Regionální prvky ve výuce na 1. stupni ZŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY

Regionální prvky ve výuce na 1. stupni ZŠ

Diplomová práce

Brno 2007

Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Bohumíra Šmahelová, CSc.

Vypracovala: Miluše Vosáhlová

2

Poděkování:

Děkuji vedoucí diplomové práce PaedDr. Bohumíře Šmahelové, CSc. za cenné rady a připomínky, které mi byly poskytnuty při zpracování diplomové práce.

3

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

………………………………………….

4

Obsah Str. Úvod…………………………………………………………………………...

6

I. TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………….

8

1. Pojmy region, regionalismus, regionální prvky…………………………

9

1.1. Region…………………………………………………………………

9

1.2. Regionalismus………………………………………………………… 10 1.3. Regionální prvky……………………………………………………... 10 2. Rámcový vzdělávací program…………………………………………….

12

2.1. Základní principy RVP ZV…………………………………………..

12

2.2. Nové cíle……………………………………………………………….

13

2.3. Klíčové kompetence………………………………………………….. 13 2.4. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět………………………………..

16

3. Alternativní vzdělávání…………………………………………………… 19 3.1. Historie zajímavých alternativ ve vzdělávání………………………. 19 3.2. Alternativní školství v ČR…………………………………………… 20 3.2.1. Integrovaná tematická výuka…………………………………… 22 4. Zlínský kraj – regionální údaje………………………………………….. 27 4.1. Zeměpisné určení…………………………………………………….. 28 4.2. Zemědělství…………………………………………………………… 28 4.3. Význam mikroregionů………………………………………………..

29

4.4. Nerostné bohatství a průmysl……………………………………….. 29 4.5. Školství………………………………………………………………… 29 4.6. Kulturní a turistické dominanty…………………………………….. 29 4.7. Uherskohradišťsko – regionální údaje……………………………… 33 4.7.1. Uherské Hradiště………………………………………………… 35 4.7.2. Další významná města Uherskohradišťska……………………... 38 5. Město Uherský Ostroh……………………………………………………. 42 5.1. Základní informace o městě…………………………………………... 44 5.2. Přírodní podmínky…………………………………………………….. 45 5.3. Historie města ………………………………………………………… 49

5 5.4. Školství………………………………………………………………… 51 5.5. Památky………………………………………………………………

53

5.6. Kultura………………………………………………………………

57

5.6.1. Lidová kultura…………………………………………………….

57

5.6.2. Některá kulturní a společenská zařízení v Uherském Ostrohu… 59 5.7. Turistika……………………………………………………………… 60 5.7.1. Baťův kanál………………………………………………………… 60 5.7.2. Ostrožská cyklostezka……………………………………………... 61 5.7.3. Štěrkopísková jezera………………………………………………. 62 5.8. Významné podniky a služby v obci…………………………………… 63 5.9. Čestní občasné města po r. 1989……………………………………… 64 5.10. Pohádky a pověsti z našeho regionu…………………………………. 65

II. PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………

67

6. Úvod do praktické části……………………………………………….

68

6.1. Charakteristika třída………………………………………………

69

6.2. Regionální prvky ve výuce – školní výstupy podle RVP…………

69

7. Integrovaná tematická výuka………………………………………….

75

7 .1. První dopolední blok……………………………………………

75

7.2. Druhý dopolední blok…………………………………………….

81

7.3. Třetí dopolední blok……………………………………………

88

7.4. Čtvrtý dopolední blok…………………………………………….

93

7.5. Pátý dopolední blok………………………………………………

98

7.6. Šestý dopolední blok………………………………………………. 104 7.7. Sedmý dopolední blok……………………………………………

112

7.8. Osmý dopolední blok……………………………………………..

117

Závěr…………………………………………………………………………122 Seznam použité literatury…………………………………………………

123

Resumé………………………………………………………………………

125

Seznam příloh……………………………………………………………….

126

Přílohy

6

Úvod „Škola, základ života.“ Jan Ámos Komenský

V současné době probíhají v naší společnosti rozsáhlé změny, které se týkají i školství. Posláním školy je poskytnout každému vzdělání, rozvinout jeho schopnosti a kultivovat charakter a postoje. Škola se stává pro žáka centrem všeho dění. Stráví zde téměř polovinu svého dne, a proto by v ní mělo být takové prostředí, které by respektovalo žákovu individualitu, rozvíjelo tvůrčí schopnosti, myšlení i jednání a hlavně, aby se žák do školy těšil. Většina učitelů ví, jak je důležité v dnešní společnosti zahlcené přemírou informací, aby si děti samy osvojovaly nové poznatky, orientovaly se v záplavě informací a tyto informace uměly pro sebe správně „vyhodnotit“. Uvědomujeme si, že není nad přímou zkušenost, nad vlastnoruční „osahání“ si věcí. Je však v našich silách a možnostech tuto přímou zkušenost zprostředkovat i dětem na 1. stupni ZŠ? Většina škol má již dnes zpracovány (nebo jsou v procesu zpracovávání) své Školní vzdělávací programy, vycházející z příslušného Rámcového vzdělávacího programu, jenž stanovuje závazný rámec a obsah vzdělávání. Jsem přesvědčena, že právě jejich tvorba byla a je příležitostí k tomu, aby se uplatnily nové způsoby výuky, jež by žákům přinesly pozitivní prožitky a zajímavé zkušenosti. Základní škola je prvním a zároveň posledním místem, kde se žáci prostřednictvím výuky seznamují s regionem svého bydliště. Proto je důležité, aby učitel znal řádně místo svého působiště a vytvořil tak žákům trvalý základ poznatků o regionu, v němž žijí. Uplatnění regionálních témat přispívá bezesporu k prohloubení poznatků a vědomostí nejen o nejbližším okolí, umožňuje

také dětem blíže poznávat reálný svět, jenž je

obklopuje. Zastávám tedy názor, aby se problematice regionálních prvků ve výuce věnovalo více pozornosti než doposud. To je důvod, proč jsem si jako téma své diplomové práce zvolila „Regionální prvky ve výuce na 1. stupni ZŠ“. Zaměřila jsem se na využití těchto prvků v integrované tematické výuce, dosud netradiční formě vyučování na našich školách.

7

Diplomová práce je členěna na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretickou část tvoří pět kapitol. První kapitola obsahuje základní pojmy, definice a klasifikaci regionálních prvků, také jejich uplatnění ve výuce. Ve druhé kapitole je charakterizován Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Podrobně se zde zabývám vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět. Třetí

kapitola pojednává o různých typech alternativního vzdělávání, zvláště

o integrované tematické výuce. Ve čtvrté kapitole jsem shromáždila informace o Zlínském kraji, podrobněji jsou zpracované informace týkající se regionu Uherskohradišťska. V následující páté kapitole jsem shromáždila konkrétní materiál vztahující se k obci Uherský Ostroh, místu, kde žiji. Praktická část je zaměřena na využití regionálních prvků ve 3. ročníku základní školy formou integrované tematické výuky. Uvádím zde také konkrétní školní výstupy s využitím regionálních prvků. Výuka byla realizována v rámci osmi dopoledních bloků. Ke každému výukovému bloku je vypracován pracovní list. V samotném závěru práce je uveden výčet literatury, jež jsem při zpracování použila. Cílem mé práce bylo shromáždit informace o regionu, ve kterém žiji, ověřit si použitelnost integrované tematické výuky a tím poukázat na důležitost využívání regionálních prvků v moderní škole 21. století.

8

I. TEORETICKÁ

ČÁST

9

1. Pojmy region, regionalismus, regionální prvky 1.1. Region Pojem region pochází z latinského názvu „regio“, což v překladu znamená „kraj, krajina, provincie.“ (Ottův slovník naučný, 1904, s. 405) „Region (latinsky regio) – kraj, území. 1. Všeobecné označení fyzicko-geografické regionalizace. Region je individuální, neopakovatelná jednotka rozličné úrovně. 2. Území s určitým ekonomicko-geografickým charakterem. 3. Jakékoliv území, jednotné z hlediska zvolených kritérií (např. geomorfologických, pedografických, hydrogeografických i klimatogeografických).“ (Činčura, 1983, s. 515.)

Region je též definován v Geografickém terminologickém slovníku. „Region – vymezený územní komplex krajinné sféry s určitou jednoduchostí vybraných složek. Rozeznáváme 2 základní typy: a) region homogenní – vyznačuje se stejnorodostí svých vlastností b) region heterogenní – kvalitně nestejnorodý, má však funkční jednotnost (s výskytem spádových center, uzlů apod.) Dále rozlišujeme region jednoduchý, složený, integrální, administrativní, plánovací, podle rozlohy to může být makroregion, mezoregion, mikroregion. (Haverlant, 1979, s. 243.)

Z malé československé encyklopedie se dozvídáme o jiném pohledu na pojem region. Jeho definice zní: „Region je organicky propojený sídelní územní útvar s hospodářským a kulturním centrem, základ urbanisticky komplexního územního a hospodářského plánování. (Říman, 1987, s.287.)

Všechny uvedené definice se vyznačují svou originalitou. Na základě poznatků, které jsem získala studiem literatury, docházím k závěru, že region, zjednodušeně a s vystiženou podstatou, je určité vymezené území krajinné sféry.

10

1.2.

Regionalismus

Tento pojem navazuje na předcházející a úzce s ním souvisí. Definice z Pedagogického slovníku působí nejvýstižněji. „Regionalismus (lat. Regio – kraj, území) je společenská činnost, která se zabývá studiem určitého kraje (území) po stránce přírodopisné (geologické, botanické, biologické apod.), ekonomické, historické, sociálně-politické i kulturně-historické.“ (Pedagogický slovník, 1967, s. 93.)

Regionalismus je tedy určitá činnost, určité hnutí, přesvědčují nás o tom další definice. „Regionalismus: Hnutí, úsilí zaměřené k poznání a povznesení určitého kraje jako zvláštního celku, krajinské hnutí.“ (Klimeš, 1983, s. 597.) „Regionalismus: Hnutí, které usiluje o zachování krajové svébytnosti, a

to jak

po stránce hospodářské, tak po stránce kulturní.“ (Malý encyklopedický slovník, 1972, s. 112.) Je třeba zdůraznit, že pojem regionalismus prošel dlouhodobým vývojem a chápání tohoto pojmu nebylo vždy jednoznačné. Záleželo na politické situaci a podle toho byl regionalismus ohraničen či omezen. Jestliže byl chápán ve smyslu politickém, bylo to na úkor společenských potřeb a jeho smysl se uchyloval ne jednostranné zdůrazňování krajové specifičnosti.

3. Regionální prvky Tento pojem vychází a čerpá z pojmů předcházejících, již definovaných. Jedna z definic, která objasňuje pojem regionální prvek, je uvedena v článku Regionální prvky ve vyučování v 1. až 5. ročníku, jehož autorem je František Hradil: „Regionálním prvkem rozumíme doklad společensko-ekonomického dění spolu s přírodními jevy, jež blíže charakterizují a dokumentují zvláštnosti určité oblasti. Regionální prvky můžeme členit na:

11 -

geografické, mezi které řadíme geomorfologické útvary, terénní zvláštnosti,

strukturaci říční sítě a vodstva, přírodní útvary, druhy půd, rozvrstvení porostů, výskyt druhů rostlinstva a živočišstva, zejména v porostech chráněných lokalit. V dokladovém materiálu jsou to náčrtky terénních útvarů, situační kresby, krajinné malby, fotografie aj. -

sociální, zahrnující sociální zvláštnosti geografické oblasti, kterými se od sebe liší

oblasti průmyslové a zemědělské (charakteristické stavby, objekty, zařízení, terénní úpravy) -

populační, které souvisí s hustotou osídlení a znaky, jež s sebou nese tato

skutečnost: sídlištní síť, katastrální plány, plány obcí, mapy okresů, stavební aglomerace -

ekonomické, informují o hospodářském potenciálu oblasti

-

komunikační a kulturní, které podávají svědectví o mezilidských vztazích a bohatosti

národní, lidové kultury.“

(Hradil, 1975, s. 228.)

Každý učitel, který bude mít zájem zařadit do prvoučného vyučování regionální prvky, by měl vědět, že region je určité vymezené území krajinné sféry. Činnost či hnutí, které se tímto regionem zabývá, se nazývá regionalismus. Dalo by se říci, že výsledkem této činnosti jsou právě ty prvky, které nazýváme regionální, neboť blíže charakterizují a dokumentují zvláštnosti určité oblasti (regionu).

12

2. Rámcový vzdělávací program V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice (v tzv. Bílé knize) a zakotvenými v Zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní. (Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání – schválená verze, 2004) Rámcový vzdělávací program základní školy vytváří a schvaluje stát (tvorbou RVP ZV byl pověřen Výzkumný ústav pedagogický v Praze a schvaluje ho MŠMT ČR). Je to dokument určený pro potřeby škol základních a nižších ročníků víceletých gymnázií. Jeho smyslem je stanovit, co je v základním vzdělání ze strany státu podstatné a co mají při vytváření svého vzdělávacího programu jednotlivé školy respektovat. Nejedná se o dokument přímo určený k výuce, ale o vodítko pro stanovení vzdělávacího programu na úrovni školy (ŠVP ZV). RVP ZV je otevřený dokument, který je v určitých časových etapách inovován podle měnících se potřeb společnosti, zkušeností a připomínek učitelů i podle měnících se potřeb i zájmů žáků. RVP ZV by měl v nejbližší době (školní rok 2006/2007) nahradit současné vzdělávací programy. Vymezuje závazné rámce vzdělávání, jsou zde uvedeny základní principy, klíčové kompetence a oblasti, které jsou pro školy závazné, poněvadž podle RVP ZV mají jednotlivé školy za úkol vytvořit si svůj vlastní vzdělávací program (dále jen ŠVP ZV), podle něhož se bude uskutečňovat vzdělávání na základních a jiných školách.

2.1. Základní principy RVP ZV • vymezení všeho, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků • specifikace úrovně klíčových kompetencí, jíž by žáci měli dosáhnout na konci základního vzdělávání • vymezení vzdělávacího obsahu – očekávaných výstupů učiva • zařazení průřezových témat jako závazné součásti základního vzdělávání

13 • podpora komplexního přístupu k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků.

2.2.

Nové cíle

1. Osvojení strategie učení, motivace k celoživotnímu vzdělávání 2. Získání základů tvořivého myšlení, logického uvažování a schopnosti řešit problémy 3. Zvládnutí základů všestranné a účinné komunikace 4. Spolupráce a respektování práce a úspěchů vlastních i ostatních 5. Utváření svobodné a zodpovědné osobnosti 6. Rozvíjení pozitivních citů, chování, jednání a prožívání životních situací, vnímavosti a celistvosti ve vztahu k lidem a přírodě 7. Rozvíjení pozitivního vztahu k vlastnímu fyzickému a duševnímu zdraví, uplatňování zdravého životního stylu 8. Rozvíjení schopnosti žít společně s ostatními, být tolerantní, ohleduplný k lidem, jejich kulturám i náboženstvím 9. Poznávání svých reálných možností a jejich uplatňování při rozhodování o vlastním životě

2.3. Klíčové kompetence Výsledkem základního vzdělávání (vzdělávacího obsahu, aktivit a činností, které ve škole probíhají jsou klíčové kompetence, tedy „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobnostní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti“. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat

14 za konečnou, ale získané klíčové kompetence tvoří důležitý základ pro celoživotní učení žáka, jeho vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.

(RVP, s.6)

V RVP ZV se vymezují tyto vzdělávací oblasti: • Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk) • Matematika a její aplikace • Informační a komunikační technologie • Člověk a jeho svět (Oblast sjednocující společenskovědní a přírodovědní učivo prvního stupně, včetně výchovy ke zdraví) • Člověk a společnost (Výchova k občanství, Dějepis) • Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis-geografie) • Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) • Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) • Člověk a svět práce Učivo je chápáno jako „…prostředek k dosažení očekávaných výstupů…“ a je strukturováno do jednotlivých tématických okruhů. Učivo vymezené v RVP ZV je

15 doporučeno školám k distribuci a k dalšímu rozpracování. Na úrovni ŠVP ZV se učivo stává závazným. Nejsou zde týdenní hodinové dotace, jsou zavedeny disponibilní hodiny podle potřeb školy a žáků (pro 1. stupeň je to 6 hodin týdně). Dále se zde nachází průřezová témata, která prostupují všemi oblastmi. V jednotlivých vzdělávací oblastech a oborech jsou za závazné formulovány očekávané výstupy, tedy soubor vzdělávacích výsledků a učivo jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů, které je členěno do jednotlivých tematických okruhů a formulováno na bázi obsahových hesel.

Součástí RVP ZV jsou i další kapitoly. Např. Rámcový učební plán, který stanovuje: - minimální a maximální hodinovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti na 1. a 2. stupni jazykového vzdělávání - disponibilní hodiny pro posílení vzdělávacích oblastí nebo pro volitelné předměty

RVP ZV obsahuje i kapitoly týkající se vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; materiálních, personálních, hygienických, organizačních a jiných podmínek; zásad pro zpracování školního vzdělávacího programu a tzv. průřezových témat (námětů, které prostupují základním vzdělávání, a je vhodné je zařazovat).

Podle RVP ZV si vytváří jednotlivé školy své ŠVP ZV, což je dokument sloužící učitelům jedné školy. Mělo by jít o kolektivní dílo týmů pedagogů školy. Jeho funkcí je stanovit hlavní vzdělávací priority a vzdělávací strategie školy, konkretizovat učební plán, specifikovat vzdělávací oblast RVP ZV do jednotlivých předmětů.

Učivo prvouky je zastoupeno v těchto vzdělávacích oblastech: Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce.

Jelikož je učivo prvouky obsaženo nejvíce ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, věnuji charakteristice této vzdělávací oblasti samostatnou kapitolu.

16

2.4.

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: o utváření pracovních návyků v samostatné i týmové činnosti o orientaci ve světě informací a k propojování historických, zeměpisných a kulturních informací o rozšiřování

slovní

zásoby

v osvojovaných

tématech,

k pojmenovávání

pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech o poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání, k plnění povinností a společných úkolů o samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání o utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností uplatnění při jejich ochraně o přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i k okolnímu prostředí o objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět

17 o poznání podstaty zdraví a příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví i zdraví a bezpečnosti druhých

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů: •

Místo, kde žijeme

•

Lidé kolem nás

•

Lidé a čas

•

Rozmanitost přírody

•

Člověk a jeho zdraví

Každé z témat obsahuje očekávané výstupy ve dvou obdobích a heslovitě uvedené učivo. Učivem tématu Místo, kde žijeme je např.: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště škola- prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy obec (město), místní krajina- její části, poloha v krajině, minulost, současnost aj. okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo aj. regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, služby, obchod aj. naše vlast – domov, národ, základy státního zřízení i politického systému ČR aj. Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování Mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky.

Učivem tématu Lidé kolem nás je např.: rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, funkce rodiny soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným aj. chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte aj. vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné aj. kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce aj.

18 základní globální problémy – problémy konzumní společnosti, globální problémy přírodního prostředí, nesnášenlivost mezi lidmi aj.

Učivem tématu Lidé a čas je např.: orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina aj. současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení, průběh lidského života, státní svátky a významné dny aj. regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj Učivem tématu Rozmanitost přírody je např.: látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, měření veličin aj. voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě aj. nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty aj. Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období Rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy aj. životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší, půd, vodstva, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy aj. ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů aj.

Učivem tématu Člověk a jeho zdraví je např.: lidské tělo – životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy péče o zdraví, zdravá výživa návykové látky a zdraví osobní bezpečí – chování člověka v rizikových situacích aj. situace hromadného ohrožení (Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005) (Rámcový vzdělávací program. c 2005, s. 37-42, dostupný

z www.:http//www.vuppraha.cz)

19

3. Alternativní vzdělávání

Když se řekne škola a učení, stále se většině lidí vybaví klasické schéma: výklad učení z učebnic, písemné procvičování a zkoušení. Dokážete si ale představit školu, kde by neexistovalo rozdělení učiva na předměty? Není zvláštní, že v životě spolu vše souvisí a ve škole se to snažíme oddělovat? Někdy se divíme, že děti neumí poznatky a zkušenosti z jednotlivých předmětů propojovat. Z hlediska výchovy ke globálnímu vnímání světa zůstává škola žákovi ještě mnoho dlužna. V tradičním předmětovém pojetí vyučování má žák málo možností vnímat souvislosti a utvořit si vlastní obraz světa. Žák potřebuje vnímat současný svět komplexně, protože si poznatky o něm subjektivně zpracovává a ucelený koncept mu umožňuje lépe snášet konfliktní momenty současného světa.

Pojem alternativní má základ v latinském alter, což znamená druhý a předpokládá volbu jedné možnosti ze dvou a více eventualit. Alternativní vzdělávání je spojení užívané v různých významech – jeden z nejobecnějších říká, že se jedná o vzdělávání odklánějící se od hlavního proudu, někdy také nabízející dítěti různé cesty (alternativy poznávání, či různá řešení problémů (úkolů) apod.

3. 1. Historie zajímavých alternativ ve vzdělávání


14. – 15. století, Vittorino da Feltre – Dům radosti – Vybudoval školu v přírodním prostředí, ve které se snažil harmonicky rozvíjet tělo i ducha svých žáků, podporoval střídmost i tvořivost, jako první zavedl žákovskou samosprávu, vyučování bylo vedeno tak, aby žáci látce rozuměli.




16. stol., Michele de Montaigne – Odmítal jednostranné přeceňování vzdělání, memorování a scholastiku, doporučuje učit samostatně myslet a rozhodovat se, samostatnou činnost žáka, podporování víry ve vlastní schopnosti.




17. stol., J.A.Komenský – pansofická škola v Blatném Potoce – Požadoval přiměřenost a respektování individuálních zvláštností žáků, praktické, aktivní, názorné a přirození vyučování, ve škole byly na stěnách obrazy.

20


18. stol., Jean Jacques Rousseau – volná (přirozená) výchova – Prosazoval humanizaci, volný a přirozený vývoj dětí, reagování na podněty dítěte, výchovu nepoznamenanou soudobou ani tradiční kulturou, ale v souladu s přírodou.




18. – 19. stol., J. H. Pestalozzi – Pokračovatel myšlenek Rousseauových, neodmítá však kulturní společnost, chápe její vliv na rozvoj dítěte.




19. stol., L. N. Tolstoj – svobodná výchova v Jasné Polaně – Usiloval o využitelnost školních poznatků v každodenním životě, vytvořil systém volné výchovy bez domácích úloh, pamětního učení a trestů. Koncepce bez učebního plánu umožňovala svobodnou volbu předmětu, obsahu i metody učení. Děti měly úplnou volnost pohybu a příchodu i odchodu z vyučování, učitel měl být žákům partnerem.




Přelom 19. a 20. stol. – Ideály svobodné výchovy pronikají do státních institucí, vznikají školy nezávislé na státu (nestátní škola je organizována hlavně učiteli a rodiči, jejichž požadavky plní).




20. a 30. léta 20. stol. – Celosvětové Hnutí nových škol odstartovalo změny ve školství (nejprve v jednotlivých třídách nebo předmětech, později v ucelených výchovných systémech).

Vznikají reformní školy: montessori,

waldorfská, daltonská, jenská, freinetova, winnetská soustava.

Pokusné a

reformní školy vznikaly i u nás, reformní snahy byly násilně přerušeny roku 1948.


60. až 80. léta – Objevuje se i vlna antipedagogiky, vedou se bouřlivé diskuse o funkci výchovy, stoupá zájem rodičů o otázky výchovy a antiautoritativní výchova je realizována např. v různých komunách.




V Československu po r. 1989 - vznikají alternativní školy znovu z potřeby učitelů i rodičů. Hlavním úkolem reforem je změnit vztah žáků ke škole a vzdělání a rozvíjet co nejlépe osobnost dítěte.

3. 2. Alternativní školství v ČR Tyto školy jsou někdy nazývány školy hrou, protože jsou to školy s jinými metodami výuky a obvykle se skutečně snaží o přiblížení učiva formou hry, diskuse,

21 problémových úloh a podobně. Stejně jako na jiných školách se i zde plní osnovy schválené MŠMT.

Alternativní škola je obecný termín pokrývající všechny druhy škol (soukromé i státní, resp. veřejné), které mají jeden podstatný rys; odlišují se od hlavního proudu standardních škol určité vzdělávací soustavy. Odlišnost může spočívat ve specifičnosti obsahu vzdělávání, organizace výuky, hodnocení vzdělávacích výsledků žáka aj. (Průcha, Walterová, Mareš, 1998, s.121)

U nás existuje několik typů alternativ. Některé společné znaky:  snaha získat dítě pro vzdělávání (neudusit přirozenou touhu poznávat nové věci a jevy)  přátelský vztah mezi učitelem a dítětem, ochota a schopnost učitele pozitivně děti motivovat a podporovat jejich kvality a originalitu a respektovat jejich vývojové zvláštnosti  spolupráce s rodinou dítěte (snaha zapojit více rodičů do činnosti školy)  co nejaktivnější zapojení dítěte ve výuce, spolupráce a komunikace, potlačování hromadné výuky  pěstování odpovědnosti spoluúčasti dětí na rozhodování  propojování předmětů (k pochopení souvislostí a využitelnosti poznatků), projektování výuky, rozbíjení přesné struktury učebních předmětů  prostředí uzpůsobeno dětem (pomůcky snadno přístupné v nízkých policích, dětská výzdoba)  vyučování bez zvonění, ale podle momentálního zaujetí či únavy dětí  slovní hodnocení (poslední dva body platí jen na některých školách)

Projektové vyučování Cílem je řešit úkol, který je konkrétní, má smysl, je reálný, vychází ze života a po zpracování se do něj zase vrací. Práce na projektu dává žákům možnost uplatnit se podle svých možností, spolupracovat s ostatními a být jim prospěšný, zažít pocit

22 úspěchu, ale i významu vzdělání. Děti se učí nikoliv jen pro budoucí život, ale učí se žít právě teď, v tento okamžik. Otevřené vyučování V tomto směru jde především o otevřenost vůči mládeži, dětem, žákovi. Centrem veškeré činnosti je dítě. Škola se otevírá nejen dítěti, ale také navenek – změna vztahu školy vůči okolnímu světu – úsilí změnit každodenní život školy a navázat užší vztah k místu, kde děti žijí. Smyslem otevřeného vyučování je rozvoj všech žáků bez rozdílu, utváření sebedůvěry, příprava na život ve změněných podmínkách současné společnosti (podnikavost, asertivita, samostatnost). Mezi pracovní formy patří práce v kruhu, práce svobodná, týdenní plán.

Přehled alternativ dostupných v naší republice: •

Waldorfská

(MŠ, 1. i 2. stupeň ZŠ, SŠ)

•

Montessori

(MŠ, 1. i 2. st. ZŠ)

•

Daltonská

(MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ)

(Tyto tzv. reformní školy ve světě vznikaly v 1. polovině 20. století.) •

Začít spolu

•

Zdravá škola (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ)

•

Integrovaná tematická výuka (MŠ, 1. st. ZŠ)

•

Domácí vzdělávání

(MŠ, 1. st. ZŠ)

(1. st. ZŠ)

3. 2. 1. Integrovaná tematická výuka Model integrované tematické výuky vytvořila

(a ve své knize Integrovaná

tematická výuka, 1995) americká pedagožka Susan Kovaliková. Vycházela ze své praxe při práci s nadanými dětmi a z výzkumů fyziologie mozku a vývojových charakteristik dětí. Tato publikace mne velmi zaujala a inspirovala pro mou učitelskou práci.

23 Jak probíhá integrovaná tematická výuka na těchto školách: Jak je patrno z názvu, na takové škole je učivo všech předmětů integrováno k nějakému tematickému celku. Jedno celoroční téma se člení na měsíční podtémata, a ta na týdenní tématické celky. Každý takové celek obsahuje základní učivo, které musí zvládnout všechny děti – toto učivo se děti hned učí využívat na tzv. aplikačních úkolech. Množství nových dovedností se děti učí v okamžiku, kdy je k něčemu potřebují, a tudíž vidí bezprostředně jejich smysl. Na motivaci má vliv i to, že se děti mohou podílet na podobě výuky (navrhovat podtémata, vymýšlet úkoly pro ostatní). Učení zde probíhá velmi přirozeným způsobem s možností volného pohybu a vytvoření prostoru pro individualitu. (Informace z knihy Susan Kovalikové nemusí úplně odpovídat situaci na těchto školách.) Ideje integrace učiva s sebou přinášejí požadavky na změny v organizačních formách vyučování.

„Integrace učiva znamená způsob vytváření obsahu vzdělávání i organizace procesu vyučování na základě jedné osy, určité centrální ideje.“ (Skalková, 1999, s.220)

Základem integrované tematické výuky (dále jen ITV) jsou nejnovější výzkumy činnosti mozku a přenesení těchto poznatků do situace výuky. ITV je průnikem tří oblastí – výzkumem mozku, výukovými postupy a přípravou kurikula.

Čemu se učíme a co si zapamatujeme: 10 % toho, co slyšíme 15 % toho, co vidíme 20 % toho, co současně vidíme a slyšíme 40 % toho, o čem diskutujeme 80 % toho, co přímo zažijeme, či děláme 90 % toho, co se pokoušíme naučit druhé (Kovaliková, 1995, s.10)

Učení

tedy

probíhá

nejlépe,

když

k symbolickému a nakonec k abstraktnímu.

začneme

od

konkrétního,

přejdeme

24 S. Kovaliková zdůrazňuje nutnost vytvořit na školách mozkově kompatibilní prostředí, v němž se mohou zlepšit výkony dětí i dospělých.

Osm mozkově kompatibilních složek:

1. Nepřítomnost ohrožení Ve třídě existují tři skupiny interakcí, které má mít učitel pod kontrolou: - vztahy - vedení třídy - pravidla chování Neméně důležité je zavést pravidla soužití – důvěra, pravdivost, aktivně naslouchat, neshazovat, osobní maximum

2. Smysluplný obsah Kurikulum má vycházet ze skutečného života, závisí na dosavadních zkušenostech, je přiměřené věku, velmi srozumitelné žákovi podle vývojového období jeho mozku. Obsah kurikula by měl podněcovat zájem žáků i učitele.

3. Možnost výběru Ve třídě s ITV má každý žák možnost zvolit si takový způsob učení, který mu nejlépe vyhovuje.

4. Přiměřený čas

Mělo by dojít k odstranění „pravidelného rozvrhu“, plánovat bychom měli spíše na pojmové než faktografické úrovni. Žákům musíme poskytnout dostatek času a příležitosti k použití poznatků v různých situacích.

5. Obohacené prostředí

Prostředí působí na celý nervový systém, odráží život, aktivuje mozky žáků. Chvíle, které si uvědomujeme všemi smysly, které sami zažijeme, nikdy nezapomeneme.

25 Výukové postupy musí být proto založeny na principu být při tom a ponoření se do problému.

6. Spolupráce

Aby byl člověk platným členem společnosti, musí být schopen řešit problém, rozhodovat se, komunikovat s ostatními lidmi. Učitel by proto měl vytvářet podmínky pro účinnou spolupráci. Při plánování činnosti zvolí nejvhodnější formu vzhledem k cíli a obsahu (práce s celou třídou, individuální práce, ve dvojicích, ve skupinách).

7. Okamžitá zpětná vazba

Je důležitým prvkem učebního prostředí pro hledání vzorových schémat i pro vytváření mentálních programů. Učitel by měl pomoci naučit žáky analyzovat svou vlastní práci a rozvinout důvěru ve vlastní schopnosti.

8. Dokonalé zvládnutí

Cílem ITV i vrozenou potřebou člověka je dokonalé zvládnutí. Žák umí pojmy a dovednosti použít ve skutečném životě, má je zabudovány jako mentální programy. Měli bychom proto přejít od hodnocení a známkování k posuzování svého vlastního pokroku vzhledem k dokonalému zvládnutí (hodnocení založené na výsledcích použití). Osvojení si znalostí a dovedností v dnešní době je podle Kovalikové zcela nepřiměřeným cílem vzdělávání. V našem „věku informací“ rostou znalosti geometrickou řadou, zejména v přírodních a technických vědách. Cílem státního vzdělávání by mělo být naučit se učit ze závratného množství pramenů a dokonale, mistrovsky zvládnout použití naučeného. Podstatou integrované výuky je hledání a nalezení určitých témat učiva, která je možné spojovat bez ohledu na jejich původní začlenění do tradičních předmětů.

26 Téma by mělo: •

být ve spojení se skutečným životem, mít charakter „zde a nyní“, být kusem života, času a místa, událostí, otázkou

•

přivést žáka k poznání, jaké použití a hodnotu mimo třídu má to, co se učí

•

mít dopad na život každého žáka a na jeho vztahy se světem kolem (Kovaliková, 1995, s.23)

Čím se tedy integrovaná tematická výuka liší od výuky projektové? Při realizaci ITV ústřední téma vnáší učitel a přebírá vedoucí roli, u projektové výuky je však formulován problém soustřeďující se kolem určitého jádra (tématu), ten není nastolen otázkou učitele, ale vzniká konfrontací názorů žáků, učitel práci pouze koriguje, usměrňuje. Při projektu žáci sami hledají řešení, učí se samostatnému rozhodování, diskutují, kladou si otázky, plánují, vnášejí svou invenci a nápady – samostatně získávají vědomosti a rozvíjejí sebepojetí. Cíl je tedy prakticko – konstruktivní, výsledkem je určitý produkt (nástěnka, plakát, výtvarná či hudební práce apod.). Projektová metoda je orientována na pojem zkušenosti žáka v kontextu se životem, který je žákům blízký, probouzí se přirozený zájem o poznávání, děti jsou vedeny ke skupinové práci a kooperaci ve skupině, k hodnocení a sebehodnocení. Původní naplánování časové dotace se u projektu může změnit a konec je otevřenější než u tematické výuky. U ITV jsou dány konkrétní cíle, jejich hodnocení se stává svým způsobem jednodušším a jednoznačnějším. Projektová i integrovaná tematická výuka patří mezi jedny z forem otevřeného vyučování, na našich školách by bezesporu měly zaujmout své pevné místo. (Csibová, 2006. s.46)

4.

Zlínský kraj - regionální údaje

27

Nikde v České republice nenajdete v jednom regionu tak rozmanité spektrum krajinné scenerie, folklorních a historických památek jako právě ve Zlínském kraji. Žádná jiná turistická oblast nenabízí současně hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně nebo vinobraní.

28

4.1.

Zeměpisné určení

Zlínský kraj se nachází v jihovýchodní části České republiky, kraj je geograficky velmi zajímavý. Jeho západní část vyplňuje kromě nevysokého a lesnatého pohoří Chřiby také severní polovina Dolnomoravského úvalu a jižní část Hornomoravského úvalu. Zlínský kraj je turistickým regionem čtyř oblastí –Vsetínska, Kroměřížska, Uhersko-Hradišťska (viz dále samostatná kapitola) a Zlínska. Východní hranici regionu tvoří Bílé Karpaty, které směrem k severu přecházejí v Javorníky a Moravsko-Slezské Beskydy. Severu dominuje Hostýnsko-Vsetínská hornatina. Největší řekou je Morava, k menším tokům patří Bečva, Senice, Olšava, Vlára či Dřevnice. Kraj je pozoruhodný rozmanitostí svých přírodních scenérií. Východní Morava je spektrem drsných horských hřebenů chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat s původními pralesovými porosty a výskytem vzácných živočichů i rostlin. Unikátní flórou proslula rovněž biosférická rezervace UNESCO v Bílých Karpatech, kde lze najít mnoho rostlinných druhů, mezi nimiž vévodí vzácné orchideje – vstavače.

4.2. Zemědělství Region lze geograficky rozdělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvoří nížinné oblasti převážně kolem toku Moravy, které nabízejí příhodné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniny. Druhou oblast tvoří horská, dosud téměř nedotknutá území. Horské louky a pastviny včetně CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví a další aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury.

4.3. Význam mikroregionů Na území Zlínského kraje existuje 24 mikroregionů, jejichž základem je dobrovolná i nezbytná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami a společně řešenými problémy.

29

4.4.

Nerostné bohatství a průmysl

Kraj je znám zejména svými ložisky stavebních materiálů, z nichž nejvýznamnější místo zaujímají štěrkopísky (mají celorepublikový význam). Důležitá jsou rovněž naleziště stavebního kamene, vápence a cihlářské hlíny. Dosavadní průmyslový potenciál kraje je založen na existenci dříve klíčových strojírenských výrobních podniků. Značný význam mají též závody zpracovatelského průmyslu. Nejvíce lidí je zaměstnáno v těchto oborech: 1) v průmyslu 2) ve stavebnictví 3) v dopravě, skladování a spojích 4) v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb, oprav motorových vozidel 5) v obchodu s nemovitostmi

4.5.

Školství

Ve Zlínském kraji se nachází velké množství základních a středních škol s různým oborovým zaměřením. Vrcholnou vzdělávací a vědecko-výzkumnou institucí v kraji je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Byla ustavena k 1.1. 2001 na základech někdejší Fakulty technologické. Lze ji charakterizovat velmi rychlým rozvojem, otevřeností ke světu, důrazem na vědu a výzkum. Počtem studentů 8 600 (v r. 2005/2006) se řadí ke středně velkým univerzitám v České republice.

4.6. Kulturní a turistické dominanty K originalitě Zlínského kraje přispívá i skutečnost, že se zde setkávají tři národopisné celky: Valašsko, Slovácko a Haná. Vsetínsko je lákadlem pro všechny milovníky a horské turistiky. Okres Vsetín totiž patří k nejhornatějším a nejlesnatějším u nás. Navíc skýtá množství zachovalých lidových dřevěnic, které jsou soustředěny v půvabném valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm (Valašské muzeum v přírodě – jedna z nejstarších památek lidové architektury v Evropě). Ojedinělý je také areál staveb na Poustevnách, socha pohanského boha Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti. Nelehký život

30 Valachů v minulých dobách dokládají expozice muzea v nově zrekonstruovaném Vsetínském zámku, ale také ve Valašském Meziříčí a Velkých Karlovicích.

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěn

socha Radegasta

Chráněná krajinná oblast Beskydy, která v okrese Vsetín zaujímá rozlohu více než 555 km, nabízí nejen neopakovatelné přírodní scenérie, ale také možnost aktivního sportovního vyžití. Turistika je tu díky osmistům kilometrům značených tras celoroční. V létě je to hlavně cykloturistika a v zimě lze zavítat na kvalitní lyžařské dráhy pro sjezd i běh. Kroměřížsko se těší celosvětovému uznání díky unikátnímu stylu Podzámecké i Květné zahradní vznešenosti arcibiskupského zámku. Právě výjimečnost těchto míst byla důvodem zapsání Kroměříže do Listiny světového dědictví UNESCO v roce 1998. Nejen „Hanácké Atény“ samotné, ale i jejich okolí je protkáno hustou sítí pozoruhodných památek. Za zmínku stojí například Holešov s pohnutou historií silné židovské komunity. Zejména Šachova synagoga s muzeem židovské kultury patří ke vzácným a ojedinělým stavbám svého druhu. Pozornost si zaslouží také Památník slavného rodáka – malíře Maxe Švabinského a Muzeum Kroměřížska se svými sbírkami. Mezi další zajímavá místa tohoto regionu je poutní kostel na vrcholu Svatého Hostýna, zřícenina hradu Nymburk a lovecký zámeček v Chropyni.

Svatý Hostýn

Květná zahrada v Kroměříži

31

Zlínsko Přirozeným centrem celé oblasti se stalo 1. ledna 2001 statutární město Zlín. Lokalita, v níž Tomáš Baťa ve 20. a 30. letech 20. století realizoval svůj velkorysý podnikatelský plán, je dodnes magnetem pro obdivovatele funkcionalismu z celého světa. Pozastavují se nad jednoduchostí a nápaditostí urbanistického řešení městské aglomerace, na němž se podepsali architekti Gahura, Corbusier, Kotěra a Karfík. Průmyslové areály už dnes nejsou využívány k původním výrobním účelům – vzhledem k tomu, že obuvnický průmysl zde prakticky zanikl. Zda se jej podaří oživit a jak budou tovární komplexy, připomínající slavnou baťovskou éru nadále využity, to je zajímavá otázka.

Tomáš Baťa

Ve Zlíně působí Filharmonie Bohuslava Martinů, Muzeum Jihovýchodní Moravy, Muzeum obuvi. Každoročně se zde koná mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Zlínsko skýtá řadu příležitostí k rekreaci a k odpočinku. Doma i v cizině se těší vynikající pověsti lázně Luhačovice, jejichž příznivé klima i léčivé prameny vyhledávají návštěvníci z celé Evropy. Vděčným centrem výletníků se stala zoologická zahrada se zámkem v Lešné.

32

Zoo Lešná - Nově otevřený tropický areál Yucatan

Lázně Luhačovice

Zámek Vizovice

4.7. Uherskohradišťsko – regionální údaje

33

Uherskohradišťsko tvoří jižní část Zlínského kraje. Kromě centra regionu – Uherského Hradiště a dále Starého Města a Kunovice – patří k hospodářsky a dopravně významným uzlům Uherský Brod, Uherský Ostroh (samostatná kapitola), Babice a Bojkovice.

34 Uherskohradišťsko je krajem vyhlášené pohostinnosti, živých lidových tradic a také významných kulturně-historických památek. K dominantám regionu bezesporu patří komplex církevních staveb na Velehradě, hrad Buchlov, zámek

v Buchlovicích,

Bojkovicích a Uherském Ostrohu. Zajímavé jsou i sbírky Slováckého muzea v Uherském Hradišti nebo Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Jedinečný je památník Velké Moravy ve Starém Městě. V Kunovicích pak můžeme navštívit Slovácké letecké muzeum. Region zaujímá část Dolnomoravského úvalu a podhorská pásma sousedních karpatských hornatin, a to na západě výběžky Chřibů, na jihovýchodě nízké předhůří Bílých Karpat. Ze severovýchodu do území zasahují výběžky Vizovických vrchů. Tato výhodná poloha – střední Pomoraví, činí Uherskohradišťsko významnou oblastí. Klimaticky náleží toto území do teplé oblasti, to znamená do teplého okrsku, mírně suchého s mírnou zimou a průměrnou srážkovou činností. Roční úhrn srážek ve výšce 181 m je 594 mm. Teplota vzduchu činí v ročním průměru 9,1 °C. Oblastí protéká řeka Morava. Její regulací vznikla mrtvá ramena, kterých je dnes na okrese přes čtyřicet. Na území okresu se do Moravy vlévá řeka Olšava, její největší přítok, dále řeka Březnice a dalších sedm potoků. Chloubou okresu jsou rozsáhlá jezera v Ostrožské Nové Vsi. Uherskohradišťsko faunisticky patří k jižní Moravě. Zajímavé jsou především Chřiby ovlivňované teplými jihovýchodními větry. Tímto je pozoruhodné Valašské údolí. Také Dolnomoravský úval, který byl dříve zalesněn, otevírá prostor pro šíření stepní a polostepní fauny. Floristicky

Uherskohradišťsko

náleží

do

okrsku

Bílých

Karpat,

okruhu

středomoravských Karpat s lesnatými Chřiby a květenou převážně podhorského pásma. Uherskohradišťsko je tedy bohaté jak na květenu, tak na zvířenu. Z celkového počtu chráněných rostlin a živočichů se nachází téměř polovina na tomto území, neboť velká část okresu patří k chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Z geologického hlediska patří region ke Karpatské geologické soustavě. Jsou zde naleziště

nerostů

patřící

do

skupiny

trachyandezitů

a

čedičů,

především

v Dolnomoravském úvalu. Překrývají je spraše, sprašné hlíny, štěrky a písky. 4.7.1. Uherské Hradiště

Region je součástí Moravského Slovácka, proslulého svébytným folklórem a řadou zachovalých lidových tradic.

35 Uherské Hradiště je okresním městem regionu.

Masarykovo náměstí v Uherském Hradišti

Vznik města spadá do počátků rozvoje období feudalismu. Král Přemysl Otakar II. rozhodl, aby z důvodů hospodářských a politických bylo založeno město Hradiště. Zakládající listina byla vydána 15. října 1257 v Plasích. Je pozoruhodné, že pojmenování Hradiště vzniklo až v r.1297. Přívlastek „Uherské“ známe poprvé z Ludvigovy kroniky z r. 1587. Město bylo založeno na jednom z četných ostrovů řeky Moravy a plnilo tak významnou vojenskou funkci. Kolem města byl vybudován pevnostní systém z kamene, ve 13. století. Roku 1782 byl zrušen z důvodu šířící se výstavby a rozšiřování města. Doposud patří Uherské Hradiště mezi nejvýznamnější města naší vlasti. Území, na kterém město vzniklo, nepochybně patří k nejstarším sídelním oblastem u nás, popř. v celé střední Evropě, a nepochybně patřilo k jádru Velké Moravy, prvního státu, v němž vedle sebe žili p předkové dnešních Čechů a Slováků. Dokladem významného střediska v době Velkomoravské jsou archeologické expozice – Památník Velké Moravy ve Starém Městě, Na Valách a v Sadech. Ve městě je dochována řada zajímavých historických památek, například zbytky hradebních zdí, barokní kašny, řada měšťanských domů. K významným památkám patří pozdně gotická stará radnice z 15. století, Františkánský klášter, založený roku 1490, Jezuitský kostel s kolejí z r. 1643 a špitální kaple sv. Alžběty z počátku 14. století. Nová radnice byla postavena v letech 1891 – 1893, obřadní síň zdobí fresky Joži Úprky. Ojedinělý je

36 barokní objekt Galerie Slováckého muzea, v němž se konají výstavy českých a zahraničních výtvarných umělců, koncerty a jiné kulturní akce. Slovácké muzeum je regionálním zařízením pro výzkum, dokumentaci

kultury a způsobu života na

Slovácku. V Uherském Hradišti působí řada folklórních souborů, z nichž nejznámější je Hradišťan. Město má díky uměleckoprůmyslové škole výrazné zázemí výtvarného umění. Dokládá to kromě Galerie Slováckého muzea řada nově vzniklých malých galerií. Kulturní život doplňuje i Slovácké divadlo a Letní filmová škola. Uherské Hradiště má přibližně 27 000 obyvatel. Je to v současnosti moderní a rozsáhlé město. Se svými čtvrtěmi Jarošovým, Kunovicemi, Mařaticemi, Sady a Starým Městem se rozprostírá po okrajích státní silnice Brno – Trenčín. Uherské Hradiště leží v údolní rovinaté nivě severní části Dolnomoravského úvalu. Jen zřídka je rovinný charakter vystřídán mikrovyvýšeninou s relativní výškou do 3 metrů. Na východě sem zasahuje svými výběžky Vizovická vrchovina, jejíž Rovniny a Rodhus dosahují nad Uherským Hradištěm výška 336 m a 305 m. Výběžky vizovické vrchoviny odděluje říčka Olšava od Hlucké pahorkatiny, která je předhůřím Bílých Karpat. Na západě se chřibská větev mírně svažuje do údolí řeky Moravy. Tato část území patří do mírně zvlněné Buchlovické pahorkatiny. Městem protéká od severovýchodu k jihozápadu řeka Morava.

Letecké muzeum v Kunovicích

37

Kašna a Mariánský morový sloup na Mariánském náměstí v Uh. Hradišti

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Galerie Slováckého muzea

38 4.7.2. Další významná města Uherskohradišťska

Druhým nejvýznamnějším městem založeným Přemyslem Otakarem v r. 1272 jako královské město je Uherský Brod. Leží v předhůří Bílých Karpat na řece Olšavě. Město je známo především díky Janu Amosu Komenskému, jemuž se právě zde dostalo základů humanistického vzdělání. K zajímavým památkám patří kromě řady měšťanských domů či zbytků městských hradeb i barokní radnice z počátku 18. století. Panský dům s arkádovým dvorem a kamennými portály vznikl rozsáhlou přestavbou v letech 1690-1693. Kostel - Neposkvrněného početí Panny Marie na hlavním náměstí pochází z let 171, byl postaven podle projektu Domenica Martinelliho. Z dílny téhož architekta pochází pravděpodobně i špitál v těsném sousedství kostela M.J. Husa. Specifické jsou památky židovské obce, . především hřbitov s náhrobkem rabína Nátana Náta zv. Aškenazi a hřbitovní kaple z r. 1767. V budovách na místě bývalého zámku je dnes Muzeum Jana Amose Komenského se stálou expozicí jeho života a díla. J.A. Komenský se narodil v r. 1592 pravděpodobně v Nivnici, jeho rodina však pocházela z Komně. V obou obcích jsou památníky, připomínající tuto významnou osobnost evropských dějin. Uherský Ostroh je další historické město okresu. (viz samostatná kapitola 4) Ojedinělou stavbou je vodní tvrz, zvaná Šarovcova, v městě Hluk. Větší část stavby je renesanční z r. 1559, v 18. století byla barokně přestavěna. První zpráva o obci Vlčnov pochází z r. 1264. Dnes je tato obec známá nejen díky každoroční „jízdě králů“, pořádané o svatodušní neděli, ale i proslulými „vinnými búdami“. Často navštěvovanou obcí jsou Tupesy se zachovalou hrnčířskou dílnou a moderní provozovnou, kde se dodnes vyrábí tradiční majolika s tupesským dekorem. Strání je východiskem pro výstup na nejvyšší horu Bílých Karpat Velkou Javořinu (970 m n. m.). Udržuje se tu lidová tradice masopustních zvyků (fašank). Osadu obce Strání, Květnou, proslavily sklárny s více než dvě století trvající výrobou broušených souprav z křišťálového skla. Městečko Bojkovice vzniklo v údolí řeky Olšavy v 15. století. Vévodí mu novogotický zámek Nový Světlov. Dnešní úprava byla provedena vídeňským architektem E. Kuschem. Na západě je okres ohraničen bukovými lesy Chřibů. Dominantami kraje jsou hrad Buchlov a vrch Barborka s barokní kaplí. Hrad Buchlov byl založen na počátku 14.

39 století jako královský hrad poblíž hranice s Uhrami. V dochovaných gotických prostorách je možné spatřit řadu historických památek od středověku až do minulého století, kdy hrad patřil rodu Berchtoldů. V 18. století byl v nedalekých Buchlovicích postaven zámek podle projektu Domenica Martinelliho a založen park s řadou vzácných druhů dřevin. Významným

centrem

duchovního

života

je

Velehrad.

K němu

se

váže

cyrilometodějská a velkomoravská tradice. Velehradský klášter byl založen v druhém desetiletí 13. století, chrám Nanebevzetí Panny Marie byl poprvé vysvěcen r. 1228. Dochovala se řada pozůstatků původní gotickorománské stavby. V roce 1991 navštívil Velehrad papež Jan Pavel II.

Velehrad

Východní hranice okresu tvoří pohoří Bílých Karpat s jedinečnými botanickými lokalitami a dochovanými pralesy. Specifickou součástí Slovácka jsou moravské Kopanice. Přirozeným střediskem Kopanic je Starý Hrozenkov, dějiště každoročně pořádaných kopaničářských slavností. Bílé Karpaty poskytují řadu příležitostí pro lyžování a jiné zimní sporty. V létě lze pozorovat

vodní sporty na rozsáhlých jezerech, nedaleko Uh. Hradiště,

v Ostrožské Nové Vsi. Moravské Slovácko je především známé jako kraj dobrého vína. Centrem této vinařské oblasti jsou Polešovice. Nejen tu, ale i v okolních obcích jsou typické lokality vinných sklípků.

40

Zámek v Buchlovicích

Hrad Buchlov

41

Muzeum J.A.Komenského v Uherském Brodě

42

5 . Město Město Uherský Ostroh

43

44

5.1.

Základní informace o městě

Město Uherský Ostroh leží na 17° 25´ východní délky a 48° 59´ severní šířky. Město tvoří tři městské části: Uherský Ostroh I, Ostrožské Předměstí a Kvačice (tyto části byly až do r. 1948 samostatnými obcemi). Nadmořská výška v katastru o rozloze 2 654 ha se pohybuje od 172-310 m. i po sloučení tří obcí patří Uherský Ostroh mezi stále menší města. V roce 2003 zde 4 499 obyvatel (z toho 2 158 mužů a 2 341 žen). Město leží v bohatém kraji moravského Slovácka při jižní hranici okresu Uherské Hradiště, vzdáleno asi 5 km od posledního výběžku Bílých Karpat na východě a rovněž tolik od Chřibů na západě. Řeka Morava tvoří osu široké nivy, ale i předěl mezi původním městem a bývalými obcemi Ostrožské Předměstí a Kvačice. Nejnižší nadmořská výška v katastru je 172 m n.m., nejvyšší 310 m n.m. Uherský Ostroh sousedí s katastry obcí Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Blatnice, Ostrožská Nová Ves a Ostrožská Lhota. Je jednou z obcí náležející k Mikroregionu Ostrožsko (k Mikroregionu Ostrožsko dále náleží obce: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Boršice u Blatnice, Hluk, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves a Veselí nad Moravou).

Návštěvníkům přijíždějícím od Veselí nad Moravou se naskytne nevšední pohled na panorama tvořené v dále hradem Buchlovem s Barborkou, v popředí pak kostelem, zámkem, starým vrchnostenským pivovarem a obloukovým mostem.

K bohatství tohoto regionu patří folklorní tradice, rozmanitá příroda, rozvíjející se vinařství a lázeňství, nabídka historických, turistických a rekreačních zajímavostí. Vedle školských zařízení (viz kapitola 5.4) je ve městě dětský domov, domov důchodců,

45 knihovna, farní úřad, pošta, vlakové nádraží. Sportovnímu vyžití slouží zimní stadion, sportovní hala, tenisové kurty, střelnice, velké oblibě se těší též nově budované sítě cyklotras i znovuobnovení malé lodní plavby po řece Moravě v rámci Moravsko-slovácké vodní cesty Baťův kanál s plavební komorou. (www.uhostroh.cz)

5.2.

Přírodní podmínky

Podle geomorfologického členění ČR zasahují do katastru Uherského Ostrohu tyto geomorfologické jednotky: SYSTÉM:

Alpsko-himalájský

SUBSYSTÉM:

Karpaty

Panonská pánev

PROVINCIE:

Západní Karpaty

Západokarpatská pánev

OBLAST:

Středomoravské Karpaty

Jihomoravská pánev

CELEK:

Vizovická vrchovina

Dolnomoravský úval

PODCELEK:

Hlucká pahorkatina

Dyjsko-moravská niva (Nekuda, 1992, 855pp.)

Geologický vývoj Prapůvod území, v němž se rozkládá katastr města Uherského Ostrohu, je obrovská pánev, nazývaná také moře Tethys v období před téměř 300 milionů let. V průběhu dalších desítek milionů let dochází k ukládání splavenin a živočišných a rostlinných zbytků na mořské dno. V druhohorách začínají horotvorné procesy, které mořské dno vyzvedly a přerušily ukládání sedimentů. V dalších milionech let se vzniklá pohoří snížila a do pevniny začalo pronikat moře. V třetihorách začíná další fáze alpínského vrásnění, která vyzvedává usazeniny mořského dna a nasouvá je postupně na sebe a na jádrovou část Karpat. Tak se na vnějším obvodu centrálních Karpat vytvořilo pásmo, ke kterému patří na Uherskohradišťsku Chřiby, Vizovické vrchy a Bílé Karpaty. Nejvyšším vrcholem je Velká Javořina (970 m n.m.)

V dalším období dochází ke splavování a ukládání zvětralin pískovcového a štěrkovitého charakteru, písčitých jílů a vzácněji i vápenců. Usazením písků a štěrků mizí v naší oblasti rozsáhlejší vodní plochy, území dostává dnešní ráz a vytváří se síť řeky Moravy s postranními přítoky.

46 V následujícím období čtvrtohor již dochází k zvětrávání pohoří, odnosu zvětralin a usazování ve sníženinách. Tak vznikají nánosy štěrků a písků provázející větší řeky – například štěrky těžené mezi Uherským Ostrohem a Ostrožskou Novou Vsí. V době studeného arktického podnebí a v dobách ledových dochází k vymývání jemných částic usazenin. Tak byly naváty vrstvy spraše a ukládány v závětrných polohách a vytvořena oblast tzv. vátých písků mezi Bzencem a Hodonínem. V posledních tisíciletích pak již dochází k vytváření půdního pokryvu zpevňovaného vyvíjející se vegetací. V současné době výrazně ovlivňuje vývoj reliéfu svou činností člověk (zemědělství, meliorace, regulace, těžba surovin a stavební činnost). (Uherský Ostroh, 2000, s.37) Mineralogické poměry Okolí Uherského Ostrohu tvoří zejména usazeniny říčních teras a údolí nivy náplavových kuželů. Řeka Morava je osou široké nivy. Štěrkopísky terasových nánosů mají nízký obsah jílových příměsí a jsou tvořeny nerosty splavenými z různých pohoří na toku řeky Moravy a přítocích. Ze štěrků mezi Ostrožskou Novou Vsí a Uherským Ostrohem je známo 35 nerostů. Přímo z katastru města Uherský Ostroh byly z příležitostných těžeb a průzkumů zjištěny ambit, epifor, granát, chalcedon, chlorit, kalcit, křišťál, limonit, menilit, ortoklas, rohovec, turmalín, xylolit (fosilní dřevo) a záhněda.

Klima Po stránce klimatické náleží území obce k nížinným oblastem. Roční teplota se pohybuje kolem 9° C. Průměrná teplota malého vegetačního období je asi 17,5° C. Podnebí v okolí města je mírné, příjemné. Velmi důležité je zde jihovýchodní proudění, které značnou měrou ovlivňuje zemědělskou činnost. Větry vanou ze západu a severozápadu. V létě přinášejí dlouhé a chladné deště, v zimě tuhé mrazy. Jihozápadní větry přinášejí zpravidla krásné počasí. Často zde fouká prudký jižní vítr, zvaný polní. Změní-li se na vichřici, bývá nežádoucí. Východní větry jsou u nás řídké, vždy však suché.

Vodstvo Uherským Ostrohem protéká od severu k jihu řeka Morava – největší řeka Slovácka. Pramení pod Kralickým Sněžníkem ve výšce 1 275 m n.m. a ve výšce 134 m n.m. ústí do

47 Dunaje. Z pravé strany od Nedakonic ústí do Moravy tekoucí Dlouhá řeka a z levé strany od Kunovic a Ostrožské Nové Vsi tekoucí Petříkovec a od Ostrožské Lhoty tekoucí Okluky. Řeka Morava je severozápadně od města rozdělena na vlastní tok a odlehčovací rameno nazývané Nová Morava. Regulací vznikla také oddělená, tzv. mrtvá ramena Černovo, Jámy a Mullerovo. Na hranici s k.ú. Ostrožská Nová Ves bylo těžbou štěrků vytvořeno umělé jezero. Z hlediska podzemních vod jsou v katastru významné zvodnělé kvartérní vrstvy štěrkopísků v nivě Moravy, které jsou součástí rozsáhlé chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy, využívané pro odběry vody k pitným účelům.

Půdní poměry Úrodná půda byla od pradávna zdrojem obživy obyvatel Slovácka. I v současné době patří tato oblast k nejúrodnější v České republice. To umožňují nejen klimatické podmínky, ale především vysoký podíl úrodné černozemě, ktera je rozšířena východně a jihovýchodně od Uh. Ostrohu. Dále se v okolí vyskytují: Hnědozemě – řadí se ke kvalitním zemědělským půdám. Černice – vysoce kvalitní zemědělské půdy v širším okolí řek. V katastru se vyskytují na svazích směrem k Blatnici a v prostoru mezi Oklukami a Ostrožskou Novou Vsí. Mají vyšší procento kvalitního humusu. Fluvizemě (nivní půdy) – mladé půdy vázané na nivy větších řek, vyvinuté z povodňových sedimentů.

(Uherský Ostroh, 2000, s. 13)

Zemědělství Zemědělská výroba má největší ekonomický význam, dominuje řepařský výrobní typ, bramborářský resp. bramborářsko-ovesný typ. Nejdůležitější obilovinou je pšenice. Převládá zde pěstování peckovitého ovoce, z něhož obyvatelé rádi pálí slivovici. Pokud neudeří jarní mrazy, bývají hojné úrody meruněk, broskví a ořechů. Na polích se ve velké míře pěstuje dále kukuřice, řepka olejka, cukrovka, slunečnice, řepa, z pícnin vojtěška (blúd), různé druhy zeleniny (hrách, mrkev, petržel, cibule, česnek, okurka, dýně apod.).

48 Rostlinstvo Podle regionálního fytogeografického členění ČR zasahují do katastru Uherského Ostrohu dvě jednotky termofytika (teplé oblasti). V nivě řeky Moravy je to Dolnomoravský úval a východní část katastru náleží k Bílým Karpatům stepním. Lesy se vyskytují na okraji katastru města směrem na Moravský Písek. Podle mapování přirozené vegetace se v katastru vyskytují lužní lesy a dubohabřiny. Lužní lesy jsou charakteristické těmito druhy dřevin: jasan úzkolistý, dub letní, jilm, topol, lípa srdčitá, olše lepkavá, habr, javor babyka.

Dubohabřiny jsou zde zastoupeny dřevinami jako je habr, dub letní a zimní. V keřovitém patru roste bez černý, svída krvavá a chmel otáčivý, dřín, brslen, ptačí zob, řešetlák, javor babyka. V jarním bylinném podrostu jsou nejčastější druhy dymnivka, orsej jarní a česnek medvědí. Mezi typické byliny, které můžeme spatřit patří popenec břečťanolistý, kopřiva dvoudomá, ostružiník, kuklík městský, zběhovec plazivý, svízel přítula, pryskyřník, vrbina, ostřice, kostřava , plicník, violka, zvonek, konvalinka.jahodník, mařinka, krtičník aj. Náhradními stanovišti po odlesnění se staly louky a pastviny, následně pole. Dalším významným stanovištěm rostlinstva jsou neprůtočná ramena řeky Moravy. Zde se vyskytuje vodní vegetace – stulík žlutý, žebratka bahenní, orobinec širokolistý, rákos obecný, žabník jitrocelový apod.

(Uherský Ostroh, 2000, s.26)

Živočišstvo Z historických pramenů se dovídáme, že v lese žili medvědi, rysi a vlci. Zásahem člověka se však společenstva živočichů od středověku rázně změnila. Z velkých savců se zde dodnes vyskytuje zvěř srnčí a prase divoké. Mezi typické obyvatele lesa patří veverka obecná a její pronásledovatel kuna lesní. Z šelem zde žije lasice hranostaj a liška obecná. Z ptáků v lese hnízdí káně lesní, některé druhy sov, rozšířená je kukačka obecná, žluva zelená, vyskytuje se i datel černý. U lidských sídel lze zahlédnout vlaštovku obecnou, jiřičku obecnou, rorýse obecného či vrabce domácího. Velká sídliště racků můžeme pozorovat v okolí štěrkopískových jezer, u kterých se hojně sdružují i labutě. Z plazů se na území naší obce nejvíce vyskytují ještěrky, užovky, slepýši, vzácně i zmije obecná.

49 Rozrůstající se plochy polí z počátku příznivě ovlivnily stavy zajíců, koroptví a bažantů, avšak v posledním desetiletí se jejich počty pomalu snižují. Na polích se stále vyskytují běžné druhy hlodavců. Ve vodách v okolí Uh. Ostrohu žije velké množství vodních živočichů. Z bezobratlých živočichů je zde zastoupena škeble rybniční, velevrub nadmutý, slávička mnohotvará (ve štěrkopískových jezerech), bahenka, plovatka bahenní, okružák ploský, kantárka obecná, pijavky, vodní brouci a korýši. Z ušlechtilých sladkovodních ryb se zde daří kaprům, sumcům, štikám a candátům.

5.3.

Historie města

Historii města Uherský Ostroh spoluvytvářela po celá staletí i historie tehdy ještě samostatně se vyvíjejících sousedních vesnic Ostrožské Předměstí a Kvačice, které se v r. 1948 sloučily s městem v jeden správní celek (Uherský Ostroh I,II,III). Dějinné události se ale prolínaly životem obyvatel všech tří obcí natolik, že se v textu hovoří pouze o historii města Uherský Ostroh.

Charakter a intenzita osídlení každého území jsou přímo závislé na vzhledu krajiny a přírodním prostředí. Uherský Ostroh se nachází v klimaticky teplé oblasti středního Pomoraví charakterizované dlouhým teplým létem a naopak krátkou a mírně teplou zimou s nedlouhým trváním sněhové pokrývky. Přičteme-li k tomuto výčtu vysokou bonitu nivní půdy, splňovalo Ostrožsko všechny hlavní předpoklady k tomu, aby se stalo „rájem“ pravěkých a raně středověkých osídlenců. Z dalších významných faktorů představovala řeka Morava. I když se předpokládá, že první zástupci lidského rodu Homo mohli na Uherskohradišťsko zavítat už před více než 40 000 lety, prokazatelně jsou doloženi až v období mladého paleolitu (40 000 – 10 000 př.n.l.). Byli jimi lidé dnešní podoby Homo sapiens sapiens, obecně, ovšem velmi zjednodušeně, ztotožňováni se známými „lovci mamutů“. Mamut byl v té době skutečně nejvýznamnějším loveným zvířetem, avšak na jídelníčku našich prapředků bychom našli i nosorožce, bizona, pratura, jelena a celou řadu drobné zvěře. „Kamenné nástroje“ z této doby jsou jediným dokladem přítomnosti paleolitického lovce na tomto území. Na základě toho lze usuzovat, že Ostrožsko patřilo k místům, kde

50 pravěký lovec procházel a lovil. Osteologický materiál získávaný při těžbě štěrkopísků mezi Ostrožskou Novou Vsí a Uherským Ostrohem je důkazem, že pravěká zvířena v těchto místech opravdu žila a také umírala. O kraji při dolním toku Moravy se dochovaly ze starších dob opravdu jen nečetné zprávy a teprve v době kolem poloviny 13. století přibývá listin, které přinášejí hojnější svědectví o zdejším dění. Jistě i proto, že přemyslovští králové zde tehdy činili rázná opatření k zajištění tohoto pohraničního území proti uherským sousedům, jak o tom svědčí zejména založení města Hradiště (1275). K ochraně hranice se tu posiloval celý řetězec opevněných míst a jako jeho součást se brzy objevuje také náš Ostroh budovaný na ostrově mezi korytem Moravy a vedlejším říčním ramenem, takže vody řeky tvořily důležitou součást jeho obranného systému. Uherský Ostroh se původně nazýval Stenice (stanice pro odpočinek obchodních karavan). Název Ostrov, později Ostroh, převládl až v 15. století. Nejstarší svědectví o Ostrohu podává královská listina vydaná Přemyslem II. Samotný obsah listiny se vztahuje jinam, důležitý je však záznam zapsaný královským písařem formulí „actum et datum in Ostroh“ s datem 7. ledna 1275. Dosvědčuje to tedy nejen existenci Ostrohu, ale také, že tu dlel sám panovník. Šlo nejspíš o opevněné sídlo, kde se Přemysl II. mohl zastavit (mířil tehdy do Vídně) a mj. nechal vyhotovit tuto listinu. Dále také r. 1286 v listině vydané Václavem II nalézáme také zmínku o purkrabím na Ostrohu, což je svědectvím toho, že v Ostrohu stál královský hrad. Konečně listina krále Jana z r. 1318 zaznamenává už přímo „hrad náš Stenice neboli Ostroh nad řekou Moravou“). Hospodářskému rozvoji Ostrohu prospívala poloha při cestě podél Moravy. Projíždějící kupci zde platili mýto, sami Ostrožští pak zase byli povinni odvádět poplatky za mostné v královském městě Hradišti. Roku 1405 se Hrad Ostroh spolu s panstvím dostal do dražby pánů z Valdštejna. Během husitského období v Ostrohu existovala husitská základna (záznam o pobytu husitských radikálů v ostrožské vodní pevnosti z tehdejší kroniky). Teprve v 16. století, až se poměry ustálily, se mohl hrad proměnit v pohodlnější šlechtickou residenci, ze které bylo spravováno stále rozsáhlejší panství bohatých pánů z Kunovic. Roku 1622 připadlo ostrožské panství jednomu ze zasloužilých habsburských služebníků – knížeti Gundakerovi z Lichtenštejna. Lichtenštejnové už pak zůstali pány na Ostrohu 300 let. Město si zachovávalo řemeslnicko-zemědělský charakter, dlouholetou tradici jako významné hospodářské odvětví mělo vinařství. Rozhodujícím zdrojem příjmů

51 byly výroční trhy, na nichž místní řemeslníci zpeněžovali své výrobky. Také vybírání mýtného a mostného přinášelo do městské pokladny zisk potřebný k údržbě mostů a cest. (Uherský Ostroh, 2000, s.72)

5.4.

Školství

Historie Základy novodobého školství v Uherském Ostrohu byly položeny, jako všude jinde u nás, reformami Marie Terezie v 2. polovině 18. století. Zdejší triviální škola měla ovšem možnost navázat na bohaté tradice městského školství, rozvíjejícího se už od středověku. V r. 1858 vznikla samostatná předměstská škola, kterou nechaly při hlavní silnici společně vystavět předměstská a kvačická obec. Poblíž školy, v místě hluboké louže sloužící jako brouzdaliště hus, kačen i dětí, vznikla školní ovocná zahrada. Prvním řídícím učitelem se stal František Beránek, který byl za své zásluhy o školu a vzdělávání poctěn čestným titulem „vzorný učitel“. Roku 1881 byla obecná škola v Ostrožském Předměstí rozšířena na trojtřídní a měla celkem 400 žáků.

V důsledku narůstajícího počtu obyvatelstva koncem 19. století byla stále více pociťována potřeba vybudovat novou školu, která by v sobě zahrnula nejen školství obecné, ale také vyšší typ škol měšťanských. Budova obecné a měšťanské školy byla postavena a slavnostně otevřena v roce 1892. Tzv. měšťanka svou kvalitou plně uspokojila rozrůstající se střední městské vrstvy, a navíc, na rozdíl od měšťanské školy v Uherském Hradišti, se stala první měšťanskou školou v okrese s čistě českým vyučováním. Tato budova stojí dodnes a stále v ní probíhá výuka. Na zdejší škole se po mnoho desetiletí rozvíjela bohatá vzdělávací a kulturní činnost. Konaly se přednášky, fungovala zde knihovna, pravidelně byly pořádány vzdělávací výlety, výstavy a školní akademie. Časem se ve městě objevily i tyto školy: 1889 – Živnostenská škola pro výchovu řemeslnického a živnostenského dorostu 1919 – Lidová škola zemědělská pro vzdělávání venkovské mládeže 1888 – zřízena mateřská školka

52

Slavnostní otevření školy v roce 1892

Žákovská kresba budovy z r. 1905

Současnost V současné době se v Uherském Ostrohu vyskytují tato školská zařízení: •

Základní škola

•

Mateřská škola s křesťanskou výchovou

•

Mateřská škola na Sídlišti

•

Základní umělecká škola

•

DDM Pastelka

53

Současný areál základní školy

5.5.

Památky

Zámek Dominantou města je renesanční zámek postavený v renesančním stylu na počátku 16. století na místě staré tvrze, jejíž počátky jsou datovány od 13. století (viz kapitola 4.2.). Zámek se nalézá v centru městečka přímo u hlavní silnice poblíž náměstí, které se táhne od zámecké brány na jihozápadě. Na východě zámek sousedí s městským pivovarem, který byl dříve součástí zámeckého komplexu Jde o sídlo nížinné, původní hrad ležel na někdejším ostrově mezi dvěma rameny řeky Moravy. Po úpravách ve 20. století, kdy bylo odvodněno a posléze zasypáno severní říční rameno, zámek definitivně ztratil dávný charakter vodní pevnosti. Z rozsáhlého komplexu obytných a hospodářských budov se do dnešní doby dochovala pouze budova zámku a část hospodářských

stavení.

K hospodářským budovám se

přimyká

monumentální

manýristická brána – hlavní přístup k zámku od města. Zámek je čtyřkřídlová třípatrová budova uzavírající dvůr čtvercového tvaru, který je obklopen arkádami. Do vnitřní části východního nároží zámku je vsazena čtyřboká věž. Zámecké nádvoří v současné době slouží k pořádání mnoha kulturních akcí.

54 Farní kostel svatého Ondřeje Pozdně barokní – klasicistní stavba farního kostela sv. Ondřeje, stojící na jihovýchodní straně stejnojmenného náměstí, představuje výraznou dominantu, která ovládá prostor celého náměstí. Nejstarší zmínka o kostele pochází z r. 1322, podle zasvěcení lze usuzovat na jeho raně feudální původ. O vzhledu původního kostela nemáme dostatek zpráv. V první polovině 18. století byl kostel již značně zchátralý, poznamenaný, stejně jako celé město, válečnými útrapami. V r. 1750 začaly přípravné práce k zahájení nové stavby kostela, v r. 1756 došlo k slavnostnímu vysvěcení základního kamene hlavního oltáře. K dokončení stavby kostela se váže i postavení kamenného kříže na náměstí. Kolem kostela se původně rozkládal hřbitov, který byl ale v r. 1763 zrušen a zemřelí jsou od té doby pohřbíváni na hřbitově předměstském. Kostel sv. Ondřeje vévodí celému prostoru náměstí. Současná podoba věže kostela pochází z r. 1905. Kromě hlavního vchodu je v boční stěně kostela umístěn ještě vchod vedoucí na farní dvůr.

Zámek, náměstí a jeho okolí byly r. 1990 prohlášeny městskou památkovou zónou.

Židovská čtvrť V průběhu mnoha staletích se v Uherském Ostrohu formovala židovská obec, nejznámější původní židovskou čtvrť dnes nalezneme vedle ramena řeky Moravy v ulici Kostelní. Původní židovská synagoga se do dnešní doby nezachovala, nacisté ji v r. 1944 srovnali se zemí. O existenci židovského obyvatelstva svědčí velké množství hrobů v židovské čtvrti dnešního hřbitova.

Zvonice V prostoru návsi vedle parku stojí patrová hranolová zvonička ze 70. let 19. století. Její dnešní podoba je výsledkem rekonstrukce z r. 1912. Sgrafitovou výzdobu provedl akademický malíř Jan Koulet. Zvon ve zvoničce pochází z ostrožského kostela. Další zvonička, vystavěná v 80. letech 19. století tesařským mistrem Jiřím Daňkem, stojí v Kvačicích. Zvon pochází též z ostrožského kostela.

55

Pohled na zámek a kostel

Náměstí svatého Ondřeje

56

Obloukový most přes řeku Moravu

Zvonička v Kvačicích

zámecká věž

57

5.6.

Kultura

V obci je několik kulturních zařízení, které slouží široké veřejnosti. Obyvatelé města mohou trávit volný čas v knihovně, v koncertním a společenském sále, v kulturním středisku, ve sportovní hale, na zimním stadionu. Také na nádvoří místního zámku se koná během roku velké množství kulturních a společenských akcí.

Knihovna Místní knihovna zaujímá prostory na místním zámku. Nabízí půjčování knih všech žánrů a časopisů, slouží i jako informační středisko. Knihovna spolupracuje se zdejšími školskými zařízeními, pořádá různé literární besedy a čtenářské akce. Je součástí kulturní úrovně obce.

Koncertní a společenský sál Sál se též nachází v prostorách místního zámku. Již jeho název napovídá o funkci, které slouží. Kromě pořádání různých koncertů se v sále představují výstavy obrazů a fotografií mnoha místních umělců.

5.6.1. Lidová kultura Uherský Ostroh, jako součást regionu Uherskohradišťsko, patří z hlediska lidové kultury do střední části národopisné oblasti zvané Slovácko. Náleží k etnografické oblasti uherskohradišťského Dolňácka. Lidová kultura sleduje odívání, zvyky a obyčeje, oblast uměleckého tvoření.

Ostrožský kroj Lidové kroje patřily vždy k nejobdivovanějším projevům lidové kultury. Ostrožský kroj se vyznačuje neobyčejnou bohatostí a výrazností. Mužský ostrožský kroj je typický nadměrně rozšířenými rukávy, vlastním typem výšivky na rameni, obojku a náprsence košile. Vestu zdobí oranžovo červené střapce. Ke kroji se nosí promáčknutý černý klobouk s širší krempou zdobený kohoutím perem. Ostrožský ženský kroj je typický bohatým širokým nabraným krajkovým límcem a skládanými zalomenými rukávy.

58 Kroj se stal v 19. a 20. století výhradně sváteční a obřadní součástí odívání. Užívá se například při tanečních a pěveckých soutěžích, na dožínky, košt vína apod. V současné době lze v obci spatřit nejvíce krojovaných rodáků na hody.

Lidové zvyky a obyčeje V obci se do dnešní doby dochovalo nemnoho obyčejů a slavností, které se zde dříve konávaly. Nejvýrazněji se tu projevují Ostrožské hody s právem, které se každoročně konají v období kolem 15. října. Hody bývají v době, kdy končí veškeré zemědělské práce. Jsou oslavou výsledků celoroční práce na poli. Dále se v obci dochovaly a dodnes se konají mikulášské obchůzky, fašankové zábavy a velikonoční zvyky. Ovšem svůj typický svéráz již postrádají. Z novějších rodinných obyčejů se zachovala „Svíca“- loučení se svobodou v předvečer svatby a „Vítání občánků do života“.

Ostrožský kroj - ženský

59

Ostrožský kroj - mužský

5.6.2. Některá kulturní a společenská zařízení v Uherském Ostrohu

Spolek „Ostrožané sobě – Galuškovo Slovácko“ Členové tohoto sdružení se sami nazývají jako „Dobrovolný spolek pro folklorno sdružující občany, kterým není lhostejný osud uchování tradic našich otců.“ Chtějí napomáhat posilovat celkově vážnost přístupu k lidové kultuře, probouzet upadající zájem o lidové zvyky, lidový kroj, píseň, lidovou mluvu, znovuoživovat folklorní aktivity. Chtějí lidem přibližovat zábavnou formou lidové zvyky a obyčeje. Každoročně v období výročí narození ostrožského rodáka, humoristy, spisovatele, malíře, vypravěče a autora knížek „Slovácko sa súdí“ a „Slovácko se nesúdí“ – Zdeňka Galušky tato společnost pořádá akci „Galuškovo Slovácko“.

Memento Mori - šermířská a divadelní společnost Tato společnost vznikla v roce 1992. Pořádá městské slavnosti, historické trhy, rauty, turnaje, dětské dny a nejrůznější oslavy. Původně začínali s gotickým šermem, který později rozšířili o renesanci, baroko, klasicismus, fakírskou a ohňovou šou.

60

5.7. Turistika 5.7.1. Baťův kanál Je romantickou vodní cestou, na které se střídají široké říční a úzké kanální úseky. Přesto, že není ani 100 let starý, má asi měřítko nejstarších vodních cest – byl totiž postaven jako demonstrační ukázkový projekt.

Stručná historie Baťova kanálu První projekt závlahového kanálu byl zpracován pro území od Vnorovského jezu po Strážnici. Tento úsek kanálu byl navržen nejen pro zavlažování, ale také proto, aby mohli „přiváděti městu Strážnici z řeky Moravy ona množství vody, které město potřebuje ku odvádění svých splašků v dostatečném zředění“. Firma Baťa vlastnila lignitový důl Jan u Lužic a řešila problém levné přepravy lignitu pro své závody v Otrokovicích a ve Zlíně. Doprava po dráze nebyla rentabilní. Proto Jan Antonín Baťa zadal zpracování projektu dopravy lignitu po Moravě. Z projektu vzešla myšlenka spojení plavby a zavlažování. Stavbu financovala hlavně firma Baťa a značná část byla hrazena ze státního příspěvku na produktivní péči o nezaměstnané (stavba zaměstnávala až 1500 dělníků v době hospodářské krize. Veškeré práce skončily v r. 1938. Trasa plavební cesty začínala přístavem v Otrokovicích (v Baťově) a končila u Rohatce překladiště lignitu. Na trase vodní cesty je realizováno 14 plavebních komor. Vodní cesta se po r. 1948 dále nerozšiřovala, plavba byla pro neekonomičnost ukončena v roce 1960. Skončilo také zavlažování rozoraných luk. Po několika pokusech o oživení plavby byl v r. 1996 založen nadační fond – Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanále (ABK), jehož cílem je zpřístupnění této cesty pro širokou veřejnost.

Současnost V současné době je během sezóny možné absolvovat plavbu výletní lodí kanálovým úsekem. Nejbližší přístaviště je ve Veselí nad Moravou, během dvou let se má dokončit vybudování nástupního ostrůvku i v Uherském Ostrohu. Výletní plavby jak pro jednotlivce, tak pro celé skupiny je možné rezervovat předem včetně zajímavého výkladu průvodce týkajícího se historie i současnosti vodní cesty. (www.batakanal.cz)

61

Baťův kanál v Uherském Ostrohu

5.7.2. Ostrožská cyklostezka

Naše obec leží na tzv. Vinařské stezce, která je u cykloturistů velmi oblíbená.

Mezi projekty rozvíjené nadací Partnerství, které získaly ocenění evropské poroty pro nejlepší projekty zelené stezky v Evropě, je i naše 16kilometrová cyklostezka. V kategorii věnované mobilitě a každodennímu dojíždění do práce pod názvem Do práce a do školy bez auta, obdržel uznání projekt Mikroregionu Ostrožsko. Ten cyklostezkou spojuje obce Veselí nad Moravou, Uherský Ostroh, Ostrožskou Novou Ves a Kunovice. Trasa je součástí mezinárodní cyklostezky Euro Velo č.9 a plánované Greenwaz Balt-Odra-Morava-Dunaj. Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci

62 a turistiku a jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. (Ostrožské listy, 2005, s.4)

5.7.3. Štěrkopísková jezera Mezi Uherským Ostrohem a Ostrožskou Novou Vsí se nacházejí rozsáhlá jezera, která zde vznikla těžbou štěrkopísku od r. 1954. Tyto jezera, která jsou právem nazývána „Slováckým mořem“, tvoří největší vodní plochu v rámci okresu Uherské Hradiště. V letních měsících jsou jezera a bezpečné koupaliště obležena tisíci plavci a rekreanty.

Jezera mezi Uh. Ostrohem a Ostrožskou Novou Vsí

63

5.8. Významné podniky a služby v obci DYAS s.r.o. – zpracování dřeva EUROTEC, k.s. – výroba elektrosoučástek do aut ŽPSV, a.s. – výroba železobetonových pražců pro železnici DROSTAV (Kunovjánek – Čech) – stavební firma Dále se v obci soustřeďuje několik dalších soukromých podnikatelů a firem, kteří poskytují služby nejenom občanům Uherského Ostrohu, ale i okolí. Patří mezi ně např.: OSPEK s.r.o. – pekařství DROGERIE – PAPÍR – HRAČKY - Michal Kunovjánek ELEKTROMONTÁŽE – Pavel Jurčeka JEDNOTA – spotřební družstvo v Uherském Ostrohu MĚŠŤANSKÁ HOSPODA – Drahomír Křápek ŘEZNICTVÍ A UZENÁŘSTVÍ - Stanislav Karter Lesní družstvo pro Uherský Ostroh a okolí XAVEROV holding, a.s. – Brno - líheň kura domácího ŽELEZÁŘSTVÍ FIALA s.r.o. STOLAŘSTVÍ KADLUBA – JURČEKA KAMENOSOCHAŘSTVÍ - sdružení kameníků AUTOBAZAR M cars – Stanislav Margetík BISTRO K – Jiří Kodým KNIHY – ČASOPISY – Antonín Tomeček LÉKÁRNA – RNDr. Jiřina Lukešová KADEŘNICTVÍ A HOLIČSTVÍ VĚRA CÉSAR – taneční klub a vinárna AUTODOPRAVA – fa Zalubil CYKLOSPORT – p. Stránský OBUV - pí Floretová POTRAVINY HRUŠKA KVĚTINÁŘSTVÍ U Frolků ZAHRADNICTVÍ - Jiří Bolf TIPRO – Ing. Pavel Titl - projekce domů

64

5.9. Čestní občané města po r. 1989 František Bezděk (1906-1983) –Malíř, ilustrátor. Věnoval se především zobrazení kulturních tradic moravského Slovácka. Čestné občanství uděleno in memoriam za přínos do pokladnice umění v oblasti slováckého folkloru v r. 1996.

Otakar Borůvka (1899-1995) –Matematik světového významu, profesor Masarykovy univerzity v Brně, člen Akademie věd. Čestné občanství uděleno za celoživotní vědeckou práci v oblasti matematiky.

Helena Fibingerová (nar.1949) – žije v Uherském Ostrohu. Bývalá reprezentantka Československa, držitelka světového rekordu ve vrhu koulí, mistryně světa z r. 1983 v Helsinkách, osminásobná vítězka halového mistrovství Evropy. Čestné občanství uděleno za zásluhy v oblasti sportu v r. 1999.

Zdeněk Galuška (1913-1999) – Spisovatel, malíř, ilustrátor a lidový vypravěč. Autor knih Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí. Čestné občanství uděleno za přínos do pokladnice umění v oblasti slováckého folkloru v r. 1996.

Josef Pšurný (1918-2003) – Malíř, jehož výtvarná tvorba je spjata s městem Uherský Ostroh a jeho okolím. Převládá krajinomalba, portrétní a figurální kompozice, zátiší. Čestné občanství uděleno za přínos do pokladnice výtvarného umění v r. 1996-

Blahoslav Smišovský (nar. 1931) – Hudební skladatel – král slovácké dechovky. Spolupracuje s řadou dechových skladeb, věnuje se i komponování vážné hudby. Čestné občanství uděleno za přínos do pokladnice uměni v oboru hudby v r. 1996.

František Vaněk (nar. 1931) – Stálý člen reprezentačního hokejového družstva Československa v letech 1955-1963. Účastník dvou zimních olympiád – v r. 1956 a v r. 1960, 2. místo na MS v Ženevě v r. 1961. Čestné občanství uděleno za zásluhy v oblasti sportu v r. 1999.

65

5.10. Pohádky a pověsti z našeho regionu

Pohádka o stvoření Moravy Třetího dne stvoření Bůh řekl: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A tak se i stalo. Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Podíval se a viděl, že je to dobré…

A bylo to ještě lepší, země vydala zeleň, na zeleni rozkvetly

květy všech možných barev a tvarů a nejrozmanitějších vůní, kvetly trávy, keře i stromy, zelenal se a kvetl a omamně voněl celý ten svět novorozený jako dítě. Všechno to nové bylo krásné a ještě krásnější, než kdykoliv před tím. Pán Bůh nabyl velmi oprávněný dojem, že je dobrý, že je jasná hvězda, že je nejlepší v celém vesmíru, a uprostřed toho tajemného divu stvoření zalíbeně pohladil jedno místo na sličné rozkvetlé Zemi, které se mu nejvíce líbilo, protože se mu nejvíc podobalo. O mnoho miliónů let později se pak z toho zálibného božího gesta stala prestižní společenská zvyklost mezi vznešenou filmovou společností v Hollywoodu, stala se z toho celosvětové atrakce: Prominentní herecké hvězdy filmového nebe zanechávají v čerstvém betonu otisky svých dlaní. Až navěky. Ale zpátky k našemu stvoření Moravy: Otisk Boží dlaně na novorozené rozkvetlé Zemi postupem věků obrousily ledovce a vítr zavál hebkou spraší do tvaru révového listu. A právě proto se tam révě vinné nadmíru dařilo, rostla až na boubelaté bílé oblaky a vinula se ke zlaté nebeské bráně, a plodila hrozny nebývale mámivé vůně a chuti. Mezi početným ptactvem nebeským nepřehlédnutelně vynikal nádherně barevný papoušek. Vynikal nejen hýřivě veselou barvou svého operetního kostýmu, ale zejména a především vynikal mezi ostatním spořádaným ptactvem nebeským neuvěřitelně obrovským množstvím révových zrnek, která míry neznaje dokázal napěchovat do svého strakatého volátka. Co se pak v tom jeho volátku velikosti středně hluboké propasti odehrávalo za chemické procesy, to netřeba podrobně popisovat. Dokonce i pánu Bohu šla z toho hlava kolem. Bylo to prostě hrozné…. A končívalo to obvykle tak, že papoušek zmožený omamnými zplodinami destruktivních chemických procesů ve volátku spadl jako střelený, kde právě poletoval, přikryl se pestrobarevnými křídly a z posledních sil unaveně, ale výhružně pokřikoval na čilejší opeřené druhy: „To je moje réva! …..Moje réva“….Moje réva!“

66 Ale protože mu bylo špatně rozumět, protože míval těsně před usnutím nejméně dvě a půl promile alkoholu v krvi, ostatní spořádané ptactvo nebeské živící se bez fantazie komáry a podobnou havětí po něm opakovalo posměšnou ozvěnou: „Morrréva!.........Morrráva!.....Morava, Morava,Morava…….!“ Tak dostal jméno ten spanile rozkvetlý kousek Země, původně otisk Boží dlaně na novorozené souši, kterou teprve až daleko a mnohem později francký kupec Sámo rozšířil do jiných hranic. Na mapě je však ten prapůvodní otisk Boží dlaně dodnes patrný v oblasti Slovácka. Ten kousek země Moravy zvaný Slovácko, původně otisk Boží dlaně, se dodnes podobá révovému listu a révový list se podobá poctivé dlani dobrého člověka, jehož čára je nekonečná. (Jan Kostroun, Fejeton,

1996)

O pokladu bílého koně (Moravský Písek) Na sever od Moravského Písku je les Kladíkov. Povídalo se o něm ledasco a každý se snažil, aby tudy nemusel v noci jít. Stalo se však, že jeden strýc se opozdil v Polešovicích, a protože si trochu s kamarády v hospodě přihnul, měl kuráž pustit se přes strašidelný les. Vešel do lesa a tam potkal bílého koně, který k němu lidskou řečí promluvil a řekl mu, že kde kopytem zahrabe, tam se objeví velký poklad. Musí jej ale vybrat dříve, než-li on les Kladíkov oběhne. Strýc byl celý chtivý pokladu, a tak s tím souhlasil. Koník se rozběhl a před strýcem se otevřela jáma s pokladem. Rychle začal vybírat stříbrňáky, ale když už je měl, tu uviděl třpytit se ve světle měsíce samé zlato. Zahodil stříbro a vrhl se po zlatě. To už však kůň les napolo oběhl. Když měl strýc všechno zlato vybrané, uviděl, že pod ním byly samé drahokamy. To se ví, že je tam nechtěl nechat, když jeden měl často větší cenu než selský statek a vrhl se znovu do jámy. Při tom přeslechl, že kůň varovně řehtá, že ubíhá poslední skoky svého oběhu okolo Kladíkova. Bílý koník doběhl, strýc však s vybíráním pokladu neskončil, a tak jej trest neminul Z hvězdnatého nebe sjel blesk a zasáhl chamtivce, ale ten už nevěděl o světě. Ráno ho na cestě z Písku našel v ohořelých šatech panský hajný. Když se ho ptal, co se s ním stalo, rozumné řeči z něj nedostal. Hajný pak šel svou cestou a strýc se vzpamatoval natolik, že se obrátil k domovu. Ale tam také o tom pomlčel. Promluvil až po několika letech a tak, varován jeho příkladem, se v noci každý lesu Kladíkovu vyhnul. (Vydala: Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana k Týdnu knihoven v r. 2000)

67

II. PRAKTICKÁ ČÁST

68

6. Úvod Úvod do praktické části

V praktické části mé diplomové práce se zabývám ověřením možnosti začlenění regionálních prvků při realizaci integrované tematické výuky ve třetím ročníku ZŠ. Mým cílem bylo zjistit, zda využití těchto forem výuky vedlo nejen k osvojení vědomostí a získání dovedností, ale i k efektivnímu rozvíjení samostatného myšlení žáků a prácí s informacemi, k tvořivému přístupu k novým situacím, schopnosti spolupracovat a respektovat názory druhých a ke zlepšení vztahů mezi žáky. Pokusila jsem se vytvořit několik dopoledních integrovaných vyučovacích bloků, které vycházejí z regionálního učiva určeného pro třetí ročník ZŠ. Inspirovala jsem se dostupnými materiály, se kterými jsem se měla možnost seznámit v průběhu svého pětiletého studia na Pedagogické fakultě MU v Brně, ale využila jsem také učebnic a pracovních sešitů, které mi byly k dispozici, a v neposlední řadě jsem se zejména v rámci mezipředmětových vztahů snažila vytvořit úkoly, pracovní listy, cvičení a příklady pro děti tak, aby jim „byly ušity“ přímo na míru. Soustředila jsem se rovněž v rámci mezipředmětových vztahů na to, aby žáci pochopili, že „všechno se vším souvisí“, aby si uvědomili smysl své práce a svého chování, naučili se sami hledat cesty k řešení a uměli k tomu využívat již získané poznatky. Na místní základní škole, kde jsem praktickou část realizovala, probíhá v tomto školním roce výuka zatím podle vzdělávacího programu Základní škola. Jelikož ve školním roce 2007/2008 by na této škole měla výuka probíhat podle RVP ZV, brala jsem tento program jako závazný při sestavování integrovaných výukových bloků. Z tohoto důvodu jsem se pokusila vytvořit si své konkrétní školní výstupy podle RVP, kde jsou ve výuce uplatňovány regionální prvky. Zastávám názor, že čím bohatší a podnětnější je prostředí, ve kterém se žáci učí, tím více se žáci naučí, neboť využívají všech smyslů vedoucích k poznání. Tohoto jsem se snažila držet při sestavování následujících příprav na vyučování. Ve velké míře jsem využívala aktivizujících metod činnostního učení. Jelikož jsem v únoru 2007 úspěšně složila na pedagogické fakultě státní závěrečnou zkouškou z anglického jazyka a získám tím aprobaci k výuce tohoto předmětu na prvním stupni ZŠ, snažila jsem zakomponovat v rámci mezipředmětových vztahů do každého dopoledního bloku i tento předmět. Snažila jsem se zpracovat integrovanou tematickou

69 výuku s dílčími úkoly tak, abych ji mohla použít v mé budoucí praxi nejen já, ale aby byla inspirací i pro ostatní učitele, kteří budou mít o tuto problematiku zájem. Integrovaná tematická výuka je koncipována do osmi vyučovacích dnů. Žáci formou skupinové práce, na vycházce nebo exkurzi plní úkoly týkající se problematiky rostlin a živočichů našeho regionu, výrobních podniků a služeb v naší obci. Jednotlivá témata obsahují učivo prvouky, českého a anglického jazyka, matematiky, pracovních činností, také výtvarné, tělesné, hudební a dramatické výchovy.

6.1.

Charakteristika třídy

Třídu 3.A na základní škole v Uherském Ostrohu navštěvuje 17 žáků, z toho 7 chlapců a 10 dívek. Jedná se o třídu živou, komunikativní, aktivní, bez vážnějších kázeňských přestupků. Prospěchově se řadí k dobrým ročníkům na škole. Ve třídě je jeden žák se specifickými poruchami učení. Díky jejich třídní učitelce, která je velmi aktivní a snaží se žákům předávat nové poznatky různými formami učení včetně učení činnostního, žáci přistupují k nápadu pokusit se

„učit

trochu jinak“

se

zaujetím. Žáci

jsou

také

skupinkách, často také chodí na vycházky, exkurze či výlety.

zvyklí

pracovat

ve

70

6.2. Regionální prvky ve výuce – školní výstupy podle RVP Pokusila jsem se vytvořit konkrétní školní výstupy podle RVP, kde jsou ve výuce uplatněny regionální prvky:

Obor vzdělávací oblasti: Člověk a jeho svět

1.

stupeň

Místo, kde žijeme Očekávané výstupy – 1. období Výstupy RVP: Žák: -

vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

-

začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)

-

rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

Školní výstupy: Žák: -

dokáže popsat prostředí svého domova

-

zná adresu bydliště, umí napsat přesný název jeho obce a poštovní směrovací číslo

-

orientuje se v místě bydliště

-

umí popsat cestu do školy, seznámí se s okolím školy

-

pozná základní dopravní značky v okolí svého bydliště i školy

-

řídí se pravidly bezpečnosti silničního provozu pro chodce a cyklisty, pozná stezku pro chodce a pro cyklisty

-

orientuje se v plánu obce – vyznačí v jednouchém plánu místo bydliště a školy

-

umí popsat cestu na určené místo (jak se dostat k lékaři, do obchodu, na nádraží

71 -

vyjmenuje hlavní a vedlejší světové strany

-

ovládá jednoduché značky v plánu

-

rozlišuje hlavní a vedlejší světové strany,

-

rozliší druhy dopravy v obci (městě), možnosti spojení se sousedními obcemi (městy)

-

zvládne cestování veřejnou dopravou, orientuje se v jízdních řádech, v cenách jízdného

-

pojmenuje názvy vodních toků v obci a okolí

-

seznámí se se základními historickými a současnými údaji o obci

-

seznámí se s významnými budovami obce (města), vysvětlí jejich funkci a význam

-

pojmenuje nejbližší pohoří, horu

-

rozliší typy okolní krajiny (průmyslová, zemědělská, lesnatá)

-

umí srovnat městskou a venkovskou krajinu

-

ovládá názvy nejbližších obcí a měst

-

začlení svou obec (město) do příslušného kraje

Učivo: Prostředí domova, orientace v místní krajině (v místě bydliště), okolí školy, okolí domova, základní pravidla bezpečnosti při cestě do školy, dopravní značky, obec, město, vesnice, osada, části obce, města (náměstí, náves), orientační body v obci, model, plán, stanoviště, směrová růžice, hlavní a vedlejší světové strany, druhy vodních toků, významné budovy v obci (městě), městská a venkovská krajina, typy krajin. veřejná doprava, uliční síť, spojení obce se sousedními obcemi, povrch krajiny (nížina, pahorkatina, vysočina, hornatina, pohoří, hora, nadmořská výška), krajina mého domova – místní a okolní krajina, region. Vycházka – okolí školy, obec.

Lidé kolem nás Očekávané výstupy - 1. období Výstupy RVP: Žák: -

odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

Školní výstupy: Žák:

72

-

rozlišuje různá povolání a pracovní činnosti rodičů a lidí v okolí svého domova, uvědomuje si význam práce, úctu k práci

-

rozlišuje různé druhy práce

-

vyjmenuje a charakterizuje druhy služeb, které se v jeho obci nachází

-

ví, jaké výrobní podniky se nacházejí v obci (regionu), co vyrábí

-

zná význam a funkci obecního úřadu ve svém bydlišti, zná jméno starosty

Učivo: Pracovní činnosti lidí, povolání, práce duševní a fyzická, pracovní vztahy a prostředí, vedoucí a podřízení, odpovědnost za výsledky práce, úcta k práci, odměna za práci (mzda, plat, ocenění, radost z práce, pracovní režim, pracovní doba, pracovní volno, obchod, firma, výrobek. Exkurze do některých výrobních podniků obce.

Lidé a čas Očekávané výstupy – 1. období Výstupy RVP: Žák: -

pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události

regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

Školní výstupy: Žák: -

ovládá základní orientaci v čase

-

rozlišuje děj v minulosti, současnosti a budoucnosti (co bylo, je, co bude)

-

pojmenuje některé historické a kulturní památky obce; významné budovy v obci – k jakému účelu byly nebo jsou využívány

-

zná jména některých slavných rodáků či významných osobností obce

-

má přehled, kde je možné čerpat údaje ohledně minulosti obce (knihovna, kronika, dobové fotografie, muzeum, archiv)

-

seznamuje se s prací předků v naší obci a jejich způsobem života, srovnává ji se současností v čem se lišil život lidí v minulosti od života současného, uvede některá pozitiva či negativa způsobu života dříve a nyní

-

interpretuje některé pověsti a báje z nejbližšího okolí

73

Učivo: minulost – současnost – budoucnost, orientace v čase (teď, zítra, dávno, loni apod.), datum, letopočet, kalendář, kulturní a historické památky, významné události obce, historie obce, kronika, muzeum, rodáci, pověsti, báje, domov, rodný kraj. Návštěva muzea v obci, ukázky bydlení, způsobu života a práce předků, vycházka – prohlídka kulturních a historických památek.

Rozmanitost přírody

Očekávané výstupy – 1. období Výstupy RVP: Žák: -

roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady

výskytu organismů ve známé lokalitě

Školní výstupy: Žák: -

pojmenuje některé součásti živé a neživé přírody ve svém okolí

-

popíše proměny přírody v jednotlivých ročních obdobích na základě pozorování okolní krajiny

-

roztřídí některé živočichy a rostliny podle místa jejich výskytu, stavby těla, výživy, průběhu a způsobu života apod. (na základě zkušeností a pozorování okolní přírody)

-

vyjmenuje a charakterizuje typické zástupce organismů vyskytujících se

v jednotlivých částech regionu

Učivo: živá a neživá příroda, kalendář přírody, přírodní společenstva (pole, louka, les, u vody, hory, park, zahrada, blízkosti lidských obydlí), obratlovci, bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci, domácí mazlíčci, hospodářská zvířata, volně žijící živočichové, byliny a dřeviny (stromy, keře), rostliny kvetoucí a nekvetoucí, kořen, stonek, list, květ, plod, kmen. Vycházka do okolní krajiny – pozorování, pojmenování a třídění organismů.

74

Člověk a jeho zdraví

Očekávané výstupy – 1. období

Výstupy RVP: Žák: -

dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

-

uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

Školní výstupy: Žák: -

dodržuje pravidla silničního provozu; zná povinné vybavení kola

-

určí v obci nebezpečná místa, kde by neměl přecházet vozovku; dopravní značky

-

je schopen ošetřit drobná poranění

-

v případě potřeby přivolá pomoc k dopravní nehodě, požáru (čísla 150,155,158,112)

-

zná zdravotnická zařízení v obci

Učivo: Pravidla silničního provozu se zaměřením pro chodce a cyklisty, nebezpečná místa k přecházení vozovky (v zatáčce, před vrcholem stoupání, za stojícími vozidly, v místě, kde nemáme přehled, kde nám něco brání ve výhledu), ošetření drobných poranění, nebezpečná místa v obci, telefonní čísla 112, 150, 155,158

75

7.

Integrovaná tematická výuka

Výuku 3.A jsem realizovala na místní škole se třídou 3.A po domluvě s jejich třídní učitelkou. Vytvořila jsem celkem osm vyučovacích dopoledních bloků. Jelikož třída musí také dodržovat

různé předem naplánované činnosti (například pravidelnou dojížďku

na výuku plavání každý týden), všechny vyučovací bloky nenásledovaly bezprostředně za sebou, ale vznikly v průběhu jednoho celého měsíce –

konkrétně na přelomu měsíce

března a dubna 2007.

7. 1. První dopolední blok Téma: poloha obce v krajině Výchovně-vzdělávací cíl: žáci se seznámí s typy krajin, rozlišují typy krajin, pozorují a popíší místní krajiny, poznávají krajinu v okolí své obce, orientují se v terénu, čtou s porozuměním, zazpívají lidovou píseň, provádějí početní operace (učivo vychází z předmětů: prvouka, matematika, český a anglický jazyk,

hudební výchova, tělesná

výchova) Organizace: ve třídě, vycházka (v ulicích a okolí města) Učební pomůcky: text „Krajina kolem nás“, kartičky s čísly a písmeny, pastelky, náčrtníky, pracovní listy

Pracovní postup: 1. část – práce ve třídě

Motivace: Řešení matematického rébusu Děti, připravila jsem si pro vás takovou matematickou rozcvičku. Když ji správně vyřešíte, seznámíte se s názvem oblasti, v níž se nachází Uherský Ostroh. Vaším úkolem je příklady nejenom správně vypočítat, ale výsledky také seřadit od největšího po nejmenší. K výsledkům přiřaďte patřičné písmeno a jestli budete postupovat správně, dostanete název oblasti, ve které se naše město nachází.

76 27 + 38 = M

94 – 10 = O

9 .2 =K

9 . 5 = R

28 : 4 = V

64 : 8 = Ú

84 – 57 = S

100 - 24 = A

98 - 39 = O

83 + 14 = D

6 . 6 =V

56 - 21 = L

55 + 16 = O

54 - 45 = Ý

16 :

36 + 6 = A 54 : 9

=N

4=L

Řešení: Dolnomoravský úval

Podávám dětem výklad: Dolnomoravský úval je rovina, kterou vytvořila řeka Morava. Odborně se nazývá údolní niva. Na severovýchodě úvalu se táhnou Chřiby – vidíme je z oken třídy. Na opačné straně lemují úval Bílé Karpaty.

Čtení s porozuměním – charakteristika typů krajin Žáci dostanou text, který popisuje typy krajin. Každý samostatně přečte test. Po přečtení mají za úkol vypsat z článku, které typy krajin jsou v něm popisovány. Pro zjednodušení úkolu jsem typy krajin v textu vyznačila kurzívou.

Text – KRAJINA KOLEM NÁS Krajina není všude stejná. Lidé, kteří v ní žijí, si ji přetvořili ke své potřebě. Jsou krajiny rovinaté i krajiny kopcovité. V rovinatých je půda úrodnější, a tedy vhodné podmínky pro pěstování užitečných plodin. Je to krajina zemědělská. Okolo vesniček se rozkládají pole, louky, občas i lesíky. Vzhled kraje se mění s ročními obdobími. Na podzim jsou pole zoraná, zjara se zazelenají a v létě zezlátnou zrajícím obilím. V okolí velkých měst vznikla většinou průmyslová krajina. Najdeme v ní mnoho továren, elektrárny a také hustou síť silnic a železnic. Nebývá moc pěkná na pohled a nežije se v ní dobře. Právě krajiny tohoto typu mají nejvíc poškozené životní prostředí. Nejzdravější je krajina lesnatá. Za starých časů pokrýval les celou naši vlast, ale dnes už tolik lesnatých krajin nemáme. V jižních Čechách se dostaneme do krajiny s mnoha rybníky. Kdysi tu byl pro lidi nehostinný močálovitý kraj. Lidé z něho vytvořili půvabnou krajinu s průzračnými oky rybníků, odrážejících ve své hladině modré nebe.

77 Naše republika patří ke krajinám hustě obydleným. Kam se okolo sebe podíváš, najdeš vesničky či města, všude žijí lidé. Ve světě jsou ale i krajiny jen velmi málo obydlené. Třeba pouště, velehory nebo věčně zasněžené oblasti na dalekém severu či jihu naší planety. Všude tam jsou podmínky pro život lidí velmi nepříznivé. (Augusta, 1994, s.51 )

Jakmile žáci přečtou text, kladu otázky: - Které typy krajin rozlišujeme? - Čím se vyznačují? Žáci opět vyhledávají v textu jednotlivé krajiny a svými slovy je charakterizují. Tato činnost je přípravou pro následující vycházku, na které budeme pozorovat krajinu v okolí naší obce.

2. část - výprava za poznáním (vycházka) Na základě poznatků o typech krajin se vydáváme zjistit, do jakého typu můžeme zařadit krajinu v okolí našeho města. Trasa vycházky:

ulicemi Svobodovou, Blatnickou,

Drahovou, pak

polní cestou ke

kapličce. Z tohoto stanoviště budou žáci pozorovat okolí města (viz příloha č. 1 – trasa červeně značená). Hra na pochodu: Cílem této hry je jednak zabavit žáky během cesty, ale především je formou hry přimět k pozornému sledování zajímavostí na trase a získávání poznatků o našem městě a jeho okolí. „Děti, připravila jsem si 11 čtverečků papíru a na každý jsem napsala jedno číslo. Na druhou

stranu

kartiček jsem vyznačila písmena,

která

po seřazení

číslic od

nejmenšího po největší dávají určitý název, který se dozvíte, až dorazíme na naše stanoviště.“ Tyto čtverečky jsem cestou udělovala za plnění úkolů. Například jsem řekla: - Kdo zjistí název ulice, kterou procházíme? - Kdo uhádne, jaké auto pojede? - Jak se nazývá strom, vedle kterého stojíme? - Vyjmenuj anglicky všechny názvy barev, které na stromě vidíš. - Vyslov správně anglicky číslo na těchto dveřích domu.

78 - Kolik aut stojí na parkovišti? Odpověz anglicky.

Na stanovišti: V cíli pochodu žáci seřadili číslice na kartičkách od nejmenší po největší a získali název pohoří BÍLÉ KARPATY.

Kladla jsem otázky: - Bílé Karpaty je název pohoří, které vidíme na obzoru. Jak se jmenuje kopec, na kterém jsou postaveny televizní vysílače? (Javořina – nejvyšší hora Bílých Karpat) - Znáte jména kopců s hradem a kapli na opačné straně? (Buchlov a Barborka) - Jak se nazývá celé pohoří? (Chřiby) - V dálce vidíme kopce, ale jak to vypadá v blízkém okolí? (rovina) - Cestou na dnešní vycházku nebo cestou do školy jdeme do kopce, či z kopce? (většinou po rovině) - Uherský Ostroh tedy leží na rovině, která se táhne při řece, která naším městem protéká. Jak se tato řeka nazývá? (Morava)

Vyprávím dětem: Řeka Morava sem od nepaměti přinášela úrodnou půdu, a proto se tady naši předkové usadili. Vykáceli část lesů, zorali pole a živili se především zemědělstvím. Po obou stranách této roviny se táhnou hory. O tom, že naše město leží v rovině mezi horami, se zpívá i v jedné lidové písničce.

Zpívám: Ten ostrožský zámek mezi horama, nezapíraj milá, to, cos mně dala. Dala, dala, dala sem, vyšívaný harasem, pěkný bílý šátek s tulipánama.

79 Písničku se společně naučíme zpívat. Pozorujeme naše město a okolí Žáci se posadí volně po okolí, zaměříme se na pozorování města a jeho okolí. Děti určují významné budovy a továrny, orientační body, hledají zajímavosti. Ze stanoviště vidíme také část Veselí nad Moravou. Na polích je možno vidět zajíce, bažanty, koroptve, drobné hlodavce, ve vzduchu na ně číhá káně nebo poštolka.

Honička pro zahřátí Na závěr si děti zahrály hru „Na rybičky a rybáře“.

Poté jsme se společně vrátili stejnou trasou do školy, cestou jsme si znovu zazpívali písničku „Ten ostrožský zámek“.

Hodnocení dne: Výchovně-vzdělávací cíle dnešního bloku se mi podařilo splnit beze zbytku. Žáci byli aktivní, své poznatky si zapisovali do poznámkových bloků. Pracovní listy bezprostředně vyplňovali po návratu do školy. Své odpovědi mohli konzultovat navzájem. Objekty, které jsme pozorovali, poznali bezpečně a bez problémů. Počasí se natolik vyvedlo, že jsme mohli krásně pozorovat okolní krajinu. Dozvěděla jsem se, že některé děti si zde dokonce chodí rády hrát. Činnosti probíhaly s bezprostřední návazností, takže nevznikaly zbytečné časové prodlevy.

80

PRACOVNÍ LIST - První dopolední blok Jméno:………………………………………….

1) Jak se nazývá naše obec? Uherský Ostroh

2) Je krajina v těsném okolí naší obce rovinatá nebo kopcovitá? Krajina v okolí naší obce je rovinatá.

3) Jak se nazývají pohoří, která jsme pozorovali z našeho stanoviště na vycházce? Chřiby a Bílé Karpaty.

4) Jak se nazývá řeka, která protéká naším městem? Morava

5) Co všechno jsme z našeho stanoviště za městem viděli? Pohoří Chřiby a Bílé Karpaty s Javořinou (nejvyšším vrcholem Bílých Karpat), hrad Buchlov, Barborku, část sousední obce Veselí nad Moravou, továrnu (DYAS) , výrobní podnik (EUROTEC), řeku Moravu, ostrožský les, silnici, ostrožský zámek, kostel, fotbalové hřiště, budovy, bažanta, koroptve, …………..

6) Znáš nějakou písničku, ve které se zpívá o našem městě? Ten ostrožský zámek…

81

7. 2. Druhý dopolední blok Téma: rostliny a živočichové v lese Výchovně-vzdělávací cíl:

žáci vyjmenují, které rostliny a

živočichové

patří do

přírodního společenstva lesa, pracují samostatně i ve skupinách, dokáží prezentovat nahlas svůj názor i výsledky své práce, umí rozpoznat, co do lesa přirozeně patří a co nikoliv, procvičí si sčítání čísel nad 1000, násobení, pravopis obojetných souhlásek, zazpívají písničky o lese, namalují obrázek s tématikou lesa (výuka se prolíná těmito předměty: matematika, prvouka, český a anglický jazyk, výtvarná výchova, hudební výchova) Organizace: hromadná výuka, skupinová práce ve třídě Učební pomůcky: obrázky listnatých a jehličnatých stromů, anglicko-český obrázkový slovník, pracovní listy pro každého žáka, psací potřeby, barevné kuličky, vodové barvy, tempery, štětce, nůžky, lepidlo, tvrdý papír A3 pro každého žáka, 2 velké papíry o rozměrech 1 x 0,8 m.

Pracovní postup:

Motivace: O čem se budeme dnes učit? Vypočítejte příklady a vyluštěte tajenku, která vám to prozradí.

81

23

65

77

63

50

23

16

27

9

7

27

49

76 + 5 = 81 J

17 + (12 – 6) = 23 A

73 – 8 = 65

(75 – 7) + 9 = 77 O

53 – (11 – 7) = 49 S

48 + 2 = 50 N

(65 + 6) – 8 = 63 V

4 . 4 = 16

Š

36 : 9 = 4

63 : 9 = 7

L

(Řešení:

M

JARO V NAŠEM LESE)

9 . 3 = 27

R

E

27

82 Hledáme asociace Všichni společně se přesunou na koberec. „Víš, jak se jmenuje les v naší obci? (Ostrožský les). Děti, co se vám vybaví, když se řekne les?“ Žáci odpovídají : Maliny, medvěd, liška, šiška, Pohádkový les, jedle, buk, veverka, jehličí, pytlák, krmelec, studánka, srnka, muchomůrka, mech, borovice, vánoční stromeček, hlemýžď, pavouk, ticho, zelená barva, konvalinky, ptáci, pramínek, hajný, hájovna, divoké prase, smrk, žalud, bukvice, kůra, dřevo, modřín aj. Tyto pojmy učitel zaznamenává na tabuli (mentální mapa).

Umíš to říct anglicky? Rozdělila jsem žáky do čtyř skupin

po pěti. Žáci jsou zvyklí

pracovat ve

skupinkách, jejich reakce byla pouze taková, že chtěli být se svým kamarádem. Abych předešla těmto problémům, do malého váčku jsem vložila dvacet kuliček čtyř různých barev: 5 modrých, 5 červených, 5 zelených a 5 žlutých. Žáci s kuličkou stejné barvy byli spolu ve skupince a rozdělení bylo spravedlivé, protože kuličku si každý vybíral sám. „Děti, letošní školní rok je pro vás obzvláště nový tím, že jste se začaly učit cizí jazyk – angličtinu. Od září jste se naučili mnoho nových anglických slovíček, takže dokážete určitě říct řadu těchto slov, které jste mi jmenovali na téma les v češtině , i anglicky. Proto si teď zahrajeme hru FOREST: Každá skupinka bude pracovat samostatně a vaším úkolem bude během pěti minut napsat na papír co nejvíce anglických slov, které tě napadnou, když se řekne les. Vyhrává ta skupinka, která napíše co nejvíce slov.

Děti psaly (mohly použít velký obrázkový anglicko-český slovník, který je k dispozici v rohu třídy) :

tree (strom) , green grass (zelená tráva), spiders (pavouci), water (voda),

bird (pták), red strawberry (červená jahoda), sun (slunce), fox (liška), bear (medvěd), wood (dřevo)…..

Relaxační chvilka:

PŘEDSTAVY

- ASOCIACE:

Děti si lehly na záda, zavřely oči, uklidnily se a

soustředily. Následovaly vnitřní představy každého podle vyprávění: les – tráva – vůně lesa – maliny – jahody – borůvky - ………chutě, vůně, barvy.

83 Každý si v duchu představil své místečko v lese, které zná: jeho barvy, vůně, nakonec i zvuky. Rozvíjení:

představa stromu, rostliny, zvířete (při zavřených očích se pokusí o

zvuky, pak možná i o pohyb, každý podle sebe).

(Rychetský, 1994, s. 141)

Slovní úloha Při probírání písemného sčítání a odčítání jsem dětem zařadila slovní úlohu mimo probíraný číselný obor (ve 3. ročníku do 1000), a tím jim učivo rozšířila. Vyřeš tuto slovní úlohu: Na konci roku 2005 žilo v Uherském Ostrohu 4 487 obyvatel. Vypočítej, kolik bylo ve městě obyvatel o rok později, když víš, že se narodilo 72 dětí a zemřelo 48 občanů.

Zápis Celkem obyvatel na konci roku 2005………...4 487 Narodilo se dětí………………………………….72 Zemřelo lidí……………………………………..48 Kolik bylo obyvatel v r. 2006……………………?

Výpočet: 4 487 + 72 = 4 559 4 559 – 48 = 4 511 Odpověď: V roce 2006 žilo v Uherském Ostrohu 4 511 obyvatel.

Hra „Pomozte veverce“ Děti se opět rozdělily do stejných skupin, ve kterých pracovaly ve třídě. Každá skupinka obdržela obálku, ve které bylo toto psaní od veverky: Milé děti, velmi ráda bych si chtěla přečíst tento dopis, které mi posílá JARO. Zatoulala se mi ale některá písmenka, takže si toto krásné psaní nemůžu přečíst. Vy si s těmito nezbednými písmenky jistě poradíte a dáte vše do pořádku. Vaše veverka Zrzečka.

84

Jarní dop_s Slunce začíná pomalu přemáhat z_mu. Louky se zelenají a v_kvétají pampelišky. Z větví stromů a keřů pučí l_stí. Probudili se netop_ři a všel_jací brouci. Hm_z op_luje květy. Sníh roztál a voda se nahrnula do příb_tků zajíců, krtků, hrabošů a m_ší. Z šišek jehl_čnatých stromů se snášejí na zem okřídlená sem_nka. Příroda se raduje z příchodu jara: ptáci zp_vají, brouci a cvrčci vržou, l_šky štěkají, srnci p_skají, čmeláci a včely bzučí.

Skupinka, která v co nejkratším čase doplní správné i/y, dostává nejvíce bodů.

Děti, jistě už víte, že rostliny a živočichové se snaží žít v prostředí, ve kterém mají dobré životní podmínky. Vytváří přírodní společenstva. Příkladem takového společenstva je například les, o které si dnes povídáme. Tajenka, kterou jste vyluštili na začátku vyučování, vám již prozradila, že je nyní jarní období. Jak vypadá příroda v tomto ročním období a co se v ní děje? Jaké stromy rostou v lese? Společně jsme zopakovali učivo z předchozího druhého ročníku, kdy se děti učily názvy jednotlivých druhů jehličnatých a listnatých stromů.

Malujeme les Děti, na začátku dnešního dne jsme si povídali o tom, co všechno lze uvidět v lese, co všechno v lese roste, jací tam žijí živočichové. A jakým způsobem se vlastně les tvoří? Přečetla jsem jim krátkou ukázku:

Jak přirozeně vzniká les? Pod padlými nebo spálenými stromy zbude úrodná a vlhká lesní půda, pokrytá nerozloženým listím, větvemi, kůrou a dřevem, když kořeny starých stromů přestanou odebírat vodu a sluneční paprsky osvětlí povrch půdy, nastane prudká změna – miliony bakterií, hub, červů, a členovců začnou rychle rozkládat odumřelé organismy. Na světlinu se postupně začnou stěhovat rostliny i živočichové, záleží na tom, kdo světlinu obydlí dříve …..Ze zelených rostlin budou na místě nejdříve ty druhy, jejichž

85 semena jsou lehká nebo opatřená létajícím zařízením. Pomocí větru se na lesní paseky šíří vrbka, lehká topolů, vrb a bříz. V průběhu let se zdatné keře a byliny rozrůstají do výšky i šířky a zabírají větší prostor v půdě. Později se uchytí břízy, osiky nebo jeřáby. Stín jejich korun a kořeny postupně oslabují nebo zcela potlačují růst pasekových bylin a keřů. Do stínu malých skupin stromů a do vznikajících hájků se nastěhují pravé lesní byliny: kapradiny a mechy. Během několika desetiletí se znovu uchytí i velké lesní stromy. Při obnově lesa pomáhají lesní ptáci i drobní savci. Kvíčaly a špačkové vysévají celé hájky jeřábů, protože jejich trus obsahuje vždy mnoho dobře klíčících semen. Nebo sojce vypadnou ze zobáku při přeletu vzduchem semena lesních stromů….. (Moderní vyučování-Zelené stránky, s.2)

Sdělila jsem dětem, že si vytvoříme svoje vlastní společenstvo lesa. Úkolem dětí bylo také vytvořit les, ale poněkud odlišně – namalovat stromy, zvířata, a to každý na svůj papír ( A3 ), aby rozměry objektů byly dostatečně velké. Každý si mohl vybrat takového živočicha či rostlinu, které zvládl namalovat. Děti měly k dispozici vodové a temperové barvy. Ti, kteří již byli s výkresem hotovi dříve, si vzali průhlednou izolepu a slepili dva velké archy papíru (s tím jsem jim pomohla), vytvořili tak pro všechny velký plakát, který jsme společně velkými štětci podbarvili zeleně a který měl nyní rozměry přibližně 1,5 x 1,8 m. Po zaschnutí výkresů jsme ve druhé části pokračovali vystřihováním zvířátek, rostlin a stromů a děti je přenášely a lepily na plakát. S rozvržením plakátu a s celkovým rozmístěním objektů jsem jim pomohla. Poté jsme plakát vyvěsili na nástěnku na chodbu před třídu, aby ho dětem všichni pochválili.

Zeptala jsem se dětí, které písničky o lese znají. Společně jsme si na závěr dnešního dne zazpívali: Já do lesa nepojedu, Na tý louce zelený……..

86 Příprava na výlet V závěru dnešního dne jsem dětem sdělila, že se zítra vydáme na výlet na kole do ostrožského lesa. Dnes si pořádně odpočiňte a načerpejte síly, ať zítřejší výlet na kole zvládnete. Oblečte se sportovně a do batohu si kromě velké svačiny a pití přibalte i psací potřeby.

Hodnocení dne: Abych se ujistila před třetím připravovaným vyučovacím blokem (výlet do lesa), že děti mají upevněny poznatky, kterých jsem chtěla využít, zaměřila jsem tento blok na souhrnné opakování. S výsledky žáků jsem byla spokojena, s menšími problémy jsem se setkala u děvčat při řešení slovní úlohy. Abych jim více pomohla, úlohu jsme si graficky znázornili. Závěr dne jsem zakončila pro děti příznivou zprávou, že zítra pojedeme na celodenní výlet na kolech. Při té příležitosti jsme si zároveň také připomněli, jaké je správné a povinné vybavení kola, také zásady dopravní bezpečnosti při jízdě na kole. Vzhledem k tomu, že je v našem městě hojně využívaný dopravní prostředek právě kolo, děti měly o jeho vybavení dobrý přehled. Také všichni slíbili, že se na zítřejší výlet pečlivě připraví a vezmou velkou svačinu.

87

PRACOVNÍ LIST – Druhý dopolední blok Jméno:…………………………………..

1) Jak se nazývá les na okraji naší obce? Ostrožský les 2) Pokud jsi někdy byl/byla v tomto lese, napiš o tom 10 vět. Jinak můžeš napsat věty o jiném lese, ve kterém jsi byl/byla. ………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………...

3) Vyřeš tuto slovní úlohu: V místním lese bylo v minulém roce vykáceno 37 stromů a zasazeno 120 nových mladých stromků. Kolik stromků v lese přibylo? Vykáceno stromů………….37 Zasazeno stromů………….120 Přibylo stromů……………..? Výpočet: 120 – 37 = 83 Odpověď: V lese přibylo 83 stromů.

88

7.3. Třetí dopolední blok Téma: pozorování a určování jarních rostlin v lese, určování dřevin, části rostlin, rostliny kvetoucí a nekvetoucí Výchovně-vzdělávací cíl: žáci umí zařadit rostliny mezi byliny nebo dřeviny, popíší jednotlivé části těla rostlin, určují dřeviny a byliny v lese, sbírají rostliny pro třídní herbář, pracují s atlasem rostlin, vyrobí z přírodního materiálu lesního mužíčka, zazpívají písničky o lese, žáci pracují samostatně i ve skupinách, nahlas prezentují svůj názor i výsledky své práce, rozvíjí fantazii a pracovní tvořivost, dokáží naslouchat ostatním spolužákům, respektují zadaná pravidla, respektují a dodržují pravidla silničního provozu při jízdě na kole (výuka se prolíná těmito předměty: prvouka, český jazyk, pracovní činnosti, tělesná výchova, hudební výchova) Organizace: celodenní výlet Učební pomůcky: atlasy rostlin, obrázky stromů, keřů,

papíry na poznámky pro

práci ve skupinách, desky s novinami ke sběru pro herbář, psací potřeby, deník, pracovní listy pro každého žáka

Cesta na kole do místního lesa Před vyjížďkou do přírody jsme si společně zopakovali pravidla a zásady bezpečnosti při jízdě na kole (jízda vpravo při krajnici, povinné vybavení kola, nutnost mít helmu, změnu směru oznamujeme upažením ruky, jezdíme za sebou apod.). Přesun na místo: Žáci mají za úkol všímat si během naší cesty okolní krajiny. Cílem je myslivna na okraji lesa (viz zelená trasa – příloha č.1). Kola jsme zaparkovali v areálu místní myslivny. Abych zjistila, jak si děti během naší cesty všímaly okolí, připravila jsem si pro ně tyto otázky: -

Které dopravní značky jsi během cesty viděl? Umíš je pojmenovat?

-

Zastavovali jsme u některých světelných signálů?

-

Jak se jmenuje řeka, přes kterou jsme po mostě přejížděli?

-

Jaký je povrch krajiny, ve kterém leží naše obec?

-

Vedla naše cesta i přes náměstí? Víš, jak se toto náměstí nazývá?

-

Viděl jsi nějaké historické budovy?

89

Poté jsme se hromadně přesunuli hlouběji do lesa.

Relaxační chvilka: POSLOUCHEJTE LES – děti si sedly nebo se postavily tak, aby nebyly rušeny, a poslouchaly všechny zvuky lesa

(nejlépe se zavřenýma očima). Potom si s ostatními

sdělovaly své dojmy.

(Fabiánková; Horká, 1996, s.8)

Otázky + vyvozování nových pojmů: Děti, včera jsme si zopakovali názvy druhů jehličnatých

a listnatých

stromů.

Vyjmenujte, které z těchto druhů stromů lze spatřit v našem lese? (dub, buk, javor, smrk, borovice, modřín). Znovu si zopakujeme, které z těchto druhů stromů jsou stromy listnaté a které jehličnaté. V našem lese se tedy nachází stromy listnaté i jehličnaté. Víte, jak se takový les nazývá? (les smíšený) Co ještě roste v lese? (keře, mechy, houby,…..) Které rostliny lze spatřit na jaře v lese? (sasanka, jaterník, blatouch, violka….) „Děti, teď se pozorně rozhlédněte, které rostliny zde nyní můžeme na jaře spatřit.“ Společně jsme podle atlasu určili - orsej jarní, blatouch bahenní, sněženka podsněžník, dýmnivka dutá, česnek medvědí. Upozornila jsem děti, které z těchto rostlin jsou jedovaté (sasanka hajní, orsej jarní, konvalinka vonná, hlaváček jarní). Sbírali jsme rostliny pro herbář. „Umíte popsat, z jakých částí se rostlina skládá? Můžeme všechny části rostliny vidět? Jsou některé části ukryté i pod zemí? Jmenujeme jednotlivé nadzemní a podzemní části rostlin. „Proč má rostlina kořen? K čemu slouží? Kterým směrem kořeny rostou? „Děti, vezměte do rukou rostlinku česneku medvědího, který tady roste všude kolem nás, srovnejte jeho stonek se stonkem modřínu. V čem se liší?“ Objasňujeme pojem – byliny a dřeviny (stonek nedřevnatý a dřevnatý). Ve které ročním období kvete nejvíce rostlin? (na jaře). Jsou všechny rostliny kvetoucí? Objasníme pojem – kvetoucí a nekvetoucí rostliny (ty, které se rozmnožují

90 semeny či výtrusy). Které nekvetoucí rostliny teď vidíme kolem sebe? Pozorujeme s dětmi krásné mechové podloží kolem sebe, pučící kapradiny a občas i přesličky.

Další otázky: Viděli jste někdy nějaký vyvrácený strom? Které stromy jsou častěji vyvrácené a které jsou častěji zlomené? Rozdala jsem dětem pracovní listy (viz příloha č. 2). Po jejich vyplnění - smrky jsou nejčastěji vyvrácené, listnaté stromy – buky a duby se spíše přelomí. Společně docházíme k závěru a povídáme si o tom, že různé rostliny mají různé kořeny, které rostlinu upevňují v zemi. Snažili jsme pozorovat co nejvíce bylin a dřevin v místním lese, v rámci možností jsme si nasbírali některé byliny do třídního koutku přírody, také jsem seznámila děti se zásadami sběru rostlin pro herbář, že se mají utrhnout včetně kořenu, se způsobem ukládání do desek s novinami apod.

Výroba lesního mužíčka Žáci dostali za úkol vyrobit z přírodních materiálů (dřívko, kůra, listy, mech, větvičky) lesního mužíčka a dát mu nějaké jméno.

Zahřátí organismu – honička „motýli a žáby“ Děti běhají po prostoru, který jsme si vymezili. Na pokyn „motýli“ se zastaví, upaží a pohyby paží napodobují mávání motýlích křídel. Na povel se děti opět rozběhnou. Na pokyn „žáby“ děti provedou dřep s koleny od sebe a k sobě, na povel se zase rozběhnou.

Znovu jsme si zazpívali písničky s lesní tematikou (Já do lesa nepojedu, Trpasličí svatba……). Poté jsme se vrátili zpět do školy.

Hodnocení dne: Děti pracovaly s nadšením, občas byly hlučné a dosti rozdováděné, což jsem ale přisuzovala jejich zaujetí. Vysvětlili jsme si a znovu zopakovali, že se máme v lese chovat tiše. Během cesty byly děti ukázněné, přesun proběhl bez sebemenších problémů.

91 Při jízdě po hlavní silnici jsme si dávali pozor na zvýšený provoz, po cyklostezce se žáci

mohli pohybovat

na kole volněji. Písničky

jsme si

zazpívali na volném

prostranství. Nepochybným kladem bylo i krásné počasí – i sucho v lese, kdy se dětem podařilo nasbírat krásné přírodniny. Zejména děvčata si dala záležet, aby nasbírala ty nejkrásnější rostliny do třídního koutku přírody. Lesní mužíčkové tvoří velmi krásnou výzdobu lesa. Za domácí úkol žáci dostali vyplnit pracovní list týkající se tohoto výukového bloku. Výchovně-vzdělávací cíle dnešního dne byly splněny.

92

PRACOVNÍ LIST - Třetí dopolední blok Jméno:…………………………………….. 1) Jak se nazývá řeka, která protéká naším městem? Morava 2) Jak se nazývá náměstí v centru naší obce? Náměstí svatého Ondřeje 3) Zařazuj mezi rostliny kvetoucí a nekvetoucí:

dub, jetel, rybíz, kapradí, fialka,

višeň, tulipán, žito, mech Rostliny kvetoucí: dub, jetel, rybíz, fialka, višeň, tulipán, žito Rostliny nekvetoucí: kapradí, mech

4) Které jarní byliny jsme pozorovali v lese? Prvosenku jarní, sasanku hajní, plicník lékařský, sněženku podsněžník, bleduli jarní, jaterník trojlaločný, orsej jarní, violku vonnou, hrachor jarní, konvalinku vonnou, hlaváček jarní, česnek medvědí

Ostrožský les je les smíšený. Co to znamená? Nachází se v něm stromy listnaté i jehličnaté

5) Napiš slova příbuzná ke slovu LES: lesík, lesnatý, lesník. Lesněnka, lesíček, zálesák, zalesnit, lesnictví, odlesněný……

6) Nakresli rostlinu, která se ti nejvíce líbila na našem výletu v lese.

93

7.4. Čtvrtý dopolední blok Téma: opakování bylin a dřevin , jarní rostliny, části květu, rozmanitost květů Výchovně-vzdělávací cíl: žáci si zopakují druhy jarních květin, pozorují a popisují jednotlivé části květu, chápou význam květu, orientují se podle plánu, orientují se v terénu, popíší okolní krajinu, rozvíjí pracovní tvořivost, spolupracují ve skupině, zhodnotí práci svou i práci jiných (výuka se prolíná těmito předměty: matematika, český a anglický jazyk, prvouka, pracovní činnosti, výtvarná výchova) Organizace: práce ve třídě, ve skupinách, hromadná výuka, vycházka Učební pomůcky: seznam druhů jarních bylin, psací a výtvarné potřeby, pracovní listy, atlas rostlin, tvrdý papír, nůžky, pastelky, vodové barvy

Pracovní postup:

Opakování Popisujeme jarní byliny – učíme se navzájem Na začátku druhého dne jsme si zopakovali druhy dřevin a bylin, které jsme včera pozorovali v místním lese. Z velké části využíváme přinesené vzorky jarních bylin, ze kterých jsme si uspořádali výstavu v našem koutku přírody ve třídě.

Vytvořila jsem seznam 13 druhů jarních bylin s jejich stručným popisem (viz příloha č.3). Rozstříhala jsem jej na stejný počet papírků, které jsem rozprostřela na koberec textem dolů. Rozdělila jsem děti tak, aby si každý žák vybral svůj papírek. Slabší žáci mohli zůstat ve dvojicích. Každý žák (nebo dvojice) měl za přinesených

vzorcích, případně na

fotografii

úkol poznat svou

nebo na obrázku

rostlinu v

připevněném na

magnetické tabuli v našem koutku přírody. Formou televizní reportáže pak každý žák (dvojice) popsal ostatním svou rostlinu a připevnil popis rostliny pod správný obrázek na tabuli.

Motivace: Vypočítejte tyto příklady, z písmen u správného výsledku sestavte slovo a dozvíte se, o čem se dnes budeme učit. 49 : 7 = 8 N

25 – (9 – 4) = 20 K

94 4 . 8 = 32 V

66 + (20 – 15) = 72 O

16 dm = 160 cm Ě

23 m = 230 mm

L

8 cm = 800 mm M

7 cm = 70 mm

T Výsledek: (KVĚT)

Soutěž Žáci jsou rozděleni do stejných pětičlenných skupin jako v předchozím dopoledním bloku. Každá skupinka dostává stejný úkol: Napište slova příbuzná ke slovu KVĚT.

Pozorování květů, vyvozování nových pojmů „Děti, cestou do školy jsem si všímala krásy jara, velkého množství rozkvetlých květin v zahrádkách, v parku , při cestě. Některé jsem vám přinesla ukázat. Jestlipak jste si jich všimli také? Jestli ano, dokážeš si vzpomenout, na kterém místě, na které ulici či u kterého domu tato rostlina kvete?“ Tyto rostliny jsme včera v lese nespatřili, ale neměli bychom je opomenout, protože jsou typickými rostlinami jara a v našem městě je můžeme spatřit na mnoha místech. Už z velké dálky nás lákají svými nádhernými květy. Víte, jak se tyto rostliny nazývají? (do vázy jsem dala větvičku zlatice převislé- „zlatý déšť“, větvičku jabloně s květy, narcis, tulipán, dále jsem přinesla obrázek, na kterém je koniklec) Po pojmenování jednotlivých rostlin jsme se podrobně zaměřili na pozorování jednotlivých květů. Mají všechny květy stejnou barvu? Víte, jak se asi nazývají tyto barevné lístky? (pamatuj si, jednotlivé části květu obklopují, jsou „okolo“ vnitřních částí květu, proto se nazývají lístky okvětní. Pozoruj lupou různé květy různých rostlin, které jsou ve třídě. Skrývá se ještě něco uvnitř květů? - objasníme pojem tyčinky a pestík, samčí a samičí rozmnožovací části květu. Vyplnění pracovních listů (viz příloha č. 4 ).

Kde všude v našem městě můžeme ještě spatřit velké množství květů? (před domy na záhoncích, les, v truhlících na okenních parapetech nebo před domy)

95 Nyní opět trochu angličtiny Děti, připravila jsem si pro vás ještě další květy, nyní v trochu jiné podobě. Na stole mám mnoho květinek nakreslených na tvrdém papíru. Všimněte si, že v každém okvětním lístku se skrývá nějaké anglické slovo. Co je důležité, je to, že všechna slova v okvětních lístcích jednotlivých kvítků začínají stejným písmenem. Které to je? Napiš ho do středu květiny a také před každé anglické slovo. Potom si kvítek vybarvi, celý vystřihni a můžeš ho dát jako dárek mamince (viz příloha č.5).

Vycházka do květinářství U Florů Můžeme si také v našem městě květiny i koupit? Kde? Víte, že zrovna nedávno otevřeli nedaleko naší školy nový obchod? Víte, jak se jmenuje? Půjdeme se tam teď spolu všichni společně podívat. Děti, vytvořila jsem takový plán naší vycházky, který jsem rozstříhala. Vaším úkolem je plánek správně poskládat, potom se společně vydáme podle trasy, kterou jsem do plánu vyznačila barevně. Vaším úkolem bude do pracovních listů doplnit správná slova, která tam chybí. Všímejte si názvů ulic, směrů a jednotlivých budov, které budeme míjet, protože se vás na to budu ptát (viz příloha č.6).

Závěr hodiny Ve třídě jsme shrnuli všechny poznatky a činnosti dnešního dopoledne a zhodnotili práci žáků. Seznámila jsem děti s plánem zítřejšího dne – exkurze do místního zahradnictví u pana Bolfa (svačina, peníze na dárek pro maminku).

Hodnocení dne: Cíle dnešního dne se nám podařilo splnit. Před vycházkou jsem děti rozdělila do 4 pracovních skupinek, z nichž vždy 1 zástupce zapisoval zjištěné poznatky. Pozorovala jsem rozdíly ve výsledcích práce jednotlivých skupinek. Uvědomuji si, že jsem podcenila rozdělení skupinek, což bylo zapříčiněno také tím, že žáky dostatečně neznám.

96 Slabší žáci zvládali úkoly s mojí dopomocí. Návštěva květinářství se dětem líbila, po návratu do školy se hned pustily do vyplňování pracovních listů (zde jsem také slabším žákům nabídla svou pomoc). Příjemným zakončením dne bylo vyrobení květů pro maminku ke Dni matek, které se dětem velmi povedly.

97

PRACOVNÍ LIST – Čtvrtý dopolední blok Jméno: ………………………………….

1) Popiš části květu tulipánu:

2) Doplň správná slova do vět podle skutečnosti: Když jsme šli do místního květinářství, před budovou školy jsme odbočili vpravo a šli jsme ulicí Školní. Na konci této ulice jsme odbočili vpravo a pokračovali jsme ulicí Svobodovou.

Na

této ulici se nachází pošta, papírnictvím, městská policie a květinářství. Květinářství se nachází přes cestu naproti bývalé budovy kina.

3) Co všechno si v tomto květinářství mohou lidé koupit? Různé druhy řezaných květin, rostliny v květináčích pokojové i venkovní, dárkové předměty, suché květiny, květináče, truhlíky, semena, hlínu, hnojiva

4) Najdi ve větě podstatná jména a slovesa, u podstatných jmen urči pád, číslo, rod a životnost: 1

1

1

5

1

Zahrádky před domy v naší obci se chlubí krásnými jarními květinami. zahrádky - pád 1., číslo množné, rod ženský domy

- pád 7., číslo množné, rod mužský neživotný

obci

- pád 6., číslo jednotné, rod ženský,

květinami – pád 7., číslo množné, rod ženský, 5) Znáš nějakou báseň nebo píseň o jaru? Vozilo se na jaře, tra la la …………….

98

7.5. Pátý dopolední blok Téma: Společné znaky rostlin, rozmnožování rostlin, výživa rostlin Výchovně-vzdělávací cíle: žáci vyjmenují znaky života rostlin, zaznamenávají a shromažďují získané informace, seznámí se s různými druhy rozmnožování rostlin, zazpívají píseň o zahradníkovi, procvičují si početní operace sčítání a odčítání, ovládají základní pravidla cestování autobusem, orientují se v dopravním autobusovém řádu, učí se dopravní značky (výuka se prolíná těmito předměty: prvouka, matematika, český a anglický jazyk, hudební výchova, tělesná výchova) Organizace: výuka ve třídě, exkurze Učební pomůcky:

papíry a psací potřeby na psaní poznámek pro každého žáka,

pracovní listy

Pracovní postup: 1. část ve třídě: Motivace: Děti, znáte písničku „Šel zahradník do zahrady s motykou……“ Společně zpíváme za doprovodu klavíru.

Když umíte tak hezky zazpívat písničku o zahradníkovi, jistě vypočítáte správně i tuto slovní úlohu: Slovní úloha Zahradník

zasadil 50 semínek kedlubnů a 30

semínek hlávkového salátu. Do

malého kelímku zasadil vždy jen po jednom semínku. Po několika dnech zjistil, že v 8 kelímcích mu semínka nevyklíčila. Kolik semínek mu celkově vyklíčilo?

Zápis Semínek kedlubnů…………………50 Semínek hlávkového salátu ………..30 Dohromady počet semínek …………50 + 30 = 80 Z celkového počtu nevyklíčilo……. 8 Kolik zůstalo vyklíčených………….?

99 Výpočet:

50 + 30 = 80 80 – 8 = 72

Odpověď: Zahradníkovi vyklíčilo celkem 72 semínek.

Hra „PŘED a ZA“ (BEFORE and AFTER) Připravila jsem si hra zaměřenou na procvičování abecedy a anglické slovní zásoby. Děti zde také posilují soustředěnost a pozornost. Postup: Na tabuli jsem nakreslila tři sloupce. Na levý jsem nadepsala BEFORE, na pravý AFTER. Prostřední sloupec je určen pro skryté slovo. Domluvili jsme si tematický okruh slov, který budeme hádat - parts of the body (části těla). Jednotlivá slova jsem měla předem připravená a napsaná na lístcích, které jsem rozložila na stůl obrácená textem dolů . Zvolený žák si vylosoval jeden lístek a držel ho tak, aby nikdo neviděl, co je na něm napsáno. Ostatní žáci hádají slova z tematického okruhu – části hlavy (jde o opakování probraného učiva). Jednotlivá slova zapisujeme do sloupců podle toho, kde leží podle abecedy vůči skrytému slovu, to znamená jsou-li před ním (before), píšeme je do levého sloupce, jsou-li po něm (after), zapíšeme je do pravého. Děti se tedy postupně blíží k hledanému slovu ze dvou alfabetických konců. Je-li například hledané slovo head (hlava), zapisujeme návrhy následovně: ear (ucho) – vlevo, leg (noha) – vpravo. U slova od stejného písmene rozhoduje písmeno následující. Jakmile zazní správné slovo, zvolený žák ukáže dětem lístek s napsaným slovem a úspěšný řešitel získává bod. Při hádání by se mělo vystřídat co nejvíce žáků. (Hanšpachová; Řandová, 2005, s.165) Hra se dětem natolik líbila, že jsme si procvičili ještě tematický okruh slov – colours (barvy).

2. část – exkurze do zahradnictví Děti, slovní úlohu z matematiky se vám podařilo správně vypočítat, nyní se pojedeme podívat, jak takový „opravdový“ zahradník vypadá a co všechno umí. Já jednoho takového zahradníka znám, jmenuje se pan Bolf a ten doma pěstuje velké množství různých druhů

100 rostlin ve sklenících. Jistě jste tam někteří z vás už někdy byli s maminkou nebo s tatínkem. Protože pan Bolf bydlí až na druhém konci města, pojedeme kousek cesty autobusem. Před samotným přesunem jsem žáky seznámila s pravidly bezpečnosti a chování chodce, žáci měli při příchodu na zastávku autobusu za úkol zjistit, jak se nazývá tato autobusová stanice a jak se nazývá stanice následující, na které budeme vystupovat. (Nastoupíme na zastávce U Mostu, následující bude zastávka – Náměstí, kde vystoupíme). Zbytek cesty půjdeme pěšky. Během cesty jsme si všímali a vysvětlili význam těchto dopravních značek:

přechod pro chodce

hlavní komunikace

pozor, dej přednost v jízdě

101 Prohlídka zahradnictví Předem jsem pana Bolfa požádala o krátký výklad o rostlinách tak, aby žáci třetího ročníku pochopili jednotlivé znaky charakteristické pro život rostlin. Pan Bolf děti provedl všemi svými skleníky, během svého vyprávění kladl dětem otázky (ve kterých jsem mu byla občas nápomocna), například: Děti, už jste se učily, co potřebujete k dýchání? Myslíte si, že rostliny také dýchají? Co spotřebováváme ze vzduchu? Co do ovzduší vydechujeme? Dýcháte i ve tmě? Myslíte, že rostliny také? Přijímají rostliny potravu? Jak? Je to jiné než u živočichů? (objasňujeme pojem zeleň listová, uvolňování kyslíku do vzduchu). Mění rostliny během svého života velikost? Vypadají pořád stejně? Přibývají jim nějaké další části? Mění se tyto části? Proč musím své rostliny zalévat? Proč rostliny potřebují vodu? Kterým směrem na nás momentálně dopadají sluneční paprsky? Pozorně se podívejte na tyto rozkvétající muškáty a řekněte, kterým směrem se otáčí? Umíte vysvětlit proč? Proč si myslíte, že mám všechny rostliny ve sklenících? Co by se stalo, kdybych je zasadil do země venku na zahrádce? Společně vyvozujeme základní podmínky pro život rostlin. Jak se rostliny rozmnožují? Jsou všechna semínka stejná? Ukázka řízkování, setí semínek – vidíme různé způsoby rozmnožování rostlin.

Děti zakoupily sazeničky muškátů a jako dárek jsme obdrželi bílý karafiát, který využijeme pro další pokus následující den ve třídě.

Při návratu zpět do školy jsme si zkrátili čas při čekání na autobusové zastávce tím, že jsem dětem říkala různá slova (všechna se týkala dnešního tématu), úkolem dětí bylo říct, o jaký slovní druh se jedná, u podstatných jmen měly říct správné mluvnické kategorie. Například: zahradník - podstatné jméno rodu mužského životného, číslo jednotné, semínko - podstatné jméno rodu středního, číslo jednotné, zalévat – sloveso, kypřit – sloveso, okopávat – sloveso (všechna slovesa jsou ve tvaru neurčitku) stonek – podstatné jméno rodu mužského neživotného, číslo jednotné, kořeny – podstatné jméno rodu mužského neživotného, číslo množné, rostlina – podstatné jméno rodu ženského, číslo jednotné,

102 Také

jsme si

připomněli název zastávky, na které čekáme. Dala jsem dětem za

úkol, aby vyhledaly podle autobusového řádu celkovou trasu autobusu, ve kterých místech a kolikrát ještě autobus zastavuje v Uherském Ostrohu, v které obci (městě) je jeho konečná stanice. Děti si psaly poznámky.

Návrat do třídy, zhodnocení dnešního dne.

Hodnocení dne: Zřejmě největším překvapením dnešního dne pro mne bylo, že některé děti téměř necestují veřejnými dopravními prostředky. Byl to pro ně silný zážitek, ale současně i problém odpovědět na otázku v pracovním listu, kde se kupují jízdenky pro jízdu autobusem, poněvadž se s touto situací doposud nesetkaly (nevšimly si, že jsem během nastupování

kupovala jízdenky hromadně u řidiče autobusu já). Názvy a význam

dopravních značek, které jsme cestou minuli, většina dětí ovládá. Některým žákům činilo též velké problémy orientovat se a dokonce vyhledávat informace z autobusového řádu. V zahradnictví se jim velmi líbilo, kladli panu Bolfovi množství zajímavých otázek. Nemohla jsem si nevšimnout, jak byli rádi, že si mohli popovídat se skutečným odborníkem a viděli, jak tento odborník pracuje v praxi.

103

PRACOVNÍ LIST – Pátý dopolední blok Jméno:…………………………………….

1) Jak se nazývá zahradnictví v naší obci, které jsme navštívili? Zahradnictví U Bolfů 2) Co všechno tam pěstují? Předpěstovávají tam sazeničky salátu, kedluben, petržele, celeru, okurek, rajčat, paprik, muškátů, petúnií, jahod. Dále nabízí hnojiva, zahradní zeminu atd.

3) Zelená barva listů je způsobena barvivem, kterému říkáme zeleň listová 4) Rostliny ke své výživě potřebují ze vzduchu světlo a oxid uhličitý , z půdy získávají vodu a živiny. 5) Jak se nazývají zastávky autobusu, kde jsme nastoupili a vystoupili? Nastoupili jsme na zastávce U Mostu a vystoupili jsme na zastávce Náměstí (protože se nachází na náměstí) 6) Kde se kupují jízdenky pro jízdu autobusem? u pana řidiče

7) Které dopravní značky jsme cestou viděli a naučili se? Hlavní silnice, dej přednost v jízdě, přechod pro chodce,

8) Uměl (uměla) bys některé z těchto dopravních značek nakreslit?

104

7.6. Šestý dopolední blok

Téma: Naše obec, město, vesnice, lidé ve městě a na vesnici, průmysl, zemědělství, Výchovně- vzdělávací cíl: žáci dokáží rozlišit město a vesnici, vyjmenují zařízení, která jsou ve městě a na vesnici, rozliší město a vesnici podle toho, jaké budovy se zde nachází, chápou rozdíly, kde žije více obyvatel a proč; vyjmenují dopravní prostředky, jaké mohou spatřit ve městě a jaké na vesnici; vyjmenují obchody a služby, které se nacházejí v naší obci (které mohou najít ve velkém městě); napíší adresu svého bydliště, spolupracují navzájem; (učivo se prolíná těmito předměty: prvouka, český a anglický jazyk, matematika, pracovní činnosti, výtvarná výchova) Organizace: práce ve třídě (skupinová, individuální) Učební pomůcky: Fotografie s tematikou našeho města (příloha č.7), učebnice jazyka českého, CD – skladby Georgie Gerschwina, bílý karafiát, modrý inkoust, sklenice (kádinka), milimetrový papír, nůžky, pastelky nebo fixy, pracovní listy

Pracovní postup: Opakování: Pokus s bílým karafiátem: V předchozím vyučovacím bloku děti pochopily význam vody pro život rostliny. Tímto pokusem budeme zjišťovat, zda rostlina opravdu vodu přijímá. 1. Sklenici naplníme do poloviny vodou. 2. Vodu zabarvíme modrým inkoustem. 3. Poté do ní vložíme bílý karafiát. 4. Po chvíli zjistíme, kudy se voda v rostlině pohybuje. Vzlínavost vody by měla být prokázána modrým zbarvením květu.

Motivace: Budeme zahradní architekti naší obce Využívám zážitků a zkušeností dětí ze včerejší exkurze v zahradnictví a zadávám jim následující úkol:

105 Navrhni pozemek ve tvaru obdélníku. Záleží na tobě, jestli tento pozemek bude představovat park, dětské hřiště nebo zahradu. Do tohoto obdélníku navrhni a zakresli další objekty (lavičky k sezení, dětské pískoviště, políčka…..) – používej tvary obdélníků a kruhu. Stavím na dosavadních znalostech žáků v geometrii (neumí ještě narýsovat kolmici), proto pracují s milimetrovým papírem.

Kooperativní skládačky – seznamujeme se s naší obcí Připravila

jsem

si

pro

děti

cvičení,

ve

kterém

se

společně

seznámíme

s charakteristickými místy v naší obci. Toto cvičení se mi velmi zamlouvá i z důvodu, že v dětech rozvíjí

schopnost spolupráce,

komunikace, schopnost diskutovat, naslouchat,

předcházet konfliktům a interpretovat fotografie. Předem jsem si připravila dvě kopie pěti stejně velkých fotografií s tématikou našeho města (příloha č. 7). Fotografie jsem úmyslně zvolila tak, aby je děti poznaly. Před úvodním komentářem jsem rozstříhala na 12 stejných kousků vždy jednu ze dvou kopií obrázku. Druhou sadu pěti fotografií jsem ponechala jako vzor. Díly jsem rozdělila do pěti obálek – vždy osm dílů jedné stejné fotografie a po jednom dílu ze všech ostatních fotografií. Na každý z pěti stolů jsem položila jednu z obálek. Nerozstřihané fotografie jsem nechala kolovat po třídě. Diskuse na koberci: Kdo nebo co je na fotografii? V které části naší obce tuto budovu (stavbu) můžete spatřit? Víte, jak se nazývá? Chodí někdo z vás kolem těchto staveb cestou do školy? Co se vám na nich líbí (nelíbí)? Které z těchto míst jste už navštívili? Která fotografie se vám nejvíc líbí? Následuje rozdělení do pěti skupin s přibližně stejným počtem členů. Oznámila jsem žákům, že každá skupinka bude skládat stejnou skládačku. Zdůraznila jsem, že cílem této aktivity je složit všech pět skládaček. Každá skupina má jednu ze vzorových fotografií, žáci musí spolupracovat a problém vyřešit. (Děti se mohou pohybovat mezi stoly a jsou nuceni spolupracovat s ostatními skupinami). (Pike, Selby, 2000, s. 23)

106 Čtení textu Žáci sedí v lavicích po obvodu třídy. Žáci se střídají ve čtení textu: PROBUZENÍ Jana se probouzí. Poslouchá, jaké zvuky se ozývají z ulice. Zvoní a drnčí tramvaj. Sviští pneumatiky aut a troubí klaksony. Blíží se, sílí a pak se vzdaluje siréna policejního auta. Do pokoje doléhá rachot a rámus. Docela jinak začíná den Martině. Přímo pod okny kdákají slepice. Občas kokrhá kohout. Ve větvích ořešáku cvrlikají ptáci. V chlévě bučí kráva a u boudy štěká pes. (Dvorský, 1997, s. 54)

Rozhovor: •

Kde se probouzí Jana a kde Martina? (Jana ve městě, Martina na vesnici)

•

Co slyšíte , když se probouzíte vy?

•

Která z dívek má příjemnější ráno?

•

Kde si myslíte, že se žije lépe?

•

Čím se liší město od vesnice? (ve městě je více domů, panelové domy, bydlí v něm

více obyvatel, velký dopravní ruch, jsou tam úřady, nemocnice, školy, banky, kina, divadla, sportovní areály, spousta obchodů…… na vesnici žije méně lidí, uprostřed je většinou náves, nejsou tam nemocnice, divadla,…….) Děti vyjadřují své názory na život ve městě a na vesnici. •

Je naše obec město nebo vesnice? (Uherský Ostroh je menší město)

Děti usuzují, že Uherský Ostroh je obec, která nese znaky města i vesnice. Proto je pro ně těžké ho jednoznačně zařadit. Vysvětlila jsem jim, že statut města je podmíněn historicky, kdy před šesti sty lety byla obec povýšena na město. Je jedním z nejmenších měst v republice (asi 4 500 obyvatel), proto zde žijeme spíše jako na vesnici, i když se nazýváme městem. •

Má naše obec pojmenované ulice? (ano)

•

Co všechno v naší obci můžeme najít? (obchody, restauraci, knihovnu, obecní úřad,

kostel, kulturní dům, sportovní zařízení, zimní stadion, tenisové kurty, hřbitov, poštu, banku, mateřskou a základní školu, základní uměleckou školu, lékárnu, nádraží, praktického a dětského lékaře……)

ordinaci

107 •

Které obce sousedí s naší obcí? (Veselí nad Moravou, Blatnice, Moravský Písek,

Ostrožská Nová Ves)

Relaxace – poslech hudby Hádanka na úvod: Na nebe se drápe, chce být výš a výš, chce mít tisíc pater, vidět na Paříž. (řešení: mrakodrap) Uvedla jsem skladbu: Děti, podobně jako Jana se ve velkém městě probouzel i americký hudební skladatel Georgie Gerschwin. To město se jmenovalo Paříž. Poslechněte si, jak své pocity vyjádřil ve skladbě „Američan v Paříži“. Uslyšíme v

hudbě zvuky typické pro velkoměsto.

Dobře poslouchejte, jestli poznáte, o jaké zvuky se jedná. Trošku vám napovím: jsou podobné, jako slyšela Jana, když se ráno probouzela. Žáci leží na koberci, mají zavřené oči a soustředí se na

poslech skladby. Po

vyslechnutí skladby si vzájemně sdělujeme své dojmy. Někteří také mohou pantomimicky předvést ostatním ruch velkoměsta – předvádí auta, tramvaje, autobusy, velké množství lidí na chodnících, na přechodech.

Naši slavní rodáci Povídáme si s dětmi o známých a slavných lidech, kteří žili nebo stále ještě žijí v našem městě. (Zdeněk Galuška, Helena Fibingerová, Blahoslav Smišovský). Připravila jsem si tyto slovní úlohy: 1) Spisovatel Zdeněk Galuška se narodil v roce 1913 a zemřel v roce 1999. Vypočítej, kolik let se dožil a kolik let letos uplynulo od jeho smrti? Zápis: Narodil se………….1913 Zemřel…………......1999 Kolik let se dožil…….? Současný rok……….2007 Celkem let od jeho smrti…..? Výpočet: 1999 – 1913 = 86

108 2007 – 1999 = 8 Odpověď: Zdeněk Galuška zemřel v 86 letech a od jeho smrti letos uplynulo 8 let.

2) Známý ostrožský hudební skladatel Blahoslav Smišovský je autorem 35 lidových písní a 13 vážných skladeb. Vypočítej, kolik napsal celkem skladeb, výsledek zaokrouhli na desítky. Zápis: Celkem lidových písní……….35 Celkem vážných skladeb……..13 Celkem všech skladeb…………? Výpočet: 35 + 13 = 48 Odpověď: Blahoslav Smišovský napsal celkem kolem 50 skladeb.

Návštěva ze zahraničí Děti, představte si, že se za vámi přijedou podívat na návštěvu žáci z některé anglicky mluvící země. Budou chtít, abyste je provedli po našem městě. Proto vás chci nyní naučit, jak se určitá místa v naší obci řeknou anglicky. Z metodického hlediska využívám poznatek, že žáci musí nová slovíčka nejprve vidět na obrázku a slyšet, jak se vyslovují, potom vidět, jak se píší, a nakonec se eventuelně učí i pravopis těchto slov. 1)

Ukazuji dětem postupně 5 obrázků (viz příloha č. 8) , na každém obrázku ukazuji

na příslušné místo a nahlas vyslovuji (např. a castle) – žáci výslovnost neopakují, pouze poslouchají. 2)

Znovu ukazuji stejné obrázky a nahlas vyslovuji – žáci po mně výslovnost

opakují. 3)

Jednotlivá slova šeptám – žáci nahlas opakují.

4)

Postupně obrázky posílám mezi žáky – znovu nahlas vyslovuji, předám určitému

žákovi, ten slovo zopakuje a podá obrázek svému sousedovi, tak to pokračuje dál, až se celá třída prostřídá (hůře zapamatovatelná slova mohou putovat po třídě několikrát). 5) anglicky.

Všechny obrázky připevním na tabuli, znovu na ně poukazuji, žáci vyslovují

109 6)

Obrázky označím čísly 1 až 5, neukazuji na obrázky, pouze vyslovím např.

number one (číslo jedna) - žáci odpovídají a castle (hrad). 7)

Obrázky postupně sundávám a znovu vyslovím některé z pěti čísel. Žákům by se

již pod určitým číslem mělo vybavit příslušné anglické slovo.

Psaní adresy Znáte adresu svého bydliště? Umíte ji správně napsat? Naučíme se psát anglicky, že bydlíme v Uherském Ostrohu. Rozdala jsem dětem připravené pracovní listy (viz příloha č. 9).

Výroba poštovní známky naší obce Děti, chtěly byste mít originální poštovní známku, kterou ještě nikdo nemá? Přichystala jsem pro vás si tuhle šablonu a pokuste se na tuto „známku“ nakreslit například to, co vás na naší obci zaujalo a co se vám líbí. Jenom pamatujte, že nejde o opravdové známky (viz příloha č.10).

POZOR! Najdi 11 chyb. uherským ostrohem protéká řeka morava a nachází se zde také krásný zamek. Žije zde asi 4000 obivatel. Máme rádi lydové tradice a običeje. Můžeme se pochlubyt i krasným náměstím. Určitě se k nám přijeďte podívat. Budete mýt hezkou vzpomýnku.

(Řešení: Uherským Ostrohem protéká řeka Morava a nachází se zde také krásný zámek. Žije zde asi 4000 obyvatel. Máme rádi lidové tradice a obyčeje. Můžeme se pochlubit i

krásným náměstím. Určitě se k nám přijeďte podívat. Budete mít hezkou

vzpomínku.)

Na závěr uspořádáme výstavku výtvarného ztvárnění našeho města na poštovní známce, žáci své práce slovně doprovázejí.

110 Hodnocení dne: Z činností, které jsem si přichystala v tomto výukovém bloku se žákům nejvíce líbila „výroba poštovní známky“. Mohli popustit uzdu své fantazii. Někteří pracovali s počátečními rozpaky, ale konečný výsledek byl velice dobrý. Známky jsme si vystavili ve třídě na nástěnku vedle fotografií týkající se tématiky naší obce. Děti si cenily také toho, že jsem je pochválila za to, že už zvládnou napsat dokonce celou anglickou větu! Nemohu ale zcela upřímně posoudit, do jaké míry si žáci zapamatovali nová anglická slovíčka, která jsem je učila. Na takový systém výuky si musí zřejmě teprve zvyknout. Angličtina je pro ně novým předmětem, je

potřeba trpělivosti jak ze strany učitele, tak ze strany žáků.

Výchovně-vzdělávací cíle dnešního dne byly splněny.

111

PRACOVNÍ LIST - Šestý dopolední blok Jméno:……………………………………….

1) Je vaše obec Uherský Ostroh vesnice nebo město?

menší

město

2) Napiš charakteristické znaky pro vesnici a město: vesnice

město

středem vesnice je náves, někdy je tu

hodně obyvatel, je zde jedno nebo

postaven kostel nebo kaple, je tu obecní

více náměstí, stojí tu radnice, kostel,

úřad, škola, většinou jsou zde rodinné

spousta úřadů, škol, bank, kino,

domy, je zde zdravější životní prostředí

nemocnice, lidé bydlí v rodinných domech nebo panelácích

3) Write your address: (Napiš svou adresu) …………………………… …………………………… ……………………………. 4) Nevhodná slova škrtni zelenou pastelkou: V obci máme: kino, mateřskou školu, divadlo, knihovnu, muzeum, obchod, banku, krytý bazén, metro, tenisové kurty, základní školu, nemocnici, obecní úřad, polikliniku, zimní stadion.

5) Napiš slova pod správný obrázek. castle, river, church, lake, bridge

6) Napiš, co pro tebe znamená slovo domov: ………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………….

112

7. 7. Sedmý dopolední blok Téma: Služby a výrobní podniky v naší obci, průmysl a zemědělství, přírodniny, suroviny, výrobky Výchovně-vzdělávací cíl: žáci znají zaměstnání svých rodičů, dokáží vyjmenovat, které obchody, výrobní podniky, firmy a služby se nacházejí v naší obci, čím se zabývají, co prodávají, co vyrábí, rozliší přírodniny, suroviny a výrobky, orientují se v plánu města, rozliší hranici mezi jednotlivými částmi obce, znají samosprávu obce, ví, kde sídlí obecní úřad, spolupracují a učí se navzájem; (učivo se prolíná těmito předměty: prvouka, matematika, anglický jazyk, výtvarná a dramatická výchova) Organizace: práce ve třídě Učební pomůcky: Karty s obrázky (viz přílohy č. 11,12), kartičky pro hru Bingo, pracovní listy, barevné praporky, plán města, pastelky, magnetická tabule

Pracovní postup: Činnost – „Kam chodí táta s mámou do práce“ Žáci měli v předcházejícím dni za domácí úkol: 1. Zjistit jméno podniku, ve kterém jejich rodiče pracují. 2. Kde se podnik nachází. 3. Co v zaměstnání rodiče dělají – tento úkol výtvarně ztvárnit.

Nakreslila jsem na tabuli tři okruhy a označila je: - výrobní podniky, - služby, - zemědělství. Pojmy zatím neobjasňuji. Žáci intuitivně zařadí zaměstnání svých rodičů podle vlastního uvážení a zapíší jeho název do některého z okruhů. Obrázky o zaměstnání svých rodičů rozloží v prostoru třídy a snaží se vytvořit skupiny obrázků, které patří ke stejnému podniku. Podle obrázků a informací, které získali od rodičů popisují podniky a služby a vytváří ucelený obraz činnosti jednotlivých podniků a ostatních institucí.

113 S mou pomocí děti dochází k zjednodušenému závěru, že výrobní podniky něco vyrábějí, služby ulehčují a zpříjemňují život lidí, v zemědělství se pěstují rostliny a chovají zvířata pro naši potřebu.

Hra „Na řemesla“ Tato hra navazuje na předcházející činnost. Žáci sedí v kruhu na koberci. Jeden žák vystoupí před ostatní a předvádí pantomimicky určité řemeslo, či jinou pracovní činnost. Kdo pochopí, o jakou činnost jde, může se přidat buď jako druhý řemeslník, nebo jako předmět potřebný k činnosti. Hra podněcuje představivost a zároveň nutí k rychlému rozhodování a odvaze vstoupit do obrazu.

Rozhovor – služby v obci: •

Víte, kde sídlí obecní úřad? (v budově zámku)

•

Má naše obec pana starostu nebo paní starostku? Znáte jeho (její) jméno? (Mgr.

Vlastimil Vaněk) •

Má obecní úřad obřadní síň a pokud ano, k čemu slouží?

(Ano, má. Slouží

k uzavírání sňatků, k vítání narozených občánků našeho města a k dalším kulturním akcím) •

Je v naší obci nějaký závod, podnik nebo firma, o kterém jsme dnes ještě nemluvili?

Čím se který podnik zabývá, případně co vyrábí? (Např. Dyas – zpracování dřeva, Eurotec – výroba elektrosoučástek do aut, Drostav – stavební firma,

připomněli jsme si návštěvu

zahradnictví a květinářství •

Je naše obec průmyslová nebo spíše zemědělská? (I když se v naší obci nachází

výrobní podniky, je spíše zemědělskou)

Povídáme si také o životním prostředí v naší obci. Jelikož se zde nenachází mnoho velkých továren s kouřícími se komíny a snažíme se udržovat zeleň, životní prostředí není tak znečištěné. Žáci řeší zpaměti slovní úlohu:

114 Aby lidé v našem městě třídili odpad, byly na 12 místech umístěny vždy 3 kontejnery (plasty, papír, sklo). Kolik kontejnerů je celkem umístěno v Uherském Ostrohu? Výpočet: 12 . 3 = 36 Odpověď: V Uherském Ostrohu je celkem umístěno 36 kontejnerů.

Služby v obci – práce ve dvojicích Děti, připravila jsem si pro vás 12 nastříhaných karet se slovy (viz příloha č.11). Vaším úkolem je rozdělit karty do 4 skupin – 1. skupinu budou tvořit přírodniny, 2. skupinu suroviny, 3. skupinu výrobky a 4. skupinu služby. Až to zvládnete, přiřaďte k sobě ty přírodniny, suroviny a výrobky, které jsou nějakým způsobem propojeny a patří k sobě (tzn. z jaké konkrétní přírodniny vznikne konkrétní uvedený výrobek), potom ke správné firmě (obchodu), které se nachází v našem městě. (záměrně jsem zvolila řeznictví, pekařství a stolařství, protože je děti znají, většina z nich dokonce ví, kde se v obci nacházejí). Žáci pracují ve dvojicích, každá dvojice pracuje se všemi 12 kartami. Následuje společná kontrola úkolu.

Určení tří částí našeho města Na dnešní den měli žáci také za domácí úkol zakreslit do plánu města místo svého bydliště. Připravila jsem na magnetickou tabuli tento plán města na formát A1 a praporky připevněné na magnetech červené, zelené a žluté barvy. Žáci sedí v půlkruhu kolem magnetické tabule na koberci. Každý má svůj plán města se zakresleným místem bydliště. Rozdala jsem dětem praporky v barvách podle místa bydliště. Žáci bydlící v Uherském Ostrohu I – Městě dostali praporky červené, z Uherského Ostrohu II – Předměstí zelené a z Uherského Ostrohu III – Kvačic žluté. Jednotlivě přicházeli k tabuli, vyhledávali místo svého bydliště a označili praporkem. Jakmile byly umístěny všechny praporky, mohli jsme odhadnout, jak je Uherský Ostroh rozdělen.

Části města jsme vybarvili podle barvy

praporků (viz příloha č. 1). Tak jsme dostali hranice těchto částí. Z plánu je patrné, že hranici tvoří vodní toky. Zmínila jsem se o tom, že tyto tři části byly kdysi samostatné (jak se následně dozví v dalším učebním bloku, až si budeme povídat o minulosti města).

Využívám předcházející činnosti a zadávám žákům tuto slovní úlohu:

115 V Uherském Ostrohu I – Městě bydlí 1628 obyvatel, v Uh. Ostrohu II – Předměstí bydlí 2012 obyvatel a v Uh. Ostrohu III – Kvačicích bydlí 986 obyvatel. Kolik má město celkem obyvatel?

Zápis: V Uh. Ostrohu I obyvatel……….1628 V Uh. Ostrohu II obyvatel………2012 V Uh. Ostrohu III obyvatel………986 Celkem obyvatel……………………? Výpočet: 1628 + 2012 + 986 = 4626 Odpověď: Město Uherský Ostroh má celkem 4 626 obyvatel.

Zvládáme i angličtinu Děti, líbilo se vám, jak jsme se společně naučili anglicky pojmenovat místa v naší obci v předchozím vyučovacím bloku? Chtěli byste v tom pokračovat? Připravila jsem si tedy pro vás opět nějaké obrázky s obchody nebo službami, které se nachází v naší obci (příloha č. 12). Učíme se obdobným způsobem jako v předchozím vyučovacím bloku.

Bingo Abychom si upevnili nová slovíčka, která jsme se naučili, zahrajeme si hru Bingo, která se vám bude určitě všem líbit. Použila jsem stejné kartičky s obrázky obchodů a služeb, které jsem použila v předchozí činnosti. Každý z vás dostane papír, na kterém je 6 obrázků z tohoto souboru, každý má ale jinou kombinaci obrázků. Já začnu pomalu říkat jednotlivá anglická slova, pokud toto slovo bude někdo z vás mít na vašem papíře, označí si toto políčko křížkem nebo kolečkem (záleží na každém z vás). Jakmile někdo z vás bude mít označené všech 6 políček, zakřičí „BINGO“ a stává se vítězem.

Hodnocení dne: V tomto bloku jsem uplatnila činnostní učení, kdy děti manipulovaly s rozstříhanými kartami, pracovaly a zařazovaly rozstříhané karty. Tam se mi podařilo splnit základní myšlenku činnostního učení, že si vlastně děti přímo neuvědomovaly, že se aktivní činností učí. Nečinilo to problém ani slabším žákům. Výborní žáci měli radost a byli pochváleni, že se dokázali naučit a zapamatovat si všechna nová anglická slova, která jsem měla pro tento den připravena. Slabší žáky jsem samozřejmě pochválila za snaživost. Slovní úloha činila

116 některým žákům větší potíže, protože ještě nejsou navyklí počítat s takovými většími čísly. Se vzájemnou pomocí se jim ale slovní úlohu nakonec podařilo vyřešit. Hra na řemesla a hra BINGO slavily u dětí obrovský úspěch. Náročné cíle dnešního dne byly splněny.

PRACOVNÍ

LIST - Sedmý dopolední blok

Jméno:……………………………………………

1) Je vaše obec Uh. Ostroh průmyslová nebo zemědělská? zemědělská 2) Napiš charakteristické znaky pro průmyslovou a zemědělskou krajinu: Průmyslová krajina

zemědělská krajina

je znečišťována kouřem továrních

je to obdělávaná krajinu, pěstují se

komínů, odpady, výfukovými plyny

zde brambory, řepa, obilí, je pro

aut, je zde postavena řada továren

3) Znáš jména pana starosty?

člověka zdravější než prům. krajina

Mgr. Vlastimil Vaněk

4) Rozděl tyto potraviny podle původu rostlinného a podle původu živočišného: Mléko, sýr, mrkev, tvaroh, salám, jablko, vánočka, rohlík Potraviny původu živočišného: mléko, sýr, tvaroh, salám Potraviny původu rostlinného: mrkev, jablko, vánočka, rohlík

5) Co se ti v naší obci líbí?......................................................................................... …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………

6) Chtěl (chtěla) bys něco v naší obci změnit?.......................................................... ……………………………………………………………………………………

117

7. 8. Osmý dopolední blok Téma: historie naší obce Výchovně-vzdělávací cíl: žáci mají přehled o nejvýznamnějších obdobích historie naší obce, přiblíží si nejvýznamnější etapy našich dějin, seřadí posloupně významné etapy dějin města, osvojují si různé způsoby lokomoce, rozlišují kořen slova, předponu a příponu (prvouka, český jazyk, výtvarná výchova, pracovní činnosti) Organizace: ve třídě, v tělocvičně nebo na hřišti Učební pomůcky: kartičky se slovy, obálky, fotografie o historii města, magnetická tabule, poznámkové bloky, psací potřeby, obrázková encyklopedie, tvrdé papíry A4, fixy, pastelky, lepidlo, nůžky, text k činnosti – „Středověký hrad“, pracovní listy

Pracovní postup: Těmto činnostem předchází sbírání poznatků o historii města. Děti byly předem seznámeni s cílem dnešního dne a měly za úkol přinést z domova publikace a fotografie, které se týkají historie našeho města. Z přinesených materiálů jsme si vytvořili výstavku. Řada dětí se chtěla pochlubit s vyprávěním různých historek o historii našeho města, které slyšely od jejich babiček, dědečků či rodičů. Řada přinesených fotografií se pyšnila svým stářím.

Skládání rozházených slov Rozstříhala jsem 12 vět, každou větu jsem dala do jedné obálky. Slova ve větách jsou tedy zpřeházená a zdánlivě nedávají žádný smysl. Úkolem žáků je sestavit věty tak, aby obsahovaly jasné myšlenky. Žáci věty nejprve samostatně sestavují – opisují správně na papír, pak pro kontrolu společně poskládají správný slovosled vět na tabuli. Jelikož je ve třídě 17 žáků, téměř každý žák pracuje samostatně, slabší žáci mohou pracovat ve dvojicích. Text: - V dávných dobách pokrývaly Dolnomoravský úval lesy. - Vedla tudy cesta, po které vozili kupci své zboží. - Stála zde malá osada Stanice, kde kupci odpočívali.

118 - V lesích se skrývali loupežníci. - České země často napadaly divoké kmeny Turků, Tatarů a Maďarů. - Král Přemysl Otakar II. dal při hranicích země vybudovat opevněné strážní hrady. - Jedním z nich byla i dřevěná tvrz Stanice (později Ostroh) postavená na místě dnešního Uherského Ostrohu v roce 1257. - V podhradí se usídlili rybáři, zemědělci a řemeslníci. - V 15. století zde pobývali husité. - V 16. století byl na místě tvrze postaven renesanční zámek. - V roce 1910 byla ve městě velká povodeň. - Po povodni věnoval kníže Liechtenstein pozemky k vystavění nové čtvrti – Lánu. Žáci poskládáním vět vytvoří stručný přehled dějin města. Tyto věty budou využity v dalších činnostech, kde také přiblížím jejich význam.

Povídáme si o „časech našich předků“ V předcházejícím textu se žáci dovídají o minulosti města. Každá věta zastupuje určité období historie. Protože nemají v oblasti dějin doposud žádné poznatky a je pro ně velmi těžké představit si dobu dávno minulou, je vhodné nejdůležitější události si ukázat na časové přímce. Časová osa: 1257

1500

1600

1910

2007

Myslím, že učivo dnešního dne bude pro žáky náročné, proto jsem do pracovních listů týkajících se dnešního dne zařadila pouze věty, se kterými žáci pracovali v předcházející činnosti. Každý žák má před sebou svůj pracovní list. Vyprávím žákům o minulosti města (v podstatě pouze rozvinu věty z pracovních listů), pak nabídnu žákům knihy (obrázkové encyklopedie), ve kterých budou samostatně hledat události, o nichž se zmiňuje text předcházející činnosti. Například žáci uvidí, jak vypadalo hradiště, husité, husitský tábor, najdou si portrét Přemysla Otakara II. apod. Pracují ve skupinkách a připraví si ukázky pro ostatní. Navzájem si sdělují nové poznatky.

Tvoříme „film“ o minulosti našeho města Děti, abyste nějakým způsobem zúročily nové poznatky, nakreslíte nyní k jednotlivým větám obrázky a sestavíte z nich „filmový pás“.

119 Žáci zůstávají ve stejný pracovních skupinách jako při sestavování vět. Kreslí na tvrdý papír velikosti A4. Mohou znovu nahlédnout do knih a vyhledat obrázek, který by jim upřesnil jejich představu. Hotové obrázky nalepují na dlouhý pás papír, který má

po

stranách černé čtverečky naznačující perforaci filmového pásu. Na začátku bude název filmu – „O historii města Uherský Ostroh“, na konci titulky se jmény tvůrců, tedy dětí.

Hra – „Útok na hradby“ Tato oblíbená pohybová hra se uskuteční v tělocvičně nebo na hřišti. Navazuje na předcházející aktivity a je relaxací po přecházejících sedavých činnostech. Je to připomenutí doby středověku, dobývání a obrany hradů. Děti, nyní se rozdělíte na dvě skupiny. Každé družstvo si zvolí svého kapitána a zaujme postavení na jedné obranné linii. Hráči každé skupiny se chytnou za ruce, vytvoří spojenou řadu, která bude od druhé skupiny vzdálená asi 5 kroků. Jakmile budete připraveni k „boji“, vyšle kapitán prvního družstva jednoho útočníka, aby prorazil „hradby“ soupeřů – pronikl mezi dvěma protivníky. Útočník je může přimět nárazem nebo silným tlakem, aby se pustili, smí se pokusit podlézt pod spojenými pažemi nebo mezi nohama soupeřů. Když se mu na jednom místě útok nezdaří, může se pokusit o zdolání hradeb na jiném místě. Nesmí však podniknout víc než tři útoky. Pronikne-li hradbou soupeřů, vezme s sebou do zajetí ty dva hráče, mezi nimiž prošel. Jestli je odražen i jeho třetí útok, stává se sám zajatcem soupeřů. Potom vyšle jednoho útočníka druhá skupina. Obě strany se musí pravidelně střídat. Zajatci se řadí mezi soupeře a od této chvíle musí pomáhat ze všech sil družstvu, na jehož straně se octli. Hra končí, když je jedno družstvo pozajímáno do posledního muže.

Práce s textem K tématu „minulost města“ a k předcházející hře se vztahuje i článek „Středověký hrad“. Žáci pracují samostatně v lavicích. Každý žák má text, volný list papíru a psací potřeby. Úkol: přečti si článek a vypiš vyznačená slova, hledej společnou část slova – kořen. Kořeny slov podtrhni.

120 STŘEDOVĚKÝ HRAD Středověký hrad byl docela jiný než slovanské hradiště. Strmá stráň pod hradbami a hradní opevnění bránily dobytí hradu. Do hradu se vstupovalo hradní bránou. Jinak byl hrad obehnán vysokými hradbami se střílnami. V předhradí byly domy pro hradní čeleď, stáje, ohrady pro dobytek. Teprve ve vnitřním hradu byly obytné místnosti pro hradního pána a hradní paní.

Hodnocení dne: Děti se živě zajímaly o všechny události týkající se minulosti naší obce. Nedokáží si však představit dějiny časově. Bylo to pro ně náročné. Svědčí o tom například otázka: Žil Přemysl Otakar II. dřív než lovci mamutů? Myslím si, že je vhodné pracovat s časovou přímkou celoročně, využívat ji ve všech předmětech, protože pojem „stalo se to dávno“ slévá dějiny do jednoho velkého zmatku. Kresba „filmu“ o minulosti města děti zaujala, s výběrem některých obrázků jsem jim pomáhala. Vysvětlila jsem dětem, že slepené kresby jsou určitou formou časové přímky. Vyvěsili jsme film ve třídě, řekla jsem dětem, že si v průběhu roku mohou k obrázkům přikládat i jiné historické události, na které narazí. Také ho mohou využít v dalším ročníku ve vlastivědě pro srovnání dějin města a celé země. Hrou „Útok na hradby“ byly děti nadšené. Tato hra je vhodná spíše pro chlapce, ale i děvčata se s nadšením a elánem zapojila do „bojů“.

121

PRACOVNÍ LIST – Osmý dopolední blok

V dávných dobách pokrývaly Dolnomoravský úval lesy.

Vedla tudy cesta, po které vozili kupci své zboží.

Stále zde malá osada Stanice, kde kupci odpočívali.

V lesích se skrývali loupežníci.

České země často napadaly divoké kmeny Turků, Tatarů a Maďarů.

Král Přemysl Otakar II. dal při hranicích země vybudovat opevněné strážní hrady.

Jedním z nich byla i dřevěná tvrz Stanice (později Ostroh) postavená na místě dnešního Uherského Ostrohu v r. 1257.

V podhradí se usídlili rybáři, zemědělci a řemeslníci.

V 15. století zde pobývali husité.

V 16. století byl na místě tvrze postaven renesanční zámek.

V roce 1910 byla ve městě velká povodeň.

Po povodni věnoval kníže Liechtenstein pozemky k vystavění nové čtvrti – Lánu.

122

Závěr

Každý učitel má své pojetí vyučování, svou představu o smyslu a cílech vzdělání, představy o podobě komunikace se žáky, své priority v oblasti vyučovacích metod, své způsoby hodnocení a motivování žáků. Měl by se pokusit změnit školu v „tvořivou dílnu“, kde skutečně vzniká poznání, kde se diskutuje, učí se myslet a prožívat, poznávat sebe a druhé, spolupracovat. Ve své práci jsem se zaměřila na využití regionálních prvků ve výuce na prvním stupni. Cílem bylo objasnit základní pojmy týkající se této problematiky a především ověřit si účinnost netradičních forem výuky v praxi běžné základní školy. Regionální prvky se dají považovat za jakýsi zázračný prostředek toho, co si žáci mohou prohlédnout, osahat, změřit a poté si představit něco podobného, co v životě ještě neviděli. Při studiu materiálů k diplomové práci jsem se obohatila o mnoho nových poznatků nejen z pedagogické teorie a praxe, ale podrobně jsem také zpracovala informace o naší obci a okolí, jež mohou využít i ostatní pedagogové v naší obci. V současné době mohou učitelé zařazovat do vyučování netradiční postupy, metody a činnosti. Já jsem ve třetím ročníku ZŠ zrealizovala a zdokumentovala integrovanou tematickou výuku. Tuto formu vyučování považuji za velice účinnou a oblíbenou, bavila nejen děti, ale i mě samotnou. Myslím, že tyto formy vyučování mohou pomoci utvářet nový a kvalitní vztah mezi učitelem a žákem, žáky navzájem a v dnešním „světě informací“ napomáhají pochopení své identity v reálném světě. Žáci totiž nacházejí smysl poznávání a vzdělávání, získávají pocit, že

mají možnost

zasahovat do skutečného života,

získávají sebedůvěru a poznávají své možnosti. Uvědomila jsem si, jak žáci začali mít ke svému regionu i obci během naší výuky bližší vztah. Během skupinových prací byli žáci do skupin rozděleni většinou náhodně, což přispělo k rozvoji sociálních dovedností (respektování se navzájem, role ve skupině, spolupráce), k většímu poznání se navzájem, ke zlepšení vztahů a celkového klimatu ve třídě. Závěrem bych chtěla podotknout, že tato práce s dětmi mi přinesla nové cenné zkušenosti, které v další praxi určitě uplatním. Je mi rovněž motivací pro další tvořivé vyučování, které dává velké možnosti k nezapomenutelným prožitkům s dětmi.

123

Seznam použité literatury 1. AUGUSTIN, J. Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Sokolov: Arbor, a.s., 2001. i. 992 s. ISBN: 80-901534-1-0. 2. AUGUSTA, P. Prvouka pro 3. ročník 1. díl. Praha: Alter, 1994. 61 s. 3. AUGUSTA, P., HONZÁK, F: Naše vlast. Praha: Slovart, 1998, 2003. 176 s.

ISBN

80-7209-440-8. 4. BARDOŇOVÁ, S. Diplomová práce. Ostrava, 1999. 85 s. 5. CSIBOVÁ, I. Diplomová práce. Brno, MU 2006. 157 s. 6. ČINČURA, J. a kol. Encyklopédia zeme. Bratislava: Obzor, 1983. 7. DANIELOVSKÁ, V., TUPÝ, K. Prvouka pro 3. ročník základní školy 1. díl. Praha: Fortuna, 1992. 32 s.

ISBN 80-85298-65-1.

8. DAVIES, H., BEZDĚKOVÁ, H. Obrázkový anglicko-český slovník. Plzeň:Fraus, 1993. 112 s. ISBN 80-85784-00-9. 9. DOBRORUKOVÁ, J. Pracovní sešit k prvouce pro 3. ročník ZŠ. Praha: SPN, 1992. 40 s. ISBN 80-04-26188-4. 10. DVORSKÝ, L. Český jazyk 3. Praha: Alter, 1997. 159 s. 11. FABIÁNKOVÁ,

B.

Didaktika

prvouky.

Brno:

Paido,

1995.

56

s.

ISBN 80-85931-03-6. 12. FABIÁNKOVÁ, B., HORKÁ, H. Náměty do prvouky. Brno: Paido, 1996. 24 s. ISBN 80-85931-26-5. 13. FABIÁNKOVÁ, B. Prvouka v 1.-3. ročníku ZŠ. Brno: Paido, 1996. 59 s.

ISBN

80-85931-31-1. 14. HANŠPACHOVÁ, J., ŘANDOVÁ, Z. Angličtina plná her. Praha: Portál, 2005. 174 s. ISBN 80-7178-790-6. 15. HAVERLANT, M., BUZEK, L., WALLA, A., VENCÁLEK, J. Geografický terminologický slovník. Ostrava, Pedagogická fakulta, 1979 16. HRADIL, F. Regionální prvky ve vyučování v 1. – 5. ročníku. Komenský, 1975/76, č. 4. 228 s. 17. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997. 152 s. ISBN 80-7178-167-3. 18. KAŠOVÁ, J., a kol. Škola trochu jinak. Kroměříž: IUVENTA, 1995. 81 s.

124 19. KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995. 304 s. ISBN 80-901873-0-7. 20. KVASNIČKOVÁ, D., FRONĚK, J. Prvouka pro č. ročník základní školy – 2. díl. Praha: Fortuna, 1993. 64 s. ISBN 80-7168-041-9. 21. Město Uherský Ostroh.

Uherský Ostroh.

Uherský Ostroh, 2000.

383 s.

ISBN 80-238-5714-2. 22. MAŇÁK,J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 220 s.

ISBN

80-7315-039-5. 23. Ostrožský zpravodaj. č. 11 / 2005. 24. Ottův slovník naučný (21. díl). Praha, 1904. 25. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. 382 s.

ISBN 80-

7178-070-7. 26. PIKE, G., SELBY, D. Cvičení a hry pro globální výchovu 2. Praha: Portál, 2000. 235 s. ISBN 80-7178-474-5. 27. POVOLNÝ, P. O regionalismu. Brno: Sborník KKS, 1968. 28. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Druhé vyd. Praha: Portál 1998. 330 s. ISBN 80-7178-252-1. 29. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Informační server VÚP, Praha, 2004. Dostupný z WWW: http:///www.vuppraha.cz. 30. ŘÍMAN, J. Malá čs. encyklopedie. Praha: Academia, 1987. 31. RYCHETSKÝ, S., RYCHETSKÁ, P., ŠTRBOVÁ, H. 1992 lekcí dramatické výchovy. Ostrava: Dramacentrum, 1994. 193 s. 32. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV nakladatelství, 1999. 294 s. ISBN 80-85866-33-1. www.batakanal.cz www.uhostroh.cz www.zlinskykraj.cz www.slovacko.cz www.learningpage.com www.tradiceslovacka.cz www.ostrozsko.cz

125

RESUMÉ Ve své diplomové práci se zabývám otázkou využití regionálních prvků v integrované tematické výuce na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce je rozčleněna do dvou částí. Teoretická část vysvětluje pojmy týkající se problematiky regionálních prvků a charakterizuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, kurikulární dokument, jenž zanedlouho vejde v platnost. Větší pozornost je věnována vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Jedna z kapitol se zabývá integrovanou tematickou výukou na základní škole. V neposlední řadě jsou v teoretické části obsaženy také informace o Zlínském kraji, jehož součástí je i Uherský Ostroh, obec, ve které žiji. V praktické části je popsána realizace integrované tematické výuky týkající se našeho regionu.

SUMMARY This diploma work is about using of regional elements in integrated education at basic schools. The work is devided into the two parts. The theoretical part covers a problemacy of regional educational elements and describes pertaining parts of The General Curricular Program, a curriculum which is going to be validated in a short time. A serious interest is devoted to educational topic named „ A Man and his Surroundings“ which includes specific ways of education on a regional basis. One of the chapters engages integrated thematic education at basic schools. In addition, the theoretical part contents information about Zlínský region where is situated Uherský Ostroh, a town I live in. The practical part describes realization of integrated thematic education concerning our region.

126

Seznam příloh Příloha č. 1 – Plán města Uherský Ostroh Příloha č. 2 – Pracovní listy – borovice lesní, smrk ztepilý Příloha č. 3 – Seznam jarních bylin Příloha č. 4 – Pracovní listy – části květu Příloha č. 5 – Květy s anglickými slovy Příloha č. 6 – Plán trasy vycházky (čtvrtý dopolední blok) Příloha č. 7 – Fotogalerie našeho města Příloha č. 8 – Použité fotografie pro anglickou výuku Příloha č. 9 – Pracovní listy pro anglickou výuku Příloha č. 10 – Ukázka kresby poštovní známky Příloha č. 11 – Výukový materiál (sedmý dopolední blok) Příloha č. 12 – Výukový materiál (sedmý dopolední blok) Příloha č. 13 – Ukázky vyplněných pracovních listů z jednotlivých dopoledních bloků

127

128

129

Příloha č.3

Jarní byliny

Prvosenka jarní Je vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Charakteristická je pro ni přízemní růžice větších listů. Kvete na jaře v dubnu až květnu žlutými květy. V zahradách se pěstuje mnoho barevných kultivarů. Je léčivá.

Sasanka hajní Je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstá lodyha zakončená jedním bílým květem. Kvete na jaře v lesích a vlhkých loukách. Často vytváří v lesích souvislý bílý koberec. Pozor, sasanka patří mezi jedovaté rostliny.

Plicník lékařský Je léčivá vytrvalá bylina s oddenkem. Stonek a listy jsou chlupaté. Roste hojně v lesích a křovinách. Kvete od března do května.

Sněženka podsněžník Je vytrvalá rostlina. Zimu přežívá v zemi v podobě malé cibulky. Na jaře z cibulky vyrostou listy a stvol zakončený jedním bílým květem. Na jaře z cibulky vyrostou listy a stvol zakončený jedním bílým květem. Kvete často ještě v tajícím sněhu. Nejčastěji roste ve vlhkých listnatých a smíšených lesích nebo na vlhkých loukách. Je oblíbenou zahradní květinou.

Bledule jarní Je méně rozšířená než sněženka. Roste též na vlhkých loukách a lesích. Dnes je již poměrně vzácná. Nejčastěji ji proto asi uvidíme jako pěstovanou rostlinu na zahrádkách.

Jaterník trojlaločný (podléška)

130 Je vytrvalá bylina s krátkým podzemním oddenkem. Kvete brzy z jara v březnu až dubnu modrými květy. Květy mohou být i bílé nebo růžové. Květy se objevují dříve než listy. Nejčastěji ji najdeme v listnatých lesích, často roste i na okrajích lesů.

Orsej jarní Je vytrvalá bylina. K přezimování jí slouží kořenové hlízky. Roste v souvislých plochách většinou na vlhkých stinných místech. Kvete na jaře. Lodyha je zakončená jedním zlatožlutým květem. Pozor, je to jedovatá rostlina.

Violka vonná Je vytrvalá bylina s tlustým oddenkem. Kvete na jaře v březnu až dubnu. Sytě fialové voňavé květy vyrůstají přímo z oddenku. Roste velmi hojně v lesích, na pasekách, najdeme ji na trávnících parků a zahrad. Je oblíbenou rostlinou u dětí.

Hrachor jarní Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Kvete v dubnu až květnu. Plodem jsou lusky. Nejčastěji ji najdeme v listnatých nebo smíšených lesích.

Konvalinka vonná Je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Roste ve světlých lesích a pasekách, lodyha je bezlistá a nese hrozen bílých květů. Plodem je oranžově červená bobule. Pozor, celá rostlina je jedovatá!

Hlaváček jarní Je vytrvalá bylina s tlustým oddenkem. Kvete na jaře v dubnu až květnu. Květy jsou velké jasně žluté. Nejčastěji roste na slunných stráních. Je jedovatá a je přísně chráněná.

Česnek medvědí Je vytrvalá jarní bylina. Je charakteristický svou „česnekovou“ vůní, velmi často tvoří souvislé porosty v listnatých lesích.

131

132

133

134 Příloha č.7

Pohled na ostrožské předměstí

Část ostrožského lesa- areál myslivny

135

Pohled na Kvačická jezera

Pohled na hrad Buchlov

136

Pohled na kostel, splav na řece Moravě

137 Příloha č. 8

a

church (kostel)

a bridge (most)

138

a lake (jezero)

a river (řeka)

139

a castle (zámek)

140

141

142

143

144

145

146

147

148

149

150

151

152

153

154