Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Region Vysokomýtska ve vyučování na 1.stupni ZŠ
Vypracovala: Mgr. Pavlína Shejbalová Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2016
Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 21. května 2016
Mgr. Pavlína Shejbalová
Anotace Obsahem mé práce je seznámení s regionem Vysokomýtska. Cílem je zpracovat teoretický podklad, který by byl základem pro výuku na místních školách. V práci jsou informace nejen o historii, ale také národopisné poznatky (nářečí, kroj, lidová architektura, pověsti a legendy). Praktická část se zaměřuje na konkrétní využití na 1. stupni ZŠ v jednotlivých předmětech a v souladu se školním vzdělávacím programem by mělo dojít ke splnění klíčových kompetencí těchto předmětů. Práce je doplněna pracovními listy, které mohou být prakticky využity při konání exkurzí po okolí škol regionu. Smyslem by měla být vzájemná kooperace místních škol a snaha, aby si žáci osvojili sounáležitost se svým regionem a získali k němu kladný vztah.
Klíčová slova: region, Vysokomýtsko, historie, architektura, původ místních jmen, národopis, nářečí, lidový kroj, lidová architektura, pověsti a legendy, školní vzdělávací program, kompetence žáka
Abstrakt The topic of my work is the Vysoke Myto region. The aim is the preparation of the materials for the education at the local schools. At my work there is information about history, ethnographic knowledge (dialects, folk costumes, vernacular architecture, tales and legends). The practical part is focused on the particular use in the subjects at the first school. In line with the school educational programme the fulfilment of the key competences of the subjects should be met. The work is complemented with working sheets which could be used in educational excursion organizing in the region. The sense of this work is mutual cooperation of the local schools. The aim is that the students should strengthen the sense of belonging to their region and to get good relations with it.
Key words: region, Vysoke Myto region, history, architecture, the origin of the local names, ethnography, dialects, folk costumes, vernacular architecture, tales and legends, school educational programme, pupil´s competences
Poděkování Chtěla bych poděkovat paní Mgr. Renatě Jandové za vedení práce a velké poděkování patří mému manželovi, který mi byl pří psaní oporou.
Obsah 1 Úvod ………………………………………………………………………………………………………
7
2 Region Vysokomýtsko ……………………………………………………………………………
9
3 Město Vysoké Mýto ……………………………………………………………………………….
10
3.1 Vznik města ……………………………………………………………………………..
10
3.2 Trstenická stezka …………………………………………………………………….
11
3.3 Historie města ………………………………………………………………………..
11
3.4 Původ místního jména ……………………………………………………………
13
4 Stavební památky Vysokomýtska …………………………………………………………..
15
4.1 Urbanistická struktura Vysokého Mýta …………………………………..
15
4.2 Opevnění a městské brány ……………………………………………………..
15
4.3 Náměstí Přemysla Otakara II. …………………………………………………
16
4.4 Kostel sv. Vavřince …………………………………………………………………
17
4.5 Zvonice …………………………………………………………………………………..
18
4.6 Kostel Nejsvětější Trojice ……………………………………………………….
18
4.7 Novodobé architektonické památky ……………………………………….
19
5 Stavební památky okolí Vysokého Mýta ………………………………………………..
20
5.1 Vysokomýtsko …………………………………………………………………………
20
5.2. Poutní kostel Zvěstování Panny Marie v Knířově …………………….
21
5.3 Vraclav …………………………………………………………………………………..
21
6 Lidové tradice regionu …………………………………………………………………………..
24
6.1 Pověsti, legendy a písně Vysokomýtska …………………………………..
24
6.2 Lidové zvyky a obyčeje Vysokomýtska …………………………………….
27
6.3 Lidová architektura …………………………………………………………………
30
6.4 Lidový oděv …………………………………………………………………………….
31
6.5 Nářeční zvláštnosti …………………………………………………………………
31
7 Vysokomýtsko a jeho začlenění do ŠVP škol regionu …………………………….
33
7.1 Základní školy v regionu Vysokomýtsko ………………………………….
33
7.2 Charakteristika předmětů vyučovaných na 1. stupni ZŠ a začlenění regionu do jejich vyučování …………………………………..
5
34
7.2.1 Člověk a jeho svět ……………………………………………………..
34
7.2.2 Český jazyk a literatura ………………………………………………
37
7.2.3 Matematika a její aplikace ………………………………………..
37
7.2.4 Informační a komunikační technologie ………………………
37
7.2.5 Umění a kultura …………………………………………………………
37
7.2.6 Člověk a svět práce ……………………………………………………
38
7.2.7 Člověk a zdraví ………………………………………………………….
39
8 Metodika ……………………………………………………………………………………………….
39
9 Pracovní listy …………………….……………………………………………………………………
42
9.1 Exkurze po Vraclavi – pracovní list ……………………………………………
42
9.2 Exkurze po Knířovu – pracovní list ……………………………………………
44
9.3 Exkurze po historickém centru Vysokého Mýta – pracovní list …
45
10 Pedagogická reflexe …………………………………………………………………………….
47
11 Závěr ……………………………………………………………………………………………………..
49
12 Seznam použitých zdrojů ………………………………………………………………………
50
13 Přílohy ………………………………………………………………………………………………….
52
6
1 Úvod Region Vysokomýtsko je místo, odkud pocházím, kde jsem se narodila a strávila většinu svého dosavadního života. Na Vysokomýtsku jsem navštěvovala 1. stupeň ZŠ na ZŠ Vraclav, 2. stupeň ve Vysokém Mýtě na ZŠ Javornického a Gymnázium ve Vysoké Mýto a na ZŠ Knířov jsem byla na praxi v rámci studia. Všechny školy regionu, o kterých zde píši, znám osobně. Na praxi na ZŠ Knířov mne napadla myšlenka větší spolupráce těchto škol na regionální úrovni. Mrzí mě, že děti, které spolu skoro sousedí, o sobě nic nevědí. Z vlastní zkušenosti vím, žáci z Vysokého Mýta se podivovali, že 5 km od nich je v obci Vraclav krásný barokní areál a ačkoliv často s rodiči byli ve vzdálených zemích, krásné památky v okolí neznali. To mě moc mrzelo. V současnosti mě bohužel osud zavál do Pardubic, kam jsme se přestěhovali kvůli manželově práci. Musela jsem si najít zaměstnání na škole v okolí Pardubic. Přesto doufám, že se do rodného Vysokomýtska opět vrátím a svou myšlenku, obsaženou v této práci, nabídnu místním školám. Má práce je složena z teoretické a praktické části. Tvorba teoretické části byla pro mě radostí, jelikož mě historie velmi baví a chtěla jsem kdysi studovat dějepis na pedagogické fakultě. Studium národopisu mi přineslo spoustu poznatků, které se dají použít při výuce. Také si myslím, že je původním posláním učitele, sbírat informace o historii svého okolí a předávat je dál svým žákům, aby nezaniklo povědomí o místě, ze kterého pocházíme. Při práci jsem navštívila knihovnu, místní muzeum a čerpala především z původních zdrojů. V praktické části jsem se zaměřila na konkrétní aplikaci poznatků do jednotlivých předmětů ve ŠVP ZŠ Knířov. Pracovní listy z praktické části jsem využila na praxi na ZŠ Knířov při exkurzi po okolí školy. Také jsme s žáky z 1. třídy tvořili z papíru jednoduchý model místního kostelíka. Velmi je to bavilo a zjistila jsem, že se dozvěděli mnoho nového a na výlet po okolí vyrazili potom i s rodiči, kterým vyprávěli, co se dozvěděli.
7
Doufám, že se mé přání vyplní, vrátím se do rodného kraje a dokončím svůj záměr nastíněný v této práci.
8
2 Region Vysokomýtsko Vysokomýtsko označovalo v minulosti správní jednotku území, jehož centrem bylo město Vysoké Mýto. V současnosti se tímto názvem označuje okolí města s přilehlými vesnicemi: Domoradice, Brteč, Džbánov, Hrušová, Lhůta, Knířov, Nořín, Podrážek, Sedlec, Svařeň, Tisová, Vanice a Vraclav se Svatým Mikulášem. Podíváme-li se do historie. Za vlády přemyslovských knížat Vysokomýtskem vedla kupecká stezka, Jirečkem nazvaná v 19. století Trstenická stezka podle řeky Trstenice.
Byla to spojnice mezi Olomoucí, hlavním hradem moravské země a
Prahou, hlavním hradem české země. Královské město Vysoké Mýto požívalo práv, která náležela šlechtě a rytířům. Město mělo své statky, které spravovalo. Tento stav se utvořil v 16. století a trval až do roku 1848. V roce 1849 se Vysoké Mýto stalo součástí Pardubického kraje s 11 okresními hejtmanstvími a od roku 1855 Chrudimského kraje s 12 okresy. Stalo se sídlem okresní správy. Po vytvoření Československa v roce 1918 se vycházelo z politického rozdělení Rakouska – Uherska a politický okres vysokomýtský sdružoval 80 obcí, 30 osad, celkem 54 313 obyvatel. V roce 1960 došlo v rámci reorganizace ke zrušení okresu Vysoké Mýto a město se stalo součástí okresu Vysoké Mýto. Region Vysokomýtsko je oblast, kde se snoubí kulturní pamětihodnosti všech architektonických stylů a velmi hezká okolní příroda. Oblast měla i své nářeční zvláštnosti, které se uchovaly u starších obyvatel až dodnes. Také staré tradiční zvyky se na venkově ještě udržuji, například na Velikonoce hrkání a pálení Jidáše. Je velmi důležité znát své kořeny a historii oblasti, ze které pocházíme, abychom v dospělosti měli pocit soudržnosti s rodinou, městem nebo obcí a regionem a dokázali ho spravovat a zvelebovat.
9
3 Město Vysoké Mýto
3.1 Vznik města Město Vysoké Mýto založil Přemysl Otakar II. před rokem 1265, jelikož první zmínka o Vysokém Mýtě se objevuje v listině o založení Poličky z roku 1265, kde hovoří o Mýtu, jako o městu již založeném. Vysoké Mýto vzniklo na obchodní cestě, zvané Trstenická stezka mezi Olomoucí a Prahou. Bylo tedy jedním z měst, vytvářejících hospodářskou a obrannou soustavu, která měla kontrolovat cestu z Čech na Moravu. Osada Staré Mýto byla založena Václavem I. A první zmínka o ní se vyskytuje v listině z roku 1347. Pravděpodobně to byla vesnice s dřevěnými domky a vlastním kostelíkem sv. Mikuláše. Staré Mýto existovalo do husitských válek. První osadníci, které povolal král do nově založeného města, byli ze severního Německa. Německé obyvatelstvo se během 14. století sžilo s obyvatelstvem českým. Nově vzniklým královským městům byl určen okruh kolem města, ve kterém nesměly být provozovány žádné městské živnosti, ani nesmělo dojít k založení nové osady. Ve městě se konaly dva hlavní trhy Vavřinecký a Filipojakubský. Později byl počet trhů zvýšen na čtyři v roce. Každý rok trval osm dní. Do města se sjížděli obchodníci a kupci i z dalekých zemí, jako bylo Polsko, Maďarsko a Turecko. Soudní zřízení mělo město Vysoké Mýto jako město Polička. Fungoval zde městský soud a na vesnicích a v okolí vesnické soudy. Městský rychtář soudil vraždy a viny, za které byl uložen trest smrti. Menší provinění trestali venkovští rychtáři v místě, kde byl čin spáchán. Z městského soudu bylo vyloučeno padělání peněz, znásilnění a výboj. Tyto viny soudil královský komorník a města mu za to platila.
10
3.2 Trstenická stezka Významnou strategickou spojnicí byla kupecká cesta, nazvaná historikem Hermenegiltem Jirečkem: Trstenická stezka podle řeky Trstenice – dnešní řeka Loučná. Na moravské straně byl pohraničním hradem hrad Úsrbrno, na české straně Hrutov. Hrutov je připomínán listinami z 11. - 12. století. Poslední výzkumy ho umisťují mezi Cerekvici, Tisovou a Vysoké Mýto. Zemská brána, zvaná „Na Trstenici“, byla opatřena stálou stráží. Z Vysokého Mýta směřovala cesta přes Vrcha ke hradu Vratislav a dále pak přes vesnici Stradouň ke hradu Chrudim. Dodnes jsou patrné úvozy pod Vrchy a mezi Stradouní a Vraclaví. Trstenická stezka byla hlídána i z jednotlivých hradů. Od zemské brány bylo vidět na hrad Vratislav a z Vratislavi na hrad Chrudim. Sídla spolu udržovala kontakt ve dne pomocí dýmu a v noci pomocí ohně. Jestliže se kupec od této cesty odchýlil, vystavoval se nebezpečí, že mu náklad bude zabaven. Ve městech se zboží proclívalo, platil se poplatek, zvaný ungelt. Postupem času ztratila stezka svůj význam, až zanikla.
3.3 Historie města O vzniku města je psáno v kapitole 3.1. Město Vysoké Mýto od založení do roku 1410 bylo městem krajským, správcem mýtského kraje byl v roce 1405 Jan Krušina z Lichtenburka, purkrabí Hradu pražského. V roce 1410 byl mýtský kraj sloučen s chrudimským. Po smrti Rudolfa I. Habsburského bylo město spolu s dalšími čtyřmi městy v roce 1307 dáno jeho vdově Elišce, zvané Rejčka a od té doby je nazýváno věnným městem.
11
V roce 1321 bylo Mýto odňato královně a vráceno do majetku krále. V roce 1363 král a císař Karel IV. daroval město své čtvrté manželce Alžbětě Pomořanské. Počátkem 15. století bylo stanoveno, že česká královna získá své věno hned, jak se stane královnou. Od té doby bylo Vysoké Mýto věnným městem českých královen a císařoven rakousko – uherských. Poplatek, který dostávala královna se nazýval šos královnin, nebo - li úrok urbární. Do konce 14. století bylo město počeštěno. V době husitských válek se přikláněla městská reprezentace na stranu krále Zikmunda. Při obléhání města pražany se české obyvatelstvo vzdalo, a tak zabránilo vypálení města. Byl zničen jen klášter klarisek, minoritů a stará radnice. Nikdy již nebyly obnoveny. Po bitvě u Lipan se město poddalo králi Zikmundovi. Roku 1471 král Vladislav II. polepšil vysokomýtský znak o postavu sv. Jiří s drakem. V roce 1547 se město postavilo proti Ferdinandovi I. Habsburskému a přišlo proto o některá privilegia a dokonce se dalo na stranu Fridricha Falckého a bylo proto exemplárně potrestáno. Nekatolíci museli opustit město. Během třicetileté války nastala pro Vysoké Mýto krušná doba. Město bylo poničeno a vydrancováno švédskými vojsky, které tudy táhly. Šembera píše: “Nastalať bída a nouze taková, že obyvatelé, nemohouce nesnáze a sužování déle snésti, padlé na Bílé Hoře spoluwlastence za šťastné pokládali a v zoufalosti grunty swé opouštěli, houfně městu otcowskému výhost dáwajíce“.(Šembera, A.V.: Wysoké Mýto, královské wěnné město w Čechách. Olomouc 1845, s. 107 – 108) V 17. století kvůli Obnovenému zřízení zemskému byla zrušena práva šlechty a královských měst. Město přišlo o některá svá privilegia. V 18. století byl ve městě obrovský požár, kdy shořelo 238 domů a také morová epidemie, které podlehlo 57 obyvatel města. Na paměť byl postaven uprostřed náměstí morový sloup. Od roku 1787 byli ustanoveni místo císařských rychtářů královští purkmistři, byl nastolen tzv. regulovaný magistrát. V roce 1799 pochodovala přes Vysoké Mýto ruská vojska. Město navštívil generál Suvorov.
12
V roce 1812 se začala stavět císařská silnice z Chrudimi přes Vysoké Mýto do Litomyšle. Počátkem 19. století zasáhlo město národní obrození. Významnými osobnostmi, které ovlivnily kulturní život města byly: kněz Jan Javornický, pedagog Alois Vojtěch Šembera, profesor české řeči v Olomouci, který věnoval městu monografii: Vysoké Mýto, královské věnné město v Čechách a Hermenegilt Jireček, který napsal monografii: Mýto, královské věnné město. Podle oktrojované ústavy z roku 1848 bylo ustanoveno sedm krajských vlád. Vysoké Mýto se stalo součástí Pardubického kraje s jedenácti okresy a stalo se okresním městem. Po vzniku Československé republiky zůstalo okresním městem. 16. března došlo k německé okupaci, která trvala až do května 1945, ještě 7. května zde byla německá vojska. Město bylo osvobozeno až 9. května Rudou armádou. V témže roce byly ustanoveny Národní výbory a komunistická strana v roce 1946 zvítězila ve volbách. V 50. letech došlo k násilné kolektivizaci a vytvoření JZD. Po Pražském jaru 1968 a okupaci sovětskými vojsky byla do města umístěna sovětská armáda, město opustila až v roce 1990. Po roce 1989 byl národní výbor změněn na městský úřad a zvolen starosta. Od nového územního rozčlenění z roku 2000 se město stalo součástí Pardubického kraje. Okresním městem se však již nestalo.
3.4 Původ místního jména Město Vysoké Mýto neslo od vzniku také latinský název Alta Muta. Český název můžeme najít v Dalimilově kronice z počátku 14. století. Město je zde označeno jako Vysoké Mýto. Ve Zbraslavské kronice z roku 1309 je označeno jako Mutha. Další nazvy jsou: Hoemawte a Hohenmautte. Po husitských válkách se vžil název Mayto Vysoký. Na otázku původu názvu není dosud jednoznačná odpověď. Pavel Stránský a A. V. Šembera jméno odvozují od vysokých pařezů vymýceného lesa. Naproti tomu
13
Bohuslav Balbín tvrdil, že název vznikl od mýta – poplatku, cla, jež čeština převzala ze staroněmeckého muta. Profous v knize Místní jména v Čechách se přiklání k názoru, že název nevznikl od vymýceného lesa, ale od mýta – cla. Přídavné jméno vysoký bylo nejspíš přidáno pro vyvýšenou polohu města ve srovnání se Starým Mýtem. Poslední méně známý názor je, že název města přinesli němečtí osadníci z města Hohenmauthen v jižním Štýrsku. Město se rozkládalo na vršku nad řekou Drávou, proto přízvisko vysoký. V lidové řeči se Vysokému Mýtu říká Kujebina. Podle vysokomýtského rodáka Kujeby, známého svou vychytralostí. Říkalo se: „Není než Kujeba z Mejta“.
Obrázek č.1. Vysokomýtsko. Zdroj : http://www.vysoke-myto.cz/
14
4 Stavební památky Vysokomýtska
4.1 Urbanistická struktura Vysokého Mýta Vysoké Mýto patřilo do sítě královských měst, mělo strategicky a obchodně významné postavení. Tvořilo ho městské jádro, tržiště s přilehlými ulicemi a kostel se hřbitovem. Toto centrum bylo obehnáno hradbami. Zbytek hradeb se dochoval do současnosti. Rozloha činila asi 16 ha. Město mělo šachovnicový pravidelný půdorys. Ve středu bylo čtvercové náměstí. Dnes z náměstí vybíhá osm ulic. Ve středu náměstí stojí morový sloup, tzv. mariánské sousoší, postavené po morové epidemii. Z původního opevnění hradbami se dochovala část hradeb na severní straně města s nárožní věží a baštou, nazvaná Klášterecká a tři brány: Choceňská, Pražská a Litomyšlská. V jihozápadní části města byl postaven farní kostel sv. Vavřince a hřbitov. Kostelní budova měla funkci také obrannou. Vysoké Mýto patří mezi lokační města, je dokladem dostupné urbanizace krajiny. Ve městě je velký počet památek, které patří ke kulturnímu dědictví naší země. Několik z nich zde bude zmíněno. V roce 1988 bylo město vyhlášeno památkovou zónou.
4.2 Opevnění a městské brány Vysoké Mýto má čtvercové náměstí., z něhož vychází boční ulice. První domy byly stavěny hlavně ze dřeva a opatřeny podsíněmi. Kvůli častým požárům se začalo stavět z kamene a cihel.
15
Přemysl Otakar II. rozkázal, aby město bylo opevněno hradbami. Opevnění tvořila hlavní zeď, opatřená podsebitím. Severní strana města byla chráněna pouze řekou a měla místo hradeb fortnu, krytou chodbu, kterou se šlo po schodech k řece.
Městské brány se dochovaly dodnes. Pražská brána, Vratislavská vedla k silnici na Prahu přes Vratislav, dnešní Vraclav. V roce 1996 byla celá brána zrekonstruována. Litomyšlská brána byla v roce 1936 ozdobena podle Mikoláše Alše. Je zde znázorněn sv. Jiří s drakem, součást vysokomýtského znaku. Poslední
branou
je
brána
Choceňská,
z původní brány se dochovala pouze věž, zvaná Karaska. Rekonstrukce probíhá v současné době. Obrázek č.2. litomyšlská brána. Zdroj: P.Shejbalová 2016
Opevnění bylo odstraněno rozhodnutím měšťanů v 19. století. Materiál byl použit ke stavbě domů. Do zbytků hradeb, které se nám dochovaly, jsou vytesány nápisy, které nám přibližují nejvýznamnější události města.
4.3 Náměstí Přemysla Otakara II. Vysokomýtské náměstí patří k největším čtvercovým náměstím v Čechách. Na náměstí se konaly ve středověku trhy, nabylo vydlážděné. Na ploše náměstí byly různé krámky. Před lékárnou, apatykou stála dubová kašna. V 19. století byla odstraněna. Na náměstí byla po způsobu pranýře zamřížovaná klec, pro výstrahu zde byli zavíráni zločinci.
Obrázek č.3. Náměstí Přemysla Otakara II. Vysoké Mýto. Zdroj: P.Shejbalová 2016
16
Vzhled náměstí byl po celá staletí nezměněn. Až v 19. století byl povrch srovnán a byly položeny podél domů kamenné chodníky. Zásadní rekonstrukce proběhla v 50.- 60. letech 20. století podle projektu arch. Mládka ze Stavoprojektu Choceň, byly použity asfaltocementové dlaždice. V roce 1995 – 1996 došlo k další velmi zásadní rekonstrukci podle návrhu doc.arch. Karla Marholda, Csc. z fakulty ČVUT v Praze. Náměstí bylo celé renovované, vylepšeno aktivními a pasivními plochami a doplněno vodotryskem, připomínka bývalé kašny. Také byly vybudovány altány
s informačními
cedulemi
a
lavičkami.
V současné době slouží náměstí díky své rozlehlosti různým kulturním účelům, letní kino, koncerty.
Obrázek č.4. Náměstí z ptačí perspektivy. Zdroj : http://www.vysoke-myto.cz/
4.4 Kostel sv. Vavřince Tento nádherný gotický kostel patří mezi významné církevní stavby Pardubického kraje. Základy ke stavbě byly položeny nejspíš již ve 14. století, kdy vládl Karel IV. Ke stavbě byl použit pískovec a opuka, jež se používala v celé oblasti ke stavbě domů, na klenbu byly použity pálené cihly. Kostel je tvořen trojlodím, klenba je křížová, žebrová. V 60. letech 15. století byla započata rozsáhlá pozdně gotická rekonstrukce. V období konce 15. století. Vznikly dvě pozoruhodné kostelní předsíně. Celková rekonstrukce byla dokončena ve 20. letech 16. století. Vnitřní výzdoba kostela pochází z 18.-19. století. V roce 1782 byly postaveny nové varhany a koupen ze zrušeného kláštera v Sedleci oltář s obrazem Petra Brandla. Obrázek č.5.Kostel sv.Vavřince ve Vysokém Mýtě.Zdroj: P.Shejbalová 2016
17
Celý oltář je 20 metrů vysoký a po stranách jsou volutové konzoly. Na západní stranu předsíně přiléhá Kaple sv. Jana Křtitele (Fabriciovská), zde se nacházejí náhrobky ze 13. století. V kostele je několik zvonů. V severní věži byl zvon Vavřinec od zvonaře Jana Zejdy, který měl ve Vysokém Mýtě zvonařskou dílnu. Bohužel za 1. Světové války byl zkonfiskován a pro válečné účely roztaven. Další zvony jsou Vavřinec menší a mešní zvon. Na začátku 21. století byl kostel za pomoci veřejné sbírky zrestaurován.
4.5 Zvonice Zvonice
byla
postavena
jihovýchodně od kostela v letech 1583 – 1585. Vypadá jako masivní čtyřboký hranol z lomové opuky. Střecha je stanová tašková. Je dvoupatrová. Kámen na stavbu byl nejspíš použit ze zničených klášterů za husitských válek. Několikrát v 18. Století vyhořela. Velká rekonstrukce se konala v 80. letech 20. století. V současnosti patří k objektům vysokomýtské galerie.
Obrázek č.6. Zvonice. Zdroj: P.Shejbalová 2016
4.6 Kostel Nejsvětější Trojice Stojí v Jungmannových sadech. V 19. století stál uprostřed hřbitova a říkalo se mu „malý kostel“. Je to jednoduchá jednolodní stavba z opuky. Kněžiště je gotické, loď je z období baroka. Na oltářním obraze je Vysoké Mýto v polovině 19. století. Opravován byl v roce 1911 a potom koncem 80. let 20. Století. Interiér je zničen a veřejnosti nepřístupný.
18
4.7 Novodobé architektonické památky Novodobou památkou je objekt vysokomýtské plovárny. Tato stavba je ve funkcionalistickém stylu. Postavena byla ve 30. letech 20. století tělocvičnou jednotou Sokol s přispěním města. Má velmi zajímavou historii. Už ve 14. století mělo město vlastní městské židovské lázně. V roce 1843 byla ustanovena komise, která měla za povinnost a úkol postarat se o zřízení městského koupaliště, ale ke stavbě tehdy nedošlo. Roku 1848 byla vybudována plovárna na řece Loučné, ale místo se neosvědčilo, jelikož do řeky ústila městská kanalizace a koupání bylo nakonec zakázáno. V roce 1922 se začalo se stavbou nynější plovárny. V roce 1933 byla stavba dokončena a nazvána „Tyršovou plovárnou“. Původní stavba byla umístěna na celonárodní Výstavě tělesné výchovy a sportu v Pardubicích. Po ukončení výstavy se stala plovárenskou budovou ve Vysokém Mýtě. V současnosti je stavba ceněna jako doklad konstruktivisticko – funkcionalistické etapy vývoje české moderní architektury. Plovárna je také unikátní svou rozlohou, bazén měří 55 x 12,5 m. Předpokládá se, že plovárna bude vyhlášena kulturní památkou.
Obrázek č.7. Tyršova plovárna. Zdroj: P.Shejbalová 2016
19
5 Stavební památky okolí Vysokého Mýta
5.1 Vysokomýtsko Vysokomýtsko je oblast města Vysokého Mýta. Můžeme sem řadit tyto okolní vsi: Brteč, Domoradice, Džbánov, Hrušová, Lhůta s Knířovem, Nořín, Podrážek, Sedlec, Svařeň, Tisová, Vanice a Vraclav se Sv. Mikulášem. V těchto obcích se nachází několik významných stavebních památek, které mohou být zajímavé.
5.2. Poutní kostel Zvěstování Panny Marie v Knířově Jednou z památek Vysokomýtska je kostel obklopený několika domky v osadě Knířov. Stojí na zčásti zalesněném vršku, pod nímž se rozkládá malý rybník, uměle vytvořený ve 20. století, zahrazením potůčku. Obrázek č.8. Kostel v Knířově Zdroj: P.Shejbalová 2016
Tento kostelík byl již v 18. století poutním místem, po celé léto se zde konala procesí ctitelů zázračné rodičky boží knířovské, která vedla lipovou alejí z Vysokého Mýta. Cesta byla lemována sochami z pískovce. Do roku 1848 se zde konaly poutě, v tomto roce bylo lipové
Obrázek č.8. Kostel v Knířově Zdroj: P.Shejbalová 2016
shromáždění vykáceno. Kostelík byl založen arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, v místě bývalé tvrze rodu Knířovských z Knířova. Název Knířov byl ve významu Knířův dvůr. Nejstarší tvar byl asi Chmířov → Chmieřov → Knířov → Chmieřov → Knieřov → Kniřov i Knířov. První název asi vznikl z tvaru chmeř i kmeř → chmýří, kmýří. Příjmení pánů z knířova asi znamenalo „člověk s chmýřím na bradě nebo na
20
hlavě“. První zmínka o Knířovu je z roku 1349 (seznam farností patřících k Vysokému Mýtu). O založení kostela je pověst, kterou sepsal Hermenegilt Jireček a která se dochovala v jedné písni ze 17. století. Znění celé písně je v kapitole …… Podle této legendy měl stát původně kostelík v místě dnešní barokní studánky, ale nakonec byl postaven na návrší. Budova kostela je obklopena hřbitovem se zdí. Původní stavba byla gotická, pozdější empírové úpravy jsou z 19. století. Loď je obdélná, strop plochý, čtyři okna dlouhá a čtyři zkrácená. Horní patro je tvořeno čtyřbokou taškovou mansardou. Hlavní kněžiště je pětiboké. Hlavní barokní oltář je z roku 1787, je zde za sklem obraz Madony, staršího renesančního typu s barokními úpravami. Stojí na hadu, v levé ruce má dítě, nad ní je v oblacích Kristus. V kostele je několik dalších barokních obrazů. Vedle kostela stojí fara, v 18. století zde sídlili jezuité a poslední misionář se stal lokalistou, duchovním na menší faře. Významnou osobností, která zde působila, byl vlastenecký kněz Ignác Tůma, kterého navštívil i Karel Havlíček Borovský. V roce 1850 se stal Knířov samostatnou farou a v současné době patří pod děkanství ve Vysokém Mýtě. V osadě je také malotřídní základní škola.
5.3 Vraclav Vraclav leží 6 km od Vysokého Mýta. Původně se nazývala Vratislav a byla důležitým hradištěm na Trstenické stezce. Nejstarší dochovaná zpráva o obci je z roku 1073 v zakládací listině Opatovického kláštera. Další zprávy můžeme nalézt v Kosmově a Dalimilově kronice. Bývalé hradiště stálo severovýchodně od obce Vraclav a osady Sv. Mikuláš, s plochou 1 ha a bylo opevněno 5 – 6m vysokým valem, s předsutým příkopem. Za zakladatele je považován Vratislav, syn přemyslovského knížete Břetislava. Doba založení by mohla být mezi lety 1035 – 1092.
21
Hrad sloužil k obraně Trstenické stezky a byl také správním centrem. V předhradí bylo tržiště a osada řemeslníků a románským kostelem sv. Václava. V 19. století vyhořel a byl prodán jako sýpka. Na Vratislavi v roce 1108 došlo ke smutné události. V říjnu tohoto roku zde byl vyvražděn rod Vršovců. Přemyslovský kníže Svatopluk obvinil Vršovce ze zrady a dal celý rod včetně žen a dětí vyvraždit. Jen málo Vršovců se zachránilo útěkem do Polska nebo Uher. Je předpoklad, že jeden ze zachráněných dal na oplátku zavraždit knížete Svatopluka. Tato událost byla tak hrozná, že se o ni vypravuje dodnes a je v povědomí vraclavského obyvatelstva. Historickou ironií je, že Vršovci v roce 995 pomáhali vyvraždit Slavníkovce na Libici. Ve 12. století získali Vratislav Děpolticové, kteří vlastnili také Plzeňsko a Kouřimsko. V době zakládání měst hradisko zaniklo a jeho místo nahradilo město Vysoké Mýto. Po zániku hradu vznikla v předhradí vesnice Vratislav → Vratslav → Vracslav → Vraclav. V obci se nachází několik památek. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1349, který je barokně přestavěn. Nejznámější a nejnavštěvovanější památkou jsou Svatomikulášské lázně. Místní jméno Sv. Mikuláš se vyskytuje od počátku 17. století, kdy kněz Mikuláš dal postavit kapličku, zasvěcenou Sv. Mikuláši, za to, že se uzdravil omýváním vodou ze zdejšího pramene. Ke konci 17. století vzrostl věhlas zdejší vody a byla postavena větší kaple, ke které se vážou pověsti o zázračném uzdravení. V 18. Století byla postavena lázeňská budova se šesti koupelnami a osmnácti pokoji. Ve 20. letech 18. století byl největší rozmach těchto lázní. Jezdili sem nemocní až z Prahy i Brna. V roce 1730 byl postaven barokní kostel pražským architektem Karlem Antonínem Canewalle z Prahy a stavitelem Quadronimem z Chrudimi. Kostel je ve svahu na terase s dvouramenným schodištěm. Průčelí kostela i boky lodi jsou zvlněné.
22
Ve 20. století byl kostel ve velmi špatném až havarijním stavu. Oltáře byly zcizeny a interiér zničen. Stav objektu byl velmi špatný. V 70. letech 20. století začala rekonstrukce, která trvala do roku 1986. Nyní jsou v kostele umístěny barokní plastiky z Křížové cesty ke klášteru v Hedči v Králíkách. Toto dílo je vysoké umělecké kvality. Autory jsou M. Braun a F.M. Brokoff. Obrázek č.9. Kostel sv.Mikuláše ve Vraclavi. Zdroj: P.Shejbalová 2016
Obrázek č.10. Mikulášský pramen Zdroj: P.Shejbalová 2016
U kostela stojí bývalá poustevna nazvaná Fráterka nebo Fláterka – roubená stavba s věžičkou, žil zde v 17. století poustevník, který se staral o nemocné. Ve vsi se také nachází malotřídní škola v opravené historické budově s přístavbou.
Obrázek č.11 Poustevna Fráterka. Zdroj: P.Shejbalová 2016
23
6 Lidové tradice regionu V této kapitole jsou popisovány pověsti, legendy, písně a lidové zvyky a obyčeje vycházející z křesťanského církevního roku. Též je zde zmíněna lidová architektura, lidový oděv a nářeční zvláštnosti, které se již z povědomí obyvatelstva vytrácejí.
6.1 Pověsti, legendy a písně Vysokomýtska Vysokomýtské pověsti nejsou zatím nikde literárně zpracovány, proto jsem čerpala z těchto publikací. Vysokomýtsko, vlastivědné čtení z roku 1931 (pořízené učiteli vysokomýtského okresu) a z knihy Antonína Blažka Pověsti a obrázky z Chrudimska. Pověsti se mohou dělit na místní, historické, etiologické, démonické a legendární.
Pověsti místní:
O Štěrbovci Do současnosti se dochovala pověst, která se často vypráví na Vraclavi, je z doby vyvraždění Vršovců na hradě Vratislav. Jednomu z nich, který se jmenoval Neuša, se podařilo uprchnout. Utekl do lesa rozkládajícího se nad Sv. Mikulášem a schoval se do vykotlaného dubu. Měl oblečený červený plášt a nevšiml si, že štěrbinou mu kousek pláště vykukuje. Pronásledovatelé spatřili cíp červeného šatu, Neušu našli a zavraždili ho. Místo, kde se vražda stala, zůstalo lidem v paměti a dodnes se tam říká „Štěrbovec“.
24
Pekla Další pověst s místním názvem nás zavede do osady Pekla s několika domky, severovýchodně od Vysokého Mýta. Vrch mezi Pekly a vesnicí Cerekvice býval v dávných dobách porostlý dubovým lesem, jemuž se říkalo Dubina. Za vlády Jindřicha Korutanského se královští žoldnéři dopouštěli mnoha krutostí a po jeho svržení museli opustit Čechy. Cestou loupili, až se dostali k Vysokému Mýtu. Páni a rytíři z východních Čech shromáždili vojsko a ukryli se v Dubině, tam se také střetli s žoldáky a v místech, kde byl největší boj se od těch dob říká Pekla.
Pověsti legendární
O cyrilometodějském kříži U silnice z Vysokého Mýta na Vraclav se nalézá nízký, kamenný, omšelý křížek. Vypráví se o něm, že když před více než 1000 lety sv. Metoděj procházel Čechy, šel po Trstenické stezce na hrad Vratislav. Lid se od něho nechával pokřtít, protože mluvil srozumitelným staroslověnským jazykem. Kudy šel, tak po cestě se na památku stavěly kříže.
Pověsti démonické
O Fextovi Fextové byli prý lidé nezranitelní a ani po smrti se jejich mrtvola nerozložila. Pověsti o nich se objevují ve východních Čechách a vznikly hlavně za třicetileté války. V této době ve vesnici Cerekvice, kousek od Vysokého Mýta žil mlynář. Švedové přepadli vesnici a začali krást. Mlynář se rozhněval a bránil majetek železnou tyčí. Bojoval dlouho, než ho zabili. Po smrti jeho mrtvola zůstala dlouho v cerekvickém kostele nerozpadlá, byl proto nazván fextem. Vypráví se o něm v Cerekvici dodnes.
25
Písně
Knířovská legenda Pod kostelíkem v Knířově je studánka, která prý kdysi měla léčivou moc, pomáhala proti očním chorobám. V 17. století vznikla o této studánce a Knířovu píseň, která je známá až dodnes: Ó přeslavná hvězdo mořská, budiž pozdravena, matičko Boží Knířovská, od nás velebená, k tobě my se utíkáme, tebe za milost žádáme Panenko, Maria! ……….. viz. příloha č.4
Lidová píseň o vzniku Fráterky pod Vraclaví
Píseň znají i v současnosti všechny vraclavské děti. Zpívá se ve škole i doma. Je o synovi, který zapřel svou matku, po její smrti toho litoval a stal se poustevníkem na Vraclavi ve Fráterce u Sv.Mikuláše. Uvádím první sloku, píseň má 24 slok: Poustevny zvon pod Vraclaví smutně vrchům žaluje, člověk se tu pozastaví, proč ten zvon as běduje?
6.2 Lidové zvyky a obyčeje Vysokomýtska Lidové zvyky Vysokomýtska vycházejí z křesťanského církevního roku. Některé z nich se dodržují dodnes.
26
Na Nový rok 1.ledna chodili koledníci a zpívali: „Šťastný nový rok“! Na Tři krále se převlékali chlapci za biblické krále, chodili po vsi a zpívali: My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli zdaleka……. Na vchodové dveře psali křídou K + M + B, což může znamenat buď jména tří králů nebo Christus mansionem benedictat - Kristus, ať požehná tento dům. Dodržováno dodnes (Sedlec 5 km od Vysokého Mýta). Masopust, třídenní neliturgický svátek, se slavil před Popeleční středou. Na poslední den Masopustu chodívaly po vesnici maškary s hudbou. Dodržuje se dodnes (Sruby 5 km od Vysokého Mýta).
Obrázek č.12 Masopust ve Srubech 2015 Zdroj: http://www.obecsruby.cz/
Popeleční středou začínalo již od 7. století čtyřicetidenní období půstu. Kolem svátku svaté Doroty 6.února se chodívalo s Dorotou – přestrojenou dívkou a uprostřed světnice za zpěvu ji klečící stínali (sráželi z hlavy korunku). Svátek sv.Matěje 24.února ohlašoval blížící se jaro. Děti běhaly po zahradě a proutky klepaly do stromů. Přivolávaly jaro. Pátou neděli postní, tzv. Smrtelnou nebo Smrtnou chodívaly děti na Sedleci (5 km od Vysokého Mýta) v průvodu. Vpředu kráčel chlapec s „lítem“- malým stromkem, ozdobeným pentlemi a vyfouklými vajíčky, tzv. vejdunky. Za ním nesli chlapci „smrťáka“- postavu oblečenou v černém a za „smrťákem šly dívky v bílých šatech a nesly „smrtku“ – černou bábu. Za průvodem kráčely ostatní děti a zpívaly: Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi, jaký je to mazanec, bez koření, bez vajec, fiala ,růže kvést nemůže
27
dokud ji milý Pán Bůh z nebe pomůže.
Svatý Jiří, svatý Jan, po věnečku dává nám. Nám, nám, nám,nám sedleckým panenkám. Ty sedlecké panenky, chodí jako hraběnky, chodí jedna za druhou, že se vdávat nebudou.
Průvod zastavil na konci vsi u opukové skály, kde byli smrťák i smrtka spáleny. Velikonoce jsou středem církevního roku. Velikonoční období začíná Sazometnou středou, které se také říkalo Škaredá, protože se Jidáš na Krista škaredil. Podle lidové víry se tento den nikdo nesmí mračit, jinak by se mračil všechny středy v roce. Na zelený čtvrtek, nejspíš od zeleného mešního roucha se měla jíst jen zelená strava. Na Vysokomýtsku se sázely květiny. Veliký pátek je dnem smutku, nekonala se mše a bohoslužba byla složena jen z textů. Na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu umlknou zvony, říká se, že odletěly do Říma. Zvuk zvonů byl nahrazen různými řehtačkami a hrkačkami. Na Sedleci, na Vraclavi a Domoradicích (5 km od Vysokého Mýta) chodí chlapci na Zelený čtvrtek a Velký pátek s hrkačkami a ohlašují poledne a večer klekání: My školáci chodíme a poledne zvoníme….. Na Bílou sobotu se nejstarší chlapec ze vsi oblékne za Jidáše, chlapci se postupně všichni vystřídají během let. Má na sobě oblek ze slámy a v ruce trnový prut, prochází vsí s průvodem chlapců a zpívají: Ó Jidáši nevěrný, cos to učinil, žes svého krále Židům prozradil, musíš za to šlapat bláto,
28
s Luciferem ďáblem, až na věky věků, ámen. My školáci chodíme A o dárek prosíme.
Obrázek č.13. Jidáš 2016 Zdroj: http://www.obecvraclav.cz/
Jeden z nich je výběrčí a vybírá peníze. Tento zvyk se udržel do současnosti a koná se každý rok. Na Velikonoce se v domácnostech pekly mazance a vařila velikonoční vajíčka, která se barvila především na červeno. Na Velikonoční pondělí si mládenci a chlapci přivstali a brzy ráno šli na „šmerkust“ pomlázku, aby děvčatům našlehali žilkou. Na filipojakubskou noc 30. dubna se koná „pálení čarodějnic“, které se drží dodnes.
Obrázek č.14. Pálení čarodějnic. Vraclav 2015
Obrázek č.15. Máje. Vraclav 2015
Zdroj: http://www.obecvraclav.cz/
Zdroj: http://www.obecvraclav.cz/
Před 1.májem stavěli chlapci „máje“, oloupané smrčky nebo mladé břízy, vyzdobené fábory. Na Vraclavi se staví máje dodnes před domem neprovdané dívky. Na Hod boží svatodušní se vyháněl večer dobytek na pastvu, aby byl po celý rok zdravý. Na začátku podzimu se slavily dožínky. V průvodu šla mládež v krojích a sedláci na koních a na místě konání tančily za zpěvu národní tance.
29
Na svatého Martina 11.listopadu se konaly posvícenské hody. Slaví se bohatým obědem, jehož součástí je husa a svatomartinské víno. Za dlouhých zimních večerů se chodila na besedy, kde se vyprávěly pohádky a strašidelné příběhy. Mnoho starých obyčejů se zachovalo o vánočních svátcích. Hospodář, který na Štědrý den první uvidí hvězdu, rozsvítí v okně lampu. Chlapci slévali olovo a děvčata krájela jablíčka, zda- li se objeví křížek nebo hvězdička.
6.3 Lidová architektura Pro venkovskou architekturu okolí města Vysokého Mýta je typické, že se zde snoubí lidové stavitelství oblasti Orlických hor a Českomoravské vrchoviny. Nejvíce se na stavbách odrazilo klasicistní období, kdy se vyvíjely patrové zděné domy (statky). Podobu této stavební etapy, která je v této oblasti unikátní, nejlépe dokládá Sedlec (5km od vysokého Mýta).
Obrázek č..16. Secesní lidová architektura. Sedlec 2016 Zdroj: P.Shejbalová 2016
6.4 Lidový oděv V dnešní době se kroj na Vysokomýtsku již dávno nenosí ani na venkově. Začal se vytrácet již ke konci 19. století. Nosil se zde kroj litomyšlský. Studiem
30
tohoto kroje se zabývala v 19. století známá spisovatelka Tereza Nováková v knize Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku.
Obrázek č.17. Litomyšlský lidový kroj. Zdroj: Vysokomýtsko, vlastivědné čtení 1931
6.5 Nářeční zvláštnosti Nářečím rozumíme ustálenou místní obměnu celonárodního jazyka. V současné době se nářeční zvláštnosti na Vysokomýtsku objevují jen u starší generace na venkově, a to především vlivem školství a sdělovacích prostředků. Několik typických znaků vysokomýtské mluvy: Hláskosloví Změna hlásky d v r : svatba svarba Hláska se mění po samohlásce na konci slova v u: mrkev mrkeu Záměna hlásek : uchovat shovat Ztráta souhlásky : jakpak japak Přesmyk souhlásek: lžíce žlice
31
Protetické v : okukovat vokukovat Ve 3.p. a 6.p. –oj za –ovi psovi psoj Často se odsouvá hláska j : jestli estli
Samohlásky Úžení é í : mléko mlíko Rozšiřování ý ej : do Mýta do Mejta (používá se i v současnosti) Stahování : dělal ďál Tvarosloví ta okurka ten vokurek chytali jsme raky chytali jsme raci se zvony se zvonama s nimi s nima Předložky na se užívá místo v nebo do, ve významu na vyvýšené místo : Z Mejta jedu na Vraclau. (Vraclav je na vyvýšeném místě)
Slovníček některých nářečních výrazů : burák řepa prauda pravda poudal povídal toť ano záprseň po záprsni přijdeme do domovních dveří
32
7 Vysokomýtsko a jeho začlenění do ŠVP škol regionu
7.1 Základní školy v regionu Vysokomýtsko V regionu Vysokomýtsko jsou čtyři základní školy. Ve Vysokém Mýtě je Základní škola Jiráskova a Základní škola Javornického. V přilehlých obcích je Veselá školička Vraclav, která vyučuje podle vzdělávacího programu Národní škola. Ve škole jsou čtyři třídy a pět ročníků. V osadě Knířov je základní škola úplná s prvním stupněm s pěti ročníky a pěti třídami. Škola zde stojí od roku 1652, ŠVP je nazván Tvořivý Knířováček.
Obrázek č.18. Základní škola Knířov. Zdroj: P.Shejbalová 2016
Cílem mé práce je zlepšit vztahy mezi jednotlivými školami v tomto regionu. Poznávání regionálních tradic a utváření si citového vztahu ke svému domovu. Každá škola v regionu by mohla připravit pro spolužáky z regionálních škol zajímavé dopoledne, jehož součástí by byla exkurze po obci nebo městě. Žáci by si připravili seznámení s historií, památkami, lidovými zvyky a přírodními zajímavostmi, jehož součástí by byl pracovní list s úkoly. Mohli by také spolužákům přichystat krátké pásmo písní a pověstí, vztahujících se k obci. K tomuto účelu by měla sloužit teoretická část této práce, kde je možné dohledat informace, které je možné zařadit do výuky na prvním stupni základní školy. Začlenila bych proto informace o regionu do ŠVP jednotlivých škol. Pro příklad uvádím ŠVP Tvořivý Knířováček. Škola je spádovou školou pro 7 okolních vesnic, ze kterých dojíždí 20 žáků. Je umístěna ve velmi klidné části Vysokého Mýta,
33
v osadě Knířov, kde žije trvale 36 obyvatel. V blízkosti školy je pouze jedna větší stavba, a to je kostel. Škola má některá specifika, tedy především klade důraz na individuální přístup k žákovi, výuku cizích jazyků, použití výpočetní techniky, sportovní výchovu a inkluzívní vzdělávání.
7.2 Charakteristika předmětů vyučovaných na 1. stupni ZŠ a začlenění regionu do jejich vyučování
7.2.1 Člověk a jeho svět
Ze školního vzdělávacího programu jsem upřednostnila vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, kde se dají využít poznatky uvedené v této práci, očekávané výstupy jsou naplňovány v předmětech prvouka, přírodověda a vlastivěda. Vyučovací předmět prvouka se vyučuje v 1., 2. a 3. ročníku. Zde se dají využít poznatky z této práce v tématickém okruhu Místo, kde žijeme, kde by měli být žáci seznámeni s nejbližším okolím, vztahy a souvislostmi v něm. Také by měli pochopit organizaci života v rodině, ve škole, v obci a ve společnosti. Žák by měl rozlišit venkovské a městské prostředí. Žáci navštíví školy ve Vysokém Mýtě a z města přijedou děti do venkovských škol na Vraclavi a v Knířově, aby mohli sami posoudit v čem se obě prostředí liší a jaké nabízejí možnosti. Mohli by na základě vlastní zkušenosti vyjmenovat výhody a nevýhody jednotlivých prostředí. Žák by se měl naučit práci s mapou, exkurze do okolí školy se zakreslením plánku obce nebo města. Naučí se základní informace z historie a současnosti obce. Využije pracovní listy zaměřené na historické události obce a regionu. Je seznámen s místními lidovými zvyky, které se stále ještě v regionu dodržují a na kterých se škola může aktivně podílet.
34
Pojmenuje některé slavné rodáky a kulturní nebo historické památky a významné události regionu. Interpretuje některé pověsti spjaté s místem, kde žije. V tematickém okruhu Rozmanitosti přírody při procházce po okolí obce určuje, které stromy a rostliny jsou pro region typické. Poznává charakteristické znaky prostředí : les, louka, zahrada, pole rybník. Rozlišuje přírodní a umělé prvky ve svém okolí. V předmětu přírodověda umí charakterizovat přírodní společenstva – les, louka, voda, pole lidská obydlí. V předmětu vlastivěda v tematickém okruhu Místo, kde žijeme se naučí pracovat s mapou, nakreslí plánek obce nebo celého regionu, kde jsou vyznačeny významné památky a důležitá místa. Umí určit polohu svého bydliště a regionu vzhledem ke krajině a státu. Vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury. V dalším tematickém okruhu Lidé a čas navštíví muzeum, infocentrum a knihovnu, kde získá informace o svém regionu a naučí se tyto informace zpracovat. Orientuje se v minulosti své obce, je seznámen s regionálními pověstmi, navštíví nejvýznamnější památky regionu a vytváří si kladný vztah k oblasti, která je jeho domovem.
7.2.2 Český jazyk a literatura
Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: komunikační a slohovou výchovou, čtením a literární výchovou, psaním a jazykovou výchovou. V komunikační a slohové výchově se poznatky o regionu dají využít při popisu významné památky, např. kostel v Knířově, barokní areál na Vraclavi, historické centrum Vysokého Mýta.
Dalším způsobem využití je dramatizace
pověsti, např. O Fráterce na Vraclavi. Také je zajímavé pozvat pamětníka do školy, aby dětem vyprávěl o minulosti obce nebo města.
35
V jazykové výchově můžeme žáky naučit poznat rozdíl mezi spisovným jazykem a nářečními výrazy, které se v oblasti vyskytují a jejichž seznam je uveden v této práci. Žáci si mohou uvědomit, zda jejich blízcí, především starší osoby některé výrazy ještě používají a tím jsou vedeni k chápání vývoje jazyka. V Literární výchově jsou žáci seznámeni s regionálními periodiky, např. časopis Trs nebo Vraclavský zpravodaj. Naučí se z nich vyhledávat informace o regionu. Seznámí se s literárními pojmy pověst a legenda. Navštíví místní knihovnu a infocentrum, kde jsou seznámeni s knihami o regionu Vysokomýtska, aby věděli, z jakých zdrojů mohou čerpat informace. Prohlubuje se znalost čtení.
7.2.3 Matematika a její aplikace
Vzdělávací obsah předmětu matematika obsahuje: čísla a početní operace, závislosti a vztahy a práce s daty, geometrie v rovině a v prostoru, slovní úlohy. V tématickém okruhu čísla a číselné operace si žáci osvojují aritmetické operace. Využití výpočtů v reálných situacích. V okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se žáci učí pracovat s tabulkami a učí se v nich vyhledávat. Tabulkově jsou zpracovány i jízdní řády. Žáci mohou vyhledat autobusové spoje, které je dopraví do sousední obce nebo města. V okruhu Geometrie v rovině a v prostoru se žáci naučí poznávat geometrické obrazce a tělesa. Při výuce můžeme vycházet z konkrétních situací kolem nás. Při procházce kolem kostela v Knířově určíme, že věž má tvar hranolu. V barokním areálu na Vraclavi spočítáme koule na zábradlí. Můžeme také vypočítat obvod pravidelného čtvercového náměstí ve Vysokém Mýtě. V slovních úlohách využíváme situace z běžného života. Využijeme mezipředmětové vztahy s vlastivědou a přírodovědou.
36
7.2.4 Informační a komunikační technologie
Cílem výuky je vybavit žáky kompetencemi, které mu umožní využít ICT technologie v budoucnosti. Žáci dokáží vytvořit plakát a pozvánku na významnou školní akci nebo akci v regionu. Naučí se pracovat s internetem, vyhledají informace o obci, důležitá telefonní čísla, otevírací dobu muzea, knihovny, infocentra.
7.2.5 Umění a kultura
Oblast je charakterizována předměty hudební výchova a výtvarná výchova.. v předmětu hudební výchova je vzdělávací obsah rozčleněn do čtyř oblastí: vokální činnosti, instrumentální činnost, hudebně pohybová činnost a poslechová činnost. Žáci poslouchají písně o domovu a přírodě. Naučí se regionální písně. Dokážou zatančit jednoduchý taneček. Každý rok je na Vraclavi Staročeský jarmark provázený písněmi a tancem děti ze školy. Žáci navštíví jarní koncerty na vysokomýtském náměstí. V předmětu výtvarná výchova žáci pracují ve třídě nebo mimo školu na školní zahradě nebo v blízkém okolí školy. Při práci využívají různé formy práce, různé výtvarné techniky a materiály. Součástí vyučování jsou také návštěvy muzea, galerie, např. Galerie Vysokého Mýta a výstav výtvarných prací žáků. Vzdělávací obsah předmětu je rozdělen do tří skupin: rozvíjení smyslové citlivosti, uplatňování subjektivity a ověřování komunikačních účinků. Poznávají světelné a barevné kontrasty, krajina ve světle a ve tmě, kontrast mezi starým a moderním, staré budovy proti novým. Žáci ilustrují vybranou regionální pověst, obrázky jsou vystaveny v budově školy.
7.2.6 Člověk a svět práce
Do této oblasti patří předmět pracovní činnosti. Žáci pracují především ve třídě nebo na školní zahradě. Součástí vyučování jsou také návštěvy muzea a trhů
37
tradičních řemesel. Vzdělávací obsah je rozdělen do čtyř tématických okruhů: práce s drobným materiálem, konstrukční činnosti, pěstitelské práce a příprava pokrmů. Žáci jsou seznámeni s lidovými zvyky, dodržovanými v regionu.
Na
Velikonoce žáci zdobí kraslice. Vyrábí si masku Jidáše ze slámy a postavu Morany, která
představuje rozloučení se
zimou. Vytvářejí modely staveb v regionu
pomocí
modelování
z různých modelovacích hmot nebo vyrobené z papíru, např. 1.třída jednoduchý model kostela v Knířově. Připravují různé regionální pokrmy, typické pro různá období roku. Obrázek č.19. Papírový model kostela v Knířově. Práce dětí z 1.třídy 2016 Zdroj: P.Shejbalová 2016
7.2.7 Člověk a zdraví
Do této oblasti řadíme předmět tělesná výchova. Žáci mohou využívat prostory obce a volnou přírodu v okolí ke zpestření tohoto předmětu. Nedílnou součástí jsou i turistika a pobyt v přírodě.
8 Metodika V této kapitole bych chtěla dokázat jakým způsobem je možné využít teoretické poznatky o regionu Vysokomýtsko na 1. stupni ZŠ, zvláště ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, především v předmětech prvouka a vlastivěda a v tématickém okruhu Místo, kde žijeme. Žáci se zde seznamují s vlastním rodištěm, s místem, ve kterém žijí a s jeho okolím. Učitel by se měl snažit vypěstovat v nich hrdost na své rodiště a jeho kulturní odkaz. Měl by využívat dětského zájmu,
38
fantazie a zvídavosti a sám se snažit vyhledávat vhodný materiál, se kterým bude při hodinách pracovat. Nemá-li učitel dostatečné vědomosti o regionu, je důležité, aby znal zdroje, ze kterých může čerpat (městská knihovna, muzeum, archiv, infocentrum, internet) apod.). musí kriticky vybírat materiál, aby nevyužíval neodborných a nepodložených pramenů a žáky nemystifikoval. Kriticky musí třídit i informace z internetu, kde se často objevují zkreslené informace, aby hodina byla pro žáky zajímavá, je důležitá obměna metod práce. Záleží především na učitelově fantazii, pohotovosti a různorodosti materiálu, který má k dispozici. Pokusím se některé metody práce s dětmi přiblížit. Motivační metody Vyučující vkládá do úvodu hodiny motivační výzva, které podporují k další aktivitě. Při seznámení s významnými památkami regionu může jako motivaci uvést pověst, vyprávění, které se vztahuje k některé památce. Také je může doplnit onomaziologickým výkladem a tímto způsobem objasnit vznik jména obce. Demonstrační metody Vhodné je použití exkurzivního typu demonstrace. Exkurze může být celodenní,
kdy žáci shlédnou více objektů nebo historických památek nebo
dvouhodinová, kdy můžeme navštívit významné místo obce, např. radnici a seznámit se s lidmi, kteří zde pracují, případně muzeum, kde dostaneme stručné informace o jeho vzniku, historii a ještě shlédneme expozici k danému tématu a v neposlední řadě také městskou galerii nebo knihovnu. Také je vhodné využití moderních informačních technologií, interaktivní tabule, dataprojektor apod. Metoda pozorování v terénu Při použití této metody můžeme například zadat úkol: zakreslit do mapy důležité objekty v obci, práce s mapou, buzolou. Pro zpestření můžeme zařadit orientační běh, pro menší děti je vhodné trasu vymezit fáborky. Metody dialogické Tyto metody zahrnují heuristickou metodu, besedu a diskusi. Podstata heuristické metody jev tom, že žák je motivován otázkami a je usilováno o jeho
39
samostatné řešení problému. Do vyučování může být pozván zajímavý host, významná osobnost z obce, starosta, pamětník, s kterým žáci diskutují o určitém problému nebo si mohou vyslechnout, jak to bylo dřív zeptat se na to, co je zajímá. Metoda samostatné práce Patří sem samostatná práce s knihou. Studiem literatury žák řeší zadaný problém a vyhledává doplňující informace na internetu. Učitel může zadat stručný referát o nějaké kulturní památce v regionu. Dalším typem samostatné práce je samostatné studium v terénu. V terénu mají žáci zjistit, kde se nacházejí významné budovy města, policie, městský úřad, obecní úřad, finanční úřad, úřad práce. Žáci mohou vytvořit nástěnku s tématem Vysokomýtsko – náš region. Součástí hodin prvouky a vlastivědy by měly být i vycházky, ty se rozlišují podle obsahového hlediska na komplexní a monotématické. Při komplexních vycházkách se žáci seznámí s historií, kulturními památkami města a okolí. Trasa výletu by měla být důkladně připravena a měly by být stanoveny cílové objekty. Monotématická vycházka představuje návštěvu k tématu se vztahující kulturní památky (kostel v Knířově, barokní areál na Vraclavi, historické centrum města Vysoké Mýto). Je důležité pro žáky uvádět doplňující informace z hospodářských, politických i národních dějin. Příprava na návštěvu kulturní památky, vlastivěda 5.ročník spočívá především seznámením a charakteristikou uměleckého směru, k němuž se daná památka vztahuje. Můžeme využít obrázky, pohlednice, knihy, internet, interaktivní tabuli. Bezprostředním kontaktem s památkou
se žákovi obecné poznatky
konkretizují a tím upevňují. Materiál shrnutý v mé diplomové práci se dá využít ve všech výukových oblastech na 1.stupni ZŠ. Hlavně bych ráda touto prací přispěla ke kooperaci škol v regionu, vzájemným návštěvám, kterými se žákům otevřou nové obzory a vznikne v nich vztah nejen k městu nebo obci, ve které žijí, ale k celému regionu. Z vlastní zkušenosti vím, že děti často znají supermarkety v okolí, jezdí k moři, ale okolí svého
40
bydliště neznají vůbec. A pokud se jich zeptáte, že je někde hezký kostelík nebo historická stavba, nedokážou vám odpovědět.
Obrázek č.20. Informační tabule Vraclav. Zdroj: P.Shejbalová 2016
Obrázek č.21. Informační tabule Vraclav Zdroj: P.Shejbalová 2016
41
9 Pracovní listy Vytvořila jsem 3 pracovní listy, které se vztahují k okolí škol v regionu. První pracovní list je vytvořen pro
ZŠ Vraclav, druhý pro ZŠ Knířov a třetí pro ZŠ
Javornického ve Vysokém Mýtě. Sama jsem jako žákyně navštěvovala ZŠ Vraclav a ZŠ Javornického, takže okolí škol dobře znám. Mým cílem je, aby děti na vzájemných setkáních těchto škol lépe poznaly svůj region, o kterém často nic nevědí. Pracovní list by měl sloužit k samostatnému studiu v terénu. Cílem je vytvoření věkově smíšených skupinek dětí, které postupně půjdou vytýčenou trasu, kde pomocí informačních tabulí, které jsou nainstalovány a také pomocí svých vědomostí a úsudku se budou snažit splnit zadané úkoly.
9.1 Exkurze po Vraclavi – pracovní list 1. Zakreslete do mapky místa zastávek s jednotlivými úkoly a pojmenujte nejvýznamnější pamětihodnosti obce. 2. Zjistěte na vývěsní tabuli u obecního úřadu jméno starosty ________________________________________________________ 3. Jaké budovy se nacházejí na návsi obce? ________________________________________________________ 4. Jak se jmenuje kostel, který tvoří dominantu vesnice? ________________________________________________________ 5. Které chráněné rostliny rostou v lesíku zvaném Varta? ________________________________________________________ 6. Proč byl vybudován Mikulášský potok? ________________________________________________________ 7. Které živočichy najdeme na Hradisku? ________________________________________________________
42
8. V jaké nadmořské výšce se nachází Hradisko? ________________________________________________________ 9. Který knížecí rod zde byl vyvražděn? ________________________________________________________ 10. Přečti si pověst O Štěrbovci a napiš, kde se schoval před útočniky jeden obyvatel Hradiska? _________________________________________________________ 11. Jak se původně jmenovala obec Vraclav? _________________________________________________________ 12. Jak se jmenovala kupecká stezka, na které bylo Hradisko vybudováno? _________________________________________________________ 13. Přečti si pověst O Fráterce a napiš, čím ublížil Jiřík své matce? _________________________________________________________ 14. Co Jiřík na Vraclavi postavil? _________________________________________________________ 15. Najdi v básni O Fráterce rým a vypiš dva rýmy: _________________________________________________________ 16. Kdo žil ve Fráterce a co dělal? _________________________________________________________ 17. V jakém stavebním slohu byl postaven kostel sv.Mikuláše? _________________________________________________________ 18. Spočítej schody vedoucí ke kostelu? _________________________________________________________ 19. Odhadni, jakou výšku mají věže kostela? _________________________________________________________ 20. Jací brouci žijí ve spárách hradeb kolem kostela? Pomůže ti informační tabule: _________________________________________________________ 21. U kašny s léčivým pramenem je socha, koho představuje? _________________________________________________________
43
22. U Sv.Mikuláše byly lázně. Jaké nemoci se zde v 17. století léčily? _________________________________________________________
9.2 Exkurze po Knířovu – pracovní list 1. Knířov je město – obec – osada. Zakroužkuj správný název. 2. Spočítej u školy všechny stromy a alespoň dva druhy pojmenuj. __________________________________________________________ 3. Odkud vedla poutní cesta do Knířova? __________________________________________________________ 4. Přečti si legendu o vzniku kostela a vyhledej, proč byl kostel postaven na vršku? __________________________________________________________ 5. Jak se kostel jmenuje? __________________________________________________________ 6. Kolik je oken na budově kostela? __________________________________________________________ 7. Na této zastávce v lesíku pod stromem je houba. Napiš, jak se jmenuje: __________________________________________________________ 8. Zastav se u studánky se soškou Panny Marie, byl tu dřív léčivý pramen. Jaké nemoci se zde léčily? __________________________________________________________ 9. U rybníka a v rybníku pod kostelem žijí obojživelníci, kteří? __________________________________________________________ 10. Pojmenuj alespoň 3 rostliny, které jsi viděl okolo cesty a na louce
u
Knířova : __________________________________________________________ 11. Spočítej schody, které vedou od rybníka ke kostelu? __________________________________________________________ 12. Odhadni výšku kostelní věže. __________________________________________________________
44
13. U kostela stojí dům, ve kterém pobýval místní farář, jak se tomuto domu říká? __________________________________________________________ 14. Jak vznikl místní název Knířov. Vyhledej na informační tabuli. __________________________________________________________
9.3 Exkurze po historickém centru Vysokého Mýta – pracovní list 1. Zakresli do mapky významné památky, se kterými jsi se setkal na této procházce Vysokým Mýtem. 2. Jak se jmenuje park obklopující školu? ___________________________________________________________ 3. Jaké stromy zde rostou. Najdi alespoň dva druhy. ___________________________________________________________ 4. Prohledni si zeď ze zbytku hradeb. Vyber si jednu tabulku s pamětním nápisem a text opiš: ___________________________________________________________ ___________________________________________________________ 5. Podívej se na Choceňskou bránu, najdi tabulku s nápisem a zjisti, jak se jmenoval světec, jehož obraz byl do brány zasazen? ___________________________________________________________ 6. Jak se jmenuje řeka, u které stojíš? ___________________________________________________________ 7. Spočítej schody, které vedou od řeky k náměstí? ___________________________________________________________ 8. Po kom byla pojmenována budova sokolovny? Nese jméno zakladatele Sokola. Jak se jmenoval? Najdeš na tabulce na zdi sokolovny? ___________________________________________________________ 9. Jak se jmenuje král, jehož socha je před Pražskou bránou? Co má tento král společného s Vysokým Mýtem? ___________________________________________________________
45
10. Jaký geometrický tvar má náměstí? ___________________________________________________________ 11. Na informační tabuli v altánku vyhledej, jak vznikl název města Vysoké Mýto. ___________________________________________________________ 12. Které důležité budovy stojí na náměstí: ___________________________________________________________ 13. Co představuje první mozaika na náměstí Přemysla Otakara II.? ___________________________________________________________ 14. Druhá mozaika představuje znak Vysokého Mýta. Kdo je na znaku zobrazen? ___________________________________________________________ 15. Na třetí mozaice je globus a vzdálenosti Vysokého Mýta od evropských měst. Vyhledej vzdálenost: do Prahy______km, do Říma_______km, do Paříže_______km. 16. Které květiny se pěstují na záhoncích na náměstí. Vyjmenuj alespoň tři druhy: ___________________________________________________________ 17. Na Litomyšlské bráně je vyryt vysokomýtský znak, koho představuje? ___________________________________________________________ 18. Zastav se u zvonice vedle kostela. Zvonice má tvar prostorového tělesa, kterého? Krychle, kvádr, hranol. Zakroužkuj správnou odpověď. 19. Jak se jmenuje kostel, který tvoří dominantu města? ___________________________________________________________ 20. V jakém architektonickém slohu byl vystavěn? ___________________________________________________________ 21. Odhadni výšku jeho věží? ___________________________________________________________ 22. Spočítej schody, které vedou z náměstí do parku u školy. ___________________________________________________________
46
10 Pedagogická reflexe Při své praxi na ZŠ Knířov jsem v jednom vyučovacím dnu v rámci tématu Místo, kde žijeme využila mnou nashromážděné materiály. V rámci literární výchovy si žáci přečetli legendu o založení kostela v Knířově, která pochází ze 17. století. Vyprávěli jsme si, kde původně měl kostelík stát a proč byl vybudován nakonec na vršku. Vyhledali jsme různé jazykové prostředky a pracovali s textem. Potom jsme si vyprávěli o osadě Knířov, o její historii, původu jména, o biotopu v okolí. Děti se hlásily a říkaly své poznatky. V další části výuky žáci dostali pracovní listy s mapkou okolí Knířova, do které byly vyznačeny jednotlivé body zastávek s úkoly. Pracovali ve skupinkách a mohli využít poznatky, které se dozvěděli při výuce přírodovědy, vlastivědy, matematiky a literární výchovy. Mohu podotknout, že všechny skupinky uplatnily své teoretické znalosti do praxe a vyřešily většinu úkolů správně. Po návratu do školy v rámci pracovních činností vytvořili jednoduchý model kostelíka z papíru. Celý den proběhl velice pohodově a žáci byli velmi spokojeni. Podobné pracovní listy jsem vytvořila pro ZŠ Vraclav a základní školy ve Vysokém Mýtě. Napadlo mě, že by bylo výborné, když by sežíci ze škol regionu vzájemně navštívili a seznámili se s okolím sousední školy, a tak by vlastně poznali svůj region.
47
11 Závěr Cílem mé práce bylo shromáždit teoretické informace o regionu Vysokomýtsko, protože jako celek zatím nikde zpracovány nebyly . Měly by sloužit jako podklad pro výuku na 1. i 2. stupni ZŠ. V praktické části jsem se snažila aplikovat sepsané poznatky do jednotlivých předmětů v rámci ŠVP ZŠ Knířov. Dalším cílem do budoucna je zlepšit informovanost žáků v tomto regionu o kulturních pamětihodnostech a národopisu jejich okolí. Jsem přesvědčena, že znalost regionu a seznamování s ním budoucí generace, byla výsada učitelů a ráda bych v této tradici pokračovala. V praktické části jsem sama vyzkoušela v ZŠ Knířov při své praxi krátkou exkurzi po okolí s úkoly, při jejichž plnění mohli využít informační tabule a také znalosti získané při výuce. Žáci byli nadšeni a jak jsem se později dozvěděla, mnozí uskutečnili procházku po okolí i svými rodiči, kterým vyprávěli, co všechno se dozvěděli. Účel byl tedy splněn. V regionu Vysoké Mýto jsem strávila největší část svého života a mám k němu citový vztah, proto smyslem mé práce do budoucna bylo navrhnout a uskutečnit spolupráci škol v regionu, která by měla být na úrovni návštěvy, krátké exkurze s úkoly po okolí a seznámení se žáků navzájem. Tato myšlenka by se dala aplikovat i na další regiony České republiky a školy v nich.
48
12 Seznam použitých zdrojů Literatura Adam, A: Liturgický rok. Praha 1994. ISBN 80-7021-269 Blažek, Ant.: Pověsti a obrázky z Chrudimska I., Chrudim 1914. Dalimilova kronika. Praha 1920. Dvořák, R.: Vysoké Mýto, stručné dějiny města. Hradec Králové 1974. Jireček, H.: Královské věnné město Vysoké Mýto. Vysoké Mýto 1884. Jireček, H.: Zpomínka na rod vršovský. Vysoké Mýto 1908. Kaplanová, K.: Vysokomýtský děkanský kostel sv. Vavřince ve Vysokém mýtě. In: Nové letopisy města Ústí nad Orlicí a jeho okolí, 1 / 2000. Kocourek, L.: Historická vlastivěda. Ústí nad Labem 1998. ISBN 80-7444-175-5 Kovařík, P.: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska. Praha 1998. ISBN 80-7106253-7 Křemen, K.: Dějiny rodu Vršovců. Vysoké Mýto 1881. Lehký, Fr. A kol.: Vysokomýtsko. Vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském. Vysoké Mýto 1931. Loskot, Fr.: Kronika vraclavská. Praha 1908. Mikšíček, J.: Záhuba Vršovců na hradě Vratislavy roku 1108. In: Z dob selských bouří. Obrazy z historie našeho kraje. Choceň 1939. Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech IV. Praha 1982. Profous, A.: Místní jména v Čechách II. Praha 1949. Rieger, F.L.: Slovník naučný. Praha 1866. Suchánková, P.: Kulturní památky a národopis Vysokomýtska. Ústí nad Labem 2001. Šembera, A.V.: Wysoké Mýto, králowské wěnné město w čechách. Olomouc 1845. Škorpil, Em.: Některé zvláštnosti lidového nářečí na Vysokomýtsku. Vysoké Mýto 1923. Škorpil, Em.: Rok zvyků a obyčejů na Vysokomýtsku. Vysoké Mýto 1923. Trojan, R. – Mráz, B.: Malý slovník výtvarného umění. Praha 1990. ISBN 80-0422338-9 Volák, V.: Devět set let obce Vraclavi. Vysoké Mýto 1986.
49
Vondruška, V.: Církevní rok. České Budějovice 1991. ISBN 80-85463-03-2 Votrubec, V.: Kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Vysoké Mýto 1892. Wirth, Zd.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu vysokomýtském. Praha 1902.
Tiskoviny: Trs, čtrnáctideník pro oblast Chocně, Vysokého Mýta a Litomyšle, 10, 2001, č.4 z 22.2. 2001.
Internetové zdroje: Vysoké Mýto:mapa Vysokomýtsko[online]. Vysoké Mýto:Vysoké Mýto, 2016 [cit. 2016-05-26].Dostupné na: http://mesto.vysoke-myto.cz/ Vraclav:foto[online].Vraclav:Vraclav,2016[cit.2016-05-25]. Dostupné na: http://www.obecvraclav.cz/ ZŚ Knířov: ŠVP Knířováček*online+.Knířov: Knířov,2016 *cit. 2016-05-26].Dostupné na:
http://www.zsknirov.com/skolni-vzdelavaci-program/
50
13 Přílohy Příloha č.1 – fotografie Vraclavi
Zdroj: P.Shejbalová 2016 – Svatomikulášské lázně ve Vraclavi
Zdroj: P.Shejbalová 2016 – Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Zdroj: P.Shejbalová 2016 - modřenec
51
Příloha č.2 – fotografie Vysokého Mýta
Zdroj: P.Shejbalová 2016 – Morový sloup
Zdroj: P.Shejbalová 2016 – Tyršova sokolovna
52
Příloha č.3 – fotografie Knířova
Zdroj: P.Shejbalová 2016 – studánka s léčivým pramenem
Zdroj: P.Shejbalová 2016 – kostel v Knířově
53
Příloha č.4 - Knířovská legenda
Pod kostelíkem v Knířově je studánka, která prý kdysi měla léčivou moc, pomáhala proti očním chorobám. V 17. století vznikla o této studánce a Knířovu píseň, která je známá až dodnes: Ó přeslavná hvězdo mořská, budiž pozdravena, matičko Boží Knířovská, od nás velebená, k tobě my se utíkáme, tebe za milost žádáme Panenko, Maria! Paměti staré snášejí, že k tvé cti a chvále kostelíček v Kněžském Háji chtěli stavět dále, avšak kamení svežené nočně bylo odvežené na vršek knířovský. Velmi se tomu divili okolní křesťané, ihned stráže nařídili u téhož kamene. Hle, starce ušlechtilého, Jedouce koně bílého Nočně jsou spatřili. An to kamení sebíral, jej do zástěry klad, třikráte s ním se odebral
54
a na vršek ho klad, potom odtud jest zmizel ten jistě vyslaný anděl před očima strážných. I vidouce v tom vůli Boha Neomylně býti, Pročeš na vrchu Knířova Kostel založiti. Nemeškali k cti a slávě Královně Marii Panně jména Zvěstování. O čemž se dověděli pobožní křesťané, ihned k Knířovu pílili, viděti chrám Páně z kamení stát zázračného od anděla sveženého sem z Háje Kněžského. Od toho času Čechové s radostí chvátali, Uhři též Moravané Knířov navštívili, i jiných národův množství putovali té milosti před léty dávnými. Nad to veyše k občerstvení pobožným poutníkům studánky se vypreyštily v tu stranu k rybníkům mnohým lidem ku pohodlí
55
ty studánky jsou sloužily pod vrchem Knířovským. I ačkoli skrze války, jež v Čechách trvaly, zahynuly puti hojny, které prv bývaly, však poutníků množství zase nachází se v tomto čase k Knířovské Matičce. Neboť ten obraz milostný kdo jen ho spatřuje, táhne k sobě srdce lidský a k lásce vzbuzuje, tak jak sám to pociťuji, kdykoliv k Tobě putuji, Matičko Knířovská!
56
Příloha č.5 – pracovní listy vyplněné žáky
57
58
