EcoAlert. CEE: Trh práce naráží na limity. Zaměstnanost v regionu na historicky nejvyšších úrovních. Na trhu práce dochází ke strukturálním změnám

EKONOMICKÝ A STRATEGICKÝ VÝZKUM 25. srpna 2016

Speciální report

Extract from a report

EcoAlert Eco CEE: Trh práce naráží na limity Nezaměstnanost ve středoevropském regionu (CEE) dlouhodobě klesá. Zaměstnanost Jana Steckerová

dosahuje historicky nejvyšších úrovní a na trhu se již začíná projevovat nedostatek pracovních sil. Dochází také k významným strukturálním změnám. V České republice,

(420) 222 008 524 [email protected]

Polsku, Maďarsku i na Slovensku se již nezaměstnanost nachází pod mírou nezaměstnanosti nezrychlující inflaci (NAIRU), což vytváří tlak na růst mezd. Jejich průsak do cenové hladiny však bude zřejmě jen velmi pozvolný.

Zaměstnanost v regionu na historicky nejvyšších úrovních V České republice se míra zaměstnanosti vyšplhala na nejvyšší úroveň v její historii a již poměrně výrazně přesahuje průměr EU. Přestože ve zbytku regionu se míra zaměstnanosti nachází pod průměrem EU, i zde došlo od konce roku 2013 k výraznému zlepšení. Za růstem míry zaměstnanosti stojí jednak současná fáze hospodářského cyklu, ale i významné strukturální změny na trhu práce. V jednotlivých státech rostou i výdaje na politiku zaměstnanosti, přičemž země také lépe čerpají prostředky z Evropského sociálního fondu. Míra zaměstnanosti, celkem, sa, % Česká rep ublika

Sloven sko

Maďarsko

EU

Míra zaměstnanosti: ženy, sa, % Polsko

65

Česká rep ublika Maďarsko

Sloven sko EU

Polsko

74

62 71

59

68 65

56

62

53

59

50

56

47

53 50 Sep -00 Sep -02 Sep -04 Sep -06 Sep -08 Sep -10 Sep -12 Sep -14 Sep -16 Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, Eurostat

44 Sep -00 Sep -02 Sep -04 Sep -06 Sep -08 Sep -10 Sep -12 Sep -14 Sep -16 Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, Eurostat

Na trhu práce dochází ke strukturálním změnám Na trhu práce ve Středoevropském regionu dochází postupně ke strukturálním změnám. Jednou z nich je měnící se skladba zaměstnaných osob. Stále větší prostor si na trhu práce získává věková kategorie 50 - 64 let. Zatímco v 90. letech se podíl této skupiny na celkové zaměstnanosti pohyboval kolem 5 %, v letošním roce dosahuje v regionu v průměru kolem 15 %. Za tímto nárůstem stojí strukturální důvody. S kvalitnější lékařskou péčí se prodlužuje střední délka života. To vedlo v zemích CEE regionu k postupnému zvyšování hranice pro odchod do důchodu. Lidé však odchody do důchodu odkládají i dobrovolně. Růst participace věkové skupiny 55 – 64 jde však na vrub mladé generace. Podíl kategorie 15 – 24 let na celkovém počtu zaměstnaných osob dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 1995 se ve většině

Čtěte, prosím, důležité upozornění na poslední straně!

Ekonomický a strategický výzkum

EcoAlert

zemí regionu nacházel kolem 15 % (kromě Maďarska, kde byl 10 %), v současné době nedosahuje ani 5 %. I za tímto vývojem lze hledat strukturální změny. Jedná se jednak o demografické faktory, ale také o rostoucí počet absolventů vysokých škol. Zaměstnanost mladých se tak v CEE regionu pohybuje poměrně výrazně pod průměrem zemí EU. Zaměstnanost podle věkových skupin: Česká republika

Zaměstnanost podle věkových skupin: Slovensko

100 %

100 %

90%

90%

80%

80%

70%

70%

60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0% Apr -97 Jul-99

Oct-01 Jan-04 Apr -06 15-24

25-54

Jul-08

0% Apr -97 Jul-99

Oct-10 Jan-13

Oct-01 Jan-04 Apr -06 Jul-08 15-24

55-64

25-54

Oct-10 Jan-13

55-64

Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, Eurostat


Zaměstnanost podle věkových skupin: Polsko

Zaměstnanost podle věkových skupin: Maďarsko

100 %

100 %

90%

90%

80%

80%

70%

70%

60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0% Apr -97 Jul-99

Oct-01 Jan-04 Apr -06 Jul-08 15-24

25-54

0% Apr -97 Jul-99

Oct-10 Jan-13

55-64

Oct-01 Jan-04 Apr -06 Jul-08 15-24


25-54

Oct-10 Jan-13

55-64


Využívání částečných úvazků zaostává Zatímco podíl částečných úvazků na celkové zaměstnanosti dosahuje v EU 20 %, v zemích CEE se pohybuje kolem 5 %. Práci na částečný úvazek využívají především ženy. V EU pracuje na zkrácený úvazek celá jedna třetina pracujících žen, v sousedním Německu a Rakousku se toto procento blíží dokonce 50 %. CEE region se svými průměrnými 4,1 % tedy značně zaostává. Přitom o práci na částečný úvazek je podle agentur nabízejících práci velký zájem. Využívají ji nejen ženy, velký zájem je o ni i mezi mladými lidmi. Ti tak mohou získávat praxi při studiu, popřípadě hledají práci i mimo svůj studijní obor, aby vylepšili svůj rozpočet. Jak se ale zdá, i přes nedostatek pracovních sil, který je již v některých oborech patrný, zaměstnavatelé v CEE regionu o práci na částečný úvazek příliš nestojí. To se pak odráží i v délce pracovního týdne, který například v České republice o 3 hodiny převyšuje počet odpracovaných hodin v Evropské unii. Ostatní země regionu jsou na tom o něco lépe, i tak je u nich ale počet odracovaných hodin v týdnu vyšší (Polsko 38,8 hodin, Slovensko 38,5 hodin, Maďarsko 38,3 hodin, EU 36,3). Spíše než tvorbou zkrácených úvazků se zaměstnavatelé snaží kompenzovat nedostatek pracovních sil rostoucím počtem přesčasových hodin. 25. srpna 2016

2

EcoAlert


Částečné úvazky (%, podíl na celkové zaměstnanosti) Česká rep ublika Maďarsko

Sloven sko EU27

Participace na trhu práce, 15 – 74 let (%)

Polsko

Česká rep ublika

24

68

20

64

16

Sloven sko

Polsko

Maďarsko

60

12 56 8 52 4 48

0 Jun-09

Jun-10

Jun-11

Jun-12

Jun-13

Jun-14

Jun-15

199 7

Jun-16


199 9

200 1

200 3

200 5

200 7

200 9

201 1

201 3

201 5


Strukturální změny na trhu práce dokumentuje i vývoj Beveridgeovy křivky, která v našem případě dává do poměru vývoj míry nezaměstnanosti (ILO) a reálných mezd. Křivku jsme sledovali v průběhu třech hospodářských cyklů. Z grafů je patrné, že křivka má tendenci posunovat se postupně směrem doleva a dolů, kdy tento posun je ještě více patrný na vývoji nominálních mezd. Z toho vyplývá, že růst reálných mezd se s každým dalším hospodářským cyklem zpomaluje, snižuje se ale i míra nezaměstnanosti. Beveridgeovy křivky: Česká republika Q1 99 - Q2 02

Beveridgeovy křivky: Slovensko

Q3 02 - Q2 09

Q3 09 - Q1 16

Q4 99 - Q1 09

Q2 09 - Q4 12

Q1 13 - Q1 16

10 Reálné mzdy (%, 3MA, y /y )

Reálné mzdy (%, 3MA, y /y )

8 Q3 02 Q2 02

6 4

Q1 16

Q1 99 Q2 09

2

Q3 09 0

8 6 Q1 16

4 2

Q1 09

Q2 09

0

Q1 13

-2

Q4 12

-4

Q4 99

-6 -8

-2 4

5

6

7

8

9

8

10

Míra nezaměstnanosti (%, ILO, sa) Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, Eurostat

9

10

11

12

13

14

15

16


25. srpna 2016

17

Míra nezaměstnanosti (%, ILO, sa)

3

18

19

20

EcoAlert


Beveridgeovy křivky: Polsko

Beveridgeovy křivky: Maďarsko

Q1 03 - Q4 08

Q1 09 - Q1 13

Q2 13 - Q1 16

Q1 99 - Q2 09



Q3 09 - Q4 12

Q1 13 - Q1 16

14

8 6 Q4 08 4 Q1 16 Q1 09 Q1 03

2 Q2 13 0 Q1 13

-2 6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

6 Q1 16 2

-2

Q1 13

Q2 09 Q4 12

Q1 99

Q3 09 -6

20

5

Míra nezam ěstnanosti (%, ILO, sa) Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, Eurostat

10

6

7 8 9 10 Míra nezam ěstnanosti (%, ILO, sa)

11

12


Nejvíce pracovních míst nabízí oblast služeb Kromě míry zaměstnanosti je Česká republika lídrem v regionu, i pokud jde o míru volných pracovních míst. Ta v Q1 16 podle Eurostatu dosáhla 2,5 %, což znamená, že na tisíc pracovních pozic v domácí ekonomice připadalo 25 volných. V sousedním Polsku se jednalo jen o 5 volných míst na stejný počet obsazených i volných pracovních míst. Míra volných pracovních míst (%) Česká republika

Slovensko

Polsko

Maďa rsko

2.5

2.0

1.5

1.0

0.5

0.0 Jan-09

Sep-09

May-10

Jan-11

Sep-11

May-12

Jan-13

Sep-13

May-14

Jan-15

Sep-15


Strukturou volných pracovních míst jsou si v poslední době nejblíže Polsko a Česká republika, kde je vice než 50 % volných pozic tvořeno v oblasti soukromých služeb. Společným trendem je i to, že tento podíl během posledních několika čtvrtletí klesal (v České republice výrazně ve prospěch průmyslu). Naopak na Slovensku a v Maďarsku je největší nabídka volných pracovních míst v oblasti veřejných služeb. Na tomto faktu se podílejí různé vládní programy, které se snaží snížit nezaměstnanost. V Maďarsku mezi ně patří například program veřejných prací (Public work program), ve kterém by do konce letošního roku mělo být zapojeno již 260 tisíc osob, od roku 2013 běží také Job protection action plan, který pomáhá zapojit do pracovního procesu skupiny, které mají problém nalézt práci – mladiství, ženy po mateřské dovolené, starší lide. Kromě toho Maďarsko také zřizuje různé programy na podporu zaměstnanosti, které jsou spolufinancovány z Evropského sociálního fondu (v období let 2011 – 2014 bylo v takovýchto programech zapojeno zhruba 150 tisíc lidí). Podíl veřejných služeb 25. srpna 2016

4


EcoAlert

na tvorbě nových pracovních míst v Polsku a Maďarsku však v posledních čtvrtletích postupně klesá a stále větší roli získávají služby soukromé. Česká republika (Q1 16, % podíl na celku) Zemědělství

Prů mysl

Stavebnictví

10.6

Slovensko (Q1 16, % podíl na celku)

Sou kro mé služby

Veř ejné sl užb y

Zemědělství

Prů mysl

Stavebnictví

3.8

Sou kro mé služby


1.5

18.5 35.5

28.5

4.6

49.3

7.8 40.0



Polsko (Q1 16, % podíl na celku)

Maďarsko (Q1 16, % podíl na celku)

Zemědělství

Prů mysl

Stavebnictví

Sou kro mé služby


Zemědělství

Prů mysl

0.7

Stavebnictví

Sou kro mé služby


0.9

10.9 29.4

24.2

29.8

14.3

3.8

50.0 36.1 Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, Eurostat


Nezaměstnanost v regionu klesá Míra nezaměstnanosti (ILO) v regionu stále klesá. Nejlépe si vede Česká republika, která se v Q2 16 s nezaměstnaností na úrovni 4,0 % zařadila na první místo v rámci celé EU. Dobře si vede i Polsko a Maďarsko, které se s nezaměstnaností okolo 6 % nachází pod průměrem EU. Pokud jde o dlouhodobou nezaměstnanost, drží nechvalný prim Slovensko. Problémem je především nezaměstnanost lidí se základním vzděláním, dále lidí, kteří jsou v exekuci a z toho důvodu nechtějí vstoupit do pracovního poměru, ale i mladistvých do 29 let, problémem je i nezaměstnanost v odlehlých regionech, či nezaměstnanost některých národnostních menšin.

25. srpna 2016

5

EcoAlert


Míra nezaměstnanosti (%)

Dlouhodobá nezaměstnanost (%, podíl na celkové nezaměstnanosti)

Česká rep ublika

Sloven sko

Maďarsko

EU

Polsko

Česká rep ublika Maďarsko

Sloven sko EU27

Pola nd

21

80

18

70

15

60

12

50

9

40

6

30

3 Sep -00 Sep -02 Sep -04 Sep -06 Sep -08 Sep -10 Sep -12 Sep -14 Sep -16

20 Sep -00 Jun-02 Mar-04 Dec-05 Sep -07 Jun-09 Mar-11 Dec-12 Sep -14 Jun-16



Míra nezaměstnanosti pod NAIRU v celém regionu Míru nezaměstnanosti nezrychlující inflaci (NAIRU) jsme pro účely naší analýzy odhadli s pomocí Phillipsovy křivky. To, že míra nezaměstnanosti dosáhne NAIRU znamená, že se na trhu práce již začíná projevovat nedostatek pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. V první fázi hospodářského cyklu mají firmy tendenci zvyšování mezd spíše odkládat, aby vylepšili své hospodářské výsledky. Naopak v bodě, kdy míra nezaměstnanosti dosáhne NAIRU, firmy ve snaze získat kvalifikovanou pracovní sílu zvyšují mzdy a to i na úkor svých ziskových marží. NAIRU: Česká republika

NAIRU: Slovensko

NAIRU

Míra ne za městnano sti

NAIRU

9

20

8

18

7

16


14

6

12 5 10 4 Mar-02

Mar-04

Mar-06

Mar-08

Mar-10

Mar-12

Mar-14

Mar-16


8 Mar-02

Mar-04

Mar-06

Mar-08

Mar-10

Mar-12

Mar-14

Mar-16


Míra nezaměstnanosti se podle našeho odhadu nachází pod úrovní NAIRU ve všech zemích CEE. V České Republice a Polsku je tato mezera dokonce již větší, než tomu bylo na vrcholu hospodářského cyklu v roce 2008. To bude postupně vytvářet tlak na růst mezd. Otázkou je, zda se vyšší mzdy přelijí i do růstu cenové hladiny, což se zatím příliš nedělo. Převahu doposud měly vnější faktory (nízké importní ceny, ropa).

25. srpna 2016

6

EcoAlert


NAIRU: Polsko

NAIRU: Maďarsko NAIRU


NAIRU


12

24 20

10 16 8 12 6

8 4 Mar-02

Mar-04

Mar-06

Mar-08

Mar-10

Mar-12

Mar-14

4 Mar-02

Mar-16


Mar-04

Mar-06

Mar-08

Mar-10

Mar-12

Mar-14

Mar-16


Mzdy porostou, inflaci potlačí nahoru jen pomalu Z dlouhodobého hlediska by země středoevropského regionu měly být schopny generovat další nová pracovní místa, neboť poptávka po jejich výstupech zůstává slušná. I tak ale zaměstnavatelé v některých oborech budou již narážet na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Problém zajistit si vhodnou kvalifikovanou pracovní sílu by mohl vést k vyššímu využívání práce na částečný úvazek, zaměstnávání mladistvých či žen, což jsou oblasti, které skýtají značné rezervy. Doposud se zaměstnavatelé snažili nahrazovat chybějící pracovní sílu spíše rostoucím počtem přesčasových hodin, což je budoucna neudržitelné. Ve všech zemích regionu se již míra nezaměstnaností nachází pod nezaměstnaností nezrychlující inflaci (NAIRU), což bude vytvářet další tlak na růst mezd. Přestože v minulosti tento stav vedl k rychlému růstu jádrových cen, v současné situaci bude průsak vyšších mezd do cenové hladiny spíše pozvolný. Rychlejší akceleraci inflace budou i nadále brzdit nízké dovozní ceny a inflační očekávání ukotvená na nízkých úrovních. Díky deflaci ve většině regionu budou slušné tempo růstu vykazovat i reálné mzdy. To vše by mělo přispívat k ochotě domácností utrácet. Domácí poptávka tak zůstane hlavním zdrojem růstu HDP regionu i nadále. Vývoj průměrných měsíčních reálných mezd (%, y/y) Česká rep ublika

Sloven sko

Polsko

Celkový objem vyplácených mezd (%, y/y) Česká rep ublika

Maďarsko

16

20

12

16

8

12

4

Sloven sko

Polsko

Maďarsko

8

0

4

-4

0 -8 Sep -00 Jun-02 Mar-04 Dec-05 Sep -07 Jun-09 Mar-11 Dec-12 Sep -14 Jun-16 Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, Eurostat

-4 Sep -00 Jun-02 Mar-04 Dec-05 Sep -07 Jun-09 Mar-11 Dec-12 Sep -14 Jun-16 Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, Eurostat

25. srpna 2016

7


EcoAlert

KB EKONOMICKÝ A STRATEGICKÝ VÝZKUM Hlavní ekonom a vedoucí Ekonomického a strategického výzkumu Jan Vejmělek, Ph.D., CFA (420) 222 008 568 [email protected]

Ekonomové Viktor Zeisel (420) 222 008 523

Marek Dřímal (420) 222 008 598

David Kocourek (420) 222 008 569

Jana Steckerová (420) 222 008 524

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Akcioví analytici Josef Němý, CFA (420) 222 008 560

Miroslav Frayer (420) 222 008 567

[email protected]

[email protected]

SKUPINA SG VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ Hlavní ekonom SG Poland Jaroslaw Janecki (48) 225 284 162

Hlavní ekonom Rosbank Evgeny Koshelev (7) 495 725 5637

Hlavní ekonom BRD-GSG Florian Libocor (40) 213 016 869

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Vedoucí výzkumu finančních trhů BRD-GSG Carmen Lipara (40) 213 014 370

Ekonom Simona Tamas (40) 213 014 472

Akciový analytik Laura Simion, CFA (40) 213 014 370

[email protected]

[email protected]

[email protected]

SG GLOBÁLNÍ EKONOMICKÝ VÝZKUM Hlavní ekonomka výzkumu globální ekonomiky Michala Marcussen (44) 20 7676 7813 [email protected]

Eurozóna Anatoli Annenkov (44) 20 7762 4676

Michel Martinez (33) 1 4213 3421

Yacine Rouimi (33) 1 42 13 84 04

Yvan Mamalet (44) 20 7762 5665

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Severní Amerika Aneta Markowska (1) 212 278 66 53

Omair Sharif (1) 212 278 48 29

Velká Británie Brian Hilliard (44) 20 7676 7165

Latinská Amerika Dev Ashish (91) 80 2802 4381

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Asia a Pacifik Klaus Baader (852) 2166 4095

Čína Wei Yao (852) 2166 5437

Japonsko Takuji Aida (81) 3 5549 5187

Kiyoko Katahira (81) 3 5549 5190

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Korea Suktae Oh (82) 2195 7430

Indie Kunal Kumar Kundu (91) 80 6716 8266

Inflace Vaibhav Tandon (91) 80 6731 9449

[email protected]

[email protected]

[email protected]

SG VÝZKUM RŮZNÝCH TŘÍD AKTIV – DLUHOPISOVÝ TRH A MĚNOVÉ KURZY Globální vedoucí výzkumu Patrick Legland (33) 1 42 13 97 79 [email protected]

Vedoucí výzkumu dluhopisového trhu a měnových kurzů Vincent Chaigneau (44) 20 7676 7707 [email protected]

Dluhopisový trh Bruno Braizinha (1) 212 278 5296

Frances Cheung, CFA (852) 2166 5437

Jean-David Cirotteau (33) 1 42 13 72 52

Cristina Costa (33) 1 58 98 51 71

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Rahul Desai (44) 20 7676 7904

Jorge Garayo (44) 20 7676 7404

Ciaran O'Hagan (33) 1 42 13 58 60

Shakeeb Hulikatti (91) 80 2802 4380

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Adam Kurpiel (33) 1 42 13 63 42

Vedoucí strategie US sazeb Subadra Rajappa (1) 212 278 5241

Jason Simpson (44) 20 7676 7580

Marc-Henri Thoumin (44) 20 7676 7770

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Měnové kurzy Jason Daw (65) 63267890

Alvin T. Tan (44) 20 7676 7971

Olivier Korber (Derivatives) (33) 1 42 13 32 88

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Amit Agrawal (91) 80 6758 4096

Régis Chatellier (44) 20 7676 7354

Jason Daw (65) 6326 7890

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Roxana Hulea (44) 20 7676 7433

Phoenix Kalen (44) 20 7676 7305

Frances Cheung, CFA (852) 2166 5437

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Vedoucí strategie rozvíjejících se trhů Guy Stear (33) 1 41 13 63 99 [email protected]


EcoAlert

Upozornění Informace uvedené v tomto dokumentu nemohou být považovány za nabídku k nákupu či prodeje jakéhokoliv investičního nástroje nebo jinou výzvu či pobídku k jeho nákupu či prodeji. Veškeré zde obsažené informace a názory pocházejí nebo jsou založeny na zdrojích, které Komerční banka, a.s. považuje za důvěryhodné, nicméně tímto nepřebírá záruku za jejich přesnost a úplnost, ačkoliv vychází z toho, že byly publikovány tak, aby poskytovaly přesný, plný a nezkreslený obraz skutečnosti. Názory Komerční banky, a.s. uvedené v tomto dokumentu se mohou měnit bez předchozího upozornění. Komerční banka, a.s. a společnosti, které s ní tvoří jeden koncern, se mohou příležitostně podílet na obchodech s investičními nástroji, obchodovat s nimi nebo vykonávat činnost tvůrce trhu pro investiční nástroje nebo je držet, poskytovat poradenství či jinak profitovat z obchodů s investičními nástroji nebo od nich odvozených derivátů, které byly emitovány osobami zmíněnými v tomto dokumentu. Zaměstnanci Komerční banky, a.s. a dalších společností tvořících s ní koncern nebo osoby jim blízké, včetně autorů tohoto dokumentu, mohou příležitostně obchodovat nebo držet investiční nástroje zmíněné v tomto dokumentu nebo od nich odvozené deriváty. Komerční banka, a.s. a společnosti tvořící s ní koncern nejsou tímto dokumentem vázáni při poskytování investičních služeb svým klientům. Komerční banka, a.s. nepřebírá nad rámec stanovený právními předpisy odpovědnost za škodu způsobenou použitím tohoto dokumentu nebo informací v něm obsažených. Tento dokument je určen primárně pro profesionální a kvalifikované investory. Pokud kopii tohoto dokumentu obdrží jiná než výše uvedená osoba, neměla by své investiční rozhodnutí založit výhradně na tomto dokumentu, ale měla by si zároveň vyhledat nezávislého poradce. Každý investor je povinen přijmout vlastní informované rozhodnutí o vhodnosti investice, protože investiční nástroj uvedený v tomto dokumentu nemusí být vhodný pro všechny investory. Minulá výkonnost investičních nástrojů nezaručuje výkonnost budoucí. Očekávaná budoucí výkonnost je založena na předpokladech, které nemusí nastat. S investičními nástroji a investicemi jsou spojena různá investiční rizika, přičemž hodnota investice může stoupat i klesat a není zaručena návratnost původní investované částky. Investiční nástroje denominované v jiné měně jsou navíc vystaveny riziku vyplývajícímu ze změn devizových kurzů s možným pozitivním nebo negativním dopadem na cenu investičního nástroje, a následně na zhodnocení investice. Tento dokument je vydán Komerční bankou, a.s., která je bankou a obchodníkem s cennými papíry ve smyslu příslušných právních předpisů, a jako taková podléhá dozoru České národní banky. Komerční banka, a.s. přijala řadu opatření, aby zabránila možnému střetu zájmů při tvorbě investičních doporučení, a to zavedením odpovídajícího vnitřního členění zahrnujícího informační bariery mezi jednotlivými útvary Komerční banky, a.s. v souladu s požadavky kladenými příslušnými právními předpisy. Zaměstnanci Komerční banky, a.s. postupují v souladu s vnitřními předpisy upravujícími střet zájmů. Žádné hodnocení zaměstnanců, kteří se podílejí na tvorbě investičních doporučení, není podmíněno nebo závislé na objemu nebo zisku z obchodování Komerční banky, a.s. s investičními nástroji zmíněnými v tomto dokumentu nebo na jejím obchodování s emitenty těchto investičních nástrojů. Hodnocení autorů investičních doporučení ale spočívá ve vazbě na zisk Komerční banky, a.s., na kterém se částečně podílejí i výsledky obchodování s investičními nástroji. Doporučení uvedená v tomto dokumentu jsou určena veřejnosti a před jeho zveřejněním není dokument k dispozici osobám, které se nepodílely na tvorbě tohoto dokumentu. Komerční banka, a.s. obvykle nezasílá investiční doporučení jednotlivým emitentům před jejich zveřejněním. Každý z autorů tohoto dokumentu prohlašuje, že názory obsažené v tomto dokumentu přesně odpovídají jeho osobnímu pohledu na uvedené investiční nástroje nebo jejich emitenty. Pro podrobnosti prosím navštivte internetovou stránku http:\\www.trading.kb.cz

EcoAlert. CEE: Trh práce naráží na limity. Zaměstnanost v regionu na historicky nejvyšších úrovních. Na trhu práce dochází ke strukturálním změnám

Recommend Documents