Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia
EKONOMICKÉ SVOBODY V ZEMÍCH EU Economic freedoms in countries of European Union Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Jitka Doleţalová
Barbora Močičková
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra ekonomie Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
MOČIČKOVÁ Barbora
Obor:
Evropská hospodářská, správní a kulturní studia
Název tématu:
EKONOMICKÉ SVOBODY V ZEMÍCH EU Economic freedoms in countries of European Union
Zásady pro vypracování Problémová oblast, cíl práce, postup a použité metody: Cíl práce: Cílem bakalářské práce bude provést srovnání tří členských zemí EU, které se pohybují na různých příčkách ţebříčku ekonomických svobod a vymezit klady a zápory jejich ekonomického prostředí. Na jejich hodnocení bude mimo jiné pohlíţeno v kontextu celosvětové ekonomické krize a schopností zemí se s ní vypořádat. Zkoumáno bude, zda se celosvětová krize projevila zhoršením ekonomických svobod ve vybraných zemích či nikoliv. První ze zvolených zemí bude Finsko. Finsko se jiţ řadu let stabilně objevuje v první dvacítce nelépe hodnocených zemí. Na opačné straně stojí Rumunsko, jehoţ hodnocení ekonomických svobod patří k nejslabším mezi zeměmi EU. Třetí porovnávanou zemí bude Česká republika. K analýze bude pouţit zejména index ekonomické svobody, který kaţdoročně vydává The Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street Journal. Struktura práce a použité metody: 1.Úvod 2.Teoretická část - systém sestavování ţebříčku The Heritage Foundation a alternativních ukazatelů. 3.Komparace tří vybraných zemí EU - Finsko, Česká republika, Rumunsko 4.Závěr 5.Seznam pouţitých zdrojů, grafů a tabulek V práci budou pouţity explanační obecně teoretické metody, tedy analýza, syntéza a komparace.
Rozsah grafických prací:
(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: Slaný, Antonín. Konkurenceschopnost české ekonomiky :(vývojové trendy). 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 375 s. ISBN 80-210-4157-9. Růst, stabilita a konkurenceschopnost :aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU. Edited by Anna Kadeřábková - Vojtěch Spěváček - Milan Ţák. Praha : Linde, 2003. 329 s. ISBN 80-86131-35-1. Růst, stabilita a konkurenceschopnost :aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU. Edited by Anna Kadeřábková - Vojtěch Spěváček - Milan Ţák. Praha : Linde, 2004. 383 s. ISBN 80-86131-49-1. Související webová stránka: 4. http://www.financninoviny.cz/zpravy/kdebyla-v-roce-2009-nejvyssi-ekonomicka-svoboda-/435454&id_seznam=5395 5. http://www.finance.cz/zpravy/finance/205333-nejvetsi-ekonomickasvoboda-hongkong-a-singapur-/
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Jitka Doležalová
Datum zadání bakalářské práce:
22. 11. 2010
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 22. 11. 2010
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora: Barbora Močičková Název bakalářské práce: Ekonomické svobody v zemích EU Název práce v angličtině: Economic freedoms in countries of EU Katedra: Ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jitka Doleţalová Rok obhajoby: 2011
Anotace Cílem bakalářské práce je srovnání čtyř členských zemí EU, které se pohybují na různých příčkách ţebříčku ekonomických svobod a vymezit klady a zápory jejich ekonomického prostředí. Zkoumáno bude, zda se celosvětová krize projevila zhoršením ekonomických svobod ve vybraných zemích či nikoliv. Zeměmi, které budou zkoumány v mé práci, jsou Bulharsko, Česká republika, Finsko a Španělsko. Kaţdá země prošla odlišným historickým vývojem a jsou ovlivňovány různými ukazateli. K analýze bude pouţit zejména index ekonomické svobody, který kaţdoročně vydává Fraser Institute a porovnání s indexem, které provádí The Heritage Foundation.
Annotation This Bachelors thesis is about comparision of economic freedoms in states of European union. They are on different positions and pros and cons will be defined. The influence of the economic crise will be determined. Countries which will be specified are Bulgaria, Czech republic, Finland and Spain. There are different historical and also current effets. I will use two institutes which publish the index of economic freedom – Fraser Institute and The Heritage Foundation.
Klíčová slova: Ekonomická svoboda, ekonomický růst, index ekonomické svobody
Keywords: Economic freedom, economic growth, index of economic freedom
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Ekonomické svobody v zemích EU vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jitky Doleţalové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 16.5.2011 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí Ing. Jitce Doleţalové za ochotu, cenné rady a odborné připomínky, které věnovala mé práci a přispěla tak k vypracování této bakalářské práce.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................................... 13 1 Ekonomická svoboda ......................................................................................................................... 15 1.1
Vymezení pojmu svoboda ..................................................................................................... 15
1.1.1
Negativní svoboda ......................................................................................................... 16
1.1.2
Pozitivní svoboda .............................................................................................................. 16
1.2 Ekonomická svoboda .................................................................................................................. 16 1.2.1 Ekonomická svoboda podle ekonomů .................................................................................. 17 1.2.2 Studie zabývající se souvislostí ekonomické svobody a ekonomického růstu ..................... 18 2
Indexy ekonomické svobody ......................................................................................................... 23 2.1 Fraser Institute ............................................................................................................................. 23 2.2 The Heritage Foundation ............................................................................................................. 24
3
Ekonomické svobody v zemích EU .............................................................................................. 27 3.1 Bulharsko .................................................................................................................................... 27 3.1.1
Index ekonomické svobody podle Fraser Institute ........................................................ 29
3.1.2
Index ekonomické svobody podle The Heritage Foundation ........................................ 33
3.2
Česká republika ..................................................................................................................... 36
3.2.1
Index ekonomické svobody podle Fraser Institute ........................................................ 37
3.2.2
Index ekonomické svobody v České republice podle The Heritage Foundation .......... 40
3.3
Finsko .................................................................................................................................... 42
3.3.1
Index ekonomické svobody ve Finsku podle Fraser Institute ....................................... 43
3.3.2
Index ekonomické svobody ve Finsku podle The Heritage Foundation ....................... 46
3.4
Španělsko .............................................................................................................................. 47
3.4.1
Index ekonomické svobody ve Španělsku podle Fraser Institute .................................. 49
3.4.2
Index ekonomické svobody ve Španělsku podle The Heritage Foundation .................. 53
Závěr...................................................................................................................................................... 55 Seznam pouţitých zdrojů ...................................................................................................................... 57
Seznam grafů ......................................................................................................................................... 59 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 61
Úvod Ekonomická svoboda v zemi je důleţitým ukazatelem toho, jaká je v zemi situace, a to jak ekonomická, tak i politická. Pomocí indexů ekonomické svobody zjistíme, jaká je například ekonomická výkonnost země, jaká je důvěra obyvatel v nestrannost a nezávislost soudů v zemi, jak moc je omezena moţnost podnikání v zemi a další. V první části mé práce se zaměřím na samotný pojem svoboda, co je svoboda, jak byla v průběhu let chápána a její vymezení na negativní a pozitivní svobodu. Dále zmíním náhled ekonoma Miltona Friedmana na ekonomickou svobodu, která souvisí s politickou svobodou. Názory na pozitivní vliv svobody k ekonomickému růstu, které říkají, ţe souvislost mezi ekonomickou svobodou a ekonomický růstem se odvíjí od toho, ţe pokud si lidé mohou svobodně volit kam budou směřovat své úsilí, aby byli co nejproduktivnější, tím více hodnot vytváří a následně se zvyšuje ekonomický růst. Vliv ekonomické svobody na různé faktory, jako třeba vzdělání a politický systém je zkoumán v mnoha studiích, ale jen několik se zabývá vlivem na ekonomický růst. Vybrala jsem si šest studií, které se zabývají právě touto kauzalitou. Ve druhé části práce se budu zabývat dvěma instituty, které kaţdoročně vydávají index ekonomické svobody - Fraser Institute a The Heritage Foundation. Uvedu kategorie, skrze které je následně vyhodnocena celková hodnota indexu ekonomické svobody. Oba indexy vyuţívají trochu jiné hodnocení kategorií. Fraser Institute pouţívá číselnou řadu od 0 do 10, hodnotí pět kategorií a jejich data jsou kaţdoročně vydávána od roku 1997. U některých států je moţné dohledat i výsledky z let předchozích v pětiletém intervalu, například z let 1980, 1985, 1990 a 1995. The Heritage Foundation uţívá číselnou řadu od 0 do 100, hodnotí deset kategorií, výsledky indexu ekonomické svobody jsou vydávány od roku 1995, přičemţ uţ známe i výsledky z letošního roku. Rozdíl v kategoriích, které hodnotí oba indexy je minimální. Fraser Institute má pouze pět kategorií, na rozdíl od The Heritage Foundation, kde je deset kategorií, ale první z institutů má ještě další podkategorie, které pokrývají právě ty kategorie, které hodnotí The Heritage Foundation. Pro porovnání ekonomické svobody v zemích Evropské unie jsem si vybrala čtyři státy – Bulharsko, Finsko, Českou republiku a Španělsko. Tyto státy se vyvíjely z různých pozic na ţebříčku ekonomických svobod a v průběhu let dosahovaly různých výsledků. V průběhu 13
zpracování bakalářské práce došlo k malé změně ve výběru států. Vzhledem k tomu, ţe Bulharsko a Rumunsko jsou si velmi podobné státy, a u Bulharska byla uvedená delší časová řada v indexech ekonomické svobody, pro práci jsem si vybrala jako první zemi Bulharsko. Nakonec bylo také vhodné přidat ještě jednu zemi ze západní Evropy, aby byla komparace znatelnější. Pro tento účel jsem vybrala Španělsko, které v minulosti nepatřilo mezi země východního bloku a hodnoty indexu ekonomické svobody byly výrazně vyšší neţ pro zbývající státy. Časová řada je pro kaţdý index jiná. Fraser Institute uvádí výsledky indexu od roku 1997 do roku 2008. The Heritage Foundation zveřejňuje výsledky od roku 1995 aktuálně, pro rok 2011 jiţ tedy výsledky indexu ekonomické svobody známe. Proto kaţdý stát nejprve uvedu tím, jaká je jeho ekonomická situace pomocí makroekonomických ukazatelů. Cílem této práce je zaměření se na zkoumání konkrétních změn v indexu. Pomocí analýzy zjistím, čím byly tyto změny způsobeny, tedy které kategorie se zlepšily či zhoršily. Uvedu, jaké jsou silné a slabé stránky kaţdé země a zda se hospodářská krize v roce 2008 podílela na sníţení indexu ekonomické svobody v zemích. Metodou syntézy určím, za ekonomická svoboda v zemích souvisí s ekonomickým růstem. V závěru práce bude následovat komparace těchto čtyř států. Který ze států zaznamenal největší postup v ţebříčku ekonomických svobod a čím to bylo způsobeno.
14
1 Ekonomická svoboda V první kapitole se budu zabývat pojmem ekonomická svoboda, kterým se zabývali filozofové jiţ od 17.století. Co ekonomická svoboda znamená a jak se liší názory různých jedinců i skupin v různých dobách, a jaké je základní členění svobody.
1.1 Vymezení pojmu svoboda Svoboda je značně široký pojem, který má velmi zásadní vliv na člověka. Je to určitá moţnost nebo také schopnost, jejíţ prostřednictvím můţeme volit, činit rozhodnutí a také jednat podle své vůle. Thomas Hobbes, politický filozof ţijící v 17. století chápe svobodu jako určitou volnost, která končí tam, kde začíná zákon. O století později francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau ve svém díle O společenské smlouvě říká, ţe svoboda člověka je nástrojem sebezáchovy. Pojem svoboda definuje jako poslušnost vůči zákonu, který jsme si udělili, tato pravidla si sami utváříme.1 V 19.století anglický filozof a ekonom John Stuart Mill ve svém díle O svobodě dělí svobodu na tři oblasti. První je svoboda svědomí, myšlení a cítění, absolutní svoboda názoru a pocitu, svoboda vyjádření a uveřejnění svých vlastních názorů. Druhá oblast se týká svobody vkusu a usilování a plánování vlastního ţivota a třetí oblastí je svoboda shromaţďování, slučování lidí k jakémukoliv účelu za předpokladu, ţe není ubliţováno druhým.2 Milton Friedman, uznávaný ekonom 20.století, zastává názor, ţe existuje blízké spojení mezi ekonomií a politikou, a ţe je moţná pouze určitá kombinace politického a ekonomického uspořádání. Tvrdí, ţe ekonomické uspořádání hraje při podpoře svobodné společnosti dvojí úlohu: na jedné straně tvoří sama svoboda ekonomického uspořádání součást široce chápané svobody, takţe ekonomická svoboda je cíl sám o sobě; na straně druhé je ekonomická svoboda nepostradatelným prostředkem k dosaţení svobody politické.3
1
ROUSSEAU, J.-J. O společenské smlouvě. 2002.
2
MILL, J.S. On Liberty. 2001.
3
FRIEDMAN, M. Kapitalismus a svoboda. 1994. s.20
15
Postupem doby se ustálila vymezení svobody na pozitivní a negativní v důsledku různých přístupů k vyjádření pojmu svoboda. Jedním z těchto lidí, kteří vymezili tyto pojmy byl britský historik idejí a politický myslitel dvacátého století Isaiah Berlin.
1.1.1 Negativní svoboda Podle Berlina negativní svoboda řeší otázku: „Kde leţí oblast, v níţ subjekt – osoba nebo skupina osob – má nebo měl by mít moţnost činit to, co umí, nebo být, čím umí, bez zasahování ostatních?“4 Berlin chápe svobodu jako svobodu. Není to rovnost ani spravedlnost nebo kultivovanost. Systém, který je pro jednoho svobodný, ale druhý musí na jeho úkor ţít v bídě, je podle něj nespravedlivý a nemravný. Z jeho pohledu můţe dojít i k absolutní ztrátě svobody a to tím, ţe se své svobody vzdá ve prospěch druhých, ale jim nezpůsobí ţádný materiální nárůst individuální svobody.
1.1.2
Pozitivní svoboda
Pozitivní svoboda se zabývá otázkou: „Co nebo kdo je zdrojem kontroly nebo zasahování, které můţe stanovit, aby někdo činil spíše to neţ ono, byl spíše tím neţ oním?“5 Význam pojmu svoboda vychází z přání jedinců, abychom o sobě rozhodovali sami, aby naše rozhodnutí závisela pouze na nás a ne na nikom jiném.
1.2 Ekonomická svoboda Ekonomická svoboda je stěţejní pojem, který se nachází v mé práci. Definovat ekonomickou svobodu lze tak, ţe je to základní právo kaţdého člověka svobodně pracovat, vyrábět, konzumovat a investovat.6 Existuje mnoho náhledů na to, co vlastně ekonomická svoboda je. Proto se v následující části práce budu věnovat studiím, které se zabývají otázkou ekonomické svobody a toho, jaký, a zda-li vůbec nějaký, vliv má ekonomická svoboda na ekonomický růst. A také jestli existuje zpětná vazba a ekonomický růst můţe způsobovat nebo ovlivňovat ekonomickou svobodu.
4
BERLIN, I. Čtyři eseje o svobodě. 1999. s.218
5
BERLIN, I. Čtyři eseje o svobodě. 1999. s.230
6
Kde byla v roce 2009 nejvyšší ekonomická svoboda? FINANCE [online]. [cit. 2011-2-26]. Dostupné z www:
16
1.2.1 Ekonomická svoboda podle ekonomů Jiţ od dob Adama Smithe, který ţil v 18.století, se propaguje názor, ţe země, které jsou svobodnější jsou také výkonnější. Svobodný trh, ochranu soukromého vlastnictví a minimální zásahy státu do ekonomiky pokládal za faktory, které vedly k větší prosperitě státu. Jeho závěry byly přijímány do dvacátého století, neţ se postupně začaly prosazovat centrálně plánované ekonomiky a vládní kontroly jako jediné cesty vedoucí k prosperitě země.7 Ve 20.století Friedman prohlašuje, ţe ekonomická svoboda se nejlépe realizuje na konkurenčních trzích a dále poznamenává toto: „Trh do značné míry sniţuje počet problémů, které by musely být řešeny politickými prostředky, čímţ se minimalizuje rozsah, ve kterém se musí vlády zúčastňovat této hry. A stejný systém konkurence soukromého podnikání působí ve směru podpory politické svobody – pokud je donucovací moc v rukou diktátora, monarchy anebo dočasné většiny, je tato donucovací moc základem pro ohroţení svobody. “8 Milton Friedman tedy řeší vliv ekonomické svobody na politickou svobodu. Jiným, ale ne zcela odlišným je takové pojetí, kdy ekonomická svoboda souvisí s ekonomickým růstem. Souvislost mezi ekonomickou svobodou a ekonomický růstem se odvíjí od toho, ţe pokud si lidé mohou svobodně volit kam budou směřovat své úsilí, aby byli co nejproduktivnější, tím více hodnot vytváří a následně se zvyšuje ekonomický růst. Potvrzení souvislosti ekonomické svobody s ekonomickým růstem není aţ tak sporné, protoţe pokud se podíváme na ţebříček Indexu ekonomické svobody, z deseti zemí, které mají nejvyšší HDP na obyvatele na obyvatele na světě, se pět zemí vyskytuje na prvních příčkách v hodnocení ekonomicky nejsvobodnějších zemí.
7
ŠÍMA, J. Svoboda a hospodářský růst. LIBERÁLNÍ INSTITUT. [online]. Dostupné z www: http://www.libinst.cz/clanky.php?id=267 8
MISHAN, E.J. Spor o ekonomický růst. 1994. s.159
17
1.2.2 Studie zabývající se souvislostí ekonomické svobody a ekonomického růstu Ayal a Karras (1998)9 ve své studii ověřují, ţe ekonomická svoboda je nezbytná pro hospodářský růst a tvrdí, ţe minimální zásahy ze strany vlády jsou pozitivním jednáním vlády pro dosaţení vyššího tempa ekonomického růstu. Také poukazují na špatný vliv byrokracie, která je překáţkou ekonomické svobody. Rozsáhlý a sloţitý byrokratický aparát se promítne v menší chuti jednotlivců a firem investovat a to má poté za následek negativní vliv na ekonomický růst. Zjišťují a také potvrzují, ţe ekonomická svoboda zvyšuje ekonomický růst i zvýšením produktivity výrobních faktorů a prostřednictvím zvýšení akumulace kapitálu. Identifikují šest prvků ekonomické svobody, které významně souvisí s produktivitou a kapitálem. Těmito prvky jsou – nízké tempo peněţního růstu, malá role vlády, vzácné záporné reálné úrokové míry, malý rozdíl mezi směnnými kurzy na oficiálním a černém trhu, velké odvětví obchodu, svoboda občanů v zapojení do kapitálových transakcí s nerezidenty.
Další studií, která se zabývá vlivem ekonomické svobody na ekonomický růst je studie Fredrika Carlssona a Susann Lundström (2001).10 Ve své práci pouţívají index ekonomické svobody kaţdoročně zveřejňovaný Fraser Institutem. Hlavními sloţkami indexu jsou osobní volba, ochrana vlastnických práv a svoboda směny. Index zdůrazňuje dva základní cíle, které by měla splňovat vláda. Tím prvním je dostatečné poskytování infrastruktury pro fungování trţního hospodářství, kde je zahrnuta ochrana vlastnických práv, prosazování smluv a stabilní monetární systém. Druhým cílem je poskytování veřejných statků, jako národní obrana, vzdělání, policie a environmentální ochrana. V otázce toho, jak velkou moc by měla mít vláda dospěli k závěru, ţe minimální zásahy vlády, například zajištění ochrany vlastnických práv, jsou nutné pro dobré ekonomické prostředí, jelikoţ je nutné chránit ekonomické subjekty a jejich majetek. Nicméně vliv vlády na ekonomický růst je z jejich pohledu spíše nejasný. K podobnému závěru dospěli i u kategorie ekonomická struktura a vyuţití trhu. Podle nich více ekonomické svobody
9
KARRAS, G., AYAL, E.B. Components of economic freedom and growth:An empirici study. 1998. FREETHEWORLD. [online]. Dostupné z www: http://www.freetheworld.com/papers/Ayal_and_Karras.pdf 10
CARLSSON, F., LUNDSTRŐM, S. Economic Freedom and Growth: Decomposing effects. 2001. ECONPAPERS. [online]. Dostupné z www: http://swopec.hhs.se/gunwpe/papers/gunwpe0033.pdf
18
znamená, ţe produkce a alokace prochází soukromými podniky a trhy spíše neţ skrze vládu. V oblasti měnové politiky a cenové stability se střetávají dva názory. Některé studie ukazují na pozitivní vztah mezi tímto typem svobody a růstem (Ayal a Karras, 1998) a některé negativní vztah (Gwartney, 1998). Čtvrtou kategorií je svoboda uţívání cizích měn, která zahrnuje svobodu občanů vlastnit bankovní účet s cizí měnou doma i v zahraničí a rozdíl mezi oficiálním směnným kurzem a mírou černého trhu. Obecně země s niţší mírou restrikcí na cizí měny a menší rozdíl mezi směnným kurzem vedou k vyššímu a tedy i lepšímu hodnocení na ţebříčku v indexu ekonomické svobody. U kategorie legální struktura a ochrana soukromého vlastnictví se většina studií (Barro, 1994; Gwartney, 1998)11 shoduje na velkém pozitivním vlivu na ekonomický růst, tedy čím vyšší ochrana soukromého vlastnictví, tím větší vliv na růst. A u posledních dvou kategorií existují opět protichůdné názory, některé studie obhajují pozitivní vliv na ekonomický růst a jiné naopak. Heckelman (2000)12 zkoumá taktéţ vztah ekonomické svobody na ekonomický růst, ale i to, zda je ekonomický růst příčinou svobody. K posouzení těchto moţností vyuţívá tzv. Grangercausality test, ten je prováděn na ročním ukazateli svobody, který vypracovává The Heritage Foundation.
Podle Heckelmana je prokazatelné, ţe určité svobody předchází růstu, ale
ekonomický růst nemá za následek vyšší míru ekonomické svobody. Další studií zabývající se vztahem ekonomické svobody a růstu je Berggren (2003).13 Berggren tvrdí, ţe nové empirické oblasti výzkumu ekonomie ukazují, ţe politika charakterizovaná ekonomickou svobodou se vyznačuje následným ekonomickým růstem. Ekonomickou svobodou se podle něho rozumí minimální zásahy vlády, ochrana soukromého vlastnictví, dobře fungující vládní systém, volná hospodářská soutěţ a nízká míra regulací. Tato studie je zaloţena na Světovém indexu ekonomické svobody (EFI), který pouţiji pro komparaci čtyř vybraných zemí Evropské unie dále v mé práci.
11
BARRO, R.J.(1994) Democracy and Growth. NBER Working paper. [online]. Dostupné z www: http://www.nber.org/papers/w4909 12
HECKELMAN, J.C. Economic Freedom and Economic Growth: A short-run causal investigation. 2000. ECONPAPERS. online. Dostupné z www: http://ideas.repec.org/a/cem/jaecon/v3y2000n1p71-91.html 13
BERGGREN, N. The Benefits of Economic Freedom: A Survey. 2003. ECONPAPERS. [online]. Dostupné z www: http://www.ratio.se/pdf/wp/nb_efi.pdf
19
Podle Berggrena instituce, které věrohodně zaručují ekonomickou svobodu, mají schopnost poskytovat pobídky vedoucí k růstu hned z několika důvodů: 1. Umoţňují vysokou návratnost produktivního úsilí prostřednictvím nízkých daní, nezávislého právního systému a ochrany soukromého vlastnictví. 2. Instituce mají schopnost být alokovány tam, kde mohou dosáhnout nejvyšších hodnot. 3. Umoţňují dynamické experimentálně organizované hospodaření, kde je dovoleno velké mnoţství obchodních experimentů a kde soutěţ mezi různými subjekty probíhá za určitých předpisů. 4. Také umoţňují předvídatelné a racionální rozhodování přes nízkou a stabilní míru inflace. 5. Umoţňují obchodní a kapitálové investice uloţit tam, kde se dá předpokládat nejvyšší spokojenost a výnosy. Stabilní a velmi vysoká ekonomická svoboda podle všeho umoţňuje fungování a růst ekonomiky. Je zřejmé, ţe zvýšení ekonomické svobody z velmi nízké úrovně způsobí mnohem větší vliv na tempo růstu za určité časové období. V dlouhodobém časovém horizontu lze očekávat, ţe pokud ekonomická svoboda roste, nese s sebou vysokou míru nahromaděného bohatství. Beggren si klade otázku, zda existuje empirický důkaz pozitivního vlivu ekonomické svobody na ekonomický růst, a tak tedy cituje Bhagwatiho14: „ Není obtížné tvrdit, že ekonomická svoboda má příznivý vliv na ekonomickou prosperitu, a to z prostého důvodu, za posledních padesát let mezinárodních zkušeností se potvrdila skutečnost, že země, které se vyznačují otevřenou ekonomikou a svobodou v investování a obchodování, zažívají prosperitu. Naproti tomu země, které mají trh omezený velkým množstvím regulací, neudělaly správné rozhodnutí.“ I kdyţ můţe být prokázáno, ţe ekonomická svoboda přispívá k ekonomickému růstu, někteří se mohou bránit politickým změnám, které zvyšují určitý druh svobody, a to z toho důvodu, ţe se obávají větších rozdílů v důchodech. Ve studii Berggrena a Jordahla (2005)15 se tito autoři zaměřují na to, zda volný obchod přispívá k ekonomickému růstu. Pouţívají zde stejný index svobody, tedy Světový index 14
Bhagwati.J. (1999).Economic Freedom: Prosperity and Social Progress. [online]. [Cit. 2011-03-11]. Dostupné z www: http://www.ratio.se/pdf/wp/nb_efi.pdf 15
BERGGREN, N., JORDAHL, H. Does Free Trade Really Reduce Growth?Further Testing Using the Economic Freedom Index. 2003. JSTOR. [online]. Dostupné z www: http://www.jstor.org
20
ekonomické svobody (EFI), který je zmíněn v předchozí studii. Tvrdí, ţe vliv ekonomické svobody na ekonomický růst byl jiţ prokázán v mnoha studiích, ale také, ţe se objevil argument, ţe různé kategorie ekonomické svobody mohou mít odlišný vliv na ekonomický růst. Proto se ve své práci zaměřili na prozkoumání kaţdé kategorie indexu ekonomické svobody a ve svých závěrech uvedli, ţe kategorie Svoboda mezinárodního obchodu je spojena právě s niţším růstem. Naopak ostatní kategorie prokázaly, ţe je zde patrný vliv na ekonomický růst, čímţ znovu ověřili předchozí studie. Jakob de Haan a Clemens L.J. Siermann (1996)16 se zabývají politickou nestabilitou, svobodou a ekonomickým růstem. Zaměřují se spíše na otázku týkající se dvou hypotéz spojených s ekonomickým růstem a politickou svobodou. Někteří ekonomové argumentují, ţe svoboda podporuje ekonomiku a následně ekonomický růst, ale jiní tvrdí, ţe vysoká míra ekonomického růstu vyţaduje politickou kontrolu a omezení svobody. Ve svém výzkumu de Haan a Siermann podporují názor, ţe politická nestabilita brání ekonomickému růstu v Africe, ale ne v Latinské Americe a Asii. Přitom doposud jsme se setkávali se závěry, ţe ekonomická svoboda je prvkem důleţitým pro ekonomický růst. Třeba Čína není zrovna příkladem svobodné země, ale vykazuje vysokou míru ekonomického růstu. Z jejich zjištění vyplývá, ţe politická nestabilita právě v Latinské Americe a Asii můţe na ekonomický růst působit opačným směrem neţ v jiných zemích, tedy přispívat k růstu. Ze studií, kterými jsem se zabývala pro účely mé práce, tedy vyplývá, ţe většina z autorů se shodne na tom, ţe ekonomická svoboda ovlivňuje ekonomický růst, a také tento vztah podrobně zkoumají (Carlsson, Lundström,2001; Karras a Ayal, 1998). Nízká míra regulací, dobře fungující vláda, vymezená vlastnická práva, stabilita země jsou důleţitým aspektem svobody. Ale jiţ méně odborníků se shodne na existenci opačné kauzality, zda ekonomický růst můţe mít vliv na větší ekonomickou svobodu v daných zemích (Heckelman,2000). Také vyvstala otázka, zda je opravdu ekonomická svoboda nezbytná pro ekonomický růst a jako příklad jsem zvolila studii Berggrena a Jordahla, kteří poukazují na to, ţe i minimální ekonomická svoboda můţe vést k prosperitě zemí, jako v případě Latinské Ameriky a Asie.
16
DE HAAN, J., SIERMANN, L.J.C. Political Instability, Freedom, and Economic Growth: Some Further Evidence. 1996. JSTOR. [online]. Dostupné z www: http://www.jstor.org
21
2 Indexy ekonomické svobody Postupem času se začaly různé instituce zabývat tím, jak změřit ekonomickou svobodu. Jaké faktory jsou důleţité pro její měření. V této kapitole se proto budu zabývat dvěma nejvýraznějšími institucemi, které se dostaly do podvědomí většiny obyvatel v souvislosti s kaţdoročně vydanými indexy ekonomické svobody. Jsou to instituce Fraser Institute a Heritage Foundation. Důvod pro jejich výběr je také ten, ţe zpracovávají výsledky pro celou řadu zemí za posledních několik let a jsou téměř srovnatelné.
2.1 Fraser Institute Jednou z institucí, která se zabývá výzkumem ekonomické svobody ve státech celého světa je Fraser Institute, zaloţený roku 1974 se sídlem v Kanadě. Jak uvádí na svých webových stránkách: „Naší vizí je svobodnější a prosperující svět, kde jednotlivci těţí z větší volby, konkurenčních trhů a osobní odpovědnosti. Naším posláním je měřit, studovat a sdělovat dopad konkurenčních trhů a vládních zásahů na bohatství jednotlivců“17 Měření ekonomické svobody je jedním z nejvýraznějších zájmů Fraser Institutu. Zabývá se tím z důvodu vlivu ekonomické svobody na blahobyt a růst jednotlivců, ale i celé společnosti. Ekonomická svoboda je zaloţena na osobní volbě, na moţnosti dobrovolných transakcí, na svobodě soutěţit a na ochraně soukromého vlastnictví. A také poskytuje základ pro další svobody a demokracii tím, ţe osvobozuje jednotlivce od závislosti na vládě. Ekonomická svoboda je jakási „míra“, do jaké je moţné provádět ekonomickou činnost bez zásahů ze strany vlády tak dlouho, dokud naše konání neporušuje stejná práva ostatních. Institut má několik programů, které zkoumají dopady ekonomické svobody v zemích po celém světě. Economic Freedom of the World Index zjistí, jaká je úroveň ekonomické svobody v zemích. Byl vyvinut drţitelem Nobelovy ceny a velmi uznávaným ekonomem Miltonem Friedmanem a bývalým výkonným ředitelem Fraser Institutu Michaelem Walkerem. Tento index následně aplikuji na vybrané tři země. Autory tohoto indexu za poslední léta jsou James Gwartney a Robert Lawson. Zabývají se pěti kategoriemi: 1. Rozsah vlády: výdaje, daně a podniky 17
Mission of Fraser Institute. FRASERINSTITUTE. [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupné z www: http://www.fraserinstitute.org/about-us/who-we-are/mission.aspx
23
2. Právní struktura a ochrana vlastnických práv 3. Přístup k neinflačním penězům 4. Svoboda mezinárodního obchodu 5. Regulace úvěrů, práce a podnikání Tyto kategorie jsou pak dále ještě rozděleny na další podkategorie. Například Rozsah vlády se dále dělí na vládní spotřebu, transfery a dotace, zdanění a vládní podniky. Vládní spotřeba je přitom hodnocena tak, ţe čím vyšší spotřebu má vláda, tím jakoby koná na úkor obyvatel a je ohodnocena niţším výsledkem. V kategorii právní struktury se zkoumá nezávislost soudů, jejich nestrannost, ochrana vlastnických práv i duševního vlastnictví a integrita právního systému. Přístup k neinflační penězům rozděluje podkategorie na růst nabídky peněz, jaká byla průměrná roční inflace a standardní odchylka inflace, a také to, v jaké míře stát poskytuje moţnost občanům vlastnit bankovní účet v zahraniční měně. Svoboda mezinárodního obchodování se týká příjmu z daní uvalených na mezinárodní obchod, průměrných celních sazeb, jejich odchylek, dovozních bariér, rozdílu mezi směnnými kurzy na oficiálním a černém trhu a také kontroly mezinárodního kapitálového trhu. Poslední kategorií je regulace úvěrů, práce a podnikání, kde je brán důraz na úrokové míry, soukromé úvěry, vlastnictví bank, minimální mzdu, cenovou kontrolu, jak dlouho v kterém státě trvá zřídit podnik a další. Institut začal vydávat kaţdoroční zprávy s výsledky aţ od roku 1997, tudíţ časová řada u států, které budu hodnotit v mé práci, bude začínat tímto rokem a končit posledním zveřejněným rokem 2008. U některých zemí jsou známy výsledky i z let předchozích, budou tedy v mé práci uvedeny.
2.2 The Heritage Foundation The Heritage Foundation je institucí, která byla zaloţena ve Washingtonu D.C. v době, kdy byl prezidentem konzervativní Ronald Reagan. Cílem této instituce bylo jiţ od počátku „formulovat a podporovat konzervativní veřejnou politiku zaloţenou na principech volného obchodu, omezené moci vlády, individuální svobodě, tradičních amerických hodnotách a silné národní obraně“. The Heritage Foundation vydává index ekonomické svobody ve spolupráci s The Wall Street Journal, coţ je mezinárodní zpravodaj, který byl zaloţen v New Yorku roku 1889. Zahrnuje zprávy zabývající se oblastí podnikání a financemi jak v Americe, tak na mezinárodní úrovni. 24
Tato instituce vymezuje ekonomickou svobodu takto: „Ekonomická svoboda je základní právo kaţdého člověka na kontrolu jeho nebo její vlastní práce a majetku. V ekonomicky svobodné společnosti je jednotlivcům dovoleno svobodně pracovat, vyrábět, spotřebovávat a investovat, a jsou státem zároveň chráněni a neomezováni. V ekonomicky svobodné společnosti vláda poskytuje práci, kapitál a umoţňuje volný pohyb zboţí, a zdrţuje se nátlaku nebo omezování nad rámec své působnosti k ochraně svobody. The Heritage Foundation měří deset částí ekonomické svobody, které jsou následně hodnoceny na stupnici od 0 do 100. Číslem 100 je myšlena maximální svoboda. Deseti kritérii pro hodnocení ekonomické svobody jsou tato: 1. Svoboda podnikání 2. Svoboda obchodu 3. Fiskální svoboda 4. Vládní výdaje 5. Měnová svoboda 6. Investiční svoboda 7. Finanční svoboda 8. Vlastnická práva 9. Eliminace korupčního prostředí 10. Pracovní svoboda V indexu ekonomické svobody se hodnotí 183 zemí z celého světa. Jak jsem zmínila, maximum ekonomické svobody je vyjádřeno číslem 100. Dále je pak škála rozdělena takto: 100-80 jsou země, které jsou svobodné; 79,9-70 spíše svobodné země; 69,9-60 mírně svobodné země; 59,9-50 spíše nesvobodné země; 49,9-0 země, kde je svoboda potlačována. V práci bude uveden vývoj ekonomické svobody v zemích, které jsem si vybrala. Časová řada začíná rokem 1995, protoţe The Heritage Foundation starší data nemá, a končí rokem 2011. V následující části bakalářské práce se budu zabývat ekonomickými svobodami v Bulharsku, České republice, Finsku a Španělsku. V grafu č.1 vidíme, jaká je ekonomická svoboda
25
v Evropě podle The Heritage Foundation v roce 2011. Jak vidíme, Bulharsko se řadí mezi mírně svobodné země, Česká republika, Finsko a Španělsko jsou spíše svobodnými zeměmi.
Graf č. 1: Ekonomická svoboda v Evropě v roce 2011
Zdroj: Index of Economic Freedom 2011. Heritage. [Online].2011. s.3
26
3 Ekonomické svobody v zemích EU V této části mé bakalářské práce se budu věnovat čtyřem státům Evropské unie - Bulharsku, České republice, Finsku a Španělsku. Jedná se o země, které prošly odlišným historickým vývojem a leţí v jiných částech Evropy. Také rok vstupu do Evropské unie je pro kaţdý stát jiný. Kaţdý stát krátce představím nejdříve z obecného hlediska, uvedu makroekonomické ukazatele země a jaká je v zemi ekonomická situace a a poté se zaměřím na to, jaká je pozice kaţdého státu v ţebříčcích indexů ekonomické svobody podle Fraser Institutu a podle The Heritage Foundation. Oba instituty pouţívají pro hodnocení indexu ekonomické svobody tvrdá data. Uvedu, jak se vyvíjelo hodnocení indexu u kaţdého státu, jakým směrem a čím byly výsledky v indexu způsobeny. Zaměřím se také na aktuální situaci od roku 2008 do roku 2011, kde pouţiji výsledky z indexu The Heritage Foundation.
3.1 Bulharsko Bulharsko je zemí, kde v letech 1944-1989 vládla komunistická strana. Do roku 1990 stejně jako Československá republika bylo Bulharsko součástí východního bloku. Pro toto období jsou známy výsledky indexu ekonomické svobody z Fraser Institutu pouze z let 1985 a 1990, kdy v prvním případě byl index 2,9 a ve druhém dokonce jen 1,8.18 Bulharsko se poté snaţilo vymanit z pozůstatku vlivu komunismu vládními reformami, avšak reformy byly příliš pomalé a nedostačující. Kvůli rostoucí inflaci a velkému rozpočtovému deficitu bylo dosaţení úspěchu sloţité a bulharská ekonomika se v roce 1996 potýkala s více neţ 300% inflací a znehodnocením měny. Významný hospodářský růst zaznamenalo Bulharsko v letech 1998 - 2008 díky velmi výraznému vlivu přímých zahraničních investic a stabilizací fiskální politiky. Nicméně země se stále potýká s vysokou úrovní korupce, s problémy týkající se organizovaného zločinu a se slabým soudním systémem. Bulharská ekonomika patří mezi trţní otevřené ekonomiky,ovšem přetrvává v ní stále velký vliv státu. Problémem pro zemi byl deficit, se kterým se potýkala do roku 2000, kdy proběhla
18
GWARTNEY,J. LAWSON,R. Economic freedom of the world 1975-1995. 1996. Online. Dostupné z www: http://oldfraser.lexi.net/publications/books/econ_free95/
27
stabilizace fiskální politiky a od té doby aţ do roku 2009 se Bulharsku dařilo udrţet přebytkový deficit. Vstup do Evropské unie v roce 2007 znamenal pro Bulharsko výraznou liberalizaci obchodu, který s sebou také přinesl silnější inflační tlak, kterému byla země vystavena. Nicméně díky pevné kontrole míry inflace a nezaměstnanosti se jim daří drţet pod průměrnou úrovní Evropské unie a dále tyto makroekonomické ukazatele klesají. Bulharsko řadíme mezi země Evropy, které mají nízké HDP na obyvatele. V roce 2008 bylo dokonce na poslední příčce v hodnocení HDP na obyvatele (4 376 EUR; v roce 2010 to bylo 4 876 EUR)19 v Evropské unii. A spolu s Rumunskem jsou jedinými členy EU, jejichţ HDP na obyvatele je niţší neţ celkový průměr všech dvaceti sedmi států Evropské unie. Ale i přes nízký hrubý domácí produkt na obyvatele je zemí s druhým nejvyšším ţivotním standardem ze zemí jihovýchodní Evropy. Bulharsko je zemí s nízkým daňovým zatíţením. Zejména v oblasti daně z příjmu právnických osob, kdy v roce 2000 byla daň 32,5% a během deseti let se sníţila na 10%. Sníţili také pojistné placené zaměstnavatelem a to za účelem podpory domácí ekonomiky a přilákání zahraničního kapitálu a investorů do země. Dalším makroekonomickým ukazatelem, který nám udává informace o ekonomice v zemi, je inflace, která v posledních letech výrazně kolísala. V době počátku ekonomické krize v roce 2008 se dostala na úroveň 12,3%, nicméně v posledních letech inflace nepřesáhla 3%. Nezaměstnanost se nyní pohybuje kolem 9%. Země se po dostání ze současné hospodářské krize hodlá výrazně zaměřit na zvýšení hospodářského růstu a chtěla by dosáhnout mnohem vyšší zaměstnanosti, čímţ by se měla ekonomická situace Bulharska zlepšit, avšak obyvatelé jsou k tomuto plánu skeptičtí.20
19
Základní makroekonomické ukazatele. 2010. BUSINESSINFO. [online]. Dostupné z www: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/bulharsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000688/#sec2 20
Strategie Evropa 2020. 2010. EURACTIV. [online]. Dostupné z www: http://www.euractiv.cz/ekonomika-aeuro/clanek/bulharskym-cilem-je-vyssizamestnanost-nez-ve-zbytku-eu-007843
28
3.1.1 Index ekonomické svobody podle Fraser Institute Graf č. 2: Index ekonomické svobody v Bulharsku podle Fraser Institute (1997-2008)
Zdroj: Index of economic freedom. Fraser Institute. 2009; vlastní zpracování.
Prostřednictvím tohoto grafu se můţeme podívat na to, jak se měnil index ekonomické svobody v Bulharsku od roku 1997. Starší data bohuţel existují jen z let 1985 a 1990, jak jsem jiţ uvedla. Tehdy byly výsledky poměrně horší neţ právě od roku 1997. Důvodem byla diktatura a socialismus existující v Bulharsku v té době. V roce 1985 byl index 2,9 a v roce 1990 1,8. Postupem času se index ekonomické svobody dostal aţ na hodnotu 5,1 v roce 1997, v té době bylo Bulharsko na 91.místě v ţebříčku ekonomické svobody. Do roku 2001 se hodnota indexu vyskytovala nad hodnotou čísla 5. Nicméně data získaná z let 1997 – 1999 nejsou příliš objektivní, protoţe aţ v roce 2000 se ustálily kategorie a podkategorie, kterými se nyní hodnotí ekonomická svoboda. Mezi lety 2000 a 2001 došlo k poklesu indexu z 5,5 na 5,3. Pokles indexu by se dal přičíst tomu, ţe v některých podkategoriích dosáhlo Bulharsko niţších hodnot. Jedná se například o nestrannost soudů i nezávislost soudů, jejichţ pokles byl spolu s administrativními překáţkami pro zaloţení podnikání a kontrolou úrokových měr výraznější, zdanění nebo růst nabídky peněz. Některé podkategorie zaznamenaly růst, například meziroční inflace byla niţší, jak vidíme v následujícím grafu a v indexu dosáhla vyšších hodnot. Tento dílčí úspěch 29
byl ale minimální a niţší hodnoty u jiţ zmíněných kategorií měly silnější vliv na celkovou hodnotu indexu ekonomické svobody. Graf č. 3: Meziroční inflace v Bulharsku v letech 2000-2008
Zdroj: Inflation in Bulgaria. Investbulgaria. 2008; vlastní zpracování
Rok 2002 znamenal pro Bulharsko posun na ţebříčku indexu ekonomické svobody z 5,3 bodů na 6,0, coţ byl značný skok. Pozitivy byly růst nabídky peněz či zlepšující se dohled na míru inflace, ale největší vliv na celkový výsledek indexu ekonomické svobody měla změna v regulaci úvěrů, konkrétně soutěţ zahraničních bank, kdy se hodnota dostala z 5,2 na 9,0. V roce 2003 Bulharsko opět dosáhlo vyššího indexu ekonomické svobody, kdy se dostalo k výsledku 6,3. Lepšího výsledku dosáhla právní ochrana soukromého vlastnictví, v mezinárodním obchodu se výrazněla zlepšila kontrola mezinárodního kapitálového trhu, ale nejvýraznější změnu zaznamenala kategorie přístup k neinflačním penězům, protoţe země dosahovala nízké inflace, coţ můţeme vidět na grafu č.3. Inflace se v tomto roce dostala na hodnotu 2,3%, coţ byla nejniţší hodnota v letech 2000-2008. Rok 2004 nepřinesl ţádné výrazné změny v indexu ekonomické svobody. V roce 2005 Bulharsko pokračovalo v rostoucím trendu indexu ekonomické svobody a dosáhlo 6,9 bodů
30
v ţebříčku Fraser Institutu. Pokračovalo sniţování daně z příjmu právnických osob (na úrovni 19,5%)21, jak vidíme v grafu č.4 a zlepšila se právní ochrana soukromého vlastnictví. Graf č. 4: Vývoj daně z příjmu právnických Bulharska v letech 2000 - 2008
Zdroj: Index of fiscal decentralisation: Data on Bulgaria. 2006; vlastní zpracování V letech 2006 a 2007 se situace ekonomické svobody v zemi výrazně neměnila, nejdříve dosáhla hodnoty 6,82 a v roce 2007 6,74. V obou případech se zlepšila kategorie rozsah vlády – sníţila se vládní spotřeba jako procento HDP. V grafu č.5 je patrný pokles vládní spotřeby, kdy právě mezi lety 2006 a 2007 je sníţení nejvýraznější (výdaje klesly ze 17,97% na 16,66%). Pro rok 2006 byla pozitivem lepší kontrola mezinárodního kapitálového trhu a naopak v roce 2007 by horší skóre indexu mohlo být výsledkem docela výrazného zhoršení integrity právního systému.
21
ANGELOV,G. Index of fiscal decentralisation: Data on Bulgaria. 2006. GEORGIANGELOV. [online]. Dostupné z www: http://georgiangelov.com/wp-content/uploads/bulgaria_final.pdf
31
Graf č. 5: Vládní spotřeba v Bulharsku (% HDP)
Zdroj: Bulgaria – general government final consumption expenditure. 2010. INDEXMUNDI; vlastní zpracování
Vzhledem k tomu, ţe Fraser Institut vydává index ekonomické svobody se značným zpoţděním, tedy ţe ve výroční zprávě z roku 2010 najdeme index ekonomické svobody za rok 2008, je právě tento rok posledním v grafu č.2. Bulharsko v tomto roce dosáhlo prozatím nejvyššího skóre od roku 1997 se 7,31 body a země se tím umístila na 36.pozici v ţebříčku indexu ekonomické svobody a dokonce předstihlo Českou republiku. Důvodem byla lepší alokace transferů a dotací jako procento HDP, niţší úroveň zdanění, také soudy se staly více nestranějšími oproti předchozím letem. Bulharsko se během jedenácti let úspěšně posunulo z 91.místa v ţebříčku Fraser Institutu aţ na 36.místo, coţ je zajisté významný pokrok. Můţeme tedy říct, ţe Bulharsko je podle indexu ekonomické svobody, který kaţdoročně vydává Fraser Institute, stále svobodnější zemí. V roce 1985, kdy ekonomická svoboda dosáhla výsledku jen 2,9 se za třiadvacet let propracovalo aţ na index 7,31 a umístilo se tak mezi čtyřicet nejsvobodnějších zemí světa. Hlavním důvodem pro zvýšení ekonomické svobody v zemi bylo to, ţe se země více zaměřila na kontrolu míry inflace, postupné sniţování daňového zatíţení a pokles vládní spotřeby jako procento HDP. Naopak některé kategorie ţádný pokrok nezaznamenaly, například integrita právního systému nebo eliminování korupce22.
22
Index vnímání korupce pro země vymezené v práci, jsou uvedeny v příloze.
32
3.1.2 Index ekonomické svobody podle The Heritage Foundation Graf č. 6: Index ekonomické svobody v Bulharsku podle The Heritage Foundation (1995-2011)
Zdroj: Index of economic freedom. The Heritage Foundation. 2011; vlastní zpracování Kdyţ srovnáme oba dva indexy ekonomické svobody, vidíme, ţe výsledky jsou si velmi podobné, pokud bereme v úvahu, ţe Faser Institute pouţívá hodnoty v rozmezí 0-10 a The Heritage Foundation hodnoty 0-100. Obě instituce hodnotí ekonomickou svobodu prostřednictvím téměř stejných kategorií, proto indexy ekonomické svobody podle The Heritage Institute zhodnotím jen krátce. V následujících odstavcích se zaměřím na konkrétní kategorie a jak ovlivňovaly celkové skóre Bulharska napříč lety. Svoboda podnikání aţ do roku 2005 měla určenou hodnotu 55,0 takţe se nijak významně na skóre indexu nepodílela. Od roku 2006 si drţela hodnotu těsně u čísla 70,0, takţe můţeme vyvodit takový závěr, ţe se postupem času stávala tato kategorie více svobodnější. Nelze ovšem říct, čím přesně kategorie dosáhla vyššího výsledku, zda se například sníţil počet administrativních úkonů při zaloţení podnikání nebo se zkrátila doba získání licence pro podnikání. The Heritage Foundation neposkytuje podrobné informace o podkategoriích jako Fraser Institute.
33
Další kategorií je svoboda obchodu. Pokud srovnáme hodnoty v grafu č.6 a v grafu č.7, můţeme říct, ţe kopírují stejný vývoj. Svobodnějšího obchodu dosahuje Bulharsko podle The Heritage Foundation, stejně jako podle Fraser Institute. Graf č. 7: Svoboda obchodování v Bulharsku (1995-2011)
Zdroj: Doing business in Bulgaria. Doingbusiness. 2010; vlastní zpracování
Fiskální svoboda jakoţto další kategorie se v průběhu šestnácti let také výrazně změnila. Vycházela z počáteční hodnoty 46,0 a v roce 2011 dosáhla výsledku 86,9. Dlouhodobě zde klesá daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob, v roce 2000 se sníţila daň pro nejvyší příjmovou skupinu z 29 na 24% a v roce 2008 zavedli rovnou daň pro všechny příjmové skupiny ve výši 10%. Právě díky těmto změnám je fiskální svoboda v Bulharsku tak vysoká. Opět se výsledky shodují z výsledky Fraser Institute. V oblasti monetární svobody se výsledky téměř shodují s výsledky Fraser Institutu. V roce 2002 se začala země soustředit na kontrolu cen a míry inflace, coţ se jim dařilo. Index vyskočil z 26,2 na 75,8 bodů a to se projevilo ve zvýšení celkového skóre indexu. Kategorie finanční svoboda a vlastnická práva byly v letech 1995-2003 ohodnoceny 50,0 body a za celou dobu se nezměnily. Aţ v roce 2004 dosáhla finanční svoboda lepšího výsledku, sníţily se regulace a vliv vlády na finanční instituce a také se více rozvíjel finanční a kapitálový trh. Ale ochrana vlastnických práv se vyvíjela opačným směrem, tedy vedla k horšímu výsledku a od roku 2004 je tato kategorie ohodnocena jen 30,0 body. Právo
34
Bulharska tedy dostatečně nezabezpečuje ochranu vlastnických práv a ani vláda je dostatečně neprosazuje. Je známo, ţe Bulharsko je zemí, ve které existuje vysoká míra korupce a i přes snahy státu se stále nedaří tuto situaci zlepšit. Pokud se podíváme na následující graf č.8, vidíme, ţe kategorie eliminace korupčního prostředí se nijak významně během období 1995-2011 nezměnila, a jen velmi mírně přesáhla hranici 40,0 bodů, dokonce bych si troufla tvrdit, ţe je jakousi „brzdou“ rozvoje ekonomické svobody v zemi. Graf č. 8: Eliminace korupčního prostředí v Bulharsku
Zdroj: Freedom from corruption. The Heritage Foundation. 2011; vlastní zpracování Poslední kategorií v indexu ekonomické svobody je pracovní svoboda. Tato kategorie v indexu neexistovala aţ do roku 2005, proto máme výsledky jen za posledních šest let. Bulharsko si v této kategorii vede dobře a jem mírně kolísá kolem čísla 80,0, takţe přispívá velkou mírou k celkovému indexu ekonomické svobody. V letech 2008-2011 se index pohyboval kolem hodnoty 64,0, výjimkou byl rok 2010. V tomto roce velmi výrazně narostla vládní spotřeba (34,4 % HDP)23 a výrazně se sníţila kategorie eliminace korupčního prostředí ze 41,0 na 36,0 bodů. Ostatní kategorie zůstaly přibliţně na stejné úrovni. Z obou indexů ekonomické svobody je zřejmé, ţe se Bulharsko stává stále svobodnější zemí. Pohybuje se v první polovině ţebříčku indexů ekonomické svobody ze všech států, které jsou 23
Economic indicators for Bulgaria 2010. ECONOMYWATCH. [online]. Dostupné z www: http://www.economywatch.com/economic-statistics/country/Bulgaria/
35
institucemi hodnoceny. Svou pozici si získalo především uvolněním trţního prostředí, kontrolou míry inflace, dohledem nad cenovou stabilitou. Nicméně zde stále přetrvávají faktory, které zřejmě neumoţňují Bulharsku získání ještě svobodnějšího prostředí, a to vysoká míra korupce a špatná ochrana vlastnických práv.
3.2 Česká republika Česká republika je zemí střední Evropy a stejně jako Bulharsko bylo součástí východního bloku a aţ do roku 1989 zde vládla komunistická strana, poté byl nezbytný přechod od centrálně plánované ekonomiky k trţní. Po roce 1993 se stala samostatným státem po rozdělení se Slovenskem. Nyní se řadí mezi vyspělé země s velmi rozvinutou ekonomikou. V roce 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie a následovalo období hospodářského růstu. Země se dlouhodobě potýká s relativně vysokým zadluţením. V roce 2010 dosáhl státní dluh České republiky 37,8% HDP, i přesto však patří ke státům EU s niţším zadluţením. Co se týče daňové soustavy, stát se řadí mezi země EU, jejichţ daň z příjmu fyzických osob je niţší. V 90.letech zde existovala daňová pásma podle výše příjmů osob, kdy nejvyšší daňové pásmo bylo zdaněno 39%. Postupně se daňové zatíţení sniţovalo aţ na jednotnou daň 15% v roce 2008. Stejně tak daně z příjmu právnických osob prošly sniţováním, v 90.letech činily 35%, v roce 2008 19% a taktéţ jsou téměř nejniţšími v Evropské unii. HDP na obyvatele bylo v roce 2010 348 928 Kč a Česká republika se tak umístila na sedmnácté příčce ze sedmadvaceti zemí EU.24 Míra inflace od vstupu do Evropské unie nepřekročila 3%, kromě roku 2008, kdy odstartovala hospodářská krize, tehdy inflace dosáhla aţ 6,3%. Míra nezaměstnanosti se od roku 2009 pohybuje kolem 9%.
24
Makroekonomické ukazatele. 2010. CZSO. [online]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home
36
Z pohledu OECD Česká republika byla vzhledem ke své míře otevřenosti značně zasaţena hospodářskou krizí, proto by se měla snaţit o rychlé dohnání vyspělých ekonomik, zejména obnovit udrţitelnost veřejných financí a zlepšit podnikatelské prostředí.25
3.2.1 Index ekonomické svobody podle Fraser Institute Graf č. 9: Index ekonomické svobody podle Fraser Institute v ČR (1997-2008)
Zdroj: Index of economic freedom. Fraser Institute. 2009; vlastní zpracování.
V grafu č.9 je index ekonomické svobody pro Českou republiku a lze z něho vyčíst, ţe se index během let výrazně nezměnil. První známý index ekonomické svobody je z roku 1990, kdy dosahoval hodnoty 2,4. Index byl viditelně niţší neţ v nadcházejících letech. Důvodem byla stejně jako u Bulharska politická diktatura, která zde v té době existovala. Další indexy svobody následně byly vydávány od roku 1997, kdy byl index v ČR 6,3 a během následujících jedenácti let se dostal aţ na hodnotu 7,19 v roce 2008, současně to byl prozatím nejvyšší výsledek, kterého Česká republika dosáhla. Objektivněji srovnáme index ekonomické svobody aţ od roku 2000, protoţe v tomto roce byly všechny kategorie ustáleny a v této podobě jsou hodnoceny dodnes.
25
Policy Brief: Ekonomický přehled České republiky. 2010. OECD. [online]. Dostupné z www: http://www.oecd.org/dataoecd/6/24/44905613.pdf
37
V roce 1999 dosáhl index hodnoty 6,6, coţ znamenalo oproti předchozímu roku zlepšení. Nejvýraznější kategorií, která ovlivnila celkový výsledek indexu, byla kontrola míry inflace, jak vidíme v grafu č.10. Graf č. 10: Míra inflace v % v České republice (1998-2008)
Zdroj: Míra inflace. 2011. CZSO; vlastní zpracování Mezi lety 2000 a 2001 došlo ke sníţení celkového indexu ekonomické svobody ze 7,0 bodů na 6,9. Negativní změnu zaznamenala kategorie nezávislost soudů, soudy se staly méně nezávislými a propadly z hodnoty 6,0 na 4,9. Naopak pozitivem byla lepší kontrola úrokových měr, kdy Česká národní banka upravila základní měnověpolitické nástroje.26 V roce 2002 nedošlo k ţádným významným změnám a index ekonomické svobody byl stále 6,9. V roce 2003 se index sníţil o 0,1 bodu a to kvůli vyšší vládní spotřebě, kdy byla tato hodnota 23,41%, jak vidíme v grafu č.11. Pokles indexu ale není tak velký, protoţe byla v zemi nízká míra inflace, patrné z grafu č.10.
26
Měnověpolitické nástroje ČNB. 2011. CNB. [online]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html#historie
38
Graf č. 11: Vládní spotřeba v ČR jako % HDP (2000-2008)
Zdroj: Vládní výdaje v ČR. Ministerstvo financí. 2010; vlastní zpracování
V roce 2004 se index ekonomické svobody opět dostal na hodnotu 6,9, zejména díky kategorii regulace na kapitálovém a finančním trhu. Kvůli vstupu České republiky do Evropské unie se změnily zákony v obchodním zákoníku, kdy se zaloţení podnikání stalo snadnější a více transparentnější, a tak se podkategorie regulace v podnikání dostaly z hodnoty 6,0 na 6,4.27 V roce 2005 byl index 7,0 a ČR zaznamenala opět růst díky kategorii regulace v podnikání, sníţil se počet dní potřebných k zaloţení podnikání (z 88 na 40 dní), a také náklady na podnikání jako procento příjmu na osobu (ze 110% na 44,5%).28 Roku 2006 nezaznamenal index pro ČR výzamnou změnu, sníţil se o 0,05 bodu. Česká národní banka zvýšila nabídku peněz, čímţ vzrostla inflace (graf č.10) a to se podepsalo na sníţení celkového indexu. V roce 2007 se index ekonomické svobody zvýšil na 7,09 díky kategorii rozsah vlády. Sníţila se totiţ vládní spotřeba jako procento HDP (graf č.11), a tím se zvýšila tato hodnota ze 4,49 na 5,2 bodů.
27
Novela v návaznosti na změnu v obchodním zákoníku se vstupem ČR do EU. 2004. [online]. Dostupné z www: http://www.infoportal.cz/novela-v-navaznosti-na-zmenu-v-obchodnim-zakoniku-se-vstupem-cr-do-euuniqueidgOkE4NvrWuNODA0BhUnT-pJVBYvGNB5r/ 28
Ease of doing business in the Czech republic. 2005. DOINGBUSINESS. [online]. Dostupné z www: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czech-republic/
39
Rok 2008 byl prozatím rokem s nejlepším výsledkem v indexu ekonomické svobody pro Českou republiku, kdy svoboda dosáhla hodnoty 7,19. Zlepšila se kategorie právní struktury, kdy se soudy staly více nestrannými (oproti předchozímu roku se zlepšily o 0,4 bodu). Ale naopak se výrazně zvýšila míra inflace v zemi vlivem hospodářské krize, coţ je patrné z grafu č.11. Česká republika se od roku 1997, kdy byl index ekonomické svobody 6,3 a ČR byla na 60.místě v ţebříčku indexu ekonomické svobody, dostala na 46.pozici s hodnotou 7,19 v roce 2008. Země tedy prošla vývojem, který vedl k větší ekonomické svobodě. Během jedenácti let se země snaţila o získání kontroly nad mírou inflace, coţ se jí převáţně dařilo, velkou výjimkou byl rok 2008, zlepšila se nestrannost soudů a také se zlepšily podmínky pro zaloţení podnikání. Naopak v zemi byla v průběhu let relativně vysoká vládní spotřeba, ale i tato kategorie později dosahovala lepších výsledků.
3.2.2 Index ekonomické svobody v České republice podle The Heritage Foundation Graf č. 12: Index ekonomické svobody v ČR podle The Heritage Foundation (1995-2011)
Zdroj: Index of economic freedom. The Heritage Foundation. 2011; vlastní zpracování
Kdyţ srovnáme index ekonomické svobody podle Fraser Institute a The Heritage Foundation vidíme, ţe stejně jako v případě Bulharska jsou výsledky srovnatelné. V případě České 40
republiky se index ekonomické svobody v průběhu let pohyboval nad hodnotou 60,0 a pouze dvakrát, v letech 2001 a 2011, překročil mírně hodnotu 70,0 (graf č.12). Kategorie svoboda podnikání, která odpovídá kategorii regulace v podnikání, kde spadají regulace na pracovním trhu, zaznamenala růst po roce 2004, kdy proběhla změna obchodního zákoníku. Také pracovní svoboda se zvyšovala. V obou případech institucí, zabývající se indexem ekonomické svobody, se na lepším skóre podílela niţší daň z příjmu právnických osob (graf č.13). V případě The Heritage Foundation je to změna z 46,0 na 86,9 bodů. Stejně tak míra inflace přispěla v obou indexech k lepšímu výsledku a v indexu The Heritage Foundation v kategorii měnová svoboda se změnila z 26,3 bodů v roce 1995 na 76,5 v roce 2011. Problémem ovšem zůstává eliminace korupčního prostředí, protoţe od roku 1995, kdy byl výsledek v této kategorii 30,0, se skóre kategorie zvýšilo pouze na hodnotu 38,0. Česká republika se v tomto roce nachází na 28.příčce v ţebříčku indexu ekonomické svobody a oproti předchozímu roku si tak polepšila o 0,6 bodu a řadí se mezi spíše svobodné země. Dá se říci, ţe od roku 2008 do roku 2011 se index vyvíjel rostoucím směrem a kategorie jsou lépe hodnoceny.
Graf č. 13: Vývoj daně z příjmu právnických osob v ČR v letech 1995-2010 (v %)
Zdroj: Sazba daně z příjmu právnických osob. 2010. SAGIT; vlastní zpracování
41
3.3 Finsko Finsko patří mezi vysoce industrializované ekonomiky s volným trhem, kde je kladen velký důraz na obchod se zahraničím, který je převáţně zaměřen na telekomunikační zařízení. V roce 2010 vzrostl HDP o 3%, čímţ se Finsko řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU. Země se stala členem Evropské unie 1.1.1995 a rok 1999 byl pro Finsko rokem přistoupení do eurozóny. Finsko se do evropských struktur začleňovalo spíše pomalu a velmi optarně, protoţe bylo stejně jako Bulharsko a Česká republika ovlivňováno dříve Sovětským svazem a komunismem. Tak jako ostatní země bylo i Finsko zasaţeno hospodářskou krizí, čímţ došlo k propadu ekonomiky.
Dluh centrální vlády se v roce 2010 vyšplhal na hodnotu 41,7% a je očekáván další nárust. HDP na obyvatele bylo v roce 2009 32 025 EUR, a tím se řadí na desáté místo v HDP/obyv. v Evropské unii. Míra nezaměstnanosti se do roku 2009 pohybovala kolem 7%, v roce 2010 se zvýšila na 8,2 %.29 Inflace se zde dlouhodobě drţela pod 2% (hodnoty od roku 2003 ve spotřebitelských cenách), ale v roce 2008 vyskočila na 2,5% a v roce 2009 se dostala aţ na hodnotu 4,1%, nicméně míra inflace v letošním roce dosahuje hodnoty 1,2%, čímţ se řadí mezi země Evropské unie s nejniţší mírou inflace.30
29
Finland unemployment rate. 2010. INDEXMUNDI. [online]. Dostupné z www: http://www.indexmundi.com/finland/unemployment_rate.html 30
Inflation rate of Finland. 2011. INDEXMUNDI. [online]. Dostupné z www: http://www.indexmundi.com/finland/inflation_rate_(consumer_prices).html
42
3.3.1 Index ekonomické svobody ve Finsku podle Fraser Institute Graf č. 14: Index ekonomické svobody ve Finsku podle Fraser institute (1997-2008)
Zdroj: Index of economic freedom. Fraser Institute. 2009; vlastní zpracování. V grafu č.14 vidíme, jak se vyvíjel index ekonomické svobody ve Finsku od roku 1997. Starší údaje o indexu existují opět pouze z let 1985, kdy byl index v zemi 4,5, a 1990, kdy se index ekonomické svobody zvýšil o tři desetiny na hodnotu 4,8. Hodnoty nejsou tak nízké jako u Bulharska a České republiky, protoţe Finsko nebylo přímo pod nadvládou Sovětského svazu. Lze si všimnout, ţe index ekonomické svobody ve Finsku byl v průběhu let relativně vysoký a kolísavě se pohyboval kolem hodnoty 7,0. Silnou stránkou Finska je míra inflace, která se dlouhodobě pohybovala v nízkých hodnotách, jak vidíme v grafu č.15. Právě díky míře inflace byl index ekonomické svobody v letech 1997, 1998 a 1999 tak vysoký. Finsko je známé také tím, ţe je zde velmi nízká míra korupce, podle Transparency International vůbec nejméně zkorumpovanou zemí světa, a také kategorie právní struktura díky tomu byla ohodnocena velmi dobře. Naopak vysoká inflace v roce 2000, která dosahovala 3%, způsobila pokles indexu ekonomické svobody. V letech 2001 i 2002 byl celkový index taktéţ 7,7, takţe nebyly zaznamenány výraznější změny v kategoriích indexu. Roku 2003 index ekonomické svobody ve Finsku poklesl o 0,1 bodu na 7,6. Na horším výsledku se podílela kategorie rozsah vlády, protoţe se zvýšila vládní spotřeba jako procento HDP, jak vidíme v grafu č.16. Vládní spotřeba tehdy vzrostla na 93,17 % HDP. 43
Graf č. 15: Míra inflace ve Finsku (1997-2008)
Zdroj: Inflation rate of Finland. 2011. INDEXMUNDI; vlastní zpracování Graf č. 16: Vládní spotřeba ve Finsku v letech 1997-2008 (% HDP)
Zdroj: Government consumption in Finland. 2010. INDEXMUNDI; vlastní zpracování
V roce 2004 se index opět dostal na hodnotu 7,7 bodů, převáţně za to mohla míra inflace, která v té době byla 0,9%. Mírné zhoršení v tomto roce zaznamenala kategorie nezávislost soudů, která klesla z 9,3 na 8,1 bodů. Finsko je stát, ve kterém je velmi vysoké zdanění příjmů, coţ mu bývá mnohdy vytýkáno. Nicméně v průběhu let se země snaţí daně z příjmu postupně sniţovat. Sníţení daně z příjmu fyzických osob v roce 2004 oproti předchozímu roku bylo o 1%, coţ lze vidět v grafu č.17.
44
Graf č. 17: Daň z příjmu fyzických osob ve Finsku v letech 2003-2008 (v %)
Zdroj: Finland-highest margine tax rate. 2010. INDEXMUNDI; vlastní zpracování
V roce 2005 došlo opět ke zvýšení indexu ekonomické svobody ve Finsku na hodnotu 7,8. Zlepšení zaznamenala kategorie rozsah vlády, a to kvůli sníţení daně z příjmu právnických osob z 29% na 26%, jak vidíme v grafu č.18. Také se zlepšila nestrannost soudů z 8,1 na 8,6 bodů. Graf č. 18: Daň z příjmu právnických osob ve Finsku v letech 2000-2008 (v%)
Zdroj: Finland-highest margine tax rate. 2010. INDEXMUNDI; vlastní zpracování Rok 2006 přinesl naopak sníţení výsledku indexu ekonomické svobody na hodnotu 7,69, za coţ mohla vyšší míra inflace (0,9%) oproti předchozímu roku, jak vidíme v grafu č.15, a také velmi vysoká vládní spotřeba jako procento HDP, která dosáhla 95,28%. V roce 2007 se index výrazněji nezměnil, celkově klesl o sedm setin, pravděpodobně kvůli zvyšující se inflaci (graf č.15). Rok 2008 znamenal pro Finsko další sníţení indexu ekonomické svobody, 45
kdy se hodnota indexu dostala na 7,55 bodů. Důvodem pro takový výsledek byla vysoká míra inflace (2,5%), po šesti letech se tak inflace v zemi dostala nad 2%, a také vysoké výdaje vlády, zatím nejvyšší v letech 1997-2008, které v té době dosáhly 96% (graf č.16). Finsko se v průběhu let 1997-2008 kolísavě pohybovalo v indexu ekonomické svobody kolem hodnoty 7, a tímto výsledkem si zajišťovalo vynikající pozici v ţebříčku indexu. V roce 1997 se země umístila na 17.místě, v letech 2000, 2001, 2002 a 2005 dokonce dosáhla na 11.místo. Rok 2008 je posledním rokem, ve kterém jsou zpracovány data Fraser Institute, a v tomto roce si Finsko drţelo 19.pozici v řebříčku indexu ekonomických svobod, coţ nám naznačuje, ţe je zemí s velkou ekonomickou svobodou. Silnými stránkami země je minimální korupce, s níţ souvisí kvalitní právní struktura země jako právní ochrana soukromého vlastnictví, nezávislost a nestrannost soudů, a také dlouhodobě nízká míra inflace. Pozitivní změnou bylo také postupné sniţování daně z příjmu právnických osob, i přesto je však daň stále poměrně vysoká. Těmi slabšími stránkami by se daly označit velké vládní výdaje jako procento HDP. Často se také diskutuje o daních z příjmu fyzických osob, které jsou jedny z nějvyšších v Evropské unii. Daní se zde podle daňových pásem, kdy se nejniţší příjmová skupina zdaňuje 6% a nejvyšší 30% (rok 2010), daň byla postupem času sniţována stejně jako DPPO. 3.3.2 Index ekonomické svobody ve Finsku podle The Heritage Foundation Graf č. 19: Index ekonomické svobody ve Finsku podle The Heritage Foundation v letech 1996-2011
Zdroj: Index of economic freedom. The Heritage Foundation. 2011; vlastní zpracování 46
V grafu č.19 je index ekonomické svobody pro Finsko podle The Heritage Foundation uveden aţ od roku 1996, protoţe institut dřívější informace o ekonomické svobodě v zemi nemá. Pokud srovnáme index ekonomické svobody v grafech č.16 a č.21, všimneme si, ţe je zde rozdíl. Zatímco Fraser Institute přiděluje Finsku ke konci devadesátých let relativně vysokou míru ekonomické svobody a celkový trend indexu je spíše klesající, u The Heritage Foundation je tomu obráceně. Co se týká jednotlivých kategorií a jejich vlivu
na celkové skóre indexu ekonomické
svobody, výrazná změna proběhla mezi lety 2000 a 2001. Vyšší skóre roku 2001 (69,7) bylo díky niţší míře inflace (graf č.15). Roku 2002 následoval růst celkového indexu aţ na hodnotu 73,6, coţ způsobilo opět sníţení míry inflace (graf č.15) a lepší situace v zemi k důvěře v nestrannost a nezávislost soudů. V dalších letech se index výrazně neměnil, ale v roce 2005 zaznamenala země pokles v míře svobody, zvýšila se totiţ vládní spotřeba jako procento HDP (graf č.16). Následně se ekonomická svoboda v průběhu let 2008-2011 zvyšovala, lepších výsledků zaznamenaly téměř všechny kategorie indexu ekonomické svobody aţ na vládní výdaje, které se zvyšují, a také pracovní svobodu týkající se minimální mzdy, kterou Finsko nemá danou zákonem, pouze některými kolektivními smlouvami, a velkým počtem regulací na pracovním trhu. Finsko se svým skóre 74,0 v roce 2011 řadíme mezi spíše svobodné země, kdy se nacházelo na 17.příčce indexu ekonomické svobody.
3.4 Španělsko
Od roku 1995 patřilo Španělsko mezi nejrychleji rostoucí evropské ekonomiky, ale s hospodářskou krizí v roce 2008 přišel pokles ekonomického růstu stejně jako v ostatních zemích. Vláda se nyní bojí příliš slabého růstu španělské ekonomiky, protoţe taková situace podkopává důvěru ve schopnost země splácet dluhy, a proto se snaţí zavést reformy, které by mohly růst zrychlit. Španělsko se stalo členem Evropské unie jiţ v roce 1986, členem eurozóny v roce 2002. Země se nyní potýká s problémy související se státním dluhem a deficitem veřejného rozpočtu. Podle evropských analytiků by mohlo Španělsko čekat stejný osud jako Řecko, tedy státní bankrot. I přes to, ţe státní dluh v roce 2010 činil 53,2 % HDP
47
a nepřekročil tak hranici stanovenou Maastrichtskými kritérii, ostatní státy Evropské unie straší rychlost zadluţování a deficit veřejného rozpočtu, který dosahuje 11,2%.31 Mezi makroekonomické ukazatele patří hrubý domácí produkt na obyvatele, jehoţ vývoj je uveden v grafu č.20. HDP na obyvatele dlouhodobě rostl aţ do roku 2008, kdy pak došlo k jeho sniţování. Graf č. 20: HDP na obyvatele ve Španělsku (v současných cenách)
Zdroj: Spain GDP per capita at current prices. TRADING ECONOMICS. 2010.
Míra nezaměstnanosti je v zemi dlouhodobě
relativně vysoká, v letech 2003-2005 se
pohybovala kolem 11%, další tři roky mírně klesla a kolísala kolem 8%. V roce 2010 a v letošním roce se pohybuje v rozmezí 18-20%.32 Španělsko patří mezi země s vysokými daňovými sazbami. Daň z příjmu fyzických osob je rozdělena na příjmová pásma, přičemţ horní sazba daně je 43% a daň z příjmu právnických osob činí 30%.33 Míra inflace v zemi
31
Španělské dluhy jsou pro Evropu největším strašákem. 2010. FINANCE. [online]. Dostupné z www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/290348-spanelske-dluhy-jsou-pro-evropu-nejvetsim-strasakem/ 32
Spain unemployment rate. INDEXMUNDI. 2011. [online]. Dostupné z www: http://www.indexmundi.com/spain/unemployment_rate.html 33
Sazby daně z příjmu v zemích EU. 2011. FINANCNI NOVINY. [online]. Dostupné z www: http://www.financninoviny.cz/zpravy/reforma-podle-mf-snizi-danove-zatizeni-meni-vypocet-i-sazbu/611125
48
byla v minulosti kolem 3% (2000-2007), ale v roce 2008 se vlivem hospodářské krize zvýšila na 4,1%. V letošním roce se míra inflace pohybuje kolem 3,48%.34
3.4.1 Index ekonomické svobody ve Španělsku podle Fraser Institute Graf č. 21: Index ekonomické svobody podle Fraser Institute (1997-2008)
Zdroj: Index of economic freedom. Fraser Institute. 2009; vlastní zpracování.
Z minulosti známe celkové výsledky z indexů pro roky 1970 (6,5), 1975 (5,9), 1980 (6,1), 1985 (6,3), 1990 (6,9) a 1995 (8,0). Tady je patrný rozdíl mezi zeměmi, které byly ovlivněny komunistickým reţimem, jako Bulharsko, Česká republika a Finsko. U Španělska tomu tak nebylo, a proto jsou tedy hodnoty ekonomické svobody ze 70., 80. a 90.let vysoké. V grafu č.21 si lze všimnout, ţe celkový index ekonomické svobody mezi lety 1997-1999 klesl z 8,2 na hodnotu 7,6. Jako příčinu Fraser Institute uvádí sníţení kategorie rozsah vlády ze 7,0 na 5,1 bodů. Vládní spotřeba jako procento HDP by se tedy měla zvyšovat a stejně tak i daně. Ale jak vidíme v grafech č.22 a č.23, bylo tomu právě naopak. Vládní spotřeba se
34
Inflation Spain. 2011. INFLATION. [online]. Dostupné z www: http://www.inflation.eu/inflation-rates/cpiinflation-2011.aspx
49
sniţovala a stejně tak i daň z příjmu fyzických osob, tím by se naopak tato kategorie měla zvyšovat. Graf č. 22: Vládní spotřeba jako % HDP ve Španělsku (1997-2008)
Zdroj: Government consumption in Spain. 2008. EARTHTRENDS; vlastní zpracování
Graf č. 23: Daň z příjmu fyzických osob ve Španělsku v letech 1999-2008 (v %)
Zdroj: Personal income tax rate in Spain. 2010. OECD; vlastní zpracování
Mezi lety 2000 a 2001 došlo ke sníţení indexu ekonomické svobody z hodnoty 7,3 na 7,0. Důvodem byla menší důvěra obyvatel v nezávislost a nestrannost soudů, a také rostoucí míra inflace (graf č.24). Naopak se v těchto letech zjednodušila administrativa týkající se zaloţení podnikání.
50
Graf č. 24: Míra inflace ve Španělsku v letech 1997-2008 (v %)
Zdroj: Inflation rate in Spain. 2010. INDEXMUNDI; vlastní zpracování
V letech 2002 aţ 2005 se index ekonomické svobody pohyboval kolem hodnoty 7,2 a země nezaznamenala ţádné výraznější změny v kategoriích ekonomické svobody. V roce 2006, ale i v roce 2007 dosahoval index ekonomické svobody hodnot 7,22 a 7,16. Zlepšovala se kategorie přístup k neinflačním penězům, kdy se sniţovala míra inflace. Ale výraznější zhoršení zaznamenala kategorie rozsah vlády, protoţe se zvýšila vládní spotřeba jako procento HDP ze 17,9 na 18,3%. Vládní spotřeba ještě výrazněji vzrostla v roce 2008, kdy byla země zasaţena hospodářskou krizí. Celkový index ekonomické svobody se oproti předchozímu roku i přes krizi zvýšil, ale pouze o tři setiny na hodnotu 7,19. I míra inflace v té době dosáhla zatím nejvyšší hodnoty od roku 1997 na 4,09% (graf č.24). Hodnotu indexu v té době vyrovnávaly daně z příjmů, které se sniţovaly. Horní hranice daně z příjmu fyzických osob se sníţila ze 45 na 43% (graf č.23) a také daň z příjmu právnických osob, která se sníţila z 35 na 32,5% od roku 1999 (graf č.25).
51
Graf č. 25: Daň z příjmu právnických osob ve Španělsku v letech 1999-2009 (v %)
Zdroj: Corporate income tax rate in Spain. 2010. OECD; vlastní zpracování
Španělsko se v průběhu let vyskytovalo v ţebříčku ekonomické svobody na různých pozicích, v roce 2000 se umístilo na 24.místě, na konci roku 2008 mu patřila 38.příčka. Země se tedy řadí mezi svobodné země. V zemi je vysoká úroveň zdanění, kdy hlavně pro podnikatele stát neposkytuje dobré podmínky. Daň z příjmu právnických osob se sice sniţuje, ale stále patří mezi pět zemí Evropské unie s nejvyšším zdaněním.35 Stejně tak i daně z příjmu fyzických osob jsou relativně vysoké. Mezi slabší stránky země patří také vysoká zadluţenost, jak jsem zmínila dříve, a také deficit veřejného rozpočtu.
35
Sazba daně z příjmu právnických osob v EU klesá. 2010. FIREMNIFINANCE. [online]. Dostupné z www: http://www.firemnifinance.cz/zpravy/finance/292911-sazba-dane-z-prijmu-pro-firmy-v-eu-klesa/
52
3.4.2 Index ekonomické svobody ve Španělsku podle The Heritage Foundation Graf č. 26: Index ekonomické svobody podle The Heritage Foundation (1995-2011)
Zdroj: Index of economic freedom. The Heritage Foundation. 2011; vlastní zpracování
Index ekonomické svobody ve Španělsku podle The Heritage Foundation a Fraser Institute se do roku 2000 odvíjel mírně odlišně. Pravděpodobně tomu tak bylo z toho důvodu, ţe Fraser Institute právě aţ v roce 2000 ustálil kategorie, kterými hodnotí ekonomickou svobodu. Poté je trend indexů podobný, k rozdílu dochází v roce 2005. U Fraser Institute došlo k růstu celkového indexu, ale u The Heritage Foundation tomu bylo naopak, protoţe aţ roku 2005 začala být v indexu hodnocena kategorie pracovní svoboda, která byla z pohledu instituce hodnocena přibliţně 50 body ze 100. Největšího růstu dosáhly od roku 1995 kategorie fiskální svoboda a vládní výdaje. Fiskální svobodou je podle The Heritage foundation zdanění příjmů a jak vidíme v grafech č.23 a č.25, daně z příjmů se postupně sniţovaly. Vládní výdaje dosahovaly průměrného hodnocení v indexu do roku 2010, ale tento rok se velmi zvýšily (41,1% HDP) a proto je institut ohodnotil 49,3 body. Právě vzhledem vysoké zadluţenosti a vysokému veřejnému deficitu by se měla země zlepšit v této kategorii. Ostatní kategorie se v letech 1995-2011 příliš výrazně neměnily a nepřispívaly tak k viditelnějším změnám v indexu ekonomické svobody země. Obchodní svoboda v zemi je srovnatelná s podmínkami zemí Evropské unie a v roce 2011 dosahuje hodnoty 87,6. Investiční a finanční svoboda dosahují hodnoty 80,0, jsou zde tedy dobré podmínky pro investování, byrokratické postupy jsou zde efektivní a neexistují zde 53
ţádná omezení ani kontrola při zřízení zahraničních bankovních účtů. Zhoršila se ale eliminace korupčního prostředí, oproti minulému roku si Španělsko pohoršilo o čtyři příčky v hodnocení korupce v zemích, které vypracovává Transparency International. Země se tak umístila na 32.místě ze 180 zemí.36 I přes horší výsledky v některých kategoriích ale země v letošním roce dosáhla hodnocení 70,2 a umístila se tak na 31.příčce indexu ekonomické svobody a řadí se tak mezi spíše svobodné země.
36
2011 Index of economic freedom - Spain. HERITAGE. [online]. Dostupné z www: http://www.heritage.org/Index/Country/Spain#financial-freedom
54
Závěr Pokud srovnám země, kterými se zabývám v práci z pohledu jejich ekonomické úrovně, nejvyššího HDP na obyvatele dosahuje Finsko. Česká republika spolu se Španělskem se v ţebříčku HDP/ob. umisťují do dvacátého místa ze zemí Evropské unie. Bulharsko je zemí EU, kde je nejniţší ekonomická úroveň, ale právě tato země z celkového pohledu na vývoj ekonomické svobody zaznamenala největší pokrok. V roce 1995 se Bulharsko jen jednou setinou bodu dělilo od označení země, kde je svoboda potlačena a v roce 2011 se jiţ řadí mezi mírně svobodné země. Zbylé tři státy prošly spíše minimálními změnami ekonomické svobody. Finsko si stále drţí vynikající pozici na ţebříčku ekonomické svobody a řadí se mezi spíše svobodné země. Česká republika byla před devadesátými lety ovlivněna politickou situací, a tehdy byl index ekonomické svobody v zemi nízký. Po pádu komunismu se situace zlepšovala a od roku 1995 země patří mezi mírně svobodné země. Španělsko od roku 1995 zaznamenalo velmi podobný vývoj ekonomické svobody jako Česká republika. V roce 2011 se ale jiţ řadí mezi spíše svobodné země. V práci byly pouţity různé ukazatele, které souvisely s vývojem ekonomické svobody. Kdyţ srovnám například míru inflace v zemích, státy se snaţily o postupné sniţování inflace, ale kvůli vlivu hospodářské krize 2008 u všech zemí docházelo k růstu inflace. Také u daní z příjmu země zaznamenávají stejný trend, kdy dochází ke sniţování daní z příjmu právnických i fyzických osob. Rozdíly jsou však ve výšce daní, kdy například Finsko je známo pro své vysoké daně, stejně jako Španělsko. Dalším ukazatelem, který jsem ve své práci zmiňovala byla vládní spotřeba. Opět zde byl trend sniţování vládní spotřeby jako procento HDP, ale od roku 2008 došlo k navýšení spotřeby. Cílem bakalářské práce je komparace ekonomické svobody ve čtyřech státech Evropské unie. Jejich ekonomická situace byla a je stále odlišná, některé z nich se potýkají s problémy vedoucími k bankrotu země vzhledem ke svému vysokému dluhu, jako například Španělsko. Bulharsko je například zemí, která je známa vysokou úrovní korupce a Finsko se naopak nachází na prvních příčkách v eliminaci korupce. Mnohé údaje, jako jiţ zmíněné, nám napoví, jak vysoká úroveň ekonomické svobody v zemi existuje. V průběhu let největšího pokroku v míře ekonomické svobody dosáhlo Bulharsko. V minulosti mu patřilo například 90.místo v ţebříčku ekonomické svobody, v roce 2008 patřilo mezi čtyřicet nejsvobodnějších zemí podle Fraser Institute. Dobrou pozicí v indexu ekonomické svobody neotřásla ani hospodářská krize v roce 2008 a právě v tomto roce 55
dosáhla ekonomická svoboda v zemi nejvyšší úrovně. Svou pozici si získalo především uvolněním trţního prostředí, kontrolou míry inflace, dohledem nad cenovou stabilitou. Nicméně zde stále přetrvávají faktory, které zřejmě neumoţňují Bulharsku získání ještě svobodnějšího prostředí, a to vysoká míra korupce a špatná ochrana vlastnických práv. I České republice se podařilo dosáhnout nejvyššího skóre v indexu od roku 1997. Země se celkově zlepšovala v kategoriích ekonomické svobody, snaţila se drţet nízkou míru inflace, zlepšila se důvěra v nestrannost soudů a zlepšily se podmínky pro podnikatele. Španělsko zaznamenalo v tomto roce také zvýšení ekonomické svobody a jedinou zemí, kterou pravděpodobně ovlivnila ekonomická krize bylo Finsko. V zemi tehdy velmi vzrostla inflace a vládní spotřeba jako procento HDP. Pokud celkově srovnáme ekonomickou svobodu v zemích, tak lze vyvodit závěr, ţe index pro kaţdou zemi je tvořen odlišnými hodnotami kategorií. Finsko například patří mezi spíše svobodné země a řadí se tak mezi dvacet nejsvobodnějších zemí. Je zemí s velmi vysokým zdaněním i vládními výdaji, coţ sice hodnotu indexu zhoršuje, ale naopak je zde minimální míra korupce a země dosahuje dlouhodobě nízké míry inflace. Naopak Bulharsko je typické nízkými daněmi z příjmu, ale také vysokou mírou korupce, nedůvěrou v nestrannost a nezávislost soudů a dlouhodobě vysokou mírou inflace. Pokud shrnu faktory, které ovlivňují míru ekonomické svobody v zemi, mohu říci, čím niţší regulace na trhu práce a v podnikání, niţší míra inflace, niţší vládní výdaje a niţší daně, tím vyšší ekonomická svoboda. A čím vyšší nezávislost a nestrannost soudů a integrita právního systému, tím je index ekonomické svobody také vyšší.
56
Seznam použitých zdrojů BERLIN, I: Čtyři eseje o svobodě. Prostor, Praha 1999, 322 s. ISBN 8072600044 FRIEDMAN, M. Kapitalismus a svoboda. 1994. Liberální institut. 182 s. ISBN 8085787334
JONÁŠ, J: Ekonomická svoboda a konkurenční schopnost české ekonomiky. Brno 2006, ISSN 18014496 KADEŘÁBKOVÁ, A.; SPĚVÁČEK, V.; ŢÁK, M.:Růst, stabilita, konkurenceschopnost: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU. Praha: Linde nakladatelství s.r.o., 2003, ISBN 80-86131-35-1 KADEŘÁBKOVÁ, A.; SPĚVÁČEK, V.; ŢÁK, M. Růst, stabilita, konkurenceschopnost II: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU. Praha: Linde nakladatelství s.r.o., 2004, ISBN 80-86131-49-1 KADEŘÁBKOVÁ, A. a kol. Růst, stabilita, konkurenceschopnost III: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU. Praha: Linde nakladatelství s.r.o., 2007, ISBN 978-80-86131-71-9 KLOUDOVÁ, J. Evropská unie – Historie a současnost ekonomického prostředí. 1.vydání, Zlín 2004, Academia Centrum, 169 s. ISBN 807318222X MILL, J.S. On Liberty. 2001. Penguin Books Ltd. 187 s. ISBN 0140432078
SLANÝ, A. Makroekonomická analýza a hospodářská politika, C.H.Beck, Praha, s.375, ISBN 8071797383 ROUSSEAU, J.-J. O společenské smlouvě. 2002. 1.vydání, nakladatelství Aleš Čeněk, 160 s. ISBN 8086473104
Internetové zdroje ŠÍMA, J. Svoboda a hospodářský růst. LIBERÁLNÍ INSTITUT. [online]. Dostupné z www: http://www.libinst.cz/clanky.php?id=267 KARRAS, G., AYAL, E.B. Components of economic freedom and growth:An empirici study. 1998. FREETHEWORLD. [online]. Dostupné z www: http://www.freetheworld.com/papers/Ayal_and_Karras.pdf CARLSSON, F., LUNDSTRŐM, S. Economic Freedom and Growth: Decomposing effects. 2001. ECONPAPERS. [online]. Dostupné z www: http://swopec.hhs.se/gunwpe/papers/gunwpe0033.pdf 57
BARRO, R.J.(1994) Democracy and Growth. NBER Working paper. [online]. Dostupné z www: http://www.nber.org/papers/w4909 HECKELMAN, J.C. Economic Freedom and Economic Growth: A short-run causal investigation. 2000. ECONPAPERS. online. Dostupné z www: http://ideas.repec.org/a/cem/jaecon/v3y2000n1p71-91.html BERGGREN, N. The Benefits of Economic Freedom: A Survey. 2003. ECONPAPERS. [online]. Dostupné z www: http://www.ratio.se/pdf/wp/nb_efi.pdf BHAGWATI, J.(1999). Economic Freedom: Prosperity and Social Progress. [online]. [Cit. 2011-03-11]. Dostupné z www: http://www.ratio.se/pdf/wp/nb_efi.pdf BERGGREN, N., JORDAHL, H. Does Free Trade Really Reduce Growth?Further Testing Using the Economic Freedom Index. 2003. JSTOR. [online]. Dostupné z www: http://www.jstor.org DE HAAN, J., SIERMANN, L.J.C. Political Instability, Freedom, and Economic Growth: Some Further Evidence. 1996. JSTOR. [online]. Dostupné z www: http://www.jstor.org Index of economic freedom. HERITAGE. 2011. [online]. Dostupné z www: http://www.heritage.org/index/ Index of economic freedom. FRASER INSTITUTE. 2010. [online]. Dostupné z www: http://www.freetheworld.com/
58
Seznam grafů Graf č. 1: Ekonomická svoboda v Evropě v roce 2011 ......................................................................... 26 Graf č. 2: Index ekonomické svobody v Bulharsku podle Fraser Institute (1997-2008) ...................... 29 Graf č. 3: Meziroční inflace v Bulharsku v letech 2000-2008 .............................................................. 30 Graf č. 4: Vývoj daně z příjmu právnických Bulharska v letech 2000 - 2008 ...................................... 31 Graf č. 5: Vládní spotřeba v Bulharsku (% HDP) ................................................................................. 32 Graf č. 6: Index ekonomické svobody v Bulharsku podle The Heritage Foundation (1995-2011) ...... 33 Graf č. 7: Svoboda obchodování v Bulharsku (1995-2011) .................................................................. 34 Graf č. 8: Eliminace korupčního prostředí v Bulharsku ........................................................................ 35 Graf č. 9: Index ekonomické svobody podle Fraser Institute v ČR (1997-2008).................................. 37 Graf č. 10: Míra inflace v % v České republice (1998-2008) ............................................................... 38 Graf č. 11: Vládní spotřeba v ČR jako % HDP (2000-2008) ................................................................ 39 Graf č. 12: Index ekonomické svobody v ČR podle The Heritage Foundation (1995-2011) ............... 40 Graf č. 13: Vývoj daně z příjmu právnických osob v ČR v letech 1995-2010 (v %)............................ 41 Graf č. 14: Index ekonomické svobody ve Finsku podle Fraser institute (1997-2008) ........................ 43 Graf č. 15: Míra inflace ve Finsku (1997-2008).................................................................................... 44 Graf č. 16: Vládní spotřeba ve Finsku v letech 1997-2008 (% HDP) ................................................... 44 Graf č. 17: Daň z příjmu fyzických osob ve Finsku v letech 2003-2008 (v %) .................................... 45 Graf č. 18: Daň z příjmu právnických osob ve Finsku v letech 2000-2008 (v%) ................................. 45 Graf č. 19: Index ekonomické svobody ve Finsku podle The Heritage Foundation v letech 1996-2011 ............................................................................................................................................................... 46 Graf č. 20: HDP na obyvatele ve Španělsku (v současných cenách) .................................................... 48 Graf č. 21: Index ekonomické svobody podle Fraser Institute (1997-2008) ......................................... 49 Graf č. 22: Vládní spotřeba jako % HDP ve Španělsku (1997-2008) ................................................... 50 Graf č. 23: Daň z příjmu fyzických osob ve Španělsku v letech 1999-2008 (v %)............................... 50 Graf č. 24: Míra inflace ve Španělsku v letech 1997-2008 (v %) ......................................................... 51 Graf č. 25: Daň z příjmu právnických osob ve Španělsku v letech 1999-2009 (v %)........................... 52 Graf č. 26: Index ekonomické svobody podle The Heritage Foundation (1995-2011) ......................... 53 59
60
Seznam příloh Příloha A – Index vnímání korupce ve vybraných zemích Evropské unie
61
62
Příloha A – Index vnímání korupce ve vybraných zemích EU
Zdroj: Corruption perceptions index. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. 2010; vlastní zpracování
Zdroj: Corruption perceptions index. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. 2010; vlastní zpracování
63
Zdroj: Corruption perceptions index. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. 2010; vlastní zpracování
Zdroj: Corruption perceptions index. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. 2010; vlastní zpracování
64
