EVROPŠTÍ MALÍŘI VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZŠ

EVROPŠTÍ MALÍŘI VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZŠ

Diplomová práce

Studijní program: Studijní obor:

M7503 – Učitelství pro základní školy 7503T047 – Učitelství pro 1. stupeň základní školy

Autor práce: Vedoucí práce:

Jana Bryndová Mgr. A. Lucrezia Škaloudová - Puchmajerová

Liberec 2014

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Akademický rok: 2012 /2Ol3

ZADANI DIPI,OMOVE PRACE

(PROJEKTU, UMĚLECKÉHO oÍt A, UMĚLECKpuo vÝroNu)

Jméno a

příjmení:Jana Bryndová

Osobní číslo:

PO9OOO?47

Studijní program: M75O3 Učitelstvípro základní školy

Učitelstvípro 1. stupeň základní školy Studijní obor: Název tématu: Evropštímalíři ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ Zadávajícíkatedra: Katedra primárního vzdělávání

Zásady

pro vypracování:

Cíl: Cílem mé diplomové práce je žákům1. stupně ZŠpředstavit některé evropské malíře, jejich vybraná díla a využítjejich tvorbu ve výtvarné výchově. Mým dalšímúkolem je rozvinout osobnost dětí, jejich smyslové vnímání a podpořit mezipředmětové vztahy. Dále pak vylžítděl umělců jako inspiraci pro výtvarnou tvorbu žákůs využitímrůzných výtvarných technik. Metody: Motivačnípracovní listy Vlastní výtvarný projev žáků

Rozsah grafických prací: Rozsah pracovní zprávy:

Forma zpracování diplomové práce: tištěná Seznam odborné literatury:

Janson , řI., Jonsonová, D. Cesty malířského umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1"969. Puchmajerová, L., Valešová, H. (Jvod do didaktiky kresby. 2. dopl.vyd. Liberec:

TUL, 2008. ISBN 978-80-7372-42t-4. Poche, E., aj. Encyklopedie českéhovýtvarného umění. 1. vyd. Praha: Academia, t975. Roeselová, V. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. ISBN 80-902267-t. Uhlíř, J. Tvoříme ve stylu znárných malířů.1. vyd. Praha: Portál, 2OO2.ISBN 80-7178-670_5

Yýzkarnný ústav pedagogický. Rámcový vzdělávací program. 1. vyd. Praha: Tauris, 2006. ISBN 80-87000-02-I.

Vedoucí diplomové práce:

Mgr. A. Lucrezia Škaloudová - Puchmajerová Katedra primárního vzdělávání

Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce:

doc. RNDr. Miroslav Brzezina, CSc.

děkan

V Liberci dne

17. prosince 2012

7. prosinc e 2OL2 20. dubna2Ot4

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Děkuji vedoucí diplomové práce Mgr.A. Lucrezii Škaloudové Puchmajerové za ochotnou pomoc, rady a odborné vedení při vypracování diplomové práce.

Anotace

V diplomové práci Evropští malíři ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ se dotýkám historických pramenů uměleckých slohů a životů vybraných malířů. Nabízím jejich umělecká díla jako inspiraci k práci ve výtvarné výchově zpracované různými výtvarnými technikami. Diplomová práce představuje několik vybraných evropských malířů a umělecké směry, ve kterých tvořili. Poukazuje na umělecké směry v časovém vývoji. Vymezuje současné pojetí výtvarné výchovy dle RVP. Podporuje nevýukové složky výchovně vzdělávacího procesu a dotýká se průřezových témat. Snaží se o rozvoj smyslového vnímání a celkový rozvoj osobnosti žáka. Každý umělecký směr je doplněn metodickými listy. Výstupem těchto listů je samotná výtvarná tvorba a výtvarný projev žáků ve vybrané třídě získaný během realizace.

Klíčová slova: malíři, výtvarné techniky, umělecké slohy, výtvarná výchova, tvorba, realizace, vyjádření

Annotation

In this diploma thesis European painters in Art Education at Primary school I touch the historical sources of artistic styles and live sof the selected painters. I offer their works as an inspiration for using them in Art Education by various techniques. The diploma thesis introduces selected European painters and artistic styles in which they created. It defines current conception of Art Education according to the Framework Education Programme for Elementary Education. It supports the noneducational parts of the educational process and touches the Cross-Curricular Subjects. It tries to develop the sensory perception and the global development of the pupil´s personality. Each artistic style is completed by the methodology. The final artistic works and the creative expression of the pupils in the selected class obtained during the realization is the output of the methodology.

Key words: painters, art techniques, styles, Art Education, creation, realization, expression

Obsah diplomové práce 1 Úvod................................................................................................................................................10 2 Výtvarná výchova na základní škole...............................................................................................11 3 Realizace diplomové práce..............................................................................................................14 3.1 Stručný přehled praktické části................................................................................................16 4 Umělecké slohy a jejich praktické využití.......................................................................................17 4.1 Impresionismus........................................................................................................................17 4.1.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců......................................................20 4.1.2 Představitel impresionistického umění – Claude Monet..................................................21 4.1.2.1 Ukázka děl z umělcovy tvorby.................................................................................22 4.1.2.2 Metodický list č. 1, č. 2............................................................................................23 4.1.3 Představitel impresionistického umění – Antonín Slavíček.............................................28 4.1.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby.................................................................................29 4.1.3.2 Metodický list č. 3....................................................................................................30 4.2 Secese.......................................................................................................................................32 4.2.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců......................................................35 4.2.2 Představitel secesního umění – Gustav Klimt..................................................................36 4.2.2.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby.................................................................................37 4.2.2.2 Metodický list č. 4, č. 5, č. 6....................................................................................38 4.2.3 Představitel secesního umění – Alfons Mucha................................................................45 4.2.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby.................................................................................46 4.2.3.2 Metodický list č. 7, č. 8............................................................................................47 4.3 Kubismus.................................................................................................................................51 4.3.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců......................................................54 4.3.2 Představitel kubistického umění – Pablo Picasso............................................................55 4.3.2.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby.................................................................................56 4.3.2.2 Metodický list č. 9, č. 10, č. 11.................................................................................57 4.3.3 Představitel kubistického umění – Josef Čapek...............................................................64 4.3.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby.................................................................................65 4.3.3.2 Metodický list č. 12..................................................................................................66 4.4 Surrealismus.............................................................................................................................69 4.4.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců......................................................71 4.4.2 Představitel surrealistického umění – Salvador Dalí.......................................................72 4.4.2.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby.................................................................................73 4.4.2.2 Metodický list č. 13, č. 14........................................................................................74 4.4.3 Představitelka surrealistického umění – Toyen (Marie Čermínová)................................77 4.4.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby.................................................................................79 4.4.3.2 Metodický list č. 15..................................................................................................80 5 Závěr................................................................................................................................................83 6 Seznam použité literatury................................................................................................................85 7 Obrazové přílohy.............................................................................................................................90

7

Seznam ilustrací Ilustrace 1: Claude Monet..................................................................................................................21 Ilustrace 2: Imprese, východ slunce...................................................................................................22 Ilustrace 3: Dáma se slunečníkem......................................................................................................22 Ilustrace 4: Lekníny............................................................................................................................23 Ilustrace 5: Antonín Slavíček..............................................................................................................28 Ilustrace 6: Červnový den...................................................................................................................29 Ilustrace 7: U nás v Kameničkách......................................................................................................30 Ilustrace 8: Gustav Klimt....................................................................................................................36 Ilustrace 9: Polibek.............................................................................................................................37 Ilustrace 10: Hygieia – detail Lékařství..............................................................................................37 Ilustrace 11: Alfons Mucha.................................................................................................................45 Ilustrace 12: Jarní probuzení ve Středozemí......................................................................................46 Ilustrace 13: Plamínek naděje (J. A. Komenský)...............................................................................47 Ilustrace 14: Pablo Picasso.................................................................................................................55 Ilustrace 15: Avignonské slečny.........................................................................................................56 Ilustrace 16: Guernica.........................................................................................................................57 Ilustrace 17: Josef Čapek....................................................................................................................64 Ilustrace 18: Dva kluci s míčem.........................................................................................................66 Ilustrace 19: Salvador Dalí.................................................................................................................72 Ilustrace 20: Neodbytnost paměti.......................................................................................................73 Ilustrace 21: Tvář Mae Westové.........................................................................................................73 Ilustrace 22: Toyen (Marie Čermínová).............................................................................................77 Ilustrace 23: Střelnice.........................................................................................................................79 Ilustrace 24: Ex libris..........................................................................................................................79

8

Seznam použitých zkratek

atd. – a tak dále např. – například tj. – to jest tzv. – takzvaný

9

1 Úvod Umění, respektive výtvarné umění, provází lidské dějiny už od dob pradávných. Od narození, po celý život člověka, nás všechny výtvarné umění provází, ovlivňuje, vede ke spoustě otázkám, přemýšlení, je nedílnou součástí nás všech. Umění nám předává spoustu rolí a významů. Informuje nás, předává nám autorovo sdělení, poselství a někdy přetrvává po celá dlouhá staletí. Já sama osobně bych chtěla důležitost a krásu tohoto umění předat – poslat dál. Proto jsem si jako téma své diplomové práce vybrala – Evropští malíři ve výtvarné výchově. V této práci bych chtěla žákům představit významné evropské malíře. Umělce představím v jeho biografii a díle. Podstatné pro mou práci je nevytrhnout malíře z uměleckých směrů – slohů, proto bych před samotným představováním prošla umělecký sloh jako takový – celistvý, se všemi jeho odkazy (sochařství, stavby, architektura, literatura, písemnictví). Nechtěla bych se ale zaměřit jen např. na sochařství a architekturu, ale mým cílem je žákům představit dobu, život lidí, způsoby chování, historické okolnosti, které se podepsaly v dílech samotných autorů nebo jsou jimi ovlivňovány. Pocity, vnímání skutečnosti, nesouhlas s něčím, svou citlivost do své malby vymalovali stejně tak jako se literáti ve svých dílech vypsali. Cítím tedy dílo jako rukopis jejich doby. Chtěla bych rozvinout znalosti z oblasti českého jazyka a literatury, vlastivědy (doby lidských dějin), hudební výchovy (ukázky písní, děl charak. pro určitá období), přírodovědy (krajinářství). Chtěla bych také podpořit nevýukové složky výchovně vzdělávacího procesu jako je estetická, dramatická výchova a dotknout se průřezových témat jako je osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova a výchova mediální. Důležitost v mé práci přikládám tomu, aby žáci poznali umění co nejvíce smysly – zrakem, sluchem, hmatem a třeba i vůní. Budu se snažit o rozvoj smyslového vnímání. Za nejdůležitější prvek mé práce pokládám vlastní tvorbu žáků. Chtěla bych, aby do svých děl přenesli své pocity, touhy, poznané i nepoznané a tajemné, aby do svých prací přinesli i něco nového a originálního. Při samotném tvoření se žáci budou držet získaných informací. Naším úkolem není umělce jen kopírovat, ale vlastní tvorbou se jim i přiblížit. K této práci využiji škálu odborné literatury, abych se sama novému naučila a mohla pak předávat umění dál, další generaci. Při propojení všech částí práce bych se chtěla podílet na celkovém rozvoji dětské osobnosti, rozvinout dětskou fantazii, podpořit úspěšnost, naučit žáky hodnotit ostatní, umět je pochválit, poradit si, pomoct si. 10

2 Výtvarná výchova na základní škole Výtvarná výchova tvoří spolu s výchovou hudební vzdělávací oblast Umění a kultura. Ta umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží velmi důležitou součást lidské existence – umění a kulturu. Žák vnímá kulturu jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat proměny historických zkušeností, v nichž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenského bytí i jako součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění pak vnímá jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají zprávy o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné propojenosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. (RVP 2005). „Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.“ (RVP 2005, s. 64). Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou velmi důležitým nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a vysvětlení vychází zejména z porovnávání dosavadních a aktuálních zkušeností žáka a umožňují mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, vytváří kladný vztah ke kulturním hodnotám, přináší umělecké poznávání světa a rozvíjí schopnosti vnímání uměleckých děl v historických souvislostech. U žáků dochází k rozvoji tvořivosti a estetického cítění a k utváření kladného vztahu ke kulturním hodnotám v současné i minulé době. (RVP 2005) „V etapě základního vzdělání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích.“ (RVP 2005, s. 65).

11

„Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování vedeme žáka v k odvaze a chuti uplatnit jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace. Obsahem „Rozvíjení smyslové citlivosti“ jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření.“(RVP 2005, s. 65). Obsahem „Uplatňování subjektivity“ jsou činnosti, které vedou žáka k tomu, aby si uvědomil a uplatnil vlastní zkušenosti při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření. (RVP 2005). „Obsahem „Ověřování komunikačních účinků“ jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií.“ (RVP 2005, s. 65). Žáci si osvojují pracovní návyky, základní výtvarné techniky a postupy, pomocí kterých se mohou výtvarně vyjádřit na dané téma. Konkrétní činnosti podporují jejich orientaci na ploše i v prostoru. Zdůrazňujeme celkový pohled na danou problematiku, využíváme mezipředmětových vazeb, vztahů k přírodě a lidské společnosti v různých etapách jejího vývoje. Žáci jsou vedeni ke kladnému vztahu ke kulturnímu bohatství své vlasti, pomáháme jim vytvářet si vztah k umění prostřednictvím návštěv kulturních center (muzeí, galerií, divadel, filmových produkcí,..). Při individuálních činnostech se dostává žákovi prostoru pro vyjádření vlastního názoru, jeho obhajobě a také sebehodnocení své práce. Při kolektivních činnostech je kladen důraz na pozitivní atmosféru v pracovním týmu, spolupráci při řešení společného úkolu a vzájemné respektování práce ostatních. Ve vyučovacím procesu výtvarné výchovy pracujeme s výchovnými a vzdělávacími strategiemi, které utváří klíčové kompetence. V kompetenci k učení umožňujeme žákům realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich samostatnost a také tvořivost. Vedeme je také k sebehodnocení a motivujeme k účasti na výtvarných soutěžích. V kompetenci komunikativní realizujeme výstavy a vystoupení žáků na školní akademii, rozvíjíme kulturu projevu a vystupování. Nebát se problémů a učit se jim předcházet je kompetencí k řešení problémů. Pomáháme žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti, vytváříme a rozvíjíme u žáků správné pracovní návyky, vedeme je k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení, dodržování pravidel. Toto je kompetence k učení. Poslední je pak sociální a personální, ve které u žáků rozvíjíme schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní i druhých, budujeme pozitivní školní a třídní klima. Připravujeme žáky 12

jako svobodné a zodpovědné osobnosti, které uplatňují svá práva a plní si své povinnosti. Pěstujeme v žácích kulturu a tvořivost, usilujeme o jejich aktivní zapojení do kulturního dění. Žákům pomáháme s poznáním různých kulturních tradic a historického dění, pěstujeme v nich potřebu toto vše chránit a vážit si všeho. (RVP 2005).

13

3 Realizace diplomové práce Diplomová práce pod názvem Evropští malíři ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ je určena pro žáky 5. tříd. V hodinách vlastivědy žáci probírají historické úseky českých i evropských dějin. V pátém ročníku se žáci seznamují s významnými událostmi nových dějin. Tato část začíná dobou pobělohorskou a uzavírá ji kapitola o vzniku České republiky. (Vlastivěda 5, Významné události nových českých dějin, nakladatelství Nová škola). Pro mou diplomovou práci jsem si vybrala právě období, která jsou pestrá nejen v dějinách, ale i v uměleckých směrech – výrazu vyjádření. Protože žáci poznají mnohé už ve vlastivědě, podpořím a rozvinu mezipředmětové vztahy a využiji znalostí pro uskutečnění diplomové práce. Vlastivědné události se přenesou do výtvarné výchovy. Pro mou práci jsem si vybrala čtyři umělecké směry. Každý je jedinečný, sled událostí navazuje na sebe, ale každý z nich nabízí, vyjadřuje něco úplně jiného. Směry jsou velmi pestré na výtvarnou techniku, na způsob autorova vyjádření, na barevné a kompoziční vyjádření. Pro výtvarné zpracování se v každém období nabízejí jiné náměty. Impresi zachycující dojmy vystřídala dekorativní secese a geometrický kubismus přešel ve snový surrealismus. V historických událostech přecházel jeden směr ve druhý. Žáci budou tvořit pokaždé něco nového, jiného a jinou technikou, a právě proto jsem si je pro svou práci vybrala. Tématem mé práce jsou evropští malíři ve výtvarném umění. Český národ nikdy v žádných oblastech nezaostával za ostatními. Naopak. Vždy jsme měli Evropě i světu co nabídnout. Češi přinášeli pro svůj národ v mnoha oblastech mnoho úspěchů, a tak upevňovali vlasteneckého ducha. V našich dějinách bylo mnoho osobností, které se významně podepsaly v oblasti kulturní, umělecké, politické,.. Někteří zanechali kulturní památky, které proslavily celou zemi i ve světě. A právě proto, že máme ostatním co nabídnout, našla jsem ve svých metodických listech místo i pro významné české umělce. Tím propojím vlastivědnou část – české a evropské dějiny – s výtvarnou částí – čeští a evropští malíři. Diplomovou práci jsem k realizaci nabídla ZŠ a MŠ Dolní Poustevna, která se nachází ve Šluknovském výběžku. Základní škola je plnotřídní škola, do které v současné době dochází 156 žáků. Je určena nejen dětem z Dolní Poustevny, ale i dětem z okolních obcí – Horní Poustevny, Lobendavy, Karlína a Lipové. Součástí je mateřská škola, školní družina, školní jídelna. Škola má tři samostatné objekty. Budova 1. stupně má 5 kmenových tříd vybavené počítačem, klavírem a výškově nastavitelným nábytkem. V objektu školy se nachází učebna s interaktivní tabulí, odborná počítačová učebna, dvě školní družiny, malá tělocvična, školní jídelna s kuchyní a šatny.

14

Výuka ve všech ročnících se řídí vlastním Školním vzdělávacím programem, který škola zpracovala podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. (zsdpou 2014). Do pátého ročníku, ve kterém bude praktická část uskutečňována, dochází 22 žáků (12 chlapců a 10 děvčat). V této třídě jsou dva žáci s individuálním vzdělávacím programem. Vzdělávací výsledky žáků jsou průměrné a více než polovině výborné. Tři žáci prospívají s podprůměrným prospěchem. Třída se potýká spíše s problémy kázeňskými – při vyučování vykřikují, povídají si, odmlouvají. Tento problém se přisuzuje změně třídní učitelky na začátku 4. ročníku. Žáci jsou citliví, vnímaví, se zájmem o poznání nového. 5. ročník má na škole podle ŠVP dvouhodinovou dotaci výtvarné výchovy. Ty se učí vždy spojené jako dvouhodinové bloky. Většina listů je navržena pro tuto časovou dotaci. Převážná část samotné tvorby bude probíhat v prostorách školy – ve školní třídě. V případě, že realizace metodického listu vyžaduje více vyučovacích hodin nebo bude probíhat mimo školní prostory, bude tento list o tuto informaci doplněn. V metodických listech je u mezipředmětových vztahů předmětu vlastivěda doplněn název kapitoly pro dané období a váže se k němu i obsah metodického listu. Některé listy jsou také doplněny o didaktický materiál.

15

3.1 Stručný přehled praktické části Umělecký směr Impresionismus

Secese

Vybraní představitelé Claude Monet

Surrealismus

Učivo

Výtvarná technika

Barevné opojení přírody

tvorba v plenéru

kresba suchým pastelem

Hladina posetá lekníny

květiny na vodní hladině

malba

Antonín Slavíček

Pohlednice výsek krajiny z Dolní Poustevny

domalovaná koláž

Gustav Klimt

Papírové kouzlení origami

prostorová tvorba

Klimtova dáma

koláž

Alfons Mucha

Kubismus

Název metodického listu

portrét ženy

Klobouk pro mou dekorace maminku klobouku

malba s dotiskem netradičních materiálů

Mé místo v knížce Ex-libris

rezerváž zmizíkem

Poštovní známka

návrh poštovní známky

detailní kresba

Africká maska

portrét africké masky

kašírování

Modromodrá

ilustrace k textu

práce s valérem

Má rodina

kompozice postav

koláž, koláž z frotáže

Josef Čapek

Kubistický předmět

geometrické tvary kresba

Salvador Dalí

Pohled z okna mého pokoje

kompozice prvků

koláž

Stroj představ

hra s představou

kresba, koláž

Návštěva z vesmíru

figura mimozemšťana

monotyp doplněný kresbou

Pablo Picasso

Toyen

16

4 Umělecké slohy a jejich praktické využití 4.1 Impresionismus

Krátce před rokem 1870 se zrodil impresionismus, který představoval v dějinách malířství rozhodující zvrat. Tento umělecký směr vznikl ve Francii a byl pojmenován podle slavného Monetova obrazu Impression, soleil levant (Dojem, vycházející slunce). Nový přístup k malbě byl vykládán jako program vycházející ze společné estetiky, z nauky související s výzkumem světla a rozborem slunečního spektra. Byla to nová technika, která představovala kladení barevných skvrn vedle sebe, a tím vytvářela jakési předivo čistých tónů. Skvrnky barvy se nanášely na plátno rychlými, drobnými tahy štětce. Tyto barevné skvrny se staly nejdůležitějším vyjadřovacím prostředkem a lidské oko je vnímalo jako chvějící se plochu barevného světla. Malíři soustřeďovali svou pozornost na zachycení okamžiku světla a zářivosti přírody. Kladli důraz na okamžitost – zachytit svět v momentální náladě. Šlo tedy především o zachycení okamžitých smyslových vjemů, dojmů a pocitů. (Pijoan 1981, str. 267-268). Hlavními tématy impresionistů byly různé podoby krajiny, města a přírody zachycované v různých ročních období. Častým námětem jejich děl byly také zahrady s lidmi, kteří zde trávili svůj volný čas nebo se věnovali různým lehčím aktivitám. Tento směr opustil tradice akademické ateliérové tvorby a přešel k malbě v plenéru – v přírodě přímo před krajinným motivem. Náměty, které si impresionističtí malíři vybírali, způsob, jakým je malovali a význam, jaký v nich připisovali světlu a barvě, pocházely z tvorby anglického krajináře Johna Constabla a barbizonských malířů. (Lynton 1981, str. 48). Tento anglický umělec maluje první olejové náčrty v plenéru kolem roku 1810. Předchůdci impresionismu byli také malíři krajináři, malíři Barbizonské školy vedení malířem Théodorem Rousseaem. Barbizonští se soustředili především o zachycení světla, které se měnilo v souvislosti na čase a ročním období. (Největší malíři č. 2 2000, str. 28). U zrodu tohoto uměleckého směru stál také francouzský malíř Eduard Manet, který otevřel cestu mladým umělcům a příznivcům nové štětcové techniky. Představitelé světového impresionismu: Claude Monet 17

Pierre-Auguste Renoir Camille Pissarro Alfred Sisley a Paul Cézanne Představitelé českého impresionismu: Antonín Slavíček Antonín Hudeček Václav Radimský František Kaván

Impresionismus se nejvíce projevil v malířství, menší částí v sochařství. Postupně ovšem pronikl i do hudby a poezie. V sochařství převládala měkká modelace a živá hra světel a stínů. Pevný povrch tvarů členily drobné prohlubně a výstupky. Vůdčím duchem impresionistického sochařství byl francouzský umělec Auguste Rodin. Jeho sochařská práce byla inspirována antickou tradicí. Soustřeďoval se hlavně na problém lidské postavy. Vytvářel torza, postavy bez končetin a hlav (Lynton 1981, str. 71). Vytvořil řadu bust, pomníků a velkých kompozic např. bronzové sousoší Měšťané z Calais. Mezi velké Rodinovo dílo z roku 1878 patří bronzová socha – Sv. Jan Křtitel. (Pijoan 1981, str. 296). Impresionismus v literatuře se uplatnil v oboru čisté lyriky, a to především lyriky přírodní. Především se popisovaly nálady a emoce. (Forst, aj. 1994, str. 140) Zmiňovaný umělecký směr je podstatně spjat s tvorbou českých spisovatelů Antonína Sovy a Fráni Šrámka. Básník a prozaik Antonín Sova naplnil nejvýrazněji záměry, možnosti a cíle českého básnického impresionismu. (Forst aj. 1994, str. 142). Popisované okamžiky, prchavé vjemy a dojmy a impresionistické líčení citové atmosféry byly důležitými rysy i v literární tvorbě Fráni Šrámka, které se objevily v jeho básnických sbírkách, divadelních hrách a např. v románu Stříbrný vítr. (Šrámek 2014). Do hudebního umění přinesl impresionismus nové harmonické prostředky a formová řešení (např. uvolnění harmonie, osamostatnění hlasů, zachycení smyslových, přírodních a náladových dojmů a pocitů, složité a rozmanitě měněné akordy). (Impresionismus 2014).

18

Impresionismus v hudbě zrušil nebo alespoň znejasnil pravidlo formálního členění skladeb stejně jako v malířství rušil perspektivu. (Impresionismus v hudbě 2014). Za přední představitele a tvůrce hudebního impresionismu byli považováni např. Claude Debussy – přední francouzský skladatel klavírních a komorních hudebních děl a český hudební skladatel, pedagog a klavírista Vítězslav Novák. (Impresionismus v hudbě 2014)

19

4.1.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců

Konec 1. pol. 19. století – začátek 20. století a) z oblasti politické

• •

• • b) z oblasti společenského života

• •

•

nespokojenost s Habsburky – volání po národní svobodě, uzákonění rovnosti všech lidí a zrušení roboty vznik Rakouska-Uherska, rozmach českého národa v oblasti školství, povinná osmiletá školní docházka, rozvoj gramotnosti (Čapka 2005, str. 28-32). v roce 1914 vypukla 1. světová válka roku 1918 vzniká Československá republika ve společnosti se začaly prosazovat ženy rozmach spolkového života – návštěvy divadel a kaváren, byly zakládány čtenářské, divadelní a tělovýchovné spolky – Sokol, změnil se i způsob oblékání (Čapka 2005, str. 31-32). v řeckých Athénách byly obnoveny olympijské hry

c) z oblasti hospodářského rozkvětu

• •

byl patentován telefon – zrodil se svět moderní komunikace české země se staly centrem průmyslové výroby v Rakousku, rozmach textilního, strojírenského, hutního a chemického průmyslu, nejznámější český strojírenský závod – Škodovy závody v Plzni (Čapka 2005, str.30).

d) z oblasti přírodních věd a lékařství

• •

chemik Pasteur objevil vakcínu proti sněti slezinné a vzteklině profesor fyziky W. C. Röntgen objevil novou formu záření – rentgenové záření (Harenberg 1992, str. 806). britský vědec Charles Darwin rozvinul hypotézu, podle které mají všechny druhy živočichů, včetně člověka stejný původ a rozšířily se až vývojem (Harenberg 1992, str. 743). začala nová epocha sdělovací techniky – telegrafická komunikace Morseovou abecedou americký vynálezce Thomas Alva Edison vynalezl fonograf a žárovku, spolupracoval na vynálezu filmové promítačky (Harenberg 1992, str. 777). F. Křižík – vynálezce obloukové lampy, uvedl do provozu první elektrickou dráhu v Praze cesta k podvědomí – myšlenky S. Freuda zahájily revoluci v představách o lidské psychologii a sexualitě (Harenberg 1992, str. 810). Einsteinova teorie relativity změnila představy o prostoru a čase

•

• •

• •

• e) z oblasti a literatury

umění

•

•

zrodila se nová generace českých básníků a spisovatelů – A. Jirásek, J. Neruda, S. Čech, J. V. Sládek, hudebních skladatelů – B. Smetana a A. Dvořák světovou literaturu proslavili – A. Dumas, H. Ch. Andersen, M. Twain, J. Verne a J. F. Cooper (z přednášek Dr. Bednářové).

20

4.1.2 Představitel impresionistického umění – Claude Monet

➢ Claude Monet bývá často označován jako nejimpresionističtější z impresionistů ➢ Monet je nazýván otcem moderního malířství

K A LE NDÁ RIU M 1840 – v Paříži se narodil Claude Monet 1856 – první prezentace kreseb na výstavě v Rouen 1857 – první prezentace obrazů na výstavě v Le Havru 1861 – nástup do vojenské služby 1862 – setkává se s Renoirem, Sisleyem a Bazillem 1865 – účastní se Salónu, pozornost vzbuzuje obraz Dáma v zelených šatech 1867 – porota Salónu odmítá jeho obrazy 1874 – první výstava impresionistů 1888 – výstava impresionistů v USA 1926 – Claude Monet umírá (Největší malíři č. 2 2000, str. 3-7)

Ilustrace 1: Claude Monet http://cs.wikipedia.org/wiki/Claude_Monet

Umělec se narodil 14. listopadu 1840, žil s rodiči v Le Havru, kde kolem ústí Seiny vytvořil své první obrazy. Studoval na soukromé škole Académie Suisse, zde se setkal s Camilem Pissarrem. Poté odešel do Alžíru na vojnu, kde na něj zapůsobila barvitá příroda ztápějící se v africkém slunci. Po návratu studoval v ateliéru malíře Gleyra, setkal se zde s Renoirem, Sisleyem, Bazillem. Umělci měli společné zájmy, malovali v plenéru. Tvořili díla pro Salón. (Krsek 1982, str. 7-8). V roce 1865 triumfoval na Salónu dvěma obrazy: krajinomalbou a portrétem Camille, od té doby známým jako Dáma v zelených šatech. (Největší malíři č. 2 2000, str. 4). Monet se v Londýně setkal s Pissarrem, Sisleyem a Daubignym. Maluje obrazy s krajinou kolem Temže a v Hyde Parku. (Krsek 1982). První výstavu obrazů zorganizovali v roce 1874. Obrazům se ale veřejnost a kritici vysmívají, mimo jiné i Monetově dílu Imprese: Východ slunce, které se stane určitým manifestem impresionismu. Podle titulu obrazu „Impresion“ se bude nazývat nový směr malířství. (Největší malíři č. 2 2000, str. 5). V roce 1876-77 vytvořil Monet sérii obrazů Nádraží Saint- Lazare. O tři roky později koupil dům v Giverny, kolem nějž zřídil park s proslulým leknínovým bazénem. Také maluje sérii obrazů věnovaných několika námětům pozorovaným za různého osvětlení, v různých denních dobách – Topoly na břehu Epte a významné varianty průčelí katedrály v Rouenu. V Leknínech, které Monet

21

koncem života věnoval státu a které jsou dodnes vystaveny v pařížské Oranžérii, a ve studiích, jež se váže k tomuto mimořádnému cyklu, dosáhl impresionismus svého rozvoje. Claude Monet zemřel 5. prosince roku 1926. (Krsek 1982, str. 70-74).

4.1.2.1 Ukázka děl z umělcovy tvorby

Tento obraz se měl původně jmenovat Marine (Moře). V poslední chvíli se Monet rozhodl pro nový název obrazu: Imprese: Východ slunce. Byl namalován v roce 1873 v Le Havru z okna hotelu. V dálce jsou zachycené siluety lodí osvětlené slunečními paprsky pronikajícími skrze ranní mlhu a kouřící komíny. V popředí na nepatrně zčeřené vodě plují tři malé loďky s veslaři. Od tohoto názvu obrazu Imprese – dojem, pocit byl odvozen nový umělecký směr

Ilustrace 2: Imprese, východ slunce

impresionismus.(Největší malíři č. 2 2000, str. 12) http://cs.wikipedia.org/wiki/Imprese,_v%C3%BDchod_slunce

Na obraze je namalována jeho žena Camille a jeho malý syn Jean. Představuje mladou ženu kráčející přes větrem rozvlněnou louku. Závany větru malíř představuje ve tvaru mraků, záhybech šatů a v rozevlátém šátku. (Největší malíři č. 2 2000, str. 18).

Ilustrace 3: Dáma se slunečníkem http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Claude_Monet_011.jpg?uselang=cs

22

Monet nejraději pozoroval rybníky s vodními liliemi, všímal si růžových a zelených odlesků na nehybné hladině, odstínů leknínů a zrcadlení stromů a oblak. Monumentální sérii Leknínů namaloval v hangáru postaveném speciálně za tímto účelem. Monet toto dílo věnuje své zemi, památce první světové války. (Největší malíři č. 2 2000, str. 26)

Ilustrace 4: Lekníny

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monet,_Claude_-_Water_Lilies_(Nymph%C3%A9as)_-_Google_Art_Project.jpg?uselang=cs

4.1.2.2 Metodický list č. 1, č. 2

Metodický list č. 1 Barevné opojení přírody Vzdělávací cíl: žák dokáže rozvíjet kladný citový vztah k výtvarnému umění, rozvíjet vlastní umělecké schopnosti a dovednosti, rozvíjet svůj výtvarný projev, ve výtvarných pracích dokáže zachycovat realitu okolního světa a rozvíjet své pozorovací schopnosti, vnímání a cítění krásy Očekávaný výstup: vyhledává a používá vhodných barev k vyjádření přírody, nalézá vhodné prostředky k výtvarnému vyjádření na základě vizuálního vnímání a uplatňuje je plošné tvorbě, porovnává vlastní pojetí s pojetím převzatým a inspiruje se jím, rozpoznává světlé a tmavé plochy Mezipředmětové vztahy – VL – Národní obrození Učivo: tvorba v plenéru Místo: v okolí školy, v přírodě Výtvarný námět: žák maluje v přírodě vybraný výsek krajiny (viz. příloha 7.1) Vztah k výtvarné kultuře: impresionismus – krajinomalba Výtvarné techniky: kresba suchým pastelem Pomůcky a materiál: bílý papír, pracovní papíry, barevné suché pastely, hadřík, ukázky děl Clauda Moneta

23

Úvod hodiny – aktivizační činnost – v reprodukcích Monetových obrazů si všímáme způsobu zobrazení světla v přírodě, barevného řešení, odstínů barev a kompozičního řešení. Povídáme si o malování v přírodě. Venku si všímáme dynamických prvků (mraky, slunce, stromy, modelace terénu atd.) Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu. Připomeneme si typy krajin a určíme typ krajiny v našem regionu. Žákům vysvětlíme, co je skica, proč se před započetím díla malíř věnuje prvotnímu náčrtku a jak má náčrt vypadat.

Fotografie z průběhu hodiny výtvarné výchovy

Hlavní část hodiny

Vysvětlení postupu: 1. žáci se na vybraném místě v přírodě nebo okolí školy rozhlíží, vybírají námět pro svou výtvarnou práci a zobrazují zvolený výsek krajiny 2. na pracovní papír si zaznamenávají jednoduché prvotní návrhy – skicy 3. po prvotních záznamech žák přistupuje ke kresbě suchým pastelem, pomocí vybraných barev a jejich tmavých a světlých odstínů vyznačuje světelnou skladbu obrazu, žák se nezabývá detaily, důležitý je celkový dojem a barevná kompozice

Reflexe: Bylo pro vás těžké výtvarně vyjádřit členitost krajiny? Myslíte si, že vám prvopočáteční rychlé záznamy pomohly při vlastní tvorbě? Jaké barvy jste nejčastěji používali a míchali dohromady? Cítili jste se při vlastní tvorbě jako opravdoví malíři?

24

Vlastní hodnocení: V úvodu hodiny jsme si prohlédli obrázky malíře Clauda Moneta. Povídali jsme si o tvorbě v plenéru a pozorovali jsme v krajině dynamické prvky – listnaté keře a stromy, louky plné pampelišek, uschlé stromy, nebe s mraky, kopce. Potom jsem žákům vysvětlila, co je to skica – jaký má význam, jak vzniká. Žáci se posadili na louku a připravili si potřebné pomůcky. Každý si vybral určitý úsek pohledu na Dolní Poustevnu, a v určitém čase se snažil zachytit nejdůležitější body, které vidí – žák se je snažil načrtnout, vytvořit tak prvotinu, skicu. Místa si vyměnili a zkusili si vytvořit ještě jednu skicu. Protože už věděli, jak mají pracovat, byla druhá skica lépe provedená, žáci byli sami se svým výsledkem mnohem spokojenější. Žáci si tak sami udělali představu o tom, co by na jejich výsledné práci mělo být. Práce byla dopředu promyšlená, na papíře zachycená. Nyní si každý vybral místo (pohled na krajinu kolem Dolní Poustevny), které se mu líbilo. Žáci pracovali v malých skupinkách, seděli na louce a teď už pracovali suchými pastely. První tahy na papíře byly nejisté, ale s přibívající barvou a krajinou, která se na papíře začala objevovat, získávali žáci větší jistotu a radost z toho, že se jim práce daří a líbí. Nebáli se pracovat s barvou, neměli problémy s rozvržením krajiny v prostoru, dobře znázornili to, co je daleko a to, co je blízko, dobře naznačovali stromy, které tvořily kopcovitý terén. V něm pak dobře barevně rozlišili stromy jehličnaté a listnaté. Někteří do své práce zakreslili i lidské výtvory. Vše kreslili bez detailů, jen naznačovali, tušili, co vidí, jak krajinu vnímají. Protože každý vnímal plenér jinak, vznikly práce zcela individuální, originální, velmi zdařilé. Při samotné tvorbě žáci projevovali radost z malování v plenéru, velmi se jim líbila práce se suchým pastelem – stínování. Žáci byli sami spokojeni s tím, jak pěkně a podle svých slov také dobře práci zvládli. Nevěřili tomu, že by něco takového dokázali nakreslit. Nikdy předtím v plenéru suchým pastelem nepracovali. Výtvarné tvoření podle metodického listu Barevné opojení přírody hodnotím jako velmi dobré.

25

Metodický list č. 2 Hladina posetá lekníny Vzdělávací cíl: žák dokáže volit vhodné barvy a pracovat s nimi, bude umět výtvarně vyjádřit pohyb, směr, dojem světla a stínu, dokáže rozvíjet své pozorovací schopnosti, vnímání a cítění krásy, rozvíjet svou plošnou představivost Očekávaný výstup: žák nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření na základě zrakového vnímání, které uplatňuje v plošné tvorbě a její barevnosti (světlostní poměry), seznamuje se s některými díly známých malířů a je jimi při výtvarném vyjadřování inspirován Mezipředmětové vztahy – VL – Revoluční rok 1848 Učivo:květiny na vodní hladině Výtvarný námět: žák temperovými barvami a krátkými tahy štětce maluje lekníny na vodní hladině (viz. příloha 7.2) Vztah k výtvarné kultuře: impresionismus Výtvarné techniky: malba Pomůcky a materiál: bílý papír formátu A4, temperové barvy, štětce, kelímek s vodou, ukázky děl Clauda Moneta

Úvod hodiny – aktivizační činnost – při prohlížení reprodukcí obrazů Moneta si všímáme způsobů zachycení podoby přírody a lidských bytostí, pozorujeme nánosy barvy. Zaměříme se na reprodukci obrazů s lekníny a sledujeme barevnou a světelnou kompozici. Všímáme si dynamických prvků, jako jsou lekníny, vlnky na hladině, vrby a rákos na břehu jezírka.


26


Vysvětlení postupu: 1. žáci si připraví modrý podklad pro malbu vodní hladiny a leknínů: vytvoří si jemnou konzistenci smícháním modré temperové barvy s vodou a pokryjí celou plochu papíru krátkými pohyby štětce 2. po zaschnutí podkladu nanáší různé odstíny modré barvy krátkými tahy štětce pro vytvoření vodní hladiny, nyní už barvu s vodou neředí, směrem tahu štětce žáci vyjadřují pohyb povrchu hladiny – vlnky 3. při zobrazování ostatních dynamických prvků (zmiňované v úvodní části) používají žáci jiné barvy charakterizující dané prvky, žáci dbají na směr krátkého tahu štětce 4. na závěr bílou temperou s použitím slabého štětce zesvětlují místa pro vytvoření dojmu odrazu světla na vodní hladině nebo větvích vrby

Reflexe: Povídáme si o technice, kterou žáci tvořili. Vlastní hodnocení: V úvodu hodiny jsme si prohlédli obrázky s díly Clauda Moneta. Všímali jsme si způsobu jeho malby, toho, jak tvořil, co maloval, povídali jsme si o impresionismu. Pro žáky bylo vše nové, všimla jsem si, že si nejsou úplně jisti tím, jestli dokáží hladinu s lekníny manalovat (bez vody, jemnými tahy štetce). První část práce se žákům velmi povedla, také se jim práce líbila a opadla z nich nejistota. Smícháním modré temperové barvy s vodou pokryli jemnými tahy štětce celou plochu papíru. Některým žákům jsem ukázala, jak mají pracovat, někteří si s tahy poradili hned. Když jim práce zaschly, vzájemně si je ukazovali a snad se i chlubili tím, kdo má jakou hladinu. Studovali také viditelnost tahů štětce, z čeho jsem měla radost. Po zaschnutí žáci pracovali s modrou barvou, tentokrát už ale bez barvy. To už byl pro některé žáky menší problém. Bez vody se jim nepracovalo tak dobře jako v první části a s dotvářením vodní hladiny nebyli tak spokojeni. Práce byla pro žáky úplně nová, nikdy takto nepracovali, a tak zjistili, jak se maluje bez vody. Byla to pro ně úplně nová zkušenost. Žáci se i přes všechna úskalí dopracovali k tomu, že vytvořili vlnky na vodní hladině. V tuto chvíli bylo vidět, jak nakonec vzniknou zcela rozlišné práce, přestože všichni pracujeme stejně. To je ale snad i správně. Krátkými tahy a také bez vody namalovali žáci vrbu a rákosí kolem jezírka. Protože už z vodní hladiny – vlnek – věděli, jak mají pracovat, 27

namalovali další prvky malby zcela v klidu, bez nejistoty, malovali tak, jak to cítí, podle své představy. Největší klid našli ve chvíli, když začali malovat samotné lekníny. Jejich ruku vedla pouze jejich fantazie, představa, sami přišli na to, že lekníny zjemní a doplní barvou růžovou a že jim zelenou barvou naznačí listy. Nakonec už vůbec neřešili to, že tvoří bez vody a musím velmi pochválit všechny, protože na konci naší práce bylo úplně samozřejmé pracovat krátkými tahy štětce. Výtvory jsme shromáždili, povídali jsme si o nich. Mluvili jsme také o tom, co bylo obtížné (námět metodického listu nebyl úplně jednoduchý) – malba bez vody, zvyknout si na krátké tahy štětce. Žáci výtvarnou tvorbu pochválili a byli velmi spokojeni, že to dokázali. (Na začátku si někteří moc nevěřili). Z tvorby jsme měli všichni radost.

4.1.3 Představitel impresionistického umění – Antonín Slavíček

➢ je považován za přední postavu českého impresionismu a krajinářství ➢ byl malířem přítomnosti

K A LE ND ÁRIUM 1870 – v Praze se narodil Antonín Slavíček 1887 – vstoupil do školy Julia Mařáka 1889 – přerušuje studia 1894 – opět studuje ve škole J. Mařáka 1897 – výstava obrazů ve Vídni 1903 – maluje s Dvořákem a Hudečkem, odjíždí do Kameniček 1904 – v Kotěrově pavilónu vystavuje obrazy s dalšími malíři 1907 – odjíždí na stipendium do Paříže 1909 – úraz při pádu, má zlomenou pravou ruku, je raněn mozkovou mrtvicí 1910 – Antonín Slavíček zemřel, spáchal sebevraždu (Tomeš 1973).

Ilustrace 5: Antonín Slavíček

http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Slav%C3%AD%C4%8Dek

Antonín Slavíček se narodil 16. května roku 1870 v Praze. V roce 1887 vstoupil do školy Julia Mařáka. V roce 1891 poprvé vystavoval v kolektivu Mařákových žáků v uměleckém oddělení Jubilejní výstavy v Praze. Na počátku nového století bezprostředně ovládal mnohostranné rejstříky svého malování. Začal sklízet úspěchy a uznání. Po smrti Julia Mařáka vedl jeho krajinářskou školu. Definitivní místo profesora mu však uděleno nebylo. (Tomeš 1973, str. 5-8).

28

Na podzim v roce 1903 byl poprvé v Kameničkách. Jméno vesničky v souladu s jejím vzhledem a krajinou symbolizuje celé údobí Slavíčkovy tvorby. Do Kameniček se vracel několik let, k chalupám a rybníčkům, ke kopcům a pastvinám, k polím a lukám. Malíře přitahovaly rázovité chaloupky kryté šindelem a přikrčené u holých stromů. Snažil se malebně vyjádřit každodenní soužití s drsným pohorským krajem, zamýšlel se nad osudovou vázaností venkovského člověka s kusem země. Malířská tvorba je z tohoto místa velmi početná a mnohostranná. (Tomeš 1973, str. 31-32). Dalším osudovým městem pro jeho tvorbu se stala Praha. Od té doby se staly pražské motivy hlavními náměty jeho děl. Pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory maloval na zakázku panoramatický obraz Prahy od Ládví a z Letné. (Tomeš 1973, str. 45). V roce 1909 si v Dubrovníku při pádu ze skal zlomil ruku a později ho postihla mozková mrtvice. Po léčení v pražské nemocnici začínal malovat jednoduchá zátiší – levou rukou. Když poznal, že se neuzdraví, zvolil dobrovolnou smrt střelnou zbraní. Antonín Slavíček zemřel 1. února 1910. (Tomeš 1973, str. 68).

4.1.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby

Hlavním komponentem tohoto obrazu je světlo. Malíř se nesoustřeďuje na siluetu zříceniny. Soustředí se na vyjádření prudkého letního slunce, které se opírá do červených střech a prosvětluje

koruny

stromů.

Je

na dosah

výsledkům

impresionismu. (Tomeš 1973, str. 18). Ilustrace 6: Červnový den http://www.galleryjk.cz/slavicek/index.htm

29

Nejobdivovanější

a nejvýznamnější

obraz

–

U nás

v Kameničkách byl namalován na podzim. Obloha zde zaujímá téměř polovinu plátna a tahy štětcem jsou jemné a pečlivé. Malíř rozeznívá barvu a popouští bezprostředním zrakovým dojmům. Nejvíce je to zřetelné na břízách a jeřábech, které lemují cestu. Zde je zaznamenán příznačný rys českého impresionismu.

Ilustrace 7: U nás v Kameničkách

V Kameničkách vzniká dalších sedmdesát obrazů, které jsou považovány za jeho vrcholnou tvorbu. (Tomeš 1973).

http://www.galleryjk.cz/slavicek/index.htm

4.1.3.2 Metodický list č. 3

Pohlednice z Dolní Poustevny Vzdělávací cíl: žák dokáže interpretovat dílo umělce jinými prostředky, dokáže se zvoleným materiálem experimentovat, dále ho využívat a zpracovávat k výtvarnému celku Očekávaný výstup: nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje jev v plošné tvorbě, porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace Mezipředmětové vztahy – VL – Stroje usnadnily život Učivo: výsek krajiny Výtvarný námět: žák koláží zvoleného materiálu vystihuje krajinu v Dolní Poustevně Vztah k výtvarné kultuře: Impresionismus Výtvarné techniky: domalovaná koláž Pomůcky a materiál: bílý papír formátu A4, temperové barvy, kelímek na vodu, štětce, lepidlo, nůžky, bílé a barevné papíry, vatové tampony, vatu

30

Úvod hodiny – aktivizační činnost – společně si prohlížíme ukázky děl Antonína Slavíčka včetně díla U nás v Kameničkách. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.


Vysvětlení postupu: 1. žáci si tužkou vytvoří prvopočáteční náčrt krajiny (lány luk a polí, stromy, cestu, oblaka, rybník atd.) 2. vybraný materiál stříhají, trhají, skládají, muchlají do požadovaných tvarů a velikostí 3. pro zachycení členitosti přírody a světla žáci materiál vrství, prostřihávají, natrhávají a domalovávají temperovými barvami 4. koláží materiálu a malbou znázorňují krajinu 5. na závěr materiál na papír nalepí Reflexe: Společně si prohlížíme hotové práce a sledujeme různé pohledy na krajinu v Dolní Poustevně. Hodnotíme výtvarné zpracování tématu, originalitu a zdařilost řešení.

31

4.2 Secese Secese (francouzky Art nouveau, anglicky Modernstyle, německy Jugendstil) vznikla na konci 80. let 19. století ve viktoriánské Anglii. 19. století zasáhlo obrovské změny v evropské a americké společnosti. Stále více se šířila industrializace a jejím výsledkem bylo vytvoření velikého bohatství. To se koncentrovalo v nových obchodních a průmyslových městech. Metody a techniky masové výroby používané v továrnách vytvořily širokou paletu zboží, které bylo dostupnější než kdy předtím. Pokrok v technice – parní lodě, vlaky, telegtaf – zároveň zrychloval komunikaci. Svět se změnil, ale stávající styly přetrvávaly. Nové době se nabízelo opakované oživování klasického, gotického, renesančního a barokního stylu. Secese byla prvním stylem, jehož kořeny nebyly zdánlivě hluboce zapuštěné v evropské historii. Orientální umění především japonské bylo pro Západ poměrně novým objevem, který měl na nový vznikající umělecký směr značný vliv. (Hardy 1997, str. 8). Japonsko v té době bylo pro Západ (Evropu) novým partnerem pro obchodní styky. Do Evropy a Ameriky se dostávalo japonské zboží. Zájem rostl o dřevorytecké tisky z dílen japonských umělců. Francouzští umělci v nich objevovali nová řešení kompozic a barev. Některé vůdčí osobnosti secese začaly pěstovat dekorativní umění v japonském stylu. V něm nacházely dekorativní linie vytvářející plošné ornamenty, vytříbenost, jemnost a stylizaci. Tyto znaky daly silný podnět pro vznik secesního malířství. (Hardy 1997, str. 22-23). Za hlavní znak secesního slohu byla považována linie, klikatá prodloužená křivka, která se nacházela v každém designu tohoto stylu a přinášela pocit éterické lehkosti, svobody a elegance. V divákovi vyvolávala dojem nenásilného přirozeného pohybu v ploše. Odmítala uspořádané rovné čáry, pravé úhly. Důraz byl kladen na dekorativní vzor. (Hardy 1997, str. 8). Nejzákladnějším zdrojem secesních umělců byla příroda, převážně svět rostlin, neboť mnoho umělců mělo hluboké znalosti v oboru botaniky. Pro vyjádření siluet si vybírali květiny, stonky a listy. Oblíbené byly lilie, kosatce a orchideje. Z říše ptactva a hmyzu pak pávi, vlaštovky a vážky. Tyto dekorativní možnosti dobře ladily s křivkami ženského těla, zvláště s dlouhými, rozpuštěnými vlasy stylizované do fantazijních kudrlin a vln. (Hardy 1997, str. 8). K hlavním představitelům patřili například: A. V. Beardsley v Anglii F. Hodler ve Švýcarsku

32

Gustav Klimt ve Vídni Alfons Mucha v Paříži Secesní prvky nesla i díla od P. Gauguina, E. Muncha i H. Toulouse-Lautreca. (Hardy 1997, str. 30). Ze secese vyšel i Pablo Picasso,V. Kandinskij, František Kupka i zakladatelská generace českého moderního malířství např. M. Švabinský a J. Preisler. Secesní prvky se neobjevily pouze v malířství. Ornamentálnost, lineárnost, jemné lomené křivky a využití rozličných materiálů se objevilo i v dekorativním umění a architektuře. Secesní styl však nalezl své nejdokonalejší vyjádření v umění grafickém. Secesní architektura otevřela cestu modernistickému stylu. Používala již známé průmyslové materiály – železo, ocel a sklo. Využití tvárnosti železa dávalo předpoklad k vytvoření přírodních ozdob. Mezi nejznámější secesní kovové stavby patří Eiffelova věž s dekorativními železnými ornamenty, v Praze pak Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích. Pro španělského architekta Antonia Gaudího se staly secesní znaky inspirací pro jeho budoucí velkolepé stavby, dodnes turisty opěvované a velmi žádané. Güellův park, dům Miláových, kostel Sagrada Familia jsou příkladem extrémní secesní fantazie. (Hardy 1997, str. 30-40). Někteří architekti se snažili rozšířit svůj vliv i do interiéru svých budov a začali se věnovat výrobě nábytku. Vůdčí osobností secesního oživení v tomto oboru byl Francouz Emil Gallé. Ve své práci zúročil znalosti botaniky a entomologie. Do detailu znal formy listů, květin a hmyzu, které přenášel do svých návrhů. (Hardy 1997, str. 50). Díla z kovu mnohdy dotvářela konečnou secesní podobu budov či některé z kusů nábytku. Mohla se objevit i ve formě svícnů, lustrů, příborů, hodin, šperkovnic atd. Secesní řemeslníci rádi pracovali s bohatou škálou kovů a občas je kombinovali se slonovinou, dřevem či jiným materiálem potřebným k dosažení patřičného efektu. Některé práce byly ručně dělané. S doplněním perel, drahých kamenů, sklem, slonovinou, a dokonce i rohovinou vznikaly překrásné šperky. Mnohdy se více než pouhé ozdoby vnímaly jako samostatná umělecká díla. Výtvory byly ceněny pro svou originalitu, vtip a skutečnou hodnotu. (Hardy 1997, str. 64-76) Jemnost a lehkost tohoto uměleckého stylu nedala dlouho čekat skleněným a keramickým výrobkům. Plynulá secesní kontura se dala dobře vyjádřit v siluetě skleněné vázy a pro jeho charakteristický znak – průsvitnost představovalo vzdušnost a otevřenost v secesním interiéru. Malované sklo mohlo kontrolovat barevný tón a odstín celého interiéru, ať bylo umístěno v rohu 33

pokoje, v okně nebo bylo použito jako stínítko. Pro svou poddajnost, kujnost a rostoucí oblibu některých návrhářů se stalo sklo jedinečným médiem pro skvostnou práci. Se sklem se také velmi experimentovalo. Pozměňoval se používaný postup, měnil se povrch rytím, používala se kyselina atd. Tímto vznikal dojem jemných vln, vodních bytostí a například také vznášejícího se motýla. Z těchto studií vznikaly nejlepší sklenice, poháry a vázy. Tyto umělecké výtvory nesloužily pro praktické účely, ale nýbrž jako umělecká dekorace v interiérech. Byly ceněny pro svůj půvab, jemnost, lehkost, originalitu a celkový umělecký dojem. (Hardy 1997, str. 86-88). Secesní sklo a keramika byly úzce spjaty se stylem i technikou. Z obou médií se vyráběly stejné druhy výrobků a v obou řemeslech se rozšířily secesní inovace barev, tvarů a dekorativních reliéfů. Nejtypičtějším motivem secesní keramiky se stala překapávající glazura přes předmět, vyřezávání a plastická práce. Vznikaly keramické dlaždice s vysokým reliéfem zobrazující vodní bytosti, mořské panny, hmyz nebo ptáky a vázy s květinovými detaily či motivem pavího peří. Secesní styl byl do patřičné míry vidět v elegantních, protažených tvarech váz a zvlněných rukojetích podobných rostlinám orchidejí, lilií a jiných secesních oblíbených motivech. (Hardy 1997, str. 100-107). Grafické umění v secesi našlo své více než dokonalé vyjádření. Grafický umělec se zaměřoval na intenzitu designu a lineární invenci. Zde si našli společnou cestu malíř se spisovatelem prostřednictvím ilustrace. Spisovatelé tak mohli rozšířit svůj popis nálad v symbolistickém vyjádření. Návrhář vycházel ze stejných zdrojů jako většina secesních umělců – Orientu a vybraných středověkých prvků. Největší uplatnění našla v knihách, časopisech a na plakátech. Nejznámějším českým představitelem byl český malíř Alfons Mucha. (Hardy 1997, str. 110-114).

34


Konec 19. století – 40. léta 20. století a) z oblasti politické

•

• •

b) z oblasti společenského života

• •

• •

• •


• •

• d) z oblasti přírodních věd a lékařství

• • • •

e) z oblasti a literatury

umění

•

•

Sarajevský atentát zničil politickou rovnováhu v Evropě, rozdílné zájmy a ustrnulé evropské spojenecké systémy vyústily v roce 1914 k 1. světové válce po skončení války dosavadní Rakousko-Uhersko zaniká vznikla Československá republika, prezidentem nového samostatného státu se stal Tomáš Garrigue Masaryk (Harenberg 1992, str. 849). v Paříži se konala světová výstava, dominantou města se stala Eiffelova věž přelom století se stal podnětem pro velkolepé oslavy a také slavnostní projevy, měšťanstvo se v souladu s vývojem doby posouvalo do popředí, lidé byli plni optimismu, často se scházeli v kavárnách k nekonečným debatám o umění a politice, sdružovali se v četných neformálních společnostech či sportovních klubech (Harenberg 1992, str. 797). ženy bojovaly za rovnoprávnost rozmach českého národa se výrazně projevoval v oblasti školství a kultury, na konci 19. století byl zaznamenán velký pokrok v gramotnosti každodenní život za 1. světové války se výrazně změnil – bída, hlad, ženy v práci zastupovaly muže vznikem první republiky se změnil život – lidem se dostalo vzdělání, zaměstnání a kulturního života (Čapka 2005, str. 3241). české země se staly centrem průmyslové výroby v Rakousku po skončení války bylo v Československu vybudováno mnoho průmyslových závodů, byl zaznamenán velký rozvoj ve vědě, technice, školství a kultuře nastala modernizace v dopravě (Čapka 2005, str. 30-31). pokrok v lékařství a přírodních vědách – rentgenové paprsky, očkovací séra, konzervace potravin Mendělejev zveřejnil svou periodickou tabulku prvků myšlenky Sigmunda Freuda zahájily revoluci v představách o lidské psychologii a sexualitě A. Fleming objevil substatci, penicil (Harenberg 1992, str. 753810). na konci 19. století – generace mladých básníků – anarchistických buřičů: F. Gellner, F. Šrámek, K. Toman, V. Dyk, stopy 1. světové války v české literatuře – J. Hašek, F. Šrámek (Forst, aj. 1994, str. 206). po celé Evropě se rozšířil nový umělecký směr – secese 35

4.2.2 Představitel secesního umění – Gustav Klimt

➢ vůdčí osobnost vídeňského modernismu ➢ spoluzakladatel secese ➢ vynikající malíř a dekoratér

K A LE ND ÁRIUM 1862 – v Baumgartenu, na předměstí Vídně se narodil Gustav Klimt 1877 – studia na umělecko-průmyslové škole ve Vídni 1882 – bratři Klimtové a Franz Matsch zakládají ve Vídni ateliér dekorativního umění 1886 – Gustav Klimt se účastní na výzdobě schodů vídeňského Burgtheateru 1888 – dostává Zlatý řád miretu za přínos do světa umění 1891-97 – je členem sdružení vídeňských umělců Künstlerhausgenossenschaft 1887 – umělecká skupina Vídeňská Secese 1905 – rozpad Vídeňské Secese 1910 – zúčastní se devátého Bienále v Benátkách 1917 – jmenován čestným členem vídeňské a mnichovské Akademie 1918 – Gustav Klimt umírá (Chini 2010).

Ilustrace 8: Gustav Klimt

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Klimt

„Gustav Klimt se narodil 14. července 1862 v Baumgartenu, na předměstí Vídně. “(Největší malíři č. 28, 2000, str. 3). Gustav navštěvoval od svých čtrnácti let vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu ve Kunstgewerbeschule, kde studoval dva roky a připravoval se zde na zlatnické povolání. Zároveň ale studoval malířství u profesora Ferdinanda Laufbergera a poté u Bergera.(Chini 2010). Společně s jeho bratrem a s Franzem Matschem realizovali drobné práce na zakázku. Zdobili porcelán, malovali portréty, připravovali návrhy ilustrací. Prvním větším společným úkolem byla nástropní dekoratérská práce v paláci Sturany ve Vídni a dekorace stropu v lázeňské budově v Karlových Varech. Po založení ateliéru dekorativního umění ve Vídni dostali plno zakázek. (Největší malíři č. 28, 2000, str. 3). Vídeň Klimtovy doby byla fascinujícím centrem kultury, střediskem Freudova učení o podvědomí a lidské sexualitě, ale zároveň také důležitým městem tradiční a konzervativní Evropy. Toto nevšední prostředí měnilo Klimtův pohled na umění. Pod vlivem nových nauk a rozměrů světa se začal Klimt stále více odlišovat od akademických měřítek a stylu svých kolegů. Začal tvořit samostatně. Jeho obrazy byly plné nevšedních prvků – náznaků i výrazných linií, splývajících vlasů, květin a geometrických vzorů. Křivky, spirály a mystické víry jasných barev doplňovaly 36

nový svět v hlubinách podvědomí a nepoznaných bludištích mysli. Jeho vzory a syté barvy podmaňovaly pocity dekadence, erotična a tajemného napětí přelomu 19. století. V roce 1887 založil s několika ostatními umělci skupinu Vídeňská Secese, kde byl hlavní osobností. Klimt byl jedním z hlavních autorů proměn, jež umění ve Vídni na přelomu 19. a 20. století prodělávala. (Největší malíři č. 28, 2000, str. 4-5). Na počátku roku 1918 ho ranila mrtvice. Zemřel 6. února 1918. Je pochován na vídeňském hřbitově Hietzinger.


Obraz

Polibek

je nepochybně

jedním z Klimtových

nejzdařilejších děl. Umělec zde vyobrazil dokonalé splynutí ženského světa se světem mužským. Drobné obdélníkové prvky na mužském plášti působí protikladným dojmem s okrouhlými prvky, jež se objevují na ženiných šatech. Žena je zobrazena v klečící poloze u nohou muže. Muž vyjadřuje svou sílu tím, že svírá ženu v náručí. Klimtův Polibek zachycuje erotickou a emocionální stránku mileneckého života. (Největší malíři č. 28 2000, str. 22).

Ilustrace 9: Polibek http://www.myartprints.cz/a/gustav-klimt/the-kiss-klimt.html

Řecká bohyně zdraví je umístěna v popředí celého obrazu. V rukou drží znepokojivý falický symbol hada, a poukazuje tak na vrtkavost hranice mezi životem a smrtí. (Největší malíři č. 28 2000, str. 24). Místo toho, aby Klimt v obraze Medicíny oslavil léčivou moc vědy a byly vyzdvihnuty dvě základní působnosti lékařství – prevence a uzdravování, malíř zobrazil věčný a zdánlivě nesmyslný přechod lidské existence od života k smrti. (Chini 2010).

Ilustrace 10: Hygieia – detail Lékařství http://www.myartprints.cz/a/gustav-klimt.html

37

4.2.2.2 Metodický list č. 4, č. 5, č. 6

Metodický list č. 4 Papírové kouzlení Vzdělávací cíl: žák dokáže modelováním papíru rozvíjet tvarovou a prostorovou představivost a jemnou motoriku s estetickým cítěním, dokáže hledat a nalézat vhodné prostředky pro svá vyjádření na základě smyslového vnímání, dokáže pracovat s různými materiály a zpracovávat je a využívat prostor k výtvarnému vyjádření Očekávaný výstup: experimentuje s různými výrazovými prostředky a materiály, získává cit pro prostorové ztvárnění zkušeností, užívá a kombinuje prvky obrazného vyjádření v prostoru, zachycuje pohyb na základě dynamiky hudby a zvuků, pracuje ve velkých plochách, používá vlastního těla. Mezipředmětové vztahy – HV, VL – Vznik Rakouska-Uherska Učivo: origami Výtvarný námět: žák modeluje z papíru podle návodu do konečné podoby vybraný motiv Vztah k výtvarné kultuře: japonské umění, secese Výtvarné techniky: prostorová tvorba – modelování papíru, koláž Pomůcky a materiál: bílý a barevný papír, provázek bílý nebo barevný, magnetofon, fotoaparát Úvod hodiny – s žáky hovoříme o počátcích secese, o tom, kde tehdejší umělci hledali nové formy zobrazování, jaké prvky převzali do své umělecké tvorby. Aktivizační činnost – žáky náhodně rozdělíme do tří skupin, každá skupina si vybere barvu provázku a společně se domlouvají na místu realizace své práce (povolené jsou nejen prostory ve třídě, ale i část chodby blízko třídy. Úkolem žáků je v prostoru max. 3 m x 2 m pomocí provázku vytvořit plynulé zvlněné linie, které budou tvořit základ pro hlavní výtvarnou činnost. Spuštěním konce provázku na zem a pomalou přirozenou chůzi si tuto linii vytváří. Žáci se ve skupině při této činnosti střídají. Abychom vytvořili zajímavou a inspirující atmosféru, a podnítili tak tvůrčí činnost žáků, nasloucháme japonské hudbě, kterou si učitel k této aktivitě připraví. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.

38


Vysvětlení postupu: 1. žáci pracují individuálně ve svých skupinách a modelují papír podle návodu do finální podoby (nabízené origami k pracovní činnosti – labuť, leknín, ptáček) 2. každý žák by měl v této hlavní části hodiny vyrobit min. 2 origami 3. hotové výrobky – origami si žáci společně ve své skupině pokládají, aranžují do prostoru s provázkem Úkolem skupiny je vytvořit prostorový obraz – koláž s prvky japonské kultury a hlavním secesním znakem – klikaté prodloužené křivky. Výslednou práci si mohou žáci vyfotit. Reflexe: Na závěr vyučovací hodiny společně přicházíme ke zvolené skupině a prohlížíme si jejich skupinovou práci.

39

Metodický list č. 5 Klimtova dáma Vzdělávací cíl: žák dokáže interpretovat umělecké dílo na základě poznání a studie do vlastního výtvarného projevu, dokáže míchat barvy, vnímat jejich tóny a používat je ve výtvarném vyjadřování, bude umět kresbou vystihnout tvar a proporční vztahy Očekávaný výstup: žák rozvíjí estetické cítění při dekorativním řešení plochy volně vyváženým komponování dekorativních prvků a harmonických (kontrastních) barev, výtvarně vnímá, analyzuje a zobrazuje výtvarný celek, řeší dekorativnost plochy, kombinuje různé techniky výtvarného umění, hovoří o obsahu svého díla, porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace Mezipředmětové vztahy: VL – Vznik Rakouska-Uherska Učivo: portrét ženy Výtvarný námět: žák voskovými pastely vytváří na vlastním návrhu šatů dekoraci secesních prvků. Přetřením vodovými barvami pastel vystoupí. Části těla a dekorativní předměty doplní koláží (viz. příloha 7.3) Vztah k výtvarné kultuře: secese – Gustav Klimt Výtvarné techniky: kresba, koláž Pomůcky a materiál: bílý papír – čtvrtka formát A4, balicí hnědý papír, voskové pastely, vodové barvy, nůžky, lepidlo, bílé papíry Úvod hodiny – aktivizační činnost – s žáky si povídáme o hlavních znacích secese (jemná klikatá prodloužená křivka, příroda – fauna a flóra, ornamentálnost a dekorativní vzor, ukážeme si díla Gustava Klimta. Všímáme si propracovaných jemných detailů kresby, jemných linií, opakovaných tvarů a motivů. Sledujeme barevnou kompozici, sladění barev, kontrast některých prvků. Vnímáme umělcovo dílo jako inspiraci pro vlastní tvorbu.


40


Vysvětlení postupu: 1. na čtvrtku formátu A4 si žák navrhne tvar šatů pro dámu a voskovými pastely nakreslí dekorativní prvky šatů – oblé motivy, jemné linie, klikaté křivky atd. Používá přitom dvě harmonické a jednu kontrastní barvu. Tu využívá ke zvýraznění některých opakovaných motivů. 2. žák následně přetře vodovou barvou návrh šatů a po zaschnutí jej vystřihne 3. z bílého papíru si žák vystřihne části těla (hlava s dlouhými vlnitými vlasy, ruce a dekorativní předmět(y) pro koláž 4. na balicí papír formátu A3 žák vytváří koláž z šatů a vystřižených částí těla a předmětů 5. žákům necháváme volnou ruku a ponecháváme kompozici zcela na jejich okamžitém nápadu 6. konečnou podobu portrétu Klimtovy dámy i s dekorativními předměty lepí na balicí papír

Reflexe: Na závěr vyučovací hodiny si vzájemně představujeme hotové obrázky a sledujeme dodržení secesních prvků a jejich sladění v celek. Vyhodnotíme nejoriginálnější provedení a nejzajímavější dekorativnost. Vlastní hodnocení: V úvodu hodiny jsme si povídali o secesi, o jejích znacích, ukazovali jsme si obrázky, na nichž jsme si hlavní znaky ukazovali. Poté jsem žáky seznámila s dílem Gustava Klimta. Všímali jsme si jemných linií, detailů kresby, opakujících se tvarů, motivů, sladění barev i konkrast. Žáci si na čtvrtku navrhli tvar šatů. Vznikly různé a zajímavé návrhy. Na šaty pak voskovými pastely nakreslili své dekorativní prvky, a to tak, jak jsme si v úvodu řekli – klikaté křivky, oblé motivy, jemné linie. Ty se žákům zdařily, vhodně si také vybrali barvy k jejich provedení. Správně použili dvě harmonické barvy a jednu kontrastní. Vše podle vlastní volby. Když byl návrh šatů hotov, přetřeli jej žáci vodovou barvou a po zaschnutí ho vystřihli. Žáci dostali bílý papír, ze kterého si vystřihli části těla dámy – hlavu s dlouhými vlnitými vlasy a ruce. Vystřihli si také dekorativní 41

předměty, které potřebovali pro vytvoření koláže. Byla to paví pera, váza a někdo vytvořil i páva. Vše si žáci nejprve předkreslili. Když chtěli pracovat hned, většinou se jim to nepovedlo, nebyli spokojeni. I s předkreslením museli někdy např.: ruce nakreslit znovu, protože byly malé, velké, hubené. Když měli žáci vše potřebné, připravili si balicí papír a začali tvořit koláž ze všech připravených částí. Každý měl volnou ruku v kompozici, sám si rozhodl o tom, kde bude váza, pera, každý sám skládal, tvořil, cítil a prožíval. Když už měli žáci pocit, že je vše na svém místě, začali portrét Klimtovy dámy lepit. Tvorba byla velmi příjemná, žáci vše bez problémů zvládli, vyzkoušeli si nové techniky a jejich kombinaci a tvořili v duchu secese.

42

Metodický list č. 6 Klobouk pro mou maminku Vzdělávací cíl: žák dokáže komponovat dekorativní prvky s vhodným výběrem a jejich velikostí, řešit harmonii používaných barev, a rozvíjet tak estetické cítění v dekorativním řešení, dokáže rozvíjet svou představivost a tvořivost, výtvarné a estetické vnímání Očekávaný výstup: umí kresbou vystihnout tvar, zvládne obtížnější práce s linií, řeší uspořádání prvků v plošném vyjádření, používá výtvarné prostředky pro svá vyjádření fantazie, představ a osobních zkušeností, barevně vyjadřuje své pocity a nálady a emoce, rozvíjí estetické vnímání Mezipředmětové vztahy:VL – Počátky občanské společnosti Učivo: dekorace klobouku Výtvarný námět: žák tiskem netradičních materiálů zdobí namalovaný klobouk (viz. příloha 7.4) Vztah k výtvarné kultuře: secese – Gustav Klimt Výtvarné techniky: malba s dotiskem netradičních materiálů Pomůcky a materiál: bílý papír – čtvrtka formátu A3, různé velikosti štětců, temperové barvy, materiál pro tisk: drátěnka na nádobí, pírka, síťky, kartáček na zuby, vidlička atd. Úvod hodiny – aktivizační činnost – s žáky si povídáme o současných trendech odívání, co rádi nosí, jaké oblečení by si nevzali nikdy na sebe a jaké čepice rádi nosí (v zimě, v létě). Stručně se seznámíme se světem módy na přelomu 19. století a povídáme si o výhodách a nevýhodách tohoto stylu odívání. Didaktický materiál: Na trh přicházejí nové tendence a trendy. Vzniká nový typ oděvu se zvonovou sukní, která je doplněná blůzou se stojatým límcem. Linie ženských šatů se stylizuje do secesního tvaru S. Uplatňuje se korzet, který tvaruje ženskou postavu. Večerní róby hýřily různorodostí materiálu a byly hotovými uměleckými díly. Neodmyslitelným oděvním doplňkem byl malý, ale i rozměrnější klobouk doplněný péry, květinami a stužkami posazený na temeni hlavy. (Secesní móda 2012).

43


Vysvětlení postupu: 1. na čtvrtku formátu A3 si žák navrhne tvar klobouku a temperovými barvami klobouk vybarví 2. na pracovní papír si zkouší tisk netradičními materiály 3. žák tiskem netradičních materiálů zdobí namalovaný klobouk zachycující období secese a tvarově jej komponuje do dekorativních doplňků klobouku

Reflexe: Líbil se vám tisk netradičními materiály? Dokázali byste přijít na jiný způsob výtvarné techniky či ztvárnění doplňků na klobouků? Vlastní hodnocení: V aktivizační části hodiny jsme si s žáky povídali o trendech odívání, o tom, co sami rádi nosí, nenosí, co se jim líbí, nelíbí. Seznámila jsem žáky s módou 19. století a zaměřila jsem se hlavně na pokrývky hlavy. Poté žáci přešli k vlastní tvorbě. Vzhledem k tomu, že nikdy žádný klobouk nemalovali , dva návrhy jsem křídou nakreslila na tabuli. Tím jsem žákům velmi pomohla. Každý si pak vybral ten typ, který jim byl bližší. Klobouk si na čtvrtku nakreslili a temperovými barvami vybarvili. Tak vznikla první část této práce. Na pracovní papír si žáci zkoušeli tisk netradičními materiály. Toto byla velmi tvůrčí a zajímavá část výtvarné tvorby. Žáci zkoušeli, objevovali a nacházeli někdy až něuvěřitelně krásné otisky materiálů, o kterých tvrdili, že to s nimi snad ani nepůjde. Velmi je zaujal tisk spodní částí vidličky, ze které dokázali vytvořit i ptáčka. Když si tisk vyzkoušeli, začali dotvářet klobouk. Pracovali klidně, spokojeně, svědomitě, s rozmyslem, snažili o co nejhezčí návrh. Z tvorby bylo cítit, že mají radost, že je tvorba těší. Cítili se jako návrháři. Výsledky své práce jsme nakonec společně zhodnotili, pochválili. Doporučení pro další tvorbu: je možné namalovat jen část klobouku. Zbyde větší prostor pro tisk, tvoření ozdob.

44

4.2.3 Představitel secesního umění – Alfons Mucha

➢ je jednou z nejoslnivějších osobností přelomu devatenáctého století ➢ jeho práce je neoddělitelně spjata se stylem, jehož jméno bylo zároveň jeho programem: Art Nouveau, nové umění, secese ➢ byl nejen malířem a grafikem, ale zajímal se i o sochařství, tvorbu šperků, návrhy interiérů a o užité umění (Ulmer 2003, str. 6). K A LE ND ÁRIUM 1860 – v Ivančicích se narodil Alfons Mucha 1877 – první pokus o přijetí na Akademii výtvarných umění 1884 – přijetí na Akademii výtvarného umění v Mnichově 1888 – navštěvuje Akademii Julian v Paříži a Akademii Colarossi 1894 – první návrh plakátu Sarah Bernhardtové – Gismonda 1896 – navrhuje první sérii :Roční období 1897 – Muchova první samostatná výstava 1904 – pozván do USA, vyučuje umění 1910 – v Čechách pracuje na cyklu obrazů Slovanská epopej 1918 – návrh první Československé známky 1921 – první výstava obrazů Slovanská epopej 1931 – návrh bankovky Československé republiky 1938 – Alfons Mucha umírá (Ulmer 2003, str. 94-95).

Ilustrace 11: Alfons Mucha

http://cs.wikipedia.org/wiki/Alfons_Mucha

Alfons Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy a jeho manželky Amálie rozené Malé. Vzhledem k tomu, že vyrůstal v římskokatolickém prostředí, byla mu zdrojem staletá tradice církevního umění, fascinovaly jej chrámové ozdoby, církevní rituály a obřady. Tyto vjemy se pak odrážejí v posvátné auře, která se pak v různých podobách objevuje na mnoha jeho plakátech. Umělec neignoroval vliv Dálného východu – japonské dřevoryty. Stal se předsedou Spolku slovanských umělců. (Ulmer 2003, str. 9). V roce 1888 Mucha navštívil Académie Julian v Paříži a později také Académie Colarossi. Vedle prací ve stylu akademické historické malby vytvořil první ilustrace pro časopisy a příležitostné tisky. (Ulmer 2003, str. 7). Vlastní unikátní umělecké tvorbě se začal věnovat až v roce 1894, kdy navrhuje svůj první plakát pro Sarah Bernhardtovou – Gismondu. Na Sarah Bernhardtovou mělo obrazové ztvárnění jejího dramatického umění natolik přesvědčivý účinek, že s Alfonsem Muchou podepsala smlouvu na šest let. 45

V roce 1896 vytvořil svou první řadu dekorativních panelů Čtyři roční období. O rok později se uskutečnila Muchova první samostatná výstava v Paříži. Druhá výstava, čítající více než 400 Muchových děl, se konala později téhož roku v Salon des Cent a posléze putovala do několika evropských měst. (Ulmer 2003, str. 7-8). Při zařizování pavilonu Bosny a Hercegoviny na Světové výstavě se uplatnil i dalšími pracemi – dekorativní grafikou, kresbami, bronzovými figurami a šperky navrženými pro klenotníka Georgese Fouqueta. Šperky na výstavě v Paříži vyvolaly značné pozdvižení. Působily poloorientálním či polobyzantským dojmem. (Ulmer 2003, str. 95). Od roku 1904 se intenzivně věnoval práci na cyklu obrazů, který nazval Slovanská epopej. V roce 1921 po výstavě prvních jedenácti obrazů Slovanské epopeje v Praze roku 1911 vystavil některé z těchto monumentálních prací s velkým úspěchem v New Yorku a Chicagu. V září 1928 pak Mucha oznámil slavnostní předání dvaceti obrazů cyklu Slovanská epopej českému lidu a městu Praha. O tři roky později navrhl okno do nové arcibiskupské kaple v chrámu sv. Víta v Praze a stejně jako před několika lety bankovky Československé republiky. Alfons Mucha umírá na zápal plic 14. července roku 1939 v Praze. (Ulmer 2003 str. 95).


Tento plakát byl původně navržen pro železniční společnost Paříž-Lyons-Marseilles, ale zároveň byl bez reklamního textu nabídnut k prodeji sběratelům grafiky. Námětem příkladu turistické reklamy je „jarní probuzení ve Středozemí“. Mucha zde symbolizuje kouzlo ročního období a rozvíjející se středozemní vegetace prostřednictvím půvabné dívky.

Ohňostroj květinových girland tryská

ze sněhové pokrývky – dlouhých bílých šatů pokrývající zemi. (Ulmer 2003, str. 46). Ilustrace 12: Jarní probuzení ve Středozemí http://www.slavneobrazy.cz/fulltext?&radit=19&fult=alfons%20mucha

46

Tento obraz Plamínek naděje pochází z cyklu dvaceti obrazu pod názvem Slovanská epopej, do které chtěl Mucha shrnout dějiny Čechů a dalších slovanských národů. Obraz zachycuje atmosféru vyhnanců do zahraničí, kteří nechtěli přestoupit do katolické víry. Mezi nimi je i J. A. Komenský, který je na plátně vyobrazen v sedící poloze na břehu moře. Samota a izolace Komenského je vyjádřena šedivostí oblohy a moře. V popředí bědují jeho následovníci. Malý plamýnek symbolizuje naději pro celý slovanský národ. (Slovanská epopej 2014).

Ilustrace 13: Plamínek naděje (J. A. Komenský)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%A1_epopej


Metodický list č. 7 Mé místo v knížce Vzdělávací cíl: žák dokáže výtvarně vyjadřovat své pocity a dojmy k předmětu, rozvíjet představivost na základě zážitků Očekávaný výstup: porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace, při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je a třídí na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) Mezipředmětové vztahy: VL – Česko-německé vztahy, Čj a literatura Učivo: Ex-libris Výtvarný námět: žák do zaschlého povrchu kreslí zmizíkem osobní vyjádření ke knize Vztah k výtvarné kultuře: secese – Alfons Mucha Výtvarné techniky: rezerváž zmizíkem Pomůcky a materiál: bílý papír – čtvrtka formát A5, modrý inkoust, zmizík, štětec, vlastní oblíbená kniha

47

Úvod hodiny – aktivizační činnost – žáky seznámíme s pojmem Ex-libris, uvedeme počátek vzniku této knižní značky, druh výtvarné techniky a objasníme i jeho funkci v knize. Na ukázkách si všímáme kompozičního zpracování, obsahu, písma, jemných kontur a detailních prvků.


Vysvětlení postupu: 1. žák si čtvrtku formátu A5 přetře modrým inkoustem, dbá při tom na rovnoměrné roztírání inkoustu v ploše papíru 2. po zaschnutí žák výtvarnou technikou vyobrazí svou knižní značku – ex libris k oblíbené knize

Reflexe: Na závěr vyučovací hodiny si vzájemně představujeme hotové obrázky. Sledujeme technickou úroveň a originalitu řešení. Žáci jednotlivě popisují svou knižní značku.

48

Metodický list č. 8 Poštovní známka Vzdělávací cíl: při tvorbě dokáže využívat a rozvíjet osobitost svého vnímání, estetické cítění, představivost a prožitky Očekávaný výstup: porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace, ve své tvorbě uplatňuje znalosti o barvě, volí vhodná řešení pro barevnou kompozici a využívá její výrazové vlastnosti, nahlíží na architekturu ve svém okolí a poznává a používá prvky lidové tvorby, osvojuje si písmo v krátkých nápisech Mezipředmětové vztahy: VL – Česko-německé vztahy, ČJ, M Učivo: návrh poštovní známky Výtvarný námět: žák navrhuje poštovní známku k 90. výročí založení základní školy v Dolní Poustevně (viz. příloha 7.5) Vztah k výtvarné kultuře: secese – Alfons Mucha Výtvarné techniky: detailní kresba Pomůcky a materiál: bílý papír – čtvrtka formátu A4, kresebný materiál – tužka, pastelky, fixy, slabý černý fix Úvod hodiny – aktivizační činnost – nové známky se vydávají k různým slavnostním příležitostem. Naše škola slaví významné výročí – 90. let založení základní školy v Dolní Poustevně. Debatujeme o tom, co je v obci významného a co by školu nejlépe charakterizovalo. Známka by měla zaujmout svým výtvarným zpracováním. Žáky seznámím s historií poštovní známky a její funkcí na obálkách či jiných zásilkách. Povídání

doplním

o informaci

vztahující

se k autorským

právům

a zákonům

o padělání

a znehodnocení. Mluvíme o tom, jaké náměty se na známkách objevují a o povinných údajích na známkách. Na ukázkách poštovních známek sledujeme tvar, hlavní motivy, kompozici plochy, barevné a jemné grafické zpracování, velikost písma atd. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.

Fotografie z průběhu hodiny výtvarné výchovy:

49


Vysvětlení postupu: 1. žák se zkusí vžít do role výtvarníka, který má za úkol navrhnout poštovní známku 2. na čtvrtku formátu A4 tužkou navrhne obří poštovní známku 3. žák musí do svého návrhu zahrnout povinné údaje včetně hodnoty známky 4. na závěr návrh vybarví, může být v černobílém nebo barevném provedení, pak volí vhodné barvy

Reflexe: Sledujeme čistotu práce, technickou úroveň a originalitu řešení. Vzájemně si žáci představují vlastní návrhy známky.

Vlastní hodnocení: V úvodní části hodiny jsme si s žáky povídali o významném výročí naší školy, o uskutečněných oslavách. Žákům jsem přinesla na ukázku alba známek, které jsme si prohlíželi a diskutovali o jejich tvaru, rozmístění textu, velikosti písma, grafickém zpracování, o povinných údajích, autorských právech. Povídali jsme si také o funkci, historii, žáci si všímali i toho, u kterých příležitostí byly známky vydány, v jaké zemi, zda tvoří sérii. Tato činnost byla velmi zajímavá a pro žáky velmi podnětná. Alba je velmi zaujala, hodně se vyptávali, projevovali o známky velký zájem. V další části hodiny si žáci navrhli a promysleli, co by na jejich známce mělo být – vše se váže ke škole, k městu Dolní Poustevna (škola, okolí, příroda, školní pomůcky, kostelík, městský znak, mapa ČR, Šluknovský výběžek). Návrhů bylo během chvilky mnoho. Nyní bylo důležité navrhnout velkou poštovní známku a všechny nápady a povinné údaje rozmístit tak, aby vznikla práce podle jejich představ. Tato část činnost byla pro žáci trochu náročnější, na papír si zkoušeli několik návrhů, radili se i se mnou – kam s hodnotou, kam s písmem, letopočty, zkoušeli a zkoušeli. Každý nakonec vytvořil takovou práci, se kterou byl spokojený. V poslední části tvorby žáci své známky vybarvili pastelkou, někdo použil fixy. S touto činnosti neměli žáci žádné problémy. Žáci své známky představili svým spolužákům, společně jsme si povídali. Vznikly velmi pěkné práce, originální, zajímavé, chvályhodné. 50

4.3 Kubismus Kubismus je avantgardní umělecký směr, podle něhož vznikla první díla přibližně kolem roku 1906. Tento nový směr sehrál významnou roli v proměnách výtvarného umění 20. století. Jeho princip spočíval v prostorovém pojetí díla. Snahou umělců bylo zachytit objekt, téma z více pohledů najednou a vyobrazit jej trojrozměrně, avšak při zachování dvou rozměrů. Malíři studovali tvary, formu a posuzovali předměty z různých stran. Objekt byl pak rozbit a rozložen na nejjednodušší geometrické tvary, které se náhodně seskládaly dohromady podle obrazotvornosti. Znázorněny pak byly bez perspektivy. Kubismus se snažil o konkrétní vyjádření a ztvárnění bytostí a věcí způsobem, jakým nebyly dosud nikdy vnímány. Kubismus byl ve svých počátcích inspirován africkým a indiánským uměním, které se dostalo na přelomu století do povědomí sběratelů umění i samotných umělců. Ti v něm spatřovali prvopočátek zjednodušení a abstrakce i čistotu vyjádření. (Kubismus 2014). Pojem kubismus pochází se slova „cubes“, což znamená vyjádření pro kvádry, krychle či šestihrany, a jeho autorem měl být Louis Vauxcelles, francouzský kritik umění. Podnětem k tomuto vyjádření se staly obrazy vystavené v Salónu od Francouze Georgese Braque. Podle slov kritika měl malíř redukovat všechny své motivy na geometrická schémata. Jeho díla pak vypadala jako sestavená z krychlí. (Největší malíři č. 92 2000, str. 3). Jeho počáteční tvorbu ovlivnil malíř Pablo Picasso. Pablo Picasso a jeho slavný obraz „Avignonské slečny“ se stal předzvěstí kubismu, neboť malíř kategoricky odmítal tradiční figurativní umění a způsob zobrazování založený na perspektivě. Ve své práci čerpal z různých zdrojů, například z posledních Cézannových pláten, staroiberského sochařství a černošských masek. (Největší malíři č. 92 2000, str. 3). Georges Braque a Pablo Picasso pracovali v počátku v těsném společenství, a rozvíjeli tak nový dramatický styl známý dnes jako kubismus. Tito dva malíři se stali jeho hlavními představiteli. Kubismus se podle historiků umění dělil na tři fáze. 1. Prekubistická fáze (1907-10) – rozvíjela se pod vlivem malíře Cézanna a jeho výroku, jež byl vydáván za základ kubistické inspirace: „Malujte přírodu podle válce, koule a kuželu....“(Největší malíři č. 92 2000, str. 5).

51

2. Analytická fáze (1910-12) – pro ni bylo charakteristické rozhodnutí rozbít zobrazovaný předmět na množství malých geometrických tvarů. Malíři se nerozpakovali ztvárnit týž předmět z několika zorných úhlů. Takový postup jim umožnil podat o předmětu kompletnější obraz. Vycházel především z hnědých a šedých odstínů. Oblíbeným žánrem malířů byla zátiší, ve kterých zachycovali hudební nástroje, nádoby atd. Někdy se zaměřili i na portrét. (Největší malíři č. 92 2000, str. 6). 3. Syntetická fáze (1912-14) – znamenala konstruování objektů barvou nebo jinými materiály rovnou na plátně. Používaly se materiály jako krabičky od zápalek, rýhovaná lepenka, technická zařízení, drobné předměty a textury fyzické (písek v barvě) nebo optické (tečkovaná nebo pruhovaná místa). Užíváním těchto materiálů a textur působilo hotové dílo jako koláž věcí, které vystupovaly z plátna dopředu. (Lynton 1981, str. 87). Představené předměty se objevily výlučně v dvourozměrných formách a nebyly rozdrobovány na množství malých částí. Naopak, docházelo k jejich scelování. Pro zobrazování předmětu postačily jednoduché znaky, které měly ukázat jeho nejpodstatnější vlastnost. Nebylo tedy nutné mít předmět před očima, ale stačilo postihnout jeho důležité znaky. (Největší malíři č. 92 2000, str. 7). Představitelé světového kubismu: Georges Braque Pablo Picasso Juan Gris Robert Delaunay Představitelé českého kubismu: Emil Filla Josef Čapek Bohumil Kubišta Antonín Procházka Tento revoluční styl neovlivnil pouze evropskou malbu, ale své stopy zanechal i v sochařství, v architektuře a dekorativním umění. Právě česká kubistická architektura byla považována za světový unikát. Nikde na světě se kubismus v architektuře neprojevil v takové míře.

52

K hlavním představitelům české architektury řadíme Pavla Janáka, Josefa Gočára a Josefa Chochola. (Kubismus 2014). Umělci často nerespektovali základní technologické možnosti a vlastnosti materiálů. Na první místo převážně řadili svou ideu – kubismus. Po založení Československa v roce 1918 se z kubismu v oblasti sochařství a architektury vyvinul nový umělecký směr – rondokubismus, který byl kombinací klasického kubismu a tradičních českých motivů. (Glennová 2014). Za významné stavby architekta Gočára považujeme dodnes: dům U Černé Matky Boží v Praze, Lázeňský pavilon v Lázních Bohdaneč. (Kubismus 2014). Předním kubistickým sochařem a průkopníkem českého novodobého sochařství světového významu byl Oto Gutfreund. Za první kubistickou sochu je považována socha Úzkost. (Gutfreund 2014).

53


Konec 19. století – 70. léta 20. století a) z oblasti politické

•

•

• • • b) z oblasti společenského života

• • • •


•

• d) z oblasti přírodních věd a lékařství

• •

• • • e) z oblasti a literatury

umění

• • •

v roce 1914 vypukla 1. světová válka, jejíž příčinou bylo množství protichůdných zájmů mezi evropskými mocnostmi, zaniká Rakousko-Uhersko v roce 1918 skončila 1. světová válka, Německo a jeho stoupenci byli poraženi, vznikla Československá republika, prezidentem nového samostatného státu se stal Tomáš Garrigue Masaryk ve Španělsku vypukla občanská válka, město Guernica byla německými bombardovacími letouny naprosto zničena Německo rozpoutalo 2. světovou válku, ovládlo celou Evropu v r. 1945 končí 2. světová válka (Čapka 2005, str. 28-45). válečné události postihly civilní obyvatelstvo tak vojáky na frontě, krize ve všech hospodářských odvětví vznikem první republiky se změnil život – lidem se dostalo vzdělání, zaměstnání a kulturního života roste zájem o společenský a kulturní život v průběhu 2. světové války trpělo civilní obyvatelstvo, ženy se zapojovaly do výrobního procesu, školní výchova trpěla nedostatkem učitelů (Herenberg 1992, str. 957). po skončení 1. světové války bylo v Československu vybudováno mnoho průmyslových závodů, dopředu se dostává i zemědělství, byl zaznamenán velký rozvoj ve vědě, technice, školství a kultuře nastala modernizace v dopravě (Čapka 2005, str. 41). vědci K. Koch, L. Pasteur a další objevují neviditelné dravce – bakterie a nacházejí před nimi způsoby ochrany německý fyzik W. C. Röntgen a jeho objev – Rentgenové paprsky měly velký význam pro rozvoj lékařství (Herenberg 1992, str. 806). A. Nobel, vynálezce dynamitu, si nechal patentovat vysoce explozivní výbušninu Einsteinova teorie relativity zcela převrátila představy o vztahu pohybu hmoty, času a prostoru myšlenky Sigmunda Freuda zahájily revoluci v představách o lidské psychologii a sexualitě (Herenberg 1992, str. 819). hlavní představitelé světové literatury ovlivnění 1. světovou válkou – E. M. Remarque, H. Mann, R. Rolland a A. Exupéry odraz 2. světové války ve světové literatuře – W. Styron, P. Ryan, E. M. Remarque (z přednášek Dr. Bednářové). značný pokrok zaznamenala architektura a stavebnictví

54

4.3.2 Představitel kubistického umění – Pablo Picasso

➢ je považován za nejrůznorodějšího malíře a nejplodnějšího umělce (více než 35 tis. prací) všech dob ➢ byl nesmírně talentovaným a geniálním malířem

K A LE ND ÁRIUM 1881 – v Malaze se narodil Pablo Picasso 1900 – navštěvuje Paříž, uchvácen tvorbou van Gogha a Toulouse Loutreca 1902– další návštěva Paříže – modré období 1904 – natrvalo odjíždí do Paříže – růžové období 1906 – seznamuje se s Georgesem Braquem 1907 – obraz Avignonské slečny – vznik kubistického období 1907-09 – období ovlivněné Afrikou 1909-12 – období analytického kubismu 1912-14 – období syntetického kubismu, tvorba Picassa 1919-24 – vytváří divadelní kulisy a návrhy na kostýmy, období malby mateřství, jako odraz narození syna Paula (1921) 1930 – Carnegieho cena za umění 1939 – vypuknutí 2. světové války, Pablo odjíždí na atlantické pobřeží 1944 – vrací se do Paříže, vstupuje do Francouzské komunistické strany 1952 – věnuje se dekorativní malbě 1973 – Pablo Picasso umírá (Největší malíři č. 91 2000, str. 3-7)

Ilustrace 14: Pablo Picasso

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pablo_Picasso

Španělský malíř a sochař Pablo Picasso se narodil 25. října 1881 ve španělském městě Malaze. Už ve svých třinácti letech byl zdatným malířem, jeho talent ohromil profesory z místního Institutu výtvarného umění. V roce 1895 se s rodinou přestěhoval do Barcelony. Otec mu před odjezdem předal štětce a paletu. Tímto symbolickým gestem mu otec projevil uznání geniality. V Barceloně Pablo pokračoval jako čtrnáctiletý ve studiu na Škole výtvarného umění. V Paříži u Maxe Jacoba maloval smutné obrazy, smutné a nemocné ubožáky, samotu s tragickým výrazem v barvě šera a noci, ve studených modrých odstínech. (Největší malíři č. 91 2000, str. 3-4). Toto období jeho tvorby bylo nazýváno modré období. Inspirací pro zesvětlení obrazů do růžových tónů se stala jeho společnice, mladá dívka – Picassovo růžové období. Fascinoval ho svět harlekýnů, akrobatů a klaunů. V této době se seznámil s několika osobnostmi, které v jeho životě sehrály významnou roli. Poznal francouzského malíře Henriho Matisse, u kterého poprvé spatřil africkou figurku, pro kterou byl Picasso přímo nadchnut. Picasso se začal zajímat o iberské sochařské umění, rezignoval na práci s modelem a maluje výlučně podle fantazie. Zlomovým okamžikem v historii moderního umění se stal Picassův obraz „Avignonské slečny“. Na konci roku 1906 vstoupil do jeho života

55

Georges Braque, se kterým vypracoval nové formy a připravil půdu pro kubismus. Oba byli okouzleni pozdní malířskou tvorbou Paula Cézanna a lidovým uměním primitivních národů. (Největší malíři č. 91 2000, str. 4-5). Picasso studoval objekty, které se pod jeho přísným pohledem rozkládaly na různé novotvary a všechny svoje síly a schopnosti soustředil na přepsání výrazu nových forem. V období tzv. syntetického kubismu přidával umělec do svých obrazů výstřižky z novin a skládal celou kompozici z nových materiálů a barev. V této době vytvořil bezpočet kubistických obrazů, opět se vracel k původním námětům – akrobatům, harlekýnům a tanečnicím. Vytvářel i divadelní kulisy a návrhy na kostýmy. Novým tématem v roce 1921 byly malby mateřství, neboť se mu narodil syn Paul. V té době se těšil nevšednímu zájmu společnosti a pro svou originalitu získal Carnegieho cenu za umění. V roce 1937 namaloval slavný obraz „Guernica“ na základě historických okolností popisující španělskou občanskou válku. Po vypuknutí druhé světové války se Picasso uchýlil na jih Francie, kde se věnoval litografii s náměty magie a antických mýtů. Po narození syna Clauda a dcery Palomy tvořil obrazy plné jemnosti a citovosti, rytiny a sochy s tématikou mateřství a dětí. Poslední novou láskou Picassa byla Jacqueline Roqueová, která ho doprovázela až do jeho smrti. Zemřel 8. dubna 1973. (Největší malíři č. 91 2000, str. 5-7).


Tento obraz podnítil nástup kubismu. Stal se revolučním počinem v moderním umění, neboť svým přístupem v oblasti linií a barev rozbil klasické západní pojetí krásy. Zobrazené ženy jsou v trojrozměrném prostoru současně z profilu i zepředu. Obličeje některých žen jsou zaměněny maskami a těla všech jsou rozdělena do jednotlivých částí. Postavy znázorňují staroegyptské umění, prehistorické iberské umění a umění africké. (Největší malíři č. 91 2000, str. 12)

Ilustrace 15: Avignonské slečny

http://www.puzzleshop.cz/d-1710-puzzle-1000-picasso-slecny-z-avignonu-educa.html

56

Tento motiv byl namalován na veliké plátno o rozměru 3,5 m x 7,8 m pro španělskou expozici na Světovou výstavu v Paříži r. 1937. Pro tento námět byl inspirován osobní úzkostí nad osudem rodné země, kdy španělské městečko Guernica bylo

německými

bombardovacími

letouny

zničeno.

Ilustrace 16: Guernica http://cs.wikipedia.org/wiki/Guernica_(obraz)

V obrazu jsou zastoupeny pouze tři barvy: čerň, bílá a šedá. Zobrazuje ženu s dítětem, padlého vojáka, nosiče pochodně, koně a býka jako strašlivé souputníky ve světě hrůzy. Vyjadřuje zde bolest, která se dá stěží vypovědět, a zoufalý nářek země nad mrtvými lidmi. (Největší malíři č. 91 2000, str. 20-21).

4.3.2.2 Metodický list č. 9, č. 10, č. 11

Metodický list č. 9 Africká maska Vzdělávací cíl: žák dokáže rozvíjet smysl a cit pro prostorové formy při tvarování, dokáže při výtvarné činnosti uplatnit svou představivost, jemnou motoriku s estetickým cítěním, uvědomovat si tvar a proporční vztahy Očekávaný výstup: užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku, v objemovém vyjádření modelování, v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu Mezipředmětové vztahy: VL – 1. světová válka Učivo: portrét africké masky Výtvarný námět: žák výtvarnou technikou – kašírováním – vytváří černošskou masku, kterou v závěru pomaluje vodovými barvami (viz. příloha 7.6)

57

Vztah k výtvarné kultuře: africká kultura Výtvarné techniky: kašírování Pomůcky a materiál: plastelína, novinový papír, bílý papír, lepidlo Herkules, silný roztok mýdla, vodové barvy, štětce Časová dotace: 2 vyuč. hodiny ve Vv + 3 hod. Pč Úvod hodiny – aktivizační činnost – žákům představíme život afrických domorodců, jejich rituály a význam masek při obřadních tancích. Společně s žáky nahlédneme do evropského umění – kubismu, který byl značně ovlivněn uměním přírodních národů. Prohlédneme si některá zobrazení afrických masek a zaměříme se na jejich podobu – výrazové prostředky, barvu, dekorativnost, geometrické členění obličeje a výrazný reliéf. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.

Fotografie z průběhu hodiny výtvarné výchovy a pracovní činnosti


Vysvětlení postupu: 1. žák vymodeluje z plastelíny reliéf obličeje – masky 2. masku potře silným roztokem mýdla 3. natrhá si malé kousky novinového a bílého papíru a nalepuje je na plastelínovou masku 4. 2 až 3 vrstvy nechává mírně zaschnout a pokračuje dál v lepení, celkem vytvoří 8-10 vrstev, poslední vrstvu tvoří bílý papír 5. žák nechává masku zaschnout – vytvrdnout 6. po zaschnutí žák vydlabává plastelínu ven a dává pozor na papírovou vrstvu masky

58

7. masku libovolně pomaluje temperovými barvami Reflexe: V závěru hodiny zhotovené masky vystavíme a společně hodnotíme. Zohledňujeme originalitu a nápaditost. Vlastní hodnocení: V úvodní části hodiny jsem žákům představila život afrických domorodců, vyprávěla jsem jim o rituálech a o tom, jaký význam maska má. Představila jsem žákům kubismus, který byl ovlivněn i uměním přírodních národů. Některé africké masky jsme si prohlédli a všímali jsme si jejich barevnosti, členění obličeje, dekorativnosti. Poté následovalo samotné tvoření. Žáci si z plastelíny vymodelovali reliéf obličeje – masky. Natrhali si malé kousky novinového a bílého papíru. Připravenou masku potřeli silným roztokem mýdla a malé kousky papíru začali nalepovat na plastelínovou masku. Celkem vytvořili dvě až tři vrstvy papíru a nechali je zaschnout. Práce je podle metodického listu rozvržena do dvou hodin výtvarné výchovy a tří hodin pracovních činností. Nalepením dvou až tří vrstev papíru skončila první fáze tvorby – dvě vyučovací hodiny výtvarné výchovy. V první hodině pracovních činností žáci nalepili podle pracovního postupu další tři vrstvy malých kousků papírů. Totéž udělali v druhé hodině pracovních činností, kdy poslední vrstvu tvořil bílý papír. Maska nyní musela dobře zaschnout, vytvrdnout. V poslední hodině činností žáci vydlabávali plastelínu ven. Museli si dávat pozor na papírovou vrstvu masky. V poslední fázi tvorby se žáci konečně dočkali toho, že mohli masku temperovými barvami libovolně pomalovat. Na tuto část se velmi těšili. V závěru hodiny si s maskami dokonce i zahráli. Dávali si masky před obličej, ostatní popisovali, jak komu sluší. Také si zkoušeli s maskami zatančit africký tanec, který si vymysleli. Užili si spousty legrace. Masky byly velmi originální, zajímavé, velmi pěkné. I přes časovou náročnost hodnotím metodický list velmi kladně.

59

Metodický list č. 10 Modromodrá Vzdělávací cíl: žák dokáže rozvíjet kladný citový vztah k výtvarnému umění, bude umět vytvářet změny tónu téže barvy – světlé a tmavé tóny barvy Očekávaný výstup: umí pracovat s tóny stejné barvy, k písemnému projevu výtvarně vyjadřuje jeho obsah, porovnává interpretace děl a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace Mezipředmětové vztahy: VL – 1. světová válka, HV Učivo: ilustrace k textu Výtvarný námět: žák na základě textu z písničky výtvarně zpracovává plošnou ilustraci, do níž je text včleněn jako nedílná součást – prolíná se obraz a text (viz. příloha 7.7) Vztah k výtvarné kultuře: kubismus „modré období“ – Pablo Picasso Výtvarné techniky: práce s valérem Pomůcky a materiál: vodové barvy, kreslicí karton A3, ukázky děl Pabla Picassa z modrého období Úvod hodiny – aktivizační činnost – žákům představíme několik obrazů malíře Pabla Picassa z tvůrčího „modrého období“. Stručně jej charakterizujeme a představíme pojem valér. V reprodukcích sledujeme práci s valérem. Žáky seznámíme s částí textu písničky Modrá je dobrá od skupiny Žlutý pes, se kterým budou pracovat v hlavní části hodiny. Didaktický materiál: část textu písničky Modrá je planeta kde můžeme žít, modrá je voda, kterou musíme pít, modrá je obloha když odejde mrak, modrá je dobrá, už je to tak. Modrá je Milka, ta naše kráva, modrá je prej v Americe tráva, modrá je údajně polární liška, senzačně modrá je i moje vojenská knížka. Modrá je raketa, ta moje holka, modrá je vzpomínka na Mikiho Volka, velká rána je modrej přeliv, modré oko má i černej šerif.

60


Vysvětlení postupu: 1. žák po přečtení textu zpracovává v modrých odstínech, světlých a tmavých plošnou ilustraci k textu písně 2. ředí a míchá barvy, kterými vyjadřuje obsah textu na celou plochu papíru Udržuje při výtvarném vyjadřování podstatu myšlenky.

Reflexe: Na závěr vyučovací hodiny posuzujeme výtvarnou kvalitu jednotlivých maleb a sledujeme, jakým způsobem žák vyjádřil text ve výtvarné formě.

Vlastní hodnocení: V úvodu hodiny jsem žáky seznámila s osobností Pabla Picassa, jeho dílem a povídáme si o hlavních znacích směru kubismu. Prohlíželi jsme si obrázky z Picassovy tvorby a všímali jsme si období, ve kterých tvořil. Zaměřili jsme se na modré období, vysvětlila jsem žákům pojem valér. Žáci se pohodlně posadili a poslechli si píseň Žlutého psa Modrá je dobrá. Žáci měli za úkol pozorně poslouchat text a na papír si zapsat, co je v písni modré. Žáci si připravili potřebné pomůcky a nanesli na celou plochu velmi jemný odstín modré vodové barvy. V modrých odstínech pak zpracovávali plošnou ilustraci k textu. Volili světlé a tmavé odstíny, ty pak při tvorbě střídali. Barvu ředili a míchali, tím vyjadřovali obsah textu. V průběhu práce si zkoušeli stínovat pomocí valéru. Všichni žáci dodrželi základní myšlenku tvorby a správně vytvořili ilustraci k písni. Ty se samozřejmě lišily, každý žák jinak namaloval polární lišku, planetu či lásku. Tvorba a technika byla pro ně nová. Nejprve si nebyli všichni jisti tím, jak na to, nakonec podstatu valéru pochopili a snažili jej využít. Tvorbu hodnotím velmi kladně, žáci byli úspěšní, ze své práce měli radost. Nakonec jsme si prohlíželi to, jak každý po svém vyjádřil text ve výtvarné formě.

61

Metodický list č. 11 Má rodina Vzdělávací cíl: žák dokáže komponovat geometrické a jinak tvarově zajímavé prvky do plošné tvorby, při tvorbě dokáže využívat a rozvíjet osobitost svého vnímání, estetické cítění, představivost a prožitky Očekávaný výstup: žák nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné tvorbě Mezipředmětové vztahy: VL – Rozchod s Habsburky, PŘ Učivo: kompozice postav Výtvarný námět: žák z kousků barevného papíru, časopisů, novin a zaznamenaných otisků různých struktur materiálu skládá a kompozičně řeší zadané téma (viz. příloha 7.8) Vztah k výtvarné kultuře: syntetická fáze kubismu Výtvarné techniky: koláž, koláž z frotáže Pomůcky a materiál: čtvrtka formátu A3, barevné kousky papíru, různé druhy tiskovin, bílé papíry, pastelky, voskovky nebo křídy, nůžky, lepidlo, struhadlo, rohožka

Úvod hodiny – aktivizační činnost – s žáky si povídáme o rodině, jakou má funkci, kdo do rodiny patří, jakou roli mají členové rodiny a jaké mají být vzájemné vztahy, zveřejňujeme společné rodinné události a vyprávíme si veselé či zajímavé příhody prožité s ostatními členy rodiny. Poté navážeme na prvky, kterými se syntetická fáze kubismu vyznačuje a podněcujeme žáky k zamyšlení nad zadaným úkolem a jeho způsobem vyjádření.


62


Vysvětlení postupu: 1. žáci snímají povrch struktur – kamenné schody, podrážky bot, struhadlo, omítka, rohožka za pomocí kreslicích potřeb a barev, které si vybrali 2. barevné papíry, tiskoviny a otisky reliéfní struktury stříhají a trhají do malých zajímavých tvarů, které následně pokládají na papír A3 3. koláží ústřižků a natrhaných papírů komponují zátiší postav – členů své rodiny 4. velikostí papírů, jejich barvou a motivem ztvárňují jednotlivé osoby a snaží se jimi i jednotlivé postavy charakterizovat 5. na závěr koláž nalepí na papír Reflexe: Na závěr vyučovací hodiny si vzájemně představujeme hotové koláže. Sledujeme a hodnotíme originalitu, barevnost, provedení námětu a kompozici osob. Vlastní hodnocení: V úvodní části hodiny jsme si s žáky povídali o rodině, o vztazích, o rodinných událostech. Každý žák dostal prostor k povídání o své rodině. Poté jsem žáky seznámila se syntetickou fází kubismu, ukázala jsem jim obrázky, povídali jsme si o tom, jak by mohla vypadat jejich práce. V první části si žáci připravili pomůcky potřebné k frotáži. Tuto techniku žáci nikdy nedělali. Ze třídy jsme přešli do vestibulu školy, kde jsem na ozdobné dlažbě žákům frotáž předvedla. Žáci neskrývali svůj údiv nad tím, jakým způsobem se sejmul povrch struktury dlažby. Byli strašně překvapeni a hrnuli se do vlastního zkoušení, frotážování. Frotáže vznikly i v prostoru před školou. Poté jsme se vrátili do třídy, připravili si tiskoviny, barevné papíry, otisky reliéfní struktury a začali stříhat různé tvary, které začali skládat na papír velikosti A3. Různou velikostí papíru, různými barvami komponovali jednotlivé postavy – členy své rodiny. Vznikaly různě velké, různě barevné, z různých útržků vytvořené postavy. Byly zcela jedinečné. Když měli žáci dojem, že jsou postavy vytvořené podle jejich představ, nalepili svou koláž na papír. Všechny výtvory jsme si položili na lavice a společně jsme si povídali o provedení, kompozici osob, vyhledali jsme prvky syntetického kubismu. Výtvory jsme zhodnotili jako zdařilé, práce žáky bavila. Nejvíce se jim líbila frotáž. Doporučení: pro zvýraznění kompozice osob je možné bílé pozadí vybarvit.

63

4.3.3 Představitel kubistického umění – Josef Čapek

➢ byl spisovatelem, jehož dramata, povídky, fejetony, filozofické eseje a básně by vystačily na samotnou uměleckou kariéru ➢ byl výtvarníkem, navrhl přes 500 knižních obálek a ilustroval desítky knih ➢ byl především malířem (Pečinková 1995, str. 5). K ALE NDÁR IU M 1887 – v Hronově se narodil Josef Čapek 1904-10 – studium na Umělecko-průmyslové škole 1907 – první umělecká díla secesního ladění, spolupráce s bratrem Karlem 1910-11 – první cesta do Paříže, studium černošského umění 1911 – bratři Čapkové vstupují do Skupiny výtvarných umělců 1912 – první olejomalby v kubistickém pojetí 1913 – osobité rozvíjení kubistických podnětů v kresbě, malbě a grafice 1914 – první světová válka, prohloubení Čapkovy uzavřenosti 1918 – je členem výtvarně umělecké skupiny Tvrdošijní a redaktorem a výtvarným referentem Národních listů 1919 – doznívá válečná deprese 20. léta – období „druhého kubismu“, ilustruje vlastní knížky 30. léta – ilustruje knihy českých spisovatelů píšící pro děti, rozvíjení cyklů Oheň a Touha září 1939 – je zatčen a poslán do koncentračního tábora Dachau 1945 – zemřel v Bergen-Belsenu (Pečinková 1995, str. 78-85).

Ilustrace 17: Josef Čapek

http://www.cbdb.cz/autor-633josef-capek

Významná osobnost českého kulturního života Josef Čapek, se narodil 23. března 1887 v Hronově v rodině báňského lékaře Antonína Čapka a jeho ženy Boženy. V roce1904 se proti vůli rodičů dal na výtvarnou dráhu, nastoupil do Uměleckoprůmyslové školy. (Pečinková 1995, str. 7). Secesní autostylizace charakterizovala Josefovu ranou výtvarnou tvorbu až do počátku roku 1910. Tvůrčí zájmy Josefa Čapka se od začátku dělily na literaturu a malířství. Jako spisovatel pronikl na veřejnost brzy, zato jeho malířská cesta byla podstatně svízelnější. Několikaměsíčním pařížským pobytem se naplnily jeho dobrodružné touhy po světě, které promítl do svých próz i obrazů. Zde se setkal s Picassovou a Braquovou tvorbou z období prekubismu. Po návratu se stal členem Skupiny výtvarných umělců, které usilovalo o nové umění odpovídající převratným změnám v evropské společnosti na počátku nového století. Jako vrchol nových uměleckých snah byl přijímán kubismus, umělecký směr, který nadále ovlivnil Čapkovu výtvarnou tvorbu. Jeho první kubistické

pokusy

vycházely

ze vzpomínek

na Francii.

Spojoval

principy

analytického

a syntetického kubismu a podřizoval je jeho posedlosti po vytvoření nové poetické umělecké reality. Dokázal si z kubismu vybrat to nejdůležitější: svobodný výraz, zjednodušené výtvarné formy 64

a opuštění zobrazovacích konvencí. V období války se upevnila jeho pozice na české výtvarné scéně. Založil výtvarnou skupinu Tvrdošíjní. (Pečinková 1995, str. 13-28). Ve dvacátých letech, po skončení války, docházelo k obrození českého kulturního dění. Jeho výtvarná tvorba v tomto období procházela dramatickými proměnami. V obrazech a grafice doznívala jeho válečná deprese. Středem jeho zájmu se stala knižní grafika, ve které uplatnil netradiční techniku linořezu, jeho vynalézavost, jednoduchost, citlivost k literární předloze a nevyčerpatelné množství výtvarných nápadů. V tomto období se také zabýval scénografií a kostýmními návrhy. (Pečinková 1995, str. 35-43). V roce 1923 se Čapkovo výtvarné vyjadřování radikálně proměnilo a bylo označeno za tzv. období chlapů. Tématem pro jeho výtvarnou tvorbu byly sociální motivy – chudý člověk jako prostá jednotka lidstva. Koncem dvacátých let přešel v malbě od chlapů k dětem. Důvodem této změny motivu a námětu bylo přisuzováno psaní knížky Povídání o pejskovi a kočičce pro svou dceru Alenku. K zobrazování dítěte se Čapek pořád vracel. Poslední dítě na obrázku bylo z koncentračního tábora. Dětství bylo pro Čapka jednoznačně spojeno s venkovem a s přírodou. (Pečinková 1995, str. 49). Malířský výraz Josefa Čapka ve třicátých letech dozrál a dospěl k prostotě a bohatství. V polovině třicátých let prezentoval obrazy jednoduché, naivní až banální. Maloval děti v krajině, venkovské zastavení, poutníky, lidi spojené s přírodou – myslivce, rybáře a především slunce, oblaka a hvězdné nebe. Na počátku druhé světové války se staly jeho prosté, všední motivy člověka dramatem. V jeho kresbách bylo možno spatřit varující signál před fašismem.

Za účast

v mnoha

protifašisticky

zaměřených

akcích

byl

zatčen

a poslán

do koncentračního tábora v Dachau. V posledních týdnech války zemřel v Bergen-Belsenu. Přesný datum jeho úmrtí není nikde dokladováno. (Pečinková 1995, str. 63-74).

4.3.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby V roce 1913 vznikají klíčové obrazy osobní interpretace kubismu. Motiv obrazu Námořník představuje romantický symbol dálek a dobrodružství, první Čapkovo vtělení poutníka. Zde spojuje

principy

analytického

a syntetického

kubismu

pro

vytvoření nové a poetické umělecké reality. (Pečinková 1995, str. 19). Ilustrace 17: Námořník http://www.bratri-capkove.cz/z-dila-josefa-capka-ii/gs-1010/p1=1069

65

Tento obraz byl namalován v tzv. období chlapů, ve kterém se vrací k lineární kresebné struktuře a spontánně tvarované barevné ploše. Obrazy chlapů souvisejí s vážnými sociálními problémy dvacátých let. Toto téma přenesl na desítky pláten a nakreslil nesčetně drobných kresbiček např. na listy z náčrtků, pozvánky a útržky z balicího papíru. (Pečinková 1995, str. 44).

Ilustrace 18: Muž s bednou http://www.bratri-capkove.cz/z-dila-josefa-capka-ii/gs-1010/p1=1069

Obraz Dva kluci s míčem vznikl koncem dvacátých let inspirovaný objevením nového světa – narození jeho dcerky Alenky. Kombinuje zde dětské čmárání s konstruktivními prvky. Své

dceři

těmito

kresbami

naznačuje,

v čem

spočívá

jednoduchost kresby – v čárkách, klikyhácích a několika puntících. Společně vše působí dokonale a živě. (Pečinková 1995, str. 50).

Ilustrace 18: Dva kluci s míčem http://www.bratri-capkove.cz/z-dila-josefa-capka-i/gs-1006/p1=1065


Kubistický předmět Vzdělávací cíl: žák dokáže vystihnout tvar, volit vhodná řešení pro barevnou kompozici a kontrast, dokáže interpretovat umělecké dílo na základě poznání a studie do vlastního výtvarného projevu Očekávaný výstup: výtvarně vnímá, analyzuje a zobrazuje tvarovou a prostorovou skladbu předmětu, užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku, v plošném vyjádření linie a barevné plochy, porovnává interpretace děl a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace 66

Mezipředmětové vztahy: VL – Podoba Československé republiky, PŘV, M Učivo: geometrické tvary Výtvarný námět: žáci vybarvují množství polygonů včetně navrženého předmětu (váza, kalich, džbán aj.)(viz. příloha 7.9) Vztah k výtvarné kultuře: kubismus – Josef Čapek Výtvarné techniky: kresba Pomůcky a materiál: bílý papír formátu A4, tužka, pastelky, pravítko Úvod hodiny – aktivizační činnost – s žáky si povídáme o předmětech denní potřeby, jaké mají tvary a proporce, detailní prvky, prohlížíme si ukázky děl Josefa Čapka a hledáme v nich znaky kubismu. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.



Vysvětlení postupu: 1. na čtvrtku formátu A4 si žák tužkou načrtne předmět, věc denní potřeby, která bude umístěna přes celou čtvrtku 2. celou plochu papíru rozdělí pomocí pravítka na větší množství mnohoúhelníků, které zasahují do náčrtku 3. žáci obtáhnou hlavní linie předmětu černou pastelkou 4. vzniklé plošky – mnohoúhelníky vybarvují barevnými pastelkami

67

Jednotlivé plošky žáci stínují z tmavého do světlého odstínu, sousední ze světlého do tmavého odstínu. 5. žáci si barvy vybírají podle svého uvážení, mohou střídat 2-3 barvy nebo pracovat s širokou škálou barev 6. na závěr vzniká kubistické dílo Reflexe: Sledujeme čistotu práce, plynulé přechody ve stínování a technickou úroveň. Vlastní hodnocení: V úvodní části hodiny jsme si prohlédli knihu s díly Josefa Čapka. Všímali jsme si a vyhledávali jsme prvky kubismu. Žáci se s kubismem už setkali, a tak nebyl velký problém prvky vyhledat, dílo popsat, mluvit o něm, vyjádřit se k němu. Na tabuli jsem nejdříve nakreslila předmět, vyznačila mnohoúhelníky a křídami některé stínovala. Každý žák si zkusil jeden mnohoúhelník vystínovat. To byla dobrá příležitost k radám, odstranění chyb. Poté dostali žáci potřebné pomůcky, nakreslili si předmět. Nejčastěji to byla váza, džbán (předkreslili si ho tužkou). Pravítkem si rozčlenili práci najednotlivé mnohoúhelníky. V této části jsem žákům radila, aby nebyly příliš velké nebo malé. Nyní žáci přistoupili k samotnému barevnému tvoření – stínování. Někteří žáci ještě potřebovali s technikou stínování poradit. Na jednom či dvou tvarech jsem jim stínování předvedla, pomohla, poradila. Přechody mezi tmavší a světlejší batvou při stínování byly u některých žáků plynulejší, u některých byly ostřejší. Tam jsme se je snažili odstranit, zjemnit. Žáci měli radost nejen z práce své, ale i z práce spolužáků. Každé dílo bylo originální, jiné, něčím zajímavé. Na konci hodiny jsme si o tvorbě, dojmech, a výsledcích pěkně popovídali. Metodický list hodnotím velmi kladně.

68

4.4 Surrealismus Surrealismus je evropský umělecký směr, který ve 20. a 30. letech 20. století zaznamenává největší rozmach svého působení. Usiluje o osvobození mysli a zdůrazňuje podvědomí, oslavuje snové představy a fantazii v reálném světě. Obvykle se tvrdí, že se slovo „surrealismus“ zrodilo roku 1917. Poprvé tohoto výrazu užil Guillaume Apollinaire, který změnil podtitul divadelní hry Tiresiovy prsy z „surnaturalistického dramatu“ na „surrealistické drama“. Tento termín převzal spisovatel a básník André Breton, za jehož vedení bylo zorganizováno surrealistické hnutí, které zahrnovalo literaturu, malířství a sochařství. (Největší malíři č. 101 2000, str. 3). Rodící se surrealismus byl úzce spřízněn s dadaismem, po kterém zdědil revoluční a skandalizující charakter. Zatímco však dadaisté toužili zničit společnost a jazyk, surrealisté hledali nové způsoby projevu. Měl pozitivnější názor – tj. svět může být změněn a transformován do místa lásky a svobody. Také byl jednoznačně ovlivněn psychoanalýzou rakouského lékaře Zikmunda Freuda. Zakladateli tohoto směru byli básníci. Prvky surrealismu se také objevily u spisovatelů, neboť ekonomické a společenské změny způsobené první světovou válkou daly vzniknout přesvědčení, že nelze psát tak, jako se psalo dříve. Tvůrčí metodou spisovatelů se stává náhoda, která označuje kolektivní tvoření literárního textu. Ona metoda se začala používat také v kresbě. Spoluautoři díla dokreslovali nebo dolepovali další fragmenty díla, které se stalo dílem náhody. (Největší malíři č. 101 2000, str. 4-5). V roce 1924 vyšel „První manifest surrealismu“, program směřující ke spojení snu a skutečnosti. Umělci nacházeli klíč k inspiraci na prahu spánku, v centru v podvědomí. Všechny vize vědomí se projevovaly v bizardních nadreálních kombinacích. (Pijoan 1991, str. 18-21). Představitelé světového surrealismu: Max Ernst Salvador Dalí Joan Miró René Magritte (Největší malíři č. 101 2000, str. 9-14).

69

Představitelé českého surrealismu: Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová) Jindřich Štýrský František Muzika Josef Šíma Václav Tikal aj. Surrealismus se nejvíce projevil v malířství a v literární tvorbě. Postupně pronikl i do dalších oborů umění, a to do hudby a filmu. Surrealisté v poezii a próze potlačovali logiku, rozum, rým a všechny prostředky zvukové a sémantické výstavby verše. Zajímalo je především lidské podvědomí, nade vše oceňovali představivost. K významným světovým přestavitelům surrealismu v literatuře patřili např. André Breton, Louis Aragon a Tristan Tzara. (Soukal 1998, str. 166). K českým představitelům předválečné generace patřili např. Vítězslav Nezval, poválečné generaci např. Ludvík Kundera a Zbyněk Havlíček. (Soukal 1998, str. 95-120). Za současného surrealistického filmového tvůrce je považován Jan Švankmajer, který natočil velké množství krátkých filmů a několik celovečerních filmů. Surrealistické prvky se objevují v avantgardní hudbě např. v elektronické taneční hudbě. (Surrealismus 2014).

70


20. století a) z oblasti politické

• • • • •

b) z oblasti společenského života

• • • • • •


• • • •

d) z oblasti přírodních věd a lékařství

• • • •

e) z oblasti a literatury

umění

• •

Sarajevský atentát zničil politickou rovnováhu v Evropě a dal podnět k vypuknutí první světové války (1914-1918) v roce 1918 skončila 1. světová válka, Německo a jeho stoupenci byli poraženi, vznikla Československá republika občanská válka ve Španělsku, město Guernica byla německými bombardovacími letouny naprosto zničena zřízení Protektorátu Čechy a Morava – připojení k Německu, rozpoutání 2. světové války, Německo ovládlo celou Evropu v roce 1945 začalo osvobozování Československa (Čapka 2005, str. 40-47). velkým zážitkem se stala návštěva biografu, filmy byly doprovázeny klavíristy nové názory a technologie nejvíce ovlivnily život ve městech, postupně pronikaly i na venkov, měnila se architektura úspěchy ve vědě a technice se odrazily v běžném životě – nové přístroje a zařízení usnadňovaly práci povinná školní docházka se v celé Evropě stala samozřejmostí vzrostly možnosti vzdělávání na středních a vysokých školách začalo se více věnovat vědeckému výzkumu, vznikaly nové specializované vědecké ústavy (Mandelová, aj. 2004, str. 1625). rozvoj v oblasti kinematografie rozhlasové vysílání usnadnilo předávání informací po celém světě, stále se vylepšovala doprava ve vzduchu a na moři stále více se ve výrobě a komunikaci využívaly počítače běžnými domácími přístroji se staly telefony, magnetofony, kalkulačky a televize (Mandelová, aj. 2004, 24-25). R. Koch, jeden ze zakladatelů mikrobiologie, získal Nobelovu cenu za objev bacilu tuberkulózy bakteriolog A. Fleming objevil penicilin poprvé v dějinách bylo úspěšně transplantováno srdce člověka nemocné cukrovkou začal zachraňovat inzulin (Herenberg, 1992)., v 2. pol. 20. století se neobyčejně rozvinula chirurgie (Mandelová, aj. 2004, str. 104). v literatuře se odrážely válečné zážitky moderní doba nacházela odraz i ve vážné hudbě – skladatelé C. Debussy, L Janáček a B. Martinů (Mandelová, aj. 2004, str. 29).,literatura v 1. polovině 20. století – vznik intencionální literatury, v 2. polovině 20. století – velká pozornost věnována moderní pohádce – umělé mytologii (T. Janssonová, J. R. R. Tolkien), (z přednášek Dr. Bednářové). 71

4.4.2 Představitel surrealistického umění – Salvador Dalí

➢ významný malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly ➢ umělec obrovského talentu a fantazie ➢ jeho díla jsou proslulá kombinací snových obrazů s prvotřídním malířským projevem

K ALE NDÁR IU M 1904 – ve španělské provincii Gerona se narodil Salvador Dalí 1921 – vstupuje do Akademie výtvarného umění v Madridu 1926 – odjíždí do Paříže 1933 – první vlastní výstava v New Yorku 1937 – přerušil vztahy se surrealisty 1938 – návštěva u Sigmunda Freuda 1940–1948 – pobyt v Americe 1949 – maluje náboženské obrazy 1989 – zemřel ve svém muzeu ve Figueras (Největší malíři č. 99 2000, str. 7)

Ilustrace 19: Salvador Dalí

http://cs.wikipedia.org/wiki/Salvador_Dal%C3%AD

Salvador Dalí se narodil 11. května 1904 v katalánské provincii Gerone. Ve škole se projevoval vzpurnou a prudkou povahou. Nejvíce ho lákalo malování. Rád zkoušel malířské techniky. Jako školák se už pouštěl do uměleckých experimentů. (Největší malíři č. 99 2000, str. 3). Vyzkoušel si vše v rychlém sledu, co přišlo po realismu 19. století: impresionismus, divisionismus, Picassova období, Matisse a Kandinského. Snadnost, s níž je zvládnul, vedlo Dalího ke globálnímu odmítnutí všech poimpresionistických směrů. (Aguilera 1991). Ve svých 14 letech připravil výstavu svých děl v místním divadle. V roce 1926 odjel do Paříže, kde se osobně setkal s Pablem Picassem. Rovněž se seznámil s dalšími umělci a milovníky umění – surrealistickými básníky. (Největší malíři č. 99 2000, str. 4). Tyto známosti uspíšily jeho tvůrčí zrání. Postupně pronikal do tajů surrealismu a s některými stránkami Freudových teorií začínal odhalovat a lépe chápat některé stránky své vlastní osobnosti. V roce 1928 se stal členem surrealistické skupiny, která ho nadchla bojovným vystupováním. Jeho působení ve skupině bylo velice plodné a činorodé. Inspiraci ke své tvorbě nacházel v nejrozmanitějších zdrojích a symbolech. (Aguilera 1991, str. 32). Dalí se od ostatních malířů surrealistické skupiny výrazně odlišoval pro svou techniku, kterou dal do služeb automatismu a pasivity. Originální tvorba, jeho kritické převedení známých uměleckých děl a jeho přetváření halucinací a snů v konkrétní realitu 72

bylo zásadními požadavky surrealismu. (Maddox 1993, str. 46). Mezi rokem 1933 a 1936 se Dalí zabýval pestrými inspiračními zdroji. Zkoumal různá přetvoření kostí a lebek, díky čemuž jeho postavy dostávaly komický tvar. (Maddox 1993, str. 70). V roce 1940 se Dalí vydal do Ameriky, kde si získal americkou veřejnost a oblibu. Z tohoto období vznikla díla ovlivněná politickou situací v Evropě. Zabýval se malbou portrétů bohatých a slavných lidí. Vedle malířství se zabýval scénografií a kostýmními návrhy pro baletní divadlo. Po návratu se Dalí usadil v Římě, kde objevil italské renesanční malířství a architekturu. Do své tvorby začal zapojovat více náboženských prvků. (Aguilera 1991, str. 151). Salvador Dalí za celý svůj život namaloval více jak 1 500 obrazů, věnoval se ilustracemi knih, různým projektům v reklamě, spisovatelské činnosti a sochařství. Umřel dne 29. ledna v roce 1989. (Maddox 1993, str. 95).


Na plátně nazvaném Neodbytnost paměti prezentuje Dalí svou estetickou teorii toho, co je měkké a co je tvrdé. Na základě delirických stavů spatřuje v tekoucím sýru camembertu měkké hodinky, které do obrazu zakomponoval jako hodinky přepadávající přes okraj stolu nebo visící přes větev. (Největší malíři č. 99 2000, Ilustrace 20: Neodbytnost paměti

str. 12-13).

http://www.slavneobrazy.cz/dali-salvador-persistence-pameti-ido-393

V obraze Tvář Mae Westové se Dalí projevil jako osobitý, rafinovaný malíř s hlubokou představivostí. K vyjádření portrétu Mae Westové využil některých kusů nábytku v místnosti. Oči ztvárnil pomocí obrazů do jiného světa, závěsy zaznamenal pomocí vlasů, krb je obraz nosu a ústa jsou obrazem pohovky. (Aguilera 1991, str. 132). Ilustrace 21: Tvář Mae Westové http://oko.yin.cz/8/salvador-dali/

73


Metodický list č. 13 Pohled z okna mého pokoje Vzdělávací cíl: dokáže interpretovat umělecké dílo na základě poznání a studie do vlastního výtvarného projevu, žák dokáže komponovat geometrické a jinak tvarově zajímavé prvky do plošné tvorby, při tvorbě dokáže využívat a rozvíjet osobitost svého vnímání, estetické cítění, představivost a prožitky Očekávaný výstup: žák nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné tvorbě, porovnává interpretace děl a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace Mezipředmětové vztahy: VL – 2. světová válka Učivo: kompozice prvků Výtvarný námět: žáci vystřižené obrázky z časopisů sestavují a lepí do reálných prvků vyjadřující např. živou a neživou přírodu, lidské výtvory, které vidí ve své fantazii při pohledu z okna svého pokoje (viz. příloha 7.10) Vztah k výtvarné kultuře: surrealismus – Salvador Dalí Výtvarná technika: koláž Pomůcky a materiál: tiskoviny, bílý papír formátu A3, lepidlo, nůžky Úvod hodiny – aktivizační činnost – žáky stručně seznámíme s hlavními znaky uměleckého směru – surrealismu a tvorbou předního představitele tohoto směru Salvadora Dalího. Na reprodukcích vybraných obrazů pozorujeme proměnu tvarů reálných předmětů, dataily a kompoziční řešení. Žákům poté oznámíme výtvarné zadání – námět. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.


74


Vysvětlení postupu: 1. žák si z tiskovin (časopisů, letáků, katalogů) vybírá vhodné obrázky pro vlastní tvorbu 2. vybrané motivy následně vystřihne 3. motivy skládá na papír formátu A3 tak, aby zaznamenal reálný pohled neskutečným zobrazením např. vystřižené obrázky rtěnek budou vyjadřovat stromy, kolo z auta – slunce atd. 4. na závěr vše nalepí na papír Reflexe: Na závěr vyučovací hodiny si vzájemně představujeme hotové koláže. Sledujeme a hodnotíme originalitu, provedení námětu a kompozici prvků. Vlastní hodnocení: V úvodní části hodiny jsem žáky seznámila s hlavními znaky uměleckého směru surrealismu. Představila jsem umělce Salvadora Dalího, hlavního představitele tohoto směru. Proměnu tvarů reálných předmětů, detaily a kompozici jsme si ukázali na několika reprodukcích obrazů. Po aktivizační činnosti jsem žákům sdělila výtvarné zadání. Žáci měli za úkol, přinést si časopisy, katalogy, letáky. Nyní si začali vybírat vhodné obrázky pro svou tvorbu a následně je vystřihli. Připravené vystřižené prvky začali postupně skládat na čtvrtku formátu A3. Různě s prvky hýbali, zkoušeli je různě rozmístit, kombinovat, některé prvky dostříhávali podle potřeby. Na čtvrtce se pomalu začaly rýsovat a vznikat reálné obrazy vytvořené spojováním neskutečného. Žákům se práce začala velmi brzy líbit, našli si v ní své kouzlo. Mohli skutečné věci znázornit opravdu neskutečně, nereálně, nesmyslně. A to se jim velice líbilo. Záleželo jen na nich, jakou podobu budou předměty, věci, osoby, zvířata mít. Pracovali nadšeně, nespoutaně, velmi uvolněně. Když měl obrázek tu správnou podobu, nalepili jej žáci na čtvrtku. Z průběhu práce, ale i ze samotných výsledků jsme měli všichni radost, kterou jsme neskrývali. Na konci vyučování jsme si práce ukazovali, povídali si o nich, diskutovali o reálnu a všem neskutečném, každý měl možnost se vyjádřit. Metodický list hodnotím velmi kladně.

75

Metodický list č. 14 Stroj představ Vzdělávací cíl: žák dokáže vystihnout tvar, při tvorbě dokáže využívat a rozvíjet osobitost svého vnímání, estetické cítění a představivost, rozvíjet vlastní umělecké schopnosti a dovednosti Očekávaný výstup: výtvarně vnímá, analyzuje a zobrazuje tvarovou a prostorovou skladbu předmětu, užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku, porovnává interpretace děl a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace Mezipředmětové vztahy: VL – 2. světová válka Učivo: hra s představou Výtvarný námět: žák mletím na kávovém mlýnku vytvoří zcela nový objekt Vztah k výtvarné kultuře: surrealismus – Salvador Dalí Výtvarná technika: koláž, kresba Pomůcky a materiál: bílý papír formátu A4, pastelky, časopisy, lepidlo, mlýnky Úvod hodiny – aktivizační činnost – na vyučovací hodinu přineseme několik mlýnků na kávu. Ukážeme je žákům, vysvětlíme, jak fungují, na jednom si ukážeme, jak mele kávu. Vyprávíme si o době, kdy byly součástí domácností, o tom, jak se tehdy žilo. Potom se přeneseme do světa představ a fantazie. Povídáme si o tom, co bychom umleli, kdyby......


Vysvětlení postupu: 1. žák si připraví formát papíru A4, tužkou si předkreslí kávový mlýnek 2. mlýnek vybarví pastelkami a některé jeho části vytvoří z vystříhaných obrázků z časopisů a letáků – vrchní část mlýnku – miska, klička – gola klíč, různé ozdoby, atd. 3. žák si z časopisů a letáků vybírá prvky, které jsou vhodné pro přetransformování do žákovy výsledné představy objektu 4. tyto prvky nalepí k horní části mlýnku

76

5. v poslední části žák pastelkou dokreslí výslednou představu objektu a to k dolní části mlýnku

Reflexe: Na závěr vyučovací hodiny společně hodnotíme konečnou tvorbu. Povídáme o tom, co je právě k této představě přivedlo, proč zvolili právě tento objekt, zda mají nějakou vlastní zkušenost s tím, že se něco někam dá a něco nového vzejde.

4.4.3 Představitelka surrealistického umění – Toyen (Marie Čermínová)

➢ česko-francouzská malířka ➢ zakládající členka Skupiny surrealistů v ČSR ➢ nejvýznamnější osobnost umělecké avangardy 20. století

K ALE NDÁR IU M 1902 – v Praze se narodila Marie Čermínová 1919-22 – studuje Uměleckou průmyslovou školu 1923 – je členkou avantgardní skupiny Devětsil 1926 – odjíždí do Francie 1934 – je zakládající členkou Surrealistické skupiny počátek 50. let – spolupracuje s básníky z Bretonovy skupiny 1947 – opouští Prahu a stěhuje se do Paříže 1980 – Marie Čermínová v Paříži umírá (Glennová 2009).

Ilustrace 22: Toyen (Marie Čermínová) http://cs.wikipedia.org/wiki/Toyen

Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová se narodila 21. září 1902 v Praze. V letech 1919-22 studovala Uměleckou průmyslovou školu u profesora Emanuela Dítěte. (Glennová 2009).

77

Na začátku své tvorby vycházela Marie Čermínová z puristicky modifikovaného kubismu. Ten ale roku 1925 opustila. V této době namalovala sérii naivních obrazů s náměty exotickými a cirkusovými, inspirovaných díly nedělních malířů a s atmosférou poetismu. (Kolektiv autorů 1995, str. 866). Na konci tohoto roku také odjela se Štýrským do Paříže, kde společně vytvořili nový styl. Pojmenovali jej artificialismus. Obrazy Toyen se v tomto stylu mění v křehká, pavučinově jemná pole vlasových křivek, objevují se kouřové clony a tlumené přísvity. Na počátku 30. let se z plošné, bezpředmětné barevné struktury začaly vyčleňovat plastické novotvary a záhadné objekty (např. mušle, krystaly a provazy) volně se pohybující v prostoru. Tímto obdobím končí antificialismus a začíná surrealismus. V 2. polovině 30. let obohatila Toyen svou tvorbu o děsivou reálnost a přesvědčivost. V díle Přízraky pouště se u Toyen poprvé projevila agresivní imaginace. V cyklu Střelnice promítla hrůzy 2. světové války do nevinného světa dětských her a v cyklu Schovej se, válko nás zavedla do válkou devastovaného světa opuštěných věcí a prázdných klecí. (Kolektiv autorů 1995, str. 867). V poválečné Francii hledala Toyen jemnější výrazovou polohu. Nejdříve zvolila kresbu a vytvořila rozsáhlý cyklus Ani křídla, ani kameny: křídla a kameny. Zde vynikly změny v optice i v obsahu, zmizel horizont. Na počátku 50. let vyšla Toyen monografie s texty od Andrého Bretona a Benjamina Péreta. (Bregantová 2005). Toyenina pařížská tvorba vyvrcholila souborem obrazů Sedm mečů vytažených z pochvy (1957). Z temného pozadí šesti vertikálních a jednoho horizontálního obrazu se vynořují svůdné přízraky ženských bytostí bez tváří. Jejich subtilní tělo lze jen pod měkkými záhyby hebkých látek, krajek, stuh a závojů tušit. Někdy se objeví konkrétní detail, např. špička červeného střevíce. Toyen nabídla eroticky vyzývavá zjevení sedmi přátelům ze surrealistické skupiny a požádala je, aby každý doprovodil obraz básní a pojmenoval jej. Např. Breton – Náměsíčná, Péret – Meluzína. Toyen se neopakovala, ale ve svých nových obrazech výtvarně aktualizovala osobní vize, které ji celoživotně vzrušovaly. (Bregantová 2005). Toyen byla svobodnou a svébytnou umělkyní i ženou v českém i světovém umění 20. století. Marie Čermínová zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži.(Glennová 2009).

78


Protiválečné cykly Střelnice a Schovej se, válko evokují apokalyptické hrůzy 2. světové války promítnuté do nevinného světa dětských her a zničeného světa opuštěných věcí. Grafické

techniky,

které

Toyen

převážně

uplatňovala:

zinkografie, lytografie.(Kolektiv autorů 1995, str. 867).

Ilustrace 23: Střelnice

http://www.galerie.chrudim.cz/toyen_valecna_leta.htm

Toyen vytvořila převážně 40 ex libris, která byla provedena zinkograficky nebo lytograficky. Přírodní motivy, dívčí tvář nebo akt byly častými tématy pro exlibris, které byly určeny soukromým uživatelům. (Vlček 2014).

Ilustrace 24: Ex libris

http://magic-exlibris.webgarden.cz/rubriky/dalsi-autori-o-z/galerie-o-z/toyen-marie-cerminova

79


Návštěva z vesmíru Vzdělávací cíl: žák dokáže aktivně užívat barvy v základní škále, kterou má k dispozici k výtvarnému vyjádření podle vlastní fantazie, dokáže tvořit výtvarné práce různými netradičními technikami na různorodá témata, rozvíjet vlastní umělecké schopnosti a dovednosti, rozvíjet svůj výtvarný projev Očekávaný výstup: užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy, rozvíjí výtvarné představy a projevy v netradičních technikách, rozvíjí fantazii a svobodné subjektivní vyjadřování, vytváří rozmanité tvary v ploše, rozeznává vlastnosti linie Mezipředmětové vztahy: VL – Cesta k demokratickému státu Učivo: figura mimozemšťana Výtvarný námět: žáci k monotypu dokreslují pastelkou nebo voskovými pastely části těla a další zajímavé prvky. Podle vlastní fantazie žáků vzniká figura mimozemšťana. (viz. příloha 7.11) Vztah k výtvarné kultuře: surrealismus – Toyen Výtvarná technika: monotyp doplněný kresbou Pomůcky a materiál: bílý papír formátu A3, temperové barvy, pastelky, voskové pastely Úvod hodiny – aktivizační činnost – s žáky si povídáme o planetách ve vesmíru, prohlížíme si společně encyklopedie a knihy s vyobrazeným vesmírem, který zahrnuje hvězdy, planety a galaxie. Pročítáme zajímavosti o planetách (stáří, velikost, vzdálenost od slunce atd.) Přemýšlíme o možném životě na jiných planetách. Žáci se poté pustí do popisu mimozemšťana podle jejich představ. Žákům pustíme krátký úryvek z filmu E.T. Mimozemšťan. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.

Fotografie z průběhu hodiny výtvarné výchovy 80


Vysvětlení postupu: 1. žák přeloží papír formátu A3 na polovinu 2. vybere si barvy, které bude používat a kape barvy přímo z tuby na jednu polovinu rozloženého papíru 3. žák mačkáním barev z tuby vytváří na papíru kapky 4. nanesené barvy lehce navlhčí vodou z rozprašovače 5. přeloží papír a uhlazuje dlaní různými směry nanesené barvy 6. po rozložení sleduje symetrii na obou stranách papíru, míchání barev a vzniklé nové tvary 7. žák dokresluje monotyp podle své fantazie do podoby mimozemšťana

Reflexe: Společná prezentace výtvarných prací, hodnotíme originalitu, barevnost a celkový dojem.

Vlastní hodnocení: V úvodní části hodiny jsem si s dětmi povídala o vesmíru a možném životě na jiných planetách. Poté se žáci pustili do popisu mimozemšťana podle svých představ. Byla jsem velmi překvapená a také spokojená, protože žáci měli celkem živé představy o tom, jak by měli vypadat. Řekla bych, že upustili uzdu své fantazii. Měla jsem pro žáky připravený úryvek z filmu E.T. Mimozenšťan. Někteří ho znali z televice, ale většina byla z úryvku nadšená. Velmi se smáli, E.T. Jim připadal legrační, všichni by ho zachránili stejně jako hlavní hrdina Eliot. Motivace byla velmi zdařilá, veselá a příjemná. V další části jsem žákům vysvětlila pracovní postup při tvorbě jejich mimozemšťana. Žáci si přeložili na polovinu čtvrtku A3. Poté začali kapat temperové barvy podle jejich volby přímo z tuby na čtvrtku a to na její jednu polovinu. Kapky byly větší, menší, některé se překrývaly, jiné byly více vzdálené od sebe. Žáci čtvrtku přehnuli a rukou uhlazovali povrch materiálu, čímž tlačili na barvu uvnitř, a ta se mohla otisknout. Při rozvržení čtvrtky viděli, co barva dokázala vytvořit za různorodé tvary. (doporučení, rada – barvy kapat v blízkosti přehybu, ne tolik do stran, aby bylo místo pro kreslení pastelkou). Všichni si zkusili udělat nejméně dvě, tři práce

81

monotypu. Následovně si vybrali ten monotyp, do kterého chtěli kreslit pastelkou. Tou se snažili nakreslit reálné prvky (nohy, ruce, oči, ocas). Tvorba se jim velmi dařila. Jeden žák svou prací inspiroval druhého, stále si v průběhu tvorby svá dílka ukazovali a často se jim smáli. Také se chválili, obdivovali některé vzniklé části a všichni měli ze svých mimozemšťánků radost. Vznikly postavy nereálné, ale s reálnými prvky. Žáci v průběhu činnosti o těchto vesmírných bytostech stále diskutovali. Byla jsem velmi spokojená, jak žáci techniku zvládli a jak se jim podařilo bytosti vytvořit. V závěru hodiny jsme si výtvarné práce pochválili.

82

5 Závěr Tématem mé diplomové práce, kterou jsem vytvořila, byl Evropští malíři ve výtvarné výchově na prvním stupni. V práci jsem žákům představila významné evropské i české malíře a to v jejich biografii a díle. Protože jsem ale nechtěla umělce vytrhnout z uměleckého směru, nejdříve jsem se zaměřila právě na představení celého období ve všech možných oblastech – představila jsem žákům nejen sochařství a architekturu, ale zaměřila jsem se na celou dobu umělcova života, na život lidí, způsoby chování, na historii, která vše ovlivnila, na literaturu, písemnictví, stavby. Žáci tedy poznali nejen umělce samotného, ale i celou dobu, ve které tvořil. Cílem mé práce bylo také podpořit a posílit mezipředmětové vztahy. Předmětů, kterých se má práce dost významně dotkla, nebylo málo. Rozvinula jsem znalosti z oblasti českého jazyka a literatury, vlastivědy, přírodovědy, hudební výchovy a navázala na nevýukové složky jako je estetická a dramatická výchova. S důležitostí jsem také přistoupila k průřezovým tématům, kde jsem se dotkla oblasti osobnostní a sociální výchovy, multikulturní a mediální výchovy. K podpoře mezipředmětových vztahů docházelo vždy v teoretické části u představování uměleckého směru a hlavních představitelů. Dále pak nejen teoreticky, ale už i prakticky u aktivizačních činností jednotlivých metodických listů. Další oblastí, které jsem přikládala velkou pozornost, bylo, aby žáci poznali umění co nejvíce smysly. Proto jsem metodické listy navrhla se škálou velmi rozmanitých a různorodých aktivizačních činností a hlavních námětů a technik pro vlastní tvorbu žáků. Nejdůležitější oblastí mé práce byla vlastní tvorba žáků. Pro kvalitní žákovskou práci jsem musela velmi zodpovědně, systematicky a s rozmyslem připravit a navrhnout soubor lekcí. Prvotním záměrem pro aktivizační činnost byly motivační pracovní listy, které jsou uvedené v zadání diplomové práce. Později jsem nahradila tuto aktivitu za činnost, která předchází každé výtvarné tvorbě. Aktivizační činnost byla více prožitková, tedy účinnější. Praktickou část jsem tedy zaměřila metodickým směrem a obsahuje vlastní soubor navržených lekcí. Výtvarné činnosti pak probíhaly v 5. třídě na ZŠ a MŠ Dolní Poustevna. Při samotné tvorbě jsem se snažila, aby aktivizační činnost žáky pro tvorbu dobře namotivovala, aby se drželi získaných infornací a hlavně jsem chtěla docílit toho, aby přenesli do svých děl své pocity, prožitky, něco nového, originálního. Cílem metodických listů nebylo umělce kopírovat, ale svou tvorbou se mu přiblížit. A to žáci ve svých pracech dokázali. Na základě mnou navržených metodických listů vzniklo mnoho velmi originálních, zajímavých a jedinečných žákovských výtvarných děl. O tom, jak práce vznikaly, o

83

jejich průběhu, jednotlivých krocích, zážitcích, zdarech i nezdarech a s doprovodnou fotodokumentací hovoří jednotlivá vlastní hodnocení u zrealizovaných metodických listů. Důležité pro mě také bylo pracovat v souladu s RVP a stanovené cíle a výstupy výtvarné výchovy správně zařadit do svých metodických listů. Cíl mé diplomové práce jsem v oblasti praktické splnila. Domnívám se, že se mi podařilo podílet se na celkovém rozvoji dětské osobnosti, rozvinout dětskou fantazii, podpořit úspěšnost, naučit žáky hodnotit ostatní, umět je pochválit, poradit si, pomoct si. Pro vytvoření celé této práce jsem musela nastudovat mnoho odborné literatury. Mohu říci, že jsem se mnohému naučila, mnoho věcí pochopila. Zodpovědně jsem mohla získané a nastudované informace předávat dál.

84

6 Seznam použité literatury BREGANTOVÁ, P., aj., 2005. Dějiny českého výtvarného umění V.. 1. vyd. Praha: Academia. ISBN 80-200-1390-3. AGUILERA, C. R., 1991. Salvador Dalí. Praha: Odeon. ISBN 80-207-0326-8. ČAPKA, F., 2005. Vlastivěda 5,Významné události nových českých dějin. Brno: Nová škola. ISBN 80-7289-070-0. FIALA, V., 1964. Impresionismus. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců. FORST, V., aj., 1994. Literatura 19. a začátku 20. století. Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-110-5. HARDY, W., 1997. Secese. 1. vyd. Svojtka a Vašut. ISBN 80-7180-247-6. HARENBERG, B., 1992. Kronika lidstava. Bratislava: Fortuna Print. ISBN 80-7153-039-5. CHINI, M., 2010. Život umělce Klimta. 1. vyd. Praha: Euromedia Group. ISBN 978-80-2422674-3. JANSON, H., JONSONOVÁ, D., 1969. Cesty malířského umění. 1. vyd. Praha: Odeon. KOLEKTIV AUTORŮ, 1995. Nová encyklopedie českého výtvaného umění. 1. vyd. Praha: Academia. ISBN 80-200-0522-6. KRSEK, I., 1982. Claude Monet.1. vyd. Praha: Odeon. LYNTON, N., 1981. Umění světa, Umění 19. a 20. století. vyd. Praha: Artia. MADDOX, C., 1993. Dalí. Bratislava: Slovart. ISBN 3-8228-9691-8. MANDELOVÁ, H., aj., 2004. Dějiny 20. století. 1. vyd. Praha: Dialog. ISBN 80-86-761-23-1. PEČINKOVÁ, P., 1995. Josef Čapek. 1. vyd. Praha: Svoboda. PIJOAN, J., 1981. Dějiny umění 8. 1. vyd. Praha: Odeon. PIJOAN, J., 1991. Dějiny umění 10. 3. vyd. Praha: Odeon. ISBN 80-207-0133-8. POCHE, E., aj., 1975. Encyklopedie českého výtvarného umění. 1. vyd. Praha: Academia. PUCHMAJEROVÁ, L., VALEŠOVÁ, H., 2008. Úvod do didaktiky kresby. 2. dopl. vyd. Liberec: TUL. ISBN 978-80-7372-421-4. ROESELOVÁ, V., 1996. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah. ISBN 80-902267-1. 85

SOUKAL, J., 1998. Literární výchova. Praha: SPN. ISBN 80-7235-026-9. TOMEŠ, J., 1973. Antonín Slavíček. 1. vyd. Praha: Odeon. UHLÍŘ, J., 2002. Tvoříme ve stylu známých malířů. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178670-5. ULMER, R., 2003. Alfons Mucha. 1. vyd. Slovart. ISBN 3-8228-2852-1. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ, 2006. Rámcový vzdělávací program. 1.vyd. Praha: Tauris. ISBN 80-87000-02-1.

Časopisy: Největší malíři, 2000, č. 2. ISSN 1212-8872 Největší malíři, 2000, č. 28. ISSN 1212-8872 Největší malíři, 2000, č. 91. ISSN 1212-8872 Největší malíři, 2000, č. 92. ISSN 1212-8872 Největší malíři, 2000, č. 99. ISSN 1212-8872 Největší malíři, 2000, č. 101. ISSN 1212-8872

Seznam internetových zdrojů: GLENNOVÁ, M., 2009. Kubismus. Artmuseum [online]. Aktualizováno 9. 6. 2009 [vid. 25. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=77 GLENNOVÁ, M., 2009. Toyen. Artmuseum [online]. Aktualizováno 17. 4. 2009 [vid. 25. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=421 Gutfreund, O., 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 12. 3. 2014 [vid. 25. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Gutfreund Impresionismus, 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 25. 3. 2014 [vid. 10. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Impresionismus Impresionismus, Aktualizováno

9.

2014. 3.

Hudba. 2014

In. WIKIPEDIE [vid.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Impresionismus_(hudba)

86

12.

–

otevřená 4.

encyklopedie

2014].

[online].

Dostupné

z:

Kubismus, 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 15. 1. 2014 [vid. 25. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kubismus SECESNÍ MÓDA, 2012. In. Turnýra blogspot [online]. Aktualizováno 18. 7. 2012 [vid. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://turnyra.blogspot.cz/2012/07/secesni-moda.html Surrealismus, 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 23. 4. 2014 [vid. 10. 5. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Surrealismus Slovanská epopej, 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 22. 2. 2014 [vid. 3. 6. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%A1_epopej Šrámek, F., 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online].Aktualizováno 11. 4. 2014 [vid. 25. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%A1%C5%88a_%C5%A0r %C3%A1mek VLČEK, P., 2014. Kouzlo ex libris. In. Toyen Marie Čermínová. [online]. [vid. 2. 6. 2014] Dostupné z: http://magic-exlibris.webgarden.cz/rubriky/dalsi-autori-o-z/toyen-marie-cerminova Z-DESIGN,

2014.

In.

Kubismus

[online].

[vid.

20.

4.

2014].

Dostupné

z:

http://zuzsar.blogspot.cz/2010/11/kubismus.html ZSDPOU, 2014. Dokumenty školy – Školní vzdělávací program. [vid. 25. 4. 2014]. Dostupné z: http://zsdpou.propojena-skola.cz/cz/zakladni-skola-1/dokumenty-skoly/

Seznam obrázků: Claude Monet, 2011. In: WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 4. 3. 2014 [vid. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Claude_Monet) Imprese, východ slunce, 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 4.

2.

2014

[vid.

13.

4.

2014].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Imprese,_v

%C3%BDchod_slunce) Claude Monet, 2010. In. WIKIPEDIE COMMONS – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno

23.

10.

2013

[vid.

13.

4.

2014].

Dostupné

z:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Claude_Monet_011.jpg?uselang=cs Claude Monet, 2013. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 19. 11. 2013 [vid. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monet,_Claude__Water_Lilies_(Nymph%C3%A9as)_-_Google_Art_Project.jpg?uselang=cs 87

Antonín Slavíček, 2014 In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 17. 4. 2014 [vid. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Slav%C3%AD %C4%8Dek KOŘÁN, J., 1995. Galleryjk. In. Antonín Slavíček. [online]. [vid. 11. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.galleryjk.cz/slavicek/index.htm Gustav Klimt, 2013. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 14. 3. 2013 [vid. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Klimt Gustav Klimt, 2014. In. MYARTPRINTS.cz [online]. [vid. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.myartprints.cz/a/gustav-klimt/the-kiss-klimt.html Gustav Klimt, 2014. In. MYARTPRINTS.cz [online]. [vid. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.myartprints.cz/a/gustav-klimt.html Alfons Mucha, 2013. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 8. 4. 2013 [vid. 12. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alfons_Mucha Slovanská epopej, 2013. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 22. 2. 2013 [vid. 28. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%A1_epopej Pablo Picasso, 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 26. 3. 2014 [vid. 27. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pablo_Picasso Puzzle Picasso, 2014. In. PUZZLESHOP.cz [online]. [vid. 11. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.puzzleshop.cz/d-1710-puzzle-1000-picasso-slecny-z-avignonu-educa.html Guernica, 2013. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 28. 10. 2013 [vid. 28. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Guernica_(obraz) CBDB. 2009-2012. Česká bibliografická databáze. In. Josef Čapek. [online]. [vid. 11. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.cbdb.cz/autor-633-josef-capek POLÁK, M., Společnost bratří Čapků. In. Z díla Josefa Čapka II.. [online]. [vid. 11. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.bratri-capkove.cz/z-dila-josefa-capka-ii/gs-1010/p1=1069 POLÁK, M., Společnost bratří Čapků. In. Z díla Josefa Čapka I..[online]. [vid. 11. 5. 2014]. Dostupné z: http://www.bratri-capkove.cz/z-dila-josefa-capka-i/gs-1006/p1=1065 Salvador Dalí, 2014. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 1. 4. 2014 [vid. 28. 4. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Salvador_Dal%C3%AD

88

SLAVNÉ OBRAZY, 2014. In. Alfons Mucha [online]. [vid. 23. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.slavneobrazy.cz/fulltext?&radit=19&fult=alfons%20mucha SLAVNÉ OBRAZY, 2014. In. Salvador Dalí Parsistence paměti [online]. [vid. 13. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.slavneobrazy.cz/dali-salvador-persistence-pameti-ido-393 INTERNETOVÝ ČASOPIS OKO, 2014. In. Salvador Dalí [online]. [vid. 13. 6. 2014]. Dostupné z: http://oko.yin.cz/8/salvador-dali/ doplnit Toyen, 2013. In. WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 12. 4. 2013 [vid. 3. 5. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Toyen JELÍNKOVI, S., L., 2014. Galerie Art. Umělci. In. Toyen Válečná léta. [online]. [vid. 2. 6. 2014] Dostupné z: http://www.galerie.chrudim.cz/toyen_valecna_leta.htm VLČEK, P., 2014. Kouzlo ex libris. In. Toyen Marie Čermínová. [online]. [vid. 2. 6. 2014] Dostupné z: http://magic-exlibris.webgarden.cz/rubriky/dalsi-autori-o-z/galerie-o-z/toyen-mariecerminova

89

7 Obrazové přílohy 7.1 Impresionismus – Barevné opojení přírody

Ondřej 11 let

Adéla 11 let

7.2 Impresionismus – Hladina posetá lekníny

Jiří 11 let

Jula 11 let

7.3 Secese – Klimtova dáma

Růžena 11 let

Aneta 11 let

7.4 Secese – Klobouk pro mou maminku

František 11 let

Honza 11 let

7.5 Secese – Poštovní známka

Natálie 12 let

Tereza 11 let

7.6 Kubismus – Africká maska

Zuzana 11 let

Honza 11 let

7.7 Kubismus – Modromodrá

Katka 11 let

Adéla 11 let

7.8 Kubismus – Má rodina

Honza 11 let

Marek 11 let

7.9 Kubismus – Kubistický předmět

Linda 11 let

Filip 11 let

7.10 Surrealismus – Pohled z okna mého pokoje

Růžena 11 let

Filip 11 let

7.11 Surrealismus – Návštěva z vesmíru

Bedřich 11 let

Jula 11 let

EVROPŠTÍ MALÍŘI VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZŠ

Recommend Documents