VYUŽITELNOST GEOCACHINGU VE VÝUCE VLASTIVĚDY NA 1. STUPNI ZŠ (S PRAKTICKOU UKÁZKOU PŘI VÝUCE MÍSTNÍHO REGIONU JINDŘICHOHRADECKO)

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra geografie

Diplomová práce

VYUŽITELNOST GEOCACHINGU VE VÝUCE VLASTIVĚDY NA 1. STUPNI ZŠ (S PRAKTICKOU UKÁZKOU PŘI VÝUCE MÍSTNÍHO REGIONU JINDŘICHOHRADECKO) Vypracovala: Lenka Kluzáková Vedoucí práce: Mgr. Petra Karvánková, Ph.D. České Budějovice 2016

University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Education Department of geography

Diploma thesis

THE USABILITY OF GEOCACHING IN GEOGRAPHY CLASSES AT PRIMARY SCHOOL (WITH A PRACTICAL DEMONSTRATION IN A JINDŘICHOHRADECKO REGION LESSON) Author: Lenka Kluzáková Supervisor: Mgr. Petra Karvánková, Ph.D. České Budějovice 2016

Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu své kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne................................

............................................. Lenka Kluzáková

ANOTAČNÍ LIST DIPLOMOVÉ PRÁCE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA Autorka: Lenka Kluzáková Katedra: Geografie Studijní program: P11143 Učitelství pro základní školy Studijní obory: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ + certifikovaný program tělesná výchova pro 1. stupeň ZŠ Vedoucí práce: Mgr. Petra Karvánková, Ph.D. Název

práce:

Využitelnost

geocachingu

ve

výuce

vlastivědy

na

1.

stupni

ZŠ

(s praktickou ukázkou ve výuce místního regionu Jindřichohradecko) Druh práce: diplomová práce Rok odevzdání: 2016 Počet stran: 87 + 32 Anotace: Diplomová práce se zabývá tématem využitelnosti hry geocaching ve výuce vlastivědy na 1. stupni základní školy (ZŠ). Hlavním cílem je tvorba vlastních návrhů, kterými lze hru geocaching zapojit do výuky vlastivědy a prvouky, s praktickými ukázkami ve výuce místního regionu Jindřichohradecko. Práce obsahuje analýzu pojednávající o stavu keší v ORP Jindřichův Hradec a jejich využitelnosti v rámci navrhovaných výukových aktivit. Teoretická část práce je zaměřena na základní geografickou charakteristiku zájmového regionu a základní principy a pravidla hry geocaching. Praktická část se poté zabývá vlastním vytvářením možností výuky učiva o místním regionu prostřednictvím hry geocaching. Výsledné návrhy vlastních výukových aktivit jsou zpracovány ve formě pracovních listů, které jsou plně aplikovatelné do výuky a autorkou odzkoušené v praxi na II. ZŠ v Jindřichově Hradci.

Klíčová slova: vlastivěda, prvouka, geocaching, Jindřichův Hradec, 1. stupeň ZŠ

ANNOTATION PAGE OF DIPLOMA THESIS UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE PEDAGOGICAL FACULTY Author: Lenka Kluzáková Department: Geography Study programme: Primary school teaching Field of study: Teaching for the First level of primary school Thesis supervisor: Mgr. Petra Karvánková, Ph.D. Title: The Usability of Geocaching in Geography Classes at primary school (with a Practical Demonstration in a Jindřichohradecko Region Lesson) Type of thesis: diploma thesis Year of delivery: 2016 Number of pages: 87 + 32 Annotation: The diploma thesis explores the possibility to employ geocaching as a tool in teaching the basics of local history and geography at primary schools. It aims at creating own designs to implement geocaching in teaching basics of local history and geography and basics of science, using practical examples in teaching about the region of Jindřichův Hradec. The thesis includes an analysis of the state of caches in Jindřichův Hradec (as a municipality with extended competence) and their usability within the proposed framework of teaching activities. The theoretical part of the thesis concerns basic geographical characteristics of the selected region and basic principles of geocaching. The implementation part of the thesis aims at designing possible activities in teaching about the local region with the use of geocaching. The resulting designs of the teaching activities are provided in the form of worksheets which are fully capable of being put into teaching practice and have been tested by the author at the II. ZŠ in Jindřichův Hradec.

Keywords: geography, basics of science, geocaching, Jindřichův Hradec, primary school

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Petře Karvánkové Ph.D. za cenné rady a odborné vedení diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat Mgr. Haně Konhefrové za spolupráci a podporu při realizaci výukových aktivit.

OBSAH 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE ...........................................................................................................................................8

2

DISKUZE S LITERATUROU ..............................................................................................................................9

3

2.1

Literatura vztahující se k zájmovému regionu ORP Jindřichův Hradec..........................................................9

2.2

Literatura vztahující se k výuce místního regionu ...........................................................................................9

2.3

Literatura o hře geocaching a jejím využití ve výuce ....................................................................................11

METODIKA PRÁCE ..........................................................................................................................................13 3.1

Metodika tvorby diplomové práce .................................................................................................................13

3.2

Metodika tvorby vlastních návrhů didaktických materiálů ...........................................................................14

4

CHARAKTERISTIKA SO ORP JINDŘICHŮV HRADEC ...........................................................................17

5

VYUŽITÍ HRY GEOCACHING VE VÝUCE TEMATICKÉHO CELKU MÍSTNÍ REGION .................23

6

CHARAKTERISTIKA HRY GEOCACHING.................................................................................................26 6.1

Úvod do geocachingu ....................................................................................................................................26

6.2

Typy keší........................................................................................................................................................27

6.2.1

Charaktery keší.......................................................................................................................................27

6.2.2

Velikosti keší ..........................................................................................................................................28

6.2.3

Obtížnosti keší ........................................................................................................................................29

6.3 7

8

9

Slovníček geopojmů ......................................................................................................................................30

CHARAKTERISTIKA KEŠÍ V SO ORP JINDŘICHŮV HRADEC.............................................................31 7.1

Rozmístění keší v ORP Jindřichův Hradec ....................................................................................................32

7.2

Rozbor keší v ORP Jindřichův Hradec a jejich využití ve výuce ..................................................................33

7.3

Tematické zaměření keší v ORP Jindřichův Hradec a jejich využitelnost ve výuce na 1. stupni ZŠ............37

VLASTNÍ NÁMĚTY NA VYUŽITÍ HRY GEOCACHING VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ .....................39 8.1

Půldenní výlety ..............................................................................................................................................39

8.2

Jednodenní výlety ..........................................................................................................................................58

8.3

Samostatná práce žáků ...................................................................................................................................68

8.4

Komplexní výuka v rámci mezipředmětových vztahů ..................................................................................71

8.5

Geocachingový kroužek ................................................................................................................................74

ZPĚTNÁ VAZBA ................................................................................................................................................75

10

ZÁVĚR ...............................................................................................................................................................79

11

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ........................................................................................82

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE K aktivnímu zapojení do geocachingu autorku přivedla právě vedoucí předkládané diplomové práce Mgr. Petra Karvánková Ph.D. přibližně před dvěma roky díky exkurzi v Hluboké nad Vltavou. Celá exkurze byla provázena odlovem různých reálných keší a autorka spolu s celou výpravou nabývala vědomostí nenásilnou formou. S odlovem prvních „pokladů“ rostl zájem autorky o geocaching. Výlety a trávení volného času bylo doplněno novými zážitky, autorka navštívila místa, kam by se bez pomoci geocachingu nikdy nepodívala. Jak plynul čas, začala se tedy nad spojením geocachingu a výuky více zamýšlet. Tímto způsobem vznikla hlavní myšlenka diplomové práce – navrhnout vlastní výukové materiály, které by byly nové, atraktivní, naučné a především motivační. Geocaching se pro tuto úlohu velmi hodí, výuka probíhá v terénu a dokáže zaujmout vysoké procento žáků. Kdykoli přinese pedagog do vyučovacího procesu něco nového, v žácích probudí velkou chuť do práce, natož pokud se spojí hra s technologií GPS navigace. Nedílnou součástí diplomové práce musí být rozbor keší v místním regionu ORP Jindřichův Hradec. Při této činnosti se autorka zaměří na rozmístění ukrytých pokladů v krajině a jejich charakteristiku dle tematického zaměření z pohledu výuky prvouky, resp. vlastivědy a možnost jejich využití ve výuce. Zároveň pro sepsání předkládané práce je klíčové nastudování potřebné odborné literatury, která se věnuje jednak geografické charakteristice ORP Jindřichův Hradec, zároveň však pojednává o hře geocaching a možnostech jejího zapojení do výuky. V neposlední řadě se autorka věnovala rozboru didaktické literatury, věnující se především významu projektového a terénního vyučování na 1. stupni ZŠ. Předkládaná diplomová práce bude mít jako hlavní výstupy vypracované výukové materiály, které jsou reálně použitelné ve výuce. Autorka se tedy bude snažit využít hru geocaching ve výuce prvouky, respektive vlastivědy na 1. stupni ZŠ. Praktické výstupy budou ukázány na příkladu využití geocachingu při výuce místního regionu ORP Jindřichův Hradec. Toto zájmové území autorka zvolila, protože Jindřichův Hradec je jejím rodným městem a tuto lokalitu dobře zná. Návrhy výukových aktivit se autorka pokusí prakticky realizovat na základní škole v Jindřichově Hradci, aby měla zpětnou vazbu, zda jsou materiály žákům srozumitelné a použitelné při běžné výuce.

8

2 DISKUZE S LITERATUROU V této kapitole se autorka zabývá použitou literaturou, díky níž předkládaná diplomová práce vznikala. Jednotlivé publikace jsou rozděleny do oddílů dle zaměření na téma, ke kterému se vztahují.

Na

základě

tohoto

zaměření

následují

tři

podkapitoly:

literatura

o regionu ORP Jindřichův Hradec, literatura o výuce místního regionu a literatura o hře geocaching a jeho využití ve výuce.

2.1

Literatura vztahující se k zájmovému regionu ORP Jindřichův Hradec

Základní charakteristiku území autorka vytyčila na základě ALBRECHT a kol. (2003) a DEMEK, MACKOVČIN a kol. (2006). Členění geomorfologického reliéfu je převážně čerpáno z CHÁBERA (1998). Biogeografické informace, které se vztahují ke sledovanému území, autorka získávala z CULEK (1996). Jako důležitý zdroj se ukázal QUITT (1971) a TOLASZ (2007) při zpracování charakteristiky klimatu. Hydrogeografické informace jsou zpracovány na podkladu ALBRECHT a kol (2003) doplněny pomocí základní charakteristiky ORP Jindřichův Hradec dostupné na portálu Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2013). Z hlediska půdního složení v rámci zájmového území autorka vychází z TOMÁŠEK (2007). Charakteristické informace o ochraně přírody, resp. chráněných územích a významných prvcích krajiny v ORP Jindřichův Hradec autorka získávala z ALBRECHT a kol. (2003), dále pak ze stránek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR, 2014). Fytogeografické členění zájmového území je zpracováno na základě HENDRYCH (1984). Základní charakteristika ORP Jindřichův Hradec, resp. okresu Jindřichův Hradec v rámci Jihočeského kraje ze socioekonomického pohledu je vytvořena na základě statistických dat a textů dostupných na ČSÚ (2013). Autorka dále čerpala z internetových stránek města Jindřichův Hradec, kde se nacházejí dokumenty „Program rozvoje města Jindřichův Hradec“ (SOCHNA, V., 2011) a „Krizové řízení ORP Jindřichův Hradec“ (Hruška, J., 2011).

2.2

Literatura vztahující se k výuce místního regionu

Základním zdrojem, který autorka prostudovala jako první, byl Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (KOLEKTIV, 2013). Patří totiž mezi hlavní a klíčové dokumenty v oblasti vzdělávání, protože je využíván všemi školami v České republice. Rámcový vzdělávací program 9

pro základní vzdělávání obsahuje několik částí, se kterými by měl být seznámen každý pedagog. Autorka se pro účely předkládané diplomové práce zastavila především nad kapitolami Klíčové kompetence, Vzdělávací oblasti a Průřezová témata. Díky těmto kapitolám si udělala představu o tom, které kompetence každého člověka přispívají k jeho vzdělávání a následnému životu, jakými vzdělávacími oblastmi se bude zabývat a jakým způsobem využije vztah průřezových témat a výuky místního regionu. Vzdělávací oblast je dále rozdělena na několik částí, z nichž téma předkládané diplomové práce spočívá v oblasti Člověk a jeho svět. Je to jediná vzdělávací oblast, která je koncipována pouze pro 1. stupeň ZŠ. Do této vzdělávací oblasti spadá pět podoblastí, z nichž stěžejní pro výuku místního regionu je Místo, kde žijeme. Dle HEJČÍKOVÉ (2005) hlavní myšlenkou této vzdělávací oblasti je, že by se měl probudit v žácích kladný vztah k místu bydliště, vztah k regionu, k obci. V neposlední řadě by se měl pedagog snažit vybudovat v žácích národní cítění a vztah k jejich rodné zemi. Další stěžejní podoblastí je Rozmanitost přírody, ve které je ukotveno poznávání Země jako planety patřící do sluneční soustavy. Žáci by měli pochopit provázanost všech přírodních dějů, prakticky poznávat okolní krajinu a sledovat, čím člověk kladně i záporně zasahuje do přírody, popřípadě hledat možnosti zlepšení životního prostředí. Třetí větší oblastí rámcového vzdělávacího programu je kapitola Průřezová témata, která obsahuje podoblast Environmentální výchova. Zde jsou obsažena témata spojená s ekosystémy, problémy životního prostředí a se vztahem člověka k prostředí, což jsou témata úzce propojena s výukou místního regionu. Dále

se

autorka

zabývala

literaturou

vztahující

se

k vyučovacímu

procesu

a didaktice jako takové. Základní poznatky o učení a motivaci čerpala z publikací VÁGNEROVÁ (2012) a FONTANA (2010). Důležité informace o vedení výuky a výukových metodách zpracovává MAŇÁK, ŠVEC (2003). Školní didaktikou se zabývá KALHOUS, OBST (2002). O učení se hrou pojednává FRANC (2007). Přímo didaktikou geografie se zabývá HÁJEK (1999) či ŠUPKA, HOFMANN (1990) a velmi přínosné publikace vycházejí z rukou MATUŠKOVÉ (1993), ze které autorka načerpala informace z oblasti didaktiky vlastivědy. Na 1. stupni ZŠ jsou poznatky o místním regionu zakotveny také v předmětu prvouka, takže autorka vyhledala publikaci od PODROUŽKA (2003), která se zabývá přímo didaktikou prvouky pro primární školu. Veškeré informace, které spadají do oblasti výuky místního regionu jsou také přehledně zpracovány v učebnicích a pracovních sešitech, které jsou určeny žákům prvního stupně,

10

k některým učebnicím jsou dodávány také metodické příručky pro učitele. Mezi nakladatelství vydávající tyto učebnice patří např. FRAUS, DIDAKTIS, NOVÁ ŠKOLA, či FORTUNA.

2.3

Literatura o hře geocaching a jejím využití ve výuce

Hra geocaching je v České republice stále ještě považována za mladou a novou, takže veškeré informace jsou dostupné většinou pouze v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že hra pochází ze Spojených států amerických a stala se zde velkým fenoménem, existují zahraniční publikace, které se zabývají jak samotnou hrou a jejími pravidly tak i širšími podrobnostmi ze světa geokačerů. Sám zakladatel napsal příručku CAMERON, ULMER (2011), která by se dala považovat za základní publikaci, která pomůže každému začínajícímu kačerovi. Mezi další publikace věnující se hře geocaching patří např. DYER (2004), MCNAMARA (2004), HERMAN (2004), PETERS (2004) a MARSH (2011), dále také GILLIN, P., GILLIN, D. (2010). V českém prostředí existují spíše kratší poutavé články, věnující se základním principům hry geocaching. Naprosto stěžejním pro načerpání informací pro předkládanou diplomovou práci byl server www.geocaching.com (GROUNDSPEAK, 2000), který je oficiálním webovým portálem pro hru geocaching. Autorka zde nalezla všechny keše potřebné pro pozdější rozbor v rámci ORP Jindřichův Hradec, dále jednotlivé statistiky, informace o pravidlech, typech keší, a další důležité údaje. Že se hra těší velkému zájmu i v České republice, dokládá i existence českého webového portálu www.geocaching.cz, či www.poklady.com a dále www.kesky.cz. Zde mohou hráči v českém prostředí podávat důležité informace, ale také zajímavosti a postřehy. V rámci světového

serveru

wikipedia.com

vznikla

také

internetová

encyklopedie

www.wiki.geocaching.cz zahrnující jasné a stručné informace o základních principech hry a pojmy se hrou spojené. Na internetu lze také najít mnoho článků věnujících se geocachingu, např. HOUŠKOVÁ (2009) a JEŘÁBKOVÁ (2010). Co se týká spojení geocachingu a výuky, na portálu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (KOLEKTIV AUTORŮ, 2013) se vyskytuje mnoho článků zabývajících se právě využíváním geocachingu ve výuce. Nad spojením GPS navigace a výuky se zamýšlí BRDLIČKA (2006). Základními principy spojení vyučovacího procesu a geocachingu se zabývá KRTIČKA (2011), dále také ANČINCOVÁ (2013) či HOLÍKOVÁ (2014), stejně tak BRŮŽKOVÁ (2012) a HOLEČEK (2014). 11

Autorka se inspirovala také v bakalářských a magisterských pracích, které se této problematice věnují. Nejvíce inspirativní byla diplomová práce autora DVOŘÁKA (2014), který měl dle autorky jedny z nejlepších návrhů výukových aktivit a mohla se zde v mnohém inspirovat. Dále se touto tematikou zabývá BITTNEROVÁ (2012), FORMÁNKOVÁ (2012), KEPRT (2012), stejně tak KOČEROVÁ (2009), NOVÁKOVÁ (2011) a PŘIBYL (2013).

12

3 METODIKA PRÁCE V této kapitole autorka vysvětlí, jak postupovala při tvorbě předkládané diplomové práce. Dále se bude také zabývat tím, jak vznikaly výukové materiály a návrhy na využití hry geocaching ve výuce na 1. stupni ZŠ.

3.1

Metodika tvorby diplomové práce

Jako základní a stěžejní krok pro vytvoření diplomové práce bylo přesné stanovení tématu a cílů práce. Poté, co si autorka stanovila cíle a měla jistou představu o konceptu práce, přišlo na řadu shromažďování literatury a pramenů, ze kterých mohla čerpat důležité informace a využívat je dále. Jako první úkol si autorka stanovila vytvořit rozbor keší v ORP Jindřichův Hradec. Všechny keše z této oblasti zanesla do jedné obsáhlé tabulky rozčleněné na několik kategorií (viz příloha č. 15). Tyto kategorie poté autorce posloužily k užšímu vybírání jednotlivých schránek pro výukové materiály. Nedílnou součástí rozboru byl také terénní průzkum, kterým autorka ověřila dostupnost keší, okolní terén a stav, protože terénní výuka musí probíhat především bezpečně. Tento průzkum je ale potřeba provést i bezprostředně před samotnou výukou, protože se stavy keší mohou každý den měnit. Ze všech materiálů této části práce poté vytvořila tabulky, grafy a záznamy, které posloužily ke shrnutí rozboru a následnému využívání dat k vytváření aktivit pro žáky. Poté přišlo na řadu samotné vymýšlení výukových aktivit do reálné výuky. Autorka nejdříve vymyslela a vytvořila aktivitu, která je na principu hry geocaching založena, avšak reálné keše v ní nefigurují. U žáků prvního stupně základní školy je totiž velmi složité počítat s tím, že budou schopni hru pochopit a ctít její pravidla tak, aby jim pedagog mohl „odkrýt“ reálné keše. Na této jednoduché aktivitě, kdy si autorka na dané dopoledne vytvořila a uschovala vlastní schránky, si ukázala, že žáci jsou velmi dobře schopni princip hry pochopit a další výukové aktivity tak mohou být realizovány s kešemi zaregistrovanými. Po dokončení vlastních výukových materiálů a návrhů, jak hru geocaching využít ve výuce místního regionu, autorka začala přemýšlet o možné realizaci některé z aktivit, aby si ověřila, jak vše bude fungovat. Tím začala spolupráce s II. ZŠ v Jindřichově Hradci, se třídou 3.E. Konkrétní realizace výukového materiálu probíhala na konci října školního roku 2015/2016.

13

Po rozboru a praktičtější části předkládané diplomové práce se autorka věnovala spíše teoretičtějším kapitolám. Nejdříve vytvořila jednoduchou charakteristiku hry geocaching s jejími základními principy, poté následovala charakteristika ORP Jindřichův Hradec. Následně byly zpracovány kapitoly, které se zabývají metodikou práce a poté rozborem použité literatury věnující se tomuto tématu. Jako poslední autorka v závěrečné kapitole shrnula veškeré poznatky a vlastní postřehy nastřádané za tvorbu diplomové práce.

3.2

Metodika tvorby vlastních návrhů didaktických materiálů

V této kapitole se bude autorka zabývat tím, jak postupovala při tvorbě vlastních výukových materiálů. Vytvořila několik výukových aktivit, které by měly splňovat základní cíl předkládané diplomové práce, tj. využití hry geocaching při výuce místního regionu na 1. stupni ZŠ. Na didaktické materiály se dá nahlížet z několika hledisek, např. časová dotace (výlet jednodenní, půldenní), metody a formy práce při výuce (samostatná práce, skupinová práce, referát,...), ale i využití volného času žáků mimo povinnou školní docházku (kroužek). Nejdříve autorka vytvořila výukové aktivity č. 1 a č. 2 v rámci půldenního výletu. Aktivita č. 1 nese název „Putování po Jindřichově Hradci“ a věnuje se výuce základních poznatků a informací o městě Jindřichův Hradec, např. o nádraží, zámku, sportovištích, rybníku Vajgar, apod. Tato výuková aktivita je založena na odlovu nereálných keší, které vytvořila autorka „uměle“ pouze pro dopolední program a ráno před realizací je byla uložit na dané souřadnice. Ověřila tak, zda vůbec princip hry geocaching bude dosti motivační a žáci s tímto konceptem budou umět pracovat. Aktivita č. 2 se jmenuje „Pojď s námi do přírody“ a věnuje se rybářství, rybníkářství a zvířeně v okolí Jindřichova Hradce. Na tuto výukovou aktivitu již byla použita reálná keš typu multi, která provede žáky pěti stanovišti. Výuková aktivita č. 3 je navržena jako celodenní výlet. Na prvním stupni je obtížné tyto celodenní výlety realizovat kvůli časové dotaci a složitější organizaci, takže je lepší takové aktivity plánovat v rámci školního výletu a zaručit tak zábavně-naučný zážitek. Celodenní výlet nese název „Po stopách Zlatovlásky“ a zabývá se historií a zajímavostmi, které se týkají Státního zámku Červená Lhota, mimo jiné také využívá mezipředmětových vztahů. Ke všem zmíněním výukovým aktivitám autorka vytvořila didaktické materiály, a to jak pro učitele, tak pro žáky. Pro učitele materiály obsahují hlavně metodické pokyny a správné odpovědi k zadaným úkolům, pracovní listy pro žáky obsahují informace ke 14

stanovištím, zadané úkoly a prostor k vepsání odpovědí a poznámek. Každý materiál má jasně danou strukturu, která je zachována ve všech listech. Je potřeba, aby vše bylo přehledné a

jednotlivé

části

materiálů

byly

ohraničené

a

oddělené,

pro

lepší

orientaci

a systém. Každá aktivita nese vlastní název, nejlépe mírně motivační a zároveň vypovídající o tématu dané aktivity. Mezi další fakta, která jsou nezbytnými informacemi pro pedagoga, patří věk žáků (pro které je aktivita určena), časová dotace, terén, vybavení učitele. V neposlední řadě je potřeba také uvést pomůcky pro žáky, mezipředmětové vztahy a také dovednosti žáků. Jistě velmi důležité informace přicházejí v podobě návrhů dopravy a s tou spojenými financemi, také nabádání k dostatku jídla a tekutin, vhodného oblečení a obuvi, zprávy pro rodiče. Dále následuje jednoduchý popis výukové aktivity. Tento popis slouží nejen k seznámení pedagoga s tématem a obsahem, ale pedagog jej může využít i při úvodní řeči k žákům, když jim výlet představuje. Dále se nachází časový harmonogram, ale žáci prvního stupně jsou nevyzpytatelní,

přičemž

některé

téma

k diskuzi

je

pro

ně

nezáživné

a nezabere mnoho času, ale jiné téma může vyvolat tak bouřlivé reakce, že je lepší tohoto zapálení využít a žáky časově neomezit. Proto tento časový harmonogram může být brán pouze jako orientační. Pak již přichází na řadu přehled jednotlivých stanovišť, který zahrnuje souřadnice uložené keše a jednoduchý popis. Dále pak úkoly, informace, texty, doplňovačky, křížovky apod. – s vyhodnocením. Kurzívou jsou poté psány doplňující informace a znalosti, které by měl pedagog mít nebo je nastudovat. Každé stanoviště je doplněné fotkami z míst, kam skupina pomocí GPS navigace dojde a také místa ukrytí keše (pokud je to nezbytné). V poslední řadě je ještě v aktivitě zahrnut závěr, ve kterém autorka shrne výukové cíle a „postřehy nad rámec“. Následují výukové aktivity zaměřené spíše na práci ve škole. Takový nástin zapojení žáků do výuky ve třídě je v již v aktivitě č. 1 („Putování po Jindřichově Hradci“). Jako poslední „stanoviště“ je totiž v metodickém pokynu uvedena práce ve třídě. Ta obsahuje shrnutí, co se žáci za celý den naučili a dozvěděli - s následnou prezentací. Tyto aktivity se dají realizovat formou skupinové práce, tj. vytvoření plakátů (viz aktivita č. 1), nebo projektů. Autorka tyto aktivity nazvala jako Samostatnou práci žáků. Výhoda takové práce je nízká časová náročnost (DVOŘÁK, 2014), lze tomu věnovat jednu vyučovací hodinu, tzn. dá se uplatňovat častěji. Jako příklad aktivity vytvořila autorka výukový materiál nesoucí název „Uč se skrz geocaching“ (viz

15

Výuková aktivita č. 5). Samostatnou práci může pedagog také zadat žákům jako domácí úkol, návrh takové práce autorka předložila jako Výukovou aktivitu č. 4 s názvem „Památný strom“. Posledním návrhem je založení vlastního geocachingového kroužku (DVOŘÁK, 2014). Ten by sloužil žákům, kteří jsou do hry zapáleni a chtějí se jí věnovat více. Autorka navrhla motto kroužku: Máme rádi geocaching. V tomto zájmovém útvaru by se žáci měli zabývat pravidly hry, používáním GPS navigací, počítáním se souřadnicemi. Přes jednodušší dílčí náměty kroužku by se propracovali ke složitějším aktivitám, jako je založení vlastní keše, trackovatelného předmětu apod. V neposlední řadě autorka navrhuje , aby se žáci podívali také do terénu a zažili geocaching na slovo vzatý.

16

4 CHARAKTERISTIKA SO ORP JINDŘICHŮV HRADEC Zájmové území ORP Jindřichův Hradec je polohou situováno do východní části Jihočeského kraje, resp. okresu Jindřichův Hradec. Tento správní obvod svými hranicemi sousedí s krajem Vysočina, v rámci Jihočeského kraje s ORP Dačice, ORP Tábor, ORP Soběslav a ORP Třeboň a s regionem Waldviertel, země Dolní Rakousko. Celková rozloha zájmového území činí 933 km2 se sedmi městy, mezi které se řadí např. Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice či Nová Včelnice. Dohromady se zde nachází 58 obcí s celkovým počtem obyvatel 47 575 (k 31. 12. 2014). Sídelní struktura je tvořena spíše malými obcemi s menším počtem obyvatel (do 1000 obyvatel), což má za následek nízkou hustotu zalidnění (51 obyv./1 km2) oproti průměrné hustotě obyvatel (cca 133 obyv./1 km2) v celé České republice. (ČSÚ, 2013)

Obr. 1 Území SO ORP Jindřichův Hradec

Zdroj: CZSO (2015) 17

Území OS ORP Jindřichův Hradec spadá do provincie Česká vysočina, geomorfologické subprovincie

Česko-moravské.

Rozkládá

se

v oblasti

Jihočeské

pánve

a Českomoravské vrchoviny. Zájmové území v rámci celků jeho východní část zasahuje lehce do Třeboňské pánve, střední část náleží k celku Křemešnická vrchovina a jihovýchodní část se rozkládá v rámci Javořické vrchoviny (DEMEK, MACKOVČIN a kol., 2006). V rámci Třeboňské pánve sledované území náleží Kardošovořečické pahorkatině, která je budována horninami skupiny moldanubika, směrem k Jindřichovu Hradci se vyskytuje ortorulové těleso s žulovými porfyry. Co se týká Křemešnické vrchoviny, k té patří do sledovaného území Jindřichohradecká pahorkatina zahrnující Jindřichohradeckou kotlinu, jíž protéká řeka Nežárka. Část Javořické vrchoviny tvoří těleso centrálního moldanubického plutonu, mezi jehož horniny patří dvojslídný granit až granodiorit číměřského a mrákotínského typu. Součástí Javořické vrchoviny je geomorfologický celek Novobystřická vrchovina. V její ústřední části se nachází okrsek vrchoviny Vysokokamenské s nevyšším vrcholem Vysoký kámen (738 m n. m.) a další okrsky,

z nichž

za

zmínku

stojí

Kačležská

kotlina

s většími

rybníky

Kačležským

a Krvavým (ALBRECHT a kol. 2003). QUITT (1971) řadí zájmovou oblast do mírně teplého klimatu v rámci klimatických jednotek s dlouhým teplým létem a krátkou mírně teplou zimou, přičemž směrem k východu se podmínky mění na krátké, mírně chladné léto a normálně dlouhou, mírně chladnou zimu. Co se týká průměrné roční teploty, ta v oblasti Třeboňské pánve dosahuje 7,5 °C, směrem k východu klesá (v oblasti Jindřichova Hradec o 0,5 °C) až k 6 °C, které se dají naměřit v nejvyšších polohách Českomoravské vrchoviny (ALBRECHT a kol. 2003). Celkově by se tedy dalo říci, že průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 6 – 7 °C (ČHÚ, 2008). Třeboňská pánev se také řadí k nejsušším oblastem zájmového území, postupně směrem k východu spadne v průměru 700 mm srážek (v okolí Horní Radouně), mezi Kunžakem a Novou Bystřicí až 750 mm srážek. Pro srovnání např. na Dačicku, které je již mimo sledované území, klesá úhrn srážek opět pod 700 mm (ALBRECHT a kol. 2003). Nejvýznamnější řekou na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec je řeka Nežárka (ALBRECHT a kol. 2003), jejíž plocha povodí dosahuje celkem 999,116 km2 (HRUŠKA, 2011). Nežárka začíná soutokem Žirovnice (128,652 km2) a Kamenice (164,244 km2) v obci Jarošov nad Nežárkou. Oba z těchto dvou přítoků mají bystřinný ráz. Nežárka směřuje k jihozápadu, mezi Lásenicí a Stráží nad Nežárkou se stáčí k západu a od Stráže nad 18

Nežárkou směřuje severozápadně. Vlévá se do řeky Lužnice (ve Veselí nad Lužnicí) mimo zájmovou oblast. Mezi další významné vodní toky patří Hamerský potok a Dírenský potok (DEMEK, MACKOVČIN a kol. 2006). Z celého Jihočeského kraje spadá do okresu Jindřichův Hradec největší počet rybníků (ALBRECHT a kol 2003). Tuto statistiku kladně podporuje i SO ORP Jindřichův Hradec, na jehož území se nachází mnoho významných vodních ploch. Největším rybníkem v zájmovém území je rybník Holná (výměra 229,8 ha), následovaný Kačležským rybníkem (157,7 ha) a na třetím místě stojí rybník Krvavý (127 ha) (HRUŠKA, 2011). Dle TOMÁŠKA (2007) velká část sledovaného území je regionem kambizemí nasycených, kyselých až silně kyselých, v malé míře také podzolových půd. Největší část zaujímá pokryv hnědých půd kyselých, tzv. kambizem typická, varieta kyselá, která se zde vyvinula na svahovinách rul, písčitojílovitých a jílovitopísčitých sedimentech. Naproti tomu v nižších polohách Novobystřické vrchoviny vznikla kambizem dystrická. V oblasti Kardašořečické pahorkatiny je na štěrkopískových terasách asociace nasycené kambizemě typické s kambizemí arenickou (ALBRECHT a kol. 2003). Ve vyšších polohách Novobystřické vrchoviny se vyskytuje podzol kambizemní, menší plochy jsou pokryty pseudoglejemi, dále jsou zde gleje a kambizem districká. Kolem řek Nežárka a Kamenice na nevápnitých nivních sedimentech se nachází fluvizem typická a glejová (ALBRECHT a kol. 2003) V rámci biogeografického členění České republiky spadá sledované území, dle CULEK (1996), do čtyř bioregionů: svou největší částí Novobystřického a Pelhřimovského, méně zasahuje též do Třeboňského a Javořického. Co se týká ochrany přírody a krajiny, zájmové území zasahuje do CHKO Třeboňsko (z hlediska bioregionu Třeboňského) (CULEK a kol. 1996). Mezi zástupce z bioregionu Novobystřického patří PP Lipina a PR Fabián, ochrana fragmentů lesní bioty, a dále PP Jalovce u Kunžaku, který chrání opuštěné pastviny. V rámci Javořického bioregionu je třeba zmínit např. NPP Kaproun, jehož ochrana spočívá v rozmanitých druzích rašelinišť, a PP Jalovce u Valtínova. ORP Jindřichův Hradec také zasahuje do přírodního parku Česká Kanada (AOPK ČR, 2014). Téměř celý region patří zejména do fytogeografického okresu Českomoravská vrchovina, nejvýše položená území mezi Novou Bystřicí a Studenou náleží do oreofytika (CULEK 1996). Diverzitu květeny ovlivňuje z jedné strany Třeboňská pánev, která zahrnuje vodní, mokřadní a rašeliništní flóru, z druhé strany do něj zasahují prvky teplomilné květeny. Ze zástupců je

19

možné zmínit střemchové doubravy a olšiny s ostřicí třeslicovitou, které byly plošně rozšířeny v plochých částech údolí řeky Nežárky. Na ně ve značné míře navazují mokřadní olšiny a mokřadní vrbiny (ALBRECHT a kol. 2003). Co se týká porovnání SO ORP v Jihočeském kraji, na základě analyzovaných oblastí i indikátorů, dle českého statistického úřadu, zaujímá ORP Jindřichův Hradec pomyslnou 7. příčku, tedy průměrné umístění (k datu 31. 12. 2013). Z hlediska rozlohy, počtu obyvatel a hustotě osídlení v rámci kraje se dá hovořit o větším území, v těchto ukazatelích se umisťuje do pátého místa mezi všemi SO ORP v Jihočeském kraji. Zájmové území se projevuje kolísavostí v počtu obyvatel. Za zmínku stojí především rok série tří let za sebou (2008 – 2010), kdy dle grafu (Graf 1) můžeme vidět nejvyšší počet obyvatel v ORP. Zlomový pro tento údaj je rok 2008, kdy byl velmi vysoký přírůstek obyvatel vlivem stěhování. Po roce 2010 opět počet obyvatel klesl.

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel ORP JH za období 2001 – 2014 (vždy k 31. 12.)

Zdroj: CZSO (2015), UPRAVENO AUTORKOU

Hlavním centrem zájmového území ORP Jindřichův Hradec je město Jindřichův Hradec, ve kterém žije více než třetina obyvatel regionu, přes dvacet tisíc obyvatel. Na druhém místě v počtu obyvatel je město Nová Bystřice, které má něco málo přes tři tisíce obyvatel, třetí příčka náleží městům Kardašově Řečici a Nové Včelnici, které obývá více než dva tisíce obyvatel. Další tři 20

obce se dostávají přes hranici tisíc obyvatel a zbylé obce z celkového počtu 58 mají méně než tisíc obyvatel (ČSÚ, 2013). Co se týká hlediska věkové struktury, ORP Jindřichův Hradec nevybočuje z celorepublikového trendu, kdy dochází spíše ke stárnutí populace. Průměrný věk obyvatelstva byl totiž v roce 2001 38,4 let (k 31. 12.), avšak v roce 2014 se průměrný věk zvýšil na 42,1 let (k 31. 12.) Zajímavostí je, že ačkoliv by se dalo předpokládat, že vyšší průměrný věk bude na vesnicích a mladí lidé budou žít spíše ve větších obcích, český statistický úřad uvádí průměrný věk v Jindřichově Hradci 42,3 (k 31. 12. 2014), ale např. Dolní Žďár, Dolní Pěna či Horní Skrýchov vykazují průměrný věk obyvatelstva až o 6 let nižší. Tento fakt si lze vysvětlit tím, že tyto obce jsou strategicky dobrými lokalitami pro výstavbu nových domů pro mladé obyvatele zakládající rodiny. Navíc jsou to obce ve velmi malé vzdálenosti od města Jindřichův Hradec, takže dojíždět za prací, kulturou či sportovním vyžitím není takový problém. Co se týká ekonomického prostředí, správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec je průmyslově zemědělský. Je zde zaregistrováno 11399 ekonomických subjektů (k 31. 12. 2014). Z tohoto počtu nejvíce subjektů spadá do kategorie obchodu, oproti tomu nejnižší čísla lze najít v odvětví zemědělském. Dále se v zájmovém území vyskytují ještě subjekty stavební a průmyslové (ČSÚ, 2013). Velký význam pro sledované území má cestovní ruch. Tato oblast je svou polohou velmi dobře strategicky situována, jelikož přímo sousedí s Rakouskem. Potenciál cestovního ruchu podporuje i malebná krajina, do níž zasahuje nížinná Třeboňská pánev a z druhé strany členitý terén Českomoravské vysočiny. Nacházejí se zde pásy lesů, množství rybníků a specifická lidová venkovská i městská architektura. Neméně významné jsou také četné historické stavby a památky. Na sledovaném území se nachází několik typů krajiny, západní část území má spíše rovinatý charakter, v okolí Jemčiny jsou hluboké lesy a směrem k východu krajina nese prvky České Kanady. Centrem dění se stává město Jindřichův Hradec, protože celý prostor kolem něj nabízí zázemí pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky s nabídkou kulturních a historických památek. Co se týká ubytovacích služeb, lůžková kapacita je dle programu rozvoje dostatečná a stále se zvyšuje, je však potřeba zajistit vyšší kvalitu. Dostatečné jsou i služby v oblasti stravování, pouze na menších vesnicích jsou hostince na nižší úrovni. Oblast Jindřichohradecka se může pyšnit hojně navštěvovanými národními kulturními památkami, kterými jsou Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci a Státní zámek Červená Lhota. Dalším místem z hlediska vysoké návštěvy je zřícenina hradu Landštejn (SOCHNA, 2011).

21

Zájmovým územím prochází důležitá trať České Budějovice – Veselí nad Lužnicí - Jihlava se železničním uzlem v Jindřichově Hradci. Významnou technickou památkou, kterou se sledované území může pyšnit je úzkokolejná trať Jindřichův Hradec – Obrataň a Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. Dostatečnou dostupnost sídel zajišťuje silniční síť, kdy oblastí prochází důležitý silniční spoj České Budějovice – Jindřichův Hradec – Humpolec ( silnice I. třídy, číslo 34 a 23 ) (HRUŠKA, 2011). Jindřichův Hradec je zajímavý také tím, že je nejmenším univerzitním městem v České republice. Sídlí zde totiž Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické v Praze (ČSÚ, 2013).

22

5 VYUŽITÍ HRY GEOCACHING VE VÝUCE MÍSTNÍHO REGIONU Není pochyb o tom, že se děti učí hrou stejně, jako se učí jakoukoli formou zkušenosti (FONTANA, 2010). Využívání různých forem her a projektů je na základních školách dnes již celkem běžné, postupem času se do výuky začaly propracovávat i různé technologie, jako je GPS navigace (BRDLIČKA 2006). Když se poté propojí hra a moderní přístroj jako je právě GPS navigace, vznikne prostředek efektivní výuky – geocaching. Využívání geocachingu ve výuce na českých školách je ještě relativně nové (KRTIČKA 2011), ale má velký potenciál a začíná se ve výuce objevovat stále více. Důkazem rostoucího zájmu o geocaching může být nejen stále se zvyšující počet aktivních hráčů, ale také vznik nových článků věnujících se geocachingu ve výuce na webových stránkách rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Spojení výuky a zábavy probouzí zájem o poznání a učení snad všechny věkové kategorie, od žáků mladšího školního věku až po studenty vysokých škol. V rámci předkládané diplomové práce se autorka zaměřuje na žáky mladšího školního věku, tedy prvního stupně ZŠ. V tomto ohledu je spojení geocachingu a vyučovacího procesu výhodné v tom, že výuka místního regionu se prolíná ve více předmětech, je tedy možné využívat mezipředmětové vztahy (KOLEKTIV, 2013). HOUŠKOVÁ (2009) se zabývá otázkou, proč s sebou na odlov keší brát zrovna malé děti? Pokud žáky mladšího školního věku pedagog vezme mimo školní lavice do terénu a ještě jim slíbí odměnu v podobě nálezu nějakého pokladu, v tu chvíli se v žácích probudí velký zájem o dobrodružství a dosáhnutí úspěchu. Učební proces pak probíhá ruku v ruce s adrenalinovým zážitkem v podobě honby za pokladem a geocaching se tím stává motivačním prvkem. Mimo jiné se dle ANČINCOVÉ (2013) žáci naučí vyhledávat informace na počítači, pracovat s GPS navigací a orientovat se v přírodě. Mohou se také zdokonalit v anglickém jazyce (díky práci na portálu geocaching.com). V neposlední řadě se také zvednou z lavic, od počítačů a televize a posílí svou fyzickou zdatnost. Ve výuce prvouky respektive vlastivědy nelze téma geocachingu chápat pouze jako lov keší, které jsou součástí geocachingu. Mezi jednotlivými schránkami totiž mohou být větší vzdálenosti a často nejsou v místech, která se do výuky učiteli hodí. Pedagog musí především myslet na bezpečnost při výuce a nepodceňovat mimo jiné ani časovou náročnost. Je proto důležité vybírat

23

vhodné lokality pro výuku místního regionu s nízkou frekvencí dopravy nebo nulovým provozem (KRTIČKA 2011). Jako ideální se jeví varianta, kdy si pedagog uloží vlastní schránky přesně na ta místa, která se hodí do výuky. V rámci zájmového území ORP Jindřichův Hradec jsou reálné keše povětšinou vázány na místa spojená s významnými vlastivědnými událostmi, zajímavostmi z fyzické i sociální geografie, historickými událostmi apod. Pokud zakladatel keše uloží schránku na takové místo, základní informace podá v tzv. listingu, ze kterého mohou žáci nabývat nových vědomostí. Díky zážitkům a vlastním prožitkům při hledání keše a následnému nalezení pokladu, sdílení radosti s ostatními spolužáky i učitelem, se veškeré poznatky ukládají do paměti snadněji a dlouhodoběji. Z hlediska psychologie je učení zážitkové totiž jedna z nejlepších forem učení (FONTANA 2010). Autorka označuje využití geocachingu ve výuce místního regionu ORP Jindřichův Hradec jako

silný

motivační

prostředek.

Motivace

je

totiž

v procesu

učení

tou

základní

a stěžejní složkou (VÁGNEROVÁ 2012) a když žák není motivován, nejeví o činnosti ani učení zájem. Geocaching v této oblasti slouží výborně ve dvou základních typech motivace – vnější a vnitřní (FONTANA 2010). Pedagog prvotně usiluje o to, aby žákova motivace byla vnitřní tzn., aby motivoval sám sebe – např. chce najít keš, protože má poté radost z úlovku, dokáže si, že umí pracovat s GPS navigací a znamená to pro něj, že je v něčem dobrý. U aktivit spojených s geocachingem je ale velmi kladně hodnocena i motivace vnější – např. žák chce spolupracovat ve skupině, vyluštit správné souřadnice, protože dostane uznání od kamaráda/spolužáka a odměnu od učitele. V každém případě lze hovořit o tom, že bez motivace, ať už je jakákoli, nelze s žáky pracovat na dobré úrovni, a je stále potřeba do výuky vnášet nové motivační prvky – čímž geocaching beze sporu je. Potenciál využívání geocachingu ve výukovém procesu autorka spatřuje také v tom, že se vlivem práce s GPS navigací a terénní činností žáků může zapojit do vyučovacího procesu kterýkoli žák. Svou úlohu při hledání kešek totiž mohou mít i „slabší“ jedinci či žáci nejevící absolutně žádný zájem o prvouku nebo vlastivědu. Terénní výuka skrze geocaching totiž nabízí mnoho aktivit, takže se při plnění jednotlivých úkolů zapojí ten, kterého daná oblast baví a naplňuje (DVOŘÁK 2014). Žák, který má rád matematiku, ale nebaví ho historie, může řešit matematické rébusy a vypočítat spolužákům souřadnice. Naopak žák „slabší“ v matematice poté ukáže své silné stránky ve znalostech z vlastivědy. V nejlepším případě se může stát, že díky

24

geocachingu učitel v žácích probudí zájem o prvouku a vlastivědu, který posléze vyústí v pozitivní vztah k zájmovému území a krajině, ve které žijí.

25

6 CHARAKTERISTIKA HRY GEOCACHING V této kapitole autorka stručně vysvětlí základní pravidla a principy hry geocaching a rozdělí jednotlivé typy keší do přehledných kategorií dle různých kritérií. 6.1

Úvod do geocachingu

Dalo by se říci, že geocaching je hra stojící na pomezí turistiky a sportu (GEOWIKI, 2012). Spojuje totiž mnoho aktivit dohromady, člověk může díky této celosvětové hře podat uznání hodné sportovní výkony, poznat zajímavá a dosud nenavštívená místa, ale také relaxovat a užívat si klidné a krásné přírody. Neméně atraktivní na této hře je také hon za dobrodružstvím, napětím, objevováním a hledáním pokladu. Základním stavebním kamenem jsou schránky (tzv. keše), schované na zajímavých místech, k nimž máme k dispozici zeměpisné souřadnice (GROUNDSPEAK, 2000). Díky těmto souřadnicím lze schránky snadno hledat prostřednictvím GPS navigace nebo programů v chytrých telefonech k tomu určených (DVOŘÁK, 2014). Člověk, který je aktivním hráčem geocachingu je označován jako kačer, geokačer. Lidé, kteří hru nehrají a nemusí ji ani znát, nesou označení mudlové (GEOCACHING.CZ, 2012). Základním pravidlem, kterým by se všichni kačeři měli řídit, je nebýt viděn mudly. Bohužel totiž velmi často dochází ke krádežím a ničení schránek právě lidmi, kteří hru nehrají. Každá keš by měla obsahovat informace o hře geocaching s prosbou neničit ji (pokud by ji našel mudla) a tzv. logbook, což je zápisník, do kterého hráč napíše svou přezdívku a datum, kdy příslušnou keš našel. Tento zápis je velmi důležitý kvůli kontrole údajů na serveru www.geocaching.com. Schránka může také obsahovat různé předměty na výměnu mezi kačery, u nichž ale platí pravidlo, že kačer musí vždy předmět vyměnit za předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Dále může hráč nalézt tzv. trackovatelné předměty, které putují po jednotlivých keších (GROUNDSPEAK, 2002). Tato hra je dnes velkým fenoménem, účastníky jsou jak mladí sportovně založení lidé, tak starší osoby a v neposlední řadě děti. Koho by totiž nebavilo honit se za pomyslným pokladem a prožívat pocit štěstí, když krabičku objeví. Jednou z hlavních myšlenek je vzájemné propojení lidí po celém světě a pro některé hráče objevování nových míst a také získání motivace a nápadů na realizování výletů. Že se geocaching stává poslední dobou velmi populárním, dokládá i fakt, že je na světě vytvořeno již přes 2,7 mil keší a přihlášeno přes 15 mil kačerů, a denně čísla rostou (GROUNDSPEAK, 2002).

26

6.2

Typy keší

Všechny po světě ukryté schránky lze rozdělit podle různých kritérií, v základu podle charakteru, velikosti a obtížnosti (GEOWIKI, 2012). Dalo by se tedy říci, že některé keše mají stěžejní vlastnost právě v daném kritériu, například se daná keš vyznačuje vysokým stupněm obtížnosti. 6.2.1

Charaktery keší

Toto kritérium nám udává, jak daná keš ve výsledku vypadá, jakým způsobem se k jejímu odlovu dostaneme, jestli budeme potřebovat větší, náročnější přípravu nebo nám postačí keš „pouze“ najít. Podle těchto vlastností k vybrané keši od začátku přistupujeme.

•

Tradiční keš – jedná se o nejběžnější typ keše, schránka se nachází přímo na daných zeměpisných souřadnicích, není potřeba nic luštit, počítat ani zjišťovat. Kačer se pouze zapíše do logbooku a tím potvrdí, že keš našel.

•

Multi keš – u tohoto typu keše je potřeba obejít jedno až několik stanovišť a zjišťovat na nich informace zadané v listingu, plnit jednodušší úkoly, například spočítat schody před budovou, či správně odpovědět, jakou barvu má turistická značka na stromě. Zjištěné

výsledky

poté

kačer

doplní

do

rovnice,

vypočítá

a zjistí tak finální zeměpisné souřadnice dané keše. Na nich je ukryta schránka. Hráč může mít poté větší radost a pocit spokojenosti, že mu vše dobře vyšlo a schránku nalezl. •

Mystery keš – bývá označována jako „domácí příprava“, tzn. kačer si často musí něco vyluštit či vypočítat předem, nebo je potřeba něco si nastudovat. Ke zjištění zeměpisných souřadnic keše je potřeba odpovědět na hádanku nebo vyřešit šifru.

•

Letterbox – série několika po sobě jdoucích schránek, kdy v jednotlivých keších jsou informace k nalezení keše další. Informace mohou být podány formou zeměpisných souřadnic, fotografie či slovně. Ve finální keši se nachází razítko k otisknutí na důkaz nálezu.

•

Earth keš – říká se jí také „virtuální“, na daných souřadnicích se nenáchází žádná schránka, ale místo je zajímavé nějakým geologickým jevem. K odlovu je většinou potřeba zaslat autorovi fotografii, někdy také vyřešený úkol, aby autor poznal, že kačer na místě byl.

27

•

Wherigo keš – k této keši je třeba vlastnit speciální gps nebo chytrý telefon, který umožňuje nainstalovat si program potřebný ke hraní této keše. Hlavní princip spočívá v tom, že se hraje v tu danou chvíli „živě“, daný program určuje, co má kačer dělat, kam má jít, co má splnit apod. Tato keš je náročná hlavně časovým limitem, někdy je možné na úkolech strávit až 2 hodiny.

•

Event keš – nejedná se o fyzickou keš, spíše je to událost, která slouží k seznamování kačerů, povídání si o zkušenostech s geocachingem a k výměně trackovatelných předmětů. Takovým podtypem je Mega – Event keš, která je v mnohem větším rozsahu a má nadnárodní povahu, musí se účastnit minimálně 500 lidí, aby byl event uznán jako Mega.

•

Cache in Trash Out Event (CITO) – druh eventu, který má za cíl vymezené území vyčistit od odpadků a různého nepořádku, má tedy ekologický charakter.

•

Virtuální keš – nejedná se o fyzickou schránku, ale je třeba vyřešit úkol a jeho výsledek zaslat autorovi, který v případě správného vyluštění uzná log.

6.2.2

Velikosti keší

Jelikož velikost keší není nikterak nařízena a je naprosto libovolná, kačer se může setkat jak s keší ve velikosti malého šroubku, tak i s keší ve velikosti auta. Dalo by se tedy říci, že rozměry schránek začínají v řádech milimetrů a končí v řádech metrů. Pro zjednodušení hledání je ale stanovena škála velikostí a to: •

Mikro (micro) – ideální velikost do měst, kde je vysoká frekvence pohybujících se mudlů, zpravidla bývá nejčastěji použita krabička od Tic Tac či od filmu (tzv. keš filmovka) a častokrát se dovnitř nevejde ani psací potřeba, nalezneme uvnitř pouze logbook.

•

Malá (small) –velikost klasické svačinové krabičky či jakékoliv dózy od potravin. Zpravidla již obsahuje mimo logbooku také psací potřeby a předměty na výměnu.

•

Střední (regular) – plastové krabičky, do kterých se vejde více předmětů nebo předměty větších rozměrů, například plyšový medvídek.

•

Velká (large) – větší schránky pro nadměrné velikosti vyměňovaných předmětů, můžeme zde najít například knihy, CD apod.

28

•

Jiná (other) – není přesně definovaná, nemusí to být ani nádoba, do které se dá něco dát, může to být napodobenina nějaké věci (kámen) nebo jen magnetem přichycená falešná značka, která má na sobě nalepený papírový logbook.

6.2.3

Obtížnosti keší

Je to jeden z hlavních ukazatelů náročnosti keše, také by se dalo říci atraktivity keše. Pokud je totiž nějaká keš velmi obtížná, je také dost často těžko odlovitelná a tak se stává prestižní. Někteří kačeři si vybírají keše právě podle ukazatele obtížnosti, protože mají větší pocit uspokojení, že danou schránku ulovili. Autor si poté sám zvolí, jakou cestou obtížnosti se vydá při vytváření keše, má totiž na výběr, jestli zvolí obtížný terén, těžké hádanky či jiný způsob. V listingu každé keše je její obtížnost označena pomocí hvězdiček od 1 do 5 a to tak, že čím vyšší počet hvězdiček, tím obtížnější keška. •

Obtížnost 1 – snadno lovitelné schránky (pro začátečníky ideální), které lze nalézt i bez použití kompasu nebo GPS, pouze pomocí nápovědy, velmi často ukryté v dutinách pařezů, v kořenech stromů apod. K obtížnosti 1 neřadíme multi – keše.

•

Obtížnost 2 – tradiční keše a jednodušší multi – keše s klasickým ukrytím v terénu mimo komunikace

•

Obtížnost 3 – složitější multi – keše, které zahrnují delší luštění a výpočty, zahrnujeme sem také mystery s domácí přípravou nebo tradiční keše ukryté velmi nečekaně a důvtipně.

•

Obtížnost 4 – obtížné mystery keše, složité hádanky, dlouhé multi – keše, časově náročné keše, těžko objevitelné skrýše.

•

Obtížnost 5 – nejtěžší keše, je zapotřebí vysokého intelektu kačera a logického uvažování, velmi časově náročné, někdy je zapotřebí speciální vybavení pro odlov (lezecké či potápěčské vybavení).

Co se týká terénu, ne každý je schopen odlovit náročnější keše, každý si musí sám stanovit, jestli se cítí na to lézt někam do výšky, či se vystavovat stresovým a fyzicky náročným situacím. K některým keškám lze dojet s miminkem v kočárku a může je odlovit i vozíčkář, některé keše je třeba lovit za pomocí vybavení. Zde je pomocník pro stanovování terénu (SLEZÁK, 2009):

29

• • • • • • • • •

6.3

1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

– doskáču tam po jedné noze – tam, kam doskáču po jedné noze, ale vozíčkář tam nedojede – dojdu tam po dvou – dojdu tam po dvou, občas se přidržím – potřebuji se držet jednou rukou – potřebuji se přidržovat občas oběma rukama – lezu tam po čtyřech – lezu tam po čtyřech, i tak mám problém se tam dostat – technické vybavení je nutné (lano, žebřík atd.) nebo potřebuji jištění

Slovníček geopojmů

Geokačer/kačer – člověk aktivně hrající hru, zná pravidla a řídí se jimi Mudl – člověk, který hru nehraje, nemusí ji ani znát Keš – schránka skrývající se pod zeměpisnými souřadnicemi, kačer ji hledá Log – zapsání návštěvy a nálezu keše Logbook – návštěvní kniha keše, kačer se zde zapisuje, aby se prokázal, že keš našel Hint – nápověda pro nalezení keše (např. dutina stromu, pata pomníku, pařez apod.) Listing – zadání keše, veškeré informace o keši Trackovatelný předmět (travel bug) – předmět označený štítkem, který obsahuje jedinečný kód. Tyto předměty cestují po keších a snaží se splnit své cíle (např. dostat se do New Yorku, procestovat všechny kontinenty apod.) Geocoin – mince s logem majitele - kačera, dají se pouze měnit za jiné geocoiny, někteří kačeři chtějí mít co největší sbírku těchto předmětů Event – setkání hráčů, slouží k výměně předmětů, zkušeností, k seznamování Stage – stanoviště, které je součástí multi – keše FTF – first to find, toto označení dostane kačer, který jako první najde danou keš (SLEZÁK, 2009)

30

7 CHARAKTERISTIKA KEŠÍ V SO ORP JINDŘICHŮV HRADEC Zájem o hru geocaching rok od roku roste, přibývá nových keší i aktivně hrajících kačerů. Na celém světě existuje přes 2, 7 mil keší a přes 15 mil lidí má založený kačerský účet (GROUNDSPEAK, 2016) Za poslední rok a půl vzrostl počet keší na území České republiky o více než 8 000, nyní se tedy naše země může pyšnit celkovým počtem 48 903 pokladů (aktuální k datu 24. 4. 2016). Ve vztahu k sousedním státům je Česká republika na druhém místě za Německem, které vítězí na plné čáře s počtem 361 180 keší. Dále následuje Rakousko, Polsko a nakonec Slovensko. Co se týká čísel a statistik pro Českou republiku, nejvíce založených keší se nachází ve Středočeském kraji. Podle autorky by tomu tak mohlo být z několika důvodů. Tím hlavním je umístění

Středočeského

kraje

v rámci

České

republiky,

dalo

by

se

hovořit

o „centru dění“. Dále je pak výhodou blízkost hlavního města Prahy, odkud lidé cestují a jezdí na výlety mimo ruch města (DVOŘÁK, 2014). Středočeský kraj je tak velmi dobře dostupný jak pro obyvatele Prahy tak pro turisty ze zahraničí. Mnoho kačerů tak bude mít velkou motivaci umístit svou keš právě v tomto kraji, protože tyto schránky budou často navštěvované a mohou získávat vysoká čísla v atributu oblíbenosti. Pokud se na graf 2 podíváme z hlediska opačného, tak nejnižší počet keší je v kraji Karlovarském, dále Pardubickém a Zlínském. To si autorka vysvětluje nižší hustotou zalidnění a nižší úrovní vzdělání. Na druhém místě v počtu založených keší se umístil kraj Jihomoravský, dle autorky nejspíše díky krajskému městu Brno, které lze přirovnat k městu Praha, ovšem pro Moravu. Autorku ale nejvíce zajímá umístění Jihočeského kraje, protože je zde i sledované ORP Jindřichův Hradec. Jihočeský kraj se umístil na třetí pozici v grafu četnosti keší na území ČR. Díky tomuto pořadí mezi kraji může autorka poukázat na fakt, že mezi obyvateli jihu Čech je hra geocaching opravdu oblíbená a proto má smysl zabývat se touto tematikou více a využít hru ke vzdělávání na základních školách.

31

Graf 2: Počet keší na území ČR dle jednotlivých krajů (k 24. 4. 2016)

Zdroj: GROUNDSPEAK (2016), UPRAVENO AUTORKOU 7.1

Rozmístění keší v ORP Jindřichův Hradec

V ORP Jindřichův Hradec se nachází celkem 261 keší, ovšem je třeba si uvědomit, že počet existujících

keší

se

s každou

nově

založenou

schránkou

mění.

Tabulka

(příloha

č. 15) obsahuje všechny existující keše na sledovaném území, jejich název, obec, typ, velikost, obtížnost, terén, oblíbenost a zaměření. Tyto kategorie velmi dobře slouží k pozdějšímu rozdělování a analyzování keší dle různých hledisek, které si autorka vytyčila pro využití ve výuce. Co se týká rozložení jednotlivých keší na území ORP, rozmístění je celkem rovnoměrné, keše jsou logicky soustředěny kolem měst a vesnic a kolem vodních toků nebo přírodních jevů. Největší shluk schránek je v Jindřichově Hradci, jakožto v centru ORP, ovšem zajímavostí je, že je zde velmi málo tradičních keší (atribut typu keší autorka dále rozebere podrobněji). V některých obcích doteď žádná schránka založena není - v tom autorka vidí potenciál vytvoření aktivity, která by žáky přímo zavedla do bližšího kontaktu se hrou a žáci by si mohli zkusit vymyslet a založit vlastní keš. Vyšší procento výskytu keší (převážně tradičních) je vidět ve V až JV oblasti ORP. Autorka si toto vysvětluje přítomností Přírodního parku Česká Kanada, který je velkou atraktivitou pro sportovce i turisty.

32

7.2

Rozbor keší v ORP Jindřichův Hradec a jejich využití ve výuce

Autorka si vytyčila několik hledisek, podle kterých keše třídí a rozebírá. Všechna tato hlediska jsou velmi důležitá v rozhodování, jestli je daná keš využitelná ve výuce či nikoliv. Vzhledem k tomu, že je práce zaměřena na výukové materiály pro žáky 1. stupně ZŠ, kritéria pro výběr keší jsou o to přísnější a složitější. Prvním kritériem pro výběr vhodné keše je typ. Ve sledovaném ORP je nejvíce zastoupen typ keše tradiční. Tento fakt nám dokládá tabulka Tab. 1. Tradičních keší je zde 57,3%, tj. více než polovina všech keší. Tradiční schránky jsou pro využití ve výuce na 1. stupni podle autorky nejlepší a nevhodnější, protože se jedná o jednoduché krabičky, které stačí najít a není zde potřeba jiných výpočtů nebo obcházení stanovišť. Do tradičních keší si poté každý učitel může sám vložit nějaký úkol pro žáky nebo přímo využít účel dané keše od původního autora. Druhým nejvíce zastoupeným typem keše je multi-keš. Ta je specifická obcházením více stanovišť nebo delšími výpočty, proto je velmi těžké využít takovou keš ve výuce pro žáky prvního stupně. Autorka ovšem vybrala i zástupce typu multi a výukovou aktivitu předkládá k inspiraci. Multikeše mohou být obtížnějším oříškem i pro otrlé kačery, takže je potřeba žákům vybírat velmi jednoduché „multiny“ hodící se i do tématu výuky. Třetí skupinou dle typu je typ mystery, který by autorka spíše využít nedoporučovala, protože jsou to keše složité s domácími výpočty. Pokud by ovšem takovou mystery keš učitel vytvořil sám přímo na míru do výuky a žáci by zjišťovali potřebné indicie k odlovu ve škole, je možné typ mystery využít.

Tab. 1: Zastoupení typů keší v ORP Jindřichův Hradec typ keše

počet

tradiční multi mystery jiné

150 72 36 4

procentuální zastoupení [%] 57,3 27,5 13,7 1,5

Zdroj: GROUNDSPEAK (2016), UPRAVENO AUTORKOU

Druhým kritériem je velikost keše. V ORP Jindřichův Hradec se, jak můžeme vidět v tabulce Tab. 2, vyskytuje nejvíce velikost malá, a to něco málo přes 50 % zastoupení všech keší. Je to dáno tím, že je tato velikost obecně velmi oblíbenou, snadno se ukrývá a vejdou se do ni i trackovatelné předměty. I pro učitele na 1. stupni je tato velikost asi nejlepší 33

možnou variantou, protože se do takové krabičky dá dobře uložit pracovní list i jiné potřebné materiály k výuce. Velikost mikro je už snadno přehlédnutelná, takže by ji autorka nedoporučovala k podávání indicií, ale spíše jako finální keš, aby si žáci vyzkoušeli adrenalin při odlovu. Velikost střední je v ORP zastoupena 34% a stejně jako malá může výborně posloužit jako dílčí keš k uschování materiálů.

Tab. 2: Zastoupení velikosti keší v ORP Jindřichův Hradec velikost

počet

malá střední mikro jiné velká

135 89 32 3 3

procentuální zastoupení [%] 51,5 34 12,2 1,15 1,15


Další kritérium pro výběr keše je obtížnost. Ve sledovaném území se nevyskytuje žádná keš s nejvyšší obtížností, tj. 5. Nachází se zde pouze dvě keše s obtížností 4,5, jak je vidět v tabulce Tab. 3. Obtížné keše jsou velmi atraktivní pro vášnivé kačery a vždy s sebou přinášejí velkou výzvu, ovšem pro účely výukových materiálů na ZŠ jsou naprosto nevhodné. Většinou s sebou přinášejí složité výpočty nebo těžko přístupná místa, horší terén. Autorka tedy vybírá spíše keše, které mají nízkou obtížnost a nebudou tak dělat žákům velký problém.

Tab. 3: Zastoupení keší dle obtížnosti v ORP Jindřichův Hradec

Název Steam engine location mystery

Typ keše Velikost Obtížnost Terén Oblíbenost mystery

Malá

4,5

2

18

2

Hexenschuss

letterbox

střední

4,5

5

76

3

Loděnice

tradiční

Malá

4

4

6

4

Fagus sylvatica monumentalis

tradiční

střední

4

5

20

1

34

Zaměření provozuschopné parní lokomotivy keška pouze s horolezeckým vybavením velký řečický rybník s loděnicí buk lesní charakteristika

5

Cihelna Rosička

multi

Malá

4

3

3

6

O

mystery

Malá

4

3,5

15

7

Kaplička pod Landštejnem

tradiční

mikro

4

2

114

8

Souvislosti

mystery

Malá

4

2,5

1

9

VIKENDOVA

mystery

Malá

4

2,5

11

10

Střelnice

multi

Malá

4

1

4

historie cihelny, vznik cihly hra s písmeny a hláskou "O" kaplička z 19. století průmysl v Jindřichově Hradci procházka okolo Jindřichova Hradce kino a divadelní sál Střelnice v Jindřichově Hradci


Autorka se také zaměřovala na kritérium terénu. Již v kapitole 6.2.3 se zmiňuje o dělení terénu a jak moc je to náročné pro kačery. V ORP Jindřichův Hradec se dle tabulky Tab. 4 vyskytuje více než 80% keší s ukazatelem terénu od 1 do 2,5. To je pro účely výukových aktivit výborná statistika, protože autorka doporučuje z vlastní zkušenosti pro žáky vybírat keše s terénem do 2 (max. 2,5). Při terénu 3 – 5 je zde již vyšší riziko úrazu při odlovu a učitel musí především zaručit bezpečnost žáků, takže by se takovým keším měl spíše vyhýbat.

Tab. 4: Zastoupení keší dle terénu v ORP Jindřichův Hradec ukazatel terénu 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

počet keší 6 61 103 48 22 6 5 5 6

procentuální zastoupení [%] 2,3 23,3 39,2 18,2 8,4 2,3 2 2 2,3


35

Posledním důležitým kritériem pro využití keší ve výuce je kritérium oblíbenosti. Oblíbené keše většinou zaručují krásný zážitek při odlovu a ukazatel oblíbenosti je motivačním prvkem pro každého kačera. Je ale potřeba si uvědomit, že oblíbenost je subjektivní názor každého kačera a každý hráč má při hraní geocachnigu požitek z něčeho jiného. Někomu se líbí místo uložení keše, někomu příroda, někdo vyhledává náročné terény a adrenalinové zážitky. Je proto důležité, aby se učitel při výběru dle oblíbenosti díval i na ostatní kritéria. V ORP Jindřichův Hradec je na prvním místě v tabulce oblíbenců (Tab. 5) keš s názvem „Ďáblova prdel“. Oblíbenost je na čísle 127, což je výborná vizitka. Při práci s touto keší se autorka dívá i na další kritéria, tj. terén (2), obtížnost (2), velikost střední a typ tradiční. Tento poklad by tedy byl pro žáky prvního stupně vhodný a rozhodně by je zaujal i vulgárnějším názvem. Na druhém místě v oblíbenosti je „Kaplička pod Landštejnem“, která je sice oblíbená, terén je na čísle 2, ale obtížnost je 4 a typ mikro, takže podle autorky není úplně vhodná.

Tab. 5: Zastoupení keší dle oblíbenosti v ORP Jindřichův Hradec Název

Typ keše

Velikost

Obtížnost

Terén

Oblíbenost

1

Ďáblova prdel

tradiční

střední

2

2

127

2

Kaplička pod Landštejnem

tradiční

Mikro

4

2

114

Zaměření seskupení balvanů z doby ledové kaplička z 19. stol vojenská pozorovatelna, výhlídka na Třeboňskou pánev nebezpečná houpačka ve výšce keška pouze s horolezeckým vybavením

3

Pozorovatelna

tradiční

Malá

1,5

1,5

92

4

Cimrmanova houpačka

tradiční

střední

1,5

5

86

5

Hexenschuss

letterbox

střední

4,5

5

76

6

Strmilovské bunkry #bonus

mystery

Velká

3

2,5

70

bunkr

7

Mikro v lese

mystery

Mikro

2,5

2

70

náročné uložení mikrokeše

8

Píďalka

tradiční

Malá

1

4,5

68

živočich píďalka

9

Červená Lhota

tradiční

střední

1,5

2

64

10

CD

multi

Mikro

3

2,5

56

zámek Červená Lhota život Járy Cimrmana


36

Při práci s reálnými kešemi je nejdůležitější, aby každý učitel vybíral schránky podle všech kritérií. V první řadě musí myslet na bezpečí dětí při odlovu a proto je třeba vybírat opatrně a pečlivě. Keška, se kterou žáci později budou pracovat, by měla splňovat všechna kritéria, která si učitel stanovil. 7.3

Tematické zaměření keší v ORP Jindřichův Hradec a jejich využitelnost ve výuce na 1. stupni ZŠ

Existuje více důvodů, proč jednotlivé keše vznikají a jak jsou tematicky zaměřené. Nejčastěji bývá daná keš vytvořena na místě, které je něčím zajímavé, ať už z hlediska přírodního, historického či kulturního, nebo může mít k danému místu osobní vztah zakladatel keše. Často se také můžeme setkat s kešemi, které jsou na obyčejném ničím zajímavém místě, ale zakladatel jej doplní o pověst, legendu či vymyšlené příběhy. Dalo by se tedy říct, že jakákoliv schránka může být založena naprosto z jakéhokoliv důvodu, a proto je velmi složité rozdělovat keše podle tematického zaměření. Autorka se pokusila rozřadit existující keše do různých tematických kategorií. Podle dané kategorie je poté možné vybrat si právě tu keš, kterou do výuky potřebujeme zařadit. Rozdělení do uměle vytvořených tematických skupin je proto naprosto klíčové pro pedagoga, aby byl schopen výukovou aktivitu podpořit motivačním potenciálem hry geocaching a vybrané keše se do výuky hodily. Jednotlivé kategorie pro snadnější orientaci v tématu keše si tedy autorka zvolila následovně (Tab. 6): geologie, historie, hospodářství, kultura a památky, města a obce, ostatní. Když se podíváme na procentuální zastoupení jednotlivých skupin, je vidět, že nejvíce se v ORP Jindřichův Hradec vyskytují keše zaměřené na přírodu a krajinu, to je z pedagogického hlediska velmi pozitivní výsledek statistiky, protože fyzická geografie zaujímá největší procento učiva v prvouce na 1. stupni základní školy. Na druhém místě vidíme kategorii historie, která dobře zapadá do učiva vlastivědy ve 4. a 5. třídě ZŠ. Pomyslné třetí místo získává kategorie vodstvo. To si autorka zdůvodňuje velkým výskytem vodních ploch, jako jsou rybníky a řeky, v jižních Čechách. Vzhledem k tomu, že tato oblast je významná pro rybářství a rybníkářství, velký výskyt keší v blízkosti vod nepřekvapuje. Přes deset procent se ještě přehouply kategorie kultura a památky respektive města a obce. Tyto dvě skupiny keší jsou dobře využitelné v oblasti učiva o sídlech, městě, ve kterém žáci žijí, a obcích jemu přilehlých. Kategorie technika se zde objevuje hlavně proto, že je v ORP Jindřichův Hradec úzkorozchodná dráha a je zde mnoho keší věnovaných právě této tematice, ať už klasickým motorovým vlakům, nebo vlakům parním, které 37

jezdí pravidelnou linku mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí. Geologicky zaměřené keše se vyskytují nejvíce v oblasti České Kanady, kde se nachází různé kamenné útvary, které zaujmou nejen svým vzhledem. Jen necelá tři procenta získala kategorie hospodářství. Tuto statistiku utvořily hlavně keše v Jindřichově Hradci zaměřené na mlékárenský či dřevozpracující průmysl aj. Poslední kategorie nese název „ostatní“. Sem spadají všechny ostatní keše, které se tematicky nehodí do výuky prvouky nebo vlastivědy na 1. stupni. Autorka ovšem mezi těmito kešemi spatřuje vysoký potenciál v jejich využití v jiných předmětech. Jedná se totiž například o keše zabývající se hrou s písmeny, slovy apod., tzn. vhodné do českého jazyka. Nebylo by tedy špatné takové keše, v rámci mezipředmětových vztahů, do výuky také zařadit.

Tab. 6: Tematické zaměření keší v ORP Jindřichův Hradec kategorie

počet keší

geologie historie hospodářství kultura a památky města a obce ostatní příroda a krajina technika vodstvo

16 41 7

procentuální zastoupení [%] 6,1 15,6 2,7

30

11,5

28 23 61 20 36

10,7 8,8 23,3 7,6 13,7


38

8 VLASTNÍ NÁMĚTY NA VYUŽITÍ HRY GEOCACHING VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ V této části předkládané diplomové práce autorka rozebere způsoby využití hry geocaching ve výuce a předloží vlastní metodické materiály a pracovní listy. Jednotlivé podkapitoly obsahují způsob využití, rozbor metod výuky a příklady konkrétních výukových aktivit, které jsou realizovatelné v praxi na základních školách. 8.1

Půldenní výlety

Tento typ výletů je na 1. stupni ZŠ realizovatelnější než například jednodenní výlet. Je to tím, že každodenní výuka nepřesahuje 5 vyučovacích hodin a je tak obtížnější delší výlet domluvit s vedením školy, potažmo s rodiči. Půldenní výlety se tak zdají nejlepší možnou variantou, jak do výuky zapojit geocaching, aby na vše byl dostatek času. Pedagog se zároveň vejde do klasické délky vyučovacího dne, žáci stihnou oběd ve školní jídelně a poté se odeberou domů či do družin. Půldenní výlety se dají velmi dobře uchopit a zpracovat i z hlediska mezipředmětových vztahů. Autorka se pokusila navrhnout několik vyučovacích aktivit, které by nepřesáhly časovou dotaci pět hodin, aby se tak mohly klasifikovat do kategorie půldenních výletů. Výsledkem jsou dva návrhy využití hry geocaching ve výuce místního regionu, které by svým obsahem a přijatelnou náročností zaujaly žáky prvního stupně a byly nenásilně spojeny dva aspekty – zábava a učení (viz Výuková aktivita č. 1 a č. 2). Obě aktivity jsou opatřeny základní hlavičkou s informacemi, které jsou nezbytné pro organizaci výletu. Dále pak jednoduchý harmonogram popisuje celé dopoledne časově, ale není nutné se ho bezpodmínečně držet. Některá stanoviště totiž mohou žáky natolik zajímat, že se tam skupina zdrží déle, naopak jiná stanoviště mohou být „splněna“ rychleji. Následují jednotlivé popisy stanovišť. Popisy jsou opatřeny informacemi o místech, dále metodickými pokyny pro pedagoga a úkoly pro žáky, v poslední řadě fotkami ze stanovišť. Výuková aktivita č. 1 s názvem „Putování po Jindřichově Hradci“ seznamuje žáky se zevrubnými a komplexními údaji o městě, počtu obyvatel, železnici, kulturních památkách, sportovištích apod. Autorka zde navrhla vlastní schránky, které nejsou reálnými kešemi. Využívá se tedy hlavně princip hry geocaching místo samotných reálných keší. Výuková aktivita č. 2 nese název „Pojď s námi do přírody“ a autorka zde využila již reálnou keš typu multi. Pedagog tedy musí být členem a mít vytvořenou přezdívku na www.geocaching.com, aby si mohl reálnou keš najít a zjistit souřadnice, nápovědy, úlohy ke stanovištím, apod. Výlet má za úkol vyvést žáky 39

mimo

centrum

města

Jindřichův

Hradec

a

seznámit

je

s tradicí

rybníkářství

a rybářství, dále pak s jinou zvířenou. Žáci plní úkoly jednotlivých stanovišť a navíc jsou pro ně připraveny úlohy tematicky zaměřené na zvolené téma výletu (ty jim zadává pedagog).

40

VÝUKOVÁ AKTIVITA č. 1 Název: Putování po Jindřichově Hradci Časová dotace: 5 hodin Věk žáků: 8-9 let Terén: městské prostředí Vybavení žáka: sešit na zápisky, psací potřeby, vhodné oblečení a obuv, svačina Vybavení učitele: GPS navigace, náhradní pracovní listy, psací potřeby, „krabička první pomoci“, seznam žáků s telefonními čísly na rodiče, reflexní vesty Mezipředmětové vztahy: matematika, tělesná výchova, pracovní činnosti, výtvarná výchova Dovednosti: práce s GPS, orientace v prostředí, skupinová práce, početní znalosti (násobení, sčítaní, odčítání) Cíle: prohloubení základních poznatků o městě Jindřichův Hradec, spolupráce ve skupině, ověření dovednosti práce s GPS, motivace k dalšímu učení o Jindřichově Hradci

Popis výukové aktivity: Tento půldenní výlet prohlubuje znalosti o městě Jindřichův Hradec a vztah k němu. Žáci budou absolvovat několik stanovišť tak, aby se dozvěděli důležité informace o městě a viděli místa Jindřichova Hradce, která jsou něčím zajímavá. Na stanovištích autorka vytvořila své vlastní schránky, ve kterých žáci vždy najdou nějaký úkol, text, obrázky, atd. Materiály ze stanovišť si žáci musí uschovat, protože je budou potřebovat při shrnutí na konci výpravy. To bude probíhat již v prostorách školy ve třídě, aby byl zajištěn klid a čas na práci. Celou skupinu vede učitel (autorka), vybírá nejkratší trasy z jednoho stanoviště na další. V momentě, kdy se skupina bude blížit na dané stanoviště, učitel zapne GPS navigace a ukrytou schránku si již žáci najdou sami. Budou rozděleni do 5 skupin, vždy jeden zástupce hledá schránku a vede zbytek skupiny (ostatní mu mohou pomáhat). Autorka přemýšlela i nad variantou organizace, kdy 5 žáků hledá schránku a ostatní dostanou svou práci. Toto řešení se neosvědčilo, protože všichni žáci se chtěli aktivně podílet na hledání i přesto, že fyzicky nedrželi navigaci, a doprovázeli tak člena své skupiny, který hledal.

41

Vzhledem k tomu, že se skupina bude pohybovat pouze po městě a trasa je naplánována jako pěší, není zde potřeba využívat žádnou dopravu. Stejně tak není třeba řešit finance, žáci potřebují pouze dostatek jídla a pití, a to budou mít z domova (obeznámit rodiče dopředu o výletu a nachystání svačiny na cca 4 hodiny, oběd bude ve školní jídelně). Je třeba ale myslet na to, že se bude po městě pohybovat velká skupina dětí s učitelem, takže je potřeba dávat pozor na bezpečnost, využívat chodníky, vyznačené cesty pro pěší, dávat pozor na přechodech apod. Pro lepší přehlednost je doporučeno využívat reflexních vest vždy pro první a poslední dvojici skupiny. Výlet je pro žáky této věkové kategorie velmi náročný. Autorka nejdříve počítala pouze s jednou pauzou na svačinu a to na stanovišti č. 4. Nakonec se žáci museli občerstvit i na stanovišti číslo 2, protože se cítili unavení a potřebovali dodat energii.

Harmonogram dne na příkladu realizace se žáky II. ZŠ Jindřichův Hradec: 7:50 – sraz ve třídě 8:00 – zahájení výletu, seznámení žáků s programem, motivace, určení pravidel, rozdělení do skupin 8:15 – odchod do šatny, přezutí, kontrola vybavení žáků 8:20 – odchod od školy na první stanoviště a dále pokračování v realizaci celého okruhu stanovišť, plnění úkolů na jednotlivých stanovištích (viz podrobnější popis jednotlivých stanovišť) 8:40 – příchod na 1. stanoviště, plnění úkolů 9:15 – příchod na 2. stanoviště, plnění úkolů, 10 minut pauza na svačinu 9:45 – příchod na 3. stanoviště, plnění úkolů 10:10 – příchod na 4. stanoviště, plnění úkolů, 15 minut pauza na svačinu 10:45 – příchod na 5. stanoviště, plnění úkolů 11:15 – příchod na 6. stanoviště, plnění úkolů 11:40 – příchod do školy, přezutí, příchod do třídy, 10 minut přestávka 11:50 – závěrečný program ve třídě, shrnutí výletu 12:35 – ukončení výukové aktivity, pochvala za pěknou práci

42

Popis stanovišť: Stanoviště č. 1 Prvním stanovištěm je budova a okolí vlakového nádraží v J. Hradci. Úkolem žáků je zde najít ukrytou schránku s obálkami. V obálkách se nachází text – pohádka o vláčku Motoráčku (příloha č. 1). Žáci si pohádku přečtou. Poté budou odpovídat na otázky, které klade učitel: •

Co jste se dozvěděli z pohádky?

•

Jaké znáte druhy vlaků? (motorový, parní, nákladní, rychlík, pendolino,...)

•

Jel už někdo z vás vlakem a kam to bylo?

•

Jaká je výhoda cestování vlakem oproti jiným dopravním prostředkům?

Souřadnice pro ukrytí schránky:

N 49 09.286 E 15 00.212

Obr. 2 Vlakové nádraží v JH

Obr. 3 Místo ukrytí schránky

Zdroj: autorka (2015)


43

Stanoviště č. 2 – zde se žáci také občerství Druhé stanoviště nás zavede do parku, kde se nachází kostel Nejsvětější Trojice. Následuje další hledání schránky, ve které se nachází matematická úloha (příloha č. 2). Dále žáci budou mít za úkol projít se po parku a všímat si, co všechno v parku je. Následně se dětí ptáme: •

Co jste v parku viděli a k čemu to slouží?

Dnes se do parku chodí procházet maminky s kočárky a děti si hrají na pískovištích. Dříve ale sloužil jako hřbitov, proto jsou zde náhrobky. Můžeme zde najít hrobku Landfrasovy rodiny, která v Jindřichově Hradci provozovala tiskárnu. Významným členem rodiny byl Alois Landfras, který v letech 1850 – 1861 zastával úřad starosty města. Souřadnice pro ukrytí schránky:

N 49 08.991 E 15 00.373

Obr. 4 Kostel Nejsvětější Trojice


44

Stanoviště č. 3 V Jindřichově Hradci je mnoho sportovišť, naše schránka je ukryta u fotbalového stadionu, který sousedí se zimním stadionem a sportovní halou. Úkolem žáků bude najít schránku s materiály a přiřadit k názvu sportu příslušné obrázky (příloha č. 3). Dále odpovědět na otázky: •

Jaké sporty se hrají na těchto sportovištích?

•

Dělá někdo nějaký sport?

•

Chodí se někdo na některý sport dívat a fandit?

•

Jak se jmenuje zimní stadion? (zimní stadion Jana Marka)

•

Víte, kdo to byl Jan Marek? Jan Marek byl hokejový útočník, který pocházel z Jindřichova Hradce. Jako malý začal hrát hokej za HC Vajgar Jindřichův Hradce a dále se propracovával významnými českými týmy až k zisku titulu mistra České republiky. Hrál také v české reprezentaci, se kterou na MS 2010 získal zlatou a na MS 2011 bronzovou medaili. Zemřel 7. 9. 2011 při letecké havárii, když se svým ruským týmem Lokomotiva Jaroslavl letěl na zápas.


N 49 08.790 E 15 00.395

Obr. 5 Tyršův stadion

Obr. 6 Sportovní hala



45

Stanoviště č. 4 – zde se žáci také občerství Dětské hřiště u rybníka Vajgar. Na tomto stanovišti se věnujeme vodstvu Jindřichova Hradce. Žáci ve schránce najdou obrys rybníka Vajgar (příloha č. 4) a k němu další menší obrázky: kapr, žralok, rybář, veslař, ponorka, parník, plavec, hokejista (příloha č. 5). Jejich úkolem bude položit na Vajgar obrázky, které s rybníkem souvisí. •

Na rybník patří: kapr (je to sladkovodní ryba), rybář (loví ryby), veslař (v Jindřichově Hradci je veslařský klub, veslaři pravidelně na Vajgaru trénují), plavec (na břehu rybníka je městská plovárna), hokejista (v zimě rybník zamrzá a lidé chodí bruslit, chlapci chodí hrát hokej)

•

Na rybník nepatří: parník, ponorka a žralok (žije v moři, ve slané vodě)

•

Znáte ještě jiné vodstvo Jindřichova Hradce? – řeka Nežárka, Hamerský potok

Z Jindřichova Hradce pochází známý veslař Václav Chalupa, který na olympijských hrách v Barceloně vybojoval stříbrnou medaili.


N 49 08.669 E 15 00.467

Obr. 7 Dětské hřiště u rybníka Vajgar

Obr. 8 Rybník Vajgar za hřištěm


46


Stanoviště č. 5 Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec. Na tomto stanovišti si děti přečtou pověst o Bílé paní (příloha č. 6) a ve schránce najdou lístečky s názvy: rondel, černá kuchyně, arkády, zámecká kašna, černá věž (hladomorna) (příloha č. 7). Žáci si každý pojem přečtou, společně si každý pojem vysvětlíme a půjdeme ho najít v areálu zámku. • Co jsme se dozvěděli z pověsti? • Co znamenaly barvy rukaviček Bílé paní?


N 49° 08.473' E 14° 59.996'

Obr. 9 Rondel

Obr. 10 Arkády



47

Stanoviště č. 6 Náměstí Míru. Zde již žáci nebudou hledat žádnou schránku, pouze pomocí GPS navigace dovedou skupinu ke sloupu Nejsvětější trojice (morový sloup). Učitel rozdá každé skupině obrázek znaku města (příloha č. 8), žáci popíší, co na něm vidí a kde ho můžou na náměstí najít (nad bránou do radnice, na ukazatelích, na infocentru, na informační tabuli). Dále budou odpovídat na otázky: •

Jak se nazývá toto náměstí? Náměstí Míru.

•

Jaké jiné náměstí se ještě ve městě nachází? Masarykovo náměstí, Balbínovo nám.

•

Jak se nazývá ulice, která obě náměstí spojuje? Panská ulice.

•

Co můžeme vidět na náměstí Míru za památku? Morový sloup (sloup Nejsvětější trojice)

•

Víte proč se mu říká morový? Tyto sloupy se stavěly k oslavě víry a také jako díkuvzdání, většinou za odvrácení moru (nemoci).

Souřadnice morového sloupu:

N 49°08.620' E 15°00.169'

Obr. 11 sloup Nejsvětější trojice

Obr. 12 Budova radnice



Po stanovišti 6 se již skupina bude vracet ke škole.

48

„Stanoviště č. 7“ Třída. Zde si žáci rozděleni do skupin shrnou, co se dozvěděli. Každá skupinka dostane čtvrtku A2, také si připraví materiály ze všech stanovišť. Výsledkem práce by měl být plakát shrnující celý náš dopolední výlet. Učitel je po celou dobu žákům k dispozici, kdyby potřebovali poradit, pomoct. Práce ve třídě: Pomůcky: čtvrtka A2, materiály ze stanovišť, psací potřeby, pastelky, fixy, lepidlo, nůžky Časová dotace: 45 minut Organizace: skupinová práce Instrukce: Vytvořte plakát tak, aby znázorňoval náš výlet, můžete využít materiály ze stanovišť, psát vlastní texty, kreslit. Zkuste si vzpomenout, co jsme na jednotlivých stanovištích dělali, viděli a o čem jsme si povídali Jednotlivá stanoviště a nápověda: (není nutné ji využít, nápovědu používáme jen v případě, že si žáci nemohou vzpomenout) 1 – nádraží (vlaky, pohádka, obrázky) 2 – park s kostelem (počet obyvatel Jindřichova Hradce, co vše můžeme vidět v parku) 3 – sportoviště (sporty, které se provozují ve městě J. Hradec) 4 – rybník Vajgar (co se dá dělat na rybníce a co naopak ne, další vody J. Hradce) 5 – zámek (pověst o Bílé paní, jednotlivé části zámku) 6 – náměstí Míru (znak Jindřichova Hradce, název obou náměstí, hlavní ulice, městská věž, morový sloup) Učitel může žákům poradit, jak plakát udělat, například formou mapy, cesty, nebo jen jednotlivých stanovišť rozmístěných po čtvrtce, žáci mohou kreslit, lepit materiály a následně je vybarvovat. Také prochází mezi žáky a je jim k dispozici po celou dobu práce.

Závěrem: Pro nás není prioritou, aby se žáci naučili nějaká čísla nebo data. Především je třeba, aby znali město, ve kterém bydlí a chodí do školy, a uměli ho nějak charakterizovat, něco o něm říct. Neméně důležité je prohloubení vztahu k rodnému městu a spolupráce mezi žáky při skupinové práci. A také technické dovednosti, práce s GPS navigací. (autorka)

49

Výuková aktivita č. 2 Název: Pojď s námi do přírody Časová dotace: 5 hodin Věk žáků: 8-9 let Terén: městské prostředí, zpevněné cesty, louka Vybavení žáka: sešit na zápisky, psací potřeby, vhodné oblečení a obuv, svačina Vybavení učitele: GPS navigace, pracovní listy, psací potřeby, „krabička první pomoci“, seznam žáků s telefonními čísly na rodiče Mezipředmětové vztahy: matematika, prvouka Dovednosti: práce s GPS, orientace v prostředí, skupinová práce Cíle: seznámení žáků s rybářstvím na Jindřichohradecku a živočichy, kteří zde žijí, spolupráce ve skupině, ověření dovednosti práce s GPS

Popis výukové aktivity Tento půldenní výlet má za úkol zvednout žáky z lavic, projít se v pěkné přírodě a seznámit je s rybníkářstvím v oblasti, ve které žijí. Dále se také dozví, jaká zvířata zde žijí. Celým pochodem bude provázet skupinu reálná multikeš s názvem Obora Radouňka (GC1PVHY). Jak již její název napovídá, zavede žáky k oboře, ve které žije černá zvěř (divočáci), ale také srnčí zvěř. Keš obsahuje pět stanovišť. Na nich se žáci vždy zastaví a splní úkol, odpoví na otázku. Výsledky ze všech stanovišť poté dosadí do souřadnic a mohou si dojít pro finální keš. Pracovní list pro žáky je součástí Přílohy č. 9. Celá skupina se bude pohybovat po trase společně, ale žáci budou rozděleni do pěti podskupin (každá dostane svou GPS navigaci). Jednotliví žáci se budou střídat ve vedení skupinky za následujícím stanovištěm tak, aby si každý mohl vyzkoušet práci s GPS. Vzhledem k tomu, že se jedná o výlet mimo centrum města Jindřichův Hradec, je potřeba se na

výchozí

souřadnice

nějak

dopravit.

Autorka

doporučuje

využít

MHD

a vystoupit na zastávce Zbuzany či Radouňka, ze zastávek kousek dojít pěšky. Proto je dobré dopředu od žáků vybrat 20 Kč na cestu MHD. Protože se jedná o pěší výlet, žáci budou potřebovat dostatek jídla a pití, a to budou mít z domova (obeznámit rodiče dopředu o výletu

50

a nachystání svačiny na cca 4 hodiny, oběd bude ve školní jídelně). Každý žák také dostane reflexní vestu.

Popis stanovišť: Stanoviště č. 1 Nacházíte se v blízkosti velkého areálu, na ceduli u vrat je název tohoto areálu, je to: a) Lesy ČR

(5)

b) Rybářství (9) c) Truhlářství (7) Vaše odpověď je číslo A Obr. 13 Cedule u brány do areálu

Zdroj: autorka (2016) První stanoviště nám napovědělo, že se budeme věnovat rybářství a rybníkářství. Jindřichohradecko bylo již od dávných dob velmi vodnatým a lesnatým krajem. Rod pánů z Hradce byl prvním rodem, který zde začal lesy a rybníky měnit a využívat je. Nejdříve bylo zapotřebí krajinu odvodnit a osídlit. Postupným odvodňováním se utvořily plochy pro vystavení domů a lidé se sem mohli začít stěhovat. Stejně tak vznikly uzavřené vodní plochy – rybníky, které se později začaly využívat k chovu ryb.

51

Stanoviště č. 2 Zde je další vchod do stejného areálu. Zde bude vaším úkolem, abyste zjistili, jaká je nejvyšší povolená rychlost v areálu: a) 10 (4) b) 15 (9) c) 20 (1) Vaše odpověď je číslo B Obr. 14 Nejvyšší povolená rychlost v areálu

Zdroj: autorka (2016) Tradiční rybou, která se chová na Jindřichohradecku je kapr obecný. Vypěstovat ale takového kapra není žádná legrace. Zkusíme si jednoduše vysvětlit způsob, jak se u nás kapr chová. Celý proces začíná rozmnožením ryb, kterému se říká tření. To probíhá na rybí líhni, kde vznikne plůdek. Tyto plůdky jsou poté vysazovány do speciálních rybníků a později do hlavních rybníků. Kapři rostou asi 3 – 4 roky. Z rybníků se vyloví na podzim a jsou převezeni do tzv. sádek. (ty můžeme vidět zde) V sádkách se kapři zbavují bahnité příchutě, abychom si je poté mohli dát ke Štědrovečerní večeři jako tradiční vánoční jídlo.

52

Úkolem žáků bude načrtnout tělo kapra a popsat, jak se nazývají všechny jeho ploutve. (hřbetní, ocasní, řitní, břišní, prsní)

Stanoviště č. 3 Nacházíte se u rybníku Pazderna, při pohledu na něj uvidíte zábradlí v blízkosti břehu a uzavírač. Jakou mají barvu? a) modrá (6) b) zelená (3) c) hnědá (4) Vaše odpověď je číslo C Obr. 15 Zábradlí s uzavíračem


Využijeme toho, že jsme právě u rybníku Pazderna. Dokládá nám to, že na Jindřichohradecku jsou rybníky opravdu „na každém kroku“. Jižní Čechy se vyznačují rybníkářstvím a proto si některé rybníky uvedeme. Úkolem žáků bude seřadit rybníky podle rozlohy od největšího po nejmenší.

53

Rožmberk

647 ha

Staňkovský

241 ha

Velká Holná 230 ha Svět

215 ha

Kačležský

196 ha

Krvavý rybník 127 ha Vajgar

45 ha

Rybník Vajgar je do žebříčku zařazen kvůli tomu, aby si žáci z Jindřichova Hradce (kteří rybník znají) dokázali představit velikost ostatních rybníků. Dále je potřeba vysvětlit jednotku ha, protože se s ní možná žáci ještě nesetkali. Hektar je jednotkou pro plošný obsah, využívá se pro vyjádření velikosti zemědělské půdy a rybníků, také stavebních parcel. 1 ha = 100x100 m

Stanoviště č. 4 U silnice se nachází cedule označující: a) Památka UNESCO

(4)

b) Krajinná památková zóna (6) c) Památný strom

(2)

Vaše odpověď je číslo D Obr. 16 Cedule s označením


54

Na tomto stanovišti se budeme věnovat zvířatům, která zde žijí. Název multikeše – Obora Radouňka nás k tomu přímo navádí. V této oboře žijí různá zvířata jako např. divočáci nebo srnčí zvěř. Divočák neboli prase divoké je všežravec, který žije ve starých lesních porostech. Má silně vyvinutý čich a sluch a typickým znakem jsou pro něj 4 špičaté zuby, které se zahýbají směrem vzhůru a jsou využívány při soubojích. Prase divoké je předkem prasete domácího, které se chová pro maso a tuk. Srnec obecný je savec, který žije ve skupinách v lesích a na křovinatých loukách. Dospělí samci jsou spíše samotáři, samice mají v období června jedno až tři mláďata. Jejich potravou je převážně tráva, živí se také výhonky a lesními plody. Dožívají se i patnácti let.

Srneček má starosti (z knihy Mileny Lukešové a Bohumila Říhy) Sotva mu na hlavě vyrazí náznaky parůžků, nedají pokoj a svědí. Drhne hlavou o strom, ale nezbaví se jich. Narostou nové, větší: „Stejně vás shodím!“ Jenže na jejich místě vyrostou opravdické parohy. To už je ze srnečka srnec a ten je rád, že je má. Jak se nazývají všichni členové srnčí rodiny? Doplň. samec = srnec samice = srna mládě = srnče

Stanoviště č. 5 Jste v blízkosti jedné chaty, jaké má číslo popisné? a) 100 (9) b) 101 (7) - správně c) 102 (1) Vaše odpověď je číslo E

55

Obr. 17 Chata

Zdroj: autorka (2016) V blízkosti obory se také nachází bažantnice. Je to zařízení, které je určené k umělému chovu bažantů. Bažanti se takto mohou chovat v ohraničeném lesíku a nebo ve voliéře. V okolí bažantnic se často objevují také predátoři, kteří bažanty loví. Jedná se o orly nebo norky.

Norek (z knihy Mileny Lukešové a Bohumila Říhy) Nikdo o něm neví, spokojí se se svou říčkou, nebo se nenápadně stáhne do bažiny, jako by vůbec nebyl vzácný a drahocenný. Rád si uloví ondatru, a kdybychom mu za to chtěli poděkovat, rychle se vzdaluje. Bojí se, že ho chytíme, zavřeme na farmu a uděláme z něho norkový kožich.

Máme za sebou všech pět stanovišť a posledním úkolem bude vypočítat finální keš. Dosaďte do následujících souřadnic místo písmen čísla, která jste zjistili na stanovištích!

N 49° 09.ABC' E 14° 59.DE4' Kompletní souřadnice vepište do GPS navigace a hurá za pokladem!

56

Finální keš Všichni žáci odvedli skvělou práci a našli výslednou kešku. Teď je čas na to, abychom si zopakovali, co jsme se dnes dozvěděli a naučili. Každá skupinka dostane list papíru. Úkolem bude napsat pět vět, co si žáci z výletu zapamatovali. Následně si skupiny mezi sebou své texty přečtou. Učitel může klást otázky na to, co od žáků nezaznělo a co by bylo ještě dobré zopakovat.

Závěrem: Po finální keši se již celá skupinka může odebrat na autobusovou zastávku a dopravit se MHD zpět do školy. Z materiálů, textů a obrázků autorka doporučuje poté ve třídě udělat přehled na nástěnku, aby žáci měli možnost si připomenout to, co se na naučili. (autorka)

57

8.2

Jednodenní výlety

Jednodenní výlety se na 1. stupni ZŠ nekonají mnohokrát do roka. Žáci většinou jezdí jen na exkurze nebo se zúčastňují půldenních projektů. Pokud ale plánují výlet na celý den, jedná se zpravidla o školní výlet. Školní výlety na základních školách probíhají spíše laxním přístupem pedagoga – někam třídu vzít, podívat se po městě, dát dětem osobní volno, aby utratili kapesné, a vrátit se zpět. Dnešní doba ale dává učiteli mnohem více možností, co se žáky na školním výletě dělat. Existuje velké množství nabídek na představení, divadla, prohlídky, sportovní i adrenalinové zážitky, exkurze do továren apod. Autorka se pokusila vytvořit návrh školního výletu, při kterém se spojí geocaching, kultura, sport, hra i prostor pro menší rozchod s nákupem suvenýrů. Výuková aktivita č. 3 nese název „Po stopách Zlatovlásky“ a jak již jméno napovídá, půjde o výlet na zámek Červená Lhota, kde se pohádka o Zlatovlásce natáčela. Autorka se snažila vymyslet harmonogram výletu tak, aby se žáci něco dozvěděli o samotném zámku ale také aby si užili volného dne, kdy si odpočinou, zahrají hry, zaběhají si. Samozřejmě nezapomněla na hlavní myšlenku předkládané diplomové práce a zapojila do aktivity i práci s GPS navigacemi. Metodický materiál tedy obsahuje základní charakteristiku výletu, přibližný harmonogram a zprávu pro rodiče s anketou, kterou musí před výletem žáci pedagogovi odevzdat. Následují popisy jednotlivých stanovišť při geocachingové aktivitě a v neposlední řadě také popis pohybové hry s materiálem k vystřihnutí.

58

VÝUKOVÁ AKTIVITA č. 3 Název: Po stopách Zlatovlásky Časová dotace: 7 hodin Věk žáků: 8-9 let Terén: zámecké prostředí, zámecká zahrada, park, nezpevněné cestičky kolem vodní plochy Vybavení žáka: sešit na zápisky, psací potřeby, vhodné oblečení a obuv, svačina Vybavení učitele: GPS navigace, náhradní pracovní listy, psací potřeby, „krabička první pomoci“, seznam žáků s telefonními čísly na rodiče, reflexní vesty Mezipředmětové vztahy: matematika, tělesná výchova, pracovní činnosti, výtvarná výchova Dovednosti: práce s GPS, orientace v prostředí, skupinová práce Cíle: seznámení se základními údaji o zámku Červená Lhota, kooperativní práce mezi žáky, prohloubení vztahu k místnímu regionu

Popis výukové aktivity: Jednodenní

výlet

nás

zavede

do

krásné

krajiny

místního

regionu

k jednomu

z nejnavštěvovanějších zámků této oblasti. Žáci se něco dozví o zámku Červená Lhota, půjdou na prohlídku zámku s průvodcem a poté bude následovat práce v terénu. Budou využity reálné keše Červená Lhota a Studánka na Červené Lhotě. Jelikož jsou velmi dobře umístěny kolem zámku, celá skupina s pedagogem obejde zámek ze všech stran podél břehu. Jelikož se jedná o aktivitu na celý den, autorka ji doporučuje využít jako školní výlet. Je proto potřeba zajistit soukromý autobus, který skupinu doveze na místo a zpět ke škole. Je třeba seznámit rodiče s plánem výletu, zajištěním svačiny a nápojů na celý den a výší finančního obnosu za celý výlet. Vzhledem k tomu, že se žáci budou pohybovat v terénu, musí k tomu být vhodně oblečeni a obuti. Prohlídka zámku se musí domluvit a objednat dopředu na určitý čas. Učiteli poslouží metodický materiál, ve kterém je vše potřebné pro hladký průběh celého dne.

59

Zpráva pro rodiče: Školní výlet 2015/2016 – Zámek Červená Lhota Datum: Sraz v šatně: 7:50 (odjezd od školy 8:00, příjezd 15:00) S sebou: zápisník, psací potřeby, svačina na celý den, dostatek nápojů, vhodné oblečení do terénu, kapesné Finance: 130 Kč (autobus + vstup do zámku) ---------------------------------------------- zde odstřihnout -----------------------------------------Můj syn / moje dcera ....................................................................... po příjezdu z výletu ke škole může jít samostatně domů / bude vyzvednut(a) rodinným příslušníkem. (nehodící se škrtněte) Podpis rodičů: ...................................

Plán výletu: 07:50 - sraz v šatně 08:00 - odjezd od školy 08:30 - příjezd na parkoviště na Červenou Lhotu 09:00 - prohlídka zámku s průvodcem 10:10 - svačina 10:30 - zahájení keškování 13:00 - svačina, prostor k zakoupení pohledů, suvenýrů apod. 13:30 - pohybová hra v zámeckém parku 14:30 - odjezd z parkoviště do JH ke škole 15:00 - ukončení výletu (žáci odchází buď samostatně, nebo je vyzvedává rodič)

Keškování: Nejdříve se žáci rozdělí do pěti skupin tak, aby se mohli ve skupince vystřídat ve vedení ke keši podle GPS navigace. Poté každá skupina dostane jednu navigaci a mohou zadat souřadnice prvního místa.

60

Stanoviště č. 1: Souřadnice:

N 49°14.745' E 014°53.131' Obr. 18 Výhled na zámek z výchozího stanoviště

Zdroj: autorka (2016) Tyto souřadnice žáky dovedou na rozlehlou louku se zadním pohledem na zámek. Nejsou to souřadnice reálné keše, je to pouze strategicky výhodné místo pro začátek terénní části výletu (žákům je třeba na začátku říct, že na prvních souřadnicích keš nenajdou). Zde může začít ta opravdová cesta po stopách Zlatovlásky. Pedagog žákům přečte první část pohádky: Karel Jaromír Erben - Zlatovláska Byl jeden král a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl, co si povídali. A poslouchejte, jak se tomu naučil. Přišla k němu jednou nějaká stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho dal ustrojit: když ho sní, že bude všemu rozumět, co které zvíře v povětří, na zemi i ve vodě mluví. Tomu králi se to líbilo, že bude umět, co nikdo neumí, dobře babičce zaplatil a hned poručil sloužícímu, aby mu tu rybu k obědu připravil. „Ale,“ prý, „ať ji ani na jazyk nevezmeš, sic mi to svou hlavou zaplatíš!“ Jiříkovi, tomu sloužícímu, bylo divné, proč mu to král tak tuze zapověděl. Jakživ jsem takovou rybu neviděl,“ povídá sám sobě, „vypadá zrovna tak jako had! A jaký by to byl kuchař, aby ani neokusil, co strojí?“ Když to bylo upečeno, vzal kouštíček na jazyk a ochutnával. Vtom slyší kolem úst něco bzučet: „Nám taky něco! Nám taky něco!“ Jiřík se ohlíží, co to, a nevidí než několik much, co kuchyní lítaly. Tu zas venku na ulici někdo siplavě volá“: „Kampak? Kampak?“ A tenčí hlasy odpovídají: „Do mlynářova ječmene, do mlynářova ječmene.“ Jiřík koukne oknem a vidí housera s hejnem hus. 61

„Aha!“ povídá, „taková je ta ryba?“ Už věděl, co je. Čerstvě vstrčil ještě jeden drobet do úst a pak hada donesl králi, jako by nic nebylo. Po obědě poručil král Jiříkovi, aby mu osedlal koně, že se chce projet, a on aby ho doprovázel. Král jel napřed a Jiřík za ním. Když jeli po zelené louce poskočil Jiříkův kůň a zařehtal: "Hohohoho, bratře, mně je tak lehko, že bych chtěl přes hory skákat!“ „Což je o to, povídá druhý, „já bych taky rád skákal, ale na mne sedí starý: skočím-li, svalí se na zem jako měch a srazí vaz.“ „Aťsi srazí, co z toho?“ řekl Jiříkův kůň. „Místo starého budeš nosit mladého.“ Jiřík srdečně se té rozmluvě zasmál, ale jen tak potichu, aby král nevěděl. Ale král taky dobře rozuměl, co si koníci povídali, ohlídl se, a vida, že se Jiřík směje, ptá se: „Čemu se směješ?“ „Ničemu, královská Jasnosti: jen mi tak něco připadlo,“ vymlouval se Jiřík. Starý král však už ho měl v podezření a koňům už taky nedůvěřoval; obrátil a zas domů. Když přijeli do zámku, poručil král Jiříkovi, aby mu nalil do sklenice vína. „Ale tvá hlava za to,“ povídá, „jestliže nedoleješ, anebo přeleješ!“ Jiřík vzal konvici s vínem a leje. Vtom přiletěli oknem dva ptáčkové; jeden druhého honil, a ten, co utíkal, měl tři zlaté vlasy v zobáčku. „Dej mi je,“ povídá ten jeden, „však jsou moje!“ „Nedám, moje jsou! Já si je zdvihl.“ „Ale já je viděl, jak upadly, když se zlatovlasá panna česala. Dej mi aspoň dva.“ „Ani jeden.“ Tu ten druhý ptáček za ním ty zlaté vlasy pochytil. Když se tak o ně letmo tahali, zůstal každému v zobáčku jeden, a třetí zlatý vlas upadl na zem, jen to zazvonilo. Vtom se Jiřík po něm ohlédl a přelil. „Propadls mi životem!“ vykřikl král. „Ale chci s tebou milostivě naložit, když té zlatovlasé panny dobudeš a přivedeš mi ji za manželku.“ • • • •

Převyprávějte děj této části pohádky. Kdo zná tuto pohádku? Co bude dál, pojede Jiřík hledat Zlatovlásku? Jak se jmenuje spisovatel, který Zlatovlásku napsal? Jaké jiné pohádky ještě K. J. Erben napsal? Dlouhý, Široký a Bystrozraký , Tři zlaté vlasy děda Vševěda , Pták Ohnivák a liška Ryška

62

Stanoviště č. 2: Toto jsou je již stanoviště reálné keše s názvem Červená Lhota. Keš se věnuje charakteristice zámku, mimo jiné také údajnému odůvodnění červené barvy zámku. Podle pověsti na zámku žili dva manželé rozdílné náboženské víry. Jednoho dne se velmi pohádali a žena svému muži vyhodila křížek, u kterého se modlíval. V tu chvíli se strhla velká bouřka a nebohá manželka vypadla z okna a zabila se o skálu. Její krev potřísnila zeď zámku. Marně se každý den snažili služební přetřít skvrny od krve na zdi, vždy se přes noc zase objevily. Nakonec tedy nezbývalo nic jiného, než zámek natřít na červeno. Pokračování pohádky Zlatovláska Co měl Jiřík dělat? Chtěl-li svůj život zachovat, musil pro pannu, ačkoli nevěděl, kde ji hledat. Osedlal si koně a jel kudy tudy. Přijel k černému lesu a tu pod lesem u cesty hořel keř; zapálili jej pasáci. Pod keřem byl mravenčí kopec, jiskry na něj padaly, a mravenci se svými bílými vajíčky sem tam utíkali. „Och pomoz, Jiříku, pomoz,“ volali žalostně, „uhoříme, i naši mladí ve vajíčkách.“ On tu hned z koně dolů, keř uťal a oheň uhasil. „Až budeš potřebovat, vzpomeň si na nás, a taky ti pomůžem.“ Potom jel tím lesem a přijel k vysoké jedli. Navrchu na jedli bylo krkavčí hnízdo a dole na zemi dvě krkavčata pištěla a naříkala: „Otec i matka nám uletěli; máme si sami potravu hledat, a my ubohá písklata ještě lítat neumíme! Och pomoz, Jiříku, pomoz, nasyť nás, sic umřeme hladem.“ Jiřík se dlouho nerozmýšlel, skočil z koně a vrazil mu do boku meč, aby krkavčata měla co žrát. „Až budeš potřebovat,“ krákorala vesele, „vzpomeň si na nás, a taky ti pomůžem.“ Potom dál už musil Jiřík pěšky. Šel dlouho, dlouho lesem, a když konečně z lesa vycházel, viděl před sebou daleké široké moře. Na břehu kraj moře dva rybáři spolu se hádali. Chytili velikou zlatou rybu do sítě a každý chtěl ji mít sobě sám. „Má je síť, má je ryba!“ A druhý na to: „Málo by ti tvoje síť byla platná, kdyby mé lodi a mé pomoci nebylo.“ „Až podruhé zas takovou chytíme, bude tvá!“ „Ne tak, ty na druhou počkej a tuhle mi dej.“ Já vás porovnám,“ povídá Jiřík: „Prodejte mi tu rybu dobře vám ji zaplatím, a peníze rozdělte mezi sebe napolovic.“ I dal jim za ni všecky peníze, co měl od krále na cestu, nic si nenechal. Rybáři byli rádi, že tak dobře prodali, a Jiřík pustil rybu zas do moře.

63

Vesele zašpláchala vodou, pohroužila se a pak nedaleko břehu ještě jednou vystrčila hlavu: „Až mne, Jiříku, budeš potřebovat, vzpomeň si na mne, odsloužím se ti.“ A po té se ztratila. „Kam jdeš?“ ptali se rybáři Jiříka. Jdu svému pánu, starému králi, pro nevěstu, pro zlatovlasou pannu, a nevím ani, kde ji hledat!“ „Och, o té ti dobře můžeme povědět,“ řekli rybáři. Je to Zlatovláska, dcera králova z křišťálového zámku tamhle na tom ostrově. Každý den ráno, když se rozednívá, rozčesává své zlaté vlasy; jde záře od nich po nebi i po moři. Chceš-li, sami tě tam na ten ostrov dovezeme, protožes nás tak dobře porovnal. Měj se však na pozoru, abys pravou pannu vybral: dvanáct je panen, dcer královských, ale jen jedna má zlaté vlasy.“ Když byl Jiřík na ostrově, šel do křišťálového zámku prosit krále, aby svou zlatovlasou dceru dal jeho panu králi za manželku. „Dám,“ řekl král, „ale musíš si ji vysloužit: musíš za tři dni tři práce udělat, co ti uložím, každý den jednu. Zatím si do zítřka můžeš odpočinout.“ Druhý den ráno povídá mu král: „Má Zlatovláska měla tkanici drahých perel; tkanice se přetrhla a perly vysypaly se do vysoké trávy na zelené louce. Ty perly všecky musíš sebrat‚ aby ani jedna nechyběla.“ Jiřík šel na tu louku, byla daleká široká, klekl do trávy a začal hledat. Hledal, hledal od rána do poledne, ale ani perličky neviděl. „Och, kdyby tu byli moji mravenci, ti by mi mohli pomoct!“ „Však tu jsme, abychom ti pomohli,“ řekli mravenci, kde se vzali, tu se vzali, ale kolem něho se jen hemžili. „Co potřebuješ?“ „Mám perly sebrat na té louce, a nevidím ani jednu.“ „Maličko jen počkej, my je za tebe seberem.“ A netrvalo dlouho, snesli mu z trávy hromádku perel, nepotřeboval než na tkanici navlíkat. A potom, když už chtěl tkanici zavázat, přikulhal ještě jeden mraveneček, byl chromý, noha mu tehda uhořela, když u nich hořelo, a křičel: „Počkej, Jiříku, nezavazuj, nesu ještě jednu perličku!“ Když Jiřík ty perly králi přinesl a král je přepočítal, ani jedna nechyběla. „Dobřes udělal svou věc,“ povídá, „zítra ti dám jinou práci.“ • • •

Převyprávějte tuto část pohádky. Jakou práci následujícího rána Jiřík dostal? Myslíte, že mu opět někdo pomohl?

64

Stanoviště č. 3: Obr. 19 Studánka

Zdroj: autorka (2016) Tato keš Červená Lhota – studánka se věnuje krásné studánce, o které mnoho návštěvníků zámku ani neví. Teče zde pramenitá voda a zakladatel keše nabádá obyvatele obcí v okolí, aby neutráceli peníze za vodu v PET lahvích, ale využili této studánky. •

Proč si myslíte, že je zbytečné kupovat a pít pouze vodu balenou?

•

V čem jsou špatné PET láhve ve vztahu k přírodě?

Pokračování pohádky Zlatovláska Ráno Jiřík přišel a král mu řekl: „Má Zlatovláska se koupala v moři a ztratila tam zlatý prsten, ten musíš najít a přinést.“ Jiřík šel k moři a chodil smutně po břehu; moře bylo čisté, ale tak hluboké, že nemohl ani dna dohlédnout, a což teprve na dně vyhledat prsten! „Och, kdyby tu byla má zlatá ryba, ta by mi mohla pomoct!“ Vtom se něco v moři zablesklo a z hlubiny navrch vody vyplynula zlatá ryba: „Však tu jsem, abych ti pomohla. Co potřebuješ?“ „Mám v hlubokém moři najít zlatý prsten, a nevidím ani dno.“ „Teď právě jsem potkala hbitou štiku rybu, nesla zlatý prsten na ploutvi. Maličko jen počkej, já ti jej přinesu.

65

A netrvalo dlouho, vrátila se z hlubiny a přinesla mu štiku i s prstenem. Král Jiříka zase pochválil, že dobře svou věc udělal; a potom ráno mu třetí práci uložil: „Chceš-li, abych svou Zlatovlásku tvému králi dal za manželku, musíš jí přinést mrtvou a živou vodu; bude jí potřeba.“ Jiřík nevěda, kam se pro tu vodu obrátit, šel nazdařbůh kudy tudy, kam ho nohy nesly, až přišel do černého lesa. „Och, kdyby tu byli moji krkavci, snad by mi pomohli!“ Tu se mu nad hlavou cosi šustlo, a kde se vzali, tu se vzali, dva krkavci: „Však tu jsme, abychom ti pomohli. Co chceš?“ „Mám přinést mrtvou a živou vodu, a nevím, kde ji hledat.“ „O té my dobře víme. Maličko jen počkej, my ti ji přinesem.“ A za malou chvíli přinesli Jiříkovi každý jednu tykvici plnou vody; v jedné tykvici byla živá voda, v druhé mrtvá. Jiřík byl rád, že se mu tak dobře poštěstilo, a pospíchal k zámku. Kraj lesa viděl od jedle k jedli rozpjatou pavučinu, prostřed pavučiny seděl veliký pavouk, cucal mouchu. Jiřík vzal tykvici s mrtvou vodou, postříkl pavouka, a pavouk se svalil na zem jako zralá višně, byl mrtev. Potom postříkl mouchu z druhé tykvice živou vodou, a moucha začala sebou házet, vyškrábala se z pavučiny ven a fuk do povětří. „Tvé štěstí, Jiříku, žes mě vzkřísil,“ bzučela mu kolem uší, „však beze mne sotva bys uhodl, která z dvanácti je Zlatovláska.“ Když král viděl, že Jiřík tu třetí věc taky dokázal, řekl, že mu svou zlatovlasou dceru dá. „Ale,“ prý, „musíš si ji sám vybrat.“ Potom ho vedl do jedné veliké síně, tam uprostřed byl kulatý stůl a kolem stolu sedělo dvanáct krásných panen, jedna jako druhá; ale každá měla na hlavě loktušku dlouhou až na zem, bílou jako sníh, takže nic nebylo vidět, jaké má která vlasy. „Tuhle jsou mé dcery,“ povídá král. „Uhodneš-li, která z nich je Zlatovláska, získal jsi ji a můžeš ji hned s sebou odvést; pakli neuhodneš, není ti souzena, musíš odejít bez ní.“ Jiřík byl v největší úzkosti, nevěděl, co si počít. Vtom zašeptalo mu cosi do ucha: „Bz-bz! Jdi okolo stolu, já ti povím, která to je.“ Byla to moucha, co ji vzkřísil Jiřík živou vodou. „Tahle panna to není - ta taky ne - ta taky ne - tahle je Zlatovláska!“ „Tuto dceru mi dej!“ vykřikl Jiřík, „tu jsem vysloužil svému pánu.“ „Uhodls,“ řekl král, a panna hned taky vstala od stolu, odhrnula loktušku, a zlaté vlasy plynuly jí hustými prameny z hlavy až na zem, a bylo od nich tak jasno, jako když ráno slunéčko vyjde, až Jiříkovi oči zacházely. Potom dal král na cestu své dceři, jak sluší a patří, výbavu a Jiřík odvezl ji svému pánu za nevěstu. Starému králi se oči jiskřily a poskakoval radostí, když Zlatovlásku viděl, a hned poručil, aby se přípravy dělaly k svatbě. „Chtěl jsem tě sice dát oběsit pro tvou neposlušnost, aby tě krkavci snědli,“ povídá Jiříkovi, „ale žes mi tak dobře posloužil, dám ti jen sekyrou hlavu srazit a pak tě dám počestně pochovat.“

66

Když Jiříka odpravili, prosila Zlatovláska starého krále, aby jí toho mrtvého služebníka daroval, a král nemohl to své zlatovlasé nevěstě nijak odepřít. Potom ona srovnala hlavu Jiříkovi k tělu, pokropila ho mrtvou vodou, a tělo srostlo s hlavou, takže po ráně ani památky nezůstalo; pak ho pokropila živou vodou, a Jiřík zase vstal, jako by se byl znovu narodil, čerstvý jako jelen a mladost jen se mu z tváří svítila. „Och, jak jsem to tvrdě spal!“ povídá Jiřík a mnul si oči. „Ba věru, tvrdě jsi spal,“ řekla Zlatovláska, „a kdyby mne nebývalo, na věky věků by ses byl neprobudil!“ Když starý král viděl, že Jiřík zas ožil, a že je mladší a krásnější než prve, rád by byl taky tak ještě zas omládl. Hned poručil, aby ho taky sťali a pak tou vodou pokropili. Sťali ho a kropili živou vodou pořád, až ji všechnu vykropili, ale hlava nijak mu nechtěla k tělu přirůst; potom teprv začali mrtvou vodou kropit, a v okamžení přirostla; ale král byl zase mrtev, protože už neměli živou vodu, aby ho vzkřísili. A poněvadž království bez krále nemohlo být a nikoho tak rozumného neměli, aby všem živočichům rozuměl jako Jiřík, udělali Jiříka králem a Zlatovlásku královnou. • Převyprávějte poslední část pohádky. •

Měla pohádka šťastný konec? Proč?

Pohybová hra v zámeckém parku Na závěr výletu si žáci zahrají hru, která bude volně navazovat na pohádkové téma keškování. Žáci zůstanou rozděleni v pěti družstvech a pedagog jim určí startovací čáru. Každý tým bude mít asi 30 metrů od startovací čáry vyskládané malé papírky otočené nepopsanou stranou vzhůru (viz Příloha č. 10). Na každém papírku je napsaná pohádková postava, přičemž lze najít dvojice, které k sobě patří (např. Zlatovláska + Jiřík, Jeníček + Mařenka, Bob + Bobek,...). Žáci budou po jednom vybíhat k hromádce, mohou lísteček s pohádkovou postavou otočit a přečíst si, co na něm je. Když jsou všechny lístečky otočené, žák, který vyběhne, může najít dvojici a přinést ji do svého týmu. Komu nejdříve zmizí celá hromádka, vyhrává. Na konci hry pedagog zkontroluje utvořené dvojice a vyhlásí výsledky. Díky utvořeným dvojicím může celá třída diskutovat o daných pohádkách, říct správné názvy, popřípadě autory pohádek, shrnout děje pohádek, hlavní myšlenku apod. Poté už záleží jen na kreativitě pedagoga a momentální situaci, jestli žáky aktivizuje k diskusi, zájmu o pohádky atd.

67

Samostatná práce žáků

8.3

V této kapitole se autorka zamýšlí nad využitím potenciálu každého žáka zvlášť. Samostatná práce

žáků

je

jednou

z hlavních

forem

výuky

na

základní

škole

a

žáci

1. stupně se tuto dovednost učí velmi rychle. Od krátkých a jednoduchých úkolů dělají velké pokroky až ke složitějším a delším. Vymyslet samostatné úlohy s využitím geocachingu se proto přímo nabízí. Pedagog vybízí žáky k samostatné práci už jen tím, že při výletech pracují s GPS navigací, plní úkoly na stanovištích a individuálně o tématech přemýšlejí a diskutují ve skupinách. Ideální je poté navázat na činnosti v terénu prací ve třídě. A tyto činnosti mohou být právě založeny na samostatné práci žáků jako jednotlivců nebo skupin. Jednou z forem samostatné práce může být uložení keší na místa, která se pedagogovi následně hodí do výuky, a žáky na tato místa vyslat v jejich volném odpoledním čase. Tyto schránky si pedagog může uložit na místa sám nebo je možné využít i reálných keší, které jsou ale v dobře přístupné vzdálenosti a odlov nebude pro žáky nebezpečný. Autorka se spíše přiklání k tomu, aby si pedagog uložil schránku sám a měl tak jistotu bezpečnosti i vhodného tématu do výuky. Autorka vytvořila jednoduchou aktivitu, na které chce tento typ práce demonstrovat. Výuková aktivita č. 4 se nazývá Památný strom a zavede žáky do Husových sadů v Jindřichově Hradci. Jak již název napovídá, žáci se naučí něco o termínu památný strom a jeden takový uvidí v parku. Keš bude sloužit k tomu, aby se žáci na daný strom opravdu došli podívat a potvrdili svou návštěvu zapsáním svého jména do logbooku. Poté bude následovat samostatná práce žáků v domácím prostředí. Tento typ práce je na prvním stupni celkem využívaným. Např. ve čtení jsou žáci zvyklí na hru „povolání“, kdy má každý žák dle povolání (učitel, knihovník, malíř) zpracovat jednoho dětského autora, poté si žáci navzájem prezentují své výtvory a navzájem se učí. Lze tedy očekávat, že žáci nebudou mít problém samostatně zpracovat ani témata týkající se učiva prvouky respektive vlastivědy.

68

Výuková aktivita č. 4 Název: Památný strom Časová dotace: 2 hodiny Věk žáků: 8-9 let Terén: městské prostředí, park Vybavení žáka: zápisník, psací potřeby Vybavení učitele: pracovní list Mezipředmětové vztahy: matematika, český jazyk, výtvarná výchova Dovednosti: orientace v prostředí, samostatná práce, vyhledávání v literatuře/na internetu Cíle: vytvoření vlastního zápisu o památném stromě, ilustrace pracovního listu,

samostatné

vyhledávání pojmů a informací v knihách či na internetu

Popis výukové aktivity: Jednoduchá výuková aktivita je navržena tak, aby aktivizovala žáky k samostatné práci, ale zároveň je nezatížila natolik, aby si s úkolem nevěděli rady a bylo to pro ně spíše za trest. Zadání úlohy probíhá v hodině prvouky, kdy pedagog podá žákům přesné instrukce a rozdá pracovní listy (viz příloha č. 12) Poté je již veškerá aktivita na žácích. Po vyučování si v klidu doma vyluští křížovku (příloha č. 11), aby zjistili nápovědu. Nápověda je v této aktivitě klíčová, protože žáci nebudou pracovat se souřadnicemi, nýbrž pouze s nápovědou. Poté se již mohou vydat do Husových sadů a hledat onen památný strom, kdy přibližnou pozici napoví právě tajenka z křížovky. Křížovka je sestavena tak, aby komplexně procvičila probrané učivo prvouky. Luštění by tedy nemělo dělat žákům větší problémy. Do tajenky se vloudila chyba, kterou žáci musí odhalit, je zde i tip, který napoví. Tajenka tedy zní: Husovy sady. A v této lokalitě žáci budou hledat keš (která není reálná, je uměle vyrobena pedagoem pouze pro účely výuky) a onen památný strom. Další nápovědou by pro ně měla být fotografie sochy Jana Husa, která se poblíž stromu a keše nachází. A jako poslední nápovědou bude pro žáky klasický geocachingový hint – u paty památného stromu.

69

Poté, co žáci strom a keš najdou, zapíší se do logbooku. Následuje domácí práce, která zahrnuje vyhledávání informací o tomto druhu stromu a jednoduché načrtnutí listu stromu. Žáci poté vše přinesou do školy a pedagog překontroluje. Křížovka s řešením:

70

8.4

Komplexní výuka v rámci mezipředmětových vztahů

O využití mezipředmětových vztahů si výuka na 1. stupni ZŠ přímo žádá. Třídní učitel totiž ve většině případů vyučuje žáky všem předmětům a proto může vyučovací proces realizovat tak, aby byla zajištěna provázanost témat v jednotlivých předmětech. Často se tedy setkáváme s tím, že se při hodině českého jazyka pracuje s textem, který doplňuje či navazuje na učivo prvouky. Autorka v tomto spatřuje největší výhodu pro pedagogy primární školy. Geocaching se dá využít ve výuce mnoha způsoby. Pokud se již nebudeme zabývat jednodenními a půldenními výlety, či samostatnou prací v domácím prostředí, můžeme hru využít ve všech jednotlivých vyučovacích předmětech. Autorka se snaží takto koncipovat veškeré výukové aktivity (viz Aktivita č. 1), kdy na místě uložení keše žáci vyřeší matematický rébus, který zodpoví otázku z prvouky. Dochází tedy ke spojení matematické operace a poznatků z prvouky. Toto se děje v terénu, autorka ale chce zapojit geocaching a mezipředmětové vztahy i do běžného vyučovacího dne ve třídě. Proto se rozhodla vytvořit dílčí aktivity do jednotlivých předmětů v rámci jednoho dne a „dostat“ do výuky nevšední motivační prvek. Tak vznikly krátké úkoly do hodin matematiky, českého jazyka, prvouky, anglického jazyka a výtvarné výchovy. Jednotlivé úkoly je třeba plnit v daném pořadí tak, aby celou aktivitou žáci plynule procházeli až do konečného shrnutí. Tomuto tématu se věnuje Výuková aktivita č. 5 s názvem „Uč se skrz geocaching“. Autorka vytvořila materiál pro učitele, který zahrnuje metodické postupy a vyhodnocení úkolů. Pro žáky je připraven pracovní list, který je provede celým školním dopolednem a kde budou postupně při každém předmětu řešit úkoly. V třídním prostředí se dá pracovat také s trackovatelným předmětem, nejlépe travelbugem (dále jen TB) (DVOŘÁK 2014). Autorky návrh je takový, že si žáci vytvoří vlastní TB, který vloží

do

reálné

keše.

Jak

TB

putuje

po

keškách,

žáci

sledují

jeho

cestu

a ke každému místu si mohou vyhledávat informace a něco se něm dozvědět. Přirozeně se tak učí nenásilnou formou

71

Výuková aktivita č. 5 Název: Uč se skrz geocaching Časová dotace: 5 - 10 minut na začátku každé vyučovací hodiny Věk žáků: 8-9 let Terén: školní dvůr Vybavení žáka: psací potřeby Vybavení učitele: pracovní list, GPS navigace Mezipředmětové vztahy: matematika, český jazyk, prvouka, anglický jazyk, výtvarná výchova Dovednosti: orientace v prostředí, samostatná práce, řešení matematických operací sčítání a odčítání pod sebou, znalosti určování gramatických kategorií v českém jazyce Cíle: procvičení učiva o Sluneční soustavě, opakování matematických operací a jevů z oblasti českého jazyka, naučení nových slovíček v anglickém jazyce, rozvíjení jemné motoriky při výtvarné činnosti

Popis výukové aktivity: Tato výuková aktivita se skládá z několika dílčích částí, které jsou rozmělněny do celého vyučovacího dne. Na začátku každé vyučovací hodiny žáci splní daný úkol na pracovním listu (příloha č. 13), po vyluštění souřadnic a nápovědy mohou najít ukrytou keš na školním dvoře a získají tak „poklad“ vztahující se k učivu prvouky. Nejdříve při matematice žáci vyluští souřadnice, kde jsou předepsána i písmena N a E (učitel hned žákům vysvětlí, co to znamená a proč se souřadnice tak označují). Při českém jazyce vyřeší písmenkovou skrývačku a získají tak nápovědu. Na začátku hodiny prvouky vloží do GPS navigace souřadnice a najdou keš, která bude obsahovat materiály (příloha č. 14) potřebné do hodiny prvouky. Dále žáci obohatí svou slovní zásobu anglického jazyka slovíčky, které se vztahují k danému tématu. Nakonec při hodině výtvarné výchovy využijí téma vesmír, natřou čtvrtku voskovkami, přetřou tuší a po zaschnutí vyrývají dlátkem.

72

Pracovní listy + správné odpovědi:

VESMÍR Vesmír zahrnuje hvězdy, planety, galaxie a další. Vyskytuje se zde také naše sluneční soustava. Středem sluneční soustavy je Slunce, ze kterého využíváme teplo a světlo. Bez Slunce by na Zemi nebyl možný život. Kolem Slunce obíhají planety. Dokážeš je vyjmenovat? Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Devět

Země oběhne kolem Slunce za ..1.. rok. Díky tomu se střídají čtyři roční období. Které to jsou? ....................jaro, léto, podzim, zima............................................................................

Oběh kolem Slunce ale není jediný pohyb, který Země vykonává. Ještě se také otáčí kolem své osy. Tento rotační pohyb trvá ...... den. Díky tomu se střídá den a noc. Země má také svou přirozenou družici, která Zemi obíhá. Oběh této družice trvá přibližně 28 dní. Jak se nazývá? ......Měsíc................................................................................................

Rozšiř svou slovní zásobu anglických slovíček! vesmír = space Slunce = sun Země = the Earth Měsíc = moon (na obloze) X měsíc = month (časový údaj)

73

8.5

Geocachingový kroužek

Poslední z navržených variant využití geocachingu ve výuce je založení školního kroužku (DVOŘÁK 2014). Tento zájmový útvar by navštěvovali žáci, kteří se chtějí geocachingu věnovat více a uvažují nad založením vlastních přezdívek. Autorka zvolila jednoduché motto: Máme rádi geocaching. Struktura kroužku by byla rozplánována do celého školního roku, týdně dvě vyučovací hodiny, protože kdyby se žáci vydali do terénu, je potřeba zajistit dostatek času na dané aktivity. Zpočátku by se jednalo o bližší seznámení s pravidly hry, představení složitějších typů keší, kuriozit ze světa kačerů. Dále by se žáci učili užívat GPS navigace a proniknout do jejího zručnějšího ovládání. Pro tyto účely postačí zpočátku školní dvůr, zahrada či budova školy. Pedagog by dále žákům představil server www.geocaching.com, ve kterém by se naučili pohybovat, sami by si zde založili přezdívku a kačerský účet. Další náplní kroužku by bylo založení vlastní školní keše s informacemi o škole (či trackovatelný předmět), žáci by si připravili jednoduché povídání o geocachingu a následně by geocachingový kroužek

mohl pořádat

workshopy pro ostatní žáky školy. Aktivity ve třídě by střídaly terénní výlety za keškami a opravdové kačerské hry. Založení takového kroužku není jen vyplnění volného času dětí, myšlenka takového koníčku spočívá i ve vzájemné spolupráci mezi lidmi, dělání „toho, co mě opravdu baví“. Vzhledem k tomu, že hlavní myšlenkou geocachingu je, aby se lidé podívali na místa, kam by se běžně nedostali, žáci si stále budou prohlubovat vědomosti o místě, kde žijí, potažmo o celé České republice, o celém světě.

74

9 ZPĚTNÁ VAZBA Nejlepším možným řešením, jak získat zpětnou vazbu o něčem, co člověk vytvoří, je realizace v praxi. Autorka v rámci tvorby předkládané diplomové práce měla možnost realizovat některé výukové materiály na II. Základní škole v Jindřichově Hradci se třídou 3.E. Vzhledem k tomu, že v hodinách prvouky probírali s paní učitelkou momentálně město Jindřichův Hradec, autorka vytvořila aktivitu přímo se hodící do probíraného učiva. Vznikl tedy půldenní výlet „Putování po Jindřichově Hradci“. Po dohodě s paní učitelkou třídní autorka zvolila vhodná stanoviště tak, aby se žáci dozvěděli komplexní informace o městě. Autorce bylo umožněno mít v režii celé dopoledne, takže si mohla vyzkoušet organizaci celého výletu, zvolené metody výuky, časový harmonogram apod. Autorka zahájila výlet úvodním slovem ve třídě v 8:00. Žákům vysvětlila program dne, podala informace o hře geocaching i o manipulaci s GPS navigací. Dále se žáci rozdělili podle plánu do pěti skupin a po přezutí a obléknutí celá skupina vyšla směrem k prvnímu stanovišti. Drobné zdržení přišlo v okamžiku, kdy měli žáci poprvé nastavit souřadnice do navigace. Chvíli jim trvalo, než se s přístrojem sžili a „vyťukali“ na obrazovce správná čísla. Bohužel se autorka musela i potýkat s technickými problémy jedné navigace. I přesto, že měla vše zkontrolované a baterie byly nabité na maximum, jedna baterie vypověděla službu a tím pádem GPS navigace nespolupracovala. Autorka si tak mohla vyzkoušet běžné zádrhely, které se mohou vyskytnout při jakékoli výuce. Následovala tedy výměna baterií a poté už vše fungovalo správně. Pouze skupina ztratila pár minut a došla na stanoviště s malým zpožděním. Keš poté žáci našli celkem snadno a mohli se tak pustit do plnění úkolů. Ve stejném duchu se nesla návštěva všech stanovišť. Jediné, co autorka musela změnit a reagovat tak na vzniklou situaci, bylo posunutí svačiny o jedno stanoviště dříve. Žákům v terénu rychleji dochází síly a je potřeba dodržovat i správný pitný režim. Obecně autorka hodnotí výlet jako velmi povedený. Celý program proběhl tak, jak měl, časová

dotace

stačila

i

na

závěrečnou

práci

ve

třídě.

Žáci

byli

do

hledání

i jednotlivých aktivit zapálení. Jistě nemají možnost pracovat s GPS navigacemi každý den, protože jejich odhodlání naučit se přístroj ovládat a posléze díky němu najít kýžený poklad bylo

75

velké. Nakonec i živější a hůř zvladatelní chlapci této třídy pracovali s nadšením a nebyl s nimi za celé dopoledne sebemenší problém. Třída dobře reagovala na autorky dotazy, probíhala pěkná vzájemná diskuze a žáci přispívali i svými osobními zážitky a vědomostmi. Závěrem hodnocení by se tedy dalo říci, že využití hry geocaching ve výuce má smysl a má vysoký potenciál. Autorka ověřila, že takové výukové aktivity dobře fungují, výborně motivují a udržují pozornost žáků. Po malém testu, který se žáky týden po výletu napsala paní učitelka, se také ukázalo, že si žáci pamatovali téměř vše, co se za dopoledne s geocachingem naučili, protože učení se zážitkem je pro tuto věkovou skupinu dětí nejefektivnější. Autorka byla za svou práci oceněna nejen pozitivními reakcemi od žáků, ale také pochvalou a uznáním od jejich třídní učitelky, která poprosila o další spolupráci. Celkově má tedy autorka z realizace této aktivity skvělý dojem.

Obr. 22 Společná fotografie


76

Obr. 23 Žáci při práci s GPS navigací


Obr. 24 Žáci při plnění úkolů


77

Obr. 25 Žáci při práci ve třídě


Autorka v praxi vyzkoušela ještě jeden výukový materiál a to samostatnou práci žáků. Při příležitosti Dnu Země zadala žákům výukovou aktivitu č. 5. Výsledek byl opět velmi uspokojivý, všichni žáci snadno a rychle pochopili, co mají dělat a vše zvládli dobře. Dokonce se předháněli, kdo bude první hotov a aktivně se hlásili při kontrole výsledků. Časová dotace byla splněna a vše proběhlo tak, jak autorka naplánovala.

78

10 ZÁVĚR V teoretické části práci se autorka nejdříve zaměřila na rozbor keší v ORP Jindřichův Hradec, aby poté mohla jednotlivé keše třídit a navrhovat jejich využití ve výuce. Dále charakterizovala samotnou hru geocaching, její základní principy a pravidla. Poté se věnovala charakteristice

SO

ORP

Jindřichův

Hradec

a

jeho

výuce

v hodinách

prvouky

a vlastivědy na 1. stupni ZŠ. Prostudovala vhodnou literaturu a dostatek zdrojů, které jí pomáhaly, aby si udělala komplexní představu o daném tématu. Hlavním cílem předkládané diplomové práce bylo představení vlastních výukových materiálů, vše na příkladu využití geocachingu při výuce místního regionu Jindřichohradecko v hodinách prvouky, resp. vlastivědy na 1. stupni ZŠ. V praktické části práce autorka tedy předložila návrhy výukových aktivit a některé realizovala i v praxi. Finální podoba předkládané diplomové práce obsahuje výukové aktivity rozdělené dle časové náročnosti a jiných determinantů: půldenní výlety, jednodenní výlety, samostatná práce žáků, komplexní výuka v rámci mezipředmětových vztahů a geocachingový kroužek. V rámci půldenních výletů autorka navrhla dvě výukové aktivity. První nese název „Putování po Jindřichově Hradci“ a figurují v ní nereálné keše vytvořené autorkou. Hlavní myšlenkou vzniku tohoto výukového materiálu bylo ověření, zda terénní výuka na principu hry geocaching bude na 1. stupni ZŠ fungovat a žáci ji zvládnou. Výsledek byl více než uspokojivý a autorka tak mohla následující aktivitu navrhnout již s využitím reálných keší. Druhý výukový materiál se nazývá „Pojď s námi do přírody“ a objevuje se v něm reálná keš typu multi. Žáci spolu s pedagogem projdou několika stanovišti, získají potřebné informace do výpočtu souřadnic finální keše a pro keš se poté mohou vydat. Autorka rozpracovala výukové materiály tak, aby byly přehledným návodem pro každého pedagoga a podaly mu všechny potřebné informace. V rámci jednodenních výletů vznikla jedna výuková aktivita nesoucí název „Po stopách Zlatovlásky“. Žáci se v rámci školního výletu vydají na Státní zámek Červená Lhota, kde se nachází reálné keše a mimo „keškování“ je pro žáky připraven program ve formě zámecké prohlídky či pohybové hry v zámeckém parku. Jelikož je toto koncept školního výletu, autorka zde rozpracovala veškeré potřebné organizační kroky jako je: zpráva pro rodiče, finance, harmonogram apod. Samostatná práce žáků zahrnuje návody, které by měly žáky aktivizovat k samostatnému uvažování a tvoření. Výuková aktivita se nazývá „Památný strom“ a žáky zavede do Husových 79

sadů v Jindřichově Hradci. Hlavní myšlenkou výukového materiálu je probudit v žácích smysl pro samostatnost a odpovědnost za svou domácí práci. Vzhledem k tomu, že učivo na 1. stupni ZŠ je velmi specifické a jednotlivými předměty provázané, nabízelo se využít mezipředmětových vztahů a vytvořit aktivitu, která žáky provede celým školním dnem. Takto vznikla výuková aktivita „Uč se skrz geocaching“, která zasahuje do pěti různých vyučovacích předmětů (ČJ, M, Prv, AJ, Vv). Hlavní myšlenkou výukového materiálu je motivování žáků jinou, netradiční metodou než jsou běžně zvyklí. Posledním návrhem je díky inspiraci u DVOŘÁKA (2014) navržení geocachingového kroužku, ovšem koncipovaného pro žáky 1. stupně ZŠ. Kroužek by měl být dobrovolný, mimo povinnou školní výuku, pouze pro žáky „zapálené“ do geocachingu. Měli by zde mít možnost dozvědět se více informací ze světa této hry, založit si svůj účet a naučit se pracovat na serveru www.geocaching.com. V praxi autorka realizovala dvě výukové aktivity. Nejdříve vyzkoušela se žáky 3. ročníku II. ZŠ v Jindřichově Hradci „Putování po Jindřichově Hradci“. Půldenního výletu se zúčastnilo 24 žáků, autorka měla celé dopoledne naprosto ve své režii a k ruce jí byla třídní učitelka třetího ročníku. Realizace byla dle účastníků podařená, jak už autorka shrnula v kapitole 9, a byla zde vidět velká spokojenost i ve tváři třídní učitelky. Druhou aktivitou, kterou autorka mohla realizovat, byl projekt „Uč se skrz geocaching“. Autorka při příležitosti Dnu Země mohla vyzkoušet provázanost jednotlivých předmětů, což se autorce zdálo jako povedené. Geocaching se v té chvíli ověřil nejen jako motivační prvek, ale i jako prostředek ke nenásilnému „slepování“ jednotlivých předmětů mezi sebou. Co se týká dalších aktivit samotné autorky mimo výukové materiály v předkládané diplomové práci, měla možnost se zúčastnit projektu „Věda na vsi“ ve Včelné u Českých Budějovic.

Organizovala

zde

geocachingovou

aktivitu

s matematickými

luštěnkami

a celé odpoledne se velmi povedlo. Dále spolupracovala na workshopech pro učitele základních škol organizované katedrou geografie PF JU, kde pomáhala jak při samotné organizaci tak při terénních projektech zaměřených na geocaching. Na závěr předkládané diplomové práce se autorka zamyslela nad tím, jestli splnila cíl, který si na začátku stanovila – totiž vytvoření výukových materiálů pro výuku místního regionu na 1. stupni ZŠ s využitím hry geocaching. Vzhledem k tomu, že některé aktivity mohla vyzkoušet i v praxi a realizace byla úspěšná, může považovat za úspěšné i celkové úsilí vynaložené pro

80

tvorbu diplomové práce. Není totiž lepší zpětné vazby než spokojená třída plná žáků dychtících po úkolech, hrách a vědomostech. Takových okamžiků si autorka váží nejvíce.

81

11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ALBRECHT, J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M.(eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s. ANČINCOVÁ, D. (2013): Metodické kabinety pro DVPP v Karlovarském kraji. Geocaching ve výuce. Krajské vzdělávací centrum, http://metodik.kvcso.cz/view.php?cisloclanku=2013020002 (14. 04. 2016). AOPK ČR (2014): Ústřední seznam ochrany přírody http://drusop.nature.cz/ (15.03.2016) BITTNEROVÁ, Z. (2012): Geocaching v České republice. Bakalářská práce. Vysoký škola polytechnická Jihlava, Jihlava, 105 s. BRDLIČKA, B. (2006): GPS ve výuce. Metodický portál. Články. http://spomocnik.rvp.cz/clanek/12061/GPS-VE-VYUCE.html (15. 04. 2016) BRŮŽKOVÁ, K. (2012): Vydejte se vstříc dobrodržství s geocachingem. Metodický portál, http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/16333/vydejte-se-vstric-dobrodruzstvi-s-geocachingem.html/ (15. 04. 2016). CAMERON, L. S., ULMER, D. (2011): The geocaching handbook: the guide for family friendly, high-tech treasure hunting. Falcon, Guilford, Conn., 129 p. ISBN 978-076-2763-832. CULEK, M. (1996): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha, 347 s. CZSO (2015): Mapa ORP Jindřichův Hradec https://www.czso.cz/documents/10180/20551855/31131212m05.jpg/eb3fde6b-bc7a-4ae5-960457df804ca556?version=1.0&t=1418276164375 (24. 04. 2016) ČAGEO (2012): Česká asociace geocachingu http//:www.cageo.cz (15. 12. 2015) ČESKÁ KANADA (2011): Česká Kanada http://www.ceska-kanada.cz/ceska-kanada-1.html (20. 03. 2016) ČHÚ (2008): Český hydrometeorologický ústav http://portal.chmi.cz/ (15. 04. 2016) ČSÚ (2013): Okres Jindřichův Hradec http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/okres_jindrichuv_hradec (15. 04. 2016) ČSÚ (2013): ORP Jindřichův Hradec https://www.czso.cz/csu/xc/orp_jindrichuv_hradec (08. 04. 2016) ČVÚT (2011): Geocaching na ČVÚT. Ústav tělesné výchovy a sportu ČVÚT, Praha, https://www.utvs.cvut.cz/telocvik/geocaching/ (20. 04. 2016). 82

DEMEK, J., MACKOVČIN, P. a kol. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 582 s. DVOŘÁK, J. (2014): Využitelnost geocachingu ve výuce zeměpisu na 2. stupni ZŠ (s praktickou ukázkou při výuce místního regionu Dačicko). Diplomová práce. Katedra geografie Pedagogická fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice. 109 s. DYER, M. (2004): The essential guide to geocaching: tracking treasure with your GPS. Fulcrum Pub., Golden, Colo, p. 147 p. ISBN 15-559-1522-1. FONTANA, D. (2010): Psychologie ve školní praxi. Portál, Praha. 383 s. FORMÁNKOVÁ, Z. (2012): Geocaching jako prostředek lokálního a regionálního rozvoje v Česku. Magisterská práce. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 97 s. FRANC, D. (2007): Učení zážitkem a hrou: Praktická příručka instruktora. Computer Press, Brno, 201 s. GEOCACHING.CZ (2012): Geocaching v ČR http//:www. geocaching.cz (15. 12. 2015) GEOJIH (2009): Geocaching na jihu Čech http://www.geojih.cz/news.php (20. 12. 2015) GEOOLOMOUC (2010): Geocaching v Olomouci http://www.geool.cz/news.php (20. 12. 2015) GEOPIONÝR (2014): Pionýrský geocaching http://geo.pionyr.cz/ (15. 12. 2015) GEOWIKI (2012): Encyklopedie geocachingu http//:www.wiki.geocaching.cz (15. 12. 2015) GILLIN, P., GILLIN, D. (2010): The Joy of Geocaching: How to Find Health, Happiness and Creative Energy Throught Treasure Hunt. Quill Driver Books, Canada, 224 p. GROUNDSPEAK (2000): The Official Global GPS Cache Hunt Site] http://www.geocaching.com (15. 12. 2015) HÁJEK, J. (1999): Vybrané kapitoly z didaktiky geografie. ZČU Plzeň, 110 s. HENDRYCH, R. (1984): Fytogeografie. SPN, Praha, 221 s. HERMAN, E. (2004): Geocaching: Hike and Seek With Your GPS. Apress, Berkeley, 224 p. HEJČÍKOVÁ, H. (2005): Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Metodický portál. Články. http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/225/VZDELAVACI-OBLAST-CLOVEK-A-JEHO-SVET.html/ (15. 04. 2016)

83

HOFMANN, E. (2003): Integrované terénní vyučování. Paido, Brno, 133 s. HOJGR, R., STANKOVIČ, J. (2007): GPS – praktická uživatelská příručka. Computer Press, Brno, 221 s. HOLEČEK, J. (2014): Škola v přírodě: GPS jako učební pomůcka, http://www.modernivyucovani.cz/skola-prirode-gps-ucebni-pomucka/ (17. 07. 2013). HOLÍKOVÁ, E. (2014): Osmá planeta: Geocaching. Metodický portál, http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/18351/OSMA-PLANETA-GEOCACHING.html/ (18. 12. 2015). HOUŠKOVÁ, K. (2009): Výlety za podklady – víte, co je to Geocaching? Metodický portál. http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/2867/vylety-za-poklady-vite-co-je-to-geocaching-.html/ (18. 12. 2015). HRUŠKA, J. (2011): Městský úřad Jindřichův Hradec http://www.jh.cz/cs/krizove-rizeni/krizove-rizeni-orp.html (10. 04. 2016) HYNEK, A. (2009): Prostorovosti: místa, krajiny, regiony. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 52, s. 75 – 86. CHÁBERA, S. (1998): Fyzický zeměpis jižních Čech: přehled geologie, geomorfologie, horopisu a vodopisu. PF JU v Českých Budějovicích, České Budějovice, 139 s. ISBN 80-704- 0218-0 CHLUPÁČ, I. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha, 436 s. 103 JEŘÁBKOVÁ, L. (2010): Geocaching: Hledejte poklady s GPS, http://www.topzine.cz/geocaching-hledejte-poklady-s-gps (20. 04. 2016). KALHOUS, Z., OBST, O. (2002): Školní didaktika. Portál, Praha. 447 s. KEPRT, P. (2012): Využití geocachingu ve výuce geografie. Magisterská práce. PřF Ostravská univerzita v Ostravě. 100 s. KOČEROVÁ, M. (2009): Geocaching – volnočasová aktivita současnosti. Bakalářská práce. Katedra pedagogiky Teologická fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, 79 s. KOLAJOVÁ, L., PLUCKOVÁ, I. (2007): Projektové vyučování na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce. MU PF v Brně, Brno. 106 s. KOLEKTIV AUTORŮ (2013): Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. VÚP Praha, Praha, 64 s. KOTEN, T. (2009): Škola? V pohodě!: metody, hry a formy práce pro realizaci učiva, pro dosažení očekávaných výstupů a rozvoj klíčových kompetencí. Hněvín, Most. 285 s. KOVÁŘÍKOVÁ, J. (2010): Výuka místního regionu na 2. stupni ZŠ na příkladu Písecka. Magisterská práce. Katedra geografie Pedagogická fakulta JU v Českých Budějovicích, České 84

Budějovice, 99 s. KRTIČKA, L. (2011): Workshop geocaching ve výuce geografie. Ostravská univerzita. http://prf.osu.cz/ksg/dokumenty/geoseminar2011/krticka_geocaching_ve_vyuce_geografie.pdf (15. 04. 2016) LUTONSKÝ, M. (2008): Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS. http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozeknohy-a-vasi-gps/sc-3-a1312930 (15. 04. 2016). MAŇÁK, J., ŠVEC, V. (2003): Výukové metody. Paido, Brno. 219 s. MAREŠOVÁ, R. (2012): Geocaching. Bakalářská práce. Fakulta tělesné kultury. UP v Olomouci, Olomouc. 63 s. MARSH, T. (2011): Geocaching in the UK: A step-by-step guide to a high-tech treasure hunting with GPS. Cicerone Press, Singapoure, 128 p. MATUŠKOVÁ, A. (1993): Cvičení z didaktiky vlastivědy I. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity, Plzeň. 45 s. MATUŠKOVÁ, A. (1993): Cvičení z didaktiky vlastivědy II. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity, Plzeň. 83 s. MCNAMARA, J. (2004): Geocaching For Dummies. Wiley Publishing, Inc., The United States of America, 221 p. NOVÁKOVÁ, P. (2011): Geocaching při výuce zeměpisu a v zájmovém kroužku na 2. stupni základní školy. Magisterská práce. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL, Liberec, 98 s. PAGÁČOVÁ, E (2013): Geocaching jako aktivita využitelná v rozvoji cestovního ruchu. Bakalářská práce. Katedra geografie Pedagogická fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, 77 s. PÁVKOVÁ, J. (2002): Pedagogika volného času: Teorie, praxe a perspektivity mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Portál, Praha. 231 s. PETERS, J. W. (2004): The Complete Idiot’s Guide to Geocaching. Alpha books, New York. 316 p. PETTY, G. (1993): Modernívyučování. Portál, s. r. o. Praha, 380 s. PODROUŽEK, L. (2003): Didaktika prvouky a přírodovědy pro primární školu. Aleš Čeněk, Dobrá voda u Pelhřimova. 156 s. MURÁŇOVÁ, K. (2014): Geocaching – geografická hra i u nás v České republice. Závěrečná práce. Gymnázium Jírovcova, České Budějovice, 39 s.

85

PORTA (2013): Zámek Červená Lhota http://www.zamek-cervenalhota.eu/cs (20. 03. 2016) PŘIBYL, C. (2013): Využitelnost geocachingu ve výuce zeměpisu na 2. stupni ZŠ (s praktickou ukázkou při výuce místního regionu Velešínska). Magisterská práce. Katedra geografie Pedagogická fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, 119 s. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno, 73 s. RAVENVIEW (2014): Geocaching Online http//:www.geocachingonline.com (11. 12. 2015) ROBERT, A. (1999): Extrémní geokešky http://antonio.cz/gc/extrem (15. 12. 2015) ŘEZNÍČKOVÁ, D. a kol. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: výuka v krajině. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK, Praha, 182 s. SASÍN, K (2014) - Geocaching. Lov pokladů může začít http://poklady.com/ (15. 12. 2015) SKÝBOVÁ, J. (2008): Environmentální výchovné projekty: pro učitelství MŠ a prvního stupně ZŠ. PF UK v Praze, Praha. 44 s. SLEZÁK, P. (2009): Základní pojmy a zkratky používané v geocachingu, http://www.ulli.cz/geocaching/zakladni-pojmy-a-zkratky-pouzivane-v-geocachingu (15. 3. 2016). SOCHNA, V. (2011): Městský úřad Jindřichův Hradec http://www.jh.cz/cs/mestsky-urad/odbory-uradu/odbor-rozvoje/informace/program-rozvojemesta-jindrichuv-hradec.html (10. 04. 2016) STEINER, I., ČERNÝ, J. (2006): GPS od A do Z. eNav, s.r.o., Praha, 263 s. ŠMARDOVÁ, H. (2008): Geocaching: najdi si svůj zlatý poklad, http://www.novinky.cz/cestovani/137301-geocaching-najdi-svuj-zlaty-poklad.html (07. 02. 2016). ŠMERDA, D. (2012): GPS jako nová technologie ve výuce zeměpisu na základní škole. Bakalářská práce. Katedra geografie Pedagogická fakulta MU, Brno, 69 s. ŠUPKA, J., HOFMANN, E. (1990): Vybrané kapitoly z didaktiky regionální geografie. PF MU, Brno, 66 s. TAYLOR, J., K., KREMER, A., PEBWORTH, K., WERNER, P. (2010): Geocaching for Schools and Communities: 41 Learning Experiences. Human Kinetic, Champaign, 216 p. TOLASZ, R. et al. (2007): Atlas podnebí Česka. ČHMÚ, UPOL v Olomouci, Praha, 255 s.

86

TOMÁŠEK, M. (2007): Půdy České republiky. Česká geologická služba, Praha, 67 s. TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, M. (2009): Učíme v projektech. Portál, Praha. 173 s. VÁGNEROVÁ, M. (2012): Vývojová psychologie. Karolinum, Praha. 531 s. VEGA TEAM (2012): Kešky http//:www.kesky.cz (10. 02. 2016) WIKIMEDIA (2016): Znak města Jindřichův Hradec https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Znak_Jind%C5%99ichova_Hradce.svg (20. 04. 2016)

87

Přílohy

Příloha č. 1: Pohádka o vláčku motoráčku (výuková aktivita č. 1) Pohádka o vláčku Motoráčku Na trati z Nové Bystřice do Skrýchova jezdíval červený vláček Motoráček. Na rozdíl od nákladních vlaků, které vozily dřevo, nová auta a jiné zboží, vozil lidi. Ti jezdili do práce, do školy, na kontroly do nemocnice, na nákupy. Při každé cestě vyslechl vláček vyprávění, kde všude lidé byli a jak je kde krásně. Jednoho dne malá holčička vyprávěla o výletu do Jindřichova Hradce. Že prý ale musela jet autobusem, když vláček Motoráček končí svou cestu už ve Skrýchově. Motoráček tuze žárlil a rozhodl se, že se do tam chce také podívat. Když byla noc a všichni šli spát, vláček se sám nastartoval, rozjel se a uháněl. Jenže do Jindřichova Hradce nevedly žádné koleje a tak vláček najednou narazil na tvrdou zem, neměl po čem jet dál a rozbil se. Když ráno strojvedoucí viděl tu spoušť, pochopil, kam měl vláček namířeno a nechal trať postavit až do Jindřichova Hradce. A od té doby sem jezdí více vláčků Motoráčků a lidé tak mohou toto krásné město navštěvovat. Zdroj: autorka (2016)

1

Příloha č. 2: Matematická úloha (výuková aktivita č. 1)


1

Příloha č. 3: Obrázky a názvy sportů k vystřižení (výuková aktivita č. 1)

Zdroj: autorka (2016) 1

Příloha č. 4: Rybník Vajgar (výuková aktivita č. 1)


Příloha č. 5: Obrázky k vystřižení na rybník Vajgar (výuková aktivita č. 1)


1

Příloha č. 6: Pověst o Bílé paní (výuková aktivita č. 1) Bílá paní Ve stěnách hradu a zámku v Jindřichově Hradci žije již několik staletí dobrý duch Bílé paní. Jako Bílou paní označil Perchtu z Rožmberka známý český historik Bohuslav Balbín. Tato rožmberská šlechtična byla provdána proti své vůli za Jana z Lichtenštejna. Během společného života ji i své poddané velmi trápil. Její trpký životní osud je znám z dochovaných dopisů uložených ve zdejším archivu. Perchty bílá postava se má zjevovat v komnatách Jindřichova Hradce, Třeboně, Českého Krumlova, Rožmberka a Telče. Podle nasazených rukaviček předvídá budoucnost. Pokud je viděna v červených rukavičkách, upozorňuje na požár. Černými rukavičkami varuje před neštěstím nebo před smrtí. Bílé rukavičky předvídají dobrou událost - narození dítěte či svatbu. Legenda vypráví, že v černé kuchyni vařila sladkou kaši a rozdávala ji ve sváteční dny lidu. Svým konáním chtěla odčinit hříchy svého manžela. Zdroj: AKASKA (2016), UPRAVENO AUTORKOU

1

Příloha č. 7: Lístečky s názvy k vystřižení (výuková aktivita č. 1)

RONDEL ARKÁDY ZÁMECKÁ KAŠNA ČERNÁ KUCHYNĚ ČERNÁ VĚŽ(HLADOMORNA)

1

Příloha č. 8: Znak města Jindřichův Hradec (výuková aktivita č. 1)

Zdroj: WIKIMEDIA (2016)

1

Příloha č. 9: Pracovní list pro žáky (výuková aktivita č. 2)

Pojď s námi do přírody – pracovní list pro žáky Čeká vás pět stanovišť, na kterých je potřeba správně odpovědět na jednotlivé otázky. Každá správná odpověď má v závorce číslo, které budete na závěr dosazovat do finálních souřadnic.

Stanoviště č. 1 – hodnota A Nacházíte se v blízkosti velkého areálu, na ceduli u vrat je název tohoto areálu, je to: a) Lesy CR

(5)

b) Rybářství (9) c) Truhlářství (7) Vaše odpověď je číslo A

Stanoviště č. 2 – hodnota B Zde je další vchod do stejného areálu. Zde bude vaším úkolem, abyste zjistili, jaká je nejvyšší povolená rychlost v areálu: a) 10 (4) b) 15 (9) c) 20 (1) Vaše odpověď je číslo B

Načrtněte tělo kapra a přiřaďte názvy ke správné ploutvi na jeho těle. (nápověda: hřbetní, ocasní, řitní, břišní, prsní)

Stanoviště č. 3 – hodnota C Nacházíte se u rybníku Pazderna, při pohledu na něj uvidíte zábradlí v blízkosti břehu a uzavírač. Jakou mají barvu? a) modrá (6) b) zelená (3) c) hnědá (4) Vaše odpověď je číslo C

1

Seřaďte rybníky podle rozlohy od největšího po nejmenší.

Velká Holná 230 ha Svět

215 ha

Rožmberk

647 ha

Krvavý rybník 127 ha Staňkovský Vajgar Kačležský

241 ha 45 ha 196 ha

Stanoviště č. 4 – hodnota D U silnice se nachází cedule označující: a) Památka UNESCO

(4)

b) Krajinná památková zóna (6) c) Památný strom

(2)

Vaše odpověď je číslo D

Srneček má starosti (z knihy Mileny Lukešové a Bohumila Říhy) Sotva mu na hlavě vyrazí náznaky parůžků, nedají pokoj a svědí. Drhne hlavou o strom, ale nezbaví se jich. Narostou nové, větší: „Stejně vás shodím!“ Jenže na jejich místě vyrostou opravdické parohy. To už je ze srnečka srnec a ten je rád, že je má. Proč je srnec rád, že má parohy?

Doplň členy srnčí rodiny: samec = samice = mládě =

2

Stanoviště č. 5 – hodnota E Jste v blízkosti jedné chaty, jaké má číslo popisné? a) 100 (9) b) 101 (7) c) 102 (1) Vaše odpověď je číslo E

Norek (z knihy Mileny Lukešové a Bohumila Říhy) Nikdo o něm neví, spokojí se se svou říčkou, nebo se nenápadně stáhne do bažiny, jako by vůbec nebyl vzácný a drahocenný. Rád si uloví ondatru, a kdybychom mu za to chtěli poděkovat, rychle se vzdaluje. Bojí se, že ho chytíme, zavřeme na farmu a uděláme z něho norkový kožich.

Máme za sebou všech pět stanovišť a posledním úkolem bude vypočítat finální keš. Dosaďte do následujících souřadnic místo písmen čísla, která jste zjistili na stanovištích:

N 49° 09.ABC' E 14° 59.DE4'

Kompletní souřadnice vepište do GPS navigace a hurá za pokladem!

3

Příloha č. 10: Materiál k pohybové hře (výuková aktivita č. 3)

Bob

Bobek

Křemílek

Vochomůrka

Jeníček

Mařenka

Čert

Káča

Maxipes Fík

Ája

Pat

Mat

Štaflík

Špagetka

Mach

Šebestová

1

Příloha č. 11: Křížovka (výuková aktivita č. 4)


Příloha č. 12: Pracovní list pro žáky (výuková aktivita č. 4) Památný strom V Jindřichově Hradci se mimo kulturní památky vyskytují také památky přírodní. Jednou z kategorií přírodních památek je památný strom. V J. Hradci i jeho okolí se nachází mnoho památných stromů, jeden je v krásném parku blízko centra města. Tento strom je jasan ztepilý.

Vylušti indicie a najdi památný strom, který tě zavede přímo k ukryté keši! 1. Doplň křížovku a zjisti tajenku! 2. Podívej se na fotografii, která ti napoví, kam přesně máš jít. 3. Hledej zde strom vysoký asi 26 metrů opatřený cedulkou památný strom. Obr. 20 Nápověda

Obr. 21 Cedulka



Nápověda pro keš: u paty památného stromu Až kešku najdeš, nezapomeň se podepsat! Na druhou stranu tohoto pracovního listu napiš stručný popis stromu a načrtni ho (můžeš si vzít na pomoc knihu či internet).

1

Příloha č. 13: Luštěnky do M a ČJ (výuková aktivita č. 5)


1

Příloha č. 14: Pracovní list (výuková aktivita č. 5) VESMÍR Vesmír zahrnuje hvězdy, planety, galaxie a další. Vyskytuje se zde také naše sluneční soustava. Středem sluneční soustavy je Slunce, ze kterého využíváme teplo a světlo. Bez Slunce by na Zemi nebyl možný život. Kolem Slunce obíhají planety. Dokážeš je vyjmenovat?

Země oběhne kolem Slunce za .... rok. Díky tomu se střídají čtyři roční období. Které to jsou? ......................................................................................................................................

Oběh kolem Slunce ale není jediný pohyb, který Země vykonává. Ještě se také otáčí kolem své osy. Tento rotační pohyb trvá ...... den. Díky tomu se střídá den a noc. Země má také svou přirozenou družici, která Zemi obíhá. Oběh této družice trvá přibližně 28 dní. Jak se nazývá? ................................................................................................................

Rozšiř svou slovní zásobu anglických slovíček! vesmír = space Slunce = sun Země = the Earth Měsíc = moon (na obloze) X měsíc = month (časový údaj)


1

VYUŽITELNOST GEOCACHINGU VE VÝUCE VLASTIVĚDY NA 1. STUPNI ZŠ (S PRAKTICKOU UKÁZKOU PŘI VÝUCE MÍSTNÍHO REGIONU JINDŘICHOHRADECKO)

Recommend Documents