Kartografické aspekty geocachingu

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Kartografické aspekty geocachingu Bakalářská práce

Adéla Šujanová

Vedoucí práce: prof. RNDr. Milan Konečný, CSc.

BRNO 2015

Bibliografický záznam Autor:

Adéla Šujanová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce:

Kartografické aspekty geocachingu

Studijní program:

Geografie a kartografie

Studijní obor:

Geografická kartografie a geoinformatika

Vedoucí práce:

prof. RNDr. Milan Konečný, CSc.

Akademický rok:

2014/2015

Počet stran:

62 + 16

Klíčová slova:

geocaching, GPS navigace, aplikace, mapové podklady

Bibliografic Entry

Author:

Adéla Šujanová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis:

Cartographical Aspects of Geocaching

Degree Programme:

Geography and cartography

Field of Study:

Geographical cartography and geoinformatics

Supervisor:

prof. RNDr. Milan Konečný, CSc.

Academic Year:

2014/2015

Number of Pages:

62 + 16

Keywords:

geocaching, GPS navigation, application, map data

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá posuzováním kartografických aspektů geocachingu. V práci jsou popsány nejvyuţívanější technické prostředky, aplikace pro mobilní telefony a mapy, které jsou navzájem porovnány. Následně je poukázáno na nedostatky uvedených prostředků. Dále se zabývá moţnostmi geocachingu a je uvedeno několik příkladů, jak mohou uţivatelé přispět k rozvoji kartografie či pomoci vědě a společnosti. V závěru jsou shrnuty motivy uţivatelů k výběru prostředků.

Abstract This bachelor thesis deals with judging cartographical aspects of geocaching. In the thesis are described the most used technical devices, applications for mobile phones and maps that are compared with each other. After that is pointed out to their shortcomings. Furthermore, the thesis looks into possibilities and there are mentioned several examples how can users be contributive to development of cartography or how they can help science and society. In the conclusion are summed up users‘ motives for choosing their tools.

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:

Adéla Šujanová Geografie a kartografie Geografická kartografie a geoinformatika

Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:

Kartografické aspekty geocachingu Cartographical Aspects of Geocaching Zásady pro vypracování: 1. 2. 3. 4. 5.

Přehled stávajících technických prostředků vyuţívaných pro mapování. Přehled pouţívaných map a digitálních podkladů. Hodnocení vhodnosti stávajícího prostředí, jeho rezerv a nedostatků. Ukázka praktických postupů optimálního vyuţití prostředků pomocí moderní kartografie. Prognóza dalšího vývoje.

Rozsah grafických prací:

podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy:

cca 30-40 stran

Seznam odborné literatury: Práce a výstupy komisí ICA. Práce a výstupy komisí FIG, ISPRS, IAG. Jazyk závěrečné práce:

čeština

Vedoucí bakalářské práce:

prof. RNDr. Milan Konečný, CSc.

Podpis vedoucího práce:

..............................................................

Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce:

říjen 2014 do 14. května 2015

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Se zadáním bakalářské práce souhlasím, jsem si vědoma, že zadání práce je závazné. Převzala: ............................................................... dne .......................................

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat prof. RNDr. Milanu Konečnému, CSc. za rady při vedení práce a také Mgr. Bc. Zdeňku Stachoňovi, Ph.D. za konzultace. Poděkování patří i všem respondentům, kteří se zúčastnili výzkumu, a také rodině za projevenou podporu.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením prof. RNDr. Milana Konečného, CSc. a s vyuţitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno, 10. 5. 2015 Adéla Šujanová

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................. 10 1.1 Metody zpracování .............................................................................................. 10 1.2 Literatura ............................................................................................................. 11 1.3 Definice geocachingu ........................................................................................... 12 2 PŘEHLED STÁVAJÍCÍCH TECHNICKÝCH PROSTŘEDKŮ VYUŢÍVANÝCH PRO MAPOVÁNÍ.............................................................................................................. 15 2.1 Turistické GPS navigace ..................................................................................... 16 2.2 Chytré telefony ..................................................................................................... 17 2.2.1 Geocaching Intro .......................................................................................... 18 2.2.2 Geocaching ................................................................................................... 20 2.2.3 C:geo ............................................................................................................ 21 2.2.4 Geocaching4Locus ....................................................................................... 23 2.2.5 A:Drake ........................................................................................................ 24 2.3 Podpůrné aplikace ............................................................................................... 26 2.3.1 Poslat do c:geo ............................................................................................. 26 2.3.2 Pocket Query Creator ................................................................................... 26 2.3.3 GCC – GeoCache Calculator ....................................................................... 27 2.3.4 Šifrovací pomůcky Absolutno...................................................................... 27 2.3.5 Locus – multi cache řešitel ........................................................................... 28 2.3.6 Locus Map Free ............................................................................................ 28 2.3.7 Barcode Scanner........................................................................................... 28 2.3.1 GPS Status .................................................................................................... 29 2.4 Mapa bez elektronického vybavení .................................................................... 30 3 PŘEHLED POUŢÍVANÝCH MAP A DIGITÁLNÍCH PODKLADŮ ................... 33 3.1 OpenStreetMap .................................................................................................... 33 3.1.1 Offline mapy ................................................................................................ 33 3.1.2 Cyklomapa ................................................................................................... 36 3.1.3 Mapnik ......................................................................................................... 36 3.1.4 Public Transport ........................................................................................... 38 3.2 SmartMaps ........................................................................................................... 38 3.3 Google ................................................................................................................... 40 3.4 Topo Czech ........................................................................................................... 42 4 HODNOCENÍ VHODNOSTI STÁVAJÍCÍHO PROSTŘEDÍ, JEHO REZERV A NEDOSTATKŮ ................................................................................................................. 45 4.1 Mapové podklady ................................................................................................ 45 4.1.1 OpenStreetMap ............................................................................................ 45

4.1.2 Topo Czech .................................................................................................. 46 4.2 Aplikace ................................................................................................................ 47 4.2.1 c:geo ............................................................................................................. 47 4.2.2 WhereYouGo ............................................................................................... 48 5 UKÁZKA PRAKTICKÝCH POSTUPŮ OPTIMÁLNÍHO VYUŢITÍ PROSTŘEDKŮ POMOCÍ MODERNÍ KARTOGRAFIE ............................................ 49 5.1 Hledání meteoritu na Ţďársku .......................................................................... 49 5.2 Rails-to-Trails Conservancy ............................................................................... 50 5.3 Projekty OpenStreetMap .................................................................................... 51 5.3.1 Project Haiti ................................................................................................. 51 5.3.2 Southern Alberta Trail Mapping Project ...................................................... 52 5.3.3 OpenDEM .................................................................................................... 52 5.4 Google Street View .............................................................................................. 52 6 PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE ............................................................................. 54 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 57 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 58 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 62

1

ÚVOD Cílem této práce je porovnat technické vybavení, jeţ uţivatelé pouţívají pro

geocaching, a to především zařízení, aplikace pro telefony s operačním systémem a mapové podklady, a zjistit, jak tito lidé s prostředky, které mají k dispozici, mohou přispět nejen kartografii, ale i celé společnosti. Pro posuzování jednotlivých map bylo vybráno území České republiky. Velké mnoţství porovnávaných mapových podkladů zobrazuje celý svět, liší se ovšem v podrobnosti zpracování. Z tohoto důvodu, a v neposlední řadě také z důvodu moţnosti porovnávání informací z map s reálnou situací, pojednává práce pouze o mapových podkladech zobrazujících Českou republiku. Vyuţití prostředků pro kartografii bylo jiţ posuzováno z celosvětového hlediska.

1.1 Metody zpracování Na začátku práce jsou popsány technické prostředky nejčastěji vyuţívané účastníky geocachingu. V další kapitole jsou srovnány nejpouţívanější mapové podklady, dále jsou zhodnoceny největší problémy prostředků, jeţ hráči vyuţívají, poté je uvedeno několik příkladů, jak mohou obohacovat kartografii a pomáhat při různých projektech. V další části práce je nastíněna budoucnost geocachingu s ohledem na neustálý pokrok v moderních technologiích. V závěru jsou sumarizovány důvody, kvůli kterým mají hráči různé preference při výběru prostředků. Za důleţitou povaţuji informaci, ţe veškeré zde uvedené testování mobilních aplikací probíhalo po přihlášení k běţnému účtu, nikoli prémiovému. V příloze je uveden slovníček pouţitých pojmů týkajících se geocachingu. Pojmy v něm obsaţené jsou v textu při jejich počátečním výskytu označeny kurzívou. Následují vyhodnocené výsledky vlastního dotazníkového šetření, které probíhalo v dubnu 2015 a zúčastnilo se ho 61 respondentů. Šlo o skrytý dotazník, který byl šířen pouze mezi cílovými skupinami, a to na diskusním fóru na webu Geocaching.cz, odkud přišla většina respondentů, a také v okolí autorky. Téměř všechny otázky kromě tří byly povinné. V dotazníku bylo vyuţito větvení, kaţdý respondent tedy odpovídal pouze na některé otázky. Většinou dotazovaných byli zkušenější uţivatelé, z velké části muţi. Dále je v příloze obsaţeno i znění celého dotazníku připraveného autorkou textu a veškeré podrobnosti o provedeném šetření. Data z něj byla vyuţita jako podněty k hodnocení prostředků, a to v první řadě map. Bylo tomu tak z toho důvodu, ţe posuzování pouze jedním uţivatelem, v tomto případě autorkou, by bylo značně 10

neobjektivní a nepostihlo by všechny nedostatky, neboť preference a potřeby uţivatelů jsou výrazně odlišné. Tyto odlišnosti závisejí na zkušenostech, území, ve kterém se jednotliví účastníci pohybují, ale také například na jejich mobilitě – především dopravních prostředcích, které vyuţívají.

1.2 Literatura Vzhledem k tomu, ţe jde o předmět, který je více neţ v akademické sféře skloňován mezi veřejností, v odborné literatuře je zmiňován vţdy jen okrajově. Odborné zdroje pojednávají spíše o technické stránce věci, především o technologii GNSS (Global Navigation Satellite System, zastřešující GPS, Glonass, Galileo a jiné). Pro zpracovávání závěrečných prací je geocaching poměrně populární téma, obzvláště je tomu tak v posledních letech. V národním registru závěrečných prací Theses.cz jich lze nalézt celou řadu. Většina jich je ovšem koncipována spíše socioekonomicky. Těch, které se věnují problematice geocachingu po technické stránce, je poměrně málo. Nejčastěji se zaměřují na vliv geocachingu na konkrétní region či na jeho spojitost s rozvojem cestovního ruchu, ať uţ v určitém území či v obecnější rovině. Práce starší přibliţně pěti let se často soustředily pouze na popis této aktivity, neboť v té době ještě nebylo povědomí o geocachingu tak velké jako nyní a z hlediska originality tématu šlo o nový, ještě nezpracovaný námět. V současné době jde, a to především díky rozvoji techniky a její dostupnosti širokému spektru lidí, o velice populární aktivitu, objevující se často i v médiích. Příkladem můţe být reportáţ z ledna 2015 ve společenském týdeníku Instinkt, jeţ se o geocachingu zmiňuje jako o „fenoménu v krabičce“ a představuje jej široké veřejnosti. Pro zpracovávání vlastní práce bylo vycházeno z velké části z vlastního pozorování a zkoumání, přičemţ byly uplatňovány jak jiţ dříve nabyté zkušenosti, tak i nové poznatky. Podstatné mnoţství informací bylo také získáno jiţ v minulosti za účely jinými neţ zpracovávání této práce, a to díky sdílení zkušeností ostatních účastníků, a to jak při samotné účasti a interakci s ostatními geocachery, tak i online v různých diskusních fórech či skupinách.

11

1.3 Definice geocachingu Stručně je moţno geocaching definovat jako aktivitu, při které její účastníci pomocí navigačních přístrojů hledají schránky na určených souřadnicích. Protoţe Česká republika patří, co se týče hustoty i absolutního počtu cachí, mezi světovou špičku, není divu, ţe jde o tak oblíbené téma. Spolu s Německem, Dánskem, Švýcarskem, Spojeným královstvím a zeměmi Beneluxu vyniká Česká republika i v rámci Evropy, jak ukazuje mapa na obr. 1.

Obr. 1: Mapa hustoty cachí v Evropě. Zdroj: Project Geocaching, vlastní zpracování 12

V rámci České republiky potom vynikají větší města a oblasti, kde ţije více aktivních vlastníků (ownerů) cachí. Hustota cachí, zachycená na mapě na obr. 2, také poměrně koreluje s hustotou zalidnění okresů. Cache ve městech se také obecně těší větší návštěvnosti, neţ je tomu u cachí umístěných v přírodě.

Obr. 2: Mapa hustoty cachí v okresech ČR. Zdroj: Project Geocaching, vlastní zpracování

13

Mapa na obr. 3 ukazuje hustotu cachí v Kraji Vysočina v plochách o rozloze 4 km2. Tato velikost sítě byla zvolena z důvodu optimálního zaplnění mapy. Z mapy vystupují okresní města s dominancí Ţďáru nad Sázavou a Třebíče, kde existuje silná komunita geocacherů. V okolí Ţďáru nad Sázavou se nacházejí dva poměrně rozsáhlé power traily, obzvláště patrný na mapě je jihovýchodně od Ţďáru nad Sázavou power trail, jehoţ tématikou je rozvodí Severního a Černého moře. Zbytek výraznějších ploch tvoří jiţ jen menší série cachí.

Obr. 3: Mapa hustoty cachí v Kraji Vysočina v plochách 2×2 km. Zdroj: Geocaching.com, vlastní zpracování

14

2

PŘEHLED

STÁVAJÍCÍCH

TECHNICKÝCH

PROSTŘEDKŮ

VYUŢÍVANÝCH PRO MAPOVÁNÍ Dvě nejčastější zařízení, která uţivatelé pouţívají, jsou turistické GPS navigace a chytré telefony. Mimo tyto dvě varianty existují i jiné moţnosti, například pouţití autonavigací apod. Autonavigace jsou, co se týče geocachingu, vhodné ovšem spíše pouze k navigaci mezi sídly či v jejich rámci, k nalezení samotné cache příliš pouţitelné obecně nejsou. Z důvodu nízkého komfortu v porovnání s jinými přístroji se jejich pouţívání nedá příliš doporučit, i kdyţ najít krabičky umístěné v těsné blízkosti silnice, tzv. „drive in“, není s autonavigací větší problém. Záleţí ale i na typu navigace, charakteru krajiny a umístění cache. Slabou stránkou bývá obvykle i niţší výdrţ baterie, niţší přesnost a odolnost vůči pádu, vlhkosti apod. Vlastnosti turistických navigací a telefonů/tabletů jsou porovnány v tab. 1. Tab. 1: Parametry turistických navigací a telefonů/tabletů Typ přístroje Přesnost v optimálních podmínkách [m] Přesnost ve ztížených podmínkách [m] Výdrž baterie [h] Napájení Váha [kg] Odolnost Příjem z GNSS systémů Možnost zpřesnění pomocí korekcí Datové přenosy online

Turistická navigace 2–5 10–50 5–30 Akumulátor, AA/AAA 0,1–0,3 Velká GPS (nové Glonass) Ne Ne

Telefon/tablet 2–5 10–50 5–10 Akumulátor 0,1–0,5 Malá GPS, Glonass (dle typu) Výběrově (A-GPS) Ano

Zdroj: Studijní materiály předmětu PřF:Z8109 /Z8109/, upraveno Preference telefonů a turistických navigací se obvykle liší dle zkušeností a zvyklostí uţivatelů. Obecně se dá sledovat jistá korelace, kdy turistickou GPS navigaci vyuţívají spíše zkušenější uţivatelé s vyšším počtem nálezů, zatímco začínající či méně aktivní uţivatelé preferují vyuţití telefonů či jiných víceúčelových zařízení (tablet, dříve PDA apod.). Tato korelace je zachycená v grafu na obr. 4.

15

Preference přístrojů uživateli dle počtu nálezů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Telefon s operačním systémem Turistická GPS navigace

Méně než 100

100–499

500–999

1 000–4 999 5 000 a více

Počet nálezů

Obr. 4: Preference přístrojů uživateli podle počtu nálezů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu Moţným způsobem je také kombinace obojího, GPS navigace pro plánované cíle a telefon pro neplánované. Jisté mnoţství uţivatelů uvádí, ţe vyuţívá i kombinaci, kdy mají u sebe obě zařízení. Stejný systém můţe fungovat i ve skupinách více lidí. Samostatným způsobem je také hledání bez vybavení, pouze s mapou. Existují typy cachí, kdy pouţití navigace není nezbytné, například cache typu Event (dále i podtypy MegaEvent, Giga-Event, Cache In Trash Out, zkráceně CITO Event), Webcam cache či Earthcache. Na těchto místech se nenacházejí ţádné fyzické schránky, hledání podle přesných souřadnic tedy není příliš potřebné.

2.1 Turistické GPS navigace Turistické navigace disponují ze všech dostupných zařízení obecně nejvyšší výdrţí baterie, viz tab. 1. Při jejím vybití ani nevzniká větší problém, jelikoţ většina navigací funguje na běţné AA či AAA baterie, pouze některé na dobíjecí články, coţ umoţňuje jejich poměrně komfortní výměnu i přímo v terénu a tím další hodiny provozu. Velmi významným aspektem turistických navigací je jejich odolnost, jak vůči povětrnostním vlivům, tak i vůči pádům. Pád na zem, krátkodobá výdrţ pod hladinou, déšť i vibrace při připevnění na řídítka jízdního kola by neměly být obvykle problém (STEINER a ČERNÝ, 2003, s. 160–184).

16

2.2 Chytré telefony Výhodou pouţívání chytrých telefonů je jejich všestrannost. Přinášejí tím moţnost geocaching provozovat komukoli, kdykoli a i neplánovaně, neboť telefon má většina lidí neustále u sebe, na rozdíl od navigace. Mezi největší nevýhody patří jednoznačně niţší výdrţ akumulátoru. Při jeho aktivním pouţívání se zapnutou funkcí polohy se jedná řádově o 5–10 hodin aktivního pouţívání, při vyuţívání mobilních dat ještě o několik hodin méně. Svoji roli hrají také běţící aplikace a jejich nastavení. Pokud aplikace přijímá informace o poloze i ve chvíli, kdy není aktivní, dochází téţ k rapidnímu sníţení výdrţe baterie. Výhodou je ovšem rychlejší určování polohy. Při plně nabité baterii a naplánování jeho uţívání není obvykle větším problémem, aby telefon vydrţel na jedno nabití pracovat celý den. Také u telefonů je samozřejmě moţnost výměny baterie či připojení externího napájení, ovšem na úkor pohodlí a samozřejmě i ceny. Některé modely telefonů navíc ani moţností výměny baterie nedisponují, mají ji napevno vestavěnou. Proto je v tomto případě jedinou moţností připojení externí baterie, coţ ovšem sniţuje komfort uţívání a taktéţ odolnost. Právě nízká odolnost je dalším faktorem, hovořícím v neprospěch vyuţívání telefonů pro geocaching. Ač existuje velká škála obalů, krytů a pouzder, v neposlední řadě jsou na trhu také telefony se zvýšenou odolností, vlastností outdoorových navigací nedosahují. Zatímco ty mohou být vystaveny dešti, telefony jej nemusí vydrţet a u některých z nich vlhkost i znemoţňuje ovládání dotykového displeje. Předností telefonů oproti navigacím můţe ovšem být při získávání dat o poloze moţnost příjmu A-GPS dat (LAMANCE et al., 2002, cit. In: LI, DEMPSTER a RIZOS, 2010). Jde o asistovanou GPS, coţ je systém, kdy pomocný server komunikuje s přijímačem, který následně pouţívá jím poskytnutá data. S touto asistencí můţe přijímač pracovat rychleji a efektivněji (LAMANCE, DESALAS a JÄRVINEN, 2002, s. 42). Protoţe v současné době dominuje v České republice operační systém Android, uţivateli nejvíce pouţívané aplikace jsou kompatibilní právě s ním. Na webu Google Play se nachází při zadání hesla „geocaching“ velké mnoţství dostupných aplikací, a to jak placených, tak zdarma. Aplikace získávají hodnocení pomocí hvězdiček na škále 1–5, přičemţ 1 značí nejhorší a 5 nejlepší. Tato hodnocení jim přidělují samotní uţivatelé. Protoţe je skupina uţivatelů u kaţdé aplikace odlišná, dochází k tomu, ţe toto hodnocení je velmi subjektivní a slouţí spíše jen pro orientaci. V následující části je přehled běţně nejpouţívanějších aplikací. 17

2.2.1

Geocaching Intro

Hned na prvním místě v Google Play je moţné nalézt aplikaci Geocaching Intro, vyvinutou společností Groundspeak Inc. Právě tato společnost se zasadila o vznik geocachingu. Mimo Android je kompatibilní i s operačními systémy iOS a Windows Phone. Na Google Play jí byly uţivateli přiděleny čtyři hvězdičky, uţivatelé Windows Phone ji ohodnotili 4,5 hvědičkami, uţivatelé iOS 4+ (duben 2015). Tato aplikace je ovšem tvořená pro naprosté začátečníky. Groundspeak dále nabízí i placenou aplikaci Geocaching (199 Kč, únor 2015; 294,99 Kč, duben 2015). V případě Intro aplikace se jedná o velmi jednoduchou a strohou aplikaci. Cache nemohou být uloţeny pro offline pouţití, proto je jejich pouţívání omezeno na uţivatele s nepřetrţitým připojením k internetu. Kromě toho vyţaduje pro spuštění informace o poloze. Bez aktivního přenosu GPS dat aplikace není schopná ani zobrazit mapu.

Obr. 5: Ukázka aplikace Geocaching Intro Další z významných nevýhod této aplikace je, ţe podporuje pouze tradiční a multi cache, a to pouze částečně. Tradiční typy cachí zobrazuje s detaily nalezené i nenalezené, multi cache s detaily zobrazuje pouze nalezené. Místo nenalezených multi cachí zobrazuje 18

pouze šedý bod, coţ je vzhledem k jejich vlastnostem absolutně nedostačující. Tento šedý neaktivní bod se zobrazuje i u většiny tradičních typů, jedná se zřejmě o chybu (verze 2.4). Ostatní typy cachí v mapě nejsou zobrazeny vůbec, a to ani ty, které uţivatel nalezl jiţ dříve. Dále nezobrazuje formátování listingu a logbooku ani obrázky (pouze při pouţití Zobrazení na webu). Umoţňuje ovšem zobrazovat cache dvěma způsoby, a to na mapě či jako seznam – potom zobrazí ty cache, které jsou viditelné při aktuálním přiblíţení. Umoţňuje přidávat vlastní trasové body, které potom lze zobrazit na mapě i se spojnicí s bodem aktuální polohy. Tyto body můţe uţivatel posléze označit pro větší přehlednost jako navštívené. Pozitivní vlastností je upozorňování na problémové cache, kdy je poslední log DNF (Did not find). V takovém případě se při otevření podrobností cache zobrazí u aktivity výrazný černý vykřičník. Příjemným detailem je i zobrazování ikon uţivatelů, coţ činí logbook přehlednější. Nelze ovšem zobrazovat jejich profily. Je tedy vhodná pro naprosté začátečníky – při vstupu do nápovědy nabízí videa o základech geocachingu, popisuje dva podporované typy cachí, dává instrukce pro naprosté začátečníky, jak postupovat při nálezu samotné cache či trasovatelných předmětů. Aplikace nabízí přepínání mezi čtyřmi mapovými podklady – Mapa, Satelitní, Terénní a Hybridní. Tyto podklady jsou poskytovány společností Google. Jsou ovšem dostupné pouze online. Všechny mapové podklady jsou pro potřeby geocachingu informačně poměrně slabé. Hybridní a satelitní mapa se od sebe příliš neliší, hybridní je pouze obohacená o popis ze základní mapy. Terénní mapa je zase velmi podobná základní, obsahuje navíc stínování reliéfu a vrstevnice o ekvidistanci 20 m. Značnou nevýhodou je absence grafického měřítka. Pouze při navigaci ke konkrétní cachi nebo bodu trasy ukazuje vzdálenost. Aplikace nenabízí ani tlačítka pro přibliţování a oddalování mapy, měnit přiblíţení lze pouze pomocí pohybu prstů či poklepáním (pro přiblíţení). Zajímavou funkcí je moţnost otáčení mapy. Při otočení se v levém horním rohu objeví směrovka, která jinak na mapě chybí. Při klepnutí na směrovku se mapa opět vrátí do původní polohy. Pro navigaci je moţné zvolit mapu, která ukazuje aktuální vzdálenost, či poměrně uţivatelsky příjemný kompas. Stejně jako při prohlíţení mapy ve webovém prohlíţeči na oficiálních stránkách nabízí aplikace filtr cachí, ovšem pouze pro prémiové členy. Protoţe ale prémioví členové nejsou cílovou skupinou této aplikace, nemá tato funkce přílišné vyuţití. 19

S uváţením všech výše uvedených vlastností, zejména absence podpory jiných typů cachí a nemoţnosti offline pouţití, lze tuto aplikaci doporučit pouze pro naprosté začátečníky, kteří se s geocachingem teprve seznamují a disponují internetovým připojením ve svém zařízení. Hodnocení čtyřmi hvězdičkami na Google Play není ve srovnání s pokročilejšími aplikacemi příliš objektivní, neboť hodnotiteli jsou ve větší míře právě začínající uţivatelé. Jde opravdu jen o tzv. intro k placené aplikaci. 2.2.2

Geocaching

Tato aplikace je plnou verzí jiţ výše zmíněné Geocaching Intro od stejného vývojáře. Uţivatelé Androidu ji ohodnotili 4,3 hvězdičkami z 5 (březen 2015), uţivatelé iOS opět 4+. Na rozdíl od Geocaching Intro jiţ není kompatibilní se systémem Windows Phone.

Obr. 6: Úvodní obrazovka aplikace Geocaching Grafické rozhraní je stejné jako u Intro aplikace, je tedy patrné, ţe jde v obou případech o stejného vývojáře. Oproti ní nabízí ovšem daleko více moţností. Umoţňuje vyhledávat nejbliţší cache podle polohy. Lze je filtrovat podle typu, velikosti, obtíţnosti, terénu, vynechat jiţ nalezené samotným uţivatelem či jinými uţivateli, hledat podle názvu. 20

Aplikace automaticky zobrazí nejbliţších 20, po kliknutí na přidání dalších jich přibude dalších 20. Tyto cache se dají zobrazit jak v seznamu, tak na mapě. Seznam na první pohled ukazuje všechny důleţité údaje – název, typ, nalezení uţivatelem, vzdálenost a směr od výchozích souřadnic, kód, oblíbené body, obtíţnost, terén, velikost a inventář. Cache je moţné řadit podle různých kritérií. Takto vytvořený seznam je moţné uloţit a pracovat s ním offline. K jednotlivým cachím je poté moţná navigace pomocí zobrazení na mapě či kompasu. Vyhledávání cachí je moţné podle polohy a GC kódu, dále nabízí i hledání travel bugů a geocoinů. Aplikace pracuje s online mapovým podkladem Google Maps. Stejně jako Intro verze nabízí výběr ze čtyř stejných map – Mapy ulic (Google Maps), satelitní, terén a hybridní. Bez připojení k internetu ovšem opět mapy dostupné nejsou, je moţné je zobrazit pouze online. 2.2.3

C:geo

Hned na druhém místě v ţebříčku Google Play je aplikace c:geo. Jde o neoficiální aplikaci, která svým hodnocením, jeţ získala od uţivatelů (4,4 z 5 hvězdiček – listopad 2014), dominuje nad všemi ostatními. Je kompatibilní i se staršími verzemi Androidu, v českém jazyce, neobsahuje ţádné reklamy, veškeré důleţité funkce nabízí i offline. Nabízené funkce nejsou rozlišovány mezi běţnými a prémiovými uţivateli, jako je tomu u řady jiných aplikací, veškeré moţnosti jsou dostupné všem. Vzhledem k tomu, ţe jde o opensource aplikaci, vývojáři nechtějí, aby uţivatelé aplikace museli kvůli některým jejím funkcím platit. Po spuštění se ukáţe úvodní obrazovka se základními funkcemi. Aplikace umoţňuje pouţívání offline mapových podkladů ve formátu .map, typicky vektorový mapový podklad z OpenStreetMap. Mimo offline mapy nabízí i Google základní mapu, Google satelitní, OpenStreetMap Mapnik a OpenStreetMap cyklomapu. Tyto mapové podklady jsou ovšem dostupné pouze při současném připojení k internetu. Pokud uţivateli nevyhovuje ţádná z map, několika kliknutími je moţné navigovat k cíli zobrazením na jiné mapě ve zvolené jiné mapové aplikaci. V nejnovější verzi (2015.03.31) byla navíc přidána volba při navigaci kompasem, a to zobrazení nápovědy bez nutnosti návratu do listingu cache. Jako i jiné aplikace nabízí moţnost měnit téma map. Témata jsou soubory, které rozšíří offline mapové podklady o další informace (GeoTřebíč wiki, 2014).

21

Dále umoţňuje měnit měřítko textu mapy, počet bodů trasy zobrazených na aktivní mapě – aby nedošlo k přeplnění mapy. Volitelnou funkcí je také zobrazování trasy cesty, kterou uţivatel urazil. Tato funkce můţe uţivateli slouţit pro lepší orientaci, ale také pro přehled nad vzdáleností, kterou ušel či ujel. Trasa se ovšem nezaznamenává do mapy nepřetrţitě, ale pouze ve chvílích, kdy je přístroj aktivní. Při opuštění aktivní mapy se trasa vymaţe.

Obr. 7: Úvodní obrazovka aplikace c:geo Nabízí vyhledávání podle několika kritérií – souřadnic, adresy, geokódu, klíčového slova, nálezce a vlastníka. Uloţit cache je ovšem moţné i přímo z aktivní mapy. Taktéţ nabízí vyhledávání sledovatelných předmětů. Uloţené cache se dají třídit do seznamů a tyto seznamy poté jednotlivě zobrazovat na mapě. Při zobrazování kaţdého seznamu se zobrazují jak body výchozích souřadnic, tak další body trasy, a to přidané jak vlastníkem cache, tak uţivatelem. Typicky se jedná o výsledné souřadnice, kde jsou krabičky skutečně umístěny, parkoviště apod. Seznamy je moţno zobrazovat i v textové podobě. Potom jsou u kaţdé cache její základní informace – název, typ, kód, obtíţnost, terén, velikost, vzdálenost, směr, inventář a počet oblíbených bodů, které cache obdrţela od prémiových uţivatelů. 22

V provedeném průzkumu tato aplikace dostala nejvíce hlasů ze všech. Hlavním důvodem její oblíbenosti je s největší pravděpodobností to, ţe dokáţe obejít omezení při ukládání cachí. Vzhledem k výsledkům šetření a uvedeným vlastnostem je proto moţné ji doporučit jak začátečníkům, tak i pokročilejším uţivatelům. Byť většina dotazovaných uvedla, ţe pouţívá mobilní internet, ještě stále to není standard. Tato aplikace ovšem jeho vyuţívání v terénu vůbec nevyţaduje. 2.2.4

Geocaching4Locus

Jde o rozšíření aplikace Locus, coţ je primárně navigační aplikace, geocaching je jen jednou z mnoha funkcí, které nabízí. V březnu 2015 mu uţivatelé Google Play přidělili 4 z 5 moţných hvězdiček. Protoţe jde ale o doplněk Locusu, coţ je pokročilejší aplikace, je také sloţitější na ovládání, které se výrazně liší od ostatních aplikací, a tím pádem je vhodnější spíše pro pokročilejší uţivatele, kteří jiţ pouţívají Locus a jsou s jeho prostředím a funkcemi seznámeni. Vývojáři nabízejí také placenou aplikaci Locus Pro (189,90 Kč, duben 2015), která se od free verze liší absencí reklam a rozšířením některých funkcí, jako je například záznam trasy a různé nástroje mapy.

Obr. 8: Část možností aplikace Geocaching4Locus 23

Vyţaduje pro import cachí přihlášení k účtu na geocaching.com. Během intervalu 24 hodin je ovšem moţno stáhnout pouze omezené mnoţství cachí s plnými detaily, a to 3. Toto omezení je dáno tím, ţe aplikace stahuje data přes Geocaching Live. Takto funguje většina dostupných aplikací včetně oficiální. Omezeny jsou i typy cachí pouze na tradiční a event cache. Pro neomezené importování je vyţadováno prémiové členství. Tato omezení mají všechny aplikace, které stahují data jinak neţ z webu, jako dělá například c:geo. Umoţňuje stáhnout si nejbliţších x cachí od určeného bodu, kterým můţe být aktuální poloha či jakýkoli bod. Umoţňuje nastavit maximální vzdálenost, počet staţených logů, měnit jednotky (kilometry/míle), apod. Automaticky neukládá jiţ nalezené, autorovy a dočasně nedostupné cache, toto nastavení je ovšem moţné změnit. Velkou nevýhodou je to, ţe jediným podporovaným typem pro běţné uţivatele, který je moţné tímto způsobem stáhnout, jsou pouze tradiční cache. Jiné typy cachí je moţné importovat pouze pomocí GC kódu (geokódu). Jako i ostatní aplikace umoţňuje navigovat ke cachi pomocí kompasu. 2.2.5

A:Drake

Tato aplikace je kompatibilní s operačním systémem Android. Hodnocení uţivateli Google Play je 4,1 hvězdiček k dubnu 2015. Hned v oficiálním popisku je srovnávána s aplikací c:geo – jejím příznivcům podle autora pravděpodobně a:Drake vyhovovat nebude, neboť kaţdá z nich pracuje jinak. Za poplatek 99 Kč (duben 2015) je moţné pořídit i aplikaci a:Drake Plus, jeţ je obohacena o některé další funkce. I její hodnocení je vyšší, 4,7 hvězdiček, coţ je dáno tím, ţe hodnotiteli jsou převáţně ti, jimţ vyhovuje základní verze, a jsou ochotni zaplatit za její rozšíření – trasovatelné předměty apod. Aplikace předpokládá pouţívání současně s programem GeoGet, coţ je poměrně oblíbený program pro správu vlastní databáze cachí a jejich waypointů. Bez něj je sice moţné stahování cachí z webu, ovšem takto je pouţitelná pouze pro prémiové uţivatele, neboť zde opět platí omezení na 3 cache za den. Pro začátečníky nebo pro uţivatele, kteří ke správě cachí, typicky cílových souřadnic multi a mystery cachí, pouţívají jiné způsoby, to tedy není ideální řešení. Běţný uţivatel můţe sice importovat .gpx soubor, ovšem pouze se základními informacemi – geokódem, typem, obtíţností, terénem, velikostí, ownerem, směrem a souřadnicemi. Cache staţené s kompletními informacemi ovšem zobrazuje velmi dobře – listing v původním formátování, všechny fotografie, výchozí souřadnice a nápovědu je moţné 24

zkopírovat jedním tlačítkem, i z listingu je moţné kopírovat. Přes přezdívky v logbooku je moţné zobrazit profily uţivatelů na Geocaching.com. Formátování logů uţ ovšem zachováno není.

Obr. 9: Úvodní obrazovka aplikace a:Drake Pro navigaci je na výběr z řady mapových podkladů. Jako většina aplikací nabízí online Google mapy – základní, satelitní a terénní, offline mapy, typicky OpenStreetMap, s moţností přidávání témat, online OpenStreetMap vrstvy Mapnik a Public Transport, Waymarked Trails pro pěší turistiku a online MTB mapu Evropy. Mimo navigace umí také rozluštit jednodušší šifry – Morseovu abecedu, převod mezi číselnými soustavami aj. Spolu s moţností jednoduchého kopírování je tato funkce vyuţitelná při získávání finálních souřadnic mystery cachí. Vzhledem ke svým vlastnostem je aplikace vhodná pro pokročilejší uţivatele, kteří pouţívají databázi v GeoGetu, či pro prémiové uţivatele. Tyto dvě skupiny geocacherů se ve skutečnosti často překrývají. Ostatní uţivatelé nemohou široké spektrum jejích funkcí bohuţel plně vyuţít.

25

2.3 Podpůrné aplikace Mimo aplikace primárně určené geocachingu existuje také řada aplikací, které jsou v praxi pro geocaching přínosné. Uţivateli velmi oblíbené jsou různé šifrovací pomůcky pro řešení mystery cachí, aplikace pro přehled o druţicích, pro wherigo cache a mimo mobilní software také řada počítačových programů pro správu cachí – především GeoGet a GSAK. Oblíbené je také kombinování aplikací pro geocaching s jinými mapovými aplikacemi, např. z důvodu více vyhovujících mapových podkladů. Příkladem takové doplňkové aplikace jsou velmi populární Mapy.cz, které disponují třemi typy map – turistickou, zimní a leteckou. Turistická i zimní mapa se jen velmi málo liší od odpovídající verze dostupné v internetovém prohlíţeči – obsahuje navíc informace, jako jsou např. čísla popisná, naopak ekvidistance vrstevnic činí pouze 10 m oproti 5, chybí popisky turistických rozcestníků a některé linie jsou méně přesné. Tyto dva mapové podklady jsou ovšem po staţení dostupné offline. Letecká mapa je k dispozici pouze online. 2.3.1

Poslat do c:geo

Send to c:geo (v samotné aplikaci uvedeno pod českým názvem) je rozšíření internetového prohlíţeče, které umoţňuje velmi rychle a jednoduše pouze jedním kliknutím vybrané cache odeslat do zařízení bez nutnosti jednotlivě zadávat jejich geokódy, otevírat jednotlivé listingy apod. Velmi uţitečná je tato aplikace hlavně v případě uloţení stejného seznamu do více zařízení, typicky v týmech uţivatelů, a také v případě uloţení většího počtu vybraných cachí. Toto rozšíření funguje s prohlíţeči Google Chrome a Mozilla Firefox, Internet Explorer ani Opera podporovány nejsou, stejně jako jiné méně uţívané prohlíţeče. Postup je jednoduchý. V prvním kroku se registruje prohlíţeč, poté se přidá zařízení a na základě jednorázového PIN kódu, vyuţitelného i pro více uţivatelů, se vytvořený seznam importuje do uţivatelem zvolené sloţky v aplikaci c:geo. Stejně jako c:geo je pouţívání této aplikace zcela zdarma a běţní uţivatelé nejsou nijak omezeni oproti prémiovým (send 2 c:geo, 2012). 2.3.2

Pocket Query Creator

Další podpůrnou aplikací pro c:geo je Pocket Query Creator. Na začátek je ovšem důleţité zmínit, ţe tvorba Pocket Query je dostupná pouze prémiovým uţivatelům. Pocket Query je sluţba, jeţ umoţňuje filtrování cachí podle různých parametrů. Výstupem můţe 26

být soubor LOC či GPX. Díky aplikaci Pocket Query Creator můţe uţivatel vytvářet Pocket Query podle aktuální pozice či bodu na mapě (c:geo, 2012). 2.3.3

GCC – GeoCache Calculator

Tato aplikace je vhodná pro řešení i vytváření cachí typu mystery. Nabízí kódování i dekódování desítek typů šifer a výpočtů. Disponuje jejich nepřeberným mnoţstvím, většina nejčastějších typů šifer je v této aplikaci obsaţena – typicky Caesarova šifra (posun písmen), převod písmen na čísla, římské číslice, ale také např. různé astronomické výpočty či periodická tabulka prvků s podrobnými detaily o jednotlivých prvcích. Vzhledem ke svému širokému rozsahu je velmi oblíbená mezi uţivateli, v ţebříčku podpůrných aplikací pouţívaných respondenty dotazníku se umístila na první příčce. I na Google Play bylo její hodnocení k březnu 2015 velmi dobré, a to 4,4 hvězdičky. Výhoda aplikace je jak v moţnosti řešení mystery cachí na místě, tak také v těch případech, kdy uţivatel hledá typ šifry, který nezná. V této aplikaci se nachází velké mnoţství způsobů šifrování na jednom místě, mnohdy komplikovaných či méně častých, a zvyšuje se tím pravděpodobnost, ţe uţivatel díky aplikaci objeví ten správný. Díky podpoře šifrování i dešifrování je tak její další vyuţití i pro vlastníky cachí – při zakládání nových cachí je jednoduché vytvořit korektně a snadno šifru pro umístění do listingu.

Obr. 10: Část nabízených funkcí aplikace GCC 2.3.4

Šifrovací pomůcky Absolutno

Šifrovací pomůcky Absolutno nabízí řešení nejzákladnějších šifer, jsou tedy vyuţitelné především pro ulehčení práce při dešifrování, kdy jiţ uţivatel ví, oč jde. Pomáhá mu tedy urychlit práci. Stejně jako předchozí aplikace umí jak dešifrovat, tak i zašifrovat, proto je vhodná i při vytváření šifer pro mystery cache. V případě Morseovy 27

abecedy existuje i poměrně zajímavá moţnost odvysílání zprávy, a to pomocí zvuku či blesku, pokud jím zařízení disponuje. Další nespornou výhodou je to, ţe je kompletně v češtině.

Obr. 11: Nabízené funkce Šifrovacích pomůcek Absolutno 2.3.5

Locus – multi cache řešitel

Tento doplněk k aplikaci Locus sám vyhledává vzorce v listingu multi-cachí a mystery cachí a umoţňuje je zkopírovat a následně upravit. Jedná se o poměrně uţitečnou aplikaci, kdy uţivateli odpadá nutnost vzorce, často velmi sloţité, opisovat do jiného zařízení či tuţkou na papír. Eliminuje tím i moţnost chyb udělaných při přepisování. 2.3.6

Locus Map Free

Locus je poměrně oblíbená navigační aplikace pro Android a Windows Phone. Ve verzi Free je moţné její staţení na Google Play zcela zdarma. Nabízí velké mnoţství funkcí, pro geocaching vyuţitelné je například záznam trasy, parkování, hlasová navigace, aj. Je základem pro doplněk Geocaching4Locus. Vzhledem k jejímu širokému spektru funkcí je její ovládání lehce sloţitější. 2.3.7

Barcode Scanner

Barcode Scanner je jednoduchý snímač čárových kódů, který při dostatečném zaostření fotoaparátu dovede tento kód přečíst. Pokud je k dispozici internetové připojení, lze také zjistit, o jaký produkt jde. Mimo čárových kódů umí snímat i QR kódy, na jejichţ základě je zaloţena řada mystery cachí. I tato aplikace byla zmíněna v uskutečněném dotazníkovém průzkumu jako jedna z pouţívaných podpůrných aplikací. Podobných aplikací je dostupná celá řada, konkrétní zkoušenou aplikací, doporučovanou i v c:geo, byl 28

Barcode Scanner od ZXing Team. K dubnu 2015 je její uţivatelské hodnocení na Google Play 4,1 hvězdičky.

Obr. 12: Použití Barcode Scanneru na vyluštění (již archivované) QR cache 2.3.1

GPS Status

Tato aplikace poskytuje uţivateli kompas, podává informaci o počtu fixních satelitů i o celkovém počtu, jejich pozici a síle signálu, přesnosti určení polohy, udává nadmořskou výšku, zrychlení, azimut a také stáří A-GPS dat. Při jejím pouţití uţivatel získá rychleji informace o poloze právě díky A-GPS datům (ZAHRADNIK, A-GPS: How Assisted GPS Works in Cell Phones, 2015). Podobných aplikací existuje celá řada, tato byla ale dle průzkumu nejpouţívanější.

29

Obr. 13: GPS Status a nabízené funkce

2.4 Mapa bez elektronického vybavení Existují i uţivatelé, jeţ nevlastní či nepouţívají ţádné elektronické vybavení. V takovém případě je hledání cachí obtíţnější, obzvlášť v homogenních prostředích, typicky v lesích či ve volné krajině bez výrazných orientačních bodů. Jsou ale cache takových typů, které jsou na tak výrazných místech, případně místech významných, která jsou označena, ţe pouţití GPS při jejich hledání není zapotřebí. Výběr a pouţití vhodné mapy potom tedy závisejí na charakteru území. Takovými typy cachí mohou být earthcache, neboť ty se zpravidla nacházejí na místech turisticky atraktivních, a proto jsou nezřídka označeny směrovými ukazateli apod. Podmínkou uznání logu ovšem často bývá fotografie uţivatele s GPS u daného místa. Uţivatelé nevlastnící potřebné vybavení tedy nejsou v takových případech schopni korektně splnit podmínky pro logování. Od 1. 1. 2013 jsou ovšem v platnosti nová pravidla, která stanovila Geological Society of America, v nichţ se píše, ţe veškeré poţadavky na připojení fotografie musí být volitelné. Samostatnou kapitolou jsou event cache. Vzhledem k plošnému rozsahu jejich míst konání, kdy jde typicky o různé podniky, není větší problém jejich lokalizace v terénu. 30

Dalším typem mohou být dnes jiţ velmi raritní webcam cache (či jejich obdoby). Ty se nacházejí typicky v urbanizovaných územích, kde je navigace bez mapy snazší, i v listingu je často dané místo onou webkamerou zachyceno. Nevyţadují přesnost na menší jednotky neţ metry, neboť webkamery snímají plošně rozsáhlejší území. Tento přístup se dá aplikovat i na některé multi-cache. Někteří autoři sami doplňují listing o mapy celé trasy, doplněné komentáři, právě proto, aby uţivatelé nemuseli stále sledovat GPS, a šetřili tím její baterii. Navigace na finálové souřadnice uţ je ovšem při absenci vybavení problém. Provést srovnání stejně jako u mapových podkladů v tomto případě není tak jednoduché, neboť potřeby uţivatelů se liší více, neţ je tomu v případě map. Při porovnání zkoumaných funkcí aplikací a výsledků provedeného průzkumu je ale moţné sledovat určitou závislost. Aplikace c:geo, u které nebyly zjištěny ţádné závaţné nedostatky znemoţňující plnou funkčnost, je i nejoblíbenější mezi oslovenými geocachery. Tyto výsledky zachycuje graf na obr. 14.

Jaké aplikace používáte při geocachingu? c:geo

45 %

Locus/Locus Pro

19 %

Geocaching

10 %

a:Drake

6%

Ostatní odpovědi

19 % 0

2

4

6

8

10

12

14

Obr. 14: Aplikace používané uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

31

16

V rámci podpůrných aplikací získala nejvíce hlasů aplikace GCC. Protoţe nabízí nejširší spektrum funkcí, jak je zmiňováno v podkapitole 2.3.3 a doloţeno obr. 15, je i přes absenci češtiny nejvyuţívanější aplikací, a to jak v rámci šifrování, tak i mezi ostatními aplikacemi.

Používáte nějaké podpůrné aplikace? GCC WhereYouGo Šifrovací pomůcky/Šifr. pom. Absolutno c:geo Locus a:Drake GPS Status Ostatní odpovědi 0

2

4

6

8

10

12

14

Obr. 15: Používání podpůrných aplikací uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

32

16

3

PŘEHLED POUŢÍVANÝCH MAP A DIGITÁLNÍCH PODKLADŮ Pro hodnocení map byly vybrány důleţité prvky, které by neměly chybět mapám

vyuţitelným pro geocaching. Protoţe si z geocachingu kaţdý hráč vybírá to, co chce, je při geocachingu důleţitá navigace jak v přírodě, tak ve městě, jak pěšky, tak autem. Proto byly pro hodnocení vybrány prvky z turistických map, plánů měst i automap. Níţe jsou uvedené mapové podklady stručně popsány, přítomnost vybraných prvků v analyzovaných mapách je shrnuta v tab. 2. na str. 44. Pro porovnávání přítomnosti prvků byla, pokud to bylo moţné, vybírána stejná území.

3.1 OpenStreetMap Celý projekt OpenStreetMap vznikl v roce 2004, kdy se Brit Steve Coast kvůli tehdejšímu nedostatku map rozhodl tuto situaci změnit. Nejprve šlo jen o osobní projekt, kdy mapy vytvářel pro svou vlastní potřebu a sám. Později se k projektu přidali další lidé – prvním počinem bylo mapování Isle of Wight, kdy přibliţně 40 lidí během jednoho víkendu zmapovalo celý ostrov. Po třech letech jiţ OpenStreetMap dosáhly 10 000 přispěvatelů, v roce 2009 dokonce 100 000, postupem času vzrostl počet přispěvatelů aţ na 1,6 milionu (rok 2014). Data z OpenStreetMap je moţné získat zcela zdarma, coţ je rozhodně nespornou výhodou hovořící v jejich prospěch. Bývají často aktualizována, nicméně frekvence aktualizace se u jednotlivých států liší. Nevýhodou celého konceptu OpenStreetMap můţe být sníţená relevance dat, neboť přispěvatelem a editorem se můţe stát v podstatě kdokoli. Projekt OpenStreetMap je často přirovnáván k Wikipedii jako příklad crowdsourcingu. Protoţe ale komunitu přispěvatelů tvoří různorodí lidé, od amatérů po profesionály, pohybující se v oblasti GIS, a je kladen důraz na místní znalost, probíhá neustálé ověřování správnosti a aktuálnosti dat (OpenStreetMap). Termín crowdsourcing vychází z představy, ţe příspěvky vytvořené kolektivem osob mohou dosáhnout větší spolehlivosti v porovnání s příspěvkem jedné osoby. Podobně je charakterizována i kolektivní inteligence (collective inteligence) (LIN a BATTY, 2014, s. 18). 3.1.1

Offline mapy

Jednoznačně nejoblíbenějším mapovým podkladem vyuţívaným v mobilních aplikacích jsou vektorové mapy vytvořené na základě dat z OpenStreetMap. Uţivatelé 33

turistických navigací v drtivé většině pouţívají mapu Topo Czech, řada z nich ji kombinuje i s OpenStreetMap, čímţ byla dle výsledků výzkumu oblíbenost těchto dvou map poměrně vyrovnaná. Data se zpravidla pro potřeby navigace distribuují po jednotlivých státech. Jednotlivé verze se většinou liší jen detaily, nicméně aktuální verze bývají obvykle spolehlivější a přesnější. Největší rozdíly mezi verzemi jsou typicky v oblastech, kde probíhá stavba – rostoucí obytné čtvrti, průmyslové zóny, obchvaty a jiné nově vznikající komunikace apod. V takových oblastech je ovšem dynamika změn vysoká. V přírodě nedochází tak často k patrnějším změnám, ani nejsou tato místa tak dobře zmapovatelná. Vyuţití tohoto mapového podkladu je také poměrně uţitečné při pobytu v zahraničí vzhledem k cenám mobilního internetu v rámci roamingu. Podrobnost se mezi státy samozřejmě liší, regiony zaměřené na cestovní ruch, s větší hustotou cachí, jsou obecně zmapovány poměrně dobře, pro nárazové vyuţití na dovolených je podrobnost obvykle uspokojivá. Hustota cachí relativně koreluje s podrobností map, neboť mnoţina jejich přispěvatelů a mnoţina geocacherů se často překrývají. Zdrojů pro jejich stahování existuje celá řada, kaţdý z nich je jinak podrobný a jinak často aktualizovaný. Aktuální verze, dostupná z webu paws.cz, má objem dat přibliţně 400 MB, coţ obvykle nebývá problém umístit na paměťovou kartu v přístroji. Pro offline OpenStreetMap mapy existují témata, díky nimţ je moţno vykreslit určité objekty či měnit barevná schémata mapy. Jejich pouţitím je moţné docílit zobrazení prvků, které bez nich v mapě zobrazeny nebyly.

34

Obr. 16: Ukázka OpenStreetMap v různých měřítcích (s použitým tématem, zobrazeno v aplikaci c:geo)

Obr. 17: Ukázka jiného zdroje OpenStreetMap v různých měřítcích (s použitým tématem, zobrazeno v aplikaci c:geo)

35

3.1.2

Cyklomapa

Tento styl mapy je informačně velmi obsáhlý, a to z toho důvodu, ţe na rozdíl od jiných obsahuje vrstevnice, které jsou poměrně výrazné a podrobné, jejich ekvidistance činí 10 m, coţ je pro účely geocachingu dostačující. Vzhledem ke svému pouţití se zaměřuje na uţitečné body pro cyklisty – mimo tras také prodejny jízdních kol a potřeb pro cyklistiku. Popis je obohacen o názvy místních částí, skal, lesů apod. Online touto mapou disponuje c:geo nebo Locus Map.

Obr. 18: Ukázka stylu Cyklomapa v různých měřítcích (zobrazeno v aplikaci c:geo) 3.1.3

Mapnik

Tato vizualizace je esteticky poměrně zdařilá. Zvolené barvy jsou jemné, přesto dostatečně kontrastní, například v porovnání s Google mapami, jejichţ kontrast je slabší. Na mapovém podkladu jsou výrazně zobrazeny tramvajové linky a jejich zastávky a také stanice metra. Při větším přiblíţení obsahuje i autobusové a trolejbusové zastávky. Tyto prvky se ovšem nenacházejí rovnoměrně ve všech oblastech. Zastávky městské hromadné dopravy jsou zaneseny do mapy ve všech krajských městech vyjma Karlových Varů, Plzně a Ostravy, kde jsou zaneseny pouze zastávky tramvají. V některých městech, např. Opava, Tábor či Třebíč, zastávky městské hromadné dopravy naopak zaneseny jsou,

36

i kdyţ jde o menší města. V některých městech není tato síť kompletní, jedná se například i o Brno. Mapa obsahuje poměrně velké mnoţství dopravně zaměřených informací. Jde například o vyznačení jednosměrných komunikací, parkovišť apod. U většiny cachí bývají místa vhodná k zaparkování součástí bodů trasy, není tomu tak ovšem u všech, proto jsou informace o moţných parkovištích vhodným prvkem. Parkoviště jsou ovšem obvykle vyznačena pouze v obcích či blízko nich. Ač se na mapě nenacházejí vrstevnice, jsou v ní zobrazeny některé vrcholy i s uvedením nadmořské výšky, v některých oblastech se tedy členitost terénu dá rámcově odhadnout. Stejně jako základní vizualizace OpenStreetMap disponuje označením budov jejich čísly popisnými a evidenčními. Mapový podklad je dostupný online např. v aplikaci c:geo či a:Drake.

Obr. 19: Ukázka vizualizace Mapnik v různých měřítcích (zobrazeno v aplikaci c:geo)

37

3.1.4

Public Transport

Jde o vizualizaci mapy OpenStreetMap, kde jsou potlačeny prvky v mapě na úkor linek hromadné dopravy. Tyto linky jsou ovšem zaneseny do mapy pouze v některých městech. Větší města jako Praha či Brno jsou zmapovány velmi dobře, v Praze nechybí ani nově prodlouţená linka metra A. Krajská města kromě Karlových Varů mají linky do mapy zaneseny také, byť nemusí jít o kompletní síť. Menší města jsou zmapována pouze některá. Jde o velmi uţitečnou mapu pro provozování geocachingu ve městě, za předpokladu připojení k internetu. Linky jsou rozlišeny podle typu dopravního prostředku a jsou doplněny o jejich číselné a písmenné označení. Nechybí ani polohy stanic a zastávek. Tato mapa je dostupná online např. v aplikaci Locus Map či a:Drake.

Obr. 20: Ukázka vizualizace Public Transport zobrazené v různých aplikacích (vlevo Locus, vpravo a:Drake)

3.2 SmartMaps Mapový podklad SmartMaps je podporovaný některými značkami turistických navigací, např. Holux, a také mobilními aplikacemi. S navigacemi značky Garmin, jeţ je v České republice nejrozšířenější, kompatibilní není. 38

V kombinaci s aplikací SmartMaps nabízí esteticky velmi zdařilý a informačně obsáhlý mapový podklad v měřítkové řadě od 1 : 4 000 000 aţ po 1 : 10 000 – od automapy přes autoatlas, cykloturistickou mapu, zimní lyţařskou mapu, turistickou mapu aţ k podrobné mapě. Zatímco v nejmenších měřítcích primárně zobrazuje komunikace, v měřítku 1 : 75 000 se zobrazí cyklotrasy, které při dalším přiblíţení na 1 : 50 000, kdy jde o zimní lyţařskou mapu, zase ustupují na úkor zobrazení lyţařských tras. Ekvidistance vrstevnic v největším měřítku, kde jsou ještě zobrazovány, 1 : 25 000, činí 10 m. Velmi zajímavým prvkem, zobrazeným v mapě, jsou směry toků řek. Jde o informaci, která nebývá v mapových podkladech příliš často obsaţena, přestoţe je vhodným navigačním prvkem. Mezi porovnávanými mapami šlo o jedinou mapu, jeţ tuto informaci obsahovala. Při maximálním přiblíţení zobrazuje i všechny zastávky, a to jak vlaků, MHD, tak i meziměstských autobusů. Jejich názvy jsou ovšem mnohdy nepřesné. Pro pouţívání v aplikaci v offline reţimu je nutné si mapy zakoupit. Cena kompletního balíčku, který zahrnuje jak mapy, tak software SmartMaps Navigator a SmartMaps Locator, je 1 990 Kč.

Obr. 21: Ukázka SmartMaps v různých měřítcích (zobrazeno v aplikaci SmartMaps)

39

3.3 Google Google mapy vznikly v únoru 2005. Jiţ v dubnu byly doplněny o satelitní snímky. V té době byly v rámci Evropy dostupné pouze pro Velkou Británii, o rok později byly uvedeny mapy pro Francii, Německo, Itálii a Španělsko. V květnu 2007 bylo odstartováno dnes velmi populární Google Street View, a to v pěti amerických městech. Březen 2010 znamenal rozšíření map o cyklostezky a cyklistické trasy (Podrobná historie společnosti – Společnost – Google, 2012). Tyto mapy odpovídají svým zpracováním verzi dostupné běţně v prohlíţeči. Podrobnost je u obou map stejná, liší se pouze drobnými odchylkami v odstínech pouţitých barev a v absenci některých bodů (restaurace, obchody) v mobilní verzi. Pro turistické účely není příliš vhodná, své vyuţití najde spíše při navigaci mezi sídly. V tab. 2 je vidět, ţe její obsah je oproti jiným mapám velmi strohý. Google nabízí omezenou moţnost stahování dat do zařízení, velikost území je ovšem omezená na 50×50 km a staţená mapa neobsahuje všechny informace jako online mapa. Satelitní mapy se opět neliší od verze pro zobrazení v prohlíţeči počítače. Jediný rozdíl je v tom, ţe v mobilní verzi je moţné dosáhnout většího přiblíţení. U této mapy také dochází jak v oficiální aplikaci, tak i v jiných, které ji pouţívají, k jejímu nesprávnému pojmenovávání – mapa na obr. 23, označovaná jako satelitní, je ve skutečnosti hybridní mapou, neboť obsahuje i popis (Slovník VÚGTK, 2015).

40

Obr. 22: Ukázka Google mapy v různých měřítcích (zobrazeno v aplikaci c:geo)

Obr. 23: Ukázka hybridní Google mapy v různých měřítcích (zobrazeno v aplikaci c:geo, kde je nesprávně označována jako satelitní)

41

3.4 Topo Czech Jde o mapový podklad, vyuţívaný turistickými navigacemi Garmin. S mapou je moţné ovšem pracovat i prostřednictvím PC. Jeho hlavní nevýhodou je nutnost zakoupení, pořizovací cena verze Topo Czech 2015 činí 1 490 Kč, verze PRO 2 790 Kč (duben 2015). Při koupi navigace je ovšem často její součástí. Verze PRO se od základní verze liší dostupným měřítkem, kdy základní verze je k dispozici v měřítku 1 : 25 000, verze PRO v měřítku 1 : 10 000, dále některými prvky, jakými jsou například terénní zlomy, komíny, rokle, zdroje pitné vody, mokřady, budovy apod. Právě verze PRO je podle stránek výrobce vhodná pro geocachery. Mapa je určená pro navigaci a orientaci především při turistice a sportovních aktivitách. Proto jsou do popředí stavěny body zájmu turistů – turistické značené trasy, místní značené trasy, naučné stezky, cyklotrasy, cesty včetně lesních cest, pěšin a chodníků, cesty bez moţnosti po nich navigovat, rozcestníky, hájovny a horské chaty apod. Nechybí ovšem ani prvky jako parkoviště či sídla sluţeb (Garmin, 2013). Stejně jako u OpenStreetMap i Topo Czech nabízí změnu vzhledu mapy za pouţití souborů s typem mapy. Poté se v mapě zobrazí i prvky, které v ní předtím viditelné nebyly. Umoţňuje měnit i pořadí vykreslování jednotlivých prvků. Tyto soubory se dají najít běţně na internetu či si můţe uţivatel vytvořit svůj vlastní. Mapy jsou pravidelně aktualizovány a s kaţdou aktualizací jsou doplňovány a upravovány desetitisíce prvků.

42

Obr. 24: Ukázka Topo Czech 2015. Zdroj: http://www.garmin.cz/files/aktualne/aktuality/ topoczech2015/bc-tc2.jpg, upraveno

43

Tab. 2: Vybrané parametry porovnávaných map Prvky

OpenStreetMap Čísla silnic ano Jednosměrné ulice podle verze/území Zákazy vjezdu podle verze/území Železnice ano Tramvajové linky ano Metro ano Železniční stanice ano Autobusové zastávky ano MHD podle území Parkoviště částečně Služby ano Kulturní památky ano Cyklotrasy ano Rozcestníky ano Přístřešky ano Lanovky ano Turistické značení ano Místní značení ano Naučné stezky ne Stezky, pěšiny ano Čerpací stanice ano Dráty el. vedení ne Vysílače ne Vrstevnice ano Vrcholy ano Jeskyně ano Skály ne Místa rozhledu ne Pole podle verze Trvalé travní porosty podle verze Lesy ano Zastavěná území ano Průmyslové plochy ano Hřbitovy ano Hřiště ano Směry toku řek ne Bažiny ano Dostupnost offline ano Aktualizace často, podle území

Mapy SmartMaps ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ne placená 1× ročně

Zdroj: Vlastní zpracování – A. Šujanová 44

Google ano ano ne ano ne ne ano ne ano ne ne částečně ne ne ne ano ne ne ne částečně ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ne ne částečně podle území

Topo Czech ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano placená 1× ročně

4

HODNOCENÍ VHODNOSTI STÁVAJÍCÍHO PROSTŘEDÍ, JEHO REZERV A NEDOSTATKŮ Jak uţ bylo řečeno v předchozích kapitolách, mezi běţnými a prémiovými uţivateli

jsou moţnosti velmi rozdílné. Roční poplatek za prémiové členství je v současné době 29,99 € (cca 800 Kč, duben 2015). Ne všichni jsou ale ochotní jej platit, byť v České republice tvoří uţivatelé s prémiovým účtem poměrně velký podíl.

4.1 Mapové podklady Pro zpracování této části bylo z menší části pouţito vlastní pozorování, z velké části odpovědi respondentů. Řada dotazovaných bohuţel nerespektovala znění otázek i přes jejich jasné zadání, tudíţ je část dat znehodnocena, velkou část odpovědí nelze přiřadit k ţádné konkrétní mapě. Většina respondentů se ovšem na otázky, zda jim v jimi pouţívaných mapách něco chybí a zda mají s něčím problém, nevyjádřila, coţ si autorka práce vysvětluje jako jejich relativní spokojenost s dostupnými mapami. Obecně lze ale sledovat největší problémy s absencí lesních cest a jiných podobných pozemních komunikací, a to jak u OpenStreetMap, Topo Czech, Google map, SmartMaps, tak i u cykloturistických map Shocart, které uvedl jeden člověk. Tyto cesty se ovšem často mění – vznikají, zanikají, ale i mění průběh či povrch, různá je i jejich schůdnost a sjízdnost v průběhu roku. 4.1.1

OpenStreetMap

U těchto map vzhledem k jejich zdroji informací dochází místy k nepřesnostem. Poměrně výrazným nedostatkem je například absence značení jednosměrných ulic. Ve větších městech jsou obvykle v mapě zaneseny, v menších městech se přítomnost této informace liší verzi od verze, byť ani v nejnovějších verzích nejsou tato dopravní omezení vyznačena všechna. Podrobnost map v různých územích se poměrně liší, a to jak v rámci České republiky, tak i v porovnání s jinými zeměmi. Na obr. 25 je vidět, ţe ne všechna území jsou zmapována stejně. Na obrázku vlevo (verze z OpenAndroMaps aktuální k 26. 2. 2015) chybí budovy ve Ţdírci nad Doubravou i Kohoutově a Staré Ransko (na jihovýchodě výřezu) není do mapy zaneseno vůbec. Na obrázku vpravo (verze z paws.cz aktuální k 21. 5. 2014) je jiţ patrná změna, paradoxně jde ale o starší soubor, ovšem získaný

45

z jiného zdroje. Při porovnání s aktuální mapou dostupnou v internetovém prohlíţeči online nejsou v tomto směru patrné mezi těmito dvěma mapami prakticky ţádné změny.

Obr. 25: Různé verze OpenStreetMap s různou podrobností dat (s použitým tématem, zobrazeno v aplikaci c:geo) Další zjištěnou potíţí je rychlost načítání dat. Velké soubory s mapami mohou zabírat větší mnoţství času. Rychlost načítání je ovlivněna velikostí souboru, parametry zařízení, ale také lokací souboru – interní úloţiště jsou obecně rychlejší. 4.1.2

Topo Czech

Z výsledků průzkumu vyplývá, ţe mapy Topo Czech disponují některými kategoriemi bodů zájmu, které jsou pro uţivatele nadbytečné a není moţnost vypnutí jejich zobrazování. Dále mají v základní podobě horší čitelnost, coţ řada uţivatelů řeší pouţíváním vlastních TYP souborů pro úpravu vzhledu mapy – kontrastu apod. Uţivatelé se téţ setkávají s neaktuálností některých informací – vzhledem k tomu, ţe mapy jsou aktualizovány přibliţně 1× ročně, k takovýmto situacím dochází především v rychle se rozvíjejících oblastech. Taktéţ můţe být problémem v některých regionech neaktuální turistické značení.

46

4.2 Aplikace 4.2.1

c:geo

Vzhledem k tomu, ţe aplikace stahuje data o cachích z webu geocaching.com, coţ je ale její největší výhoda mezi ostatními aplikacemi, neboť tím obchází limit pro běţné uţivatele, při jakékoli změně na tomto webu je nutné, aby vývojáři vydali novou aktualizaci, neboť stará verze se stane nefunkční. Uţivatelé také často uvádějí, ţe ukládání cachí je pomalé. Další nevýhodou je nemoţnost označit text v listingu a zkopírovat jej. Vzhledem k tomu, ţe listing často obsahuje vzorce, kam se později dosazují čísla pro dopočítání souřadnic, je nutné tyto vzorce opisovat. Při jejich sloţitosti není tím pádem těţké udělat chybu. Ve verzi 2014.02.04 byla zaznamenána chyba – zobrazování všech typů jako neznámý typ. Na obr. 26 můţeme vidět dvě cache, kaţdou uloţenou do zařízení v jiné verzi programu. Západnější byla uloţena ve verzi 2014.02.04, východnější ve verzi 2015.03.31. V obou případech jde ovšem o tradiční cache. Při obnově chybně uloţené cache v novější verzi programu jiţ bylo vše v pořádku. U stejné verze se také velmi často objevovaly potíţe s pádem aplikace. Zařízení, na kterém byla tato verze aplikace testována, disponovalo jiţ starší verzí operačního systému, a to Android 2.3.

Obr. 26: Chybně zobrazený typ cache Jistou nevýhodou aplikace můţe být i to, ţe je dostupná pouze pro operační systém Android. Jedná se ovšem o opensource aplikaci, tudíţ nic nebrání uţivateli, který by ji chtěl pouţívat i na iOS, získat zdrojový kód a přepsat jej, aby byla aplikace podporována (c:geo – android geocaching, 2012). 47

4.2.2

WhereYouGo

Pro geocachery, vyuţívající pouze chytré telefony s operačním systémem Android, existuje jen jediná aplikace pro hledání cachí typu wherigo, a to WhereYouGo (3,9 hvězdičky, březen 2015). Aplikace mívá ovšem problém s načítáním cartridge z paměťové karty, i kdyţ je samotná na ní nainstalována, coţ můţe být ovlivněno operačním systémem, na kterém byla aplikace testována. Obě zařízení, kde se vyskytla chyba, měla operační systém Android 4.4. Taková cartridge je potom aplikací označována jako neplatná a nelze ji otevřít. S mapami uloţenými na paměťové kartě uţ ale problém při čtení není. Začátečníky, kteří se seznamují s tímto typem cache, to můţe odradit. Přesto řada geocacherů dává při hraní wherigo cachí přednost právě telefonu s touto aplikací před turistickou navigací – jen některé totiţ touto funkcí disponují.

48

5

UKÁZKA PRAKTICKÝCH POSTUPŮ OPTIMÁLNÍHO VYUŢITÍ PROSTŘEDKŮ POMOCÍ MODERNÍ KARTOGRAFIE Geocaching nemusí být jen pouhou zábavou, jeho hráči mohou přispět i vědě či

veřejnosti, k rozvoji různých projektů, a to jak mapováním, tak i jinými činnostmi. Některé z těchto projektů jsou popsány níţe v této kapitole.

5.1 Hledání meteoritu na Ţďársku V prosinci 2014 dopadl nedaleko Ţďáru nad Sázavou meteorit z bolidu* přelétajícího nad naším územím. Šlo o asi třicetikilometrový pruh území, kam dopadaly úlomky a který byl prohledáván. Byl unikátní díky tomu, ţe bylo známo místo ve sluneční soustavě, odkud přiletěl. Takové meteority potom mají rodokmen, přičemţ na světě šlo teprve o 23. takový meteorit. Proto astronomický ústav Akademie věd ČR ţádal amatérské nadšence z řad veřejnosti o pomoc s hledáním jeho úlomků, a to i přesto, ţe místo dopadu bylo zpočátku tajeno. Mezi hledači byla i řada geocacherů z Vysočiny. Hledači byli pobídnuti ke zdokumentování nálezu, jeho zaměření a následném podání informací Akademii věd. Bylo jim doporučeno hledat nejprve na přehledných místech ve zhruba čtyři kilometry širokém pásu mezi Vírskou přehradou a Bohdalovem. Na poli u obce Nová Ves u Nového Města na Moravě byl nakonec dne 20. prosince 2014, 11 dní po dopadu, nalezen jeden úlomek meteoritu. Nálezcem byl člen Klubu astronomů Pelhřimovska. Další hledání bylo ztíţeno tím, ţe vypočítané území u obce Rudolec, kam měl dopadnout největší úlomek, bylo zalesněné se špatně prostupným terénem. Poté hledání znemoţnila ještě sněhová pokrývka, ale po jejím roztátí byl u Vatína nalezen 12. ledna 2015 druhý, o mnoho větší meteorit. Jeho nález byl podrobně zdokumentován – zaměřena přesná pozice pomocí GPS, fotodokumentace a poté odebrání, zváţení a uloţení. Místo, kde byl nalezen, se nacházelo pouhých 19 m od vypočítané linie, jeho hmotnost také přesně odpovídala výpočtům. Oba meteority byly nalezeny 8,3 km od sebe. Tato poměrně velká vzdálenost byla dána dráhou letu a jejich rozdílnými hmotnostmi. (SPURNÝ, 23. meteorit s rodokmenem na světě nalezen, 2015, Mimořádný bolid v podvečer 9. prosince 2014 nad Českou republikou: co a kde spadlo na Vysočině, 2015)

*

Velmi jasný meteor

49

5.2 Rails-to-Trails Conservancy Server Geocaching.com a organizace Rails-to-Trails Conservancy uzavřely v roce 2009 spolupráci na podporu mapování národního systému stezek na místech bývalých ţelezničních tratí. Jiţ od roku 1986 organizace pracovala na rozvoji tisíců kilometrů stezek. Mimo tras v přírodě, přes prérie, horské průsmyky či kaňony, tvořila spojení mezi městy, jejich předměstími a dalšími obcemi, tak, jako tomu bylo u ţeleznice v době jejího rozkvětu. Rails-to-Trails Conservancy je nezisková organizace, která se zabývá tvorbou národní sítě stezek na původních ţelezničních tratích. Tratě byly transformovány na multifunkční stezky. Dobrovolníci z řad geocacherů byli pobídnuti k pomoci programu. Pomáhali pomocí svých GPS přístrojů zaznamenávat body trasy podél stezek. Jimi sesbíraná data jsou dostupná pro veřejnost na stránkách TrailLink.com. Jakoţto outdooroví nadšenci vybavení GPS přístroji byla komunita geocacherů jedinečně kvalifikovaná asistovat Rails-to-Trails Conservancy při mapování – shromaţďování GPS dat o celé délce cyklistických stezek na zrušených ţeleznicích, jeţ činí asi 15 000 mil* (cca 24 000 km). Poslání organizace je především pomoc městským oblastem, kde i jedna míle stezky můţe zlepšit kvalitu ţivota – tam, kde mají stezky větší význam neţ jen rekreaci, vytvářejí příleţitosti pro aktivní přepravu a fyzické aktivity, jeţ mají pozitivní dopad na lidské zdraví. Počátky spadají jiţ do 60. let, kdy se na Středozápadě USA objevil nápad přeměnit uzavřené či opuštěné ţelezniční tratě na veřejné cesty. Koncept byl jednoduchý – lidé začali sami od sebe vyuţívat trasy k procházkám či projíţďkám na lyţích, při kterých obdivovali relikty ţeleznice a staré stavby, jakými byly například mosty, tunely, mlýny apod. Lidé se zasadili i o samotný název „Rails-to-Trails“. Od počátku 80. let 20. století bylo rušeno 4 000–8 000 mil tratí kaţdý rok. V roce 1983 skupina pěších a cyklistických nadšenců, milovníků ţeleznice, ochránců přírody a dopravních aktivistů začala bojovat o zachování ţelezničních koridorů pro veřejnou potřebu. Rails-to-Trails byla zaloţena 7. února 1986. Za necelé tři dekády organizace zajistila více neţ 21 000 mil stezek slouţících desítkám milionů lidí ročně a získala tak významné místo ve společnosti. Nyní jiţ TrailLink spravuje více neţ 30 000 mil stezek, nejen na ţelezničních tělesech, a jiných

*

1 míle ≈ 1,609 km

50

multifunkčních cest napříč celými Spojenými státy. K tomu dalších cca 8 000 mil potenciálních tras stále čeká na postavení. V současnosti organizaci pomáhá více neţ 160 000 osob. Ač je v USA nejvíce kilometrů takovýchto tratí, i v ČR je moţné takové najít. Příkladem můţe být cyklostezka mezi Přibyslaví a Sázavou, postavená na ţelezničním tělese. Stará ţeleznice byla zrušena a nahrazena modernější a rovnější tratí. (Rails-to-Trails Conservancy, 2015)

5.3 Projekty OpenStreetMap I přesto, ţe OpenStreetMap slouţí spíše geocacherům neţ naopak, mnoho přispěvatelů je právě z jejich řad. Řada zemí má své projekty v rámci OpenStreetMap, existuje ale i mnoţství mezinárodních projektů zaloţených na podobném principu. 5.3.1

Project Haiti

Před 12. 1. 2010, kdy udeřilo zemětřesení na Haiti, nebyla dostupná téměř ţádná mapová data pro zemi. Zmapovány byly hlavní silnice a obrys hlavního města Port-auPrince. Jakoţto nejchudší země na západní polokouli bylo ignorováno tradičními komerčními poskytovateli dat. Po zemětřesení, nebylo moţno identifikovat města, přístupové cesty, budovy, parky a jiná místa, potřebná k pomoci obyvatelům. Dobrovolníci ale náhle začali hledat dostupné mapy a silniční data – z historických map, nezařazených a uvolněných CIA. The New York Public Library poskytla mapy, které bylo moţné digitalizovat. Dalším zdrojem byl projekt OpenStreetMap, který měl data od lidí z celého světa, kteří mapovali zemi po ničivém hurikánu. Spojením zdrojů bylo moţné vytvořit mapu s detailnější infrastrukturou – silnicemi, mosty, ale i nemocnicemi. Naštěstí bylo moţné také díky poskytnutým datům od OSN – satelitním snímkům z GeoEye a Digital Globe – umoţnit dobrovolníkům doplnit do mapy další údaje. Mimoto byly analyzovány i škody. Výsledkem těchto procesů byla nejkompletnější mapa Haiti, jaká kdy byla dostupná. Tato výsledná mapa ale nenabízí jen digitální mapu zničeného území. Je vyuţitelná pro kohokoli a v neposlední řadě také pro potřebu při dalších podobných katastrofách. (TURNER, OpenStreetMap Haiti, 2010)

51

5.3.2

Southern Alberta Trail Mapping Project

Jedním z příkladů výše uvedených projektů můţe být Southern Alberta Trail Mapping Project. Jde o regionální projekt, kdy dobrovolníci z celé jiţní části provincie mapují stezky. Data jsou následně zpracována a slouţí veřejnosti. Účelem projektu bylo zmapovat stezky, které nebyly v mapách dostupné. Proto výsledné mapy nezobrazují silnice a podobné prvky, mapy jsou tvořeny pro současné pouţití s jinými mapami jako jejich doplněk. Jsou tvořeny tak, aby mohly být pouţity pro hledání tras v přístrojích Garmin. Nyní jsou pomocí GPS zaznamenány jiţ stovky stezek zaujímající velkou část mapovaného území. (Southern Alberta Trail Mapping Project) 5.3.3

OpenDEM

OpenDEM je projekt, jenţ vznikl v Německu 6. 2. 2011, který shromaţďuje data z celého světa o nadmořských výškách míst. Protoţe prioritou tvůrců je mít otevřenou licenci, zakládají si na tom, ţe ţádná dílčí data nesmějí být zatíţena licencí. Na stránkách projektu je popsán způsob, jak data o nadmořské výšce získávat. Potřeba je zařízení přijímající GPS signál, které disponuje barometrem. Nabízejí dokonce dobrovolníkům jeho zapůjčení. (OpenDEM, 2011)

5.4 Google Street View Stejně jako OpenStreetMap je Google Street View spíše prostředkem, který geocacherům pomáhá. Umoţňuje jim prozkoumat prostředí, kde je cache uloţená, před tím, neţ vyrazí, ale také pomoci vyluštit některé multi či mystery cache. Někteří owneři cachí jeho pouţití před samotným odlovem dokonce doporučují, a to z důvodu přípravy a tudíţ sníţení rizika, ţe bude geocacher kolem objektu s cachí dlouho obcházet a budit tím neţádoucí pozornost. Ač je pouţívání Google Street View pro luštění multi cachí z domova místo opravdového obcházení bodů trasy některými uţivateli tabuizováno, nejde o porušování podmínek a je tedy na kaţdém jednotlivci, zda bude tuto metodu schvalovat a pouţívat či bude proti ní. Podobně funguje i funkce Panorama na Mapy.cz. Nepokrývá sice zatím celé území republiky a nemá ještě nasnímkovaná území ve více obdobích, zato mapuje i místa, která pomocí Google Street View zaznamenána nejsou, například některé lesní cesty. Tyto sluţby sice slouţí spíše geocachingu, jeho hráči jsou ovšem jednou z cílových skupin, která tyto funkce vyuţívá. Vytvářejí tedy poptávku, na jejímţ základě je i tvořena nabídka 52

a místa jsou fotografována v určitých intervalech opakovaně. Jistým přínosem geocacherů můţe být také u obou sluţeb obohacování navštívených míst o jejich vlastní fotografie.

53

6

PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE Vzhledem k neustálému nárůstu obliby chytrých telefonů, vylepšováním jejich

funkcí, zdokonalováním globálního druţicového polohového systému a rostoucímu povědomí lidí o této zálibě lze očekávat vzestup konkurence mezi vývojáři aplikací, podrobnější a častěji aktualizované mapy apod. Jak navigace, tak i chytré telefony jsou v dnešní době finančně daleko dostupnější neţ před několika lety, coţ také významným způsobem přispívá k většímu rozšíření těchto přístrojů mezi společnost. Podle srovnávací tabulky z publikace GPS od A do Z (STEINER a ČERNÝ, 2003, s. 160–184) se kolem roku 2003 pohybovaly ceny turistických navigací nejčastěji kolem 15 000 Kč (nejlevnější navigace zmíněná v publikaci stála 5 900 Kč, nejdraţší dokonce 55 000 Kč), dnes je moţné nejlevnější navigaci koupit jiţ za 3 000 Kč, leckdy i méně. Nejlevnější navigaci podle webu Heureka.cz lze pořídit jiţ za 2 550 Kč (březen 2015), jde o Garmin eTrex 10. V grafu na obr. 27 je vidět klesající trend průměrných cen navigací. Mírné nárůsty cen jsou patrné spíše před obdobím Vánoc a před letní sezónou. Pro porovnání bylo zvoleno několik nejprodávanějších navigací dle ţebříčku uvedeného webu.

Vývoj cen vybraných turistických navigací mezi lety 2009–2015 9 000 8 000

Cena [Kč]

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 16.8.2009

29.12.2010

12.5.2012

24.9.2013

6.2.2015

Datum Garmin Dakota 10

Garmin Dakota 20

Garmin eTrex 10

Garmin eTrex 20

Garmin eTrex 30

Holux FunTrek 132

Obr. 27: Vývoj průměrných cen vybraných turistických navigací mezi lety 2009–2015. Zdroj: Heureka.cz, vlastní zpracování 54

Stejný trend – sniţování pořizovacích cen – je patrný i u telefonů. Mimo rostoucí dostupnost se také rapidně zlepšují jejich vlastnosti, ať uţ jde o přesnost a rychlost příjmu signálu, zvýšení operační paměti, vnitřního úloţiště, kapacity baterie či větší úhlopříčku displeje. Tyto vlastnosti významně přispívají ke zvýšení komfortu uţívání. Protoţe je v současnosti nejvíce zastoupeným operačním systémem Android, viz obr. 28, lze předpokládat, ţe nejvíce nových aplikací bude vyvíjeno právě pro něj.

Jaký operační systém máte ve svém telefonu? 4% 8% Android iOS Windows Phone 88 %

Obr. 28: Operační systémy v telefonech uživatelů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu V souvislosti s tím, ţe roste zájem společnosti o geocaching, zvyšuje se i počet lidí, kteří jej sice znají, leč aktivně neprovozují. Část z těchto lidí ovšem znemoţňuje jeho provozování cíleným odcizováním či poškozováním schránek, proto tvůrci oficiálních stránek koncem roku 2014 zvýšili zabezpečení mapy. Dříve bylo moţné cache a jejich polohu na mapě vidět na oficiálních stránkách i bez přihlášení, nyní je tato nabídka dostupná pouze registrovaným uţivatelům. Zcela nepochybně toto opatření zvýšilo bezpečnost před vandaly, i kdyţ samozřejmě není příliš náročné jej obejít. Jedná se ovšem o pochopitelný krok. K uţivatelsky příjemnějšímu provozování geocachingu velkou mírou přispívá i čím dál tím rozšířenější mobilní internet a jeho pokrytí. V případě, ţe k němu má uţivatel přístup, není prakticky nutná ţádná domácí příprava, veškeré hledání informací, luštění, logování je moţné provádět i na místě a v jakoukoli dobu (za předpokladu dobrého pokrytí signálem). Výhodou je i větší mnoţství dostupných map. Mimo výše uvedené výhody 55

uţivatelé mobilního internetu získávají i jiné přínosy – ověřování správnosti souřadnic přímo na místě, rychlejší přístup k nově publikovaným cachím bez nutnosti zdrţovat se jejich ukládáním, dohledávání potřebných informací přímo v terénu, pořizování screenshotů obrazovky bez asistence jiné osoby pro splnění podmínky zalogování nalezené webcam cache apod. Z dotázaných uţivatelů vyuţívajících pro geocaching převáţně mobilní telefon více neţ dvě třetiny odpověděly, ţe vyuţívají i mobilní internet, ač většina z nich s omezeným datovým limitem, viz obr. 29.

Používáte mobilní internet? 17 % 29 % Ano, s neomezeným limitem Ano, s omezeným limitem Ne 54 %

Obr. 29: Používání mobilního internetu. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu Vzhledem k dalším současným trendům geoinformatiky a kartografie, zejména rozvoji způsobů a metod VGI (Volunteer Geographic Information), tedy informací shromaţďovaných dobrovolníky, existuje potenciální moţnost, ţe metody rozpracované v rámci geocachingu mohou být v budoucnosti vyuţity i při aplikaci VGI přístupů. GOODCHILD (2009, s. 18) in KONEČNÝ, M (2011., s. 139–140) opírá charakteristiku geografické informace shromaţďované dobrovolníky (VGI) o jiţ výše zmíněný crowdsourcing a kolektivní inteligenci, která vychází z představy, ţe příspěvek od většího počtu jedinců je důvěryhodnější, neţ od jednotlivce. Termín VGI odkazuje specificky ke geografickým informacím a upozorňuje na kontrast mezi informacemi od amatérů a autoritativních agentur (např. státních mapových sluţeb). Informace od dobrovolníků nejsou předmětem běţných kontrol a mechanismů kontroly kvality jako u agentur.

56

7

ZÁVĚR Vzhledem k rozmanitosti geocachingu a tím pádem i různým preferencím jeho

hráčů nelze vybrat pouze jedno zařízení, jednu aplikaci, ani jednu nejlepší mapu. Je ovšem moţné určit podle jejich poţadavků vhodnou kombinaci tohoto vybavení. Jiné poţadavky bude mít geocacher, který má nejraději schránky umístěné v přírodě, jiné zase ten, kdo nejraději loví městské cache, např. cestou do práce či do školy. První ocení odolnou turistickou navigaci a mapový podklad s orientačními body v přírodě, stezkami, pěšinami apod., druhý naopak všestrannost mobilního telefonu, linky MHD a jiné body zájmu, typické pro urbanizovaná území. Právě proto, ţe si kaţdý vybírá z geocachingu jen to, co chce, je k dispozici tolik moţností. Velkou roli ve výběru prostředků také hraje typ účtu uţivatele. Prémiovým uţivatelům nejsou omezovány funkce aplikací, při výběru té vhodné tedy mají jiné priority neţ běţní uţivatelé. Největším omezením je pravděpodobně moţnost stáhnout pouze 3 cache za den, a to jen tradičního typu. Prémioví uţivatelé mají mimo neomezeného stahování cachí přes aplikace také moţnost stahování .gpx a .loc souborů ve formě Pocket Queries z oficiálních stránek a jejich následné nahrávání do navigací či telefonů. Prémiovými uţivateli bývají ve velké míře zkušenější hráči, často si prémiový účet ovšem zřizují i uţivatelé s niţším počtem nálezů. Ač je mezi českými hráči velký počet prémiových členů, stále jsou oproti běţným v menšině. Geocaching nemusí být pouze hrou, jeho účastníci mohou být díky svým znalostem, zkušenostem a vlastnictví technického vybavení nápomocni při řešení řady problémů a realizaci nejrůznějších projektů (např. i v oblasti VGI, jak bylo uvedeno výše).

57

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Knihy a časopisy [1]

GOODCHILD M.F., Virtual Geographic Environments as Collective Constructions. Pp.15–24. In: Hui LIN, BATTY M., eds.: Virtual Geographic Environments. Science Press, Beijing, China. 350 p. 2009.

[2]

JANSA, Jakub. Geocaching: Fenomén v krabičce. Instinkt. Praha: Mediacop, 2015, XIV, č. 2, 22–25.

[3]

KONEČNÝ, Milan. CARTOGRAPHY: Challenges and Potentials in Virtual Geographic Environments Era. Annals of GIS, Honkong: Taylor &Francis, 2011, Vol. 17, No. 3, s. 135–146. ISSN 1947-5683.

[4]

LIN, Hui a Michael BATTY. Virtuální geografická prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, vi, 351 s. ISBN 978-80-210-6990-9.

[5]

STEINER, Ivo a Jiří ČERNÝ. GPS od A do Z. 2. rozš. vyd. Praha: eNAV, s.r.o., 2003, 178 s. ISBN 80-239-0228-8.

Elektronické nosiče a www stránky [6]

About Us. Rails-to-Trails Conservancy: Creating a nationwide network of trails from former rail lines and building healthier places for healthier people [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.railstotrails.org/about/about-us/

[7]

Aktualizace a rozšíření. SmartMaps: Digitální mapy a navigace [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.smartmaps.cz/aktualizace-rozsireni/

[8]

C:geo: android geocaching [online]. 2012. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://faq.cgeo.org/

[9]

Caches per area. Project Geocaching [online]. 2015 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://project-gc.com/Statistics/CachesPerArea

[10] Crowdsourcing with OpenStreetMap to drive new version of Scout app. Computerworld

[online].

2014

[cit.

2015-03-27].

Dostupné

z:

http://

www.computerworld.com/article/2489493/mobile-apps/crowdsourcing-withopenstreetmap-to-drive-new-version-of-scout-app.html [11] Garmin Topo Czech PRO 2015, microSD/SD karta. Garmin [online]. 2013 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.garmin.cz/produkty/mapy-a-ostatni/mapy/ turisticke/ceska-republika/garmin-topo-czech-pro-2015-microsd-sd-karta.html 58

[12] Geocache with Rails-to-Trails Conservancy. Geocaching: The Official Global GPS Cache Hunt Site

[online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z:

http://

www.geocaching.com/railstotrails/ [13] Google Play [online]. 2015. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: https://play.google.com/ store [14] GPS navigace. Heureka.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://gpsnavigace.heureka.cz/f:2524:3515/?o=4 [15] GPS navigace outdoorové. Heureka.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://gps-navigace.heureka.cz/f:2524:3515/ [16] GSA EarthCache Guidelines. EARTHCACHE.ORG [online]. 2013 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.geosociety.org/earthcache/guidelines.htm [17] HÁJÍČEK, Štěpán. HOLUX Funtrek 132 – TEST. BikeAndRide.cz [online]. 24. 4. 2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.bikeandride.cz/2014/04/holuxfuntrek-132-test/ [18] History of RTC and the Rail-Trail Movement. Rails-to-Trails Conservancy: Creating a nationwide network of trails from former rail lines and building healthier places for

healthier

people

[online].

2015

[cit.

2015-04-26].

Dostupné

z:

http://www.railstotrails.org/about/history/ [19] Hybridní mapa. Slovník VÚGTK [online]. 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://www.vugtk.cz/slovnik/5480_hybridni-mapa [20] CHILTON, Steve. Crowdsourcing is radically changing the geodata landscape: case study of OpenStreetMap. In: VV. AA., Proceedings of the 24th International Cartographic Conference (Santiago de Chile, 15-21 November 2009). 2009 [cit. 2015-03-27].

Dostupné

z:

http://icaci.org/files/documents/ICC_proceedings/

ICC2009/html/nonref/22_6.pdf [21] KLÍMOVÁ, Alena. Geocaching - časoprostorové a sociální aspekty [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Ivan Andráško. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/394239/prif_b/ [22] LAMANCE, Jimmy, Javier DESALAS a Jani JÄRVINEN. Assisted GPS: A LowInfrastructure Approach. GPS World [online]. 2002, č. 3 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.gpsworld.com/wp-content/uploads/2012/09/gpsworld_Innovation_0302.pdf

59

[23] LI, Binghao, Andrew G. DEMPSTER a Chris RIZOS. Positioning in Environments where Standard GPS Fails [online]. Sydney, 2010 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.fig.net/pub/fig2010/papers/ts02c%5Cts02c_li_dempster_et_al_4357.pdf [24] Mapy:offline. [GeoTřebíč wiki] [online]. 2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.geotrebic.cz/gtwiki/doku.php?id=mapy:offline [25] Meet Steve Coast, Head of OSM at Telenav and Founder of OSM. In: YouTube [online]. 3. 9. 2013 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: https://www.youtube.com/ watch?t=109&v=ri9W8KUsI0s. Kanál uţivatele ScoutbyTeleNav. [26] Moţnosti polohových satelitních systémů. INFORMAČNÍ SYSTÉM MASARYKOVY UNIVERZITY: Studijní materiály předmětu PřF:Z8109 [online]. 2015 [cit. 2015-0413].

Dostupné

z:

https://is.muni.cz/auth/el/1431/jaro2015/Z8109/um/54520744/

Moznosti_polohovych_satelitnich_systemu.pdf [27] OpenDEM [online]. 2011 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.opendem.info/ [28] OpenStreetMap

[online].

[cit.

2015-03-27].

Dostupné

z:

http://

www.openstreetmap.org/about [29] OpenStreetMap na paws.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http:// osm.paws.cz/ [30] Pocket Query. GeoWiki [online]. 11. 7. 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Pocket_Query [31] Podrobná historie společnosti – Společnost. Google [online]. 2012 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.google.com/about/company/history/ [32] Power trail. GeoWiki [online]. 6. 2. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Power_trail [33] Send 2 c:geo. Android geocaching [online]. 2012 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://send2.cgeo.org/ [34] SmartMaps KOMPLET od 1 990 Kč. Heureka.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://gps-software.heureka.cz/smartmaps-komplet/ [35] Southern Alberta Trail Mapping Project [online]. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://albertatrailmaps.ca/ [36] SPURNÝ, Pavel. 23. meteorit s rodokmenem na světě nalezen. Astronomický ústav AV ČR

[online].

20. 12. 2014,

13. 1. 2015

[cit. 2015-04-27].

Dostupné

z:

http://www.asu.cas.cz/articles/890/19/23-meteorit-s-rodokmenem-na-svete-nalezena-pokyny-pro-verejnost-ke-hledani-dalsich 60

[37] SPURNÝ, Pavel. Mimořádný bolid v podvečer 9. prosince 2014 nad Českou republikou: co a kde spadlo na Vysočině. Astronomický ústav AV ČR [online]. 16. 12. 2014, 13. 1. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.asu.cas.cz/ articles/887/19/mimoradny-bolid-v-podvecer-9-prosince-2014-nad-ceskourepublikou-co-a-kde-spadlo-na-vysocine [38] Swapping Internal and External Memory on Android Phones. Rescue Root: One Click Root Android Software [online]. 19. 1. 2013 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://rescueroot.com/android/swapping-internal-and-external-memory-on-androidphones/ [39] TFTC (Thanks For The Cache), RTC!. Rails to trails [online]. 2009, Green, s. 12 [cit.

2015-04-26].

Dostupné

z:

http://www.nxtbook.com/nxtbooks/tmg/

railstotrails_2009green/ [40] TURNER, Andrew. OpenStreetMap Haiti. Opensource.com [online]. 29. 1. 2010 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: https://opensource.com/osm [41] Uvedení nové verze turistické mapy Topo Czech je plánováno na únor 2015. Garmin [online]. 2013 [cit. 2015-04-28]. Obrázek ve formátu JPG. Dostupné z: http://www.garmin.cz/files/aktualne/aktuality/topoczech2015/bc-tc2.jpg [42] Vysokoškolské kvalifikační práce [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http:// theses.cz/ [43] Welcome to TrailLink. TrailLink: Bike Trails, Walking Trails & Trail Maps [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.traillink.com/membership/registersuccess.aspx [44] ZAHRADNIK, Fred. A-GPS: How Assisted GPS Works in Cell Phones. About Tech [online]. 2015 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://gps.about.com/od/glossary/g/AGPS.htm

61

SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Slovníček pouţitých pojmů Příl. 2 Dotazníkové šetření

62

Příl. 1

SLOVNÍČEK POUŢITÝCH POJMŮ Cache – schránka, kterou geocacher hledá Cartridge – soubor potřebný pro odehrání wherigo cache Did not find – typ logu, kterým geocacher oznamuje, ţe cache nenašel Drive in – odlov cache bez nutnosti odcházet daleko od dopravního prostředku (obvykle auta) Earthcache – virtuální cache na geologicky významných místech, podmínkou jejího získání bývá obvykle odpovězení na několik otázek uvedených v jejím listingu Event cache – setkání geocacherů, obvykle za nějakým účelem, jako jsou např. exkurze nebo prohlídky Finální souřadnice – výsledné souřadnice uloţení schránky, získané výpočtem či vyřešením šifry, typické pro multi-cache a mystery cache Geocacher – osoba věnující se geocachingu Geocoin – mince označená unikátním číslem, je vloţena do cache a poté je přemisťována z jedné cache do druhé Geokód – unikátní kód kaţdé cache sestávající z 3–7 znaků, umoţňující její identifikaci a vyhledávání Listing – informace o cachi na oficiálních stránkách, obvykle popisuje místo, ke kterému se cache vztahuje, a samotnou schránku, luštění apod. Log – záznam o nálezu cache, rozlišuje se fyzický (v logbooku) a elektronický (na webu) Logbook – záznamník o nálezu cache, fyzický má obvykle podobu sešitu nebo listu papíru, elektronický se nachází na webových stránkách cache Multi-cache – typ cache, k jejímuţ nalezení je nutné obejít jednu či více částí trasy, na kterých se získávají další informace Owner – zakladatel cache, jehoţ úkolem je po jejím zaloţení se o ni i starat a udrţovat ji v pořádku Pocket Query – sluţba pro prémiové uţivatele, jeţ umoţňuje vyhledávat cache podle zadaných kritérií a odpovídající mnoţinu cachí poté stáhnout jako jeden soubor Power trail – série cachí s minimálními rozestupy mezi nimi, obvykle podél cest, jejich cílem je nabídnout geocacherům získat co nejvíce bodů za co nejkratší čas Tradiční cache – nejrozšířenější typ cache, schránka se nalézá na úvodních souřadnicích Trasovatelné předměty – předměty, které jsou vkládány do cachí a poté přemisťovány do jiných, typicky geocoiny a travel bugy

Příl. 1 Travel bug – předmět, k němuţ je připevněná kovová známka s jeho číslem, koluje po cachích TYP soubory – soubory umoţňující měnit vzhled mapy a vykreslovat jiné prvky, podobně fungují i témata pro mapy Webcam cache – typ virtuální cache, kdy k uznání logu je nutné přiloţit foto z webkamery na zadaných souřadnicích Wherigo cache – typ cache, k jejímuţ nalezení je potřeba odehrát v terénu hru, můţe jít o prosté navštěvování bodů trasy, ale i o plnění úkolů

Příl. 2

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření probíhalo v dubnu 2015 a byly přijaty odpovědi od 61 respondentů. Pro jeho vytvoření byla vyuţita sluţba Vyplňto.cz, kde byl sestaven skrytý průzkum. Respondenti byli získáváni sdílením dotazníku na diskusním fóru na webu Geocaching.cz, odkud přišlo přibliţně 70 % respondentů, a šířením mezi respondenty v okolí, odkud bylo získáno zbylých cca 30 %. Obě skupiny respondentů byly pobídnuty k dalšímu šíření dotazníku. Zdroje respondentů neukazují jen ty, kteří dotazník vyplnili, ale i ty, kteří jej pouze otevřeli bez odeslání výsledků. Část respondentů ukončila vyplňování před odesláním. Jedná se bohuţel o běţný jev. Tato ztráta byla rovnoměrná u více otázek, na ţádné otázce nebylo ztraceno výrazně více respondentů oproti ostatním. Všechny otázky, vyjma 10., 11. a 12., byly povinné. Dotazník byl rozvětvený, kaţdému respondentovi se tedy zobrazila jen část otázek, na které následně odpovídal. Počet respondentů nebyl vysoký, neboť nešlo o primární část práce, ale pouze o zdroj podnětů a ověření některých hypotéz. Z výsledků je také patrné, ţe se jej z větší části účastnili zkušenější uţivatelé, a to především muţi, jejichţ podíl tvořil přesně 80 %. Čtvrtina dotazovaných, a to téměř výhradně muţů, měla ve své práci či studiu také vazbu k příbuzným oborům – geografii, kartografii či informatice. Vysoký podíl zkušenějších uţivatelů byl zapříčiněn zdrojovou skupinou respondentů – méně zkušení či rekreační hráči nenavštěvují tolik tematické diskuse a shánění jejich odpovědí je tudíţ sloţitější. Tito respondenti byli získáni právě hlavně šířením dotazníku v okolí. Níţe v této příloze jsou získané odpovědi graficky vyhodnoceny. Za sérií grafů následuje samotný dotazník, který byl respondentům předloţen, s detaily o povinných a nepovinných otázkách, jeho větvení a pokyny k vyplňování.

Příl. 2

1. Jaký přístroj používáte při geocachingu častěji? 10 % Turistickou GPS navigaci Telefon s operačním systémem

51 %

39 %

Jiný

Příl. 2.1: Preference přístrojů uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

2. Jaké mapové podklady používáte? Topo Czech

94 %

OpenStreetMap

25 %

Ostatní odpovědi

3%

0

5

10

15

20

25

30

Příl. 2.2: Mapové podklady používané uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

35

Příl. 2

3. Jaký operační systém máte ve svém telefonu? 4% 8% Android iOS Windows Phone 88 %

Příl. 2.3: Operační systémy v telefonech uživatelů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

4. Jaké aplikace používáte při geocachingu? c:geo

45 %

Locus/Locus Pro

19 %

Geocaching

10 %

a:Drake

6%

Ostatní odpovědi

19 % 0

2

4

6

8

10

12

14

Příl. 2.4: Aplikace používané uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

16

Příl. 2

5. Používáte online mapy?

Ano 50 %

50 %

Ne

Příl. 2.5: Používání online map uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

6. Jaké online mapy používáte? Google mapy

58 %

OpenStreetMap

50 %

Satelitní mapy

33 %

Mapy.cz

25 %

Ostatní odpovědi

8% 0

1

2

3

4

5

6

7

Příl. 2.6: Online mapy používané uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

8

Příl. 2

7. Používáte offline mapy? 4%

Ano Ne

96 %

Příl. 2.7: Používání offline map uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

8. Jaké offline mapy používáte? OpenStreetMap

70 %

Mapy.cz

30 %

SmartMaps

13 %

Ostatní odpovědi

9% 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

Příl. 2.8: Offline mapy používané uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

Příl. 2

9. Používáte mobilní internet? 17 % 29 % Ano, s neomezeným limitem Ano, s omezeným limitem Ne 54 %

Příl. 2.9: Používání mobilního internetu. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

10. Používáte nějaké podpůrné aplikace? GCC WhereYouGo Šifrovací pomůcky/Šifr. pom. Absolutno c:geo Locus a:drake GPS Status Ostatní odpovědi 0

2

4

6

8

10

12

14

Příl. 2.10: Používání podpůrných aplikací uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu Pozn.: Otázky 11 a 12 nebyly graficky vyhodnoceny.

16

Příl. 2

13. Kolik máte nálezů? 15 %

13 % Méně než 100 9%

100–499 500–999

16 %

1 000–4 999 5 000 a více

47 %

Příl. 2.11: Počet nálezů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

14. Jak často se obvykle věnujete hledání cachí? 4% Denně nebo téměř denně 18 % Několikrát týdně 31 %

5%

Několikrát měsíčně Méně často 42 % V každém období výrazně jinak

Příl. 2.12: Častost hledání cachí uživateli. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

Příl. 2

15. Jaké je Vaše pohlaví?

20 % Muž Žena 80 %

Příl. 2.13: Pohlaví respondentů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

16. Jaký je Váš statut? 2%

6%

5%

11 % Student Zaměstnaný Nezaměstnaný OSVČ Důchodce 76 %

Příl. 2.14: Statut respondentů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

Příl. 2

17. Pracujete či studujete v příbuzném oboru – geografie, kartografie, informatika apod.? 5%

Ano, studuji

20 %

Ano, pracuji Ne

75 %

Příl. 2.15: Profesní zaměření respondentů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

18. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 2% 7% Základní 26 %

Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou

65 %

Vysokoškolské

Příl. 2.16: Vzdělání respondentů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

Příl. 2

19. Jaký je Váš věk? 5% 2% Méně než 20 let

16 %

15 %

20-29 let 30-39 let 24 %

40-49 let 50-59 let

38 %

60 let a více

Příl. 2.17: Věk respondentů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

20. Jaká je velikost obce, ve které trvale žijete? 5% 11 %

Do 500 obyvatel 500-1 999 obyvatel

13 % 53 %

2 000-9 999 obyvatel 10 000-49 999 obyvatel

18 %

50 000 obyvatel a více

Příl. 2.18: Velikost bydliště respondentů. Zdroj: Zpracování podle výsledků vlastního dotazníkového průzkumu

Příl. 2 Dobrý den, jmenuji se Adéla Šujanová a jsem studentkou 3. ročníku oboru Geografická kartografie a geoinformatika na Masarykově univerzitě. Chtěla bych Vás poţádat o vyplnění tohoto dotazníku, který mi bude slouţit k vypracování bakalářské práce, zabývající se kartografickými aspekty geocachingu. Veškeré Vaše odpovědi jsou anonymní a budou pouţity pouze pro účely mé bakalářské práce. Děkuji za Váš čas a ochotu.

1.

Jaký přístroj pouţíváte při geocachingu častěji?  Turistickou GPS navigaci

→ otázka č. 2

 Telefon s operačním systémem

→ otázka č. 3

 Jiný

2.

Jaké mapové podklady pouţíváte?  Topo Czech  OpenStreetMap  SmartMaps  Vlastní odpověď:

3.

Jaký operační systém máte ve svém telefonu?  Android  iOS  Windows Phone  Vlastní odpověď:

4.

Jaké aplikace pouţíváte při geocachingu? Vypište všechny, které používáte. Neuvažujte podpůrné aplikace (pro řešení šifer, přehled o družicích apod.)

5.

Pouţíváte online mapy?  Ano

→ otázka č. 6

 Ne

→ otázka č. 7

Příl. 2 6.

Jaké online mapy pouţíváte? Můžete zvolit více možností.  Google Maps  Satelitní mapy  OpenStreetMap  Vlastní odpověď:

7.

8.

Pouţíváte offline mapy?  Ano

→ otázka č. 8

 Ne

→ otázka č. 9

Jaké offline mapy pouţíváte? Můžete zvolit více možností.  OpenStreetMap  SmartMaps  Vlastní odpověď:

9.

Pouţíváte mobilní internet?  Ano, s neomezeným limitem  Ano, s omezeným limitem  Ne

10.

Pouţíváte nějaké podpůrné aplikace?

nepovinná otázka

Vypište všechny, které používáte. Mohou sem patřit aplikace pro řešení šifer, přehled o družicích, jiné navigační aplikace apod.

11.

Chybí Vám něco v mapách, které pouţíváte? Uveďte vždy název mapy a výčet vlastností.

nepovinná otázka

Příl. 2 12.

Máte nějaký problém s mapami, které pouţíváte? Uveďte vždy název mapy a výčet vlastností.

13.

Kolik máte nálezů?  Méně neţ 100  100–499  500–999  1 000–4 999  5 000 a více

14.

Jak často se obvykle věnujete hledání cachí?  Denně nebo téměř denně  Několikrát týdně  Několikrát měsíčně  Méně často  V kaţdém období výrazně jinak

15.

Jaké je Vaše pohlaví?  Muţ  Ţena

16.

Jaký je Váš statut?  Zaměstnaný  Nezaměstnaný  Student  Důchodce  OSVČ

nepovinná otázka

Příl. 2 17.

Pracujete či studujete v příbuzném oboru – geografie, kartografie, informatika apod.? Pokud zároveň pracujete i studujete v příbuzném oboru, vyberte tu možnost, jíž věnujete více času.  Ano, pracuji  Ano, studuji  Ne

18.

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?  Bez vzdělání  Základní  Středoškolské bez maturity  Středoškolské s maturitou  Vyšší odborné  Vysokoškolské

19.

Jaký je Váš věk?  Méně neţ 20 let  20–29 let  30–39 let  40–49 let  50–59 let  60 let a více

20.

Jaká je velikost obce, ve které trvale ţijete?  Do 500 obyvatel  500–1 999 obyvatel  2000–9 999 obyvatel  10 000–49 000 obyvatel  50 000 obyvatel a více