Historie a současnost regionu Bítov ve výuce prvouky na 1. stupni základní školy

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE

Historie a současnost regionu Bítov ve výuce prvouky na 1. stupni základní školy

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

doc. PhDr. František Čapka, CSc.

Iveta Hosová 1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Bítově dne ……………..

………...…………… podpis 2

Děkuji vedoucímu diplomové práce panu doc. PhDr. Františku Čapkovi, CSc. Za metodické vedení při vzniku, tvorbě a konečné podobě mé diplomové práce.

Bítov

datum

……………………... podpis 3

OBSAH Úvod..................................................................................................................................6 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................7 1

REGIONÁLNÍ PROBLEMATIKA..........................................................................8 1.1

Pojmy regionalismus a region...........................................................................8

1.2

Regionální prvky ve výuce prvouky .................................................................8

2

HISTORIE PRVOUKY ..........................................................................................10

3

RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ..13

4

3.1

Klíčové kompetence........................................................................................14

3.2

Vzdělávací oblasti ...........................................................................................14

3.3

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět..............................................................15

3.4

Školní vzdělávací program..............................................................................16

JIHOMORAVSKÝ KRAJ ......................................................................................25 4.1

Bítovsko ..........................................................................................................26

4.2

Fyzickogeografická charakteristika ................................................................27

4.3

Obec Bítov ......................................................................................................31

4.4

Znak obce ........................................................................................................33

4.5

Kulturní památky ............................................................................................34

4.6

Pověsti .............................................................................................................41

5

6

HISTORIE ŠKOLY V BÍTOVĚ……………………………………………….45 5.1

Škola v Bítově do roku 1933...........................................................................45

5.2

Bítov v období 1939 – 1945............................................................................49

5.3

Zánik školy......................................................................................................51

TRANSFORMACE V REGIONU A JEJÍ DŮSLEDKY .......................................53 6.1

Retrospektivní vývoj osídlení .........................................................................53

6.2

Struktura obyvatelstva.....................................................................................54

6.3

Pohyb obyvatelstva .........................................................................................54

6.4

Důsledky transformace ...................................................................................54

PRAKTICKÁ ČÁST..………………………………………………………………...57 7

NÁVRH VYCHÁZEK ...........................................................................................58 7.1

Pracovní listy………………………………………………………………..60

ZÁVĚR ...........................................................................................................................69 RESUMÉ ........................................................................................................................70 4

SUMMARY ....................................................................................................................71 ANOTACE......................................................................................................................72 ANNOTATION ..............................................................................................................72 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY......................................................................73 PŘÍLOHY .......................................................................................................................74

5

Úvod Ve své diplomové práci se zabývám historií a současností obce Bítov, místem, které inspirovalo básníky, malíře, hudební skladatele. Cílem mé diplomové práce bylo seznámení s bohatou historií i současností regionu, navrhnout vycházky pro žáky 1. stupně, ale také zmapovat možné příčiny odlivu obyvatel, který měl vliv na zánik místní základní devítileté školy. Důležitým zdrojem čerpání informací mi byly školní a obecní kroniky. U starších kronik jsem se setkala s větší sdílností. Byly rozděleny do několika oddílů, které podchycovaly život školy, významné události školy i vesnice, výčet duchovních, učitelů, správců školy, složení místní školní rady, rozpis učitelských platů. V kronikách mladších je život školy veden převážně chronologicky. V kronikách jsou zaznamenány i důležité politické poměry. Některé ve své práci uvádím. Během období protektorátu byly zavedeny nové kroniky, které musely být psány podle nařízení německých úřadů. Původní kroniky byly zapečetěny a uschovány.Po skončení druhé světové války se pokračovalo v psaní těchto kronik. Kroniky z protektorátu se nevedly. Jako odbornou literaturu jsem použila především Region v transformaci od Zapletalové J. a kol., Regionální dějiny J. Bartoše, Dějiny zemí Koruny české v datech, Prvouku v 1.-3. ročníku B. Fabiánkové a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání. Svoji diplomovou práci jsem rozdělila na dvě části – teoretickou a praktickou. V první kapitole se věnuji objasnění základních pojmů souvisejících s regionem a jejich klasifikací. Ve druhé kapitole zmiňuji vývoj prvouky. S Rámcovým i Školním vzdělávacím programem seznamuji ve třetí kapitole. Zde se zaměřuji na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Ve čtvrté kapitole zachycuji informace o Jihomoravském kraji, regionu Bítovsko a o obci Bítov s jejími historickými a přírodními zajímavostmi. Pátou kapitolu jsem věnovala bítovské škole od jejího založení až po přestěhování do nově vystavěného Bítova. Šestou kapitolou jsem se snažila shrnout dostupné informace o regionu, které by mohly mít dlouhodobější vliv na vylidnění a tím i na zánik místní školy. Druhá část diplomové práce je zaměřena prakticky. Obsahuje návrh tří vycházek, které seznamují se současností i historií obce Bítov.

6

TEORETICKÁ ČÁST

7

1 REGIONÁLNÍ PROBLEMATIKA

1.1 Pojmy regionalismus a region

Hlavní pojmy diplomové práce je regionalismus, regionální prvky a její využití ve výuce na 1. stupni základní školy. Josef Bartoš v Regionálních dějinách uvádí význam latinského slovesa regio jako řídit, ovládati, spravovati.. Výraz regio je uváděn s těmito významy : směr, hraniční čára, hranice, strany nebes, světová strana, krajina, kraj, země, čtvrť /městská /, prostora, obor. Původní význam výrazu regio jako směru se postupně odpoutával od mytologického chápání prostoru, pohybu a času, nabíral označení pro určitou část obývaného zemského prostoru a dále pro jeho ovládání a řízení, správu apod. Region je souhrn reálně existujících skutečností a vztahů, které jsou jako strukturální systém rozprostřeny a mají vztah k určitému ohraničenému území, jsou kvantitativně seskupeny či kvalitativně specifikovány uvnitř vlastního území, takže se tak či onak odlišují od jiných územně vymezitelných oblastí.1)

1.2 Regionální prvky ve výuce prvouky Regionálními prvky se rozumí doklad společenskoekonomického dění spolu s přírodními jevy, jež blíže charakterizují a dokumentují zvláštnosti určité oblasti.2) Josef Bartoš nabízí výčet, co by bylo možné při regionálních prvcích sledovat.

1) 2)

ƒ

přírodní podmínky a okolnosti

ƒ

správní a demografický vývoj

ƒ

charakter a typ sídla

ƒ

vazby s okolím

ƒ

ekonomická struktura

ƒ

sociální poměry

ƒ

politické a společenské poměry

Bartoš, J. : Regionální dějiny. Olomouc 2004, s. 21, 22, 31. Klimeš, L. : Slovník cizích slov. Praha 1987, s. 597.

8

3)

ƒ

kulturní a školské poměry

ƒ

způsob života

ƒ

významné památky a osobnosti3).

Bartoš, J. : Tamtéž, c. d., s. 38 - 39.

9

2 HISTORIE PRVOUKY Pojetí předmětu prvouka prošlo složitým vývojem. Jeho název se často měnil. Úkolem předmětu bylo uvádět žáky do poznání přírody, společnosti, rozvíjet jejich řeč, myšlení a názor na svět. Reáliím se vyučovalo od středověku. Vyučování spočívalo na scholastickém základě. Počátky věcných nauk na novém základě se vytvářejí v 16. a 17. století pod vlivem humanismu a renesance. Na renesanční díla navázal J. A. Komenský. Vzrůst věcného poznání a nové chápání přírody a světa žádaly vyšší a všestrannější vzdělání než doposud. Komenský řešil i otázku věcných nauk. Stav obecného školství byl po bitvě na Bílé hoře neuspokojivý. V roce 1774 byla uskutečněna školská reforma, avšak učivo o přírodě a společnosti nebylo do nejnižších ročníků zařazeno. S novým říšským školským zákonem, který byl vydán 14. května 1869, byly zřízeny obecné a měšťanské školy a uzákoněna povinná školní docházka do 14 let. Do škol jsou zavedeny nové předměty – přírodopis, zeměpis, dějepis, měřičství, tělocvik, kreslení a pro dívky poučení o domácím hospodářství a ruční práce. Věcné učení se vyučovalo na základě slabikářů a čítanek. Dlouhá léta nebyl sjednocen název předmětu učení o přírodě a společnosti. Hovořilo se o názorném vyučování, cvičení v nazírání, o věcném učení. Josef Smrtka / 1898 / rozebral dosud používané názvy a vymezil úkol předmětu. Jelikož předmět poskytuje prvky všeho učení, navrhl název prvouka. Toto pojmenování převzal Josef Tůma a použil ho ve své práci. Vyučování prvouce na školách venkovských / 1901 – 1906 /. Vycházel z názoru a zkušeností dětí, velkou pozornost věnoval rozvoji slovní zásoby a vyjadřování žáků.4) Rok 1915 byl mezníkem ve vývoji pojetí prvouky. Byly vydány nové učební osnovy. Reálie na národní škole byly členěny následně : a) učení věcné ( prvouka ) na nižším stupni v (1. a 2. ročníku ). b) vlastivěda jako samostatný předmět na středním stupni ( ve 3. – 5. ročníku ) . c) zeměpis, dějepis, přírodopis a přírodozpyt na vyšším stupni ( v 6. – 8. ročníku ) .

4)

Fabiánková, B. : Prvouka v 1.-3. ročníku základní školy. Brno 1996, s. 8.

10

Věcné učení bylo zařazeno do mateřského jazyka. Jazykové vyučování bylo středem a věcné vyučování mělo pouze rozlišovat žákův duševní obzor. Z mateřského jazyka byla prvouka vyčleněna a stala se samostatným předmětem až Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze 4. 8. 1923. Roku 1930 vyšly osnovy podle Šimka, které poskytly učitelům volnost ve výběru učiva. Konkrétní učivo které by žáci měli zvládnout, stanoveno nebylo. O tři roky později vyšly Normální učebné osnovy pro obecné / ludové / školy. Hlavní místo zde dostává věc / její vlastnosti, zařazení, do přírodního a společenského prostředí /, dále výuka vnímání, výcvik pozornosti, paměti, fantazie,mravní výchovu a jazykový výcvik. Roku 1939 vyšly další učební osnovy, podle kterých se vyučovalo do roku 1945. Byly zde zdůrazněny požadavky mravní výchovy a přidány základy hudebnosti a pohybová výchova. Více prostoru bylo dáno výchově k sebeobsluze a hygieně. V roce 1946 byly vydány Přechodné učební osnovy. Prvouka se vyučovala jako samostatný předmět v 1. a 2. ročníku. V roce 1948 došlo k výrazným změnám v naší republice. 21. dubna 1948 byl vydán zákon o základní úpravě jednotné školy. Byla vyhlášena političnost a ideovost školy. 31. července 1948 byly výnosem ministerstva školství a osvěty schváleny Učební plán a učební osnovy pro školy národní. Prvouka byla samostatným předmětem , byly jí přiděleny čtyři hodiny týdně. Její součástí byly i kreslení a ruční práce. Ke změně pojetí prvouky dochází roku 1951. Byl nově vymezen úkol národní školy a opět posílena ideologizace výuky. Výjimečné postavení se dostalo mateřskému jazyku. 24.4. 1953 vycházejí osnovy, podle kterých přestává být prvouka samostatným předmětem. Poučení o přírodě a společnosti se stalo součástí mateřského jazyka. V 1. ročníku bylo začleněno do části nazvané „ rozvíjení poznání a řeči „ , ve 2. ročníku do oddílu „ čtení se slohem „ .Výběr učiva byl uspořádán v souladu se změnami ročních období. Zkušenosti z praxe však ukázaly, že nelze vytvořit organický celek, neboť oba předměty vyžadují speciální metodické postupy. Učební osnovy pro 1. – 5. ročník ZDŠ z roku 1960 se snažily o nápravu situace. Učení o přírodě a společnosti bylo v 1. a 2. ročníku stále zařazeno do mateřského jazyka, ale tvořilo jeho samostatnou složku – věcné učení. Ve 3. – 5. ročníku byl opět zaveden samostatný předmět vlastivěda.

11

Učební osnovy pro 1. – 4. ročník základní školy z roku 1976 zavedly opět samostatný předmět prvouka, kterému byly v učebním plánu vyhrazeny dvě vyučovací hodiny týdně v 1. a 2. ročníku. Ve 3. – 4. ročníku byly zavedeny dva samostatné předměty – přírodověda a vlastivěda. Po 17. listopadu 1989 byly přehodnoceny a upraveny stávajících učební osnovy. Ke změnám dochází od září roku 1991 / 1992. Prvouka se vyučuje v 1. – 3. ročníku. Prvouce jsou přiděleny 2 hodiny týdně v 1. a 2. ročníku a 3. hodiny týdně ve 3. ročníku. Obsah předmětu je rozdělen do tří okruhů: 1. příroda 2. společnost 3. člověk Dalším možným kritériem pro členění učiva je na okruhy domov, obec a region. Nemělo by se zapomínat ani na vztah minulost, přítomnost, budoucnost. V současné době se na základních školách stále vyučuje podle vzdělávacích programů Základní škola, Obecná škola a Národní škola. Od 1.9. 2007 se zavedl do vzdělávací soustavy nový systém základního vzdělávání – Rámcový vzdělávací program. Vzdělávací program Základní škola schválilo MŠMT ČR 30.4. 1996 s platností od 1.9. 1996. V tomto programu není učivo prvouky rozděleno do jednotlivých ročníků, ale učitel si vybírá podle uvážení ze souboru vzdělávacích námětů, které jsou zařazeny do různých témat. Vzdělávací program Národní škola byl schválen roku 1997. Předmět prvouka měl rozvíjet osobnost žáků v oblasti vědomostí, dovedností a postojů týkajících se přírody a společnost. Od září 1993 se začíná na některých školách ověřovat projekt Obecná škola .Zavádí se pětiletý 1. stupeň základní školy. Prvouka byla zavedena v 1. – 3. ročníku, ve 4. – 5. ročníku je zařazena vlastivěda a přírodověda. Učivo je rozděleno do 24 okruhů.5)

5)

Fabiánková, B. : c. d., 1996, s. 8.

12

3 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Od 1. 9. 2007 se do vzdělávací soustavy zavedl nový systém kutikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 9 let. Tento dokument nahradil vzdělávací programy Základná škola, Obecná škola a Národní škola. Tento nový komplexní pedagogický dokument stanoví konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání. Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a výchovu v rodině. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka / včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami / . Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání,že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problémů. K průběhu základního vzdělávání žáci postupně získávají kvality osobnosti, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat a podle svých možností aktivně podílet na životě společnosti. V základním vzdělávání se usiluje o naplňování těchto cílů: -

umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

-

podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

-

vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

-

rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

-

připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné , svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti

-

vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i přírodě

-

učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný

13

-

vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

-

pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.6)

3.1 Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní.

3.2 Vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblasti základního vzdělávání v RVZ ZV je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Ty jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace / Český jazyk a literatura, Cizí jazyk / Matematika a její aplikace / Matematika a její aplikace / Informační a komunikační technologie / Informační a komunikační technologie / Člověk a jeho svět / Člověk a jeho svět / Člověk a společnost / Dějepis, Výchova k občanství / Člověk a příroda / Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis / Umění a kultura / Hudební výchova, Výtvarná výchova / Člověk a zdraví / Výchova ke zdraví, Tělesná výchova / Člověk a svět práce / Člověk a svět práce / 7)

6) 7)

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2005, s. 4. - 9. Tamtéž, s. 10.

14

Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou v úvodu vymezeny charakteristikou, která vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti v základním vzdělání a charakterizuje vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů vzdělávací oblasti. Je zde naznačena návaznost mezi vzdělávacím obsahem 1. stupně a 2. stupně základního vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti vymezuje způsob dosažení klíčových kompetencí. Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů je tvořen očekávanými výstupy a učivem. V rámci 1. stupně je vzdělávací obsah rozdělen na 1. období / 1.- 3. ročník / a 2. období / 4. – 5. ročník / . RVP ZV stanovuje očekávané výstupy, které jsou na konci 3. ročníku orientační a na konci 5. a 9. ročníku závazné. Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů škola rozčlení do vyučovacích předmětů a rozpracuje, popřípadě doplní v učebních osnovách podle potřeb, aby bylo zaručeno směřování k rozvoji klíčových kompetencí. Z jednoho vzdělávacího oboru může být vytvořen jeden vyučovací předmět nebo více vyučovacích předmětů, případně může vyučovací předmět vzniknout integrací vzdělávacího obsahu více vzdělávacích oborů / integrovaný vyučovací předmět /.8)

3.3 Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti a vlasti, přírody, kultury, techniky a dalších témat. Podmínkou úspěšného vzdělávání je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání, a rozhodování. Tato vzdělávací oblast je členěna do pěti tematických okruhů. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života ve škole, obci a společnosti.

8)

Tamtéž, s. 10.

15

V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a čase. Vychází se od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. V tematickém okruhu Rozmanitosti přírody poznávají žáci Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Vzdělávací oblast připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví.

3.4 Školní vzdělávací program Vzdělávací oblast : ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět učí žáky pozorovat věci a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří tak jejich první ucelený obraz světa.Vede žáky k poznání sebe i svého okolí a postupně je seznamuje s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy. Učí žáky vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, umět je pozorovat a přemýšlet o nich. Učí žáky vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Obor vzdělávací oblasti je členěn do pěti tématických okruhů : 1. Místo kde žijeme 2. Lidé kolem nás 3. Lidé a čas 4. Rozmanitost neživé a živé přírody 5. Člověk a výchova ke zdraví V 1., 2. a 3. ročníku je všech pět okruhů realizováno v předmětu PRVOUKA. 16

V 4. a 5. ročníku jsou první tři okruhy realizovány v předmětu VLASTIVĚDA a čtvrtý a pátý okruh je realizován v předmětu PŘÍRODOVĚDA. Jsou využity dvě disponibilní hodiny. V předmětech Prvouka, Vlastivěda a Přírodověda se u žáka utvářejí a rozvíjejí tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení -

objevuje nové skutečnost a informace o probíraných oblastech podle zadaných kritérií, má radost z objevování a dosaženého výsledku

-

seznamuje se s obecně používanými znaky, termíny a symboly a dává je do vzájemných souvislostí

-

utvářím si pracovní návyky v jednoduchém samostatném a týmovém experimentování

-

poznává smysl, cíl a metody učení, umí posoudit vlastní pokrok, který ho motivuje k celoživotnímu učení

Kompetence k řešení problémů -

učí se vnímat a chápat problémy ve škole a mimo ni, pokouší se najít jejich řešení.

-

učí se hledat různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problémů, ověřuje si je a srovnává

-

rozšiřuje si slovní zásobu v osvojovaných tématech, pojmenovává pozorované skutečnosti a zachycuje je ve vlastních projevech a výtvorech

Kompetence komunikativní -

učí se efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci v běžných i méně běžných situacích

-

rozvíjí dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy a historické události

-

chápe potřebu umět vyslechnout jiný názor a zabývat se jím

-

učí se využívat informačních a komunikačních prostředků jako nástroje poznání

Kompetence sociální a personální -

učí se pracovat ve dvojici a menší skupině při vyhledávání informací a zpracování výstupů

-

učí se samostatnému a sebevědomému vystupování 17

-

chápe rozdíly mezi lidmi, učí se kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání, vytváří příjemnou atmosféru v týmu

Kompetence občanské -

vytváří si ohleduplný vztah k přírodě, kulturním výtvorům a tradicím, hledá možnosti aktivního uplatnění při jejich ochraně

-

chápe význam jednotlivých složek životního prostředí i prostředí jako celku

-

přijímá základní principy, na kterých spočívají zákony a společenské normy

Kompetence pracovní -

seznamuje se s vlastnostmi některých materiálů a s pravidly práce s nimi

-

učí se pracovat podle návodu a pokouší se hledat vlastní postup

-

seznamuje se možnými zdravotnímu a hygienickými riziky při práci

-

přemýšlí o svém dalším rozvoji, seznamuje se cílem a rizikem podnikání

Vzdělávací oblast : ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vyučovací předmět : PRVOUKA Charakteristika vyučovacího předmětu : Předmět Prvouka je vyučován v 1. 2. a 3. ročníku v dotaci dvě hodiny týdně. Zahrnuje tématické okruhy Místo, kde žijeme; Lidé kolem nás; Lidé a čas; Rozmanitost neživé a živé přírody; Člověk a výchova ke zdraví. Důraz je kladen na osvojování učiva při praktických činnostech, na propojení s reálným životem.

Předmět : Prvouka Ročník : 1. Časová dotace : 2 hodiny Učivo

Výstupy

MÍSTO, KDE

Žák dojde samostatně do školy, šatny, třídy. Orientuje se v budově školy.

ŽIJEME

Dokáže se připravit na vyučování.

Domov

Dbá na bezpečnost při cestě do školy.

Škola

Pojmenuje vesnici, ve které bydlí.

Obec

Zvládne cestu ze školy domů, spolehlivě se pohybuje v blízkém okolí školy.

18

Učivo

Výstupy

LIDÉ KOLEM

Vyjmenuje nejbližší rodinné příslušníky, seřadí členy dle věku.

NÁS

Vypráví o práci rodičů.

Rodina

Respektuje spolužáky s jejich přednostmi i nedostatky, pokusí se přizpůsobit.

Soužití lidí

Hovoří o chování v rodině.

Chování lidí

Aplikuje zásady správného chování ve škole i mimo ni. Ve škole rozpozná zaměstnance a váží si jejich práce. Rozliší nesprávné chování jiných i u sebe.

LIDÉ A ČAS

Vyjmenuje dny v týdnu.

Orientace v čase

Rozlišuje čas práce a odpočinku.

Současnost a

Určí celé hodiny.

minulost v našem

Na příkladech porovnává odlišnosti života lidí, vypráví o zvycích a práci lidí.

životě

Rozpozná současnost a minulost , seznamuje se s pověstmi z regionu.

ROZMANITOST

Pojmenuje věci kolem nás, pokusí se určit materiál.

NEŽIVÉ A ŽIVÉ

Rozliší den a noc.

PŘÍRODY

Rozpozná roční období.

OCHRANA PŘÍRODY Látky a jejich vlastnosti Vesmír a Země Rostliny Živočichové

Zhodnotí odlišnosti v přírodě během ročních období. Popíše základní části rostliny. Určí základní podmínky pro život rostlin, Pozná některé rostliny. Vyjmenuje základní části těla u určených savců a ptáků. Porovná chování živočichů v závislosti na ročním období. Vymezí živočichy domácí a volně žijící. Dodržuje pravidla správného chování v přírodě a podílí se na něm.

ČLOVĚK A

Učí se dodržovat základní hygienické návyky (mytí rukou, používání WC).

VÝCHOVA KE

Dodržuje režim dne.

ZDRAVÍ

Projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví.

Péče o zdraví, zdravá výživa Lidské tělo Osobní bezpečí Situace hromadného ohrožení

Rozpozná základní části lidského těla. Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu (ovládá chůzi po chodníku, zná zásady bezpečného přecházení, umí používat světelných signálů pro chodce, zná zásady bezpečného chování v dopravních prostředcích). Pozná bezpečná místa pro hry (sáňkování, lyžování, míčové hry). Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci. Odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná. V případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné lidi (dokáže přivolat pomoc např. při nevolnosti nebo úrazu dospělého), zná čísla tísňových volání a nacvičuje jejich používání, ví, že se nesmí zneužívat. Dokáže se chovat bezpečně v nouzové situaci, umí vyhledat dospělého a požádat ho o pomoc. Reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech.

19

Předmět : Prvouka Ročník : 2. Časová dotace : 2 hodiny) Učivo

Výstupy

MÍSTO, KDE

Žák se orientuje v okolí školy a svého bydliště

ŽIJEME

bezpečně zvládá pohyb po budově školy.

Domov

Připravuje se na vyučování podle rozvrhu.

Škola

Pamatuje si adresu svého bydliště.

Obec

Respektuje pravidla silničního provozu.

Okolní krajina

Pojmenuje důležité dopravní značky. Dokáže pojmenovat a ukázat specifické orientační body v okolí bydliště.

LIDÉ KOLEM

Vyjmenuje další rodinné příslušníky , uvědomuje si věkové rozdíly a posloupnost.

NÁS

Vysvětlí povolání rodičů a objasní další jemu známá povolání, pokusí se objasnit

Rodina

práci zaměstnanců školy.

Soužití lidí

Seznámí se s školním řádem a respektuje ho, samostatně rozlišuje zásady

Chování lidí

správného chování.

Právo a spravedlnost

Dokáže posoudit nesprávné chování a vysvětlí správný postup nápravy. Konkretizuje svá práva a povinnosti. Učí se obhajovat své názory.

LIDÉ A ČAS

Vyjmenuje měsíce, rozlišuje pojmy hodina, den, týden, měsíc, rok.

Orientace v čase

Posoudí posloupnost včera, dnes, zítra

Současnost a

Rozpozná na hodinách celou, půl, čtvrt , tři čtvrtě, vyznačí čas na digitálním

minulost v našem

displeji.

životě

Využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě s přihlédnutím

Regionální památky

k minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Porovnává zvyky a práci lidí v minulosti a současnosti. Pojmenuje některé kulturní či historické památky místa, kde žije , seznamuje se s pověstmi s regionu.

ROZMANITOST

Určí a roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků.

NEŽIVÉ A ŽIVÉ

Uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě.

PŘÍRODY

Pozoruje, popíše a porovná viditelné změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích.

OCHRANA PŘÍRODY Látky a jejich vlastnosti Vesmír a Země Rostliny, Živočichové Ohleduplné chování k přírodě a ochrana

Provádí jednoduché pokusy, pozoruje a upevňuje si a rozšiřuje poznatky o rostlinách. Pozná dané rostliny ve známé lokalitě. Opakuje a upevňuje si poznatky o určených savcích a ptácích. Popíše jednotlivé části těla. Rozliší a porovná chování živočichů v závislosti na ročním období. Třídí živočichy na domácí a volně žijící, zná jejich význam pro člověka Dbá na dodržování pravidel správného chování v přírodě. Aktivně se podílí na ochraně přírody a životního prostředí.

přírody

20

Učivo

Výstupy

ČLOVĚK A

Dodržuje základní hygienické návyky.

JEHO ZDRAVÍ

Orientuje se v režimu dne, rozpozná dobu práce a povinností od doby odpočinku.

Péče o zdraví,

Zhodnotí správnost chování a činností ve vztahu ke zdraví.

zdravá výživa

Shromáždí a porovná kladné a záporné poznatky ve vztahu ke zdraví.

Lidské tělo

Zná základní části lidského těla a polohu základních orgánů v těle.

Osobní bezpečí

Upevňuje si základní postupy při preventivní péči o své zdraví a tělo.

Návykové látky a

Rozlišuje nemoc a úraz.

zdraví

Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví

Situace hromadného

jiných.

ohrožení

Důsledně dbá na uplatňování pravidel účastníků silničního provozu (zvládá chůzi po krajnici, zná nebezpečí za snížené viditelnosti – vidět a být viděn – reflexní materiály, důsledně používá přilbu na kolo). Chová se obezřetně při setkání s neznámými lidmi a učí se vyhodnotit nebezpečí a závažnost situace. Odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná a dodržuje bezpečnou vzdálenost od neznámé osoby. Dokáže přivolat pomoc pro sebe i pro jiné lidi v případě nebezpečí, učí se zachovat rozvahu a klid. Uposlechne pokynů dospělých při mimořádných situacích, respektuje je a řídí se jimi.

21

Předmět : Prvouka Ročník : 3. Časová dotace : 2 hodiny Učivo

Výstupy

MÍSTO, KDE

Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy a cestu na určené

ŽIJEME

místo.

Domov

Začlení obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR.

Škola

Pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě).

Obec

Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině.

Okolní krajina

Určí světové strany v přírodě, orientuje se podle nich.

(místní oblast,

Používá buzolu, v turistické mapě blízkého okolí dokáže vyznačit trasu.

region)

Řídí se podle zásad bezpečného pobytu v přírodě.

Mapy obecně zeměpisné a tématické

LIDÉ KOLEM

Vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi.

NÁS

Vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, rodině, v obci.

Rodina

Rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci

Soužití lidí

obhájí při konkrétní činnosti své názory.

Chování lidí

Přizná svou chybu, učí se domluvě na společném postupu, řešení problému

Právo a spravedlnost

v kolektivu.

Kultura

Snaží se rozpoznat ve svém okolí jednání a chování, která nelze tolerovat a která porušují základní lidská práva. Poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny v kladném i záporném smyslu a přemýšlí o možnostech zlepšování životního prostředí obce. V místě bydliště nabídne možnosti kulturního vyžití.

LIDÉ A ČAS

Určí čas jako fyzikální veličinu.

Orientace v čase

Přesně určí jakýkoli čas.

a časový řád

Orientuje se bezpečně v kalendářním a školním roce.

Současnost a

Objasňuje odlišnosti způsobu života a bydlení dříve a nyní.

minulost v našem

Vyhledává a shromažďuje poznatky o památkách svého regionu a využívá

životě

jich.

Regionální památky

Seznámí se s pověstmi daného regionu.

Báje, mýty, pověsti

Konkretizuje pojmy rodný kraj, domov, vlast. Zná alespoň jednu báji, pověst z okolí.

22

Učivo

Výstupy

ROZMANITOST NEŽIVÉ A ŽIVÉ PŘÍRODY OCHRANA PŘÍRODY Látky a jejich vlastnosti Voda a vzduch Půda Vesmír a Země Rostliny Houby Živočichové Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody

Rozlišuje prvky živé a neživé přírody. Určí a roztřídí některé přírodniny podle určujících znaků. Uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě. Provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek. Určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti podrobně zkoumá vlastnosti vody, vzduchu a půdy hodnotí a uvědomuje si význam vody, vzduchu a půdy pro život. Změří základní veličiny pomocí jednotkových nástrojů a přístrojů. Vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období. Zkoumá zákl. společenstva v daných lokalitách regionu. Zdůvodní podst. vzájemné vztahy mezi organismy, nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí. Porovnává základní projevy života na konkrétních organismech. Prakticky třídí organismy do známých skupin a využívá k tomu jednoduché klíče a atlasy. Zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě. Rozlišuje aktivity prospívající životnímu prostředí a zdraví člověka a naopak.

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Péče o zdraví,

Uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky na

zdravá výživa

základě elementárních znalostí o lidském těle.

Lidské tělo

Využívá znalostí lidského těla k vysvětlení základních funkcí jednotlivých

Partnerství,

orgánových soustav.

rodičovství, zákl.

Rozlišuje jednotlivé etapy lidského života.

sexuální výchovy

Orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození.

Návykové látky a

Chová se ohleduplně k druhému pohlaví a objasní a respektuje rozdíly mezi

zdraví

chlapci a děvčaty v daném věku.

Osobní bezpečí

Účelně organizuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek dle vlastních

Situace hromadného

potřeb.

ohrožení

Aplikuje naučené způsoby chování na modelových situacích ohrožující zdraví. Uplatňuje základní dovednosti a návyky související s rozvojem zdraví a jeho preventivní ochranou. Dokáže přivolat lékařskou pomoc a ošetří drobná poranění. Osvojuje si na modelových situacích odmítání návykových látek. Ovládá přiměřeně svému věku pravidla silničního provozu v rolích chodce a cyklisty (správně reaguje na světelné signály, používá stezky pro chodce a

23

cyklisty, správně reaguje na vozidla se zvláštními výstražnými znameními, seznamuje se s pravidly jízdy na in-line, skateboardu a koloběžce). Ví, že při jízdě na kole je nutné používat přilbu. Seznamuje se s krizovými situacemi (šikana, týrání, sexuální zneužívání) a učí se dbát na vlastní bezpečí, zná, případně vyhledá čísla linky důvěry.

V našem školním vzdělávacím programu uvádím, ve kterých tématech se děti seznamují s regionem ve výuce prvouky, vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.

24

4 JIHOMORAVSKÝ KRAJ Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Centrem kraje je druhé největší město České republiky Brno. Území kraje je rozděleno do sedmi okresů : Blansko, Brno- město, Brno.- venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. V kraji se nachází 673 obcí, 48 měst. Nejvyšší bod je Čupec 819m. n. m. Nejnižší bod je soutok řeky Moravy a Dyje u Lanžhota / 150m n. m. /. Jihomoravský kraj je regionem s bohatými kulturně – historickými kořeny.

Obr. č.5: Mapa Jihomoravského kraje Zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/

25

4.1 Bítovsko

Do subregionu

Bítovsko náleží obce Bítov, Chvalatice, Zálesí, Zblovice,

Vysočany a Oslnovice. Obyvatelé Bítovska dojíždějí za prací do Znojma, Moravských Budějovic, případně využívají střediska pracovních příležitostí v okolních obcích. Podobně je tomu u služeb. Zde byl Bítov střediskem sociální infrastruktury. Nabízí služby dětského, praktického i zubního lékaře. V obci byla pošta, je zde prodejna smíšeného zboží, restaurace a hotel. Zemědělství v regionu upadlo. Soukromí zemědělci jsou zejména v Zálesí. Z nezemědělských aktivit je v Bítově autoservis, camp, který odkoupila v rámci privatizace soukromá osoba. Ve Zblovicích soukromá vápenka. Ve Chvalaticích je otevřena truhlářská dílna. Počet pracovních příležitostí výrazně kolísá podle sezónnosti v rekreačních zařízeních, v zemědělství, v lesnictví a ve službách. Rekreační aktivity jsou zřejmé. Toto území má příznivé přírodní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, spočívajícího zejména v kombinaci poznávací turistiky a rekreace u vody.

26

Obr. č.6: Mapa Bítovska

Zdroj: http://www.mapy.cz/#x=136160768@y=131860480@z=11@mm=ZP

4.2 Fyzickogeografická charakteristika

Reliéf Převážná část regionu má pahorkatinný charakter.Nejvyšším místem je Suchá hora 571 m. n. m., která se nachází mezi obcemi Zblovice a Dešov. Geomorfologický podcelek Bítovská pahorkatina rozděluje údolí řeky Dyje na dvě části: severní Dešovskou pahorkatinu a jižní Vranovskou plošinu. Na východě sousedí Bítovská pahorkatina s geomorfologickým podcelkem Znojemská pahorkatina, která je na západě omezena nižšími hřbety Šumavského hvozdu.

Říční síť Území náleží převážně ke střednímu povodí řeky Dyje, která vzniká soutokem Moravské a Rakouské Dyje u Raabsu v Rakousku a na území České republiky přitéká cca 3 km jižně od Uherčic. Dyje protéká Bítovskou pahorkatinou až po hráz údolní

27

nádrže Vranov. Od Vranova až po okresní město Znojmo protéká řeka Dyje Národním parkem Podyjí.9) V našem regionu přitéká do Dyje několik zejména levostranných přítoků z nichž nejvýznamnější je Želetavka, která pramení asi 1 km jižně od obce Lesná. Želetavka protéká Jemnickou kotlinou a Bítovskou pahorkatinou, na jejímž území přibírá zprava Uherčici a zleva Bihanku. Do Dyje ústí zleva pod hradem Bítov.

Vodní nádrže V oblasti se vyskytují nádrže vytvořené lidskou činností. Umělé nádrže jsou v dané oblasti dvojího typu : přehradní nádrže a rybníky. První vznikly vybudováním umělých zemních, zděných či betonových hrází na tocích. Rybníky, které jsou pro zdejší krajinu poměrně typické, vznikly nasypáním zemních hrází přímo do řečiště některých menších toků, nebo byly vytvořeny tak, že jimi vodní toky sice neprotékají, ale voda je z nich do rybníků přiváděny náhony, stokami nebo kanály. Zatímco přehradní nádrže se stavěly zejména v těch místech, kde proto byly vhodné hydrogeologické a geomorfologické podmínky, rybníky byly zakládány především v místech bývalých močálů, bažin a mokřin, tam, kde představovaly jedinou možnost hospodářského využití území. Největší a nejznámější vodní nádrží je údolní nádrž Vranov, jejíž výstavba byla dokončena v roce 1934. Zadržená voda se v současné době využívá pro energetické účely, zemědělské závlahy a také pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. V době letních prázdnin a rekreace se využívá ke koupání, provozování vodních sportů a sportovnímu rybaření. Rybníky byly zakládány v této oblasti již od 16. století a jsou tedy podstatně staršími vodohospodářskými stavbami než přehradní nádrže. Jejich původním účelem byl chov ryb, později se začaly využívat i k vyrovnávání povrchového odtoku příslušných říčních toků či potoků, dále pak jako zdroje užitkové vody a v posledním období stouplo jejich rekreační využití. V okolí Bítova se nachází rybník Podošná v oblasti Popelná. Rybník sloužil v minulosti k výrobě potaše / uhličitanu draselného / , které se používá jako surovina k výrobě skla nebo mýdla. Do budoucnosti by bylo jistě zajímavé a přínosné vytvoření naučné stezky se zmapovanou lidskou činností v této konkrétní oblasti. 9)

Zapletalová, J. a kol. : Vranov nad Dyjí/Jemnice: region v transformaci. Brno 2000, s. 10 – 12.

28

Podnebí Region patří do oblasti s poněkud chladnější a vlhčí zimou. Léto je zde kratší a chladnější s průměrnou teplotou 16- 17 °C . Přechodné období je delší a jaro i podzim poněkud chladnější . Průměrná teplota v dubnu i říjnu dosahuje 6 – 7 °C . Zimní období je delší, chladnější, poněkud vlhčí, sněhová pokrývka leží déle. Průměrná teplota v lednu nabývá hodnot – 4 až – 5 °C .

Rostlinstvo Zákonitosti složení rostlinného krytu jihozápadní Moravy jsou podmíněny zejména kontaktem dvou biogeografických oblastí. Ze západu a severu sem zasahuje poměrně jednotvárná hercynská květena středoevropských podhorských krajů, zatímco jihovýchodní část patří do předpolí panonské oblasti, v jejíž velmi bohaté flóře nacházíme mimo jiné i prvky pontické a submediteránní. Oba dva celky nejsou od sebe ostře odděleny, ale navzájem se prostupují v širokém pásu okrajových částí Českomoravské vrchoviny. Tato mozaika je zvýrazněna v průlomových kaňonovitých údolích říčních toků Dyje a Želetavky. Území dříve pokrývaly jednotvárné lesy, v nichž převažovaly kyselé bučiny, které byly postupem doby nahrazeny smrkovými monokulturami. Menší rozsah dříve zaujímaly typické rašelinné louky, které jsou dnes znehodnoceny provedenými melioracemi. K charakteristickým druhům dnes patří plavuně, bledule jarní, straček potoční, vachta trojlistá, rozchodník huňatý, koniklec velkokvětý. V lesních porostech se také setkáváme s habřinami a jejich podrostem – jaterníkem podléškou, sasankou hajní, plicníkem tmavým.. Místy jsou zastoupeny i kyselé doubravy s dubem letním a zimním, břízou, borovicí a na skalních výchozech se zakrslými borovicemi. Humózní suťové osypy na svazích jsou porostlé lipovými javořinami s klenem a místy i bukem. K druhově nejbohatším stanovištím patří skalní ostrožny s tařicí skalní, česnekem horským, kostřavou sivou a jsou i zastoupeny křoviny dřínů.10)

10)

Tamtéž, s. 13 - 15.

29

Živočišstvo Obdobně jako rostlinstvo je i fauna tohoto regionu ovlivněna kontaktem středoevropské lesní zvířeny a stepní zvířeny panonské. Výskyt živočichů je vázána na rybníky a vodní nádrže, popřípadě vlhké louky. Jedná se o různé druhy kachen, čejku chocholatou,užovku obojkovou, podplamatou a výjimečně užovku stromovou, ještěrku zelenou, mloka skvrnitého. Na nepřístupných skaliscích často hnízdí rorýs a výr velký. Z dravců se běžně vyskytují káně lesní a poštolka obecná. Na slunných skalnatých stráních nad říčními toky lze nalézt vzácné druhy hmyzu. Stepní ráz mají vřesoviště, která se táhnou v pásu na jihozápad od Znojma, kde se vyskytuje řada stepních druhů brouků a také vzácná kudlanka nábožná.

Národní park Podyjí Rozprostírá se při hranici s Rakouskem. Rozloha celého parku činí 6283 ha. Národní park Podyjí je jedinečným přírodním celkem nemající období nikde na území České republiky. Byl vyhlášen nařízením vlády České republiky č. 164 ze dne 20. března 1991. Národní

park

představuje

nebývale

zachovalou

krajinu

říčního

údolí

v pahorkatinném stupni střední Evropy. Na ploše národního parku, včetně jeho ochranného pásma, bylo dosud popsáno 1 300 druhů vyšších rostlin a další každoročně přibývají. Mimo zastoupení hercynské a ponticko – panonské květeny, pro níž území národního parku Podyjí představuje migrační hranici, nacházejí se zde druhy perialpinní, které do regionu pronikly od jihu a oblast Podyjí je jejich recentní lokalitou na území České republiky. Jedná se např. o volovec vrbolistý, prorostlík prutnatý, bělolist žlutavý a diviznu nádhernou. Tyto druhy patří mezi kriticky ohrožené. Na území národního parku se vyskytuje podle dostupných pramenů 56 druhů savců. Dále se zde vyskytuje přes 100 druhů ptáků, 8 druhů plazů a nejvzácnější obojživelník skokan hnědý a kriticky ohrožen skokan menší. Vybudování vodní nádrže Vranov zapříčinilo výraznou změnu vodního ekosystému a výrazně poznamenalo druhovou skladbu.V současné době je v celém úseku Dyje v Národním parku Podyjí vysazován především pstruh obecný, pstruh duhový, siven americký a lipan podhorní, místy se rozmnožuje i parma obecná a ostroretka stěhovavá. V národním parku se vyskytuje obrovské bohatství hmyzu, 30

přičemž ze vzácných druhů to jsou otakárek ovocný a fenyklový, jasoň dymnivkový, pestrokřídlec podražcový, kudlanka nábožná, roháč obecný , tesařík obrovský, krajník hnědý, nosorožík kapucínek aj.11)

Přírodní rezervace Doutná skála Přírodní rezervace se rozkládá na katastrech obce Bítov a Zbolvice s celkovou výměrou 24, 4 ha. V jihozápadní části hraničí s areálem hradu Bítov. Nadmořská výška je 345 – 465 m n. m. Pralesovitý porost s prudkými svahy a srázy nad břehem Želetavky cca 1 km od jejího ústí do Dyje, na sebe váže bohatý výskyt brouků, a hmyzu, které přitahují velké množství ptactva.

Památková zóna V zájmu zachování historického rázu krajiny byla vyhlášena 2. dubna 2002. Svým okrajem se dotýká obcí Zblovice, Vysočany, Oslnovice, Podmyje, Čížov, Horní Břečkov a Chvaletice. Spadají do ní celé obce Bítov, Lančov, Vranov n. Dyjí, Štítary a Šumná. http://www.hradbitov.cz/hradni-zelen.php

4.3 Obec Bítov

Bítov je obec s katastrální výměrou 608 ha a 158 obyvateli. Nachází se nad Vranovskou přehradou. V jeho blízkosti stojí hrad Bítov a zřícenina hradu Cornštejna. Bítov náležel do bývalého soudního okresu Vranov nad Dyjí. Tento soudní okres příslušel do politického okresu Znojmo. Obec Bítov ležela při jihovýchodním výběžku Českomoravské vysočiny kolem soutoku řeky Dyje a Želetavky. Dřívější osada se rozkládala v hlubokém úžlabí. Středem této úžlabiny tekla řeka Želetavka. Ta pravidelně při jarním tání dokazovala svou sílu na příbytcích místních osadníků. Uprostřed vesnice byla postavena škola, kostel a fara. Na příkrém skalnatém návrší nad vesnicí stál a dosud stojí hrad Bítov. První zmínky o bítovském hradu pocházejí z 11. století ze zakládající listiny Staroboleslavské

11)

Tamtéž, s. 15 - 18.

31

kapituly. Za letopočet vzniku vesnice lze považovat rok 1498. Vesnice bývala ve středověku významnou zastávkou na cestách kupců a poutníků. Jméno hradu, původně psáno Bethow , vzniklo nejspíš z jeho starého latinského označení, dochovaného na středověkých listinách – Vetus via, později Vetovia, Vettov, Betow, Byetow, Bítov, což znamená stará cesta a připomíná dávnou komunikaci směřující od Znojma proti proudu Dyje do vnitrozemí.12) Obyvatelé starého Bítova byli většinou zemědělci a řemeslníci. Hlavním zdrojem jejich příjmu byl chov dobytka a turistický ruch. Domkáři pronajímali své byty, zemědělci zpeněžovali své produkty. Počtem obyvatel nepatřil Bítov mezi nejmenší obce. V roce 1790 byl ve 47 domech 271 obyvatel, roku 1900 v 68 domech 407. Podle národnosti převládali češi, ostatní se hlásili k národnosti německé. Nemalá část bítovských obyvatel měla alespoň podle příjmení německé kořeny. V roce 1926 bylo rozhodnuto, že Bítov bude zatopen a vystavěna nová vesnice téhož jména. V obci nechyběla obecná a měšťanská škola, pošta, četnická stanice ani místní lékař. Zánik starého Bítova a vybudování nového Bítova bylo spojeno se stavbou nádrže na řece Dyji. První podnět k vybudování přehrady a využití energetického potenciálu této řeky dala akciová společnost Podyjské závody. Cílem bylo vybudovat rozchodnou dráhu ze Znojma až do Rakouska. Dráha měla být opatřena elektrickým pohonem, jehož levným zdrojem měla být vodní síla řeky Dyje. O přemístění Bítova bylo rozhodnuto v roce 1912. Ve stejném roce byl pro Bítov vydán zákaz veškerých stavebních prací, včetně oprav. Stavba přehrady byla zahájena 1. dubna 1930. Přípravné práce ke stavbě nové vesnice začaly koncem února 1932. Na výstavbu nového Bítova byla vyhlášena soutěž Zemským úřadem v Brně. Bylo přihlášeno pět projektů. Oceněn byl projekt s názvem Oplocená vesnice, jehož autorem byl Josef Karel Říha. Říha ve svém velkorysém projektu zasadil novou obec přirozeně do krajiny. Hlavní komunikace byla záměrně vedena mimo obec, pouze po jejím obvodu, což mělo obci zabezpečit vesnickou atmosféru. Architekt rozčlenil nový Bítov do několika mikrozón. Hospodářské usedlosti měly být situovány od severozápadního okraje obce podél hlavní ulice ústící na rozlehlé náměstí. Domy drobných řemeslníků a obchodníků, obecního úřadu a budova sokolovny a kostel s farou měly být obestavěny okolo

12)

Eliáš, J. O. a kol. : Státní hrad Bítov. Praha 1979, s. 1 - 3.

32

náměstí. Na jihovýchodní konec obce umístil školní budovu a v jihozápadním koutě část domků pro bezzemky. Projekt zcela vypustil řadovou zástavbu. Navíc mezi obec a silnici navrhl izolační zelený pás, který tvořil parčík,obecní pastvisko a soukromé zahrady.13) Téhož roku na podzim byly předány domy novým majitelům. Obec se stala opakem její dřívější podoby. Stavba školy v nové vesnici byla započata v září 1932. Vyučování se zahájilo 27. září 1933 v nové školní budově. Ke škole byly přiškoleny obce Dešov, Chvalatice, Velký Újezd, Vysočany, Zálesí a Zblovice. Školní okrsek ležel na hranici dvou okresů – znojemského a třebíčského.

4.4 Znak obce

Obr. č.7: Znak obce

Kdy městečko Bítov získalo znak není přesně známo. Doložen je hrubě rytou a špatně zachovanou pečetí. Popis znaku: Na štítě se nachází nízká čtyřhranná věž s branou, v přízemí v níž je spuštěná mříž. Nad branou je čtvercové okno. Věž vrcholí nižší osmibokou nástavbou, snad se čtyřmi okny, na které spočívá kupolovitá střecha. Na vrcholu střechy je nástavec v podobě půlměsíce položeného hroty vzhůru, ze kterého vyrůstá šípovitě zakončený kříž s malým poloobloučkem. Původní barvy znaku nejsou známy. V roce 2006 byl znak obce dodatečně vybarven. Zdroj: http://www.bitov.org./

13)

Stará, J. : Sborník Státního okresního archivu Znojmo, Znojmo 2007, s. 22 – 24.

33

4.5 Kulturní památky

Oblast středního Podyjí byla osídlena již v mladší době kamenné. V mladší době železné se zde objevují Keltové vystřídáni kolem počátku našeho letopočtu Germány. Ve 4. či 5. století n. l. se zde objevuje slovanské obyvatelstvo, jež zvolilo okolí soutoku Dyje a Želetavky za středisko celé oblasti. První písemný doklad existence bítovského hradu byl nalezen v tzv. zakládající listině staroboleslavské kapituly spadající do let 1061 – 1067, kde je zmiňován jako Bethow. Hrad byl budován především jako správní středisko a pohraniční pevnost. Rostoucí význam hradu s sebou v průběhu 13. století přinesl i přestavbu dřevohliněné pevnosti v pevný hrad. Hrad vystřídal několik majitelů i stavebních úprav. Posledním majitelem se stala podnikatelská rodina Haasů z Haasenfelsu. Mladý baron Jiří Haas nechal hrad přestavět na soukromou zoologickou zahradu. Vycpaná zvířata, která uhynula nebo sešla stářím, tvoří dnes velkou část hradní expozice.

Obr. č.8: Státní hrad Bítov Zdroj: http://hrady.dejiny.cz/bitov/dejiny.htm

34

V okolí hradu se nachází mnoho romantických architektonických doplňků., které nechali zbudovat hrabata z Daunů. Nad hradem zbudovali rozsáhlý hradní lesopark a loveckou stezku, která navazovala na prastarou kupeckou cestu směřující na Jihlavu a Prahu. Západním směrem od hradu se vine Hraběnčina stezka, též zvaná Hraběcí cesta. Tato trasa s množstvím romantických míst, plnila především funkci trasy výletní a odpočinkové. V bezprostřední blízkosti hradu se nachází hradní pramen Burgguelle. Nesloužil jako zdroj vody pro hrad, ale pro osvěžení poutníků a pocestných. Samotný objekt je pomocí kamenného zdiva zabudován do strmého svahu a vlastní vodní nádrž tvoří kvádrovitá kamenná cisterna.

Obr. č.9: Hradní studánka Burgguelle

Dalším zastavením je Jezírko lásky. Uprostřed něj stával ostrůvek s malým altánkem, ke kterému se jezdilo na loďce. Příjezdová cesta vedla přes Slaměný most.

Obr. č.10: Jezírko lásky 35

Slaměný most (původně románský) byl za Daunů přebudován a mezi románské pilíře byl vložen lomený oblouk. Mostu se říká slaměný údajně proto, že v dobách válek byl krytý slaměnou střechou, kterou bylo možno zapálit, a tak nepříteli znemožnit přístup dále k hradu. V dnešní době je z mostu patrné už pouze torzo.

Obr. č.11: Slaměný most U ústí Hraběnčiny stezky se nachází kamenné schodiště, které pokračuje lesní pěšinou podél lipové aleje až na lesní plošinu . Zde je mohyla, která je pohřebištěm pánů z Bítova, především Lichtenburků.

Obr. č.12: Mohyla předků 36

Vydáme –li se od hradu směrem k zatopenému Bítovu, nemineme v hradbách pod palácem vsazený oltář se sochou Krista. Bývaly zde slouženy mše pro obyvatelstvo poddanských vsí v době morových epidemií, aby nebyla nákaza zavlečena do hradu mezi vrchnost. Věřící se během bohoslužeb shromažďovali na protější stráni v Sedlíšku. Podle místních pověstí se během epidemií lidé rozutekli na stráních kolem hradu a mnozí se skrývali právě u výklenku, aby byli před morem ochráněni. Nedaleko od oltáře leží plošina, která byla kdysi místem, kde stávala šibenice.

Obr. č.13: Brána Daunů - Pod šibenicí

Projdeme–li dolní hradní branou, nepřehlédneme zajímavé sousoší, na němž anděl zachraňuje padajícího kněze.

Podle

legendy

se

vracel

z hradní

hostiny

kdousovský kněz. Ve strmém svahu se mu splašili koně a celý povoz se zřítil po srázu k Želetavce. Koně zahynuli, kněz vyvázl takřka nezraněn. Jako poděkování svému andělu ochránci nechal zhotovit toto dílo.

Obr. č.14: Padající kněz

37

Cesta končí u břehů řeky Želetavky. Je li na podzim nízký stav řeky, je možné spatřit základy původní vesnice Bítov.

Obr. č.15: Základy starého Bítova Zdroj: http://www.hradbitov.cz

Obr. č.16: Zřícenina hradu Cornštejn Zdroj: http://www.znojmuz.cz/objekty/cornstej.jpg

Další významnou památkou je hrad Cornštejn. Byl postaven v první polovině 14. století na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí za účelem posílení hradu Bítova. Hrad založili Lichtenburkové. V polovině 14. století byl rozšířen, stal se nedobytnější a pohodlnější k obývání. Po husitských válkách došlo k výrazným stavebním úpravám. Byl postaven nový palác, rozšířeno opevnění a upraveno předhradí. V r. 1464 byl Cornštejn obléhán a roku 1465 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Po porážce jej získali Kramářové z Krajku. Poslední zmínka o hradu je z roku 1576, kdy byl převeden k bítovskému panství. Nový majitel tak rozsáhlé sídlo neudržoval. Corštejn rychle zpustl a změnil se ve zříceninu. Stará legenda praví, že jméno hradu vzniklo ze slova curnovat – vzdorovat, 38

hněvati se. Bratři, žijící na hradě se o něj měli rozdělit. Pohněvali se, a tak vznikl Vzdornohrad. V současné době probíhá jeho památková obnova. Lovecká cesta bítovských pánů začíná v obci Chvalatice. První historická zmínka o obci je z roku 1498. Obec byla zahrnuta do výčtu statků a vesnic náležících hradu Bítov. Jednalo se o národnostně smíšené česko německé území. V obci až do konce II. Světové války dominovalo německy hovořící obyvatelstvo. Druhé zastavení je kamenný altán v lesní lokalitě Obora. Jde o torzo novogotického objektu z druhé třetiny 19. století, kdy bítovské panství včetně Chvalatic vlastnil Jindřich hrabě Daun / 1836 – 1890 /. Altán se nazýval Heinrichsruhe, tedy Jindřichovo odpočívadlo. Historická funkce byla s největší pravděpodobností lovecká.

Obr. č.17: Kamenný altán Třetí zastávka je u Památného buku. Mohutný strom byl zasazen asi v polovině 19. století. Obdobný velikán buku lesního se nachází na lesoparkovém návrší severovýchodně od bítovského hradu v lese Břestovci na konci Obory. Oba záměrně vysazené stromy dokladují tehdejší obdiv k přírodě a snahu o krajinářskou kompozici. Další zastavení je věnováno lesní pile. Pila na vodní pohon sloužila svému účelu ještě v první polovině 19. století. Zřejmě podlehla konkurenci modernějších pil poháněných parními stroji.Místo leží v hlubokém údolí mezi obcemi Bítov a Chvalatice.

39

Tato roklina se nazývá V Kaštanech nebo také Pekárenská strouha. Nedaleko odtud byl kamenolom. Zde byl později těžen materiál pro stavbu nosných pilířů obou nedalekých mostů v letech 1933 – 1934. Odtud vedla podél potoka úzkokolejná dráha až ke staveništi pod Cornštýnem. Předposlední zastavení se jmenuje Na Vyhlídce. Je zde vidět zřícenina hradu Cornštýna a rekreační areál Horka.

Obr. č.18: Na Vyhlídce Šesté, poslední místo lovecké cesty končí u torza altánu U Rotundy. Klasicistní altán byl postaven téměř po roce 1830. Za hrabat Daunů se na zahradní ploše konaly každoročně dožínky, kde se scházeli každoročně rolníci z Bítova a okolních vesnic. Z hraběcího pivovaru byly dovezeny sudy piva a bečky vína z Faunovského tzv. Dolního panství – ze Skalice u Znojma. Pivo a víno bylo naléváno do puten a džbánů a každý se mohl napít podle vlastní libosti a schopnosti. V koších bylo přinášeno pečivo z panské kuchyně a nabízeno přítomným. Dostavil se také hrabě s chotí. Hudba zahrála slavnostní famfáru, předstoupil žnec se žnečkou, odříkali vrchnosti přání, podali hraběti věnec z obilných klasů a polních květin a hraběnce kytici. Nejhezčí žnečka byla zavedena hraběti do tanečního kola. Zábava pokračovala na celém prostranství, zatím co vrchnost usedla v otevřeném altánu, kde byla přichystána svačina. 40

Obr. č.19: U rotundy

4.6 Pověsti

Když sledujeme lidové pověsti, jsou regionálně diferencovány. Liší se místo od místa, kraj od kraje. Krajové rozdíly mezi pohádkami nejsou příliš veliké.Lidová pověst používá pověrečných motivů a postav. Vypravěč i posluchač brali všechny nadpřirozené postavy a motivy jako pravdu a věřili, že se skutečně staly. V pohádce vypravěč i posluchač chápe kouzelné motivy a postavy jako fantazii. Většina pověstí z jižní Moravy se odehrává na venkově mezi sedláky, domkáři, řemeslníky. Tam se za večerů vykládaly. V příbězích se objevují také lidé, s nimiž se vesnický člověk stýkal – vojáci, hrabě ze zámku, hradní purkrabí, měšťané a židé v městě.

Lidové

pověsti

z jihu

Moravy

úzce

souvisely

s přilehlou

hranicí

dolnorakouskou.14)

Lest znojemského purkrabího Hrad Bítov býval považován za nedobytný – a přece jen ho rakouský vévoda Bedřich dobyl a s mohutnou posádkou se na něm usadil. Český král Václav I. Dorazil se

14)

Kiliánová, E. : O stříbrné podkově / Pověsti z jižní Moravy /. Brno 1986, s. 87 – 88.

41

svými vojsky pod Bítov a utábořil se v lese. Král měl starosti, zda si může troufnout s takovým slabým houfem ozbrojenců dobýt zpět Bítov? Králů znojemský purkrabí, pan Boček, dostal dobrý nápad a hned ho králi sdělil. Chvíli se radili – a plán byl hotov: Ještě před úsvitem rozdělili vojsko na drobné čety a ty se potom rozestavily v širokém okruhu kolem nepřítele. Sotva se začalo rozednívat, daly se všecky najednou do pohybu a troubily a řinčely a dělaly takový hřmot a křik, že se nepřátelům zdálo, jako by ze všech stran pochodovaly ty nejsilnější vojenské oddíly. Rachotily vozy, vířily bubny, řinčely zbraně a rozléhal se válečný pokřik. Co ještě povídat? Lest se povedla ! Do tábora rakouského vévody padl děs. Za chvilku budou obklíčeni a pak už ani myš neunikne. Dali se na útěk. Královští vojáci jich ještě hodně na útěku chytili, rozprášili a hrad opět patřil českému králi.15)

O rozboření Cornštejna Kdysi cizí vojáci přitáhli k hradu Cornštejnu a dlouho ho obléhali. Chtěli hradní posádku vyhladovět, ale sedláci znali dobře podzemní chodby a hrad celou dobu zásobovali. Konečně došla nepřátelskému veliteli trpělivost a rozhodl se použít lsti. Nařídil, aby byly podkovy přibyty koním obráceně. V noci přijeli k hradu, poschovávali se a v úkrytech čekali do rána. Ráno spustily hradní stráže padací mosty a zbrojnoši vyjeli před hrad na obhlídku. Nikde neviděli nepřátelské vojáky, našli však stopy po koňských kopytech, které směřovaly od hradu! Radovali se, že odtáhli bez boje. Krajem se rozléhal jásot celé posádky. Na to útočníci čekali! Vyrazili z úkrytů a hradní posádka už nestačila padací mosty zvednout. Stáhli se do hradu a statečně bojovali o každou píď. Co to bylo platné! Nepřátelé měli přesilu a pobíjeli jednoho po druhém, až hradní pán zůstal na nádvoří sám. Nechtěl dát svůj život zadarmo, bojoval zoufalý zápas. Nakonec padl. Nepřátelský voják mu sekerou rozsekl hlavu. Jeho žena stála celou dobu u okna v poschodí a s hrůzou pozorovala zápas. Když viděla, že je všechno ztraceno, když viděla smrt svého muže, v hrůze skočila z okna a zabila se.

15)

Tamtéž, s. 22 - 23.

42

Hrad byl v těch bitvách úplně rozbořen, zůstala jen zřícenina. Dlouho potom vídali pocestní hradní paní v bílém šatě sedět u okna polorozbořeného pokoje. Seděl s ní černý pes a paní pokaždé moc a moc plakala.16)

O Cornštejně Z bývalého hradu Cornštejna – dnes jsou to jen zříceniny – vedla prý tajná chodba na starý vranovský hrad. Jednou , když Cornštejn obléhala cizí vojska, domluvily se dvě šlechtičny, že prchnou podzemní chodbou na Vranov a po válce se vrátí. Když se po bitvě po nich sháněli, zjistilo se, že na vranovský hrad vůbec nedošly. Hledali je, čekali na ně, ale ty dvě stále v podzemí obcházejí Cornštejn. Také se vypráví, že před obležením hradu, nařídil hradní pán, ať služebnictvo uloží všechny peníze, zlato a drahokamy do sudu a ten spustili do studny. Vojáci hrad rozbořili a moc lidí pobili a ti, co utekli, na poklad docela zapomněli. Dodnes prý leží na dně a jenom na Květnou neděli vystupuje sud s pokladem až na pokraj studny. Věřili byste tomu, že jednomu sedlákovi se podařilo ten poklad dostat? Jel na Květnou neděli kolem zříceniny a povídal si, že se musí přesvědčit, co je na tom povídání o pokladu pravdy. Sud ve studni opravdu uviděl. Nerozmýšlel se, popadl ho a vyzvedl na vůz. Práskl do koní a plný radosti se rozjel lesem. Tu najednou uslyšel za sebou jízlivý smích. Ohlédl se a sud s pokladem zmizel! Pozdě litoval, že se ohlédl.17) Šílená rybářka na Bítově V chatrči pod hradem Bítov žila rybářka se svou dcerou. Láska rybářky patřila jen tomuto děvčátku. Nebylo nic na světě, co by jí jinak přinášelo radost. Až náhle přerušila rybářčino štěstí smutná náhoda. Dítě vyběhlo na skalnatý sráz nad jezerem, ale uklouzlo a zřítilo se dolů. Voda ho vyplavila na břeh mrtvé. To starou rybářku nesmírně zarmoutilo. Na starou ženu usedlo šílenství a skalami se začal rozléhat její zoufalý křik a smích. Zamilovala si kočky. Krmila je , chránila před vlky i zimou. V noci se ale ozýval údolím strašlivý vřískot. To kočky dováděly v klubku na břehu jezera. Hradní pán se jednoho dne vydal se svojí dcerou na projížďku po jezeře. Zvuky kočičích hádek jeho dceru velmi vyděsily. Dcera prosila otce, aby se vrátili. Rozzlobený rytíř přirazil loďku k příkopu s loďkami a začal kočky zabíjet šípy ze svého luku. 16) 17)

Tamtéž, s. 59 – 60. Tamtéž, s. 37 – 38.

43

Před chatrč vyšla šílená rybářka. Skočila ke svým mrtvým miláčkům a pohrozila pánovi kletbou. Přišel čas, v němž malá dcerka hradního pána osaměla. Otec se vydal do boje. Varoval svoji dceru, aby se vyhýbala jezeru. Dívka však neposlechla. Rybářka denně vyhlížela svou oběť a až přišel okamžik jejich setkání, svrhla rytířovo dítě ze srázu do hlubin. Tak zahynulo nevinné děvče kvůli pomstě. Rytíř se vrátil a začal tušit, co se stalo. Uprostřed bouře nalezl svou dcerku mrtvou. Zpěněné vlny omývaly její tělo. A do blesků a burácení hromu se ozval šílený chechot rybářky . Rytíř v žalu a zlobě proklel vražedkyni své dcery. V té chvíli se země zachvěla a zmizelo jezero i šílená rybářka.18)

18)

Zerhau, L. : Pověsti a příběhy z Podyjí. Přímětice 2000, s. 5 - 6.

44

5

HISTORIE ŠKOLY V BÍTOVĚ

5.1

Škola v Bítově do roku 1933 Škola v Bítově byla zřízena při místní faře. Přesné datum však nelze stanovit,

neboť fara dvakrát úplně shořela a s ní byly zničeny téměř všechny staré listiny. Koncem 17. století vydržovala učitele obec. Dostával 8 měřic žita, 7 měřic ječmene, 7 mírek prosné kaše. Z hradu obdržel 11 zlatých a 40 krejcarů. Za zpěv o velikonočním týdnu od faráře dostal 30 krejcarů, za pohřeb 8 – 10 grošů, za křest 1 groš. Za každé dítě 6 grošů školného. Učitelovou povinností bylo doprovázet kněze k zaopatřování nemocného, v létě zvonit proti blížící se bouři. Škola byla česká, původně jednotřídní. Pro děti mluvící německy byla zřízena další třída. Zde se vyučovalo německy. Náboženství se vyučovalo v obou třídách pouze česky. Tento stav trval do roku 1868, kdy byla škola změněna na dvoutřídní, utrakvistickou. K Bítovu byly přiškoleny německé osady Chvalatice a Korolupy i české Oslnovice, Vysočany, Zblovice a Nové Dvory. Roku 1818 školu navštěvovalo 80 dětí. Žáci byli rozděleni do dvou oddělení, byli však vyučováni současně v jedné místnost učitelem a pomocníkem. Hrabě Jindřich Daun nechal roku 1839 přistavit ke školní budově poschodí, kde se nacházel i byt pro učitele. 14. května 1869 vstoupil v platnost nový zákon o všeobecné povinné školní docházce. Pojednává o navštěvování školy od šesti do čtrnácti let, o kázni, učebních pomůckách, zkouškách, vysvědčeních, o oddělení tříd.19) Rozšířením školní docházky do čtrnácti let , se do bítovské školy zapsalo roku 1870 138 žáků. O dva roky později byla škola organizována jako dvoutřídní. Nastal nedostatek učitelů, a proto bylo zaváděno polodenní vyučování. První třídu vyučoval farář Jan Schmidt. 25. října 1884, výnosem c. k.

zemské školní rady

bylo nařízeno zavedení

industriálního vyučování.Výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 1. června 1885 č. 3898 měly děti 7. a 8. školního roku povolenou všeobecnou úlevu v návštěvě školní v letních měsících.

19)

Státní okresní archiv Znojmo : Kronika národní školy Bítov 1893 – 1933, k – I 779, inv. č. 80.

45

Školní inspekce z roku 1896 shledala vnitřní i vnější stav školy v pořádku, také vyučovací výsledky přiměřené. O pět let později navštívil školu okresní lékař, aby zjistil hygienické podmínky. Místnosti nevyhovovaly požadavkům. Byly vlhké, stísněné, špatně osvětlené. Lékař podal návrh k uzavření jedné třídy. Ve třídě se však vyučovalo i nadále. Pro zimní období roku 1897 bylo ze zdravotních a pedagogických důvodů nařízeno polodenní vyučování. V obou třídách byly vyučovány dopoledne děti druhého oddělení a děti prvního odpoledne. Roku 1906 začalo vyučování ve školní expozituře ve Vysočanech s 46 dětmi, které odešly z bítovské školy. Učitelský sbor podal žádost o změnu školy z utrakvistické na českou s povinným vyučováním v němčině. Této žádosti bylo roku 1910 vyhověno. Počet vyučovacích hodin zůstal nezměněn.20) Následující školní rok se zavírá ze zdravotních, technických a pedagogických důvodů první třída. Místní školní rada měla zahájit přípravu pro stavbu nové školy a postarat se o náhradní místnost .Svůj úkol nesplnila, a proto muselo být zahájeno polodenní vyučování. Školní kronika v období první světové války není dostatečně vedena. Dozvídáme se však, jak žákyně v hodinách ručních prací zhotovovaly vlněné části oděvů, např. rukavice, ponožky, nátepníčky.Děti sbíraly pro vojíny lněné a bavlněné tkaniny, pro přípravu čaje na frontě odevzdaly spoustu nasušeného ostružinového listí, sběr se také týkal plodů kaštanů, žaludů, ovocných jader, šípků a šišek. Bylo vyhlášeno několik veřejných sbírek v okolních vesnicích, v nichž bylo shromážděno množství polštářů, peřin, různého prádla, obuvi a holí. Některé sbírky se týkaly vdov po padlých vojácích a sirotků. Od počátku školního roku 1915 – 1916

musel správce školy cvičit chlapce

z okolních vesnic ve věku 16 – 18 let podle ministerských instrukcí. V období první světové války žáci nacvičili a sehráli několik divadelních představení.Výtěžek z nich byl předán na dobročinné účely, ve prospěch Červeného kříže a na zřízení místní opatrovny pro předškolní děti. Když 21. listopadu 1916 zemřel císař František Josef I., účastnily se děti se svým učitelem smutečních bohoslužeb.

20)

Tamtéž.

46

Novým císařem se stal Karel I., synovec Františka Ferdinanda d´Este. 3.12.1916 přednášel správce školy v místním hostinci o významu válečných půjček. Obec Bítov, Oslnovice, Vysočany i Zblovice se zavázaly poskytnout válečnou půjčku ve výši 65 250 korun.21) 1. září 1918 se konal v Únavově na Znojemsku tábor lidu. Této akce se zúčastnili učitelé i žáci z bítovské školy, aby podpořili vznik československého státu. V kronice je o této události uvedeno : „Nejvznešenější a nejdojemnější byl okamžik, kdy místní farář Rudolecký přečetl přísahu, již český národ ústy svých zástupců v Praze 13. dubna 1918 stvrdil, že neustane ve snaze po uskutečnění samostatného českého státu. Potom zanotovala hudba Kde domov můj a celý mnohatisícový dav nadšeně zpíval svoji národní hymnu.“ V neděli 3. listopadu pořádal správce školy slavnostní průvod, kterého se zúčastnili místní, starostové okolních obcí se svými občany, radní, hudební i hasičský sbor, učitelstvo a kněz. Průvod se vydal vyzdobeným městečkem k bytu starosty. Ten se hlásil k německé národnosti. Řídící Domínek vyzval starostu, aby zavedl úřadování v českém jazyce a odstranil provokační tabuli s nápisem Gemeindeamt. Po dlouhém a ostrém vyjednávání se starosta vzdal úřadování. Dav pokračoval k četnické stanici a poštovnímu úřadu, kde se dožadoval odstranění německy psaných tabulí. Průvod byl ukončen besedou v místním hostinci. Zde nadučitel pohovořil o významu rozpadlé říše a vzniku nového státu. Byla uskutečněna sbírka na postavení pomníku padlým hrdinům. 28. října 1918 v podvečer se sešel Národní výbor a vydal první zákon československého státu, jímž se vyhlašoval nový stát.22) 11. listopadu 1918 císař Karel I. podepsal abdikační listinu. Rakousko-Uhersko se rozpadlo. 14. listopadu v Thunovském paláci proběhla první slavnostní schůze Revolučního Národního shromáždění na níž došlo k vyhlášení republikánské formy státu a k sesazení habsbursko – lotrinské dynastie z českého trůnu.23) T.G. Masaryk byl zvolen prezidentem republiky a byla ustanovena první vláda. V září 1919 byla v Bítově povolena měšťanská škola újezdová. Byla umístěna v hradních místnostech. Vyučování začalo 1. března 1920. Začátkem školního roku 1921 / 1922 byla otevřena třetí třída měšťanské školy. Dvě třídy měšťanské školy byly 21)

Tamtéž. Čapka, F. : Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha 1999, s. 620. 23) Tamtéž, s. 623. 22)

47

umístěny v prvním poschodí budovy obecné školy, třetí třída byla zřízena v budově náležící soukromé osobě. Obecná škola se od 1. října 1921 odlučuje od správy měšťanské školy. V následujícím školním roce přibylo do měšťanské školy mnoho žáků z okolních obcí. Na konci 20. let a počátkem 30. let 19. století se stále více hovoří o stavbě přehrady na řece Dyji a budování nového Bítova. 22. listopadu 1930 bylo konstatováno, že v nové obci bude vystavěna společně se školou obecnou také škola měšťanská. Stavba školy v novém Bítově byla započata na podzim roku 1932 . Do listopadu byly hlavní zdi školní budovy vystavěny až po střechu a opatřeny krytinou. Pro měšťanskou školu stanovilo ministerstvo školství a národní osvěty tento stavební program : tři učebny, kreslírna, tři kabinety, sborovna, ředitelna, dílna, kuchyně se spíží, jedna rezervní místnost a sprchy, na chodbách šatny pro žactvo. Budova vyhovovala všem požadavkům moderní školy. U školy se vybudovala velká zahrada a hřiště. Do přízemí se umístila mateřská škola a byt učitelky. Jelikož se očekávalo zestátnění obecné školy a sloučení s měšťanskou školou pod jednu správu, byl zřízen pouze byt pro ředitele a v podkroví dvě místnosti pro svobodné učitele. Stavba školy byla dokončena 25. září 1933. O den později se přestěhoval nábytek ze staré školy. Žáci školy obecné a měšťanské si sami přestěhovali učební pomůcky do kabinetů.Školní kronika uváděla, že 27. září se slavnostně začalo vyučovat v místnostech nové školy. Dokument s žádostí o zřizovací listině však jako datum zahájení provozu školy uvádí 14. listopad 1934.24) Bylo zavedeno stravování žáků chudých i přespolních. Na stravování přispívali částečně rodiče zámožných žáků penězi nebo naturáliemi. Stravovali se žáci obecné i měšťanské školy. Dvakrát týdně se podávala polévka a dvakrát týdně mléko. O prázdninách roku 1934 sloužila škola dětské ozdravovně. Prázdniny zde trávilo 16 chlapců a 16 děvčat.25)

24) 25)

Státní okresní archiv Znojmo : Kronika národní školy Bítov 1893 – 1933, k – I 779, inv. č. 80. Státní okresní archiv Znojmo : Kronika národní školy Bítov 1933 – 1951, k – I 778, inv. č. 81.

48

Obr. č.1: Stavba nového Bítova

Obr. č.2: Starý Bítov

5.2

Bítov v období 1939 – 1945

Pouze pět let mohli žáci spokojeně studovat v nové škole. 16. března 1939 Adolf Hitler vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. 28. srpna 1939 se zřídila v bítovské škole německá obecná škola, kterou zpočátku navštěvovalo 10 dětí, z nichž 2 děti české, 7 se smíšeného manželství a jedno z německé rodiny.

49

Děti rodičů české národnosti, které bydleli mimo protektorát, musely být roku 1940 propuštěny z obecné školy v Bítově. Toto nařízení se týkalo tří žáků. Vládním usnesením ze 14. 8. 1941 byly nově upraveny obecné a měšťanské školy s českým vyučovacím jazykem. Pro vycházející žáky byly v roce 1941 zavedeny pracovní knížky od pracovních úřadů. Obecné školy, které měly dosud pět postupných ročníků, počátkem školního roku 1941 – 1942 mají již 8 postupných ročníků; 1. – 4. postupný ročník tvoří základ obecné školy. Měšťanská škola se stala čtyřtřídní a zahrnovala 5. – 8. postupný ročník. Připojovala se ke 4. postupnému ročníku obecné školy. Od počátku školního roku 1941 – 1942 byla měšťanská škola školou výběrovou. Do první třídy mohlo být přijato nejvýše 35 % žactva ze 4. postupného ročníku. Ostatní musely dále docházet do obecné školy. Německý jazyk byl na školách prohlášen za povinný, jeho počet hodin se zvýšil.26) Roku 1942 byly zrušeny místní školní rady a pravomoc přenesena na starostu obce. Na školách bylo zastaveno vyučování dějepisu. Během druhé světové války nebylo vyučování pravidelné. Bylo z různých příčin narušováno. V roce 1945 měla škola sloužit jako rekreační místo německým dětem z území zasaženého bombardováním. Pobyt se však již neuskutečnil. 8. dubna dorazilo do Bítova německé vojsko. Ubytovalo se ve všech místnostech školy. Asi 120 vojáků bylo ubytováno na hradě a v soukromí. Ve škole neprobíhalo vyučování. Žáci obecné školy byli vyučováni po odděleních v byte řídícího učitele a později v sále místního hostince. Vojsko zůstalo ve škole ubytováno do 7. května, v noci však nastal přesun všech vojáků z vesnice. Bítov byl osvobozen. Oslava osvobození se konala v sále místního kina za účasti žactva a občanů. Škola byla poničena po ubytovaném německém vojsku. Místní němci ji museli uvézt do řádného stavu. Po té byli nuceni opustit svůj majetek a z obce se vystěhovat. Pamětnice z této doby, dcera kastelána bítovského hradu, Elsa Fischer vzpomíná : „ Tak

26)

Tamtéž.

50

jsme zůstali ještě týden v Bítově. Nejprve jsme se museli hlásit u policie, že jsme ještě tady. Jeden partyzán řekl, že muži, neřekl pánové, musejí přijít do Bítova a přinést s sebou štětky na holení a vyčistit školu, která byla pošpiněna německými vojáky. Na svatodušní neděli řekl náčelník partyzánů, že musíme v pondělí pryč. V neděli nemusíme odcházet, protože oni jsou přece taky křesťané. Dostali jsme koně s malým povozem, na kterém byla bedna. Směli jsme si s sebou vzít pouze nejnutnější Ostatní si na náš vůz také pokládali svoje věci.Nemohli jsme jim to zakázat. A tak jsme táhli. V novém Bítově byla zrovna mše.Lidé šli přes silnici do kostela, a jak nás viděli, tak svěsili hlavy. Byli opravdu smutní. My jsme si také netroufli mluvit. A protože jsme byli mezi prvními, pouze tři německé rodiny, měli jsme se dobře. Dostali jsme se k sedlákovi, který měl dva domy. Potom začali přicházet další. Po celé léto byly silnice blokované průvody vyhnanců. Děti plakaly. Naštěstí bylo ještě léto. V zimě pak byli vyhnanci rozděleni a mnoho jich muselo do Německa.“27)

5.3

Zánik školy

Ve školním roce 2002/2003 vešel v platnost nový školský zákon, podle něhož získala Základní i Mateřská škola v Bítově právní subjektivitu. Škola včetně všech jejich součástí se mění v příspěvkovou organizaci. Změnou zákona přešly pravomoci na ředitele školy. Výuka ve škole probíhala podle schválených učebních dokumentů MŠMT č. j. 16847 / 96 – 2 ve všech třídách. Bítovskou školu navštěvovaly děti z okresu Znojmo a Třebíč, z jedenácti obcí a tří samot. Škola se nacházela na rozhraní tří krajů – Jihomoravského, Jihočeského a kraje Vysočina. Škola musela každoročně žádat o udělení výjimky ministerstvo školství, neboť neměla potřebný počet žáků. Obecný úřad finančně zajišťoval provozní náklady školy a ostatní obce, jejichž děti tuto školu navštěvovaly, se spolupodílely. Škola byla vybavena výpočetní technikou s počítači připojenými k Internetu, měla nadstandardní počet odborných učeben. Nedostatek dětí však zapříčinil ve školním roce 2004 / 2005 dle vyhlášky č. 48 / 2005 uzavření školy. 27)

Schwägerlová R.G. : dokument Potopené dějiny Bítova. 2007.

51

Od září 2005 přešel majetek školy do správy majetku Obecního úřadu v Bítově. Vybavení bítovské školy i budova byly nabídnuty k odprodeji. Škola byla po 71 letech provozu uzavřena.

52

6

TRANSFORMACE V REGIONU A JEJÍ DŮSLEDKY

6.1

Retrospektivní vývoj osídlení Tato oblast prošla řadou politicko – administrativních změn, které se projevily na

jejím dnešním charakteru. Prvním mezníkem bylo vytvoření Československa jako jednoho z nástupnických států rakouské monarchie v roce 1918. Hranice tehdy vytvořila bariéru, která omezila hospodářské styky s Vídní. Z etnického hlediska byla značná část regionu do roku 1945 německá. Tato skutečnost se jeví jako významná z hlediska vývoje ve třicátých a čtyřicátých letech. Své následky zanechala i na vývoji pozdějším. Naprostá většina sídel regionu ztrácela ve velké míře obyvatelstvo v období 1950 – 1991. Tento úbytek projevovaly

důsledky

byl diferencován podle několika faktorů. Nadále se

výměny

obyvatelstva

po

roce

1945,

protože

v řadě

znovuosídlených vesnic se zřejmě nevytvořilo stabilizované sociální klíma s vazbou k půdě, obci a sousedům. Obyvatelé těchto sídel je zřejmě opouštěli rychleji než ostatní. Další diferenciaci způsobil vznik takzvané střediskové soustavy osídlení. Do střediskových obcí se koncentrovaly nejen pracovní příležitosti a služby, ale i bytová výstavba, což způsobilo zpomalení poklesu nebo

i dočasný růst těchto obcí.

Nestřediskové obce ztrácely obyvatelstvo tím rychleji. V úbytku obyvatelstva se projevily i faktory ekonomické.28) V období 1950 – 1990 překonala řada sídel hranici 200 obyvatel směrem dolů. Tím se propadla do kategorie nejmenších obcí. Jde o obce Bítov, Chvalatice, Vysočany. Pod hranici 100 obyvatel se propadly Zblovice. Obce se pozvolna stávají chalupářskými osadami. Celý sociální systém je negativně ovlivněn ruralitou oblasti, její odlehlostí, malou diverzitou příležitostí pro ekonomické uplatnění a výměnou obyvatelstva po roce 1945. S tím souvisí i nižší úroveň adaptability na nové podmínky a snížená úroveň podnikavosti obyvatelstva.

28)

Zapletalová J. a kol. : Vranov nad Dyjí/Jemnice: region v transformaci. Brno 2000, s. 27 – 33.

53

6.2

Struktura obyvatelstva Stárnutím jsou nejvíce ohroženy obce, které mají vysoký podíl obyvatel

v poproduktivním věku. Jde zejména o Bítov, Chvalatice, Zblovice. Při srovnání poměru obyvatel v předproduktivním a poproduktivním věku, převažují na Bítovsku obyvatelé v poproduktivním věku nad obyvateli věku předproduktivním. Možným vysvětlením tohoto jevu je důsledek poválečné výměny obyvatelstva, které se zúčastnily mladší ročníky většinou na počátku ekonomicky aktivního věku. Tím se vytvořila výrazně mladší populační základna, která se částečně reprodukuje. 29)

6.3

Pohyb obyvatelstva Pro analýzu úrovně pohybu obyvatelstva bylo využito statistických údajů Českého

statistického úřadu z bilancí obyvatelstva za léta 1991 – 1995.30) Celostátní charakteristiky pohybu jsou v té době charakterizovány extrémním propadem porodnosti, takže dochází k poklesu počtu obyvatel státu přirozenou cestou. Tento trend se promítá i do regionů. Populačně ztrátově přirozenou cestou je Bítovsko a to / - 10, 4 % /. Migračně ztrátové je Bítovsko / - 7,7 % /.

6.4

Důsledky transformace Míra nezaměstnanosti se v období 1992 – 1993 pohybovala v regionu kolem 20%.

V letech následujících pravidelně překračovala úroveň 10 % , přičemž v letní sezoně pravidelně klesala. Míra nezaměstnanosti pramení z uzavírání velkých průmyslových provozů, omezování výroby, ze zhoršující se dopravní obslužnosti obyvatelstva, nízké úrovně kvalifikace i vzniku Národního parku Podyjí, který omezuje možnosti podnikání.

29) 30)

Tamtéž, s. 33. Tamtéž, s. 35.

54

K 1. lednu 1998 došlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti, který nebyl vyvolán zánikem některé z firem, nýbrž celkovým zhoršením situace na trhu práce v důsledku vývoje ekonomické situace v České republice. Novým a velmi závažným jevem je nezaměstnanost absolventů škol, ucházejících se o první zaměstnání. Sociální důsledky jsou velmi závažné. Vrstva nezaměstnaných osob se aktivně nezajímá o údržbu svého domu či bytu ani o obecní záležitosti a zařazuje se mezi sociálně problémové občany. Začínají se projevovat drobné krádeže. Občané, kteří jsou několik let bez práce již pracovat pravděpodobně nikdy nezačnou a v negativním smyslu eticky ovlivňují své děti.a ostatní mládež. Nejvýraznějším konkrétním důvodem vylidňování a stárnutí obyvatel některých obcí regionu je vedle malé možnosti uplatnění především zastavení bytové výstavby. Některé obce se stanou perspektivně přirozenými domovy důchodců. Díky velmi atraktivnímu prostředí z hlediska přírodních a rekreačních charakteristik se obce stanou chalupářskými vesnicemi.

Negativní společenské jevy etnické a rasové konflikty 0,40%

drogy 2,50%

vyhýbání se práci 12,90%

alkoholismus 10,60% bezdomovectví 0,40%

mezilidské konflikty 25%

lhostejnost ke společenským problémům 48,10%

Obr. č.3: Graf negativních společenských jevů

Od roku 1990 se neustále zhoršuje dostupnost prostředky hromadné dopravy. Rušení spojů se dotklo i studovaného území. Spoje byly redukovány tak, aby zůstala zabezpečena alespoň doprava žáků základních škol. Způsob dopravy do a ze zaměstnání a za službami byl ponechán v řadě obcí na jednotlivci.

55

Alarmujícím

faktorem

je

otázka

stabilizace

lidí

s vysokoškolským

a

středoškolským vzděláním. Ukazuje se, že tito lidé jsou nejpřipravenější emigrovat. Středoškoláci a vyučení lidé pociťují kromě toho značný nedostatek uplatnění. Lidé se středním a vyšším vzděláním představují lokální elity, schopné pozitivně působit na vývoj v obci a tak udržet i ostatní populaci. Naopak odliv vzdělaných lidí, který ve venkovských obcí v současné době hrozí v souvislosti s omezováním učitelských míst a snahou o takzvanou efektivizaci sítě škol, bude mít v delší perspektivě pravděpodobně vliv celkový kulturní a společenský úpadek obce a posléze i propad ekonomický a odliv ostatních kategorií obyvatel.31)

Proč jsem zůstal v regionu krajina, životní prostředí 1,4%

nemám kam odejít 4,7%

děti, přátelé 1,1%

práce, bydlení 43,1%

rodinná tradice 49,7%

Obr. č.4: Graf důvodů, proč jsem zůstal v regionu

31)

Tamtéž, s. 60 – 63.

56

PRAKTICKÁ ČÁST

57

7

NÁVRH VYCHÁZEK V praktické části uvádím návrh tří vycházek. Dvě jsem realizovala jako učitelka

zmíněné zaniklé základní školy. Třetí vycházku tvoří nově otevřená naučná stezka z obce Chvalatice. Trasa nese název Lovecká cesta bítovských pánů. Jedná se o historickou cestu někdejším loveckým revírem Jindřicha hraběte Dauna /1836-1890/. Nyní učím v malotřídní škole, která také patří do okresu Znojmo. I zde by se vycházka dala využít

jako poznání blízkého okolí. Bítov je v době školních výletů hojně

navštěvován základními školami a bylo by možné použít navržené trasy i pracovní listy. Vycházka, jako jedna z forem vyučování, má poznávací a výchovný význam. Může proběhnout v rámci jedné vyučovací jednotky, nebo spojením několika vyučovacích hodin. Můžeme ji zařadit

na začátek nového celku. Doprostřed

tematického celku k doplnění a konkretizaci poznatků nebo na závěr tématu, kde ji využijeme k opakování a prohlubování učiva. Vycházka dává možnost pro maximální využití regionálních prvků ve výuce. Je náročná pro učitele z hlediska její organizace.32) Při přípravě vycházky jsem se zaměřila na zjišťování informací o minulosti a současnosti obce, na okolní krajinu – vodstvo, rostlinstvo, živočichy, místní památky a pověsti. První návrh vycházky s názvem Historie a současnost obce Bítova se dá zrealizovat přímým zjišťováním v terénu, některé informace mohou žáci zjistit z map, odborných publikací nebo z webových stránek. Motivace vycházky: Přečtením zajímavé pasáže o vzniku nové vesnice. Tato vycházka má následující výchovně vzdělávací cíl :

32)

-

začlenit obec do příslušného okresu i kraje

-

vyhledat v mapě hrad, vodní nádrž a řeky, protékající obcí

-

prezentace zjištěných informací o obci

-

orientace v jízdním řádě

-

vyplnění adresy

-

uplatnění pravidel společenského styku

Fabiánková, B. : c. d., s. 38 - 39.

58

Pomůcky: pracovní list, psací potřeby, mapa Druhá vycházka se zaměřuje na hrad Bítov a zmapování významných historických staveb v okolí hradu Bítov, pozorováním chráněné fauny a flóry na trase a připomenutí původního městečka Bítov na dně řeky Dyje. Děti jsou seznámeny s cílem vycházky a upozorněny na bezpečné a správné chování v přírodě. Motivace vycházky: Místní pověstí Vycházka má výchovně vzdělávací cíle: -

orientace v čase – minulost, přítomnost, budoucnost

-

seznámení s pověstmi regionu, kulturními památkami a významnými událostmi

-

seznámení s ochranou rostlin a živočichů , ekologie

Pomůcky: vhodná obuv, pracovní lis, psací potřeby Na této vycházce, měřící cca 5 km je možné zařadit několik her. Učitel si připraví několik obrázků věcí, které nepatří do přírody, děti je roztřídí a zamyslí se, které odpadky jsou recyklovatelné. Je možné rozstříhat starou mapu lesoparku jako skládanku. Závěr: Vyhodnocení prací, výstavka pracovních listů. Třetí vycházka je naučnou trasou. Jedná se o hraběcí loveckou stezku, která začíná v obci Chvalatice a končí u hradu Bítov v zámeckém lesoparku U Rotundy. Na trase dlouhé 6 km je šest informačních tabulí o historických zajímavostech, dále přehled vyskytujících se živočichů, rostlin a stromů.33) Výchovně vzdělávací cíle vycházky: − Třídění přírodnin podle určujících znaků − Zmapování výskytu organismů a rostlin v lokalitě − Seznámení s kulturními památkami regionu − Práce s mapou, buzolou - vyznačení trasy v turistické i slepé mapě Pomůcky: vhodná obuv, mapa, psací potřeby, poznámkový blok

33)

Zdroj: Informační tabule na naučné stezce, Chvalatice – Hrad Bítov.

59

7.1

Pracovní listy

Historie a současnost obce Bítova

1. Doplň do textu tyto údaje: Obec se jmenuje………………..Má……………obyvatel. Jméno starosty /starostky/ je……………………………………………………………………………………… Tato obec leží v okrese…………………………..…………………………………… Okresním městem je …………………………………………………………………. Obec náleží ke kraji …………………………..……………………………………… Krajským městem je …………………………………………………………………. Pod hradem Bítov je soutok řek ……………………………………………………... V kraji se nachází vodní nádrž………………………………………………………. První zmínka o původní obci je z roku ………………………………………………. Byla přestěhována v roce ………………..a vystavěna podle architekta…………….. ..………………………………………………………………………………………. 2. Napiš charakteristické znaky pro Vesnici………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... Město…………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... 3.Zjisti, jaké muzeum se nachází v obci. ……………………………………………………………………………………… 4.Komu byl postaven památník v horní části parku? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 5.Jaké stromy rostou v parku? Co o nich můžeš říct? ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………. 60

………………………………………………………………………………………. 6.Zjisti libovolné spoje Bítov – Znojmo a Bítov – Moravské Budějovice. ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 7.Jaké hrady a zámky můžeš navštívit v okolí? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………... 8.Co se těží v blízkosti Bítova? ……………………………………………………………………………………….. 9.. Povrch krajiny tvoří převážně…………………………………………………… 10. Které přírodní rezervace se v okolí Bítova nacházejí? ……………………………………………………………………………………… ….…………………………………………………………………………………… 11.Stanov pravidla, jak se máme v přírodní rezervaci chovat. ……………………………………………………………………………………… ….…………………………………………………………………………………… ……...………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………... 12. Napiš rodičům pozdrav z výletu.

61

Historie a současnost obce Bítova – Řešení

1. Doplň do textu tyto údaje: Obec se jmenuje…Bítov..Má…158…obyvatel. Jméno starosty /starostky/ je…Svatopluk Steffel…Tato obec leží v okrese…Znojmo………..Okresním městem je ……Znojmo…………. Obec náleží ke kraji Jihomoravskému.. Krajským městem je …Brno……… Pod hradem Bítov je soutok řek …Dyje a Želetavky……. V kraji se nachází vodní nádrž……Vranovská přehrada První zmínka o původní obci je z roku …1298… Byla přestěhována v roce …1932…..a vystavěna podle architekta …J. K. Říhy.. 2. Napiš charakteristické znaky pro Vesnici …uprostřed vesnice je náves, většinou i kostel, škola, obecní úřad, rodinné domy, obchod, zdravotní středisko, restaurace, menší počet obyvatel a zdravé životní prostředí-lesy Město …jedno nebo několik náměstí, kostel-několik kostelů, radnice, školy, banky, kino, divadlo, nemocnice, mnoho obchodů-popř. nákupní centra, větší možnost pracovních nabídek, úřady, mnoho obyvatel,kteří bydlí v panelových nebo rodinných domech, znečištěné ovzduší. 3. Zjisti, jaké muzeum se nachází v obci. …Veterán Tatra muzeum Bítov………………… 4. Komu byl postaven památník v horní části parku? …Padlým hrdinům v 1. světové válce. 5. Jaké stromy rostou v parku? Co o nich můžeš říct? …Lípa srdčitá- náš národní strom, listy srdčitého tvaru, voňavé květy lákají včely. Bříza bradavičnatá-bílá kůra se odlupuje v pruzích. ………………………………………………………………………………………. 6. Zjisti libovolné spoje Bítov – Znojmo a Bítov – Moravské Budějovice. …Dle aktuálního jízdního řádu.

62

7. Jaké hrady a zámky můžeš navštívit v okolí? …Hrad Bítov, zříceninu hradu Cornštejn. 8. Co se těží v blízkosti Bítova? …U obce Zblovice se těží vápenec. 9. Povrch krajiny tvoří převážně…kopcovitý 10. Které přírodní rezervace se v okolí Bítova nacházejí? …Doutná skála, Suchá hora……………………………………. 11. Stanov pravidla, jak se máme v přírodní rezervaci chovat. …………………………………………………………………………………… …….……………………………………………………………………………… …………...……………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 12. Napiš rodičům pozdrav z výletu.

63

Historie okolí hradu Bítova

Obr. č.19: Stará mapa lesoparku

1. Podtrhni, kterou z uvedených rostlin můžeme v této krajině spatřit. Jaterník podléšku, rosnatku okrouhlolistou, sasanku hajní, plicník tmavý, česnek horský, zeměžluč hořkou, tařici skalní,rozchodník. 2. Roztřiď obratlovce, žíjící v této lokalitě : Orloven říční, užovka obojková, ještěrka zelená, rorýs velký, mlok skvrnitý, jezevec lesní, skokan hnědý, pstruh obecný. Savci: Ptáci: Ryby: Obojživelníci : Plazi :

64

3. V encyklopedii zvířat vyhledej stopu savce z otázky č. 2 a namaluj ji.

4. Co nám napovídají tyto úkazy? Doplň . Světové strany nemusíme určovat pouze podle kompasu nebo buzoly, ale i podle přírodních úkazů : Letokruhy jsou na pařezech nahuštěny na …………………………straně. Mraveniště jsou větší plochou stavěna a skloněna na …………………. Lesní plody dozrávají dříve na …………………..svazích. Půda kolem osamělého balvanu nebo stromu je sušší na …………straně. Stabilizační kameny triangulačních bodů jsou otočeny vyrytým letopočtem na ……. Hlavní lesní průseky bývají ve směru…………………………………………..34) 5. Zapiš, které historické stavby jsi potkal /a / na naučné stezce . Zkus vytvořit jednoduchý plánek naší cesty a do něj tyto stavby zakresli.

6. Text doplňte s pomocí nápovědy Vesnice bývaly ……………………..než dnes. Hlavní skupinou venkovského obyvatelstva byli………………………… . Nejbohatšími obyvateli měst byli …………………. Početnější, ale chudší skupinou obyvatelstva ve městech byli ……………………………………Největší postavení ve středověké společnosti / hned po panovníkovi / měla ……………………………. Nejbohatší šlechta zvaná …………………………sídlila v mohutných …………….. (nápověda : menší,řemeslníci, obchodníci, šlechta, páni, poddaní, hradech)35) 7. Každý rod, žijící na hradě Bítov měl svůj erb – znak, jakousi vizitku rodu. Navrhni svůj znak, který by o tobě vypovídal.

34) 35)

Fabiánková, B., Horká, H. : Náměty do prvouky. Brno 1996, s. 18. Stříbrná, I.a kol. : Vlastivěda 4. Brno 2006, s. 18.

65

8. Která je nejstarší zmínka o hradu Bítov? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 9. Jak se slovo Bítov vyvíjelo a co znamená ? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 10. Jak se jmenuje současný kastelán hradu Bítov? ………………………………………………………………………………………. 11. Kdo byl posledním majitelem hradu Bítov ? ……………………………………………………………………………………… 12. Jak nechal hrad upravit? ………………………………………………………………………………………. 13. Které dvě řeky se stékají pod hradem ? ……………………………………………………………………………………… 14. Jak se jmenovala vesnice, která byla zatopena kvůli stavbě Vranovské přehrady? ……………………………………………………………………………………… 15. Zapiš, která místa z naší vycházky tě nejvíce zaujala a proč. ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………. 16. Které stromy jsi cestou viděl? ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

66

Historie okolí hradu Bítova – Řešení

1. Podtrhni, kterou z uvedených rostlin můžeme v této krajině spatřit. Jaterník podléšku, rosnatku okrouhlolistou, sasanku hajní, plicník tmavý, česnek horský, zeměžluč hořkou, tařici skalní,rozchodník. 2. Roztřiď obratlovce, žíjící v této lokalitě : Orloven říční, užovka obojková, ještěrka zelená, rorýs velký, mlok skvrnitý, jezevec lesní, skokan hnědý, pstruh obecný. Savci: jezevec lesní Ptáci: rorýs velký Ryby: pstruh obecný Obojživelníci : skokan hnědý, mlok skvrnitý Plazi : užovka obojková, ještěrka zelená 3. V encyklopedii zvířat vyhledej stopu savce z otázky č. 2 a namaluj ji. stopa jezevce lesního

4. Co nám napovídají tyto úkazy? Doplň . Světové strany nemusíme určovat pouze podle kompasu nebo buzoly, ale i podle přírodních úkazů : Letokruhy jsou na pařezech nahuštěny na …severozápadní straně. Mraveniště jsou větší plochou stavěna a skloněna na …jih………. Lesní plody dozrávají dříve na …jižních…svazích. Půda kolem osamělého balvanu nebo stromu je sušší na jižní..straně. Stabilizační kameny triangulačních bodů jsou otočeny vyrytým letopočtem na jih Hlavní lesní průseky bývají ve směru……severojižním…….. 5. Zapiš, které historické stavby jsi potkal /a / na naučné stezce . Zkus vytvořit jednoduchý plánek naší cesty a do něj tyto stavby zakresli. Trasa č.1: Červená kaplička,Vyhlídka u rotundy, Švédská madona, hrad Bítov, Brána Daunů, Padající kněz, základy starého Bítova Trasa č.2: Červená kaplička, vyhlídka u rotundy, Švédská madona, hrad Bítov, hradní studánka-Burgquelle, jezírko lásky, Slaměný most, Mohyla předků 67

6. Text doplňte s pomocí nápovědy Vesnice bývaly menší než dnes. Hlavní skupinou venkovského obyvatelstva byli poddaní. Nejbohatšími obyvateli měst byli obchodníci. Početnější, ale chudší skupinou obyvatelstva ve městech byli …řemeslníci. Nejvyšší postavení ve středověké společnosti / hned po panovníkovi / měla …šlechta…. Nejbohatší šlechta zvaná …páni………sídlila v mohutných …hradech. (nápověda : menší,řemeslníci, obchodníci, šlechta, páni, poddaní, hradech) 7. Každý rod, žijící na hradě Bítov měl svůj erb – znak, jakousi vizitku rodu. Navrhni svůj znak, který by o tobě vypovídal.

8. Která je nejstarší zmínka o hradu Bítov? …Poprvé písemně doložený mezi léty 1061-1067 9. Jak se slovo Bítov vyvíjelo a co znamená ? …Vetus via, stará cesta, tedy votobia, Bítov. 10. Jak se jmenuje současný kastelán hradu Bítov? …Jan Binder…. 11. Kdo byl posledním majitelem hradu Bítov ? …Baron Jiří Haas z Hasenfelsu. 12. Jak nechal hrad upravit? …Změnil hrad v největší zoologickou zahradu v Evropě. 13. Které dvě řeky se stékají pod hradem ? …Dyje s Želetavkou ……… 14. Jak se jmenovala vesnice, která byla zatopena kvůli stavbě Vranovské přehrady? …Bítov.… 15. Zapiš, která místa z naší vycházky tě nejvíce zaujala a proč. ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 16. Které stromy jsi cestou viděl? …Dub letní a zimní, lípa srdčitá, kaštan, buk lesní, babyka…………

68

ZÁVĚR Tato diplomová práce se zabývá uplatněním regionálních prvků ve výuce na 1. stupni základní školy. Cílem bylo navrhnout vycházky a zpracovat

údaje o zaniklé vesnici, nově

vystavěné vesnici i škole a přiblížit důvody zániku školy a jeho neblahého vlivu na region. V praktické části popisuji návrh tří vycházek, které jsem jako učitelka zdejší základní školy s dětmi absolvovala v rámci výuky prvouky a přírodovědy. Ve své práci jsem shromáždila náměty k vycházkám a vytvořila pracovní listy, které by pomohly při poznávání regionu Bítov. Při své práci jsem objevila zajímavost, která dosud nebyla obecně známá a málo publikovaná. Jde o místopisné názvy v okolí Bítova, které upomínají na zaniklou činnost místního obyvatelstva. Nedaleko obce se nachází samota jménem Popelná a u ní rybník s názvem Podošná. V těchto místech podnikala zámecká šlechta ve výrobě uhličitanu draselného ( potaše ), který je potřebný při výrobě skla a mýdla. Potaš se vyráběla louhováním rostlinného popela vodou. Po filtraci výluhu pak odpařením vody. Tento postup je možno s žáky připravit jako jednoduchý pokus v hodině prvouky. Záměrem mé práce bylo získat a předat informace o místě, které inspirovalo básníky, malíře a hudební skladatele. Posílit hrdost a lásku k rodnému kraji.

69

RESUMÉ Tato diplomová práce se v teoretické i praktické části zabývá uplatňováním regionálních prvků v ve výuce na 1. stupni základní školy. Teoretická část obsahuje šest kapitol. V první kapitole jsou vysvětleny základní regionální pojmy. Druhá kapitola se zabývá historií prvouky. Třetí kapitola obsahuje Rámcový a Školní vzdělávací program – Člověk a jeho svět. Čtvrtá kapitola seznamuje s Jihomoravským krajem, regionem Bítovsko a obcí Bítov. Pátá kapitola vypovídá o bítovské škole od jejího založení do roku 1945. Zmíněn je zde i zánik školy. V šesté kapitole jsou shrnuty informace o vylidnění regionu a možné důvody, vedoucí k zániku školy. V praktické části jsou uvedeny tři návrhy vycházek pro první stupeň základní školy. Tématem vycházek byla současnost a historie obce Bítova a hradu.

70

SUMMARY This thesis deals with the application of regional elements in the teaching in the 1st degree of the primary school in its theoretical and practical parts. The theoretical part consists of six chapters. Basic regional terms are explained in the first chapter. The second chapter deals with the history of the subject of prvouka. The third chapter contains the General and School Educational Programme – The Man and His World. The fourth chapter gives information on the Region of South Moravia, the region of Bítovsko and the community of Bítov. The fifth chapter deals with the school in Bítov from its foundation to 1945. It mentions also the dissolution of the school. The sixth chapter summarizes information on the depopulation of the region and possible reasons leading to the dissolution of the school. The practical part mentions three suggestions of walks for the 1st degree of the primary school. The topic of the walks was the present and the history of the community of Bítov and of the castle.

71

ANOTACE HOSOVÁ, IVETA: Historie a současnost regionu Bítov ve výuce Prvouky na 1.stupni základní školy, diplomová práce. Brno MU 2008, s. 77 Tato diplomová práce se v teoretické i praktické části zabývá uplatňováním regionálních prvků ve výuce na 1. stupni základní školy. Je rozdělena do dvou částí. V první jsou vysvětleny regionální pojmy a shrnuty informace o regionu Bítovsko. Druhá část je zaměřena na využití regionálních prvků ve výuce prvouky formou vycházky. Klíčová slova: region, mikroregion, regionalismus, prvouka, vzdělávací program, vycházka

ANNOTATION HOSOVÁ, IVETA: History and Present of the Region of Bítov in the Teaching of the Subject of Prvouka in the 1st Degree of the Primary School, thesis. Brno MU 2008, p.77 This thesis deals with the application of regional elements in the teaching in the 1st degree of the primary school in its theoretical and practical parts. It is divided into two parts. In the first part regional terms are explained and pieces of information on the region of Bítovsko are summed up. The second part focuses on the use of regional elements in the teaching of the subject of prvouka in the form of a walk. Key words: region, microregion, regionalism, prvouka, educational program, walk

72

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY A. PRAMENY Státní okresní archiv Znojmo : Kronika národní školy Bítov, 1893-1933, k - I 779. Státní okresní archiv Znojmo : Kronika národní školy Bítov, 1933-1951, k - I 778. Státní okresní archiv Znojmo : Kronika národní školy Bítov, 1940-1945, k - I 778. Státní okresní archiv Znojmo : Kronika národní školy Bítov, 1919-1953, k - I 781. STŘÍBRNÁ, I. A KOLEKTIV : Vlastivěda 4. Hlavní události nejstarších českých dějin pracovní sešit pro 4. ročník, Brno 2006.

B. LITERATURA BARTOŠ, J a kol. : Regionální dějiny, Pojetí, poslání metodika, Olomouc 2004. ČAPKA, F. : Dějiny zemí Koruny české v datech, Praha 1999. FABIÁNKOVÁ, B. : Prvouka v 1.-3. ročníku základní školy. Brno 1996. FABIÁNKOVÁ, B. – HORKÁ, H. : Náměty do prvouky, Brno 1996. KILIÁNOVÁ, E. : O stříbrné podkově, pověsti z jižní a jihozápadní Moravy, Brno 1986. KLIMEŠ, L. : Slovník cizích slov. Praha 1987. KOL. AUTORŮ : Vranov nad Dyjí/Jemnice: region v transformaci, Brno 2000. KOL. AUTORŮ : Sborník Státního okresního archívu, Znojmo 2007. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ : Praha 2004. ZERHAU, L. Pověsti a příběhy z Podyjí, FATYM Přímětice, 2000. SBORNÍK STÁTNÍHO OKRESNÍHO ARCHIVU, Znojmo 2007.

URL

1. Dostupný z WWW: http://www.mapy.cz/ 2. Dostupný z WWW: http://www.hradbitov.cz 3. Dostupný z WWW: http://www.bitov.org./ 4. Dostupný z WWW: http://hrady.dejiny.cz/ 5. Dostupný z WWW: http://www.znojmuz.cz/ 6. Dostupný z WWW: http://www.kr-jihomoravsky.cz/

73

PŘÍLOHY Významné osobnosti Bítovska Bítov a jeho překrásné okolí inspiroval básníky, malíře, hudební skladatele. Jan Domínek /23.1.1867 – 2.3.1933/ Narodil se ve Skrejích na Krumlovsku, navštěvoval 5 roků obecnou jednotřídní školu ve svém rodišti, gymnázium v Třebíči. Studium zakončil maturitou na vyšším gymnáziu v Litomyšli. Nejprve působil jako výpomocný učitel v Jevišovicích. Od 1.9.1889 do 18.10.1890 nastoupil jako prozatímní učitel v Bítově. Na krátkou dobu odešel do Lesonic a 1.3.1902 se vrátil jako nadučitel zpět do Bítova. V roce 1921 byl jmenován ředitelem zdejší měšťanské školy. Jan Domínek prokázal mnoho neocenitelných zásluh škole i obci. Roku 1919 založil kroniku s názvem Kronika učitelstva, měšťanské školy v Bítově. Každý učitel do ní napsal svůj životopis. Pokud ze školy odcházel zapsal místo svého nového působiště. Všemožně posiloval v místních lidech sebevědomí a národní hrdost. O prázdninách zřizoval ve škole turistickou ubytovnu. V létě 1902 byl pořádán na jeho návrh šestinedělní malířský kurz. Vedli jej malíř Roman Havelka a ilustrátor, profesor František Zvěřina.36) Roman Havelka /30.4.1877 – 1950/ Narodil se v Jemnici. Čtyři místa na západní Moravě – Jemnice, Jihlava, Třebíč a Bítov – tvoří osudovou spojnici v jeho životě. V Jihlavě dokončil obecnou měšťanskou školu. V letě 1891 navštívil Podyjí, odtud si přivezl první studie a kresby. Roku 1892 odjel do Prahy a studoval Uměleckoprůmyslovou školu. Od října 1895 studoval Akademii, krajinářskou speciálku u profesora Julia Mařáka. Po absolvování odjel díky stipendiu do Itálie. V roce 1913 se Roman Havelka seznámil na Bítově s dcerou magistra farmacie Josefa Měšťana Martou. O rok později byla svatba. Havelka se po období hledání, horečných studijních cestách a zejména po přetrpěných válečných hrůzách vrací zpět do Bítova. Znovu předstoupil před krajinu svého milovaného Podyjí. 36)

Uhlíř J. : Roman Havelka malíř Podyjí 1877 - 1950. 2004 Třebíč, s. 36.

74

Po zatopení Bítova vodami Vranovské přehrady se Roman Havelka odstěhoval do nově postaveného Bítova nad přehradou. Tam si také postavil chatu a maloval. František Zvěřina /1835 - 1908/ Narodil se v Hrotovicích v tehdejším znojemském kraji. Pocházel z velmi početné rodiny. Absolvoval tři třídy nižší reálky ve Znojmě a po nich pokračoval ve vyšší stavovské reálce v Praze. V roce 1852 vstoupil do Akademie výtvarných umění. Přestože byl nadějným a oblíbeným žákem, byl pro své slovanství propuštěn z akademie. Do pozdního stáří se snažil zachytit zmizelou krásu zaniklého Bítova. Otakar Průcha /1893 - 1965/ Malíř a grafik působil na Znojemsku. Právě Bítov ho inspiroval k vytvoření děl. Vítězslav Novák /5.12.1870 – 18.7.1949/ Zde složil Podzimní symfonii. Bítovští po něm pojmenovali skály, které rád bez použití horolezecké výbavy zdolával.37) Jiří Paukert /31. 5. 1936/ Bítovský kastelán, PhDr. Jiří Paukert publikuje pod uměleckým pseudonymem Jiří Kuběna. Své sbírky publikoval v samizdatových listech. Od roku 1994 žije na hradě Bítov. V roce 1998 byl oceněn prezidentem Václavem Havlem za své zásluhy medailí u příležitosti osmdesáti let samostatného státu.

37)

David P. : Průvodce Podyjí – Znojemsko. Praha 1997, s. 47.

75

Obr. č.20: Škola ve starém Bítově

76