ZRCADLO PAMÁTEK výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. listopad 2007
V místě dnešního sídliště lidé žili už v době bronzové Olomouc - V olomoucké čtvrti Povel kdysi meandrovala dnes již neexistující říčka a v jejích ramenech žili v osadách již od pravěku naši předkové. Vyplývá to z nedávného výzkumu archeologů. Pozůstatky osídlení z doby bronzové tam odborníci našli v Družební ulici nedaleko kapličky během záchranného výzkumu, který předcházel stavbě bytových domů. „Narazili jsme celkem na pět zahloubených objektů z tohoto období. V ramenech říčky Povelky totiž existovaly osady,“ řekl Pavel Šlézar z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Kromě nálezů z doby bronzové zde však archeologové našli také zlomky keramiky z dvanáctého až třináctého století. „Již během dřívějších vykopávek v osmdesátých letech v těchto místech archeologové zachytili také velkomoravské osídlení,“ doplnil Šlézar. (roh) MFD 19. 11. 2007
Viadukty se opravují HRANICE - Unikátní hranické viadukty, kterým hrozilo letos v únoru zbourání, se začaly opravovat. V září je totiž ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou. „Rekonstrukce viaduktů bude probíhat zhruba do dubna 2008, ale provoz na trati mezi Přerovem a Hranicemi tímto nebude ovlivněný, protože se opravy týkají nepoužívané výtažné koleje, která je provozně postradatelná,“ informoval přednosta správy mostů a tunelů SDC Olomouc Miroslav Basler. Rozsah a postup oprav bude podle jeho slov závislý na přidělení finančních prostředků a na počasí. „Naplánované je snesení koleje i troleje nad ní, odtěžení štěrkového lože, položení nové izolace proti vodě na povrch kleneb z rubu a nové přezdění cihelného zdiva říms a sloupků zábradlí,“ popsal opravy Miroslav Basler. Přitom v únoru uvažovaly České dráhy o tom, že část železničního mostu zboří. Zdůvodňovaly to tím, že cihlová část viaduktů chátrá a vypadávající zdivo ohrožuje kolemjdoucí. Hranická radnice se rozhodla viadukty zachránit. Obrátila se na ministra kultury s žádostí o zařazení viaduktů mezi památky. V září byly tři železniční viadukty v Hranicích prohlášeny kulturní památkou. Jak tehdy uvedla Iva Orálková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu, patří hranické viadukty k předním železničním mostním stavbám dochovaným v autentické podobě. K zapsání viaduktů na seznam památek přispělo i to, že trojice viaduktů pochází z různých fází vývoje železniční dopravy a dokládá vývoj dopravního stavitelství v regionu. Tři hranické viadukty byly postaveny v rozmezí let 1846 až 1939. Jeden je cihlový, jeden kamenný a nejmladší z předválečné éry železobetonový. Zatímco oba starší viadukty mají 32 polokruhových klenebních oblouků, železobetonový viadukt stojí na 30 klenbách. Délka každého z nich přesahuje 400 metrů. HD 23. 11. 2007
1
Proměny centra: Pranýř, tramvaje, stromy Olomouc - Turista, který by se ocitl na Horním náměstí koncem 19. století, by byl asi velmi překvapený. Musel by se vyhýbat čilému provozu tramvají, nejspíš by ho překvapila proněmecká výzdoba orloje, místo Arionovy kašny by našel veřejné záchodky, ale také by si mohl odpočinout ve stínu zeleného stromořadí. V minulosti prošlo náměstí výraznými proměnami. „Stával zde například pranýř. Zbyla po něm kovová cedule poblíž radnice. V baroku přibyly do prostoru náměstí kašny. A v 19. století tu stály dvě řady stromů,“ popisuje změny Jan Kubeš z Národního památkového ústavu v Olomouci. Asi nejradikálnějším zásahem do centra krajského města bylo zavedení tramvajového spojení. První tramvaje se po náměstí projely 1. dubna roku 1899. „Město zřídilo dvě linky. První z nádraží na Novou Ulici k nemocnici, druhou z nádraží přes náměstí do Úřednické čtvrti, kde končila u nynější sportovní haly na třídě Míru. Tramvaje přijížděly na náměstí Ostružnickou ulicí a opouštěly ho Pavelčákovou a Riegrovou,“ vysvětluje Tomáš Potěšil z Dopravního podniku. Doprava na náměstí však narušovala statiku domů, a proto se od roku 1954 tramvaje centru vyhýbají. „Náměstí sloužilo i provozu autobusů. Nejdřívě bylo nástupiště před Salmovým palácem a odtud se přesunulo k orloji. Ale ani provoz autobusů přes frekventované Horní náměstí nebyl ideální,“ dodává Potěšil. Autobusy se z náměstí stěhovaly sedm let po tramvajích. Často měnil svůj vzhled orloj. „V průběhu pěti set let změnil vnější podobu asi osmkrát. Stroj se změnil třikrát,“ upřesňuje historik Radim Himmler. „Vím, že mnoha lidem přijde jeho dnešní podoba nevkusná, ale kontroverzní byl v podstatě v každé etapě. Pokaždé se našel někdo, komu se nelíbil. Ono ani není čím ho nahradit. Leda něčím moderním, a to by možná bylo ještě horší,“ dodává Himmler. (pps) MFD 15. 11. 2007
Potvrzeno. Bouzov není starší než zmínka z roku 1317 Bouzov - Hrad Bouzov není starší než první písemná zmínka o něm, která je z roku 1317. To v těchto dnech zjistili archeologové. Kvůli stavbě horkovodu totiž mohli vůbec poprvé tuto národní kulturní památku důkladně prozkoumat. Vykopávky jim přinesly překvapivé objevy. „Zjistili jsme, že Bouzov nebyl založen dřív, než praví první písemná zmínka o něm, která je z roku 1317. Starší nálezy se zde totiž nevyskytly,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Pavel Šlézar z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Vykopávky, kterým předcházelo již v létě několik zkušebních sond, probíhaly podle něj v prvním hradním příkopu. A hned od začátku přinesly archeologům mnohá překvapení. „Zjistili jsme, že reliéf příkopu není uměle vyhlouben, jako je tomu u většiny hradů, ale tvoří jej přirozená skalní rozsedlina, upravená pouze v místech, kde byl vybudován most,“ doplnil Šlézar. Archeologové rovněž přišli na to, že kapsy a prohlubně v původní skále byly postupně vyrovnávány odpadním materiálem ze středověkých staveb na hradě. Tvořily jej nejen pozůstatky zdí a shořelých dřevěných konstrukcí, ale také například úlomky takzvané olomoucké a loštické keramiky ze 14. a 15. století. „Pozoruhodný je i soubor nalezených pozdně gotických kachlů s vyobrazeními erbů, středověkých staveb nebo s rostlinnými ornamenty a biblickými motivy,“ doplnil Pavel Šlézar. A co je ze všech nálezů podle odborníků nejcennější? „Určitě to bude podstatná část takzvané akvamanile z pálené hlíny. To jsou nádobky na vodu ve tvaru zvířete, které se začaly používat od křižáckých válek původně pro liturgické, později i pro běžnější účely – například k mytí rukou při hostinách,“ doplnil mluvčí olomouckých památkářů Tomáš Tichák. Bouzovské akvamanile podle něj představuje hlavu koně a pochází ze čtrnáctého až patnáctého století. Hrad Bouzov pochází z poloviny 14. stol. V současné době si na něj dělá restituční nárok Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů. (roh) MFD 15. 11. 2007
Lukrativní domy na prodej Olomouc chce prodat osmnáct lukrativních domů v centru města. Získané peníze mají posílit rozpočet Olomouc - Několik lukrativních domů v historickém centru Olomouce a jeho okolí bude již brzy na prodej. Olomoučtí radní rozhodli, že prodají další nemovitosti, které dosud patřily městu. Řada z nich přitom figuruje na seznamu domů, které si původně chtěla radnice nechat. Radní schválili prodej osmnácti domů s byty i nebytovými prostorami, z nichž většina má dobrou adresu - leží v centru města či okolních ulicích. „Při výběru, které domy by bylo možné prodat, jsme zvažovali několik kritérií. Jaký je jejich technický stav nebo zda je město nyní využívá či v budoucnu
2
bude potřebovat,“ uvedla náměstkyně olomouckého primátora Hana Tesařová. Neméně důležitá podle ní byla i finanční stránka: „Některé domy vyžadují nákladné opravy, přitom výnosy z nich nejsou nijak velké.“ Vedení města se netají tím, že peníze získané z prodeje mají posílit rozpočet. Kritici ale městu vyčítají, že se neuváženě zbavuje majetku. „Tím, že město prodává domy v centru, tak ztrácí možnost ovlivnit, jak bude náměstí a jeho okolí vypadat. Už nemůže mluvit do toho, jak budou třeba využity komerční prostory. Díky tomu se v centru objevují obchody, které tam nemají co dělat,“ míní člen komise pro prodej domů Jaroslav Martínek. Podle něj město nejdřív domy v historickém jádru prodá, ale pak vynaloží nemalé prostředky, když dotacemi majitelům přispívá na oživení centra. Dvě třetiny z osmnácti nemovitostí, které má teď město v plánu prodat, přitom před čtyřmi lety zastupitelstvo zařadilo na seznam objektů, které si chtělo ponechat. U některých je prodej nemožný kvůli čerpání státní dotace, u dalších je v poznámce uvedeno, že jde o kulturní památku, tedy takzvané rodinné stříbro. Některé domy zase prošly rekonstrukcí a v poznámce stojí, že jde o výnosný dům. To je třeba případ dvou domů v Riegrově ulici, pro které se bude také hledat kupec. „Tento seznam ale není závazný, zastupitelé jej mohou změnit, což už se v minulosti několikrát stalo a domy se prodaly,“ vysvětlila Tesařová. Podle zastupitelky Edity Hrstkové by se ovšem nemělo město svého majetku zbavovat a raději zvolit dlouhodobější pronájmy. „Nabídnout nájemníkům smlouvy ne na jeden rok jako dosud, ale třeba na pět let, aby měli sami zájem do nemovitosti investovat peníze,“ míní Hrstková. Kromě budov v ulicích Mariánská, Ostružnická, Sokolská nebo na třídě Svobody,má být na prodej i objekt na I. P. Pavlova s vodojemem. Nového majitele by měl získat i dům v Lafayettově ulici, kde nyní sídlí P-centrum. Zakladatel krizového centra pro drogově závislé Dušan Dvořák se domnívá, že jde o snahu radních vystrnadit středisko za město a získat lukrativní nemovitost. „Argument, že město na prodeji vydělá, neobstojí. My jsme dům úplně opravili a radnice by nám podle smlouvy musela vrátit zhruba sedm milionů. Kdyby město lépe hospodařilo, nemuselo by peníze do rozpočtu získávat prodejem domů,“ dodal Dvořák. (Jana Burešová) MFD 15. 11. 2007
Na klenbě kostela opět káže zástupům Jan Křtitel ŠUMPERK - Svatý Jan Křtitel káže zástupům na poušti, andělé nesou atributy jeho mučednické smrti, čtyři evangelisté otevírají knihy s veršem svých evangelií. Takové výjevy zdobí klenbu presbytáře ve farním kostele v Šumperku zasvěceném právě Janu Křtiteli. Návštěvníci malby zatím nevidí, jejich pohled vzhůru zastavuje lešení. Na něm už od června pracuje tým restaurátorů pod vedením Martiny Bednářové a odkrývá fresky Ignáce Oderlitzkého, které někdy v první polovině devatenáctého století zmizely pod světlým nátěrem. Znovu je odhalily sondy, které provázely výmalbu kostela v minulém roce. „Bylo to docela napínavé, protože jsme nevěděli, kolik z barokní malby se vlastně zachovalo. Výsledkem jsme byli příjemně překvapeni,“ řekl restaurátor Michal Šelemba. Největší radostí pak byl objev signatury autora i s letopočtem 1754 a údajem Maler von Mährische Neue Stadt (malíř z Uničova). Potvrdily se tak dohady, že slavný malíř Ignác Oderlitzký v kostele pracoval.Na jeho dílo se mohli šumperští farníci dívat necelých sto let. Zatékání střechou, kondenzovaná pára i pukliny způsobené narušenou statikou kostela malbu poškodily. Doba klasicismu navíc už barokní výzdobě nepřála, a tak tehdejší farnost zvolila nejjednodušší cestu a výmalba dělaná technikou frescco secco zmizela. „Paradoxně právě díky tomu se dílo zachovalo v původní podobě, nepoškozené neodbornými opravami pozdějších malířů, kteří v devatenáctém století starší práce někdy prostě přemalovali a dotvořili, a tím znehodnotili. Dnes volíme naopak cestu co nejmenších retuší,“ vysvětlil Šelemba. Restaurátoři Oderlitzkého fresku odkrývají a na poškozených místech zpevňují. Zima je brzy z kostela vyžene, k dokončení práce se vrátí příští rok. Čekají je i sondy na bočních stěnách presbytáře, protože se předpokládá, že barokní výmalba se ukrývá i tam.Až zmizí lešení, uvidí návštěvníci celou kompozici v plné kráse. Malba vytváří dojem, jako by se architektura kostela ztrácela v mracích a nad nimi se místo klenby otevíralo nebe. ŠaJD 28. 11. 2008
3
Jak opravovat náměstí? Z VAŠICH DOPISŮ Reaguji na článek o chystaných opravách a celkových rekonstrukcí center v několika středomoravských městech. Na rozdíl od pana Jakuba Potůčníka, historika architektury, jim přeji, aby naopak nedopadly tak nešťastně jako celková rekonstrukce Horního náměstí v Olomouci. Chápu památkáře, že se snaží při těchto opravách a rekonstrukcích uvést historicky cenné objekty do původní podoby. Ale domnívám se, že je nezbytné také brát ohled na živoucí město dneška a potřeby jeho občanů a nesnažit se zakonzervovat za každou cenu centrum města do podoby minulých století v plném rozsahu. Neumím si třeba představit statisíce turistů Prahy, kteří by škobrtali po historické dlažbě Staroměstkého náměstí nebo Karlova mostu. Bez osvěžující zeleně se naše olomoucké náměstí stalo v létě rozpálenou pecí, kterou neochladí ani nová a krásná Arionova kašna a večer při rozsvícení nemohoucích „sirek“, jak Olomoučané nazývají nově instalované lampy, je náměstí ponořené do smutného pološera. Naopak velmi pěkně jsou opravena městská centra v Hranicích a Lipníku. (Věra Zvonečková) MFD 14. 11. 2007
Zámek má být centrem kultury PROSTĚJOV - Evropská unie by mohla zaplatit osmdesát pět procent nákladů. Prostějovský zámek by měl fungovat jako multifunkční centrum pro celý region. Miliony korun na jeho rekonstrukci chtějí představitelé města získat z fondů Evropské unie. „Už jsme jednali s odborníky Národního památkového ústavu. Ti nám ale první předběžný návrh nedoporučili, proto zpracováváme novou studii,“ uvedl prostějovský místostarosta Pavel Drmola. Na zámeckém nádvoří by mělo být letní kino, informační centrum zaměřené na turistický ruch, galerijní prostory a kavárny. V přízemí by návštěvníci našli dílny starých řemesel a divadelní sály. První poschodí by využívali tanečníci z umělecké školy. Prostějovský zámek je podle památkářů cenná kulturní památka. „Obnovu zámku, která by zamezila postupnému chátrání stavby, bezpochyby vítáme. Známe požadavky města, musíme ale zachovat stavebně historické konstrukce a další prvky spjaté s historickým vývojem zámku,“ řekl Ondřej Belšík z Národního památkového ústavu v Olomouci. (Kateřina Slouková) PvD 26. 11. 2007
Komu patří olomoucké náměstí? Olomouc - Mám dům na Horním náměstí! Ten, kdo může něco podobného prohlásit, je nejenom hrdým majitelem historické budovy v olomoucké městské památkové rezervaci, ale také člověk s neustálými starostmi. Komu vlastně sedmadvacet domů na náměstí patří? Různí vlastníci, stejné starosti Část městu, část soukromým firmám. Problémy řeší stejné. Jak se domu zbavit, jak dům získat, opravit a v neposlední řadě, jak se na dění kolem domů domluvit s památkáři. Ty mnozí vlastníci zmiňují v každé druhé větě. Nejčastějším problémem majitelů domů zapsaných v městské památkové rezervaci je výměna oken. „Lidé nejvíce žádají o výměnu oken za plastová. My ale upřednostňujeme zásadně dřevěná kastlová okna. Vypadají na domě jinak, dodají mu hloubku, vysvětluje Jan Kubeš z Národního památkového ústavu. To se ale mnohým vlastníkům domů nelíbí. „Myslím, že je správně, že se tyto věci hlídají, jinak by si každý s domem dělal, co by chtěl. Ale jako majitel kastlová okna nechci. Pro mě jsou náročná na údržbu, netěsní tolik jako plastová a podobně,“ říká Zdeněk Maruška, který se může pyšnit jedním z domů na Horním náměstí. Asi největší spor ohledně úprav domů se rozhořel v polovině března letošního roku kolem prodejny Bankrot. Výlohu nejprve zabraly fosforově žluté nápisy Zbláznili jsme se!, které později nahradily polepy se střízlivějším výkřikem Bankrot. Ráznou úpravu výlohy památkáři řešili. „Provozovatel tam dal nápisy bez povolení. Po dvou dnech je sundal. Po čtrnácti dnech se tam ale objevily znovu. Teď leží rozhodnutí na magistrátu. Majiteli hrozí pokuta až do sto tisíc korun,“ upřesňuje Kubeš. „Podobu výloh prodejny Bankrot pozorně
4
sledujeme už od jejího zprovoznění. Momentálně v této záležitosti běží správní řízení,“ doplňuje mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák. Vladimír Rendek, který vlastní síť obchodů Bankrot, se ale současné podoby prodejny nehodlá vzdát. „Myslím si, že pokud je to ve výloze, tak je to moje věc. Kdybych třeba umístil billboard na dům, tak by to bylo něco jiného. Památkářům se zdá barva polepů moc výrazná, mně to tak nepřijde. Nechám si na to vypracovat odborný posudek. S památkáři je to věčný boj, já se ale snažím jenom o uživení,“ říká Rendek. Schůzky s památkáři má i Pavel Binar, jehož společnost vlastní Salmův palác, dům, ve kterém sídlí například McDonald. Společnost Binar se rozhodla zastřešit vnitřní dvůr sklem. „Celá věc se trochu vleče, částečně je to také kvůli zákonům. Plánujeme větší zásah, památkáře samozřejmě průběžně informujeme. Ale doufám, že už se to chýlí ke konci. Chceme dům ukázat lidem, zpřístupnit ho. Ale ne jako muzeum, chceme, aby žil,“ říká Binar. Jan Památkáři ale ukazují druhou stránku věci: „Salmův palác už je tři čtvrtě roku vybydlený, zatím se tam provádějí pouze dílčí opravy. Společnost přišla s návrhem na zastřešení dvora, ale to by byl zásah do historické architektury, změnil by se charakter domu. Nádvoří může být přístupné i bez toho, ale pouze přes léto. My jejich snahu chápeme, ale nesouhlasíme s tím. Podle našich principů to není vhodné,“ uvedl Kubeš. Jednotné východisko ze střetu mezi vlastníky domů a památkáři neexistuje, každý případ se musí posuzovat individuálně. Toho si je vědom i Zdeněk Maruška: „Památkáři by nejspíš byli nejradši, kdyby byl z Olomouce skanzen. Nevím, jestli je to dobře. Podívejte se třeba na Český Krumlov – je krásný, protože je tak dochovaný. Ale názor majitele domu bude vždycky sobecký, to je logické. Myslím, že tu neexistuje jasné řešení.“ * Domy (název), vlastník a firmy 1 (dům U Černého psa), Ladislav Navrátil, pánské kadeřnictví Hygie 2 Jarmila Laštůvková, Dana Bouchalová, Jan Malinský, Iva a Petr Vaňhovi, City Sport Addidas 3 Město Olomouc, oděvy Adam 4 (dům U Zlaté hvězdy), Správa nemovitostí Olomouc,Elektro Vaďura, oděvy Glenfield, Hračky 5 (dům U Zlatého jelena), město Olomouc, magistrát 6 Nicor real a. s., Nicor real a. s., Volksbank, Česká spořitelna a jiné 7 Město Olomouc, Káva, čaj, Arion vinotéka, Saxx a jiné 8 Jan Kadláček, T-Mobile, Kafe Meex bar a jiné 9 Město Olomouc, galerie, obchod, café bar Mona Lisa 10 Město Olomouc, Český rozhlas Olomouc, cukrárna Opera 11 Město Olomouc, Moravské divadlo 12 Město Olomouc, Moravská restaurace, Moravská filharmonie 13 Město Olomouc, Tabák 14 (Petrášův palác), Národní památkový ústav, NPÚ, Knižní klub, oděvy Mody 15 (U Zeleného (Zlatého) stromu), DIOL družstvo, prádlo Atlantic, Zdravotnické potřeby, hlídací služby 16 Česká pošta, s. p., Česká pošta, Poštovní spoř., Česká pojišťovna 17 (Salmův palác), BINAR s. r. o, McDonald´s, klenotnictví Corial, směnárna Tourist centrum 18 Zdeněk a Jana Maruškovi, Bankrot, nehtové studio Sun, masáže Miroslav Schejbal a jiné 19 A G - Consult, Maso-Uzeniny 20 Marie Anderegg, Živnost. Banka 21 (Eldemannův palác), město Olomouc, knihkupectví Beta, Zdravá obuv, Půjčovna kostýmů 22 Československá obchodní banka, a. s., ČSOB 23 Arnošt Gregor, Jar. Polášková, bufet Centrum, rádio Evropa 2, Tetrapat a jiné 24 ČEZ Správa majetku, s.r.o., City Sport, Fajn Radio Hity, čínská restaurace Shanghai a jiné 25 Město Olomouc, Hruška, parfumerie, galerie Patro 26 Město Olomouc, lékárna 27 Olomouc, kavárna Mahler „Památkáři by nejspíš byli nejradši, kdyby byl z Olomouce skanzen. Nevím, jestli je to dobře.“ Zdeněk Maruška. (Petra Pisková) MFD 15. 11. 2007
Přerov vrátí radnici na náměstí Přerov - Vrátit sídlo radnice na Horní náměstí v Přerově chce současné vedení města. Zatím zvažuje, zda umístit zhruba dvacet úředníků společně s primátorem a jeho náměstky do budovy matriky, současného klubu Teplo nebo do objektu bývalé restaurace Paegas. „Nedávno jsme upustili od nákladné rekonstrukce náměstí TGM za 280 milionů korun, v jejímž rámci měla vyrůst nová radnice. Když jsme v minulých dnech hledali, kam vedení města přesunout z
5
dnešních nevyhovujících prostor, napadly nás tři objekty na Horním náměstí. Výhodou je, že v nich nebudou nutné nákladné úpravy,“ říká náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek. Doplnil, že radnice měla původně sídlo na Horním náměstí i v minulosti. „Takže jsme se rozhodli k této myšlence vrátit,“ doplnil. Pokud Přerov nakonec vybere jako sídlo svého vedení klub Teplo, zřejmě sklidí kritiku opozice, která je už nyní proti. „Ve dvou sálech v přízemí Tepla trénují po celý týden tři taneční skupiny, konají se zde různá vystoupení, výstavy či zasedání spolků. Uzamknout tento dům pro potřeby vedení radnice mi proto přijde kulantně řečeno velmi necitlivé a neuvážené,“ míní zastupitel Richard Šlechta. Do kterého z domů se nakonec radnice přesune, bude jasné až za několik týdnů. „Zatím se tím zabývá speciálně ustanovená komise, složená ze zástupců všech stran zastupitelstva,“ dodává Kulíšek. Podle něj její členové zároveň hledají způsob, jak opravit také jihozápadní část nedalekého Masarykova náměstí. „Chceme náměstí oživit. Dokážu si představit, že zde budou obchůdky, kavárny a pasáže,“ doplnil náměstek. Až bude mít rada v ruce závěry komise, vyhlásí výběrové řízení na architektonickou kancelář. Podle původních plánů radnice měl na náměstí vedle budovy městské policie vyrůst polyfunkční komplex s informačním centrem, cukrárnou, knihovnou, kanceláří starosty a jeho zástupců a novým sídlem strážníků. Studie počítala se zbouráním dvou domů na náměstí. Pod nimi se měly navíc nacházet i garáže pro více než třicet automobilů. Zachován měl být poue historický Blažkův dům. Projekt kromě obyvatel kritizovali i památkáři. (roh) MFD 13. 11. 2007
Kastelány letošní sezóna potěšila Jako úspěšnou hodnotí letošní turistickou sezónu správci většiny historických objektů v Olomouckém kraji. Spokojeni jsou zejména tam, kde došlo k růstu počtu návštěvníků, ale zklamáni nejsou ani tam, kde se naopak snížil, protože pokles nebyl nijak dramatický. Úbytek činí maximálně několik set turistů a může se ještě snížit. Rekordní počet návštěvníků v historii bude mít letos hrad Helfštýn. Dosud si jej přišlo prohlédnout 107 600 návštěvníků, tedy stejně jako před osmi lety, kdy správa hradu zaznamenala rekordní návštěvnost. „Naposledy bude hrad přístupný poslední listopadový víkend. Očekáváme, že přijde dalších několik stovek lidí. Návštěvnost se tak bude blížit 108 tisícům, což bude vůbec nejvíce v historii hradu,“ řekla Právu správkyně hradu Marcela Kleckerová. Nejnavštěvovanějším historickým objektem v Olomouckém kraji byl i letos hrad Bouzov, který je ve správě olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Zavítalo na něj podle kastelánky Zuzany Markové přes 120 tisíc lidí, zhruba o osmnáct tisíc více než loni. Zájem mezi turisty byl i o další objekty ve správě NPÚ. Například na hrad ve Šternberku zavítalo zatím 37 515 návštěvníků, což je o 1205 více než loni. Na zámku ve Velkých Losinách letos zaznamenali 35 639 turistů (o 202 méně než loni), na zámek Jánský vrch, kde tvoří více než 60 procent návštěvníků Poláci, jich zatím přišlo 33 032 (–921) a do Hanáckého skanzenu v Příkazích 3100 (–398). Počet návštěvníků některých historických objektů však ještě není konečný, protože správci chystají na závěr roku různé speciální akce. (Miloslav Hradil, Bedřich Novotný) P 21. 11. 2007
U historického centra bude multifunkční dům UNIČOV – Uničovské zastupitelstvo schválilo prodej pozemku na křižovatce ulic Medelské a Hrdinů. Noví vlastníci, olomoucká firma Horstav a uničovské Řeznictví U Kupků, chtějí na parcele vybudovat multifunkční dům s prodejnou masa a masných výrobků, bufetem se zázemím a čtyřiadvaceti či pětadvaceti byty. Stavba bude dvoupodlažní s obytným podkrovím a budou ji tvořit tři konstrukčně nezávislé objekty. „Investoři předložili studii budoucí podoby nemovitosti. Ta je podle vyjádření městského architekta Milana Obenause v souladu s regulačním plánem městské památkové zóny a vychází z požadavků Národního památkového ústavu. Stavební práce by měly být zahájeny na jaře příštího roku,“ řekla Právu uničovská starostka Jarmila Kaprálová (KDU-ČSL). Pozemek o rozloze zhruba 2,5 tisíce metrů čtverečních je na okraji historického jádra Uničova. Záměr prodeje byl zveřejněn letos v červnu a do výběrového řízení byl přihlášen pouze jeden projekt. (mhr) P 7. 11. 2007
6
Dómské návrší může být novou atrakcí OLOMOUC - Nová vize na úpravu Václavského náměstí v Olomouci vzniká na radnici. Město by chtělo návrší s dómem a Arcidiecézním muzeem propojit s Dobrovského ulicí. Průchod by měl vést přes současné letní kino. „Zatím jde jen o projektový námět určený k financování prostřednictvím evropských dotací,“ uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL). Radnicemányní v ruce jen předběžnou studii. Na její dopracování vynaloží 350 tisíc korun. „Pokud se časem vše povede, propojení by mělo přes zahradu metropolitní kapituly vyústit u Mlčochovy ulice. Z parku by vedlo nahoru schodiště,“ dodal Šnevajs. Václavské náměstí označil primátor Martin Novotný (ODS) za jednu z nejatraktivnějších lokalit pro turistický ruch. Přirovnal ji k pražským Hradčanům nebo českokrumlovskému zámku. „Máme tady něco podobného, ale uzavřené a obtížně přístupné. Třeba právě tato lokalita jednou překoná i morový sloup,“ řekl Novotný. Tvrdí, že „Olomoucký hrad“má šanci udržet turisty ve městě déle než jen pár hodin. Návrh počítá i s informačním střediskem a občerstvením. Blíže chce radnice záměr rozpracovat na počátku příštího roku. „To je důvod, proč dnes nevíme, kolik by vše stálo ani kdy by se mohlo začít stavět,“ konstatoval Šnevajs. Primátor naznačil, že by šlo řádově o stamiliony korun. (Pavel Konečný) OD 1. 11. 2007
Příběh kostela svatého Mořice v Olomouci Česko – země neznámá První faktická zmínka o kostele sv. Mořice v Olomouci pochází z roku 1257. Vzhledem ke složitému vývoji města Olomouce, původně tvořeného třemi sídlištními jednotkami se samostatnými farnostmi, lze však předpokládat, že na jeho místě stával kostel či jiná stavba již dříve. Tuto domněnku potvrdil záchranný archeologický průzkum v 70. letech minulého století, který předcházel stavbě nového obchodního domu. Archeologický průzkum Archeologové v blízkosti kostela objevili stopy slovanských řemeslnicko-kupeckých osad s doklady dílen kovolitců a kovářů z doby kolem roku 1000. Mimořádně bohaté nálezy z přilehlých lokalit přímo odkazovaly na existenci „tržní čtvrti“ či tržiště, na kterém se odbývala dálková i lokální směna. Mezi nálezy nechyběly stříbrné mince (denáry) z 10. až 12. století, surový baltský jantar, indický karneol či kupecká závaží. Překvapením byl objev pohřebiště, jehož počátky sahají do období Velkomoravské říše (9. stol.). Četné nálezy typického šperku slovanských žen, esovitých záušnic, dokládají, že v bezprostřední blízkosti dnešního kostela se již ve 12. století pohřbívalo. Záchranný odkryv, který zde v roce 1973 za dramatických okolností probíhal, byl administrativním zásahem státních a především politických orgánů předčasně ukončen a ustoupil stavbě obchodního domu Prior. Englerovy varhany Stavba varhan v chrámu sv. Mořice rozhodně neprobíhala podle plánů. První dva varhanáři předčasně zemřeli. Probošt Giannini se obrací na vratislavského stavitele varhan Michala Englera. Vlastní stavba byla ještě pozdržena událostmi slezských válek a ke skutečnému uvedení nových varhan dochází až v předvečer svátku sv. Mořice 22. 9. 1745. Michal Engler postavil nesporně unikátní a špičkový nástroj, který nejen co do velikosti, ale i co do kvality patří mezi nejlepší v Evropě. Sochařská výzdoba je z hlavní části dílem Filipa Sattlera. Svatý Mořic Svatý Mořic byl v římském vojsku velitelem thébské legie. Byl pokřtěn a po celý život zůstal věrný víře a lásce k Ježíši Kristu. Bylo to však v dobách, kdy křesťanství bylo v tehdejším Římě potíráno a císař Maximián i svému vojsku nařídil ctít pohanské bohy. Thébská legie v čele se sv. Mořicem tento rozkaz odmítla splnit a císaři Maximiánovi poslala dopis: „Císaři! Jsme tvoji poddaní, ale jsme také služebníci Boží. Budeme tě poslouchat ve věcech vojenských, ale nikdy nebudeme obětovati modlám, jelikož jsme křesťané a věříme v jednoho Boha, jeho syna Ježíše Krista a Ducha svatého a ve věcech víry je nám nutno poslouchati Boha více než lidí.“ Pro neuposlechnutí rozkazu nařídil císař Maximián každého desátého člena thébské legie popravit. Rozkaz byl vykonán, avšak ostatní vojíni zůstali i nadále ve víře nezvikláni. Maximián nakonec
7
thébský pluk obklíčil a všechny bojovníky nechal svou armádou pobít. Tak byl sv. Mořic roku 286 ve švýcarském kantonu walliském usmrcen. Dnes tam najdeme město Svatý Mořic. Toto se dočteme na stránkách kostela www.moric-olomouc.cz. Kostelu sv. Mořice bude věnován další díl cyklu Česko – země neznámá tuto neděli na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Více na www.rozhlas.cz/regiony (Jaromír Pavlík) P 21. 11. 2007
Studna a záchodky, předchůdci kašny Olomouc - Veřejné záchodky i křížová studna stávaly v minulosti tam, kde je dnes bv Olomouci Arionova kašna. „Bylo to místo společenského života, denně se zde potkávalo mnoho lidí. Stáli ve frontách na vodu a povídali si,“ vysvětluje archeolog Pavel Michna z Národního památkového ústavu v Olomouci. Křížová studna byla součástí Horního náměstí dvě stě let. Vodu do ní přivádělo dřevěné potrubí z místa, kde dnes stojí fakultní nemocnice. „Ve městě bylo tehdy kolem tří set studen, ale voda se postupně ve všech kazila. Jako jediný zdroj pitné vody nakonec zůstala studna na Horním náměstí,“ popisuje Michna. Koncem devatenáctého století se začala zavádět voda do domů a veřejná studna pozbyla na významu. Olomoučtí radní však přemýšleli, jak místo využít. „Udělali veřejné záchodky. Vlastně se to samo nabízelo, protože zde už byl přívod vody a odtok,“ vyprávíMichna. Nedlouho po válce se přestalo líbit i toto řešení. Olomoučané místo po záchodcích zasypali a zadláždili. „Radní opět začali přemýšlet o vystavění kašny. Její projekt existoval už od roku 1793, ale dostalo se na ni až po převratu,“ říká Michna. Autorem Arionovy kašny se stal olomoucký rodák Ivan Theimer. „Ze začátku se lidem vůbec nelíbila, ale názory na ni se mění,“ popisuje Michna. Kašnu každopádně milují děti. Využívají ji jako bazének. V roce 2005 v kašně hygienici oficiálně povolili koupání. Ale ani záchodky se z náměstí neztratily, přesunuly se do budovy, kde sídlí i Moravská restaurace. Tam je však mnoho turistů mine. Občas o nich neví ani místní. „Jedny jsou v Pavelčákově ulici, což je velmi blízko. Ale kde jsou přímo na náměstí, to opravdu netuším,“ přiznává jednadvacetiletá Olomoučanka Lucie Dostálová. (pps) MFD 15. 11. 2007
Muzeum ještě nestojí, ale majitel už láká zájemce ČECHY POD KOSÍŘEM - Jen jediný den mohli návštěvníci zámku v Čechách pod Kosířem spatřit skvostný, více než sto let starý smuteční kočár zrestaurovaný v dílně Václava Obra. Právě v neděli jej Obr společně se svými pomocníky převezl z dílny na plumlovském zámku do nové budovy muzea kočárů v Čechách pod Kosířem a nechal jej posvětit. „Smuteční kočár bude součástí expozice muzea, které bychom v zámku v Čechách pod Kosířem měli dokončit v roce 2009. Právě proto jsem se rozhodl poodhalit alespoň tento skvost a ukázat lidem, že se mají opravdu na co těšit,“ řekl restaurátor, který na opravě smutečního kočáru pracoval dvaadvacet měsíců. Povoz původně vznikl v pražské dílně firmy Schoppel, která měla v devatenáctém století výsadní právo vyrábět kočáry pro císařský dvůr. Sloužil k převozům při pohřbívání nejvíce bohatých a mocných lidí a šlechty, což dokazuje hlavně jeho bohaté zdobení. „Smuteční kočáry byly v devatenáctém století nejvíce zdobené povozy. Tento má například po obou stranách erby s křížem a kotvou přes srdce, což znamenalo víru, naději a lásku, a nechybějí mu ani pískovaná skla nebo lucerny z bílé mosazi,“ popsal povoz Václav Obr. Kočár koupil od kunovické radnice, která jej chtěla nejprve opravit sama. „Nakonec ale od plánu upustila a prodala mi ho,“ zmínil se jeho nynější majitel, který považuje vůz za historický unikát s nevyčíslitelnou hodnotou. Dvanáct set kilogramů vážící povoz našel do otevření muzea kočárů své místo v depozitáři hasičského muzea v Čechách pod Kosířem. „Při jeho výšce tři metry třicet centimetrů a délce čtyři a půl metru jej nebylo kam dát,“ poznamenal restaurátor. (Kateřina Slouková) PvD 12. 11. 2007
8
Parky čeká obnova, co s hlavní alejí? OLOMOUC - Olomoucké parky čeká v příštím roce obnova. Náklady odhaduje radnice na více než devadesát milionů korun. Nejvyšší položkou bude úprava cest, které mají dostat hladký povrch a nové vybavení mobiliářem. Tedy lavičkami a odpadkovými koši. Počítá se i s novou výsadbou zeleně. „Obnova čeká Smetanovy, Čechovy i Bezručovy sady, stejně jako park pod dómem,“ uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL). Dodal, že většinu peněz by město chtělo získat z evropských zdrojů. Dotace by mohly podle něj pokrýt až pětaosmdesát procent financí. Šnevajs potvrdil, že radnice již má k dispozici stavební povolení. „Kvůli zpoždění ve vypsání dotací ale úpravy začnou až v polovině příštího roku,“ řekl náměstek. Součástí úprav bude i vybudování nového dětského hřiště včetně sociálního zařízení v Čechových sadech. Šnevajs připomněl, že i tento záměr je staršího data. „Město ale na rekonstrukci hřiště nemělo v rozpočtu dostatek financí,“ vysvětlil. Radní se budou na svém dalším zasedání zabývat i úpravami hlavní neboli Rudolfovy aleje. Podle jiného primátorova náměstka Svatopluka Ščudlíka (ČSSD) se vedení města bude rozhodovat mezi radikálním řezem nebo postupnou obnovou. „Kaštanová alej je ve špatném stavu a stromy začínají být už nebezpečné,“ objasnil Ščudlík. OD 15. 11. 2007
Padne v parku celá Rudolfova alej? OLOMOUC - Radní mají v rukou rozhodnutí, které na dlouhá léta ovlivní vzhled nejznámějšího olomouckého stromořadí. Hlavní alej ve Smetanových sadech totiž musí být do pěti let obnovena. Ve hře jsou dvě metody. Jedna znamená doplňování aleje novými stromy postupně, druhá kompletní vykácení a novou výsadbu. Náměstek by alej vykácel „Osobně bych přistoupil k radikálnímu řezu. Stromy dosazované do proluk většinou zakrní. Materiál na toto téma budu předkládat do rady v polovině prosince. Pokud bude hotov. Kdyby se musel dopracovat, bylo by to počátkem roku,“ uvedl náměstek primátora Svatopluk Ščudlík (ČSSD). Samotný primátor Martin Novotný (ODS) by byl opatrnější. „Těžko se mi smiřuje s?představou, že by alej nebyla. Dočkali bychom se jí až za třicet let. Je to závažné téma. Budu k němu chtít opravdu špičkový materiál se stanovisky odborníků. Upřednostnil bych etapové řešení,“ prohlásil včera primátor Novotný. Řeči se vedou a stromy stárnou Podle Miloše Pejchala z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity musí k obnově dojít do pěti let. „Jiný odborník Jaroslav Kolařík říká, že musí dojít alespoň k obvodové redukci stromů. Tedy k jejich zastřižení ze všech stran, ne jen z poloviny,“ vysvětlila Naďa Krejčí z výstaviště Flora, které se o parky stará. Ani jeden z odborníků nedává ve svých posudcích konkrétní návrh řešení. To bude záležet pouze na městských radních. Krejčí zároveň podotkla, že stromy jsou staré, ale ne v havarijním stavu. „Nejsou ani nebezpečné. Sice na jednu paní spadla větev, ale to je jediné, co se stalo,“ dodala Krejčí.
9
„Diskuse na toto téma se vede už čtyřicet let. Ani odborníci ani památkáři neřekli nikdy nic jednoznačně. Dokonce se kdysi uvažovalo o?založení nové, paralelní aleje. Kdyby se to udělalo, byla by už vzrostlá, dnes je na to pozdě,“ uvedl ředitel Flory Zdeněk Štefka. Dosazování se neosvědčilo V roce 2000 chybělo v aleji už sto stromů. Byly nahrazeny novými. Některé z nich se neujaly, pár jich poničili vandalové a ty co zůstaly, rostou ve stínu velkých stromů křivě. „Od roku 1919 se alej zastřihává, ale pouze ze strany promenády, koruny jsou proto nevyvážené. I kdyby se k?obnově nepřistoupilo, je nutné stromy alespoň jednou za čtyři roky obstřihnout dokola, udělat obvodovou redukci. Ta by přišla na 1,8 milionu korun. Kácení a výsadba nové aleje by šla pořídit asi za 2,8 milionu,“ kalkulovala Krejčí. Na rozhodování o aleji mohou mít vliv i jiné finance. Olomouc žádá po Evropské unii peníze na obnovu parků. Nové cesty, lavičky, ale především zeleň mají stát asi 90 milionů korun. Stromy pro vykácenou alej by unie podle Krejčí zaplatila, postupné nahrazování by ale město muselo platit ze svého. Kácení se aleji nevyhne Když mluví primátor Novotný o zodpovědném rozhodnutí, má stoprocentní pravdu. Pro radní to nebude záviděníhodná situace. Ani Krejčí neví, ke kterému řešení se přiklonit. A čas tlačí. Kácení se však alej nevyhne a staré stromy nakonec stejně padat budou. Postupně, nebo najednou. „Ty mladé pak budou asi desetileté s dvoumetrovou výškou,“ upřesnila Krejčí. OD 30. 11. 2007
Šternberk přispěje lidem na fasády ŠTERNBERK - Až stotisícový příspěvek na opravu domu mohou získat majitelé nemovitostí v památkové zóně ve Šternberku. Zatímco vloni město rozdělilo čtyřem desítkám žadatelů čtyři miliony korun, pro příští rok program počítá s dvoumilionovou sumou. „Příspěvek je určen na obnovu fasády, oken a klempířské práce. Zájemci mohou podávat žádosti od 1. ledna,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury Jana Kameníčková. Majitel opravovaného objektu by měl mít v ruce stavební povolení a vyjádření památkářů. Poslední přihlášky přijme radnice 30. června. Podle starosty Jaromíra Sedláka je ve šternberské památkové zóně 46 kulturních památek a 250 domů. „Po skončení projektu by se jich v nejužším centru mělo podařit opravit 80 až 90 procent,“ odhadl. Zdůraznil, že zájemci v příštím roce budou moci žádat pouze jednou. Projektem chtělo město majitele nemovitostí v památkové zóně, které po opravě volaly, pobídnout k jejich zvelebení. Na dotace na rekonstrukci přitom mohou dosáhnout i po skončení dvouletého programu. „Například z fondu rozvoje bydlení je mohou získat i ti, kteří jsou v městské památkové zóně. Dvě procenta jsou myslím zajímavá. Další dotace vypisuje například ministerstvo kultury,“ dodal. Daniela Tauberová OD 21. 11. 2007
Obnova kulturní památky Železný kříž RÝMAŘOV - Kulturní památka „Železný kříž" - kovaná kovářská práce v barokním stylu, výrobek Janovických železáren z přelomu 18. a 19. st., umístěná na stupňovitém pískovcovém podstavci zdobeném volutami, rozvilinami a tepanými rozetkami, se v letošním roce, díky odboru školství a kultury MěÚ Rýmařov, dočkala zásahu restaurátorů. Dva olomoučtí restaurátoři - Mgr. Ladislav Werkmann (restaurátor kamenných památek) a Ilja Běhal (majitel uměleckokovářské a restaurátorské dílny) během restaurování památky dbali na to, aby po restaurování socha působila uceleně, s přiznáním patiny stáří, závažnější poškození a chybějící prvky byly nahrazeny tak, aby se nelišily od originálního materiálu. Závěrečné chemické ošetření památky dosáhne dlouhodobé odolnosti proti korozi. Z důvodu nevhodného umístění kříže, mezi dvěma vzrostlými stromy, na stinném, vlhkém místě, takřka na krajnici místní komunikace v RýmařověEdrovicích, tato památka mnoho let chátrala. Proto byl kříž přemístěn o několik metrů dál od krajnice, aby netrpěl převážně v zimním období při údržbě komunikace a kde vzrostlé stromy nebudou destabilizovat jeho základ. MÚ Rýmařov 19. 11. 2007
10
Rekonstrukce Společenského domu je dokončena, otevřen bude v půli listopadu Rekonstrukce Společenského domu v Bruntále byla úspěšně dokončena. Slavnostní otevření je naplánováno na polovinu listopadu, generálním provozovatelem bude společnost STAROBRNO, a.s., Brno. Město Bruntál uzavírá dokončením rekonstrukce Společenského domu jednu významnou kapitolu své moderní historie. S náklady přesahujícími pětaosmdesát milionů korun jde o zdaleka nejdražší a možná nejnáročnější akci v posledních letech. Než cena zakázky je ale podstatnější hodnota a význam Společenského domu pro město. Tato kulturní památka bývala kdysi centrem společenského života v Bruntále, jenže od počátku devadesátých chátrala, protože se pro ni nedařilo najít rentabilní využití a především peníze na nutnou rekonstrukci. Rekonstrukce začala loni v říjnu a trvala přesně rok. Stavba prošla výraznou proměnou uvnitř i zvenku. Původní cenné interiéry byly za asistence památkářů pečlivě zrestaurovány, barvy v interiérech byly zvoleny takové, aby vnitřní prostory působily pestrým dojmem a zároveň svou barevností odkazovaly na historii památky. Kde to bylo možné, například v prostorách bowlingové herny a baru, byly zvoleny moderní, nadčasové tvary. V souvislosti s následným využitím byly citlivě změněny dispozice některých částí, byla doplněna vzduchotechnika a provedeny další nezbytnosti. Celkovou obnovou prošla fasáda historické budovy, byla provedena výměna oken za repliky původních a s ohledem na původní vzhled i tradiční materiály dostal Společenský dům novou střechu. Kompletně byly vyměněny prosklené plochy. Rada města už schválila pronájem Společenského domu firmě STAROBRNO, a.s., Brno, která chce do vybavení interiéru investovat další statisíce korun z vlastních prostředků. Firma bude hlavním provozovatelem Společenského domu jako celku. Smlouva o nájmu má platnost deset let a město v ní kladlo důraz mimo jiné na povinnost nájemce respektovat historický charakter objektu.Nosným prostorem je společenská část s malým a velkým sálem se zázemím, zde se budou opět konat plesy, taneční zábavy či kurzy, větší oslavy, kulturní vystoupení a další společenské akce. Připravená je bowlingová herna s barem, restaurace s kuchyní a prostory pro další služby.Budova Společenského domu je jednou z nejvýznamnějších ve městě. Dvoupatrový neorenesanční objekt byl postaven v letech 1870 až 1880. (Jiří Ondrášek) Hornobenešovské listy 5. 11. 2007
Zámek se nedaří prodat Prodám zámek v Ivanovicích na Hané, vhodný pro kulturní i komerční využití. Dobrý stav a historická hodnota stavby. Dostupný ihned za velmi dobrou cenu. Takový inzerát se už přes půl roku objevuje v nabídkách realitních kanceláří z celé republiky. Budovu nabízejí za sedm až osm milionů korun. Zatím však o ni nikdo neprojevil zájem. Jen tamní radnici bylo významného historického objektu líto. Zvažovala, že by město mohlo zámek odkoupit. Zatím ale ještě nepodniklo žádné kroky. „Možná, že bychom o odkoupení mohli do budoucna jednat v radě,” naznačuje místostarosta Vojtěch Baláš. Památka má kulturní význam, je v ní i dost prostor pro nejrůznější výstavy a společenská setkání. Mezitím však změnil strategii majitel zámku, dceřiná společnost ivanovického podniku Bioveta Biostav. „Zkusili jsme prodej, ale neobjevil se žádný zájemce. Proto hledáme cestu, jak zámek zrekonstruovat, aby dál nechátral a měl nové uplatnění. Chceme, aby se stal chloubou Ivanovic,“ plánuje ředitel Biovety Libor Bittner. Takový vývoj se městu zamlouvá. „Určitě bychom to přivítali. Záleží však na tom, jakou mají koncepci. Navíc objekt je stále kulturní památkou,“ uvažuje místostarosta. Bittner však o podrobnějších plánech nechce hovořit s tím, že jde o soukromou záležitost firmy. Připustil však, že bude usilovat o vyjmutí stavby z nemovitého fondu památek, aby podnik mohl přistoupit k opravám. O tom rozhoduje ministerstvo kultury na základě vyjádření příslušných úřadů a památkářů. „Nechci předjímat, ale nepovažuji za pravděpodobné, že by vlastník zámku uspěl,” domnívá se pracovník památkové péče Městského úřadu ve Vyškově Petr Bařinka. Dodává však, že památkáři vítají jakoukoli aktivitu, která bude směřovat k opravě, a jsou připravení spolupracovat.
11
Budova zámku byla od roku 1920 součástí areálu Biovety a nový majitel ji koupil v privatizaci v roce 1995. Objekt sloužil jako kanceláře. Byl ve zdevastovaném stavu. „Majitel o památku nejevil příliš zájem. Přitom jeho povinností je udržovat ji v dobrém stavu. Museli jsme proto vydat rozhodnutí o opatřeních, aby vyspravil střechu, zabezpečil otvory po dveřích a provizorně opravil okna. Všechny naše požadavky splnil,” uvádí Bařinka. Zámek i zahrada jsou veřejnosti nepřístupné. (Šárka Dubská) www.denik.cz 16. 11. 2007
Vietnamci prodávají Masné krámy OLOMOUC - Masné krámy – jeden z nejstarších olomouckých domů na Dolním náměstí – jsou na prodej za pětašedesát milionů korun. Proč vietnamský majitel palác prodává? O důvodech se nechtěl bavit. „Je to soukromá věc,“ reagoval. Nynější vlastník hledá kupce prostřednictvím realitní kanceláře. „Má zájem prodat celý objekt najednou, ne po částech,“ potvrdila makléřka Tamara Skyvová z realitní kanceláře Dachi. Naznačila, že s cenou by mohla jít mírně dolů. „Základní cena k jednání by se zvýšila pouze v případě, že by se našli dva zájemci, kteří by mezi sebou soupeřili. To se nestalo,“ řekla Skyvová. Dům, který má kromě obchodních prostor i dva velké byty, se nedaří prodat už dva měsíce. Přitom není zatížen žádným věcným břemenem. Masné krámy koupila v roce 2000 v dražbě firma vietnamského obchodníka Phama Thanha Longa a jeho společníků za patnáct milionů korun. Zchátralý dům během dvou let opravila za zhruba třicet milionů. Ovšem památkáři kritizovali necitlivý přístup k úpravám a hrozili novému vlastníkovi pokutou ve výši desítek tisíc korun. „Pokud si vzpomínám, tak to vrátil do původního stavu. Jestli mu pak byla ještě vyměřena pokuta, si už nevzpomínám,“ uvedla vedoucí olomouckého stavebního úřadu Eva Hyravá. Historický objekt ze 16. století, v němž kdysi sídlilo první olomoucké divadlo, sloužil postupně jako masné krámy či velkosklad národního podniku Technomat. Po politických změnách v roce 1989 se o dům začali zajímat potomci poškozených řezníků, ale soud jejich nároky zamítl. V roce 2000 získala dům firma vietnamských společníků Mc. Duke, která zde po rozsáhlých opravách zřídila tržnici a bistro. OD 15. 11. 2007
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník
HT BaKD
Hranický deník Bruntálský a Krnovský deník
P PřD ŽUP OD
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVI. 2007 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
12
