ZRCADLO PAMÁTEK výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. srpen 2007
Chátrající zámek Chudobín opět přivítá hosty LITOVEL - Po letech mohou obyvatelé Chudobína, místní části Litovle, opět do zámeckého parku. Zdejší chátrající hotel Zámek má totiž nového majitele, který nejen opravuje budovy, ale také vyšel vstříc zdejším lidem ohledně vstupu do parku. Hotel tak po několika letech přivítá opět první návštěvníky. Od podzimu zde bude ubytování pro téměř pět desítek hostů. Hotel Zámek v Chudobíně dosud vlastnila společnost Sidia, která jej však na podzim 2004 pro veřejnost uzavřela. Hotel pak nabízela k prodeji za 15 až 20 milionů korun. Zanedbaný areál nyní koupila společnost Tech idea. „Zatím opravujeme menší hotelovou budovu. Od listopadu v ní ubytujeme až pětačtyřicet hostů. Novinkou jsou relaxační lázně se saunou a masážními bazénky. S památkáři a odborníky na úpravy zeleně pracujeme také na obnově zámeckého parku a rybníčku. Celý areál je nemovitou kulturní památkou,“ řekl ředitel firmy David Smrček. Nový majitel do budoucna počítá také s rekonstrukcí hlavní budovy a obnovou zámeckého parku, náklady se však budou pohybovat v desítkách milionů korun. „V přízemí bude stylová restaurace, v patrech deset luxusních apartmánů a kongresový sál. Počítáme s pořádáním konferencí, firemních a společenských akcí a svateb. Při shánění peněz na opravy oslovíme regionální i evropské fondy. Hledáme zahraničního partnera, který s námi bude hotel provozovat,“ dodal David Smrček. Rekonstrukci chátrajícího areálu přivítal také litovelský starosta Vojtěch Grézl (nez.). „Lidé si často stěžovali, že areál pustne a oni nesmí ani do parku. Tehdejší vlastník hotelu na naše výzvy nereagoval,“ konstatoval Grézl. „Jsme rádi, že teď už místní občané do zámecké zahrady zase mohou na procházky. Bývalo to prestižní místo, v mikroregionu podobné zařízení chybí,“ dodal starosta. Do Chudobína začíná investovat také litovelská radnice. „Už jsme opravili nový chodník a dětské hřiště. Počítáme s výsadbou další zeleně a novými parky. Letos jsme už do této místní části vložili několik set tisíc korun,“ upřesnil Grézl. OD 3. 8. 2007
Pieta z Lutína je památkou Přes šest set let starou pietu z Lutína prohlásilo ministerstvo kultury na návrh památkářů movitou kulturní památkou. Gotická kamenná skulptura pochází přibližně z roku 1400. „Devadesát centimetrů vysoké polychromované sousoší Panny Marie s Kristem na klíně je ukázkou vrcholného gotického sochařství na území našeho státu,“ řekla Právu Irena Blažková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Socha je nyní umístěna v olomouckém Arcidiecézním muzeu. (mhr) P 23. 8. 2007 (OD 13. 8., MFD 15.8.)
1
Opravují kapli v Horní Sukolomi UNIČOV – Obnova interiéru kaple sv. Jana Nepomuckého probíhá nyní v místní části Uničova Horní Sukolomi. Oprava bude stát městskou kasu 700 tisíc, z nichž 200 tisíc je určeno na restaurování mobiliáře, zbývající částka pak na renovaci stavebních prvků. Právu to řekla vedoucí odboru kultury uničovské radnice Nikola Hirnerová. „Do restaurátorské dílny již byly převezeny sošky a ozdobné prvky z oltáře a z kazatelny a boční socha Panny Marie Lurdské, zbývající části budou renovovány přímo na místě. V průběhu stavebních prací pak dojde k opravě dlažby a vnitřních omítek,“ uvedla Hirnerová. Radnice se podle ní už od roku 2003 snaží postupně opravovat památky drobné architektury, jako jsou například kříže či boží muka. „Nyní již přišel čas i na kaple, které se nacházejí v místních částech města,“ poznamenala Hirnerová s tím, že drobné opravy byly letos provedeny i u kaplí v Nové Dědině a ve Střelicích. Kaple svatého Jana Nepomuckého v Horní Sukolomi pochází z roku 1869 a je památkově chráněna. V současné době není využívána k církevním účelům, což neprospívá jejímu stavebnětechnickému stavu. Problémy před opravou působila především vlhkost, kterou doprovázel zvýšený výskyt plísní, mechů a dřevokazných roztočů. „Předpokládá se, že po rekonstrukci bude kaple využívána římskokatolickou farností, případně ke kulturním účelům,“ dodala. (mhr) P 13. 8. 2007
V Korunní pevnůstce má vzniknout muzeum … je i dál OD Unikátní expozice pevnostní architektury by mohla během několika let vzniknout v Korunní pevnůstce v Olomouci. Oprava zdevastované Korunní pevnůstky, kterou před sedmi lety armáda převedla na město a jež nyní slouží jako sklad stavební firmy, si vyžádá náklady ve výši několika desítek miliónů korun. Aby na její rekonstrukci mohlo občanské sdružení získat dotace, požádalo magistrát o bezúplatný převod areálu. Rada města se bude žádostí zabývat ještě do konce prázdnin. „Já osobně podpořím řešení, které bude respektovat historickou hodnotu památky a mohlo by znamenat rozvoj turistického ruchu,“ uvedl primátor Olomouce Martin Novotný (ODS). „Zaznamenali jsme obrovský zájem o prohlídku pevnůstek, které patřily do systému opevnění města a jsou rozmístěny na různých místech Olomouce,“ řekl Právu člen sdružení Ján Kadlec. Podle představ členů občanského sdružení bude nutno nejdříve celý zanedbaný a neudržovaný areál Korunní pevnůstky vyčistit od náletových dřevin. „V budově strážnice bychom chtěli vytvořit informační centrum pro olomouckou vojenskou pevnost a propagovat aktivity majitelů jednotlivých fortů,“ poznamenala další členka sdružení Markéta Záleská. Expozice pevnostní architektury s ukázkami výzbroje a výstroje vojáků či plánů opevnění má být umístěna v prachárně. Zřejmě nejnáročnější bude podle Kadlece oprava dvou objektů bývalých dělostřeleckých skladišť, kde by mohly vzniknout prostory například pro příležitostné výstavy nebo vzdělávací centrum. Peníze na vyčištění areálu i na následnou rekonstrukci hodlá sdružení získat ze státního rozpočtu, z evropských fondů, olomouckého magistrátu i od kraje. Úsilí o vybudování nového muzea podporuje řada olomouckých institucí i osobností. K nim patří například ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Podle něj je to jedinečná příležitost, jak oživit tuto část Olomouce. Korunní pevnůstka, která je v Olomouci posledním dochovaným dokladem bastionového opevnění z poloviny 18. století, byla původně součástí Tereziánské pevnosti. V okolí města byly později postaveny další dvě desítky fortů, které dnes slouží k nejrůznějším účelům. (Bedřich Novotný) P 7. 8. 2007
Ve výkopu našli lebku Lidskou lebku nalezli ve středu dělníci při opravě mostu v Tovačově. Nacházela se v říčních sedimentech ve zhruba třímetrové hloubce. Lebku, která je v levé týlové části prasklá asi po úderu tupým předmětem, si odvezli odborníci z Muzea Komenského v Přerově k dalšímu zkoumání. „Pravděpodobně se jedná o lebku mladší ženy. Pochází zřejmě z novověku,“ řekl Právu archeolog Aleš Drechsler. Na místě stavby, kde provádí archeologický dozor, byly pole něj kromě toho zjištěny také zlomky pravěké keramiky. (bed) P 3. 8. 2007
2
Zámek bude mít nový vchod Martin Pjentak HRANICE - Svou podobu brzy změní zadní vchod hranického zámku. Souvisí to s právě dokončovanou stavbou kulturního klubu v zámeckých sklepích. Radní se totiž obávají, že při stávající podobě by mohl vstup do zámku snadno přijít k úhoně. Už asi půl roku vyplňují část vchodu jako náhrada po rozbitém skle dřevěné desky. „Město opravu odložilo kvůli tomu, že zamýšlí změnit podobu vstupu. Hned vedle bude vchod do klubu a zvýší se tak počet lidí, kteří budou kolem procházet. Radní se proto obávají, že změnou používání tohoto prostoru se zvýší nebezpečí poškození skleněných výplní v okolí vchodu,“ uvedl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský. Podle jeho slov oprava jedné skleněné výplně v stávající podobě může stát až sto tisíc korun. „Pokud by nějaký povznesený návštěvník takové sklo rozbil, byla by oprava velmi nákladná,“ vysvětlil Petr Bakovský. Radní budou příští týden vybírat z několika variant, jak by měl vchod do zámku vypadat. „V každém případě zde bude bezpečnostní sklo a bude zřejmě i dělené, ať ho není tak velká plocha,“ sdělil mluvčí radnice. Jak dále uvedl, uvažuje se i o posuvných dveřích, podobných těm u hlavního vchodu do zámku. HrD 8. 2007
Spravuji kapli, bude brzy hotová, říká zámecký pán z Brodku Brodek u Prostějova - Namísto zámeckých hostů dělníci a pomocníci, místo projížděk po zámeckých zahradách schůzky s bankami a shánění úvěrů. Tak většinou dnes vypadá život zámeckých pánů, tedy lidí, kteří vlastní v Olomouckém kraji nějaký zámek. „V našem regionu to se zámeckými pány není moc slavné. Zdejší oblast patří k drsnému podhůří Jeseníků, kde nebyly takové podmínky pro zámecký život jako například na jižní Moravě. Zdejší novodobé pány bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky, maximálně dvou,“ říká ředitel olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Konečný. Přesto se najdou výjimky. Například už zhruba dvanáct let má zpět svého majitele zámek v Brodku u Prostějova. Bývalý švýcarský velvyslanec, hrabě Richard Belcredi, potomek italského rodu původem z Lombardie, zdědil rodinný majetek po svém strýci a bez větších problémů jej získal zpět v restituci. Ještě na začátku devadesátých let připomínal jeho zámek v Brodku u Prostějova ruinu. Uvnitř byl totálně zdevastovaný. Jeho prostory totiž dříve sloužily skladišti polní nemocnice. Dnes má zámek kromě nové fasády, střechy fontány či opraveného parku i zcela zrekonstruované nádvoří. „Kromě toho ještě spravuji kapli, která by měla být již brzo hotová,“ říká hrabě Belcredi, který zámku navrací původní podobu díky výnosům z restituovaných lesů, které zdědil po svém strýci. „Když jsme objekt dávali do pořádku, vyvezli jsme z něj osmnáct fůr smetí a nádvoří byla úplná džungle. Z kašny rostly keře,“ říká hrabě, kterého v roce 1989 zaskočil hlavně stav zdevastovaného parku. Kdysi se totiž o něj starala armáda zahradníků. Zeptáte-li se na Belcrediho kohokoliv v Brodku, ihned se mu rozzáří oči. „Všichni jej tady máme rádi. Zdejší zámek změnil k nepoznání, a navíc obci pomáhá, jak může,“ říká asi čtyřicetiletá žena. „Máme perfektní vztahy. Je to ušlechtilý člověk. Dokonce jsme společně založili Sdružení pro pohlazení hudbou, které pravidelně na zámku pořádá koncerty,“ dodává zase zdejší starosta Antonín Crhonek. Belcredi se podle něj navíc i účastní jednání zastupitelstva a podporuje místní spolky. Když se hrabě Richard Belcredi po revoluci vrátil zpět do Čech, dal si předsevzetí, že zámek otevře zájemcům. To už jej ale přešlo. „Začal jsem dělat na zámku dny otevřených dveří. Jednou se mi ale stalo, že se po jedné z návštěv ke mně někdo vloupal a ukradl mi čtyři obrazy. Od té doby už zámek veřejnosti neotvírám,“ říká hrabě. Ačkoli oba jeho synové i všichni vnuci žijí v zahraničí, on už nikde v cizině domov nehledá. „Doma jsem tady. Mám tu už příliš hluboko zapuštěné kořeny,“ dodává. (Roman Helcl) MFD 13. 8. 2007
3
Zachráníme váš zámek, slibují hned dvě firmy Loučná nad Desnou - Chátrající zámek v Loučné nad Desnou na Šumpersku zřejmě nespadne. Naopak pravděpodobně začne žít. O památku se totiž zajímají hned dva investoři. Potvrdil to starosta Loučné nad Desnou Pavel Martínek. „Registrujeme zájem firem z Kanady a Rakouska,“ sdělil Martínek. Podle něj zahraniční zájemce rozhýbala výstavba nového lyžařského areálu na Přemyslově a plánovaná stavba velkého lyžařského střediska v Koutech nad Desnou. Obě místa jsou jen několik kilometrů od zámku. „Investoři cítí šanci, protože po dostavbě obou areálů budou potřeba hotelové kapacity, a těch se nám nedostává,“ řekl Martínek. Půjde už o druhý porevoluční pokus vrátit zámku život. První byl neúspěšný. O přestavbu na hotel a hotelovou školu usilovali potomci šlechtického rodu Kleinů, bývalých majitelů zámku, spolu s vesnicí. Do slibně se rozvíjejícího podniku vložila vesnice zámek, který získala od státu. Nejdřív ale musela zajistit jiný objekt pro výchovný ústav, který v zámku sídlil. Investice přišla Loučnou na dvanáct milionů korun. Kleinové investovali do přestavby dvacet milionů. Jenže poté jim zdroje došly. „Teď už deset let jenom přešlapujeme na místě. Párkrát se zdálo, že Kleinové budou pokračovat, ale zůstalo jen u slov,“ uvedl Martínek. Podle něj teď zájem ze strany zahraničních investorů vypadá velmi slibně. „Musíme se ale dohodnout alespoň s jedním z bratrů Kleinových, aby své akcie rovněž prodal,“ řekl Martínek. Ve společnosti Moravia dnes vlastní tři Kleinové po třiatřiceti akciích, Loučná jich má dvaatřicet. „Náš podíl by se měl zvýšit o investici, kterou jsme podpořili opravu zámecké kaple, zhruba na čtyřicet akcií. Potom bychom měli alespoň s jedním z bratrů Kleinů většinu. Myslím, že jsme schopni se dohodnout,“ uvažuje Martínek. Starosta nečeká, že obec na prodeji akcií zbohatne. „Čekáme spíš částku, která se bude pohybovat v symbolické rovině. Pro vesnici je ale rozhodující, že se se zámkem konečně začne něco dít,“ podotkl Martínek. (Rostislav Hányš) MFD 9. 8. 2007 (OD 13. 8.)
Město chce opravit sochy, ale neví, kdo je jejich vlastníkem PENČICE / PŘEROV - Zoufale volají po opravě tři barokní sochy, umístěné na návsi před kostelem v Penčicích u Přerova. Rekonstrukci soch navrhují radním zástupci komise cestovního ruchu, kulturních památek a kultury. Podle jejich názoru jsou sochy v havarijním stavu a při neustálém odkládání oprav hrozí, že bude jejich destrukce pokračovat. Celá věc má ale háček – nikdo totiž neví, kdo je vlastníkem barokních památek. „Nastala kuriozní situace. Město by sochy rádo opravilo, ale ty nemají svého majitele. Odborníci proto žádají, aby se památky zapsaly do majetku města. Tím by se jejich opravy urychlily, “ vysvětlil tiskový mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Podle jeho slov nyní radnice po vlastníkovi soch pátrá. „Historikové tvrdí, že všechny tři sochy jsou původem z kláštera Hradisko v Olomouci. Jsou dokonce uvedeny v seznamech chráněných památek ministerstva kultury,“ přiblížil jejich hodnotu mluvčí. Sochy svatého Josefa, Jáchyma a Libora prý spolu s kostelem svatého Petra a svatého Pavla tvoří jedinečnou památku prvořadého uměleckého významu. (pu) HrD 26.8 2007
Sloup s dvě stě let starou cenou obilí OLOMOUC - Ministerstvo kultury prohlásilo nemovitou kulturní památkou klasicistní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty v Novém Malíně u Šumperka. Zhruba čtyřmetrový sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie a reliéfy svatých stojí v zahradě domu č. p. 60 a pozoruhodný je mj. tím, že na zadní straně soklu zaznamenává německy: „Měřice obilí byla za 18 zlatých. 1803.“ „Sloup se stal památkou zejména proto, že je zajímavou uměleckou prací lidové provenience, která svědčí o výtvarném i náboženském cítění a o úrovni kamenosochařské produkce v regionu,“ řekla Lucie Drábková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. (mhr) P 27. 8. 2007
4
Sloup i kaple povýšily na památky Nový Malín, Břevenec - Klasicistní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty v Novém Malíně u Šumperka a barokní kaple v Břevenci na Olomoucku povýšily na památky. Rozhodlo o tom v těchto dnech ministerstvo kultury. „Zhruba čtyřmetrový sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie je pozoruhodný svým německým nápisem o tom, že měřice obilí stála v roce 1803 osmnáct zlatých,“ říká Irena Blažková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Nápis dokládající historický údaj není totiž na takových památkách běžný. Sloup je zajímavý i svou lidovou uměleckou prací. Státem chráněnou kulturní památkou je nově i pozdně barokní kaple svatého Antonína Paduánského v Břevenci. Podle odborníků je totiž kvalitním příkladem drobné vesnické architektury. V kapli vyniká nástropní malba a interiérová výbava - například dva oltáře, oltářní obraz svatého Antonína Paduánského nebo dřevěná kazatelna. (dir) MFD 27. 8. 2007 (OD 22., 23. 8.)
V Lipníku začala oprava pošty Dagmar Rozkošná LIPNÍK NAD BEČVOU - S opravou objektu, v němž sídlí pošta, se nedávno začalo v Lipníku nad Bečvou. Rozlehlý dům je zapsán v seznamu kulturních památek, a proto na jeho opravu získalo město příspěvek od ministerstva kultury. Stavební úpravy mají přijít na celkem 2 miliony 300 tisíc korun. „Na rekonstrukci objektu obdrží město od ministerstva kultury dotaci pět set padesát tisíc korun z Programu regenerace městských památkových rezervací,“ informovala mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. Jak upřesnila, obnova objektu bude spočívat v opravě dvorní části domu. Vedle nových omítek dojde k výměně všech oken, ke zpevnění dvora, a opravou projde také podlaha průjezdu včetně vrat. HrD 24. 8. 2007
Památkáři mají výhrad k nové dlažbě Olomouc / Olomouckým památkářům se nelíbí, že radnice při rekonstrukci Pekařské a Denisovy ulice v centru města nechala odstranit z vozovky staré dlažební kostky a nahrazuje je novou dlažbou. Celkově však rekonstrukci, která se v srpnu dostane do závěrečné fáze, hodnotí kladně. Odborníci z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) považují odstranění starých kostek z vozovek za chybu. „Problém nám byl zřejmý, nebyl však téměř od počátku akceptován," řekla Zdenka Bláhová z olomouckého NPÚ, který se jako odborná organizace vyjadřoval k přípravě stavebního řízení. Primátorova náměstka Martina Majora vyjádření památkářů překvapilo, nemá ho však k dispozici. „Z ulic se stalo prvotřídní městské korzo a myslím si, že výsledek dává za pravdu projektantovi. Pod novou dlažbou jé třícentimetrová gumová vrstva, která filtruje vibrace od projíždějících tramvají. Takže to staré zástavbě jen prospěje. Pokud se týká odstranění staré dlažby, nežijeme ve skanzenu a je třeba reagovat na požadavky reálného času," řekl Major. Stará dlažba by podle něj vibrace tolik tlumit nemohla. Původní dlažební kostky město využije při rekonstrukci Dolního náměstí nebo přilehlých ulic. (čtk) OD 1. 8. 2007 (MFD)
Národnímu domu utkají gobelín. Na památku Prostějov - Nevšední dárek ke svým stým „narozeninám“ dostane Národním dům v Prostějově. Secesnímu skvostu chce nechat tamní radnice utkat památeční gobelín. Dílo, které Prostějov vyjde na asi půl milionu korun, bude vycházet z obrazu Jana Preislera. Radnice již zadala zakázku Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. „Lidé gobelín poprvé uvidí v závěru letošního roku na výstavě v Muzeu Prostějovska, na které Moravská gobelínová manufaktura představí řadu dalších svých prací,“ uvedla mluvčí prostějovského městského úřadu Jana Gáborová. Vedení města zatím nerozhodlo, kde přesně poté dílo zůstane nastálo. „Zcela určitě ale najdeme reprezentativní místo, kde gobelín vystavíme. Předpokládáme, že to budou prostory radnice,“ uvedl místostarosta Miroslav Pišťák.
5
Oslavy stého výročí otevření Národního domu radnice zahájila koncem loňského roku a potrvají formou koncertů, výstav či divadelních představení po celý letošní rok. Na podzim také vyjde publikace, která přiblíží památku i její tvůrce v čele s architektem Janem Kotěrou. Stoleté výročí existence architektonického skvostu bylo také podnětem k rozsáhlým obnovám budovy. Rekonstrukce se dočkala kavárna Národního domu, divadelní část objektu a prostor určený k promenádám v prvním patře, kterému se podařilo vrátit původní podobu. Byly odstraněny snížené stropy, které více než šedesát let skrývaly původní štukovou výzdobu. Poslední etapa renovace památky, opravy restaurace Národního domu, začala před nedávnem. Národní dům je unikátní secesní památkou evropského významu. Patří k důležitým dominantám města. Byl postaven v letech 1905 až 1907 podle návrhu předního představitele české secese Jana Kotěry. Jeho úkolem bylo vybudovat kulturní a společenské centrum města s hospodou, divadlem i prostory pro spolky. Do podoby domu zasáhly výrazně úpravy z období druhé světové války, které do značné míry smazaly osobité rysy Kotěrova díla. (ČTK) MFD 2. 8. 2007
Hejtmanství přispěje nemocnici na opravy OLOMOUC - Olomoucký kraj přispěje Vojenské nemocnici v Olomouci částkou 300 tisíc korun na restaurování umělecky cenných částí Klášterního Hradiska. Nemocnice bude díky příspěvku moci opravit dvě místnosti v prvním patře jižního a západního křídla objektu, které byly kdysi součástí opatova bytu. Prostory se tak stanou součástí prohlídkové trasy této významné barokní památky. (reš) MFD 9. 8. 2007
Chce památný strom někdo zničit? Odborníci pochybují PŘEROV - „Památný strom se snaží někdo otrávit,“ telefonoval Deníku muž, který se představil jako Dohnal. Ten nabyl podezření, že chráněného stromu se tímto způsobem chce zbavit firma, která v blízkosti začala se stavbou desetipatrového multifunkčního domu. Takové nařčení však zástupci firmy odmítají a za nepravděpodobné toto podezření označili také odborníci. Faktem ale zůstává, že vzácná líska turecká už nějakou dobu chřadne. „Konzultovali jsme stav stromu s odborníky a dospěli jsme k závěru, že došlo k rozsáhlejšímu promrznutí kořenového systému v době, kdy byl nedostatek půdní vlhkosti, což způsobilo obeschnutí některých větví,“ vysvětlil šéf odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš. Podle něho je velmi nepravděpodobné, že by strom někdo otrávil, protože tomu nenasvědčují žádné stopy, a proto ani není důvod k tomuto podezření. „Přesto je s určitostí nelze vyvrátit,“ podotkl Juliš. S nařčením, že by došlo k otravě více než stoletého stromu, nesouhlasí zástupci společnosti Immofin. Ta je investorem stavby. „Je to nesmysl. My jsme naopak s památným stromem od začátku ve svých projektech počítali, protože v jeho okolí chceme pro budoucí nájemníky domu vybudovat takzvanou oázu klidu,“ vysvětlil jednatel společnosti Bohumil Chodil. Podle něho stavba multifunkčního domu bude zahájena v únoru následujícího roku. Už nyní však v této lokalitě začala příprava na stavební práce, která spočívá v odstranění betonové desky, která je pozůstatkem někdejší stavby. „Poblíž stromu se kopalo, nelze proto ani vyloučit, že se tím změnily půdní vlhkostní poměry, nebo to jiným způsobem ovlivnilo stav stromu, ale otrava je nepravděpodobná,“ doplnil Juliš. Podle něho ukáže teprve čas, zda se stav stromu zlepší. „Počkáme do jara příštího roku, ale já věřím, že se strom vzpamatuje. I když větve, které uschly, už určitě znovu nevyraší, a proto možná přistoupíme k tomu, že je na jaře prořežeme,“ doplnil Juliš. Památné stromy se na území města nacházejí dva. Druhý strom roste mezi ulicemi třída 17. listopadu a ulicí Svornosti. (Dagmar Rozkošná) HrD 24. 8. 2007
Kostel dostává novou fasádu PAMÁTKA ZAZÁŘÍ NOVOTOU. Nový kabát dostává v těchto dnech věž kostela v Hraničných Petrovicích na Olomoucku. Ten již dříve prošel částečnou rekonstrukcí interiéru a dřevěných konstrukcí. „V devadesátých letech se sice udělala nová fasáda, ale ne dost kvalitně, jelikož se na některých místech začala odlupovat a ohrožovat kolemjdoucí," uvedl starosta Hraničných Petrovic Antonín Palůch (nez). (tau) OD 23. 8. 2007
6
Místo po Komuně prohledávají archeologové Přerov - Plochu pod bývalou přerovskou Komunou, o jejíž záchranu letos obyvatelé i odborníci vedli několik měsíců marný boj, obsadili dělníci a archeologové. Na místě začala stavební firma budovat nový supermarket, na výkopové práce dohlížejí zároveň odborníci. Podle archeologů jde o významné místo, které by mohlo přinést nové poznatky z dob pravěku či raně středověkého osídlení. Podle přerovského archeologa Zdeňka Schenka hlídají odborníci místo v souvislosti se stavebními pracemi již druhý týden. „Jde o záchranný archeologický výzkum formou dohledu. Podařilo se nám zde již nalézt početnější soubor keramiky z období 16. až do 19. století. Je zde glazovaná keramika i neglazovaná užitková keramika z dřívější doby. Souvisí to s tím, že prostor ulice Trávník byl osazován již od poloviny 16. století,“ řekl archeolog Schenk. Archeologové na místo dohlíželi i v době, kdy dělníci káceli Komunu k zemi a na místě odstraňovali základy této bývalé památky. Archeologickou hodnotu podle odborníků dokládají i významné nálezy v bezprostřední blízkosti bývalé památky. Již v roce 1998 se podařilo v nedalekém výkopu objevit stopy osídlení laténské kultury a v bezprostřední blízkosti objektu odborníci odkryli také jámu řemeslnické dílny. Odborníci zde setrvají zhruba ještě dva týdny. „Podobných míst je po Přerově více, nicméně místo Komuny se nachází poblíž raně středověké městské aglomerace. Nemůžeme vyloučit ještě další zajímavé nálezy,“ doplnil archeolog. Bývalá přerovská památka, spolkový dům Trávník, přezdívaný Komuna, byla prohlášena za kulturní památku v roce 1963. Ze seznamu byl objekt vyškrtnut loni a letos v únoru se jeho majitel přes nevoli některých místních obyvatel i ministra kultury pustil do její demolice. I přes snahu ministerstva zahájit znovu správní řízení, které mělo Komunu vrátit na seznam památek, se jejímu zboření již zabránit nepodařilo. Bývalá památka byla definitivně zbořena na začátku května. Nový supermarket, který na tomto místě staví společnost Tesco, by měl být otevřen ještě letos. (ČTK) MFD 28. 8. 2007
V Ludéřově chtějí obnovit barokní sýpku DRAHANOVICE / LUDÉŘOV - Zachránit zdevastovanou barokní sýpku chtějí obyvatelé Ludéřova na Olomoucku. Nelíbí se jim, že budova v centru obce dlouhá léta chátrá. Místní občanské sdružení chce v objektu zřídit kovářskou dílnu, informační centrum, turistickou ubytovnu a letní galerii. Obyvatelé Ludéřova, který patří pod Drahanovice, už několik let sledují, jak barokní sýpka v centru obce chátrá. Na opravu se však dodnes nenašly peníze. Památkově chráněná budova pochází z poloviny 18. století. „V posledních desetiletích ji využívalo zemědělské družstvo. Po revoluci sýpku v restitucích získala obec. Ta však neměla peníze na opravy, takže budova chátrala dál. Nakonec jsme založili občanské sdružení a objekt od obce za symbolickou korunu odkoupili,“ sdělila jednatelka občanského sdružení U nás Zdeňka Koppová. Drahanovičtí zastupitelé před několika lety dokonce uvažovali o demolici. „Sýpku jsme převzali úplně zdevastovanou a neměli peníze na opravy. Jediným řešením tehdy bylo budovu zbourat a trámy rozprodat. V té době jsme se navíc zadlužili kvůli obnově drahanovické Černé věže. Peníze na záchranu další památky už obec nenašla. Dnes jsme rádi, že se jí ujalo sdružení místních občanů,“ řekl starosta Ivo Richter (nez.). Projekt na opravu sýpky přijde na více jak půl milionu korun. Občanské sdružení už na něj získalo dotaci z evropského programu Leader. „Celou částku ale nejdřív musíme zaplatit ze svého. Polovinu peněz už jsme dali dohromady, zbývajícího čtvrt milionu dosud sháníme,“ poznamenala Koppová. Přestavba objektu na kovářskou dílnu, turistickou ubytovnu, informační centrum a letní galerii bude stát nejméně deset milionů korun. „Provoz budeme dotovat z pronájmu kovářské dílny. Peníze na rekonstrukci zkoušíme získat z regionálních i evropských zdrojů,“ dodala Koppová. (Daniela Tauberová). OD 21. 8. 2007
7
Mariánský sloup opraví do října LIPNÍK NAD BEČVOU - Už dva měsíce je v rukou restaurátorů barokní sloup na náměstí v Lipníku nad Bečvou. Na této významné barokní památce se v současné době opravují schody kolem sloupu, pod nimiž bylo nutno vytvořit i nové základy. „Sochu, která stojí na osmimetrovém sloupu, restauruje v současnosti ve svém ateliéru akademický sochař René Tikal,“ podotkla mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. Podle ní se dokončení restaurátorských prací předpokládá v měsíci říjnu. Naposledy byl mariánský sloup opravován před třiceti lety. Letošní restaurátorské práce přijdou na více než 800 tisíc korun. Městu na opravu významné památky přispěl Olomoucký kraj částkou 215 tisíc korun. (dar) HrD 22. 8. 2007
Kraj: měníme plány, zámek chceme OLOMOUC / ČECHY POD KOSÍŘEM - Vedení Olomouckého kraje chce za symbolickou jednu korunu získat zámek v Čechách pod Kosířem. Hodlá zde vytvořit muzeum a možná i hotel. Informoval o tom včera náměstek hejtmana Pavel Horák (KDU-ČSL). „Doporučíme zastupitelům, aby revokovali své rozhodnutí z prosince, kdy o zámek neměli zájem,“ uvedl Horák. Český stát chtěl tehdy za bývalé sídlo rodu Silva-Tarouca několik desítek milionů korun. Zámek proslul pobytem a tvorbou Josefa Mánesa, který zde působil jako učitel malířství mladých šlechticů. Uvažované muzeum by kromě Mánesových obrazů zaplnily i artefakty lidové kultury Hané a historické zemědělské stroje. „Exponáty by poskytlo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Muzeum Prostějovska,“ objasnil Horák. Starosta obce Zdeněk Mader (nez.) postoj vedení kraje uvítal a věří, že jej podpoří i zastupitelé. Okolních 32 obcí z mikroregionů Kosířsko a Kostelecko zaslalo na kraj žádost, aby se hejtmanství o zámek postaralo. Rekonstrukce zámku a romantických staveb v přilehlém parku se odhaduje na necelých čtyřicet milionů korun. Začít by mohla v příštím roce. Horák naznačil, že by jí částečně mohla financovat i Evropská unie. O dvacetihektarový zámecký park se nyní stará obec. Ta by měla podle Horáka v údržbě pokračovat. „Máme na to veškeré potřebné zařízení. Anglický trávník se musí šestkrát sekat a na podzim svážíme tuny listí,“ uvedl Mader. Dodal, že park ale potřebuje po ničivém tornádu vysadit 150 nových stromů. S obnovou pomáhá botanický výzkumný ústav Silva Taroucy z Průhonic, který zachraňuje původní genofond. „Některé stromy se jinde než tady u nás nevyskytují,“ prohlásil starosta Mader. Zámek i park je hojně navštěvován. „Vytvořit zde nějaké občerstvení a zázemí pro návštěvníky je nezbytné,“ podotkl starosta. I kraj proto zvažuje, že by zde v budoucnu byly ubytovací kapacity. Náklady na roční provoz zámku se podle rozsahu odhadují od necelých dvou po sedm milionů korun. Zámek sloužil od roku 1954 donedávna jako speciální škola pro mentálně postižené a dětský domov. Ty byly přemístěny do uvolněného areálu po staré nemocnici v Prostějově. (Pavel Konečný) OD 18. 8. 2007
O pevnůstku bude boj, je o ni zájem OLOMOUC (DOPLNĚNO O DALŠÍ INFORMACE) - Smělý projekt rekonstrukce a oživení historického areálu olomoucké Korunní pevnůstky z doby Marie Terezie představili nadšenci z občanského sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti (MOP). Památkově chráněnému komplexu roky chátrajícímu mezi Bezručovými sady a Rozáriem chtějí dát nejen nový kabát, ale také v něm zřídit atraktivní centrum poznání a zábavy. „Zrekonstruovat chceme nejen samotnou pevnůstku, ale i k ní přiléhající cihelné hradby, někdejší vodní příkop na její vnější straně a hliněný val na vnitřní straně a areál propojit s Rozáriem, Botanickou zahradou a Bezručovými
8
sady,“ nastiňuje plány předsedkyně Správní rady MOP Markéta Záleská. V pevnosti chtějí propagovat vojenskou historii města a vnést do ní kulturní a společenský život. Památka chátrá Historicky cenné objekty, z nichž budovy barokní prachárny a strážnice jsou památkově chráněny, dostalo město zadarmo od armády v roce 2000. O rok později areál pronajalo Stavebnictví Pospíšil za čtvrt milionu korun ročně. Radnice mu ale nájemné zčásti opakovaně odpouštěla za to, že bude areál udržovat, čemuž se ve smlouvě zavázal. „Sečou trávu a objekt hlídají,“ vysvětlila úlevu podnikateli Jitka Slouková z olomouckého magistrátu. Rozlehlý objekt však roky chátrá a podle památkářů je jeho současný stav velmi špatný. „Současné využití je absolutně nevhodné. I když strážnice vyhořela a budovy jsou zchátralé, ještě se dá komplex zachránit,“ sdělil Deníku Miroslav Papoušek z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Půjde o desítky milionů korun „Naším cílem je, aby nám byl areál předán do bezplatného užívání. Poté bychom chtěli požádat o jeho bezúplatný převod, protože jedině tak můžeme získávat dotace. Podmínkou jejich poskytnutí je prokázat vlastnický vztah k nemovitosti,“ uvedla členka MOP a exnáměstkyně olomouckého primátora Marcela Hanáková. Občanské sdružení, které už město požádalo o výpůjčku areálu, odhaduje, že jeho kompletní rekonstrukce přijde na desítky milionů korun.„Již jednáme s konzultanty, kteří se specializují na čerpání dotací ze strukturálních fondů a jsme přesvědčeni, že pro projekt získáme podporu,“ uvedla Záleská. Další finance na záchranu památky chtějí získat ze státního rozpočtu a oslovovat budou i silné sponzory. Začnou na jaře? Finance na první práce, zejména vyčištění areálu od náletových dřevin a navezené stavební sutě, již mají předjednány a mohli by se do nich pustit možná již počátkem příštího roku. Na první etapu by se mělo podařit získat finance ze státního rozpočtu, kde o tom chce zákonodárce přesvědčit ministr vnitra Ivan Langer (ODS), který je rovněž členem MOP. Vedení města bude o využití areálu rozhodovat již brzy, asi ještě o prázdninách. Jeho zástupci si nepřístupný komplex nedávno prošli. „Chtěli jsme jej vidět na vlastní oči, když o tom budeme rozhodovat,“ uvedl primátor Martin Novotný (ODS). Podle něj se o areál hlásí několik zájemců. I současný nájemce Tomáš Pospíšil. Ten to Deníku potvrdil, plány ale nechtěl upřesnit. „Osobně podpořím řešení, které bude respektovat historickou hodnotu památky a mohlo by znamenat rozvoj turistického ruchu,“ sdělil ČTK Novotný. „Věříme, že projekt určený veřejnosti a Olomouci prospěšný, který se těší přízni odborníků, město podpoří. Jsme maximálně otevření a do projektu jdeme jen ze zájmu obohatit kulturní život ve městě a dát důstojnou tvář historicky cennému a doposud opomíjenému místu v těsné blízkosti centra města,“ uvedla předsedkyně Správní rady MOP. „Staré zdi zarostlé křovím, kde se scházejí bezdomovci, by se mohly stát prvotřídní atrakcí turistického ruchu ve městě,“ poznamenal místopředseda Správní rady MOPJan Kadlec. Pro projekt se nadchli a chtějí pomoci s jeho uskutečněním představitelé velitelství Společných sil, historici a památkáři i představitelé univerzity. V první etapě chce společnost vyčistit celý areál včetně korunní hradby, vodního příkopu a hliněných valů. Poté se pustí do záchrany samotných objektů, z nichž nejstarší pocházejí z 18.století. „Do areálu nejsou zavedeny inženýrské sítě, jejichž zbudování přijde nejméně na 25 milionů korun,“ podotkla Záleská. V poslední etapě projektu dá MOP pevnůstce nové využití. V bývalé prachárně chce vybudovat vlastní muzeum pevnosti. „Ve stálé expozici chceme představit, jak pevnost v minulosti vypadala, každodenní život jejích obyvatel, ukázky historické vojenské výstroje a výzbroje,“ vypočítával Kadlec. Kultura v pevnosti V budově bývalé strážnice hodlá MOP zřídit informační centrum, které bude propagovat olomouckou pevnost, ale i aktivity v jednotlivých jejích fortech na okraji města. „Jednali jsme s jejich vlastníky a spolupráci jsou otevřeni,“ podotkla Záleská. Nejrozlehlejší objekty pevnosti - dělostřelecké sklady promění MOP ve volnočasové centrum poznání a zábavy. „Chceme, aby si návštěvníci mohli nejen prověřit znalosti vojenské historie města, ale využití chceme postavit tak, aby si k nám mohla přijít odpočinout i na půl dne celá rodina. Připravíme například aktivity vycházející z poznatků různých vědních oborů, ale i hry pro rozvíjení motoriky
9
malých dětí,“ naznačila Záleská. Na volném prostranství plánuje MOP umístění hřišť, případně malého amfiteátru pro pořádání historických vojenských a kulturních akcí. (Daniela Tauberová) OD 6. 8. 2007
Dělníci při bagrování našli lidskou kostru LUTÍN / TŘEBČÍN - Lidskou kostru starou několik stovek let v pondělí při výkopových pracích našli dělníci nedaleko Třebčína na Olomoucku. Archeologové v okolí nálezu objevili také střepy hliněných nádob. Část z nich pochází ze středověku, některé až z mladší doby bronzové. Na lidskou kostru narazili dělníci při hloubení výkopu pro nové kanalizační potrubí. „Při bagrování jsme objevili lýtkové a stehenní kosti. Přivolaní policisté zjistili, že ostatky jsou nejméně sto let staré. Později na místo dorazili také archeologové. Na poli přímo mezi cukrovou řepou sbírali střepy starých nádob, “ řekl mistr stavby Zdeněk Morávek. Odborníci předběžně odhadli stáří kostry na několik stovek let. Zatím netuší, zda se jedná o muže, ženu nebo dítě. „Dokud se nám nepodaří všechny ostatky z výkopu vyzvednout, nemůžeme je přesně datovat ani určit pohlaví. Kosti se nacházejí uprostřed jámy, která původně sloužila jako zásobárna na obilí nebo ořechy. Později ji naši předkové využívali pro ukládání odpadků. V okolí jsme objevili střepy nádob pocházejících z mladší doby bronzové a ze středověku,“ sdělil Jakub Vrána z Archeologického centra Olomouc. Archeologové budou zřejmě podrobně zkoumat jen výkop, kde se kostra našla. „Nepočítáme s tím, že by se začalo s jinými sondami,“ dodal Vrána. (Magda Vránová) OD 2. 8. 2007
Stopy šlechtických rodů v kraji ZÁMKY A HRADY Jak to je se šlechtici, kteří kdysi vlastnili památky v Olomouckém kraji? Většina se usadila za hranicemi a na střední Moravu jezdí už jen na návštěvu. Dva potomci rodů, kteří pečují o rodinný majetek - zámek v Bludově a v Brodku u Prostějova - jsou výjimkou. Brodek u Prostějova Barokní venkovské sídlo postavil v letech 1707-9 architekt J. B. Fischer z Erlachu pro Pavla Karla z Kleinburgu. Roku 1827 získal zámek hrabě Gustav Josef Kalnoky. Po konfiskaci v roce 1945 byl mobiliář zámku rozkraden. Roku 1992 jej získal v restituci hrabě Richard Belcredi (jako dědictví po matce Tereze Kalnokyové). Čechy pod Kosířem Na místě dnešního zámku stála zřejmě vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Počátkem 18. století byla za kněžny Terezie z Lichtenštejna přestavěna na barokní zámek. V roce 1768 koupil panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva-Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Jeho potomci vlastnili panství až do roku 1945. Bludov Část zámku je ze 17. století a dnešní podobu ve tvaru písmene U získal počátkem 18. století. Poslední stavební úpravy tu proběhly v polovině 19. století. Zámek je trojkřídlý, jednopatrový a postavený převážně v pozdně renesančním slohu. Obklopuje jej bývalý anglický park a nenabízí žádnou prohlídkovou trasu. Slouží jako sídlo pošty, knihovny a drobných provozoven. V současné době je spoluvlastníkem zámku Karel Mornstein, syn Heleny Žerotínové, provdané Mornsteinové. Šternberk Mohutný hrad založili ve 13. století Šternberkové. Nejvýznamnější člen rodu Albert II. ze Šternberka - biskup Litomyšlský, arcibiskup Magdeburský - hrad rozšířil a vyzdobil vrcholným uměním doby Karla IV. V 16. století byl hrad přestavěn renesančně pány Berky z Dubé a Lipé. Roku 1693 koupil šternberské panství Jan Adam kníže z Lichtenštejna a v držení jeho rodu zůstal hrad až do roku 1945. Současná podoba je z konce 19. století, kdy byl hrad upraven v duchu historického romantismu.
10
Veselíčko Tvrz tu vznikla pravděpodobně v polovině 16. století za vladyků z Bobolusk. V roce 1573 ji získali Podstatští z Prusinovic, ti ji vlastnili až do roku 1945. V letech 1768-1769 byl v místech tvrze vybudován fulneckým architektem Thalerem pozdně barokní zámek s rozsáhlým parkem. Bývala tu i polní nemocnice. Na přelomu století byl kolem zámku založen park o výměře 5,4 hektaru se spoustou vzácných dřevin. Dnes slouží zámek jako výchovný ústav pro děti a mládež. Lipník nad Bečvou Zámek nechal roku 1609 postavit Jiří Bruntálský z Vrbna. V 60. letech 19. století za HatzfeldůWeissweilerů byl zámek přestavěn novobarokně s pseudoempírovými prvky. Pozdější stavební úpravy, prováděné v letech 1910 a za druhé světové války a po konfiskaci zámku v roce 1945, znamenaly pro původní vzhled budovy spíše degradaci. Zámek má unikátní zahradní terasu na střeše hospodářské budovy, která byla nedávno opravená. Dřevohostice Tvrz je tu doložena k roku 1368. Jejími hlavními majiteli byli Cimburkové, Stošové z Bránic a od roku 1480 Žerotínové. Na přelomu 16. a 17. století Karel starší ze Žerotína nechal v místě tvrze vybudovat renesanční zámek s opevněním a vodním příkopem. V polovině 17. století dostal raně barokní úpravu. Poslední majitelé Skrbenští z Hříště postoupili zámek roku 1897 obci. Byl upraven na školu, ve dvacátém století sloužil jako ústav sociální péče pro děti a mládež. Dnes se zámek opravuje. Náměšť na Hané Zámek nechal vystavět hrabě Ferdinand Bonaventura Harrach v letech 1760-1763. Budova nese rysy soudobé francouzské architektury. Posledním šlechtickým majitelem náměšťského velkostatku byl Evžen II. hrabě Kinský. Ten jej v roce 1916 prodal velkoobchodníkovi se železem Františku Ottahalovi z Olomouce. Velké Losiny Pravděpodobně v průběhu 14. století vznikla vodní tvrz. Od konce 15. století jej drží pánové ze Žerotína. Jan ze Žerotína nechal v 80. letech 16. století vybudovat renesanční zámek. V roce 1802 prodali zadlužení Žerotínové panství Lichtenštejnům, kteří až do roku 1945 užívali zámek jako příležitostné letní sídlo. Jánský vrch Zámek Jánský vrch vznikl přestavbou gotického hradu roku 1507 za biskupa J. Thurza jako letní biskupské sídlo. Znovu přestavován byl za třicetileté války. V osmnáctém a devatenáctém století tu byly postupně zřízeny francouzská zahrada a anglický park. Do roku 1945 vlastnili zámek vratislavští biskupové a v roce 1984, po vyrovnání české a polské katolické církve, zámek získal tehdejší československý stát. MFD 13. 8. 2007
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník
HT BaKD
Hranický deník Bruntálský a Krnovský deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVI. 2007 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
11
