ZRCADLO PAMÁTEK výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. prosinec 2007
Památky dostávaly známky. Od jedničky do pětky, podle zpustlosti Střední Morava - Nejvíce peněz na opravu památek by mělo příští rok putovat na Lipnicko, Hranicko a Jesenicko. Naopak nejlépe jsou na tom s památkami na Litovelsku a Uničovsku. Vyplývá to z hodnocení olomouckých památkářů, kteří sestavili přehled stavu památek Střední Moravy. Tyto údaje pak podle ředitele olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Pavla Konečného poslouží jako podklad pro dotace ministerstva kultury. „Stavebně technický stav jednotlivých objektů jsme hodnotili známkami od jedné do pěti. Například ty ohodnocené čtyřkou mají závažné statické poruchy a známka pět znamená, že jde již v podstatě o zříceninu,“ vysvětlil Pavel Konečný. Jak bude dotace nakonec vysoká, však podle něj nebude záležet jen na počtu památek ve velmi špatném stavu. Svou roli sehraje i to, kolik má jednotlivý region Střední Moravy památkově chráněných objektů. 2203 kulturních památek. 288 jich je jen v Olomouci „Z třinácti malých okresů tak získalo nejlepší průměrnou známku Litovelsko a Uničovsko, naopak jako nejpotřebnější se ukázala podpora památkám spadajícím do správních obvodů Lipník nad Bečvou, Hranice a Jeseník,“ vysvětlil ředitel. Z celkového počtu 2203 nemovitých kulturních památek v Olomouckém kraji je nejvíce, 560, na Olomoucku, z toho 288 jen na území olomoucké městské památkové rezervace. Nejméně, 62 památek, na Konicku. Nejvyšší počet objektů v havarijním stavu, oznámkovaných čtyřkou nebo pětkou, památkáři napočítali na Šumpersku (27), na Olomoucku (26) a na Mohelnicku (23). Celkem bylo v celém kraji čtyřkou ohodnoceno 138 a pětkou 44 památek. V aktuálním Seznamu nejohroženějších nemovitých kulturních památek, který na internetu zveřejnil Národní památkový ústav, jsou z Olomouckého kraje uvedeny například vojenský hřbitov v Olomouci Černovíře, cihelna v Olomouci Slavoníně, bývalá šatlava v Kostelci na Hané, zámky v Ptení, Přestavlkách, Čechách pod Kosířem, Loučné nad Desnou-Kociánově, Dlouhé Loučce, Nenakonicích, Branné a v Rudě nad Moravou, městské opevnění v Lipníku nad Bečvou nebo bývalá manšestrová manufaktura v Šumperku. (Roman Helcl) MFD 29. 12. 2007
Mezi památky se dostal obchodní dům i boží muka Šumperk, Mohelnice - Střední Morava má o tři kulturní památky víc. Na seznam státem chráněných skvostů se protlačil bývalý obchodní dům v centru Šumperka, boží muka a pískovcový sloup v Libivé uMohelnice. Jeden z nejcennějších příkladů funkcionalistické architektury v Šumperku, čtyřpatrový bývalý obchodní a obytný dům Otokara Katze na Hlavní třídě, byl postaven v roce 1930 podle projektu místního architekta Ernsta Hantschla. Dodnes si uchoval původní podobu včetně detailů. Na návrh olomouckých památkářů stát prohlásil památkami i sloup s metr vysokou pískovcovou sochou Panny Marie s Ježíškem z roku 1830 a boží muka z roku 1699. Ani jedna z těchto památek v Libivé ale není v dobrém stavu. „Socha Panny Marie je hodnotnou kamenickou prací místní provenience. V roce 2002 ji i se sloupem skácel silný vítr a nyní ji nahradila kopie, zatímco originál je uložen v mohelnickém muzeu,“ řekla Lucie Drábková za olomoucké památkáře. (roh) MFD 28. 12. 2007
1
V dezolátním stavu jsou dvě stovky památek Olomouc - Olomoučtí památkáři sestavili přehled stavu památek v kraji podle příslušnosti k obcím s rozšířenou působností. Tyto údaje budou podle ředitele olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Pavla Konečného sloužit jako podklad pro nový dotační program ministerstva kultury. Z něho budou přidělovány prostředky na obnovu kulturních památek přímo obcím. Stavebně technický stav jednotlivých objektů byl hodnocen známkami od jedné do pěti – například ty ohodnocené čtyřkou mají závažné statické poruchy a známka pět znamená, že jde již v podstatě o zříceninu. Z třinácti „malých okresů“ získalo nejlepší průměrnou známku Litovelsko a Uničovsko, naopak jako nejpotřebnější se ukázala podpora památkám spadajícím do správních obvodů Lipník nad Bečvou, Hranice a Jeseník. Z celkového počtu 2203 nemovitých kulturních památek v Olomouckém kraji jich je nejvíce na Olomoucku – 560. Z toho 288 na území olomoucké městské památkové rezervace. Nejméně památek, dvaašedesát, je na Konicku. Nejvyšší počet objektů v havarijním stavu, oznámkovaných čtyřkou nebo pětkou, památkáři napočítali na Šumpersku (27), Olomoucku (26) a na Mohelnicku (23). Celkem bylo v celém kraji čtyřkou ohodnoceno 138 a pětkou 44 památek. V aktuálním Seznamu nejohroženějších nemovitých kulturních památek, který na internetu zveřejnil Národní památkový ústav, jsou z Olomouckého kraje uvedeny mj. vojenský hřbitov v OlomouciČernovíře, cihelna v Olomouci-Slavoníně, bývalá šatlava v Kostelci na Hané, zámky v Ptení, Přestavlkách, Čechách pod Kosířem, Loučné nad Desnou-Kociánově, Dlouhé Loučce, Nenakonicích, Branné a v Rudě nad Moravou, městské opevnění v Lipníku nad Bečvou nebo bývalá manšestrová manufaktura v Šumperku. OD 25. 12. 2007
Konečně opraví i poslední část centra Hranic Hranice – Školní náměstí a Svatoplukova ulice. To jsou poslední místa hranického historického jádra, která čekají přes deset let na rekonstrukci. Nyní zřejmě konečně dojde i na ně. „Na dokončení oprav historického jádra jsme pamatovali v nedávno schváleném rozpočtu. Počítáme s tím, že v roce 2008 se nám podaří získat dotace a poté bychom mohli začít. Projektovou dokumentaci již máme hotovou,“ informoval hranický starosta Miroslav Wildner. Doplnil, že opravy Školní náměstí promění. „Dominantou má být socha, která tu však nestojí. Nejprve byl na podstavci prezident Masaryk a v období komunismu sovětský voják. Nyní je místo prázdné,“ vysvětlil starosta. Dodal, že architekti se dohodli, že malé náměstí dostane vzhled z doby Rakouska-Uherska, kdy tam žádná socha nebyla. Místostarostka Radka Ondriášová připomněla, že proměna by měla přijít na zhruba 20 milionů korun. Během ní by radnice ráda opravila i Svatoplukovu ulici. Podle starosty Wildnera by měla obnovou projít také budova základní umělecké školy, která na Školním náměstí stojí. „Podle jejího ředitele by měla dostat novou fasádu,“ dodal starosta. S rekonstrukcí historického jádra, které je od roku 1992 památkovou zónou, začala hranická radnice již v polovině devadesátých let. (roh) MFD 17. 12. 2007
Na internetu je seznam ohrožených památek Střední Čechy - Kolem sta zámků, hradů, sýpek a jiných historických staveb ve středních Čechách prohlášených za chráněné kulturní památky je vážně ohroženo. Některým z nich hrozí zkáza. Seznam nejohroženějších nemovitých památek kraje zveřejnil Národní památkový ústav na internetu. Zatím jich je 92. „Celkově je těchto méně či více ohrožených památek ve středních Čechách kolem pěti set, do toho jsou ale zahrnuty třeba i malé kapličky,“ řekl odborný pracovník památkového ústavu Jiří Mrázek s tím, že většina jich v seznamu není, protože to nejsou státem chráněné památky.
2
„Přehled s popisky a obrázky staveb byl vytvořen proto, aby se mohli lidé podívat, v jakém stavu jsou,“ uvedl. Památkáři zároveň žádají veřejnost, aby je o dalších památkách, které mohou být ohroženy, ústav informovala. Ze seznamu se člověk například dozví, v jakém slohu je budova postavena, jak byla v minulosti přestavována a co ji ohrožuje. Některé z objektů jsou přitom podle obrázků v katastrofálním stavu. „Například u zámku Brnky v okrese Praha-východ hrozí, že se zřítí střecha a prorazí klenbu kaple, na které je raně barokní štuková výzdoba srovnatelná uměleckým zpracováním se štuky v pražském Klementinu,“ vysvětlil Mrázek. Další ohroženou stavbou je podle seznamu vrcholně barokní zámek Hořín na Mělnicku. Rozsáhlý areál není od začátku 90. let, kdy v něm byla škola, využíván. Vlastní jej Lobkovicové. „Zámek je nechaný napospas přírodě a chátrá,“ řekl Mrázek. (vaš) Seznam je na adrese http://monumnet. npu.cz. MFD 27. 12. 2007
Památeční gobelín, ten tkali půl roku ve dvou směnách Prostějov - Asi půl roku ve dvou směnách pracovali na památečním gobelínu ke stému výročí otevření Národního domu v Prostějově lidé z Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí. Dílo má rozměry tři metry krát metr šedesát a je inspirované motivem z obrazu Jana Preislera Jinochův sen z roku 1907. Zájemci mohou gobelín poprvé spatřit ve čtvrtek 20. prosince v 17 hodin při slavnostním předání v Muzeu Prostějovska. Mluvčí tamní radnice Jana Gáborová uvedla, že za dílo ke stému výročí Národního domu město zaplatí asi půl milionu korun. A po skončení výstavy gobelín vyzdobí interiér prostějovské radnice. „Je samozřejmou povinností starat se o dědictví našich předků a udržovat ho. Po sto letech existence Národního domu v Prostějově jsem přesvědčen, že jsme důstojně dostáli svého závazku vůči tomuto ojedinělému architektonickému dílu. Doufám, že nejen současníci, ale i následující generace ocení naši odvahu porovnat se s tvůrci Národního domu, a především snahu obohatit sbírky města o další umělecké dílo,“ uvedl místostarosta Prostějova Pavel Drmola. Oslavy stého výročí otevření secesního skvostu Národního domu v Prostějově začaly již koncem roku a zahrnovaly koncerty, výstavy či divadelní představení. Radnice například vydala i reprezentativní publikaci nebo speciální poštovní razítko. Národní dům je památkou evropského významu a patří k dominantám Prostějova. Byl postaven v letech 1905 až 1907 podle návrhu předního představitele české secese Jana Kotěry. Vzniklo tak kulturní a společenské centrum města s restaurací, divadlem i prostorami pro spolky. „Jsem přesvědčen, že jsme důstojně dostáli svého závazku vůči ojedinělému architektonickému dílu.“ místostarosta Prostějova Pavel Drmola. (dík) MFD 14. 12. 2007
Uničovské památky střeží kamery Mariánský sloup a dvě barokní kašny na Masarykově náměstí v Uničově jsou pod dohledem kamer. Město se pro nákup kamerového systému v hodnotě přes 400 tisíc korun rozhodlo po několika vandalských útocích na cenné a v posledních letech zrestaurované památky. Dva snímací přístroje jsou umístěny na radnici. Jedna kamera střeží kašnu s Neptunem a druhá mariánský sloup. Další je instalována na jednom z domů na náměstí a zabírá kašnu s orlem a část mariánského sloupu. „Kamery nejsou pohyblivé a snímají pouze památky. Obraz je nahráván a záznam bude použit jen v případě nějakého vandalského činu k identifikaci pachatele,“ uvedla starostka Uničova Jarmila Kaprálová (KDUČSL). Historickému dědictví je ve městě přikládána velká důležitost. Kašna s orlem byla v roce 2002 částečně zrestaurována nákladem 180 tisíc korun. Kašna s Neptunem prošla kompletní obnovou za více než 300 tisíc korun v roce 2004. Ve stejném roce byla zahájena i celková oprava mariánského sloupu za více než sedm miliónů korun. Památky se však stávají cílem vandalů. V říjnu 2004 neznámý pachatel poškodil nově zrestaurovanou kašnu s Neptunem. Ze sochy ukradl trojzubec a při tom bohu moří urazil několik prstů. V červenci 2005 kdosi vyšplhal po lešení opravovaného mariánského sloupu a z vrcholové sochy odlomil část pozlacené koruny. Letos v srpnu pak skupina vandalů vhodila kontejner do kašny s orlem. (Miloslav Hradil) P 14. 12. 2007
3
Vozila Kelty. Má tři tisíce let VĚTŠÍ NIKDO NEMÁ Unikátní tři tisíce let starou loď, která je z jednoho kusu dřeva, a navíc vůbec nejdelší dochovaná v Česku, vylovili odborníci už před lety z pískovny u Mohelnice. Nyní ji čeká poslední fáze restaurování a za rok ji lidé uvidí ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Olomouc - Kdysi na ní Keltové převáželi zboží, kovářské výrobky, keramiku či skleněné ozdoby po řece Moravě. Několika kůly ji ukotvili v malém přístavišti nedaleko laténského sídliště u Mohelnice, kde tehdy z neznámých důvodů ztroskotala. Uplynulo tři tisíce let, než unikátní, přes deset metrů dlouhou a dvě tuny vážící kupeckou loď z jednoho kusu dřeva pracovníci Vlastivědného muzea v Olomouci našli. Zakonzervovanou v nánosech bahna a jílu v mohelnické pískovně, kdy na povrch vyčnívala jen dva a půl metru dlouhá část, připomínala spíš kmen stromu než unikátní plavidlo z doby Keltů. Poprvé loď vystaví za rok Od nálezu v roce 1999 uplynulo osm let. Takzvaný monoxyl, loď z jednoho kusu dřeva, má za sebou dezinfekci skalicí modrou a fluoridem sodným a od roku 2003 leží v provizorním polystyrénovém přístřešku na nádvoří Vlastivědného muzea v Olomouci. Zabalený v igelitovém obalu a na dřevěných kůlech za stálé teploty kolem jednoho stupně Celsia pomalu vysychá a čeká na poslední fázi svých úprav - konzervaci speciálním „cukerným“ roztokem. Teprve poté poputuje do speciálně upravených prostor v podzemí muzea v Denisově ulici, jejichž rekonstrukci dělníci ukončí v říjnu příštího roku. Tady unikátní plavidlo muzeum vůbec poprvé ukáže i lidem. „V klimatizovaných katakombách vytvoříme pro návštěvníky iluzi přístavu, ve kterém loď kdysi pravděpodobně kotvila. Po celé délce ji podložíme kamínky, aby se rozložila její váha,“ popisuje restaurátor Milan Stecker, který se o záchranu památky snaží již několik let. Vůbec nejtěžší podle něj bylo dovést všechny fáze konzervace do zdárného konce. S tak velkou lodí totiž restaurátoři dosud nepracovali. „O rady jsme žádali odborníky v celém Česku. Nejvíce ale pomohl Vlado Rusnák z brněnského technického muzea, který s archeologickými dřevy pracuje,“ vysvětluje Stecker, který konzervaci monoxylu považuje za hádanku. Stejné metody a postupy totiž nezaručí vždy stejný výsledek. „Podobných monoxylů se v republice našlo několik, o takových rozměrech a v tak dobrém stavu je ale jen ten v Olomouci. Většina plavidel je totiž po stovkách let strávených ve vlhkosti tak ztrouchnivělá, že se je nepodaří zachránit,“ říká. Podle něj se dvoutunová loď mohla prolomit a zničit již v roce 1999, kdy ji potápěči, desítka pracovníků muzea a těžká technika vyzvedávali z pískovny. Loď byla nasáklá vodou a její povrch byl až do hloubky dvou tří centimetrů kašovitý. Po odstranění bláta, písku a kamínků kartáčem se naštěstí ukázalo, že dál už je jen tvrdé dřevo, které v hloubce pěti centimetrů zkamenělo. „K průzkumu jsme použili sondu na zjišťování stáří dřeva. V hloubce pět centimetrů jsme ale vrták museli zastavit, jinak by se o kámen zničil,“ popisuje Stecker a pokračuje: „Po očištění bylo nutné ze dřeva pomocí speciálního „cukerného“ nálevu vytěsnit vodu a vlhkost. Teprve poté jsme mohli začít s dezinfekcí proti plísním, bakteriím a dřevokazným houbám.“ Konečnou fázi úprav ale chystají restaurátoři až na jaro. „Ke konzervování lodi, které ji ochrání před okolními vlivy, potřebujeme stálou teplotu. Pevný přípravek, který povrch lodi uzavře a zpevní, totiž musíme nejdříve rozpustit a nanést na loď. Hned poté ztuhne,“ uzavírá Stecker. *Unikátní loď Čím si prošla? Kupecká loď je 3 tisíce let stará a pochází z doby, kdy Moravu obsadili Keltové. Monoxyl je vyřezaný z jednoho kusu dřeva stromu, který rostl až 200 let, a dosahuje unikátních rozměrů. Délka plavidla je 10,5 metru, šířka 1,05 metru a výška 0,6 metru. Síla dřeva je 4 až 18 centimetrů a váha 2 tuny. Monoxyl nalezl v roce 1999 v zatopené pískovně u Mohelnice tehdejší ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jaroslav Peška. K vyzvednutí plavidla byli potřeba potápěči, desítky pracovníků muzea a těžká technika. Po převozu do olomouckého muzea začali restaurátoři s konzervací, která přišla na několik desítek tisíc korun. Po mechanickém očištění od kamínků, bahna a písku restaurátoři loď čtyři roky dezinfikovali. Poté v roce 2003 loď umístili na dřevěné kůly, kdy až dodnes za stálé teploty kolem 1 stupně Celsia pomalu vysychá. Konečnou fázi - konzervaci „cukerným“ roztokem - pracovníci muzea plánují na jaro příštího roku. (Lenka Strnadová) MFD 6. 12. 2007
Opravuje zámek. Úplně sám CHÁTRAJÍCÍ PAMÁTKY Na jižní Hané jsou desítky zámků. Po vládě komunistů zůstaly v zuboženém stavu. A málokteré mají naději na záchranu. Dřínovský zámek v roce 1996 koupil Jaroslav Sviták. Chce z něj udělat hotel. Dřínov - Jaroslav Sviták zámek v Dřínově na Kroměřížsku opravuje od roku 1996, kdy jej koupil. Pracuje na něm víc sám než s někým a na tempu oprav je to znát. Zámek pořád připomíná spíš ruinu.
4
„Mají mě za blázna, ale mě je to jedno,“ říká v parku pod zámeckou kaplí. Jeho výkon je přesto bezmála heroický. Pracuje s kovem i dřevem, chová kozu Nedávno na kapli opravil střechu. Aby mohl dokončit klempířské práce na její věžičce, postavil kolem ní lešení ve výšce, z které se člověku zvedá žaludek. Na špičku měděné věžní „cibule“ pak ukoval zdobný kříž. „Na tom nic není,“ říká pak i o novém bytelném dřevěném schodišti uvnitř dvacetimetrové zámecké věže, novém kazetovém stropu z dubového trámoví nad velkým sálem, nové střeše a komínech nad západním křídlem, jako i o nových rozvodech inženýrských sítí, desítkách metrů prokopaných chodeb v podzemí a desítkách tun odvezené hlíny. Minulý rok koupil nedaleko zámku starou vodárnu. I ta už svítí novotou. Sám si opravuje pracovní stroje, auta a traktor. V dílně vonící pilinami a olejem obrábí kovy i dřevo. Ve staré skříni od avie ustájil kozu, na kterou pod klenutými stropy východního křídla čeká zelená hora lučního sena. Jeho huňatý kavkazský pes Kazan ho poslouchá na slovo. Na případné lupiče má připravenou kuši a hrozivé šípy. Existuje vůbec něco, s čím by si nevěděl rady? „Jo, neumím opravit televizi,“ odpovídá bez zaváhání. Pravým Svitákovým pokladem je ale jeho vetešnictví ukryté hluboko uvnitř zámku. Bledne před ním i to, v kterém kraloval Jaromír Hanzlík v Menzlově adaptaci Hrabalových Slavností sněženek. Sviták v něm nashromáždil desítky starých motorek, z toho pár docela raritních kusů. V několika řadách tam stojí police s pečlivě urovnanými starými mlýnky, váhami, žehličkami, telefony a nejrůznějšími záhadnými přístroji. Nad nimi se tyčí kníry velké sádrové hlavy Josifa Visarjonoviče Stalina. Jeho menšímu kolegovi Klementu Gottwaldovi vězí hlava v hasičské helmě z časů mocnářství. „Hitlera nemám, ty asi stihli všechny rozbít,“ říká Sviták. Na zdech visí dvojjazyčné cedule z protektorátu i budovatelská hesla socialismu. V rohu místnosti stojí autoveterán. „Mám spočítáno, že tady za rok odpracuju tak osmnáct set hodin,“ tvrdí Sviták nad kafem za stolem svého vyhřátého zámeckého bytu. „Dělám ale, jak se mi chce, vezmu si klidně i delší volno,“ dodává. Chátrající sídlo chce proměnit v hotel a má velmi detailní představy, jak to udělat. „Vím, že to nestihnu,“ pokrčí pak rameny. Hned ale začne plánovat dál. Pro jiného by bylo tolik dřiny kvůli nejistému výsledku za trest. Pro Svitáka, který se na hrady a tvrze v okolí rodných Rosic vkrádal už jako kluk, je to ale splněný sen. „Jako malý jsem si hrál se stavebnicí. Tohle je taky taková stavebnice, jen hodně velká,“ tvrdí se zřetelným brněnským přízvukem. Mezi ostatními majiteli zámků má velký respekt Své nadšení si nenechává pro sebe. Pravidelně pořádá dny otevřených dveří. Naposledy letos v létě. Ve vysoké věži s úchvatným výhledem do okolí uspořádal výstavu obrazů hradů a zámků z okolí Dřínova od malíře Ctirada Kuboška z Roštína. Ve velkém sále ji pak doprovodila naučná výstava o minulosti zámku a nejbližších památek. Mezi majiteli okolních zámků má Sviták velký respekt. „Za tu odvahu, s kterou se do toho pustil, si ho velmi vážíme,“ tvrdí například Marie Podstatzká, restituentka zámku v Litenčicích. „Máme taky podobnou ruinu a víme, co to obnáší, spravovat komunisty zničený objekt,“ dodává. „Není kumšt opravovat něco, když máte dost peněz, ale právě, když je nemáte,“ tvrdí také Alena Bia, která spolu se svým mužem, čechokanadským sochařem rekonstruovala zámeček v Morkovicích. Sviták jim při tom podle ní byl cenným rádcem. Podobně obdivně mluví o neúnavném dřínovském pábiteli také Josef Paul Jarka, českorakouský majitel zámečku v Uhřicích. „Jako malý jsem si hrál se stavebnicí. Tohle je taky taková stavebnice, jen hodně velká.“ zámecký pán Jaroslav Sviták. (Karel Toman) MFD 7. 12. 2007
Památkáři souhlasí s rekonstrukcí zámku PROSTĚJOV Jen drobné výhrady mají památkáři k záměru města Prostějova vybudovat v místním zámku multifunkční kulturní centrum. Radnice hodlá na projekt získat peníze z evropských zdrojů. Celkové náklady se totiž zřejmě vyšplhají až ke 100 milionům korun. Památkáři ocenili mimo jiné skutečnost, že objekt bude využit pro kulturní aktivity a akce škol. Odborné stanovisko bude podkladem pro rozhodování památkářů na prostějovské radnici o konečné podobě rekonstrukce. (ČTK) MFD 5. 12. 2007
5
Zelený strom se vrátil na fasádu domu Olomouc - Dům U Zeleného stromu na olomouckém Dolním náměstí dnes dostal po letech zpět svůj znak. Autorkou dvoumetrového domovního znamení je výtvarnice Jana Bébarová. Její návrh zvítězil v soutěži profesionálních výtvarníků organizované agenturou Galia. Dva metry široký a metr vysoký keramický reliéf zpracovávala Bébarová tři měsíce. Vypálen je z osmi dílů. „Byl to nádherný podnět pro práci. Je to mé první domovní znamení, což se zcela vymyká z mé tvorby,“ uvedla Bébarová. Projekt Olomoucká domovní znamení je finančně podporován grantem z radnice. Vloni umožnil instalaci prvních dvou zlatého prstenu a zlaté hvězdy na budovy Horního náměstí. „Dům pro zelený strom odpovídá našemu zadání. V průběhu staletí se na něm domovní znamení nikdy neměnilo,“ vysvětlil Libor Gašparovič z agentury Galia. Keramický reliéf přišel podle Gašparoviče na 68 tisíc korun. Třípatrový dům s podloubím na Dolním náměstí číslo 9 je zapsán jako kulturní památka. Památkářka magistrátu Vlasta Kauerová uvedla, že z gotického jádra stavby jsou v něm dochovány klenuté sklepy a valné klenby dvou hloubkových prostor v zadním traktu. „K renesanční přestavbě ze sklonku šestnáctého století náleží hřebínkové klenby v přední části domu a podloubí. Neorenesanční úprava průčelí je z druhé poloviny devátenáctého století,“ objasnila Kauerová. Jeho poslední rekonstrukce skončila v roce 1982. Dnes v něm sídlí Státní fond rozvoje bydlení. Číslování domů zavedla až Marie-Terezie, do té doby sloužily k orientaci domovní znamení. Změna majitele budovy ale často znamenala i obměnu znamení. OD 6. 12. 2007
Archeologové: obec Bouzov je starší než hrad Výzkumy přinesly letos nové cenné poznatky o národní kulturní památce a jejím okolí Vlastní zpráva Nové poznatky o historii obce Bouzov a zdejšího hradu, který je národní kulturní památkou, získali letos památkáři. „Potvrdila se například správnost domněnky, že hrad nebyl založen dřív, než v roce 1317, kdy je o něm první písemná zmínka. Navíc bylo zjištěno, že původní osada se nacházela na jiném místě než nynější vesnice a vznikla ještě dříve než hrad,“ řekl Právu vedoucí výzkumu Pavel Šlézar z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Památkáři se nejprve soustředili na areál hradu, kde mohl být letos uskutečněn v souvislosti se stavbou horkovodu vůbec první důkladnější archeologický průzkum. „Přinesl řadu překvapení. Zjistili jsme například, že reliéf příkopu není uměle vyhlouben, jako je tomu u většiny hradů, ale tvoří jej přirozená skalní rozsedlina, upravená pouze v místech, kde byl vybudován most,“ uvedl Šlézar. Kapsy a prohlubně v původní skále byly podle něj postupně vyrovnávány odpadním materiálem ze středověkých staveb na hradě. Tvořily jej nejen pozůstatky zdiva a shořelých dřevěných konstrukcí, ale také například úlomky tzv. olomoucké a loštické keramiky ze 14. a 15. století. „Pozoruhodný je soubor pozdně gotických kachlů s vyobrazeními erbů, středověkých staveb nebo s rostlinnými ornamenty a biblickými motivy. Z jednotlivých nálezů je zřejmě nejcennější podstatná část tzv. akvamanile z pálené hlíny, nádobky na vodu ve tvaru zvířete, která se začala používat od křižáckých válek původně pro liturgické, později i pro běžnější účely – například k mytí rukou při hostinách. Bouzovské akvamanile představuje hlavu koně a pochází ze 14. až 15. století,“ konstatoval Šlézar. Půldruhého kilometru daleko To, že osada v této oblasti existovala již dříve než hrad, prokázala podle něj letošní archeologická prospekce okolní krajiny. „Dospěli jsme při ní k názoru, že původní tzv. Horní Bouzov se nacházel v okolí hřbitovního kostela sv. Maří Magdaleny, vzdáleného zhruba 1,5 kilometru jihovýchodně od obce,“ poznamenal památkář. V jeho blízkosti se podle něj našlo na třech místech větší množství úlomků keramiky z 13. století. Někdejší farní kostel, o němž se doposud předpokládalo, že vznikl koncem 14. století, tudíž mohl být původně již pozdně románský. Na současné místo se vesnice zřejmě přestěhovala v souvislosti se založením hradu. „Osada ležela nepochybně na důležité cestě, u které byl založen i hrad. Nestřežil tedy asi cestu z Loštic do Jevíčka v kilometr vzdáleném údolí Třebůvky, jak se běžně uvádí,“ poznamenal Šlézar. Zajímavou otázkou je původní název obce. Soudí se, že hrad Bouzov nese jméno po svém zakladateli
6
Búzovi z Búzova, který byl prvním známým držitelem obce počátkem 14. st. Podle názoru Šlézara se takto ovšem původní osada zřejmě nejmenovala, on sám pokládá za možný název Rohlence, kterému by nasvědčovala například zmínka o „staroslavném kmenu Rohlenů“ v jedné z pověstí. Při průzkumu krajiny archeologové narazili nejen na pozůstatky středověkého osídlení. V okolních polích našli mimo jiné tzv. úštěp, plátek z pazourku pocházející z doby kamenné. Historie Bouzovska je tedy ještě mnohem starší. (mhr.VH) P 14. 12. 2007
Kastelán zase vyhrál soud. Z práce ho dvakrát vyhodili neprávem Olomouc/Šternberk - Bývalý kastelán šternberského hradu Zdeněk Boček ve středu podruhé vyhrál soud s Národním památkovým ústavem (NPÚ), který byl jeho zaměstnavatelem. Padesátiletý Boček byl z hradu propuštěn již dvakrát a pokaždé protiprávně. Druhou výpověď zcela jednoznačně zamítl olomoucký okresní soud. Důvodem k výpovědi mělo být hrubé porušení pracovní kázně, včetně napadení náměstka NPÚ. Boček by se nyní na hrad rád potřetí vrátil. „Samozřejmě počítám i s náhradou ušlé mzdy,“ řekl otec dvou malých dětí. Památkový ústav zase zvažuje podle ředitele Pavla Konečného odvolání. „Soud uznal žalobu pana Bočka v plném rozsahu. To znamená, že soudní výlohy teď musí zaplatit žalovaná strana, tedy Národní památkový ústav. Pracovní poměr pana Bočka je v souladu s rozhodnutím soudu obnoven. Rozsáhlé důkazní šetření neprokázalo, že by se dopustil hrubého porušení pracovní kázně napadením svého nadřízeného. Tím se nenaplnily podmínky pro jeho výpověď, a proto byla uznána jako neplatná,“ uvedla soudkyně Jaroslava Jechová. Ředitel Konečný naznačil, že pro NPÚ je to komplikovaná personální situace. Boček už po prvním vyhraném sporu v roce 2005 fungoval na hradě jako druhý kastelán. Na starost dostal pouze předhradí, ale jen měsíc. Pak mělo dojít ke strkanici s náměstkem Františkem Chupíkem, kterého měl Boček dokonce inzultovat. V místnosti byli v inkriminovaný okamžik jen oni dva a výpovědi se značně rozcházely. Ani vyšetřování policie neodpovědělo na otázku, zda facka skutečně padla. Boček měl pak zaměstnavatelem zakázán přístup do hradu. Propuštěn byl v březnu 2006. „Jeho návrat nevylučuji, ale vzhledem k tomu, že zvažujeme odvolání, není spor ještě u konce,“ řekl Konečný. Definitivně se chce NPÚ rozhodnout až po prozkoumání písemného rozsudku v patnáctidenní odvolací lhůtě. „Možnosti odvolání pravděpodobně využijeme,“ dodal Konečný. (Pavel Konečný, Jiří Mareček) OD 12. 12. 2007
Bývalý obchodní dům je památkou Jedním z nejcennějších příkladů funkcionalistické architektury v Šumperku je čtyřpatrový bývalý obchodní a obytný dům Otokara Katze na zdejší Hlavní třídě. Jeho historickou hodnotu nedávno uznalo Ministerstvo kultury ČR, když jej na návrh olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu prohlásilo nemovitou kulturní památkou. (mhr) P 29. 1. 2007
Renovují domy v centru ŠTERNBERK – Příspěvky na opravu domů v městské památkové zóně poskytuje radnice ve Šternberku jejich majitelům v rámci dvouletého projektu, který skončí příští rok. „Letos jsme mohli rozdělit pět miliónů korun a nakonec bylo mezi 40 žadatelů rozděleno více než čtyři milióny korun,“ řekla novinářům vedoucí odboru kultury a školství šternberské radnice Jana Kameníčková. Příští rok chce městský úřad rozdělit další dva milióny korun. „V městské památkové zóně je 46 kulturních památek a dalších 250 domů. Smyslem projektu je přimět vlastníky nemovitostí, aby zlepšili jejich stav,“ uvedl šternberský starosta Jaromír Sedlák (ODS). V roce 2008 bude podle něj maximální částka příspěvku 100 tisíc korun. (mhr) P 15. 12. 2007
7
Rozhodnutí o Rudolfově aleji je odloženo Olomouc - Radní města Olomouce na svém posledním zasedání ve středu nerozhodli o osudu Rudolfovy aleje. K projednávání o tom, zda ji vykácet celou najednou, nebo postupně vysazovat nové stromy, se mají radní vrátit počátkem příštího roku. „Pro jistotu si ale necháme připravit podklady pro čerpání evropských dotací. Žádost se vztahuje na projekt obnovy olomouckých parků. Nechceme tím předjímat rozhodnutí, ale chceme být připraveni na variantu, že bychom peníze potřebovali,“ uvedl primátor Martin Novotný (ODS). Alej vznikla v roce 1866 po prusko-rakouské válce. V roce 2000 už ní ale chybělo asi sto přestárlých stromů. Diskuse o její obnově se sice vede asi čtyřicet let, ale nyní by k ní skutečně mělo dojít. Odborníci tvrdí, že je nutná do pěti let. „I kdyby se k obnově nepřistoupilo, musí se stromy každé čtyři roky obstřihnout dokola. Taková obvodová redukce by stála kolem 1,8 milionu korun. Vykácení a výsadba nové aleje by šla pořídit jednorázově za asi za 2,8 milionů,“ spočítala vedoucí zahradnického úseku Výstaviště Flora Naďa Krejčí. Nově zasazené stromy by do dnešní podoby rostly přibližně třicet let. Olomouc žádá po Evropské unii peníze na obnovu parků. Nové cesty, lavičky, ale především zeleň mají stát asi 90 milionů korun. Obnovu vykácené aleje by zaplatila Evropská unie, postupná údržba by šla na vrub městské pokladny. OD 21. 12.2007
Zachrání barokní kostel ZÁBŘEH - Na opravu barokního kostela svaté Barbory v Zábřehu shánějí peníze lidé z občanského sdružení Barborka. Nejnutnější opravy zchátralé památky vyjdou na více než tři miliony korun. Část pokryjí dotace, část chce sdružení získat ze sbírky a na opravu půjde také výtěžek koncertů pořádaných sdružením. Nadšenci mohou počítat také s půlmilionovou podporou města. (rš) MFD 12. 12. 2007
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník
P PřD ŽUP OD
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník
BaKD
Bruntálský a Krnovský deník
HD
Hranický deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVI. 2007 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
8
