ZRCADLO PAMÁTEK. Výbr lánk z tisku. erven 2006

ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku

Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . erven 2006

Olomouc - Olomou tí památká i by cht li ješt letos p edstavit ve ejnosti na nádvo í Petrášova paláce na Horním nám stí restaurované barokní sousoší Klan ní sv. T í král , cenné a památkov chrán né dílo socha e Ond eje Zahnera, mimo jiné tv rce výzdoby estného sloupu Nejsv t jší Trojice. Skupina ty figur – P. Marie s Ježíškem na klín a svatých T í král – z p elomu t icátých a ty icátých let 18. století p vodn pochází z ejm z kaple stejného zasv cení v kostele P. Marie na P edhradí v Olomouci a pozd ji byla p enesena do um lé jeskyn v areálu kláštera dominikánek ve Svatoplukov ulici v ep ín . Pon vadž se zde nacházela ve voln p ístupném parku, b hem posledních desetiletí, kdy park pat il základní škole, ji vážn poni ili vandalové. V roce 1989 byla torza soch p emíst na do lapidária Památkového ústavu. Jak ekl František Chupík z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu (NPÚ), nová etapa pé e o Klan ní sv. T í král za ala v roce 2002 jeho odkoupením za symbolickou cenu od M sta Olomouce. Letos za al akademický socha René Tikal s restaurováním a stavební firma TsaB Olomouc buduje podle návrhu A2 ateliéru st íšku, pod kterou budou sochy na nádvo í Petrášova paláce umíst ny. Celkové náklady na záchranu a nové umíst ní sousoší iní podle F. Chupíka p ibližn 250 tisíc korun. Nyní jíž p ipravili památká i v p ízemí paláce o památce a jejích pohnutých osudech panelovou expozici. „Naším cílem je nejen zachování této nep íliš známé barokní památky pro budoucí generace, v íme také, že její zp ístupn ní ve ejnosti m že vést k nalezení ztracených ástí soch, zejména jejich hlav, které mohou stále existovat, a už ve sbírkách pošetilé mladické nerozvážnosti nebo jako zahradní dopln k,“ ekl František Chupík. IT 28.6.2006 - zdroj NPÚ Olomouc

! " Olomouc - Sou ástí expozice nov otev eného olomouckého Arcidiecézního muzea jsou také archeologické nálezy vykopané p i pr zkumech Svatováclavského návrší. Jak ekl Richard Zatloukal z olomouckého územního pracovišt Národního památkového ústavu, n kolik desítek p edm t bylo muzeu zap j eno prozatím na deset let. „Jde o doklady osídlení od doby bronzové, zhruba p ed 3500 lety, až po st edov k. Nálezy z období od 10. do 14. století p evažují,“ up esnil. Podle jeho slov jsou n které z vystavených p edm t kopie, bu proto, že originály ješt archeologové zkoumají a dokumentují, anebo proto, že by se na sv tle mohly rozpadnout – to se týká p edm t z organických materiál , nap íklad z kostí. Podle názoru R. Zatloukala je jedním z nejcenn jších vystavených exponát práv rytina postavy orientálního bojovníka na úlomku z holenní dobyt í kosti, která pochází z 9 až 11. století. „Ve st ední Evrop jde o zcela unikátní nález, obdobné rytiny jsou známy pouze ve St edomo í,“ ekl. Více než poloviny exponát zap j ených muzeu olomouckými památká i, pochází z nejnov jšího rozsáhlého archeologického výzkumu, který na Svatováclavském návrší probíhal od roku 1999 až do letoška. Jejich cílem bylo zjistit historii osídlení a ur it stá í zdí a základ staveb. Výsledky výzkumu, které se budou vyhodnocovat až do roku 2009, potvrzují, že ran st edov ké sídlo P emyslovc m lo již dávno p edtím velký strategický význam a bylo již od mladší doby kamenné nep etržit osídleno. IT 8.6.2006 - zdroj NPÚ Olomouc

1

#

$

Archeologové našli v centru Znojma na sto koster Znojmo - Archeologové ve Znojm ohlásili významný nález. V samém centru m sta nedávno narazili na poz statky st edov kého špitálního kostela a spolu s ním objevili tém sto padesát lidských koster. „Už kostel sám je památka dopl ující znojemskou kolekci st edov ké sakrální architektury,“ uvedl Ji í Doležel, odborný pracovník Archeologického ústavu Akademie v d eské republiky v Brn . V dci mohou zkoumat st edov ké choroby Více než stovka hrob s ostatky pacient dobového špitálu je podle n j vynikajícím antropologickým materiálem pro studium st edov kých chorob. „Je to nález mimo ádné kvality. P inesl i d ležité informace o st edov ké osad Bala z poloviny dvanáctého století,“ doplnil Zden k ižmá ze znojemského pracovišt Ústavu archeologické památkové pé e. Výzkum na nám stí Svobody v centru m sta nebyl nijak b žný. „Je to nejv tší st edov ký výzkum ve Znojm ,“ p iblížil archeolog. Unikátní objev ale d lá starosti stavba m, kte í v míst budují polyfunk ní d m. Kv li nálezu museli stavební práce p erušit. Archeologové totiž cht jí, aby ministerstvo kultury prohlásilo nález za národní kulturní památku. „Dali jsme vyjád ení stavebnímu ú adu ve Znojm , že se tady jedná o vzácný, neo ekávaný archeologický nález. Stavební ú ad ve Znojm na základ našeho výpisu oslovil ministerstvo kultury se žádostí, aby potvrdilo kulturní význam tohoto nálezu,“ p iblížil Doležel. Pro stavební firmu je objev poz statk dávného kostela nep íjemnou zprávou. „Již nyní nám z neplánovaného zdržení plynou statisícové škody. Jestli to bude trvat další ty i týdny, tak to budou miliony,“ uvedl jednatel investora Ivo Durda. B h na dlouhou tra V p ípad , že by ministerstvo kultury uznalo mimo ádnost nálezu, muselo by uhradit náklady spojené s p ípadnou zm nou projektu a další náklady. „Nám je vcelku jedno, jestli to místo uznají, nebo neuznají památkou, my pot ebujeme, aby to rozhodli rychle,“ dodal jednatel firmy. Zatím to však na rychlé jednání nevypadá. Proces prohlášení nálezu za kulturní památku ješt ani neza al. „Ministerstvo kultury si vyžádalo adu dopl ujících materiál ,“ p iblížila Ludmila Kadrnková z tiskového odd lení ministerstva. (Vojt ch Smola) MFD 14.6.2006

%&

"

"

$

JAN POKATOŠ Památky se kone n vracejí na svá p vodní místa. Valašské Mezi í í - Velké st hování soch p ipomínající známý eský film Kulový blesk za alo v t chto dnech ve Valašském Mezi í í. Skulptury tady z rozhodnutí radnice m ní po ad let svá stanovišt a vracejí se na místa, kde byly p vodn postaveny. Nap íklad barokní socha svatého Valentina se p emístí z rušné Masarykovy ulice na okraj n kolik stovek metr vzdáleného mostu pod nám stím. "Vracíme ji na p vodní místo, odkud byla po druhé sv tové válce necitliv odstran na," konstatoval památká m stského ú adu František Hlavi ka. P emíst ní chrán ného díla bude mít podle n j i další výhodu. "Dopravní ruch na Mostní ulici je totiž výrazn nižší a socha bude v menší mí e vystavena zplodinám z výfukových plyn ," vysv tlil památká . Socha svatého Valentina ztvár uje patrona mládeže, dobrého s atku, cestujících, v ela a ochránce proti moru. Vznikla okolo roku 1750 a dílo pocházející pravd podobn z dílny socha e Ond eje Zahnera má pro m sto zvláštní význam. "Svatý Valentin je tady velmi uctíván. Navíc pocházel z italského m sta Terni, jehož latinské ozna ení zní Interamna. Tedy Mezi í í," doplnil Hlavi ka. P esuny soch na p vodní stanovišt vítají také obyvatelé m sta. "Zažila jsem takový malý zázrak: já i moji spoluob ané jsme se do kali navrácení kopie sochy Panny Marie na mnoho let prázdnotou zející podstavec," pochválila radnici Marie Klinkovská ze sdružení Za Krásno krásn jší. Originál této barokní sochy z p elomu 17. a 18. století byl z p vodního podstavce kv li špatnému stavu p ed t iceti lety p evezen do lapidária v kostele Nejsv t jší Trojice. "Radnice loni u akademického socha e Miroslava Machaly ze Vsetína nechala zhotovit kopii," p ipomn l mluv í m sta Josef Beneš. Nová socha Panny Marie s Ježíšem z stane solitérem, socha svatého Valentina na nároží Mostní a Vodní ulice ale z ejm osamocena nebude. " Sochy stojící p i okrajích mostu byly celkem ty i.

2

Žádáme ministerstvo kultury, abychom z bývalé aleje na Masarykov ulici sm li k mostu p esunout také stejn starou sochu biskupa, svatého Libora," vysv tlil památká . Jako t etí by se mohla vrátit na p vodní místo z rušné Masarykovy ulice socha svatého Ignáce. " tvrtá socha, p edstavující svatého Jana Nepomuckého, je umíst na v rožnovském skanzenu," uzav el památká Hlavi ka.

Valašský deník 9.6.2006

' !

(

$

$

Martin Mošt k ZNOJMO - Rozlehlý areál bývalého louckého kláštera ve Znojm p evedou státní ú edníci nejspíše m stu. Zástupci radnice vy kávají, až budou mít potvrzení. Nejvýznamn jší zm na od odchodu posledních voják po átkem devadesátých let eká nejspíš v blízké dob mohutný soubor budov a pozemk v Louce. Státní ú edníci chystají rozhodnutí, jímž n kdejší klášter premonstrát se zázemím p evedou znojemské radnici. Nyní pracují na p esném zn ní podmínek, které omezí budoucí nakládání s historickou dominantou m sta. "Bezúplatný p evod na m sto podpo il Národní památkový ústav, který jsme požádali také o posouzení n kolika variant dalšího postupu. Ústav sou asn požaduje, aby sou ástí p evodu byly i podmínky, které mají zamezit budoucímu spekulativnímu prodeji," uvedla editelka brn nského pracovišt Ú adu pro zastupování státu ve v cech majetkových Lenka Kola íková. Zn ní podmínek podle jejích slov ú ad práv zpracovává. "Za nejvhodn jšího vlastníka považuji stát, ale pokud se rozhodl, že Louku dál nechce, pak je na míst p evod m stu, které m že garantovat náležité využití kláštera v budoucnosti," uvedl starosta Znojma Pavel Balík. Chystaná zm na vlastnictví pot šila zástupce vina ské spole nosti, která v pronajaté ásti kláštera rozvíjí vina ský a turistický program. "Je d ležité, aby areál dostal jasného majitele. M sto je pro nás dobrý partner. Definitivní rozhodnutí o vlastnictví nám dovolí p ipravit nap íklad n které opravy, s nimiž jsme zatím vy kávali," uvedl editel šatovského Znovínu Pavel Vaj ner. Skepti t jší jsou zástupci znojemského Okrašlovacího spolku, kte í vývoj kolem Louky dlouhodob sledují. "Samotný p evod na m sto je jist pozitivní zpráva. Obáváme se ale, že v sou asné finan ní situaci bude m sto t žko hledat peníze na údržbu i nezbytnou koncepci budoucího využití," uvedl len rady spolku Ji í Kacetl. Konkrétní zám ry využití i cesty k získání financí na nezbytné rozsáhlé opravy za íná už ale chystat nedávno založená Moravsko - rakouská spole nost tvo ená p evážn p edstaviteli ve ejné správy z region na obou stranách hranice. R 27.6.2006

)

"

Jan Filgas Zchátralé druhé nádvo í mezi í ského zámku Žerotín eká prom na Valašské Mezi í í - N kolik desítek let eká na opravu druhé nádvo í zámku Žerotín ve Valašském Mezi í í. Stojí tak ka t sn u nám stí, denn kolem procházejí tisíce lidí. Už brzy ale nádvo í projde zásadní prom nou. N kte í obyvatelé m sta neváhali zadní zámecké nádvo í ozna it za ostudu Mezi í í. „Je to zanedbané, m sto nem lo peníze, je dob e, že to dají do po ádku,“ íká nap íklad d chodkyn Jarmila Trávní ková. Zámek Žerotín pat í mezi nejvýznamn jší památky ve Valašském Mezi í í. Za jeho rekonstrukci, která probíhá již n kolik let, radnice dodnes zaplatila více než dv st milion korun. Obnova zadního nádvo í za ne brzy, zastupitelé už schválili na tuto akci deset milion korun. Chyb jících patnáct milion by m lo dodat ministerstvo financí. Na opravu poslední zchátralé ásti historického centra cht la radnice získat peníze už d íve ze strukturálních fond , v Bruselu však nakonec požadavek neprošel. „Peníze byly p erozd leny jinak, než jsme si p edstavovali,“ vysv tlil starosta m sta Ji í Kubeša. Na druhém nádvo í zámku by m la být podle radnice opravena p edevším sýpka a zámecká kaple. Kone ná podoba nádvo í bude záviset na tom, zda m sto usp je se žádostí o vyn tí zdejšího hospodá ského p ístavku ze seznamu nemovitých kulturních památek. „Památká i jsou proti. Otázkou je, jak se zachová ministerstvo kultury, jemuž p ísluší v této v ci rozhodnout,“ ekl místostarosta Bohdan Mikušek. Opravy by se ale podle jeho m ly nést v konzervativním duchu. „Chceme obnovit bývalou v ze skou kapli, která se m že stát multifunk ním centrem,“ uzav el. (Jan Filgas) MFD 22.6.2006 (Valašský den 19.6.)

3

* ( Olomouc - Ješt další rok si obyvatelé Olomouce budou muset po kat na chvíli, kdy si dají kávu v bývalé restauraci Fontána ve Smetanových sadech. Noví majitelé léta zav ené historické budovy z konce 19. století dokon ili projekt a získali i stavební povolení na rekonstrukci. Do za átku letošní sezony opravu ale nestihli. „Do konce roku v objektu ud láme úpravy, ale rekonstrukci už bohužel nespustíme. Vše chceme ale stihnout nejpozd ji p íští rok,“ slíbil Vladimír Beckert z firmy Noe z Lipníku nad Be vou, která budovu restaurace p ed dv ma lety koupila od konkurzního správce firmy Paster, jež skon ila v likvidaci. Noví majitelé cht jí restauraci vrátit p vodní podobu a po ítají, že rekonstrukce bude stát desítky milion korun. Firma Noe se proto spojila s investorem a založila spole nost, která opravu zaplatí. Jmenuje se Vilémova dvorana, jak se kdysi íkalo i restauraci. Na památku olomouckého dómského probošta Viléma Schneeburga, jehož nadace dlouhá léta podporovala provoz m stského parku. „Hledáme nyní partnera, který bude objekt provozovat a jemuž ušijeme interiér na míru,“ doplnil Beckert. Restaurace s velkou fontánou stojí v Rudolfov aleji ve Smetanových sadech od roku 1879. Vznikla v dob , kdy v m stském parku vládl ilý stavební ruch poté, co v roce 1877 nastoupil do funkce editele m stských sad Karel Pohl. Alej založil olomoucký arcibiskup, arcikníže Rudolf Jan Habsburský. Oblíbeným místem vycházek Olomou an se stala už ve 20. letech 19. století. M sto park spravuje od roku 1832. (jup) MFD 30.6.2006

+

"

!

BRNO - Obnova památky p ijde zhruba na osmdesát milion korun. Nové bude i za ízení domu a zahrada. První listopad letošního roku bude pro vilu Tugendhat v Brn - erných Polích skoro tak d ležitý jako den, kdy se za ala stav t. Památka zapsaná v seznamu UNESCO by se totiž m la za ít kompletn opravovat. Po ítá se zhruba s osmdesáti miliony korun a alespo dv ma roky práce. Vzbudila rozruch už v roce 1930, kdy ji stavební mist i dokon ovali. Má za sebou tém osmdesát let existence a zájem je o ní stále: vila Tugendhat. Te se dokon ují p ípravy na její generální opravu. Jasné je již o všech detailech vily, zbývá rozhodnout "jen" o tom, která firma cennou památku opraví. "Rekonstrukce vily se p ipravuje už delší dobu. Ješt p ed m sícem se ešilo, kde bylo jaké umyvadlo, záchod i va i . Až do takových podrobností p ípravy zacházely," poznamenal nám stek brn nského primátora Miroslav Hošek. Stavební firmy, které se cht jí p ihlásit do výb rového ízení o rekonstrukci vily musí nabídky p edložit do osmadvacátého ervence. Kompletní opravou by se m la vila uvést do p vodního stavu v etn všech detail . "Cht li bychom, aby vypadala jako na konci t icátých let, kdy ji opustili manželé Tugendhatovi. Samoz ejm v etn všech detail a nábytku," zd raznila architektka a vedoucí pracovišt Vila Tugendhat Iveta erná. Krom domu se zrekonstruuje i okolí vily. "Nejen vnit ek, ale také zahrada a její okolí," uvedla erná. V tšina p vodního vybavení nejznám jší brn nské vily se ztratila, když ji Greta a Fritz Tugendhatovi museli kv li nástupu nacismu narychlo opustit. P vodní za ízení by m ly nahradit v rné kopie. "P áli bychom si, aby byly kopie úpln stejné. Nap íklad v k eslech byly d ív ko ské houn , tak by je nem l nahradit molitan," prozradila podrobnosti architektka erná. V Muzeu m sta Brna dodnes uchovávají jediné originální k eslo z té doby. Moravská galerie se stará o další ty i kusy nábytku. ást vybavení si odvezla rodina Tugendhat s sebou do emigrace. "T žko je ale m žeme žádat, aby nám tyto v ci poskytli," uvedl editel Muzea m sta Brna Pavel Ciprian. Vilu Tugendhat navrhl v roce 1928 sv toznámý n mecký architekt Ludwig Mies van der Rohe. Po bohaté historii se do kala v roce 2001 zapsání na seznam chrán ných památek UNESCO. D m za n kolik milion p edstihl trend o desetiletí Vilu Tugendhat navrhl v roce 1928 n mecký architekt Ludwig Mies van der Rohe na p ání Grety a Fritéze Tugendhatových, kte í mu nechali volnou ruku. D m pak v letech 1929 až 1930 postavila brn nská stavební firma brat í Eisler . Hlavní obytná ást domu je obrácena do zahrady a tvo í ji p evážn jeden velký prostor o rozloze dv st metr . Proslulý architekt van der Rohe navrhoval i nábytek a cht l, aby dotvá el charakter a krásu domu. Celou vilu tvo í jakoby neohrani ený prostor, na dvou stranách otev ený sklen nou st nou do zahrady. D m byl vybaven moderním systémem klimatiza ního za ízení, v suterénu domu se nacházely strojovny s elektromotory pro spoušt ní oken v obývací hale. D m byl vybaven také elektrickým zabezpe ovacím systémem, nap íklad u vstupu do domu byla fotobu ka.

4

V tšina t chto za ízení byla naprosto unikátní a svým použitím v rodinném dom p edstihla dobu o n kolik desetiletí. Není bohužel známo, kolik vila stála, ale šlo o ástku n kolika milion korun, za které by se tehdy postavilo n kolik desítek rodinných dom . Synovi vila rodi nechybí Když p ijel v lednu roku 2002 do Brna potomek Grety a Fritze Tugendhatových, všichni se ho vyptávali na to, jaké to bylo žít prvních osm let života v tak úžasné vile. A Ernst Tugendhat tehdy jen kr il rameny. "Jsem v Brn jen jako zástupce konkrétní stavby. To m trochu mrzí. K domu nemám žádný zvláštní vztah," ekl tehdy Tugendhat, který rovn ž odmítl nabídku, aby vilu navštívil. "Byl jsem v n m již tolikrát, že o to znovu nestojím," kroutil hlavou muž. Ve m st tehdy mimo jiné p evzal estné ob anství Brna a navštívil také studenty brn nské filozofické fakulty. Tugendhata totiž ve sv t znají p edevším jako filozofa. Poté, co s rodi i odešel kv li nacismu z eskoslovenska, žil v jižní Americe. Vystudoval klasickou filologii a filozofii. Jako profesor p sobil nap íklad na univerzitách v Heidelbergu, Berlín , Santiagu de Chile nebo ve Vídni. V esku dokonce vyšla jeho kniha o etice. Na svých prvních osm let života strávených v Brn si vzpomíná jen matn . "Roky strávené v Brn nebyly pro m j život tak d ležité. Významn jší byla doba, která za ala, když jsem m sto s rodinou opustil," upozornil Tugendhat. P i své poslední návšt v Brna si také post žoval, že se o jeho osobu všichni zajímají jen kv li domu, ve kterém žil. "Když jsem p ijížd l do Brna, m l jsem dobrý pocit. Poté, co jsem zjistil, že se o m všichni zajímají jen kv li n jaké stavb , mi p ijde m j pocit hloupý," dodal filozof, který dnes žije ve Venezuele. Stáj, t locvi na i hotel. To vše byla Tugendhat Když dali Grete a Fritz Tugendhatovi volnou ruku a peníze významnému architektovi Ludwigu Mies van der Rohe, netušili, že vytvo í skvost, který se zapíše do d jin architektury. Dílo budilo rozruch už p i stavb . O sedm desetiletí pozd ji se vila Tugendhat dostala až na seznam památek UNESCO a prohlédnout si ji chodí sedmnáct tisíc lidí ro n . "Manželé Tugendhatovi ale bydleli v dom jen osm let. Pak emigrovali ze strachu p ed nacisty, protože byli oba židovského p vodu," vypráví o pohnutém osudu obyvatel domu vedoucí vily, architektka Iveta erná. D m pozd ji zabralo gestapo. Na konci války v okolí explodovaly bomby a tlakové vlny vilu poškodily. Až do konce války si unikátní stavby nikdo nevšímal. "Ztratil se nábytek a vybavení," íká erná. Lidé nakonec vilu rozkradli. Na konci války se tam usídlili ruští vojáci, kte í d m navíc zdevastovali. Ustájili v ní totiž kon . Po válce až do roku 1950 p sobila v dom tane ní škola profesorky Karly Hladké a potom sloužila do konce sedmdesátých let jako prostor pro rehabilita ní t locvik. Pak vila už jen chátrala. V roce 1982 za íná t íletá rekonstrukce domu, který n kte í architekti kritizovali. Ve skute nosti však památku vlastn zachránila. Komunistický režim v dom ubytovával prominentní hosty, kte í do Brna p ijeli. Vila Tugendhat se stala historickým místem ješt zpo átku devadesátých let. Václav Klaus a Vladimír Me iar uvnit podepsali dohodu o rozd lení eskoslovenska. Te je vzácná památka už dvanáct let ve správ Muzea m sta Brna. "Na základ fotografií jsme ji postupn vybavili replikami p vodního majetku," upozor uje erná. Na plánovanou totální opravu se te p ipravuje celý tým odborník . Základem jsou p edevším p vodní plány a dobové fotografie. "Pracujeme i s adou v deckých metod. Když to p eženu, tak jsme ze vzorku d eva z okna schopni zjistit, kolik nát r zažilo a kdy se na n j prášilo," vysv tluje erná. Podle ní je rekonstrukce vily Tugendhat již nutná. Další zima by prý mohla vilu velmi poškodit. (Tereza Strnadová) R 19.6.2006

!

$

$

# Olomouc - Archeologové objevili p i záchranném výzkumu v areálu nemocnice na Klášterním Hradisku poz statky domu ze 13. století. Vykopávky v par íku v prostoru psychiatrického odd lení v severovýchodní ásti nemocnice probíhaly v souvislosti se stavbou výtahové šachty. Jak ekl vedoucí výzkumu Ladislav Kaiser z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu (NPÚ), nalezený objekt, z n hož byla odkryta severní ást, byl d evohlin né konstrukce a zanikl postupným rozpadem. „Stá í domu jsme odvodili z keramických st ep hrnc , které se zde krom zví ecích kostí rovn ž našly,“ ekl L. Kaiser. „Nyní probíhá ošet ení a zpracování nález v laborato i, to nám mimo jiné pom že zjistit, zda se jednalo o objekt hospodá ský, nebo obytný,“ dodal. Internet 26.6.2006 - zdroj NPÚ Olomouc

5

,

-

.

"

BRNO - Stavba ze starých cihel pot ebuje dalších 50 milion . Uvnit bude unikátní sklad archeolog . Dva roky chodí lidé kolem nového bastionu postaveného u hradeb Špilberku a ptají, k emu slouží. Stavba za devadesát milion korun je tém dva roky zakonzervována. Radní te uvolnili dalších padesát milion . V ásti opevn ní, které se postavilo z historických cihel, bude unikátní sklad archeologických nález . Bastion, replika starého opevn ní "p ilepeného" k hradbám Špilberku u hlavního vchodu už nebude jen na okrasu. Stavba by se m la do roka prom nit v unikátní sklad archeologických nález . Na rozdíl od jiných sklad bude sbírka v bastionu ve ejn p ístupná. Hrubá stavba byla dokon ena již p ed dv ma lety. Tehdy však došly peníze. "Když se odkryl zásyp, našli archeologové p vodní hradby, základy bastionu a ást chodbi ek. Nálezy bylo pot eba zakonzervovat, aby se nezni ily. Tím se celá stavba prodražila," uvedl historik Muzea m sta Brna Ji í Van k. Bastion tak dnes tvo í jen obvodní zdi. Uvnit chybí elektroinstalace i vybavení. "Už je vypsané výb rové ízení a p ipravená smlouva," ubezpe il editel Muzea m sta Brna Pavel Ciprian. Podle architektky Ivety erné bylo nutné archeologické nálezy zachránit. "Tím se celá stavba prodražila. Další chybou je to, že peníze z rozpo tu p ichází po menších ástkách. Kdyby dostalo muzeum najednou, stavba by nem la takové asové prodlevy," uvedla erná. Po definitivním dokon ení bastionu do jeho útrob poputují všechny nalezené památky. "Všechno, co se najde, totiž musíme uskladnit. A prostory už nutn pot ebujeme," uvedla erná. Podle ní je nutné, aby se stavba co nejd ív dokon ila. "Depozitá e normáln p ístupné nejsou, ale v tom špilberském si lidé prohlédnou sbírky z chodeb v bastionu," dodala erná. (Tereza Strnadová) R 23.6.2006

! HODONÍN - Zvážit umíst ní kašny a promyslet koncepci zelen na Masarykov nám stí To je nyní úkolem hodonínské radnice, která zahájila nové kolo jednání s památká i. Ti totiž neakceptovali projekt, který po ítal s centrálním vodním prvkem v ose vchod do chrámu svatého Vav ince a radnice, ani s rozší ením zelen . "Argumentovali tím, že kašna uprost ed nám stí by bránila tamnímu shromaž ování lidí a vzrostlá zele vytvá ela nežádoucí optickou bariéru," ekla vedoucí odboru rozvoje m sta Milana Grauová. Ta nyní se svými spolupracovníky p ipravila p t nových variant jednoduchých pracovních návrh , z nichž se památká m zamlouval jeden z nich. "Nejsme proti vodnímu prvku, ale nechceme, aby byl uprost ed prostoru. Proto souhlasíme s návrhem, který po ítá se ty mi fontánami v rozích nám stí. Prostor by tím získal sousm rnost, zkultivoval by se a nabyl na reprezentativnosti," ekl pracovník Národního památkového ústavu v Brn Radim Š astný. Památká i podle n j nejsou ani proti zeleni. Navrhují ji však v redukované form . "V žádném p ípad by se z nám stí nem l stát lesopark," upozornil Š astný. Nový návrh nyní musí schválit m stské orgány. Podle Grauové by za ur itých okolností mohl projít. "Bojím se ale technické a ekonomické náro nosti i složité údržby," ekla. (Bohuna Mikulicová) R 22.6.2006

)

&

"

$

Z chátrající ruiny vznikne moderní školící centrum Vsetín - Na sto osm milion korun p ijde podle projektant rekonstrukce chátrající vsetínské dominanty Maštaliska. Samotné práce za nou p íští týden: z nyn jší ruiny se za n kolik m síc stane moderní st edisko se školícími i kancelá skými prostory. Rekonstrukce chátrajícího objektu bude zahájena p íští pond lí. Slavnostního aktu se zú astní zástupci vsetínské radnice, Agentury pro ekonomický rozvoj Vsetínska, která je realizátorem projektu, a zhotovitelské firmy, ta si již p evzala staveništ . "V rámci rekonstrukce dojde nejen k záchran samotného objektu Maštalisek, ale sou asn ke vzniku takzvaného Podnikatelského inkubátoru, jehož cílem bude pomáhat malým a st edním podnikatel m v založení firmy a rozvoji jejich innosti," p ipomenul vsetínský starosta Ji í unek. V objektu podle n j vzniknou školící a kancelá ské prostory, v bývalých maštalích pak velké

6

komunika ní a videokonferen ní centrum. "P itom historicky cenná venkovní fasáda z roku 1893 i vnit ní prostor maštalí z stanou zachovány," zd raznila architektka Ta ána Tszoumasová. "Sou ástí projektu v celkové hodnot 108 milion korun, na n jž se vsetínské radnici poda ilo získat dotaci bezmála 78 milion korun z evropských a státních fond , bude i vybudování podzemního parkovišt se 71 parkovacími místy," p ipomenula mluv í vsetínské radnice Eva Stejskalová. Práce by m ly být hotovy v lét p íštího roku. "Zbrzdit by je však mohl archeologický pr zkum, který bude stavbu doprovázet," poznamenal místostarosta m sta Lubomír Gajdušek. Objekt a jeho okolí je totiž kulturní památkou. Chátrající dominanta Horního m sta v uplynulých letech notn potrápila vsetínské ú edníky. Na d kladnou rekontrukci nem la radnice dost pen z, nebylo navíc jasné, k jakému ú elu bude budova sloužit. Byly provedeny pouze nejnutn jší opravy pro její stabilizaci. V roce 2001 pak byla budova zakonzervována s tím, že oprava bude pokra ovat, až bude zajišt n ú el jejího využití. Ten se nyní ke spokojenosti radnice poda ilo získat. Na zkulturn ní sou asného neut šitelného stavu m stské dominanty se t ší i samotní obyvatelé. " Vloni získala novou fasádu zámecká v ž, je dob e, že budou opravena i Maštaliska," p idala sv j názor Jana Svobodová ze Vsetína. (LENKA PLA KOVÁ) Valašský deník 9.6.2006

/

(

0

"

Ostrava – Hotovo. Rekonstrukce vlakového nádraží v Ostrav - Svinov definitivn skon ila. Cestující mohou od v erejšího dne využívat zrekonstruované nádražní prostory v celé ší i. eské dráhy loni v prosinci slavnostn zprovoznily novou sklen nou p ístavbu historické nádražní haly. Cestující od té doby zažívali na nádraží kv li pokra ujícím stavebním pracím t žké asy, protože situace byla nep ehledná. To už ale neplatí. Stavebníci b hem rekonstrukce nádražní budovy objevili nap íklad skryté památkov cenné stropy v ekárnách. (redak n zkráceno)

MSD

&

1

2

Jihomoravský kraj vypsal výb rové ízení na zpracování management plánu Lednicko-valtického areálu. Hlavním smyslem dokumentu je pro tuto památku zapsanou v seznamu UNESCO popsat a komentovat rozvoj ve všech souvislostech, zabezpe ující její existenci pro další období. Bez tohoto st žejního programového dokumentu by nebylo možné smyslupln pokra ovat v již d íve zapo atých aktivitách, kterými byly nap íklad díl í realizace obnovy cenných lesoparkových partií a dalších krajiná ských hodnot s výraznou podporou z ve ejných zdroj . Po ízení management plánu je dalším krokem v postupném napl ování poslání památkové zóny, za kterou byl Lednickovaltický areál na jižní Morav prohlášen dne 10. zá í 1992 vyhláškou Ministerstva kultury eské republiky . 484/1992 Sb. Tímto posláním je zabezpe ení ochrany a pé e o památkovou hodnotu zóny, kterou tvo í zejména význam daného území pro historickou osobitost místa, historické vazby sídel, jednotlivých historických objekt v krajin , krajiny a terénních útvar a krajinný ráz daného území v etn jeho p im eného využití a rozvoje. Území bylo pro své výjime né p írodní a kulturn -historické hodnoty 7. prosince 1996 zapsáno do Seznamu sv tového p írodního a kulturního d dictví UNESCO. Lednicko-valtický areál je unikátním p íkladem symbiózy um le koncipované i p irozené krajiny s celkem 87 nemovitými kulturními památkami. Kulturní a p írodní památka tohoto charakteru a rozsahu nemá v rámci eské republiky i Evropy obdoby. Lednicko-valtický areál je území o rozloze tém 200 km2, jehož podoba byla cílev dom usm r ována po dobu tém 700 let rodem Lichtenštejn . V území se dochovaly doklady o hospoda ení od 14. století (rybníky - poslední Nesyt dokon en 1518, skladba polí, luk, sad , vinohrad a les zejména od 17. století, ale hlavn z 18. a 19. století), um lecká díla z doby renesance, baroka, klasicismu, romantismu a sloh eklektických, z nichž jedine ným dílem jsou zahradní a krajiná ské úpravy území podle barokních a romantických princip , výjime né i mimo ádnou koncentrací cizokrajných rostlin. Památky na Seznamu sv tového d dictví nejsou ve svém významu vnímány pouze jako lokality s nesmírnou objektivní hodnotou. Jsou chápány i jako lokality, které daná zem zviditel uje jak pro jejich hodnoty, tak i jako místo, jež by m lo mít sv tové spole enství možnost poznávat. Proto má p íslušný stát zajistit podmínky pro návšt vu host ze širokého okolí a zahrani í. (Anna Procházková) MFD 30.6.2006

7

1

*

Od letošního roku je v bo ním k ídle lednického zámku nov „upravena“ samoobslužná restaurace, za kterou se lov k musí styd t. P vodní decentní d ev né ost ní, zárubn , elegantní dve e a okna se snoubí s kobercem p itlu eným kolem st n nad obložením, odpudiv r žovým nát rem zdí a levným plastovým zahradním nábytkem. Prodejní pult v podob „selské chaloupky“ slepené z koupelnových obklada ek, d eva a st ešních tašek je vyzdoben sv telnými panely s nabízenými jídly a blikajícím displejem navozujícím atmosféru nádraží v eské T ebové. Nic proti komer nímu využití památek, n kdy m že být dokonce i estetickým p ínosem. P ekvapuje m ale, že památkový ústav, který se v Lednickovaltickém areálu vyjad uje detailn ke vzhledu všech staveb, dopustil p ímo v zámku n co tak odpudivého. (Lenka Olivová) MFD 23.6.2006

3

+0

.

4

BRNO - Kv li záchran nejstaršího brn nského pavla ového domu U Sedmi šváb se dnes uskute ní sch zka, kterou svolalo ministerstvo kultury. Podle aktivist i primátora ale už není co zachra ovat. Levé k ídlo pavla ového domu U Sedmi šváb už nemá st echu. D lníci za ali rozebírat dokonce i obvodové zdivo. Nezastavila je ani sobotní demonstrace p ed domem v Kope né ulici. Sešlo se tam asi padesát lidí. Cht li bourání památky zastavit až do doby, kdy se ministerstvo kultury vyjád í k návrhu památká za lenit d m mezi kulturní památky. Levé k ídlo pavla ového domu U Sedmi šváb už nemá st echu. D lníci za ali rozebírat dokonce i obvodové zdivo. Nezastavila je ani sobotní demonstrace p ed domem v Kope né ulici. Sešlo se tam asi padesát lidí. Cht li bourání památky zastavit až do doby, kdy se ministerstvo kultury vyjád í k návrhu památká za lenit d m mezi kulturní památky. "Obávám se, že už nic nezachráníme," konstatovala iniciátorka protestu Radana Melková a sledovala, jak d lníci hází trámy ze st echy do dvora. P esto na železný vlnitý plot vylepila n kolik hesel. Skupince mladých lidí se také poda ilo proniknout do dvora a do koruny stromu vyv sit transparent. Dnes by se ovšem m la uskute nit klí ová sch zka ohledn budoucnosti domu. Majitel Gerhard Hudeczek se sejde s prvním nám stkem ministra kultury Františkem Formánkem a brn nským primátorem Richardem Svobodou. Primátor však již v pátek pro eskou televizi ekl, že na záchranu je už pozd . "Vzhledem k tomu, že majitel má v ruce platný demoli ní vým r a bourací práce postupují, obávám se, že pond lní jednání bude jen symbolické," konstatoval primátor. Majitel domu v sobotu zkontroloval jak práce na bourání pokra ují, na prosby noviná o komentá nereagoval. Na míst starého pavla ového domu chce postavit moderní bytový komplex. Hudeczek d m koupil d m od soukromého majitele. "Údajn za t ináct milion korun," dohadovali se v sobotu mezi sebou demonstranti. Radní Petr Paulczy ski proto nevidí d vod, pro by d m zp t odkupovalo m sto. "Sou asný majitel d m koupil od t ch, kte í ho zprivatizovali. M sto s touto kauzou nemá co do in ní. Pro m jde o starý d m, ne o kulturní d dictví," ekl nekompromisn Paulczy ski. Aktivist m radní vy ítá, že d m cht jí zachránit jen proto, že v n m p edtím bydleli. "Ano strávila jsem v n m n kolik let, ale vše p evyšují hodnoty objektivní, které ten d m má," ekla Radana Melková. "Tato kauza ni ení d dictví je po Špalí ku a Va kovce pro Brno snad poslední," dodala. (Gábina Peringerová) R 19.6.2006

5 6

7

!

8 9

PRACUJÍ NA KOSTELE. ada farník odpracovala tisíce brigádnických hodin na opravách kostel . Bez pomoci v ících by v n kterých místech Jihomoravského kraje vlastní svatostánky ani nem li.

8

Jižní Morava - Na hromadné brigády, takzvané akce Z, vyrážely za komunismu celé vesnice a m sta. Zejména o volných sobotách se uklízely parky, stav ly místní kulturní domy, i vykopávaly brambory. Ani dnes brigádnické akce dobrovolník nevymizely. Práv díky nim totiž fungují tém všechny kostely na jižní Morav . A ada z nich by bez místních dobrovolník v bec nestála. „Po ekadlo, že je n kde práce jak na kostele, je trefné. Opravdu máme po ád co d lat. Skon íte s jednou prací a hned už eká další. Našt stí je po ád dost lidí ochotných ud lat n co bez nároku na odm nu. Pravidelný úklid, výzdoba kostela i drobné opravy, to všechno se všude d lá dobrovolnicky, nic jiného ani s ohledem na náš rozpo et není možné,“ potvrzuje blanenský fará Ji í Ka a. Mimo ádné je podle n j i dalších jihomoravských fará také zapojení v ících p i velkých opravách i p estavbách kostel , far, kapli ek i božích muk a k ížk . Zatímco restaurování a jiné práce musejí v ící sv it památká m i odborným stavebním firmám, p ípravné a pomocné práce zajiš ují v tšinou farníci. „T sn po revoluci se asi lidé zapojovali o n co více, brali si i volno z práce, dnes už se každý bojí, aby nep išel o zam stnání. Na druhou stranu ale, když je pot eba, lidé jsou ochotní a také hodn št d í,“ souhlasí hodonínský fará Josef Zouhar. Bez pomocník z ad v ících by klidný chod a údržba nebyla možná. „Ve Starém Poddvorov u ejkovic nebo v Moravském Žižkov , spadajícím pod farnost ve Velkých Bílovicích, si místní sami postavili nové kostely. Na každém z nich odpracovali p es 20 tisíc brigádnických hodin,“ popsal d kan hodonínské farnosti Josef Zouhar. Nejen na tradi n katolickém jihu regionu ovšem v ící nabízejí pomocnou ruku. „Kostely žijí jako každá neziskovka z dar a z dobrovolnické innosti. Bez té je jejich chod neodmyslitelný. U ady inností dobrovolníci zajiš ují 99 procent v cí. Na Blanensku máme našt stí hodn šikovných lidí a hodn vysokou tradici emeslné zru nosti,“ potvrzuje i blanenský fará Ji í Ka a a uvádí p íklady z Blanska, Kunštátu, Jedovnic a dalších míst. Podobné zkušenosti mají podle blažovického fará e Jana Nekudy i v okolí Brna, kde místní spravují kostelíky, kapli ky i další objekty. Pozadu nez stávají ani na Vyškovsku. „Mám na starosti p t vesnic, opravujeme, stavíme a bouráme, brigádnické hodiny ani nepo ítám, není na to as. Odborníky voláme pouze tehdy, když to naši brigádníci profesn nezvládnou. Otloukat omítku m že každý, ale na štuku je pot eba emeslníka,“ tvrdí Martin Bej ek. Místní podle n j neopravují jen kostely. „Nap íklad v Podb ežicích tak mohli díky v ícím o víkendu slavnostn vysv tit t i nové zvony v opravené kapli.“ Klí ová je podle fará i finan ní pomoc v ících, ale i ostatních návšt vník kostel . Kdyby farnosti spoléhaly na pomoc státu a p ísun dotací, ada oprav by podle jejich zástupc v bec neprob hla. „Te práv ve Viš ovému Znojma opravujeme st echy a fasády místního kostela, kdyby na ni lidé tolik nep isp li, opravu by v bec nebylo možné provést, podobné je to nap íklad v Olbramovicích i jinde,“ potvrdil d kan z Moravského Krumlova František Sadílek. Ne vždy p itom místní fará i brigádnickou pomoc sami organizují. O tom, že n kdo udržuje farní hroby a další místa, se mnohdy dozvídají jen náhodou. ada v cí, nap íklad kv tinová výzdoba kostel , je navíc už letitou tradicí. „Na cest z Kušntátu na Toubo máme železný k ížek, každý rok ho vandalové utrhnou a vždycky se najde n kdo, kdo ho odveze dom , sletuje, spraví a vrátí zp t, aniž bych m l dodnes pon tí, kdo to ud lal,“ uvádí jeden p íklad za všechny kunštátský fará Pavel Kafka. Díky pravidelným opravám mají však podle zasv cených jihomoravské kostely jednu výhodu. „Kostely jsou zde obecn v dobrém stavu, d ív jsem p sobil na Ž ársku, tam to bylo o hodn horší,“ myslí si tišnovský d kan Ji í Buchta. (Pavla Duchá ková) MFD 21.6.2006

"

7

*:

;

K ižanovice - Nebýt dobrovolných brigádník , p vodn pozdn gotický, nyní barokní kostel Panny Marie Nanebevzaté v K ižanovicích u Bu ovic by dnes na generální opravu z ejm stále ješt ekal. Po t ech letech snažení místních v ících však již dnes zá í novotou. „V rozmezí let 2002 až 2005 jsme spravili celý kostel, od pozlacené bán na v ži až po hrobku. Dobrovolní brigádníci pomáhali úpln se vším. Na co nesta ili laici, to ud laly místní firmy,“ potvrdil k ižanovický fará Martin Bej ek. Kostel v K ižanovicích má díky tomu kompletn spravené interiéry, vym n né plynové vedení, vodovodní potrubí, topení, elekt inu, novotou zá í také vnit ní omítky i venkovní fasády. K ižanovický stola také vym nil kostelní lavice, okna a dve e, nové jsou i vitráže i oltá . „Sami jsme si spravili i hrobku, památká i o obnovu totiž velký zájem nem li. Celou jsme ji vy istili, ud lali jsme nové rakve, znovu uložili ostatky. Opravují se zde ale i boží muka, kapli ky a podobn ,“ pochvaluje si Martin Bej ek. (duch) MFD 21.6.2006

9

6

<(

!

" !

Lysice - Návšt vnickou perlu, jakou se jinde na jižní Morav nemohou pochlubit, nabízí od v erejška Státní zámek v Lysicích. V nov otev ené kavárn v lysickém p edzám í je k vid ní unikátní pozlacený historický ko ár Berlina z roku 1780. Podobné zlaté kousky na vysokých kolech by se v celé republice daly spo ítat na prstech ruky. „Ko ár tohoto typu mají v Praze, v Nám šti na Hané a t eba ve Vídni. Na jižní Morav je jediný,“ potvrdil editel Národního památkového ústavu v Brn Petr Kroupa. Pozlacené podle n j byly v 18. století ko áry pro církevní hodnostá e, v tšinou leny bohatých šlechtických rod . „Pro tu dobu byl zlatý ko ár n co jako dnes nejlepší mercedes,“ p irovnal dopravní prost edky Kroupa. O tom, jaký skvost na místním zámku mají, p itom v Lysicích nikdo nev d l. Ko ár byl totiž p emalovaný na erno. „Netušili jsme, co se pod barvou skrývá. To, že je ko ár zlatý, jsme zjistili až díky restaurátorským pracím, které trvaly celé t i roky,“ popsala lysická kastelánka Martina Medková-Rudolfová. Díky oprav ko áru, která p išla na 900 tisíc korun, se poda ilo objevit i další skryté „poklady“. „Ve výplni sedáku jsme našli dobové tiskoviny, stravenky pro kon i cestující do zájezdní restaurace ve Vídni a další,“ dodala Medková. Spolu s otev ením kavárny a s ní expozice historického ko áru v era v Lysicích p edstavili i novou knihu Má d tská léta od Marie Ebner von Eschenbach, knihu Heraldika zámku Lysice a kalendá Hrady a zámky 2007. (Pavla Duchá ková) MFD 23.6.2006

1

$

*0

Letovice, Boskovice - Nejv tší doménou Letovic na Blanensku je místní zámek stojící na kopci nad ekou Svitavou. Památka z poloviny 13. století ale vzbuzuje také nejvíce otázek. Zámek desítky let chátral. Nad je na zp ístupn ní svitla, když t ípodlažní budovu od hrab te Alexandera Kálnokyho v listopadu 2004 za dva miliony koupil boskovický starožitník Bohumil Vav í ek. ekl, že do roka otev e turist m první prostory. Své plány ale upravuje. Chce otev ít, až bude celý zámek spravený. „Hotovo bude ve chvíli, kdy bude zámek zkolaudovaný, a to bude ješt dlouho trvat,“ p iznává. * Pro jste se vlastn rozhodl polorozpadlý zámek kupovat? Narodil jsem se v Kochov a na letovický zámek jsem se díval p ímo z okna. Nedá se ale íci, že bych od mali ka snil o tom, že budu bydlet na zámku. Na druhou stranu jsem jej cht l kupovat už asi p ed deseti lety, když jej m sto nabízelo k prodeji. Poté do toho ale p išly restituce a vše se zkomplikovalo. * Jak to s opravami vypadá? Co už se vám poda ilo ud lat? Stále se spravuje a ješt dlouho bude, práce jsou hodn rozsáhlé. Ud laly se nové ploty, hradby. Spravili jsme celý strážní domek, opravují se jízdárny, hlavní sál. D lají se nová okna, dve e, m íže v p ízemí ale i omítky, podlahy, záchody, kanalizace a další. * Opravujete zámek po ástech, anebo celý objekt najednou? Komplet celé. Jednotlivé práce vybíráme hlavn podle po así, anebo jak se poda í sehnat emeslníky. Skoro všechno je rozkradené, chybí okna, dve e, jinde jsou zase propadené stropy. * Dá se alespo o jízdárn íci, že už se v ní finišuje? Bohužel ne. V jízdárn je sice dokon ená venkovní fasáda, vnit ky ale ješt spravené nejsou, po ád se pracuje na všech frontách. Hotovo bude až ve chvíli, kdy bude zámek zkolaudovaný, a to bude ješt dlouho trvat. * Po koupi zámku jste íkal, že do roka chcete návšt vník m zp ístupnit první prostory. To ne, takhle to nep jde, nelze na zámek vpustit lidi, aby mezi nimi pobíhali d lníci. Bude se otevírat zámek jako celek. V jízdárn bude galerie a možná v ní sem tam prob hne n jaká výstava, p ed otev ením zámku ale nic podstatného. * Co všechno vlastn v zámku plánujete zbudovat? V jízdárn bude výstavní sí , restaurace, je v ní i velký sál, v n mž by se mohly konat svatby, oslavy narozenin a podobn . Prostoru je tam dost, sezení bude venku i vevnit , takže po ádat zde v tší kulturní akce nebude problém. * A co se tý e zbytku objektu? V tšina bude fungovat jako b žný zámek na prohlídky návšt vník , tak jako fungují zámky jinde v okolí. V ásti zámku mají projektanti rozvržených také p t byt , prohlídkové trasy ale budou na maximálním možném prostoru. Rád bych v zámku m l i vlastní prodejnu starožitnictví a další výstavní prostory, t eba pro malé galerie zam ené na jednotlivé druhy um ní. * Jak to bude s inventá em? Zatím sháníme cihly, maltu, písek a cement, d evo, železo, k idlice. Inventá ale nebude problém. * Jednáte s památká i o možnosti vrácení p vodního vybavení zámku zp t do Letovic?

10

S památká i jsou domluvené n jaké záp j ky p vodního vybavení. Kdybychom ale spoléhali jen na to, zámek bude prázdný. Ur it nám nep j í všechno, ada v cí je na jiných zámcích. T eba v Kunštát je kule ník, v Brn i v letovickém klášte e mají zase obrazy. Devadesát procent v cí je pry . Záleží, co se poda í dojednat památká m. * Jak vidíte zp ístupn ní zámku asov ? Kdy otev ete? asov to vidím dob e, doufám, že do smrti to stihnu. Rád bych na zámku bydlel do svých padesátých narozenin, to znamená p íští rok v dubnu. Jenomže to se nedá stihnout. * Postavit si byt a poté dod lat zámek ale p ece m žete. To ne, na staveništi bydlet nehodlám, to rad ji po kám déle než do padesátin. adu prací také musíme konzultovat s památká i - d ev né a kamenné ásti, malby... Myslím, že než se nast huju, potrvá ur it ješt tak p t let. * Do té doby se do zámku turisté nepodívají? Ale ano. Už letos v srpnu by zde m lo prob hnout sympozium malí i um lc z dalších obor , ti by zde své seminá e m li mít pravideln . Plánujeme také dny otev ených dve í, hlavn když v Letovicích budou slavnosti a dalších akce m sta. * Co je nejv tší p ekážkou tomu, aby se otevíralo t eba už letos? Peníze? To také, ale nejv tší problém je te sehnat d lníky. Zima byla moc dlouhá a odsunula adu prací nám na zámku, ale i všude jinde. Te všichni pot ebují stav t a stavební firmy nestíhají. Nap íklad stola inu mi d lají v díln p ímo vedle zámku, už ale zkouším zorganizovat stálou etu d lník jen pro zámek, jinak to z ejm nep jde. * Na kolik vás vlastn oprava zámku p ijde? T žko íci, opravdu sám nevím. Sta í ale po ítat - 150 oken, p t tisíc f r písku, podlahy, omítky. Rozhodn to budou desítky milion . Sice mi n co p isp l kraj, snad pošle peníze i ministerstvo kultury, ale to rozhodn sta it nebude. Navíc te po volbách nikdo neví, co bude. St echa je našt stí spravená, jinak uvidíme. * Objevily se informace, že za mén než 300 milion korun zámek spravit nelze. Jak moc se ta ástka blíží realit ? To je nesmysl. Jsem p esv d ený, že vše lze ud lat za mén než t etinu. Záleží ale hlavn na tom, jak se budou m nit ceny stavebního materiálu. M t eba te stoupla o 80 procent, to nelze dop edu odhadovat. ím d ív se všechno poda í ud lat, tím lépe. * Myslíte si, že se vám náklady na opravu vrátí? Samoz ejm , jinak bych do toho nešel. Z obchodního pohledu má zámek výjime nou polohu, leží p ímo nad státní silnicí, nikdo, kdo m stem projíždí, jej nem že p ehlédnout. To je oproti jiným zámk m v okolí obrovská výhoda. * Nelitujete te , s odstupem asu, že jste zámek koupil? To ne, já n co spravuji celý život, p estavoval jsem adu budov, statek, hotel, pivovar, vlastní d m. Aby se do n eho podobného pustil n kdo, kdo ve stavebnictví nikdy nepracoval, to by ani nebylo reálné. D ív, když jsem n co rekonstruoval, mi ale všichni fandili, te když m potkávají, tak si spíš ukají na elo. (Pavla Duchá ková) MFD 20.6.2006

, Bílovec (val) – Novou st echou se v dohledné dob bude pyšnit bílovecká radnice. Bílove tí cht jí opravy stihnout do oslav Dne m sta 24. ervna. V sou asné dob je historická budova na Slezském nám stí obklopena lešením a na st eše se piln pracuje. „St echa byla naposledy opravována na konci devadesátých let. Práce však byly provedeny nekvalitn a do radnice nám za alo zatékat," prozradila starostka m sta Sylva Ková iková. Tehdy si Bílove tí nedali pozor na záru ní podmínky. Podobným problém m cht jí tentokrát p edejít. „Firma, která opravy provádí, nám poskytla desetiletou záruku na zhotovené práce,“ dodala Ková iková. Stávající krytina st echy bude sundána, a po vým n ásti la ování st echy a impregnaci konstrukce nahrazena novou. Ta bude z mod ínového t ikrát p ekrývaného štípaného šindela ze surového d eva. Sou ástí oprav bude rovn ž vým na poškozených klempí ských prvk . Na st eše radnice zazá í med'. Jí bude oplechován také výlezový otvor na st echu. Opravy jsou financovány v rámci Programu regenerace m stských památkových zón Ministerstva kultury eské republiky. To poskytlo Bílovci na opravy historických objekt letos celkem asi 1,3 milionu korun. „Tyto peníze budou použity také na opravy sklepních prostor radnice nebo na pokra ování rekonstrukce st echy kostela svatého MikuIáše," vysv tlila starostka. I tyto opravy budou dokon eny ješt letos. Celkové náklady na opravu st echy radnice jsou vy ísleny ástkou 739 tisíc. Dotace ministerstva a vklad m sta tvo í p esné poloviny. NJD 6.6.2006

11

< P íroda dala ú edník m na frak, byla rychlejší než jejich rozhodnutí Vich ice povalila stoletou lípu na stodolu v Jackov u Moravských Bud jovic. Kdo za to m že? Majitel stromu se brání. Jednalo se o památnou lípu, které ze zákona nesm l u íznout jedinou v tev. Ú edníci moravskobud jovické radnice si myjí ruce. Vlastník zni ené stodoly je ale zažaloval. Jackov - Pád památkov chrán né lípy na stodolu v Jackov u Moravských Bud jovic je dokladem vít zství p írody nad ú edníky moravskobud jovické radnice. P íroda vyhrála o jediný den. P ípad práv šet í policie. O ezání už nestihl Odbor životního prost edí moravskobud jovické radnice vydal ve tvrtek 22. ervna souhlas k o ezání lípy. Než ale p ijel odborník, aby následující den úkon provedl, no ní vich ice strom povalila na stodolu. "Odborníci z Agentury ochrany p írody v Praze posoudili stav lípy jako špatný. Dokonce uvedli, že by mohla spadnout. Proto jsme pozvali na o ez odborníka," informoval vedoucí odboru Tibor Andrejkovi . Mohl jen hlásit stav Pozemek, na kterém lípa v Jackov rostla, pat í Petru Smutnému. "Je mi jasné, že se Andrejkovi ohání zákonem o ochran krajiny, který ukládá pé i o d eviny vlastník m. Jestliže se ale jedná o památný strom, je pé e o n j v rukou p íslušného odboru životního prost edí, Agentury pro ochranu p írody a eské inspekce životního prost edí. Vlastník tedy nem že se stromem nakládat bez jejich v domí," argumentoval Petr Smutný. Jihlavské noviny – Vyso ina 28.6.2006

6

!+

Byst ice pod Hostýnem - Až 150 milion korun z evropských fond chce získat m sto Byst ice pod Hostýnem na rekonstrukci svého zámku. Má p itom nejspíš slušnou šanci, že peníze získá. V Byst ici má podle práv zpracovávané studie vzniknout kongresové centrum, které by oživilo nejen ekonomiku m sta, ale možná celého regionu. Takové projekty bude Zlínský kraj podle radního pro kulturu a cestovní ruch Jind icha Ondruše podporovat. Do kraje p itom v letech 2007 až 2013 p ite e z evropských fond rekordní suma pen z. Byst ice tak podle n j ukazuje cestu, jakou by se m ly ubírat rekonstrukce jiných památek v kraji. „Každý rok po dobu tohoto období bude mít kraj asi 300 milion na rozvoj cestovního ruchu, z toho ur ité procento na obnovu památek. Dalších zhruba 150 milion z ejm p jde na památky jako takové,“ tvrdí Ondruš. Podle n j však bude kraj disponovat na obnovu region až miliardou ro n . „To je sedm miliard jen z kraje. Peníze ale bude možné erpat i p ímo od ministerstev,“ tvrdí radní Ondruš. Podle Dana Marka z poradenské agentury 4EuroPartners, která pro byst ickou radnici studii zpracovává, se projekt zam í na tradici nábytká ství v regionu. Krom kongresového centra se školicím st ediskem má v zámku vzniknout hotel a restaurace. Peníze pot ebují i zámky v Uherském Ostrohu, v Lešné u Valašského Mezi í í, v Holešov , P ílepech, Liten icích nebo ve Strání. (kat) MFD 9.6.2006

)

.0

Olomouc - Olomoucká radnice prodala Salm v palác. Jedna z nejcenn jších kulturních památek ve m st bude nyní pat it soukromé firm , která za ni zaplatí jednapadesát milion korun. O prodeji v era rozhodli zastupitelé. I když politici o zám ru dlouho diskutovali, nakonec v tšina z nich zvedla ruku pro. Radní tvrdí, že m sto nemá peníze na nutnou rekonstrukci zchátralé budovy. Firmu Binar, s. r. o. doporu ili jako nejvhodn jšího kupce proto, že nabídla nejvyšší cenu, kterou je ochotna zaplatit hned. O palác m lo zájem dalších patnáct firem. „Salm v palác by m l být jedním z objekt , které se neprodávají. Je to skoro stejné, jako bychom cht li zpen žit radnici,“ ekl zastupitel Pavel Andrš (Zelení/Šance), který jako jediný hlasoval proti prodeji. „Kdybychom m li v m stské pokladn miliardy korun, také bych byl pro to, aby budova z stala m stu. My je ale nemáme,“ oponoval nám stek primátora Jaromír Czmero ( SSD). V Salmov paláci do konce lo ského roku sídlily n které odbory magistrátu, které se p est hovaly do nových prostor v Hynaisov ulici. Nyní zde pouze v p ízemí funguje restaurace McDonald‘s, informa ní kancelá , sb rna Sazky a kancelá e.

12

Budova Salmova paláce má narušenou statiku a je napadená d evomorkou. M sto již d íve odhadlo, že náklady na rekonstrukci barokní památky by spolkly devadesát milion korun. P esn tolik se zavázala investovat firma Binar z Olomouce. „Cht li bychom d m spravit tak, aby trochu vypadal. Rozhodn neuvažujeme o n jakém spekulativním prodeji. Sami hledáme sídlo pro firmu, a pokud se oprava povede, bude to pro nás d stojná vizitka,“ tvrdí spolumajitel spole nosti Pavel Binar. Firma, která se zabývá obchodováním s devizami a provozuje sí sm náren, chce zachovat v p ízemí obchody a v patrech Salmova paláce zase kancelá e. S opravami chce za ít už p íští rok. „Salm v palác nadále z stane kulturní památkou, proto by se nem lo stát, že by majitel d lal v budov dramatické zm ny. Je sice otázkou, zda m sto jako vlastník nemá v tší kulturní pov domí o významu této památky, ale na druhou stranu nem žeme nového majitele odsuzovat za n co, co ješt neud lal,“ uvedl František Chupík z olomoucké pobo ky Národního památkového ústavu, který doufá, že s novým vlastníkem se Salm v palác kone n do ká i nové fasády: „Je to jedna z posledních budov na nám stí, která nemá opravenou fasádu.“ Salm v palác stojí na míst n kdejších t í gotických dom . Na konci 17. století jej jako dvouposcho ový barokní palác vystav l Julius Salm. V letech 1785-1885 na pravé stran p ízemí fungovala kavárna. T etí patro má budova od roku 1792, kdy se také stala nejv tší sv tskou palácovou stavbou v Olomouci. (Petra Jur ová) MFD 21.6.2006

+ #

!!

<

Hranice - Je jich jen osm v zemi. Kasárenských kaplí. Jedna, svaté Barbory, také v kasárnách Generála Otakara Zahálky v Hranicích. K vid ní je ale jen párkrát do roka. A navíc v podob , která odpovídá stavu majetku komunistické armády, jež si z duchovního stánku ud lala skladišt nábytku. Armáda nyní slíbila, že situaci zm ní. Kapli chce opravit a vrátit jí její n kdejší slávu. „P ed p ti lety se nám poda ilo kolaudovat budovu ze skladišt zp t na kapli, takže jsme se mohli za ít ucházet o dotace. Vloni jsme za dva miliony korun opravili st echu a nyní se pouštíme do interiéru,“ potvrdil Ji í Klement, tiskový mluv í 71. mechanizovaného praporu Hranice, který v kasárnách sídlí. V t chto dnech pracují v kapli d lníci na oprav chóru. „Kaple stále nese stopy špatného zacházení v minulém režimu. V polovin osmdesátých let byl její stav tak vážný, že už nevyhovovala ani jako sklad. Takže v ní tehdy nechal n kdo ud lat opravy, které v bec nem ly nic spole ného s církevní památkou,“ vysv tluje mluv í, podle kterého chce armáda vrátit stavb p vodní vzhled. O tom, jak kaple v roce svého vzniku 1863 vypadala, se dnes mohou lidé dozv d t pouze z knihy Památky m sta Hranic. Její autor Libor Schulz tehdy napsal: „Zvlášt krásný jest vnit ek kostela. Nad vysokými otvory klenby, které tyto t i lod spojují, táhne se podle oken galerie. Oltá s velkolepou a istou malbou ve skle, p edstavujíc sv. Barboru pannu a mu ednici, jest nejv tší okrasou kostela. Oltá oratoria, kazatelnice a obložení varhan jest z d eva dubového a vše dle nákres profesora Doderera od ezbá e Leimera a stola e Roggenhofera.“ V kapli se kv li její vynikající akustice v posledních n kolika letech konají nejr zn jší koncerty. Armáda p ipouští, že by jí ráda v budoucnu vrátila její duchovní rozm r. „Náš kaplan zjistil, že kaple nebyla nikdy odsv cena. Takže po ur itých ceremoniálech by se z ní zase mohlo stát oficiální liturgické místo,“ dodává mluv í. Kasárenských kaplí je v zemi osm, architektonicky podobných s hranickou jen jedna v Praze.“ (roh) MFD 6.6.2006

'=

"

Pustim - Kv li letošní kruté zim se v Pustim i rozpadla ást zídky, která vede kolem tamního h bitova. V t chto dnech ji tamní radní nechávají opravovat. „S p edstaviteli církve jsme se dohodli, že necháme zídku opravit na obecní náklady," prozradil starosta Pustim e Antonín Šmehlík. Zárove dodal, že ze je historickou památkou, proto pracovníci zachovají její p vodní ráz. „Zatím jsme ji nechali vyztužit betonem. Snažíme se, aby ve spodní ásti vypadala jako kamenná," podotkl starosta. Podle n j za špatný stav h bitovní zdi m že obleva, která nastala po zim . Zídka je totiž dost vysoká a tla í na ni velké množství zeminy. Tento nápor nevydržela a postupn se rozpadala. „Usilovali jsme o to, aby se její oprava uskute nila co nejd íve. Skon it by m la ádov do t í týdn , aby byla zídka v po ádku do obecní pouti," uvedl Šmehlík. Peníze na rekonstrukci p jdou z obecního rozpo tu, který se kv li tomu sníží o více než ty i sta tisíc korun. (mig) DVy 16.6.2006

13

". BRNO - Ochraná i cht jí vytvo it památkové zóny v m stských ástech Tento týden utrp lo centrum Brna dv viditelné ztráty. Cenný pavla ový d m U Sedmi šváb se definitivn bourá, navíc v úterý také ho ela zchátralá Hlídka na hrad Špilberku, který je národní kulturní památkou. P íb h brn nského domu U Sedmi šváb , který v t chto dnech mizí z Kope né ulice, rozví il diskusi o památkové pé i v Brn . Aktivisté se shodli s primátorem, že by se díky tomu už podobná demolice nemusela opakovat. Cht jí brzy sestavit seznam budov, kterým hrozí podobný osud. editel brn nského památkového ústavu Petr Kroupa také slibuje zm ny. Nap íklad v p ístupu památká . "Památká i asto na izují lidem v ochranném pásmu m stské památkové rezervace v ci, které by na izovat nemuseli. Na stran druhé se jindy stane, že n jakou stavbu nevyhodnotí správn ," uvedl Kroupa. Jako p íklad uvádí, krom zbouraného domu U Sedmi šváb , dostavbu areálu Vysokého u ení technického v Králov Poli. Sou asným novostavbám musely ustoupit barokní hospodá ské budovy pat ící k p vodnímu kartuziánskému klášteru. Podle šéfa památká tím došlo k nevratným zm nám v nejstarší ásti této tvrti. "Chceme ve spolupráci se šéfem m stských památká p ehodnotit ochranné pásmo památkové rezervace," up esnil Kroupa. To podle Kroupy neplní svou funkci. ešení vidí v ustavení památkových zón v cenných územích jednotlivých m stských ástí, nap íklad na Kone ného nám stí. V t chto zónách by pak platila obdobn p ísná pravidla jako v samotné centrální rezervaci. Kroupa také usiluje o bližší spolupráci památkového ústavu a magistrátu. "V minulosti jsme nespolupracovali tolik, jak bylo pot eba," p iznal Kroupa. Zm nu by uvítali i architekti. "A koli je seznam památkových objekt v Brn dost dlouhý, ada špi kových objekt se na n j dosud nedostala," íká architekt Petr Všete ka. Upozor uje p edevším na stavby z období první republiky. "Ani to, že je budova na seznamu památek, ji nemusí uchránit od poškození," uvedl Všete ka s poukazem na p íklad Fuchsovy vily v Hv zdárenské ulici v Brn . ada architektonicky cenných staveb navíc p ichází o p vodní vybavení. Mapovat potenciáln ohrožené vzácné domy chce také vznikající ob anské sdružení. "V pátek odešleme žádost o registraci na ministerstvo vnitra," ekl aktivista Pavel Halada. U vzniku sdružení je stejná skupina, která organizovala protesty proti demolici domu U Sedmi šváb . "Chceme vytvá et seznam ohrožených budov, budeme se zabývat osudem pavla ových dom na Starém Brn ," doplnil Halada. Práv ob anské iniciativy mohou p isp t ke zlepšení sou asného stavu. "O památkách se za ne mluvit, obdobná sdružení mohou upozor ovat na nedostatky, které sou asný systém má," vysv tlil architekt Petr Všete ka. Jako p íklad chátrajícího domu, který se poda ilo prodat do soukromých rukou a který se do ká nové podoby, architekti uvád jí M stský dv r na Šilingrov nám stí v Brn . Hned p es ulici, na k ižovatce ulic Husovy a Peka ské, však stojí m stský d m. Boj o vilu skon il demolicí P ípad domu U Sedmi šváb není na jižní Morav ojedin lý. Chátrající vzácné domy trápí snad všechna okresní m sta. Hodonín je malá výjimka: vzácná Redlichova vila už neexistuje. Kdysi pat ila jednomu z nejbohatších místních továrník a také v ní žil skladatel Gustav Mahler. "Všichni si uv domovali její historickou hodnotu. Domluva nebyla možná. Nový majitel ji získal v dražb , které se neú astnilo m sto," objasnila situaci architektka m sta Regina Kubrická. Podle ní se lišily p edstavy nového majitele vily a m sta, které pro ni nem lo pat i né využití. Hodonínští radní nemohli zaru it, že d m opraví a že budou mít dost pen z. Proto neusp li se svou žádostí na ministerstvu kultury. To vilu nakonec neprohlásilo za kulturní památku. Nový majitel pak nem l žádná omezení a vilu nechal zbo it. "Te má na jejím míst vyr st obytný d m nazvaný Redlich. Nevím, zda to mám brát jako poklonu nebo ironii," dodala architektka. Primátor: budovy si zaslouží lepší stav Brn nské památky se potýkají s existen ními problémy. Primátor Brna Richard Svoboda situaci zná. Doufá, že se památková pé e zlepší plánovanou diskuzí s aktivisty. Kdy za ne avizovaná diskuze o památkách, na základ demolice domu U Sedmi šváb ? Nejprve se musíme znovu podívat na rozhodnutí rady z roku 1996, které se domu týkalo. Tento dokument se taky stane p edm tem naší diskuze. Plánujeme, že prob hne v Urban centru na p elomu srpna a zá í. Co by se m lo zm nit, aby památková pé e lépe fungovala?

14

P edevším musí fungovat obecná pravidla, která se uplat ují p i ochran památek. Chráníme velké množství památek na obrovské ploše, ale žádnou po ádn . Také musíme omezit soukromé zájmy n kterých majitel chrán ných dom . Co pro to m že ud lat m sto? M sto má omezené pravomoci. Ochrana památek je bohužel p edevším státní záležitost. Ale každý dokument, který p ijme státní samospráva, jako m sto alespo lépe prodiskutujeme. M že m sto najít n jakou formu podpory pro budovy, které jsou historicky cenné, ale nejsou prohlášeny za památky? Památková pé e a ochrana je natolik plošná, že pokud není budova chrán nou památkou, nemáme v podstat možnost ji platit. Peníze pot ebuje v tšina chrán ných budov a máme problém je všechny finan n utáhnout. Spousta z nich není v takovém stavu, v jakém by si zasloužila. Není divu, že na ostatní, by cenné budovy peníze nezbývají. Má rád památky. Jednu si koupil Na svou "památku" je hrdý erstvý majitel Domu Pán z Lipé Radim Jan ura. S jedine nou budovou na brn nském nám stí Svobody má majitel firmy Student Agency spoustu plán . "Kdybych si koupil kterýkoli jiný d m na nám stí Svobody, takovou radost bych nem l, ten d m výborn poslouží lidem, je jedine ný" teší se z n j Jan ura. Historickou budovu koupil p ed necelým m sícem. Od té doby je tam každý den. "Je to nádhera, celý d m je velmi hezký a ty vyhlídky do Brna, jsem hrdý, že ho mám," dodává Jan ura. Památku tak zjevn na rozdíl od jiných dom v centru eká p íjemná budoucnost. Radim Jan ura nehodlá nic bourat ani zásadn p estavovat. Do konce roku z domu ud lá kulturní a turistické centrum. "D m od domu chodí spousta zahrani ních turist a fotí si interiéry. Chceme si cizince udržet, podat jim více informací i o d ní v Brn ," plánuje Jan ura. Z Domu Pán z Lipé vznikne také centrum kultury. Jan ura chystá živou hudbu na každý den od rána až do ve era. V budov by se m li vyst ídat r zní um lci a kumštý i. "D m p ímo vybízí ke kultu e," uv domuje si. Jediné zm ny, které památku ekají, se týkají snad jen interiéru. Architekti plánují vytvo it z omšelého domu palác. D m eká nová barva na zdech a detaily, které udrží jeho jedine ného ducha. Radim Jan ura dob e ví, že vlastnit památku je velký závazek, ale v í, že památková pé e bude rozumná. "Snad pochopí, že takový d m z stane krásný pokud bude i užite ný. Nechci z n j ud lat muzeum, d m nesmí ztratit na významu. Musí sloužit lidem," je p esv d en Jan ura. Jedinou starost, kterou Radim Jan ura s budovou má, je jeho lokalita. Nám stí Svobody není lidem dostupné autem. "Centrum Brna znamená v sou asnosti Galerie Va kovka, to je škoda," lituje Jan ura. (Jakub Václavek) R 22.6.2006

>

!

Hošt'álkovský rámek bude prodán ve ve ejné dražb Od roku 2000 se výrazn rozší il seznam kulturních památek v okrese, a to hned o n kolik desítek objekt . P es veškerou snahu však dochází k situacím podobným té, která v nejbližší dob nastane v zámku Hoš álkovy, který stát prodává. Region - V zámku v Hoštálkovech má sídlo Ústav sociální pé e pro mentáln postižen ženy. Do konce letošního roku však má být ústav p est hován do Krnova. Zámek má z stat prázdnÝ, p itom v nedávné dob bylo použito nemálo prost edk na jeho záchranu. „Zámek schra uje adu historicky cenných památek, nap íklad mobiliá . V kapli jsou varhany, oltá a další cennosti. Ministerstvo kultury poskytlo na záchranu kulturního d dictví v n m nemalé finan ní prost edky. Pokud by se objekt nem l nadále využívat, hrozí mu zni ení. Nebyl by problém zp ístupnit objekt ve ejnosti a nenarušit chod ústavu. Existují i studie pro D m klidného stá í, úprav zámeckého parku, záchrany a obnovy celého areálu," ekla pracovnice Národního památkového ústavu v Ostrav Lubica Mezerová. Objektu nyní hrozí devastace. Moravskoslezský krajský ú ad jej jako vlastník pravd podobn brzy nabídne k p ímému prodeji. Nedávno ale stát i kraj do oprav objektu investoval nemalé finan ní prost edky. Je pravd podobné, že zámek stihne neblahý osud, jako t eba podobné stavby na Osoblažsku i jinde v našem regionu. Zp sobem oprav jsou nyní tyto nemovitosti zna n znehodnocené. „I v Hoš álkovech by stála oprava n jaké peníze. Na Krnovsku by se ale vyplnila mezera ve sfé e instalovaných objekt , zvýšil by se turistický ruch. Výlet na zámek by se dal vhodn kombinovat s návšt vou plánovaného pr myslového muzea v Krnov a již zp ístupn ného zámku v Linhartovech," podotkla Lubica Mezerová. Není totiž záruka, že nový soukromý vlastník bude ctít historickou podobu zámku a bude v n m udržovat cenné památky. (KAREL JANE EK) DBrKr 1.6.2006

15

:

.

BRNO - Za neoblibu u lidí si prý mohou n kte í odborníci sami - zálibu povýší na zákon Petr Kroupa stojí v ele brn nského pracovišt Národního památkového ústavu t i m síce. Do pov domí se dostal snahou o záchranu domu U Sedmi šváb . Neusp l, nejstarší brn nský pavla ový d m na Kope né ulici d lníci dále rozebírají. Co cítí šéf památkového ústavu, když vidí bourání budovy, kterou navrhuje prohlásit za památku? Cítí, že památková pé e zase jednou zklamala. Pro nás je to nezdar. Nedokázali jsme p esv d it ve ejnost, respektive volené zástupce ve ejnosti, politiky, že šlo o ve ejný zájem tu budovu zachránit. V p ípad domu U Sedmi šváb za minulého vedení brn nský památkový ústav z ejm pochybil. Jak je možné, že r zní památká i vyhodnotí stavbu odlišn ? U nás má památková pé e jeden zásadní problém. Na památkovou pé i v esku nevystudujete. Památká em se stanete až vás zam stnají v památkovém ústavu, respektive po n kolika letech praxe. Až vlastn b hem této praxe se o památkové pé i n co dozvíte. Pracují zde bu historici um ní nebo architekti. Mohou se také vyvíjet jejich názory. Stejní lidé mohou mít na tutéž stavbu jiný názor v roce 1996 než v roce 2006. Takže z mého pohledu o pochybení šlo, ale rozhodování je vždy subjektivní. Co p ivedlo vás osobn k památkové pé i? Vystudoval jsem historii um ní, stejn jako m j bratr. Po absolutoriu jsem nastoupil do m stského muzea na Špilberk, m l jsem na starosti starou brn nskou architekturu. Odcházel jsem na výzvu tehdejšího primátora Mencla na magistrát, kde jsem m l chvíli na starosti památkovou pé i. A pak jsem p ešel do památkového ústavu. Historik um ní, zabývající se architekturou, se tém rovná památká . Jak vypadá b žný pracovní den editele památkového ú adu? Do práce p icházím kolem osmé. Podívám se na zprávy z oboru a maily. Pak podepisuji a p ejímám poštu. Jsou to stovky záležitostí, které rozd luji a p id luji. Mezitím jsou domluvená jednání. Dost asto jezdím do Prahy na generální editelství na porady, pak jezdím i na jednotlivé památky v naší správ . ada lidí vnímá památká e negativn . Odkazují na špatné zkušenosti s nimi, nap íklad, když jim ur ují kolik mají mít oken v p dní vestavb . Lze n jak tento obraz památká zm nit? Myslím, že chyba je jednozna n na stran památká . Chyba dvojího druhu. Mnohdy památká i p ikazují lidem n co, na co nemají ani právo. Mám na mysli nechrán né objekty v ochranných pásmech. N co jim p ijde líto a svou zálibu povýší na zákon. To lze eliminovat pom rn rychle na ízením, jak se mají památká i v jednotlivých pásmech ochrany chovat. Horší je, že památková pé e minimáln komunikuje s ve ejností o p edm tu své ochrany. Pov domí naší spole nosti o tom, že i starý d m, i když to není zrovna hrad nebo zámek, m že mít ur itou cenu, je minimální. Kdo jiný než památká i by m l vysv tlovat ve ejnosti, pro má n jaký takový d m hodnotu? Jak lze situaci zlepšit? Majitelé dom nebo komunální politici si asto st žují, že rozhodnutí památká je nep edvídatelné, nedostate n itelné. Na ídil jsem proto našim odborným pracovník m, aby vypracovali zásady rozhodování. Zvláš pro každou ze ty m stských památkových rezervací, zvláš pro jejich ochranná pásma, zvláš pro jednotlivé zapsané objekty. Nebudou to detailní p edpisy, ale hlavní zásady. Nap íklad, že na chrán ném objektu v rezervaci nepovolíme plastová okna. Bude to interní sm rnice, ale poskytneme ji i radnicím a stavebním ú ad m. M li by tak dop edu v d t, jak se asi památká i vyjád í. Jak je na tom tuzemská památková pé e oproti okolním stát m? Památková pé e v esku má svoje specifikum - dvoukolejnost. Památkové ústavy jsou brány pouze jako konzultanti pro památká e v obcích, kte í vystavují dobrozdání, která jsou platná. Mají kulaté razítko a vyhotovují dobrozdání, která jsou platná. Nevím o jiném systému v Evrop , který by takto fungoval. Památká i tak na jednu stranu na íkají, že jejich názor je velmi lehké zm nit, na druhou zodpov dnost. Také nebývá v Evrop zvykem, aby památká i byli dohromady v jedné organizaci se státními hrady a zámky. Co vnímáte v sou asnosti jako nejv tší úkol? Úkoly vidím dva. Myslím, že z jednotlivých hrad a zámk by m la být místní lokální kulturní centra, která by sloužila p edevším místním obyvatel m a samoz ejm rozvíjení turistického ruchu. Dalším velikým úkolem je zd vodnit, pro má cenu staré stavby chránit. Zákony nepomohou, když obyvatelstvo neví, pro by se to m lo d lat. Ukázalo se to i v p ípad Sedmi šváb . Radní tohoto m sta si myslí, že na místo staré barabizny p ijde hezký d m. Památková pé e je evidentn nepou ila, že ten d m byl sice starý, ale práv v tom byla jeho hodnota.

16

I v památkové rezervaci mohou novostavby být v kontextu s historickou zástavbou. Které stavby z posledních let vnímáte jako š astné a které nikoli? Neš astnou novostavbou je Velký Špalí ek. Obrovský blok obchodního domu stojí na míst t inácti p vodních st edov kých parcel a nerespektuje to. Stavba tak vypadá spíše jako hokejový stadion než d m v centru. Dalším p íkladem je obchodní d m mezi eskou a Jakubskou. Neš astné je tam zejména to, že ve dvo e, na d íve prázdné parcele vznikla sedmipatrová novostavba. Jakoby v druhém plánu, za uli ní arou vznikalo další m sto. Ale je i ada p kných novostaveb, nap íklad d m vedle kostela svatého Jakuba od architekta Pel áka nebo budova dopravního podniku v Novobranské. Podle n kterých by státní památková pé e v bec nemusela být, kdyby všichni m li vkus a chovali se k okolnímu prost edí s citem... Státní památková pé e vznikla na konci devatenáctého století práv proto, že lidé m li pocit, že se ne vždy všichni chovají optimáln . Kdyby se tak chovali, památková pé e by nevznikla. Zemský konzervátor z Durynska mi íkal hezký p íklad. V jednom m ste ku tam m li soubor klasicistních vy ezávaných d ev ných dve í, byl trochu problém je zachovat. Ud lali výchovnou akci na školách i na radnici, poda ilo se jim zm nit postoj ve ejnosti. Lidé za ali být pyšní, že tam mají n co jedine ného, i když "jen" soubor starých vrat. Za ali se o n starat a památká i už ani nemusí do v ci vstupovat. Institucionální památková pé e by nemusela existovat, kdyby se lidé pietn ji starali o odkaz svých p edk . (Jakub Václavek) R 26.6.2006

$ Olomouc - Skalní bludišt , ve kterém by návšt vníci pozorovali sv telné efekty a experimenty s ultrafialovým sv tlem, by brzy mohlo vzniknout v podzemí pod hradbami v olomouckých Bezru ových sadech. Audiovizuální labyrint tu hodlá vybudovat olomoucký podnikatel David Holub. Vzniku bludišt dosud bránil zejména Národní památkový ústav. Necht l, aby historicky cenné místo u m stských hradeb doplnily nové stavby. Podnikatel tu chce totiž vybudovat i sociální zázemí a kavárnu. Zám r odporuje i plánu rozvoje m stské památkové rezervace. Radní však nyní navrhují jeho zm nu. To by v budoucnu vznik nové turistické atrakce umožnilo. „Rád bych podzemí využil pro takzvanou zážitkovou turistiku. Olomouc je v tomto pom rn chudá. Navíc chci vybudovat dva objekty se sociálním za ízením, kavárnou i jevišt m,“ ekl p ed asem Holub. Po ítal tehdy i s moderními optickými a akustickými efekty. O celé záležitosti budou p íští týden jednat m stští zastupitelé. „Pokud se poda í v c dotáhnout do konce, podnikatel dostane šanci projekt ešit,“ míní nám stek olomouckého primátora Jaromír Czmero. S ním souhlasí i Jaromil P idal z koncepce rozvoje olomouckého magistrátu. Jde totiž o to, aby se zm nou v plánu rozvoje m stské památkové rezervace skalnímu bludišti otev ela cesta. Pod hradbami možná vznikne skalní bludišt Bez uskute n ní zm ny by v lokalit nesm ly vzniknout nové stavby. Práv snaha p estav t vn jší vstup do podzemního krytu a jeho štítu na kavárnu se nelíbila Národnímu památkovému ústavu. „Nemáme p ipomínky k využití vlastního skalního labyrintu, ale nesouhlasili jsme s vybudováním nových objekt v Bezru ových sadech,“ popsal editel olomouckého pracovišt ústavu Pavel Kone ný. Plánované stavby by se totiž nacházely v bezprost ední blízkosti m stských hradeb. „V podstat se nám nejvíc nelíbilo práv to, že zatímco v jiných m stech se snaží stavby postavené u historických hradeb odstra ovat, tady by se p istav ly nové,“ popsal Kone ný. A co na podnikatel v zám r vystav t v hradbách skalní bludišt íkají jiní? N kte í jej považují za budoucí zajímavé turistické lákadlo. Podle dalších zám r pom že zkulturnit prostor v parku, kde mezi takzvanými protist epinovými zdmi a historickou hradbou p espávají bezdomovci a lidé odhazují odpadky. (Jitka Mo ková) MFD 15.6.2006

& V ící v tšinu vybrali pomocí sbírky, pomoc radnice byla zna ná Vedení m sta Haví ova se rozhodlo dodate n podpo it žádost o finan ní pomoc ímskokatolické farnosti sv. Markéty na nutnou opravu st echy kostela v Haví ov -Bludovicích. Haví ov - Zastupitelstvo schválilo na posledním zasedání poskytnutí dotace ve výši 200 tisíc korun. „Jedná se o kulturní památku na území m sta, takže nem žeme pouze ne inn p ihlížet. Není to poprvé ani naposledy, kdy tímto zp sobem pomáháme našim v ícím spoluob an m," ekl ekonomický nám stek primátorky Martin Balšán. Celkov p išla oprava st echy na více než p l milionu korun. V tšinu pen z získala místní farnost formou sbírky od svých v ících. (LIBOR PRISTÁŠ) RHa 24.6.2006

17

)

!

Hranice - Dev t metr dlouhé a p es t i metry široké podzemní prostory objevili stavba i provád jící rekonstrukci hranického Masarykova nám stí. Jedná se o dv kamenné klenuté místnosti. K emu prostorné sklepení sloužilo, z stává záhadou. "V prostorách jsem nic nenašel, bylo tam jen bláto a voda. Vybudovány byly nejspíše v 17. i 18. století. Sloužily asi jako sklep. Co je ale zajímavé, v místech, kde se nacházejí, nestál žádný d m," sd lil archeolog Jakub Vrána. Do obou sklep vedou dob e zachované vstupní šachty. "Pr zkum je zdokumentovaný, rekonstrukce nám stí m že pokra ovat. Nález ji nijak neovlivní," dodal pracovník Archeologického centra Olomouc. Podle mluv ího hranické radnice Petra Bakovského mohly objevené podzemní prostory v minulosti sloužit také jako rezervoár vody. "Jedná se o jednu z možných teorií, nebo se zde kdysi nacházela st edov ká kašna," uvedl mluv í. M sto nyní eká na posudek statika. "Výsledek bude k dispozici tento týden. Rozhodn místnosti nechceme zasypávat ani ni it, z stanou zachovány. Po dokon ení rekonstrukce nad nimi povede p ší zóna, takže by nem lo hrozit nebezpe í propadnutí," up esnil Bakovský. (pal) OD 7.6.2006

, BRAVANTICE (plk) - Za t i miliony korun prodala obec Bravantice na Novoji ínsku zámek, nemovitou kulturní památku, do soukromých rukou. Novým vlastníkem se stala firma podnikatele Vojt cha Pavery z Mokrých Lazc na Opavsku. Ten by ve zdevastovaném areálu bývalé vodní tvrze rád z ídil ubytování pro turisty, rehabilita ní centrum a další služby. V seznamu kulturních památek je bravantický areál uvád n jako zámek s parkem a sochami. Ten tvo í takzvaný nový zámek - venkovská rann barokní architektura ze 17. století se starším renesan ním jádrem, starý zámek (vodní tvrz) - ty k ídlá venkovská architektura renesan ního základu, zhodnocená v raném baroku a pr elí upraveno za átkem 19. století, zbytky vodního p íkopu a anglický park. Ješt na konci minulého století pat il zámek i s areálem Pozemkovému fondu R. P ed necelými t emi lety ale fond p evedl veškerá práva na obec. „Pokud vlastník prodává nemovitou kulturní památku, musí o zm n informovat úst ední seznam kulturních památek. Nového vlastníka je povinen písemn upozornit na skute nost, že prodávaná nemovitost je kulturní památkou," vysv tlila Ludmila Kadrnková z odboru vn jších vztah , analýz a komunikace ministerstva kultury. „O zm n vlastníka jsme se dozv d li prost ednictvím nového majitele, který se byl informovat o podmínkách obnovy zámku," sd lil Igor Kr má , editel Národního památkového ústavu, územního pracovišt v Ostrav . Podle n j p islíbil nový majitel p edat studii i zám r obnovy. „Protože k nám dosud dorazil jen schematický zám r, o ekáváme konkretizaci stavebních úprav tak, abychom mohli posoudit dopad na p vodní konstrukce zámku," dodal s tím, že s ohledem na sou asný stav objektu je obnova víc než nutná. D vod, pro obec souhlasila s prodejem, je podle starosty Ivo Ko íše (SNK) jasný. „Nem li bychom peníze na investici. M li jsme tady odborníka a pot ebovali bychom minimáln sto milion . To je pro nás nep edstavitelná ástka," vysv tlil. A protože Pavera p išel s obdobným nápadem jako p ed asem bravanti tí zastupitelé jak zámek využít, p edstavitelé vesnice prodej potvrdili. „V budov zámku a vodní tvrze by m lo být rehabilita ní centrum se vším, co k tomu pat í, ubytovací kapacity, restaurace," vypo etl podnikatel a nový majitel nemovité kulturní památky. Kdy by mohlo být v Bravanticích nové lákadlo na turisty otev eno, Pavera zatím neví. „Bude to záležet také na ú adech, ne všude jsou vst ícní a rychlí," nazna il. RNJ 27.6.2006

) Novou kanalizaci p edb hne archeologický pr zkum Olomouc - T íletý výzkum budou v Olomouci provád t archeologové ze t í institucí. Rozsahem jde o jednu z nejv tších akcí, která bude m sto stát 25 milion korun. Záchranný archeologický výzkum bude p edcházet dalšímu budování kanalizace ve m st . "Podobné stavby jsou vždy problematické, protože nám neumožní v tší míru výzkumu v celé ploše území. Když nap íklad nalezneme hrob, nevíme, zda je samostatný, nebo sou ástí poh ebišt a jak velkého," vysv tlil Pavel Michna z olomouckého Národního památkového ústavu ( NPÚ). Druhá ást budování a rekonstrukce kanalizace v Olomouci po ítá s délkou výkop kolem 58 kilometr . "Termín dokon ení stavby bude závislý i na tom, jak významné nálezy archeologové objeví," uvedl nám stek primátora Miroslav Pet ík ( SSD). Podle Michny by ale stavba e zastavil jen unikát typu kostela z velkomoravského období. "P edpokládám nejvíce nález z období prav ku, z

18

doby kamenné, v okolí Kope ka pak spíše st edov ké období. Pot šily by nás ale slovanské nálezy nebo další d kazy o pobytu ímských legií," ekl Michna. Nejvíce archeolog i technického vybavení poskytne brn nská firma Archaia. Doplní ji odborníci olomouckého NPÚ a Archeologického centra Olomouc. "Nejpot ebn jší budou technici a kopá i," podotkl Michna. Výsledky a nálezovou zprávu z první ásti výstavby kanalizace NPÚ zatím zpracovává. Výzkum stál asi 6 milion korun, kanalizace 560 milion . Druhá ást výstavby, která potrvá t i roky, za ala nedávno a p ijde na 1,3 miliardy korun. Více než polovinu ástky, celkem 750 milion , uhradí radnici Evropská unie. (PAVEL KONE NÝ) OD 7.6.2006

)

!

LADISLAV MARTIKÁN Úvaho, Býkov - St echa úvalenského kostela sv. Mikuláše prošla komplexní opravou, ale jeho poškozená v ž na generálku stále eká. Letos dostaly p ednost opravy kostel v blízkých Hyn icích a v Býkov . Na úvalenskou v ž dojde až p íští rok. „Letos se za ne oprava st echy kostela v Hyn icích, který je shodou okolností zasv cen svatému Mikuláši stejn jako ten úvalenský. St echa je v havarijním stavu a už to dál odkládat nelze. Také bude probíhat druhá etapa oprav býkovského kostela, který nedávno posoudil statik. St echu býkovského kostela letos eká nakrytí imitací b idlice. V ž úvalenského kostela vyžaduje práce v tšího rozsahu, protože je pot eba zhotovit novou bá a vym nit d ev ná patra uvnit v že. Doufám, že i tam se za ne co nejd ív, protože vzhledem k poškození to nelze už moc odkládat," íká vedoucí Stavebního odboru Ostravsko-opavského biskupství Václav Kotásek. V ž úvalensk ho kostela je poškozena zejména na severní stran , kde dochází k zatékání do osmiboké bán . Kostel v Úvaln je významnou kulturní památkou zejména díky dochované gotické architektu e v presbytá ové ásti, na kterou navázala barokní p estavba v 18. století. DBrKr 15.6.2006

)

"

4 $

JITKA HRUŠKOVÁ Opava - Zájem ministerstva kultury se v letošním roce týkal p edevším památník , jejichž rekonstrukce byla za azena do vládního programu. Na rekonstrukci hraby ského Památníku 2. sv tové války, který spravuje Slezské zemské muzeum, bylo ze státního rozpo tu vy len no kolem 160 milion korun. „Práce jsou rozloženy do n kolika etap a první z nich práv zahajujeme. Finan n ji máme pokrytu a budeme postupovat tak, aby památník mohl být ve ejnosti zp ístupn n v roce 2008. Jeho expozice bude tematicky i nadále zam ena na historii 2. sv tové války," vysv tluje editel Slezského zemského muzea Jaromír Kalus. Opavské muzeum má ve své správ i další objekty, které rovn ž volají po opravách. K prioritám pat í Blücher v palác, výstavní budova muzea a skleníky v arboretu. Blücher v palác byl postaven roku 1737 a jeho hlavní pr elí zdobí mimo jiné štukový reliéf opavské jezuitské Madony, znak rodu Larisch-Mönnich i rokoková balkonová m íž. „Opravu pot ebuje p edevším st echa a fasáda. Nutných oprav by sice m lo být víc, ale jsou finan n hodn náro né a zatím nemáme ani vhodné prostory k náhradnímu p emíst ní p írodov dných sbírek, které máme v objektu umíst ny" vysv tluje editel Kalus. Novou fasádu nutn pot ebuje také výstavní budova muzea i st echa, na kterou by se m la vrátit kopie obou sousoší Pegas . Vážn poškozené originály své podstavce opustily p ed necelými deseti lety a dosud leží v jistebnickém ateliéru. Arboretum v Novém Dvo e p išlo zhruba p ed šesti lety o skleníky které svému ú elu dosloužily. Jejich nep ítomnost vnímá ve ejnost velmi negativn a volá po náprav . „Absence skleník je i pro nás skute n tíživá a výrazn se promítá do poklesu návšt vnosti. Exotické rostliny a d eviny máme provizorn umíst ny v depozitá i, který není návšt vník m p ístupni. V areálu by m lo být postaveno p t nových skleník , ale jejich výstavba stále není finan n zajišt na," konstatuje Jaromír Kalus. Tyto prioritní návrhy byly zaslány na ministerstvo kultury, které pov ilo Projektovou a rozvojovou agenturu zpracováním analýzy jejich sou asného stavu i návrhy na zefektivn ní a využití. Požadavky na opravu Blücherova paláce zahrnují 28 a na opravu muzejní budovy 25 milion korun. Výstavba skleník by p išla zhruba na 242 miliony korun. „Nez stáváme jen u formálních žádostí a snažíme se osobním kontaktem získat podporu p íslušných vládních initel i poslanc . Dosud jsme neusp li, ale nevzdáváme to," dodává editel Kaluš. Financováním t chto oprav se bude zabývat už nová vláda p i podzimním sestavení a projednání státního rozpo tu na p íští rok. Obava, že budou dalšími finan ními náklady na rekonstrukci hraby ského Památníku znovu odsunuta do pozadí, je však velmi reálná. DROH 5.6.2006

19

:

!

Nález pár desítek centimetr pod povrchem ozna ila archeoložka za zajímavost D ev nou cestu starou p ibližn t i století našli d lníci p i rekonstrukci centra Klimkovic na Novoji ínsku. Stavební práce nyní zastavil archeologický výzkum, p i kterém již odborníci našli i v tší množství ko ských podkov, h eby, ko ské zuby, mince a keramiku. PAVEL KARBAN Klimkovice - Ve zhruba p lmetrové hloubce pod sou asnou komunikací na Lidické ulici se p i pracích objevily po stranách kulatiny a p es n p eložené silné d ev né trámy. "Bylo to zpevn ní silnice p i p íjezdu do m sta, aby se pln naložené vozy a kon nebo ili do bahna. Takové cesty bývaly b žné ve st edov ku a raném novov ku," nazna ila vedoucí výzkumu Hana Teryngerová z odboru ochrany archeologického fondu Národního památkového ústavu. Upozornila, že b žn se cesty zpev ovaly í ními valouny. "Pro se jim tady hodila zrovna d ev ná cesta, t žko íct. Možná nem li as, nem li prost edky nebo to bylo po požárech," kr ila rameny. Z jakého d eva p edci sou asných obyvatel Klimkovic silnici vystav li, zatím archeologové nev dí. "D evo zatím nebylo ur eno paleobotanikem. Rychle se nám ale rozesychá, a tak musíme postupovat velice rychle," prozradila Teryngerová s tím, že asto se podobné konstrukce stav ly z jedle b lokoré. Nález jen pár desítek centimetr pod povrchem ozna ila archeoložka za zajímavost. "S tímto zp sobem budování silnic ve m stech jsem se já osobn dosud nesetkala. Jedná se ale o astý zp sob užívání d eva v centrech m st," poukázala. Na odkrývání cesty se podílejí i brigádníci. ást jsou místní, ást tvo í studenti archeologie ze Slezské univerzity v Opav . "Baví m to, po ád je to lepší než být n kde v kancelá i," smála se Radka Litnerová. Po provedení dokumentace, fotografické i kresebné, a zam ení bude cesta zni ena. Brigádníci a pracovníci Národního památkového ústavu však budou pokra ovat v pr zkumu i v dalších týdnech, a to také na nám stí. "Uprost ed stál do dev tat icátého roku takzvaný budun k a p edtím prý pivovar. Takže ekáme n jaké stopy," dodala Teryngelová. OD 20.6.2006 (ZlD)

%

!

Krava e - Kapli sv. Jana K titele, stojící v m stské ásti Kouty, zdobily až tém do konce 20. století dv vzácné korouhve s obrazy svatých, vyrobené z p írodní jelenice. P i procesích na Boží t lo bývaly nosívány na d ev ných žerdích. Na obou však zapracoval as a dnes jsou tyto historické památky z po átku 19. století na mnoha místech velmi vážn poškozené. Jejich zrestaurování p ijde církev, která je majitelem, na zhruba 125 tisíc korun. Náklady se krava ská farnost snaží pokrýt z vlastních zdroj i z p ísp vk farník a dotaci ve výši 80 tisíc korun p islíbilo Ministerstvo kultury R. „Korouhve jsou unikátní historickou památkou a pokud se nesejde dostatek pen z na jejich opravu, bude o finan ní pomoci uvažovat i m sto. Restaurování provede specialistka na textilie Marie Foltýnová a po dokon ení najdou ob korouhve své místo v krava ském zámeckém muzeu. Ve ejnost si je bude moci prohlížet ve stálé expozici o život obyvatel Krava ska a Hlu ínska b hem 19. a 20. století," íká pracovnice odboru regionálního rozvoje a kultury m sta Kate ina Grygar íková. (jih) DROH 7.6.2006

:

&

!

Vyškov - Další vyškovská historická památka se do kala opravy. Jde o kapli svatého Michala v Br anech, která je poz statkem p vodního gotického kostela. „Tento týden m sto zahájilo kompletní rekonstrukci kaple. Ta získá nové vnit ní i vn jší omítky, novou st echu a také d stojný vstupní prostor se schodišt m. Stavební práce budou stát jeden milion korun a oprava by m la být hotová do konce srpna letošního roku>" informovala mluv í vyškovské radnice Olga Mužíková.

20

V sou asné dob je kapli ka v majetku m sta. P íležitostn slouží pro pot eby církve a na základ dohody se o ni stará jedna obyvatelka z Br an. M sto by cht lo zp ístupnit památku i ve ejnosti. „Pokud to bude možné, otev eme opravenou kapli ku lidem b hem letošních Dn evropského d dictví, které se mají konat druhý týden v zá í," doplnila Mužíková. Ješt prozradila, že m sto chce letos nap íklad opravit ást kapucínského kostela nebo poskytnout dotace na opravy kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškov a v Rychtá ov . (mig)

DVy 2.6.2006

&

!

(

!

$

BLANKA JELÍNKOVÁ O grant nadace Via ve výši 333 tisíc korun na opravy Starého kvartýru v Lužicích požádal tamní Muzejní spolek. Další t etinu ástky zaplatí obec, která se na opravách podílí. Peníze mají pomoci vybudovat zázemí pro turisty, které v historické stavb chybí. Postupn cht jí lenové spolku pokra ovat v opravách podle projektu. Náklady na všechny nutné opravy iní podle studie z roku 2002 osm set patnáct tisíc korun. „Chybí zejména sociální za ízení. To je d ležité, jestliže chceme muzeum otev ít pro turisty. Za ídíme v n m také malou kuchy ku," ekl len Muzejního spolku Miroslav Havlík, který je zárove pracovníkem hodonínského Masarykova muzea. Sociální za ízení prý pat í k naprosto nezbytnému vybavení, pokud se ve Starém kvartýru mají konat v tší ve ejné akce. „Budeme postupovat v opravách dál a zkoušet usp t v dalších grantových ízeních. Po sociálním za ízení p ijde na adu spolková místnost v zadní ásti stavby. Tím naplníme ást projektu, která staví na setkávání lidí v Lužicích," doplnil Havlík. Ve Starém kvartýru chybí zázemí i pro samotné muzejníky. Proto asem vznikne depozitá , až nakonec p ijde na adu p ední místnost a vým na oken a dve í tak, aby odpovídaly stavb ze za átku dvacátého století. „Je dost problematické získat grant na stavební úpravy. Agentury mnohem rad ji p ispívají na innost, kulturní akce. Na opravy se jich vypisuje málo," dodal len spolku. Nadšenci prozatím hlavn chystali projektovou dokumentaci, která popisuje všechny nutné úpravy a plány. Ted' budou hledat, odkud by bylo možné získat podporu. Starý kvartýr není podle Havlíka nejstarším domem v Lužicích, ale svou polohou i tím, že má název, si zaslouží pozornost. „Ted' jsme za ali se stavebn historickým pr zkumem. Odkryli jsme ze která je starší než ostatní, cihlové. Je to nabíjená ze postavená ze zeminy a plev. Dokumentuje to stavební tradici v Lužicích," ekl historik. Nabíjenice byla podle n j postupn obestav na cihlovým zdivem. Nejstaršími stavbami v Lužicích jsou podle Havlíka domy stojící po obou stranách návsi. „Starý kvartýr je ale zvláštní tím, že je to solitér, nestojí v zástavb . Chalupnické domky v jeho blízkostí jsou k sob nalepené. Také jsme dosud nep išli na to, kde se vzalo jeho jméno," doplnil Havlík DVy 8.6.2006

) Tvo ihráz - P estože byla oprava zámku v Tvo ihrázi, na kterou místní lidé dlouhá desetiletí ekali, na krátký as p erušena, stihla se mezi obyvatelstvem rozší it fáma o úplném zastavení stavby. „I já jsem slyšela o tom, že byly všechny práce na opravách zámku zastaveny. Mezi lidmi se íká, že prý kv li památká m," uvedla jedna z obyvatelek Tvo ihráze, d chodkyn Libuše Auerová. Posteskla si p itom, že st echa i s viký i byla už skoro hotová. „Tak jsem se t šila, že budeme mít zámek jako z pohádky," dodala posmutn le. Problémy na staveništi potvrdili i zástupci obce. Ú ední spory ale už dokázali vy ešit a na zámek se vracejí d lníci. „Podle závazného stanoviska odborník z památkové pé e jsme nepostupovali p esn podle jejich doporu ení, a proto jsme museli stavbu zastavit," p iznává tvo ihrázský starosta Bohuslav Kadlec. Po nutných jednáních s odborníky ale zástupci obce rekonstrukci dlouho chátrající stavby mohli obnovit. P í inou zákroku památká a pozastavení oprav byl krov zámku. Jeho stav, nosnost a bezpe nost museli ov it experti. Kv li jeho stá í panovaly obavy, že by mohl další postup oprav ohrozit. „Mohli jsme pokra ovat až po d kladném prozkoumání statika a na základ jeho zhodnocení, jak dlouho a zda v bec starý p vodní krov novou krytinu udrží. St echa ale bude ur it hotova v letošním roce. Totéž platí o sondách k ov ení složení omítek a odvlh ení stavby," popisuje harmonogram plánovaných prací na rekonstrukci zámku v Tvo ihrázi starosta obce Kadlec. Zástupci obce doufají, že jejich plány už nebudou žádné neo ekávané komplikace brzdit a celou rekonstrukci dokon í p íští rok. DZn 3.6.2006

21

4!

!

? ! !

P edání bylo podmín no úpravou okolí a sanací zdiva Vykácením náletových d evin a p edáním Frejštejna obci Podhradí byl u in n první krok k záchran hradu. Stát podle obce o památku nejevil zájem, a tak se rozhodli požádat o její p evod do svého majetku. DANIEL RUBEŠ Podhradí nad Dyjí - Ve své žádosti Ú adu pro zastupování státu ve v cech majetkových vid li obecní zastupitelé Podhradí nad Dyjí na Znojemsku jedinou možnost, jak zachránit svou dominantu p ed pozvolným rozpadáním. P i bližší návšt v každý zjistil, že dosud zachované zdivo je mrazy a v try zna n potrháno a také ko eny strom rozrušují zbytky. Nikoho proto nezarazilo, že si p edání hradu státní ú edníci podmínili nezbytnými záchrannými pracemi i statickým posudkem. „Podle vyjád ení odborník jen o išt ním od náletových d evin, zelen a plevele mohlo vyniknout miniaturní nádvo í s masivním p tiúhelníkem hradeb obklopujících jádro stavby. Proto jsme nechali v prostoru z íceniny a jejího okolí odstranit stromy a parkov upravit strá , která v historii stejn nebyla nikdy zalesn na," shrnuje starosta obce Podhradí nad Dyjí Petr álek. N kterým návšt vník m se toto opat ení libí, jiným ne. „Jako dít jsem asto jezdila do Podhradí na tábory a pamatuji si, jak se vypínal na strmé skále nad údolím. Když jsem tu byla p ed asem, tak jsem p es stromy na hrad nevid la. Je dob e, že jsou pry ," schvaluje turistka Kamila Lukášová. Úsilí o p edání hradu obci bude podle posledních informací korunováno úsp chem. Kdy, zatím nev dí ani ú edníci. „Hrad Frejštejn bude bezúplatn p eveden obci Podhradí nad Dyjí. Je však t eba zd raznit, že k ú innosti smlouvy o bezúplatném p evodu je zapot ebí ješt schválení ministerstvem kultury. Z tohoto d vodu tak nelze stanovit p esný termín," informuje editelka brn nského územního pracovišt ú adu Lenka Kolariková. DBlaBo 9.6.2006

&

.6

!

ANNA ERNÁ MARTIN SKLENÁ Miroslav - Po neúsp šném referendu, kdy se k prodeji nevyjád ila ani polovina místních obyvatel, a zatím nevyslyšených žádostech o pomoc ze strany státu se místní radní snaží všemi zp soby o to, aby se památka v centru m sta nestala z íceninou. „Je to škoda, že se zatím nenašel nikdo, kdo by opravu našeho zámku zafinancoval. Já jsem byl pro, aby se prodala. Ostatním lidem je to asi jedno, protože na vyhlášené referendum ani nep išli," post žoval si jeden z kolemjdoucích ob an Miroslavi, který si nep ál v této souvislosti uvést své jméno. Obec se i p es neúsp ch s referendem a poté i s výb rem potenciálního prodejce nevzdává a o svou dominantu bojuje dál. „Z havarijního programu ministerstva kultury jsme v minulých týdnech obdrželi ástku sto tisíc korun. Stejné finan ní prost edky jsou vy len ny v rozpo tu m sta," potvrdil miroslavský místostarosta Roman Volf. Jak nazna il, z t chto pen z budou co nevid t vym n ny a dopln ny klempí ské prvky, svody a okapové žlaby. Bude z nich zaplacena i nejnutn jší oprava st ešního plášt a ochranné oplechování. Tyto práce by m ly být dokon eny do konce prázdnin. Podle vedení m sta se na lepší asy blýská snad v p íštím roce. „Požádali jsme Fond záchrany architektonického d dictví o dotaci. Získané prost edky bychom použili na vým nu st ešních konstrukcí, krytiny: Zámek bychom stáhli ocelovými lany, odvodnili bychom jej a provedli betonovou injektáž," nastínil další možný krok k záchran zámku místostarosta. Pokud podle n j požadované desítky milion získají, dozv dí se to až na po átku p íštího roku. Miroslavský zámek stojí na míst vodního hradu a tvrze z p elomu devátého a desátého století. DB 10.6.2006

0

(

Skalka - Projekt oprav drobných sakrálních staveb v Podch ibí se chýlí ke konci. Všechny památníky jsou opraveny a tuto ned li je eká žehnání, které projekt slavnostn uzav e. Na po átku bylo šest chátrajících staveb, které nep sobily d stojn . Nyní má každá z obcí mikroregionu Podch ibí sv j odborn restaurovaný památník. Jeho nov získanou reprezentativnost ocení ur it zejména ve Skalce, tam dotvá í prostor p ed m stským ú adem, nebo v Ježov , kde je

22

dominantou návsi. V Žádovicích dokonce vybraný kamenný k íž st hovali, aby netrp l bezprost ední blízkostí cesty. „Vše jsme zvládli podle plánu. Upraveno je vždy i okolí, které je vysypáno kamennou drtí. Prostor dotvá í vysazené lípy," ekla manažerka mikroregionu Miluše Habá ová. Náklady projektu se vyšplhaly na více než osm set tisíc korun. Peníze mikroregion získal z Evropské unie. Díky tomu mohli opravy provád t odborníci. D íve se o údržbu starali místní, kterým osud pamántí k nebyl lhostejný. Ve snaze pomoci ale n kdy stavbám spíše uškodili. Ned lní program odstartuje ve dv hodiny odpoledne v Kel anech. Poté budou v p lhodinových intervalech následovat další vesnice. Poslední p ijde na adu Ježov. Sv cení se ujme páter Svatopluk Pavlica. (šmý) DSl 15.6.2006

@ ÚSOV - Vzácnou židovskou synagogu v Úsov zaplní v brzké dob d lníci. Bouchání kladiv a sbíje ek má skon it až za n kolik týdn . Vše má na starosti Židovská obec a na akci se bude podílet i místní m stský ú ad. Nový kabát, kterým se památka už delší dobu pyšní, má te doplnit ješt slušivá vnit ní výzdoba. V sou asné dob probíhá odstran ní staré malby, kterou už zanedlouho vyst ídá nový nát r. Nemalé finan ní prost edky, které si rekonstrukce vyžádá, p jdou z rozpo t židovských organizací. P es spoluú ast m sta nevyjde Úsovské rekonstrukce synagogy ani na jedinou korunu. „My budeme poskytovat emeslník m zázemí. P jde nap íklad o vyp j ení lešení i dalšího podobného materiálu. Jde o jakousi pomoc po naší vzájemné dohod ," vysv tluje místostarosta Úsova Ji í Reli. Po náro né rekonstrukci, která skon í pravd podobn na sklonku léta, dostane m sto jednu z nejlépe zrekonstruovaných památek v širokém okolí. Úsovská historie je se Židy pevn spjata. Ti tu m li již v d ív jších dobách svoji samostatnou obec a ve m st jim bylo vy len no severovýchodní návrší, kde sídlili hlavn emeslníci a obchodníci. (jak) TnS 20.6.2006

/

( '

7

!

Záb eh - Stavební práce na nádraží v Záb ehu na Morav skon í 30. ervna. Zprovozn ní historické budovy, v níž bude rychlé ob erstvení, se cestující do kají v pr b hu ervence. Po átkem prázdnin rovn ž za nou práce na úprav p ednádražního prostoru. Krom budovy technologie a nové výpravní budovy, která byla otev ena už v prosinci, vyr stá na nádraží ješt jedna novinka. Brána spojená s historickou výpravní budovou bude sloužit jako nejkratší p íchod k šumperskému nástupišti pro cestující, kte í si nemusejí kupovat jízdenku. „Brána je pot ebná i k tomu, aby na peron mohla vjet na p íklad sanitka nebo hasi i. Krom toho je také zdobným architektonickým prvkem. Ned láme p ece p esnou kopii p vodního nádraží," ekl architekt Miloslav Tempír. (ris) OD 7.6.2006

, BRNO - Sto t icet jedna milion . To je cena, za kterou zm nil vlastníka D m pán z Lipé, jedna z nejznám jších staveb na brn nském nám stí Svobody. Koupil jej podnikatel Radim Jan ura, majitel dopravní spole nosti Student Agency. "Cht li bychom zde vytvo it, kulturní stánek, který by fungoval nejen v noci, ale i p es den, Br ané se do kají mnohých zm n," uvedl Jan ura. Jako první o tom informoval deník Lidové noviny. D m pat il od listopadu 1999 firm Unistav. Ta jej po celkové rekonstrukci otev ela jako obchodní a kancelá ské centrum v roce 2001. "Potvrzujeme, že jsme tento d m prodali, je naší vnit ní záležitostí, co nás k tomu vedlo," ekla Zina echová z Unistavu. D m na nám stí Svobody íslo 17, známý jako D m pán z Lipé je jedním z nejznám jších renesan ních palác v Brn . Pro Kryštofa Schwanze z Retzu jej na míst dvou stržených gotických dom navrhl italský architekt Antonio Gabri. Charakteristickou sgrafitovou výzdobu d m získal nejd íve roku 1882, upravena byla p i další významné rekonstrukci, která prob hla na konci t icátých let minulého století pod vedením architekta Bohuslava Fuchse. (Jakub Václavek) R 2.6.2006

23

) "

<

=

$

ZÁB EH - P ed více než rokem koupilo m sto Záb eh vzácnou barokní sýpku v Krumpachu, aby ji zachránilo p ed zni ením. Dnes radnice žádá ob any o pomoc p i využití starobylého objektu. P es dv st let starou stavbu používalo ješt p ed t emi lety Agrodružstvo Záb eh k uskladn ní obilí. „Pro naše využití ale ztratila význam, je p íliš daleko od samotného družstva a s obilím se tady musí pracovat ru n ," vysv tlil d vody nezájmu o sýpku p edseda Agrodružstva Bohuslav Šteidl. Vzhledem k tomu, že historický objekt je uvnit postaven z kvalitního d eva, m ly o n j dokonce zájem i firmy, zabývající se renovací nábytku. Zni ení vzácné stavby cht lo m sto zabránit, proto sýpku od zem d lc za p l milionu korun odkoupilo. Nyní radnice nabízí lidem možnost podílet se na znovuzrození vzácné stavby. ,Je to unikátní objekt, jisté p edstavy o jeho využití máme, ale rádi se necháme inspirovat také ob any," íká Milan Kratochvíl, místostarosta Záb eha. Podle n j bude nutné zachovat p edevším historický ráz budovy. Své návrhy mohou ob ané odevzdávat na m stský ú ad. (alx)

TnS 6.6.2006

1

$

(

LIBINA - Vzácný pískovcový k íž cht jí tento rok opravit libinští radní. Postup na záchranu hroutící se památky odsouhlasili na svém posledním zasedání. Veškeré náklady na zajišt ní k íže uhradí obec p ímo ze své vlastní pokladny. Špatný stav k íže vyrobeného z pískovce se v posledních letech ješt více zhoršil. Katastrof v podob jeho zhroucení se Libinští snažili zabránit už v minulých letech. Ani v jednom ze t ech pokus o získání finan ní podpory z Olomouckého kraje však neusp li. Vzhledem k alarmujícímu stavu památky se proto rozhodli opravit k íž na vlastní náklady. „Jejich výše ješt není p esn známa, ale odhadujeme, že p jde o finance v rozsahu asi sedmdesáti tisíc korun. Jde o mimo ádný výdaj z obecního rozpo tu, ale vzhledem ke stavu k íže již nechceme ekat na další nejisté žádosti o získání státní nebo krajské podpory," vysv tluje postoj libinských zastupitel starostka obce Jana N me ková. Na záchran vzácné památky cht jí zdejší lidé za ít pracovat už tento rok. V první fázi má církevní relikvie získat betonový i kamenný podstavec, který má zajistit její pevné uchycení. Ten sou asný už je tém rozpadlý a vážn ohrožuje stabilitu celého k íže. Pravd podobn v následujícím roce pak obec p istoupí ke kompletní rekonstrukci celého objektu. I v tomto p ípad není vylou ené, že si Libina vše zaplatí výhradn ze svých vlastních zdroj . (jak) TnS 27.6.2006

1

!

"

$

Mikul ice - Pracovníci Masarykova muzea a polesí Tvrdonice za ali m nit tvá ásti vykopávek v mikul ických Valech. Pustili se do išt ní ásti valu v blízkosti jezírka u dvouapsidové rotundy. „Polesí Tvrdonice sousedí s územím, které pat í muzeu. Každý istíme svoji polovinu valu, jenž je sou ástí velkomoravského hradišt ," uvedl vedoucí mikul ického pracovišt Josef Šolc. Zatímco na stran muzea jsou zejména louky a náletové d eviny, lesáci museli kácet vzrostlé stromy. N které z nich totiž byly suché a ohrožovaly bezpe nost na turistické trase padajícími v tvemi. „Je t eba takovou pro ezávku ud lat jednak proto, že od suchých strom skute n hrozilo nebezpe í. Také vynikl tvar valu, obnažený p sobí impozantn . Je z eteln vid t, kudy vedl, kde se lomil a kde byla brána, u níž byl d ev ný most k rotund ," doplnil Šolc. Po první etap je podle n j o išt na tvrtina délky valu. Jak velkou ást valu pracovnici muzea a les odkryjí, se ješt rozhodne. (bj) DB 10.6.2006

+/ A

(

$

"

JI Í NOVOTNÝ Hazard p itahoval lidi odnepam ti. D kaz pro to mají nyní archeologové díky nález m z keltského sídlišt , které našli p i stav ní hráze poldru u Roš outek v katastru MiIonic. Vyhodnocení poklad , které vydala p da, jim p ineslo nejedno p ekvapení. Naprostou raritou je podle nich vy ezávaná hrací kostka. Ta dokazuje, že miloni tí Keltové m li už p ed t iadvaceti stoletími stejné spády jako sou asní lidé. „Hrací kosti ka pochází z keltské chaty. Je to kvád ík vy ezaný z kosti, dlouhý jeden centimetr a široký p l. ísla jsou na bocích a jsou jen od trojky po šestku. Jedni ka a dvojka chybí, hrací systém

24

je nám tedy nejasný. Ale takový nález je vzácnost, kosti ek se moc nenachází," ekla Blanka Mikulková z vyškovského pracovišt Ústavu archeologické památkové pé e. Na prav ké nalezišt prý p itom narazila náhodn , když jela kolem stavby poldru u Roš outek. Vodohospodá i totiž archeolog m žádné zemní práce neohlásili a všechny vzácné památky by tak bývali odt žili a zni ili. „Vykopali jsme osm keltských chat s typickou konstrukcí st echy stojící na dvou k lech. Protože šlo o venkovské sídlo, p ekvapilo nás množství nález , které byly na tehdejší dobu luxusní," uvedla Mikulková. Rukama badatel tak prošly nap íklad zlomky náramk z modrého skla, krásný bronzový náramek nebo formi ka na odlévání bronzových ozdob. To vše z doby kolem roku t i sta p ed naším letopo tem. Sv tlo sv ta po staletích ovšem nespat ily jen ozdoby, ale i lidé, kte í je nosili. „V jednom objektu jsme našli kostru s náramky, zbytky bronzového etízku a železnými sponami. Jinde zase poh eb dít te, které na cestu do záhrobí dostalo stehenní kost n jakého zví ete," popsala Mikulková. ást nález u Roš outek zanechala v p d ješt p ed Kelty také kultura ún tická. Tento lid z doby bronzové, který Kelty p edešel o patnáct století, reprezentuje v archeologických nálezech kost i ka extrémn pokr eného dít te. Roš outky p esn ji e eno Milonice, se nyní za adí po bok dalších blízkých keltských naleziš na Vyškovsku, jakými jsou nap íklad nedaleké Chválkovice nebo Kozlany. DVy 13.6.2006

6

& !

$ !

0

Mikulov - Ve zdech mikulovského zámku se bude nejmén rok skrývat ezbá ský skvost. Vzácný sv telský oltá z Adamova na Blanensku v zámeckých pokojích rozložili restauráto i. Postupn budou jeden z nejvzácn jších pozdn gotických skvost opravovat. Od poloviny ervence se na n j navíc mohou p ijít podívat lidé z Mikulova i turisté. Sv telský oltá , který znázor uje nanebevzetí Panny Marie, pochází z šestnáctého století. Nedávno jej za adilo prestižní n mecké nakladatelství Hirmer mezi dvaadvacet nejvýznamn jších ezbá ských památek st ední Evropy. V kostele v Adamov stál od poloviny devatenáctého století. Ted'se p esunul do Mlikulova. „Zámek je jediné místo, kde se najdou tak velké prostory, abychom zde mohli rozebraný oltá uschovat a poté také vystavovat," vysv tluje editelka Regionálního muzea v Mikulov Dobromila Brichtová. „Restauráto i si postupn budou odvážet jednotlivé ásti k oprav a zase je sem vracet. ásti oltá e vystavíme b hem Mikulovského výtvarného sympozia dílna v polovin ervence," dodává. Vzácný oltá byl p vodn jen ástí ješt mohutn jšího oltá e zdobícího chrám cisterciánského opatrstvi v rakouském Zwettelu. Také to ovlivnilo restaurátory p i výb ru místa, kde budou tvá e madony, apoštol , andílk i svaté trojice opravovat. „Oltá pochází z Dolního Rakouska a Mikulov je p ímo na hranici s touto zemí," p iblížila symboliku spojení oltá e a m sta Mikulova Jana Severinová z firmy, jež má restaurátorské práce na starosti. Podle ní um lecko-historický význam sv telského oltá e p esahuje hranice regionu, stejn jako výhled z mikulovského zámku. D ev né bloky sv telského oltá e budou v Mikulov více než rok. Opravy ezbá ské práce, která je v havarijním stavu, potrvají minimáln do zá í p íštího roku. Restauráto i doufají, že v Mikulov si k oltá i najde cestu více obdivovatel um ní. „Adamov je zapadlé m ste ko a i tam si lidé k oltá i našli cestu. Tím spíš si ji najdou v Mikulov ," dodala Severinová. (viv) DB 6.6.2006

( $ Podb ežice - Nezam nitelný hlahol kovových zvon se od v erejška nese z v že podb ežického kostela výrazn znásobenou silou. Tamní farnost totiž získala t i zbrusu nové zvony, které v ned li slavnostn posv til brn nský d kan Václav Slouk. „Zvony po šedesáti letech nahrazují ty, které za války zabavila n mecká armáda. N mci kov použili zejména na d la nebo také na plášt náboj . V kostele nakonec zbyl jediný zvon z roku šestnáct set t i. K n mu nyní p ibyli t i sourozenci o ty i staletí mladší," konstatoval fará Martin Bej ek, který podb ežické stádce spravuje z dražovické fary. Zvony se jmény Panna Maria, Svatý Petr a Pavel a Svatý Josef a Barbora byly podle n j v novány na památku papeže Jana Pavla druhého, n kdejšího fará e Antonína Cyrila Stojana, který byl pozd ji olomouckým arcibiskupem a metropolitou moravským, a také padlých a zem elých lidí z obce. Podb ežický kostel prochází v poslední dob rozsáhlejšími opravami. Ty se týkají st echy a fasády kostelní v že. Na po ízení zvon p isp l Jihomoravský kraj. (mor)

DVy 19.6.2006

25

)

<

Ruprechtov - Osazení nových dopravních zna ek, oprava církevních památek nebo p estavba budovy bývalé základní školy na byty. To jsou plány ruprechtovských radních na letošní rok. „Na osazení nového dopravního zna ení v obci jsme získali prost edky z Jihomoravského kraje, a to z dota ního titulu Programu rozvoje venkova, ve výši dev tasedmdesát tisíc korun," informovala starostka Ruprechtova Sv tlana Švarcová. Z krajských dotací na obnovu kulturních památek v obci i mikroregionu Drahanská vrchovina cht jí tamní radní v letošním roce opravit ješt litinový k íž na h bitov a sochu svatého Norberta. „Nejvýznamn jší letošní akcí je zahájení p estavby budovy bývalé základní školy na bytové jednotky. Za ít bychom cht li už b hem ervence," doplnila starostka. (mig) DVy 17.6.2006

, Bítov - Památká i zp ístupní hladomornu hradu Bítov, který se ty í nad Vranovskou p ehradou. Místnost, ve které byli p ed staletími v zn ni p edevším lapkové a lupi i, se nachází ve sklepeních B itové v že. Dosud nebyla nikdy p ístupná turist m. „Hladomornu chceme otev ít již po átkem prázdnin. Musíme v ní vytvo it ješt malou expozici o t chto za ízeních. Umístíme do ní asi i n jaké figuríny," ekl zástupce kastelána bítovského hradu Jan Binder. V ž vznikla ve 13. století. Ú el budovy se b hem staletí m nil. P vodn byla obytná, pozd ji v ní byl uložen st elný prach, a když v ní zanikla hladomorna, byl zde ukládán led. ( tk) DZn 21.6.2006

&

"

(

Vyškov - Odlupující se omítka, vybledlá fasáda. Tak v sou asné dob vypadá v ž vyškovské radnice. Vedení m sta se proto rozhodlo, že ji nechá opravit. „V era ráno jsme jednali s firmou, která má opravy provád t. Její zam stnanci by m li za ít v ž spravovat už ode dneška," prozradila mluv í vyškovské radnice Olga Mužíková. Doplnila, že specializovaní pracovníci pro výškové práce v ž o istí, opraví poškozenou omítku a nat ou ji fasádní barvou. „Také necháme o istit a pot ít všechny kamenné prvky v že speciálním impregna ním roztokem na kámen. Veškeré sokly by m ly získat nové sana ni omítky. Rekonstrukce bude hotová do konce ervence," uvedla Mužíková. Oprava m stskou pokladu vyjde zhruba na p l milionu korun a Vyškov ji uhradí ze svého rozpo tu. (mig) DVy 20.6.2006

Vacenovice - V zahrad jednoho z vacenovických dom se archeologu Ji ímu Pajerovi ze Strážnice poda ilo najít cihlovou dlažbu, která je zbytkem podlahy habánské keramické dílny. Ta zasahuje až na sousední parcelu. Pajer, jenž je držitelem státního grantu na výzkum sídliš novok t nc , lidov habán , je tak o n co blíže nálezu pece, ve které se ve Vacenoviách na Hodonínsku vypalovala po celém sv t známá keramika. „Vacenovice jsou významným nalezišt m novok t nských p edm t . To, co tu nacházíme, p evyšuje ostatní místa co do po tu a kvality nález ," ekl Pajer. P ipomn l, že nález pece by byl pro výzkum novok t nc velmi d ležitý. Jejich keramika je známa po celém sv t . Všude se ví, že pochází z jižní Moravy a na aukcích za ni sb ratelé platí hodn ," uvedl Pajer. Ten se zabývá výzkumem habánských sídliš od roku 2002. (bj) DZn 17.6.2006

,

!

BRNO - Ohe zni il st echu domku v parku pod brn nským Špilberkem Návšt vníci parku pod brn nským Špilberkem m li v era zvláštní zážitek. Kolem druhé hodiny totiž za ala ho et, p ed vchodem do hradu, stará budova, známá jako Hlídka 4. „Šel jsem šel kolem ve dv hodiny a p t minut a všiml jsem si, že d m ho í. Zavolal jsem hasi e. Lidé, kte í tam už sed li chvíli p ede mnou p itom íkali, že už to chvíli ho í,“ popsal Pavel Široký z muzea sídlícího v hradu.

26

Cesta hasi k požáru i samotný zásah byl komplikovaný. N které p íjezdové cesty totiž blokovala auta a tak museli zasahující jednotky hledat náhradní trasy. Hasi i rozebírali stropy a prolévali je vodou. "Použili bychom výškovou techniku, ale bohužel sem není p ístup pro žeb ík," ekl velitel zásahu Aleš Novák. Hasi e navíc ohrožovala i zchátralá budova áste n narušená požárem, která hrozila z ícením. "Dá se íct, že ohe dokonává dílo zkázy, které tady už vykonal as," uvedl Novák. Ohe zasáhl st echu a stropy. Podle p edb žných odhad hasi za alo ho et z ejm neopatrnou manipulací s ohn m. V dom se podle p ihlížejících zdržovali as od asu r zní lidé. Vzniklá škoda zatím není jasná. D m m l ale i historickou hodnotu. "Byla to barokní prachárna, tedy sklad st elného prachu, která byla sou ástí špilberksé pevnosti," uvedl editel Muzea m sta Brna Pavela Cipiran, který požáru také p ihlížel. Pod objektem jsou barokní sklepy a i když stavba samotná je z konce devatenáctého století, byla to známá výletní restaurace. Objekt, který je majetkem m sta Brna, ale od po átku devadesátých let chátrá. "I když existovaly nám ty na jeho využití, nenašly se nikdy peníze," dodal Ciprian. Návrh na opravu a využití m la i m stská spole nost Ve ejná zele m sta Brna. Bývalá editelka firmy Olga Nováková ekla, že její opravu za si dvacet p t milion korun zahrnuli do zadání na celkovou rekonstrukci parku. "Byl to však jediný objekt, který radní z rekonstrukce a správy spole nosti vy lenili," uvedla. Uprost ed špilberského parku tak z stala chátrající oplocená stavba. D m si te chce pronajmout ekologická firma. "Je p ipravena opravit jej za asi t icet milion korun," ekl nám stek primátora Radomír Jonáš. Podle n j se zám r firmy zatím nem ní. "Ohe d m nijak závažn nezni il, sho ela jen st echa, kterou by si nový nájemce stejn musel opravit," ekl Jonáš. (Eva Wiesnerová) R 21.6.2006

&

!

B

VELKÉ MEZI Í Í - Na deset milion korun by podle informací mezi í ské radnice p išla oprava bytového domu v Komenského ulici v památkové zón v centru, který vlastní m sto. To vzhledem k náklad m uvažuje rad ji o jeho prodeji. „Rada se kloní k tomu nabídnout nájemník m jiné bydlení a pak d m prodat. S prodejem ale musí souhlasit zastupitelé,“ ekl starosta František Bradá . (pm) MFD 3.6.2006

)

:

!

!

Co bude se zchátralým záme kem, nev dí ani památká i Neobydlený záme ek Komorov mezi Chvalkovicemi a Uh icemi elí zubu asu v zapomn ní. P edstavu o jeho budoucnosti nemá obec, lidé v okoli ani památká i. Majitel, jímž je slavkovská firma, neposkytuje informace. JI Í NOVOTNÝ Komorov - Nikdo neví, co s ním bude. To lze na Vyškovsku íct o málokterém zámku. Chrán ná památka zámek Komorov však tuto výsadu má. Zatímco za komunismu jej tém srovnali se zemí kolchozníci, nyní stojí stranou zájmu a chátrá v zapomn ní. „Na míst zámku m l dokonce stát gigantický vep ín. Památká i ale zbo ení starých budov na poslední chvíli zakázali. Pozd ji jej koupila soukromá firma, která opravila st echy. Další práce se ale, pokud vím, zadrhly," ekl starosta Chvalkovic Ladislav Horváth. Záme ek stojící na katastru jeho obce p itom není bezvýznamný. „N které stromy v zámeckém parku jsou velice vzácné. Bohužel nevíme, co s areálem bude, nemáme na to páky," dodal starosta. Netuší to ani lidé z obce, kte í d íve do zámku chodili nebo v jeho okolí jako zem d lci pracovali. „Dnes se tam nesmí, firma tam dala cedule. Je to škoda," poznamenal Vilém Nevyjel z Chvalkovic. Tomu dokonce uvnit zámku pat í parcela o trnácti metrech tvere ních, ale jako mnozí jiní majitelé o svém podílu na zámecké p d dosud ani nev d l. Zatímco v tšina ploch kolem zámku a pod ním není na žádném listu vlastnictví, nejpodstatn jší budovy pat í slavkovské firm MTR. Její šéf Drahomír Rauš ani p es opakované žádosti neposkytl o plánech se zámkem informace. Co se zámkem bude, nev dí ani památká i: „Je to m síc, co jsme s majitelem jednali, aby s ním n co d lal," uvedla architektka Jana Firbasová z Národního památkového ústavu v Brn . Ješt cenn jší je podle ní park se vzácnými d evinami. Ten je udržovaný, ale památkov chrán ný není. DVy 23.6.2006

27

#

<

$

FRANTIŠEK ST ECHA Když Stanislav Kucha s Josefem Tomanem p i výkopových pracích na znojemském Horním nám stí narazili na st epy, v d li, že to nemusí být ledajaký odpad. Proto zavolali archeology. Ti vzáp tí potvrdili, že na Horním nám stí žili lidé už ve starší dob kamenné, tém dva tisíce let p ed Kristem. „Když jsme kopali, našli jsme n jaké st epy Proto jsme zavolali archeology, aby ur ili, o co jde. My to nepoznáme," íkal Kucha , který na prastaré sídlišt narazil jako první. P i rekonstrukci kanalizace nejsou r zné nálezy žádnou výjimkou. Ale ne vždy jde o takovou bombu. „ lov ka to pot ší, když n co najde. Ale také se stává, že n co objevíme, myslíme si, že je to d ležité, a archeologové to pak zahodí s tím, že je to bezcenné," vysv tloval Toman. Tentokrát to ale nehrozilo. „Tímto nálezem se v podstat potvrdily starší poznatky z r zných menších staveb, že Horní nám stí p i ústí do Václavského bylo jak v prav ku, tak ve st edov ku hust osídleno," vysv tlil vedoucí znojemského pracovišt Ústavu archeologické památkové pé e Zden k ižmá . Na Horním nám stí archeologové podle n j objevili deset zahloubených objekt , které sloužily k usklad ování potravin. V nich pak adu zlomk keramiky a dalších artefakt v etn jednoho neporušeného džbánku. Nálezy pocházejí z takzvané ún tické kultury, kterou lze datovat mezi léta 1900 až 1700 p ed Kristem. Ješt v tší p ekvapení ekalo na archeology o pár metr výš, kde objevili hrob. Je sice podstatn mladší (12. století), ale i on je významný. „S tím jsme v bec nepo ítali. Z této mladohradištní doby známe pouze nálezy ostatk od kostela svatého Mikuláše," ekl ižmá . Kostra podle n j pat ila pravd podobn muži a byla uložena v d ev né rakvi s h ebíky. DZn 21.6.2006

:

8%

(

V cenné památce finišují konzervátorské a restaurátorské práce Na výzvu redakce se sešla ada zajímavých dotaz , které ob ané prost ednictvím našeho deníku kladou místním osobnostem. Postupn dotazy i odpov di na této stránce zve ej ujeme. MILENA K ÍSTKOVÁ Opava - Další dotaz poslala do redakce Pavla Fuksíková z Opavy. Napsala nám: „Velmi by m zajímalo, co se d je s kostelem sv. Václava. Jeden as se mluvilo o tom, že se tam objevily n jaké velmi vzácné fresky. Pak se tam konalo pár zvláštních kulturních akcí a noviny psaly že se z kostela stane n co jako kulturní centrum. Ale nejmén rok už vše utichlo a nic se ned je. Jaký je sou asný stav a perspektivy této kulturní památky? Je to v centru m sta, tak snad je škoda ji nechat stále zav enou." Odpovídá tiskový mluv í Magistrátu m sta Opavy Jan Šindler: „Kostel sv. Václava musel být uzav en poté, co se v n m utrhl velký kus omítky. Ukázalo se, že objekt pot ebuje zásadní oprav. „Je jasné, že vzhledem k jeho stav jsme nemohli riskovat, že, by se v n m n komu n co stalo," konstatoval tehdy šéf Domu um ní Martin Klimeš. M sto, které považuje odsv cený kostel za cennou památku, za alo shán t na opravu peníze, hledalo cesty, jak jej znovu zprovoznit. To se po r zných peripetiích poda ilo a v této chvíli v n m finišují konzervátorské a restaurátorské práce. Svatý Václav by m l být slavnostn otev en na podzim. Kostel bude op t sloužit jako výstavní prostor, koncertní sál, místo pro další rozli né kulturní akce. Za oprav a op tné zprovozn ní Václava získává Opava už nyní cenná uznání a pochvaly od odborník i um lc . „Je úžasné, co Opava dokázala, na em pracuje. Opravdu, je to neuv itelné," hodnotil probíhající záchranné práce v kostele nap íklad p edseda Sdružení historických sídel ech, Moravy a Slezska Petr Sedlá ek." Vážení tená i, také vy máte možnost klást na této stran své dotazy jak primátorovi Opavy a vedení opavské radnice, tak i r zným dalším osobnostem Opavy a Opavska. Dotazy lze zasílat na adresu Region, Ma ádkova 17, Opava, nebo na emailovou adresu: [email protected]. ROH 16.6.2006

/

C!

$

!

NovýJi ín – Mariánský sloup, známý jako Morový sloup, na Masarykov nám stí v Novém Ji ín v t chto dnech opravuje akademický socha a restaurátor Jakub Gajda (36 let) z Ostravy. „St žejní náplní práce restaurátora je obnova figurálních i nefigurálních památek ze všech možných materií. Já mám specializaci na kámen, d evo, štuku, sádru i neglazovanou keramiku," uvedl Gajda, který v letech1994 – 1999 vystudoval Akademii výtvarných um ní v Praze, školu restaurování socha ských d l.

28

Volba povolání restaurátora byla Gajdovi z ejm p edur ena. „Bratr je socha , otec také," prozradil Gajda, který restauruje novoji ínský Morový sloup s dalšími t emi spolupracovníky. Mezi nimi nechybí ani jeho bratr. „V této práci je zapot ebí mít kladný vztah k památkám. Není na škodu o nich také n co v d t. M osobn historie vždyy zajímala a bavila. P i svém povolán považuji také za podstatné zázemí. V T ebovicích máme velký socha ský ateliér, což je pro tuto práci d ležité. Spousta lidí totiž ješt restauruje jen s kuf íkem v ruce," dodal Gajda, kterému se práce na Morovém sloupu v Novém Ji ín zamlouvá. „Spolupráce s místní radnicí je dobrá. M sto nás oslovilo na ja e a my vyhráli konkurz na opravu zdejší památky v centru nám stí. išt ní sloupu bylo nadstandardní, památka byla hodn zne išt na. Po ítám, že na Morový sloup padne asi sto dvacet kilogram um lého kamene," sd lil restaurátor. Ke své práci Gajda používá mnoho nástroj . „D lám od drobných retuší št te kem až po st hování dvoutunových kolos . Musím um t uvázat sochy do lan a v d t, že je na n jakém epu a nerozlomit ji. Musím se um t pohybovat ve výškách. I když netrpím výškovými problémy, vyložen dob e mi to ned lá. Znám p íjemn jší v ci," usmívá se. (ela) RNJ 26.6.2006

0 Uni ov - Tém dvacet hodin zabralo st hování sochy Panny Marie Immaculaty na vrchol uni ovského morového sloupu. Na své p vodní místo se vrátila v era v pravé poledne. Podle restaurátora Reného Tikala, který se opravám morového sloupu v nuje n kolik let, bylo st hování sochy náro né podobn jako její lo ské sejmuti. „P i p esunu znovu pomáhal obrovsky je áb, tentokrát s ješt v tší nosností než minule. Už ve st edu ve er jsme skulpturu p emístili na nám stí a postupn ji upev ovali do speciální sva ené konstrukce. Pannu Marii jsme - p esouvali ve stoje, aby dob e dosedla na vrchol sloupu," popsal Tikal. V erejší st hováni podle n j za alo už v sedm hodin ráno. „Dalších n kolik hodin zabralo upevn ní sochy pomoci speciáln p ipravených prysky ic. Musíme hlídat každý detail a p esn dodržet teplotu sm si. P esun do dvaadvacetimetrové výšky byl velmi náro ný, ty i dny jsem kv li tomu nespal. Je to naše technicky nejnáro néjší zakázka. Jsme rádi, že jsme všechno zvládli," p iznal restaurátor. (mak) OD 16.6.2006

#

$

!

/

"

"

Veškeré stavební práce a interiérové úpravy jsou pod dohledem památká Snad nejvýznamn jší objekt v Haví ov , bývalé kino Radost, se do kalo zahájení opravy. LIBOR B ÁK Haví ov - Stavba i se v minulých dnech pustili do práce, jejímž výsledkem by m la být dokonalá rekonstrukce se zachováním charakteru památky. Už p íští rok bude Radost op t chloubou m sta. Celkové náklady na rekonstrukci by se m ly pohybovat okolo ástky 100 milion korun. Práce by m ly být ukon eny v p íštím roce. „Jsme rádi, že oprava už za ala. Rekonstrukce je výsledkem shody zastupitel s architekty a památká i. M sto si jist zaslouží historickou budovu, která už brzy bude žít vlastním životem," ekl nám stek primátorky Svatopluk Novák. Radost bude op t sloužit jako nový kulturní stánek, v n mž nebude chyb t výstavní sí , galerie, hudební kavárna i multifunk ní sál. Správcem budovy bude M stské kulturní st edisko, které zajistí i programovou nápl . Radost je pro m sto skute n d ležitá. V tehdy ješt ne zcela dokon eném objektu byly 4. prosince 1955 podepsány zakládací listiny m sta a Haví ov p ijal také své jméno. Budova stojí v památkov chrán né lokalit zvané SORELA, která objekty v centrální ásti m sta chrání p ed nežádoucími stavebními zásahy. Památká i i m sto si p eje, aby se domy zachovaly v p vodním slohu socialistického realismu. Samotná Radost byla kulturní památkou prohlášena rozhodnutím Ministerstva kultury v ervnu 2003 s tím, že je kvalitním dokladem architektury socialistického realismu z 1. poloviny 50. let 20. století, inspirované eskou novorenesancí a lidovým um ním. V Radosti byl dlouhá léta kinosál a v suterénu no ní klub. P edevším novodobá porevolu ní historie je pon kud pohnutá. Radost za ala být využívána komer n , což se na ní neblaze podepsalo. Z no ního klubu se stalo casino, z kinosálu herna binga. Po ukon ení innosti za ala budova, v d sledku dlouhých soudních spor o dlužné nájemné vyvrcholených exeku ním vyst hováním, chátrat. Další m síce trvalo, než se m sto dohodlo s památká i na podob rekonstrukce. DH 22.6.2006 (MFD 21.6.)

29

: Haví ov - P i rekonstrukci st echy kostelu sv. Markéty v Haví ov -Bludovicích d lníci minulý týden sundali bá . Do nové bán poté historici ukryli dokumenty, které mnohým dalším generacím p iblíží dnešní zp sob života a naši dobu. V té p vodní, která byla nasazena po druhé sv tové válce, totiž žádné historické dokumenty ani p edm ty uschovány nebyly. Nyní se v kopuli krom jiného zachová i vydání Haví ovského deníku z pátku 16. ervna. „Pro p íští generace se zde ukryli krátký text, který napsal fará Václav Gandera. Dále zde zástupci p íštích generací najdou t eba i sou asné mince i papírové peníze a pam tní medaile, které vydalo m sto k 50. výro í svého založení," prozradil k „pokladu" uloženému v nové báni mluv í haví ovské radnice Ivan Trnka. Starou bá odstranili a novou zhotovili klempí i za bedlivého dohledu a rad památká . V p vodní nebylo k nalezení v bec nic, jediným p edm tem bylo pouze staré pta í hnízdo. K vým n došlo v rámci celkové rekonstrukce st echy kostela. Celá p estavba vyjde p ibližn na ástku okolo p l milionu korun. Nová st echa pak bude celá z m di. Farnost požádala o dotaci m sto Haví ov, které tento projekt práv hodnotí. V tšinu finan ních prost edk na opravu p itom poskytli sami v ící formou ve ejné sbírky. Nová st echa by m la mít životnost okolo jednoho sta let. Kostel svaté Markéty byl p vodn d ev ný Postaven byl po átkem 14. století a v roce 1490 byl pro n j ulit nejv tší z dnešních zvon . V letech 1786 až 1792 byl v jeho blízkostí vybudován nový zd ný kostel, jelikož ten p vodní už neposta oval pot ebám bludovické farnosti. Jedná se o jednolodní pozdn barokní stavbu s klasicistními prvky a jeho podoba je zachována do sou asnosti. Ukládání dokument do bání ve st echách kostel prob hlo již d íve, t eba také ve Starém Bohumín . DK 21.6.2006

D

"

CHUD ICE - Vandal navrtal památný strom. Škoda je dva miliony korun Neznámý vandal vyvrtal díry do památné lípy v Chud icích u Ku imi a vyplnil je jedovatou rtutí. Poškozený strom podle odborník v krátké dob úpln odum e. Škoda je tém dva miliony korun. Turisté, kte í si budou chtít prohlédnout památnou lípu v Chud icích u Ku imi, si musejí pospíšit. Vzácný strom podle odborník v nejbližší dob odum e. Poškodil ho totiž zatím neznámý vandal. Navrtal do spodní ásti kmene p t d r o pr m ru jeden a p l centimetru a nalil do nich rtu . Na to, že je strom poškozený upozornili pracovníci odboru životního prost edí ku imského m stského ú adu. "Všimli si, že starý vzácný strom za íná usychat a potom nám to oznámili," ekl mluv í policie Brno-venkov Aleš Mergental. Kriminalisté te zjiš ují, kdo strom zni il. "Škodu zatím odhadujeme na milion sedm set tisíc korun," uvedl Mergental. Takto poškozený strom nemá podle odborník šanci na záchranu. "S nejv tší pravd podobností lípa uschne," ekl ekolog a ochránce p írody David Odehnal. Podle n j jsou podobná poškození vždy velmi vážná. "Myslím, že strom nep ežije," obává se. Nep íjemn zasko eni jsou i místní. "U tohoto stromu jsem si hrávala jako malá," ekla starší obyvatelka Chud ic Old iška Pospíšilová. "Je to vandalismus, ze kterého mi je smutno," posteskla si. Navrtání památné lípy v Chud icích není jediný p ípad, který se na Brn nsku stal. Jedenáct topol v obci Lelekovice n kdo za átkem ervna poškodil stejným zp sobem. Škoda je i tady p es dv st tisíc korun. (Pavel Mokrý) R 30.6.2006

1

!

BÍTOV - Památká i již za átkem prázdnin zp ístupní hladomornu mohutného hradu Bítov, který se ty í nad Vranovskou p ehradou. Místnost, ve které byli p ed staletími v zn ni p edevším lapkové a lupi i, se nachází ve sklepeních B itové v že z 13. století. Dosud nebyla nikdy p ístupná turist m. ( TK)

MFD 21.6.2006

30

Božejov - Archeologové odkryli u Božejova na Pelh imovsku unikátní sklá skou hu z konce 17. století. Území zkoumali p i stavb silni ního obchvatu. Na ploše kolem jednoho hektaru našli p dorysy zaniklých staveb i jádro huti s hutními provozy a tavicí pecí. Krom sklá ského odpadu a užitkového skla se v lokalit našly i takzvané páte íky - malé sklen né korálky z nichž se vyráb ly r žence. Podle Petra Hrubého z brn nské archeologické spole nosti Archaia je to zcela unikátní nález. B žn se tyto korálky vyráb ly pouze v Pošumaví. „Pro Vyso inu je to n co naprosto netypického a jedine ného, je to, jako by tady p istáli mar ani," ekl Hrubý. Vysv tlení archeologové našli v historických pramenech. Zdejší hu mistr Valentin Müller pocházel z tradi ních sklá ských rod na Šumav a odtud výrobu p enesl na Pelh imovsko. ( tk) OD 9.6.2006

# Tištín - Vesnici ze sedmnáctého století odkrývají v t chto dnech archeologové v Tištín na Prost jovsku. „Jedná se vlastn o nedávnou historii, o niž se práv proto zatím nikdo moc nezajímal. Ted' zjiš ujeme, že z ní nemáme žádné archeologické nálezy, a nevíme, jak p ed n kolika generacemi žili naši p edkové," popsal situaci Pavel Moš z Muzea Prost jovska. Archeologové už odkryli ást výrobního objektu, v n mž se pravd podobn nacházela sušárna ovoce a místo pro va ení povidel. Našli i zbytky foukaného flakónu ze zeleného skla a sklen ný okenní ter ík. „Takové v ci pat í spíš do m stského prost edí. Ale tady jsme na bohaté Hané, a tak se z ejm zdejší vesnice cht ly p iblížit m stským zvyk m," míní Moš. (gor) OD 20.6.2006

%

$

VALTICE - V z ejm nejstarším funk ním za ízení jezdili Lichtenštejnové do patra zámku už v devatenáctém století. Z ejm nejstarší funk ní osobní výtah v republice bude hlavním lákadlem turist pro letošní sezónu na zámku ve Valticích na B eclavsku. Lichtenštejnský zámek zasazený do unikátního Lednicko-valtického areálu však chystá pro turisty i další p ekvapení. Výtah, který kdysi vozil majitele valtického zámku do prvního a druhého patra, objevila loni kastelánka valtického zámku Darina Horká. Prošel rukama restaurátor a te už se m že ukazovat návšt vník m zámku. "Výtah byl vyroben n kdy v letech 1890 až 1910. Z ejm jde o nejstarší elektrické za ízení tohoto druhu u nás," uvedla kastelánka. Výtah bude p íjemným zpest ením prohlídkového okruhu v prvním pat e zámku. Sedmnáct zp ístupn ných sál a salon návšt vníky p enese do období baroka a ukáže život bohatých šlechtic této doby. V p edzám í nechali majitelé zámku vystav t konírny a jízdárny. Dochovala se špan lská konírna a zimní jízdárna, které slouží k po ádání r zných spole enských akcí a obklopují estný dv r. Na podob zámku se podepsali p edevším jeho poslední páni - Lichtenštejnové. Zprvu zde postavili renesan ní zámek. Sou asnou barokní stavbu zahájil v sedmnáctém století Karel Eusebius. Valtice se díky n mu staly jedním z nejpozoruhodn jších barokních celk na Morav . Po válce zámek n jakou dobu sloužil jako sklad. Teprve v šedesátých letech se za alo pracovat na jeho obnov . Snad už za rok dostanou lidé možnost nahlédnout také do chodeb, které skrývá podzemí valtického zámku. N které objevili speleologové teprve loni. Podzemní prostory pod valtickým zámkem z ejm sloužily jako kanály. Mohly to ale být i únikové cesty. "Je tam n kolik místností. P ímo pod vnit ním nádvo ím je v podzemí studna. Sta í jen otev ít poklop," popisuje prostory kastelánka zámku ve Valticích Darina Horká. Z této podzemní místnosti vede dlouhá štola do prostor, kde je n kolik pecí. "Z ejm sloužily k vytáp ní p ízemí zámku," domnívá se Horká. Zatím je v podzemí hodn sut , kterou je t eba odklidit a celý prostor osv tlit. To bude stát as i peníze, takže nahlédnout do podzemí ješt letos návšt vníci nemohou. Zatím jim musí sta it sklepení zámku, kde našlo své místo víno. Známé vinné sklepy totiž na systém chodeb navazují. (Ivana Vyhnánková) R 5.6.2006

31

+

! (

"

Ostrava - Stavební úpravy na budov Pedagogické fakulty Ostravské univerzity na Mlýnské ulici v centru Ostravy finišují. Kolemjdoucí už mohou zahlédnout odhalené ásti opravené fasády. Rekonstrukce budovy má univerzitu p ijít zhruba na 70 milion korun. Fakulta bude využívat moderní prostory pro t i katedry a d kanát. Uvnit bude také spole enská ást, vybavené u ební prostory v etn zázemí, studentský klub a šatny. Studenti se mohou t šit také na nový interiér v etn audiovizuální techniky, promítacích pláten, monitor a speciálního ozvu ení místnosti. Rekonstrukce objektu z 19. století má skon it do konce ervna. (šle)

MSD 26.6.2006

E Také historické pr myslové objekty mohou být skv lá a velmi cenná architektonická díla Za átkem letošního ervna zem el Stanislav Vopasek, n kdejší zakladatel a editel Hornického muzea v Ostrav -Pet kovicích, pozd ji editel Nadace Landek. Bývá považován za výjime ného znalce historie ostravského hornictví, ale p edevším za horlivého ochránce industriálních památek m sta. Pravda je, že vedle n ho se o ostravské pr myslové památky stará s velkým úsilím mnoho lidí, uznání v tomto ohledu pat í Národnímu památkovému ústavu v Ostrav , lidem na magistrátu, len m ob anského sdružení Za starou Ostravu, historik m a tak dále. Jenže Stanislav Vopasek byl mediáln nejznám jší, byl hodn vid t a slyšet, noviná i ho m li rádi. Byl otev ený, komunikativní, a navíc dokázal barvit a zajímav své p edstavy podat. Jeho snahou bylo dosáhnout, aby se Ostravané za svou ernou a industriální historii nestyd li, ale naopak, aby na ni byli pyšní. První se zachránila Jind iška V bec první t žní v ž, kterou se po zrušení Dolu Jind ich v Ostrav poda ilo zachránit, stojí dodnes poblíž Nádražní ulice. Práv ona byla prvním vít zstvím Stanislava Vopaska v souboji s vedením tehdejšího OKD a M stského národního výboru v Ostrav , když zvrátil snahu ji zbourat. Dnes má m sto celkem jedenáct zachrán ných t žních v ží. Vzhledem k rozsáhlosti t žební oblasti to není mnoho, protože nap íklad v italském m st Carbonia se poda ilo takových t žních v ží zachránit devatenáct, a nejen v že, ale také r zné objekty, jež jsou cen nou sou ástí industriální turistiky. Snaha o zachování památek v Ostrav je jist staršího data, první technické muzeum v Ostrav bylo založeno v roce 1904, o rok pozd ji vzniklo hornické muzeum. Ob se pak spojila. V roce 1923 se konala v Ostrav pr myslová a živnostenská výstava, na které byly stovky exponát z šachet i železáren. Uloženy byly pozd ji jen provizorn , vícemén spontánn vzniklo hornické muzeum v Dom um ní. Hornické muzeum v Pet kovicích Po roce 1945, kdy byla z P íbrami do Ostravy p emíst na Vysoká škola bá ská, došlo paradoxn ke zni ení v tšiny exponát . Technické muzeum m lo p vodn najít místo v objektu odstaveného Dolu Šalamoun na Fifejdách, ale než o tom ú ady rozhodly, byl celý objekt - skv lé dílo industriální secese zbourán. Nakonec tedy vzniklo v roce 1993 hornické muzeum v areálu Dolu Urx ( Anselm). Ten byl v minulosti nechvaln známý tím, že v n m v roce 1974 byl zni en jedine ný parní stroj - evropský unikát. Už tehdy byl s protesty nejvíce slyšet Stanislav Vopasek, technický nám stek Dolu Vít zný únor v P ívoze. V roce 1994 bylo v Ostrav založeno pr myslové muzeum, místo našlo v unikátním Dole Petr Cingr ( Michal) v Michálkovicích, který byl v té dob zcela funk ní, všechny historické stroje b žely. Jenže v lednu 2000 bylo - k obrovské škod m sta - toto muzeum zrušeno, zaniklo jedenáct odborných pracovních míst. Co do seznamu UNESCO? Jako první se snažila p ipravit Ostrava pro návrh k zápisu do seznamu kulturního d dictví UNESCO archeologickou, p írodní a pr myslovou lokalitu Landek. Její zvláštností je nep etržité osídlení lidmi p es t iadvacet tisíc let a v bec první využití kamenného uhlí k oh evu na sv t v etn nálezu Landecké venuše. K tomu je nutné p ipo ítat D l Anselm, který je nejstarší šachtou na Ostravsku. Do indika ního seznamu památek UNESCO nakonec p ipravil Národní památkový ústav v Ostrav ty i objekty: na prvním míst je již zmín ná lokalita Landek, druhou pak Dolní oblast Vítkovic, což je D l Hlubina s komplexem vysokých pecí. Tento areál zahrnuje unikátní fakt, že jsou na jednom míst d l, koksovna a t i vysoké pece. Jde o jedinou zachovalou výrobní linku tohoto typu na sv t . Jako další je navržen k zapsání areál Dolu Petr Cingr ( Michal). Ten byl založen roku 1843, objekty i strojní za ízení z po átku 19. století jsou stále v provozuschopném stavu. Areál projektoval významný architekt František Fiala. Objekt je chrán n jako národní kulturní památka. tvrtým objektem k zápisu do zmín ného seznamu je v trní jáma Vrbice. Jde bezesporu o nejkrásn jší šachtu na Ostravsku, nedostižný vzor pr myslové secese. Postavila ho u železni ní trati - tak trochu z propaga ních d vod - v roce 1911 spole nost Severní dráha Ferdinandova. V areálu je p vodní t žební stroj v etn jedine ného pístového kompresoru. V lo ském roce byla navržena do seznamu památek UNESCO

32

soustava t ebo ských rybník . Letos jsou to renesan ní domy ve Slavonicích u Tel e, pro rok 2007 výrobna ru ního papíru ve Velkých Losinách, 2008 - Lázn Luha ovice, 2009 - terezínská pevnost, a nakonec, v roce 2010, p ijde na adu zmín ný industriální soubor v Ostrav . Doufejme, že se to poda í. Peníze kontra bourání "Já jsem p esv d en," ekl Stanislav Vopasek ješt za átkem letošního roku, " že p íští ostravské generace nebudou tak hloupé, jako jsou n kte í lidé v našem m st ješt dnes, budou si t ch industriálních památek vážit." P ipomínal, že nap íklad v Birminghamu ve Velké Británii m li podobný areál, jakým je Dolní oblast Vítkovic. Tam také probíhal spor mezi ochránci zmín né památky a takzvanými boura i z p esv d ení. P i emž nejv tším argumentem bylo, kde sehnat na úpravu, zabezpe ení a konzervaci areálu peníze. Prost , kdo to zaplatí. Odp rci " zbyte ného vyhazování pen z" nakonec zvít zili. Následujícím generacím je to dnes líto, považují zni ení památky za velkou kulturní ztrátu. Tento spor probíhá i u nás. Když byly p es odpor památká i ve ejnosti zbourány p ed n kolika lety objekty Dolu Zárubek, skv lé architektonické dílo, uvedl Vopasek, že jde o stejný barbarský in, jako by se do secesní Pa ížské t ídy v Praze zaryly buldozery. T žní v ž Zárubku zbourali, p estože šlo o chrán nou technickou památku. Bude technické muzeum? Nadace Landek, v jejímž ele Stanislav Vopasek donedávna stál, je stále aktivní v úsilí o vytrvalý postup p i snaze o za azení ostravského industriálního souboru do seznamu UNESCO. To je hlavní cíl. Ve dle ady dalších inností se v nuje i rozvoji regionu: v Ostrav by m lo být založeno skute né technické muzeum, p i emž neuvážené zrušení pr myslového muzea p ed n kolika lety - aniž p edstavitelé m sta protestovali - je považováno za chybný a neopodstatn ný krok. Je to typické podce ování našeho kraje ze strany centrálních orgán . Kde jinde by takové muzeum m lo být, ne- li na Ostravsku, které bývalo nejpr myslov jší oblastí n kdejšího rakousko- uherského mocná ství? Státní technické muzeum do našeho kraje rozhodn pat í. Ostravské Hrad any z stanou Dnes již - díky bohu za to - nikdo nehájí kompletní zbourání Dolní oblasti Vítkovic. Jde p edevším o to, jakým zp sobem budou d l, koksovna a t žní v že " o esány" od všeho zbyte ného, od marginálních a nepodstatných staveb, zda zmizí veškeré potrubí, jestli se prohlídková trasa povede po nových stezkách, schodech a rampách, anebo se upraví ty dosavadní. Ostrav " Hrad any" z stanou. Projektanti již zvažují, jak uvoln né prostory mezi jednotlivými obrovskými exponáty využít k tomu, aby se staly navazující sou ástí supermoderního areálu Karolina, který zanedlouho na tomto míst vyroste. Zda budou vedle bývalé šachty a vysokých pecí jen administrativní budovy, anebo se nová výstavba stane ší eji pojatým místem pro obchody, zábavu i sport, pro živé za len ní do urbanistického systému Ostravy. A aby to nakonec nedopadlo tak jako u sklen né vstupní haly rekonstruovaného nádraží ve Svinov , která hrub a necitliv zakryla krásnou a historickou budovu. A záv rem: m li bychom být vd ni lidem, jejichž symbolem je Stanislav Vopasek, kte í se snaží technické památky m sta zachovat, aby je mohly obdivovat i p íští generace. (Boleslav Navrátil) MSD 10.6.2006

!

"

NÁM Š NAD OSLAVOU - Nám š nad Oslavou buduje novou istírnu odpadních vod. Ovšem horkým tématem se stává práv staré za ízení. Podle v dc z Vysokého u ení technického je totiž stará istírna technickým unikátem. Apelují proto, aby se ty i válcové filtry z betonu zachovaly jako památka. „Podobné jsou už jen v Anglii. Je tu nabídka finan ní podpory, provoz by cht li udržet na bázi isté vody,“ ekla místostarostka Zde ka Dufková. (pm) MFD 20.6.2006

%

!

Ivanovice na Hané - D kazy o vykrádání hrob v dob bronzové našli archeologové u Ivanovic na Hané. Záchranný výzkum kv li stavb silnice odhalil t i poh by, u nichž se zachovala vykrádací šachta. Práv tou se k mrtvým prokopali zlod ji, a to už v prav ku. „Podle keramiky jsme hroby datovali do starší doby bronzové. Zlod ji je vykradli už v té dob . Jejich postup je poznat na pr ezu zásypu. V n m je vid t díra, kterou zlod ji vykopali, aby se dostali k milodar m v hrobech," ekla Blanka Mikulková z vyškovského pracovišt Ústavu archeologické památkové pé e. Na svahu u potoka vlévajícího se do Hané se našly ješt starší poz statky: keramika stará šest tisíc let z období p elomu mladší a pozdní doby kamenné. (mor) DVy 19.6.2006

33

3

!

Ostrava - N kolik pracujících d lník jsme v pátek zastihli na st eše dvojhalí na Karolin . " Jedná se pouze o drobné opravy, aby do objektu nezatékalo a podobn ," sd lila Lenka Hlavá ková. Dv historické budovy na bývalé Karolin koupila koncem letošního dubna spole nost Multi Development, ímž vstoupila spole n se ty mi dalšími spole nostmi do sout že o zastav ní tohoto lukrativního území. Šéf eské pobo ky prohlásil, že by jim koup mohla pomoci k vít zství. (noh) MSD 26.6.2006

,

!

$

$

$

: Krnovsko/ eská Ves - Skupina dobrovolník p ipravuje letní brigádu, která má upozornit na žalostný stav bývalého evangelického h bitova u eské Vsi. Jedná se o jednu z posledních památek na Krnovsku, která dokládá život evangelické komunity v tomto regionu. " Ur it znáte r ení, že n kdo byl pevný jak luterská víra. Vychází z toho, že lidé, kte í se v p evážn katolickém prost edí hlásili k protestanstské ví e, museli být hodn pevní, aby si udrželi své p esv d ení o pravd . Na Albrechticku museli být navíc pevní ve svém každodenním boji o p ežití v nehostinné, ale velice malebné horské p írod ," íká Pavel Ku a, jeden z organizátor brigády. Ta se v eské Vsi uskute ní od pond lí 10. ervence do ned le 16. ervence. Bývalý evangelický h bitov leží v poli poblíž obce, která po staletí nesla název Neudörfl, tedy doslova "Nová víska". "Po vyhnání p vodních obyvatel byla nelogicky p ejmenována na eskou Ves, p estože jedna eská Ves neboli Böhmischdorf už v regionu dávno existovala, a to poblíž Jeseníku a Mikulovic. V eské Vsi se moc ech neusadilo a mám dojem, že dnes tam krom desítek chata a chalupá jen t žko budete hledat n koho opravdu místního. eská Ves je sou ást M sta Albrechtic, které jsou odtud vzdálené n kolik kilometr ," dodal Ku a, který na p íprav akce spolupracuje se leny eskobratrské církve evangelické. Cílem brigády je ošet ení náhrobk a pozemku h bitova, a také zajišt ní zvoni ky a márnice proti dalšímu chátrání. Akce ovšem zahrnuje také výlety do malebného okolí. Zatím projevili zájem podílet se na záchran h bitova spíše mladí lidé, ale zapojit se mohou všechny generace. Lidé z Albrechticka mohou iniciativu podpo it nap íklad zap j ením ná adí, nebo mohou pomoci p i zajišt ní ubytování a stravování. P edb žn je domluvené stanování a základní zázemí u soukromého zem d lce v obci K ížová. Zájemci o celotýdenní brigádu, nebo aspo o pár dní, se mohou hlásit na ísle 737 880 936, nebo kontaktovat organizátory prost ednictvím e-mailu [email protected]. Zchátralý evangelický h bitov v eské Vsi paradoxn pat í k nejlépe dochovaným na Krnovsku. Evangelické h bitovy v K ížové, Dlouhé Vod nebo Záto e jsou na tom ješt h . Evangelické kostely se dochovaly jen v Krnov a Krasov . Nap íklad luterský kostel v Hol ovicích nebo kalvínský ve Spáleném byly zni eny v sedmdesátých letech, a éru státního ateismu nep e kal ani evengelický kostel ve Starých Purkarticích. "P evážn evangelické vsi v regionu od Vraclávku po Hol ovice jsou d sledkem skute nosti, že ve Slezsku nebylo takové rekatoliza ní z ízení jako na Morav a v echách. Ve Slezsku probíhala rekatolizace nesystematicky, pouze podle zásady „Koho vláda, toho víra“. Hol ovické panství vlastnil evangelický rod Skrbenských z H íšt , kterému majetek nebyl po Bílé ho e konfiskován," vysv tluje Ku a historické souvislosti. (FIDEL KUBA) MSD 10.6.2006

,

!

"

$

Budovy na Karolin v centru m sta budou navrhovat architekti ze zahrani í i z Ostravy Dominantou sou asné nezastav né Karoliny je historické dvojhalí. M lo by tomu tak být i poté, co vít z developerské sout že za ne realizovat sv j projekt. P ibudou ale i další výrazné prvky. A to t eba výškové budovy, rozhledny i široká nám stí. Ostrava - Co by m lo v budoucnu být dominantou Karoliny? P izvou si jednotliví sout žící ke spolupráci architekty zvu ných jmen, aby spolu s nimi vytvo ili opravdu zajímavou a pro lidi nejen z Ostravy i p itažlivou lokalitu? Na v po adí t etí okruh otázek Moravskoslezského deníku op t odpovídá všech p t developer bojujících o vít zství v sout ži Karolina 2006. Karolina by nem la být nádorem stávajícího centra - Nechceme vytvá et konkurenci sou asnému centru ani tvo it jakýsi "nádor" ve m st . To je hlavní zásada sdružení ECE a PasserInvest. "Základním pojícím prvkem mezi stávajícím centrem a novou zástavbou Karoliny bude nám stí. Na n j bychom umístili reprezentativní výškovou budovu ve tvaru v že, která by se stala dominantou celé Karoliny. Nemén d ležitým prvkem je samoz ejm historické dvojhalí, kterému dáváme dostate ný prostor. V jeho sousedství je pak navržen i druhý výškový

34

objekt, vyhlídková v ž, upomínající na p vodní továrenské komíny a t žební v že," vyjmenoval st žejní stavby projektu mluv í konsorcia Jaromír Krišica. Na jejich vytvo ení by se m l podílet tým architekt spole nosti CMC architects, a také architekti spole nosti ECE. Projekt ING propojuje materiálový p íb h - O t i hlavní architektonické dominanty, mezi n ž pat í i dvojhalí, se opírá také projekt spole nosti ING Real Estate. "Dvojhalí je unikátní stavba, kterou bychom cht li využít jako víceú elové kulturní za ízení. Druhou dominantou projektu je hlavní vstup do obchodn -zábavního centra v podob rozhledny. T etím výrazným prvkem pak je samotné obchodn -zábavní centrum se svou zelenou st echou," uvedla mluv í ING Renata Kodadová a dodala, že celý projekt je dále propojen materiálovým p íb hem, tedy prolnutím kamene, d eva, kovu, vody a zelen . "K realizaci projektu jsme p izvali architekty sv tových jmen, jako t eba Jeana Nouvella, ale také známé architekty z eské republiky. Mezi n pat í nap íklad Ladislav Lábus," doplnila informace Kodadová. Ve výškové budov by mohli sídlit radní Moravské Ostravy - Zelené nám stí, tedy jedine ný a vzdušný prostor s moderní parkovou úpravou a bohatým využitím zelen a vodních prvk . Na jeho konci architektonicky zajímavá záme nická dílna. Dále pak výrazná výšková budova, v níž by mohla být nap íklad radnice Moravské Ostravy a P ívozu. To jsou dominantní body projektu spole ností TriGránit a Orco Projekt. "Máme navázány úzké vztahy s nejvýznamn jšími sv tovými architekty. Vypracováním koncep ního návrhu projektu jsme pov ili firmu Bose International, která má bohaté zkušenosti s výstavbou m stských center. Rovn ž spolupracujeme s renomovanou ostravskou architektonickou kancelá í ARKOS," vyjád il se šéf TriGránitu Radomír N me ek. Dominantou bude dvojhalí, íká majitel tohoto objektu - P íchod špi kových architekt zaru uje také další sout žící, spole nost Multi Development. "Naše spole nost b žn spolupracuje se špi kovými sv tovými architekty a rádi p izveme n které z nich ke spolupráci v jednotlivých etapách konceptu, a už p jde o práci na n jaké výškové dominantní budov , lávce pro p ší, obytném bloku i rekonstrukci dvojhalí," sd lil Luboš Ko í, šéf eské pobo ky této spole nosti. Práv zmi ované dvojhalí má podstatné místo v tomto projektu, protože Multi Development je vlastníkem objektu. Poda ilo se mu jej koupit ješt p ed vyhlášením vít ze sout že. "Dvojhalí je dominantou celého území, zra í se v n m historie m sta - a z toho vychází i celé naše ešení daného prostoru," ekl dále Ko í. Turisty by lákala ojedin lá stavba od Kaplického - Ostravský Atelier Simona a eský architekt sv tového jména Jan Kaplický - to jsou hlavní str jci dominant projektu spole nosti Sekyra Group. Ti první se už pyšní ocen ním v sout ži Stavba roku za budovu plynáren nedaleko centra m sta. "Jan Kaplický by stál za ešením budoucí dominanty Karoliny, jíž by byla modern stylizovaná t žní v ž. Jeho dv stavby - londýnské noviná ské centrum a obchodní d m Selfridges v Birminghamu - byly za azeny deníkem The Independent mezi nejvýznamn jší moderní stavby sv ta. Kaplický svoje projekty realizuje v Americe, Evrop i Asii, zatím žádná jeho práce však není v eské republice," p iblížil Kaplického úsp chy mluv í spole nosti Sekyra Group Radek Polák a upozornil na to, že Ostrava by se tak mohla stát prvním eským m stem, ve kterém by m l tento architekt sv j projekt. pleva@ morava. vlp. cz - Karolina by se m la stát novým centrem m sta. Srdce Ostravy by m lo být živoucí. Jak ale cht jí develope i p ilákat na území po bývalé koksovn lidi? M že Karolin vdechnout život kampus Ostravské univerzity se svými studenty? To se dozvíte v zít ejším vydání Deníku. MSD 15.6.2006

/

(

$

T ebí - Kamenné rituální umyvadlo z roku 1717 se vrátí zp t do Zadní synagogy v Trebí i. Umyvadlo zvané kijor pat ilo k výbav každého židovského h bitova. Židé si v n m oplachovali ruce p i odchodu z místa posledního odpo inku svých poz stalých. Památka vytesaná z jednoho kusu vápence stála zahloubená v zemi i vedle hlavní brány židovského h bitova v T ebí i. Nebyla však jeho p vodní sou ástí. Umyvadlo v minulosti sloužilo návšt vník m Zadní synagogy v t ebí ském židovském m st . Na h bitov ho p emístili až p ed padesáti lety. Památká i proto rozhodli, že barokní kijor vrátí zp t do synagogy a na h bitov p ijde umyvadlo nové. „Snažíme se dát do po ádku t ebí ské památky UNESCO. A když je renovována i zadní synagoga, m l by být p vodní kijor op t její sou ástí," ekla Karin Kahancová z Národního památkového ústavu. Kamenná deska kolem umyvadla nese vytesaný hebrejský nápis. „M že to být n jaký žalm, který se váže ke vstupu na h bitov. Jsem p ekvapená, že je kámen v tak dobrém stavu," pochvalovala si p i úterní návšt v h bitova Kahancová. (pac) OD 15.6.2006

35

: Rychtá ov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rychtá ov na Vyškovsku bude mít novou st echu. Kdy její oprava skon í, závisí na tom, kdy církev dostane dotace. „Peníze na opravu p jdou i z našeho rozpo tu. Zárove ale ekáme na p ísp vky od m sta a kraje. Bylo by dobré, kdybychom st echu mohli nechat opravit co nejd íve," ekl d kan vyškovského kostela Nanebevzetí Panny Marie Antonín Štefek. Podle mluv í vyškovské radnice Olgy Mužikové m sto poskytuje dotace na obnovu kulturních památek pravideln . (mig) R 12.6.2006

0 Lipník nad Be vou - Ješt se sice nezelená, ale co nevid t bude. Na pravém k ídle lipnického zámku se intenzívn pracuje. St echa bývalé konírny se tak stane chloubou regionu a vyhledávaným místem k posezení a p íjemné relaxaci. „Ministerstvo kultury nám na dokon ení zahrady p isp lo 640 tisíci korunami, kraj p idal ze svého rozpo tu 400 tisíc a dalšími 250 tisíci zahradu podpo ily Pivovary Staropramen," informovala mluv í lipnické radnice Magdalena Gladišová. Rekonstrukce zelené zahrady s fontánou a osv tlením bude dokon ena do za átku zá í. Záchrana jedine né památky p išla na ty i miliony korun. (ilo) OD 26.6.2006

SEZNAM SLEDOVANÝCH LIST DVy DBl MFD HN BrD PVT NJD FMD KrD DZN DB MS

Deník Vyškovska Deník Blanenska Mladá fronta dnes Haló noviny Bruntálský deník Prost jovský týden Novoji ínský deník Frýdecko-Místecký deník Krnovský deník Deník Znojemska Deník B eclavska Moravský sever

N R OK ŽUP OD OT P KD V HT

Novom stsko Rovnost Olomoucký kraj Žurnál UP Olomoucký deník Ostravský týdeník Právo Karvinský deník Vyso ina Hranický týden

ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku RO NÍK XV. 2006 Vychází m sí n Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci, Petráš v palác, Horní nám stí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail: [email protected], www.npu.cz Periodikum registrováno pod íslem: MK R E 12635 Ro ní p edplatné 500,- K 36