ZRCADLO PAMÁTEK výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. květen 2007
Bez milionů spadnou MF DNES spolu s odborníky sestavila seznam nejohroženějších památek na střední Moravě Střední Morava - Propadlé stropy, zřícené střechy, trhliny ve zdech a hniloba. Takový je stav řady památek na střední Moravě. MF DNES se pokusila vytvořit seznam těch nejzničenějších, které naléhavě potřebují opravy. Pamětihodnosti jsou dlouhodobě ve špatném stavu. Pokud se nezačne s jejich rekonstrukcí, pak se některé už brzy zcela zbortí. Hrady, zámky, kaple, boží muka, významné sýpky i usedlosti. Desítky z nich jsou v katastrofálním stavu. Majitelé o ně často nejeví zájem nebo nemají peníze. Mnoho památek je na prodej. Pro obce se chátrající budovy stávají strašákem. S vlastníky se totiž nemůžou dohodnout a peníze samy nemají. „V obci máme památkově chráněnou venkovskou usedlost. Její stav je hrozný. Usedlost je v zatáčce silnice a je tak zchátralá, že výjimečnost toho objektu musela už dávno zaniknout,“ stěžuje si starostka obce Tršice na Olomoucku Leona Stejskalová. Majitel před časem provedl menší opravy, teď se objektu zase nevěnuje. Podobně na tom jsou i další poklady naší historie. Nemají střechy, zatéká do nich, rozpadají se zdi. Odborníky byla navrhována demolice části zámku v Nenakonicích, v Kostelci na Hané se zas rozpadá lichtenštejnská sýpka. „Je to hrůza, nedá se tam chodit, abych se nepropadl, “ vysvětluje místostarosta obce Miroslav Rozehnal. V Branné chátrají bývalé mlýny, zámek i hrad, v Dlouhé Loučce potřebují na opravy zámku až 280 milionů. „Zámek je v katastrofálním stavu. Vlastník nemá na rekonstrukci, takže ho prodává přes realitní kancelář,“ informuje starosta obce Dlouhá Loučka Ladislav Koláček. Další památky potkal stejný osud. Ke koupi je například renesanční zámek v Rudě nad Moravou nebo zámek v obci Mikulovice-Široký Brod. Případný zájemce za něj zaplatí čtyři miliony a dvě stě padesát tisíc korun. Naproti tomu proslulý zámek Plumlov se sice postupné opravy dočkal, ale veřejnosti nepřístupné části a předzámčí si na opravách vyžádají 320 milionů korun. Na celé střední Moravě je zapotřebí na záchranu těch nejohroženějších památek přes 1,5 miliardy. (dir) MFD 9. 5. 2007
Kolštejn potřebuje sto tisíc, pak by se v něm dalo bydlet Branná - Sto milionů korun je podle památkářů zapotřebí na opravy chátrajícího hradu a zámku Kolštejn. Objekty, v nichž probíhala řada významných dějinných událostí, se nacházejí nad údolím říčky Branné. Zámek je navíc jeden z nejvýše položených renesančních zámků v České republice. Budovy, které jsou v soukromých rukách, jsou ve velmi špatném technickém stavu, některé části v havarijním. „Zámek i hrad jsou spojené. První zprávy o hradu máme ze 14. století. V listině se hovoří o loupeživém rytíři jménem Jan Wustehube. Samotný zámek se začal stavět až v šestnáctém století v bývalém podhradí,“ vypráví o počátcích kastelán Ondřej Mládek. Na konci čtrnáctého století se Kolštejn dostal do rukou pánů z Valdštejna. Jejich erbovní lev je dodnes ve znaku městečka Branné. Až Žerotínové zahájili na místě zrušeného příkopu hradu stavbu nového sídla – renesančního zámku. Za třicetileté války hrála kolštejnská pevnost důležitou roli jako hlavní opěrný bod císařských vojsk. Od konce devatenáctého století zámek sloužil jako škola, z bývalého Rytířského sálu se stala tělocvična. Areál má i svou legendu. „Dějiny praví, že kdysi dávno z Itálie utekla princezna před nápadníkem k nám. Byla odvlečena zpátky, ona se však vrátila, a nakonec skočila z cimbuří. Dnes zde chodí jako bílá paní,“ říká Mládek. Objekt by se podle pracovníků Národního památkového ústavu mohl využít k bydlení, ale i k cestovnímu ruchu. Lesní trasy nedaleko obce jsou totiž ideální pro cykloturistiku. (dir) MFD 9. 5. 2007
1
Tak vypadají nejzničenější památky CHÁTRAJÍ Desítky památek na střední Moravě se rozpadají. K jejich záchraně by bylo potřeba celkem přes 1,5 miliardy korun. Majitelé ani obce, na jejichž území cenné stavby stojí, ale peníze nemají. Některé objekty jsou proto na prodej, někde spoléhají na dotace. Střední Morava - Budoucnost kulturního dědictví na střední Moravě je nejistá. Desítky památek jsou v žalostném stavu. A co víc? Na opravy nemají vlastníci peníze, a tak rok od roku jsou na tom tyto cenné pamětihodnosti hůře. Na jejich podobě se podepisují vlivy počasí, ale i zloději, kteří rabují opuštěné a chátrající budovy. Na opravy je zapotřebí několik set milionů korun. Pokud se nenajdou, řada objektů se promění v ruiny. Redakce MF DNES se pokusila na základě poznatků památkářů a obcí sestavit seznam nejohroženějších památek na střední Moravě. Obce nic nezmůžou „Nyní je hradní věž rozpadlá, má narušenou statiku a hrozí, že spadne,“ upozorňuje Ondřej Mládek, kastelán zámku a zříceniny hradu v Branné, třicet kilometrů od Šumperka. Gotický hrad s renesančním zámkem byl během třicetileté války poškozen a dodnes chátrá. Celý areál je ve velice špatném technickém stavu a na opravy potřebuje sto milionů korun. Budovy jsou v soukromých rukách. „Majitel bude žádat o dotace, ale čeká ho nelehký úkol. Minulý majitel totiž údajně zpronevěřil peníze,“ říká starostka Branné Marcela Kozáková. Hrad si větší péči jistě zaslouží. Jeho zdi pamatují loupežného feudála Jana Wustehubeho, pány z Valdštejna i Žerotína. V Branné se nacházejí i bývalé mlýny. Ty jsou také na seznamu Národního památkového ústavu ohrožených a nevyužívaných památek v České republice a rovněž potřebují peníze. „Stav je špatný. Když jsem se ptala na stavebním úřadě, říkali, že majitelé ještě nedodali projekty na opravy. Bohužel to vázne,“ dodává starostka Kozáková. Na vlastníky památek si stěžují i v dalších obcích. „V devadesátých letech začaly probíhat přípravy na rekonstrukci zámku v Loučné, začal se čistit interiér. K celkové opravě kvůli nedostatku financí však nedošlo. Majitelé totiž nemají peníze. Uvažovalo se, že tam bude hotelová škola, posléze hotel. Vloni se o tom ještě dost mluvilo, ale majitelé se nakonec nedohodli,“ říká Jan Turek, referent Obecního úřadu Loučná nad Desnou. Střecha zámku je opravená, ale jsou poškozené omítky a chybí výplně oken. Rekonstrukce by přišla na šedesát milionů korun. Do zámku prší a propadá se V katastrofálním stavu je zámek v Dlouhé Loučce nedaleko Uničova. V současné době je na prodej. „Vlastník ho prodává přes realitní kancelář, protože nemá na opravu. Zámek je bez střechy, takže do něj zatéká. Patra budovy se už propadla. Je to moc špatné. V takovém stavu ho nikdo nekoupí. Navíc je v seznamu chráněných památek, takže se na něj vztahují různá omezení,“ shrnuje starosta obce Ladislav Koláček. Rozsáhlé opravy potřebuje řada zámků a hradů, kaple, ale i významné venkovské usedlosti nebo sýpky na celém území střední Moravy. *** Nejohroženější kolik potřebují peněz Plumlov – zámek a předzámčí, provádí se postupná obnova zámku, přízemí tzv. vysokého zámku je opraveno a využíváno k výstavám a prohlídkám, ostatní části jsou v havarijním stavu; opravy 320 milionů korun Dlouhá Loučka – zámek, objekt je provizorně zastřešený, poškozena stropní konstrukce a obvodové zdivo, nutné je doplnit a vyměnit okna, dveře, podlahy; 280 milionů korun Lipník nad Bečvou – areál bývalé piaristické koleje, havarijní technický stav, poškozena statika objektu, vlhkost; 260 milionů korun Hustopeče nad Bečvou – zámek, dlouhodobě ve špatném stavu; 200 milionů korun Branná – zámek a zřícenina hradu, budovy jsou ve velmi špatném technickém stavu, některé části v havarijním; 100 milionů korun Loučná nad Desnou – zámek, byla provedena jen nejnutnější konzervace, poškozené jsou omítky, chybí vnitřní instalace a vybavení; 60 milionů korun Nenakonice (Věrovany-Nenakonice) – zámek, narušená statika, stržena věž; 25 milionů korun Kostelec na Hané – sýpka, budova je v havarijním technickém stavu, naléhavá je celková obnova; 10 milionů korun Tršice – venkovská usedlost, zdivo ztrácí pevnost, příčné stěny jsou narušeny trhlinami, krov a krytina jsou ve špatném stavu; 6,5 milionů korun Ruda nad Moravou – budova v komplexu lihovaru, objekt je v havarijním technickém stavu, nutné je statické zabezpečení, obnova střechy, krovu a omítek; 3 miliony korun Zdroj: Národní památkový ústav, Seznam nejohroženějších a nevyužívaných kulturních památek v České republice, rok 2005 MFD
2
Zámky a sýpky jsou přítěží, shodují se starostové Střední Morava - Řada památek na střední Moravě se stává pro obce přítěží. Soukromí vlastníci se o svůj majetek nestarají a obce na opravy nemohou ze svého rozpočtu vyčleňovat peníze, protože samy je nemají. „U nás v obci se nachází vzácná lichtenštejnská sýpka. Takových je na Moravě už málo. Potřebovali bychom na opravy tak devět až jedenáct milionů korun. Ale v rámci rozpočtu na to nemáme, takže letos ji určitě opravovat nebudeme,“ říká místostarosta Kostelce na Hané Miroslav Rozehnal. V Tršicích na Olomoucku jsou na tom podobně. V obci se nachází chráněná venkovská usedlost. „Stát ji převedl do soukromých rukou. Majitel před časem sice přední část spravil, ale teď se zase nic neděje. Usedlost je v zatáčce silnice a je tak zchátralá, že výjimečnost toho objektu musela už dávno zaniknout. A obec z ní nemá žádný prospěch,“ říká starostka Leona Stejskalová. Obce i soukromí vlastníci chtějí některé památky vyjmout ze seznamu památkově chráněných objektů. Zákony je totiž omezují. „Máme posudek od statika. Ten navrhuje demolici, ale na to nechtěl slyšet památkový ústav,“ upozorňuje starosta Věrovan Miroslav Kubíček. Obec se stará o zámek v Nenakonicích. Jde o objekt, který je zcela stranou turistického zájmu. V roce 2003 se věž zámku zřítila, dnes má památka narušenou statiku a potřebovala by celkovou obnovu. Stavebních úprav se letos dočkají hrady Bouzov, Šternberk, zámek Jánský vrch i zámek ve Velkých Losinách. Od ministerstva kultury totiž dostaly dotace. (dir) MFD 9. 5. 2007
Svatby v Lipníku: své ano si páry budou říkat v konírně Lipník nad Bečvou – Mladé páry, které se budou chtít vzít v Lipníku nad Bečvou, si už za čas nebudou říkat své ano na radnici, ale v konírně. Právě tam chce totiž město přesunout obřadní síň. Nepůjde však o místo, kde se chovají koně, ale o pravé křídlo lipnického zámku, kterému se tak od nepaměti říká. „Konírna je historická budova zdejšího zámku z počátku sedmnáctého století, na které jsme nedávno zrekonstruovali unikátní střešní zahradu. Nyní v opravách pokračujeme,“ řekl lipnický starosta Miloslav Přikryl (Unie pro Lipník). Město v bývalé konírně hodlá zřídit také galerii, kavárnu a uvažuje i o tom, že sem přemístí obřadní síň. „Máme už zpracovaný projekt na využití konírny. Sloužila by mimo jiné i k pořádání různých výstav a společenských událostí. Teď vše ještě konzultujeme s památkáři. Aby stavba nezměnila svůj původní ráz, nenavrhl architekt žádné zásadní změny. Zachována zůstanou i původní sgrafita z roku 1609,“ doplnil starosta. Peníze na opravy části zámku chce radnice získat od Unie Podle něj veškeré stavební úpravy přijdou přibližně na osm milionů korun. „Stavební úpravy nejsou zvlášť složité. Větší úsilí budeme muset vynaložit na vybudování interiéru, tak aby v něm vznikly reprezentativní prostory. Peníze bychom rádi získali od Evropské unie,“ dodal starosta. Zchátralý objekt konírny získal Lipník před několika lety od Vojenských lesů a statků výměnou za jinou budovu ve městě. Vloni se zdejším restaurátorům a zahradníkům podařilo na jeho střeše obnovit původní střešní zahradu. „Po stavebně-historickém průzkumu následovalo statické zajištění objektu, sanace balustrád, vybudování nových elektrorozvodů pro osvětlení i závlahu, oprava kašny a samotná výsadba zeleně na šesti stech metrech čtverečních,“ doplnil starosta Přikryl, podle kterého si tříletá rekonstrukce vyžádala téměř pět milionů korun. (Roman Helcl) MFD 7. 5. 2007
Vodní elektrárna zavřela brány, bude se opravovat Loučná nad Desnou - Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Loučné nad Desnou v Jeseníkách včera uzavřela kvůli plánovaným opravám své brány veřejnosti. Vyhledávaná stavebnětechnické památka, která patří Skupině ČEZ, nebude pořádat exkurze až do konce srpna. „Rekonstrukce elektrárny si vyžádá zhruba 360 milionů korun,“ řekl mluvčí ČEZ pro region střední a severní Moravy Jaroslav Jurča. ČEZ bude podle něj investovat do oprav asfaltobetonového těsnícího pláště horní nádrže a řídících systémů elektrárny. V době oprav bude nutné nádrž, která pojme téměř tři miliony metrů krychlových vody, vypustit. „To se běžně nedělá, její hladina při výrobě elektrické energie pouze kolísá,“ uvedl mluvčí. MFD 3. 5. 2007
3
Bagr bourá zbytky Komuny PŘEROV - Poslední zbytky bývalé přerovské památky, jíž se přezdívalo Komuna, včera začal definitivně kácet k zemi bagr. Stavební firma vyslyšela výzvu přerovských úředníků, aby demolici objektu i kvůli stížnostem obyvatel urychleně dokončila. „Do konce května mají vyklidit pozemek,“ řekl šéf stavebního úřadu Jiří Just. Na místě Komuny vyroste obchodní centrum. (ČTK) MFD 4. 5. 2007
Nadšenec vyměnil potápění za obnovu fortu Křelov - Vrátit život fortové pevnosti v Křelově, která byla součástí unikátního opevnění Olomouce, se rozhodl její sedmatřicetiletý majitel Martin Daniel. Několikaletou snahu završí zřejmě už letos v květnu, kdy v pevnosti hodlá otevřít stálou expozici i zájezdní hostinec. Fortu věnuje většinu volného času a musel kvůli tomu odložit jiné koníčky, například potápění. „Nejsem klasický nadšenec vojenství a zbraní, ale především historie a architektury. Vojenské pevnosti mě uchvátily, když jsem počátkem 90. let minulého století navštívil Francii. Když pak česká armáda začala pevnosti prodávat, objekt v Křelově jsem zakoupil a rozhodl se ho zpřístupnit,“ řekl Daniel. Návštěvníkům hodlá nabídnout stálou expozici věnovanou tomuto typu staveb. „Počítám s vystavením vývojové řady pušek až do období druhé světové války. Hlavní část expozice ale budou tvořit plány a dokumenty. Řadu z nich jsem získal díky spolupráci s olomouckým Národním památkovým ústavem z Válečného archivu ve Vídni,“ vysvětlil Daniel. Hodiny mladý muž trávil i v archivu a četbou odborné literatury. Nemálo času mu zabralo obcházení příslušných úřadů a starost o rekonstrukci objektu. „Fort se dochoval takřka celý. Musela se v něm ale provést rekonstrukce. Náklady už se dají počítat v milionech. Jsem ale svobodný, proto jsem nebyl nijak omezen a mohl jsem jít za svým cílem,“ vysvětlil Daniel. Ačkoliv fortová pevnost byla postavena v roce 1853 kvůli obraně Olomouce, svůj účel v té době nesplnila. „Minula se úplně účinkem, jelikož postupující pruské sbory, které se dostávaly směrem do tohoto prostoru, obešly Olomouc a postupovaly směrem na Tovačov. Nicméně na konci druhé světové války byla v pevnosti dislokována německá jednotka a urputně chtěla tento typ objektu bránit a ztěžovat postup Rudé armády,“ doplnil Daniel. Pevnost v Křelově bude první, do níž se vůbec poprvé v její historii podívá veřejnost. Stavba totiž sloužila vojenským účelům, v novodobé historii především jako sklad. (ČTK) MFD 3. 5. 2007
Hranické viadukty, které měly být zbořeny, se stanou památkou Hranice (Přerovsko) - Hranické viadukty, jejichž část chtěly České dráhy zbořit, by se měly stát památkou. Na žádost hranické radnice ministerstvo kultury zahájilo proces zařazení tohoto objektu mezi nemovité kulturní památky. Během řízení se na viadukty vztahuje ochrana. Informuje o tom dnes Hranický deník. O úmyslu zbořit část železničního mostu informovaly ČD v únoru. Zdůvodňovaly to tím, že cihlová část viaduktů chátrá a vypadávající zdivo ohrožuje kolemjdoucí. Informace vzbudila mezi obyvateli značný rozruch. Radnice reagovala tím, že napsala dopis ministru kultury s žádostí o pomoc. "Požádali jsme ministra o posouzení objektu viaduktů z hlediska toho, zda by nebylo možné zahájit řízení o jejich zařazení mezi nemovité kulturní památky. Jejich historická hodnota je totiž značně vysoká," řekla deníku místostarostka Radka Ondriášová (Právo a Spravedlnost). Ministerstvo kultury nyní oznámilo, že proces řízení o zařazení viaduktů mezi památky byl již zahájen. "Tento proces trvá poměrně dlouho a může se táhnout i deset let. Důležité je, že už nyní musí každý přistupovat k viaduktům tak, jako by byly památkou," uvedl Petr Vystrčil, který má na hranickém městském úřadě na starosti státní památkovou péči. Kromě viaduktů zažádala hranická radnice ministerstvo také o to, zda by mezi památky nezařadilo i objekt bývalé vojenské akademie. I ta má podle radnice značnou historickou hodnotu. Archiweb 17. 5. 2007
4
Jdete na procházku po náměstí v Přerově? Šlapete po pohřebišti Přerov - Několik stovek let chodili lidé po Žerotínově náměstí v Přerově, aniž by tušili, že jen pár desítek centimetrů pod nimi se nacházejí hroby. Na jeden z nich tento týden narazili archeologové z olomoucké pobočky Archaia. O objevu poprvé informovalo Nové Přerovsko. Neporušená kostra, která byla uvnitř, ležela necelé dva metry pod silnicí před kavárnou In Café. „Už naši kolegové v šedesátých a sedmdesátých letech občas naráželi na porušené hradištní hroby z 10. a 11. století. Včerejší nález nám potvrdil, že v těchto místech bylo skutečně pohřebiště,“ řekl archeolog Zdeněk Schenk ze společnosti Archaia Olomouc. Ke kostře, která byla pohřbená nerituálním způsobem, se archeologové dostali díky tomu, že v těchto místech dělníci kopou rýhu pro novou kanalizaci. Neporušený skelet, který odborníci včera vypreparovali ze země, nyní putuje na antropologický rozbor, kde vědci zjistí, zda šlo o muže či ženu a v jakém věku tento člověk zemřel. Tisíc let stará kostra však není jediným nálezem na náměstí. „V severovýchodní části jsme odkryli takzvané souvrství, což je několik vrstev z keramického materiálu, které poukazují na zdejší nepřetržité osídlení od doby bronzové až po vrcholný středověk,“ popisuje archeolog a dodává, že se jeho kolegům podařilo nalézt početný soubor keramiky zdobené typickými vodorovnými rýhami nebo šikmými záseky na podhrdlí. Překvapením byl podle něj i nález několika nožů, železných předmětů a závaží. „Například jen několik centimetrů pod asfaltem ležely ostruhy, čepele nožů a také železná struska. Kousek od kostry jsme pak našli části dvou raně středověkých pecí z 10. až 11. století,“ popsal Schenk a dodal, že jeho kolegové odebrali z místa také vzorky půdy, ze kterých zjistí, jaké stromy tehdy na místě před tisícem let rostly. Na místě dnešního Žerotínova náměstí v Přerově bylo podle archeologů dříve podhradí přerovského hradu, kde bylo v minulosti i rozsáhlé tržiště. Již dříve zde vědci objevili například pozůstatky z období Velké Moravy či vrcholného středověku. Samotný Přerov patří k nejstarším městům střední Moravy. Městské právo bylo Přerovu uděleno v roce 1256. O sto let později ve městě vzniklo podhradí, nyní Žerotínovo náměstí. (Roman Helcl) MFD 5. 5. 2007 (OD 4. 5.)
Obnovili unikátní stropní malbu Olomoucké Klášterní Hradisko, kde již řadu let probíhají postupné opravy, se může pyšnit další zrestaurovanou památkou. Jde o nástěnnou barokní malbu z konce 17. století v bývalé kapitulní kapli Panny Marie Sněžné. Podobu jí vrátil restaurátor, akademický malíř Radomír Surma, kterému její obnova trvala přes šest tisíc hodin. Malba je ojedinělá nejen technikou, protože jde o klasickou olejomalbu na hlazené omítce, ale i svým námětem. Zobrazuje totiž těhotnou Pannu Marii, kořící se inkarnovanému Spasiteli. „Jde o motiv, který se v českých zemích vyskytuje jen zřídka,“ uvedl Surma. Vyobrazení gravidní Panny Marie lze v Česku spatřit mimo Klášterní Hradisko již jen na Karlově v Praze a v Květnově. Autor olomoucké malby není znám, ale podle odborníků by jím mohl být Dionýs Straus, který v Olomouci působil jako konventní malíř. Kaple, jejíž výzdoba pochází z let 1696 až 1701, byla v době, kdy v Klášterním Hradisku sídlili premonstráti, jedním ze čtyř nejvýznamnějších barokních sakrálních prostorů zdejší kanonie. Po zrušení kláštera z ní byl v roce 1785 odstraněn oltář a sálový prostor byl upraven na ložnici. Později byla kapitulní kaple předělena příčkou a malby zalíčeny. Památkáři proto předpokládají, že se tu nacházejí ještě další skryté stropní malby, s jejichž postupnou restaurací se rovněž počítá. Obnova první přišla na 600 tisíc korun a prohlédnout si ji mohou pacienti rehabilitačního oddělení vojenské nemocnice, která v rozlehlém areálu sídlí již od roku 1802. Prostory bývalé kaple totiž nyní slouží jako vyšetřovna a pracovna primáře. (Vlasta Hradilová) P 7. 5. 2007
Na památky potřebovali šest milionů, dostali jen 600 tisíc Lipník nad Bečvou - Radnice v Lipníku nad Bečvou letos získala z dotací ministerstva kultury na opravu památek pouhý zlomek požadované částky. Město žádalo o příspěvek ve výši šesti milionů. Nakonec dostane jen 600 tisíc korun. Radnice tak nebude moci zajistit staticky zdejší klášter, opravit městský hřbitov či začít opravovat východní a západní křídlo zámku. „Je ostuda, že se peníze nenašly na město, jako je Lipník, které má městskou památkovou rezervaci a minimálně sto objektů, které jsou zapsané jako kulturní památky,“ řekl lipnický starosta Miloslav
5
Přikryl (Unie pro Lipník). Podle něj jsou peníze z ministerstva rok od roku nižší. „Částka, kterou jsme letos dostali je směšná. Na druhou stranu chápeme, že státní rozpočet je omezený,“ dodává. Jak tedy Lipník využije minimum peněz, které má? „Větší část peněz půjde na opravu objektu pošty, jehož dvorní trakt je v havarijním stavu. Je to v podstatě jediná funkcionalistická budova ve městě,“ popsala mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. Dotace pomůže i s opravou soukromého domu, jehož majitel rekonstruuje historickou baštu, nebo s pracemi na nástěnných malbách v kostele sv. Františka Serafínského. (roh) MFD 31. 5. 2007
Nejstarší zvon na Moravě míří do Olomouce Olomouc - Raně gotický zvon z Ostravy-Zábřehu, který je podle odborníků zřejmě nejstarší dochovaný zvon na Moravě i v Čechách, obohatí v příštích dnech expozici Arcidiecézního muzea v Olomouci. Zájemci si ho budou moci od úterý prohlédnout ve sklepě bývalého purkrabství. „Zvon, dosud považovaný za nejstarší, z roku 1286, totiž není domácího původu a byl pro muzeum v Chebu zakoupen v obchodu se starožitnostmi v Itálii. Zábřežský zvon je z přelomu 13. a 14. století a má zcela unikátní plastickou výzdobu. Jedná se o historicky i typologicky mimořádnou středověkou kovoliteckou památku,“ uvedl historik umění Leoš Mlčák. Zdůraznil, že v evropském kontextu je 226 kilogramů vážící zvon naprosto ojedinělý dvojitou „patrovou“ korunou zdobenou hlavami řeholníků, patrně benediktinů. „Ta svědčí buď o tom, že zvon byl určen pro klášterní komunitu, nebo byl ulit přímo klášterní hutí,“ dodal historik umění. Zajímavost odhalila také analýza chemického složení. Zvon obsahuje mimořádně vysokou příměs stříbra, která byla do zvonu přidána záměrně. „Bylo to buď z pověrečných důvodů, nebo proto, že se v nejstarších dobách mylně věřilo, že legování stříbrem zlepšuje kvalitu akustického obrazce zvonu,“ uvedl Mlčák. Vrací se plastika Krista Spasitele ze 13. století Do stálé expozice Arcidiecézního muzea se vrací z putovní výstavy Sága moravských Přemyslovců i jeden z jeho skvostů – plastika Krista Spasitele z 50. let 13. století. Osmdesáticentimetrová plastika ze sbírek Vlastivědného muzea Olomouc byla nalezena v zazdívce jižní zdi katedrály svatého Václava v Olomouci. „Předpokládá se, že byla původně umístěna v tympanonu na jejím západním průčelí jako ústřední figura výjevu Posledního soudu,“ popsal historii exponátu Ondřej Jakubec z Arcidiecézního muzea. Arcidiecézní muzeum Olomouc bylo otevřeno loni 1. června. (ČTK) MFD 26. 5. 2007 (OD 29. 5.)
Znehodnotili jste historickou střechu, tvrdí památkáři radnici Olomouc - Znehodnotili jste historickou střechu, vyčítají památkáři úředníkům olomouckého magistrátu. Tvrdí, že radnice povolila na jednopatrovém nárožním domě na Žerotínově náměstí stavební úpravy podkroví, které střechu znehodnotí. Případem se teď zabývá památková inspekce Ministerstva kultury České republiky. Radnice chybu odmítá. Dům stojí v historickém jádru olomoucké památkové rezervace. Během devatenáctého a dvacátého století sice prošel přestavbami, ale zachoval si četné množství historických detailů a celkově klasicistní podobu. Majitel domu si tam staví zdi s okny, dveřmi a terasu. Původně zde ale byla mansardová střecha se dvěma vikýři, kterou po roce 1961 nahradila jednou zalomená pultová střecha bez vikýřů. „Vlastník prvně přišel s tím, že střechu s mansardou a vikýři obnoví. To ale magistrát zamítl. Odůvodnil to tak, že by objekt při pohledu z městských věží byl příliš nápadný. Podruhé přišel majitel s novým řešením: v místě střechy zřídí zdi s okny a dveřmi a terasu. Taková úprava by pochopitelně celou stavbu silně znehodnotila, nehledě na vytvoření negativního příkladu pro další stavitele. A magistrát stavbu tentokrát povolil,“ uvádějí ve své zprávě pracovníci Národního památkového ústavu v Olomouci. Podali proto stížnost na olomoucký krajský úřad. Ten jim návrh na přezkoumání rozhodnutí olomouckého magistrátu ale zamítl. Případ se nakonec dostal až na ministerstvo. „Je pravda, že památková inspekce Ministerstva kultury České republiky se záležitostí zabývá. Zatím ale nemůžeme věc komentovat,“ vysvětluje Marcela Žižková z ministerstva kultury. Radnice pochybení odmítá. „Jedná se o odlišný odborný pohled pracovníků památkové péče na danou záležitost. Doposud však žádný odvolací orgán nepotvrdil, že by úředníci při povolování rekonstrukce objektu nějak pochybili,“ uvádí Ivan Rašťák z olomouckého magistrátu. (dir) MFD 19. 5. 2007
6
Památkáři škrtli labyrint v hradbách Olomouc - Mají Bezručovy sady v Olomouci lákat turisty na zajímavou atrakci a posezení v kavárně, nebo na procházku městskou zelení a holou krásu starých skalních hradeb? Památkáři a ministerstvo kultury jsou pro to druhé. Ministerští úředníci právě kvůli kavárně odmítli projekt bludiště v podzemních chodbách uvnitř hradeb. Takzvaný Olomoucký labyrint chce v Bezručových sadech otevřít podnikatel David Holub. Zpřístupnit chce asi čtyři sta metrů chodeb v opuštěných krytech civilní obrany, kam by rád umístil bludiště s optickými efekty, fyzikálními hříčkami a audiovizuální imaginací. Až potud projekt státním památkářům nevadí. Odmítají však, aby podnikatel před hradbami postavil kavárnu s toaletami. „Podle stanoviska ministerstva kultury projekt příliš zasahoval do městské památkové rezervace. V navržené podobě se zřejmě nedá realizovat,“ řekl primátor Olomouce Martin Novotný. Nápad odporuje i současnému plánu rozvoje městské památkové rezervace, radní však navrhovali jeho změnu. Stanovisko ministerstva ale může jejich názor změnit. „Jeho postoj je pro nás ze zákona závazný,“ podotkl primátor. Ministerští úředníci se včera ke svým připomínkám nevyjádřili. David Holub neskrývá zlost. „Park je zanedbaný od jednoho konce na druhý, na nejbližší veřejné záchodky je to odtud nejméně dva kilometry. My jsme to chtěli změnit. Neplánovali jsme nic jiného než vybudovat novou stavbu na stávající železobetonové zdi, která kdysi sloužila jako střepinový štít,“ vysvětlil Holub. Bludiště nemůže otevřít bez toalet, k tomu jej nutí zákon. Uvnitř podzemí však investor nemá šanci je postavit. „Chodby mají šířku metr šedesát. Nic se do nich nevejde,“ podotýká. Jenomže památkáři nechtějí o nových stavbách na hradbách ani slyšet. Naopak chtějí, aby z nich zmizelo všechno, co k nim nepatří. „Ve všech městech se snažíme o systematické očišťování hradeb od starých přístavků. Olomoucký projekt byl v přímém rozporu s naším úsilím. Už v roce 2005 jej odmítli odborníci z celé republiky,“ uvedl ředitel olomoucké pobočky Národního památkového ústavu Pavel Konečný. Připomněl, že například z hradeb v parku pod katedrálou svatého Václava musela už v sedmdesátých letech zmizet školní jídelna a hospodářské budovy se bourají také u hradebních zdí v Lipníku nad Bečvou. David Holub se přesto svých snů nevzdává: „Stále máme velké plány. Věřím, že bludiště, které ukáže veřejnosti poezii skály pod městem, jednou otevřeme.“ (Petra Jurčová) MFD 31. 5. 2007
Olomouc zachraňuje schodiště Olomouc - Olomouc se pustila do rekonstrukce vnějšího schodiště historické budovy radnice na Horním náměstí. Investice si vyžádá zhruba 360 tisíc korun, část nákladů uhradí dotace od ministerstva kultury. Město nechá podle něj opravit především kamenné prvky schodiště, které jsou ve špatném stavu. „Dnes má schodiště jen estetický a dekorativní význam. Naši předkové ho ale vybudovali ze zcela pragmatických důvodů, sloužilo jako vchod do administrativní části a reprezentativních prostor radnice. Současným vchodem jezdily povozy na nádvoří, kde bývaly trhy,“ uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs. Město na opravy vynaloží 235 milionů korun, zbylou část uhradí státní dotace z programu obnovy městské památkové rezervace. (ČTK) MFD 22. 5. 2007 (OD 22. 5.)
Bůh Merkur dostal zpátky svoji měděnou hůl Olomouc - Merkurova kašna v Olomouci je opět, jak má být. Socha boha Merkura, kterou v zimě poškodili vandalové, dostala zpět svůj atribut – měděnou hůl zvanou caduceus, kterou z barokní památky vylomili opilí mladí lidé. „Hůl nejde nijak zabezpečit. I kdybychom sem dali olověnou kouli, tak by ji zase někdo ukradl. Hůl už je asi sedmá kopie atributu, a to o něčem vypovídá,“ posteskl si restaurátor René Tikal. Vandalové, kteří se na sochu vyšplhali, poškodili i samotného Merkura. „Měl utržené tři prsty a část horní partie ruky,“ popsal Tikal, který tento týden sochu opravil. Socha na začátku ledna doplatila na řádění skupinky čtyř mladíků a dvou dívek, kteří se vraceli z nočního podniku. Policii tvrdili, že nechtěli Merkurovu hůl krást, ale když se pod náporem jednoho z nich ulomila, odnesli ji s sebou. Až z médií zjistili, že se tak dopustili trestného činu, a hole se raději zbavili v jedné z budov v Července. Oprava kašny stála město Olomouc padesát tisíc korun. (jup) MFD 25. 5. 2007 (OD 24. 5.)
7
Olomouc: V historickém polyfunkční dům
jádru
města
vyrostl
nový
V historickém jádru Olomouce poblíž centrálního Horního náměstí vyrostl nový polyfunkční dům s byty, obchody a oční klinikou. Přestože cena bytů v novém objektu výrazně převyšovala běžné ceny v olomouckých novostavbách, všech 23 bytů je již s výjimkou jednoho prodaná. Stavba domu, který financovala tuzemská developerská společnost, si vyžádala 56 milionů korun. Ředitel projektu Tomáš Veverka na dnešním zakončení stavby domu Arkadia Olomouc novinářům řekl, že vybudování objektu musel investor konzultovat s památkáři. Dům stojí v městské památkové zóně. "Připomínek měli dost, nedá se ale říci, že bez nich by dům vypadal výrazně jinak. Změnit jsme museli například velikost oken, hrubost a barvu fasády či vizáž zábradlí," uvedl Veverka. Doplnil, že součástí objektu je 23 bytů o rozloze od 50 do 138 metrů čtverečních. Jejich majitelé zaplatili za metr čtvereční v průměru 31.000 korun, což je asi o 6000 korun více než bývá obvyklé u novostaveb v Olomouci. "Přesto bylo už před zahájením stavby, která začala před rokem, 60 procent bytů prodáno. Nyní je neprodaný jeden, ten největší," řekl Veverka. OD 25.5. 2007
Poloha kostry udivila archeology ZAJÍMAVÝ OBJEV Olomouc - Rozsáhlá oprava Pekařské a Denisovy ulice v centru Olomouce si připsala další zajímavý nález. Archeologové před kostelem Panny Marie Sněžné našli lidskou kostru ze třináctého století. Objev doprovází i tajemství. Odborníci totiž zatím nevědí, proč bylo tělo nebožtíka pohřbeno ve zvláštní poloze. „Je to prapodivná poloha. Kostra ležela břichem dolů, což není obvyklé. Nejedná se o obyčejný hrob. Vypadá to, že někdo potřeboval nebožtíka ‚uklidit‘,“ spekuluje archeolog Richard Zatloukal z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Kolem kostela sice býval hřbitov, ale tato kostra podle odborníků není součástí pohřebiště. Spolu s antropology z Ostravské univerzity ji archeologové budou zkoumat ve svých laboratořích. (dir) MFD 12. 5. 2007
Dům v Pekařské ulici se bortí OLOMOUC - O jedno zásobovací místo přišli na čas obyvatelé a obchodníci Pekařské a Denisovy ulice, kde město dělá velkou rekonstrukci. Průchod do Vodární ulice ohradil plot kvůli havarijnímu stavu rohového domu s číslem 315. Majitel by měl závadu odstranit do konce měsíce. Nebezpečný průchod uzavřeli pracovníci stavby. „Lidé to ale moc nerespektují a prodírají se tudy dál. Nejčastěji když jdou venčit psy,“ uvedl informační technik stavby Josef Červinka. Nebezpečná je především boční zeď zchátralého domu, která je už nebezpečně vychýlená. Podle spolumajitelky objektu Mileny Valuškové jsou otřesy během stavby sice patrné, ale se stavem domu zřejmě nemají mnoho společného. „Je ve špatném stavu, potřeboval by celkovou opravu,“ řekla Valušková. Také další majitel Jiří Švarc vyloučil, že by příčinou mohla být rekonstrukce Pekařské ulice. „Vypadl tam okenní překlad, stavební povolení k opravě je prý už na cestě, až ho dostaneme, tak to opravíme, aby se tudy zase dalo chodit,“ dodal Švarc. Statiku narušila před lety stavba tramvajové trati Je ale otázkou, jak dlouho bude průchod funkční. „Je to tady v dezolátním stavu už spoustu let,“ stěžoval si jeden z chodců. Švarc však namítá, že celkové opravě brání památkáři. „Když tady před časem dělali zatáčku pro novou tramvajovou trať, stavbaři třetinu domu zbořili. Od té doby má narušenou statiku. Chtěli jsme proto zastavět malý stinný dvorek a dům tím zpevnit, což nám památkáři nedovolili,“ vysvětlil Švarc. Zdenka Bláhová z Národního památkového ústavu potvrdila, že zástavba dvorku je v památkové rezervaci skutečně nepřípustná. „Zřejmě ale jde o nějaké starší zamítnutí, z poslední doby si na žádné řízení nevzpomínám. Přitom ten dům stojí za to, aby byl zachráněn. Je kvalitní po architektonické stránce a má i nádherné schodiště,“ uvedla. Možná jeho záchraně napomůže nový vzhled Pekařské ulice. Ta bude spolu s Denisovou otevřena na konci srpna. Tramvajová trať bude odhlučněna a povrch pokryje bezbariérová řezaná žulová dlažba. OD 11. 5. 2007
8
Některé památky v Olomouci se díky dotaci dočkají opravy Přibližně tři milióny korun bude letos investováno do objektů v Olomouci v rámci programu regenerace městské památkové rezervace. Opravovat bude město, církev i soukromí vlastníci, kteří se také podělí o dotaci ve výši bezmála 1,3 miliónu korun, kterou radnice obdrží od ministerstva kultury. „K částce, kterou letos od něj získáme, přidá město 700 tisíc korun. Část potřebných financí dají i fyzické a právnické osoby. Celkem by tak měly jít na opravu nemovitých kulturních památek na území Olomouce asi tři milióny korun,“ uvedl náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs (KDUČSL). Peníze, které letos město získá z programu regenerace městské památkové rezervace od ministerstva kultury, dostane celkem šestnáct subjektů. Návrh na jejich rozdělení již schválilo městské zastupitelstvo. Využity mohou být jen na obnovu památkově chráněných objektů. Největší část dotace, a to 690 tisíc korun, obdrží soukromí vlastníci, kteří chtějí opravovat domy například na Dolním náměstí či v Havelkově a Lafayettově ulici. „Církev získá 460 tisíc korun na opravy chrámu sv. Michala, kostela sv. Cyrila a Metoděje a arcibiskupského paláce,“ poznamenal viceprimátor. Magistrát si ponechá z ministerské dotace 125 tisíc korun, které použije mj. na restaurování vnějšího schodiště radnice. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vznikl vládním usnesením v roce 1992 k záchraně a rozvoji historických jader měst a obcí. Příspěvky z něj jsou poskytovány na tu část obnovy, která bezprostředně souvisí s památkovou podstatou objektu. Jde například o opravy střech, fasád, oken či restaurátorské práce. Majitel se na obnově musí podílet minimálně čtyřiceti procenty nákladů (soukromá osoba), v případě církví je to deset procent. Loni získalo město k rozdělení od ministerstva kultury přes 1,5 miliónu korun. (Miloslav Hradil) P 15. 5. 2007
Zámek čeká na nového majitele Množství stromů již bylo od loňska vykáceno pod dohledem památkářů v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. „Jednalo se hlavně o náletové dřeviny nebo o nemocné stromy, které by mohly ohrozit bezpečnost návštěvníků,“ uvedl Jozef Laššák z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Nyní je podle něho nutné přikročit poměrně rychle k výsadbě nových stromů, protože postupně dochází k rozpadu kompoziční struktury parku. „Zásadnějším problémem je zde však havarijní stav oranžérie – novogotického skleníku, který dala postavit šlechtická rodina Taroucců v polovině 18. století podle návrhu pražského architekta Ignáce Ullmana. Jeho vzhled zřejmě ovlivnil i malíř Josef Mánes, který v Čechách pod Kosířem pobýval v letech 1849 až 1870 na pozvání kněze Bedřicha S. Tarouccy,“ poznamenal památkář. Zámek v Čechách pod Kosířem i s parkem o rozloze zhruba 20 hektarů se dvěma rybníky, který patří mezi nejcennější sadovnická díla v Česku, je dosud ve vlastnictví státu. Ten se jej však hodlá zbavit. Podle slov starosty obce Zdeňka Madera (nez. za KSČM)) projevil ochotu převzít zámek Olomoucký kraj. „Krajský úřad nyní zpracovává projekt zahrnující vybudování muzea Josefa Mánesa a muzea etnografie Hané. Kraj by měl získat zámek ještě letos do konce června,“ řekl starosta a dodal, že na opravu oranžérie vypracoval projekt již Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jen na nejnutnější práce k záchraně skleníku bude nutno vynaložit dva milióny korun. (Miloslav Hradil) P 14. 5. 2007
V Bystřici chtějí opravovat zámek Jiří Růžička Radnice by tu chtěla otevřít školící a kongresové centrum Výzvu k podání žádosti o čerpání prostředků z Evropské unie očekávají v Bystřici pod Hostýnem. Evropské peníze by městu měly pomoci při rekonstrukci tamního zámku. „Nyní máme zadáno zpracování studie proveditelnosti zamýšlených úprav,“ informoval starosta Bystřice Zdeněk Pánek (nez.). „Opravám zámku se věnujeme již od roku 1995, každoročně jsme našli nějaké prostředky z vlastního rozpočtu a pomohly nám i příspěvky z fondu záchrany architektonického dědictví. Podařilo se tak udělat první důležité kroky, jako je rekonstrukce střechy, fasády či opravy oken, na další opravy čeká západní a severní část zámku. V předzámčí jsme opravili interiéry, sídlí tam některé odbory městského úřadu. Od května do září jsou tak přístupné hlavní sál a přísálí v prvním patře. V přízemí slouží Muzeum keramiky a stálá expozice sochaře Oldřicha Drahotušovského,“ popsal starosta.
9
Záměrem bystřické radnice je nyní během tří let provést generální rekonstrukci. Podle Pánka ve městě a okolí chybí školicí a kongresové centrum se zázemím i ubytovacím a stravovacím střediskem. „Přáli bychom si, aby zde také vzniklo centrum nábytkářského designu, protože výroba dřevěného nábytku, dnes již i kovového, má v Bystřici dlouhou tradici. Zámek bude také nabízet kulturní programy, koncerty, výstavy a společenské akce,“ nastínil starosta možnosti využití zámku. O výši financí, které budou na opravu zapotřebí, již mají v Bystřici pod Hostýnem také představu. „Musíme brát v úvahu, že jde o památkový objekt, a že tudíž budou zapotřebí stavební i restaurační práce. Náklady mohou dosáhnout až 150 miliónů korun. Do takové akce se město bez dotací pustit nemůže. Jsme však schopni podílet se na spolufinancování překlenovacím úvěrem,“ vysvětlil Pánek. P 12. 5. 2007
Dvojkolejnost památkové péče může vést až na půdu Někteří občané se obracejí na územní odborné pracoviště NPÚ v Olomouci s dotazy, proč dochází v historickém jádru městské památkové rezervace Olomouc k devastaci podoby jedné z významných nemovitých kulturních památek. Pracovišti NPÚ tak nezbývá, než se od této věci – prováděné adaptace podkroví domu na Žerotínově náměstí č. or. 13 naproti chrámu sv. Michala – distancovat. Jedná se o jednopatrovou nárožní stavbu na středověkých substrukcích a s dochovanou renesanční dispozicí z konce 16. století v přízemí. Během první třetiny 19. století došlo ke klasicistní přestavbě, další úpravy proběhly zejména v 19. století a ve druhé polovině 20. století. Přitom si dům zachoval četné množství historických konstrukcí, detailů, prvků a celkově klasicistní podobu. Při pohledu z věže kostela sv. Mořice nebo z radniční věže můžeme spatřit dvorní část objektu, v níž v současnosti probíhá adaptace podkrovních prostor domu pro bytové účely. V místě nové zdi s okny a dveřmi původně existovala mansardová střecha se dvěma vikýři, kterou po roce 1961 nahradila utilitární jednou zalomená pultová střecha bez vikýřů. Adaptaci podkroví nejprve odborné vyjádření ú. o. p. NPÚ akceptovalo s tím, že bude dvorní strana střechy uvedena do původního stavu – tedy s mansardou a vikýři. To ovšem výkonný orgán památkové péče zamítl jako málo opodstatněnou rekonstrukci, přestože existovaly fotografie původní mansardové střechy. Navíc bylo možné tvar mansardy z místních poměrů odvodit. Ve druhém kole stavebního řízení se podmínka ú. o. p. NPÚ v Olomouci samozřejmě opakovala. Majitel nemovitosti přišel ovšem s novým řešením, které zahrnovalo v místě střechy zřízení zdi s okny a dveřmi, s terasou a se zvýšením levého rizalitu. Taková úprava by pochopitelně celou stavbu silně znehodnotila, nehledě na vytvoření negativního příkladu pro další stavitele. Magistrát tentokrát celý projekt povolil, i když předtím při zamítnutí historické rekonstrukce tvaru střechy argumentoval mimo jiné exponovaností objektu a jeho uplatněním při pohledech z městských věží. Územní odborné pracoviště NPÚ v Olomouci podalo Krajskému úřadu bezúspěšný návrh na přezkum rozhodnutí Magistrátu města Olomouce, jenž probíhající práce povolil. V současnosti je případ předmětem vyhodnocování památkové inspekce Ministerstva kultury ČR. IT – NPÚ 10. 5. 2007
Tajemný kubistický altán v Příkazích Záhadami je obestřen kubistický altán u domu č. p. 81 Příkazích na Olomoucku. O tom, že je pozoruhodný, znalci vědí. Ostatně je také zapsán mezi státem chráněné památky. Stejně si však nad ním historici lámou hlavu. Podle Jana Kubeše z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu se dodnes nepodařilo zjistit, kdo je autorem. „Altán musel projektovat profesionál, je to kvalitní dílo,“ uvedl památkář. Podle dokumentace, kterou zpracoval, přichází v úvahu olomoucký architekt Jaroslav Kovář starší, který ke kubistickému stylu tíhl. V úvahu přichází i žák slavného Jana Kotěry Rudolf Stockar. Další záhadou zůstává, že v evidenčním listu památky z konce osmdesátých let se píše doslova: „Objekt budován italskými zajatci na počátku 20. století.“
10
„Bohužel nevíme, odkud se informace o italských zajatcích vzala, a v žádném archivu jsme údaje o autorovi avantgardní stavby na hanácké vesnici nenašli,“ uvedl Kubeš. Altán byl donedávna ve špatném stavu, nyní je opraven. I když mají památkáři výhrady k některým dekoračním doplňkům, tvrdí, že rekonstrukce byla provedena přijatelně. Záhada, kde se vzala na vesnici počátkem dvacátého století avantgardní architektura, však zůstává. (VH) P 31. 5. 2007
Obnovili unikátní stropní malbu Olomoucké Klášterní Hradisko, kde již řadu let probíhají postupné opravy, se může pyšnit další zrestaurovanou památkou. Jde o nástěnnou barokní malbu z konce 17. století v bývalé kapitulní kapli Panny Marie Sněžné. Podobu jí vrátil restaurátor, akademický malíř Radomír Surma, kterému její obnova trvala přes šest tisíc hodin. Malba je ojedinělá nejen technikou, protože jde o klasickou olejomalbu na hlazené omítce, ale i svým námětem. Zobrazuje totiž těhotnou Pannu Marii, kořící se inkarnovanému Spasiteli. „Jde o motiv, který se v českých zemích vyskytuje jen zřídka,“ uvedl Surma. Vyobrazení gravidní Panny Marie lze v Česku spatřit mimo Klášterní Hradisko již jen na Karlově v Praze a v Květnově. Autor olomoucké malby není znám, ale podle odborníků by jím mohl být Dionýs Straus, který v Olomouci působil jako konventní malíř. Kaple, jejíž výzdoba pochází z let 1696 až 1701, byla v době, kdy v Klášterním Hradisku sídlili premonstráti, jedním ze čtyř nejvýznamnějších barokních sakrálních prostorů zdejší kanonie. Po zrušení kláštera z ní byl v roce 1785 odstraněn oltář a sálový prostor byl upraven na ložnici. Později byla kapitulní kaple předělena příčkou a malby zalíčeny. Památkáři proto předpokládají, že se tu nacházejí ještě další skryté stropní malby, s jejichž postupnou restaurací se rovněž počítá. Obnova první přišla na 600 tisíc korun a prohlédnout si ji mohou pacienti rehabilitačního oddělení vojenské nemocnice, která v rozlehlém areálu sídlí již od roku 1802. Prostory bývalé kaple totiž nyní slouží jako vyšetřovna a pracovna primáře. (Vlasta Hradilová) P 7. 5. 2007
Opravíme vzácný pergamen V Olomouci vyspraví jeden z nejvzácnějších středověkých rukopisů – Opatovický misál Olomouc - Statisícové náklady na konzervátorské zásahy si vyžádá restaurace Opatovického misálu – jednoho z nejohroženějších a zároveň nejvzácnějších středověkých rukopisů Vědecké knihovny v Olomouci. Ta památku koupila v osmdesátých letech od soukromého českého majitele za několik desítek tisíc korun. Pergamen je v současnosti ve velice špatném stavu a nedá se s ním příliš manipulovat, má popraskané listy a poškozené jsou rovněž iluminace. „Jakékoli listování by jen způsobilo jeho další poškození,“ říká vedoucí oddělení historických fondů knihovny Miloš Korhoň. „Vazba je nefunkční, knižní blok je zcela volně vložen do desek, které jsou ostatně mnohem mladší než samotná kniha. Vazba pochází zřejmě až z devatenáctého století. Také pergamen je silně poškozený, byl ve vlhku, možná se ocitnul i přímo ve vodě. Poté byl napaden poměrně masivně plísněmi, které zapříčinily jeho silnou degradaci. Následně zkřehl a začal se rozpadat,“ přidává se správce historického fondu Rostislav Krušínský. A jak vlastně bude probíhat samotné restaurování? „Nejprve bude nutné vše zdokumentovat. Poté restaurátoři knihu rozvážou a rozvolní a veškeré listy očistí. Poté sundají i papírové přelepy a moderními a šetrnějšími metodami pergamen vyspraví. Nakonec celý rukopis zpátky svážou. Zvláštní pozornost budou restaurátoři věnovat i iluminacím,“ říká Krušínský. Konzervátorské zásahy na památce si vyžádají zhruba tři roky. Na statisícových nákladech se budou podílet dotace z prostředků Ministerstva kultury a Olomouckého kraje. „Restaurování bude stát zhruba 750 tisíc korun,“ říká Krušínský. Jana Hrbáčková z olomouckého Muzea umění, která se zabývá středověkými rukopisy, říká, že misál patří k vrcholným památkám české středověké knižní malby. Pochází z druhé poloviny čtrnáctého století a je pojmenovaný podle benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem. Rukopis byl pravděpodobně zhotoven v pražské dílně, která produkovala nákladně zdobené rukopisy pro Karla IV. a osobnosti z nejbližšího okruhu jeho dvořanů, například pro Karlova kancléře Jana ze Středy. Význam opatovického misálu je o to větší, že z předpokládaného množství rukopisů vzniklých v této významné dílně se dochoval jen zlomek. ***Vzácné dílo Opatovický misál je iluminovaný pergamenovaný rukopis z druhé poloviny 14. století. Patří k významným památkám dobového českého výtvarného umění a je v držení Vědecké knihovny Olomouc. (Radek Václavík) MFD 17. 5. 2007
11
Radnice chce stomatologickou kliniku Na jednom místě by tak mohly být zhruba dvě třetiny úředníků Olomouce Vedení olomoucké radnice má zájem získat do vlastnictví města budovu, v níž v Palackého ulici poblíž centra sídlí nyní stomatologická klinika. Ta sousedí s novou budovou magistrátu v Hynaisově ulici. Koncentrace pracovišť „Mohlo by například dojít ke směně za jiný objekt,“ řekl novinářům olomoucký primátor Martin Novotný (ODS). Záměr podle něj souvisí se snahou radnice koncentrovat pracoviště magistrátu na jedno místo a také se vzrůstajícím počtem úředníků v souvislosti s nárůstem různých agend. V objektu nynější stomatologické kliniky by jich mohlo pracovat až 250. „O objektu, který sousedí s naší budovou, jsme jednali již s bývalým vedením fakultní nemocnice. Je přitom určitá šance na to, že by se stomatologická klinika mohla výhledově přemístit jinam,“ uvedl primátor. Radnice si podle něj nechala vypracovat studii, která se zabývala mj. tím, zda lze obě rozdílné budovy stavebně propojit. „Možné to je,“ konstatoval Novotný. Citlivá rekonstrukce „Pokud se nám podaří objekt získat, bude muset být rekonstruován a rekonstrukce by musela být památkově citlivá,“ poznamenal primátor s tím, že v budově sídlil již za Rakouska Uherska a pak také v období 1. republiky berní úřad. „Náklady by činily řádově stovky miliónů korun. Následně by tu mohlo být až 250 úředníků. V obou spojených budovách by tak sídlily až dvě třetiny úředníků města,“ dodal Novotný. Novou budovu magistrátu v Hynaisově ulici, která se stomatologickou klinikou sousedí, otevřelo město loni v lednu. Sídlí v ní bezmála 200 pracovníků sedmi odborů radnice, které byly dříve roztroušeny v několika budovách po městě. Budovu koupilo město v roce 2003 od společnosti Dopravní stavby za 23 miliónů korun a na její rekonstrukci a vybavení vynaložilo zhruba 200 miliónů korun. Podle vedoucího tiskového oddělení magistrátu Ivana Rašťáka má nyní olomoucká radnice přibližně 620 úředníků. Nejvíce, a to zhruba 200, jich přibylo v roce 2003. Větší část z nich přešla na magistrát ze zrušeného okresního úřadu v souvislosti s reformou veřejné správy. (Miloslav Hradil) P 31. 5. 2007
Restaurátoři objevili na hradě Šternberk barokní fresky Návštěvníci si je prohlédnou nejdříve v polovině června MAGDA VRÁNOVÁ Šternberk/ Několik barokních fresek nyní restaurátoři objevili v jednom z pokojů šternberského hradu. Zachovat se zřejmě podaří jen část maleb v ostění okna. Návštěvníci je při prohlídkách uvidí až v polovině června. Restaurátorský průzkum rohového pokoje v druhém patře šternberského hradu se podle kastelánky Heleny Gottwaldové připravoval už od loňského roku. „Restaurátoři s prvními sondami začali před třemi týdny. Fresky, které teď objevili, pocházejí z 18. století z období počátku barokní přestavby, která však nikdy nebyla dokončena. Doufáme, že jsou zachované natolik, aby je odborníci mohli obnovit a uchovat. O tom, že v pokoji jsou, se nevědělo, v nejrůznějších dokumentech o nich nebyla ani zmínka," sdělila Gottwaldová s tím, že náklady na odborný průzkum přesáhly 35 tisíc korun. V rohové místnosti již jedna nástropní barokní freska je. Sondy, které restaurátoři prováděli, však na stropu žádné další fresky neprokázaly. Celý průzkum už je před dokončením. „Při sondách na stropě jsme objevili jen původní odstíny štuku. Nejvíce zachované jsou fresky v okenní špaletě. Zatím ale není jasné, jak budeme postupovat dál. Fresky je možné úplně odkrýt, ponechat jen jejich ukázky nebo je po konzervaci překrýt a uvést do původního stavu, aby splynuly s okolím," řekl restaurátor Jan Severa. Návštěvníci hradu si je prohlédnou až v polovině června. OD 25. 5. 2007
Po dvaceti letech se vrátily gotické sochy Návrat sousoší. Zkušeni restaurátoři pod vedením Ladislava Werkmanna usadili na původní místo u chrámu sv. Mořice v Olomouci kopii sousoší Olivetské hory.Sochy, které patří k vrcholným cílům pozdní gotiky ve
12
střední Evropě, se na své obvyklé místo vracejí po dlouhých dvaadvaceti letech. Originál sousoší, který představuje rozjímání Krista na hoře Olivetské, byl v roce 1985 z venkovního prostoru odstěhován kvůli riziku poškození a nyní je vystaven v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Kopie bude oficiálně odhalena 3. června při oslavách 750 let svatomořického chrámu. (red) OD 23. 5. 2007
Hrad Lukov prý dodnes skrývá poklad Nikdo dnes už s jistotou neví, jestli je to pravda, nebo jen pověst - ale říká se, že podzemní chodby pod hradem Lukovem, ležícím asi deset kilometrů za Zlínem, skrývají poklad ohromné hodnoty. Podle jedné pověsti se chystal kdysi mladý hradní pán Šternberk na válečné tažení. Protože nikomu nevěřil, ani purkrabímu, chtěl po dobu své nepřítomnosti ukrýt rodové bohatství do bezpečí. Rozhodl se zazdít ho v hradním podzemí. Pověřil panoše, aby mu přivedl zručného zedníka, do podzemí ho odvedli oklikami se zavázanýma očima a když mu je rozvázali, stál mladík v úzké chodbě před sklepem zaplněným železnými bednami neznámého obsahu. Na pokyn hradního pána se pustil do zazdívání, pán jej pak bohatě odměnil a zavázal slibem naprosté mlčenlivosti. Při válečném tažení nakonec hradní pán zahynul a po jisté době si purkrabí vzpomněl na divnou noční událost a na to, jak před pánovým odjezdem náhle zmizely z hradních komnat veškeré cennosti. Dopátral se zedníka a pod různými hrozbami z něj nakonec vymámil, co oné noci na hradě dělal. S pomocníky se hned vypravil do podzemí, několikrát ho prošli a i když i některé stěny zbořili, skrýš nenalezli. Od té doby se prý o nalezení pokladu pokusil leckdo, ale marně. Stejně tak zůstává záhadou i údajná existence tajné chodby z hradu. Místní lidé přísahali, že opravdu existovala. Podle pověstí se díky ní kdysi zachránila hradní paní se synem. Prchli jí těsně před dobytím švédskými vojsky. Šli prý celou noc, než se z ní dostali ven. Poklad, nebo alespoň onu tajnou chodbu však zatím neodkryli ani archeologové, kteří již dvacet let zkoumají zdejší terén. První písemná zmínka o hradě Lukov pochází z roku 1235. Vystřídalo se v něm několik pánů, patřil k největším na Moravě, postupně však jeho sláva upadala a od konce 18. století už nebyl obýván. V 80. letech se o jeho záchranu začalo snažit hnutí Brontosaurus, od roku 1990 se v obnově a popularizaci hradu angažuje Spolek přátel Lukova. Postupně opravuje části hradu, zřídil zde i výstavku nalezených exponátů. P
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník
P PřD ŽUP OD
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník
HT
Hranický deník
PvD
Prostějovský deník
TnS
Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVI. 2007 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
13
