TÉMA REGIONU VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PRIMÁRNÍ PEDAGOGIKY

Bc. Vlasta Pecinová V. ročník – kombinované studium Obor: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

TÉMA REGIONU VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Mgr. Alena Vavrdová, Ph.D.

OLOMOUC 2011

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Aleny Vavrdové, Ph.D. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury a pramenů. V Olomouci 1. dubna 2011

..............................................................

Děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Aleně Vavrdové, Ph.D. za její odborné vedení, připomínky, cenné rady, pomoc a všeobecnou podporu při zpracování mé práce. Současně na tomto místě děkuji i své rodině za velkou podporu a trpělivost po celou dobu mého studia.

OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST 1 VYUŽITÍ TÉMATU REGIONU VE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ČLOVĚK A JEHO SVĚT......................................................................................................................................9 1.1 VLASTIVĚDA JAKO UČEBNÍ PŘEDMĚT............................................................9 1.1.1 Organizační formy vyučování ve vlastivědě.....................................................10 1.1.2 Vyučovací prostředky ve vlastivědě ...............................................................11 1.1.3 Konstruktivistické učení ve vlastivědě............................................................13 1.2 REGIONÁLNÍ VLASTIVĚDA ...............................................................................14 1.2.1 Pojmy region, regionální, regionální prvky ......................................................14 2 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (RVP ZV) A VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A JEHO SVĚT.....................................................18 2.1 VYMEZENÍ RVP ZV..............................................................................................18 2.2 ČLOVĚK A JEHO SVĚT ........................................................................................20 2.2.1 Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru .............................................................20 2.2.2 Průřezová témata ...............................................................................................26 3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU FZŠ DR. MILADY HORÁKOVÉ A MATEŘSKÉ ŠKOLY OLOMOUC ........................................28 3.1 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ..............................................................................28 3.2 CHARAKTERISTIKA ŠVP ....................................................................................28 3.2.1 Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v ŠVP...........................29 3.2.2 Regionální prvky v obsahu vzdělávacího oboru ŠVP.......................................30 4 MĚSTO OLOMOUC JAKO SAMOSTATNÝ REGION...............................................34 4.1 REGION OLOMOUCKÝ KRAJ.............................................................................34 4.2 REGION MĚSTA OLOMOUC ...............................................................................36 4.2.1 Přírodní podmínky ............................................................................................36 4.2.2 Socio-geografické podmínky ............................................................................40 4.3 HISTORICKÝ VÝVOJ............................................................................................44 4.3.1 Vznik města Olomouce .....................................................................................44 4.3.2 Pravěká Olomouc ..............................................................................................45 4.3.3 Vznik obce ........................................................................................................46 4.3.4 Vláda údělných knížat (1055 – 1200) ..............................................................46 4.3.5 Vláda markrabat z přemyslovského rodu (1200 – 1306) ..................................48 4.3.6 Vláda Lucemburků (1311 – 1415) ...................................................................49 4.3.7 Doba husitská a Jagelonská (1415 – 1526) ......................................................49 4.3.8 Období reformace a doba protireformační (1526 – 1623) ................................50 4.3.9 Třicetiletá válka (1623 – 1650) .........................................................................50 4.3.10 Výstavba města (1650 - 1743) .........................................................................52 4.3.11 Doba osvícenská (1743 – 1848) ......................................................................52 4.3.12 Od revoluce do zrušení pevnosti (1848 - 1900) ..............................................53 4.3.13 První světová válka, převrat a 2. světová válka (1914 - 1945) ......................54 4.3.14 Současnost.........................................................................................................55 4.4 ZAJÍMAVÉ HISTORICKÉ A KULTURNÍ PAMÁTKY .......................................55 4.5 OLOMOUCKÁ DOMOVNÍ ZNAMENÍ JAKO REGIONÁLNÍ PRVEK .............62 4.6 VÝZNAMNÉ HISTORICKÉ I SOUČASNÉ OSOBNOSTI ..................................64

4.6.1 4.6.2 4.6.3 4.6.4 4.6.5

Umělci a vědci...................................................................................................64 Církevní oblast ..................................................................................................67 Státníci...............................................................................................................68 Vojenství ...........................................................................................................70 Politické a podnikatelské osobnosti ..................................................................71

5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ...........................................................................................73 PRAKTICKÁ ČÁST 6 NÁVRH PRACOVNÍ UČEBNICE PRO 3. – 5. ROČNÍK ZŠ.......................................82 ZÁVĚR................................................................................................................................83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY ANOTACE

ÚVOD Ve své diplomové práci se zabývám využitím regionu (Olomouc) ve výuce na 1. stupni základní školy. Hlavním cílem diplomové práce bylo řešit výuku vlastivědného regionálního učiva na základní škole, tj. shromáždit a zpracovat dostupné informace charakterizující mikroregion města Olomouce, které lze využít ve výuce na 1. stupni místních základních škol. Dílčím cílem pak bylo realizovat a posléze vyhodnotit dotazníkové šetření o základním povědomí žáků 4. – 5. ročníků o svém regionu a také názory těchto žáků na rozsah regionálního vzdělávání ve škole i jejich vztah k regionu. Dalším cílem bylo zapracovat některé výrazné regionální prvky, charakteristické pro mikroregion města Olomouce, do konkrétního návrhu pracovní učebnice. Jejím prostřednictvím by žáci měli blíže poznat místo, kde žijí, seznámit se se současností i historií mikroregionu města Olomouce a získat tak k němu emocionálně kladný vztah. Vzhledem k charakteru a stanovenému rozsahu diplomové práce nebylo mým cílem zpracovat učebnici v kompletním rozsahu pro všechny tři ročníky. Pracuji jako učitelka 1. stupně na Fakultní základní škole Dr. Milady Horákové v Olomouci. Proto ve své práci vycházím z jejího Školního vzdělávacího programu „Škola zdravého životního stylu“, konkrétně ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Při tvorbě pracovní učebnice se rovněž opírám o předpoklad, že důležitým a nepostradatelným elementem ve výuce je tvořivý učitel. A takový učitel by měl disponovat souborem pedagogických kompetencí – nebát se ověřovat nové pedagogické postupy, podporovat nové projekty, být přítelem a rádcem svých žáků, vytvářet prostředí plné důvěry i kooperace, v němž žáci projevují zájem o učivo i o řešení úkolů. Možné metody a formy práce, které uvádím na závěr návrhu pracovní učebnice, podporují kreativitu žáků i učitelů, nabízí široké možnosti seberealizace žáka i poskytují příležitosti k jejich vzájemné spolupráci. Diplomovou práci jsem rozdělila na dvě hlavní části: teoretickou a praktickou. Teoretickou část tvoří pět kapitol. V první z nich se věnuji pojetí vlastivědy, druhá kapitola se zabývá klasifikací Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) a konkretizací vlastivědného regionálního učiva v oblasti Člověk a jeho svět. Ve třetí kapitole mapuji obsah učiva a výstupy z oblasti Člověk a jeho svět 6

ve Školním vzdělávacím programu (dále jen ŠVP) FZŠ Dr. Milady Horákové v Olomouci. Čtvrtou kapitolu vyplňuje popis mikroregionu města Olomouce od jeho historie až po současnost. Obsahem páté kapitoly je vyhodnocení dotazníkového šetření o znalostech města Olomouce, rozsahu regionální výuky a vztahu k městu, které bylo mezi žáky FZŠ provedeno na podzim roku 2010. V praktické části jsem se věnovala vlastnímu využití vybraných regionálních prvků ve výuce a předkládám v ní vlastní návrh pracovní učebnice pro 3. - 5. ročníky. V závěru uvádím výčet použité literatury a seznam příloh, jež jsem při zpracování diplomové práce použila.

.

7

TEORETICKÁ ČÁST

8

1

VYUŽITÍ TÉMATU REGIONU VE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ČLOVĚK A JEHO SVĚT

1.1

VLASTIVĚDA JAKO UČEBNÍ PŘEDMĚT Vlastivěda má v učivu primární školy zvláštní postavení. Pokrývá velkou sféru

poznání, proto je pro děti velmi důležitá. Obrací pozornost žáka k reáliím, ke skutečnosti, která ho obklopuje. Vytváří nutný předpoklad ke komunikaci, ať už ve vztahu k ostatním dětem či k dospělým, ale i k světu vůbec. „Vlastivěda je integrovaný předmět, který propojuje prvky zeměpisné, dějepisné i občansko výchovné. Spojuje poznatky, dovednosti a zkušenosti z vyučování a osobního života žáků s dalšími informacemi z tisku, rozhlasu a televize.“1 Vlastivěda je školní předmět na základní škole, který navazuje na prvouku a bývá součástí 4. a 5. ročníku. Na tento předmět pak na druhém stupni navazuje dějepis, zeměpis a základy společenských věd. Vlastivěda by měla být předmětem, na který se žáci těší, jehož prostřednictvím

poznávají regionální skutečnosti, kde žijí, jejich zeměpisné,

historické i kulturní zvláštnosti a pojmy, kterými je možné tyto skutečnosti popsat. Jejím prostřednictvím se žáci učí orientovat se v čase, dějích, postupu událostí a utváření historie věcí a dějů. Jsou vedeni k tomu, aby samostatně vyhledávali, získávali a zkoumali informace z historie a současnosti. Upevňují si základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se se základními právy, povinnostmi i problémy ve společnosti i ve světě. Jsou směrováni k výchově budoucího občana demokratického státu. Postupně dochází k rozvíjení jejich vztahu k rodné zemi a k národnímu cítění.2 „O vlastivědě lze hovořit jako o souboru poznatků o vlasti, které žáci vybírají, zpracovávají z historických pramenů, výzkumu nebo získávají zprostředkovaně z odborné literatury, ale i o vlastivědné činnosti, výchově, publikacích, muzeích, kroužcích, vycházkách, exkurzích, apod.“3 Vlastivědu můžeme rozdělit na celostátní nebo národní a vlastivědu regionální, krajovou, místní. Mezi naučené schopnosti žáků pak patří práce s mapou nebo základní orientace ve státním zřízení.

1

VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. 2009. str.31 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastivěda 3 BARTOŠ, J., SCHULZ, J., TRAPL, M. Regionální dějiny. 2004. str. 8 2

9

1.1.1

Organizační formy vyučování ve vlastivědě Organizační forma vyučování je chápána jako uspořádání vnějších organizačních

stránek a podmínek ve vyučování, v nichž se realizuje vyučovací proces.4 Za tyto vnější podmínky vyučování považujeme počet žáků, vymezený prostor a čas výuky, materiální vybavení i vzájemné vnější vazby mezi učitelem a žáky. Podle Vavrdové (2009) v hodinách vlastivědy rozlišujeme: 1. Vyučovací formy uskutečňované ve škole (hodina základního typu) - v hodinách se hojně využívá názorných pomůcek, map, plánů, pracovních listů, počítačové techniky, filmů, apod. 2. Vyučovací formy uskutečňované mimo školu (exkurze, tematické vycházky, školní výlety) - uskutečňují se v přírodním, společenském či výrobním prostředí a žáci zde získávají vědomosti o předmětech a jevech z dané oblasti, - vycházek může být využito při probírání nové látky, při opakování a zkoušení, v ostatních učebních předmětech podle potřeby (kresby, náčrty...). Význam vycházek a exkurzí spočívá v jejich hodnotě poznávací a výchovné. Žáci poznávají souvislosti a podmíněnost jevů v přírodě, seznamují se s kulturním a sociálním prostředím, s historií i současností svého bydliště a nejbližšího okolí, poznávají pracovní činnosti lidí. Dělí se podle různých hledisek: - podle zařazení do vyučovacího procesu můžeme rozlišit vycházky a exkurze: a) úvodní – žáci získávají výchozí poznatky a zkušenosti, na které budou navazovat a využijí je v následujících vyučovacích hodinách b) závěrečné – slouží k ověření již získaných teoretických poznatků, k tvorbě shrnujících závěrů, k doplnění, případně k prohloubení poznatků apod. - podle jejich vztahu k obsahu vyučování je dělíme: a) tématické – týkají se jednoho tématu nebo úzce vymezeného problému b) komplexní jednopředmětové – týkají se více úseků učiva jednoho předmětu c) komplexní vícepředmětové – žáci získávají a ověřují si poznatky z více předmětů současně5.

4 5

NELEŠOVSKÁ, A., SPÁČILOVÁ, H. Didaktika III. 2003. NELEŠOVSKÁ, A., SPÁČILOVÁ, H. Didaktika III. 2003.

10

3. Specifickou vyučovací formu (školní výlet) - přispívá k poznávání vlasti a navazuje na vyučování ve škole, žáci získávají poznatky, dovednosti, zážitky, které jim utkví v paměti a mají vliv na jejich postoje a chování6 1.1.2

Vyučovací prostředky ve vlastivědě „Ať je učitelům zlatým pravidlem, aby se všechno předkládalo všem smyslům,

pokud to je jen možné, totiž věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, čichatelné čichu, ochutnávatelné chuti, hmatatelné hmatu. A jestliže se něco může vnímat několika smysly, nechť se to děje několika smysly. Nic není v rozumu, co nebylo před tím ve smyslech. Proč by se tedy počátek vyučování nedál raději věcným názorem než slovním podáním věci?“

J. A. Komenský

Ve vyučování vlastivědě by měl dávat učitel přednost skutečným, bezprostředním pomůckám, které pomáhají žákům vytvářet časovou a prostorovou orientaci a představy. Ke vzniku představ pak dochází na základě vjemů při smyslovém poznávání skutečnosti, jejích obrazů a modelů. Smyslové poznání však musí být spjato s poznáním racionálním. Názornost se musí uplatňovat prostředky různého druhu a úrovně – také proto, aby se zvyšovala zajímavost a zajišťovala přiměřenost vyučování. Je třeba demonstrovat jednak vyobrazení, jednak modely, filmy, programy na interaktivní tabuli a zvolit pro tyto typy názorných pomůcek specifické úkoly.7 Vyučovací prostředky ve vlastivědě můžeme rozdělit: - materiální – zařízení školy, didaktická technika, učební pomůcky - vyučovací metody a formy. Jak uvádí Vavrdová (2009), k základním pomůckám ve vlastivědě patří: A. Atlasy a mapy - atlas je soubor map spojených účelem, tématikou, měřítkem nebo měřítkovou řadou, generalizací a dalšími systémovými hledisky, zpracovaný koncepčně kartograficky a polygraficky jako jednotné dílo - mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi. Naučit se pracovat s mapou patří mezi základní cíle vyučování. B. Slepé a obrysové mapy 6 7

VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. 2009. VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. 2009.

11

- je třeba využívat společně s mapou příruční při opakování, skupinové práci, domácím úkolu, v soutěžích a hrách. C. Plány - plány města či obce slouží k poznávání dominant měst či obcí, k hledání orientačních bodů apod.. D. Učebnice vlastivědy - konkretizuje požadavky osnov, předkládá a vysvětluje učivo různými formami. E. Pracovní listy - slouží k samostatné nebo společné práci, do nichž žáci dokreslují nebo doplňují různé údaje. F. Pracovní sešity - mohou být zaměřeny monotematicky (např. region) nebo komplexně. Dávají žákům prostor k nákresům, individuálním poznámkám, písemným záznamům, vlepování fotografií apod.. G. Přístroje - kompasy, buzoly, různá měřidla, fotoaparát, videokamera. Umožňují měření a bližší zkoumání jevů a dějů. H. Obrazy - nástěnné obrazy, obrazové soubory, pohlednice, knižní a časopisecké ilustrace, fotografie. Zprostředkovaně ukazují jevy a děje, přibližují vzdálená místa a zvláštnosti jednotlivých krajin. I. Interaktivní tabule - je druh dotykového displeje. K tabuli je připojen počítač a datový projektor, který promítá obraz z počítače na povrch tabule a přes ni můžeme prstem, speciálními fixy, nebo dalšími nástroji ovládat počítač nebo pracovat přímo s interaktivní tabulí. Používání interaktivní tabule zahrnuje interakci s jakýmkoli programovým vybavením, které běží na připojeném počítači, včetně internetového prohlížeče. J. Radiomagnetofon, video, počítačová technika, televize

12

1.1.3

Konstruktivistické učení ve vlastivědě Tvořivá práce je nezbytnou podmínkou moderního vyučování jak pro učitele,

tak i pro žáky, a mimo jiné i vlastivěda jim pro tuto tvořivou práci vytváří vhodný prostor. V současné školní didaktice je důraz kladen na učení aktivizující, činnostní, zkušenostní, samostatné a kooperativní, orientované především na dítě. Právě v hodinách vlastivědy je možné využívat konstruktivistického učení, které je ve své širší podobě založené na tom, že žák si sám aktivně buduje svou představu o světě, o životě i o sobě. Na základě reálných životních činností se tak děje prostřednictvím vlastního objevování a zkoumání. Žáci jsou aktivními subjekty výuky, sami informace vyhledávají, získávají, třídí, hodnotí, posuzují a zpracovávají. O svých poznatcích diskutují nejen se spolužáky, ale i s učitelem, tříbí své názory, korigují své původní představy, případně se pokoušejí vytvářet své zcela nové "teorie". Příprava učitele je však na takový druh vyučování náročnější než při transmisivním vyučování, kdy se žáci seznamují s učivem pouze pasivně, učitel předává žákům již hotové informace za použití slovních monologických metod výuky. V konstruktivistické výuce se učitel stává "manažerem", rádcem a pomocníkem (facilitátorem). Jeho úkolem je vytvářet prostředí podporující učení, najít rovnováhu v metodách a v postupech tak, aby každé dítě dostávalo příležitost k rozvoji. Žáci samostatně nebo jen s nepatrnou pomocí učitele řeší různé modelové situace, které jim učitel vytváří. Pracují životu blízkým způsobem, např. problémovými a heuristickými metodami, projektovým vyučováním nebo pozorováním v reálných podmínkách. Požadavkem na učitele je: ƒ Budovat bezpečné prostředí, nevytvářet stresové situace (i zbrklé a nepromyšlené rychlé změny ve způsobu školní práce mohou tyto situace vyvolat). Neponižovat žáka a neurážet ho, především ne tehdy, když vysloví naivní nebo i zcela nesprávný názor. ƒ Učitel nesmí vyhrocovat soutěživost mezi dětmi. Soutěžení v míře přiměřené jistě nemusí být škodlivé, ale motivovat žáka má především vědomí vlastní kompetence a hodnota vlastního výkonu, nikoliv vědomí, že ostatní dosáhli horšího výkonu než on. ƒ Učitel by měl oceňovat tvořivost, odvahu pouštět se do náročných úkolů a složitých problémů, kritičnost, smělost v myšlení. Měl by si vážit ochoty experimentovat, ochoty vyslovit stanovisko a hájit si je, ochotu sdílet své myšlenky. Aktivní participace na učebních aktivitách je třeba si vážit neméně.

13

ƒ Učitel musí respektovat potřeby žáka. Např. možnost pracovat svým tempem je skutečnou fyziologickou potřebou, její neuspokojení brání úspěšnému průběhu procesu učení. ƒ Učitel má respektovat a akceptovat rozmanitost žákovských vyjádření, jejich produktů, postojů, atd.8 1.2

REGIONÁLNÍ VLASTIVĚDA Do regionální vlastivědy spadá domov v užším smyslu, tj. rodiště a dlouhodobé

bydliště, zejména v dětství a v mládí, regionální dějiny, které se zabývají vývojem společnosti na územně menších jednotkách, geografie regionu – krajina, sídelní geografie (typy sídel i obyvatelstvo) i územní správní struktura. Podle Bartoše (2004) je výrazným rysem regionální vlastivědy to, že si všímá společnosti a přírody, která nás obklopuje, a také té její části, k níž máme nejen rozumový, ale do značné míry i citový vztah, k níž máme blízko, která je naším domovem, působištěm.9 V rámci regionální vlastivědy se žák seznamuje s přírodními poměry regionu, s historií obce, s životem obce i pomístními jmény. Žáci by si měli své vědomosti a dovednosti o místních skutečnostech osvojovat aktivní formou – právě vlastivědnou vycházkou, exkurzí či výletem. Jejich prostřednictvím poznávají konkrétní skutečnost – místní krajinu, u žáků se vzbuzuje zájem o samostatné pozorování a vnímání svého okolí, vyplňují nedostatky v jejich znalostech o místním regionu a vytváří kladný citový vztah k místu jejich bydliště. Významnou úlohu při poznávání historie regionu plní různé památkové objekty, jako jsou muzea, galerie, skanzeny, apod.

Obohacují žákovy zkušenosti a mají vliv i na současný život.

Na regionální vlastivědné činnosti se mohou dále podílet různé instituce a osoby, profesionální odborníci, místní znalci, osvětoví pracovníci i amatérští zájemci.10 1.2.1

Pojmy region, regionální, regionální prvky Výraz region má kořeny v latinském slově „regio“, který je překládán jako směr,

hraniční čára, hranice, krajina, místo, obor. „Region je určitá oblast, která z konkrétního hlediska vykazuje jednotné rysy11.“ 8

(Grecmanová a kol., 2000; Kovaliková, 1995; Pasche a kol., 1998; Hunterová, 1999)

9

BARTOŠ, J., SCHULZ, J., TRAPL, M. Regionální dějiny. 2004. tamtéž. 11 http://www.cs.wikipedie.org 10

14

Výraz region je slovo s mnoha významy, v obecném smyslu vyjadřuje ohraničenou část určitého území a jistý druh jeho členění a správy. Tento pojem je třeba chápat v širším významu, tedy jako územně ohraničenou prostorovou jednotku zemského povrchu, jako obecnější výraz pro různé druhy a typy územně vymezitelných jednotek. „Jde vlastně o určitou lidskou a společensky podmíněnou územní jednotku, systém a strukturu na určitém území, včetně její interakce s přírodním prostředím, souvislost s jinými společenskými strukturami a se vzájemnými vztahy jejích jednotlivých částí.“12 „Region lze charakterizovat jako strukturu, systém reálně existujících skutečností a vztahů, které mají vztah k určitému ohraničenému území a odlišují se tímto způsobem zcela nebo zčásti od jiných územně vymezených jednotek. Region můžeme určit buď skutečnostmi a vztahy, které v určité oblasti existují a v jiných neexistují, nebo jistými odlišnostmi či specifiky, kterými se jeden region liší od ostatních regionů.“13 Pod pojmem region můžeme chápat i menší územní celky, jako jsou obec, město, vesnice, sídliště. Někdy je hranice regionu zřejmá (územně správní členění), jindy není přesně určena (krajina v terénu). Většinou však regiony na sebe téměř plynule navazují. Za základní znak regionu je označována tzv. střediskovost, tj. směřování vazeb celé oblasti k určitému centru (většinou k největšímu městu).14 Region lze také historicky zkoumat, a to buď komplexně (po všech stránkách) a nebo tematicky, tj. sledovat jen některé regionálně vymezené jevy. Regionální dějiny jsou samostatnou částí celonárodních či celostátních dějin. Měly by plnit tuto funkci: -

být součástí celonárodních dějin, tzn. zároveň vycházet i z potřeb a požadavků celostátní histografie,

-

zpracovávat vývoj určité oblasti pro vlastní potřeby regionu15 . „Pod pojmem regionální chápeme to, co se týká území menšího než je stát,

těch územních jednotek, na které se určitý stát člení, a to od větších až po ty nejmenší – lidská sídla (obce) a jejich části.“16

„Regionálním prvkem rozumíme doklad společensko-ekonomického dění spolu s přírodními jevy, jež blíže charakterizují a dokumentují zvláštnosti určité oblasti. Regionální prvky můžeme členit na:

12

BARTOŠ, J., SCHULZ, J., TRAPL, M. Regionální dějiny. 2004. str. 22 - 23 tamtéž. str. 9 14 tamtéž. 15 tamtéž. 16 tamtéž. str. 6 13

15

1. geografické - mezi které řadíme geomorfologické útvary, terénní zvláštnosti, strukturaci říční sítě a vodstva, přírodní útvary, výskyt druhů rostlinstva a živočišstva, zejména v prostorech chráněných lokalit, 2. sociální - zahrnující sociální zvláštnosti geografické oblasti, kterými se od sebe liší oblasti průmyslové a zemědělské (charakteristické stavby, objekty, zařízení, terénní úpravy), 3. populační - souvisí s hustotou osídlení a znaky, jež sebou nese tato skutečnost (sídlištní síť, katastrální plány, plány obcí, mapy regionů, krajů), 4. ekonomické - informují o hospodářském potenciálu oblasti; 5. komunikační a kulturní - podávají svědectví o mezilidských vztazích a bohatosti národní, lidové kultury.“17 Podle J. Bartoše – M. Trapla18 by mohla regionální vlastivěda zpracovávat faktografické údaje o obci v tomto sledu: 1. Přírodní podmínky a okolnosti: fyzikálně-geografická situace sídla, katastru a okolí, poloha, biologické prostředí (flora a fauna), půda, podnebí, přírodní bohatství, tvářnost katastru a krajiny. 2. Správní a demografický vývoj: výklad a vývoj jména, pomístní názvy, obecní znaky a symboly, začlenění do správních struktur a jeho změny, vrchnost, obecní správa a samospráva, počty obyvatel. 3. Charakter a typ sídla: stavební vývoj, rozmístění budov a zástavby, počty domů a domácnosti, typy staveb a jejich vnitřní uspořádaní, veřejná výstavba, budovy, inženýrské sítě, komunikace, elektrizace, plynofikace, vodovod a kanalizace. 4. Vazby s okolím: vztahy mezi obcí a sousedy, stupeň střediskovosti, vztah k vyšším střediskům i částem obce (předměstí, osady, samoty), obslužné funkce místního a okrskového typu (nádraží, pošty, farní, školní a četnické obvody apod.), úloha, význam a specifika obce v rámci těchto širších souvislostí. 5. Ekonomická struktura: vztah přírodních podmínek k ekonomice, hospodářská charakteristika katastru (druh půdy, nerostné suroviny, dopravní situace) a sídelní jednotky (průmyslová, zemědělská, rekreační), dopravní a spojovací komunikace, ekonomické jednotky (továrny, velkostatky, řemesla, obchody), druhy obživy.

17 18

VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy 2009. str. 55 – 56 BARTOŠ, J., SCHULZ, J., TRAPL, M. Regionální dějiny. 2004.

16

6. Sociální poměry: sociální a společenská struktura obyvatel, diferenciace a vzájemné vztahy jednotlivých sociálně podmíněných skupin obyvatel, postavení poddaných (roboty, peněžní a naturální dávky, kontribuce), vrchnostenské režijní hospodářství, novodobé podnikatelské aktivity, majetkové poměry (velikost podniků, peněžní ústavy), postavení zaměstnanců (mzdy, ceny, pracovní podmínky), životní úroveň (reálné příjmy a výdaje, životní náklady, vybaveni bytů a domácností apod.), sociální a zdravotní péče (její dosažitelnost, úroveň). 7. Politické a společenské poměry: řízení obce v období poddanství, funkce vrchnosti, novodobé politické strany a jejich vliv, volby do obci a vyšších volených orgánů, národnostní struktura a její vývoj (národní aktivity, organizace a vztahy), náboženská situace a její vývoj (církve a jejich instituce, náboženský život), skupinová a zájmová uskupení, společensky a spolkový život, nejdůležitější spolky a občanská sdružení (vzdělávací, hasičské, podpůrné, profesní a stavovské apod.). 8. Kulturní a školské poměry: školství, vzdělání, jednotlivé školy a jejich vývoj, tělovýchova (tělocvičné spolky a organizace), sport (sportovní oddíly a soutěže), rekreace (místní a vnější), zábava a volný čas, kulturní a sportovní aktivity, zařízení, instituce a objekty (divadla, kina, knihovny, tělocvičny, hřiště, nakladatelství), lidová tvořivost. 9. Způsob života: tzv. každodennost, rodinné poměry, zvyky, tradice, oděv, strava, roční a svátečni cykly, náboženské a civilní svátky, oslavy, hry, mýty, idoly a symboly, veřejné mínění a chováni, systém hodnot a míra sounáležitosti v obci a k obci, jazyk a jeho specifika (dialekt). 10. Významné památky a osobnosti: kulturní a historické památky (stav, funkce, ochrana, přístupnost), důležité osobnosti (rodáci i v místě působící), chráněná území a přírodní památky, rekreační a turistické atraktivity, zvláštnosti a hodnoty významné pro cizí návštěvníky. Dosavadní zpracováni dějin obce, literatura a prameny k poznání její minulosti i současnosti.

17

2

RÁMCOVÝ

VZDĚLÁVACÍ

PROGRAM

ZÁKLADNÍHO

VZDĚLÁVÁNÍ (RVP ZV) A VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A JEHO SVĚT Od školního roku 2007/2008 vešly v České republice v platnost školní vzdělávací programy, které nahradily dosavadní učební osnovy jednotlivých vzdělávacích programů. Do vzdělávací soustavy se tak zavedl nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Tyto dokumenty v současné době existují na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň představují Národní program rozvoje vzdělávání (tzv. Bílá kniha) a rámcové vzdělávací programy (RVP). Národní program vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Národní program vzdělávání, RVP i ŠVP jsou dokumenty přístupné pro nejširší pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. 2.1

VYMEZENÍ RVP ZV Vzdělávání v pojetí RVP ZV směřuje k naplnění kompetencí, tj. souboru

znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné v učení i v životě a umožňují žákům efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v různých činnostech a situacích.19 Vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti, je smyslem a cílem vzdělávání. Jedná se o proces složitý a dlouhodobý. Cílem základního vzdělávání tedy je: -

utvářet a rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout základ všeobecného vzdělání

-

umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

-

podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

-

vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

-

rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

19

RAŠKOVÁ, M. Elementární učení o přírodě a společnosti od minulosti k současnosti. 2006.

18

-

připravovat žáky k zodpovědnosti, aby dokázali uplatňovat svá práva a naplňovat své povinnosti

-

rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě

-

učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný

-

vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám

-

pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci20. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen

do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: -

Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)

-

Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)

-

Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie)

-

Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět)

-

Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)

-

Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)

-

Umění a kultura ( Hudební výchova, Výtvarná výchova)

-

Člověk a zdraví ( Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)

-

Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)21 Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů je tvořen očekávanými výstupy a učivem.

V rámci 1. stupně je vzdělávací obsah dále členěn na: a) 1. období – zahrnuje 1. až 3. ročník b) 2. období – zahrnuje 4. a 5. ročník. Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené, využitelné v běžném životě a ověřitelné. RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku (1. období) jako orientační (nezávazné) a na konci 5. ročníku (2. období) a 9. ročníku jako závazné.

20

RVP ZV s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. 2005.

21

tamtéž.

 

19

Učivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických okruhů (témat, činností) a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. Učivo, vymezené v RVP ZV, je doporučené k distribuci, na úrovni ŠVP se stává učivo závazné. 2.2

ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět shrnuje učivo společenskovědní, vlastivědné,

přírodovědné a zdravotně-výchovné povahy. Tato komplexní oblast je koncipována pouze pro 1. stupeň základní školy, vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Obsah může být žákům prezentován: a) v integrované podobě (ve formě integrovaného předmětu) na celém 1. stupni (tj. v 1. až 5. ročníku) nebo jen v některém z jeho dvou časových období, b) prostřednictvím samostatných vyučovacích předmětů22. 2.2.1

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti

tematických okruhů: 1. Místo, kde žijeme (škola, domov, obec, krajina, regiony, naše vlast, zeměpis Evropy a světa) 2. Lidé kolem nás (rodina, kultura, právo a spravedlnost, základní globální problémy) 3. Lidé a čas (orientace v čase a časový řád, lidé – život v minulosti a přítomnosti, historické prameny a památky) 4. Rozmanitost přírody (neživá příroda - látky a jejich vlastnosti, voda a vzduch, nerosty, horniny a půda, vesmír; živá příroda – živočichové, rostliny a houby; rozmanitost a rovnováha v přírodě, ochrana přírody) 5. Člověk a jeho zdraví (lidské tělo, péče o zdraví, výživa a zdraví, základy sexuální výchovy, návykové látky a zdraví, osobní bezpečí) Vzhledem k tomu, že cílem diplomové práce je zakomponovat informace o regionu města Olomouc do učebnice základního vzdělávání, zaměřím se v další části tohoto teoretického popisu RVP ZV a ŠVP pouze na učivo o regionu.

22

RAŠKOVÁ, M. Elementární učení o přírodě a společnosti od minulosti k současnosti. 2006.

 

20

Učivo o regionálních prvcích spadá do všech pěti tematických okruhů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. S problematikou poznávání místní krajiny jsou žáci 1. stupně teprve seznamováni.23 Seznamují se s nejbližším okolím domova a školy, rozvíjejí své orientační schopnosti, určují světové strany i orientační body na mapě, poznávají přírodní bohatství místní krajiny, její reliéf - povrch, seznamují se s jejími dominantami – vodstvo, les, sídla, dopravní komunikace, poznávají minulost obce – architektonické stavby, charakteristické lidové tradice a zvyky: písně, kroje, lidovou slovesnost, pověsti aj. V rámci regionální prvouky a vlastivědy získávají informace o své obci i jejím širším okolí prostřednictvím vycházek, či exkurzí i prostřednictvím návštěv různých institucí apod. Regionálních prvků ve výuce prvouky a vlastivědy lze právě využít ke vzbuzení pozitivního vztahu k rodnému místu, případně bydlišti. REGIONÁLNÍ PRVKY V OBSAHU VZDĚLÁVACÍHO OBORU: 1. stupeň MÍSTO, KDE ŽIJEME Očekávané výstupy – 1. období žák -

vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

-

začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)

-

rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

Očekávané výstupy – 2. období žák -

určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu

-

určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě

-

rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky

-

vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

23

VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. 2009.

21

-

rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce

Učivo •

domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště

•

škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy

•

obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť

•

okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí, orientační body a linie, světové strany

•

naše vlast – domov, krajina, národ, místní správa a samospráva

•

mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky

LIDÉ KOLEM NÁS Očekávané výstupy – 1. období žák -

rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

-

odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

-

projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům.

Očekávané výstupy – 2. období žák -

vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)

-

rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

-

orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích

-

poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)

Učivo •

rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání

22

•

soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“

•

chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie

•

právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví, duševních hodnot

•

vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; peníze

•

kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a subkultura

•

základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí

LIDÉ A ČAS Očekávané výstupy – 1. období žák -

využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

-

pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

-

uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost.

Očekávané výstupy – 2. období žák -

pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

-

využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek

-

rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

-

srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

23

Učivo •

orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina, dějiny jako časový sled událostí, kalendáře, letopočet, generace, režim dne, roční období

•

současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského života, státní svátky a významné dny

•

regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost

•

báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj

ROZMANITOST PŘÍRODY Očekávané výstupy – 1. období žák -

uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

Očekávané výstupy – 2. období žák -

zkoumá základní společenstva ve

vybraných lokalitách regionů, zdůvodní

podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí -

zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

Učivo •

voda a vzduch – výskyt, voda v přírodě, vlastnosti, význam ovzduší, význam pro život

•

nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, půda a její význam

•

ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Očekávané výstupy – 1. období žák -

dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

-

uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

Očekávané výstupy – 2. období žák 24

-

uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví

Učivo •

osobní bezpečí – bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty, uplatnění základních pravidel účastníků silničního provozu

•

péče o zdraví – vysvětlení cesty k zdravotnímu středisku, označení tohoto střediska na mapě, znalost telefonního čísla záchranné služby24. Při seznamování se s regionálními prvky v oblasti Člověk a jeho svět lze zapojit

i jiné vzdělávací oblasti, např. oblast Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, oblasti Umění a kultura i Člověk a svět práce. Jedná se vlastně o mezipředmětové souvislosti, jejichž podstatou je možnost získávat informace (např.o regionu) v rámci různých předmětů současně. Na prvním stupni základní školy má právě prvouka, vlastivěda i přírodověda integrovaný charakter. Integraci je možné prohlubovat o spojení čtení, psaní (seznamování s gramatickými pravidly), matematiky, jednotlivých výchov apod. Vzdělávací obor Český jazyk a literatura ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se může zabývat regionální tematikou především v: • Komunikační a slohové výchově – formou čtení informačního (letáky, brožury, informační tabule ve městě), čtení vyhledávacího; naslouchání praktického, věcného - při návštěvě muzea, při prohlídce hradů, zámků, kostelů, aktivního – při zaznamenávání slyšeného, reagování na vyslechnuté téma otázkami • Literární výchově – při seznamování se s významným spisovatelem regionu, formou tvořivé činnosti s literárním textem – dramatizace pověstí, volné reprodukce slyšeného nebo přečteného textu; formou poslechu a čtení literárních textů – seznamování se s regionálními pověstmi, pohádkami Také ve vzdělávacím oboru Matematika a její aplikace můžeme v učivu využít regionálních prvků. Těmito prvky můžeme naplňovat tyto jeho vzdělávací obsahy: • Závislosti, vztahy a práce s daty – formou vytváření tabulek, diagramů a grafů při zpracovávání dat o dopravě města, historii apod. • Geometrie v rovině a prostoru – možností porovnávání velikosti objektů, rozeznávání tvaru historických budov a přiřazování k jednotlivým tělesům. • Nestandardní aplikační úlohy a problémy 24 RVP ZV s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. 2005.  

25

Regionální učivo lze také zakomponovat do vzdělávací oblasti Umění a kultura, která je zastoupena dvěma vzdělávacími obory: • Hudební výchovou – jejíž prostřednictvím se žáci mohou seznámit se zajímavostmi ze života hudebních skladatelů spjatých s regionem; s hudebním dílem skladatele svého regionu, naučí se zpívat regionální písně i je pohybově vyjádřit. • Výtvarnou výchovou – žáci interpretují vizuálně obrazná vyjádření (historické architektonické stavby, sochy, domovní malby apod.). Prostřednictvím vzdělávací oblasti Člověk a svět práce se mohou žáci při výrobě různých výrobků z různých materiálů (přírodnin, papíru, kartonu, textilu, drátu i fólie) seznamovat s lidovými zvyky, tradicemi i řemesly daného regionu. 2.2.2

Průřezová témata Oblastí Člověk a jeho svět, jako i celým základním vzděláváním, se prolínají

tzv. průřezová témata. Jsou zakomponovaná do obsahu vzdělávacích oblastí, ale přesahují jejich rámec. Pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tvoří povinnou součást základního vzdělávání. V ŠVP se musí objevit všechna témata uvedená v RVP ZV, ale nemusí být zahrnuta v rámci jednoho ročníku. V průběhu vzdělání však musí být všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat postupně zařazeny. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem vyučovacích předmětů.25 Regionální vlastivěda jako součást vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět využívá těchto průřezových témat: -

Osobnostní a sociální výchovu - jejím prostřednictvím žák dochází k sebepoznání, že někam patří, že má svůj domov i rodný kraj, zároveň si uvědomuje, že v něm není sám, spolupracuje a komunikuje s lidmi, učí se respektovat zásady lidského soužití, přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů.

-

Výchovu demokratického občana - uplatňuje se v tématech zaměřených na vztah k domovu a vlasti, motivuje žáka k ohleduplnosti, odpovědnosti za své postoje a činy, k respektu k identitám, vychovává jej k úctě k zákonu.

-

Výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech - poukazuje na rozdílnost kultury a zvyků obyvatel různých regionů, vede žáka k respektování

25 RVP ZV s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. 2005.  

26

kulturních, etnických i jiných odlišností, využívá poznatků žáků z běžného života v rodině, v obci a nejbližším okolí. -

Multikulturní výchovu - dotýká se mezilidských vztahů, poskytuje žákům znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v regionu, vede k uvědomění si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné.

-

Environmentální výchovu - vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu kulturnímu dědictví v regionu, učí žáka citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, vede ho k odpovědnosti k ochraně přírody a přírodních zdrojů.

-

Mediální výchovu - pomáhá žákům poznat, jakou úlohu hrají místní média (televize, tisk, rozhlas, internet...) v každodenním životě občanů regionu.

27

3

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU FAKULTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY DR. MILADY HORÁKOVÉ A MATEŘSKÉ ŠKOLY OLOMOUC „Všechno, co je třeba, je vnést do školy a do učebny tolik světla, kolik jenom dokážeme, poskytnout dětem tolik pomoci a vedení, kolik potřebují a o kolik požádají, naslouchat s porozuměním, když se jim chce mluvit, a potom uhnout z cesty. Můžeme jim důvěřovat, že zbytek dojdou...“ (John Holt: Jak se děti učí)

3.1

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Jedenáctým rokem pracuji na Fakultní základní škole a Mateřské škole Olomouc

(FZŠ). Tato FZŠ je od září roku 1995 úplnou školou s 1. až 9. postupným ročníkem a odděleními školní družiny. Školu v posledních letech navštěvuje průměrně přibližně 400 žáků nejen ze sídliště, na němž byla škola postavena, ale i ze vzdálenějších míst a obcí. Pedagogický sbor tvoří ředitel, zástupci ředitele pro 1. a 2. stupeň, potřebný počet učitelů. Součástí pedagogického sboru je výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagogové a vychovatelky ŠD. Sbor je smíšený s převahou žen, spojují se v něm mladí i zkušení pedagogové. Všichni učitelé jsou plně kvalifikováni. 3.2

CHARAKTERISTIKA ŠVP Školní vzdělávací program „Škola zdravého životního stylu“ naplňuje výchovné

a vzdělávací cíle RVP ZV a lze jej charakterizovat jako cestu ke zdravému životnímu stylu, ke kulturnímu a estetickému prožitku, k zájmu o věci veřejné jak lokálního, tak globálního charakteru. Program sleduje rozvíjení klíčových kompetencí žáků důležitých pro život každého jedince, podporujících navzájem více vzdělávacích oblastí a oborů, a tvořících základ celkové vzdělanosti žáků. Škola směřuje k cílům základního vzdělání a tedy k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, hlavně zkvalitněním a modernizací výuky nejen technickým vybavením (interaktivní tabule), ale zejména moderními pedagogickými přístupy. •

praktické ukázky a příklady

•

projektové dny a projekty

•

prací v týmu

•

organizací exkurzí 28

3.2.1

Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v ŠVP Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je v ŠVP rozdělena na obory prvouka,

přírodověda a vlastivěda. A. Prvouka Vzdělávací obor prvouka je vyučován jako samostatný předmět v 1. a 2. ročníku dvě hodiny týdně a ve 3. ročníku 2 hodiny + 1 disponibilní. Obor prvouka vymezuje obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek a přírodních jevů. Učí se pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří si tak prvotní a ucelený obraz světa. Vzdělávání v oboru prvouka směřuje k těmto cílům: • vyhledávání a třídění informací o domově, škole, obci, místní krajině • poznávání blízkých příbuzenských vztahů • poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití • utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti • samostatnému

a

sebevědomému

vystupování

a

jednání,

bezproblémové

a bezkonfliktní komunikaci • orientaci v čase a časovém řádu, propojování historických, zeměpisných a kulturních informací • utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a hledání možnosti aktivního uplatnění při jejich ochraně •

poznávání podstaty zdraví i příčin nemoci a rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví, bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

B. Vlastivěda Vzdělávací obor vlastivěda je vyučován jako samostatný předmět ve 4. ročníku v I. pololetí 1 hodinu týdně, ve II. pololetí 2 hodiny týdně a v 5. ročníku 2 hodiny týdně. Obor vlastivěda prohlubuje porozumění historickým a politickým událostem, které ovlivnily vývoj ČR, Evropy i světa. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka a uplatňování 29

práva. Vede žáky k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod. Charakteristické pro výuku tohoto období je samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů (učebnice, encyklopedie, internet, …), od členů své rodiny a lidí v nejbližším okolí (společné návštěvy památek, výstav, atd.). Výuku vhodně doplňují obrazy, plány a mapy, které jsou nepostradatelnou součástí výuky. Výuka dějinné a zeměpisné části dává možnost vytvářet projekty, které doplní a obohatí výuku. Vzdělávání v oboru vlastivěda směřuje k těmto cílům: • vyhledávání a třídění informací o domově, škole, obci, místní krajině, sousedních státech ČR, Evropě a světě • pochopení historických událostí • orientace v časové posloupnosti • propojování historických, zeměpisných a kulturních informací • rozvoj schopností srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech • utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni • uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů • aplikace poznatků v každodenním životě • rozvíjení logického myšlení • řešení složitých situací • uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci 3.2.2

Regionální prvky v obsahu vzdělávacího oboru ŠVP

PRVOUKA – 3. ročník Očekávané výstupy

Učivo

MÍSTO, KDE ŽIJEME ƒ vyznačí v jednoduchém plánu místo ƒ plán okolí školy, základní topografické značky, orientační body v okolí školy, svého bydliště a školy, cestu bezpečná cesta do školy, poloha školy na určené místo a rozliší možná ve městě nebezpečí v nejbližším okolí ƒ začlení svou obec do příslušného ƒ obchody a služby v nejbližším okolí školy kraje, pozoruje a popíše změny ƒ spolupráce s Městskou policií v nejbližším okolí ƒ rozliší přírodní a umělé prvky ƒ nejbližší parky, ulice, významné budovy, dopravní hřiště v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty ƒ Olomouc, poloha města v ČR ƒ změny v místě bydliště a rozmanitost

30

ƒ umí určit světové strany podle přírodních úkazů, kompasu a buzoly, pozná základní topografické značky

ƒ poloha v krajině, minulost a současnost města, dopravní síť ƒ významné historické události spjaté s Olomoucí ƒ městská hromadná doprava – prostředky a chování ƒ městská samospráva

LIDÉ KOLEM NÁS ƒ rozlišuje příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi ƒ odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností ƒ projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

ƒ postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy ƒ mezilidské vztahy, komunikace, obchod, firmy ƒ vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie

LIDÉ A ČAS ƒ využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě s přihlédnutím k minulosti, přítomnosti a budoucnosti ƒ pojmenuje některé kulturní či historické památky, významné události a rodáky, propojí regionální pověsti s místem, kde žije ƒ vyhledává a porovnává na příkladech skutečnosti týkající se odlišností způsobu života rodiny, vývoje lidské společnosti, soužití, zvyků a práce lidí v minulosti a v současnosti

ƒ historie jako časový sled událostí, kalendáře, letopočet ƒ péče o památky ƒ nejvýznamnější historické památky města Olomouce ƒ pověsti města ƒ proměny způsobu života, bydlení, předměty denní potřeby ƒ návštěvy muzea

ROZMANITOST PŘÍRODY ƒ uvede příklady výskytu organismů ƒ vycházky do parků v okolí školy ve známé lokalitě ƒ návštěva ZOO ƒ uvede příklady společenstev a jejich ƒ návštěva muzea – sbírka hornin a nerostů zástupců v okolí ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ ƒ uplatňuje základní pravidla ƒ bezpečné chování v silničním provozu účastníků silničního provozu v roli chodce a cyklisty, základní dopravní značky ƒ návštěva dopravního hřiště

31

VLASTIVĚDA – 4. ročník Očekávané výstupy ƒ ƒ

ƒ ƒ

Učivo

MÍSTO, KDE ŽIJEME určí a vysvětlí polohu svého bydliště ƒ Olomouc na mapě ČR ƒ určování hlavních a vedlejších světových vzhledem ke krajině a státu stran v přírodě i na mapě určí světové strany v přírodě i podle ƒ mapy obecně zeměpisné a tematické mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu ƒ značky na mapě ƒ využití map regionu a pobytu v přírodě ƒ práce s mapou: vyhledávání měst, vyhledává typické regionální vodních ploch v regionu zvláštnosti přírody, osídlení ƒ povrch, nadmořská výška pozoruje rozdílnosti map obecně zeměpisných a „čte“ jednoduchou historickou mapu nebo náčrt LIDÉ KOLEM NÁS

ƒ vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole (mezi chlapci a dívkami), v rodině ƒ poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí města

ƒ ƒ

ƒ ƒ

ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

pravidla slušného chování mezilidské vztahy, komunikace podoby a projevy kultury kulturní instituce návštěvy kulturních zařízení

LIDÉ A ČAS pracuje s časovými údaji a využívá ƒ časová přímka: historie města zjištěných údajů k pochopení vztahů jako časový sled událostí mezi ději a mezi jevy ƒ olomoucké památky zdůvodní základní význam ƒ návštěva knihovny, muzea, galerie, chráněných částí přírody, využití internetu nemovitých i movitých kulturních ƒ významné regionální události – osídlení památek, archivů, knihoven, sbírek regionu našimi předky muzeí a galerií pro pochopení ƒ návštěvy muzea, památek minulosti a využívá nejrůznější ƒ ukázky z knih: olomoucké pověsti informace z dostupných zdrojů a mýty rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v hlavních dějinných obdobích

32

VLASTIVĚDA – 5. ročník Očekávané výstupy

Učivo MÍSTO, KDE ŽIJEME

ƒ vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí ƒ orientuje se v místě, kde žije ƒ „čte“ jednoduchou historickou mapu nebo náčrt

ƒ regiony ČR: surovinové zdroje, vodstvo, povrch, nadmořská výška ƒ povrch oblasti, vodní toky, podnebí ƒ mapa místní oblasti ƒ kresba plánků

LIDÉ KOLEM NÁS ƒ poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí města a jeho okolí

ƒ globální problémy přírodního prostředí

LIDÉ A ČAS ƒ zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek, archivů, knihoven a sbírek muzeí a galerií pro pochopení minulosti a využívá nejrůznější informace z dostupných zdrojů ƒ srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v hlavních dějinných obdobích

ƒ významné události a jejich místa v regionu ƒ regionální zvláštnosti: tradice, lidová tvorba ƒ besedy s pamětníky a představiteli společenského a kulturního života města ƒ návštěva muzeí, galerií, výstav a historických památek města ƒ videopořady, ukázky z knih ƒ využití internetu

33

4

MĚSTO OLOMOUC JAKO SAMOSTATNÝ REGION Olomouc patří mezi historicky nejstarší a nejvýznamnější města v České republice.

V minulosti patřila k důležitým královským centrům a byla považována za vůbec nejvlivnější město Moravy. 4.1

REGION OLOMOUCKÝ KRAJ Rovinatý

kraj

s

bohatou

kulturní

a folklorní

tradicí

a

nespočetnými

pamětihodnostmi – hrady, zámky, muzei, lázněmi, ale také parky, jeskyněmi a přírodními rezervacemi, to je Olomoucký kraj. V minulosti patřil k jednomu z center přemyslovské moci. Proto na nás zde historie dýchá ze všech stran. Zvláště se tento kraj může pyšnit řadou církevních památek a hradů, které dříve sloužily k ochraně našich zemí před nepřáteli. Olomoucký kraj leží ve střední a severozápadní části Moravy a na severozápadě Slezska. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník, stoupající do výše 1492 metrů nad mořem, se dělí s Moravskoslezským krajem. Po hřebeni Jeseníků také vede stará zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny na Hané, k pomyslné mořské hladině je možné se nejvíce přiblížit na 190 metrů například u Kojetína na Přerovsku.26 Olomoucký kraj je odvodňován řekou Moravou. Územím kraje prochází rozvodí mezi úmořími Baltského a Černého moře. V Oderských vrchách pramení řeka Odra. Na úbočí Králického Sněžníku pramení Morava, do které se vlévají Desná, Oskava, Bečva, Romže a Haná. V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast. Zajímavá přírodní oblast je Litovelské Pomoraví. Olomoucký kraj27 s rozlohou 5267 km2 je jedním ze 14 krajů České republiky, z hlediska územně správního tvoří spolu se Zlínským krajem Region soudržnosti NUTS28 II – Střední Morava. Je vymezen územím pěti okresů - Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Území Olomouckého kraje je tvořeno 13 správními obvody obcí

26

Více než očekáváte. 2002. Základním předpisem odůvodňujícím vznik Olomouckého kraje je ústavní zákon č. 347/97 Sb. o vytvoření vyšších územních správních celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR. Kraj a jeho orgány vymezuje zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, který nabyl účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajích v roce 2000. 28 NUTS ("La Nomenclature des Unités Territoriales Statistigues”) je základním systematickým a závazným nástrojem zejména pro statistické účely a pro poskytování statistických informací Evropské unii v rámci čerpání prostředků ze strukturálních fondů (podpůrných programů) EU. 27

34

s rozšířenou působností - Hranice, Jeseník, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh. Obyvatelé Olomouckého kraje žijí v 397 obcích, z nichž má 27 přiznaný statut města. Počet obyvatel k 30. 6. 2007 byl 640 567, hustota osídlení je 123,9 obyvatel na km2. Pro potřeby jednotného vizuálního stylu Olomouckého kraje byl zvolen logotyp v podobě stylizované pětilisté květiny. Tato květina v sobě slučuje symboliku růstu a vstřícné

otevřenosti

i

nedělitelnosti

svých jednotlivých částí. Tato květina znázorňuje kraje,

pět

rovnocenných

s individuálním

okresů

charakterem,

přičemž žádný z nich není „ani první ani poslední“. Logotyp tvoří slovní název Olomoucký kraj, případně Olomouc region (pro užití v zahraničí nebo v cizojazyčných aplikacích) ve spojení se stylizovanou pětilistou květinou29. Ve znaku Olomouckého kraje najdeme v první čtvrti moravskou orlici, poněvadž převážná jeho část leží na Moravě. Ve druhé čtvrti je umístěna černá slezská orlice ve zlatém poli. To vyjadřuje skutečnost, že nejsevernější část kraje náleží historicky Slezsku. Třetí pole symbolizuje zlatou barvou lány zralého obilí na Hané a jesenické rovině,

jíž

se

je charakteristický

říkává tok

Slezská řeky

Haná.

Moravy,

Pro

kraj

protékající

od Hrubého Jeseníku ze severozápadu až k jeho hranicím na jihovýchodě.

Ten je vyjádřen

modrým

pruhem.

V posledním poli jsou umístěna zlatá písmena SPQO. Jde o zkratku

latinského

Senatus

Populus

Que

Olomucensis, což znamená Senát a lid olomoucký. Tato písmena jsou ve znaku krajského města Olomouc, které je nejen administrativním, ale také kulturním a historickým centrem Olomouckého kraje. Statutární město Olomouc lze z hlediska regionalizace považovat za samostatný městský region se všemi jeho atributy.30

29 30

Logotyp Olomouckého kraje a pravidla jeho užívání. 2007. MAREK, I. Publikace Olomoucký kraj. 2006.

35

4.2

REGION MĚSTA OLOMOUC

4.2.1

Přírodní podmínky

4.2.1.1 Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění ČR leží město Olomouc v Hornomoravském úvalu, jedné z tzv. Vněkarpatských sníženin (systém Alpsko-Himalájský – subsystém Karpaty – provincie Západní Karpaty – subprovincie Vněkarpatské sníženiny). Ty byly v minulosti zality mořem, které v podobě úzkého průlivu oddělovalo Českou vysočinu od Karpat. Severský pevninský ledovec pronikl do Moravské brány, což je typická příkopová propadlina. Všechny úvaly jsou pokryty nánosem Moravy, která dříve tekla přes Vyškovskou bránu do Dyjsko-svrateckého úvalu; dnešní koryto Moravy vzniklo až později.31

Lokálně se historická část města rozkládá na tzv. Olomouckých pahorcích. Olomoucký kopec, tvořený třemi oddělenými návršími (pahorky), nazývanými dnes podle nejstarších olomouckých kostelů Michalské, Petrské a Václavské, je výraznou krajinnou dominantou32. 4.2.1.2 Klimatické podmínky Klimatické podmínky v regionu dosahují obecně parametrů středoevropské vlhké teplotní zóně s mírnými zimami a léty. Nicméně vzhledem k značným vlivům uspořádání a výškové poloze krajinných forem se zde vyskytují určité regionální odlišnosti.

31 32

URL: URL:

36

Město Olomouc spadá do nejteplejší ze tří teplotních zón regionu Olomouckého kraje, která je tvořena centrální oblastí Hornomoravského úvalu a Mohelnickou brázdou podél řeky Moravy. Středně teplou zónu představuje zejména západní, severozápadní a severní vrchoviny, Uničovská plošina a Tršická pahorkatina, chladnou zónu tvoří Oderské vrchy a východní část Domašovské vrchoviny.33 Výsledkem často velmi rozdílných teplot a místních podmínek v těchto zónách jsou časté teplotní inverze, výskyt hustých oparů a mlhy, případně nečekaně nízkých mrazivých teplot v regionu města Olomouc. Na druhé straně je teplá zóna, v níž Olomouc leží, často jednou z nejsušších oblastí regionu Olomouckého kraje, kdy roční úhrn srážek nedosahuje ani 600 mm. Další vybrané ukazatele klimatických podmínek jsou uvedeny v příloze č. 1. 4.2.1.3 Hydrogeologie Geografická pozice, geologické podmínky a reliéf jsou hlavními faktory určujícími podmínky pro formování základních hydrologických jednotek regionu, tj. podzemních vod a pramenů i povrchových vod. Území regionu Olomouckého kraje je bohaté na všechny tyto typy vod. Vyskytují se zde rovněž vody minerální a krasové, jejíž bohaté zásoby představují základ pro zásobování velkých sídel kvalitní vodou. To je případ i města Olomouce.

33

PANOŠ, V. Olomouc City and Region. Geographical image and historical digest. 1995.

37

Co se týče povrchových vod, převážná většina z nich se vyskytuje v povodí středního toku řeky Moravy (malá část patří také k povodí řeky Odry). Řeka Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 metrů v upravené studánce. Patří mezi hlavní moravské řeky. Územím Moravy protéká od severu k jihu. Je dlouhá 354 kilometrů a v blízkosti česko–slovenských hranic se stéká s Dyjí. Na Slovensku se u Děvína vlévá do Dunaje, s kterým končí své vody v Černém moři. Pro region města Olomouce je dominantním pochopitelně právě tok řeky Moravy a některé jeho přítoky. Městem tak mimo řeku Moravu protéká rovněž Mlýnský potok a říčka Bystřice. Na území města naopak nenajdeme žádné významnější a rozsáhlejší přírodní stojaté vody ani vodní díla.

4.2.1.4

Biogeografie

Území, ve kterém se region města Olomouc nachází, patří do teplé klimatické oblasti s velmi úrodnou půdou. Jedná se tedy o hodně zemědělsky využívanou oblast. Podél části toku Moravy, především severně od města Olomouc, se zachovaly lužní lesy. Zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví, která zasahuje až k samému okraji zastavěné části regionu města Olomouc. Na území města se nachází tři osázené plochy, známé jako Smetanovy, Čechovy a Bezručovy sady: - Smetanovy sady byly založeny roku 1820 osázením pevnostní plochy stromovím na západním obvodu města – předpolí mezi Terezskou a Kateřinskou branou. První olomoucká parkovní plocha byla tzv. Rudolfova alej. Dodnes výrazný architektonický útvar a symbol olomouckých parků dostal svou současnou podobu v roce 1919 přiřezáním líp a kaštanů do vysokých rovných stěn. V současné době dochází k rekonstrukci aleje a obnovení výsadby. Park má také zajímavou sochařskou výzdobu.34 - Čechovy sady, tento v pořadí druhý olomoucký městský parkový prostor, datuje svou historii do 30. let 19. století. Stromová alej, později pojmenovaná Jánské stromořadí (Johannes Alle), byla vysázena v sousedství cesty spojující bývalé litovelské předměstí s pevnostní Terezskou branou. Čechovy sady, které nesou svůj nynější název od roku 1918, jsou parkem, určeným především k odpočinku. Součástí parku je Památník osvobození Olomouce sovětskou armádou odhalený v roce 1945, socha Boženy Němcové profesora V. Navrátila a pomník věnovaný významnému olomouckému 34

URL: < http://www.profizahrada.cz/a/cz/1972-parky-mesta-olomouce-smetanovy-sady/>

38

grafikovi Karlu Wellnerovi od sochaře Karla Lenharta. K architektonickým zajímavostem parku patří i pevnostní tzv. Litovelská brána, která byla ke vchodu do sadů přenesena v roce 1896.35

- Park Bezručovy sady vznikl na přelomu století (1898 pod středověkými a tereziánskými městskými hradbami. Při tvorbě i rekonstrukci sadů dokázali jejich tvůrci velmi dobře využít zdejších krajinných scenérií - skal, městských hradeb a ramene řeky Moravy - Mlýnského potoka, který tvoří předěl mezi sady a ohrazenou částí botanické zahrady. Architektonickou součástí Bezručových sadů je Jihoslovanské mauzoleum z roku 1926, společná hrobka s pozůstatky jihoslovanských vojáků, kteří během I. světové války zemřeli na území Moravy a Slezska. - Botanická zahrada, součást Bezručových sadů, vznikla díky záměru rozšířit exteriéry výstaviště o tzv. Korunní pevnůstku (v 60. letech minulého století). Od 70. let zde začal vyrůstat nový park, reprezentující progresivní sadovnické záměry. Díky koncepci odlišné od té, která charakterizuje historické parky, je její území rozčleněno do menších celků, včetně tzv. zahrad národů, alpina a rozária s unikátní sbírkou 10.000 keřů růží ve více než 670 nejrozmanitějších domácích i světových odrůdách.36 Existující fauna na území regionu města Olomouce je přirozeně závislá na existující vegetaci. V zalesněných částech a na polích, které rovněž spadají do katastru města 35 36

URL: < http://www.profizahrada.cz/a/cz/1998-parky-mesta-olomouce-bezrucovy-sady/> URL: < http://www.profizahrada.cz/a/cz/2009-parky-mesta-olomouce-cechovy-sady/>

39

Olomouc, lze spatřit běžnou zvěř a ptactvo. Také rozsáhlé parky, zahrady a sady poskytují útočiště mnoha druhům ptactva a drobných zvířat, vodní toky jsou přirozeným prostředím řadě vodních živočichů, ryb a vodního ptactva. 4.2.2

Socio-geografické podmínky

4.2.2.1 Populace a obyvatelstvo V regionu města Olomouc, na ploše 10 333 ha, žije k 31.12.2009 celkem 100 362 obyvatel. Hustota osídlení je 971 obyvatel na 1 km2. Složení obyvatel z hlediska pohlaví a věku je znázorněné graficky viz graf č.1 a 2. Průměrný věk obyvatel k 1.1.2010 byl 41,3 roku, index stáří37 je 122,3.38

16288 16% 70753 71%

0 - 14 let 15 - 64 let

13321 13%

47401 47%

52961 53%

65 a více

Graf č.1: Věkové složení obyvatelstva

muži ženy

Graf č. 2: Složení obyvatelstva podle pohlaví

120 000 115 000 110 000 105 000 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000

07

05

03

01

99

09 20

20

20

20

20

19

97 19

95 19

91

89

87

85

93 19

19

19

19

19

83 19

81 19

79 19

75

77 19

73

19

19

19

71

75 000

Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel regionu města Olomouc za posledních 40 let

37

Index stáří je velmi často používanou charakteristikou věkové struktury obyvatelstva, která vypovídá o stárnutí populace. Vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí, v tomto případě kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku. 38 Zdroj: Český statistický úřad: URL:

40

108 000 106 000 104 000 102 000 100 000 98 000 96 000 1990

1991

1992 1993

1994 1995

1996

1997 1998

1999 2000

2001

2002 2003

2004 2005

2006

2007 2008

2009

Graf č. 4: Pokles počtu obyvatel regionu města Olomouc za posledních 20 let

V posledních 20-ti letech je patrný mírný, avšak trvalý pokles počtu obyvatel regionu města Olomouc (viz graf č.3), nicméně vývoj v posledních 3 letech naznačuje, že sestupný trend se nepatrně zpomalil (viz graf č.4).

4.2.2.2 Průmysl a zemědělství Hornomoravský úval a oblast kolem říčky Hané patří mezi nejúrodnější části České republiky. Je zde úrodná půda a teplé podnebí, pěstuje se zde ovoce, zelenina, v minulosti rovněž cukrovka, pšenice, kukuřice, řepka olejka, sladovnický ječmen a chmel. Rozvinuté

zemědělství

v minulosti

vytvořilo

předpoklady

pro

vznik

potravinářského průmyslu. Vznikly zde cukrovary, sladovny, pivovary, mlékárny, mlýny, pekárny i konzervárny. V Olomouci je dodnes také významný strojírenský závod s dlouholetou historií.

4.2.2.3 Doprava Ze západu na východ prochází Olomouckým krajem hlavní železniční tah z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov a Hranice dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska. Brno s Olomoucí spojuje dálniční tah, buduje se jeho pokračování na severovýchod do Ostravy. Vnější dopravní napojení Olomouce je s ohledem na její vnitrozemskou polohu vynikající a dobudováním dálnice D11 a rychlostní komunikace R 35 se ještě zlepší a vzroste význam města - jako jediného kromě Prahy - na křižovatce dvou klíčových vnitrostátních a mezistátních komunikací.

41

4.2.2.4 Školství, vzdělávací a kulturní zařízení Síť školských zařízení v regionu města Olomouce tvoří 24 mateřských škol, 21 základních škol, 8 středních odborných učilišť, 4 gymnázia, 9 středních odborných škol, 21 škol speciálních, 3 základní umělecké školy, 1 jazyková škola, 4 vyšší odborné školy a 2 školy vysoké39. Centrem vzdělání je druhá nejstarší univerzita v České republice – Univerzita Palackého v Olomouci.

4.2.2.5 Zdravotnictví a sociální péče V roce 201040 se o nemocné v Olomouci staral zdravotnický personál ve 2 nemocnicích a dalších 441 zdravotnických zařízení (mj. 4 polikliniky, 1 léčebna pro dlouhodobě nemocné, 57 ordinací praktického lékaře, 27 ordinací pro děti a dorost, 80 stomatologických ordinací a přes 200 samostatných ordinací specialistů). Na území města bylo celkem 38 lékárenských zařízení, 1 jesle, středisko záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci, okresní zdravotní ústav a 2 transfusní stanice. Péče o nemocné na nejvyšší úrovni je zabezpečována především ve Fakultní nemocnici v Olomouci, která je vybavena nejnovější léčebnou technikou i širokou vědeckou a výukovou základnou. V sociální oblasti lze na území města Olomouc využít služeb 1 ústavu sociální péče pro dospělé a 2 ústavů pro mládež, 8 domů s pečovatelskou službou, 3 domovy pro důchodce a rovněž úřad práce.

4.2.2.6 Turismus a rekreace Turisté z domova i ze zahraničí, přijíždějící do Olomouce za poznáním i odpočinkem, mohou prvotně využít služeb informačních a turistických středisek (viz příloha č. 2), kde obdrží veškeré potřebné informace k uskutečnění svých plánů i související informační a turistické služby.

4.2.2.7 Současné administrativně-správní uspořádání Statutární město Olomouc Statutární město Olomouc patří mezi základní územní samosprávné celky České republiky41. Je to sdružení občanů tohoto města, kteří si ze svého středu volí své zástupce, 39

Veřejná databáze Českého statistického úřadu, URL: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=500496&cislotab=MOS+ZV01 40 Český statistický úřad Olomouc, URL: www.olomouc.czso.cz 41 Ústava ČR, ústavní zákon č. 1/1993 Sb., změna: 347/1997 Sb., změna: 300/2000 Sb., změna: 395/2001 Sb.,čl.99-105

42

kteří je budou po čtyřleté volební období zastupovat při spravování městských záležitostí. Statutární město Olomouc je právnickou osobou a vystupuje tedy v právních vztazích svým jménem a na svou odpovědnost. Jako samostatná právnická osoba vzniklo dnem účinnosti zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, tedy dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990, tj. 24. listopadu 1990. Své záležitosti spravuje samostatně (v tomto případě jde o tzv. samostatnou působnost) a při výkonu této činnosti se řídí pouze zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými k jejich provedení. Město však vykonává v zákonem vymezeném rozsahu také státní záležitosti – státní správu (v tomto případě jde o tzv. přenesenou působnost) a při výkonu této působnosti se navíc řídí usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy. Město má svůj majetek a finanční zdroje a hospodaří s nimi samostatně podle podmínek stanovených zvláštním zákonem42. Město je spravováno Zastupitelstvem města Olomouce, které je nejvyšším orgánem v samostatné působnosti a jeho členové jsou voleni občany ve volbách do obecních zastupitelstev. Zastupitelstvo města Olomouce má celkem 45 členů a schází se zpravidla nejméně 1x za tři měsíce. Výkonným orgánem v samostatné působnosti je Rada města Olomouce, jejíž členové jsou voleni zastupitelstvem. Rada města Olomouce má 11 členů a schází se zpravidla 1x za 14 dní. Podle zákona o obcích má město Olomouc postavení statutárního města. Statutární město Olomouc zastupuje navenek primátor, který je volen zastupitelstvem města, popř. primátora zastupují ve stanoveném rozsahu jeho náměstci. Všechny tyto funkce jsou zastávány zástupci zvolenými občany. Dalším orgánem statutárního města je magistrát. Magistrát města Olomouce je tvořen primátorem, jeho náměstky, tajemníkem a zaměstnanci statutárního města zařazenými do magistrátu. Magistrát se vnitřně člení na odbory a oddělení. Městské části K usnadnění

správy

celého

města

a

výkonu

některých důležitých funkcí je Statutární město Olomouc rozděleno do 26 městských částí. Důležitým pojítkem mezi vedením města a občany v jeho jednotlivých částech jsou 42

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

43

komise městských částí. Na základě připomínek obyvatel předkládají Radě města Olomouce a pracovníkům magistrátu podněty pro jejich práci. Na svých schůzích projednávají členové komisí nedostatky v jednotlivých částech města a navrhují řešení, která se jim zdají nejvýhodnější. Schůze komisí městských částí jsou zpravidla veřejné a občané se tak mohou aktivně zapojit do řešení problémů, které je trápí v nejbližším okolí jejich bydliště. Městské organizace Ve správě a majetku města je celá řada organizací, které slouží nejen k poskytování některých základních služeb pro občany města (mj. Dopravní podnik města Olomouce a.s., Technické

služby

města

Olomouce

a.s.,

Správa

nemovitostí

Olomouc

a.s.,

Vodohospodářská společnost a.s., Hřbitovy města Olomouce, aj.), ale také k uspokojování jejich kulturních a společenských potřeb, volnočasových aktivit apod. (Moravské divadlo Olomouc, Divadlo hudby Olomouc, Moravská filharmonie Olomouc, Vlastivědné muzeum Olomouc, Knihovna města Olomouce, ZOO Olomouc – Sv. Kopeček, Dům dětí a mládeže Olomouc, Aquapark Olomouc a.s., SK Sigma Olomouc a.s., Olterm&TD – Plavecký stadion Olomouc, Výstaviště Flora Olomouc a.s., aj.). Ostatní významné instituce v Olomouci (státní, církevní, atd.) Město Olomouc je rovněž sídlem mnoha významných institucí s okresní, krajskou i celorepublikovou působností z mnoha oblastí – Okresní soud v Olomouci, Vrchní soud v Olomouci, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, Finanční úřad Olomouc, Český statistický úřad Olomouc, Státní okresní archiv Olomouc, Arcibiskupství olomoucké, Krajský úřad Olomouckého kraje, Velitelství Společných sil AČR a mnoho dalších. 4.3 4.3.1

HISTORICKÝ VÝVOJ Vznik města Olomouce Olomouc - hanácky Olomóc nebo Holomóc, v nespisovné řeči se také někdy užívá

slangová varianta Olmík (mužského rodu), německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium43. Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Základ jména Olomouc je možné spatřovat ve staroslovanském Olomút, tedy „olo“ pivo a „mútiti“ kvas. Význam jména může ukazovat na nám dnes neznámé pohanské božstvo, které dávalo kvasit pivu44. 43

 http://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouc#Jm.C3.A9no_Olomouce_v_jin.C3.BDch_jazyc.C3.ADch tamtéž

44

 

44

O vzniku jména města Olomouce vypráví jedna z nejznámějších pověstí o přítomnosti Julia Caesara na území dnešního města (viz příloha č. 3). Tento pokus vyložit jméno údajně na počest Julia Caesara však není všeobecně uznáván. Místní jméno Olomuc je poprvé doloženo v bezpečném dějepisném prameni – v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208 (viz příloha č. 4).

4.3.2 Pravěká Olomouc Nejstarší osídlení na území dnešního města Olomouce dokládají archeologické nálezy již od dob prehistorických. Centrum dnešního města, v němž byly objeveny nejstarší archeologické památky, leží na mírném kopečku v jinak rovinaté krajině. Jedná se však o tři oddělená návrší, dnes pojmenovaná podle hlavních kostelů, které na nich byly v minulosti postaveny (Michalský, Peterský - 228 m n. m. a Václavský nebo také Dómský - 226 m n.m.). Do oblasti olomouckého kopce spadá dnešní Dolní a Horní náměstí, ulice Pekařská a 8. května. Že byla Olomouc osídlena už v době kamenné (40.000-10.000 př. n. l.) vypovídají pazourkové nástroje, které jsou spolu s většinou ostatních pravěkých nálezů k vidění ve Vlastivědném muzeu. Přímo v centru města, u dnešního kostela sv. Mořice bylo nalezeno šest tisíc let staré pravěké sídliště s mnoha hospodářskými objekty. U Klášterního Hradiska byly nalezeny sídlištní vrstvy, keramika a štípané industrie (čepele a jejich fragmenty, různé další nástroje). Významným místním objevem je také zachovaná pec s předpecní jámou. V době bronzové (1900-750 př. n. l.) začali Olomouc a její předměstí osidlovat lidé z tzv. únětické kultury (pojmenovaná podle naleziště v Úněticích u Prahy). Někdy v období 1600-1500 př. n. l. byla založena osada v Předhradí (Náměstí Republiky) a na Václavském návrší. Podobné osídlení vědci našli také v okolí kostela sv. Michala a v prostorách Klášterního Hradiska. Ve střední době bronzové se v Olomouci objevily první doklady řemesel – zvláště kovolitectví, tkalcovství a hrnčířství. Keltové začali Olomouc osidlovat asi od 5. stol. př. n. letopočtem. Pozůstatky keltského sídliště byly nalezeny na tř. Spojenců a v Sokolské ulici. Unikátní laténské nálezy (laténská kultura je jednou z keltských kultur doby železné, je pojmenována podle města La Tene ve Švýcarsku) – například zlomek skleněného náramku, pozdně laténská spona nebo dvě zlaté mince – pocházejí z ulic Křížkovského a Pekařské. Archeologické nálezy také potvrzují římské dějiny Olomouce. Na Václavském návrší byla nalezena římská provinciální keramika, mince a bronzové předměty. Další předměty se našly v zahradách Žižkových kasáren a několik mincí v prostoru kostela sv. Michala a Dolního náměstí. 45

Začátkem 7. století našeho letopočtu začaly slovanské kmeny pronikat podél řeky Moravy až k Olomouci. Doklady prvních slovanských osídlení ve městě archeologové nalezli v ulici Kaštanové, Pekařské a v blízkosti pozdějšího Klášterního Hradiska. V oblasti dnešního sídliště Povel a Nové Sady stálo brzy po příchodu Slovanů hradiště, které – podle nalezených vojenských a luxusních předmětů – pravděpodobně sloužilo jako sídlo šlechty. Hrad na Povlu byl v 9. století nejspíše zničen válkou a mocenské centrum se potom přesunulo na olomoucký kopec.45

4.3.3 Vznik obce Do 10. století nelze sestavit pragmatické dějiny jakéhokoli místa na Moravě pro nedostatek moravských listin. Příčinou nedostatku pramenů může být, že křesťanství se v této zemi šířilo teprve v 5. a 6. století, že samostatná moravská říše trvala jen velmi krátce, stálé války nebyly vhodnou půdou pro vědy a konečně to, že buď nikdo z našich předků nepociťoval potřebu zaznamenávat události své doby, nebo že tyto vzácné písemnosti byly ztraceny.46 V nejstarších listinách, vztahující se k moravské a české historii, vystupuje Olomouc již jako významné místo, avšak jinak o okolnostech jeho vzniku se v dějinách nenachází žádná památka, takže ani z listin nelze o jeho počátcích zjistit nic spolehlivého.47

4.3.4 Vláda údělných knížat (1055 – 1200) Důležitým historickým bodem pro dějiny města bylo připojení Moravy k českému přemyslovskému státu v letech 1026 až 1029 a volba první moravské rezidence českých panovníků následně padla na Olomouc.Veškeré listiny, mající nějaký vztah k městu, se objevují teprve právě po spojení země Moravy s Vévodstvím českým. Z této doby také pochází první ověřený historický zápis o Olomouci. Ve své Kronice české se o ní zmínil slavný kronikář Kosmas (asi 1045 – 1125). Správa moravské země připadla Břetislavovi, který se svou ženou Jitkou ze Svinibrodu (též Juditou, Gutou) si v roce 1026 v Olomouci zřídil své sídlo a v roce 1030 nechal vybudovat před městem nový hrad na místě starého hradiska s rozlehlým předhradím. Měl pět synů. Jeho druhorozený syn Vratislav II. – se stal údělným knížetem v Olomouci. Zde založil samostatnou církevní správu – biskupství. Prvním biskupem se stal Jan, benediktinský mnich z Břevnova48. Vratislav II. se stává po bratrově smrti

45

http://www.spqo.cz/ EBERL, F., J. Pragmatické dějiny města Olomouce.1994. str. 23 47 tamtéž. str. 24 48  NEŠPOR, V. Dějiny města Olomouce. 1998. str. 5  46

46

knížetem českým, rozděluje Moravu na východní (Olomoucko) a západní (Brněnsko). Východní část svěřil nejmladšímu bratru Otovi (byl považován za zakladatele olomoucké linie Přemyslovců), západní - bratru Konrádovi. Významné osobnosti :

významné události, skutky, architektura:

Břetislav se ženou Jitkou (Juditou, Gutou) - hrad s předhradím na místě původního hradiska (1030) Vratislav II.

- zakladatelem biskupství (biskup Jan)

Ota I. (Sličný) s ženou Eufémií

- Hradisko (benediktinský klášter 1078, posléze pohřební místo olomouckých Přemyslovců)

Svatopluk

- založení kostela sv. Václava

biskup Jindřich Zdík

- vysvěcení kostela sv. Václava

Olomoucký kníže Ota I.- Sličný – nejmladší z pěti Břetislavových synů (nazýván Hradišťany „Otcem vlasti“) s manželkou Eufemií (původem z Uher) nechali v Olomouci postavit v roce 1078 benediktinský klášter, nazýván Hradiskem. Ota I. zemřel roku 1087 a byl pochován ve svém klášteře na Hradisku. Hradisko se později stalo pohřebním místem olomouckých Přemyslovců. Jeho syn Svatopluk se stal olomouckým knížetem, nechal vyvraždit všechny Vršovce, nepřátele přemyslovského rodu. Toto krveprolití odčinil založením kostela sv. Václava v Olomouci. Údělným knížetem olomouckým byl po jmenování Svatopluka českým panovníkem ustanoven Svatoplukův bratr Ota II. Ten umírá v boji u Chlumce dne 18. února 1126, po něm zůstala dcera Eufemie a syn Ota III. (ten měl v době otcovy smrti pouhé 3 roky). Roku 1126 dochází ke změnám v církevní správě. Na biskupství byl dosazen Jindřich Zdík (1126 – 1150) - olomouckými historiky označovaný za „jednu z nejskvělejších postav dějin olomouckých“. Neověřené zdroje říkají, že byl synem kronikáře Kosmy a jeho ženy Božetěchy i že pocházel z přemyslovského rodu. Jindřich Zdík byl nazýván mužem „slavného života a veliké rady, sloupem a svítilnou Čech i Moravy49“. Zřízení údělných knížat zaniká koncem 12. století. Posledními údělnými knížaty z otonské větve Přemyslovců byli synové Oty III. Vladimír a Břetislav, kteří oba zemřeli pravděpodobně kolem roku 1200. Do osudů Moravy pak 49

zasáhl císař Friedrich

 NEŠPOR, V. Dějiny města Olomouce. 1998.

47

Barbarossa. Moravu povýšil na markrabství a vládcem Olomouce, jakož i celé Moravy, byl jmenován markrabě, vždy některý ze synů současného českého krále.

4.3.5 Vláda markrabat z přemyslovského rodu (1200 – 1306) Za prvního markrabího Vladislava Jindřicha německé

právo

o

zakládání

měst,

takže

Morava vzkvétala, zavedlo se

počátky

pozdějšího

města

spadají

již do Vladislavovy doby. Významné osobnosti :

významné události, skutky, architektura:

Přemysl Otakar I.

- přestavba Dómu (1204)

Přemysl Otakar II.

- město obehnáno hradbami, v roce 1253 se stává královským městem a hlavním městem markrabství moravského

Václav II.

- rozvoj hospodářství a kultury ve městě

Václav III.

- 4. srpna 1306 úkladně zavražděn v domě bývalého olomouckého děkanství - ukončena vláda Přemyslovců na českém trůně, která trvala 454 let

Po jeho smrti přebírá vládu na Moravě samotný Přemysl Otakar I. Do dějin Olomouce se zapsal přestavbou dómu a biskupského sídla po požáru roku 1204. Po smrti markrabího Přemysla se stali jeho nástupci synové Vladislav (ten záhy umírá) a posléze Přemysl Otakar II. V polovině 13. století bylo město Olomouc obehnáno hradbami a prohlášeno za oficiálně založené. V roce 1253 se stává Olomouc královským městem, které bylo hlavním městem markrabství moravského. Řídilo se magdebuským právem a bylo centrem pro další města na Moravě (města se v případě sporu o výklad práva odvolávala právě do Olomouce). Po nešťastné smrti Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli u Suchých Krut se roku 1288 jako dvanáctiletý ujal vlády jeho syn Václav II. Období vlády Václava II. je významné zejména pro jeho vynikající diplomacii a dobrou ekonomickou situací v Čechách. Václav II. zemřel 21.června 1305. Jeho syn Václav III., český, polský a uherský král, poslední český král z rodu Přemyslovců, se ujal vlády roku 1305 ve věku svých necelých šestnácti let. V říjnu roku 1305 se oženil s Violou Těšínskou a připravoval se na dobytí polské koruny. Mladý král sbíral vojsko proti polskému Vladislavu Lokietkovi. Zastavil se při tažení do Polska v Olomouci, usídlil se v domě bývalého olomouckého děkanství (v sousedství dnešní katedrály svatého Václava). Tam byl 4. srpna 1306 úkladně zavražděn rukou neznámého vraha. Nepřišlo se na to, kdo vraha najal, protože byl strážnými ihned 48

zabit. Tělo krále Václava bylo slavnostně pohřbeno v Dómě v Olomouci a teprve po 20 letech je nechala královna Eliška Přemyslovna (manželka Jana Lucemburského a sestra Václava III.) pochovat na Zbraslavi. Václav III. neměl žádné mužské potomky a proto jím vymřel přemyslovský rod po meči.

4.3.6 Vláda Lucemburků (1311 – 1415) Po olomoucké vraždě posledního Přemyslovce Václava III. česká šlechta nabídla českou korunu nejmladší osmnáctileté dceři Václava II., Elišce Přemyslovně, a čtrnáctiletému synovi římského krále Jindřicha VII. (kníže Lucemburský) – Janovi Lucemburskému. Král Jan Lucemburský rozvíjel velice činorodě a úspěšně evropskou politiku, dostalo se mu označení "král diplomat". V roce 1334 jmenoval svého syna kralevice

Václava

(později

Karla

IV.)

markrabětem

moravským.

Karel

IV.

byl nejvýznamnějším vládcem tehdejší Evropy. Významné osobnosti :

významné události, skutky, architektura:

Karel IV.

- významný rozvoj města - stavební rozvoj - chrám sv. Kateřiny a chrám sv. Michala, radnice

Po jeho nástupu na trůn přišel další významný rozvoj města Olomouce. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, získalo různá královská privilegia. Zároveň s rozvojem obchodu přišel také obrovský rozvoj stavební, zejména v oblasti církevních staveb. Z této doby pochází např. chrám sv. Kateřiny a chrám sv. Michala. Roku 1378 potom udělil markrabí povolení ke stavbě radnice.

4.3.7 Doba husitská a Jagelonská (1415 – 1526) V období husitských válek se Olomouc postavila radikálně proti husitskému myšlení. Ještě po bitvě u Lipan olomoučtí měšťané podle smlouvy přispěli na pomoc Litovli, vnikli do města a vypudili překvapené husity. Ze zajatých válečníků dali pak Olomoučané několik desítek husitů oběsit. Podle hradišťského kronikáře Tetzela jich bylo 50, podle městského písaře Václava z Jihlavy až 64. Významné osobnosti :

významné události, skutky, architektura:

císař Zikmund

- morová nákaza (1432) - požáry (1492) - dostavba chrámu sv. Mořice - orloj

Ferdinand

49

Po válkách husitských řádila ve městě roku 1432 morová nákaza, škodu městu přinesly i časté požáry v roce 1492. Město za husitských válek, trvajících téměř 20 let, po stránce hospodářské

nevzkvétalo.

Po

husitských

válkách

se

město

dlouho

vzpamatovávalo. Tohoto vzpamatovávání se využila Olomouc k vybudování slavného orloje a dostavbě gotického chrámu sv. Mořice.

4.3.8 Období reformace a doba protireformační (1526 – 1623) V průběhu celého 16. století vládl ve městě čilý stavební ruch. Došlo k rozmachu kultury, na Horním náměstí rostly honosné paláce zbohatlíků, vesměs v renesančním slohu. Ve městě, které kdysi tak rázně odmítlo učení Husovo, se rychle šířilo luterské učení. Luther Martin (*10.11.1483,

†18.2.1546), německý církevní reformátor; zakladatel

německého protestantismu. V roce 1519 se v Lipsku veřejně přihlásil k názorům J. Husa. Významné roky:

významné události, skutky, architektura:

1573

- založení Univerzity Palackého V roce 1566 do Olomouce přišli jezuité za účelem provádění rekatolizace.

Byli záchranou katolické víry. Založili koleje, gymnázium, akademii, která byla během relativně krátké doby roku 1573 povýšena na univerzitu - Univerzitu Palackého jako druhou univerzitu v Českých zemích. Univerzita nejenže vychovávala nový kněžský dorost, ale i vychovávala a vzdělávala moravskou šlechtu a měšťanstvo. Od roku 1594 bylo zavedeno vyučování v češtině. V letech 1599 – 1636 zasáhl mnohonásobně do dějin města Olomouce i celé monarchie biskup František Dietrichštejn – kněz s titulem sv. Silvestra. V prvních květnových dnech roku 1618 byl v Olomouci proveden převrat a do vedení města se dostali luteráni. Účastníci odboje však byli nakonec potrestáni. Předsedou soudní komise byl ustanoven Dietrichštejn. Původně hrdelní komise se posléze změnila roku 1623 – 1624 v komisi konfiskační. V Olomouci bylo zkonfiskováno asi 17 šlechtických domů, 13 měšťanských a některé domy byly darovány. Kromě konfiskací byli rebelové trestáni nucenou prací v okovech, a to dvouměsíční až šestiměsíční.

4.3.9 Třicetiletá válka (1623 – 1650) Nadějnému rozvoji města udělala čáru přes rozpočet

třicetiletá válka.

Po přemožení revoluce vypukla roku 1623 válka s Bethlenem. Gábor Bethlen se účastnil protihabsburského povstání, přitáhl k Olomouci s 20.000 uherskými vojáky a s 30.000 Turky. Jeho vojska týrala olomoucké obyvatelstvo. Odváděla jeho dobytek i lidi. 18. listopadu 1623 s ním bylo uzavřeno příměří. 50

V roce 1625 vypukla válka s Mansfeldem a Dány. Ernst II. hrabě Mansfeld byl vojenský důstojník na straně protihabsburského odboje v období česko-rakouské války. Vpádu jeho vojsk do města Olomouce zabránil vrchní velitel císařských vojsk Václav Albrecht z Valdštejna, který pak Mansfeldova vojska porazil v bitvě u Dessau. Významné roky:

významné události, skutky, architektura:

1623; 1633

- mor (pomřelo 14.000 obyvatelů)

1637

- požár (zničeno 70 domů)

1641

- město se stává provinciálním (královský tribunál přestěhován do Brna)

1635 – 1648

- švédská okupace: zbouráno Hradisko, zničeny domy, kaple, cenné soubory olomoucké jezuitské knihovny odvezeny do Švédska)

Samozásobovací metoda všech vojsk, ať přátelských či nepřátelských, vysála z města Olomouce, co se dalo. Šířily se epidemické nemoci a město bylo zachváceno v letech 1623 a 1633 morem. Tehdy prý pomřelo podle kronikářovy zprávy přes 14 000 obyvatelů. V roce 1637 vznikl opět ve městě velký požár, který zničil sedmdesát domů. V roce 1641 byl také královský tribunál z města přestěhován do Brna. Hlavní město Olomouc kleslo tím na město provinciální a bylo od té doby jen sídlem dvou hejtmanů olomouckého kraje50. Snad nejhorší etapou třicetileté války, byla válka švédsko – francouzská (1635 – 1648). V roce 1642 padla Olomouc do rukou Švédům. Příčinou rychlé kapitulace byl špatný stav opevnění města. Švédská posádka se intenzivně začala věnovat stavbě nového opevnění. K opravě zchátralých městských hradeb

použila cihly a kamení

z 656 zničených domů, kaplí a špitálů města. Velitel švédské posádky nechal zapálit a do základů rozbořit klášter Hradisko, zatlouci čtyři vjezdní brány do města (Litovelskou, Lazeckou, Dolní a Blažejskou). Během prvního roku okupace se uprostřed léta rozšířil mezi nashromážděným dobytkem dobytčí mor. Nákazou onemocnělo také velké množství lidí, řada z nich zemřela. Dne 20. září roku 1644 se pokusili císařští dobýt město. Avšak Švédové útok odrazili. Císařský velitel se odhodlal nechat město vyhladovět. 0bležení trvalo od 1. srpna 1644 do 9. března 1645 a bylo jedním z nejkrutějších období švédského obsazení města. Ve městě bylo zavedeno stanné právo.

50

NEŠPOR, J. Dějiny města Olomouce. 1998.

51

Po dlouhém vyjednávání válčících stran přišel konečně vytoužený mír dne 18. listopadu 1648. Relativního klidu využili Švédové k odvezení cenných souborů olomoucké jezuitské knihovny a mikulovské dietrichštejnské knihovny na sto vozech do Švédska. Po odchodu Švédů bylo město sraženo do kolenou. Tehdy mělo někdejší hrdé královské město skutečně namále. Císařský vojevůdce Raimund Montecuccoli je dokonce navrhl císaři k úplné demolici. Návrh však naštěstí zůstal nevyslyšen.51

4.3.10 Výstavba města (1650 - 1743) Švédská osmiletá okupace znamenala největší populační a hospodářskou katastrofu v dějinách města, z níž se Olomouc vzpamatovávala dalších 200 let Významné osobnosti :

významné události, skutky, architektura:

biskup Karel II.

- vznik nových staveb, které projektovali většinou italští architekti

Ferdinad III. (císař)

- vyhlášení Olomouce pevnostním městem (1655)

.

Statut hlavního města Moravy získalo Brno. Díky olomouckému biskupovi

Karlu II. z Liechtensteina – Castelcornu se za několik desetiletí stalo město znovu výstavným městem. Biskup přivedl do Olomouce řadu sochařů, štukatérů a malířů. Od roku 1655, kdy císař Ferdinand III. vyhlásil Olomouc pevnostním městem vzhledem k předchozím zkušenostem, probíhala také postupná výstavba nového barokního opevnění města. Ta byla završena až etapou tereziánskou v letech 1742 – 1756. Roku 1746 byla v Olomouci založena Josefem svobodným pánem Petrášem první učená společnost v rakouské monarchii s názvem „Societas incognitorum“.

4.3.11 Doba osvícenská (1743 – 1848) Život v uzavřené pevnosti se vyvíjel jinak než v městech otevřených. Politickou a soudní správu vedl magistrát, jehož členové podle nařízení Marie Terezie z 5. dubna 1749 museli být buď právníci nebo znalci ekonomie nebo obchodu. V roce 1770 bylo ve městě zřízeno stálé divadlo. Biskupství olomoucké bylo povýšeno na arcibiskupství dne 5.12.1777 papežem Piusem VI. bullou Suprema dispositione. Značný význam pro město měla také výstavba železnice. První vlak přijel do města roku 1841. Tři z budovatelů dráhy byli dokonce jmenováni čestnými občany Olomouce.

51

http://www.olomouc-tourism.cz/index.php?lang=1&kategorie=158&clanek=97

52

V této době obývalo město přibližně 15 tisíc obyvatel, dvě třetiny z nich hovořily německy. Významné roky, osobnosti:

významné události, skutky, architektura:

1770

- stálé divadlo

hrabě Colloredo

- realizoval osvícenské reformy Josefa II. - zřizoval generální semináře (Hradisko – v čele Josef Dobrovský) - zrušil 17 klášterů

kardinál Rudolf Jan Josef Rainer

- obnovil olomouckou univerzitu – nazývala se C.k. Františkova univerzita - zasadil se i o stavbu nové divadelní budovy ve městě (dokončena r. 1830) a o zřízení řady olomouckých parků a promenád

4.3.12 Od revoluce do zrušení pevnosti (1848 - 1900) Bouřlivé události roku 1848 znamenaly pro Olomouc pětiměsíční pobyt císařského dvora a v té době i korunovaci v arcibiskupském paláci osmnáctiletého císaře Františka Josefa I. z rukou jeho strýce Ferdinanda I. Dobrotivého.

Nový císař vydal v Olomouci

roku 1849 březnovou oktrojovanou ústavu (rovnost před zákonem, zrušení poddanství a občanská práva) a opustil město. Zrušením poddanství byly povinnosti nevolníků (ourok, robota a naturálie - povinnosti peněžní, naturální a robotní) vůči vrchnosti zrušeny. Město tak ztratilo více jak 2/3 bývalého příjmu z řádných poddanských platů. Nastaly jednak změny majetkové, ale i právní. Mlýny, krčmy, pily, palírny i hamry byly vykoupeny a městu zbyla pouze půda lesní a staré rybníky. Významné roky, osobnosti:

významné události, skutky, architektura:

František Josef I.

- korunovace císaře v arcibiskupském paláci - Olomouc zbavena roku 1886 statutu pevnostního města

1850

- smlouva - punktace (»der Gang nach Olmütz«) o postavení Rakouska a Pruska v Německém spolku

1862

- městská plynárna

1889

- městská vodárna

1898

- městské elektrárny

1899

- první tramvaj v ulicích 53

Vědecko technický pokrok, měnící v 19. století tvář většiny měst, nevynechal ani Olomouc. Rychle se rozvíjel také průmysl, v okolí města byly stavěny nové továrny, cukrovary, sladovny, pivovar, železárny a další. Vnitřek města se změnil ke svému prospěchu. Vznikaly nové stavby, označení ulic a náměstí bylo německé i české.

4.3.13 První světová válka, převrat a 2. světová válka (1914 - 1945) Po vypovězení války Srbsku stál český lid v Olomouci se svými sympatiemi na straně slovanských států, ale olomoučtí Němci s válkou všeobecně sympatizovali. Válečnými událostmi se propast mezi olomouckými Čechy a Němci rozšířila. Významné roky, osobnosti:

významné události, skutky, architektura:

1919

- k historickému jádru Olomouce připojeno třináct předměstských obcí a počet obyvatel vzrostl na více než 57 000

1939

- Židovská synagóga zapálena fašisty a srovnána se zemí Z důvodu špatného zásobování města a vzrůstu cen potravin byla utvořena v roce

1915 zásobovací komise, která vydala nařízení o výkazných lístcích na spotřebu mouky, chleba,

mléka, másla, sádla, vajec a petroleje. Zdravotní problémy nebyly ve městě

za války nejhorší. Hrozilo sice stálé zavlečení nakažlivých nemocí, neboť v městě samém i v nejbližším okolí byly tisíce vojínů onemocnělých těžkou úplavicí a cholerou, avšak přísná zdravotní opatření (zejména povinné očkování) zabránila rozšíření těchto chorob. K obětem války patří přes 160 olomouckých rodáků. V Olomouci samé bylo pochováno z posádkové nemocnice na Klášteře Hradisku přes 2000 vojáků na vojenském hřbitově v Černovíře. Vznik samostatného československého státu roku 1918 přinesl do života města značnou změnu. Správa města přešla do českých rukou, v dubnu 1919 bylo k historickému jádru Olomouce připojeno třináct předměstských obcí a počet obyvatel vzrostl na více než 57 000 ( z toho tvořily dvě třetiny Čechů). Okupací v březnu roku 1939 nastala pro město doba šestiletého politického a národního útlaku, sociálního a hospodářského vykořisťování. Čeští obyvatelé města i okresu (i někteří Němci) se ihned pustili do protifašistického odboje a mnozí z nich se z koncentračních táborů a nacistických věznic již nikdy nevrátili nebo přišli s podlomeným zdravím. Židovská synagóga, dostavěná v roce 1897, byla v roce 1939 zapálena fašisty a srovnána se zemí. V červnu 1942 až březnu 1945 bylo 3498 Židů 54

odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě. 8. května 1945, den před skončením druhé světové války v Evropě, bylo město zbaveno fašistické nadvlády Sovětskou armádou, což připomíná Památník osvobození v Čechových sadech. Podle neúplných statistik položilo na území Olomouce své životy ve dnech osvobození nejméně devadesát příslušníků Sovětské armády. Usmrceno bylo rovněž několik civilistů a partyzánů, kteří se do závěrečných bojů o město zapojili. Obrovské byly ovšem i materiální škody. Vážně poškozené domy včetně radnice a jejího orloje, zničené mosty, průmyslové objekty, kostely. Trvalo dlouho, než se město z následků války zcela vzpamatovalo.52

4.3.14 Současnost Dvě války udusily rozvoj průmyslu, druhá světová navíc přinesla ničení stavebních i kulturních pamětihodností. Radostnou kapitolou dějin města nebylo ani období po únoru 1948 – období tzv. „budovatelského úsilí“. Pozitivem bylo bezesporu vyhlášení městského historického jádra městskou památkovou rezervací. Stopy však zanechala komunistická éra všude, v centru města i mimo něj, ať již se jedná o orloj přebudovaný v duchu socialistického realismu umělcem Svolinským, „výstavní“ obchodní dům postavený přímo před kostel sv. Mořice či hradbu z panelových domů na okrajích města. S důsledky této výstavby se budou těžko vyrovnávat ještě mnohé následující generace. Olomouc však musela v závěru století projít ještě jednou velmi těžkou zkouškou. Ničivá povodeň v roce 1997 díky stoleté vodě zatopila více než třetinu území města a zanechala za sebou zkázu ve čtvrtích ležících při řece Moravě – zejména v Černovíře, Lazcích, Nových Sadech. Století i tisíciletí v Olomouci nakonec uzavírala událost radostná. Důvodem k velkým oslavám a událostí více než důstojnou pro uzavření dějin města na sklonku druhého tisíciletí se stalo ocenění práce barokních umělců i péče současníků o dochovanou památku - vyhlášení barokního čestného sloupu Nejsvětější Trojice památkou světového kulturního dědictví UNESCO.53 4.4

ZAJÍMAVÉ HISTORICKÉ A KULTURNÍ PAMÁTKY

Sloup Nejsvětější Trojice byl vybudován olomouckými umělci a řemeslnickými mistry v letech 1716 – 1754, v roce 2000 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

52 53

www.olomouc.eu www.olomouc-tourism.cz

55

Dosahuje výšky 35 m a v jeho spodní části se nachází kaple. Je postaven v charakteristickém stylu,

známém

Je vyzdoben

jako

sochami

"olomoucké

baroko".

v nadživotní

velikosti

vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Radnice Budova olomoucké radnice představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Budova radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple sv. Jeronýma, při východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií. Vedle radniční věže se ve výklenku severní fasády nachází orloj. V interiéru se dochovala řada původních klenutých místností, včetně slavnostního sálu (dnešní Obřadní síň). V interiéru gotické kaple sv. Jeronýma je unikátní kroužená klenba (nejstarší kroužená klenba podunajského typu u nás). Orloj Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice, vznikl údajně mezi lety 1419–1422. Bezpečné zprávy o něm však máme až z konce 15. století. V průběhu staletí nabyl několika různých podob. Umělecky nejhodnotnější zřejmě byla jeho barokní úprava podle návrhu malíře Jana Kryštofa Handkeho z roku 1747. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. Roku 1945 byl orloj během osvobozovacích bojů poškozen a jeho dnešní podoba pochází z 50. let 20.století podle návrhu Karla Svolinského (mozaika) a jeho manželky Marie (figurky) a je poplatná tehdejší oficiální estetice socialistického realismu. Mozaiková výzdoba orloje

na

bočních

stranách

výklenku

znázorňuje

práce

charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor folklórní motiv Jízdy králů. Ve spodní 56

části mozaikové výzdoby jsou po stranách dobově poplatné postavy představitelů pracující třídy. Jedinou původní část orloje - hodinový stroj z roku 1898 - opravil olomoucký hodinář Konrad Schuster. Arcibiskupský palác Olomoucký

arcibiskupský

palác

patří

mezi významné raně barokní stavby na Moravě. Tvoří jej sedm dvoupatrových křídel obíhajících dva vnitřní obdélníkové dvory. Dlouhá uliční fasáda má bohatě členěné průčelí se třemi portály. Ve vnitřní dispozici podtrhuje palácový charakter stavby reprezentativní schodiště a slavnostní sály. V interiéru se dochovala původní barokní štuková výzdoba místností. Biskupský a od roku 1777 arcibiskupský palác byl svědkem mnoha historických událostí. Dne 2. prosince byl v arcibiskupském paláci dosazen na císařský trůn mladý František Josef I., nejdéle vládnoucí panovník v dějinách českých zemí. Vlastivědné muzeum Vlastivědné muzeum sídlí v budově bývalého kostela sv. Kláry s klášterem klarisek. Archívně doloženým

stavitelem

konventu

byl

Matěj

Kniebandl. V 70. letech 18. století, v době dostavby kláštera, se přikročilo i k přestavbě původního středověkého kostela sv. Kláry. Jedná se tedy o poslední významnější barokní stavbu v Olomouci. Architektonicky výraznější je pouze průčelí do náměstí, které člení pilastry a hluboký portál uprostřed. Brzy po dokončení však byl kostel a s ním i klášter zrušen v rámci josefínských reforem (1782). Komplex následně sloužil jako knihovna olomouckého lycea (později Univerzity) a dále jako kasárna. Po rozsáhlé památkové úpravě a adaptaci slouží objekt od roku 1951 potřebám Vlastivědného muzea v Olomouci. Konvikt Umělecké centrum Univerzity Palackého sídlí v budově barokního jezuitského konviktu. Tzv. starý jezuitský konvikt byl vybudován v letech 1660-1667 podle projektu olomouckého zednického mistra 57

a stavitele Petra Schülera. Přilehlá kaple Božího těla vznikla v 1. polovině 18. století a je jedním z nejhodnotnějších církevních barokních interiérů na Moravě s bohatou malířskou a sochařskou výzdobou. Jezuitský konvikt sloužil v průběhu staletí různým účelům, mimo jiné i Československé armádě. V devadesátých letech 20. století získala zchátralou budovu Univerzita Palackého a došlo k její celkové rekonstrukci. Katedrála sv. Václava Mohutná katedrála sv. Václava stojí přimknuta k původnímu Přemyslovskému paláci nad pravým břehem ramene řeky Moravy. Počátky této církevní stavby spadají do 1. poloviny 12. století - s její stavbou se začalo před rokem 1107 za olomouckého údělného knížete Svatopluka. Na přelomu 13. a 14. století byly provedeny výrazné gotické úpravy a právě ze 13. století pocházejí gotické pilíře trojlodí. Katedrála si zachovala svou podobu po následujících 500 let. Hlavní chrámová věž vysoká přesně 100,65 m, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší u nás). Průčelí pak zdobí dvě další věže. Na počátku 17. století zasáhl do stavby dómu kardinál František Dietrichštejn, který dal zbudovat nový raně barokní presbytář. Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. V roce 1803 zasáhl tuto stavbu ničivý požár a zničeny byly všechny tři věže v průčelí. Na konci 19. století (1883-92) tak došlo k její největší přestavbě a v Olomouci vznikla novogotická katedrála, která je spojena s několika staršími kaplemi. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandera (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995). Dómské varhany patří k nejlepším romantickým nástrojům u nás. Biskupský a později arcibiskupský kostel sv. Václava byl současně místem, kde se odehrávaly důležité dějinné události překračující svým významem hranice regionu. Roku 1469 zde část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za českého krále. Kostel sv. Mořice Farní kostel sv. Mořice patří k nejvzácnějším stavbám období pozdní gotiky na Moravě. Stojí na místě starší svatyně. Stavba nového kostela byla zahájena roku 1412. Během první poloviny 15. století bylo vybudováno trojlodí s křížovými klenbami vysokými 22 m. Presbytář se síťovou 58

klenbou byl dokončen v roce 1483. Po roce 1500 vznikly v západní části kostela nové kroužené klenby a architektonicky nesmírně zajímavé dvojité šnekové schodiště. Skutečným klenotem je pozdně gotické sousoší z poloviny 15. století Kristus na hoře Olivetské, umístěné v interiéru kostela. V období renesance byla přistavena tzv. Edelmannova kaple v roku 1572. Z roku 1745 pocházejí mořické varhany – největší varhany ve střední Evropě a osmé největší v Evropě, které zhotovil mistr Michael Engler. Kostel několikrát vyhořel a tak v 18. století bylo vnitřní zařízení pořízeno v barokním slohu. Kostel sv. Michala Trojice kopulí barokního kostela sv. Michala je jednou z výrazných dominant města. Tento barokní chrám vznikl přestavbou původního gotického kostela z 13. století. Z této doby se dochovala v sakristii kostela klenba z 1. poloviny 13. století. K budově kostela přiléhá gotický ambit zaklenutý křížovou klenbou a gotická kaple sv. Alexeje. Během třicetileté války byl kostel sv. Michala velmi poškozen a proto se v letech 1673-1699 přikročilo k jeho barokní přestavbě. Přestavba zachovala původní gotickou věž. Jednolodní sálová stavba s postraními kaplemi má bohatou sochařskou a malířskou výzdobu a je ukázkou barokního působení na smysly věřících. Průčelí kostela zdobí sochy Salvátora a Panny Marie od Ondřeje Zahnera z 30. let 18. století. Kostel Panny Marie Sněžné Základní kámen ke stavbě kostela Panny Marie Sněžné byl položen v roce 1712. Kostel vznikl jako součást univerzitního komplexu jezuitských barokních budov. Autorem projektu je slezský stavitel Michael Klein z Nisy. Výrazným

prvkem

zvlněného

průčelí

chrámu

je monumentální portál s tordovanými sloupy, balkonem s balustrádou a kartuší s nápisem IHS. Portál zhotovil olomoucký kamenický mistr Václav Render. Interiér kostela má bohatou štukovou a malířskou výzdobu. Na barokní sochařské 59

výzdobě chrámu se podílel olomoucký sochař Augustin Jan Thomasberger a Jan Sturmer z pruského Královce. Varhany jsou dílem kralického varhanáře Johanna Gottfrieda Halbicha z 1. poloviny 18. století. Kostel sloužil až do roku 1778 univerzitě, poté se stal kostelem olomoucké vojenské posádky. V době napoleonských válek se jezuitské koleje využívaly jako kasárna a v chrámu bylo skladiště. Teprve v roce 1910 byla chrámu na zásah arcivévody Ferdinanda Karla d´Este znovu vrácena původní funkce a byly v něm obnoveny bohoslužby. Kaple sv. Jana Sarkandra Novobarokní kaple sv. Jana Sarkandera je dvoupatrová stavba zastřešená kupolí s lucernou. Uprostřed modlitebny je kruhový otvor do suterénu, kde je instalován skřipec ze Sarkanderovy doby. Přilehlé dvouramenné schodiště zdobí socha sv. Jana Nepomuckého, v nárožním výklenku je socha sv. Jana Sarkandera. Na místě dnešní kaple stála od 15. století městská věznice. Roku 1620 v ní byl vyslýchán a umučen sv. Jan Sarkander. Na základech věznice byla postupně v 1. polovině 18. století vybudována barokní kaple. Současná podoba kaple sv. Jana Sarkandera je novobarokní a je výsledkem přestavby, která proběhla v letech 1909-1910 podle plánu architekta Sochora. V letech 1994–1995 proběhla celková rekonstrukce kaple v souvislosti s kanonizačními oslavami, které se v Olomouci uskutečnily 21. května 1995. Kostel sv. Gorazda Pravoslavný kostel sv. Gorazda je volně stojící, symetrická a členitá stavba postavená v roce 1937 podle projektu Vsevoloda Kolomackého v byzantském slohu. Stavba vrcholí osmibokou věží, zakončenou cibulovitou pozlacenou bání s křížem. V suterénu se nachází náhradní modlitebna, obklopená administrativními místnostmi. Ve zvýšeném přízemí je vlastní chrámový prostor. Nad vstupem je v nice olej na plechu – obraz Sv. Gorazda, ve stěně zvonice nad chrámovou předsíní je obraz Bohorodičky. Kostel je urbanistickou a architektonickou dominantou východní části centra města. V letech 1985 – 1987 došlo ke generální opravě průčelí a interiéru, při níž se změnila barevnost fasády. 60

Klášterní Hradisko Dnešní klášterní areál je pro svou půdorysnou dispozici často nazýván hanáckým Escorialem. Rozsáhlý komplex zaujímá plochu více než jednoho hektaru. Klášter Hradisko byl založen jako benediktinský roku 1078. Čtyřkřídlá stavba je rozdělena příčným křídlem na dvě části – konvent a prelaturu. Severní část kláštera byla vybudovaná v duchu italského manýrismu, budova prelatury je již vrcholně barokní. V patře prelatury se nachází slavnostní sál. Roku 1731 zde namaloval rakouský malíř Paul Troger monumentální nástropní fresku na téma Zázračné nasycení. Neméně významná je také štuková a malířská výzdoba klenby klášterní knihovny. Po zpustošení kláštera švédskými vojsky došlo v druhé polovině 17. století a první třetině 18. století k jeho postupné stavební obnově. V letech 1726–1732 byl postaven kostel sv. Štěpána, jehož stavba vykazuje slohově nejvyspělejší prvky. Od roku 1802 slouží budova kláštera až do dnešních dnů jako vojenská nemocnice. Koncem 20. století prošel značně zchátralý komplex celkovou památkovou obnovou. Bazilika minor Poutní místo Svatý kopeček u Olomouce je známé především barokním chrámem, který byl zbudován v 17. století na základech starší kaple zničené během třicetileté války. Zakladatelem poutního místa byl olomoucký měšťan a obchodník s vínem Jan Andrýsek. Díky zde zaznamenaným zázrakům se kaplička stávala stále navštěvovanějším místem, nestačila pojmout přicházející poutníky, proto došlo ke stavbě nového kostela. Poutní kostel Navštívení Panny Marie

byl

vybudován

v letech

1669-1679

a v letech 1714–1721 následovala druhá fáze výstavby podle plánů Domenica Martinelliho. K budově chrámu byla připojena boční křídla, ambit a kaple Panny Marie. V roce 1995 byl chrám Navštívení Panny Marie povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor.54

54

Informace v této kapitole převzaty z http://www.olomouc-tourism.cz

61

4.5

OLOMOUCKÁ DOMOVNÍ ZNAMENÍ JAKO REGIONÁLNÍ PRVEK Jedním z mnoha historických prvků, se kterými se může návštěvník historického

jádra města i jeho předměstí setkat, jsou zachovaná domovní znamení, obrazy a plastiky zdobící průčelí některých domů. Od svého vzniku měly dvě funkce – estetickou i praktickou55. Byly jak prvkem, který danou ulici či náměstí velmi charakteristicky zdobil, tak i významným orientačním označením. Mimo tyto funkce byly i projevem jistých majetkových poměrů, příslušnosti k určitému řemeslu nebo pouhou snahou o jistou formu ochranu domu. Na průčelích domů, ale často i nad vchody, v průjezdech či ve dvorech se vyskytovala nejen znamení a nejrůznější štíty, ale také různá vyobrazení patronů těchto domů (plastiky či obrazy světců). Byly zhotovovány z různých dostupných materiálů (kámen, dřevo, kov, štuka aj.) v nejrůznějším barevném a tvarovém provedení. Až do zavedení číslování domů popisnými čísly v letech 1770 – 1771 (uzákoněno v době vlády Marie Terezie v únoru 177056) měly tyto charakteristické výtvarné symboly zejména orientační význam, avšak ani poté jejich používání neustalo a další domy byly takto označovány (či lépe řečeno zdobeny) až do počátku 20. století. Dokonce až dodnes se můžeme setkat s dochovanými názvy hostinců a lékáren, které byly odvozeny právě od domovních znamení, umístěných na těchto budovách. Jak uvádí ve své práci Gračka a kolektiv57, mezi nejstarší znamení lze zařadit označení domu naproti kostelu sv. Michala („U kazatelny“),

kamenný

portálek

s domovním

znakem

(sladovnické nářadí) a letopočtem ve sklepě domu v Purkrabské ulici nebo fasádní znamení domu „U černého koníčka“, „U bílého anděla“ či „U zlatého beránka“. Vznik těchto znamení lze datovat do 16. a 17. století. V dalším období domovních znamení přibývalo, nejčastěji byly používány motivy zvířecí a ptačí (zlatá štika, beránek, jelen, černý pes, orel, červený kohout a další), případně předmětů (dělová koule, zlatá koruna, slunce, prsten, stříbrný rýč, bílý klobouk, dvě pistole a další) nebo motivy sakrální (např. lékárna na Dolním náměstí „U Salvátora“, dříve „U Spasitele“, domy v Denisově ulici nazývané „Malý“ a „Velký Herrgott“, obrazy s motivem sv. Trojice, obrazy malované na plech, tesané kamenné plastiky madon a světců a další). Jak dále autoři uvádí, znamení s motivy stromů nebo květin naopak nebyly příliš časté (věnec, zelený hrozen, bílá či zlatá růže).

55

GRAČKA, V. Domovní znamení, ochranné plastiky a obrazy v Olomouci. 1986. Dvě století čísel popisných. URL: [cit. 2010-09-20]. 57 GRAČKA, V., LISICKÁ, H., ZÁMEČNÍČEK, K. Domovní znamení v Olomouci: Domovní znamení a ochranné motivy: Pověsti olomouckých domů. 2008. 56

62

Pojmenování zejména pohostinských zařízení (hospody, krčmy, hotely a zájezdní hostince)

podle

uvedených

domovních

znamení

je zdokumentované nejen v průběhu uplynulých staletí, ale je rovněž

pozorovatelné

dodnes.

Některé

domy

s výčepním právem stály přímo na hlavním náměstí („U zeleného hroznu“, „U zlatého prstenu“), další bylo možné navštívit nedaleko centra města (hospoda „U sedmi čertů“, krčma „U hmoždíře“, „U červeného volka“, zájezdní hostince a hotely „U červeného orla“, „U žlutého lva“, „U zlaté hrušky“, „U tří sekyrek“, „U modré hvězdy“ a další). Domovní znamení symbolizující řemeslnou zručnost jejich majitelů byly na rozdíl od

honosných

na náměstí

znamení

k vidění

zámožných

zejména

majitelů

v postranních

domů

uličkách

a menších prostranstvích („U dvou pistolí“, „U bílého klobouku“ a další drobné znaky a štíty). Mnoho dalších domů zdobily další výtvarné prvky (sošky, obrazy, fasádní plastiky), které stejně jako domovní znamení spoluutváří historický vzhled města. Přestože v průběhu mnoha uplynulých desetiletí tyto výrazné výtvarné prvky z mnoha domů buď částečně, nebo zcela zmizely (ať už vlivem necitlivých stavebních zásahů nebo z jiných, více či méně objektivních důvodů), v posledních letech je patrná zvýšená pozornost a péče o toto kulturní dědictví, které by mělo být pro současnou i budoucí generaci zachováno. V roce 2005 statutární město Olomouc podpořilo grantový projekt „Domovní znamení na olomouckých domech v průběhu staletí“, v rámci něhož jsou obnovována domovní znamení v historickém centru města. V rámci výběrového řízení (výtvarné soutěže) byli osloveni výtvarníci, umělečtí kováři, skláři, keramici a kameníci k předložení svých návrhů, z nichž ty nejzdařilejší byly odbornou komisí (se zohledněním názorů obyvatel města) vybrány k realizaci. Hned v prvním roce vlastní realizace projektu byla osazena domovní znamení „U zlatého prstenu“ a „U zlaté hvězdy“ na fasády dvou domů na Horním náměstí 15 a 1858. Projekt byl ukončen v roce 2008.

58

Olomouc zdobí nové domovní znamení. 2006. URL:
63

V rámci dalšího projektu Integrovaného plánu rozvoje území Olomouc „Jednotný systém značení památek a památných domů“59, zaměřeného na sjednocení označení historických objektů formou instalace informačních tabulí, byly v roce 2010 realizovány čtyři další návrhy domovních znamení na památných domech v Olomouci. Na počin historiků a autorů nemnoha publikací, směřujících ke zvýšení úrovně povědomí o velmi zajímavém

regionálním

prvku

města

Olomouce,

kterými bezesporu domovní znamení i další prvky na význačných a památných domech jsou, lze velmi dobře navázat i při výuce vlastivědy již na 1. stupni ZŠ. Jejich práce totiž vyústila ve velmi ucelený a komplexně zpracovaný přehled domovních znamení (včetně souvisejících prvků), pověstí o domovních znameních i účelné fotodokumentace a map. Tyto výstupy lze využít jak v předmětu vlastivědy, tak i ve všech předmětech na 1. stupni ZŠ, které jsou propojeny s vlastivědou.

4.6

VÝZNAMNÉ HISTORICKÉ I SOUČASNÉ OSOBNOSTI Olomouc, město s mnohasetletou historií, hrála důležitou roli v životě mnoha

známých osobností, jejichž osudy jsou dnes již nedílně spjaty s městem.60 4.6.1

Umělci a vědci

Ondřej Zahner (*7. července 1709 Ettershausen; † 6. února 1752 Olomouc, sochař, řezbář, štukatér) Celý život působil a bydlel v Olomouci (v domě na ulici 8. května č. 7). Zahnerovo dílo zahrnuje přibližně devadesát dochovaných sochařských celků, provedených ve dřevě, kameni i štuku, a v nich více než 200 samostatných soch. Z olomouckých prací je to především dnes rozptýlený soubor oltářů pro katedrálu sv. Václava, rovněž dnes přemístěné práce pro kostel Panny Marie na Předhradí. Vrcholem Zahnerova kamenosochařského díla je jím vytvořená většina sochařské výzdoby sloupu Nejsvětější Trojice.

59 60

Schválené projekty IPRÚ Olomouc: Jednotný systém značení památek a památných domů. [online]. Informace převzaty z dostupných internetových zdrojů.

64

Gustav Mahler (*1860 Kaliště; †1911 Vídeň, hudební skladatel a dirigent) Olomouc byla v roce 1883 Gustavu Mahlerovi jeho třetím dirigentským působištěm. V německém městském divadle (dnešním Moravském divadle na Horním náměstí) působil od 12. ledna do 18. března 1883. Gustav Mahler bydlel v blízkosti Horního náměstí v domě U zlaté štiky. Mahler se svými kolegy rád chodíval do restaurace Goliáš (dnes studio Českého rozhlasu vedle Moravského divadla) a do protějšího domu svého bydliště – kavárny (nyní Mahlerova). Doprovázel také písňový recitál na klavír v bývalém měšťanském domě v Riegrově ulici č.p. 5/404, kde bylo německé kasino. Wolfgang Amadeus Mozart (*1756 Salzburg; †1791 Vídeň, hudební skladatel a klavírní virtuos) Koncem října roku 1767 prchal z Vídně před epidemií neštovic kapelník salzburského arcibiskupa Leopold Mozart se svou rodinou. Mozartovy děti, jejichž hudební virtuozita okouzlovala tehdejší evropské publikum, bohužel v Olomouci onemocněly. Průběh nemoci však nebyl závažný a brzy se zotavily. Po noci strávené v hostinci U černého orla se Mozartovi uchýlili do rezidence kapitulního děkana Leopolda Antonína hraběte Podstatského. S městem Olomoucí se pojí také jedno z Mozartových děl – 6. symfonie F-dur, která vznikla při Mozartově zdejším pobytu. Josef Dobrovský (*17. srpna 1753 Ďarmoty, nyní Balassagyarmat, Maďarsko; †6. ledna 1829 Brno, kněz, jezuita, český filolog, historik a zakladatel slavistiky v českých zemích) Roku 1787 se stal prorektorem a v roce 1789 rektorem generálního semináře pro výchovu kněží v Hradisku u Olomouce. Jednalo se o josefínský institut, jímž se měla příprava kněží dostat do rukou osvícené státní správy. Vyučoval češtině, napsal zde pojednání O nejstarších sídlech Slovanů v Evropě, zpracovával své některé části České mluvnice.

65

Gregor Hohann Mendel (*20. července 1822; †6. ledna 1884, zakladatel genetiky, opat augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně) V letech 1840 – 1843 studoval na filozofické fakultě v Olomouci. Na základě svých pokusů postuloval dvě pravidla, která později

vešla

ve

známost

jako

MENDELOVY

ZÁKONY

DĚDIČNOSTI. Mendelův přínos pro biologii byl rozpoznán až po jeho smrti začátkem 20. století. K uctění památky Gregora Johanna Mendela, dávného posluchače zdejšího vysokého učení z let 1840 – 1843, byla na nároží budovy Teologické fakulty Univerzity Palackého umístěna pamětní deska. Karel Svolinský (*1896 Svatý Kopeček u Olomouce; †1986 Praha, malíř, kreslíř, ilustrátor, grafik a scénograf) Během svého života se zhostil několika monumentálních úkolů, například návrhu vitrají okna rodové kaple Schwarzenberků v katedrále sv. Víta v Praze nebo návrhu mozaikové výzdoby olomouckého orloje. Při práci na olomouckém orloji se věnoval dobu několika let studiu Hanáků a Hanaček, jejich každodenních prací, lidových zvyků a svátečních krojů. Tyto prvky pak uplatnil na návrzích mozaikové výzdoby orloje, na kterém pracoval mezi lety 1949– 1954. Jiří Wolker (*1900 Prostějov; †1924 Prostějov, český básník) Vyrůstal v blahobytu, chodil do skautingu a cvičil v Sokole, prázdniny trávil u babičky na Svatém Kopečku u Olomouce. Prarodiče (manželé Skládalovi) při příležitosti jeho narození nechali na Svatém Kopečku vztyčit kříž jako výraz vděčnosti. Svatý Kopeček – tak pojmenoval Wolker také známou báseň, která je připojena ke sbírce Host do domu (1921). Bohumír Dvorský (* 21. 10. 1902 Paskov; † 11. 1. 1976 Olomouc) Přední výtvarný umělec severní Moravy, který si v roce 1939 vybudoval stálý domov na Svatém Kopečku. Jeho malířské dílo je velmi četné a rozsáhlé. 66

V jeho krajinářských kompozicích jsou zobrazeny regionální náměty. V jeho tvorbě se také objevují i zátiší a květiny. Hans Haagen (* 8. 9. 1870 Drážďany (Německo); † 7. 4. 1906 Olomouc) Legenda německé olomoucké opery. V Olomouci však působil velmi krátce. Během krátké doby si drážďanský tenorista dokázal získat velké množství obdivovatelů. Haagem zemřel přímo na jevišti při inscenaci Beethovenova Fidelia. Jeho obdivovatelé mu na jeho hrobě následně vybudovali romantický náhrobek. V horní části pomníku na vyšším soklu dominuje nakloněná Haagenova busta. 4.6.2

Církevní oblast

Jindřich Zdík (asi 1083 ; † červen 1150, Olomouc, významný moravský duchovní, politik a diplomat) Byl reformním představitelem tehdejší církve. Za jeho života byla olomoucká diecéze rozdělena na 6 arcijáhenství, vlastními náklady dokončil basiliku sv. Václava, kterou 30. června 1131 vysvětil, roku 1141 z ní udělal katedrálu, když přenesl sídlo biskupství od olomouckého kostela sv. Petra, založil skriptorium, nebo-li písařskou dílnu (Olomouc byla díky tomu jedním z tehdejších center vzdělanosti - pod rukama dvou tuctů písařů zde vznikaly cenné rukopisy, zdobené nádhernými iluminacemi. Mnoho z nich si v 17. století odvezli jako cennou kořist Švédové). Vedle katedrály nechal vybudovat románský palác, známý dnes jako Zdíkův palác. Snažil se o zavedení celibátu mezi kněžími, zaváděl premonstrátský řád, zasloužil se o rozmnožení církevních statků, od roku 1144 obdržel od císaře a českého knížete Vladislava tzv. imunitu pro biskupské statky (lidé byli podřízeni jedině biskupovi) , čímž začalo v Olomouci tzv. vrchnostenské zřízení. Jan Sarkander (patron Moravy) (*20. prosince 1576 Skočov ; †17. března 1620 Olomouc, světec a mučedník, kněz) Působil v duchovní správě na různých místech, naposled jako farář v Holešově. Za stavovského povstání byl obviněn z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem, při čemž 67

ho soudci nutili k prozrazení zpovědního tajemství. Zemřel na následky trojího mučení 17. března 1620 v Olomouci, kde je i pochován. Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného (3. listopadu 1859); oslavy blahořečení se konaly 6. května 1860. Jan Pavel II. ho kanonizoval při své návštěvě v Olomouci 21. května 1995. Ostatky sv. Jana Sarkandera jsou uloženy v dómu sv. Václava v Olomouci. František z Ditrichštejna (*22. srpna 1570 Madrid; †19. září 1636 Brno, kníže, biskup olomoucký 1599 – 1636, kardinál , jeden z nejvýznamnějších českých politiků 17. století) Byl architektem rekatolizace Moravy a hlavním rádcem 4 habsburských panovníků – Rudolfa II., Matyáše, Ferdinanda II. a Ferdinanda III. 28. května 1599 byl zvolen biskupem

olomouckým.

Byl

vrcholným

představitelem

protireformační

činnosti

a nejvyšším reprezentantem moravské církve, diplomatem, vojevůdcem i státníkem. Byl velikým příznivcem jezuitů, přičiňoval se o zničení kacířství. Za jeho výrazného přispění byla definitivně ztracena náboženská svoboda ve všech moravských královských městech včetně Olomouce. Pohřben byl dle svého přání bez zvláštních ceremonií v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.61. Jan Pavel II. (*1920 Wadowice; †2005 Řím, papež, polský duchovní) Jan Pavel II. vstoupil do historie mimo jiné i jako papež cestovatel. Po druhé návštěvě Prahy v roce 1995 pokračoval do Olomouce, kde proběhly kanonizační oslavy u příležitosti svatořečení blahoslaveného Jana Sarkandera, patrona Moravy a kněze-mučedníka, a blahoslavené Zdislavy z Lemberka. Po mši svaté sloužené pod širým nebem v Olomouci-Neředíně, papež navštívil dóm sv. Václava a poté zamířil na sv. Kopeček u Olomouce, kde proběhlo před poutním chrámem Navštívení Panny Marie setkání s mládeží. 4.6.3

Státníci

Václav III. (*1289 Praha ; †1306 Olomouc, český, uherský a polský král z rodu Přemyslovců) V rámci svých snah o udržení polské koruny se rozhodl 61

http://cs.wikipedia.org/wiki/František_z_Ditrichštejna

68

pro tažení do Polska. V létě roku 1306 se výchozím bodem jeho výpravy stala Olomouc. Dne 4. srpna byl však na hradě, v domě kapitulního děkana Budislava (na dnešním Václavském náměstí), zavražděn. Přesné místo zavraždění není vzhledem k řadě pozdějších přestaveb domu identifikovatelné. Stejně tak se nikdy nepodařilo objasnit motiv vraždy. Zápis v olomouckém nekrologiu viní z královraždy jistého durynského rytíře Konráda z Mulhova, avšak toto tvrzení je nejisté. Skutečností ovšem zůstává, že násilnou smrtí Václava III. vymřel český panovnický rod Přemyslovců po meči. Matyáš Korvín (*23. února 1443 Kluž ; †6. dubna 1490 Vídeň, uherský král) Usiloval o českou korunu a po Jiříkově smrti (1471) pokračoval v bojích o českou korunu s jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským. V roce 1478 přijali oba panovníci – Vladislav i Matyáš - oboustranně přijatelný kompromis formulovaný v tzv. olomoucké smlouvě: Vladislav nadále vládl v Čechách, Matyáš získal Moravu, Slezsko a Lužici. Při jejím stvrzení došlo k velkolepému setkání dvou panovnických dvorů. Setkání mělo podobu několikadenních oslav, do kterých se zapojilo celé město Olomouc. Pamětní deska olomoucké smlouvy je umístěna na Horním náměstí v Olomouci na domě č. 21 (budova Moravského divadla Olomouc). Marie Terezie (*1717, Vídeň ; †1780, Vídeň, česká a uherská královna z dynastie Habsburků) V průběhu první slezské války v letech 1740–1742 Marie Terezie ztratila některá slezská území. Ukázalo se, že na obranu severní Moravy nejlépe vyhovovala právě olomoucká pevnost. Ta ovšem nutně potřebovala modernizovat. Autorem plánů na výstavbu pevnosti byl vojenský inženýr de Rochepin. Na inspekci budovaných olomouckých fortifikací přijel nejprve manžel Marie Terezie, František Štěpán Lotrinský, od roku 1745 říšskoněmecký císař. V létě roku 1748 zavítal do Olomouce znovu, tentokrát i se svou chotí. Na programu tehdejší návštěvy císařského páru byla i návštěva premonstrátského kláštera Hradisko, během které bylo uspořádáno představení hanácké zpěvohry. Podruhé navštívila Marie Terezie se svým manželem Františkem Štěpánem Lotrinským Olomouc v září roku 1754 během své cesty po Rakousku, Čechách a Moravě. Manželé se zúčastnili slavnostního vysvěcení sloupu

69

Nejsvětější Trojice na Horním náměstí. Ulice střední se od té doby nazývala Terezskou stejně jako nově budovaná a dodnes dochovaná městská brána. František Josef I. (*18. srpna 1830, Vídeň-zámek Schönbrunn ; †21. listopadu 1916 tamtéž ,1848-1916 rakouský císař a maďarský král) Právě v Olomouci byl František Josef I. po rezignaci Ferdinanda V. povolán na rakouský císařský trůn. Stalo se tak 2. prosince 1848 v olomoucké arcibiskupské rezidenci. Mladý císař pak pobyl v Olomouci ještě pět měsíců (do 10. května 1849), během kterých se zajímal zejména o místní vojenskou posádku a chystal se s vládou a s dvorskou kamarilou k potlačení revoluce. V Olomouci byla také vydána tzv. oktrojovaná říšská ústava. František Josef I. zavítal do Olomouce ještě několikrát. Jeho návštěvy byly často spojeny s pořádáním vojenských manévrů. Roku 1851 se jich zúčastnil i ruský car Mikuláš I. O dva roky později zažila Olomouc opět za účasti obou těchto panovníků největší manévry ve své historii. Roku 1866 se rakouský mocnář zastavil na své cestě po územích postižených rakousko-pruskou válkou na dva dny i v Olomouci. 4.6.4

Vojenství

Maria-Joseph Lafayette (*6.9. 1757 Chavagnac; †20.5 1834 Paříž) Dne 19. května 1794 byl generál Lafayette v olomouckých tak zvaných Jezuitských kasárnách (dnešní budova Vojenského správního archívu na náměstí Republiky) uvězněn se třemi bývalými poslanci francouzského Zákonodárného shromáždění. V listopadu téhož roku se jako jediný ze státních vězňů pokusil o útěk. Nedaleko Olomouce byl však dopaden a znovu uvězněn. Od října roku 1795 s Lafayettem sdílela internaci i jeho manželka Adriena a jejich dvě dcery. Z olomoucké internace byla Lafayettova rodina propuštěna v roce 1797 po uzavření míru mezi Rakouskem a Francií v Campo Formiu. Jan Josef Václav Radecký (*1766, Třebnice ; †1858, Milán, český šlechtic a rakouský vojevůdce) V únoru 1829 se Radeckému dostalo povýšení do hodnosti generála jezdectva a v listopadu téhož roku obdržel místo velitele 70

olomoucké pevnosti. V letech 1829-1831 přebýval v Olomouci a sídlil tam v Edelmannově paláci (od roku 1892 tam má pamětní desku) na Horním náměstí, zlepšil sanitární podmínky města, vysušoval okolní mokřady a vysazoval stromy. Ernst Gideon von Laudon (*1716, Tootzen (dnes Tootsi), Estonsko; †1790, Nový Jičín, rakouský vojevůdce) Laudon se se svým oddílem zapojil do akcí, které měly za cíl odříznout pruského krále obléhajícího Olomouc od vlastního zásobování během sedmileté války(1756-1763). Předpokládal, že bez nezbytných zásob se pruská armáda postupně vyčerpá a sama pak zvolí ústup. V květnu téhož roku se Laudonovi podařilo proniknout přímo do týla jednoho z pruských opevněných táborů u Smržic a s pomocí místního obyvatelstva úspěšně rušit přísun pruských zásob. Vlivem těchto akcí se podmínky pruského vojska u Olomouce stále ztěžovaly. Pruský král Bedřich II. se proto rozhodl pro zorganizování velkého transportu zásob. Laudon se svým oddílem přepadl transport u Domašova a pruské jednotky, které mu tvořily doprovod, rozprášil. Již 1. července proto pruský král podnikl první kroky k zrušení blokády Olomouce a rozhodl se pro ústup. 4.6.5

Politické a podnikatelské osobnosti

Václav Edelmann (z Brosdorfu ; †1582) byl olomoucký měšťan, obchodník a finančník. Svého postavení se domohl díky úřadu císařského výběrčího daní, který zastával asi již od roku 1556. O jeho finančních možnostech svědčí dodnes na olomouckém Horním náměstí stojící rodinná rezidence, tzv. Edelmannův palác. Za své zásluhy byl on a jeho rod povýšen Ferdinandem I. do šlechtického stavu. Erbovním listem získal titul „z Brosdorfu“. Politicky Václav Edelmann patřil mezi radikální katolíky, roku 1576 byl vybrán moravskými stavy do poselstva k právě zvolenému králi Rudolfovi II. Josef Ander ml. (* 5. 11. 1888 Olomouc-Svatý Kopeček; † 24. 10. 1976 Olomouc) Byl významnou olomouckou podnikatelskou osobností. Společně s otcem zakládal obchodní dům ASO. Josef Ander ml. vybudoval v letech 1939 až 1940 pro sportovní klub ASO Olomouc 71

sportovní stadion s kapacitou 20.000 diváků a stal se jeho mecenášem. Ozdobou stadionu byla železobetonová tribuna, která by ještě dnes mohla sloužit svému účelu, a to jak po technické, tak i estetické stránce. Na konci války byla tribuna zničena ustupujícími německými vojsky, která si v ní zřídila skladiště munice a při ústupu ji vyhodila do povětří. Otto Primavesi (* 27. 2. 1868 Olomouc; † 8. 2. 1926 Vídeň) Bankéř, mecenáš umění. Roku 1894 se oženil s vídeňskou herečkou Eugenií Butschekovou. Nechali si v duchu vídeňské secese v Olomouci postavit v horní části Univerzitní ulice vilu Primavesi a vybavili ji uměleckými díly Gustava Klimta, Antona Hanaka a dalších umělců. Právě Hanak vytvořil pro Ottu Primavesiho rodinnou hrobku. Na náhrobní plastice pracoval sochař tři roky. Karl Brandhuber (* 24. 8. 1846 Šumperk † 14. 8. 1934 Vrbno pod Pradědem) Byl starostou města Olomouce, podnikatelem a německy orientovaným politikem. Po studiích ve Vídni vstoupil v Olomouci do správní rady bankovního domu Primavesi, později se stal členem kolegia správy města. Starostou jej zastupitelstvo zvolilo v roce 1896 a ve funkci setrval až do vzniku samostatného Československa. Za Brandhuberova starostování se město začalo velmi rychle rozvíjet, mimo jiné byl také otevřen ústřední hřbitov.

72

5

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V rámci zpracování teoretické části diplomové práce jsem se pokusila získat

informace o základním povědomí žáků 4. – 5. ročníků základní školy o svém regionu a zjistit názory těchto žáků na rozsah regionálního vzdělávání ve škole i jejich vztah k regionu. Takové informace mohou posloužit k výběru charakteristických regionálních prvků k jejich zakomponování do výuky i ke správné volbě metod a forem použitých k efektivnímu a poutavému seznámení se s regionem. Žákům Fakultní základní školy Dr. Milady Horákové a Mateřské školy Olomouc, Rožňavská 21, byly předloženy dotazníky v papírové podobě, (viz příloha č. 5), jejichž vyplnění bylo zcela anonymní a proběhlo po krátkém objasnění v rámci výuky vlastivědy. Vyhodnocení dotazníků: Dotazovaní žáci podle pohlaví

7,3% 34,1%

58,5%

dívka

chlapec

neuvedeno

Graf č. 5: Dotazníky vyplnilo a odevzdalo celkem 82 žáků, z nichž 28 bylo chlapců (34,1 %), 48 dívek (58,5 %) a 6 žáků své pohlaví neuvedlo (7,3 %). Již u prvních dvou otázek, zaměřených na velmi základní povědomí o poloze a názvu kraje, ve kterém se město Olomouc nachází, se projevily značné neznalosti.

73

Které části Moravy je město Olomouc centrem?

26,8% 37,8%

35,4%

správně

špatně

neví

Graf č. 6: Správnou polohu kraje označilo jen zhruba 38% žáků, dalších 35% žáků odpovědělo špatně a zbývající necelá třetina dotazovaných neodpověděla vůbec.

Jak se jmenuje kraj, ve kterém bydlíš?

43,9%

56,1%

správně

špatně

Graf č. 7: Na otázku ohledně správného názvu kraje odpovědělo správně jen 56% žáků. Znalost těchto základních údajů o kraji, v němž se Olomouc, jako jeho centrum a současně šesté největší sídlo České republiky, nachází, je tedy překvapivě velmi malá. V případě otázek na obecný název funkce osoby, která stojí v čele kraje, resp. města, i mnohem konkrétnější otázku na jejich jména, byly výsledky ještě horší.

74

Kdo stojí v čele kraje?

6,1%

35,4%

58,5%

správně

špatně

neví

Graf č. 8: Funkci hejtmana kraje, včetně jeho konkrétního jména, neznal nikdo z dotazovaných, 5 žáků (6,1%) znalo alespoň funkci hejtmana. Téměř 94% žáků tedy odpovědělo špatně, resp. neodpovědělo vůbec.

Kdo stojí v čele města?

25,6%

61,0%

13,4%

správně

špatně

neví

Graf č. 9: V případě stejné otázky týkající se města Olomouce znalo správně funkci primátora i jeho konkrétní jméno rovněž pouze 5 žáků (6,1%), alespoň název funkce znalo 16 žáků (19,5%). Téměř 75% žáků tedy správnou odpověď neznalo vůbec, resp. na otázku neodpovědělo.

75

Jak se jmenuje univerzita v Olomouci?

31,7%

68,3%

správně

špatně

Graf č. 10: Naopak název jediné olomoucké univerzity, druhé nejstarší v českých dějinách, znalo 56 žáků, což je zhruba 68%. Je však nutné dodat, že to byla pouze jedna ze dvou otázek s výrazně kladnými výsledky. Na další dvě otázky, zaměřené na znalost významných osobností města, případně znalost významných kulturních, sportovních nebo společenských akcí konaných ve městě, ve většině případů nedokázali žáci najít správnou odpověď. Znáš významné osobnosti města?

11,0% 14,6%

74,4%

správně

Graf č. 11: Pouze 9

špatně

neví

žáků (11%) uvedlo alespoň jednu osobnost, která měla,

nebo i v současnosti má, k městu Olomouc nějaký významný vztah. Zbylých 89% žáků odpovědělo špatně, případně neuvedlo žádnou významnou osobnost. Ke kuriózním odpovědím patřila např. odpověď „moje babička“ apod. 76

Znáš nějakou významnou akci ve městě?

41,5%

56,1% 1,2%

správně

špatně

neví

Graf č. 12: V odpovědích na tuto otázku uvedla více než polovina žáků (56,1%) alespoň jednu významnou událost.

Z toho:

15,2%

21,7% 63,0%

1 správně

2 správně

3 a více správně

Graf č. 13: Z bližšího rozboru těchto „správných“ odpovědí je však patrné, že většina z žáků (63%) v nich uvedla pouze jedinou událost (a to většinou pouze filmové či divadelní představení, sportovní utkání, apod. – např. „Chodím na každý zápas Sigmy s tátou.“). Události významu většího než regionálního, tj. celostátního, případně mezinárodního, byly v odpovědích žáků velmi sporadické.

77

Poslední

otázkou

znalostní části dotazníku byl obrazový kvíz, kdy měli žáci správně

přiřadit

názvy

8 významných

objektů

ve svém

k jejich

městě

fotografiím, zobrazeny

které na

byly

interaktivní

tabuli. Tato otázka vzbudila u žáků

největší

pozornost,

protože při ní šlo o použití poutavých grafických dat v kombinaci s využitím moderního vyučovacího prostředku. Forma kvízu je rovněž pro žáky mnohem zábavnější, i když na druhé straně použitá obrazová data byla pro výběr správné odpovědi mnohem větším vodítkem. Nicméně nemělo by to jakkoliv snižovat fakt, že u této otázky byla úspěšnost žáků nejvyšší. Naopak lze z toho vyvozovat, které formy a prostředky mohou být při výuce nejefektivnější. Přiřaď název objektu k obrázku ...

2,4%

2,4% 2,4% 22,0%

41,5%

26,8%

1 správně

2 správně

3 správně

4 správně

5 správně

6 a více správně

Graf č. 14: Celkově tedy byli v tomto kvízu neúspěšní pouze 2 žáci (2,4%). Ze zbývajících 80ti úspěšných žáků odpověděli správně na polovinu a více otázek 74 žáci (90,2%).

78

O městě Olomouc se dozvídám ...

4,9%

25,6%

48,8%

34,1%

26,8%

od rodičů/prarodičů

73,2%

ve škole

z knih/časopisů

z TV

z Internetu

z jiných zdrojů

Graf č. 15: Nejčastějším zdrojem poznání o regionu města jsou podle dotazovaných žáků jejich vlastní rodiče či prarodiče (uvedlo 40 žáků, 48,8%) a škola (60 žáků, 73,2%). Ostatní přirozené zdroje jsou v odpovědích žáků zastoupeny vcelku rovnoměrně. Ve škole se o Olomouci učíme ...

2,4%

17,1%

29,3%

51,2%

málo

přiměřeně

hodně

neučímě

Graf č. 16: V odpovědích žáků na posouzení rozsahu učiva o regionu města lze pozorovat jejich velkou subjektivnost. Většina dotazovaných (84%) uvedla, že se ve škole o regionu města učí přiměřeně (42 žáci, 51,2%), nebo dokonce hodně (24 žáci, 29,3%). Celkové výsledky dotazníkového šetření však tomu příliš neodpovídají. Otázkou je, jak velkou 79

měrou se na těchto výsledcích podílí reálný rozsah regionálního učiva, zvolené formy, metody a prostředky, absence regionálně zaměřených výukových materiálů (pracovních učebnic, výukových multimediálních produktů, aj.), vzdělávacích programů v místních kulturních a společenských institucích (knihovny, muzea, divadla, galerie, aj.), případně jiné faktory. Závěrečné otázky dotazníku byly zaměřeny na vztah žáků k jejich regionu. Město Olomouc se mi ...

2,4% 2,4%

35,4%

58,5%

moc líbí

líbí

nelíbí

vůbec nelíbí

Na mé město ...

23,2%

4,9% 72,0%

jsem hrdý

nejsem hrdý

je mi to jedno

Graf č. 17 a 18: Při pohledu na odpovědi žáků lze jednoznačně konstatovat, že většině z nich (93,9%) se město líbí a že jsou na „své“ město hrdí (72%). Jestliže se vrátíme k nepříliš dobrým výsledkům žáků ve znalostní části dotazníku, zohledníme jejich subjektivní hodnocení rozsahu regionálního učiva ve škole a vezmeme v úvahu jejich kladný vztah k městu (z něhož lze usuzovat i na ochotu učit se o něm, dále ho poznávat), pak můžeme předpokládat, že je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost právě zlepšení podmínek pro jejich regionální vzdělávání.

80

PRAKTICKÁ ČÁST

81

6

NÁVRH PRACOVNÍ UČEBNICE PRO 3. – 5. ROČNÍK ZŠ Vzhledem k omezenému rozsahu diplomové práce nelze postihnout celý komplex

potřebných opatření ke zlepšení znalostí žáků o svém regionu. V další části práce jsem se proto zaměřila pouze na zpracování návrhu regionální pracovní učebnice prvouky a vlastivědy pro žáky 3. – 5. ročníků olomouckých základních škol. Odráží hlavní teoretické přístupy a faktografická data o regionu města Olomouce, která jsem shromáždila a uvedla je v teoretické části. Součástí této učebnice je i nabídka netradičních metod využitelných při výuce vlastivědy, které mohou sloužit pedagogům k zefektivnění výuky i jejímu zpestření. Vzhledem k relativně značnému rozsahu pracovní učebnice, který by neúměrně navýšil celkový rozsah práce a nemůže být proto její součástí, jsem ji zařadila jako samostatnou přílohu. (Všechny ostatní přílohy včetně těch, na něž je odkazováno v textu pracovní učebnice, jsou naopak svázány spolu s prací.)

82

ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zabývala regionem města Olomouce a využitím regionálních prvků ve výuce na 1. stupni základní školy. Hlavním cílem práce bylo shromáždění dostatečného množství informací o regionu města Olomouce a jejich zpracování tak, aby mohly sloužit jako výchozí podklady pro jejich praktické využití ve výuce prvouky a vlastivědy ve 3. až 5. ročníku základní školy. Druhotným cílem byla tvorba praktického návrhu pracovní učebnice vlastivědného učiva o regionu pro žáky 3. – 5. ročníku základní školy. Celkovým záměrem tohoto návrhu bylo předat dětem informace o životě města, jeho historii i současnosti a vzbudit v nich tak zájem o město, ve kterém žijí, posílit jejich hrdost a lásku k rodnému městu. Tvorbě pracovní učebnice předcházela realizace a vyhodnocení dotazníkového šetření o povědomí žáků 4. – 5. ročníků o svém regionu, jejich názory na rozsah regionálního vzdělávání ve škole a vztah žáků k regionu. Ze závěrů vyplynulo, že ve znalostní části dotazníku ve většině případů žáci nedokázali najít správnou odpověď a praktický rozsah a způsob výuky o regionu posuzovali velmi subjektivně. Přesto měla většina z nich velmi pozitivní vztah ke svému městu. Při tvorbě pracovní učebnice jsem využila svých mnohaletých pedagogických zkušeností. Jedním z podkladů byl také výstup uvedeného dotazníkového šetření. Do učebnice jsem zakomponovala vedle naučných textů také pracovní postupy, metody, hry i kvízy, jež výuku zpestřují, u žáků jsou velmi oblíbené a vzbuzují jejich zájem o učivo. Pracovní učebnice obsahuje řadu praktických úkolů, které vedou žáka k logickému vyvozování závěrů, využívání vlastního úsudku a zkušeností, k samostatnému vyhledávání a třídění informací, ke spolupráci, vzájemnému porozumění, k formulování a vyjadřování myšlenek. Obsah učebnice se týká regionu, je rozdělen do kapitol pro třetí, čtvrtý a pátý ročník. Jednotlivá témata učiva vycházejí ze vzdělávacích okruhů Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas a Člověk a jeho zdraví a jsou doplněna souborem vzdělávacích aktivit (exkurze, vycházky, projekty, skupinové i individuální práce). Přála bych si, aby se tato pracovní učebnice stala inspirací pro učitele na školách ve výuce prvouky a vlastivědy i pro zpracování podobných regionálních výukových materiálů o vlastních regionech.

83

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ AUGUSTA, P. Prvouka 3: První díl. Praha: Alter, 1994. ISBN: 80-85775-21-2. BARTOŠ, J., SCHULZ, J., TRAPL, M. Regionální dějiny. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. ISBN 80-244-0865. ČECHUROVÁ, M., JEŽKOVÁ, A., CHALUPA, P. Vlastivěda pro 5. ročník ZŠ: Člověk a jeho svět. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., 2010. ISBN: 978-80-7235-4771. ČECHUROVÁ, M., CHALUPA, P. Vlastivěda pro 5. ročník ZŠ: Pracovní sešit: Člověk a jeho svět. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., 2010. ISBN: 978-80-7235-4788. ČECHUROVÁ, M., JEŽKOVÁ, A., BORECKÝ, D. Vlastivěda pro 4. ročník ZŠ: Člověk a jeho svět. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., 2010. ISBN: 978-80-7235-4757. ČECHUROVÁ, M., BORECKÝ, D. Vlastivěda pro 4. ročník ZŠ: Pracovní sešit: Člověk a jeho svět. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., 2010. ISBN: 978-80-7235-4764. DANIELOVSKÁ, V., TUPÝ, K. Vlastivěda pro 4. ročník ZŠ. Praha: Fortuna, 1993. ISBN: 80-7168-057-5. Dvě století čísel popisných. [online]. Dostupné z: [cit. 2010-09-20]. EBERL, F. J. Pragmatické dějiny města Olomouce. Olomouc: Okresní úřad Olomouc, SOkA Olomouc, 1994. ISBN: 80-901485-5-7. GRAČKA, V. Domovní znamení, ochranné plastiky a obrazy v Olomouci. Olomouc: 1986. GRAČKA, V., LISICKÁ, H., ZÁMEČNÍČEK, K. Domovní znamení v Olomouci: Domovní znamení a ochranné motivy: Pověsti olomouckých domů. Olomouc: Poznání, 2008. ISBN 978-80-86606-80-4. KOUDELA, M., KAŠPAR, Z. Švédové v Olomouci: (1642-1650). Olomouc: DANAL, 1995. ISBN: 80-85973-00-6. KÜHNLOVÁ, H. Život v našem regionu: Pracovní učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2007. ISBN: 978-80-7238-489-1. Logotyp Olomouckého kraje a pravidla jeho užívání. Olomouc: Studio Koráb, 2007 MAREK, I. Olomoucký kraj. Olomouc: Olomoucký kraj, 2006. MATUŠKOVÁ, A. Místo, kde žijeme: Člověk a jeho svět. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2010. ISBN: 978-80-86034-78-8.

MATUŠKOVÁ, A. Lidé kolem nás: Člověk a jeho svět. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2009. ISBN: 978-80-86034-86-7. NELEŠOVSKÁ, A., SPÁČILOVÁ, H. Didaktika III. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN: 80-244-0598-9. NEŠPOR, V. Dějiny města Olomouce. Olomouc: Votobia, 1998. ISBN: 80-7198-343-8. Olomouc zdobí nové domovní znamení. [online]. Dostupné z: [cit. 2010-09-20] PANOŠ, V. Olomouc City and Region. Geographical image and historical digest. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1995. ISBN 80-7067-551-9. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2005. ISBN: 80-87000-02-1. RAŠKOVÁ, M. Elementární učení o přírodě a společnosti od minulosti k současnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1381-7. Schválené projekty IPRÚ Olomouc: Jednotný systém značení památek a památných domů. [online]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/iprm/ipru/uspesne-projekty-ipru/schvaleneprojekty_(cesky)?detail=6190#znaceni [cit. 2010-09-20] Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání: Škola zdravého životního stylu. Olomouc: Fakultní základní škola dr. Milady Horákové a Mateřská škola Olomouc, 2010. ŠTIKOVÁ, V. Já a můj svět: prvouka pro 3. ročník: pracovní sešit. Brno: Nová škola s.r.o., 2008. ISBN: 80-7289-098-0. VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN: 978-80-244-2263-3. Více než očekáváte. [online] Olomouc: Olomoucký kraj, 2002. Dostupné z: VLACHOVÁ, P. Domovní znamení. In JANOVSKÁ, B., TUPÝ, J. Učitelský nápadník pro 1.stupeň ZŠ. Praha: Raabe, 2005. ISSN: 1802-3487.

INTERNETOVÉ ZDROJE: Český hydrometeorologický ústav, http://portal.chmi.cz/. Český statistický úřad - výkazy, http://www.vykazy.cz. Český statistický úřad – Veřejná databáze, http://vdb.czso.cz. Český statistický úřad – Olomoucký kraj, http://www.olomouc.czso.cz. Encyklopedie Wikipedia, http://cs.wikipedia.org. Informační portál statutárního města Olomouce, http://www.olomouc.eu, http://www.olomouc-tourism.cz Institut geografie MU Brno, http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/geomorfologie.html. Internetový portál Olomouckého kraje, http://www.kr-olomoucky.cz, http://www.olomoucky-kraj.com/ (virtuální procházka). Moravské divadlo Olomouc, http://www.moravskedivadlo.cz/cinohra/ukazky-z-inscenaci/ Portál Olomouc, http://www.spqo.cz. Římskokatolická farnost sv. Mořice Olomouc, http://www.moric-olomouc.cz Římskokatolická farnost sv. Václava Olomouc, http://www.oldom.cz Sdružení České dědictví UNESCO, http://www.unesco-czech.cz/ Server Garten.cz, ISSN 1803-0033, http://www.profizahrada.cz/a/cz/1972-parky-mestaolomouce-smetanovy-sady. Výukový projekt „Pověsti z Čech, Moravy a Slezska“, http://povesti.unas.cz/

SEZNAM PŘÍLOH A) PŘÍLOHY VÁZANÉ V PRÁCI Příloha č. 1 – KLIMATICKÉ PODMÍNKY REGIONU MĚSTA OLOMOUCE Příloha č. 2 – ZPŮSOBY PSANÍ NÁZVU MĚSTA V RŮZNÝCH DOBÁCH Příloha č. 3 – POVĚST O VZNIKU JMÉNA MĚSTA OLOMOUCE Příloha č. 4 – TURISMUS A REKREACE Příloha č. 5 – PŘÍKLADY VYPLNĚNÉHO DOTAZNÍKU Příloha č. 6 – POVĚSTI O OLOMOUCKÝCH DOMECH Příloha č. 7 – VÝUKOVÝ CD-ROM „MAPY A OLOMOUC“ Příloha č. 8 – TEORETICKÉ POJEDNÁNÍ O ASPEKTU DOMOVNÍCH ZNAMENÍ (varianta A) Příloha č. 9 – TEORETICKÉ POJEDNÁNÍ O ASPEKTU DOMOVNÍCH ZNAMENÍ (varianta B) Příloha č. 10 – PŘEHLED DOMOVNÍCH ZNAMENÍ V REGIONU MĚSTA OLOMOUCE A MAPA PRO ZÁKRES JEJICH POLOHY Příloha č. 11 – OLOMOUCKÁ DOMOVNÍ ZNAMENÍ

B) PŘÍLOHY NEVÁZANÉ V PRÁCI Návrh regionální pracovní učebnice „Život v našem městě Olomouci“

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – KLIMATICKÉ PODMÍNKY REGIONU MĚSTA OLOMOUCE Ze statistických dat Českého hydrometeorologického úřadu (viz obrázek č.1, 2 a graf č.1, 2 a 3) vyplývá, že průměrná teplota vzduchu v regionu města Olomouc za posledních 10 let je 9,5 °C, roční úhrn srážek pro město Olomouc za stejné období dosahuje hodnoty 512,7 mm/rok a průměrná délka slunečního svitu v Olomouci byla 1864 hodin/rok.

Obrázek č. 1: Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2009 v České republice1

Průměrná teplota vzduchu (°C) 12,0 10,0

10,2 8,7

8,0

9,7

10,5 9,4

8,9

8,6

10,5

9,0

10,0

6,0 4,0 2,0 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Graf č. 1: Průměrná roční teplota vzduchu v regionu města Olomouc2

1

Český statistický úřad: URL: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/t6190.gif

2009

Obrázek č. 2: Roční úhrn srážek v roce 2009 v České republice3

Úhrn srážek (mm/rok) 700,0 607,2

600,0 500,0

580,4

556,2

495,5

510,5 448,8

400,0

513,1 455,2

484,8

475,2

300,0 200,0 100,0 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Graf č. 2: Průměrný roční úhrn srážek v regionu města Olomouc4

2

Zdroj: Český statistický úřad, URL: < http://www.vykazy.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/podnebi-xm> Zdroj: Český statistický úřad, URL: 4 Zdroj: Český statistickýúřad, URL: http://www.vykazy.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/podnebixm/$File/OLK_Podnebí.xls   3

Trvání slunečního svitu (h/rok) 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Graf č. 3: Průměrná délka trvání slunečního svitu v regionu města Olomouc5

Graf č. 4: Průměrné nejvyšší a nejnižší teploty vzduchu v regionu města Olomouc

5

Zdroj: Český statistický úřad, URL: http://www.vykazy.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/podnebixm/$File/OLK_Podnebí.xls

Příloha č. 2 – ZPŮSOBY PSANÍ NÁZVU MĚSTA V RŮZNÝCH DOBÁCH STOLETÍ

POUŽÍVANÝ NÁZEV MĚSTA

XI. – XII.

Olomuc Olomucz

XII. – XV.

Olomúc Olomucz Olmuz Olomuncz Olmuncz Olomauc Olmüz Olmücz Olmitz Olmütz

XVI.

Olomauc Olmuz

Příloha č. 3 – POVĚST O VZNIKU JMÉNA MĚSTA OLOMOUCE V roce 57 před naším letopočtem měla na místo, kde leží dnešní Olomouc, přicestovat skupina římských vojáků. V jejich čele jel muž důstojného vzezření, oděný v nádherný šat, krytý bohatě tepaným brněním. Byl to slavný římský státník a vojevůdce Gaius Julius Caesar, jenž zatoužil poznat země na sever od Dunaje. Sám zde byl poprvé, i když římské oddíly se do těchto krajů zatoulaly již dříve. Když se jezdci přiblížili ke skalnatému útesu, již z dálky slyšeli křik a lomoz. Proto Caesar vyslal dopředu své zvědy, aby zjistili, co se děje. Ti se však vzápětí vrátili a sdělili vojevůdci, že pod skálou se nachází malá osada, kde zrovna probíhá trh, že tedy žádné nebezpečí nehrozí. Caesar s vojáky potom vystoupil na nejvyšší ze tří návrší, odtud se mu naskytl krásný pohled na celé rovinaté okolí. Ihned rozpoznal strategickou polohu vrchu a svým mužům přikázal, aby zde postavili opevněný tábor. Vojensky upravené návrší bylo nazváno podle vzácného návštěvníka Julimons – Julimontium, z čehož se prý později vyvinulo jméno Olomouc.

Příloha č. 4 – TURISMUS A REKREACE Informační a turistická střediska ve městě Olomouci Informační centrum Olomouc (IC) v podloubí radnice na Horním náměstí Vám nabízí své služby denně včetně víkendů od 9.00 do 19.00 hodin. V turistické sezóně je v provozu také informační centrum u ZOO. Provozní doba 15. 5.–15. 9. každý den od 9.00 do 17.00 hod. IC Olomouc Vám nabízí tyto služby: 1. Turistické informace ƒ

Turistické informace o Olomouci a jejím okolí

ƒ

Vyhledávání dopravních spojů

ƒ

Poskytování průvodcovských služeb

ƒ

Prohlídky radnice a výstup na věž

2. Cestovní ruch ƒ

Rezervace ubytování

ƒ

Organizace pobytových programů

ƒ

Prodej Olomouc region Card

3. Kulturní, společenské a sportovní informace ƒ

Informace o programech olomouckých divadel, kin, muzeí a galerií

ƒ

Informace o programu Moravské filharmonie Olomouc a předprodej vstupenek

ƒ

Veškeré dostupné informace o kulturním, společenském a sportovním dění v Olomouci

4. Prodej propagačních materiálů ƒ

Prodej suvenýrů a publikací o městě a regionu Haná

ƒ

Prodej map města a okolí (cykloturistické, turistické)

5. Informace o činnosti Magistrátu města Olomouce a dalších institucí na území města 6. Informační středisko Europe Direct pro Olomoucký kraj ƒ

poskytování informačních a propagačních materiálů

Turistické informace, informace o městě, akcích a ubytování, předprodej vstupenek na vybrané akce i prodej propagačních materiálů Vám poskytne také informační kancelář ČD centra v objektu hlavního nádraží, případně další turistická střediska (TC).

Kontakty: -

IC Olomouc o adresa: Horní náměstí 583, 779 11 Olomouc o web: http://www.tourism.olomouc.eu o e-mail: [email protected] o telefon: 585 513 385, 585513392 o GPS: 49°35'38.11"N 17°15'4.75"E

-

IC ČD Olomouc o adresa: Jeremenkova 23, 77200 Olomouc o web: http://www.cd.cz/cd-online/st... o e-mail: [email protected] o telefon: 972 741 490, 972 741 620 o GPS: 49°35'34.44"N 17°16'40.26"E

-

Regionální turistická agentura - Tourist centrum Olomouc o adresa: Horní náměstí 1, 772 00 Olomouc o web: http://www.tourist-centrum.cz o e-mail: [email protected] o telefon: 585 203 790, 585 203 791 o GPS: 49°35'39.34"N 17°14'59.51"E

-

TC Olomouc o adresa: Švédská 10, 77200 Olomouc o web: http://www.tourist-centrum.cz o e-mail: [email protected] o telefon: 585 231 460, 585 233 405 o GPS: 49°35'36.32"N 17°14'57.17"E

Příloha č. 5 – PŘÍKLAD VYPLNĚNÉHO DOTAZNÍKU

Příloha č. 6 – POVĚSTI O OLOMOUCKÝCH DOMECH6

U zlatého jelena, Pod bohatými krámy. Horní náměstí 1,16

N

a Horním a Dolním rynku bydleli bohatí olomoučtí měšťané, ti nejbohatší z nich pak na místě zvaném Pod bohatými krámy. Náležela jim různá privilegia, a proto se do jejich domů rád přiženil nejeden mladík. Stejně tomu bylo i s bakalářem, který si dělal zálusk na pannu Kateřinu, jedinou dceru bohatého kupce. Ta ale měla dávno jinou lásku mlynářova syna Petra, který často obcházel jejich dům s nadějí, že spatří svou milovanou. Petr věřil, že kupec spiní svůj slib a dá mu Kateřinu za ženu. Měla by se s ním dobře, vždyť Petrův otec byl boháč a štědře by syna před svatbou vyplatil. Kupec měl ale se svou dcerou jiné úmysly, říkal si, že bakalář, to by byla věru lepší partie - jednou z něho může být městský písař a to je důležitý pán. Umí česky i německy, psát i počítat a městská rada bude nad ním a jeho rodinou vždycky držet ochrannou ruku. Následkem bylo, že oba nápadníky bylo často vidět, jak se hádají a perou poblíž kupcova domu. Jednoho dne došla kupci trpělivost, zašel na radnici a stěžoval si na mlynářova syna. Tu noc zrovna došlo Pod bohatými krámy k další potyčce. Tentokrát hned přiběhli biřici, odvedli Petra s sebou a zavřeli ho do vězení. Druhý den ráno městská rada případ projednala a rozhodla, že Petr musí okamžitě opustit město a nesmí se vrátit dřív než za dva roky. Tak se také stalo. Petr odešel z Olomouce a dva roky odloučení od Kateřiny se mu zdály nekonečně dlouhé. Utěšoval se jen představou opětovného setkání se svou milovanou. Konečně uplynula lhůta a Petr se směl vrátit zpět do rodného města. Nejprve se zastavil u kaple svaté Markéty na Dolním rynku, kde sídlilo bratrstvo zdejších kramářů. Byl zvědavý na novinky a doufal, že se dozví, co se událo za jeho nepřítomnosti. Nic se však nedozvěděl, protože kramáři se s ním jen letmo pozdravili a dál se čile věnovali svým obchodům. Petr si tedy dodal odvahy a vydal se k domu, kde bydlela jeho milovaná. Těšil se, jak ji obejme, představoval si to šťastné shledání a ani nevěděl, odkud se tak najednou vzaly slzy, které mu vstoupily do očí ve chvíli, kdy zaslechl na střeše domu vrkat holuby. Otřel si oči a znovu pohlédl na krám a učedníka, který před ním upravoval vystavené zboží. Tu zaslechl známý hlas: „Pane Petře, kde ses tady vzal?" To byla Bětka, služebná Kateřininých rodičů. „Tys mne, Bětko, poznala? Řekni mi, jak se daří panně Kateřině, dva roky jsem o ní neměl žádné zprávy." Ale Bětka pobledla a odpověděla vyhýbavě: „Tady spolu nemůžeme dlouho stát. Kdyby nás uviděl strýc nebo paní teta, tak mě vyženou z domu a já nemám kam jít." A rychle vykročila směrem k rynku. „Pospíchám zrovna na hřbitov, můžeš mě doprovodit, chceš-li." Petr se usmál: „Popovídat si tedy můžeme na hřbitově, tam nás tvůj strýc neuvidí." Bětka se vydala přes 6

GRAČKA, V., LISICKÁ, H., ZÁMEČNÍČEK, K. Domovní znamení v Olomouci: Domovní znamení a ochranné motivy: Pověsti olomouckých domů. 2008.

Horní rynek rovnou ke kostelu svatého Mořice, prošla hřbitovní brankou a zamířila k místu, kde byly hrobky předních olomouckých měšťanů. Zastavila se u rovu zarostlého zeleným břečťanem. Než si Petr stačil přečíst, kdo zde leží, Bětka tiše řekla: „Pane Petře, tady spí tvá Kateřina. Sloužila jsem jí až do konce života, kdy porodila mrtvého chlapce a sama nežila o mnoho déle. Milovala jen tebe, ale musela poslechnout otce a provdat se za bakaláře, který za ní chodil." „To nemůže být pravda! Moje Kateřina žije a čeká na mě! Nevěřím ti, nemůžu..." vykřikl zoufale, ale Bětka měla oči plné slz a Petrovi se v tu chvíli zhroutil celý svět. Hlava se mu zatočila, nohy podlomily a on klesl na zelený rov, pod kterým odpočívala jeho milovaná. „Kateřina byla nešťastná, když jsi musel odejít z města. Bakalář byl domluvený se strýcem, že mu Kateřinu dá hned, jen co se stane městským písařem. A městská rada písaře potřebovala, proto tě tak rychle vyhostili z města." „Jak to mohl strýc udělat? Vždyť věděl, že se máme s Kateřinou rádi, a slíbil mi její ruku!" „Víš, Petře, dnes jsou tomu tři měsíce, co zemřela. Strýc s tetou teď marně naříkají, že je bakalář připravil nejen o majetek, který mu před svatbou upsali, ale také o dceru a vnuka." Poklekla vedle Petra: „Slyšíš mě, Petře? Prosím tě, vzpamatuj se. Mám o tebe strach...” „Neboj se, Bětko. Děkuji ti, les mne sem dovedla, a určitě se tady nevidíme naposled. Lituji jediné věci - že jsem tenkrát toho bakaláře nezabil, všechno mohlo být jinak." „Ten teď sedí v našem domě a už se poohlíží po nové nevěstě," dodala Bětka a pokřižovala se. „Měj se dobře, pane Petře, a pamatuj, že pro tebe bude lépe, když o svém příběhu nebudeš s nikým ve městě mluvit." Bětka odběhla a Petr se vydal pomalým krokem ven ze hřbitovních vrat. Zvony začaly vyzvánět poledne a vyplašily hejno černých kavek, které se rozprchlo ze střechy mořického kostela a zakroužilo nad bohatými domy na Horním rynku.

U zlaté štiky. Michalská ulice 1

U

rozený pan Záviš Bítovský ze Slavíkovic zbohatl takovou měrou, že hledal v Olomouci dům co nejblíže k Hornímu rynku, kde bydleli ti nejbohatší měšťané. Městská rada mu pomohla získat dům na začátku Michalské ulice, hned pod kostelem. A tak se pan Záviš stal olomouckým měšťanem. Jeho dům stál na hezkém místě, bylo to kousek ke svatému Michalu i Mořici a z okna byl výhled na Horní rynek s radnicí a z druhé strany na Ztracenou ulici. V tu dobu už byl pan Záviš ženatý a proslýchalo se, že mu jeho paní Johanka přinesla pěkné věno. Nyní si mohl koupit nejen dům, ale i dvůr za městem. Jednoho dne přikoupil také rybník a hned se na svůj nový majetek jel podívat. Ryby braly jedna radost a pan Záviš strávil u rybníka celý den. Když přijel ten večer domů, byl tak unavený, že mu paní Johanka musela pomáhat do postele. Když se ráno pan Záviš probudil, zjistil, že nemá svůj oblíbený zlatý prsten. Začal jej hledat, ale nemohl si vzpomenout, kam ten prsten večer odložil. Hrozně ho to rozzlobilo a zavolal na ženu: „Johanko, byli tady zloději!" Venku klaply dveře, zavrzaly dřevěné schody a Johanka vběhla do světnice. „Copak se ti zdálo, Záviši?" „Nic se mi nezdálo. Byli tady zloději!" „Zloději? Něco se ti ztratilo?" „Můj zlatý prsten s perlou! Někdo mi ho ukradl! Ještě včera jsem ho měl na ruce a dnes ho nemohu najít!" bouřil pan Záviš hlasitě, aby to všichni v domě slyšeli. „Proboha, vzpamatuj se a nekřič! Já se po něm podívám, hned jak vstaneš z postele," řekla Johanka třesoucím se hlasem. „Nech povídání a hledej! Kdybys nechodila po klevetách a starala se o dům, byl by tady pořádek!" zaburácel pan Záviš, zvedl se a zamířil do kuchyně pro něco k snědku. „Každý den chodím do kostela a za tebe se modlím, aby tě nic zlého nepotkalo. A za to musím poslouchat takové řeči." Paní Johanka začala obracet přikrývky a polštáře, ale prsten nikde nenašla. Než se nadála, vrátil se pan Záviš a volal: „Děti! Byly to určitě děti, které ten zlatý prsten sebraly! Zavolej pradlenu, musím si s ní o tom promluvit!" „Pro Boha tě prosím, nech tu chuděru na pokoji. Práce má u nás dost a starostí ještě víc. Je to poctivá a pracovitá ženská." Ale Záviš si nedal říct, a tak Johanka sešla na dvůr a řekla pradleně, že s ní má jít hned za pánem. Pradlena se roztřásla strachem, protože už předtím slyšela ten křik, ale poslušně následovala paní nahoru. Když se před ní otevřely dveře a uviděla pana Záviše, jak se na ni šklebí, lekla se. „Neviděla jsi můj zlatý prsten? Ty nebo tvoje děti?" „Neviděla, pane. Já sem nechodívám, mám svou práci dole s praním, však to paní dobře ví." „Jestli ten prsten najdeš v prádle, musíš mi ho hned přinést!" přísně poručil pan Záviš Bítovský. Pradlena prala dole v čeledníku jemné panské krajky a strachem se celá třásla. Bála se, že by ji mohl pan Záviš vyhodit z domu, z té jediné světničky, ve které žila s celou rodinou. Její muž byl kočím v panském dvoře a nejstarší syn Ondra tam vypomáhal. Občas přiběhl do města podívat se, jestli máma něco nepotřebuje, a pomohl jí nasekat dřevo nebo nanosit z kašny vodu na praní. V tu chvíli Ondra zrovna přišel a hned se ptal: „Proč jsi dnes tak uplakaná, mámo? Stalo se ti něco?" „Ani se neptej, náš pán někde ztratil zlatý

prsten s perlou a ráno bylo v domě Boží dopuštění. Pán si myslí, že mu prsten někdo z nás ukradl." „Z toho si nic nedělej! M s tátou našetříme trochu peněz, dole u řeky nebo u rybníka si postavíme chalupu a bude nám líp." Pradlena pustila Ondru zadem do úzké uličky, aby nemusel vycházet hlavním vchodem. Bála se, aby někde nepotkal pana Záviše. Na zlatý prsten Záviš brzy zapomněl, protože měl jiné starosti. Pořídil si ve městě krám a dohlížel na to, aby obchody kvetly. S paní Johankou rád chodíval na hostiny k přátelům, ale častěji si dal osedlat koně a jel se hned ráno podívat na své pozemky. Po roce se chystal první výlov nového rybníka a pan Záviš na tu událost pozval všechny olomoucké radní a měšťany z Horního i Dolního rynku. U dřevěné kádě postával Ondra a hlídal vylovené ryby, aby se žádná neztratila. Pan Záviš k němu přistoupil a spolu s pány si spokojeně prohlížel bohatý úlovek. „Tuhle štiku si vezmi, Ondro, domů a řekni matce, ať vám ji upeče. Rozhodl jsem se, že tě dám vyučit porybným. Budeš se mi starat o rybník a rybí násadu. Co ty na to?" „Pánbůh vám zaplať, urozený pane," děkoval radostně Ondra a darovanou štiku si uložil do kožené brašny. Moc se těšil, až ji ukáže mámě a prozradí jí tu velkou novinu. Když k večeru pan Záviš s hosty odjel, Ondrova služba u rybníka skončila a mohl se vrátit domů. Dům byl plný lidí, Ondra se tedy tiše protáhl chodbou na dvůr. Máma byla v pilné práci, ale když jí ukázal štiku, zavýskla radostí. „Kdes tu štiku vzal, Ondro? Nebude ji pán hledat?" „Kdepak, to je pánův dárek pro nás. Ryby dostali i všichni hosté a to, co zbylo, šlo zase zpátky do rybníka. Jen tu štiku hned otevři, ať máme taky hostinu." Máma vzala štiku do zástěry a odnesla ji do čeledníku. Ondra zatím sekal dřevo a nosil vodu na vaření. Menší děti si na dvorku hrály a těšily se, že jim máma udělá dobrou večeři. Ta si mezitím zapálila svazek loučí, aby v šeru dobře viděla, a rozřízla rybu. Sotva ji ale začala kuchat, něco se v jejích útrobách zalesklo. Vykřikla údivem a vyběhla pro Ondru. „Chlapče, musíme jít hned k pánovi!" a vedla ho po schodech nahoru do panských světnic, odkud byl slyšet smích a hovor hostů. Když paní Johana uviděla ve dveřích pradlenu s rukama od krve, polekala se a chtěla ji vykázat pryč. Ta si ale stála na svém: „Musím hned mluvit s panem Závišem!" „Ted' máme hosty, nech to na zítřek!" „Nemohu, urozená paní. Co jsem slíbila, to dodržím," a protlačila se mezi hosty až k pánovu stolu. „Milostpane, podívejte se, co mi Ondra přinesl! Sotva jsem štiku otevřela, uviděla jsem v ní tohle, jen se podívejte sám," řekla a podala mu čistý šátek. Pan Záviš sáhl do rybího břicha a vytáhl prsten ozdobený bílou perlou. „To je ten můj ztracený prsten! Vidím, že jsem vás tehdy křivě obvinil. To mi musel spadnout do vody, když jsem byl před rokem poprvé u rybníka," nevěřil Záviš vlastním očím. „Ondro, díky té štice budeš porybným hned ráno, když mi slíbíš, že se všechno potřebné doučíš. Tys mi přinesl štěstí!" Potom vrátil pradleně rybu do zástěry a přihodil k ní pořádnou hrst mincí. Všichni hosté se k němu hned přidali, protože se každý chtěl podívat na tu štiku, která v sobě celý rok nosila zlatý prsten. A pan Záviš Bítovský si dal hned druhý den na památku udělat domovní znamení v podobě veliké štiky.

Dům U zlatého jelena. Dolní náměstí 1, Horní náměstí 16

K

dyž se kupec Silbach oženil s bohatou paní Salomenou, koupil dva staré domy naproti radnici a rozhodl se, že na jejich místě postaví nový dům s pěkným arkýřem a širokým vjezdem. A pozval si na to nejlepšího stavitele ve městě. „Mistře, vážím si poctivě odvedené práce a nebudu se s tebou přít o šesták," řekl mu. „Chci, abys mi dům postavil na pořádných základech a aby měl prostorné sklepy a velký mázhaus, do kterého by se pohodlně vešla celá městská rada. Ostatní nechám na tobě, ale pamatuj, že ten dům má být pyšným domem silbašským!" Stavitel odvětil: „Jsem rád, pane, že mi důvěřuješ. Postavím ti krásný dům s mnoha okny, aby bylo ve světnicích dost světla a útulno. Sklepy budou prostorné a dvůr tak velký, abys do něho mohl vjet i s vozem a koňmi. Jenom mi ještě pověz, jaké si přeješ mít na domě znamení, pověsím ti ho pod arkýřem, aby bylo z obou rynků pěkně vidět." Kupec se zamyslel - jeden z jeho starších domů měl jméno U zlaté lodi, ale to se mu moc nelíbilo. „Málem bych na nové znamení zapomněl, mistře. Do zítřka si vše rozmyslím a dám ti vědět." Stavitel se odporoučel a Silbach usedl ke stolu a napil se vína. Po chvíli marného přemýšlení ho napadlo, že se zeptá paní Salomeny. Inu, domovní znamení, to se snadno řekne, ale hůř rozmýšlí, a kupec si přece přál mít dům po všech stránkách nejhezčí ze všech. Salomena přišla vystrojená ve vysokém čepci a hned chtěla vědět, co jí muž chce. „Rád bych se s tebou poradil, jaké znamení dát na ten náš nový dům na rynku," pravil kupec. „Chci v něm otevřít vinárnu, a tak mě napadlo, že by na tom znamení mohl být třeba veliký hrozen a okolo něho věnec z vinné révy. Co myslíš?" „Takovéhle znamení visí na každé hospodě!" dala se do smíchu paní Salomena. „Ty máš ale hloupé nápady. Na našem domě by měl viset zlatý jelen - takové znamení jen tak někdo nepřehlédne." Silbacha zamrzelo, že na to nepřišel sám, ale hned začal přemýšlet, kde by toho jelena sehnal. Takové veliké znamení bude jistě stát spoustu peněz, uvažoval. Ale paní Salomena si věděla rady: „Víš co, jedny staré parohy mám doma po dědečkovi, tak k nim jenom necháme přidělat tělo a ušetříme." Netrvalo dlouho a na rynku vyrostl nový rohový dům s arkýřem. Byl to výstavný a pyšný dům, ale nejkrásnější na něm bylo nové znamení v podobě urostlého zlatého jelena s mohutným parožím. Tělo měl z pozlaceného plechu a svítil do daleka. Když se Silbachovi do nového domu stěhovali, ostatní měšťané žasli nad jejich bohatstvím. Novopečený vinárník dal přivézt zbrusu nový nábytek, lavice a stoly a nakonec i to hlavní - spoustu sudů červeného i bílého vína, takže se přihlížející nemohli dočkat, až svůj nový šenk otevře. A už za týden zval Silbach městskou radu na první pohoštění. Radní se dostavili v plném počtu, nikdo si nechtěl nechat ujít příležitost posedět s bohatým kupcem v novém šenku. Uznale si prohlédli dům a pak se usadili v tom prostorném mázhausu, na kterém si dal stavitel tolik záležet. Když dobře pojedli a popili, ujal se slova pan purkmistr: „Pěkný dům sis postavil, vzácný pane sousede, je na něj radost

pohledět. Jen to znamení se mi nějak nezdá. Proč zrovna jelen? Je ti jistě známo, že naše město má za patrona svatého Prokopa, poustevníka, který se při svých modlitbách v lesích živil mlékem divoké laně. Pročpak tedy tvůj dům nezdobí laň?" Silbach nevěděl, co na to říct, tohle ho nikdy nenapadlo. Najednou ho zamrzelo, že se dal tak rychle unést nápadem své ženy a nedomyslel možné důsledky. Ale paní Salomena mu hned přispěchala na pomoc. „Milí páni, co na tom záleží, jelen nebo laň, vždyť je to podobné zvíře. Ty nádherné parohy jsou rodinná památka po dědečkovi a bylo nám líto, že je nemáme kam pověsit. A tak teď aspoň zdobí náš dům." Hosté se tomu zasmáli, znovu zacinkaly poháry a zábava byla zas v plném proudu. A kdosi hned ochotně připomněl, že koneckonců probošt od svatého Mořice prosazuje za novou patronku města Olomouce svatou Pavlínu, takže jaképak si s tím dělat starosti. Silbachům se v novém podnikání dařilo a zbohatli ještě víc. A když po letech spokojeného života měšťan Silbach zemřel, byla už Pavlína svatou patronkou Olomouce a nikoho už nikdy nenapadlo pozastavovat se nad tím, že ten krásný rohový dům naproti radnici zdobí právě zlatý jelen.

Dům U černého koníčka. Dolní náměstí 44

U

kašny na Dolním rynku se každé ráno scházely ženské. Než na- braly vodu do džbánů a věder, všelicos si stihly povědět. Toho dne si vzaly na paškál mladou komornou z nedalekého panského domu. Verunka byla hezká jako obrázek, ráda se pěkně strojila a česala, až si ji kolikrát lidé pletli s panskou dcerkou. „Viděly jste ji včera, jak se nesla v těch nových šatech?" ptala se jedovatě jedna z babek, až se to rozléhalo po celém rynku. „Bodejť, komorná - a chodí si po rynku jako pávice," přisadila si druhá. Vtom se opodál objevil starý purkmistr a do ženských jako když střelí. Honem se rozeběhly každá po své práci, aby je purkmistr nedal pro nespravedlivé klevety vsadit na pranýř. Starý pán došel až k panskému domu, o němž se u studny tolik mluvilo, a překvapeně ustoupil, když z jeho vrat vyběhlo děvče jako z růže květ. Bez rozmýšlení se uklonil a ani ho nenapadlo, že se klaní obyčejné komorné. Verunka jeho pozdrav s úsměvem opětovala, ale hned jak se za ním zavřely dveře, vrátil se jí na půvabnou tvář smutek. Jako by nestačily zlovolné pomluvy sousedek, Verunce v posledních dnech přibylo další trápení, se kterým si nevěděla rady. Do domu, kde sloužila, se totiž před pár týdny vrátil z cest mladý pán a Verunka na něm mohla oči nechat. Zamilovala se do něho z celého srdce, ale on kolem ní chodil, jako by byla vzduch. „Co bych za to dala, jen aby mě měl rád," říkala si toužebně dívka. A tu si vzpomněla na řeči o babě kořenářce, která žila v chalupě za řekou a vyprávělo se o ní, že dovede čarovat. Ta by mohla znát radu na mé trápení, napadlo Verunku a hned se rozběhla tím směrem. Baba ji vyslechla, pokývala hlavou a nasypala plný kornout sušených bylin a koření. „Dobře to všechno uvař! Komu nápoj z kouzelných bylin podáš, ten se do tebe zamiluje a do smrti tě neopustí," řekla dívce a nechala si za tu radu dobře zaplatit. Verunka radostně pospíchala domů, uvařila koření v čerstvé vodě a přecedila do džbánu. Ten postavila do síně, aby kouzelný nápoj dřív vychladl. Ale co se nestalo! Najednou se tam připletl pacholek s vědrem vody, a jak se v úzké chodbě vyhýbal komorné, převrhl džbán i s jeho vzácným obsahem. Nápoj se rozstříkl na všechny strany a několik kapek zalétlo i do vědra. Verunka se rozzlobila a honem tu spoušti utírala, aby kouzelný nápoj neudělal nějakou škodu. Pacholek šel zatím do stáje napojit koně. Nejprve dal napít černému koni, krásnému zvířeti se srstí lesklou jako aksamit. Ten dopil, zastříhal ušima a začal se plašit. Tloukl kopyty kolem sebe a nebyl k utišení. Nakonec vyrazil ze stáje a vyběhl před dům, kde zrovna stála komorná. Jakmile ji kůň spatřil, zklidnil se, sklonil hlavu a nechal se pohladit. Sotva se ale Verunka vydala zpátky do domu, hned se chtěl hnát za ní. Verunka se polekala a utíkala, co jí nohy stačily, do své komůrky. Kůň jí byl v patách a po celém domě se rozléhal dusot koňských kopyt, až se poděšeně seběhli všichni domácí. Pán s paní, kuchařka i čeleď nevěřili vlastním očím. Kůň stál přede dveřmi Verunčiny komůrky

jako přibitý a nikomu nedovolil se přiblížit. „Veruno, otevři dveře!" přikázala paní. Verunka opatrně poslechla, a sotva ji kůň uviděl, zklidnil se a dal se snadno odvést do stáje. „To je hotový zázrak," říkali si všichni. „Splašený kůň poslechne komornou na slovo, kdo to jakživ viděl." A hned začali Verunce posměšně říkat Koňská nevěsta. Všichni se smáli, jen Verunce bylo smutno. Od té chvíle jí nikdo neřekl jinak, mladý pán si jí dál nevšímal a i chlapci na rynku teď odvraceli hlavu, když šla kolem nich. Černý kůň dál za Verunkou běhal až do domu a ona ho musela odvádět zpátky do stáje. Paní už toho měla dost, a tak jednoho dne rozhodla, že koně bude nejlépe prodat. Pán sice protestoval, že z domu by mohla jít komorná, ale paní o tom nechtěla ani slyšet. A tak bylo rozhodnuto. Ve městě ležel toho času dragounský pluk a o jeho veliteli bylo známo, že má rád pěkné koně. Když plukovník uslyšel, že je na rynku na prodej černý kůň, hned se na něj šel podívat. Vraník se mu líbil, ale ještě víc se mu zalíbilo půvabné děvče, které ho ze stáje přivedlo. Ujednal s pánem obchod, na místě zaplatil a odvedl si koně do svého tábora. V domě si všichni oddechli, že je trápení konec, ale nebyl. Verunka si k večeru vyšla před dům, když vtom spatřila, jak se k ní tryskem blíží jezdec na černém koni. Na nic nečekala a vběhla do domu. Vraník se splašil, shodil jezdce a hnal se za dívkou po schodech. Verunka ani nestačila zabouchnout dveře od komory, a tak se jen přitiskla k oknu a volala o pomoc. Kůň v plné rychlosti proběhl komůrkou a uvízl do půl těla v úzkém okénku. Nemohl tam ani zpátky, až ho musel řezník přijít utratit. Dragounský důstojník se pádem z koně zranil, a tak Verunce přibyly nové povinnosti. Pán s paní totiž hosta ubytovali ve svém domě a přikázali komorné, aby se o něj dobře starala. Ale Verunce to nebylo proti mysli. Voják byl první, který se jí neposmíval, byl na ni laskavý a rád jí vyprávěl o cizích zemích, které s plukem prošel. A Verunka se mu zalíbila natolik, že když se mu zranění zahojilo, nechtěl odejít bez ní. „Nemáš-li milého, krásná panno, vezmi si mne za muže. Prošel jsem kus světa, ale nikde jsem nepotkal žádnou, o kterou bych stál tak jako o tebe. Máš-li mne jen trochu ráda, pojď se mnou." Verunka se dlouho nerozmýšlela. Neměla rodiče ani přátele a v Olomouci byla pro všechny jen Koňskou nevěstou. Ženich se jí líbil, a tak požádala paní, aby jí vystrojila svatbu. Na druhý den odtáhli dragouni nadobro z Olomouce a Verunka odjela s nimi. U kašny na rynku zas měly ženské o čem klevetit. „Chomoutnice jedna, takovéhle štěstí ji potkalo," záviděly jí toho pěkného důstojníka. A na domě, kde se to všechno seběhlo, pověsili na památku té události nové znamení v podobě půlky černého koně. Od té doby se mu neřeklo jinak než U černého koníčka.

Příloha č. 7 – VÝUKOVÝ CD-ROM „MAPY A OLOMOUC“

Příloha č. 8 – TEORETICKÉ POJEDNÁNÍ O ASPEKTU DOMOVNÍCH ZNAMENÍ (varianta A)7

7

VLACHOVÁ, P. Domovní znamení. In JANOVSKÁ, B., TUPÝ, J. Učitelský nápadník pro 1. stupeň ZŠ. 2005.

Příloha č. 9 – TEORETICKÉ POJEDNÁNÍ O ASPEKTU DOMOVNÍCH ZNAMENÍ (varianta B)8

8

VLACHOVÁ, P. Domovní znamení. In JANOVSKÁ, B., TUPÝ, J. Učitelský nápadník pro 1. stupeň ZŠ. 2005.

Příloha č. 10 – PŘEHLED DOMOVNÍCH ZNAMENÍ V REGIONU MĚSTA OLOMOUCE9 A MAPA PRO ZÁKRES JEJICH POLOHY Použité zkratky:

A) Centrum města Název / označení U čísla 1 U devíti švábů U modrého orla U zlaté růže U zeleného hroznu U sedmi bomb U zlatého prstenu U zlaté koruny U zlatého pelikána U arcivévody Rudolfa U Salvátora Stříbrný rýč (vývěsní štít) U černého koně (koníčka) U zlatého jelena U svatých tří králů U bílého anděla U červeného volka U zlatého jelena U černého orla U jelena U červeného kohouta U zlaté koule U zlatého kříže U žlutého lva U sv. Trojice U zlatého beránka U bílého kříže U posledního haléře U bílého jednorožce U žlutého (zlatého) lva U dvou lip U bílé labutě U zlatého Hanáka U zeleného orla U Božího oka U třínohého zajíce U zlatého kříže 9

D – existující domovní znamení v depozitáři E – existující domovní znamení na místě F – fotodokumentace Z – zmizelá domovní znamení N – nově osazená domovní znamení

Umístění Pavelčákova 21, čp. 1 Pavelčákova 15 (Uhelná), čp. 4 Pavelčákova 11, čp. 6 Pavelčákova 7, čp. 8 Horní náměstí 19, čp. 12

Poznámka D, F Z Z Z D

Horní náměstí 18, čp. 13 Horní náměstí 17, Dolní náměstí 52, čp. 14 Dolní náměstí 51, čp. 15

N Z

Dolní náměstí 47, čp. 19 Dolní náměstí 44, čp. 21 Dolní náměstí 43, čp. 22

D E Z, F

Dolní náměstí 41, čp. 24 Dolní náměstí 39, čp. 26 Dolní náměstí 38, čp. 27

Z Z, N Z

Lafayettova 6, čp. 29 Lafayettova 10, čp. 31 Dolní náměstí 37, čp. 51 Dolní náměstí 34, čp. 54

Z E E Z

Dolní náměstí 33, čp. 55

D

Kateřinská 2, čp. 59 U tržnice 13, čp. 85 Dolní náměstí, Kateřinská 1, čp. 109 Dolní náměstí 28, čp. 110

E Z, F Z Z, F

Dolní náměstí 27, čp. 111 Žerotínovo náměstí 3, čp. 152 Dolní náměstí 19, čp. 169 Dolní náměstí 16, čp. 172 Dolní náměstí 15, čp. 173 Dolní náměstí 13, Panská 1, čp. 188

Z F F, N E Z Z

F

Převzato z GRAČKA, V., LISICKÁ, H., ZÁMEČNÍČEK, K. Domovní znamení v Olomouci: Domovní znamení a ochranné motivy: Pověsti olomouckých domů. 2008.  

U zlatého slunce U arcivévody Karla U zeleného stromu U zeleného věnce U bílé růže U dvou (zlatých) srdcí U stříbrné koule U zlaté koule U zlaté lodi U lodi U zlatého srpu U zlatého jelena U zlaté hvězdy U černého psa dříve U zlatého psa U kazatelny U velkého Kryštofa U zlatého anděla U zlaté husy U červeného vola na Juliově vrchu U bílého klobouku U zlaté štiky U zlaté monstrance U zlaté lilie U zlatého beránka U velkého Herrgotta U malého Herrgotta U zlatého rytíře U sedmi čertů U zlatého orla U zlaté koule U zlatého jelena U černého orla U červené studny U zlaté korunky Lékárna U zlatého orla U zlaté koruny později U uherského krále U krásné lékárny U zvonu U zlaté husy U zlaté hrušky U tří sekyrek U velkého Goliáše U Goliáše U dvou pistolí U Goliáše U tří erbů

Dolní náměstí 12, čp. 189 Dolní náměstí 11, čp. 190 Dolní náměstí 9, čp. 192 Dolní náměstí 8, čp. 193 Dolní náměstí 7, čp. 194 Dolní náměstí 6, čp. 195 Dolní náměstí 6, čp. 197

Z Z Z, N E, D 2x Z D F

Dolní náměstí 4, čp. 198

Z

Dolní náměstí 2, čp. 200 Dolní náměstí 1, Horní náměstí 16, čp. 201 Horní náměstí 15, čp. 202 Horní náměstí 12, čp. 205

Z, F E

Žerotínovo náměstí 12, čp. 211 Univerzitní 6, čp. 230 Univerzitní 5, čp. 231

Z Z Z, F

Na Hradě 2, čp. 247

Z

Michalská 3, čp. 252 Michalská 1, Ztracená 4, Mahlerova 1, čp. 253 Ztracená 20, čp. 261 Ztracená 38, čp. 270 Denisova 28, Univerzitní 2, čp. 283 Denisova 45, čp. 286 Denisova 43, čp. 287 Denisova 17, čp. 308 Denisova 7, čp. 313

Z D

Horní náměstí 11, čp. 322

Z

Horní náměstí 10, čp. 323, Ostružnická 2 Ostružnická 33, čp. 347

E, F plastika Z

Ostružnická 7, čp. 360 Ostružnická 5, čp. 361

Z Z, F

Ostružnická 3, čp. 362 Horní náměstí 4, čp. 368 Riegrova 4, čp. 372 Riegrova 14, čp. 377 Riegrova 16, čp. 378

Z Z, F D Z Z, F

Barvířská 10, čp. 401 Horní náměstí 27, čp. 407 Horní náměstí 21

Z Z, F Z (znak), F

Z, N E

Z Z E 2x Z Z Z Z

U zlatého stromu U zeleného stromu U sv. Maří Magdalény U zlatého lva U železného granátu U černého kozla U černého slona později U (zlatého) slona U města Retzu U zlatého kříže U bílého koníčka U zlaté labutě, U labutě U černého orla U bílého jelena později U zlaté koruny U koruny U zlaté růže U modré hvězdy U tří lip U bílého jednorožce U červeného jelena

Horní náměstí 26, čp. 409

Z

Pavelčákova 22, čp. 445 8. května 8, čp. 450 8. května 10, čp. 451 28. října 5, čp. 462 28. října 8, čp. 468

Z Z Z Z Z

Pekařská 21, čp. 485 Pekařská 19, čp. 486 Pekařská 7, čp. 493

Z, F Z Z

Pekařská 5, čp. 494 Pekařská 3, čp. 495

Z Z

Slovenská 8, čp. 509 8. května 19, čp. 515 8. května 13, čp. 518 8. května 11, čp. 519 U hradeb 2, čp. 524

Z Z Z Z

B) Předhradí Název / označení U tří sekyrek U zlatého lva U žlutého lva U černého koně U zlatého koníčka

Umístění 1. máje 14, čp. 45 (831) 1. máje 18, čp. 47 (833)

Poznámka Z Z

1. máje 24, čp. 50 (836) 1. máje 16, čp. 54 (840)

Z Z

Umístění I.P.Pavlova 58, čp. 15, Nová ulice Wolkerova 6, čp. 74, Nová ulice Wolkerova Litovelská 1, Nová ulice čp. 111

Poznámka Z, F D Z E, F

třída Míru 15, Nová ulice čp. 168 Dolní Hejčínská 21, Hejčín čp. 68

E E

C) Předměstí Název / označení U černého orla U dřevěného zvonu U zlatého orla U města Olomouce později U města Prahy U zlaté koule U černého orla

Příloha č. 11 – OLOMOUCKÁ DOMOVNÍ ZNAMENÍ10

Dolní náměstí 44, čp. 21 E Jedno z nejstarších zachovaných domovních znamení v historickém jádru města. Prvním majitelem je podle kroniky uváděn Wolfgang Pockel a v domě býval po dlouhá léta zájezdní hostinec. V kronice se ke vzniku znamení uvádí poznámka „od nepaměti" a od 16. století je dům označován jako „Duom kde kuoň vyskakuje". Ve výši druhého patra je na průčelí osazena plastika polopostavy černého koně s ohlávkou v ostrolukém okénku. Objekt vlastnili na počátku 18. století Liechtensteinové a později Magnisové, v 19. století pak řemeslníci. Někdy před rokem 1854, za majitelky Therezie Schwaberové, došlo k úpravě průčelí ve stylu romantického historismu. Z této doby pochází i poslední úprava ostění a výklenku s plastikou koně. Ke vzniku domovního znamení se váže romantická pověst o zamilovaném koni.

Dolní náměstí 39, čp. 26 Z N K roku 1514 se v kronikách připomíná majitel Zigmund Ochsenfelder, a proto můžeme s výhradami uvažovat, že původ domovního znamení je ve jménu majitele (Ochs - vůl). Zmizelé domovní znamení, připomínané s poznámkou „od nepaměti" k roku 1636, kdy dům vlastnil Adam Radowski. Vznik tohoto znamení, typického pro řeznické řemeslo, nejspíše vysvětluje sousedství masných krámů. K roku 1781 se připomíná řezník Antonín Nogl, na počátku 19. století jeho syn František. Byla tu také krčma, později restaurace a krátce hotel, nazývané podle domovního znamení, které existovalo ještě před rokem 1939. Je to patrné na snímku, kde je nad vchodem nápis „Restaurace u červeného volka" a nad ním je zavěšena plastika hlavy rohatého volka. Další osud znamení je neznámy'. V devadesátých letech 20. století byla nad vchodem osazena hlava červeného volka, nově vytvořená akademickým sochařem Jiřím Žlebkem.

10

GRAČKA, V., LISICKÁ, H., ZÁMEČNÍČEK, K. Domovní znamení v Olomouci: Domovní znamení a ochranné motivy: Pověsti olomouckých domů. 2008.

Lafayettova 10, čp. 31 E Dosud existující domovní znamení, které však není uváděno v kronikách. První zmínka je z roku 1558. V roce 1988 byl učiněn nález, který potvrzuje, že dům byl nazýván podle plastiky kohouta na průčelí domu. Ve sklepení byla nalezena dvířka vyrobená z druhotně použitého vývěsního štítu bilo-červeno-černě natřeného, s nápisem „Zum roten Hahn", tedy „U červeného kohouta". V dnešní době je na průčelí domu opravená menší plastika - reliéf kráčejícího kohouta, osazená na průčelí blízko vchodového portálku. Důvod a vznik plastiky jsou nejasné, za zmínku stojí, že dům vyhořel při velkém požáru města v roce 1709. Po polovině 18. století se zde připomíná krejčí Valentin Roller. Bývala tu i hospoda nazývaná podle znamení, připomínaná ještě k roku 1899, kdy je možno číst v adresáři města Olomouce: „Zum rothen Hahn`. K výzdobě průčelí patřila ještě kamenná polychromovaná socha mladého Jana Křtitele, umístěná v mělké nice nad vstupním portálkem. Na starších snímcích je zřejmé, že soška svírala v pravé ruce nějaký atribut, v levé škebli. Podle způsobu zpracování plastiky je ji možno zařadit do konce 18. století.

Dolní náměstí 37, čp. 51 E Zachované domovní znamení. Ve výši prvního patra, mezi okny, je na průčelí zazděna rozměrnější kamenná koule, která dříve bývala pozlacená a nyní je natřena stejnou barvou jako fasáda. Datum osazení koule lze určit obléháním města pruskými vojsky v roce 1758, kdy byl dům nejspíše zasažen kanonádou. Pravděpodobně dala tuto kouli zasadit do fasády tehdejší majitelka domu Marie Barbora Skrbenská. Po roce 1856 je v Die neue Zeit reklama materialistického obchodu U zlaté koule, jehož majitelem byl Josef Wawras. Tradice materialistického obchodování se udržela po dlouhá léta, donedávna zde bývala prodejna Barvy - laky

Dolní náměstí 9, čp. 192 Z N Zmizelé domovní znamení, jehož vznik se uvádí v 19. století. Tento památkově cenný objekt měl v minulosti otevřené podloubí a sídlili zde většinou privilegovaní bohatí kupci. Z řady majitelů lze připomenout bohatého kramáře Jana Klözla, který tento dům vlastnil na sklonku 16. století, z kupců a obchodníků pak dlouhé vlastnictví rodiny Böhmovy (1800-1841). 0 vzhledu znamení a datu jeho snesení nevíme. Existenci tohoto znamení dokládá zmínka v průvodci po Olomouci z roku 1948 (č. 192 - Zum grünem Baum). V roce 2007 bylo nad okny prvního patra osazeno nové keramické domovní znamení - zelený strom od keramičky Jany Bébarové.

Dolní náměstí 8, čp. 193 E D 2x O vzniku domovního znamení lze spekulovat, protože v roce 1740 koupil dům obchodník Antonín Führenkrantz ze Šatova (U zeleného věnce - německy Zum grünen Krantz). Dosud je na průčelí domu zachován rozměrný štukový věnec se stuhou. Věnec má zbytky zeleného malování, není to však původní znamení. V roce 1976 se při předrekonstrukčnich sondážích přišlo na zajímavé zjištění. Na trámu záklopového stropu byl upevněn reklamní lístek z roku 1840. Z textu na lístku (psaného německy) se dozvídáme, že 12. února 1840 koupil tento dům Josef Vávra (Wawra) od Terezie Sieglové za 13 400 zlatých a musel jej přestavět od sklepa až po půdu. Na druhé straně je mimo textovou část také vyobrazení domovního znamení, představujícího věnec s postavou anděla a chlapce. Je to zmenšenina plechového oboustranně pomalovaného domovního znamení, které se nalézá v depozitáři Vlastivědného muzea. Při podrobnějším pátrání se přišlo i na druhý plechový oboustranně pomalovaný vývěsní štít. První, snad starší, zobrazuje postavy anděla a chlapce umístěné uvnitř věnce. Na spodní části je na stuze nápis „Zum grünen Kranz". Druhý štít je piný, postavy anděla a chlapce jsou pojaty odlišně. Nahoře je český nápis „U zeleného věnce`; dole německy „Zum grünen Kranz". V obou případech se jedná o zobrazení anděla strážného, respektive archanděla Rafaela s malým Tobiášem. Oba štíty jsou v dobrém stavu a do muzea se dostaly na počátku století; zřejmě při přestavbě domu a úpravě průčelí byly štíty sneseny a nahrazeny štukovým, dodnes zachovaným věncem . Přesto zde můžeme mluvit o existujícím domovním znamení, několikrát obměněném. Majiteli domu bývali převážně bohatí obchodníci. 21

Dolní náměstí 1, Horní náměstí 16, čp. 201 E Dosud nejrozměrnější zachované znamení v historickém jádru města. Je to zlacený reliéf sedícího jelena „osmeráka", umístěný nad římsou sdružených oken prvního patra nárožního arkýře. Datum vzniku znamení není přesně známo, nejspíše vzniklo po roce 1739, kdy dům vlastnil kupec Tomáš Hirsch (Hirsch - jelen); jde tedy o mluvící znamení a je logické, že si reliéf zlaceného jelena nechal majitel umístit na průčelí jako symbol svého jména a měšfanské pýchy. Objekt sám je architektonicky velmi cenný dům s bohatou historií. Jádro domu, část sklepení, pochází patrně již z konce 13. století. Z pozdně gotické fáze výstavby zde stojících domů se v dnešní stavbě zachovaly klenuté sklepy a průjezd s žebrovou klenbou. Koncem 16. století, kdy dům vlastnil zámožný měšfan Erhard Silbach, došlo ke sloučení a následné přestavbě dvou zde stojících domů. Z této doby pochází podloubí, velký mázhaus a válcový arkýř na nároží domu. Majitelé, většinou kupci, se zde střídali; od roku 1636 do roku 1690 vlastnila dům rodina Pecháčského, po roce 1690 zde měl Bernard John vinárnu v zadním domě ve dvoře, rodina Troperova byla vlastníkem v letech 1709-1730, po požáru roku 1709 byl dům obnoven. Roku 1730 byl majitelem Josef Ondřej Gruber, obchodník s vínem, roku 1739 již zmíněný Tobiáš Hirsch, po něm do roku 1752 jeho manželka Marie Kateřina. Rodina Pommesbergrova v letech 1752-1781 dům upravila po obléhání města Prusy. Karel Pommesbergerse se roku 1754 zúčastnil slavnostního uvítání Františka Lotrinského a jeho manželky císařovny Marie Terezie. Dále se uvádějí: roku 1792 Wolfgang Hirsch, obchodník, roku 1821 Vincenc Hirsch a v letech 1841-1855 Baltazar Szabel, finančník a první poslanec na zemském a říšském sněmu za Olomouc, roku 1899 pak Karel Brandhuber, starosta města Olomouce.

Horní náměstí 15, čp 202 Z N Zmizelé znamení. Tento právovárečný dům uzavírá dlouhou řadu patnácti domů „Pod bohatými krámy". Vznik znamení se připomíná v roce 1807. Dům s cennými architektonickými detaily a s bohatou historií má dodnes zachované průčelí z počátku 18. století s kamennými poprsími na atice. O vzhledu a umístění domovního znamení nevíme. Z historie domu lze jmenovat význačné majitele: před polovinou 17. století zde sídlil císařský rychtář Jiří Biretta z Brandenfelsu, roku 1707 Josef Oswald, radní, roku 1711 Alexandr Šámský, městský fyzik, roku 1724 Petr Pino, kupec původem z Itálie. Koncem 19. století zde byla knihtiskárna Gustava Slavíka. V roce 2007 v rámci obnovy domovních znamení byla na průčelí nad přízemím umístěna drobná plastika - zlatá hvězda. (Autorkou je keramička Jana Bébarová.)

Horní náměstí 12, čp. 205 E Dodnes zachované znamení. První zmínka o domu a jeho majiteli pochází z roku 1413, kdy dům vlastnil Jan Grapler. V roce 1585 staré záznamy připomínají Hanuše Eckharta, lazebníka, a jeho syna Hanuše23, městského lékaře. Lazebník Hanuš léčil francouzskou nemoc a jeho syn pak v roce 1596 obdržel 10 kop grošů jako odměnu za lék proti moru. (O jeho účinnosti můžeme pochybovat.) Tento majitel domu se však na věky zapsal do historie této stavby, když si do kamenného vchodového portálu nechal vytesat text: DAS HAVS IST ERBAVT WARTEN VON MIR / HANS EKHARDT ANNO DOMINI 1597 (Dům jsem postavil já / Hans Ekhardt Léta Páně 1597). V roce 1685 byl majitelem Matouš Jiří Buchff, purkmistr, který pojmenoval vinárnu v domě U zlatého beránka. Pak zde býval dlouhá léta železářský obchod zvaný U zlatého psa a dům vlastnila rodina Schmidtova. V roce 1907 došlo k velkým stavebním úpravám pro Mlčochovu drogerii U černého psa. Byly opraveny přízemní prostory, odstraněn renesanční kamenný vchodový portál a na fasádě mezi okna prvního patra byl osazen rozměrný štukový reliéf sedícího psa s medailonem na krku. Pod ním je drobná kartuš s letopočtem 1907. Při odstraňování vchodového portálu bylo odsekáno i starší domovní znamení - štukové

Boží oko, orámované barokní kartuší, nad nímž byla trojice hlaviček andílků. Vzhled tohoto označení domu je patrný podle snímku pořízeného před rozsáhlými stavebními úpravami. Pro úplnost je třeba dodat, že nad dnešním vchodem je novodobá štuková kartuš s Božím okem uprostřed a po stranách jsou dvě hlavy andílků. Provedení dnešní výzdoby je skromnější než u původní, ale zatím je to ojedinělý případ obnovy domovního znamení v historickém jádru města Olomouce.

Denisova 28, Univerzitní 2, čp. 283 E 2x Zachované domovní znamení. Dům stojí na exponovaném místě na rohu Denisovy a Univerzitní ulice (dříve U Nové brány). Jeho podobu můžeme spatřit na známém obraze Příjezd kardinála Troyera do Olomouce (Arcibiskupství olomoucké, vystaveno v Arcidiecézním muzeu v Olomouci). První zmínka o domě se datuje k roku 1531 a o domovním znamení je řeč v kupní smlouvě z roku 1592, kdy vdova Voršila koupila tento dům označený U zlatého beránka (Beim gulden Lambl). Svým vznikem patří k nejstarším ve městě. Je to jediné dvojnásobné znamení. Na nároží do ulice Univerzitní a pod okny prvního patra v ulici Denisově je ve zdivu osazen menší reliéf ležícího beránka. Samy reliéfy mohou však pocházet až z poloviny 19. století, kdy dům prošel rozsáhlými stavebními úpravami Dnes jsou obě znamení natřena nevhodnou barvou. Z bývalých majitelů můžeme připomenout k roku 1711 královského soudce Sulpika Serviliana Günthera, po roce 1734 JUDr. Jana Sommera a krátce vlastnil tento dům v letech 18741878 obchodník Otto Hübel, který měl později naproti němu obchod U cukrové homole (čp. 291).

Horní náměstí 18, čp. 13 Z N Zmizelé domovní znamení. Také tento dům patřil mezi privilegované právovárečné a vinné domy; po dlouhá léta zde byla vinárna U zlatého prstenu. V letech 1745-1778 vlastnil dům obchodník s vínem, dříve zlatník Josef Partsch a patrně z této doby pochází označení domu. Vinárna existovala až do roku 1874. Krátce zde byla i pošta za majitele Františka Winklera, císařského poštmistra (1824-1845). Od roku 1850 tady byla kavárna, nejprve Schleifova, později Gůllerova a nakonec Fichtnerova. Z roku 1884, z doby přestavby a úpravy průčelí, pochází štuková kartuš s písmeny T F (Theodor Fichtner), umístěná mezi okny prvního patra. V roce 2006 bylo osazeno nově vytvořené domovní znamení - zlatý prsten od autorů Milana a Václava Poliánových.

ANOTACE Jméno a příjmení:

Bc. Vlasta Pecinová

Katedra:

Katedra primární pedagogiky

Vedoucí práce:

Mgr. Alena Vavrdová, PhD.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

TÉMA REGIONU VE VÝUCE NA 1.STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY.

Název v angličtině:

TOPIC REGION - SPECIFIC CURRICULUM FOR ELEMENTARY SCHOOLS. Diplomová práce je zaměřena na využití specifických informací o regionu ve výuce vlastivědy na 1. stupni základní školy. Teoretická část je zaměřena na sběr regionálních informací a jejich utřídění, těžištěm praktické části je konkrétní návrh nové regionální pracovní učebnice. Součástí návrhu pracovní učebnice je i souhrn vhodných forem a metod k jejich využití v pedagogické praxi.

Anotace práce:

Klíčová slova:

Region, regionální, výuka, vlastivěda, pracovní učebnice

Anotace v angličtině:

The Diploma Thesis deals with exploitation of specific regional information in homeland teaching practice in elementary schools. The theoretical part is aimed at gathering and consolidating of regional information, the focus of the practical part is specific proposal of new regional working textbook. A specific list of suitable methods and forms for use in teaching practice is also part of this working textbook.

Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci:

Region, regional, teaching, homeland study, working textbook

Přílohy nevázané v práci: Rozsah práce: Jazyk práce:

Návrh regionální pracovní učebnice „ŽIVOT V NAŠEM MĚSTĚ OLOMOUCI“ 83 český

Příloha č. 1 – Klimatické podmínky regionu města Olomouce. Příloha č. 2 – Způsoby psaní názvu města v různých dobách. Příloha č. 3 – Pověst o vzniku jména města Olomouce. Příloha č. 4 – Turismus a rekreace. Příloha č. 5 – Příklad vyplněného dotazníku. Příloha č. 6 – Pověsti o olomouckých domech. Příloha č. 7 – Výukový CD-ROM „Mapy a Olomouc“. Příloha č. 8 – Teoretické pojednání o aspektu domovních znamení (varianta A). Příloha č. 9 – Teoretické pojednání o aspektu domovních znamení (varianta B). Příloha č. 10 – Přehled domovních znamení v regionu města Olomouce a mapa pro zákres jejich polohy. Příloha č. 11 – Olomoucká domovní znamení.

ŽIVOT V NAŠEM MĚSTĚ OLOMOUCI  regionální pracovní učebnice   pro žáky 3. – 5. ročníku   základní školy 

OLOMOUC  2011 

ÚVOD Děvčata a chlapci, dostává se vám do rukou knížka, která vám umožní dovědět se mnoho nových informací o minulosti i současnosti města, v němž žijete. Prostřednictvím textů, kreseb, samostatných i společných činností budete objevovat známé i neznámé pozoruhodnosti vašeho města, kulturní památky, které zde zanechali naši předkové. Přeji vám hodně zdaru při práci s touto učebnicí. Autorka pracovní učebnice

SYMBOLY OZNAČUJÍCÍ TYPY ÚKOLŮ:

otázky

psaní

kreslení

přemýšlení

hra

čtení

opakování

vycházka

projekt

OBSAH Úvod a použité symboly ..................................................................................... 2 3. ROČNÍK 1. Co je to domov ............................................................................................... 5 2. Plánek domova ............................................................................................... 8 3. Naše rodina .................................................................................................... 12 4. Práce v rodině a v zaměstnání ........................................................................ 16 5. Život ve škole ................................................................................................ 18 6. V okolí školy .................................................................................................. 22 7. Pověsti města ................................................................................................. 26 7.1 Projekt (Pověsti města)........................................................................... 30 8. Za památkami města - 1. část........................................................................ 31 4. ROČNÍK 1. Olomouc na mapě České republiky ............................................................... 36 2. Mapy regionu.. ............................................................................................... 39 3. Kdo spravuje a řídí naše město....................................................................... 42 4. Nejstarší minulost našeho města ................................................................... 45 5. Za památkami města – 2. část ....................................................................... 49 5. ROČNÍK 1. Olomoucký kraj.............................. ............................................................... 55 2. Známe svoje město?........................................................................................ 59 3. Za památkami města – 3. část......................................................................... 63 4. Projekt: Domovní znamení............................................................................. 69 NABÍDKA NETRADIČNÍCH METOD 1. Brainstorming ............................................................................................... 72 2. Volné psaní ................................................................................................... 72 3. ANO x NE .................................................................................................... 72 4. Kdo má pravdu ............................................................................................. 73 5. Skládankové učení ....................................................................................... 73 6. Metoda soudu ............................................................................................... 74 7. Myšlenky v pohybu ...................................................................................... 75 8. Kvíz A-Z ....................................................................................................... 76

9. Pětilístek ....................................................................................................... 76 10. Myšlenková mapa ...................................................................................... 76 11. Projekt ........................................................................................................ 77 12. Komunitní kruh .......................................................................................... 77 13. Křeslo pro hosta ......................................................................................... 77 14. Hra „Kdo jsem?“ ........................................................................................ 78 15. Hra „O vzniku a šíření pověsti“ ................................................................. 78 16. Práce s textem ............................................................................................ 79 17. Křížovky, čtyřsměrky, hřebenovky ........................................................... 80 KLÍČOVÉ KOMPETENCE .................................................................................. 81

3. ročník: MÍSTO, KDE ŽIJEME

1. CO JE TO DOMOV Komunitní kruh: 1. Co si představíš, když se řekne domov? 2. Co všechno patří do tvého domova? 3. Svůj domov si nedovedeš představit bez koho? Bez čeho? 4. Proč máš rád svůj domov? 5. Co je na domově nejdůležitější? Proč? 6. Ve které obci máš domov? 7. Kde prožili své dětství tvoji rodiče? 8. Může se domov během života člověka změnit? Vysvětli.

Každý odněkud pocházíme, každý někam patříme. Naším domovem je město, či vesnice, ve které žijeme. Naším domovem je i dům či byt, kde bydlíme se svými rodiči i sourozenci. Domov je ale ještě mnohem a mnohem víc. Je to prostřený štědrovečerní stůl vedle ozdobeného stromečku. Je to básnička napsaná krásnou češtinou. Národní písnička. Je to pole, které oral už dědeček a dědeček jeho dědečka. Čáp, co se každý rok vrací z Afriky na stále stejný komín. Domovem jsou české knížky a starodávné zvyky našeho lidu. Lidé, kteří žijí a pracují v zahraničí, považují za svůj domov svoji vlast, Českou republiku. Většina z nich vzpomíná na to, co bylo a stále zůstalo jejich domovem. Na své přátele, na důvěrně známé ulice, kterými by mohli chodit i se zavázanýma očima. Na vůni máminých nedělních bucht.

5

Domov je tedy místo, kde žijeme se svými blízkými, ale je to také rodina, láska a důvěra. Je velké štěstí mít svůj domov, svou jistotu, že se máme kam vracet.1

Nakresli svůj domov.

Víš, že po celý svůj život nezapomeneš na

__ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __?(tajenka) Hřebenovka: (Hledej zařízení a vybavení domova) 1. K pití používáme... 2. Chceme-li vyvětrat, otevřeme ... 3. Při vaření využíváme plyn nebo ... 4. Krášlí stěny domova. 5. Nábytek na spaní. 6. Co potřebuje maminka k žehlení? 7. Rozvod vody zajišťuje v bytě či domě... 8. K mytí používáme ... 9. Po mytí požíváme na ruce ... 10. K odpočinku potřebujeme ... 11. Nádoba na zalévání květin? 12.Světlo na pracovním stole? 1

Text upraven podle AUGUSTA, P. Prvouka 3: První díl. 1994. str. 46 – 47.

6

2

Rozlušti slova v rámečku a podle nich správně dopiš.

2

ŠTIKOVÁ, V. Já a můj svět: prvouka pro 3. ročník: pracovní sešit. 2008. str. 13.

7

3. ročník:

2.

MÍSTO, KDE ŽIJEME

´

DOMOVA (tajenka)

Kdo má pravdu? (Vylušti a dopiš z počátečních písmen jmen dětí do tajenky téma dnešní hodiny)

1. Naše Česká republika sousedí s kolika státy? Pavel:

čtyřmi.

Jindra:

pěti.

2. Z kterých historických zemí se skládá naše vlast? Martina: Čech, Moravy a Slovenska. Leona:

Čech, Moravy a Slezska.

3. Největším městem ČR je: Adam:

Praha.

Jakub:

Brno.

4. Z jakých barev se skládá naše státní vlajka? Aneta:

Červená, zelená, bílá.

Nikola:

Červená, modrá, bílá.

5. Pražský hrad je sídlem : Ema:

prezidenta.

Iva:

premiéra.

6. Státními symboly ČR jsou například: Vojtěch: státní hymna, státní vlajka, korunovační klenoty. Karolína: státní hymna, státní znak, státní vlajka.

Většinou

svou

obec

dobře

známe, dobře známe ulice i části města či vesnice, které jsou nejblíže našemu domu,

a

proto

nikdy

nebloudíme.

Bezpečně se také vyznáme ve svém domově, na zahradě nebo ve škole, do které chodíme. Umíme se totiž ve známém 8

místě dobře orientovat. V cizích obcích a krajinách nám k orientaci pomáhají jejich plány a mapy. Některé plány se používají i při stavbě domů, zařízení místností, evidenci pozemků, hospodaření v krajině a podobně. Plán je zmenšený obraz skutečnosti, je přesný a nezkreslený. K plánu patří vysvětlivky a měřítko. Vysvětlivky (legenda) říkají, co znamenají některé značky, linie nebo barvy v plánu. Měřítko nás informuje o tom, kolikrát byly vzdálenosti zmenšeny oproti skutečnosti. Abychom plánu dobře porozuměli, musíme nejdříve dobře prohlédnout jeho vysvětlivky3. Práce

s plánky

na

interaktivní

tabuli

za

použití

internetu:

http://floorplanner.com

Vytváření plánů má přesná pravidla: ƒ prostor znázorňujeme tak, jako kdybychom se do něj dívali kolmo shora, ƒ jednotlivé objekty (nábytek, předměty, domy, atd.) znázorňujeme jejich půdorysem, ƒ musíme zachovat vzájemnou polohu objektů, ƒ při znázorňování prostoru do plánu nebo mapy musíme zmenšovat všechny vzdálenosti, ƒ dodržujeme poměry vzdáleností4.

3 4

Text upraven podle MATUŠKOVÁ, A. Místo, kde žijeme: Člověk a jeho svět. 2010. str. 22. tamtéž. str. 6.

 

9

Prohlédni si plánek - co všechno o něm můžeš říci?

10

Nakresli plánek svého pokoje do čtvercové sítě a doplň k plánku vysvětlivky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

11

3. ročník:

LIDÉ KOLEM NÁS

3. NAŠE RODINA Brainstorming (Co si představuješ pod pojmem rodina?) Napiš, co pro Tebe znamená slovo rodina: _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________

Domov

tvoří

rodina.

Rodina je malá skupina lidí, kteří jsou spolu příbuzní, hlavně ale žijí společně. V rodině má každý svoji jistotu a zázemí, rodina spolu hospodaří a stará se o potřeby všech členů. Rodiny mají různý počet členů, kteří se mají navzájem rádi. Rodina dává svým členům péči, lásku a bezpečí. Dospělí jsou odpovědní za výchovu dětí. Členové rodiny se chovají k sobě ohleduplně, pomáhají si, občas dělají jeden druhému radost. Existuje několik variant uspořádání rodiny. Základní

rodinu tvoří muž

a žena a jejich děti, zatímco rozšířenou rodinu tvoří prarodiče, tety, strýcové a bratranci. Dalším modelem rodiny je neúplná rodina s jedním rodičem. Někdy do takové rodiny přichází nový člověk, nový partner otce nebo matky. Pokud se zapojí do rodinného života a rodina dobře funguje, žije se v ní všem lépe.5 5

Text upraven podle MATUŠKOVÁ, A. Lidé kolem nás: Člověk a jeho svět. 2010. str. 6 – 7.

12

Nakresli svoji rodinu:

Do rámečků vepiš jména svých nejbližších příbuzných:

13

“Kdo jsem?“ Každý z žáků si vybere, kterého člena rodiny bude představovat, případně si učitel předem připraví lístečky s názvy členů rodiny (BABIČKA, ...) a žáci si svoji roli „vylosují z klobouku“. Třídě poté pokládají otázky, např.: 1. Jsem muž, mám syna a dceru. Kdo jsem? 2. Jsem žena, mám tři vnoučata. Kdo jsem? 3. Jsem manželka dědečka. Kdo jsem? 4. Jsem tatínek maminky. Kdo jsem? 5. Jsem žena, mám neteř a synovce. Kdo jsem?

Napiš datum, kdy ses narodil(a): _______________________________________ Napiš název města, kde ses narodil(a): ___________________________________ Teď chodím do třetí třídy. Nejradši jsem, když ____________________________ __________________________________________________________________.

Naplánuj, jak uděláš někomu z rodiny radost.

Komu udělám radost?

Jak?

Splněno dne

14

Křížovka (Doplň názvy rodinných příslušníků.)

1. Manželka táty je moje ... 2. Sestra mámy je moje ... 3. Bratr táty je maminčin (nápověda v křížovce) 4. Dcera mámy a táty je moje ... 5. Bratr táty je můj ... 6. Babička a dědeček jsou moji ... 7. Tatínek mámy je můj ... 8. Maminka táty je moje ... 9. Tetina dcera je moje ... 10. Syn mámy a táty je můj ...

15

3. ročník:

LIDÉ KOLEM NÁS

4. __ __ __ __ __ __

__ __ __ __ __ __

__ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ Komunitní kruh: 1. Jak bys charakterizoval(a) rodinu? 2. Seřaďte členy vaší rodiny od nejmladšího k nejstaršímu. 3. Jsou všechny rodiny stejné? 4. Kdo tvoří rodinu a kdo už do rodiny nepatří? 5. Jaké máte povinnosti ve vaší rodině? 6. Jak doma pomáháte? 7. Které činnosti dělá pouze maminka? 8. Které činnosti vykonává pouze tatínek? 9. Je někde napsáno, kdo má v rodině vykonávat určitou činnost? 10. Jakou prací bys potěšil některého z členů rodiny a proč? 11. Čím vám udělali poslední dobou radost ostatní členové rodiny? 12. Co máš z rodinných činností nejraději? 13. Míváte někdy neshody se svými sourozenci? 14. Vyjmenujte, čeho se týkají domácí práce? 15. Mají doma děti pomáhat, když chodí do školy? 16. Které práce mohou doma děti vykonávat a které pro ně nejsou vhodné? 17. Využívají lidé nějaké stroje a přístroje v domácnostech? Zatoulaná písmena (sbírej v textu písmena, která tam nepatří, a vepisuj je do tajenky. Brzy zjistíš název dnešní hodiny.)

LIDÉ PRACUJÍ P DOMA I V ZAMĚSTNÁNÍ. DOMA R JE SPOUSTA RŮZNÝCH PRACÍ, BEZ KTERÝCH Á BY NEMOHLA RODINA C EXISTOVAT. VĚTŠINA E Z NICH SE STÁLE OPAKUJE. NA V TĚCHTO PRACÍCH BY SE MĚLI PODÍLET VŠICHNI ČLENOVÉ RODINY. ČÍM VÍCE R LIDÍ SI DOMÁCÍ PRÁCE ROZDĚLÍ, TÍM O DŘÍVE JSOU HOTOVÉ. A D POTOM SE MŮŽE RODINA I VĚNOVAT SVÝM ZÁLIBÁM – SPORTOVÁNÍ, N TURISTICE, KUTILSTVÍ I JINÝM KONÍČKŮM. DĚTI DOMA POMÁHAJÍ PODLE SVÝCH MOŽNOSTÍ. 16

DOSPĚLÍ Ě CHODÍ TAKÉ DO ZAMĚSTNÁNÍ A A NEBO PODNIKAJÍ.

ZA

PRÁCI

Z

V ZAMĚSTNÁNÍ

DOSTÁVAJÍ

PLAT.

ZA VYDĚLANÉ A PENÍZE ZABEZPEČUJÍ SEBE A SVOJI RODINU. ABY BYL ČLOVĚK V ŽIVOTĚ ŠŤASTNÝ, MUSÍ MÍT DOBROU PRÁCI. PRÁCE, KTEROU M DOSPĚLÍ VYKONÁVAJÍ, BY JE MĚLA PROTO USPOKOJOVAT. KAŽDÁ PRÁCE JE DŮLEŽITÁ. KE Ě KAŽDÉ PRÁCI JE POTŘEBNÁ S URČITÁ PŘÍPRAVA A VĚTŠINOU I T VZDĚLÁNÍ. NENÍ DŮLEŽITÉ, N CO ČLOVĚK DĚLÁÁ, ALE JAK TO DĚLÁ. DOBROU N PRÁCI MŮŽE ZÍSKAT KAŽDÝ, KDYŽ SE BUDE Í VE ŠKOLE DOBŘE UČIT6.

“Kdo jsem? Každý z žáků si vymyslí, jaké povolání bude pantomimicky ztvárňovat, případně si učitel předem

připraví

lístečky

s

názvy

povolání

(INSTALATÉR,

ZEDNÍK,

PILOT,

PRODAVAČKA, LÉKAŘ, HASIČ ...) a žáci si svoji roli „vylosují z klobouku“. Před třídou poté své role pantomimicky ztvárňují.

Pětilístek na téma PRÁCE ƒ ƒ ƒ

2 přídavná jména (jaká může práce být?) 3 slovesa (práce by měla člověka ...) celá věta (která práce je pro tebe nejdůležitější? Co bys chtěl/a v životě dělat) synonymum – slovo „práce“ řekni jinak

ƒ

Výstava pětilístků ve třídě.

Říkejte...

6

ƒ

Co musíte dělat, abyste měli dobrou práci.

ƒ

Kdy a proč může člověk přijít o práci?

ƒ

Která povolání zachraňují životy ostatních?

 Text upraven podle MATUŠKOVÁ, A. Lidé kolem nás: Člověk a jeho svět. 2010. str. 17 – 18. 

17

3. ročník:

LIDÉ KOLEM NÁS

5. ŽIVOT VE ŠKOLE Skládankové učení (skupiny o třech členech) 1.

Školu

tvoří

kromě

školní

budovy také žáci a jejich učitelé. Děti jsou do školy přijímány při zápisu, ke kterému přicházejí se svými rodiči. Při zápisu plní budoucí prvňáček různé úkoly

na jednotlivých

stanovištích

formou zábavné procházky po škole. Po splnění všech úkolů dostane nový školák na památku dárek zhotovený staršími žáky, medaili, pasovací stuhu nebo pamětní list. Docházka do základní školy je povinná. 2.

Víte,

že

rozlišujeme

několik typů škol?

Mateřské

školy , základní školy, střední školy, gymnázia, vysoké školy, umělecké školy

školy,

sportovní

i

školy

pro handicapované děti. Na

základní

školu

vstupují žáci v šesti i více letech. Základní škola má dva stupně - první stupeň je tvořen první až pátou třídou, druhý stupeň šestou až devátou třídou. Velké školy, které mají mnoho žáků v jednom ročníku, mají v každém ročníku několik tříd (např. třídu 3.A, 3.B, 3.C...). Děti navštěvují školu 10 měsíců, dva měsíce mají prázdniny, a to v červenci a srpnu.

18

3.

Žáci i učitelé mají ve škole své povinnosti a musí dodržovat určitá pravidla,

aby škola dobře fungovala. Tato pravidla si stanovuje každá škola sama. Jsou to pravidla, podle kterých se má řídit chování a jednání žáků i učitelů. Tato pravidla stanovuje školní řád. Jednotlivá ustanovení školního řádu nesmí nikdo porušovat. Kromě školního řádu si mohou žáci i učitelé utvořit i pravidla chování ve své vlastní třídě. Tato pravidla pomáhají tomu, že je všem žákům ve třídě dobře a že si pomáhají, těší se na sebe a zažívají spoustu pěkných společných chvil. Každá škola chce své žáky co nejlépe připravit k dalšímu studiu i pro jejich další život. Učitelé vyučují podle školního vzdělávacího programu.

Společný zápis:

_____________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ _____________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

19

Plánek třídy (Nakresli do čtvercové sítě plánek vaší třídy – půdorysy lavic, nábytku i stolu učitele.)  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komunitní kruh:

1. Co musí děti podstoupit, aby se staly prvňáčky? 2. Do školy děti mohou nebo musejí chodit? Vysvětli. 3. Jsou všechny školy stejné? 4. Proč chodíme do školy? 5. Které druhy škol znáte?

20

6. Která pravidla, práva a povinnosti stanovuje školní řád pro žáky a která pro učitele? 7. Které body školního řádu žáci nejčastěji porušují? 8. Mohlo by se něco ve školním řádu změnit? 9. Kdo o změně může rozhodovat? 10. Co je úkolem učitelů? 11. Na kterých školách byste chtěli studovat, až dokončíte docházku na základní škole? 12. Na které předměty se ve škole těšíte? 13. Vysvětlete, co znamenají školy pro handicapované žáky?

Pravidla třídy

ƒ

dvojice (čtveřice) vymyslí 2 – 3 pravidla, napíší je na proužky papíru a sdělí třídě

ƒ

společně vybraná nejlepší pravidla se nalepí na velký balící papír

ƒ

ve skupinách se jednotlivá pravidla výtvarně zpracují a vyvěsí na viditelné místo ve třídě

ƒ

stanoví se sankce za porušování pravidel

21

3. ročník:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

6. V OKOLÍ ŠKOLY

Orientace podle leteckého snímku a plánku okolí školy: ( s využitím internetu, interaktivní tabule, příručních map ve dvojicích)

•

Pozorně prozkoumejte mapy s územím svého bydliště a podrobně je popisujte.

•

Je poloha vašeho bydliště výhodná vhledem k dostupnosti veřejné dopravy, nakupování,kulturního a sportovního vyžití, a pod. ?

22

• Ve dvojici se snažte získat z příslušných map co nejvíce informací z okolí místa svého bydliště a školy. • Ukažte si cestu od školy na autobusovou zastávku. • Kterými ulicemi budete procházet při cestě od školy do nákupního střediska ALBERT? • Najděte nejkratší cestu od školy do místa svého bydliště. • Jak se dostanete od nákupního střediska PENNY k památnému místu – Kapličce. • Jak bychom mohli vylepšit přírodní poměry v našem nejbližším okolí? • Který objekt chybí na plánku blízkého okolí školy a je zachycen na leteckém snímku?

23

• Co můžete zjistit z internetových zdrojů nebo informačního centra o vzniku Kapličky v okolí školy. • Zkus vytvořit vlastní plánek okolí školy. „Od ruky“ zakresli vše důležité – školu, obchody, zastávku autobusu, Kapličku, hřiště. (Plán opatřete vysvětlivkami a nezapomeňte na světové strany.)

24

Vycházka •

Před vycházkou zjisti vše o Smetanových sadech, najdi místa, která v nich navštívíte.

•

Na plánku naplánuj trasu vycházky od školy do Smetanových sadů tak, abyste procházeli kolem důležitých míst, firem, obchodů.

•

Při cestě nafoťte různé nápisy, vývěsní štíty, loga.

•

Vyber si významný podnik nejblíže vaší školy a zjisti, co všechno dělají jeho zaměstnanci. Sepiš společně se spolužáky vlastnosti, které musí tito zaměstnanci mít.

•

Zjisti, kdo ti v místě bydliště pomůže, když: - rozbiješ okno - si zabouchneš klíče v bytě - ukroutíš kohoutek a nemůžeš zastavit vodu - rodiče nejsou doma a ty máš velký hlad.

25

3. ročník:

LIDÉ A ČAS

7. POVĚSTI MĚSTA Komunitní kruh (návaznost na literární výchovu):

1.

Co je to pověst?

2.

O čem nebo o kom pověst vypráví?

3.

Jsou všechny části pověsti pravdivé?

4.

Co může být v pověsti pravdivé?

5.

Jak pověst vznikla?

6.

Jak se pověst šířila? To si společně v této hodině dokážeme:

„Jak bylo naše město pojmenováno?“ (metoda číslo 15) ƒ

úkolem každého hráče je pouze POZORNĚ poslouchat a slyšené opět převyprávět

ƒ

nakresli, jak dostalo naše město jméno podle pověsti

26

Olomoucký orloj (pověst) Městská rada zasedala v radniční síni ještě i za poledního vyzvánění zvonů. Nakonec se páni radní usnesli, že do Olomouce povolají slavného saského mistra hodináře Antonína Pohla, aby jim udělal na právě dokončenou radniční věž orloj takový div světa, který přiláká mnoho pocestných a prospěje obchodu. Psal se rok 1422, když na olomouckém rynku zastavil povoz a z něho vystoupil starší muž a se zájmem si prohlížel novou radnici. „Tak jsme na místě!“ zavolal na ženu s dcerou, které seděly na voze. „Jen chvíli počkejte, zajdu se napřed domluvit s městskou radou,“ dodal a vykročil k radničním vratům. V jednací síni sedělo kolem stolu několik radních s purkmistrem v čele. Mistr Pohl se poklonil městské radě, jak žádal mrav. „Vítáme tě, mistře hodináři, v našem městě! Rádi bychom, aby naše město vynikalo krásou a znamenitostmi, a proto bychom chtěli ozdobit naši radniční věž orlojem.“ „Rád vám orloj udělám, ctění páni. A bude k užitku nejen vám, ale i vašim potomkům. Dříve než za rok s ním ale nebudu hotov, to mi věřte, takové dílo vyžaduje spoustu času. A za 150 grošů vám orloj i vestavím do radniční věže.“ „Ujednáno, mistře! S dílem neváhej, rádi bychom ho měli co nejdříve. Propůjčíme ti jeden měšťanský dům, ve kterém si můžeš zařídit dílnu a vše potřebné k živobytí,“ prohlásil samotný purkmistr. Na nové dílo mistr hodinář myslel dnem i nocí. Neúnavně kreslil návrh věžních hodin do všech podrobností, u řezbáře si nechal zhotovit několik dřevěných figur: mnicha, poustevníka, Adama s Evou v ráji, tři krále s Jezulátkem a několik malých andělíčků. Sám vyřezal skříň orloje, poctivě ji namaloval i pozlatil a nahoru připevnil kohouta, který měl v pravé poledne kokrhat. Vyrobil spoustu ozubených koleček, hřídelí a závaží, které sestavil do nejsložitějšího hodinového stroje, jaký kdy olomoucké město vidělo. Když měl vše připraveno, najal si pomocníky a nechal u radniční věže postavit lešení pro vestavbu orloje. Ve městě se nemluvilo

27

o ničem jiném a i páni radní každý den šlapali až nahoru na věž po kamenných schodech, aby se podívali, jak práce postupují. Konečně nastal ten dlouho očekávaný den a před olomouckou radnicí se sešlo mnoho lidu. Každý chtěl na vlastní oči vidět ten zázrak – a nikdo nebyl zklamán. Jakmile stroj odbil poledne, ozvaly se zvonky a dřevěné figury se pomalu rozeběhly kolem dokola. A na závěr té velké podívané pozvedl kohout křídla a třikrát zakokrhal. Olomoučtí radní byli nadšeni, bez okolků vyplatili mistrovi zbytek peněz a ještě mu přidali něco navíc. Mistr Pohl se nemohl se svým životním dílem rozloučit, a tak zůstal natrvalo v Olomouci a každý den docházel na radniční věž, aby dohlížel na chod svého stroje. Jednou přijel do Olomouce i rektor vysokého vídeňského učení, postál před orlojem, a pak se nechal zavést k mistru hodináři. Dlouho s ním jednal se zavřenými dveřmi a zanedlouho se rozneslo, že mistr Pohl bude dělat nový orloj ve Vídni. „To nám nemůžeš udělat!“ křičel purkmistr........ (vymysli konec pověsti). Přesvědč se, jak pověst skončila doopravdy: „Něco takového ti nedovolíme!“ křičel purkmistr a zavolal biřice. Ten nic netušícího mistra přivedl do šatlavy, kde ho městský kat podle příkazu rady připravil o zrak.

Ubohý mistr chodil

od té doby jako tělo bez duše a přemýšlel, jak by se olomouckým radním pomstil. Vydal se nejistým krokem po schodech do hodinové věže, dotkl se zázračného stroje, nahmatal nejkřehčí hodinové pero a jediným pohybem je zlomil. Vtom se na schodech ozvaly kroky. To sám purkmistr vystoupil na věž, aby se podíval, co tam mistr Pohl dělá.Všechna kolečka se náhle rozeběhla, všecko zacvakalo a zařinčelo, až se najednou všecko zastavilo a nastalo ticho jako v hrobě. Jako poslední se utrhlo velké kyvadlo a spadlo přímo 28

na hlavu zvědavého purkmistra. Byl na místě mrtev. Slepý mistr dokonal svoje dílo, a jakmile se zastavil jeho milovaný stroj, zastavilo se i jeho srdce. Na olomouckém rynku se od té doby rozhostilo ticho – radnice přišla o svou největší chloubu. Nikomu se nepodařilo uvést orloj do chodu. Nakresli, jak si představuješ mistra hodináře Pohla:

ƒ

Poslech pověsti „O zamilovaném koníčkovi“ (z výukového CD „Mapy a Olomouc“, viz příloha č. 7)

29

7.1 Pověsti města - projekt7 1. fáze ƒ

V knihách společně se žáky vyhledat různé pověsti vztahující se k našemu městu. Ty nejzajímavější si společně přečíst. Každý žák si jednu z pověstí vybere, převypráví ji v dalších hodinách svým spolužákům (nabídka olomouckých pověstí – viz příloha č. 6) a vytvoří k ní ilustraci.

ƒ

K ilustraci zapsat jméno a příjmení žáka, název ilustrované pověsti vyvěsit na veřejném místě školy.

2. fáze Dramatizace vybrané pověsti ƒ Žáci se rozdělí do skupin, ve kterých budou v této fázi společně pracovat. K další činnosti poslouží vybrané a učitelem zpracované listy z knihy „ Domovní znamení v Olomouci“. (viz příloha č. 10 a 11) ƒ

Žáci si ve skupinách z předložených listů knihy vyberou pověst, která je zaujala. Rozdělí si jednotlivé role a společně nacvičí dramatizaci pověsti.

ƒ Pro vystoupení před ostatními žáky si každá skupina ke své pověsti namaluje kulisy a připraví kostýmy (mezipředmětové vztahy – VV, ČaSP).

ƒ Nacvičenou pověst předvést ostatním spolužákům, na vystoupení je možné pozvat také rodiče a prarodiče.

3. fáze Tvorba vlastních pověstí ƒ

Společně s třídou se vypravit do historického centra města všímat si zajímavých domů a dalších míst. Seznámit se s jejich historií.

ƒ

Ve třídě každý žák zkusí samostatně vytvořit pověst, která se váže k zajímavému místu v navštíveném městě. (Text i ilustrace vystavit na veřejném místě školy).

7

Výukový projekt „Pověsti z Čech, Moravy a Slezska“, http://povesti.unas.cz/

30

3. ročník:

LIDÉ A ČAS

8. ZA PAMÁTKAMI MĚSTA (1. část) Skládankové učení (skupiny o šesti členech zpracují texty, stručně prezentují před třídou a uschovají pro další použití po uskutečnění plánované vycházky)8

2. Horní náměstí je nejvýznamnější náměstí v Olomouci. Nachází se přímo v centru historického jádra města. Náměstí je součástí olomoucké městské památkové rezervace, jeho součástí jsou mimo jiné stavby, se kterými se letos blíže seznámíme: radnice s orlojem, Moravské divadlo i některé domy s domovními znameními. Horní náměstí je považováno za střed a centrum celého města. Náměstí vzniklo vysušením původní bažiny na začátku 13. století. První písemná zmínka je z 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. dal svolení k vybudování tržnice, na jejímž místě později vznikla radnice. V dobách středověku si zde bohatí měšťané a šlechtici budovali domy, díky čemuž význam náměstí rostl. V 19. století byla přes náměstí postavena tramvajová trať od hlavního nádraží na Novou ulici. Poslední rekonstrukce náměstí proběhla v letech 1998 - 2001, kdy bylo náměstí předlážděno, osazeno novými lavičkami, osvětleními i koši, osazena nová Ariónova kašna, před orlojem byl umístěn plastický model centra Olomouce. 3. Radnice Budova olomoucké radnice stojí na Horním náměstí a byla postavena v období, kdy Olomouc byla královským městem. Už na konci 14. století si Olomoučané na místě dnešní radnice postavili

dřevěnou

budovu,

kde

sídlila

městská rada a také několik kupeckých krámků.

Stavba

však

několik

desetiletí

po svém vystavění do základů vyhořela. Měšťané pochopili, že budou potřebovat dům 8

Mezi zadáním úkolů a realizací vycházky učitel poskytne žákům odpovídající časový prostor k získání zadaných informací.

31

kamenný, a tak mezi lety 1420-1443 vyrůstala na Horním náměstí postupně radnice nová, přibližně v podobě, v níž ji známe dnes. Nejdříve bylo postaveno přízemí se slavnostní síní, pilíři, dvěma vstupy na náměstí a částí dnešní věže. Poté pak byla původně jednopodlažní budova navýšena o druhé patro. V patře severního křídla byl vybudován slavnostní sál (nyní Obřadní síň). Současná budova radnice má 4 křídla, dvě patra, prostor pro orloj, gotickou kapli sv. Jeronýma v prvním patře radnice a s vnitřním dvorem uprostřed. Gotická kaple sv. Jeronýma stojí na jižní straně budovy, její chloubou je unikátní kroužená klenba. Na východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií, která sloužila kromě slavnostního nástupu do zasedací síně rady i ceremoniálním účelům. Vedle radniční věže, která je vysoká 75 metrů, se ve výklenku severní fasády nachází orloj. V podloubí

radnice

dnes

nalezneme

Informační centrum města, galerii Caesar a kavárnu, která se nalézá v původních prostorách zasedání městské rady. 3. Orloj Olomoucký

orloj

je

skutečným

unikátem,

je zasazen do severní fasády radnice. Podle pověsti ho vytvořil saský hodinář Antonín Pohl. Historická

skutečnost

je

však

odlišná.

Olomoucký orloj podle vědců pochází až z konce 15. století a co se hodináře Pohla týče: jistý hodinář Hans Pohl na orloji skutečně pracoval ale až v polovině 16. století, tehdy spolupracoval s astronomem Pavlem Fabriciem a společně tehdy orloj opravili a vylepšili v souladu s „nejnovějšími“ poznatky o uspořádání vesmíru. Během dalších staletí byl olomoucký orloj opravován a všemožně 32

vylepšován ještě několikrát. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. Roku 1945 byl orloj během osvobozovacích bojů poškozen a jeho dnešní podoba pochází z 50. let 20.století podle návrhu Karla Svolinského (mozaika) a jeho manželky Marie (figurky). Mozaiková výzdoba orloje na bočních stranách výklenku znázorňuje práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor folklórní motiv Jízdy králů. Ve spodní části mozaikové výzdoby jsou po stranách postavy dělníků. Zachovala se pouze jediná původní část orloje - hodinový stroj z roku 1898, která byla opravena olomouckým hodinářem Konradem Schusterem. 4. Moravské divadlo Moravské divadlo patří mezi významné kulturní památky. Sídlí v historické budově na Horním náměstí. Divadlo je nepostradatelnou kulturní institucí Olomouckého kraje. Budovu Moravského divadla Olomouc postavil v 19. století podle plánu vídeňského architekta stavitel Karel Biefeld. Hlediště a fasádu divadla upravil v letech 1940-1941 architekt Karel Fischer. Do budovy divadla se chodí především na balety, opery, klasické operety, muzikály, činohry a pohádky, případně do přilehlého sálu Reduta na koncerty Moravské filharmonie.

5. Domy9: 5.1 U zlatého jelena Zlatý osmerák na nároží mezi Horním a Dolním

náměstím

je

nejrozměrnějším

olomouckým znamením. „Dům U Zlatého jelena“ lidé znají i díky tomu, že tam sídlí část magistrátu. Znamení vzniklo v osmnáctém století, když dům koupil Tobiáš Hirsch. Jedná se o tzv. mluvící znamení. Hirsch je totiž německy jelen,“ uvádí Gračka.

9

viz příloha č. 10 a 11

33

5.2 U černého koníčka K významu většiny domovních znamení se váže nějaká historická událost nebo legenda. Mezi nejznámější patří ta o černém koni, jemuž polovina těla stále ční nad Dolním náměstím. 5.3 U červeného volka Dům U Červeného volka se nachází na Dolním náměstí 39. Může se jednat rovněž o tzv.

mluvící

znamení.

Prvním majitelem

objektu byl Zikmund Ochsenfelde a „ochs“ je německy vůl. Volek je ale také

symbolem

řeznického cechu. V domě byla i krčma, hostinec a krátce hotel. Vycházka10 •

Před vycházkou zjistěte v daných skupinách vše o místech, o kterých jste si četli. Začtěte se do knih o historii města, které dobře znáte, použijte všechny jiné dostupné zdroje informací (internet, časopisy, informační letáky, rodinu...)

•

Na plánku naplánujte trasu vycházky od Městské knihovny do středu města tak, abyste procházeli kolem důležitých kulturních památek, budov i obchodů.

•

Při společné návštěvě Městské knihovny si poznamenejte dosud vám neznámé informace k předem určeným budovám.

•

Při cestě z knihovny na Horní a Dolní náměstí nafoťte různé nápisy, historické budovy, se kterými se seznamujete i jejich detaily.

•

Prohlídka radnice, kaple sv. Jeronýma, výstup na vyhlídkovou věž radnice.

•

U navštívených historických památek v rámci svých skupin prezentujte ostatním spolužákům vámi získané informace, vzájemně se doplňujte.

10

Učitel si předem domluví výstup třídy na radniční věž v informačním centru v podloubí radnice a besedu na přání v Městské knihovně: „Pověsti města Olomouce spojené s On-line programem - pomocník při vyhledávání knih“ (KNIHOVNA MĚSTA OLOMOUCE, nám. Republiky 1, 771 66 Olomouc,tel.: +420585545111, +420 731 527 705, e-mail: [email protected])

34

Přesmyčky (správně vylušti názvy budov, které jsi na vycházce poznal/a) LOROJ

VANIHONK

DENICAR

LIVODAD

HERFOMINILA

MÍSTĚNÁ

„Nakresli, která historická památka Tě zaujala.

„Myšlenky v pohybu“ (metoda číslo 7) Po návratu myšlenkových map původním skupinám dojde k výtvarnému zpracování viděných, slyšených i vyfotografovaných informací. Prezentace v prostorách školy.

35

4. ročník:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

1. OLOMOUC NA MAPĚ ČESKÉ REPUBLIKY

Území naší republiky je rozděleno do 14 krajů. Každý kraj má své krajské město. Olomoucký kraj leží ve střední a severozápadní

části

Moravy

a na severozápadě Slezska. Je rovinatým krajem s bohatou kulturní a folklorní tradicí a mnohými památkami – hrady, zámky, muzei, lázněmi, ale také parky, jeskyněmi a přírodními rezervacemi. Krajským

městem

Olomouckého

kraje je město Olomouc, které je pátým největším městem České republiky. V Olomouci žije přes 100 tisíc obyvatel. Další tisíce lidí do města denně přijíždějí do zaměstnání,

za

nákupy

nebo

jako

turisté

Většina

lidí

bydlí

v několikaposchoďových domech uspořádaných do ulic, které mají své jméno. Na předměstí jsou postavena sídliště.

36

Město

je

známé

svými

historickými

památkami, starobylou univerzitou, která vznikla v 16. století, i rozsáhlými parky, kde se konají známé výstavy květin.

Prezentace výukového CD: „Mapy a Olomouc“ (viz příloha č. 7)

Vybarvi a pojmenuj kraj, ve kterém žiješ. Pojmenuj krajské město svého kraje.

37

Nakresli místo z tvého města, které máš v Olomouci nejraději.

Vytvoř myšlenkovou mapu o svém městě a nalákej s ní turisty k návštěvě svého města tak, jak to udělal jeden žák 4. třídy.

38

4. ročník:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

2. MAPY REGIONU „A – Z kvíz“ (metoda číslo 8) Nabídka možných otázek k opakování: 1. Vyjmenujte světové strany. 2. Mezi jihem a východem najdeme kterou světovou stranu? 3. Při horním okraji mapy nejdeme kterou světovou stranu? 4. Vyjmenujte všechny vedlejší světové strany. 5. Když na mapě ukazujeme směrem dolů, směřujeme ke které světové straně? 6. Která barva znázorňuje na mapě vysočiny? 7. Jakou barvou jsou na mapě zaznamenány vodní toky? 8. Jak jsou na mapách znázorněna města? 9. Rozměry

mapy

proti

skutečnosti

jsou

zmenšeny.

Jak

nazýváme

toto označení? 10. ...............

Olomouc leží ve středu Moravy, který tvoří rovinatá Haná. Pro město je dominantní tok řeky Moravy a některé jeho přítoky. Městem tak mimo řeku Moravu protéká rovněž Mlýnský potok a říčka Bystřice (Bystřička). V okolí města se nachází vodní nádrž Poděbrady. Při řece Moravě se rozprostírá Hornomoravský úval, který patří k nejúrodnějším oblastem České republiky. Tato poloha

a

velké

množství

dochovaných

památek

řadí

Olomouc

mezi naše nejkrásnější města, historicky nejstarší a nejdůležitější města

České

republiky. V

minulosti

patřila

Olomouc

k

důležitým

královským

městům

a byla považována za vůbec nejvlivnější město Moravy. Rozloha města se po staletí měnila. K historickému jádru města se postupně připojovala okolní sídla a v současné době je proto území města dosti rozlehlé. Stavební i umělecké památky, díla významných osobností i život a práce lidí v uplynulých stoletích jsou velkým lákadlem pro místní obyvatele i pro turisty. 39

K orientaci v obci nebo krajině používáme mapy. V nich se orientujeme podle __ __ __ __ __ __ __ __ __ bodů. (tajenka)

Křížovka 1. Kterou světovou stranu najdeme při horním okraji mapy? 2. Kterou světovou stranu najdeme mezi severem a východem? 3. Stojíš-li čelem k mapě, kterou světovou stranu máš po levé ruce? 4. Která barva na mapě znázorňuje vysočiny? 5. Jak se nazývá zmenšený obraz města, krajiny? 6. Jak jsou na mapě zobrazena města? 7. Která barva na mapě znázorňuje nížiny? 8. Kterou světovou stranu najdeš mezi jihem a východem? 9. Stojíš-li čelem k mapě, kterou světovou stranu máš po pravé ruce?

40

V obci je význačným bodem například kostel, velká budova, významná budova, socha, škola, obchod ... . V krajině to může být rybník, osamělá chalupa, hrad... .

Práce s mapou (různé druhy příručních map v tištěné podobě pro dvojice shodné s mapami na interaktivní tabuli: např. z www.mapy.cz, z aplikace Google Earth dostupné z http://www.google.com/intl/cs/earth/index.html, aj.) ƒ

Vyhledejte vodní toky regionu.

ƒ

Ukažte na mapě olomoucké parky. V které části města jsou?

ƒ

Vyhledejte Horní náměstí, Dolní náměstí, některé historické kulturní památky: radnici, orloj, Dóm, kostel sv. Mořice ...

ƒ

Vyhledejte vaši školu, sídliště.

ƒ

„Přečtěte“ historickou mapu.

ƒ

Má vaše město historické hradby? Kde se nacházejí? Ukažte na mapě.

ƒ

Zjistěte pohledem na mapy, co se ve městě změnilo – jak se město zvětšilo.

ƒ

Vyhledejte na příruční mapě města Praha, Brno, Ostrava, Plzeň. Změřte vzdálenosti mezi nimi a Olomoucí. Z našeho města je nejdále které město? Které je nejblíže?

41

4. ročník:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

3. KDO SPRAVUJE A ŘÍDÍ NAŠE MĚSTO Lidé, kteří bydlí trvale v našem městě (ale i v ostatních obcích), mají mnoho společných zájmů a problémů. Je pro ně důležité, aby byla ve městě zabezpečena doprava, lékařská péče, vzdělání pro děti, aby byla udržována bezpečnost a pořádek, aby denně proudila elektřina i plyn, aby tekla pitná voda, aby byly pravidelně vyváženy odpadky, aby město mělo čisté ovzduší a hezké prostředí.11 O všechny tyto záležitosti se musí někdo starat. I když jsou to věci, které se týkají všech obyvatel obce, nemůže o nich rozhodovat každý sám za sebe. Proto si občané každé 4 roky volí

ve

volbách

své zástupce.

Tak vznikne městské zastupitelstvo, které má na starost všechny záležitosti města, současně je zvolen primátor. Protože

Olomouc

patří

k velkým

městům (tzv. statutárním), volí se v jeho zastupitelstvu i rada města. Olomoucké zastupitelstvo zasedá na magistrátu (městském úřadě). Tito zástupci rozhodují o rozvoji města, o výstavbě nebo prodeji obecních pozemků. V případě různých názorů hlasují o problému, a pak rozhoduje názor většiny12. Městská rada v čele s primátorem sídlí na radnici. Radnice stojí na Horním náměstí. Kraj je největším územním celkem, který zajišťuje správu všech svých obcí (vesnic, měst). V jeho čele stojí hejtman. Hejtman, zastupitelstvo a rada Olomouckého kraje rozhodují o rozvoji celého kraje. Prohlídka Informačního portálu statutárního města Olomouce (http://www.olomouc.eu) a Internetového portálu Olomouckého kraje (http://www.kr-olomoucky.cz). 11

Text upraven podle ČECHUROVÁ, M., JEŽKOVÁ, A., BORECKÝ, D. Vlastivěda pro 4. ročník ZŠ: Člověk a jeho svět. 2010. str. 14. 12 Text upraven podle MATUŠKOVÁ, A. Místo, kde žijeme: Člověk a jeho svět. 2010. str. 40 – 41.

42

Komunitní kruh 1. Jak se jmenuje váš primátor? 2. Dokážete odhadnout, o které záležitosti se starají jednotlivé komise? 3. Kde v Olomouci stojí radnice? 4. Pokud byste byli členové zastupitelstva, co byste chtěli v našem městě nejvíce změnit? 5. Vysvětlete rozdíl mezi městským zastupitelstvem a radou města. 6. Vysvětlete, co je to městská samospráva. 7. Jak se jmenuje váš hejtman? 8. Jaký je rozdíl mezi hejtmanem a primátorem? 9. Jaký by měl být člověk, kterého byste vybrali do zastupitelstva města? Co by měl umět a znát? 10. Koho byste vybrali do zastupitelstva od vás ze třídy, kdyby měl hájit její zájmy? Doplň:

• Kdy se konaly poslední volby do zastupitelstva našeho města? ________________________________________________________________ • Víte, kdy budou další volby? ______________________________________ • Jak se jmenuje primátor našeho města?______________________________ • Jak se jmenuje hejtman Olomouckého kraje?__________________________ • Představ si, že máš ve svém městě rozhodovat o tom, jestli se letos bude stavět nové sportovní hřiště, nebo jestli se opraví zdravotní středisko. Na stavbu obou objektů nejsou současně peníze, je třeba rozhodnout, co bude potřeba dřív. Obhaj své stanovisko, jestli podporuješ opravu zdravotního střediska nebo stavbu hřiště13.

13

ČECHUROVÁ, M., BORECKÝ, D. Vlastivěda pro 4. ročník ZŠ: Pracovní sešit: Člověk a jeho svět. 2010. str. 12 – 13.

43

Myslím, že je teď důležitá

Nesouhlasím. Nejdřív je potřeba

oprava střediska, protože:

vybudovat hřiště pro děti, protože:

___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ Volby do žákovské samosprávy (tři zástupci ze třídy) 1. Pět dobrovolníků si z řad dětí připraví „řeč“, proč chce kandidovat. 2. Prezentace před třídou – představení, seznámení s prací žákovské samosprávy, představy „kandidátů“o tom, jak budou hájit zájmy žáků, jak se budou podílet na změnách chodu školy. 3. Volby. (Příprava třídy – plenta, volící box, lístky se jmény kandidátů, komise pro sčítání hlasů) 4. Vyhlášení výsledků. Exkurze •

Návštěva třídy na městském úřadě.

•

Beseda s představiteli zastupitelstva (po předešlé domluvě) o tom, čím se úřad zabývá.

•

Prohlídka areálu městské radnice.

44

4. ročník:

4.

LIDÉ A ČAS

ˇ ´ MINULOST NAŠEHO MĚSTA Zatoulaná písmena (sbírej v textu písmena, která tam nepatří, a vepisuj je do tajenky. Brzy zjistíš název dnešní hodiny.)

ŽIVOTEM LIDÍ, NKTEŘÍ OBÝVALI NAŠI ZEMI V MINULOSTI, SE ZABÝVAJÍ VĚDY HISTORIE A ARCHEOLOGIEE. TITO LIDÉ BYLI NAŠI PŘEDKOVÉ, ŽILIJ NA MÍSTECH, KDE NYNÍ ŽIJEME MY. PO NAŠICH PŘEDCÍCH NALÉZÁME PŘI VYKOPÁVKÁCH PŘEDMĚTY, KTERÉ ZKOUMAJÍ ARCHEOLOGOVÉ. JSOU TO RŮZNÉ NÁSTROJE, NÁDOBY, S ČÁSTI ODĚVŮ, MINCE, ZBRANĚ, ŠPERKY, STTARÁ POHŘEBIŠTĚ, NEBO KOSTRY ZVÍŘAT, KTERÉ LOVILI. Z POZDĚJŠÍCH OBDOBÍ JSOU TO PŘEDEVŠÍM PAMÁTNÉ BUDOVY NEBO JEJICH ZBYTKY – HRADY, ZÁMKY, KOSTELY, KLÁŠTERY, A KAPLIČKY, ALE I TECHNICKÉ PAMÁTKY – KAMENNÉ MOSTY, MLÝNY... . PO NAŠICH PŘEDCÍCH NÁM ZŮSTALY Z DOB, KDY POZNALI PÍSMO, STARÉ PÍSEMNOSTI. NAZÝVÁME JE PÍSEMNÝMI PRAMENY, KTERRÉ STUDUJÍ HISTORICI. Z PÍSEMNÝCH ZÁZNAMŮ POZNÁVÁME JMÉNA PANOVNÍKŮ, DOBU JEJICH VLÁDY, DATA BITEVŠ A DALŠÍ DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI. VŠECHNY PAMÁTKY NAŠÍ MINULOSTI JSOU NĚKDE ULOŽENY. NAJDEME

JE

V MUZEÍCH,

GALERIÍÍCH,

KNIHOVNÁCH

A ARCHIVECH. Rozlušti správně název zařízení, která uchovávají památky naší minulosti, pak památky z nabídky správně roztřiď: (mince, hliněné nádoby, obrazy, staré dopisy, šperky, kostry pradávných zvířat, kroniky, zbraně, sošky, staré fotografie)14

14

ČECHUROVÁ, M., BORECKÝ, D. Vlastivěda pro 4. ročník ZŠ: Pracovní sešit: Člověk a jeho svět. 2010. str. 34.

45

RAVICH

KNOHANIV

UMMEZU

LIREAGE

______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ Olomouc byla osídlena už v době kamenné - v pravěku. Archeologické památky byly objeveny přímo v centru města – na Horním a Dolním náměstí, v ulici Pekařské a 8. května. U dnešního kostela sv. Mořice bylo nalezeno šest tisíc let staré pravěké sídliště s mnoha hospodářskými objekty. Pravěcí lidé se zde usadili, aby se mohli starat o založená políčka. Naučili se pěstovat obilniny i jiné rostliny, začali chovat domácí zvířata. Z opracovaných kamenů vyráběli pravěké zbraně i kamenné nástroje, které používali při práci. U Klášterního Hradiska byly nalezeny čepele, pazourkové nástroje a různé další předměty. Významným místním objevem je také zachovaná pec. V době bronzové (1900-750 př. n. l.) byla v Olomouci našimi předky založena osada v Předhradí (Nám. Republiky) a na Václavském návrší. Podobné osídlení vědci našli také v okolí kostela sv. Michala

av

prostorách

Klášterního

Hradiska. Lidé – převážně řemeslníci - již uměli vyrábět nástroje a zbraně z bronzu, které byly mnohem dokonalejší než kamenné. Své výrobky směňovali

za

potraviny

a různé

předměty

pro domácnost. Z této doby se v našem městě objevily první doklady řemesel – zvláště kovolitectví, tkalcovství a hrnčířství. Ve Vlastivědném muzeu můžeme vidět zbytky keramiky. 46

V době železné (5. stol. př.

n.

l.)

začali

Olomouc

osidlovat Keltové. Pozůstatky keltského sídliště byly nalezeny na tř. Spojenců a v Sokolské ulici.

Keltové

byli

odvážní

bojovníci, vyspělí řemeslníci a zdatní obchodníci. Vyráběli železné

zemědělské

nářadí,

kterým se dobře obdělávala půda. Zhotovovali krásné šperky z bronzu a drahých kovů. Znali už také sklo, z kterého vyráběli náramky a korále. Jako první u nás razili vlastní mince. Například zlomek skleněného náramku, sponu nebo dvě zlaté mince – z této doby najdeme také jako všechny pravěké nálezy ve Vlastivědném muzeu. Začátkem 7. století našeho letopočtu

začaly

pronikat

k Olomouci podél řeky Moravy slovanské

kmeny.

Příchodem

těchto kmenů začíná nové období dějin – středověk.15

Doklady

prvních

slovanských

osídlení

ve městě

archeologové

v ulici

Kaštanové,

nalezli Pekařské

a v blízkosti pozdějšího Klášterního Hradiska. V oblasti Povlu a Nových Sadů stálo brzy po jejich příchodu opevněné hradiště, které sloužilo jako sídlo šlechty, k obraně před nepřáteli a bylo bezpečným místem pro obchodování a řemeslnou výrobu. Slované žili v rodech, které se rozrostly z rodin. Několik rodů tvořilo kmen. V čele každého kmene stál kníže.

15

ČECHUROVÁ, M., JEŽKOVÁ, A., BORECKÝ, D. Vlastivěda pro 4. ročník ZŠ: Člověk a jeho svět. 2010. str. 72.

47

Zatoulané slabiky (spoj správně vždy dvě hvězdičky, objevíš sedm výrazů, majících souvislost s pravěkem, správné výrazy přepiš, některé nakresli)

OŠ

KÁ

JES

KŮ

LO ŽE

VEC

O

MA MUT

HEŇ

TĚP

MEN KYNĚ

_______________________________________________ _______________________________________________ ______________________________________________________

Návštěva stálé expozice Vlastivědného muzea v Olomouci: PRAVĚK. 48

4. ročník:

LIDÉ A ČAS

5. ZA PAMÁTKAMI MĚSTA (2. část) Čtení s porozuměním (v textu najděte tučně vyznačená slova, jejich význam vysvětlete nebo vyhledejte v různých informačních zdrojích a vysvětlete)

1. Klášterní Hradisko je Národní kulturní památkou. Původní klášter dal vybudovat v roce 1077 moravský kníže Ota I. Sličný s manželkou Eufemií. Klášter byl vojensky několikrát zničen, ale opět obnoven. Katastrofální dopad měly na Hradisko husitské války. Klášter byl vypálen a poté olomouckými měšťany rozbořen. Na následnou obnovu přispěl Jiří z Poděbrad. Znovuobnovený klášter postupně získával zpět své ztracené statky a další nemovitosti. V roce 1642 obsadila Olomouc švédská vojska. Klášter Hradisko padl za oběť jejich řádění a byl spolu s olomouckými předměstími rozbořen. Jako válečná kořist byly z vydrancované klášterní knihovny do Švédska vyvezeny nejcennější knihy. Po odchodu Švédů z Olomouce se začalo přemýšlet o stavbě

zcela

nového

objektu.

Výstavba

celého

klášterního

komplexu

byla rozložena do několika etap a skončila v roce 1738. Přítomnost

a

tvorba

řady

vynikajících

tuzemských a zahraničních umělců, pracujících v průběhu výstavby a krátce i po jejím ukončení na umělecké výzdobě interiérů a exteriérů kláštera, povýšila Hradisko na významné kulturně umělecké centrum Moravy. Avšak na základě dekretu císaře Josefa II. v roce 1784 byl rozsáhlý majetek kláštera rozprodán a nádherný barokní areál přeměněn na generální moravský seminář, v jehož čele působil v letech 1787–1790 vynikající učenec Josef Dobrovský. Po zrušení semináře v roce 1790 připadly objekty bývalého kláštera armádě. Ta zde nejprve zřídila pevnostní skladiště, v roce 1800

49

zajatecký tábor francouzských vojáků a od ledna 1802 vojenskou nemocnici. Změny uživatelů přinesly řadu stavebních zásahů a změn. Nádherný barokní komplex je nyní ve vyhrazené dny přístupný veřejnosti. Prohlídka jeho knihovny, Slavnostního sálu, Tereziánského pokoje, kostela sv. Štěpána, Andělských schodů a věže nabízí příjemný kulturní zážitek. 2. Katedrála svatého Václava (Národní kulturní památka) Historikové kladou původ katedrály sv. Václava do 12. století. Kolem roku 1100 nechal údělný moravský kníže Svatopluk položit základy k novému kostelu na zdejším návrší v areálu nového knížecího hradiště.

Biskup

Jindřich Zdík stavbu kostela dokončil a slavnostně jej vysvětil 30. června 1131. Zakládací

listina,

kterou

přenesl

své biskupské sídlo od kostela sv. Petra ke kostelu sv. Václava a která je datována po 30. červnu 1131, je uložena ve Státním archivu v Olomouci. V průběhu staletí procházela basilika mnoha slohovými úpravami. Z původní stavby se zachovaly jen základy obvodových zdí, pod dlažbou lodi zasypaná románská krypta a spodní části věží. K nejvýznamnějším zásahům do architektury olomoucké katedrály patří novostavba barokního presbytáře kardinálem Františkem z Dietrichsteinu v 1. pol. 17. století, který prodloužil chrámový prostor takřka na dvojnásobek. Tato podoba zůstala zachována až do konce 19. století, kdy začala nová přestavba katedrály v novogotickém slohu. Tímto zásahem ztratil chrám hodně ze svých starých památek, ale získal na své monumentálnosti a dominanta tří novogotických věží katedrály na bývalém přemyslovském hradě tvoří již 100 let neodmyslitelnou součást panorámatu města Olomouce. Doplnění textu prohlídkou internetových stránek Římskokatolické farnosti sv. Václava Olomouc (http://www.oldom.cz - virtuální prohlídka).

50

3. Kostel svatého Mořice V ulici 8. května se nachází trojlodní gotický kostel sv. Mořice, který je rovněž Národní kulturní památkou. Pravděpodobně vznikl kolem roku 1250

přičiněním

olomouckého

biskupa

Bruna známého šiřitele kultu sv. Mořice. Kostel prošel během staletí mnoha úpravami. Z roku 1412 pochází šestačtyřicet metrů vysoká severní věž, jejímž původním účelem zřejmě bylo varovat Olomoučany před požáry,

které

v

tehdejší

dřevěné

zástavbě propukaly poměrně často. Z věže byl výborný výhled na velkou část tehdejší Olomouce a proto, pokud hlídka spatřila požár, mohla rychle vyhlásit poplach rozezvučením zvonu ve zdejší zvonici. Dnes věž slouží jako rozhledna. Po zdolání 206 schodů se otevře nádherný výhled na město, především na Horní náměstí s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice. Věž kostela je vybavena zajímavým dvojitým točitým schodištěm. Vzhled kostela se během staletí několikrát změnil. Paradoxně i sv. Mořic několikrát vyhořel. V 16. století byla přistavena tzv. Edelmannova kaple. Interiér kostela se výrazně změnil na počátku 18. století, kdy byl po požáru upraven v barokním slohu. V roce 1745 přibyly v kostele varhany, které jsou dnes největšími varhanami v celé střední Evropě a osmé největší v Evropě vůbec. Blízké okolí kostela sloužilo až do r. 1784 jako hřbitov. Při archeologickém průzkumu byla objevena celá řada zbytků různých architektur, včetně půdorysu "české kaple" sv. Cyrila a Metoděje. Doplnění textu prohlídkou internetových stránek Římskokatolické farnosti sv. Mořice Olomouc (http://www.moric-olomouc.cz - virtuální prohlídka) a Portálu Olomouc (http://spqo.cz/content/kostel-sv-morice - prohlídka 3D).

4. Chrám svatého Michala Je postaven na nejvyšším skalnatém místě vnitřní části města Olomouce. Původní podoba kostela sv. Michaela archanděla je neznámá. V roce 1398 shořel při velkém požáru. Následky ničivého požáru nebyly ještě ani odstraněny,

51

když již v roce 1404 klášter znovu vyhořel. Četnými sbírkami se podařilo napravit způsobené škody. V 80. letech 15. století byla ke kostelu přistavena masivní hranolová gotická věž. Měla funkci samostatně stojící zvonice. Po švédských válkách byl na místě značně poškozeného kostela budován nový kostel. 21. července 1709 v noci vypukl v Olomouci strašný požár, který během čtyř hodin obrátil v popel 349 domů, faru i kostel

sv. Mořice.

Následné

úpravy

kostela pokračovaly nejméně 20 let. Chrámová loď je lemována čtyřmi bočními oltáři. Na jižní straně kostela najdeme v gotickém slohu chodbu s křížovou cestou, ve které jsou umístěny čtyři oltáře. Při severní zdi (od ZŠ) jsou postaveny barokní sochy. 5. Kostel Panny Marie Sněžné je

významnou

památkou

barokního

stavitelství. Je součástí komplexu budov mezi městskými hradbami a dnešním náměstím republiky. Kostel vznikl v letech 1712 - 1719. Jeho architekt se nechal inspirovat kostelem sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, který byl dokončen těsně před započetím olomoucké stavby. Chrám byl postaven na místě bývalého kostela. Ze staré stavby se zachovaly například některé malby s pohledy na dnes již neexistující kostel Panny Marie na Předhradí a tehdejší podobu olomoucké radnice. Chrám Panny Marie Sněžné sloužil až do roku 1778 univerzitě, poté se stal kostelem olomoucké vojenské posádky. Za napoleonských válek se z chrámu stalo skladiště. Bohoslužby zde byly obnoveny až těsně před první světovou válkou. Vnitřek kostela oplývá bohatou malířskou výzdobou, plastikami, štukovými pracemi a zlatnickou výzdobou.

52

Doplnění textu prohlídkou Internetového portálu (http://www.olomoucky-kraj.com - virtuální procházka).

Olomouckého

kraje

Dvě vycházky

•

Před vycházkami zjistěte ve skupinách nebo dvojicích vše zajímavé o místech, o kterých jste si četli. Začtěte se do knih o historii města, které dobře znáte, použijte všechny jiné dostupné zdroje informací (internet, časopisy, informační letáky, rodinu...)

•

Na plánku naplánujte trasu 1. vycházky od Katedrály sv. Václava do středu města tak, abyste procházeli kolem důležitých kulturních památek i budov.

•

1. prohlídka: Katedrála sv. Václava – prohlídka krypty se stálou expozicí, kostel Panny Marie Sněžné.

•

Na plánku naplánujte trasu 2. vycházky od kostela sv. Mořice do středu města tak, abyste procházeli kolem důležitých kulturních památek i budov.

•

2. prohlídka: kostel sv. Mořice - výstup na vyhlídkovou věž kostela, chrám sv. Michala, Sloup Nejsvětější Trojice.

•

U navštívených historických památek prezentujte ostatním spolužákům vámi získané informace, vzájemně se doplňujte.

„Myšlenkové mapy“ (metoda číslo 10) Žáci jsou rozděleni do 5 skupin (podle počtu památek) a vypovídají vše, co se o daných památkách dověděli jak čtením, tak i vlastní návštěvou. Prezentace map v prostorách školy.

„Vlastní prezentace žáků“ Žáci si mohou (např. v programu MS PowerPoint, případně Activ Studio, aj.) připravit prezentace o památkách, se kterými se seznámili.

53

Nakresli, která historická památka v Olomouci Tě nejvíce zaujala.

54

5. ročník:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

1. OLOMOUCKÝ KRAJ

Komunitní kruh 1. Na kolik krajů se dělí území České republiky? 2. Který z krajů je nejmenší? 3. Jak se nazývá nejstarší univerzita vPraze? 4. Na území Ústeckého kraje najdeme místo spojené (podle pověsti) s počátkem našich dějin. Jak se nazývá? 5. V kterém kraji leží nejvyšší hora České republiky? 6. Kterou nejrozsáhlejší vrchovinu najdete v kraji Vysočina? 7. Které město je krajským městem Jihomoravského kraje? 8. Které město je krajským městem Olomouckého kraje? 9. Co všechno víte o tomto městě?

Olomoucký kraj zabírá střed Moravy, který tvoří rovinatá Haná, táhne se až ke státní hranici s Polskem. Severní část kraje pokrývají Jeseníky, kde leží nejvyšší moravská hora Praděd. Při toku řeky Moravy, která odvodňuje většinu území, je rozlehlá nížina – Hornomoravský úval. Podél části toku Moravy severně od města Olomouce se zachovaly lužní lesy. Zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví, která zasahuje až k samému okraji zastavěné části města Olomouc. Na úrodné Hané se pěstuje pšenice, ječmen, kukuřice, cukrová řepa, ovoce, zelenina a chmel, ve výše položených oblastech se chovají ovce a krávy. V kraji je také rovněž rozvinutý průmysl, především potravinářský (např. mlékárny OLMA), strojírenský a dřevozpracující. Ten zpracovává dřevo ze zalesněných Jeseníků. Olomoucký kraj má také lázeňskou tradici. K nejznámějším lázním patří Lázně Jeseník, Lipová-lázně, Teplice nad Bečvou a Velké Losiny. Velké Losiny jsou také výjimečné výrobou ručního papíru, která je v provozu stovky let. papír se používá pouze na vzácné a důležité tisky. 55

Lákadlem pro turisty jsou nedaleko Olomouce Javoříčské jeskyně. Patří mezi nejkrásnější krasové útvary v naší republice. Mezi kulturní a historicko skvosty patří původně gotický hrad Bouzov, známý z řady filmových pohádek. Turisté také navštěvují horská střediska v Jeseníkách16. Ve znaku Olomouckého kraje najdeme v první čtvrti moravskou orlici, poněvadž převážná jeho část leží na Moravě. Ve druhé čtvrti je umístěna černá slezská orlice ve zlatém poli. To vyjadřuje, že nejsevernější část kraje patří historicky Slezsku. Třetí pole symbolizuje zlatou barvou

lány

zralého

obilí

na Hané.

Pro

kraj

je charakteristický tok řeky Moravy, protékající od Hrubého Jeseníku ze severozápadu až k jeho hranicím na jihovýchodě. Ten je vyjádřen modrým pruhem. V posledním poli jsou umístěna zlatá písmena SPQO. Tato písmena jsou ve znaku krajského města Olomouc.

Vyzkoušej si, jaké znalosti máš o svém kraji. Doplň chybějící slova a označ správnou možnost nebo vyškrtni to, co není správně.

1. Nejvyšší Moravskou horu najdeš v pohoří _____________________________. Jmenuje se ____________________________. 2. Nejvýznamnější řeka Olomouckého kraje je ___________________________. 3. V kraji se nachází jeden z nejznámějších hradů u nás. Je to Karlštejn – Křivoklát – Bouzov. (Škrtni hrady, které sem nepatří.) 4. Úrodná nížina v okolí řeky se nazývá Polabská – Hornomoravský úval – Dolnomoravský úval. (Podtrhni správnou možnost.) 5. V kraji je rozšířený průmysl: keramický, strojírenský, potravinářský, hutnický, dřevozpracující, kožedělný, textilní. (Škrtni nesprávné odpovědi.) 6. Kraj má

3

4

5

lázeňských měst. (Zakroužkuj jejich počet a vypiš

je.) _____________________________________________________________ ________________________________________________________________

16

Text upraven podle ČECHUROVÁ, M., JEŽKOVÁ, A., CHALUPA, P. Vlastivěda pro 5. ročník ZŠ: Člověk a jeho svět. 2010. str. 31.

56

7. Na horských loukách se chovají prasata, koně, ovce, kapři, krávy. (Podtrhni správnou možnost.) 8. Spoj pojmy, které k sobě patří: Bouzov

výroba ručního papíru

Javořičské jeskyně

mlékárny OLMA

Velké Losiny

krasové útvary

Olomouc

hrad

9. Znak Olomouckého kraje je rozdělen na

2

4

6

pole / í.

(Zakroužkuj správný počet.) 10. Co znázorňují jednotlivá pole? _______________________________________ _________________________________________________________________ _________________________________________________________________ _________________________________________________________________ _________________________________________________________________ _________________________________________________________________

Projekt17 ( Žáci pracují ve skupinách, výsledkem bude kreslená mapa kraje a průvodce.) ƒ

Na balicí papír zakreslete hranice svého kraje a sousedící kraje.

ƒ

Umístěte krajské město, zakreslete říční síť a síť nejvýznamnějších silnic a železnic.

ƒ

Podle map zakreslete a popište přírodní poměry kraje (nížiny, pohoří, podnebí, řeky, vodní nádrže, přírodní zdroje – les, půda, voda, přírodní bohatství, typické rostlinstvo, živočišstvo, chráněná území.

ƒ

Zakreslete významná města pro váš kraj.

ƒ

Vypracujte seznam nejcennějších kulturních památek a zakreslete je. Ke každé napište krátký komentář. K průvodci pořiďte fotografie, jimiž byste mohli přilákat do svého kraje návštěvníky.

17

upraveno podle KÜHNLOVÁ, H. Život v našem regionu: Pracovní učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. 2007. str. 42.

57

Navrhni svůj znak kraje a nakresli ho:

58

5. ročník:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

2. ZNÁME SVOJE MĚSTO? Poznávejte, objevujte. (Žáci pracují ve skupinách, využívají nakopírované světlé kopie plánu města.) ƒ

Do plánu zakreslete historické jádro města, náměstí.

ƒ

Označte historicky cenné památky, se kterými jste se seznámili ve 3. a 4. ročníku. Pojmenujte je.

ƒ

Označte radnici, divadlo, muzeum, knihovnu, vlakové nádraží.

ƒ

Zakreslete vodní toky a městskou zeleň. Pojmenujte je.

ƒ

Vyznačte cestu od školy do středu města.

ƒ

Vyznačte v plánu se místa zhoršeným životním prostředím: křižovatky, dopravní tahy.

ƒ

Vyznačte místa, která považujete za nejčistší a nejzdravější.

ƒ

Nakreslete jednoduchý náčrt historického jádra města, zpaměti zakreslete vše, co v něm najdete.

Komunitní kruh 1. Vyprávějte, co všechno o vašem městě už víte. 2. Přemýšlejte, proč byste chtěli ve svém městě zůstat žít. 3. V čem je vaše město výjimečné? Prezentace výukového CD: „Mapy a Olomouc“ (viz příloha č. 7) Shlédnutí oblastí – kultura, sport, průmysl.

Na základě shlédnutého CD doplň chybějící slova, označ správnou možnost nebo vyškrtni to, co není správně.

KULTURA 1. Parky a dnešní Olomouc neodmyslitelně patří k sobě už skoro dvě stě let. Prvním oficiálním městským parkem se na začátku 19. století stala Rudolfova alej ve Smetanových sadech. Park má / nemá také zajímavou sochařskou výzdobu. 59

Čechovy sady, které nesou svůj nynější název od roku 1918, jsou parkem určeným především k odpočinku. Součástí parku je / není Památník osvobození Olomouce

sovětskou

armádou,

socha

Boženy Němcové i pevnostní tzv. Litovelská brána, která byla ke vchodu do sadů přenesena v roce 1896. Park

______________

pod středověkými

sady

a tereziánskými

vznikl městskými

na

přelomu hradbami.

století

(1898)

Součástí

sadů

je Jihoslovanské mauzoleum, společná hrobka s pozůstatky jihoslovanských vojáků, kteří během I. světové války zemřeli na území Moravy a Slezska. Součástí sadů je také Botanická zahrada. 2. Moravské divadlo sídlí v historické

budově

na _____________________ náměstí. Má 3 / 4 scény. Do budovy divadla

se

chodí

především

na

balety,

opery

a

operety,

činohru.

www.moravskedivadlo.cz/cinohra/ukazky-z-inscenaci/ (Ukázky – videa.)

3. Moravská filharmonie patří / nepatří k nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Je pořadatelem mezinárodních hudebních festivalů. 4. Muzeum umění spravuje více než

650 / 65 000 sbírek z oblasti malířství,

sochařství, kresby, grafiky i fotografie. 5. Vlastivědné muzeum má 4 stálé expozice: Zoologii, Od orloje k hodinám, Geologii

a

mineralogii

a

expozici

______________________________,

kterou jsme navštívili ve 4. třídě. 6. Knihovny: Státní vědecká knihovna a Knihovna města Olomouce, která má 4 / 6 oddělení.

60

V oddělení pro ___________________________________________ jsme byli na besedě o pověstech ve 3. třídě. Pobočka Knihovny města Olomouce nese název _____________________________________________________. 7. Univerzita Palackého je 1. / 2. nejstarší univerzitou v České republice. 8. ZOO je umístěná v krásných lesích v blízkosti města Olomouce. Nabízí možnost prohlídky mnoha vzácných druhů zvířat v pěti pavilonech, jízdu vláčkem nebo 32 metrů vysokou vyhlídkovou věž. 9. Kina: Kino Metropol a

Multikino CineStar,

které má 5 / 7 sálů.

SPORT 1. Andrův stadion

nechal postavit olomoucký

velkoobchodník Josef ____________. Se stavbou se začalo v roce 1938 a za dva roky byl stadion otevřen. Dnešní podobu získal prostřednictvím mnoha rekonstrukcí. Je domácím stadionem pro prvoligové mužstvo SK _______________________. 2. Zimní stadion byl otevřen v roce 1948. 3. Plavecký stadion nabízí venkovní bazén, dětský bazén, parní saunu, solárium, masážní centrum i tobogán dlouhý 70 / 700 metrů. 4. Aquapark je / není nevšední areál vodních atrakcí a relaxace. 5. Sportovní hala UP – její součástí je loděnice, venkovní

hřiště, areál Lanového centra Proud.

V jejích prostorách se konají hudební koncerty.

61

6. Sportcentrum Best (SAJM) nabízí squash, bowling, kulečník, šipky, posilovnu i aerobik. 7. Síť cyklostezek je rozsáhlá. Cyklistům umožňuje bezpečnou jízdu městem. Navíc vede i přírodou a využívají ji i in-line bruslaři.

PRŮMYSL 1. Mlékárna OLMA

je

/ není druhým nejvýznamnějším

tuzemským výrobcem mléčných výrobků. Zpracovává syrové kravské mléko a vyrábí mléčné výrobky – čerstvá, trvanlivá i sušená ______________, máslo, rostlinné tuky, jogurty a kysané mléčné výrobky. 2. Zora – Nestlé vyrábí tabulkové čokolády, z nichž nejoblíbenější je Studentská pečeť a tyčinka Margot, i plněné čokoládové

bonbóny

mnoha

druhů.

Továrna

stojí

v ________________________. 3.

Farmak je

chemicko-farmaceutická

společnost, která vyrábí produkty chemické, desinfekční a farmaceutické přísady. 4.

Moravské

železárny

vyrábí

součásti

pro automobily, vlaky, tramvaje, autobusy a traktory. (Škrtni nesprávnou odpověď.)

„Na co myslím?“ (Obdoba hry číslo 14: „Kdo jsem?“) Každý z žáků si vybere, o

kterém objektu (zařízení, instituci) bude mluvit, případně

si učitel předem připraví lístečky s jejich názvy (DIVADLO, OLMA. ČECHOVY SADY ...) a žáci si název „vylosují z klobouku“. Třídě poté pokládají otázky, např.: 1. Myslím na budovu, do které chodíme na balety, činohru nebo opery. Na co myslím? 2. Myslím na místo, kam chodíme relaxovat a odpočívat, kde najdeme Památník osvobození Olomouce sovětskou armádou, sochu Boženy Němcové i pevnostní Litovelskou bránu. Na co myslím?...

62

5. ročník:

LIDÉ A ČAS

3. ZA PAMÁTKAMI MĚSTA (3. část) „Volné psaní“ (Metoda číslo 2) Téma: KAŠNY Interpretace výsledků volného psaní na zadané téma. Pod každým textem lze otevřít odkaz na internetový server http://www.olomouc.eu/tourism, který nabízí fotografie jednotlivých památek a jejich 3D zobrazení.

Jedinečnou památkou Olomouce je soubor šesti olomouckých barokních kašen. Jsou dokladem stavebního a uměleckého rozvoje města. Soubor kašen doplňuje novodobá sedmá, Arionova kašna. V roce 2007 byla slavnostně odhalena další kašna Sarkandrova fontána, která se nachází na nádvoří stejnojmenné kaple. Zajímavou dominantou města jsou i sloupy: Sloup Nejsvětější Trojice, ale také Mariánský morový sloup na Dolním náměstí, který vznikl na paměť obětí moru v 18. století. 1. Herkulova kašna Kašnu z roku 1687 najdeme na Horním náměstí. Zdobí ji socha bájného antického hrdiny Herkula. Socha v nadživotní velikosti s kyjem v pravé ruce je umístěna na podstavci uprostřed nádrže. V levé ruce drží Herkules šachovanou orlici – symbol města, kterou chrání před sedmihlavou hydrou. 2. Caesarova kašna stojí na Horním náměstí. Je nejznámější a umělecky nejnáročnější olomouckou kašnou. Její sochařská výzdoba představuje bájného zakladatele města – císaře Gaia Julia Caesara. 63

Na imitovaném skalisku uprostřed nádrže je socha jezdce na vzpínajícím se koni. U nohou mu leží dvě mužské postavy s kartušemi – jedná se o personifikace řeky Moravy a Dunaje - a dále sedící pes - narážka na věrnost města panovníkovi. Socha Caesara je umístěna tak, že svou tvář odvrací od olomoucké radnice směrem k Michalskému návrší, kde údajně stával tábor římských vojsk. 3. Jupiterova kašna vznikla jako poslední ze souboru olomouckých barokních kašen a od roku 1735 zdobí Dolní náměstí. zdobí ji socha antického vládce bohů Jupitera se svazkem blesků v pravici a orlem u nohou. Socha je umístěna na starším podstavci, na kterém původně stávala socha sv. Floriána.

4. Kašna Tritonů vznikla po požáru města roku 1707. Původně stála v ústí

ulic

Ztracená,

Ostružnická

a Denisova.

Na současné místo na náměstí Republiky byla přemístěna

roku

1890.

Kašnu

zdobí

sousoší

v nadživotní velikosti: dva mořští muži - Tritoni nesou na svých ramenech mušli s chlapcem a vodními psy. Dva delfíni po stranách plní funkci chrličů vody. 5. Merkurova kašna Kašna je velmi zdařile zakomponována do prostoru rušné křižovatky na ulici 8. května. Merkurova kašna pochází z roku 1727. Socha znázorňuje antického

patrona

obchodníků

a ochránce

pocestných Merkura. Merkur drží v pravici zlacenou hlasatelskou berlu – jeden ze svých atributů. 6. Neptunova kašna stojí na Dolním náměstí. Vznikla roku 1683. Znázorňuje

římského

boha

moří,

Neptuna, 64

který je také známý jako řecký bůh Poseidon. Bojoval se svým otcem Kronem a jeho meč byl rozťat na známý trojzubec. Na olomoucké kašně drží Neptun trojzubec směrem dolů, čímž uklidňuje vody a chrání město. Robustní postava antického boha stojí na skalisku se čtveřicí mořských koní, sloužících také jako chrliče vody. 7. Ariónova kašna se nachází na nároží olomoucké radnice. Vznikla v roce 2002 v rámci rekonstrukce Horního náměstí. Jejím autorem je slavný olomoucký rodák žijící ve Francii,

sochař

Ivan

Theimer.

Námětem

sochařské výzdoby je antická pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kitharu Ariónovi, kterého zachránil z mořských vln delfín, přivábený Ariónovým zpěvem. Oválný bazén kašny je zapuštěný pod úroveň dlažby a nese tři bronzové skupiny: obelisk na krunýři monumentální želvy a dále sousoší dvou dětí a stojícího Arióna s delfínem. Další plastika želvy je k radosti nejmenších obdivovatelů díla umístěna na sousedním prostranství vedle nádrže. Všechny plastiky oslavují Moravu, město Olomouc a Olomoučany. 8. „Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra“ je novodobou fontánou, která se nachází na nádvoří u paláce sv. Sarkandra, v sousedství Kaple sv. Jana Sarkandra. Základní námět díla souvisí s duchovním významem místa. Na místě dnešní kaple sv. Jana Sarkandra stála od 15. století městská věznice, roku 1620 v ní byl vyslýchán a umučen Jan Sarkander. Výzdoba fontány zdůrazňuje hlavně nesmiřitelný protiklad dobra a zla. Zlo symbolizují hadi, věčný život symbolizují klíny zatloukané při ukřižování a kvetoucí Kristovy rány. 9. Sloup Nejsvětější Trojice více než 250 let zdobí Horní náměstí 32 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byl zapsán

65

v roce 2000, a to nejen pro své mimořádné rozměry, ale i pro náročnost a rozsah sochařské výzdoby. Jeho vysvěcení se tehdy zúčastnila i sama rakouská císařovna Marie Terezie. Ve spodní části sloupu nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. 10. Mariánský sloup

je dominantou Dolního náměstí. Byl postaven po morové epidemii v Olomouci na počest jejího ukončení(1713–1715). Spodní část sloupu s oválným otvorem uprostřed zdobí sochy osmi světců a světic. Jedná se o patrony proti moru – sv. Karla Boromejského, sv. Františka Xaverského, sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Rozálii, sv. Kateřinu Sienskou, sv. Barboru a patronku města Olomouce – sv. Pavlínu. Na vrcholku sloupu je umístěna socha Panny Marie18.

Využití výukového CD: „Mapy a Olomouc“ (viz příloha č. 7) (Hry uvedené v nabídce „ Procházka městem“) ƒ

Hra s kašnami

ƒ

Kvíz I, II

ƒ

Pexeso

18

http:// www.olomouc.eu/tourism/monuments/

66

„Vybarvi stejnou pastelkou názvy kašen a sloupů s pojmy, které k daným památkám patří“

      HERKULOVA KAŠNA         

 

      JUPITEROVA KAŠNA 

    PAMÁTKA UNESCO  

 

             FONTÁNA 

        SOCHA S KYJEM V PRAVÉ RUCE 

     KAŠNA TRITÓNŮ 

 

            SOCHA JEZDCE NA VZPÍNAJÍCÍM SE KONI 

            SOCHA S TROJZUBCEM                     MERKUROVA KAŠNA                   

         OSLAVUJÍCÍ          KONEC MORU 

       SARKANDROVA KAŠNA 

 

                   SLOUP NESVĚTĚJŠÍ TROJICE 

 

      PATRON OBCHODNÍKŮ A OCHRÁNCE POCESTNÝCH   

 

 NEPTUNOVA KAŠNA 

     MARIÁNSKÝ SLOUP                       VLÁDCE BOHŮ S BLESKY                       CAESAROVA                                    KAŠNA    Vycházka •

Před vycházkou zjistěte v daných skupinách vše o místech, o kterých jste si četli. Začtěte se do knih o historii města, které dobře znáte, použijte všechny jiné dostupné zdroje informací (internet, časopisy, informační letáky, rodinu...)

•

Na plánku naplánujte trasu vycházky od školy do středu města tak, abyste procházeli kolem důležitých kulturních památek, budov i obchodů.

•

Při cestě na Horní a Dolní náměstí nafoťte různé, historické památky, se kterými se seznamujete i jejich detaily.

67

•

U navštívených historických památek v rámci svých skupin prezentujte ostatním spolužákům vámi získané informace, vzájemně se doplňujte. Nakresli, nebo vlep svoji fotografii kašny či sloupu, které Tě na vycházce zaujaly:

68

5. ročník:

LIDÉ A ČAS

5. DOMOVNÍ ZNAMENÍ (PROJEKT19) 1. hodina: a) Komunitní kruh ƒ

přečíst některou z legend, která se váže k pojmenování domu

ƒ

uhádnout jméno domu

ƒ

scénka – učitel jako cizinec hledá konkrétní dům (např. U zlatého jelena)

ƒ

Aktivizace zkušenosti: 1. Setkali jste se už někdy s domovním znamením? Kdy? S kterým? Kde? 2. Dovedete ho popsat? 3. Užívají se dnes ještě domovní znamení? 4. Proč mohla vzniknout domovní znamení?

b) Brainstorming Na balící papír děti napíší otázky ohledně domovních znamení, která je zajímají. c) Tvorba vědomostního zázemí ƒ

Rozdělit děti do skupin, každé skupině rozdat upravené teoretické pojednání o určitém aspektu domovních znamení (Příloha č. 8, 9)

ƒ

Otázky: Co náleží mezi domovní znamení? Odkdy jsou domovní znamení na olomouckých domech? Jaký je vztah mezi jménem a domovním znamením? Co zobrazují dávná znamení?

ƒ

Učitel se převlékne za cizince, usedne uprostřed kruhu coby odborník na domovní znamení, děti se budou ptát na věci vzešlé z předešlé aktivity.

d) Prezentace Děti si zapíší získané informace k otázkám na papíru.

19

  VLACHOVÁ,  P. Domovní znamení. 2005 

69

2. hodina: a) Tvorba vlastního domovního znamení

ƒ každý si vymyslí své domovní znamení a nakreslí je (jde o myšlenku, ne o preciznost kresby)

ƒ lze zařadit jako samostatnou činnost v rámci výtvarné výchovy b) Tvoření příběhu ƒ

znamení se podle podobnosti seskupí do několika skupin (např. zvířata, rostliny), každá skupina si vybere jedno znamení, které ji bude reprezentovat, a vymyslí scénku, jak ke svému znamení přišla

ƒ

jedna skupina předvede scénku a ostatní hádají domovní znamení, skupiny se postupně prostřídají

c) Život se znameními ƒ

každý si zvolí svoji roli, která se vztahuje k jeho znamení, vyjde ze svého domu a snaží se seznámit s ostatními

ƒ

pro vtažení do tématu je dobré dát dětem při procházení nějaký úkol – zapamatuj si domovní znamení třech spolužáků

d) Vyhláška ƒ

učitel v roli císařského úředníka vejde na „náměstí“ a přečte císařovu vyhlášku z 1. října 1770, kterou se ruší domovní znamení a domům se přidělují čísla

ƒ

učitel znehybní skupinu dětí, domovní znamení zabaví a nahradí je čísly

e) Diskuse ƒ

znovu obživlé děti reagují na změněnou situaci – Proč zanikla domovní znamení? Stýská se nám po nich? Jakou mají výhodu a jakou výhodu mají čísla?

f) Spektrum názorů (Metoda soudu – metoda číslo 6) ƒ

děti se podle svého názoru postaví na stranu buď domovních znamení nebo čísel nebo na místo, kdy je jim jedno, mají-li domovní znamení či číslo

g) Domovní znamení dnes ƒ

jaký máme vztah k domovním znamením

ƒ

hledání domovních znamení podle plánku (viz příloha č. 10)

ƒ

o čem vypovídají

ƒ

jak na nás působí

ƒ

jak je hodnotíme (originalita, náročnost, jednoduchost...)

70

3. a další hodiny (využití mezipředmětových vztahů): VV - výroba domovních znamení města v keramické dílně LV - četba příběhů o domovních znameních (viz příloha č. 11), vyhledávání dalších informací a děl inspirovaných tímto fenoménem HV - zhudebnění domovních znamení

71

,,Naší didaktiky začátkem i koncem budiž: hledati a nalézati způsob, podle něhož by rodiče a učitelé učili méně, ti, kdož však se učí, naučili se více. Školy nechť mají méně shonu, nechuti a marné práce, avšak více klidu, potěšení a trvalého výsledku.“ J. A. Komenský

NABÍDKA NETRADIČNÍCH METOD VYUŽITELNÝCH PŘI VÝUCE: 1. BRAINSTORMING (bouře mozků) - využití při EVOKACI (úvodu) - uvolnění fantazie - učitel napíše na tabuli (balící papír) heslo, název, téma, otázku - žáci pracují samostatně, po dobu 5 minut zapisují na papír všechny asociace, odpovědi, nápady...co o tématu vědí - vzájemně (ve dvojicích, čtveřicích) si sdělují šeptem napsané informace tak, aby se myšlenky neopakovaly - kolektivní shrnutí – učitel zapisuje veškeré nové podněty na tabuli (balícím papíře) po té následuje výklad učitele, dochází k „lámání mostů“ mezi starým a novým 2. VOLNÉ PSANÍ - využití při REFLEXI (závěru) - učitel napíše na tabuli (balící papír) heslo, název, téma - žáci se snaží po dobu 3 – 5 minut psát souvislý text (věty) k danému tématu, názvu, heslu - nevracejí se k tomu, co mají napsané, nesmí škrtat, opravovat - záleží na tom, kolik napíší, jak umí mapovat myšlenky - po vypršení limitu si šeptem sdělují své myšlenky ve dvojicích, čtveřicích - kdo chce, prezentuje před třídou - vzájemně oceňují své nápady, názory - to nejlepší od všech sepisují na velkou plochu papíru 3. ANO x NE - využití před seznámením s novým učivem 72

- učitel na lístky zpracuje nové téma formou 10 – 15 očíslovaných vět (každá věta je buď pravdivá nebo nepravdivá) - žáci samostatně pozorně čtou očíslované věty, tužkou ke každé větě napíší buď ANO (tato věta je pravdivá) nebo NE (tato věta neříká pravdu) - odpovědi buď odhadují nebo bezpečně znají pravdivost tvrzení - po doplnění odloží tužku i vyplněný lístek, otevřou učebnici a v tichosti si přečtou text v učebnici, jehož strany učitel má napsány na tabuli - po tichém čtení zavřou učebnici a čekají na ostatní - společná korekce - učitel přečte nebo nechá některého z žáků přečíst první větu a společně zodpoví, je-li pravdivá nebo ne - po tiché četbě žáci získali informace, které dosud neznali, jsou schopni správně reagovat na otázku, perem přepíší tužkou napsanou odpověď - text se vlepí do sešitu před zápis ANO x NE (Př.:

1. Krajinu rozdělujeme na zemědělskou, lesnatou, hustě obydlenou.

2. Průmyslová krajina je krajina s výrobními podniky, továrnami. 3. Zemědělská krajina je využívána např. pro těžbu dřeva. ....) 4. KDO MÁ PRAVDU? - využití při odhalení nového učiva (např.: téma: Vánoce) - učitel na lístky zpracuje osvojené učivo formou 10 – 15 otázek, na něž odpovídají dva žáci (Př.:

1. Které tři typy krajin rozlišujeme? Vašek: Zemědělskou, průmyslovou, lesnatou. Jindra: Zemědělskou, lesnatou, hustě obydlenou. ...)

- žáci sbírají počáteční písmena jmen dětí, které měly pravdu - doplňují do tajenky V Á N O C E - vyluštěním tajenky odhalí název dnešní hodiny 5. SKLÁDANKOVÉ UČENÍ - využití při seznamování se s novým učivem - doba (15 minut) - žáci se rozdělí do tří až čtyř skupin např. podle barevných proužků papíru 73

-učitel zpracoval učivo do očíslovaných odstavců, jejichž počet odpovídá počtu dětí v daných skupinách (např. 25 žáků ve třídě – 5skupiny po 5 žácích, učivo rozpracované na 5 odstavců) - DOMOVSKÁ SKUPINA (5 minut) – stejná barva lístků - např. 5 modrých - každý žák se seznamuje tichým čtením s jedním z pěti odstavců textu, které si mezi sebou rozdělili - může, ale nemusí si dělat poznámky - EXPERTNÍ SKUPINA (5 minut) - po upozornění učitele se společně setkají žáci zpracovávající odstavec se stejným číslem (např. žáci s třetím odstavcem) - vzájemně vybírají to nejdůležitější z textu daného odstavce, vytvářejí poznámky k textu - DOMOVSKÁ SKUPINA (5 min) - společně podle čísel odstavců skládají písemný zápis nového učiva - učitel mezitím napíše téma probíraného učiva na tabuli - po vypršení dané doby žáci sdělují učiteli své body zápisu, na základě jejich výběru je sami zapisují na tabuli, a pak následně do svých sešitů 6. METODA SOUDU - vede k návrhu řešení určitého problému - učitel vymezí ve třídě pomyslnou přímku

rozhodně NE

NEVÍM

rozhodně ANO

- žáci dostanou nakopírovaný text nebo shlédnou učivo na interaktivní tabuli nebo jsou s ním seznámeni formou prezentace - následuje hlasitá četba, děti se střídají ve čtení, nebo shlédnutí učiva - I. ETAPA: Čára rozhodnutí: -učitel čte připravené výroky, např. jestli je důležité připravovat se na vyučování - děti se svobodně rozhodují a zaujímají postoj na čáře rozhodnutí (ANO – je třeba se připravovat, NE –není třeba se připravovat, nevím, jestli je třeba se připravovat - II.ETAPA: Etapa argumentů 74

- A) určení obhájců a žalobců (např. 2 + 2 skupiny po 6 členech) - B) vlastní soudní tribunál - výběr „písaře a mluvčího“ v rámci skupiny - shromažďování materiálů ve skupinkách žalobců a obhájců pro a proti - po uplynutí doby 5 – 7 minut SOUDCE vyzývá ŽALOBCE – MLUVČÍHO z každé skupiny, každý z nich se představí. Výše jmenovaní se střídají v argumentech, proč se např. žáci nemusí připravovat na vyučování (vyslovují jen ty myšlenky, které ještě do dané chvíle nezazněly) - SOUDCE vyzývá OBHÁJCE – MLUVČÍHO z každé skupiny, každý z nich se představí. Výše jmenovaní se střídají v argumentech, proč se žáci musí připravovat na vyučování(vyslovují jen ty myšlenky, které ještě do dané chvíle nezazněly) - C) usnesení – verdikt poroty - nové postavení na úsečce (ČÁŘE ROZHODNUTÍ) - závěrem může být shrnutí prostřednictvím prezentace na interaktivní tabuli - může následovat návrh myšlenkových map, jejich zpracování může proběhnout v rámci VV a ČaSP 7. MYŠLENKY V POHYBU - využití při REFLEXI - žáci se rozdělí do čtyř i více skupin např. podle barevných proužků papíru - každá skupina dostává velký (např. balící) papír, na který si zapíše téma dříve osvojeného učiva - k tématu po dobu 5 – 7 minut žáci zapisují co nejvíce myšlenek, názorů - po uplynutí stanovené doby si skupiny papíry vymění - přečtou předešlé návrhy, věty předchozích řešitelů, prodiskutují je, připíší vlastní nápady - výměna papírů probíhá tak dlouho, dokud každá skupina neprojde všechny části úkolu a dostane zpět svůj původní papír - skupiny si projdou náměty, které jim na papír přibyly, pak prezentují před třídou (např. TÉMA OBEC: my jsme napsali, že obec jsou města i vesnice, že se město liší od vesnice svou velkostí, že ve městě sídlí úřady, nemocnice, školy. Dál nám spolužáci připsali, že na venkově je zdravější životní prostředí, že lidé většinou bydlí v rodinných domech...) 75

8. KVÍZ „A – Z“ - využití při REFLEXI, hra je obdobou A-Z kvízu v televizi - na interaktivní tabuli nebo na balícím papíru je vyobrazena pyramida z čísel 1 – 15, nebo 1 – 20

- pod každým číslem je skryta jedna otázka - žáci se rozdělí do dvou skupin (MODŘÍ x ČERVENÍ) - obě skupiny si vyberou dva zástupce, kteří do pyramidy přikládají barevné kroužky podle toho, jak jejich skupina odpoví: např. MODŘÍ: správně – modrý kruh, chybná odpověď – černý kruh (po správně zodpovězené odpovědi je tedy dané číslo ukryto kroužkem barvy té skupiny, která právě odpovídala) - vítězí ta skupina, která spojí správnými odpověďmi tři strany pyramidy - v tomto případě zvítězili ČERVENÍ 9. PĚTILÍSTEK - využití při REFLEXI jako opakovací cvičení - žáci podle předem známých instrukcí tvoří svůj pětilístek - na tabuli mohou mít načrtnutou následující strukturu: NÁZEV, TÉMA PŘÍDAVNÉ JMÉNO SLOVESO

PŘÍDAVNÉ JMÉNO SLOVESO

SLOVESO

VĚTA (SOUVISLÉ VJÁDŘENÍ) O ČTYŘECH SLOVECH PODSTATNÉ JMÉNO (SYNONYMUM) - prezentace pětilístků 10. MYŠLENKOVÁ MAPA - využití při REFLEXI - žáci se rozdělí do čtyř i více skupin např. podle barevných proužků papíru, nebo tvoří samostatně – individuálně, ve dvojicích ... - každá skupina dostává velký (např. balící) papír, na který si zapíše doprostřed pojem dříve osvojeného učiva 76

- žáci s písmem různé velikosti, barvy nebo tvaru zapisují na klip dílčí myšlenky nebo klíčová slova, které mají nějaký vztah k hlavnímu problému - hledají souvislosti a vazby mezi nimi, pojmy postupně propojují - dotváří celkový vzhled různými grafickými prvky (kresba, obrázek, fotografie...) 11. PROJEKT - krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé, žákovské nebo vznesené učitelem - učitel (i společně s žáky) stanoví cíl, téma projektu (pro žáky zajímavé, přitažlivé, představující problém, vhodně motivované) - plánování: společná diskuse, výběr úkolů pro jednotlivce i skupiny, určení doby a formy zpracování - realizace: shromažďování materiálů, informací, vycházky, exkurze, záznamy z pozorování... - vyhodnocení: zdokumentování výsledku projektu, zveřejnění v rámci třídy i školy, prezentace ve školním časopise... 12. KOMUNITNÍ KRUH - využití při EVOKACI, FIXACI i REXLEXI - žáci sedí v kruhu - učitel vznese téma, otázku, problém - kruhem putuje předmět (míček, kámen...)od jednoho k druhému, každý, kdo chce, se vyjádří (pokud někdo nechce, nenutíme) - mluví jen ten, kdo má předmět, je zakázáno kritizovat, vznášet komentáře, zesměšňovat - na závěr se shrnou názory, vyjádří se stanoviska 13. KŘESLO PRO HOSTA - využití při FIXACI i REXLEXI - žáci sedí v kruhu na židličkách - v jeho středu stojí židle - postupně na ni usedají žáci nebo učitel a přijímají roli určité postavy, o které se ve třídě četlo, učilo... - postava má nějaký předmět, který ji charakterizuje (např. král Karel IV. – koruna )

77

- žáci se postavy dotazují, žádají vysvětlení událostí, zpřesňují okolnosti života postavy 14. HRA „KDO JSEM“ - využití při REFLEXI - žáci se snaží pomocí otázek vypátrat např. historickou postavu, která se v osobě učitele či některého spolužáka skrývá - ten, kdo osobnost představuje, smí odpovídat pouze ANO – NE (Př.

„Jste muž?“ -

„ANO.“

„Jste panovník?“ - „NE.“ ...) 15. HRA „O VZNIKU A ŠÍŘENÍ POVĚSTI“ - žáci sedí v komunitním kruhu, není jim sdělen výše uvedený název pověsti, se kterou bude třída pracovat - z kruhu odchází za dveře třídy 5 dobrovolníků - učitel si připraví upravený text z dané pověsti o zhruba 10 větách, který vypráví a případně společně se stávajícími žáky dotváří (př.): 1. V roce 57 před naším letopočtem přicestovala skupina vojáků z Říma na místo, kde leží naše město Olomouc. 2. V čele vojska jel na bílém koni slavný římský vojevůdce v nádherných zlatem vyšívaných šatech Gaius Julius Caesar. 3. Tento významný vojevůdce uspořádal tuto veledůležitou vojenskou výpravu proto, že toužil poznat všechny země na sever od řeky Dunaje. 4.

Když se vojsko přiblížilo ke skalnatému útesu, uslyšelo z dálky křik, hluk a lomoz.

5. Caesar vyslal dopředu své zvědy, aby zjistili, co se děje. 6. Ti se vzápětí vrátili a sdělili vojevůdci, že vojsku žádné nebezpečí nehrozí, že pod skálou se nachází obydlená osada, kde zrovna probíhá trh. 7. Caesar vystoupil s vojáky na nejvyšší kopec, odkud se mu naskytl pohled na celé krásné okolí. 8. Ihned rozpoznal výhodnou polohu vrchu a svým mužům přikázal, aby zde postavili opevněný tábor.

78

9. Vojenský tábor na návrší byl nazván podle tohoto vzácného vojevůdce Julimons – Julimontium, z kterého se prý později vyvinulo jméno Olomouc. - 2 – 3 písaři si zapisují odsouhlasený text na papír (uschovají ho) - je vybrán jeden dobrovolník, který je schopen zpaměti přednést příběh jednomu z dětí , které je pozváno opět do třídy - děti sedí kruhu, přizvaný žák sedí uprostřed kruhu čelem k vyprávějícímu a má za úkol pouze pozorně poslouchat, ostatní žáci jen v tichosti poslouchají, nesmějí dát nonverbálně najevo případné nesrovnalosti - po seznámení s textem, zaujímá první posluchač „vypravěčovo místo“, je přizván další žák čekající za dveřmi, opět zaujímá místo posluchače čelem k vyprávějícímu a první přizvaný opakuje, co si zapamatoval z vyprávění - úkolem každého nového posluchače je pouze POZORNĚ poslouchat, nic víc mu není sděleno - opět dochází k výměně a hra pokračuje, až jsou všichni žáci ve třídě - během vyprávění dochází k pozměnění schváleného textu - nakonec další dobrovolník ze třídy přečte ze svého zápisku text, který si třída připravila se svým učitelem - na závěr hry je dokázáno, že vyprávěním se spousta slov vytratila nebo změnila a proto mohlo být vyprávění po dobu mnoha tisíců i statisíců let několikrát změněno 16. PRÁCE S TEXTEM - vyhledat a sepsat zatoulaná písmenka - vyhledat slova, kterým žáci nerozumí - význam neznámých slov objasní někdo ze třídy - význam nelézt ve slovníku, na internetu ... - hledat klíčová slova, myšlenky - dělat výpisky z textu - doplnit neúplný text - uspořádat zpřeházené myšlenky, věty do celku - shrnout obsah vlastními slovy - tvořit osnovu - vymýšlet klíčové otázky k textu - vyhledat, které informace byly nové a které z nich jsou důležité 79

- sestavit křížovku na důležité učivo - a další 17. KŘÍŽOVKY, ČTYŘSMĚRKY, KVIZY, HRY - zpestřují výuku - zpřístupňují dané téma nebo prověřují znalosti - také žáci je mohou připravovat pro ostatní spolužáky

80

,,Žák není nádobou, kterou je třeba naplnit, ale pochodní, kterou je třeba zažehnout.“ Sókratés

ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Učebnice rozvíjí a utváří klíčové kompetence žáků prostřednictvím výchovných a vzdělávacích strategií (postupů, metod, forem práce, aktivit a projektů). Těchto strategií využívají všichni učitelé vyučující předměty vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se zaměřením na region města Olomouce. KOMPETENCE K UČENÍ Učitel: - vytváří u žáků představu domova (byt, dům, obec, vlast), představu o rodině, příbuzenských vztazích i o rolích rodinných příslušníků - učí žáky pracovat s odborným textem formou čtení s porozuměním, dále s různými informačními zdroji – mapy, plánky, kroniky, atlasy, encyklopedie, www stránky, a tak vede žáky k vyhledávání a třídění informací a na základě jejich pochopení a propojení k jejich využívání v procesu učení - vede žáky prostřednictvím vhodných metod a postupů k samostatnému pozorování vztahů mezi lidmi a k jeho kritickému posuzování a vyvozování závěrů pro využití v budoucnosti, k osvojování a dodržování pravidel soužití lidí jak v rodině, tak ve škole i v obci - zadává přiměřené samostatné úkoly, na nichž žák posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánují si, jakým způsobem by mohli své učení zdokonalit - zařazuje do výuky vycházky, exkurze a vede žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování dále zpracovávali a využívali pro své další učení - seznamuje žáky s chováním, které směřuje k ochraně přírody, k dodržování práva a spravedlnosti. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel: - zařazuje problémové úkoly, křížovky, hřebenovky, kvizy, vícesměrky, hádanky, experimenty, při kterých žáci sami objevují, řeší, vyslovují závěry, nacházejí podobné i odlišné znaky, aplikují osvědčené postupy při řešení obdobných nebo nových problémových situací

81

- pojmenuje podstatné lokální, regionální přírodní a společenské problémy, při nichž žáci kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí a usilují o vhodné způsoby řešení těchto problémů vlastním úsudkem a zkušeností - zadává přiměřené samostatné úkoly (krátkodobé i dlouhodobé), při nichž žáci své činnosti organizují, objevují různé varianty řešení a vytrvale hledají konečné řešení problému. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel: - navozuje kooperativní klima třídy, navozuje atmosféru bezpečné a přátelské komunikace - vede žáky k rozvoji komunikativních dovedností, k formulování a vyjadřování svých myšlenek a názorů v logickém sledu ve vztahu k přírodnímu a společenskému prostředí v ústním i písemném projevu - vede žáky k naslouchání promluv druhých lidí, k jejich porozumění, na ně vhodné reakci a vhodné argumentaci - vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci a pro aktivní zapojení žáků do společenského dění - vede žáky k otevřené komunikaci , při níž žáci bez ostychu vyjadřují své myšlenky a názory na konkrétní témata přírodního a společenského prostředí - zařazuje samostatné úkoly, při jejichž plnění žáci využívají informační a komunikační prostředky i technologie - umožňuje žákům ústně prezentovat výsledky práce skupiny i jednotlivců, obhájit vlastní názor i přijmout názory ostatních - využívá

různých

typů

textů

a

záznamů,

obrazových

materiálů,

neverbální

komunikace(gest, doteků, pohledů, pohybů, barvy tónu...) a jiných informačních a komunikačních prostředků tak, aby jim žáci porozuměli, adekvátně na ně reagovali. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel: - zadává úkoly dvojicím i skupinám, při nichž žáci přijímají nové role v pracovní činnosti, účinně spolupracují, oceňují zkušenosti druhých, navzájem si pomáhají, podporují se a hodnotí - vede žáky, aby vytvářeli příjemnou atmosféru v týmu, aby v případě potřeby dokázali poskytnout pomoc nebo o ni sami požádat - vytváří situace, při nichž žáci debatují, respektují navzájem různá životní hlediska a čerpají poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají 82

- podporuje

individuální

schopnosti,

ve

kterých

žáci

vynikají,

a

tak

rozvíjí

jejich sebedůvěru, sebeuspokojení a sebeúctu - umožňuje žákům nést odpovědnost za výsledky samostatné práce i za práci v týmu nebo ve skupinách - netoleruje projevy neúcty, nadřazenosti, xenofobie a rasismu, průběžně monitoruje sociální vztahy ve třídách a skupinách žáků. KOMPETENCE OBČANSKÉ Učitel: - vede žáky k respektování přesvědčení druhých lidí, k vzájemné toleranci a pomoci, k schopnosti vcítit se do situace ostatních lidí a k uvědomování si povinnosti postavit se proti fyzickému a psychickému násilí - snaží se budovat u žáků multikulturní postoje (seznamuje žáky s lidmi různé barvy pleti, různých názorů), vede žáky k dodržování pravidel a povinností ve škole i mimo školu - vede žáky k pochopení historie místa, kde žijí, k ochraně a k ocenění tradic a kulturního a historického dědictví i zvyků lidí svého regionu, k pozitivnímu postoji k uměleckým dílům, k smyslu pro kulturu a tvořivost - zařazuje ekologické aktivity (třídění odpadů, udržování okolí školy), vede žáky k pochopení ekologických souvislostí a environmentálních problémů, k respektování požadavků na kvalitní životní prostředí - vede žáky k tomu, aby se aktivně zapojovali do kulturního dění a sportovních aktivit - učí žáky dodržovat pravidla bezpečného pohybu v silničním provozu, předcházet různým nebezpečím v přírodním terénu i v hustě obydlené krajině, umět poskytnout 1. pomoc, chránit si své zdraví a bezpečně se chovat za mimořádných situací. KOMPETENCE PRACOVNÍ Učitel: - vede žáky k bezpečnému a účinnému užití materiálů, nástrojů, techniky a vybavení, k adaptaci na změněné nebo nové pracovní podmínky - poskytuje žákům prostor k výrobě pomůcek, souborů, sbírek, plánků a modelů - zadává praktické úlohy a experimenty tak, aby si žáci mohli svoji práci rozvrhnout, organizovat, navrhnout postup a posloupnost svých činností - vede žáky k tomu, aby ve svých pracovních postupech využívali mapy, modely a jiné vyučovací pomůcky, výpočetní techniku, internet a prohlubovali si základy cizích jazyků - vyžaduje dokončení započaté práce v stanoveném čase, i z hlediska kvality a funkčnosti - hodnotí kladně jejich svědomitou a systematickou práci. 83

Jako samostatnou přílohu diplomové práce „Téma regionu ve výuce na 1. stupni základní školy“ zpracovala Bc. Vlasta PECINOVÁ

Olomouc 2011 84