TRUTNOVSKÉ TRAILY ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU, VLIV NA ROZVOJ REGIONU, MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY

TRUTNOVSKÉ TRAILY ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU, VLIV NA ROZVOJ REGIONU, MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obor:

B1301 – Geografie 1301R022 – Aplikovaná geografie

Autor práce: Vedoucí práce:

Simona Máslová Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.

Liberec 2015

Poděkování Děkuji tímto svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Hynkovi Böhmovi Ph. D. za konzultace, cenné rady, podněty a připomínky při zpracování bakalářské práce. Také děkuji své rodině a svým blízkým, kteří mě vždy podporovali při mém studiu, zejména při psaní bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou terénních cyklistických stezek (trailů) v Trutnově. Hlavním cílem je nastínění problematiky regionálního rozvoje a popsání, do jaké míry mohou terénní cyklistické stezky ovlivnit regionální rozvoj, což je ukázáno na příkladu Rychlebských stezek v Jeseníkách. Dále se práce zabývá procesem vzniku, problémy s realizací a především analýzou současného stavu sítě terénních stezek Trutnov Trail. Výstupem této práce jsou návrhy pro efektivnější rozvoj trutnovských trailů, dále interpretace dotazníkového šetření, ze kterého je zcela patrné, že občané města vítají Trutnov Trail jako další volnočasovou aktivitu, což mimo jiné pozitivně ovlivňuje jejich rozvoj.

Klíčová slova Cestovní ruch, cyklistika, regionální rozvoj, trail, Trutnov

Annotation Bachelor thesis deals with off-road biking trails in Trutnov. The main objective is to outline the regional development and describe the rate how terrain biking trails can influent regional development, which is exemplified by Rychlebské trails in Jeseníky. Furthermore, this work examines the process of trail formation, problems with realization and especially analysis of current network of Trutnov Trails. The outcome of this work are suggestions for more effective development of Trutnov Trails and the interpretation of survey in which it is quite evident that the citizens of the city accept Trutnov Trail as other leisure time activity, which also positively affects their development.

Key Words Cycling, regional development, tourism, trail, Trutnov

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................. 11 1.1 Cíl práce ................................................................................................................... 12 1.2 Postup práce a metody ....................................................................................... 12 2 Traily ............................................................................................................................ 13 2.1 Historie singltreku .................................................................................................. 13 2.2 Singltrek v České republice ............................................................................... 13 2.3 Asociace podporující terénní cyklistiku ................................................................ 15 2.3.1 Mezinárodní asociace ..................................................................................... 15 2.3.2 Česká asociace ................................................................................................ 15 2.4 Legislativa a terénní cyklistika .............................................................................. 16 2.4.1 Terénní cyklistika v legislativě v České republice ......................................... 16 2.4.1.1 Podmínky na chráněném území ................................................................... 16 2.4.2 Terénní cyklistika v legislativě v sousedních zemích ČR .............................. 17 2.5 Problémy při realizaci ............................................................................................ 19 2.6 Vliv singltreku na regionální rozvoj...................................................................... 20 3 Regionální rozvoj ......................................................................................................... 21 3.1 Regionální politika a rozvoj obce .......................................................................... 21 3.2 Cíle regionální politiky ........................................................................................... 21 3.3 Nástroje regionální politiky ................................................................................... 22 3.4 Politika cestovního ruchu ....................................................................................... 23 3.4.1 Nástroje politiky cestovního ruchu ................................................................. 24 3.4.2 Specifické vlastnosti cestovního ruchu ........................................................... 24 4 Příklad regionálního rozvoje v obci Černá Voda ................................................... 24 5 Singltrek v Trutnově .................................................................................................... 27 5.1 Lokalizace obce Trutnov ........................................................................................ 27 5.2 Fyzicko-geografická charakteristika obce Trutnov............................................. 28 5.2.1 Charakteristika horninového prostředí lokality Čížkovy kameny .................. 29 5.2.2 Geomorfologická charakteristika lokality Čížkovy kameny .......................... 29

7

5.3 Socioekonomická charakteristika ......................................................................... 30 5.3.1 Historický vývoj obce Trutnov ....................................................................... 30 5.3.2 Cestovní ruch .................................................................................................. 31 5.3.3 Trutnov jako součást regionu Krkonoše a Podkrkonoší ................................. 31 5.4 Vznik Trutnov Trails .............................................................................................. 32 5.5 Trasy singltreku ...................................................................................................... 33 5.6 Význam v regionálním rozvoji............................................................................... 34 5.7 Možnosti rozvoje a vize do budoucna ................................................................... 34 6 Dotazníkové šetření ..................................................................................................... 35 6.1 Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................ 38 6.2 Interpretace dotazníkového šetření ....................................................................... 50 7 Závěr ............................................................................................................................ 51 Seznam použité literatury ............................................................................................ 53 Seznam příloh ................................................................................................................ 56

8

Seznam obrázků Obrázek 1: Hlavní faktory působící na rozvoj obcí ........................................................ 22 Obrázek 2: Lokalizace Rychlebských stezek v obci Černá Voda .................................. 25 Obrázek 3: Výřez šiřší oblasti zájmu .............................................................................. 27 Obrázek 4: Schéma dotazníkového šetření v diagramu .................................................. 37

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled nejznámějších singltreků a areálů v České republice ...................... 14 Tabulka 2: Členění dopadů na žovotní prostředí ............................................................ 20 Tabulka 3: Geomorfologické členění zájmové lokality .................................................. 28 Tabulka 4: Výchozí data dotazníkového šetření ............................................................. 36

Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v obci Trutnov v letech 1971-2015 ................................. 30 Graf 2: Počet hromadných ubytovacích zařízení v ČR................................................... 31

9

Seznam zkratek ČeMBA

Česká mountainbiková asociace

ČGS

Česká geologická služba

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IMBA

Asociace mezinárodní terénní cyklistiky (International Mountain Bicycling Association)

MTB

Terénní kolo (mountain bike)

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

OPÚ

Obec s prověřeným obecním úřadem

ORP

Obec s rozšířenou působností

PR

Vztahy s veřejností (public relations)

RS

Rychlebské stezky

TT

Trutnov Trails

10

1 Úvod Cyklistika je rozvíjejícím se fenoménem současné doby. Na úrovni profesionální i čistě rekreační v sobě snoubí rozvoj těla i duše. Cyklistika nabízí spoustu výhod, a to individuálních, i výhody v celosvětovém měřítku. Jednou z největších předností je nenáročnost, která je, jak ze strany zřizovatelů stezek, tak i ze strany aktivních účastníků. Cyklistiku může provozovat bez rozdílu věku každý, kdo má základní vybavení, kterým je silniční či horské kolo. Poslední roky je rozvoj cyklistiky, potažmo cykloturismu propagován v nejednom městě. Cykloturistika jako taková v sobě nese obrovský rekreační potenciál, který se konečně začíná plně a vědomě využívat. Nejenže zajímavé cyklotrasy přitahují spoustu lidí, čímž se mohou rozvíjet i menší obce, jízda na kole je především ekologická a životní prostředí, ve srovnání s jízdou osobním automobilem, zatěžuje zcela minimálně. Během posledních let se do podvědomí občanů České republiky začínají dostávat i poněkud náročnější cyklistické stezky – traily neboli singltreky, které mají svůj původ ve Spojených státech amerických. Tyto terénní stezky se nacházejí ve velmi atraktivních lokalitách, zpřístupňují krajinu lidem a dávají možnost svým účastníkům zažít jedinečné zážitky. Jako aktivní sportovec i občan města Trutnova se zajímám o možnosti, jak trávit svůj volný čas v tomto, pro turisty, velmi atraktivním regionů – Podhůří Krkonoš. Výstavba nové cyklostezky podél vodního toku Úpy, byla v letošního roce následována vybudováním terénních trailů na hřebech Čížkových kamenů. Téma trutnovských trailů jsem si proto nevybrala náhodně, ale ráda bych v něm spojila své nabyté vědomosti v oblasti regionálního a znalosti při tvorbě souboru map, mapujících vznikající stezky. V bakalářské práci nejprve přiblížím, co je to singltrek, jeho historií ve světě i u nás v České republice, převážně však analýzou současného stavu terénních cyklistických stezek nacházejících se v obci Trutnov v Královéhradeckém kraji a jejich využití hlavně z hlediska možného rozvoje nejen obce Trutnov, ale celého turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší. Dále se budu věnovat i teorií regionálního rozvoje, pro pochopení vlivu terénních cyklistických stezek na rozvoj regionu. Zájmovou lokalitu terénních stezek budu charakterizovat v měřítku obce Trutnov, avšak její význam v rámci turistického ruchu bude zaměřen v rámci celé obce s rozšířenou působností (ORP) Trutnov. 11

Část stezek byla vybudována v létě roku 2014 několika cyklistickými dobrovolníky, kteří posléze založili spolek Trutnov Trail. Stezky budovali své pomocí na vlastní náklady. Vybudování celého komplexu cyklistických stezek nabízí velký potenciál právě pro turistický ruch v této oblasti. V současné době se nachází na hřebenu mezi městskými částmi Lhota a Markoušovice v Biskupském lese a Letnou. Na tomto území se nachází geomorfologicky zajímavá lokalita Čížkovy kameny. Blízkost polských hranic (zhruba 5 km vzdušnou čarou) v sobě skýtá obrovské možnost pro další rozšiřování celého komplexu. Záměrem členů spolku TT je rozšíření stezek i na okolní hřebeny, zvláště do Radvanic, které jsou součástí CHKO Broumovsko. Další vizí je i spolupráce s Polskem a získání evropské dotace v programu přeshraniční spolupráce.

1.1 Cíl práce V bakalářské práci je kladen jeden hlavní a tři dílčí cíle. Hlavním cílem je nastínění problematiky regionálního rozvoje a popsání, do jaké míry mohou cyklistické stezky ovlivnit regionální rozvoj. Dílčími cíli jsou rešerše historie terénních cyklistických tras – popsání myšlenky vzniku i samotný proces vzniku singltreků a možné problémy v realizaci a následné udržitelnosti v krajině. Dále také přiblížení zájmové lokality – fyzicko-geografická a socioekonomická charakteristika pro pochopení možností regionálního rozvoje a také definování regionálního rozvoje. Dalším cílem je vyhodnocení stezek z hlediska rozvoje regionu a porovnání jejich rozvoje s dalšími singltreky v České republice. A v neposlední řadě také získání dat z dotazníkového šetření a jejich interpretace.

1.2 Postup práce a metody Práce bude vycházet z jak rešerší vhodných dokumentů, tak i dotazníkového šetření, názorů a komentářů hlavních aktérů, tj. členů spolku Trutnov trails. Zjištěná tvrzení budou dále podložena vlastními názory k dané problematice opírající se o znalosti a zkušenosti v daném oboru. Hlavní metodou použitou pro zpracování bude kvalitativní výzkum, dále budou použity metody analýzy a syntézy pro vyhodnocení současného stavu a predikce

12

budoucnosti. Pro popis současného stavu lze využít metodu deskriptivní, zvláště ve spojení popisování poznatků z odborné literatury a dalších zdrojů.

2 Traily Terénní cyklistické stezky, traily či singltreky jsou pojmy označující úzkou cyklistickou stezku vedoucí zajímavou lokalitou, jejíž průjezd či sjezd je technický náročnou záležitostí. Singltreky jsou většinou vedené jednosměrně a jsou stavěny buď uměle, nebo se využívá starých opuštěných cest, u nás se především využívá starých loveckých chodníků. Je důležité, aby stezky vznikaly a fungovaly především v souladu s přírodou a krajinou a respektovaly její zákonitosti. Tyto úzké stezky obvykle spojují atraktivní místa a zpřístupňují krajinu, která by jinak byla nepřístupná, nebo alespoň hůře dostupná pro cykloturisty. V porovnání s tradičními aktivitami na stezkách jako je horská turistika či jízda na koni, sjezdy terénních stezek jsou poměrně novou rekreační aktivitou. Přes tuto skutečnost se například podle odhadů zhruba 8 miliónů jednotlivců z východní oblasti USA zúčastňuje aktivit, které jsou spojené s horským kolem (NAPP, 2005). Stezky, které jsou kvalitně navržené a spravované nabízejí hned několik výhod. Mezi tyto výhody patří především následující: 

atraktivní příležitost pro pobyt v přírodě,



vnesení nových hodnot a využití lokality,



nástroj pro rozvoj turistického ruchu v daném regionu.

2.1 Historie singltreku Historie terénních sjezdů neboli singltreků nesahá příliš hluboko do lidských dějin. Jedná se o relativně mladou aktivitu pro trávení volného času. Podle pramenů se singltreky začaly nejdříve objevovat Severní Americe, kde se nachází spousta národních parků a především ideální podmínky z hlediska členitosti reliéfu – západní pobřeží Severní Ameriky je lemováno pásem několika pohoří. Tyto dva předpoklady daly možnost vzniku myšlence, sjíždět tyto lokality na kole.

2.2 Singltrek v České republice Přestože traily jsou v České republice poměrně mladou záležitostí, bylo jich na území ČR realizováno již několik. Jejich vznik a historie se na území České republiky liší od prostředí k prostředí (Trail.cz). Většinou se jedná o cesty, které vznikly v důsledku hospodářské činnosti v lesích, staré lovecké nebo obchodní stezky, které již neslouží 13

svým původním účelům. Některé cesty vznikají lidskou činností, tím, že jsou vyšlapány chodci. Další variantou jsou cesty vytvořené plánovitě pro potřeby turistického ruchu a rekreace. V našem prostředí se podle České mountainbikové asociace dají cesty, které se mohou označit jako singltrek, počítat na tisíce kilometrů. Tabulka 1: Přehled nejznámějších singltreků a areálů v České republice

Název Bike Aréna Vsetín Cyklo arena Vysočina Cyklopark Mysločovice

Lokalita Semetín v Vsetína Nové Město na Moravě Mysločovice u Zlína Javornická Javornické hornatina u NP okruhy Šumava Kyčerka Velké Karlovice bike park v Beskydech Černá voda v Rychlebské Rychlebských stezky horách Singltrek Nové Město pod pod Smrkem Smrkem Singltrek Podhůra u Chrudimi Trutnov Čížkovy kameny Trails u Trutnova

Rok otevření Internetové stránky 2014

http://www.ic-vsetin.cz/bike-arena-vsetin/

2014

http://www.vysocina.bike/

2012

http://www.cykloparkmyslocovice.cz/

–

http://www.javornickeokruhy.cz/index.htm l

–

http://www.kycerka-bikepark.cz/cs/

2009 20092011

http://www.rychlebskestezky.cz/cs/

2014

http://www.singltrekpodsmrkem.cz/ http://www.mtbchrudim.cz/singltrekchrudim-podhura.html

2014

http://www.trutnovtrails.cz/

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Nicméně se tu vyskytuje několik méně či více zásadních problémů, které v českém prostředí se singltreky souvisí. Bereme-li v úvahu pouze traily, které nejsou veřejně známy a propagovány v rámci turistického ruchu, jsou to následující: 

Síť stezek není důkladně zmapovaná, značená, ani klasifikována dle obtížnosti.



Chybí propojenost mezi jednotlivými sjezdy do větších celků, čímž jsou terénní cyklisté nuceni používat místní komunikace pro přejezd.



Většina stezek je v zanedbaném a neudržovaném stavu (zarostlá, erodovaná, pokrytá větvemi i jiným přírodním materiálem, poničená nadměrným používáním všech účastníků). 14



Několik stezek se nachází i v lokalitách CHKO či NP.



Část těchto stezek je totožná se značenými turistickými trasami a může docházet ke konfliktům uživatelů těchto cest.

2.3 Asociace podporující terénní cyklistiku 2.3.1 Mezinárodní asociace Mezinárodní asociací terénní cyklistiky je Asociace mezinárodní terénní cyklistiky, zkráceně IMBA (International Mountain Bicycling Association) založená roku 1988. Jejím cílem je vytvářet, podporovat zkušenosti s terénní cyklistikou (Imba.com). IMBA celosvětově zahrnuje 35 000 členů, kteří žijí nejenom ve všech 50 státech Spojených států amerických, dále ve většině provincií Kanady a v dalších 30 zemích po světě. Mezi hlavní cíle, které tato mezinárodní asociace terénní cyklistiky propaguje, patří následující: 

vytváření zájmu o terénní cyklistiku,



výstavba udržitelných trailů a zařízeních, které činní terénní cyklistiku více přístupnou,



výuka environmentální zodpovědnosti při realizaci terénních stezek a etiky v terénu,



inspirace více lidí k zážitkům spojených s terénní cyklistikou. Důvod, proč tato mezinárodní asociace má kořeny právě ve Spojených státech

amerických, je spojen s tím, že v Americe byly položeny první základy této aktivitě (viz kapitola Historie singltreku v zahraničí).

2.3.2 Česká asociace V domácím prostředí, kde se i zájem o terénní cyklistiku objevil později, vznikla Česká mountainbiková asociace (ČeMBA). Je to nezisková organizace sdružující vyznavače jízdy na horských kolech, které byla založena roku 2007. Vznikla za účelem jednání se státem, samosprávou, ochrannou i lesníky a dalšími institucemi, se kterými by mohla řešit problematiku terénní cyklistiky, což by vedlo k vytváření vhodných podmínek pro tento mladý sport. Vizí této asociace je, aby byla odborovou organizací zastupující terénní cyklisty, hájící jejich práva a zájmy a přinášela by lepší podmínky pro tuto aktivitu v České republice (Cemba.eu). Mezi nejvýznamnější úspěšné projekty patří Singltrek pod Smrkem. Mezi dlouhodobé cíle České mountainbikové asociace patří:

15



rozšíření členské základny a větší zapojení aktivních členů,



lobbing za zájmy terénních cyklistů, jednání se státní správou a dalšími subjekty,



aktivní vystupování proti možnému zhoršování podmínek pro terénní cyklisty, ochrana práva přístupu na stávající síť cest a stezek,



mapování tras pro terénní cyklistiku a jejich označení,



podpora projektů, které mají příznivý dopad na zlepšené podmínek pro terénní cyklistiku,



snaha o změnu vnímání pohybu terénních cyklistů v přírodě,



rovnocenná práva terénních cyklistů na rekreační využití krajiny.

2.4 Legislativa a terénní cyklistika 2.4.1 Terénní cyklistika v legislativě v České republice Česká legislativa neopomíná na cyklisty a na jejich chování v lesním prostředí. Pro terénní cyklisty je klíčový zákon č. 289/95 Sb., o lesích. Podle § 20 odst. 1 písm. j) je zakázáno jezdit na v lesích na kole mimo lesní cesty. Zákon se již však nezmiňuje o tom, jaké je přesná definice lesní cesty. Pro singltreky jsou typické úzké stezky, které však nemusí být pokládány za lesní cesty. V tomto případě je zákon nejasný a existují různé výklady a závěry (Cemba.cz).

2.4.1.1 Podmínky na chráněném území Podmínky pro provozování terénní cyklistiky na chráněném území jsou v České republice stanoveny zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně krajiny a přírody. Dle míry ochrany můžeme odstupňovat i možnosti pohybu jak pro pěší, tak návštěvníky na kole do takových lokalit. Národní parky Terénní cyklistika je na území národních parků omezena zákonem 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v § 19 odst. 1,2. Z toho vyplývá, že je v národních parcích zakázáno jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Informace o povolených cyklotrasách vedoucí skrze národní parky jsou obvykle v propagačních materiálech a webových stránkách správců národních parků a jsou v terénu vyznačeny.

16

Chráněné krajinné oblasti Chráněné krajinné oblasti se podle zmiňovaného zákona liší v § 25 odst. 2, kdy je rekreace přípustná, ale pouze v případě, kdy nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Cyklisté by měli mít přístup na všechny cesty a stezky. Národní přírodní rezervace Na území národních přírodních rezervací je ze zákona zakázáno vjíždět mimo cesty, které jsou vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody. Opět je potřeba dbát na to, že se terénní cyklisté pohybují pouze na označených a schválených trasách. Přírodní rezervace Zákon 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v § 33 o přírodních rezervací nijak nezmiňuje podmínky, za kterých je povoleno na území vstupovat nebo vjíždět. Neznamená to ovšem, že by cyklisté měli přístup všude. Každá přírodní rezervace by ve své dokumentaci měla mít vypsané podmínky pro všechny účastníky turistiky. Informace mohou být uvedeny na informačních tabulích při vstupu na území přírodní rezervace (Cemba.cz). Přírodní park, významný krajinný prvek Přírodní park či významný krajinný prvek jsou lokality spadající do obecné ochrany přírody, které nejsou chráněny jako národní parky nebo chráněné krajinné oblasti. Orgán ochrany přírody může ze zákona stanovit omezení ve využití takového území, které by znamenalo zničení, poškození, nebo rušení stavu tohoto území. Cyklisté nejsou v přírodních parcích omezeni, avšak nelze vyloučit, že by o tom mohl příslušný orgán rozhodnout. Významné krajinné prvky pro cyklisty nepředstavují žádné omezení v pohybu.

2.4.2 Terénní cyklistika v legislativě v sousedních zemích ČR Spousta terénních stezek v rámci přeshraniční spolupráce vede i za hranice České republiky, což samozřejmě znamená, že s hlediska ochrany přírody a využití stezek platí zákony země, ve které se cyklisté pohybují.

Německo Základní pravidla jsou popsány ve spolkovém lesním zákonu o ochraně přírody a péči o krajinu Nicméně se příliš neliší od zákonů v české legislativě. Les je volně 17

přístupný všem, ale na vlastní nebezpečí. Komplikací se stává fakt, že každá spolková země si může stanovit konkrétní pravidla pro své území. Podrobný přehled pravidel pro jednotlivé spolkové země je dostupný na www.dimb.de. Polsko V Polsku je potřeba dbát na to, zdali se pohybujeme v lese, který je ve vlastnictví státu, je veřejnosti přístupný či v soukromém vlastnictví. V případě soukromého vlastnictví má majitel právo na zákaz vstupu veřejnosti do lesa bez udání důvodu, neboť zákaz nepodléhá úřednímu schválení. Soukromý les v Polsku může být přístupný, avšak pouze do okamžiku, než vstup není vlastníkem omezen. Obezřetnost a pozorné čtení informačních cedulí je tedy na místě. Provozování cyklistiky je v národních parcích, rezervacích a zvláště chráněných územích v Polsku zakázáno, pokud není stezka pro cyklistky povolena odpovědným orgánem. Na území chráněných území, které odpovídají CHKO v České republice je terénní cyklistika na cestách a stezkách povolena.

Rakousko V Rakousku je situace oproti Polsku pro cykloturisty mnohem vlídnější. Přestože ¾ lesů patří soukromým majitelům, vstup je ze zákona povolen. Pro terénní cyklistiku mohou být využívány značené cyklostezky a MTB stezky. Přístup a využívání lesních cest a privátních stezek je zakázáno. Pro rekreační využití, do kterého spadá i jízda na horském kole, je třeba mít povolení vlastníka daného lesa. Legislativní rámec pro terénní cyklistku v chráněných územích bohužel není jednotný a pro konkrétní informace je vhodné kontaktovat turistickou centrálu či příslušný orgán ve spolkové zemi.

Slovensko Podmínky pro terénní cyklistiku jsou upraveny lesním zákonem, který byl roku 2007 novelizován. V zákoně se však nachází několik protichůdných výkladů, takže jeho interpretace není jednoznačná. Na jednu stranu uvádí, že cyklisté mohou pouze na 4 m široké zpevněné cesty, podle dalšího výkladu mohou cyklisté jezdit všude mimo volný terén. Obecně se ale cyklisté řídí zákonem, který povoluje využívat všechny značené trasy. Využívání cyklistických tras na chráněném území je možné za podmínek, které jsou podobné jako v České republice. 18

2.5 Problémy při realizaci V této kapitole budou popsány dílčí problémy, které mohou nastat při realizaci terénních cyklistických stezek. Problémy při realizaci či v projektové fázi mohou být dvojího typu a to jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska ochrany přírody a krajiny. Tato část práce bude zaměřena na problémy a střety z pohledu ochrany přírody, neboť lokalita Čížkovy kameny, která je předmětem této práce, je podle České geologické služby zahrnuta pod stupeň ochrany C. Každý projekt, jehož umístění se nachází poblíž či v bezprostřední blízkosti chráněné lokality, by měl mít posudek, který vyvrací nežádoucí vlivy. Vlivy na přírodu, které mohou negativně ovlivnit realizaci takového projektu, můžeme rozdělit do dvou kategorií: 

vlivy na faunu a flóru,



vlivy na svrchní vrstvu půdy. Přestože by případná studie nepotvrdila zásah do přírody a schválila tak realizaci

projektu, problémy či spíše vlivy na životní prostředí přetrvají. Musíme také zohlednit fakt, že jedna věc je samotná realizace stavby, čili bezprostřední zásah do přírody, a druhá věc je spojená s lidskou činností – udržování stezek a především návštěvníci. Pokud se budovatelé stezek budou chovat ohleduplně, není to tak velké riziko v porovnání s návštěvníky, kteří bývají někdy neukáznění a nedodržují značené cesty a mohou tak poškodit travní a keřová společenstva v okolním terénu. Dalším rizikovým faktorem může být zvěř, jejíž přirozené prostředí výskytu může být narušeno. Zvláště je potřeba brát v úvahu období páření či migrace. Jak při budování terénních stezek, tak především při jejich využívání návštěvníky dochází k narušování svrchní části půdy, která může být erodována a transportována. Výše zmíněným faktorů se dá do jisté míry vyvarovat a to jak sepsáním provozního řádu, který by měli účastníci respektovat, tak i doporučenou otevírací dobou, která by měla být omezena s ohledem na sjízdnost stezek a také na klid při přezimování zvěře (Šebečková, 2013, s. 43-45). I přes všechny negativní dopady této sportovní aktivity na životní prostředí, podle Doležala (1994) existují i pozitivní vlivy pohybových aktivit na životní prostředí, jak je popsáno v tabulce 2.

19

Tabulka 2: Členění dopadů na životní prostředí

Negativní dopady sportů v přírodě na ŽP 

Estetické a architektonické znehodnocení krajiny



Znečištění vod



Znečištění a degradace půdy



Efekty na obhospodařovaných a přirozených plochách



Efekty na památkách a kulturním a historickém dědictví

Negativní dopady sportů v přírodě na ŽP 

Výstavba lepší infrastruktury



Lepší vymezení hranic mezi „ekologicky čistými“ formami sportů v přírodě a aktivitami narušujícím ŽP



Tvorba „zelených prostorů! Sloužící pro provozován aktivit



Zlepšení kvality dodávky pitné vody pro potřeby sportovců (tvorba studánek, studní)



Výstavba novách objektů, aby zapadaly do místní krajiny a nepůsobily rušivě

Zdroj: Doležal, 2000

2.6 Vliv singltreku na regionální rozvoj Realizace sítě singltreků v zajímavé lokalitě může být velkým přínosem pro menší či větší obec. Od zvyšování zájmu o ubytovací kapacity, restaurace a další zařízení spojená s cestovním ruchem až po zbudování nové infrastruktury. Podle studie zpracované firmou TEO plus s.r.o. (Kárász, 2011) bývá součástí sítě stezek i zázemí a navazující aktivity, které vytváří „turistická sportovní centra“. V těchto centrech se velmi často nachází parkoviště, občerstvení, dětské hřiště, případně i ubytovací zařízení a další atrakce návazností na sportovní a společenské využití. Další takovou atrakcí může být například lanový park, cvičná horolezecká stěna aj. Centrum také bývá vhodným výchozím bodem pro napojení se na turistické trasy a další cyklotrasy v okolí. Kárász (2011) se své studii zmiňuje fakt, že v zahraničí jsou návštěvníci ochotni platit parkovné, které slouží k rozvoji celého areálu. Vyšší atraktivita lokality, zaujme více turistů, kteří jsou ochotni přijet a tím i přinést nějaké finanční prostředky do regionu. Výše peněz, které může taková síť stezek přivést do regionu, nemusí být vůbec malá a pomůže „nastartovat“ regionální rozvoj dané lokality. Přesně taková situace se stala v obci Černá Voda v Olomouckém kraji, 20

kde během 5 let vyrostla síť již dobře známých terénních stezek, které nesou název Rychlebské stezky. Pro uvedení do problematiky vlivu prostředí na regionální rozvoje nejprve nastíním základní definice regionálního rozvoje, poté přejdu přes studii Rychlebských stezek až k zájmovému území.

3 Regionální rozvoj V této kapitole se budu věnovat především úvodu do problematiky regionálního rozvoje a zvláště do politiky cestovního ruchu. Jaký vliv mají terénní stezky na regionální rozvoj, uvedu na příkladu Rychlebských stezek v Jeseníkách, neboť těmito stezkami se v Trutnově nechali inspirovat. Dále se zaměřím zájmovému území – obci Trutnov, kterou charakterizuji

z

a

fyzicko-geografického

socioekonomického

hlediska.

Tato

charakteristika bude sloužit jako pozadí pro pochopení regionálního rozvoje v Trutnově.

3.1 Regionální politika a rozvoj obce Regionální politika je v evropském kontextu obvykle chápána jako činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a k zabezpečení jejich harmonického rozvoje (Damborský, 2008, s. 11) Podle Synkové (2014) se dá rozvoj obce charakterizovat jako zlepšování podmínek pro život jejích obyvatel či možnost podnikání nebo realizace dalších aktivit. Rozvoj obce je spojen jak se zajištěním zázemí, aby mohly fungovat různé subjekty, tak i s péčí o území z hlediska zachování environmentální udržitelnosti. Synková (2014) ve své práci uvádí přehled hlavních faktorů, které působí na rozvoj obcí, jak je vidět na obrázku 1.

3.2 Cíle regionální politiky Cíle regionální politiky vycházejí především z identifikace problémů. Bližší formování cílů se děje pro jednotlivá časová obdobích, ve kterých je možnost kontrolovat plnění a hodnotit účinnost použitých nástrojů.

21

Obrázek 1: Hlavní faktory působící na rozvoj obcí

Zdroj: Synková, 2014

3.3 Nástroje regionální politiky Z cílů regionální politiky jsou odvozovány nástroje regionální politiky, které bývají zaměřeny zejména na příliv kapitálů a podnikatelských aktivit do regionu a další. Tyto politiky můžeme členit do tří hlavních skupin. Molle (1990) dělí nástroje regionální politiky do tří dílčích skupin a to: 

makroekonomické nástroje (fiskální politika – snížená sazba daní v daných regionech, monetární politika – usnadnění přístupu k úvěrům, protekcionismus – uvalení dovozních limitů a cel na produkty vyráběné v upadajících regionech),



mikroekonomické nástroje (relokace pracovních sil – částečná úhrada nákladů při stěhování, výkup nemovitostí, relokace kapitálu – levné půjčky, snížené daně aj.),



ostatní nástroje (administrativní nástroje a institucionální nástroje – regionální agentury).

22

Jiný pohled opírající se o širší pojetí, který představuje celkem sedm kategorií, ve své publikaci uvádí Yuil a Wilshade (2001): 

infrastrukturní pomoc,



finanční podněty,



restriktivní prostředky,



decentralizace vládních úřadů,



regionální alokace veřejných investic a vládních zakázek,



regionální rozvojové agentury,



makropolitické nástroje.

Existuje i třetí nová klasifikace nástrojů regionální politiky zveřejněná v publikaci Wokouna (2006): 

nástroje nefinanční (administrativní nástroje a institucionální nástroje),



nástroje finanční (neinvestiční a investiční pobídky – daňová a rozpočtová zvýhodnění).

3.4 Politika cestovního ruchu Podle Šárky Tittelbachové (2008) je cestování a aktivity cestovní ruchu, jejichž souhrn je jedním z největších světových ekonomických odvětví, stále významnějším faktorem regionálního rozvoje. Tato oblast ekonomiky je fixována na jedno konkrétní místo či region, čímž podporuje stabilitu regionálních a místních ekonomik. Cestovní ruch je velmi významným odvětvím, protože vytváří nová pracovní místa a zároveň stimuluje investiční aktivity. V rámci cestovního ruchu rozdělujeme domácí cestovní ruch, tj. cestování v rámci příslušné země; ale i zahraniční cestovní ruch, který zahrnuje cesty do zahraničí za poznáním, kulturou, rekreací či obchodem. Pozice cestovního ruchu v posledních letech posiluje v rámci regionální politiky. Vysoká dynamika růstu cestovního ruchu v daném regionu může efektivně napomáhat regionům se strukturálními problémy. V dnešní době jsou dotační programy velmi výraznou složkou, která podporuje politiky a tím i rozvoj cestovního ruchu. Z toho důvodu je politika cestovního ruchu vždy nedílnou součástí dokumentů věnující se regionálnímu rozvoji, tj. Strategie regionální rozvoje, Národní rozvojový plán, regionální rozvojové strategie a programy rozvoje kraje, strategie rozvoje měst či obcí, v nichž jsou sepsány především cíle politiky cestovního ruchu. 23

3.4.1 Nástroje politiky cestovního ruchu Nástroje, které působí na cestovní ruch, mohou být dvojího typu. Za prvé, ty které přímo ovlivňují turistické veličiny. Za druhé, to jsou takové nástroje, které působí zprostředkovaně. Tato skupina nástrojů jasně poukazuje na provázanost další odvětví s cestovním ruchem, jejichž opatřeními je cestovní ruch také ovlivňován. Provázanými odvětvími mohou například být územní plánování, životní prostředí, dopravní infrastruktura atp.

3.4.2 Specifické vlastnosti cestovního ruchu Jednou ze specifických vlastností typických pro turistický ruch je to, že turistická aktivita není základní potřebou člověka. Jednání turistů je tedy vesměs nepředvídatelné a podléhá psychologickým a společenským vlivům, osobním náladám a krátkodobých reakcím (Tittelbachová, 2008). Produkty cestovního ruchu bývají neobyčejně různorodé. Mezi základní zdroje cestovního ruchu lze vyčlenit následující: 

přírodní a kulturní zdroje,



turistická zařízení,



komunikační infrastrukturu,



ubytování a restaurace.

Kombinace místních zdrojů cestovního ruchu a nabízených služeb určuje dílčí odvětví cestovního ruchu.

4 Příklad regionálního rozvoje v obci Černá Voda Obec Černá Voda se nachází v Olomouckém kraji mezi hřebeny Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor (viz Obrázek 2). Tuto obec jsem si vybrala zcela záměrně, neboť je obec spíše známá díky síti terénních cyklistických tras – Rychlebských stezek (RS) a ale na tomto příkladu ukázat, do jaké míry může turistická atraktivita ovlivnit rozvoj regionu. Rychlebské stezky vznikaly hlavně díky nadšení jejich zakladatele Pavla Horníka, který i přes nepříznivé podmínky – změny majitele pozemků, na kterých je síť stezek vybudována a spousty dalších okolností, vytrvale buduje nové stezky i s dalšími dobrovolníky. Nápad vytvoření sítě stezek pro terénní cyklistiku pramení z návštěvy ve Walesu, kde se podobné traily budují již 15 let. Stezky se nacházejí na masivu Sokolího vrchu, kde jsou terénní podmínky odlišné od zbytku Rychlebských hor a Jeseníků. Velké 24

množství žulových balvanů, skalek, zatopených lomů vytváří velký potenciál pro vybodování terénních stezek, které by mohly přilákat spousty turistů. Obrázek 2: Lokalizace Rychlebských stezek v obci Černá Voda

Zdroj: Rychlebskestezky.cz, 2015

Pro realizaci stezek byly využity i staré lovecké cesty, jejichž obnově předcházelo mapování a hledání – nejvíce pomohla vojenská mapa z roku 1938. Nejatraktivnější úseky se propojily do prvních tras. V roce 2009 vzniklo občanské sdružení Rychlebské stezky o.s., které oficiálně zahájilo práce na stezkách (Rychlebskestezky.cz, 2015) V lokalitě se nachází ucelená síť stezek, která je sjízdná i za deště. Všechny stezky začínají i končí v obci Černá Voda u Základny – Informačního centra RS. Vše funguje společně se souvisejícími službami, které infocentrum nabízí. Jedná se především o tyto služby: 

půjčovna celoodpružených kol,



výuka jízdy na MTB,



informační servis včetně zajištění ubytování,



občerstvení,



cykloprodejna,



prodej upomínkových předmětů,



a mytí kol. Stezky jsou určené spíše zkušenějším cyklistům, kteří zvládají technickou jízdu

v terénu. „Stezky dokázaly přilákat spoustu lidí, ale svým způsobem také do jisté míry ovlivnit

podobu

terénního

ježdění

25

v

Česku.“

(Hrozna,

2014).

Přesná statistika návštěvnosti neexistuje, ale odhadem si Rychlebské stezky za uplynulou sezónu přijelo vyzkoušet zhruba 40 000 návštěvníků (viz Tabulka 3). Dopad celého projektu na malou obec Černá Voda, která měla 588 obyvatel (údaj k 1. 1. 2014, zdroj: Český statistický úřad), byl dobře patrný. Problematika vysoké nezaměstnanosti, se kterou se obec potýkala, se během posledních 5 let významně změnila. V sezóně je v obci rušno, což pomohlo k rozvoji infrastruktury. Dále v obci přibyly ubytovací zařízení – penziony i hotely, dále také restaurace. Pavel Horník (2014) pro cyklistický měsíčník Velo uvedl, že se částka, kterou stezky letošní rok přinesly, pohybuje kolem 40 milionů korun. Tabulka 2: Přibližný počet návštěvníků Rychlebských stezek

Přibližný počet návštěv v roce 2014

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014

2 500 10 000 15 000 25 000 30 000 40 000

Zdroj: Hrozna, 2014

Další oblast, ve které se promítl vliv Rychlebských terénních stezek, jsou vzrůstající ceny nemovitostí a pozemků. Jsou známy i případy, kdy si lidé koupily chalupu, nebo pozemek pro stavbu domku, aby mohli navštěvovat stezky častěji. Tabulka 3: Rychlebské stezky v číslech

Rychlebské stezky v číslech Doba budování

5 let

Počet km

90 km tras, z toho 45 km stezek

Zaměstnanci

20 zaměstnanců v sezóně

Kola v půjčovně

15 kol značky GT

Finanční přínos pro region

cca 40 mil. ročně

Partneři

GT, Endura, Olomoucký kraj, lesy ČR


Z výše uvedených tabulek je patrné, že turistická atraktivita přírodního charakteru, jako již zmiňované terénní stezky, mohou přilákat návštěvníky, jejichž počet se každým

26

rokem zvětšuje. Z toho vyplývá, že cestovní ruch je jedním z klíčových ekonomických odvětvích, které ovlivňuje regionální rozvoj.

5 Singltrek v Trutnově V této kapitole se budu věnovat singltreku v Trutnově, nejprve jeho lokalizací a zejména fyzicko-geografickou charakteristikou, neboť ji pokládám za důležitou pro pochopení atraktivity tohoto místa v rámci cestovního ruchu. Dále se budu zabývat vznikem singltreku, analýzou jeho současného stavu a možnostmi rozvoje, které by pomohly lokalitu zviditelnit, což by mohlo pozitivně ovlivnit rozvoj regionu.

5.1 Lokalizace obce Trutnov Obec Trutnov se nachází v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Z hlediska administrativního členění je obec Trutnov obcí s pověřeným úřadem a zároveň obcí s rozšířenou působností. ORP Trutnov skládá z obcí s pověřeným úřadem Trutnov, Svoboda nad Úpou, Žacléř a Úpice. Každá z obcí (OPÚ) má svá specifika a zajímavosti, které lze vyzdvihnout. Katastrální výměna obce Trutnov činí 103,36 km3, což tuto obec řadí na 20. příčku měst České republiky podle katastrální rozlohy.1 Obrázek 3: Výřez oblasti šiřší zájmu

Zdroj: Mapy.cz, 2015

Český statistický úřad: Obce České republiky. [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/1302-12 1

27

5.2 Fyzicko-geografická charakteristika obce Trutnov Fyzicko-geografická charakteristika území je ovlivněna souborem fyzickogeografických činitelů. Ve stručnosti zcharakterizuji reliéf, významné vodní toky, klima celé obce Trutnov. Blíže se budu věnovat zájmové lokalitě Čížkovy kameny, kterou zhodnotím z geologického i geomorfologického hlediska. Členitý reliéf je pro oblast Trutnova neodmyslitelnou součástí, proto je hlavní částí propagace v turistickém ruchu. Reliéf je zvlněn po celém území obce, přičemž nadmořská výška se pohybuje od 400 m n. m. až do 700 m n. m. Od jihu k severu jsou rozdíly v převýšení vyšší, což je dáno polohou v Podkrkonoší. Podle geomorfologického členění obec Trutnov (viz tabulka 3) leží v Trutnovské pahorkatině na východě Podkrkonošské pahorkatiny (Balatka, 1987), která je součástí Krkonošského podhůří, proto je také toto město velmi často označováno jako „výhodní brána Krkonoš“. Označení brána Krkonoš také figuruje v propagaci regionu Trutnova v cestovním ruchu. Tabulka 3: Geomorfologické členění zájmové lokality

Geomorfologické členění Trutnova Česká vysočina

Provincie

Subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava Oblast

Krkonošská podsoustava

Celek

Krkonošské podhůří

Podcelek

Krkonošská pahorkatina

Okrsek

Trutnovská pahorkatina/Rtyňská brázda

Zdroj: Balatka, 1987

Od severu k jihu obcí protéká významný vodní tok Úpa pramenící v Krkonoších 1,5 km od Studniční hory ve výšce 1 432 m n. m. (Vlček, 1984, s. 281). Vodní tok Úpa ústí zleva do vodního toku Labe v Jaroměři ve výšce 250 m n. m. Úpa je vodohospodářsky významným tokem, část vodního toku je vodácky využívaná. Podle klasifikace klimatických oblastí E. Quitta (1971) obec Trutnov spadá pod oblast MW4 – mírně teplá oblast. „Léto krátké, mírné, suché a ž mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima normálně dlouhá, mírně teplá s krátkým trváním sněhové pokrývky.“ Tato klimatická oblast je ideální pro velkou škálu venkovních aktivit, které se dají provozovat téměř celoročně. Zvláště cyklistika, pokud 28

jsou vhodné podmínky, není pouze hlavní aktivitou v letních měsících, poslední dobou s častějším výskytem mírných zim přibývá i zájem o cyklistiku v zimním období.

5.2.1 Charakteristika horninového prostředí lokality Čížkovy kameny Z hlediska charakteristiky horninového prostředí má zkoumané území velmi zajímavou skladbu hornin, což se přímo odráží na vyhledávanosti lokality turisty. Hřbet Čížkovy kameny se nachází hned na několika geomorfologických rozhraních (viz Příloha A). Mezi geologické změny, které výrazně zasáhly do vývoje území Krkonoš a Podkrkonoší, patří prvohorní hercynské vrásnění a druhohorní zaplavování České pískovcové tabule mělkým mořem. Výsledkem této sedimentace je na území Kozích kamenů Bohuslavické souvrství vrstva sedimentů o mocnosti 120 m (CHLUPÁČ, 2002). Mezi nejrozšířenější horniny patří sedimenty, což je dáno geologickým vývojem této oblasti. Většina hornin – pískovce, arkózy2, slepence, dolomity, jsou z období paleozoika, konkrétně svrchního, spodního permu a svrchního karbonu. Druhou nejčastější horninou jsou jílovce, pískovce, slínovce z období svrchní křídy. Podle Chlupáče (2002, s. 221) jsou v období permu pro naše území nejtypičtějším sedimentem červeně zbarvené pískovce, jejichž červenavý hematitový pigment nejspíše pochází z přeplavených podložních prekarbonských sedimentů.

5.2.2 Geomorfologická charakteristika lokality Čížkovy kameny Z geomorfologického hlediska se jedná o oblast české křídové pánve – východočeská a západomoravská křída (Portál geologické lokality, 2015). Lokalita je dobře přístupná, nachází se zde turistická trasa, u které je menší parkoviště. Na vrcholové části jsou skalní objekty – křemenné pískovce perucko-korycanského souvrství3. Skály jsou místy vysoké až 20 m, atraktivní je jejich modelace včetně mrazových srubů. Čížkovy kameny jsou velmi přitažlivou turistickou lokalitou s výhledem na Krkonoše. Podle Pavly Gürtlerové (2012) je lokalita v dobrém stavu bez střetů zájmů. Stupeň ochrany je určen jako stupeň C – zajímavá lokalita registrovaná v ČGS. Způsob ochrany geologických lokalit je dán zákonem 114/92 Sb. O ochraně přírody a kraji ve smyslu pozdějších předpisů, a přestože se geologické lokality nemusí být na území velkoplošného chráněného území či maloplošného chráněného území, jsou chráněny odstupňovaným režimem ochrany (Gürtlerová, Stanzelová, 2011).

2 3

arkóza je druh pískovce světlého zbarvení, ukazatel členitého reliéfu, rychlé eroze i uložení část vrstvy sedimentů české křídové pánve ve svrchní vrstvě

29

5.3 Socioekonomická charakteristika Trutnov je okresní město ležící v Královéhradeckém kraji. Počet obyvatel v posledních deseti letech není dramaticky proměnlivý a zachovává si podobný trend (viz graf č. 1). Podle počtu obyvatel se řadí na 35. místo v České republice. Obec Trutnov je zároveň obec s pověřeným úřadem a i obec s rozšířenou působností. V rozdělení republiky do nomenklaturních územních statistických jednotek (NUTS) – regionů soudržnosti (NUTS 2) je Trutnov součástí regionu Severovýchod. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v obci Trutnov v letech 1971-2015

Vývoj počtu obyvatel v Trutnově v letech 1971-2015 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1971

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2014

Zdroj: ČSZO, 2015

5.3.1 Historický vývoj obce Trutnov V nejstarších pramenech je zmínka o kolonizaci Trutnovska moravským šlechtickým rodem Švábeniců (Řezníčková, 2002, s. 7). Trutnov jako město je písemně připomenuto roku 1260 a bylo významnou křižovatkou obchodních cest. Pro jeho rozvoj bylo důležité jmenování na věnné město českých královen na konci 14. století. Výrazným historickým mezníkem pro rozvoj města znamenala i prusko-rakouská válka roku 1866, jejíž připomínky jsou patrné v podobě pomníků, hrobů, Jánské kaple a především naučnou stezkou „Po stopách války 1866“, který je součástí dálkové cyklistické trasy (Svobodová, 2010). Po 2. světové válce, kdy se skladba trutnovského obyvatelstva změnila odsunem Němců a určující pro jeho rozvoj se stala koncentrace převážně

30

textilního průmyslu. V současné době se obec Trutnov zaměřuje především na zpracovatelský průmysl a služby.

5.3.2 Cestovní ruch Významnou roli v rozvoji města hraje turistický ruch, který je hlavním důvodem, proč město Trutnov v posledních letech dbá na image města. Rozvoj turistického ruchu a potažmo i rozvoj celé obce byl podmíněn právě lokalitou a zajímavým hornatým reliéfem, který je mnohými tuzemskými i zahraničními turisty žádaný, což dokládá i graf 2 s porovnáním počtu hromadných ubytovacích zařízeních v jednotlivých krajích České republiky. Graf 2: Počet hromadných ubytovacích zařízení v ČR

Počet hromadných ubytovacích zařízenívh v krajích ČR 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

2000

2005

2010

2012

Zdroj: ČSZO, 2015

V souvislosti s politikou cestovního ruchu má obec Trutnov zdroje, které cestovní ruch vytvářejí (přírodní a kulturní zdroje, turistická zařízení, komunikační infrastrukturu, ubytování a restaurace) a tím i potenciál, který může dále rozvíjet.

5.3.3 Trutnov jako součást regionu Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecký kraj je pro prezentaci turistického ruchu rozdělen do 5 regionů, v nichž turisté naleznou něco jiného (viz Příloha B). Město Trutnov je součástí regionu 31

Krkonoše a Podkrkonoší, který je na rozdíl od ostatních zaměřen na horskou turistiku a celoročního aktivního trávení volného času. Na portále Královéhradeckého kraje, který slouží turistům jako přehled, kam mohou vyrazit na výlet, je seznam více než 20 tipů a odkazů na cyklostezky a cyklistické okruhy v regionu Krkonoše a Podkrkonoší (Region Královéhradecký kraj, 2015). Cykloturistika je proto významnou složkou turistického ruchu, a proto město Trutnov zareagovalo výstavbou nové cyklostezky o celkové délce 2,3 km, které bude napojena na současné trasy v okolí (Svobodová, 2015). Myšlenka vzniku terénních stezek v Trutnově je poměrně mladou záležitostí, která se začala realizovat v roce 2013. Otcem této ideje je Jan Rejl, který nedaleko lokality Čížkových kamenů bydlí a spatřil v ní zatím nijak nevyužitý potenciál. Následovalo důkladné zmapování lokality i blízkého okolí, snaha prosadit tento nápad a především jeho samotná realizace.

5.4 Vznik Trutnov Trails Představa o fungování areálu byla v té tobě pouze mlhavá, proto bylo potřeba k naplnění této myšlenky získávání informací z již fungujících singltreků v České republice – Singltreku pod Smrkem a Rychlebských stezek. Setkání s tvůrcem Rychlebských stezek bylo klíčovou motivací pro pokračování v realizaci nápadu. Rozhodujícím impulzem se stalo jednání s krajským vedením Lesů ČR (TrutnovTrails.cz, 2015). Dalším logickým krokem bylo založení spolku Trutnov Trails, který byl založen na jaře roku 2014. Spolek, sdružující pestrou komunitu aktivním cyklistů všech věkových skupin, mohl začít zahájit jednání s vlastníky pozemků, úřady a potenciálními partnery. Členové spolku s dalšími nadšenci začali budovat první trasy. Postupně podporu spolku Trutnov Trails vyslovili tito partneři: 

Lesy ČR,



Královéhradecký kraj,



Město Trutnov,



Lesy a parky Trutnov,



Giant.

32

5.5 Trasy singltreku V současné době areál v lokalitě Čížkovy kameny nabízí síť 12 km přírodních singtreků různých obtížností: 

modré značení (středně lehké) Modrou trasu mohou zkusit všichni, kteří bez problému zvládli sjet zelenou trasu. Trasa je pro středně pokročilé cyklisty, přesto se na trase mohou objevit náročnější přejezdy přes kameny.



červené značení (středně obtížné) Pro cyklisty, kteří již mají zkušenosti a dovedou si i náročnější pasáže užít. Červená trasa umožňuje plynulou dynamickou jízdu, na které si můžete zlepšit jízdní dovednosti.



černé značení (velmi obtížné) Určeno především pro zdatné terénní cyklisty, kteří dobře umí ovládat své kolo. Černá trasa vyžaduje maximální kontrolu na kolem a koncentraci při jízdě. Na trase se nachází technické pasáže, jako mohou být velké balvany, skoky, lávky.



zelené značení Zeleně vyznačená trasa jako jediná neurčuje obtížnost dané stezky, ale to, že se jedná o stoupavý trail. Trutnovské traily, blíže popsané v tabulce 4, se vyznačují značně zvlněným

terénem a neustále měnícím se rázem okolní přírody. Specifickou vlastností a velkým pozitivem, že každá stezka je něčím zvláštní, což ji odlišuje od ostatních. Každá ze stezek je jiná, jak svou náročností, tak krajinným rázem. Tabulka 4: Trutnovské traily

Název trailu

Délka

Obtížnost Popis stezky

[km] Bunkr trail

3,2

modrá

Panoramatický trail s výhledem na panorama Východních Krkonoš.

Jestřebí trail

8,3

červená

Ve výstavbě.

Kozí trail

5,1

modrá

Nejdelší trail vhodný i pro méně zdatné jezdce.

Modřínový trail

3,3

červená

Nejstarší realizovaný trail.

33

Panský stoupák

3,4

zelená

Jediný stoupavý trail, který využívá staré dlážděné cesty.

Petříkovický trail

4,4

černá

Ve výstavbě.

Trail Na Klůčku

3,6

černá

Technický trail – balvany, lávky, skoky.

Trail pod

1,7

černá

Sjezdový trail s historickým schodištěm.

Trail rozhledna

1,8

červená

Ve výstavbě.

Trail až na Hrad4

186

černá

Ve fázi projektové přípravy.

Úpa trail

2.5

modrá

Ve výstavbě.

jeskyňkou

Zdroj: Trutnov Trails, 2015

5.6 Význam v regionálním rozvoji Obec, která se chopí možnosti využívání nástrojů regionální politiky a při dobrém hospodaření, může pozdvihnout daný region díky regionálnímu rozvoji na další úroveň. Regionální rozvoj je neodmyslitelnou součástí správného fungování velkých či menších obcí. Příkladem toho, jak může atraktivita cestovního ruchu přispět k regionální rozvoji, jsou výše zmíněné Rychlebské stezky. Město Trutnov se nachází v oblasti, kde je spousta takových atraktivit (Sněžka, dělostřelecká tvrz Stachelberg, hospital Kuks a další), ale v bezprostřední blízkosti nenachází významnější turistický cíl. Skutečný vliv a význam v regionální rozvoji by mohl být předmětem další studie či výzkumu, neboť rok provozu stezek Trutnov Trails, je příliš krátká doba na hodnocení.

5.7 Možnosti rozvoje a vize do budoucna Celý areál, který je v provozu od konce roku 2014, zaznamenal velký pokrok vpřed s vyjednáváním s organizací Lesy ČR o možnostech využití pozemků, na kterých jsou traily stavěny. V současné době je areál ve fázi úprav jednotlivých trailů a příprav na nadcházející druhou sezónu. Současně se také projektují další rozšíření, která by návštěvníky obohatila o zajímavá místa, výhledy a především zážitky. Za způsoby, které mohou zvýšit návštěvnost dané lokality, vzbudit zájem nových potenciálních návštěvníků, z čehož by mohl prosperovat celý region Trutnovska, považuji především tyto následující.

4

Trail až na Hrad označuje trail, který by měl vést z Trutnova až na Pražský hrad

34

Přeshraniční spolupráce Vzhledem k blízkosti polských hranic se nabízí možnost spolupráce s partnerským městem či jinou obcí, což by umožnilo využít evropské dotace z programu Česko – Polsko. Platné programy pro plánovací období 2014–2020 jsou v přípravě, aktuální informace k dostání na webových stránkách (http://www.cz-pl.eu/). Zaměření na PR Dobrá reklama v současné době znamená opravdu mnoho, proto jsou webové stránky či profil na sociální síti, který umožňuje neustálou komunikaci s potenciálními návštěvníky, nezbytností. Trutnov Trails mají internetové stránky teprve krátkou dobu, a proto na nich ještě několik věcí (tipy na výlet, či ubytování v lokalitě) chybí a je třeba stránky průběžně aktualizovat. Jako propagace také mohou sloužit informační letáky, které by mohly být k dispozici v informačních centrech v přilehlých městech. Metodické centrum Pořádání workshopů a podobných akcí v průběhu sezóny by také mohlo vést k většímu zájmu návštěvníků. Zvláště v případě, když by workshopy byly tematicky zaměřené, třeba na správnou techniku jízdy, vhodné vybavení, atp. Nicméně pokud terénní cyklistické stezky budou mít dobrý ohlas u místních obyvatel, mohlo by to vyvolat dominový efekt, který by opět zvýšil návštěvnost těchto stezek. Ke zjištění preferencí trutnovských obyvatel a znalosti lokality Čížkovy kameny byl vytvořeno dotazníkové šetření, které také zkoumá první ohlasy na tento nový způsob trávení volného času v Trutnově.

6 Dotazníkové šetření V rámci této bakalářské práce se uskutečnilo i dotazníkové šetření, jehož hlavním cílem bylo zjištění míry informovanosti trutnovských občanů o vznikajících terénních trasách. Základním souborem dotazníkového šetření byly občané města Trutnova. Metodou výběru vzorku byl náhodný výběr, který přímo souvisí s metodou sběru dat, která byla online – dotazníkové šetření bylo umístěno do několika skupin na sociálních sítích sdružující obyvatele Trutnova. Celkový počet respondentů je 54. Jsem si vědoma, že tento vzorek není zcela reprezentativní (občané důchodového věku nejsou zastoupeni,

35

neboť nedisponují prostředky na sociálních sítích), ale z časových důvodů nebylo možné zahrnout všechny věkové skupiny v rámci šetření. Tabulka 4: Výchozí data dotazníkového šetření

Výchozí data šetření Respondenti

Obyvatelé Trutnova

Počet respondentů

54

Metoda výběru respodentů

Náhodný výběr

Metoda sběru dat

Online strukturovaný dotazník


Dotazníkové šetření celkem obsahuje 20 povinných otázek (viz Příloha C), které byly rozděleny do tří tematických okruhů: 1. Trutnovské traily, 2. volnočasové aktivity a zajímavá místa na Trutnovsku, 3. a identifikační. Otázky jsou jak uzavřené, polootevřené, tak i otevřené dle typu otázky, jak poukazuje diagramové schéma na obrázku 3. Několik otázek bylo filtračních, aby se respondenti rozdělili do skupin – například podle toho, zdali již trutnovské traily navštívili, či nikoliv.

36

Obrázek 4: Schéma dotazníkového šetření v diagramu


37

6.1 Výsledky dotazníkového šetření Výsledky

dotazníkového

šetření

reálně

zachycují

informovanost

či neinformovanost občanů Trutnova o nově vzniklých terénních cyklostezkách v lokalitě Čížkových kamenů a také preference v trávení volné času. U každé otázky je rozvedeno, proč zrovna tato otázka byla položena, jaké cíle byly sledovány a také vlastní výsledky šetření. 1. Věděl/a jste o existenci Trutnov Trails? První filtrační otázka, klíčová pro celé šetření, zkoumá, nakolik jsou trutnovští obyvatelé informovaní o trailech rok po oficiálním zahájení sezóny. Přestože internetové stránky sdružení Trutnov Trails byly spuštěny začátkem dubna (2015), více než polovina (32 respondentů, 59 %) z celkového počtu respondentů ví o existenci terénních stezek.

1. Věděl/a jste o existenci Trutnov Trails?

41%

ano ne 59%


2. Víte, co je to singltrek? Slovo singltrek je v České republice nejčastěji spojováno se Singltrekem pod Smrkem. Trutnovské traily toto slovo ve svém názvu nemají, ale namísto slova singltrek používají ekvivalentní označení trail. Cílem bylo zjistit, zdali respondenti znají slovo singltrek. Z celkového počtu 54 respondentů 35 odpovědělo kladně (65 %) a 19 z nich negativně (35 %).

38

2. Víte, co je to singltrek?

35% ano ne 65%


3. Vyberte obrázek, který singltrek podle Vás nejvíce vystihuje. Tato otázka určená respondentům, kteří v předchozí otázce odpověděli kladně, zjišťovala, jak si respondenti singltrek představují. Všechny obrázky použité v šetření byly z lokality Singltrek pod Smrkem. Na všech obrázcích byl tedy zobrazen singltrek, jen jeho rozdílné podoby. Obrázek b) byl respondenty volen nejčastěji – 46 %, obrázky a) a c) byly vybírány téměř stejným poměrem (28 a 26 %).

3. Vyberte obrázek, který singltrek podle Vás nejvíce vystihuje. 26%

28%

obrázek a) obrázek b) obrázek c)

46% Zdroj: vlastní zpracování, 2015

39

4. Navštívil/a jste již někdy trutnovské traily? Další klíčovou otázkou byla návštěva Trutnov Trails, ke které se vztahovaly i další otázky z šetření. Z celkového počtu 35 respondentů, této otázky, navštívilo trutnovské traily 13 respondentů (37 %).

4. Navštívil/a jste již někdy trutnovské traily?

37% ano ne 63%


5. Zvažujete další návštěvu? Tato otázka zjišťovala, kolik procent návštěvníku terénní stezky zaujaly natolik, že by si svou návštěvu zopakovali. Většina z 13 respondentů této otázky by trutnovské traily navštívila opakovaně, jak je patrné v grafu.

5. Zvažujete další návštěvu? určitě ano

70 %

spíše ano

7%

spíše ne

23 %

určitě ne

0% 0

2

4

6


40

8

10

6. Když byste měl/a popsat jakýmkoliv přídavným jménem trutnovské traily, jaké by to bylo? Cílem této otevřené otázky bylo zjištění, jaké dojmy Trutnov Trails zanechaly na svých návštěvnících. Respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že by terénní stezky znovu určitě či spíše navštívili, hodnotili stezky jako „suprové, pohodové, skvělé“, zatímco respondenti, kteří by stezky spíše nenavštívili, je hodnotí jako „dobré či těžké“. 7. Chtěl/a byste trutnovské traily navštívit? Otázka pro respondenty, kteří ve 4. otázce uvedli, že trutnovské traily dosud nenavštívili. Vzhledem k tomu, že traily byly otevřeny teprve na konci léta 2014, příliš zájemců si je nestihlo navštívit. Z celkového počtu 41 respondentů, kteří na tuto otázku odpovídalo, by více než polovina respondentů Trutnov Trails určitě (9 respondentů) či spíše (19 respondentů) navštívila.

7. Chtěl/a byste trutnovské traily navštívit? určitě ano

22 %

spíše ano

46 %

spíše ne

22 %

určitě ne

10 % 0

5

10

15

20


8. Jaké kolo vlastníte? Cílem osmé otázky bylo zjistit, kolik respondentů vlastní kolo, na kterém je možné cyklistické terénní stezky sjet. Trutnovsko je spíše hornatého charakteru se spoustou cyklistických tras vedoucí převážně lesním terénem. Z toho důvodu i více obyvatel upřednostňuje horské kolo (61 %) před silničním (17 %).

41

8. Jaké kolo vlastníte? 7%

2%

13%

17%

trekové horské silniční žádné ostatní

61% Zdroj: vlastní zpracování, 2015

9. Kdyby byla možnost půjčit si speciální kolo (trail bike) pro sjezd trailů za poplatek. Využili byste toho? Navazující otázka, která zjišťuje, zdali by si návštěvníci zapůjčili kolo, které je určené přímo na sjezd trail. Tato služba je zatím v plánech pro další rozvoj areálu a znalost budoucí poptávky je klíčová.

9. Kdyby byla možnost půjčit si speciální kolo (trail bike) pro sjezd trailů za poplatek. Využili byste toho? určitě ano

17 %

spíše ano

29 %

spíše ne

39 %

určitě ne

15 % 0

5

10

15

20


42

25

10. Znáte nějaké další singltreky v ČR (zahraničí)? V posledních letech se v České republice rozvíjí výstavba areálů, které svým návštěvníkům nabízí síť terénních cyklistických stezek různých obtížností. Nejznámějším takovým areálem je Singltrek pod Smrkem, který však uvedlo pouze 13 respondentů z celkového počtu. Druhou nejčastější odpovědí byly také Rychlebské stezky (16 %). Většina respondentů (72 %) uvedlo, že nezná žádné další singltreky či traily v České republice.

10. Znáte nějaké další singltreky v ČR (zahraničí)? Singltrek pod Smrkem Rychlebské stezky Dolní Morava Bike aréna Vsetín Čertovy stezky Cyklo aréna Vysočina Vlčka Trail Skotsko 0

2

4

6

8

10

12

14

Zdroj: vlastnízpracování, zpracování, 2015 Zdroj: vlastní 2015

11. Jaké singltreky jste již v ČR (zahraničí) navštívili? Navazující otázka, která zjišťuje kolik respondentů již některé další singltreky/traily již osobně navštívilo. Pouze 3 respondenti, kteří v předchozí otázce uvedli alespoň 1 singltrek, nenavštívilo žádný areál s terénními stezkami. Většina respondentů, kteří nějaké traily znali, nejčastěji navštívili Singtrek v Novém Městě pod Smrkem či Rychlebské stezky. Pouze 1 respondent navštívil terénní stezky Dolní Morava. Následující otázky zaměřené na cestovní ruch v Trutnově – konkrétně na volnočasové aktivity obyvatel města Trutnova měly za cíl zjistit, zdali se občané pravidelně věnují sportovním aktivitám ve svém volném čase a jaké lokality na Trutnovsku jsou pro ně atraktivní.

43

11. Jaké singltreky jste již v ČR (zahraničí) navštívili? Singltrek pod Smrkem

Rychlebské stezky

Dolní Morava

0

2

4

6

8

10


12. Jakým sportovním volnočasovým aktivitám se opakovaně věnujete? O tom, že jsou obyvatelé Trutnova lidé, kteří rádi a často sportují, značí velkém množství sportovní spolků věnující se převážně jízdě na běžkám, kole či plavání. Většina respondentů se pravidelně věnuje nějaké sportovní aktivitě – nejčastější aktivitou byla cyklistika (34 respondentů), zimní sporty (26 respondentů), běh (25 respondentů) a více jak 20 respondentů také odpovědělo vodní sporty a posilování (22 respondentů).

12. Jakým sportovním volnočasovým aktivitám se opakovaně věnujete? 35 30 25 20 15 10 5 0


44

13. Představte si následující situaci: „Je krásné nedělní odpoledne o letních prázdninách a máte spoustu volného času a chuť někam vyrazit.“ Kam by to bylo? Tato otevřená otázka zachycuje, preference obyvatel Trutnova v místě trávení svého volného času. Většina respondentů neuvedla konkrétní lokalitu, nicméně až na 2 odpovědi by většina respondentů volila lokalitu přírodního charakteru – hory, vodu, les a další. Varianty odpovědí na tuto otázku jsou podmíněny okolním reliéfem, kterým jsou obyvatelé Trutnova obklopeni. 13. Představte si následující situaci: „Je krásné nedělní odpoledne o letních prázdninách a máte spoustu volného času a chuť někam vyrazit.“ Kam by to bylo? 12 10 8 6 4 2 0


14. Jaká jsou pro Vás nejzajímavější místa na Trutnovsku? Cílem této otevřené otázky bylo zjistit, zdali se představy občanů města Trutnova ohledně zajímavých lokalit shodují i lokalitami, která jsou propagovaná v cestovním ruchu. Přestože odpovědi byly různorodého charakteru, většina respondentů se shoduje na tom, že nejzajímavější lokalitou je trutnovský lesopark, který se skládá s městského parku a rozsáhlé zalesněné lokality s turistickými trasami. V lokalitě se také nachází respondenty několikrát zmiňovaný památník Gablenz. Druhou nejpočetnější kategorií byly „hory“, mezi které respondenti jmenovali Krkonoše, Rýchory či Jestřebí hory. Další časté odpovědi byly rozhledky a lokalita Babí, která je známá novou rozhlednou a také dělostřeleckou tvrzí Stachelberg.

45

14. Jaké jsou pro Vás nejzajímavější místa na Trutnovsku? 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0


15. Myslíte si, že město Trutnov dbá na propagaci města v cestovním ruchu? Město Trutnov přezdívané „východní brána Krkonoš“ je turisty velmi často navštěvováno. V letních měsících se jedná o německé turisty, které zajímá historické jádro Trutnova. V zimních měsících jsou to pak lyžařské areály, které přilákají turisty převážně z Polska i Nizozemska. Město dbá o to, aby se o něm vědělo a to skrze informační letáky či turistické tabule.

15. Myslíte si, že město Trutnov dbá na propagaci města v cestovním ruchu? určitě ano

20 %

spíše ano

39 %

spíše ne

37 %

určitě ne

4% 0

5

10

15


46

20

25

Více než polovina respondentů (60 %) uvedla, že město Trutnov „určitě či spíše dbá na propagaci města v rámci cestovního ruchu. 16. Myslíte si, že trutnovské traily mohou přilákat turisty i z okolí? Cílem této otázky bylo zjištění spíše subjektivního rázu, zdali obyvatelé očekávají, že trutnovské terénní stezky dokáží přilákat turisty i z okolí. Dokladem toho, že je něco takového možné, může být článek časopisu Velo popisující rozvoj Rychlebských stezek, které do lokality umožnily alokovat 40 mil. korun (Hrozna, 2014). Z celkového počtu 54 respondentů je 72 % z nich „určitě či spíše“ nakloněno myšlence, že trutnovské traily dokáží přilákat i okolní turisty. Celkem 28 % respondentů „spíše či určitě“ nesdílí tento názor.

16. Myslíte si, že trutnovské traily mohou přilákat turisty i z okolí? určitě ano

39 %

spíše ano

33 %

spíše ne

17 %

určitě ne

11 % 0

5

10

15

20

25


17. Jste spokojeni s možnostmi trávení volného času v Trutnově? Jak bylo v předchozích otázkách dotazníkového šetření patrné, většina z respondentů se pravidelně věnuje nějaké sportovní aktivitě. Město Trutnov nabízí širokou škálu možností, kde a jak své potřeby mohou občané realizovat. Nově vzniklé terénní stezky jsou další možností. Celkem 74 % respondentů je „určitě či spíše“ spokojeno s možnostmi trávení volného času v Trutnově, 22 % respondentů je „spíše“ nespokojeno a zbylá 4 % respondentů jsou „určitě“ nespokojeni.

47

17. Jste spokojeni s možnostmi trávení volného času v Trutnově? určitě ano

26 %

spíše ano

48 %

spíše ne

22 %

určitě ne

4% 0

5

10

15

20

25

30


Zbývající tři otázky dotazníkového šetření jsou identifikační a zabývají se pohlavím respondentů, jejich věkem a nejvyšším dosaženým vzděláním. 18. Pohlaví respondentů? Dotazníkového šetření se z celkového počtu 54 respondentů zúčastnilo 54 % mužů a 46 % žen – výrazně tedy nepřevažuje ani jedno pohlaví.

18. Jste?

muž

46 %

žena

54 %


48

19. Kolik je Vám let? Věkové rozmezí respondentů se pohybovalo mezi 18 a 55 lety. Rozmezí je variabilní, výsledky šetření proto nejsou zkreslené preferencemi výrazné věkové kategorie. Je také logické, že mezi nejpočetnější skupinu potenciálních návštěvníků trutnovských trailů budou patřit spíše lidé starší 20 let a zároveň mladší 50 let.

19. Kolik je Vám let? 18

30 %

16

26 %

14 12

20 %

20 %

10 8 6 4

4%

2 0

20 a méně

21-30

31-40

41-50

50 a více


20. Nejvyšší dosažené vzdělání?

20. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 35

60 %

30 25 20 15 17 % 10

12 %

11 %

5 0

ZŠ

SŠ bez maturity

SŠ s maturitou


49

VŠ a VOŠ

Nejvyšší dosažení vzdělání respondentů je také důležitou charakteristikou a obecně ukazuje, jaké preference mají lidé s různými stupni vzdělání. 60 % respondentů byli lidé s dokončeným středoškolským stupněm vzdělání zakončený maturitní zkouškou. 17 % z nich byli vysokoškolsky vzdělaní lidé a 12 a 11 % respondentů mělo dokončené základní vzdělání a středoškolské bez maturitní zkoušky. Tyto výsledky byly do značné míry ovlivněny věkovou hranicí respondentů, kteří zatím nemohli dosáhnout vyššího vzdělanostního stupně než ukončené základní školy.

6.2 Interpretace dotazníkového šetření Z výsledků dotazníkového šetření, ve kterém byli dotazováni občané města Trutnova přes sociální sítě, je patrné, že v městě Trutnově žijí lidé, kteří se pravidelně věnují volnočasovým aktivitám a nejčastěji je realizují v přírodě. Občané města mají na výběr hned z několika možností trávení volného času, neboť město spravuje několik sportovních zařízení. Z šetření vzešlo, že většině respondentům tyto možnosti vyhovují a jsou spokojeni s možnostmi trávení volného času v Trutnově. Protože je většina respondentů sportovně založená lze usuzovat, že trutnovské traily budou v podvědomí velké části místních obyvatel, což bylo šetřením dokázáno – 59 % respondentů ví o existenci terénních cyklistických tras na hřebeni Čížkových kamenů. Přestože tyto stezky navštívilo pouze 37 % respondentů, což může být dáno krátkou dobou od otevření areálu (1 rok), víc než polovina dotázaných by stezky ráda navštívila a 72 % respondentů z celkového počtu si myslí, že tyto traily jsou natolik atraktivní, aby přilákaly i turisty z okolí. Z celého šetření vyplývá, že nehledě na pohlaví, ani věk respondentů, jsou terénní cyklistické stezky velkou atraktivitou, která v regionu dosud chyběla.

50

7 Závěr Oblast Trutnovska je lokalita nacházející se na severu Královéhradeckého kraje, která je díky rozmanitému reliéfu v oblibě turistů, kteří tuto lokalitu vyhledávají jak v letní sezóně pro rozsáhlou sít cyklistických tras, rybníků, pěší či horskou turistikou, tak v zimním období pro výborné podmínky k sjezdovému lyžování nebo výletům na běžkách. Trutnov díky příhraniční poloze je navštěvován nejenom domácími turisty, ale i zahraničními, především z Polska, Německa či Nizozemska. Město Trutnov je proto orientováno na cestovní ruch, který je hlavním činitelem rozvoje v této lokalitě. S rozvíjejícím se fenoménem aktivního trávení volného času, kdy se obyvatelé zajímají o a takový způsob trávení svého volného času a vyhledávají různé aktivity, vznikla síť terénních cyklistických stezek Trutnov Trails v geomorfologicky zajímavé lokalitě Čížkovy kameny, která nabízí další způsob využití volný čas. V této práci je popsaný nejenom historický exkurs o vzniku terénních cyklistických tras obecně, ale právě se zaměřením na lokalitu v Trutnově. V České republice se nachází již několik větších areálů, které jsou hojně navštěvovány domácí i zahraniční klientelou. Tyto areály nabízejí nejen možnost aktivního vyžití obyvatel, ale především přinášejí finanční prostředky do regionu, které může místní zastupitelstvo využít pro zlepšení infrastruktury, vybudování restauračního či ubytovacího zařízení, čímž podmíní další rozvoj regionu. Tento proces byl úspěšně zrealizován v Rychlebských horách u obce Černá voda, kde je od roku 2009 realizována síť terénních cyklistických tras pod názvem Rychlebské stezky. Tato lokalita se během 6 let stala velmi známou a hojně navštěvovanou, díky níž byly do regionu alokovány nemalé finanční prostředky. Zdali se něco podobného podaří i na příkladu trutnovských stezek je zatím příliš brzy na vyhodnocení, nicméně spousta faktorů pozitivnímu rozvoji napomáhá. Mezi tyto faktory bychom mohly zařadit rozmanitost lokality, která je díky pískovcovým skalním objektů, jež byly vymodelovány do několika skalních srubů, velmi přitažlivá a jedinečná. Lokalita se podle České geologické služby nachází ve stupni ochrany C, takže je chráněná, ale volně přístupná jak pro cyklisty, tak případně i pěší turisty, kteří se do lokality mohou dostat značenými turistickými cestami Klubu českých turistů. Dalším významných faktorem je i nadšení, se kterým jsou trutnovské traily budovány jak členy spolu Trutnov Trails, tak i dobrovolníky z řad obyvatel Trutnova. 51

Jedním z cílů, který se podařilo naplnit, je získání dat prostřednictvím dotazníkového šetření, ze kterého mimo jiné vyplývá, že obyvatelé Trutnova jsou s možnostmi trávení volného času spíše spokojeni, nicméně nový způsob, jak využít svůj volný čas skrze terénní cyklistické stezky vítají. Většina z dotazovaných také předpokládá, že stezky Trutnov Trails dokáží přilákat turisty i z okolí Trutnovska, což by mohlo zvýšit návštěvnost celého regionu Krkonoše a Podkrkonoší a výrazně tak ovlivnit rozvoj regionu nejen v oblasti cestovního ruchu. Obyvatelé Trutnova, kteří tento areál stezek již navštívili, jej také velmi kladně hodnotí a část z nich by jej ráda navštívila opakovaně, což je také velkým přínosem. Hlavní i dílčí cíle práce, které byly na začátku práce stanoveny, se podařilo naplnit a z celé práce vyplývá, že pokud členy spolku Trutnov Trails neopustí jejich nadšení při realizaci dalších stezek a budou se držet zásad trvale udržitelného rozvoje, tak stezky jistě mají velký potenciál pro zvýšení návštěvnosti Trutnovska. Vyhodnocení návštěvnosti regionu by bylo velmi přínosné, nicméně by již mohlo být předmětem jiné studie či výzkumu.

52

Seznam použité literatury Literatura BRÁZDIL, Rudolf a kol., 2007. Atlas podnebí Česka. 1. vydání. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 256 s. ISBN 978-80-86690-26-1. DAMBORSKÝ, Milan, 2008. Prostorový rozvoj. In: Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, s.11-20. ISBN 978-80-7201-699-0. DEMEK, Jaromír, Břetislav BALATKA a spol., 2006. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. upravené vydání. Brno: MŽP ČR, 582 s. ISBN 80-86064-99-9. DOLEŽAL, T. (2002). Vliv jednotlivých sportovních odvětví na životní prostředí. Praha: Český olympijský výbor, 55 s.

HRONZA, Rudolf, 2014. 5 let Rychlebských cyklostezek. In: VELO: Cyklistický časopis, roč. 2014, č. 12, s. 62–67 CHLUPÁČ, Ivo, Rostislav BRZOBOHATÝ, Jiří KOVANDA a Zdeněk STRÁNÍK, 2002. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia Praha, 436 s. Ediční číslo 2483. ISBN 80-200-0914-0. MOLLE, W., 1990. The Economics of European Integration: Theory, practise, Policy. Dartmouth, Hants, 547 s. ISBN: 978-0-7546-4812-3. SUN, D. and D. Walsh, 1998. Review of studies on environmental impacts of recreation and tourism in Australia. In: Journal of Environmental Management., 53 (4), 323–338. ISSN: 1994-7151. ŠEBEČKOVÁ, Vendula, 2013. Vlivy výstavby a provozu singltreku na životní protředí v CHKO Beskydy. Olomouc. Bakalářská práce (Bc.). 57 s. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury. Rovněž dostupné z: https://theses.cz/id/39zv3f/ TITTELBACHOVÁ, Šárka, 2008. Regionální politika. In: Regionální rozvoj: (východiska

regionálního

rozvoje,

regionální

politika,

teorie,

strategie

a programování). Praha: Linde, s. 205-214. ISBN 978-80-7201-699-0. VLČEK, Vladimír, 1984. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 316 s. ISBN 978-80-7340-105-4. 53

WOKOUN, R. a kol., 2006. II. Část. Nástroje regionálního rozvoje. In: Management regionální politiky a reforma veřejné správy, Linde Praha. 2006. 352 s. ISBN 80–7201– 608–3. WOKOUN, René, 2008Regionální politika. In: Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, s. 21-37. ISBN 978-80-7201-699-0. YUILL, D., WISHLADE, F., 2001. Regional policy developments in the members states: a comparative overwiev of change, Regional and Industrial Policy Research Paper. Glasgow, European policies Research Centre. 49 s.

Internetové zdroje BRANDT, Jobst. A Brief History of the Mountain Bike. In: Harris cyclery. [online]. 2010 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://sheldonbrown.com/brandt/mtb-history.html Česká geologická služba. Geologická encyklopedie [online]. 2007 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?arkoza Česká mountainbiková asociace [online). 2007 [cit. 2015-2-5]. Dostupné z: www.cemba.cz GÜRTLEROVÁ, Pavla a Zuzana STANZELOVÁ. CČS. Vysvětlení některých termínů používaných v databázi významných geologických lokalit týkající se jejich ochrany [online]. 2011 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z:http://www.geology.cz/extranet/popularizace/geologickelokality/vysvetlivky_ochrana_lokalit_2_2011.pdf International Mountain Bicycling Association [online].[cit. 2014-3-5]. Dostupné z: https://www.imba.com/about KÁRÁSZ, Alexander. Přírodní terénní stezky: Bajkové areály. [online]. 2011 [cit. 201504-04]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/32f06c55-633b-44b88986-8088a2a8c9f4/Terenni-stezky-trajly-treky-a-bajkove-arealy_32f06c55-633b44b8-8986-8088a2a8c9f4 Královéhradecký kraj. Královéhradecký kraj [online]. 2015 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z:http://www.kralovehradeckyregion.cz/

54

NAPP, John a Eric LONGSDORF. Mountain Biking Access and Issues: Mountain Biking Access and Issues in USDA Eastern Region Forests. Academia.edu [online]. 2005, s. 14 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: https://www.academia.edu/172138/Mountain_Biking_Access_and_Issues Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014, [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BC00299002/$File/1300721401.xlsx Rychlebské stezky [online]. [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: http://www.rychlebskestezky.cz/ Singltrek.cz [online]. [cit. 2015-3-3]. Dostupné z: http://www.trail.cz/ SVOBODOVÁ, Veronika. Naučná stezka: Po stopách války 1866. In: Oficiální stránky města Trutnova [online]. 2010 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://www.trutnov.cz/turisticke-informace/naucna-stezka-po-stopach-valky-1866den-bitvy-u-trutnova-27 SVOBODOVÁ, Veronika. Nová cyklostezka v Trutnově. In: Oficiální stránky města Trutnova. [online]. 2015 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://www.trutnov.cz/mestotrutnov/v-trutnove-vznikne-nova-cyklostezka SYNKOVÁ, Kateřina. Regionální rozvoj a praxe: Rozvoj na úrovni obcí.[online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/home.html Zákon č. 289/1995 Sb., Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon). In Sbírka zákonů. 1995. Dostupný z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289

55

Seznam příloh Příloha A: Geologická mapa zájmové lokality ............................................................... 57 Příloha B: Mapa turistických oblastí Královéhradeckého kraje .................................... 58 Příloha C: Dotazníkové šetření ....................................................................................... 59

56

Příloha A: Geologická mapa zájmové lokality


57

Příloha B: Mapa turistických oblastí Královéhradeckého kraje


58

Příloha C: Dotazníkové šetření

1. Věděl/a jste o existenci Trutnov Trails? a. ano b. ne 2. Víte, co je to singltrek? a. ano b. ne (přejděte k otázce č. 7) 3. Vyberte obrázek, který singltrek podle Vás nejvíce vystihuje. a.

b.

c.

4. Navštívil/a jste již někdy trutnovské traily? a. ano b. ne (přejděte k otázce č. 7) 5. Zvažujete další návštěvu? a. určitě ano b. spíše ano c. spíše ne d. určitě ne 6. Když byste měl/a popsat jakýmkoliv přídavným jménem trutnovské traily, jaké by to bylo? (úžasné, špatné apod.) Pokračujte otázkou č. 8. 7. Chtěl/a byste trutnovské traily navštívit? a. určitě ano 59

b. spíše ano c. spíše ne d. určitě ne 8. Jaké kolo vlastníte? a. trekové b. silniční c. žádné d. jiné 9. Kdyby byla možnost půjčit si speciální kolo (trail bike) pro sjezd trailů za poplatek. Využili byste toho? a. určitě ano b. spíše ano c. spíše ne d. určitě ne 10. Znáte nějaké další singltreky v ČR (zahraničí)? Pokud ano jaké, pokud ne, přejděte k otázce č. 12. 11. Jaké singltreky jste již v ČR (zahraničí) navštívili? 12. Jakým sportovním volnočasovým aktivitám se opakovaně věnujete? a. běh b. bojová umění c. cvičení d. cyklistika e. inline bruslení f. míčové sporty g. raketové sporty h. tanec i. vodní sporty j. zimní sporty k. jiné l. žádné

60

13. Představte si následující situaci: „Je krásné nedělní odpoledne o letních prázdninách a máte spoustu volného času a chuť někam vyrazit.“ Kam by to bylo? 14. Jaké jsou pro Vás nejzajímavější místa na Trutnovsku? (Často je rádi navštěvujete. Může to být cokoliv – rozhledna, kopec atd.) 15. Myslíte si, že město Trutnov dbá na propagaci města v cestovním ruchu? a. určitě ano b. spíše ano c. spíše ne d. určitě ne 16. Myslíte si, že trutnovské traily mohou přilákat turisty i z okolí? a. určitě ano b. spíše ano c. spíše ne d. určitě ne 17. Jste spokojeni z možnostmi trávení volného času v Trutnově? a. určitě ano b. spíše ano c. spíše ne d. určitě ne 18. Pohlaví respondentů? a. muž b. žena 19. Kolik je Vám let? 20. Nejvyšší dosažené vzdělání? a. ZŠ b. SŠ bez maturity c. SŠ s maturitou d. VŠ a VOŠ Zdroj: vlastní zpracování, 2015

61

TRUTNOVSKÉ TRAILY ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU, VLIV NA ROZVOJ REGIONU, MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY

Recommend Documents