Vliv inovací na úroveň a rozvoj regionu. komparativní studie

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vliv inovací na úroveň a rozvoj regionu − komparativní studie Diplomová práce

Autor: Bc. Pavla Kopuletá Vedoucí práce: Ing. Radka Redlichová, Ph.D. Brno 2013

Zadání diplomové práce

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv inovací na úroveň a rozvoj regionu − komparativní studie vypracovala samostatně pod odborným vedením vedoucí diplomové práce a za použití literatury, uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 1. 3. 2013 ................................................. podpis

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí diplomové práce Ing. Radce Redlichové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, podněty a možnost odborných konzultací o řešeném problému, které mi byly dobrou pomocí při vypracování.

Abstrakt KOPULETÁ, P.: Vliv inovací na úroveň a rozvoj regionu − komparativní studie. Diplomová práce. Brno 2013. Cílem diplomové práce je sestavení přehledu teoretických poznatků, věnovaných problematice inovací, následné vymezení a zhodnocení současného stavu podnikatelské infrastruktury podporující inovační podnikání ve vybraném regionu, v tomto případě v Brně a v Ostravě, vyhodnocení jeho vlivu na kvalitu podnikatelského prostředí, nezaměstnanost, konkurenceschopnost a životní prostředí. Na základě těchto charakteristik byla provedena swot analýza a komparace města Brna s městem Ostravou, přičemž bylo zjištěno, že město Brno je na tom lépe, a to především z patrných výsledků sledovaného vývoje míry nezaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Klíčová slova Inovace, výzkum a vývoj, inovační infrastruktura, podnikání, podnikatelské prostředí, konkurenceschopnost, nezaměstnanost, regionální rozvoj Abstract KOPULETÁ, P.: The Influence of Innovations upon the Region Standard and Development a Comparative Study. Brno 2013. The aim of this Diploma Thesis is to provide an overview of theoretical knowledge devoted to questions of innovations, subsequent qualification and evaluation of current conditions of entrepreneurial infrastructure supporting innovative entrepreneurship in a chosen region the regions of Brno and Ostrava in the present case, evaluation of its influence upon the quality of entrepreneurial environment, competitive strength and the environment. Based upon the above mentioned features a swot analysis and a comparison of the cities of Brno and Ostrava were elaborated ascertaining the city of Brno to reach

better results, especially in the observed development of unemployment and competitive strength rates. Key words Innovation, research and development, innovation infrastructure, business, business environment, unemployment, competitiveness, regional development

Obsah 1 2 3 4 5

Úvod.......................................................................................................................... 8 Cíl práce .................................................................................................................... 9 Metodika ................................................................................................................. 10 Regionální rozvoj .................................................................................................... 11 Vymezení inovací ................................................................................................... 12 5.1 Druhy inovací ................................................................................................... 13 5.2 Teoretické přístupy k inovacím ........................................................................ 15 5.3 Inovační proces ................................................................................................ 19 6 Podpora inovací ...................................................................................................... 21 6.1 Inovační podnikání ........................................................................................... 21 6.2 Výzkum a vývoj ............................................................................................... 21 6.3 Transfer technologií ......................................................................................... 22 6.4 Podpůrná inovační infrastruktura ..................................................................... 22 6.5 Instituce na podporu podnikání ........................................................................ 27 6.6 Dokumenty jako nástroj podporující inovace .................................................. 30 7 Kvalita podnikatelského prostředí .......................................................................... 31 8 Možnosti financování inovačního podnikání .......................................................... 35 9 Analýza vlivu inovací na zvolené regiony .............................................................. 38 9.1 Charakteristika řešeného území ....................................................................... 38 9.2 Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v řešeném území...................... 41 9.3 Vliv inovací na nezaměstnanost ....................................................................... 44 9.4 Vliv inovací na konkurenceschopnost ............................................................. 51 9.5 Vliv inovací na životní prostředí ...................................................................... 53 9.6 Podpůrná podnikatelská infrastruktura ............................................................ 58 9.7 Vyhodnocení inovačního potenciálu ................................................................ 76 10 Komparace řešených území .................................................................................... 79 11 Diskuse.................................................................................................................... 82 12 Závěr ....................................................................................................................... 85 13 Seznam použité literatury ....................................................................................... 87 14 Seznam tabulek ....................................................................................................... 93 15 Seznam grafů .......................................................................................................... 93 16 Seznam obrázků ...................................................................................................... 93 17 Seznam použitých zkratek ...................................................................................... 94 18 Seznam příloh ......................................................................................................... 95

1 Úvod Pro některé subjekty mohou změny představovat ohrožení nebo něco nežádoucího. V dnešní moderní a stále se dopředu vyvíjející době je ovšem stále více potřeba vše zdokonalovat a přizpůsobovat novým trendům nebo stále se měnícím a zvyšujícím se požadavkům konečných spotřebitelů. Řešením mohou být inovace, které se budou něčím výjimečným odlišovat od ostatních a nabídnou spotřebitelům něco nového, co není běžně dostupné. Díky inovacím dochází k nalézání nových či zdokonalených stávajících produktů, způsobů jejich výroby nebo způsobů poskytování služeb. A právě inovace a podnikání jsou hnacím motorem ekonomického a sociálního rozvoje regionů, růstu zaměstnanosti, konkurenceschopnosti. Jejich prostřednictvím také dochází ke snižování regionálních disparit. Na druhou stranu mohou mít inovace svá úskalí, spočívající v tom, zda se nový produkt či proces osvědčí a přenese se přes různé nástrahy a problémy spojené s uvedením inovace na trh. Inovace mají také značný význam pro regionální rozvoj. Je třeba je brát v úvahu a nepovažovat ne za něco zbytečného, jelikož bez jakýchkoliv změn a nových myšlenek by docházelo ke stagnaci regionu. Významnou roli hraje věda a výzkum, jež je důležitým krokem rozvoje do budoucnosti. K posílení inovačního potenciálu a konkurenceschopnosti daného regionu značně přispěl vstup České republiky do Evropské unie. Regiony tak mohou využít výhody a příležitosti, které jim integrace nabízí. V neposlední řadě je pro samotný rozvoj regionů důležité vytvořit kvalitní inovační podnikatelské prostředí, a to především zapojením zainteresovaných aktérů. Většina začínajících firem se na začátku svého podnikání potýká s nedostatkem finančních a materiálních prostředků. Proto mnohé firmy a podnikatelé volí pro začátek svého podnikání a uvedení inovace na trh podpůrnou infrastrukturu, jako jsou podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky nebo inovační centra. Tyto instituce jim nabízí po určitou dobu výhodné nabídky, zejména ty finanční, bez kterých by mnohdy nemohli svůj vstup na trh uskutečnit. Taková situace může ovšem nastat i u firem již prosperujících a zavedených na trhu, které se snaží na trhu udržet skrze nové produkty nebo služby.

8

2 Cíl práce Cílem diplomové práce je vymezení a zhodnocení současného stavu podnikatelské infrastruktury podporující inovační podnikání ve vybraném regionu, v tomto případě v Brně, s důrazem na vyhodnocení vlivu na kvalitu podnikatelského prostředí, nezaměstnanost, konkurenceschopnost, a životní prostředí a dále nástin vývoje inovací a jejich vlivu na úroveň regionu. Na základě analýzy těchto charakteristik bude provedena komparace města Brna s městem Ostrava a vymezeno doporučení pro udržitelnost stávající pozice či budoucí rozvoj města. Hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím následujících dílčích cílů: 1. sestavení teoretického přehledu dosavadních poznatků v daném tématu a výběr vhodné metodiky, 2. sběr dat, 3. zhodnocení

situace

měst

za

použití

vybraných

charakteristik

kvality

podnikatelského prostředí, nezaměstnanosti, konkurenceschopnosti a životního prostředí, 4. komparace regionů Brna a Ostravy, 5. nástin vývoje inovací a doporučení pro města. Hypotéza diplomové práce byla stanovena následovně: Statutární město Brno se nachází na lepší pozici s ohledem na většinu sledovaných charakteristik než Ostrava.

9

3 Metodika Metodika diplomové práce je stanovena v návaznosti na vymezené dílčí cíle. Ad 1 Prvním krokem analýzy bude zpracování teoretického přehledu, týkající se problematiky inovací. Bude se jednat zejména o základní pojmy a definice, jako jsou inovace, jejich dělení, teorie inovací, podpůrná podnikatelská infrastruktura ve vybraných městech, výzkum a vývoj. Dále budou vymezeny dokumenty pro rozvoj inovačního podnikání, příslušná legislativa a podpora inovací z fondů Evropské unie. Ad 2 Zdrojem jsou především sekundární data ve formě odborné literatury a publikací, statistických bulletinů, brožur získaných v institucích na podporu inovací či ve formě elektronických zdrojů. Ad 3 Vymezení a zhodnocení zvolených měst za použití jednotlivých charakteristik úrovně regionu. Po celkovém zhodnocení je provedena swot analýza inovačního potenciálu těchto měst a jejich komparace. Ad 4 Pro dosažení dílčího cíle 4 je použita komparativní analýza. Cílem této metody je nalezení shod a podobností, popřípadě rozdílů výše zmíněných regionů, z hlediska konkurenceschopnosti, nezaměstnanosti a životního prostředí, a to na základě statistik z dostupných zdrojů a dat, potřebných pro srovnání.

10

Ad 5 Na základě analýzy provedené v rámci dílčího cíle čtyři jsou indukčně deduktivní metodou vymezena doporučení pro obě sledovaná města, a to především v možnostech dalšího rozvoje současné pozice nebo zlepšení stávajících problémů.

4 Regionální rozvoj Problematikou regionálního rozvoje se v České republice z pohledu centrální instituce veřejné správy zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, jež ve Strategii regionálního rozvoje pro léta 2007−2013 pod pojmem regionální rozvoj rozumí růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionu vedoucí ke zvyšování

životní úrovně a

kvality

života obyvatel.

Dochází

tak k dynamickému a vyváženému rozvoji struktury daného regionu a k odstraňování, popř. zmírňování regionálních disparit, které představují rozdíly v jednotlivých úrovních rozvoje regionů. Regionální rozvoj je tedy obecně soubor aktivit probíhajících na určitém a vymezeném území a tyto aktivity jsou řízeny regionální politikou. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012) Podobně uvádí základní definici regionálního rozvoje Skokan: „Regionální rozvoj je představován komplexem procesů, které probíhají v rámci složitého systému regionu. Pro ovlivňování a řízení těchto procesů je proto nezbytné používat systémový přístup. Podporou regionálního rozvoje se zabývá regionální politika.” (Skokan, 2004, s. 13) Dle Wokouna, Malinovského a kol., 2008, s. 11 lze na regionální rozvoj pohlížet dvěma způsoby. Dle praktického chápání se jím rozumí vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného systematicky vymezeného prostoru, vznikající z důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů. Výše uvedené se projevuje zejména lepší konkurenceschopností, životní úrovní obyvatel nebo stavem životního prostředí. Druhá možnost, akademické pojetí regionálního rozvoje, jej chápe jako aplikaci nauk, především ekonomii, geografii a sociologii, řešících jevy, procesy

11

a vztahy systematicky vymezeného prostoru, jež jsou ovlivněny přírodními, geografickými a sociálními podmínkami v daném regionu.

5 Vymezení inovací Definic inovací existuje celá řada a v odborné literatuře se jim věnuje mnoho autorů, proto je velmi obtížné vymezit a shodnout se právě na jednom tvrzení. Samotný pojem inovace je pojem velmi komplexní. Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací definuje inovace jako zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe s tím, že se rozlišují inovace postupů a inovace organizační. Podle Klímové (Klímová, 2010, s.8) lze obecně za inovaci považovat člověkem cíleně navrhovanou změnu, týkající se výrobků, výrobních procesů, organizace práce a výroby či metod řízení, používaných poprvé, alespoň na úrovni podniku. Skokan (Skokan, 2004, s.78) charakterizuje inovace takto: „Inovace jsou nové výtvory ekonomického významu, které se uplatní na trhu. Mohou být zcela nové nebo často jsou to nové kombinace existujících prvků.” Jáč a kolektiv (Jáč a kol., 2005, s. 55) inovace definuje jako významnou obnovu v lidské činnosti, myšlení či ve výrobě. V případě inovací zaměřených na postupy při tvorbě a zavádění nových výrobků, technologií, metod řízení a správy podniku, lze inovace pokládat za proces provádění neustálých změn. Synek a kol. (Synek a kol., 2007, s. 152) označuje inovace jako zlepšování a zproduktivňování používaných výrobních postupů, jež jsou vyvrcholením celé série vědeckých, technických, organizačních, finančních a obchodních činností, které ve svém souhrnu tvoří inovační proces. Za inovace označuje pouze ty výsledky činností, které se dočkají realizace.

12

5.1 Druhy inovací Inovace lze rozdělit podle Oslo manuálu OECD do několika skupin. Základní členění je na technické a netechnické či netechnologické. Mezi technické patří inovace produktu a procesní inovace, do netechnických se zařazují marketingové a organizační inovace. Tyto jsou pro větší přehlednost zachyceny na obrázku 1 a dále blíže popsány v následném textu. (Oslo manuál, 2013)

Inovace

Technické inovace

Inovace produktu

Netechnické inovace

Inovace procesu

Výrobky

Organizační inovace

Marketingové inovace

Ekologické inovace

Sociální inovace

Výrobní metody

Služby

Technologie

Obr. 1: Schéma inovací (zdroj: vlastní zpracování na základě poznatků ze sekundárních dat)

Inovace produktu Produktové inovace zahrnují zavedení výrobků nebo služeb nových nebo významně zdokonalených s ohledem na jejich charakteristiku nebo výsledné užití. To může zahrnovat významné zlepšení v technických specifikacích, materiálech a komponentech, softwaru nebo jiných funkčních charakteristikách. Za inovativní produkt lze pokládat např. rozšíření služeb internetového bankovnictví. (Oslo manual, 2005, s. 48)

13

Inovaci produktu nelze podle Kotlera a kol. zaměňovat s vynálezem. Vynález, jako nový produkt nebo technologie může, ale nemusí být komercializován, a může, ale nemusí přinášet zákazníkům určité výhody. (Kotler a kol., 2007, s. 664) Inovace procesu Procesní inovace zahrnuje zavedení nových nebo významně zdokonalených výrobních nebo dodavatelských procesů, spočívající zejména ve změně ve výrobní technice, zařízení, software nebo distribučních systémech. Inovace procesu mohou být užity ke snížení jednotkových nákladů na výrobu či dodávky, dále ke zvýšení kvality nebo ke značnému vylepšení produktů. Jako příklad lze uvést zavedení nového rezervačního systému v cestovní agentuře. (Oslo manual, 2005, s. 49) Marketingové inovace Tento typ inovací zahrnuje zavedení nové marketingové metody obsahující významné změny v podobě vzhledu produktu, změny v balení produktů, umístění produktu, dále změny v podpoře produktu či ocenění, zahrnující nové cenové strategie. Marketingové inovace jsou zaměřeny na lepší rozpoznání potřeb zákazníka, otevření nových trhů nebo nové umístění podnikového produktu na trh, s cílem zvýšení prodeje. Příkladem marketingové inovace je nový design potravin nebo vývoj obchodních známek pro nové produkty. (Oslo manual, 2005, s. 49) Organizační inovace V případě organizačních inovací se jedná o zavedení nové organizační metody v podnikových obchodních praktikách, organizaci pracovního místa nebo externích vztazích, s cílem snížení administrativních nákladů, zlepšení produktivity práce nebo snížení dodavatelských nákladů. Organizační inovací může být např. zavedení nových postupů pro rozvoj zaměstnanců, jako je vzdělávání a odborná příprava. (Oslo manual, 2005,

14

Další členění inovací Dalším možným typem inovací jsou ekologické inovace. Jak uvádí Klímová (Klímová, 2010, s. 9), tzv. ekoinovace představují zavedení nových nebo významně zlepšených produktů, procesů, organizačních nebo marketingových metod, které vytvářejí pozitivní vlivy na životní prostředí v porovnání s alternativami. Současně musejí mít pozitivní vliv na zdraví člověka a jeho okolí a neohrožovat jej. Skokan (Skokan, 2004, s. 79) uvádí další členění inovací podle forem, ve kterých probíhají. Takto rozlišujeme inovace inkrementální (kontinuální) neboli přírůstkové, spočívající pouze v malých změnách nebo dílčích zlepšeních stávajících produktů či procesů. Inovace radikální (diskontinuální) jsou naopak radikální změnou v technice a technologiích, snaží se vytvořit něco úplně nového. Posledním typem inovací v této skupině jsou masivní posuny v technice a technologiích. Klímová (Klímová, 2010, s. 10) uvádí další členění podle závislosti na ostatních inovacích, a to na autonomní a systémové inovace. Autonomní inovace probíhají nezávisle na ostatních v okolí, zatímco systémové jsou závislé na svém okolí. Švejda a kol. (Švejda a kol., 2007, s. 19) také uvádí inovace sociální. Tyto spočívají v inovování pracovních podmínek, kvalifikace pracovní síly, pracovních vztahů, forem odměňování, podnikové kultury nebo morálního klimatu.

5.2 Teoretické přístupy k inovacím

Nejvýznamnější osobností, zabývající se významem inovací a současně označován „otcem inovací”, byl český rodák Josef Alois Schumpeter (1883−1950). Jak uvádí Klímová (Klímová, 2010, s. 22), Schumpeter zkoumal roli a procesy inovací a jejich souvislost s ekonomickým růstem. Za novou vlnou ekonomického růstu viděl novou skupinu inovací, které mají zpočátku destruktivní charakter, a poté se ekonomika dostává do rovnováhy na vyšší úrovni. Schumpeter rozlišoval mezi vynálezem a inovací. Inovace se od samotného vynálezu liší tím, že je na trh uvedena podnikatelem, jež objevil na trhu mezeru, kterou kdyby zaplnil, mohl by hodně vydělat.

15

Podle této teorie ovšem není zásadní podnikatelova myšlenka, ale touha po zisku. Jeho přístup ovšem není slučitelný s pojetím dokonalé konkurence na trzích, neboť v dokonalé konkurenci žádné mezery neexistují a trh je již zaplněný. Důležitou funkci zde sehrává monopol, který má dočasný charakter, protože veškeré inovace jsou později stejně napodobovány. Jak uvádí Jáč a kolektiv, (Jáč, 2005, s. 55) Schumpeter pod pojmem inovace zahrnoval:




„výrobu nového výrobku, či již existujícího, ale v nové kvalitě,




zavedení nového výrobního procesu do výroby,




použití nového dosud neznámého zdroje surovin či polotovarů,




získání nového trhu,




změny v řízení a organizaci výroby”.

Jak již ve své publikaci píše Klímová (Klímová, 2010, s. 10), k nejznámějším českým autorům, kteří se zabývali inovacemi, patřil František Valenta. Definoval devět řádů inovací, přičemž každý z nich představuje stupeň, v němž je tato reálná struktura změněna. Řád 1−4 představuje kvantitativní inovace, zatímco řád 5−9 kvalitativní inovace. Prvními autory, kteří poukázali na význam inovací, byli neoklasici. Jedním z nich byl představitel lokalizační teorie Alfred Weber. Definoval lokalizační faktory, jako naleziště surovin, cenu pracovní síly a dopravní náklady. Své modely zaměřuje na nalezení optimální lokalizace podniků, a to minimalizací dopravních nákladů. Weber též zavádí pojem aglomerační úspory, které jsou zvláštním příkladem vnějších úspor. (Blažek, Uhlíř, 2002, s. 59) Podle Skokana (Skokan, 2004, s. 14) se v lokalizační teorii firmy zabývají určením jejího optimálního umístění a faktory, jež rozhodnutí o umístění ovlivňují. Problémem firmy je výběr místa, kde bude shromažďovat své vstupy a ze kterého bude distribuovat své výstupy. Aglomeračními úsporami, především vnějšími, se zabýval Alfred Marshall, jenž určil tři typy těchto úspor, a to sdílení pracovního trhu, šíření nových technologií

16

z blízkých firem a společné využívání specializované infrastruktury a dodavatelů. (Klímová, 2010, s. 24) Další alternativní teorií je nová ekonomická geografie, jejíž hlavním představitelem se stal Paul Krugman. Podle Klímové (Klímová, 2010, s. 25) tato teorie opouští neoklasické předpoklady o klesajících výnosech a dokonalé konkurenci a nahrazuje jej konceptem vnějších úspor, rostoucími výnosy z rozsahu a nedokonalou konkurencí. Zaměřuje se na to, jak různé tržní struktury a technologické podmínky působí jako aglomerační mechanismy a na to, jaký typ externality přispívá více k aglomerizaci. Dalším rozdílem od neoklasiků je také fakt, že technologie mají endogenní charakter, nejsou volně dostupným statkem a rozvoj těchto technologií kardinálně ovlivňuje růstové možnosti regionů, jak kladně, tak i záporně. Podle Krugmanovy teorie může technologická výhoda uzamknout vývoj na určité vývojové trajektorii. Na základě empirického pozorování vyvodil, že některé země se dlouhodobě specializují na určitá výrobní a exportní odvětví a stanovil tři hlavní typy aglomeračních výhod:




koncentrace kvalifikované a specializované síly,




vzájemně se posilující technologie a inovace v daném oboru,




propojování místních podniků pomocí subdodavatelských vztahů a společné využívání specializované infrastruktury. Další skupinou teorie regionálního rozvoje jsou keynesiánské teorie. Jak uvádí

Klímová (Klímová, 2010, s. 26), keynesiánské teorie se na rozdíl od neoklasických zaměřují na roli poptávky po zboží vyráběném v regionu. Mezi významné teorie patří teorie růstových pólů, jejíž hlavním představitelem je Francois Perroux. Teorie kombinuje dva základní teoretické prvky, statickou teorii vzájemné závislosti průmyslu a Schumpeterovu dynamickou teorii rozvoje, založenou na inovacích. Perroux je také známý svým rozdělením na odvětví hnací a hnaná. Hnacími odvětvími jsou ta, jež se rychle rozvíjejí, dominují velké a neustále inovující firmy a dávají tak rozvojové podněty do svého okolí, tj. do hnaných odvětví. Takže i tato hnaná odvětví rostou rychleji než za normálních okolností. Svoji teorii následně

17

rozpracoval to tabulky input-output (vstup-výstup) a snažil se tak analyzovat vztahy mezi odvětvími a sektory zkoumaného celku. (Blažek, Uhlíř, 2002, s. 82) Skokan (Skokan, 2004, s. 16) vidí základní tezi polarizovaného rozvoje v tom, že ekonomický rozvoj a ekonomický růst probíhají různě v odvětvích a regionech. Na tuto teorii navázal Jean Boudeville, který jako hlavní pól rozvoje vidí v rozvoji celém souboru odvětví, který se rozvíjí díky spolupráci s klíčovým odvětvím. (Klímová, 2010, s. 26) Výše zmiňované teorie měly také své odpůrce. Podle Skokana (Skokan, 2004, s. 17) byl jedním z nich José Ramon Lasuén, který kritizoval teorii Perrouxe, především jeho tabulku input-output. Lasuén ve své teorii podrobněji rozpracoval vztahy mezi urbanizací a ekonomickým růstem. Urbanizaci ve své teorii chápe jako postupný proces, ve kterém je aplikován model ekonomických aktivit na geografický region a na odvětvovou strukturu. Důležitou úlohu přitom hrají inovace, přispívající k vytváření regionálních a odvětvových pólů, které se nazývají shluky. Dle Blažka a Uhlíře (Blažek, Uhlíř, 2002, s. 85) Lasuén též kritizoval opuštění Schumpeterova konceptu inovací jakožto motoru růstu. Z počátku byl sám o klíčovém významu inovací přesvědčen, poté od tohoto konceptu ustoupil. Obecnou teorií polarizovaného rozvoje se zabýval John Friedman, jež zavádí pojem regiony jádro-periferie, odlišující se od sebe mírou závislosti na jiných regionech a schopností tvorby inovací. Friedman dále rozlišuje šest efektů, díky kterým dochází k posilování dominance jádra nad periferií: efekt dominance, informační efekt, psychologický efekt, modernizační efekt, efekt vazeb a výrobní efekt. Výsledkem těchto efektů je napětí mezi jádrem a periferií. Tento konflikt navrhuje řešit alespoň částečnou decentralizací. (Blažek, Uhlíř, 2002, s. 99) Další skupinou jsou strukturalistické přístupy k regionálnímu rozvoji, kam patří teorie výrobních cyklů R. Vernona. Ten předpokládá, že každý výrobek v průběhu cyklu své životnosti prochází třemi základními etapami: zavedení nového výrobku na trh, který nemá konkurenci, dále zralost výrobku, kdy se objeví konkurence a úpadek výrobku, kdy klesá poptávka po výrobku a jeho cena. (Machková, 2009, s. 23) Poslední skupinou je institucionální směr regionálního rozvoje. Jak uvádí Klímová (Klímová, 2010, s. 28), hlavním představitelem je Richard Nelson. Vymezil tři

18

oblasti, kterými se tradiční ekonomie nezabývá, ale mohou vysvětlit rozdíly v dosaženém ekonomickém růstu a rozvoji. Mezi tyto oblasti patří technologie a technologické inovace, pojetí firmy a instituce. Zavedení inovací podle Nelsona narušuje rovnováhu trhu. Do institucionálních teorií patří teorie učících se regionů, usilující o systematickou analýzu procesů, díky nimž v regionu dochází ke vzniku a udržení nových poznatků a znalostí. Právě vědomosti a schopnosti učit se vytváří dobré prostředí pro inovace. Vědomosti je možné rozdělit do dvou skupin na kodifikovatelné, které se dají naučit podle nějakého teoretického zdroje, a nekodifikovatelné vědomosti, získatelné pouze vlastní zkušeností. Nekodifikovatelné znalosti definoval Bengt-Ake Lundvall a rozdělil je do čtyř skupin:




učení praxí,




učení užíváním,




učení hledáním,




učení spoluprací. Významným autorem je také Michael Eugene Porter, o kterém ve své publikaci

píše Jáč a kol. Podle teorie Portera vychází konkurenceschopnost z identifikování a využívání konkurenční výhody, s respektováním jednotlivých odvětví národního hospodářství. Konkurenční výhoda tak vyrůstá z hodnoty, kterou je firma schopna vytvořit pro své zákazníky. (Jáč a kol., 2005, s. 53)

5.3 Inovační proces

Tomek a Vávrová (Tomek, Vávrová, 2009, s. 88 ) označují inovační proces jako složitý a náročný komplexní proces, s ohledem na technický rozvoj, růst konkurence, obsazování trhů a nápadů, vzhledem k realizovaným výrobkům. Podle Skokana (Skokan, 2004, s. 26) klade inovační proces důraz na způsob, jakým je inovace navržena, realizována a šířena. Chápe tento proces jako dynamický proces, jež má v ideálním případě tři fáze, a to invenci, adopci a difůzi.

19

1. Fáze invence První fáze inovačního procesu začíná samotným inovačním nápadem, myšlenkou, impulsem, jedná se o objev či vynález. Nejde ovšem o spontánní rozhodnutí, ale je třeba danou myšlenku naplánovat. Tato fáze zahrnuje i výzkumné a vývojové aktivity. Poté je nutné prověřit ekonomickou proveditelnost a tržní využití vynálezu. Pokud je tak učiněno, nastupuje fáze adopce. (Skokan, 2004, s. 26) 2. Fáze adopce Představuje první komerční využití vynálezu, doprovázené organizačními, finančními a investičními aktivitami ve výrobě a prodeji. (Skokan, 2004, s. 26) 3. Fáze difúze Poslední fáze spočívá v rozšíření znalostí o invenci. Ten může být mezi různými lidmi na různých místech odlišný a může docházet ke zpoždění. Nejedná se tedy o skokovou fázi, ale k celkovému rozšíření inovace dochází postupně. (Skokan, 2004, s. 26) Jak uvádí Švejda a kol. (Švejda a kol., 2007, s. 18), hlavní role v inovačním procesu je připisována člověku jako odborníkovi − inovátorovi. Ten musí mít pro tuto roli určité osobnostní předpoklady, a to především inteligenční úroveň, odborné a vědecké znalosti, zkušenosti s podnikáním a tvořivost.

20

6 Podpora inovací

6.1 Inovační podnikání Stěžejní vlastností novačního podnikání je dle Švejdy a kol. (Švejda a kol., 2007, s. 20) „důsledné promítání progresivních znalostí do činnosti všech složek podniku (firmy, instituce), umožňující dosahovat vysoké míry přidané hodnoty výrobků, podmíněné jejich kvalitou, jejichž cena je přijatelnější než nabízí konkurence.” Cílem inovačního podnikání je produkovat na trh výrobky, opírající se o činnost lidského intelektu, tedy jeho myšlení a poznávací činnosti.

6.2 Výzkum a vývoj

Podle zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, se výzkumem a vývojem rozumí systematická tvůrčí práce, konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Dle tohoto zákona jsou dále vymezeny tři základní typy výzkumu, a to základní, aplikovaný a experimentální. Základní výzkum Základní výzkum je definován jako teoretická a experimentální práce prováděná s cílem získat znalosti o základech pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků. Aplikovaný výzkum Aplikovaným výzkumem se rozumí teoretická nebo experimentální práce prováděná s cílem získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů či služeb.

21

Experimentální vývoj Experimentální vývoj v sobě zahrnuje získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných poznatků nebo dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů či služeb.

6.3 Transfer technologií Transferem technologií se dle Švejdy a kol. (Švejda a kol., 2007, s. 70) rozumí cílevědomý, časově ohraničený proces provádění poznatků vytvořených jinou společností a umožňujících inovovat výrobky a technologie, popřípadě zavádět výrobky a technologie nové. Tyto technologie a poznatky by měly být té nejvyšší technickoekonomické

úrovně.

Transferem

se

většinou

dosahuje

rychlejšího

a efektivnějšího růstu úrovně technologií dané firmy, než by tomu tak bylo vlastním výzkumem. Transfer technologií tedy nepředstavuje pouze přejímání domácích či zahraničních poznatků partnerů s licencí, ale jde také o to, aby nové poznatky byly dále rozšiřovány a prohlubovány a dosáhlo se požadované rentability firmy. Transferový proces má nejčastěji podobu tržního procesu. Jeho iniciátory mohou být jak nabízející strany − vysoké školy či výzkumné a vývojové instituce, tak i poptávající strany − malé a střední firmy.

6.4 Podpůrná inovační infrastruktura Podpůrná podnikatelská infrastruktura je důležitým nástrojem podpory podnikání a vytvoření systému pro inovační podnikání. Tento systém tvoří vztahy mezi jednotlivými výrobními, výzkumnými, vývojovými, obchodními a dalšími subjekty, které spolu navzájem spolupracují s cílem uvádět výsledky výzkumu a vývoje do komerční praxe. Systém inovačního podnikání dle Jáče a kolektivu (Jáč a kol., 2005, s.67) tvoří obecně následující subjekty:

22




„orgány státní správy a samosprávy,




komory,




banky,




svazy, agentury, sdružení a nadace,




pracoviště výzkumu a vývoje,




zahraniční agentury a organizace,




podnikatelské subjekty,




zákazníci, klienti, spotřebitelská veřejnost.”

Na základě poznatků z literární rešerše je zpracován diagram subjektů a institucí, viz obrázek 2, jež tvoří podpůrnou inovační infrastrukturu.

orgány státní správy a samosprávy zákazníci, spotřebitelé

inovační firmy

klastry

VTP

Inovační infrastruktura

vědeckovýzkumné organizace, pracoviště VaV

podnikatelské inkubátory vysoké školy

Obr. 2: Schéma inovační infrastruktury (zdroj: vlastní zpracování na základě poznatků ze sekundárních dat)

Konkrétní zaměření podpor na inovační podnikání je spojeno s vytvářením určitých typů podpůrné podnikatelské infrastruktury, jako jsou zejména podnikatelská a inovační centra, vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory.

23

Inovační centrum Inovační centra, někdy také podnikatelská a inovační centra, jsou pracoviště, která přispívají ke zdárnému průběhu inovačních procesů, tedy přenosu výsledků vědy a výzkumu do komerční praxe a podporují inovační podnikání. Inovační centra jsou širším pojmem než vědeckotechnický park nebo podnikatelský inkubátor, podnikatelský inkubátor je většinou jejich součástí. Zakladateli jsou ve většině případů orgány místní správy nebo vysoké školy. (Klímová, 2010, s. 76) Charakteristickými znaky inovačních center jsou především:




rozvoj malého a středního podnikání,




poskytování různých podnikatelských služeb,




transfer technologií,




zajištění inovačních procesů,




ekonomický a sociální rozvoj regionů,




rozvoj klastrů,




zprostředkování kontaktů. (Klímová, 2010, s. 77)

Vědeckotechnický park Vědeckotechnické parky lze charakterizovat jako instituce orientované na oblast vědy, technologií a inovačního podnikání, fungující v úzké spolupráci s vysokými školami, vědeckými pracovišti a výzkumnými ústavy. Jejich hlavním cílem je vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činností inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií a pro výchovu malých a středních firem k inovačnímu podnikání. Podpůrná doba ve vědeckotechnickém parku není časově omezena. Veškeré poskytované služby jsou poskytovány přednostně inovačním firmám umístěným v parku, ale mohou být poskytnuty firmám i mimo park. (Srpová, Řehoř a kol., 2010, s. 105)

24

Dle Vebera, Srpové a kol., 2012, s. 35 mohou vědeckotechnické parky plnit několik funkcí, a to především inkubační, inovační a transfer technologií. Podnikatelský inkubátor Podnikatelským inkubátorem je budova určená pro začínající inovační firmy, která jim má pomoci pro začátek svého podnikání. Účelem podnikatelských inkubátorů je poskytovat firmám různé formy podpory za zvýhodněných podmínek, koncentrované na jednom místě a po omezenou dobu. Výhodnými podmínkami se rozumí pronájem kancelářských prostor a vybavení, prostory pro vedení obchodních jednání, bezplatné servisní a administrativní služby, zprostředkování poradenství, dále sdílené laboratoře, sklady a technologie, využití telefonní sítě, internetu, faxu, zabezpečení úklidu, kuchyňky

apod.

Působnost

v

podnikatelském

inkubátoru

je

na

rozdíl

od vědeckotechnického parku omezena, zpravidla na 3−5 let. Po uplynutí této doby se musí firma osamostatnit nebo přejít do vědeckotechnického parku. Většina podnikatelských inkubátorů je součástí vědeckotechnického parku nebo inovačního centra. Hlavními cíly podnikatelských inkubátorů jsou rozvoj inovací, tvorba nových pracovních míst a podpora regionálního rozvoje. (Srpová, Řehoř a kol., 2010, s. 105) Veber, Srpová a kol. (Veber, Srpová a kol., 2012, s. 34) definují dvě skupiny začínajících podnikatelů. První skupinou jsou absolventi středních a vysokých škol, druhou pracovníci, jež opustili zaměstnání a rozhodli se pro podnikání. Jsou rozlišovány čtyři základní typy inkubátorů:




Klasické podnikatelské inkubátory − jsou zaměřeny na všechny typy začínajících firem všech oborů podnikání.




Technologické inkubátory − jsou zaměřeny pouze na inovačně orientované firmy přicházející s inovacemi technického charakteru.

25




Vědecké inkubátory − někdy též univerzitní inkubátory, jsou úzce spjaty s univerzitou, jsou založeny studenty či absolventy univerzit a určeny pouze firmám, které jsou s univerzitou provázány.




Specializované inkubátory − jsou zaměřeny pouze na firmy z určitého odvětví. (Klímová, 2010, s. 79˗80) Konečný (Konečný, 2003, s. 49) dále uvádí druh inkubátoru, který začal

existovat v souvislosti s rozvojem moderních informačních technologií, a to síťový inkubátor. Jeho hlavním smyslem je rozvíjet nové firmy, jež jsou internetově orientovány. Firmy tak mohou kromě materiálních výhod využívat i kompletní síťové propojení. Klastr Dalším důležitým nástrojem na podporu inovací, konkurenceschopnosti, růstu a průmyslového rozvoje jsou rovněž klastry. Podle Skokana (Skokan, 2004, s. 110) lze klastr vymezit jako geograficky soustředěné odvětví, jež získává svoji výkonnost a konkurenční výhodu tím, že využívá umístění v určité lokalitě a faktorů, které s tím souvisí. Problematice klastrů, se podobně jako další podnikatelské infrastruktuře, věnovala Klímová. (Klímová, 2010, s. 88). Ve své publikaci uvádí jako základní definici klastrů nejznámější definici M. E. Portera, a to jako geografickou koncentraci propojených podniků a institucí v určité oblasti. Klastry zahrnují skupinu propojených průmyslových odvětví a jiných subjektů důležitých pro hospodářskou soutěž. Obsahují např. dodavatele specializovaných vstupů, jako jsou součásti, stroje a služby a poskytovatele specializované infrastruktury. Klastry se často rozšiřují směrem dolů k zákazníkům a do stran k výrobcům. V mnoha klastrech jsou zapojeny státní a další instituce, jako např. univerzity, poskytovatelé odborných školení, normotvorné agentury, obchodní asociace a další, jež poskytují specializovanou školící, vzdělávací, informační, výzkumnou a technickou podporu. Podniky v klastru jsou vystaveny vzájemné konkurenci, ale na druhé straně jsou nuceny spolupracovat a řešit podobné

26

problémy.

Spolupráce

může

spočívat

ve

společných

projektech,

uzavírání

subdodavatelských smluv, sdílení znalostí, spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, marketing a další činnosti. Výsledkem této kooperace může být řešení pro určité problémy a nalezení konkurenční výhody. Své závěry týkající se klastrů Porter vysvětlil na modelu, známém jako diamant konkurenční výhody. Dle tohoto modelu závisí konkurenční výhoda na čtyřech oblastech, konkurenční výhodu pak určuje diamant jako celek. Vedení a rozvojovou roli zde hraje vláda. Těmi výhodami jsou podmínky faktorů (vstupů), firemní strategie, struktura a rivalita, podmínky poptávky a související a podpůrná průmyslová odvětví. Dále Klímová (Klímová, 2010, s. 89) poukazuje na to, že je důležité rozlišovat pojem klastr od klastrové iniciativy. Klastrovou iniciativou je organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastru v rámci regionu, rozvoj firem v klastru, státu nebo výzkumných společností.

6.5 Instituce na podporu podnikání

Následující podkapitola pojednává o institucích a aktérech, tvořících inovační systém v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Tito aktéři spolupracují a jsou klíčovým prvkem pro inovační procesy. Rada pro výzkum, vývoj a inovace Jedná se o odborný a poradní orgán vlády České republiky, zřízený zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. K hlavním činnostem patří zejména příprava Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a kontrola její realizace, hodnocení výsledků výzkumných organizací, spolupráce s ústředními správními úřady a institucemi, spravování a provozování informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, zpracování návrhu střednědobého výhledu, poradenská činnost a další. (Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2011)

27

Grantová agentura ČR Grantová agentura ČR (GA ČR) je nezávislá státní instituce podporující základní vědecký výzkum, fungující od roku 1993. V rámci vyhlášených programů poskytuje podporu jak pro erudované vědce a týmy, tak pro mladé a začínající vědecké pracovníky, dále podporuje a rozšiřuje mezinárodní vědeckou spolupráci a dbá na to, aby byly svěřené prostředky vynaloženy co nejúčelněji. (Grantová agentura ČR, 2007) Akademie věd ČR Akademie věd ČR (AV ČR) byla zřízena zákonem č. 283/1992 Sb. o Akademii věd České republiky jako nástupce dřívější Československé akademie věd. V současné době ji tvoří 54 veřejných výzkumných pracovišť s téměř 7000 zaměstnanci. Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, humanitních, technických a sociálních věd. (Akademie věd ČR, 2011) Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest CzechInvest je státní příspěvkovou organizací, podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, jež posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a

získáváním

zahraničních

investic

z

oblasti

výroby,

strategických

služeb

a technologických center. V důsledku rozšíření nabídky služeb založila agentura v roce 2004 síť 13 regionálních kanceláří. Tyto kanceláře poskytují firmám informace o možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů Evropské unie, dále pomáhají firmám, které mají zájem realizovat investici v daném regionu a spolupracují se zástupci místní správy a samosprávy, školami a ostatními regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí v regionu. (CzechInvest, 1994−2012)

28

Hospodářská komora ČR Hospodářská

komora

ČR

byla

zřízena

na

základě

zákona

301/1992

Sb.

o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Jejím hlavním posláním je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání a zároveň k celkové stabilitě státu. Ke konkrétním činnostem patří informování o hospodářských podmínkách a ekonomické činnosti, zajišťování hospodářského styku se zahraničím, spolupráce s podnikatelskými svazy, poskytování poradenských a konzultačních služeb, vzdělávací činnost, rekvalifikace, zřizování odborných platforem a další. Hospodářská komora ČR v současné době na území České republiky sdružuje téměř 14 tisíc fyzických a právnických osob organizovaných v 66 regionálních a 84 oborových asociací. (Hospodářská komora, 2009) Českomoravská záruční a rozvojová banka Českomoravská záruční a rozvojová banka je rozvojovou bankou, která poskytuje podporu malým a středním podnikatelům formou záruk, zvýhodněných úvěrů, investičních služeb a bankovních informací, dále banka investuje do cenných papírů na vlastní účet, přijímá vklady od veřejnosti, obstarává inkasa, atd. (Českomoravská záruční a rozvojová banka, 2004) Regionální rozvojové agentury Na území České republiky funguje celkem 14 rozvojových agentur s krajskou působností, jež jsou členy zájmového sdružení právnických osob, České asociace rozvojových agentur. Za hlavní cíle regionálních agentur lze považovat budování a provozování regionálních informačních systémů, příprava, koordinace a pomoc při realizaci rozvojových programů a projektů, výkon funkce exekutivních jednotek rozvojových programů financovaných z veřejných rozpočtů, výkon zástupců rozvojových institucí, propagace či plnění specifických úkolů v jednotlivých krajích. (Regionální rozvojová agentura, 2009)

29

6.6 Dokumenty jako nástroj podporující inovace Inovační potenciál je v jednotlivých regionech odlišný. Je tedy nezbytné vytvořit vizi do budoucna, jež bude sloužit jako opatření či nástroj pro růst a rozvoj daného regionu a k zajištění jeho konkurenceschopnosti. Za nejdůležitější dokument, sloužící k podpoře inovačního podnikání, lze pokládat regionální inovační strategii (dále jen RIS). RIS je návrhem opatření a nástrojů, které by měly být implementovány z toho důvodu, aby byl zajištěn rozvoj inovací. Jednotlivé RIS vznikají na území České republiky na úrovni krajů, z nichž některé kraje mají k dispozici dokumenty již v několika verzích a některé s přípravou zaostávají. Obsah jednotlivých strategií v krajích je různý, ovšem většina z nich se shoduje v určitých bodech. Dle Klímové (Klímová, 2010, s. 62) se jedná o tyto problémové okruhy:




finanční podpora inovačních projektů malých a středních podniků,




spolupráce inovačních a vědecko-výzkumných subjektů,




přenos výsledků vědy a výzkumu do komerční praxe,




rozvoj inovační infrastruktury a institucionální zabezpečení podpory inovací.

30

7 Kvalita podnikatelského prostředí Hodnocení kvality podnikatelského prostředí a jednotlivým faktorům podnikatelského prostředí se jako jeden z mála autorů významně věnuje Doc. Milan Viturka. Na úroveň a rozvoj regionu má značný vliv kvalita podnikatelského prostředí. Podnikatelské

prostředí

zajišťuje

příznivé

podmínky

pro

rozvoj

podnikání,

a to jak v oblasti legislativy, tak i v oblasti podnikatelské infrastruktury. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílení státní orgány nebo jím podporované instituce, orgány

veřejné

samosprávy

a

především

také

soukromé

subjekty.

Kvalita

podnikatelského prostředí z hlediska jednotlivých regionů je hodnocena na základě rozboru faktorů podnikatelského prostředí. Kvalitní podnikatelské prostředí vytváří také základnu pro rozvoj inovačních aktivit v daném regionu. Vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí bude provedeno prostřednictvím on-line aplikace Hodnocení kvality podnikatelského prostředí, (viz přílohy 1−10) která byla vyvinuta Doc. Milanem Viturkou ve spolupráci s dalšími odborníky z katedry regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Aplikace je součástí grantového projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR.

Faktory podnikatelského prostředí Významnou podmínkou ovlivňující kvalitu podnikatelskou prostředí jsou rozhodující faktory, které lze rozdělit do několika skupin, odlišujících se mírou ovlivnění. V následujícím textu jsou souborně teoreticky vymezeny obchodní, pracovní, infrastrukturní, lokální, cenové a environmentální faktory hodnocení kvality podnikatelského prostředí. Tyto faktory uvedené v následujícím textu, podrobně ve své publikaci rozpracoval Doc. Milan Viturka. (Viturka a kol., 2010, s. 23−95)

31

Obchodní faktory Tyto faktory mají pro hodnocení kvality podnikatelského prostředí největší význam. Prvním z faktorů této skupiny je faktor blízkosti trhů, který podává informace o výhodách geografické polohy jednotlivých regionů v součinnosti s velikostí ekonomického potenciálu nejlépe dostupných trhů. Vykazuje hodnoty o základních vstupních informacích o prostorovém rámci potenciální tržní expanze firem. Výhody generované vyššími hodnotami jsou charakterizovány nižšími náklady přístupu firem na externí trhy, naopak se ale musí počítat s vyšší konkurencí, nutící firmy ke zvyšování produktivity. Faktor koncentrace významných firem interpretuje výhody spojené s koncentrací významných zákazníků představovaných významnými podnikatelskými i nepodnikatelskými ekonomickými subjekty. Výrazný rozdíl mezi předešlým faktorem a faktorem koncentrace významných firem spočívá v tom, že první z nich akcentuje dlouhodobou inercii sídelní struktury, determinující konečnou spotřebu výrobků a služeb, zatímco druhý je determinován mezispotřebou. Dalším faktorem je faktor přítomnosti zahraničních firem, reflektující pozitivní vlivy zahraničních investic na integraci domácí země do globální ekonomiky, spojené s přílivem kapitálu a zvyšováním exportní výkonnosti, produktivity práce a nabídky pracovních míst. Posledním faktorem této skupiny je faktor podpůrných služeb. Tento faktor má téměř zanedbatelný vliv podpůrných služeb na zlepšování kvality podnikatelského prostředí, který je generován zvyšující se poptávkou po specializovaných službách ze strany malých a středních podniků, ale i velkých firem. Územní dostupnost tohoto faktoru je investory vnímána jako dobrý předpoklad pro úspěšnou realizaci jejich záměrů. Pracovní faktory Skupina pracovních faktorů patří mezi druhou nejvýznamnější skupinu z pohledu hodnocení kvality podnikatelského prostředí. Prvním je faktor dostupnosti pracovních sil, který podává územně specifické informace o regionální nabídce pracovních sil, kdy příslušnou nabídku těchto sil ovlivňuje celkový počet zaměstnaných pracovních sil, neboť jen malá část ekonomicky aktivních obyvatel je schopna nebo ochotna změnit

32

své zaměstnání. Předpokládá se, že nejlepší podmínky pro využití pracovních sil jsou dány při umístění ekonomické aktivity do centra regionu, jelikož se zde nachází potřebná dopravní a technická infrastruktura. S pracovní sílou dále souvisí faktor kvality pracovních sil. Tento faktor lze považovat za nejvýznamnější faktory ovlivňující ekonomický

a

společenský

rozvoj

regionů,

ale

i

celé

země

a

jejich

konkurenceschopnost. Z regionálního pohledu má pro odpovídající kvalitu pracovních sil význam růst počtu absolventů vysokých škol, vyšších odborných škol a gymnázií a naopak pokles absolventů středních odborných učilišť a základních škol. Důležitý je též faktor flexibility pracovních sil, vyjadřující míru přizpůsobivosti pracovních sil neustálým změnám tržní ekonomiky, spojený se zvyšující se profesní a geografickou mobilitou. Infrastrukturní faktory Tyto faktory zajišťují usnadnění ekonomických a dalších interakcí mezi jednotlivými regiony. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících mobilitu obyvatel, rozvoj územní dělby práce a zapojení firem do exportu, je faktor kvality silnic a železnic. Na druhé straně ovšem přispívá ke zvyšování konkurence díky importu výrobků a služeb. Značný rozvoj zaznamenal faktor informačních a komunikačních technologií, kdy došlo v posledních 20 letech k rychlému růstu vybavenosti domácností i institucí počítači, a tudíž i zkvalitnění a zrychlení informačních kanálů mezi zákazníky, dodavateli, institucemi či potenciálními zaměstnanci. Kvalitu podnikatelského prostředí ovlivňuje také faktor blízkosti mezinárodních letišť, kde svoji roli hrají velká veřejná mezinárodní letiště, ale i regionální letiště. Dostupnost letišť ovlivňuje turistickou atraktivitu regionu a zároveň jeho celkovou kvalitu podnikatelského prostředí.

33

Lokální faktory Tato skupina faktorů představuje nejefektivnější směr jejich působení. Základní informace o předpokladech pro budoucí ekonomický rozvoj regionů poskytuje faktor podnikatelské a znalostní báze, jež se promítá v investicích do určitých typů infrastruktury, jako např. průmyslové zóny, vysoké školy, vědecké a výzkumné instituce, vědeckotechnické parky či inovační firmy. V rámci regionu má svoji nezastupitelnou roli i faktor asistence veřejné správy, vykonávané zejména městskými úřady regionálních center. Jde sice o méně významný faktor, ovšem může přinést významné konkurenční výhody. Cenové faktory Odpovídající relace nabídky a poptávky se odráží ve dvou faktorech. Prvním z nich je faktor ceny práce, který se odvíjí od intenzity mzdové diferenciace, vyjádřené pomocí průměrných mezd jako základní komponenty ceny práce. Druhým faktorem je faktor ceny nemovitostí, jež se vztahuje k cenám pozemků pro výstavbu objektů zpracovatelského průmyslu a k cenám pronájmů kancelářských prostor pro poskytování služeb. Jedná se o nákladové faktory, které hrají významnou roli při rozhodování o nové lokalizaci podnikatelských aktivit. Environmentální faktory Environmentální faktory sice tvoří nejméně významnou skupinu faktorů, ovšem jejich význam se postupně zvyšuje. do této skupiny se řadí dva faktory, faktor urbanistické a přírodní atraktivity území a faktor environmentální kvality území, za jejichž společný prvek lze označit princip trvale udržitelného rozvoje a vazby na kvalitu života. První z faktorů interpretuje zejména urbanistickou a přírodní atraktivitu území, zatímco druhý spíše environmentální kvalitu území. Oba faktory jsou spojeny především s rozvojem podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu.

34

8 Možnosti financování inovačního podnikání Inovační aktivity malých a středních firem lze v počátečním rozvoji firmy financovat prostřednictvím různých typů podpor. Tyto firmy si tuto možnost volí především z toho důvodu, že banky jim nejsou ve většině případů ochotny firmám v počátečním rozvoji poskytovat úvěry, neboť tyto podniky dosud nemají žádný větší majetek nebo dokonce žádný, kterým by bankám byly schopné ručit. (Klímová, 2010, s. 117) Jednotlivé formy financování se od sebe odlišují z různých hledisek, např. velikosti potřeby financování, druhu podnikání, míře rizika atd. Firmy tak mohou zvolit z následujících možností financování svých inovačních aktivit:

Dluhové financování


Bankovní úvěr − poskytnutí úvěrových produktů od bank od kontokorentních úvěrů až po specializované úvěry, nevyžaduje záruku, ale vyznačuje se vyšší úrokovou sazbou.




Leasing − rozlišuje se finanční nebo operativní. Finanční leasing je dlouhodobý pronájem s následnou koupí, kdy po dobu pronájmu je majetek vlastněn leasingovou společností a po uplynutí splátek ho může firma odkoupit. U operativního leasingu se majetek po skončení splátek neodkupuje, ale zůstává leasingové společnosti.




Factoring − odkup krátkodobých pohledávek, 30−90 dnů, před dobou jejich splatnosti.




Forfaiting − odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek forfaitingovou společností. Tato možnost se většinou využívá při mezinárodním obchodu.




Mezaninové financování − kombinace úvěru a kapitálové investice. (Klímová, 2010, s. 117)

35

Vstup do základního kapitálu


Rizikový kapitál − financování růstových podniků formou navýšení jejich základního kapitálu. Může být použit v různých stadiích vývoje podniku, nejčastěji však bývá využíván při jeho expanzi. Jednou z podmínek vstupu rizikového kapitálu bývá přeměna společnosti na akciovou společnost. Investor získává za poskytnutí potřebného kapitálu dohodnutý podíl na základním kapitálu společnosti, obvykle ve formě menšinového podílu. Investiční období je většinou tři roky, může být i pětileté nebo delší. V případě, že bude firma neúspěšná, investor ztrácí vložené prostředky, což představuje nevýhodu.




Business angels − neformální rizikový kapitál, označení pro dřívější nebo i současné movité podnikatele, kteří investují své prostředky ve formě financí, zkušeností, znalostí a kontaktů do rozvoje začínajících podniků. (Klímová, 2010, s. 117−121)

Podpora z veřejných rozpočtů V současné době se podporou z veřejných rozpočtů rozumí především podpora ze Strukturálních fondů Evropské unie. Pro tyto účely je možné využít následující tematické operační programy:




Operační program podnikání a inovace − základní programový dokument v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF), zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Program se člení na sedm prioritních os (Vznik firem, Rozvoj firem, Efektivní energie, Inovace, Prostředí pro podnikání a inovace, Služby pro rozvoj podnikání a Technická pomoc). Hlavním cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivost České republiky, podpora inovací, rychlejší

36

zavádění výsledků vědy a výzkumu do výrobní sféry a celkový růst hospodářství. (Fondy EU, 2012)


Operační program výzkum a vývoj pro inovace − operační program pro čerpání finančních prostředků z ERDF, zaměřený na investiční projekty, především na posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacit terciárního vzdělávání. Obsahuje pět prioritních os (Evropská centra excelence, Regionální VaV centra, Komercializace a popularizace VaV, Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou a výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity a Technická pomoc). Řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (Fondy EU, 2012)




Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost − tematický program pro čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF), zaměřený na neinvestiční projekty, např. zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání a jejich vzájemné propojení do systému celoživotního učení a dále zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Program obsahuje pět prioritních os (Počáteční vzdělávání, Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, Další vzdělávání, Systémový rámec celoživotního učení a Technická pomoc) a jeho řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (Fondy EU, 2012)

37

9 Analýza vlivu inovací na zvolené regiony Následující podkapitoly budou pojednávat o vymezení podpůrné podnikatelské infrastruktury v Brně a v Ostravě, s důrazem na vyhodnocení vlivu na kvalitu podnikatelského prostředí, nezaměstnanost, konkurenceschopnost a životní prostředí. Následně bude na základě těchto charakteristik provedena komparace obou měst.

9.1 Charakteristika řešeného území Brno − centrum Jihomoravského kraje Město Brno je významným historickým, kulturním, ekonomickým, průmyslovým a obchodním městem. Je hlavním centrem jižní Moravy a krajským městem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. K 1. 1. 2012 mělo Brno podle ČSÚ celkem 378 965obyvatel, počtem obyvatel a rozlohou 230,22 km2 se tak řadí mezi druhé největší město České republiky. V žebříčku největších měst Evropské unie se řadí na 69. místo. Z geografického hlediska leží na jihovýchodě České republiky na soutoku řek Svratky a Svitavy. Brno má poměrně rozmanité přírodní zázemí a mírné klima, což je dáno jeho polohou mezi Českomoravskou vrchovinou a nížinami jižní Moravy. Značná část území Brna, zhruba 28 %, je pokryta lesy. Vnitřně je město Brno členěno celkem na 29 městských částí. Z celkového pohledu má Brno dobrou strategickou polohu, leží v srdci Evropy v blízkosti tří metropolí Bratislavy, Prahy a Vídně. (Brno, 2011) Brno je centrem soudní moci České republiky a je celkově významným administrativním střediskem. Sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Svá sídla zde také mají různé instituce celostátní působnosti, jako Úřad veřejného ochránce práv, Úřad na ochranu hospodářské soutěže, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a další. V Brně také působí řada institucí vědy a výzkumu. Nachází

38

se zde deset pracovišť Akademie věd ČR, jako jednotlivých ústavů, např. Archeologický ústav, Biofyzikální ústav, Centrum výzkumu globální změny, Psychologický ústav, Sdružení jihomoravských pracovišť, Ústav analytické chemie, Ústav biologie obratlovců, Ústav fyziky materiálů, Ústav přístrojové techniky a další pobočky a detašovaná pracoviště Akademie věd ČR. (Brno, 2011) Brno je také považováno za univerzitní město. Působí zde celkem 14 vysokých škol s 34 fakultami. Z toho je pět univerzit (Masarykova univerzita v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Janáčkova akademie múzických umění v Brně), jedna státní vysoká škola (Univerzita obrany) a osm soukromých vysokých škol (Akademie STING, o.p.s., Vysoká škola Karla Engliše, a.s., NEWTON College, a.s., B.I.B.S., a.s., Rašínova vysoká škola, s.r.o, Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o., Vysoká škola aplikovaného práva, Vysoká škola realitní Institut Franka Dysona). Celkový počet studentů převyšuje 80 tisíc. Právě studenti a kvalifikovaná pracovní síla patří mezi hlavní důvody k podnikání v Brně. (Brno, 2011) Dále je Brno hlavním městem veletrhů díky společnosti Veletrhy Brno, a.s. Výstavní plochou 130 tis. km2 se řadí mezi největší výstaviště světa. Ročně se zde koná přes 50 veletrhů v mnoha různých oborech, přes strojírenství a stavebnictví přes módu až k cestování. Těchto veletrhů se zúčastní zhruba milion návštěvníků. (Brno, 2011) Město Brno je významným průmyslovým centrem nejen České republiky, ale i celé střední Evropy. Z odvětví průmyslu zde dominuje především strojírenství a elektrotechnika. Mezi významná průmyslová odvětví ve městě se dále řadí automobilový, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl. V posledních letech se Brno stává sídlem stále více stavebních firem a firem zabývajících se informačními technologiemi. (Brno, 2011) Městskou dopravu ve městě zajišťuje Dopravní podnik města Brna a Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, který zajišťuje veřejnou dopravu v území, kde spolupracují jednotlivé druhy dopravy (vlaky, autobusy, trolejbusy, tramvaje) a vytváří tak systém vzájemně provázaných linek s jednotným tarifem, přepravními podmínkami a pravidelnými intervaly mezi spoji. (www.idsjmk.cz, 2012).

39

V souvislosti s dopravou je závažným problémem Brna prudký nárůst individuální automobilové dopravy, odklon od nemotorové a hromadné dopravy a zároveň zvýšení celkové dopravní zátěže města a s tím úzce související deficit v oblasti parkování. Při řešení dopravní zátěže je klíčové dokončení Velkého městského okruhu o délce přes 20 km. Okruh bude mít podobu čtyřproudové rychlostní komunikace s mimoúrovňovým křížením, napojením na dálniční síť a umožní rychlé spojení vnějších i vnitřních městských částí a okolí Brna. (Velký městský okruh, 2013) Brno má také k dispozici mezinárodní letiště v Brně-Tuřanech, zajišťující pravidelné lety do Prahy, Londýna, Říma, Milána a Moskvy a další turistické lety. (Letiště Brno˗Tuřany, 2012)

Ostrava − centrum Moravskoslezského kraje Metropole Moravskoslezského kraje je dle ČSÚ k 1. 1. 2012 počtem obyvatel 299 622 třetím největším městem a rozlohou 214 km2 druhým největším městem v České republice a zároveň největším městem Moravskoslezského kraje. Město leží na severovýchodě České republiky na rozhraní Moravy a Slezska. Městem protékají řeky Odra, Ostravice, Opava a Lučina. Území Ostravy se řadí do mírně teplé klimatické oblasti, které se odlišuje určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. (Ostrava, 2012) Město Ostrava je členěno celkem na 23 městských částí, který patří mezi nejmenší okresy v České republice. Doprava ve městě je zajišťována prostřednictvím Dopravního podniku Ostrava. Přímo na území Ostravy se nenachází žádné letiště, nejbližší je Letiště Leoše Janáčka Ostrava, vzdálené přibližně 25 km od centra města. Letiště zajišťuje pravidelné lety do Prahy, Paříže a Vídně a další turistické lety. (Ostrava, 2012) Ostrava je také považována za univerzitní město, které nabízí studium a vzdělávání zejména v technických oborech. Působí zde tři významné státní vysoké školy, a to Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Vysoká škola podnikání a tři soukromé vysoké školy, Panevropská vysoká

40

škola práva, Newport International University, s.r.o. a Vysoká škola Karla Engliše, a.s. Do roku 2015 má dojít ke sloučení Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava a Ostravské univerzity. Název nové vysoké školy je prozatím v jednání. (Ostrava, 2012) Nachází se zde také celá řada institucí, zejména na krajské úrovni. Jsou to především Okresní soud v Ostravě, Krajský soud v Ostravě, Krajská hygienická stanice Ostrava, Národní památkový ústav Ostrava a další. (Ostrava, 2012) Největším problémem Ostravy je v současné době špatná kvalita ovzduší díky polétavému prachu a na něj navázaných škodlivin. Dalším ekologickým problém představují pro Ostravu staré ekologické zátěže, tzv. brownfields, vzniklé dřívější průmyslovou činností, zejména hutnictvím. (Ostrava, 2012) Hlavním lákadlem pro investory je v Ostravě především výhodná poloha blízko u hranic s Polskem a Slovenskem, univerzity, vysoký počet obyvatel, přítomnost mnoha zahraničních investorů v Ostravě a blízkém okolí a kvalitní podnikatelská infrastruktura. (Ostrava, 2012)

9.2 Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v řešeném území Kvalita prostředí vybraných regionů byla provedena na základě zvolené metodiky za použití rozboru 16 faktorů podnikatelského prostředí, které byly vymezeny v kapitole 7 Kvalita podnikatelského prostředí. V následujícím textu jsou vyhodnoceny faktory kvality podnikatelského prostředí v Brně a v Ostravě, založené na pětibodové klasifikaci jednotlivých faktorů, podle vzrůstající míry důležitosti. Bodová klasifikace je uvedena v příloze 11. Na základě metody uvedené v kapitole 7 byla provedena analýza silných a slabých stránek měst Brna a Ostravy. Pro každé město byl zpracován souhrnný přehled podle typu investice (viz přílohy 1−10), a to zda se jedná o běžné nerozlišované projekty, pracovně, dopravně, dodavatelsky nebo technologicky náročné investice. Výsledkem je charakterizování kvality podnikatelského prostředí na základě celkové kvality podnikatelského prostředí, podnikatelských aktivit a finančního zdraví daného města.

41

Kvalita podnikatelského prostředí v Brně Z příloh 1−5 na základě výsledků pořízených z aplikace s názvem Hodnocení kvality podnikatelského prostředí vyplývá, že Brno se s celkovou hodnotou kvality podnikatelského prostředí 1,54 zařazuje do druhé skupiny typ B − regiony s velmi příznivým podnikatelským prostředím a finančním zdravím ve vynikající kondici skupiny A, vyznačující se zadlužeností na velmi nízké či nulové úrovni s očekávanou možností velmi vysoké podpory. Co se týče významných faktorů pro běžný typ investice, hodnocení faktoru blízkosti trhů bylo provedeno na základě výhod geografické polohy regionu v interakci s velikostí ekonomického potenciálu nejlépe dostupných trhů. Vyhodnocení faktoru v Brně zaujímá nižší pozici. Hodnocení faktoru koncentrace významných firem bylo založeno na identifikaci velkých podnikatelských a nepodnikatelských subjektech. Největší počet zaměstnanců podle sídla velkých firem se týká největších center, což Brno splňuje. Faktor dostupnosti pracovních sil vypovídá o počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Brno se řadí do skupiny regionů, které vysoce převyšují hranici 100 tis. ekonomicky aktivních obyvatel, hned po Praze. Také u faktoru kvality pracovních sil vykazuje Brno vysoké hodnoty, co se týče kvalifikace pracovní síly. Lokalizaci nových průmyslových zón hodnotí faktor podnikatelské a znalostní báze. Brno se vyznačuje nadstandardními parametry zón, které lze označit jako strategické průmyslové zóny. Za slabou stránku lze považovat vyhodnocení environmentálního faktoru, a to jak u běžného typu investice, tak u ostatních typů. Pro pracovně náročné typy investicí je důležité hodnocení faktoru flexibility, kdy se vychází z údajů o celkových počtech podnikatelů, tj. fyzických osob podnikajících na 1 000 obyvatel starších patnácti let. Brno se v tomto případě vyznačuje vysokou podnikavostí pracovních sil, flexibilitou a zároveň vysokou cenou práce. Pro dopravně náročné typy investic je významné hodnocení kvality silnic a železnic a blízkost letišť. U faktoru kvality silnic a železnic má největší význam dálkové dopravní komunikace zařazené do Transevropské dopravní sítě TEN-T. V případě silnic a železnic byly do hodnocení zahrnuty dálnice rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Na základě tohoto hodnocení má Brno nadprůměrné hodnoty.

42

V případě železnic byly do hodnocení zahrnuty všechny tratě s výjimkou odboček napojujících obce nespadající mezi regionální centra, přičemž nejvyšší podíl železničních komponentů byl zaznamenán právě v Brně. Co se týče faktoru blízkosti letišť, Brno zaujímá nejlepší postavení. Vyhodnocením faktoru podpůrných služeb u dodavatelsky náročných typů investic bylo Brno zařazeno do skupiny se silně nadprůměrnou úrovní. Vysokou pozici zaujímají také faktory existence významných zahraničních firem. U poslední skupiny technologicky náročných typů investice lze konstatovat, že zejména v posledních dvaceti letech se postupně konstituoval zcela nový faktor, a to faktor informačních a komunikačních technologií, který vypovídá o vybavenosti domácností počítačem. V Brně byla vyhodnocena nadprůměrná vybavenost PC. Vysoké hodnoty také vykazuje faktor podnikatelské a znalostní báze. Kvalita podnikatelského prostředí v Ostravě Město Ostrava se s celkovou hodnotou kvality podnikatelského prostředí 2,33, což je patrné z přehledu výsledků z aplikace Hodnocení kvality podnikatelského prostředí, uvedeného v přílohách 6−10. Stejně jako město Brno se Ostrava zařazuje do druhé klasifikační skupiny Typ B − regiony s velmi příznivým podnikatelským prostředím a finančním zdravím skupiny A, vyznačující se též velmi nízkou či nulovou úrovní zadlužeností s očekávanou možností velmi vysoké podpory. Pro běžný typ investice vykazuje Ostrava dle hodnocení faktoru blízkosti trhů oproti Brnu jiné hodnoty. Nachází se totiž na nejhorší pozici. Slabou stránkou regionu je také vyhodnocení environmentálního faktoru. Co se týče dostupnosti pracovních sil, řadí se též spolu s Brnem do skupiny vysoce převyšující hranici 100 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel. Změna oproti Brnu nastává u faktoru kvality a flexibility pracovních sil, kdy patří mezi silně podprůměrné regiony. Pro pracovně náročné typy investic je Ostrava z hlediska dostupnosti pracovních sil na stejné pozici s Brnem. Mírně podprůměrné hodnoty jsou zaznamenány u flexibility pracovních sil neboli podnikatelské aktivity. Cena práce je na základě hodnocení průměrných hrubých mezd v nadprůměrných hodnotách. Průměrná hrubá

43

měsíční mzda v roce 2011 činila 24 134 Kč, což je celkem o 1 227 Kč více ve srovnání s průměrnou mzdou v Moravskoslezském kraji. U dopravně náročných typů investic, v případě kvality silnic a železnic se Ostrava nachází na totožné pozici s Brnem, stejně tak je tomu u vyhodnocení faktoru blízkosti letišť. Při vyhodnocování zahraničních investic pro dodavatelsky náročný typ investic spadá Ostrava do podprůměrné skupiny regionů. Co se týče podpůrných služeb, řadí se Ostrava oproti Brnu mezi průměrné regiony. V důsledku vývoje technologií v rozložení hodnot vybavenosti domácností PC při technologicky náročných typech investic došlo v Ostravě k nejvýraznějším změnám.

9.3 Vliv inovací na nezaměstnanost Inovace produktů a procesů má na nezaměstnanost spíše kladný vliv. Zaváděním inovací a vznikem nových firem se pro obyvatele naskýtají nové pracovní příležitosti a vytvářejí se tak stále nová pracovní místa. Inovativní firmy jsou také schopny lépe čelit různým hospodářským krizím, právě díky novým přístupům.

Vybrané ukazatele související s nezaměstnaností Pro vyhodnocení situace na trhu práce, především nezaměstnanosti, byly vybrány následující indikátory:
počet uchazečů o zaměstnání,
počet volných pracovních míst,
počet uchazečů na jedno volné pracovní místo,
pracovní síla,
míra nezaměstnanosti.

44

V následující části jsou jednotlivé indikátory sledované ve vybraných regionech v letech 2003−2012 zaznamenány graficky, a to především v souvislosti se vznikem podpůrné podnikatelské infrastruktury v těchto regionech a následné vyhodnocení pozitivního či negativního vlivu na nezaměstnanost, bezprostředně po výstavbě nové podnikatelské infrastruktury.

Graf 1: Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst v Brně v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, ČSÚ, vlastní grafické zpracování)

Jak je již patrné z grafu 1, počet uchazečů o zaměstnání v Brně, tedy uchazečů, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa a nemají žádnou překážku toto pracovní místo přijmout, ve sledovaném období výrazně převyšuje počet volných pracovních míst. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání byl zaznamenán na počátku sledovaného období, s následnou klesající tendencí, až do roku 2008. Následující dva roky byl zaznamenám vyšší nárůst počtu uchazečů. V roce 2011 tento počet mírně poklesl a na konci sledovaného období vzrostl. Počet volných pracovních míst má opačný průběh k vývoji počtu uchazečů o zaměstnání, tedy počáteční nárůst s výjimkou roku 2006 a od poloviny sledovaného období pokles počtu volných pracovních míst.

45

Graf 2: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v Brně v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, ČSÚ, vlastní grafické zpracování )

Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo, viz graf 2, má podobný průběh jako celkový počet uchazečů o zaměstnání. Na počátku a na konci sledovaného období jsou patrné vysoké, téměř shodné hodnoty. Významným mezníkem počtu uchazečů o zaměstnání byl rok 2007, kdy byli pouze dva uchazeči na jedno volné pracovní místo. Od téhož roku se počet neustále zvyšuje, a to v důsledku celosvětové hospodářské krize. V současné době tento počet převyšuje 25 uchazečů a situace se značně stabilizovala. V této souvislosti je znepokojivý velmi nízký počet pracovních míst a pro uchazeče o zaměstnání je velice obtížné se na příslušné volné pracovní místo dostat.

Graf 3: Pracovní síla v Brně v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, ČSÚ, vlastní grafické zpracování)

46

Pracovní síla v Brně má dle grafu 3 převážně rostoucí charakter, výjimku tvoří znatelný propad v roce 2008. Poslední dva roky sledovaného období jsou vykazovány mírným poklesem.

Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v Brně k 31. 12. v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní grafické zpracování)

Z grafu 4 je patrný vývoj míry nezaměstnanosti za období 2003−2012. Ke konci roku 2003 vykazovala míra nezaměstnanosti nejvyšší hodnotu, a to 10,9 %. V následujících letech měla míra nezaměstnanosti klesající charakter. Minimální hodnota, 6 %, byla zaznamenána ke konci roku 2008. Od následujícího roku 2009 začala nezaměstnanost mírně stoupat, kdy je snadno rozpoznatelná celosvětová hospodářské krize. Celkově lze poznamenat, že míra nezaměstnanosti v Brně se dlouhodobě pohybuje v rozmezí od 8 do 9 %. Vyšší míra nezaměstnanosti je podmíněna řadou faktorů, např. silná průmyslová tradice, jež je citlivější na krizi než oblast služeb, dále přítomnost velkého počtu sociálně znevýhodněných obyvatel, z nichž je většina nezaměstnaných. Mezi největší zaměstnavatele v Brně patří státní a polostátní podniky, jakožto Fakultní nemocnice Brno, Masarykova univerzita Brno, Policie ČR, Česká pošta, s.p., Statutární město Brno, České dráhy, a.s. a další, což sebou přináší určitou jistotu pro státní zaměstnance. Naopak nastává problém, zda budou soukromé podniky

47

schopny absorbovat zaměstnance, kteří ztratí zaměstnání z důvodu snižování počtu pracovních míst.

Graf 5: Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst v Ostravě v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, ČSÚ, vlastní grafické zpracování)

Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst v Ostravě má podobný průběh jako v Brně, avšak na vyšší úrovni, s výjimkou roku 2011 a 2012. Nejvýraznější rozdíl patrný z grafu 5 představuje rok 2006, kdy se počet uchazečů o zaměstnání výrazně propadl, ve srovnání s ostatními roky.

Graf 6: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v Ostravě v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, ČSÚ, vlastní grafické zpracování)

48

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo má v Ostravě podle grafu 6 z počátku výrazně klesající charakter až do roku 2006, kdy dosáhl minimální hodnoty a v následujících dvou letech se tyto hodnoty pohybovaly opět na nízké úrovni. V roce 2009 se počet výrazněji zvýšil, což lze přičítat dopadům světové hospodářské krize. Poté začal počet uchazečů na jedno volné pracovní místo nepatrně klesat.

Graf 7: Pracovní síla v Ostravě v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, ČSÚ, vlastní grafické zpracování)

V Ostravě byl v minulosti stav charakterizující velmi malý počet podnikatelských subjektů, a to především z důvodu soustředění tradiční průmyslové výroby do velkých firem. Významným mezníkem byl rok 2004, viz graf 7, kdy byl patrný nárůst. Důvodem byl vznik nových technologických parků a s nimi spojená podpora nových podnikatelů. Výstavba nové inovační infrastruktury tak značí pozitivní vliv na snižování míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů o zaměstnání. Většina osob pracujících ve městě Ostrava je zaměstnána u významných zaměstnavatelů,

jejich

oborem

činnosti

těžký

průmysl,

především

hutnictví

a strojírenství. Lze jmenovat např. Arcelor Mittal Ostrava, a.s., Tieto Czech, s.r.o., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a.s., SUNGWOO HITECH, s.r.o., atd. Další větší skupina zaměstnavatelů patří do oblasti zdravotnictví, dopravy a spojů a ostatních oborů, které již nejsou tak četně zastoupeny, jako výše jmenované. Jsou jimi např.

49

Fakultní nemocnice Ostrava, VŠB-TU Ostrava, Dopravní podnik Ostrava, a.s., Městská nemocnice Ostrava či Česká pošta, s.p.

Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, ČSÚ, vlastní grafické zpracování)

Jak je již patrné z grafu 8, nejvyšší míra nezaměstnanosti, 18,4 %, byla ve sledovaném období ve městě Ostrava v roce 2003 a od následujícího roku se postupně snižovala, a to až do roku 2008. Do roku 2010 bylo zaznamenáno nepatrné zvýšení, které lze přičítat hospodářské recesi. Nadále se nezaměstnanost až do současné doby nepatrně snižovala. I přesto, že se Ostrava řadí mezi nejvíce postižená centra nezaměstnaností, lze do budoucna očekávat na základě dosavadního víceméně pozitivního vývoje zlepšení.

50

9.4 Vliv inovací na konkurenceschopnost Ekonomický rozvoj regionu je neodmyslitelně spojen s pojetím konkurenceschopnosti firem regionu. Narůstající význam konkurenceschopnosti souvisí s prohlubováním globalizace světové ekonomiky, v jejíž rámci spolu jednotlivé firmy a regiony soutěží. Obecně lze za konkurenceschopnou firmu považovat jakoukoli firmu v regionu, která si na trhu udržuje přední ekonomickou pozici a zároveň je schopna se trvale přizpůsobovat neustále se měnícímu tržnímu prostředí. Pokud je tedy firma vystavena silné konkurenci a chce-li zvýšit své zisky nebo se udržet na trhu, musí přijít s novými produkty

či

službami.

Z

hlediska

regionální

úrovně

je

posuzování

konkurenceschopnosti složitější. Rozdíl oproti firmám je takový, že dlouhodobé snižování konkurenceschopnosti nevede k vytlačení z trhu, ale ke snížení životní úrovně obyvatel regionu. Za vybrané nástroje podpory konkurenceschopnosti regionu lze považovat podporu vzdělání, vědy a výzkumu, rozvoj infrastruktury a dále již zmíněné inovace. (Viturka a kol., 2010, s.133) Konkurenceschopná firma musí také v případě potřeby snížit výslednou cenu produktu a zároveň dosahovat vyšší kvality produktů, než její konkurence. (Marinič, 2008, s. 15) Nástrojem pro posílení konkurenceschopnosti je pro jednotlivé regiony a současně pro jejich centra zejména dlouhodobý strategický plán rozvoje regionu nazývaný Regionální inovační strategie (RIS). Cílem je právě již zmíněné posílení konkurenceschopnosti, trvale udržitelný rozvoj kraje založený na kvalifikovaných lidech, špičkových výzkumných a vědeckých týmech a globálně konkurenceschopných firmách. Pro město Brno existuje Strategie pro Brno, která úzce spolupracuje s Jihomoravským krajem tak, aby byly v souladu a podporovaly se. V rámci celého území kraje je zpracována Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje. Ten patří díky přítomnosti Brna k populačně i hospodářsky nejvýznamnějším krajům České republiky. Díky koncentraci progresivních oborů a vzdělávacích a výzkumných institucí se vyznačuje vysokým inovačním potenciálem, druhým největším po Praze. Samotné Brno je také druhým nejvýznamnějším výzkumným centrem v České republice.

51

Pozitivní je také kvalitní inovační infrastruktura, která je na nejlepší úrovni na našem území. Institucionální prostředí na podporu inovací je, jak již bylo zmíněno výše, podpořeno kvalitní a naplňovanou regionální inovační strategií. (Pokorný a kol., 2008, s.108) V současné době je implementována již třetí generace regionální inovační strategie Jihomoravského kraje na léta 2009−2013, navazující na dvě předchozí strategie, které byly úspěšně uváděny do praxe. Hlavními prioritními oblastmi řešenými ve strategii jsou: 1. Podpůrná infrastruktura, 2. Transfer technologií, 3. Poradenství a služby, 4. Lidské zdroje, 5. Komunikace. (RIS JMK, 2013) Od roku 2012 se připravuje již čtvrtá generace regionální inovační strategie, jež počítá se zapojením laické veřejnosti do tvorby. (RIS JMK, 2013) Ostrava a celý Moravskoslezský kraj patří z hlediska inovačního potenciálu mezi průměrné regiony. Hlavním důvod spočívá ve zděděné odvětvové struktuře hospodářství,

založené

na

těžbě

a

odvětvích

těžkého

průmyslu.

Nízká

konkurenceschopnost těchto odvětví tak na sebe váže mnohé další problémy, díky kterým se kraj řadí mezi strukturálně postižené regiony. Inovační infrastruktura je také na vysoké úrovni, ovšem institucionální podpora je brzděna nedostatečnou implementací regionální inovační strategie. (Pokorný a kol., 2008, s. 112) Pro posilování konkurenceschopnosti byla pro Ostravu vypracována studie s názvem Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových

faktorů konkurenceschopnosti Ostravy

na období

2012−2020. Informace v této studii jsou spíše úvahového charakteru a mají sloužit především jako možné návrhy opatření pro posílení konkurenceschopnosti města Ostravy. (Ostrava, 2013)

52

V rámci Moravskoslezského kraje je v současné době zpracována Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010−2020, která navazuje na předchozí strategii na léta 2003−2009. Prioritní oblasti inovační strategie jsou následující: 1. Transfer technologií, 2. Lidské zdroje, 3. Internacionalizace, 4. Koordinace a implementace RIS. (RIS MSK, 2013) Jak již bylo nastíněno výše, realizační opatření předchozí strategie nebyla ve většině opatření naplněna, a to především z důvodu nedostatečné odpovědnosti kvalifikovaných osob, institucionálního zabezpečení a pravidelného monitoringu realizace. (RIS MSK, 2013)

9.5 Vliv inovací na životní prostředí Životní prostředí a jeho ochrana patří v posledních letech mezi nejdůležitější faktory, které vytvářejí podmínky pro životní úroveň. Každý výrobní proces přináší určitou míru přímého či nepřímého znečištění životního prostředí. Z důsledku technologického vývoje je proto třeba zavádět technologie, jež by znečištění zabránily nebo je možné snižovat environmentální dopady přímo ve výrobním procesu. Důležitým nástrojem pro snížení environmentálních dopadů a zároveň zvýšení konkurenceschopnosti firem jsou ekoinovace. Ty mohou vytvářet nové příležitosti zpravidla ve všech oborech, přes průmysl, energetiku a stavebnictví, až po zemědělství a cestovní ruch. Předmětem ekoinovací mohou být zcela nové nebo zdokonalené environmentální technologie. Podle České informační agentury životního prostředí CENIA (CENIA, 2009) lze jednotlivé nástroje na podporu environmentálních technologií a inovací rozdělit do několika skupin:

53








normativní nástroje, ekonomické a tržní nástroje, organizační a institucionální nástroje, informační nástroje, dobrovolné nástroje.

Z první skupiny normativních nástrojů jsou nejvýznamnějším impulsem k vývoji environmentálních technologií limitní hodnoty u zdrojů znečišťování a dále standardy kvality životního prostředí. Těmito nástroji se rozumí např. emisní limity pro zdroje znečišťování ovzduší, emisní limity, požadavky na kvalitu vod, výrobkové standardy paliv, obalů, zdroje znečišťování ovzduší, a další. Ekonomické nástroje mohou být aplikovány přímo nebo nepřímo, a to formou pozitivní či negativní stimulace. Přímá podpora je uplatňována ve veřejném sektoru formou usměrňování finančních toků tak, aby vedly k vyšší poptávce veřejného sektoru po výrobcích a službách šetrných k životnímu prostředí a po ekoinovacích. Naproti tomu nepřímá podpora směřuje do soukromého sektoru, aby podpořila environmentální technologie v oblastech, které nejsou upraveny normativními nástroji. Ekonomickým nástrojem jsou různé daňové úlevy ve formě nižší sazby DPH, obchodovatelné emisní povolenky, podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. poplatky za znečišťování ovzduší či za ukládání odpadů na skládky, atd. Další

skupina,

organizační

a

institucionální

nástroje,

je

aplikována

prostřednictvím programů a koncepcí nebo nákupen environmentální šetrných výrobků. Důležitou skupinou jsou informační nástroje. Sem spadá problematika posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), strategické posuzování životního prostředí (SEA), integrovaná prevence a omezování znečišťování (IPPC), územní systém ekologické stability území (ÚSES), monitoring a vyhodnocování stavu životního prostředí, environmentální výchova a osvěta a další specializované informační zdroje. Poslední

podpůrnou

skupinu

tvoří

dobrovolné

nástroje,

zahrnující

environmentální značení, systémy environmentálního managementu, projekty čistší produkce či různé dobrovolné dohody.

54

Potenciál inovačních firem musí splňovat určité požadavky, jinak by mohla být narušena existence firmy. Konkrétně lze tyto požadavky shrnout do několika bodů:




redukovat spotřebu energie ve výrobním procesu výrobku a při jeho využívání, jakožto i odpadní materiál,




eliminovat složitý proces výroby a při montáži výrobku,




odpadní či opotřebovaný materiál je třeba řádně zrecyklovat či opětovně využít,




zaměřit se na kompatibilitu při inovaci bez nutnosti celkové výměny,




rozšířit délku života výrobku,




redukovat náklady na výrobu, ale i likvidaci použitých či zastaralých výrobků. Splnění všech požadavků na životní prostředí tak sebou přináší značnou

konkurenční výhodu a rostoucí okruh zájmových skupin. Naopak nedostatky, ekologické problémy a nedodržení požadavků může ohrozit existenci samotného podnikatelského subjektu. 17 Na kvalitu ovzduší a životního prostředí v daném regionu má také značný vliv množství znečišťujících látek unikajících do ovzduší, vody nebo půdy, či přenášených v odpadních vodách nebo v odpadech. Jedná se zejména o látky, které přinášejí určitá rizika pro zdraví člověka a okolní životní prostředí. Významným aspektem ochrany životního prostředí je prevence. Základním nástrojem je již zmiňované posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC), jehož hlavním smyslem je předcházet omezování

znečišťování

životního

prostředí,

vznikajícího

průmyslovými

a zemědělskými činnostmi. Aby vznikl přehled o znečišťujících látkách vypouštěných do ovzduší a samotných provozovatelích provozoven, vypouštějících tyto nebezpečné látky, musí provozovatelé své provozovny a nebezpečné látky ohlásit do Integrovaného registru znečištění (IRZ), jež veřejně umožní veřejnosti přístup k informacím o úniku a přenosu nebezpečných látek. Ekonomické subjekty, které mají ze zákona povinnost hlásit informace o vlivu jejich ekonomické činnosti, mohou takto učinit v elektronické podobě, a to prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, tzv. ISPOP.

55

Největší znečišťovatelé V následujícím textu je uvedeno deset nejvýznamnějších provozoven za rok 2011, seřazených sestupně podle míry znečišťování ovzduší, vody a půdy při běžném úniku či přenosu znečišťujících látek. Data jsou získána z veřejně přístupného Integrovaného registru znečišťování. (IRZ, 2013) Brno 1. ABB, s.r.o. (technologie pro energetiku a automatizaci) 2. Nová Mosilana, a.s. (výroba textilu) 3. Polygra, a.s. (polygrafická činnost) 4. PREFA KOMPOZITY, a.s. (stavebnictví) 5. RENOCAR, a.s. (prodej a servis motorových vozidel) 6. SALDOR, s.r.o. (povrchová úprava a zušlechťování kovů) 7. Spalovna a komunální odpady Brno, a.s. (nakládání s odpady) 8. Teplárny Brno, a.s. (energetika) 9. AGRO Brno˗Tuřany, a.s. (zemědělská a zahradnická výroba) 10. FERMAT CZ, s.r.o. (strojírenství) V Brně jsou za největší znečišťovatele považovány podniky v oblasti strojírenství, elektroniky, automobilového průmyslu a stavebnictví. K nejvýznamnějším problémům životního prostředí patří znečištění ovzduší v bezprostřední blízkosti frekventovaných komunikací, hlučnost z dopravy a staré ekologické zátěže. V Brně je v posledních letech stav ovzduší konstantní a nenachází se zde žádný dominantní zdroj znečišťující ovzduší, který by ovzduší nadměrně zatěžoval.

56

Ostrava 1. Arcelor Mittal Energy Ostrava, s.r.o. (hutnictví) 2. BorsodChem MHZ, s.r.o. (výroba a prodej chemikálií) 3. ČEZ, a.s. (energetika) 4. Dalkia ČR, a.s. (energetika) 5. Družstvo vlastníků Polanka nad Odrou (nákup a prodej paliv a maziv) 6. DUKOL Ostrava, s.r.o. (výroba a prodej dřevařských lepidel) 7. Eiffage Construction ČR, s.r.o. (prodej majetku) 8. EPS, s.r.o. (environmentální biotechnologie) 9. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, s.r.o. (výroba kovů) 10. HP-Pelzer, s.r.o. (výroba vybavení automobilů) V Ostravě je mezi největšími provozovnami převažujícím odvětvím hutnictví, energetika a strojírenství. Obecně je kvalita ovzduší největším problémem města. Právě životní prostředí může být překážkou k přilákání kvalitní pracovní síly a investorů. Nejvýraznějším problémem jsou staré ekologické zátěže v provozovaných průmyslových podnicích nebo v průmyslových areálech s ukončeným provozem. Dominantním znečišťovatelem ovzduší je Arcelor Mittal Energy Ostrava, s.r.o., která již zpracovala projekty modernizace výroby a slibuje do budoucna pozitivní trend snižování znečištění ovzduší.

57

9.6 Podpůrná podnikatelská infrastruktura Následující podkapitoly budou pojednávat o identifikaci a lokalizaci nejvýznamnější podpůrné podnikatelské infrastruktury ve městech Brno a Ostrava, zejména o inovačních centrech, vědeckotechnologických parcích, podnikatelských inkubátorech a klastrech. Dále budou zmíněny konkrétní inovační firmy, které si zvolily jako začátek svého podnikání právě podpůrnou podnikatelskou infrastrukturu a bude popsán začátek podnikání inovačních firem. Podnikatelská infrastruktura v Brně Na obrázku 3 je kartograficky lokalizována nejvýznamnější podpůrná podnikatelská infrastruktura v Brně, jejíž počátky se datují k roku 1991.

Obr. 3: Lokalizace podpůrné podnikatelské infrastruktury v Brně v letech 2003−2012 (zdroj: vlastní zpracování)

58

Inovační centra Jihomoravské inovační centrum Jihomoravské inovační centrum, dále JIC, patří v současné době mezi nejvýznamnější instituci na podporu inovačního podnikání v Brně a zároveň na celé jižní Moravě. JIC vzniklo v roce 2003 jako zájmové sdružení právnických osob. Sídlí v městské části Brno-Královo Pole. Členy zakladateli sdružení jsou Jihomoravský kraj, statutární město Brno, Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. JIC se zaměřuje na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje, zprostředkovává

propojení

univerzit

s

vědecko-výzkumnými

institucemi

a podnikatelskou sférou, s cílem maximalizovat přínos výzkumu a vývoje na regionální a národní úrovni. Hlavní vizí JIC je patřit mezi přední poskytovatele podpory inovativní firmám v Evropě. (JIC, 2009) JIC nabízí řadu projektů na podporu inovačního podnikání v regionu, která je v souladu s RIS JMK 3. Jedná se především o:




inkubační program − jde o podpůrnou službu začínajícím firmám, studentům s jedinečnými nápady, výzkumným pracovníkům i vynálezcům. Cíle je pomoci v rozvoji inovačním firmám, které vytvoří nová kvalifikovaná pracovní místa regionu. Do inkubačního programu mohou vstoupit firmy s inovativní produktem nebo službou, nejsou starší více než tři roky, mají obrat do 10 mil. Kč, minimálně jednoho platícího zákazníka a mají ambice stát se co nejrychleji lídrem na trhu, a to alespoň na národní úrovni. Pokud tyto podmínky splní a jsou zařazeni do programu, mají nárok na podporu ve formě kancelářských a laboratorních prostor, business poradenství od špičkových odborníků, finanční podpory, zprostředkování kontaktů a přístupu k dotačním programům, právní, účetní a daňové služby, spolupráce s odborníky, univerzitami, vědeckovýzkumnými organizacemi a dalšími společnostmi.

59




transfer technologií − jedná se o obousměrný přenos know-how mezi vědeckovýzkumnými institucemi a komerční sférou, spočívající ve zprostředkování nových technologií, znalostí či výsledků vědecké práce.




inovační vouchery − nástroj podpory spolupráce firem s vědecko-výzkumnými institucemi, kdy jsou si obě strany navzájem prospěšné. Největším přínosem je odbourání bariér vzájemné nedůvěry firem a akademické sféry.




inovační akademie − cílem je příprava manažerů a majitelů firem, a to formou seminářů

s

možností

získaní

certifikátu,

jak

čelit

novým

výzvám

v konkurenčním prostředí, a to právě v oblasti inovací.


rozvoj klastrů − hlavním posláním je systematický rozvoj klíčových odvětví v regionu, vytváření komplexní infrastruktury pro inovační firmy, budování rozsáhlých regionálních, národních a mezinárodních sítí a vzdělávání.




INOVACE.CZ − internetový server, jehož cílem je vytvořit na internetu jedno centrální místo, kde se budou setkávat všichni zájemci o inovace a naleznou zde aktuální informace o vědě a výzkumu, nových technologiích či možnostech kontaktovat potenciálního investora pro svůj inovativní projekt.




brokerage − jedná se o mezinárodní partnerská setkání firem a akademické sféry na jednom místě, s cílem navazování kontaktů. (JIC, 2009) Co se týče konkrétních inovačních firem, které zahájily svoji činnost

prostřednictvím inkubátorů JIC, jedná se například o:




3Dim Laboratory, s.r.o. − společnost zabývající se výrobou počítačových a reálných 3D modelů lidských tkání, které se používají pro plánování operací na míru pacienta a pro přesné tvarování lebečních implantátů.




Bender Robotics, s.r.o. − společnost, která se zabývá vývojem autonomních mobilních robotů. Jako příklad lze uvést robota Advee, jehož návrh a výroba zahrnuje mechanickou konstrukci snímače, pohony, řízení a úrovni zařízení, řízení na úrovni autonomního pohybu či interakci člověk-stroj.




Celebrio Software, s.r.o. − společnost je zaměřena na vývoj jednoduchého a komfortního počítačového systému Celebrio, určeného především pro seniory.

60




Enantis, s.r.o. − biotechnologická společnost zabývající se vývojem v oblasti enzymových technologií a proteinového inženýrství pro biomedicínu, ochranu životního prostředí, zemědělství a vojenský obranný sektor.




Survio, s.r.o. − produktem firmy je internetový nástroj pro tvorbu online dotazníků k okamžitému použití. Umožňuje tak uživatelům bez jakýchkoliv technických znalostí vytvořit profesionálně vypadající dotazník, a to zdarma pro komerční, nekomerční, vzdělávací a jiné účely. (JIC, 2009) V této části textu budou pro porovnání uvedeny ceny podpůrných služeb

pro začínající podnikatele v JIC a ceny v běžném tržním prostředí. Informace pocházejí z interních zdrojů JIC pořízených Vlasákovou (Vlasáková, Zahájení podnikání v inkubátoru Jihomoravského inovačního centra, 2012) a mají spíše informativní charakter. Předmětem porovnání nákladů byla nejmenovaná inkubovaná firma, společnost s r. o. vzniklá roku 2009, s 23 kmenovými pracovníky a třemi stálými externími pracovníky. Inovativní myšlenka této společnosti spočívá v možnosti výběru informačního systému samotným studentem tak, aby co nejvíce vyhovoval jeho potřebám a byl přizpůsoben na míru jeho požadavkům zvoleného studijního oboru. Tzn., že si do uživatelského informačního systému student sám přidá programy, které bude při studiu využívat, dále např. kalendář, jízdní řády, kalkulačku a další aplikace. Tab. 1: Srovnání podpůrných podnikatelských služeb v JIC a v běžném tržním prostředí (zdroj: Vlasáková, 2012)

Název služby Pronájem kanceláře (měsíčně)

Cena v JIC

Cena v běžném tržním prostředí

2 200 Kč

5 100 Kč

0 Kč

29 879 Kč

240 Kč

300 Kč

61 821 Kč

89 275 Kč

IT vybavení

883 867 Kč

2 247 977 Kč

Poradenské služby

292 000 Kč

341 900 Kč

Vybavení kanceláře Využití konferenční místnosti (za hodinu) Nezbytná technika pro běžný chod firmy

61

Z tabulky 1 vyplývá, že srovnávané částky jsou ve všech případech znatelně nižší, pokud je firma vybrána do inkubačního programu v JIC, než kdyby firma začala podnikat bez jakékoli podpory. V případě první položky byl předmětem pronájem kanceláře o rozloze 20 m2 se zázemím (kuchyňka a WC), připojením na internet, parkovacím místem, úklidovou službou, včetně energie. Další důležitou položkou je vybavení kanceláře. Vybavení je v každé firmě rozdílné a závisí především na jejich potřebách. Jedná se zejména o kancelářský nábytek, odpovídající potřebám startu firmy, v tomto případě 4x židle, 1x manažerské křeslo, 1x konferenční stůl a různé kancelářské doplňky. Srovnání cen výrazně upozorňuje na velkou výhodu inkubace, začínající firma tak nemusí za vybavení zaplatit nic. Co se týče využití konferenční místnosti, rozdíl není nijak razantní, ovšem v JIC je výhodnější než v běžném tržním prostředí. Pro konečné vybavení kanceláře je neméně důležité technické zázemí. Do této techniky lze zahrnout fax, kopírku, tiskárnu, scanner a mobilní telefony. JIC na technické zařízení pro jednotlivé firmy nijak nepřispívá, tuto techniku firmy využívají jako společné zařízení pro všechny inkubované firmy. Přesto je tato možnost výhodnější. Další srovnávanou položkou je IT vybavení, bez něhož by začátek podnikání nemohl být uskutečněn. Pro porovnání IT vybavení zahrnuje 25 ks PC pro JIC, 22 PC pro běžné tržní prostředí, potřebný software a nákup licencí. V případě IT vybavení inkubovaná firma v JIC ušetří viditelně vyšší částku, oproti běžnému tržnímu prostředí. Poslední položka se týká poradenských služeb v podobě vedení účetnictví + mzdy, právních služeb, ekonomického poradenství či poradenství ve vedení organizace. Z tabulky je opět vidět výhodnost inkubace v JIC. Microsoft inovační centrum Ve spolupráci JIC a společnosti Microsoft vzniklo v městské části Brno-Královo Pole Microsoft inovační centrum Brno, zaměřené na podporu vzniku a rozvoje inovativních IT firem. Od jeho vzniku v roce 2008 organizuje školení, konference, meetingy a další akce, půjčuje hardware a nabízí bezplatný přístup k softwaru Microsoftu formou vývojových licencí. Dále centrum funguje jako půjčovna telefonů a tabletů pro testování. (MIC, 2013)

62

Podnikatelské a inovační centrum Podnikatelské a inovační centrum se sídlem v Brně Zábrdovicích, dále jen BIC, vzniklo v roce 1991 jako součást evropské sítě podnikatelských a inovačních center EBN, jejíž cíle je podpora inovací a jejich následné zavádění v praxi. Partnery jsou Regionální hospodářská komora Brno, Regionální a poradenská agentura a GRANTIKA České spořitelny. Mezi hlavní činnosti BIC patří poradenství začínajícím firmám a poskytování služeb, jejichž smyslem je úspora času managementu firmy, snaha najít rychlé racionální řešení, spolupráce, příprava rozhodování o dalším rozvoji firmy a další. Hlavním posláním je ale především podpora začínajících podnikatelů s tvorbou inovačních projektů, startem firmy a při dalším rozvoji. BIC tak firmám nabízenou spoluprací poskytne přístup do národních a mezinárodních databází projektů výzkumu a vývoje, financování záměrů, součinnost při realizaci záměrů, přístup do sdružení inovačních firem a výzkumných pracovišť nebo konzultace. V souvislosti s rozvojem inovačním firem a transferem technologií BIC tvoří BIC FAMILY, jež je spojením inovačních firem v regionu a je součástí rodiny evropských malých a středních inovačních firem organizovaných ve Sdružení inovačních firem na podporu spolupráce. (Podnikatelské a inovační centrum, 2008) Mezi nejvýznamnější řešené projekty BIC patří:




OKOBIOTECH − projekt, která je součástí programu MŠMT EUPRO OKO 8003, zajišťující podporu vstupu českých pracovišť do mezinárodních projektů rámcových programů.




ClusterNet − cílem je spojovat malé a střední podniky ke spolupráci a posilovat jejich postavení na mezinárodních trzích, jehož hlavním úkolem je podpora strategických aliancí s cílem vzniku nových obchodních příležitostí.




ECONET INNOVATIVE − projekt je zaměřen na konkurenceschopnost malých a středních podniků a ženy podnikatelky a manažerky z Jihomoravského kraje, Rakouska a Vídně v rámci programu Evropské územní spolupráce Rakousko−Česká republika.

63




PROINCOR − projekt realizovaný v rámci nadnárodního programu Central Europe je zaměřen na inovační aktivity podnikatelů, jejich potřeby a překážky. Hlavním cílem je posílit rozvoj koridoru od Středozemního moře k Baltskému moři v sociálních a ekonomických směrech. (Podnikatelské a inovační centrum, 2008) Z firem, jež jsou členy BIC FAMILY, lze jmenovat:




sektor elektroniky, vědeckých přístrojů a optiky − TESCAN, s.r.o., MESIT přístroje, s.r.o., Elektro SOCHOR, s.r.o., DELONG INSTRUMENTS, s.r.o.




sektor strojírenství technologie a přístrojové vybavení − Moravan Aeroplanes, a.s., EXMONT-ENERGO, s.r.o., Zetor, a.s., ADAST systems, a.s.




sektor ekologického inženýrství, obnovitelných zdrojů a přírodní energie − Envites, s.r.o., OLLI elektro, s.r.o., Ekosolaris, a.s., ECOFLUID Group s.r.o.




sektor potravinářství, biotechnologie a chemické účasti v nich − Lear, a.s., TECHMIX, s.r.o., MANED, s.r.o., PLIVA Lachema, a.s., ROmiLL, s.r.o.




sektor informatiky a telekomunikací − Interbell, s.r.o, UNIS, s.r.o., GITY, a.s., AEC, s.r.o. (Podnikatelské a inovační centrum, 2008)

Podnikatelské inkubátory V prostorách JIC jsou provozovány dva inkubátory, technologický inkubátor INTECH a biotechnologický inkubátor INBIT. V přípravě je třetí inkubátor INMEC v BrněMedlánkách, zaměřený na nanotechnologie a mikrotechnologie. Jeho otevření je plánováno na červen 2014. První z inkubátorů, dokončený v lednu roku 2008, je součástí areálu vysokého učení technického v Brně, jež se také podílí na odborné garanci výběru firem. Budova s celkovou plochou 2 900 m2 a pronajímatelnou plochou 1 500 m2 v pěti podlažích nabízí inovačním firmám čtyři kompletně vybavené zasedací místnosti, tiskárny, kopírky, kompletně zařízené kanceláře, sociálně a technické zázemí a další denní místnosti vybavené domácími spotřebiči. Dále INTECH pomáhá nalézt

64

investory a další finanční zdroje, experty, výzkumné týmy či experty, nové technologie nebo konzultace s odborníky. (JIC, 2009) Na biotechnologické firmy a související obory je zaměřen INBIT, situován v kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích a funguje od října roku 2008. Firmám nabízí moderní kancelářské i laboratorní prostory a technologické vybavení o celkové ploše 2 957 m2. Krom toho je firmám zaručen kompletní servis v podobě poradenství, propagace, zprostředkování kontaktů, včetně úklidu, recepce, ostrahy a ICT služeb. Díky kampusu mohou firmy využít synergii se špičkovými laboratořemi a spolupracovat s Fakultní nemocnicí Brno. (JIC, 2009) Proces vstupu do inkubátoru a kontaktní formulář je uveden v přílohách 12 a 13. Vědeckotechnologické parky Vědeckotechnický park Brno-Jih Provoz Podnikatelského inkubátoru Brno-Jih byl zahájen v roce 2007. V roce 2010 proběhla kolaudace nové budovy a následné zasídlování firem do nových kancelářských prostor v městské části Brno-Komárov. Jeho partnery jsou město Brno, Vysoké učení technické v Brně, Jihomoravské inovační centrum a Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. Poslední jmenovaný je také jeho provozovatelem. (Vědeckotechnický park, 2012) Cílem založení podnikatelského inkubátoru byla podpora vzniku nových firem a vytvoření kvalitních podmínek pro podnikání s inovačním potenciálem. Je určen především inovativní firmám, vysokoškolských studentům s nápady a realistickým podnikatelským záměrem, podnikatelům s kvalitním podnikatelským záměrem, projektům s pozitivním vlivem na životní prostředí, zaměstnanost a export, projektům v souladu s inovačními prioritami regionu a firmám s vazbou na vědu a výzkum. Pro tyto je určena podpora ve formě poradenství při založení podniku a jeho rozvoje,dále nabízí finanční a technickou podporu, pomoc při získávání kontaktů, laboratoře a měřící přístroje, vzájemnou spolupráci mezi firmami v inkubátoru, dotované nájemné inkubátorem ve výši 50 % v prvním roce (1 000 Kč/m2), 40 % ve druhém roce (800 Kč/m2) a 30 % ve třetím roce (600 Kč/m2), dále vzdělávací

65

činnost, optické sítě a především kvalitní infrastrukturu a polohu. Přednostně budou v inkubátoru poskytovány prostory pro absolventy technických oborů, jež chtějí realizovat po skončení studií své nápady a pro inovační firmy s podnikatelskými záměry. (Vědeckotechnický park, 2012) Podnikatelský inkubátor nabízí projekt s názvem Business Angels Club Brno, jehož cílem je sdružovat jednotlivé Business Angels, zprostředkovávat kontakty na inovační firmy a poskytovat služby spojené s přípravou podnikatelských záměrů a prezentací firem pro vstup a investice. Projekt vznikl v gesci programu Prosperita. Dalším z projektů je vybudování Školícího střediska Brno-Jih, oborově zaměřeného na stavebnictví a zpracování odpadu, které je součástí Vědeckotechnického parku BrnoJih. Školící středisko vytváří zázemí pro setkání a vzájemnou spolupráci pro firmy, studenty, absolventy, vědecké týmy a výzkumné pracovníky, investory a organizace a instituce na podporu podnikání, jež bude podporovat konkurenceschopnost a vzdělávání firem. (Vědeckotechnický park, 2012) Jako konkrétní firmy lze představit:




Aponia Software, s.r.o. − výrobce navigačního software a navigačního all-in-on řešení. Příkladem je produkt Be-on-road, který je založen na datech největších světových poskytovatelů s důrazem na kvalitu a inovaci.




iStudio, s.r.o. − společnost specializující se na virtuální procházky nemovitostí pomocí tzv. 360° sférických fotografií, vizualizace, tvorbou internetových stránek, CD prezentace a moderní propagaci prostřednictvím internetu.




TopBio, a.s. − firma fungující od roku 2003, orientovaná na poskytování služeb klientů a správu vlastních i klientských prostředků, na rychle rostoucích trzích obnovitelné energie, úspor energií a technologií budov.




Včelařská stanice Rajhradice − moderní a dynamicky se rozvíjející včelařský provoz, zaměřený na chov včel, produkci medu vysoké kvality a těžbu a zpracování vedlejších včelích produktů. V současné době vyvíjí vlastní inovovaný model úlu.

66




Tvarůžek Design − firma zaměřena na průmyslový design, mezi jehož klienty patří řada předních českých společností. (Vědeckotechnický park, 2012)

Další instituce podporující podnikání Mezi

další

instituce

na

podporu

podnikání

lze

zařadit

výzkumná

centra.

Mezi nejvýznamnější patří CEITEC − Středoevropský technologický institut, jehož výstavba započala v roce 2010, se sídlem ve středu města Brna. CEITEC je projektem vybudování evropského centra excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, který společně připravují nejvýznamnější brněnské univerzity a výzkumné instituce za podpory Jihomoravského kraje a města Brna. Jedná se o výstavbu moderních laboratoří s prvotřídním vybavením a zázemím, jež je dostupné nejen vědeckým týmům z CEITECU, ale i externím domácím či zahraničním uživatelům. (CEITEC, 2013) Další institucí je ICRC − Mezinárodní centrum klinického výzkumu, fungující jako vědecko˗výzkumné centrum nové generace a současně veřejné centrum špičkové lékařské péče, soustředěné na prevenci, včasnou diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Výstavba centra započala též v roce 2010. Významnou institucí v oblasti výzkumu je také Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Bohunicích. Rozlehlý komplex moderních budov, sloužící pro účely vzdělávání a výzkumu studentů a pracovníků lékařských a přírodovědeckých oborů, byl dokončen roku 2010. (Významné projekty, 2012) V roce 2014 je plánováno dokončení výstavby a zahájení provozu TITC Technology Innovation Transfer Chamber, jako nového vědeckotechnického parku a podnikatelského inkubátoru v městské části Brno-střed, realizovaný jako projekt Krajské hospodářské komory jižní Moravy ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně. Novým klientům bude k dispozici pronájem kanceláří, konferenčních místností laboratoří a dalších prostor, zasídlení technologicky orientovaných firem s inovativním potenciálem, vědecko-výzkumných institucí či klastrů. Vedle těchto prostor budou firmám poskytnuty služby ve formě poradenství a zprostředkování kontaktů s univerzitami a vědeckými pracovišti. (TITC, 2013)

67

Klastry Klastr českých nábytkářů − klastr se sídlem v části Brno-město, vznikl jako družstvo v roce 2006. Vznik je výsledkem úsilí Svazu českých a moravských výrobních družstev, Asociace českých nábytkářů a Mendelovy univerzity v Brně s cílem společné orientace na export, vývoj, inovace a vzdělávání. Dalšími členy klastru jsou JITONA, a.s., výrobní družstvo Dřevojas, Dřevotvar, GUMOTEX, a.s., H-NÁBYTEK, s.r.o., HON NÁBYTEK, s.r.o. a další nábytkářské společnosti. (Klastr českých nábytkářů, 2011) CREA Hydro & Energy, o.s. − klastr vznikl v roce 2005 a jeho sídlo je v městské části Brno-Černá Pole. Jedná se o klastr firem, výzkumných institucí a vysokých škol, působících v oboru technologií pro vodohospodářská díla, vodního a odpadového hospodářství a obnovitelných zdrojů energie. Členy klastru jsou například Český hydrometeorologický ústav, Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně, Strojírny Brno, a.s., URGA, s.r.o., a další. (CREA, 2011) Water Treatment Alliance − klastr vznikl v roce 2006 jako sdružení firem působících v oblasti čištění a úpravy vody. Sídlí v městské části Brno-střed. Spolupráce firem sdružených v alianci je postavena na jejich vysoké inovativnosti a na synergických efektech vznikajících na základě této spolupráce. Hlavním cílem je posílit schopnost dodávky vyšších technologických celků v oblasti čištění a úpravy vody a proniknout na zahraniční trhy. Za členy aliance lze jmenovat EKO-BIO VYSOČINA, s.r.o., MICo, s.r.o., Prefa Kompozity, a.s., TESLA, a.s., Vodní energie, s.r.o., Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně, atd. (Wateralliance, 2005)

68

Podnikatelská infrastruktura v Ostravě Na obrázku 4 je kartograficky znázorněna významná podpůrná podnikatelská infrastruktura v Ostravě, jejíž počátky sahají již do roku 1993.

Obr. 4: Lokalizace podpůrné podnikatelské infrastruktury v Ostravě v letech 2003−2012 (zdroj: vlastní zpracování)

Inovační centra Podnikatelské inovační centrum Historie podnikatelského inovačního centra, dále jen BIC, sahá až do roku 1993, kdy bylo založeno jako podnikatelské centrum TIC − Technologické inovační centrum Ostrava, s.r.o. Poté bylo, za účelem vytvoření vhodného prostředí pro podporu vzniku nových inovačních firem a rozvoje existujících malých a středních firem, založeno

69

podnikatelské a inovační centrum. Od počátku fungování centra jím prošlo přes 150 firem. (Podnikatelské a inovační centrum, 2010) Kontaktní formulář pro vstup do podnikatelského inkubátoru BIC v Ostravě je uveden v příloze 14. BIC poskytuje ve svých prostorách v Ostravě-Vítkovicích služby, které lze rozdělit do čtyř následujících skupin: 1. Podnikatelský inkubátor a vědeckotechnický park − v rámci této skupiny mohou začínající podnikatelé nastartovat své inovační projekty, včetně poradenství a školení při realizaci a zajištění jejich financování, malé a střední podniky mají podporu při vstupu na zahraniční trhy, jsou k dispozici prostory o celkové ploše 16 000 m 2 za zvýhodněných cenových podmínek a další podpůrné služby. V příloze č. 14 je uveden kontaktní formulář pro využití podpůrných služeb v podnikatelském inkubátoru. 2. Projekty a dotace − do této skupiny služeb patří především poskytování komplexního poradenství v oblasti dotací a projektové řízení projektů s prvkem veřejné podpory ve všech jeho fázích. Touto podporou se rozumí výběr dotačního programu, zpracování projektové žádosti o dotaci a potřebných zpráv, příprava žádosti o proplacení dotací, zajištění financování projektu a další činnosti spojenou a přípravou a realizací projektu. 3. Výzkum a vývoj − stěžejní je v této oblasti provozování Vývojového centra průmyslových aplikací, fungujícího od roku 2003. Centrum má k dispozici velmi kvalitní technologie v podobě kvalitních měřících a montážních zařízení a kvalifikovaný personál, určený pro malé a střední inovativní firmy. 4. Vzdělávání a poradenství − důležitou skupinou podpůrných služeb, která je propojena s ostatními službami BIC, je vzdělávání a poradenství v podobě praktických

a

teoretických

školení

pracovníků

obsluhy

hydraulických

a pneumatických systémů, jehož výsledkem je certifikát o absolvování školení či semináře a školení v rámci řešení projektů síťových spoluprací s dalšími partnery. (Podnikatelské a inovační centrum, 2010)

70

Podnikatelské inkubátory Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Zřizovatelem podnikatelského inkubátoru je Vysoká škola báňská v Ostravě. Jeho vznik se datuje k roku 2008 jako největší podnikatelský inkubátor v České republice a byl vybudován za přispění strukturálních fondů EU, statutárního města Ostravy, Nadačního fondu EVRAZ a z vlastních prostředků. (Podnikatelský inkubátor VŠB-TU, 2012) Co se týče nabízených podpůrných služeb, začínajícím podnikatelům jsou k dispozici kancelářské, poloprovozní, zasedací, seminární, stravovací a další doplňkové prostory za zvýhodněné ceny. Krom nabízených prostor mohou podnikatelé využít poradenské a administrativní služby, parkovací plochy a další výhodné nabídky, jako copy-centra, telefonní služby, připojení k internetu, úklid, propagace v univerzitním časopisu a na univerzitních akcích, profesionální software, a další. (Podnikatelský inkubátor VŠB-TU, 2012) Žádost o přijetí do podnikatelského inkubátoru je uvedena v příloze č. 15. Mezi konkrétní inovační firmy, které využily inkubačního programu, patří:




TRINIDON, s.r.o. − společnost zabývající se informačními technologiemi, jejíž hlavním produktem je specializovaný informační systém pro expedici s názvem Trilex, dlouhodobě používaný v mnoha firmách v České a Slovenské republice.




AlfaWolf, s.r.o. − mladá společnost, která se zabývá výrobou a prodejem informačních kiosků s vlastním softwarem a otevřeným přístupem, usnadňujícím přístup uživatelů k internetu, médiím, prezentacím nebo možnostem tisku.




SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR − nestátní dobrovolná nepolitická organizace sdružující zaměstnavatele a podnikatele ČR, jež inovuje svou strukturu regionálních zastoupení, spočívající v komunikace svazu a jeho členů.




Olympus C&S, s.r.o. − člen koncernu skupiny OLYMPUS s ústředím v Japonsku zajišťuje komplexní obchodní, technickou, poradenskou a servisní činnost pro výrobky Olympus, především v oblasti mikroskopie, endoskopie a spotřebního zboží.

71




GOTEC, s.r.o. − společnost je zaměřena na komplexní inženýrská a technologická řešení v oblasti průmyslového osvětlení, automobilového průmyslu, dopravy a urbanizačního osvětlení. (Podnikatelský inkubátor VŠBTU, 2012)

Podnikatelský inkubátor Vysoká škola podnikání, a.s. V roce 2010 vznikl ve Slezské Ostravě při Vysoké škole podnikání, a.s. vlastní Podnikatelský inkubátor zaměřený na informační technologie a služby. Výhodou inkubátoru je provázanost s vlastní pedagogickou činností, kdy se studenti seznámí s teoretickými znalostmi, které si pak mohou prakticky v inkubátoru vyzkoušet. Studenti a absolventi vysoké školy tak mají určitým způsobem zajištěnou podporu a zázemí pro svou budoucí podnikatelskou činnost ze strany podnikatelského inkubátoru. Služby inkubátoru jsou určeny také mimoškolním zájemcům, kteří prokáží svoji podnikavost a inovativnost. Mezi nabízené služby patří především pronájem prostor pro podnikání, hodinová kancelář bez potřeby uzavření nájemní smlouvy, konferenční a společenské prostory s moderním vybavením, poradenství pro začínající a stávající podnikatele a samotný inkubační program pro začínající podnikatele s možností zajištění financování. (Podnikatelský inkubátor, 2013) Vědeckotechnické parky Vědecko-technologický park Ostrava, a.s. Společnost Vědecko-technologický park Ostrava se sídlem v městské části OstravaPustkovec, dále jen VTPO, byla založena jako akciová společnost v roce 1997 a je považována za významné vědecko-výzkumné centrum pro spolupráci s místními podniky a třemi univerzitami (VŠB-TU Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita v Ostravě). Zakladateli a současně také akcionáři společnosti jsou Statutární město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, VŠB-TU Ostrava, Ostravská univerzita

72

a Slezská univerzita v Opavě. Hlavním posláním je jednak podpořit začínající firmy v high-tech oborech a také přitáhnout výzkumná a vývojová centra světových firem. Mezi hlavní služby poskytované VTPO patří provoz dvou inkubátorů, IDEA inkubátoru a technologického inkubátoru. IDEA inkubátor je v provozu již od roku 2007 a jeho smyslem je poskytnout podporu firmě, která přijde na trh s něčím novým, zatímco v technologickém inkubátoru je podpořena začínající firma s technologicky orientovaným nebo inovačním produktem. V rámci inkubace jsou firmám standardně poskytnuty kancelářské prostory s připojením na internet, odborná pomoc, datové služby, zařízení pro videokonference, ale i další doplňkové služby, jako restaurace, squashové kurty, ostraha, bezplatná propagace produktů, MHD ve vzdálenosti 200 m nebo blízkost mezinárodního letiště Leoše Janáčka. (Informační bulletin, 2009) Mezi konkrétní firmy umístěné ve VTPO patří:




1 CORY CZ, s.r.o. − společnost zahájila svoji činnost v roce 2003 a v současné době je zaměřena na zakázkovou výrobu zboží v Číně a Jižní Koreji nebo jeho dovoz, a to především z důvodu silného konkurenčního prostředí asijských zemí.




AGRO-EKO, s.r.o. − společnost, jejíž vznik se datuje k roku 1992, je zaměřena na oblast staveb, technologických dodávek a dalších služeb v oblasti životního prostředí, zejména zpracování biologicky rozložitelných odpadů a jeho následného využití, dále řeší programy vědy a výzkumu, týkajících se způsobu zpracování biologicky rozložitelných odpadů na biopalivo, mulčovací kompost a vývoj a výrobu prototypů pro jeho další využití nebo zpracovává projektové dokumentace a studie v oblasti životního prostředí,




Ingeteam, a.s. − hlavním oborem činnosti této společnosti je elektroinženýring a kompletní dodávky pro hutní, strojní, technologické a energetické celky, tzv. projekty na klíč.




MEDIUM NET, a.s. − klíčovými aktivitami společnosti jsou návrh a vytvoření nového ICT řešení pro plánování, řízení a vyhodnocování pracovníků v terénu. Přidaná hodnota nového řešení spočívá v bezpečnosti a spolehlivosti činnosti pracovníků, zvýšení efektivnosti a snížená nákladů činností a snížení administrativní zátěže přechodem z papírové dokumentace na elektronickou.

73




UniControls, a.s. − společnost založená roku 1991 se zabývá vývojem, výrobou a instalací řídících systémů a elektronických zařízení v oblasti železniční dopravy a průmyslového řízení. (Vědecko-technologický park Ostrava, 2012)

Další instituce podporující podnikání Mezi další instituce podporující podnikání lze zařadit Centrum nanotechnologií, vzniklého v únoru 2007 jako jeden z vysokoškolských ústavů Vysoké školy báňskéTechnické univerzity Ostrava a jako první vědeckotechnologické centrum v České republice s nanotechnologiemi ve svém názvu. Jeho aktivity jsou zaměřeny na výzkum, přípravu a analýzu materiálů, s rozměry v oblasti nanometrů. Další institucí je Technologické centrum Ostrava-Centrum Václava Roubíčka, fungující od října 2010. Toto centrum v Ostravě-Vítkovicích testuje zejména vývojové technologie na ekologickou likvidaci odpadů. (Instituce podporující podnikání, 2013) Klastry Moravskoslezský energetický klastr − klastr sídlící v podnikatelské inkubátoru v

Ostravě-Porubě

sdružuje

společnosti

působící

v

energetickém,

především

teplárenském průmyslu. Jeho založení se datuje k roku 2008 a v současné době má 21 členů. Některými z nich jsou Dalkia ČR, a.s., ČEPS, a.s., MENERGO, a.s., Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje, Ostravská univerzita v Ostravě, VŠB TU Ostrava, atd. (Moravskoslezský energetický klastr, 2012) Klastr HYDROGEN-CZ − občanské sdružení firem, zabývajících se výrobou, distribucí, skladováním a spotřebou vodíku, bylo založeno v roce 2006, sídlí v městské části Ostrava-Mariánské Hory. Členskou základnu tvoří 11 společností, např. VŠB-TU Ostrava, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, VÍTKOVICE CYLINDERS, a.s., Linde Gas, a.s., Air Products, s.r.o., atd. (HYDROGEN, 2005)

74

IT Cluster − klastr sídlící v Ostravě-Porubě vznikl počátkem roku 2006. Hlavní roli ve spolupráci firem s akademickou sférou zde hrají pokročilé IT technologie. Z členů lze jmenovat TECHNISERV IT, s.r.o., T-Mobile CR, a.s., Vodafone CR, a.s., SILICON GRAPHICS, s.r.o., Pronix, s.r.o., a další firmy v oblasti IT. (IT Cluster, 2011) Moravskoslezský automobilový klastr − klastr byl založen v roce 2006 za účelem podpory inovací, zvýšení konkurenceschopnosti a exportní schopnosti propojených firem, podnikatelů a institucí. Sídlí v Ostravě-Porubě. Členů klastru je 58, z nichž lze jmenovat např. Continental Automotive CR, s.r.o., Rossignol Technology CZ, s.r.o., Remarkplast, s.r.o. nebo VŠB-TU Ostrava. Dále úzce spolupracuje s organizacemi jako Agentura pro regionální rozvoj, Czech Incest či Ministerstvo průmyslu a obchodu. (Moravskoslezský automobilový klastr, 2011) Moravskoslezský dřevařský klastr − občanské sdružení vzniklo v roce 2005, sídlí v městské části Ostrava-Poruba. Členy sdružení jsou fyzické a právnické osoby podnikající v dřevozpracujícím a stavebním průmyslu a představitelé vysokých škol, např. ABEX Substráty, a.s., Asociace dodavatelů montovaných domů, FM PROLES CZ, s.r.o., KATR, a.s., LYON, s.r.o., z vysokých škol VŠB-TU Ostrava. Struktura firem pokrývá celý dřevozpracující hodnotový řetězec od pěstování dřevní hmoty a její těžbu, přes následné zpracování až po výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou. (Moravskoslezský dřevařský klastr, 2010) Knowledge Management Cluster − vznik se datuje k roku 2006 a jeho hlavním zaměřením je oblast rozvoje informačních a komunikačních technologií a transferu znalostí o podnikání v malých podnicích, sídlo klastru je v části Ostrava-Pustkovec. Klastr má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci s Ostravskou univerzitou v Ostravě, Slezskou univerzitou v Ostravě a s Krajskou hospodářskou komorou v Ostravě. Dalšími členy jsou např. ATELIER ARCHPLAN OSTRAVA, Vědeckotechnologický park Ostrava, a.s., Zebu Webdesign, s.r.o., POLAR televize Ostrava, s.r.o. či NOSTA METAL, s.r.o. (Knowledge, 2012)

75

ENVICRACK − klastr se sídlem v Ostravě-Vítkovicích funguje od roku 2005. Jeho hlavní aktivitou je využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie, se zaměřením na jejich výzkum, především v železniční dopravě. Další aktivitou klastru jsou činnosti spojené s likvidací odpadů a z nich vznikajících plynů a látek pyrolýzní technologií. Členy tohoto družstva jsou VŠB-TU Ostrava, Gren, a.s., JIP Papírny Větřní, a.s., ORINEA, s.r.o., České lupkové závody, a.s., ELVAC INVEST, a.s., a další. (ENVICRACK, 2010) Bezpečnostně technologický klastr − klastr se sídlem v městské části OstravaVýškovice vznikl jako občanské sdružení v roce 2010. Jeho posláním je rozvoj bezpečnosti technologického výzkumu, prostřednictvím silného odvětvového seskupení průmyslových podniků, vysokých škol a dalších institucí, a to za účelem pro zvýšení úrovně lidských i technických kapacit a zvýšení image regionu. Členy sdružení jsou např. VŠB-TU Ostrava, SIEMENS, s.r.o., IPO SECURITY, s.r.o., ENVIFORM, a.s, SLEZSKÁ MECHATRONIKA, a.s., a další. (Bezpečnostně technologický klastr, 2011) Moravskoslezský klastr cestovního ruchu − sídlí v městské části Ostrava-Moravská Ostrava a jeho počátky sahají do roku 2008. Hlavním cílem klastru je vytvoření konkurenceschopného turistického regionu jako koordinace aktivit v cestovním ruchu, komunikace s veřejným sektorem, spoluprací subjektů v cestovním ruchu či podporou inovací. Členskou základnu tvoří 21 společností, např. CK ATIS, CK Juhász, CK NIKOLAS TOUR, CK Válek tour, CK Favorit, Nakladatelství Mise, s.r.o., Regionální rada rozvoje spolupráce, atd. (Moravskoslezský klastr cestovního ruchu, 2010)

9.7 Vyhodnocení inovačního potenciálu K vyhodnocení inovačního potenciálu v Brně a v Ostravě byla použita SWOT analýza, definující vnitřní prostředí, silné a slabé stránky a následně vnější prostředí, příležitosti a případné hrozby.

76

Brno Tab. 2: SWOT analýza inovačního potenciálu v Brně (zdroj: vlastní zpracování na základě dostupných informací)

Silné stránky


dobrá geografická poloha




kvalitní dopravní infrastruktura (IDS JMK, letiště Brno-Tuřany)




kvalitní technická vybavenost




významná inovační infrastruktura




dostatek kvalifikovaných pracovníků




kvalitní vysoké školství




velký počet studentů




podpora inovačního podnikání




silná průmyslová tradice




pořádání veletrhů a výstav (Veletrhy Brno, a.s.)

Příležitosti
možnost navázání spolupráce s dalšími regiony
zvýšení povědomí v oblasti vědy, výzkumu a inovací

Slabé stránky
omezené kontakty s univerzitami mimo Brno
nezájem studentů o spolupráci již během studia
ztráta specializace na tradiční obory → zvýšení nezaměstnanosti
nedostatečná propagace města jako centra vědy, výzkumu a vzdělání
nedostatečné využití spolupráce partnerských měst a regionů
nedostatečná informovanost firem o možnostech podpory podnikání Hrozby
odchod kvalifikovaných pracovníků do zahraničí
odchod absolventů po vystudování vysoké školy z města

na národní i mezinárodní úrovni a účinnější propagace
zkvalitnění a rozšíření informací o možnostech podpory pro začínající podnikatele
přilákání investorů ze zahraničí formou brožur a jinými materiály pro cizince
poskytování stipendií pro talentované studenty zapojené do vědy a výzkumu

77

Ostrava Tab. 3: SWOT analýza inovačního potenciálu v Ostravě (zdroj: vlastní zpracování na základě dostupných informací)

Silné stránky


dobrá geografická poloha blízko

Slabé stránky
špatná kvalita ovzduší z důvodu

hranic s Polskem a Slovenskem

existence velkého počtu průmyslových

existence mnoha klastrů zvyšujících

areálů, provozovaných či

konkurenceschopnost

neprovozovaných, odvalů důlní




kvalitní inovační infrastruktura

hlušiny nebo hutního průmyslu




kvalifikovaná pracovní síla




dobrá dopravní infrastruktura

průmyslových ploch (v centru města




existence pracovní síly vzhledem

nebo v blízkosti obytných částí)








nevhodná lokalizace některých

k vysoké nezaměstnanosti


vysoká koncentrace brownfields

kvalitní vysoké školství, především


velká vzdálenost Letiště Leoše Janáčka

technické obory Příležitosti
omezující legislativa k nápravě kvality ovzduší

od centra Ostravy (25 km) Hrozby
pokles poptávky po produkci vyráběné na území města


vznik nových ploch zeleně


zvyšující se počet nezaměstnaných


revitalizace starých ekologických


odliv kvalifikované pracovní síly

zátěží
snižování emisí z průmyslových podniků
snížení negativních dopadů dopravy


odchod zahraničních investorů
růst preference individuální osobní dopravy na úkor veřejné dopravy
zhoršování zdravotního stavu obyvatel


třídění odpadů a jeho energetické využití
zajištění lidských zdrojů pro strojírenství a další technické obory
dálnice D1, D47
modernizace výroby velkých stacionárních zdrojů

78

10 Komparace řešených území Město Brno a Ostrava jsou v následujícím textu srovnávány s ohledem na

charakteristiku

podnikatelského

prostředí,

konkurenceschopnost,

existující

podpůrnou inovační infrastrukturu, nezaměstnanost a životní prostředí. Kvalita podnikatelského prostředí Ve srovnání zastoupených faktorů podnikatelského prostředí dle míry důležitosti má většina faktorů ve srovnávaných městech, až na několik výjimek, podobné či dokonce stejné hodnoty. V Brně je nejvýznamnějším faktorem dostupnost pracovních sil a její flexibilita, existence významných firem, kvalita silnic a železnic, podnikatelská a znalostní báze a informační a komunikační technologie. Naopak nejméně významným je environmentální kvalita a zahraniční firmy. V případě Ostravy lze za nejvýznamnější faktor považovat stejně jako v případě Brna dostupnost pracovních sil, existenci významných firem a kvalitu silnic a železnic. Oproti tomu za nejméně významný faktor lze považovat blízkost trhů, zahraniční firmy, flexibilitu pracovních sil, urbanisticko-přírodní atraktivitu též environmentální kvalitu, jako u města Brna. Konkurenceschopnost Jako podklad pro komparaci obou regionů sloužila z hlediska konkurenceschopnosti především regionální inovační strategie. Brno disponuje kvalitním zpracováním tohoto dokumentu a fakt také dokládá úspěšná implementace již třetí generace a připravovaná čtvrtá generace strategie, jelikož je neustále potřeba zkvalitňovat a zvyšovat vyvíjející se potřeby regionu. Důkazem správné implementace jsou první výsledky schválené strategie. Oproti tomu implementace regionální inovační strategie v Ostravě značně zaostává, protože většina navrhovaných řešení nebylo naplněno. Právě z tohoto důvodu

79

je právě koordinace a implementace zařazena do jedné z prioritních oblastí inovační strategie. Východiskem z této situace by mohla být implementace regionální inovační strategie, na které se budou podílet kvalifikovanější odborníci, kteří mají s tvorbou těchto

dokumentu

větší

zkušenosti,

např.

u

Regionální

inovační

strategie

Jihomoravského kraje. I přes tento problém má Ostrava potenciál stát se rychle rostoucím regionem a měla by se tak zaměřit na dokončené či již rozpracované rozvojové projekty, lépe je propojit a využít jejich vzájemnou synergii. K možnému zvýšení konkurenceschopnosti také přispívá existence silných firem. Obě současné regionální inovační strategie mají podobnou strukturu. Co se týče jednotlivých prioritních oblastí, nevykazují žádné větší rozdíly. Inovační infrastruktura Podnikatelská inovační infrastruktura je v Brně a v Ostravě velmi příznivá a nachází na téměř totožné pozici. Své prvenství si ovšem získalo město Brno, které má vytvořenou kvalitní základnu podnikatelského prostředí pro rozvoj inovací. Na přední pozici je Brno především díky Jihomoravskému inovačnímu centru, díky němuž je Brno a zároveň také celý Jihomoravský kraj s inovačním potenciálem na druhé nejlepší pozici v České republice, hned po hlavním městě Praze. Podnikatelská infrastruktura v Ostravě je také na velmi dobré úrovni, což dokládá fakt, že zde vznikají nové prostory na podporu podnikání a zkvalitňují se nabízené služby ve stávajících zařízeních. Nezaměstnanost Vývoj míry nezaměstnanosti má ve sledovaných regionech podobný průběh, avšak s výrazně odlišnými hodnotami. Jak je již zřejmé z grafu 9, nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na počátku sledovaného období. Významným mezníkem byl pro město Brno i Ostravu rok 2004, kdy se míra nezaměstnanosti začala postupně snižovat. Tento pozitivní důsledek lze připisovat vzniku nové inovační infrastruktury.

80

I přesto se Ostrava ze srovnávaných měst řadí, co se týče míra nezaměstnanosti, mezi horší. Nezaměstnanost je v Ostravě dlouhodobým problémem a také v rámci České republiky město dosahuje pravidelně nejhorší míry nezaměstnanosti a patří mezi hospodářsky nejvíce postižené regiony. Hlavní příčinou této situace je restrukturalizace těžkého průmyslu v minulém období. Přesto se dá do budoucna hovořit o pozitivním vývoji nezaměstnanosti.

Graf 9: Míra nezaměstnanosti v Brně a Ostravě k 31. 12. v období 2003−2012 (zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní grafické zpracování)

Významným řešením nezaměstnanosti budou nadále státní programy na podporu podnikání,

ale

také

podnikatelská

infrastruktura,

která

pomůže

začínajícím

podnikatelům uskutečnit svoje záměry a též řadě absolventů vysokých škol, pro které může být tato možnost motivací, jak zrealizovat své inovativní myšlenky a vyhnout se tak problémům s nezaměstnaností bezprostředně po ukončení studia. Životní prostředí Kvalita života a životní prostředí je v dnešní době stěžejném tématem. Mezi města se zhoršenou kvalitu ovzduší se zařazuje Ostrava, zejména z toho důvodu, že je významným průmyslovým centrem, především v oblasti hutnictví. Kromě průmyslu lze také za vinu znečištění ovzduší a zvyšování imisní zátěže přičítat vysoké hustotě osídlení a koncentraci dopravy.

81

Ačkoliv by se dalo předpokládat, že město Ostrava je, ve srovnání s Brnem, na mnohem horší pozici, co se týče kvality životního prostředí. Po vyhodnocení environmentálního faktoru prostřednictvím aplikace Hodnocení kvality podnikatelského prostředí je zřejmé, že Ostrava se vyznačuje horší environmentální kvalitou pouze o jeden bod z pětistupňové klasifikace. Nejedná se tedy o nijak závratný rozdíl. V obou případech se jedná o významná centra co do velikosti i počtu obyvatel, koncentrace dopravy je zde velmi vysoká a oba regiony řeší tento problém rozšířením ploch zeleně a dalších přírodních prvků.

11 Diskuse Ke

zpracování

teoretické

části

bylo

nutné

nastudovat

odbornou

literaturu

a další zdroje k tomu potřebné. Na tomto základě byly definovány základní pojmy týkající se inovací a

dalších,

s

touto problematikou přímo souvisejících.

Pro zpracování praktické části, především ke kapitolám týkajících se podpůrné podnikatelské infrastruktury ve městech Brno a Ostrava, sloužily dostupné internetové zdroje nebo materiály získané osobní návštěvou jedné z budov vědeckotechnického parku, a to konkrétně Vědecko-technologického parku v Ostravě. Po vyhodnocení vlivu inovací na konkurenceschopnost, nezaměstnanost a životní prostředí byla na základě všech dostupných zdrojů zpracována swot analýza a následná komparace města Brna a Ostravy. Brno je významným univerzitním městem. Pro zachování tohoto postu musí univerzitní areály i nadále svým studentům nabízet perspektivní studijní obory a měly by fungovat jako centra vědy, výzkumu a inovací. O spolupráci mezi univerzitami, jejich studenty a vědecko-výzkumnými institucemi je stále větší zájem a je třeba ji neustále rozvíjet a posilovat. Právě tato spolupráce je důležitá pro vznik nové kvalifikované pracovní síly. Významným krokem byla výstavba nového kampusu Masarykovy univerzity. Také pro ostatní brněnské přední vysoké školy by bylo přínosné, aby se zapojily do podobných projektů spojených se vznikem nových prostor

82

pro vědu, výzkum a inovace nebo zakládání podnikatelských inkubátorů pro podporu nových inovačních firem. Nové prostory se sebou zároveň přináší nová pracovní místa a tím i snižování míry nezaměstnanosti. S tím také dále souvisí zavedení kvalitnější propagace formou různých propagačních akcí, seminářů a přednášek na univerzitách i mimo školní prostory, kde by se studenti dověděli více o možnostech spolupráce. Většina studentů je v tomto ohledu málo informována a naskytla by se jim tak možnost absolvování přínosné praxe a nešlo by pouze o nutnou povinnost, která je jedním z požadavků k ukončení studia. Praxe by byla přínosná v navázání důležitých kontaktů s institucemi, popřípadě inkubovanými firmami pro další budoucí uplatnění absolventů. To vše by mohlo být motivací i pro mimobrněnské studenty a jejich následné setrvávání ve městě. Brno se dále vyznačuje dobrou dopravní dostupností díky provázanosti dálnice a rychlostní komunikace, ale také především díky přítomnosti letiště. Pro vyšší využití ekonomického potenciálu letiště, konkurenceschopnosti a globální dostupnosti je žádoucí zavedení nových pravidelných leteckých linek. Za výhodu města v oblasti dopravy lze také považovat Integrovaný dopravní systém, který je zároveň přínosným pro celý Jihomoravský kraj. Značnou příležitostí pro město by bylo zavedení bezbariérové formy do všech linek Městské hromadné dopravy a do regionálních linek, protože právě regionální linky vyjíždějící a dojíždějící do města tyto požadavky nesplňují. Za větší problém lze také považovat značný nedostatek parkovacích míst, převážně v centru města, což by mělo být alespoň částečně řešeno výstavbou vícepatrových parkovacích domů. V případě Ostravy je nejdůležitější zaměřit se na zlepšení kvality životního prostředí, konkurenceschopnosti a snížení míry nezaměstnanosti. Pro zkvalitnění životního prostředí ve městě je možné rozšířit městskou zeleň a její propojení s blízkými lesy na okraji města. Na financování nebo spolufinancování výsadby může město využít dotačních titulů. Další možností jsou větrolamy, které v určité míře též řeší zvýšenou hlukovou zátěž ve městě. Dalším ekologickým problémem na území Ostravy je největší koncentrace brownfields v České republice, především díky dřívější bohaté průmyslové činnosti.

83

Tyto prostory je třeba do budoucna rekonstruovat či revitalizovat a následně rozvíjet. Vyřešení tohoto problému se očekává především za pomoci nových investorů, kteří chtějí na tomto území realizovat své zájmy. Z hlediska konkurenceschopnosti představuje značný problém implementace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje a nedostatečná koordinace jednotlivých rozvojových aktivit. Samotným řešením by mohl být návrh nové inovační strategie nebo značné přepracování té stávající a vytvoření zastřešující instituce, která se bude prostřednictvím kvalifikovaných odborníků zajišťovat správnou koordinaci a implementaci strategie. Ke snižování nezaměstnanosti je důležité zaměřit se na pracovní uplatnění nejrizikovějších skupin obyvatel, a to zejména osob se zdravotním postižením, nezaměstnaných osob bez kvalifikace, matek pečujících o dítě a osob starších 50 let. V Ostravě je také velmi rozšířená romská komunita, která má problém se začleněním do společnosti, a proto by bylo vhodné ji do společnosti integrovat.

84

12 Závěr Cílem diplomové práce bylo vymezení a zhodnocení současného stavu podnikatelské infrastruktury podporující inovační podnikání ve vybraném regionu, v tomto případě v Brně, s důrazem na vyhodnocení vlivu na kvalitu podnikatelského prostředí, nezaměstnanost, konkurenceschopnost, a životní prostředí a dále nástin vývoje inovací a jejich vlivu na úroveň regionu. Hlavního cíle bylo dosaženo prostřednictvím následujících dílčích cílů: 1. v kapitolách 4−8 byl sestaven teoretický přehled a byla vybrána vhodná metodika dosavadních poznatků v daném tématu, (viz kapitola 3), 2. sběr dat z dostupných internetových zdrojů a materiálů získaných osobní návštěvou některých institucí podpůrné podnikatelské infrastruktury v Brně a v Ostravě, 3. zhodnocení

situace

měst

za

použití

vybraných

charakteristik

kvality

podnikatelského prostředí, nezaměstnanosti, konkurenceschopnosti a životního prostředí, (viz kapitola 9), 4. komparace regionů Brna a Ostravy, (viz kapitola 10), 5. nástin vývoje inovací a doporučení pro analyzovaná města, (viz kapitola 11). Lze konstatovat, že hypotéza práce se potvrdila. Brno vychází ve srovnání s Ostravou na lepší pozici především z hlediska vyhodnocení nezaměstnanosti a životního prostředí, ale také z hlediska konkurenceschopnosti. Co se týče zbývajících charakteristik, kvality podnikatelského prostředí a inovační infrastruktury, nejsou rozdíly mezi městy výraznějšího charakteru. Výslednou komparací bylo zjištěno, že nejvýraznější rozdíly mezi městy jsou v oblastech míry nezaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Nezaměstnanost v Ostravě patří mezi problémy dlouhodobého charakteru, a to nejen z pozice města, ale také z pozice Moravskoslezského kraje a České republiky. Určité snižování míry

85

nezaměstnanosti lze pozorovat již od začátku sledovaného období, tedy roku 2003, kdy se začaly rozšiřovat či vznikat nové instituce na podporu inovačního podnikání, tedy podnikatelská centra, vědeckotechnologické parky a podnikatelské inkubátory. Lze tedy předpokládat, že někteří nezaměstnaní lidé nebo lidé, kteří opustili zaměstnání využili tyto instituce pro začátek vlastního podnikání. Tento pokles se ovšem zastavil vinou světové hospodářské krize a od té doby se neustále zvyšuje. V tomto důsledku přijalo město řadu opatření týkající se nezaměstnanosti, vznikají nové prostory pro podporu podnikání, a tak lze do budoucna očekávat pozitivní prognózy vývoje nezaměstnanosti. Další stěžejní problém města Ostravy souvisí s konkurenceschopností, kdy město značně zaostává s implementací regionální inovační strategie, jakožto významného nástroje zvyšování konkurenceschopnosti. V této souvislosti město začalo spolupracovat s odborníky a institucemi. V dalších srovnávaných charakteristikách, kvalitě podnikatelského prostředí, inovační infrastruktuře nebo environmentální kvalitě, nejsou rozdíly zvlášť významné. Obě města plně využívají inovačního potenciálu firem prostřednictvím nově vznikajících nebo neustále se rozvíjejících stávajících institucí na podporu inovačního podnikání, což má pozitivní rozvojový důsledek nejen pro město, ale zároveň pro celý region.

86

13 Seznam použité literatury Knižní a tištěné zdroje 1. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D.: Teorie regionálního rozvoje. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 211 s. ISBN 80-246-0384-5. 2. ČADIL, V., POKORNÝ, O., KOSTIC', M.: Analýzy inovačního potenciálu krajů České republiky. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 147 s. ISBN 978-80-86429-90-8. 3. Informační bulletin: Ostrava: Vědecko-technologický park Ostrava, a.s., 2009 4. JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P., ŽIŽKA, M.: Inovace v malém a středním podnikání. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 169 s. ISBN 80-251-0853-8. 5. KLÍMOVÁ, V.: Inovační procesy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 135 s. ISBN 80-210-4166-8. 6. KONEČNÝ, M. a kol. Inovační podnikání − praktikum. 1. vyd., Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2003. 160 s. ISBN 80-7248-180-0. 7. KOŠTURIAK, J., CHAL', J.: Inovace: vaše konkurenční výhoda. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 164 s. ISBN 978-80-251-1929-7. 8. KOTLER, P. a kol. Moderní marketing. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. 9. MACHKOVÁ, H.: Mezinárodní marketing. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2986-2. 10. MARINIČ, P.: Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2432-4. 11. SKOKAN, K.: Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. 1. vyd. Ostrava: Repronis Ostrava, 2004. 160 s. ISBN 80-7329-059-6. 12. SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol.: Základy podnikání. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. 13. SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 4. vyd., Praha: Grada Publishing, 2007, 480 s. ISBN 978-80-247-1992-4.

87

14. ŠVEJDA, P. a kol.: Inovační podnikání. 1. vyd. Praha: Asociace inovačního podnikání ČR, 2007. 345 s. ISBN 978-80-903153-6-5. 15. TOMEK, G., VÁVROVÁ, V.: Jak zvýšit konkurenční schopnost firmy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 240 s. ISBN 978-80-7400-098-0. 16. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 336 s. ISBN 978-80-247-4520-6. 17. VLASÁKOVÁ, M.: Zahájení podnikání v inkubátoru Jihomoravského inovačního centra: diplomová práce. Brno: Akademie Sting, o.p.s, 2012. 76 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Marie Černá. 18. VITURKA,

M.

a kol.:

Kvalita

podnikatelského

prostředí,

regionální

konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 227 s. ISBN 978-80-247-3638-9. 19. WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol.: Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, strategie a programování. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0. 20. Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Internetové zdroje 1. Akademie věd České republiky [online]. 2009 [cit. 2012-06-22]. Poslání AV ČR. Dostupné z WWW: . 2. Bezpečnostně technologický klastr [online]. 2011 [cit. 2012-08-30]. O nás. Dostupné z WWW: . 3. Brno [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Informace a zajímavosti o městě Brně. Dostupné z WWW: . 4. CEITEC [online]. 2013 [cit. 2012-03-04]. Středoevropský technologický institut. Dostupné z WWW: . 5. CzechInvest [online]. 1994 − 2012 [cit. 2012-06-24]. O CzechInvestu. Dostupné z WWW: .

88

6. CENIA

[online].

2009

[cit.

2012-07-2].

Environmentální

technologie

a ekoinovace v České republice. Dostupné z WWW: . 8. Českomoravská záruční a rozvojová banka [online]. 2004 [cit. 2012-06-24]. O bance. Dostupné z WWW: . 9. ENVICRACK [online]. 2010 [cit. 2012-08-30]. Úvod. Dostupné z WWW: . 10. Fondy evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-06-26]. Tematické operační programy. Dostupné z WWW:
165afd87

e676/OP-Vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace>. 11. Grantová agentura České republiky [online]. 2007 [cit. 2012-06-22]. O GA ČR. Dostupné z WWW: . 12. Aplikace Hodnocení kvality podnikatelského prostředí [online]. 2012 [cit. 201206-29]. Hodnocení regionu. Dostupné z WWW: . 13. Hospodářská komora České republiky [online]. 2009 [cit. 2012-06-24]. O nás − Hospodářská

komora

České

republiky.

Dostupné

z

WWW:

. 14. HYDROGEN-CZ [online]. 2005 [cit. 2012-08-30]. Klastr HXDROGEN-CZ. Dostupné z WWW: . 15. Instituce podporující podnikání [online]. 2012 [cit. 2013-02-8]. Instituce podporující podnikání. Dostupné z WWW:
podnikatele/

instituce-podporujici-podnikani/podnikatelske-inkuabatory-a-vedeckotechnologicke-parky>.

89

16. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje [online]. 2012 [cit. 2012-0628]. Stručně o IDS JMK. Dostupné z WWW: . 17. Integrovaný registr znečišťování [online]. 2012 [cit. 2012-09-10]. Vyhledávání v datech IRZ. Dostupné z WWW: . 18. IT Cluster [online]. 2011 [cit. 2012-08-30]. O nás. Dostupné z WWW: . 19. Jihomoravské inovační centrum [online]. 2009 [cit. 2012-07-4]. Innovation park. Dostupné z WWW: . 20. Jihomoravské inovační centrum [online]. 2009 [cit. 2012-07-4]. O nás. Dostupné z WWW: . 21. Klastr českých nábytkářů [online]. 2011 [cit. 2012-08-25]. O KČN. Dostupné z WWW: . 22. Knowledge Management Cluster [online]. 2012 [cit. 2012-08-30]. O klastru. Dostupné z WWW: . 23. Letiště Brno-Tuřany [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Destinace. Dostupné z WWW: . 24. Microsoft inovační centrum [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. MIC Brno. Dostupné z WWW: . 25. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2012-06-21]. Strategie regionálního

rozvoje

na

roky

2007

−

2013.

Dostupné

z

WWW:

. 26. Moravskoslezský automobilový klastr [online]. 2011 [cit. 2012-08-30]. Klastr pro vás. Dostupné z WWW: . 27. Moravskoslezský dřevařský klastr [online]. 2010 [cit. 2012-08-30]. O MSDK. Dostupné z WWW: . 28. Moravskoslezský energetický klastr [online]. 2012 [cit. 2012-08-30]. O klastru. Dostupné z WWW: .

90

29. Moravskoslezský klastr cestovního ruchu [online]. 2010 [cit. 2012-08-30]. Členská základna. Dostupné z WWW: . 30. Oslo manual: GUIDELINES FOR COLLECTING AND INTERPRETING INNOVATION DATA [online]. 2013, [cit. 2013-01-12]. A joint publication of OECD and Eurostat. Main type of innovation. Dostupné z WWW: . 31. Ostrava [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. O Ostravě.

Dostupné z WWW:

. 32. Podnikatelské a inovační centrum [online]. 2008 [cit. 2012-07-13]. BIC Brno. Dostupné z WWW: . 33. Podnikatelské a inovační centrum [online]. 2008 [cit. 2012-08-25]. Seznam oslovených

podniků

z

úrovně

BIC

Brno.

Dostupné

z

WWW:

. 34. Podnikatelské inovační centrum Ostrava [online]. 2010 [cit. 2012-08-26]. Naše služby. Dostupné z WWW: . 35. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava [online]. 2012 [cit. 2012-09-4]. Kdo jsme? Dostupné z WWW: . 36. Podnikatelský inkubátor Vysoká škola podnikání [online]. 2013 [cit. 2013-02-8]. O projektu. Dostupné z WWW: . 37. Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online]. 2012 [cit. 2012-06-22]. Působnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné z WWW: . 38. Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje [online]. 2013 [cit. 201302-10]. RIS JMK 3 Dostupné z WWW: .

91

39. Regionální 2013

inovační

[cit.

strategie

2013-02-10].

Moravskoslezského

RIS

MSK.

kraje

Dostupné

[online].

z

WWW:

. 40. Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online]. 2012 [cit. 2012-06-22]. Působnost Rady

pro

výzkum,

vývoj

a

inovace.

Dostupné

z

WWW:

. 41. Regionální Česká

rozvojová

asociace

agentura

[online].

rozvojových

agentur.

2009

[cit.

Dostupné

2012-06-24]. z

WWW:

. 42. Statutární město Ostrava [online]. 2012 [cit. 2012-08-30]. Faktografické listy Ostrava. Dostupné z WWW: . 43. TITC [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Technology Innovation Transfer Chamber. Dostupné z WWW: . 44. Velký městský okruh Brno [online]. 2013 [cit. 2013-02-02]. Dopravní význam

velkého

městského

okruhu

Brno.

Dostupné

z

WWW:

. 45. Vědeckotechnický park Brno-Jih [online]. 2012 [cit. 2012-07-10]. Podnikatelský inkubátor Brno-Jih. Dostupné z WWW: . 46. Vědecko-technologický park Ostrava [online]. 2012 [cit. 2012-09-17]. Firmy ve VTPO. Dostupné z WWW: . 47. Významné projekty [online]. 2013 [cit. 2013-02-8]. Podnikatel − Významné rozvojové projekty. Dostupné z WWW: . 48. Water Treatment Alliance [online]. 2005 [cit. 2012-08-25]. Water Treatment Alliance. Dostupné z WWW: .

92

14 Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání podpůrných podnikatelských služeb v JIC a v běžném tržním prostředí Tabulka 2: SWOT analýza inovačního potenciálu města Brna Tabulka 3: SWOT analýza inovačního potenciálu města Ostravy

15 Seznam grafů Graf 1: Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst v Brně v období 2003−2012 Graf 2: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v Brně v období 2003−2012 Graf 3: Pracovní síla v Brně v období 2003−2012 Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v Brně k 31. 12. v letech 2003−2012 Graf 5: Počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst v Ostravě v období 2003−2012 Graf 6: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v Ostravě v období 2003−2012 Graf 7: Pracovní síla v Ostravě v období 2003−2012 Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě k 31. 12. v období 2003−2012 Graf 9: Vývoj míry nezaměstnanosti v Brně a Ostravě k 31.12. v období 2003−2012

16 Seznam obrázků Obr. 1: Schéma inovací Obr. 2: Schéma inovační infrastruktury Obr. 3: Lokalizace podpůrné podnikatelské infrastruktury v Brně v letech 2003−2012 Obr. 4: Lokalizace podpůrné podnikatelské infrastruktury v Ostravě v letech 2003−2012

93

17 Seznam použitých zkratek AV ČR

Akademie věd České republiky

BIC

Podnikatelské a inovační centrum

CEITEC

Středoevropský technologický institut

CK

Cestovní kancelář

ČR

Česká republika

ČVUT

České vysoké učení technické v Praze

ČSÚ

Český statistický úřad

EIA

Vyhodnocování vlivů na životní prostředí

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

GA ČR

Grantová agentura České republiky

ICT

Informační a komunikační technologie

ICRC

Mezinárodní centrum klinického výzkumu

IDS JMK

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

IPPC

Integrovaná prevence a omezování znečištění

IRZ

Integrovaný registr znečišťování

ISPOP

Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností

IT

Informační technologie

JIC

Jihomoravské inovační centrum

Kč

Koruna česká

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSIC

Microsoft inovační centrum

RIS

Regionální inovační strategie

RIS JMK

Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje

RIS MSK

Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje

SEA

Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí

TEN-T

Transevropská dopravní síť

94

TIC

Technologické a inovační centrum

TITC

Technology Innovation Transfer Chamber

ÚSES

Územní systém ekologické stability území

VaV

Výzkum a vývoj

VŠB-TU

Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

VTPO

Vědecko-technologický park Ostrava

VUT

Vysoké učení technické v Brně

18 Seznam příloh Příloha 1: Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v regionu Brno pro běžný typ investice Příloha 2: Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v regionu Brno pro pracovně náročný typ investice Příloha 3: Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v regionu Brno pro dopravně náročný typ investice Příloha

4:

Hodnocení

kvality

podnikatelského

prostředí

v

regionu

Brno

prostředí

v

regionu

Brno

pro dodavatelsky náročný typ investice Příloha

5:

Hodnocení

kvality

podnikatelského

pro technologicky náročný typ investice Příloha 6: Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v regionu Ostrava pro běžný typ investice Příloha 7: Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v regionu Ostrava pro pracovně náročný typ investice Příloha 8: Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v regionu Ostrava pro dopravně náročný typ investice Příloha 9: Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v regionu Ostrava pro dodavatelsky náročný typ investice Příloha 10: Hodnocení kvality podnikatelského prostředí v regionu Ostrava pro technologicky náročný typ investice

95

Příloha 11: Bodová klasifikace hodnocení kvality podnikatelského prostředí Příloha 12: Proces vstupu do inkubátoru v JIC Příloha 13: Kontaktní formulář pro vstup do Innovation parku JIC v Brně Příloha 14: Kontaktní formulář pro vstup do podnikatelského inkubátoru BIC v Ostravě Příloha 15: Žádost o přijetí do Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava

96