INSTITUCE EU. Veřejná správa v EU

INSTITUCE EU Veřejná správa v EU

Na konzultace s právníkem po celou dobu trestního řízení, ale také třeba na možnost informovat rodinu o svém zatčení, mají mít nárok všichni občané Evropské unie. Ministři spravedlnosti členských zemí dnes totiž v Lucemburku souhlasili s návrhem Evropské komise, kterým se právo na obhájce řadí mezi základní unijní předpisy. Evropský parlament s podobou směrnice vyslovil souhlas uţ před měsícem. "Nyní je na členských státech, aby neztrácely čas a v zájmu občanů tento předpis co nejrychleji zařadily do svých právních řádů," poznamenala dnes eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Na uvedení normy do svých právních řádů mají členské země tři roky. Zdroj: HN, úterý 8.10. 2013

2

ÚVOD 





 

 

Cíl: představit systém fungování evropských institucí a systém nadnárodního hlasování – přijímání rozhodnutí o směrování a aktivitách EU Systém tvorby legislativy (mezinárodní organizace x nadnárodní organizace, sdílená suverenita) 28 zemí, HMU – sloţitý systém rozhodování a institucionálního rámce ES (posilování většinového rozhodování na úkor jednomyslného, systém kvalifikované většiny) Blokační menšina pro blokování rozhodnutí Malé státy x velké státy (Německo x Malta) – kritéria hlasování + zapojení více institucí do procesu hlasování Jasná a srozumitelná pravidla rozhodování DŮRAZ NA DEMOKRACII VŠECH EVROPSKÝCH INSTITUCÍ 3

HLAVNÍ ORGÁNY EU  EVROPSKÁ     

PĚTKA

Evropská rada (summit nejvyšších představitelů čl. zemí) Rada EU (schůzky ministrů + Výbor stálých zástupců) Evropská komise (exekutivní nadnárodní instituce) Evropský parlament Evropský soudní dvůr (aplikace evropského práva v čl. zemích) 4

ROZHODOVÁNÍ NA ÚROVNI EU

Evropská Komise

• Navrhuje normy • Zastupuje zájmy EU jako celku

Rada EU

• Podílí se na schvalování norem • Zastupuje zájmy čl. států • Některé normy navrhuje

Evropský Parlament

• Podílí se na schvalování norem • Zastupuje zájmy občanů EU 5

FINANČNÍ A PORADNÍ INSTITUCE ECB, ESCB  EIB, Evropský investiční fond 



Evropský účetní dvůr



Poradní orgány: Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů

6

SPECIALIZOVANÉ ORGÁNY Evropský ombudsman  Evropský inspektor ochrany údajů  Europol, Eurojust  Interinstitucionální orgány: Úřad pro úřední tisky ES, Úřad pro výběr personálu (EPSO), Evropská správní škola  A další 

7

Evr. rada (ER) Evr. parlament (EP)

Evr. hospodářský a sociální výbor

Evr. komise (EK)

Evr. Soudní dvůr

Evr. Investiční banka Europol -------------------------Evr. Investiční Evr fond

Poradní výbory

Rada EU (R (REU)

Soud první instance

Výbor regionů

Evr. Systém centrálních bank ---------------------------Evr. Centrální banka

EVROPSKÁ RADA        

  

Vrcholný orgán EU JEA Lisabonská smlouva Definuje hlavní směry evropské politiky Summit min. 2x / půl roku Musí podávat výroční zprávu o pokroku EP Určuje nové směry evr. integrace, řeší bezpečnostní a zahraniční politiku Stanoviska ER jsou po stránce komunitárního práva "legalizována" následnými rozhodnutími Rady ministrů EU stanoví obecný politický směr a priority EU zabývá se sloţitějšími nebo citlivými otázkami nemá pravomoc schvalovat právní předpisy

9

ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY 18.12.2014  Vnější vztahy (Ukrajina, Irák, Sýrie, Gaza, sankce proti Rusku)  Ebola  Cíle a kroky pro podporu růstu a ekonomiky EU  Energetika, změna klimatu 



Rozhoduje někdy jednomyslně někdy kvalifikovanou většinou – dle oblasti rozhodování (Lisabonská smlouva) 10

SÍDLO EVROPSKÉ RADY

11

PŘEDSEDA EVROPSKÉ RADY PRESIDENT OF THE EUROPEAN COUNCIL • stálá funkce vykonávaná na plný pracovní úvazek, • volený na 2,5 roku, Volen kvalifikovanou většinou členů ER • od 1.12.2009 Herman Van Rompuy – již druhé období (do 30.11. 2014) • reprezentuje EU navenek, předkládá zprávy Evropskému parlamentu * Od 1.12. Donald Tusk

12

PŘEDSEDA EU Smlouva o EU  předsedá Evropské radě a vede její jednání;  ve spolupráci s předsedou Komise a na základě práce Rady pro obecné záleţitosti zajišťuje přípravu a kontinuitu jednání Evropské rady;  usiluje o usnadnění soudrţnosti a konsensu uvnitř Evropské rady;  po kaţdém zasedání Evropské rady předkládá zprávu Evropskému parlamentu  Volen evropskou radou kval. většinou na 2 1/2 roku, moţnost opakování 

13

EVROPSKÁ RADA    

   

 

Sloţena z představitelů výkonné moci členských států + ministři zahraničí V čele Evropské rady stojí předseda (Herman Van Rompuy) Patří sem předseda EK jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Federica Mogheriniová) Vydává základní rozhodnutí(přístup nových zemí, ústava…) Musí podávat výroční zprávu o pokroku EP Určuje nové směry evr. integrace, řeší bezpečnostní a zahraniční politiku Stanoviska ER jsou po stránce komunitárního práva "legalizována" následnými rozhodnutími Rady ministrů EU http://www.european-council.europa.eu/specialmeeting-of-the-european-council-30-8?lang=cs http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/ocekavane-udalosti/23----24--rijna-2014premier-se-zucastni-evropske-rady-v-bruselu123727/

14

EVROPSKÁ KOMISE

15

KOMISE EU „HYBNÁ PÁKA EU“ Exekutiva EU  Dohled nad smlouvami EK  Názory a doporučení  Navrhovací pravomoci  Vlastní rozhodnutí  Provádění úkonů rady  Negociační pravomoc  Řídící pravomoc 

16

EVROPSKÁ KOMISE •Komise se skládá z: 28 komisařů z 28 států (včetně předsedy) •Každý komisař má jeden hlas, musí být nezávislý na politice svého státu •Komise je kolektivní orgán, při hlasování se menšina podřizuje většině •V budoucnosti při rozšiřování EU můţe max. počet komisařů dosáhnout 27 členů

Má legislativní iniciativu (navrhuje legislativní akty)  Vydává vlastní legislativní akty  Dbá na dodržování práva EU – podává obžaloby k ESD  Zastupuje EU v mezin. společenstvích 

17

EVROPSKÁ KOMISE      

 



  

28 komisařů (jeden za členský stát), komisař pokrývá určitou oblast (ŢP, zaměstnanost, sociální věci…) http://ec.europa.eu/commission/2014-2019_cs 24 tisíc zaměstnanců, překladadelé Lisab. Sml. 5-leté funkční období, schvaluje a odvolává Evropský parlament, Předsedu Komise navrhuje Evropská rada, schvaluje EP Lisabonská smlouva: Evropská rada musí při výběru osoby, kterou zamýšlí jmenovat předsedou Komise, brát v úvahu výsledky voleb do Parlamentu, posílení váhy EP – propojení s výsledkem evropských voleb Komise - nadnárodní orgán, komisaři jsou nezávislí na vládách a jednají ve prospěch rozvoje EU Předseda EK vybere členy Komise ze seznamu kandidátů předloţeného členskými zeměmi EU a zároveň jim určí politickou oblast, za kterou budou odpovídat. Navrhované členy Komise schvaluje nejprve Rada ministrů a poté Parlament. Ke schválení je zapotřebí kvalifikované většiny. Pokud Parlament kandidáty schválí, Komisi v novém sloţení pak oficiálně jmenuje Rada GŘ: http://ec.europa.eu/about/ds_cs.htm Předseda - J. M. Barroso (2004-2009, 2010-2014), Jean-Claude Juncker 18 Sídlo je v Bruselu, částečně Lucemburk

EVROPSKÁ KOMISE 

Činnost Komise je zabezpečována prostřednictvím Generálních ředitelství.   



kaţdé z nich se věnuje určité politické oblasti je řízeno Generálním ředitelem, který je odpovědný jednomu z komisařů v generálních ředitelství vznikají návrhy právních předpisů, tyto návrhy jsou však oficiální aţ poté, co je schválí kolegium komisařů na svém pravidelném zasedání

O celkový chod Komise se stará Generální sekretariát.

Sídlo Evropské komise v Bruselu

19

EVROPSKÁ KOMISE 

PhDr. Vladimír Špidla     

 



narodil se 22. dubna 1951 v Praze je český politik. od července 2002 do června 2004 byl premiérem České republiky v letech 2001 aţ 2004 byl předsedou České strany sociálně demokratické od roku 2004 do února 2010 byl členem první Barrosovy komise k jejímu zvolení došlo 18. listopadu 2004 a činnost zahájila 22. listopadu téhoţ roku, zastával post komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příleţitosti od října 2011 je ředitelem sociálnědemokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie od roku 2014 působí jako ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády

Štefan Füle  narodil 24. května 1962 v Sokolově  v Barrosově komisi působí od února 2010 zastává post eurokomisaře zodpovědného za rozšiřování EU a politiku sousedství  do své nominace byl ministrem pro evropské záleţitosti ve vládě premiéra Jana Fischera (od května 2009) předtím působil na ministerstvu zahraničí; 2005-2009 velvyslanec České republiky při NATO, byl také velvyslancem v Litvě a ve Velké Británii. 

1982-1989 člen KSČ, od 1989 nestraník

20

EVROPSKÁ KOMISE



Mgr. Věra Jourová      

narodila se18. srpna 1964 v Třebíči je česká politička, podnikatelka a právnička V letech 2003–2006 byla členkou ČSSD od ledna do října 2014 ministryně pro místní rozvoj dříve na tomto ministerstvu působila jako náměstkyně 15. března 2013 – 13. října 2014 1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011 dne 21. července 2014 ji vládní koaliční rada nominovala na post eurokomisařky za Českou republiku do vznikající Junckerovy komise

21

EVROPSKÁ KOMISE o



 





Zákonodárná iniciativa předkládá návrhy sekundárního práva ES: iniciátor zákonodárství, správce politik, programů a rozpočtu, má značné výkonné pravomoci, zpracovává návrhy legislativy Unie Stráţce Smluv, dohlíţí na plnění smluv a opatření institucí EU Správce rozpočtu EU a vykonavatel politik EU Řídí a vykonává politiky EU (rozpočet ES, hospodářská soutěţ, obchodní politika) Reprezentuje ES navenek (jednání WTO) Zelené knihy, Bílé knihy 22

23

EVROPSKÝ PARLAMENT  Společně

s Radou schvalují právní předpisy EU. Schvalují rozpočet.  Zastupuje občany EU prostřednictvím přímo volených europoslanců.  Volební období: 5 let  Počet poslanců za kaţdý stát je podle počtu obyvatel, 766 poslanců pro období 20092014, 2014-2019 751 poslanců (Lisabonská smlouva, min 6 poslanců, Max 96)  Předseda je volený na 2,5 roku.

24

Německo Francie Spojené království

99 74 73

pro období 2014-2019 96 74 73

Itálie Španělsko Polsko Rumunsko Nizozemí Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko Bulharsko Dánsko Slovensko Finsko Irsko Chorvatsko* Litva Slovinsko Lotyšsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta

73 54 51 33 26 22 22 22 22 22 20 19 18 13 13 13 12 12 12 8 9 6 6 6 6

73 54 51 32 26 21 21 21 21 21 20 18 17 13 13 13 11 11 11 8 8 6 6 6 6

= = = -1 = -1 -1 -1 -1 -1 = -1 -1 = = = -1 -1 -1 = -1 = = = =

CELKEM

766

751

-15

-3 = =

25

POSLANCI EP     

 





Oficiálně jsou poslanci EP rozděleni nikoli do národních, ale do politických klubů (frakcí) podle své politické příslušnosti. Je zde 9 politických skupin a nezávislí, lidovci, socialisté, liberálové, zelení, konzervativci atd. (dříve 7) http://www.ceskatelevize.cz/ct24/evropske-volby/frakce-ep/ ČR – 21 poslanců, př. Jiří Pospíšil, Jan Zahradil, Pavel Telička… ANO – 4, ČSSD – 4, TOP 09 – 4, KSČM – 3, KDU-ČSL – 3, ODS – 2, SVOBODNÍ – 1 Poslanci současně pracují v parlamentních výborech ve výborech vypracovávají poslanci legislativní návrhy a zprávy z vlastního podnětu, předkládají k nim pozměňovací návrhy a hlasují o nich Oblasti :zahraniční věci, lidská práva, bezpečnost a obrana, rozvoj, mezinárodní obchod, zaměstnanost a sociální věci, 26 ţivotní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin… .

27

28

PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU



Martin Schulz



volen na dva a půl roku, můţe být znovu zvolen



zastupuje Parlament navenek



za pomoci 14 místopředsedů řídí práci Parlamentu a jeho orgánů



dbá na dodrţování jednacího řádu EP



zastupuje Parlament v právních záleţitostech a ve všech vnějších vztazích



řídí veškeré činnosti Parlamentu



předsedá plenárním zasedáním a přijímá rozpočet



svým podpisem uvádí v platnost rozpočet EU poté, co jej EP schválil



podepisuje veškeré legislativní akty přijímané řádným legislativním postupem

PRAVOMOCI    

Tvůrcem všech právních předpisů s Radou přijímá či pozměňuje návrhy, které mu předkládá Komise EU Dohled nad činností Komise EU Schvalování rozpočtu EU



Rozpočtové pravomoci – rozhoduje o celém ročním rozpočtu EU a má v této věci konečné slovo, jakmile je rozpočet EU přijat, nese Evropská komise odpovědnost za jeho plnění



Legislativní pravomoci - řádný legislativní postup - návrh komise - první čtení v parlamentu - první čtení v Radě - druhé čtení v Parlamentu - druhé čtení v Radě - dohodovací řízení - třetí čtení v Parlamentu a Radě

RADA EU  Hlavní

rozhodovací orgán  Řešení problematiky na úrovni ministerstev – Rada ministrů  Patří zde GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT  Rotace předsednictví po 6 měsících 32

Rada EU • Rada Ministrů • Rozhodující orgán ES se zákonodárnými a výkonnými pravomocemi reprezentující členské státy. • Skládá se z jednoho zástupce kaţdého členského státu na ministerské úrovni. Obecné záleţitosti se projednávají na zasedáních tzv. Rady pro všeobecné záleţitosti sloţené z ministrů zahraničí • Zástupci jednotlivých ministerstev členských států EU (podle oboruministři zahraničí ministři zemědělství, financí,…) • zastupuje zájmy členských států 9 různých typů zasedání Rady (GAERC, ECOFIN) • V předsednictví Rady se po šesti měsících střídali členské země dle předem daného pořadí (Lisab. Smlouva) • Předseda Rady EU určuje její agendu a priority pro období předsednictví. • Rada zajišťuje koordinaci hlavních linií hospodářské politiky členských států EU a má pravomoc vydávat akty, které jsou sekundárními prameny práva Společenství. 33 • Zodpovídá za mezivládní spolupráci v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblasti vnitřních záleţitostí a justice.

Rada EU • Profesionální zázemí Rady tvoří tzv. COREPER (Výbor stálých zástupců) a Generální sekretariát • Hlavním úkolem COREPERu je projednávání a příprava návrhů. • Generální sekretariát zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. V čele je generální sekretář jmenovaný Radou na základě jednomyslného hlasování. • Rozhodování Rady se řídí podle jednotlivých ustanovení zakládacích smluv. V zásadě jde o tři různé způsoby hlasování: • prostou většinou; • kvalifikovanou většinou; • jednomyslným hlasováním.

34

RADA EVROPSKÉ UNIE Úkoly rady Evropské unie 

schvaluje zákony EU 



koordinuje hlavní směry hospodářských politik členských států EU 





Rada a Evropský parlament mají společně poslední slovo při schvalování právních předpisů EU, které navrhuje Komise.

Členské státy EU se dohodly na nutnosti celkové hospodářské politiky EU, která bude koordinována ministry hospodářství a financí jednotlivých států. Mezi další cíle patří vytváření nových pracovních míst, zvýšení kvality vzdělávání, zdravotní péče a sociálního zabezpečení. I kdyţ kaţdá země vytváří pro tyto oblasti svou vlastní politiku, mohou se státy dohodnout na společných cílech a vyuţít zkušeností ostatních.

podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi 

Rada podepisuje jménem EU dohody, které se týkají různých oblastí: ţivotní prostředí, obchod, rozvoj, textilní průmysl, rybolov, věda, technika a doprava.

RADA EVROPSKÉ UNIE 

schvaluje roční rozpočet EU  



rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU 





Rada přijímá společně s Evropským parlamentem rozpočet Unie. Rozpočtové období zahrnuje jeden kalendářní rok. Rozpočet se obvykle přijímá v prosinci a jeho plnění začíná dne 1. ledna následujícího roku. Členské státy rozvíjejí společnou zahraniční politiku – rada je hlavní platformou pro tuto spolupráci EU nemá svoji armádu, v případě, ţe je nutné rychle zareagovat na mezinárodní konflikty nebo přírodní katastrofy, nasazují některé státy EU jednotky rychlé reakce, jejichţ úkolem je humanitární činnost, záchranné akce a udrţení míru.

koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a policejními sloţkami členských států  

Občané EU by měli mít rovnocenný přístup k právu na území celé EU. Ministři spravedlnosti a vnitra koordinují ochranu vnějších hranic EU a boj proti terorismu a mezinárodnímu organizovanému zločinu.

RADA EU

 většinou

hlasuje kvalifikovanou většinou kaţdý stát má přidělený počet hlasů (Fr, Něm - 29 hlasů, Niz. 13, ČR12, Malta 3 hlasy)  Kvalifikovaná většina z 345 hlasů 255 (73.91 % hlasů z 345) + min. 62 % obyvatel EU  Lis. Sml. - (55% států a 65% obyvatel)  jednomyslnost : v citlivých oblastech - daně, kultura, jazykové normy  Sídlo: Brusel 37

ROZDĚLENÍ HLASŮ MEZI ČLENSKÉ STÁTY Francie, Itálie, Německo, UK

29

Polsko, Španělsko

27

Rumunsko

14

Nizozemí

13

Belgie, ČR, Maďarsko, Portugalsko, Řecko

12

Rakousko, Bulharsko, Švédsko

10

Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko, Chorvatsko

7

Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko

4

Malta

3 38

CELKEM

352

EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR zřízen v roce 1952 Paříţskou smlouvou  sídlo se nachází v Lucemburku  Jeho posláním je zajišťovat „dodrţování práva při výkladu a provádění„ smluv 



V rámci tohoto poslání Soudní dvůr Evropské unie:  přezkoumává legalitu aktů orgánů Evropské unie,  dbá na dodrţování povinností členských států vyplývajících ze Smluv a  vykládá právo Unie na ţádost vnitrostátních soudů 39

SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE 

zahrnuje tři soudní orgány:  Soudní dvůr  Tribunál (řeší případy předloţené jednotlivci, podniky nebo některými organizacemi, a také případy, jeţ se týkají práva v oblasti hospodářské soutěţe)  Soud pro veřejnou sluţbu (rozhoduje spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci)

•

Od svého vzniku vydaly tyto tři soudy přibliţně 15 000 rozsudků

40

SLOŢENÍ skládá se z 28 soudců a 8 generálních advokátů, kteří jsou určeni společnou dohodou vlád členských států (jeden soudce za kaţdý členský stát EU)  funkční období je 6 let s moţností opakovaného jmenování  musí splňovat poţadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí ve svých zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva  soudci Soudního dvora volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Soudního dvora na dobu tří let, s moţností opakovaného zvolení 

41

SLOŢENÍ Předseda: řídí činnost Soudního dvora a předsedá zasedáním a poradám největších soudních kolegií  Místopředseda: je nápomocen předsedovi ve výkonu jeho funkce a zastupuje jej v případě překáţky na jeho straně  Generální advokáti: Jsou pověřeni zcela nestranným a nezávislým přednesením právního názoru zvaného „stanovisko" k věcem, které jsou jim předloţeny  Vedoucí soudní kanceláře: je generálním sekretářem orgánu 

42

PRAVOMOCI  Jednotlivé

druhy řízení:  Řízení o předběţné otázce  Ţaloba pro nesplnění povinnosti  Ţaloba na neplatnost  Ţaloba na nečinnost  Kasační opravný prostředek  Přezkum 43

PRŮBĚH SOUDNÍHO ŘÍZENÍ Kaţdému případu, který je projednáván u Soudního dvora, je přidělen soudce a generální advokát  Případy předloţené Soudnímu dvou se projednávají ve dvou částech:  písemné (písemné zhodnocení právního stavu případu)  ústní (veřejné slyšení, podle sloţitosti případu se tato část odehrává před senátem sloţeným ze 3, 5 nebo 13 soudců, případně Soudní dvůr zasedá v plénu sloţeném ze všech soudců) • ESD je mnohojazyčnou institucí 

44

TRIBUNÁL 

 









skládá se alespoň z jednoho soudce z kaţdého členského státu na funkční období 6 let s moţností opakovaného jmenování soudci volí ze svého středu svého předsedu na dobu tří let jmenují vedoucího soudní kanceláře na šestileté funkční období na rozdíl od Soudního dvora neexistují u Tribunálu stálí generální advokáti Tribunál zasedá v senátech sloţených z pěti nebo tří soudců nebo v určitých případech rozhoduje samosoudcem ze soudců jsou voleni předsedové senátů sloţených z pěti soudců na období tří let 45 Tribunál má svého vlastního vedoucího soudní kanceláře

PRAVOMOCI TRIBUNÁLU 

Tribunál je příslušný pro rozhodování o: 

 

 

přímých ţalobách podaných fyzickými nebo právnickými osobami, které směřují proti aktům orgánů, institucí a jiných subjektů Evropské unie ţalobách podaných členskými státy proti Komisi ţalobách podaných členskými státy proti Radě ohledně aktů přijatých v oblasti státních podpor, ochranných obchodních opatření („dumpingu") a aktů, jimiţ Rada vykonává prováděcí pravomoci ţalobách směřujících k náhradě škody způsobené orgány Evropské unie nebo jejich zaměstnanci ţalobách opírajících se o smlouvy uzavřené Evropskou unií, které výslovně stanoví pravomoc Tribunálu 46

PRAVOMOCI TRIBUNÁLU ţalobách v oblasti ochranné známky Společenství  kasačních opravných prostředcích, omezených na právní otázky, proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou sluţbu Evropské unie  ţalobách podaných proti rozhodnutím Odrůdového úřadu Společenství a rozhodnutím Evropské agentury pro chemické látky  Tribunál má svůj vlastní jednací řád. Řízení v zásadě zahrnuje část písemnou a část ústní podobně jako u Soudního dvora 

47

SOUD PRO VEŘEJNOU SLUŢBU EU Soud pro veřejnou sluţbu Evropské unie se skládá ze sedmi soudců jmenovaných Radou na dobu šesti let s moţností opakovaného jmenování  soudci Soudu volí ze svého středu předsedu na dobu tří let, předseda můţe být zvolen opakovaně  soudci jmenují vedoucího soudní kanceláře na dobu šesti let  zasedá v senátech o třech soudcích, pokud to však obtíţe nebo závaţnost právních otázek odůvodňují, můţe být věc předloţena plénu  Soud pro veřejnou sluţbu má svého vlastního vedoucího 48 soudní kanceláře 

PRAVOMOCI Soud pro veřejnou sluţbu je v rámci soudních orgánů Unie specializovaným soudem ve věcech sporů z oblasti veřejné sluţby Evropské unie  je příslušný pro rozhodování v prvním stupni o sporech mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci  je rovněţ příslušný pro spory mezi jakýmkoli orgánem nebo institucí a jeho nebo jejím personálem, k jejichţ rozhodování je příslušný Soudní dvůr Evropské unie  naproti tomu nemůţe rozhodovat spory mezi vnitrostátními správními orgány a jejich zaměstnanci  řízení zahrnuje část písemnou a část ústní 

49

VIRTUÁLNÍ NÁVŠTĚVA



http://curia.europa.eu/jcms/jcms/Jo2_7019/



Palais de la Cour de Justice Boulevard Konrad Adenauer Kirchberg L-2925 Luxembourg Luxembourg Tel: +352 4303 1 Fax: +352 4303 2600

50

EVROPSKÝ OMBUDSMAN Evropský veřejný ochránce práv se zabývá stíţnostmi na orgány, instituce, úřady a agentury Evropské unie.  Institut Evropského ombudsmana byl zaveden Maastrichtskou smlouvou, prvním ombudsmanem byl zvolen v roce 1995 Fin Jacob Söderman. Jeho nástupcem a současným ombudsmanem je od dubna 2003 Nikiforos Diamanduros. 

51

ZVOLENÍ Veřejného ochránce práv volí Parlament na období pěti let, s moţností opětovného zvolení. V lednu 2010 byl veřejným ochráncem práv podruhé zvolen Nikiforos Diamanduros, který kdysi vykonával funkci veřejného ochránce práv v Řecku.  Sídlo veřejného ochránce práv je ve Štrasburku, v budově Evropského parlamentu. 

52

PŮSOBNOST OMBUDSMANA 

 

   

Veřejný ochránce práv reaguje na stíţnosti občanů, podnikatelů a organizací z EU a pomáhá odhalit případy špatného úředního postupu, kdy orgány, instituce, úřady a agentury EU přestoupily zákon, nedrţely se zásad správného řízení nebo porušily lidská práva. Můţe se jednat například o: nespravedlnost diskriminaci překročení pravomoci poskytnutí neúplných informací nebo odmítnutí informace poskytnout zbytečné průtahy nesprávné postupy

53

PŮSOBNOST OMBUDSMANA 

Kancelář veřejného ochránce práv zahajuje šetření z vlastní iniciativy nebo na základě přijaté stíţnosti. Je zcela nezávislá a nepřijímá pokyny od ţádné vlády nebo organizace. Kaţdý rok předkládá Evropskému parlamentu zprávu o své činnosti.

54

CO NENÍ V PRAVOMOCI OMBUDSMANA  





Veřejný ochránce práv nemůţe vyšetřovat: stíţnosti na vnitrostátní, regionální nebo místní orgány členských států EU (orgány státní správy, státní agentury a úřady měst a obcí), i kdyţ se stíţnost týká záleţitostí EU činnost vnitrostátních soudů nebo veřejných ochránců práv. Evropský veřejný ochránce práv není apelačním orgánem, který by mohl zvrátit rozhodnutí přijaté těmito orgány stíţnosti na podnikatele nebo jednotlivce 55

KDO MŮŢE PODAT ŢÁDOST A KAM HO KONTAKTOVAT 



  

Jste li občanem členského státu Unie nebo máte bydliště v členském státě, můţete k evropskému veřejnému ochránci práv podat stíţnost na nesprávný úřední postup orgánů a institucí EU. Stíţnosti k veřejnému ochránci práv si mohou podávat i firmy, sdruţení nebo jiné subjekty se sídlem v Unii. Poštou Evropský veřejný ochránce práv 1 Avenue du Président Robert Schuman CS 30403 FR-67001 Strasbourg Cedex Francie Telefonicky +33 (0) 3 88 17 23 13 Faxem +33 (0) 3 88 17 90 62 Na webových stránkách http://www.ombudsman.europa.eu

56

PODÁNÍ STÍŢNOSTI OMBUDSMANOVI Jste-li nespokojeni s postupem orgánu, instituce, úřadu nebo agentury EU, nejprve jim umoţněte, aby situaci napravily samy. Pokud to nepovede k poţadovanému výsledku, můţete podat stíţnost Evropskému veřejnému ochránci práv.  Stíţnost veřejnému ochránci práv musíte podat do dvou let ode dne, kdy jste se o nastalém problému dozvěděli. Musíte jasně uvést, kdo jste, na jakou instituci či orgán podáváte stíţnost a na jaký problém si stěţujete. Můţete poţádat, aby nebylo při vyšetřování stíţnosti uvedeno vaše jméno. 

57

CO SE DĚJE DÁL SE STÍŢNOSTÍ 





Veřejný ochránce práv můţe vyřešit váš problém tím, ţe pouze informuje dotčený orgán, instituci, úřad nebo agenturu. Pokud to nestačí, snaţí se najít smírné řešení, které napraví vzniklou situaci k vaší spokojenosti. Pokud tento postup selţe, veřejný ochránce práv navrhne dotčenému orgánu opatření k nápravě. Jestliţe dotčený orgán navrhované opatření nepřijme, předá veřejný ochránce práv zvláštní zprávu Evropskému parlamentu, který se v případě, ţe to povaţuje za nutné, můţe rozhodnout k přijetí politických opatření. Pokud se veřejný ochránce práv nemůţe stíţností zabývat (například proto, ţe jiţ byla předmětem soudního řízení), zpravidla vám doporučí jiný orgán, který by vám měl být schopen pomoci.

58

PŘÍPADY VYŘEŠENÉ OMBUDSMANEM Porušení práv na obhajobu (Komise po zásahu ombudsmana vypracovala kodex jednání s občany)  Řecký občan předloţil Komisi, jakoţto "ochránkyni smluv" stíţnost, ve které uvedl, ţe řecké úřady porušily při zadávání projektu výstavby metra v Soluni zákon o zadávání veřejných zakázek. Stěţovatel ombudsmanovi poukázal na způsob, jakým Komise jeho stíţnost vyšetřovala. Ombudsman zjistil, ţe Komise stěţovatele nesprávně informovala o důvodech uzavření vyšetřování a uzavřela případ bez toho, aby stěţovateli skutečně poskytla příleţitost pro předloţení dalších důkazů. Ombudsman kritizoval Komisi za to, jak naloţila se stíţností a navrhl, aby byl vypracován kodex, který by stanovil způsob jejího jednání s občany, kdyţ je oslovena jako "ochránkyně smluv

59

FORMULÁŘ 

https://secure.ombudsman.europa.eu/atyourservice /secured/complaintform/home.faces

60

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA Úkolem je řídit měnovou politiku Unie a zabezpečovat stabilitu cen v zemích, které euro pouţívají  Úlohou je zárověň podporovat obecné hospodářské politiky Unie  Výhradně povoluje vydávání eura  Pracuje naprasto nezávisle, není podřízena ţádnému jinému orgánu 

61

VZNIK Byla zaloţena společně s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) dne 1. července 1998  Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem  Od 1.1.1999 odpovídá za provádění měnové politiky v eurozóně  Základní kapitál při zahájení činnosti činil 5 miliard ECU  Integrace do institucionální struktury EU, ale nezávislost na orgánech či institucích EU, tak na vládách členských států nebo jiných subjektů 

62

NEZÁVISLOST ECB Nezávislost ECB a národních centrálních bank je upravena Smlouvou o fungování EU a Statutem ESCB/ECB  Nezávislost zahrnuje čtyři podmínky: 

Institucionální nezávislost  Osobní nezávislost  Věcná ( funkční) nezávislost  Finanční nezávislost 

63

PŮSOBNOST ECB Udrţovat cenovou stabilitu a ochraňovat tak hodnotu eura  Výlučné právo povolovat vydávání bankovek v eurozóně má konkrétně Rada guvernérů  Dbá na sjednocování podmínek bankovního dohledu v členských státech EU  Má právo přijímat právní akty a jiné právní nástroje ( nařízení, rozhodnutí, doporučení, stanoviska,…) 

64

ORGANIZACE 

Výkonná rada  

   

Prezident ECB, viceprezident a čtyři další členové Osmileté funkční období bez moţnosti opakování Pouze státní příslušníci EU Zodpovědost za běţné záleţitosti ECB, Sestavuje roční uzávěrku ESCB

Rada guvernérů     

Prezidet, viceprezident ECB a guvernéři cenrálních bank výhradní právo povolovat vydávání bankovek v EU Podílí se na sběru statistických informací, na zprávách o aktivitách ESCB a o měnové politice Schvaluje roční účetní uzávěrku ESCB Zasedá alespoň desetkrát ročně 65

ORGANIZACE 

Generální rada Rozhodovací ográ vytvořený na přechodnou dobu  Prezident, viceprezident ECB a guvernéři centrálních národních bank  Po komplezním zavedení eura bude Generální rada zrušena 



Prezident Provádí měnovou politiku v souladu s instrukcemi a rozhodnutími Generální rady.  Připravuje zasedání Generální rady a předsedá Radě guvernérů, Výkonné radě I Generálné radě ECB. 

66

EVROPSKÝ SYSTÉM CENTRÁLNÍCH BANK ( ESCB) Vznik v závěrečné etapě měnové unie  Skládá se z ECB a z centrálních bank všech členských států EU  ESCB je řízen orgány ECB  Rozhodovacími orgány jsou Rada guvernérů a Výkonná rada  Celý systém ESCB koordinuje Generální rada 

67



Principy ESCB     

Zajištění stability cen Podpory základní ekonomické politiky EU Nedělitelnost měnové politiky Federalismus a subsidarita Nezávislost a odpovědnost

Další úkoly : - Definovat a vést měnovou politiku Společenství - Řídit devizové obchody - Drţet a spravovat oficiální devizové rezervy států - Podporovat hladké fungování platebních systémů - Podílet se na programech kompetentních úřadů zaměřených na stabilitu finančního systému 68

EUROSYSTÉM Skládá se z Evropské centrální banky a národních centrálních bank eurozóny  Eurosystém a ESCB budou fungovat paralelně do té doby, dokud všechny členské státy nezavedou euro 

69

NÁRODNÍ CENTRÁLNÍ BANKY Jsou nedílnou součástí Evropského systému centrálních bank  Centrální banky jednotlivých států mají postavení samostatných právnických osob  Úzká spolupráce s ECB 

70

BANKOVNÍ UNIE       

 

Krize eurozóny: dluhová + bankovní krize, potřeba regulace bankovního prostoru umoţnit rekapitalizace bank ze společné kasy, čímţ by se přetrhla vazba mezi solventností bank a států společný dohled nad fungováním bank v dobrých i špatných časech striktní pravidla pro fiskální politiku členských zemí reţim insolvence jednotlivých členů; jednotný panevropský systém regulace a dohledu nad finančními trhy; formální mechanismus pro řešení případů insolvence některého z členských států, odpovědnost za dohled nad komerčními bankami bude mít ECB restrukturalizační mechanismus: definuje pravidla pro krizový management a řešení bankovních katastrof pravidla společného pojištění vkladů.

71