Vliv vzdělání na uplatnitelnost absolventů středních škol na trhu práce ve vybraném regionu

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Vliv vzdělání na uplatnitelnost absolventů středních škol na trhu práce ve vybraném regionu Pavel Římovský

Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Hora, Ph.D.

Brno 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 10.1.2010

…………………………………………… Pavel Římovský

2

Poděkování Děkuji panu Mgr. Ondřeji Horovi, Ph.D. za jeho odborné rady, pomoc a metodické vedení při tvorbě této diplomové práce. Děkuji zde také všem mým blízkým za jejich podporu, která se mi od nich dostávala během celého studia. 3

Obsah Úvod .................................................................................................................................... 6 1.1 Vymezení cílů práce a stanovení hlavní výzkumné otázky ................................................... 7 Cíle práce ..................................................................................................................................... 7 1.1.1 Poznávací cíl................................................................................................................... 7 1.1.2 Symbolický cíl ................................................................................................................ 7 1.1.3 Aplikační cíl ................................................................................................................... 8 Hlavní výzkumná otázka.............................................................................................................. 9

2 Společnost....................................................................................................................... 10 2.1 Základní statistické údaje vztahující se ke vzdělávání v ČR ............................................... 10 2.2 Demografie – vývoj ve světě i v České republice ................................................................ 12 2.2.1 Porodnost, sňatečnost a rozvodovost v ČR .................................................................. 12 2.2.2 Nemocnost, úmrtnost a prodlužující se délka života .................................................... 14 2.3 Stručný popis závěrů vyplývajících z kapitoly s názvem Společnost .................................. 16

3 Vzdělávání ...................................................................................................................... 18 3.1 Srovnání českého školství s ostatními zeměmi .................................................................... 19 3.2 Vývoj a trendy působící na české střední školy ................................................................... 22 3.2.1 Finanční a pracovní možnosti pro absolventy po skončení studia................................ 22 3.2.2 Dlouhodobější koncepce pro české sekundární školství .............................................. 25 3.2.3 Dlouhodobější koncepce pro sekundární školství aplikované ve vybraném regionu ... 26 3.3 Středoškolský učitel a studenti v ČR ................................................................................... 29 3.3.1 Středoškolský učitel v ČR ............................................................................................ 29 3.3.2 Studenti středních škol v ČR ........................................................................................ 30 3.4 Vzdělávání a technologický pokrok..................................................................................... 32 3.5 Stručný popis závěrů vyplývajících z kapitoly s názvem Vzdělávání ................................. 33

4 Reálné možnosti středoškolského studia a uplatnitelnosti v okrese Uh.Hradiště........... 35 4.1 Vybrané statistické a geografické údaje o okrese Uherské Hradiště ................................... 35 4.2 Možnosti středoškolského vzdělání v okrese Uherské Hradiště .......................................... 36 4.3 Uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu ...................................................................... 38 4.3.1 Vývoj nezaměstnanosti čerstvých absolventů v ČR ..................................................... 39 4.3.1 Vývoj nezaměstnanosti čerstvých absolventů ve vybraném regionu ........................... 40 4.4 Stručný popis závěrů vyplývajících z kapitoly s názvem Reálné možnosti středoškolského studia a uplatnitelnosti v okrese Uh. Hradiště............................................................................ 44

5 Shrnutí teoretické části ................................................................................................... 45 6 Metodologie .................................................................................................................... 50 6.1 Popis způsobu, jakým chci získávat požadovaná data ......................................................... 50 6.2 Popis výběrového souboru, z něhož chci požadovaná data získat ....................................... 51

4

6.2.1 Jak bude probíhat výběr v jednotlivých zkoumaných skupinách ................................. 51 6.2.2 Výběrový soubor zkoumaný pomocí dotazníkového šetření........................................ 51 6.2.3 Výběrový soubor zkoumaný pomocí polostrukturovaného rozhovoru ........................ 52 6.3 Výzkumné otázky ................................................................................................................ 52 6.3.1 Hlavní výzkumná otázka ............................................................................................. 52 6.3.2 Dílčí výzkumné otázky ................................................................................................ 52 6.3.3 Vytvoření otázek vycházejících z dílčích výzkumných otázek, které budou využity pro dotazníkový průzkum nebo rozhovory .................................................................................. 53 6.4 Stručný popis závěrů vyplývajících z kapitoly s názvem Metodologie ............................... 53

7 Analýza získaných dat .................................................................................................... 54 7.1 Zodpovězení dílčích výzkumných otázek ............................................................................ 55 7.1.1 Zodpovězení DVO 1..................................................................................................... 55 7.1.2 Zodpovězení DVO 2..................................................................................................... 57 7.1.3 Zodpovězení DVO 3..................................................................................................... 60 7.1.4 Zodpovězení DVO 4..................................................................................................... 61 7.1.5 Zodpovězení DVO 5..................................................................................................... 63 7.1.6 Zodpovězení DVO 6..................................................................................................... 65 7.1.7 Zodpovězení DVO 7..................................................................................................... 66 7.1.8 Zodpovězení DVO 8..................................................................................................... 68 7.1.9 Zodpovězení DVO 9..................................................................................................... 69 7.1.10 Zodpovězení DVO 10................................................................................................. 70 7.2 Zodpovězení hlavní výzkumné otázky ................................................................................ 71

Závěr .................................................................................................................................. 73 Bibliografie ........................................................................................................................ 75 Anotace .............................................................................................................................. 80 Summary............................................................................................................................ 81 Rejstřík .............................................................................................................................. 82 Seznam tabulek, grafů a obrázků ....................................................................................... 84 Seznam zkratek .................................................................................................................. 87 Seznam příloh .................................................................................................................... 88 Stať .................................................................................................................................. 145

5

Úvod „Člověk se dopouští z nevědomosti chyb, které nelze napravit.“ Frank Harris Každý stát potřebuje pro svůj bezproblémový chod dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků, na jejichž vzdělávání vynakládá v průběhu jejich života značné finanční prostředky. Za takto vynaložené prostředky očekává, že se školství postará o výchovu a vzdělání jeho obyvatel a dokonale je připraví pro pracovní trh. Jen kvalitně připravení absolventi mohou být silnou zbraní na globálním trhu a dokonalá příprava studentů může být jedním z faktorů, které přispívají ke snižování nezaměstnanosti. „Absolventi středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce.“ (Buchtová, 2002, s.110.) Z výše uvedeného vyplývá, že by mělo být jednou z priorit státu zhodnotit tyto investice například tím, že se bude snažit pomáhat čerstvým absolventům v počátcích jejich kariéry. Tato diplomová práce se zabývá vlivem vzdělání na uplatnitelnost absolventů středních škol na trhu práce ve vybraném regionu. Jako středoškolský učitel, pracující v této oblasti, jsem si uvědomoval mnoho potencionálních nedostatků, které by bylo potřeba odstranit. Chtěl jsem také, aby SŠ v návaznosti na pracovní trh fungovaly lépe. Od samého začátku psaní této práce bylo mou snahou najít a popsat pouze ty faktory související se středoškolským vzděláváním, o kterých jsem přesvědčen, že je jejich vliv na uplatnění absolventů významný. Složitost výběru mezi mnoha existujícími faktory a jejich rozdělení na významné a méně významné jsem se pokusil vyřešit konzultacemi s úřady práce, ale také rozhovory se studenty středních škol a jejich učiteli. Mimo tyto konzultace mi další potřebná data poskytly neformální rozhovory s vedoucími pracovníky ve významných podnicích v našem regionu, ale také studium literatury a internetových zdrojů. Všechny tyto moje snahy směřovaly především k určení opravdu významných faktorů, které by co nejvíce odpovídaly realitě. Plošný rozsah práce je omezen hranicemi regionu okresu Uherské Hradiště. Toto polohové omezení se však týká pouze zkoumaných škol v tomto regionu, které zde poskytují středoškolské vzdělávání všem zájemcům o tento druh studia. Při posuzování uplatnitelnosti jejich absolventů jsou totiž tyto hranice okresu částečně setřeny, neboť není možné předpokládat, že všichni absolventi budou pracovat jen tam, kde vystudovali. V této diplomové práci byla použita triangulace: spolehlivá data (např. z Úřadu práce, NUOV, ČSÚ atd.) byla dále ověřována mým výzkumem z více zdrojů.

6

1.1 Vymezení cílů práce a stanovení hlavní výzkumné otázky Cíle práce V tomto oddíle jsou popsány tři cíle (cíl poznávací, cíl symbolický a cíl aplikační). 1.1.1 Poznávací cíl Co bych chtěl zkoumat? Chtěl bych prozkoumat situaci v jednom vybraném regionu (v mém případě se jedná o okres Uherské Hradiště). Cílem této diplomové práce je popsat faktory, které mohou významně ovlivňovat zaměstnanost absolventů středních škol na pracovním trhu ve vybraném regionu. Proč chci zkoumat faktory, které mohou ovlivňovat zaměstnanost absolventů středních odborných škol na pracovním trhu ve vybraném regionu? Výsledný soubor prozkoumaných faktorů by měl poskytnout reálný obraz situace absolventů SŠ na pracovním trhu v daném regionu, ale také jako vodítko pomoci při předcházení budoucím zvýšeným nákladům na APZ. Jaký plán mám přichystaný pro svůj výzkum? • V teoretické části této diplomové práce se pokusím nalézt a popsat jednotlivé významné faktory, které mohou mít vliv na pozdější uplatnitelnost studentů středních škol na trhu práce ve vybraném regionu. • V praktické části se chci zaměřit na ověření dat z teoretické části pomocí studentů středních škol, jejich učitelů a pracovníků ÚP, kteří působí v okrese Uherské Hradiště. • Zkoumanou jednotkou budou možnosti ovlivnění některých faktorů pro zvýšení uplatnitelnosti absolventů SŠ na trhu práce. • Datovou jednotkou jsou studenti vybraných středních škol, kteří navštěvují první a poslední ročníky těchto škol, dále jejich učitelé působící na těchto SŠ a pracovníci ÚP, všechny tyto osoby bude spojovat působnost v okrese Uherské Hradiště. • Základním souborem jsou všechny střední školy, ale také ÚP, které sídlí v okrese Uherské Hradiště. 1.1.2 Symbolický cíl Na co chci psaním této práce upozornit? Při zjišťování stavu nezaměstnanosti v ČR jsem na Úřadech práce zjistil zajímavý fakt. Poptávka zaměstnavatelů není uspokojována, protože střední školy častokrát zcela nekoncepčně nabízejí i obory, o které na pracovním trhu není zájem a naopak nevyučují ty obory, o které by zájem na straně zaměstnavatelů byl.

7

Koho chci upozornit? • žáky ZŠ, kteří jsou v posledních ročnících • ředitele středních škol • Krajský úřad, který je zřizovatelem části SŠ Proč si myslím, že ti, co chci upozornit, to nevědí nebo tomu nevěnují dostatečnou pozornost? Hlavním problémem je pravděpodobně malá informovanost rodičů a budoucích studentů SŠ o situaci na trhu práce. Krajský úřad, který je zřizovatelem státních SŠ, vzniklé situace řeší většinou pomalu a s malým efektem. Hlavní důvody tohoto stavu vidím ve zdlouhavosti propojení více institucí státní správy. Výsledkem všech těchto pochybení je ztráta času pro studenty, kteří se musí po dostudování rekvalifikovat a státní rozpočet musí vynakládat nemalé prostředky na APZ pro lidi, kteří by mohli ihned po studiu začít pracovat. 1.1.3 Aplikační cíl K čemu chci využít poznatky, které získám, a co chci díky těmto poznatkům zachovat nebo změnit? Díky poznatkům, které získám, se pokusím oslovit ZŠ, SŠ, Kraj. úřad, popř. zřizovatele církevních nebo soukromých středních škol. Co se potřebuji dozvědět, abych této změny mohl dosáhnout? Potřebuji vědět, o co je na trhu práce v současnosti zájem. Důležité je také delší časové porovnání, zda je zájem trhu o tyto profese konstantní, nebo se řídil jen určitou módní vlnou, která opadla (pracovní trh se nasytil) a absolventi těchto SŠ rok od roku hůře hledají práci. Rád bych také zjistil názory ÚP, studentů SŠ a jejich učitelů na problematiku uplatňování čerstvých absolventů, které by mohly pomoci v řešení této problematiky. Co plánuji udělat s těmito poznatky, které získám, abych dosáhl zamýšlené změny, kterou plánuji? Svůj plán pro využití získaných poznatku dělím na dvě části. V první části se pokusím využít konkurenčního boje mezi středními školami. Své nezávislé poznatky chci poskytnout všem středním školám v tomto okrese, aby je mohly využít v reklamě středních škol. Střední školy, které vyučují nějaký obor s nízkou nezaměstnaností jeho absolventů, mohou použit závěry této diplomové práce ve své reklamě, a tyto výsledky se tak dostanou i k žákům ZŠ, kteří se právě rozhodují, na kterou SŠ by chtěli nastoupit. Ve druhé části mi tyto výsledky poslouží pro komunikaci s Krajským úřadem jako podklad pro návrhy toho, co by bylo vhodné udělat pro podporu oborů, o které je na trhu práce zájem. 8

Hlavní výzkumná otázka Po sepsání jednotlivých cílů následoval další logický krok, ve kterém bylo nutno formulovat hlavní výzkumnou otázku. Jejim úkolem bylo především dokonalé vystižení zkoumané oblasti. Další snahou při její formulaci bylo však také jasné popsání faktu, že se jedná pouze o výběr významných faktorů, nikoliv všech existujících. Za stejně důležité jsem považoval upozornění čtenářů na omezený plošný rozsah této práce na jeden region, který se však týká pouze středních škol; pracovní trh již toto omezení nemá stejně jako v reálném životě (kdy mohou absolventi po vystudování v našem regionu odejít pracovat například do některého z členských států EU, ale také jiných zemí pokud to zde legislativa dovoluje). Hlavní výzkumná otázka pro tuto diplomovou práci má následující znění: „Jaké významné faktory, související se středoškolským vzděláváním studentů ve vybraném regionu, podle respondentů ovlivňují uplatnitelnost absolventů na trhu práce a jak by šly alespoň některé z nich ovlivnit.“ 1

1

Hlavní výzkumná otázka.

9

2 Společnost Tato kapitola se snaží pomocí převážně statistických dat seznámit čtenáře s vývojem ve společnosti. Jejim úkolem je, stejně jako u ostatních kapitol v teoretické části, snaha o nalezení významných faktorů, které by mohly ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Pouze jejich postupné nalézání a popis v teoretické části této práce umožní vytvořit ucelený soubor těchto významných faktorů, který bude možno později v praktické části této diplomové práce ověřit a zajistit tak kvalitní zodpovězení HVO. V této kapitole může čtenář nalézt následující dva oddíly: Úvodní oddíl s názvem Základní statistické údaje vztahující se ke vzdělávání v ČR se snaží popsat základní údaje o počtu osob v jednotlivých věkových rozmezích, které žijí na území ČR. Seznámí nás také s počty škol všech druhů, které na území ČR působí, a představí nám také počty osob v nich. Prioritou tohoto oddílu je samozřejmě zaměření na sekundární školství, kterému se chce tato práce nejvíce věnovat, a tak je v tomto oddílu právě této oblasti věnováno nejvíce prostoru. Druhý závěrečný oddíl v kapitole s názvem Demografie – vývoj ve světě i v České republice ve svém úvodu popisuje vývoj počtu osob na planetě, ale také připomíná počet osob v ČR. Za tímto krátkým úvodem následuje rozdělení na dva pododdíly. První tento pododdíl má název Porodnost, sňatečnost a rozvodovost v ČR. Snaží se poukázat na klesající porodnost v ČR (což je prezentováno na konkrétních statistických údajích). Velká část tohoto pododdílu popisuje také rozklad klasické rodiny, ke kterému v ČR dochází stále častěji. Druhý pododdíl s názvem Nemocnost, úmrtnost a prodlužující se délka života ukazuje na problémy, které se mohou objevit, jestliže se bude zvyšovat průměrná délka života, ale zároveň snižovat počet občanů v produktivním věku. Je zde popisován také fakt, že stále více obyvatel naší země je závislých na zdravotní péči a nemocnost spolu s úrazovostí mohou velmi významně ovlivňovat budoucí uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

2.1 Základní statistické údaje vztahující se ke vzdělávání v ČR Základem pro popis této problematiky je seznámení se s věkovým složením obyvatel v ČR. Tab. 2.1 Věkové složení obyvatel v ČR k 31.12.2008.

Zdroj: ČSÚ, 2009e, upraveno

10

Tato diplomová práce se je zaměřena na vliv vzdělávání na uplatnitelnost absolventů SŠ na trhu práce ve vybraném regionu. Z tohoto důvodu bych zde chtěl čtenáře této práce seznámit s počty škol, ale i žáků nebo studentů, kteří v těchto jednotlivých typech škol na území ČR studují. Pro lepší představu zde bylo doplněno procentuální vyjádření udávající počty osob navštěvující tyto jednotlivé typy škol v porovnání s počtem obyvatel, kterých bylo v ČR k 31.12.2009 celkem 10 467 542 (viz. Tab. 2.1). Tab. 2.2 Počty škol a žáků na jednotlivých druzích škol – všechny formy vzdělávání, včetně škol se speciálními vzdělávacími potřebami, a procentuální srovnání s počtem obyvatel v ČR k 31.12.2008

Zdroj: EURYBASE, str. 62., upraveno

Data, která přinesla Tab. 2.1 a Tab. 2.2, ukazují vzájemnou propojenost mezi věkovým rozmezím 15-19 let a docházkou na SŠ, která již v tomto věku není povinná. Moji domněnku o vzájemné provázanosti potvrzuje také ÚIV, který k této problematice napsal: Střední školy navštěvují žáci ve věkovém rozmezí většinou od 15 do 19 let. Počáteční věková hranice je dána ukončením povinné školní docházky. Část středních škol (víceletá gymnázia) však zasahuje svými vzdělávacími programy do povinného vzdělávání a navštěvují je i žáci mladší. Účast věkové skupiny 15–18 let na vzdělávání není povinná; přesto činila ve školním roce 2007/08 96,5 %. (2008, s. 26.)

Po vymezení sekundárního vzdělání, kterým se bude tato práce prioritně zabývat, je nutno zpřesnit údaje z (Tab. 2.2). Následující tabulka je tedy zaměřena pouze na studenty středních škol v ČR a popisovaná data z této tabulky se vztahují pouze ke studentům denní formy studia (celkový počet studentů v této tabulce je tedy nižší než v Tab. 2.2).

11

Tab. 2.3 Počet žáků SŠ a konzervatoří v ČR podle úrovně vzdělávání – pouze denní forma vzdělávání, včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zdroj: EURYBASE, str. 152., upraveno

2.2 Demografie – vývoj ve světě i v České republice Na úvod tohoto oddílu bych rád prezentoval tato fakta: „v současnosti žije na celé planetě něco málo přes šest a půl miliardy lidí. Každý den se narodí 365 000 dětí.“ (Janda, 2006.) Na druhé straně musíme odečíst „155 000 lidí, kteří každý den zemřou, přirozený denní přírůstek na celé Zemi bude 210 000 obyvatel (což je například zhruba počet obyvatel okresu Olomouc). Počet sedmi miliard lidí tak bude překročen okolo roku 2013.“(Janda, 2006.) Všeobecně známým faktem je také to, že nejvíce dětí se rodí v nejchudších zemích a naopak v těch nejrozvinutějších a technicky nejvyspělejších zemích společnost vymírá. Tento trend se také naplno projevil v Evropě, potažmo i v České republice. Jen pro připomenutí zde také uvádím, že ČR měla k 31.12.2008 celkem 10 467 542 obyvatel (podrobnější informace viz. Tab. 2.1). 2.2.1 Porodnost, sňatečnost a rozvodovost v ČR S demografií, ale také s tématem této diplomové práce, úzce souvisí porodnost, sňatečnost a rozvodovost. Pokud se totiž nebude rodit dostatek dětí, nebude ani koho učit. Pokud děti nebudou vychovávány ve funkčních rodinnách, tento stav se opět projeví ve ztíženém vzdělávání a výchovných problémech. Při pohledu na porodnost v ČR zjistíme, že: „Úroveň úhrnné plodnosti v roce 2008 dosáhla 1,50 živě narozených dětí na jednu ženu. Děti se rodily v průměru ženě ve věku 29,3 let.“ (ČSU, 2009a, str. 21.) Z těchto základních faktů si můžeme lehce odvodit, že Česká republika vymírá, protože pouze k udržení současného stavu obyvatelstva bychom potřebovali, aby na každou ženu místo 1,5 připadalo, alespoň 2,1 živě narozených dětí. Veškeré mediálně prezentované titulky o baby boomu jsou tedy zavádějící, protože se nejedná o nic jiného než o to, že začínají 12

rodit populačně silné ročníky žen, které si své mateřství pouze odložily na pozdější dobu. Početně nás tedy nezachraňuje přirozená porodnost našich žen, ale spíše migrace obyvatel cizích zemí, pro které se naše země stává cílovou. Kromě již zmíněných faktů o porodnosti v ČR je zde nutné ještě upozornit na některé další skutečnosti, které s touto problematikou souvisejí. Dalším velmi významným bodem, který tato statistická data dokazují, je odklon od klasické rodiny. Na jedné straně je pozitivní, že se stále „většina dětí se rodí do manželství. Vdaným ženám se v roce 2008 živě narodilo 76,1 tisíce dětí a tvořily tak 63,7 % všech živě narozených.“ (ČSU, 2009a, str. 21.) Tento prvotní optimizmus ze zjištění, že se ještě stále většina dětí rodí do manželství, nám však trochu kazí fakt o neprovdaných matkách, které porodily ve stejném roce zbytek do 100 procent (tedy 36,3 % dětí). „Mezi neprovdanými matkami více převažují svobodné ženy. Zastoupení rozvedených žen mezi matkami nemanželských dětí se od roku 1991 snížilo z 24,6 na 17,5 %. Ovdovělé ženy se stávají matkami jen zhruba ve třech stovkách případů za rok.“ (ČSU, 2009a, str. 21.) Komplexní obraz o vývoji v počtech živě narozených dětí, ale také o tom, zda se narodily do manželství (nebo ne) dokladuje asi nejlépe následující obrázek. Obr. 2.1 Živě narozené děti podle pořadí a legitimity, 1950 – 2008.

Zdroj: ČSÚ, 2009a, str. 22.

Určité zmírnění tohoto negativního přehledu na počet nemanželských dětí by mohl přinést fakt, že řada párů žije po vzoru „moderní doby“ bez oficiálně uzavřeného sňatku, ale ve skutečnosti žijí jako manželé v jedné domácnosti. Zde tedy: pro určení spodní hranice podílu matek samoživitelek může sloužit údaj o otci, který statistika počínaje rokem 2007 sleduje také u nemanželských dětí (do té doby ČSÚ přebíral údaje o otci dítěte pouze u žen vdaných). Předpokládáme-li, že matky, které při porodu neuvedly otce dítěte, jsou připraveny starat se o ně samy, pak se v roce 2008 živě narodilo minimálně 11 972 dětí do neúplné rodiny, tj. každé desáté. Podíl dětí matek-samoživitelek (v době porodu dítěte) mezi nemanželsky narozenými pak činil nejméně 27,5 %. (ČSÚ, 2009a, str. 22.)

13

S počty narozených korespondují také sledované údaje o sňatečnosti a rozvodovosti. Nejen že se neustále zvyšuje počet párů, které žijí mimo manželství, ale současně se také zvyšuje počet rozvodů. Tento trend přináší také řadu negativních důsledků a to nejen pro rozvádějící se partnery, ale především pro jejich děti, které tímto zážitkem mohou být ovlivněny na celý život. Pro představu je zde možné v krátkosti uvést, že: „Počet sňatků uzavřených v České republice v roce 2008 činil 52 457.“ (ČSÚ, 2009b, s. 11.) Naopak ve stejném roce bylo celkem „schváleno 31 300 návrhů na rozvod 2, z nichž 65 % iniciovaly ženy.“ (ČSÚ, 2009c, s. 16.) 2.2.2 Nemocnost, úmrtnost a prodlužující se délka života Vyspělé země, mezi které se postupně řadí také ČR, neustale vylepšují svoji zdravotnickou péči. Tento fakt má za následek na jedné straně neustále se prodlužující délku lidského života, ale také neúměrně zatěžuje státní rozpočty jednotlivých zemí, neboť rostou náklady na vyplácené důchody, ale také na zdravotní péči. U zdravotní péče je přitom možné sledovat její využívání prakticky všemi skupinami obyvatel. U novorozenců se můžeme setkat s tím, že dnes „zvládnou lékaři zachránit i ty nedonošené děti, které přišly na svět již ve 24. týdnu těhotenství. Často váží méně než 1 kilogram, některé děti váží dokonce i méně než 500 g, avšak jejich budoucnost je značně nejistá. Jejich životaschopnost je tím nižší, čím dříve se narodily. 3“ (Pařízek, AšenbrenerováPačenková) Spolu se zavedeným očkováním můžeme říci, že úmrtnost u dětí do 14 let klesá. Jak jsem se již zmínil, jsme téměř všichni v „moderní civilizaci“ závislí na zdravotní péči. Vlivem nezdravého životního stylu nás postihují civilizační choroby, které např. Wikipedie vymezuje následovně: „Civilizační choroby je skupina onemocnění, které se spíše než popisem vymezují výčtem, i když v obecnosti lze patrně říci, že se jedná o choroby, které jsou spojeny s životním stylem především moderní doby a větších měst.“(Wikipedia) Mnoha těmito civilizačními chorobami, především vrozenými vadami, obezitou, ale také alergiemi, trpí v současné době také značný počet středoškolské mládeže. Tento trend je u nás asi nejvíce patrný v různých úlevách, o které studenti SŠ žádají po předložení lékařských zpráv při osvobozování z tělesného vyučování. Tyto zdravotní úlevy studentů se přenášejí také do jejich budoucích zaměstnání a již p ři výb ěru SŠ je nutné na ně myslet. Kromě nemocí však lidstvo ve světě sužují i různé úrazy. „Ve vyspělých zemích jsou v současné době úrazy hlavní příčinou dětské úmrtnosti i úmrtnosti mládeže. Každý den zemře v zemích EU zbytečně 100 dětí následkem nějakého úrazu.“ (VIOD – leták úrazy, s. 1.) „V české republice zemře ročně na následky úrazů 300 dětí - jakoby zmizelo celých 10 školních tříd. Další 3000 dětí si odnáší po úrazu trvalé zdravotní 2

Počínaje rokem 2007 přebírá ČSÚ údaje pouze o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení. 3 Normální doba těhotenství je přitom 38 až 42 týdnů.

14

následky.“(VIOD – leták úrazy, s. 2.) Léčení následků těchto úrazů je pro společnost vzhledem k nutnosti poskytovat specializovanou zdravotnickou péči velmi nákladné. Tab. 2.4 Základní prevence podle věku dítěte. Věk Prostředí Druh úrazu Střední škola, hřiště, zlomeniny, vykloubení, silnice, ulice poranění povrchu těla, poranění škola hlavy a smyslových orgánů Zdroj: VIOD – leták úrazy, s. 1., upraveno

Prevence dítě zná hodnotu zdraví a vlastního života, rizikové jednání a odpovědnost

Za velký problém při úrazovosti lze považovat v dnešní době zvláště u středoškolských studentů adrenalinové sporty; nárůst jejich popularity se odráží také ve výskytu zranění s trvalými následky. Každopádně jsou ale největší hrozbou pro úrazy (a to i smrtelné) považovány dopravní nehody. Zde také platí, že díky nim přibývá lidí s určitými postiženími. Tento trend dále umocňují statisky, podle kterých mladí lidé (častokrát ještě studenti SŠ) patří k nejrizikovější skupině řidičů. Každé zranění s trvalými následky představuje významný problém. Pokud se tento úraz stane studentovi, který se uči v některém z oborů, kde se vyžaduje některá úrazem ztracená dovednost, může být jeho další uplatnění značně ztíženo. Velký vliv pro uplatňování studentů SŠ na pracovním trhu (pokud se naplní některý z následujících odhadů), bude mít konkrétní zaměření jejich vzdělání. Zde lze předpokládat, že vzhledem k měnící se struktuře obyvatelstva (viz. Obr. 2.2) a neustále se prodlužující délce života (viz. Tab. 2.3) budou změněny také požadavky pracovního trhu. O stále se rozšiřující počet starých lidí se bude muset někdo postarat, zdravotnictví vzhledem k životnímu stylu obyvatelstva bude využívat stále více obyvatel, ale ani ostatní důležité profese pro zachování správného chodu státu nemohou být zrušeny. V takto měníci se společnosti musí být ještě více podporováno celoživotní vzdělávání. Obr. 2.2 Slož. obyvatelstva podle hlavních věk. skupin, střed. varianta, 2009-2066 (k 1.1.)

Zdroj: ČSÚ, 2009d, str. 52.

15

Tab. 2.5 Naděje dožití při narození, 2008-2065.

Zdroj: ČSÚ, 2009d, str. 44.

2.3 Stručný popis závěrů vyplývajících z kapitoly s názvem Společnost Kapitola obsahuje celkem dva oddíly, z nichž druhý je dále členěn na dva pododdíly. První oddíl s názvem Základní statistické údaje vztahující se ke vzdělávání v ČR nepřináší žádné přímé významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Čtenáři se zde seznámí s počty studentů na jednotlivých typech škol. Druhý oddíl s názvem Demografie – vývoj ve světě i v České republice se v úvodu pokouší popsat situaci, kdy vyspělý svět vymírá a naopak rozvojové země přispívají k rostoucímu počtu obyvatel ve světě. Tento stav se zákonitě musí projevit v mnoha oblastech. Závěry z pododdílu s názvem Porodnost, sňatečnost a rozvodovost v ČR lze popsat následovně. Snižující se porodnost v ČR přinese zajisté nutnost redukovat počty škol a jejich zaměstnanců na všech úrovních. Významnou skutečností, která patří mezi jeden z významných faktorů ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu, je bezesporu přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu. Domnívám se, že právě tento faktor může ovlivnit řadu studentů a studentek na cestě za vzděláním. Ve své praxi učitele na SŠ jsem se již setkal i s odchody studentů v posledních ročnících střední školy. Tito studenti přišli častokrát o možnost dokončit si středoškolské studium, protože se chtěli osamostatnit, odstěhovat se od rodiny a postavit se „na vlastní nohy“. Tato extrémní řešení jsou častokrát vyvolána určitou chybou ve výchově nebo přímo v rodině. Pro příklad je zde možno uvést případ studenta, který v pololetí ve třetím ročníku učebního oboru ukončil studium a odešel z domova, protože se nepohodl s novým přítelem své rozvedené matky. Tyto skutečnosti jsou zmiňovány také v literatuře, kde je popisováno, že: „Rodina prochází na přelomu 20. a 21. století nebývalou krizí, jejich zdroje a příčiny řeší sociologové, psychologové a politici. Z morálního hlediska je ve výchově dětí zřejmě nejvíce problematická nestabilita rodiny, eliminace rodičovské autority a často také emocionální chudost rodinného prostředí, 16

zejména vůči dětem.“(Střelec, 2005, s. 70.) Pododdíl s názvem Nemocnost, úmrtnost a prodlužující se délka života přináší především tyto závěry: Mladá populace studující na středních školách musí již při volbě střední školy zvažovat, zda bude jejich zdravotní stav umožňovat vykonávat zvolenou profesi. Významným faktorem vyplývajícího z předchozího popisu a ovlivňujícím uplatnitelnost těchto absolventů na pracovním trhu bude tedy kvalitní posouzení žáků ZŠ před nástupem na SŠ po zdravotní stránce. Dalším významným faktorem a zároveň velmi vážnou hrozbou pro budoucí uplatnitelnost absolventů je také zvýšené riziko nečekané nemoci nebo úrazu mladých lidí, které díky trvalým následkům může znemožnit uplatnění ve studovaném oboru. Tento významný faktor lze popsat jako: Připravenost alternativních řešení pro případ úrazu nebo nemoci s trvalými následky, znemožňujícího pokračovat ve zvoleném studiu pro studenty SŠ. Z tohoto pododdílu vyplývá také skutečnost, že díky lepší zdravotní péči se dožíváme vyššího věku, ale ve spojení v nižší porodností popisované v předchozím pododdíle bude nutno daleko lépe plánovat jednotlivé profese podle potřebnosti. Důležitým faktorem pro zvýšení uplatnitelnosti absolventů zde bude tedy motivace žáků ZŠ ke studiu potřebných oborů SŠ. Poslední z faktorů je pouze logickým vyústěním demografického vývoje. Prodlužující se délka života přináší nutnost prodlužovat tu část života, kterou strávíme v pracovním procesu. Velmi ceněným faktorem ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu bude tedy schopnost absolventů pružně se přizpůsobovat potřebám trhu práce. Tento faktor si také postupně vynucuje zvyšovat všeobecný základ u jednotlivých vyučovaných oborů, aby se zvýšila flexibilita pracovníků.

17

3 Vzdělávání V úvodu této kapitoly bylo nutno vymezit pojem vzdělávání, o kterém lze říci, že je: Procesem, v němž převažuje informativní aspekt a v němž jedinec získává a osvojuje si soustavu poznatků a dovedností i metodu jejich nabývání. Přitom tyto poznatky mohou mít a také mají nejen instrumentální povahu, tj. poznatky a dovednosti mají především specifické funkční určení (např. poznatky nutné k výkonu povolání lékaře, právníka, biologa atd.), ale i kultivační povahu, tj. poznatky, které nemají bezprostředné funkční určení, ale podílejí se na formování lidské osobnosti věděním, poznáváním, jeho všeobecnou kultivací. (Krebs, 1997, s. 289.)

Pojem vzdělávání lze však popsat také jako „stav nebo úroveň, dosažené procesem vzdělávání. Též souhrn osvojených vědomostí, dovedností, návyků, postojů, hodnot aj. zformovaných prostřednictvím vzdělávacího procesu.“ (Stojan, 2002, s. 60.) Je zde také důležité si uvědomit, že „posláním vzdělání je uschopnit mladou generaci k poučené a odpovědné účasti na rekonstrukci světa a na objevování příznivější budoucnosti pro naši planetu.“ (Blížkovský, Kučerová, Kurelová 2000, s. 20.) Pokud se na vzdělávání podíváme nikoliv z pedagogického, ale z personálního hlediska jako budoucí zaměstnavatelé, tak je možno říci, že „vzdělávání znamená investovat do lidí za účelem dosažení jejich lepšího výkonu a co nejlepšího využívání jejich přirozených schopností.“ (Armstrong, 2002, s. 491.) Pokud bychom chtěli popsat střední školství v ČR, je o něm možné říci, že se jedná o: bohatě diferencovaný systém, který zajišťuje vzdělávání a praktickou odbornou přípravu pro téměř celou populaci mladých lidí po ukončení jejich povinné školní docházky a před nástupem do zaměstnání nebo před vstupem na vysokou školu. (ÚIV, 2008, s. 26.)

Při pohledu na vzdělávání z historického hlediska za posledních 20 let je nutno si uvědomit, jak velký posun tento školský systém spolu se společností udělal. Od pádu komunismu v roce 1989 se zde mnohé změnilo a to nejen ve společnosti, která přijala kapitalismus; tyto trendy se postupně objevují i ve školství. Hned na začátku nově otevřený trh začal lákat stále více zahraničních firem, snažících se expandovat na nové trhy bývalého východního bloku. Naopak také vznikaly nové české firmy, které potřebovaly se západními trhy obchodovat. Výsledkem expanze těchto společností byla zvýšená potřeba zaměstnanců s dostatečnými jazykovými, popř. i ekonomickými znalostmi. Takto dobře ekonomicky nebo jazykově připravených zaměstnanců však naše školství, před tímto zlomem, vyučovalo méně než bylo při rozvoji podnikání potřeba. Reakcí středních, ale i vysokých škol byla především zvýšená nabídka ekonomických oborů, které nově začaly nabízet i soukromé školy. Zvýšenou poptávku po jazykových dovednostech se však dařilo odstraňovat pomaleji, neboť i přes velkou snahu škol scházeli kvalitní lektoři, kteří by byli ochotni ve školství pracovat, ale také dokonalé 18

zvládnutí cizího jazyka vyžadovalo delší čas. Další výraznou změnou byl vstup ČR do EU, který postupně dále zvyšuje pracovní možnosti našich občanů mimo ČR, ale také usnadňuje podnikání v rámci EU. Celkově na všechny tyto oblasti působí nezadržitelný technologický pokrok, který však vyžaduje reakci školství i společnosti. Všechny tyto faktory dále ještě urychluje skutečnost, že se stále více stáváme součástí globálního světa, kde vše souvisí se vším. Před začátkem popisu jednotlivých SŠ je nutno seznámit čtenáře s možným dělením středních škol dle JKOV, ISCED 1997 nebo na zákl. tři typy: Gymnázia, SOŠ a SOU. Všechna tato dělení je možné naleznout v přílohách č. 2 a 3, které jsou součástí této diplomové práce. Tato kapitola je rozdělena do čtyřech hlavních oddílů, přičemž první z nich se zabývá srovnáváním českého školství s ostatními zeměmi. Na něj navazuje druhý oddíl, který se pokouší proniknout do vývoje a trendů působících na české střední školy a to jak v oblasti tlaku společnosti na střední školy, tak také v zásazích státu potažmo krajského úřadu do naplňování dlouhodobějších koncepcí. Třetí oddíl se snaží popsat středoškolské učitele a studenty na SŠ. Čtvrtý oddíl poukazuje na nutnost investovat nemalé finanční prostředky i do těch nejobyčejnějších učebních oborů, pokud zde chceme vyučovat opravdu kvalitní absolventy; toto je zde doloženo také třemi praktickými příklady.

3.1 Srovnání českého školství s ostatními zeměmi Jak již bylo v úvodu této kapitoly zmíněno, stáváme se stále více součástí globálního světa a proto je také nutné vzdělání v ČR srovnat s okolním světem. V tomto oddíle se tedy pokusím o stručné srovnání českého školství s ostatními zeměmi s přihlédnutím k faktorům, které by mohly ovlivnit budoucí uplatnitelnost našich absolventů na pracovním trhu. Jak jsem již v úvodu psal, i pokud studenti vystudují ve zkoumaném regionu Uherské Hradiště, mohou se o práci ucházet prakticky ve všech zemích EU. Vzdělávání v jednotlivých zemích se vyvíjelo dlouhou dobu odděleně. Jednotlivé státy měly odlišné společenské, ale také kulturní předpoklady pro výchovu svých studentů a tyto určité rozdíly si i nadále ponechávají. V Evropské unii totiž: „oblast vzdělávání nepatří do společných politik EU. Na rozdíl od společné měnové a celní politiky má vzdělávací politika statut tzv. doplňující politiky. To znamená, že aktivita EU v této oblasti nezasahuje přímo do národní vzdělávací politiky, ale je omezena na podporu členských států. Orgány EU mohou členským státům pouze udělit doporučení. Podstata úsilí EU ve vzdělávání spočívá v systematické a rozsáhlé finanční podpoře jednotlivých zemí a regionů. Finanční podpora se odehrává na základě společně přijatých cílů a prostřednictvím strukturálních fondů a zakládáním komunitárních programů.“(NUOV, 2008)

Evropská unie si jasně uvědomila, že pokud chce být silným hráčem na světovém trhu, je 19

nutné se zaměřit také na lidský potenciál: „Lidské zdroje představují v tomto pojetí významný potenciál ekonomiky, vyšší vzdělání je navíc nespornou komparativní výhodou pro volný pohyb osob. Požadavky na kvalitu a systémy vzdělávání se nejprve týkaly srovnatelnosti kvalifikací, uznávání diplomů a zapojení sociálních partnerů do vzdělávání. V rámci prevence nezaměstnanosti byl kladen důraz na adaptabilitu a zaměstnatelnost absolventů škol. Role vzdělávání se v EU od té doby mnohonásobně zvětšila a rozšiřuje se i nadále. Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů stojí dnes v centru pozornosti, příkladem širokého pojetí může být koncepce celoživotní učení.“(NUOV, 2008)

Pro srovnání vzdělání v jednotlivých státech má zajímavou vypovídací schopnost graf z roku 2008, který porovnává jednotlivé země EU. Zde jsou procentuálně zastoupeni lidé ve věku 20 – 24 let, kteří dosahují nejméně vyššího sekundárního vzdělání. Graf 3.1 Procentuální zastoupení lidí jednotlivých zemí EU - 27 ve věku 20-24 let, kteří dosahují nejméně vyššího sekundárního vzdělání v roce 2008.

Zdroj: CEDEFOP, 2009

Z tohoto grafu je jasně patrné, že z pohledu dosaženého alespoň vyššího sekundárního vzdělání na tom nejsme spolu se Slovenskou republikou opravdu špatně. Větším problémem pro naší zemi je spíše snižující se úroveň vědomostí našich studentů již na základních školách (viz. příloha č. 5 této diplomové práce, výsledky mezinárodního průzkumu TIMSS).

20

Reakcí na (Graf 3.1) je logické zamyšlení se nad délkou studia, ale také nad pozdější uplatnitelností čerstvých absolventů. „V posledních desetiletích má období mezi školou a prací tendenci k prodlužování a stává se problematičtějším (OECD 1999a; Blanchflower a Freeman 2000; Műller a Gangl 2003). Nalezení dobrého pracovního místa je nyní obtížnější, a zvýšila se frekvence přechodných období nezaměstnanosti (viz např. Blossfeld et al. 2005).“ (Gallie, 2007, s. 42., vlastní překlad) Mnohé z těchto světových trendů jsou pozorovatelné také u nás. Čas potřebný na vzdělání se u nás stejně jako ve světě prodlužuje, ale také nalezení dobrého zaměstnání zvláště z některých oborů je komplikovanější. Další zajímavé srovnání naší země s okolním světem podle mého názoru přináší (Graf 3.2), který v jednotlivých zemích porovnává míru nezaměstnanosti spolu s mírou ekonomicky neaktivních v předem daném věkovém rozpětí od 25 do 65 let s omezením na vzdělání, které je u těchto lidí nižší než vyšší sekundární vzdělání. Graf 3.2 Míra nezaměstnanosti a míra ekonomicky neaktivních mezi 25-64 letými s nižším než vyšším sekundárním vzděláním (2007)

Zdroj: OECD, 2009, Graf A6.4., vlastní překlad

Graf 3.2 jasně dokazuje návaznost na Graf 3.1, což je asi nejvíce patrné v případě Slovenské a České republiky, které se v obou případech umístily na prvních místech. V těchto zemích je největší procento mladých ve věku 20 – 24 let, kteří dosáhli alespoň 21

vyššího sekundárního vzdělání, ale také nejvyšší míra nezaměstnanosti u lidí, kteří tohoto vzdělání nedosáhli. Logickým důsledkem tohoto stavu může být na jedné straně větší výběr pro zaměstnavatele, kteří mohou snadněji upřednostňovat lidí s vyšším vzděláním. Velmi pravděpodobně se zde může také jednat, jak uvádí Sirovátka při popisu diskriminací spojených se selekcí různých skupin pracovníků či nezaměstnaných v přístupu k různým druhům prací, o implicitní diskriminaci spojenou „jednak s určitými znaky pracovníků jako je pohlaví, věk, rasa, sociální třída nebo i délka nezaměstnanosti, jednak s předsudky zaměstnavatelů vůči takto vymezeným skupinám.“ (1995, s. 27.) V mnoha zemích k určité diskriminaci, i když si to tyto země nechtějí většinou přiznat, dochází. Obvykle zde má celospolečensky méně oblíbená skupina obyvatelstva složitější přístup ke vzdělání a tento fakt se později projeví v náborech zaměstnanců, kde se jednoduše „nediskriminačně“ požaduje určité vzdělání, které tato skupina nemá. V případě České a Slovenské republiky je tento fakt ještě umocněn relativně mladou demokracií, ale také faktem, že je u nás stále ještě „papírově“ dosažené vzdělání častokrát hodnoceno společností mnohem více než reálně použitelné dovednosti určitého pracovníka. Tento pracovník nedostane mnohdy ani možnost své skutečné schopnosti prezentovat a přitom by častokrát dovedl po určitém zaučení i některé vzdělanější pracovníky obstojně zastoupit.

3.2 Vývoj a trendy působící na české střední školy České sekundární školství v současné době prochází řadou změn, které je nutné koordinovat spolu s ostatními státy EU, ale také se zde s dostatečným předstihem připravit například na snižující se populační ročníky. Stejně tak se musí sekundární školství v ČR vyrovnat s rozvojem techniky. Zde se dá očekávat, jak píše Brožová: „že počet pracovních míst založených na vědomostech (manažeři, profesionální odborníci, vysoce kvalifikovaní dělníci) a zároveň míst dobře placených poroste rychleji než těch nízko placených a nízko kvalifikovaných.“ (2003, s. 134.) Tomuto trendu se již začali přizpůsobovat i samotní studenti, kteří již sami více preferují středoškolské vzdělání s maturitou než pouze s výučním listem. Spolu s rodiči si velmi pravděpodobně začínají uvědomovat, že dobře placené pracovní místo mohou získat snáze studenti s vyšším dosaženým vzděláním. Samotné inzeráty společností s pracovními nabídkami, ve kterých se vždy na prvním místě objevuje požadavek na minimální vzdělání, tento trend potvrzují. Pokud tyto firmy hledají zájemce s nižším dosaženým vzděláním, např. pouze s výučním listem, nabízejí většinou mzdu, která odpovídá jejich dosaženému vzdělání. 3.2.1 Finanční a pracovní možnosti pro absolventy po skončení studia Pokud chceme objektivně posoudit současný stav českého sekundárního školství, ale také si udělat představu o správnosti jednotlivých opatření, která se budou v budoucnu objevovat, musíme se nejprve seznámit s finančními i pracovními možnostmi absolventů v jednotlivých úrovních dosaženého vzdělání. Jen tak budeme totiž schopni správně 22

posoudit jednotlivá navrhovaná opatření. Pro lepší představu o budoucích finančních možnostech absolventů zde vkládám graf srovnávající měsíční hrubé výdělky pro celou ČR podle dosaženého vzdělání zjišťované za 4. čtvrtletí roku 2006. Graf 3.3 Zobrazení měsíčních hrubých výdělků podle úrovně dosaženého vzdělání. 45000

41014

průměrné měsíční výdělky (Kč)

40000 35000 30000 25000 20000

15618

23596

23921

PRŮMĚR

střední s maturitou

27041

18657

15000 10000 5000 0 základní

vyučení

vyšší odborné, bakalářské

vysokoškolské

úrovně dosaženého vzdělání

Zdroj: Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce, upraveno

Předkládané srovnání měsíčních hrubých výdělků podle dosaženého vzdělávání je spíše orientační, protože i zde působí řada faktorů, které výslednou mzdu ovlivňují. Jako příklad by bylo možné uvést např. mladého vysokoškosky vzdělaného učitele, působícího na střední škole v menším městě. Pro tohoto učitele by byla hrubá mzda 41 014 Kč asi nereálná. Důležitost této tabulky však spočívá v uvědomění si skutečnosti, že má vzdělání smysl a s jeho rostoucí výší se objevuje také možnost najít si lepší práci a pobírat vyšší mzdu. Při zamýšlení nad pracovními možnostmi absolventů jednotlivých úrovní vzdělání a jejich ohrožení rizikem zvýšené nezaměstnanosti je nutno se zvážit problémy s nízkou kvalitou lidského kapitálu. Nad těmito dopady pro pracovní trh se zamýšlí také kniha Marginalizace na pracovním trhu. Výhodou popisu v této knize je praktická ukázka znevýhodnění málo kvalifikovaných pracovníků, ke kterému došlo na konci osumdesátých let v dobé ekonomického oživení, kdy: vznikl velký počet nových pracovních míst, ta ale nebyla obsazena nezaměstnanými lidmi, a koexistovala tak na jedné straně nová pracovní místa, ale vedle nich i početná kategorie dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Vedle toho vystihuje tento koncept [sociální exkluze formou „vylučující nezaměstnanosti“] i tu okolnost, že po ztrátě pracovních míst pracovníci, kteří dříve pracovali za “normálních“ podmínek, zakusili významné destruktivní dopady vyplývající ze ztráty statusu na pracovním trhu pro svůj osobní a rodinný život. Nejvíce byli postiženi málo kvalifikovaní pracovníci. Především ti byli postupně tlačeni do stále horších a nejistých pracovních míst. (Sirovátka, 1997, s. 31.)

Předcházející citaci doplňuje materiál s názvem Nezaměstnanost absolventů škol se 23

středním a vyšším odborným vzděláním – 2009. Zde je uvedeno, že: „uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání, je jak v dlouhodobém pohledu, tak i podle zkušeností z naprosté většiny evropských zemí zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a možnosti získání zaměstnání, naopak nepřímá závislost se ukazuje mezi úrovní vzdělání a mírou nezaměstnanosti.“(Chamoutová, 2009, s. 21.) Popis situace na pracovním trhu nejlépe dokládají následující grafy. Graf 3.4 Vztah míry nezaměstnanosti a úrovně dosaženého vzdělání (duben 1998-2008)

Zdroj: Chamoutová, 2009, s. 21. Graf 3.5 Vztah míry nezaměstnanosti a úrovně dosaženého vzdělání (září 1998–2007)

Zdroj: Chamoutová, 2009, s. 21.

Při podrobnější analýze grafů (Graf 3.4 a Graf 3.5) můžeme zjistit, že „postavení absolventů gymnázií je v tomto srovnání atypické vzhledem k tomu, že téměř všichni přecházejí do terciárního vzdělávání.“(Chamoutová, 2009, s. 21.) Tuto skutečnost je nutno si uvědomit i v jiných souvislostech, protože nízká nezaměstnanost čerstvých absolventů gymnázií je dána celkovým zaměřením tohoto studia. Všeobecné zaměření na gymnáziích je bráno pouze jako příprava pro další studium, čehož také většina gymnazistů využívá. Současně se také snižuje počet těch absolventů gymnázií, kteří by se 24

nemohli uplatnit v terciálním vzdělání, pokud by o tuto formu studia měli zájem, a to z důvodu neustále se rozšiřující nabídky tohoto vzdělání na státních i soukromých vysokých školách. 3.2.2 Dlouhodobější koncepce pro české sekundární školství Na všechny tyto skutečnosti týkající se absolventské nezaměstnanosti a uplatnitelnosti absolventů na pracovním trhu by měla odpovídat určitá dlouhodobější koncepce udávající směr pro české sekundární školství. První významější reakcí MŠMT na tyto trendy bylo v roce 2001 vydání Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílé knihy). „Česká Bílá kniha je pojata jako systémový projekt, formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu.“ (Bílá kniha, 2001 ,s. 7.) Oblast, kterou tato Bílá kniha popisuje, je „integrující se vzdělávací soustava ve své sociální, kulturní, politické, hospodářské a envinomentální podmíněnosti. Dokument se týká jak východisek a předpokladů rozvoje celé vzdělávací soustavy, tak specifických vnitřních otázek jednotlivých vzdělávacích sektorů i stupňů a druhů škol.“ (Bílá kniha, 2001 ,s. 8.) V tomto pododdílu popisujícím vývoj a trendy pro české střední školy, je nutné se jím tedy zabývat. Také ostatní články a dokumenty, zabývající se vývojem českého školství, se na tuto „bílou knihu“ častokrát odvolávají. Podle dlouhodobého záměru ČR (2002), dlouhodobých záměrů krajů (2003) a také Bílé knihy jsou kritéria přijímání do studia na středních školách v ČR naplánována, podle článku v Učitelských novinách s názvem Z dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (1.část), následovně: • nabídka středního vzdělání s maturitní zkouškou všech forem (včetně nástavbového studia) se bude v celorepublikovém měřítku pohybovat na úrovni 70 – 75 % přijatých ke studiu na střední školy, • všeobecné vzdělávání na gymnáziích a v oborech lyceum by mělo dosáhnout cca 30 % z přijatých ke studiu na střední školy; nárůst je třeba umožnit zejména na čtyřletých gymnáziích, • přijímání na šesti a osmiletá gymnázia se bude pohybovat na úrovni 10 % či stagnovat na úrovni roku 2002, pokud bylo vyšší; počet těchto gymnázií, zapsaných v rejstříku, je v současné době uzavřen a vzhledem ke klesající populaci i dlouhodobým záměrům krajů z roku 2003 se nebude dále rozšiřovat, • přijímání do prvních ročníků středních odborných učilišť by nemělo klesnout pod 30 – 35 % absolventů základních škol • v krajích se silným zastoupením středního vzdělávání s výučním listem a nízkou vzdělaností obyvatelstva je možné posilovat nástavbové studium. (Učitelské noviny, č.12/2005)

Bílá kniha je dokumentem platným pro celou ČR a navíc byla vydána již v roce 2001. Pokud chceme, aby pracovní trh fungoval efektivněji a uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu byla dobrá i v měnící se společnosti, je nezbytné, aby tyto záměry byly 25

častěji aktualizovány a byly pružně přizpůsobovány potřebám jednotlivých regionů. Samozřejmě všechny tyto změny musejí být prováděny s vědomím, že se projeví u učebních oborů nejdříve za tři roky a u maturitních oborů bude tento čas ještě delší. Případné nekoncepční nebo nedostatečně promyšlené změny by tedy mohly mít negativní dopad na trhu práce i za řadu let. 3.2.3 Dlouhodobější koncepce pro sekundární školství aplikované ve vybraném regionu V této práci je zkoumán region Uherské Hradiště, který je součástí Zlínského kraje (viz. oddíl 4.1 Vybrané statistické a geografické údaje o okrese Uherské Hradiště). O dalším vývoji školství v tomto regionu rozhoduje tedy krajský úřad Zlínského kraje, který také díky nastavení vzdělávací politiky může do budoucna vylepšit nebo také zhoršit svou finanční situaci. Rozhodujícími faktory zde budou především uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu, ale také jejich dostatek ve správném rozložení pro budoucí zaměstnavatele. Všechny tyto záměry jsou v určitých časových intervalech publikovány pod názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje (poslední dva byly vydány v roce 2006 a 2008) a každý z nich je „pojat jako koncepční dokument, který se cyklicky vyvíjí a současně odráží sociálně ekonomické změny v kraji.“ (Zlínský kraj, 2006, s. 3.) Hlavním cílem všech těchto inovací je změna „struktury oborů středního vzdělávání s cílem dosažení větší flexibility a uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce.“ (Zlínský kraj, 2008, s. 33.) Pro pochopení situace ve Zlínském kraji je nezbytné čtenáře seznámit s tabulkou srovnávající předpokládané podíly jednotlivých středních škol se skutečností ve vyznačených letech, ale také se záměrem tohoto kraje v oblasti vzdělávání. Tab. 3.1 vychází v kolonce o předpokládané úrovni z již dříve zmiňované Bílé knihy, ale také z Dlouhodobých záměrů kraje. Jednotlivá procentuální vyjadření musejí respektovat zvláštnosti a specifika tohoto kraje, ale také se přizpůsobit celorepublikové koncepci školství.

26

Tab. 3.1 Srovnání předpokládaných podílů jednotlivých typů středních škol ve Zlínském kraji se skutečností v letech 2005-2006, 2006-2007 a 2007-2008. 4

Poznámka: *) Tomu musí odpovídat počet žáků přijímaných do 1. ročníků šestiletých a osmiletých gymnázií. Zdroj: Zlínský kraj, 2008, s. 33., upraveno Záměrem kraje je zvyšování možností absolventů středního vzdělávání pro pokračování vzdělávací dráhy na vyšším stupni. Tento záměr je vyjádřen poměrným rozdělením přijímaných žáků do jednotlivých stupňů středního vzdělání v denní formě vzdělávání. Konkrétní hodnoty předpokládaných podílů byly stanoveny tak, aby při respektováni specifických podmínek ve Zlínském kraji (kapacitní možnosti škol, zájem o studium, situace na trhu práce) podporovaly uvedený záměr a přitom zachovávaly odpovídající podíl účastníků středního vzdělávání, kteří bezprostředně po jeho absolvování vstupují na trh práce. Reálný vývoj v počtech a podílech přijatých žáků ve školních rocích 2005–2006 až 2007– 2008 potvrzuje postupné naplňování tohoto opatření, byť s rozdílnou dynamikou jednotlivých ukazatelů – rychlejší zvyšování podílů v oborech všeobecného středního vzdělávání a pomalejší pokles či stagnace v případě nástavbového studia a středního vzdělání s výučním listem. Hodnoty jsou přepočítány podle sjednocené metodiky výpočtu základních indikátorů používaných v dlouhodobých záměrech ČR a kraje. (Zlínský kraj, 2008, s. 33.)

4

Při popisu jednotlivých ukazatelů jsou používány písmena M, L, H a E, která označují jednotlivé kategorie dosaženého vzdělání. Jejich podrobný popis je možno nalézt v příloze č.2 této diplomové práce.

27

Další snahou Zlínského kraje je však také neustálé vyhodnocování situace, kdy se zavazuje k tomu, že: bude monitorovat vývoj počtu přijímaných žáků ke studiu v jednotlivých oborech středního vzdělávání ve vztahu k počtu absolventů základních škol. Souběžně bude sledován vývoj zájmu o studium jednotlivých oborů v souvislosti s potřebami trhu práce a míry uplatnění absolventů středních škol na trhu práce. Získané poznatky tak budou využívány při ovlivňování struktury nabídky studijních oborů při respektování demografického vývoje v odpovídajících věkových segmentech, která na jedné straně umožni potenciálním zájemcům pokračovat v terciárním vzdělávání a současně bude reflektovat vývoj na trhu práce a potřeby hospodářského sektoru na straně druhé. (Zlínský kraj, 2008, s. 35.)

Všechny předešlé návrhy postupně vyúsťují do konkrétních opatření, kterými se snaží Zlínský krajský úřad usměrňovat vývoj ve svém sekundárním školství. Mezi opatření, která v tomto kraji již fungují, patří především systém podpory řemesel v odborném školství určený pro studenty, kteří ukončují své studium výučním listem. Tento systém byl v tomto kraji spuštěn již ve školním roce 2007/2008 a také v tomto roce došlo k dalšímu jeho vylepšení. Při jeho hodnocení člen Rady Zlínského kraje pro oblast školství, mládeže a sportu Mgr. Josef Slovák připomněl, že „jeho účinnost se projevila nejen v zastavení poklesu zájmu o vzdělávání v podporovaných oborech, nýbrž vedla ke zvýšení počtu studujících tyto obory.“(Zlínský kraj, 2009, s. 17.) Do tohoto systému nejsou samozřejmě zařazeny automaticky všechny učební obory, ale pouze některé preferované obory dle požadavků zaměstnavatelů ve Zlínském kraji (jejich seznam můžete nalézt v příloze č. 4, která je součástí této diplomové práce). V praxi tato podpora funguje tak, že je žákům těchto oborů vyplácena měsíční finanční podpora s možným bonusem za vyznamenání. Veškeré finanční prostředky určené pro podporu těchto preferovaných oborů jsou poskytovány přímo z rozpočtu Zlínského kraje. V praxi tato podpora vypadá následovně: Tab. 3.2 Finanční podpora pro žáky preferovaných oborů ve Zlínském kraji.

Zdroj: Zlínský kraj, 2009, s. 20., upraveno

Dalším, zatím pouze připravovaným, bodem pro školní rok 2010/2011 je aktivita Zlínského kraje, který připravuje „společně s firmou SCIO jednotné přijímací řízení pro všechny střední školy ve Zlínském kraji a jejich maturitní obory. Toto je novinka, se kterou zatím jiné kraje nemají žádné zkušenosti. Jedná se o náš pilotní

28

projekt.“(Mráčková, 2009, s. 5.) Hlavní snahou tohoto projektu je „zvýšení kvality středních škol, protože je nezpochybnitelným faktem, že úroveň středního i vysokého školství byla v posledních letech degradována.“ (Mráčková, 2009, s. 5.) Snahou tohoto projektu je do budoucna zajistit, že: na střední školy půjdou jen ti nejkvalitnější studenti. Přijímací zkoušky budou navíc fungovat jako určitá objektivní zpětná vazba vůči základním školám, které si budou moci tímto způsobem ověřit a poměřit výsledky své práce. Ředitelé středních škol budou totiž mít k dispozici vstupní data o vzdělanostní úrovni žáka a ty pak budou moci při výstupu srovnat a zajistit, jaká u žáka vznikla „přidaná hodnota“. Zlínský kraj coby zřizovatel tak získá přehled o úrovni přijímaných žáků na jednotlivé obory studia za celý region.( Mráčková, 2009, s. 5.)

V tomto jednotném přijímacím řízení se „počítá s možností úprav a variant pro specifické druhy škol, kde bude ředitelům nechán dostatečný prostor na to, aby si přijímací řízení stejných typů škol přizpůsobili podle svých odlišností.“ (Mráčková, 2009, s. 5.) Osobně si myslím, že by tento systém mohl dobře pracovat a zvednout úroveň v maturitních oborech středních škol, pokud by byl zaveden ve všech krajích současně. Nyní se u těchto nových přijímacích zkoušek může objevit problém především v návaznosti na některé ostatní již dříve zmiňované dokumenty, ale také fakt, že je v tomto plánu Zlínský kraj zatím osamocen. Zavedení přijímacích zkoušek pouze v jednom kraji může podle mého názoru vyvolat u studentů, kteří neuspějí u těchto přijímacích zkoušek, odchod na střední školy v jiných krajích, kde zatím přijímací zkoušky nebudou. Podstatně se asi také zhorší situace unikátních středních škol v tomto kraji, kde v současnosti studuje většina studentů bydlících mimo tento kraj, kde může hrozba “těžkých“ přijímacích zkoušek mnoho potenciálních zájemců o studium odradit. Zavedení těchto přijímacích zkoušek pouze v tomto jednom kraji tedy může v extrémním případě znamenat menší naplněnost středních škol v tomto kraji, která by vedla k jejich neekonomickému provozu a nutnosti jejich slučování.

3.3 Středoškolský učitel a studenti v ČR Tento oddíl přináší dva pohledy na hlavní aktéry výuky na středních školách, kterými jsou středoškolský učitel a studenti. Pouze jejich vzájemná souhra může zajistit na konci vzdělávacího procesu dokonalý výsledek v podobě absolventa dokonale připraveného jak pro běžný život, tak také pro jeho další uplatnění v pracovním procesu. 3.3.1 Středoškolský učitel v ČR Při popisu středoškolského učitele je nutné nejprve definovat pojem učitel. Odborná literatura jej definuje jako člověka, který představuje: jeden ze základních činitelů výchovně vzdělávacího procesu, kvalifikovaný pro výkon pedagogické profese po stránce všeobecného odborného i pedagogického vzdělání, s teoretickými i praktickými zkušenostmi a s vlastnostmi osobnosti vhodnými pro specifické nároky učitelské práce. Je iniciátorem, koordinátorem, organizátorem výchovně vzdělávacího procesu.(Stojan, 2002, s. 59.)

29

V České republice jsou pro budoucí učitele stanoveny určité požadavky na jejich kvalifikaci, ale také je zde myšleno na nutnost celoživotního vzdělávání. V těchto podmínkách je také stanoveno, jakého vzdělání by měl budoucí učitel dosáhnout, ale i na jakých typech škol. U celoživotního vzdělávání jsou shrnuty pouze možnosti, jak by toto vzdělávání mohlo vypadat. Podrobnější informace o těchto požadavcích je možné si přečíst v příloze č. 6, která je součástí této diplomové práce. V praxi je vedoucími pracovníky jednotlivých středních škol vzdělávání jednotlivých učitelů sledováno. Na toto vzdělávání je pedagogickým pracovníkům poskytováno volno v délce až 12 dnů za jeden rok, pokud tomu nebrání provozní důvody (jak již bylo výše citováno). Z mého pohledu učitele na SŠ se domnívám, že vedení SŠ nebo také Krajský úřad ve Zlíně nabízí učitelům dostatek možnosti dalšího vzdělávání. Krajský úřad ve Zlíně tyto nabídky pravidelně vyvěšuje na internetových stránkách www.zkola.cz, zřízených speciálně jako informační a vzdělávací portál Zlínského kraje. V poslední době se zde objevuje také velké množství nabídek, které jsou finančné podporovány ze strukturálních fondů EU a jsou realizovány mnoha organizacemi. Zde je rovněž možnost si vybrat některou z nabídek, ale tato snaha vyžaduje ochotu učitelů dojíždět, něco nového se učit a častokrát také skládat závěrečné zkoušky. Naproti tomu pro pedagogické pracovníky existuje možnost samostudia, která je pro ně méně komplikovaná a také následně méně kontrolovatelná, např. KÚ (učitele totiž po samostudiu nejspíše nikdo přezkušovat nebude). Ve školství se momentálně začíná hovořit o motivační složce mzdy, která by upravila současnou praxi odměňování dle tarifů závislých pouze na délce praxe – v současné době se však spíše s odvoláním na krizi hovoří o škrtech a plošném snížení mezd o 4 % všem pracovníkům ve státní správě. Pro mnoho učitelů jsou tedy jedinými zdroji nových informací praxe v podnicích, které pro učitele Zlínský kraj prosazuje. Dalšími cenými informacemi jsou zajisté návštěvy specializovaných veletrhů a výstav, které učitelé navštěvují se žáky jako dozor. Tam se ale také všichni nedostanou, a tak se znovu dostáváme k tomu, že aktivita a snaha učit se nové věci ve svém oboru musí vycházet ze samotných učitelů a nabídky kraje nebo vedení školy jim v tom může pouze pomoci. Sám učitel by se měl snažit předávat moderní poznatky, neboť v době internetu není pro žáky problém si učitelův výklad ověřit. 3.3.2 Studenti středních škol v ČR Studenti středních škol představují budoucí generaci, která je zde připravována pro další studium na vysokých školách a nebo přímo pro jejich budoucí zaměstnání. Před nástupem na střední školu však každý člověk musí urazit dlouhou cestu. Prvotní formace by měla proběhnout v rodině, která je nejdůležitějším činitelem ve výchovném procesu. Zde by mělo dojít také k prvotnímu seznámení s pozitivními normami chování ve společnosti – bez tohoto dobrého základu z dobře fungující rodiny není ani škola schopna vychovat jedince na takové mravní úrovni, jaká by byla bezesporu pro společnost potřebná. 30

„Společnost klade na jedince množství požadavků v podobě ekonomických a morálních příkazů a zákazů či povinností rodinných, v zaměstnání, v obci aj.“ (Čáp, Mareš, 2001, s. 196.) Další vzdělávání mimo rodinu je řešeno povinnou školní docházkou, kterou vymezuje školský zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ze dne 24. září 2004. Tento zákon ve své třetí části s názvem Povinnost školní docházky a základní vzdělávání, Hlava I., Povinnost školní docházky, § 36 říká ve svém prvním bodu, že: „(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.“(Školský zákon, 2004, § 36.) Hlavním posláním povinné školní docházky je, kromě pomoci ve výchově, zajistit především dokonalou vědomostní přípravu pro další navazující typy vzdělání. V sekundárním vzdělávání není možné kvalitně pokračovat, pokud je zde nutné dohánět učivo ze základní školy. Pokud mají výstupní vědomosti žáků základních škol nižší parametry než v okolních zemích, je potřeba se nad tímto problémem hlouběji zamyslet. Při zběžném pohledu do srovnávacích grafů je dobré, že má stále větší počet absolventů v ČR, u kolonky dosažené vzdělání, uvedeno alespoň střední vzdělání s maturitou. Existuje zde však i druhý fakt, který zaznamenali také moji kolegové vyučující na středních školách několik desítek let: úroveň středoškolského vzdělávání neustále klesá. Demografický vývoj v ČR, ale také v ostatním vyspělém světě je neúprosný. Neustále se snižující porodnost vyvolává ve společnosti mnoho problémů a to nejen ve stárnoucí populaci. Tento problém se plně projevil již na základních školách a začíná se projevovat také na školách středních, které musejí doslova bojovat o každého studenta. Kapacita těchto škol je dimenzována na vyšší počty studentů než jaké v současnosti přicházejí, a jak bylo již dříve zmíněno, studenti i jejich rodiče preferují možnost ukončit toto studium maturitní zkouškou. Systém odměňování všech typů škol v ČR je nastaven tak, že se platby pro školu odvíjejí od počtu jejich studentů. Tyto tlaky poté nutí všechny typy škol snižovat své nároky, aby si své studenty udržely a finančně mohly přežít. Snižující se úroveň vzdělání na základních školách v ČR dokazuje příloha č. 5 této diplomové práce, která předkládá výsledky mezinárodního průzkumu TIMSS. Pokud nebudou dostatečně kvalitní vstupy na střední školy ze základních škol, tak se studenti ve stanoveném čase méně naučí. Tento handicap se poté přenese i na vysoké školy. Veškeré testování a srovnávání našich žáků s ostatními zeměmi je pro nás prospěšné, neboť nás poté nutí přijímat opatření dříve, než se tento problém projeví v naší nekonkurenceschopnosti na světových trzích. Studenti na středních školách mají také jednu nespornou výhodu oproti základním školám. Studium si zde vybrali dobrovolně. Je zde tedy určitý předpoklad, že obor, který studují, je baví, a budou tedy rádi přijímat nové poznatky k této problematice. Podle mého názoru je důležité, aby byl žákům před nástupem na střední školu poskytnut dostatek informací o skutečné situaci v daném oboru, ale i o konkrétní škole. Pokud se totiž později studentům jejich vybraný obor nelíbí, dochází k odchodu ze SŠ, což může mít za následek v krajním případě i 31

nedostudování jakékoliv SŠ. Výhrou pro studenty SŠ, kteří dodatečně přišli na to, že je studovaný obor nenaplňuje, není ani setrvání ve studiu. Obvykle se tento stav projeví u studentů ve zhoršeném chování i hodnocení studijních výsledků, přičemž na konci studia tito absolventi stejně odcházejí mimo vystudovaný obor.

3.4 Vzdělávání a technologický pokrok Již na začátku této kapitoly se zmiňuji o technologickém pokroku a postupující globalizaci, která má vliv na školství, od kterého se díky tomu očekává příprava dostatku kvalifikovaných odborníků pro společnost. Všichni si tak mohli již všimnout, že rychleji než kdykoliv předtím také u nás: Dochází k prudkému rozvoji vědeckých poznatků, komunikačních a informačních technologií, mikroelektroniky a bezdrátové telekomunikace. Zahušťuje se celosvětová komunikační multimediální síť informačních superdálnic. Počítače, internet, email, mobilní telefony umožňují takřka neomezenou globální komunikaci každého s každým. Informatizace je jednou z komponent globalizace. Roste význam investic do informačních technologií, nejnovější informace mají strategický význam, rychlost je ukazatelem informační vyspělosti společnosti a funkční gramotnosti jedince.(Blížkovský, Kučerová, Kurelová 2000, s. 9.)

Z výše uvedeného lze tedy předpokládat, že takto rychlý technologický rozvoj bude mít výraznější požadavky na vzdělávání jako celek. Vzdělávání, které bude chtít kvalitně připravovat své absolventy pro úspěšný vstup na pracovní trh, bude muset mít stejnou techniku jako společnosti, u kterých budou jednou jejich absolventi zaměstnáni. Tento styl výuky je pochopitelně více finančně náročný, neboť nutí střední školy nakupovat drahou techniku, která navíc velmi rychle zastarává a je nutno ji v krátkých intervalech měnit. Zvýšené nároky na technické vybavení středních škol, které jsou vyvolány technologickým pokrokem, platí v dnešní době téměř ve všech vyučovaných oborech. Nejedná se zde tedy pouze o zvýšené nároky na technické vybavení pro gymnázia nebo některé maturitní obory, které oproti ostatním využívají více výpočetní techniku a specializovaný software, ale tyto zvýšené požadavky mají opravdu už i ty nejzákladnější učební obory. Pro lepší porozumění situaci jsem se rozhodl tuto skutečnost demonstrovat na třech zástupcích nejzákladnějších učebních oborů (tyto popisy mohou zájemci nalézt v příloze č. 17, která je součástí této diplomové práce).

32

3.5 Stručný popis závěrů vyplývajících z kapitoly s názvem Vzdělávání Úvod této kapitoly vysvětluje pojem vzdělávání z pohledu pedagogického i personálního. Je zde možno nalézt také popis sekundárního školství včetně jeho vývoje v posledních 20 letech. Významné faktory ovlivňující uplatnitelnost na pracovním trhu jsem zde nalezl v těchto čtyřech oddílech z pěti. Oddíl s názvem Srovnání českého školství s ostatními zeměmi přináší pro výsledky této práce hned několik zajímavých zjištění. Na jedné straně jsme sice jednou ze zemí, kde je spolu se Slovenskou republikou procentuálně nejvíce lidí ve věku 20 – 24 let, kteří dosahuje minimálně vyššího sekundárního vzdělání. Na druhé straně, podle mezinárodního průzkumu TIMSS, úroveň našich žáků na ZŠ prudce klesá. Fakt relativně vysokého počtu osob s nejméně vyšším sekundárním vzděláním v těchto zemích naopak nejvíce dopadá na osoby, které tohoto vzdělání nedosáhly. Ze zjištěných faktů vyplývá, že jedním z faktorů ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu, je dosažené vzdělání. Další důležitý faktor ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu a zároveň vyplývajícím z tohoto oddílu lze popsat následovně: Kvalita absolventů po dokončení SŠ a jejich srovnatelné vědomosti se studenty v ostatních zemích. Celosvětově se objevuje nutnost mít minimálně stejně vzdělané absolventy jako ostatní země, protože jen tak budeme schopni obstát na globálním trhu a zároveň našim absolventům zajistit práci. Oddíl s názvem Vývoj a trendy působící na české střední školy kromě popisu měnící se mzdy v závislosti na dosaženém vzdělání také navazuje na předcházející oddíl, kde se opět potvrzuje vyšší ohroženost nezaměstnaností pro osoby, které dosáhly nižší úrovně dosaženého vzdělání. Tento oddíl přináší především zajímavé poznatky v oblasti dlouhodobějších koncepcí, které mohou mít vliv na uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Jejich posloupnost jde od celostátních po regionální, přičemž dlouhodobější regionální koncepce vycházejí z celostátních. Hlavním problémem všech těchto koncepcí a také významným faktorem se zásadním vlivem na uplatnitelnost absolventů na trhu práce je správná prognóza budoucího vývoje, ale také rychlé reakce na probíhající změny ve společnosti. Pokud se totiž v dlouhodobých koncepcích stane chyba a tyto změny se ve školství provedou, jejich odstraňování bude velmi náročné. Zároveň je zde nutné, aby změny v této oblasti probíhaly pružně. Na tento významný faktor navazuje další stejně významný, který hlásá nutnost přizpůsobovat nabídku oborů SŠ požadavkům trhu práce. V tomto oddíle se dále znovu setkáváme s faktorem, který stejně jako v minulé kapitole řeší motivaci žáků ZŠ ke studiu potřebných oborů SŠ, tentokrát v reálné podobě, kdy se KÚ Zlínského kraje pokouší pomocí kapesného motivovat žáky ZŠ ke studiu preferovaných učebních oborů. Oddíl s názvem Středoškolský učitel a studenti v ČR, jak již s názvu vyplývá, je rozdělen na dvě části. V první části popisující středoškolské učitele můžeme vyhodnotit jako významný faktor ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu především 33

propojení teorie s praxí. Toto se týká jednak samotných vyučujících, kteří by díky tomuto propojení mohli svým žákům předávat poslední poznatky z praxe a připravili je tak lépe na vstup na pracovní trh. Na druhou stranu by toto propojení s praxí prospělo i samotným studentům, kteří by si již v průběhu studia mohli zjistit reálné možnosti uplatnění a lépe se připravit. Dalším významným faktorem ovlivňujícím uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu a zárověň se vztahujícím ke středoškolským vyučujícím je dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ. Druhá část zaměřená na středoškolského studenta objevila, že je zde možné za významný faktor ovlivňující uplatnitelnost absolventů na trhu práce označit dostatek kvalitních informací pro žáky ZŠ před výběrem SŠ a opravdový zájem o studovaný obor, ale také jako další faktor výběr SŠ (každá SŠ má totiž jinou úroveň, možnosti, zázemí a technické vybavení). Jen spokojenost s výběrem SŠ může zajistit, že student bude chtít po dostudování pokračovat ve vystudovaném oboru a nebude nutno vynakládat další prostředky na případnou rekvalifikaci. Oddíl s názvem Vzdělávání a technologický pokrok vymezil jako významný faktor ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu moderní technické vybavení na SŠ; s tímto faktorem úzce souvisí tři faktory z předešlého oddílu, propojení teorie s praxí, dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ, ale také dostatek kvalitních informací pro žáky ZŠ před výběrem SŠ a opravdový zájem o studovaný obor. Pouze tyto čtyři faktory společně mohou zefektivnit výuku na straně SŠ do takové míry, aby se mohla zvýšit přitažlivost čerstvých absolventů pro budoucí zaměstnavatele, neboť se podaří zkrátit dobu nutnou pro zaškolování a studenti budou mít přesně ty vědomosti, které zaměstnavatel požaduje.

34

4 Reálné možnosti středoškolského studia a uplatnitelnosti v okrese Uh.Hradiště Tato kapitola se zabývá doplněním předešlých teoretických údajů a zároveň je poslední kapitolou teoretické části před jejim shrnutím. První z oddílů se snaží v krátkosti přiblížit zkoumaný region, přičemž jsou zde obsaženy jen ty nejnutnější informace a veškeré doplňující údaje je možno si přečíst v přílohách této práce (konkrétní odkazy jsou zde uvedeny). Druhý oddíl je již obsáhlejší, jelikož přibližuje možnosti středoškolského vzdělání v tomto regionu (také zde jsou popsány pouze základní údaje o počtu škol, jejich názvech, zaměření a www stránkách školy – ostatní doplňující údaje jsou opět řešeny pomocí odkazu na přílohy v této diplomové práci). Celkově uzavírá tuto kapitolu třetí oddíl, který řeší pomocí statistický dat nezaměstnanost a budoucí možnosti uplatnitelnosti čerstvých absolventů.

4.1 Vybrané statistické a geografické údaje o okrese Uherské Hradiště Okres Uherské Hradiště měl k 1.1.2009 celkem 144 533 obyvatel 5 a spolu s dalšími třemi okresy Zlín, Kroměříž a Vsetín je od 1.1.2003 součástí Zlínského kraje. V tomto okrese působí celkem 19 středních škol (viz. odstavec 4.2 Reálné možnosti středoškolského studia a uplatnitelnosti v okrese Uh.Hradiště). Všechny tyto SŠ společně v denním studiu k 30.9.2008 vyučovaly celkem 7 827 studentů 6. Podrobnější statistické a geografické údaje o tomto okrese je možno si přečíst v přílohách č.1 (data o regionu) nebo č.7 (podrobná data o středních školách), které jsou součástí této diplomové práce. Nezaměstnanost v okrese Uh. Hradiště k 31.7.2009 dosahovala dosahovala podle evidence na ÚP„celkem 6656 uchazečů o zaměstnání, což je o 245 uchazečů více než na konci předchozího měsíce a o 2 600 uchazečů více než v červenci 2008.“ (Uřad práce v Uh.Hradišti, 2009) Míra registrované nezaměstnanosti za toto období dosáhla „v okrese Uherské Hradiště 8,72 %.“ (Uřad práce v Uh.Hradišti, 2009) Tento odstavec uzavírají poslední důležitá data k tomuto obodbí, „bylo registrováno Úřadem práce v Uh. Hradišti 201 mladistvých a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí 3 %. Je to o 7 mladistvých a absolventů více než na konci července 2008 (červenec 2006 - 271 ). Projevuje se zde působení nového zákona o zaměstnanosti, kdy absolventi a mladiství nepobírají podporu v nezaměstnanosti, pokud v posledních 3 letech před zařazením do evidence neodpracují alespoň 6 měsíců.“ (Uřad práce v Uh.Hradišti, 2009) 5

Údaj o celkovém počtu obyvatel Uhersko Hradišťského okresu je získán z tabulky RIS, která je součástí přílohy č.1 této diplomové práce. 6 Údaj o celkovém počtu studentů středních škol na denním studiu k 30.9.2008 byl získán z přílohy č. 7 této diplomové práce.

35

4.2 Možnosti středoškolského vzdělání v okrese Uherské Hradiště Klíčovou je pro zpracování této diplomové práce znalost všech středních škol v okrese Uherské Hradiště, ale také vyučovaných oborů na těchto školách. Vzhledem k celkovému počtu 19 středních škol jsem se rozhodl v teoretické části popsat pouze jednotlivé školy (zájemci o bližší seznámení s jednotlivými obory je mohou nalézt v příloze č. 7 této diplomové práce). V tomto okrese mají největší podíl v sekundárním vzdělávání SŠ zřizované Zlínským krajem (jedná se tedy o státní SŠ). První skupinou jsou SŠ poskytující v maturitních oborech úplné střední odborné vzdělávání (s vyučením i bez) nebo pro zájemce o výuční list nabízejí střední odborné vzdělávání. Středních škol, splňujících tato kritéria, je v okrese Uherské Hradiště celkem devět. Tab. 4.1 Státní střední školy v okrese Uherské Hradiště.

Zdroj: MŠMT, Rejstřík škol (Verze 1.88), Vlastní zpracování

Okres Uherské Hradiště má, alespoň podle názvu, pouze jedinnou SŠ s názvem SOU. Zde je patrný trend k přizpůsobování se požadavkům rodičů a jejich dětem, protože většina studentů chce mít maturitu nebo alespoň studovat podle názvu na “prestižnější“ škole. V rodičích i žácích častokrát slovo učiliště vyvolává něco negativního (podřadného), takže se SŠ tohoto názvu velmi často zbavují (příklad ve školním roce 2008/2009 pod tímto názvem byly v tomto okrese celkem tři SŠ) a pro letošní rok zbývá jediná. Dalším faktem je také to, že ve všech zkoumaných SŠ (včetně jednoho SOU) neexistuje již ani jediná, která by ve své nabídce neměla alespoň jeden obor s maturitou. 36

Tab. 4.2 Střední odborné učiliště v okrese Uherské Hradiště.

Zdroj: MŠMT, Rejstřík škol (Verze 1.88), Vlastní zpracování

Na tyto státní SŠ navazují gymnázia, kterých je ve zkoumaném okrese celkem pět. Tři z nich jsou zřizovány Zlínským krajem (jedná se tedy opět o státní SŠ), jedno z gymnázií je zřizováno Arcibiskupstvím olomouckým (jedná se tedy o církevní SŠ) a poslední gymnázium je soukromé. Z těchto gymnázií však pouze tři poskytují prioritně úplné střední všeobecné vzdělání, což nejlépe odpovídá zaměření gymnázia. Další dvě SŠ (Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město, ale také Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o.) nabízejí mimo obory gymnázia ještě úplné střední odborné vzdělávání. Tab. 4.3 Gymnázia v okrese Uherské Hradiště.

Zdroj: MŠMT, Rejstřík škol (Verze 1.88), Vlastní zpracování

37

Celkové možnosti středoškolského vzdělávání v okrese Uherské Hradiště doplňují tři soukromé a jedna církevní škola. Tab. 4.4 Soukromé a církevní střední školy v okrese Uherské Hradiště.

Zdroj: MŠMT, Rejstřík škol (Verze 1.88), Vlastní zpracování

V závěru tohoto oddílu je nutno připomenout, že se počet SŠ neustále mění a to nejen v tomto regionu. Konkrétně v našem regionu došlo v posledních letech k několika sloučením středních škol, ale také některé SŠ změnily svůj název. Tyto poznatky zde píši především proto, že některé SŠ uváděné v dřívějších letech např. ÚP v souvislosti s nezaměstnaností absolventů nebude možné již podle těchto tabulek dohledat. Většinou však dříve vyučované obory na sloučených školách pokračují, takže je praktičtější zaměřovat se spíše na jednotlivé obory, než na samotné názvy SŠ.

4.3 Uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu Vlivem globalizace světa se rozdíly mezi jednotlivými státy, alespoň ve vyspělém světě, částečně stírají. Naši absolventi jsou stále více jazykově vybaveni, takže již nebývá hlavním problémem pro vycestování do zahraničí malá jazyková znalost. Větším problémem může být v současné době zvyšující se nezaměstnanost prakticky ve všech státech EU a z toho plynoucí nezájem o nově příchozí zaměstnance. Hospodářská situace na trhu má tedy velký vliv také na uplatnitelmost čerstvých absolventů. Pokud by se splnily všechny předešlé významné faktory ovlivňující uplatnitelnost čerstvých absolventů na trhu práce (které byly popsány v předešlých částech této diplomové práce), bylo by možno připravit kvalitní absolventy pro oblasti, které se v daném státě vyskytují. Zaměstnavatelé by za těchto podmínek dostali kvalitní zaměstnance přesně do těch oborů, do kterých je potřebují. Zde se ale objevuje hned několik problémů, které by i přes tento systém mohly ohrozit jinak slibné výsledky. Rychlý vývoj ve světě a velké konkurenční tlaky totiž nemohou dlouhodobě zajistit, že firmy, pro které připravujeme budoucí absolventy, budou mít o tyto absolventy zájem i po jejich dostudování. Opět se tedy dostáváme k již dříve zmiňovanému faktoru popisujícímu „Schopnost absolventů pružně se přizpůsobovat potřebám trhu práce.“ 38

Tento faktor je nutno u současných absolventů ještě více podporovat, neboť v dnešní době již asi nikdo nevěří, že se současní absolventi již nikdy nebudou muset vzdělávat, ale také je velmi pravděpodobné, že za život změní až několikrát práci a možná i obor, který vystudovali. Důležitá je zde tedy jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu. A z toho plynoucí kvalitní výběr strategických oblastí, které bude stát podporovat, ale zároveň snaha o snižování závislosti pouze na jednom klíčovém oboru (v současné době je takovým oborem v ČR automobilový průmysl). Pozitivní dopad kvalitně připravených absolventů se může projevit především v tom, že čerství absolventi snáze získají své první zaměstnání a získají tolik potřebnou praxi. Výchova a vzdělávání kvalitních absolventů (v porovnání lepších než v okolních zemích) by mohla také pomoci státu nalákat nové investory na tyto kvalitní pracovníky. 4.3.1 Vývoj nezaměstnanosti čerstvých absolventů v ČR V době psaní této diplomové práce stále ještě neodezněly problémy s celosvětovou krizí, a tak se nezaměstnanost čerstvých absolventů dostává opět do popředí. Na tuto skupečnost reagoval také NUOV, který na tento problém s nezaměstnaností absolventů škol, kteří dosáhli středního nebo vyššího odborného vzdělání, ve své publikaci reaguje následovně: V dubnu 2008, čili před nástupem krize, bylo na úřadech práce registrováno pouze 19 144 absolventů škol a mladistvých, což bylo o 5 936 osob méně než v dubnu 2007. Několik let trvající pokles nezaměstanosti absolventů souvisel s tím, že zaměstnavatelé měli nedostatek kvalifikovaných pracovníků a byli ochotni přijímat i lidi bez praxe. Navíc se stále zvyšoval počet absolventů, kteří nevstupovali na trh práce a pokračovali ve studiu. Tento příznivý vývoj se však náhle změnil s nástupem ekonomické krize. K 30. dubnu 2009 bylo registrováno 26 748 nezaměstnaných absolventů, čili o 7 604 osob více než v dubnu 2008. (NUOV, 2009, s. 1)

Současnou situaci se zaměstnáváním čerstvých absolventů na trhu práce v ČR asi nejlépe dokresluje následující graf.

39

Graf 4.1 Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých v tisících v letech 2003–2009, znázorněn je průběh v rámci kalendářního roku.

Zdroj: NUOV, 2009, s. 1.

Z tohoto grafu je jasné patrný odklon od vývoje v předchozích letech, kdy nastala změna v říjnu roku 2009, kdy již tato křivka nekopírovala tred z minulých let, ale nezaměstnanost rostla. 4.3.1 Vývoj nezaměstnanosti čerstvých absolventů ve vybraném regionu Pro úvod tohoto pododdílu jsem získal interní materiál Úřadu práce v Uh.Hradišti, který uskutečnil mezi potencionálními zaměstnavateli průzkum, který srovnal s podílem nově přijímaných studentů do jednotlivých typů škol. Tab. 4.5 Odhad budoucí profesní poptávky po pracovních silách – dotazníkový průzkum.

Zdroj: Janíček, 2009, s. 7.

40

Z výše uvedené tabulky jsou jasně patrné předpokládané počty absolventů, které by požadoval trh práce v daném regionu. Na druhé straně se dá předpokládat, že např. většina absolventů gymnázií bude pokračovat v dalším vzdělávání. Podobné to bude také u oborů ukončených maturitní zkouškou. Velmi významný nesoulad se tedy objevuje především u počtu požadovaných studentů, kteří jsou vyučení (včetně vyučených s maturitou). Tento nesoulad lze nejpravděpodobněji vysvětlit tím, že výzkum proběhl již v roce 2008, kdy firmy expandovaly a nutně potřebovaly zaměstnance do dělnických profesí. S nástupem hospodářské krize se však situace radikálně změnila a tak by v dnešní době tato tabulka nejspíše vydapala jinak. Zkoumaný region má v případě nezaměstnanosti rozlohu zvětšenou na oblast převyšující hranice okresu Uherské Hradiště. Jeho rozšíření bude muset nutně obsahovat i sousední okresy, kterými jsou okresy Zlín, Hodonín a Kroměříž, které vymezují jeho hranice (viz. příloha č. 1). Toto zvětšení rozlohy je nutné především z důvodu malé plošné rozlohy a velkému počtu osob, které za prací dojíždějí právě do těchto okresů. U nezaměstnanosti čerstvých absolventů jsem se již na začátku psaní této práce rozhodl, že se pokusím popsat, jak se které SŠ v tomto regionu umisťují se svými obory. Jde mi především o srovnání, které SŠ produkují dlouhodobě procentuálně nejvíce nezaměstnaných absolventů na celkový počet studentů, kteří prošli jejich obory ve stejném čase. Samozřejmě se zde objevuje určitý handicap u SŠ, ze kterých absolventi ve většině případů nepokračují na VŠ, a tak budou např. v době hospodářské krize vrženi na trh práce bez možnosti oddálení v podobě navazujícího studia (typickým příkladem takových odkladů mohou být gymnázia, kde většina absolventů pokračuje dále). V následující tabulce jsem se zaměřil pouze na srovnání SŠ, které působí v regionu okresu Uherské Hradiště. Nechtěl bych zde rozebírat krátkodobou nezaměstnanost do jednoho měsíce, ale tu nejdelší, kterou Úřad práce Uherské Hradiště uváděl jako trvající nezaměstnanost (tato nezaměstnanost pokračovala i mimo sledované období, takže lze předpokládat, že tito uchazeči o zaměstnání budou v evidenci ÚP nejdéle). Ze své praxe totiž vím, že spousta firem od čerstvých absolventů požaduje, aby se napřed přihlásili na Úřad práce, odkud je firmy obratem přijmou (toto je samozřejmě spojeno s určitým finančním prospěchem pro tyto firmy). Před tímto srovnáním jednotlivých SŠ je nutné ještě čtenáře seznámit s některými důležitými udaji, které by mohly vyvolávat určité nepochopení. V tabulce Tab. 4.6 srovnávající jednotlivé SŠ budu vycházet z podrobných rozpisů učebních oborů a uplatnitelnosti jejich absolventů za roky 2006 až 2009, které je možné si přečíst v přílohách této diplomové práce pod čísly 8, 9, 10 a 11 (tady se také zájemci mohou dočíst daleko podrobnější informace o samotných oborech, které tyto SŠ vyučovaly). Rozpisy, které zde naleznete, byly vypracovány na Úřadě práce v Uherském Hradišti. Pouze shrnutí pro jednotlivé SŠ byla vytvořena dodatečně pro účely této diplomové práce. Je také nutné si uvědomit, že Úřad práce sledoval období uplatnitelnosti 41

absolventů v určitém časovém období. Konkrétně to bylo od 1. května do 20. října (v letech 2006, 2007 a 2008) a až do 31. října v roce 2009. Tato statistika také nezachycuje všechny studenty, kteří na těchto SŠ vystudovali, ale pouze ty, kteří žijí po dostudování v některém ze sledovaných okresů: Uh.Hradiště, Zlín, Hodonín nebo Kroměříž (to také vysvětluje, proč zde mají některé SŠ uváděn tak malý počet absolventů i když se jedná o relativně velké SŠ). Studenti, kteří za studiem dojížděli z jiných okresů v této statistice nejsou zachyceni. Posledním důležitým připomenutím je nutnost platby zdravotního pojištění, které přiměje k registraci na ÚP i poslední opozdilce. Tato povinnost nastává, „jestliže byste absolvovali střední školu (a dál nestudovali, nepracovali a nepřihlásili se na úřad práce).“ (Chytilová, 2005) V praxi musejí studenti SŠ stačit tuto registraci do 8. září, kdy by jim nutnost platit si toto pojištění začala. Do této evidence se nemusejí dostat studenti, kteří by si toto pojištění platili ze svých prostředků, ale těch bude nejspíše minimum.

Tab. 4.6 Procentuální srovnání délky evidence čerstvých absolventů na ÚP, která překračovala stanovené období u jednotlivých SŠ v okrese Uh.Hradiště v letech 2006, 2007, 2008 a 2009.

42

Zdroj: přílohy 8, 9, 10 a 11 této diplomové práce, vlastní zpracování

43

4.4 Stručný popis závěrů vyplývajících z kapitoly s názvem Reálné možnosti středoškolského studia a uplatnitelnosti v okrese Uh. Hradiště. Tato kapitola měla za cíl především přiblížit jednotlivé SŠ, ale také stručně popsat absolventskou nezaměstnanost studentů SŠ s přihlédnutím ke zkoumanému regionu. Z této kapitoly vyplynuly také dva významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Prvním z nich je: Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu. Druhým z nich je: Kvalitní výběr strategických oblastí, které bude stát podporovat, ale zároveň snaha o snižování závislosti pouze na jednom klíčovém oboru.

44

5 Shrnutí teoretické části Hlavním úkolem teoretické části bylo nalezení a popsání významných faktorů, které souvisejí se středoškolským vzděláváním studentů ve vybraném regionu a hlavně ovlivňují uplatnitelnost absolventů na trhu práce (viz. Hlavní výzkumná otázka). V tomto shrnutí je možno se dočíst, které významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu jsem během psaní teoretické časti nalezl. Všechny tyto významné faktory již vyplynuly ze stručných závěrů, které jsem v teoretické části umisťoval za každou kapitolu. Každý z nich vyplynul ze studia literatury a jiných zdrojů, které jsem během psaní této práce získal a mohl je zde zpracovat. Existuje zde však také určitá možnost, že i přes veškerou snahu jsem některý z významných faktorů nezachytil, nebo mu respondenti nepřipisují takovou důležitost jako zdroje, ze kterých jsem čerpal. Právě z těchto důvodů bude tato práce ještě pokračovat praktickou částí, ve které budou tyto závěry ověřovány mým výzkumem. Následující shrnutí je zaměřeno na chronologické představení jednotlivých významných faktorů, které vyplynuly z teoretické části (pro lepší orientaci před jednotlivé faktory vkládám i kapitolu, kde je možno tyto faktory nalézt). Při uvádění těchto faktorů jsem si vždy položil také následující otázku: Kdo a za jakých okolností může tento významný faktor pravděpodobně ovlivnit? Toto mé rozdělení může čtenáři pomoci při vzájemném logickém spojování jednotlivých významných faktorů podle toho, kdo je za každý z těchto faktorů zodpovědný. Každý faktor je navíc doplněn krátkým popisem toho, jak byl konkrétně zamýšlen, aby nedošlo k chybnému výkladu. Tento podrobný popis chci také využít při seznamování studentů na SŠ s těmito faktory, aby je všichni respondenti pochopili stejně, a to již před samotným vypisováním dotazníků, aby mohla být zajištěna objektivita plánovaného výzkumu. Tab. 5.1 Shrnutí jednotlivých významných faktorů ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu nalezených v teoretické části diplomové práce. Pořad. Popis toho, kdo a za jakých Významný faktor ovlivňující uplatnitelnost číslo okolností může tento absolventů na pracovním trhu, který byl nalezen faktoru významný faktor ovlivnit. v teoretické části této diplomové práci.

1.

2. kapitola s názvem Společnost:

Rodiče, děti, společnost, „Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty stát (rodinná politika), k zodpovědnému přístupu ke studiu.“ učitelé (ovlivňují málo – např. rodičovské schůzky) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Zamyslete se, jak velký vliv bude mít Vaše rodinné prostředí na Vaší pozdější uplatnitelnost? Pomůže Vám Vaše rodina v hledání práce? Má Vaše rodina zájem o Vaše studium? Cítíte zde pomoc?

45

2.

Stát, lékaři, studenti SŠ „Kvalitní posouzení žáků ZŠ před nástupem na SŠ (pouze za předpokladu, že po zdravotní stránce.“ budou trvat na dalších vyšetřeních) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Zamyslete se nad tím, jestli proběhlo Vaše posouzení zdravotního stavu před nástupem na SŠ důkladně? Jedná se např. o stav, kdy se u studentů určitého oboru, např. PEKAŘ objeví po čase alergie na mouku, TESAŘ zjistí, že má závratě a nemůže pracovat ve výškách – jaký vliv může mít tento faktor konkrétně pro Vás? 3.

Stát, ÚP, Střední školy „Připravenost alternativních řešení pro případ (jedná se pouze o SŠ, které úrazu nebo nemoci s trvalými jsou připraveny na následky, znemožňující pokračovat ve zvoleném handicapované studenty) studiu pro studenty SŠ.“ Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Tady se jedná např. o to, že se Vám stane nějaký úraz, dopravní nehoda, přijdete o ruce, nohy nebo oči. Jaké nebezpečí tento faktor představuje pro Vaší možnou budoucí uplatnitelnost? Myslíte si, že i za tohoto stavu budete moci pokračovat ve studiu?Naleznete po studiu práci? 4.

Stát, Krajské úřady, ÚP, „Motivace žáků ZŠ do potřebných oborů SŠ.“ Střední školy a učitelé (u SŠ a učitelů může být problém, že propagují svoji SŠ bez ohledu na potřebnost oborů) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Myslíte si, že by toto opatření pomohlo snížit nezaměstnanost, pokud by byli studenti správně motivováni do potřebných oborů. Zjistilo by se např., že jsou potřeba určité profese a byla by vytvořena reklama těmto oborům (školám) a na základě dobrovolného výběru by šli žáci do oborů, které jsou potřeba. Jak významně by tento faktor mohl ovlivnit zaměstnanost? 5.

Stát, Společnost, Střední „Schopnost absolventů pružně se přizpůsobovat školy, učitelé na SŠ, potřebám trhu práce.“ studenti na SŠ Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Myslíte si, že by se mělo více podporovat univerzálnější vzdělání, než se jenom zaměřit na konkrétní obor (úzká specializace)?

46

6.

3. kapitola s názvem Vzdělání:

Stát, společnost, rodina, ÚP „Dosažené vzdělání.“ (správnou motivací), všechny typy škol, učitelé (kvalitním přístupem, motivací a předanými vědomostmi), studenti (vlasním zájmem, pílí a snahou něčeho dosáhnout) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Posuďte, jak je podle Vás důležité dosažené vzdělání při uplatňování na trhu práce? 7.

Stát, společnost, rodina, „Kvalita absolventů po dokončení SŠ a jejich všechny typy škol, učitelé, srovnatelné vědomosti se studenty v ostatních studenti zemích.“ Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Myslíte si, že pokud se budeme i nadále v mezinárodních vědomostních průzkumech uplatňovat hůře než okolní země, popř. naší absolventi budou mít horší znalosti, jak významně se to projeví v uplatnitelnosti čerstvých absolventů? 8.

Stát, Krajské úřady, ÚP „Správná prognóza budoucího vývoje, ale také (zajištění kvalitních podkladů rychlé reakce na probíhající změny ve o trhu práce) společnosti.“ Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Tento faktor je myšlen tak, že každá změna ve školství vyžaduje delší čas (3 nebo 4 roky). Proto se Vás chci zeptat, jak moc může ovlivnit špatná prognóza Vaší budoucí uplatnitelnost. 9.

Stát, Krajské úřady, ÚP „Nutnost přizpůsobovat nabídku oborů SŠ (vytypování nutných oborů), požadavkům trhu práce.“ Střední školy (zájem o rušení oborů, které trh práce nepotřebuje) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Jak je podle Vás nutné, aby se sledovala situace na trhu práce a otevíraly se jen obory, jejichž absolventi po dostudování naleznou snadno práci?

47

Stát (motivace existujících „Propojení teorie s praxí.“ zaměstnavatelů), Krajské úřady, Střední školy, Zaměstnavatelé (u zaměstnavatelů, kde jsou studenti na praxi je nutné zajistit přístup také k odborným pracím), učitelé na SŠ (zájem o sebevzdělávání a návštěvy exkurzí, výstav atd.) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Je podle Vás důležité, aby Vám Vaše SŠ veškeré teoretické vědomosti přímo provázala s praxí? 10.

Stát (požadavky na průběžné „Dostatečná kvalita a odborná způsobilost doškolování a finanční vyučujících na SŠ.“ prostředky na jejich motivaci), Krajské úřady (nabídky vzdělávání), Střední školy (kontrola kvality výuky), učitelé na SŠ (vlastní iniciativa) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Bude mít na Vaší pozdější uplatnitelnost nějaký vliv to, jestli Vás vyučovali na SŠ mimořádně kvalitní vyučující nebo jen průměrní, popř. horší? Jak moc Vás může ovlivnit to, že Vás budou vyučovat kvalitnější učitelé, kteří mají velké znalosti v oboru, který vyučují a tyto znalosti Vám dovedou také předat? Pomohla by Vám nějak tato zkušenost na pracovním trhu? 11.

12.

Stát, Krajské úřady, ÚP, „Dostatek kvalitních informací pro žáky ZŠ před Střední školy, učitelé na SŠ, výběrem SŠ a opravdový zájem o studovaný studenti SŠ (zájem vyhledat obor.“ si tyto informace) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Při výběru SŠ je nejdůležitější, aby Váš opravdový zájem o studovaný obor vydržel co nejdéle. K dlouho trvajícímu zájmu o zvolený obor je nutné, aby jste poznali všechna úskalí ještě před samotným nástupem na SŠ. Jak si myslíte, že může ovlivnit Vaší uplatnitelnost (nebo uplatnitelnost některého ze spolužáků) dostatek kvalitních informací o zamýšleném oboru a střední škole ještě před samotným nástupem na SŠ? Předpokládá se zde, že si dotyčný (dotyčná) tuto SŠ vybral(a) dobrovolně a o studovaný obor má opravdový zájem – dá se totiž předpokládat, že pokud někomu byla SŠ vybrána, dostatek kvalitních informací tento student neměl a také jeho opravdový zájem o tento obor mohl přijít až po čase.

48

13.

Stát, Krajské úřady „Výběr SŠ.“ (podpora některých oborů), Střední školy (reklama), učitelé na SŠ (pouze ti, kteří propagují svojí SŠ), ÚP (poradenství), rodina, ZŠ (nasměrování žáků), žáci ZŠ (konečné rozhodnutí) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: Myslíte si, že by se měnila Vaše uplatnitelnost na pracovním trhu podle toho, jakou střední školu by jste si vybrali? Jednalo by se o stejný obor, který v současnosti studujete, ale studovali by jste jej na jiné SŠ. 14.

Stát, Krajské úřady, „Moderní technické vybavení na SŠ.“ Střední školy, učitelé na SŠ (učitelé mohou pouze vyvíjet tlak na vedení SŠ, aby se jim snažilo koupit požadovanou techniku) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ:

Ovlivní moderní technické vybavení na SŠ nějak významně Vaší budoucí uplatnitelnost na pracovním trhu?

4. kapitola s názvem Reálné možnosti středoškolského studia a uplatnitelnosti v okrese Uh.Hradiště: Stát, Krajské úřady (mohou „Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou se snažit řešit některé stabilitu.“ regionální problémy), ÚP (sledování a vyhodnocování údajů o nezaměstnanosti). Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: 15.

Jak moc ovlivní Vaší uplatnitelnost to, jestli budete vědět, že tato oblast (ve které chcete v budoucnu pracovat) je podporována a nejspíše by jste zde snadno získali práci? Stát (daňové zvýhodnění, „Kvalitní výběr strategických oblastí, které bude stát podporovat, ale zároveň snaha o snižování investiční pobídky pro závislosti pouze na jednom klíčovém oboru.“ investory, budování nové infrastruktury atd.) Návod na pochopení tohoto faktoru pro studenty SŠ: 16.

Jak moc může ovlivnit Vaší zaměstnanost zaměření se státu pouze na jednu klíčovou oblast, např. automobilový průmysl – pokud zde nastanou problémy, myslíte si, že Vás tato problémy mohou také zasáhnout? Zdroj: vlastní zpracování

49

6 Metodologie Úkolem teoretické části této diplomové práce byl sběr relevantních informací ze spolehlivých zdrojů, které poskytly dostatek informací týkajících se problematiky vzdělávání a pozdější uplatnitelnosti absolventů na pracovním trhu. V této první kapitole praktické části bude nejdříve popsán způsob, kterým chci získávat požadovaná data, ale také konkretizován výběrový soubor. Následně budou popsány jednotlivé výzkumné otázky. Tuto kapitolu ukončí tvorba otázek, na které se chci ve svém výzkumu respondentů dotazovat.

6.1 Popis způsobu, jakým chci získávat požadovaná data Při svém výzkumu chci využít dvě techniky sběru informací, kterými jsou rozhovor a dotazník. Každá z těchto technik má své výhody, ale také nevýhody, se kterými je nutno již na začátku výzkumu počítat a snažit se především nevýhody co nejvíce eliminovat. Tab. 6.1 Porovnání rozhovoru s dotazníkem.

Zdroj: Disman, 2002, s. 141.

50

6.2 Popis výběrového souboru, z něhož chci požadovaná data získat Jak jsem již v úvodu této práce popisoval, pro svůj výzkum jsem se rozhodl použít triangulaci. „Pod pojmem triangulace se rozumí kombinace různých metod, různých výzkumníků, různých zkoumaných skupin nebo osob, různých lokálních a časových okolností a perspektiv, jež se uplatňují při zkoumání určitého jevu.“ (Hendl, 2005, s. 149) Ve svém výzkumu bych se chtěl dotazovat celkem tří skupin osob, které by měly být s touto problematikou nejlépe seznámeny. Dále bude při ověřování teoretické části využíváno dvou různých metod k získávání dat od respondentů. První metodou získávání dat bude dotazníkové šetření, které doplní metoda polostrukturovaného rozhovoru. Jak již bylo v předchozím odstavci popsáno, výběrovým souborem jsou tři skupiny osob, které by měly být v této problematice nejvíce angažovány. Nejprve se zde jedná o studenty SŠ. Tato skupina by měla mít asi 120 osob (podle počtu studentů v šesti třídách, kteří budou ochotni se toho výzkumu zúčastnit). Výzkum u této skupiny neproběhne pouze na jednom místě, ale chtěl bych jej rozdělit rovnoměrně mezi tři typy SŠ (Gymnázium, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště). Další rozdělení u této skupiny proběhne na jednotlivých SŠ, kde se chci dotazovat prvních ročníků, ale na druhé straně také ročníků posledních. Druhou zkoumanou skupinou by měli být učitelé těchto studentů, kteří budou pracovat na stejné SŠ jako jejich studenti. Zde bych se chtěl celkově dotazovat asi 12 pedagogických pracovníků (po třech z každé SŠ). Poslední zkoumanou skupinou by měli být pracovníci ÚP ze zkoumaného okresu, kde bych si přál pro tento výzkum získat alespoň tři jeho pracovníky a to na takových pozicích, aby se co nejvíce v dané problematice orientovali a jejich odpovědi mohly být přínosem pro tuto práci. 6.2.1 Jak bude probíhat výběr v jednotlivých zkoumaných skupinách U studentů SŠ se bude jednat o náhodný výběr, kdy bude určen pouze typ SŠ a požadovaný ročník. Vyhledávání respondentů mezi učiteli SŠ a pracovníky ÚP bude probíhat na principu „sněhové koule“. Dle Hendla spočívá v tom, že „výzkumník zvolí jednoho nebo několik málo jedinců k interview. Tyto osoby slouží pak jako informátoři pro doporučení dalších zajímavých členů populace.“ (2005, s. 152) 6.2.2 Výběrový soubor zkoumaný pomocí dotazníkového šetření Všichni respondenti se zúčastní dotazníkového průzkumu. Rozdíl bude pouze v tom, že to bude pro studenty SŠ jediná použitá metoda, kterou od nich získám potřebná data (u této zkoumané skupiny bude dotazník obsáhlejší). Naopak u učitelů SŠ a pracovníků ÚP se bude jednat pouze o určité úvodní otázky, na které plynule naváže rozhovor. Za hlavní problém u dotazníků je považována malá návratnost těchto dotazníků. 51

Podle Dismana „Dotazníky mohou být osobně distribuovány a sbírány, a to zaručuje návratnost srovnatelnou s rozhovorem.“ (2002, s.142) Tento systém bych chtěl využít také ve svém výzkumu, abych zajistil co největší návratnost dotazníků, ale také bych si rád zajistil kvalitní instruktáž studentů, před začátkem vyplňování. 6.2.3 Výběrový soubor zkoumaný pomocí polostrukturovaného rozhovoru V tomto souboru by mělo být obsaženo celkem 9 učitelů SŠ (3x Gymnázium, 3x Střední odborná škola a 3x Střední odborné učiliště) a také tři pracovníci z ÚP v Uh. Hradišti.

6.3 Výzkumné otázky 6.3.1 Hlavní výzkumná otázka 7 HVO:

Jaké významné faktory, související se středoškolským vzděláváním studentů ve vybraném regionu, podle respondentů, ovlivňují uplatnitelnost absolventů na trhu práce a jak by šly alespoň některé z nich ovlivnit.

6.3.2 Dílčí výzkumné otázky

8

DVO 1:

Jaké významné faktory, ze všech zjištěných, mohou nejvíce pozitivně, nebo negativně, ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu?

DVO 2:

Jak se projevují jednotlivé významné faktory v jednotlivých typech studia?

DVO 3:

Jaké významné faktory jsou nejvíce důležité pro studenty SŠ, učitele SŠ nebo pracovníky ÚP?

DVO 4:

Jakým významným faktorům je v současnosti věnována viditelná snaha o jejich zlepšení, takže respondenti považují tento stav za dobrý?

DVO 5:

Jaké významné faktory jsou opomíjeny?

DVO 6:

Jaké změny by bylo možno provést, alespoň u některých opomíjených významných faktorů, aby se zde situace zlepšila?

DVO 7:

Jaký významný faktor, který nemůžete sami ovlivnit, může mít podle vás zasadní vliv pro uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu?

DVO 8:

Jaký postoj zaujímají jednotliví členové (studenti SŠ, učitelé SŠ nebo pracovníci ÚP) k významným faktorům, které mohou nějak ovlivnit?

DVO 9:

Je možno nalézt ještě nějaký další významný faktor, který nebyl uveden ve shrnutí teoretické části?

DVO 10:

Jak je možné hodnotit přístup celé společnosti k významným faktorům ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu?

7 8

Hlavní výzkumná otázka = HVO (viz. Seznam zkratek na konci této práce) Dílčí výzkumná otázka = DVO (viz. Seznam zkratek na konci této práce)

52

6.3.3 Vytvoření otázek vycházejících z dílčích výzkumných otázek, které budou využity pro dotazníkový průzkum nebo rozhovory Před samotným začátkem tvorby prvních otázek je důležité si uvědomit alespoň pár pravidel, která je nutné mít neustále na paměti při jejich konstrukci. Mezi tato pravidla, kterými je nutné se řídit při tvorbě jednotlivých otázek, lze zařadit, alespoň jak uvádí Disman, především tato: 1. Je tato otázka nezbytná? 2. Měří tato otázka opravdu to, co chceme měřit? 3. Bude tato otázka srozumitelná opravdu každému členu našeho vzorku? Budou ji všichni respondenti rozumět stejným zpusobem? 4. Je respondent vůbec s to poskytnout nám žádanou informaci? 5. Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? 6. Není naše otázka sugestivní? 7. Je výčet kategorií pro odpovědi na uzavřenou otázku úplný? Vylučují se vzájemně použité kategorie? 8. Je použití otevřené otázky opravdu nezbytné? 9. Nevyžaduje otázka nějaké příliš zobecněné údaje? 10. Mají odpovědi všech respondentů stejnou váhu? 11. Není tato otázka nepřijemná, znepokojující, nemůže se respondent cítit ohrožen pravdivou odpovědí? (2002, s. 148)

Jednotlivé otázky na zodpovězení DVO, které budou sloužit jako vodítko k vytvoření dotazníků pro studenty SŠ, ale také učitelů SŠ a pracovníků ÚP i jako kostra pro poslední dvě jmenované skupiny, můžete vzhledem k rozsahu naleznout v příloze č.12.

6.4 Stručný popis závěrů vyplývajících z kapitoly s názvem Metodologie Výsledkem této kapitoly s názvem Metodologie je sestavení jednotlivých otázek pro dotazníky, a také polostrukturované rozhovory (příloha č. 12). Konkrétně upravené materiály v podobě dotazníků nebo příprav pro polostrukturované rozhovory již pro přesně určené skupiny respondentů naleznete také v přílohách, které jsou součástí této diplomové práce. Dotazník pro studenty SŠ (příloha č. 14), dotazník a příprava pro polostrukturovaný rozhovor pro učitele SŠ (příloha č. 15) a stejně zaměřený materiál pro pracovníky ÚP (příloha č. 16). Z této kapitoly vzešel také nápad vytvořit pro studenty SŠ jednotný návod na pochopení významných faktorů, které mohou výrazně ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Tyto instrukce, které jsou prioritně zaměřeny pro studenty SŠ, kteří měli vyplňovat dotazníky, můžete naleznout v příloze č. 13. Konkrétní popisy jednotlivých faktorů z těchto instrukcí jsem však využíval také u učitelů SŠ (seznámení proběhlo většinou již v hodině, kdy studenti vyplňovali dotazníky), ale také na ÚP, kde měli pracovníci o tuto problematiku opravdový zájem.

53

7 Analýza získaných dat Tato kapitola má za cíl vyhodnotit data, která jsem získal od jednotlivých respondentů, ale také nalézt odpovědi na jednotlivé dílčí otázky, které následně pomohou zodpovědět hlavní výzkumnou otázku. Tohoto výzkumu se zůčastnily tyto skupiny respondentů:  dotazníkového šetření se na SŠ zúčastnilo celkem 108 studentů, kteří vyplnili připravený dotazník (tento dotazník je možné naleznout v příloze č. 14 této diplomové práce). Tab. 7.1 Rozložení studentů SŠ, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření podle typu SŠ a studovaného ročníku

Zdroj: vlastní zpracování

Toto dotazníkové šetření jsem mohl provádět s laskavým svolením vyučujících přímo v hodinách. Osobně jsem tento dotazník mohl zadat ve všech třídách (kromě gymnázia 1. ročníku, kde jsem však instruoval paní učitelku a ta mne kvalifikovaně nahradila). Díky možnosti instruktáže přímo v hodinách na jednotlivých typech SŠ jsem si mohl udělat také představu o jednotlivých typech SŠ. Problémy při zadávání dotazníků se objevily na gymnáziu, kde jsem nemohl navštívit poslední ročník této SŠ, a tak jsem musel přijmout 3. ročník (tato změna by však neměla nijak významně ovlivnit získané výsledky). Větším problémem byla návštěva Středního odborného učiliště. V prvním ročníku jsem zde navštívil náhodně vybranou třídu, která měla asi 30 studentů. Přednesl jsem zde úvodní seznámení s výzkumem a zjistil, že i pokud by se tento výzkum dělal přímo v hodině, ochotných studentů, kteří by přistupovali zodpovědně k tomuto výzkumu, bych zde nalezl pouze pět (což sice snížilo zamýšlený počet studentů, ale na druhé straně zvýšilo kvalitu respondentů – všude jsem totiž chtěl mít jen studenty, kteří se nad otázkami zamyslí a nebudou odpovědi jen tipovat). 

rozhovorů se zúčastnili všichni respondenti tak, jak jsem si to naplánoval (tj. 3x učitelé z každého typu SŠ, kde jsem prováděl i dotazníkový průzkum, také 3x 54

pracovníci z ÚP v Uherském Hradišti, kteří se zde zabývali nezaměstnaností čerstvých absolventů). Z rozhovorů nebyl pořizován přepis, ale jen zvuková záloha.

7.1 Zodpovězení dílčích výzkumných otázek Při zodpovídání DVO budu postupovat tak, že se pokusím nejprve představit získané výsledky z dotazníkového šetření. Toto dotazníkové šetření mělo celkem dvě podoby. Studenti SŠ dostali k vyplnění dotazník s celkem devíti otázkami, kdy u některých z nich existovala určitá provázanost (při nesplnění určitých kritérií na tyto otázky již studenti neměli odpovídat, viz. dotazník studentů SŠ (příloha č. 14). Učitelé SŠ a pracovníci ÚP odpovídali také pomocí dotazníků, ale pouze na první dvě otázky, všechny ostatní otázky byly již zpracovány formou rozhovorů. Každý z respondentů bez rozdílu odpovídal vždy na celkem 16 významných faktorů, které by mohly ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu a vzešly z teoretické části této diplomové práce. Přípravy na dotazníkový průzkum a polostrukturovaný rozhovor pro učitele SŠ a pracovníky ÚP je možno si opět přečíst v přílohách této diplomové práce, tentokrát pod čísly 15 a 16. Až po vyhodnocení všech odpovědí v dotaznících jsem přistoupil u každé DVO ke shrnutí, ve kterém jsou popsány výsledky z dotazníkového šetření, ale také přiloženy závěry zjištěné při rozhovorech. Toto shrnutí zjištěných výsledku bude zároveň sloužit k zodpovězení jednotlivých DVO. 7.1.1 Zodpovězení DVO 1 DVO 1: Jaké významné faktory, ze všech zjištěných, mohou nejvíce pozitivně, nebo negativně, ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu? Pro zodpovězení této DVO 1 jsem se ptal pomocí dotazníků všech studentů SŠ, učitelů SŠ a pracovníků ÚP (celkový počet respondentů v tomto případě dosáhl počtu 120 osob) na následující úvodní otázku. Při zodpovídání této otázky měli respondenti u každého významného faktoru (seznam významných faktorů k ověřování byl uveden v kapitole Shrnutí teoretické části) vybrat na číselné škále 1 až 5 (1 nejméně ovlivňuje, až po 5 nejvíce ovlivňuje), jak moc je daný faktor důležitý pro hledání práce.

55

Tab. 7.2 Všichni dohromady (studenti SŠ, učitelé SŠ a pracovníci ÚP) – DVO 1

Zdroj: vlastní zpracování

Shrnutí: Z výsledků dotazníkového průzkumu vyplynulo, že si respondenti myslí, že nejvíce pozitivně nebo negativně (podle toho, jak s tímto faktorem budeme nakládat), může zaměstnanost čerstvých absolventů ovlivnit faktor č.6 (Dosažené vzdělání). Modus 9 u tohoto faktoru byl 5, průměrná hodnota odpovědí byla u tohoto faktoru 4,33, což byla nejvyšší hodnota ze všech odpovědí. Směrodatná 10 odchylka zde dosahovala 1,04, což zanamenalo, že odpovědi respondentů byly v porovnání s ostatními v této otázce vyrovnané. Pro doplnění je zde uvedena také relativní 11 četnost, která pouze potvrzuje, že u tohoto faktoru nejvíce respondentů vybralo na číselné škále hodnotu č.5, ale také je z ní možno vyčíst, že právě tato hodnota relativní četnosti (0,69) je nejčetnější ze všech odpovědí, které byly u všech 16 faktorů respondenty zaznačeny. Dalšími velmi důležitými faktory pro ovlivnění zaměstnanosti čerstvých absolventů jsou podle odpovědí respondentů faktor č. 10 (Propojení teorie s praxí) a faktor č. 11 (Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ). Hodnoty pro modus, průměr, směrodatnou odchylku a relativní četnosti u posledních dvou uvedených faktorů, ale také u všech ostatních významných faktorů, můžete nalézt v Tab. 7.2.

9

MODUS – nejčastější hodnota. SMĚRODATNÁ ODCHYLKA – její nižší hodnota, znamená větší shodu v odpovědích respondentů. 11 RELATIVNÍ ČETNOST (v procentech)– jedná se o podíl četnosti (absolutní) a celkové četnosti (x 100 při procentním vyjádření) 10

56

7.1.2 Zodpovězení DVO 2 DVO 2: Jak se projevují jednotlivé významné faktory v jednotlivých typech studia? Při zodpovídání DVO 2 bylo využito odpovědí studentů SŠ a jejich učitelů na první otázku v dotazníkového průzkumu. Jednalo se zde o stejnou otázku jako v předešlé DVO, kdy byla na číselné škále 1-5 vybírána důležitost jednotlivých významných faktorů pro nalezení práce. Rozdílnost vyhodnocování oproti předchozí otázce spočívala pouze v rozdělení na tři různé skupiny podle typu studia (Gymnázium, SOŠ nebo SOU). Tab. 7.3 Studenti gymnázia + učitelé gymnázia (1. soubor) – DVO 2

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 7.4 Studenti SOŠ + učitelé SOŠ (2. soubor) – DVO 2

Zdroj: vlastní zpracování

57

Tab. 7.5 Studenti SOU + učitelé SOU (3. soubor) – DVO 2

Zdroj: vlastní zpracování

Shrnutí: V dotazníkových odpovědích, jak bylo již v úvodu popsáno, bylo hodnoceno, jaký postoj zaujímají jednotlivé specifické skupiny k 16 významným faktorům, které v těchto DVO ověřujeme. Rozdělení zde proběhlo tak, že jsem pro vyhodnocení dotazníkové části sloučil odpovědi vždy konkrétní skupiny pracující nebo studující na určitém typu SŠ. Jednalo se zde vždy o tři učitele pracující na tomto typu SŠ a jejich studenty. Jen pro úplnost zde udávám typy SŠ a počty respondentů, které jsou zde zkoumány: Gymnázium (3 učitelé a 40 studentů), SOŠ (3 učitelé a 51 studentů) a SOU (3 učitelé a 17 studentů). Stejně jako v předcházející DVO byl také zde, u všech tří typů SŠ nejvýše hodnocen faktor č. 6 (Dosažené vzdělání). U dalších faktorů bylo při tomto rozdělení možné vypozorovat určité rozdíly, kdy se například jako druhý významný faktor, pouze na gymnáziu, umístil faktor č. 11 (Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ), který zde získal i relativné dobré hodnocení z pohledu směrodatné odchylky, která zde dosahovala hodnoty 0,70; to znamená, v porovnání s ostatními faktory v této skupině, druhou nejlepší shodu v odpovědích. U studentů SOU se jako druhý významný faktor objevil faktor č. 10 (Propojení teorie s praxí), u kterého v této zkoumané skupině byla dokonce shoda v odpovědích ze všech faktorů nejvyšší. Na SOŠ jsem již druhý faktor, který by se od ostatních vyznamněji odlišoval, nenašel. Zájemci o bližší prozkoumání odpovědí u jednotlivých významných faktorů, při tomto dělení na tři typy SŠ, je mohou najít v tabulkách (Tab. 7.3, Tab. 7.4, Tab. 7.5). Také zde byl pro každý faktor vyhodnocen modus, průměr, směrodatná odchylka a relativní četnost. K zodpovězení této DVO však nebylo využíváno pouze dotazníků, ale také rozhovorů, které se uskutečnily s učiteli na jednotlivých typech SŠ, ale také s pracovníky na ÚP v Uherském Hradišti. Jak již bylo v úvodu zmíněno, přesné znění otázek pro tyto 58

rozhovory je možné si přečíst v přílohách č. 15 a 16. Při těchto rozhovorech s učiteli SŠ a pracovníky ÚP šlo především o zjištění jejich názoru na to, jestli bude význam těchto faktorů na všech třech typech SŠ stejný. Z rozhovorů vyplynulo, že ani jeden ze tří pracovníků ÚP, se kterými jsem prováděl rozhovory, se nedomníval, že zde budou jednotlivé významné faktory působit na různé typy SŠ různě (někteří z nich pouze poukázali na možnost malé odchylky u gymnázií, která jsou jinak zaměřena). Z odpovědí na tuto otázku u pedagogů byla patrná shoda s odpověďmi pracovníků ÚP. Také učitelé SŠ téměř vždy potvrdili shodu v působení těchto faktorů na jednotlivých typech SŠ, bylo zde však téměř vždy poukázáno na odlišnost gymnázia a to dokonce i v odpovědích vyučujících z této SŠ (jednalo se zde především o propojení teorie s praxí a pokračování většiny studentů na VŠ). Moji snahou zde však bylo z informací, které umožňoval rozhovor, získat ještě něco navíc, a tak jsem se již pouze učitelů SŠ dotazoval, proč konkrétní faktory hodnotili na stupnici nejvýše nebo naopak nejméně. Chtěl jsem takto lépe pochopit situaci na jednotlivých typech SŠ a ještě více poznat, jak se jednotlivé významné faktory projevují v jednotlivých typech studia. Klasickou ukázkou pro pochopení zde může být významný faktor č. 1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu), který téměř všichni vyučující (až na jednoho) hodnotili na stupnici vysoce (4 nebo 5). Pokud se zaměříme na tento významný faktor, tak právě u vyučujícího ze SOU, který jej hodnotil nejníže, jsem si vyslechl zajímavý názor. „Jak může rodina něco ovlivnit, když je student šest hodin ve škole a dalších osmnáct hodin o něm nikdo z rodičů neví?“ Tehdy jsem také vypozoroval, že právě na SOU mají s rodiči a jejich nezájmem asi největší potíže a toto hodnocení bylo nejspíše určitou formou rezignace. Druhou zajímavou zkušeností bylo to, že především zkoumaní učitelé z gymnázia považovali nejčastěji za nejdůležitější faktor č. 11 (Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících). Tato nutnost dostatečné kvality vyučujících byla nejčastěji spojována s nutností kvalitně připravit studenty této SŠ na VŠ, pro které jsou prioritně připravováni. Častokrát se zde mluvilo také o nutnosti sebevzdělávání ve svém oboru. Na SOŠ byl tento významný faktor č. 11 u respondenta, který jej hodnotil jako nejvýznamnější, pochopen tak, že kvalitu pedagoga neovlivňuje ani tak počet škol, které sám vystudoval, ale spíše konkrétní odbornost podložená nejlépe dlouhodobější praxí v oboru.

59

7.1.3 Zodpovězení DVO 3 DVO 3: Jaké významné faktory jsou nejvíce důležité pro studenty SŠ, učitele SŠ nebo pracovníky ÚP? K zodpovězení DVO č. 3 bude naposledy využita otázka č. 1 z dotazníku, která byla použita také k zodpovězení předchozích dvou DVO. Opět zde budou porovnávány hodnoty, které jednotliví respondenti vybrali na číselné škále 1-5 a přiřadili takto důležitost jednotlivým šestnásti významným faktorům, které všechny DVO v této práci ověřují. Rozdílnost zde bude spočívat pouze ve změně rozdělení na jednotlivé skupiny. Skupiny se totiž značně odlišují ve své četnosti a při spojení např. učitelů SŠ se studenty SŠ může názor učitelů lehce zaniknout. Skupiny (včetně četnosti) pro ověření této DVO jsou: studenti SŠ (108 osob), učitelé SŠ (9 osob) a pracovníci ÚP (3 osoby). Vzhledem k malým četnostem u dvou posledně jmenovaných skupin (učitelé SŠ, pracovníci ÚP) zde neuvádím tyto tabulky, ale zájemci o jejich konkrétní prozkoumání je mohou nalézt v příloze č.18. Shrnutí: Srovnání tří základních skupin, na které jsem zaměřil svůj výzkum, ukázalo, že faktor č.6 (Dosažené vzdělání) je nejvýznamnější pouze pro studenty SŠ a pracovníky ÚP. Naopak učitelé za nejvýznamnější považují faktor č.1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu). Tento výsledek u odpovědí učitelů lze přisuzovat možná také jejich skrytým přáním učit kázeňsky bezproblémové a snaživé studenty, než neustále zastupovat ve výchově rodinu . Je však pravdou, že každý pedagog dobře ví, že pokud má k dispozici studenty dychtící po nových poznatcích, tak se více snaží, studenti se toho více naučí a v konečném důsledku se i lépe uplatní, protože jejich zájem většinou trvá i v jejich prvním zaměstnání. Toto si zajisté uvědomují i pracovníci na ÚP, a tak, kromě faktoru č. 6, který je podle nich průměrově nejlépe hodnoceným faktorem a vyhodnotili jej společně za nejvýznamnější se studenty SŠ, stejně dobře ohodnotili i faktor č. 1, který naopak nejvýše hodnotili učitelé SŠ. Úřad práce měl však ještě jeden ze svého pohledu významný faktor, kterým byl faktor č.10 (Propojení teorie s praxí). Pracovníci ÚP tedy jako nejvýznamnější vyhodnotili podle průměru 3 faktory a u dvou z nich dosáhli i stejné směrodatné odchylky (zde upozorňuji na to, že nemohlo dojít k ovlivnění, neboť každý z pracovníků ÚP tento dotazník vyplňoval v jiné kanceláři a v jiném čase).

60

7.1.4 Zodpovězení DVO 4 DVO 4: Jakým významným faktorům je v současnosti věnována viditelná snaha o jejich zlepšení, takže respondenti považují tento stav za dobrý? Otázka zde položená měla za úkol zodpovědět DVO č.4 a zároveň zjistit názor studentů SŠ na to, kterému faktoru je podle jejich názoru věnována nějaká větší snaha o zlepšení. (Od této DVO odpovídali v dotaznících již pouze studenti SŠ.) Tab. 7.6 Vyhodnocení odpovědí studentů SŠ z dotazníků pro DVO č. 4

Zdroj: vlastní zpracování Graf 7.1 Grafické znázornění výsledků získaných po vyhodnocení dotazníků pro studenty SŠ – DVO č. 4

Zdroj: vlastní zpracování

61

Shrnutí: Dotazníkový průzkum v otázce položené studentům SŠ jasně určil, že si je tato skupina téměř jistá tím, kde je zvýšená snaha o zlepšení největší. Podle studentů je pomoc věnována především faktoru č.1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu), u tohoto faktoru byla převaha odpovědí více než značná (ANO zde odpovědělo 80 respondentů ze 108, kteří se tohoto výzkumu zúčastnili a relativní četnost u této odpovědi dosáhla 74 %). Druhým významným faktorem, kterému se podle studentů SŠ někdo významněji věnuje je faktor č.6 (Dosažené vzdělání). O tom, že je u něj viditelná snaha o zlepšení bylo přesvědčeno celkem 66 respondentů a relativní četnost zde dosahovala 61 %. Jako poslední významným faktor, jehož relativní četnost byla vyšší než 50 %, studenti SŠ uvedli faktor č. 13 (Výběr SŠ), kde odpověď ANO vybralo celkem 57 studentů a relativní četnost zde dosahovala 53 %. Při kompletování odpovědí z dotazníkového šetření a rozhovorů jsem v této DVO zaznamenal určitý rozpor. Studenti SŠ v dotazníkovém výzkumu nejlépe hodnotili faktor č.1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu), ale právě u tohoto faktoru si ani jeden dospělý respondent nemyslel, že by mu byla věnována nějaká výraznější snaha o zlepšení, nebo by jeho stav byl dokonce považován za dobrý. Rozdílnost těchto dvou pohledů chápu především v tom, že se studenti SŠ možná domnívají, že se mají doma dobře a nedívají se na tuto problematiku očima dospělých, kteří vidí rostoucí kázeňské problémy, ale také selhávání některých základních funkcí rodiny. První shody nastaly u odpověí, které v dotaznících označili studenti SŠ až právě u faktoru č. 6 (Dosažené vzdělání), který bylo možné naleznout také v odpovědích pracovníků ÚP, ale rovněž u učitelů SŠ. Tento faktor se snaží pracovníci ÚP ovlivňovat především pomocí Informačního a poradenského centra na ÚP, které se snaží při různých besedách studenty informovat o lepší uplatnitelnosti s rostoucím vzděláním. Podpora dosaženého vzdělání se objevila také u menšího počtu učitelů SŠ, kteří svou snahu v této oblasti dokumentovali rozhovory se studenty SŠ a jejich motivací k dalšímu studiu. Jako třetí nejvýznamnější faktor pro tuto otázku studenti SŠ uvedli faktor č. 13 (Výběr SŠ), který se opět shoduje s konkrétní pomocí ÚP, zde je pomoc opět uskutečňována přes Informační a poradenské centrum na ÚP. Snaha učitelů SŠ je zde vedena spíše snahou propagovat svoji školu, která sice s tímto výběrem SŠ také souvisí, ale o nestrannosti zde velmi pochybuji (každý totiž propaguje svoji SŠ). Pokud se pokusíme zodpovědět si předně tuto DVO, zjistíme, že existuje omezený počet významných faktorů, kde je viditelná snaha o zlepšení alespoň z pohledu respondentů. Problematičtější však může být druhá část této DVO, kde by měli respondenti považovat tento stav za dobrý. Především pracovníci ÚP si zde byli vědomi nedostatečnosti mnoha těchto snah a svá pozitiva viděli více rezervovaně. Např. snahy 62

Informačního a poradenského centra na ÚP, které se snaží na tuto problematiku absolventů nejvíce působit. To je dosti personálně omezeno a navíc je nutné jej častokrát samostatně vyhledat, což např. před nástupem na SŠ udělá jen málokterý rodič nebo budoucí student. 7.1.5 Zodpovězení DVO 5 DVO 5: Jaké významné faktory jsou opomíjeny? Pro zodpovědění této DVO bylo potřeba nejprve vyhodnotit dotazníkové odpovědi studentů SŠ. (Přesné znění otázky pro studenty SŠ naleznete v příloze č. 14). Tab. 7.7 Vyhodnocení odpovědí studentů SŠ z dotazníků pro DVO č. 5

Zdroj: vlastní zpracování Graf 7.2 Grafické znázornění výsledků získaných po vyhodnocení dotazníků pro studenty SŠ – DVO č. 5

Zdroj: vlastní zpracování

63

Shrnutí: Studenti SŠ žádný faktor za opomíjený nepovažují, ani u jednoho z nich procenta relativní četnosti vztahující se k odpovědi ANO nepřevýšila procentuální hodnocení u odpovědí NE. Při podrobnějším zkoumání jsem spíše zaznamenal, že studenti SŠ za nejméně opomíjené považují tyto dva faktory. Faktor č.1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu). Při pohledu do tabulky relativních četností si můžeme všimnout, že u tohoto faktoru 58 % procent studentů odpovědělo NE (tolik se jich domnívá, že tento faktor není opomíjen) a naproti tomu jen 13 % z nich si myslí opak. Dalším podobně hodnoceným významným faktorem je faktor č.6 (Dosažené vzdělání). U tohoto faktoru si dokonce 59 % studentů SŠ myslí, že není opomíjen, ale oproti předchozímu faktoru je zde 19 % přesvědčeno o opaku. Otázky v rozhovorech byly zaměřeny na to, kterým významným faktorům se nikdo intenzivněji nevěnuje, ale případná zvýšená aktivita by zde zajisté pomohla zvýšit uplatnitelnost absolventů. Dále jsem se zde také poukoušel zjistit, kdo by měl mít tyto změny na starosti, nebo proč se zodpovědná instituce nesnaží o změny? Dle rozhovorů lze za nejvíce opomíjené faktory považovat faktor č.9 (Nutnost přizpůsobovat nabídku oborů SŠ požadavkům trhu práce) a faktor č. 15 (Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu). Faktor č.9 se objevoval prakticky u všech respondentů, i když každá z těchto skupin se na tuto problematiku dívala ze svého pohledu. Učitelé z gymnázia se ve svých názorech odlišovali především ve své užší specializaci. Z jejich pohledu se jednalo především o kontakt SŠ s trhem práce, řadoví učitelé se nedostávají podle těchto respondentů k informacím o trhu práce, které by jim pomohly směřovat studenty, např. při výběru VŠ. Tyto informace by měly být jednoduché, stručné, výstižné a hlavně aktuální. Od VŠ schází také často jasná informace o konkrétní podobě budoucího uplatnění. Podle této skupiny respondentů mohly mít tyto změny na starosti ÚP, ředitelé SŠ, Krajské úřady, MŠMT a učitelé SŠ. Učitelé ze SOŠ viděli jako hlavní problém u faktoru č. 9, především existenci „nesmyslných oborů“, jejichž absolventi končí buď na ÚP a nebo stejně pracují v jiném oboru, než se vyučili. Velmi si zde proto přáli určitou reformu. Změny by zde podle respondentů měl mít ve své kompetenci Krajský úřad, ÚP, ale také jednotlivé SŠ na základě platné legislativy. Učitelům ze SOU scházela především jasná koncepce státu (faktor č. 15). Byly zde vzpomenuty státní maturity, ale také ještě stále nedostatečná podpora učebních oborů. Zde bylo prakticky u všech respondentů patrné rozhořčení nad tím, že stát nijak nereguluje maturitní obory. Při klesající populaci neubývají studenti všem SŠ stejně, ale právě u učebních oborů je tento pokles nejcitelnější (úroveň na SŠ se neustále snižuje). Tyto změny by mělo mít na starosti MŠMT a vláda, ale také firmy, které by měly více 64

spolupracovat se SŠ (těmto firmám se soukromými vlastníky to však nelze poručit, ale bylo by třeba zajistit pro ně nějakou formu motivace, např. daňové odpisy). Za hlavní problém pro spuštění změn jsou považovány finance a legislativní úpravy. Podle ÚP není zcela opomíjen žádný z těchto šestnácti významných faktorů. Problémy lze podle této skupiny respondentů nalézt především ve faktoru č. 10 (Propojení teorie s praxí), ale také v neexistující jasné koncepci státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu (faktor č. 15). Ovlivnit by tyto opomíjené faktory mohla především vláda a MŠMT (realistickými koncepcemi, které by „nebyly jen na papíře“ (jako např. státní maturity), ale skutečně se dostaly do praxe. Snaha o změnu není podle této skupiny respondentů možná především z finančních důvodů, ale také zde schází opravdový zájem o to, aby se někdo se silným mandátem pokusil navržené změny zastřešit, kontrolovat a uvést do praxe. 7.1.6 Zodpovězení DVO 6 DVO 6: Jaké změny by bylo možno provést alespoň u některých opomíjených významných faktorů, aby se zde situace zlepšila? Tato DVO byla ověřována pouze pomocí rozhovorů, kterých se zůčastnili učitelé SŠ a pracovníci ÚP. Hlavní snahou těchto rozhovorů bylo navržení alespoň některých změn u opomíjených faktorů, které by mohly pomoci čerstvým absolventům. Tyto otázky byly dolněny dotazem na jejich proveditelnost, popř.na to, kde lze spatřovat překážku pro spuštění. Shrnutí: Krátce by se shrnutí tohoto významného faktoru dalo popsat jako NASTARTOVÁNÍ SPOLUPRÁCE a PŘÍPRAVA NOVÉ LEGISLATIVY. Téměř všichni respondenti si uvědomují, že bez nastartování spolupráce mezi všemi zúčastněnými a dostatečné legislativní podpory se toho mnoho upravit nepodaří. Často se zde skloňovala tripartita, např. v této podobě: zaměstnavatelé (mohli by být zastupováni např. hospodářskou komorou), dále SŠ a nakonec nějaká instituce (ÚP, Krajský úřad atd.). Nad touto tripartitou by však někdo musel být jako garant, vedoucí nebo soudce, aby tato spolupráce mohla přinášet kvalitní výsledky. Další navrhované spojení nabízelo spojení: ÚP se Středními školami a ZŠ. Častokrát jsem se zde setkal s názorem, že výchovní poradci pro volbu povolání na ZŠ neplní své povinnosti dobře, a pokud budeme chtít vidět změny ve faktoru č.4 (Motivace žáků do potřebných oborů SŠ), tak zde musejí nastat změny. Většina respondentů se také domnívá, že jsou změny proveditelné, ale pouze v případě, že přijde jasný signál např. z MŠMT - faktor č.15 (Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu). A tím se dostáváme u této DVO do „začarovaného kruhu“, který by mohlo vyřešit pouze déletrvající jasné politické 65

rozhodnutí s přesnými legislativními pravidly a dostatečnou finanční podporou. 7.1.7 Zodpovězení DVO 7 DVO 7: Jaký významný faktor, který nemůžete sami ovlivnit, může mít podle vás zasadní vliv pro uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Pro DVO č.7 byla otázka pro studenty SŠ v dotazníkovém průzkumu velmi podobná zadání této DVO (bude detailněji řešena v textu shrnutí pro tuto otázku). Tab. 7.8 Vyhodnocení odpovědí studentů SŠ z dotazníků pro DVO č. 7

Zdroj: vlastní zpracování Graf 7.3 Grafické znázornění výsledků získaných po vyhodnocení dotazníků pro studenty SŠ – DVO č. 7

Zdroj: vlastní zpracování

66

Shrnutí: Uplatnitelnost čerstvých absolventů na pracovním trhu ihned po dokončení studia lze považovat za velmi významnou především z důvodu, aby si čerství absolventi nezvykli, že peníze dostanou pouze za registraci, ale aby pochopili, že je musejí skutečně vydělat. Na úřadě práce jsem se setkal s názorem, že již teď vyrůstá druhá generace lidí, o které se musí starat stát (děti vidí špatný příklad v rodičích). Podle pracovníků ÚP je také nutné dávat podporu za nějakou odvedenou práci, aby lidé postupně neztráceli kontakt s pracovním trhem. Při pohledu na odpovědi studentů je jasně patrné, že se všemi odpověďmi nemohu plně souhlasit. Otázka pro studenty zněla následovně: „Který významný faktor studenti SŠ nemohou ovlivnit, ale podle Vašeho názoru by všem studentům SŠ nejvíce pomohl pro jejich budoucí snadnější nalezení práce?“ Mezi odpovědi, které vybralo alespoň 50 a více procent patří faktor č. 6 (Dosažené vzdělání). Zde bych si však představoval, že právě tento faktor studenti ovlivnit mohou (po delším uvažování mě však napadlo, že by finanční a sociální problémy v rodině mohly zapříčinit nedokončení studia). Dalším, z mého pohledu sporným faktorem, který si ovšem studenti SŠ v této otázce vybrali, je faktor č. 7 (Kvalita absolventů po dokončení SŠ a jejich srovnatelné vědomosti se studenty v ostatních zemích), u kterého se domnívám, že jej studenti alespoň částečně ovlivnit mohou. U dalších faktorů si již dovedu představit, že je studenti příliš neovlivní a mohly by jim pomoci. V tomto výběru nad 50 procent se jednalo ještě o faktor č. 4 (Motivace do potřebných oborů), faktor č. 10 (Propojení teorie s praxí) a faktor č. 11 (Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ). Domnívám se, že všechny faktory vybrané studenty SŠ mohou být důležité, ale podle mého názoru by měl být prvotní faktor č. 4 (Motivace do potřebných oborů), protože pro společnost nebude příliš prospěšný např. vysokoškolsky vzdělaný člověk s velkým množstvím praxe, skvělými pedagogy a excelentními výsledky v oboru, o kterého není na trhu práce zájem. U rozhovorů jsem se dotazoval učitelů SŠ a pracovníků ÚP na to, který významný faktor nemohou ovlivnit, ale podle nich může nejvíce ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Při jeho nalezení byl rozhovor rozveden ještě o názor těchto respondentů na to, jestli je tomuto faktoru věnována taková pozornost, jakou by si zasloužil, popř. zda je možná v krátké době nějaká náprava. V odpovědích na tyto otázky se u všech skupin respondentů objevovaly (až na ojedinělé výjimky) dva významné faktory, a to především faktor č. 1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přistupu ke studiu) a faktor č. 9 (Nutnost přizpůsobovat nabídku oborů trhu práce). U faktoru č. 9 byly možnosti změn popsány jako možné, ale jen s velkými obtížemi realizovatelné. Problémem jsou jednak legislativní změny (které jak známo netrvají krátce) a zde by byly nutné, ale také domluva více subjektů, pro které by řešení tohoto problému byla práce na víc. Snahy prakticky všech mých respondentů u tohoto faktoru končily tím, že mohou informovat nadřízené, ale faktor přímo neovlivní. Za velký problém, který nemohou tito respondenti ovlivnit, ale podle nich by situaci při uplatňování čerstvých absolventů výrazně zlepšil, je faktor č.1. Rodina v současnosti 67

neplní své fonkce vždy zcela ideálně. Také zde v krátké době není podle respondentů možná náprava, neboť žijeme v hektické době, kdy rodiče nemají čas na své děti. Podle respondentů se zde objevuje nekritičnost rodičů ke svým dětem, ale také využívání systému, kdy i děti s horšími výsledky některé SŠ na maturitní obor příjímají, protože potřebují naplnit stavy. Objevila se zde s tímto faktorem okrajově související problematika popisující neochotu Čechů stěhovat se za prací, která je částečně dána bytovou politikou a nedostupností bytů pro mladé rodiny. Nalezení shody u těchto faktorů mezi studenty SŠ s dospělými pracovníky zde nebylo možné. Hlavním důvodem této neshody bylo to, že většinu faktorů vybraných studenty tito pracovníci mohou ovlivnit, a tak si vybírali jiné. 7.1.8 Zodpovězení DVO 8 DVO 8: Jaký postoj zaujímají jednotliví členové (studenti SŠ, učitelé SŠ nebo pracovníci ÚP) k významným faktorům, které mohou nějak ovlivnit? U studentů SŠ jsem se pomocí dotazníkového průzkumu snažil zjistit, zda se jim daří ovlivnit u faktorů, které takto ovlivňovat mohou, vše tak, jak si představují, nebo zde cítí určité rezervy. Na tuto otázku navazovala ještě další, která se ptala na to, zda je v jejich silách tento stav změnit. Shrnutí: Při vyhodnocování dotazníků od studentů SŠ jsem v odpovědích na první otázku zjistil, že se jen minimu studentů (19 %) daří ovlivňovat u faktorů, které mohou ovlivnit vše tak, jak si představují. Nadpoloviční většina studentů však takové štěstí nemá (58 %) a cítí zde rezervy. V navazující otázce opět jen minimum dotazovaných studentů (16 %) odpovědělo, že je v jejich silách tento stav změnit. 54 % z nich tvrdí, že takovou sílu nemá. V dopočtech do 100 % jsou studenti, kteří na tuto otázku neznali odpověď. U dospělých pracovníků jsem se pro rozhovor snažil využít dotazníků, které tito respondenti vypisovali před začátkem rozhovoru. Zde jsem se jich ptal na konkrétní faktory, u kterých označili možnost změny. Chtěl jsem zde zjistit, co konkrétně dělají pro jejich zlepšení, co by potřebovali ke zvýšení účinnosti své snahy, kde cítí rezervy a jestli je pouze v jejich silách tento stav změnit. Z rozhovorů vyplynulo, že se většina učitelů, ale také pracovníků ÚP, snaží pracovat na faktorech, které mohou ze své pozice ovlivnit, co nejvíce dovedou. Problematická bývá někdy spolupráce s ostatními, ale také skutečnost, že nikdo z respondentů neměl tak velké pravomoce, aby mohl udělat nějaké komplexní změny. U učitelů SŠ se častokrát objevoval faktor č. 4 (Motivace žáků do potřebných oborů), kdy se snaží propagovat “kvalitní obory“. Zde jsem však již dříve popisoval, že konkrétně u tohoto faktoru je, pokud jej provádějí učitelé z konkrétních SŠ, prospěšnost snahy motivovat žáky do potřebných oborů velmi diskutabilní. Vyučující jsou existenčně závislí 68

na zachování práce (každá SŠ musí přijmout požadovaný počet studentů), a tak může být tato “prospěšnost“ oborů zaměněna na “potřebnost“ přežití SŠ. U pracovníků ÚP z rozhovorů vyplynulo, že všichni z nich znají možnosti svého Informačního a poradenského centra. Díky tomuto centru se snaží ovlivňovat řadu zde popsaných faktorů jako je faktor č. 3 (Připravenost alternativních řešení pro případ úrazu nebo nemoci s trvalými následky, znemožňující studovat ve zvoleném studiu). Snaha o řešení zde vychází především z individuálního přístupu ke klientům závislých na konkrétní pomoci. Snahou tohoto centra je však také podporovat dosažené vzdělání a konkrétně na tomto ÚP se snaží při nabídce zaměstnání podpořit člověka vyučeného v daném oboru na důkaz, že má vzdělání smysl (konkrétně zde byl popisován příklad vyučeného a nevyučeného číšníka v restauraci). Toto centrum řeší také faktor č. 4 (Motivace do potřebných oboru), kde se snaží o maximálně objektivní přístup. Problémem tohoto centra je především personální obsazení a finance na zvyšování jeho aktivit. Studentům, učitelům SŠ a pracovníkům ÚP se daří ovlivňovat významné faktory, které mohou ovlivnit, jen poměrně málo, jelikož se jedná většinou o významné faktory, které vyžadují snahu více lidí, kteří na těchto změnách musejí pracovat společně. 7.1.9 Zodpovězení DVO 9 DVO 9: Je možno nalézt ještě nějaký další významný faktor, který nebyl uveden ve shrnutí teoretické části? Tab. 7.9 Významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu dle studentů.

SŠ / ročník

SOŠ 1. ročník SOŠ 4. ročník

Gymnázium 1. ročník

Významný faktor ovlivňující uplatnitelnost dle studentů.

„Vybrat si budoucí vzdělání později než v 15 letech.“ „Známost s někým bohatým a mocným.“

„Flexibilita prac. trhu a také odbornější praxe na SŠ.“ „Zlepšení spolupráce se zahraničními školami.“ „Spolupráce velkých firem se školami => motivace, jistoty uplatnění.“ „Zlepšení mezinárodních vztahů, větší spolupráce.“ „Žáci už na školách by se měli více pohybovat v zahraničí. Dělat zahraniční praxe. Výjezdy do zahraničí v rámci SŠ jsou jen ojedinělé a to je špatně!“

Zdroj: vlastní zpracování

Shrnutí: U studentů SŠ jsem v odpovědích našel potencionálně dva nové faktory, přičemž první z nich „Známosti s někým bohatým a mocným.“, lze sice považovat z určitého hlediska za významný faktor, ale do svého seznamu jej nezařadím. K tomuto faktoru by šel přiřadit stejně tak dobře další podobný faktor, který by mohl být nazván „Narodit se do “dobré“ rodiny“, ale touto cestou svoji práci vést nechci. Za významný faktor, který by mohl něco významného ovlivnit a několikrát se objevil v názorech studentů, kteří si

69

přáli více zkušeností se zahraničím, by se mohl jmenovat: Praktické zkušenosti s mezinárodní spoluprací a ověření jazykových znalostí v praxi. Při analýze rozhovorů jsem nalezl zajímavý názor u pracovníků ÚP, jehož realizace v současných podmínkách by zajisté pomohla vyřešit řadu problémů. Ostatní respondenti většinou popisovali vylepšení faktoru č.10 (Propojení teorie s praxí). Jednalo se však vždy pouze o konkrétní definici toho, jak by toto propojení v praxi mělo vypadat. Názor pracovníků ÚP se však zaměřoval na ovlivnění mnoha faktorů jedním novým faktorem a zároveň zde vnášel něco nového. Jednalo se zde o zavedení předmětu TRH PRÁCE, který by se měl podle těchto respondentů začít vyučovat již na ZŠ (2. stupeň), ale měl by pokračovat i na SŠ. Je zde nutné zohlednit řešení problémů na regionální úrovní (dokonce i rozloha kraje je častokrát příliš velká). Dalším důležitým předpokladem proto, aby tento nový předmět přinesl pozitivní výsledky, je zajištění kvalifikovaných pedagogů (nejlépe externistů se znalostí trhu práce), ale také doplnění tohoto předmětu o exkurze na ÚP, do jednotlivých SŠ, provozů určitých významných zaměstnavatelů v regionu. Důležitost tohoto předmětu i na SŠ spočívá především v přípravě studentů na život po SŠ. Studentům by se mohli dostat podrobné informace o VŠ, dalším vzdělávání, hledání práce, startu podnikání, ale např. také o průběhu výběrového řízení. Při úvahách nad názorem pracovníků ÚP získaným při rozhovorech mě napadla myšlenka, že by se nový faktor obsahující tuto problematiku mohl jmenovat: Komplexní informovanost studentů SŠ o pracovním trhu a jeho vývoji v průběhu studia. Tento faktor by také mohl nahradit faktor č. 12 (Dostatek kvalitních informací pro žáky ZŠ před výběrem SŠ a opravdový zájem o studovaný obor). Díky tomuto upřesnění by se totiž rozšířila působnost tohoto významného faktoru po časové (rozsah od 6. třídy ZŠ po poslední ročník SŠ), ale také kvalitativní stránce (povinnost tohoto předmětu by zajisté zvýšila účinnost toku informací ke studentům). 7.1.10 Zodpovězení DVO 10 DVO 10: Jak je možné hodnotit přístup celé společnosti k významným faktorům ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu? Poslední DVO si kladla za úkol zjistit názory všech tří skupin respondentů, kterých jsem se dotazoval na hodnocení přístupu celé společnosti k této problematice. Graf 7.4 Grafické znázornění výsledků získaných po vyhodnocení dotazníků pro studenty SŠ – DVO č. 10

Zdroj: vlastní zpracování

70

Shrnutí: Většina respondentů se domnívá, že je přístup společnosti k této problematice špatný. Z analýzy vyplynulo, že pouze 17 % studentů SŠ povazuje přístup k této problematice ve společnosti za dobrý. Dalších 39 % je však opačného názoru. Většina respondentů, kteří se zúčastnili rozhovorů uvedla, že se společnost o tuto problematiku zajímá velmi málo. Ani jeden rezpondent se nezmínil o tom, že je přístup společnosti dobrý bez výhrad. Nejoptimističtější pohledy byly takové, že se o tu ot problematiku společnost zajímá s dodatkem, že jsou to rodiče, kteří mají zájem o své děti (kladené otázky pro tuto část rozhovoru mohou zájemci nalézt stejně jako pro všechny předchozí v přílohách č. 15 a 16).

7.2 Zodpovězení hlavní výzkumné otázky HVO:

Jaké významné faktory, související se středoškolským vzděláváním studentů ve vybraném regionu, podle respondentů, ovlivňují uplatnitelnost absolventů na trhu práce a jak by šly alespoň některé z nich ovlivnit.

Po uskutečněném a vyhodnoceném výzkumu, který byl proveden v této diplomové práci, je možno říci, že se většina respondentů domnívá, že všechny popsané významné faktory ovlivňují uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Po provedeném výzkumu je také jasné, že by respondenti jeden z popsaných faktorů rozšířili a jeden další přidali. Poznatky získané v praktické části této diplomové práce umožní zodpovědět HVO a to následovně. V tomto oddíle je vytvořena tabulka, kde je jeden změněný a jeden nově vzniklý významný faktor. U některých faktorů je rovněž v krátkosti popsáno, co by bylo možné provést, aby se jejich stav podařilo změnit. Tab. 7.10 Zodpovětení HVO. Pořad. Významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů a možnosti jejich číslo ovlivnění u některých z nich (dle HVO) 1.

2. 3.

4. 5.

„Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu.“ Ovlivnění by bylo možné pouze celospolečenskými změnami, kdy budou mít rodiče více času na své děti. „Kvalitní posouzení žáků ZŠ před nástupem na SŠ po zdravotní stránce.“ Nebyl řešen. „Připravenost alternativních řešení pro případ úrazu nebo nemoci s trvalými následky, znemožňující pokračovat ve zvoleném studiu pro studenty SŠ.“ V současnosti tento problém řeší pouze Informační a poradenské centrum na ÚP. „Motivace žáků ZŠ do potřebných oborů SŠ.“ Možnost výrazně ovlivnit pomocí nově zavedeného předmětu TRH PRÁCE, který by se povinně vyučoval na ZŠ a SŠ. (návrh ÚP v DVO č. 9) „Schopnost absolventů pružně se přizpůsobovat potřebám trhu práce.“ Tento faktor by mohla ovlivnit větší spolupráce SŠ s firmami a nějakou institucí, např. ÚP (konkrétní návrh v DVO č. 6)

71

6.

7.

8.

9. 10. 11.

„Dosažené vzdělání.“ Většina respondentů se shodla, že se jedná o jeden z nejdůležitějších významný faktorů. Motivovat k jeho zvýšení může studenty ÚP svým informačním a poradenským centrem, ale také jednotliví učitelé na SŠ svým přístupem. „Kvalita absolventů po dokončení SŠ a jejich srovnatelné vědomosti se studenty v ostatních zemích.“ Ovlivnění by bylo možné pouze za předpokladu podstatných změn v celém českém školství. Jednalo by se zde např. o spuštění státních maturit, změny financování jednotlivých SŠ (např. podle uplatnitelnosti absolventů), zavedení přijímacích řízení alespoň na prestižnějších SŠ. „Správná prognóza budoucího vývoje, ale také rychlé reakce na probíhající změny ve společnosti.“ Nebyl řešen.

„Nutnost přizpůsobovat nabídku oborů SŠ požadavkům trhu práce.“ Může ovlivnit pouze dokonalá spolupráce mezi MŠMT, ÚP, SŠ a firmami.

„Propojení teorie s praxí.“

Větší spolupráce s firmami, kterou by mohly zajistit např. daňové odpisy pro firmy, které přijmou studenta na stáž a budou se mu věnovat. „Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ.“ Sebevzdělávání pedagogů a využívání nabídek.

12.

PŮVODNÍ VÝZNAMNÝ FAKTOR BYL ZMĚNĚN: „Komplexní informovanost studentů SŠ o pracovním trhu a jeho vývoji v průběhu studia.“ Možnost výrazně ovlivnit pomocí nově zavedeného předmětu TRH PRÁCE, který by se povinně vyučoval na ZŠ a SŠ. (návrh ÚP v DVO č. 9) 13. „Výběr SŠ.“ Možnost výrazně ovlivnit pomocí nově zavedeného předmětu TRH PRÁCE, který by se povinně vyučoval na ZŠ a SŠ. (návrh ÚP v DVO č. 9) 14. „Moderní technické vybavení na SŠ.“ Zde by v současné době bylo možné využívat strukturálních fondů EU. 15. „Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu.“ V současnosti schází, ale byla by nezbytná. Změny musejí vycházet od vlády a MŠMT. 16. „Kvalitní výběr strategických oblastí, které bude stát podporovat, ale zároveň snaha o snižování závislosti pouze na jednom klíčovém oboru.“ Nebyl řešen. 17. NOVÝ VÝZNAMNÝ FAKTOR, KTERÝ BYL PŘIDÁN AŽ PO DOTAZNÍKOVÉM PRŮZKUMU: „Praktické zkušenosti s mezinárodní spoluprací a ověření jazykových znalostí v praxi.“ Rozšíření pobytu studentů v zahraničí v rámci studia na SŠ. Zdroj: vlastní zpracování

72

Závěr Tato práce byla prioritně zaměřena na nalezení významných faktorů, které mohou ovlivnit čerstvé absolventy na pracovním trhu při hledání jejich prvního zaměstnání. Vlivy působící na vzdělání zde byly prvotně po sepsání teoretické části rozloženy do šestnácti významných faktorů, které by mohly mít vliv na uplatnitelnost absolventů SŠ na trhu práce ve vybraném regionu. Popisovaným regionem v této práci byl okres Uherské Hradiště. Při logickém uspořádávání těchto významných faktorů majících vliv na pozdější uplatnitelnost čersvtvých absolventů na pracovním trhu, by je bylo možné rozdělit na ty, které tuto oblast ovlivňují před samotným nástupem na SŠ, během studia, popř. těsně po jeho dokončení. Některé z těchto významných faktorů přitom absolventy ovlivňují prakticky ve všech těchto třech obdobích. Klasickým příkladem takového významného faktroru s takto dlouhou působností může byt přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přistupu ke studiu. Všechny tyto faktory byly následně ověřovány v praktické části. Cílem zde bylo zjistit na třech typech SŠ (Gymnáziu, Střední odborné škole a Středním odborném učilišti) mezi učiteli i studenty těchto SŠ, ale také mezi pracovníky na ÚP v tomto regionu, důležitost těchto významných faktorů. Mojí snahou bylo totiž tyto faktory po ukončení výzkumu ještě případně upravit, aby co nejvíce odpovídaly realitě. Prováděný výzkum a jeho výsledky nakonec přinesly požadované změny, které byly do těchto faktorů přeneseny. Oproti původnímu návrhu má upravený soubor významných faktorů, které ovlivňují uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu, o jeden faktor navíc (zde se jednalo o praktické zahraniční zkušenosti pro studenty SŠ). Poslední změnou by byl návrh pracovníků ÚP, který změnil jeden původní faktor popisující informovanost studentů ZŠ před nástupem na SŠ na komplexnější informovanost také po dobu celého studia na SŠ. Významným zjištěním této diplomové práce je fakt, že většina respondentů považuje všech šestnáct významných faktorů, které vzešly z diplomové práce za důležité pro uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Nejvíce ovlivňujícími a to kladně nebo záporně podle toho, jak se s těmito faktory bude pracovat, může být podle respondentů Dosažené vzdělání, Propojení teorie s praxí a Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ. V této práci však nešlo pouze o nalezení významných faktorů ovlivňujících uplatnitelnost čerstvých absolventů na pracovním trhu, ale také (alespoň u některých z nich) navrhnout taková řešení, aby se jejich stav zlepšil. Z výzkumu je patrné, že prakticky žádná skupina nemůže sama něco změnit. Pro takové změny je vždy nutná spolupráce více partnerů, častokrát také změna legislativy. Při svém výzkumu jsem také zjistil, že prakticky všem studentům i učitelům SŠ 73

scházejí informace. Největší část motivací do potřebných oborů se uskutečňuje prostřednictvímje náborů SŠ. Problémem je zde především to, že všechny SŠ se snaží o získání co nejvěšího počtu studentů k zachování své existence. Není zde ovšem rozlišováno, jak se umísťují absolventi na pracovním trhu. Na gymnáziích, kde většina absolventů pokračuje v dalších typech studia a d íky to mu se tyto SŠ umisťují nejlépe v statistikách nezaměstnaných absolventů čerstvých absolventů SŠ, se tento problém pouze přesouvá dále. Učitelé na tomto typu SŠ si stěžovali také na to, že spousta zdejších studentů pokračuje v dalším studiu nikoliv podle potřeb trhu práce, ale spíše podle jednoduchosti studia na těchto VŠ. Pro vyučujíci zde scházejí jednoduché informace o tom, co by bylo pro trh práce potřeba, ale také přesnější popis konkrétního uplatnění z jednotlivých oborů VŠ (častokrát to není příliš zřejmé). Učitelé SOŠ a SOU by si přáli, aby jejich studenti neměli zkreslené představy o pracovním trhu a nástupu na něj. Všichni společně by chtěli, aby se situace zlepšila, ale podlenázoru mých respondentů tato problematika celou společnost zajímá jen omezeně. Proto jsem se zde rozhodl popsat pouze jednu změnu, kterou konkrétně považuji za nejdůležitější a zároveň věřím, že její spuštění by pozitivně ovlivnilo asi nejvíce významných faktorů současně. Jednalo se zde o návrh pracovníků ÚP, jehož spuštění by zajisté značně zvýšilo informovanost, ale také např. mohlo odstranit problémy při motivaci žáků ZŠ do potřebných oborů SŠ (především učitelé na SOŠ a SOU byli nespokojeni s prací výchovných poradců na ZŠ). Návrh pracovníků ÚP spočíval v zavedení povinného předmětu TRH PRÁCE, který by se měl začít vyučovat na druhém stupni ZŠ (od 6. třídy), ale také po celou dobu SŠ. Je zde nutné zohlednit řešení problémů na regionální úrovní (dokonce i rozloha kraje je častokrát příliš velká). Dalším nutným předpokladem proto, aby tento nový předmět přinesl opravdu pozitivní výsledky, je zajištění kvalifikovaných pedagogů (nejlépe externistů se znalostí trhu práce), ale také doplnění tohoto předmětu o exkurze na ÚP, do jednotlivých SŠ a provozů určitých významných zaměstnavatelů v regionu. Jeho ukončení by směřovalo ke kvalitnímu uplatnění na trhu práce, ať již u firem a neb o v podnikání. Současná reálná uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu v okrese Uherské Hradiště je vlivem hospodářské krize oslabena. Daleko více něž před jejim nástupem v současnosti záleží na výběru SŠ, ale také na odhadu budoucího vývoje. Zaměstnavatelé si tak mohou vybírat z více uchazečů a pravděpodobně dají přednost absolventům, kteří vystudovali daný obor, než rekvalifikovaným. Osobně se domnívám, že by se problematika uplatnitelnosti čerstvých absolventů měla řešit co nejrychleji. Každým rokem jich totiž zbytečně velké množstsví končí v evidencích ÚP, ale přitom by alespoň o část z nich byl zájem v případě jejich jiného zaměření. Vliv vzdělávání na uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu je tedy velký, ale pouze kvalitně cílnými a z více zdrojů podporovanými změnami bude možné docílit požadovaných změn. 74

Bibliografie Tištěné zdroje (literatura): ARMSTRONG, M. 2002. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada Publishing a.s. BLÍŽKOVSKÝ, B., KUČEROVÁ, S., KURELOVÁ, M. a kol. 2000. Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21. století. Brno: KONVOJ, spol. s.r.o. BROŽOVÁ, D. 2003. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON). BUCHTOVÁ, B. a kol. 2002. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s. ČÁP, J., MAREŠ, J. 2001. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, s.r.o. DISMAN, M. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinium. GALLIE, D. 2007. Employment Regimes and the Quality of Work. Oxford: OXFORD UNIVERSITY PRESS. HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. KREBS, V. a kol. 1997. Sociální politika. Praha: CODEX Bohemia, s.r.o. SIROVÁTKA, T. 1995. Politika pracovního trhu. Brno: Masarykova univerzita v Brně. SIROVÁTKA, T. 1997. Marginalizace na pracovním trhu. Příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly. Brno: Masarykova univerzita v Brně. STOJAN, M. 2002. Přehled obecných pedagogických kategorií. Učební text k předmětu “Základy pedagogiky“. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, s.r.o. STŘELEC, S. 2005. Studie z teorie a metodiky výchovy II. Brno: Masarykova univerzita v Brně. ZLÍNSKÝ KRAJ. 2009. Kam na školu ve Zlínském kraji. Zlín: Zlínský kraj s finanční spoluúčastí Úřadů práce v Kroměříži, Uherském Hradišti, Vsetíně a Zlíně. Tištěné zdroje (časopisy): MRÁČKOVÁ, H. (rozhovor s Mgr. Slovákem J., radním pro oblast školství, mládeže a sportu ve Zlínském kraji). 2009. Úroveň vzdělání se musí zvýšit. Okno do kraje. Magazín Zlínského kraje., 2009, listopad 2009/ročník V: str. 5.

75

Internetové zdroje: CEDEFOP. 2009. [online] Despite growth in completion of upper secondary education, EU will fall short of 2010 target. [cit. 2009-2-11]. Dostupné na http://www.cedefop.europa.eu/etv/projects_networks/Statistics/news.asp

Česká republika - oficiální web ČR. 2009. [online] Vzdělávací systém v ČR. [cit. 200927-09]. Dostupné na http://www.czech.cz/cz/prace-studium/chci-studovat/vzdelavaci-system/vzdelavaci-system-v-cr

ČSÚ. 2009a. [online] Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2008. IV.PORODNOST. [cit. 2009-7-11]. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB0/$File/400709a4.pdf

ČSÚ. 2009b. [online] Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2008. II. SŇATEČNOST. [cit. 2009-7-11]. Dostupné na

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB1/$File/400709a2.pdf

ČSÚ. 2009c. [online] Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2008. III. ROZVODOVOST. [cit. 2009-7-11]. Dostupné na

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB8/$File/400709a3.pdf

ČSÚ. 2009d. [online] Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2008. VIII. PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY DO ROKU 2065. [cit. 2009-711]. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/1D00355EB4/$File/400709a8.pdf

ČSÚ. 2009e. [online] Věkové složení obyvatel v ČR k 31.12.2008.[cit. 2009-15-11]. Dostupné na http://czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/99002C4593/$File/400309007.pdf

EURYBASE. [online] Organizace vzdělávací soustavy České republiky. [cit. 2009-1511]. Dostupné na

http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/eurybase_full_reports/CZ_CS.p df

CHAMOUTOVÁ, D., 2009. [online] Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním - 2009. [cit. 2009-31-10]. Dostupné na http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/NZabs_duben2009_pro_www.pdf

CHYTILOVÁ, D. 2005. [online] Noční můra studenta? Zdravotní pojištění [citováno 2009-25-12]. Dostupné na http://www.penize.cz/17460-nocni-mura-studenta-zdravotni-pojisteni

Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce. [online] Srovnání aktuálních výdělků a hypotetických souhrnných výdělků podle úrovně dosaženého vzdělání. [cit. 2009-28-10]. Dostupné na

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=1&KodStranky=5 .5.02

76

JANDA, M. 2006. [online] Hrozí opravdu přelidnění planety?. [citováno 2009-11-7]. Dostupné na http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006062323

MŠMT. [online] Rejstřík škol (Verze 1.88). [cit. 2009-22-11]. Dostupné na http://rejskol.msmt.cz/

MŠMT. 2001. [online] Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. [cit. 2009-17-10]. Dostupné na http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf

NUOV. 2008. [online] Vzdělání v EU. [cit. 2009-1-11]. Dostupné na http://www.nuov.cz/vzdelavani-v-eu

NUOV. 2009. [online] Nezaměstnaných absolventů škol přibývá. [cit. 2009-29-11]. Dostupné na http://www.nuov.cz/2-zari-2009-nezamestnanych-absolventu-skol-pribyva

OECD. 2009. [online] Education at a Glance 2009: OECD Indicators. Indicator A6: How does participation in education affect participation in the labour market? [cit. 200917-11]. Dostupné na http://www.oecd.org/document/24/0,3343,en_2649_39263238_43586328_1_1_1_1,00.html

PAŘÍZEK, A., AŠENBRENEROVÁ-PAČENKOVÁ, I. [online] Hrozící předčasný porod. [cit. 2009-7-11]. Dostupné na http://www.porodnice.cz/node/3712

Statistická ročenka Zlínského kraje 2008. [online] Vybrané ukazatele za okres Uherské Hradiště. [cit. 2009-26-09]. Dostupné na http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/13002E1D0D/$File/13-7201080104.pdf

ŠKOLSKÝ ZÁKON. 2004. [online] § 36 Plnění povinnosti školní docházky. [cit. 2009-311]. Dostupné na http://aplikace.msmt.cz/HTM/PKT0602senatspodpresidenta.htm

ÚIV. 2008. [online] Struktury systémů vzdělávání, odborné přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. [cit. 2009-26-10]. Dostupné na

http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/structures/041_CZ_CS.pdf

UN. 12/2005. [online] Z dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy české republiky (1.část). [cit. 2009-18-10]. Dostupné na http://www.ucitelskenoviny.cz/obsah_clanku.php?vydani=12&rok=05&odkaz=z.htm

VIOD. [online] Vzdělávání dospělých. ÚRAZY DĚTÍ. [cit. 2009-7-11]. Dostupné na http://www.viod.cz/editor/assets/download/urazy2.pdf

WIKIPEDIA. [online] Civilizační choroba. [cit. 2009-7-11]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Civiliza%C4%8Dn%C3%AD_choroba

77

ZLÍNSKÝ KRAJ, 2006. [online] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje (2006). [cit. 2009-29-10]. Dostupné na http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=30371&doctype=ART&nid=2811&cpi=1

ZLÍNSKÝ KRAJ, 2008. [online] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje (2008). [cit. 2009-29-10]. Dostupné na http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=66646&doctype=ART&nid=2811&cpi=1

Jiné zdroje: JANÍČEK, R. a kol. 2009. Trh práce, důsledky ekonomické recese, profesní struktura pracovních sil. Uh.Hradiště: Interní materiál Úřadu práce v Uherském Hradišti získán od Ing. Richarda Janíčka. UŘAD PRÁCE V UH.HRADIŠTI, ÚP Uh.Hradiště. 2009. Charakteristika evidované nezaměstnanosti v okrese Uh. Hradiště. Uh.Hradiště: Interní materiál Úřadu práce v Uherském Hradišti získán od Mgr. Bronislava Vajdíka.

Použité zdroje informací pro přílohy diplomové práce: Internetové zdroje: ČSÚ. 2007. [online] Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělávání. [citováno 2009-10-24].Dostupné na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/konstrukce_klasifikace_kmenovych_oboru_vzdelani_

ČSÚ. 2008. [online] Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ICED. [citováno 2009-10-11]. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_isced_

Města a obce. [online] Okres Uherské Hradiště. [cit. 2009-20-11]. Dostupné na http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3711

RIS. 2009. [online] Okresy Zlínského kraje. [cit. 2009-20-11]. Dostupné na http://www.risy.cz/okresy_zlinsky_kraj

TOMÁŠEK, V. a kol., 2008. [online] Výzkum TIMSS 2007. [cit. 2009-28-10]. Dostupné na

http://www.tauris.cz/vyzkum-timss-2007-obstoji-cesti-zaci-v-mezinarodni-konkurenci

ÚIV. [online] Schéma vzdělávací soustavy České republiky v školním/akademickém roce 2008/09. [cit. 2009-25-10]. Dostupné na http://www.uiv.cz/clanek/28/147

ÚIV. 2008. [online] Struktury systémů vzdělávání, odborné přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. [cit. 2009-26-10]. Dostupné na 78

http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/structures/041_CZ_CS.pdf

Zkola. [online] Střední školy a vyšší odborné školy ve Zlínském kraji. Obory a školy 2008/2009. [cit. 2009-22-11]. Dostupné na

http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddeleniorganizacniaspravni/adresareprehledyastatistick einformace/7244.aspx

Zkola. 2009. [online] Podpora řemesel v odborném školství pro školní rok 2009/2010. [cit. 2009-22-11]. Dostupné na

http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddeleniorganizacniaspravni/podporaremeselvodbornem skolstvi/28875.aspx

Jiné zdroje: INSTITUT TRHU PRÁCE, ÚP Uh.Hradiště. 2007. Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2007 do 20.10.2007. Uh.Hradiště: Interní materiál Úřadu práce v Uherském Hradišti získán od Mgr. Bronislava Vajdíka ŠIMEČKOVÁ, I. a kol. 2008. Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2008 do 20.10.2008. Uh.Hradiště: Interní materiál Úřadu práce v Uherském Hradišti získán od Mgr. Bronislava Vajdíka. ŠIMEČKOVÁ, I. a kol. 2009. Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2009 do 31.10.2009. Uh.Hradiště: Interní materiál Úřadu práce v Uherském Hradišti získán od Mgr. Bronislava Vajdíka. ŠŤASTNÝ, P., VESELÝ R. 2006. Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2006 do 20.10.2006. Uh.Hradiště: Interní materiál Úřadu práce v Uherském Hradišti získán od Mgr. Bronislava Vajdíka.

79

Anotace Autor diplomové práce: Vedoucí diplomové práce: Instituce: Název práce: Počet slov základního textu:

Bc. Pavel Římovský Mgr. Ondřej Hora, Ph.D. Fakulta sociálních studií, MU Brno Vliv vzdělání na uplatnitelnost absolventů středních škol na trhu práce ve vybraném regionu. 22 261 slov

Cílem této práce je zjistit „Jaké významné faktory, související se středoškolským vzděláváním studentů ve vybraném regionu, podle respondentů ovlivňují uplatnitelnost absolventů na trhu práce a jak by šly alespoň některé z nich ovlivnit.“ Vybraným regionem pro tuto práci je okres Uherské Hradiště, který leží na jihovýchodě Moravy. Teoretická část této diplomové práce se snaží ze studia literatury a jiných kvalitních zdrojů určit významné faktory, které mohou mít vliv na pozdější uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Praktická část této diplomové práce ověřuje významné faktory, které byly popsány v teoretické části. Pro co nejkvalitnější zjištění skutečného stavu bylo využito triangulace. Kombinován byl dotazníkový průzkum s rozhovory. Zjištěné významné faktory byly ověřovány u studentů středních škol (všech typů), u učitelů na těchto středních školách, ale také u pracovníků na úřadě práce v tomto regionu. V závěrech této práce je možné nalézt některé návrhy k tomu, jak by bylo možné zvýšit šanci, aby absolventi po dokončení střední školy nalezli snadněji své první zaměstnání.

80

Summary Diploma Thesis Author: Diploma Thesis Supervisor: Institution: Diploma Thesis Title: Number of words of basic text:

Bc. Pavel Římovský Mgr. Ondřej Hora, Ph.D. The Faculty of Social Studies, MU Brno The influence of education on the success rate of secondary schools graduates in the job market in a chosen region. 22 261 words

The aim of this thesis is to find out ”Which significant factors related to secondary education of students in a chosen region affect the graduates' success on the job market according to the respondents and how it would be possible to influence at least some of them.” The region chosen for this thesis is the Uherské Hradiště district located in the south east of Moravia. The theoretical part of this thesis endeavours, from studying literature and other quality resources, to identify important factors which could affect later success of the graduates on the job market. The practical part of the thesis verifies the significant factors described in the theoretical part. Triangulation was used to achieve the highest possible quality of assessment of the actual state. A questionnaire survey was combined with interviews. The identified significant factors were verified with students of secondary schools (of all types), with teachers of these secondary schools, but also with the employees of a job centre in this region. In the conclusions of this thesis it is possible to find some suggestions on how to improve the chance for graduates to easier find their first job after leaving secondary school.

81

Rejstřík choroby, 14 Chytilová, 42

A

I

adrenalinové sporty, 15 Armstrong, 18 Ašenbrenerová-Pačenková, 14

Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce, 23

B

J

Bílá kniha, 25, 77 Blížkovský, 18, 32 Brožová, 22 Buchtová, 6, 145

Janda, 12 Janíček, 40

K

C

konzultace, 6, 145 Krebs, 18 Kučerová, 18, 32 Kurelová, 18, 32 kvalifikovaných pracovníků, 6, 23, 39

CEDEFOP, 20

Č Čáp, 31 ČR, 7, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 18, 19, 22, 23, 25, 27, 29, 30, 31, 33, 39, 76, 84, 88, 89, 92, 93, 94, 96, 98, 128, 137, 140, 145 ČSÚ, 10, 12, 13, 14, 15, 16

M Mareš, 31 migrace obyvatel, 13 minimální vzdělání, 22 Mráčková, 29 MŠMT, 36, 37, 38 mzdu, 22, 23

D diskriminaci, 22 Disman, 50, 52, 53

N

E

nákladům, 7 nedostatků, 6, 145 Nemocnost, 10, 14, 17 NUOV, 19, 20, 39, 40

EU, 9, 14, 19, 20, 22, 30, 38, 72, 76, 77, 87, 96, 152 EURYBASE, 11, 12 Evropská unie, 19

O

F OECD, 21 Oficiální web ČR, 94 organizace, 94, 99

finanční, 6, 19, 26, 28, 48, 66, 67, 75 firmy, 18, 22, 38, 41, 64, 72, 152 flexibilita, 17, 146

P

G

Pařízek, 14 počet obyvatel, 12 porodnost, 10, 12, 16, 31, 145 požadavky, 15, 30, 32, 48 pracovní, 6, 8, 9, 19, 22, 23, 25, 32, 34, 75, 87, 91, 93, 145, 147 pracovní trh, 6, 8, 9, 23, 25, 32, 34, 91, 93, 145, 147 preferovaných, 28, 33 Prodlužující se délka života, 17, 146 přístup ke vzdělání, 22

Gallie, 21 globálního, 19 Gymnázium, 37, 51, 52, 57, 58, 69, 105, 106, 107, 109, 113, 117, 121, 148

H Hendl, 51, 148

Ch Chamoutová, 24

82

úmrtnost, 10, 14, 17 úrazy, 14, 15 úrovně vzdělání, 24, 93 Uřad práce v Uh.Hradišti, 2009, 35 úřady práce, 6, 145

S sekundárního vzdělávání, 92, 93 Sirovátka, 22, 23 Stojan, 18, 29 Střední odborná škola, 37, 51, 52, 87, 102, 106, 117, 118, 119, 121, 122, 148 Střední odborné učiliště, 37, 51, 52, 87, 104, 119, 120, 122, 148 středoškolským vzděláváním, 6, 9, 45, 52, 71, 80, 145 Střelec, 17 studium literatury, 6, 145

V VIOD – leták úrazy, 14, 15

W Wikipedia, 14

Š

Z

školský systém, 18 Školský zákon, 31

zaměstnání, 6, 14, 18, 21, 24, 30, 35, 39, 41, 60, 69, 73, 80, 129, 145 zaměstnavatelé, 18, 39, 65, 150 Zlínský kraj, 26, 27, 28 zranění, 15

T TIMSS, 20, 31, 33, 78, 87, 96, 97, 146

U

Ž

Učitelské noviny, 25 ÚIV, 11, 18

životního stylu, 14

83

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek: Tab. 2.1 Věkové složení obyvatel v ČR k 31.12.2008. ................................................................. 10 Tab. 2.2 Počty škol a žáků na jednotlivých druzích škol – všechny formy vzdělávání, včetně škol se speciálními vzdělávacími potřebami, a procentuální srovnání s počtem obyvatel v ČR k 31.12.2008 ................................................................................................................................... 11 Tab. 2.3 Počet žáků SŠ a konzervatoří v ČR podle úrovně vzdělávání – pouze denní forma vzdělávání, včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. ................................... 12 Tab. 2.4 Základní prevence podle věku dítěte. .............................................................................. 15 Tab. 2.5 Naděje dožití při narození, 2008-2065. ........................................................................... 16 Tab. 3.1 Srovnání předpokládaných podílů jednotlivých typů středních škol ve Zlínském kraji se skutečností v letech 2005-2006, 2006-2007 a 2007-2008. ............................................................. 27 Tab. 3.2 Finanční podpora pro žáky preferovaných oborů ve Zlínském kraji............................... 28 Tab. 4.1 Státní střední školy v okrese Uherské Hradiště. .............................................................. 36 Tab. 4.2 Střední odborné učiliště v okrese Uherské Hradiště........................................................ 37 Tab. 4.3 Gymnázia v okrese Uherské Hradiště. ............................................................................ 37 Tab. 4.4 Soukromé a církevní střední školy v okrese Uherské Hradiště. ...................................... 38 Tab. 4.5 Odhad budoucí profesní poptávky po pracovních silách – dotazníkový průzkum. ......... 40 Tab. 4.6 Procentuální srovnání délky evidence čerstvých absolventů na ÚP, která překračovala stanovené období u jednotlivých SŠ v okrese Uh.Hradiště v letech 2006, 2007, 2008 a 2009. .... 42 Tab. 5.1 Shrnutí jednotlivých významných faktorů ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu nalezených v teoretické části diplomové práce..................................................... 45 Tab. 6.1 Porovnání rozhovoru s dotazníkem. ................................................................................ 50 Tab. 7.1 Rozložení studentů SŠ, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření podle typu SŠ a studovaného ročníku ...................................................................................................................... 54 Tab. 7.2 Všichni dohromady (studenti SŠ, učitelé SŠ a pracovníci ÚP) – DVO 1 ....................... 56 Tab. 7.3 Studenti gymnázia + učitelé gymnázia (1. soubor) – DVO 2.......................................... 57 Tab. 7.4 Studenti SOŠ + učitelé SOŠ (2. soubor) – DVO 2 .......................................................... 57 Tab. 7.5 Studenti SOU + učitelé SOU (3. soubor) – DVO 2 ......................................................... 58 Tab. 7.6 Vyhodnocení odpovědí studentů SŠ z dotazníků pro DVO č. 4 ..................................... 61 Tab. 7.7 Vyhodnocení odpovědí studentů SŠ z dotazníků pro DVO č. 5 ..................................... 63 Tab. 7.8 Vyhodnocení odpovědí studentů SŠ z dotazníků pro DVO č. 7 ..................................... 66 Tab. 7.9 Významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu dle studentů. ........................................................................................................................................................ 69 Tab. 7.10 Zodpovětení HVO. ........................................................................................................ 71

Seznam grafů: Graf 3.1 Procentuální zastoupení lidí jednotlivých zemí EU - 27 ve věku 20-24 let, kteří dosahují nejméně vyššího sekundárního vzdělání v roce 2008. ................................................................... 20 Graf 3.2 Míra nezaměstnanosti a míra ekonomicky neaktivních mezi 25-64 letými s nižším než vyšším sekundárním vzděláním (2007).......................................................................................... 21 Graf 3.3 Zobrazení měsíčních hrubých výdělků podle úrovně dosaženého vzdělání. .................. 23 Graf 3.4 Vztah míry nezaměstnanosti a úrovně dosaženého vzdělání (duben 1998-2008)........... 24 Graf 3.5 Vztah míry nezaměstnanosti a úrovně dosaženého vzdělání (září 1998–2007).............. 24 Graf 4.1 Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých v tisících v letech 2003–2009,

84

znázorněn je průběh v rámci kalendářního roku. ........................................................................... 40 Graf 7.1 Grafické znázornění výsledků získaných po vyhodnocení dotazníků pro studenty SŠ – DVO č. 4 ........................................................................................................................................ 61 Graf 7.2 Grafické znázornění výsledků získaných po vyhodnocení dotazníků pro studenty SŠ – DVO č. 5 ........................................................................................................................................ 63 Graf 7.3 Grafické znázornění výsledků získaných po vyhodnocení dotazníků pro studenty SŠ – DVO č. 7 ........................................................................................................................................ 66 Graf 7.4 Grafické znázornění výsledků získaných po vyhodnocení dotazníků pro studenty SŠ – DVO č. 10 ...................................................................................................................................... 70

Seznam obrázků: Obr. 2.1 Živě narozené děti podle pořadí a legitimity, 1950 – 2008. ........................................... 13 Obr. 2.2 Slož. obyvatelstva podle hlavních věk. skupin, střed. varianta, 2009-2066 (k 1.1.) ...... 15

Umístěno v přílohách: Tabulka 1 Vybrané geografické údaje o Zlínském kraji k 1.1.2009 ............................................. 89 Tabulka 2 Kódové označení kategorií dosaženého vzdělání podle KKOV a návaznost na dosažené vzdělání podle JKOV a ISCED 1997 ............................................................................. 91 Tabulka 3 Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 ......... 93 Tabulka 4 Porovnání výsledků 2007 a 1995 v evropských zemích a v zemích OECD (TIMSS 2007 – matematika, 4. ročník) ........................................................................................................ 96 Tabulka 5 Počty studentů denního studia na SŠ průmyslové a hotelové v Uh.Hradišti. ............ 100 Tabulka 6 Počty studentů denního studia na Střední uměleckoprůmyslové škole Uh.Hradiště. 100 Tabulka 7 Počty studentů denního studia na Obchodní akademii, VOŠ a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Uh.Hradiště............................................................................ 101 Tabulka 8 Počty studentů denního studia na Střední průmyslové škole Uherský Brod.. ........... 101 Tabulka 9 Počty studentů denního studia na Střední odborné škole Uherský Brod. .................. 102 Tabulka 10 Počty studentů denního studia na Střední odborné škole technické Uherské Hradiště. ...................................................................................................................................................... 102 Tabulka 11 Počty studentů denního studia na Střední škole MESIT, o.p.s.. .............................. 103 Tabulka 12 Počty studentů denního studia na Střední zdravotnické škole Uherské Hradiště. ... 104 Tabulka 13 Počty studentů denního studia na SŠ-Centru odborné přípravy technické Uherský Brod. ............................................................................................................................................. 104 Tabulka 14 Počty studentů denního studia na Středním odborném učilišti Uherský Brod......... 104 Tabulka 15 Počty studentů denního studia na Gymnáziu Uherské Hradiště. ............................. 105 Tabulka 16 Počty studentů denního studia na Gymnáziu J.A.Komenského a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod. ....................................................................... 105 Tabulka 17 Počty studentů denního studia na Střední odborné škole a Gymnáziu Staré město. 106 Tabulka 18 Počty studentů denního studia na Stojanově gymnáziu, Velehrad. ......................... 106 Tabulka 19 Počty studentů denního studia na Soukromém gymnáziu, střední odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o., Kunovice. ........................................... 106 Tabulka 20 Počty studentů denního studia na Soukromé střední škole, s.r.o., Uherské Hradiště. ...................................................................................................................................................... 107 Tabulka 21 Počty studentů denního studia na Střední škole služeb s.r.o., Uherské Hradiště. .... 107 Tabulka 22 Počty studentů denního studia na Střední škole letecké s.r.o., Kunovice. ............... 108 Tabulka 23 Počty studentů denního studia na Církevní střední odborné škole, Bojkovice. ....... 108 Tabulka 24 Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol okresu Uh.Hradiště, kteří

85

prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2006 do 20.10.2006. ................................................................................................................................... 109 Tabulka 25 Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2007 do 20.10.2007. ................................................................................................................................... 113 Tabulka 26 Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2008 do 20.10.2008. ................................................................................................................................... 117 Tabulka 27 Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2009 do 31.10.2009. ................................................................................................................................... 121 Tabulka 28 Vyhodnocení otázky č.1 z dotazníku (Studenti SŠ 108 osob – DVO 3).................. 143 Tabulka 29 Vyhodnocení otázky č.1 z dotazníku (Učitelé SŠ 9 osob – DVO 3) ....................... 143 Tabulka 30 Vyhodnocení otázky č.1 z dotazníku (Pracovníci ÚP 3 osoby – DVO 3) ............... 144

Obrázek 1 Mapa Zlínského kraje. ................................................................................................. 89 Obrázek 2 Mapa okresu Uherské Hradiště. .................................................................................. 90 Obrázek 3 Schéma vzdělávací soustavy České republiky ve školním roce 2008/09. ................... 92

86

Seznam zkratek MŠMT UN ČSÚ ZŠ SŠ ÚIV CNC TIMSS CEDEFOP OECD DPČ VIOD RIS HVO DVO ÚP SOŠ SOU

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Učitelské noviny Český statistický úřad Základní školy Střední školy Ústav pro informace ve vzdělávání Computer numerical controlled (počítačem řízené stroje) Trends in International Mathematics and Science Study European Centre for the Development of Vocational Training Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Dohoda o pracovní činnosti Vzdělávací institut ochrany dětí Regionální informační servis Hlavní výzkumná otázka Dílčí výzkumná otázka Úřad práce Střední odborná škola Střední odborné učiliště

EU 27 SK CZ PL SI LT SE IE FI CY AT FR BG HU EE BE GR LV RO UK IT NL DE LU DK ES PT MT

27 členských států Evropské unie Slovenská rep. Česká republika Polsko Slovinsko Litva Švédsko Irsko Finsko Kypr Rakousko Francie Bulharsko Maďarsko Estonsko Belgie Řecko Lotyšsko Rumunsko Velká Británie Itálie Nizozemsko Německo Lucembursko Dánsko Španělsko Portugalsko Malta

87

Seznam příloh Příloha č.2: Kódové označení kategorií dosaženého vzdělání podle KKOV a návaznost na dosažené vzdělání podle JKOV a ISCED 1997 ............................................................ 91 Příloha č.3: Schéma vzdělávací soustavy České republiky ve školním roce 2008/09 a možnosti členění sekundárního vzdělávání v ČR. .............................................................. 92 Příloha č.4: Preferované obory dle požadavků zaměstnavatelů ve Zlínském kraji. ......... 95 Příloha č.6: Požadavky na kvalifikaci stanovéné pro učitele na středních školách a popis možností jejich sebevzdělávání. ......................................................................................... 98 Příloha č.7: Vyučované obory na jednotlivých SŠ ve Zlínském kraji a počty studentů na těchto SŠ. ......................................................................................................................... 100 Příloha č.8: Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2006 do 20.10.2006. ......................................... 109 Příloha č.9: Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2007 do 20.10.2007. ......................................... 113 Příloha č.10: Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2008 do 20.10.2008. ......................................... 117 Příloha č.11: Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2009 do 31.10.2009. ......................................... 121 Příloha č.12: Tvorba otázek, které povedou k nalezení odpovědí na DVO. .................. 124 Příloha č.13: Instrukce pro studenty SŠ – podrobný popis toho, jak vyplňovat dotazník, aby byla zajištěna co největší objektivita a eliminováno riziko jeho nepochopení. ........ 129 Příloha č.14: Dotazník pro studenty SŠ. ......................................................................... 133 Příloha č.15: Dotazník a příprava na polostrukturovaný rozhovor – učitelé SŠ............ 135 Příloha č.16: Dotazník a příprava na polostrukturovaný rozhovor – pracovníci ÚP v Uh.Hradišti. .................................................................................................................. 138 Příloha č.17: Popis důležitosti moderního tech. vybavení i pro učební obory. .............. 141 Příloha č.18: Pomocné tabulky k ověření DVO č. 3. ..................................................... 143

88

Příloha č.1: Vybrané statistické a geografické údaje o okrese Uherské Hradiště Zlínský kraj vznikl stejně jako ostatní kraje v ČR 1. ledna 2003 a konkrétně jej tvoří: okresy Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště. Zkoumaný okres Uherské Hradiště, lze polohově zařadit mezi příhraniční regiony, jelikož jeho hranice od jihovýchodu vymezuje státní hranice se Slovenskou republikou. Mezi další okresy, které vymezují hranice zkoumaného okresu Uherské Hradiště již na území ČR, patří na severovýchodě okres Zlín, na severozápadě okres Kroměříž a tento okruh od jihozápadu uzavírá okres Hodonín, který však již patří do Jihomoravského kraje. Pro lepší představu při vymezování hranic okresu Uherské Hradiště, zde přikládám mapu Zlínského kraje, kde jsou vyznačeny jednotlivé jeho okresy. Obrázek 1 Mapa Zlínského kraje.

Zdroj: RIS, 2009

V návaznosti na předem popisovaná fakta bylo potřeba provést doplnění o geografické údaje (viz. Tabulka 1). Zde je možno se dočíst o rozloze, počtu obyvatel, hustotě osídlení, počtu obcí, ale také zjistit, kolik z těchto obcí má status města. Tabulka 1 Vybrané geografické údaje o Zlínském kraji k 1.1.2009

Zdroj: RIS, 2009

Před samotným popisem jednotlivých měst v okrese Uherské Hradiště jsem se rozhodl 89

pro vložení další mapy, která tento okres blíže přibližuje. Prakticky všechny střední školy v tomto okrese se nacházejí v obcích se statusem města (kromě Stojanova gymnázia na Velehradě). Zárověň zde však platí, že všechny obce se statusem města v tomto okrese nemají střední školu a naopak většina SŠ je soustředěna v Uherském Brodě nebo Uherském Hradišti. Obrázek 2 Mapa okresu Uherské Hradiště.

Zdroj: Města a obce.

V okrese Uherské Hradiště nalezneme celkem sedm obcí se statusem města, které je možné dále dělit na obce s rozšířenou působností. Konkrétně v tomto okrese jsou to města „Uherské Hradiště a Uherský Brod“ (Města a obce). Dalších pět měst patří pouze mezi „obce s pověřeným obecním úřadem a zde patří města Bojkovice, Hluk, Kunovice, Staré Město a Uherský Ostroh“(Města a obce). Další obce ve zkoumaném okrese již žádnou z těchto výsad nemají a svou rozlohou patří mezi menší, zde patří obce: Babice, Bánov, Bílovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Březová, Buchlovice, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostějov, Hostětín, Hradčovice, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Komňa, Korytná, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Lopeník, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Nezdenice, Nivnice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Pitín, Podolí, Polešovice, Popovice, Prakšice, Rudice, Salaš, Slavkov, Staré Hutě, Starý Hrozenkov, Strání, Stříbrnice, Stupava, Suchá Loz, Sušice, Svárov, Šumice, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Újezdec, Vápenice, Vážany, Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Zlechov a obec Žítková (Města a obce).

90

Příloha č.2: Kódové označení kategorií dosaženého vzdělání podle KKOV a návaznost na dosažené vzdělání podle JKOV a ISCED 1997 Tabulka 2 Kódové označení kategorií dosaženého vzdělání podle KKOV a návaznost na dosažené vzdělání podle JKOV a ISCED 1997 Kód Dosažené vzdělání Kód ISCED JKOV 97 0 0 A bez vzdělání bez vzdělání, nedokončený 1. stupeň základní školy 0 1 B neúplné základní vzdělání neúplné základní vzdělání, dokončený 1. stupeň základní školy 1 2 C základní vzdělání základní vzdělání, jednoletá a dvouletá praktická škola 3* 3* 2 D nižší střední vzdělání nižší střední vzdělání, tříletá příprava v praktické škole 0 2 E nižší střední odborné vzdělání nižší střední odborné vzdělání (vzdělávací programy 2** učilišť, odborných učilišť) 2 3C H střední odborné vzdělání s výučním listem střední odborné vzdělání dosažené absolvováním nematuritních vzdělávacích programů poskytujících výuční list, s výjimkou programů uvedených v bodě E 3 3C J střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu střední nebo střední odborné vzdělání dosažené absolvováním středoškolských nematuritních vzdělávacích programů neposkytujících výuční list 5 3A K úplné střední všeobecné vzdělání úplné střední všeobecné vzdělání 4 3A L úplné střední odborné vzdělání s vyučením i 6**** 4 maturitou úplné střední odborné vzdělání dosažené absolvováním studijních programů SOU ukončených maturitou a vzdělávacích programů SOU i SOŠ pro absolventy tříletých učebních oborů ukončených maturitou 6 3A M úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez 5*** 4 vyučení) úplné střední odborné vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů ukončených maturitou, s výjimkou programů uvedených v bodě L; pomaturitní studium kvalifikační Poznámky: 3*jen absolventi praktické školy 2**jen absolventi vzdělávacích programů odborných učilišť 5*** - jen absolventi lyceí 6****- jen absolventi studia absolventů tříletých učebních oborů +směřující na pracovní trh ++ do r. 2001, viz § 100 zákona 111/1998Sb., o vysokých školách, ze dne 29.5.1998 Zdroj: ČSÚ, 2007, upraveno

91

Příloha č.3: Schéma vzdělávací soustavy České republiky ve školním roce 2008/09 a možnosti členění sekundárního vzdělávání v ČR. Obrázek 3 Schéma vzdělávací soustavy České republiky ve školním roce 2008/09.

Zdroj: ÚIV, upraveno

92

Možnosti členění sekundárního vzdělávání v ČR Pro účely této diplomové práce bylo nutno vybrat pouze oblast týkající se sekundárního vzdělávání, které je zde zkoumáno. V následujících řádcích, bych tedy rád doplnil možnosti, které se při tomto typu vzdělávání studentům nabízejí. Jedná se zde například o rozdělení podle délky studia, dosaženého vzdělání nebo podle klasifikace ISCED 1997. V závislosti na druhu a délce absolvovaného vzdělávacího programu lze ve střední škole získat: a) střední vzdělání (1–2 roky) (ISCED 2C/3C), b) střední vzdělání s výučním listem (2–3 roky) (ISCED 3C); ti, kdo mají střední vzdělání s maturitní zkouškou, ho mohou získat zkráceným studiem (1–1,5 roku) (ISCED 4C), c) střední vzdělání s maturitní zkouškou. Programy jsou různé délky: čtyři roky studia po ukončení základního vzdělání (ISCED 3A), šest nebo osm let studia na víceletém gymnáziu (ISCED 2A+3A), dva roky nástavbového studia pro ty, kdo získali střední vzdělání s výučním listem, (ISCED 4A), popř. 1–2 roky zkráceného studia pro ty, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru vzdělání, (ISCED 4A). (ÚIV, 2008, s. 26.)

Další informace o členění vzdělávání podle klasifikace ISCED 1997 je možné si přečíst také v příloze číslo 2, která je umístěna před touto přílohou, ale také v následujícím kompletním přehledu klasifikaci doplněných o tabulku popisující jednotlivé úrovně vzdělání pro ČR, které je možno nalézt také na stránkách Českého statistického úřadu. Klasifikace ISCED 1997 má 7 úrovní vzdělávání (0 až 6), které mohou mít vnitřní členění A až C. Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 Tabulka 3 Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 kód úroveň vzdělání 0 preprimární vzdělávání (bez vzdělání) 1 primární vzdělávání 2 nižší sekundární vzdělávání 2A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 2B - přípravný stupeň pro pracovní trh 2C - stupeň směřující na pracovní trh 3 vyšší sekundární vzdělávání 3A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 3B - přípravný stupeň pro pracovní trh 3C - stupeň směřující na pracovní trh 4 postsekundární vzdělávání nižší než terciární 4A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 4B - prakticky zaměřené studium 5 první stupeň terciárního vzdělávání 5A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 5B - prakticky zaměřené studium 6 druhý stupeň terciárního vzdělávání Zdroj: ČSÚ, 2008

93

Mimo toto členění se můžeme setkat s rozdělením středních škol, tak jak jej můžeme nalézt např. na oficiálním webu ČR, jehož provozovatelem je Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Střední školy jsou zde rozděleny tak, že se „člení na tyto tři základní typy: Gymnázia, Střední odborné školy, Střední odborná učiliště.“ (oficiální web ČR, 2009) Toto jednoduché rozdělení na tři typy, bez dalšího podrobnějšího dělení, uvádějí také některé další organizace. Také jsem se s tímto zkráceným dělením středních škol ve své pedagogické praxi častokrát setkával. Jsem tedy připraven používat obě tato rozdělení podle toho, které bude v určitém zdroji právě uváděno.

94

Příloha č.4: Preferované obory dle požadavků zaměstnavatelů ve Zlínském kraji. Podporované obory v systému „Podpora řemesel v odborném školství“ pro školní rok 2009/2010 Skupina 23 - Strojírenství a strojírenská výroba: 23-51-H/01 23-51-H/001 23-51-H/003 23-52-H/001 23-55-H/002 23-56-H/001 23-61-H/001

Strojní mechanik – strojník Zámečník Strojní mechanik - stroje a zařízení Nástrojař Klempíř - strojírenská výroba Obráběč kovů Lakýrník

Nebo příslušný obor skupiny 23 - Strojírenství a strojírenská výroba, dle soustavy RVP 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie: 36-59-H/001 36-64-H/001 36-67-H/001 36-52-H/001 36-55-H/001 36-57-H/001

Podlahář Tesař Zedník Instalatér Klempíř - stavební výroba Malíř

Nebo příslušný obor skupiny 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie, dle soustavy RVP 28 – Technická chemie a chemie silikátů: 28-58-H/005

Sklář

Nebo obor 28-58-H/01 Sklář - výrobce a zušlechťovatel skla, dle soustavy RVP 29 – Potravinářství a potravinářská chemie: 29-56-H/001

Řezník - uzenář

Nebo obor 29-56-H /01 Řezník - uzenář, dle soustavy RVP Zdroj: Zkola, 2009. s. 3.

95

Příloha č.5: Výsledky mezinárodního průzkumu TIMSS, který proběhl v letech 2007 a 1995. Mezinárodního průzkumu TIMSS se v roce 2007 zúčastnilo 59 zemí celého světa spolu s dalšími osmi územně samosprávnými celky. Za ČR se tohoto výzkumu zúčastnilo více než 9000 žáků z 291 škol. Testovali se zde žáci 4. a 8. ročníků, přičemž testování stejných ročníků proběhlo i v roce 1995. Při tomto mezinárodním průzkumu se žáci přezkoušejí z matematiky a přírodních věd. První výsledky našich žáků byly zhodnoceny následovně: „Čeští žáci 4. i 8. ročníků dosáhli v roce 1995 velmi dobrých výsledků.“ (Tomášek, 2008, s. 5) Vyhodnocení matematiky však pro naše žáky v roce 2007 dopadlo daleko hůře. „Výsledek českých žáků 4. ročníků v matematice je pouze podprůměrný a jeho hodnota je 486 bodů. Čeští žáci přitom zaostali za žáky sousedních států i za žáky ostatních členských zemi EU, které se do výzkumu zapojily. Výrazně nejlepších výsledků v matematice již tradičně dosáhli žáci asijských zemí.“ (Tomášek, 2008, s. 6) Tabulka 4 Porovnání výsledků 2007 a 1995 v evropských zemích a v zemích OECD (TIMSS 2007 – matematika, 4. ročník)

Zdroj: Tomášek, 2008, s. 6 V 8. ročníku dosáhli žáci České republiky průměrného výsledku (504 bodů). Z evropských zemí měli lepší výsledek jen žáci z Maďarska, srovnatelný výsledek s českými žáky měli žáci z Anglie, Ruska, Litvy, Slovinska a Arménie. Také v 8. ročníku dosáhli nejlepších výsledků žáci asijských zemí.

96

Od roku 1995 se výrazně zhoršily výsledky v matematice u českých žáků i v 8. ročníku. Toto zhoršeni (o 42 bodů) je třetí největší ze všech evropských zemi a členských zemí OECD, které se do výzkumu v obou letech zapojily. Do roku 1999 přitom klesl výsledek českých žáků nejvíce ze všech zúčastněných zemí (o 26 bodů) (Tomášek, 2008, s. 7)

Jak již bylo v úvodu zmíněno, mezinárodní průzkum TIMSS má dvě části. První část matematická zde byla již popsána, a tak následuje seznámení s částí, ve které se opět žáci 4. a 8. tříd přezkušují z přírodních věd. Výsledek českých žáků 4. ročníku v přírodních vědách je na rozdíl od matematiky nadprůměrný (515 bodů). Žáci většiny zúčastněných evropských zemí (včetně sousedních) přesto dosáhli lepších výsledků. Nejlépe si vedly asijské země následované Ruskem, Lotyšskem a Anglii. K významnému zhoršení výsledků devítiletých žáků v přírodních vědách došlo od roku 1995 v pěti zemích. Mezi tyto země patři také Česka republika, kde byl zjištěn druhý nejvyšší pokles v celkovém výsledku po Norsku. Významné zlepšeni je naopak pozorováno u žáků sedmi ze všech šestnácti zemí zapojených v obou šetřeních. (Tomášek, 2008, s. 12) Čeští žáci 8. ročníku dosáhli v přírodních vědách nadprůměrného výsledku 539 bodů. Významně lepší výsledek měli pouze žáci ze Singapuru,Tchaj-wanu, Japonska a Korejské republiky. V České republice byl však zjištěn druhý největší pokles výsledků od roku 1995 do roku 1999. Od roku 1999 do roku 2007 již na rozdíl od matematiky k dalšímu zhoršení nedošlo. (Tomášek, 2008, s. 13)

97

Příloha č.6: Požadavky na kvalifikaci stanovéné pro učitele na středních školách a popis možností jejich sebevzdělávání. Požadavky na kvalifikaci stanovené pro učitele na středních školách. Popis požadavků na kvalifikaci učitelů v ČR pro učitele všeobecně vzdělávacích předmětů. Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a na středních školách musí mít magisterské vzdělání. Kvalifikaci získávají většinou ve tříletém bakalářském studiu a navazujícím dvouletém magisterském studiu; obvyklá je dvouoborová aprobace. Přípravu poskytují pedagogické fakulty, zpravidla formou souběžné přípravy oborové a pedagogické. Další fakulty (filozofické, přírodovědné, matematicko-fyzikální fakulty a fakulty tělesné výchovy a sportu) organizují vzdělávání učitelů buď jako souběžné, nebo jako následné. Bakalářské studium je spíše odborně (oborově) zaměřeno, teprve navazující magisterské studium se více soustředí na profesní složku přípravy. Absolventi akademických magisterských oborů mohou získat pedagogickou kvalifikaci v následném vysokoškolském studiu, které trvá tři roky v případě bakalářského studia nebo dva roky v celoživotním vzdělávání na vysoké škole. (ÚIV, 2008, s. 33.)

Na středních školách působí kromě učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů také učitelé teoretických odborných předmětů. Také jejich kvalifikace musí byt podložena určitou úrovní vzdělání. U učitelů teoretických odborných předmětů studium začíná: v bakalářském a navazujícím magisterském studiu na specializovaných vysokých školách (technické a zemědělské univerzity, fakulty ekonomické, lékařské, teologické, umělecké vysoké školy atd.) a učitelskou kvalifikaci získávají nejčastěji následným pedagogickým studiem. Učitelé praktického vyučování a učitelé odborného výcviku se mohou připravovat stejně jako učitelé teoretických odborných předmětů nebo mohou být pouze absolventy vyšších odborných škol, resp. středních škol ukončených maturitní zkouškou. Pedagogickou kvalifikaci si doplňují následným pedagogickým studiem (v bakalářském programu nebo v celoživotním vzdělávání na vysoké škole anebo studiem pedagogiky v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v rozsahu 120 hodin). Učitelé odborného výcviku musí mít i výuční list v příslušném oboru (ÚIV, 2008, s. 34.)

98

Popis možností sebevzdělávání pro učitele SŠ. Na učitele v zaměstnaneckém poměru je na celoživotní doškolování myšleno zákonem o pedagogických pracovnících, který stanovuje: povinnost dalšího vzdělávání učitelů veřejných a státních škol, nikoli jeho povinnou formu. Další vzdělávání slouží k obnově, doplnění či upevnění kvalifikace, k jejímu rozšíření, popř. získání. Ředitel školy ho organizuje podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem a s přihlédnutím k zájmům pracovníka a k potřebám a rozpočtu školy. Další vzdělávání se uskutečňuje na vysokých školách, v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných vzdělávacích institucích na základě akreditace udělené ministerstvem školství (v tom případě absolvent obdrží osvědčení). Může mít i formu samostudia, na které se učiteli poskytuje studijní volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce (nebrání-li tomu provozní důvody). Druhy dalšího vzdělávání a kariérní systém stanoví ministerstvo školství vyhláškou. Programy dalšího vzdělávání učitelů organizuje především příspěvková organizace ministerstva školství Národní institut pro další vzdělávání s centrem a krajskými pracovišti. Je realizátorem vládních priorit v dalším vzdělávání a připravuje národní projekty, na něž čerpá prostředky z Evropského sociálního fondu. Na dalším vzdělávání se rovněž podílejí vědecké společnosti, poradenská zařízení, profesní sdružení a různé soukromé komerční i neziskové organizace. Vysoké školy zajišťují rekvalifikační vzdělávání, rozšiřování kvalifikace, specializační studium a doplňující studium (ÚIV, 2008, s. 34.)

99

Příloha č.7: Vyučované obory na jednotlivých SŠ ve Zlínském kraji a počty studentů na těchto SŠ. 1. Střední škola průmyslová a hotelová Uherské Hradiště Hlavní adresa střední školy: Kollárova 617, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 5 Počty studentů denního studia na SŠ průmyslové a hotelové v Uh.Hradišti. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. Ʃ Obor Název oboru 29-54H002 26-41M002 66-51H004 65-53H001 66-41L008 65-51H002 65-42M004 78-42M001 23-41M001 65-52H001

Cukrář – výroba Elektrotechnika Prodavač smíšené zboží Číšník - servírka Obchodník Kuchař - číšník pro pohostinství Hotelnictví a turismus Technické lyceum Strojírenství Kuchař

studia

vzděl.

vzděl.

07/08

1.roč. 08/09

35

0

0

220

51

54

10

22

17

12

27

19

73

25

27

28

21

22

89

24

26

DE

15

0

18

33

13

15

MZ

DE

61

55

50

47

213

22

61

4

MZ

DE

26

29

31

28

114

29

26

4

MZ

DE

48

55

47

46

196

51

45

3

VL

DE

24

22

27

73

19

23

1068

studentů

3

VL

DE

0

20

15

4

MZ

DE

55

56

58

3

VL

DE

12

0

3

VL

DE

27

4

MZ

DE

3

VL

4

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

51

18

celkem

2. Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště Hlavní adresa střední školy: Všehrdova 267, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 6 Počty studentů denního studia na Střední uměleckoprůmyslové škole Uh.Hradiště. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Ʃ Obor Název oboru 82-41M002 82-41M007 82-41M022 82-41M023 82-41M034

Užitá fotografie Propagační výtvarnictví propagační grafika Modelářství a návrhářství oděvů Tvorba hraček a dekorativních předmětů Tvarování průmyslových výrobků průmyslový design

studia

vzděl.

vzděl.

Absol. 07/08

1.roč. 08/09

4

MZ

DE

6

4

4

6

20

1

5

4

MZ

DE

10

10

10

7

37

9

10

4

MZ

DE

5

7

6

7

25

6

5

4

MZ

DE

0

0

6

6

12

2

0

4

MZ

DE

11

11

8

8

38

8

10

100

82-41M001 82-41M028 82-41M037

82-41M058

Užitá malba Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků Výtvarné zprac. keramiky a porcelánu vytváření keramiky Kamenosochařství kamenosochařská tvorba

4

MZ

DE

9

10

11

8

38

7

9

4

MZ

DE

7

7

6

7

27

8

7

4

MZ

DE

5

5

7

6

23

5

5

4

MZ

DE

5

6

5

4

20

5

5

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

celkem

240

studentů

3. Obchodní akademie, VOŠ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uh. Hradiště Hlavní adresa střední školy: Nádražní 22, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 7 Počty studentů denního studia na Obchodní akademii, VOŠ a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Uh.Hradiště. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 63-41M004 78-42M002 63-41M040

Obchodní akademie Ekonomické lyceum Informatika v ekonomice

studia

vzděl.

vzděl.

07/08

08/09

4

MZ

DE

60

61

63

58

242

87

60

4

MZ

DE

30

30

31

28

119

29

30

4

MZ

DE

30

30

24

29

113

0

30

celkem

474

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

studentů

4. Střední průmyslová škola Uherský Brod Hlavní adresa střední školy: Nivnická 1781, Uherský Brod Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 8 Počty studentů denního studia na Střední průmyslové škole Uherský Brod.. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 26-51H001 26-51H002 23-52H001 23-56H001 78-42M001 23-51H001

Elektrikář Elektrikář slaboproud Nástrojař Obráběč kovů Technické lyceum Zámečník

studia

vzděl.

vzděl.

07/08

08/09

3

VL

DE

16

10

13

39

0

16

3

VL

DE

0

0

0

0

10

0

3

VL

DE

10

11

12

33

9

10

3

VL

DE

22

19

11

52

9

22

4

MZ

DE

30

28

30

104

24

30

3

VL

DE

6

0

13

19

5

6

101

16

26-57H001 26-51H003 23-55H002 26-43L001 66-53H003 64-41L524 78-42M006 23-41M001

Autoelektrikář Elektrikář silnoproud Klempíř – stroj. výroba Mechanik elektronik Operátor skladování Podnikání Přírodovědné lyceum Strojírenství

3

VL

DE

8

20

12

40

7

8

3

VL

DE

0

0

0

0

8

0

3

VL

DE

11

10

7

28

10

11

4

MZ

DE

49

47

47

172

45

49

3

VL

DE

13

18

14

45

0

13

2

NS

DE

22

23

45

24

22

4

MZ

DE

28

28

0

0

56

0

28

4

MZ

DE

30

29

29

29

117

27

30

celkem

750

studentů

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

29

5. Střední odborná škola Uherský Brod Hlavní adresa střední školy: Předbranská 415, Uherský Brod Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 9 Počty studentů denního studia na Střední odborné škole Uherský Brod. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. Ʃ Obor Název oboru 75-41M004 68-43M001 63-41M004

Sociální péče sociálně správní činnost Veřejnosprávní činnost Obchodní akademie

studia

vzděl.

vzděl.

07/08

1.roč. 08/09

4

MZ

DE

30

0

0

31

61

24

30

4

MZ

DE

0

31

27

0

58

0

0

4

MZ

DE

25

28

30

28

111

29

25

celkem

230

studentů

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

6. Střední odborná škola technická Uherské Hradiště Hlavní adresa střední školy: Mojmír 747, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 10 Počty studentů denního studia na Střední odborné škole technické Uherské Hradiště. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 23-45L001 33-41L006 33-56H001 36-41M001 23-51H001

Mechanik seřizovač Operátor dřevařské a nábytkářské výroby Truhlář Pozemní stavitelství Zámečník

studia

vzděl.

vzděl.

07/08

08/09

4

MZ

DE

12

23

24

20

79

18

12

4

MZ

DE

18

27

28

21

94

23

18

3

VL

DE

28

22

26

76

21

25

4

MZ

DE

30

29

29

114

27

29

3

VL

DE

22

17

22

61

10

21

102

26

23-68H001

Automechanik

3

VL

DE

28

23

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

25

celkem

76

24

500

studentů

28

7. Střední škola MESIT, o.p.s. Hlavní adresa střední školy: Družstevní 818, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 11 Počty studentů denního studia na Střední škole MESIT, o.p.s.. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Ʃ Obor Název oboru 31-62H001 26-41L501 26-51H01 34-57H001 23-51H001 23-45L005 26-51H02 26-51H003 23-56H001 82-51H001 64-41L524 23-43L506 23-51E004 34-57E001 26-51H002 69-55E005

26-43L001 78-62C002 23-56E004 78-62C001 41-52E008

Kloboučník Elektrotechnika Elektrikář Knihař Zámečník Mechanik číslicově řízených strojů Elektrikář silnoproud Elektrikář silnoproud Obráběč kovů Umělecký kovář a zámečník Podnikání Provozní technika Zámečnické práce a údržba Knihařské práce Elektrikář slaboproud Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních pečovatelské práce Mechanik elektronik Praktická škola dvouletá Obráběcí práce Praktická škola jednoletá Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce

studia

vzděl.

vzděl.

Absol. 07/08

1.roč. 08/09

3

4

2

28

7

11

0

6

0

6

1

4

10

0

4

12

5

9

26

3

11

DE

18

6

14

52

11

14

VL

DE

6

0

0

6

0

6

3

VL

DE

0

7

4

11

7

0

3

VL

DE

13

10

9

32

4

12

3

VL

DE

0

4

7

11

0

0

2

NS

DE

33

10

43

14

32

2

NS

DE

0

4

4

3

0

3

VL

DE

7

0

2

9

3

7

3

VL

DE

7

0

3

10

0

7

3

VL

DE

0

15

25

40

4

0

3

VL

DE

0

8

7

15

6

0

4

MZ

DE

17

20

24

73

18

15

2

SV

DE

4

6

10

0

4

3

VL

DE

7

6

15

0

7

1

SV

DE

3

3

9

3

3

VL

DE

8

30

7

8

3

VL

DE

2

1

2

NS

DE

11

17

3

VL

DE

6

0

3

VL

DE

5

3

VL

DE

4

MZ

3

103

13

0

2

9

14

12

31-59E001

Šití oděvů

3

VL

DE

0

1

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

4

3

celkem

441

1

0

studentů

8. Střední zdravotnická škola Uherské Hradiště Hlavní adresa střední školy: Na Morávce 822, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 12 Počty studentů denního studia na Střední zdravotnické škole Uherské Hradiště. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 78-42M005 53-41M007

Zdravotnické lyceum Zdravotnický asistent

studia

vzděl.

vzděl.

07/08

08/09

4

MZ

DE

27

25

29

29

110

0

27

4

MZ

DE

28

24

24

28

104

45

28

celkem

214

studentů

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

9. Střední škola - Centrum odborné přípravy technické Uherský Brod Hlavní adresa střední školy: Vlčnovská 688, Uherský Brod Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 13 Počty studentů denního studia na SŠ-Centru odborné přípravy technické Uherský Brod. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. Ʃ Obor Název oboru 23-69H001 23-69L001 23-45L001 82-51L024 23-56H001

studia

vzděl.

vzděl.

07/08

1.roč. 08/09

32

15

17

27

116

24

33

21

19

79

24

23

11

13

13

46

10

9

6

0

14

10

8

287

studentů

Puškař

3

VL

DE

17

15

0

Technik - puškař Mechanik seřizovač Uměleckořemeslné zpracování kovů práce rytecké

4

MZ

DE

33

23

33

4

MZ

DE

23

16

4

MZ

DE

9

Obráběč kovů

3

VL

DE

8

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

celkem

10. Střední odborné učiliště Uherský Brod Hlavní adresa střední školy: Svatopluka Čecha 1110, Uherský Brod Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 14 Počty studentů denního studia na Středním odborném učilišti Uherský Brod. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 29-53H001 36-57H001 41-55H003

Pekař Malíř Opravář zemědělských strojů

studia

vzděl

vzděl.

07/08

08/09

3

VL

DE

6

10

9

25

7

6

3

VL

DE

8

7

7

22

7

8

3

VL

DE

13

17

27

57

21

13

104

36-59H001 36-64H001 23-68H001 36-52H001 64-41L524 39-41L001 36-55H001 41-51H008 41-55E002 29-53E002 36-67H001

Podlahář Tesař Automechanik Instalatér Podnikání Autotronik Klempíř stavební výroba Krajinář Opravářské práce Pekařské práce Zedník

3

VL

DE

0

8

9

17

10

0

3

VL

DE

16

7

7

30

8

16

3

VL

DE

23

24

27

74

23

23

3

VL

DE

18

7

8

33

8

18

2

NS

DE

32

44

76

30

31

4

MZ

DE

24

0

0

24

0

24

3

VL

DE

0

0

4

4

0

0

3

VL

DE

15

12

11

38

15

15

3

VL

DE

6

6

0

12

8

6

2

VL

DE

5

7

12

6

5

3

VL

DE

13

5

28

7

13

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

0

10

celkem

452

studentů

11. Gymnázium Uherské Hradiště Hlavní adresa střední školy: Velehradská třída 218, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 15 Počty studentů denního studia na Gymnáziu Uherské Hradiště. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Ʃ Obor Název oboru

Absol. 07/08

1.roč. 08/09

508

124

128

354

59

0

115

0

56

vzděl.

60

58

60

56

0

0

DE

0

MZ

125

59

8

126

0

DE

129

0

MZ

0

8

128 61

DE

0

MZ

0

4

59

79-41K801 79-41K81

Gymnázium všeobecné (4leté) Gymnázium všeobecné (8leté) Gymnázium

vzděl

56

79-41K401

studia

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

celkem

977

studentů

12. Gymnázium J.A.Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Hlavní adresa střední školy: Komenského 169, Uherský Brod Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 16 Počty studentů denního studia na Gymnáziu J.A.Komenského a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. Ʃ Obor Název oboru 79-41K401

Gymnázium všeobecné (4leté)

studia

4

vzděl

MZ

vzděl.

DE

105

07/08

62

63

63

54

242

51

1.roč. 08/09 62

0

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

56

53

0

0

0 0

60

DE

56

MZ

0

4

60

DE

0

MZ

0

8

58

0 DE

343

58

0

0

Gymnázium – programování (4 leté)

MZ

0

Gymnázium

8

62

79-41K81 79-41K405

Gymnázium všeobecné (8leté)

60

79-41K801

122

0

60

0

8

0

0

celkem

707

studentů

13. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Hlavní adresa střední školy: Velehradská 1527, Staré Město Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 17 Počty studentů denního studia na Střední odborné škole a Gymnáziu Staré město. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 16-01M004 41-41M001 64-43M002 79-41K401

Ekologie a ochrana krajiny Agropodnikání Ekonomika zemědělství a výživy Gymnázium všeobecné (4leté)

studia

vzděl

vzděl.

07/08

08/09

4

MZ

DE

27

23

20

30

100

28

24

4

MZ

DE

12

20

23

19

74

21

12

4

MZ

DE

20

29

27

25

101

26

20

4

MZ

DE

62

61

62

62

247

59

62

celkem

522

studentů

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

14. Stojanovo gymnázium, Velehrad Hlavní adresa střední školy: Velehrad č.1, Velehrad Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 18 Počty studentů denního studia na Stojanově gymnáziu, Velehrad. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. Ʃ Obor Název oboru 79-41K401

Gymnázium všeobecné (4leté)

studia

4

vzděl

vzděl.

MZ

DE

07/08

60

46

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

35

207

41

celkem

207

studentů

66

1.roč. 08/09

60

15. Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. Hlavní adresa střední školy: Osvobození 699, Kunovice Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 19 Počty studentů denního studia na Soukromém gymnáziu, střední odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o., Kunovice. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 26-47M006

Počítačové elektronické systémy

studia

4

vzděl

vzděl.

MZ

DE

106

07/08

21

27

15

17

80

08/09

8

21

68-41M005 63-41M01 79-41K408 63-41M025

Komerční právo Ekonomika a podnikání Gymnázium - živé jazyky (4eté) Zahraniční obchod

4

MZ

DE

0

15

31

31

77

31

0

4

MZ

DE

36

0

0

0

36

0

36

4

MZ

DE

13

0

0

0

13

0

13

4

MZ

DE

0

16

17

12

45

10

0

251

studentů

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

celkem

16. Soukromá střední škola, s.r.o. (v době vzniku této tabulky: Soukromé SOU obchodu a služeb, s.r.o., Uherské Hradiště) Hlavní adresa střední školy: Štěpnická 1188, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 20 Počty studentů denního studia na Soukromé střední škole, s.r.o., Uherské Hradiště. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. Ʃ Obor Název oboru '6343 L001 '6441 L524 '6541 L504

Peněžní manipulant Podnikání Společné stravování

studia

vzděl

vzděl.

07/08

1.roč. 08/09

24

0

0

29

59

14

29

0

0

15

0

83

studentů

4

MZ

DE

0

14

2

NS

DE

30

2

NS

DE

0

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

10

0

celkem

17. Střední škola služeb s.r.o. Hlavní adresa střední školy: Štěpnická 1156, Uherské Hradiště Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 21 Počty studentů denního studia na Střední škole služeb s.r.o., Uherské Hradiště. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 29-56H001 65-51H002 66-52H001 64-41L524 69-51H001 64-41L524 65-41L504 69-41L004

Řezník – uzenář Kuchař - číšník pro pohostinství Aranžér Podnikání Kadeřník Podnikání Společné stravování Kosmetička

studia

vzděl

vzděl.

07/08

08/09

3

VL

DE

5

4

2

11

4

5

3

VL

DE

0

10

9

19

4

0

3

VL

DE

10

10

10

30

21

10

3

NS

DA

23

17

22

62

0

23

3

VL

DE

35

26

24

85

31

35

2

NS

DE

26

21

47

11

26

2

NS

DE

15

0

15

13

15

4

MZ

DE

21

30

51

0

20

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

107

0

0

celkem

258

studentů

18. Střední škola letecká s.r.o. (v době vzniku této tabulky: SOU letecké s.r.o., Kunovice.) Hlavní adresa střední školy: Na záhonech 1177, Kunovice Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 22 Počty studentů denního studia na Střední škole letecké s.r.o., Kunovice. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. Ʃ Obor Název oboru 23-66H001 23-45L009

studia

vzděl

vzděl.

07/08

Mechanik opravář

3

VL

DE

13

9

12

Letecký mechanik

4

MZ

DE

23

16

26

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

22

celkem

1.roč. 08/09

34

0

13

87

12

23

121

studentů

19. Církevní střední odborná škola Bojkovice Hlavní adresa střední školy: Husova 537, Bojkovice Počet studentů v oborech denního studia k 30.9.2008 na této SŠ:

Tabulka 23 Počty studentů denního studia na Církevní střední odborné škole, Bojkovice. Délka Druh Forma Počet žáků v ročníku Absol. 1.roč. Ʃ Obor Název oboru 53-41H002 75-41M008 75-41M009

Ošetřovatel Sociální činnost sociální pečovatelství Sociální činnost sociální vychovatelství

studia

vzděl

vzděl.

07/08

4

0

4

9

18

8

0

5

23

11

8

celkem

45

studentů

3

VL

DE

4

0

0

4

MZ

DE

0

9

0

4

MZ

DE

8

0

10

Zdroj: Zkola, Obory a školy 2008/2009, Vlastní zpracování

108

08/09

Příloha č.8: Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2006 do 20.10.2006. Celá tato příloha vychází z interních materiálů, které jsem získal na ÚP v Uh. Hradišti. Tabulka 24 Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2006 do 20.10.2006. KKOV

Obory

počet sledovaných absolventů

evidováno na ÚP

délka evidence na ÚP nad měsíc

trvá

počet

%

počet

%

počet

%

119 56 175

2 1 3

1,7 1,8 1,7

1 0 1

0,8 0,0 0,6

1 1 2

0,8 1,8 1,1

58 55 113

2 0 2

3,4 0,0 1

1 0 1

1,7 0,0 0,9

1 0 1

1,7 0,0 0,9

57 18

3 9

5,3 50,0

2 7

3,5 38,9

2 6

3,5 33,3

29 26 130

3 6 21

10,3 23,1 16,1

3 3 15

10,3 11,5 11,5

3 4 15

10,3 15,4 11,5

48 70 27 145

22 6 2 30

45,8 8,6 7,4 20,7

18 1 1 20

37,5 1,4 3,7 13,8

17 5 2 24

35,4 7,1 7,4 16,6

29

1

3,4

0

0,0

1

3,4

61 55 145

5 5 11

8,2 9,1 7,6

2 3 5

3,3 5,5 3,4

3 4 8

4,9 7,3 5,5

48 48

14 14

29,2 29,2

9 9

18,8 18,8

7 7

14,6 14,6

5 4

1 1

20,0 25,0

1 1

20,0 25,0

1 1

20,0 25,0

6 5

1 0

16,7 0,0

1 0

16,7 0,0

1 0

16,7 0,0

Gymnázium Uh. Hradiště K Gymnázium 4-leté K Gymnázium 8-leté Přepočtené hodnoty za celou SŠ Gymnázium J.A.K. a Jazyková škola Uh. Brod K Gymnázium 4-leté K Gymnázium 8-leté Přepočtené hodnoty za celou SŠ SOŠ a Gymnázium St. Město K Gymnázium 4-leté M Agropodnikání M Ekonomika zemědělství a výživy M Ekologie a ochrana krajiny Přepočtené hodnoty za celou SŠ OA a VOŠ Uh. Hradiště N Prokurista M Obchodní akademie M Ekonomické lyceum Přepočtené hodnoty za celou SŠ SPŠ Uh. Hradiště M M

Technické lyceum Strojírenství - počítačová podpora M Elektrotechnika Přepočtené hodnoty za celou SŠ SZŠ Uh. Hradiště M Všeobecná sestra Přepočtené hodnoty za celou SŠ SUPŠ UH M M M M

Užitá malba Užitá fotografie Tvarování průmyslových výrobků - průmyslový design Propagační grafika

109

M

Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu M Modelářství a návrhářství oděvů M Tvorba hraček a dekorativních předmětů M Kamenosochařství M Návrhářství a modelářství obuvi a módních doplňků Přepočtené hodnoty za celou SŠ

33,3

1

33,3

1

33,3

0,0

0

0,0

0

0,0

1

0,0 25,0

0 1

0,0 25,0

0 1

0,0 25,0

3 39

0 5

0,0 12,8

0 5

0,0 12,8

0 5

0,0 12,8

24 27 51

12 6 18

50,0 22,2 35,3

10 5 15

41,7 18,5 29,4

11 4 15

45,8 14,8 29,4

M Sociální vychovatelství M Sociální pečovatelství Přepočtené hodnoty za celou SŠ

11 6 17

5 2 7

45,5 33,3 41,2

3 1 4

27,3 16,7 23,5

2 0 2

18,2 0,0 11,8

Soukromá SOŠ s.r.o. Kunovice M Počítačové elektronické systémy M Zahraniční obchod M Komerční právo Přepočtené hodnoty za celou SŠ

27 13 18 58

7 1 3 11

25,9 7,7 16,7 19

4 1 2 7

14,8 7,7 11,1 12,1

6 1 2 9

22,2 7,7 11,1 15,5

15

1

6,7

1

6,7

1

6,7

14

1

7,1

1

7,1

1

7,1

15

5

33,3

4

26,7

4

26,7

28

9

32,1

8

28,6

7

25,0

17 10 10 9 12

6 3 0 2 1

35,3 30,0 0,0 22,2 8,3

5 2 0 1 0

29,4 20,0 0,0 11,1 0,0

6 3 0 1 0

35,3 30,0 0,0 11,1 0,0

24 12 166

4 10 42

16,7 83,3 25,3

3 6 31

12,5 50,0 18,7

3 6 32

12,5 50,0 19,3

29

2

6,9

0

0,0

1

3,4

20 12

2 2

10,0 16,7

2 0

10,0 0,0

1 0

5,0 0,0

23 28 43 6 161

1 12 12 1 32

4,3 42,9 27,9 16,7 19,9

0 5 4 0 11

0,0 17,9 9,3 0,0 6,8

0 6 8 1 17

0,0 21,4 18,6 16,7 10,6

3

1 0

5

0

4 4

SOŠ Uh. Brod M Veřejnosprávní činnost M Obchodní akademie Přepočtené hodnoty za celou SŠ Církevní SOŠ Bojkovice

SPŠ Uherský Brod M

Strojírenství - počítačová grafika M Strojírenství - počítačová technika L Mechanik elektronik multimediální technika L Mechanik elektronik výpočetní technika L Podnikání v technických povoláních H Klempíř - autokarosář H Elektrikář slaboproud H Elektrikář silnoproud H Nástrojář H Technickoadministrativní pracovník H Autoelektrikář Přepočtené hodnoty za celou SŠ SOŠ technická Uh. Hradiště M L

Pozemní stavitelství Operátor dřevařské a nábytkářské výroby H Zámečník L Mechanik seřizovač obráběcí stoje a linky H Automechanik H Truhlář H Čalouník Přepočtené hodnoty za celou SŠ

110

Střední škola hotelová a obchodní Uherské Hradiště 18 14 19 40 19 24 12 146

3 4 7 8 2 5 2 31

16,7 28,6 36,8 20,0 10,5 20,8 16,7 21,2

3 3 6 3 1 4 2 22

16,7 21,4 31,6 7,5 5,3 16,7 16,7 15,1

3 3 6 5 1 5 2 25

16,7 21,4 31,6 12,5 5,3 20,8 16,7 17,1

L Mechanik seřizovač L Umělecký rytec kovů L Technik - puškař H Puškař H Obráběč kovů Přepočtené hodnoty za celou SŠ

17 13 7 1 1 39

1 2 2 1 0 6

5,9 15,4 28,6 100,0 0,0 15,4

1 2 2 1 0 6

5,9 15,4 28,6 100,0 0,0 15,4

0 2 1 1 0 4

0,0 15,4 14,3 100,0 0,0 10,3

Soukr. SOU obchodu a služeb s.r.o. L Podnikání v oborech obchodu a služeb L Společné stravování H Kuchař-číšník Přepočtené hodnoty za celou SŠ

11 15 10 36

6 9 0 15

54,5 60,0 0,0 41,7

5 8 0 13

45,5 53,3 0,0 36,1

5 8 0 13

45,5 53,3 0,0 36,1

22

11

50,0

6

27,3

6

27,3

20 26

12 10

60,0 38,5

8 5

40,0 19,2

9 6

45,0 23,1

24 4 21 14

5 2 4 3

20,8 50,0 19,0 21,4

3 2 1 3

12,5 50,0 4,8 21,4

2 2 3 2

8,3 50,0 14,3 14,3

4 8 9 11 13 3 14 193

1 2 4 4 8 1 8 75

25,0 25,0 44,4 36,4 61,5 33,3 57,1 38,9

1 0 3 1 6 1 3 43

25,0 0,0 33,3 9,1 46,2 33,3 21,4 22,3

1 0 3 3 6 1 7 51

25,0 0,0 33,3 27,3 46,2 33,3 50,0 26,4

23

7

30,4

3

13,0

2

8,7

8 16 14

0 3 1

0,0 18,8 7,1

0 2 1

0,0 12,5 7,1

0 3 1

0,0 18,8 7,1

22

9

40,9

6

27,3

6

27,3

6 19 5 4

2 5 0 1

33,3 26,3 0,0 25,0

1 3 0 0

16,7 15,8 0,0 0,0

1 3 0 1

16,7 15,8 0,0 25,0

M Hotelnictví a turismus L Obchodník H Krejčí H Kuchař H Číšník, servírka H Prodavač - smíšené zboží H Cukrář - výroba Přepočtené hodnoty za celou SŠ SŠ - COPT Uh. Brod

SOU Uh. Brod L L

Autoelektronika Podnikání v oborech zemědělství a lesního hospodářství H Automechanik H Opravář zemědělských strojů H Pekař, pekařka H Krajinář, Krajinářka H Instalatér H Klempíř pro stavení výrobu H Malíř H Podlahář H Tesař H Zedník E Pekařské práce E Opravářské práce Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední škola MESIT, o.p.s. L L L L L H H H H

Mechanik elektronik Mechanik číslicově řízených strojů Elektrotechnika Provozní technika Podnikání v technických povoláních Umělecký kovář a zámečník Elektrikář slaboproud Elektrikář silnoproud Knihař

111

H E E

Obráběč kovů Šití oděvů Zámečnické práce a údržba E Květinářské a aranžérské práce E Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních Přepočtené hodnoty za celou SŠ

8 3

2 0

25,0 0,0

2 0

25,0 0,0

2 0

25,0 0,0

4

4

100,0

4

100,0

3

75,0

6

2

33,3

2

33,3

2

33,3

7 145

5 41

71,4 28,3

4 28

57,1 19,3

4 28

57,1 19,3

13 5 30

2 1 12

15,4 20,0 40,0

0 0 8

0,0 0,0 26,7

0 0 8

0,0 0,0 26,7

19 67

4 19

21,1 28,4

3 11

15,8 16,4

3 11

15,8 16,4

3 12 15

0 2 2

0,0 16,7 13,3

0 1 1

0,0 8,3 6,7

0 2 2

0,0 16,7 13,3

Střední škola služeb s.r.o. H

Kuchař-číšník pro pohostinství H Aranžér H Kadeřník L Podnikání v oborech obchodu a služeb Přepočtené hodnoty za celou SŠ SOU letecké s.r.o. H Mechanik opravář L Letecký mechanik Přepočtené hodnoty za celou SŠ

Zdroj: Šťastný, Veselý, 2006, upraveno

„Ve sledovaném období od 1.5.2006 do 20.10.2006 prošlo evidencí úřadů práce v Uherském Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži 385 absolventů z výše uvedených škol. Z toho u 271 absolventů k 20.10.2006 evidence trvala.“ (Šťastný, Veselý, 2006)

112

Příloha č.9: Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2007 do 20.10.2007. Celá tato příloha vychází z interních materiálů, které jsem získal na ÚP v Uh. Hradišti. Tabulka 25 Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2007 do 20.10.2007. V Uh.Hradišti dne 30.10.2007 zpracovalo Oddělení Institut trhu práce (zodpovídá Bc. Roman Veselý) KKOV

Obory

počet sledovaných absolventů

evidováno na ÚP

délka evidence na ÚP nad měsíc trvá počet počet %

počet

%

128 53 181

1 0 1

0,8 0,0 0,6

1 0 1

0,8 0,0 0,6

0 0 0

0,0 0,0 0,0

52 60

1 0

1,9 0,0

1 0

1,9 0,0

1 0

1,9 0,0

9 121

0 1

0,0 0,8

0 1

0,0 0,8

0 1

0,0 0,8

58 25

1 6

1,7 24,0

1 5

1,7 20,0

1 5

1,7 20,0

30 26 139

4 4 15

13,3 15,4 10,8

3 3 12

10,0 11,5 8,6

4 3 13

13,3 11,5 9,4

25 86 30 141

10 7 2 19

40,0 8,1 6,7 13,5

10 2 1 13

40,0 2,3 3,3 9,2

4 5 1 10

16,0 5,8 3,3 7,1

30 40 56 126

1 3 3 7

3,3 7,5 5,4 5,6

0 1 3 4

0,0 2,5 5,4 3,2

1 1 2 4

3,3 2,5 3,6 3,2

57 57

12 12

21,1 21,1

6 6

10,5 10,5

3 3

5,3 5,3

4 4

0 0

0,0 0,0

0 0

0,0 0,0

0 0

0,0 0,0

4

0

0,0

0

0,0

0

0,0

%

Gymnázium Uh. Hradiště K Gymnázium 4-leté K Gymnázium 8-leté Přepočtené hodnoty za celou SŠ Gymnázium J.A.K. a Jazyková škola Uh. Brod K K K

Gymnázium 4-leté Gymnázium 8-leté Gymnázium 4-leté (zaměř. na programování) Přepočtené hodnoty za celou SŠ SOŠ a Gymnázium St. Město K M M

Gymnázium 4-leté Agropodnikání Ekonomika zemědělství a výživy M Ekologie a ochrana krajiny Přepočtené hodnoty za celou SŠ OA a VOŠ Uh. Hradiště N Prokurista M Obchodní akademie M Ekonomické lyceum Přepočtené hodnoty za celou SŠ SPŠ Uh. Hradiště M Technické lyceum M Strojírenství M Elektrotechnika Přepočtené hodnoty za celou SŠ SZŠ Uh. Hradiště M Všeobecná sestra Přepočtené hodnoty za celou SŠ SUPŠ UH M M M

Užitá malba Užitá fotografie Tvarování průmyslových výrobků - prům. design

113

M

Propagační výtvarnictví propagační grafika M Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu M Modelářství a návrhářství oděvů M Tvorba hraček a dekorativních předmětů M Kamenosochařství M Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků Přepočtené hodnoty za celou SŠ

4

0 1

4

1

4

0,0

0

0,0

0

0,0

25,0

1

25,0

1

25,0

25,0

0

0,0

1

25,0

2 3

2 0

100,0 0,0

2 0

100,0 0,0

1 0

50,0 0,0

2 31

0 4

0,0 12,9

0 3

0,0 9,7

0 3

0,0 9,7

26 29 55

4 9 13

15,4 31,0 23,6

1 5 6

3,8 17,2 10,9

1 7 8

3,8 24,1 14,5

M Sociální vychovatelství M Sociální pečovatelství Přepočtené hodnoty za celou SŠ

9 11 20

3 4 7

33,3 36,4 35

2 4 6

22,2 36,4 30

2 4 6

22,2 36,4 30

Soukr. gymnázium a SOŠ, s.r.o. M Počítačové elektronické systémy M Zahraniční obchod M Komerční právo Přepočtené hodnoty za celou SŠ

20 7 10 37

5 0 2 7

25,0 0,0 20,0 18,9

4 0 0 4

20,0 0,0 0,0 10,8

2 0 2 4

10,0 0,0 20,0 10,8

15

2

13,3

1

6,7

1

6,7

12 25

1 1

8,3 4,0

0 1

0,0 4,0

0 1

0,0 4,0

20

4

20,0

3

15,0

2

10,0

23 22

8 7

34,8 31,8

6 2

26,1 9,1

4 2

17,4 9,1

9 9 9 9 6

3 1 1 0 1

33,3 11,1 11,1 0,0 16,7

1 0 0 0 0

11,1 0,0 0,0 0,0 0,0

0 0 0 0 1

0,0 0,0 0,0 0,0 16,7

22 7 188

3 1 33

13,6 14,3 17,6

1 1 16

4,5 14,3 8,5

2 1 14

9,1 14,3 7,4

29

1

3,4

0

0,0

0

0,0

20 4 18 31 37 139

6 1 3 9 13 33

30,0 25,0 16,7 29,0 35,1 23,7

6 1 1 3 3 14

30,0 25,0 5,6 9,7 8,1 10,1

4 0 0 6 7 17

20,0 0,0 0,0 19,4 18,9 12,2

SOŠ Uh. Brod M Veřejnosprávní činnost M Obchodní akademie Přepočtené hodnoty za celou SŠ Církevní SOŠ Bojkovice

SPŠ Uherský Brod M

Strojírenství - počítačová grafika M Strojírenství - technologie a řízení výroby M Technické lyceum L Mechanik elektronik multimediální technika L Mechanik elektronik výpočetní technika L Podnikání H Klempíř - strojírenská technika H Elektrikář slaboproud H Elektrikář silnoproud H Nástrojář H Obráběč kovů H Technickoadministrativní pracovník H Autoelektrikář Přepočtené hodnoty za celou SŠ SOŠ technická Uh. Hradiště M L

Pozemní stavitelství Operátor dřevařské a nábytkářské výroby H Zámečník L Mechanik seřizovač H Automechanik H Truhlář Přepočtené hodnoty za celou SŠ

114

Střední škola hotelová a obchodní Uherské Hradiště M Hotelnictví a turismus L Obchodník H Krejčí H Kuchař H Číšník, servírka H Prodavač - smíšené zboží H Cukrář - výroba Přepočtené hodnoty za celou SŠ

23 10 11 25 13 10 18 110

5 0 2 8 2 3 6 26

21,7 0,0 18,2 32,0 15,4 30,0 33,3 23,6

5 0 2 5 0 2 5 19

21,7 0,0 18,2 20,0 0,0 20,0 27,8 17,3

5 0 2 5 1 2 3 18

21,7 0,0 18,2 20,0 7,7 20,0 16,7 16,4

25 5 2 2 34

4 0 0 1 5

16,0 0,0 0,0 50,0 14,7

3 0 0 1 4

12,0 0,0 0,0 50,0 11,8

3 0 0 0 3

12,0 0,0 0,0 0,0 8,8

29

6

20,7

5

17,2

5

17,2

8 37

3 9

37,5 24,3

3 8

37,5 21,6

1 6

12,5 16,2

4 7 11

2 1 3

50,0 14,3 27,3

1 0 1

25,0 0,0 9,1

2 0 2

50,0 0,0 18,2

7 4 11 31 20 73

3 0 1 10 7 21

42,9 0,0 9,1 32,3 35,0 28,8

2 0 1 7 4 14

28,6 0,0 9,1 22,6 20,0 19,2

3 0 1 6 4 14

42,9 0,0 9,1 19,4 20,0 19,2

26 26

9 7

34,6 26,9

4 4

15,4 15,4

4 4

15,4 15,4

25 8 19 12 5 12 9 7 7 9 165

6 2 5 2 2 4 2 0 1 7 47

24,0 25,0 26,3 16,7 40,0 33,3 22,2 0,0 14,3 77,8 28,5

2 1 4 1 1 2 1 0 1 5 26

8,0 12,5 21,1 8,3 20,0 16,7 11,1 0,0 14,3 55,6 15,8

4 1 4 0 1 3 0 0 1 6 28

16,0 12,5 21,1 0,0 20,0 25,0 0,0 0,0 14,3 66,7 17,0

16

3

18,8

2

12,5

3

18,8

8 9

1 7

12,5 77,8

1 5

12,5 55,6

1 5

12,5 55,6

SŠ - COPT Uh. Brod L Mechanik seřizovač L Technik - puškař H Puškař H Obráběč kovů Přepočtené hodnoty za celou SŠ Soukr. SOU obchodu a služeb s.r.o. L Podnikání H Kuchař-číšník (pro pohostinství) Přepočtené hodnoty za celou SŠ SOU letecké s.r.o. H Mechanik opravář L Letecký mechanik Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední škola služeb s.r.o. H

Kuchař-číšník pro pohostinství H Řezník - uzenář H Aranžér H Kadeřník L Podnikání Přepočtené hodnoty za celou SŠ SOU Uh. Brod L H H

Podnikání Automechanik Opravář zemědělských strojů H Pekař, pekařka H Krajinář, Krajinářka H Instalatér H Malíř H Podlahář H Tesař H Zedník E Pekařské práce E Opravářské práce Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední škola MESIT, o.p.s. L L L

Mechanik elektronik Mechanik číslicově řízených strojů Elektrotechnika

115

L L H

Provozní technika Podnikání Umělecký kovář a zámečník H Elektrikář slaboproud H Elektrikář silnoproud H Klouboučník H Obráběč kovů E Šití oděvů E Zámečnické práce a údržba E Květinářské práce květinářské a aranžérské práce E Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních Přepočtené hodnoty za celou SŠ

4 15

2 9

50,0 60,0

2 6

50,0 40,0

1 6

25,0 40,0

4 8 8 2 6 2

1 3 2 0 0 2

25,0 37,5 25,0 0,0 0,0 100,0

1 1 0 0 0 0

25,0 12,5 0,0 0,0 0,0 0,0

1 2 0 0 0 2

25,0 25,0 0,0 0,0 0,0 100,0

7

1

14,3

1

14,3

1

14,3

12

2

16,7

0

0,0

0

0,0

7 108

3 36

42,9 33,3

2 21

28,6 19,4

2 24

28,6 22,2

Zdroj: Institut trhu práce, ÚP Uh. Hradiště, 2007, upraveno

„Ve sledovaném období od 1.5.2007 do 20.10.2007 prošlo evidencí úřadů práce v Uherském Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži 299 absolventů z výše uvedených škol. Z toho u 178 absolventů k 20.10.2007 evidence trvala.“ (Instiut trhu práce, ÚP Uh.Hradiště, 2007)

116

Příloha č.10: Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2008 do 20.10.2008. Celá tato příloha vychází z interních materiálů, které jsem získal na ÚP v Uh. Hradišti. Tabulka 26 Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2008 do 20.10.2008. KKOV

Obory

počet sledovaných absolventů

evidováno na ÚP počet

%

délka evidence na ÚP nad měsíc trvá počet počet %

%

Gymnázium Uherské Hradiště K Gymnázium - všeobecné K Gymnázium (8-leté) Přepočtené hodnoty za celou SŠ

124 59 183

2 1 3

1,6 1,7 1,6

1 0 1

0,8 0,0 0,5

1 1 2

0,8 1,7 1,1

Gymnázium J.A.Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod K Gymnázium - všeobecné K Gymnázium (8-leté) Přepočtené hodnoty za celou SŠ

59 58 117

1 0 1

1,7 0,0 0,9

1 0 1

1,7 0,0 0,9

1 0 1

1,7 0,0 0,9

Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Gymnázium - všeobecné Agropodnikání Ekologie a ochrana krajiny Ekonomika zemědělství a výživy Přepočtené hodnoty za celou SŠ

58 21 28

4 5 4

6,9 23,8 14,3

2 1 3

3,4 4,8 10,7

3 0 1

5,2 0,0 3,6

25 132

3 16

12,0 12,1

3 9

12,0 6,8

1 5

4,0 3,8

Stojanovo gymnázium Velehrad K Gymnázium - všeobecné Přepočtené hodnoty za celou SŠ

35 35

1 1

2,9 2,9

0 0

0,0 0,0

0 0

0,0 0,0

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště M Lyceum - ekonomické M Obchodní akademie N Prokurista Přepočtené hodnoty za celou SŠ

29 87 15 131

0 11 5 16

0,0 12,6 33,3 12,2

0 10 3 13

0,0 11,5 20,0 9,9

0 10 1 11

0,0 11,5 6,7 8,4

25 19

9 7

36,0 36,8

7 2

28,0 10,5

7 4

28,0 21,1

12 17 23 51 21

2 0 0 9 2

16,7 0,0 0,0 17,6 9,5

0 0 0 4 1

0,0 0,0 0,0 7,8 4,8

1 0 0 3 1

8,3 0,0 0,0 5,9 4,8

K M M M

H H H H L M M

Střední škola průmyslová a hotelová Uherské Hradiště Číšník, servírka Kuchař Kuchař - číšník pro pohostinství Prodavač - smíšené zboží Obchodník Elektrotechnika Hotelnictví a turismus

117

M Strojírenství M Technické lyceum Přepočtené hodnoty za celou SŠ

50 29 247

7 0 36

14,0 0,0 14,6

5 0 19

10,0 0,0 7,7

5 0 21

10,0 0,0 8,5

45 45

9 9

20,0 20,0

7 7

15,6 15,6

6 6

13,3 13,3

3

0

0,0

0

0,0

0

0,0

5

1

20,0

1

20,0

0

0,0

6

0

0,0

0

0,0

0

0,0

1

0

0,0

0

0,0

0

0,0

5

0

0,0

0

0,0

0

0,0

7 1 2

0 0 0

0,0 0,0 0,0

0 0 0

0,0 0,0 0,0

0 0 0

0,0 0,0 0,0

3 33

0 1

0,0 3,0

0 1

0,0 3,0

0 0

0,0 0,0

30

4

13,3

4

13,3

3

10,0

23 53

4 8

17,4 15,1

3 7

13,0 13,2

3 6

13,0 11,3

10 7 17

1 2 3

10,0 28,6 17,6

1 2 3

10,0 28,6 17,6

1 2 3

10,0 28,6 17,6

25

3

12,0

2

8,0

2

8,0

7 9 41

1 2 6

14,3 22,2 14,6

0 0 2

0,0 0,0 4,9

1 1 4

14,3 11,1 9,8

7 8 8

3 3 3

42,9 37,5 37,5

0 0 0

0,0 0,0 0,0

2 0 3

28,6 0,0 37,5

9 8 23

3 2 8

33,3 25,0 34,8

1 2 6

11,1 25,0 26,1

1 1 5

11,1 12,5 21,7

Střední zdravotnická škola Uherské Hradiště M Zdravotnický asistent Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště M Kamenosochařství kamenosochařská tvorba M Modelářství a návrhářství oděvů M Modelování a návrhářství obuvi a módních doplňků M Návrhářství a tvorba hraček M Propagační výtvarnictví propagační grafika M Tvarování průmyslových výrobků - prům. design M Užitá fotografie a média M Užitá malba M Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední odborná škola Uherský Brod M M

Obchodní akademie Sociální péče - sociálně správní činnost Přepočtené hodnoty za celou SŠ Církevní Střední odborná škola Bojkovice M Sociální pečovatelství M Sociální vychovatelství Přepočtené hodnoty za celou SŠ Soukromé gymnázium a Soukromá střední odborná škola, s.r.o. Kunovice M M

Komerční právo Počítačové elektronické systémy M Zahraniční obchod Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední průmyslová škola Uherský Brod H H H H H H

Autoelektrikář Elektrikář silnoproud Elektrikář slaboproud Klempíř, zaměření pro strojírenskou výrobu Nástrojař Podnikání

118

H L

Zámečník Mechanik elektronik (multimediální technika) L Mechanik elektronik (výpočetní technika) L Technickohospodářské a správní činnosti M Strojírenství - počítačová grafika M Strojírenství - počítačová technika M Technické lyceum Přepočtené hodnoty za celou SŠ

5

2

40,0

2

40,0

1

20,0

20

1

5,0

1

5,0

1

5,0

20

5

25,0

4

20,0

4

20,0

15

8

53,3

6

40,0

5

33,3

12

2

16,7

2

16,7

2

16,7

15 24 174

3 2 45

20,0 8,3 25,9

2 1 27

13,3 4,2 15,5

1 0 26

6,7 0,0 14,9

25 19 20 10

8 2 4 0

32,0 10,5 20,0 0,0

6 0 2 0

24,0 0,0 10,0 0,0

5 0 2 0

20,0 0,0 10,0 0,0

24 28 126

3 6 23

12,5 21,4 18,3

1 4 13

4,2 14,3 10,3

1 5 13

4,2 17,9 10,3

8 3 25 9

1 0 2 2

12,5 0,0 8,0 22,2

1 0 0 2

12,5 0,0 0,0 22,2

1 0 0 2

12,5 0,0 0,0 22,2

9 54

2 7

22,2 13,0

0 3

0,0 5,6

0 3

0,0 5,6

8 6 21 8 14 7

2 2 7 2 1 1

25,0 33,3 33,3 25,0 7,1 14,3

2 1 2 1 0 0

25,0 16,7 9,5 12,5 0,0 0,0

0 1 4 1 1 0

0,0 16,7 19,0 12,5 7,1 0,0

21 7 10 8 7 30 147

6 3 3 1 0 11 39

28,6 42,9 30,0 12,5 0,0 36,7 72,0

2 0 1 1 0 9 19

9,5 0,0 10,0 12,5 0,0 30,0 35,2

3 1 1 1 0 7 20

14,3 14,3 10,0 12,5 0,0 23,3 37,0

9 8

2 5

22,2 62,5

2 4

22,2 50,0

2 3

22,2 37,5

6 1

1 1

16,7 100,0

1 1

16,7 100,0

0 1

0,0 100,0

3

1

33,3

0

0,0

0

0,0

Střední odborná škola technická Uherské Hradiště H H H H L

Automechanik Mechanik seřizovač Truhlář Zámečník Operátor dřevařská a nábytkářská výroba M Pozemní stavitelství Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední škola - Centrum odborné přípravy technické Uherský Brod H Obráběč kovů H Puškař L Mechanik seřizovač L Technik - puškař L Uměleckořemeslné zprac. kovů - práce rytecké Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední odborné učiliště Uherský Brod E Opravářské práce E Pekařské práce H Automechanik H Instalatér H Krajinář/ka H Malíř H Opravář zemědělských strojů H Pekař/ka H Podlahář H Tesař H Zedník L Podnikání Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední škola MESIT, o.p.s. Uherské Hradiště C E E E E

Jednoletá a dvouletá praktická škola Květinářské práce Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních Šití oděvů Zámečnické práce a údržba

119

7 4 4 4 3 7

0 0 0 0 1 6

0,0 0,0 0,0 0,0 33,3 85,7

0 0 0 0 1 4

0,0 0,0 0,0 0,0 33,3 57,1

0 0 0 0 0 2

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 28,6

11 16 14 3 100

2 4 8 1 32

18,2 25,0 57,1 33,3 32

0 3 6 0 22

0,0 18,8 42,9 0,0 22

0 2 5 0 15

0,0 12,5 35,7 0,0 15

H Aranžér H Kadeřník H Kuchař-číšník H Řezník - uzenář L Podnikání Přepočtené hodnoty za celou SŠ

21 52 5 5 15 98

5 12 0 2 7 26

23,8 23,1 0,0 40,0 46,7 26,5

3 5 0 1 3 12

14,3 9,6 0,0 20,0 20,0 12,2

4 8 0 1 0 13

19,0 15,4 0,0 20,0 0,0 13,3

Střední odborné učiliště letecké s.r.o. Kunovice L Letecký mechanik Přepočtené hodnoty za celou SŠ

4 4

1 1

25,0 25,0

0 0

0,0 0,0

0 0

0,0 0,0

15 14 29

2 6 8

13,3 42,9 27,6

1 6 7

6,7 42,9 24,1

2 6 8

13,3 42,9 27,6

H H H H H L L

Elektrikář silnoproud Elektrikář slaboproud Kloboučník Obráběč kovů Zámečník Elektrotechnika Mechanik číslicově řízených strojů L Mechanik elektronik L Podnikání L Provozní technika Přepočtené hodnoty za celou SŠ Střední škola služeb, s.r.o. Uherské Hradiště

Soukromé střední odborné učiliště obchodu a služeb, s.r.o. Uherské Hradiště L Společné stravování L Podnikání Přepočtené hodnoty za celou SŠ

Zdroj: Šimčíková a kol., 2008, upraveno

120

Příloha č.11: Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol a vyšších odborných škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2009 do 31.10.2009. Celá tato příloha vychází z interních materiálů, které jsem získal na ÚP v Uh. Hradišti. Tabulka 27 Vyhodnocení uplatnitelnosti absolventů středních škol okresu Uh.Hradiště, kteří prošli evidencí úřadů práce v Uh.Hradišti, Zlíně, Hodoníně a Kroměříži v období od 1.5.2009 do 31.10.2009. KKOV

počet sledovaných absolventů

Obory

M Sociální pečovatelství M Sociální vychovatelství Přepočtené hodnoty za celou SŠ

evidováno na ÚP počet

%

Církevní Střední odborná škola Bojkovice 9 5 55,6 4 0 0,0 13 5 38,5

délka evidence na ÚP nad měsíc trvá počet počet % 5 0 5

55,6 0,0 38,5

5 0 5

Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod 54 0 0,0 0 0,0 0 K Gymnázium - všeobecné 53 2 3,8 2 3,8 2 K Gymnázium (8-leté) Přepočtené hodnoty za celou SŠ 107 2 2 2 1,9 1,9 K Gymnázium - všeobecné K Gymnázium (8-leté) Přepočtené hodnoty za celou SŠ

Gymnázium Uherské Hradiště 125 2 1,6 56 0 0,0 181 2 1,1

1 0 1

0,8 0,0 0,6

2 0 2

% 55,6 0,0 38,5 0,0 3,8 1,9 1,6 0,0 1,1

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště M Ekonomické lyceum M Informatika v ekonomice M Obchodní akademie N Prokurista Přepočtené hodnoty za celou SŠ

28 27 57 32 144

0 1 6 21 28

0,0 3,7 10,5 65,6 19,4

0 1 6 17 24

0,0 3,7 10,5 53,1 16,7

0 1 5 13 19

0,0 3,7 8,8 40,6 13,2

55,2 55,2

12 12

41,4 41,4

Soukromá střední škola, s.r.o. Uherské Hradiště L Podnikání Přepočtené hodnoty za celou SŠ

29 29

18 18

62,1 62,1

16 16

Soukromé gymnázium a Soukromá střední odborná škola, s.r.o. Kunovice M M

Komerční právo Počítačové elektronické systémy M Zahraniční obchod Přepočtené hodnoty za celou SŠ

K Gymnázium - všeobecné Přepočtené hodnoty za celou SŠ

25,0

5

20,8

5

20,8

41,7 33,3 31,0

5 0 10

41,7 0,0 23,8

5 2 12

41,7 33,3 28,6

Stojanovo gymnázium Velehrad 32 0 0,0 32 0 0,0

0 0

0,0 0,0

0 0

0,0 0,0

24

6 5

12 6 42

2 13

Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město 58 2 3,4 2 Gymnázium - všeobecné 16 6 37,5 6 Agropodnikání 30 5 16,7 5 Ekologie a ochrana krajiny Ekonomika zemědělství a 24 4 16,7 3 výživy Přepočtené hodnoty za celou SŠ 128 17 16 13,3

3,4 37,5 16,7

2 6 5

3,4 37,5 16,7

12,5 12,5

4 17

16,7 13,3

Střední odborná škola technická Uherské Hradiště 25 12 48,0 11 20 9 45,0 8

44,0 40,0

11 7

44,0 35,0

K M M M

H H

Automechanik Mechanik seřizovač

121

H H L

Truhlář Zámečník Operátor dřevařské a nábytkářské výroby M Pozemní stavitelství Přepočtené hodnoty za celou SŠ M M

Obchodní akademie Sociální péče - sociálně správní činnost Přepočtené hodnoty za celou SŠ E H H H H H H

Pekařské práce Automechanik Instalatér Klempíř Krajinář/ka Malíř Opravář zemědělských strojů H Pekař/ka H Podlahář H Tesař H Zedník L Podnikání Přepočtené hodnoty za celou SŠ H Autoelektrikář H Elektrikář Klempíř – stroj. výroba H H Nástrojař H Zámečník L Mechanik elektronik M Strojírenství M Technické lyceum Přepočtené hodnoty za celou SŠ

23 21

11 10

47,8 47,6

10 8

43,5 38,1

9 6

39,1 28,6

21 25 135

8 5 55

38,1 20,0 40,7

5 5 47

23,8 20,0 34,8

6 5 44

28,6 20,0 32,6

6

21,4

7

25,0

8 14

26,7 24,1

7 14

23,3 24,1

1 7 1 1 1 1

33,3 26,9 14,3 33,3 10,0 25,0

1 6 1 1 1 1

33,3 23,1 14,3 33,3 10,0 25,0

11 2 3 3 5 13 49

44,0 33,3 60,0 50,0 55,6 38,2 35,5

12 3 3 4 5 9 47

48,0 50,0 60,0 66,7 55,6 26,5 34,1

3 3 2 0 2 9 3 0 22

23,1 25,0 33,3 0,0 16,7 34,6 10,3 0,0 18,6

3 3 0 0 1 9 3 1 20

23,1 25,0 0,0 0,0 8,3 34,6 10,3 6,7 16,9

Střední odborná škola Uherský Brod 28 7 25,0 30 58

9 16

30,0 27,6

Střední odborné učiliště Uherský Brod 3 1 33,3 26 8 30,8 7 1 14,3 3 1 33,3 10 1 10,0 4 1 25,0 25 6 5 6 9 34 138

16 3 3 4 5 15 59

64,0 50,0 60,0 66,7 55,6 44,1 42,8

Střední průmyslová škola Uherský Brod 13 5 38,5 12 3 25,0 2 6 33,3 5 2 40,0 12 5 41,7 26 9 34,6 29 3 10,3 15 2 13,3 118 31 26,3

Střední škola - Centrum odborné přípravy technické Uherský Brod L L L

Mechanik seřizovač Technik - puškař Uměleckořemeslné zprac. kovů - práce rytecké Přepočtené hodnoty za celou SŠ H Mechanik opravář L Letecký mechanik Přepočtené hodnoty za celou SŠ C E E E E H

18 3

9 2

50,0 66,7

8 2

44,4 66,7

3 0

16,7 0,0

12 33

4 15

33,3 45,5

3 13

25,0 39,4

2 5

16,7 15,2

0 0 0

0,0 0,0 0,0

0 0 0

0,0 0,0 0,0

0,0

0

0,0

33,3 25,0

2 1

22,2 25,0

50,0 80,0 75,0

4 4 3

50,0 80,0 75,0

Střední škola letecká s.r.o. Kunovice 5 0 0,0 9 2 22,2 14 2 14,3

Střední škola MESIT, o.p.s. Uherské Hradiště Jednoletá a dvouletá 9 0 0,0 0 praktická škola Květinářské práce květinářské a aranžérské 9 3 33,3 3 práce 4 1 25,0 1 Obráběcí práce Práce ve zdravotnických a 8 4 50,0 4 sociálních zařízeních 5 4 80,0 4 Šití oděvů 4 3 75,0 3 Elektrikář silnoproud

122

H H H

Elektrikář slaboproud Knihař Umělecký kovář a zámečník L Elektrotechnika L Mechanik číslicově řízených strojů L Mechanik elektronik L Podnikání L Provozní technika Přepočtené hodnoty za celou SŠ

12 15

1 7

8,3 46,7

0 5

0,0 33,3

1 5

8,3 33,3

7 16

2 6

28,6 37,5

2 6

28,6 37,5

1 3

14,3 18,8

13 10 5 3 120

6 5 3 1 46

46,2 50,0 60,0 33,3 38,3

4 3 2 0 37

30,8 30,0 40,0 0,0 30,8

4 2 3 0 33

30,8 20,0 60,0 0,0 27,5

Střední škola průmyslová a hotelová Uherské Hradiště H

Cukrář - cukrář pro výrobu H Číšník - servírka H Kuchař H Kuchař - číšník pro pohostinství H Prodavač - smíšené zboží L Obchodník M Elektrotechnika M Hotelnictví a turismus M Strojírenství - počítačová podpora konstrukce a výroby Přepočtené hodnoty za celou SŠ

12 18 25

5 7 13

41,7 38,9 52,0

5 4 10

41,7 22,2 40,0

5 6 11

41,7 33,3 44,0

17 14 21 50 45

6 4 11 5 13

35,3 28,6 52,4 10,0 28,9

4 3 8 5 11

23,5 21,4 38,1 10,0 24,4

5 3 6 4 12

29,4 21,4 28,6 8,0 26,7

45 272

9 74

20,0 27,2

7 58

15,6 21,3

7 60

15,6 22,1

3 2 5 0 10 20

30,0 8,3 62,5 0,0 50,0 31,3

3 2 5 0 9 19

30,0 8,3 62,5 0,0 45,0 29,7

Střední škola služeb, s.r.o. Uherské Hradiště H Aranžér H Kadeřník H Kuchař-číšník H Řezník - uzenář L Podnikání Přepočtené hodnoty za celou SŠ

10 24 8 2 20 64

3 4 5 0 12 24

30,0 16,7 62,5 0,0 60,0 37,5

Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště M

Kamenosochařství kamenosochařská tvorba M Modelářství a návrhářství oděvů M Modelování a návrhářství obuvi a módních doplňků M Návrhářství a tvorba hraček M Propagační výtvarnictví propagační grafika M Tvarování průmyslových výrobků - prům. design M Užitá fotografie a média M Užitá malba M Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu Přepočtené hodnoty za celou SŠ

4

0

0,0

0

0,0

0

0,0

6

0

0,0

0

0,0

0

0,0

4

0

0,0

0

0,0

0

0,0

5

0

0,0

0

0,0

0

0,0

4

0

0,0

0

0,0

0

0,0

3 4 5

0 1 0

0,0 25,0 0,0

0 1 0

0,0 25,0 0,0

0 1 0

0,0 25,0 0,0

6 41

0 1

0,0 2,4

0 1

0,0 2,4

0 1

0,0 2,4

3 4 7

11,1 14,3 12,7

2 5 7

7,4 17,9 12,7

Střední zdravotnická škola Uherské Hradiště M Zdravotnický asistent M Zdravotnické lyceum Přepočtené hodnoty za celou SŠ

27 28 55

4 5 9

Zdroj: Šimčíková a kol., 2009, upraveno

123

14,8 17,9 16,4

Příloha č.12: Tvorba otázek, které povedou k nalezení odpovědí na DVO. DVO 1:

„Jaké významné faktory, ze všech zjištěných, mohou nejvíce pozitivně, nebo negativně, ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu?“



(studenti SŠ) – otázka č.1: „Můžete přiřadit na stupnici 1 až 5 (1 nejméně ovlivňuje, až po 5 nejvíce ovlivňuje) u jednotlivých významných faktorů to, jak moc jsou podle Vás důležité pro pozdější hledání práce?“



(učitelé SŠ + pracovníci ÚP) – před začátkem polostrukturovaného rozhovoru dostanou seznam faktorů, které pro ně bude sloužit jako seznámení s již nalezenými významnými faktory, které vzešly z teoretické části této práce, ale zároveň abych eliminoval pouze rychlé přečtení, je požádám, o seřazení jednotlivých významných faktorů podle důležitosti (podobně jako u studentů SŠ). V tomto krátkém seřazení je zároveň nechám posoudit, který významný faktor ze své pozice mohou / nemohou ovlivnit (toto krátké seřazení bych si chtěl po skončení rozhovoru ponechat pro vyhodnocování).

DVO 2:

„Jak se projevují jednotlivé významné faktory v jednotlivých typech studia?“



(studenti SŠ a učitelé SŠ) – všichni z nich již teď působí na nějakém typu SŠ, takže po zodpovězení “DVO 1“ bude možné usoudit, zda se nějak významě liší pořadí významných faktorů podle typů SŠ.



(učitelé SŠ) - otázka č.1: „V úvodním seznámení jste označil(a) za nejvýznamnější faktor X,Y a naopak za nejméně významný X,Y. Vzhledem k možnému dělení na tři základní typy SŠ: Gymnázia, Střední odborné školy, Střední odborná učiliště a Vašem působení pouze na jednom z těchto typů SŠ se Vás chci zeptat, proč si myslíte, že právě tento faktor nejvíce ovlivňuje uplatnitelnost absolventů na Vaší střední škole?“ otázka č.2: „Proč si myslíte, že je Vámi označený faktor X,Y nejméně významný při uplatňování absolventů na pracovním trhu?“ otázka č.3: „Myslíte si o významných faktorech ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu, že bude jejich význam na všech třech typech SŠ stejný?“



(pracovníci ÚP) – zde budou pracovníci ÚP sloužit jako nezávislí pozorovatelé, kteří by měli mít dokonalý přehled ve zkoumané oblasti. otázka č.1: „Pokud by jste měl(a) zhodnotit jednotlivé faktory z pohledu ÚP – bude mít při řazení podle jejich důležitosti nějaký významnější vliv dělení na tři základní typy SŠ: Gymnázia, Střední odborné školy, Střední odborná učiliště?“ Pokud jste odpověděl(a) na předcházející otázku ANO. otázka č.2: „Můžete zde vysvětlit co podle Vás bude tyto konkrétní odlišnosti způsobovat?“ 124

DVO 3: 

„Jaké významné faktory jsou nejvíce důležité pro studenty SŠ, učitele SŠ nebo pracovníky ÚP?“

(studenti a učitelé SŠ, pracovníci ÚP) – tato dílčí výzkumná otázka bude zodpovězena po vyhodnocení dotazníků studentů a záznamů, které vyplní jejich učitelé a pracovníci ÚP před polostrukturovanými rozhovory. Každý z těchto respondentů patří do jiné skupiny a po vyhodnocení budeme moci porovnat, za jak důležité považují jednotlivé faktory (studenti SŠ, učitelé SŠ nebo pracovníci ÚP).

DVO 4:

„Jakým významným faktorům je v současnosti věnována viditelná snaha o jejich zlepšení, takže respondenti považují tento stav za dobrý?“



(studenti SŠ) – otázka č.1: „Kterým významným faktorům je věnována taková snaha, že je jejich současný stav možno považovat za dobrý a to i z pohledu studentů SŠ?“



(učitelé SŠ, pracovníci ÚP) - otázka č.1: „O kterém z výše popsaných významných faktorů ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na trhu práce můžete říci, že je mu věnována nějaká zvýšená snaha o zlepšení?“ Respondenti na tuto otázku odpovídají jen tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli nějaký významný faktor- otázka č.2: „Popsal(a) jste, že je viditelná snaha o zlepšení u faktoru(ů) X,Y. Můžete, prosím, doplnit, jak podle Vás tato zvýšená snaha vypadá?“

DVO 5:

„Jaké významné faktory jsou opomíjeny?“



(studenti SŠ) – otázka č.1: „Které významné faktory, jenž by Vám mohly pomoci ve Vašem pozdějším nalezení práce, jsou v současnosti opomíjeny (nikdo se jim nevěnuje)?“



(učitelé SŠ, pracovníci ÚP) - otázka č.1: „Kterým významným faktorům se nikdo intenzivněji nevěnuje, ale případná zvýšená aktivita v této oblasti by zajisté pomohla zvýšit uplatnitelnost absolventů?“ Respondenti na otázku č.2 a č.3 odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli některý významný opomíjený faktor. otázka č.2: „Kdo si myslíte, že by měl mít tyto změny na starosti?“ otázka č.3: „Proč si myslíte, že (osoba / instituce) zodpovědná za faktor(y) X, Y se nesnaží o změnu?“

125

DVO 6:

„Jaké změny by bylo možné provést, alespoň u některých opomíjených významných faktorů, aby se zde situace zlepšila?“



(studenti SŠ) – tato dílčí výzkumná otázka nebude ověřována pomocí odpovědí studentů v dotazníku, jelikož zde nepředpokládám ve větší míře jejich hlubší vědomosti o této problematice.



(učitelé SŠ, pracovníci ÚP) - Respondenti na tyto otázky č.1, č.2 a č.3 odpovídají pouze tehdy, pokud nalezli alespoň jeden významný opomíjený faktor. otázka č.1: „Dovedete navrhnout alespoň některé změny, které by se měly provést u opomíjených faktorů, aby se zlepšila uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu?“ otázka č.2: „Myslíte si, že jsou navrhované změny v současnosti proveditelné?“ Pokud jste odpověděl(a) na předcházející otázku, že jsou v současnosti změny proveditelné. otázka č.3: „Kde lze podle Vás hledat překážku pro spuštění změn, které by pomohly čerstvým absolventům?“

DVO 7: 

„Jaký významný faktor, který nemůžete sami ovlivnit, může mít podle Vás zasadní vliv pro uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu?“

(studenti SŠ) –otázka č.1: „Vyberte faktory, které můžete sami ovlivnit.“ (bude sloužit jako kontrolní otázka pro následující otázku, abych mohl odhalit typování studentů při vyplňování dotazníku). otázka č.2: „Který významný faktor studenti SŠ nemohou ovlivnit, ale podle Vašeho názoru by všem studentům SŠ nejvíce pomohl pro jejich budoucí snadnější nalezení práce?“



(učitelé SŠ a pracovníci ÚP) - otázka č.1: „Který z faktorů nemůžete sami ovlivnit a podle Vás může nejvíce ovlivňovat uplatnitelnost čerstvých absolventů na pracovním trhu?“ Respondenti na tuto otázku odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli nějaký významný faktor, který nemohou sami ovlivnit. otázka č.2: „Věnuje se tomuto, podle Vás významnému faktoru, který ovšem nemůžete ovlivnit, taková pozornost, jakou by si zasloužil?“ Respondenti na tyto otázky č.3 a č.4 odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce odpověděli, že se vybranému faktoru nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužil. otázka č.3: „Myslíte si, že je v krátké době možná nějaká náprava?“ otázka č.4: „Co by bylo potřeba pro tuto nápravu udělat?“

126

DVO 8: 

„Jaký postoj zaujímají jednotliví členové (studenti SŠ, učitelé SŠ nebo pracovníci ÚP) k významným faktorům, které mohou nějak ovlivnit?“

(studenti SŠ) – Respondenti na otázku č.1 odpovídají pouze tehdy, pokud v úvodu označili u nějakého významného faktoru, že jej mohou sami ovlivnit. otázka č.1: „Daří se Vám ovlivňovat u faktoru (faktorů), které můžete sami ovlivnit vše tak, jak si představujete a nebo zde cítíte určité rezervy?“ Na následující otázku odpovídají pouze ti respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že cítí určité rezervy. otázka č.2: „V předcházející otázce jste popsal(a), že cítíte určité rezervy v ovlivňování významných faktorů, které můžete ovlivnit. Myslíte si že je pouze ve Vašich silách tento stav změnit?“



(učitelé SŠ, pracovníci ÚP) – Respondenti na otázky č. 1, č. 2 a č. 3 odpovídají pouze tehdy, pokud v úvodu označili u nějakého významného faktoru, že jej mohou sami ovlivnit. otázka č.1: „Před začátkem rozhovoru jste dostal(a) k seřazení jednotlivé významné faktory. Zde jste označil(a), že můžete ovlivnit faktor (faktory) X,Y – můžete v krátkosti popsat, co děláte pro jejich zlepšení?“ otázka č.2: „Co by jste potřeboval(a), aby se účinnost Vaší snahy při ovlivňování těchto faktorů ještě zvýšila?“ otázka č.3: „U kterých faktorů z těch, co můžete ovlivnit, cítíte určité rezervy?“ Na následující otázku odpovídají pouze ti respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že cítí určité rezervy. otázka č.4: „V předcházející otázce jste popsal(a), že cítíte určité rezervy v ovlivňování významných faktorů, které můžete ovlivnit. Myslíte si, že je pouze ve Vašich silách tento stav změnit?“

DVO 9: 

„Je možné nalézt ještě nějaký další významný faktor, který nebyl uveden ve shrnutí teoretické části?“

(studenti SŠ) – otázka č.1: „Dovedl(a) by jste napsat ještě nějaký významný faktor, který by vám mohl pomoci v hledání práce po dostudování (a v základním seznamu není uveden) a nebo si myslíte, že jsou zde již všechny faktory popsány?“

(učitelé SŠ, pracovníci ÚP) - otázka č.1: „Dovedl(a) by jste ještě popsat nějaký významný faktor, který by mohl pomoci v lepší uplatnitelnosti čerstvých absolventů (a v základním seznamu není uveden) a nebo si myslíte, že jsou zde již všechny faktory popsány?“

127

DVO 10:

„Jak je možné hodnotit přístup celé společnosti k významným faktorům ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu?“



(studenti SŠ) – otázka č.1: „Pokud by jste měl(a) zhodnotit přístup celé společnosti k významným faktorům, které Vám mohou pomoci při hledání práce, co si o tom myslíte?“



(učitelé SŠ, pracovníci ÚP) - otázka č.1: „Je podle Vás významným faktorům, které by mohly ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu v ČR, věnována dostatečná pozornost?“ otázka č.2: „Jak by jste ohodnotil(a) přístup celé společnosti k této problematice?“

128

Příloha č.13: Instrukce pro studenty SŠ – podrobný popis toho, jak vyplňovat dotazník, aby byla zajištěna co největší objektivita a eliminováno riziko jeho nepochopení. INSTRUKCE PRO UČITELE PŘI VYPISOVÁNÍ DOTAZNÍKŮ STUDENTY SŠ (prosím zde vyučujícího, pokud nebudu moci být přítomen v hodině a instruovat studenty sám, aby postupoval podle těchto informací) PODĚKOVÁNÍ: Tento dotazníkový průzkum je uskutečňován pro diplomovou práci na Fakultě sociálních studií v Brně. Snahou je odhalit významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů na trhu práce (jednodušeji řečeno – chtěl bych s Vaší pomocí zjistit, co a jak významně může ovlivnit to, jestli po dokončení Vaší SŠ naleznete snadněji zaměstnání). Předem Vám děkuji, za snahu o kvalitní vyplnění tohoto dotazníku a zodpovědný přístup. Moc bych chtěl, aby jeho výsledky co nejlépe kopírovaly současnou situaci a data od Vás se dala využít. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou sloužit pouze pro diplomovou práci. Za Váš čas a Vaši ochotu Vám moc děkuje Bc. Pavel Římovský. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Všechny odpovědi prosím kroužkujte! Tento dotazník má dvě strany, nezapomeňte otočit! Na každou otázkou odpovídejte jen jednou odpovědí! Snažte se dělat co nejméně chyb a případné chyby řádně označte. V tabulce jděte po řádcích a odpovídejte vždy na konkrétní faktor. Název diplomové práce pro kterou se uskutečňuje tento výzkum zní:

„Vliv vzdělání na uplatnitelnost absolventů středních škol na trhu práce ve vybraném regionu.“

7. postup práce při vyplňování: - otočte si tento dotazník na druhou stranu a dole pod poděkováním vyplňte údaje o SŠ, kterou studujete, ročníku a typu ukončení (nic těžkého, stačí zakroužkovat jen a), b) nebo c)). - 1. str. velká tabulka se snaží nalézt odpovědi na prvních pět otázek a to celkově u 16 faktorů, které byly nalezeny při studiu literatury a od Vás bych potřeboval vědět, jak vnímáte jejich důležitost, popř. jestli je můžete ovlivnit atd. - Otázka č. 1 (v tabulce zkráceně popsaná) její plné znění je nad tabulkou: Můžete přiřadit na stupnici 1 až 5 (1 nejméně ovlivňuje, až po 5 nejvíce ovlivňuje) u jednotlivých významných faktorů to, jak moc jsou podle Vás důležité pro pozdější hledání práce? Jděte prosím po řádcích – nedělejte napřed např. otázku č. 1 u všech faktorů, ale postupně dopracujte všech pět otázek u jednoho faktoru. -

FAKTOR č. 1 – Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu. (Zamyslete se, jak velký vliv bude mít Vaše rodinné prostředí na Vaší pozdější uplatnitelnost? Pomůže Vám Vaše rodina v hledání práce? Má Vaše rodina zájem o Vaše studium? Cítíte zde pomoc?)

129

- Otázka č. 2 (opět nad tabulkou v plném znění) - Vyberte faktory, které můžete sami ovlivnit. Je dost pravděpodobné, že spoustu z těchto faktorů nebudete moci ovlivnit, ale není to špatně – chtěl bych znát jen Váš pohled na tuto problematiku. Také pokud se nemůžete rozhodnout, napište NEVÍM. - Otázka č. 3: Který významný faktor studenti SŠ nemohou ovlivnit, ale podle Vašeho názoru by všem studentům SŠ nejvíce pomohl pro jejich budoucí snadnější nalezení práce? Tady pozor na jednu věc – tuto otázku vyplňujete pouze tehdy, pokud v otázce č.2 vyplníte “NE“ – jinak tuto otázku nevyplňujte (právě proto jsem zde ručně zvýraznil sloupec, kde je označeno NE + zkrácené zadání otázky č.3). - Otázka č. 4: Kterým významným faktorům je věnována taková snaha, že je jejich současný stav možno považovat za dobrý a to i z pohledu studentů SŠ? - Otázka č. 5: Které významné faktory, jenž by Vám mohly pomoci ve Vašem pozdějším nalezení práce, jsou v současnosti opomíjeny (nikdo se jim nevěnuje)? Takto, prosím, při vyplňování postupujte i u dalších faktorů. Neustále mějte na paměti, to jak Vás jako studenty mohou tyto faktory ovlivnit při pozdější uplatnitelnosti na trhu práce? - FAKTOR č. 2 - Kvalitní posouzení žáků ZŠ před nástupem na SŠ po zdravotní stránce. (Zamyslete se nad tím, jestli proběhlo Vaše posouzení zdravotního stavu před nástupem na SŠ důkladně? Jedná se např. o stav, kdy se u studentů určitého oboru např. PEKAŘ objeví po čase alergie na mouku, TESAŘ zjistí, že má závratě a nemůže pracovat ve výškách – jaký vliv může mít tento faktor konkrétně pro Vás?) - FAKTOR č. 3 - Připravenost alternativních řešení pro případ úrazu nebo nemoci s trvalými následky, znemožňující pokračovat ve zvoleném studiu pro studenty SŠ. (Tady se jedná např. o to, že se Vám stane nějaký úraz, dopravní nehoda, přijdete o ruce, nohy nebo oči. Jaké nebezpečí tento faktor představuje pro Vaší možnou budoucí uplatnitelnost? Myslíte si, že i za tohoto stavu budete moci pokračovat ve studiu? Naleznete po studiu práci?) - FAKTOR č. 4 - Motivace žáků ZŠ do potřebných oborů SŠ. (Myslíte si, že by toto opatření pomohlo snížit nezaměstnanost, pokud by byli studenti správně motivováni do potřebných oborů. Zjistilo by se např., že jsou potřeba určité profese a byla by udělána reklama těmto oborům (školám) a na základě dobrovolného výběru by šli žáci do oborů, které jsou potřeba. Jak významně by tento faktor mohl ovlivnit zaměstnanost?) - FAKTOR č. 5 - Schopnost absolventů pružně se přizpůsobovat potřebám trhu práce. (Myslíte si, že by se mělo více podporovat univerzálnější vzdělání, než se jenom zaměřit na konkrétní obor (úzká specializace)?)

130

- FAKTOR č. 6 - Dosažené vzdělání. (Posuďte, jak je podle Vás důležité dosažené vzdělání při uplatňování na trhu práce?) - FAKTOR č. 7 - Kvalita absolventů po dokončení SŠ a jejich srovnatelné vědomosti se studenty v ostatních zemích. (Myslíte si, že pokud se budeme i nadále v mezinárodních vědomostních průzkumech uplatňovat hůře než okolní země, popř. naší absolventi budou mít horší znalosti, jak významně se to projeví v uplatnitelnosti čerstvých absolventů?) - FAKTOR č. 8 - Správná prognóza budoucího vývoje, ale také rychlé reakce na probíhající změny ve společnosti. (Tento faktor je myšlen tak, že každá změna ve školství vyžaduje delší čas (3 nebo 4 roky). Proto se Vás chci zeptat, jak moc může ovlivnit špatná prognóza Vaši budoucí uplatnitelnost.) - FAKTOR č. 9 - Nutnost přizpůsobovat nabídku oborů SŠ požadavkům trhu práce. (Jak je podle Vás nutné, aby se sledovala situace na trhu práce a otevíraly se jen obory, jejichž absolventi po dostudování naleznou snadno práci?) - FAKTOR č. 10 - Propojení teorie s praxí. (Je podle Vás důležité, aby Vám Vaše SŠ veškeré teoretické vědomosti přímo provázala s praxí?) - FAKTOR č. 11 - Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ. (Bude mít na Vaší pozdější uplatnitelnost nějaký vliv to, jestli Vás vyučovali na SŠ mimořádně kvalitní vyučující nebo jen průměrní, popř. horší? Jak moc Vás může ovlivnit to, že Vás budou vyučovat kvalitnější učitelé, kteří mají velké znalosti v oboru, který vyučují a tyto znalosti Vám dovedou také předat? Pomohla by Vám nějak tato zkušenost na pracovním trhu?) - FAKTOR č. 12 - Dostatek kvalitních informací pro žáky ZŠ před výběrem SŠ a opravdový zájem o studovaný obor. (Při výběru SŠ je nejdůležitější, aby Váš opravdový zájem o studovaný obor vydržel co nejdéle. K dlouho trvajícímu zájmu o zvolený obor je nutné, aby jste poznali všechna úskalí ještě před samotným nástupem na SŠ. Jak si myslíte, že může ovlivnit Vaší uplatnitelnost (nebo uplatnitelnost některého ze spolužáků) dostatek kvalitních informací o zamýšleném oboru a střední škole ještě před samotným nástupem na SŠ? Předpokládá se zde, že si dotyčný (dotyčná) tuto SŠ vybral(a) dobrovolně a o studovaný obor má opravdový zájem – dá se totiž předpokládat, že pokud někomu byla SŠ vybrána, dostatek kvalitních informací tento student neměl a také jeho opravdový zájem o tento obor mohl přijít až po čase.) - FAKTOR č. 13 - Výběr SŠ. (Myslíte si, že by se měnila Vaše uplatnitelnost na pracovním trhu podle toho, jakou střední školu by jste si vybrali? Jednalo by se o stejný obor, který v současnosti studujete, ale studovali by jste jej na jiné SŠ.) - FAKTOR č. 14 - Moderní technické vybavení na SŠ. (Ovlivní moderní technické vybavení na SŠ nějak významně Vaší budoucí uplatnitelnost na pracovním trhu?)

131

- FAKTOR č. 15 - Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu. (Jak moc ovlivní Vaší uplatnitelnost to, jestli budete vědět, že tato oblast (ve které chcete v budoucnu pracovat) je podporována a nejspíše by jste zde snadno získali práci?) - FAKTOR č. 16 - Kvalitní výběr strategických oblastí, které bude stát podporovat, ale zároveň snaha o snižování závislosti pouze na jednom klíčovém oboru. (Jak moc může ovlivnit Vaší zaměstnanost zaměření se státu pouze na jednu klíčovou oblast, např. automobilový průmysl – pokud zde nastanou problémy. Myslíte si, že Vás tyto problémy mohou také zasáhnout?) Otázka č. 6, 7, 8 a 9 (dle instrukcí v dotazníku): Zde si, prosím, dejte pouze pozor na provázanost odpovědi v otázce č. 8 – pokud odpovíte ANO, tak by jste měli napsat významný faktor, který není obsažen mezi 16 nalezenými faktory.

Za Váš čas, který jste strávili při vyplňování dotazníku, Vám ještě jednou děkuji.

132

Příloha č.14: Dotazník pro studenty SŠ.

133

134

Příloha č.15: Dotazník a příprava na polostrukturovaný rozhovor – učitelé SŠ.

135

PŘIPRAVENÉ OTÁZKY PRO UČITELE NA SŠ – K POLOSTRUKTUROVANÉMU ROZHOVORU 1) V úvodním seznámení jste označil(a) za nejvýznamnější faktor X,Y. Vzhledem k možnému dělení na tři základní typy SŠ: Gymnázia, Střední odborné školy, Střední odborná učiliště a Vašem působení pouze na jednom z těchto typů SŠ se Vás chci zeptat, proč si myslíte, že právě tento faktor nejvíce ovlivňuje uplatnitelnost absolventů na Vaší střední škole? 2) Za nejméně významný faktor jste označil(a) faktor X,Y. Proč si myslíte, že je nejméně významný při uplatňování absolventů na pracovním trhu? 3) Myslíte si o významných faktorech ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu, že bude jejich význam na všech třech typech SŠ stejný? 4) O kterém z výše popsaných významných faktorů ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na trhu práce můžete říci, že je mu věnována nějaká zvýšená snaha o zlepšení? 5) (Respondenti na tuto otázku odpovídají jen tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli nějaký významný faktor.) Popsal(a) jste, že je viditelná snaha o zlepšení u faktoru(ů) X,Y. Můžete, prosím, doplnit, jak podle Vás tato zvýšená snaha vypadá? 6) Kterým významným faktorům se nikdo intenzivněji nevěnuje, ale v případě zvýšené aktivity v této oblasti by zajisté pomohlo zvýšit uplatnitelnost absolventů? (opomíjený faktor !!!) 7) (Respondenti na otázku č.7 a č.8 odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli nějaký významný opomíjený faktor.) Kdo si myslíte, že by měl mít tyto změny na starosti? 8) Proč si myslíte, že (osoba / instituce) zodpovědná za faktor(y) X, Y se nesnaží o změnu? 9) (Respondenti na tyto otázky č.9, č.10 a č.11 odpovídají pouze tehdy, pokud nalezli alespoň jeden významný opomíjený faktor.) Dovedete navrhnout alespoň některé změny, které by se měly provést u opomíjených faktorů, aby se zlepšila uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu? 10) Myslíte si, že jsou navrhované změny v současnosti proveditelné? 11) (Pokud jste odpověděl(a) na předcházející otázku, že jsou v současnosti změny proveditelné.) Kde lze podle Vás hledat překážku pro spuštění změn, které by pomohly čerstvým absolventům? 12) Který z faktorů nemůžete sami ovlivnit a podle Vás, může nejvíce ovlivňovat uplatnitelnost čerstvých absolventů na pracovním trhu?

136

13) (Respondenti na tuto otázku odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli nějaký významný faktor, který nemohou sami ovlivnit.) Věnuje se tomuto, podle Vás významnému faktoru, který ovšem nemůžete ovlivnit, taková pozornost, jakou by si zasloužil? 14) (Respondenti na tyto otázky č.14 a č.15 odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce odpověděli, že se vybranému faktoru nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužil). Myslíte si, že je v krátké době možná nějaká náprava? 15) Co by bylo potřeba pro tuto nápravu udělat? 16) (Respondenti na otázky č.16, č.17 a č.18 odpovídají pouze tehdy, pokud v úvodu označili u nějakého významného faktoru, že jej mohou sami ovlivnit). Před začátkem rozhovoru jste dostal(a) k seřazení jednotlivé významné faktory. Tady jste označil(a), že můžete ovlivnit faktor (faktory) X,Y – můžete v krátkosti popsat, co děláte pro jejich zlepšení? 17) Co by jste potřeboval(a), aby se účinnost Vaší snahy při ovlivňování těchto faktorů ještě zvýšila?“ 18) U kterých faktorů cítíte určité rezervy? 19) (Na následující otázku odpovídají pouze ti respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že cítí určité rezervy.) V předcházející otázce jste popsal(a), že cítíte určité rezervy v ovlivňování významných faktorů, které můžete ovlivnit. Myslíte si, že je pouze ve Vašich silách tento stav změnit? 20) Dovedl(a) by jste ještě popsat nějaký významný faktor, který by mohl pomoci v lepší uplatnitelnosti čerstvých absolventů (a v základním seznamu není uveden) a nebo si myslíte, že jsou zde již všechny faktory popsány? 21) Je podle Vás významným faktorům, které by mohly ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu v ČR, věnována dostatečná pozornost? 22) Jak by jste ohodnotil(a) přístup celé společnosti k této problematice?

Moc Vám děkuji za Váš čas a data, která jsem díky tomuto rozhovoru získal.

137

Příloha č.16: Dotazník a příprava na polostrukturovaný rozhovor – pracovníci ÚP v Uh.Hradišti.

138

PŘIPRAVENÉ OTÁZKY PRO PRACOVNÍKY ÚP – K POLOSTRUKTUROVANÉMU ROZHOVORU 1) Pokud by jste měl(a) zhodnotit jednotlivé faktory z pohledu ÚP – bude mít při řazení podle jejich důležitosti nějaký významější vliv dělení na tři základní typy SŠ: Gymnázia, Střední odborné školy, Střední odborná učiliště? 2) Můžete zde vysvětlit, co podle Vás bude tyto konkrétní odlišnosti způsobovat? 3) O kterém z výše popsaných významných faktorů ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na trhu práce můžete říci, že je mu věnována nějaká zvýšená snaha o zlepšení? 4) (Respondenti na tuto otázku odpovídají jen tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli nějaký významný faktor.) Popsal(a) jste, že je viditelná snaha o zlepšení u faktoru(ů) X,Y, můžete prosím doplnit, jak podle Vás tato zvýšená snaha vypadá? 5) Kterým významným faktorům se nikdo intenzivněji nevěnuje, ale v případě zvýšené aktivity v této oblasti by zajisté pomohlo zvýšit uplatnitelnost absolventů? (opomíjený faktor !!!) 6) (Respondenti na otázku č.7 a č.8 odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli nějaký významný opomíjený faktor.) Kdo si myslíte, že by měl mít tyto změny na starosti? 7) Proč si myslíte, že (osoba / instituce) zodpovědná za faktor(y) X, Y se nesnaží o změnu? 8) (Respondenti na tyto otázky č.9, č.10 a č.11 odpovídají pouze tehdy, pokud nalezli alespoň jeden významný opomíjený faktor.) Dovedete navrhnout alespoň některé změny, které by se měly provést u opomíjených faktorů, aby se zlepšila uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu? 9) Myslíte si, že jsou navrhované změny v současnosti proveditelné? 10) (Pokud jste odpověděl(a) na předcházející otázku, že jsou v současnosti změny proveditelné.) Kde lze podle Vás hledat překážku pro spuštění změn, které by pomohly čerstvým absolventům? 11) Který z faktorů nemůžete sami ovlivnit a podle Vás, může nejvíce ovlivňovat uplatnitelnost čerstvých absolventů na pracovním trhu? 12) (Respondenti na tuto otázku odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce nalezli nějaký významný faktor, který nemohou sami ovlivnit.) Věnuje se tomuto, podle Vás významnému faktoru, který ovšem nemůžete ovlivnit, taková pozornost, jakou by si zasloužil?

139

13) (Respondenti na tyto otázky č.14 a č.15 odpovídají pouze tehdy, pokud v předešlé otázce odpověděli, že se vybranému faktoru nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužil). Myslíte si, že je v krátké době možná nějaká náprava? 14) Co by bylo potřeba pro tuto nápravu udělat? 15) (Respondenti na otázky č.16, č.17 a č.18 odpovídají pouze tehdy, pokud v úvodu označili u nějakého významného faktoru, že jej mohou sami ovlivnit). Před začátkem rozhovoru jste dostal(a) k seřazení jednotlivé významné faktory. Tady jste označil(a), že můžete ovlivnit faktor (faktory) X,Y – můžete v krátkosti popsat, co děláte pro jejich zlepšení? 16) Co by jste potřeboval(a), aby se účinnost Vaší snahy při ovlivňování těchto faktorů ještě zvýšila?“ 17) U kterých faktorů, z těch co můžete ovlivnit, cítíte určité rezervy? 18) (Na následující otázku odpovídají pouze ti respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že cítí určité rezervy.) V předcházející otázce jste popsal(a), že cítíte určité rezervy v ovlivňování významných faktorů, které můžete ovlivnit. Myslíte si, že je pouze ve Vašich silách tento stav změnit? 19) Dovedl(a) by jste ještě popsat nějaký významný faktor, který by mohl pomoci v lepší uplatnitelnosti čerstvých absolventů (a v základním seznamu není uveden) a nebo si myslíte, že jsou zde již všechny faktory popsány? 20) Je podle Vás významným faktorům, které by mohly ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu v ČR, věnována dostatečná pozornost? 21) Jak by jste ohodnotil(a) přístup celé společnosti k této problematice?

Moc Vám děkuji za Váš čas a data, která jsem díky tomuto rozhovoru získal.

140

Příloha č.17: Popis důležitosti moderního tech. vybavení i pro učební obory. V prvním příkladu jsem si zvolil stavebnictví. Zde jsem si pro názornou ukázku vybral tyto učební obory: Zedník, Instalatér a Montér suchých staveb, které alespoň podle mého názoru představují základní stavební profese, u kterých jdou navíc změny vyvolané technologickým pokrokem a nutnost na ně reagovat nejlépe popsat. Vývoj nových technologií se ani u těchto oborů nezastavil, takže investoři požadují od zhotovitelů (budoucích zaměstnavatelů nebo po samotných absolventech, pokud se rozhodnou samostatně podnikat) stále více využívání moderních technologii, na které je střední školy musejí umět připravit. Ve stavebnictví se v poslední době setkáváme s domy nízkoenergetickými a pasivními 12, rozvody vody v domě bývají plastové nebo měděné místo dříve obvyklých pozinkovaných, topení zajišťují tepelná čerpadla, zasklení domu zajišťují vícekomorová okna, odpadní vodu zpracovávají domácí čističky odpadních vod. Používání všech těchto nových materiálů a technologií vyžaduje kromě vědomostí pro zhotovitele, také speciální zařízení, např. laserové měřící přístroje, které pomohou zvýšit přesnost staveb a díky tomu opět snížit tepelné ztráty. Pro měření těchto tepelných ztrát je možno využívat termokamery. Dalšími nezbytnostmi snad pro všechny stavební profese je využívání alespoň nějakého elektrického nebo akumulátorového nářadí. Za standard se také považuje používání speciálních nástrojů a nářadí, které připravují jeho výrobci k usnadnění práce, zrychlení času a dodžení stanovených technologických postupů. Stejně jako ve stavebnictví také ve strojírenských učebních oborech je nutno sledovat moderní trendy. Také zde jsem si pro ukázku vybral klasický strojírenský učební obor, kterým je učební obor s názvem Obraběč kovů. Středním školám, které chtějí vyučovat kvalitně tento učební obor již nestačí, jako doposud, vlastnit pouze klasické ručně ovládané obráběcí stroje, jakými jsou soustruh, frézka a bruska, které nebudou navíc muset po řadu let měnit. Vývoj v této oblasti si žádá od firem (budoucích zaměstnavatelů těchto absolventů) neustálé snižování výrobních časů, zpřesňování produkce a konečně snižování nákladů, aby mohly obstát v tvrdém konkurenčním boji. Střední školy tedy musejí těmto studentům zajistit seznámení mimo klasických obráběcích strojů také s moderními obráběcími stroji s CNC řízením. Tyto moderní stroje jsou schopny pracovat s vyšší přesností a daleko rychleji, ale tento fakt si vyžaduje také nákup finančně nákladnějších nástrojů pro tyto stroje, které umožní využít potenciál těchto strojů. Vyšší přesnost obrábění se zase projevuje v nutnosti nakoupit kvalitní měřící techniku, aby bylo možno tyto přesné výrobky změřit. Ve výsledku všechny tyto faktory nutí střední školy, které vyučují tento obor, aby nakupovaly tuto moderní techniku, i když je její cena častokrát v řádu milionů. Jen tak totiž mohou připravit kvalitní absolventy ve zvoleném oboru, použitelné na pracovním trhu. Posledním učebním oborem, u kterého bych chtěl poukázat na nákladnost výuky vzhledem k technologickému pokroku, je obor Opravář zemědělských strojů. Stejně jako 12

Nízkoenergetický dům má spotřebu tepla 15 až 50 kWh na jeden m ² za rok. U pasivní domů je udávaná spotřeba tepla do 15 kWh na jeden m² za rok.

141

u předešlých oborů ani zde není možno říci, že by se zde pokrok neprojevil. Ani zde již nelze vyučovat tento obor na dvacet let starých traktorech, kde bylo jen minimum elektroniky. Také zde tedy platí, že pokud tento obor chtějí střední školy vyučovat opravdu kvalitně, tak potřebují moderní techniku, kvalitní nářadí a pro stále početnější elekroniku v těchto strojích také moderní diagnostické a měřící přístroje. Z výše popsaného je tedy dobře patrné, že již neexistuje mnoho SŠ, které by nemusely investovat hodně finančních prostředků do stále modernějšího technického vybavení, pokud chtějí připravovat kvalitní absolventy – samozřejmě i zde existují výjimky, např. v některých uměleckých oborech, kde je více ceněné ruční zpracování, ale i tady technika velmi intenzivně klepe na dveře. Tato doba si však nežádá pouze kvalitní materiálové vybavení, ale také dostatečně kvalifikované vyučující. Dnes již vyučujícím specializovaných odborných předmětů nestačí pouze dávno nabyté vědomosti z dob jejich studia, a tak se také oni musejí tomuto trendu přizpůsobovat. Ani nejmodernější technika se neobejde bez kvalitních vyučujících, kteří budou umět dobře naučit studenty tuto techniku používat, dovedou jim vysvětlit úskalí jejího používání, ale také díky svým vědomostem a praktickým zkušenostem budou schopni zodpovědět veškeré jejich dotazy k této problematice.

142

Příloha č.18: Pomocné tabulky k ověření DVO č. 3. Tabulka 28 Vyhodnocení otázky č.1 z dotazníku (Studenti SŠ 108 osob – DVO 3) Faktor

Četnost známek

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

1

2

5 17 9 6 1 3 10 5 2 3 4 4 11 13 12 8

1 15 17 7 16 6 13 19 12 9 4 15 5 24 12 21

3 36 40 30 28 33 9 34 45 30 18 18 21 20 29 42 51

Směrodatná Relativní četnost odchylka

Modus Průměr 4 46 15 27 30 35 20 26 25 33 34 36 40 24 23 26 18

Zdroj: vlastní zpracování

5 20 21 25 37 23 70 25 14 31 44 46 28 48 19 16 10

4 3 3 5 4 5 3 3 4 5 5 4 5 3 3 3

3,69 3,07 3,39 3,79 3,58 4,37 3,40 3,22 3,73 3,99 4,07 3,68 3,86 3,10 3,20 3,01

0,94 1,30 1,23 1,15 1,01 1,03 1,22 1,03 1,05 1,08 1,03 1,11 1,31 1,27 1,16 1,01

1 0,05 0,16 0,08 0,06 0,01 0,03 0,09 0,05 0,02 0,03 0,04 0,04 0,10 0,12 0,11 0,07

2 0,01 0,14 0,16 0,06 0,15 0,06 0,12 0,18 0,11 0,08 0,04 0,14 0,05 0,22 0,11 0,19

3 0,33 0,37 0,28 0,26 0,31 0,08 0,31 0,42 0,28 0,17 0,17 0,19 0,19 0,27 0,39 0,47

4 0,43 0,14 0,25 0,28 0,32 0,19 0,24 0,23 0,31 0,31 0,33 0,37 0,22 0,21 0,24 0,17

5 0,19 0,19 0,23 0,34 0,21 0,65 0,23 0,13 0,29 0,41 0,43 0,26 0,44 0,18 0,15 0,09

4 0,22 0,11 0,11 0,44 0,44 0,11 0,44 0,56 0,22 0,22 0,33 0,22 0,56 0,44 0,11 0,44

5 0,67 0,11 0,11 0,33 0,33 0,33 0,22 0,11 0,33 0,33 0,44 0,44 0,11 0,22 0,22 0,22

Tabulka 29 Vyhodnocení otázky č.1 z dotazníku (Učitelé SŠ 9 osob – DVO 3) Faktor

Četnost známek

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

1

2 1 2 3 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 0

3 0 2 2 0 0 1 1 1 0 0 0 0 1 0 3 2

4 0 3 2 1 1 4 2 1 3 4 2 2 1 3 3 1

Směrodatná Relativní četnost odchylka

Modus Průměr 5 2 1 1 4 4 1 4 5 2 2 3 2 5 4 1 4

Zdroj: vlastní zpracování

6 1 1 3 3 3 2 1 3 3 4 4 1 2 2 2

5 3 1 4 4 3 4 4 3 3 5 5 4 4 2 4

4,33 2,67 2,44 3,89 3,89 3,67 3,78 3,44 3,67 3,89 4,22 3,89 3,44 3,89 3,22 3,67

143

1,25 1,25 1,34 1,20 1,20 1,05 0,92 1,17 1,25 0,87 0,79 1,29 1,17 0,74 1,13 1,05

1 0,11 0,22 0,33 0,11 0,11 0,00 0,00 0,11 0,11 0,00 0,00 0,11 0,11 0,00 0,00 0,00

2 0,00 0,22 0,22 0,00 0,00 0,11 0,11 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,11 0,00 0,33 0,22

3 0,00 0,33 0,22 0,11 0,11 0,44 0,22 0,11 0,33 0,44 0,22 0,22 0,11 0,33 0,33 0,11

Tabulka 30 Vyhodnocení otázky č.1 z dotazníku (Pracovníci ÚP 3 osoby – DVO 3) Faktor

Četnost známek

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

1

2 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0

3 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

4 0 1 0 0 0 0 1 1 1 0 0 1 3 1 1 2

Směrodatná Relativní četnost odchylka

Modus Průměr 5 1 1 2 3 2 1 0 1 2 1 1 2 0 1 2 1

Zdroj: vlastní zpracování

2 0 0 0 1 2 1 0 0 2 1 0 0 0 0 0

5 1 4 4 4 5 2 1 4 5 1 4 3 1 4 3

4,67 2,67 3,33 4,00 4,33 4,67 3,33 2,67 3,67 4,67 3,33 3,67 3,00 2,67 3,67 3,33

144

0,47 1,25 0,94 0,00 0,47 0,47 1,25 1,25 0,47 0,47 1,70 0,47 0,00 1,25 0,47 0,47

1 0,00 0,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,33 0,00 0,00 0,33 0,00 0,00 0,33 0,00 0,00

2 0,00 0,00 0,33 0,00 0,00 0,00 0,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

3 0,00 0,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,33 0,33 0,33 0,00 0,00 0,33 1,00 0,33 0,33 0,67

4 0,33 0,33 0,67 1,00 0,67 0,33 0,00 0,33 0,67 0,33 0,33 0,67 0,00 0,33 0,67 0,33

5 0,67 0,00 0,00 0,00 0,33 0,67 0,33 0,00 0,00 0,67 0,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Stať Úvod „Absolventi středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce.“ (Buchtová, 2002, s.110.) Jako SŠ učitel, pracující v této oblasti, jsem si uvědomoval mnoho potencionálních nedostatků právě v souvislosti s budoucím uplatnění „mých“ studentů, které by bylo potřeba odstranit. Chtěl jsem také, aby SŠ v návaznosti na pracovní trh fungovaly lépe. Od samého začátku psaní této práce bylo mou snahou najít a popsat pouze ty faktory související se středoškolským vzděláváním, o kterých jsem přesvědčen, že je jejich vliv na uplatnění absolventů významný. Složitost výběru mezi mnoha existujícími faktory a jejich rozdělení na významné a méně významné jsem se pokusil vyřešit konzultacemi s úřady práce, ale také rozhovory se studenty středních škol a jejich učiteli. Mimo tyto konzultace mi další potřebná data poskytly neformální rozhovory s vedoucími pracovníky ve významných podnicích v našem regionu, ale také studium literatury a internetových zdrojů. Všechny tyto moje snahy směřovaly především k určení skutečně význámných faktorů, které by co nejvíce odpovídaly realitě. Pro tuto práci byla v úvodu také stanovena následující hlavní výzkumná otázka: „Jaké významné faktory, související se středoškolským vzděláváním studentů ve vybraném regionu, podle respondentů, ovlivňují uplatnitelnost absolventů na trhu práce a jak by šly alespoň některé z nich ovlivnit.“ Teoretická část V teoretické části jsou popsány významné faktory, které jsem nalezl ve zkoumaných zdrojích a mohly by ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Společnost Snižující se porodnost v ČR přinese zajisté nutnost redukovat počty škol a jejich zaměstnanců na všech úrovních. Významnou skutečností, která patří mezi jeden z významných faktorů ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu, je bezesporu přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu. Domnívám se, že právě tento faktor může ovlivnit řadu studentů a studentek na cestě za vzděláním.

145

Mladá populace studující na SŠ musí již při volbě této školy zvažovat, zda bude jejich zdravotní stav umožňovat vykonávat zvolenou profesi. Významným faktorem vyplývajícího z předchozího popisu a ovlivňujícím uplatnitelnost těchto absolventů na pracovním trhu bude tedy kvalitní posouzení žáků ZŠ před nástupem na SŠ po zdravotní stránce. Dalším významným faktorem a zároveň velmi vážnou hrozbou pro budoucí uplatnitelnost absolventů je také zvýšené riziko nečekané nemoci nebo úrazu mladých lidí, které díky trvalým následkům může znemožnit uplatnění ve studovaném oboru. Tento významný faktor by šlo popsat jako: Připravenost alternativních řešení pro případ úrazu nebo nemoci s trvalými následky, znemožňující pokračovat ve zvoleném studiu pro studenty SŠ. Důležitým faktorem pro zvýšení uplatnitelnosti absolventů zde bude tedy motivace žáků ZŠ do potřebných oborů SŠ. Poslední z faktorů je pouze logickým vyústěním demografického vývoje. Prodlužující se délka života přináší nutnost prodlužovat tu část života, kterou strávíme v pracovním procesu. Velmi ceněným faktorem ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu bude tedy schopnost absolventů pružně se přizpůsobovat potřebám trhu práce. Tento faktor si také postupně vynucuje zvyšovat všeobecný základ u jednotlivých vyučovaných oborů, aby se zvýšila flexibilita pracovníků. Vzdělávání V této kapitole bylo provedeno srovnání českého školství s ostatními zeměmi. Z tohoto srovnání mj. vyplynulo, že jsme sice jednou ze zemí, kde je procentuálně spolu se Slovenskou republikou nejvíce lidí ve věku 20 – 24 let, kteří dosahuje nejméně vyššího sekundárního vzdělání. Na druhé straně, podle mezinárodního průzkumu TIMSS, úroveň našich žáků na ZŠ prudce klesá. Fakt relativně vysokého počtu osob s nejméně vyšším sekundárním vzděláním v těchto zemích naopak nejvíce dopadá na osoby, které tohoto vzdělání nedosáhly. Ze zjištěných faktů vyplývá jako jeden z faktorů ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu, dosažené vzdělání. Další důležitý faktor ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu a zároveň vyplývajícím z tohoto oddílu by šel popsat následovně: Kvalita absolventů po dokončení SŠ a jejich srovnatelné vědomosti se studenty v ostatních zemích. Celosvětově se objevuje nutnost mít minimálně stejně vzdělané absolventy jako ostatní země, protože jen tak budeme schopni obstát na globálním trhu a zároveň našim absolventům zajistit práci. Hlavním problémem všech těchto koncepcí a také významným faktorem se zásadním vlivem na uplatnitelnost absolventů na trhu práce je správná prognóza 146

budoucího vývoje, ale také rychlé reakce na probíhající změny ve společnosti. Pokud se totiž v dlouhodobých koncepcích stane chyba a tyto změny se ve školství provedou, jejich odstraňování bude velmi náročné. Každá změna na SŠ totiž vyžaduje delší čas (3 nebo 4 roky) než se tato změna promítne do prvních absolventů. Na předchozí významný faktor navazuje další stejně významný, který hlásá nutnost přizpůsobovat nabídku oborů SŠ požadavkům trhu práce. Pro pracovní trh se jeví jako významný faktor ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu především propojení teorie s praxí. Dalším významným faktorem ovlivňujícím uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu a zárověň se vztahujícím ke středoškolským vyučujícím je dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ. Část zaměřená na středoškolského studenta objevila, že je zde možné za významný faktor ovlivňující uplatnitelnost absolventů na trhu práce označit dostatek kvalitních informací pro žáky ZŠ před výběrem SŠ a opravdový zájem o studovaný obor, ale také jako další faktor výběr SŠ (každá SŠ má totiž jinou úroveň, možnosti, zázemí a technické vybavení). Jen spokojenost s výběrem SŠ může zajistit, že student bude chtít po dostudování pokračovat ve vystudovaném oboru a nebude nutno vynakládat další prostředky na případnou rekvalifikaci. Neustále pokračující technologický pokrok s velkou pravděpodobností bude vyžadovat, aby moderní vybavení měly také SŠ. Jako významný faktor ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu se v mém výčtu objevil tento významný faktor moderní technické vybavení na SŠ. Reálné možnosti středoškolského studia a uplatnitelnosti v okrese Uherské Hradiště Z této kapitoly vyplynuly také dva významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Prvním z nich je: Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu. (Ve stručném návodu pro studenty SŠ jsem tento návod vysvětloval následovně: Jak moc ovlivní Vaší uplatnitelnost to, jestli budete vědět, že tato oblast, ve které chcete v budoucnu pracovat, je podporována a nejspíše by jste zde snadno získali práci?) Druhým z nich je: Kvalitní výběr strategických oblastí, které bude stát podporovat, ale zároveň snaha o snižování závislosti pouze na jednom klíčovém oboru. (Opět zde přikládám stručný návod na pochopení pro studenty SŠ: Jak moc ovlivní Vaši uplatnitelnost to, jestli budete vědět, že tato oblast, ve které chcete v budoucnu pracovat, je podporována a nejspíše by jste zde snadno získali práci?) 147

Praktická část Metodologie Pro tento výzkum jsem se rozhodl použít triangulaci. „Pod pojmem triangulace se rozumí kombinace různých metod, různých výzkumníků, různých zkoumaných skupin nebo osob, různých lokálních a časových okolností a perspektiv, jež se uplatňují při zkoumání určitého jevu.“ (Hendl, 2005, s. 149) Ve svém výzkumu jsem se dotazoval celkem tří skupin osob, které by měly být s touto problematikou nejlépe seznámeny. Jako první se jednalo o studenty SŠ. Tato skupina měla 108 osob (podle počtu studentů v šesti třídách, kteří byli ochotni se toho výzkumu zúčastnit). Výzkum u této skupiny neprobíhal pouze na jednom místě, ale byl rozdělen rovnoměrně mezi tři typy SŠ (Gymnázium, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště). Další rozdělení u této skupiny proběhlo na jednotlivých SŠ, kde jsem se dotazoval prvních ročníků, ale na druhé straně také ročníků posledních. Druhou zkoumanou skupinou byli učitelé těchto studentů, kteří pracovali na stejné SŠ jako jejich studenti. Zde jsem prováděl rozhovor s dvanácti pedagogickými pracovníky (po třech z každé SŠ). Poslední zkoumanou skupinou byli tři pracovníci ÚP ze zkoumaného okresu, kteří se v dané problematice orientovali a jejich odpovědi byly velkým přínosem pro tuto práci. Výběr v jednotlivých zkoumaných skupinách proběl následovně: u studentů SŠ se jednalo o náhodný výběr, který byl určen pouze typ SŠ a požadovaný ročník. Vyhledávání respondentů mezi učiteli SŠ a pracovníky ÚP probíhalo na principu „sněhové koule“. Dle Hendla spočívá v tom, že „výzkumník zvolí jednoho nebo několik málo jedinců k interview. Tyto osoby slouží pak jako informátoři pro doporučení dalších zajímavých členů populace.“ (2005, s. 152) Zkoumání probíhalo u studentů SŠ pouze pomocí dotazníku, kdežto u učitelů SŠ a pracovníků ÚP býl postup následovný: Každý z této druhé skupiny dostal vyplnit pouze dvě otázky v dotazníkové formě a zbytek probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru. Dílčí výzkumné otázky Pro kvalitní zodpovězení HVO bylo nutno popsat jednotlivé DVO, které pomohou s jejim zodpovězením. Dílčích výzkumných otázek zde bylo uvedeno celkově deset. 148

Zodpovězení dílčích výzkumných otázek DVO 1: Jaké významné faktory, ze všech zjištěných, mohou nejvíce pozitivně, nebo negativně ovlivnit uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu? Tato dílčí výzkumná otázka byla ověřována pouze dotazníkovým průzkumem, z jehož závěrů vyplynulo, že nejvíce pozitivně nebo negativně (podle toho, jak s tímto faktorem budeme nakládat), může zaměstnanost čerstvých absolventů ovlivnit faktor č.6 (Dosažené vzdělání). Dalšími velmi důležitými faktory pro ovlivnění zaměstnanosti čerstvých absolventů jsou podle odpovědí respondentů faktor č. 10 (Propojení teorie s praxí) a faktor č. 11 (Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ). DVO 2: Jak se projevují jednotlivé významné faktory v jednotlivých typech studia? Stejně jako v předcházející DVO byl také zde, u všech tří typů SŠ, nejlépe hodnocen faktor č. 6 (Dosažené vzdělání). Jako druhý významný faktor (pouze na gymnáziu), se umístil faktor č. 11 (Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ). U studentů SOU se jako druhý významný faktor objevil faktor č. 10 (Propojení teorie s praxí), u kterého v této zkoumané skupině byla dokonce shoda v odpovědích ze všech faktorů nejvyšší. Na SOŠ jsem již druhý faktor, který by se od ostatních vyznamněji odlišoval, nenašel. Tato DVO byla zkoumána také pomocí rozhovorů. Zde se ani jeden ze tří pracovníků ÚP, se kterými jsem prováděl rozhovory, nedomníval, že zde budou jednotlivé významné faktory působit na různé typy SŠ různě (někteří z nich pouze poukázali na možnost malé odchylky u gymnázií, která jsou jinak zaměřena). Z odpovědí na tuto otázku u pedagogů byla patrná shoda s odpověďmi pracovníků ÚP. Také učitelé SŠ téměř vždy potvrdili shodu v působení těchto faktorů na jednotlivých typech SŠ. Bylo zde však téměř vždy poukázáno na odlišnost gymnázia, a to dokonce i v odpovědích vyučujících z této SŠ (jednalo se zde především o propojení teorie s praxí a pokračování většiny studentů na VŠ). DVO 3: Jaké významné faktory jsou nejvíce důležité pro studenty SŠ, učitele SŠ nebo pracovníky ÚP? Ověřování probíhalo opět pomocí dotazníkového šetření. Srovnání třech základních skupin, na které jsem zaměřil svůj výzkum, ukázalo, že faktor č.6 (Dosažené vzdělání) je nejvýznamnější pouze pro studenty SŠ a pracovníky ÚP. Naopak učitelé za nejvýznamnější považují faktor č.1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu). Tento faktror mají ovšem opět společný s pracovníky ÚP, kteří mají celkově tři faktory ve stejné významnosti a posledním z nich 149

je faktor č.10 (Propojení teorie s praxí). DVO 4: Jakým významným faktorům je v současnosti věnována viditelná snaha o jejich zlepšení, takže respondenti považují tento stav za dobrý? Podle studentů je pomoc věnována především faktoru č.1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu). U tohoto faktoru byla převaha odpovědí více než značná (ANO zde odpovědělo 80 respondentů ze 108, kteří se tohoto výzkumu zúčastnili a relativní četnost u této odpovědi dosáhla 74 %). Objevil se také první rozpor, kdy si ani jeden dospělý respondent nemyslel, že by právě tomuto faktoru byla věnována nějaká výraznější snaha o zlepšení, nebo by jeho stav byl dokonce považován za dobrý. První shody v odpovědích všech respondentů lze zaznamenat až u faktoru č. 6 (Dosažené vzdělání) a u faktoru č.13 (Výběr SŠ). DVO 5: Jaké významné faktory jsou opomíjeny? Studenti SŠ žádný faktor za opomíjený nepovažují, Dle rozhovorů, které proběhly s učiteli SŠ a pracovníky ÚP lze za nejvíce opomíjené faktory považovat faktor č.9 (Nutnost přizpůsobovat nabídku oborů SŠ požadavkům trhu práce) a faktor č. 15 (Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu). Podle pracovníků ÚP není zcela opomíjen žádný z těchto šestnácti významných faktorů. Pouze u některých z nich by byla potřeba některá vylepšení. DVO 6: Jaké změny by bylo možné provést alespoň u některých opomíjených významných faktorů, aby se zde situace zlepšila? Ke shrnutí tohoto významného faktoru by se dalo napsat, že se jedná o NASTARTOVÁNÍ SPOLUPRÁCE a PŘÍPRAVU NOVÉ LEGISLATIVY. Téměř všichni respondenti si uvědomují, že bez nastartování spolupráce mezi všemi zůčastněnými a dostatečnou legislativní podporou se mnoho upravit nepodaří. Hodně se zde skloňovala tripartita, např. v této podobě: zaměstnavatelé (mohli by být zastupováni např. hospodářskou komorou), dále SŠ a nakonec nějaká instituce (ÚP, Krajský úřad atd.). Nad touto tripartitou by však někdo musel být jako garant, vedoucí nebo soudce, aby tato spolupráce mohla přinášet kvalitní výsledky. Další navrhované spojení nabízelo spojení: ÚP se Středními školami a ZŠ. DVO 7: Jaký významný faktor, který nemůžete sami ovlivnit, může mít podle vás zasadní vliv pro uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Studenti SŠ zde bybrali tyto faktory, které považovali za důležité. Jednalo se zde o faktor 150

č. 6 (Dosažené vzdělání), faktor č. 7 (Kvalita absolventů po dokončení SŠ a jejich srovnatelné vědomosti se studenty v ostatních zemích), faktor č. 4 (Motivace do potřebných oborů), faktor č. 10 (Propojení teorie s praxí) a faktor č. 11 (Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ). Učitelé SŠ a pracovníci ÚP, kteří odpovídali v rozhovorech, si zde vybrali tyto dva faktory: především faktor č. 1 (Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přistupu ke studiu) a faktor č. 9 (Nutnost přizpůsobovat nabídku oborů trhu práce). DVO 8: Jaký postoj zaujímají jednotliví členové (studenti SŠ, učitelé SŠ nebo pracovníci ÚP) k významným faktorům, které mohou nějak ovlivnit? Studentům, učitelům SŠ a pracovníkům ÚP se daří ovlivňovat významné faktory, které mohou ovlivnit, jen poměrně málo, jelikož se jedná většinou o významné faktory, které vyžadují snahu více lidí, kteří na těchto změnách musejí pracovat společně. DVO 9: Je možno nalézt ještě nějaký další významný faktor, který nebyl uveden ve shrnutí teoretické části? Tato DVO přinesla jeden nový významný faktor, který vychází z názorů studentů, kteří si přáli více zkušeností načerpaných v zahraničí. Bylo mu výbráno jméno: Praktické zkušenosti s mezinárodní spoluprací a ověření jazykových znalostí v praxi. Při analýze rozhovorů s pracovníky ÚP nově pojmenován významný faktor: Komplexní informovanost studentů SŠ o pracovním trhu a jeho vývoji v průběhu studia. Tento faktor nahradil faktor č. 12 (Dostatek kvalitních informací pro žáky ZŠ před výběrem SŠ a opravdový zájem o studovaný obor). Díky tomuto upřesnění by se totiž rozšířila působnost tohoto významného faktoru po časové, ale také kvalitativní stránce. DVO 10: Jak je možné hodnotit přístup celé společnosti k významným faktorům ovlivňujících uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu? Většina respondentů, kteří se zúčastnili rozhovorů, uvedla, že se společnost o tuto problematiku zajímá velmi málo. Ani jeden rezpondent se nezmínil o tom, že je přístup společnosti k této problematice dobrý a bez výhrad. Zodpovězení hlavní výzkumné otázky Do tabulky, která se snaží zodpovědět HVO, je již uveden jeden změněný a jeden nově vzniklý významný faktor, který vzešel z HVO. U některých faktorů je rovněž v krátkosti popsáno, co by bylo možné provést, aby se jejich stav podařilo změnit.

151

Pořad. číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7.

8. 9. 10. 11. 12.

13. 14. 15.

Významné faktory ovlivňující uplatnitelnost absolventů a možnosti jejich ovlivnění u některých z nich (dle HVO) „Přívětivé rodinné prostředí motivující studenty k zodpovědnému přístupu ke studiu.“ Ovlivnění by bylo možné pouze celospolečenskými změnami, kdy budou mít rodiče více času na své děti. „Kvalitní posouzení žáků ZŠ před nástupem na SŠ po zdravotní stránce.“ Nebyl řešen. „Připravenost alternativních řešení pro případ úrazu nebo nemoci s trvalými následky, znemožňující pokračovat ve zvoleném studiu pro studenty SŠ.“ V současnosti tento problém řeší pouze Informační a poradenské centrum na ÚP. „Motivace žáků ZŠ do potřebných oborů SŠ.“ Možnost výrazně ovlivnit pomocí nově zavedeného předmětu TRH PRÁCE, který by se povinně vyučoval na ZŠ a SŠ. (návrh ÚP v DVO č. 9) „Schopnost absolventů pružně se přizpůsobovat potřebám trhu práce.“ Tento faktor by mohla ovlivnit větší spolupráce SŠ s firmami a nějakou institucí, např. ÚP (konkrétní návrh v DVO č. 6) „Dosažené vzdělání.“ Většina respondentů se shodla, že se jedná o jeden z nejdůležitějších významný faktorů. Motivovat k jeho zvýšení může studenty ÚP svým informačním a poradenským centrem, ale také jednotliví učitelé na SŠ svým přístupem. „Kvalita absolventů po dokončení SŠ a jejich srovnatelné vědomosti se studenty v ostatních zemích.“ Ovlivnění by bylo možné pouze za předpokladu podstatných změn v celém českém školství. Jednalo by se zde např. o spuštění státních maturit, změny financování jednotlivých SŠ (např. podle uplatnitelnosti absolventů), zavedení přijímacích řízení alespoň na prestižnějších SŠ. „Správná prognóza budoucího vývoje, ale také rychlé reakce na probíhající změny ve společnosti.“ Nebyl řešen. „Nutnost přizpůsobovat nabídku oborů SŠ požadavkům trhu práce.“ Může ovlivnit pouze dokonalá spolupráce mezi MŠMT, ÚP, SŠ a firmami. „Propojení teorie s praxí.“ Větší spolupráce s firmami, kterou by mohly zajistit např. daňové odpisy pro firmy, které přijmou studenta na stáž a budou se mu věnovat. „Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ.“ Sebevzdělávání pedagogů a využívání nabídek. PŮVODNÍ VÝZNAMNÝ FAKTOR BYL ZMĚNĚN: „Komplexní informovanost studentů SŠ o pracovním trhu a jeho vývoji v průběhu studia.“ Možnost výrazně ovlivnit pomocí nově zavedeného předmětu TRH PRÁCE, který by se povinně vyučoval na ZŠ a SŠ. (návrh ÚP v DVO č. 9) „Výběr SŠ.“ Možnost výrazně ovlivnit pomocí nově zavedeného předmětu TRH PRÁCE, který by se povinně vyučoval na ZŠ a SŠ. (návrh ÚP v DVO č. 9) „Moderní technické vybavení na SŠ.“ Zde by v současné době bylo možné využívat strukturálních fondů EU. „Jasná koncepce státu, zaměřující se na klíčové oblasti, které ovlivňují jeho ekonomickou stabilitu.“ V současnosti schází, ale byla by nezbytná. Změny musejí vycházet od vlády a MŠMT.

152

16.

„Kvalitní výběr strategických oblastí, které bude stát podporovat, ale zároveň snaha o snižování závislosti pouze na jednom klíčovém oboru.“ Nebyl řešen. 17. NOVÝ VÝZNAMNÝ FAKTOR, KTERÝ BYL PŘIDÁN AŽ PO DOTAZNÍKOVÉM PRŮZKUMU: „Praktické zkušenosti s mezinárodní spoluprací a ověření jazykových znalostí v praxi.“ Rozšíření pobytu studentů v zahraničí v rámci studia na SŠ. Zdroj: vlastní zpracování

Závěr Důležitým zjištěním této diplomové práce je fakt, že většina respondentů považuje všech 16 významných faktorů, které vzešly z diplomové práce za důležité pro uplatnitelnost absolventů na pracovním trhu. Nejvíce ovlivňujícími a to kladně nebo záporně podle toho, jak se s těmito faktory bude pracovat, může být podle respondentů Dosažené vzdělání, Propojení teorie s praxí a Dostatečná kvalita a odborná způsobilost vyučujících na SŠ. V této práci však nešlo pouze o nalezení významných faktorů ovlivňujících uplatnitelnost čerstvých absolventů na pracovním trhu, ale také (alespoň u některých z nich) navrhnout taková řešení, aby se jejich stav zlepšil. Z výzkumu je patrné, že prakticky žádná skupina nemůže sama něco změnit. Pro takové změny je vždy nutná spolupráce více partnerů, častokrát také změna legislativy. V tomto závěru jsem se rozhodl popsat ještě jednu změnu, kterou považuji za nejdůležitější a zároveň věřím, že její spuštění by pozitivně ovlivnilo asi nejvíce významných faktorů současně. Návrh pracovníků ÚP spočíval v zavedení povinného předmětu TRH PRÁCE, který by se měl začít vyučovat na druhém stupni ZŠ (od 6. třídy), ale také po celou dobu SŠ. Je zde nutné zohlednit řešení problémů na regionální úrovní (dokonce i rozloha kraje je častokrát příliš velká). Dalším nutným předpokladem proto, aby tento nový předmět přinesl opravdu pozitivní výsledky, je zajištění kvalifikovaných pedagogů (nejlépe externistů se znalostí trhu práce), ale také doplnění tohoto předmětu o exkurze na ÚP, do jednotlivých SŠ a provozů určitých významných zaměstnavatelů v regionu. Jeho ukončení by směřovalo ke kvalitnímu uplatnění na trhu práce, ať již u firem a nebo v podnikání.

Literatura

BUCHTOVÁ, B. a kol. 2002. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s. HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.

153