Vliv geocachingu na návštěvnost regionu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv geocachingu na návštěvnost regionu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D.

Dominika Machů

Brno 2012

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Jitce Kominácké, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této práce. Poděkování patří i paní Oľze Königové, z úseku vnějších vztahu MěÚ Bystřice nad Pernštejnem, pro první podněty ke zpracování této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím odborné literatury uvedené v seznamu použité literatury. V Brně dne 25. května 2012

__________________

Abstract MACHŮ, D. The influence of Geocaching to the regional attendance. Bachelor thesis, Brno, 2012. The bachelor thesis deals impact of Geocaching on the attendance of the Bystřicko region. The data and information are collected in marketing research and further processed into the table and graphs. These are the essential basis for making suggestion for development of tourism in the region. Keywords Tourism, geographic information system, Geocaching, marketing research, micro region Bystřicko.

Abstrakt MACHŮ, D. Vliv geocachingu na návštěvnost regionu. Bakalářská práce, Brno, 2012. Bakalářská práce se zabývá vlivem geocachingu na návštěvnost regionu Bystřicko. Prostřednictvím marketingového výzkumu jsou získána data a informace, která jsou dále zpracovány do tabulek a grafů. Ty jsou nezbytným podkladem pro vytvoření doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Klíčová slova Cestovní ruch, geografické informační systémy, geocaching, marketingový výzkum, mikroregion Bystřicko.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce ......................................................................... 13 1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 13

Teoretická část .......................................................................... 15 2.1

2.1.1

Vymezení definice cestovní ruch ..................................................... 15

2.1.2

Dělení cestovního ruchu .................................................................. 15

2.1.3

Netradiční formy cestovního ruchu ................................................. 17

2.1.4

Specifika trhu cestovního ruchu ......................................................18

2.1.5

Činitelé ovlivňující cestovní ruch.....................................................18

2.2

Definice destinace cestovního ruchu ............................................... 19

2.2.2

Management destinace ................................................................... 20

2.2.3

Organizace cestovního ruchu ........................................................... 21

2.2.4

Marketing destinace......................................................................... 21

Geocaching .............................................................................................. 23

2.3.1

GIS – geografické informační systémy ........................................... 23

2.3.2

Globální polohový systém ............................................................... 24

2.3.3

Geocaching ...................................................................................... 25

Postup práce a použité metody ................................................. 28 3.1

Postup práce ........................................................................................... 28

3.2

Marketingový výzkum a způsoby vyhodnocení ...................................... 28

3.2.1

Marketingový výzkum..................................................................... 28

3.2.2

Způsoby vyhodnocení ..................................................................... 30

3.3 4

Destinační management .......................................................................... 19

2.2.1

2.3

3

Cestovní ruch ........................................................................................... 15

Metody posouzení reprezentativnosti vzorku respondentů .................. 33

Vlastní práce ............................................................................ 35 4.1

Bystřicko ................................................................................................. 35

4.2

Geocaching v regionu...............................................................................37

10

Obsah

4.3

Návrh systému zjišťování informací o vlivu geocachingu na návštěvnost regionu................................................................................. 41

4.4

Realizace návrhu v regionu Bystřicko .....................................................42

4.4.1

Dotazníkové šetření .........................................................................42

4.4.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření v terénu .................................43

4.5

Doporučení pro podporu cestovního ruchu na Bystřicku ...................... 55

5

Závěr a diskuze ........................................................................ 57

6

Literatura ................................................................................ 59

Přílohy ........................................................................................... 62 A. DOTAZNÍK ............................................................................... 63 B. Tematická mapa ....................................................................... 66

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Vybrané typy přijímačů GPS signálu ............................... 25

Obr. 2

Ukázka keší ..................................................................... 27

Obr. 3

Mapa ČR s vyznačením mikroregionu Bystřicko.............. 35

Obr. 4

Obce v mikroregionu Bystřicko ....................................... 37

Obr. 5

Umístění kešek v jednotlivých obcích regionu ................. 38

Obr. 6

Dělení kešek podle typu .................................................. 38

Obr. 7

Dělení kešek podle velikosti ............................................ 39

Obr. 8

Návštěvnost kešek ........................................................... 39

Obr. 9

Tematická mapa.............................................................. 40

Obr. 10

Odměna pro respondenty ............................................... 42

Obr. 11

Návštěvnost regionu ....................................................... 43

Obr. 12

Logo geocachingu (1.) ..................................................... 43

Obr. 13

Logo geocachingu (2.) ..................................................... 43

Obr. 14

Loga geocachingu............................................................ 44

Obr. 15

Četnost setkání s pojmem geocaching ............................. 44

Obr. 16

Zdroj informací .............................................................. 45

Obr. 17

Četnost provozování geocachingu ................................... 46

Obr. 18

Četnost hledání kešek ..................................................... 46

Obr. 19

Znalost kešek na Bystřicku.............................................. 48

Obr. 20

Rozhodování pro návštěvu určitého regionu ................... 49

Obr. 21

Vyhledávání kešek a jiné aktivity ..................................... 49

Obr. 22

Spokojenost v regionu...................................................... 51

Obr. 23

Kraj ................................................................................. 51

Obr. 24

Spokojenost s uvedenými faktory v regionu .................... 53

Obr. 25

Pohlaví............................................................................ 53

Obr. 26

Věková kategorie ............................................................ 54

Obr. 27

Současná ekonomická aktivita ........................................ 55

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Porovnání keší – Bystřicko a Česká republika ................. 41

Tab. 2

Hledání kešek ................................................................. 47

Tab. 3

Spojitost mezi hledáním kešek a aktivitami v regionu ..... 50

Tab. 4

Hlavní účel návštěvy regionu .......................................... 52

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Cestovní ruch jako jedno z mála odvětví služeb se neustále a dynamicky rozvíjí. Základním předpokladem jeho rozvoje je dostatek volného času, finančních prostředků a ochota lidí cestovat. Jako každá služba i cestovní ruch se snaží různými prostředky uspokojovat potřeby a přání zákazníka. Pokud je cestovní ruch správně rozvíjen, přináší řadu výhod. Nabízí nové pracovní příležitosti, umožňuje budovat a rekonstruovat materiálně-technickou základnu i dopravní infrastrukturu. Cestovní ruch napomáhá k rozvoji obcí, může být jejich dobrým zdrojem příjmů. Přitahuje pozornost jak podnikatelů, tak i veřejného a státního sektoru. Fungování cestovního ruchu ovlivňuje vývoj techniky a technologií. Velkou nevýhodou je jeho negativní působení na životní prostředí. Čím více se cestovní ruch rozvíjí, tím větší jsou nároky samotných turistů na nabídku cestovního ruchu. Pobyty u moře jsou dnes již zažitým standardem. Jsou vyhledávána místa, která přináší nejen odpočinek a relaxaci, ale především zábavu, poznání, kulturní a sportovní vyžití. Lidé začínají hledat nové a neobvyklé formy cestovního ruchu. Mezi ně můžeme zařadit také geocaching, který umožňuje lidem cestovat, poznávat nová místa, užít si zábavu i trochu adrenalinu; navíc je tato aktivita šetrná k životnímu prostředí. Geocaching je způsob sportovního vyžití, aktivního trávení volného času a utužování zdravého životního stylu. Mikroregion Bystřicko je vítězem prestižní soutěže EDEN 2010, nabízí celou řadu přírodních i kulturních atraktivit, rozsáhlou síť cyklostezek, mnoho kulturních a společenských akcí. Přesto je trápí nízký počet turistů. Právě tento problém se rozhodlo řešit turistické informační centrum Bystřice nad Pernštejnem a přišlo s nabídkou zpracování bakalářské práce. Klíčovým požadavkem TIC Bystřice nad Pernštejnem bylo zjišťování návštěvnosti z pohledu geocachingu.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce „Vliv geocachingu na návštěvnost regionu“ je zjistit s pomocí marketingového výzkumu, do jaké míry ovlivňuje aktivita zvaná geocaching návštěvnost v regionu Bystřicko. Dílčím cílem práce je pomocí geografických informačních technologií zachytit počet, druh i velikost keší v regionu, dále frekvenci jejich hledání a porovnání určitých keší se stavem na Bystřicku a v České republice. Druhým dílčím cílem práce je zjistit, na základě dotazníkového šetření, dosavadní návštěvnost mikroregionu Bystřicko, znalost geocachingu a četnost jeho provozování, informovanost o keších v dané oblasti, vztah mezi hledáním keší a dalšími aktivitami v regionu a celkovou spokojenost s kvalitou služeb. Z dotaz-

14

Úvod a cíl práce

níkového průzkumu budou vyvozeny závěry, které budou podkladem pro vytvoření doporučení. Posledním dílčím cílem je s pomocí geocachingu navrhnout marketingová a jiná opatření, která povedou ke zvýšení návštěvnosti daného regionu.

Teoretická část

15

2 Teoretická část 2.1 Cestovní ruch 2.1.1

Vymezení definice cestovní ruch

Samotný pojem cestovní ruch není příliš jednotný. V různých publikacích se uvádí různé definice. Původní význam cestovního ruchu bylo cestování. Obecně lze říci, že se jedná o pohyb osob z místa A do místa B za účelem uspokojení potřeb, obvykle ve volném čase, aniž by došlo k výdělečné činnosti. (Jakubíková, 2009) Podle WTO (World Trade Organization) je cestovní ruch „dočasná změna místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než jeden rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.“ (Ryglová, 2009) Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu AIEST vymezilo cestovní ruch jako „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání.“ (Ryglová, 2009) Na cestovní ruch lze pohlížet ze dvou pohledů. Ze strany poptávky, kdy cestovní ruch umožňuje uspokojení potřeb spotřebitelů a ze strany nabídky, kdy ovlivňuje ekonomickou situaci společnosti. Rozlišujeme subjekt a objekt cestovního ruchu. Subjekt cestovního ruchu je reprezentován účastníkem cestovního ruchu. Ty můžeme dále rozdělit na turisty, návštěvníky, výletníky a stálé obyvatele, kteří se liší počtem přenocování a délkou pobytu. Subjekt je nositelem poptávky. Objekt cestovního ruchu představuje cílovou destinaci, podniky a instituce související s cestovním ruchem. Objekt cestovního ruchu je reprezentantem nabídky. 2.1.2

Dělení cestovního ruchu

Existuje celá řada kritérií, podle kterých můžeme cestovní ruch rozdělit. Tato kritéria ovlivňuje především poptávka účastníků cestovního ruchu. Vývoj společnosti způsobuje větší nároky a potřeby spotřebitelů. Je tedy zřejmé, že nabídka bude chtít pokrýt poptávku. Druhy a formy cestovního ruchu se budou neustále vyvíjet a rozvíjet. Dělení cestovního ruchu se v různých publikacích liší. Ryglová a kol. (2011) uvádí toto rozdělení:

16

1.

Teoretická část

Formy cestovního ruchu a) Základní cestovní ruch  Rekreační – napomáhá obnovení a reprodukci fyzických i duševních sil člověka. Realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí (vody, lesy, hory).  Kulturně-poznávací – cílem je poznání historie, kultury, tradic, zvyků, apod. (hrady, zámky, muzea, skanzeny,…).  Sportovně-turistický – využívá zájmu lidí o sportovní činnosti. Cílem je aktivní odpočinek i pasivní účast na sportovních akcích.  Léčebný a lázeňský – umožňuje celkovou regeneraci duševních i fyzických sil osob prostřednictvím léčby, prevence a relaxace. b) Specifický cestovní ruch  Mládežnický, seniorů, pro lidi s tělesným handicapem  Rodinný  Městský a venkovský  Kongresový a incentivní  Chatařský a chalupářský  Náboženský  Zábavní a atrakční  Gastronomický  Cykloturistika, mototuristika, karavanová turistika  Golfová turistika  Sportovní lov a rybolov  Nákupní turistika

2.

Druhy cestovního ruchu a) Dle vztahu k platební bilanci  Domácí – aktivity osob trvale pobývajících a cestujících uvnitř státu, aniž by překročily jeho hranice.  Zahraniční – aktivity osob překračující hranice jednoho i více států.  Aktivní – příjezdy cizinců do daného státu.  Pasivní – výjezdy domácích turistů do jiných států.  Tranzitní – průjezd přes území při cestě do cílového státu. b) Dle místa realizace cestovního ruchu  Vnitřní – domácí a aktivní cestovní ruch.

Teoretická část

17

 Národní – domácí a pasivní cestovní ruch.  Mezinárodní – aktivní i pasivní cestovní ruch. c) Dle způsobu financování  Volný – cestovní ruch, kdy účastníkova účast není ničím podmíněna.  Vázaný – cestovní ruch, kdy je nutno splnit určité podmínky (členství v organizaci, pobyty v lázních, …). Dochází k úhradě části nákladů danou organizací, zbytek si účastník platí sám. d) Dle délky pobytu  Krátkodobý  Dlouhodobý e) Dle způsobu účasti – zabezpečení cesty  Organizovaný – cestování, které je zajištěno cestovní kanceláří nebo agenturou.  Neorganizovaný – cesta, kterou si účastník zabezpečuje sám. f) Dle počtu účastníků  Individuální  Kolektivní g) Dle ročního období  Sezonní  Mimosezonní h) Dle vlivu životního a sociokulturního prostředí  Tvrdý – cestovní ruch, který nebere ohled na životní, kulturní a sociální prostředí.  Měkký – šetrný cestovní ruch, který se snaží omezit dopady na environmentální, ekonomické a sociokulturní prostředí. 2.1.3

Netradiční formy cestovního ruchu

V České republice se nově začínají rozvíjet i netradiční formy cestovního ruchu. Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) uvádí následující:  zdravotní turistika – Česká republika je vyhledávanou destinací i z hlediska zdravotních zákroků (plastická a estetická chirurgie, stomatologie),  kulinářská turistika – Česká republika se snaží o obnovu tradiční české kuchyně a nabízí v restauračních zařízeních svým návštěvníkům tradiční české i moravské pokrmy,

18

Teoretická část

 dark tourism – cestování do míst historických katastrof a neštěstí (Terezín, Josefov, Slavkov, …),  filmový cestovní ruch – cestování do míst proslavených filmovými tvůrci (hrady, zámky, přírodní útvary, …),  gay and lesbian tourism,  voluntary tourism – cestování mladší generace za účelem poznání i dobrovolnických prací. 2.1.4

Specifika trhu cestovního ruchu

Trh cestovního ruchu má celou řadu zvláštností, které vyplývají z charakteru potřeb klientů a charakteru služeb v cestovním ruchu. Mezi hlavní specifické rysy trhu cestovního ruchu Jakubíková (2009) řadí: 1.

Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami.

2.

Produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad.

3.

Místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím, ve kterém se realizuje.

4.

Výrazná sezonnost.

5.

Trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy.

6.

Vysoký podíl lidské práce.

7.

Těsný vztah nabídky a poptávky.

8.

Poptávka je výrazně ovlivněna důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenou nabízených služeb i celkovým způsobem života osob.

9.

Nabídku silně ovlivňuje rozvoj a využívání techniky a technologií.

2.1.5

Činitelé ovlivňující cestovní ruch

Rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje celá řada faktorů, které můžeme s ekonomického a geografického hlediska dělit na lokalizační, realizační a selektivní (stimulační). Ryglová (2009) rozděluje tyto faktory následovně: 1.

Lokalizační podmínky jsou dány územím z hlediska přírodních možností, charakteru a kvality společenských faktorů a atraktivit. a) Podmínky přírodního charakteru – přírodní atraktivity, fauna, flóra, klima, reliéf krajiny, … b) Podmínky společenského charakteru – kulturně-historické památky, tradice, zvyky, gastronomie, společenské události, …

Teoretická část

19

2.

Realizační podmínky umožňují danou oblast navštívit a využít. Jedná se o materiálně-technickou základnu, tedy ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře, dopravu a další služby.

3.

Selektivní faktory stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Tyto faktory určují, zda někdo přijede, pokud ano, kdo to bude a v jakém počtu a zda existuje v dané destinaci cestovní ruch. a) Objektivní faktory  politické – politická situace ve světě i jednotlivých státech, teror a násilí, kriminalita, systém politických stran, …  ekonomické – směnitelnost měny, výše reálné mzdy, UNESCO, podpora podnikání v cestovním ruchu, podíl služeb cestovního ruchu na tvorbě HDP, …  demografické – počet obyvatel, ekonomická aktivita, střední délka života, mobilita, …  ekologické – kvalita životního prostředí  administrativní – soubor právních předpisů, zákony a vyhlášky o cestovním ruchu  sociální – životní styl, fond volného času, životní úroveň obyvatelstva  materiálně-technické – informační technologie, rezervační systémy, úroveň dopravy a ubytovacích a stravovacích zařízení, … b) Subjektivních faktorů je celá řada. Především se jedná o psychologické faktory a faktory, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů cestovního ruchu (reklama, propagace, zkušenost, …).

2.2 Destinační management 2.2.1

Definice destinace cestovního ruchu

Výkladový slovník cestovního ruchu vysvětluje pojem destinace cestovního ruchu jako „cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu.“ (Kiráľová, 2003) Podle Kiráľové (2003) je destinace cestovního ruchu „přirozeným celkem, který má z hlediska rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací.“ Bieger i definice WTO označují destinaci jako „geografický prostor (stát, místo, region), který si návštěvník (segment) vybírá jako svůj cíl cesty.“ (Palatková, 2006) Destinace cestovního ruchu jsou podle Bartla a Schmidta „vzájemně si konkurující jednotky, jejichž společným cílem je prodej služeb v destinaci (ať už regulovaný nebo neomezený) a jež plní řadu funkcí.“ (Palatková, 2006)

20

Teoretická část

Jedná se tedy o místo, které je typické významnou nabídkou atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a je konkurenceschopné, jehož výsledkem je dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Buhalis popsal charakteristické komponenty destinace, které označujeme jako „6A“ (Ryglová a kol., 2011):  Attractions (atraktivity) – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitami ovlivňuje návštěvnost destinace (přírodní a kulturně-historický potenciál).  Accessibility (dostupnost) – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace a pohyb za atraktivitami.  Ancillary services (doplňkové služby) – služby, které využívají i místní obyvatelé (telekomunikační, zdravotnické, poštovní, …).  Amenities (vybavenost) – sekundární nabídka a infrastruktura cestovního ruchu, která umožňuje pobyt v destinaci a využití jejich aktivit (zařízení ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační).  Available packages (připravené produktové balíčky)  Activities (aktivity) – jedná se o rozmanité aktivity jako sportovní, kulturní a zážitkové aktivity. Konkurenceschopnost a ekonomická efektivnost destinace závisí na primární nabídce, sekundární nabídce, dostupnosti a úrovni řízení. Destinace je produktem, který se skládá z dalších produktů, a proto musí být strategicky řízena. Česká republika byla v roce 1999 rozdělena Českou centrálou cestovního ruchu (CzechTourism) za účelem lepší propagace na 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí. Například na území Jihomoravského a části Zlínského kraje se nachází turistický region Jižní Morava. Tento relativně rozsáhlý region s různorodým turistickým potenciálem je dále tvořen turistickými oblastmi Brno a okolí, Moravský kras a okolí, Pálava a Lednicko-valtický areál, Znojemsko a Podyjí, Slovácko (právě to zčásti zasahuje do Zlínského kraje). 2.2.2

Management destinace

Destinační management popisuje Kiráľová (2003) jako „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánovaní, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v destinaci za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu.“ Podle Ryglové (2009) je management destinace definován jako „ systém řídících dovedností a činností používaných při koordinovaném plánování a organizaci cestovního ruchu v určité destinaci, jehož základním předpokladem k úspěchu je partnerství, tzv. princip 3P – Public – Private – Partnership.“ Hesková (2006) uvádí, že managementem destinací je „proces vytváření a řízení silných, tržně orientovaných a systémově řízených jednotek – destinací.

Teoretická část

21

Destinační management je souborem řídích opatření a nástrojů, které jsou využívány pro oblasti plánování, organizování, promotion a rozhodovací procesy.“ Důležitým prvkem destinačního managementu je spolupráce a partnerství všech poskytovatelů služeb, organizací i řídících institucí, které se týkají cestovního ruchu. Cílem je vytvořit komplexní nabídku destinačních produktů a ekonomický zisk podnikatelů. Výsledkem takové spolupráce je dlouhodobý rozvoj destinace a koncentrace návštěvníků v destinaci. Nedílnou součástí dobré kooperace a partnerství je komunikace, která je základem pro kvalitní propagaci i image destinace. Celá strategie řízení destinace by neměla zapomínat na principy udržitelného rozvoje cestovního ruchu v destinaci. 2.2.3

Organizace cestovního ruchu

Pásková a Zelenka definují organizaci cestovního ruchu jako „organizaci zaměřenou na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejich produktů cestovního ruchu na trhu, realizující záměry destinačního managementu. Organizace cestovního ruchu je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktů cestovního ruchu, cenovou politiku a aktivní prodej destinace.“(Ryglová a kol., 2011) Je vytvořena nejsilnějšími poskytovateli služeb dané destinace. Podle Bartla a Schmidta společnost destinačního managementu působí v 5 oblastech (Palatková, 2006):  Organizuje a koordinuje vertikální a horizontální kooperaci subjektů.  Kriticky srovnává úroveň destinace s nejlepšími destinacemi.  Odpovídá za plnění základních funkcí řízení turismu v destinaci.  Plnění nabídkové funkce.  Plnění marketingové funkce. Organizace cestovního ruchu dělíme do čtyř úrovní:  Lokální organizace (Destinační management Šumava)  Regionální organizace (Jihočeská centrála cestovního ruchu)  Národní organizace (Česká centrála cestovního ruchu)  Kontinentální organizace Činnost Organizací cestovního ruchu je financována z několika zdrojů, např. z různých fondů, z vlastní podnikatelské činnosti, z příspěvků od obcí nebo z přidělených veřejných finančních prostředků. 2.2.4

Marketing destinace

Podle Bartla a Schmidta hraje klíčovou roli v destinačním managementu šest destinačních subsystémů (Palatková, 2006):

22

Teoretická část

1.

Systém klíčových produktů Jedná se o cíleně organizované a sestavené balíky nabízených služeb pro hlavní formy dovolené (např. zimní dovolená v Rakousku, pobyt u moře v Řecku). Takové produkty mají vlastní trh, cílovou skupinu, konkurenci a tedy i vlastní marketingovou strategii.

2.

Distribuční cesty Distribuční sítě umožňují prodej, poskytují informace, zajišťují rezervační a objednávkové systémy. Ryglová a kol. (2011) uvádí tři hlavní součásti distribučních sítí:  On-line objednání služeb pro individuální klienty.  Vztah k obchodním nákupčím destinace.  Distribuce produktů v rámci strategických partnerství.

3.

Politika značky Značka prezentuje danou destinaci a tvoří identitu a image destinace. Může šetřit klientovi čas a lepší orientaci. Značkové produkty jsou zákazníky lépe vnímány, je ochoten za ně zaplatit i vyšší cenu. Značka se využívá v propagačních materiálech, na webových stránkách destinace, v rámci účasti na veletrhu, atd.

4.

Systém řízení kvality Podle Palatkové (2006) je kvalita „to, co si klient přeje, plus to, co může destinace klientovi nabídnout.“ S vývojem společnosti jsou stále více kladeny důrazy na vyšší kvalitu služeb. Základem pro hodnocení kvality je primární a sekundární nabídka, lidský faktor. Pro sledování kvality se využívá průběžných dotazování, kontrolování školenými specialisty nebo speciálních výzkumných metod.

5.

Systém řízení znalosti Podle Heskové (2006) patří mezi základní znalosti managementu destinace:  Odborné znalosti v oblasti cestovního ruchu.  Sociální znalosti pro vytváření vzájemné spolupráce.  Znalosti teorie managementu a marketingu.  Znalosti vnitřních a vnějších faktorů destinace, situační analýza. S rostoucím významem znalostí souvisí také rozvoj informačních technologií, tvorba elektronických systémů nebo rezervačních systémů.

6.

Společnost destinačního managementu Společnost destinačního managementu je řídící jednotka, která spojuje nejvýznamnější partnery destinace. Snahou je využít potenciál regionu a prosadit se na trhu. Cílem je koordinace a spolupráce při tvorbě klíčových

Teoretická část

23

produktů destinace a vhodných řetězců služeb, dosažení kontroly nad dílčími službami. Forma organizace destinačního managementu závisí na legislativních podmínkách, místních specifikách a rozsahu její činnosti.

2.3 Geocaching 2.3.1

GIS – geografické informační systémy

Název tohoto specifického informačního systému vychází z anglického Geografic Information System. Podle ESRI (The Economic and Social Research Institute) je GIS „organizovaný soubor počítačového hardware, software, geografických údajů a lidí, navržený k efektivnímu získávání, ukládání, upravování, spravování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací.“ (Machalová, 2007) Komárková a Kopáčková (2005) popisují GIS jako „počítačový systém umožňující ukládání, analyzování a využívání dat, které popisují nebo se jinak váží k místům na zemském povrchu. Právě schopnost provádět prostorové analýzy odlišuje GIS od ostatních informačních systémů a od databází.“ GIS je „supermapa, počítačový software, jenž propojuje geografické informace (kde najdeme údaje) s popisnými informacemi (jaké tyto údaje jsou).“(Davis, 2000) Zjednodušeně lze říci, že se jedná o informační systém založený na geodatech. Machalová (2007) definuje geodata jako „prostorové údaje, které jsou geometrickým, topologickým, tematickým a dynamickým popisem geoprvku ve formě numerické, textové, obrazové nebo multimediální.“ Geoprvek je prvek, který souvisí s určitou částí Země a má své vlastnosti, které ho od jiných geoprvků odlišují (geometrie, topologie, relevantní charakteristiky, dynamika). Pro určení polohy bodu na Zemi je potřeba znát zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku. Topologii a geometrii bodu nám pomáhají definovat souřadné systémy. Tyto systémy se mezi sebou liší kartografickým zobrazením. Machalová (2007) vymezuje kartografické zobrazení jako „činnost, kdy se nejprve geodetické prvky (úhly, směry a délky) redukují na vhodnou referenční plochu (elipsoid, koule) a teprve potom se z ní vytvoří zobrazení do rozvinuté plochy mapy.“ V České republice se nejčastěji používají tyto souřadné systémy:  S-JTSK – souřadný systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (též Křovákovo zobrazení). Používá se v geodézii a pro tvorbu civilních map (katastrální mapa).  WGS84 – slouží k určování polohy pomocí systému GPS, využívá se také v letectvu nebo v Armádě ČR. Každá data jsou nositeli informace, proto geodata jsou nositeli geoinformace.

24

Teoretická část

Pojem GIS můžeme chápat na třech úrovních (Komárková, Kopáčková, 2005):  GIS jako technologie – má hardwarové a softwarové vybavení.  GIS jako aplikace – jedná se o komplexní informační systém „geografického typu“, který je součástí řízení organizace.  GIS jako vědecká disciplína – jedinec nebo skupina řeší daný problém a svým řešením mohou obohatit předchozí dvě úrovně. Existuje celá řada využití geografických informačních systémů (architektura, vojenská obrana, policie, zemědělství, státní správa a samospráva, ochrana životního prostředí, správa soukromého majetku, doprava, …). V současné době se rozvíjí využití GIS také v cestovním ruchu. Napomáhá turistům k plánování tras, zjišťování informací o oblasti i infrastruktuře CR díky navigačním přístrojům nebo interaktivním mapám. Je také neopomenutelným pomocníkem organizacím, které se snaží o rozvoj dané destinace nebo o tvorbu silničních sítí. 2.3.2

Globální polohový systém

Zkratka GPS vychází z anglického názvu Global Positioning System. Systém GPS byl původně vytvořen ve Spojených státech amerických jako vojenský navigační systém. Funguje pomocí družic a přijímače GPS signálu, kdy na střední oběžné dráze obíhá několik set družic, které vysílají signál. Přijímač GPS signálu na Zemi dokáže určit svoji polohu (s přesností od 2 do 10 m), rychlost i směr pohybu. K tomu je zapotřebí přijmout signál alespoň ze tří satelitů. V současnosti se GPS systém využívá také v civilní oblasti a jedná se o velmi moderní způsob navigace. Korvas (2007) uvádí tři podsystémy GPS:  Kosmický – skládá se z 24 družic a jejich jednotlivých komponent.  Řídící – kontroluje funkce družic, sleduje a vypočítává dráhu každé družice, zajišťuje komunikaci.  Uživatelský – zahrnuje celou řadu speciálních GPS přijímačů. Přijímače GPS můžeme rozdělit: 1.

Podle práce s mapou a) mapové b) nemapové

2.

Podle použití a) turistické – využívají se ve venkovním prostředí (turistika, cestování na motorce, na kole, …). b) do auta – specializované navigační systémy zabudované v automobilech.

Teoretická část

25

c) námořní d) letecké e) aplikační – jedná se o přijímače, které se propojují s počítačem nebo PDA pomocí USB, Bluetooth či sériového portu.

Obr. 1 Vybrané typy přijímačů GPS signálu (Zdroj: http://www.navigacegps.cz/gps/)

Systém GPS se využívá také v turistice. Důležitým úkolem GPS přijímače je zjišťování zeměpisných souřadnic nebo zobrazení aktuální polohy na mapě. Prostřednictvím textového formátu dokáže zobrazit celou řadu údajů (průměrná rychlost, nadmořská výška, čas do cíle, údaje o východu a západu slunce, atd.).(Korvas, 2007) 2.3.3

Geocaching1

Autorka Cézanne (2007) definuje pojem geocaching jako „hru na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skrytého předmětu zvaného cache (keš), o němž jsou známé pouze jeho geografické souřadnice.“ Podle webového serveru Geocaching.com je geocaching „celosvětová hra využívající GPS zařízení pro hledání ukrytých pokladů. Hráči se pomocí souřadnic a GPS přístroje dostanou na určité místo, kde se ukrývá krabička (keš).“ Osoba, která se věnuje geocachingu se označuje geocacher nebo též cacher (kešer), v českém slangovém jazyce se nazývá kačer. Tato hra se provozuje po celém světě, není věkově omezena, najde své příznivce mezi dětmi, dospělými i mezi seniory. Je určena pro lidi, kteří chtějí zažít dobrodružství a obyčejný výlet zakončit nalezením pokladu. Geocaching je nový druh turistiky a zatím neexistují knižní publikace v českém jazyce. Proto jsou v následující kapitole použity převážně elektronické zdroje. 1

26

Teoretická část

Geocaching se ve světě poprvé objevil 1. května roku 2000 jako hra GPS Stash Hunt. Tehdejší americký prezident Bill Clinton rozhodl o odstranění umělé chyby v signálu GPS. Zlepšil se signál vojenského navigačního systému a stal se dostupným i civilnímu obyvatelstvu. Třetí den v Oregonu umístil jistý Dave Ulmer první schránku, čtvrtý den byla tato schránka nalezena. 30. května navrhl Matt Stum jiný název – Geocaching. 1. června roku 2000 byl název oficiálně přijat. První cache se v Evropě objevila 3. června roku 2000 v Irsku. V České republice se nachází první dosud aktivní cache u Štramberku z června roku 2001. Geocaching je aktivita, která napomáhá k rozvoji cestovního ruchu a nezatěžuje příliš životní prostředí. Díky němu se lidé dostávají na zajímavá místa, poznávají krásy přírody, seznamují se s méně významnými, ale přesto krásnými památkami kulturního dědictví. Geocaching umožňuje zažít dobrodružství i poznávat nové lidi. Kešer se může setkat s několika druhy keší dělených podle velikosti nebo typu schránky. Portál Navigovat uvádí tyto typy: 1.

Kešky podle velikosti  nano – krabička s objemem do 100 ml  micro – krabička s objemem menším než 100 ml (obal od filmu do fotoaparátu, krabička od bonbonů Tic Tac)  small – krabička o objemu 100 ml až 1 l (krabička na svačinu, plastová dóza)  regular – objem krabičky od 1 l do 20 l (krabice od bot)  large – objem kešky 20 l a více (plastový kbelík)  other

2.

Kešky podle typu  traditional – souřadnice vedou přímo ke schránce.  multi – souřadnice jsou udávány pouze ke startovní kešce. K cíli nás nasměrují záchytné body s nápovědou, jak dál postupovat.  mystery – souřadnice míří do míst, kde se pravděpodobně keška nachází. K jejímu nalezení je nutno vyluštit nějakou šifru.  webcam – jedná se kešku, která nemá schránku. Cílem je objevit danou web kameru a nechat se přítelem vyfotit a fotografii z internetu uložit do svého počítače.  earthcache a virtualcache – výsledkem není nalezení kešky, ale samotné místo, kam souřadnice vedou.  eventcache – je setkání geocacherů, kde si vyměňují své poznatky, zážitky, dojmy, atd.

Teoretická část

27

Obr. 2 Ukázka keší (Zdroj: http://wiki.geocaching.cz/index.php?title=Soubor:Ukazka_velikosti_cache.jpg)

Nedílnou součástí každé kešky je logbook. Jedná se o knihu, kam se podepíše každý, kdo danou kešku našel. Ve schránce kešky může kešer nalézt předmět (mince, pohlednice, hračka, …). Tuto věc si může kešer nechat pod podmínkou, že ji vymění za podobnou stejné hodnoty. Existují i tzv. trackovatelné předměty, které měnitelné nejsou (geocoin – atraktivní mince nebo travelbug – přívěsek se psí známkou).

28

Postup práce a použité metody

3 Postup práce a použité metody 3.1 Postup práce Pro zpracování bakalářské práce bylo důležité nastudovat problematiku geocachingu, s tím souviselo monitorování relevantních webových stránek věnovaných této aktivitě. Praktická část bakalářská práce byla aplikovaná na mikroregion Bystřicko, proto bylo dalším důležitým bodem práce seznámení s oblastí. Kešky na Bystřicku budou zachyceny do bodové vrstvy. Spolu s dalšími podkladovými vrstvami budou vytvořeny mapy. Ideálním programem pro realizaci těchto map bude program ArcMap softwaru ESRI ArcGIS. Jeho výhodou je snadná manipulace při tvorbě mapových projektů. Další výhodou je jednoduché propojení s programem MS Office Excel, kdy dokáže z tabulky hodnot (správného datového typu) vyexportovat bodovou vrstvu. Je zcela kompatibilní s veřejně dostupnými podkladovými vrstvami. Program ArcMap bude vybrán i pro výslednou vizualizaci map. Možnou alternativou je bezplatný program Grass, který ale nemá uživatelsky přívětivé prostředí a je využíván především specialisty informatiky. Sběr primárních dat bude prováděn prostřednictvím dotazníkového šetření přímo v terénu, konkrétně v regionu Bystřicko. Šetření bude založeno na osobním dotazování pomocí písemného dotazníku, jehož cílem bude zjistit návštěvnost regionu, oblíbenost provozování geocachingu, propojení aktivit v regionu s hledáním keší a spokojenost s kvalitou služeb v samotném regionu. Cílovou skupinou budou turisté, kteří navštíví region v období dotazování. Dále bude stejný dotazník odeslán v elektronické podobě prostřednictvím e-mailu jednotlivým kešerům, kteří v daném časovém období budou hledat kešky právě v tomto regionu. Odpovědi respondentů budou zpracovány pomocí statických metod do výsledných grafů a tabulek. V závěrečné části bude celá práce vyhodnocena a navrhnuto řešení pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Bystřicko.

3.2 Marketingový výzkum a způsoby vyhodnocení 3.2.1

Marketingový výzkum

Marketingový výzkum (Stávková, Dufek, 2004) je chápán jako „činnost, která spočívá v identifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací, které slouží jako podklad pro rozhodování v procesu marketingového řízení.“ Marketingový výzkum souvisí s celou řadou vědních disciplín (statistika, sociologie, psychologie, informatika nebo marketing). Foret, Stávková (2003) rozlišují dva typy marketingového výzkumu:

Postup práce a použité metody

1.

29

Primární marketingový výzkum – proces, kdy jsou nově získána a shromážděna data (tzv. sběr dat v terénu), která si zajišťujeme sami nebo ve spolupráci s další institucí. a) Kvantitativní výzkum – zkoumá rozsáhlejší soubor respondentů standardizovaně nebo pomocí statistických postupů. Využívají se techniky jako osobní rozhovor, pozorování, experiment, dotazování nebo obsahová analýza textů. b) Kvalitativní výzkum – pracuje s malým počtem respondentů a snaží se rozpoznat motivy chování lidí a vysvětlit příčiny. Mezi využívané techniky patří individuální hloubkové rozhovory nebo skupinové rozhovory (tzv. focus group).

2.

Sekundární marketingový výzkum – proces, kdy jsou využívána data, která už dříve někdo shromáždil a zpracoval jako primární výzkum (např. statistické zpracování dat). Tato data šetří čas i peníze. Marketingový výzkum je proces, který se skládá z několika kroků. Přibová (1996) uvádí následujících 7 kroků:  Určení cíle výzkumu a definování výzkumného problému  Zdroje dat (primární data/sekundární data)  Metody a techniky sběru dat  Určení velikosti vzorku  Sběr dat  Zpracování a analýza dat  Zpracování a prezentace závěrečné zprávy Informace, které jsou získány v marketingovém výzkumu, by měly být relevantní, aktuální, srozumitelné, spolehlivé, objektivní a získány rychle za přijatelných nákladů. Lze je dělit dle několika kritérií. Kozel (2006) dělí informace: a) z hlediska závislosti  informace závislé na sobě – údaje, které určují vztah mezi dvěma nebo více proměnnými,  informace nezávislé na sobě – údaje, které existují bez vzájemných vazeb, b) z hlediska času  stavové – údaje měřené v jednom časovém okamžiku,  tokové – údaje, které jsou měřeny několikrát v určitém časovém intervalu, c) podle charakteru jevu  kvantitativní údaje – informace, které jsou přesně měřitelné,

30

Postup práce a použité metody

 kvalitativní údaje – informace, které nejsou měřitelné, d) podle obsahu informací  fakta,  znalosti,  názory,  záměry,  motivy, e) podle zdrojů  primární data – informace, které jsou poprvé sesbírány,  sekundární data – informace, které byly sesbírány již v minulosti. Marketingový výzkum se v praxi aplikuje v různých formách, které se od sebe liší především účelem zkoumání (Jakubíková, 2009):  výzkum trhu,  výrobkový výzkum (výzkum služeb),  výzkum marketingové komunikace,  výzkum marketingových cest,  výzkum cen. 3.2.2

Způsoby vyhodnocení

Pro zpracování shromážděných dat se využívá statistických a ekonomickomatematických metod. Smyslem tohoto zpracování je shrnutí dílčích dat. Základní jednotkou statistického souboru je znak, který určuje jeho typické vlastnosti. Rozlišujeme například společné, variabilní, slovní nebo číselné znaky. Dílčím bodem analýzy dat je třídění. Jedná se o činnost, kdy z neuspořádaného celku údajů vytvoříme uspořádanou a smysluplnou řadu hodnot. Rozlišujeme jednostupňové a dvoustupňové třídění, které se liší počtem sledovaných statistických znaků. V případě jednostupňového třídění je výsledkem tabulka rozdělení četností. Ta obsahuje informaci o počtu výskytu sledovaných znaků v daném souboru. Nejvýznamnější jsou absolutní a relativní četnost.  absolutní četnost

kde n je rozsah souboru.

Postup práce a použité metody

31

 relativní četnost

přičemž platí Někdy je tabulka rozdělení četností nevhodná, proto se využívá intervalové rozdělení četností. To spočívá v rozdělení souboru na určitý počet intervalů a následném zjištění počtu hodnot, které se v tomto intervalu nachází. Využívá se variačního rozpětí, kterým rozumíme rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou souboru. (Hindls a kol., 2002)  variační rozpětí Hodnota, která se v daném souboru vyskytuje nejčastěji, se označuje jako modus ( ). Pro zpracování dat se dále používají kvantily. Jedná se o hodnoty, které rozdělují soubor hodnot určitého statistického znaku na dvě části (v různém poměru). Nejčastěji se používají kvantil zvaný medián ( ), horní kvartil ( ) a dolní kvartil ( ). (Hindls a kol., 2002)  Medián ( ) – dělí soubor na dvě části se stejnou četností (50 % jednotek).  Horní kvartil ( ) – dělí soubor na 75 % nejnižších hodnot a zbylých 25 % hodnot znaku.  Dolní kvartil ( ) – odděluje 25 % nejnižších hodnot znaku od zbylých 75 % hodnot znaku v souboru. Předchozí veličiny nám poskytují přehled o struktuře zkoumaného jevu, následující nám popisují polohu a variabilitu rozdělení. Za základní vlastnost statistického souboru je považována úroveň (poloha), která se měří pomocí středních hodnot. Řadíme zde modus, medián a průměry. Tyto hodnoty nám umožňují srovnávat a zobecnit hodnoty souboru. Mezi nejpoužívanější průměry patří aritmetický, harmonický a geometrický. (Foret, Stávková, 2003)  prostý aritmetický průměr (pro netříděná data)

kde n je celkový počet pozorování,

jednotlivé hodnoty pozorování.

 vážený aritmetický průměr (pro tříděná data)

32

Postup práce a použité metody

kde

jsou četnosti pozorování,

jednotlivé varianty znaku.

 prostý harmonický průměr (pro netříděná data)

kde n je celkový počet pozorování,

jednotlivé hodnoty pozorování.

 vážený harmonický průměr (pro tříděná data)

kde

jsou četnosti pozorování,

jednotlivé varianty znaku.

 geometrický průměr kde n je rozsah souboru,

jednotlivé hodnoty pozorování.

Druhou důležitou vlastností základního souboru je variabilita (měnlivost), která je přirozená, dána rozdílností podmínek sledování i každého jedince. Variabilita se měří pomocí rozptylu, směrodatné odchylky a variačního koeficientu. (Foret, Stávková, 2003)  rozptyl Rozptyl je definován jako průměrná čtvercová odchylka jednotlivých hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. Hodnota rozptylu nemá jednotku. (Minařík, 2007) , kde n je rozsah souboru, průměr.

jednotlivé hodnoty souboru,

aritmetický

 směrodatná odchylka Směrodatná odchylka je druhou odmocninou rozptylu. , kde n je rozsah souboru, průměr.

jednotlivé hodnoty souboru,

aritmetický

Postup práce a použité metody

33

 variační koeficient Variační koeficient je definován jako poměr směrodatné odchylky a aritmetického průměru. Je to bezrozměrné číslo. Variabilita v procentech vznikne vynásobením variačního koeficientu číslem 100. (Hindls a kol., 2002) , kde

je směrodatná odchylka,

aritmetický průměr.

K třídění více znaků se využívá kombinačních tabulek. V případě třídění dvou číselných (kvantitativních) znaků se kombinační tabulka nazývá korelační, tabulka pro třídění dvou slovních (kvalitativních) znaků se označuje kontingenční. Zvláštním případem kontingenční tabulky je tabulka asociační. Pro názornost a větší přehlednost slouží grafické nebo tabulkové vyhodnocení. Statistické grafy můžeme rozdělit na grafy prezentační, konstrukční nebo nomogramy. Nejvíce používané jsou sloupcové, výsečové a páskové grafy.

3.3 Metody posouzení reprezentativnosti vzorku respondentů Základní soubor je tvořen všemi jednotkami našeho zájmu (obvykle populace). Pro výzkumy je základní soubor příliš velký a logicky nelze oslovit všechny jednotky. Z tohoto důvodu se výzkumy provádí na výběrových souborech. Podle Kozla (2006) se při výběru vzorku musíme zaměřit na to, koho do vzorku zařadit, na techniku výběru a velikost vzorku. Obecně platí, čím je výběrový soubor větší, tím je spolehlivější. Během sběru dat se můžeme dopustit řady chyb. Kozel (2006) uvádí základní dva druhy:  Výběrové chyby, které vznikají vždy, kdy nesbíráme data od všech respondentů základního souboru. Chyba se zvětšuje špatnou volbou výběrového vzorku, který se liší složením od základního souboru. Naopak chybu lze zmenšit zvětšením výběrového vzorku.  Nevýběrové chyby vznikají až následně, kdy mohou ovlivnit nebo zkreslit výsledky. Čím větší výběrový soubor, tím se chyba zvětšuje. Minimalizovat chyby lze pouze dodržováním správného postupu sběru dat. Techniky výběru vzorku můžeme rozdělit na reprezentativní a nereprezentativní. Výhodou reprezentativních technik je možnost zobecnění získaných výsledků na celý základní soubor.

34

Postup práce a použité metody

Dufek, Stávková (2004) uvádí dva druhy šetření: 1.

Vyčerpávající šetření – je časově i finančně velmi nákladné. Typicky se jedná o sčítání lidu nebo volební výsledky.

2.

Nevyčerpávající šetření – vztahuje se pouze na vzorek jednotek. Dodatečně se provádí zobecnění na celý základní soubor. Není příliš nákladné. Příkladem je výběrové šetření u zákazníků nebo sociologické šetření. a) výběrová šetření  pravděpodobnostní výběr (náhodný výběr)  záměrný výběr (kvótní výběr, typologický výběr) b) ostatní neúplná šetření  anketa

 metoda základního masivu Reprezentativnost vzorku je vyžadována především v případě kvantitativních výzkumu, kdy je výběrový vzorek vybírán pomocí náhodného nebo kvótního výběru. V případě náhodného výběru má každá jednotka základního souboru stejnou pravděpodobnost, že bude vybrána do výběrového vzorku. Tento náhodný proces zaručuje reprezentativnost výběru. U kvótního výběru docílíme reprezentativnosti tak, že vybíráme jednotky výběrového vzorku podle našeho uvážení, přičemž by měl mít stejné složení jako základní soubor. Vzorek se tvoří podle předem stanovených kvótních znaků (pohlaví, věk, vzdělání a druh ekonomické aktivity).

Vlastní práce

35

4 Vlastní práce 4.1 Bystřicko Mikroregion Bystřicko se nachází ve východní části kraje Vysočina a sousedí s Pardubickým a Jihomoravským krajem. Tento region tvoří 35 obcí, které se sdružily za účelem strategického postupu pro čerpání finančních prostředků z EU. Rozkládá se na cca 325 km2 a žije zde okolo 20 tisíc obyvatel. Cílem mikroregionu je trvale udržitelný rozvoj oblasti. Centrem a pověřeným úřadem je město Bystřice nad Pernštejnem.

Obr. 3 Mapa ČR s vyznačením mikroregionu Bystřicko (Zdroj: vlastní zpracování)

Bystřicko je hornatou oblastí. Nachází se v Hornosvratecké vrchovině a převážná část regionu patří do přírodního parku Svratecká hornatina. Regionem protéká řeka Svratka, která má nespočet přítoků. Bystřicko se pyšní přehradní nádrží Vír s pitnou vodou nebo řadou rybníků a vodních ploch. Mezi ty nejznámější patří Skalský a Domanínský rybník. Příroda v regionu je bohatá a rozmanitá. V obci Nedvědice se nachází tisíciletý strom Pernštejnský tis, který se v roce 2005 stal vítězem ankety Strom roku. Pernštejnský tis není jediným vzácným a památným stromem. V celé oblasti se nachází mnoho staletých líp, douglaska tisolistá nebo javor klen. Bystřickou přírodu si mohou turisté prohlédnout z výšin díky rozhlednám (Karasín, Horní les) nebo skalním vyhlídkám (Hraběcí stolek, Klubačice). Historickou dominantou Bystřicka je gotický hrad Pernštejn, který se nachází v obci Nedvědice. Jeden z nejkrásnějších hradů České republiky proslavili filmoví tvůrci v pohádkách jako Pták Ohnivák, Sedmero krkavců, Jak se budí

36

Vlastní práce

princezny a mnoho dalších. Pod hradem se nachází technická památka z roku 1864 Dřevěný most Pernštejn. Je unikátní svými rohovými zděnými sloupy, šindely a bočními okny. K zajímavým atraktivitám Bystřicka patří zříceniny (zřícenina hradu Aueršperk, zřícenina hradu v Dalečíně, zřícenina hradu Zubštejn), kostely (kostel sv. Jakuba v Dalečíně, kostel sv. Michaela ve Víchotově, kostel sv. Václava ve Zvoli, …), zámky (zámek Mitrov, zámek Dolní Rožínka), různé smírčí kameny, usedlosti, sochy a sloupy. Všechny tyto památky mají nedocenitelnou historickou i kulturní hodnotu. Nejen historie a příroda mohou přilákat turisty do oblasti. V celém regionu se nachází několik sportovních areálů (Ski areál Dalečín, Ski areál Karasín, Areál sportu s. r. o., …), lanový park, galerie, muzeum malých motocyklů, městské muzeum, … Podél řeky Svratky vede Svratecká vodohospodářská naučná stezka, která je ideálním místem pro relaxaci. Velmi oblíbený je největší přírodní zábavný park – westernové městečko Šiklův mlýn (Šikland). Jeho součástí je 3D expozice pohádkových postav nebo významných světových destinací Krokodýlí park a Military and Off-road park pro milovníky adrenalinu a jízdy v bojových vozidlech. V Dolní Rožínce se nachází strašidelný zámek Draxmoor. Celá oblast je dokonalým místem pro provozování cykloturistiky, běžeckého i sjezdového lyžování. Mikroregion Bystřicko je řízen statutárními zástupci nebo jinými pověřenými osobami všech 35 členských obcí, kteří se schází na členských schůzích. Za účelem čerpání finančních prostředků z EU založil mikroregion Bystřicko místní akční skupinu MAS Zubří zemí o. p. s., která je tvořena zástupci soukromého a veřejného sektoru. Cílem MAS je zlepšení kvality života a podpora rozvojové strategie regionu. V roce 2010 se mikroregion Bystřicko stal vítězem prestižní soutěže EDEN (European Destination of Excellence), kterou každoročně vyhlašuje Evropská komise. Odborným garantem projektu je v České republice CzechTourism. Tématem soutěže byla Voda – turistický cíl. Bystřicko se prezentovalo svou dobrou spoluprací mezi obcemi a s obyvatelstvem, krásnou přírodou, lidovými tradicemi, ekologickými projekty (revitalizace zeleně, spalovna biomasy, čištění vodních ploch) i bohatou turistickou nabídkou. Velký úspěch měl i projekt věnovaný dětem S Vodomilem Zubří zemí, který umožňuje dětem poznávat region, sbírat razítka při putování bystřickou krajinou a následně vyhrát lákavé ceny. Bystřicko svým vítězstvím získalo prestižní logo EDEN, finanční odměnu a další marketingovou pomoc. Z hlediska rozvoje regionu a zlepšení kvality života řadí turistické informační centrum Bystřice nad Pernštejnem k oblasti mikroregionu i dvě obce mimo mikroregion Zubří a Nedvědice.

Vlastní práce

37

Obr. 4 Obce v mikroregionu Bystřicko (Zdroj: vlastní zpracování)

4.2 Geocaching v regionu Sledování kešek probíhalo v měsíci únoru prostřednictvím monitorování relevantních webových stránek o geocachingu. V mikroregionu2 bylo zaznamenáno 81 kešek různých velikostí a různých typů. Následně byly pomocí programu MS Office Excel a programu ArcMap zpracovány do bodové vrstvy. K vytvoření map bylo využito volně dostupných podkladových vrstev v souřadném systému WGS84 a volně dostupných map Národního geoportálu INSPIRE. Vše bylo kompletně zpracováno v programu ArcMap. Mapy kešek byly vytvořeny v souřadném systému WGS84 a měřítku 1:165 000. Kešky v regionu jsou rozmístěny celkem nerovnoměrně. Jak můžete vidět na obr. č. 5 nejvíce kešek je umístěno v lokalitě města Bystřice nad Pernštejnem a jeho městských částech. Velmi oblíbeným místem pro založení keše je obec Lísek i okolí Vírské přehrady. Z důvodu historické dominanty v obci Nedvědice jsou kešky hojně schovány i tady.

Konkrétně byly kešky sledovány na území mikroregionu Bystřicko a v obcích Nedvědice a Zubří. 2

38

Vlastní práce

Obr. 5 Umístění kešek v jednotlivých obcích regionu

Mapa na obr. č. 6 zobrazuje typy keší. Nejčastější typ kešky, který se v regionu nachází je traditional. Celkem se jedná o 55 keší. Kešeři rádi v regionu zakládají také kešky typu multi a mystery. Keška typu earthcache byla založena v obci Rožná a je jedinou v celém regionu. Souřadnice zavedou kešera do míst bývalého malého lomu s unikátním mineralogickým územím a keší je celé toto území. Obce Lísek a Zubří se nachází v chráněné oblasti s přirozenou akumulací vod. I zde je schováno několik keší typu traditional, dále keše typu multi a mystery.

Obr. 6 Dělení kešek podle typu

Vlastní práce

39

Na obrázku č. 7 se nachází mapa zobrazující dělení keší podle velikosti. Kešeři na území Bystřicka založili kešky skoro všech velikostí. Z mapky je vidět, že nejvíce kešek má velikost small, na druhém místě jsou kešky o velikosti regular. Large kešky jsou v regionu pouze dvě.

Obr. 7 Dělení kešek podle velikosti

Obr. 8 Návštěvnost kešek

Nejnavštěvovanější keše jsou v obci Nedvědice v okolí hradu Pernštejn. Na severu v okolí přehradní nádrže Vír je umístěno hodně keší a jak je vidět z mapky na

40

Vlastní práce

obr. č. 8, některé jsou navštěvovány hojně, některé méně. Prakticky se dá říct, že nejvíce navštěvované keše jsou tam, kde se nachází nějaká významná přírodní nebo kulturně-historická atraktivita.

Obr. 9 Tematická mapa

Tematická mapa zobrazuje postupné zakládání keší v mikroregionu Bystřicko. Nejvíce kešek (některé jsou velmi významné) bylo založeno v roce 2008 a následně v roce 2011. Tematická mapa obsahuje všechny základní prvky, které musí mít každá taková mapa (mapové pole, název, legenda, měřítko a tiráž).

Vlastní práce

41

V následující tabulce můžete vidět porovnání těch nejzajímavějších keší v ČR a na Bystřicku. Česká republika Nejstarší keš Nejnavštěvovanější keš Nejsevernější keš Nejjižnější keš Nejvýchodnější keš Nejzápadnější keš

Tab. 1

Štramberk

Tex-Czech

Praha

Terezka

Lobendava

Go to North!

Dolní

Český jižní

Drkolná

pól

Bukovec Újezd u Krásné

1.6 2001 9 369 krát N 51,05505 E 14,31318 N 48,56892 E 14,3451

Nejvých.

N 49,55045

bod ČR

E 18,85907

WEST

N 50,2502 E 12,09293

Bystřicko Bystřice n.

La

Pernštejnem

bibliotheque

Nedvědice Unčín Meziboří Prosetín Zubří

Pernštejnský TIS Vysvědčení OBĚŠENCI

15. 5. 2005 1219 krát N 49,61133 E 16,24310 N 49,39893 E 16,22727

Prosetínský

N 49,52753

dub

E 16,39667

Cache Zubří

N 49,56955 E 16,11917

Porovnání keší – Bystřicko a Česká republika

Zdroj: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Nej

4.3 Návrh systému zjišťování informací o vlivu geocachingu na návštěvnost regionu Marketingový výzkum bude realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Sběr primární dat se konkrétně uskuteční osobním dotazováním v terénu, v okolí hradu Pernštejn, kde se nachází nejnavštěvovanější kešky regionu Bystřicko. Proto se předpokládá vysoká návštěvnost turistů i kešerů. V případě nízkého počtu respondentů, bude alternativou rozhledna Karasín ve stejnojmenné obci, město Bystřice nad Pernštejnem, kostel sv. Václava ve Zvoli nebo okolí Vírské přehrady. I na těchto místech se nachází často navštěvované keše. Dotazník obsahuje celkem 18 otázek, z nichž některé otázky jsou uzavřené, kdy respondent bude vybírat 1 nebo více odpovědí z nabízených možností. Byly použity i otázky s polouzavřeným koncem, kdy má respondent možnost výběru z předdefinovaných odpovědí i možnost vlastní odpovědi. V dotazníku se vyskytuje i otázka, jejíž odpovědi jsou soustředěny do tzv. baterie, která umožňuje odpovědět na několik podobných podotázek. Jedna z otázek má typ otevřené otázky, kde odpověď na otázku vytváří sám dotazovaný. Závěrečnou část dotazníku tvoří identifikační otázky, které se týkají dotazovaných osob. Samotný dotazník je uveden v příloze A. Jednotlivé otázky směřují k zjištění znalosti geocachingu a četnosti provozování této aktivity, k spojitosti hledání kešek s atraktivitami daného místa; dále k důvodům návštěvy regionu a spokojenosti s kvalitou služeb v regionu. Během průzkumu budou osloveni turisté, kteří se budou pohybovat v dané době v místě dotazování.

42

Vlastní práce

Každý respondent bude za svůj čas i spolupráci při vyplňování dotazníku odměněn malým dárkem.

Obr. 10 Odměna pro respondenty (Zdroj: archiv autorky bakalářské práce)

Doplňkem k osobnímu dotazování bude elektronické dotazování. Dotazník bude umístěn na internetový portál Survio a jeho URL adresa rozeslána pomocí e-mailu pouze kešerům, kteří hledají kešky v regionu Bystřicko. Kontakty a informace o samotném „odlovení“ kešek v této oblasti nabízí webová stránka geocaching.com.

4.4 Realizace návrhu v regionu Bystřicko 4.4.1

Dotazníkové šetření

Osobní dotazování proběhlo v měsíci dubnu (31. 3. – 22. 4. 2012) v okolí hradu Pernštejn, v obci Karasín, v centru města Bystřice nad Pernštejnem a v okolí Vírské přehrady. Respondenti byli vybíráni náhodně a postupně bylo osloveno 91 kolemjdoucích turistů pocházejících z České republiky. Na počet turistů vyskytujících se v období dotazování v regionu Bystřicko mělo velký vliv počasí. Prostřednictvím krátkého úvodního rozhovoru, poskytli ochotně respondenti odpovědi na otázky uvedené v písemném dotazníku. Návratnost je 100%

Vlastní práce

43

a žádný vyplněný dotazník nemusel být vyřazen. Výhodou bylo propojení s pozorováním reakcí, postojů i mimiky dotazovaných. Dále byl uvedený dotazník umístěn v elektronické podobě na webové stránky Survio a webový odkaz byl jednotlivě odeslán kešerům prostřednictvím e-mailu uvedeném na www.geocaching.com, kteří v období březen – duben navštívili některou z kešek umístěných v regionu Bystřicko. Celkem byl dotazník odeslán 94 osobám. Jednalo se o muže i ženy bez omezení věkové kategorie. Vrátilo se 69 vyplněných dotazníků. Návratnost je 73,4 %. Celkem bylo použito 160 vyplněných dotazníků. Obě formy dotazování byly souhrnně zpracovány v programu MS Excel a výsledky tohoto zpracování jsou uvedeny v podkapitole níže. 4.4.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření v terénu

Otázka č. 1 Kolikrát jste již navštívil/a mikroregion Bystřicko?

jsem tu poprvé 2 - 20 krát 21 - 39 krát 40 a vícekrát žiji tady

Obr. 11 Návštěvnost regionu (Zdroj: vlastní zpracování)

První otázka dotazníku směřovala ke zjištění informace, kolikrát daný respondent region Bystřicko navštívil. Z celkového počtu dotazovaných uvedlo 69 respondentů, že Bystřicko navštívili 2 – 20 krát a 24 respondentů navštívili mikroregion poprvé. Shodný počet respondentů je trvalými obyvateli Bystřicka. Otázka č. 2 Setkal jste se někdy s těmito logy?

Obr. 12 Logo geocachingu (1.), (Zdroj: www.geocaching.com)

Obr. 13 Logo geocachingu (2.), (Zdroj: www.geocaching.cz)

44

Vlastní práce

100 Logo 1. Logo 2.

90 Počet odpovědí

80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano

ne Setkání s logem

Obr. 14 Loga geocachingu (Zdroj: vlastní zpracování)

Pro názornost byly použity výše uvedené dva obrázky. Těmito logy se označuje geocaching. První logo je pro celosvětové webové stránky geocachingu, druhé logo pro české webové stránky geocachingu. S prvním logem se setkala více jak polovina dotazovaných. U druhého loga převažoval pravý opak. Celkem se 91 respondentů s logem nikdy nesetkala. Důvodem je v mnoha případech i neprovozování této aktivity. Ti, kteří uvedli, že se někdy s těmito logy setkali, již nevěděli, co značí nebo jej správně přiřadili ke geocachingu. Otázka č. 3 Už jste někdy slyšel/a o pojmu geocaching?

ano ne (přejděte k otázce č. 12)

Obr. 15 Četnost setkání s pojmem geocaching (Zdroj: vlastní zpracování)

Vlastní práce

45

Geocaching se stal novodobým fenoménem a to dokazuje i průzkum. S pojmem geocaching se setkalo 138 dotazovaných, což je 86 % z celkového počtu respondentů. Většina těch, kteří o pojmu geocaching nikdy neslyšeli, si jej rádi nechali tazatelem vysvětlit. Otázka č. 4. Odkud jste se o geocachingu dozvěděl/a? internet tisk TV, radio od rodinných příslušníků nebo známých ze setkání s geocacherem turistické informační centrum jinak

Obr. 16 Zdroj informací (Zdroj: vlastní zpracování)

Na výběr měli respondenti z několika variant, ale mohli vybrat pouze jednu z nich. Jako nejčastější zdroj informací respondenti uváděli rodinné příslušníky nebo známé (48 %). Svou odpověď mnohdy doplnili informací, že se této aktivitě věnuje právě někdo z členů rodiny nebo z přátel dotazovaného. Celkem 26 % respondentů uvedlo, že se o geocachingu dozvěděli díky internetu a 6 % se o této aktivitě dočetlo v tisku. Bohužel žádný z nich se s geocachingem nesetkal díky turistickému informačnímu centru. Několik respondentů uvedlo i jinou odpověď než z nabízených možností. Mezi odpověďmi zazněl náhodný nález keše, navigace jako dárek nebo že se jedná o dlouholetého kačera, takže si první zdroj informací o geocachingu ani nepamatuje.

46

Vlastní práce

Otázka č. 5 Provozujete geocaching?

ano ne (přejděte k otázce č. 12)

Obr. 17 Četnost provozování geocachingu (Zdroj: vlastní zpracování)

Geocachingu se věnuje více než polovina dotazovaných, konkrétně 69 %. Je vidět, že velká část, která o geocachingu slyšela (86 % dotazovaných) se této hře i věnuje. Otázka č. 6 Kolik kešek jste již odlovil/a? 70

Počet odpovědí

60 50 40 30 20 10 0 do 20

21 - 40

41 - 60 Počet kešek

61 - 80

81 a více

Obr. 18 Četnost hledání kešek (Zdroj: vlastní zpracování)

Z výše uvedených otázek a následných odpovědí bylo vyzkoumáno, že v regionu Bystřicko v daném časovém intervalu hledalo kešky celkem 95 kešerů. Respondenti, kteří provozují geocaching, se ukázali jako zdatní kešeři. Celkem 61 kešerů již našlo 81 a více kešek, což je více než polovina dotazovaných, kteří provozují geocaching.

Vlastní práce

47

Z grafu je vidět, že byli osloveni také začínající kešeři, kteří se s touto aktivitou teprve seznamují. Otázka č. 7 S kým kešky nejčastěji lovíte? Možnosti s rodinou s partnerem/partnerkou s přáteli sám Celkem Tab. 2

Počet odpovědí 33 31 21 10 95

Hledání kešek

Zdroj: vlastní zpracování

Kešeři z České republiky navštěvují místa s ukrytými keškami nejčastěji s rodinnými příslušníky; v relativním vyjádření se jedná o 35 % návštěvníků regionu z celkového počtu 95 kešerů. S partnerem nebo partnerkou loví kešky 32 % kešerů a 22 % s přáteli. Uvedené výsledky dokazují, že geocaching je aktivita, která sbližuje lidi, ať už při jejím společném hledání nebo náhodném střetu s dalšími kešery. Pouze 10 dotazovaných kešerů loví kešky sami. Otázka č. 8 Vybavíte si alespoň 3 kešky, které se nachází v tomto regionu? Pro tuto otázku byl zvolen otevřený typ odpovědi. Kešeři měli možnost uvést buď konkrétní název kešky nebo alespoň lokalitu, kde se keška nachází. Otevřená otázka způsobila různorodé odpovědi. Mezi nejčastějšími se objevila nejnavštěvovanější keš regionu – Pernštejnský TIS. Mnohokrát respondenti uvedli keš Legalku, keš Karasín, Dřevěný most Pernštějn, Bystřická sportoviště, zříceninu hradu Dalečín a okolí Vírské přehrady. Další odpovědi byly velmi různé, ve výsledku napsali 75 různých keší. Bohužel v 10 případech byly uvedeny kešky, které se v regionu Bystřicko nenachází. Ale každá z těchto keší byla uvedena pouze jednou. Někteří kešeři v regionu Bystřicko kešky ještě nehledali, jedná se celkem o 9 oslovených respondentů. V grafu jsou uvedeny keše, které respondenti v souhrnu uvedli 3 a vícekrát.

48

Vlastní práce

Pernštejnský TIS Legalka Dřevěný most Pernštejn Karasín zřícenina hradu Dalečín kešky v okolí Vírské přehrady Bystřická sportoviště Vír Zubštejn Šibenná hora Bystřická letiště La bibliotheque Hrádek Víchotov Vyhlídka Marenčino Loubí Tajemná chodba Posraná skála Bledule u Chlebského Aueršperk Vitochovský kostelík Socha sv. Jana Nepomuckého Bystřická cyklostezka Romeo a Julie z Vojetína Templ Studánka u osmsetdesítky Geo Homo na Bystřicku jsem ještě nelovil/a 0

5

10 15 Počet kešek

Obr. 19 Znalost kešek na Bystřicku (Zdroj: vlastní zpracování)

20

25

Vlastní práce

49

Otázka č. 9 Když se rozhodujete pro návštěvu určitého regionu, tak:

podle kešek v daném místě a pak teprve zjišťování informací o atraktivitách v daném místě podle atraktivit daného místa a jen jako bonus odlovení i nějakých kešek

Obr. 20 Rozhodování pro návštěvu určitého regionu (Zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu je znatelné, že pro převážnou část dotazovaných kešerů jsou prioritní atraktivity daného místa. 61 respondentů totiž uvedlo, že se v případě návštěvy určitého regionu rozhodují na základě atraktivit daného místa a kešky odloví jen jako bonus. Zbylá část z celkového počtu 95 kešerů navštěvuje region za účelem hledání kešek a teprve poté zjišťuje informace o atraktivitách, které se v daném místě nachází. Otázka č. 10 Spojujete obvykle vyhledávání kešek na Bystřicku i s jinou aktivitou?

ano, vždy téměr vždy občas výjimečně ne, nikdy (přejděte k otázce č. 12)

Obr. 21 Vyhledávání kešek a jiné aktivity (Zdroj: vlastní zpracování)

50

Vlastní práce

Otázka č. 11 Jakou jinou aktivitu nejčastěji spojujete s hledáním kešek v regionu Bystřicko? Aktivity v regionu Počet odpovědí prohlídka kulturně-poznávacích památek 57 účast na některé z akcí pořádaných v regionu 16 návštěva muzea, galerie 5 návštěva lanového centra, sportovního zařízení 5 návštěva zábavného parku Šiklův mlýn 3 jiná aktivita: 49 turistika se psy 2 cykloturistika 7 sraz fotografů 1 motokrosové závody 2 návštěva příbuzných 8 návštěva maminky 2 turistika 9 přátelé, chalupa 2 procházka přírodou 3 sportovně-relaxační víkend 2 přírodní zajímavosti projíždíme tudy na chalupu a občas se někde zastavíme pracovní povinnosti; při té příležitosti padne i nějaká keška vyřizování na úřadech, nákupy, atd. chata návštěva kamarádky lyžování sport poznání místních částí Celkem Tab. 3

1 2 1 1 1 1 1 1 2 135

Spojitost mezi hledáním kešek a aktivitami v regionu

Zdroj: vlastní zpracování

Tato otázka měla formu polouzavřené otázky, kdy respondenti vybírali z nabízených možností jednu nebo dvě odpovědi nebo mohli uvést vlastní odpověď. Právě 36 % dotazovaných kešerů uvedlo jinou činnost. Mezi nejčastější aktivity, kte-

Vlastní práce

51

ré kešeři s vyhledáváním kešek spojují, patří turistika, cykloturistika a návštěva příbuzných. Velmi oblíbená aktivita, která kešery do regionu přivádí spolu s hledáním kešek, je prohlídka kulturně-poznávacích památek. Celkem 42 % kešerů navštěvuje v regionu hrad, kostely, zříceniny, rozhledny, vyhlídky a další. Také účast na některé z akcí pořádaných v regionu Bystřicko uvedli respondenti jako důvod, proč zavítat do oblasti a poohlédnout se i po keškách. Otázka č. 12 Postrádáte něco jako turista v mikroregionu Bystřicko? ano ne

Obr. 22 Spokojenost v regionu (Zdroj: vlastní zpracování)

Spokojenost s regionem Bystřicko je znatelná. Celkem 144 turistů ze 160 dotazovaných uvedlo, že jim v regionu nic neschází. Zbývajících 16 turistů napsalo, že na Bystřicku postrádají více značených tras, více informací a propagace mikroregionu, více cyklostezek, více restaurací a lepší infrastrukturu. Otázka č. 13 Ze kterého kraje do regionu přijíždíte? kraj Vysočina Jihomoravský kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj jiný kraj

Obr. 23 Kraj (Zdroj: vlastní zpracování)

52

Vlastní práce

Převážná část respondentů pochází z kraje Vysočina nebo Jihomoravského kraje (42 % a 34 %). Do regionu ale přijíždí kešeři také ze sousedního Pardubického, Jihočeského i Středočeského kraje nebo z Olomouckého, Moravskoslezského, Bratislavského kraje i z hlavního města Prahy. Otázka č. 14 Hlavní účel návštěvy: Účel návštěvy turistický výlet návštěva příbuzných hledání kešek pracovní účel jiný sraz fotografů děti na taneční soutěži turistický pochod za krásami Nedvědice chataření bydlím zde návštěva přátel přestěhování většinou projíždím rekreace Celkem Tab. 4

Počet odpovědí 90 23 19 10 18 2 2 2 3 5 1 1 1 1 160

Hlavní účel návštěvy regionu

Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky je zřejmé, že hlavním účelem návštěvy v době dotazování respondentů byl turistický výlet. Celkem se jedná o 56 % turistů z celkového počtu 160 dotazovaných. Jako další účely návštěvy respondenti uváděli návštěvu příbuzných (14 %), pracovní účel (6 %) nebo jiný účel (11 %). Výhradně za účelem hledání kešek přijíždí do regionu 11 % turistů. Otázka č. 15 Jak jste spokojen/a v regionu s následujícími faktory: Pro tuto otázku byla použita forma baterie otázek. Respondenti měli za úkol číslem 1 – 5 oznámkovat uvedené faktory podle individuální spokojenosti (1 – naprostá spojenost, 5 – naprostá nespokojenost). Nejspokojenější byli dotazovaní s vlídností místních obyvatel. Až 76 dotazovaných jsou naprosto spokojeni s místními obyvateli. Pozitivně také ohodnotili

Vlastní práce

53

Počet odpovědí

turistické značení a čistotu okolí. Při využití turistického značení nemělo potíže 19 % turistů a čistota v okolí se líbí 15 % turistů. Informační služby a dopravní dostupnost již respondenti nehodnotili zcela na výbornou. Z veškerého hodnocení nejvíce převažovala známka 2. Tou hodnotilo informační služby 14 % a dopravní dostupnost 15 % turistů. Průměrně byly ohodnoceny kulturní aktivity, sportovní vybavenost a úroveň cyklistických tras. Známkou 3 kulturní aktivity označilo 17 %, sportovní vybavenost také 17 % a úroveň cyklistických tras 19 % dotazovaných. Ojediněle byly uvedené faktory ohodnoceny známkou 4 nebo 5, což značí silnou nespokojenost s faktory. 80 70 60 50 40 30 20 10 0

1 2 3 4 5

Faktory Obr. 24 Spokojenost s uvedenými faktory v regionu (Zdroj: vlastní zpracování)

Otázka č. 16 Pohlaví:

žena muž

Obr. 25 Pohlaví (Zdroj: vlastní zpracování)

54

Vlastní práce

Poměr respondentů není až tolik vyvážený. Celkově bylo osloveno 160 návštěvníků regionu, z toho 71 žen a 89 mužů. Výsledky ukazují, že geocaching je aktivitou provozovanou více muži. Ačkoli jej dle výsledků neprovozují sami, jsou často právě oni iniciátory s úvodním seznámením s hrou, nikoli ženy. Otázka č. 17 Věk: do 18 let 19 - 30 let 31 - 42 let 43 - 54 let 55 - 66 let 67 a více let

Obr. 26 Věková kategorie (Zdroj: vlastní zpracování)

Mezi oslovenými návštěvníky regionu převažuje věková kategorie v rozmezí 31– 42 let. V případě osobního dotazování se jednalo nejčastěji o rodiče s dětmi, kteří trávili den turistickým výletem. Téměř stejně početná skupina (31 %) je ve věku 19 – 30 let. Z pozorování během osobního dotazování bylo zjištěno, že tito lidé do regionu zavítali s partnerem nebo partnerkou. Pouze 1 % oslovených byli starší než 66 let. Bohužel se jednalo o turisty, nikoli o kešery. Reprezentativnost výběrového vzorku respondentů nebyla posuzována, protože byla oslovena celkem malá skupina. Ačkoli byl prováděn kvótní výběr na základě předem definovaných kontrolních znaků (pohlaví a věk), nepodařilo se naplnit jednotlivé skupiny daných kvót. Došlo k výběrové chybě a výběrový vzorek se neshoduje se základním souborem. Důvodem je to, že geocaching obecně nejvíce provozují hlavně muži a mladí lidé. Proto je velmi obtížné naplnit ostatní skupiny daných kvótních znaků.

Vlastní práce

55

Otázka č. 18 Vaše současná ekonomická aktivita:

Počet odpovědí

Současná ekonomická aktivita 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Ekonomická aktivita

Obr. 27 Současná ekonomická aktivita (Zdroj: vlastní zpracování)

Značnou část souboru respondentů tvoří zaměstnaní lidé, vyjádřeno v procentech 51 %. Oproti tomu 3 % dotazovaných se zařadili do skupiny nezaměstnaných. Do kategorie pouze studující patří 24 % oslovených turistů, studujících a zároveň pracujících je 6 %. Do skupiny ostatní byly zařazeny matky na mateřské dovolené, v souhrnu se jedná o 3 % respondentů.

4.5 Doporučení pro podporu cestovního ruchu na Bystřicku Během osobního dotazníkového šetření bylo zaznamenáno, že byli návštěvníci málo informováni o aktivitě zvané geocaching. V regionu se nachází celkem velké množství keší, které mohou přilákat turisty z blízkého i vzdálenějšího okolí. Navrhovala bych turistickému informačnímu centru Bystřice nad Pernštejnem, aby na své webové stránky umístili speciální stránku o geocachingu a o místech, kde se jednotlivé keše v regionu nachází. Spousta z nich je ukryta v blízkosti nějaké přírodní zajímavosti nebo kulturní památky. Mohou tak poskytnout informace nejen aktivním kešerům, kteří na Bystřicku keše ještě nehledali, ale mohou přilákat i nové potencionální kešery. Prostřednictvím geocachingu mohou turisty seznámit se zajímavými místy, památkami i krajinou. Malým krokem k přilákání více turistů by mohlo být vytvoření nové originální keše, kterou by mělo na starosti TIC Bystřice nad Pernštejnem. Tato origi-

56

Vlastní práce

nální keš by měla formu plastické skládanky s logem Vodomila, který je maskotem naučné stezky kolem Svratky a ochráncem životního prostředí na Bystřicku. Jejím složením by kešer získal přístup ke keši. Taková originální keš má své kouzlo v tom, že pokud bude hodně osobitá, může se stát novou (i když uměle vytvořenou) atraktivitou regionu. Další způsob, který by mohl podpořit zvýšení návštěvnosti, je založení nové multi keše. Skládala by se z 5 – 8 mezizastávek. První keš by nápovědou odkazovala na druhou, druhá na třetí, až by kešer došel k finální keši. Účelem je pomocí keší zavést kešery (popř. turisty) na další zajímavá místa v regionu. Výsledky průzkumu dále ukazují, že region Bystřicko nejčastěji navštěvují mladí lidé ve věku 19 – 30 let a 31 – 42 let. V prvním případě se většinou jedná o svobodné páry, v druhém případě o rodiče s dětmi. Také z elektronického dotazování vyplývá, že geocaching v regionu provozují právě tyto dvě věkové kategorie. Pro tuto skupinu návštěvníků může TIC Bystřice nad Pernštejnem inovovat svůj produkt „S Vodomilem Zubří zemí“. Díky němu turisté putují po regionu Bystřicko, navštěvují 11 vybraných atraktivit regionu a sbírají razítka do předpřipravené kartičky. Tato akce je však časově omezena. Inovace by spočívala v úpravě této hry pro geocachery. Do ukrytých krabiček by byla umístěna unikátní razítka a kartička by obsahovala názvy keší, jejich souřadnice a místo pro razítko v případě nálezu. Počet keší, které se do hry zapojí, je zcela na výběru organizátora. Hra by byla opět časově omezena a po uplynutí doby trvání by proběhlo slosování. Za určitý počet nalezených keší, by mohl kešer dostat titul. Ty by byly různě odstupňovány. Největší počet nálezů bude oceněn diplomem s nejvyšším titulem, případně nějakým hmotným darem. Každý kešer (popř. turista), který by se do hry zapojil, by musel být registrován na webových stránkách geocaching.com, mít spolehlivé GPS vybavení a mít kartičku pro sbírání razítek. Tuto hru by bylo dobré také propagovat na webových stránkách TIC Bystřice nad Pernštejnem nebo mikroregionu Bystřicko, případně by bylo vhodné kartičku na sbírání razítek zveřejnit a umožnit ke stažení či tisku. Uvedené návrhy by bylo dobré propagovat na dnes stále více populárnějších sociálních sítích (např. Facebook). V poslední řadě navrhuji zaměřit se na zlepšení úrovně cyklistických tras i vytvoření nových stezek. Samotní geocacheři i turisté v průzkumu uvedli, že hledání kešek často spojují s cyklistikou. Úroveň stezek byla oznámkovaná číslem 3, což je průměr. Proto je třeba se zamyslet, zda to není jeden z důvodů, proč přijíždí do regionu méně turistů, konkrétně cyklistů.

Závěr a diskuze

57

5 Závěr a diskuze Práce se zabývá celosvětově známou hrou, geocachingem. Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení návštěvnosti regionu Bystřicko v souvislosti s provozováním geocachingu a následné navržení marketingových a jiných opatření, která povedou k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Toho bylo docíleno prostřednictvím dotazníkového průzkumu a vytvořením následných doporučení. V úvodní části bylo zapotřebí nastudovat problematiku geocachingu a zaměřit se na rozmístění keší v regionu. K tomu byly využity především webové stránky geocachingu, protože doposud neexistují žádné tištěné publikace v českém jazyce. Dále byly využity mapové stránky zobrazující umístění keší v celé České republice. Dílčím úkolem bylo zmapovat kešky pouze v regionu Bystřicko. Nejprve bylo nutné připravit podkladová data. Vytvořená bodová vrstva zachycovala jednotlivé kešky v regionu. Dále byly využity veřejně dostupné podkladové vrstvy Národního geoportálu INSPIRE a vrstvy pro souřadný systém WGS84. Kombinací těchto vrstev, které bylo zapotřebí sjednotit ve stejný souřadný systém, vznikly specifické mapy uvedené výše v práci. I přes celkem malé území regionu Bystřicko, se zde nachází velké množství kešek, které jsou poměrně nerovnoměrně rozmístěny. Od doby jejich zaznamenávání byly založeny další nové keše. Zdá se, že je region velmi oblíbeným místem pro zakládání kešek. Stěžejním bodem byl marketingový výzkum. Původním záměrem bylo získat respondenty pouze z osobního dotazníkového šetření. Bylo osloveno 91 turistů, z nichž pouze 26 bylo geocacherů. Ačkoli bylo šetření prováděno poměrně dlouhou dobu, počet respondentů nebyl až tolik uspokojivý. Velký vliv na jejich návštěvu v regionu mělo počasí. Proto byl proveden doplňkový průzkum, který měl elektronickou podobu. Byl zaměřen pouze na geocachery, kteří v konkrétním časovém intervalu navštívili region i za účelem hledání kešek. Elektronický dotazník vyplnilo celkem 69 kešerů z 94 oslovených. Pomocí dotazníku bylo zjištěno, kolik turistů se setkalo s pojmem geocaching a kolik z nich jej provozuje, jaká je četnost návštěv a hlavní důvody návštěvy regionu, jaká je spokojenost respondentů s kvalitou služeb v regionu. Dále byly zjišťovány informace, které se týkali konkrétně pouze kešerů, např. kolik kešek již našli a s kým je hledají, zda spojují s hledáním kešek i jinou aktivitu a jakou. Poskytnuté informace byly použity pro vytvoření doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Bystřicko. Dotazníkových šetření se zúčastnili nejčastěji respondenti ve věku 19 – 30 let a 31 – 42 let. Obecně se dá říci, že tyto věkové skupiny nejčastěji provozují geocaching, a to i v regionu Bystřicko. Z pozorování, která proběhla během osobního dotazování, můžu potvrdit, že jsem v terénu nejvíce potkávala právě tyto věkové kategorie. Geocaching provozují lidé společně. Potvrdilo to i dotazníkové šetření, neboť kešeři hledají kešky s rodinnými příslušníky nebo známými, s přáteli,

58

Závěr a diskuze

s partnerem či partnerkou. Jen výjimečně je tato aktivita provozována jednotlivci. Tato hra je více podporována mužským pohlavím. Jedním z důvodů je kombinace aktivního sportovního vyžití a techniky, tedy GPS vybavení. Největší množství turistů přijíždí do regionu Bystřicko z kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Průměrná návštěvnost je i z okolních krajů. Hlavní důvod, proč turisté region navštěvují, je turistický výlet. Právě s ním mnohdy spojí hledání kešek také kešeři. Kromě pohádkového hradu Pernštejn navštěvují turisté rozhlednu Karasín, kostely v celém regionu, zříceniny, přírodní zajímavosti, okolí rybníků či Vírské přehrady. Některé turisty přiláká i samotná příroda a krajina a pobývají na chatách či chalupách. Hodně oblíbená je v regionu cykloturistika, ačkoli úroveň cyklistických tras není na tak skvělé úrovni. Ochota návštěvníků byla v průběhu průzkumu působivá. Během osobního dotazování jsem se dostala také do situace, kdy turisté neměli v době oslovení čas. I přesto přislíbili, že si mě během dne vyhledají a svůj slib splnili. Také jsem se osobně přesvědčila, jak pozitivně naladění jsou geocacheři. Ačkoli jsem je vyrušila při zapisování do ulovené keše, byli natolik vstřícní, že se dali do rozhovoru a rozpovídali se o svých zkušenostech s geocachingem na Bystřicku a následně vyplnili dotazník. Z hlediska návštěvnosti regionu Bystřicko, je turisty nejnavštěvovanější hrad Pernštejn a jeho okolí. Je to pochopitelné, protože je to historická dominanta celé oblasti. Pro rozvoj cestovního ruchu s pomocí geocachingu jsem navrhla především úpravu webových stránek TIC Bystřice nad Pernštejnem o informace o geocachingu v regionu Bystřicko. Právě internet je v dnešní době nejsilnějším zdrojem informací. Je pravděpodobné, že potencionální turista (popř. kešer) bude zjišťovat informace právě na webových stránkách regionu. Další návrhy se týkají vytvoření nových keší a inovace stávajícího produktu. Geocaching je šetrný k životnímu prostředí a dá se říci, že se jedná o levnou formu cestování. Nepotřebuje zvláštní výdeje, a přesto dokáže přilákat turisty do oblasti. Dokáže zaujmout muže i ženy, mladé i seniory. Jedná se o druh zábavy, adrenalinu i odhalení tajemství. Bystřicko má ideální podmínky pro provozování geocachingu – krásná krajina i zajímavé a neokoukané památky. A protože jsou zakladatelé keší velmi nápadití, umí skrýš pro keš najít všude. „Hledači“ se tak mohou dostat na pozoruhodná místa.

Literatura

59

6 Literatura BUCKLEY, R. Adventure tourism management. 1. vyd. Oxford: ButterworthHeinemann/Elsevier, 2010. 268 s. ISBN 978-1-85617-834-1. Bystřicko - Vyhlášený turistický region 2010. Bystřice nad Pernštejnem [online]. 2002-2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.bystricenp.cz/ bystricko-excelentni-evropska-destinace/ CÉZANNE, J. Open your heart with Geocaching: Mastering Life through Love of Exploration [online]. 2007 [cit. 2012-05-12]. ISBN 978-1-60166-004-6. Dostupné z: http://www.amazon.com/Open-Your-Heart-GeocachingExploration/dp/1601660049 DAVIS, D. E. GIS pro každého: Vytváříme mapy na počítači. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-389-7. FORET, M. A J. STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: Jak poznat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0385-8. Geocaching 101. Geocaching [online]. © 2000-2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/guide/default.aspx Geocaching. Wiki.Geocaching.cz [online]. 1. 2. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Geocaching GPS navigace. NAVISAT [online]. [2012] [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http:// www.navigacegps.cz/gps/ HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: Pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: FORTUNA, 2006. ISBN 80-7168-948-3. HINDLS, R., S. HRONOVÁ A J. SEGER. Statistika pro ekonomy. 2. dopl. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. ISBN 80-86419-30-4. Historie. Wiki.Geocaching.cz [online]. 1. 2. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Historie Hlavní stránka. Wiki.Geocaching.cz [online]. 4. 2. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3. JURMAN, H. Bystřicko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. rozšířené vydání. Brno: SURSUM, 2000. ISBN 80-55799-53-7. KIRÁĽOVÁ, A. Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2003. ISBN 80-86119-56-4.

60

Literatura

KOBERA, V. Americký družicový navigační systém NAVSTAR GPS. Odbor kosmických technologií a družicových systémů: Ministerstvo dopravy [online]. © 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.spacedepartmen t.cz/3-sekce/gnss-systemy/gnss-mimo-evropu/americky-navstar-gps/ KOMÁRKOVÁ, J. A H. KOPÁČKOVÁ. Geografické informační systémy: pro kombinovanou formu studia. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. ISBN 80-7194-819-5. KORVAS, P. Aktivní formy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4361-9. KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-0966-X. LUTONSKÝ, M. Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS. In: Navigovat [online]. 12. 8. 2008 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://navigovat. mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy-a-vasi-gps/zapisna-internetu-typy-kesi-travel-bug-a-geocoin/sc-3-a-1312930-ch-1047898 MACHALOVÁ, J. Prostrově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-463-9. MINAŘÍK, B. Statistika I.: Popisná statistika (1. část). Dotisk. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. ISBN 978-80-7157-928-1. Moje dotazníky: Vliv geocachingu na návštěvnost regionu. Survio [online]. © Copyright 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://my.survio.com /Y9X9G5D7V4A9Z2S2D4I8/data/index Nej. Wiki.Geocaching.cz [online]. 14. 3. 2012 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Nej PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1014-5. PŘIBOVÁ, M. Marketingový výzkum v praxi. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-299-9. Přijímač GPS. Wiki.Geocaching.cz [online]. 5. 8. 2011 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/P%C5%99ij%C3%ADma%C4%8D _GPS RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7418-028-6. RYGLOVÁ, K., M. BURIAN A I. VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

Literatura

61

RYTÍŘOVÁ, J. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. © Copyright 2005-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-avyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ RYTÍŘOVÁ, J. Prestižní titul EDEN získalo Bystřicko. CzechTourism [online]. 6. 5. 2010 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ mezinarodni-projekty/eden-european-destination-of-excellence/prestiznititul-eden-ziskalo-bystricko.html STÁVKOVÁ, J. A J. DUFEK. Marketingový výzkum. 2. přepracované vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. ISBN 807157-795-2. Soubor: Ukazka velikosti cache.jpg. Wiki.Geocaching.cz [online]. 26. 11. 2008 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/index.php?title= Soubor:Ukazka_velikosti_cache.jpg Vyhledávání turistických cílů. Bystřicko na Vysočině: Oficiální turistický průvodce [online]. 2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://info.bystrice np.cz/search/atraktivity/ ZEMANOVÁ, J. Charakteristika mikroregionu Bystřicko. Mikroregion Bystřicko [online]. [24. 2. 2012] [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.bys tricko.cz/index.php?clanek=40

62

Přílohy

Přílohy

Přílohy

63

A. DOTAZNÍK Vážená paní/ Vážený pane, v rámci zpracování mé bakalářské práce na téma Vliv geocachingu na návštěvnost regionu si Vás dovoluji zapojit do prováděného průzkumu a požádat Vás o odpovědi na níže uvedené otázky. Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 5 minut. Všechny údaje, které poskytnete, zůstanou anonymní. V rámci zkvalitnění služeb a rozvoje cestovního ruchu v regionu Bystřicko budou výsledky průzkumu poskytnuty TIC Bystřice nad Pernštejnem. Děkuji za Vaši spolupráci. Dominika Machů, studentka 3. ročníku PEF MENDELU v Brně 1.

Kolikrát jste již navštívil/a mikroregion Bystřicko? a) jsem tu poprvé d) 40 a vícekrát b) 2 – 20krát e) žiji tady c) 21 – 39krát

2.

Setkal/a jste se někdy s těmito logy? (pokud ano, uveďte, co značí) 2a) 2b)

a) ano………………………….. b) ne 3.

a) ano…………………………….. b) ne

Už jste někdy slyšel/a o pojmu geocaching? a) ano b) ne (přejděte k otázce č. 12)

4.

Odkud jste se o geocachingu dozvěděl/a? (zvolte 1 z nabízených možností) a) internet e) ze setkání s geocacherem f) turistické informační b) tisk centrum c) TV, rádio d) od rodinných příslušníků nebo známých

5.

Provozujete geocaching? a) ano b) ne (přejděte k otázce č. 12)

g) jinak …………………………..

64

6.

Přílohy

Kolik kešek jste již odlovil/a? (zvolte 1 z nabízených možností) a) do 20 b) 21 – 40 c) 41 – 60

7.

d) 61 – 80 e) 81 a více

S kým kešky nejčastěji lovíte? (zvolte 1 z nabízených možností) a) sám b) s partnerem/partnerkou

c) s rodinou d) s přáteli

8.

Vybavíte si alespoň 3 kešky, které se nachází v tomto regionu?(uveďte konkrétní lokalitu) ………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………................................................................................ ................................................................................................................................... 9.

Když se rozhodujete pro návštěvu určitého regionu, tak: a) se rozhodujete podle kešek v daném místě a pak teprve zjišťujete informace o atraktivitách v daném místě, b) primárně Vás zajímají atraktivity daného místa a jen jako bonus odlovíte i nějaké kešky.

10.

Spojujete obvykle vyhledávání kešek na Bystřicku i s jinou aktivitou? a) ano, vždy b) c) d) e)

11.

téměř vždy občas výjimečně ne, nikdy (přejděte k otázce č. 12)

Jakou jinou aktivitu nejčastěji spojujete s hledáním kešek v regionu Bystřicko? (zvolte 1 z nabízených možností, nejvíce však 2 možnosti) a) prohlídka kulturně-poznávacích památek b) návštěva lanového centra, sportovního zařízení c) návštěva muzea, galerie d) účast na některé z akcí pořádaných v regionu e) návštěva zábavného parku Šiklův mlýn f) jiná aktivita: ………………………………………………………………………………

12.

Postrádáte něco jako turista v mikroregionu Bystřicko?(pokud ano, uveďte co) a) ano ……………………………………………………………………………………………. b) ne

Přílohy

13.

65

Ze kterého kraje do regionu přijíždíte? a) kraj Vysočina b) Jihomoravský kraj c) Pardubický kraj

14.

Hlavní účel návštěvy: (zvolte 1 z nabízených možností) a) b) c) d)

15.

pracovní účel návštěva příbuzných hledání kešek turistický výlet

e) jiný ......................................................................................................... Jak jste spokojen/a v regionu s následujícími faktory: (1 – naprosto spokojen, 5 – naprosto nespokojen) a) informační služby

1

2

3

4

5

b) c) d) e) f) g)

1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5

1

2

3

4

5

kulturní aktivity sportovní vybavenost turistické značení čistota okolí vlídnost místních obyvatel dopravní dostupnost

h) úroveň cyklistických tras 16.

d) Středočeský kraj e) Jihočeský kraj f) jiný kraj, jaký:……………..

Pohlaví: a) žena b) muž

17.

Věk: a) do 18 let b) 19 – 30 let c) 31 – 42 let

18.

d) 43 – 54 let e) 55 – 66 let f) 67 a více let

Vaše současná ekonomická aktivita: a) b) c) d)

pouze studuji studuji a zároveň pracuji důchodce zaměstnaný

e) OSVČ f) nezaměstnaný g) ostatní

Děkuji za Vaše odpovědi a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku.

66

B. Tematická mapa

Přílohy