ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku
Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . srpen 2006
(Olomouc-Svatý Kope ek) Návrh olomouckých památká za adit areál vily podnikatele a mecenáše Josefa Andera v ulici B. Dvorského na Svatém Kope ku mezi státem chrán né kulturní památky neusp l. Podle Ministerstva kultury se totiž funkcionalistická ást objektu nedochovala v p vodním vzhledu, jeho celkový stavebn -technický stav je velmi špatný a devastace je nevratná. Jak ekla Martina Mertová z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu, budovu postavili v letech 1933 až 1934 podle návrhu významného eského architekta Bohumíra F. A. ermáka stavitelé B. Vodi ka a J. Juránek. Je jedine ným dokladem funkcionalistického reprezentativního obytného domu, jehož um lecká hodnota dosahovala nejvyšší úrovn v m ítku celého eskoslovenska a byla srovnatelná s brn nskou vilou Tugendhadt.„Je paradoxní, že a odsouzena k zániku, bude p itom za azena do publikace Slavné vily olomouckého kraje a bude se jí týkat p ipravovaná brn nská výstava o spolupráci podnikatele a mecenáše Josefa Andera s architektem ermákem,“ ekla M. Mertová. Vlastníkem domu je od lo ského roku firma Colber Invest, s. r. o., která s prohlášením památkou nesouhlasila, názor památká nepodpo ily ani m sto Olomouc a Olomoucký kraj, podle nichž je areál vily již stejn narušen budovou mate ské školy ze 70. let a urbanistická hodnota i architektonické kvality jsou navíc od roku 2005 dostate n chrán ny režimem ochranného pásma kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie a bývalého premonstrátského kláštera na Svatém Kope ku. K tomuto názoru se p iklonilo i Ministerstvo kultury. Martina Mertová p ipustila, že vila a její zahrada jsou siln zdevastované, zapsáním mezi památky by však byl areál ochrán n p inejmenším p ed rozparcelováním a zachován jako celek. „Rekonstrukce všech stavebních prvk by už nebyla možná, ale smí ili bychom se i s opravou citliv využívající replik,“dodala. IT: zdroj NPÚ Olomouc 15.8.2006
(Šternberk-Olomouc) I tam, kde by to málokdo ekal, se najdou docela novodobé technické památky. Tak nap íklad na hrad Šternberk, který je starobylou národní kulturní památkou, se dodnes zachovalo za ízení osobního výtahu v etn kabiny a strojovny, ale také výtah na potraviny. V provozu už tato technická za ízení dlouho nejsou, použité materiály mají svou životnost za sebou, mechanika i elektrická instalace taky neodpovídají dnešním normám. Památká i však sní o obnov obou výtah . „Bylo by p kné ukázat za ízení, které dokládá vysp lou úrove technické obsluhy a za ízení hradu, když pat il lichtenštejnským majitel m. Ješt lepší by samoz ejm bylo plné zprovozn ní, íká František Chupík z olomouckého Národního památkového ústavu. Šternberskému hradu by tak p ibyla další atrakce, ale možná se uleh í i turist m, kte í mají potíže s ch zí i v bec nechodí. Památká i doufají, že rekonstruovaný osobní výtah by jim mohl sloužit. IT: zdroj NPÚ Olomouc 8.8.2006
1
!" # (P íkazy-Olomouc) To, že kubistický altán v hanáckých P íkazích u domu . p. 81 je pozoruhodný, znalci v dí. Ostatn je také zapsán mezi státem chrán né památky. Ale stejn si nad ním historici lámou hlavu. Podle Jana Kubeše z olomouckého Národního památkového ústavu se dodnes nepoda ilo zjistit, kdo je autorem. „Altán musel projektovat profesionál, je to kvalitní dílo,“ íká. Podle dokumentace, kterou zpracoval, p ichází v úvahu olomoucký architekt Jaroslav Ková starší, který ke kubistickému stylu tíhl. V úvahu p ichází i žák slavného Jana Kot ry Rudolf Stockar. Další záhadou z stává, že v eviden ním listu památky z konce osmdesátých let se píše doslova: „Objekt budován italskými zajatci na po átku 20. století.“ K tomu Jan Kubeš dodává: „Bohužel nevíme, odkud se informace o italských zajatcích vzala, a v žádném archivu jsme údaje o autorovi avantgardní stavby na hanácké vesnici nenašli.“ Altán byl donedávna ve špatném stavu, nyní je opraven. I když mají památká i výhrady k n kterým dekora ním dopl k m, tvrdí, že rekonstrukce byla provedena p ijateln . Záhada, kde se vzala na vesnici po átku dvacátého století avantgardní architektura, však z stává. Pokud chceme další doklad, že P íkazy jsou obcí skute n mimo ádnou, tady ho máme. Ne nadarmo byly už dávno prohlášeny za vesnickou památkovou rezervaci. IT: zdroj NPÚ Olomouc 7.8.2006
!" %
$
"
&
(Olomouc) Když se Miroslav Papoušek z olomouckého Národního památkového ústavu po n jaké dob ocitl na vojenském h bitov v olomoucké tvrti ernovír, byl zd šen. „Už tam opravdu nezbyl k íž ani na jediném náhrobku. Znamená to, že pro p ípadnou obnovu nez stal vzor, bude t eba vycházet z fotografií.“ O výjime ný h bitov se ádn pe ovalo za první republiky a snad ješt chvíli po válce. V šedesátých a sedmdesátých letech už byl zarostlý, k íže reziv ly, na mnoha byla jména padlých ne itelná, h bitov však ješt celkem trval ve své p vodní podob . „Za átkem devastace bylo odebrání h bitova vojsku a p evedení pod tehdejší m stský národní výbor,“ p ipomíná Miroslav Papoušek. ernovírský h bitov je evidován jako státem chrán ná památka a vztahují se na n j i mezinárodní konvence, podle kterých stát musí o hroby padlých pe ovat. Býval od po átku sou ástí vojenské duchovní správy. První zde pochovaní vojáci padli za prusko-rakouské války v roce 1866. Celkem se odhaduje po et pochovaných voják na 3 a p l tisíce. Oficiální Seznam nemovitých kulturních památek Olomouce mluví p itom o po tu 1771 hrob – vysv tlení rozdílu je v tom, že padlí byli obvykle poh bíváni po dvou. V ernoví e jsou pochováni katolíci a pravoslavní k es ané, ale nejzachovalejší je ást muslimská - zcela z ejm proto, že náhrobky z um lého kamene se nedají prodat do sb ru. Miroslav Papoušek navštívil nyní ernovírský vojenský h bitov spolu se zástupci olomouckého magistrátu a navzdory zd šení ze stavu poh ebišt má i jednu velmi dobrou zprávu: „Všichni konstatovali, že s obnovou je t eba za ít.“ Práce ovšem bude mnoho: seznam poh bených se zachoval, ale bude nutné hroby znovu zam it, je t eba odstranit beton, jímž jsou brutáln zality hlavní cesty, a obnovit je. Nejnáro n jší na práci i peníze však bude nové odlití a osazení k íž . „Tehdy to byla b žná technologie, dnes to bude problém,“ íká Miroslav Papoušek. Podle n j se z ejm bude postupovat tak, že se hlavními komunikacemi a p šinami znovu vymezí jednotlivé sektory h bitova a zpo átku se osadí aspo ást náhrobk , aby v náznacích p ipomn ly n kdejší vzhled. Jak však íká, m sto Olomouc má vypracovaný projekt obnovy a také up ímnou snahu. IT: zdroj NPÚ Olomouc 9.8.2006
'
(
BRNO - Opravu unikátní památky, vily Tugendhat, která je od roku 2001 památkou UNESCO, sledují odborníci pod drobnohledem. Pro rekonstrukci brn nské vily platí p ísná pravidla. Vnit ní mobiliá vyrobí emeslníci starou metodou z p vodních materiál . Navíc v tšinou v zahrani í. Radní se proto bojí, že se obnova této památky velmi prodraží. "P vodn jsme plánovali sto dvanáct milion korun. Nejspíše však budeme muset z rozpo tu uvolnit skoro dvakrát tolik," uvedl nám stek brn nského primátora Miroslav Hošek.
2
Podle n j za to mohou n které skupiny lidí, které tuto rekonstrukci n kolik let zdržovaly. Cenu prý také neúm rn navyšují p ísné požadavky památká . Nap íklad plánovaná rukod lná výroba kování, umyvadel a dalších sou ástí interiéru. N které v ci navíc musí vyrobit zahrani ní emeslníci. "Myslím si, že zbyte n zabíháme do nesmyslných detail . Funkci a vážnost vily to nezvýší. Je to jen vytahování pen ž z brn nské pokladny," tvrdí nám stek Hošek. editel brn nského pracovišt Národního památkového ústavu Petr Kroupa však útoky na památká e ost e odmítá. "Od po átku se ví, jakou metodou se bude vila rekonstruovat. Na jejich základ prob hla ve ejná sout ž. Podmínky se podle m nijak nezm nily. Chybu bych tak hledal na magistrátu a ne u nás," ohradil se editel Kroupa. Podivuje se i nad dv mi sty miliony korun. "Nechápu, kde tak p esná ísla berou. Není to v bec ni ím podložené," zhodnotil Kroupa. Brn nskou vilu Tugendhat navrhl sv toznámý n mecký architekt Ludwig Mies van der Rohe v roce 1928. Již v té dob vzbudila velký ohlas hlavn svou originální prostorovou koncepcí, výb rem materiálu a za ízením interiéru. (Filip Sušanka) R 14.8.2006
)
"
BRNO - Pr tahy s rekonstrukcí Mariánského morového sloupu nejspíš kon í. Radní v era schválili šest zm n, které tvo í dodatek k p vodní smlouv . Koali ní lidovci však pro návrh nehlasovali. Socha Panenky Marie, která je již dlouho patronkou m sta Brna, p i nedávném snímání ze svého staletého tr nu, praskla. Jakoby šlo o znamení, že problémy kolem ní zdaleka nekon í. Památká i totiž zjistili, že tesanou kopii poškozený podstavec neunese a tak navrhli, aby firma vyrobila pouze výdusek. Radní za ali jednat o dodatku ke stávající smlouv bez nového výb rového ízení. To se však n kterým lidem nelíbilo. „Nemyslím si, že by to byl p ímo n kdo z magistrátu. Spíš lidé z konkuren ního prost edí,“ myslí si radní Petr Paulczy ski. Aby uvedli skute nost do souladu se smlouvami, schválili v era brn nští radní šest list se zm nami. "Na všechno se p išlo b hem prací. Správce majetku si nechal ud lat právní rozbor, a hned jak byl hotový, poslal celý materiál rad ke schválení," uvedl Paulczy ski. Spis byl prý nep ehledný Na obsáhlost dokument a jejich pozdní dodání si však st žovali koali ní partne i - lidovci. "Spis byl velmi tlustý a nep ehledný. Ani jsem ho moc nepochopila," vzkázala radní Barbora Javorová. Podle ní navíc nebyl na jeho prostudování v bec as. "Dodatek byl nevhodn p edložen. Z mého pohledu se o tom v bec nem lo hlasovat," dodala Javorová. Proto se ona i ostatní její strani tí kolegové hlasování zdrželi. Jen lidovecký nám stek primátora Jan Holík nehlasoval v bec. "M l jsem naplánovanou služební cestu, takže jsem musel odejít ješt p ed koncem. Je ale pravda, že v tom materiálu bylo n kolik závažných stanovisek, se kterými jsme se nemohli p edem seznámit," informoval nám stek Holík. S výtkami len KDU- SL však radní Paulczy ski v bec nesouhlasí. "Všechny p edložené dokumenty a smlouvy byly p ehledné a srozumitelné. Jejich stížnostem nerozumím," kroutil hlavou Paulczy ski. Kompletní dokon ení Mariánského sloupu na izuje nová smlouva do letošního dvacátého íjna. Vyplynulo to ze šesti hlavních zm n, které mají významný dopad na tento termín. (Filip Sušanka) R 11.8.2006
*
#
Loštice - Chátrající loštická synagoga, která už tvrt století zeje prázdnotou, se do ká záchrany. Na kont m sta se v zá í objeví p l milionu korun - p ísp vek Fondu eskon mecké budoucnosti. M sto p idá dalších 300 tisíc a výsledná suma se ješt do konce roku p etaví v novou st echu. Bude to dárek památce k jejímu dvoustému výro í. Synagoga byla postavena v klasicistním stylu v letech 1805 a 1806 na míst , kde stávala p vodní d ev ná modlitebna. Oprava st echy za ne v zá í. "Léta se m sto snažilo získat finance, a úsp šné je teprve te díky aktivitám a kontakt m loštické spole nosti Respekt a tolerance, která mapuje historii místní židovské komunity," p ipomn l starosta Ctirad Lolek (nez.). P id lení dotace fondu podpo il svým doporu ením nap íklad p edstavitel ádu n meckých rytí u nás Robert Rác, prezidentka n meckých menšinových spolk v R Irena Kuncová nebo rodáci z Mohelnice - N mec Ernst Kukula a Kana an Edgar Ziegler. (ris) OD 9.8.2006
3
!
#
)
P erov - Nové zázemí našly ty i památné mramorové sloupy, které se dosud nacházely v proluce mezi domy ve Wilsonov ulici v P erov . M sto nechalo sloupoví p est hovat do nejv tšího místního parku Michalova. Sloupy musely své dosavadní místo pod st edov kými hradbami opustit, protože by je zastínil d m, který na tomto míst má vyr st do roka a p l. "P emíst ní sloup bylo náro né. Hlavn odejmutí z p vodního prostoru. Až napot etí se nám poda il sehnat vhodný je áb, který jej dokázal úsp šn zvednout. V jednu chvíli hrozilo, že se sloupy poškodí, ale nakonec to dopadlo dob e a samotná instalace na nové prostranství už byla procházka r žovým sadem," popsal p emíst ní sloup Milan Rytí z odboru majetku. (dar) OD 19.8.2006
+
$
, #
Nám š nad Oslavou - Restauráto i zahájili opravu vzácného renesan ního mramorového portálu z roku 1577 u vstupu do hlavní budovy státního zámku v Nám šti nad Oslavou na T ebí sku. B hem restaurování, které skon í na podzim, odborníci zbaví portál porost , vyplní trhliny a doplní jeho chyb jící a poškozené ásti. Poškození mramorového obložení na renesan ním portálu je podle Víta Hrbka z krajského odboru kultury d sledkem použití nevhodného materiálu." V obložení jsou trhliny, destruk ní proces je t eba zastavit," ekl Hrbek. Na záv r prací bude kamenný portál nakonzervován a opat en nát rem odpuzujícím vodu. Celkové náklady dosáhnou 420 tisíc korun, které zámek uhradí z vlastního rozpo tu. Na zámku pokra uje celková oprava krov a st ešního plášt hlavního nádvo í, rekonstrukce eká rovn ž vn jší ást st echy v blízkosti v že. Rekonstruuje se také celá elektroinstalace zámku. Zámek už zanedlouho otev e novou stálou expozici hudebních tradic. Návšt vníci uvidí ojedin lé opisy d l Georga Friedricha Händla, Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Salieriho v etn kopie autorova autografu uloženého v nám š ské sbírce. " Budou zde i kompozi ní originály nám š ských kapelník Gottfrieda Riegra a Giuseppe Nowottniho a historické nástroje pocházející z Nám št ," up esnil Buš. Nová expozice bude podle n j sou ástí prohlídkové trasy minimáln na dv sezony. ( TK) OD 17.8.2006
-
)
Mikulovice - Kostel svatého Mikuláše v Mikulovicích na Jesenicku by mohl být vbrzku zapsán na seznam nemovitých památek. Usilují o to olomou tí památká i. " Krom vysoké památkové a um lecké hodnoty v etn emeslných detail je kostel výjime ný také tím, že se tak ka kompletn dochovalo jeho p vodní vybavení," uvedla Irena Blažková z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Vedení obce krok památká vítá. " Je to skv lé, návrh jsme podpo ili. Kostel je dominantou obce i Jeseník . Snažíme se spole n s esko- n meckým fondem získat prost edky na jeho renovaci," uvedl starosta Mikulovic Ivan Dost. Trojlodní kostel v historizujícím stylu z roku 1904 je dokladem stavebního vývoje na bývalém území vratislavských biskup . Ti od poloviny 19. století podporovali výstavbu podobn monumentálních církevních staveb. Kostel svatého Mikuláše byl vybudován na míst p vodního d ev ného kostela, který p ed více než sto lety vyho el a místní farníci se dohodli, že se na stavbu nového kostela spole n složí. Podle Blažkové by se spole n s kostelem, který je dílem brn nského architekta Richarda Voelkla, m ly stát nemovitými památkami i varhany a zvon. (end, tk) OD 22.8.2006
!"
.! $
P erov - P erovská radnice chce prosadit zrušení ochranného pásma kolem m stské památkové zóny. Podle nich je pásmo, které ve m st existuje jedenáct let, zbyte n velké a negativn ovliv uje investi ní akce. Jednou z nich je i stavba Tyršova mostu, se kterou památká i nesouhlasí. Podle odborník ale bude zrušení pásma problematické. „Radní nyní pov ili odbor rozvoje m sta k podání návrhu na zrušení ochranného pásma m stské památkové zóny,“ ekl mluv í radnice Bohuslav P idal. Podle zástupc olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu v Olomouci bude ale zrušení pásma velmi složité. „Investorská innost není relevantním d vodem pro zrušení ochrany památky. Myslím si, že to ani není d vod pro
4
zrušení ochranného pásma, to by mohl žádat o zrušení v podstat každý vlastník památky,“ ekl František Chupík z památkového ústavu. Ochranné pásmo zasahuje v P erov až k Be v a zahrnuje nap íklad také Žerotínovo nám stí, nám stí TGM i p ší zónu. Památková zóna zahrnuje Horní nám stí. ( TK) MFD 5.8.2006
/ T ebí - Pod t ebí skou bazilikou jsou s nejv tší pravd podobností poh bena moravská p emyslovská knížata. Zda je to pravda, to p ijeli do T ebí e zkoumat specialisté pomocí georadaru. T ebí je tak na prahu objevu velkého historického významu. Výsledky budou známé do deseti dn . Pod západní ástí t ebí ské baziliky nejsou žádné dutiny. V prostoru románské krypty ale georadar narazil na p íznaky, které by mohly sv d it o hrobech moravských P emyslovc . " N co tam je, ale co p esn , to se ukáže za n kolik dn ," neskrývala v era p ed polednem svoji radost histori ka um ní Kate ina Dvo áková. Georadarem schopným zjiš ovat dutiny v podzemí až do hloubky p ti metr projeli brn nští geofyzikové k ížem krážem celou hlavní lodí i bo ními prostorami baziliky a prozkoumali i velkou sí v p ízemí chrámu, kryptu. Cílem bylo ov it hypotézu, že jsou v prostoru kostela pochováni moravští P emyslovci. Pr zkum iniciovala histori ka um ní Kate ina Dvo áková. Vycházela z jednoduchého p edpokladu: t ebí ská bazilika byla stav ná jako poh ební místo moravských p emyslovských úd lných knížat. A pokud se jejich hroby v okolí chrámu dosud nenašly, musí být n kde uvnit . "Takže je nejv tší pravd podobnost, že tady jsou. Hovo íme o letech 1101, 1104, 1105. Napovídá tomu i první kostelík stojící v t chto místech, který byl zasv cený svatému Benediktovi. Hroby by se m ly najít v prostoru benediktýnské kaple baziliky," konstatovala histori ka. T ebí ský objev by byl sou asn velkým p ínosem pro moravské i eské d jiny. Už kv li objasn ní okolností založení m sta Znojma a t ebí ského kláštera. Údaje získané sbíracím programem georadaru zpracují odborníci pomocí speciálního n meckého softwaru. "Výsledky budeme mít do deseti dn ," slíbil geofyzik Jan Tomešek. (aa) ZlN 30.8.2006
0
. $
"
#
1
BRNO - Pod brn nské pracovišt Národního památkového ústavu p echází nyní pé e o národní kulturní památky. "Jde o pr lom v decentralizaci památkové pé e," tvrdí editel ústavu Petr Kroupa. Brn nské pracovišt se tak bude moci vyjad ovat nap íklad k opravám vile Tugendhat i hradu Špilberk. Památky, které požívají nejvyššího stupn ochrany, dozorovalo až dosud pražské úst edí Národního památkového ústavu. "Bude to i ekonomicky výhodn jší a prakti t jší," míní Kroupa. Dozor nad národními kulturními památkami získali i památká i v Pardubicích, Plzni a eských Bud jovicích. (Jakub Václavek) R 2.8.2006
/
#
)
(Olomouc) Domácí i turisté mohou toto léto spat it v Olomouci ješt jednu pozoruhodnost – ovšem práv jen v této sezón . Sama skute nost, že barokní chrám svatého Michala, dominující návrší mezi olomouckým Horním a Dolním nám stím, byl d íve gotický, není žádným tajemstvím. Ale jak v gotických asech p esn vypadal? Když se nyní kv li oprav severní fasády – sm rem k sousední školní budov – musela otlouci omítka, získali památká i další p íležitost ke zkoumání. „Samoz ejm dlouhá léta bedliv takové detaily sledujeme,“ íká Zdenka Bláhová z olomouckého Národního památkového ústavu a popisuje: „Ve zdivu se objevilo n kolik druhotn zazd ných gotických stavebních prvk . Není to zásadní objev, na gotické prvky jsme narazili už d ív p i sondáži uvnit chrámu, ale je to zas další krok k poznání d jin svatyn .“ Ony gotické zlomky se však zase zaomítají. „Jsou v hloubce stavby a z památká ského hlediska by ani nebylo správné je ze zdiva vyjímat,“vysv tluje Zdena Bláhová a dodává: „Všechno se vyfotografuje, zdokumentuje a zase zaháže.“ Po otlu ení omítky se objevily mimo jiné profily žeber n kdejší chrámové klenby a ást kružby. Historici tak zase budou v d t o historii jednoho z nejv tších olomouckých kostel n co víc. Na ádném zpracování dokumentace a datování nalezených zlomk nyní památká i z NPÚ pracují. IT: zdroj NPÚ Olomouc 4.8.2006
5
+ Záb eh - Více než dv století starou minci a oho elé šindele našli ve v ži kostela svatého Bartolom je zvoníci, když vyklízeli dva metry vysokou vrstvu suti a prachu nad klenbou kúru. Stopy požáru byly vespod. Ve v ži sídlí Farní muzeum a cílem zvoník je zp ístupnit další prostory. "P išli jsme na poz statky požáru z roku 1793, který byl nejv tší pohromou v d jinách Záb eha. Sho ela p i n m v tšina m sta, st echa kostela, roztavily se renesan ní a barokní zvony," ekl jeden ze zakladatel muzea František John. Ohe se našt stí tém nedotkl barokního mobiliá e chrámu. Pravd podobn tomu napomohla mohutná klenba lodi, která vydržela pád sho elého trámoví. Požár postihl m sto na podzim, takže bylo nutné p ed zimou chrám rychle zast ešit. Z ejm z toho d vodu nebyl tehdy úklid klenby všude d sledný. O išt nou a nasvícenou klenbu si mohou návšt vníci muzea poprvé prohlédnout o letošních hodových prohlídkách na konci srpna. Nalezené oho elé šindele se stanou sou ástí expozice stejn jako mince. "Zvoník Aleš Pátek všechnu tu su snesenou z v že v pytlích p ehrabal a našel krom dalších drobností také krejcar s vyobrazením Marie Terezie ražený ve Vídni roku 1763. Peníz tedy pochází z doby dev t let po otev ení chrámu a je nejstarší mincí nalezenou v kostele," ekl John. Dalších 1340 mincí bylo objeveno p ed n kolika lety p i oprav kostelních lavic nejstarší pocházela z roku 1800. (ris) OD 24.8.2006
2" Kostelany nad Moravou - Po devíti letech se v minulých dnech emeslníci op t pustili do opravy unikátního d ev ného mostu v Kostelanech nad Moravou na Uherskohradiš sku. "N kolik fošen bylo v havarijním stavu, a proto jsme je museli nechat vym nit," vysv tlil kostelanský starosta Josef Bozd ch. Letošní opravy kulturní památky budou podle n j pokra ovat ješt na podzim. Most, jejž mají využívat výhradn místní ob ané, asto trpí pod koly vozidel, která na n j nemají povolený vjezd. Také proto chystá kostelanská radnice v nejbližších letech jeho generální opravu. "K momentálnímu stavu mostu p isp la i neukázn nost idi , kte í po n m jezdí bez povolení," potvrdil starosta Bozd ch. Kostelanský most byl podle n j p vodn zbudován výhradn proto, aby tamní ob ané m li možnost dostat se na druhou stranu eky Moravy ke svým polím. (pb) ZlN 3.8.2006
-
#
#
$
34
Antropologové pokra ují v pr zkumu nález v míst n kdejšího h bitova u chrámu sv. Jakuba Jihlava - Kosterní poz statky nalezené a vyzvednuté antropology z míst bývalého st edov kého h bitova u chrámu sv. Jakuba pocházejí patrn ze 14. a 15. století. MF Dnes to sd lila Olga Rezáková, vedoucí týmu student brn nské antropologie, kte í zde pracují na záchranném archeologickém pr zkumu. „Kosti byly uloženy v hloubce p ibližn 160 centimetr , takže bych dobu jejich uložení odhadla na 14. až 15. století,“ ekla Rezáková. Zvláštností nález u svatojakubského kostela je vysoký po et d tských kosterních poz statk a také vysoká zachovalost kostí. „Našli jsme velmi dob e zachované kosti v etn lánk prst a drobných záprstních a zánártních k stek, což se málokdy najde. asto tam byly poh bívány d ti, což na st edov kých h bitovech asto nebývá,“ ekla antropoložka. Do dneška bylo v okolí kostela nalezeno více než padesát koster. Z nález kostí bude možné vypracovat historicky cennou demografickou analýzu obyvatelstva Jihlavy v období kolem 15. století. „Dozvíme se procentuální zastoupení muž a žen z toho poh ebišt , i n jaké jejich choroby a anatomická traumata. Vše bude publikováno v jihlavském muzejním sborníku,“ ekla Rezáková. V Jihlavském muzeu bude po analýze kostí pravd podobn také vystavena n která z nalezených koster - podle Rezákové by takovou vhodnou kostrou byly nap íklad nalezené poz statky ženy s malým dít tem. Analýza tak velkého množství koster nebude jednoduchá. „Budou ji provád t doktorandi nebo studenti u nás v ústavu,“ ekla Rezáková. Zajímavostí jsou objevy dvou koster d tí, které byly poh beny do posv cené p dy pravd podobn ješt nepok t né, protože zem ely ve stá í kolem p l roku. V okolí kostela byl od po átk m sta ve 13. století h bitov, který fungoval až do 18. století. Pak postupn zanikl. Jeho vrchní vrstvy byly bohužel porušeny p ed výzkumem p i strojních zemních pracích archeologové nep edpokládali, že se budou nejpozd ji poh bené kosterní poz statky nacházet pom rn m lko. Ve 14. a 15. století lidé umírali podle Rezákové zhruba o dvacet let d íve než v sou asnosti: ve v ku od t iceti do padesáti let. „Záleželo také na postavení jedince: chudí m li málo živin, tak umírali d ív, z
6
našeho hlediska m li také k eh í kosti než p íslušníci m š anských rodin. Ti m li dost pen z a též stravu na jiné úrovni,“ ekla. Kup íkladu podle stavu d tských kosterních poz statk lze nep ímo odvodit, zda šlo o donošené dít , tedy jaká byla v roce jeho narození zima a jaká byla úroda. „Když byla t žká zima a málo úrody, mohlo se to projevit tak, že matka dít nedonosila,“ ekla Rezáková. Nálezy potvrdily tehdy již b žný trend poh bívání na zádech do rakve s rukama podél t la. „Když ale byla rodina chudá, byl zem elý poh ben na zádech na d ev né desce, na takzvaných poh ebních márách, na nichž byl do hrobu uložen omotaný plátnem,“ ekla Rezáková. Pr zkum lokality se provádí v souvislosti s budování deš ové kanalizace, kterou dosud gotický chrám nem l, takže byl podmá en. Kanalizace by m la být hotova letos. (Tomáš Blažek) MFD 15.8.2006
5
-
"
#
$
Stát nemá na zámek peníze, chce ho p evést na obec echy pod Kosí em - Zastupitele v echách pod Kosí em zasko il dopis od státních ú edník . Nabízejí v n m obci možnost p evést zdejší empírový zámek v etn unikátního parku do jejího majetku. Odpov dnost za správu a údržbu areálu byla pro stát z ejm velkým soustem. Tím v tším by však byla pro místní. "Zasko ilo nás to. Z našeho rozpo tu nejsme schopni provoz zvládnout. Nepokryli bychom z n j ani desetinu pot ebných náklad ," uvedl starosta ech pod Kosí em Zden k Mader. Obec dosud zámek s parkem spravovala za státní peníze na základ smlouvy s prost jovským ú adem pro zastupování státu ve v cech majetkových. Ten však podle názoru starosty nemá sám dostatek financí. " Byla by ostuda, kdyby se areál, který nemá na Hané obdoby, musel t eba prodat," poznamenal Zden k Mader s tím, že o nabídce státu bude jednat páte ní zastupitelstvo. "Domnívám se, že by bylo nejlepší, kdyby si ho stát nechal. My bychom se o n j starat nedokázali," dodal starosta. V zámeckém parku v echách pod Kosí em eká už n kolik let na nezbytnou opravu nap íklad novogotický skleník. Samotný park anglického typu byl pak založen v druhé polovin 18. století a obsahuje vzácné d eviny, vodní kanály i kv tinová zákoutí. V historii zámku, který byl tento rok už t ikrát vykraden, sehrál d ležitou roli p íchod portugalského rodu Silva- Taroucc . Sídlil v n m do konce druhé sv tové války a stal se známý podporou malí e Josefa Mánesa. Um lc v život a dílo p ipomíná od roku 1957 stálá expozice. (DAVID SEKANINA) OD 31.8.2006
+
#6
#
T ebí - P i v erejším m ení specialisté prozkoumali i silnou hlavní st nu hlavní chrámové lodi t ebí ské baziliky. Podle neov ených zpráv m la ukrývat snad i zlaté monstrance, zazd né do zdi p ed komunisty po druhé sv tové válce. M ení ale ni emu takovému nenasv d uje. Pískání metalodetektoru reagujícího i na barevné kovy ohlašovalo jen množství h ebí k zatlu ených do zdi. "Zkoumal jsem st nu hlavní lod u kn žišt a zjistil jsem, že jsou tam elektrické kabely, h ebí ky a skobi ky. Nic velkého tam není, pokud to není p ímo za tím kabelem," konstatoval geofyzik a pyrotechnik Petr Dostál. ( aa) ZiN 30.8.2006
!
"
3
!"
Olomouc - Ministerstvo kultury zrušilo prohlášení takzvaného spolkového domu Trávník na t íd 17. listopadu v P erov kulturní památkou. U inilo tak i p es nesouhlas olomouckých památká , podle nichž si d m statut kulturní památky zaslouží. Demolice domu, na jehož míst chce soukromá firma postavit obchodní centrum, bude podle Martiny Mertové z olomouckého Národního památkového ústavu znamenat pro P erov nenahraditelnou kulturní ztrátu. Ministerstvo kultury zd vodnilo své rozhodnutí tím, že d m je v havarijním stavu a jeho obnova by znamenala nahrazení v tšiny p vodních konstrukcí. "Z hlediska architektonického se jedná o pr m rnou stavbu a její hodnotu lze hledat spíše v celkové dispozici a urbanistické poloze," stojí v rozhodnutí ministerstva. Olomou tí památká i soudí, že havarijní stav budovy by m la ešit rekonstrukce, nikoliv demolice. Jejich stanovisko podpo ili i nezávislí odborníci i lenové v decké rady NPÚ. Podle Mertové byl sice d m v minulosti zapsán na seznam památek kv li spojení s historií KS a d lnického hnutí, p edevším je však významným raným dílem architekta Roberta Motky. Rozhodnutí ministerstva m sto P erov uvítalo. ( tk) OD 15.8.2006
7
0 Výraznou pomocí jsou pro n peníze od dárc Olomouc - Církve mají málo pen z na opravu památek. Dotace ze státního rozpo tu jim nesta í, asto se proto musí spolehnout na peníze ze sbírek nebo od soukromých dárc . N kde pomáhají i obecní ú ady. Nejvíce památek v kraji pat í ímskokatolické církvi. "Od ministerstva naše arcibiskupství dostalo 2,9 milionu, pot ebovali bychom ale zhruba t icet až ty icet milion ," uvedl Jaromír G tthans ze stavebního odboru arcibiskupství. Situace je nejhorší v oblasti bývalých Sudet, kde jsou dochované památky v dezolátním stavu. Na zachování kostel se velkou m rou podílejí sami v ící a obce. Rekonstrukce te probíhá nap íklad v Bystro icích. "Impulzem byl dar od zem elého ob ana, který si p ál, aby se za n j opravil kostel. Náklady jsou asi milion korun. Kostel se odizoluje, opraví se fasáda a st echa. Chrám chceme zachovat p íštím generacím, na jeho stavb se podíleli naši ob ané," vysv tlila starostka Marta Ture ková (KDU - SL). S nedostatkem financí se ale potýkají i menší církve, které jsou tak nuceny památky asto p enechat státu nebo jiným institucím. "Pat ila nám synagoga v Lošticích, v Úsov nebo v Krnov , ale nejsme tak bohatá obec jako nap íklad Brno, a proto jsme je ke správ p edali Federaci židovských obcí. Vlastníme jen n jaké objekty na Komenského ulici, které financujeme z provozu parkovišt v místech, kde stála bývalá synagoga," doplnil Petr Papoušek, p edseda olomoucké židovské obce. (Eva Minar íková) OD 12.8.2006
)
1
&
Ob ané Bílovce protestují proti zániku historické budovy ve m st Petici proti likvidaci budovy bývalé eské besedy podepisují obyvatelé Bílovce na Novoji ínsku. Protesty se ozvaly poté, co zastupitelé m sta schválili zve ejn ní zám ru d m i s pozemkem prodat. Objekt by m l být zbourán a na jeho míst má stát obchodní centrum. Bílovec - Auto i petice kritizují krom zamýšlené likvidace památky místního významu také fakt, že by m sto p išlo o lokalitu se vzrostlými stromy. P edpokládané parkovišt u obchodního centra by navíc bezprost edn sousedilo s hojn navšt vovanými tenisovými kurty. "Petici jsme vyhlásili p ed trnácti dny a rozv sili ji po bíloveckých obchodech i restauracích. V sou asné dob máme už asi osm set podpis ," sd lil jeden z iniciátor Milan Bzonek. Petici podpo il dopisem také bílovecký rodák, architekt Emil P ikryl, profesor Akademie výtvarného um ní v Praze. "Požádal jsem pam tníka fungování besedy Valdemara Koziola, aby napsal lánek do zpravodaje. On to ud lal, ale m sto lánek nezve ejnilo. Rozši ujeme ho tedy ve form leták ," doplnil Bzonek. "P ed besedou jsem p i jejím otevírání stál jako t ináctiletý skaut. Je to už jen jedna ze t í budov, které upomínají na p edvále nou minulost eské menšiny ve m st ," uvedl Valdemar Koziol. Sv j podpis p ipojují i tamní maloobchodníci. " Nechápu, pro je nutný další market, když je tady Hruška, který je na dobré úrovni. Rozhodn ne na míst Besedy. M sto by tak p išlo o d ležitou oázu zelen ," ekl Vladimír Fusík, který vlastní obchod s potravinami. "Chceme posbírat co nejvíce informací, abychom mohli rozhodnout správn . Zastupitelstvo se peticí ur it bude zabývat," vyjád ila se starostka Bílovce Sylva Ková iková ( SNK- ED). Zárove uvedla, že m sto není tím, kdo nabízí lokality pro výstavbu obchodních center. O ty prý firmy žádají samy a m sto eší jen jejich podn ty. " Ob ané ve m st o ekávají podobné za ízení, jaká mají okolní m sta. U Hrušky je málo parkovacích míst a jeho okolí je také nevhodn dopravn ešeno," dodala starostka. lenem redak ní rady Bíloveckého zpravodaje je i tajemník m stského ú adu Rostislav Musila. "Nechceme rozdmýchávat politické spory, zpravodaj má informovat ob any. lánek, který má být zve ejn n, musí být podepsán vlastní rukou autora a doru en pokud možno osobn . To se v p ípad lánku pana Koziola nestalo," vysv tlil Musila. (VALERIAN KLABAN) MSD 14.8.2006
!
)
&
Archeologické vykopávky, které v era za aly na Masarykov nám stí v Ostrav , by mohly posunout p edpokládaný termín ukon ení oprav srdce m sta. Stavební firma totiž s tímto výzkumem nepo ítala. A to p esto, že je v této lokalit podle památkového zákona nutný.
8
Ostrava - Zakázku na rekonstrukci Masarykova nám stí vyhrála stavební firma TCHAS, jejíž d lníci obsadili centrum m sta na po átku srpna. Oprava, která by m la stát ty iadevadesát milion korun, pak m la podle p vodních plán skon it ješt na konci tohoto roku. Místní obchodníky, obyvatele, ale také návšt vníky centra Ostravy však bude z ejm stavební ruch obt žovat déle. Harmonogram rekonstrukce totiž n jak opomn l záchranný archeologický výzkum. "Provád li jsme v poslední dob spoustu staveb v okolí, a tak jsme po ítali s tím, že už žádný další pr zkum nebude pot eba. Situace je ale jiná, a archeologové nám te ohlásili, že budou na nám stí kopat nejmén do konce zá í," vyjád il své p ekvapení z nových okolností editel jednoho ze závod spole nosti TCHAS Karel Dolinek, který má rekonstrukci na starosti. Archeologický pr zkum by se podle jeho slov mohl negativn podepsat na celkové délce oprav. Záviset to bude ale i na tom, zda bude stava m p át v podzimních m sících po así. "Z ekonomického hlediska je pro nás d ležité, abychom práce dokon ili v avizovaném termínu. Snad tedy bude výzkum probíhat bez zbyte ných pr tah ," dodal Dolinek. Podle vedoucího archeologického pr zkumu Pavla Malíka z Národního památkového ústavu v Opav ale každý rozumný stava ví, že se takový výzkum vždycky provádí. "O tu dobu by se pak m l posunout termín dokon ení," uvedl Malík a pokra oval: " Kdyby nám vy ezali díru s p edstihem, tak už jsme kopali d íve. Bohužel jsme ale museli za ít až nyní a p edpokládáme, že skon íme na po átku íjna. Nevylu uji však, že se to m že ješt prodloužit." A co vlastn archeologové v centru Ostravy hledají? D kazy o dataci prvního osídlení m sta. "Pot ebujeme se dostat do hloubky zhruba t í a p l metru pod zem, na podloží st edov kých vrstev. Ideální by bylo, kdybychom tam narazili na zahloubené objekty, úlomky keramiky i kosti, které by poukázaly na p edloka ní osídlení. To znamená na provizorní stavby, které byly vybudovány p edtím a kv li samotné výstavb st edov kého m sta," vysv tlil ješt Malík. Dvojí úhel pohledu pak má na vyvstalou situaci ostravský primátor Aleš Zedník ( SSD). "Bylo by ur it dob e, kdyby se našlo n co, co by obohatilo d jiny Ostravy. Nejlépe však, aby to archeologové vykopali rychle. Tím pádem by pak mohli stava i co nejd íve za ít rekonstruovat, a také skon it v as," pod lil se o sv j postoj k problému Zedník. (MARTIN PLEVA) MSD 15.8.2006
*
(
Vít z výb rového ízení se neozval, armáda osloví jiného Olomouc - Soukromého majitele bude mít brzy budova starom stských kasáren v Olomouci. Ministerstvu obrany došla po n kolika m sících trp livost se zájemcem, který nabídl nejvyšší ástku. Dosud se ale neozval. V nejbližších dnech proto resort osloví jiného. Výb rové ízení na koupi historického objektu ve Studentské ulici se uskute nilo loni v prosinci. Požadovaná ástka, kterou cht la armáda za kasárna získat, byla stanovena na 26,5 milionu korun. " Jeden ze ty ú astník nabídl ástku vyšší a zvít zil. Od té doby ale nedoložil pot ebné dokumenty, ani se nám nepoda ilo s ním zkontaktovat," ekl Jan Pejšek z tiskové služby ministerstva. Dva další zájemci mezitím z výb rového ízení odstoupili. "S posledním - zbývajícím - za neme v nejbližších dnech o koupi jednat," podotkl Pejšek. "A koli je jeho nabídka nižší, než ta p vodní, podmínku minimální ceny splnil. Doufáme, že to bude seriózn jší partner," dodal. O tom, zda bude uchaze , kv li kterému se prodej kasáren zdržel, potrestán, zatím hovo it necht l. Nový vlastník, který si budovu kasáren koupí, bude muset po ítat s omezením p i její rekonstrukci. Jedná se totiž o nebytový objekt, který stojí v m stské památkové rezervaci a sám o sob je památkov chrán n. Jakékoli úpravy je proto nutné ud lat v souladu s charakterem stavby a se souhlasem památká . Armáda se prodejem starom stských kasáren zbaví posledního velkého areálu v Olomouci. Pozemek s budovami nedaleko Baumaxu koupil šternberský vojenský opravárenský podnik, z bývalých sov tských kasáren v Ne edín plánuje m sto ud lat podnikatelskou zónu. (LENKA HNILOVÁ) OD 14.8.2006
9
%
)
#
Institucí nejvíce prosazující zájmy Slezska je Matice slezská. P vodn se jmenovala Matice opavská a vznikla v roce 1877. Její poslání bylo vlastenecké, podporovala zakládání knihoven, vydávání knih, zvelebování eských škol. Zasloužila se o vytvo ení eského gymnázia, muzea a vzd lávání vlastiv dných pracovník . Tato organizace byla v ervnu 1943 protektorátními ú ady rozpušt na. Po druhé sv tové válce došlo k její obnov a rozsáhlé kulturní a vlastenecké innosti, jenže únor 1948 p inesl nový zákaz: Matice opavská splynula se Slezským studijním ústavem v Opav . V roce 1968 došlo p edevším zásluhou Jaromíra Kaluse k obnov tohoto spolku. Na T šínsku ovšem p sobila rovn ž podobná instituce, jmenovala se Matice osv ty lidové. Po delších sporech nakonec došlo k jejich spojení a vznikla Matice slezská. Jenže v roce 1972 komunisté její innost op t zakázali. Ale z ejm je myšlenka regionálního vlastenectví velmi silná, už v prosinci 1989 se rozhodlo o pokra ování innosti Matice slezské. Obnovily se také mati ní organizace ve Slezské Ostrav . V Porub se o to zasloužil Zden k Tichý z Pustkovce a Ladislav Nos z Ostravy. Matici slezské byl komunisty zabaven zna ný majetek, zvlášt domy a pozemky, na Karvinsku vlastnila dokonce kutací právo, mohla si otev ít d l. Jenže vznesené restitu ní nároky nebyly uznány údajn proto, že Matici slezskou nelze uznat za právního nástupce p edchozí Matice opavské. Nedostali nic. Víme- li, jak mohutn se v této oblasti podvád lo, je to smutný a nespravedlivý záv r. Zvlášt když uvážíme, k emu m l tento vrácený mati ní majetek sloužit. Charakteristický je stav v Bílovci, kde si matice v tomto siln pon m eném m st postavila p ed válkou eskou besedu, dodnes velmi p kný secesní d m. Radnice ale rozhodla, že tuto jedine nou historickou památku spjatou s d jinami m sta zbourá a ud lá místo pro stavbu supermarketu. K petici proti bourání, kterou p íznivci matice podepisují, ekl jeden z nejvyšších p edstavitel m sta: " Matice slezská? To mn nic ne íká." Boleslav Navrátil MSD 12.8.2006
7$ Frenštát pod Radhošt m - Frenštátská no ní m ra po ád žije. Hotelový komplex Vl ina stále pat í m stu, a koliv jej p ed pár týdny zastupitelé prodali brn nské spole nosti EVS. Firma ale slib daný zjara, že hotelu navrátí jeho bývalou slávu a prestiž, nesplní, protože do konce ervence nezaplatila požadovaných 24,1 milionu korun. Bývalý interhotel v ásti m sta zvané Na Hore kách byl kdysi po ostravském hotelu Imperial jediný, kde byla v kraji restaurace první cenové skupiny. Za posledních patnáct let se v "rodinném st íb e" Frenštátu vyst ídalo deset nájemc a majitel . Na za átku roku vyhlásila radnice výb rové ízení na prodej komlexu. P ihlásili se t i zájemci, ze kterých zastupitelé nakonec vybrali EVS. Smlouvu s m stem ale spole nost nepodepsala. "Frenštát nás totiž neinformoval o tom, že tam jsou tak velké problémy z pohledu památká ," zd vodnil p edseda p edstavenstva brn nské firmy Karel Navara. Podle n j požadovali památká i nechat nap íklad vnit ní obložení hotelu. "Asi polovina interiéru musí z stat, což by nám náklady na p estavbu zvedlo o sedm, osm, dev t milion ," odhadoval. Navara upozornil na fakt, že m l s frenštátskými radními ústní dohodu. "Že mi po kají do poloviny srpna, protože jsem si nechal d lat odborný odhad. Zasko il m proto dopis, že m sto dohodu ruší a vyhlašuje nové výb rové ízení na kupce." Frenštátský starosta Pavel Orlík ( ODS) p iznal, že kv li Vl in má další vrásky. "Poslali jsme firm dopis, p evzali ho, ale neozvali se," nazna il svou verzi, jak kupec z Brna p erušil s m stem kontakt. P esto je i nyní optimista. "Doufám, že nyní najdeme n koho dalšího," nevzdává se Orlík. A koli poslední zájemce m l za komplex zaplatit 24 milion , nyní je Frenštát ochoten prodat hotel za cenu o ty i miliony nižší. "Cena ale m že být i jiná," nazna il starosta. Kupní cenu však nyní radnice požaduje zaplatit nejpozd ji p ed podpisem vlastní kupní smlouvy, to znamená do konce zá í. Zda bude mezi uchaze i o Vl inu op t brn nský EVS se neví. "Záleží na tom, jak se rozhodnou akcioná i," poznamenal p edseda p edstavenstva Navara. (Pavel Karban) MSD 9.8.2006
8
9
Na opravu mnohdy chyb jí peníze. Nabízet fary na internetu ale brn nské biskupství zatím nemusí Jižní Morava - ímskokatolické církvi chybí peníze na opravy a údržbu far. V echách už jich desítky nabízí k prodeji a i brn nské biskupství p iznává, že se n kterých far bude muset asi asem zbavit. V kraji jich má p es ty i stovky.
10
„Fary prodáváme, ale ne tak masov jako nyní nap íklad plze ské nebo eskobud jovické biskupství,“ uvedl generální viká brn nské diecéze Ji í Mikulášek. Tato biskupství už totiž nabízejí církevní objekty i na svých webových stránkách a lidé v jejich nabídce najdou nejen fary v malých obcích, ale t eba i d m za karlovarským hotelem Pupp. Obec St íbro od církve dokonce dostala i kostel. „Na jižní Morav je však situace jiná než v echách, kde je podstatn mén v ících. Podobnou nabídku na internet dávat nebudeme, nemáme v úmyslu ani stanovovat n jaká pravidla, p ípadný prodej budeme ešit p ípad od p ípadu,“ uvedl generální viká . Faru si od brn nského biskupství už koupila nap íklad obec Komo any na Vyškovsku. Je tém dv století stará, památkov chrán ná, ale posledních ty icet let už byla prázdná, a kdyby ji obec nekoupila a neza ala ji opravovat, rozpadla by se jí asi p ed o ima. „V p ízemí byly st ny vlhké až skoro po strop. Museli jsme ji nechat i staticky zajistit a letos se mimo jiné pustíme do krov . Do p ízemí pak chceme nast hovat obecní ú ad a naho e bude knihovna. Je v ní i místnost s klenbami, ze které bude krásná ob adní sí ,“ uvedla starostka Komo an Marie Šimá ková. Fara s metrovými zdmi „spolkne“ asi dev t milion korun, na její opravy p ispívá stát i kraj, ale v tšinu náklad musí zaplatit obec. Využije i peníze z hazardu. Do pokladny jí totiž te ou poplatky zdejší firmy, která vyrábí hrací automaty a provozuje herny. Církev sice fary opravuje, ale na tolik zchátralých budov jí síly nesta í. „Mnohé fary zabrali komunisté, a když nám je stát vrátil, byly už vybydlené,“ uvedl Ji í Mikulášek. V Tvarožné na Brn nsku zachránili nedávno faru tak, že úv r pomáhaly církvi splácet obce farnosti. „Ro n nás splátky stojí asi 180 tisíc korun. Fará tam bydlí dál, ale m žeme na fa e ubytovat hosty a využívají ji asto i skauti. Byla to taková ruina, a te je to chlouba návsi,“ uvedl starosta Tvarožné František Kopecký. (Helena Vaculová) MFD 22.8.2006
+
(
#"
#
Zlín - Odhozený nedopalek cigarety. To je z ejm p í ina požáru, který v sobotu odpoledne zachvátil st echu historické budovy Záložna v centru Zlína. S nejv tší pravd podobností tak nešlo o žhá ský útok, nýbrž o nedbalost jednoho z d lník , kte í provád li demolici budovy. Potvrdilo se také, že plameny nepoškodily historicky cenné elo jedné z nejstarších staveb ve m st . „Zatím vše nasv d uje tomu, že p í inou vzniku požáru byl špatn uhašený nedopalek. Škoda, kterou zp sobil, dosáhla zhruba deseti tisíc korun,“ ekl mluv í Hasi ského záchranného sboru Zlínského kraje Ivo Mitá ek. „Zlínští policisté dnes vyslýchají pracovníka demoli ní ety, který m l nedopalek cigarety odhodit,“ ekla v era mluv í zlínské policie Jana Bartíková. Záložna za ala ho et v sobotu po poledni. Hasi i evakuovali restauraci v p ízemí objektu. Požár dostali pod kontrolu asi za hodinu. Plameny našt stí nezasáhly elo budovy. Celý komplex budov za Záložnou je ur en k demolici. Na jejich míst chce zlínská spole nost Rein Holding postavit velké obchodní st edisko Zlaté jablko s bankou, multikinem, restaurací a pasáží. S památká i m sta je dohodnuta na tom, že elo budovy obrácené na nám stí Míru zachová v p vodním stavu. (ili, kat) MFD 22.8.2006
- (
$ :
Píse ná - Ješt p ed n kolika týdny byla v lesním údolí na Jesenicku, kde kdysi stávala n mecká osada Holunder - esky Chebzí jen ruina božích muk a kupa kamení ze zhroucených op rných zídek a rozpadlých dom . Te na míst vyr stají pod rukama ú astník tábora hnutí Brontosaurus boží muka nová. „Tohle místo je kouzelné. Stojí zato p ipomenout, že zde v minulosti žili lidé a práv boží muka mají být takovým památníkem na p vodní n mecké obyvatele,“ ekl vedoucí tábora Tomáš Hradil. Jeseni tí Brontosau i cht jí postupn p ipomenout víc zaniklých osad. Loni nap íklad vy istili prastaré ovocné sady po n meckých obyvatelích v zaniklé osad R ženín. „Po t chto místech m že jednou vést atraktivní turistická stezka,“ plánuje Hradil. O božích mukách v Chebzí nem li Brontosau i ani tušení. Až do p edlo ského roku. „Tehdy jsme tady kosili louky, kterým lidé íkají „u kapli ky“. Zajímalo nás, pro se loukám tak íká, když okolo žádná kapli ka není. Tak nám lidé ukázali zarostlou ruinu božích muk, která nebyla v bec vid t,“ vysv tlil Hradil. S kamarády pátral v archivech a muzeích v okolí, zda n kde neobjeví fotografii, jak boží muka vypadala. Nikde nic nenašli. „Oslovili jsme památká e, aby nám alespo p ibližn navrhli, jak boží muka postavit. Vyšli ze zvyklostí v regionu, takže snad se nová boží muka t m p vodním podobají,“ doufá Hradil. (rš) MFD 5.8.2006
11
*"
#
#
Lipník nad Be vou - Více než osmdesát kubík zeminy navážejí v t chto dnech na st echu pravého k ídla lipnického zámku. Do konce m síce se bude moci památka z roku 1861 pochlubit unikátní st ešní zahradou, kterou sou asníci znají už jen ze starých pohlednic. "Po terénních úpravách a pokládce automatické podzemní závlahy p ijde na adu výsadba záhon a ornament z ke ík , trvalek, aster, net esk a dalších rostlin," informovala Jana Mina íková z hranické zahradnické firmy. Sou ástí miniparku bude i fontána s osv tlením a lavi kami. "St ešní zahrada bude mít sv j provozní ád, ten ale ješt musí schválit zastupitelstvo m sta," sd lila Zuzana Dlesková z odboru regionálního rozvoje lipnické radnice. Místní lidé i turisté si budou moci zelenou oázu, jejíž vybudování p išlo na ty i miliony korun, poprvé prohlédnout v sobotu 9. zá í na Dny evropského d dictví. OD 15.8.2006
%
#
#
&&
Vlastník za zámek, pozemky a okolní porosty požaduje 3,8 milionu korun, suma ale nemusí být kone ná O koupi zchátralého zámku v Hnojníku, který už dva roky spravuje stát, usiluje Sdružení obcí povodí Stonávky. Sdružení, jehož lenem je i obec Hnojník, se proto chystá vyhlásit ve ejnou sbírku. Hnojník - Zdevastovanou nemovitost chce b hem n kolika let opravit a z ídit v infocentrum, muzeum, knihovnu nebo ob adní sí . Vlastníkem zámku je švýcarský podnikatel Jürg Debrunner, který byl ve své vlasti odsouzen za majetkovou trestnou innost. Švýcarská justice s prodejem, jehož výt žek by m l uspokojit ást Debrunnerových v itel , souhlasí, musí se ale uskute nit do konce roku. Ve ejná sbírka bude vyhlášena z ejm 1. zá í a potrvá zhruba rok. " ekáme už jen na povolení krajského ú adu," ekla Halina Zientková z t anovické obecn prosp šné spole nosti Stonax, která akci pro mikroregion zajiš uje. Podle starost je sbírka jedinou možností, jak empírový zámek uchránit p ed totální zkázou. "Chceme oslovit ob any i významné firmy v regionu," prohlásil starosta Hnojníku Václav Vojar (KS M). Zatím není jasné, jakou ástku obce vlastn pot ebují, p estože Debrunner na ja e do eské republiky vzkázal, že za zámek, pozemky a okolní porosty požaduje 3,8 milionu korun. Suma ale nemusí být kone ná, protože realitní kancelá , která je prodejem pov ena, provádí nové ocen ní. Pokud obce hnojnický zámek získají, o jeho dalším využití by mohli lidé hlasovat v místním referendu. Náklady na kompletní rekonstrukci zámku a jeho okolí se odhadují na 80 až 90 milion korun. Tyto peníze chce mikroregion získat z dotace, a to prost ednictvím spole ného projektu. Debrunner získal zámek v Hnojníku prost ednictvím firmy Fleet Wood v roce 2000. Již o rok pozd ji místní stavební ú ad firmu vyzval, aby provád la nejnutn jší údržbu objektu. To ned lala, a proto jí byla uložena p lmilionová pokuta. Až poté se spole nost ozvala prost ednictvím svého právního zástupce. Firma pokutu uhradila, nemovitost ale chátrala dál. Do kauzy se p edloni vložil frýdeckomístecký soud, který správou zámku pov il Ú ad pro zastupování státu ve v cech majetkových. (MAREK CHOLEWA) MSD 4.8.2006
1
"
Holešov - Oprava t i století starého oltá e v kostele Nanebevzetí Panny Marie za ala tento týden v Holešov . Na konci oprav za bezmála p l milionu korun získají sochy znovu sv j p vodní alabastrový lesk. Obnoveny budou zlacené korintské hlavice a mramorová imitace na sloupech. Restaurován bude i oltá ní obraz. Opravy potrvají dva roky. Podle památká kostel se vzácn dochovanou jednotnou barokní výzdobou a unikátní ernou kaplí pot ebuje opravit všech osm oltá , t i oltá e menší i oltá hlavní. Na to ale zatím chybí peníze. (kat)
7
$
Jejich jednotná architektura zaujala i odborníky Vina ské sklepy ve Vrbici mají šanci stát se památkou. Návrh místních zastupitel nyní posuzují odborníci Národního památkového ústavu v Brn . Poslední slovo bude mít ale ministerstvo kultury. ZDE KA H EBA KOVÁ Vrbice - Sklepy ve Vrbici jsou unikátní nejen svou dochovanou jednotnou architekturou, ale i polohou. Jsou vykopány v pískovcovém kopci až v sedmi,, patrech, nejsou kvelbené jako tradi ní sklepy na B eclavsku. Místo Vrbe tí pojmenovali Stráže.
12
„Lokalita Stráže má jedine ný a jednotný architektonický ráz, který ji vtiskli po átkem ty icátých let dvacátého století brat i Michnové, vrbe tí zedni tí mistrové," oce uje architekturu sklep Jitka Matuszková z brn nského pracovišt Národního památkového ústavu. elní zdi preshauz p istavovali brat i Michnové k p vodním sklep m, které jsou daleko starší. „M j sklep má asi ty i sta let. Preshauz byl u n ho vybudován daleko pozd ji," potvrdil stá í p vodních sklep místní vina Hynek Hor i ka. Vrbecké sklepy obdivovala už ada návšt vník . Vede kolem nich i cyklistická stezka. „Hodn lidí mne nabádalo, aby se architektura našich sklep zachovala jako památka pro budoucí generace. Proto jsme s návrhem p išli," vysv tluje starosta obce Vlastimil Ba ina. Pochvaluje si zárove , že místní vina i si sklep hledí, neustále je opravují. „Je to tak u nás zab hlé; každý chce sklep v jednotném stylu rekonstruovat," dodává. Tuto tradici závidí Vrbeckým sousedé. „Je obdivuhodné; jak Vrbe tí dokázali uchovat architekturu sklep . Nám se to nepoda ilo," konstatoval starosta sousedních Bo etic Václav Petrásek. Starosta Vrbice za vyhlášením sklep památkou rezervací vidí nejen šanci zachovat jejich souasnou podobu, ale i možnost získat finance na jejich opravy. „Pokud by sklepy byly památkov chrán né, mohli bychom získat dotace na jejich údržbu," uvažuje. Také místní by to p ivítali. „Myslím si, že by to byla dobrá v c. Máme na Stráži také sklep," hodnotil návrh Mojmír Oš ádal. V lokalit Stráže si Vrbe tí vybudovali kolem t i sta padesáti sklep . „Máme tu tradici. Pokud n kdo opraví sklep, otvírá ho slavnostn v pond lí na hody. P ijdou mužáci s kapelou Sklepankou, zahrají, zazpívají, pokoštuje se víno. Opravené sklepy tak mužáci kolaudují," p iblížil jednu z tradic vrbeckých vina starosta Ba ina. Památká i nyní návrh vrbeckých zastupitel posuzují. Jakou šanci má místní lokalita sklep na vyhlášení chrán nou památkou, o tom však Jitka Matuszková nechce spekulovat. „Návrh na prohlášení památkou zatím zpracováváme: Nebyl ješt podán na ministerstvo kultury. To jediné m že rozhodnout," uvedla. DB 21.8.2006
%
7
"&!
Na opravu hradu jsou t eba stamiliony, peníze se však scházejí pomalu Brno - Hrad Veve í je držitelem nelichotivého titulu nejzchátralejší památky Jihomoravského kraje. P estože se na hrad a jeho okolí stále usilovn pracuje, dostat památku do slušného stavu bude trvat p i sou asném tempu až desítky let. Na opravu zchátralé památky na skalním ostrohu nad Brn nskou p ehradou by totiž bylo pot eba až dv st milion korun. A ú et za kompletní restauraci by poko il p lmiliardovou hranici. Rozpo et, který má každoro n kastelán na opravy, p itom kolísá od n kolika milion po desítky milion . P ispívá stát, kterému hrad pat í, Brno, Jihomoravský kraj i tisíce lidí, kte í po malých ástkách házejí peníze do hradní sbírky. Stát slíbil peníze i na letošek Nejvíc pen z dostal hrad v roce 2004, kdy brn nští vyslanci v poslanecké sn movn prolobovali dvacetimilionovou dotaci pro hrad. V minulém roce stát na Veve í „zapomn l“, letos na ja e p islíbil hradu ministr kultury Vít zslav Jandák osmimilionovou dotaci. „Dotace nám umožní dokon it opravy st ech vnit ního hradu a romantickou vyhlídkovou terasu, ze které je vid t p ehrada. Budeme také pokra ovat v opravách fresek z osmnáctého století v interiéru,“ uvedl kastelán hradu Veve í Petr Fedor v dubnu, kdy Jandák p ísp vek na hrad p islíbil. Lidé dávají statisíce Díky dar m a sbírkám se na Veve í po letech chátrání rozb hly p ed asem hradní hodiny, p íznivci hradu mezi sebou v roce 2005 vybrali sto osmdesát tisíc korun na restauraci fresek v palácové jídeln , která dnes pat í k nejv tším chloubám hradu. Na podporu hradu se spojily i obce v jeho okolí. Takzvaný Svazek obcí panství hradu Veve í, jehož lenem je nap íklad i Bystrc, si dal za úkol podporovat a propagovat hrad, který po letech chátrání znovu ožívá. (jsm) MFD
7(
#
15.8.2006
#"
T ebí - Severní v ž t ebí ské baziliky sv. Prokopa, památky v seznamu UNESCO, zá í novotou. Kopuli pokryla m d ná krytina. emeslníci zde opravili v žní st echu, kterou zatékalo. Památka se ješt do ká obnovy krov . Práce návšt vníky nijak neomezují. Lešení je pouze kolem horní v žní ímsy. Obnova potrvá do zá í. Na opravu st echy poskytl milionovou dotaci stát, t ebí ská radnice 400 tisíc a ímskokatolická církev coby vlastník památky dá jedenáct tisíc korun. (myš) MFD 4.8.2006
13
-
#
Norber any - Tajemstvím jsou pro mnohé obyvatele Norber an na Olomoucku zahaleny opravy místní zchátralé kapli ky. Kousek po kousku ji p ed t emi roky za al opravovat neznámý mecenáš. Kdo je tím obdivovaným dárcem? To ve vesnici nikdo p esn neví. "Pokaždé p ijedou jen emeslníci a ti d lají a s nikým se nevybavují. V dnešní dob je to až neskute né, že se n kdo prost rozhodne zachránit cizí kapli ku," popisovala starší žena, která kolem ní procházela se psem. Památka má od lo ska spravenou st echu, v etn nových krov , nové je oplechování kopule a z ásti fasáda. "O dárci skute n moc nevíme," uvedla starostka Norber an Marie Vališová. "Snad se jmenuje Novotný. Ale odkud je a kdo to je, to opravdu netuším," sd lila. Mezi místními se traduje, že onen dárce kdysi s manželkou projížd l Norber any a vesnice se mu zalíbila. "Nemají prý d ti, a tak se rozhodli, že tady zachrání zni enou kapli ku," dodala starostka. (tau) OD 12.8.2006
*
:
#
Olomouc - Památník jugoslávských voják v olomouckých Bezru ových sadech p ipomínající antický chrám se kone n do ká opravy. M sto chce do objektu investovat 12,5 milionu korun. Cestu k záchran kulturní památky otev el postoj Slovinska, jehož velvyslanectví s opravou souhlasilo. " Dlouho jsme hledali možnost, jak aktualizovat projekt z devadesátých let na opravu památníku. Ten po rozpadu Jugoslávie i nadále z stane ve vlastnictví nástupnické zem ," uvedl nám stek primátora Jaromír Czmero ( SSD). Podle jeho kolegyn Marcely Hanákové ( ODS) sta í k rekonstrukci souhlas jedné z bývalých jugoslávských republik. Jak up esnil Czmero, . nance na opravu se objeví už v návrhu rozpo tu na p íští rok. M sto se ale bude snažit získat peníze na obnovu kulturní památky z dotací Evropské unie nebo z program ministerstva kultury. Památník byl postaven b hem t í m síc v roce 1926 podle návrhu holického architekta Huberta Austa, žáka Jože Ple nika. V jeho krypt jsou ostatky srbských zajatc z první sv tové války a podle historika Milana Ticháka sem byly p evezeny také n které ostatky z vojenského h bitova v ernoví e a z dalších míst na Morav . Zhruba tisícovka kosterních poz statk se nachází v podzemí památníku v malých d ev ných truhli kách. Zdevastované místo dnes zdobí p edevším výtvory sprejer . (aa) OD 30.6.2006
7
(
PAMÁTKY V KRAJI. Národní památkový ústav vypracoval nový seznam nejohrožen jších a nevyužívaných památek. V havarijním stavu je t eba zámek v Lou ce u Valašského Mezi í í. Na p edních místech „ erného seznamu“ je i nádherný zámek Nový Sv tlov. Východní Morava - Zámek v Holešov , zámek Nový Sv tlov v Bojkovicích, zámek v Uherském Ostrohu a v Lou ce u Valašského Mezi í í, bývalý panský dv r zvaný Maštaliska ve Vsetín . T chto p t objekt se ocitlo na seznamu nejohrožen jších a nevyužívaných nemovitých památek ve Zlínském kraji, který vypracoval Národní památkový ústav. Stav v tšiny z nich je podle památká neuspokojivý, n kterým se ale p esto rýsuje nad jná budoucnost. „Rekonstrukcí prochází zámek v Holešov , vsetínská Maštaliska i zámek v Uherském Ostrohu,“ uvedla Klára Hoda ová z Národního památkového ústavu v Krom íži. „Ohrožené jsou ale i další objekty, které nemáme v evidenci. Ve Zlínském kraji se jedná p edevším o památky lidového stavitelství. Zejména valašské d ev nice jsou reprezentantem toho, o em se moc nemluví,“ doplnila. Nejohrožen jším velkým objektem ve Zlínském kraji je v sou asné dob podle evidence Národního památkového ústavu zámek v Lou ce u Valašského Mezi í í. Stav stavby z p elomu 16. a 17. století ozna ují památká i jako havarijní. „Je to všechno špatné. Problém je ten, že zámek je v majetku editelství Les a statk Tomáše Bati a firma v sou asné dob není ochotná do n j investovat. Obec na jeho opravu bohužel nemá peníze,“ ekl starosta Lou ky Ladislav Svá ek. Nepomohl by Ba a?
14
Tomáš Ba a junior byl majitelem lou ského panství od roku 1918. Známý obuvník se snažil o obnovu zámku ješt p ed deseti lety, nedohodl se ale s památká i. Proto nechal vybudovat nedaleko zámku jeho repliku, kde te sídlí firma editelství Les a statk Tomáše Bati, která zámek vlastní. Ta ale na jeho obnovu prost edky nemá. „Peníze na opravu jsme m li nachystané v letech 1993 a 1994. Protože ale nebyla možná dohoda s památká i, byl asem osud této památky zpe et n,“ ekl editel firmy Miroslav Hovo ák. „V této chvíli provádíme základní asana ní práce a naší snahou je objekt prodat. Oprava by stála ty icet milion korun a je tady problém jakéhokoliv využití. N jací zájemci se ale tu a tam objeví,“ dodal s mírnou nad jí v hlase Hovo ák. Druhou nejohrožen jší památkou Zlínského kraje je zámek Nový Sv tlov v Bojkovicích na Uherskobrodsku. Ten po nedokon ené rekonstrukci není udržovaný, chátrá a podle památká vyžaduje celkovou obnovu. Po delší dob ale i tomuto objektu svitla malá nad je. „Majitel s námi op t navázal kontakty a zdá se, že má zájem se zámkem n co d lat. Momentáln je vše v jednání, ale m lo by to být na dobré cest ,“ uvedla místostarostka Bojkovic Kv toslava Ogrodníková. A k emu by mohl zámek sloužit? „Už d ív byl zámek využíván jako hotel a sou asný majitel v tom hodlá pokra ovat. Zárove je v zámku muzeum a ob adní sí ,“ doplnila Ogrodníková. Mají tedy památky Zlínského kraji nad ji na p ežití? „Ur it ano. Prost edky na obnovu jsou. Nejd ležit jší je stanovení priorit a vybrání objekt , které pomoc nejvíce pot ebují,“ ekl Jind ich Ondruš, radní Zlínského kraje pro kulturu, památkovou pé i a cestovní ruch. Chátrající zámky Krom ížsko - zámek Holešov charakteristika stavu: celkov je v dobrém stavu, až na statické poruchy jednoho nároží. Park vyžaduje krom udržovacích prací i n které v tší odborné zásahy. Zámek byl veden na seznamu nejohrožen jších památek dev t let, v sou asné dob za ala rekonstrukce. využití: pro kulturní a spole enské ú ely m sta a jeho obyvatel odhad náklad : 80 mil. K Uherskohradiš sko - zámek Nový Sv tlov v Bojkovicích charakteristika stavu: zámek po nedokon ené rekonstrukci není udržovaný, a proto chátrá. Vyžaduje celkovou obnovu. ást je v sou asné dob využívána jako muzeum, v nejbližší dob majitel plánuje rekonstrukci. využití: cestovní ruch - hotel odhad náklad : 20 mil. K zámek v Uherském Ostrohu charakteristika stavu: prochází dlouhodobou obnovou. Asi ze ty iceti procent je využívaný jako sídlo m stského ú adu, knihovna a kulturní a ob adní sál, z ásti komer n . využití: administrativní, pro cestovní ruch odhad náklad : 50 mil. K Vsetínsko - zámek v Lou ce u Val. Mezi í í charakteristika stavu: stavebn technický stav je havarijní. Budova je staticky narušená, poškozená je st echa. Objekt vyžaduje celkovou obnovu. V sou asné dob je bez využití. využití: kulturní, administrativní odhad náklad : 40 mil. K bývalý panský dv r, tzv. Maštaliska ve Vsetín charakteristika stavu: havarijní stav byl už odstran n. Objekt prochází v sou asné dob rekonstrukcí. využití: administrativní odhad náklad : 50 - 60 mil. K (Blanka Šmejdovcová) MFD 2.8.2006
) P erov - Jak hluboko leží vrstva, v níž se našly poz statky lovc mamut ? A jaké stopy po sob zanechala v p d historie o deset tisíc let pozd ji? Nahlédnout do prav ké historie lidstva umožní již brzy památník lovc mamut v P edmostí u P erova. Jeho stavba práv finišuje a slavnostního otev ení se lidé do kají 6. íjna. A jak bude památník uvnit vypadat? „Bude tam n kolikametrový ez p dou, který odhalí p dní profil tohoto místa. Návšt vníci se pak budou moci ve sklen né podlaze i v prosklených st nách památníku podívat, jak hluboko leží vrstva, v níž se našly poz statky lovc mamut ,“ popsal Václav Zatloukal z investi ní komise. Prozradil, že lidé v muzeu uvidí nap íklad i lopatku mamuta, kterou zde archeologové nedávno objevili. „Exponát bude pouze v p d a od lidí jej bude odd lovat jen zábradlí. Vedle n j vystavíme také kosti vlka i soba,“ doplnil Zatloukal. Památník mamut bude jednou ze zastávek nau né stezky, která je zahrnuta i v programu Regenerace sídlišt P edmostí. Tu budou zdobit imitace prav kých zví at. „Za ne u sídlišt . Pokra ovat bude kolem h bitova k plastice Sonda do prav ku a p es památný kámen v areálu mate ské školy Mate ídouška až k památníku,“ popsal sm r nau né trasy mluv í radnice Bohuslav P idal. Od památníku bude cesta pokra ovat sm rem na eky ský kopec, až k místu, kde je nyní plastika mamuta. V P erov p ed 120 lety odborníci ud lali jeden z nejv tších objev -našli kosti mnoha mamut z poslední doby ledové a objevili hrob dvaceti prav kých lidí. Šlo p itom o samostatný vývojový druh lov ka pojmenovaný Homo Predmostensis. (Roman Helcl) MFD 4.8.2006
15
-
&'
$
Olomouc - P ed deseti lety ukradli vzácnou plastiku z kostela v Cholin na Olomoucku zlod ji, nedávno památku v hodnot p esahující ty i miliony korun objevili rakouští policisté ve Vídni. Kdy se ale soška, známá jako Cholinská madona, vrátí zp t na st ední Moravu, zatím není jasné. Ú edníci ministerstva kultury se sice o nelegáln vyvezené um lecké dílo p ihlásili už v kv tnu, odpov rakouské strany však dosud nemají. Gotickou plastiku našla rakouská policie p i prohlídce v jednom víde ském starožitnictví a ukázalo se, že jde o památku z druhé tvrtiny 15. století ukradenou v roce 1996 z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Cholin . „Spolkovému památkovému ú adu ve Vídni jsme 11. kv tna dopisem oznámili, že zahajujeme ízení podle zákona o navrácení nelegáln vyvezených kulturních statk . Reakci rakouské strany jsme zatím neobdrželi, takže v tuto chvíli v bec nelze další vývoj odhadnout,“ ekla mluv í ministerstva kultury Ludmila Kadrnková. Ú ad se podle ní v podobných p ípadech snaží p edevším získat vyvezené um lecké p edm ty zpátky mimosoudní cestou. „Teprve v okamžiku, kdy se tato jednání ukážou jako bezvýchodná i neú inná, lze p ikro it k soudnímu vymáhání,“ dodala mluv í. Existuje však ješt další možnost. „Doporu ili jsme zástupc m církve, aby se obrátili osobním dopisem p ímo na osobu, které v sou asné dob plastika pat í. Dopisy tohoto typu mají n kdy v tší význam než komunikace se státními orgány,“ podotkla Kadrnková. (šot) MFD 1.8.2006
%
#
3
:
#
"
Jižní Morava - Po t i tvrt roce od chvíle, kdy poslanci rozd lili peníze ze státního rozpo tu, za nou na jihomoravských památkách opravy, které m li kasteláni naplánované už na prázdniny. První peníze za ínají totiž na hrady a zámky p icházet práv nyní. Výjimkou je Lednice, která musí odložit plánovanou opravu fasády za dv st milion korun až na p íští rok. Výb rové ízení totiž ministerstvo vypíše až na za átku zá í. Jandákova „osmi ka“ na Veve í zatím nep išla Na hrad Veve í stále ekají na osm milion , které v Poslanecké sn movn v prosinci prolobbovali brn nští poslanci a znovu je p islíbil v dubnu ministr kultury Vít zslav Jandák. „P id lení pen z ješt po ád prochází schvalovacím procesem, nap íklad Ú ad pro ochranu hospodá ské sout že musí potvrdit, že se nedopustíme zakázané ve ejné podpory,“ uvedl v pátek nám stek ministra kultury Karel Formánek. „Vzhledem ke stavu této památky je ale velmi pravd podobné, že všechny instituce schválí uvoln ní t chto prost edk ,“ dodal Formánek. Po páte ním p íslibu se tak kastelán hradu Petr Fedor pustí rychle do práce, tak aby byl takzvaný anglický trakt pod novou st echou do zimy. P ípravné práce už jsou hotovy - kastelán je zaplatil provizorn z provozního rozpo tu hradu. „Za neme pracovat hned v pond lí,“ slíbil Fedor. Do zimy se Veve í do ká ješt nové p ístupové cesty od Brn nské p ehrady, kterou zaplatí brn nská radnice a Lesy R. Návšt vníci tak nebudou muset chodit od nového m stku p es nádrž po nebezpe né silnici plné zatá ek. Lednice si na fasádu po ká do p íštího roku Na zámku v Lednici plánují opravu zdevastované fasády. Ta mohla být už letos hotová, vše ale zbrzdily pr tahy kolem výb rového ízení. Ministerstvo kultury je zrušilo, protože se mu nabízená suma p esahující dv st milion korun zdála vysoká, a nové zatím nevypsalo. „Výb rové ízení bude vypsáno na za átku zá í,“ slíbil Formánek. Práce se ale letos podle ministrova nám stka zcela jist nestihnou. „Peníze už jsou p evedeny do rozpo tu na p íští rok,“ potvrdil Formánek. Letos podle n j bude možné proinvestovat jen malou ástku na p ípravu stavby. Peníze je nutné vy erpat do konce p íštího roku, do té doby tedy musí být fasáda hotová. Podle p edstav ministra Jandáka, který si Lednici prohlédl v dubnu, p itom m ly být práce dokon eny už letos v kv tnu. Když zjistil, že bylo výb rové ízení zrušeno, ze svých plán slevil. Kunštát: z 10 milion jen 8 Zámek v Kunštátu eká obnova st ešního plášt , která musí být hotova do konce listopadu, m lo by se za ít pracovat i na statickém zajišt ní zámku, v jehož místnostech d ív sídlil archiv a který byl ve ejnosti zp ístupn n teprve p ed rokem. „Ješt letos chceme zajistit statiku v interiérech jižního hrab cího k ídla, kde je prohlídková trasa. Na to totiž musí navázat restaurování iluzivní výmalby v Alhambra salonu a dopl ování prohlídkové trasy p ed novou sezonou,“ popsal kastelán Št pán Radim. S pracemi d lníci za nou až nyní, teprve v pátek totiž na ú et zámku dorazily první státní peníze. „Te p išlo p t milion z deseti slíbených. To jsou peníze jen na dokon ení st echy. Na statiku peníze zatím nemáme a nikdo neví, kdy dorazí,“ uvedl. „Už te víme, že ze zbývajících p ti milion p ijdou jen t i,“ dodal. Taková suma bude podle
16
kastelána na zajišt ní statiky sta it. Tedy pokud ji skute n dostane. „Pokud ne, nestihnou se ud lat restaurátorské práce,“ p ipustil kastelán. (JI Í SMETANA, PAVLA DUCHÁ KOVÁ)
MFD 28.8.2006
;
?
V ž Trúba, dominanta Štramberka na Novoji ínsku, se možná vrátí tém do takové podoby, jakou lidé znali naposledy p ed n kolika staletími. Starobylému m ste ku, které bývá nazýváno Moravským Betlémem, zatím scházejí peníze a jednozna ná podpora obyvatel. Štramberský hrad s v ží Trúba vznikl ve 13. století. Po roce 1533 za al chátrat a o 250 let pozd ji se p ední ást hradu z ítila. Materiál místní okamžit rozebrali. Nakonec zbyla jen ty icet metr vysoká v ž Trúba. S tristním stavem se na p elomu 19. a 20. století nesmí il starosta Adolf Hrstka, který se rozhodl hrad dostav t. Kontaktoval p edního eského architekta Kamila Hilberta, zorganizoval sbírku, jenže stihli jen Trúbu zast ešit a upravit na rozhlednu. Pod v ží pak provizorn postavili Jaro kovu útulnu. „Jenže ta už staticky nevyhovuje, zadní st na se bortí. Navíc na tak unikátním území nikdy nebyl proveden archeologický pr zkum,“ upozornil galerista, historik a zastupitel Josef Hr ek, který s dostavbou hradu souhlasí. „Vše by se muselo vyjednat s památká i, asi bychom nemohli zcela dodržet Hilbertovy plány. Ale t eba Karlštejn také dostav li a všichni vnímají jeho sou asnou podobu. I ve Štramberku by si zvykli,“ argumentoval. Když Štramberk (tém 3500 obyvatel) uspo ádal anketu, nebyli lidé z t chto plán nadšeni. Z 232 hlasujících v tšina nesouhlasila, n kte í dokonce považují dostavbu za archaický výmysl. „Stále však z stává dost t ch, kte í by rádi vid li Trúbu dostav nou, ur it by to zvýšilo zájem turist . Lze íci, že ob ané jsou pro dostavbu, nikoliv však za m stské peníze,“ vysv tlil štramberský starosta Jan Socha (SNK). Finan ní odhady na dostavbu se pohybují okolo ty iceti milión korun. „Myslíme na pomoc z fond Evropské unie. Plány zatím máme skromn jší, než m li p ed sto lety, zatím by sta ily opravené schody z nám stí k hradu, archeologický pr zkum a zvelebený vstup do Trúby,“ vypo ítal starosta. M sto se stalo majitelem hradního areálu v roce 1994, nyní jej pronajímá ostravské spole nosti Technoprojekt. Práv na spolupráci s firmou m sto hodn sází. Starosta požádal majitele, aby se op tovn p ihlásili o evropské granty. „Vím, že na plánech se pracuje, rozhodn hodláme areál zvelebit a p ilákat více turist ,“ podotkla kastelánka Karolina Lešinská. V lo ském roce vystoupalo 167 schod na ochoz rozhledny p es padesát tisíc lidí, letos to podle odhad bude kv li dlouhé zim a oprav m stských silnic mén . (Josef Gabzdyl) P 19.8.2006
%
$
Zachovat d dictví p edk , na kterém se již podepsal zub asu. O to se snaží radní z Nesovic. Dominantou vesnice p itom není tak jako v jiných obcích kostel, zato se m že pyšnit trojicí kapli ek. Ta, která je zasv cená svatému Janu Nepomuckému, oslaví v zá í sedmdesáté výro í od svého vysv cení. Obec se ji proto p i této p íležitosti rozhodla opravit. „Zdálo se nám, že by bylo ned stojné nechat kapli ku v p vodním stavu. Cena oprav se nakonec vyšplhala na dv st ty icet tisíc korun," ekl starosta obce Ivan Machálek. Renovace zahrnovala zni ené okolní teraso, vnit ní i venkovní malby a také zcela nový vstupní portál. „S pracemi jsme za ali v kv tnu, poslední malby jsme dokon ovali p ed trnácti dny. I když kapli ka není chrán nou památkou, p esto jsme museli dát na doporu ení .památká ," dodal Machálek. Budoucí generace se však o oprav kapli ky nedozv dí z bán , musí jim posta it obrazová dokumentace. „Bá jsme nerozd lávali, nebylo v ní totiž pot eba d lat žádný zásah. Z stal v ní tedy vzácný zápis z roku devatenáct set t icet šest, o kterém se píše v místní kronice;" dodal starosta. O oprav na frekventovaném pr tahu obcí v dí nejen lidé z Nesovic. „Nové kapli ky jsem si už sta ila všimnout," ekla nap íklad Veronika Svobodová z Milonic. Místní obyvatelé prý snahy obce vítají. „Je tu hodn lidí, kte í t mito v cmi žijí, denn se sem lidé chodí modlit. Další dv opravené kapli ky máme v Nových Zámcích a v Letošov . Nebylo p itom v bec jednoduché dát tyto stavby dohromady, za minulé éry se o n totiž nikdo nezajímal," podotkl starosta. Program nadcházejících oslav je podle n j již také daný. „Sedmdesáté výro í vysv cení p ipadá na t icátého zá í. Na tento den jsme naplánovali slavnostní mši. Celebrovat ji bude opat kláštera premonstrát v Nové íši Marian Rudolf Kosík. Zakladatel a mecenáš kaple opat Pavel Sou ek, rodák z Nesovic, který byl umu en v koncentra ním tábo e, totiž jako kn z p sobil práv v Nové íši," vysv tlil starosta. (Petra Cidlinská) DVy 31.8.2006
17
7 9
!
%
:
Vila Primavesi, která pat í ke skvost m secesní architektury, dostává v t chto dnech ke stým narozeninám nový kabát. Krom sv tlé fasády letošní výro í p ipomínají také nov vydané pohlednice a p ipravuje se i brožura o historii památky, v era to ekla majitelka budovy Pavla Honzíková. Ze sou asné tmav šedé se do sv tlé pískové barvy neoble e celá památka. Na ást, kterou mohou lidé vid t z Bezru ových sad , již letos nezbude. Spolu s novou fasádou se snažíme opravit i okna, bude pot eba dod lat ková ské práce. P vodn jsme cht li, aby vila m la celá novou fasádu, ale nepovedlo se. Ožije alespo její ást. Podle ní se obnova fasády plánuje již n kolik let. V roce 1999 však nedosp la majitelka k dohod s památká i a magistrátem, také letos musela své p edstavy o barv pod ídit názoru památká . „Cht li jsme syt jší pískovou barvu, aby byla v kontrastu s m ížemi a okny. Nakonec jsme ale ustoupili," vysv tlila Honzíková. Podle ní letos na fasádu p jde zhruba 500.000 korun. Dotaci 135.000 korun p islíbilo ministerstvo kultury a dalších 70.000 korun olomoucký magistrát. Sté výro í Vila si letos p ipomíná 100 let od kolaudace. emeslníci p i nyn jší obnov fasády objevili ve zdi noviny z dubna 1906. „Byly poma kané, ale budeme se snažit dát je dohromady. Údajn už tehdy zedníci vycpávali otvory novinami, když cht li ušet it na malt ," dodala Honzíková. Podle ní m la vila sv tlou fasádu i v minulosti. Tmavým nát rem byla údajn opat ena až za druhé sv tové války v obav p ed vybombardováním. Její jubileum p ipomínají i dv nové pohlednice s vyobrazením vnit ních i venkovních prostor. Lidé si je mohou zakoupit v galerii Primavesi. • Vila je nádherný skvost secesního um ní, jaký je v Evrop málo vídaný. Je vhodn za len na do barokního souboru budov, kde v bec neruší. Vše tam bylo d láno na míru a s ohromným vkusem. • Budova byla postavena na míst n kolika starších budov p i asanaci okolí kostela sv. Michala. • V letech 1926-1927 a 1947 byla vila p estav na na sanatorium. • Byla sídlem rodiny Otto a Eugenie Primavesi, která byla úzce spjata s p edními p edstaviteli víde ské secese-socha em Antonem Hanakem, malí em Gustavem Klimtem a architektem Josefem Hoffmannem. Metro 16.8 2006
%
9
B ha ovice - Ješt dodláždit prostor p ed v ží, obnovit m d né svody i krytinu vstupních p íst ešk a n kolik málo posledních úkon a chrám nejsv t jší Trojice v B ha ovicích bude kompletn celý opraven. Rekonstruk ní práce na kostele skon í již na podzim letošního roku. „O samotnou rekonstrukci naší dominanty se obec nestarala, ani se na ní ekonomicky nepodílela. Pouze jsme prosadili a áste n financovali nasv tlení kostela. Jsme rádi, že se místní farnosti podailo sehnat finan ní prost edky a s pomocí dotací pak opravit jak samotný chrám, tak celé okolní ve ejné prostranství," objas uje starosta obce B ha ovice Václav Filipec. P estože se vedení obce snažilo opravné práce na kostele rozpohybovat již p ed n kolika lety samo, ve svém po ínání úsp šné nebylo. To v ící m li daleko více št stí. Nebýt jich a ob tavého místního pana fará e, ekal by svatostánek na svou adaptaci podstatn déle. „S komplexní opravou kostela jsme za ali již v loni s tím, že v letošním roce bude rekonstrukce skon ena. Nebýt dotací, tak bychom kostel opravovali déle;" potvrdil b ha ovický duchovní Josef Fiala. Jak vypo ítal, na celkovou skoro dvoumilionovou rekonstrukci nejvíce p isp lo milionem a sto tisíci ministerstvo kultury, šest set tisíc hradili sami farníci, Jihomoravský kraj p isp l bezmála dvousettisícovou dotací a sto tisíc p idala dukovanská elektrárna. Chrám nejsv t jší Trojice v B ha ovicích je výraznou dominantou obce, a proto je také d ležitým orienta ním bodem v krajin . B ha ovický chrám je za posledních padesát let opravován již pot etí. Ve své historii byl sv dkem mnoha zajímavých událostí. „Když v srpnu roku 1946 nad B ha ovicemi ádilo tornádo, byl vzdušný vír tak silný, že neukotvenou st echu kostela snesl k zemi," vzpomíná fará Fiala.
18
V obci není žádná významná kulturní památka, a tak jsou místní podle slov fará e rádi, že budou moci v následujících m sících u novotou vonícího svatostánku p ivítat i hosty odjinud. (dr)
DZn 5.8.2006
!
#
#
#
"
B eclav - Už roky pot eboval kostel v Poštorné nová sv tla. Jeho obrovskou sí osv tlovala jen malá tovární lampa na strop . B eclavská radnice schválila více než p lmilionovou dotaci na rekonstrukci elektrické sít a vnit ního osv tlení kostela. „Krom šesti set tisíc korun na elekt inu jsme odsouhlasili také dv šedesátitisícové dotace na pr vodcovské služby v b eclavském, ale i poštorenském kostele," up esnil vedoucí Antonín Vaculík z b eclavské radnice. Turisté mohou dál kostel navšt vovat. „Rekonstrukce nemá na návšt vníky, pro které je kostel otev en denn až do konce srpna, žádný vliv," vysv tlil fará kostela v Poštovné Vladimír Langer. Krom opravených rozvod elekt iny a nového osv tlení by Langer cht l dát zrekonstruovat i kostelní v ž. „Ted' není v ž p ístupná ve ejnosti. K tomu, abychom ji lidem otev eli, pot ebujeme milion korun na rekonstrukci schodišt a celkového zabezpe ení p ístupu na v ž, který zatím nemáme," dodal Langer. (dav) DBl 14.8.2006
+ Orlová - Osm milion korun si vyžádá sou asná rekonstrukce orlovského katolického kostela, která zahrnuje opravy fasády a st echy tamní v že. Orlovskou faru tak eká nelehký úkol sehnat asi ty i miliony korun, které dosud na akci schází. „P vodn m lo jít o daleko mén nákladn jší opravu fasády. Teprve p i zahájení prací se ukázalo, že nebude možné opravovat kamenné prvky fasády. Ty jsou již natolik zni ené exhalacemi, že je musíme vym nit celé," ekl orlovský katolický fará Martin Pastr ák. K oprav muselo dojít, protože zmín né zdi kostela se již za aly drolit a jejich kusy padaly na p ilehlý chodník, ímž ohrožovaly tamní provoz. Na rekonstrukci kostela p isp lo i m sto Orlová, které dalo jeden milion korun na opravy krovu a kostelní hodiny. Jistou ástkou p isp l také D l SA v rámci vyrovnání se za d lní škody. Samotný orlovský kostel ovšem krom starostí ekají také radostn jší události. Již dnes se tamní farnost á v ící chystají na sobotu 22. íjna, kdy tam prob hne slavnostní mše k stoletému výro í posv cení kostela. Tu by m l sloužit Apoštolský nuncius, tedy velvyslanec Vatikánu v eské republice, Diego Causero. (rich) KD 23.8.2006
%
$
Klimkovice - Archeologický pr zkum centra Klimkovic naboural navrhnutý postup opravy nám stí. A p esto, že kameníci již p edláž ují silnici vedoucí na nám stí, všechny práce letos ur it hotovy nebudou. Do rekonstrukce nám stí se v Klimkovicích pustili v letošním roce, dokon ena by m la být v roce p íštím. Radnice na opravy vy lenila p ibližn dvaadvacet milion korun s tím, že m sto se bude snažit dosáhnout i na r zné dota ní tituly. Pomyslné komplikace ale Klimkovickým zp sobil archeologický pr zkum. A to hlavn na Lidické ulici, kde d lníci p i výkopových pracech, ve zhruba p lmetrové hloubce pod sou asnu komunikací, objevili po stranách kulatiny a p es n p eložené silné d ev né trámy. „Bylo to zpevn ní silnice p i p íjezdu do m sta, aby se vozy pln naložené a také kon nebo ily do bahna. Takové cesty bývaly b žné ve st edov ku a ranném novov ku," vysv tlila p ed asem vedoucí výzkumu Hana Teryngerová z odboru ochrany archeologického fondu Národního památkového ústavu. „Zdržel nás," p ipustil na adresu pr zkumu místostarosta Klimkovic Petr Ve erka (ODS). Nyní už jsou archeologové z láze ského m ste ka pry . A to i p esto, že se v era uskute nil kamerový pr zkum historické studny ve st edu nám stí. „Studna je hluboká patnáct metr , ale s kamerou se dostali jen do šesti metr pod povrch. Voda byla strašn kalná a studená," prozradil místostarosta. Zm ny v plánu oprav radnici prý p íliš nevadí. „Máme totiž, na druhou stranu, už vybudováno zase nap íklad parkovišt za zdravotním st ediskem," nazna il Ve erka. (plk) NJD 18.8.2006
19
!"
(# $
BRNO - Už n kolik let je brn nské téma íslo jedna p esun nádraží. A z ejm ješt dlouho bude. Objevil se totiž další problém. Nové koleje by m ly vést p es dv historické budovy. Odp rc m p esunu se to nelíbí. V souvislosti s p esunem brn nského nádraží se vyno il další problém. Už schválené plány totiž po ítají se stržením jednoho k ídla památkov chrán né budovy Masné burzy od významného architekta Bohuslava Fuchse ze t icátých let minulého století. Poni ená by byla i sousední M stská jatka. Historická budova by m la místo st echy estakádu. „Radnice Br an m ne ekla, že kv li odsunu nádraží dojde k áste ným demolicím dvou velmi významných kulturních památek,“ uvedl Svatopluk Bartík z koalice Nádraží v centru. Podle n j eká funkcionalistickou budovu Masná burza, která je v ulici Masné 34, ubourání severního k ídla a tra by i tak vedla v úrovni jejího druhého patra v t sné blízkosti zbytku stavby. „Estakáda také protne st echu velké haly M stských jatek, ímž se významn naruší její kulturn -historická hodnota,“ vysv tlil Bartík. Budova M stských jatek je prost ednictvím Brn nských komunikací v majetku m sta. Podle odboru památkové pé e brn nského magistrátu je vedení trati p es jate ní komplex „ ešení s nedostatkem respektu k hodnotám chrán ného areálu“. P esto ale nakonec odbor souhlas vydal. „Bylo více variant, ale je pot eba dívat se na projekt jako celek a ne up ednost ovat jednu úzkou ást,“ poznamenal mluv í magistrátu Pavel Žára. Podle n j se zásahy konzultovaly s památká i, kte í je schválili. Potvrdil, že na míst strženého k ídla burzy povedou koleje, konkrétn takzvaná komárovská spojka na p erovské trati. „U m stských jatek bude odstran na st echa, ale krásné štíty budou zachovány, budovu jakoby zast eší estakáda,“ popsal Žára. Podle architekta Jana Sapáka ale ud lali projektanti chybu. „Vždycky existuje více variant, jak problém p i projektování ešit. Kdyby projekt myslel na budovy už d ív, našla by se jiná varianta,“ myslí si Sapák. Podle n j je velmi cenná zvlášt Masná burza. „Rozhodn pat í mezi šest Fuchsových nejvýznamn jších staveb. A Fuks je architekt sv tového významu,“ upozornil. Stržení jednoho k ídla prý památku zcela znehodnotí. „To už to m žou zbourat celé. Zbude jen jakési memento,“ dodal Sapák. Podle mluv ího magistrátu Žáry ale prý koridor musí být v tomto pr jezdu postaven, aby spl oval kladené podmínky. Bartík p ipomn l, že kdyby se zmodernizovalo nádraží v centru, obou památek by se stavba nedotkla. (Tereza Strnadová) R 20.8.2006
0
#
Ostrava - Archeologové z Národního památkového ústavu obsadili velkou jámu uprost ed Masarykova nám stí v centru Ostravy. Hledají v ní sv dectví o život našich p edk . S pr zkumem pomáhají odborník m i najatí brigádníci. „Jsem tu druhý den a z ejm budu až do za átku íjna,“ sv il se t iadvacetiletý David Pasz z eského T šína, který v Ostrav studuje vysokou školu, ale te spolu s dalšími mladíky kope krumpá em. D v ata rozbíjejí moty kou vykopané hroudy hlíny a hledají v nich zajímavé p edm ty. „Jsou tu hlavn zbytky cihel a sem tam n jaké st epy,“ íká jedna z brigádnic. Vedoucí archeologického pr zkumu Pavel Malík je ale spokojený. „Krom keramických st ep jsme už objevili d ev ný vodovod asi ze 16. až 17. století a t i st íbrné mince s p knou ražbou z let 1601 a 1607. Pravd podobn jde o mince polského království, jistotu budeme mít, až po jejich vy išt ní,“ lí í Malík s tím, že archeologové cht jí zkoumat zeminu do hloubky t í metr . „V íme, že výzkum p inese cenné poznatky,“ míní vedoucí odd lení archeologických výzkum Národního památkového ústavu Michal Zezula. „Dochovalo se totiž st edov ké dlážd ní, ekáme objevy z dob vzniku m sta.“ (Ivana Lesková) MFD 23.8.2006
1
"
Bruntál - P edstavitelé m sta Bruntálu oznámili, že vše nasv d uje tomu, že oprava a rekonstrukce kdysi oblíbeného, ovšem dnes velmi poni eného a vykradeného Spole enského domu za ne ješt letos. Mluv í bruntálské radnice Ji í Ondrášek v era uvedl, že p ípravy na zamýšlenou generální rekonstrukci Spole enského domu pokra ují a sm ují k tomu, aby první záchranné práce za aly ješt letos na podzim. „Tedy jak bylo p vodn v plánu,“ ekl mluv í m stského ú adu v Bruntále. Ú edníci stavebního ú adu vydali v uplynulých týdnech stavební povolení na rekonstrukci domu, který v
20
minulých letech ovládli bezdomovci a jiné podivné existence v etn narkoman . Obyvatelé Bruntálu pouze trpn sledovali zánik za ízení, do n hož chodili kdysi na plesy a do tane ních. Stále více se také místní lidé obávali v okolí spole enského domu o svou bezpe nost. Výb rové ízení na generální opravu Spole enského domu vyhrála v úterý bruntálská spole nost Czasch, která nabídla opravit objekt za necelých jednaosmdesát milion korun. „Radnice s firmou sepíše smlouvu tak, aby samotné práce, pokud se nestane nic nep edpokládaného, za aly po átkem íjna,“ uvedl mluv í. Sd lil, že celá stavba má skon it už v první polovin p íštího roku. V té dob bude známý i provozovatel objektu. „Celá rekonstrukce tak bude ukon ena podstatn d íve, než bylo p vodn v plánu,“ prohlásil Ji í Ondrášek. P ipomn l, že chátrající budova se postupn zm ní ve spole enskokulturn -sportovní centrum. Po ítá se s velkým sálem s kapacitou dvou set patnácti míst, malým sálem pro osmdesát lidí a galerií. V objektu vznikne také fitnesscentrum, t i bowlingové dráhy, zázemí pro kosmetiku a masáže a také bar a restaurace s osmdesáti místy. Spole enský d m je jednou z dominant m sta od roku 1881. V roce 1963 byl objekt za azen do seznamu kulturních památek. (Petr Broulík) MFD 25.8.2006
8
"
(
'
Kauza se vlekla šedesát jedna let, teprve loni eská vláda o vydání majetku rozhodla Podpisy nám stka ministra kultury R Františka Formánka a sek ní šéfky rakouského spolkového Ministerstva hospodá ství a práce Elisabeth Udolf-Stroblové ud laly v pátek na brn nském hrad Veve í definitivní te ku za jedenašedesát let trvajícím hostováním, jak se taktn vyjád ila rakouská velvyslankyn Margot Klestilová-Löfflerová, 229 k esel, židlí a pohovek z císa ských zámk Hofburg a Schönbrunn v esku. Restaurování za šest milión Na zámek Collalt v Uher icích na Znojemsku se reprezentativní - v tšinou pseudorokokové - kusy nábytku dostaly na sklonku války. M ly zde najít bezpe ný úkryt p ed o ekávanými leteckými útoky spojenc na n kdejší císa ská sídla ve Vídni. Po válce však byly spolu s uher ickým majetkem Collalt konfiskovány a prošly podobným osudem jako další mobiliá zámku, ve kterém se vyst ídali vojáci a družstevníci. Ne všechny kusy se do kaly dnešního dne. Rakouské požadavky na vrácení cenného mobiliá e našly pozitivní odezvu na eské stran až loni v zá í, kdy vláda v Praze rozhodla rakouský majetek vydat. P edtím bylo ovšem nutno zdevastovaný mobiliá nákladem tém šesti milión korun restaurovat. Národní památkový ústav práce v únoru zadal firm Gema Art Praha. Ta šibeni ní t ím sí ní termín do konce kv tna stihla. Práce zadala n kolika restaurátorským dílnám, na v tšin kus pracovali autorizovaní restauráto i. „N které byly na p ání rakouských partner pouze konzervovány, jiné byly kompletn rekonstruovány v etn zlacení a aloun ní. Práce probíhaly pod pr b žnou kontrolou památkového ústavu a také rakouských odborník , s nimiž byl dohodnut postup u každého jednotlivého kusu,“ informoval Petr Severa z brn nského pracovišt Národního památkového ústavu. A koli byly všechny kusy restaurovány v as, odpo ívaly až do za átku srpna ve skladech restaurátorské firmy, než si je památká i p evzali a odvezli je na hrad Veve í. Termín jejich transportu do Rakouska podle Elisabeth Udolf-Stroblové ješt nebyl stanoven, pravd podobn to však bude za átkem zá í. N které se podle ní vrátí na p vodní místo, jiné budou umíst ny v muzeu nábytku a další najdou uplatn ní v jiných památkových objektech rakouského státu. Mobiliá byl již vymazán ze seznamu památek chrán ných v eské republice. Rakouská velvyslankyn Margot KlestilováLöfflerová, která se slavnostního podpisu dohody o vrácení císa ských židlí zú astnila, ozna ila událost za výraz vynikajících vzájemných vztah mezi ob ma zem mi, d kaz toho, že i „velmi citlivé v ci lze ešit, pokud je politická v le jednat, v p átelském duchu“. (Jan Chmelí ek) P 26.8.2006
7
)
3
$
Valašské Mezi í í - Ochránci p írody z Valašského Mezi í í usilují o obnovu bývalého vodního mlýna v nedaleké obci Mikul vka. Mlýn cht jí uvést do áste ného provozu tak, aby se stal sou ástí nabídky cestovního ruchu na Valašsku. Chrán ná technická památka byla p ed 75 lety p ebudována na elektrický pohon. Ekologové cht jí alespo symbolicky p ipomenout jeho minulost, kdy hlavním zdrojem pohonu byla voda. Pro praktické rady a zkušenosti se ekologové vydají ke svým koleg m do západních Tater, kde mají zkušenosti s obnovou technických památek. ( TK) MFD 23.8.2006
21
%
# #
"
#
Moravská Ostrava je m sto s velmi dlouhou historií, která sahá až do 12. století. Mnoho lidí si p esto neuv domuje, že p da, po které v Ostrav chodíme, není oby ejná hlušina, kterou je možné kdykoli odvézt na skládku, ale že jde o nenahraditelný archiv informací o d jinách m sta. Protože archeologických nález neustále díky stavební innosti ubývá, m lo by být naším prvo adým cílem chránit je uložené na p vodním míst . Není-li to možné, je t eba provést takzvaný záchranný archeologický výzkum. Vše, co archeologové najdou na míst , které eká p estavba, je vždy pe liv zadokumentováno a vzácné nálezy jsou po konzervaci uloženy do muzea. Zvlášt p i sou asném stavebním boomu bychom m li cítit velkou odpov dnost a snažit se zachránit na staveništích pro budoucí generace co nejvíce sv dectví o každodenním život mnoha p edešlých generací obyvatel Ostravy. Archeologický výzkum na Masarykov nám stí, který práv te probíhá, není prvním ani posledním pokusem tohoto cíle dosáhnout. Ostravu eká dostavba ady proluk v historickém jádru a záchranné archeologické výzkumy musí být vždy jejich neodd litelnou sou ástí. (Michal Zezula) MFD 26.8.2006
-
<2
%
$
LENKA HNILOVÁ Stopy koroze jsou podle odborník normální Olomouc - Stále zelen jší p ipadají turist m i místním pozlacené plastiky na Sloupu Nejsv t jší Trojice na olomouckém Horním nám stí. Obavy z toho, že by nákladná rekonstrukce sloupu, který už šestým rokem figuruje na seznamu památek sv tového kulturního d dictví UNESCO, byla provedena nekvalitn , ale odborníci vyvracejí. Zelená barva na kovových plastikách za ala kolemjdoucí znepokojovat v poslední dob , podle památká a restaurátor si jí ale mohli všimnout už d íve. " Paprsky jsou úpln zelené a m d nka je patrná i na dalších ástech," podivoval se turista Aleš Kohoutek z Plzn . " Stálo to miliony a takhle to odflákli," p ipojují se n kte í místní. Znalci ale upozor ují, že tento subjektivní dojem pramení z neznalosti v ci. Koroze podle nich postupuje p im en klimatickým podmínkám a exteriérovému umíst ní plastik. "V tší ást jejich povrchu je totiž z m di. Zlacení jsme p i poslední rekonstrukci provád li jen na místech, kde z stalo to p vodní, staré 250 let," vysv tlil Ladislav Werkmann, jehož fi. rma památku v roce 2000 opravovala. " Korozní produkty m di jsou zcela p irozené a byly zde už p ed rekonstrukcí. Velkou ást z nich ale zakrývaly usazeniny sazí, které jsme odstranili," dodal restaurátor. Požadavkem památká podle n j ani nebylo kompletní pozlacení plastik. "Cílem posledního restaurování nebylo úplné odstran ní tzv. m d nky, ani její celoplošné p ekrytí zlatem," vysv tlil odborný nám stek olomouckého Národního památkového ústavu František Chupík s tím, že jedním z požadavk bylo i zachování maxima historických úprav. " Ostatn zelená barva na n kterých památkách, zejména st ešní krytin , je zcela vžitá jako doklad patiny materiálu. Nikdo se nepozastavuje nap íklad nad zelenou barvou st echy radni ní v že v Olomouci nebo takzvané zelené brány v Pardubicích," dodal. Oprava Sloupu Nejsv t jší Trojice p išla radnici na 17 milion korun. Podle jejího mluv ího Ivana Raš áka m sto památku pravideln kontroluje, zajiš uje opravy úlomk a istí ji od holubího trusu. OD 4.8.2006
7
$
$
Jihlava - Kraj Vyso ina v noval v uplynulých ty ech letech na obnovu památek na svém území 131 milion . Konkuruje tak nejv tším eským kraj m. Podle Martiny Mat jkové, radní pro oblast kultury, je to pátá nejv tší suma mezi 14 kraji za Prahou, Jihomoravským, Moravskoslezským a Jiho eským krajem. „Na památky ve svém vlastnictví dal kraj 72 milion korun, s 59 miliony mohli nakládat p ímo jejich vlastníci - obce, církve a soukromníci,‘ ekla Mat jková. Mezi nejv tší investi ní akce pat ila obnova zámku v T ebí i, kde sídlí Muzeum Vyso iny. Za více než 16 milion korun se upravilo nádvo í, fasády budov a ást vnit ních prostor. Na opravy hradu 22
Kámen na Pelh imovsku sm ovalo sedm milion korun, opravoval se zámek v Novém M st na Morav i hrad Roštejn na Jihlavsku. „Za pomoci grant a p ísp vk jiným vlastník m bylo opraveno kolem 300 památek ve 270 obcích,“ up esnila Mat jková. Podle radní rostou peníze v nované krajem na obnovu památek každoro n . „V roce 2002 to bylo 10,5 milionu korun, zatímco loni už 40 milion . Letos bude ástka podobná,“ uvedla Mat jková. ( TK) MFD 29.8.2006
Archeologové zkoumají usedlost, našli už i kus zdiva Na záchranném pr zkumu se krom odborník podílejí i studenti P edstihový záchranný archeologický pr zkum usedlosti pocházející z ejm ze 13. století v Hladkých Životicích, se kterým pomáhají v t chto dnech i studenti st edních a vysokých škol, je nyní v polovin výzkumných prací. Odborníci se zam ili na výzkum usedlosti z d vodu plánované výstavby dálnice D 47. ELLEN WEISSBRODOVÁ Hladké Životice - Podle p edpokladu odborník se s pomocí student poda ilo nalézt nejen poz statky novov kého, ale rovn ž i st edov kého osídlení. „Naše o ekávání se potvrdila. Odkrýváme zdiva usedlosti. Zkoumáme vrstvy, které obsahují novov kou keramiku p evážn ze šestnáctého až osmnáctého století. Máme doloženy i nálezy a vrty ze st edov ku," sd lil Michal Zezula, vedoucí odboru archeologie Národního památkového ústavu, územního odboru pracovišt v Ostrav . Studenti zkoumají okolo t icet tverc vzork p dy o rozm rech ty i krát ty i metry, které jsou hluboké tém p l metru. ,,St ep a fragment keramiky jsem našel docela hodn . Mým nejv tším úlovkem je nález mince, na níž je letopo et 1781," prozradil student Slezské univerzity v Opav David Mach, který se na archeologickém výzkumu podílí tém m síc. První den v jedné z nejstarších usedlostí v Hladkých Životicích v era pracovala i Monika Petrošová, studentka Gymnázia Miloše Kopernika v Bílovci. „O pr zkumu usedlosti mi ekla kámoška, tak.jsem sem ze zv davosti zajela. Zatím se rozkoukávám," uvedla Petrošová. Nalezené fragmenty z usedlosti skon í podle památkového zákona s nejv tší pravd podobností v Muzeu Novoji ínska. „P ed tím se však musí artefakty o istit a konzervovat. N které keramické nádoby se da í rekonstruovat. Keramika je chronologicky citlivá. Na základ utvá ení okraj , výzdoby a technologických stop jsme schopni pom rn p esn datovat, ze kterého období nález pochází. Prvotní o išt ní se provádí na míst výzkumu. Poté následuje fáze laboratorního zpracování, které probíhá na našem pracovišti v Opav ," dodal Zezula. NJD 2.8.2006
=
#
3
Náro né opravy suchdolské stanice potrvají až do p íštího roku Rekonstrukce nádraží v Suchdole nad Odrou trvá už n jaký as. V nedávné dob za aly opravy hlavní nádražní budovy. Ta je technickou památkou a má být uvedena do stavu, ve kterém byla kolem roku 1900. VALERIAN KLABAN Suchdol nad Odrou - Opravy suchdolského nádraží za aly loni. na podzim. P ed asi trnácti dny byla zkolaudována provozní budova. Nyní se pracovníci pustili do nejcenn jšího objektu nádraží - hlavní budovy. „P jde o totální rekonstrukci. Budova je na severojižní dráze typov ojedin lá. Navíc je pom rn dob e zachovalá," uvedl Libor Tela ík z Národního památkového ústavu v Ostrav . Zvláštností suchdolské nádražní budovy je podle Tela íka i to, že je obklopena kolejemi z obou stran, emuž odpovídá i její konstrukce s oboustranným nástupišt m. „Dalším originálním stavebním prvkem byl pozd ji zrušený sv tlík, který osv tloval centrální halu. Ten bude rovn ž obnoven," doplnil památká . Budova byla postavena v letech 1890 až 91 Johannem Popovitzem podle projektu architekta Hartwiga Fischera. To, že jde o kompletní rekonstrukci dokládá i fakt, že sou ástí oprav bude i vým na plynového a vodního vedení. „Z stanou jen obvodové zdi a st echa; vše ostatní vym níme," potvrdil stavbyvedoucí Filip Bahner z firmy OHL Železni ní stavby Brno. Budova získá také p vodní vn jší vzhled. Nást ik ervenou barvou provedený v sedmdesátých letech minulého století, vyst ídá p vodní režné zdivo. K p vodní podob objektu pat ila také okna s románským obloukem. Na n pochopiteln rovn ž dojde. Rekonstrukce se uskute ní ve dvou etapách. Ta první, jejíž p edm tem bude úprava fasády, st echy vnit ní omítky a také asana ní práce, skon í do konce tohoto roku. V tom p íštím se stavebníci budou v novat dalším vnit ním úpravám. NJD 4.8.2006
23
*"
#
>
Opravy jdou do n kolika milion . St ílky - Benefi ní koncert na opravu unikátních barokních varhan ve St ílkách na Krom ížsku se uskute ní dnes v tamním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Varhany jsou totiž ojedin lou kulturní památkou ve Zlínském kraji. Postavil je již v roce 1771 v hlasný brn nský stavitel František Sieben. "Jedná se o jeden z mála zachovaných nástroj u nás. Je to vzácná památka d jin hudby a um leckých emesel z druhé poloviny osmnáctého století a jist si zaslouží ve ejnou pozornost a pé i," uvedla jedna z iniciátorek záchranných koncert Marie Sk ítková. Unikátní nástroj pot ebuje celkovou rekonstrukci, náklady na ni se vyšplhají do výše n kolika milion . Nadšenci nejenom ze St ílek se proto snaží benefi ními koncerty podpo it tento záchranný projekt, na kterém se finan n spolupodílí i ministerstvo kultury a st ílecká farnost. Letošní vystoupení hudebník je v po adí již t etím. V uplynulých letech se poda ilo po adatel m vybrat celkov padesát tisíc korun. "V benefi ních koncertech budeme samoz ejm pokra ovat i další léta," sd lila Sk ítková. Od 16.30 hodin se ve st íleckém chrámu p edvede poslucha m varhanistka Marcela Dvo áková. Tu doprovodí zp vem a hrou na flétny Lucie Chumlenová a Marie Sobotková. V jejich podání zazní skladby barokních, klasicistních, romantických i soudobých mistr , jakými jsou nap íklad A. Vivaldi, V. Trojan nebo O. Krej i ík. ZlN 12.8.2006
'
'
"
Práce v era kontrolovali ú edníci magistrátu a památká i V rekonstruovaném objektu kina Radost se v era konal kontrolní den. P i n m stavba i prokazují postup prací a to, že neprovád jí nic, co by projekt nep edepisoval. LIBOR B ÁK Haví ov - Na stavbu dohlížejí také památká i. Ti si v ervnu odvezli kus papírové tapety. „Zjistili jsme, že se nejednalo o p vodní tapetu. Ješt pod ní byla malba, kterou se budova pyšnila po svém dostav ní. Tapetou byla p ekryta až pozd ji. V objektu jinak žádné p ekvapení ne ekáme, natolik starý není. Je však nutné dohlédnout na pr b h stavebních prací, aby byly zachovány p vodní prvky" ekla památká ka Andrea eplá. Radost by m la být po dlouholetém chátrání chloubou m sta už p íští rok. Celkové náklady na rekonstrukci by se m ly pohybovat okolo ástky 100 milion korun. „Práce zatím probíhají podle plánu a dohod se všemi zainteresovanými, v etn památká . Zatím se neobjevil problém, zejména technický, který by rekonstrukci ohrozil nebo omezit," ekl v era nám stek primátorky Svatopluk Novák. V Radosti byly v roce 1955 podepsány zakládací listiny m sta. V roce 2003 byla prohlášena za kulturní památku. Dlouhá léta zde byl kinosál a v suterénu no ní klub. P edevším novodobá porevolu ní historie je pon kud pohnutá. Radost za ala být využívána komer n , což se na ní neblaze podepsalo. Z no ního klubu se stalo casino, z kinosálu herna binga. Po ukon ení innosti za ala budova v d sledku dlouhých soudních spor o dlužné nájemné, což vyvrcholilo exeku ním vyst hováním, chátrat. Po práv probíhající rekonstrukci bude op t sloužit jako kulturní stánek, v n mž nebude chyb t výstavní sí , galerie, hudební kavárna i multifunk ní sál. Správcem budovy bude M stské kulturní st edisko, které zajistí i programovou nápl . KD 17.8.2006
Bohumín - Pseudogotický kostel Božského srdce Pán v centru Bohumína se letos do kal nového osv tlení. Vedení bohumínské radnice se rozhodlo zd raznit dominantu centra i v noci a nechalo církevní památku nasvítit. Osv tlení kostela z konce 19. století p išlo radnici na 140 tisíc korun. O údržbu osv tlení se bude i nadále starat m sto, které se spolu se zdejší farností pod li o náklady na elektrický proud. ,;Památek v Bohumín si velmi vážíme, a proto každoro n podporujeme p ísp vky z m stského rozpo tu jednotlivé církve. Máme s nimi dobrou spolupráci. V letošním roce jsme mezi n rozd lili tém 360 tisíc korun. Krom této ástky jsme investovali, i do osv tlení kostela vedle radnice," uvedl starosta Bohumína Petr Vícha. 24
Nap íklad 200 tisíc korun putovalo na opravu st echy pozdn gotického kostela Narození Panny Marie ve Starém Bohumín . Tém 60 tisíc korun zase dostala od m sta Slezská církev evangelická na úpravu sociálního zázemí své farnosti. Kostel Božského srdce Pán dostal letos od m sta krom nového osv tlení ješt jeden dárek. M sto mu v novalo 100 tisíc korun na opravu kostelní v že. Vloni navíc zdejší ímskokatolické farnosti poskytlo m sto na opravu této v že p j ku ve výši 480 tisíc korun s nízkým úrokem a. ty letou splatností. (vit) KD 30.8.2006
#
$
9
Lednice - Památká i cht jí do konce roku vybrat firmu, která opraví fasády zámku v Lednici na B eclavsku. Výb rové ízení na projekt se již jednou konalo. Opravy se m ly uskute nit do konce roku 2008 za 180 milion korun. Nové vedení památkového ústavu si ale myslí, že ástka je p íliš vysoká. ízení se proto bude opakovat. „Ono se opravdu zdá, že ta ástka je velká. Nicmén je t eba vzít v úvahu, že jde o fasády celého objektu. Sou ástí projektu je také oprava stovek oken, které jsou v dezolátním stavu," ekla lednická kastelánka Ivana Holásková. Úpravy zam stnají nejen štukatéry, ale také kameníky a restaurátory. Pokud se skute n poda í letos vybrat dodavatele stavby, práce by mohly za ít patrn p íští rok. Potrvají p ibližn t i roky. Již nyní je jasné, že p jde o jeden z finan n nejnáro n jších stavebních projekt týkající se památkové pé e na Morav . ( tk) OD 1.8.2006 (DB )
" BRNO - Rýhy, které vyryly vozy do cesty n kdy ve t ináctém století našli brn nští archeologové na Moravském nám stí v Brn Záchranný pr zkum provád jí p ed budovou Nejvyššího správního soudu, který se opravuje. "Jelikož se ten prostor nachází v místech st edov kého opevn ní m sta, o ekávali jsme tady adu nález r zných archeologických situací," konstatoval archeolog z obecn prosp šné spole nosti Archaia Brno Marek Peška. Když ale v dci odkryli povrch zjistili, že upravovaný prostor narušila b hem staletí ada inženýrských sítí a dalších stavebních úprav. P esto se jim poda ilo zdokumentovat pr b h vn jší strany m stského p íkopu, jak o tom sv d í dochované úseky zdiva. Vyzd ní pochází ze t ináctého nebo trnáctého století. "Naprosto unikátním nálezem jsou poz statky vozové cesty z poloviny t ináctého století, která vedla rovnob žn s p íkopem," vysv tluje archeolog Peška. Záchranný archeologický výzkum se koná v rámci rekonstrukce této ásti nám stí, která je sou ástí programu obnovy ve ejných ploch v centru m sta. (Jakub Václavek) R 1.8.2006
2
"($
Kurd jov - P íjezdová cesta do Kurd jova bude na n jaký as ochuzena o unikátní d ev ný k íž, jehož stá í se odhaduje na dv st let. Tento vzácný, ty i metry vysoký dubový kousek nahlodal zub asu a podle starosty obce Jaroslava Matýška byl nejvyšší as na jeho záchranu. „Na doporu ení restaurátora jsme k íž uschovali," ekl. Nyní Kurd jovští ekají na odborný posudek, který rozhodne o postupu restaurování i dalším osudu památky. P es zna né rýhy a hluboké praskliny ve d ev jsou na k íži stále itelné lidové motivy ezbá e, který je vytvá el. „V jeho práci se odráželo i jeho myšlení, které je nenapodobitelné," ekl Tomáš Sedlá ek z Národního památkového ústavu v Brn , když spole n s místními uvažoval o vytvo ení p ípadné repliky k íže. Zcela z etelné jsou detaily hrozn , kalichu, kv tiná e, i kladívka. Další ekají na rozlušt ní odborníky. „Historie bohužel nedochovala žádný dokument o podob k íže a na Hustope sku je tento kousek jediný," nazna il složitost restaurování památky starosta Kurd jova. Podle Sedlá ka se podobné k íže stav ly údajn na Slovensku a Podkarpatské Rusi. (hum) DB 15.8.2006
25
'
9
"
Karviná - Rekonstrukce poškozené st echy se do kala v ž farního kostela ve Fryštát . St echa v že kostela Povýšení svatého K íže byla zna n poškozena a bylo nutné ji opravit. „Podle znaleckého posudku bylo nutné vym nit 95 procent st echy, komplet krytiny i trámy," ekl fará Karel Houdek z karvinské ímsko-katolické farnosti. Celkové náklady na opravu jsou ale tak vysoké, že je farnost není schopna zaplatit ze svého. „V sou asné dob proto hledáme sponzory, kte í by byli ochotni podílet se na financování rekonstrukce. Náklady na opravu jsou opravdu velké," dodal Houdek. Na opravu kostela se rozhodli p isp t i karvinští radní, kte í zaplatí tém polovinu náklad . Druhým p isp vatelem je ministerstvo kultury, které farnosti p islíbilo ástku zhruba ve výši t i tvrt milionu korun. S opravou st echy se farnost zavázala zrekonstruovat i blízkou orato , p es kterou by vedly prohlídky ve ejnosti z blízkého zámku do ásti kostela. Rekonstrukce samotná probíhá v n kolika etapách. V letošním roce ješt za ne plánovaná oprava orato e a dojde k dokon ení opravy st echy v že. V p íštím roce bude pokra ovat rekonstrukce zbývající st echy kostela, která je rovn ž zna n poškozena d evomorkou Prohlídky z blízkého zámku budou možné až v p íštím roce. (md) KD 16.8.2006
7#
,
#
3
MICHAL NOVOTNÝ Opava - Záchranný archeologický výzkum, který v sou asné dob probíhá na prostranství okolo nám stí Osvoboditel v Opav , nep inesl prozatím žádné velké p ekvapení a potvrdil p edpoklady archeolog . Z d vod rozsáhlé rekonstrukce nám stí Osvoboditel již v lo ském roce prob hl p edstihový výzkum, který m l dop edu zmapovat terén. Ten letošní probíhá sou asn se stavebními pracemi. „Pohybujeme ve stavebních výkopech a sondy kopeme v p ípad pot eby a po dohod se stavebníkem až na geologické podloží," prozradil vedoucí výzkumu František Kolá . Výsledky p edstihového výzkumu z lo ského roku spolu se studiem dobových mapových a obrazových pramen umožnily archeolog m u init si p edstavu o povaze zkoumaného terénu. „Probíhající výzkum potvrzuje naše p edpoklady V rámci výkopu pro plynovod byl výzkumem ov en pr b h st edov ké hradby, která v podstat kopíruje zdivo budovy zemského archivu, a také byla zachycena hrana opev ovacího p íkopu p ed touto hradbou," ekl vedoucí výzkumu. V rámci areálu m sta vymezeného hradebním pásem, který se nachází na míst dnešních Janá kových sad , byly objeveny b žné sídlištní vrstvy od po átk existence m sta až po sou asnost, v etn nález fragment skla, keramiky a k že. Vn hradebního pásu byly registrovány vrstvy související se zasypáním p vodního st edov kého p íkopu a výstavbou barokního opevn ní, resp. s jeho demolicí. „V míst vyúst ní nám stí Osvoboditel do Dolního nám stí byly registrovány analogické situace t m, které byly objeveny p i archeologickém výzkumu na Dolním nám stí v letech 2003 a 2004," ekl František Kolá . Podle jeho slov se jedná o sídlištní vrstvy dokládající nár st terénu v prostoru Dolního nám stí v pr b hu st edov ku v etn oblázkových dlažeb a d ev ných chodník . Další zajímavé nálezy se dají o ekávat na trase nov budovaného vodovodu, kde lze p edpokládat p ípadné poz statky branského systému m stského opevn ní. OaHD 21.8.2006
0
-
?
Vzk íšení kulturní památky v P íbo e je na dobré cest P ibližn sedm a p l milionu korun dostanou manželé Pavel a Helena Vlašicovi z Valašského Mezi í í na rekonstrukci vily stavitele Bed icha Karlsedera. Ti se do záchrany kulturní památky na Ostravské ulici v P íbo e, postavené na za átku 20. století, pustili p ed pár lety. P íbor - Objekt pochází n kdy ze za átku dvacátého století. „Karlseder studoval ve Vídni a tam získal cenné zkušenosti, které na severní Morav využíval," popsal stavitele Pavel Vlašic, manžel Karlsederovy pravnu ky Helmy „Nejen historickou hodnotu má nap íklad d ev ná veranda, nást nné malby, štukové stropy nebo tém sto let stará, p vodní, výmalba pokoj ." Objekt, místními obyvateli zvaný Karlseder v d m, má za sebou pohnutou historii. V devadesátých letech ho otec Vlašicové prodal, ale kupec mu nezaplatil slíbenou cenu. Budovu i se zahradou rodin vrátil až soud. To už ale d m chátral, as od asu v n m p ebývali bezdomovci a squate i. Strážníci m stské policie v jeho útrobách nacházeli také narkomany. Na p elomu 20. a 21. století se do záchrany objektu vložili Vlašicovi a b hem p l roku získal d m nálepku kulturní památky. 26
Do sou asnosti opravili potomci významného stavitele st echu, verandu a nechali provést statické zajišt ní. Cht jí Totiž vilu p em nit v penzion se specifickým muzeem, které by p ipomínalo prvního majitele, jenž je autorem také budovy p íborského gymnázia nebo zast ešení štramberské Trúby Podporu našli Vlašicovi nejen na p íborské radnici, ale i mezi ú edníky krajského ú adu. Ti vyhodnotili projekt za azený do Podpory místní infrastruktury pro cestovní ruch 2005 jako druhý nejlepší a p i kli mu dotaci z Evropské unie ve výši 7,499 milion korun. Zhruba stejnou ástku musí Vlašicovi sehnat sami. „Dotaci nám p iznali, ale ta agenda je strašná," povzdychl si Vlašic s tím, že kdo peníze z unie nežádal, neuv í. ,,Našt stí už máme zkušenosti po žádostech na m sto, stát i kraj. Ale unie je ješt tvrdší. Požaduje záruky a má dost p ísné podmínky;" zhodnotil. (PAVEL KARBAN) NJD 25.8.2006
!
"#
9
ejkovice - V novém kabát se má p edstavit již v polovin tohoto m síce nádvo í zámku v ejkovicích na Hodonínsku. V sou asné dob se dod lává dlážd ní na nádvo í u vjezdu. Vše bude nakonec o n co dražší, než ejkovi tí plánovali. „Zatím nedokážeme íct, o kolik se zvednou náklady oproti p vodnímu projektu. P i zahájení prací jsme totiž zjistili, že bude nutné zrekonstruovat také kanalizaci, která vede pod nádvo ím. Musela by se stejn d íve nebo pozd ji ešit a je hloupost nejd ív položit novou dlažbu a pak ji zase rozbíjet," uvedl místostarosta ejkovic Jaromír Krá alík. Celkové náklady spo ítají radní až po skon ení prací. Projekt, který zahrnuje rekonstrukci nádvo í tvrze, opravu prostoru p ed obecním ú adem a výstavbu cesty v zámecké zahrad , podpo í dotace. (bj) DVy 3.8.2006
+
=
"
Brno - Rozbo ená a ponurá budova Hlídka 4 v parku pod brn nským Špilberkem nevypadá jako památkov chrán ná stavba. Dosud totiž chyb ly peníze na její údržbu. Historická budova proto léta chátrala. Brn nští radní ale tento týden rozhodli, že ji opraví. „Uvolnili jsme dva a p l milionu korun na opravu vyho elé st echy Do konce íjna by práce m ly být hotové, aby zima nenad lala ješt v tší škody" uvedl brn nský primátor Richard Svoboda. Peníze pot ebné na celkovou opravu odhaduje na p tadvacet milion korun. Politici se v sou asné dob rozhodují, kdo nakonec objekt získá. Ve h e z stávají dv varianty V dom by mohlo být bud' ekologické vzd lávací st edisko, nebo italské centrum. „S Itálií nás pojí silné vazby. Navíc na Špilberku v znili v hradních kobkách v devatenáctém století italské revolucioná e," dodal primátor Svoboda. Sami Br ané snahu radních oce ují. „Kone n se s tím za alo n co d lat. Je ostuda, že krásný park hyzdí taková barabizna. Škoda jen, že musela vyho et, aby n koho za ala zajímat," podotkla dvaapadesátiletá Marie Vlková, která na Špilberk chodí každý den na procházky. Všechny pokusy zachránit d m, ve kterém byla až do osmdesátých let minulého století oblíbená kavárna a cukrárna, zatím skon ily nezdarem. Neusp la ani soukromá firma chystající p estavbu, ani m sto, které tady cht lo mít výstavní místo vina ských oblastí v regionu. (fs) DBl 12.8.2006
'
(
(
Topolany - Topolanský kostel svatého Mikuláše bude po ty ech letech neustálých oprav zanedlouho kone n v po ádku. Návšt vník m kostela už tak nap íklad v zim nebude chladno, stavbu bude totiž vytáp t nové topení. Rekonstrukce památky pohltila skoro šest a p l milionu korun. „Letošní investice se vyšplhala na více než t i a tvrt milionu korun. Z obecního rozpo tu dáváme každý rok asi sto tisíc, zbytek církev dostává od kraje nebo ze sbírek našich obyvatel," uvedl topolanský starosta Vladimír Hude ek. D lníci nejprve dali do po ádku kostelní v ž, poté p išly na adu další ásti stavby. Tamní lidé se na vylepšenou památku t ší. „Na kostel už jsem se byla podívat, líbí se mi. P edtím byl v dost špatném stavu," ekla t eba Anna Kolma ková. Podle starosty zazá í kostel v celé své kráse už p i p íležitosti Památky zesnulých druhého listopadu. (mav) DVy 31.8.2006
27
0 =
(
$
#
Znojmo - Šípy nájezdník , odpadní jámy i d tské hroby vykopali v uplynulých šesti týdnech studenti pod vedením archeologa Bohuslava Klímy na Hradišti. Na budoucím staveništi našli zbytky t í usedlostí, které ve velkomoravském období obývali nejspíše lenové spole enské elity hradiska, p íslušníci vojenské družiny velmože ovládajícího z mocné pevnosti na skalnaté výšin rozsáhlé okolní území. „Našli jsme na padesát r zných objekt , p evážn z období Velké Moravy. Zkoumaná plocha byla sou ástí opevn ného p edhradí ve vrcholové oblasti skalní ostrožný v dosahu hlavního opevn ní," p iblížil význam místa Klíma. P edhradí stavitelé hradiska umístili do jediného sm ru, odkud mohli pevnost p ímo ohrozit nájezdníci. „Nejd ležit jším nálezem jsou t i usedlosti tvo ené slovanskými chalupami s hospodá ským zázemím," informoval Klima. Podle p ti nalezených sou ástí kování postroj a dalších doklad archeologové p edpokládají, že domy obývali družiníci velmože. (mm) DB 28.8.2006
+
$
"
RADIM HRUŠKA Kunštát - Návšt vnická sezona ješt neskon ila, ale v kunštátském zámku už za ínají opravy st echy a statiky. Podle Kunštátských se rekonstrukce turist nijak nedotkne. Práce za aly už v lo ském .roce, kdy stály t i miliony korun. Jedná se o kompletní vým nu krytiny, na kterou naváže oprava statiky. „Letos máme ze státního rozpo tu vy len no na st echu asi p t milion korun. Práce za nou v p íštích dnech. Budou spo ívat v rekonstrukci historických krov , které jsou p evážn z konce sedmnáctého století, m nit budeme také st ešní pláš . S úpravami za neme ješt v sezon , ale návšt vníky to nijak neomezí. Na st eše je samostatné pracovišt , firma má venkovní výtah," popsal pracovník kunštátského zámku Jan. Celta. Náro n jší bude pravd podobn rekonstrukce statiky Do ní letos v Kunštát investují kolem ty milion korun. D lníci na ni nastoupí už koncem tohoto m síce. Budou se zabývat hlavn jižním a severním k ídlem zámku. A to jak v interiérech,tak exteriérech. „První p ijdou na adu místa, která nejsou p ímo souvislá s prohlídkovou trasou. Takže se v srpnu oprava turist nedotkne. V zá í tam ale m že být n jaké drobné omezení. Narušené zdivo budeme zajiš ovat lany a táhly N které místnosti budou muset d lníci zpevnit pomocí železobetonového v nce, který je sev e do jakéhosi kruný e," vysv tlil Celta. Podle n j budou peníze v letošním roce sta it jen na napravení nejzákladn jších nedostatk . Ty jsou hlavn v místnostech horního zámku. Kunštátští p edpokládají, že zajiš ování statiky bude pokra ovat ješt n kolik dalších let. D lníci budou muset postupovat šetrn , a to hlavn v interiérech. V tšina prostor má totiž p vodní podlahy, omítky a v n kterých p ípadech i p vodní iluzivní výmalbu. DBl 8.8.2006
=
#
Vysoko nad zemí odvážní muži s kartá i istí fasádu k tinského chrámu MARTA ANTONÍNOVÁ K tiny - Na poutním chrámu Jména Panny Marie ve K tinách pracují horolezci. Opravují fasádu. Tak za ala série oprav a rekonstrukcí, které letos budou stát více než p t a p l milionu korun. „Fasáda chrámu nutn pot ebuje opravu. Krom v že, která dostala nový kabát p ed nedávnem, si emeslníci vzali do parády zbytek stavby. Cílem je oprava poškozených míst, ale i barevné sjednocení celého plášt ," ekl k tinský d kan Tomáš Prnka s tím, že .následovat budou práce na izolaci ásti kostelních zdí. Také elektroinstalace pot ebuje obnovu. Tepelnou pohodu v chrámu i jeho bezpe nost podpo í nová brána. „P ed n kolika lety jsme opravovali fasádu nad vchodem do kostela, te nám byly sv eny další práce. Abychom se v bec dostali k omítce p es metr a p l širokou ímsu, museli jsme nejd ív zabudovat do st n skoby s oky na zav šení kotevního ocelového lana. K n mu se d lníci p itahují, aby na fasád mohli pracovat," vysv tlil jedine nost práce na lenitém plášti historické stavby František Ne as ze specializované brn nské firmy. Dodal, že taková innost p edpokládá pom rn zna né zkušenosti s lezeckou technikou. P itom st ny kostela se všemi výklenky m í kolem ty tisíc metr tvere ných. Údajn je venkovní plocha kostela ve K tinách srovnatelná s chrámem svatého Petra v ím . P i opravách bylo nejd íve t eba odstranit uvoln né kusy omítky, p edevším v místech více vystavených pov trnostním vliv m. K oprav poškozených míst byla použita speciální rychle zrající
28
hmota. Následuje ochranný nát r proti vlhkostí, další penetra ní nát r a záv re ná t etí barevná vrstva. „Musíme dostat dol p vodní vápennou barvu až na omítku. Máme proto vytažené hadice s vodou až nahoru, fasádu omýváme. Pak musí kluci na lanech vzít rýžáky a doslova okartá ovat celý kostel," dodává František Ne as mladší z brn nské firmy. Nový nát r dostane k tinský chrám v p íštím týdnu. DBl 21.8.2006
-
3 &) (
#
# ?@
Na rekonstrukci kostnice pod brn nským kostelem svatého Jakuba p isp je Evropská unie. Pokud ovšem usp je žádost o grant, kterou v zá í podá svatojakubská farnost. " Žádost musíme podat do konce zá í," uvedl d kan svatojakubského kostela Václav Slouk. Projekt zp ístupn ní kostnice po ítá s investicí dvanácti milion . Patnácti procenty ástky p isp je magistrát. " Spoluú ast m sta je jednou z podmínek ud lení grantu," ekl Slouk. O p ísp vku by m li radní podle nám stka primátora Radomíra Jonáše rozhodnout v zá í. " Bylo by škoda nevyužít evropských fond ," poznamenal Jonáš. Areál kostnice se nachází na pozemcích církve i m sta. O zp ístupn ní jedná farnost s m stem od objevu kostnice v roce 2001. "Dlouho jsme se nemohli dohodnout na podmínkách," uvedl d kan Slouk. Pokud žádost usp je, podívají se první návšt vníci do kostnice na konci roku 2008. Dvanáct milion bude sta it na turistické zp ístupn ní kostnice i vytvo ení vstupní expozice ve v ži kostela. "Práce zaberou zhruba rok," podotkl Aleš Svoboda, který se stará z pov ení magistrátu o brn nské podzemí. Podle Svobody bude pot eba nejd íve vyklidit všechny kosti, aby se mohly prostory vy istit a staticky zajistit. " Všechny poz statky se pak do kostnice vrátí," podotkl Svoboda. Obnova kostnice zahrne archeologický pr zkum a po ítá se i s restaurováním nalezených náhrobních kamen ze zaniklého h bitova, který obklopoval svatojakubský kostel do roku 1784. Jestliže žádost o grant u p íslušné komise neusp je, usednou podle Slouka zástupci farnosti a m sta znovu k jednacímu stolu. " M sto má velký zájem kostnici zp ístupnit," ekl Slouk. (JAKUB VÁCLAVEK) R 22.8.2006
2
(
Olbramkostel - Svatostánkem v Olbramkostele na Znojemsku se po dlouhé odmlce op t ozývají p es dv st let staré barokní varhany. Mnohaleté snažení místních v ících bylo v era korunováno slavnostním žehnáním a prvním koncertem. „Varhany pocházejí z roku 1780. podle památká a odborník je historická i um lecká cena nevy íslitelná," konstatoval duchovní správce farnosti Marek Dunda. Když se zjistilo, o jak vzácný nástroj v tomto p ípad jde, padla levná varianta jen nejnutn jší opravy a uskute nila se odborná restaurace, která vyšla tém na ty i sta tisíc korun. Na zaplacení se skládali místní farníci stejn jako t eba zem d lské družstvo, obec i krajský ú ad. „V dob , kdy varhany po izovali, znamenaly ur it také velkou hodnotu, ale každá obec si je cht la dovolit a cht la, aby se k liturgii mohlo hrát," uvedl znojemský d kan Jind ich Bartoš, který v era opravený nástroj slavnostn požehnal. Výjime ný je tím, že v n m doposud nebyly provád ny žádné v tší a významn jší zásahy, a tak si ve velké mí e zachoval svoji p vodní pozdn barokní podobu. (eks) DB 28.8.2006
!
"
;
Šternberk - Olomou tí památká i jsou obnovou centra ve Šternberku nadšeni. "Zatím nebyl jediný d vod k nespokojenosti, výborné nap íklad je, že se na nejd ležit jších místech používá kamenná dlažba, která tam historicky pat í," okomentovala situaci Dobroslava Necka ová z olomouckého Národního památkového ústavu. Práce p itom m sto zahájilo vloni v zá í v Bezru ov ulici, na adu potom p išla ulice eskoslovenské armády, Radni ní, hlavní a Horní nám stí, kde se obnovuje mariánský sloup a nedávno nalezená historická studna. Opravy za tém 90 milion korun by m ly být dokon eny letos na podzim. (emi) OD 5.8.2006
29
+
$
Tasovice - Rekonstrukce zámku v Tasovicích ješt ani neza ala a už také skon ila. Významná památka, jejíž ko eny sahají až do p elomu 14. a 15. století, se svého zmrtvýchvstání hned tak nedo ká. ,;Sou asní majitelé nezastavili postupné chátrání a objekt se dál rozpadá. Na rekonstrukci nemají dostatek pen z, a proto se rozhodli, že se spole nými silami pokusí objekt prost ednictvím brn nské realitní kancelá e nabídnout k prodeji," potvrdila garantka památkové pé e Celestina Novotná. Objekt u Dyje byl p vodn klášterní rezidencí. Za p l století své existence zažil n kolik p estaveb i zm n ú elu využití. Byl zámkem, vodním mlýnem, kinem i restaurací. „Po listopadu 1989 byl restituován a ihned prodán firm , která z n j cht la ud lat hotel. Nestalo se. Místní stihli rozebrat vše, co bylo nové, zavézt nádvo í odpadem, a tak je mlýn spíše smetišt m," ekl jeden z tasovických pam tník . Vedeni obce nabídku k prodeji vitá. „Budeme rádi, když. se poda í najít nového vlastníka," p iznal starosta Tasovic Josef Sabá ek. (dr) DZn 24.8.2006
7#
"
Znojmo - Unikátní románská rotunda svaté Kate iny ve Znojm , jedna z nejstarších stavebních památek v eské republice, dostává v t chto dnech novou st echu. Nová pálená prejzová krytina s patinou nahradila nevhodné šindele, které chránily strop s mimo ádn cennými freskami od poloviny 20. století. Náklady p esahují t i miliony korun. "Vzhled nové st echy bude p izp soben památnému významu stavby a st ešní krytina spolehliv ochrání historicky hodnotné malby," uvedla mluv í m sta Znojma Anna Maixnerová. Památká i dohlíželi na provedení všech detail st echy. Nap íklad p i klempí ské práci užívali d lníci olov ný plech. Rotundu p i oprav chránila provizorní konstrukce, díky níž interiér objektu nepoškodil vítr, déš ani krupobití. Musela být ukotvena zvláštním zp sobem, památká i si totiž nep áli, aby se lešení dotýkalo zdí. Koncem srpna konstrukce zmizí a ob ané i návšt vníci Znojma starobylou stavbu znovu spat í v celé kráse. ( tk) OD 18.8.2006
%
"(
7
Vrahovice - Nejd íve m li obyvatelé prost jovské tvrti Vrahovice strach, že zbytky pískovcového k íže, který stál léta v polích nedaleko obce, n kdo ukradl. Nyní se do Vrahovic vrací opravená památka. K íž spravili specialisté z Olomouce a nyní pracují na jeho umíst ní poblíž zdejšího parku. Rozbitý pískovcový k íž stával mezi polní cestou za místním koupališt m a rodinným domem. Památká i ho k oprav odvezli loni na podzim, místní to však nev d li. „Odborník m jsme dali fotografie p vodního stanovišt a fragmenty pískovcového podstavce a menších sloupc , které byly sou ástí k íže. Fagmenty památká i použili p i rekonstrukci,“ vysv tlila Milada Galá ová, p edsedkyn zdejšího osadního výboru. Vedoucí odd lení památkové pé e na prost jovské radnici Radana Geryková vysv tlila, že k íže se v minulosti stav ly na po est n jaké osobnosti nebo události. „V tšina z nich je proto kulturní památkou,“ ekla. Oprava k íže p išla prost jovskou radnici na 150 tisíc korun. (dík) MFD 4.8.2006
4
$
Jaroslavice - Sušší interiéry a odvlh ený celý kostel cht jí mít farníci v Jaroslavicích. To jsou hlavní d vody, pro si duchovní pastý a správce farnosti nechal zpracovat odborný projekt. „V kostele je po ád vlhko, a proto jsme si nechali zpracovat projekt k omezení zemní vlhkostí a svedení vod z okap do obecní kanalizace. Jaroslavický chrám sv. Jiljí je z konce osmnáctého století a od té doby se odvlh ení kostela ned lalo," zd raz uje fará Josef Kohoutek. Jak dodal, deš ová voda je dnes svedena po severní stran kostela do betonových žlab jen asi dva metry od základových zdí. Investi ní projekty týkající se odvlh ení .sakrálních staveb bývají velmi nákladné, což jaroslavického duchovního ale v žádném p ípad od oprav kostelíka neodradilo. 30
„Náš pan fará je schopný lov k, a tak doufáme, že se mu poda í peníze pot ebné na odvlh ení sehnat," v í jedna z ove ek, d chodkyn , která se p edstavila jako Božena. Nákladné projekty zhodnocující technický stav významných církevních památek se z ásti opírají i o státní dotace. Zda v Jaroslavicích nakonec n jaké peníze dostanou, ale nev dí, a proto se na n zatím ani nespoléhají. „Požádat o státní dotaci sice m žeme, ale na letošní rok je už všechno vy erpáno. Zatím máme stejné jen zpracován projekt. Nebyla vy íslena žádná finan ní rozvaha, a tak nemáme p edstavu, kolik odvlh ení nakonec bude stát. Za nákup nezbytného materiálu spot ebujeme ástku okolo jednoho Sta tisíc korun, ale kde je práce," ptá se fará Kohoutek. Projekt odvlh ení jaroslavického kostela po ítá s tím, že nutné práce by m ly být hotovy ješt letos, p ed p íchodem zimy. Zda se tomu tak stane, napoví až jednání všech ú astník stavebního ízení v m síci zá í: Každopádn již. nyní jsou kolem obvodových zdí vykopány jámy pro p ípadné pokládání drenáže a dalších technologií. (dr) DZn 31.8.2006
# K petici Bu ovických se p idali i památká i. Kv li supermarketu by spadly dva historické domy Bu ovice - Obchodní et zec Lidl hodlá postavit prodejnu v blízkosti bu ovického nám stí i zámku. To se však nelíbí nejen n kterým zdejším obyvatel m, ale i památká m. Kv li modernímu obchodu by se totiž musely zbourat i dva historické domy. Nejde o památky. Zatím „Podle našeho p edb žného názoru by demolice dvou dom v centru m sta nebyla vhodná, i když to nejsou kulturní památky,“ uvedla mluv í Národního památkového ústavu Simona Hradilová. Od vodnila to tím, že domy pat í do ochranného pásma bu ovických památek a jeho smyslem je zabránit tomu, aby je pohledov rušily okolní stavby. Národní památkový ústav již o tom podle mluv í informoval i památkovou inspekci ministerstva kultury a krajský ú ad. Brn nské pracovišt se navíc na ministerstvo obrátilo s žádostí, aby domy byly prohlášeny kulturní památkou. Lidl však již poslal na kraj projektovou dokumentaci a kraj zahájil posuzování stavby na životní prost edí. „Vím o tom a už se k tomu chystám psát p ipomínky,“ uvedl Michal Crhák z Bu ovic, jeden z organizátor petice proti stavb Lidlu v centru m sta. „Okolí zámku už v minulosti dostalo dost zabrat. Nedaleko od n j se postavil hotel Arkáda a podle mého názoru se i dost nevhodn upravila zdejší sokolovna. Prodejna navíc zhorší už tak neúnosnou dopravní situaci na silnici I/50, vedle které má Lidl stát. Musel by se k n mu také vybudovat odbo ovací pruh a to by znamenalo, že by automobily jezdily p ímo pod okny bytovek v jeho sousedství,“ dodal Michal Crhák. Slíbená sedlová st echa? Podle nákres ne Prodej dvou dom , které by se m ly kv li Lidlu zbourat, již zdejší zastupitelstvo schválilo. Místostarosta Zden k Koudelka (KS M) to již d íve obhajoval tím, že obyvatelé cht jí levn nakupovat a m sto tak získá peníze na stavbu nového domu s pe ovatelskou službou a parkovišt . Lidl podle n j také slíbil, že zde postaví obchod, který bude mít sedlovou st echu, stejnou krytinu jako okolní domy a lenitou fasádu. „Už jsem vid l po íta ový model prodejny a vypadá to hrozn ,“ íká však bu ovický zastupitel Radovan Válek (nezávislý). „Zdejší Lidl by vypadal úpln stejn , jako ho vidíme všude jinde,“ dodal. (Helena Vaculová) MFD 17.8.2006
-
#
VYŠKOV - Mnozí obyvatelé Vyškova si všimli, že z chrli kašny na tamním nám stí p estala proudit voda. P í inou je technická porucha Radnice chce dát kašnu co nejd íve do po ádku. "Závadu na kabeláži objevili pracovníci p i revizi elekt iny, která je nutná pro provoz erpadla, a proto jsme se z bezpe nostních d vod rozhodli do asn provoz kašny p erušit," uvedla tisková mluv í vyškovské radnice Olga Mužíková. Podle ní bude kašna zase v provozu p ed zahájením oslav osmistého šedesátého pátého výro í první písemné zmínky o m st na po átku zá í. "Závada se nachází n kde pod povrchem nám stí, její odstran ní se tak neobjde bez výkopových prací. S opravou havárie proto za neme až po vyškovské pouti, která se na nám stí koná t ináctého srpna, abychom nenarušili pr b h této kulturní akce," objasnila Mužíková. Podle ní porucha nijak nesouvisí s lo skou rekonstrukcí kašny. (Michal Sklená ) R 1.8.2006
31
*
&0
#
Jen t i firmy sout ží o bývalé autobusové nádraží u centra Olomouce. Cht jí stav t obchody i hotel Olomouc - Pouhé t i firmy mají zájem stav t na bývalém autobusovém nádraží naproti olomoucké tržnici. Na lukrativním míst sousedícím s historickým jádrem Olomouce cht jí všechny postavit budovy spojující v jedno obchody, kancelá e, byty, restaurace nebo fitness centra. Radní m sta, kte í cht jí bývalé nádraží prodat, tvrdí, že takový zájem ani ne ekali. Podle odborník a památká jsou t i návrhy pro rozhodování o osudu tak významného území žalostn málo. „Pouhé t i nyní vystavené návrhy nejsou dostate nou zárukou nejlepšího možného ešení, které by odpovídalo významu lokality,“ varuje Jan Kubeš z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Návrhy jsou vystaveny v budov magistrátu Na výzvu m sta zareagovali dva dlouhodobí zájemci o prostor nádraží, a to pražská developerská spole nost Lordship estates a holandská nadnárodní spole nost CTP Invest. Krom nich se do sout že hlásí také olomoucká firma Zenmex. Ta p ed rokem koupila a chce stav t novou m stskou tvr v areálu bývalého závodu Milo, který t sn sousedí s nádražím. „Ob lokality na sebe logicky navazují a mohly by se dopl ovat,“ vysv tlil jednatel Zenmexu Richard Morávek. Návrhy všech t í firem jsou nyní k vid ní na výstav v budov magistrátu. Spole nosti ve svých studiích po ítají s podzemními parkovišti pro ve ejnost, které si m sto vymínilo v podmínkách, a všechny cht jí také velké plochy pro maloobchodní prodej. Zvít zí kongresové sály, nebo hotel? Zenmex, který oslovil architekty z olomouckého Alfaprojektu, a firma Lordship estates, jež se obrátila na Stavoprojekt Olomouc, plánují i provozovny pro služby, sport, zábavu a ve ejné stravování a navrhují postavit zde také byty. Zenmex sám po ítá nap íklad s kongresovým sálem, Lordship estates a holandská CTP Invest zase cht jí v t chto místech také hotel. Studie však již sklízejí první ostrou kritiku ve ejnosti. „Jsem hrozn zklamaný. T i návrhy v tomto rozsahu, to je ubohost. N které budovy vypadají, jako by na území spadly odnikud, chybí jim kontrast,“ zlobil se u panel s návrhy student architektury Petr Baletka z Olomouce. „Celé to vypadá, že je to postavené jen na developerských parametrech. M sto m lo vypsat ve ejnou architektonickourbanistickou sout ž,“ vyjád il se student. Také památká i vyzývají, aby m sto i obyvatelé Olomouce v novali bývalému autobusovému nádraží v tší pozornost. „Na jeho zástavbu byla vyhlášena významná architektonická sout ž již v roce 1931, kdy se plánovalo, že zde budou sídlit objekty m stské správy. Z tehdy vít zného návrhu Klaudia Malmayera však byla realizována pouze budova okresního ú adu, dnešní poliklinika,“ uvedl Jan Kubeš z památkového ústavu. Bývalého nádraží se týkala také urbanistická sout ž, kterou m sto vypsalo a platilo v roce 2001. „První cenu nikdo nedostal, návrh odm n ný druhou cenou ale po ítal s komplexním zapln ním plochy s konkávn vybraným nárožím do t ídy Kosmonaut ,“ p ipomn l Kubeš. Nám stek olomouckého primátora Jaromír Czmero ( SSD) se domnívá, že podobné návrhy nemají šanci stát se skute ností. „Jako m sto nemáme šanci na území nádraží do výstavby investovat a nikdo jiný takové projekty nezaplatí,“ vysv tlil Czmero. Nám stek míní, že další zájemce o nádraží odradily tvrdé podmínky. M sto totiž chce, aby zde investor postavil minimáln 320 parkovacích stání. Pozemky o rozloze p es 28 tisíc metr tvere ných chce vybrané firm pronajmout za symbolickou korunu na metr tvere ný na rok a investorovi je odprodat až po kolaudaci stavby nejmén za p t tisíc korun za metr tvere ný. Návrhy, podle kterých chce m sto investora vybrat, jsou do 19. zá í vystaveny v p edsálí velkého zasedacího sálu magistrátu v Hynaisov ulici. „Pouhé t i návrhy nejsou zárukou nejlepšího možného ešení, které by odpovídalo významu lokality.“ Jan Kubeš, Národní památkový ústav. (PETRA JUR OVÁ) MFD 22.8.2006
4
0
2
Dobšice - Nejen lidé, ale i sochy mají své p íb hy. Dobšický svatý Jan Nepomucký je toho p íkladem. Práce neznámého um lce z roku 1733 stávala v místech, kde je dnes most obchvatu. „P i budování silnice, asi p ed dvaceti lety, byla socha s ata a p evezena do Jihomoravského muzea ve Znojm . Pravd podobn p i p evozu došlo k v tšímu poškození. Pak byla uložena na dvo e muzea a o její osud nejevil nikdo zájem. Až pozd ji, p i oprav budovy muzea, kdy p ekážela výstavb lešení, byla p evezena do depozitá e," nazna il neblahý osud svatého dobšický starosta Jaroslav Jenšovský. Spole n se starousedlíky po bývalém sv dku minulosti pátrali a p ed n kolika lety se dozv d li, kde skon il. Pak bylo jen otázkou n kolika dopis , telefonát a žádostí, aby se socha dostala zp t.
32
„Sochu bylo nutné nejd íve restaurovat, nebo krom uražené hlavy zcela postrádala pravou ruku a dv ramena k íže neseného v levé ruce. Rovn ž barevný nát r sochy nebyl p vodní," nazna il postup restaura ních prací pracovník Národního památkového ústavu Jan Kozdas. Podle n j se z ošklivého ká átka z rukou restaurátora akademického socha e Ji ího Ka era poda ilo vytesat velmi kvalitní barokní krásku, která nejspíše pochází z dílny nedalekých louckých premonstrát . Na své p vodní místo se už ale st hovat nebude. „Protože osazení sochy na p vodní místo již nep icházelo v úvahu, bylo t eba vytipovat další vhodné lokality. Nejvhodn jší místo pro znovuosazení sochy se poda ilo najít v ulici Leska v blízkostí budovy místní pošty," popsal nové stanovišt starosta. (ac) DZn 25.8.2006
%
"
#
6
9
Slavkov u Brna - P edstavitelé slavkovské radnice nechali obnovit omítku na zdi tam jší h bitovní brány v lokalit , kterou místní nazývají Na Špitálce. Nová fasáda stála šedesát tisíc korun a ladí s kaplí svatého Jana K titele v bezprost edním okolí. „Pracovníci obm nili starou zavlhlou omítku h bitovní zdi, v níž je zasazená brána. Také socha Ježíše Krista na k íži nad bránou je nov pozlacená," prozradil investi ní technik slavkovského odboru investic a rozvoje Petr Lokaj. Opravy h bitovní zdi platilo ministerstvo kultury, Jihomoravský kraj i m sto. „Z programu obnovy m stské památkové zóny jsme obdrželi t icet tisíc korun, p ísp vek od kraje inil deset tisíc a dvacet tisíc uhradilo m sto," informoval Lokaj. (mav) DVy 1.8.2006
-
A
#"
3
Kláš ov - Objev, o jakém se archeolog m ani nesnilo: z nenápadného kopce Kláš ova u Vysokého Pole nedaleko Vizovic se vyklubalo kultovní místo z doby velkomoravské. Pokud se objev p i následných analýzách nález potvrdí, p jde o v bec první prokázanou lokalitu tohoto typu v celé st ední Evrop . „Jde o naprosto p evratné zjišt ní. Prozkoumali jsme dva hektary lesa, obehnané místy až t i metry vysokým kamenným valem. Ten ohrani uje areál hradiska z pozdní doby bronzové a starší doby železné. A našli jsme 450 historických p edm t vyrobených ze železa z velkomoravského období,“ popsal Ji í Kohoutek z Ústavu archeologické památkové pé e Brno. Odborníci v lokalit našli poklad s adou unikátních p edm t . A už pro využití v zem d lství, nebo v boji. Objevili nap íklad t meny, ko ská udidla, kosy, sekery nebo hroty šíp . Zem vydala také sekerovité h ivny - tehdejší platidla. V okolí vodních zdroj archeologové vykopali n kolik žernov mlýnských t ecích kamen . Pomocí nich tehdy lidé mleli mouku. Nechyb ly ani kousky velkomoravské keramiky, zdobené charakteristickou vlnicí. „Takové množství nález z velkomoravského období nemá zatím v lokalitách obdobného charakteru na území celé naší republiky obdoby,“ zhodnotil Ji í Kohoutek. O em nálezy sv d í? Výzkum podle odborník potvrdil, že hradisko na Kláš ov lidé založili na p elomu pozdní doby bronzové a starší doby železné, tedy zhruba v rozmezí let 900 až 750 p ed za átkem letopo tu. V té dob byla hornatá oblast východní Moravy poprvé v d jinách intenzivn ji osídlena. Dokládají to i etná poh ebišt v okolí Vysokého Pole, nap íklad v Sehradicích nebo Vlachovicích. V dob Velkomoravské íše p edstavoval Kláš ov podle odborník významnou lokalitu v celém jižním Valašsku, které bylo zdrojem železné rudy. „Dosavadní nálezy ale nazna ují daleko víc. Železné p edm ty m ly ve své dob nesmírnou hodnotu. A našlo se jich tu opravdu velké množství. Z toho lze usuzovat, že se v p ípad Kláš ova v dob velkomoravské mohlo jednat o kultovní místo. Lidé sem z ejm p edm ty p inášeli jako ob tiny pro slovanského boha ohn a bou e,“ ekl Kohoutek. Navíc se kolem hory objevila ada slovanských mohylník , které vytvá ejí kolem Kláš ova z jižní strany p lkruh. Na nich jsou z etelné pohanské ob tní zvyky. Teorii, že jde o kultovní místo starých pohan , by nasv d oval i fakt, že byla hora odnepam ti op edena množstvím pov stí. „Lidé vždy v ili, že je to místo, kam není radno v kteroukoliv denní i no ní dobu chodit. Zjevovali se tu erti a ernokn žníci. erný býk nebo pes údajn st ežili zakopané poklady v zemi,“ p iblížil n které z nich archeolog. Kolem hradiska by m la v nejbližší dob vzniknout nau ná stezka. „Doposud bylo Valašsko chápáno jen jako kus malebné krajiny s trochou folkloru a tradi ními roubenkami. Ve skute nosti má ale bohatou historii,“ ekl k tomu starosta nedalekého Újezdu Vladimír Krá alík. (Veronika Kapitánová) MFD 17.8.2006 (ZlN 10.8.)
33
!
$
"(
Moravský Beroun - Zubem asu poškozený kamenný k íž v Moravském Beroun - abové je od pátku v rukou restaurátorky. Vedení berounské radnice nechalo plastiku p emístit pomocí je ábu a další techniky do Moravského Berouna, kde jej restaurátorka za ne opravovat. Kamenný k íž vytesal bruntálský socha Sebald Kappler v roce 1731 na objednávku d di ného rychtá e abové Fridricha Kleina. "K íž p edstavuje Uk ižování na vysokém reliéfy zdobeném podstavci," popsala dílo mluv í berounské radnice Barbora Novotná. (tau) OD 8.8.2006
0
7
"
BRNO - Podpisem smlouvy brn nští radní stvrdili letošní p ísp vek pro hrad Veve í. ty i miliony korun poputují na zbudování nové p ístupové cesty od zastávek autobusové a lodní dopravy. Na hrad Veve í nad Brn nskou p ehradou se brzy dostanou návšt vníci pohodln ji a bezpe n ji než dosud. ty i miliony korun ze svého letošního rozpo tu poskytl brn nský magistrát na zbudování nové cesty, která spojí hrad se zastávkami hromadné dopravy. Nám stek primátora Miroslav Hošek a editel brn nského památkového ústavu Petr Kroupa v era stvrdili p ísp vek podpisem smlouvy p ímo v prostorách hradu. „Peníze musíme využít do konce kalendá ního roku,“ uvedl kastelán hradu Petr Fedor. Ocenil spolupráci památkového ústavu a m sta Brna. Magistrát p isp l na rekonstrukci hradu v posledních letech šestnácti miliony korun. "Je to p íklad pro jiná m sta," podotkl Fedor. O významu, jaký p ikládá vedení m sta obnov Veve í, sv d í i to, že se v erejšího slavnostního podpisu zú astnil primátor m sta Brna i všichni t i jeho nám stci. Primátor Richard Svoboda uvedl, že cítí jako povinnost m sta upravit p ístupové cesty ke hradu d ív než dojde k p ípadné nehod . Dosud totiž návšt vníci mí í k hradu po krajnici nep ehledné silnice. Primátor by si p ál, aby brn nské zastupitelstvo p ispívalo na obnovu hradu i v budoucnosti. "Rozhodnutí zastupitel nelze p edjímat, ale osobn bych se za to p imlouval," poznamenal Svoboda. Stavba nové p ístupové cesty, která povede po obvodu anglického parku, za ne v íjnu, v podstat se nedotkne letošní turistické sezóny. "Nejd íve musí skon it ádné výb rové ízení na dodavatele stavby," vysv tlil autor projektu, architekt Old ich Prokeš. První písemná zmínka o Veve í pochází z roku 1213, od roku 1925 je majetkem státu. Zni ený objekt p evzali do své pé e památká i v roce 1999. Od té doby se mu snaží dát p vodní podobu. Do oprav "moravského Karlštejna za uplynulých p t let investovali osmat icet milion korun. Na odstran ní zchátralého stavu by ale hrad pot eboval nejmén sto dvacet milion korun. Do konce íjna se první zcela zrestaurovanou místností hradu stane palácová jídelna. Nejprve tam odborníci zrestaurovali fresky zachycující hrad a okolí ve druhé polovin osmnáctého století. V místnosti p ibyl i dobový lustr, nové jsou i dve e. Postupnou obnovu jídelny zakon í oprava dubových parket z devatenáctého století. Ro n hradní branou projde na padesát tisíc turist . R 15.8.2006
! $
&
Kdo zakázal památká m odpovídat noviná m, není jasné. Stejn jako to, kdo zákaz zruší Brno - Kdo zakázal jihomoravským památká m mluvit s noviná i? Byl to ministr kultury Vít zslav Jandák? Nebo snad n kdo z památkového ústavu? Anebo šlo jen o nemístný žert? Jisté je jedno: památká i v etn kastelán nesm jí od v erejška poskytovat médiím žádné informace a instituce se nyní p ou, kdo m že zákaz zrušit, když se nikdo nep iznal k jeho vydání. Podle e-mailu, který v úterý ve er obdrželi všichni zam stnanci památkového ústavu na jižní Morav , zakázal ministr Jandák s noviná i jakkoliv komunikovat. Zprávu rozeslal Pavel Wewiora z brn nské pobo ky ústavu, který v e-mailu uvedl, že ministrovo na ízení obdržel od „vedoucí tiskového odd lení ministerstva kultury“. „My ani takové odd lení nemáme. Teoreticky bych tou osobou mohla být já, ale p ísahám, že jsem nikdy s žádným panem Wewiorou nemluvila,“ dušovala se v era tisková mluv í ministerstva Ludmila Kadrnková. „My ani nem žeme nic takového památkovému ústavu na ídit,“ tvrdí. 34
Kdo tedy Wewiorovi rozeslání mailu na ídil, není jasné. Pavel Wewiora totiž v era striktn dodržoval „Jandák v“ zákaz. Podle informací zam stnanc památkového ústavu, kte í si nep ejí být jmenováni, ale zákaz skute n p išel z ministerstva kultury. Zákaz ostatn hned ráno potvrdil další mail, který dostali zam stnanci památkového ústavu do svých schránek a který m l z stat v anonymit . „Nepodávat žádné informace médiím. Platí do odvolání. Ing. R. Kone ný. P. S. Pokud Vám budou volat z médií, tento p íkaz nepotvrzujte, ani nevyvracejte,“ zní rozeslaná zpráva. „Tato zpráva svým stylem zapadá spíš do padesátých nebo sedmdesátých let,“ glosoval e-mail jeden ze zam stnanc ústavu, který jej obdržel. Pod mailem je podepsaný ekonomický nám stek brn nského památkového ústavu Radomír Kone ný. Ten nejprve tvrdil, že nebyl t i dny v práci a o ni em neví, když ale zjistil, že redakto i mají zn ní jeho e-mailu k dispozici, odmítl se vyjád it. Necht l ani íci, zda má n kdo p ístup k jeho emailové schránce a mohl z ní zprávu odeslat. „Dvakrát jsem ekl, že to nebudu komentovat a pot etí to opakovat nebudu,“ prohlásil Kone ný a zav sil. To, že se k vydání kontroverzního zákazu nikdo nehlásí, má tragikomické rozuzlení. Když totiž nesmyslný p íkaz nikdo nevydal, nemá jej ani kdo zrušit. A tak musejí památká i v etn kastelán ml et dál. „Vydáme interní sm rnici, která bude komunikaci zam stnanc upravovat,“ slíbila jen tajemnice tiskového odboru památkového ústavu Simona Hradilová. (Ji í Snetana) MFD 31.8.2006
!
$
Vracov - Ani po odchodu aktivního fará e Antona Kasana z Vracova neustala innost kolem kostela. Nástupce P Ryszard Turko pokra uje v jeho odkazu a už zorganizoval první v tší akci. Dv st padesát let staré sochy stojící p ed kostelem už nebudou oto eny sm rem k silnici. „Kv li strom m nebyly sochy z cesty dob e vid t. Z blízkého chodníku se jim lidé zase dívali na záda," vysv tlil Turko. Po oto eni si je bude moci dob e prohlédnout každý, kdo p jde po chodníku nebo pojede po cyklostezce. Památky ekají také pot ebné opravy. Odborníci je o istí a zpevní. Ješt v tomto roce by m lo být vše hotovo. Náklady p esáhnou sto padesát tisíc korun. (šmý) DSl 26.8.2006
3#
8
)
UNIKÁT. D ev ný poklad z as slovanských v rozv st Uherské Hradišt - Unikátní poz statek opevn ní z as , kdy na Moravu p išli slovanští v rozv stové, našli archeologové v centru Uherského Hradišt . Nyní se pozoruhodnou památkou zabývají specialisté z odd lení konzervace Slováckého muzea. Odborníci jej pono ili do vodní lázn obohacené o p ípravek proti plísni. „Te nesmí vyschnout, jinak by se brzy rozpadl,“ vysv tlila postup restaurátorka Ludmila Štefánková. (vm) MFD 2.8.2006
2
3
##
7
)
Sedm k l z období Velkomoravské íše se poda ilo archeolog m objevit p i stavebních pracích v Protzkarov ulici v Uherském Hradišti. P esné stá í u jednoho z nich nechali odborníci posoudit podle dendrochronologické metody v Mikul icích. „Laborato datovala jeden z k l do roku 867, s tolerancí deseti let. Z ejm šlo o ást zpevn ní ostrova svatého Ji í, který se nacházel zhruba v t chto místech,“ p iblížil vedoucí archeologického odd lení Slováckého muzea Miroslav Vaškových. Podle n j se jedná o významný objev p edevším díky p esnému datování stá í dubového k lu. „Podobné kusy již v Uherském Hradišti archeologové nalezli v minulých letech. Až nyní jsme si ale jisti skute ným stá ím,“ vysv tlil Vaškových. Velkomoravský k l si nyní vzali pod patronát konzerváto i, kte í jej na n kolik m síc pono ili do voskovité látky polyetylenglykolu. „Tímto procesem zabráníme jeho dalšímu vysychání. Po zakonzervování jej uložíme do depozitá e,“ konstatovala Ludmila Štefánková ze Slováckého muzea. (alf) P 12.8.2006
35
%
3
Opava - Poselství budoucím generacím je od v erejšího dne v rekonstruované v ži opavské radnice. Stavební d lníci na vrchol v že umístili tubus s dobovými dokumenty a fotografiemi. Krom toho se na v ž vrátila opravená makovice a korouhev. Odpoledne pak d lníci za ali z vrcholu v že sundávat lešení. Oprava historické budovy hlásky by m la skon it n kdy na podzim. (rok) ZlN 23.8.2006
SEZNAM SLEDOVANÝCH LIST DVy DBl MFD HN BrD PVT NJD FMD KrD DZN DB MS
Deník Vyškovska Deník Blanenska Mladá fronta dnes Haló noviny Bruntálský deník Prost jovský týden Novoji ínský deník Frýdecko-Místecký deník Krnovský deník Deník Znojemska Deník B eclavska Moravský sever
N R OK ŽUP OD OT P KD V HT
Novom stsko Rovnost Olomoucký kraj Žurnál UP Olomoucký deník Ostravský týdeník Právo Karvinský deník Vyso ina Hranický týden
ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku RO NÍK XV. 2006 Vychází m sí n Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci, Petráš v palác, Horní nám stí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz Periodikum registrováno pod íslem: MK R E 12635 Ro ní p edplatné 500,- K 36
