde začala provozovat základní devítiletá škola. Areál se skládá ze tří samostatných objektů (A1 – A3 č. p. 920, B č. p. 1184 a C č. p. 1628), které byly postaveny v různých obdobích. Objekt A č. p. 920 (A1 – A3) Objekt je situován jižně od budovy B a severně od ulice Pod Žamboškou. Nepodsklepený objekt pod označením A se skládá ze tří navzájem propojených budov, tj. budova A1 (jednopodlažní), kde se provozuje školní klub, budova A2 (jednopodlažní), která je využita jako hospodářský pavilón se školní kuchyní a jídelnou, a budova A3 (dvoupodlažní), která slouží pro výuku prvního stupně. Budovy jsou propojeny pomocí spojovacích krčků. Foto č. 1: Budova Základní škola Integra ve Vsetíně (východní pohled na budovu A1 a A2)

Další fotografie v příloze č. 1.

Budovy byly postaveny v sedmdesátých letech minulého století. Od té doby, zde nebyla provedena, mimo prostor školní kuchyně větší rekonstrukce. Objekt je postaven systémem montovaného skeletu MS-OB, s nezateplenými obvodovými zdmi z plynosilikátových panelů v kombinaci s keramzitbetonovými panely. Střešní konstrukce všech tří budov je plochá ze stropních panelů, zateplena kašírovaným polystyrénem (tl. 50 mm) a HERAKLITEM. Podlahové betonové konstrukce na zemi jsou z části bez dodatečného zateplení a z části se zateplením polystyrénem (vnitřní prostory 21oC). Otvorové výplně jsou původní dřevěná zdvojená okna a jednoduché prosklené plochy v kovovém rámu. Hlavní vstup do objektu je proveden prosklenými dveřmi v kovovém rámu. Mezi části oken jsou provedeny prosklené nezateplené meziokenní vložky.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 18 -

Charakteristika využití budovy A1 a A3 Budovy A1 – A3 Základní školy Integra ve Vsetíně jsou využívána především k činnosti základní školy (I. stupeň), školní kuchyně a jídelny. Všechny prostory v budově jsou využívány jen k uvedeným účelům. Vytápěny jsou všechna podlaží. V jednotlivých částech objektu jsou umístěny tyto prostory: A1 I. N. P. – školní klub, šatna, sociální prostory aj. A2 I. N. P. – školní kuchyně, skladové prostory, jídelna, dílna, KIC, předávací stanice tepla, sociální prostory aj. A3 I - II. N. P. – učebny I. stupně, kabinety, kanceláře, sociální prostory aj. Obr. č. 3: Zóny v budově A1 – A3 I. N. P.

S J

Budova A3 Budova A1

Budova A2 zóna 2 zóna 2

zóna 1

zóna 1 zóna 1

zóna 2 zóna 3

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 19 -

Obr. č. 4: Zóny v budově A1 – A3 II. N. P.

S J

Budova A3 Budova A1

Budova A2 zóna 2

zóna 1

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 20 -

Objekt B č. p. 1184 Podsklepený objekt pod označením B je samostatná budova se suterénem a dvěma nadzemními podlaží. V budově je umístěn druhý stupeň ZŠ Integra a dílny. Foto č. 2: Budova Základní škola Integra ve Vsetíně (severovýchodní pohled na budovu B)


Budova byla postavena v šededesátých letech minulého století. V roce 2000 proběhla rozsáhlá rekonstrukce vnitřních prostor. Objekt je železobetonový skelet, s nezateplenými obvodovými zdmi z cihel. Střešní konstrukce je plochá ze stropních panelů, zateplena polystyrénem (tl. 50 mm) a HERAKLITEM. Podlahové betonové konstrukce na zemi jsou bez dodatečného zateplení. Otvorové výplně jsou původní dřevěná zdvojená okna. Hlavní vstup do objektu je proveden prosklenými dveřmi v kovovém rámu ostatní dveře jsou většinou dřevěné prosklené. Charakteristika využití budovy B Budova B Základní školy Integra ve Vsetíně je využívána především k činnosti základní školy (II. stupeň) a dílen. Všechny prostory v budově jsou využívány jen k uvedeným účelům. Vytápěny jsou všechna podlaží. V jednotlivých částech objektu jsou umístěny tyto prostory: I. P. P. – dílny, keramická pec, sklady, předávací stanice tepla, sociální prostory aj. I. N. P. – učebny II. stupně, kabinety, kanceláře, sociální prostory aj. II. N. P. – učebny II. stupně, kabinety, ředitelna, sociální prostory aj.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 21 -

Obr. č. 5: Zóny v budově B - I. P. P., I. N. P. a II. N. P. S

S

I. N. P.

I. P. P.

J

J

zóna 2

zóna 2

zóna 1

zóna 1

S

II. N. P.

J

zóna 2

zóna 1

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 22 -

Objekt C č. p. 1628 Objekt je situován východně od objektu A a B, severně od ulice Pod Žamboškou. Nepodsklepený samostatný jednopodlažní objekt pod označením C slouží pro výuku prvního stupně. Foto č. 3: Budova Základní škola Integra ve Vsetíně (východní pohled na budovu C)


Budova byly postavena v padesátých letech minulého století. Od té doby, zde nebyla provedena větší rekonstrukce. Objekt je dřevěný nezateplený, postaven z dřevěných hranolů a pobit dřevěnými deskami. Střešní konstrukce je sedlová s valbou. Podlahová dřevěná konstrukce na zemi je bez dodatečného zateplení. Stropní dřevěná konstrukce pod půdou je bez dodatečného zateplení. Otvorové výplně jsou původní dřevěná dvojitá okna. Hlavní vstup do objektu je proveden prosklenými dveřmi v dřevěném rámu.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 23 -

Charakteristika využití budovy C Budovy C Základní školy Integra ve Vsetíně je využívána především k činnosti základní školy. Všechny prostory v budově jsou využívány jen k uvedeným účelům. Vytápěno je celé podlaží. V jednotlivých částech objektu jsou umístěny tyto prostory: C I. N. P.

– učebny I. stupně, kabinety, kanceláře, sociální prostory, kotelna na tuhá paliva aj.

Obr. č. 6: Zóny v budově C - I. N. P. S

J

zóna 2

zóna 1

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 24 -

Stavební konstrukce stávající stav -

-

-

-

-

Neprůsvitný obvodový plášť A1 – A3 - venkovní obvodové nezateplené zdi objektu, jsou provedeny z plných plynosilikátových tvárnic a z menší části z keramzitbetonu. Stav venkovního obvodového pláště je bez výraznějšího poškození. B - venkovní obvodové nezateplené zdi objektu, jsou provedeny většinou z pálených dutinových cihel. Stav venkovního obvodového pláště je bez výraznějšího poškození. C - venkovní obvodové nezateplené zdi objektu, jsou provedeny z dřevěných hranolů pobitých deskami. Stav venkovního obvodového pláště je bez výraznějšího poškození. Stropní konstrukce C - pod půdou je dřev C - venkovní obvodové nezateplené zdi objektu, jsou provedeny z dřevěných hranolů pobitých deskami. Stav venkovního obvodového pláště je bez výraznějšího poškození. Střešní konstrukce A1 – A3 a B - střešní konstrukce je plochá ze stropních panelů, zateplena polystyrénem (tl. 50 mm) a HERAKLITEM a s živičnou krytinou. C – střešní dřevěná sedlová konstrukce s betonovou taškou. Podlaha A1 – A3 - betonová podlaha na terénu je zhotovena na zhutněné vrstvě štěrkopísku s izolací proti zemní vlhkosti. Podlahové betonové konstrukce na zemi jsou z části bez dodatečného zateplení a z části se zateplením polystyrénem (vnitřní prostory 21oC). Povrch je většinou dlažba nebo PVC. B - podlahové betonové konstrukce na zemi jsou bez dodatečného zateplení. Povrch je většinou dlažba nebo PVC. B - podlahové dřevěné konstrukce na zemi jsou bez dodatečného zateplení. Povrch je většinou dlažba nebo PVC. Otvorové výplně A1 – A3 - otvorové výplně jsou původní dřevěná zdvojená okna a jednoduché prosklené plochy v kovovém rámu. Hlavní vstup do objektu je proveden prosklenými dveřmi v kovovém rámu. Mezi části oken jsou provedeny prosklené nezateplené meziokenní vložky. Vše s vysokým součinitelem prostupu U. V budově A3 jsou vyměněny vstupní dveře za plastové s dvojsklem. B - otvorové výplně jsou původní dřevěná zdvojená okna. Hlavní vstup do objektu je proveden prosklenými dveřmi v kovovém rámu. Vše s vysokým součinitelem prostupu U. C - otvorové výplně jsou původní dřevěná dvojitá okna. Hlavní vstup do objektu je proveden prosklenými dveřmi v dřevěném rámu. Vše s vysokým součinitelem prostupu U. Na většině původních oken bylo v minulosti provedeno těsnění okenních spár pomocí kovotěsu, které je však většinou strhlé. Tato okna jsou proto z větší části v nevyhovujícím stavu (nedoléhají rámy jednotlivých oken, v některých případech nejdou okna otevřít a naopak zavřít, těsnění je strhlé, poškození nátěru a kování oken atd.). Míra opotřebení těchto otvorových výplní u původních oken byla odhadnuta na cca 20%. Na většině oken zejména z jižní a východní strany jsou instalovány bílé žaluzie.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 25 -

Místní a normalizované klimatické podmínky Tabulka č.5: Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky jednotka Vsetín

Lokalita Definovaná teplota pro zahájení vytápění

3,8

°C

Výpočtová venkovní teplota

-17

°C

Průměrná vnitřní teplota tis

19

°C

Počet dnů otopného období

240

den

2 928

°D

Počet denostupňů D = d (tis-tes)

Následující tabulka specifikuje základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce budov (více příloze č. 2). Skladby jednotlivých konstrukcí byly použity z projektové dokumentace a ověřeny zpracovatelem auditu místním šetřením.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 26 -

Tabulka č. 6: Základní údaje budovy včetně specifikace podstatných stav. konstrukcí budovy A1-A3, B a C Objekt A1 - A3 B C Rok výstavby 1975 1962 1948 Rekonstrukce 2000 A1 – 14,4 x 14,76 Půdorysné rozměry (m) A2 – 19,6 x 208 nepravidelný tvar 19,7 x 12,6 A3 – 20,4 x 13,5 2 Zastavěná plocha (m ) 1 087 469,4 260,8 Počet N. P. A1 a A2 – 1, A3 - 2 2 1 Počet P. P. 0 1 0 A1 a A2 – 4,2 Výška budovy (m) 6,6 7,7 A3 – 7,3 Světlá výška (m) 2,95 2,9 2,9 Konstrukční výška (m) 3,2 3,2 3,4 2 Vytápěná užitková plocha (m ) 2 413,5 1 201,5 773,0 3 Obestavený prostor vytápěný (m ) 9 121,5 4 681,5 2 816,3 2 Plocha plné části fasády celkem (m ) 1 701,4 770,7 628,0 2 Plocha otvorových výplní (m ) 689,2 415,7 174,6 2 Plocha střechy, stropu (m ) 1 960,5 1 035,0 448,1 2 Plocha podlahy na terénu (m ) 1 959,4 1 035,0 447,0 2 Celková plocha ochlaz. konstrukcí (m ) 6 310,5 3 256,4 1 697,7 Geometrická charakteristika A/V 0,69 0,70 0,60 Označení zóny Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 Chodby, sklady, Učebny, kabinety, kanceláře, Charakteristika spojovací krčky, šatny Školní kuchyně dílny, sociální prostory aj. aj. o Průměrná vnitřní teplota ( C) 21 15 21 2 Vytápěná plocha ( m ) 1 705 446 53 3 Obestavený prostor vytápěný ( m ) 6 794 1 355 194 Konstrukce svislého obvodového pláště

Střešní a stropní konstrukce stávající stav

Vnitřní konstrukce stávající stav

Otvorové výplně stávající stav

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

A1-A3 - svislý nezateplený obvodový plášť je z plynosilikátových nebo 2 keramzitbetonových panelů U ≈ 0,628- 0,655 W/m K. 2 B - svislý nezateplený obvodový plášť je z pálených dut. cihel U ≈ 1,377 W/m K. 2 C - svislý nezateplený obvodový plášť je ze dřevěných hranolů U ≈ 0,691W/m K. Tepelně technické vlastnosti původních zděných konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující A1-A3 a B – nedostatečně zateplená (polystyrén o tl. 50 mm) původní plochá 2 jednoplášťová střešní dřevěná konstrukce U ≈ 0,427 – 0,551 W/m K. 2 C – stropní nezateplená dřevěná konstrukce pod půdou U ≈ 1,170 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených stropních a střešních konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující A1-A3 - podlahové konstrukce, jsou provedeny bez i se zateplením U ≈ 0,688 až 2 2,261 W/m K. B a C - podlahové konstrukce, jsou provedeny bez zateplení U ≈ 2,261 - 2,207 2 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující. 2 A1-A3 - původní zdvojená okna v dřevěném rámu U ≈ 2,8 W/m K se souč. spárové 2 -0,67 průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa . Prosklené vstupní dveře a stěny U ≈ 4,1- 5,0 2 2 -0,67 W/m K se souč. párové průvzdušnosti iLV ≈ 3,6 m /sPa . 2 B - původní zdvojená okna v dřevěném rámu U ≈ 2,8 W/m K se souč. spárové 2 -0,67 2 průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa . Prosklené vstupní dveře U ≈ 4,0- 5,1 W/m K se 2 -0,67 souč. párové průvzdušnosti iLV ≈ 3,6 m /sPa . 2 C - původní dvojitá okna v dřevěném rámu U ≈ 2,8 W/m K se souč. spárové 2 -0,67 2 průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa . Prosklené vstupní dveře U ≈ 4,0 W/m K se souč. 2 -0,67 párové průvzdušnosti iLV ≈ 3,6 m /sPa . Tepelně technické vlastnosti uvedených původních konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující



- 27 -

1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV Vytápění většiny budov v areálu ZŠ Integra, tj. A1-A3 a B, je prováděno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT). Budova C je vytápěna lokálním zdrojem tepla umístěným v objektu, tj. kotelnou na tuhá paliva s trvalou obsluhou.

Popis předávacích stanic tepla (PST)

Budova A1-A3 - tlakově závislá předávací stanice tepla je umístěna na severní straně I. N. P. objektu a slouží pouze k vytápění objektu přes topnou sezónu. Otopná soustava v budově je teplovodní s tepelným spádem 90/70 oC. Předávací stanice tepla je spravována dodavatelem tepla (Zásobování teplem Vsetín, a.s .). Budova B - tlakově závislá předávací stanice tepla je umístěna na severní straně suterénu objektu a slouží pouze k vytápění objektu přes topnou sezónu. Otopná soustava v budově je teplovodní s tepelným spádem 90/70 oC. Předávací stanice tepla je spravována dodavatelem tepla (Zásobování teplem Vsetín, a.s .). Foto č. 4: Předávací stanice tepla v budově B a A1-A3

Tabulka č. 7: Parametry předávací stanice tepla v budově B tlakově závislá předávací stanice tepla Typ dodávka tepla z dálkového zdroje Palivo nezjištěno Celkový instalovaný výkon O horká voda 110/90 C Teplonosné medium 1 058 GJ Dodávka tepla (r. 2008) Odhadovaná průměrná účinnost PST 99 %

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 28 -

Vnitřní rozvody tepla a další zařízení v předávací stanici tepla – budova A1-A3 Vstup topné vody z dálkového zdroje tepla jde v zemi do tlakově závislé předávací stanice tepla (DN 70) a dále přes oběhové čerpadlo a trojcestný ventil do rozdělovače. Odtud jsou vyvedeny celkem čtyři topně větve, tj. větev č. 1 pro vytápění budovy A1 (DN50), větev č. 2 pro vytápění budovy A2 (DN50), větev č. 3 pro vytápění budovy A3 (DN50) a větev č. 4 pro vytápění KIC (DN25). V místnosti je provedeno také měření spotřeby tepla pomocí kalorimetru. Zpět jde vratné potrubí z budovy do PST. Vizuální měření teploty zde je provedeno jen na dvou větvích bez měření tlaku. Teplovodní potrubí v PST má izolaci se skelné vaty a sádrovou bandáž o tl. 30 mm. Část potrubí v PST včetně armatur je bez tepelné izolace. Oběhové čerpadlo je původní bez elektronické regulace otáček. Vnitřní rozvody tepla a další zařízení v předávací stanici tepla – budova B Vstup topné vody z dálkového zdroje tepla jde v zemi do tlakově závislé předávací stanice tepla. V místnosti je provedeno také měření spotřeby tepla pomocí kalorimetru. Odtud jde pak teplo vyvedeno do budovy, tzn. jedna topná větev slouží pro vytápění všech prostor v budově. Zpět jde vratné potrubí z budovy do PST. Vizuální měření teploty ani tlaku zde není provedeno. Teplovodní potrubí v PST má polyuretanovou izolaci o tl. 5 -10mm. Část potrubí v PST včetně armatur je bez tepelné izolace. Parametry topné vody, které byly zjištěny při prohlídce : obě PST v době zpracování EA nebyly v provozu. Účinnost PST v objektu A1-A3 je původní. Odhadovaná ztráta tepla je cca 1%. Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. PST v objektu B je po rekonstrukci r. 2000. Odhadovaná ztráta tepla je cca 1%. Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. MaR (Měření a regulace) PST v objektu A1-A3 je vybavena funkční automatickou teplotní regulací, která by měla zajišťovat společně s obsluhou plynulou regulaci teploty vstupní topné vody do objektu. Na jednotlivých topných větvích je možná regulace teploty jen ruční pomocí obsluhy. Možnost regulace teploty dalších jednotlivých vytápěných místností je ručně, pouze pomocí radiátorových ventilů s termostatickými hlavicemi. PST nemá vlastní měření spotřeby el. energie. Měření dodaného tepla do objektu je provedeno pomocí fakturačního kalorimetru. PST v objektu B je vybavena dálkovou regulací vstupní teploty z dispečinku CZT. Na topné větvi je možná regulace teploty jen ruční pomocí obsluhy. Možnost regulace teploty dalších jednotlivých vytápěných místností je ručně, pouze pomocí radiátorových ventilů s termostatickými hlavicemi. PST nemá vlastní měření spotřeby el. energie ani výroby tepla. Měření dodaného tepla do objektu je provedeno pomocí fakturačního kalorimetru.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



•

- 29 -

Kotelna na tuhá paliva

V budově C je jako centrální zdroj tepla pro ÚT využívána nízkotlaká teplovodní kotelna na tuhá paliva a slouží pouze k vytápění tohoto objektu přes topnou sezónu. Otopná soustava v budově je teplovodní s tepelným spádem 90/70 oC. Kotelna je spravována provozovatelem objektu ZŠ Integra.

Foto č. 5: Kotelna na tuhá paliva v budově C

Tabulka č. 8: Parametry předávací stanice tepla v budově B nízkotlaká teplovodní kotelna na tuhá paliva Typ koks + dřevěné brikety Palivo VIADRUS U 22 Výrobce a typ kotle 22 kW Celkový instalovaný výkon (odhad) O teplá voda 90/70 C Teplonosné medium 20,4 q koksu + 10q dř. briket Dodávka koksu a dř. briket (r. 2008) Odhadovaná průměrná účinnost PST 60 %

Vnitřní rozvody tepla a další zařízení v kotelně na tuhá paliva – budova C Výstup topné vody z kotle (DN60) jde přes oběhové čerpadlo přímo do vytápěných prostor budovy. Vizuální měření teploty je zde provedeno včetně měření tlaku. Teplovodní potrubí v kotelně má izolaci se skelné vaty a sádrovou bandáž o tl. 30 mm. Část potrubí v PST včetně armatur je bez tepelné izolace. Oběhové čerpadlo je původní bez elektronické regulace otáček.

Parametry topné vody, které byly zjištěny při prohlídce : kotelna v době zpracování EA nebyla v provozu.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 30 -

Účinnost Kotelna na tuhá paliva je původní. Odhadovaná ztráta tepla je cca 40%. Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. MaR (Měření a regulace) Kotelna na tuhá paliva je regulováno ručně, jen pomocí obsluhy. Možnost regulace teploty jednotlivých vytápěných místností je pouze ručně, pomocí radiátorových ventilů bez termostatických hlavic. Kotelna nemá vlastní měření spotřeby el. energie. Měření vyrobeného tepla není provedeno. Zdroj teplé užitkové vody (TV) V objektu A1-A2 ZŚ Integra je prováděn částečně centrální ohřev TV pomocí plynového zásobníkového ohřívače TV s atmosférickým hořákem (QUANTUM PLUS, typ Q7 400), o výkonu 27 kW a objemu 400 l. Přívod studené vody je proveden z vodovodního řádu. Pro rozvod TV z tohoto zdroje slouží cirkulační čerpadlo s časovou regulací provozu. Plynový ohřívač je instalován v devadesátých letech. Na plynovém ohřívači není prováděn pravidelný servis a seřízení hořáku. Z údajů výrobce je určena účinnost plynového ohřívače na cca 90 – 92 %. Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. Ohřev TV je regulován jen pomocí termostatu. Samostatné měření dodávky pro ohřev TV, není v budově prováděno. Foto č. 6: Plynový ohřívač TV v budově A2

V dalších budovách areálu ZŠ Integra je prováděna výroba TV v el. lokálních zásobníkových ohřívačích. Budova B: el. akumulační zásobník – 2 x 2 kW (160l), 1 x 1,35 kW (120l)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 31 -

Budova A: el. akumulační zásobník – 1 x 2 kW (160l), 1 x 1,35 kW (120l) plynový akumulační zásobník – Budova C: el. akumulační zásobník – 1 x 2 kW (160l) • Jiné zdroje tepla V prostoru budovy A2 (původní byt, dnes KIC) byl teplovodní el. kotel nahrazen CZT. Jiné podstatné zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu TV se v objektech areálu ZŚ Integra nenachází. • Zhodnocení stavu tepelných zdrojů, provozní evidence, předpokládaná životnost Provoz předávacích stanic tepla je pouze v otopnou sezónu. Evidence provozu PST ani kotelna na tuhá paliva není prováděna. Provoz plynového ohřívače TV je celoroční (mimo prázdniny). Orientační hodnota technické životnosti pro plynový ohřívač a kotel na tuhá paliva se udává cca 20 let v závislosti na provozu a prováděné údržbě. Technický stav plynového zásobníkového ohřívače je vyhovující. Kotel na tuhá paliva je již za hranicí své životnosti. Stav el. zásobníkových ohřívačů je vyhovující bez vážnějších závad.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 32 -

1.2.4. Rozvody tepla • rozvody ÚT Teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles, v objektu B jsou po rekonstrukci (r. 2000). V objektu A1-A3 byly vyměněna otopná tělesa a v objektu C jsou rozvody ÚT i otopná tělesa původní. Objekt A1-A3 - z místnosti PST jsou topné větve vedeny pod stropem a na zdi, k jednotlivým vedlejším rozvodům a otopným tělesům. Hlavní i vedlejší rozvod je proveden z ocelových bezešvých trubek s tepelnou izolací provedenou částečně pouze v prostoru garáže (skelná vata+Al fólie+sádrová bandáž) o tl. cca 30 mm. Otopná tělesa jsou litinová článková, které jsou osazeny většinou nefunkčními radiátorovými ventily s termostatickými hlavicemi, dimenzovány na tepelný spád 90/700C. Otopná soustava je hydraulicky vyvážená, nedochází zde k nedotápění topných těles na konci soustavy. Mezi PST a budovou A2 (venek) a A3 (pod spojovací chodbou) je topná větev vedena v zemi pomocí topného kanálu. Rozvody v topném kanále mezi pavilónem A2 a A1 a mezi A2 a A3 jsou izolovány skelnou vatou. Ztráty tepla na rozvodech v topných kanálech jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 9: Parametry rozvodů ÚT ve venkovním topném kanále mezi pavilónem A1 a A2

Úsek

kanál ÚT A1 - A2 kanál ÚT A1 – A3 Celkem

Rozvody ÚT v topném kanále Tepelná ztráta Stáří potrubí s izolací (W/m) Tech. stav

Délka potrubí

Průměr potrubí

(m)

(mm)

(roků)

45 40 85

57 57

34 34

dobrý dobrý

Celkem tep.ztráta (W/m)

Celkem tep.ztráta na celé délce potrubí

vstup

výstup

vstup+výstup

W

GJ/rok

24,80 24,80

17,10 17,10

41,90 41,90

1 178,44 1 047,50 2 225,94

10,18 9,05 19,23

Objekt B - z místnosti PST je topná větev vedena pod stropem a na zdi, k jednotlivým vedlejším rozvodům a otopným tělesům. Hlavní i vedlejší rozvod je proveden z ocelových bezešvých trubek s tepelnou izolací provedenou částečně pouze v prostoru na hlavní části rozvodu (polyuretan) o tl. cca 10 mm. Otopná tělesa jsou litinová článková, které jsou osazeny většinou funkčními radiátorovými ventily s termostatickými hlavicemi, dimenzovány na tepelný spád 90/700C. Otopná soustava je hydraulicky vyvážená, nedochází zde k nedotápění topných těles na konci soustavy. Objekt C - z místnosti kotelny na tuhá paliva je hlavní topná větev vedena pod stropem a na zdi, k jednotlivým vedlejším rozvodům a otopným tělesům. Hlavní i vedlejší rozvod je proveden z ocelových bezešvých trubek s tepelnou izolací provedenou částečně pouze v prostoru na hlavní části rozvodu (skelná vata+Al fólie+sádrová bandáž)o tl. cca 30 mm. Otopná tělesa jsou původní ocelová článková, které jsou osazeny většinou funkčními radiátorovými ventily bez termostatických hlavic, dimenzovány na tepelný spád 90/700C. Otopná soustava je hydraulicky vyvážená, nedochází zde k nedotápění topných těles na konci soustavy.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



•

- 33 -

rozvody TV

Cirkulační rozvod TV je proveden v areálu ZŚ Integra jen mezi budovami A1 a A2. Rozvod je veden z PST od plynového ohřívače TV po budově A1 a A2. Rozvody TV jsou vyvedeny většinou pod stropem a na zdi, pomocí jedné větve jen do sociálních prostor, školní kuchyně a jídelny. Po celé délce rozvodu TV je zde použita tepelná izolace. Spotřebiče TV jsou umístěny přímo u el. zásobníkových ohřívačů. U jednotlivých spotřebičů TV tzn. umyvadlo a sprchy ve většině objektů ZŚ Integra, jsou použity původní kohoutové výtokové armatury. V budově B, která je po rekonstrukci jsou použity pákové výtokové armatury. Provedení, tloušťka a kvalita izolace tepelných rozvodů ÚT a TV nevyhovuje novým předpisům (vyhláška č.151/2001 Sb.), kde jsou stanoveny minimální tloušťky tepelných izolací vnitřních rozvodů (platí pro nová nebo rekonstruovaná zařízení).

1.2.5. Rozvody a zdroj zemního plynu Zemní plyn je používán v areálu ZŠ Integra jen pro plynové spotřebiče ve školní kuchyni a pro ohřev TV budovy A. Dodavatelem zemního plynu je SMP, a.s. Do objektu (budova A1) je zemní plyn přiveden z venkovní nízkotlaké přípojky, která je vyvedena do venkovní uzavíratelné skřínce ve zděném výklenku (dvorní část objektu A1). Zde je instalován HUP a odtud jde plynovod (DN80) veden do budovy (A1). V chodbě budovy je umístěn fakturační plynoměr. Z plynoměru je tažen plynovod po zdi a pod stropem do kuchyně a předávací stanici tepla k plynovému ohřívači TV. Rozvod je veden pomocí ocelových bezešvých trubek po zdi, pod stropem v trubkových objímkách.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 34 -

1.2.6. Podstatné spotřebiče zemního plynu Nejpodstatnější plynové spotřebiče (rok 2009): Tabulka č.10: Seznam významných plynových spotřebičů objektu a jejich odhadovaná spotřeba v r. 2008 Popis

Plynový ohřívač TV Vařidlová jednotka ALBA Celkem

Rok výroby

Ks

Celkový příkon (kW)

Odhadovaný počet hodin provozu v roce

-

1 1

27 17

788 675

Spotřeba ZP za rok 2005 ( GJ)

%

68,9 12,8 82

84,4 15,6 100

Celkové množství zemního plynu v areálu ZŚ Integra je spotřebováno pro provoz plynového ohřívače TV a plynového spotřebiče ve školní kuchyni.

1.2.7. Rozvody elektro zdroj el. energie Podklady o rozvodech elektro jsou součástí Zpráv o periodických revizích elektrického zařízení. Budovy Základní škola Integra ve Vsetíně, jsou napojeny na rozvodnou síť (distribuční síť ČEZ, a. s.) el. energie pomocí zemních venkovních přípojek. •

Budova č. p. 920 - A1, A2 a A3 (I. stupeň, kuchyň, školní klub, KIC)

Z RIS je napájen hlavní rozvaděč napájecí proudovou soustavou 400/230V, 50Hz, TN-C. Hlavní oceloplechový rozvaděč HR je umístěn v I. N. P. na chodbě budovy A2 (Hospodářský pavilón). Zde jsou také umístěny tři fakturační elektroměry (1 x kuchyň, 1 x KIC, 1 x I. stupeň + školní klub). Z hlavního rozvaděče jsou pak napojeny další podružné světelné a motorové rozvaděče v budově a obě další budovy A1 a A3. Jednotlivé rozvody (AYKY, CYKY) v budově jsou provedeny většinou v omítce nebo na omítce. Při prohlídce bylo namátkově na přístupných místech zkontrolováno, že se vodiče nadměrně neohřívají. Rozvodná soustava: 3+PEN 400/230V 50 Hz/ TN-C-S a TN-S Ochrana dle ČSN 33 2000-4-41: - neživých částí: nulováním dle CSN 341010 (samočinné odpojení od zdroje dle 332000-4-41, pospojování jako přídavná ochrana) - bezpečným malým napětím •

Budova č. p. 1184 - B (II. stupeň)

Z RIS je napájen hlavní elektroměrový rozvaděč RE10 napájecí proudovou soustavou 400/230V, 50Hz, TN-C. Oceloplechový rozvaděč RE10 je umístěn v I. N. P. na chodbě budovy B (II. stupeň). Zde je také umístěn jeden fakturační elektroměr. Z hlavního rozvaděče jsou pak napojeny další podružné světelné a motorové rozvaděče v budově. Jednotlivé rozvody (CYKY) v budově jsou většinou po rekonstrukci, provedeny většinou v omítce nebo na omítce. Při prohlídce bylo namátkově na přístupných místech zkontrolováno, že se vodiče nadměrně neohřívají. Rozvodná soustava: 3+PEN 400/230V 50 Hz/ TN-C-S a TN-S

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 35 -

Ochrana dle ČSN 33 2000-4-41: - neživých částí: nulováním dle CSN 341010 (samočinné odpojení od zdroje dle 332000-4-41, pospojování jako přídavná ochrana) - bezpečným malým napětím •

Budova C (I. stupeň)

Z HDS umístěné na obvodové zdi je napájen hlavní rozvaděč napájecí proudovou soustavou 400/230V, 50Hz, TN-C. Hlavní oceloplechový rozvaděč HR je umístěn v I. N. P. na chodbě budovy. Zde je umístěny fakturační elektroměr. Z hlavního rozvaděče jsou pak napojeny jednotlivé el. spotřebiče v budově. Jednotlivé rozvody (CYKY) v budově jsou provedeny většinou v omítce nebo na omítce. Při prohlídce bylo namátkově na přístupných místech zkontrolováno, že se vodiče nadměrně neohřívají. Rozvodná soustava: 3+PEN 400/230V 50 Hz/ TN-C-S a TN-S Ochrana dle ČSN 33 2000-4-41: - neživých částí: nulováním dle CSN 341010 (samočinné odpojení od zdroje dle 332000-4-41, pospojování jako přídavná ochrana) - bezpečným malým napětím Energetický audit vychází z faktur, a z toho, že v areálu je pět odběrných míst. Dodavatelem elektrické energie je ČEZ, a.s.

1.2.8. Podstatné spotřebiče el. energie V následující tabulce je specifikace nejpodstatnějších el. spotřebičů: Tabulka č. 11: Seznam významných el. spotř. budovy a jejich předp. spotřeba v r. 2008 Popis

El. ohřívače TV Osvětlení Školní kuchyň Ostatní

Spotřeba za rok ( kWh)

%

400 1 000 600 -

1 152 7 976 15 108 4 190 28 426

4,1 28,1 53,1 14,7 100,0

B 5,7 20,2 11,0 -

400 1 000 600 -

1 824 8 067 6 600 1 219 17 710

10,3 45,6 37,3 6,9 100,0

C 3,4 2,4 -

400 1 000 -

1 072 962 2 305

24,7 22,2 53,1 100,0

Celkový el. příkon (kW)

Rok výroby

Ks

-

2 289 -

A (A1-A3) 3,6 19,9 63,0 -

-

3 227 1 -

-

2 36 -

Odhadovaný počet hodin provozu v roce

Celkem

El. ohřívače TV Osvětlení El. pec Ostatní Celkem

El. ohřívače TV Osvětlení Ostatní Celkem Celkem

4 338 50 474

*Spotřeby el. energie u výše uvedených el. spotřebičů jsou pouze odhadnuty (orientační hodnoty) na základě informací o provozu od jejich obsluhy (neexistuje samostatné měření spotřeby el. spotřebičů).

**Spotřeba el. energie je u jednotlivých elektrospotřebičů vynásobena součinitelem současnosti v provozu. Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 36 -

Graf č. 3: Podíl jednotl. objektů na celkové spot spotřebě el. energie v roce 2008 v areálu ZŠ Integra

Spotřeba el. energie v areálu ZŠ Integra 9% 35%

56%

A

B

C

Nejvyšší spotřeba v r. 2008 el. energie v areálu ZŠ Integra byla v objektu A (A1 (A1-A3) cca 56%, kde je provozována školní kuchyň.. Dále pak v objektu B cca 35% a v objektu C cca 9% z celkové spotřeby EE. jednotl objektů na celkové spotřebě el. energie v roce 2008 200 v areálu ZŠ Integra Graf č. 4:: Odhadovaný podíl jednotl.

Model spotřeby spotř el. energie v areálu ZŚ Integra 1 223 2 043 1 072 1 219

Ostatní - C Osvětlení - C El. ohřívače TV - C Ostatní - B El. pec - B Osvětlení - B El. ohřívače TV - B Ostatní - A Školní kuchyň - A Osvětlení - A El. ohřívače TV - A

6 600 8 067 1 824 4 190 15 108 7 976 1 152 0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

(kWh/rok)

Nejvyšší odhadovanou spotřebu ebu el. energie v budově v roce 2008 měl provoz rovoz školní kuchyně, kuchyn osvětlení, keramické pece a ostatních elektrospotřebičů elektrospot (drobné i větší el. spotřebiče če např. nap kancelářská technika, rychlovarné konvice, vysavače, e, ledničky, ledni radiopřehrávače, nářadí v dílně, učební čební pomůcky pom atd.).

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 37 -

1.2.9. Osvětlení Přii zpracování energetického auditu se využily podklady ze zpráv o periodických revizích elektrického zařízení v budově a místního šetření. šetřen Zdroje světla ivková svítidla bez elektronického Objekt A1-A3 - v budově jsou instalovány převážně původní i novější zářivková zapalování (startér+tlumivka) a původní pů žárovková svítidla s klasickou obyčejnou čejnou wolframovou žárovkou žárovkou. Ve školní kuchyni byla provedena edena v r. 2000 při její rekonstrukci výměna na svítidel. Objekt B - v budově jsou instalovány převážně p novější zářivková ivková svítidla bez elektronického zapalování (startér+tlumivka) a žárovková svítidla s klasickou obyčejnou oby ejnou wolframovou žárovkou. V budově byla provedena celková rekonstrukce osvětlení osv v r. 2000. p původní i novější zářivková ivková svítidla bez elektronického Objekt C - v budově jsou instalovány převážně zapalování (startér+tlumivka) a pů původní žárovková svítidla s klasickou obyčejnou čejnou wolframovou žárov žárovkou v některých případech s výbojkou.. Tabulka č. 12: El. příkon vnitřního ního osvětlení osv v areálu ZŚ Integra Celek A (A1-A3) El. příkon říkon Počet El. příkon Počet *Typ Počet ( ks) ( W) ( ks) ( W) ( ks) žárovky

274

zářivky 279 výbojky 0 celkem 553 Odhadovaná spotřeba el. energie (kWh/rok) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Odhadovaná spotřeba el. 2 energie (kWh/ m rok)

B El. příkon íkon ( W)

Počet ( ks)

C El. příkon ( W)

19 170

213

14 100

49

4 260

12

810

23 492 0 42 662

76 0 289

5 840 0 19 940

178 0 227

15 908 0 20 168

25 0 37

1 744 0 2 554

18 086

7 976

8 067

2 043

2 204

1 202

773

229

8

7

10

9

*dle revizních zpráv

Graf č. 5: El.příkon osvětlení v areálu ZŚ Z Integra El.příkon osvětlení tlení v areálu ZŠ Integra halogeny 0,0% žárovky 44,9% zářivky 55,1%

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Procentuální podíl jednotlivých typ typů osvětlení na celkovém el. příkonu íkonu je znázorněn znázorn v grafu. Nejvyšší podíl na celkovém osvětlení tlení v budově, budov mají svítidla zářivková, jsou zastoupena cca 66 %. % Žárovková svítidla jsou zastoupena cca 34 %. U některých ěkterých žárovkových svítidel v areálu ZŠ Integra jsou použity v menší míře výbojky.



- 38 -

• Instalace Stáří instalace u nově instalovaného osvětlení je cca 1 rok u původního osvětlení 20 a více let. Automatické řízení intenzity osvětlení a doby provozu osvětlovací soustavy V prostorách budovy není žádná automatická regulace na zapínání a vypínání osvětlení, tj. ovládání je ručně (pomocí vypínačů), pohybová čidla nejsou instalována. Čištění svítidel a okenních otvorů Nově instalovaná svítidla jsou čistá, původní svítidla jsou znečištěná z venkovní i vnitřní strany. Okna i dveře v osvětlovaných prostorech jsou většinou s menším znečištěním. Měření a prohlídka svítidel Měření osvětlení zde v minulosti nebylo provedeno. Při prohlídce objektu jsme provedli kontrolní orientační měření osvětlenosti digitálním luxmetrem (MS 4 IN 1) ve všech objektech. Měření bylo provedeno v ranních hodinách bez příspěvku denního osvětlení. Tabulka č. 13: Hodnocení osvětlovací soustavy a její údržby v objektu A1-A3 Prostor

Osvětlenost dle ČSN (lx) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Orientace místnosti Převažující druh svět.zdrojů Elektronický předřadník Barevný tón světla Počet zdrojů osvětlení (ks) Instalovaný el. příkon (W) 2 Instalovaný el. příkon (W/m ) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/rok) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/ 2 m rok) Stav svítidel Povrch(strop, podlaha, zdi, okna) Stav povrchu s příspěvkem Změřená venk.osv. (lx) osvětlenost jen venkovní (lx) osvětlení (lx) Stav z hlediska energ. hospodárnosti Stav z hlediska osvětlenosti Výměna světelných zdrojů Rovnoměrnost osvětlení Čištění svítidel Čištění průsvitných konstrukcí Celkem

Jídelna

Školní klub

Chodba

Učebna I. stupeň

200 99 sever žárovky+výbojky žlutý 16 1 440 15

300 61 jih žárovky žlutý 6 600 10

150 10 uvnitř budovy zářivky ne žlutý 2 144 14

300 72 jihovýchod zářivky ne žlutý 9 648 9

720

192

23

91

7

3

2

1

čistá strop bílý, žluté zdi, podlaha světlé PVC mírně znečištěný

čistá

mírně znečištěný

strop bílý+zdi

bílý strop, oranž. zdi, světlé PVC

čistý

čistý

mírně znečištěný strop i stěny bílé, podlaha světlé PVC čistý

115 - 120

103 - 161

205 - 218

300 - 322

-

-

-

-

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje Ukazatel 3 3 2 1 9

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

2 2 2 1 7

1 2 2 1 6

1 2 2 1 6

Stupnice hodnocení: 0 – nehodnocen, 1 – vyhovuje, 2 – většinou vyhovuje, 3 – většinou nevyhovuje, 4 - nevyhovuje

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 39 -

V objektu A je pouze menší část osvětlení po rekonstrukci. Většina svítidel je zde žárovkových. V jídelně a školním klubu je osvětlení z hlediska ČSN EN 12464-1 nedostatečné. Tabulka č. 14: Hodnocení osvětlovací soustavy a její údržby v objektu B Prostor

Osvětlenost dle ČSN (lx) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Orientace místnosti Převažující druh svět.zdrojů Elektronický předřadník Barevný tón světla Počet zdrojů osvětlení (ks) Instalovaný el. příkon (W) 2 Instalovaný el. příkon (W/m ) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/rok) 2 Odhadovaná spotřeba el. (kWh/ m rok) Stav svítidel Povrch(strop, podlaha, zdi, okna) Stav povrchu s příspěvkem venk. osv. (lx) jen venkovní osvětlení (lx) Stav z hlediska energ. hospodárnosti Stav z hlediska osvětlenosti

Změřená osvětlenost (lx)

Výměna světelných zdrojů Rovnoměrnost osvětlení Čištění svítidel Čištění průsvitných konstrukcí Celkem

Učebna II. stupeň

Chodba

Dílna suterén

300 91 jih zářivky ne žlutý 12 864 9 138 2 mírně znečištěný strop i stěny bílé, podlaha světlé PVC čistý

150 11 sever zářivky ne žlutý 1 72 7 14 1 mírně znečištěný strop i stěny bílé, podlaha tmavá čistý

500 30 jih zářivky ne žlutý 7 812 27 162 5 mírně znečištěný strop i stěny bílé, podlaha světlá čistý

470 - 480

182 - 185

560 - 775

-

-

-

vyhovuje vyhovuje

vyhovuje vyhovuje

1 2 1 1 5

1 3 1 1 6

vyhovuje vyhovuje Ukazatel 1 2 2 1 6


Po celkové rekonstrukci vnitřních prostor v budově B je většina svítidel nových.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 40 -

Tabulka č. 15: Hodnocení osvětlovací soustavy a její údržby v objektu C Prostor Učebna I. stupeň větší Učebna I. stupeň menší Osvětlenost dle ČSN (lx) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Orientace místnosti Převažující druh svět.zdrojů Elektronický předřadník Barevný tón světla Počet zdrojů osvětlení (ks) Instalovaný el. příkon (W) 2 Instalovaný el. příkon (W/m ) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/rok) 2 Odhadovaná spotřeba el. (kWh/ m rok) Stav svítidel Povrch(strop, podlaha, zdi, okna) Stav povrchu s příspěvkem venk.osv. (lx) jen venkovní osvětlení (lx) Stav z hlediska energ. hospodárnosti Stav z hlediska osvětlenosti

Změřená osvětlenost (lx)

Výměna světelných zdrojů Rovnoměrnost osvětlení Čištění svítidel Čištění průsvitných konstrukcí Celkem

Chodba

300 57 východ zářivky ano žlutý 8 504 9 81 1 mírně znečištěný strop i stěny bílé, podlaha světlá mírně znečištěný

300 29 jih zářivky ano žlutý 2 144 5 23 1 mírně znečištěný strop i stěny bílé, podlaha světlá mírně znečištěný

150 10 jih zářivky ne žlutý 2 144 14 23 2 mírně znečištěný strop i stěny bílé, podlaha světlá mírně znečištěný

366 - 400

302 - 310

105 - 115

-

-

-

vyhovuje vyhovuje

vyhovuje nevyhovuje

1 2 2 2 7

1 3 2 2 8

vyhovuje vyhovuje Ukazatel 1 2 2 2 7


V objektu C je osvětlení v učebnách po rekonstrukci. Většina svítidel je zde však stále žárovkových. Na chodbě je osvětlení z hlediska ČSN EN 12464-1 nedostatečné.

1.2.10. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) V areálu ZŚ Integra je výměna vzduchu prováděna převážně přirozeným způsobem. Ve školní kuchyni je instalována původní vzduchotechnická jednotka pro odvod znečištěného vzduchu v době provozu kuchyně. Na většině sociálních prostor jsou instalovány odsávací ventilátory s výduchem odpadního vzduchu na střechu. Čerstvý vzduch je pak přirozeně přisáván z venkovního prostoru přes okna.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 41 -

1.2.11. Významné energetické výrobní technologie Nejvýznamnější využívaná energetická výrobní technologie v objektu jsou předávací stanice tepla, kotelna na tuhá paliva, technologie ve školní kuchyni, plynový ohřívač TV a keramická vypalovací pec. Ostatní technologie s vyšším elektrickým nebo tepelným výkonem v budově jsou využívány pouze nárazově a jejich využití odpadního tepla je vzhledem k této skutečnosti nereálné. Mezi podstatné vnitřní energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla z přítomných osob, vnitřního osvětlení, rozvodů TV, ztráty z rozvodů předávací stanice tepla aj. Mezi vnější energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla obsaženého ve sluneční energii, tj. zisk od oslunění. Průměrný zisk pro budovy v ČR je cca 650 kWh/m2 až 900 kWh/m2.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 42 -

1.3. Zhodnocení výchozího stavu 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů • Účinnost výroby tepla plynového ohřívače TV - plynový ohřívač TV je instalován od roku 1995 a byl uveden do provozu ve stejném roce. Na ohřívači není a nebylo v minulosti prováděno měření emisí ani účinnosti výroby tepla. Z údajů výrobce kotlů byla stanovena uvedená průměrná účinnost plynového ohřívače TV: OV1 – 90 až 92 % (výhřevnost zemního plynu cca 34,06 MJ/m3) Dle vyhlášky č.150/2001 Sb., příloha č. 2 je pro výkon plynového kotle s výkonem do 0,5 MW stanovena minimální účinnost výroby tepelné energie 85%. Porovnáním účinnosti prezentovanou výrobci bylo zjištěno, že stávající plynový zdroj pro ohřev TV pravděpodobně vyhovuje výše uvedenému předpisu. Tabulka č.16: Bilance výroby tepelné energie (TV) z vlastního energetického zdroje r. 2006 - 2008 Roční hodnota Roční hodnota Roční hodnota Ukazatel Jednotka výroby tepla r. výroby tepla r. výroby tepla r. 2006 2007 2008 Instalovaný elektrický výkon celkem MW 0,027 0,027 0,027 Instalovaný tepelný výkon celkem MW Dosažitelný elektrický výkon celkem MW Pohotový elektrický výkon celkem MW 0,000 0,000 0,000 Výroba elektřiny MWh Prodej elektřiny (z ř. výroba elektřiny) MWh Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie MWh 0,00 0,00 0,00 Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ 70,56 75,91 73,49 Výroba dodávkového tepla GJ Prodej tepla GJ 78,40 84,35 81,66 Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla GJ 78,40 84,35 81,66 Spotřeba tepla v palivu celkem GJ

Na základě výše uvedených údajů, je v tabulce provedeno vyhodnocení energetické účinnosti a dalších ukazatelů a jsou stanoveny základní technické ukazatele vlastního energetických zdrojů tepla. Tabulka č.17: Základní technické ukazatele zdroje TV r. 2006 - 2008 Výpočtová Výpočtová hodnota hodnota Název ukazatele Jednotka výroby tepla r. výroby tepla r. 2006 2007 0,90 0,90 Roční energetická účinnost zdroje % Roční energetická účinnost výroby elektrické energie % 0,90 0,90 Roční energetická účinnost výroby tepla % Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ/MWh 1,11 1,11 Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla GJ/GJ Roční využití instalovaného elektrického výkonu hod./rok Roční využití dosažitelného elektrického výkonu hod./rok Roční využití pohotového elektrického výkonu hod./rok 725,93 781,01 Roční využití instalovaného tepelného výkonu hod./rok Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Výpočtová hodnota výroby tepla r. 2008 0,90 0,90 1,11 756,08



- 43 -

• Účinnost výroby tepla z kotle na tuhá paliva - kotel na tuhá paliva je starší. Dle odhadu jeho stáří se pohybuje 20 – 30 let. Na kotli není a nebylo v minulosti prováděno měření emisí ani účinnosti výroby tepla. Odhadovaný výkon kotle je cca 25 kW. Z údajů výrobce kotlů byla stanovena uvedená průměrná účinnost kotle na tuhá paliva: KTP – 60 až 62 % (výhřevnost koksu cca 26,02 MJ/m3) Dle vyhlášky č.150/2001 Sb., příloha č. 2 je pro výkon kotle na tuhá paliva (koks) s výkonem do 0,5 MW stanovena minimální účinnost výroby tepelné energie 69%. Porovnáním účinnosti prezentovanou výrobci bylo zjištěno, že stávající zdroj pro ÚT pravděpodobně nevyhovuje výše uvedenému předpisu. Tabulka č.18: Bilance výroby tepelné energie (ÚT) z vlastního energetického zdroje r. 2006 - 2008 Roční hodnota Roční hodnota Roční hodnota Ukazatel Jednotka výroby tepla r. výroby tepla r. výroby tepla r. 2006 2007 2008 Instalovaný elektrický výkon celkem MW 0,025 0,025 0,025 Instalovaný tepelný výkon celkem MW Dosažitelný elektrický výkon celkem MW Pohotový elektrický výkon celkem MW 0,000 0,000 0,000 Výroba elektřiny MWh Prodej elektřiny (z ř. výroba elektřiny) MWh Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie MWh 0,00 0,00 0,00 Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ 66,19 69,01 70,70 Výroba dodávkového tepla GJ Prodej tepla GJ 110,32 115,01 117,83 Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla GJ 110,32 115,01 117,83 Spotřeba tepla v palivu celkem GJ

Na základě výše uvedených údajů, je v tabulce provedeno vyhodnocení energetické účinnosti a dalších ukazatelů a jsou stanoveny základní technické ukazatele vlastního energetických zdrojů tepla. Tabulka č.19: Základní technické ukazatele zdroje ÚT r. 2006 - 2008 Výpočtová Výpočtová hodnota hodnota Název ukazatele Jednotka výroby tepla r. výroby tepla r. 2006 2007 0,60 0,60 Roční energetická účinnost zdroje % Roční energetická účinnost výroby elektrické energie % 0,60 0,60 Roční energetická účinnost výroby tepla % Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ/MWh 1,67 1,67 Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla GJ/GJ Roční využití instalovaného elektrického výkonu hod./rok Roční využití dosažitelného elektrického výkonu hod./rok Roční využití pohotového elektrického výkonu hod./rok 735,50 766,72 Roční využití instalovaného tepelného výkonu hod./rok

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Výpočtová hodnota výroby tepla r. 2008 0,60 0,60 1,67 785,54



- 44 -

1.3.2. Energetické bilance Výchozí roční energetická bilance areálu ZŠ Integra (objekt A + B + C) v cenách roku 2008 a 2009 je zpracována v následující tabulce. Energetická bilance v cenách r. 2009 je upravena o zvýšenou spotřebu tepla na vytápění při standardizovaném provozu budovy C. V současné době je v budově C prováděno nepravidelné vytápění přes otopné období. Tabulka č. 20: Energetická bilance stávající stav r. 2008 Ukazatel

řádek 1

Vstupy paliva a energie

2 3 4 5 6

Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty v rozvodech a na zdroji ( z ř.5 )

7 8

Spotřeba energie na vytápění a ohřev TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy(z ř.5)

GJ/rok

Kč/rok

1 439,7 0,0 1 439,7 0,0 1 439,7 123,5 1 149,1 167,1

871 895,2 0,0 871 895,2 0,0 871 895,2 45 681,3 651 352,4 174 861,6

*r. 2009 Kč/rok GJ/rok 1 689,2

957 251,0

0,0 1 689,2

0,0 957 251,0

0,0

0,0

1 689,2 223,3

957 251,0 68 906,7

1 298,8 167,1

704 165,0 184 179,3

* v cenách r. 2009 a při standardním režimu vytápění

Tabulka č. 21: Podrobná energetická bilance řádek

1

2

3

4

5

6

7

8

Ukazatel Vstupy paliva a energie Zemní plyn Teplo Elektrická energie Koks + dřevěné brikety (K+DB) Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Zemní plyn Teplo Elektrická energie Koks + dřevěné brikety (K+DB) Prodej energie cizím Konečná spotřeba energií (ř.3-ř.4) Zemní plyn Teplo Elektrická energie Koks + dřevěné brikety (K+DB) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech ÚT (TE) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech TV (ZP) Ztráty tepla na zdroji ÚT (K+DB) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba tepla na ÚT (TE) Spotřeba tepla na ÚT (K+DB) Spotřeba tepla na ohřev TV (EE) Spotřeba tepla na ohřev TV (ZP) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5) Spotřeba el. energie na provoz v objektu

stávající stav r. 2008 GJ/rok Kč/rok

GJ/rok

1 439,7 81,7 1 058,5 181,7 117,8 0,0 1 439,7 81,7 1 058,5 181,7 117,8 0,0 1 439,7 81,7 1 058,5 181,7 117,8 134,1 40,4 46,5 47,1 1 138,5 1 018,1 70,7 14,6 35,1 167,1 167,1

1 689,2 81,7 1 058,5 181,7 367,3 0,0 1 689,2 81,7 1 058,5 181,7 367,3 0,0 1 689,2 81,7 1 058,5 181,7 367,3 223,3 29,8 46,5 146,9 1 298,8 1 028,7 220,4 14,6 35,1 167,1 167,1

871 895,2 26 320,5 622 618,6 190 108,1 32 848,0 0,0 871 895,2 26 320,5 622 618,6 190 108,1 32 848,0 0,0 871 895,2 26 320,5 622 618,6 190 108,1 32 848,0 51 907,5 23 764,9 15 003,4 13 139,2 645 126,2 598 853,7 19 708,8 15 246,6 11 317,1 174 861,6 174 861,6

*r.2009 Kč/rok 957 251,0 27 218,8 641 491,5 200 238,4 88 302,4 0,0 957 251,0 27 218,8 641 491,5 200 238,4 88 302,4 0,0 957 251,0 27 218,8 641 491,5 200 238,4 88 302,4 68 906,7 18 070,3 15 515,4 35 320,9 704 165,0 623 421,2 52 981,4 16 059,0 11 703,4 184 179,3 184 179,3

* v cenách r. 2009 a při standardním režimu vytápění

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 45 -

Tabulka č. 22: Podstatné energetické zdroje Elektrická energie Dálkové teplo Koks+dř. brikety Zemní plyn ÚT TV TV Elektrická energie

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Venkovní Kabelový rozvod nn v soustavě TN-C 400/230 V AC 50 Hz, dodavatel ČEZ, a. s. Horkovod CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.) Místní dodavatelé Středotlaký rozvod, dodavatel SMP, a. s. Vlastní – uvnitř budovy 1 x kotel na tuhá paliva 7 x el. zásobníkový ohřívač 1 x plynový ohřívač - výroba TV Instalovaný el. příkon podst. el. spotřebičů

25 kW 13 kW 27 kW 130 kW



- 46 -

1.3.3. Energetické ergetické hodnocení objektu Výpočet et tepelné ztráty je proveden pro: Nejnižší venkovní výpočtová tová teplota vzduchu Střední ední teplota venkovního vzduchu v topném období tes Počet dní v topném období Krajinná oblast se zřetelem etelem na intenzitu inten větru

- 17 °C 3,8 °C 240 chráněná ěná krajina

Výpočet et tepelných ztrát prostupem a infiltrací objektu, který byl proveden pro optimální stav vytápění je podrobněji ji uveden v příloze č. 2 tohoto EA. •

Budova A1-A3

Tabulka č. 23: Tepelné ztráty v objektu objekt ZŠ Integra ve Vsetíně A1 – A3 (zóna 1, zóna 2 a zóna3) Tepelné ztráty stávající stav Tepelné ztráty prostupem Část Neprůsvitný Obvodový Vnější konstrukce plášť Průsvitný, otvorové výplně Střecha Podlaha Vnitřní konstrukce Strop *Celkem (W) Tepelné ztráty infiltrací a větráním v Z délky spár Z hyg. požadavků Zvoleno Tepelná ztráta celkem (W)

Plocha 2 (m )

Celkem (W)

771 416 1 035 1 035 0 3 250

32 003 59 190 1 035 1 035 0 160 859 18 702 16 705 22 246 183 105

*Celková ztráta včetně přirážek

díl jednotlivých konstrukcí, infiltrace a větrání v trání na tepelných ztrátách budovy je znázorněn znázorn na uvedeném Podíl grafu (více v příloze č. 2). Graf č. 6: Rozdělení lení jednotlivých tepelných ztrát

Podíl jednotlivých konstrukcí a infiltrace na tep. ztrátách v budov budově - A1 - A3 0% 14% 14%

14%

20% 38%

Neprůsvitný

Průsvitný, otvorové výplně

Střecha

Podlaha

Strop

Tepelné ztráty infiltrací a větráním

Nejvyšší ztráty tepla v celém objektu A1 – A3 jsou ztráty otvorovými výplněmi ěmi (okna + dveře) dve cca 38% a neprůsvitnými svitnými obvodovými konstrukcemi cca 20 %. Dále infiltrací a větráním ětráním cca 14 %, podlahou cca 14 % a střešní ešní konstrukcí cca 14 %. Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



•

- 47 -

Budova B

Tabulka č. 24: Tepelné ztráty v objektu ZŠ Integra ve Vsetíně Vsetín B (zóna 1 + zóna 2) Tepelné ztráty stávající stav Tepelné ztráty prostupem Část Neprůsvitný Obvodový Vnější konstrukce plášť Průsvitný, otvorové výplně Střecha Podlaha Vnitřní konstrukce Strop *Celkem (W) Tepelné ztráty infiltrací a větráním v Z délky spár Z hyg. požadavků Zvoleno Tepelná ztráta celkem (W)

Plocha 2 (m )

Celkem (W)

628,0 174,6 448,1 447,0 0,0 1 697,7

27 410,0 20 776,0 7 151,0 13 707,0 0,0 80 994,0 8 664,0 15 799,0 15 799,0 96 793,0 93,0


Podíl jednotlivých konstrukcí, infiltrace a větrání v trání na tepelných ztrátách budovy je znázorn znázorněn na uvedeném grafu (více v příloze č. 2). Graf č. 7: Rozdělení lení jednotlivých tepelných ztrát

Podíl jed.konstrukcí a infiltrace na tep. ztrátách v budově B

0%

19%

32%

16% 25% 8%

Neprůsvitný Střecha Strop

Průsvitný, ůsvitný, otvorové výplně výpln Podlaha Tepelné ztráty infiltrací a větráním v

Nejvyšší ztráty tepla v celém objektu jsou ztráty neprůsvitnými svitnými obvodovými konstrukcemi cca 32% a otvorovými výplněmi mi (okna + dveře) cca 25%. Dále infiltrací a větráním tráním cca 19 1 %, podlahou cca 16 % a střešní konstrukcí cca 8 %.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



•

- 48 -

Budova C

Tabulka č. 25: Tepelné ztráty v objektu ZŠ Integra ve Vsetíně Vsetín C (zóna 1 + zóna 2) Tepelné ztráty stávající stav Tepelné ztráty prostupem Část Neprůsvitný Obvodový Vnější konstrukce plášť Průsvitný, otvorové výplně Střecha Podlaha Vnitřní konstrukce Strop *Celkem (W) Tepelné ztráty infiltrací a větráním v Z délky spár Z hyg. požadavků Zvoleno Tepelná ztráta celkem (W)

Plocha 2 (m )

Celkem (W)

166,2 53,5 0,0 248,4 248,4 716,5

4 241,0 6 504,0 0,0 8 514,0 7 711,0 31 046,0 3 260,0 4 981,0 4 981,0 36 027,0


Podíl jednotlivých konstrukcí, infiltrace a větrání v trání na tepelných ztrátách budovy je znázorn znázorněn na uvedeném grafu (více v příloze č. 2). Graf č. 8: Rozdělení lení jednotlivých tepelných tep ztrát

Podíl jed.konstrukcí a infiltrace na tep. ztrátách v budov C budově

16%

13% 20%

24% 27%

0%

Neprůsvitný

Průsvitný, otvorové výplně

Střecha

Podlaha

Strop

Tepelné ztráty infiltrací a větráním

Nejvyšší ztráty tepla v celém objektu jsou ztráty podlahou cca 27% a stropem cca 24%. Dále otvorovými výplněmi (okna + dveře) cca 20%, infiltrací a větráním cca 16 % a neprůsvitnými obvodovými konstrukcemi cca 13%.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 49 -

1.3.4. Porovnání prům. součinitele prostupu objektu Při výpočtu spotřeby tepla na vytápění se zpravidla zjišťuje roční spotřeba v GJ za otopné období, a to na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána jednak Vyhláškou 148/2007 Sb. (v platnosti od 1. 8. 2007), jednak soustavou norem ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789.

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u tohoto objektu provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla (energetický průkaz příloha č. 2). Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska spotřeb tepelné energie: Uem ≤ Uem,N Tabulka č. 26: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla A1-A3 3 256,4 4 681,5 0,69

C 716,5 845,0 0,85

20 -17 229,0 240

Uem

Uem,N

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

Průměrný součinitel prostupu doporučený

18 -17 773,0 240 Průměrný součinitel prostupu požadovaný

18

W/(m K) 1,36 1,29 1,14

W/(m K) 0,52 0,55 0,48

W/(m K) 0,39 0,41 0,36

nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje

2

Objekt A1 – A3 Objekt B Objekt C

B 1 697,7 2 816,3 0,60

-17 1 201,5 240 Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Objekt 2 Plocha ochlazovaných konstrukcí A (m ) 3 Vytápěný objem budovy V (m ) A/V o Průměrná vnitřní teplota v celé budově ( C) o Výpočtová vnější teplota ( C) 2 Vytápěná plocha (m ) Otopné období (počet dnů)

2

2

Průměrný součinitel prostupu tepla všech budov je dle novelizace ČSN 73 0540 (2007) vyšší než požadovaná hodnota, proto budovy s ohledem na energetickou náročnost této normě nevyhovují. V příloze č. 2 jsou uvedeny tabulky, které ukazují výpočty stavebních konstrukcí a jejich detailní posouzení.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 50 -

1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií

Tepelná energie pro vytápění budovy

Teplo na vytápění budov A1-A3 a B je dodáváno z horkovodu, dálkového zdroje tepla od firmy CZT (Zásobování teplem Vsetín, a.s.). V objektu A1-A3 je umístěno jedno fakturační kalorimetrické měřidlo stejně jako v objektu B. Měsíčně jsou hrazeny zálohy za teplo a jednou ročně je provedeno celkové vyúčtování dle uzavřené smlouvy o dodávkách tepla. Obě předávací stanice tepla jsou spravovány dodavatelem tepla. Vlivem změn cen zemního plynu na trhu se cena tepla od CZT zpravidla každoročně mění. Budova C je vytápěna kotelnou na tuhá paliva, kde je hlavním zdrojem koks. V posledních letech zde je menší část koksu nahrazena dřevěnými briketami. Koks i dřevěné brikety jsou nakupovány od místního dodavatele koksu (UHLOBESKYD - obchod s palivy s.r.o.) a výrobce briket (firma – Pavel Krabica). Cena tuhých paliv je stanovena dle současných podmínek na trhu. Na fakturách jsou uvedeny výhřevnosti těchto paliv. Měření vyrobeného tepla v kotelně na tuhá paliva není prováděno. Provoz kotelny na tuhá paliva, kde je nutná obsluha je zcela v režii ZŠ Integra. V energetickém auditu je vypočtena hodnota spotřeby tepla na vytápění areálu ZŠ Integra v otopném období na základě spotřeby tepla, spotřeby tuhých paliv, výpočtu tepelných ztrát a denostupňové metody a účinnosti tepelného zdroje. Elektrická energie V areálu ZŚ Integra se nachází pět samostatných fakturačních elektroměrů. V EA bylo provedeno porovnání stávajících sazeb s dalšími možnými sazbami provozu odběru el. energie v areálu ZŠ Integra u všech odběrů. Ze stávajících pěti odběrů EE bylo zjištěno, že sazby jsou vzhledem k současným spotřebám EE u čtyř správně zvolené. U odběru č. 0002601421(I. stupeň + školní klub), Pod Žamboškou č. p. 920, elektroměr dvousazbový č. 64006306, sazba Akumulace 8, C25d, jistič 3 x 32 A je porovnání v následující tabulce. Tabulka č. 27: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru č. 0002601421 Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) *Celkem (Kč/rok) (kWh) 1 128 1 659,91 4 710,8 C25d 3x32 A Akumulace 8 572 31,79 971,1 1 700 5 932,87 10 085,9 1 700 2 471,49 7 892,3 CO1d 3x32 A Standard 1 700 5 178,97 8 804,3

Stálý plat (Kč/rok) 4 404,0

912,0

* cena včetně stálých plateb**uvedené ceny jsou bez DPH 19%

Z výše uvedených tabulky vyplývá, že sazba CO1d je vzhledem ke spotřebě el. energie (rok 2008) výhodnější než zvolená sazba C25d. Finanční rozdíl je cca 1 525,- Kč/rok. Realizace sloučení stávajících pěti odběrů v areálu ZŠ Integra do jednoho odběru by přinesla finanční úsporu ve výši cca 13 160,5 Kč/rok. Původní velikost použitých jističů u jednotlivých odběrů vzhledem k instalovanému el. příkonu, zapojení jednotlivých fází a současnosti provozu jednotlivých spotřebičů je nutno prověřit dlouhodobým měřením a sledováním.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 51 -

Z rozboru instalovaného příkonu el. energie, z vlastního provozu a z využití jednotlivých el. spotřebičů lze konstatovat, že nejpodstatnější část spotřeby el. energie je pro provoz školní kuchyně, osvětlení a provozu keramické pece. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. zemní plyn Zemní plyn je používán v objektu A1-A2 k výrobě tepla pro ohřev TV a provoz školní kuchyně. Fakturační měření celkové spotřeby zemního plynu v budově je prováděno na jednom fakturačním měřidle, které je instalováno v I. N. P. budovy A2. Dodavatelem zemního plynu je SMP, a. s. Kontrola smluvních závazků s dodavateli energie Při kontrole jednotlivých kvalitativních a kvantitativních ukazatelů nakupovaných energií nebyl zjištěn rozpor vzhledem k uzavřeným smluvním podmínkám s jednotlivými dodavateli. Stanovené ceny odpovídají a jsou v souladu s Cenovými vyhláškami ERÚ a s cenovým výměrem MF ČR a ceníky dodavatelů energií.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 52 -

1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV Potřebné tepelně-technické výpočty tepelných ztrát budov byly provedeny dle ČSN 73 0540 (2002, 2005, 2007) „Tepelná ochrana budov“ a dle předchozí ČSN 73 0540 (1994). Stanovení roční spotřeby tepla bylo provedeno dle výpočtu ISO 13790, který je určen ke zpracování hodnocení energetické náročnosti budov podle vyhlášky 148/2007 Sb. Kompletní výpočty jsou v příloze č. 2 tohoto energetického auditu.

Spotřeba tepla na vytápění

Hodnota spotřeby tepla na vytápění je vypočtena na základě výpočtu tepelných ztrát budovy a na základě spotřeby tepla (fakturační měřidla) a spotřeby tuhých paliv (faktury a evidence zásob). • využívání měřící a regulační techniky V obou předávacích stanicích tepla u objektů A1-A3 a B, je provedena automatická teplotní časová regulace dle potřeb objektů. Regulace na samotných topných větvích je prováděna pouze ručně. Teplota v jednotlivých vytápěných místnostech je regulována pomocí radiátorových ventilů s termostatickými hlavicemi. Útlum v noci a v době mimo provoz je zde prováděn. V budově C je regulace v kotelně na tuhá paliva prováděna jen velmi omezeně,pomocí obsluhy ručně. V jednotlivých místnostech jsou otopná tělesa jen s možností ručního ovládání bez TRV.

Spotřeba tepla na přípravu TV

Pro objekt A1-A2 je zajištěn ohřev TV pomocí plynového ohřívače a částečně pomocí el. zásobníkových ohřívačů TV. TV z plynového ohřívače je rozvedena jen do sociálních prostor a školní kuchyně. V ostatních částech areálu ZŚ Integra jsou pouze lokální el. zásobníkové ohřívače TV. Spotřeba TV je pak omezena na spotřebu ve školní kuchyni, sociálních prostorech, úklid v budově a na osobní potřebu pro pracovníky budovy. Celková roční spotřeba tepla pro ohřev TV je vypočtena na základě počtu osob v budově dle ČSN 060320, informací provozovatele budovy a dle údajů o spotřebě ZP a studené vody do objektu. Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na dodávku TV (v roce 2005 činila měrná hodnota 0,048 GJ/m2) nepřekračují limitní hodnotu, uvedenou ve vyhlášce MPO č. 194/2007 Sb. Měrný ukazatel stanovení spotřeby tepla na přípravu teplé užitkové vody v zásobované budově je dle vyhlášky MPO č.194/2007 Sb. 0,17 GJ/m2, v zařízení mimo zásobovanou budovu je uváděn ve výši 0,21 GJ/m2 připravené teplé užitkové vody za rok. Výkon plynového ohřívače i jednotlivých el. zásobníkových ohřívačů je vzhledem k současnému provozu dostatečný. Denní spotřeba TV při plném provozu budovy byla vypočtena na cca 1 300 – 1 400 l.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 53 -

Tabulka č. 28: Vypočtená tená bilance spotřeb spot TV v budově r. 2008 Spotřeba TV - ZP Počet osob 2 Plocha m Spotřeba TV na osobu (l/den) Spotřeba TV celkem (l/den) Spotřeba TV celkem (l/osobu rok) Spotřeba TV celkem (l/rok) Spotřeba TV (kWh/osobu den) Spotřeba TV (kWh/osobu rok) Spotřeba TV celkem (kWh/rok) Spotřeba TV celkem (GJ/rok) Spotřeba TV celkem ZP (GJ/rok) Spotřeba ZP na ohřev TV včetně ě ztráty na rozvodech a zdroji (GJ/rok)

děti 155 2 310 420 88 200 0,09 19 3 021 11

Stávající stav dospělý kuchyň 30 200 5 3 150 600 1 050 630 31 500 126 000 0,29 0,17 61 37 1 827 7 308 7 26 58

plocha 2 414 314 65 889 3 822 14

96

Celková vá odhadovaná bilance spot spotřeby tepla na ÚT a TV v r. 2008 je popsána v následující tabulce. Nejvyšší podíl na celkové spotřebě řebě tepla v budově má spotřeba dálkového tepla na vytápění cca 80 %. Spotřeba tuhých paliv pro vytápění ění budovy C je zastoupena cca 9%. 9 Samotná spot spotřeba zemního plynu na ohřevu evu TV se podílí na celkové spotřebě spot tepla cca 7 % (včetně ztrát v rozvodech). Tabulka č. 29:: Celková bilance spotřeb spotř tepla ÚT+TV r. 2008 Stávající stav MWh/rok Spotřeba tepla pro ÚT GJ/rok 1 018,1 282,8 Vytápění škola A + B (TE) 40,4 11,2 Ztráty na zdroji škola A + B (TE) 70,7 19,6 Vytápění škola C (K+DB) 47,1 13,1 Ztráty na zdroji škola C (K+DB) 1 176,3 294,0 Celkem pro ÚT 35,1 9,8 TV ZP 14,6 4,0 TV EE 46,5 12,9 Ztráty na zdroji ZP 96,2 26,7 Celková pro ohřev TV 1 272,6 353,5 Celkem ZP + EE + K+DB Graf č. 9: Bilance spotřeb eb tepla (ZP+EE) v objektu r. 2008

Bilance spotřeb eb tepla v areálu ZŚ Z Integra r. 2008 Ztráty na zdroji škola C (K+DB) 4% Vytápění škola C (K+DB) 5% Ztráty na zdroji škola A + B (TE) 3%

TV (ZP) 3%

TV /EE) 1%

Ztráty na zdroji (ZP) 4%

Vytápění škola A + B (TE) 80%

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 54 -

1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství V souladu s vlastním zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. 2. 3. 4. 5.

jednotlivé stavební části budov zdroje ÚT a topné systémy budov zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV osvětlení budov spotřebiče el. energie v budovách

Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu: -

budovy areálu ZŚ Integra

1. stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce všech budov nejsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 2. stávající skladba stropních konstrukcí pod půdou (budova C) nemá dodatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 3. stávající skladba jednoplášťových střešních konstrukcí (budova A1-A3 a B) nemá žádnou nebo nedodatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 4. většina stávající podlahových konstrukcí v areálu ZŠ Integra na terénu nemají dodatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 5. stávající okna ve všech objektech jsou původní dvojitá a zdvojená dřevěná okna s vysokým součinitelem prostupu tepla Up většinou v nevyhovujícím technickém stavu prosklené plochy a vstupní dveře v objektu A1-A3 (včetně spojovacích chodeb) jsou také původní v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up ostatní vstupní dveře v objektech jsou původní dřevěné prosklené s vysokým součinitelem prostupu tepla Up meziokenní vložky v objektu A1 – A3 jsou bez dostatečného zateplení v nevyhovujícím technickém stavu 6. průměrný součinitel prostupu tepla všech objektů v areálu ZŠ Integra je nevyhovující -

vytápění

1. vytápění budov A1-A3 a B je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT), v obou objektech jsou provozovány tlakově závislé předávací stanice tepla 2. vytápění budovy C je centrální pomocí kotelny na tuhá paliva umístěné v budově, kotel na tuhá paliva je za hranicí své životnosti s nízkou účinností výroby tepla 3. rozvody topné vody ve všech objektech jsou s tepelným spádem 90/700 C a jen v budově B byla provedena výměna původních otopných těles za nová článková litinová 4. tepelná izolace na hlavních i vedlejších rozvodech topné vody většinou chybí a to včetně armatur jak v předávacích stanicích tepla tak i v kotelně na tuhá paliva 5. otopná tělesa v budovách A1-A3 a B jsou včetně TR ventilů, v budově C jsou otopná tělesa bez TRV

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 55 -

6. regulace teploty vody na hlavní topné větvi v předávacích stanicích tepla (PST) je prováděna automaticky dálkově přes dispečink v objektu A1-A3 s možností další regulace na místě, regulace teploty na jednotlivých topných větvích je možná pouze ruční pomocí obsluhy 7. teplota v jednotlivých místnostech budov A1-A3 a B, je regulována jen pomocí TRV 8. teplota v budově C je regulována jen ručně pomocí obsluhy 9. při nízkých teplotách nedochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky vyvážená 10. v době zpracování EA nebyla budova C vytápěna nepřetržitě, v období mimo provoz je budova nevytápěná -

ohřev TV

1. v budově A1-A2 je prováděn částečně centrální ohřev TV v plynovém zásobníkovém ohřívači a částečně lokální ohřev pomocí el. zásobníkových ohřívačů 2. TV z plynového ohřívače TV je rozváděna po objektu cirkulačním čerpadlem s časovým spínačem 3. v ostatních částech areálu ZŠ Integra, tj v budově A3, B a C je prováděn lokální ohřev pomocí el. zásobníkových ohřívačů 4. regulace ohřevu TV je prováděna u všech druhů ohřevu TV pomocí termostatu, útlum mimo provoz budovy je prováděn 5. rozvody TV jsou bez dostatečné tepelné izolace 6. u spotřebičů TV (umyvadla, sprchy) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie 7. v budově C jsou po rekonstrukci jen pákové vodovodní baterie - osvětlení 1. v budovách jsou z větší části původní i nová zářivková svítidla bez elektronického zapalování a původní žárovková svítidla (v některých případech s výbojkou) 2. osvětlenost jednotlivých prostor většinou splňuje požadavky ČSN, soustava není předimenzovaná 3. osvětlované prostory jsou většinou čisté (zdi, podlahy, stropy), nová i původní svítidla jsou převážně jen mírně z vnitřní strany znečištěná -

ostatní el. spotřebiče a vzduchotechnika

1. v budovách je větrání přirozené 2. ve školní kuchyni je provedena nucená ventilace pro odvod odpadního vzduchu původní VZT jednotkou 3. nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz školní kuchyně (převážná část el. spotřebičů je nová), osvětlení a provoz keramické pece (po výměně) 4. v areálu je pět fakturačních elektroměrů, sazby pro odběr el. energie jsou pro současný stav většinou správně zvolené, pouze jedna sazba pro objekt A1-A3 je chybně zvolená

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 56 -

1.3.8. Hospodaření s energiemi Rozborem lze tedy dojít k následujícím závěrům (dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.): Objekt A1-A3 Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“Základní škola Integra ve Vsetíně – objekt A1-A3“, byl objekt zařazen do kategorie F tzn. energetická náročnost budovy je velmi nehospodárná. Dále bylo zjištěno: -

obvodové plynosilikátové a keramzitbetonové nezateplené stavební konstrukce objektu mají vysoký Up podlahové nezateplené a dostatečně nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up střešní nezateplené a dostatečně nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up původní okna, prosklené plochy, meziokenní vložky a dveře v objektu jsou v nevyhovujícím stavu mají vysoký Up 100% spotřeby TE je pro ÚT, rozhodující je spotřeba tepla na vytápění rozvody tepla a TV jsou původní v zanedbaném stavu, na hlavních i vedlejších rozvodech je nedostatečná tepelná izolace nebo zcela chybí regulace vytápění budovy je z PST na hlavní přívodní větvi nebo pomocí TRV na radiátorech otopná tělesa pro vytápění nejsou vybavena funkčními radiátorovými ventily s termostatickými hlavicemi otopná soustava je hydraulicky vyvážená rozhodující spotřeba el. energie je pro provoz školní kuchyně a osvětlení v objektu jsou tři fakturační elektroměry nucená ventilace ve školní kuchyni je původní bez rekuperačního výměníku tepla osvětlenost hlavních prostor v objektu je dostatečná

Tabulka č. 30: Ukazatel celkové energetické náročnosti budovy

Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok) Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EA (kWh/(m2.rok)) Třída energetické náročnosti hodnocené budovy

Stávající stav 991,6 Velmi nehospodárná 223,1 F

Tabulka č. 31: Třída energetické náročnosti hodnocené budovy (vzdělávací zařízení) Hranice třídy EN (kWh/m2) Třída energetické Slovní vyjádření energetické náročnosti budovy náročnosti budovy od do A 0 43 A Mimořádně úsporná B 43 82 B Úsporná C 83 120 C Vyhovující 121 162 D D Nevyhovující 163 205 E E Nehospodárná 206 245 F F Velmi nehospodárná 245 G G Mimořádně nehospodárná

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 57 -

Graf č. 10: Rozdělení energií v objektu A1-A3 A1

Rozdělení jednotlivých spotřeb energií v budově Větrání Chlazení 0% 0%

Teplá voda 9%

Osvětlení 2%

Vytápění 89%

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 58 -

Objekt B Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“Základní škola Integra ve Vsetíně – objekt B“, byl objekt zařazen do kategorie E tzn. energetická náročnost budovy je nehospodárná. Dále bylo zjištěno: -

obvodové cihlové nezateplené stavební konstrukce objektu mají vysoký Up podlahové nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up střešní dostatečně nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up původní okna, prosklené plochy a dveře v objektu jsou v nevyhovujícím stavu mají vysoký Up 100% spotřeby TE je pro ÚT, rozhodující je spotřeba tepla na vytápění vnitřní rozvody tepla a TV jsou po rekonstrukci regulace vytápění budovy je z dispečinku dodavatele tepla, nebo pomocí TRV na radiátorech otopná soustava je hydraulicky vyvážená rozhodující spotřeba el. energie je pro provoz osvětlení a keramické pece osvětlenost hlavních prostor v objektu je dostatečná



Stávající stav 515,4 Nehospodárná 185,2 E


Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 59 -

Graf č. 11: Rozdělení energií v objektu B


Teplá voda Osvětlení 5% 4%

Vytápění 91%

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 60 -

Objekt C Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“Základní škola Integra ve Vsetíně – objekt C“, byl objekt zařazen do kategorie G tzn. energetická náročnost budovy je mimořádně nehospodárná. Dále bylo zjištěno: -

obvodové dřevěné nezateplené stavební konstrukce objektu mají vysoký Up podlahové nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up a jsou ve špatném stavu stropní nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up původní okna a dveře v objektu jsou v nevyhovujícím stavu mají vysoký Up 100% spotřeby tepla z kotelny na tuhá paliva je pro ÚT, rozhodující je spotřeba tepla na vytápění stávající kotel na tuhá paliva je původní,v nevyhovujícím technickém stavu vnitřní rozvody tepla pro ÚT a TV jsou původní regulace vytápění budovy je pouze ruční v kotelně na tuhá paliva nebo na radiátorech otopná soustava je hydraulicky vyvážená rozhodující spotřeba el. energie je pro provoz osvětlení a ohřev TV osvětlenost hlavních prostor v objektu je dostatečná



Stávající stav 384,8 Mimořádně nehospodárná 466,8 G


Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 61 -

Graf č. 12: Rozdělení energií v budově budov


Teplá voda 3% Osvětlení 1%

Vytápění 96%

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 62 -

1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat ve snížení tepelných ztrát budov, ve změně technologie výroby tepla pro ÚT a ohřev TV a jejich regulace. Další potenciál úspor energií a nákladů je možné také hledat v instalaci úsporného osvětlení, výroby EE pomocí FV modulů a ve stimulaci pracovníků k úsporám elektřiny a tepla. Při oceňování potenciálu úspor elektrické energie bylo počítáno s cenou 1 102,- Kč/GJ (cena v r. 2009 bez pevných složek). Při oceňování potenciálu úspor ZP pro ohřev TV bylo počítáno s cenou 322,30 Kč/GJ (cena v r. 2009). Při oceňování potenciálu úspor TE pro ÚT v objektech A1-A3 a B bylo počítáno s cenou 606,0 Kč/GJ (cena v r. -2009). Při oceňování potenciálu úspor TE pro ÚT v objektu C bylo počítáno s cenou 240,4 Kč/GJ (cena v r. 2009). Potenciál úspor energií a nákladů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 36: Potenciál energetických úspor a úspor nákladů na energie Potenciál Popis navrhovaných opatření energ. úspor (GJ/rok) Zateplení obvodových konstrukcí 284 Zateplení střešní a stropní konstrukce 230 Výměna a zateplení otvorových výplní 481 Zateplení podlahové konstrukce 83 Modernizace kotelny na tuhá paliva včetně rekonstrukce ot. 190 systému Instalace solárního ohřevu TV 38 Instalace FVE 206 Energetický management 25

Předpokládaná úspora z celk. potenciálu(%) 18 15 31 5

Předpokládaná úspora (Kč/rok) 161 754 106 837 269 000 20 071

12

92 919

2 13 2

12 702 794 678 14 359

Celkové úspory energií jsou vztaženy k celkové roční spotřebě energií.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 63 -

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie U jednotlivých opatření se proto bude vycházet z optimálního budoucího provozu v budovách, tzn. budou dodržovány teploty v jednotlivých místnostech dle platné ČSN.

2.1. Návrh technického řešení Při návrhu technických řešení energetického auditu jsme vycházeli ze stávajícího stavu technologie a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví a výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie : • • • • • • • • •

Zvolený systému zateplení a tloušťka použitého izolantu Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken Infiltrace spárami výplní - těsnění spár Poměr otvorových výplní a zdiva Způsob vytápění a ohřevu TV- volba zdroje tepla a topného média Regulace vytápění Existence zádveří Orientace otvorových výplní ke světovým stranám Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla

Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic. V dalším textu energetického auditu budou navržena a posuzována opatření, vycházející z některých výše uvedených faktorů.

Vysokonákladová opatření – investice (nad 100 tis. Kč): Opatření č. 1 Zateplení objektů kontaktním fasádním systémem. Nezateplené obvodové stavební konstrukce budovy jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 64 -

Opatření č. 2 Zateplení střešní a stropní konstrukce budov, které jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem. Opatření č. 3 Výměna původních stávajících dřevěných dvojitých a zdvojených oken a dveří. Výměna kovových jednoduchých oken a prosklených ploch za plastová okna s doporučeným součinitelem prostupu tepla. Zazdění některých prosklených ploch a všech meziokenních vložek zatepleným zdivem z POROTHERMU. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k výměně oken, prosklených ploch, meziokenních vložek a dveří. Opatření č. 4 Zateplení podlahové konstrukce budovy C, která je nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem. Opatření č. 5 Instalace ohřevu TV pomocí solárního systému, tzn. částečné nahrazení spotřeby TV novým obnovitelným tepelným zdrojem. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 6 Modernizace kotelny na tuhá paliva s novým ekologickým zdrojem na obnovitelné zdroje. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 7 Instalace fotovoltaických článků k výrobě el. energie (fotovoltaická elektrárna – dále jen FVE) tzn. částečné nahrazení spotřeby EE novým obnovitelným zdrojem. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje.

Beznákladová opatření – organizační, změna chování uživatelů, apod.: Opatření č. 8 Zabránění neefektivnímu provozu a výchova energ. managementu, pravidelná údržba, opravy, čištění a seřizování obecně úsporné chování atd. Průběžné sledování a vyhodnocování spotřeb energií. Energetický audit posoudí vliv zavedení energetického managementu na energetické úspory. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení. V následující katalogové části je uveden pro každé jmenované energeticky úsporné opatření základní popis, určení energetického potenciálu (úspora za energie - v této fázi předběžného hodnocení se určuje pouze efekt energetické úspory) a stanovení investičních nákladů. Jednotlivé varianty (chápáno jako soubor několika EÚO) pro realizaci jsou pak uvedena na konci katalogové části.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 65 -

Opatření č. 1 Název: zateplení fasády objektu Popis: Navrhované opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát dodatečným zateplením všech venkovních nezateplených obvodových zdí objektu (budovy A, B a C), minerální vlnou o tloušťce 150 mm. V objektu A a B je navržen kontaktní způsob zateplení obvodových stěn u objektu C odvětrávaná fasáda (tepelná izolace na dřevěném roštu). Provede se optimalizace jednotlivých tepelných vazeb mezi konstrukcemi, tj. zateplení venkovního ostění, nadpraží, parapetů u všech oken, prosklených ploch a dveří minerální vlnou o tloušťce 30 mm, kompletní zateplení atiky na střechách z vnitřní a vnější strany (vytaženi tepelné izolace z obvodových zdí na celou výšku atiky) včetně vrchní části pod oplechování, zateplení vnější strany základové konstrukce do hloubky nejméně 50 cm (nejlépe celá boční vnější plocha základového pásu) extrudovaným polystyrénem o tl. 50 mm, které bude bezprostředně navazovat na tepelnou izolaci svislých venkovních stěn vrchní stavby. Energetický potenciál: Výpočet celkových úspor tepla na vytápění po realizaci opatření č. 1 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v příloze č. 4.

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H):

284 79

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Zateplení bude provedeno kontaktním zateplovacím systémem s tloušťkou tepelné izolace 150 mm (MV) u obvodových venkovních zdí budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 1, pro všechny objekty jsou cca 4 706 930,6 Kč (cena včetně DPH). Při míře opotřebení cca 40 % a s ohledem na nutnost provést opravu omítek a dřevěného pláště, jsou investiční náklady sníženy (pouze 60% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 5).

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 66 -

Tabulka č. 37: Provozní náklady po realizaci opatření č. 1 GJ/rok

Kč/rok

2 824 158 Investiční náklady 339 81 483 Množství TP (tuhá paliva) 803 486 558 Množství tepla 182 200 238 Množství elektřiny 82 27 219 Množství zem.plynu 795 497 1 405 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 405 795 497 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 28 6 820 Úspora TP (GJ) 256 154 934 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 161 754 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 284 *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení venkovních obvodových zdí dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby tepla o cca 284 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 161 754,- Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 67 -

Opatření č. 2 Název: zateplení střešních plochých konstrukcí a stropní konstrukce pod půdou Popis: Toto opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát objektu zateplením střešních plochých jednoplášťových konstrukcí nad objekty A1-A3 (včetně spojovacích chodeb) a objektem B doporučeným způsobem, tzn. sejmutím stávající hydroizolace a položením minerální vlny o tloušťce 250 mm. Vše se provede včetně nové parotěsné vrstvy a následným položením nové hydroizolace. Vnitřní část atiky bude zateplena minerální vlnou o tl. 30 mm. U objektu C bude zateplen strop pod půdou, a to položením minerální vlny o tloušťce 250 mm na podlahu půdního prostoru. Energetický potenciál: Výpočet celkových úspor tepla na vytápění po realizaci opatření č. 2 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v příloze č. 4. Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 230 64

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 2, pro všechny objekty jsou cca 3 931 125,7 Kč (cena včetně DPH). Při míře opotřebení cca 50 % a s ohledem na nutnost provést opravu omítek a dřevěného pláště, jsou investiční náklady sníženy (pouze 50 % výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 4).

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 68 -


Kč/rok

1 965 563 Investiční náklady 66 946 278 Množství TP 917 556 010 Množství tepla 182 200 238 Množství elektřiny 82 27 219 Množství zem.plynu 1 459 850 414 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 459 850 414 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 89 21 356 Úspora TP (GJ) 141 85 481 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 106 837 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 230 *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení střešních a stropních konstrukcí, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 230 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 106 837,- Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 69 -

Opatření č. 3 Název: výměna a zateplení původních oken, dveří, prosklených ploch a meziokenních vložek Popis: Provede se u všech objektů areálu ZŠ Integra, výměna původních zdvojených oken v kovovém a dřevěném rámu za nová kvalitní plastová okna a to včetně výměny vstupních prosklených kovových a dřevěných dveří. Okna s průměrným součinitelem prostupu U = 1,1 W.m-2.K–1 (dvojsklo s výplní vzácného plynu). Pro splnění základních hygienických požadavků, budou okna provedeny s mechanickými ventilačními klapkami. V objektu A1-A3 a to včetně spojovacích chodeb, budou částečně nahrazeny původní zdvojená kovová a dřevěná okna, prosklené plochy a meziokenní vložky pevnou zdí (např. POROTHERM) se zateplením minerální vlnou o tl. 150 mm.

Energetický potenciál: Výpočet celkových úspor tepla na vytápění po realizaci opatření č. 3 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v příloze č. 4. Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 481 134

GJ MWh

Investice: Okna, prosklené stěny a dveře, které budou vyměněny, jsou navrženy v plastu s průměrným součinitelem prostupu tepla U=1,1 W.m-2K-1. V objektu A1-A3 a to včetně spojovacích chodeb, budou částečně nahrazeny původní zdvojená kovová a dřevěná okna, prosklené plochy a meziokenní vložky pevnou zdí (např. POROTHERM) se zateplením minerální vlnou o tl. 150 mm. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 3, pro tento objekt jsou cca 5 893 093,- Kč (cena včetně DPH). Při míře opotřebení původních oken a dveří cca 20 % a s ohledem na nutnost výměny těchto otvorových výplní, jsou investiční náklady sníženy (pouze 80% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 4).

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 70 -


Kč/rok

4 714 474 Investiční náklady 305 73 394 Množství TP 639 387 400 Množství tepla 182 200 238 Množství elektřiny 82 27 219 Množství zem.plynu 1 208 688 251 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 208 688 251 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 62 14 909 Úspora TP (GJ) 419 254 091 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 481 269 000 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po výměně stávajících dřevěných a kovových oken, prosklených stěn, meziokenních vložek a vstupních dveří, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 481 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 269 000,- Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 71 -

Opatření č. 4 Název: zateplení podlahové konstrukce objektu C Popis: Navrhované opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát nezateplených podlahových konstrukcí na zemi ve třídách a pobytových prostorách s vnitřní teplotou 21oC. Provede se vybourání stávající dřevěné podlahy. Provede se zcela nová betonová podlaha s hydroizolací a tepelnou izolací (PPS o tl. 100mm), včetně nové podlahové krytiny. Energetický potenciál: Výpočet celkových úspor tepla na vytápění po realizaci opatření č. 4 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v příloze č. 4. Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H):

83 23

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 4, pro tento objekt jsou cca 865 219,3,- Kč (cena včetně DPH). Při míře opotřebení původních podlah cca 60 % a s ohledem na nutnost jejich pozdější obměny, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 4). Tabulka č. 40: Provozní náklady po realizaci opatření č. 4 Investiční náklady Množství TP Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora TP (GJ) Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

284 1 058 182 82 1 606 1 606 0 83 0 0 0,0 83

346 088 68 231 641 492 200 238 27 219 937 180 937 180 0 20 071 0 0 0 20 071

*včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení podlahové konstrukce dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby tepla o cca 83 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 20 071,- Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 72 -

Opatření č. 5 Název: modernizace kotelny na tuhá paliva, rekonstrukce otopné soustavy, instalace a implementace regulační techniky do systému vytápění – budova C Popis: Původní dosluhující kotel na tuhá paliva s nízkou účinností výroby tepla bude demontován a nahrazen kotlem na biomasu (dřevěné nebo rostlinné peletky) s výrazně lepšími parametry. Bude provedena modernizace a přestavba strojovny kotelny včetně celková rekonstrukce otopného systému tzn. výměna potrubí a otopných těles, instalace deskových radiátorů s TR ventily, instalace topných větví a to spolu s hydraulickým vyvážením otopné soustavy, (příloha č. 4). Do úspor je možné částečně zahrnout i mzdové náklady na obsluhu. Energetický potenciál: Výpočet celkových úspor tepla na vytápění po realizaci opatření č. 5 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v tabulce (příloha č. 4). Roční úspora tepla na vytápění (Evyt): 190 53

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení nové moderní technologie, tzn. 1 x kotel na pelety s automatickým podavačem paliva a zásobníkem (celkový výkon cca 35 kW), nové oběhové čerpadlo s elektronickou regulací otáček, ekvitermní programovatelná regulace na topné větvi, deskové radiátory s TRV, veškeré rozvody s tepelnou izolací, expanzní nádoba aj. Cena vše včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Při míře opotřebení kotle a otopné soustavy cca 60 % a s ohledem na nutnost pozdější obnovy této technologie, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 4).

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 73 -

Tabulka č. 41: Provozní náklady po realizaci opatření č. 5 Investiční náklady Množství TP Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora TP (GJ) Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

177 1 058 182 82 1 499 1 499 0 190 0 0 0 190

109 956 40 032 641 492 200 238 27 219 908 981 -32 000 876 981 0 60 919 0 0 0 92 919

Po realizaci opatření č. 5, dojde ke snížení spotřeby tuhých paliv o cca 190 GJ/rok a finanční úspoře (včetně mzdových nákladů na topiče) ve výši cca 92 919,- Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 74 -

Opatření č. 6 Název: solární ohřev TV Popis: Instalace solárního systému na ohřev TV pro potřeby budovy tzn. náhrada původního ohřevu TV pomocí plynového ohřívače solárním ohřevem TV s doplňkovým pl. dohřevem. Předpokládané umístění solárních panelů (trubicové kolektory) je na ploché střeše objektu A2 se směrováním na jih. Více v příloze č. 4. Energetický potenciál: Tabulka č. 42: Tepelná bilance zdrojů GJ/rok 82 33 49 33

Potřeba tepla pro přípravu TV Ohřev solárním zařízením Ohřev ZP Celkem úspora

kWh/rok 22 682 9 073 13 609 9 073

Investice: Montáž a instalace trubicových kolektorů na jižní fasádu, instalace jednoho bivalentního zásobníkového ohřívače (1 x 1200 l) v prostoru I. N. P. Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce (příloha č. 4). Tabulka č. 43: Provozní náklady po realizaci opatření č. 6 Investiční náklady Množství TP Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora TP (GJ) Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

367 1 058 182 44 1 651 1 651 0 0 0 38 38

820 556 88 302 641 492 200 238 14 517 944 549 944 549 0 0 0 12 702 12 702

*včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po realizaci opatření č. 6 dojde k úspoře ZP o cca 38 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 12 702,Kč/rok. V rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie je možné při splnění stanovených podmínek obdržet na základě žádosti u Ministerstva životního prostředí dotaci nebo zvýhodněný úvěr na uvedený způsob ohřevu TV a vytápění. Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 75 -

Opatření č. 7 Název: instalace nového fotovoltaického zdroje el. energie Popis: Instalace fotovoltaických panelů jako nového obnovitelného zdroje el. energie na ploché střešní konstrukce objektu A1-A3 a objektu B. Systém bude dodávat veškerou vyrobenou el. energii do distribuční sítě. Více v příloze č. 4. Energetický potenciál: Tabulka č. 44: Úspory po zavedení opatření č. 7 Bilance výroby EE ve FVE Roční spotřeba el. energie (kWh/rok) Počet dnů provozu za rok Spotřeba EE za den (kWh/den) Spotřeba EE za hodinu (kWh/hod) Výkon FV panelů na pokrytí celkové spotřeby EE (kW) 2 Využitelná plocha střechy (m ) Možný inst. výkon FV panelů (kW) 2 Plocha FV panelů (m ) Vyrobená a prodaná EE (kWh/rok) Prodaná EE (Kč/rok) Další náklady (Kč/rok)

50 474,1 210 240,4 10,0 54,7 464,8 62,0 410,6 57 139 825 664,5 30 986,7

Roční úspora el. energie: 206 57

GJ MWh

Investice : Instalace FV panelů na ploché střechy budov.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 76 -


Kč/rok

7 743 568 Investiční náklady 367 88 302 Množství TP 1 058 641 492 Množství tepla 182 200 238 Množství elektřiny 82 27 219 Množství zem.plynu Množství energií celkem 1 689 957 251 Mzdy 30 987 Ostatní 1 689 988 238 Celkové provozní náklady 206 825 665 Množství energie-prodej 0 0 Úspora TP (GJ) 0 0 Úspora tepla (GJ) 206 794 678 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 794 678 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 206 *náklady na provoz FVE

Při instalaci FVE, dojde k výrobě el .energie ve výši cca 206 GJ/rok a finančnímu výnosu ve výši cca 794 678,-Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 77 -

Opatření č. 8 Název: energetický management Popis: Stimulace pracovníků, energetický management a výchova energeticky uvědomělému chování. Energetický management je řídícím nástrojem na trvalé udržování spotřeby energie na správné úrovni. Cílem je rychlé zjištění chyb/poruch technických zařízení a provozních postupů a snížení spotřeby energie. Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu, tzv. ET-diagram.Více v příloze č. 4. Energetický potenciál: Tabulka č. 46: Úspory po zavedení opatření č. 8 Spotřeba Spotřebovaná energie stávající stav (GJ/rok) TP 367,3 El. energie 181,7 Teplo 1 058,5 Zemní plyn 81,7 Celkem 1 689,2

Cena celkem (Kč/rok)

Úspora 1,5% (GJ/rok)

Úspora 1,5% (Kč/rok)

88 302,4 200 238,4 641 491,5 27 218,8 957 251,0

5,51 2,73 15,88 1,22 25,3

1 324,5 3 003,6 9 622,4 408,3 14 358,8

Roční úspora tepla a el. energie : 25 7

GJ MWh

Investice: Ve většině případů se prezentuje jako beznákladové opatření. Při jeho zavádění, však může docházet ke vzniku nepodstatných nákladů např. školení pracovníků, hardwarové i softwarové vybavení, finanční motivace, měření a sledování spotřeb energií atd. Pro toto případ jsme zvolili první možnost tzn. beznákladové opatření.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 78 -

Tabulka č. 47: Provozní náklady po realizaci opatření č. 8 Investiční náklady Množství TP Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora TP (GJ) Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

361,82 1 043 179 80 1 302 1 302 0 6 16 3 1 25

0 86 978 631 869 197 235 26 811 855 914 855 914 0 1 325 9 622 3 004 408 14 359

Po realizaci opatření č. 8 dojde k úspoře energií o cca 25 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 14 359,- Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 79 -

Pro přehlednost, k dalšímu rozboru a návrhům, je níže vytvořen bodový graf pro jednotlivá opatření, vyjadřující podmínku měrné finanční náročnosti jako investice v tis.Kč na uspořený GJ.

Opatření č.7

Graf č. 13: Vymezení hodnoty měrné finanční náročnosti investičních opatření

Investice tis.Kč/uspořený GJ

40,00 35,00 Opatření č.6

30,00

5,00 0,00 0

1

2

3

4

5

Opatření č.5

10,00

Opatření č.4

15,00

Opatření č.2

Opatření č.1

20,00

Opatření č.3

25,00

6

7

8

Graf dává určitou představu o efektu vložených investičních prostředků do energetické úspory a platí, že čím nižší hodnota, tím vyšší energeticky úsporný efekt. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení pro provedení dalšího podrobného hodnocení. Varianta č. 1 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), zateplení podlahové konstrukce (opatření č. 4) a modernizace kotelny na tuhá paliva včetně rekonstrukce otopné soustavy (opatření č. 5).

Varianta č. 2 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v provedení solárního ohřevu TV (opatření č. 6) a instalace FVE (opatření č. 7).

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 80 -

Varianta č. 1 Název: kombinace opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 5 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), zateplení podlahové konstrukce (opatření č. 4) a modernizace kotelny na tuhá paliva včetně rekonstrukce otopné soustavy (opatření č. 5).

Energetický potenciál: Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 1 187 330

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Uem

Uem,N

2

W/(m K) ZŚ Integra – objekt A1-A3 0,52 ZŚ Integra – objekt B 0,55 ZŚ Integra – objekt C 0,31

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Vyhovuje/nevyhovuje

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 48: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,47 0,55 0,48

vyhovuje vyhovuje vyhovuje



- 81 -

Tabulka č. 49: Upravená energetická bilance u varianty č. 1 Před realizací projektu řádek Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

1 689,2 0,0 1 689,2 0,0 1 689,2 223,3 1 298,8 167,1

957 251,0 0,0 957 251,0 0,0 957 251,0 68 906,7 704 165,0 184 179,3

502,7 0,0 502,7 0,0 502,7 183,8 151,8 167,1

339 360,2 0,0 339 360,2 0,0 339 360,2 56 076,2 99 104,6 184 179,3

Investice : Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na modernizaci plynové kotelny jsou sníženy s ohledem na snížení tepelné ztráty objektu realizaci předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 1 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 15 671 258,5 Kč (cena včetně DPH). Tabulka č. 50: Provozní náklady po realizaci varianty č. 1 GJ/rok

Kč/rok

9 941 199 Investiční náklady 21 787 91 Množství TP 149 90 116 Množství tepla 182 200 238 Množství elektřiny 82 27 219 Množství zem.plynu 503 339 360 Množství energií celkem -32 000 Mzdy 0 Ostatní 503 307 360 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 277 66 516 Úspora TP (GJ) 910 551 375 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 649 891 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 1 187

Po realizaci varianty č. 1, dojde k úspoře energií na vytápění o cca 1 187 GJ/rok a finanční úspora (včetně mzdových nákladů) bude ve výši cca 649 891,- Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 82 -

Varianta č. 2 Název: opatření č. 6 a č. 7 Popis: Energetický potenciál: Roční úspora tepla na ohřev TV, výroba EE ve FVE: 244 68

GJ MWh

Tabulka č. 51: Upravená energetická bilance u varianty č. 2

1 2 3 4 5 6 7 8

Před realizací projektu

Ukazatel

řádek

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

1 689,2 0,0 1 689,2 0,0 1 689,2 223,3 1 298,8 167,1

957 251,0 0,0 957 251,0 0,0 957 251,0 68 906,7 704 165,0 184 179,3

1 651,1 0,0 1 651,1 205,7 1 651,08 217,9 1 266,1 167,1

944 548,9 0,0 944 548,9 825 664,5 944 548,94 67 092,1 693 277,5 184 179,3

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Tabulka č. 52: Provozní náklady po realizaci varianty č. 2 GJ/rok

Kč/rok

8 564 124 Investiční náklady 88 302 367 Množství TP 1 058 641 492 Množství tepla 182 200 238 Množství elektřiny 44 14 517 Množství zem.plynu 1 651 944 549 Množství energií celkem Mzdy 30 987 30 987 Ostatní 1 651 944 549 Celkové provozní náklady 206 825 665 Množství energie-prodej 0 0 Úspora TP (GJ) 0 0 Úspora tepla (GJ) 206 794 678 Úspora el. energie (GJ) 38 12 702 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 807 380 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 244

Po realizaci varianty č. 2, dojde k úspoře energií o cca 244 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 807 380,- Kč/rok.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 83 -

2.2. Stanovení celkových investičních nákladů Tabulka č. 53: Porovnání jednotlivých variant a opatření Úspora energie Úspora energie+další (GJ/rok) náklady (Kč/rok) Opatření č. 1 284 161 754 Opatření č. 2 230 106 837 Opatření č. 3 481 269 000 Opatření č. 4 83 20 071 Opatření č. 5 190 92 919 Opatření č. 6 38 12 702 Opatření č. 7 206 794 678 Opatření č. 8 25 14 359 Varianta č. 1 1 187 649 891 Varianta č. 2 244 807 380

Investice včetně DPH 19% (Kč) 2 824 158 1 965 563 4 714 474 346 088 109 956 820 556 7 743 568 0 9 941 199 8 564 124

*záporná hodnota-zvýšená potřeba energií a financí

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 84 -

3. Ekonomické vyhodnocení 3.1. Prostá doba návratnosti Pro porovnání jednotlivých opatření a variant jsme současně zvolili metodu prosté doby návratnosti. Tabulka č . 54: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých investičních opatření Název opatření

Číslo Opatření

Investiční náklady Kč

1. 2. 3. 4.

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešní a stropní konstrukce Výměna a zateplení otvorových výplní Zateplení podlahové konstrukce Modernizace kotelny na tuhá paliva včetně rekonstrukce ot. systému Instalace solárního ohřevu TV Instalace FVE Energetický management

Kč

Prostá doba návratnosti roky

2 824 158 1 965 563 4 714 474 346 088

161 754 106 837 269 000 20 071

17 18 18 17

6 7 5 4

5.

109 956

92 919

1

2

6. 7. 8.

820 556 7 743 568 0

12 702 794 678 14 359

65 10 0

8 3 1

Úspory

Hodnocení (pořadí)

Tabulka č. 55: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých variant Název varianty Souhrn opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 5 Souhrn opatření č. 6 a č.7

Číslo varianty 1. 2.

Investiční náklady

Úspory

Prostá doba návratnosti

Hodnocení

Kč

Kč

roky

(pořadí)

9 941 199 8 564 124

649 891 807 380

15 11

2 1

3.2. Ekonomické ukazatele Porovnání opatření a variant podle jednotlivých ekonomických ukazatelů je uvedeno v následujících tabulkách (metodika viz příloha č. 5). Tabulka č. 56: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých opatření

Název opatření

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešní a stropní konstrukce Výměna a zateplení otvorových výplní Zateplení podlahové konstrukce Modernizace kotelny na tuhá paliva včetně rekonstrukce ot. systému Instalace solárního ohřevu TV Instalace FVE Energetický management

**Doba Čistá Vnitřní Doba Diskontovaná Doba splácení Číslo současná výnosové splácení doba splácení hodnocení investice investice (životnosti) opatře hodnota- procento investice Ts>1/2 NPV IRR Ts Tsd Tž ní odpis.doby tis. Kč % roky roky roky

1. 2. 3. 4.

1 992,4 1 500,1 3 294,5 167,4

9,9 10,5 9,8 9,4

17 16 18 17

25 22 25 25

50 50 50 50

ne ne ne ne

5.

1 029,7

79,5

1

2

20

ne

6. 7. 8.

-627,2 1 992,4 -

-3,8 9,9 -

65 17 -

> Tsd(*) 25 -

20 50 -

ano ne -

* není jednoznačné řešení **doba splácení investic příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 85 -

Tabulka č. 57: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých variant řešení

Název varianty

Souhrn opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 5 Souhrn opatření č. 6 a č.7

Číslo varianty

1. 2.

**Doba Čistá Vnitřní Doba Diskontovaná Doba splácení současná výnosové splácení doba splácení hodnocení investice hodnota- procento investice investice (životnosti) Ts>1/2 NPV IRR Ts Tsd Tž odpis.doby

tis. Kč

%

roky

roky

roky

7 079,8 1 694,0

10,5 9,2

15 10

21 18

20,50 20,25

ne ne

* není jednoznačné řešení **doba splácení investic u příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 86 -

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí je provedeno v souladu s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.352/2002 Sb. a vyhláškou č.425/2004 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Vzhledem k povaze předmětu tohoto auditu jsou hodnoty znečištění zjištěny výpočtem a emisní faktory jsou použity z těchto vyhlášek. V níže uvedené tabulce je kvantifikováno snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých opatření a variant a porovnání se stávajícím stavem. Provádí se vyhodnocení pro požadované znečišťující látky a to : SO2, CO, CO2, NOx, CxHy, tuhé látky Emise vzniklé při spotřebě el. energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Vzhledem ke skutečnosti, že teplo pro ohřev TV ( jen pro objekt A1-A2) je produkováno ze zemního plynu, budeme počítat palivo zemní plyn s výhřevností 10,551 kWh/m3 a účinností výroby a přenosu tepla cca 83%. U kotle na tuhá paliva budeme počítat se stálým spalování koksu. Tabulka č.58: Roční emisní hodnoty u jednotlivých opatření a variant

Stávající stav Varianta č.1 Rozdíl (úspora) Varianta č.2 Rozdíl (úspora)

Energie GJ/rok

SO2 t/rok

CO t/rok

CO2 t/rok

NOx t/rok

CxHy t/rok

Tuhé látky t/rok

0,26171 0,13558 0,12612 0,15459 0,10712

0,66730 0,17918 0,48811 0,64412 0,02318

179,28016 85,19698 94,08318 110,06571 69,21445

0,17232 0,09890 0,07343 0,07966 0,09266

0,13038 0,03190 0,09848 0,13025 0,00013

0,17681 0,05747 0,11935 0,15519 0,02163

0,26171 0,13558 0,12612 0,15459 0,10712

*záporná hodnota – nárůst emisí

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou největší úspory u opatření č. 5 (modernizace kotelny na tuhá paliva) a varianty č. 1 (celkové zateplení budovy a modernizace kotelny na tuhá paliva). Graf č. 14: Emisní hodnoty

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant CO2 250 množství (t/rok)

150 100

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Varianta č.2

Varianta č.1

Opatření č.8

Opatření č.7

Opatření č.6

Opatření č.5

Opatření č.4

Opatření č.3

Opatření č.2

Opatření č.1

50 Stávající…

množství (t/rok)

200

0

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant 2 1 1 1 1 1 0 0 0

SO2

CO

NOx

CxHy

Tuhé látky



- 87 -

5. Výstupy energetického auditu Při posuzování úrovně energetického hospodářství je nutné provést posouzení z hlediska stávajícího stavu systému vytápění objektu, stavebních konstrukcí budovy ve vztahu k měrné spotřebě tepelné energie za otopné období v návaznosti na komplexní posouzení stavu úrovně energetického hospodářství vzhledem k celkovým spotřebám všech energií v objektu a jejich využívání. Hlediska stávajícího stavu vytápění a hospodaření s energiemi Objekt A1-A3 Průměrný součinitel tepla celého objektu je nad vymezenou hranici tzn. budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně F, tj. velmi nehospodárná (ČSN 730540-2, 2007). Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“Základní škola Integra ve Vsetíně – objekt A1-A3“, byl objekt zařazen do kategorie F tzn. energetická náročnost budovy je velmi nehospodárná a to dle platné vyhlášky MPO č. 148/2007 Sb. Objekt B Průměrný součinitel tepla celého objektu je nad vymezenou hranici tzn. budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně F, tj. velmi nehospodárná (ČSN 730540-2, 2007). Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“Základní škola Integra ve Vsetíně – objekt B“, byl objekt zařazen do kategorie E tzn. energetická náročnost budovy je nehospodárná. Objekt C Průměrný součinitel tepla celého objektu je nad vymezenou hranici tzn. budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně F, tj. velmi nehospodárná (ČSN 730540-2, 2007). Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“Základní škola Integra ve Vsetíně – objekt C“, byl objekt zařazen do kategorie G tzn. energetická náročnost budovy je mimořádně nehospodárná.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 88 -

5.1. Celková výše energetických úspor Celková výše energetických úspor je uvedena v technických jednotkách a je stanovena pro jednotlivá opatření č.1. až č. 8 a varianty č.1 až č. 2 (viz tabulky níže).

Opatření č. 2

Opatření č. 3

Opatření č. 4

Opatření č. 5

Opatření č. 6

Opatření č. 7

Opatření č. 8

Stávající stav Stav po energeticky úsporných opatření Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Opatření č. 1

Tabulka č. 59: Celková výše energetických úspor u jednotlivých opatření

GJ 1 689 1 405 284

GJ 1 689 1 459 230

GJ 1 689 1 208 481

GJ 1 689 1 606 83

GJ 1 689 1 499 190

GJ 1 689 1 651 38

GJ 1 689 1 483 206

GJ 1 689 1 664 25

Varianta č. 2

Stávající stav Stav po energeticky úsporných variant Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Varianta č. 1

Tabulka č. 60: Celková výše energetických úspor u jednotlivých variant

GJ 1 689 503 1 187

GJ 1 689 1 445 244

Graf č. 15: Porovnání výše energetických úspor u jednotlivých variant a opatření

Porovnání jednotlivých variant a opatření Varianta č.2 Varianta č.1 Opatření č.8 Opatření č.7 Opatření č.6 Opatření č.5 Opatření č.4 Opatření č.3 Opatření č.2 Opatření č.1

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

úspory (GJ/rok)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 89 -

5.2. Výběr optimální varianty Pro možnost porovnání je sestavena následující tabulka s uvedením základních ukazatelů pro variantu č. 1 a variantu č. 2. Tabulka č. 61: Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled) Varianta Údaje Jednotky č. 1 č. 2 Investiční celkové výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách)

tis. Kč

15 671 259 8 564 124

Investiční výdaje projektu bez nutných nákladů na tis. Kč 9 941 199 8 564 124 odstranění zanedbané údržby Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Kč/rok -649 891 -12 702 Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 30 987 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 825 665 Přínosy projektu celkem 649 891 807 380 Kč/rok Počáteční hodnota spotřeb paliv a energií GJ/rok 1 689 1 689 Konečná spotřeba paliv a energií GJ/rok 503 1 651 Doba hodnocení roky 50 20,25 Diskont % 7,00 7,00 Prostá doba návratnosti roky 15 11 Reálná doba návratnosti roky 21 18 Čistá současná hodnota tis. Kč 7 080 1 694 Vnitřní výnosové procento % 11 9 Daň z příjmů % 0 0 Ekologická relevance projektu Měrné náklady na snížení emisí Kč/kg CO2 103 124 Měrné náklady na tis.Kč/uspořený GJ tis. Kč/GJ 8 35 Pozn.:

Tž - doba životnosti (doba hodnocení)

Na základě předcházejících hodnocení bylo provedeno v následující tabulce vyhodnocení jednotlivých variant podle zvolené váhy jednotlivých ukazatelů a to s cílem určit nejvýhodnější variantu k realizaci. Hodnocení je provedeno ve stupnici 1÷4 (1 je nejhorší a 4 je nejlepší). Tabulka č. 62: Vyhodnocení základních ukazatelů jednotlivých variant Varianta 1. 2. Ukazatele Váha body celkem body celkem - energetické 20 4 0,8 2 0,4 - investiční 30 2 0,6 2 0,6 - ekonomické 40 2 0,8 3 1,2 - environmentální 10 4 0,4 1 0,1 Celkem 2,6 2,3 Vyhodnocení 1 2

Z výše uvedené tabulky, ve vztahu k jednotlivým váhám hodnocení, je zřejmé, že za nejvýhodnější lze považovat variantu č. 1. Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 90 -

5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie V energetickém auditu je u opatření č. 5 (kotel na dřevěné pelety), opatření č. 6 (solární ohřev TV) a opatření č. 7 (výroba el. energie pomocí fotovoltaických modulů) posouzena možnost využití obnovitelných zdrojů v auditovaném objektu. Tato opatření jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 63: Vyhodnocení základních ukazatelů opatření z OZE

Opatření č. 5 Opatření č. 6 Opatření č. 7

Úspora (GJ/rok)

Úspora (Kč/rok)

Investice (Kč)

Prostá doba návratnosti

190 38 206

92 919 12 702 794 678

109 956 820 556 7 743 568

1 65 10

Reálná doba návratnosti 2 2 15

NPV (Kč)

IRR (%)

1 029,7 -627,2 2 853,9

79,5 -3,8 10,6

Nejlépe ekonomicky a investičně vychází ze všech tří navržených opatření využívajících OZE, opatření č. 5 (kotel na dřevěné pelety).

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 91 -

5.4. Závěrečný posudek energetického auditora Na základě komplexního hodnocení jednotlivých opatření a variant s majitelem a provozovatelem objektu, a to včetně pohledu na budoucí a současný vývoj provozu budovy, z hlediska ekonomiky a vlivu na životní prostředí je nejvýhodnější varianta č. 1, tzn. souhrn opatření spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), zateplení podlahové konstrukce (opatření č. 4) a modernizace kotelny na tuhá paliva včetně rekonstrukce otopné soustavy (opatření č. 5). Celková investice na realizaci varianty č.1 (včetně částky na odstranění zanedbané údržby) je 15 671 259,- Kč (cena včetně DPH 19%).

Zpracovatel energetického auditu doporučuje realizovat variantu č. 1. Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. Doporučené opatření je možno shrnout v těchto základních bodech:

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie 1 187 GJ/rok, investiční náklady na úsporu energií jsou odhadovány ve výši cca 9 942 tis. Kč (do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na zanedbanou údržbu), roční úspora finančních nákladů představuje cca 649 tis. Kč (při cenách energií roku 2009), dojde ke zvýšení užitné hodnoty objektů bude rovněž snížena ekologická zátěž způsobená zařízeními objektů

Technický potenciál úspor Realizací opatření seskupené ve variantě č. 1 lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosažitelné v současné době dostupnými technologiemi . Celkovou spotřebu energie lze všemi uvedenými opatřeními snížit z původní vypočtené hodnoty pro areál ZŠ Integra ve Vsetíně cca 1 689 GJ/rok (výpočet spotřeby energie v roce 2009) na 503 GJ/rok (tj. cca na 30% původní hodnoty).

Mimo doporučenou variantu lze výhledově doporučit: •

Při realizaci jednotlivých opatření u doporučené varianty, dbát na správné a bezchybné vyhotovení projektové dokumentace, provádět důkladně kontrolu technologického postupu v průběhu stavebních prací pomocí stavebního dozoru, tak aby nedocházelo k vadám a pozdějším komplikacím při další správě budovy. Během realizace doporučené varianty kontrolovat kvalitu použitého materiálu, zejména však u prosklených ploch a zateplovacího systému.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 92 -

•

Po realizaci stavebních prací před samotným předávacím řízením stavby, provést detailní snímkování pomocí termovizní kamery, a to zejména choulostivých míst, kde se může vyskytnout chybně provedené zateplení tepelných mostů a tepelných vazeb. Provést testování těsnosti celého objektu pomocí testu Blower Door.

•

Provedení tepelné izolace doporučené tloušťky na armaturách (tam kde je to možné) na hlavních a vedlejších rozvodech UT. V rámci chystané rekonstrukce objektu, provést napojení objektu A1 na předávací stanici tepla přes nový tepelně izolovaný rozvod tepla, vedený přes spojovací chodbu.

•

Optimalizovat způsob napojení objektů v areálu ZŚ Integra na el. distribuční síť při potenciální rekonstrukci objektů. Snížit počet fakturačních elektroměrů a na základě provedení dlouhodobějšího sledování spotřeb v jednotlivých budovách stanovit správné velikosti jističů. V tomto případě bude úspora bude pouze finanční a byla odhadnuta na cca 13 000,- Kč za rok.

•

Nahradit dosluhující vzduchotechnickou jednotku ve školní kuchyni novou, s lepšími provozními parametry a rekuperací odpadního vzduchu. Úspora na vytápění by po zavedení tohoto opatření byla cca 10 GJ/rok, tj. 6 060,- Kč.

•

Původní elektro spotřebiče nahradit úspornějšími. Vzhledem k využívání a vzhledem k cenám těchto zařízení se nepředpokládá jejich výměna. V případě, že dojde k neopravitelné závadě, doporučuji koupi zařízení v třídě A. Při nákupu nového elektrospotřebiče je správně hledat tzv. energetický štítek (v Evropě známý pod názvem Euro-Label). Ten obsahuje údaje o energetické náročnosti provozu získané měřením nezávislou komisí. Tato komise při měřeních vychází ze schválených metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického štítku je sjednocen ve všech zemích, které přistoupily k dohodě. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na štítku barevné pruhy s písmeny A až G, kde označení A , B, C patří mezi zařízení úsporná a označení E, F, G mezi méně úsporná.

•

Důsledně provádět energetický management.V rámci energ. managementu provádět pravidelné čištění svítidel, oken a okolních osvětlovaných ploch, sledovat spotřeby jednotlivých energií (včetně spotřeby studené vody pro TV) v krátkém časovém úseku (minimálně 1 x týdně) a vyhodnocovat je. Při vytápění budovy monitorovat spotřebu tepla minimálně jednou týdně a na základě vyhodnocení nasbíraných dat upravovat provoz plynové kotelny a regulaci teploty v jednotlivých místnostech.

•

Provést instalaci solárního zdroje TV a FVE. Využít možnost dotace na tyto nové obnovitelné zdroje z SFŽP nebo fondů EU. Pro tyto instalaci platí také, provést statický průzkum střešní konstrukce. Při instalaci FVE je nutné také provést posouzení možného napojení nového zdroje na distribuční síť (dotaz na ČEZ,a. s.).

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 93 -

Tabulka č. 64: Rekapitulace hodnot a parametry navržených úspor projektu jednotka

varianta č. 1

varianta č. 2

SOUČASNÝ STAV Původní spotřeba paliv pro vytápění a ohřev TV GJ/rok 1 522 2 3 Objemový faktor tvaru budovy A/V m /m 0,68 2 1,36(A1-A3), 1,29 (B), 1,14 (C) Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) 2 Plocha konstrukce - obvodové zdivo m 1 565 2 Plocha konstrukcí - výplně m 644 2 Plocha konstrukcí - střechy m 1 732 NAVRHOVANÝ STAV (varianta č. 1 a č. 2) 0,52 (A1-A3), 0,55 (B), stávající 2 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) 0,31 (C) stav Plocha zateplované konstrukce - obvodové zdivo včetně 2 m 2 405 základů, ostění, atik aj. 2 Plocha zateplované konstrukce - výplně m 887 2 Plocha zateplované konstrukce - střecha m 1 732 2 Plocha zateplované konstrukce - podlaha, m Úspora energie vyvolaná zateplením objektu a případně GJ/rok 1 187 regulací Celková úspora energie vyvolaná provedením navržených 38 GJ/rok 1 187 opatření DALŠÍ ÚDAJE Snížení emisí skleníkových plynů t/rok 95 69 Měrná spotřeba energie – původní (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 238,0 (celý areál) 2 kWh/m .rok klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. 229,3 (A1-A3), 185,2 (B), 466,8 (C) stávající Měrná spotřeba energie – nová (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 79,5 (A1-A3), 81,5 (B), stav u 2 kWh/m .rok klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. 127,9 (C) A1-A3 71,45 Nová spotřeba dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. GJ/rok 401 1 790 Nová spotřeba paliv pro ohřev TV a vytápění (dle druhu paliv) GJ/rok 336 1 484 Úspora současných provozních nákladů tis. Kč/rok 650 807 Ekonomická životnost investice roky 40, 20 20, 25

Při rozhodování o způsobu a koncepci zásobování teplem doporučujeme sladit postup dalších zásadních kroků nejen s Krajskou energetickou koncepcí (Zlín) a s místními konkrétními podmínkami, které jsou pro danou lokalitu charakteristické ale také s ohledem na ostatní budovy které se nacházejí v daném místě (obec).

Úspory energií jednotlivých opatření a variant v tomto energetickém auditu jsou definovány okrajovými podmínkami tzn. dodržení stanovených postupů a technologických předpisů, použití materiálů shodných se stejnými parametry jaké byly uvažovány při výpočtu, zachování stávajících stavebních a technických dispozic a současného příkonu všech energetických zařízení se stávající dobou provozu a využití budovy. Ekonomické výpočty vychází z platných ekonomických parametrů a reálných cen materiálu, práce a energie v době zpracování EA

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 94 -

V průběhu práce na projektové dokumentaci a při samotné realizaci jednotlivých opatření je nutno řešit problematická místa, detaily v konstrukci a současný a budoucí provoz objektu. Kvalita předepsaných opatření bude záviset na úrovni a stupni preciznosti zpracované projektové dokumentace, technických a technologických možnostech dodavatele. V případě vzniku problémů ve fázi projektu nebo realizace, je nutno veškerá nestandardní řešení v detailech jednotlivých opatření konzultovat s energetickým auditorem.

Datum zpracování energetického auditu:

Podpis energetického auditora:

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 95 -

PŘÍLOHY ENERGETICKÝ AUDIT Budovy „Základní škola Integra ve Vsetíně “

Vypracovali:

Počet výtisků: Počet stran: Počet příloh: Datum vydání:

Ing. Karel Zubek

2 44 9 15. 10. 2009

1 Foto, situace 2 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy 3 Spotřeba energií 4 Opatření, varianty 5 Ekonomické hodnocení 6 Emisní hodnoty jednotlivých opatření 7 Evidenční list energetického auditu 8 Osvědčení o odborné způsobilosti

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Výtisk č. : 2

3 A4 10 A4 2 A4 20 A4 2 A4 1 A4 2 A4 1 A4



- 96 -

Příloha č.1 Foto č. 7: Severozápadní pohled (A3)

Foto č. 8: Severovýchodní pohled (A3)

Foto č. 9: Severozápadní pohled (A3)


Foto č. 11: Jihovýchodní pohled (A2)

Foto č. 12: Jihozápadní pohled (A1)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 97 -

Foto č. 13: Jihozápadní pohled (A1)


Foto č. 15: Jihovýchodní pohled (A1)


Foto č. 17: Jihozápadní pohled (B)

Foto č. 18: Jihovýchodní pohled (B)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 98 -

Foto č. 19: Severovýchodní pohled (B)

Foto č. 20: Severozápadní pohled (B)

Foto č. 21: Severovýchodní pohled (C)

Foto č. 22: Severozápadní pohled (C)

Foto č. 23: Jihozápadní pohled (C)

Foto č. 24: Severovýchodní pohled (C)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679


Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budovy „Základní školy Integra ve Vsetíně“ Foto č. 25: PST přívod TE (A2)

Foto č. 27: PST (B

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 99 -

Foto č. 26: strojovna PST (A2)

)

Foto č. 28: Rozvody TE (C)



- 100 -

Situace

Budova B Budova C

Budova A1 Budova A3

Budova A2

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 101 -

Příloha č. 2 Tabulka č. 65: Podstatné stavební konstrukce budovy Konstr.

Popis

Součinitel prostupu tepla 2 „Up“(W/m . K)

Tepelný odpor konstrukce „R“ (m2.K/W)

Součinitel prostupu tepla/U/ dle ČSN 73 0540-2

Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

A1 – A3 SO1

Obvodové zdivo plynosil. 30 cm

0,664

1,553

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

SO2

Obvodové zdivo keramzitbet. 30 cm

1,621

0,625

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

SO3

Obvodové zdivo CD 40 cm

1,155

0,881

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

SO4

Obvodové zdivo plná cihla 30 cm schod.

1,827

0,563

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

PDL1

Podlaha betonová dlažba

2,261

0,452

nevyhovuje

nevyhovuje

-

PDL2

Podlaha betonová PVC + polyst.

0,688

1,566

nevyhovuje

vyhovuje

-

SCH 1

Střešní konstrukce stropní panel

0,506

2,101

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SCH 2

Střešní konstrukce spoj. chodba

2,392

0,422

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

B SO1

Obvodové zdivo plná cihla 50 cm

1,086

0,938

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO2


1,719

0,588

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

SO3


1,374

0,739

nevyhovuje

nevyhovuje

nevyhovuje

PDL1

Podlaha betonová dlažba

2,261

0,452

nevyhovuje

nevyhovuje

-

PDL2

Podlaha betonová PVC

2,267

0,451

nevyhovuje

vyhovuje

-

SCH 1

Střešní konstrukce stropní panel

0,427

2,456

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SCH 2

Střešní konstrukce veranda

0,551

1,885

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

C SO1

Obvodové zdivo dřevo 40 cm

0,654

1,578

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

PDL1

Podlaha betonová – průchod

2,207

0,464

nevyhovuje

nevyhovuje

-

STR 1

Stropní konstrukce pod půdou

1,126

0,929

nevyhovuje

vyhovuje

-

* v případě, že kritérium nevyhovuje, dochází v konstrukci při navrhované teplotě ke kondenzaci

Při výpočtu tepelných ztrát objektu, kde byl použit profesionální program PROTECH, je stávající stav uveden jako varianta č. 1 a doporučená varianta je zde varianta č. 2.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 102 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 103 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 104 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 105 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 106 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 107 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 108 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 109 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 110 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 111 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 112 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 113 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 114 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 115 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 116 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 117 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 118 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 119 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 120 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 121 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 122 -



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 123 -



- 124 -

Příloha č. 3

•

Elektrická energie

Elektrická energie se využívá zejména pro školní kuchyni, osvětlení, ohřev řev TV, ostatní el. spotřebiče v budově (drobné i větší tší el. spot spotřebiče např. kancelářská ská technika, rychlovarné konvice, vysavač, vysava radiopřehrávač, nářadí v dílně atd.), a keramickou pec. El. energie je zajišťována ťována nákupem v plné výši od ČEZ, a.s. (údaje zjištěny z účetních etních dokladů). doklad

Průběh spotřeby el. energie v areálu ZŠ Integra od r. 2006 - 2008 je znázorněn ěn na grafu č. 16. Graf č. 16: Spotřeba el. energie v areálu ZŠ Integra od r. 2004 - 2008

20 000 10 000

A č. el. 44768868

2008

A č. el. 4548304

30 000

2007

A - č. el. 404313764006306

40 000

C - č. el. 45224057

(kWh)

50 000

B - č. el. 44547772

2006

60 000

Celkem

Spotřeba el. energie 2006 - 2008

0

Celková roční spotřeba el. energie v areálu ZŠ Integra je pro o sledované období r. 2006 – 2008 s vyrovnanou bilancí. Tabulka č. 66: Spotřeby eby el. energie r. 2004 – 2006 včetně sazeb 2006 2007 Objekt kWh Kč kWh Kč C - č. el. 45224057 3 047 7 332 3 648 10 420 B - č. el. 44547772 17 070 48 263 17 054 55 640

2008 kWh 4 338 17 710

Kč 14 733 63 552

A - č. el. 4043137-64006306

1 032

3 031

1 094

3 608

1 700

6 177

A - č. el. 4548304

7 016

9 986

7 269

14 828

5 154

16 904

A - č. el. 44768868

20 476 48 641

70 345 138 957

21 384 50 449

80 083 164 580

21 572 50 474

88 741 190 108

Celkem

* uvedené ceny jsou včetně DPH 19% bez pevných složek

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 125 -

Zemní plyn

Zemní plyn v areálu ZŠ Integra se využívá jen pro provoz plynového plynové ohřívače če TV. Je zajišťován nákupem v plné výši od SMP a.s. (údaje zjištěny zjiště z účetních dokladů). Hodnoty spotřeby eby zemního plynu v objektu A1-A3 v období let 2006 až 2008 8 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 67: Spotřeba eba zemního plynu v letech 2006 až 2008 Spotřeba eba ZP Z r. 2006 - 2008 rok

celkem (GJ/rok)

cena celkem (Kč/rok) (K

cena (Kč/GJ)

2006 2007 2008

78 84 82

25 304 26 756 26 321

323 317 322

eba zemního plynu v areálu ZŠ Integra r. 2006 - 2008 Graf č. 17:Spotřeba Spotřeba eba ZP v r. 2006 - 2008

86 84 82 GJ

80 78 76 74 2006

2007

2008

rok

Spotřeby zemního plynu v letech 2006 200 – 2008 měli vyrovnanou bilanci.

Teplo (CZT)

Dálkové teplo v areálu ZŠ Integra se využívá jen pro vytápění objektů A1-A3 A3 a B. Hodnoty spotřebovaného TE v období let 2006 200 až 2008 jsou uvedeny v následující tabulce. tabul Tabulka č. 68: Spotřeba TE v letech 2006 200 až 2008 Spotřeba TE r. 2006 - 2008 rok

celkem (GJ/rok)

cena celkem (Kč/rok) (K

cena (Kč/GJ)

2006 2007 2008

1 174 1 001 1 058

559 790 500 119 622 619

477 500 588

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 126 -

Graf č. 18:Spotřeba TE v areálu ZŠ Integra r. 2006 - 2008 Spotřeba eba TE v r. 2006 - 2008 1 200 1 150 1 100 GJ

1 050 1 000 950 900 2006

2007

2008

rok

Spotřeby TE v letech 2006 – 2008 m měli víceméně vyrovnanou bilanci. Diference v jednotlivých letech jsou způsobeny sobeny rozdílnými klimatickými podmínkami.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 127 -

Příloha č. 4

Opatření č. 1 Vnitřní Způsoby

Provětrávaný zateplovací systém

zateplení

Kontaktní zateplovací systém Vnější

Tepelně izolační omítka Sendvičové zdivo

Vnitřní zateplení Tento způsob izolace domů s sebou přináší řadu úskalí: •

• • • • • •

Velké teplotní rozdíly ve zdivu, které není zvenčí chráněno proti výkyvům počasí zateplovacím systémem. Při tomto způsobu může být zdivo podstatně rychleji narušováno než při zateplení zvenčí. Nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo v samotné konstrukci. U dřevěných staveb a dřevěných trámových stropů hrozí kondenzace v úrovni záhlaví trámů! Nelze odstranit tepelné mosty. Jsou izolovány pouze dílčí části budov, proto má tento systém většinou menší účinnost. Nutnost využití pečlivě provedených parotěsných vrstev na vnitřní straně izolace. Zmenšení akumulace tepla v obvodovém plášti - místnosti rychleji chladnou. Zmenšení vnitřního prostoru.

Zateplení zevnitř nachází své uplatnění pouze tam, kde nelze zateplení zvenčí z jakýchkoli důvodů provést, například u historických objektů. Vždy je třeba situaci posoudit za pomoci odborníka. Vnější zateplení Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich obrovskou výhodou je celistvost izolační vrstvy. Izolace chrání objekt jako celek, nejen jeho oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se také podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce zejména jejich spojů – výkyvy teplot a povětrnostními vlivy. Pro trvalé obývání je také důležité zachování masivního zdiva uvnitř izolačního systému, což zaručuje dostatečnou tepelnou setrvačnost vnitřního prostoru.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 128 -

Tepelné mosty ve zdivu nezatepleném, zatepleném zevnitř a ve zdivu zatepleném zvenčí

Způsoby vnějšího zateplení Zateplení zvenčí se provádí buď formou provětrávaných zateplovacích systémů, nebo se používají takzvané kontaktní zateplovací systémy. U provětrávaných zateplovacích systémů se vkládá tepelná izolace mezi nosné prvky roštu, který nese povrch fasády. Povrch fasády může tvořit sklo, kov, dřevo, vláknocementové šablony i keramika a podobně. Kontaktní zateplovací systémy tvoří jednolitý celek jednotlivých vrstev systému. Tepelná izolace působí v tomto případě jako nosný prvek povrchových vrstev. Povrch fasády tvoří většinou omítka, v ojedinělých případech lepený obklad.

Průběh teplot

Průběh teplot v nezatepl. stavu

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací zevnitř

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací z vnějšku

Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem vnějšího zateplení objektů. Umožňují zachování původního rázu fasády - povrch systému tvoří omítka. Jejich výhodou je celistvé zateplení celé fasády bez jakýchkoli tepelných mostů. Tepelná izolace je u tohoto systému přímo spojena lepidlem a hmoždinkami s původním zdivem a omítkovou vrstvou. Montáž systému Kontaktní zateplovací systémy jsou poměrně náročné na kvalitu provedení a použité materiály. Z tohoto důvodu doporučujeme svěřit jejich provádění do rukou odborné firmě. Zateplovací systém by měl být proveden vždy z komponentů certifikovaných v rámci jednoho zateplovacího systému. Při konkrétní montáži je třeba se vždy řídit pokyny dodavatele kompletního certifikovaného zateplovacího systému, který má zpracovaný detailní technologický postup realizace. Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 129 -

Schémata provádění zateplování

Okenní otvory je třeba izolovat dle níže uvedených obrázků

Složení fasádního systému 1. lepicí hmota 2. fasádní deska s podélným vláknem 3. hmoždinka s talířem 4. výztužná vrstva s výztužnou síťovinou 5. penetrační mezivrstva 6. omítkovina s možným ochranným nátěrem (popř. vnějším obkladem) 7. soklová lišta 8. spoj soklové lišty 9. hmoždinka k připevnění soklové lišty

Provětrávací zateplovací systém Dalším druhem vnějšího zateplení je systém odvětrávané fasády. Tento typ izolace spočívá v tom, že se přidělá tepelně izolační materiál na vnější zdi. Obvykle to bývají vláknité materiály. Například ze skleněných, dřevěných, kamenných, nebo minerálních vláken. Na tyto desky se poté přidělá rošt, který odděluje izolační desky a fasádu od sebe vzduchovou dutinou. Tento rošt může být buď dřevěný, poté ale musí být nezbytně napuštěn impregnací pro delší životnost. Nebo může být kovový, a pak musí splňovat protikorozní požadavky.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 130 -

Odvětrávaná fasáda

V energetickém auditu je navržen kontaktní (objekt A1-A3 a B) i odvětrávaný (objekt C) zateplovací systém, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 69: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm A1-A3 SO1-SO4

minerální vlna tl. 150mm

806,7

A1-A3 ostění + atika


438,3

A1-A3 základy

EXP tl. 50mm

119,4

B SO2-SO6


516,3

B ostění + atika


181,8

B základy

EXP tl. 50mm

91,0

C SO1


166,2

C ostění


53,0

C základy

EXP tl. 50mm

32,3

Tabulka č. 70: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis


Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO1 – SO4 SO2 – SO6 SO1

Obvodové zdivo Obvodové zdivo Obvodové zdivo




* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů na zateplení, kde je počítáno pouze s cenou materiálu na zateplení a dále na vědomou energetickou modernizaci tj. celková rekonstrukce původní omítky včetně zateplení.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



Tabulka č. 71: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 1 Tloušťka Plocha Objekt Popis úpravy 2 mm m

- 131 -

Cena 2 Kč/m

Celkem Kč

Energetická vědomá modernizace (celková rekonstrukce fasády včetně zateplení) 150 806,7 1 536,0 1 239 100,4 MV Objekt A1-A3 30 438,3 1 333,0 584 300,6 ostění a parapety 50 119,4 2 850,0 340 304,3 základy 150 516,3 1 536,0 793 067,5 MV Objekt B 30 181,8 1 333,0 242 379,4 ostění a parapety 50 91,0 2 850,0 259 464,0 základy 150 166,2 1 986,0 330 073,2 MV Objekt C 30 53,0 1 410,0 74 659,5 ostění a parapety 50 32,3 2 850,0 92 055,0 základy Celkem 3 955 403,8 Cena celkem s 19% DPH 4 706 930,6 Cena celkem s 19% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 40%) 2 824 158,0

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 132 -

Opatření č. 2 • 1. 2. 3. 4.

Zateplování střech a stropů se řídí obecnými pravidly:

Zateplení střechy musí navazovat na souvislou tepelnou izolaci stěn domu. Výsledný účinek zateplení je velmi závislý na kvalitě detailu. Riziko kondenzace vodní páry ve střeše je vyšší než u stěn. Hydroizolační bezpečnost střechy je podmínkou.

Kvalitní vnější hydroizolační krytina je výraznou bariérou pro vodní páru pronikající z vnitřního prostředí. Přidání další hydroizolační vrstvy na vnější povrch střechy tak může způsobit zvýšenou kondenzaci vodních par uvnitř střešní konstrukce, obvykle právě pod střešní krytinu, a následně i výrazný problém se zkondenzovanou vlhkostí, která bývá omylem považována za následek zatékání. To platí jak pro opravy hydroizolační krytiny (obvykle přidáváním dalších hydroizolačních vrstev), tak pro obnovu vnější hydroizolace při zateplení střechy. Vnější hydroizolační vrstva s vysokým difúzním odporem by měla být oddělena od vnitřní části střechy expanzní (mikroventilační) vrstvou nebo systémem větracích kanálku. Často je podpůrně navržena kombinace s parozábranou či parobrzdou u vnitřního líce střechy. Tato vrstva by přitom měla být navrhována velmi obezřetně například výrazná parozábrana vhodně sníží difúzní tok vodní páry do konstrukce v zimním období, ale naopak nevhodně zabrání vysychání střešní konstrukce do vnitřních prostoru v přechodných a letním období (tedy po dobu % až % roku). Spolu s vnější hydroizolací pak způsobí velmi pomalé odpařování zabudované, zatečené či zkondenzované vlhkosti uvnitř střechy. Při rekonstrukcích a dodatečném zateplení jednoplášťových plochých střech můžeme střechu bud' převést na dvouplášťovou (po sejmutí stávajících hydroizolačních vrstev a doplnění tloušťky tepelně izolačního materiálu), nebo zachovat jednoplášťový princip, kdy lze: • • • •

sejmout hydroizolaci, doplnit tepelně izolační materiál s požadovaným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; ponechat hydroizolaci (obtížný odpad), doplnit tepelně izolační materiál s doporučeným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; opravit, popř. vyměnit hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, ochranu proti VV -záření a proti sání větru (tzv. obrácená střecha); vyměnit, popř. doplnit speciální hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, drenážní a pěstební vrstvu se speciální vegetací (tzv. zelená střecha).

Při navrhování je výhodné využít ČSN 73 1901 Navrhování střech, při dimenzování tepelné izolace a hydroizolace se vychází zejména z požadavků ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 133 -

Detail zateplení střešní atiky a ploché střechy

•

Izolace stropu shora

Jak u trámových, tak u betonových stropů může být izolace dodatečně položena na horní straně stropu. Jestliže se půda nevyužívá, a to ani jako skladiště , pak izolační desky či rohože se položí bez dalšího pokrytí na stávající strop. Izolační rohože, které se na strop položí bez dalšího krytí, je třeba klást bez mezer, aby se zabránilo tepelným mostům. Je nutno přizpůsobit schodišťové výstupy. Stěny prostupující stropem tvoří tepelné mosty. Aby se tento nežádoucí efekt zmírnil, je možno stěny v jejich dolní části po obou stranách obložit 50 cm vysokými pruhy izolační hmoty. Spoje betonových stropů nejvyšších podlaží s vnějšími zdmi často představují tepelné mosty. Pokračuje-li vnější zeď nad nejvyšší izolovaný strop, měla by být izolace kvůli redukci tepelných mostů vedena po vnitřní straně půdní nadezdívky až do úrovně okapu, minimálně 50 cm vysoko Jestliže se strop napojuje na vnější zeď ve výšce okapu, měla by vnější izolace pokud možno plynule přecházet v izolaci stropu. Izolace stropu shora - výhody a nevýhody + Opatření lze provést bez narušení obytného prostoru, také výšky místností podlaží ležícího pod stropem zůstanou nezměněny. + Z hlediska stavební fyziky leží izolace na příznivé straně. Příčky, které končí pod stropem, netvoří tepelné mosty. + Vzduchotěsné vrstvy lze pod izolaci spočívající na trámech položit bez problémů. + Položení izolačního materiálu na strop bez dalších konstrukcí je zdaleka nejlevnější izolační opatření v domě. - Schodišťové výstupy a výšky dveří podkroví se změní. - Jestliže se položí s izolací zároveň potěr, může být izolační opatření drahé.

V energetickém auditu je navržen zateplení střešních a stropních konstrukcí, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 72: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm A1-A3 SCH1, SCH2 B SCH1 B SCH2 C STR1

minerální vlna tl. 250mm minerální vlna tl. 250mm minerální vlna tl. 50mm minerální vlna tl. 250mm

806,7 360,0 88,1 248,4

Výpočet celkové spotřeby tepla na vytápění po realizaci opatření č. 2 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v následující tabulce.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 134 -

Tabulka č. 73: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace A1-A3 SCH1, SCH2 B SCH1, SCH2 C STR1

Popis


Roční množství Hodnocení pro přerušované zkondenzované páry dle vytápění budovy ČSN 73 0540-2, (*)

Střešní konstrukce

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

Střešní konstrukce Stropní konstrukce

vyhovuje vyhovuje

vyhovuje vyhovuje

vyhovuje vyhovuje

* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů tj. rekonstrukce a zateplení ploché střešní konstrukce a položení minerální vlny na stropní konstrukci (nad půdou). Tabulka č. 74: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 2 Tloušťka Plocha Objekt Popis úpravy mm m2 Objekt A1-A3 MV 250 1 035,0 MV 250 360,0 Objekt B MV 50 88,1 Objekt C MV 250 248,4 Cena celkem s 19% DPH Cena celkem s 19% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 50%)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Cena Kč/m2 2 122,0 2 122,0 1 810,0 740,0

Celkem Kč 2 196 270,0 763 920,0 159 461,0 183 816,0 3 303 467,0 3 931 125,7



- 135 -

Opatření č. 3 Druhy zasklení

-2

-1

Izolační dvojsklo s tvrdě pokovenou vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,9 W.m K -2 -1 Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,3 W.m K Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem – -2 -1 součinitel prostupu tepla U = 1,1 W.m K U tohoto druhu zasklení je použit hliníkový distanční rámeček, který má větší tepelnou vodivost a tím dochází k prostupu chladu mezi exteriérem a interiérem, což má za důsledek vytvoření malého proužku kondenzované kapaliny na vnitřní straně izolačního skla podle relativní vlhkosti a teploty v interiéru. Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem -2 -1 součinitel prostupu tepla U=0,9 W.m K , dosaženo teplým distančním rámečkem. Je možné použít plastový distanční rámeček, který eliminuje tuto vlastnost hliníkového rámečku a tím sníží tvorbu kondenzátu a zvýšení součinitele tepelné propustnosti izolačního dvojskla o několik desetin.

Doporučení při výběru oken 1) Součinitel tepelného prostupu UN celého okna: Přesné stanovení součinitele UN určuje tepelně-technická norma ČSN 73 0540. Pro obytné prostory je požadována -2 -1 -2 -1 hodnota UN ≤ 1,7 W·m ·K a doporučována UN = 1,2 W·m ·K . Pro okenní rámy je předepsána maximální hodnota -2 -1 Uf ≤ 2,0 W·m ·K . Je třeba zvážit, zda se investice do výrazně lepších oken vyplatí. Důležitá je především kompletní nabídka, včetně všech instalačních doplňků.Běžným standardem je izolační dvojsklo s teplým okrajem (nerezový -2 -1 nebo plastový rámeček) s hodnotou Ug = 1,1 W·m ·K . Rámy mají různou konstrukci i parametry, např. firma -2 -1 REHAU nabízí profily s Uf = 0,71 - 1,6 W·m ·K . Doporučení pro investora: nechte si od dodavatele oken předložit protokoly z měření zkušeben, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých uvedená čísla platí.

2) Vnitřní povrchová teplota qsi: Nesplnění tohoto požadavku vede ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce a vytváří podmínky pro výskyt plísní. Pro posuzování oken jsou uvažovány tyto návrhové hodnoty, vnitřní relativní vlhkost ji = 50 %, teplota vnitřního prostoru ti = 21 °C a teplota vn ějšího ovzduší te = - 15 °C. Požadované povrchové teploty ovliv ňuje umístění otopného tělesa. Je-li okno nad tělesem topení, pak qsi = 9,7 °C, pokud ne, tak qsi = 10,7 °C. Celý obvod okna (ostění, nadpraží i parapet) musí být izolován v tloušťce 30 – 40 mm tak, aby vnitřní povrchové teploty byly vyšší než 13,1 °C. Vnit řní vlhkost je určena užíváním bytu. Činnostem, jako je pěstování orchidejí nebo praní dresů fotbalové jedenáctky, je lepší vyhradit jiný, než obytný prostor. Uživatel bytu může kontrolovat vlhkost vzduchu a předejít výskytu plísní správným větráním. Doporučení pro investora: Vybírejte si z osvědčených řešení, v případě pochybností si nechejte zpracovat průběh teplot daného detailu. Máte-li již okno nainstalované a na něm kondenzuje vodní pára na celé ploše zasklení, je pravděpodobně okno osazeno nevhodným zasklením s nízkou tepelnou izolací. Pokud k rosení dochází pouze na okrajích zasklení, je pravděpodobně použit špatný distanční rámeček mezi skly nebo je zasklení špatně vsazeno do rámu. Nebojte se reklamovat!

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 136 -

3) Minimální hygienická výměna vzduchu n: Zjednodušeně řečeno, během dvou hodin musí dojít k výměně celého objemu vzduchu. A to po celých 24 hodin a bez lidského zásahu. Běžné plastové okno je 12krát těsnější, než by odpovídalo normou požadované výměně vzduchu. Požadovat na oknech, aby toto zajistily, znamená snížit jejich tepelně a zvukově-izolační vlastnosti. Okna jsou ale jen součástí systému větrání, v bytě jsou i vchodové dveře, digestoř, odvětrávání koupelny a WC. Energeticky dokonalé řešení je řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Větrání okny v zimě se stává luxusem, nehledě na to, že zimní větrání vede k nezdravému, velmi suchému vzduchu v bytě. Další možností je volba oken s větrací klapkou, polopropustným těsněním, okenní drážkou s omezovačem proudění, nadokenní štěrbinou, větrací klapkou apod. Doporučení pro investora: hygienickou výměnu vzduchu řešte jiným způsobem než okny, která zvýšením průvzdušnosti ztratí tepelně a zvukově-izolační vlastnosti.

4) Ochrana proti hluku: Někoho po ránu ruší zpěv ptactva, jiného cinkot tramvaje. Výměna oken zpravidla řeší výrazné zlepšení ochrany proti hluku. To ovšem platí pouze pro těsně uzavřené okno. Při budování silnic, dálnic, koridorů atd. bývá výměna oken součástí podmínek při územním řízení. Velké zvýšení neprůzvučnosti okny i (obvodovou konstrukcí) je poměrně drahé, avšak uživatel zvyklý na hlučnost před výměnou oken ucítí výrazný rozdíl už při pouhé výměně oken.

5) Mechanická odolnost oken: U plastových oken má zásadní vliv na tuhost a zajištění funkčnosti křídel použitý ocelový profil. Minimální požadavky na statickou tuhost okenního křídla souvisejí s odolností proti náporu větru a jsou dány jednotlivými zatěžovacími pásmy na fasádě a závisí na velikosti křídla. Proto je nutné předložení statického řešení dané výplně pro nejvyšší podlaží. Způsob osazení okna musí respektovat typ panelové soustavy, kotvení musí být provedeno do nosné části panelu, ne do roviny tepelné izolace. Doporučení pro investora: nechte si doložit způsob vyztužení a kotvení ve vztahu k největšímu oknu v nejvyšším patře s přesnou specifikací jednotlivých komponent.

6) Utěsnění osazovacích spár: Polyuretanová pěna spolu se zednickým začištěním je naprosto nevhodné řešení, které s drtivou pravděpodobností vytvoří ideální podmínky pro plísně. Přesto se běžně provádí. Pro provádění platí jednoduchá pravidla. Vnitřní spára musí být překryta parotěsnou páskou a lištou, napojení pásky na panel musí být dokonale těsné. Vnější spára se vyplňuje expanzní páskou, která je zvenčí vodotěsná, ale z vnitřku propouští vodní páru. Opět se zakrývá lištou. Parapet musí spolehlivě odvádět vodu, která za deště po okně stéká, mimo okno i ostění. Celá vnější spára musí být dokonale těsná i za přívalových dešťů. Doporučení pro investora: dodávku oken podmiňujte předložením řešení detailů připojovací spáry včetně pracovního postupu a použitých materiálů. Při oplechování dbejte na dodržování klempířských zásad.

Jak se vyhnout dodávce špatných oken Vybírejte mezi výrobky, které jsou certifikovány podle DIN EN ISO 9001. Pokud se rozhodnete pro okna bez tohoto osvědčení, zaneste do smlouvy o dílo jednoduchý požadavek, že vyberete namátkou jedno či dvě okna ke změření do zkušebny. Budete mít jistotu, že okna mají požadované vlastnosti a sníží se i počet nabídek na dodávku oken. Cena za ověření kvality akreditovanou zkušebnou přijde na cca 15 000,- Kč u jednoho okna, v porovnání s náklady na jejich výměnu to není nijak závratná částka.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 137 -

Výměna oken nespočívá jen v náhradě starých nevyhovujících oken za nová okna stejných rozměrů a uspořádání jednotlivých křídel. Původní okna jsou vzhledem k velikosti bytu zbytečně veliká (i pro nová okna platí, že čím větší je jejich celková plocha, tím horší je tepelná ochrana bytu). Menší okna navíc bývají levnější.

V následující tabulce je stanovení celkových investičních nákladů tj. nákup a demontáž původních oken, prosklených ploch, meziokenních vložek, dveří a montáž plastových oken, prosklených ploch, dveří a nahrazení prosklené plochy zatepleným zdivem. Tabulka č. 75: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 3 Objekt Objekt A1-A3 Objekt B Objekt C

Úprava okna-OZ zateplená zeď dveře okna-OD dveře okna-OD dveře

Cena celkem bez DPH Cena celkem s 19% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem s DPH (20% míra opotřebení) – okna, dveře

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Plocha m2 403,9 208,9 47,6 150,8 22,7 48,4 5,1

Cena Kč/m2 6 600,0 2 190,0 6 820,0 6 600,0 6 820,0 6 600,0 6 820,0

Celkem Kč 2 665 740,0 457 491,0 324 632,0 995 280,0 154 814,0 319 440,0 34 782,0 4 952 179,0 5 893 093,0 4 714 474,4



- 138 -

Opatření č. 4 Podlaha je často podceňovanou částí obálky budovy. Nejspíš proto, že pod podlahou nemrzne. Je-li podlaha na terénu, je teplota pod podlahou uprostřed domu 5 až 10°C. To je ale stále velký rozdíl opr oti vnitřnímu vzduchu. Čím blíže obvodovým stěnám, tím více klesá teplota pod podlahou, těsně u okraje domu může být i pod nulou. Proto pro podlahy v pásu 1 m od rozhraní s venkovním vzduchem předepisuje ČSN 73 0540 stejné hodnoty jako pro obvodovou zeď. U domů s radonovým rizikem může v podlaze vzniknout dutina, která je odvětrávána, aby se radon nedostal do domu. V takovém případě je nutno opět izolovat podlahu, jako by byla venkovní stěnou. V následující tabulce je stanovení celkových investičních nákladů tj. demontáž původní podlahy, realizace nové podlahy se zateplením 100 mm (PPS), hydroizolací a novou povrchovou krytinou. Tabulka č. 76: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 4 2 2 Objekt Úprava Plocha (m ) Cena (Kč/m ) Budova C podlaha 229 3 175 Cena celkem bez DPH Cena celkem s 19% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem s 19% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 60 %)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Celkem (Kč) 727 075,0 727 075,0 865 219,3 346 087,7



- 139 -

Opatření č. 5 Modernizace plynové kotelny a otopné soustavy Kotel na biomasu (dřevěné pelety) Jsou konstruovány pro dokonalé spalování pelet, tak že do levé či pravé strany kotle je zabudován hořák na pelety, který si plně automaticky, za pomocí šnekového dopravníku odebírá pelety ze zásobníku. Zásobník paliva bývá umístěn vedle kotle, nebo ve vedlejší místnosti a může mít libovolnou velikost (standardně 250, 500 nebo 1000 l). Často bývá i jako zásobník paliva použita část kotelny, kterou pak vystačí na celou topnou sezonu. Samotný provoz hořák na pelety funguje zcela automaticky. V případě, že hořák dostane pokyn ke startu, nebo-li vznikne potřeba topit, nasype dopravník pelety do hubice hořáku a sám je zapálí topným tělískem ( spirálou ). Po dostatečném rozhoření pelet, najede hořák na nastavený výkon, v kterém setrvá do doby než je systém vytopen. Poté se hořák vypne a pelety v komůrce hořáku dohoří nebo se spalování zcela utlumí. Hořák je tak připraven k novému startu. Celý cyklus se v případě další potřeby vždy opakuje. Výkon kotle a další funkce hořáku jsou řízeny elektronickou regulací, která umožňuje přizpůsobit chod kotle konkrétním podmínkám celého systému. Doplňování pelet, čištění spalovací komůrky hořáku a vybírání popela provádíme, jednou za 1 - 30 dní, a to podle kvality pelet a velikosti zásobníku. V případě potřeby je možné kotle vybavit automatickým odpopelňovacím systémem pro komfortní vytápění s minimální obsluhou. Pelety Většina z nás už má nějaké zkušenosti s topením dřevem nebo dřevěnými briketami a to buď v kotlích či krbech. Tyto paliva jsou ve většině míst dostupná za více či méně slušné ceny. Novinkou kterou ne každý zná jsou tzv. pelety, které se vyrábějí podobným způsobem jako dřevěné brikety, a to lisováním z odpadního dřeva (suchých pilin a hoblin) bez jakéhokoliv pojiva pod vysokým tlakem. Za kvalitní pelety považujeme pelety vyráběné z měkkého dřeva bez kůry, tzv. bílé pelety, které nám zaručí bezproblémový a spolehlivý chod kotle. Tyto pelety lze stejným způsobem vyrábět i z tvrdého dřeva nebo ze dřeva s kůrou, tzv. tmavé pelety, které se však spékají a způsobují u většiny hořáků problémy. Obdobně jsou vyráběny pelety ze slámy a různých biologických odpadů, jako je řepková sláma, makovina, cukrovarnické řízky a rašelina . Nejrozšířenější velikostí pelet je dnes průměr 6, 8 a 10 mm a délce od 5 do 25 mm. Výhřevnost pelet je zhruba od 14 do19 MJ/kg podle typu paliva. Pelety jsou v Čechách zatím dodávány nejčastěji v igelitových pytlích po 15 kg, nebo v žocích po 800 kg .V zahraničí je však propracována přeprava pelet za pomocí cisteren z kterých vám pelety natankují do libovolného zásobníku, stejně jako u LTO. Důležité je však, aby pelety byly uskladněny v suchém prostoru, proto aby se nerozpadly.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 140 -

Při realizaci tohoto opatření je nutné zvážit také několik hledisek. 1) Úvaha o zvýšení tepelně izolačních parametrů stavebních konstrukcí stávajícího objektu pomocí dodatečného zateplení obvodového pláště a úpravou stávajících výplní otvorů. 2) Návratnost opatření. Investice do úpravy zateplování obvodových konstrukcí, úprav nebo výměny oken se vrací několikanásobně déle než investice do úprav topného zařízení a regulačních opatření. Z těchto důvodů se běžně po dohodě s objednatelem uvažuje posouzení úprav topného systému. Po zateplení musí dojít ke snížení tepelného toku do objektu, aby byla i nadále vyrovnaná bilance dodávky a spotřeby tepla. Pokud při zateplení nedojde k řízenému snížení tepelného toku do objektu s novými tepelně technickými parametry, je investice do zateplení vždy částečně znehodnocena, protože část nadbytečně dodaného tepla je zmařena na zdravotně škodlivé zvýšení vnitřní teploty v místnostech nebo je odvedena otevřenými okny do venkovního prostoru. Bilance dodávky a spotřeby tepla musí zůstat stále vyrovnaná. Z těchto důvodů je navrženo následující: A. Úprava topného systému Je poměrně rozšířenou chybou domnívat se, že potřebné snížení toku tepla do budovy po jejím zateplení zajistí v plném rozsahu např. pouze termostatické ventily bez jakýchkoli dalších zásahů - změny velikosti topné plochy nebo snížení teploty topné vody (přechodem na tzv. nízkoteplotní vytápění). Termostatické ventily (TRV) jsou určeny pouze pro zachycení nahodilých tepelných zisků od sluneční zátěže a vnitřních zdrojů tepla. Aby tuto základní funkci každý ventil plnil, musí být splněny základní podmínky jeho instalace: 1) Otopné těleso musí být správně nadimenzováno - podle skutečné tepelné ztráty místnosti; 2) Topná voda musí být ekvitermně regulována podle aktuální topné křivky pro danou budovu nebo zónu; 3) Musí být zajištěny správné tlakové poměry pro správnou a bezhlučnou funkci termostatického ventilu (max. 10 kPa tlakového spádu na ventilu); 4) Na TRV nesmí působit neodtlumené kmity z jiných armatur nebo z hlavních potrubních rozvodů (po instalaci TRV nabývá otopná soustava (OS) všechny nové znaky vyplývající ze změny z konstantní na proměnný průtok). Pokud není správně navrženo otopné těleso nebo není-li topná voda ekvitermně regulována, je termostatický ventil schopen do jisté, omezené míry, toto předimenzování korigovat. Už však není schopen plnit svou základní funkci, není schopen patřičně dlouhodobě reagovat na nahodilé tepelné zisky. Může se drasticky snížit jeho životnost. Proto je nutno při dodatečném zateplení dodržet tento postup: a) Je nutno přepočítat tepelné ztráty dle ČSN 06 0210 pro nové tepelně technické hodnoty - ve všech místnostech; b) Vyhodnotit míru předimenzování otopných těles v jednotlivých místnostech (nerovnoměrnost otopných těles, která tak bude zjištěna, je způsobena jednak dřívějšími postupy návrhu otopných těles, jednak nynějšími změnami tepelně technických parametrů obvodových konstrukcí - změny mají na každou místnost jiný dopad); c) Na základě vyhodnocení ad b) je nutno běžnými projekčními postupy (při respektování Vyhl. 245/95 Sb. a 85/98 Sb.): - určit novou jmenovitou teplotu topné vody a teplotní spád - v nezbytném rozsahu navrhnout úpravy topné plochy (výměna, úprava otopných těles); - navrhnout nové termostatické ventily se současným zabezpečením topné soustavy proti hydraulické nestabilitě (regulátory tlakové djference na patě objektu nebo na stoupačkách (dle projektu) apod. - splnění podmínky ad 3»; - všechny termostatické .hlavice v prostorách přístupných žákům musí být zajištěny proti nedovolené manipulaci (většina výrobců tyto hlavice nabízí ve svém výrobním programu pro veřejné budovy). Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 141 -

d) Topné větve v jednotlivých budovách k otopným tělesům musí být vybaveny samostatným regulátorem (se směšovačem a servopohonem). Funkčnost stávajícího regulačního zařízení je nutno prověřit, případně zařízení vyměnit. e) Nové teplotní parametry topné vody je nutno nastavit na regulátorech jednotlivých topných větví (po zateplení dojde ke snížení teploty topné vody pro všechny provozní stavy), díky zlepšeným tepelně technickým parametrům objektu je nyní možno ještě důsledněji provádět útlum vytápění v době nepřítomnosti f) Při provádění navržených úprav systému vytápění je nutno důsledně zkontrolovat stav otopné soustavy z pohledu přenášení a šíření hluku, potřebné parametry je nutno změřit za všech provozních stavů, tj. hlavně v přechodném období, v průměrné zimě a při extrémních stavech; Uvedený postup je základní nutností pro dosažení hospodárné spotřeby tepla na vytápění po zateplení objektu. Snížení okamžité i roční potřeby tepla do objektu po zateplení je nutno v rámci projektu navrhovaných úprav projednat s distributorem tepla. Výhledově, tj. při nejbližší kompletní rekonstrukci topného systému doporučuji rovněž instalovat otopná tělesa, která budou lépe odpovídat specifiku lehké stavby - prakticky nulové akumulační vlastnosti i tepelná setrvačnost - než litinová článková tělesa s poměrně velkým objemem topné vody Termostatický ventil instalovaný na topném tělese (radiátoru) se skládá ze dvou částí tj. vlastního ventilu (spodku) a termostatické hlavice která slouží k nastavování teploty. Na ventilu je pevně nastaven průtok (otevření), které zajistí množství topné vody tělesa odpovídající potřebě tepla dané místnosti. Ovládání ventilu tj. nastavení regulace teploty se provádí pomocí termostatické hlavice

Termostatický ventil

Termostatická hlavice umožňuje automatickou regulaci teploty v místnosti dle požadované hodnoty nastavené na hlavici. Základním hodnocením kvality vytápění je dosažení uživatelem požadované teploty v místnosti bez ohledu na to, zda topné těleso je teplé či studené. Termostatická hlavice ovládá velikost otevření ventilu (vstupní množství tepla do tělesa) v závislosti na teplotě místnosti tzn. že udržuje uživatelem místnosti zvolenou teplotu. Volba této teploty se provádí nastavením (otočením) čísel hlavice proti pevné šipce.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 142 -

Vlastní činnost regulace teploty v místnosti probíhá takto:

Čidlo teploty umístěné v termostatické hlavici snímá teplotu místnosti a porovnává ji s hodnotou nastavenou o o uživatelem například č. 3 tj. 20 C. Pokud teplota v místnosti je nižší než nastavená (20 C) hlavice otvírá ventil, topné těleso hřeje a teplota v místnosti se zvyšuje. Jakmile teplota v místnosti dosáhne požadovanou hodnotu o (nastavených 20 C), hlavice dá impuls k uzavírání ventilu. Ventil uzavírá, případně zcela uzavře, až do doby pokud teplota v místnosti opět nepoklesne a ventil nezačne znova otvírat. Touto činností je trvale udržována, uživatelem požadovaná, teplota místnosti s odchylkou nižší než 1 st. C. Vzhledem k setrvačnosti topných systémů je doba odezvy na změnu podmínek 20 - 30 minut. Částečné či úplné chladnutí topného tělesa není závadou , neboť rozhodujícím ukazatelem tepelné pohody je teplota v místnosti a ne momentální stav topného tělesa. Zvláště ve starších objektech, kdy výkony instalovaných topných těles jsou mnohdy podstatně vyšší než tepelné ztráty místnosti, je zchladnutí části topných těles zcela běžným jevem. Zasouvací "klips" umožňuje zajištění maxima nastavené hodnoty např. proti nežádoucí manipulaci dětí. Z regulační funkce termostatické hlavice vyplývají i základní zásady používání termostatických ventilů: a. Nezakrývat termostatické hlavice na tělesech např. závěsy, zakrytím tělesa atp. Při zakrytí snímá hlavice vyšší teplotu (jako teplotu místnosti), ventil zavírá a dochází k nedotápění. b. Při otevření okna (větrání) nastavit, na dobu otevření okna, hlavici na *. Pokud k tomu nedojde hlavice snímá teplotu studeného vzduchu z venku, ventil se naplno otevře a těleso zbytečně naplno topí. c. Teplotu v jednotlivých místnostech volit dle potřeby a využití místnosti. o d. Regulaci teploty provádět, dle potřeby, v rozmezí 16 až 23 C.

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů, tj. 1 x kotel na pelety (celkový výkon cca 35 kW), nový kombi rozdělovač a sběrač, oběhová čerpadla s elektronickou regulací otáček, ekvitermní programovatelná regulace na všech topných větvích, deskové radiátory s TRV, veškeré rozvody s tepelnou izolací, expanzní nádoba aj. Cena vše včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Tabulka č. 77: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 5 Objekt

Popis úpravy

ZŚ Integra - opatření č. 5 Celkem Cena celkem s 19% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem s 19% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 60 %)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Celkem Kč 231 000,0 231 000,0 274 890,0 109 956,0



- 143 -

Opatření č. 6 Instalace solárního systému na ohřev TV pro potřeby budovy . Solární systémy jsou kombinovatelné s jinými zdroji tepla v tomto případě s doplňkovým tepelným zdrojem (el. energie). U solárních systémů se jedná o využití sluneční energie, kdy v letních měsících od května do srpna stačí solární energií pokrýt dost velkou část ohřevu TV. To znatelně snižuje spotřebu tepla (v porovnání se stávajícím ohřevem TV) a snižuje zatížení životního prostředí.

Solární systém ohřevu TV

Vlastní energetický zdroje 2

Pro ohřev TV zpracovatel energetického auditu zvolil solární systém s aktivní plochou kolektoru cca 18 m . Jedná se o solární systém s vakuovými trubkovými kolektory s optickou účinností 84% a s vysoce účinnou sol-titanovou povrchovou úpravou s možností upevnění na vodorovnou i sedlovou střechu. Kolektory musí být umístěny tak, aby o byly natočeny na jih a pod úhlem cca 60 (neplatí u sedlové střechy). Využití solárního systému počítá zpracovatel ve výši cca 40 % z celkového odběru tepla na ohřev TV pro školní kuchyň a sociální prostory (plynový ohřívač TV). Solární ohřev TV bude napojen na současný systém TV. v I. N. P. bude instalován jeden bivalentní zásobníkový ohřívač TV o celkovém objemu cca 1200l s pl. dohřevem.

Energetické vstupy a výstupy Tepelná bilance zdroje je zpracována v následující tabulce. Tabulka č. 78: Parametry pro návrh solárního systému stupeň solárního pokrytí (%) 40 počet kolektorů využití solárního systému (%) 50 korekční faktor 1,13 orientace objektu 2 aktivní plocha kolektorů (m ) 18 zástavba stínění 3 množství TV za rok (m /rok) 126 2 množství slunečního záření (kWh/m rok)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

ks 2 m

9 18

JZ zástavba pohoří+stromy 1000



- 144 -

Celkové investiční náklady tzn. kompletní dodávka materiálu (kolektory, zásobníky s pl. dohřevem, regulace, rozvody, armatury, náplň, montáž, zaškolení, revize atd.) jsou uvedeny v tabulce. Tabulka č. 79: Investiční náklady na solární systém Specifikace Dodávka solárního systému na klíč včetně montáže a zásobníku a rozvodů Celkové náklady s DPH 19 %

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Počet m

Cena (Kč/ m )

Cena celkem (Kč)

18

38 000,0

689 542,9

2

2

820 556,1



- 145 -

Opatření č. 7 V současné době se pro výstavbu FVE používají nejčastěji křemíkové FV moduly monokrystalické a polykrystalické. 1) Monokrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z jediného krystalu s pravidelnou krystalickou mřížkou, účinnost výroby EE je cca 14 – 18 %. Vhodné pro natáčecí aplikace. 2) Polykrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z mnoha různě orientovaných krystalů, účinnost výroby EE je cca 13 – 16 %. Vhodné pro statické aplikace. Základní technické parametry, které jsou uváděny výrobci u FV modulů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 80: Technické parametry polykrystalického a monokrystalického FV modulu (příklad) Technické parametry FV modulů Druh polykrystalický Si monokrystalický Si Počet jedn. modulů 48 48 Rozměr jedn. modulů (mm) 155,5 x 155,5 155,5 x 155,5 Rozměr celkem (mm) 1 318 x 994 x 46 1 318 x 994 x 46 Hmotnost (kg) 16 16 Účinnost (%) 12,4 14,1 Jmenovitý výkon (W) 162,0 175,8 Zkratový proud (A) 7,92 8,54 Napětí při max. výkonu (V) 23 24 Napětí naprázdno (V) 28,4 30,2 * parametry při osvícení 1000 W/m2 a teplotě FV článků 25 oC

Výkon FV modulu. Výkon solárního modulu se vypočítá jako součin proudu a napětí. Součin je možno interpretovat jako obdélníkovou plochu pod charakteristikou solárního modulu vymezenou pracovním bodem. Na následujícím obrázku jsou šrafováním vyznačeny tři zřetelně odlišné plochy výkonu. V mnoha případech je pracovní napětí solárního modulu stanoveno například připojeným akumulátorem nebo střídačem napětí. Při daném pracovním napětí je možno výsledný proud a tím výkon modulu zjistit pomocí křivky charakteristiky. Pro každý solární článek existuje pracovní bod na charakteristice, v němž výkon dosahuje maxima. Tento bod se označuje jako "Maximum Power Point"(anglicky: bod maximální o výkonu), zkráceně "MPP". Typické solární moduly o velikosti 10 x 10 cm, popřípadě 15 x 15 cm vytvářejí při MPP proudy 3 A, popřípadě 6 A a dosahují tím maximálního výkonu 1,5 W, popřípadě 3 W. V bodě režimu nakrátko i v bodě naprázdno neodevzdává solární článek žádný výkon (součin proudu a'napětí). Střídače jsou elektronické přístroje převádějící stejnosměrné napětí na střídavé pomocí řízených polovodivých prvků, toto střídavé napětí může být následně transformováno na požadovanou výstupní hodnotu pomocí transformátorů. Podle konstrukčního provedení existuje celá řada různých typů střídačů. Střídače pro paralelní provoz se sítí pracují s systémech napojených na distribuční rozvodnou síť nebo v domácích (oddělených) sítích s více střídači. Jejich výstupní napětí odpovídá napětí sítě a je synchronní se síťovým kmitočtem, vyrábí se v provedení jednofázovém i třífázovém. Z bezpečnostních důvodů musí tyto střídače neustále sledovat napětí v síti a při jeho výpadku musí ihned ukončit napájení sítě. V systémech přímo napojených na distribuční síť se zpravidla nepoužívají další akumulátory energie a veškerý solární proud se mění přímo na střídavý, pro volbu vhodného střídače je rozhodující především

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 146 -

jmenovitý výkon připojených FV modulů a velikost výstupního napětí těchto modulů. Každý střídač je charakterizován svými základními vlastnostmi: Výkon střídače udává maximální přenášený výkon, tj. výkon který je schopen transformovat ze vstupní stejnosměrné strany na výstupní. bez jeho výrazného omezení. Střídače spojené s distribuční sítí mají maximální výkon od 100 W do 5 kW. Vstupní napětí je u střídačů spojených se sítí jde o napětí až několik set voltů, aby se snížily ztráty způsobené sériovým odporem vedení. Výstupní napětí je u střídačů spojených se sítí je definováno síťovým napětím. Účinnost střídačů (tj. poměr výstupního výkonu ku vstupnímu) se dnes pohybuje okolo 90-98 % a závisí na tom, ve které části pracovního rozsahu měnič pracuje . Dobrá účinnost i při malém vytížení má velký význam, neboť solární systémy vlivem proměnlivosti výkonu dopadajícího záření většinu provozní doby pracují v oblasti malého či středního vytížení. Proto se u střídačů v Evropě zjišťuje takzvaná evropská účinnost, která se z účinností při 5, 10, 20 ,30 ,50 a 100 procentech jmenovitého výkonu vypočítává jako vážený průměr odpovídající poměrům slunečního ozáření ve střední Evropě. Tato účinnost pak udává střední účinnost v ročním průměru, kterou střídač dosahuje ve středoevropských fotovoltaických instalacích. •

Propojení a rozvody mezi FV moduly - protože typické solární FV systémy jsou nízkonapěťové a pracují s poměrně velkými proudy (stejnosměrný proud), je třeba, pro zajištění malých ztrát a tím dobré účinnosti, dostatečně dimenzovat propojovací vodiče. Zásadně se používají jen vodiče měděné. Při instalaci systému musí být dodrženy montážní pokyny a dimenzování průřezu vodičů. Především je nutno zajistit nízké odpory vodičů a nízké přechodové odpory konektorů s připojenými vodiči. Při montáži nesmí dojít k záměně výstupů a přepólování vodičů.

•

El. rozvody včetně napojení na rozvodnou síť nn – výstup z FVE (230/400V 50 Hz) je možné napojit pomocí měděného kabelu vedeného v zemi, nebo vzduchem (na sloupech), na současnou trojfázovou přípojku nn (230/400V 50 Hz).

Celkové investiční náklady jsou uvedeny v tabulce. Je uvažováno s instalací polykrystalických fotovoltaických panelů na plochou střechu budovy. Tabulka č. 81: Investiční náklady na instalaci FVE Instalovaný Investice na instalovaný výkon (kW) výkon (Kč/kWh) Dodávka FVE včetně montáže Celkové náklady s DPH 19%

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

62,0

105 000,0

Cena celkem (Kč) 6 507 200,0 7 743 568,0



- 147 -

Opatření č. 8 Energetický management

Výchova energeticky uvědomělému chování. Návrh předpokládá provádění osvěty v oblasti úspor energie v jednotlivých objektech formou letáků s uvedením obecných pravidel pro energeticky uvědomělé chování.Ty by měly být vyvěšovány ve společných prostorech a průběžně aktualizovány. Uvádíme obecná pravidla pro energetické úspory uvědomělým chováním :

V oblasti vytápění : -

Není nutné se snažit udržovat ve všech prostorech stejnou teplotu, ale je potřeba regulovat teplotu v jednotlivých prostorech podle jejich účelu a potřeby. Každý stupeň, o který se podaří snížit teplotu v místnosti znamená až 6% úspor nákladů na vytápění. Průměrné doporučované teploty ve vytápěných místnostech.

dílny Chodby Učebny, kanceláře Koupelna, sprchy WC

18 0C 15 0C 20 0C 24 0C 15 0C

Po instalaci termostatických ventilů je umožněno provádět automatickou regulaci teploty v místnosti. Radiátorový ventil s termostatickou hlavicí prostřednictvím teplotního čidla automaticky ztlumí průtok teplé vody v době oslunění místnosti okny nebo při působení jiných vnitřních tepel. zdrojů (např. osvětlení, elektrospotřebiče, pobyt lidí atd. ). -

Meziokenní žaluzie lamelové – žaluzie, u kterých jsou lamely sklopeny ven, uspoří hlavně zimním období, kdy je snížení hodnoty „k“ o cca 17,5% ( podklady státní zkušebny ve Zlíně ). Kde jsou žaluzie dodržovat při opuštění místnosti doporučení pro zimní období, aby lamely byly sklopeny ven, pro letní období pak sklopení dovnitř.

-

Záclona není jen dekorace. Záclona nebo závěs vypadá pěkně, zakrývá-li však radiátor brání šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, která usměrňuje proudění teplo do místnosti. Je vhodné zatahovat závěsy před dlouhodobějším odchodem. Prostory je potřeba větrat tak, aby ztráty tepla byly co nejmenší. Částečně pootevřené okno nebo větrací okénko je nesprávným větráním a plýtváním, proto je třeba větrat krátce a důkladně. Energeticky úsporné je nárazové větrání, vypneme topení a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teploty větráme v zimě zpravidla dvakrát denně po dobu 5 minut každou místnost. Čím je chladněji, tím kratší doba větrání, protože výměna vzduchu proběhne rychleji.

-

-

Za otopná tělesa je vhodné umístit Al fólii nalepenou na stěnu, která snižuje pronikání tepla přes stěnu a odráží teplo do místnosti.

-

Minimalizace vytápěných prostor.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 148 -

V oblasti užitkové vody ( uvědomělé zacházení s užitkovou vodou teplou i studenou )

Pasivní opatření zahrnují snížení spotřeby vody uživatelem a jedná se např. o: -

Neomývejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dřezu mycím prostředkem, a pak jej krátce opláchněte vodou.

-

Opravte kapající kohoutky. Slabě kapající kohoutek z kterého ukápne 10 kapek za minutu představuje za měsíc cca 170l vody.

Technická opatření směřují do oblasti použitých armatur a zařizovacích předmětů: a) Armatury s provzdušňovačem vody (perlátor)- u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové množství. b) Jednopákové baterie – doba nastavení požadované teploty vody je u jednopákových baterií přibližně o 6 s kratší než u baterií kohoutkových. Jejich výhodou je snadné nastavení teploty a průtoku vody a možnost jednoduchého přerušení průtoku vody s již namíchanou teplotou.V porovnání s klasickými míchacími bateriemi uspoří jednopákové baterie cca 20% vody. c) Termostatické baterie – pracuje na bázi tepelné roztažnosti čidla. Roztažením nebo smrštěním tohoto prvku lze přesně nastavit požadovanou teplotu vody. Termální prvek reaguje jak na změnu teploty, tak i na změnu tlaku vstupní vody a požadovanou teplotu výstupní vody nastaví během 2 s .Teplotu lze regulovat 0 v rozsahu 20 až 50 C. d) Samouzávěrové baterie – se dodávají ve dvou variantách – pod předem smíšenou vodu nebo s možností regulace teploty vody. Varianty s možností regulace teploty jsou vybaveny mechanickým omezovačem teploty, který vylučuje možnost opaření. Při instalaci se nastaví požadovaná doba průtoku podle druhu baterie od 5 do 45s. Samouzávěrové baterie mohou být vybaveny úspornou STOP funkcí. Po stlačení ovládání teče voda po nastavenou dobu, opětovným stlačením před uplynutím této doby lze proud vody zastavit. Baterie Spotřeba na jedno umytí (l) Úspora (%)

kohoutková

jednopáková

samozávěrná

senz.ovládání

4

3

2

1,2

-

25

50

75

e) Úsporná sprchová hlavice se stop ventilem místo běžné používané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody při sprchování je omezení průtoku, které ovšem není na úkor kvality oplachu. f)

Stávající nádržkové splachovače jsou s obsahem 10 litrů. Moderní nové výrobky mají možnost dvojího spláchnutí – malé spláchnutí cca 6 litrů a velké splachování 8 až 10 litrů podle typu výrobku. Použitím nádržek se zabudovaným dvojím spláchnutím lze ušetřit cca 30% vody.

g) Namontování plovákové splachovací nádržky WC úsporné závaží „ SKRBLÍK „, které umožní regulovat podle potřeby množství vody vytékající z nádržky při splachování. V okamžiku uvolnění síly působící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavře odtok vody.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 149 -

V oblasti spotřeby el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání el. sporáku. a) b) c) d) e) f)

dno nádoby na vaření má mít stejný průměr jako plotýnka a má být rovné při vaření a ohřívání je potřeba mít na nádobách pokličky – úspora minim. 50% využívat při vaření zbytkové teplo plotny před koncem vaření nezahřívat plotny bez nádob ohřívat jen tolik vody, kolik skutečně je potřeba pro vaření potravin s delší dobou varu je potřeba používat tlakový hrnec – úspora až 50%

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání kombinované chladničky s mrazničkou a) b) c) d) e) f)

spotřeba u nejúspornějších typů nepřesahuje 350 kWh/rok zvolit si tak velkou chladničku a mrazničku, aby její prostor byl využíván alespoň na 70% umístit chladničku a mrazničku na suchém a chladnějším místě ( ne u radiátorů ) pravidelně odstraňovat námrazu, protože její vrstva může zvýšit spotřebu elektřiny až o 75% 0 0 0 teplotu v chladničce stačí udržovat na +5 C a v mrazničce na – 18 C. Snížením teploty o 1 C zvyšujete spotřebu energie o cca 6% udržovat v chladničce a mrazničce přehledné uspořádání potravin – nebudete muset mít dlouho otevřené dveře ledničky a nebudete tedy zbytečně plýtvat energií.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání automatické pračky. a) Spotřeba el. energie je u nejúspornějších praček na 5 kg prádla maximálně 0,94 kWh a spotřeba vody 48 litrů. Automatické pračky střední kategorie mají spotřebu el. energie na 5 kg prádla od 1,1 kWh do 1,3 kWh při spotřebě vody od 65 litrů do 85 litrů. b) Hlavní zásadou energeticky úsporného provozu pračky je využívání její plné kapacity. c) Energetická náročnost je závislá především na typu pračky a dále na tom jakými programy je pračka vybavena (např. úsporné programy ). d) Spotřebu el. energie je možné snížit také použitím vhodného pracího prášku, který nám umožňuje snížení 0 0 teploty prací lázně např. z 90 C na 60 C při zachované prací schopnosti. Účinné prášky však někdy poškozují 0 prané prádlo. Prádlo je vhodné roztřídit tak, abychom mohli prát při nejnižší teplotě. Snížením teploty z 90 C na 0 60 C se sníží spotřeba energie asi o 25%. e) Výše počtu otáček pro odstřeďování má mimo dalšího vybavení vliv na výši ceny automatických praček. Pro dobré odstředění postačuje již 500 otáček za minutu. f) Sušičky prádla jsou velmi náročné na spotřebu el. a měli bychom je využívat minimálně. Nebo pouze pro řádně vyždímané prádlo. Můžeme uspořit až 25% el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání myčky nádobí a) Myčky nádobí mají oproti ručnímu mytí nádobí výrazně nižší spotřebu energie ( cca o 50% ). Nádobí v myčce musí být ovšem dobře naskládáno a myčka se musí spouštět vždy plná. b) Myčka šetří nejen vodu a el. energii, ale také drahocenný čas . Pokud denně v průměru věnujeme půl hodiny času na ruční mytí nádobí, můžeme používáním myčky uspořit za rok sem a půl dne volného času. c) Myčku šíře 60 cm je možno považovat za úspornou, pokud se její spotřeba vody pohybuje okolo 20 l a spotřeba el. energie okolo 1,6 kWh na jeden mycí cyklus. Při úsporném programu se tyto hodnoty snižují na 15 litrů a na 0,9 kWh. Nejúspornější typy myček šíře 60 cm pro 12 jídelních souprav mají spotřebu el. energie 1 kWh a spotřebu vody 17 litrů na jeden mycí cyklus. d) Na spotřebě el. energie se podílí největším dílem odporové el. těleso, které slouží k ohřevu mycí vody. 0 0 Úspornější myčky mají možnost navolit různé teploty vody ( od 45 C do 75 C ) a umožní nám tak snížit spotřebu el. energie. Další možnost úspory el. energie mají myčky, které lze připojit dle pokynů výrobce na přívod teplé vody. Úspora el. energie je u takové myčky 50% a více.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 150 -

e) Analýzy nákladů na provoz myčky za dobu její životnosti ukazují, že náklady na vodu tvoří jen asi 10% z nákladů na el. energii. Myčky ve vyšší třídě energetické účinnosti mají zpravidla podprůměrnou spotřebu vody.

Osvětlení

a)

Je třeba se zaměřit na to, aby osvětlení bylo energeticky a ekonomicky úsporné. Energetickou spotřebu el. osvětlení můžeme ovlivnit zejména volbou vhodných světelných zdrojů, konstrukcí a materiálem svítidel, způsobem osvětlení a regulace osvětlení. Nejznámější, nejrozšířenější, ale nejméně energeticky hospodárné jsou klasické žárovky. U nich se přemění na světlo pouze 4 % spotřebované el. energie a zbytek je přeměněn na ztrátové teplo. Životnost žárovek je cca 1000 provozních hodin. Dalším často využívaným světelným zdrojem jsou klasické lineární zářivky, jejichž nezbytnou součástí je zapalovací zařízení (tzv. předřadník), které se skládá z tlumivky, startéru a kompenzačního a odrušovacího kondenzátoru. Technicky dokonalejší je elektronický předřadník, který má v porovnání s klasickým předřadníkem o 8 až 10 W nižší příkon (u lineárních zářivek) a umožňuje nám zároveň prodloužit životnost zářivky a zvýšit účinnost asi na 10%. Kompaktní zářivky jsou asi pětkrát účinnější než žárovky a uspoří 80% el. energie při stejné hladině osvětlení. Tato životnost kompaktních zářivek (cca 8000 hodin) je oproti žárovce vyšší.

b)

Ovládání osvětlovacích soustav může nejen zvýšit komfort uživatelů, ale může mít také vliv na spotřebu el. energie na osvětlení. Většina lidí si rozsvítí umělé osvětlení, aby měla dostatek světla pro svoji činnost, ale málo kdo osvětlení vypne, když je již nepotřebuje.Z tohoto důvodu se v praxi stále častěji využívá automatické spínání osvětlení pomocí fotočidel (v závislosti na hladině denního osvětlení) a pomocí pohybových čidel (podle pohybu osob v osvětlovaném prostoru). Osvětlení je pak v provozu pouze, když je potřeba, ale pokud svítí, tak naplno. Podle některých údajů je možné využitím kombinace fotočidel a pohybových čidel snížit energetickou náročnost osvětlovacích soustav o 40 až 60%. Další možností je spojení uvedeného automatického spínání osvětlení se stmíváním. Tímto způsobem je pak možno náklady na el. energii snížit až o 70% .

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 151 -

ENERGETICKÝ MANAGEMENT Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu tzv. ET-diagram. Na horizontální osu tohoto diagramu se vynáší hodnoty průměrné venkovní teploty za týden , na vertikální osu hodnota spotřeby energie (teplo, el. energie nebo jejich součet), která se naměřila v období stejného týdne (GJ/týden, resp. kWh/týden). Každý záznam naměřených hodnot je reprezentovaný bodem – průsečíkem přímek procházejících vynesenými hodnotami el. energie a tepla za časový interval. Čára proložená těmito naměřenými hodnotami se nazývá ET-křivka. Spotřeba energie se při snižování venkovní teploty zvyšuje (čím je venku nižší teplota, tím je vyšší tepelná ztráta). Když se venkovní teplota začne zvyšovat (jaro, léto), spotřeba energie bude klesat, dokud nedosáhne nejnižší hodnotu. Nejnižší hodnota je konstantní, protože nezávisí na venkovní teplotě. Vyjadřuje spotřebu energie v důsledku provozu technických zařízení v budově). Tuto ET-křivku je nejlépe vytvořit pomocí počítače. Křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba energie v závislosti na venkovní teplotě při správných provozních podmínkách. Takto stanovenou ET-křivku ohraničíme horní a dolní hranicí-limitem. Normální odchylky zapříčiněné nepravidelnostmi ve využívání předmětu energ. auditu, v působení slunečního záření a větru se nachází v těchto hranicích. Bod který je mimo určený limitní interval by měl být analyzován a mělo by být (v praxi) vysledována jeho příčina. Způsob uplatnění systému energetického managementu v předmětu auditu, který je založen na metodologii ET-křivky, předpokládáme v těchto krocích : 1) zaznamenávání týdenních hodnot z měřičů spotřeby energie 2) zaznamenávání průměrné týdenní venkovní teploty ve stejné období 3) vynesení takto získaných hodnot do ET-grafu, aby se určila ET-křivka V prvním období doporučujeme vytvořit ET-graf tepla a el. energie samostatně. V případě takto zjištěných odchylek od ET-křivky je nevyhnutelné najít příčinu a odstranit ji. Energetický management je pak možno provádět pro více objektů napojených na jeden zdroj tepla. Tento energetický management je potřeba v budoucnu provádět nepřetržitě. Bylo prokázáno vyhodnocením mnoha projektů, že po jednom až dvou letech spotřeba energií začne znovu stoupat. Tyto okolnosti obvykle zapříčiňují provozní chyby.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 152 -

Příloha č. 5 Metodika Úspory nákladů na energii, vyplívající z upravené energetické bilance, je nutno doplnit a korigovat o změny dalších provozních nákladů, jako např. mzdy, servis, vlastní údržba, opravy apod. Tím se stanoví roční výnos Cash-Flow energeticky úsporného projektu. Obvykle je uvažován v současné cenové úrovni, tj. v době zpracování EA. Pro investiční opatření navržená v EA se stanoví: 1. Prostá doba návratnosti investice, doba splácení Ts: Ts = IN/CF kde :

IN CF

investiční výdaje projektu roční přínosy projektu (Cash-Flow, změna peněžních toků po realizaci projektu).

2. Reálná doba návratnosti, doba splácení investice při uvažování diskontní sazby Tsd se vypočte z podmínky : Tsd -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 T=1 kde:

CFt r -t (1+r)

roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu) diskont odúročitel

Reálná doba návratnosti udává, ve kterém roce převáží tvorba finančních zdrojů nad jejich čerpáním. 3. Čistá současná hodnota (NPV)

kde:

Tž -t NPV =Σ CFt . (1+r) – IN T=1 Tž doba životnosti (hodnocení) projektu

4. Vnitřní výnosové procento (IRR) Tž -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 platí: IRR = r T=1 Jedná se o hodnotu úrokové míry použité pro diskontování, která za dobu porovnání dává nulovou hodnotu diskontovaného Cash-Flow. Charakterizuje čistou výnosnost vložených prostředků. Do níže uvedené tabulky jsou zaneseny ekonomické ukazatele vzniklé realizací jednotlivých opatření a variant řešení. Při výpočtu ekonomických ukazatelů se vycházelo z následujících výstupních parametrů: 1. 2. 3. 4.

doba realizace od října do března 2008 hodnocené období od března 2009 do doby životnosti meziroční nárůst nákladů a příjmů o 2,0% nominální diskontní sazba po celé hodnocené období 7% o rn = (1+ rr ) . (1+i) – 1 = 4% o rn – nominální diskont o rr – reálný diskont (1%)

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 153 -

o i – inflace (1,5%) 5. odpisové sazby dle zákona č.586/1992 Sb. vlastní financování (pro obchodní organizace), odpisové sazby dle metodických pokynů vydávaných příslušným orgánem (pro rozpočtové a příspěvkové organizace) 6. daň z příjmů 24% (mimo příspěvkové a rozpočtové organizace)

Graf č.19: Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant

Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant Cash Flow (Kč/rok), investice ( Kč)

12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000

cash flow

2 000 000

investice

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

Varianta č.2

Varianta č.1

Opatření č.8

Opatření č.7

Opatření č.6

Opatření č.5

Opatření č.4

Opatření č.3

Opatření č.2

Opatření č.1

0



- 154 -

Příloha č. 6

EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKĚHO AUDITU Předmět EA

Energetický audit budovy „Základní školy Integra ve Vsetíně “

Adresa

Základní školy Integra ve Vsetíně“, Rybníky

č. p. 1628, 755 01 Vsetín

Zadavatel EA

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.,

Zástupce

Adresa zadav. Telefon

Charakteristika předmětu EA

Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín Fax 571 811 801 E-mail [email protected] 571 811 800 Areál Základní školy Integra ve Vsetíně (dále jen ZŚ Integra) – je součástí místního sídliště Rybníky, které se nachází jihozápadním směrem od centra města Vsetína. V celém areálu ZŠ Integra se nachází celkem tři samostatné objekty. Objekt A, B a C, které všechny dříve sloužily jako mateřská škola a jesle. Výstavba budov probíhala v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech. Všechny objekty tohoto areálu jsou situovány mezi dvěma ulicemi, tj. na severní straně ulicí Benátky a na jižní straně ulicí Pod Žamboškou. Terén na kterém budova stojí, je rovinatý. ZŠ Integra ( rok založení 1992) je soukromou základní devítiletou školou pro společné vzdělávání dětí zdravých a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Počet vytápěných budov : 5 Rok výstavby : čtyřicátá, šedesátá a sedmdesátá léta Vytápění : CZT + kotelna na tuhá paliva Ohřev TV : plynový zásobníkový ohřívač, el. zásobníkové ohřívače Rekonstrukce: r. 2000 (budova B) stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce všech budov nejsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, stávající skladba stropních konstrukcí pod půdou (budova C) nemá dodatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, stávající skladba jednoplášťových střešních konstrukcí (budova A1-A3 a B) nemá žádnou nebo nedodatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, většina stávající podlahových konstrukcí v areálu ZŠ Integra na terénu nemají dodatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla, stávající okna ve všech objektech jsou původní dvojitá a zdvojená dřevěná okna s vysokým součinitelem prostupu tepla Up většinou v nevyhovujícím technickém stavu, prosklené plochy a vstupní dveře v objektu A1-A3 (včetně spojovacích chodeb) jsou také původní v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up, ostatní vstupní dveře v objektech jsou původní dřevěné prosklené s vysokým součinitelem prostupu tepla Up, meziokenní vložky v objektu A1 – A3 jsou bez dostatečného zateplení v nevyhovujícím technickém stavu, průměrný součinitel prostupu tepla všech objektů v areálu ZŠ Integra je nevyhovující vytápění budov A1-A3 a B je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT), v obou objektech jsou provozovány tlakově závislé předávací stanice tepla, vytápění budovy C je centrální pomocí kotelny na tuhá paliva umístěné v budově, kotel na tuhá paliva je za hranicí své životnosti s nízkou účinností výroby tepla, rozvody topné vody ve všech 0 objektech jsou s tepelným spádem 90/70 C a jen v budově B byla provedena výměna původních otopných těles za nová článková litinová, tepelná izolace na hlavních i vedlejších rozvodech topné vody většinou chybí a to včetně armatur jak v předávacích stanicích tepla tak i v kotelně na tuhá paliva, otopná tělesa v budovách A1-A3 a B jsou včetně TR ventilů, v budově C jsou otopná tělesa bez TRV, regulace teploty vody na hlavní topné větvi v předávacích stanicích tepla (PST) je prováděna automaticky dálkově přes dispečink v objektu A1-A3 s možností další regulace na místě, regulace teploty na jednotlivých topných větvích je možná pouze ruční pomocí obsluhy, teplota v jednotlivých místnostech budov A1-A3 a B, je regulována jen pomocí TRV, teplota v budově C je regulována jen ručně pomocí obsluhy, při nízkých teplotách nedochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky vyvážená, v době zpracování EA nebyla budova C vytápěna nepřetržitě, v období mimo provoz je budova nevytápěná v budově A1-A2 je prováděn částečně centrální ohřev TV v plynovém zásobníkovém ohřívači a částečně lokální ohřev pomocí el. zásobníkových ohřívačů, TV z plynového ohřívače TV je rozváděna po objektu cirkulačním čerpadlem s časovým spínačem, v ostatních částech areálu ZŠ Integra, tj v budově A3, B a C je prováděn lokální ohřev pomocí el. zásobníkových ohřívačů, regulace ohřevu TV je prováděna u všech druhů ohřevu TV pomocí termostatu, útlum mimo provoz budovy je prováděn, rozvody TV jsou bez dostatečné tepelné izolace, u spotřebičů TV (umyvadla, sprchy) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie, v budově C jsou po rekonstrukci jen pákové vodovodní baterie v budovách jsou z větší části původní i nová zářivková svítidla bez elektronického zapalování a původní žárovková svítidla (v některých případech s výbojkou), osvětlenost jednotlivých prostor většinou splňuje požadavky ČSN, soustava není předimenzovaná, osvětlované prostory jsou většinou čisté (zdi, podlahy, stropy), nová i původní svítidla jsou převážně jen mírně z vnitřní strany znečištěná v budovách je větrání přirozené, ve školní kuchyni je provedena nucená ventilace pro odvod odpadního vzduchu původní VZT jednotkou, nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz školní kuchyně (převážná část el.

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 155 -

spotřebičů je nová), osvětlení a provoz keramické pece (po výměně), v areálu je pět fakturačních elektroměrů, sazby pro odběr el. energie jsou pro současný stav většinou správně zvolené, pouze jedna sazba pro objekt A1-A3 je chybně zvolená Instal. tep. výkon (MW) Instal. el. výkon (MW) Vlastní energetický zdroj 0,052 Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Teplo

El.energie

Zemní plyn Spotřeba paliv a energie (GJ/r) Spotřebič energie Otopná soustava Kotelna TP Technologie školní kuchyně Ohřev TV Osvětlení Energeticky úsporný projekt Stručný popis doporučené varianty

Investiční náklady (tis. Kč)

-

Nákup (GJ/r)

1 058

Prodej (GJ/r)

-

Nákup (kWh/r)

50 449

Prodej (kWh /r)

-

Nákup (tis.m3/r)

2,4

Prodej (tis.m3/r)

z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r)

1 440 Příkon (tep. ztráta) (kW) 308 kW 25 kW 63 kW 27 kW 43 kW

Spotřeba energie (GJ/r, kWh/r)

Nositel energie o

1 058 GJ/rok 118 GJ/rok 54 GJ/rok 82 GJ/rok 65 GJ/rok

CZT - horká voda 110/90 C Koks + brikety dř. 3 PEN 230/400V 50 Hz Zemní plyn 3 PEN 230/400V 50 Hz

souhrn opatření spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3), zateplení podlahové konstrukce (opatření č. 4) a modernizace kotelny na tuhá paliva včetně rekonstrukce otopné soustavy (opatření č. 5). 9 941

z toho technologie (tis. Kč)

před realizací projektu

Konečná spotřeba paliv a energie

-

energie (GJ/r) 1 689

Potenciál energetických úspor

110 po realizaci projektu

náklady (tis. Kč/r)

energie (GJ/r)

957

503

GJ/r

náklady (tis. Kč/r) 307

MWh/r

1 187

330 Environmentální přínosy

Znečišťující látka

Výchozí stav (t/r)

Stav po realizaci (t/r)

Rozdíl (t/r)

SO2

0,26171

0,13558

0,1261

CO

0,66730

0,17918

0,4881

CO2

179,28016

85,19698

94,0832

NOx

0,17232

0,09890

0,0734

CxHy

0,13038

0,03190

0,0985

Tuhé látky

0,17681

0,05747

0,1193

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679



- 156 -

Ekonomická efektivnost Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky) Energetický auditor Podpis

Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

650 15 21

Ing. Karel Zubek

Doba hodnocení (roky) Diskont (%) NPV (tis. Kč) 7 080 IRR (%)

20,50 7 11

Č. osvědčení

627

Datum

15.10. 2009



Vsetín, září 2009 Tel. 777 238 679

- 157 -


ENERGETICKÝ AUDIT. Budovy Základní školy Integra ve Vsetíně

Recommend Documents