ZRCADLO PAMÁTEK výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. září 2007
Restaurují vzácnou fresku ŠTERNBERK – Restaurovat se v těchto dnech začíná barokní freska na stropě v jednom z pokojů šternberského hradu, který je součástí prohlídkové trasy. Nástropní malba v oválném štukovém rámu je ve druhém patře hlavní budovy hradu v místnosti zvané Hnojník rohová a zobrazuje výjev z antické mytologie – Jupitera a Junonu s uvězněným gigantem. Vytvořena byla na přelomu 17. a 18. století, kdy hrad vlastnil Jan Adam z Lichtenštejna. Podle památkářů malba vyžaduje restaurování kvůli znečištění a síti trhlin, které snižují její výtvarnou hodnotu. (pem) P 7. 9. 2007
Hranické viadukty se zapsaly mezi památky HRANICE - Tři železniční viadukty v Hranicích byly prohlášeny kulturní památkou. Podle Ivy Orálkové z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu patří hranické viadukty k předním železničním mostním stavbám dochovaným v autentické podobě. „K zapsání na seznam památek přispělo také to, že trojice viaduktů z různých fází vývoje železniční dopravy dokládá vývoj dopravního stavitelství v regionu a vhodně dotváří krajinu,“ vysvětlila Iva Orálková. Tři hranické viadukty byly postaveny v rozmezí let 1846 až 1939. Jeden je cihlový, jeden kamenný a nejmladší z předválečné éry železobetonový. Zatímco oba starší viadukty mají 32 polokruhových klenebních oblouků, železobetonový viadukt stojí na 30 klenbách. Délka každého z nich přesahuje 400 metrů. (end) HrD 12. 9. 2007 (P,MFD)
Dřevohostickým zámkem budou provázet průvodci Dagmar Rozkošná DŘEVOHOSTICE - Průvodcovskou službu hodlá na svém zámku zavést vedení Dřevohostic. Obec totiž zaznamenala v letošním roce zvýšený zájem veřejnosti o tuto památku, jejíž součástí je i rozlehlý park. „Uvažujeme o tom, že by průvodcovská služba mohla začít fungovat o víkendech už letos na podzim. V současné době se k této činnosti zpracovává historie zámku,“ informoval místostarosta Dřevohostic Petr Dostál. Podle jeho slov se odbornějších přednášek zřejmě ujme místní společnost Žerotín. „Na průvodcovské službě by se však podílely také tři nebo čtyři studentky,“ upřesnil místostarosta Dřevohostic. Průvodci by zájemce seznamovali jak s historií, tak se současností zámku, kde se nyní nachází muzeum života na Záhoří, galerie AMART a stálá expozice akademického sochaře a restaurátora Jiřího Lendra. Příští rok by vedení obce chtělo zpřístupnit po drobných stavebních úpravách také zámeckou věž, která umožní návštěvníkům zajímavou vyhlídku do okolí Dřevohostic. HrD 13. 9. 2007
1
Kříž s Kristem se stěhuje před hradby LIPNÍK NAD BEČVOU - Sto tisíc korun bude stát městskou pokladnu oprava a stěhování kříže se sochou ukřižovaného Krista v Lipníku nad Bečvou. Z ulice Na Bečvě bude nyní přemístěn do parku v ulici Komenského sady. V parku už je v těchto dnech předem usazen pískovcový podstavec protuto památku, která je datována rokem 1888. „K přemístění kříže jsme přistoupili z toho důvodu, že dosud stál na pozemku, který nebyl v majetku města. Umístění v blízkosti garáží také nebylo právě vhodné,“ informoval lipnický starosta Miloslav Přikryl. Čtyři metry vysoký kamenný kříž bude stát v parku u hradeb poblíž kované plastiky. (dar) HrD 5. 9. 2007
Začala poslední fáze oprav Pavlínina dvora Stanislava Rybičková ŠUMPERK - Zanedbaný prostor sevřený čtyřmi křídly Pavlínina dvora v Šumperku, v nichž sídlí Vlastivědné muzeum a Dům kultury, se konečně dočká proměny. V tomto týdnu začala poslední fáze rekonstrukce, která zahrnuje nejen venkovní plochy, ale i budovu západního křídla. Ta jediná ještě nemá novou fasádu. Dělníci teď odstraňují betonové panely, které dláždily velkou část dvora. „Plocha dostane novou dlažbu i trávníky, velký zásah čeká i západní křídlo. Bude mít novou fasádu a vzniknou tady šatny pro účinkující v prostoru dnešního vstupu z průjezdu do ulice Fialovy. Připravena je i rekonstrukce venkovních rozvodů topení,“ uvedla ředitelka muzea Marie Gronychová. V rohové části budovy vznikne nové sociální zařízení pro veřejnost., které bude provozovat město. Zelený ostrůvek kaštanů uprostřed dvora bude ze čtyř stran nasvícen stožárovými světly - stejnými, jaká jsou například v Sadové ulici. Opravu za osm milionů korun financuje napůl město Šumperk jako majitel budovy a Olomoucký kraj. Práce musejí být hotové do konce roku. Na příští rok zbudou už jen menší dokončovací práce, například nová brána do dvora a oprava střechy na severním křídle. „Střecha v této části Pavlínina dvora je na rozdíl od ostatních křídel z břidlice. Je sice teprve z poloviny devadesátých let, ale břidlice byla zřejmě nekvalitní. Dovnitř pravidelně zatéká,“ uvedla Gronychová. Od příštího léta by měl dvůr sloužit také kulturním akcím. Předpremiéru měl už letos v červnu, kdy tady Dům kultury uspořádal multižánrový festival Pavlínin dvůr Open Air a festival Blues Aperitiv. Trojlístek letních akcí uzavřel v červenci koncert Olympicu. SaJD 14. 9. 2007
Radní: Rekonstrukce nekončí, pokračuje se dál OLOMOUC - Přípravy na rekonstrukci ulic 1. máje a 8. května chce spustit olomoucká radnice. Obě navazují na nedávno opravené ulice Denisova a Pekařská v centru města. Není to ale otázka tohoto roku - stavět se může nejdříve v roce 2009. „Jde o dva úseky, každý v délce kolem tří set metrů. Zatím se předběžně bavíme o stanovení dopravního režimu nebo časového plánu stavby,“ uvedl náměstek primátora Martin Major (ODS). Náklady na opravu obou ulic odhadl na 155 milionů korun. Peníze chce radnice získat ze Strukturálních fondů Evropské unie. I zde se má dočkat výměny tramvajová trať, inženýrské sítě, kanalizace a dlažba. Primátor Martin Novotný naznačil, že tato rekonstrukce nemusí být na organizaci tolik náročná jako půlroční uzavření Pekařské a Denisovy. „Doprava by možná šla vyřešit nějakým provizoriem už proto, že obě ulice jsou širší,“ řekl Novotný. Podle něj je dokonce možné, že stavba bude probíhat v jednotlivých úsecích. Jako možné objízdné trasy by sloužily ulice Hanáckého pluku nebo Slovenská. Systém všech čtyř ulic tvoří hlavní tramvajovou dopravní tepnu do centra města. Opravou by dostal nový vzhled úsek od náměstí Hrdinů až k hotelu Palác. Náměstek Major dodal, že radnice neuvažuje na ulicích 1. máje ani 8. května o vytvoření nové pěší zóny, která vznikla po opravě Denisovy a Pekařské. „Zda a kdy se skutečně bude stavět, záleží na přiznání evropských dotací. Jestli se svou žádostí uspějeme, se dozvíme až v polovině příštího roku,“ uzavřel Major. OD 8. 9. 2007
2
Opravy Společenského domu se prodražily o miliony Ladislav Olejníček BRUNTÁL - Náklady na generální opravu Společenského domu v Bruntále dosáhnou asi 90 milionů korun. Je to přibližně o 10 milionů více, než byl původní předpoklad. „To překročení rozpočtu není u akcí podobného rozsahu nijak výjimečné. Teprve při opravě se třeba ukázalo, že stav budovy je opravdu velmi špatný a nebyla jiná možnost, než ty práce udělat,“ vysvětlil Zdeněk Žilka z odboru školství a kultury bruntálské radnice. Rekonstrukce by měla skončit 15. října. Tato kulturní památka se jí dočkala po bezmála patnácti letech pomalého, ale nezadržitelného chátrání. V zimě ji obývali bezdomovci a začalo do ní zatékat. „Uvnitř byl neuvěřitelný nepořádek. Před zahájením stavebních prací jsme odtud museli vyvést několik nákladních aut odpadků,“ řekl Josef Strapáč z firmy Czasch, která rekonstrukci provádí. Interiér Společenského domu většina občanů Bruntálu středního věku důvěrně zná. Chodili sem do tanečních, na plesy a další kulturní akce. Nová podoba budovy je proto možná trochu překvapí. Vnitřní prostory doznaly určitých změn. „Snažili jsme se Společenskému domu pokud možno vrátit její původní novorenesanční vzhled. Interiéry tam nebyly původně bílé či světle okrové, ale výrazněji barevné. Provedli jsme průzkum jedenácti vrstev vnitřních výmaleb a pro jednu barvu jsme se rozhodli,“ řekl Zdeněk Žilka. Střechu historické budovy už nekryje plech, ale původní břidlice. Ve velkém sále se pak třeba objeví pět novorenesančních lustrů v celkové ceně více než dva miliony korun. „Někdy bylo dost obtížné skloubit požadavky na zachování původního vzhledu a zároveň dodržet moderní požadavky například na požární bezpečnost, vzduchotechniku a podobně,“ sdělil Václav Hájek z Národního památkového ústavu v Ostravě. Po dokončení opravy vznikne ze Společenského domu multikulturní centrum, jehož provoz hodlá město svěřit nájemci. „Jednání s vážným zájemcem už probíhají, zatím nelze říci nic bližšího,“ potvrdil mluvčí radnice Jiří Ondrášek. BaKD 15. 9. 2007
Mikulovice: kostel dostal nový kabát Danuše Krčová MIKULOVICE - Věž kostela svatého Mikuláše v Mikulovicích na Jesenicku se obléká do nového. Místním i turistům se tak nabízí zajímavý obrázek. Řemeslníci nechodí po lešení, s mrštností opic se pohybují desítky metrů nad zemí zavěšení na lanech. Sto tři roky starý kostel je dominantou obce. Loni se dočkal povýšení mezi národní kulturní památky. Pro větší reprezentaci si podle radnice nový kabát zaslouží. Poslední kompletní rekonstrukce se fasáda dočkala v sedmdesátých letech, kdy dostala obleček střižený přesně podle tehdejší módy. Sakrální barvy vystřídal šedý břízolit. Zub času jej však už nahlodal. Horolezci s pomocí vysokého tlaku vody očistili povrch stěn a opravili poškozená místa. Nově bude mít kostel barvu laděnou do béžova. Památka pro letošní rok potřebuje na naplánované práce 1,6 milionu korun. Obec dosud celou sumu nemá k dispozici. „Z Česko-německého fondu budoucnosti jsme žádali o šest set tisíc korun na opravu fasády věže, průčelí kostela a dešťovou kanalizaci, ale dostali jsme jen čtyři sta tisíc korun,“ uvedl Petr Dvořák ze stavebního odboru mikulovické radnice. Jak podotkl, dalších sto padesát tisíc uvolnila ze svého rozpočtu obec a sto tisíc přidalo i ostravsko-opavské biskupství. „Peníze je potřeba sehnat. Jen na dešťovou kanalizaci je potřeba tři sta tisíc korun. Je nutné ji udělat, dnes nevíme, kam voda teče,“ řekl Dvořák. ŠaJd 1. 9. 2007
3
Archeologové našli v Šumperku čtyři sta let staré kostry ŠUMPERK - Dvacet lidských koster starých přibližně čtyři sta let odkryli archeologové přímo v centru Šumperka. Pozůstatky těl objevili při průzkumu na místě budoucího polyfunkčního domu na náměstí Republiky. Pohřebiště archeologové našli pod hradbami v horní části staveniště. „Pravděpodobně se jedná o těla luteránů pohřbených zde za třicetileté války. Našli jsme pozůstatky od dospělých jedinců až po novorozence. Dvaceticentimetrová kostřička byla patrně potraceným lidským plodem,“ přiblížil nález archeolog Vlastivědného muzea v Šumperku Jakub Halama. Existenci hřbitova potvrdil i městský historik Drahomír Polách. „Luteráni zřídili v roce 1606 pohřebiště v dnešních Jiráskových sadech. Po bitvě na Bílé hoře jim v roce 1624 bylo vyčleněno místo vpravo od nové brány. Ta stála v dnešní Lužickosrbské ulici,“ řekl historik. „Předpokládám, že se na tomto místě pohřbívalo čtyři až pět let. V roce 1628 bylo vydáno Obnovené zřízení zemské, podle něhož museli evangelíci přestoupit na katolictví nebo opustit zemi,“ vysvětlil Polách. Tělesné pozůstatky nyní leží v depozitáři šumperského muzea. V nejbližších týdnech poputují do Brna k antropologickému určení. „Odborníci stanoví například jejich stáří, pohlaví a nemoci, kterými trpěli,“ sdělil Halama. Otázkou zůstává, kolik lidí bylo na místě někdejšího obranného příkopu pohřbeno. „Odhaduji, že se jednalo nepochybně o několik desítek lidí. Vyplývá to z počtu obyvatel Šumperka a úmrtnosti v té době,“domnívá se Polách. Odborníci z muzea hovoří minimálně o dvou stovkách zemřelých. Těla totiž ležela v několika vrstvách nad sebou. Do minulosti, kterou se archeologům přímo v centru Šumperka podařilo odkrýt, mohou zájemci nahlédnout až do konce tohoto měsíce na výstavě nazvané příznačně Minulost odkrytá bagrem. Zhlédnout ji mohou v šumperském muzeu. (Petr Krňávek) SaKD 18. 9. 2007
Oprava restaurace je ve finále Eva Ševčíková PROSTĚJOV - Rekonstrukce interiéru a zázemí restaurace Národního domu stála asi 12 milionů. Přípravy na otevření zrekonstruované restaurace Národního domu vrcholí. Řemeslníci korigují poslední vady na kráse znovuzrozených secesních prostor a na svém místě už jsou i stoly, židle a záclony. Oprava byla stejně důkladná jako u vedlejší kavárny. „Měli jsme k dispozici částečnou dokumentaci Kotěrova návrhu a dvě fotografie z počátku 20. století, které zachycují původní řešení interiéru restaurace,“ uvedl Zdeněk Beran z architektonické kanceláře CAD Projekt, která měla rekonstrukci interiéru restaurace i technického zázemí na starosti. Zatímco štuková výzdoba zůstala dochovaná v dřívějším rozsahu, další vybavení restaurace v původním stylu bylo potřeba vyrobit. „Pro zhotovení replik posloužilo také několik fragmentů někdejšího vybavení, které byly v Národním domě objeveny při restaurátorských průzkumech,“ dodal Beran. Zřejmě nejsložitější byla výroba kopií mosazných lustrů. O sto let zpátky posunou vzhled restaurace také další prvky interiéru, jako je nábytek, mosazné věšáky a ozdobné doplňky. „Už se těšíme, až otevřeme. Byly to dva měsíce tvrdé práce, tak doufáme, že vzhled restaurace hosté ocení,“ poznamenala jedna ze servírek. „Rekonstrukce technického zázemí restaurace, ale především jejího interiéru, byla technicky i organizačně velmi náročná. Podílela se na ní celá řada řemeslníků a restaurátorů. Celkové náklady odhadujeme na 12 milionů korun,“ uzavřel místostarosta Prostějova Miroslav Pišťák. PvD 7. 9. 2007 (12. 9.)
4
Historickou dlažbu získá soukromník Jiří Mareček, Daniela Tauberová OLOMOUC - Více než stovku nákladních tatrovek by musel přistavit dopravní podnik v centru Olomouce, pokud by chtěl najednou odvézt všechny žulové kostky z nedávno opravených ulic Denisova a Pekařská. Ceněný materiál, který nahradila v centru města nová dlažba, dopravní podnik prodá soukromému zájemci. Památkáři jsou naštvaní, protože by historickou dlažbu rádi využili alespoň v jiných místech Olomouce. „Jde zhruba o 1353 tun kostek a prakticky celé toto množství v blízké době odprodáme. Dopravní podnik si ponechá na opravy kolejiště jen něco okolo třiceti tun, pro které má prostor ke skladování,“ uvedl Otokar Bačák, obchodní a ekonomický náměstek Dopravního podniku města Olomouce. O žulovou dlažbu je velký zájem zejména v Německu. Například znalec historie elektrické dráhy Miroslav Bureš v rozhovoru pro MF Dnes uvedl, že v Drážďanech při obnově slavného kostela Frauenkirche vydláždili okolní náměstí právě takovými kostkami, jaké byly ještě nedávno v centru Olomouce. Dopravní podnik nabídl historickou dlažbu zájemcům i na internetových stránkách. „Nejvyšší nabídku jsme obdrželi od soukromého podnikatele pana Švandy z Bohuňovic, s nímž jsme již uzavřeli kupní smlouvu. Získáme tak mimořádný výnos přes milion korun,který použijeme na provoz podniku,“řekl Bačák. Bohuňovického podnikatele se včera Deníku nepodařilo zastihnout. Podle jednoho z obyvatel obce provozoval autodopravu. „Před lety, pokud vím, vozil dlažbu do Německa. Co dělá teď, opravdu nevím,“ sdělil muž, který si nepřál zveřejnit jméno. Dlažba v ulicích, kde jsou koleje, patří částečně dopravnímu podniku a částečně magistrátu. „Vzhledem k minulým výpůjčkám jsme předali svůj podíl dopravnímu podniku k vyrovnání našeho dluhu,“ uvedl Vladimír Michalička z olomouckého magistrátu. Hromady žulových kostek jsou nyní ve skladišti poblíž Neředína, odkud si je odveze nový majitel. Památkáři z prodeje nemají radost. „Z našeho hlediska je to katastrofa. Historická dlažba je cenným artiklem, který udržuje tvář města. Měla by se vracet na místa, kde je jí potřeba. Například Křížkovského ulice by si původní dlažbu zasloužila a těch míst je daleko víc,“ řekl Jan Kubeš z olomouckého Památkového ústavu. (Ostuda z kostek - Kvůli dlažebním kostkám si olomoucká radnice trhla před pár lety ostudu. Při rekonstrukci třídy Míru se totiž ztratilo čtrnáct set tun dlažby za zhruba jeden a půl milionu korun. Detektivové vypátrali, že dlažbu rozkradli dělníci - čtyřem z nich soud uložil v roce 2001 podmíněné tresty a pokuty za zcizení čtyř set tun dlažby. Kde je zbytek kostek, policisté nezjistili.) OD 6. 9. 2007
Unikátní sušírně hrozí zkáza. Čeká na využití Senice na Hané - Pracovníci olomouckého Národního památkového ústavu se obávají o osud sušírny chmele ze 70. let 19. století v místní části Senice na Hané na Olomoucku - Odrlicích. „Ačkoliv je objekt kulturní památkou, mohl by v blízké budoucnosti podlehnout zkáze, pokud se pro něj nenajde vhodné využití,“ sdělil Jan Kaláb z olomouckého pracoviště NPÚ. „Protože je sušírna postavena z nepálených cihel a střecha je ve špatném stavu, k jejímu zborcení by stačilo pár přívalových dešťů. Přitom jde o typ sušírny zcela ojedinělý v Olomouckém kraji a zřejmě i na celé Moravě,“ uvedl Jiří Kaláb. Památka je zátěží i pro majitele Podle starosty obce Michala Tichého patří památka soukromému vlastníkovi. „Je pro něj velkou zátěží. Snažíme se mu pomoct a hledáme pro objekt vhodné využití. Nebrání se ani prodeji objektu, pokud by byl smysluplně využit. Jednáme i s Olomouckým krajem o případné pomoci,“ uvedl Tichý. Obec se před několika lety zabývala i myšlenkou památku odkoupit, zastupitelstvo to ale odmítlo. Sušírna byla postavena v době zakládání chmelnic na Hané a chmel se v ní původně sušil pouze prouděním vzduchu z oken. Teprve později k ní bylo přistaveno topeniště. Po druhé světové válce, kdy pěstování chmele v této oblasti skončilo, ztratila své využití a sloužila jako sklad. (ČTK) MFD 7. 9. 2007
5
Kaple na Cvilíně procházejí obnovou Krnov - Stavbaři v současné době opravují soubor kaplí na poutním vrchu Cvilín u Krnova. Věnec třinácti menších empírových kaplí z počátku devatenáctého století a jedné velké trojdílné kaple postavené v roce 1729 projde celkovou obnovou kvůli špatnému stavu. Oprava skončí v listopadu. Památkově chráněné kaple čeká očištění, doplnění původních omítek, výmalba, barevný nátěr fasád, výměna střech, vyhloubení drenážních okapových chodníků, očištění a doplnění schodišťových stupňů, repasování dveří a okenic a výměna a nátěr zábradlí a kovaných mříží. „Investorem oprav je město, neboť kaple, ač se nachází v bezprostřední blízkosti církevního objektu jako kostel Povýšení svatého kříže a Panny Marie Sedmibolestné, stojí na městských pozemcích a patří tedy městu,“ sdělila mluvčí krnovské radnice Dita Círová a dodala, že město uvolnilo na tyto opravy ze svého rozpočtu osm set tisíc korun. „Dalším půl milionem korun přispěl na projekt Moravskoslezský kraj,“ dodala mluvčí s tím, že opravy provádí krnovská firma Rakord. Mluvčí Krnova sdělila, že součástí kaplí bývaly obrazy pašijových scén malované na měděném plechu, které někdo před lety ukradl a zřejmě skončily ve sběrných surovinách. „Minorité, kterým kostel patří, získali jiné obrazy, které do kapliček ale instalují pouze v době poutí. Město Krnov se proto rozhodlo nechat vyrobit reprodukce těchto obrazů a umístit je do kapliček na stálo,“ sdělila mluvčí Dita Círová. Výroba obrazů, které se v současné době rámují a budou do kapliček instalovány po jejich rekonstrukci, je součástí projektu Podpora příhraniční církevní turistiky. Město Krnov na něj získalo dotaci z evropského programu Interreg IIIA - Fondu mikroprojektů euroregionu Praděd ve výši jednasedmdesáti tisíc. Celkové náklady na projekt činí pětadevadesát tisíc korun a kromě zmíněné výroby a instalace obrazů. Všechny tyto kroky mají vést podle mluvčí k zatraktivnění vrchu Cvilín, který se svým poutním kostelem a rozhlednou tvoří dobře viditelnou dominantu Krnova jak pro obyvatele, tak návštěvníky města. Tradice poutí na vrch Cvilín je stará více než čtyři sta let a zachovala se až do dnešních dnů. Již od středověku se také traduje legenda o léčivé moci obrazu Panny Marie Sedmibolestné, který je umístěn za hlavním oltářem. Každoročně se zde koná několik poutí, přičemž nejvýznamnější z nich, pouť Povýšení svatého kříže a PannyMarie Sedmibolestné v polovině září. V rámci poutí jsou slouženy nejen mše svaté, ale probíhá také Křížová cesta, během níž věřící a návštěvníci prochází jednotlivá zastavení, která jsou vyobrazena v souboru kaplí v okolí kostela. (lík) MFD 29. 9. 2007
Zámku Jánský Vrch se vrací jeho barokní podoba Danuše Krčová JAVORNÍK - Řemeslníci na Jánském Vrchu u Javorníku opravují fasádu a věž. Opravy se dočkají také věžní hodiny Severovýchodní část zámku Jánský Vrch v Javorníku na Jesenicku zakrývá lešení. Řemeslníci vracejí bývalému letnímu sídlu vratislavských biskupů jeho zašlou krásu. Pokračují zde práce na rekonstrukci fasády, která bude po dokončení zářit barvami. Proměny se dočká i věž s hodinami. Ministerstvo kultury uvolnilo pro letošní rok 1,3 milionu korun na další etapu obnovy fasády, která má mít podobu z období baroka. Po rekonstrukci vnitřních nádvoří, západní strany a hlavního nádvoří se letos přesunuli řemeslníci na severovýchodní stranu nad město. Oprava věže původně nebyla v plánu, ale nakonec i na ni uvolnilo ministerstvo přibližně půl milionu korun. „Věž je v nepřístupném místě, a když už se staví lešení v její blízkosti, tak jsme dostali peníze i na její rekostrukci a dokonce i na hodiny,“ pochlubila se kastelánka Kateřina Danielová. Hodiny dostanou původní podobu. „Podle dochovaných fotografií budou číslice pozlacené, ciferník černý, nátěr vnitřního kruhu bude šedý a orámování zelené, stejně jako zábradlí kolem věžičky. Číslice budou pozlacené,“ řekla Danielová. Historikové chtějí dominantě města vtisknout podobu z období baroka, kdy zažívala největší rozkvět. „Největšími úpravami procházel zámek za vlády Marie Terezie. Z té doby máme dochovaných nejvíce fragmentů. Zámek byl v tomto období hodně barevný,
6
a tak se snažíme mu jeho podobu vrátit zpět,“ vysvětlila kastelánka, proč se zámek obléká do odstínů žluté a růžové. Práce na obnově památky není snadná. Řemeslníci při práci využívají novou, ale velice pracnou technologii. Památkáři totiž chtějí zachovat co nejvíce z původní fasády. „Omítku, která vydržela, fixujeme vápenatou vodou. Nástřik musí jít na každé místo i sto šedesátkrát,“ prozradila kastelánka. Ani letos ale opravy na zámku nekončí. Plánů je moc a jejich realizace ještě potrvá roky. SaJD 6. 9. 2007
Dóm: oprava má kvůli poškození zpoždění OLOMOUC - Nejvýraznější stavba Olomouce, dóm svatého Václava, bude pokryta lešením déle, než se čekalo. Rekonstrukci katedrály se letos dokončit nepodaří. Třetí etapa úprav pláště stavby se kvůli většímu rozsahu poškození prodlouží až do července příštího roku. Navíc si vyžádá další miliony korun. „Původní plán počítal s ukončením prací v prosinci tohoto roku. Nemohli jsme ale odhadnout rozsah poškození, dokud nebylo vztyčeno lešení, to bylo nakonec mnohem větší, než jsme čekali,“ řekl vedoucí stavebních prací Stanislav Kulatý. Nadměrně poškozené byly hlavně kamenné fragmenty na fasádě. Kompletního zrestaurování se dočká i jedna z fiál, která byla za druhé světové války ustřelena. „Kvůli rozsahu poškození a celkovému navýšení objemu prací oproti původnímu projektu jsme také zažádali o dalších patnáct milionů korun. Celkové náklady na rekonstrukci vnějšího pláště tak přesáhnou hranici dvou set milionů,“ uvedl Břetislav Baran, ekonom Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci. Nákladné rekonstrukční práce provádějí na katedrále jen restaurátoři a řemeslníci s nejvyšší atestací ministerstva kultury, tzv. áčkem. Dvakrát do měsíce se také schází odborníci s projektanty konzultovat průběh stavby, která je pod dozorem zástupce Národního ústavu památkové péče. Oprava trvá i s přestávkami již osm let. „Naposledy se stavební úpravy na dómu prováděly na konci 19. století, celá stavba byla tedy sto let netknutá. Rozsah oprav tomu tedy odpovídá, kromě pískovcových fasád a střechy se dočká modernizace i kanalizace. Zrestaurovány byly i skleněné vitráže,“ upřesnil Baran. Například pískovcové průčelí katedrály bylo zbaveno nečistot technologií využívající směs křemíku a vody, která je nanášena tryskou. Po omytí bylo třeba ještě sladit barevnost celého povrchu pomocí pigmentu a nanést impregnační vrstvu. (jm) OD 25. 9. 2007
Kamenná pieta je památkou OLOMOUC - Kamenná 74 centimetrů vysoká polychromovaná socha z majetku římskokatolické farnosti sv. Václava v Olomouci je nově památkou. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury. Podle Ivy Orálkové z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu patří Pieta, která je nyní k vidění v Arcidiecézním muzeu, k významným památkám vrcholně gotického sochařství na Moravě. (roh) MFD 14. 9. 2007
Tovačov má další památku TOVAČOV – O mohylu padlých vojáků, která u silnice z Tovačova na Dub nad Moravou připomíná bitvu mezi pruskou a rakouskou armádou z července roku 1866, se bude starat radnice v Tovačově. Sedm metrů vysoký pomník, jenž je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek, na město bezúplatně převedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na mramorové desce jsou tam vyryta jména 288 vojáků padlých při srážce u Tovačova. (bed) P 15. 9. 2007
7
Kraj kývl, zámek od státu vezme ČECHY POD KOSÍŘEM - Zastupitelé Olomouckého kraje jednohlasně kývli na převod zámku v Čechách pod Kosířem pod křídla hejtmanství. Bývalé sídlo rodu Silva-Taroucců získá kraj bezplatně od státu. Zdeněk Mader, starosta Čech pod Kosířem, se schvalování osobně účastnil a neskrýval svou radost. „Chci všem poděkovat, rozhodnutí zastupitelů bylo jednohlasné,“ uvedl Mader. „Myslím si, že kultura na Hané z toho bude mít prospěch minimálně desítky let,“ podotkl starosta. „Konečně se z depozitářů muzeí dostanou na světlo a před oči návštěvníků exponáty, které přibližují charakteristické prvky života na střední Moravě,“ uvedl Zdeněk Mader. „Samozřejmě, že jsem byla pro,“ komentovala svou volbu krajská zastupitelka Jitka Chalánková z Prostějova. Jak poznamenala, areál v Čechách pod Kosířem je unikátní symbiózou historické památky a parku anglického typu a měla obavy, aby neskončil zchátralý či uzavřený veřejnosti v rukou soukromého vlastníka. Peníze na jeho nutnou rekonstrukci bude chtít krajský úřad získat i od Evropské unie. Studie, jak panské sídlo smysluplně využít, má být hotova do konce října. „Pokud vím, je park v Čechách předchůdcem věhlasného parku v Průhonicích,“ podotkla Chalánková. „Co v panském sídle bude, to naznačí předběžná studie, která má být hotova do konce října,“ potvrdila zastupitelka. Starosta Čech si však uvědomuje, že vše nepůjde až tak rychle. „Rekonstrukce bude nákladná, bude to běh na dlouhou trať,“ dodal Zdeněk Mader. Využití areálu Koncepci, jak zámek využít, již dříve naznačili muzejní pracovníci. „V zámku by mohla mimo jiné vzniknout jedinečná výstava života Hanáků, která na střední Moravě palčivě chybí,“ podpořila Maderova slova Miloslava Hošková, ředitelka Olomouckého vlastivědného muzea. V interiérech má být dále expozice věnovaná původním majitelům zámku, rodu Silva-Taroucců, a bude zde svými díly zastoupen také Josef Mánes a další malíři Hané. Počítá se přitom také s přírodovědnou výstavou zaměřenou na okolní krajinu a park. Nejzajímavější komerční efekt pak slibuje uvažované hotelové ubytování a restaurace. Provoz „Pokud bude chtít kraj využít objekt jako celek, potom bude stát rekonstrukce asi čtyřicet milionů korun,“ informoval další krajský zastupitel Pavel Horák. Podle Tomáše Kocycha, tiskového mluvčího Olomouckého kraje, bude mít provoz zámeckého areálu nejspíš sezónní charakter. „Jednalo by se o období od dubna do října a na starosti ho bude mít nejspíš Vlastivědné muzeum v Olomouci,“ uvedl s tím, že roční provoz opravených budov bude stát zhruba osm milionů korun. Jak poznamenal, v areálu bude zřejmě pracovat sedmnáct zaměstnanců, z nichž sedm má být stálých. K nákladům souvisejícím s údržbou parku dodal, že pokud by se jich zhostila obec, pak by kraj ušetřil osm set tisíc ročně. Expozice i doprovodné akce by podle odhadů olomouckého hejtmanství měly do zvelebeného zámku v Čechách pod Kosířem přilákat až 25 000 návštěvníků ročně. (Radim Havlík) PvD 11. 9. 2007
Archeologové našli keltský hrob Prostějov - Kostru keltského muže z období zhruba 300 let před začátkem letopočtu nalezli archeologové při průzkumu v průmyslové zóně v Prostějově. V místě se nachází ještě dalších pět hrobových zásypů, které je potřeba odkrýt. „Kosterních pozůstatků tak může ještě přibýt,“ Miroslav Šmíd z Ústavu archeologické památkové péče v Brně. „Vykopali jsme hrob muže. Výbavu tvoří na kruhu točený hrnec a v oblasti hrudníku jsme nalezli dvě železné spony,“ uvedl Šmíd. Pozůstalí mrtvého na cestu do záhrobí vybavili zřejmě i masitým pokrmem. Svědčí o tom zvířecí kosti, které se našly u hlavy muže. Kosterní pozůstatky budou odborníci dál studovat. Průzkum v průmyslové zóně předchází další výstavbě v jedné z firem. Archeologové na místě zůstanou dva až tři týdny. (ČKT) MFD 17. 9. 2007
8
Poštu v Lipníku opraví Lipník nad Bečvou - Půlkruhová budova lipnické funkcionalistické pošty z roku 1932 se dočkala opravy. Zdejší radnice se rozhodla, že kromě této kulturní památky zrekonstruuje i její okolí. „Budova pošty je vůbec největší stavební počin obce v meziválečné době. Tvoří ji dva funkcionalistické bloky, větší, se zaobleným nárožím a menší, svírající s prvním pravý úhel. Ve stejném stylu jsou v Lipníku pouze dvě budovy, druhou je Wawerkova vila, která se dostala na výstavu v Muzeu umění v Olomouci,“ řekla mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová, podle které se celkové náklady vyšplhají na 2,3 milionu korun. Podle lipnického starosty Miloslava Přikryla se během rekonstrukce omítek a vnějších stěn dočkají opravy i dvorní části domu včetně štítů, dvorní zdi, ale i zateplení. Lipník na opravy získal více než půlmilionovou dotaci od ministerstva kultury v rámci programu regenerace městských památkových rezervací. (roh) MFD 10. 9. 2007
Zámek ve Ptení nikdo nechce. Chátrá dál PTENÍ - Ptenský zámek už několik let chátrá a zřejmě ještě nějakou dobu bude. Město Prostějov, které je jeho vlastníkem, se ho marně snaží prodat.. Některé firmy a sdružení by si v něm rády pronajaly prostory. Koupit jej a opravit ale nechce nikdo. „Nejnižší částka, za kterou zámek přes realitní kanceláře nabízíme, je pět a půl milionu korun. Žádný zájemce se zatím bohužel nepřihlásil, přestože se zámek snažíme nabízet v rámci celého kraje,“ řekl prostějovský místostarosta Pavel Drmola. Budoucnost památky v této chvíli tíží představitele obce i místní obyvatele. „Více než dva roky je zámek bez využití a velice chátrá. Pokud to tak půjde dál, bude jeho cena ještě více klesat a rekonstrukce bude velmi nákladná a složitá. Už teď se ví, že oprava by přišla na mnohem víc, než za jakou částku se zámek prodává,“ řekl starosta Ptení Jiří Porteš, který by seriozního kupce rozhodně uvítal. „Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby ze zámku měla užitek i obec,“ dodal. Jednou ze soukromých společností, která projevila zájem o využití zámku, je zlínský lesnickodřevařský holding Ce Wood. Chtěla v něm pořádat školení a různé firemní akce. „Část zámku bychom využili na školení, propagaci naší společnosti a ubytování pro naše partnery. To je ale vše. O koupi rozhodně neuvažujeme,“ řekl předseda představenstva zlínské firmy Ivan Doubrava. Podle starosty Ptení se dřív o prostory zámku zajímala také některá občanská sdružení. „Měli zde v úmyslu vybudovat například dětský domov. Zámek si ale nemohli dovolit z finančních důvodů koupit a opravit,“ poznamenal Porteš. Zámek ve Ptení byl postaven na místě původní tvrze začátkem 17. století. Je čtyřkřídlý a charakterizují jej čtyři věže v nárožích. Než přešel do majetku Prostějova, patřil rodu Liechtensteinů. Město vlastní zámek už jednasedmdesát let. (Kateřina Slouková) PvD 2. 9. 2007
Hledají vlastníka sochy PŘEROV - Po majiteli sochy sv. Františka Xaverského z roku 1896, která se nachází v ulici Svisle, pátrají úředníci Magistrátu v Přerově. I když památka stojí na pozemku města, do jeho majetku nepatří. Značně poškozená socha však nutně potřebuje opravit. „Loni vichřice ulomila soše hlavu,“ připomněla Miroslava Švástová z přerovského magistrátu. Město vyzvalo na jaře vlastníka sochy, aby se do šesti měsíců přihlásil na magistrát. „Dodneška se však nikdo neozval. Pokud se o sochu její majitel do termínu nepřihlásí, socha přejde do majetku města. Není to však ojedinělý případ. Čas od času se s něčím podobným setkáváme,“ doplnil Milan Rytíř z odboru majetku Magistrátu v Přerově. (dar) HrD 18. 9. 2007
9
Opravují fresky, po 20 cm za den Unikátní nástěnné malby z 15. století v kostele v Mostkovicích u Prostějova si „vzaly do parády“ dvě restaurátorky Mostkovice - Ta práce se zdá opravdu nekonečná. Skalpelem je třeba nejprve opatrně odstranit zbytečné mnohdy až několika centimetrové nánosy omítky, do uvolněných míst a veškerých děr či puklin nezřídka pomocí injekční stříkačky nanést speciální tmel a celou kresbu nakonec velmi mírně vyretušovat. Denně se dá zvládnout plocha maximálně o rozměrech dvacet krát dvacet centimetrů. Unikátní nástěnné malby s církevními motivy z patnáctého století v kostele Nanebevzetí Panny Marie
v Mostkovicích u Prostějova se přitom prostírají na stěně dlouhé přes deset metrů a místy jsou vysoké až tři metry. „Nezdá se to, ale nás to opravdu velmi baví, protože něco objevujeme a máme před sebou celkový výsledek, který bude velmi pěkný. Když jsme odkrývaly poslední výjev napravo, dlouho jsme nevěděly, co představuje. Jakmile jsme na to nedávno přišly, byly jsme velice překvapené,“ objasňuje restaurátorka Miroslava Trizuljaková. Na odhalování fresek v mostkovic kém kostele již několik měsíců pracuje s další akademickou malířkou Marií Dočkalovou. Malby z patnáctého století jsou neskutečně zachovalé Nástěnné malby zde jsou někdy od roku 1400 a dodnes jsou neobvykle zachovalé. Však také vznikaly poměrně složitým technologickým postupem. Na vesměs kamenné zdivo přišla kvalitní vápenná omítka, která se po zavadnutí takzvaně utahovala, tedy pěchovala ocelovým hladítkem. Na ni pak malíř štětcem nanášel jednotlivé výjevy. „Původní omítka je velmi kvalitní, takže po staletí nebyl důvod ji okopávat. Pravděpodobně v době, kdy sem přišli husité, to někdo zakryl buď aby malby nebyly vidět, nebo aby je před Husity skryl. Časem přibývaly další vrstvy omítky,“ vysvětluje Miroslava Trizuljaková. V mostkovic kém kostele je dnes již odkrytá většina obrazů. Převládá červená, objevuje se i zelená a žlutá barva. Směrem od oltáře jde o smrt Panny Marie, korunování, Pannu Marii Ochranitelku, Svatého Jiří, ukřižování a naposledy klanění Tří Králů. „Poslední výjev nás velmi překvapil. Není totiž v časovém sledu. Po ukřižování by logicky mělo přijít například vzkříšení. Bohužel dnes už nezjistíme, co bylo na stěně naproti. Z té zůstaly pouze dva sloupy, protože v osmnáctém století se kostel rozšiřoval do boku,“ ukazuje Trizuljaková na omítku na dvou sloupech, pod kterou zřejmě dodnes spočívají zbytky fresek. Práce obou restaurátor ek připomíná operaci. Skalpelem musejí jednotlivé vrstvy omítky, které se navzájem prolínají, nejprve opatrně oloupat. Poslední šedou slupku odstraňují ultrazvukem. Do míst, kde se omítka uvolňuje, a do všech štěrbin vstřikují speciální tmel. Velmi citlivě musejí ze zdi rovněž vytáhnout elektrické kabely a spáry zapravit. „Až bude vše hotovo, provedeme zřejmě drobnou retuš, protože barvy jsou docela zachovalé, a vše se nakonec po konzultacích s památkáři asi napustí konzervační látkou. Místa, kudy vedla elektřina, pravděpodobně dokreslíme. Kdyby ovšem kabely byly přes obličeje, necháme to tak. Musíme postupovat opravdu opatrně, abychom co nejvíc kreseb zachránily a omítka se zbytečně nesypala,“ vykládá Miroslava Trizuljaková. Fresky v Mostkovicích jsou podle ní dílem zkušeného malíře.
10
„Technologický postup je totiž dosti složitý,musel ho dobře znát. Mistr malíř to ale nebyl,“ říká. V zadní části se kromě toho ze sesypané omítky vyloupl zazděný výklenek, snad to byl nějaký boční vchod do kostela. „Vzhledem k tomu, že nahoře byly fresky, pochází tento vchod minimálně ze čtrnáctého století a vidíte, jsou zde cihly,“ ukazuje restaurátorka Marie Dočkalová. Pravda, pálené červené cihly nejsou zrovna pravidelné, mají křivé hrany a jsou zkosené, jsou však tvrdé a při poklepu zvoní tak, jakoby šlo o nejkvalitnější materiál z poslední doby. Restaurátorky Miroslava Trizuljaková a Marie Dočkalová budou v Mostkovicích na odkrývání fresek pracovat ještě několik měsíců. Uvnitř mohou ovšem být jen od května do listopadu, jinak to malbě nesvědčí a navíc je zima na ruce. V kostele našli i další unikát: románské jádro budovy V loňském roce zde památkáři kromě toho narazili na další unikát. Uvnitř historické stavby našli původní románské jádro budovy. „Zachovalá románská kaple je v hanáckém regionu zcela unikátní. Kostely byly totiž v tomto bohatém kraji v naprosté většině od základů přestavovány,“ řekl Tomáš Vítek z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Zcela neporušený zůstal polokruhový výklenek za oltářem zvaný abs ida. Kromě něj je také zřetelný původní krov a kvádřík ové zdivo, typické právě pro románské stavby. V takovém rozsahu jsou na Moravě ojedinělé i zdejší gotické nástěnné malby. Základy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostkovicích podle posledních průzkumů vznikly do poloviny 12. století, tedy do doby kolonizace kraje českým obyvatelstvem. Dnešní podoba je z poslední velké úpravy v roce 1914. (Michal Šverdík) MFD 29. 9. 2007
Oprava fasády a věže zámku Jánský Vrch Rekonstrukce vnější fasády zámku a opravy šindelové střechy probíhají na zámku již čtvrtou sezónu. Doposud byla opravena obě vnitřní nádvoří a větší část hlavní budovy. Práce jsou rozplánovány na několik let, vše závisí na finančních dotacích, které nám uděluje ministerstvo kultury z fondu záchrany architektonického dědictví. Památkáři se rozhodli obnovit pozdně barokní podobu zámku, kterou mu při přestavbě z předchozího renesančního paláce vtiskl biskup F. G. Schaffgotsch (1716-1795). Byl proveden stavebně historický průzkum a současné barevné provedení fasády odpovídá nálezům z poslední třetiny 18. století. V letošním roce nás čeká náročná oprava fasády severovýchodní a východní strany zámku spolu s hodinovou věží. Bude opraven také březový altán v zahradě u kaple a dřevěný arkýř nad ní. Z této zahrady je krásný výhled na město a na Otmuchovské a Nyské jezero, proto bychom chtěli co nejdříve zahradu zrekonstruovat a zahrnout ji do prohlídkového okruhu zámku. Pro letošní rok jsme na opravu fasády dostali dotaci 1 300 000 Kč. Oprava věže původně v plánu nebyla. Protože se ale opravuje fasáda pod věží a je již postaveno lešení, bez kterého bychom se k věži již nemohli dostat, rozhodli jsme se tedy i pro rekonstrukci samotné věže. Tato oprava si vyžádá přibližně 500 000 Kč. Zatímco barva fasády bude stejná jako již opravená část, tedy okrová a červená, věž dostane novou podobu. Kopule věže s praporcem, číslice a ručičky ciferníku budou nově pozlaceny, kruh ciferníku bude černý, lem ciferníku tmavě šedý, základní plocha věžičky šedá; nárožní římsy, spodní lem a lucerna měděnkově zelená a krytina báně s plechy střechy pak červená. Tato barevnost byla určena na základě stavebně historického průzkumu a dochovaných dobových fotografií. Práce na rekonstrukci věže právě probíhají, při této příležitosti jsme otevřeli kopuli a vyjmuli z ní 2 tubusy. Ve větším tubusu byly uloženy písemnosti a mince z roku 1930 a 1897, v menším tubusu byla pak zpráva od klempmistra z roku 1930. Bližší informace o obsahu těchto schránek vám přineseme v dalším čísle Javornického zpravodaje….. (Kateřina Danielová, správce zámku) Javornický zpravodaj září 2007
11
Chtějí opravit sochy, musejí proto najít vlastníka Přerov -Tři vzácné sochy na návsi před kostelem v přerovské místní části Penčice již několik let chátrají. Radnice se je proto rozhodla opravit. Má to však jeden háček. Město totiž neví, komu sochy vlastně patří. „Rekonstrukci soch nám navrhli lidé z komise cestovního ruchu, kulturních památek a kultury. Podle jejich názoru jsou sochy v havarijním stavu a při neustálém odkládání oprav hrozí, že bude jejich destrukce pokračovat,“ řekl tajemník přerovské radnice Jiří Bakalík. „Když jsme si začali shánět podklady, zjistili jsme, že nikdo neví, kdo je vlastníkem těchto barokních památek,“ doplnil tajemník přerovské radnice Jiří Bakalík. Podle historiků jsou sochy svatého Josefa, Jáchyma a Libora původně z olomouckého klášterního Hradiska. „Jsou dokonce uvedeny v seznamech chráněných památek ministerstva kultury. Proto jsme požádali, aby se památky zapsaly do majetku města. Tím by se jejich opravy urychlily. Kromě toho samozřejmě po vlastníkovi soch dále pátráme,“ doplnil tajemník. Podle ředitele olomouckého památkového ústavu Pavla Konečného se často nestává, že by se hledal majitel památky. „Pokud se to však stane, je povinností obce vyvěsit na úřední desce po dobu jednoho roku výzvu, že se majitel hledá. Pokud se nikdo nepřihlásí, připadne státu,“ vysvětlil Pavel Konečný. Na podobný problém, tedy neznámého majitele, narazili například před nedávnem také českolipští kriminalisté. Marně pátrali po majitelích dvou pískovcových soch, které ukradli zloději. „Památky se nám podařilo najít, nevíme ale, komu patří,“ řekla mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. (roh) MFD 5. 9. 2007
Olomouci chybí odvaha. Je příliš strejcovská Olomouc - Centrem Olomouce po půl roce výluky opět jezdí tramvaje. Po dlouhých desetiletích opravená trať však nemá jen nadšené obdivovatele. Například znalci historie elektrické dráhy Miroslavu Burešovi vadí, že generální rekonstrukce změnila kolorit Denisovy ulice. „Tím, že ji pokryla sterilní rovná plocha, se z ní stalo něco jako italská cukrárna. Už to není starobylé město. Vím, že tím pozlobím část lidí, kteří chodí hůř, jedou s kočárkem nebo na invalidním vozíčku, ale kostky se zaoblenými hranami, které tam byly dřív, byly pro tento prostor přirozenější. Kulisami Denisovy ulice jsou domy z konce 19. století. Do této doby zapadala i tramvaj a patří do ní i dlažba, která zmizela.“ * Není ale dnes rovná žulová dlažba praktičtější? Je s podivem, že zatímco v Olomouci si stavební lobby i přes nevůli památkářů prosadila nové kostky, tak v Drážďanech při obnově slavného kostela Frauenkirche bylo náměstí okolo něj vydlážděno takovými kostkami, jaké v Olomouci ve stejné době zmizely z Denisovy ulice. Němci nešetřili, rekonstrukce kostela a okolí stála 5,4 miliardy korun. *Trati kolem historického centra Olomouce si 55 let nikdo nevšímal. Byl to nejdéle nemodernizovaný úsek v celé zemi. To vám zmizelé kostky kazí dojem z celé rekonstrukce? Samozřejmě hodnotím dobře to, že k opravě vůbec došlo. Olomouci chybí odvaha JAK JEZDILY, JEZDÍ A MOHLY BY JEZDIT TRAMVAJE Po půl roce oprav se dnes do centra Olomouce vrací tramvaje. Odborník na městskou dopravu Olomoučan Miroslav Bureš hodnotí právě skončené úpravy a zamýšlí se nad rozšířením kolejí do okrajových částí města. Když se v roce 1899 v Olomouci tramvaj do ulic rozjela, v Denisově byla trať jednokolejná. O tom, jestli tam jednokolejku vrátit, se diskutovalo i před rekonstrukcí. Jak jste se na tyto úvahy díval? Do roku 1952 byla jednokolejka umístěná ne zcela v ose ulice a tehdy se ještě tak moc nehrálo na to, jestli tramvaj jede vlevo nebo vpravo, protože v tehdejším uličním ruchu a při nízkých rychlostech povoz vždycky nějak tramvaji uhnul. Když se v devadesátých letech o jednokolejce mluvilo znovu, tak už se objevil další problém, a to je šířka vozidel. Dřívější tramvaj byla široká dva metry, povozy byly také do dvou metrů, kdežto dnešní tramvaj má dva a půl metru a dodávky až dva metry třicet. Jednokolejka tam nešla umístit ani stavebně, protože kdyby kolej byla uprostřed, tak by v některých místech auto neprojelo vůbec, nebo by lízlo fasádu. * Přesto s takovou variantou šla jedna z olomouckých firem do soutěže. Myšlenka, jak tam jednokolejku dostat, tak aby to technicky šlo a ničemu to nevadilo, skutečně existuje. Je to varianta Denisovy ulice jednokolejné a jednosměrné. Je to velice prosté řešení. Tramvaj od nádraží by jezdila přes náměstí Republiky, Denisovou, Pekařskou a na náměstí Národních hrdinů. V opačném směru by jela ulicí Sokolskou, okolo tramvajové vozovny, Koželužskou a u restaurace Podkova by se zavrtala pod letní kino a vyjela by z podzemí u hotelu Palác. Tunel by byl dlouhý pouhých dvě stě až dvě stě padesát metrů. Dokonce by to umožnilo postavit moderní podzemní
12
zastávku s výtahem na Václavské náměstí. Toto řešení bylo ale příliš nadčasové, a proto při olomoucké strejcovosti bylo vyhodnoceno jako naprosto nemyslitelné. * Razit tunel by bylo přece také nesmírně nákladné... Proč? Tunel by byl pouze pro jednu kolej. To, co je pod letním kinem, není problém hloubit povrchově, a k ražení zůstává nějakých sto padesát metrů. Takové finanční záležitosti si stotisícová města běžně dovolují. Je to schůdná varianta, jenom potřebuje drobnost. Strejcové z Olomouce by se museli zvednout ze židlí a jet se podívat, jak se to dělá jinde v Evropě. * Vy jste bezpochyby zastáncem té varianty, která bude více ctít historii? Ano, důvodem však není nostalgie, ale to, že jsem rád, že nyní prošla jistou rehabilitací ulice Pekařská. V Denisově byly krámky i za socialismu, ale v Pekařské bylo pouze Bubeníkovo rámařství, naproti razítkárna a na konci holič a hasičárna. Teď ulice ožívá. V každém domě už je obchůdek. Stejnou rehabilitaci si zaslouží i Sokolská. Ta je dnes vnímána jen jako parkovací ulice. Kdyby tam pravidelně jezdila tramvaj a z ní ulici pravidelně sledovali obyvatelé města, tak by nesmírně vzrostla její bonita. Už dnes je tam asi šedesát provozoven, ale všechny firmičky a obchůdky jsou na druhém břehu. Nikoho moc nezajímají. * Chcete říct, že i po rekonstrukci Denisovy a Pekařské stojí za to prosazovat tam zpátky jednokolejku? Není už trochu pozdě? Ale dvě koleje ničemu nevadí. Jedna by totiž mohla zůstat pro případ, kdyby bylo zapotřebí tunel zavřít. A tramvaj v jednom směru při kraji ulice by byla v pořádku. Věřím, že ten projekt jednou někdo znovu vytáhne, opráší, zmodernizuje, že i technologie pro ražbu tunelu budou dál, a že se k tomu vrátíme. Doufám, že stejně jako ožily hradby vodních kasáren, stejně jako Pekařská ulice, tak ožije i Sokolská ulice. Pokud budou u moci otcové města alespoň tak prozíraví jako v závěru RakouskaUherska, tak je šance toho dosáhnout. * Vaše úvahy jdou ale přímo proti plánům současného vedení radnice, které chce koleje v Sokolské ulici vytrhat, přestěhovat z centra tramvajové depo na jejím konci a udělat z tohoto místa klidovou zónu. K čemu je klidová zóna? Abychom si řekli, to je paráda, tam už nemusíme vůbec chodit? * Lidé, kteří tam mají byty a kterým vadí otřesy z projíždějící tramvaje, to tak jistě chtějí. Nejsem přesvědčený o tom, že těch bytů je tam až takové množství. Navíc, při dnešních technologiích se naopak řeší problém, jak na pěších zónách tramvaj zhlučnit, aby chodci nebyli její jízdou zaskočeni. Auto, které pojede po dlažbě, nadělá víc rámusu než tramvaj, která pojede po odhlučněných kolejích a s odhlučněnými podvozky. Navíc stávající depo je v územním plánu i v regulačním plánu městské památkové rezervace stále chápáno jako budoucí depozit historických vozidel. * Ještě v padesátých letech minulého století jezdily olomoucké tramvaje i přes centrální, dnes Horní náměstí. Proč odtud musely zmizet? Bylo to z důvodu statické poruchy Salmova paláce. Hrozil zřícením, proto byla v roce 1952 průběžná tramvajová doprava od nádraží přes náměstí do Neředína zastavena. Tramvaje tímto ohroženým úsekem mohly projíždět pouze ráno na trať a večer do vozovny, pochopitelně bez cestujících. Provoz byl takový, že na Horním náměstí cestující museli vystoupit, pěšky projít do Riegrovy ulice a tam zase nastoupit. * Tu statiku domu narušily tramvaje? Ne, uvádí se, že při stavebních pracích se zřítila část zdiva, ale podle zcela neověřené zprávy údajně v domě vybuchla jakási zabavená tehdejší snad zábavná pyrotechnika. Ale informace z padesátých let se obtížně potvrzují. Fakt ovšem je, že olomoucké Horní náměstí a o šest let později pražské Staroměstské byly první dva veřejné centrální prostory v republice, které tramvaj opustila. Na druhou stranu to dopadlo ještě dobře, protože o jedenáct let později byla tramvaj v Olomouci ohrožena mnohem víc. * Jak? Bylo to roku 1965. Po sčítání cestujících byla předložena technickoekonomická studie o přechodu tramvajové dopravy na autobusovou. Bylo to v souladu s tehdejší filozofií. Likvidovaly se tramvajové provozy, jako byl Jablonec nad Nisou, Ústí nad Labem, zanikly pražské trolejbusy, českobudějovické trolejbusy, a v rámci této vlny měla zmizet i olomoucká tramvaj. To se naštěstí nestalo, ale dokument zastavil veškeré rekonstrukce kolejových tratí v Olomouci na dalších patnáct let. První velkou rekonstrukcí byly až začátkem 80. let opravy na Masarykově třídě. Rekonstrukce ale skončily v 60. letech na náměstí Republiky. Na koleje v Denisově, Pekařské a ulici 8. května pětapadesát let soudobou technologií nikdo nesáhl. * Jaký vztah má Olomouc k tramvajové dopravě dnes? Mizerný. Před dvěma lety například dopravní podnik dopustil nenahraditelnou ztrátu. V Hrubé Vodě stál vlečný vůz z počátku olomoucké tramvajové dopravy, vyrobený v roce 1898. Dopravní podnik o něj absolutně neměl zájem. Já jsem se snažil soukromě, bohužel to vozidlo bylo obestavěno, takže jsme ho nedokázali dostat ven. Tramvaj bychom museli rozebrat, ale hrozilo, že ji nedáme zpátky
13
dohromady. Hledali jsme sponzory, občas to vypadalo i na zvednutí vrtulníkem, ale nepovedlo se. Předminulou zimu, když pod tíhou sněhu padaly i střechy, sníh zbortil i tuto tramvaj. Bylo to nejstarší dochované vozidlo elektrické trakce na území naší republiky a nejstarší dochované vozidlo všech trakcí, které bylo už z výroby osazeno elektrickými žárovkami. Nic staršího v republice nebylo. A už není. * Opusťme historii a pojďme se podívat do budoucnosti. Olomouc například řeší, jak dostat tramvajovou trať na sídliště Nové Sady. Co říkáte myšlence táhnout ji přes pole z Brněnské ulice? Zkuste se zeptat občanů, kteří bydlí na Povlu a na Nových Sadech, jestli by cestovali do centra tramvají, která by jezdila o šest sedm minut déle než dnes autobus. V územním plánu je stále ještě zakotvená trasa ulicí Rooseveltovou. Tím obsloužíte těžiště sídliště, což je Zikova ulice. Kdyby šla trať z Brněnské, tak by šla přes pole, a pak by se zpětně vracela do sídliště. Budete stát čelem k centru, ale tramvají pojedete dozadu? * Takovým názorem asi moc nepotěšíte lidi, kteří bydlí v Rooseveltově ulici. Byly úvahy, že by jeden směr šel ulicí Schweitzerovou a druhý Rooseveltovou, ale problém je v tom, že když postavíme jednokolejnou trať, tak to není polovina nákladů dvoukolejné, ale asi pětasedmdesát procent. Stavět dvě jednokolejné tratě by prostě bylo drahé. * Tím si trochu protiřečíte. V centru by to šlo a tady ne? Centrum města stojí za to, abychom ho rozšířili. Kdežto tady by šlo o novou trať. Fakt je, že Rooseveltova ulice je stále ještě chápána jako výpadovka z města. Může tam vlastně jakékoliv vozidlo. Je před námi sice dokončení mostu u plynárny, čímž na Rooseveltově ubude část aut, na druhou stranu, ti, kdo jedou do Tovačova, tam budou jezdit dál. Snad jen, kdyby se Rooseveltova nějak znevýhodnila a znemožnil se tento silniční provoz. Jsem zastáncem varianty, abychom tam pustili dvoukolejnou tramvaj a udělali z ulice jednosměrku s tím, že auta by jí mohla projíždět jen ven z města. Do ulice se dá krásně dostat tramvaj i omezená silniční doprava, ale hlavně by tu mohlo být víc trávníku a stromořadí. Chce to jen odvahu přijímat nestandardní řešení. (Petra Jurčová) MFD 1. 9. 2007
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HT BaKD
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník Bruntálský a Krnovský deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVI. 2007 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
14
