ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku
Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . ervenec 2006
Krom íž - N kolik památek v Krom íži se v lét do ká rekonstrukce. Opravovat se budou dva historické domy, kostel Panny Marie a další ást m stského opevn ní. „Práce p ijdou na více než t i miliony korun,“ uvedl mluv í krom ížské radnice Pavel Zrna. Fasády i zábradlí jako nové Domy na Husov nám stí a ve Ztracené ulici v centru m sta získají nové fasády. V kostele se bude opravovat schodišt a okrasné zábradlí. M stské opevn ní se postupn opravuje již od konce devadesátých let, letos by m ly práce skon it. Na ad je poslední úsek p iléhající k Podzámecké zahrad , která je spolu s Kv tnou zahradou a místním zámkem zapsaná na seznamu kulturního d dictví UNESCO. Opravy budou krom radnice platit také stát i majitelé objekt . Dotace ministerstva kultury na tento rok inila 1,65 milionu korun, více než 900 tisíc korun p isp jí vlastníci objekt . M sto musí v rámci podmínek programu regenerace ze svých prost edk uvolnit 560 tisíc korun, p ispívá však i na úhradu podílu jiných subjekt . Na opravy památek tak dá letos celkem více než dva miliony korun. Na rekonstrukce p ispívá stát Pom r investic se u každého památkového objektu stanovuje podle toho, kdo je jeho majitelem. „Je-li jím radnice, musí se na financování oprav podílet nejmén padesáti procenty. Stát m že poskytnout maximáln padesát procent, v tšinou však jeho p ísp vek bývá nižší,“ uvedl místostarosta Krom íže Petr Sedlá ek. Pokud je majitelem opravované památky soukromá osoba, její minimální podíl iní ty icet procent. Stát pak p ispívá maximáln padesáti procenty a radnice do oprav musí vložit nejmén deset procent náklad . „V p ípad , že je opravovaný objekt v majetku církve, stát m že formou dotace poskytnout až sedmdesát procent. M sto ze svého rozpo tu dává minimáln dvacet procent a alespo deseti procenty se musí na opravách podílet vlastník. Vzhledem k tomu, že církev zpravidla nemá dostatek prost edk na rekonstrukci svých památek, asto p ispíváme na úhradu církevního podílu i my,“ dodal místostarosta. ( TK) MFD 14.7.2006
! Dolní Kounice - Jako o významném zámku se zajímavou architekturou a pozdn gotickými malbami v interiérech hovo í památká i, když p ijde e na zámek v Dolních Kounicích na Brn nsku. P vodn hrad ur ený k ochran zdejšího kláštera by ale pot eboval minimáln 150 milion korun, aby se do jeho prostor op t podívali návšt vníci. D lníci statiku objektu zakonzervovali v 80. letech minulého století. V zámku m l tehdy vyr st depozitá Moravské zemské knihovny. Práce ale nebyly dokon eny. Celkové opravy jsou nyní zatím v nedohlednu. Podle odborník je stav zámku havarijní, st echa i trámy jsou v dezolátním stavu, chyb jí okna i dve e. Kdy se poda í zámek opravit, nikdo neví, sou asný majitel, firma L. V. P., se snaží zámek prodat. „Majitel nám nyní nabídl odkup zámku i vytvo ení spole nosti se zástupci nejr zn jších institucí i m sta, která by na rekonstrukci a využití památky dohlížela. O dalším postupu rozhodne zastupitelstvo na konci srpna, cena je ale p íliš vysoká. Uvítali bychom pouze, kdyby nám to n kdo dal za korunu, i když i tak by to byl danajský dar,“ popsal starosta Kounic Karel Zalaba. (duch) MFD 26.7.2006
1
"
#
Hranice - Ojedin lé mauzoleum v Hranicích, v n mž je pochováno 1460 voják osmi národností, kte í položili své životy v první sv tové válce, dostane pé i, jakou si zaslouží. V era z n j pracovníci specializované firmy za ali vynášet všechny ostatky padlých voják . Památku, která se nachází na zdejším h bitov , totiž eká nákladná rekonstrukce, jež skon í p íští rok. „Jen vynášení ostatk zabere minimáln m síc. Musí se to d lat velmi opatrn . Každá rakev se navíc ozna uje speciálním íslem, abychom mohli identifikovat poz statky každého vojáka. Poni ené schránky pak pracovníci firmy balí do igelit , protože je potom budou opravovat,“ vysv tluje mluv í radnice Petr Bakovský. „Dlouho jsme ešili otázku, kam schránky na rok uschovat. Nakonec se nám naskytla možnost uložit je do místnosti pod ob adní síní, která se nachází na zdejším h bitov ,“ doplnil mluv í. Hranické mauzoleum bylo až do nedávna v havarijním stavu a hrozila mu destrukce nosných sloup . Radnici na to upozornila firma, která m stské h bitovy spravuje. M stu se nakonec poda ilo na rekonstrukci sehnat t i miliony korun od ministerstva obrany. Další milion pak poputuje z rozpo tu radnice, která by po oprav ráda památku zp ístupnila zájemc m. „Mauzoleum je památka, která nemá ve sv t obdoby. M lo by o ní v d t více lidí. K tomu je ale pot eba ji kompletn opravit,“ ekl hranický starosta Vladimír Jura ka. Hranické mauzoleum vzniklo v polovin t icátých let minulého století. Podle mírové smlouvy se tehdy eskoslovenská vláda zavázala, že bude pe ovat o hroby voják zem elých za války na území našeho státu. (Roman Helcl) MFD 14.7.2006
$
%
BRNO - Více než kdy jindy se v t chto dnech Br ané zajímají o to, kde na ve ejnosti te e voda. Ne všechny vodní prvky však slouží svému ú elu. Do fontán a kašen, ve kterých voda je, strážníci a hygienici nedoporu ují vstupavat. Na jednu stranu „suchý“ a lešením obestav ný Parnas, na druhou stranu rodící se fontána na nám stí Svobody. Kašny v Brn mají mnoho podob. V provozu je v tšina z nich od po átku kv tna do konce íjna. Vypínají se jen na noc. „Líbí se mi, že když procházím centrem prakticky v jakémkoliv sm ru, na n jakou ur it narazím,“ íká Br anka Radka Benešová. Mnohé kašny jsou ale sou ástí budov a nepozornému oku uniknou. Nejv tší kašnou, která je zárove nejdražší na provoz, je ta na horkem rozpáleném Komenského nám stí. Jako stvo ené pro fontány, vodotrysky a vodopády jsou také m stské parky. Ty návšt vníky navíc lákají i na napodobeniny p irozených vodních ploch: nap íklad lužánecký park. „Potok a rybník odebírá vodu ze studny, tam se snažíme o zachování p írodního charakteru,“ vysv tlila Olga Nováková ze správy m stské zelen . Barokní parnas letos nejspíše letos bublat nebude. „Opravuje se nádrž, protože protéká a d lají se tam další statické úpravy. Letos tam asi dlouhodob voda nepote e, snad jen zkušebn ,“ ekl Martin íhalík z Národního památkového ú adu. Mnohem h e to vypadá s kašnou p ed Janá kovým divadlem. Ta se nachází nad podzemními prostorami divadla. Její za ízení navíc není provozuschopné. Podle vedoucího Odboru správy budov magistrátu m sta Brna Petra Gabriela by v budoucnu p ed divadlem by m ly vzniknout podzemní garáže. „Možné zprovozn ní kašny by snad p ipadalo v úvahu až v souvislosti s výstavbou t chto garáží,“ dodal Gabriel. Peníze chyb jí na opravu kašny na Obilním trhu. Mnohem lepší budoucnost eká naopak tu, kolem které chodí Br ané na procházku na Kraví horu. „Plánujeme obnovu a p em nu na n jaké p írodní jezírko s cirkulující vodou, stát by to m lo asi milión korun,“ prozradil mluv í radnice Brno-st ed Roman Burián. Ani do funk ních fontán by však lidé nem l lézt. „Lidi z kašen vykazujeme. U n kterých kašen dokonce hrozí poškození historické památky, to by se pak už ešilo p es správní orgány,“ upozornila mluv í strážník Denisa Kapitan iková. (Alžb ta Floreková) R 25.7.2006
& Na záchranu Cimburku má sdružení p islíbeny t i milióny korun z evropských fond Budí ek v šest ráno a potom až do osmnácté hodiny samá práce. Tak p ijela trávit prázdninový as p tadvacítka dobrovolník p evážn z ob anského sdružení Polypeje na st edov kou z íceninu hradu 2
Cimburk. Se svítáním vstávají v prostorách z íceniny st edov kého hradu dobrovolníci, kte í se na pár týdn rozhodli pomoci p i sanaci významné architektonické památky ze za átku trnáctého století. Po ranní hygien a po ádné snídani je ekají náro né stavební práce na rekonstrukci zdiva p ed n kolika málo lety už tém zapomenutého hradu uprost ed Ch ib . Práce je nad hlavu „Zachra ujeme nyní s pomocí odborné stavební firmy nejcenn jší architektonický prvek hradu, a to kapli ze trnáctého století. Vystav t ji nechal markrab Jan Jind ich. Letos ješt musíme vybudovat vyhlídku na západní hradb a obnovit pod ní sklepení, které poslouží pro r zné výstavy,“ vyjmenovává Marek Ševe ek z ob anského sdružení Polypeje, které se o z íceninu stará již dvanáctým rokem. Kolem poledne je as na menší odpo inek a vydatný ob d, který p ipravily dívky. Dlouho se u n j ale nikdo nezdržuje. Práce je víc než dost. „Pokud bychom do konce íjna nestihli dokon it naplánované práce, nezískali bychom od Evropské unie slíbené t i milióny,“ nasti uje p vod pen z ur ených na sanaci hradu Ševe ek. Unie ze svých fond zaplatí t i tvrtiny celkových náklad . Zbytek si musí sdružení sehnat samo. „To je také nejv tší potíž, v tšina institucí si totiž myslí, že když získáme peníze z evropských fond , jsme za vodou. Ale není tomu tak,“ kr í rameny Ševe ek a pokra uje: „Navíc jsme se museli zadlužit, peníze nám p ijdou z Unie až po našem vyú tování. I tak nám ješt pochybí.“ Dobrovolníci pracují v n kolika skupinkách až do osmnácté hodiny. „Nikoho do práce nenutíme, v tšinu z t chto lidí tvo í o prázdninách studenti. Horší to bude od zá í, budeme si muset na stavební práce n koho najmout,“ konstatuje Ševe ek. Na záchran hradu spolupracují Polypeje s adou odborník . Po ádají pravideln takzvané kontrolní dny. T ch se krom len sdružení ú astní zástupci Kory an, Zlínského kraje i památká i. „Pokud chceme opravit n jakou ze , musíme mít povolení všech stran,“ podotýká Ševe ek. Po ve e i už se každý z brigádník snaží nabrat síly na další den. N kte í se uvolní u karet nebo šach , jiní se v nují batikování. „Od desátého do t ináctého srpna po ádáme Dny múz, proto už nyní nap íklad p ipravujeme batikovaná tri ka. Sejde se tu spousta lidových emeslník a výtvarník ,“ zve na tradi ní akci Ševe ek. P ed spaním možná ješt n kte í z dobrovolník p emýšlejí, co vlastn v prostorách této z íceniny d lají. Marek Ševe ek to ale objas uje za všechny: „Nem žeme z stat lhostejní ke svému kulturnímu d dictví. Ale na druhou stranu se nesnažíme hrad znovu celý postavit. Jen ho chceme zachovat pro další generace alespo v nyn jším stavu.“ (Aleš Fuksa) P 8.8.2006
"
'(
Na st ední Morav chátrají kaple i zámky, majitelé nemají miliony na opravy St ední Morava - Co mají spole ného cihelna v Olomouci-Slavonín , sýpka v Kostelci na Hané anebo piaristická kolej v Lipníku nad Be vou? Spolu s dalšími více než dv ma desítkami objekt pat í na seznam nejohrožen jších a nevyužívaných památek v Olomouckém kraji. Podle památká se v n kterých p ípadech m že stát, že cenný objekt zchátrá a zcela zanikne. Vedle drobných objekt , jako jsou boží muka i kaple, na jejichž obnovu by bylo t eba vydat maximáln statisícové ástky, se v seznamu nacházejí i zámky a domy, jejichž rekonstrukce by majitele p išla až na n kolik desítek milion korun. Nap íklad ale rekonstrukce areálu bývalé piaristické koleje v Lipníku nad Be vou by podle odhadu památká stála až 300 milion . „Nejproblemati t jší je situace u velkých objekt , kde by opravy p išly na desítky a stovky milion korun. To si jejich majitelé mnohdy nemohou dovolit. U n kterých je zájem objekt prodat. Existuje dokonce realitní kancelá , která se p ímo specializuje na obchody s památkov chrán nými nemovitostmi,“ ekla Jarmila Marková z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Prodána m la být p vodn práv i piaristická kolej v Lipníku. „Už jsme od toho ale upustili a ponecháme si ji,“ oznámil lipnický starosta Miloslav P ikryl. Vlastníci památek mají podle zákona povinnost udržovat tyto stavby v odpovídajícím stavu. „My m žeme dát pouze podn t stavebnímu ú adu, který by m l vstoupit do jednání s majitelem nemovitosti a zjednat nápravu. V praxi to ale bohužel p íliš nefunguje, protože vlastníci památek nemají asto peníze. Do budoucna se tak m že stát, že n které památkov chrán né objekty p estanou existovat,“ konstatovala Marková. V minulosti p itom podle olomoucké památká ky podobný systém fungoval dob e. „Za první republiky vym il ú ad majiteli lh tu, v níž se m l o nápravu postarat. Pokud tak neu inil, vybrali ú edníci stavební firmu, která objekt opravila. Za provedenou práci potom musel zaplatit vlastník památky,“ popsala více než p lstoletí starou praxi Jarmila Marková. V sou asné dob je v Olomouckém kraji celkem p es sedm tisíc památek. (amb) MFD 24.7.2006
3
)
*
Podobný systém išt ní vody jako v Nám šti je možné vid t už jen v Anglii Technickou památkou by se mohla stát stará istírna odpadních vod ( OV) v Nám šti nad Oslavou. Využívá totiž prakticky v celé Evrop ojedin lou technologii v žových biofiltr . Schulzovy v žové biofiltry použité p i stavb istírny v Nám šti byly už v dob stavby OV v padesátých letech minulého století raritou. Dnes už je možné podobné za ízení vid t v Evrop pouze v jediné istírn v Anglii. „Je to minimáln ve st ední Evrop naprostá rarita. Kanto i na VUT nám š skou istírnu uvád jí jako unikum. Proto se domníváme, že by se nem la bourat. Zasazujeme se, aby bylo za ízení prohlášeno za technickou kulturní památku. Mnoho jiných se v oblasti vodohospodá ství nezachovalo, tém všechno se totiž zlikvidovalo,“ ekl Právu Miloš Pokorný z firmy Fontana R, s. r. o., vyráb jící za ízení pro istírny a úpravny vod. Schulzovy filtry jsou ty i vysoké betonové v že. V nich je nasypán hrubý št rk a na n m žijí bakterie, které istí vodu. Systém ale nedokáže vodu vy istit podle sou asných norem, takže v Nám šti už se staví istírna nová. Možná simulace provozu S myšlenkou zachování staré istírny odpadních vod jako technické památky p išli zástupci brn nského Vysokého u ení technického. Se zám rem vedení m sta souhlasí. K takovému ešení se p iklání i Vodovody a kanalizace (VaK), svazek obcí T ebí a Vodárenská akciová spole nost, a. s., Brno (VAS). Rozhodnutí podniknout pot ebné kroky je na radních Nám št nad Oslavou. Ti vynesou kone ný verdikt ješt v ervenci. Klí ové pro zachování technické ásti odstavené OV bude stanovisko památkového ústavu. Jestliže se k vyhlášení istírny technickou památkou p ikloní, z stanou na míst stát Schulzovy v že, nádrže na usazování kal a jímání plynu. „Pokud to bude za památku prohlášeno, m la by být vedle samotných ty Schulzových v ží zachována i ostatní za ízení. Jsou totiž všechna ve velmi dobrém stavu. Bylo by možné i simulovat provoz. Jednoduchou formou by se ukázalo, jak fungovala istírna p ed mnoha lety. Za ízení nezabírá p íliš mnoho místa a p itom ani nijak nevadí nové istírn . Všechno tedy hraje pro její prohlášení za památku,“ doplnil Pokorný. Pokud bude stará istírna vyhlášena technickou památkou, za adí se k zajímavostem vodního vodohospodá ství na Nám š sku a T ebí sku. Sem už pat í vodojem v Ocmanicích, který je sou asn rozhlednou, nebo prameništ a jímání vody v Heralticích. Ta slouží jako nau ná stezka pro školy. „Je to pokra ování myšlenky, že má být voda a hospoda ení s ní co nejvíce prezentovány ve ejnosti,“ poznamenal nám š ský starosta Vladimír M rka (nez.). Stará istírna má fungovat do íjna. Likvidace by m la stát asi t i sta tisíc korun, tyto peníze by se mohly použít na pot ebné renovace a opravy. „Naše spole nost je ochotna i dalšími prost edky vypomoci,“ doplnil Pokorný. (Ivan Lidmila) P 4.7.2006
+ BRNO - V pevnosti se chystá velká výstava o P emyslovcích. Opravy areálu ješt zdaleka nejsou u konce. Krok po kroku obnovuje Brno svoji dominantu Špilberk. P ímo v pevnosti sídlí Muzeum m sta Brna. editel Pavel Ciprian se už t ší na nové sály pro exponáty. Naopak se nebojí, že by se ze Špilberku stal hotel, jak se p ed asem objevilo v mediích. Rada m sta Brna uvolnila peníze na dokon ení zakonzervované stavby jihozápadního bastionu na Špilberku. Bude to sta it? Brno uvolnilo ty icet milion korun, dalších deset milion získalo od ministerstva kultury. Celkem je to tedy padesát milion a to by m lo sta it. Na co se mohou návšt vníci v bastionu t šit? Bastion je replika p vodního barokního opevn ní. Vevnit jsou prostory, které mají sloužit jako depozitá e muzea, p edevším pro um lecké sbírky jako obrazy, plastiky, sbírkový nábytek. P i výstavb narazili d lníci na poz statky p vodního pevnostního objektu. Ten vzal za své p i odchodu napoleonských vojsk z Brna v roce 1809, kdy nechal hradby Špilberku zni it císa Napoleon. Objev jsme využili, i když to stálo víc pen z. Po zbytcích p vodního bastionu povede prohlídková trasa. P ístup bude z podkroví vjezdové brány, kde bude expozice barokního pevnostního stavitelství na Morav . Do depozitá e se lidé nedostanou. Kdy bude bastion hotový? Zhruba za rok. 4
Dalším objektem ve správ muzea je vila Tugendhat, kterou také eká rekonstrukce. Nep ipadáte si n kdy spíše jako stavebník než jako editel muzea? Do jisté míry ano, p estože významná ást stavební aktivity na Špilberku je už za námi. Krom jihozápadního bastionu zbývá opravit celé jižní k ídlo hradu a severní hradbu. V p ípad vily Tugendhat se nejedná ani tak o rekonstrukci jako spíše o kompletní památkovou obnovu, zrestaurování celého domu. Celá ada inností související se stavebními pracemi muzeum míjí, je to záležitost magistrátu. Pochopiteln se ale snažíme být u tohoto. V naší kompetenci a v našem rozpo tu je stavební údržba celého komplexu, která sama o sob je dost náro ná. Nejde vám už tolik "nemuzejnických" úkol na nervy? To se nedá íct. Muzeum má odpov dnost nejen o movité kulturní d dictví svých sbírek, ale i to nemovité v podob národních kulturních památek, které spravuje a udržuje. Samoz ejm je te práce víc. Stavební program zásadních oprav potrvá p íštích deset až patnáct let. Navíc usilujeme o získání dalšího objektu pro lepší uložení nap íklad archeologických sbírek. Jednáme s Technickým muzeem v Brn , jestli by nám nedali jeden z objekt bývalých kasáren v e kovicích. Ten ovšem musíme pro tyto ú ely také p estav t. Také máme vizi, že po dokon ení památkové obnovy vily Tugendhat, by stálo za to p i ní vybudovat centrum brn nské moderní architektury. Pro tento zám r by byl ideální objekt Löw Beerovy vily na Drobného ulici na dolní ásti pozemku, který pat il rodi m Grety Tugendhatové. Samoz ejm by si to také vyžádalo rozsáhlou rekonstrukci. Takže to vnímám jako nekon ící proces. Jak jste zmínil, na Špilberku stále eká na obnovu jižní k ídlo. Kdy dojde na n j? Na to neumím odpov d t. Nem že to každopádn být d ív, než za ne fungovat jihozápadní bastion. Sbírky, které jsou dosud dlouhodob a provizorn uloženy v jižním k ídle, totiž adekvátn uložíme práv tam. Co s touto ástí Špilberku chcete podniknout? Plány vycházejí z koncep ního materiálu na využití celého Špilberku, který zpracoval tým odborník už v roce 1995. V nejvyšším pat e má vzniknout expozice výtvarného um ní po druhé sv tové válce. Tuto rozsáhlou a cennou sbírku zatím nemáme kde vystavit. V prost edním pat e se plánuje p ednáškový sál, místnost pro d tské návšt vníky a n kolik sál , které by šlo využívat nejen pro muzejní ú ely, ale i komer n , nap íklad pro konání firemních prezentací. P ízemí z stane z ásti jako dosud hradní vinárn a pak také lehkému ob erstvení nebo cukrárn i prodejní galerii výtvarného um ní. Vnit ní ást p ízemí jižního k ídla plánujeme jako zázemí pro letní kulturní scénu a pro muzejní obchod se suvenýry a publikacemi. P ed n jakou dobu dobou se objevila idea vybudovat na Špilberku hotel. Byla tato vize reálná? Protože tato myšlenka nevzešla od nás, nevím, nakolik ješt žije. M sto stojí muzeum a tedy i Špilberk dost pen z, a tak z ejm n kdo dostal nápad, jak na pevnosti také n co vyd lat. P edstavitelé m sta vyzvali špan lskou spole nost Comsa, která má mít zkušenosti s rekonverzí r zných památkových objekt ve své zemi. Této spole nosti p edložilo Brno plány celého hradu, m la pak navrhnout n jaké nám ty ešení. Jak to dopadlo, to nevím. Vzhledem k tomu, že ve Špan lsku to tato spole nost zpravidla eší p estavbou na hotely, tak vzniklo ono krátké spojení, že na Špilberku bude hotel. Tak mi to vysv tlovali. Zatím to nepokra uje. Hotel tu asi nebude. Myslím si, že by to bylo v rozporu s charakterem této národní kulturní památky, která je rovn ž památným místem i jiných evropských národ . Nehled na výrazn negativní postoje mnoha lidí k této myšlence. Jaké výstavní projekty p ipravujete pro nejbližší dobu? Ten úpln nejbližší, který v Brn za ne v polovin zá í, bude velká výstava k sedmisetletému výro í vym ení panovnického rodu P emyslovc . P ipravili jsme ji s Vlastiv dným muzeem v Olomouci, kde je "Sága moravských P emyslovc " práv k vid ní. Olomoucká derniéra bude práv ve výro ní den, kdy krále Václava III. zavraždili. Na Špilberku výstava potrvá do konce tohoto roku. P íští rok bychom cht li uspo ádat velkou výstavu, spojenou s vydáním knižní monografie, v novanou osobnosti architekta Ji ího Krohy. Jeho poz stalost je z valné v tšiny v našich sbírkách. Je to p íležitost vypo ádat se s um lecky všestrannou, ale i kontroverzní osobností. Poda ilo se nám sestavit mezinárodní tým odborník , takže p jde z hlediska naší instituce o závažný po in. Kolikrát denn musí editel Muzea m sta Brna na Špilberk vystoupat? Zpravidla jednou, v tšinou dvakrát denn . Tém každý den mám co do in ní u z izovatele i v jiné instituci ve m st , tudíž musím sejít dol a zase nahoru. K hradu prost pat í stoupat do kopce, navíc je ta procházka, i když do kopce, velice p íjemná. lov ku ch ze upraveným parkem p inese osv žení, navíc v tšina z nás si už zvykla. (Jakub Václavek) R 8.7.2006
5
,
!
#
Nové nálezy v P edmostí se stanou sou ástí unikátního památníku lovc mamut Kosti zví at z období paleolitu byly objeveny na míst budovaného památníku lovc mamut v p erovské místní ásti P edmostí. Na archeologickém výzkumu se zde od za átku ervence podílejí také eští a angli tí studenti. „Odkryli jsme kosti mamuta, soba a dalších zví at z období p ed 25 až 30 tisíci lety,“ ekl Právu vedoucí výzkumu Ji í Svoboda. Ten v místech základových zdí budovaného památníku lovc mamut provád l záchranný archeologický výzkum již letos v kv tnu. Už tehdy zde byly vykopány obdobné nálezy. P esn jší stá í nejnov jších kosterních poz statk bude podle n j známo až po datování radiokarbonovou metodou. Na ploše 36 metr tvere ních v podlaze památníku, který vyr stá ve svahu p edmostského h bitova, nyní odkrývá prav ké kosti také desítka student archeologie z brn nské Masarykovy univerzity a cambridžské univerzity ve Velké Británii. Druhá polovina eských a anglických student proplavuje odhrnutou spraš ve zdejší škole. V tšina nalezených kosterních poz statk z stane na svém míst v terénu a stane se sou ástí unikátní expozice. Jak uvedl profesor Svoboda, v eské republice to bude jediné místo, kde se kulturní vrstva ze starší doby kamenné zakonzervuje spolu s nálezy. Památník by m l být p ístupný prvním návšt vník m b hem zá í. Vybudování unikátní terénní prezentace si vyžádá asi 4,5 miliónu korun. P erovské radnici, která postavení památníku plánovala od roku 2001, pom že náklady uhradit dotace z programu Evropské unie Intereg III. P erov se kv li získání dotace spojil s polským m stem Ozimek, na jehož území byly nalezeny ostatky dinosaura a poz statky rostlin z t etihor. Sv toznámé prav ké nalezišt v P edmostí, zmín né poprvé už v 16. století, doplatilo podle odborník na to, že bylo objeveno p ed asn . Nazmar nap íklad p išly kosterní poz statky více než tisícovky mamut , které zde byly v 19. století t ženy pro výrobu spódia. V tšina jedine ných archeologických nález v etn ostatk z hromadného hrobu z období paleolitu odkrytého v roce 1894 badatelem Karlem Jaromírem Maškou sho ela p i požáru zámku v Mikulov na konci 2. sv tové války. Zbytek lokality byl v 80. letech minulého století zni en p i stavb panelového sídlišt . Pouze h bitov z stal v P edmostí jediným místem, kde je ve spraši zachována nedot ená paleolitická kulturní vrstva. (Bed ich Novotný) P 15.7.2006
-"
+
*
BRNO - Velký Špalí ek, blok st edov kých dom ohrani ený ulicemi Dominikánskou, Me ovou a Starobrn nskou, stojí. P esto pat í mezi historické stavby de facto zaniklé. Jeho sou asná podoba iluzi památky pouze vytvá í. Jestliže chodec míjí domy dnešního Velkého Špalí ku, pravd podobn jej nenapadne, že se z valné v tšiny jedná o novostavby záv ru dvacátého století. P itom ješt do za átku ty icátých let byl práv tento blok m stských dom dochovaným dokladem souvislého stavebního vývoje n kolika staletí. „V sou asnosti je na míst Špalí ku z ásti falešná iluze a z ásti nep íliš vyda ená sou asná architektura,“ uvádí šéf brn nského památkového ústavu Petr Kroupa. Tvar domovního bloku ur ily staré obchodní cesty spojující Brn nskou bránu, která stávala na dnešním Šilingrov nám stí, s branami M nínskou a Veselou. Po átky urbanistického vývoje místa sahají na p elom dvanáctého a t ináctého století, lidé zde však žili mnohem d íve. Archeologové na míst nalezli ohništ staré zhruba dv st tisíc let i památky z doby bronzové. Velký Špalí ek zažil n kolik stavebních fází v gotice i v renesanci, b hem švédského obléhání v roce 1645 byl vzhledem ke své blízkosti k hradbám zna n poškozen. Stavební úpravy provázely celou historii bloku. Ty z druhé poloviny dvacátého století však v tší ást historie místa vymazaly z povrchu zemského. "Sv dectví o osudech lidí, kte í tam od st edov ku žili, jsou nenávratn pry ," íká Kroupa. Blok byl za války vážn poškozen náletem z 11. listopadu 1944. Torza dom na rohu Me ové a Dominikánského nám stí byla srovnána se zemí a až do po átku devadesátých let je nahradil par ík. Domy poni ené bombardováním byly rekonstruovány od za átku padesátých let, nejvýznamn jší byla historicky necitlivá adaptace domu pán z Kunštátu. V letech osmdesátých se z ítila budova bývalého m stského pivovaru na Dominikánské, dnes novostavbu skrývá replika p vodního pr elí. Novostavbou, kde jsou zachovány pouze p vodní sklepy, je i hotel Modrá hv zda na Šilingrov nám stí. Nadzemní ást rohového domu Starobrn nská 2-4 d lníci zbourali b hem "rekonstrukce s dostavbou," probíhající v letech 1997 až 1999. Torzo kamenného jádra je nyní prezentováno v podlaze vybudovaného obchodního domu. Výstavba multifunk ní obchodní galerie Velký špalí ek, vývoj dokonala. 6
Letos se archeologové k Velkému špalí ku vrátili. "V rámci rekonstrukce ulice Me ová jsme odkryli p dorys gotického sklepa domu Me ová 2, který byl za války vybombardován. Jeho poz statky byly vesm s zni eny výstavbou obchodního domu Velký Špalí ek," uvádí Marek Peška ze spole nosti Archaia Brno. Sklep z stane zachován pod dlažbou jako sou ást historického d dictví pro další generace. (Jakub Václavek)
R 10.7.2006
.
/
Nedv dice - Historická sýpka hradu Pernštejn na Brn nsku, která loni v dubnu vyho ela, získá do konce roku novou st echu. „Práce za nou poslední týden v srpnu,“ ekl Viktor Jaroš z firmy Tochá ek, která objekt opraví. P áním ministra kultury Vít zslava Jandáka bylo, aby sýpka získala st echu p ed letní sezonou, což se nepoda ilo. „P i výb rových ízeních bylo nutné dodržet zákonem dané lh ty. Proto nemohla oprava za ít d íve. Nyní už je vše na stavba ích,“ ekl pernštejnský kastelán Zden k Jakub Škrabal. Sýpka má zatím provizorní zast ešení. Její celková obnova p ijde na 45 milion korun. Rekonstrukce má skon it do zá í p íštího roku. V objektu byl p vodn jen depozitá . Nov v n m vznikne spole enský sál pro koncerty a výstavy, obchodní pasáž a expozice o bydlení d ív jších prostých obyvatel hradu. Ohe zachvátil sýpku a p ilehlou tvrtou bránu hradu loni 15. dubna. Nešt stí patrn zp sobilo samovznícení nát rových hmot, které p ed požárem používali d lníci pracující na opravách podlah v sýpce. Škody byly odhadnuty na 50 milion korun. V objektu sho elo asi 700 historických p edm t , které v n m byly uloženy. Památká i již získali z ástky pot ebné na obnovu sýpky 33 milion korun. Nejvíce dal stát - 24 milion korun. Mezi ostatními dárci jsou nejen obce, mikroregiony, Jihomoravský kraj a Vyso ina, ale i mnozí milovníci historie. ( TK) MFD 26.7.2006
0 LEŠENÍ NA BAZILICE Oprava památky T ebí - Neobvyklý pohled se naskýtá návšt vník m t ebí ské Baziliky svatého Prokopa, jež je zapsána v seznamu památek UNESCO. Severní v ž monumentální stavby obklopilo lešení. Vyrostlo nikoli od zem , ale shora. „Lešení bude pouze v horní ásti kolem ímsy. Poslouží pro opravu v žní krytiny a krov ,“ uvedl mluv í radnice Ivan P ibík. St echou zatékalo a krovy napadla d evomorka. Obnova potrvá do zá í; návšt vník m památka z stává p ístupná. (myš) MFD 12.7.2006
+
*
Zlín - Zlínská radnice využila letních prázdnin k opravám n kolika škol, školek a jeslí ve m st . Do rekonstrukcí investuje n kolik desítek milion korun. „Nejvyšší ástku si vyžádá oprava památkov chrán né 10. základní školy v D evnické ulici,“ ekl nám stek primátora Hynek Steska. Oprava školy v D evnické ulici za ala loni, kdy d lníci vym nili okna, elektrické rozvody a topení a upravili interiéry. Letos p ijde na adu nová kanalizace, voda a další opravy. Kompletní rekonstrukce školy p ijde na 86 milion korun, polovinu ástky radnice investovala loni, zbytek letos. Pracuje se také na 16. základní škole na sídlišti Jižní Svahy, kde stava i vym ují okna a d lají novou fasádu, práce vyjdou na 30 milion korun, polovinu získalo m sto ze státního rozpo tu. P íští rok by radnice cht la opravit h išt u této školy. Letních prázdnin využije také k p ístavb a rekonstrukci školní jídelny ve Štíp za deset milion korun a k vým n st echy t locvi ny, oken a fasády 7. základní školy za asi 13,8 milionu korun. Jedenáctá základní škola získá za milion korun novou vým níkovou stanici, škola ve Štefánikov ulici novou st echu za dva miliony korun. ( TK) MFD 14.7.2006
.
!
KUNŠTÁT - Zámek v Kunštát na Blanensku má op t lovecký salon. V podob , kterou m l v devatenáctém století, jej obnovili památká i. Nalézt v n m lze nejen kolekci zbraní, ale také sbírku st eleckých ter . ( TK) MFD 26.7.2006
7
1 NEJOHROŽEN JŠÍ PAMÁTKY. Na seznam nejohrožen jších památkových objekt za adili odborníci v regionu tém t icet cenných staveb. Na opravy ale mnozí majitelé nemají peníze, a tak památkám hrozí, že budou nenávratn zni eny. St ední Morava - Zámky v P estavlkách, Nenakonicích i Dlouhé Lou ce, vojenský h bitov v ernoví e nebo m š anský d m v Mahlerov ulici v centru Olomouce. Také tyto objekty se ocitly na seznamu nejohrožen jších a nevyužívaných památek v Olomouckém kraji, který vytvo il Národní památkový ústav. Celkem je jich v n m zapsáno 29. Stav ady z nich ozna ují památká i slovem havarijní. Na opravy ale mnozí majitelé nemají peníze, a tak historicky cenným objekt m hrozí, že budou nenávratn zni eny. Podobnému osudu se pravd podobn vyhne jeden z nejv tších objekt uvedených v seznamu, zámek v Plumlov na Prost jovsku, jenž v sou asné dob prochází opravami. „Ro n na n vynakládáme milion korun,“ uvedl Ladislav Otruba, starosta m sta Plumlov, kterému zámek pat í. Pot ebná ástka je ale podle starosty podstatn vyšší. „Cht lo by to za rok tak padesát milion , aby bylo v bec poznat, že se n co opravuje,“ myslí si Otruba, podle kterého bude celková rekonstrukce stát 350 až 400 milion korun. Odhady památká jsou p ízniv jší, hovo í o 200 milionech. „Jsem optimista a v ím, že do p ti až sedmi let bude zámek opravený. Zatím peníze erpáme z ministerstva kultury a Olomouckého kraje, do budoucna však v ím v pomoc z evropských fond ,“ uvažuje Ladislav Otruba. M sto v sou asné dob jedná i se soukromým investorem. Po rekonstrukci by m l zámek nabízet ubytování, kongresové centrum a ást objektu bude užívat m sto. Lipník si piaristickou kolej nakonec nechal V další zchátralé památkov chrán né stavb , budov piaristické koleje v Lipníku nad Be vou, zase mohou podle plán vzniknout ková ská škola, základní um lecká škola, knihovna i muzeum. „Rozhodli jsme se, že si objekt necháme a vyzvali jsme ve ejnost k diskusi o jeho možném využití,“ ekl lipnický starosta Miloslav P ikryl. Rekonstrukci za n kolik stovek milion korun radnice plánuje spole n se sdružením Piaristická kolej. Další nemovité památky už takové št stí nejspíš mít nebudou. Týká se to nap íklad domu v Šumperku, který je podle památká v havarijním technickém stavu. Jak ale uvádí jejich zpráva, p esný rozsah poškození nelze zjistit, protože vlastník odmítá objekt zp ístupnit. P íliš r žová budoucnost se nerýsuje ani památkám v malých obcích. „Najít pot ebné statitisíce už v tak napjatých obecních rozpo tech je tém nemožné,“ shodují se starostové. Mnozí doufají, že by jim mohly pomoci peníze z Evropské unie. (Adam Fritscher) Zchátrají? (nejohrožen jší památky) Jesenicko - kaple v Javorníku, charakteristika: ve velmi špatném technickém stavu. V pr b hu posledních let byla opravena st echa, odhad náklad na obnovu: 300 tisíc. - kaple sv. Anny v Kobylé nad Vidnávkou, charakteristika: v t žce havarijním stavu, odhad náklad na obnovu: 350 tisíc. - boží muka v Kobylé nad Vidnávkou, charakteristika: stavba je zchátralá. Vyžaduje celkovou obnovu, odhad náklad : 24 tisíc. - zaopat ovací ústav charity pro eholnice v Bílé Vod , charakteristika: stavba je v relativn dobrém stavu, ale není využívána, odhad náklad : 15 milion . Olomoucko - vojenský h bitov v ernoví e, charakteristika: neup esn no, odhad náklad : neup esn no. - zámek v Dlouhé Lou ce, charakteristika: hlavní trakt zámku byl zna n poškozený požárem v roce 1986. Objekt je pouze provizorn zast ešený, odhad náklad : 80 milion . - kaple sv. Floriána v Lutín , charakteristika: po n kolikaleté devastaci je v havarijním technickém stavu, odhad náklad : 500 tisíc. - zámek ve V rovanech-Nenakonicích, charakteristika: v roce 2004 byla stržena v ž a došlo k provizornímu zast ešení, odhad náklad : 25 milion . - m š anský d m v Olomouci, Mahlerova 13, charakteristika: objekt nevyužívaný, neobydlený a zcela zchátralý, odhad náklad : neup esn no. - zahradní altán v Olomouci-Nové ulici, I. P. Pavlova, charakteristika: chybí dve ní a okenní výpln , malby v interiéru jsou tém zni ené, odhad náklad : neup esn no. - pevnostní stavba v Olomouci-Ne edín , charakteristika: objekt má vážn narušené st ešní konstrukce a krytinu v havarijním stavu, místy jsou propadlé stropy, odhad náklad : 30 milion . - kaple v Samotíškách, charakteristika: opadává omítka, odhad náklad : n kolik tisíc. - kruhová cihelna v Olomouci-Slavonín , charakteristika: objekt je léta neudržovaný a rozpadá se, odhad náklad : 30 milion . - venkovská usedlost .p. 18 v Tršicích, charakteristika: zavlhlé vep ovicové zdivo ztrácí pevnost, p í né st ny jsou narušené trhlinami, odhad náklad : 6,5 milionu.
8
Prost jovsko - zámek v Laškov -Krakovci, charakteristika: nutná je sanace vlhkosti a statické zabezpe ení, odhad náklad : 25 milion . - zámek a p edzám í v Plumlov , charakteristika: zámek se již postupn obnovuje, odhad náklad : 200 milion . - statek .p. 10 v Protivanov , charakteristika: propadlý krov v zadním traktu, odhad náklad : 8 milion . - zámek ve Ptení, charakteristika: Je nutné obnovit omítky vn jší i vnit ní, okna, dve e a zdevastované interiéry zámku, odhad náklad : 60 milion . - fara ve Výšovicích, charakteristika: budova je v havarijním technickém stavu, odhad náklad : 2,7 milionu. - sýpka v Kostelci na Hané, charakteristika: budova je v havarijním technickém stavu, odhad náklad : 6 milion . P erovsko - zámek s parkem ve Všechovicích, charakteristika: statické poruchy, zemní vlhkost, krov v havarijním stavu, odhad náklad : 150 milion . - zámek s parkem v P estavlkách, charakteristika: objekt je vlhký, st echa v havarijním stavu, odhad náklad : 50 milion . - areál bývalé piaristické koleje v Lipníku nad Be vou, charakteristika: asi p ed deseti lety byla provedena obnova st ešního plášt , odhad náklad : 300 milion . Šumpersko - zámek se z íceninou hradu v Branné, charakteristika: budovy jsou ve velmi špatném technickém stavu, odhad náklad : 100 milion . - areál bývalých mlýn v Branné, charakteristika: narušená statika, st echa v etn krovu s rozsáhlým napadením d evokaznými houbami, odhad náklad : 15 milion . - d m .p. 204 v Libin , charakteristika: poškozené vn jší i vnit ní omítky, chybí výpln otvor , podlahy a veškeré vnit ní vybavení, odhad náklad : 4 miliony. - zámek v Lou né nad Desnou, charakteristika: poškozené vn jší i vnit ní omítky, chybí výpln otvor , podlahy a veškeré vnit ní vybavení, odhad náklad : 60 milion . - d m .p. 70 v Šumperku, charakteristika: p esný rozsah poškození nelze stanovit, nebo vlastník odmítá objekt zp ístupnit, odhad náklad : 10 milion . - komplex lihovaru v Rud nad Moravou, charakteristika: nutné bude provést statické zabezpe ení, obnovu st echy v etn krovu, vn jších i vnit ních omítek, odhad náklad : 3 miliony. Zdroj: Národní památkový ústav, pracovišt v Olomouci MFD 24.7.2006
!
/
Kostel zachránili, nyní plánují koncerty Propadlé stropy, uhnilé st ešní trámy, bortící se st ny, rozházené kosti eholník . Tak vypadal ješt p ed t emi roky Kapucínský klášter s p ilehlým kostelem svatého Josefa ve Fulneku na Novoji ínsku. Málokdo v il v záchranu památky, dokonce akutn hrozila demolice. Jenže v roce 2003 získal budovy se zahradou Moravskoslezský kraj a ve tvrtek ve er byl opravený josefovský kostel otev en pro ve ejnost. „Pamatuji si na velmi t žké rozhodování, jestli Kapucínský klášter p ijmout, a vzít si tak na krajská bedra jeho záchranu. Zdálo se nemožné tuto památku zachránit,“ vzpomenul nám stek hejtmana Ji í Carbol a p idal se Ivo Otáhal, bývalý editel Muzea Novoji ínska, pod které rozsáhlý areál nyní spadá: „Kapucínský klášter pat il mezi nejohrožen jší památky v republice, bylo z ejmé, že záchrana p ijde na mnoho milión korun. Povedlo se obnovit kostel a nyní se nesmí zapomenout na sousední klášter, který je zajišt n proti dalšímu chátrání, a klášterní zahradu,“ podotkl. Opravy p išly na 37 milión korun, z toho 11 milión dal krajský ú ad, 14 milióny p isp la Evropská unie. Nyní se v kostele mohou konat kulturní akce, bude také využíván k muzejním ú el m. Základní kámen kláštera s kostelem byl položen v roce 1674 a už za dva roky v objektu bydleli první lenové kapucínského ádu. Osudovou se stala dubnová noc roku 1950, kdy klášter obsadila Státní bezpe nost a eholníky odvezla do internace. Poté památka sloužila jako sklad nábytku, pra ek ROMO, byly zde školní dílny nebo sklady zeleniny. Mobiliá zmizel neznámo kam, pár kus se dochovalo v muzeích v Novém Ji ín a v Opav . Po roce 1990 odkoupila klášter soukromá spole nost z Hradce Králové, ale brzy zkrachovala. Objekt dále chátral, místní d ti dokonce v kostele našly poz statky kapucín . Až p evod ze státu na kraj znamenal záchranu. (Josef Gabzdyl) P 15.7.2006
9
1
#
Ostrava - Rekonstrukcí budovy na Mlýnské ulici se po et staveb ve vlastnictví Ostravské univerzity rozrostl již na 24 v p ti m stských lokalitách. P i sedmi fakultách se m že zdát tohle íslo nadsazené, ale vysoká škola má neustále problémy s nedostatkem místa. Jediným ešením tak z stává kampus, kde by stály všechny orgány školy v blízkosti. „Tenhle nápad se rodí už hodn dlouho, pro rozvoj univerzity jsou další prostory nutností,“ vysv tluje kvestor univerzity Zden k Mrkva. Dodává, že Vysoká škola bá ská n co podobného buduje už skoro dvacet let na porubském kope ku. „Stejným trendem jde v sou asnosti t eba i univerzita v Liberci,“ dodává. Stavba centralizovaných kampus je v sou asnosti hodn rozší ená a mezi studenty i u iteli kladn p ijímána. Menza, fakulty a asto i koleje jsou umíst ny na jednom míst , takže odpadá složité pobíhání po m st . Tato vzd lávací centra jsou asto obklopena parky a odpo inkovými zónami, které využívá i ve ejnost. Práv Ostravská univerzita, rozt íšt ná po celém m st , má podobn ešení jako svou prioritu. Jenže zatím to vypadá, že není ani po ádn jasné, kde na Karolin by m l kampus stát. „Je pot eba jednat,“ dodává k tomu Mrkva. Ostravská univerzita se tak chystá rekonstruovat a opravovat další objekty. V nejbližší dob bývalou stavbu Akademie v d na Chitussiho ulici na Slezské Ostrav . „Taková rekonstrukce ale není nic jednoduchého, u starých budov, jakou je ta na Mlýnské, na práci neustále dohlížejí památká i,“ p ibližuje pr b h oprav Mrkva. Na nové budov pedagogické fakulty tak musely z stat zachovány štuky nad dve mi a historická dlažba. Novostavba ulevila filozofické fakult , kde až do letošního ervna existovaly oba instituty spole n . „Poslucha i se už nebudou dusit, nová budova pedagogické fakulty má silnou vzduchotechniku. A hlavn moderní u ebny a zázemí,“ pokra uje Mrkva. To je asi nejv tší p ínos, nebo jak potvrzuje n kolik oslovených student , Filozofická fakulta Ostravské univerzity je v nevyhovujícím stavu. „Jako bych se tam vrátila do šedesátých let minulého století,“ uvažuje jedna ze studentek. (Ondrej Stratijik) MFD 27.7.2006
.
2
Jaroslavice - P vodn renesan ní zámek v Jaroslavicích na Znojemsku, pozd ji barokn a klasicistn p estav ný, považují odborníci za nejhodnotn jší objekt na seznamu ohrožených památek. „Na jižní Morav by jaroslavický zámek mohl pat it mezi perly. Jde o velkou budovu obklopenou parkem, unikátní jsou nap íklad otev ené lodžie, arkády a podobn ,“ popisuje Jan Kozdas z brn nské pobo ky Národního památkového ústavu. „Zámek m l bohužel tu sm lu, že leží v t sné blízkosti rakouských hranic. Za totality zde proto nebyl žádoucí v tší pohyb osob a nebyl zájem o turisty. Zámek byl proto využívaný jako depozitá knihovny, archivu a dalších institucí a po p evedení do vlastnictví obce za al chátrat,“ popisuje Kozdas. Jaroslavi tí už p ed rokem a p l zámek prodali rakouskému soukromníkovi, který jej cht l opravit. Budova ale zatím chátrá dál. „P vodní vlastník, hrab von Spee, žádá o vrácení zámku a napadl naši smlouvu o prodeji. Na zámku se proto nem že nic d lat, kauza už je skoro dva roky u soudu, a ješt nebylo ani jedno stání. Jeho zp ístupn ní je v nedohlednu,“ popsal starosta Jaroslavic Petr Zálešák. (duch) MFD 26.7.2006
3
.
!
Jihlava - Archeologové o ekávají významné nálezy b hem nadcházejícího pr zkumu lokality, kde se má stav t obrovské víceú elové komer ní centrum City Park. Rozlehlá plocha v okolí Koželužského potoka pod Znojemským mostem se totiž nachází na n kdejším Brtnickém p edm stí, kde mohou být cenné stopy st edov ké emeslné innosti. „Lokalita je cenná tím, že je takzvan zvodn lá - byla zatopena vodou a tím tam lze o ekávat dob e zakonzervované p edm ty a artefakty z materiál , jako je d evo, i k že,“ v í David Zimola, archeolog z jihlavského muzea. Na Brtnickém p edm stí se až do jeho poni ení za t icetileté války nacházely nap íklad koželužny, o emž sv d í i dochovaný název potoka. „T ším se, že tam budou nálezy z p írodních materiál , které se nachází z ídkakdy a to v prost edí, které je dokázalo uchovat - nap íklad v jímkách i studnách,“ míní Zimola. Tato oblast mimo m stských hradeb byla tradi n místem pro emesla, která pro zápach i riziko požáru nemohla být uvnit m sta. Nálezy by mohly pocházet z 12. i 13. století. „ ekal bych tam poz statky po výrobních stavbách, po mlýnech, nálezy související se zpracováním k ží. Pokud se nám je poda í spojit s konkrétní emeslnou inností, bude to skv lé,“ ekl Zimola. Pr zkum lokality bude zahájen asi v zá í a bude trvat 10
desítce odborník a jejich pomocník m t i m síce. Tato ást m sta byla obydlena chudinou, zastav na továrními budovami byla až v 19. století. Jejich poz statky byly zbourány p i nyn jších demolicích. V lokalit už d íve archeologové našli nap íklad keramiku z p elomu 15. a 16. století. (tb)
MFD 4.7.2006
-
4
Zchátralému zámku v Jeseníku nad Odrou na Novoji ínsku se blýská na lepší asy. Památkov chrán nou budovu postavenou ve stylu pozdního baroka koupil novoji ínský podnikatel Adolf Nytra, který vyrabovanou barabiznu hodlá p em nit ve výstavní penzión. „Podle nejoptimisti t jší verze bych penzión mohl otev ít už v roce 2008, ale to p edpokládá dostatek pen z v etn získání n jakých dotací. Nyní ve spolupráci s památká i dáváme do po ádku zámecký park a ješt letos bych cht l opravit st echu,“ ekl Nytra provozující velkoobchod s klobouky, epicemi a dalším od vním zbožím. „Jde ist o obchodní zám r, místo je v Jeseníku krásné, pro penzión jako d lané,“ vysv tlil. Hned vedle leží chovný rybník a jen p es cestu vyhlášený sklípek. Blízko vytvá í eka Odra unikátní meandry, okolo vede cyklotrasa. Jak Nytra poznamenal, sou asného zdevastovaného stavu objektu se nebojí. „Nedaleký zámek v Kunín vypadal ješt h e a podívejte, jakou je nyní perlou,“ dodal. Zámek áste n postavený v roce 1728 sloužil majitel m jako letní sídlo. Okolo vznikl zámecký park a statek, ve kterém dlouho fungoval pivovar. Od padesátých let minulého století areál vlastnilo místní zem d lské družstvo. „Byly tam nap íklad kancelá e, byt, pozd ji i sklady. Dovnit dokonce umístili p idruženou výrobu, myslím, že se tam montovaly autosou ástky. Tomu se pod ídil i interiér, nap íklad byl nesmysln vestav n nákladní výtah,“ zavzpomínal jesenický starosta Tomáš Machý ek. (Josef Gabzdyl) P 13.7.2006
5
!
/
/
Znojmo - Mezi nejohrožen jší jihomoravské památky pat í i starý premonstrátský klášter Louka ve Znojm , založený na konci 12. století. „Jde o velmi starý klášter s obrovským kulturním potenciálem, svého asu v n m p sobil i vynálezce Prokop Diviš. Klášterní kostel má románskou kryptu, barokní komplex nebyl nikdy z finan ních d vod dokon ený, už za Josefa II. byl zrušen a využíván jako továrna na tabákové výrobky a pozd ji k armádním ú el m,“ popsal památká Vlastimil Sochor. Klášter je od po átku 90. let prázdný, jen ást využívá firma Znovín jako vinotéku. „Doufali jsme, že tento nádherný komplex zachrání n jaký mecenáš, to se ale bohužel nepoda ilo. Te radnice požádala stát o bezplatný p evod, eší to ú ad pro zastupování státu a vše je p ed posledním podpisem,“ popsala Marie ejková ze znojemského odboru školství a kultury. M sto má v plánu t ípatrový objekt postupn opravit a využívat ke kulturním akcím, konferencím a podobn . „Stále nám chybí nap íklad vhodné výstavní prostory, klášter by byl ideální,“ dodala ermáková. (duch) MFD 26.7.2006
,
.
!
* #
Petrov - N jaký hodn starý vinný sklípek se sice najde tém v každé vina ské vesnici, ale ty v Petrov -Plžích jsou p ece jen unikátní. Vypadají jako ze starých as , tvo í malebné uli ky, a proto není divu, že jsou i památkov chrán né. Místní o tomto pokladu v dí, v poslední dob jsou však zdejší sklípky stále znám jší i mimo Petrov. Zastavují se tady cyklisté a nez ídka sem zajdou i vodáci, když se kolem vesnice plaví po Ba ov kanálu. Od zdejšího p ístavišt jsou totiž vzdálené jen asi kilometr. Sklípk , které jako by vypadly z minulosti, jsou tady dv desítky. Jeden vypadá jako druhý, všechny zdobí modrobílá omítka. Nemají nadzemní ást, jsou jen zahloubené do b ehu. Sklepy bývalí obyvatelé Petrova hloubili v poddajné žluté hlín a zpev ovali je kamennou valenou klenbou. „V n kterých se ješt tato stará klenba zachovala,“ íká starostka Petrova Jarmila R ži ková. Podle písemných pramen tady bývaly nejmén v 15. století a v minulosti se v nich lidé za války i ukrývali. Pr vodce vina ským areálem obec nemá, u jeho vchodu však umístila tabuli s informacemi o této památkové rezervaci. (vha) MFD 27.7.2006
11
Rekonstrukce h bitova: na adu te p ijde ze ODRY (val) - Rekonstrukce oderského h bitova, která za ala loni, pokra uie. Práv se tam dokon uje vým na chodník P vodní št rkov cesti ky nahradila zámková pažba s obrubníky. Následovat by m la oprava h bitovní zdi. „V lo ském roce jsme za ali opravou oplocení, které d lí h bitov od školy Anežky eské. Chodníky dokon íme každým dnem a vrhneme se na ze . Tady však máme problém," nazna il starosta Oder Pavel Mat š . Když se totiž m sto rozhodlo ze opravit, nechalo si nejprve vypracovat projekt. Podle n ho by rekonstrukce drolící se zdi p išla m sto asi na sedm milion korun. „To je moc. Hledáme úsporn jší variantu. Zastupitelstvo na opravu zdi z rozpo tu uvolnilo dva miliony korun. Vypíšeme ve ejnou sout ž nu tuto zakázku," dodal Mat š . Podoba zdi, která lemuje h bitov zc strany Nada ní ulice, by m la z stat beze zm n. „Jisté to ješt není, ale nejspíš ze zúžíme. Také budeme muset vybudovat základy zdi, op rnou st nu a oplocení," vyjmenoval starosta. Nejnápadn jší úpravy však h bitov teprve ekají. Ty se budou týkat h bitovní zelen . Vzrostlé stromy, které h bitov zdobí a stíní, zp sobují také škody. „Stává se, že padající v tve poškozují hroby Zatím tento problém ešíme o ezáváním. To nás každoro n p ijde na desetitisíce, " uvedl starosta s tím, že radikáln jší zákroky zatím m sto nechystá. RND 11.7.2006
*
!
Památka ožívá. Malí Miloš Sláma v t chto dnech dokon uje úpln novou malbu na st n kapli ky v bohdalické ásti Chaloupky. „Neobvyklý p dorys stavby m vedl k nám tu Svaté Trojice. Tu tvo í dv sgrafita a jeden ková ský prvek, Boží oko,“ prozradil. Volnou plochu na nejlépe viditelné stran pak využít ješt pro malbu. DBl 25.7.2006
OHROŽENÉ PAMÁTKY. Památká i sestavili seznam nejohrožen jších eských a moravských hrad , zámk , kaplí, sýpek a dalších objekt ve zb dovaném stavu. Z jižní Moravy je na n m dvaadvacet památek, na jejichž opravu nejsou peníze. Jižní Morava - Na jihomoravské hrady a zámky mí í v t chto dnech tisíce turist . Ne všude jsou ale dve e kulturních památek otev ené. ada z nich je totiž ve zbída eném stavu a není v bec jisté, zda se do nich návšt vníci n kdy podívají. N které budovy proto památká i za adili na oficiální Seznam nejohrožen jších a nevyužitých památek eské republiky. Pomyslná erná listina, vypracovaná Národním památkovým ústavem, obsahuje p es osm set hrad , zámk , kaplí, sýpek, usedlostí, bývalých zájezdních hostinc a dalších objekt z celé republiky. Jižní Morava je na ní zastoupena více než dv ma desítkami položek. „Na seznamu jsou uvedené pouze nemovité památky, které jsou v havarijním stavu a jejichž vlastníci pro n nemají adekvátní využití i prost edky na opravu. Navíc jde pouze o památky, které p inášejí i jiný než pouze estetický užitek a jsou využitelné nap íklad k bydlení, rekreaci a podobn . Sochy i kapli ky zde nenajdete,“ vysv tlil Vlastimil Sochor z brn nského pracovišt Národního památkového ústavu. Místo na seznamu opravu nezaru í Na seznamu se objevují zejména nezp ístupn né objekty, jejichž majiteli jsou soukromníci, firmy, ale i obce. V tšinou chátrají už desítky let a jejich stav se stále zhoršuje. Za azení na seznam ale ješt neznamená, že se prost edky na jejich obnovu poda í najít nebo že jejich vlastník m budou p ednostn p id leny nap íklad státní dotace. „Uvedení v seznamu samo o sob nic nezaru uje. Dokument ale m že sloužit jako ur itý p ehled pro p ípadné investory, kte í hledají objekty s osobitou atmosférou, a už pro komer ní i rekrea ní ú ely,“ vysv tlil Vlastimil Sochor, který je vedoucím odd lení evidence a dokumentace. Zchátralých objekt je mnohem víc To, že se památka na seznamu, vydaném už po tvrté od roku 1999, neobjeví, ješt neznamená, že je opravena. „Jde pouze o špi ku ledovce, o nejk iklav jší p íklady. K uvedení na seznamu je totiž nutný souhlas vlastníka památky. Ten se da í získat pouze asi v polovin p ípad ,“ odhaduje Vlastimil Sochor. * Pot ebují miliony Památky na seznamu 12
- Dolní Kounice - zámek se zahradou, v havarijním stavu, vlastník firma L. V. P., odhad náklad na obnovu 150 milion korun.* - Miroslav - zámek pat í obci, která má snahu jej prodat, p ípadn získat dotace na opravu. Odhad náklad 100-300 milion .* - Hrušovany n. J. - zámek je staticky zajišt ný, dlouhodob nevyužívaný, obec se jej snaží prodat, odhad náklad 100 milion .* - Ivanovice na Hané - zámek. Majitel firma BioStav o objekt nepe uje a chce jej prodat. Dovnit zatéká. Odhad náklad 100 milion .* - Diváky - nevyužívaný zámek, vlastníkem je So a Weinbrennerová, budova trpí vlhkostí, má siln poškozené omítky. Odhad náklad : 60-80 milion .* - Tvo ihráz - zámek, vlastníkem je obec. St echa a fasáda jsou v havarijním stavu, hospodá ské budovy jsou zchátralé. Zámeckou kapli využívá církev, obec se chystá opravit st echu, odhad náklad 60 milion .* - Horní Dunajovice -goticko-renesan ní tvrz pat í obci. Chátrá, nutné je statické zabezpe ení a celková obnova. Odhad náklad 50 milion .* - Lan ov - Luitgardin hospodá ský dv r, zatéká do n j, budovy chátrají, vlastník se zdržuje mimo republiku a chce objekt prodat. Odhad náklad 40 milion .* - Vranovská Ves - bývalý zájezdní hostinec, vlastníci Ludvík K íž a Olga K ížová. Nevyužívaný objekt má staticky narušené pilí e, poškozenou st echu. Odhad náklad 40 milion .* - Miroslavské Knínice - zámek s areálem v parku, vlastníkem obec, v ásti objektu sídlí obecní ú ad, dv patra zámku jsou nevyužitá. Odhad náklad 35 milion .* - Nové Hv zdlice - hospodá ský dv r u zámku. Vlastníkem je obec. V ásti je hasi ská zbrojnice, ostatní budovy jsou nevyužité. Ve špatném stavu jsou zejména interiéry t í budov. Odhad náklad 30 milion .* - Poho elice - lovecký záme ek ve Velkém Dvo e, vlastník sdružení p stounských rodin. Stav zámku využívaného jako domov pro mládež je špatný, klienti jej postupn opravují. Odhad náklad 25 milion .* - Dyje - záme ek, firma Korkmaz Remzi chce chátrající objekt prodat. Odhad náklad 20 milion .* - Dobšice - hospodá ský dv r, opravenou ást využívá a pronajímá firma R. C. M., uli ní ást budovy pat í firm MASS a je ve špatném stavu. Spole nost se ji snaží prodat. Odhadované náklady 10 milion .* - Hrušovany n. J. - barokní sýpka, objekt staticky narušený, majitel František Karásek jej chce p ebudovat na muzeum zem d lské techniky, odhad náklad 10 milion .* - Jaroslavice - zámek, jeho vlastnictví eší soud. Nutná celková oprava, odhad náklad 10 milion .* - Slup - usedlost . 49, vlastník Miloslav a Marie Krej í, objekt je zanedbaný, má poškozené omítky, vlhké zdi, odhad náklad 10 milion .* - Milí ovice - bývalý zájezdní hostinec, vlastníci Robert Oláh a Iveta Oláhová. Chátrá, nutná celková obnova hlavn st echy, odhad náklad 5 milion .* - Hostim - klasicistní d m má propadlý strop, poškozené stropní konstrukce, objekt se nespravuje. Vlastník V ra Petrová. Odhad náklad 2,8 milionu.* - Boskovštejn - relativn opravený zámek vlastní firma Linosa a chce jej pronajímat. Odhad náklad 2,5 milionu.* - Vracovice - barokní sýpka je dlouhodob nevyužívaná, majitel zem el, probíhá d dické ízení, odhad náklad 1,8 milionu.* - Vrbovec - klasicistní kaple v bývalé obci Je meništ - jako jediný objekt nebyla zbo ena po vysídlení vesnice v 50. letech, d íve sloužila jako sklad zem d lského družstva, to ji využívá i nyní. Je zdevastovaná, má siln narušené zdi. Pat í obci, odhad náklad 1,7 milionu.* * jde o minimální ástky, které památká i odhadli asi p ed rokem. (Pavla Duchá ková) MFD 26.7.2006
.
6
Olomouc - Gotické žebroví ve zdivu barokního kostela sv. Michala v Olomouci našli památká i. Nálezu pomohla oprava fasády. "Ve zdivu se objevilo n kolik druhotn zazd ných gotických stavebních prvk . Není to zásadní objev, na gotické prvky jsme narazili už d ív p i sondáži uvnit chrámu, ale je to zas další krok k poznání d jin svatyn ," uvedla Zdenka Bláhová z olomouckého Národního památkového ústavu. Poté, co památká i po ídí dokumentaci, op t zmizí gotická žebra a ást chrámové kružby pod omítkou. "Jsou v hloubce stavby a nebylo by správné je ze zdiva vyjímat," vysv tlila Bláhová. Návšt vníci si tak mohou gotickou p edstavu o chrámu p iblížit jen v této sezon . (end) OD 31.7.2006
13
0
/
Málo známé cenné sousoší barokního socha e Ond eje Zahnera je zrestaurováno Památká i se rozhodli p edstavit ve ejnosti na nádvo í Petrášova paláce na Horním nám stí v Olomouci zrestaurované barokní sousoší Klan ní sv. T í král . Jde o cenné a památkov chrán né dílo socha e Ond eje Zahnera, mimo jiné tv rce výzdoby olomouckého sloupu Nejsv t jší trojice, který je zapsán na prestižním seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO. Skupina ty figur - Panny Marie s Ježíškem na klín a svatých T í král z p elomu t icátých a ty icátých let 18. století - pochází p vodn z ejm z kaple stejného zasv cení v kostele Panny Marie na P edhradí v Olomouci. Pozd ji bylo dílo p eneseno do um lé jeskyn v areálu kláštera dominikánek ve Svatoplukov ulici v Olomouci- ep ín . Neodolali vandal m Vzhledem k tomu, že zde bylo sousoší ve voln p ístupném parku, b hem posledních desetiletí, kdy park pat il základní škole, je vážn poškodili vandalové. V roce 1989 byla torza soch p emíst na do lapidária Památkového ústavu v Olomouci. Nová etapa pé e o Klan ní sv. T í král za ala podle Františka Chupíka z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu v roce 2002 jeho odkoupením za symbolickou cenu od Olomouce. Záchrana stojí tvrt miliónu Letos za al akademický socha René Tikal s restaurováním památky a stavební firma vybudovala st íšku, pod kterou jsou sochy na nádvo í Petrášova paláce umíst ny. Celkové náklady na záchranu a nové umíst ní sousoší dosáhly výše p ibližn 250 tisíc korun. Památká i také p ipravili v p ízemí paláce panelovou expozici o památce a jejích pohnutých osudech. „Naším cílem je nejen zachování této nep íliš známé barokní památky pro budoucí generace, v íme také, že její zp ístupn ní ve ejnosti m že vést k nalezení ztracených ástí soch, zejména jejich hlav, které mohou stále existovat, a už ve sbírkách pošetilé mladické nerozvážnosti, nebo jako zahradní dopln k,“ poznamenal Chupík. (Miloslav Hradil) P 22.7.2006
4
6
Olomouc - Ani horka nezastavila stavební práce na katedrále svatého Václava. "Probíhá t etí etapa generální opravy vn jšího plášt chrámu. Sou ástí je o ist ní jižní strany chrámu a velké v že, kde se znovu vybuduje vnit ní schodišt ," ekl Bohumír Vitásek, místní fará . Na staveništi pracují zhruba dv desítky d lník . Práci jim znesnad uje jak výška, tak bohatost ornament . "Po ukon ení stavebních prací bychom ješt rádi do bán pod k ížem vložili dokumenty s popisem dnešní doby jako p ipomínku budoucím generacím," dodal B etislav Baran, ekonom metropolitní kapituly, která objekt vlastní. Rekonstrukce katedrály svatého Václava za ala v roce 99 a dokon ena by m la být v listopadu 2007. "Oprava je financována ze státních pen z, celkové náklady jsou ve výši dv st milion ," doplnil Baran. (emi) OD 15.7.2006
#
*
Památka i dokon ili v Olomouci stavebn -historický pr zkum dvoupatrového objektu Památká i dokon ili v minulých dnech stavebn -historický pr zkum domu íslo 22 na Dolním nám stí v Olomouci. „Pr zkum adového dvoupatrového objektu s dochovanými gotickými sklepy, renesan ní dispozicí a klasicistní fasádou probíhal v souvislosti s jeho rekonstrukcí,“ informovala Právo Helena Richterová z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Podle ní je historie domu spojena mj. s osobou Jana Ladislava z Fulštejna, který jej vlastnil na sklonku 16. století. „Je pozoruhodn asto zmi ován v knize p honní - tedy záznam soudních p edvolání - zemských desek moravských a jeho po ínání v mnohém p ipomíná zprávy ze sou asného denního tisku,“ uvedla Richterová. Hodil kamenem po vrchnosti
14
Podle historických pramen Jan (Johann) Fulštejn ješt jako neplnoletý výrostek zp sobil ve ejné pohoršení, když z okna svého domu hodil kamenem po vrchnosti p i pr vodu Božího t la. Když se v roce 1597 jako plnoletý ujal svého majetku, v etn domu na Dolním nám stí, dopustil se inu mnohem závažn jšího - vraždy studenta rytí ského stavu Franze von Elsena, údajn kv li p ízni ženy jednoho m š ana. „Jednoho rána s eládkou svou na P edhradí šel a do domu, kde ten jistý byl, mocí se dobyl a vyraziv na n j v pokoji dve í, jak z lože nahý vysko il a p ed ním na milosrdenství boží, aby mu moci ne inil, na kolena padl, tak zbra svou do n ho vstr il a jej zabil,“ píše se v kronice. M š ané si pak st žovali u zemského hejtmana a p ipomn li p itom další Fulštejnovy údajné delikty vraždu ko ího p ísedícího zemského soudu pana Nekšového a ješt další dv vraždy, takže „v Holomouci pak jako v ákém domku svou v li sob provozoval“. Hejtman Fulštejnovi na ídil dostavit se k soudu, ten to slíbil, ale místo toho utekl do kláštera. „Zdá se, že i proti v li samotných mnich ,“ poznamenala Richterová. Na p ímluvu svých šlechtických p átel mohl sv j azyl opustit, ehož ale využil tak, že „no ními muzikami, st ílením a všelijakých povyk provozováním tak sob povoloval, až hanba byla“, bylo zaznamenáno. Op t byl hejtmanem povolán k soudu, ale oklamal bi ice, vyslané k n mu do hospody, a ujel jim na koni. Toulal se pak n kolik týdn , dokud se „hrub neožral, z kon spadl, a tak hrub se potloukl“, uvádí kniha p honní. Tímto svým zran ním pak omluvil svou neú ast u soudu. V roce 1599 se brat i zabitého studenta dohodli s panem z Fulštejna na „p átelském vyrovnání“ za vraždu bratra - vyplacení náhrady 1500 zlatých. Fulštejn ovšem slib op t nedodržel, nezaplatil a zmizel neznámo kam, takže mu nebylo možno doru it ani p edvolání. „To je poslední zmínka o panu z Fulštejna v souvislosti s Olomoucí,“ dodala památká ka. (Miloslav Hradil) P 18.7.2006
7
6
!
Žarošice - asté nálezy kosterních poz statk p i výkopech p im ly vedení Žarošic na Hodonínsku pozvat si archeology. Ti v t chto dnech kopali v osad Silni ná. Na jejím území býval chrám a církevní rezidence cisterciáckého kláštera na Starém Brn a n kte í historikové dokonce nevylu ují, že tady v minulosti mohl stát románský a možná i velkomoravský kostel. „Snažili jsme se najít jeho poz statky, ale objevili jsme jen jednu ze z kamen a cihel, která pochází už z novov ku. Mohla pat it k rezidenci, ale ani to nejsme schopni s ur itostí íci,“ uvedl Jaromír Šmerda, archeolog Masarykova muzea v Hodonín . S prázdnou však z Žarošic badatelé neodjeli, vykopali tady st edov ký peníz, p ív sek s motivem Matky Boží i ást medailonku. „Mohou souviset s pout mi, které se v Silni né v minulosti konaly,“ uvedl archeolog. Nálezy jsou nyní u konzervátor a obec by je pak ráda vystavila v muzeu, které letos obnovila. V Žarošicích a jejich osadách zdejší nadšenci kopali již za první republiky, archeologický pr zkum se však tady uskute nil poprvé. Platila ho obec a místní dobrovolníci pomáhali s výkopy. „I pro nás je tato lokalita velmi zajímavá,“ uvedl archeolog. Podle legend u Žarošic bývalo pohanské ob tišt a svatyni tady nechala postavit již markomanská královna. Kostel s církevní rezidencí, ke které pat ily i lázn , zrušil Josef II. a dnes už z nich nic nezbylo. (vha) MFD 29.7.2006
"
/
HODONÍN - Tvrdošíjný boj za kašnu pro rekonstruované nám stí v Hodonín skon il úsp chem. Kraj ve sporu s památká i podpo il hodonínskou radnici. V Hodonín letos startují první fázi rekonstrukce nám stí. P i projednávání plánu m sto narazilo na ne ekaný problém u památká . Jeho základem byly rozdílné p edstavy obou stran o podob nám stí po rekonstrukci. M sto má vizi podpo it a rozší it zelené plochy a z ídit na nám stí vodní prvek. Podle místostarostky Zuzany Domesové ( SSD) kašnu m li v této ásti Hodonína již v minulosti. Na brn nském územním pracovišti Národního památkového ústavu (NPÚ) to ale vid li jinak. Pro odborného garanta památkové pé e Jana Kozdase kašna nem la historické opodstatn ní. Prostor mezi radnicí a kostelem tak m l z stat volný. Zele by podle mín ní památká nám stí degradovala na vesnickou náves. Spor o podobu nám stí mezi m stem a památká i se vyhrotil také proto, že m sto kv li jejich odporu nedosáhlo na dotaci pro rekonstrukci. Po prvotním vyhrocení sporu, kdy rozzlobená místostarostka oznámila, že si o chování památká promluví s ministrem kultury, se situace alespo áste n uklidnila. Památká i p ipustili, že by akceptovali kašnu v rohu nám stí. (miv) P 24.7.2006
15
! Sedm pater starobylých vinných sklípk ve Vrbici na B eclavsku p itahuje pozornost turist Unikátní sklepní kolonie ve Vrbici na B eclavsku mí í mezi památky. Komplex vinných sklep chce mít starosta obce Vlastimil Ba ina (nezávislý) ozna ený jako památkov chrán ný areál. Nejen pro zvýšení jeho turistické atraktivity. Turisté areál sklep vyhledávají již dnes. Není divu, 350 vinných sklep je soust ed no do jediné lokality kopce, v jehož svazích jsou vydolovány v pískovci hned v sedmi patrech nad sebou. Podle Ba iny jsou n kde p ímo pod sebou i t i patra sklep . „Myslím, že h bitovní ze , alespo její ást, kterou te spravujeme, je z pískovce, vyt ženého práv p i kopání sklep ,“ domnívá se starosta, že zná p vod materiálu 250 let staré zdi. Pro další generace ty i staletí staré sklepy dopl ují lisovny. Takzvané preshauzy pocházejí vesm s z po átku minulého století a mist i zednického emesla Josef a František Michnovi jim vtiskli jednotný ráz s typickým oblou kem klenby. P ed rokem za ala snaha Vrbických, aby posílili význam lokality tím, že se stane památkov chrán nou zónou. D vod je více. P edevším snaha o zachování historického rázu, aby jej nenarušila nevhodná úprava. A pak ochrana, aby se sklepy v p vodní podob dochovaly pro další generace. S v tšinou vina již starosta mluvil a vysv tloval jim, pro je nutné dbát o p vodní podobu, chystá ale také ve ejnou debatu. P ijížd jí v ko á e „Bylo to složité jednání, ale tento týden jsme se sešli s památká i a v ím, že po zajišt ní posledních podklad se vyhlášení památkové zóny do káme,“ rekapituloval rok práce starosta. Památká i ocenili p edevším sjednocující prvek, jímž je v kolonii stejné provedení klenby nad dve mi do sklep . Plán má pracovní ozna ení Chrán né památkové území se stavbami vinných sklep a poté, co se u odborník brn nského pracovišt Národního památkového ústavu shromáždí veškeré podklady, bude o zám ru rozhodovat ministerstvo kultury. Podle starosty se na popularit Vrbice podílí blízký Lednickovaltický areál a jeho dominanta, minaret u zámku v Lednici. Pokud návšt vníci vyšlapou to ité schodišt na jeho vrchol, eká je vyhlídka, p i které nelze nevid t návrší s vesnicí a dominujícím kostelem. Kdo se zajímá, kam zamí il jeho pohled, dozví se mnohé o obci. Pak není divu, že se p ijede podívat. „V poslední dob se hodn rozší ily výlety lidí z Lednickovaltického areálu k nám v ko á e. To je novinka, dosud jsme byli zvyklí p edevším na cykloturisty. Když je hezky, je jich tady o víkendu opravdu hodn ,“ ekl starosta. Možná i proto ve Vrbici chystají ješt jednu zm nu. Pod vrcholem kopce, práv nad kolonií starých sklep , by m la vzniknout vyhlídková terasa. A možná nejen to. Další plán eší možnost úpravy st echy kostelní v že, kdy by mohl být také vyhlídkový ochoz. (M.Vojtek) P 22.7.2006
7
6
Pod Václavským nám stím ve Znojm se našly dv vrstvy hrob Už deset kostrových hrob objevili archeologové p i výkopech na Václavském nám stí ve Znojm . Datuji je do rozmezí jedenáctého až patnáctého století. MARIIN MOŠT K Znojmo - Tam, kde kolemjdoucí vidí jen jámu obklopenou hlínou a kamením, která jim komplikuje cestu, nacházejí archeologové cenné doklady st edov ké a prav ké historie Znojma. Kanaliza ní výkopy v centru m sta sledují zvláš bedliv a už hlásí první pozoruhodné výsledky. „Na Václavském nám stí jsme na malé ploše n kolika metr tvere ních našli nejmén deset kostrových hrob . Šikmé zdivo odkryté výkopem poblíž bylo ur it sou ástí záv ru presbytá e zaniklého 'kostela svatých Petra a Pavla," informoval vedoucí výzkumu Zden k ižmá . Archeologové sice po ítali s tím, že Václavské nám stí vydá zajímavé nálezy, ale dv vrstvy_poh b je pom rn p ekvapily. „Vedle. cenných poznatk nám za átek výzkumu p inesl i adu otazník . Zatím nem žeme hroby datovat p esn ji než do rozmezí jedenáctého a patnáctého století," p iznal ižmá . Svrchní vrstvu hrob totiž narušila nejspíš p edlažba nám stí v osmnáctém století. „Bez dalšího bádání na v tší ploše nem žeme spolehliv ur it vztah poh ebišt , které m že být pod v tší ástí nám stí, ke kostelu doloženému od tvrtiny patnáctého století ani k znojemskému hradu, centru úd lného knížectví v jedenáctém století," vysv tlil archeolog. Práci stavebních d lník na nám stí a poté ve Veselé ulici budou badatelé sledovat nejspíše až do konce prázdnin. Zam stnance stavby jejich p ítomnost a práce neruší. „Jsem i docela zv davý, co tady všechno je. Když na n co narazíme, archeology zavoláme a pak se ptáme, co našli," uvedl jeden z d lník Josef Toman. Vykopaná sv dectví o vývoji m sta p itahují pozornost lidí, kte í se o historii
16
Znojma zajímají. „Jsou to prakticky první archeologické výzkumy v centru m sta. Pro poznání d jin jsou vždy velmi d ležité a ve Znojm o to víc, že psaných pramen je pro st edov ké období poskrovnu," zd raznil Ji í Kacetl, který se d jinám Znojma v nuje. Nálezy z Václavského nám stí jen zvýšily o ekávání a nad je archeolog i historiku. Znojemská radnice totiž chystá projekt celkové opravy Horního a Václavského nám stí a ulice P emyslovc , kterým bude muset p edcházet plošný archeologický výzkum. Na Horním nám stí m žeme o ekávat adu prav kých, ale samoz ejmé i st edov kých nález . Na Václavském nám stí m žeme nyní nejspíše po ítat s desítkami až stovkami hrob , zbytky kostela a ástmi ubouraného komplexu klášter minorit a klarisek," nazna il Zden k ižmá . DZn 24.7.2006
)
! #
Rousínov - První nález svého druhu se z ejm poda il archeolog m u dálni ního nájezdu nad Rousínovem na Vyškovsku. Pracovníci Ústavu archeologické památkové pé e tam p i záchranném výzkumu odhalili základy domu, který s nejv tší pravd podobností pat í ke kultu e nálevkovitých pohár staré šest tisíc let „Takzvané žlabové domy této kultury, které poznáme podle základové rýhy ohrani ující stavbu, už archeologie zná z Karpatské kotliny Na Morav ale p jde o první takové doložené obydlí," ekl vedoucí výzkumu Marek Le bych. Žlabové domy sice stav li v prav ku i lidé jiných kultur, ale nalezišt nad Rousínovem vydalo práv jen poz statky „nálevká ,“ jak kultu e z mladší doby kamenné odborníci familiérn íkají. Proto by m l d m pocházet práv z této doby. „Trochu divné je, že žlab chybí na severní stran , odkud by m l být vnit ek domu chrán ný. A také vchod je nezvykle umíst ný v západní st n , p estože obvykle bývá na jihu. Ješt to celé musíme prov it," dodal Le bych. Nalezišt archeologové bezpe n datovali podle nález keramiky, která nese charakteristické znaky, hlavn nálevkovitá hrdla. Práv podle t ch kultura dostala své jméno. Dalšími nálezy jsou kosti a také parohový nástroj. (mor) DBl 22.7.2006
H bitovní k íž vydal víc než století staré poselství Když za al um lecký ková Old ich Bartošek v v era se svým pomocníkem rozebírat starý k íž na h bitov v Ruprechtov , netušil ješt , jaké ho eká p ekvapení. Z dutého podstavce památky se nejprve vyhrnuly vosy, které si tam ud laly hnízdo. Štípanc od rozzu eného hmyzu si ale nikdo moc nevšímal, protože na dn soklu se objevila tajemná láhev. Jak se brzy ukázalo, ukrývala vzkaz starý sto dvanáct let. „K íž jsme za ali rozebírat, protože jsme ho museli odvézt k oprav do mé dílny v K enovicích. Už jsme takových památek restaurovali n kolik, ale nikdy jsme v nich nic neobjevili. P itom jsem si vždycky d lal legraci, že tam jednou najdeme poklad. A te se nám to vlastn poda ilo," sv uje se Bartošek. Brzy totiž zjistil, že v láhvi se nacházejí n jaké písemnosti. „Bylo mi jasné, že do k íže se nikdo nemohl dostat, takže flaška musí být hodn stará. Pak jsme uvid li, že v ní jsou n jaké listiny, a zavolali jsme starostce," lí í napínavé okamžiky ková . Starostka Sv tlana Švarcová má z nálezu pat i nou radost. „V pond lí jsme na ú ad náhodou objevili zápisy ze zasedání obecní rady z t icátých let a te tohle. Hrozn nás to pot šilo, vždy naše obecní kronika pochází až z roku devatenáct set šedesát dva. N co tak starého u nás nemáme;" vysv tluje Švarcová. Nález podle ní znamená dvojnásobné št stí. „Špunt byl už úpln zte elý. Kdybychom opravu k íže odložili t eba o rok, tak by ze vzkazu nic nez stalo, protože do podstavce zatékalo," íká. A co vlastn stojí v dokumentech, z nichž p ímo dýchá historie? „Jsou to zápisy, které se váží k výstavb ruprechtovského h bitova. Jejich autorem je z ejm tehdejší místní u itel Jan Sobek. Navíc jsou tu obecné údaje o po tu stavení a obyvatelstva v obci a podobn ," informuje starostka. Ze záznam z dob c.k. monarchie tak m žeme t eba vy íst, že: „Obec Ruprechtov jest ryze eská hlásící se ke stran lidové ili mlado eské. Lid domáhá se o všeobecné právo hlasovací a o státní eské právo." Pracovníci ruprechtovského obecního ú adu už po ídili fotokopie všech písemností, které uložili do igelitového obalu. „Ješt nevím, co s nimi ud láme. Možná je uložíme ve slavkovském archivu, kde by se jim dostalo odborné pé e a dohledu," nasti uje Švarcová. (Michal Sklená ) DVy 20.7.2006
17
Barokní zámek získá novou fasádu Slavkov u Brna - Fasáda západního pr elí barokního zámku ve Slavkov bude svítit novotou. M sto totiž získalo státní dotaci na její obnovu. „Celková ástka pro obnovu fasády iní t i a p l milionu korun s tím, že t i miliony nám poskytlo ministerstvo kultury a p t set tisíc jsme si vyp j ili z fondu rozvoje m sta," ekl slavkovský místostarosta Ivan Charvát. M sto by si p álo asem zrenovovat zámek úpln od základ . „Z programu Záchrany architektonického d dictví, do n hož je za azen i slavkovský zámek, bychom na jeho kompletní rekonstrukci pot ebovali podle našich výpo t asi dv st milion korun. Zatím jsme do oprav investovali t icet milion ," vysv tlil vedoucí odboru investic a rozvoje ve Slavkov Ji í erný. V p íštích letech ekají barokní památku další úpravy. „Hlavn bychom cht li dotáhnout do konce opravu st echy a obnovu fasády, a to jak zvenku, tak i ze strany nádvo í," doplnil erný. Renovaci omítky provede firma, která zvít zila ve výb rovém ízení a s níž má m sto dobré zkušenosti z minulých let. Podle místostarosty už zbývá jen podepsat smlouvu. Pracovníci tedy m žou za ít obnovovat fasádu každým dnem, práce by m la být hotová do konce listopadu. (mav) DVy 27.7.2006
* Moravský Krumlov Vykácené náletové d eviny, nové zábradlí, opravené historické zdivo. Tak nyní vypadají dochované zdi hradebního opevn ní Moravského Krumlova za areálem Jednoty. „ ást m stských hradeb prošla úsp šnou rekonstrukcí, na první pohled te jedna z nejhistori t jších ástí m sta vypadá velmi zajímav ," uvedla místostarostka m sta Marie Valachová. V rámci rekonstrukce byly opraveny i dv ásti vyhlídkové bašty, které m ly být už nyní p ístupné ve ejnosti. Zájemci o rozhled z hradeb se na baštu ale zatím nedostanou. „Vyskytly se komplikace a vstup byl znemožn n, To musíme napravit. M stské zastupitelstva již rozhodlo, že hradby nebudou ur eny jen k prohlídkám, ale i k odpo inku obyvatel m sta," dodala místostarostka. K postupné obnov cenného opevn ní nechali zástupci m sta vypracovat p íslušné projekty, které postupn podle finan ních možností m stské kasy uskute ují. „Bude to trvat delší dobu, ale v ím, že všechny zám ry poda í naplnit, hradbám vrátíme jejich jedine nou podobu a lidé si oblíbí vznikající odpo inkovou zónu," podotkla Valachová. Vedle oprav hradeb hledají krumlovští radní v rozpo tu peníze i na další opravy historických staveb. „Hodn záleží na tom, jaké se nám poda í získat dotace. K prvním cíl m pat í zejména dokon ení oprav n kdejší m stské šatlavy, kde uvažujeme o z ízení muzea," doplnila Marie Valachová. (eks) DZn 28.7.2006
&
!
,
$
BRNO - Usnesením o tzv. do asné zm n provedení plánované kopie sochy Panny Marie, vévodící morovému sloupu ze 17. století na brn nském nám stí Svobody, p ijala ve tvrtek Rada m sta Brna. Reagovala tak na nové stanovisko odborných institucí, které schválily zm nu d íve p ijatého postupu zhotovení kopie, tesané z kamene. D vodem je údajn narušená stabilita sloupu a nutnost osadit jej leh í než tém p titunovou sochou. Statika morového sloupu, postaveného vlastn na n kdejším potoce, byla p itom za více než dva milióny již d íve sanována. První nám stek primátora Jan Holík (KDU- SL) p ijetí takového rozhodnutí ozna il za východisko z nouze, protože je t eba stihnout termín dokon ení opravy morového sloupu (vznikl podle projektu Jana K titele Erny v letech 1679-1687), daný termínem p edání celého rekonstruovaného nám stí. To, že zm na p ichází doslova v hodin dvanácté, však vyvolává nejen Holíkovy pochyby. Dodavatel práce byl totiž podle informací Práva vybrán nikoli díky nejnižší nabízené cen , ale díky nejvyšší nabízené smluvní sankci v p ípad nedodržení termínu. „Považuji to za selhání stavebního dozoru investora,“ komentoval nutnost náhlého ešení nám stek Holík, podle kterého celé zadání zakázky, podpo ené kvalifikovanými posudky, problém údajn ohrožené statiky sloupu ne ešilo. P vodní socha m la být nahrazena kopií tesanou z kamene, nikoli takzvaným výduskem z um lého kamene, který je v p ípad tak významné socha ské dominanty památkové zóny sotva p ijatelným ešením. Restaurování morového sloupu s cennou socha skou výzdobou je sou ástí celkové rekonstrukce nám stí Svobody, které dostává žulový povrch a na n mž vznikne také nová kašna. (jac) P 29.7.2006
18
"$
$
BÍLOVEC (val) - Krovy a další d ev n ásti napadené d evomorkou jsou hlavním d vodem opravy kaple svaté Barbory v Bílovci. V jejím rámci však dojde i na vým nu st ešní krytiny a klempí ských prvk . Když vyjdou peníze, bude objekt také izolován proti vod . „Napadeny jsou d ev né krovy, pozednice a také d ev né ásti zázemí a presbytá e, které pocházejí ješt z baroka. Nejvíce zni ené ásti vym níme celé, jiné budeme nadstavovat," uvedl vedoucí odboru investic bíloveckého m stského ú adu Petr Faldík. Vym n na bude také stávající krytina st echy a klempí ské prvky. „B idlicovou krytinu nahradíme špan lskou b idlicí. Klempí ské prvky budou všechny z m di," doplnil Faldík. Objekt bude také post ikem zabezpe en proti d evokazným houbám. Dotace získali Bílove tí z programu ministerstva pro místní rozvoj. „Podle projektu jsme požádali o 2, 4 milionu korun. Kone né rozhodnutí bychom m li dostat v zá i,“ prozradila projektová manažerka M stského ú adu v Bílovci Martina B usková. Po zahájení stavebních prací Bílove tí zjistili, že škody jsou v tší, než se ekalo. „Proto jsme požádali o zm nu parametr dotace," vysv tlila B usková. Peníze od státu pokryjí 75 procent náklad : Zbytek ve výši asi 713 tisíc korun uhradí m sto ze svého rozpo tu. První písemná zmínka o kapli svaté Barbory pochází z roku 1465, tehdy byla áste n d ev ná. Barokní podobu získala po p estavb v roce 1726. Kaple byla p vodn sou ástí m stského špitálu, který byl zbourán v roce 1945. Sou asná podoba objektu je výsledkem úprav provedených v letech 1969 - 1971. V roce 1990 k ní byla p istav na p edsí . Kaple je státem chrán nou kulturní památkou. NJD 25.7.2006
- !
/
8
Noví pražští majitelé pocházejí z Olomouce Olomouc/ Praha - O bývalém klášteru voršilek v olomoucké Kate inské ulici lze s nadsázkou íci, že op t bude sloužit svému ubytovacímu ú elu. M sto jej prodalo pražské firm , která z n j ud lá p tihv zdi kový hotel. "Po slušném hotelu se v Olomouci volá už léta letoucí. Poté, co p estal fungovat Národní d m, by mohl být nový hotel alternativou pro movit jší turisty s vyšším standardem. Zapadá to i do naší koncepce podpory cestovního ruchu," uvedl olomoucký primátor Martin Tesa ík ( SSD). Objekt od m sta odkoupí za 26,5 milionu korun pražská rodinná firma Santis Invest. "Klášter známe delší dobu, vyhlédli jsme si ho už p ed ty mi lety," p iznal majitel spole nosti Radim Garlík, který do svých osmnácti let bydlel v Olomouci a znalost zdejšího prost edí ozna il za investi ní výhodu. Náklady na rekonstrukci rozsáhlé barokní budovy odhaduje mezi sto až t emi sty miliony korun. " Bavit se o detailech je p ed asné, protože nemáme hotovou ani studii. Zatím nelze íct, jakou kapacitu bude hotel mít," dodal Garlík. Firma chce pro ubytování využít dv t etiny kláštera, zbytek nabídne jako kancelá ské a komer ní plochy. Santis Invest za klášter m stu ješt nezaplatila. Podle Gabriely K ížkové z olomouckého magistrátu by tak m la u init do t iceti dn po podpisu dodatku ke smlouv , který zruší podmínku prodeje získat stavební povolení na rekonstrukci. "Dodatek se nyní zpracovává," sd lila K ížková. Bývalý klášter voršilek, v n mž bylo naposledy poštovní u ilišt , pat il Olomouckému kraji. Ten ho p ed dv ma lety vym nil s m stem za budovy t í st edních škol. Spole nost Santis Invest budovu od m sta získala ve výb rovém ízení až napodruhé. P vodn komise vybrala za kupce olomoucký Farmak, ale chemi ka nakonec od svého zám ru upustila práv kv li vysokým náklad m na rekonstrukci. (PAVEL KONE NÝ) OD 21.7.2006
,
66
*
KRNOV - Jediná p ístupná synagoga v našem kraji se do kala opravy všech historických oken z let 1971, 1895 a 1930. P ibudou i nov vyrobené vitráže židovských symbol . P es probíhající práce mohou unikátní památku každou sobotu odpoledne navšt vovat turisté. (les) MFD 24.07.2006
19
7
6
-
/
"
&
Znojmo - N kolik velkomoravských dom , které možná obývali p íslušníci vojenské elity, vykopali archeologové p i dosud nejv tším výzkumu na znojemském Hradišti. Mezi nálezy figurují základy nejmén dvou obytných dom , hospodá ského stavení, žernovy a kusy kování ko ských postroj . „Práv v období Velké Moravy se zdejší osídlení nejvíce rozvinulo. Objekty které jsme dosud zachytili, mají stejn orientované st ny a jsou rozmíst ny tak, že m žeme uvažovat o ásti plánovité zástavby. Na zbývající ásti pozemku bychom mohli zachytit další a možná i hlavní cestu, která mezi nimi procházela," informoval vedoucí výzkumu Bohuslav Klíma s tím, že podobné uspo ádání m lo p edhradí v Mikul icích. Na nalezišti pracují také studenti v rámci letní archeologické praxe. „Vždy jsem zv davá, jestli n co najdu. Už jsem vykopala r zná kování, tentokrát sice hlav st epy, ale i z t ch mám vždy radost," ekla studentka Barbora Mifková. (mm) DZn 31.7.2006
1
&
*
Nový Ji ín (ela)- Bez dvou tisíc milion korun si vyžádala oprava Mariánského sloupu na Masarykov nám stí v Novém Ji ín . l když radní po ítali s ukon ením restaurátorských prací v srpnu, oplocení okolo opravené památky zmizelo v úterý 18. ervence. „D vodem restaurátorského zásahu celkové obnovy sloupu i kašny p i zachování maximální autenti nosti díla, bylo jejich zna né narušení klimatickými a mechanickými vlivy, "vysv tlila Pavla Hanáková, referentka odboru školství, kultury, mládeže a t lovýchovy novoji ínské radnice. „Oprava Mariánského sloupu s kašnou je financována z m stského rozpo tu a je p edzv stí plánované rozsáhlé rekonstrukce nám stí, " doplnila mluv í radnice Iva Vašendová. Památku opravil akademický socha a restaurátor Jakub Gajda z Ostravy se svým týmem. „Hodn práce samotné išt ní památky od erných krust. ást sloupu jsme museli odsekávat a na odpadlé ásti jsme použili sto dvacet kilogram um lého drceného kamene, "prozradil Gajda. Mariánský sloup, známý jako Morový sloup, byl vystav n jako typická barokní dominanta v roce 1710 na obranu proti morové epidemii. Kašna byla postavena v roce 1930 podle návrh proslulého architekta Franze Barwiga. NJD 25.7.2006
,
6#
Hladké Životice - Novov kou usedlost v Hladkých Životicích na Novoji ínsku zkoumají v t chto dnech ostravští st edoškoláci. „Výzkum provádíme kv li plánované výstavbo dálnice D 47. Jedná se o p edstihový záchranný archeologický výzkum novov ké usedlosti, kde nalézáme fragmenty keramiky. P edpokládám, že m žeme najít také poz statky st edov kého osídlení," uvedla Tereza Krasnokutská z Národního památkového ústavu v Ostrav . Studenti z Ostravy zkoumají okolo t iceti tverc p dy o rozm rech ty i krát ty i metry, které jsou hluboké tém p l metru. Jednotlivé rozvrstvení kamen v jednom ze vzork v era zapisovala Marta Nováková. „M ím vzdálenost mezi kameny a jejich umíst ní," dodala Marie Orságová. (ela) NJD 25.7.2006
9 Olomoucký kraj - Památká i se snaží zachránit alespo n které historické skleníky, u nichž je to ješt možné. Takzvané oranžerie, které dodnes fungují jako skleníky s okrasnými nebo ovocnými d evinami, jsou v celém kraji pouze t i. Takto zam ená iniciativa vznikla už p ed n kolika lety a jejím hlavním cílem je p isp t k obnov stávajících a k záchran t ch, které už mají jiný ú el. "V pé i o tyto památky zaostáváme, nap íklad v N mecku existuje již tvrt století spole nost, která se záchranou historických oranžerií zabývá," zd raznil Josef Laššák z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Skleníky s okrasnými d evinami se podle Laššáka v našich zemích budovaly p i šlechtických sídlech již b hem 18. a 19. století. Za átkem 20. století vznikly obdobné snahy iniciované m stem. "Úrove park i oranžerií siln poklesla s koncem druhé sv tové války, po roce 1948 pak došlo asto k jejich naprosté devastaci," uvedl Laššák. Jedinými zachovalými historickými oranžeriemi v kraji, které dodnes slouží svému ú elu, jsou palmový skleník ve Smetanových sadech v Olomouci, klasicistní oranžerie v zámeckém parku v Bludov a oranžerie v zámeckém parku ve Velkých Losinách. (lib) OD 4.7.2006
20
"
*
Ostrava - Centrum Ostravy prochází v poslední dob adou p em n, jeho vzhled se m ní výrazn k lepšímu. Zkrášlen byl nedávno i Hus v sad, park vhodný k odpo inku ve stínu strom u tryskající kašny. Ka kou na jeho hezkém hávu je ale zchátralá kapli ka, stojící vedle jednoho ze vstup . Už dlouhou dobu se k ní nikdo nehlásí, nemá se k nutným opravám. Když jdou lidé v celou hodinu kolem ní, slyší zvon ní. S podivem si íkají: Tato ruina ješt vyhrává? Ne, zvony zn jí z vedlejší budovy pošty, která také prošla rozsáhlou renovací. Kdežto tato malá kapli ka už jen a jen chátrá. (map)
MSD 13.7.2006
$
*
*
*
Další osud unikátního sanatoria má v rukou ministerstvo Olomouc - Budovy bývalého hospodá ského dvora Klášterního Hradiska v Olomouci se do kaly prvních stavebních úprav. Budují se garáže, následovat by m ly opravy fasád a st ech. Práv na ty ale zatím ministerstvo obrany neposkytlo slíbené finance, a tak se o dalším osudu lé ebny bude jednat. Rekonstrukce hospodá ského dvora prob hne v n kolika etapách. "Za ala už první z nich, ta zahrnuje budování garáží. Navázat bychom m li s opravami st ech a fasád, kde jsme už ukon ili výb rové ízení. Vyvstaly ale komplikace s pen žními prost edky, které jsme m li p islíbené od našeho z izovatele, proto s ním v nejbližších dnech budeme jednat," uvedl Lubomír Dobeš, editel Vojenské nemocnice v Olomouci. "M žeme pouze uvést, že jednání skute n prob hnou. Nám stek ministra obrany spolu s vedením z ostatních úsek p ijedou do Olomouce, aby si prohlédli pr b h rekonstrukce a vyjasnili si další postup," sd lila Jind iška Verešová z tiskového odd lení ministerstva obrany. To m lo poskytnout práv finance na opravu st ech a fasád ve výši t icet milion korun. Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhají na 165 milion korun. Lé ebna pro vojenské vysloužilce má sloužit p edevším veterán m z druhé sv tové války, t ch žije v esku podle odhad armády asi ty i tisíce. Využít ji ale mohou i ú astníci zahrani ních misí. Bude poskytovat pé i jak sob sta ným klient m, tak i t m, kte í pot ebují ošet ovatelské zázemí nebo jsou napojeni na léka ské p ístroje. "Svým významem tato stavba p esahuje rámec armády. Její sou ástí bude i centrum prevence alkoholismu a toxikologie nebo odd lení chronické a resuscita ní pé e pro ty, kte í musí být kv li zachování vitálních funkcí napojeni na p ístroje. Pokud armáda kapacitu t chto l žek pln nevyužije, budou k dispozici samoz ejm obyvatel m Olomoucka," doplnil Dobeš. Eva Minar íková OD 12.7.2006
1
!
!
Doubrava - O jeden z dvou tamních památných strom se prý n kolik let nestarala obec Doubrava. Tvrdí to jeden z místních ochránc p írody Ji í Hrabec. Podle n j prý nezájem ú edník m že za sou asný nedobrý stav dubu letního, jenž roste u zastávky nedaleko pekárny Obec ale íká; že taková tvrzení nejsou pravdivá. „Když.jsem se ptal na Odboru životního prost edí v Orlové, pod který spadá i Doubrava, ekli mi tam, že zde roste pouze jeden takový strom. Pravdu jsem zjistil až pozd ji," íká Ji í Hrabec. Ten pak podle svých slov dále vyzýval odpov dné ú edníky k náprav , ta ale p išla až poté, co o problému informoval eskou inspekci životního prost edí. „Teprve pak tam dali cedulku, že jde o chrán ný strom. Už d íve tam ale kdosi umístil sloup s dopravní zna kou, které zasahuje do koruny stromu. To je podle zákon nep ípustné," tvrdí Hrabec. M sto Orlová i obec Doubrava jsou ale jeho tvrzením p ekvapeny „Oba doubravské stromy byly za památkové prohlášeny k 10. listopadu 1993," íká orlovská tisková mluv í Nataša Cibulková. Za asto chyb jící cedulku podle ní m žou zlod ji, ošet ováni stromu spadá do kompetence obce Doubrava. „Jsem doslova p ekvapena tvrzením, že obec o strom nepe uje. Opak je pravdou, navíc se staráme dostate n o všechny naše stromy" íká starostka obce Kv tuše Szyroká. (rich) KaD 20.7.2006
21
$
#
FRENŠTÁT POD RADHOŠT M (lpa) - Zdánliv bezvýchodná situace na Horní uliCI ve Frenštát pod Radhošt m z ejm byzy skon í. Dopravní omezení u domu íslo 113 snad kone n zmizí, s ním asi ale i celý d m. Katastrofální situace na Horní ulici se vle e již n kolik let. D m, který kdysi vlastnila spole nost Mart Invest, se za al bortit a opadající kusy zdiva ohrožovaly chodce na chodníku. „N kolikrát jsme majitele vyzvali k úpravám. Nakonec se uskute nilo správní ízení a stavební ú ad majiteli uložil pokutu," uvedl kdysi tehdejší místostarosta Frenštátu pod Radhošt m Petr Kubenka. Pokuta m la být ve výši 200 tisíc korun. M stu se pozd ji poda ilo s vlastníkem dohodnout, a ten nechal otlouci fasádu. Jenže pozd ji se ukázalo, že d m se pomalu bortí. „Na tento d m vydal stavební ú ad výkon rozhodnutí. Lidé nám vy ítají, že m sto s tím nic ned lá, p ipomínám, že tento klenot, jak jej n kte í nazývají m stu nepat í," sd lil na posledním zasedání zastupitel Frenštátu pod Radhošt m tamní starosta Pavel Orlík. Podle Orlíka m sto podalo trestní oznámení na ne innost likvidátora, který byl vym n ný. „V d l jsem, že byl zájemce o koupi domu, ale víme, že likvidátor v tom nic neud lal," vysv tlil Orlík. Právni ka Ivana Dovalová seznámila zastupitelé se skute ností, že stavební ú ad na ídil odstran ní stavby, které bude muset provést m sto na vlastní náklady. „Domníváme se, že lepší bude pov it provedením tohoto výkonu exekutora," poznamenala Dovalová. Náklady m sto spo ítalo na minimáln milion korun, dalších padesát tisíc korun by stal exekutor. P estože d m íslo 113 pat í k vzácn jším ve m st , jeho záchrana již není možná. „V zim se tam z ítily vnit ní st ny. Sousedé mají strach, aby to nepostihlo i jejich domy," zmínila se zastupitelka V ra Vlková. Komplikace potvrdil i starosta. „Demolice domu nebude jednoduchá, nebo bude nutné zabezpe it i vedlejší d m. P edpokládám, že tím se to ješt po ádn prodraží," uzav el Orlík. NJD 18.7.2006
)
* !
/
Uher ice - Na opravu kamenného schodišt uher ického zámku, které spojuje jídelnu starého zámku s prostorem p ed renesan ní v ží, kde poslední majitelé mívali letní posezení, sta il lo ský p ísp vek ministerstva kultury. Správ zámku se z programu záchrany architektonického d dictví poda ilo obnovit také z ícené stropy v prvním pat e. Je to ale jen kapka v mo i toho; co by se ješt m lo ud lat. „Netrp liv ekáme na potvrzení p edb žného p íslibu dvou a p l milionu korun. Pro letošní rok bychom ale pot ebovali nejmén jednou tolik," uvedla kastelánka zámku Eva Št pánová. Restauráto i také prozkoumali malby ve starém zámku. Dv sochy, kamenná dekorativní váza, benátské zrcadlo a gobelín, které opravili, zatím z stanou v depozitá i, do expozice se dostanou v p íštím roce. V Uher icích p itom nejde jen o stavby, ale také o park. Odborná zahradnická firma zde provádí omlazení a b žnou údržbu. Zámek má kv li k probíhající rekonstrukci omezenou otevírací dobu. V ervenci a srpnu je otev en denn krom pond lí, vždy od devíti do p ti odpoledne. Poslední prohlídka za íná ve tvrt na p t. (jm) RZn 14.7.2006
.
*
Poho elice, Diváky - Zámek v Divákách na B eclavsku má podle památká vlhké zdivo a siln poškozené omítky Jeho oprava by si mohla vyžádat šedesát až osmdesát milion . Ve Velkém Dvo e by opravy m ly stát až p tadvacet milion . Práv to je jedním z d vod , pro Národní památkový ústav tyto stavby na seznam ohrožených památek zapsal. „Mohou se na n j dostat památky které jsou bud2o nejohrožen jší, nebo nevyužívané. Vybíráme jej na základ vytipování našich koleg památká , kte í se dennodenn pohybují v terénu," vysv tlil Vlastimil Sochor z Národního památkového ústavu v Brn . Podle n j m že seznam pomoci k tomu, aby si zchátralých památek všimli zájemci o koupi nebo investo i. „Je to výb r památek pro zájemce o koupi i pronájem, kte í nehledají b žnou stavbu, ale objekt s n jakou atmosférou," poznamenal. Oba záme ky z B eclavska na seznamu už však majitele mají. A lovecký záme ek ve Velkém Dvo e už navzdory mín ní památká není rozpadlou ruinou. V objektu, který využívá brn nské Sdružení p stounských rodin, se totiž proinvestovalo šestnáct milion korun. Zchátralý zámek se prom nil na hezké bydlení pro jedenáct mladých, kte í po dosažení plnoletosti opustili d tské domovy a nem li kam jít. (slz) DZn 27.7.2006
22
,
!
Lyrice - Restauráto i dokon ili v uplynulých dnech práci na oprav mohutného tereziánskému k iš álového lustru z osmnáctého století, který zdobí dámský silon renesan ního zámku v Lysicích. „Lustr byl nov elektrifikován. Ale rozzá í se, až bude rozveden elektrický proud do prvního patra zámku. Kdy to bude, je otázkou pen z. P edpokládám, že snad za dva roky, kdy p ipravujeme také opravu strop ," ekla kastelánka Martina Medková-Rudolfová. Lustr byl podle jejích slov ve velmi špatném stavu. Dvanáct kovových ramen poni ila koroze. N které prvky z k iš álu byly zašlé nebo zna n poškozené. Nap íklad chyb jící k iš álové misky, v nichž byly p vodn sví ky, nahrazovaly b žné sklen né kompotové misky. „Lustr patrn vznikl ve sklárnách v Harrachov . Asi v devatenáctém století byl necitliv elektrifikován. Lustr m í na výšku jeden a p l metru a o jeho mohutnosti sv d í to, že jen jeho zav šeni na p vodní místo zam stnalo osm lidí," doplnila kastelánka. (pš, tk) DBl 27.7.2006
-
#
Hustope e nad Be vou - Nová okna se štukami nebo fasádu severního k ídla a ásti východního. To vše ješt letos získá zámek v Hustope ích nad Be vou. Zdejší radnici se totiž poda ilo získat na jeho opravu od státu dotaci p t milion korun. Díky ní hustope ští ješt letos v této památce z ídí také výstavní sí . Peníze od státu sice dostávají v Hustope ích každý rok, nikdy však nebyla ástka tak vysoká. „V tšinou to bylo do dvou milion korun,“ íká hustope ský starosta Antonín Horník (KDU- SL). Podle n j však ani p timilionová ástka všechny opravy nepokryje. Ty totiž podle odhad p ijdou na 200 milion korun. Proto Hustope e navíc hledají investora, který by renesan ní zámek s rozsáhlým parkem z osmnáctého století provozoval. „Do budoucna bychom zde rádi vid li informa ní centrum, ob adní sí nebo sí tradic,“ dodávají na radnici. Tak velké plány však ješt za átkem devadesátých let nikdo v obci nem l. Celý areál tehdy pat il státu a jeho správcem bylo Valašské muzeum v p írod v Rožnov pod Radhošt m, které se o n j nestaralo. „My jsme se snažili o to, aby památka nehyzdila st ed obce, ale jednání s muzeem byla t žká. Nejv tším problémem byl nedostatek pen z. Dosp lo to až k tomu, že jsme požádali ministerstvo kultury o p evod zámku na obec. To se nám v roce 2001 poda ilo, i díky zesnulému ministrovi kultury Pavlu Dostálovi,“ ekl starosta. „Okamžit v roce 2002 za ala práce na arkádách na nádvo í a o rok pozd ji jsme se pustili i do venkovních úprav zámku a restaurování vstupního portálu,“ dodává starosta. Dnes se zámek pomalu m ní p ed o ima. Radnice v n m postupn vym uje okna a opravuje ást fasády na vstupu. Vloni se jí dokonce poda ilo zrestaurovat i Modrý salonek v etn stropních maleb. „Víme, že zámek bude sloužit komer ním ú el m. Budou v n m umíst ny restaurace a ubytovací za ízení pro zámožn jší klientelu. Jedno k ídlo se nabízí k vystavování mobiliá e Valašského muzea v p írod Rožnov,“ dodává Antonín Horník, podle kterého památka leží ve vhodné lokalit . „V blízkosti vede mezinárodní silni ní tah na Slovensko. Železni ní nádraží je vzdáleno jeden kilometr a nejbližší mezinárodní letišt Ostrava-Mošnov je odtud dvacet kilometr . V okolí Hustope í nad Be vou jsou navíc velká št rkopísková jezera s možností rekreace,“ uvažuje starosta. Renesan ní zámek s nejkrásn jším arkádovým dvorem na Morav byl postaven pro Karla ze Žerotína a jeho syna Viktorina v letech 1580 - 1600 na míst bývalé tvrze. Již od po átku byl koncipován jako renesan ní ty k ídlá budova. Roku 1693 se po n kolika údobích jiných majitel stali zdejšími pány hustope ští Podstatští z Prusinovic. V roce 1799 koupil panství se zámkem Jan Ludvík Baillou, jehož rodin náležel až do roku 1945. (roh) MFD 21.7.2006
23
Místu posledního odpo inku dávají nadšenci d stojn jší podobu Dobrovolníci opravují h bitov v eské Vsi. Krnov - Nadšenci z celé republiky vedeni Horstem Kallerem a Pavlem Ku ou plánují b hem n kolika dní vysekat náletové ke e, vyzvednout ze zem dochované náhrobky a ty pak zdokumentovat a nov je osadit. Starému evangelickému h bitovu vrátí alespo áste n jeho n kdejší vzhled. Cht jí také za ít se záchranou zvoni ky, vstupní brány i opravami poni ených obvodových zdí. Mimo jiné se také seznamují s kulturou a d jinami p vodních obyvatel tohoto kraje a cht jí upozornit ve ejnost na špatný stan v tšiny památek. (JI Í KRUŠINA)
BaKD 14.7.2006
% Jako ze škatulky. Do nového šatu se halí h bitovní kostel panny Marie ve Vyškov . Krom erstvé fasády, p i jejímž nanášení pomáhá pracovník m i vysokozdvižná plošina, se má nového vzhledu po prázdninách do kat také poškozená freska kapucínského mnicha. DVy 8.7.2006
"
!
*
*
V polovin 19. století si majitel železáren postavil honosné sídlo, ale nikdy v n m nebydlel Zámek ve Vítkovicích na Výstavní ulici je jedinou p vodní stavbou v areálu zdejších železáren, žádná jiná, a už technická i obytná, se tady z první poloviny 19. století nezachovala. V podstat nejde architektonický skvost, k vn jší okázalosti má budova daleko, objekt je jednoduchou empírovou stavbou s klasicistní fasádou, nicmén má zna nou historickou cenu. Ostatn , podobných staveb ze zmín ného období nemá Ostrava mnoho. Autorem projektu byl architekt Antonín Krause. Dnes je budova prázdná, okna jsou proti vniknutí vandal zabezpe ena p ekližkou, celý objekt eká rozsáhlá rekonstrukce. Rothschidové sem nejezdili Zámek byl postaven v letech 1947 až 1948, a t ebaže se zde - dle p vodního zám ru - cht la usídlit rodina víde ského banké e Salomona Meyera Rothschilda, všechno dopadlo jinak. Majitelé sem nejezdili, ostatn i samotné železárny navšt vovali jen sporadicky, p edevším ale tehdy, když s n kolikaletými p estávkami zasedala rada Vítkovického horního a hutního t ží stva, p ípadn podnik navštívila mimo ádn významná osobnost, jako nap íklad císa František Josef I., prezident Masaryk a podobn . Strohost objektu spíše napovídá, že zde cht li Rothschildové toliko as od asu p espat, než aby zde hledali p íjemné místo k trvalému pobytu. Ze zámku se proto stalo sídlo generálních editel a jejich rodin. Dostal název Zentralhaus. P vodn ovšem byla v roce 1844 postavena pro vedení podniku vila, která stála blíže závodu, ale pozd ji byl pro ni nalezen jiný ú el využití. Postupem asu byl zámek n kolikrát opravován a rekonstruován, zm ny byly n kdy velmi významné, v tšinou se tak d lo p i nástupu nového editele. To když v roce 1916 nastoupil do ela Vítkovického horního a hutního t ží stva Adolf Sonnenschein, i když ho o šestnáct let pozd ji vyst ídal v ele železáren Oskar Federer. Zámkem krá ely d jiny Práv Federer byl p ed válkou pov en rodinou Rothschild k jednání o prodeji Vítkovického horního a hutního t ží stva eskoslovenskému státu. V záme ku jednali zástupci jmenovaní Jaroslavem Preissem, generálním editelem Živnostenské banky v Praze, který koupi tohoto ocelárenského kolosu koordinoval, což bylo nakonec dovedeno ke zdárnému konci. Federer m l v záme ku ást své sbírky obraz , kterou zde p i út ku p ed nacisty v roce 1939 zanechal. Ta pak byla po roce 1948 jako n mecký majetek znárodn na a stala se základem významné sbírky moderního malí ství ostravského Domu um ní. Federer v vnuk, který žije v Kanad , žádá o vrácení t chto zabavených obraz . Nyní tedy probíhá soudní spor o vydání, p i emž eská strana doufá, že obrazy nepat ily Federerovi, ale Vítkovickým železárnám. Smutný osud zahrady Pozoruhodným dopl kem tehdejšího zámku byla zahrada, p i emž editel Scholz nechal p emístit ze sobotínského zámeckého parku vzrostlé stromy, ale byly zde i cizokrajné d eviny, kv tinové rondy, vodotrysk, lavi ky. Rozsáhlý zámecký park se nacházel mezi budovou bývalého editelství a táhl se sm rem k závodnímu hotelu na nám stí. editel Paul Kuppelwieser vždy vzpomínal na dobu kolem roku 1876, kdy chodil do kancelá e p knou kvetoucí zahradou. On sám ovšem pro zámek a jeho okolí
24
ud lal hodn , protože stroze za ízený d m dal doplnit vlastním nábytkem a st ny oživil gra . ckými listy, jejichž autorem byl jeho otec. Inicioval i další úpravy, které zm nily sídlo v luxusní bydlení. Kuppelwieserova chvála o udržované zámecké zahrad dnes již neplatí, z p ilehlého p írodního koutu za zámkem, z n hož ostatn zbylo jen torzo, se stalo špinavé a devastované místo, kde živo í jen pár nep íliš vzácných strom , které exhalace, popílek a hrubé zacházení vydržely. V p ízemí budovy se nacházela pracovna, zimní zahrada, salon, jídelna, kuchy , pánský pokoj a pokoj pro služku. V prvním poschodí bylo více soukromých pokoj , v etn salonu pro dámy. Bydlení uprost ed t žkých hutních provoz p estávalo být pohodlné, považováno za nemoderní a málo d stojné už za první republiky, kdy se po roce 1932 zámek za al používat k jiným ú el m; v jedné jeho ásti bylo umíst no d rnoštítkové odd lení, protože Vítkovické železárny krá ely s dobou a výpo etní systém byl stále více mechanizován. Rok radikální zm ny: 1948 Po roce 1948 došlo k radikální zm n využití zámku, v p ízemí byla vybudována knihovna, ítárna a dokumenta ní st edisko. Další místnosti vyžíval Svaz eské mládeže a redakce závodního asopisu Jiskra. V prvním pat e pak našla místo závodní rada Revolu ního odborového hnutí a závodní organizace KS . Scházely se tady r zné zájmové kroužky, jak to v té dob bylo zvykem. Pozd ji zde p ibyl ješt útvar technického vzd lávání s knihovnou. Po n kolika desetiletích se ú el zámku op t zm nil, když zde vznikla stálá expozice podnikového muzea, které bylo vybudováno roku 1971 v prvním poschodí. Bo ek Šípek jako záruka V sou asné dob je tedy budova prázdná a p ipravuje se rekonstrukce do podoby p ibližn kolem roku 1910. Bude op t sloužit prvotnímu ú elu, totiž k p sobivému reprezentování firmy. Byl vypracován podrobný projekt, p i emž majitel Vítkovice a. s. konzultuje zp sob oprav s památkovým ústavem. Takže vlastn nep jde o prostou rekonstrukci, ale o citlivou restauraci. Jde o to, ke které z mnoha stavebních prom n se zámek vrátí. Jak moc to podnik Vítkovice myslí se záme kem vážn sv d í skute nost, že ke spolupráci byl p izván jeden z nejv tších sou asných eských - a dodejme i sv tových - architekt a designér Bo ek Šípek. Je držitelem mnoha sv tových ocen ní, u nás je ovšem více znám z toho d vodu, že se po roce 1992 stal hlavním architektem Pražského hradu. Jeho úpravy historického skvostu eských d jin jsou mimo ádn významné. Vítkovice a. s. totiž cht jí zámek vrátit svému p vodnímu ú elu, aby se z n j stalo místo s exkluzivními zasedacími místnostmi pro jednání s významnými obchodními partnery, a také zázemí pro kancelá e vedení firmy. K tomu generální editel podniku Vítkovice a. s. s úsm vem dodává, že byt generálního editele tam ovšem nebude. MSD 8.7.2006
! Kunín - Zámek a kostel v Kunín po zhruba ty iceti letech op t spojí d ev ný most. Pomocí mostu, který byl vybudován na po átku devatenáctého století, chodívali majitelé zámku do své kostelní orato e na mše. „Spojovací most byl zbo en na konci šedesátých let. Nezjistili jsme, kdy p esn , ale nalezli jsme v archivech pokyn ke zbourání, v n mž stojí, že most je zchátralý, majitelé se už beztak zpátky nevrátí a zámek už nikdy šlecht sloužit nebude,“ íká kastelán kunínského zámku Jaroslav Zezul ík. Most nechala v souvislosti s výstavbou kostela Povýšení svatého K íže postavit nejslavn jší majitelka kunínského zámku hrab nka Marie Walburga. „P i stavb nového mostu pomohly stavitel m fotografie p vodního mostu z archiv a také materiály, které nám poskytli potomci p vodních vlastník ,“ ekl Jaroslav Zezul ík. Historický spojovací most není jedinou památkou, která se v Kunín po svém zániku znovu obnovuje. V zámeckém parku zárove pokra ují práce na budování repliky zámecké kuželny stojící na míst staré kuželny. „Pokra ují i práce na budování chodník , které jsou sou ástí projektu nazvaného Zámecký park v Kunín - pohádková zahrada v Pood í,“ uvedl kastelán. Projekt si klade za cíl obnovu zámeckého parku a jeho p em nu v místo setkávání lidí a místo odpo inku. Projekt Obecního ú adu v Kunín podpo ilo Ministerstvo pro místní rozvoj. V budoucnu plánuje obecní ú ad obnovit u zámku parkovou zele a dosadit tady další stromy a ke e. (Jaroslav Ba ura) MFD 18.7.2006 (obr. z NJD)
25
Kunín - Po tém ty iceti letech v era spojil zámek v Kunín a tamní kostel Povýšení svatého K íže d ev ný most. Spojovací most, vážící p es p t tun, je replikou odstran né památky. „Most nechala vybudovat na po átku devatenáctého století v souvislosti s výstavbou kostela Povýšení svatého K íže nejslavn jší majitelka zámku, hrab nka Marie Walburga. Most vedl na orato majitel zámku, kte í byli zárove patrony kostela. P vodní spojovací most byl zbourán v šedesátých letech," uvedl kastelán zámku v Kunín Jaroslav Zezul ík. Délka mostu je tém 16 metr , výška konstrukce v etn st echy 3,4 metru. D ev ný most je umíst n ve výšce tém deset metr . (ela) NJD 18.7.2006
7
6
#
#
&
#
Mikul ice - Archeologové, kte í v minulosti u Mikul ic vykopali i d ev né luny, jimiž se Velkomoravané plavili po zdejších í ních ramenech, by letos byli vd ni i za mnohem prozai t jší nález. Kus dlažby, vyjetých kolejí od voz nebo alespo za udusanou hlínu. Získali by d kaz, že jejich p edstava, kudy velkomoravským hradišt m vedla hlavní cesta, je správná. Trochu kuriózní na tom je, že „hlavní silnici“ vedoucí sídlem Mojmírovc hledají tak trochu i kv li komár m. „P vodn jsme cht li kopat v lese, ale komár je letos tolik, že tam není možné pracovat. P emístili jsme se proto rad ji na louky sm rem na západ od knížecího hradu, blíž k Mikul icím. Krom cesty nás zajímá, jak byla tato ást osídlena. V t chto místech se pr zkum dosud neprovád l, zatím se však zdá, že osídlení tady bylo pom rn slabé,“ uvedl Lumír Polá ek, vedoucí expedice Archeologického ústavu Akademie v d eské republiky Brno v Mikul icích. Cesta byla možná z desek Jaké cesty Velkomoravané v Mikul icích stav li, archeologové zatím jen tuší. „P edpokládáme, že n které krátké úseky mohly být i dlážd né, d kaz o tom však nemáme. V minulosti se ovšem stav ly i ha ované cesty, skládané z d ev ných desek. V severských zemích se takové konstruk ní prvky cest dochovaly, ale v našem prost edí s tím nepo ítáme. Cesta však mohla být v n kterém míst zpevn ná kamenem, kostmi nebo st epy a signalizovat by ji mohla i udusaná hlína nebo vyjeté koleje,“ uvedl archeolog. Krajina u Mikul ic v dob Velké Moravy také vypadala jinak, bylo zde mnoho í ních kanál , které vytvá ely ostrovy. Cesta pak místy vedla p es mosty, jež se podle archeolog podobaly t m, které stav li ímané. Hledat silnici starou více než tisíc let se nemusí zdát tak atraktivní jako zkoumání hrob vále ník s bohatou výbavou, d kaz o tom, kudy vedl mikul ický „bulvár“ je však z historického hlediska zajímavý. Archeologové se totiž domnívají, že kousek od hradišt se cesta napojovala na dálkovou komunikaci, která v minulosti vedla z Brn nska do Pováží. „N kte í badatelé se dokonce domnívají, že u Mikul ic p echázela p es eku Moravu jedna z tras jantarové stezky,“ uvedl Lumír Polá ek. S archeology kopou i cizinci Nahlédnout do další historie velkomoravského hradišt nyní pomáhají i studenti z Polska, Velké Británie a dalších zemí. Za stravu a byt d lají archeolog m výkopy, na které si d íve museli najímat brigádníky. Archeology p i práci rádi pozorují i návšt vníci a tuto možnost budou mít do konce ervence. (Helena Vaculová) MFD 20.7.2006
1 Olomouc - Akropolí cht jí Olomou ané do budoucna nazývat Dómské návrší s katedrálou a Arcidiecézním muzeem. Projekt Olomoucké akropole by v budoucnu m l unikátnímu místu zaru it prom nu v kulturní centrum. Prom nu okolí sídla raných P emyslovc podporuje i radnice. „Na studii jsme se rozhodli poskytnout ástku ty i sta tisíc korun," uvedl nám stek primátora Jaromír Czmero ( SSD). Podle n j by se na volné prostranství dostaly i další exponáty a muzeum by získalo pot ebné zázemí. Otcem myšlenky Olomoucké akropole je editel muzea Pavel Zatloukal. „Nosím ji v hlav už dlouho. Svatováclavské návrší a jeho okolí jsou tak významným a sugestivním místem, že si to zaslouží stejn jako nap íklad Pražský hrad," uvedl Zatloukal. Podle n j by se m l propojit olomoucký hrad s bližším i vzdálen jším okolím a zele by m la mít stejný akcent jako m stské parky: „M ly by vzniknout archeologické zóny se zp ístupn ním podstatných nález v etn n kdejšího hradního p íkopu. Krom toho je nutné upravit dlážd ní, slavnostní nasv tlení a kone n nezbytný servis, jako je ob erstvení, ve ejná WC, i prodejna suvenýr ," ekl Zatloukal. 26
Podle hrubého odhadu nám stka Czmera by projekt mohl stát až 100 milion korun. „ ást financí by ur it šla získat z evropských fond ," nazna il. Mluv í Arcidiecézního muzea Petr Bielesz potvrdil, že za necelý m síc od jeho otev ení zavítalo na budoucí akropoli asi 12 tisíc návšt vník . „Turisté se samoz ejm ptají na možnost dlouhodob jšího parkování. Naše uvad ky je odkazují p edevším na parkovišt na nám stí Republiky Dobudování areálu by jim pobyt usnadnilo," uzav el Bielesz. (end) OD 3.7.2006
7
6
#
Opava - Zárove s rekonstrukcí opavského nám stí Osvoboditel probíhá také záchranný archeologický výzkum, zajiš ovaný archeologickým pracovišt m ostravského Národního památkového ústavu. V míst , kde se nyní nám stí nachází, totiž p ed staletími stály m stské hradby a tam, kde lidé procházejí na Dolní nám stí, vjížd ly do m sta povozy Ratibo skou bránou. „Už v lo ském roce jsme provedli výzkum. Mapovali jsme si terén, abychom m li p edstavu, s ím se m žeme v pr b hu vlastních stavebních prací setkat. P i situování t chto sond jsme se ídili mimo jiné mapovými podklady z 19. století,“ vysv tluje archeolog ostravského Národního památkového ústavu František Kolá .Už t etí týden, kdy se na stavb d lají výkopy inženýrských sítí, archeologové bedliv sledují, co se pod lopatou bagru objeví. „Podle p edpoklad jsme prozatím narazili na poz statky st edov ké m stské hradby z 13. století a na hranu opev ovacího p íkopu p ed hradbami. Archeologické uloženiny, odkrývané v trase stavebních výkop podle situace a dohody místy až na povrch geologického podloží, obsahují b žný st edov ký materiál, jako jsou keramické st epy rámcov ze 13. až 14. století, kovové p edm ty a podobn ,“ prozrazuje Kolá . P ivyd lávají si i studenti Krom archeolog je v sondách ozna ených karti kami s ísly jednotlivých vrstev, výkop a výplní vid t také studenty, kte í si tímto zp sobem p ivyd lávají ke studiu. „Je to docela zábava. Dozv d l jsem se o této možnosti od kamaráda a budu kopat až do poloviny srpna. Zatímco my d láme tu hrubší práci s krumpá em a lopatou, holky pak hledají st epy a jiné nálezy,“ popisuje práci u archeolog student strojní pr myslovky Jakub Lihotzký. Stejn tak si brigádu pochvaluje sedmnáctiletý Lukáš Martinka. „Je to zajímavá práce. Jsem tu s kamarádem poprvé. Chceme si o prázdninách p ivyd lat,“ íká Martinka. Místo sochy bude fontána A jak bude nám stí vypadat po celkových úpravách? Dominantou nám stí Osvoboditel se stane místo sochy vojína osvoboditele Olbrichova fontána, replika fontány opavského rodáka architekta Josefa Maria Olbricha, která nyní stojí v Darmstadtu. „Uprost ed kruhového bazénu o pr m ru deseti metr bude stát betonový sloup. Na n m bude upevn na kovová nádoba, do které bude stékat voda. Pomník vojína bude p emíst n pod stromy v levé ásti nám stí,“ popisuje projekt, podle n hož se staví, František Gonšor, mistr valašskomezi í ské stavební firmy. P ipomínkou událostí druhé sv tové války budou i nové kamenné desky, umíst né u sochy vojína osvoboditele. Celou plochu nám stí protknou chodníky, vydlážd né žulovou dlažbou, s lavi kami. Hluk z Praskové ulice bude tlumit bariéra zelen a protihluková st na. Autory projektu jsou Pavel T ma a Zden k Tomek. Investorem stavby je m sto Opava, které na stavbu vy lenilo necelých 45,6 milionu korun. Hotova by m la být nejpozd ji p íští léto. (L.Melecká) MFD 28.7.2006
9
*
Opava - V interiéru kostela sv. Václava za aly p ed n kolika lety padat kusy omítky a ohrožovaly návšt vníky. Na n kolik let byl proto pro ve ejnost uzav en a konzervátorské práce byly po výb rovém ízení loni v zá í sv eny opavské firm . V sou asné dob jsou tém všechny už hotovy. " Nyní za neme klást novou podlahu, která nebude betonová, ale cihlová. Zbývá nám dokon ení elektroinstalace a zhotovení nových dve í," íká stavbyvedoucí Ji í Ausficir. Zachovaný z stal i syrov vyhlížející interiér kostelní lod , který bývá využíván k n kterým kulturním program m. Konzervace této historické památky si vyžádá zhruba dev t milion korun a její slavnostní znovuotev ení je plánováno na 19. íjna. (jih) MSD 28.7.2006
27
1 Kaple svatého Michala. Kapli ku ve vyškovské ásti Br any opravují d lníci od za átku ervna a v t chto dnech se v nují rekonstrukci interiéru a st echy. Opravy by m li skon it v srpnu. Radnice chce totiž otev ít kapli ve ejnosti v rámci Dn evropského d dictví. Ty se budou konat druhý týden v zá í. (Martina Grycová)
DVy 12.7.2006
SEZNAM SLEDOVANÝCH LIST DVy DBl MFD HN BrD PVT NJD FMD KrD DZN DB MS
Deník Vyškovska Deník Blanenska Mladá fronta dnes Haló noviny Bruntálský deník Prost jovský týden Novoji ínský deník Frýdecko-Místecký deník Krnovský deník Deník Znojemska Deník B eclavska Moravský sever
N R OK ŽUP OD OT P KD V HT
Novom stsko Rovnost Olomoucký kraj Žurnál UP Olomoucký deník Ostravský týdeník Právo Karvinský deník Vyso ina Hranický týden
ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku RO NÍK XV. 2006 Vychází m sí n Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci, Petráš v palác, Horní nám stí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz Periodikum registrováno pod íslem: MK R E 12635 Ro ní p edplatné 500,- K 28