Bílovec
Zpravodaj k realizaci Strategie komunitně vedeného místního rozvoje 2014 - 2023
Poodří >>> přívětivý region 2
Léto 2016
Vrchy
Odry
Jakubčovice n.O.
Zbyslavice Bítov Klimkovice Olbramice
Tísek
Bílovec Bílov
Heřmanice u Oder Spálov Heřmánky
Luboměř
Slatina
Fulnek
Bravantice Jistebník Velké Albrechtice Studénka
Kujavy
Petřvald Albrechtičky Trnávka Mošnov Kateřinice Bartošovice Skotnice Sedlnice
Pustějov Odry
Suchdol n. O. Mankovice
Vražné
Hladké Životice Kunín
Bernatice Šenov u N.J. n. O.
Libhošť
Jeseník n.O.
www.mas.regionpoodri.cz
Vážení spoluobčané, dostalo se Vám do rukou druhé číslo Zpravodaje MAS Regionu Poodří, které je zaměřeno na realizaci Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) v programovém období 2014 – 2020. Doposud jsme nemohli vypsat výzvy ani v jednom ze čtyř operačních programů, do kterých bude MAS zapojena. Dne 22. 12. 2015 jsme podali k hodnocení naši Strategii CLLD „Poodří – přívětivý region“, která splnila podmínky přijatelnosti a formálních náležitostí a hodnocení bylo ukončeno 28. 4. 2016. Nyní probíhá proces věcného hodnocení, v úterý 12. července jsme odeslali opravy tohoto hodnocení. Během 13 pracovních dnů nám byla schválena žádost dle Specifického cíle č. 4.2: Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS. Nelze napsat, čím místní akční skupiny procházejí, naskýtá se jen otázka: “Je v této době LEADER ještě LEADERem?“ Kromě těchto povinností v rámci schvalovacího procesu jsme se v uplynulém období zaměřili na propagaci a prezentaci, vydali jsme leták a Roll-Up MAS RP. V rámci akce „Otevírání Poodří“ byly novým držitelům regionální značky předány certifikáty a držitele této značky se na této akci představili. Čtyři certifikovaní výrobci se zúčastnili LeaderFESTU 2016 JESENÍKY v Karlové Studánce. Rovněž jsme v tomto období oslovili školy a školská zařízení s nabídkou animace v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Uspořádány byly pro ředitele, zástupce školských zařízení a starosty tři semináře. Věříme, že se nám v blízké budoucnosti podaří získat „Statut MAS na leta 2014 – 2020“ a budeme moci začít vypisovat výzvy. Přeji slunné a pohodové letní dny a příjemně strávenou dovolenou k načerpání sil do druhé poloviny roku 2016. Ing. Oldřich Usvald manažer MAS Regionu Poodří, z.s.
Strategie „Poodří – přívětivý region“ na léta 2014–2020 ve stadiu schvalování MAS Regionu Poodří má zpracovanou Strategii komunitně vedeného místního rozvoje (Strategie CLLD) s názvem „Poodří – přívětivý region“ na leta 2014–2020 s přesahem do roku 2023. Strategie byla zpracovávaná od srpna 2012 v souladu s podmínkami Evropské unie pro programové období 2014–2020 a v souladu s Metodickým pokynem pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020 vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. V rámci celého období zpracovávání Strategie se uskutečnilo několik pracovních kulatých stolů s pozváním veřejnosti, mnohokrát jednala pracovní skupina pro přípravu této strategie a také se uskutečnilo projednávání finální podoby strategie, která byla následně schválena na jednání valné hromady MAS, a to 10. prosince 2015. MSK MAS Regionu Poodří předložila Strategii ke kontrole přijatelnosti a formálních náležitostí 22. prosince 2015 prostřednictvím elektronického systému MS2014+ na MMR. Dne 1. března 2016 byly MAS zaslány připomínky, které nebyly zásadní, týkaly se dvou hodnocených bodů, jejich oprava a doplnění se uskutečnila bez prodlužování termínů z naší strany. Připomínky byly opraveny a narovnány dne 4. 3. 2016. Odsouhlasení připomínek ze strany MMR se uskutečnilo 28. dubna, tj. v termínu 38 pracovních dnů. Na základě sdělení, že naše Žádost o podporu splnila podmínky přijatelnosti a formálních náležitostí postoupila Strategie do druhého kola hodnocení a tím je kontrola věcného hodnocení integrované strategie CLLD. V rámci této kontroly jsou hodnoceny jednotlivými ministerstvy části strategie, které řeší jednotlivé operační programy, do kterých se MAS zapojila. Jde o 4 operační programy: Integrovaný regionální operační program, Program rozvoje venkova, Operační program Životního prostředí a Operační program Zaměstnanost, a to kontrolou tzv. programových rámců. Připomínky v rámci tohoto věcného hodnocení jsme obdrželi 20. června a opravy byly zadány do systému
MS 2014+ dne 12. července 2016. A nyní čekáme, zda naše opravy byly správné, byly přijaty hodnotiteli naší strategie a zda naše MAS bude podpořenou pro programové období 2014–2020? MAS rovněž zpracovala a předložila žádost v rámci Specifických pravidel pro žadatele a příjemce dle Specifického cíle č. 4.2: Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS. Jinak řečeno, jde o režijní náklady na činnost MAS. MAS předložila tuto žádost dne 26. května 2016 a tato byla bez připomínek odsouhlasena dne 14. června 2016 a 23. června byla schválena kontrola
ex-ante analýza rizik. Žádost dle specifického cíle 4.2 byla zpracována na období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2018. Předpokládali jsme předkládání Žádostí o proplácení režijních nákladů tak, jako v minulém programovém období, po 4 měsících, tj. v rámci tří etap v kalendářním roce. Na základě nových skutečností a možnosti úhrady nákladů průběžně, jsme přistoupili k předkládání Žádosti o proplácení jednou ročně, jde o roční zúčtování. Náklady v rámci SC 4.2 jsou hrazeny ve výši 95% uznatelných nákladů. Tyto náklady musí být v souladu s podmínkami a musí naplňovat cíle Strategie CLLD MAS Regionu Poodří v období 2014–2023.
Strategie „Poodří – přívětivý region“ – Strategická část MAS RP V rámci Strategie „Poodří – přívětivý region“ byly zpracovány rozvojové záměry krátkodobé i dlouhodobé, nastíněny směry rozvoje regionu a byla, dle podmínek Metodického pokynu, zpracována „Vize“ a „Mise“ MAS Regionu Poodří.
Vize MAS Regionu Poodří Vize zahrnuje základní představu o budoucnosti celého regionu. Definuje směry, kterými se chce region ubírat a cíle, kterých chce v budoucnu dosáhnout.
Vize MAS Regionu Poodří V roce 2022 je území MAS příjemným místem pro život a po všech stránkách má vysoký standard a nezaměnitelný venkovský ráz ve srovnání se životem ve velkých městech. Obce jsou sídly aktivních obyvatel. Památky jsou obnovené, je vybudováno odpovídající zázemí pro kulturu, sport a společenský život. Je zajištěno vzdělávání, jsou uspokojeny potřeby bydlení, je zajištěna celá škála potřebných služeb. Je zaveden systém péče o seniory a další potřebné skupiny obyvatel. Veřejná prostranství jsou úhledná a funkční jak pro turisty, tak pro obyvatele. Podnikatelské prostředí odpovídá potřebám regionu. V území jsou činné fungující malé a střední podniky. Zvyšuje se počet držitelů regionální značky a prodej místních výrobků. Cestovní ruch je navázán na přírodní atraktivity a historický potenciál úze-
mí. Dopravní a technická infrastruktura je kvalitní, obslužnost odpovídající a doprava bezpečná. Příroda a životní prostředí jsou vnímány jako hodnoty, které jsou předností regionu, zvláště pak řeka Odra, rybníky a další vodní plochy. Péče o životní prostředí je přirozenou každodenní součástí života. Region je systematicky propagován jako atraktivní turistická oblast. Jsou zde široké možnosti odpočinku, relaxace i péče o zdraví, cykloturistiky a tematické turistiky. Občané jsou informováni o činnosti MAS a cítí sounáležitost se svým regionem. MAS účinně zastřešuje fungující spolupráci všech zúčastněných subjektů. Území je místem pro spokojený rodinný život - budoucí generace mají zelenou.
Mise MAS Regionu Poodří Mise, neboli prohlášení o poslání, říká jednoduše, proč MAS existuje a co vykonává. Nastiňuje zásadní, jedinečný účel organizace, a to stručným popsáním toho, co organizace dělá a pro koho to dělá. Může také obsahovat popis, jak bude dosahovat svého účelu existence, aby její poslání bylo unikátní a odlišovalo je od konkurentů a podobných organizací. Na rozdíl od vize je více orientována na přítomnost.
Mise MAS Regionu Poodří Posláním MAS Regionu Poodří je prostřednictvím své strategie udržovat a zlepšovat kvalitu života obyvatel celého území MAS a propagovat historickou a turistickou jedinečnost. Usiluje o zachování a obnovu přírodního bohatství, historických sídel a venkovského charakteru oblasti Poodří.
Organizace funguje jako prostředek pro posilování mezilidských vztahů, spolupráce a partnerství mezi veřejnou správou, neziskovým sektorem a podnikatelskou sférou a také jako poskytovatel dotací.
Kdy budou výzvy? Pokud bude v horizontu měsíce či dvou Strategie CLLD „Poodří – přívětivý region“ schválena, předpokládáme vypsaní výzev ještě v roce letošním, a to výzvy v rámci Programu rozvoje venkova MZe, Integrovaného regionálního operačního programu MMR a Operačního programu Zaměstnanost MPSV. A pokud nebude Strategie CLLD schválena, to je otázkou...??? Ing. Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří 2
Operační program VVV – Šablony pro MŠ a ZŠ I Ve dnech 24. 5. – 31. 5. 2016 uspořádala MAS Regionu Poodří, z.s. tři školení pro žadatele a příjemce výzvy MŠMT č. 02_16_022. Školení se konala v Bartošovicích, Odrách a Bílovci, a byli na něj pozváni jak ředitelé mateřských a základních škol z regionu, tak i starostové obcí za zřizovatele. Cílem školení bylo představení výzvy MŠMT č. 02_16_022 – Šablony pro MŠ a ZŠ I, a informování ředitelů o animační činnosti, kterou MAS v této výzvě poskytuje.
Hladké Životice, Petřvald, Slatina, Studénka, Šenov u Nového Jičína, Kateřinice a Velké Albrechtice, a také starosta obce Kateřinice.
MAS Regionu Poodří zajišťuje v rámci operačního programu MŠMT „Výzkum, vývoj, vzdělávání“ na svém území animaci škol. V územní působnosti MAS, ve které se nachází 39 obcí, je celkem 76 mateřských a základních škol. Na tyto školská zařízení připadá 49 ředitelů. Animace škol zahrnuje metodickou a poradní pomoc mateřským a základním školám při vypracování projektu. Patří sem např. pomoc při výběru vhodných šablon, školení pro žadatele a příjemce ZŠ a MŠ, konzultační činnost při realizaci projektu, pomoc při zpracování zpráv o realizaci a udržitelnosti, při zadávání dat do monitorovacího systému, nebo při kontrole na místě. Na rozdíl od zprostředkovatelských firem, které nabízí totéž, je tato pomoc MAS pro školy bezplatná. Prvním krokem, který MAS v rámci animace podnikla, bylo rozeslání emailů s nabídkou animace příslušným ZŠ a MŠ, nacházejícím se na území MAS. Emaily byly rozeslány v dubnu 2016, během května byly vypsány termíny na tři školení pro ředitele škol a školských zařízení a pro starosty obcí. Téma školení A jaké bylo téma školení? MAS prezentovala možnosti a podmínky výzvy č. 02_16_022, která se týká Šablon pro MŠ a ZŠ. Cílem výzvy je podpořit mateřské a základní školy formou projektů zjednodušeného vykazování. Šablony zahrnují personální podporu, kdy mohou školy vybírat vhodného pracovníka pro své potřeby. Patří sem např. školní asistent, školní speciální pedagog, sociální pedagog, školní psycholog a chůva. Z dalších šablon jsou zde v kategorii Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů k výběru např. rozmanité kurzy DVPP (dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků), pro mateřské i základní školy jsou zde šablony zaměřené na setkávání a spolupráci s rodiči dětí, v základních školách možnost získat dotace na vytvoření čtenářského nebo matematického klubu, a mnohé další. Na školeních se také probírala pravidla a časová nastavení výzvy, výše podpory, financování platů, podmínky výběru šablon a další administrativní záležitosti. Po skončení prezentace následovala debata s účastníky na téma výzvy.
Školení v Odrách dne 25. května 2016 Školení se zúčastnilo deset zástupců mateřských a základních škol z obcí blízkých městu Odry: Suchdol nad Odrou, Spálov, Jakubčovice nad Odrou, Heřmanice, Jeseník nad Odrou a samotných Oder. Kromě zástupců škol se dostavili také starostové Spálova a Heřmanic, a zástupce Městského úřadu Odry. Pro účastníky byla vytištěna prezentace s obsahem školení, jehož tématem byly opět možnosti a podmínky výzvy č. 02_16_022, které se týkají Šablon pro MŠ a ZŠ I.
Školení v Bílovci dne 31. května 2016 Školení se zúčastnilo deset zástupců mateřských a základních škol: Bílovec, Jistebník, Studénka, Zbyslavice, Velké Albrechtice, Fulnek, Olbramice, Klimkovice a Bílov, a také starostka ze Zbyslavic a starosta z Klimkovic.
Školení v Bartošovicích dne 24. května 2016 Školení se zúčastnilo patnáct zástupců mateřských a základních škol z regionu: Albrechtičky, Bartošovice, Fulnek, Kujavy, 3
Oproti minulým dvěma školením byla prezentace o něco delší, jelikož dne 20. května 2016 došlo k aktualizaci avíza výzvy, což znamenalo upřesnění některých pravidel a podmínek. Pro potřeby školení byla proto upravena i prezentace a vytištěné materiály pro účastníky. Závěr Ze všech tří setkání vyplynuly jak klady, tak i zápory současného nastavení výzvy. Zástupci malotřídních škol měli z informací smíšené pocity, jelikož pro ně bude obtížné z důvodu kapacity personálu některé aktivity realizovat. Některé školy již rovněž absolvovaly školení svých pracovníků v minulosti, nebudou již proto akreditované kurzy z nabídky této výzvy využívat. Z diskuzí po prezentacích také vyplynula komplikovanost některých pravidel a podmínek, které musí školy dodržet, chtějí-li žádost podat. Týkaly se jak všemožných kvalifikačních limitů u personálních šablon, tak i dostupnosti jednotlivých odborných pracovníků v regionu, jakými jsou třeba školní psycholog nebo speciální pedagog. K výhradám ředitelů patřila i poznámka, že učitelé musí především učit a nemají prostor na administrativu, plynoucí z podmínek
některých šablon. Dále byly šablony některými řediteli považovány za zbytečně omezující. Ředitelé by více přivítali možnost nakládat s určitou částkou, která by jim byla přidělena, svobodněji, a sami si určit, na co ji použijí. V diskuzích byly dále osvětleny některé dosud nejasné otázky, vyplývající z pravidel šablon: např. že suplování je ve výdajích neuznatelným nákladem. Objevily se také nejasnosti ohledně přesného využití dané částky, určené pro jednotlivé šablony. Tyto informace však byly upřesněny až v závazné verzi výzvy, která měla být zveřejněna 31. 5. 2016, ale nakonec bylo její zveřejnění posunuto až na 23. 6. 2016. Celková účast na školeních byla dobrá, zúčastnilo se celkem 35 zástupců mateřských a základních škol a 6 zástupců obcí či úřadů. Souhlas s animací na základě školení podepsalo 27 škol, tj. celkem 55,1%. Tato školská zařízení hodlají využít metodickou a poradní pomoc, kterou poskytuje MAS. Pracovníci MAS Regionu Poodří se těší na spolupráci. Bc. Barbora Šímová pracovník animace
Udělování značky „Moravské Kravařsko regionální produkt®“ MAS Regionu Poodří v roce 2016 vyhlásila 5. výzvu k předkládání žádostí o certifikaci služeb a 8. výzvu k certifikaci výrobků. Termín pro předkládání žádostí byl stanoven od 4. dubna do 18. dubna 2016. Přihlásili se čtyři zájemci o certifikaci se čtyřmi výrobky. V úterý 26. dubna zasedala na zámku v Bartošovicích na Moravě certifikační komise pro značku „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“. U žádostí komise posuzovala, zdali splňují základní kriteria, mezi které patří místní původ, kvalita, šetrnost k životnímu prostředí a jedinečnost ve vztahu k regionu. Certifikát je udělován na dva roky, poté může držitel certifikátu požádat o prodloužení. Na tomto jednání certifikační komise byla udělena regionální značka všem čtyřem žádostem. Nové certifikáty regionálních značek výrobcům: • Dřevěné šperky – Miroslav Šůstek, Spálov • Kované šperky – Miloslav Chytil, Spálov • Ručně vyráběná blahopřání – Ludmila Drozdková, Fulnek • Fresh pralinky Amali – Amali manufaktura, s.r.o., Bílovec
4
Dřevěné šperky Netradiční a originální dřevěné šperky tvoří pan Miloslav Šůstek ze Spálova. K výrobě používá různé druhy dřev se zajímavou kresbou, téměř výhradně z našeho regionu a hotové výrobky chemicky neupravuje. K finální úpravě předmětů používá pouze přírodní oleje a vosky. Mezi nabízené výrobky patří například náušnice, přívěsky, klíčenky, motýlci, brože, čelenky, ale také i dřevěné bedýnky a lucerny. Nabídku jeho zboží naleznete v internetovém obchodě Fler.cz – www.fler.cz/cervo-toc. Kované šperky Kované šperky z mědi a mosazi, především prsteny, náušnice, náramky a přívěsky jsou dílem dalšího výrobce ze Spálova, pana Miloslava Chytila. K tvorbě drobných kovových uměleckých předmětů se dostal přes svůj zájem o kulturu starých národů. Od jednoduššího zpracování mědi se postupně propracoval ke složitějším motivům a práci s dalšími kovy. Se svým stánkem jej můžete potkat na nejrůznějších historických akcích, jarmarcích, hradech a trzích. Pod přezdívkou Šaman Spálovský naleznete jeho výrobky v internetovém obchodě Fler.cz. – www.fler.cz/saman-spalovsky.
Ručně vyráběná blahopřání Třetím účastníkem letošní certifikace byla paní Ludmila Drozdková z Fulneka, která se zabývá výrobou originálních blahopřání z kvalitních druhů papírů. Rukodělná přání pak dozdobuje různými dekoracemi, jako jsou např. kamínky, perličky, krajky či flitry tak, aby vznikl neopakovatelný a jedinečný výrobek. Paní Drozdková nepoužívá při výrobě žádné stroje, a každé přání je tak od stříhání až po závěrečné razítkování vyrobeno ručně (s výjimkou případného textu, který se tiskne přes PC). Ke zhlédnutí tvorby paní Drozdkové doporučujeme navštívit její internetové stránky www. amaluska.cz, na kterých provozuje i e-shop.
ných dovozových kakaových bobů. Čokoláda se sladí třtinovým cukrem a dochucuje pravou madagaskarskou vanilkou, ganáže do pralinek se pak míchají z nejlepších možných surovin dostupných v Moravskoslezském kraji. Veškeré pralinky se ručně balí do designových obalů, které podtrhují výjimečnost produktu.
Amali pralinky a další výrobky čokoládové manufaktury můžete ochutnat v jejich chocolaterii v OC Forum Nová Karolina v Ostravě, případně je zakoupit v prodejně v Bílovci, nebo je objednat v e-shopu na webových stránkách firmy www.amali.cz.
Fresh pralinky Amali S prvotřídními čokoládovými pralinkami se letošní certifikace účastnila bílovecká Amali manufaktura s.r.o., která se pyšní zpracováním čokolády bez pasterizace a umělých dochucovadel. Tradiční výrobní technologie manufaktury zahrnuje velký podíl ruční práce. Hlavní surovinu pro výrobu čokolády a pralinek – kakaové máslo, si manufaktura vyrábí sama z pečlivě vybra-
Certifikáty byly výrobcům slavnostně předány dne 14. května 2016 v prostorách zámku v Bartošovicích při příležitosti pořádání akce „Otevírání Poodří a pooderské koštování“. Cílem značky je podpořit místní výrobce a poskytovatele služeb, a zviditelnit region Moravské Kravařsko, který se rozkládá v krásné krajině podél řeky Odry. Výjimečná zachovalost údolní nivy Odry byla důvodem i k vyhlášení Poodří chráněnou krajinnou oblastí. Další certifikace výrobků a služeb, s možností získat regionální značku „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“, se uskuteční v roce 2017. Více informací naleznete na webových stránkách www.regionalni-znacky.cz a www.mas.regionpoodri.cz Ing. Oldřich Usvald koordinátor regionální značky
5
15. ročník „Otevírání Poodří a pooderského koštování“ V letošním roce, v sobotu 14. května, se uskutečnil již 15. ročník „Otevírání Poodří a pooderského koštování“, bez započítání nultého ročníku, který se uskutečnil již v roce 2001.
V předvečer letošního „Otevírání Poodří“ se setkali zástupci MAS Regionu Poodří a MAS Podpoľanie, kteří se navzájem seznámili s pravidly Komunitně vedeného místního rozvoje na Slovensku a v Česku a možnostech další spolupráce. Dohodli se na prohloubení spolupráce a tématech k řešení, které mohou být doplněny: podpora regionální značky, výsadba sadů, podpora vysazování starých odrůd, pěstování bylinek a starých odrůd zeleniny, jejich využití v gastronomii, chov koní, akce a aktivity v chovu koní, zapojení dětí a mládeže do chovů koní, kynologie a další. V neposlední řadě také zapojení do programů EACEA EU.
Sobotní program v areálu zámeckého parku a zámku v Bartošovicích byl již tradičně zahájen prezentací MAS Regionu Poodří a MAS Podpoľanie a dále pak jednotlivými držiteli regionální značky „Moravské Kravařsko regionální produkt®“. V 9:00 hodin vyšla 15 členná skupina se zástupcem ČSOP Bartošovice a ornitologem do Poodří, po zelené značce Zámecké naučné stezky, za poznáním jarní pooderské přírody a k naslouchání ptačímu zpěvu v Poodří. Návštěvníci měli možnost také navštívit Záchrannou stanici pro volně žijící živočichy s Domem v Poodří a zúčastnit se komentované prohlídky. MAS Regionu Poodří se prezentovala na svém stánku nejen aktivitami a činností, ale také propagovala výrobky držitelů regionální značky: pomazánka z bartošovických brambor, pomazánka z uzenin Gurmánu Sedlnice a k tomu chleba Oderáček. Stejným způsobem se prezentovala MAS Podpoľanie s ochutnávkou ovčího sýru, uzenářských výrobků, certifikovaného chleba. V jídelně 6
zámku byla návštěvníkům nabídnuta jídla Moravského Kravařska: kachní stehno na švestkách s houskovým knedlíkem, srnčí po pytlácku se špekovým knedlíkem, domácí kynuté ovocné knedlíky s malinami nebo borůvkami. Tradičně ve 12:00 hodin bylo zahájeno vlastní koštování ovocných pálenek v kategorii slivovice, hruškovice a jabkovice. Ve slivovici bylo 13 vzorků, tj. vítězů obecních kol členských obcí Regionu Poodří, v hruškovici 7 a v jabkovici pak 12 vzorků. Komise hodnotící slivovici konstatovala, že se letos někdo při nalévání vzorků musel splést a nalil do všech pohárků hodnotitelům stejný vzorek, slivovici z jedné láhve, která v tomto případě byla bezedná. Toto konstatování hovořilo o vysoké kvalitě dodaných vzorků.
A jednotliví vítězové? Slivovice:
1. Pavel Šajtar, Mošnov 2. Zdeněk Faldyna, Albrechtičky 3. Jan Pavlínek, Kunín
Hruškovice:
1. Pavel Adámek, Suchdol nad Odrou 2. Josef Křenek, Bartošovice 3. Obec Pustějov
Jabkovice:
1. Jan Halm, Bartošovice 2. Libor Janošek, Petřvaldík 3. Boris Pagáč, Mošnov
Program v zámku a v zámeckém parku doprovázel dechový orchestr „KMČ Dolní Studénky“, KMČ – „Kdo má čas“. V dalším doprovodném programu měli možnost návštěvníci shlédnout prezentaci firmy Eko-kom, kde byl program pro naše nejmenší včetně skákacího popelářského auta. Během celého dne měli návštěvníci možnost seznámit se se sokolnictvím, které ukázkami prezentoval sokolník Vít Jelínek. Destinační management turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko, o.p.s. v 1. patře prezentoval „Pohádkového Poodří“ včetně všech dvanáctí pohádkových skřítků a další kouzelné skřítky, kterými jsou Picmochové z Pohádkového sklepení muzea v Bílovci. Dva skřítkové byli zpestřením akce a provázeli aktivity sobotního dne – víla-Bartošovická Rusalka a skřítek Kulihrášek z RD J. G. Mendela. V rámci letošního „Otevírání Poodří“ byl předán certifikát s regionální značkou „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“ čtyřem výrobcům, kteří letos absolvovali úspěšně certifikaci. V loňském roce návštěvnost ovlivnilo utkání v ledním hokeji na mistrovství světa 2015 mezi ČR a Kanadou, letos to bylo počasí a v roce 2017..., co nás asi čeká?
Ing. Oldřich Usvald manažer MAS Regionu Poodří, z.s.
LeaderFEST 2016 JESENÍKY v Karlově Studánce Ve dnech 8. – 10. června 2016 se konal v Karlově Studánce již 5. ročník LeaderFESTu, setkání Leaderu českého venkova, mezinárodní setkání místních akčních skupin se širokou veřejností. LeaderFEST... setkání všech, kteří mají rádi venkov a myslí to s jeho rozvojem vážně. Na setkání v Karlově Studánce si přišli na své všichni, kteří chtěli načerpat nové zkušenosti, informace a praktické rady odborníků i kolegů z působnosti na českém venkově. Návštěvník se mohl také bavit, pochutnat si na moravskoslezských specialitách, objevovat krásy samotných lázní Karlova Studánka a okolní přírody včetně jesenických vrcholů, prostě být tam, kde se něco děje.
Setkání v rámci LeaderFESTu 2016 JESENÍKY nabídlo již tradičně bohatý program s možností výměny zkušeností, množstvím příkladů dobré praxe z domácího i zahraničního prostředí a prostor byl věnován i budoucnosti programu LEADER v období 2014 – 2020.
Středa byla věnována přípravě, na organizaci se podílelo všech 12 místních akčních skupin Moravskoslezského kraje prostřednictvím Krajské sítě MAS ČR MSK. Hlavním organizátorem byla MAS Rýmařovsko. Účastníci již v tento den měli možnost komentované prohlídky obce a jejích památek, využít wellness programu, absolvovat vycházku na nejvyšší horu Jeseníků – Praděd. Večer se uskutečnilo neoficiální setkání účastníků, kteří přijeli z daleka nejen z ČR, ale také z Polska a ze Slovenska.
Oficiální zahájení LeaderFESTu 2016 JESENÍKY se uskutečnilo ve čtvrtek 9. června v 10:00 hodin, za účasti poslance Parlamentu ČR Ladislava Velebného, zastupitelky MSK Heleny Kubelové, starostky obce Karlova Studánka Radky Chudové, ředitele lázní Radomíra Maráčka a dalších hostů včetně zástupců NS MAS ČR. V tento hlavní den LeaderFESTu 2016 se uskutečnilo několik prezentací MAS MSK, seminářů a workshopů. V lázeňském domě Libuše se uskutečnilo „Představení úspěšných projektů MAS Moravskoslezského kraje, včetně projektů spolupráce, zapojení partnerů z dalších krajů ČR i zahraničí“ a večer pak proběhlo akční pásmo prezentací projektů. V konferenčním sále se uskutečnil workshop „O vzdělávání na venkově nejen z pohledu MAP“. V Hudebním salonu se uskutečnily tři workshopy: „MASky Moravskoslezského kraje se představují – jejich role v zavádění inovací na venkově v oblasti podpory nástroje CLLD“, „MASky Moravskoslezského kraje se představují – burza budoucích projektů spolupráce nejen PRV 2014+ včetně kontaktování 7
partnerů“ a „Zapojí se MASky Moravskoslezského kraje do přípravy strategie Česko 2030?“. V podvečer se uskutečnil seminář „Lesnictví a chráněná území“. Čtvrteční pracovní den byl zakončen společenským večerem, kterého se zúčastnil ministr zemědělství Mariana Jurečky, který jednání LeaderFESTu 2016 přijel nejen pozdravit, ale také prezentoval MZe. LeaderFEST 2016 se uskutečnil za jeho podpory.
Na hlavním podiu před lázeňským domem Libuše se uskutečnila přehlídka žáků MŠ, ZŠ a ZUŠ z regionu, ukázka práce s bičem, vystoupil Městský dechový orchestr Bruntál a skupina Řeckých tanců, v místním kostele pak v podvečer Bernardini z Břidličné a Pěvecký sbor města Vrbna pod Pradědem. Účastníci měli možnost vyzkoušet nordicwalking, zapůjčit si elektrokolo nebo koloběžku k vyzkoušení zdarma. Součástí LeaderFESTu byl tradiční jarmark s přehlídkou různého sortimentu ve více než 30 stáncích – jednalo se o kovářské výrobky, včelí produkty, výrobky z ovčí vlny, sýrové speciality, keramika, domácí mar-
melády, šperky a mnoho dalších výrobků. Prezentovaly se regionální značky: Jeseníky, Opavské Slezsko, Poodří – Moravské Kravařsko, Beskydy, Górolsko Swoboda z Moravskoslezského kraje a Haná a Moravská brána z Olomouckého kraje. Součástí byla přehlídka produkce místních pivovarů. Za naši MAS se jarmarku zúčastnili 4 držitelé regionální značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“, a to: Ivana Vajdová – Šití dekorativního textilu „Vesnička skřítků a pohádkových bytostí“, Zdenka Ohnheiserová – „Drátování a dekorace z černého drátu“ a „Šperky z mědi, minerálů a skla“, Lenka Dostálová – „Užitkové a dekorační předměty vyráběné technikou patchworku“ a Lukáš Kraus – „Kovářské a umělecko-řemeslné výrobky“. Všem těmto kolegům děkujeme za spolupráci při prezentaci naší MAS a také regionální značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“. V pátek se v Hudebním salonu uskutečnila konference na téma CLLD a tvorba strategií. Cílem konference byla prezentace aktivit vedoucí k prohloubení znalostí a dovedností v oblasti strategického plánování zástupcům a partnerům místních akčních skupin. Na programu jednání konference bylo shrnutí zkušeností s počátkem nového programového období, shrnutí základních informací k principům přípravy strategických dokumentů, vyhodnocení způsobů tvorby SCLLD s ohledem na dobrou praxi strategického plánování, definice nejčastějších chyb a stanovení preferovaných oblastí vzdělávání manažerů MAS jako aktérů a koordinátorů regionálního rozvoje na nejnižší úrovni. LeaderFEST 2016 JESENÍKY byl přínosem pro zástupce MAS, kteří nabyli nových informací v rámci strategického plánování a nových podmínek programového období 2014 – 2020 s přesahem do roku 2023 Evropské unie. Všichni účastníci měli možnost poznat krásy obce s nejčistším ovzduším v České republice. Všem účastníkům zůstanou příjemné a milé vzpomínky na toto setkání venkovských leaderu i na místo samé, na Karlovu Studánku. Ing. Oldřich Usvald manažer MAS Regionu Poodří
Den otevřených faremních vrat na Ekofarmě Šťastná koza ve Velkých Albrechticích V sobotu 21. května 2016 majitelka Ekofarmy Šťastná koza, Markéta Toběrná, společně s PRO – BIO, Svazem ekologických zemědělců zorganizovala „Den otevřených faremních vrat“. Farma se nachází ve Velkých Albrechticích, nedaleko města Bílovec. Akce se zúčastnilo více než 500 návštěvníků, kteří si mohli vybrat z bohatého programu, který byl zaměřen především pro děti. Děti měly možnost projížděk na ponících a na koni, vyblbnout se na skákací farmě nebo si pohladit kůzlátka a ti odvážnější pak chovné kozy. Všechny zúčastněné okouzlil statný kozel, který vyhlížel dost netečně, ale až nebezpečně. 8
Na své si přišli také dospělí návštěvníci. Majitelka několikrát během dne ukázala, jak vypadá rodinné kozí hospodářství. Návštěvníci měli možnost ochutnat grilované sýry, absolvovat komentovanou ochutnávku sýrů, na stolech byly v nabídce domácí koláče a buchty. Také byla možnost se posilnit a občerstvit potravinami a nápoji v biokvalitě, kromě jiného se jednalo o bioguláš a biopivo. Kdo měl zájem, mohl využít prohlídku zámku a zámeckého sklepení v Bílovci včetně kouzelných skřítků, Picmošů, kteří se zabydleli v Pohádkovém sklepení muzea v Bílovci. Zájemci využili možnosti účasti na besedě na téma „Ekologické zemědělství
a biopotraviny – proč a jak?“ s Kateřinou Urbánkovou, manažerkou PRO-BIO, Svazu ekologických zemědělců přímo na farmě. Kozí sýry a výrobky paní Toběrné nesou značku „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“. Regionálním koordinátorem této značky je MAS Regionu Poodří, která se na této akci také prezentovala. Dalším prodejcem s regionální značkou byli Gilarovi ze Skotnice, kteří mají značku na „Gilarovic perníčky“ a „Příborské šifle“.
Závěrem nelze opomenout, i když tato skutečnost měla být zmíněna v úvodu, že majitelka Ekofarmy Šťastná koza, paní Markéta Toběrná“, je držitelkou titulu „Nejlepší sedlák Svazu PROBIO roku 2015“, který je každoročně udělován nejlepšímu ekologickému farmáři PRO-BIO, Svazu ekologických zemědělců a tato akce byla cílena k tomuto ocenění. Faremní vrata byla zavřena v 17:00 hodin a lze konstatovat, že účastníci byli nadmíru spokojeni, a určitě by přivítali takovou akci absolvovat také na jiných farmách v Poodří.
Ing. Oldřich Usvald manažer MAS Regionu Poodří, z.s.
Kozí sýr z Velkých Albrechtic vyhrál na Slovensku Dne 12. června 2016 se v Liptovském Mikuláši na Slovensku konal 8. ročník ovčáckých slavností Ovenálie 2016, součástí kterých se uskutečnila výstava ovcí a koz, soutěž o nejlepší sýr v 6 kategoriích, dále pak soutěž ve vaření beraního guláše, Mistrovství SR v tahání sýrové-gorbačikové nitě a soutěž o nejkrásnější sýrový dort. Součástí bylo také představení tradičních specialit ze skopového a jehněčího masa. Soutěže v kategorii kozí sýr se zúčastnilo 12 vzorků sýrů a vítězkou se stala majitelka Ekofarmy Šťastná koza z Velkých Albrechtic, paní Markéta Toběrná. 1. místo paní Toběrné bylo ohodnoceno keramickým talířem a diplomem. Soutěže se také zúčastnil svými výrobky pan Jozef Zvara, ze Salaše „Zlatý vršok“, z partnerské MAS Podpoľanie. Také jeho sýrové výrobky slavily úspěch. V kategorii Ovčí hrudkový sýr vyhrál a k tomu obsadil ještě 3. místo, a to z 15 vzorků sýrů v této kategorií. V kategorii Ostatní sýry bylo hodnoceno celkem 23 vzorků a výrobky Jozefa Zvary obsadily 2. místo – Parenice neúdené a 5. místo – Neúdené nitě. „Výrobky zo 100% ovčieho mlieka“ pana Zvary nesou značku „Regionálny produkt Podpoľanie“ partnerské MAS Podpoľanie.
Ing. Oldřich Usvald manažer MAS Regionu Poodří, z.s. 9
Výzkum pravěkého sídliště v Pustějově V posledních pěti letech se stal Pustějov centrem zájmu archeologů Slezské univerzity v Opavě kvůli významnému objevu neolitického sídliště, které pravděpodobně sloužilo jako významné pravěké distribuční a zpracovatelské centrum pazourku. Archeologické naleziště se nachází v jihovýchodní části katastrálního území obce Pustějov, ve východní části Oderské brány, na jižním okraji Klimkovické pahorkatiny. Na západě je lokalita ohraničena břehem Pustějovského potoka, na jihu železniční tratí Přerov – Bohumín. Naleziště leží na pravém břehu asi 1,2 km vzdálené řeky Odry, přičemž podloží lokality tvoří sprašové hlíny na pleistocenních vrstvách.
Archeologická lokalita leží na opačném břehu Pustějovského potoka, než je zastavovaná plocha obce, a je využívána k pěstování zemědělských plodin. Polnosti jsou v majetku soukromého vlastníka, který pronajímá severní část firmě Zemspol, jižní část soukromému zemědělci z Pustějova. Celá plocha je tedy zemědělsky využívána a dochází zde k orbě. V roce 2011 proběhl na lokalitě povrchový průzkum v rámci projektu Studentské grantové soutěže Slezské univerzity v Opavě (SGS SU) č. 9/2010 „Archeologický výzkum západní části Oderské brány“, při kterém byla objevena broušená i štípaná kamenná industrie (nástroje). Od roku 2012 probíhají vždy v letních měsících zjišťovací výzkumy, které jsou podpořeny projekty Studentské grantové soutěže Slezské univerzity v Opavě. Po souhlasu vlastníků i nájemce pozemku mohly probíhat zjišťovací i povrchové průzkumy. V roce 2012 proběhl první výzkum na lokalitě, při kterém byly zachyceny zahloubené objekty a keramický materiál patřící kultuře s lineární keramikou a hornoslezské lengyelské skupině. V druhé výzkumné etapě v roce 2013 bylo zachyceno celkem 12 zahloubených objektů, které obsahovaly více než tisícovku keramických fragmentů, a které náležely pouze kultuře s lineární keramikou. Po dodatečném povrchovém sběru po výzkumu bylo 10
získáno přes 600 ks kamenné štípané industrie, v jejímž složení převažoval krakowsko-čenstochovský silicit nad místní surovinou (silicity glacigenních sedimentů). V roce 2014 se pokračovalo ve zkoumání na lokalitě, aby bylo možné blíže specifikovat charakter osídlení v tomto regionu a hlavně jaká byla úloha tehdejšího pustějovského sídliště. Archeologové Slezské univerzity v Opavě spolu s docentem Vratislavem Janákem - ředitelem Ústavu Archeologie se domnívají, že na pustějovské lokalitě kdysi docházelo k masivnímu zpracovávání krakovského silicitu, který byl zde dopravován z oblasti Krakowsko-čenstochowské jury a dále byl exportován směrem do Bečevské brány na Přerovsko, což nám dokládají opět velké počty nálezů na tamějších sídlištích. Výsledky radiouhlíkového datování ukazují, že pustějovské sídliště fungovalo přibližně okolo let 5228 – 5003 př. n. l. Jak tehdejší život na místě vypadal, a jací lidé ho obývali? Pojďme si tehdejší dobu přiblížit. Pustějovské sídliště vzniklo v období neolitu, nebo také mladší doby kamenné (na Moravě 6000-4000 př. n. l.). Lidé s kulturou lineární keramiky (nazvanou podle charakteristické výzdoby nádob rovnými či zavinutými čarami) do střední Evropy přišli pravděpodobně z Balkánu v 6. tisíciletí př. n. l. Tou dobou se ve střední Evropě hlavním zdrojem obživy stává pastevectví a zemědělství (tzv. „neolitická revoluce“ – proces, který trval několik tisíc let a zahrnoval přechod od společnosti lovců a sběračů k usedlé společnosti zemědělců vázáných na určitou lokalitu). Začínají se pěstovat obilniny a luštěniny (pšenice jednozrnka, dvouzrnka, ječmen, boby), objevuje se účelová výroba oděvů, keramiky a broušených a vrtaných kamenných nástrojů. Lidé kácí a vypalují lesy, a na takto vzniklých plochách budují své osady a políčka. Začínají také s domestikací zvířat (ovce, kozy, skot a prasata). Spolu se vznikem trvaleji obývaných osad se začíná formovat výměnný obchod a vznikají první obchodní trasy (nedaleko Pustějova procházela v mladším období také Jantarová stezka). Pustějovské sídliště mohlo sloužit jako centrum pro shromažďování kamene importovaného z Krakowa. Neolitici mohli tuto surovinu donášet pěšky nebo také mohli využívat vodní cestu – po Odře, Olši a Visle, které byly v určitém období roku dobře splavné. Při transportu po řekách mohli využívat dřevěné vydlabané čluny, které těžký náklad uvezly. Z Krakowa se dovážel tzv. „krakovský silicit“, tehdy vysoce kvalitní a ceněný pazourek, vyskytující se ve formě větších pecek - jader, které se výborně zpracovávají pro výrobu menších kamenných nástrojů. Pro svůj lasturnatý lom se lehce štípal na plátky, ze kterých vznikaly drobné nástroje – čepelky, vrtáčky, šipky nebo také škrabadla. Právě v Jurských vrstvách Krakovské oblasti se nacházelo pro tehdejší neolitické obyvatele cenné ložisko pazourku - silicitu, podobně jako v západní Evropě na území dnešní Belgie v Obourgu, na ostrově Rujana či v křídových vrstvách průlivu La Manche.
Na území pustějovského sídliště bylo od roku 2011 nalezeno přes 1000 artefaktů z tohoto silicitu, čímž se můžeme opravdu domnívat, že toto sídliště v době svého fungování mohlo být velice významným zpracovatelským a distribučním centrem.
Pazourkové artefakty však nebyly tím jediným, co archeologové u Pustějova nalezli. Kromě nástrojů a jejich fragmentů, keramických úlomků a jiných drobnějších nálezů byly odhaleny také základy obytného domu, dlouhé dřevěné sloupové stavby z období neolitu, z něhož archeologové zachytili jámy po kůlech. Mezi
další nálezy patří např. těrka, na první pohled obyčejný kámen s drsnějším povrchem, který sloužil k drcení obilí, nebo archeologicky cenná broušená sekyrka. Dále pak třeba kamínky se zářezy pro uchycení rybářských sítí, protože obyvatelé sídliště u Odry se kromě zemědělství a distribuce a opracování pazourku věnovali také rybolovu. Vzácnými nálezy je pak podle Mgr. Kateřiny Papákové, Ph.D. z Ústavu Archeologie, nejen broušená industrie, ale i velice krásně zdobená jemná keramika, která nese na sobě výzdobu v podobě malých důlků – not, zavěšených na zdvojených a ztrojených linkách, připomínající notovou osnovu. Vykopávky v Pustějově jsou podle Kateřiny Papákové běh na dlouhou trať. Archeologové mají za cíl zjistit, jak celé pravěké sídliště vlastně vypadalo a fungovalo. Naleziště totiž ještě ani zdaleka nevydalo všechna svá tajemství. Slovy vedoucího Ústavu Archeologie Vratislava Janáka, který výzkum pustějovské lokality považuje za hlavní badatelský úkol i v následujících letech: „Co všechno tady ještě vykopou, je otázka.“ Sondy jsou každý rok po ukončení výzkumu zasypány, a příští sezonu se otevírají nové (jsou pokládány vedle starších sond), aby tak mohla být prozkoumána co největší plocha lokality. Pokud tedy budou k dispozici finanční prostředky, i nadále se bude pokračovat ve výzkumu, a tak se můžeme v dalších letech jistě těšit na další zajímavé objevy. Bc. Barbora Šímová animátor MAS Regionu Poodří, z.s. Zdroj: novinové články, webové informace Úprava: Mgr. Kateřina Papáková, Ph.D.
50. výročí zániku oderského zámku Město Odry letos slavilo smutné výročí. 7. července uplynulo právě 50 let od zániku jedné z nejkrásnějších památek v Poodří - barokního zámku s klasicistní úpravou v Odrách. Zámek se nacházel v místě dnešního obchodního domu v zámeckém parku severovýchodně od náměstí a jeho odstřel, který proběhl na rozkaz Městského Národního výboru (MNV) dne 7. 7. 1966 i přes hlasité protesty části obyvatel i krajského ústavu památkové péče, je dnes už všeobecně uznán jako smutný příklad politické zvůle, týkající se likvidace nemovitých památek.
Okénko do historie Původně gotický hrad, patřící pánům ze Šternberka, byl pravděpodobně během 16. století přestavěn do podoby renesančního zámku. Další úprava následovala v roce 1730, kdy byla budova zámku přestavěna v barokním slohu. Klasicistní úpravy z 19. století se týkaly především fasády a okolního parku. Ve válečných letech byl zámek při osvobozování města poškozen, ale po válce jej převzal Národní výbor a nechal jej za 300 000,- korun zrekonstruovat. Na začátku padesátých let byla rovněž opravena zámecká kaple Zvěstování Panny Marie a byly v ní zrestaurovány cenné barokní fresky. V budově zámku sídlil závodní klub, archiv, hudební škola, knihovna, a své místo zde měl i loutkový sál. Právě zde měl svůj počátek ničivý požár. Jak se vše seběhlo?
Požár a důsledky Zámek vzplanul večer 17. ledna 1964 díky dřevěnému trámu, zazděnému v komínu. V budově během ledna probíhaly opravy a v loutkovém sále se značně topilo, čímž došlo k neobvyklému žáru, díky němuž se vznítil zazděný trám, o kterém nikdo nevěděl. Tolik k příčině požáru, jak uvádí usnesení z 19. ledna 1964, podepsané okresním tajemníkem. Od hořícího trámu chytila půda, poté střecha a postupně se oheň rozšířil na téměř celou horní část zámku. K požáru vyrazili hasiči, kterým se povedlo i díky posilám z Ostravy - Vítkovic oheň uhasit. Navzdory ztrátě střechy, poškození horního patra a trhlinám ve zdích však nebyla porušena statika stavby a ihned po uhašení požáru se začalo počítat s opravami. Avšak snaha zachránit kulturní památku narazila na velkou překážku – a to úmysl některých členů MNV zámek zbořit a nově vzniklý prostor využít pro výstavbu nové multifunkční budovy, kde by sídlily úřady jako Národní výbor, SNB, pošta atd. Tímto úmyslem se dá vysvětlit liknavost tehdejších úředníků a jejich neochota zámek zachránit. Po požáru totiž zámek nebyl znovu zastřešen. Poškození stavby nebyla nevratná, přesto byl zámek ponechán bez větší péče svému osudu. Vodou nasáklé stěny mrazem popraskaly, ve sklepích se začala šířit hniloba. Mnohem horší následky než požár, který zámek zbavil střechy, však měla devastace a rozkrádání vnitřního vybavení zámku, které nastalo brzy po požáru. Z místností v prvním patře byla vytrhána parketová podlaha, byly vytrhány okna i dveře, strženy obklady na stěnách, zmizely cenné historické artefakty a byla poničena kulturně nesmírně cenná barokní kaple Zvěstování Panny Marie. Toto vše se stalo navzdory neexistenci demoličního výměru. Od rozebrání k demolici Fakt, že ze zámku zmizelo cenné vnitřní vybavení, nejspíš také přispěl k tomu, že byl zámek odsouzen k zániku, protože slovy Zdeňka Mateiciuca: „Kdyby se zámek začal opravovat, přišlo by se na drancování.“ Po celou dobu od požáru zámku až do 11
s referentkou odboru kultury Věrou Adámkovou, která pro podporu demolice dokonce napsala Rudému Právu prohlášení: „Tato „památka“ jen od roku 1959 stála 600 000,- korun a stále je starým, zatuchlým, hubkou prolezlým panským sídlem. Funkcionáři města lépe vědí, co potřebujeme a co ne.“ Národnímu výboru se nakonec podařilo demolici prosadit a navzdory hlasitému odporu památkářů a části veřejnosti, a i přes neexistenci demoličního výměru, byl zámek dne 7. července roku 1966 odstřelen. Sutinami byly zahrnuty sklepy, a po budově zámku, kromě zámeckého parku a několika zbytků hradebních zdí, nezůstala ani stopa. V Muzeu Oderska probíhá od 6. 4. 2016 do 30. 9. 2016 výstava „Oderský zámek - zaniklý klenot města“, kterou můžete navštívit v otevírací době úterý - sobota 9:00 – 11:30, 12:00 – 17:00 hodin. jeho odstřelu nebyl, co se týče vnitřního vybavení, pořízen žádný seznam, a jakékoli snahy o započetí rekonstrukcí byly MNV odmítány. Jak píše Zdeněk Reimann ve svém článku pro Literární noviny, nabídku dát zámek na své náklady dohromady, včetně vybudování ústředního topení, nabídlo Odrám dokonce i Ministerstvo zdravotnictví, ale bylo odmítnuto prohlášením, že „MNV žádné zdravotnické sklady ve městě mít nechce.“ Mezi největší odpůrce jakýchkoli oprav a naopak zastánce demolice patřil tehdejší předseda MNV Antonín Hrdina spolu
Bc. Barbora Šímová animátor MAS Regionu Poodří, z.s.
Použité zdroje: František Šustek: článek pro Novojičínský sborník 1967 „K zániku zámku a dalších památek v Odrách“, Zdeněk Mateiciuc, podnikatel, historik města Odry, Zdeněk Reimann: článek pro Literární noviny č.15/1966 „DEmolice, DEvastace, Destrukce“, www.hrady.cz
MAS Regionu Poodří, z.s. a obec Bartošovice pořádají
28. 9. 2016 v 9:00 hodin na zámku a v areálu zámeckého parku v Bartošovicích
Program: Výstava zemědělské techniky, model „Farmy Agrosumak“ Výstava drobného zvířectva – Český svaz chovatelů ZO Studénka Prezentace a prodej výrobků s regionální značkou „Moravské Kravařsko regionální produkt©“ Prezentace a prodej zemědělských produktů z Poodří Prezentace a propagace činnosti MAS Regionu Poodří, z.s. Atrakce a soutěže pro děti, skákací hrad Záchranná stanice pro volně žijící živočichy a Dům v Poodří v Bartošovicích Účast přislíbil ministr zemědělství, pan Ing. Marian Jurečka
POODŘÍ – PŘÍVĚTIVÝ REGION, Zpravodaj k realizaci Strategie komunitně vedeného místního rozvoje 2014-2023 MAS Regionu Poodří, z. s., vydává MAS Regionu Poodří, z. s., Bartošovice č. p. 1-zámek, IČ 26661578. Vychází 2x v roce, toto číslo vychází 27. 7. 2016. Odpovědný redaktor Ing. Oldřich Usvald, e-mail:
[email protected], tel.: 556 720 491. Náklad 4 000 kusů, registrační číslo MK ČR E 18614. Grafická úprava a tisk: Tiskárna Kleinwächter, Frýdek-Místek.