Listy obce Poho í Ob asný zpravodaj informující o život a d ní v obci íslo 2/06
erven 2006
Slovo starosty… Vážení ob ané, léto nás zastihlo s plnou razancí.Poslední dny, kdy teploty vystoupaly až k 30 C, nám ubírají chu zvažovat výb r dovolené v jižn jších ástech kontinentu. Vra me se ale o pár týdn zp t. V naší zemi prob hly volby do Poslanecké sn movny Parlamentu R. jednozna né vít zství nezaznamenala ani jedna strana i koalice. P esto Vám chci pod kovat za vysokou ú ast v t chto volbách, což zna í že nejste lhostejní k tomu, kdo povede tuto zemi a bude vydávat zákony, které se samoz ejm týkají i života v naší obci. Naši nov zvolení politici si musí uv domit že malé obce cht jí mít také svoji ur itou úrove , která nebude pokulhávat za velkými a ekonomicky silnými m sty, a že jsou svým voli m za to odpov dni. Na záv r mi dovolte, abych Vám pop ál krásné léto a hezky strávenou dovolenou a hlavn pohodu ve Vašich rodinách.
tvrté íslo List máte p ed sebou. Jist jste si všimli, co vše se od posledního ísla v obci zm nilo. Po zimní p estávce se budují nové chodníky. D ti tak budou mít bezpe jší cestu do školy, starší ob ané na nákup a na procházku, stejn tak maminky s ko árky, a v ned li poslouží chodníky jist pro odpolední rodinnou vycházku. Také se již usazují další nové autobusové ekárny. To aby se cestujícím íjemn ekalo i v dešti i vánici. 31. kv tna prob hlo vítání ob ánk . Obec uvítala p t nových malých obyvatel. Slavnostní akt prob hl v sále ve staré škole a své dovednosti vecké a nické p išly malým ob ánk m a jejich rodi m i prarodi m ukázat d ti z mate ské a základní školy. Též se obec hodlá novat i životu našich senior , kte í jsou zváni ke spole nému setkávání. V p edposlední ervnovém týdnu navštívila obec komise ze sout že Vesnice roku. Po ad edchozích let a ur itých uznání se t eba letos vzhledem k tomu, jak se obec rozvila a ada ob an p iložila ruku k dílu do káme n jakého ocen ní.
Zden k Krafka
Najdete-li si b hem letních prázdnin as na tení, doporu ujeme novou regionální literaturu, ale i filmy: Koudelková E., Hégr J.: Babi ina vypráv ní, kniha pov stí z Orlických hor Ptá ek Josef: 120 let Sokola a organizované spolkové t lovýchovy v Dobrušce Sešit letního tení – organizováno redakcí regionálního periodika Nudle sborník Panorama 2006 – m l by p inést i lánek o historii obce Poho í pro milovníky filmu: DVD o staré historii Dobrušky vydává Muzeum Dobruška
1
Volby 2006 Výsledky voleb do Poslanecké sn movny Parlamentu R v obci Poho í z 2. a 3. ervna 2006. Celkem odvolilo 328 voli . Název strany a po et hlas : Ob anská demokratická strana
Balbínova poetická strana
119
eská strana sociáln demokratická
Nezávislí
84
Strana zelených
Strana zdravého rozumu
11
Unie svobody – Demokratická unie
22
Pravý Blok
Komunistická strana ech a Moravy
1
SNK Evropští demokraté
es anská a dem. unie – eskosl. strana lidová 39
2
29
5
Koalice pro eskou republiku
6
1
Nezávislí demokraté
7
2
Obec by pot ebovala nové rodiny, pozemky je však t žké vykoupit Dlouhodobým zám rem Obce Poho í je vybudování pozemk pro výstavbu nových rodinných dom . Je samoz ejmé, že p ivést do obce nové obyvatele bývá d ležité pro rozvoj každé vsi. Bližší informace o úmyslech Obce Poho í má starosta obce Zden k Krafka: „Tento náš zám r se nepoda ilo v období posledních dvou let prosadit, protože pozemkový fond blokoval z d vodu nep evoditelnosti vytipované pozemky, které by byly pro obec nejvýhodn jší svým dosahem inženýrských sítí i zajímavým umíst ním. Šlo o pozemky za Puli kami, sm rem k Dobrušce. Obec tedy projednává další vhodné lokality. Jedná se s majiteli pozemk o odkupu p evážn orné p dy.“ Za pozemky nabídla Obec pr rn až t ínásobnou cenu. To z toho d vodu, že novou zástavbu a nové rodiny k dalšímu všestrannému rozvoji pot ebuje. Pozemky, o které má Obec zájem, jsou bez inženýrských síti. K tomu starosta Zden k Krafka dodává: „V p ípad , že dojde k zamýšlenému odkoupení pozemk , Obec zainvestuje stavební práce spojené s napojením veškeré infrastruktury tak, aby potencionální stavebník m l veškeré sít k dispozici.“ Na nové lokalit tedy budou muset být ud lány nap íklad místní komunikace, vodovod, kanalizace atd. Pro srovnání na vybudování 1m kanalizace je t eba asi 4 tisíce , poté kanalizace na 60m (rozsah zhruba 2 parcel) vychází na ástku kolem 240 tisíc korun. K tomu je samoz ejm eba vybudovat i adu dalších sítí. Obec nem že vkládat do vybudování sítí a nákupu pozemk výrazné finan ní prost edky, které by se alespo áste nevrátily zp t, protože jsou pot eba k jejímu dalšímu b žnému chodu. Nové rodinné domy se budují i v okolních obcích. Nap íklad v eské Mezi í nebo v Rohenicích. Tady dokonce místní lidé sami chodí pomáhat se stavebními pracemi na sítích. V dí totiž, že s novými rodinami se nejen zvýší po et obyvatel obce, ale naplní se následn i kapacity mate ské školy. Zvyšuje se také šance, že obce nebude postupn zanikat a v tšímu celku se bude dostávat též lepší podpory ze strany státu a ú ad v mnoha sm rech. Nové domy by výrazn napomohly i rozvoji Poho í. Mladé ist hované rodiny by doplnily stavy d tí nejen ve školce, ale i ve škole. Již v minulých letech vyrostlo v Poho í n kolik nových dom a p ist hovalo se n kolik mladých rodin. V sou asné dob eviduje obecní ú ad 5 žádostí o stavební pozemek. S novými parcelami by jich mohlo i p ibýt.
2
Ze základní školy Školní rok má na kahánku. Do prázdnin nám zbývá už jen necelý m síc, tak se poj me ohlédnout za tém uplynulým druhým pololetím. M síc b ezen za al malou slávou – návratem opraveného klavíru do budovy školy. Tento hudební nástroj je již d de kem, byl vyroben kolem roku 1930 a opravu již nutn pot eboval. Na konci lo ského roku jsme vyšet ili peníze z našeho rozpo tu, a tak jsme mohli opravu zadat odborník m a te se již m žeme t šit z krásného hudebního nástroje, které paní u itelky s d tmi nejen v hodinách hudební výchovy využívají. Z akademie Celý b ezen jsme se u ili, ale také jsme se piln ipravovali na školní akademii, která prob hla 6.dubna. ti se jako každoro snažily a ur it to na jejich výkonech bylo vid t. Škoda jen hluku v sále p i hlavním ve erním vystoupení, vždy a se každý žá ek snaží sebevíc, když bude v sále rušno, nebude slyšet nikdy. A itom ho to stálo tolik sil a odvahy ! Ve škole nám mezitím prob hla t i kola p írodov dné sout že pro žáky 3. – 5. ro níku v poznávání p írodnin, která bude vyhodnocena p i p edávání vysv ení. Uskute nil se i kurz dopravní výchovy, který byl zakon en návšt vou žák 4. a 5. ro níku na dopravním h išti v Rychnov nad Kn žnou. D ti zde nejen jezdí podle dopravních zna ek a p edpis , ale vyzkouší si i jízdu zru nosti na speciální dráze.V íme, že jim v domosti a dovednosti, které zde získaly, pom žou, až budou dojížd t do školy do Dobrušky. Nesmím zapomenout na náš tane ní kroužek Poho ek, který si letos vedl p ímo skv le. D ata ( a dva kluci ) se zú astnili tane ních sout ží v Týništi nad Orlicí ( 1. a 3. místo ve scénickém tanci ) a v Novém M st nad Metují ( op t 1. a 3. místo ve scénickém tanci a 1. místo v disco tanci ). Na „domovském“ parketu p i Poho ském st eví ku , který prob hl 6. kv tna, získal Poho ek stejné umíst ní jako v Novém M st , 1. místo s Piráty na tajuplném ostrov , 3. místo se Zoologickou zahradou a 1. místo se skladbou Bailando. Celý tane ní kroužek v ele se sle nou Baškovou, která všechny skladby nacvi ila, si zaslouží velkou pochvalu a pod kování za to, jak naši školu na ve ejnosti prezentují. Mohla bych ve vý tu našich akcí pokra ovat, ale ješt není konec školního roku a dost nás toho eká. Školní výlet, spaní ve škole, sportovní den, poslední školní výlet p ed vysv ením. A napsat záv re né práce , dozkoušet žáky a uzav ít klasifikaci. Tak a nám to všem dob e dopadne a až 30. ervna zav ou d ti školní budovu, p eji Vám všem krásné prázdniny a dovolenou. A nám ve škole samoz ejm taky. Eva B lohlávková, editelka školy
Jaro v naší mate ské škole Kone jaro – po tak dlouhé zim . Na toto ro ní období se t šíme všichni v mate ské škole, nebo s sebou p ináší mnoho zábavných inností a p edevším slibuje více pobytu na školní zahrad , kterou se poda ilo v podzimních m sících výrazn vylepšit.Ješt bude nutné vym nit pr lezky a skluzavku, aby odpovídaly platným bezpe nostním normám a zabudovat nové lavi ky. Jednou z prvních jarních akcí bývá „vynášení Moreny“. Spole si vyrobíme hadrovou pannu, ozdobíme ji korály z hlemýždích ulit a na první jarní den ji vhodíme do „D diny“ na Opa išti. Po jejím odplutí hledáme první posly jara : bledulku, sn ženku, petrklí , nebo v tvi ku zlatice - tu tam p edem zapíchne na b ehu eky paní u itelka, která má odpolední sm nu. Další radostnou událostí bývá dív í a chlapecká koleda. D ti si pletou pomlázky, u í se koledy, které pak zpívají p i koledování u n kterých místních podnikatel , na OÚ i v prodejn . Dom si pak pyšn odnášejí velikono ní zápichy a zdobené vejdunky. Akcí, které musíme v novat mnoho úsilí je „Školní akademie“. Na té letošní vystoupilo 15 (z 25) nejstarších d tí, které se p edstavily jako trpaslíci pod vedením rázné Sn hurky, a pak se prom nily v lesní zví átka, která si volila svého krále. Nejmladší d ti roztomile zaskota ily jako myši ky. Všechno naše snažení bylo odm no úsm vem a spokojeností d tí i rodi .
3
Další jarní akce byla odm nou pro všechny d ti. Byl to „ arod jnický rej“, který jsme spole prožili v pátek 28.dubna. D ti již ráno p icházely p evle ené za ježibaby a ježid dky,n které se ješt dozdobily obli ejovými barvami. Pak následovalo „rejd ní a arování“. Ani ty nejmenší d ti nez staly stranou a v bec se nebály „velkých arod jnic“- p evle ených u itelek. Spole jsme plnili úkoly na místním h išti – hledali jsme „bludný ko en“, lé ivé bylinky, kouzelné kamínky …Záv rem jsme p i ednesu zaklínadla spálili papírky napíchnuté na klacíku, na které si d ti nakreslily to, eho se bojí. Jaro p ináší mnoho možností uskute ovat cíl výchovn vzd lávací innosti naší MŠ : vytvá et podmínky pro zdravý vývoj d tí,respektovat jejich pot eby a zájmy a podporovat kladný vztah k životnímu prost edí, poznávat p írodu, porozum t jí, vnímat ji všemi smysly a chránit ji. V týdnu, kdy je „Den Zem “- 22.dubna, jsme si uklidili školní zahradu a v úterý 25.4. jsme navlékli igelitové rukavice, vzali pytle a plastové tašky a vyrazili jsme do st edu obce. Každý rok se d ti diví, kolik lahví, kelímk a papíru nacházíme kolem potoka u ZŠ, kolem kostela a p ed t locvi nou. Všechny odpadky jsme ádn t ídili a na zpáte ní cest jsme je vhodili do p íslušných kontejner . Jen tašky s papírem jsme odnesli do popelnice u MŠ. D ti byly spokojené, že pomohly „naší planet “, aby byla istá a líbilo se nám na ni. Eliška Ž árková, editelka MŠ foto: MŠ
Obyvatelstvo obce a jeho vývoj Výb rový exkurz do historie p inesl až p ekvapivé výsledky a poznatky pro poznání historie obce, ale i pro poznání života jejich obyvatel, s nimiž jste nyní prost ednictvím List obce seznámeni. 1361 Za vlády Karla IV. bylo 12. listopadu 1361 majitelem opo enského panství Sezemou z rodu pán z Dobrušky, který pochází od rodu Drslavic , potvrzeno, že ze vsi P ná (P no) se bude dávat 12 kop groš na vydržení P. Domka, který byl dobrušským plebánem (kn ží a správce farnosti). Tento obnos se bude dle listiny, kterou stvrdil arcibiskup Arnošt z Pardubic 18. listopadu 1361, vybírat po ínaje od sedláka Va ka, jehož pozemek ukazuje a nazna uje hranice vsi, od druhé vsi jménem Poho , bez rozdílu všech poplatník veských. Tento zápis nám dokladuje, že Poho í a P no byli odd lené vsi. Na konci 15. století však P no zaniklo a s nejv tší pravd podobností bylo jeho území spojeno s Poho ím. Podle Sezemova narovnání musela celá ves nasbírat t ch 12 kop groš a pak je vyplatit na sv. Ji í a na sv. Havla. Dalších 12 kop groš se vybíralo ze vsi Skalice, jinak též z ibuzi nedaleko Smi ic. 1560 Ze vsi muselo být placeno 5 korc a 3 v rtele žita na kn žské desátky plebán m dobrušským. V té dob obec stále spadala pod dobrušské d kanství. 1542, 1653 Podle opo enských urbá je zaznamenáno, že v Poho í bylo v roce 1542 23 usedlých, což znamená, že zde bylo 23 p edstavitel rodin. 1598 V urbá i z roku 1598, kdy opo enské panství vlastnil Kryštof Václav Tr ka z Lípy, je uvád no v Poho í 26 usedlých a jejich majetkem je p da o rozloze 23 rolí lán (1 lán = 18,58 ha) a prut (1 prut = 15 424,149 m2). Urbá z roku 1598 je jedním z nejcenn jších pramen pro poznání historie a hospodá ství opo enského panství. Jména usedlých jsou: Marek Pavlát v, Jan Hastrdlo, Matouš Bašk v, T ma Pavlík v, Petr Zavadil, Petr M kšák, Martin Doležal, Jan Ne as, Jan Vrzák v, Vondra Vrzák, Jan Charvát, Eva Macková, Michal Hastrdlo, ehák Tovka, Jan Pšeni ný, Jan Mareš, Václav Kouckej, Jan Svato , Svato pozd ji Barto , Petr St íž , Dorota Pilná, Jára Šafá , Jan Zají ek. Od platu vrchnosti jsou osvobozeni: Dorota ápka, Michal Želivský, Pavel Tesa . Dle tehdejšího zvyku
4
la znamenat koncovka – v u jména znamenat v tší živnost jmenovaného. Pozd ji v berní rule jsou již uvád ny obyvatelé s gruntovními chalupami. 1651 V tomto roce byl po ízen jeden z nejcenn jších dokument pro historický výzkum obyvatelstva celého království eského – tzv. berní rula. Opo enské panství již touto dobou nepat ilo rodu Tr z Lípy, ale rodu Colloredo – Mansfeld . Podle berní ruly jsou ve vsi Poho í usazeni tito: Sedláci: Lukáš Hemelík (týž má gruntovní chalupu), Pavel Bašek, Václav Ryšavej, Ji ík áp (má gruntovní chlupu), Jan Mrázek (má gruntovní chalupu), Jakub Vrzák, Jarolím Kuncký (má gruntovní chalupu), Adam Ligastro, Bartolom j Svato (má gruntovní chalupu), Mat j Nejedlý, Martin Bachman, Martin Kubí , Martin echovský, Mat j Špáta, Jan Macek, Marek Vrzák (má gruntovní chalupu), Andres Rabický, Jan Petr (má gruntovní chalupu), Ji ík Sochora, polesného gruntu m la užívat paní Rašínová. Zahradníci: Martin Filip, Saloména Da ková, Mikuláš Bachman, Lukáš Hrzan, Matouš Krkneš, Jan Vrzák, Ji ík Kur ík, Mikuláš D di , Mat j Vlach, Samuel Bubík, Jan Janoušek, Martin Kr má . V obci se nacházelo dle záznamu jedno rozbo ené a pusté stavení, a to „Humburský stavení“. Celkem pat ilo usedlík m v obci 801 rolí lán (1 lán už se v té dob rovna 18,1 ha) polí. Bylo zde 85 potah , 118 krav, jalového dobytka celkem 133 kus , 157 ovcí a 61 sviní. 1653 Podle opo enského urbá e je zde zaznamenáno již 39 usedlých, tedy hlav rodin. Oproti roku 1651 by to m l být p ír stek obyvatel. 1837, 1838, 1850, 1863 V roce 1837 bylo v obci zaznamenáno 98 domovních ísel, tedy tolik zde bylo dom . V roce 1838 la obec 720 obyvatel a 703 z nich je podle církevních záznam katolického vyznání. V roce 1850 má obec 696 obyvatel, katolík ubylo na 679. Nekatolík je 12 a 5 ob an je údajn židovské víry. Do roku 1863 se po et ob an za al op t zv tšovat a je uvád no 713 obyvatel. B hem sta let jich ibude více jak sto. 1874 K roku 1874 je zde uvád no 835 obyvatel, 118 dom , 833 lidí je eské národnosti a pouze dva ob ané se p ihlásili k národnosti n mecké. Bylo zde celkem 400 muž a 425 žen. 222 muž bylo svobodných a 166 ženatých, vdovc bylo 12. Svobodných žen bylo v obci 217 a vdaných 171 a vdov bylo 47. 651 obyvatel um lo íst a psát, jen íst um lo 39 ob an a zcela negramotných bylo 141 obyvatel. 1901 V roce 1901 vstoupila obec do nového století se 772 obyvateli. Všichni se zde hlásili k eské národnosti. Katolík byla v tšina, tedy 765. Dom bylo 129. V roce 1901 m la celkem opo enská farnost 4378 obyvatel a 4341 z nich se hlásilo k eské národnosti. (Nap íklad v roce 1651 je na Opo a okolí uvád no 9073 „duší“.) Dále je k tomuto roku v Poho í uvád n seznam gramotnosti a majetku. V Poho í nap íklad na po átku 20. století ne etlo a nepsalo 31 obyvatel. Dalších 42 obyvatel neum lo jen psát. V Poho í bylo evidováno 68 koní a 510 kus hov zího. Ostatní dobytek uveden není. 1911 P i s ítáni lidu, které se provád lo vždy po deseti letech m lo v roce 1911 Poho í 863 ob an z nichž bylo 468 žen a 395 muž . Dom zde stálo 138. 1921 Za jednoho z prvních s ítání obyvatel v období samostatné eskoslovenské republiky dne 16. února roku 1921 m la obec 817 obyvatel a jen 17 z nich se hlásilo k nekatolické církvi. V roce 1916 byla z ízena na žádost obce t etí t ída. V roce 1921 navšt vovalo I. t ídu 34 žák , druhou 35 a do t etí chodilo 69 d tí. 1931 i s ítání 1. prosince 1931 bylo v Poho í 781 obyvatel a 717 z nich byli katolíci. Školu navšt vovalo celkem 65 d tí, což je oproti roku 1921 zna ný úbytek. Nakrátko se návšt vnost školy pozvedla ješt v roce 1934, kdy zde bylo zaznamenáno celkem 82 žák . Od té doby op t žák ubývalo. Zdroje: Berní rula, svazek 12, Kraj Hradecký – I. díl, edit. Václav Pešák, Praha 1951; Brich, Václav: Pam tní kniha Brichova rodu; Petr, Karel : Výpov pam tních knih dobrušského d kanství, Podb ezí 2004; Petr, Karel: Výpov pam tní knihy opo enské farnosti, Podb ezí 2005; Petr, Karel: Výpov druhé pam tní knihy opo enské farnosti od r.1898 do r. 1945, Podb ezí 2005
5
Události krvavého roku 1866 (ke 140. výro í prusko-rakouské války) Uplynulo 140 let od jedné z nejhr zn jších bitev jaké lidstvo pamatuje. Prusko-rakouská válka léta roku 1866 je zapsána edevším v pam tech našeho kraje, kde se vícemén odehrála. Dobruška a Opo no byly na k ižovatce cest táhnoucích vojsk z bitev a do bitevních v av u Náchoda, eské Skalice, a pak u Hradce Králové. Jak už to v d jinách bývá, válkou trp li p edevším prostí obyvatelé a samoz ejm i bojující vojáci. Mocní p ihlíželi a ekali na výsledek, aby mohli na map ud lat novou áru a rozd lit si moc. P edzv stí táhnoucí pruské armády byly desítky prchajících obyvatel z Náchodska, kte í utíkali, aby se nestali ter em rabování voják . Mladí muži prchali, aby nebyli pruskou armádou odvedeni na vojnu. asto tak nechávali ženy samotné. Chtiví Prusové tím, že vpadli do zem zahájili bojové operace. Rakušané je p vodn ekali u Olomouce, p es kterou m li táhnout ze Slezska na Víde . I proto zastihli pruské oddíly rakouskou armádu na východ ech nep ipravenou. Údajn i sám velitel rakouských sbor Ludvík Benedek m l u eské Skalice prohlásit, že jej Prusové o den p edb hli. V celé válce šlo p edevším o moc nad sjednocením N mecka. P i tzv. velkon meckém ešení m lo k N mecku pat it i Rakousko-Uhersko, tedy v etn ech. Malon mecké ešení bylo sjednocením n meckých zemí pod vládou Pruska. Panovníci obou stát samoz ejm pomýšleli na v í postavení. K válce vyvolané mocichtivým a nenasytn ším Pruskem posloužil spor o vládu v severon meckém vévodství Holštýnsku. Dobruškou za aly procházet první jednotky sem a tam již po 20. kv tnu. Byli zde postupn ubytováni dragouni a huláni. Pak se okolí m sta stalo velkým vojenským tábo išt m. Dobrušský an Václav Škoda zapsal: „…p išlo sem tolik kavalerie, že od Opo na po Mezi í bylo všechno plné vojska.“ 25. ervna bylo podle všeho ubytováno v Dobrušce dokonce na 340 d stojník , generálové, též arcikníže Josef. Povozy a stany byly ve m st i za ním. Byl klid p ed bou í. 26. ervna ve vojenském ležení nastával poplach. Z Olešnice hlídka hlásila, že Prusové p ekro ili hranici. Ur ité rakouské oddíly se vydaly vst íc nep íteli. Prostí obyvatelé zažívali stav neklidu, zmatek a strach se nepochybn za al ší it. V ten den p itáhnoucí oddíly z Itálie, odkud již 18 dní pochodovaly, se ihned vydaly k Olešnici, kde byl o ekáván st et. Již brzy se vracely obloukem zp t a sp chaly na Branku, kam nep ítel sm oval. 27. 6. se v Dobrušce spojilo skoro veškeré zde sešlé vojsko i od Opo na a celého okolí a zamí ilo k místu prvních velkých boj . Proslulé je rozší ené provolávání rakouských voják , že utlu ou Prusy epicemi. Opak dosv uje další vývoj vále ných operací. Pruské vojsko bylo 27. ervna již p ipravené na kopci Branka nad Dobenínem. Náchodem totiž lehce prošlo, protože na zámku údajn tém nebyla obrana. Dobenín, místo památného sn mu za elem provolání Jaromíra biskupem v roce 1068, kdy Kosmas p i této události poprvé zmi uje i hrad Opo no, se znovu stal sv dkem událostí výrazn ovliv ujících d jiny státu. St etl se 5. pruský armádní sbor generála von Steinmetze s 6. rakouským armádním sborem pod velením podmaršálka barona Ramminga. Situace se zpo átku pro Rakušany jevila p íznivá i p esto, že museli dobývat prudkými a krvavými útoky výhodn jší postavení nep ítele na kopci. Tady se výrazn vyznamenávaly i jízdní jednotky. Rakouské d lost electvo bylo lépe vyzbrojené. Vojáci byli vybaveni nap íklad granáty s nárazovými zapalova i s bezpe ností pojistkou, též d la metala „prskounové“ baterie, které jsou irovnávány k p edch dc m raketových zbraní. Po p íchodu pruských posil však nakonec Rakušané ustoupili ke Skalici, kde o ekávali další st et. Jedna z p in neúsp ch je ale kladena b žným zbraním a technice boje. Rakouské zbran se nabíjely zep edu, což trvalo dlouho. Nic naplat, že byly p esn jší a m li delší dost el. Pruské zbran totiž vypálily až 6 ran za minutu, je uvád no, že oproti rakouským byly až p tkrát rychlejší, a mohly být nabíjeny v leže, ímž se vojáci nevystavovali na odst el tak jako íslušníci rakouské armády. Z toho plynula i taktika. Zatímco Rakušané postaru pálili v hlubokých a žkopádných vy ádkovaných kolonách, Prusové postupovali s rychlopalbou a taktikou skrytých st eleckých et , ímž Rakušan m nabízeli svým krytím málo cíl k zásahu. Na jejich morálce se jist projevil i fakt, že jejich vrchním velitelem byl sám král Vilém I., který byl p ítomen i na bojištích východních ech. B hem bitvy na Dobenín byla údajn až za Dobruškou slyšet st elba karabin a d l. ada obyvatel sta utíkala ze strachu do les na Chlumu. Když bylo po bitv , tak se vrátili, a to již kolem
6
sm ovaly povozy plné ran ných. Lidový písmák Alois Beer navštívil po ase bojišt a popsal, že ze zem vy nívaly kabáty a nohavice poh bených nebožtík , i t la koní, stromy byly polámané od lových koulí, zkrátka kraj zkázy. N kte í mrtví na bojištích byli poh bíváni do spole ných hrob , které dodnes ozna ují k íže, pomníky a památníky. 28. ervna po bitv u Václavic došlo k bitv u eské Skalice. Beer o ni napsal: „Den byl krásný, íroda spala. Ptáci ani muchy nelítali, jak jindy vidíme a cítíme, žáby neskákaly ni neku kaly. Hnízda a doupata byla utlumená, ani v el k spat ení, nebo boucháním a rachotem nadp irozeným i kou em, rykem a sténáním, b dováním bylo vše zaražené. Jak v hrob .“ Krajina bojišt prý dýmala a sténání a vaní ší ilo se vzduchem. Po p ivezení prvních 50 ran ných voják do dobrušského lazaretu následoval rozvoz stovek další i do okolních míst. Od 28. ervna ran ných a trpících p ibývalo i v Opo , nejprve byli ošet ováni v nemocnici, pak museli být ukládáni do školy, nakonec i do zámeckých prostor. T etího ervence byl dle kroniká velký liják. Ten již od rána doprovázela mohutná st elba. Za ala bitva u Hradce Králové a do m st stále p iváželi ran né. Rakušané po proslulé zni ující krvavé eži bitvu a zárove i válku prohráli. Do Dobrušky vtrhli první Prusové 7. 7. a další okupa ní jednotky išly ve dnech následujících. 13. 7. dorazil do Opo na pruský prapor ítající 800 muž . Vojáci byli ubytování r zn . Musela se jim ale zajiš ovat strava. V Opo byli ned iví p ed otrávením jedem, a tak musel vždy ten, kdo jim jídlo podával sám nejprve ochutnat. To jen sv í o chápání, že zde jsou jako okupanti. Pruští vojáci pak táhli k T ebechovicím, a na Pardubice, kde byl hlavní stan pruského krále. Cestou rekvírovali voly, kon , obilí a další potraviny, nemocné nechávali na míst . Tak se choroby, hlavn cholera, ší ily i po okolních m stech a m ly za následek úmrtí civilních obyvatel. Na poko ených územích vypisovali rekvizice, co se jim musí dodat, nap . 300 ks. hov zího, 25 tažných koní apod. P i nespln ní se požadavek navyšoval až t ikrát a za odmítnutí p išla odplata. 23. 7. došlo v Dobrušce k odboji vesni an z K ovic a okolí proti ve m st ubytovanému pruskému oddílu. kolik jedinc st ílelo od pivovarského sklepa sm rem do m sta. V pruském tábo e nastal zmatek, že je p epadli Rakušané. Brzy ale vojáci, z nichž n kte í ješt dleli v kr mách, vesni any zahnali. P itom zapálili jednu z chalup. Za tento neuvážený odboj prý Prusové cht li Dobrušku vypálit. Tehdejší starosta Laichter je prý ale uprosil. Od ohn však dlouho Dobruška ušet ena nez stala. Po válce na podzim jí zachvátil zni ující požár. 31. 7. vtrhl do Dobrušky trestní oddíl, aby pátral i po okolních vsích po ukrytých zbraních. Pruští vojáci rabovali a do Kladské pevnosti odvezli krom asi 365 kus rozli ných zbraní i 10 ob an z okolí, hlavn z K ovic, jako odplatu za p epadení. Propušt ni byli až po válce. Ta byla ukon ena podpisem mírové smlouvy dne 23. 8. v Praze. Pak táhli krajem Prusové znovu, když se vraceli zp t do Kladska. P itom se již museli chovat mírn ji. Dokládá to t eba incident v Opo . Jeden pruský voják zde ukradl chlapci zlatku. Byl prohledán a musel jí vrátit. To by se za vále ného stavu nestalo. Poho í na tom bylo stejn jako další vsi poblíž bojiš , stoprocentn ale lépe než vsi na bojištích. Václav Brich poznamenal do své pam tní knihy zápis ze staré školní kroniky, co se tu d lo. Vále ný stav prý ukon il p ed asn školní rok. 24. 6. táhlo císa ské vojsko od Opo na k Bohuslavicím prý v mnoha tisících. Brzy až v Poho í drn ela okna pod d lost eleckou palbou od Náchoda, pozd ji prý dokonce i p i palb u Hradce. Mezi tím mnoho d tí p icházelo do školy a musely d lat cupaninu pro zran né vojáky. To byl celkem b žný jev, který postihl tém všechny obce i v širokém okolí bojiš . Cupanina a obvazy byly odváženy ran ným do opo enského zámku. Až 14. 7. bylo do Poho í z Opo na p evezeno 23 ran ných voják , m li být ubytováni ve škole. Protože je bylo pot eba stravovat a obsluhovat, byli nakonec ubytováni po jednom po okolních staveních, ve škole byl pak v byt držen o strav desátník. Po 5 týdn každý den p icházeli vojáci do školy k p evazování, což musela obstarat žena u itele s dcerou Helenou. „a koli se z po átku p i spat ení st elných a jiných ran sily a t ásly, uvykly brzo tomu tak, že se p evazování a išt ní ran a praním obvaz musely denn zabývat mnoho hodin“, píše se v kronikách. Je samoz ejm , že b hem tažení vojsk bylo poni eno a pošlapáno mnoho úrody na polích. Svými událostmi rok 1866 nepat il k t m nejš astn jším na východ ech. Krom rakouské porážky p inesl ztráty na životech, velké ztráty hospodá ské, které postihly p edevším prosté obyvatelstvo, s válkou p išly i nemoci. Hrozivá bilance jen n kolika bojových dní je vzpomínkou na krvavý rok 1866 - tém ty icet p t tisíc mrtvých nebo ran ných, zajatých a poh ešovaných voják rakouských, oproti tomu však pruských 5x mén , což se všeobecn p ítá i rychlosti jejich pušek.
7
Kroniká ství v obci: Václav Brich: Pam tní kniha Brichova rodu Hned v prvním ísle List obce jsme Vám p edstavili jednoho z poho ských kroniká . Nyní p iblížíme práci pana Václava Bricha, jehož kronika nazvaná Pam tní kniha Brichova rodu, je v obci proslulá a stala se i základem pro oficiální kroniku obce, kterou zpracoval jeho vnuk Jan Jurásek. Kronika Václava Bricha je jedine ným pramenem. Dá se íci, že podobné literární dílo, tedy samoz ejm krom kronik školních, je v naší obci ojedin lé. V dom si odpov dné práce, citoval pan Brich i prameny, ze kterých erpal, i co mu kdo poskytl, což nazna uje uv dom lou práci. Uvádí tak nap . pana Josefa Baška, rolníka z Poho í, který se o historii zajímal a adu údaj vypsal z archiv . Brichova kronika byla založena L. P.1960. P esto obsahuje i adu k es anských citát sv ících o zbožnosti jejího autora. Ve své kronice uvádí Václav Brich adu dostupných základních vý historických fakt , které jsou pro historii obce d ležité. Brichovy údaje jsou tak základním vý tem, který je už jen t eba na základ dalších údaj dopl ovat a vyhodnocovat. Jedna z kapitol pam tní knihy Brichova rodu je v nována rychtá m a starost obce, a to od roku 1750. Dále je zde ada zajímavých a dnes už jinak t žko dostupných informací o hospodá ství a p írodních pom rech a pohromách v první polovin 20. stol. v obci a o souvisejících událostech. Dále jsou zde informace o povodních, hasi ích a požárech v obci, o starých mlýnech. teme zde i o staré kapli i stavb nového kostela sv. Jana K titele. Dále je zde o školách, o innosti tená ské besedy a lidech podílejících se na její innosti. Taktéž se zde m žeme do íst o jednom významném rodákovi obce profesoru Voborníkovi. Pan Brich dokonce vepsal do kroniky i n která jeho drobná literární dílka. Kronika Václava Bricha je originální i ve svém um leckém projevu. Je dopln na vlastními kresbami pana Bricha a ojedin lé jsou i jeho zde uvedené básn , které jsou ukázkou lidové tvorby. I esto, že jsou už z druhé poloviny 20. stol., mají p íchu staro eské lásky k vlasti a venkovu. Pam tní kniha Brichova rodu je cenným záznamem o život v obci p edevším v první polovin 20. století. Zaznamenává úsilí ady poho ských ob an , kte í neváhali spojit síly a dobrovoln p ikládat ruku k dílu t eba k organizaci kultury v podob tená ské besedy. Dílo pana Václava Bricha sv í o jeho lásce k rodné vísce, k jejím obyvatel , ale i k krajin a vlasti. Jeho úsilí, které si vyžádalo zna nou pe livost, snad i budoucí generace poho ských ob an ocení.
Z košíku lidové moudrosti erven erven studený – sedlák kr í rameny. ervnové ve erní h ní – ryb a rak nad lení. Jaká parma se v ervnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví. ervenec Co ervenec neupe e, to již v zá í nedope e. Staví-li v ervenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude. srpen Jsou-li v srpnu hory kalné, budou v zim mrazy valné. Rosí-li v srpnu hodn tráva, p kné po así se o ekává. Moc hub srpnových – moc vánic sn hových. Listy obce Poho í vydává Obecní ú ad Poho í, Poho í 186, 518 01 Dobruška, e-mail:
[email protected]. Vychází nákladem 300 ks. Zpracování: Pavel Bedná . Tisk: REGE reklama, Opo no. Veškerá práva vyhrazena.
8
