ZRCADLO PAMÁTEK výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. červenec 2007
Restauraci v Národním domě v Prostějově vrátí architekti původní secesní vzhled PROSTĚJOV - V Národním domě v Prostějově odstartovala poslední velká stavební akce před prosincovými oslavami stého výročí. Od pondělí jsou jedinými návštěvníky prostorného sálu stavební dělníci. Rekonstrukce skončí s letními prázdninami. Oprava interiéru má být stejně důkladná jako u sousední kavárny Národního domu. Stavební firma bude postupovat podle původních nákresů a dokumentů tak, aby vzhled restaurace co nejvíce odpovídal původní podobě, kterou navrhl slavný architekt Jan Kotěra. Oprava má být stejně důkladná jako u sousední kavárny Národního domu „Prostor restaurace budou osvětlovat zrenovované lustry z roku 1907 a jejich kopie. Nová bude podlaha, omítky, tapety a také elektroinstalace včetně požárního zabezpečení,“ uvedla mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová. Jak dodala, restaurace bude vybavena také elektronickým bezpečnostním systémem napojeným na pult městské policie. Renovací projde i obložení v chambre séparé, reliéf Tří grácií, vstupní dveře a schodiště. Originál navrhl architekt Kotěra Drobné opravy čekají ještě divadelní a přednáškový sál. „Vždycky se najde něco, co je ještě potřeba dodělat. V divadle budeme spravovat „lítací“ dveře, kazetové stropy v prvním patře a malovat salonky,“ vypočítala ředitelka městského divadla Alena Spurná. Letošní investice se pohybují kolem devíti milionů korun. V minulých letech nechali prostějovští zastupitelé opravit kavárnu, vinárnu, zahradu a divadelní sál včetně zázemí. (Eva Ševčíková) PvD 19. 7. 2007
Olomouc: U Klášterního Hradiska našli keramiku starou tisíce let Úlomky keramiky z mladší doby bronzové, tedy z období 1300 až tisíc let před Kristem, našli archeologové při opravě bývalého barokního hospodářského dvora v areálu Vojenské nemocnice Klášterní Hradisko v Olomouci. Informaci potvrdil mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Tomáš Tichák. Vykopávky odhalily i kulturní vrstvu ze třináctého století. „Nálezy přímo nesouvisejí s deset let starými objevy učiněnými při rozsáhlém archeologickém výzkumu Klášterního Hradiska. Tehdejší vykopávky potvrdily nepřetržité osídlení tohoto místa od pozdní doby kamenné a zejména existenci výšinného sídliště v desátém století, tedy v době před založením benediktinského kláštera v roce 1078,“ uvedl vedoucí výzkumu na Klášterním Hradisku Ladislav Kaiser. OD 19. 7. 2007
1
Do hradu v Bouzově má proudit teplo Obec získá dotaci od Olomouckého kraje * K vybudování rozvodů dojde nejspíš v příštím roce Některé objekty hradu v Bouzově se dočkají topení. Týkat se to má zejména tzv. podhradí, kam by tak mohli návštěvníci zavítat i během zimy, a to například na výstavy. Pořádat by tu šlo i některé společenské akce. Do hradu by mělo proudit ekologické teplo z centrální kotelny na spalování biomasy, která je v majetku obce. Ta na nový teplovod získá dotaci ve výši 1,76 miliónu od Olomouckého kraje. „Kotelna v Bouzově má dostatečnou kapacitu. Proto jsme se rozhodli podpořit finančně záměr obce dovést rozvody tepla až k hradu. Peníze musejí být využity do konce letošního roku,“ řekl novinářům náměstek olomouckého hejtmana Ladislav Kavřík (ODS). Bouzov se stal v roce 2001 vůbec první obcí v Olomouckém kraji vyrábějící teplo pomocí biomasy. Momentálně odebírají energii vznikající spalováním zbytků dřeva, řepkové slámy či energetického šťovíku všechny obecní budovy a 95 procent domácností. „Máme zájem na dalším rozšiřování teplovodní sítě. Hrad by přitom mohl být významným odběratelem tepla. Zatímco pro nás je myšlenka vytápění hradu zajímavá z ekonomického hlediska, v některých jeho objektech by se mohla prodloužit sezóna, což by se kladně projevilo na návštěvnosti. V budoucnu by se rozvody mohly vybudovat v celé památce,“ řekl Právu starosta Bouzova Zdeněk Foltýn (nez.). Památkáři už projevili zájem Investice podle něj přijde na zhruba 2,2 miliónu korun. „My vybudujeme přípojku a výměníkovou stanici. Z ní se pak mohou vybudovat rozvody na hradě. Jak rychle se tak stane, záleží na Národním památkovém ústavu v Olomouci, který památku spravuje,“ konstatoval starosta. „O mimosezónní využití některých objektů hradu, které by vytápění umožnilo, je určitě zájem,“ potvrdila Právu bouzovská kastelánka Zuzana Marková s tím, že blíže nechce záležitost kolem teplovodu komentovat, protože o ní zatím nemá oficiální informace. To, že památkáři mají o vytápění minimálně části hradu zájem, potvrdila i ekonomická náměstkyně ředitele olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Marcela Tomášková. Podle ní však dojde k vybudování rozvodů tepla na hradě nejspíš až příští rok. Hrubý odhad nákladů je dva milióny korun. Hrad Bouzov byl založen na počátku 14. století, přičemž prvním jeho známým držitelem byl v letech 1317 až 1339 Búz z Búzova. Dnešní podobu získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895 až 1910. Ročně jej navštíví přes sto tisíc turistů. (Miloslav Hradil) P 23. 7. 2007
Turisté: Hrozí, že tu jednou zbudou ruiny Vyšní Lhoty - Zástupci Klubu českých turistů bijí na poplach: turistické chaty mohou doplatit na přísné zákony, které například budou požadovat po každé horské chatě čističku odpadních vod. Turisté by rádi, kdyby například krajský úřad pomohl majitelům chat. A to i z toho důvodu, že některé z horských chat jsou architektonicky cennými stavbami. Jako příklad kvalitní architektonické stavby uvádějí turistickou chatu na Prašivé ve Vyšních Lhotách. „To je stavba, která by měla být památkově chráněná. Je velmi atraktivní, výrazná, se střechovou rozhlednou, bohužel pro sešlost nepřístupnou. A bude mít brzy devadesát let,“ říká Jan Sládek a připomíná přístup státu k Jurkovičovým stavbám na Pustevnách. „Ty už byly na zbourání, ale nalilo se do nich pár milionů a dnes jsou to skvosty, kterými se chlubíme široko daleko. Proč by to nemohlo jít třeba u Prašivé?“ Míní, že jinak chatě na Prašivé hrozí pozvolný zánik. A připomíná nynější rekonstrukci nejstarší turistické chaty v Beskydech Švarné Hanky na hřebenové cestě z Gruně na Bílý Kříž. „Chata je v nádherném místě a dnes ji už dva roky opravuje nadšenec. Proč by mu nemohl také kraj nějak pomoci? Vždyť by tím pomohl i turistům, kteří po té hřebenovce chodí,“ míní Jan Sládek. Dnešní majitel Švarné Hanky Václav Bohdálek říká, že čističku naštěstí má, ale že několikrát žádal o dotaci na rekonstrukci, i přes kraj o dotaci z evropských fondů. „Nikdy jsem na žádné peníze nedosáhl. Nakonec jsem uspěl u spořitelny a druhý rok už na rekonstrukci pracuji,“ říká muž, který starou chatu s propadlou střechou a odpojenou elektřinou koupil proto, že sem jezdil už jako malý chlapec s rodiči. „Byla to ruina, ale chci, aby opět sloužila,“ říká Václav Bohdálek. František Čarváš z Ostravy jezdí do Beskyd na chatu. „Kraj by měl majitelům turistických chat pomáhat. Podpoří tím určitě tady tolik potřebný cestovní ruch,“ říká. Jan Sládek z Klubu českých turistů má o staré, ale stále pohledné horské turistické chaty obavy. „Ty stavby jsou většinou dřevěné a nevydrží tolik jako stavby z moderních materiálů. Pokud majitel
2
nesplní podmínky přísnější legislativy, zůstane v nich možná jen nějaká důchodkyně, která tam bude vařit čaj a dršťkovou. A jednou jí ta chata spadne na hlavu jako třeba střecha na Švarné Hance nebo celá hospůdka U Bebka na Morávce. A nikdo samozřejmě nebude za nic moci. Možná jen pár lidí bude žrát svědomí, že stačilo poměrně málo a tyto chaty mohly sloužit lidem dalších sto let,“ říká Jan Sládek. (Petr Broulik) MFD 21. 7. 2007
Přerovský magistrát přispěje na opravy domů v centru PŘEROVSKO - Částkou ve výši sto osmdesát tisíc korun hodlá letos přispět na opravu zchátralých domů v městské památkové zóně přerovský magistrát. Zvelebení čeká například rohový dům v Kratochvílově ulici, kde bylo v minulosti papírnictví a hračkářství Radost, nebo tři objekty na Horním náměstí v Přerově. Podle Miroslavy Švástové z odboru životního prostředí magistrátu je důvodem investic radnice snaha o postupné zkrášlování centra. Podobné záměry mají také města Hranice a Lipník. „Do obnovy kulturních památek v minulosti investoval okresní úřad, který na to měl vyčleněné státní prostředky,“ shrnula Švástová. Po zrušení okresů ale nastala patová situace a majitelé poničených objektů se nyní musejí obracet na krajský úřad. Město se proto snaží majitelům vyjít vstříc. „Investice se týkají kulturních památek, dále objektů na území městské památkové zóny, ochranného pásma zóny a historicky cenných staveb,“ upřesnila. O příspěvek prý letos požádalo celkem pět žadatelů, z nichž však uspěli pouze čtyři. Na sedmdesát tisíc korun chtějí radní poskytnout majiteli domu v Kratochvílově ulici, který hodlá z dotace zrekonstruovat vnější fasádu a provést klempířské prvky. Opravovat se budou také tři budovy na Horním náměstí v Přerově, z nichž jedna je na seznamu kulturních památek. „Zde by se měla z příspěvku 66 tisíc provést výměna oken, oprava střechy a rovněž klempířské práce,“ upřesnila Švástová. Na historicky cenném náměstí dojde také k opravě pískovcového soklu u objektu s popisným číslem 29, na kterou hodlá město přispět částkou 20 tisíc korun. Dalších dvacet tisíc poskytne radnice na výměnu oken a rekonstrukci vnější fasády jiného z domů v historické části. „Návrh radních ale ještě musejí posvětit zastupitelé na svém jednání v září,“ nastínila Švástová. Investice na zvelebení poskytují majitelům poničených památek také okolní města Hranice a Lipník. „Z městských financí se budou letos opravovat dva domy, a to v Zámecké a Radniční ulici,“ uvedl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský. Podle jeho slov přispělo město na opravu budov v památkové zóně částkou ve výši zhruba 50 tisíc korun. O zlepšení celkového vzhledu objektů v centru se starají také v Lipníku. „Máme obdobný program jako v Přerově a podporujeme rekonstrukci exteriéru památkově chráněných budov,“ potvrdila tisková mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. (Petra Poláková-Uvírová) HD 17. 7. 2007
Památky na uničovském náměstí ohlídají kamery Uničov - Tři monitorovací kamery budou nejpozději od podzimu střežit Masarykovo náměstí v Uničově včetně tamních památek. Radnice na jejich nákup z rozpočtu uvolnila půl milionu korun a předpokládá, že v dalších letech systém rozšíří. „Nákupem kamer chceme zvýšit bezpečnost na náměstí a hlavně chceme monitorovat negativní jevy, které se tady dějí, ať už v odpoledních hodinách nebo v noci. Hlavně se nám jedná o ochranu památek, protože teď se nákladem sedm milionů koná čtvrtá etapa restaurování mariánského sloupu. Zrovna tak jsme opravili dvě kašny, které byly vandaly opětovně poničené,“ vysvětlila starostka Jarmila Kaprálová (KDU-ČSL). Podle místostarosty Dalibora Horáka (ODS) není smyslem kamer represe, ale naopak prevence. „Doufáme, že kamery odradí případné vandaly. Podklady z nich pak budou sloužit pro další vyšetřování,“ řekl Horák. Kamery však nebudou napojeny na centrální pult nedávno vzniklé městské policie. V budoucnu hodlá město dokoupit další kamery a celý systém tak postupně rozšiřovat. Vandalové mohou na náměstí poškodit například pískovcové sochy na mariánském sloupu, ale i obě barokní kašny. Před třemi lety poškodili čerstvě zrestaurovanou kašnu s Neptunem, jejíž oprava si vyžádala šedesát tisíc korun. Letos v červnu poničili i další kašnu, do níž někdo vhodil kontejner. (ČTK) MFD 17. 7. 2007
3
Otevíráme novou kapitolu výzkumu v Předmostí PŘEROV - Archeologická lokalita v Předmostí, která se zapsala do učebnic historie díky nálezu hromadného hrobu lovců mamutů, se možná rozšíří o další zajímavá naleziště. Jejich význam už sice asi nebude takový, jako objev Karla Jaroslava Mašky z 19. století. O novinkách v průzkumu této lokality informoval Deník archeolog Zdeněk Schenk z olomoucké společnosti Archaia, která v Předmostí spolu s Muzeem Komenského v Přerově výzkum provádí. Archeolog Zdeněk Schenk Před nedávnem jste v Hranické ulici v Předmostí dokončili archeologický průzkum. Nakolik se splnila vaše očekávání? Navazovali jsme na výzkum z loňského roku v místě trasy nově budované cyklostezky . Zkoumaný úsek se nachází vedle farské zahrady a je zajímavý tím, že tento terén v minulosti nikdy nebyl narušen stavebními zásahy. Z archeologického hlediska se tedy jedná o „nedotknuté místo“. Minulý týden byla dokončena pouze část výzkumu, ale výstavbu cyklostezky budeme sledovat i nadále. Je totiž v místech, kde se kontinuálně koncentrovalo osídlení od dob pravěku až do vrcholného středověku. Předmostí samo o sobě představuje fenomenální lokalitu evropského významu, a to nejen kvůli svému nejznámějšímu paleolitickému nalezišti z období 25 tisíc let před naším letopočtem. Jak daleko se vlastně nachází slavný Maškův hrob od míst, kde v uplynulých týdnech probíhaly archeologické práce? Je to asi sto padesát metrů od proslulého naleziště.Myse stále pohybujeme v prostoru kolem takzvané Skalky, kterou v současnosti připomíná pouze relikt vápencové skály. Samotná Skalka má výjimečnou strategickou polohu, která místu dodává na významu a atraktivitě právě díky kontinuálnímu osídlování už od dob pravěku. Důvodem přitom nebyla jen přítomnost minerálních pramenů, jež lidi lákala, ale především poloha v ústí Moravské brány. Ta sama o sobě představuje přírodní komunikační koridor prvotního významu. Bez nadsázky se dá říci, že tímto místem kráčely dějiny. Myslíte si, že by zde mohly být učiněny nálezy srovnatelného významu, jaké učinil archeolog Maška? To je samozřejmě nesrovnatelné. Jsme rádi, že se nám v současné době daří odkrývat a pečlivě dokumentovat jakékoliv archeologické památky, které nepodlehly průmyslové těžbě spraše. Místo bylo také značně zasaženo necitlivými stavebními pracemi v osmdesátých letech minulého století. Přesto lze říci, že se nabízí mimořádná příležitost prozkoumat neporušené místo v samotném centru Předmostí. Možná otevíráme novou, nepopsanou kapitolu předmostských výzkumů. Jaké konkrétní nálezy jste už v Předmostí učinili? Potvrdilo se, že se v centru Předmostí koncentrovalo osídlení i v průběhu mladého pravěku. Už v minulosti zde byly zaznamenány také nálezy popelnicového pohřebiště z mladší doby bronzové.Od konce 19. a v průběhu uplynulého století byly v těchto místech odkrývány kostrové hroby z raného středověku, tedy zhruba z 10. a 11. století. Přestože je Předmostí notoricky známé hlavně díky nalezištím z dob lovců mamutů, podařilo se zachytit, že v jeho centru žili rovněž první zemědělci z období mladší doby kamenné, tedy z doby asi pět tisíc let před naším letopočtem. V ulici U Pošty jsme také objevili výrazné stopy osídlení kultury s lineární keramikou. Z pátého tisíciletí před naším letopočtem byly nalezeny například střepy, zdobené typickými ornamenty, pazourkové nástroje nebo broušené kamenné nástroje. Budou tyto objevy vystaveny v rámci archeologické expozice v prostorách Muzea Komenského? Všechny nálezy budou laboratorně ošetřeny a uloženy v depozitářích přerovského muzea. Lidé mohou spatřit nejzajímavější z nich v rámci výstavy nových muzejních přírůstků. Můžete shrnout výsledky letošního výzkumu? Odkryli jsme několik žárových popelnicových hrobů z mladší doby bronzové, což je období asi 1200 let před naším letopočtem. Dále byly zaznamenány stopy laténského osídlení a nalezena také část ranně středověkého kostrového hrobu a sídlištní jámy z vrcholného středověku. Zatímco v minulém roce jsme na trase zbudované cyklostezky nalezli sedm kostrových hrobů z 10. a 11. století, letos se podařilo zachytit spíše okraj původně rozsáhlého pohřebiště. (Petra Poláková-Uvírová) HD 15. 7. 2007
4
Zahraniční studenti čistí židovský hřbitov Stanislava Rybičková LOŠTICE - Přijeli z Německa, Švédska i Ukrajiny a část prázdnin tráví jako dobrovolníci při práci pro Charitu nebo židovské obce. Do Česka je vyslala německá organizace ASF, která organizuje letní pracovní tábory zaměřené na oběti války a holocaustu. Několik z těchto studentů od pondělí čistí židovský hřbitov v Lošticích. Všichni se včera statečně a bez ohledu na těžko snesitelné horko oháněli křovinořezem, srpem a hráběmi. „Dokončila jsem gymnázium v Malmö a než půjdu dál studovat, chtěla jsem cestovat a poznat jinou kulturu a jazyk. Česká republika mi připadala hodně zajímavá, hlavně je úplně jiná než Švédsko,“ řekla dvacetiletá Švédka Jenny Tellströmová, která u nás žije už deset měsíců a za tu dobu se stihla docela slušně naučit česky. Jenny většinou pracuje s handicapovanými dětmi v diakonii na jižní Moravě. Domů do Švédska se vrací už za měsíc. Dvacetiletý Němec Manuel Spitschan si vybral Českou republiku hlavně proto, že odtud, z kraje od Nové Paky, přišli po válce do Německa jeho prarodiče. „Tahle země mě fascinuje, byl jsem tu už pětkrát,“ řekl Manuel. Němky Julia Huberová a Theresa Johannová si Česko zvolily ze zvědavosti. „Já bych chtěla poznat víc zemí střední Evropy, z vaší republiky jedu na další tábor do Polska,“ řekla Theresa. Studenti v Lošticích nejen pracují, ale také se dozvědí něco o historii místní židovské obce, hřbitova i synagogy. Každý den je navštěvuje Luděk Štipl z loštického sdružení Respekt a tolerance, které se historií místních Židů zabývá. „Práce, kterou tady vykonají, je důležitá, ale ještě důležitější je podle mě to, co si odtud odnesou. A to jsou vědomosti a vztah k místu, pro které pracují,“ řekl Luděk Štipl. ŠaJD 18. 7. 2007
Opravili kapličku. Díky sbírce rodáků a skautů Stará Voda - Když Ludmila Stechnerová mluví o svém dětství, třese se jí hlas. V roce 1930 se narodila v obci Stará Voda na Libavé na Olomoucku. V patnácti musela domov opustit. Výsledky druhé světové války totiž krutě zamíchaly i s osudy lidí, kteří za nic nemohli. Osmdesát bývalých domů ve Staré Vodě už dnes neexistuje, zdevastovaný zůstal kostel a donedávna i kaplička.„V Německu se mi daří dobře, ale svou vlast, kterou miluji, mám tady,“ říká dnes se slzami v očích Ludmila Stechnerová. O víkendu se vrátila, aby byla ve Staré Vodě při svěcení opravené kapličky. Díky sbírce rodáků, skautů a za přispění armády se podařilo opravit tamní kapli svaté Anny u Královské studánky. „Rodáci v Německu nasbírali skoro milion korun. My jsme odstraňovali rumisko ze zbořené klenby a zdiva a uklízeli jsme v okolí. Loni v říjnu jsme začali budovat obvodové zdi,“ popsal šéf skautských oddílů Jan Pečínka ze střediska Junáka ve Velkém Týnci na Olomoucku. Opravenou kapličku tak o víkendu mohl olomoucký biskup Josef Hrdlička vysvětit. Sjelo se tu na pět stovek lidí z Německa a Česka. „V minulosti zde žili lidé, kteří byli přinuceni opustit své domovy. Museli odejít ze své vlasti, a to nám není lhostejné,“ řekl při slavnostním obřadu biskup. Například Ludmila Stechnerová má své předky v oblasti Staré Vody na Libavé od sedmnáctého století. „Při první návštěvě v roce 1990 nás zatkli Rusové a odvedli nás do města Libavá. My jsme chtěli jen položit kytku na hrob. Od té doby se mnohé změnilo. V současné době sem jezdíme uklízet minimálně třikrát za rok,“ říká Ludmila Stechnerová. „Války nadělaly mezi lidmi peklo a poničily památky. Proto jsem rád, že se zde při podobných příležitostech mohou setkávat lidé, kteří zde v minulosti bydleli,“ svěřil se Jaroslav Kraus ze Zlínska, který na Libavsku vyrůstal a o víkendu do Staré Vody přijel, aby se setkal se svými známými. Ještě donedávna se armáda, které výcvikový prostor Libavá patří, bránila jakýmkoliv poutím. Teprve pod nátlakem veřejnosti změnila postoj. (Michal Šverdlík) MFD 23. 7. 2007 (OD 32.7.)
Opravují radnici UNIČOV – Bezmála 900 tisíc korun si vyžádá v těchto dnech zahájená obnova uničovské radnice. Investice zahrnuje opravu pískovcového soklu po celém obvodu stavby, průčelní fasády a všech vchodových dveří. Práce mají probíhat do konce září. „Poslední větší oprava se na radnici dělala v první polovině 90. let minulého století,“ řekl místostarosta města Dalibor Horák (ODS). Památkově chráněná středověká budova získala svou nynější podobu v roce 1891. (mhr) P 17. 7. 2007
5
Z bývalé školy budou nové byty Stanislava Rybičková MORAVIČANY - V bydlení pro čtyři rodiny se proměnil bývalý objekt školy v Moravičanech, který společně se sousední farou a kostelem svatého Jiří tvoří památkově chráněný areál. Spojuje je stejně zdobená fasáda. Škola už léta nesloužila svému účelu, byl v ní jeden byt a v přízemí ordinace lékařů. „Přízemí bylo ale tak mokré, že už se delší dobu nedalo využívat. Proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci domu na bydlení,“ řekl starosta Moravičan Antonín Pospíšil (nez.). Oprava si vyžádala pět milionů korun, přičemž obec dostala 1,6 milionu dotace od státu. Získala čtyři malometrážní dvoupokojové byty s podmínkou, že bydlet v nich mohou jen lidé s nižšími příjmy. „Zájemce o bydlení v bývalé škole už máme, ale ještě do konce července přijímáme žádosti. Stanovili jsme kritéria výběru, v srpnu rozhodne zastupitelstvo. Přednost dostanou samozřejmě lidé z obce,“ dodal starosta. K nastěhování bude někdejší škola připravena v září. ŠaJD 15. 7. 2007
Oprava Žerotínova náměstí se protáhne Dagmar Rozkošná PŘEROV - Zhruba o měsíc později oproti plánům bude dokončena rekonstrukce severní části Žerotínova náměstí v Přerově. Rekonstrukce měla být původně hotova už před měsícem. Teď je však jisté, že stavební ruch utichne na náměstí až začátkem srpna. Podle úředníků města rekonstrukci zbrzdil archeologický průzkum. S tím však archeologové nesouhlasí. Podle nich průzkum nemohl natolik ovlivnit stavební činnost, protože ta nebyla zcela utlumena. „Důvodem úpravy termínu je skutečnost, že po zahájení výkopových prací na výstavbě nové kanalizace byly práce pozastaveny z důvodu archeologického výzkumu,“ informoval Jiří Raba z Magistrátu v Přerově. Přerovský archeolog Zdeněk Shenk však tvrdí, že průzkum probíhal po domluvě s investorem, trval přibližně tři týdny a navíc v součinnosti se stavební činností. „Nemohl mít vliv na časový skluz v takovém rozsahu,“ tvrdí Shenk. K vzácným nálezům, které tam archeologové před časem objevili, patřila zhruba tisíc let stará kostra člověka. Těšili se však i z několika dalších velmi cenných objevů. Na Žerotínově náměstí v současné době probíhá třetí etapa rekonstrukce. „Její náklady jsou vyčísleny na 5,5 milionu korun,“ upřesnil Raba. Náměstí už má nové chodníky a objevil se tam nový prvek. Jedná se o betonové terasy v prostoru pod městskou knihovnou, které budou osázeny zelení. V budoucnu by mělo dojít i k rekonstrukci středu náměstí. Na tu ale zatím není zpracována projektová dokumentace. Zástupci města totiž nemají jasno, jakým způsobem tuto plochu využít. HD 12. 7. 2007
Z hradu zmizela bohoslužebná kniha Šternberk - Kniha, ve které při bohoslužbách listovaly a předčítaly z ní generace kněží, zmizela koncem minulého týdne z výstavy na hradě Šternberk. Krádež misálu, vydaného v roce 1740, který správci památky ocenili na padesát tisíc korun, zjistila zaměstnankyně hradu. Po pachateli nyní pátrá policie. „Misál byl jako exponát součástí malé výstavy o historii hradu, která probíhá v podhradí. Byl umístěn ve skleněné vitríně. Ta ale nebyla zajištěna a dala se otevřít bez použití násilí. Nepočítali jsme s tím, že se vůbec někdo pokusí vitrínu otevřít,“ uvedla kastelánka hradu Helena Gottwaldová a dodala: „Kniha byla odcizena zřejmě během některé z prohlídek. Podle mě to nemohl udělat jeden člověk,“ myslí si kastelánka. Její verzi napovídá i fakt, že na vitrínu s misálem bylo vidět od pokladny, odkud kontrolovala místnost s plakáty a několika historickými exponáty pokladní. Komplic možná pokladní na chvíli zabavil a zloděj tak mohl vzácnou knihu nerušeně ukradnout. Policie zatím pachatele nedopadla. „Prověřujeme několik verzí. Nevylučujeme ani možnost, že zloděj měl spolupachatele,“ uvedla olomoucká policejní mluvčí Jitka Dolejšová. „Pro nás je to poučení, že příště musíme takové exponáty zabezpečit tak, aby ke krádeži nemohlo dojít. Rozhodně kvůli zloději misálu podobné akce nezrušíme. Vždyť bychom ochudili tisíce slušných návštěvníků, kteří sem v průběhu roku přicházejí,“ řekla Gottwaldová.
6
Kniha ve zlacené kožené vazbě s názvem Misál římsko-olomoucký sloužila především při bohoslužbách v hradní kapli. Byla určena pro používání v moravské diecézi. Misál je církevní kniha obsahující čtení, modlitby a zpěvy určené ke mši a předpisy o mši a o bohoslužbách v jednotlivé dny. Památkový ústav, který má hrad Šternberk ve správě, ocenil misál z osmnáctého století na padesát tisíc korun. Do ztráty historické knihy nezaznamenali správci památkového objektu žádnou krádež už čtyřicet let. Tehdy se ze zámecké expozice ztratily dva obrazy. (rš) MFD 11. 7. 2007
Začalo restaurování vzácného mariánského sloupu v Lipníku Obnova přes 300 let starého mariánského sloupu byla zahájena v Lipníku nad Bečvou. Důvodem je špatný stav této významné barokní památky, která stojí na náměstí T. G. Masaryka. „Mariánský sloup není v dobrém stavu. Nejzřetelnějším poškozením je vertikální trhlina jdoucí ze sochy přes hlavici až do těla sloupu, která byla již v minulosti zajištěna tmelem,“ řekla Právu mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. Poškozena je podle ní i část sochy Panny Marie. „Žezlo je ohnuté a lokálně zkorodované. V záhybech modelace pláště se usadily mechy a lišejníky. Povrch kamene podstavce je zanesen černotami přecházejícími až v krusty, na povrchu jsou opět mechy a lišejníky,“ popsala mluvčí. V rámci první části obnovy se práce zaměřují na sochu Panny Marie a hlavice, na které stojí. Obě tyto části sloupu budou restaurovány v ateliéru akademického sochaře Reného Tikala. V další fázi bude odstraněno lešení a opravovány budou schody kolem sloupu. „Po osazení sochy a hlavice zpět bude restaurování sloupu pokračovat. Dokončení prací se předpokládá letos v říjnu,“ uvedla Gladišová. Zhruba osm metrů vysoký sloup z hrubozrnného pískovce dal na náměstí postavit děkan Balšánek v roce 1694. Naposledy byl opravován v roce 1978. Nynější restaurace má stát zhruba 830 tisíc korun. Lipnická radnice na ni letos obdržela od Olomouckého kraje dotaci ve výši 214 500 korun. P 12. 7. 2007
Vdechnou život sadu a parku Danuše Krčová UHELNÁ - Jesenické Brontosaury čeká přes léto plno práce. Se studenty, kteří do Jeseníků přijíždějí na prázdninové akce, chtějí obnovit zapomenutý historický sad a park v Uhelné. Uspěli totiž s žádostí v programu Strom života, odkud získali na akci dotaci. Park, který leží v osadě Horní Fořt, je v katastrofálním stavu. To chce obec za pomoci Brontosaurů změnit. „Nejdříve upravíme terén, na podzim z peněz od Evropské unie vysadíme stromy a keře,“ uvedl ekolog Martin Míček z Hnutí Brontosaurus. Radnici v Uhelné se zápal dobrovolníků líbí. V sousedních Vlčicích se totiž mohou pochlubit opraveným zámeckým parkem. Obě místa by se dala propojit naučnou stezkou. „Jejich aktivitu s radostí vítáme. Byli bychom rádi, kdyby nám Brontosauři pomohli i s opravami okolí lomu Pelnář,“ řekl starosta Uhelné Ludvík Juřík (KDU-ČSL). Dotace má pomoci vdechnout nový život i starobylému sadu v zaniklé osadě Na Zastávce. „V tomto případě máme výhodu, že se lidé z Uhelné už sami začali starat o toto místo, začali kosit trávu a prořezávat stromy a máme šanci, že ani naše práce nepřijde vniveč,“ prohlásil Míček. V zaniklém sadu je podle něj několik zajímavých exemplářů. „Objevili jsme tu staré krajové odrůdy, je to cenný genofond, který rozhodně budeme ještě zkoumat,“ dodal ekolog Míček. ŠaJD 16. 7. 2007
7
Pět miliónů na opravy ŠTERNBERK - Celkem pět miliónů korun vyčlenila pro letošní a příští rok šternberská radnice na opravy domů v městské památkové zóně. Vlastníci objektů mohou získat na tento účel z městského rozpočtu jednorázově až sto tisíc korun. Příspěvky jsou určeny na úhradu nákladů na výměnu oken, obnovu fasády, soklů a svodů. Podnikatelé, kteří v historickém jádru Šternberka vlastní nemovitosti, ale mohou obdržet také peníze na zřízení předzahrádek či mobiliář svých provozoven. „V současné době je rozhodnuto o zhruba polovině peněz. Celá částka bude zřejmě vyčerpána už letos,“ poznamenal šternberský starosta Jaromír Sedlák (ODS). Dosud podle něj požádalo o peníze na opravy domů pětatřicet vlastníků, z nichž někteří už stihli provést kolaudaci a žádají o finanční příspěvek podruhé. Podle starosty chce v příštím roce vedení města změnit pravidla pro poskytování příspěvku na opravy tak, aby o něj nemohlo být žádáno vícekrát. (bed) P 9. 7. 2007
Korunní pevnůstka je skrytou ostudou města OLOMOUC - Suť a rozpadlé, dřevomorkou napadené budovy. Tak žalostný pohled se naskytl olomouckým radním, kteří nedávno zavítali na„inspekci“do olomoucké Korunní pevnůstky. Památkově chráněný objekt minulé vedení města pronajalo firmě na sklad stavebnin. Podle památkářů jde o zcela nevhodné využití. Památka z období Marie Terezie, kdy Olomouc byla pevností, je ukryta mezi Bezručovými sady a rozáriem v samém centru města. Zahlédnout ji lze i z botanické zahrady. Město získalo cenný objekt od armády zdarma v roce 2000. Pár měsíců na to ji pronajalo firmě Stavebnictví Pospíšil za čtvrt milionu korun ročně. Z této sumy ale firma platí jen polovinu.„Každoročně je jim část nájmu odpuštěna za to, že tam sekají trávu a objekt hlídají,“ sdělila Jitka Slouková z olomouckého magistrátu. Odpuštění nájmu každý rok bývalá městská rada bez problémů odklepla. Bývalý náměstek primátora Jaromír Czmero (ČSSD) uvedl, že pronájem byl pro město výhodný. „Kdybychom si na ostrahu objektu, kde se zabydleli bezdomovci a který několikrát vyhořel, najali ochranku, stálo by to milion ročně,“ uvedl. Zda bude z pevnůstky hotel, muzeum nebo sportovní areál, není v této chvíli jasné. „Chtěli jsme to vidět na vlastní oči, když o tom máme rozhodovat,“ řekl primátor Martin Novotný (ODS). Město každopádně zvažuje jiné využití a počítá s evropskými dotacemi. „Hlásí se ale i soukromí investoři, občanská sdružení a zájem má i současný nájemce,“ dodal. To potvrdil i majitel stavební firmy Tomáš Pospíšil. „Nebudu své záměry vyzrazovat. Pokud nám to město dá, budeme stejně omezeni územním plánem,“ prohlásil. Naznačil, že by objekt, který šest let využívá, rád opravil. Pevnůstka kdysi chránila přístup do olomoucké pevnosti. Kromě korunní hradby je zde prachárna, strážnice a dva dělostřelecké sklady. „Současné využití je absolutně nevhodné. I když strážnice vyhořela a budovy jsou zchátralé, ještě se vše dá zachránit,“ uvedl Miroslav Papoušek z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Město získalo pevnůstku zdarma, ale deset let ji nemůže prodat. Tedy - pokud by prodalo, sto procent příjmu by muselo dát armádě. Bývalý náměstek Czmero naznačil, že právě kvůli této podmínce se s pevnůstkou nic nedělo. „Nebylo jasné, co bude dál,“ řekl. (Pavel Konečný) OD 31. 7. 2007
Obec koupí chátrající secesní tančírnu Bernartice / Javorník - Zdevastovanou sto let starou tančírnu v Račím údolí u Javorníka se rozhodla zakoupit obec Bernartice. Za pomoci členů Hnutí Brontosaurus ji hodlá přeměnit v místo, kde by se mohly v budoucnu konat tvůrčí dílny či divadelní představení. Za památku, o jejímž osudu se již dlouho diskutuje, zaplatí obec
8
Českým drahám tři sta tisíc korun. „Bylo nám osudu této památky líto. Pro obec to není nevýznamná částka, ale doufáme, že to lidé pochopí," řekl starosta Bernartic Mojmír Michálek (ODS). O odkoupení zchátralé památky rozhodli bernartičtí zastupitelé. Zrekonstruovat ji hodlají za pomoci sil členů Hnutí Brontosaurus. S opravami pomůže Hnutí Brontosaurus „Podobné zkušenosti už máme, úspěšně jsme zrekonstruovali již jeden zdevastovaný objekt. Hlavním faktorem bylo i to, že zástupci Hnutí Brontosaurus pocházejí z naší obce a dá se jim věřit. Stavíme na spolupráci s neziskovým sektorem," doplnil starosta. Kromě tří set tisíc korun bude podle Michálka mnohonásobně více stát rekonstrukce této památky. Odhad nákladů zatím obec nemá. „Chtěli bychom, aby objekt poté sloužil pro workshopy, semináře, divadla či koncerty. Doufáme, že to bude pro mládež zajímavější než nějaký kulturní dům," dodal starosta Bernartic. Loučné tančírnu nedáme O osudu secesní památky, která leží na katastru města Javorník, se diskutuje už dlouho. Tančírnu chtěla původně přesunout na své území Loučná nad Desnou. Obec Loučná chtěla zchátralý objekt rozebrat a přestěhovat k loučenskému rybníku Kocián. Vybudovat v ní chtěla zázemí pro kulturní a společenské akce. Návrh Loučné podporovali i památkáři. Záměr však v Javorníku vzbudil vlnu nevole, lidé dokonce začali podepisovat petici proti přestěhování památky. Obec poté od návrhu ustoupila. (čtk) OD 27. 7. 2007
Kostel zakrývá lešení Petr Krňávek OLOMOUC - Do konce září chtějí dělníci stihnout opravu průčelí kostela svatého Michala. Zmizí tak lešení, které západní stěnu kostela od jara pokrývá. Fasáda byla v havarijním stavu kvůli počasí, které kromě omítky poškodilo také kamenné prvky v horní části stěny. „Když kameníci zkoumali stav jedné z kamenných ozdob, část se jí uvolnila a spadla. Byl nejvyšší čas je opravit,“ odůvodnil nutnost prací farář Antonín Basler. V současnosti restaurátoři zbavují ozdoby pozůstatků betonu a poškozená místa vyspravují umělým kamenem. Opravy kostela budou stát přibližně dva miliony korun. Kromě farnosti na ně z programu Regenerace přispěje také město Olomouc a ministerstvo kultury. „Doufám, že budeme hotovi dříve, než přijde zima,“ dodal Basler. OD 20. 7. 2007
Zlamání: Černovírský hřbitov peníze nedostane Marek Pavliš a Michaela Michalcová V minulosti jsme vás již několikrát informovali o problematice zdevastovaného vojenského hřbitova v Černovíře: V devadesátých letech zde pravděpodobně došlo k organizovanému rozkrádání křížů, přičemž za tristní stav hřbitova byli odpovědní i představitelé města. Tím, že zřejmě nedostatečně podporovali péči o válečné hroby, pravděpodobně porušovali platné právní normy. Na lepší časy se začalo blýskat až poté, co na zdejší situaci upozornil Olomoucký Večerník. Zástupci města, projektantských firem a památkářů se dohodli na společném postupu, jenž měl vyústit v rekonstrukci. Ta měla být zaplacena především z evropských fondů. "Celkové náklady byly vyčísleny na zhruba 25 miliónů korun," uvedl tiskový mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák. V minulém týdnu však olomoučtí radní oznámili, že město dotaci neobdrží. "Zatím nemáme oficiální vyjádření k naší žádosti, takže zdůvodnění, proč dotace nebyla přidělena, neznáme,“ dodal mluvčí. Ze 155 celorepublikových projektů, jež o evropské peníze žádaly uspělo přitom pouhých dvaadvacet, z toho dva z Olomouce: Vědecká knihovna bude podpořena v projektu "Digitalizace a mikrofilmování novin" a dalším spokojeným žadatelem je katolická církev. Z dotací se bude moci směle pustit do oprav interiéru katedrály sv. Václava Velkou událostí bude také rekonstrukce biskupských cínových rakví ze 17. století, které se nacházejí v kryptě pod Dómem. "Projekt na rekonstrukci černovírského hřbitova budeme znovu aktualizovat a budeme hledat další dotační možnosti tak, aby město nemuselo financovat tuto záležitost celou ze svého rozpočtu," dodal Ivan Rašťák. Olomoucký večerník 23. 7. 2007
9
Ostatky vojáků se stěhují do opraveného mauzolea HRANICE - Stěhování 1500 kusů rakviček s ostatky padlých vojáků z první světové války začalo ve čtvrtek 26. července v Hranicích. Do nově zrekonstruovaného mauzolea putovaly první betonové schránky s ostatky vojáků. Přesun schránek, které byly provizorně uloženy v prostorách městského hřbitova – ve smuteční síni, potrvá měsíc. „Každý den umístíme do mauzolea zhruba devadesát schránek,“ sdělil Petr Šrom z hranické firmy KVS, která se spolupodílí na celé akci. Pracovníci s rouškami na ústech přenášeli rakvičky do mauzolea a ostatky z poškozených betonových schránek přesunovali do nových. Rekonstrukce unikátního mauzolea, které bylo po rozsáhlé korozi v zoufalém stavu, začala vloni a spolkla více než čtyři miliony korun. Kromě stavby z roku 1937 se opravy dočkala i socha lva, okolí mauzolea a také padesátikilové rakvičky. „Tři miliony 400 tisíc korun poskytlo ministerstvo obrany,“ uvedl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský. Město podle jeho slov hradilo přesun ostatků a nákup nových schránek. Mauzoleum, které nemá ve střední Evropě obdoby, bude ukrývat ostatky vojáků osmi národností. „Kromě českých vojáků, zde budou mimo jiné uloženy ostatky 230 maďarských či 503 polských padlých vojáků,“ poznamenal Petr Bakovský. Mauzoleum bude po rekonstrukci slavnostně otevřeno 27. října. (David Málek) HD 27. 7. 2007
Našli pravěké kořeny OLOMOUC - Pozůstatky pravěkého osídlení z mladší doby bronzové, tedy z období 1300 až 1000 let před naším letopočtem, našli archeologové při stavebních pracích v olomoucké městské části Chomoutov, kde nyní probíhá výstavba kanalizace. Podle vedoucího výzkumu Ladislava Kaisera z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu byla v blízkosti mostu přes Moravu zachycena pravěká sídlištní vrstva, která obsahovala zlomky keramiky. Nalezeny byly i stopy středověkého osídlení z 13. století, které bylo možné rovněž podle úlomků keramiky datovat do 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1078.(mhr) P 4. 7. 2007
Ve výkopech našli keramiku i zachovalé dřevěné potrubí ŠUMPERK - Při odklízení zbytků šumperského domu z devatenáctého století v Langrově ulici nalezli archeologové z Vlastivědného muzea v Šumperku zbytky vodního příkopu, který ve středověku kopíroval někdejší hradby města Šumperka. „Na několika místech jsme objevili dřevěné kůly propletené proutím, které měly zřejmě zpevňovat břeh příkopu. Směrem k Lužickosrbské ulici byly do země zapuštěny další metrové kůly. Ty byly dříve součástí přemosťovací konstrukce přes příkop,“ vyjmenoval nálezy archeolog Jakub Halama. Ten zde objevil také část zachovalého dřevěného vodovodního potrubí. Odborníky na historii a vykopávky objev překvapil, protože očekávali, že dřevo již podlehlo rozkladu, nebo bylo v devatenáctém století odklizeno při stavbě nyní zbouraného domu. V hlubších vrstvách asi deset metrů širokého pásu černého bahna archeologové objevili také středověkou keramiku. „Nejstarší z nálezů je část loštického poháru, jehož výroba se datuje do patnáctého století. Na poháru jsou dobře vidět místa, kde byla připevněna dekorativní ouška, kterými se tento typ keramiky vyznačoval,“ řekl archeolog Jakub Halama. Nálezy keramiky ve vrstvách hlíny, které tvořily dno příkopu, archeologové připisují tomu, že v patnáctém a šestnáctém století příkop postupně ztrácel funkci a začal sloužit jako skládka odpadu, kam tehdejší obyvatelé házeli také rozbité nádoby. Nyní pracovníci muzea bojují s časem, protože už za týden by měli na místo vykopávek pustit stavební dělníky, aby pokračovali v hloubení základů polyfunkčního domu, který zde má vyrůst. (Zpravodajové Deníku) SD 31. 7. 2007
10
Denisova - Pekařská: Další rozruch kolem rekonstrukce! Michaela Michalcová Rekonstrukce ulic Denisova a Pekařská se pomalu ale jistě blíží do finále. Zdá se však, že klid nenastane ani po dokončení stavebních praná. Na olomouckou radnici dorazila před časem již třináctá petice. Ta poslední se brání proti tomu, aby v nově opravených ulicích vznikla pěší zóna Protestují obyvatelé i obchodníci, kterým by se tak značně zhoršily možnosti zásobování. Vzhledem k vysokým nájmům v historické části města se obyvatelé bouří při představě, že mají přijít o část svého komfortu. „O zřízení pěší zóny se bude teprve jednat," uvedl náměstek primátora Svatopluk Ščudlík. Otázkami kolem pěší zóny ale rozruch nekončí. Další vášně rozdmýchal fakt, že původní kamennou dlažbu vystřídala řezaná žula v bezbariérové úpravě. Reakce Olomoučanů na nový vzhled historického centra se totiž různí. Většině se úpravy zamlouvají. „Stará dlažba byla pro chodce nepohodlná a myslím, že teď ty ulice vypadají lépe," tvrdí Olomoučan Michal. Naprosto rozdílné stanovisko ale zaujímá pan Jiří Daubner. „Je to naprostá devalvace historického centra, na něž bychom měli být právem hrdí, protože je jedno z nejhezčích v republice," říká rozhořčeně. „Nastává doba, kdy komerce převažuje nad jakoukoli úctou k minulosti. To už tam mohli rovnou položit parkety. Památkáři nesouhlasí, ale nikdo nepromluví nahlas. Všichni balí své názory do nejasných frází, které nikomu nic neřeknou," zlobí se Daubner. Podle Zdeňky Bláhové z památkového ústavu ustoupila historická hodnota ulic technickým záležitostem. „Když se člověk podívá na výsledek rekonstrukce, řekne si, že tam ta kamenná dlažba měla zůstat," tvrdí Bláhová. Proč ale vůbec došlo k obměně dlažby? Jak uvedl tiskový mluvčí matu Martin Hála, na základě stížnosti a připomínek občanů nechalo město vypracovat statický průzkum dynamického zatížení objektů v ulicích Denisova a Pekařská. Z něj vyplynulo, že domy jsou staticky nejvíce namáhány pojezdy automobilů. Vysoká zátěž byla vysledována právě vibracemi a hlukem z těchto pojezdů, které způsobovala historická dlažba. V této souvislosti se nabízela dvě řešení. Bud' historickou dlažbu, která byla obroušená až zakulacená, seřezávat do roviny nebo použít v rámci rekonstrukce dlažbu novou. Přistoupeno bylo k osázení novou, rovnou dlažbou. „K projektu proběhlo správní řízení, k němuž se vyjadřoval i Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci. Bylo vydáno souhlasné stanovisko výkonného orgánu státní památkové péče. A Národní památkový ústav se zúčastnil i příprav a projednávání tohoto projektu," sdělil Olomouckému Večerníku Martin Hála. A co se stalo z „kočičími hlavami" po rekonstrukci? Magistrát předal část z nich Dopravnímu podniku města Olomouce. „Jen nepatrná část, asi pět tun dlažby, zůstalo v majetku města," říká Lubomír Hopp z odboru dopravy. „Ta zatím nemá využití a je umístěna na skládce," dodal Hopp. Olomoucký večerník 30. 7. 2007
Muzeum vězeňství v Uničově bude i vzdělávat Uničov - Kriminalita a její trestání. Přesně to bude hlavním obsahem plánovaného muzea vězeňství v Uničově. Vedení tamní radnice má již jasno v tom, jak bude expozice v budově někdejší městské šatlavy vypadat. Nyní už „jen“ zbývá sehnat potřebných 15 milionů korun. Investice se ale určitě vyplatí. Plánovaná novinka, unikát v Olomouckém kraji, by do Uničova měla lákat turisty. „Základní myšlenkou je v muzeu spojit novodobé kopie dobového mobiliáře s klasickou expozicí se sbírkovými předměty ve vitrínách, s panely a texty. Návštěvníci tak budou seznamováni s historií nejen prostřednictvím dochovaných a hodnotných originálů, ale také za pomoci replik, jejichž funkci budou moci sami vyzkoušet,“ řekla vedoucí odboru kultury radnice Nikola Hirnerová. Město si již nechalo zpracovat ideový návrh muzea, který počítá s výstavními prostory i s místem pro besedy, přednášky a filmové projekce. Materiál radnice využije při žádostech o dotace. Zatím se jí nepodařilo získat potřebných 15 milionů korun. V Uničově se ale chtějí vyhnout tomu, aby muzeum bylo povrchní senzací. „Hlavně k tomuto účelu by měl sloužit plánovaný prostor v podkroví budovy, kde se budou konat besedy, přednášky či filmové projekce a bude zde také učebna a dětská herna určená k nenásilné výchově,“ doplnila Hirnerová. Obnovu bývalé věznice v Uničově plánují již několik let. Radnice v minulosti neuspěla s žádostí o dotaci z evropských peněz. Šatlava je zapsána v seznamu kulturních památek a patří k nejlépe zachovaným objektům svého druhu. Muzeum by bylo v Olomouckém kraji ojedinělé a podle vedení města by přispělo k rozvoji turistického ruchu v oblasti. (ČTK) MFD 23. 7. 2007
11
Co ještě skrývá dómská krypta? Petr Krňávek OLOMOUC - Sarkofágy s těly olomouckých biskupů snad zachrání norské koruny. Díky grantu z Norských fondů mají návštěvníci dómu svatého Václava o něco větší naději, že v budoucnu budou moci navštívit druhé podlaží krypty katedrály. K tomu bude ale zapotřebí získat ještě další peníze. Díky královskému grantu možná brzy opraví a také zpřístupní další prostory pod svatováclavskou katedrálou V dosud nepřístupné druhé kryptě jsou historické cínové rakve s těly olomouckých biskupů ze sedmnáctého až devatenáctého století. Dotaci na jejich opravu z takzvaných Norských fondů doporučilo ke schválení ministerstvo kultury. Zrestaurování rakví je přitom prvním krokem ke zpřístupnění krypty. Oprava rakví je podmíněna přidělením grantu, o niž říjnu loňského roku požádala farnost svatého Václava. „Máme reálnou šanci dotaci získat“, řekl farář svatováclavské farnosti Bohumír Vitásek. Kromě posmrtných schránek plánuje farnost z těchto peněz opravit třeba část vybavení chrámu, maleb a rozvody elektřiny. Tři cínové schránky ze sedmnáctého až devatenáctého století jsou ve zuboženém stavu. Během staletí je poškodila koroze natolik, že se rozpadají. Jejich renovace bude stát přibližně šest milionů korun, o něž farnost v dotaci žádá. Návštěvníci si však kryptu, která je pod podlahou již zpřístupněných podzemních prostor, v nejbližší době neprohlédnou. Pro její otevření farnost potřebuje další peníze. „Odborníci budou muset těla z rakví exhumovat a celý prostor vydezinfikovat,“ uvedl část nutných prací správce kostela Antonín Kučera. Projekt ministerstvo doporučilo s jednadvaceti dalšími. Vybíralo přitom přibližně ze sto padesáti projektů. „Z Olomouce uspěly dva návrhy. Kromě projektu na vnitřní opravy a restaurování katedrály je to také projekt digitalizace moravských novin,“ řekl náměstek primátora Ladislav Šnevajs. OD 20. 7. 2007
Farníci chtějí Barbory
zrekonstruovat
zábřežský
kostel
svaté
ZÁBŘEH - V kostele svaté Barbory v Zábřehu se budou věřící opět scházet k bohoslužbám. Život do chrámu, který je zavřený od začátku devadesátých let, chtějí vrátit členové občanského sdružení Svatá BarboraZábřeh. Členy sdružení jsou farníci a lidé, kterým není osud kostela lhostejný. „Naším cílem je kostel zachránit a opravit,“ řekl jeden ze zakladatelů sdružení Josef Klimek. Takzvaný „horní“ kostel bude i po rekonstrukci sloužit liturgii. Sdružení má k dispozici již dvě architektonické studie interiéru, další přibudou na podzim. Spor o vzhled a využití chrámu přitom zastavil jeho rekonstrukci na počátku devadesátých let. „Konečná podoba kostela bude výsledkem dohody mezi všemi zúčastněnými stranami, především mezi farností, občanským sdružením a památkáři. Návrh bude muset odsouhlasit také arcibiskupství,“ sdělil Klimek. Vznik sdružení přivítal i zábřežský děkan František Eliáš. „Jsem rád, že se iniciativy chopili sami farníci. Založení sdružení vnímám jako konkrétní podobu jejich zájmu o budoucnost kostela,“ řekl. Věřící do rekonstruovaného kostela vstoupí nejdříve za tři roky. Rychlost oprav bude záviset především na penězích. Obnova svatostánku si totiž vyžádá miliony korun. Sdružení je chce získat především z grantů a dotací, ale i z veřejné sbírky. Chrám svaté Barbory musel být uzavřen na začátku devadesátých let, protože hrozilo zřícení klenby v chrámové lodi. Vnitřek kostela pak dlouhé roky připomínal spíše staveniště než prostor k modlitbě. Část vybavení chrámu podlehla červotoči, restaurovat se naopak podařilo barokní křížovou cestu. Farníci opravili také střechu nebo strop. Veřejnost mohla poprvé do kostela nahlédnout až v roce 2005 díky iniciativě zábřežských zvoníků. „Návštěvníkům jsme ukázali věž s renesančním zvonem svaté Barbory. Museli jsme tu uklidit a na schodišti zapojit provizorní osvětlení,“ připomněl zvoník Jaromír Herzig. Zábřežané se o činnosti a plánech sdružení dozvědí v připravovaných informačních letácích. Kostel si budou moci prohlédnout při Dnech evropského dědictví, které se budou konat druhý zářijový víkend. (Petr Krňávek) SD 26. 7. 2007
12
Ozdravují čtyřřadou alej BRUNTÁL - Alej vedoucí ke kostelu Panny Marie na Uhlířském vrch u Bruntálu prochází pravidelnou kontrolou. „Provádíme bezpečnostní ořezy. Jde o ořez výmladků a ošetření nové výsadby. U nových zajištěných výsadeb zlikvidujeme kotvení, poškozené ošetříme a u těch, které mají ulomené terminály provedeme nové vyvázání terminálu,“ uvedla Blanka Skřivánková z odboru životního prostředí bruntálské radnice. Památkově chráněnou lipovou alej v současnosti tvoří 280 statných stromů. Každý z nich má přidělené vlastní číslo, aby bylo snazší se mezi nimi orientovat. Nedávná vichřice tři stromy rozlomila a několik dalších poškodila. „Musíme pokácet dvě lípy. Protože lípa 231 patřila k nejmohutnějším, necháme na místě asi tři metry vysoké torzo. Lidé si alespoň udělají představu, jak byla velká,“ doplnila Skřivánková. V letošním roce budou odborníci provádět pouze nejnutnější práce. „Nic jiného nám nezbývá. Na veškeré práce máme dvě stě tisíc korun a přitom bychom potřebovali přinejmenším dvojnásobek.“ Lipová alej na Uhlířském vrchu byla vysázena v letech 1776 až 1777 svobodným pánem von Riedheim. Mezi dvojitými řadami je vzdálenost dvanáct metrů a stromy na každé straně pak dělí čtyři metry. Tak mohutná lipová alej a v takové nadmořské výšce je skutečný unikát, který nemá v České republice obdoby. (Ladislav Olejníček) BaKD 23. 7. 2007
Svatokopeckou baziliku čeká milionová oprava OLOMOUC - Až do roku 2009 jsou plánované restaurátorské práce v bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce. „Rozsah prací je velký nejen co se týče nečistot, ale i zásahů, které tam byly v minulých letech prováděny,“ uvedl kurátor uměleckých sbírek a fondů Libor Šturc. „Kromě hlubokých trhlin a uvolnění štuků došlo na řadě míst k ztmavnutí a opadávání malby. Naší snahou je, abychom fresky neporušili a abychom i částečně vypátrali, jak vypadaly dřív,“ dodal kurátor. Rekonstrukce bude stát téměř 16 milionů korun a šedesát procent z této částky je hrazeno z takzvaných Norských fondů. Po celou dobu oprav bude bazilika věřícím a poutníkům přístupná v době konání mší svatých. Návštěvy a prohlídky interiéru poutního místa jsou však omezeny a je třeba předchozí domluvy u správy baziliky. (Petra Pášová) OD 11. 7. 2007
V kostele se těší na nový zvon OLOMOUC - Po pětašedesáti letech se do prázdné zvonice olomouckého kostela svatého Michala vrátí mohutný zvon. Ve městě se rozezní na konci září. Zvon vážící přibližně šest set kilogramů ulije dílna Marie Tomáškové-Dytrychové v Brodku u Přerova. Patrona zvonu - svatého Jana Sarkandra - věřící nevybrali náhodou. „K naší farnosti má úzký vztah,“ řekl svatomichalský farář Antonín Basler. Světec byl totiž umučen poblíž kostela v prostorách dnešní Sarkandrovy kaple a od jeho svatořečení letos uplynulo dvanáct let. Výzdobě zvonu bude dominovat reliéf Sarkandrovy sochy, která stojí ve výklenku stejnojmenné kaple. Plastiku doplní nápis „Svatý Jene, přimlouvej se za náš národ“. Na opačné straně obrazy tří kopulí kostela svatého Michala a text připomínající letošní třísté výročí od jeho posvěcení. Zvon farnosti daruje poslanec Evropského parlamentu Jan Březina. „Před několika lety náš kostel navštívil. Když viděl ve věži prázdná místa, řekl, že je ochoten na obnovu zvonů přispět,“ uvedl Basler. Kněz vysvětí nový zvon při slavnostní bohoslužbě v neděli třicátého září. Náklady na jeho ulití a zakoupení příslušenství stojí kolem čtyř set tisíc korun. Od druhé světové války zní z kopulí chrámu jen dva malé padesátikilové zvony. Další čtyři, z nichž největší vážil tři tuny, zabavili nacisté v roce 1942. Po zvonech zbyla pouze srdce. „Našli jsme je zakopané při opravách na farní zahradě,“ dodal Basler. Návštěvníci je nyní mohou vidět v malém muzeu ve věži kostela. (Petr Krňávek) OD 21. 7. 2007
13
Divadlo chystá kolaudaci OPRAVA JE U KONCE. Další fáze rekonstrukce Moravského divadla je zdárně u konce. Přestavba a modernizace objektu C, v němž se nacházejí šatny, zkušebny, kanceláře či ladírny, započala 1. srpna loňského roku a dokončuje se v těchto dnech. Kolaudaci naplánovalo vedení divadla na konec července. „Protože jsou prázdniny, rozhodli jsme se budovu slavnostně předat olomoucké veřejnosti až o měsíc později. Na závěr srpna tak chystáme nejen den otevřených dveří, ale í uzavřené představení muzikálu Hello, Dolly jako poděkování pro zaměstnance divadla, olomoucký magistrát i dělníky, kteří se na stavbě podíleli," uvedl ředitel divadla Václav Kožušník. Současně se svěřil s plánem dokončit během příštího roku třetí etapu výstavby. „Chtěli bychom v prostorách nad jevištěm zprovoznit zkušebnu, která by současně fungovala i jako malá scéna pro komorní představení," dodal Kožušník. (dkr) OD 11. 7. 2007
Střechu na tovačovském zámku spravovali horolezci TOVAČOV - Na opravu střechy zámku v Tovačově, kterou poničila víkendová bouřka, museli v úterý 24. července přijet horolezci. Silný vítr utrhl plechy ze střechy věže, na kterou se jinak než po lanech nedá vylézt. „Báli jsme se, že budeme muset celý zámek zavřít na delší dobu. Horolezci nás však ujistili, že to není tak zlé,“ řekl starosta Tovačova Leon Bouchal. Při včerejší opravě horolezci zajistili plechy tak, aby nespadly a neohrozily návštěvníky zámku. „Peníze na opravu půjdou z městského rozpočtu, předpokládáme, že to nebude více než sto tisíc korun,“ doplnil Bouchal. (Romana Rončáková) HD 25. 7. 2007
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVD
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník
HD BaKD
Hranický deník Bruntálský a Krnovský deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVI. 2007 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
14
