Vývoj a struktura spotřebního koše ve Švýcarsku a jeho komparace s ostatními DACH zeměmi

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj a struktura spotřebního koše ve Švýcarsku a jeho komparace s ostatními DACH zeměmi Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Bc. Ing. Marta Pisarská

Irena Steinerová

Brno 2011

Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí Bc. Ing. Martě Pisarské, za motivující vedení, cenné rady a odborný dohled při zpracovávání bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj a struktura spotřebního koše ve Švýcarsku a jeho komparace s ostatními DACH zeměmi“ vypracovala zcela samostatně, pouze s odborným dohledem Bc. Ing. Marty Pisarské, a ţe veškeré prameny, které byly při práci pouţity a citovány, jsou uvedeny v přiloţeném seznamu literatury. V Brně dne 25. května 2011

__________________

Abstract STEINEROVÁ, I. Development and structure of basket of consumer goods in Switzerland and its comparation with another DACH countries. Bachelor thesis. Brno, 2011. This thesis deals with the analysis and monitoring of the evolution and structure of the consumption basket in all of the german-speaking countries (DACH), focusing on Switzerland. Firstly are worked out the theoretical informations related with this topic and then follows the practical part. The introduction of the parctical part aimes at the methodology for composing the consumption basket in each country and at the methodology for calculating the CPI as well. In the next step is described the current economic situation in all of the countries. The final section contains an international comparison of COICOP items both in terms of their representation and in terms of price level developments. Keywords Consumer, consumption basket, inflation, Consumer price index, Switzerland, Germany, Austria

Abstrakt STEINEROVÁ, I. Struktura a vývoj spotřebního koše ve Švýcarsku a jeho komparace s ostatními DACH zeměmi. Bakalářská práce. Brno, 2011. Tato práce se zabývá rozborem a sledováním vývoje spotřebního koše ve všech státech uskupení německy mluvících zemí (DACH) se zaměřením na Švýcarsko. Nejprve jsou zjištěny potřebné teoretické informace k zadanému tématu a následně je zpracována praktická část. V rámci praktické části jsou úvodem nastudovány postupy tvorby spotřebního koše v jednotlivých zemích a metodika výpočtu CPI. V dalším kroku jsou nastíněny současné ekonomické situace ve všech zemích. Závěrečná část obsahuje mezinárodní porovnání jednotlivých poloţek COICOP jak z hlediska jejich zastoupení, tak z hlediska vývoje cenové hladiny. Klíčová slova Spotřebitel, spotřební koš, inflace, index spotřebitelských cen, Švýcarsko, Německo, Rakousko

Obsah

6

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod...........................................................................................................8

1.2

Cíl práce .....................................................................................................8

1.3

Metodika práce .......................................................................................... 9

Literární rešerše

10

2.1

Teorie spotřebitele ................................................................................... 10

2.2

Teorie uţitku ............................................................................................ 12

2.3

Inflace ...................................................................................................... 12

2.3.1

Míra inflace ...................................................................................... 12

2.3.2

Dělení inflace ................................................................................... 14

2.3.3

Důsledky inflace .............................................................................. 15

2.4

3

8

Švýcarsko ................................................................................................. 16

2.4.1

Obecné informace ............................................................................ 16

2.4.2

Ukazatele ekonomické situace ........................................................ 17

2.4.3

Historie švýcarského statistického úřadu ....................................... 19

2.4.4

Tvorba indexu spotřebitelských cen ve Švýcarsku ......................... 20

2.4.5

Harmonizovaný index spotřebitelských cen ................................... 25

Spotřební koše a ekonomická situace zemí DACH

27

3.1

Obyvatelstvo ............................................................................................ 27

3.2

Hrubý domácí produkt (BIP, Bruttoinlandprodukt) ..............................28

3.3

Nezaměstnanost ......................................................................................29

3.4

Příjmy a výdaje ........................................................................................ 31

3.5

Srovnání ekonomické situace .................................................................. 35

3.5.1

Německo .......................................................................................... 36

3.5.2

Rakousko ......................................................................................... 36

3.6

Index ekonomické svobody .....................................................................39

3.7 Srovnání struktury spotřebních výdajů, vývoje celkového HICP a indexu jednotlivých poloţek spotřebního koše ............................................................ 39

Obsah

7

3.7.1

Struktura spotřebních výdajů .......................................................... 39

3.7.2

Vývoj HICP 2005 .............................................................................42

3.7.3

Potraviny a nealkoholické nápoje ...................................................43

3.7.4

Alkoholické nápoje a tabák.............................................................. 43

3.7.5

Oděvy a obuv ...................................................................................44

3.7.6

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva ..................................... 45

3.7.7

Nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu ....................46

3.7.8

Zdravotnictví....................................................................................46

3.7.9

Doprava............................................................................................ 47

3.7.10

Pošta a telekomunikace .................................................................. 48

3.7.11

Rekreace a kultura ...........................................................................49

3.7.12

Vzdělání ...........................................................................................49

3.7.13

Restaurace a hotely ..........................................................................50

3.7.14

Ostatní výrobky a sluţby.................................................................. 51

3.8

Návrhy a doporučení ............................................................................... 51

4

Diskuze

54

5

Závěr

56

6

Literatura

58

7

Přílohy

61

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Není novinkou, ţe Švýcarsko je pokládáno za jeden z nejbohatších a nejvyspělejších států Evropy. I přes svoji dlouholetou izolovanost vůči různým formám evropských společenství si dokázalo vydobýt pevné a uznávané postavení mezi ostatními zeměmi kontinentu, a to i přes svoji poměrně malou rozlohu. Důkazem vysoké ţivotní úrovně v této prosperující zemi můţe být kromě ekonomické síly země také mnoţství loajálních občanů, coţ dokazují například výsledky průzkumu z roku 2009, kdy tři ze čtyř dotazovaných Švýcarů přiznali, ţe jsou se svojí ţivotní úrovní velice spokojeni. Kaţdý z těchto občanů je zároveň i spotřebitelem a svým chováním se na vývoji ţivotního standardu, ať uţ místního, národního nebo mezinárodního, podílí. Pravidelně uţívá a spotřebovává potraviny, oblečení, dopravu, bydlení, vzdělání, dovolenou, luxusní zboţí a v dnešní době i nápady a záţitky. Můţeme tedy říct, ţe spotřebitelé se projevují neustálým hledáním, nakupováním, uţíváním a hodnocením výrobků a sluţeb, od nichţ očekávají své uspokojení. Rozhodují se jakým způsobem, kdy, kde a proč vynaloţit vlastní zdroje tak, aby co nejefektivněji uspokojili své potřeby. (Schiffman, 2004) Nákupní chování spotřebitelů sleduje a zpracovává švýcarský Bundesamt für Statistik, který shromaţďuje informace jak pro své účely, tak pro účely celoevropského srovnání. I kdyţ je definice spotřebitele pro všechny stejná, tak spotřební koše se v jednotlivých zemích značně liší a poţadované statky mají v různých státech různou důleţitost, od které se odvíjí způsob měření růstu cenové hladiny. A právě toto bude předmětem mojí bakalářské práce. Kromě Švýcarska budou zkoumanými zeměmi také ostatní země uskupení DACH. DACH je neoficiální název pro území tvořené zeměmi, jejichţ úředním jazykem je němčina. Tento neologismus je zkratkou počátečních písmen těchto zemí, a sice Německa (Deutschland), Rakouska (Austria) a Švýcarska (Confederatio Helvetica). Někdy se můţeme setkat i se zkratkou DACHL, která zahrnuje i Lichtenštejnsko, ale protoţe se tato zkratka pouţívá jen velice zřídka nebude předmětem práce.

1.2 Cíl práce Cílem této práce je na základě analýzy vhodných dat porovnat strukturu švýcarského, rakouského a německého spotřebního koše, její změnu v čase a podat návrhy a doporučení pro zlepšení stávající situace. Práce poskytne odpovědi na otázky Jak se liší struktura v daných zemích během několika posledních let? Jak se vyvíjí cenová hladina v jednotlivých zemích v závislosti na čase? Jak uţ bylo řečeno v úvodu, je Švýcarsko povaţováno za jeden z nejbohatších států Evropy, a proto bude zajímavé zkoumat, jak se úroveň obyvatel a ekonomické ukazatele odlišují od jiných evropských států, v tomto případě států uskupení DACH. V závěru bude na

Úvod a cíl práce

9

základě analýzy dostupných údajů domněnka o vysoké ţivotní úrovni obyvatel buď potvrzena nebo vyvrácena a v rámci doporučení budou uvedeny případné postupy pro zlepšení situace v Rakousku a Německu po vzoru Švýcarské konfederace. Aby bylo moţné situaci takto zhodnotit, budou naplněny dílčí cíle práce. Těmito cíli se rozumí podrobné seznámení s ekonomickou situací Švýcarska, zjištění metod tvorby švýcarského spotřebního koše, nástin ekonomických situací Rakouska a Německa a jejich následné srovnání a konečně analýza jednotlivých spotřebních košů z hlediska jejich současné struktury a jejich vývoje. Bakalářská práce je dílčím příspěvkem k výzkumnému záměru, id kód VZ: 62156 48904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského trhu“, tematický okruh 03 „Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace“ realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.

1.3 Metodika práce Práce je rozdělena do několika částí. Po krátkém úvodu následuje literární rešerše. Jedná se o teoretické nastínění diskutované problematiky. Budou definovány základní pojmy, které souvisí s daným tématem, a které budou potřebné pro naplnění dílčích i hlavních cílů bakalářské práce. Pro vytvoření této teoretické základny budou pouţity odborné publikace více či méně známých ekonomů a jiných odborníků, a to jak tuzemských, tak i zahraničních. Kromě pojmů, které s tématem úzce souvisí, zde budou probrány také faktory, které mají na zjišťované informace nepřímý vliv, tím jsou myšleny obecné ekonomické charakteristiky. V úvodní části vlastní práce budou představeny metody tvorby spotřebního koše a výpočtu cenového indexu spotřebitelských cen ve Švýcarsku, k čemuţ budou vyuţita data získaná především ze stránek Švýcarského statistického úřadu (BFS). Zde je ke staţení spoustu souvisejících publikací, avšak vhodné informace lze také nalézt na českých serverech týkajících se zahraniční spolupráce, jako je například businessinfo.cz. Protoţe se nelze zabývat cenovými indexy bez vhodného kontextu, bude zjišťována také důleţitá výchozí ekonomická situace Švýcarska. V dalším kroku tedy budou definovány charakteristické makroekonomické ukazatele a dále pak ekonomická situace ve Švýcarsku obecně. Zpracovány budou stručně i výchozí ekonomické podmínky v ostatních zemích tak, aby bylo moţné nejdůleţitější faktory navzájem porovnávat. Zde budou hlavním zdrojem opět webové stránky statistických úřadů daných zemí. Poslední část vlastní práce se bude detailně zabývat vývojem a strukturou spotřebního koše Švýcarska a v přehledných grafech bude znázorněno srovnání s ostatními zeměmi.


10

V diskuzi bude prostor pro vyjádření k průběhu práce, k dostupnosti potřebných zdrojů, k naplnění či nenaplnění cílů a celkové hodnocení práce autora. V závěru pak budou shrnuty nejdůleţitější poznatky a formulovány získané výsledky analýzy dat.

2 Literární rešerše Pro splnění a pochopení zadaných cílů je důleţité zorientovat se v daném tématu teoreticky. V první části literární rešerše bude proto čtenář seznámen se základními pojmy, které budou vyuţity při analýze v praktické části. K tomuto účelu bude vyuţita odborná literatura zabývající se problematikou marketingu, makro i mikroekonomie. Druhá část kapitoly se věnuje Švýcarsku obecně, jsou zde popsány metody tvorby jeho spotřebního koše, stejně jako historie statistického měření a způsob výpočtu Indexu spotřebitelských cen. Tyto informace jsou získány z internetových zdrojů, vyuţity byly především webové stránky Švýcarského statistického úřadu.

2.1 Teorie spotřebitele Hlavním a nejzásadnějším pojmem je spotřebitel, jeho chování a preference. Podle Macákové (2005) je spotřebitelem kaţdý ekonomický subjekt přicházející na trh zboţí za účelem koupě výrobků a sluţeb, jejichţ prostřednictvím uspokojuje své potřeby. Těmito potřebami spotřebitel určuje co se bude vyrábět. Zároveň se pro účely mikroekonomie zavádí pojem reprezentativní spotřebitel, kterého Macáková ve svých přednáškách definuje jako typického zobecněného spotřebitele, který svým chováním reprezentuje ostatní. Existují dvě spotřebitelské kategorie. Osobní spotřebitel a organizační spotřebitel. Osobní spotřebitel je v podstatě koncový uţivatel, který nakupuje zboţí a sluţby v první řadě pro sebe a svoji potřebu, popřípadě zakoupené statky vyuţije jako dárky pro své přátele. Organizačním spotřebitelem rozumíme ziskové a neziskové organizace, vládní úřady a instituce (školy, nemocnice.), které nakupují výrobky, zařízení a sluţby pro svou činnost. I přesto, ţe se jedná o rovnocenné kategorie, tak pro naše účely je významnější osobní spotřebitel, který svým chováním vytváří spotřební koš. (Schiffman a Kanuk, 2004) Chování spotřebitele je ovlivňováno mnoha faktory, jakými jsou zejména osobnost a postoje zákazníka, sociální, kulturní a ekonomické faktory a především reklama a marketingová komunikace všeobecně. Míra, s jakou spotřebitel podlehne těmto faktorům je přirozeně naprosto individuální. Co je však všem spotřebitelům společné a čemu své chování a rozhodování přizpůsobuje kaţdý z nás je maximalizace uţitku. Při nakupování je spotřebitel omezen výší svého příjmu (důchodu). Nákupní rozhodování proto můţeme označit jako poměřování uspokojení po-


11

třeb, kterého koupí statku dosáhneme a nákladů, které je na koupi potřeba vynaloţit. Mnoţství vynaloţených nákladů je snadno měřitelnou veličinou. Co se ale týče míry uspokojování potřeb, narazíme na veličinu nejednoznačnou a subjektivní. Proto zavádíme pojem uţitek (utility), který vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Celá teorie spotřebitele se tedy zakládá na faktu, ţe jednotlivec vybírá z různých spotřebních košů. Spotřební koš je dle Hořejší definován jako soubor několika různých statků. (Hořejší et al., 2006, Macáková et al., 2005) Český statistický úřad v současné době zahrnuje do spotřebního koše cca 700 reprezentantů různých výrobků a sluţeb, kterými jsou potravinářské výrobky (potraviny, nápoje, tabák), nepotravinářské zboţí (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboţí, zboţí pro dopravu a volný čas, zboţí pro osobní péči aj.) a sluţby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a sluţby finanční). (www.czso.cz) Rozhodování je potom volba takového spotřebního koše, který přináší maximální uţitek. Rozhodovací proces se pak stanovuje dle preferencí spotřebitele, které jsou určovány na základě několika předpokladů. Pro tyto předpoklady byl v ekonomii zaveden pojem axiómy. (Hořejší et al., 2006) Rozeznáváme základní tři druhy axiómů.  axióm úplnosti srovnání Tento předpoklad znamená schopnost spotřebitele rozhodnout se, kterému z košů dá přednost, je schopen je podle preferencí seřadit. Pokud zavedeme dva spotřební koše A a B, pak existují vzhledem k tomuto axiómu 3 vztahy: A je preferován před B, A > B B je preferován před A, A < B A i B jsou indiferentní, stejně atraktivní, A = B.  axióm tranzitivity Jestliţe předpokládáme, ţe pro kaţdé tři koše statků A, B, C platí: je-li A preferován před B a B preferován před C, tak potom je i A preferován před C. Tedy pokud A > B a současně B > C, potom A > C.  axióm nepřesycení Podle tohoto předpokladu je vţdy větší mnoţství statku preferováno před menším. Tento předpoklad se však do rozhodování nezahrnuje příliš často. Je jasné, ţe tyto tři předpoklady jsou jistým zjednodušením a v praxi můţe často dojít k tomu, ţe axiómy neplatí. Pokud je spotřebitel schopen jednotlivé spotřební koše podle těchto axiómů srovnat, mluvíme o preferenční stupnici.(Hořejší et al., 2006, Samuelson a Nordhaus, 1995)


12

2.2 Teorie užitku Existují dva základní přístupy k měření uţitku. Jedna z teorií povaţuje uţitek za měřitelnou veličinu, hovoříme o kardinalistické teorii uţitku. Druhá teorie předpokládá, ţe uţitek nelze měřit, ale pouze srovnávat jednotlivé uţitky mezi sebou, určovat jejich pořadí, stanovovat preference. Tato teorie se nazývá ordinalistickou teorií uţitku. (Hořejší et al., 2006)

2.3 Inflace „Inflace (inflation) je obecně definována jako růst cenové hladiny. Výši inflace kvantifikujeme pomocí míry inflace, pro jejíţ výpočet se pouţívají cenové indexy.“ (Klíma, 2006, str.81) Rusmichová definuje inflaci jako projev nerovnováhy ekonomiky státu, jejímţ hlavním znakem je růst cenové hladiny. Pokud cenová hladina naopak klesá, tak hovoříme a deflaci. Nepleťme si však s pojmem dezinflace, kterým rozumíme pokles míry inflace. (Rusmichová, 1995, Samuelson a Nordhaus, 1995) 2.3.1

Míra inflace

Pro určení míry inflace pouţíváme nejčastěji tyto cenové indexy:  index spotřebitelských cen  index cen výrobců  implicitní cenový deflátor Všechny tyto indexy jsou indexy výběrovými, coţ znamená, ţe se vypočítávají z výběru zboţí a sluţeb (tzv. reprezentantů) určitých sledovaných ekonomických subjektů (tzv.zpravodajských jednotek). Individuální cenové indexy jednotlivých reprezentantů se potom pomocí váţeného aritmetického průměru zobecňují na souhrnné cenové indexy celých skupin reprezentantů. (Klíma, 2006) Tento proces se nazývá agregace a lze ho vyjádřit vzorcem Laspeyresova typu následovně:

p1i i p  wsi 0i I 100 w  si i

p1i = cena i-tého reprezentanta ve sledovaném období p0i = cena i-tého reprezentanta v základním období wsi = stálá váha i-tého reprezentanta nebo skupiny reprezentantů


13

Pro naše účely je samozřejmě nejdůleţitější určení míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, dále jen CPI (Consumer price index) a proto se jím chci podrobněji zabývat. „Mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen. Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou ale často uváděna různá čísla, která, i kdyţ rozdílná, jsou správná. Podmínkou je přesné věcné, prostorové a časové vymezení. To znamená uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna a dále základ, k němuţ se vymezené období porovnává.“ (www.czso.cz) Matematicky lze výpočet míry inflace pomocí indexů spotřebitelských cen vyjádřit následovně: r

CPI t 1  CPI t 100 CPI t 1

Co je to tedy index spotřebitelských cen? Tento index vyjadřuje náklady trţního koše spotřebních statků a sluţeb. Zjednodušeně lze říct, ţe vyjadřuje nákupní sílu a nákupní zvyklosti domácností. Sleduje jak se mění ceny jednotlivých statků a sluţeb nakoupených domácnostmi v porovnání s předchozím obdobím (rok, měsíc, desetiletí). Všeobecně je ale více známý jednoduše jako indikátor míry inflace. Účelů, pro které tento index pravidelně sledujeme je ale mnohem více. Pomocí tohoto indexu se upravují příjmy domácností, ať uţ se jedná o mzdy, starobní důchody nebo renty z vlastnictví půdy. CPI je také důleţitou výchozí informací při řízení a rozhodování v rámci ekonomické politiky státu, jakou můţe být například monetární politika národní banky. Díky pravidelným analýzám tohoto indexu můţeme předpovídat pravděpodobný budoucí vývoj cen a vyhnout se tak nečekaným kolapsům ekonomiky. CPI slouţí také jako měřítko při mezinárodním srovnání ekonomik jednotlivých zemí. K tomu, aby mohl být CPI určen, jsou shromaţďovány ceny několika set odlišných tříd statků od tisíce různých výrobců, které jsou potřebné pro kaţdodenní ţivot. Pro účely této práce nás bude zajímat, o které komodity se konkrétně jedná, jakým způsobem jsou poloţky ve spotřebním koši určovány a co je nejdůleţitější, jak určit váhy jednotlivých cen. Tyto váhy se určují podle ekonomické významnosti komodit, která se zjišťuje porovnáním jejich důleţitosti v rozpočtech výdajů spotřebitelů. Přičemţ ceny jsou neustále sledovány a váhy jsou pravidelně aktualizovány při zjištění změněných nákupních zvyklostí. Je zřejmé, ţe domácnosti v kaţdé zemi mají odlišné preference a zvyklosti, tudíţ i způsob výpočtu CPI se bude trochu lišit. Více tedy ke Švýcarskému CPI v kapitole jemu věnované. (Samuelson a Nordhaus, 1995, Vermeulen, 2008, Hindls, 2003)


2.3.2 1.

14

Dělení inflace

Z hlediska kvantitativního

 mírná (plíţiví) inflace  pádivá (cválající) inflace  hyperinflace (Klíma, 2006, Rusmichová, 1995) Mírnou inflací označujeme jednociferný roční růst inflace. Tato inflace nemá pro ekonomickou ţádné váţné dopady a je povaţována za přijatelnou. Peněţní systém za takovýchto okolností můţe fungovat zcela normálně. Pádivá inflace je dvoj- aţ trojciferný meziroční růst míry inflace a vyvolává závaţné poruchy v ekonomice státu. Peníze velmi rychle ztrácí na hodnotě, lidé se je proto snaţí investovat do reálného bohatství, kterým jsou nejčastěji nemovitosti nebo vzácné komodity. Zároveň klesá zájem o půjčky za nízké nominální úrokové sazby. Hyperinflací se dá označit absolutní destrukce ekonomického systému, kdy míra inflace během roku narůstá o troj-, čtyř- a víceciferné hodnoty. Ceny se stávají nestabilními a většinou přestávají plnit svoji hodnotu. Tento druh inflace má velice negativní dopady na fungování ekonomiky. (Klíma, 2006) 2.

Z hlediska příčinného

 poptávková inflace  nabídková inflace  kombinace poptávkové a nabídkové inflace Inflace poptávková (pull inflation) Tímto termínem označujeme inflaci, která vzniká při situaci, kdy se sice zvyšuje agregátní poptávka, ale potenciální produkt neroste odpovídajícím způsobem. Agregátní poptávka se definuje jako součet výdajů na spotřebu, na investice, ze státních výdajů a čistého exportu. Zvýšení kteréhokoliv z těchto výdajů můţe vyvolat inflaci. V praxi bývá příčinou zejména sníţení daní, zvýšení výdajů státního rozpočtu, zvýšení nominálních mezd a podobně. (Klíma, 2006) Inflace nabídková (push inflation) Dochází k ní při sníţení agregátní nabídky. Je to následek například zvýšení mezd, zvýšení cen energií, materiálů nebo jiných vstupů. Iniciátory, kteří mají na svědomí zmíněné změny, bývají především odboráři, kteří prosazují své zájmy, nebo také firmy v monopolním či oligopolním postavení, které záměrně a neopodstatněně zvyšují ceny svých produktů. Obecně můţeme tento druh inflace nazvat také jako inflaci nákladovou, protoţe její příčinou je zvýšení nákladů výroby. (Klíma, 2006, Rusmichová, 1995)


3.

15

Z hlediska projevení inflace

 zjevná inflace  potlačená inflace  skrytá inflace Zjevnou inflaci označujeme také jako inflaci otevřenou. Jedná se o inflaci, kterou doprovází jasný projev růstu cenové hladiny. Tento projev je tedy pro státní orgány jasným signálem, ţe není něco v pořádku a mají tak moţnost administrativními opatřeními růst cen brzdit. Ostatní příčiny však státem nemohou být ovlivněny, a právě tehdy můţeme mluvit o inflaci potlačené (blokované). Pokud ale důsledky inflace i tak přetrvávají a dosáhnou určitého rozsahu, je nutné administrativní ceny přizpůsobit, obnovit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a potlačená inflace je znovu přeměněna ve zjevnou inflaci. Se skrytou inflací se setkáváme tehdy, kdyţ cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny. (Rusmichová, 1995) Změnu cenové hladiny si většinou představíme jako nepříjemnou, neočekávanou změnu, která s sebou nese negativní následky jak pro fungování státu, tak pro jednotlivce. Často si ale neuvědomujeme, ţe kaţdý z nás určitou míru inflace předpokládá a při jednáních o výši mezd nebo výši úroků ji trţní subjekty zohledňují. Tato inflace je označována jako očekávaná (setrvačná). (Rusmichová, 1995) 2.3.3

Důsledky inflace

Nejpodstatnější je si uvědomit, ţe inflace postihuje všechny části ekonomiky, a to z toho důvodu, ţe peníze a jejich toky propojují všechny sektory hospodářství země. Nejčastějšími projevy bývá pokles kupní síly mezd, zvýhodňování dluţníků a naopak znevýhodňování věřitelů. Inflace nepostihuje vlastníky nemovitostí a komodit, ve kterých je uchována hodnota. Neopomenutelné jsou také sociální dopady. (Klíma, 2006, Rusmichová, 1995) Co je ale klíčové pro záměr této práce je vliv inflace na strukturu spotřeby. Jak tvrdí Klíma „Rychlý růst cen nezbytného zboţí, zejména potravin, sniţuje objem důchodu pouţitelného na jiné výrobky a sluţby.“ (Klíma, 2006, str.87) Celkově sniţuje reálnou agregátní poptávku, sniţuje se odbyt produktů a sluţeb, to vede k poklesu reálného produktu a v konečném důsledku tato situace narušuje hospodářství země. (Klíma, 2006)


16

2.4 Švýcarsko 2.4.1

Obecné informace

Švýcarsko, země známá především svými sýry, hodinkami a bankovním systémem, je vnitrozemským státem, který se nachází v centru střední Evropy. Švýcarsko je velmi rozvinutý stát, orientovaný především na průmysl a zemědělství. Je jedním z hlavních bankovních a finančních center ve světě a také jednou z nejbohatších zemí, přičemţ hrubý domácí produkt na obyvatele je zde nejvyšší na světě. Zemědělství dominuje ţivočišná výroba, která je zaměřena především na extenzivní chov skotu, ale také prasat a ovcí. Z rostlinné výroby je rozšířeno pěstování pšenice, ječmenu, brambor, cukrové řepy, ovoce a vinné révy. Průmysl je orientován zejména na materiálně a energeticky nenáročné výrobky s vysokým podílem na kvalifikované práci. Nejvýznamnější je proto strojírenství, konkrétně přesné strojírenství – výroba hodinek, optiky nebo elektroniky. K jiným průmyslovým oborům patří chemický, farmaceutický, potravinářský (sýry, čokolády), textilní, papírenský nebo polygrafický průmysl. Důleţitý je pro Švýcarsko také cestovní ruch, ať uţ v zimě či v létě. Oblíbené je jak lyţování v luxusních střediscích, tak pěší turistika a cyklistika. (Švýcarsko – ekonomika 2010)

Obr. 1

Švýcarské kantony, zdroj: www.mischu.ic.cz


17

Je tvořeno 26 kantony a se svojí rozlohou 41 285 km2 se řadí k nejmenším státům Evropy. Mezinárodní zkratka pro Švýcarsko je CH z latinského Confederatio Helvetica. Pro zajímavost uvádím oficiální názvy nejen ve čtyřech úředních jazycích Švýcarska, ale také přidávám angličtinu a samozřejmě češtinu.  německy : Schweizerische Eidgenossenschaft  francouzsky: Confédération Suisse  italsky: Confederatione svizzera  rétorománsky: Confederaziun Svizra  anglicky: Swiss Confederation  česky: Švýcarská konfederace Délka švýcarských hranic je cca 1 892 km, přičemţ hraničí s 5 státy (Francie, Německo, Rakousko, Itálie, Lichtenštejnsko). K 31.12.2007 bylo zjištěno 7 591,4 tis. obyvatel, z čehoţ lze odvodit průměrnou hustotu osídlení, která je vyčíslena na 240 obyvatel/km2. Přes 20,7% tvoří cizinci, jejichţ roční přírůstek má rostoucí trend.     

Úřední jazyky v zemi jsou rozloţeny následovně: německý - 63,7% obyvatelstva francouzský - 20,4% obyvatelstva italský - 6,5% obyvatelstva rétorománský - 0,5% ostatní ve Švýcarsku pouţívané jazyky, které nejsou úřední, tvoří cca. 9%

Švýcarská konfederace je členem OSN, NATO, OBSE, Rada Evropy, ESVO (EFTA), OECD, WTO a řady mezinárodních finančních institucí včetně MMF a WB. Co se týče spolupráce s EU, tak přesto, ţe Švýcarsko není členem, tak udrţuje s představiteli EU pravidelný kontakt. Dokladem toho, ţe i přes určitou izolovanost je Švýcarská konfederace na EU svým způsobem závislá, je několik desítek úmluv a bilaterálních smluv ošetřujících různé oblasti uzavřených právě s EU. (www.businessinfo.cz) 2.4.2

Ukazatele ekonomické situace

Co se týká ekonomické situace Švýcarska, tak obecně bývá tato země spojována s pojmy jako vysoká ţivotní úroveň nebo ekonomický blahobyt. Co se za těmito pojmy ale ve skutečnosti skrývá? Jak tyto skutečnosti empiricky doloţit? K tomu nám poslouţí základní makroekonomické veličiny, kterými jsou především hrubý národní produkt (gross national product, GNP), čistý národní produkt (net national product, NNP), osobní důchod (personal income, PI), disponibilní osobní důchod (disposable personal income, DPI) a čistý ekonomický blahobyt (net economic welfare, NEW). Tyto veličiny si postupně charakterizujeme a v rámci vlastní práce budeme pozorovat také jejich vývoj na konkrétních číslech a zároveň situaci porovnáme s ostatními zeměmi uskupení DACH.


18

Začneme tedy s ukazatelem hrubého národního produktu. Toto označení pouţíváme při zjišťování celkové dolarové hodnoty statků a sluţeb vyrobených obyvateli dané země během daného roku. Je to tedy celková suma všech spotřebních a investičních statků, vládních nákupů a čistých vývozů do jiných zemí. Nejvýznamnější funkcí tohoto ukazatele je měření výkonnosti národní ekonomiky. (Samuelson a Nordhaus, 1995) „Hrubý národní produkt (či GNP) je nejobsáhlejší mírou celkové produkce statků s sluţeb v zemi. Je to součet dolarové spotřeby. Investic, vládních nákupů statků a sluţeb a čistých vývozů.“ (Samuelson a Nordhaus, 1995, str.103) Při měření GNP však můţeme narazit na problém týkající se cen, které jsou pro stanovení konečné hodnoty GNP pouţity. Pokud pouţijeme ceny trţní, získáme celkovou peněţní hodnotu výrobků a sluţeb vyjádřenou v současných, běţných cenách, tedy v cenách daného období. Chceme-li ale GNP pouţít jako metr k určení výkonnosti ekonomiky je nutné zohlednit změnu cen v čase. K tomuto účelu pouţíváme cenové indexy, o kterých jsem se zmiňovala výše. Pomocí těchto indexů přeměňujeme tzv. deflujeme běţný neboli nominální GNP na reálný GNP. „Nominální GNP představuje celkovou peněţení hodnotu statků a sluţeb vyrobených v daném roce, přičemţ hodnoty jsou vyjádřeny v trţních cenách kaţdého roku. Reálný GNP upravuje nominální GNP tak, ţe oceňuje produkt v cenách výchozího roku, čímţ vytváří míru produktu ve stálých dolarech. Protoţe definujeme deflátor GNP jako cenu GNP, dostaneme: Reálný GNP = nominální GNP / deflátor GNP.“(Samuelson a Nordhaus, 1995, str.104) Pro přehlednost si GNP znázorníme schematicky. GNP = spotřeba + hrubé investice + vláda + čisté vývozy GNP = C + I + G + X Pokud od GNP odečteme tzv. znehodnocení kapitálu, které zde nebylo odečteno z hrubých investic, získáme čistý národní produkt NNP. „Čistý národní produkt zahrnuje spotřebu, vládní nákupy a čisté vývozy spolu s čistými investicemi.“ (Samuelson a Nordhaus, 1995) Jiný přístup k měření výkonu ekonomiky dané země je měření takzvanou důchodovou metodou. Vzhledem k tomu, ţe domácnosti jsou vlastníky všech výrobních faktorů, tak výkon ekonomiky můţeme zjistit součtem důchodů, které všechny domácnosti obdrţí za své sluţby a poskytnutí výr, které mají ve svém vlastnictví. faktorů. Tímto součtem získáme veličinu nazývanou národní důchod (national income, NI). Do těchto důchodů zahrnujeme hrubé mzdy, renty (důchody z vlastnictví půdy), hrubé zisky korporací, čisté úroky (získané mínus zaplacené), příjmy ze samozaměstnání. Tato veličina však nezohledňuje to, zda domácnosti všechny tyto prostředky, které jim nepochybně náleţí, opravdu obdrţí. Proto zavádíme pojem osobní důchod, který vyjadřuje pouze ty příjmy, které domácnosti skutečně získají. V praxi to znamená, ţe se zohledňují daně odváděné ze zisku korporací, část zisků korporací, která není rozdělována a platby do fondů sociálního pojištění. To vše jsou poloţky, které výsledný zisk domácností sniţují. Naopak vyšší příjem zajišťuje započítání


19

tzv. transferových plateb, které nejsou součástí NI, ale domácnosti je získávají. Poslední úpravou, které PI podléhá, je zdanění, a potom začínáme hovořit o disponibilním osobním důchodu, který je pro hospodaření domácností nejzásadnější. Podle toho, jak jej domácnosti vyuţijí, rozlišujeme dvě sloţky DPI, a to výdaje na osobní spotřebu (C) a výdaje na úspory (S). Tedy DI = C + S. (Fuchs a Tuleja, 2003) Takto tedy můţeme zjistit a vyčíslit ekonomickou sílu, nebo úroveň země. Kritikové však proti tomuto vystoupují velice odmítavě a upozorňují na to, ţe GNP je ve skutečnosti ukazatelem přehnané konzumní společnosti zaměřené na nekonečnou výrobu neuţitečných hmotných statků. Jak cituje Samuelson a Nordhaus ve své knize nejmenovaného mladého radikála: „Nevyprávějte mi o všech vašich číslech a dolarech a vašem hrubém národním produktu. Pro mne GNP znamená hrubé národní znečišťování.“ (Samuselson a Nordhaus, 1995, str.117) Ekonomové se tedy snaţili vytvořit smysluplnější a více průkazný model, který nazvali čistý ekonomický blahobyt (net economic welfare, NEW). Ten sice vychází z GNP, ale na rozdíl od něj nezahrnuje sloţky, které nejsou přínosem k individuálnímu blahobytu a naopak zohledňuje některé klíčové sloţky spotřeby, které jsou v GNP vynechány. „Čistý ekonomický blahobyt je upravenou mírou celkového národního produktu, která obsahuje pouze spotřební a investiční poloţky, jeţ přímo přispívají k ekonomickému blahobytu.“ (Samuelson a Nordhaus, 1995, str.117) Připočítávané poloţky  hodnota volného času  zvyšování kvality výrobků  výrobky a sluţby produkované pro vlastní vyuţití a rodinu  sloţky původem z tzv. stínové ekonomiky Odečítané poloţky  znečištění ţivotního prostředí (Klíma, 2006) 2.4.3

Historie švýcarského statistického úřadu

Historicky první statistické sčítání ve Švýcarsku proběhlo dva roky po vzniku Švýcarské konfederace. V roce 1850 se uskutečnilo pod vedením Stefana Franscina. Švýcarští občané měli vyplnit informace jakého jsou pohlaví, jejich křestní jméno, věk, rodinný stav, povolání, případně ţivnost, vypsat členy domácnosti a náboţenské vyznání kaţdého z nich a také vyplnit informace o případném vlastnictví pozemků. O deset let později, v roce 1860, byl ve Švýcarsku zaloţen statistický úřad v podobě, jak ho známe dnes. Minulý rok tedy Švýcarská statistika slavila 150ti leté výročí. (Statistické údaje existují i z předchozí doby, avšak pouze v neucelených, dílčích a nekompletních materiálech, které měly význam pouze v lokálním měřítku.) Další významnou událostí roku 1860 bylo vydání zákona, který stanovuje pravidelné statistické šetření kaţdých 10 let. V roce 1891 statistický úřad vydává historicky první ročenku s národními statistikami, která bez přerušení vychází aţ dodnes.


20

Zásadním zlomem pro vývoj statistického šetření byla moţnost vyuţití internetu. Poprvé byly informace zpřístupněny online v roce 1987. S postupující a stále modernější dobou prošel určitou modernizací i zákon o statistických průzkumech a v roce 1998 bylo sídlo statistického úřadu přemístěno z Bernu do Neuchatel. O rok později vyšel první oficiální publicistický článek věnovaný tomuto tématu. (www.bfs.ch, 2011) 2.4.4

Tvorba indexu spotřebitelských cen ve Švýcarsku

Poprvé byl CPI vypočítán v roce 1922. Od té doby došlo k devíti revizím postupně v letech 1926, 1950, 1966, 1977, 1982, 1003, 2000, 2005 a naposledy v roce 2010. Pravidelné revize jsou důleţité pro úpravu obsahu spotřebních košů a přizpůsobení vah jeho jednotlivých poloţek, pro kvalifikované rozhodování při realizaci sociální politiky státu nebo pro sociální a ekonomický výzkum. Jen pro představu například v roce 1966 tvořily výdaje domácností na potraviny celých 30 % celkových výdajů, zatímco dnes se podíl těchto statků pohybuje kolem 10%. Pravidelné přepočítávání je také důleţité z hlediska technologického vývoje. V posledních letech totiţ do spotřeby výrazně vstupují statky jako jsou mobilní telefony, počítače, GPS a jiné technologické vymoţenost moderní doby, coţ v dřívějších letech samozřejmě nepřicházelo v úvahu. Revize také zajišťují efektivní uspokojování potřeb domácností, reagují na změnu spotřebitelských preferencí a umoţňují tak redukovat zbytečné náklady na produkci jednotlivých statků. Kaţdé další přepočítávání také znamená zapojení efektivnějších technologií, inovativní IT platformu a lepší organizaci managementu. Pravidelné šetření probíhá u domácností, jejichţ členové trvale ţijí ve Švýcarsku. Nezahrnuje tedy turisty, cizince, kteří zde krátkodobě ţijí z pracovních důvodů nebo studenty na pracovních stáţích či jiných studijních pobytech. Takzvané institucionální (umělé) domácnosti jako jsou domovy důchodců a mládeţnické ubytovny, přestoţe je obývají osoby trvale ţijící ve Švýcarsku, nejsou do průzkumu zahrnuty, protoţe jejich výdaje jsou jen těţko zjistitelné. Statky, od kterých se CPI odvíjí, je pouze zboţí a sluţby určené ke konečné spotřebě. K těmto statkům tedy neřadíme transferové platby, výdaje na investice a úspory nebo třeba příspěvky na zajištění veřejné bezpečnosti. Dalšími vyloučenými poloţkami je produkce pro vlastní potřebu, barterový obchod a sluţby poskytnuté neoficiálně, dá se říct z dobré vůle. Je to z toho důvodu, ţe CPI zahrnuje pouze peněţní transakce. (Vermeulen, 2008) 1.

Tvorba spotřebního koše a následné určení vah jednotlivých komponent Spotřební koš tvoří dvanáct hlavních oblastí, ze kterých pak vybíráme jednotlivé statky. Jedná se o mezinárodní COICOP klasifikaci (The Classification of Individual Consumption by Purpose), která je ve Švýcarsku pouţívána od roku 2000 a je pro všechny státy EU stejná. Statky, které jsou tímto rozdělením do spotřebního koše zahrnuty, musí být dostatečně reprezentativní pro všechny sledované domácnosti, zároveň však není moţné zahrnout do spotřebního koše všechny produkty


21

nacházející se na trhu. Jak tedy zjistit, které produkty zahrnout a které ne? Spotřební koš se vytváří na základě Průzkumu příjmů a výdajů (Income and Consumption Survey, ICS), který detailně informuje o důleţitosti a mnoţství spotřebovávaného zboţí, z průzkumů distributorských firem a organizací působících v oblasti průzkumu dílčích trhů. Většinou se nezahrnují produkty s podílem na spotřebě menším neţ 0,1%, coţ odpovídá částce cca CHF 5,-. Výjimku tvoří základní potraviny, jakými mohou být například rýţe, mouka, čaj, zelenina a podobně. (Vermeulen, 2008) Podle COICOP jsou zboţí a sluţby rozděleny následovně: 1) Potraviny a nealkoholické nápoje 2) Alkoholické nápoje a tabák 3) Oděvy a obuv 4) Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva 5) Nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu 6) Zdravotnictví 7) Doprava 8) Pošta a telekomunikace 9) Rekreace a kultura 10) Vzdělání 11) Restaurace a hotely 12) Ostatní výrobky a sluţby 2. Určení vah komponent spotřebního koše Stejně jako výběr reprezentantů, tak i určení vah se odvíjí od výsledků Průzkumu příjmů a výdajů (ICS) prováděného na domácnostech trvale ţijících ve Švýcarsku, přičemţ je brán ohled na rozdílnou vyspělost jednotlivých regionů, tudíţ kaţdý z regionů získá vlastní koeficient, kterým se bude na tvorbě CPI podílet. V úvahu se nebere všech 26 kantonů zvlášť, ale pouze 7 hlavních regionů, na které je země rozdělena, a kde šetření probíhá. Náhodně vybrané domácnosti v těchto regionech jsou potom nepřetrţitě po dobu jednoho měsíce sledovány, a zároveň jsou podrobně evidovány jejich pravidelné i ojedinělé nákupy a také je zaznamenána výše jejich příjmu. Provedení tohoto průzkumu zaručuje spolehlivá data s dostatečnou výpovědní hodnotou a to zejména proto, ţe zaznamenává veškeré výdaje domácností na spotřebu, data jsou dostatečně aktualizovaná, vyuţívá stejnou klasifikaci, se kterou se operuje při určování CPI (tzv.COICOP) a poskytuje informace o případných změnách v nákupním chování spotřebitelů.


22

Obr. 2 Švýcarsko, regiony, ve kterých probíhalo v roce 2005 ICS šetření, průzkum cen a následné určení vah jednotlivých regionů, zdroj: Neuchatel, 2008

Pěkným příkladem propracovanosti tohoto systému můţe být zohlednění odlišného charakteru některého druhu zboţí. Jedná se například o automobily. Vzhledem k tomu, ţe jejich hodnota je nezanedbatelná, avšak spotřebitelé za ně vydávají peníze pouze v těţko odhadnutelných dlouhých intervalech, časový interval pro záznam takovýchto spotřebních výdajů se zvýšil z jednoho měsíce na 1 rok. To znamená, ţe rodina tento výdaj zaznamená nejen pokud ho uskuteční během sledovaného měsíce (tak jak je tomu v případě většiny ostatních statků), ale i v případě, ţe se nákup uskutečnil v kterémkoli z předchozích jedenácti měsíců. Samotná čísla získaná v ICS výzkumu však nejsou pro výpočet CPI pouţitelná. Po provedení průzkumu následuje několik kroků, které vedou k poţadovaným hodnotám. Za prvé je důleţité odstranit poloţky, které nejsou v CPI zahrnuty. Patří mezi ně transferové platby, výdaje na investice a úspory, nepeněţní spotřeba. Naopak musíme přidat provize za zprostředkování pojištění. U některého druhu zboţí však nezískáváme z ICS průzkumu dostatečně průkazná data a proto se pro určení výsledných vah zohledňují také průzkumy prováděné jinými agenturami zabývajícími se touto činností, případně některé federální statistiky. Příkladem takového statku můţe být spotřebovaná energie (elektřina, plyn, dřevo…). Částky za spotřebu těchto statků jsou mnohokrát započítány jiţ v měsíčních nájmech, takţe domácnosti vlastně ani neví, jaké mnoţství spotřebovávají. Nakonec musíme provést aktualizaci cen v mezidobí od průzkumu příjmů a spotřeby po období výpočtu CPI. Protoţe je ICS od roku 2002 prováděn kaţdoročně, tak i jednotlivé váhy statků ve spotřebním koši jsou aktualizovány kaţdý den.


23

3.

Ceny statků, které jsou pro výpočet CPI směrodatné Kromě určení vah jsou pro stanovení CPI důleţitým faktorem ceny. Ale je třeba najít odpověď na otázku, se kterými cenami v našich výpočtech počítáme? Ve kterých regionech jsou ceny shromaţďovány nebo kdo je vlastně shromaţďuje? Případně jak často mají být aktualizovány. Rozhodující cenou je cena pořizovací. Tedy částka, kterou spotřebitel vydá na pořízení statku. V této sumě je započtena nepřímá daň a případné dotace. Na druhou stranu se nezapočítávají úroky a daň z úroků. Další specifickou skupinou jsou cenová zvýhodnění, která, aby mohla být při výpočtu CPI zohledněna, musí splňovat následující podmínky:  cenové zvýhodnění se musí týkat přesně vymezených produktů a sluţeb  tyto zvýhodněné nabídky musí být k dispozici všem spotřebitelům bez rozdílů  při hromadných slevách nesmí mnoţství prodávaného zboţí více neţ 3x překročit obvyklé prodávané mnoţství výrobku Vyloučeny jsou slevy v rámci uzavírání prodejny, slevy, které spotřebitele nutí k dalšímu nákupu (při koupi jednoho trička je druhé za polovinu ceny), zvýhodnění, které se týká pouze určitých sociálních skupin (studenti, senioři) a stejně tak sníţení cen z důvodu defektu nebo prošlého data spotřeby výrobku. Problematická je skupina tzv. tarifních plateb. To se týká například spotřeby energií, jízdného hromadné dopravy a podobně. V tomto případě je nastaven určitý komplet cen, které jsou dány jednoznačně bez ohledu na frekvenci uţívání statku (sluţby). Jistý zmatek můţe nastat také s načasováním průzkumu cen. Zde se objevuje pojem koncepce zisku, který definuje situaci, ţe pro zaznamenání ceny je klíčový okamţik nákupu zboţí. Většina zboţí je však bezprostředně po koupi zuţitkována, není tu tedy co řešit. Ale existují statky, kdy si nejsme jisti, zda do průzkumu zařadit cenu v době nákupu či spotřeby. Zejména u statků, které mají charakter sluţeb můţe existovat velká prodleva mezi zakoupením a spotřebou. Dobrým příkladem pro nás můţe být nákup letenky. Nejprve je nutné letenku tzv. zabookovat, teprve potom přijde na řadu platba (někdy i se řádově týdenním zpoţděním) a v rozmezí několika dalších měsíců nasedneme na palubu letadla a sluţbu tak vyuţijeme. Dále je nutné nadefinovat ve kterých regionech se bude průzkum provádět, vybrat odbytové prodejny, kde bude probíhat sledování a produkty u nichţ bude cena sledována. Jak bylo zmíněno výše, Švýcarsko je rozděleno na 7 hlavních regionů. V daném regionu lze dále určit jedno aţ tři místa, v rámci kterého budeme průzkum provádět. Jedná se zejména o zalidněné oblasti, tedy povětšinou velké metropole, kde je soustředěna převáţná část spotřeby. V rámci jednoho kantonu můţe však být pouze jedna sběrná oblast. Dbá se také na to, aby byly vhodně vybrány oblasti z hlediska geografického rozloţení a aby byly zastoupeny všechny jazykové variace regionů. Na Obrázku 2 tedy můţeme vidět, ţe v roce 2005 bylo do průzkumu zahrnuto celkem jedenáct sběrných míst, kde se pozoroval vývoj cen a kde také


24

probíhal ICS průzkum. Kaţdému regionu se přitom přiřazovala váha, která byla určena uţ pro účely váţení statků spotřebního koše. V kaţdém regionu dále dochází k výběru odbytišť, kde zákazníci realizují svoji spotřebu. Dvě nejvýznamnější místa v zemi jsou vybírána celostátně, jinak si pracovníci pověření průzkumem cen vybírají místa odbytu ve svém regionu kaţdý sám. Celkem je do průzkumu zahrnuto přes 2000 odbytišť. V rámci těchto prodejních míst se určí konkrétní produkty, které patří do spotřebního koše, a které musí být na trhu dostatečně dlouhou dobu, aby mohla být evidována případná změna jejich ceny. Celkem je ročně cena sledována u cca 400000 vybraných produktů. Frekvence, se kterou mají být ceny sledovány je taky velice diskutabilní. Odvíjí se především od charakteru produktů. Jedná-li se o produkty s často kolísající cenou (čerstvé potraviny), je nutné cenu sledovat a aktualizovat jednou do měsíce. U ropných produktů je to dvakrát měsíčně. Pro ostatní statky spotřebního koše je perioda čtvrt aţ půlroční. Nerovnoměrně jsou pak evidovány ceny produktů, u kterých jsou cenové změny předem známé, případně u produktů, které jsou hojně propagované (telekomunikační sluţby). Další otázkou je, kdo se na sbírání cen podílí? Za prvé existuje regionální úroveň, kdy mají shromaţďování cen na starosti speciální soukromé instituty pro výzkum. Ti mají svoji síť speciálně vyškolených průzkumníků v kaţdém regionu. Celkově se na regionální úrovni shromáţdí ceny z přibliţně 1000 odbytových míst. Jako další rozeznáváme centrální úroveň. Zde sledování cen zajišťují státní organizace jakou je například statistický úřad. Na této úrovni jsou sledovány statky s částečně nebo zcela úředně stanovenými cenami nebo statky s celostátně určenou cenou, která je pro všechny regiony stejná a pevně stanovená. Opět je podíl na sledovaných odbytových místech cca 1000. V neposlední řadě je také podstatné zabývat se změnou kvality zboţí. Toto se projevuje především u zboţí technického charakteru, případně oblečení (v dnešní době módní záleţitost). Technologický pokrok je velice patrný a při sledování cen vybraných produktů má velký význam. Po několika měsících se auto, případně osobní počítač můţe jevit jako zastaralý, z důvodu nových produktů na trhu. Pokud taková situace nastane, existují 4 metody jak produkt nahradit. 1) Přímá substituce – K původnímu produktu A najdeme náhradní produkt B, který je takřka ztotoţnitelný s produktem A. Rozdíl ve dvou obdobích je pak pouze cenový. 2) Řetězová metoda – Pokud k produktu A najdeme produkt B se stejnými charakteristikami, avšak kvalitativně na vyšší úrovni, pak se na hodnotě produktu B, mezi jednotlivými obdobími, projeví rozdíly cenové i kvalitativní. Podmínkou pro uţití metody je, ţe oba produkty musí být na trhu ve stejnou dobu. 3) Evidentní nahrazení – Metoda vyuţívaná především u počítačů a automobilů. A se opět nahradí za B, ale jedná se o dva rozdílné produkty, kdy poměr kvalitativního a cenového podílu na změně hodnoty produktu musí posoudit odborník.


25

4) Bez substituce – Pokud není ani jedna z předchozích metod aplikovatelná, vytvoří se pro nový produkt zcela nová cena, která nebude předchozí, nahrazovaný produkt, brát v potaz. Neurčujeme tedy při změně hodnoty produktu sloţku kvalitativní ani cenovou. 4.

Agregace získaných dat Protoţe jsme při průzkumech získali pouze dílčí data, je nutné je dále zpracovat a metodou agregace je sdruţit tak, abychom dosáhli poţadovaného CPI. Tento postup je rozdělen do tří fází. V prvním kroku shromáţdíme informace o neváţených cenách jednotlivých statků, ve všech regionech z různých distribučních kanálů a vypočteme geometrickou střední hodnotu. V druhé fázi přidělíme získané hodnotě váhu připsanou konkrétnímu regionu a distribučnímu kanálu. Nejvyšší a poslední stupeň agregace pak upraví získanou hodnotu pomocí vah přidělené sledovanému statku ve spotřebním koši. Poslední otázku, kterou si při výpočtu CPI poloţit je, co se děje se sezónním zboţím a jakým způsobem je při sledování cen zachycováno, kdyţ se na trhu objevuje pouze v určitých obdobích v roce. Pokud dojde k průzkumu cen v období, kdy takový produkt není na trhu, jednoduše se zaznamená poslední sledovaná cena, a to do doby, neţ se na trhu produkt zase objeví. 2.4.5

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

Vzhledem k tomu, ţe metody výpočtu indexu spotřebitelských cen se v jednotlivých zemích značně liší, je velice obtíţné srovnávat míru inflace v mezinárodním měřítku. S tímto problémem se Evropská unie (EU) vypořádala prostřednictvím tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který zavedla nejen pro své členské státy, ale také pro státy EEA (European Economic Area), a tím pádem usnadnila mezinárodní srovnání inflace. Základ tomuto ukazateli poloţila EU jiţ v roce 1991 při podepsání Maastrichtské smlouvy, avšak přijat byl aţ 23.října 1995 Radou ministrů. Počáteční rámec regulí z roku 1995 je postupně doplňován o další konkrétní detaily týkající se měření indexu a zakotvuje poţadavek opakovaného měření v pravidelných periodách vzhledem k základnímu roku, a to jak z hlediska geografického, tak z hlediska demografického při stejném způsobu klasifikace jednotlivých skupin statků. Poprvé byly harmonizované indexy zveřejněny Eurostatem 7.4.1997. Vzhledem k tomu, ţe Švýcarsko není součástí ani jednoho uskupení, pro které byl HICP připraven, přijalo tyto regule aţ po podepsání bilaterálních smluv s EU, a to k 1.1.2007.

Literární rešerše Komparace CPI a HICP, zdroj: Švýcarský statistický úřad (2005), upraveno autorem

CPI

Zboţí a sluţby konečné spotřeby s ohledem na systém národních účtů Národní koncept: Výdaje domácností trvale pobývajících v dané zemi v rámci národního ekonomického území i v zahraničí Soukromé domácnosti COICOP Pořizovací cena Laspeyersův vzorec a geometrická střední hodnota Měsíční, čtvrtletní (pololetní), nepravidelná

Definice zboţí a sluţeb

Zeměpisné pokrytí Demografické pokrytí Obsah a struktura spotřebního koše Rozhodující cena Metoda výpočtu Frekvence průzkumu

Zboţí a sluţby konečné spotřeby s ohledem na systém národních účtů Domácí koncept: Výdaje domácností nejen trvale pobývajících, ale i všech ostatních domácností na ekonomickém území dané země Soukromé i institucionální domácnosti

HICP

Tab. 1

26

COICOP Pořizovací cena Laspeyersův vzorec, geometrická střední hodnota Měsíční pro všechny druhy zboţí a sluţeb

Jednotlivé indexy jsou navzájem velice podobné. To jak se liší, můţeme vidět v tabulce. A pro přehlednost ještě v následném grafickém znázornění. Hlavním rozdílem je národní a domácí pojetí průzkumu a také cílové subjekty, kterých se průzkum týká. Výpočet ale zůstává prakticky stejný. Harmonized Index of Consumer Prices

Consumer Price Index

Výdaje institucionálních švýcarských domácností na území Švýcarska Výdaje soukromých i institucionálních domácností v zahraničí Výdaje soukromých švýcarských domácností na území Švýcarska Spotřeba cizích domácností na území Švýcarska

Obr. 3 Poloţky zahrnuté do výpočtu CPI a HICP, zdroj: Švýcarský statistický úřad, upraveno autorem


27

3 Spotřební koše a ekonomická situace zemí DACH Tato kapitola poskytne čtenáři detailní přehled o demografické a ekonomické situaci Švýcarska a stejně tak nastíní tuto problematiku v Německu i Rakousku, přičemţ budou zjištěné údaje mezi sebou porovnávány. Čtenář bude seznámen se strukturou spotřebních košů ve všech DACH zemích a znázorněna bude i změna struktury v čase. Závěr kapitoly bude věnován vývoji Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen jednotlivých poloţek COICOP za posledních deset let. Vţdy bude uvedeno přehledné srovnání situací všech sledovaných zemí.

3.1 Obyvatelstvo Od počátku 20. století se počet obyvatel ve Švýcarsku více neţ zdvojnásobila. Z 3,3 milionů obyvatel v roce 1900 se vyšplhala aţ na 7,8 milionů obyvatel (rok 2009). Kromě toho se také rapidně změnila struktura obyvatelstva. Podíl mladistvých pod 20 let od roku 1900 poklesl z 40,7 % na pouhých 21 %. Naopak u starých osob (64 let a víc) byl zaznamenán nárůst o 11 % (z 5,8 % na 16,8 %. Počet občanů nad 80 let vzrostl z 0,5 % na 4,8 %. To, ţe obyvatelstvo stárne je následkem rostoucí délky ţivota a především sníţené porodnosti. Ţeny tvoří v roce 2009 lehkou nadpoloviční většinu (50,8 %) a výrazný je také jejich vyšší podíl na celkovém počtu obyvatel nad 64 let v porovnání s muţi. Vývoj obyvatelstva ve Švýcarsku 7 701 856

8 000 000 7 500 000 7 000 000 6 168 700

6 500 000 6 000 000 5 500 000 5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000

3 282 407

3 000 000 1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2009

Obr. 4 Vývoj obyvatelstva ve Švýcarsku, zdroj: Švýcarský statistický úřad (2011), zpracováno autorem

Co se týká cizinců, tak v evropském srovnání je Švýcarsko jedna ze zemí s nejvyšším zastoupením cizinců. Cizinci zde tvoří v roce 2009 22,1 % veškerého obyvatelstva. Tato skutečnost se dá vysvětlit mezinárodní atraktivitou této země.


28

Zajímavé je také rozloţení obyvatelstva. Jak ukazuje následující tabulka, tak přes 4 miliony obyvatel se nachází ve velkých městech a jejich příměstských částech. Tab. 2 Přehled soustředění obyvatelstva v největších městech, zdroj: BFS (2010), zpracováno autorem

Zalidnění největších měst a jejich okolí v roce 2009 Město Přilehlá aglomerace v tis. ∆% 1999-2009 v tis. ∆% 1999-2009 Celkem 1069,5 6,7 3008,2 10,3 Zürich 368,7 9,5 1170,2 13,0 Genf 186,0 7,2 521,4 13,4 Basel 166,2 -0,3 498,0 4,2 Bern 123,5 0,6 350,8 3,4 Lausanne 125,9 9,9 330,9 12,0 Wintertuhr 99,4 12,9 137,0 14,0 Hustota obyvatelstva je 195 obyvatel na km2 a procentní přírůstek za posledních 10 let činí 8,7 %. V příloze jsou uvedeny konkrétní čísla pro jednotlivé regiony.

3.2 Hrubý domácí produkt (BIP, Bruttoinlandprodukt) V 90. letech zaţilo Švýcarsko nepříjemné strukturální změny. Se stále více se rozšiřující globalizací ekonomického dění došlo k restrukturalizaci v mnoha oblastech podnikání. Tento proces byl spojen s obrovskými vládními náklady a s nejistotou výdělečně činných občanů. To mělo za následek jen pomalé uzdravování ekonomiky po propadu v letech 1991-1993. Navíc v roce 1992 došlo k výraznému oslabení Švýcarského franku. Nezaměstnanost prudce rostla. Teprve rok 1997 přinesl určité zlepšení, hospodářství se opět dostávalo do fáze konjunktury a v rámci oţivení švýcarské ekonomiky došlo ke zvýšení objemu vývozu. Na kladném vývoji ekonomické situace mělo také velkou zásluhu působení švýcarských podniků v zahraničí. Kromě toho následná analýza dat, poskytla informace, ţe během 90.let výrazně poklesl význam nefinančních institucí. V roce 1990 tvořil podíl těchto institucí na HDP celých 78 %, v roce 1999 uţ jen 71 %. Naproti tomu vyšlo najevo, ţe vliv finančních institucí (banky, pojišťovny) na HDP za stejnou dobu vzrostl ze 7 % na 11 %. K výraznějšímu ozdravení ekonomiky tedy došlo aţ v roce 1998, kdy se znatelně zlepšilo postavení nefinančních podniků.


29

Vývoj HDP ve Švýcarsku v CHF 600000

544196

500000 4,43%

4,75%

6,23%

3,6%

3,6%

5,00% 4,00%

400000 300000345597

0,82%

3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,64% -1,00%

0,80%

200000 -0,2% -0,9%

-2,00% -1,9% -3,00%

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

0

2009

100000

7,00% 6,00%

Nominální HDP Meziroční procentní změna HDP v běţných cenách Meziroční procentní změna HDP v cenách předchozího roku

Obr. 5

HDP ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2010), zpracováno autorem

Po nejvýraznějším vzestupu v roce 2000 se ekonomický růst nečekaně zpomalil. V roce 2002 a 2003 došlo ke stagnaci HDP. Od roku 2004 znovu dochází k růstu, který je vysvětlován zvýšením domácí poptávky a opět i přínosem zahraniční spolupráce. U obou těchto faktorů byla totiţ v předchozích dvou letech zaznamenána stagnace. V roce 2005 byl zaznamenán meziroční růst HDP o 2,6 % a v roce 2006 a 2007 dokonce celých 3,6 % (v cenách předchozího roku). Takto markantní vzrůst byl zaznamenán poprvé od roku 1990. V roce 2008 se však poprvé objevily následky finanční krize. V roce 2008 ještě přírůstek DPH dosáhl 1,8 % (ceny předchozího roku), ale banky a jiné finanční instituce se musely potýkat s velkými problémy. Ještě větší následky měla krize v roce 2009, kdy došlo k poklesu HDP o 1,9 %. Co se ale týče ekonomiky Švýcarska obecně, tak dle kaţdoroční zprávy Světového ekonomického fóra The Global Competitiveness Report se Švýcarsko v roce 2009, bez ohledu na důsledky finanční krize, umístilo na 1. místě v hodnocení výkonnosti ekonomik. GCI (Global competitivness index) Švýcarské konfederace, který je zaloţen na 12 hlavních pilířích konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik, získal prvenství s nepatrným rozdílem 0,01 nad druhými Spojenými státy americkými. Jeho hodnota činila 5,60, Německo s hodnotou indexu 5,37 obsadilo 7.místo tabulky, Rakousko 17. místo s indexem 5,13.

3.3 Nezaměstnanost Při určování nezaměstnanosti rozlišujeme dvě její definice. Evidovat můţeme nezaměstnané podle mezinárodní definice ILO, kdy je nezaměstnaným označen kaţdý, kdo nemá práci, aktivně si ji hledá, ale není registrovaný na úřadě práce. Druhá


30

definice bere jako nezaměstnané v úvahu pouze občany bez práce, kteří jsou evidování na úřadu práce. Pro tuto práci bude vyuţita první definice, podle platných mezinárodních standardů. Navíc se také můţeme setkat s termínem podzaměstnaní, který označuje člověka zaměstnaného na částečný úvazek, přičemţ by rád pracoval více. Vývoj nezaměstnanosti ve Švýcarsku 5,0

3,4

3,4

4,0

2,4

3,0 %

4,5

4,5

4,2

3,9

1,8 2,0 1,0

Obr. 6

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

0,0

Nezaměstnanost ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

Z grafu je patrné, ţe trend vývoje nezaměstnanosti má spíše rostoucí charakter a poměrně věrně kopíruje výše zmíněnou ekonomickou situaci ve Švýcarsku. Kritický začátek 90. let střídá od roku 1997 ekonomická konjunktura. Lze vidět i vliv stagnace ekonomiky na nezaměstnanost od roku 2002 a stejně tak i stav, který Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých regionech přinesla v roce 2008 ekonomická krize. Švýcarska 7,0 6,0 5,0 4,0 % 3,0 2,0 1,0 0,0 2002

2003

2004

Genferseeregion Zürich Tessin Obr. 7

2005

2006

2007

Espace Mittelland Ostschweiz

2008

2009

2010

Nordwestschweiz Zentralschweiz

Regionální nezaměstnanost ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

Obrázek 7 znázorňuje situaci v jednotlivých regionech Švýcarska. Nejniţší míra nezaměstnanosti je dlouhodobě v centru Švýcarska v regionu Zentralschweiz. Za


31

povšimnutí stojí také to, ţe většina Švýcarských regionů nepřesahuje pětiprocentní hranici nezaměstnanosti, coţ lze hodnotit velice kladně. Výjimku tvoří regiony Genferseeregion a Tessin.

3.4 Příjmy a výdaje V roce 2008 činila průměrná měsíční mzda 5823 CHF. Zde jsou zahrnuty příjmy jak veřejného, tak i soukromého sektoru. Z grafu č. 8 lze pozorovat rostoucí chaprůměrnéněkolik měsíčnílet. mzdy ve Švýcarsku (v CHF) rakter mezd Vývoj za posledních 6 000 5 823

5 800 5 600 5 400 5 200

5 104

5 000 1998

Obr. 8

2000

2002

2004

2006

2008

Měsíční průměrná mzda ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

Zároveň je švýcarsko zemí s nejvyšším čistým příjmem ve světě. (www.finexpert.cz, 2008) Zásluhu na tom má zejména niţší zdanění neţ je v zemích EU. Rozložení příjmů mezi jednotlivá pohlaví 5,50% 9,10%

Do 26 000 CHF ročně 25,30% Do 26 000 CHF ročně

27,40% 25,90% 22,40%

52 001 aţ 78 000 CHF ročně 78 001 aţ 104 000 CHF ročně

21,70% 24,90%

Obr. 9

Nad 104 001 CHF ročně 10,40%

10,80%

5,60% 9,30%

Muţi

Ţeny

Bez příjmů/neznámý příjem

Mzdové skupiny muţů a ţen ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

Graf na obrázku č.9 znázorňuje rozloţení mezd ţen a muţů podle mzdových tříd. Je z něj patrná převaha muţů ve vyšších mzdových podmínkách, zatímco většina


32

ţen je zastoupena v rámci niţšího platového ohodnocení. Výrazný je rozdíl především u nejniţší a nejvyšší mzdové třídy. Zatímco existuje pouze 5,5 % muţů, kteří si ročně vydělají do 26 000 CHF, u ţen tuto skupinu tvoří celkem 25,3 %. Přesný opak situace pak nastává v nejvyšší platové třídě, kdy jsou čísla velice podobná, pouze opačně přiřazena. Je to ale trend, který platí ve většině zemí. Zajímavý je také vývoj nominálních a reálných mezd a mezd ve spotřebitelských cenách. Přesto, ţe mzdy mají v průběhu let rostoucí charakter, v roce 2010 byl zaznamenán nominální růst mezd pouze o 0,8 %, coţ je nejniţší přírůstek od roku 1999. V roce 2009 přitom nominálně mzdy vzrostly o 2,1 %. Tento propad je přisuzován v roce 2009 stále přetrvávající krizi, celosvětové hospodářské recesi a meziročním růstem cenové hladiny o 0,7 %. Pro reálné mzdy to znamenalo růst o nevýznamných 0,1 %. Kupní síla mezd tedy stagnuje. V roce 2009 byla situace i v tomto případě zcela jiná. Reálně mzdy vzrostly o 2,6 %. Mezi roky 2006 a 2010 tak došlo k průměrnému růstu reálných mezd o 0,7 %. Graficky lze tuto situaci pozorovat na níţe uvedeném grafu. Jen pro zajímavost pokud budeme brát v úvahu Vývoj (1939=100), nominálních, reálných mezd a mezd ve spotřebitelských rok 1939 jako základní tak index nominální mzdy dosahuje 285 bodů cenách ve Švýcarsku a index reálné mzdy 298 bodů (opět 1939=100).

Mzda v cenách spotřebitelů

Nominální mzda

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 % 3,0 2,0 1,0 0,0 - 1,0 - 2,0

Reálná mzda

Obr. 10 Vývoj nominálních, reálných mezd a mezd ve spotřebitelských cenách ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

Navzdory výše uvedené informaci, ţe švýcarské průměrné čisté mzdy jsou nejvyšší na světě, je třeba dodat, ţe tato informace můţe být poněkud zavádějící. Aby vůbec bylo moţné efektivně zhodnotit ekonomickou situaci a následně ji porovnat s ostatními zeměmi, je nutné si uvědomit i ostatní okolnosti. To, ţe je mzda na první pohled nominálně vyšší, můţe být neprůkazné, vzhledem k odlišné kupní síle peněz v dané zemi. Pokud je bráno v úvahu srovnání zemí DACH, tak v roce 2007 činila průměrná roční hrubá mzda ve Švýcarsku 46 058 eur, zatímco v Německu činila tatáţ mzda 42 382 eur a v Rakousku 36 673 eur. Pokud se však zohlednila i kupní síla peněz, byla situace trochu jiná. Švýcarsko dosáhlo výše mzdy 34 328


33

eur v paritě kupní síly, Německo 41 039 eur a Rakousko 36 227 eur. Pokud tedy máme být objektivní, tak nejvýhodnější postavení mají spotřebitelé v Německu a naopak Švýcaři v rámci těchto tří zemí zůstávají na pomyslné poslední příčce. Pro účely této práce jsou však směrodatné příjmy domácností. Ty se skládají ze čtyř sloţek. Jsou jimi příjmy ze závislé činnosti, které tvoří převáţnou většinu celkového příjmu domácnosti. Druhým nejvýznamnějším příjmem jsou transferové platby, tedy sociální a jiné dávky, které jsou přerozdělovány státem. Poměrně zanedbatelné jsou potom příjmy ze samostatné činnosti a renty z vlastnictví majetku. Ty dohromady tvoří průměrně okolo 20 % celkových příjmů. Graf znázorňuje kromě sloţení příjmů domácností také vývoj výše těchto příjmů. Lze vyčíst, ţe za posledních deset let výše příjmů vzrostla o více neţ 100 000 mil. CHF. V roce 2008 činila suma příjmů domácností 519 884 mil. CHF. Vývoj cen v grafu je určován vţdy vzhledem k předchozímu roku. Struktura příjmů domácností ve Švýcarsku (v mil. CHF)

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000

Příjmy ze závislé výdělečné činnosti Renta z vlastnictví majetku

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

0

Příjmy ze samostatné činnosti Transferové příjmy

Obr. 11 Struktura příjmů domácností ve Švýcarsku (v mil. CHF), zdroj: BFS (2010), zpracováno autorem

Během ekonomického vývoje lze pozorovat změny i v objemu výdajů, které jsou schopny domácnosti vynaloţit na spotřebu. Celkem se průměrné výdaje pohybují kolem 60 % průměrného příjmu domácností. V následujícím grafu je opět zřejmá stagnace ekonomiky v letech 2002 a 2003, kdy výdaje balancovaly na stále stejné, nízké úrovni. Od roku 2004 dochází k viditelnému růstu výdajů a nejvíce domácnosti utrácely v roce 2007, tedy rok před hospodářskou krizí. Rok 2008 znovu zaznamenal pokles výdajů. Kromě výdajů na spotřebu celkové příjmy domácností tvoří také transferové platby.


34

Průměrné měsíční výdaje švýcarské domácnosti na spotřebu v CHF 5 500 5 377 5 311

5 350 5 200 5 050 4 853

4 900

4 752 4 750

4 671

4 600 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. 12 Průměrné měsíční výdaje švýcarské domácnosti na spotřebu v CHF, zdroj: BFS (2010), zpracováno autorem

Jak vypadala struktura jednotlivých výdajů ve vybraných letech znázorňují následující grafy. Rok 2006 pro Švýcarsko znamenal obrovský vzestup ekonomiky země. Byl zaznamenán největší přírůstek HDP od roku 1990 a měsíční výdaje domácností byly ke konci tohoto roku přibliţně o 600 franků větší neţ v roce 2002. Nejvíce disponibilních prostředků připadlo na Bydlení a energie. Podíl této poloţky činil v roce 2006 téměř 20 % všech výdajů. Překvapivá je vysoká hodnota výdajů na zdravotnictví, těsně nad 17 %. Typický je pro Švýcary malý podíl výdajů na Alkohol a tabákové výrobky, dále je zanedbatelné procento přiděleno nákladům na Vzdělání a na ustupující Poštu a telekomunikace. Potraviny a nealkoholické nápoje 9,64%

Alkoholické nápoje a tabák

10,74%

Oděvy a obuv

1,90% 4,06%

9,86%

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva Nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu

0,80%

Zdravotnictví Doprava

9,11% 19,68%

Pošta a telekomunikace Rekreace a kultura

2,63%

Vzdělání Restaurace a hotely

10,25%

4,23%

Ostatní výrobky a sluţby

17,10%

Obr. 13

Švýcarské spotřební výdaje (2006-konjunktura)

Zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem


35

Hospodářská krize s sebou přinesla sníţení celkových výdajů, struktura však zůstala poměrně stejná. Ačkoliv hospodářská krize započala v Americe v roce 2008, tak plný dopad na evropské ekonomiky se projevil aţ spíše v následujícím roce. Z tohoto důvodu jsem pracovala s daty z roku 2009. Mnoho poloţek zaznamenalo mezi lety 2006 a 2009 pokles podílu na celkové spotřebě. O téměř 0,4 % poklesly náklady na Bydlení, stejně tak na Restaurace a hotely. Naopak podíl výdajů na Dopravu vzrostl o necelé procento,poloţky Nábytek, Oděvy a Pošta zaznamenaly nárůst o zlomek procenta. Zvláštní je také zvýšení procent, které připadnou na Rekreaci a kulturu. Z tohoto můţeme usuzovat, ţe hospodářská krize na jednotlivé domácnosti přeci jen neměla tak markantní dopad. Na druhé straně poklesla procentní hodnota skupiny 02 (Alkohol a tabák), coţ opravdu můţe znamenat určité uskromnění spotřebitele. Zajímavý je taky nejvýraznější pokles ve výdajích na Zdravotnictví, a to o necelé 3 %. Potraviny a nealkoholické nápoje 10,14%

10,70%

Alkoholické nápoje a tabák 1,65%

Oděvy a obuv

4,31%

9,53%

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva Nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu

0,86%


10,27%

19,30%

Pošta a telekomunikace Rekreace a kultura

2,72%

Vzdělání Restaurace a hotely 4,91%

11,12% 14,50%

Obr. 14

Ostatní výrobky a sluţby Zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

Švýcarské spotřební výdaje (2009-krize)

3.5 Srovnání ekonomické situace Aby bylo moţné srovnat ekonomické situace v zemích DACH, je nutné stanovit aktuální kurz měny, pomocí kterého přepočtu zdrojová data. Pouţit bude kurz platný k 21. 4. 2011, vyhlášený ČNB, a sice 1 EUR = 1,285 CHF. Protoţe hlavním tématem práce je Švýcarská konfederace, budu tedy přepočítávat na Švýcarské franky. (www.cnb.cz, 2011)


3.5.1

36

Německo

Oficiální název země je Spolková republika Německo. Rozlohou je asi 8x větší neţ Švýcarsko, rozprostírá se na 357 020,22 km2. Co se týče obyvatelstva, tak na rozdíl od Švýcarska zaznamenává Německo v současné době pokles. Od roku 2006 do roku 2009 se počet obyvatel sníţil o téměř 500 000 obyvatel na 81, 802 mil. Hustota zalidnění je průměrně 229 obyvatel na km2. Ekonomicky aktivního obyvatelstva je v roce 2009 41 mil. (cca 50 %). V současné době SRN zaţívá ekonomický boom. Souvisí to především s rozvojem exportu. V roce 2010 se HDP zvýšil o 3,6 %, coţ znamená největší přírůstek od dob znovusjednocení. Ve stejném roce se sníţila i míra nezaměstnanosti, a to z 9,1 % na 8,6 %. Negativní situace však vznikla v souvislosti se zadluţením země. V roce 2008 se dluh pohyboval ve výši 66 % HDP, o rok později 75 % HDP a v následujících letech se tento trend vyvíjí stejně. Průměrný roční příjem německých domácností byl zjišťován v průzkumech v letech 1998, 2003 a 2008. Od roku 1998 roční příjem domácností rostl aţ na hodnotu 35 580 eur (CHF 45 720) v roce 2008. Výdaje na spotřebu se podle téhoţ průzkumu vyvíjely následovně. Průměrná domácnost měsíčně vydá na spotřební statky 2 061 eur (CHF 2 648) měsíčně v roce 1998, 2 177 eur o pět let později a dle posledního průzkumu v roce 2008 představovaly průměrné spotřební výdaje celkem 2 245 eur (CHF 2 885) měsíčně. 3.5.2

Rakousko

Rakouská republika s rozlohou 83 870,95 km2 (necelý dvojnásobek Švýcarska) zaznamenala v roce 2009 8 335 260 obyvatel, přičemţ hustota zalidnění tak dosáhla 99 obyvatel/ km2. V produktivním věku je téměř 65 % obyvatelstva. Stejně jako ostatní ze zemí DACH, tak i Rakousko se v současné době zotavuje z ekonomické krize. Počátek roku 2009 byl doprovázen výrazným poklesem ekonomiky. Dna recese bylo v tomto roce dosaţeno poklesem HDP o 5,3 %. V následujících obdobích má ekonomika rostoucí trend, a to zejména díky zvyšujícím se exportům. Ekonomická krize se projevila i na sníţení nabídky pracovních míst a s tím související rostoucí mírou nezaměstnanosti. Z 3,8 % v roce 2008 na 4,8 % v roce 2009. Dále je pro bakalářskou práci směrodatný příjem a výdej domácností. V roce 2009 průměrná domácnost disponuje 29 846 eur, coţ se rovná CHF 38 352. Přičemţ v tom samém roce činily měsíční výdaje na spotřebu 1 880 eur (CHF 2 415).

Spotřební koše a ekonomická situace zemí DACH Tab. 3

37

Srovnání některých ekonomických aspektů DACH zemí Průměrná roční hrubá mzda v zemích DACH (2008)

Průměrné roční/měsíční disponibil- Průměrné měsíční výdaje ní příjmy domácností na spotřebu (2008) (2008)

Německo

v CHF 56 465

v CHF 45 720/3 810

v CHF 2 885

Rakousko

49 669

38 352/3 196

2 415

Švýcarsko

76 740

77 580/6 465

5 311

zdroj: BFS (2011), Německý statistický úřad (2011), Rakouský statistický úřad (2011), zpracováno autorem

Pokud se budeme zabývat nezaměstnaností, tak je znatelný velký rozdíl mezi Německem a ostatními zeměmi. Přičemţ zdravá míra nezaměstnanosti, která se dá také označovat za plnou zaměstnanost, je 1% aţ 2%. Zatímco Rakousko a Švýcarsko se drţí průměrně na dvojnásobku této hodnoty, takzemí Německo výrazně tuto hodnotu Srovnání vývoje nezaměstnanosti DACH překračuje. 12 11,7 10

10,8

10,5

10,5 9,8

9,0

8 8,2 %

3,5

3,6

4,0

4,9

4,3

4,4

4,1 2

9,6

7,8

6 4

9,4

5,2

4,5

4,7

4,4

4,3

4,1

3,7

3,4

2007

2008

3,1

2,7

2,4

2000

2001

4,8 3,8

0 2002

Švýcarsko v tis.

Obr. 15

2003

2004

Rok Rakousko v tis.

2005

2006

2009

Německo v tis.

Srovnání nezaměstnanosti DACH zemí, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

Na následujícím grafu je znázorněn vývoj HDP. Tento ukazatel ekonomické síly země má větší výpovědní hodnotu neţ samotné konkrétně vyčíslené hodnoty, které jsou přirozeně rozdílné vzhledem k velikosti a počtu obyvatel země. Z grafu je vidět poměrně malý růst DPH v Německu v porovnání s ostatními zeměmi. V roce 2003 dokonce došlo k poklesu DPH. Rakousko se Švýcarskem mají velice podobné tendence, avšak zajímavé je, ţe následky hospodářské krize postihly Švýcarsko ze všech zemí nejméně.

Spotřební koše a ekonomická situace zemí DACH Srovnání růstu HDP

38

2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 -5 -4,5

-4 -3,5 -3 -2,5

-2 -1,5 -1 -0,5

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

% Německo

Obr. 16

Švýcarsko

Rakousko

Srovnání růstu HDP v DACH zemích, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

Posledním srovnávaným ukazatelem je velikost HDP na hlavu. Obrázek č.18 zachycuje vývoj za posledních 5 let, přičemţ ceny jsou opět podle výše uvedeného kurzu přepočítány na Švýcarské franky. Hodnoty jsou vţdy v paritě kupní síly země. Nejvyšších hodnot trvale dosahuje Švýcarsko, viditelný je kaţdoroční přírůstek HDP na obyvatele s výjimkou roku 2009, kdy hospodářská krize způsobila celkový pokles HDP země. Nejniţší průměrný hrubý domácí produkt připadá na obyvatele Německa. Navíc meziroční přírůstky nejsou tak výrazné a za posledních 5 let se HDP na obyvatele zvýšil pouze o 3441 franků. Ve Švýcarsku je přírůstek za 5 let skoro 2x vyšší. Vývoj HDP na obyvatele (v CHF)

52500 45000 37500

37113,4 39530,5 45023,8

37011,9 39949,4 45486,4

35030,4 37056,8 43487,0

37191,8 38494,7 45047,0

15000

35297,7 37974,3 41330,7

22500

33750,5 35950,4 38479,3

30000

2005

2006

2007

2008

2009

2010

7500 0 Německo

Obr. 17

Rakousko

Švýcarsko

Srovnání vývoje HDP na hlavu, v CHF, zdroj: www.wko.at (2011), zpracováno autorem


39

3.6 Index ekonomické svobody Index ekonomické svobody je ve světě zjišťován jiţ 15. rokem. Je vyhodnocován sestavován asociací The Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street Journal. Celkem tento index tvoří 10 kritérií, které jsou ohodnocený 0-100 % podle míry vyhovění. Ekonomickou svobodou se rozumí právo jedince pracovat, vyrábět, investovat a konzumovat, proto jsou kritérii svoboda obchodu, podnikání, fiskální svoboda nebo například svoboda práva a justice a jiné. Index je určitou informací pro účastníky trhu, jak moc je ekonomika dané země stabilní a jak moc je otevřená vůči světu. Není tedy ukazatelem bohatství země, ale jeho vysoká hodnota zpravidla přispívá k dobré ţivotní úrovni obyvatelstva. Situace v roce 2009 byla podle posledního průzkumu následující. Na šestém místě se nachází Švýcarsko hodnotou 81,1 procentních bodů. Rakousko na 22. místě se 71,6 body a hned za ním Německo se ziskem 71,1 procentních bodů. (Gola, 2010)

3.7 Srovnání struktury spotřebních výdajů, vývoje celkového HICP a indexu jednotlivých položek spotřebního koše Aby bylo srovnání vývoje indexu spotřebitelských cen v jednotlivých zemích korektní, budeme srovnávat tzv. harmonizovaný CPI, coţ je evropsky definovaná obdoba národního spotřebitelského indexu. Jak jiţ bylo zmíněno výše, tak ve Švýcarsku byl tento index zaveden aţ v roce 2008. Odhadem jsou však dostupné i hodnoty z let 2006 a 2007, takţe budu ve srovnání vycházet právě z těchto údajů, které budou porovnávány s hodnotami Německa a Švýcarska za stejné období. Bazický rok bude rok 2005. Nejprve se podíváme, jak vlastně spotřebitelé ve zkoumaných zemích pouţívají své výdaje. Stejně jako v kapitole Švýcarsko bude na koláčovém grafu nastíněna struktura spotřebních výdajů. Bohuţel na stránkách Rakouského statistického úřadu nebyla dostupná data pro rok 2009, proto jsem pouţila data z předchozího roku. Nicméně vycházím z toho, ţe struktura výdajů se v dané zemi mění během let jen velice nepatrně (toto lze pozorovat na vývoji švýcarských spotřebních výdajů viz. výše) a pro účely této práce je zásadní spíše mezinárodní srovnání odlišností a nákupních zvyklostí. 3.7.1

Struktura spotřebních výdajů

V této části práce bude zhodnocena současná struktura výdajů na spotřebu v jednotlivých zemích. Roku 2010 odpovídá vnitřní kruh grafu, budeme se tedy soustředit na něj. Pokud srovnáme jednotlivé grafy, tak můţeme pozorovat následující odlišnosti. Poloţka 01, která odpovídá Potravinám a nealko nápojům dosahuje nejniţší hodnoty ve Švýcarsku. Na tyto statky v roce 2010 připadlo necelých 11 % výdajů. V Německu je podíl na výdajích o 1 % vyšší, v Rakousku pak o celé 2%. Výraznější rozdíl je však u poloţky Alkohol a tabákové výrobky. Zde Švýcarsko na-


40

opak vykazuje nejniţší hodnotu, a sice 1,72 %. V Německu byla přidělena váha těsně nad 4,5 % a v Rakousku necelé 3 %. Potraviny a nealkoholické nápoje

2000 6,63%

12,05%


5,40% 0,78%

8,42% 11,89% 4,33% 5,20% 1,02% 4,59% 12,52% 6,51% 5,36% 12,04%

2010

Oděvy a obuv Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva Nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu Zdravotnictví Doprava

3,31% 2,88%

Pošta a telekomunikace 23,04%

15,09%

21,65% 4,38% 6,10%

15,23%

Rekreace a kultura Vzdělání Restaurace a hotely

3,50% 8,09%

Obr. 18


Spotřební výdaje v Německu, zdroj: Eurostat (2011), zpracováno autorem

Z dostupných zdrojů jsem zjistila, ţe cenová hladina Alkoholu a tabákových výrobků dosahuje nejvyšší hodnoty ve srovnání s ostatními dvěma zeměmi. Tím se to tedy dá částečně vysvětlit, avšak není to takový cenový rozdíl, aby způsobil při stejném mnoţství spotřeby takovéto nesrovnalosti na celkových nákladech. Spíše si to vysvětluji tím, ţe právě z důvodu, ţe Němci i Rakušáci mají tabákové výrobky a alkohol dostupnější, tak se najde mnohem více spotřebitelů neţ ve Švýcarsku, kde si to při tamní cenové hladině kaţdý raději dvakrát rozmyslí. Potraviny a nealkoholické nápoje

2000 5,38%


13,11%

Oděvy a obuv

14,33%

7,02% 12,75%

3,98%

2,99%

15,06% 0,74%

Nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu

5,63% 8,27%

0,86%

2010

11,63% 11,37%

13,93%

8,10% 14,16% 5,38%

Pošta a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělání Restaurace a hotely

14,52% 1,91%

Obr. 19


14,55%

2,12% 3,21%

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

9,00%


Spotřební výdaje v Rakousku, zdroj: Eurostat (2011), zpracováno autorem


41

Skupina 03 (Oděv a obuv) se ve všech zemích pohybuje těsně kolem 5ti procentní hranice. Za Bydlení si nejvíc zaplatí v Německu, na tyto náklady přijde téměř čtvrtina veškerého disponibilního příjmu. Rakousko v roce 2010 této poloţce přidělilo váhu 14,5 %. Výdaje na zdravotnictví jsou ve Švýcarsku výrazně vyšší neţ ve zbylých dvou zemích. Je to dáno především tím, ţe zdravotnictví spadá do soukromého sektoru a většinu sluţeb si ve Švýcarsku kaţdý financuje sám. Stát přispívá pouze v situacích, kdy je to opravdu potřeba. Náklady státu pokrývají zejména výdaje nejchudších obyvatel Švýcarska. Ve skupině Doprava opět existuje znatelný rozdíl mezi Švýcarskem a ostatními dvěma zeměmi. Výdaje na Dopravu se ve Švýcarsku sice v průběhu let zvyšují (u Německa a Rakouska je tomu naopak), ale zároveň je jejich podíl na spotřebě přibliţně o 5% menší. Jedná se o jeden z mála spotřebních výdajů, u kterého je cenová hladina ve Švýcarsku téměř na stejné úrovni jako ve zbytku sledovaných zemí. Cenová hladina osobních dopravních prostředků je zde dokonce o pár procent niţší. Potraviny a nealkoholické nápoje

2005

9,32%

11,46%

1,69% 10,18% 10,95% 9,63% 4,25% 1,72% 4,18% 9,82% 0,93% 0,86% 9,17% 9,93%

2010

19,72% 19,41%

2,84% 2,79% 14,30% 3,97% 16,85%

Obr. 20

Oděvy a obuv Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva Nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu Zdravotnictví Doprava Pošta a telekomunikace Rekreace a kultura

4,57%

10,99% 10,48%


Vzdělání Restaurace a hotely Ostatní výrobky a sluţby

Spotřební výdaje ve Švýcarsku, zdroj: Eurostat (2011), zpracováno autorem

Pošta a telekomunikace tvoří ve všech třech zemích jen zanedbatelné procento z celkových výdajů. Za posledních pár let je celosvětovým trendem, ţe vyuţívání zejména poštovních a korespondenčních sluţeb klesá. Na druhou stranu v klasifikaci COICOP nejsou zahrnuty nejnovější informační a komunikační technologie. Za zmínku také stojí skupina reprezentující Restaurace a hotely. Podíl výdajů na spotřebu těchto sluţeb je v kaţdé zemi zcela odlišný. Němci na ně vydají nejméně, pouhých 5 %, a navíc se v průběhu let výdaje sniţují. Nejvíce na ně připadne v Rakousku, kde kromě toho, ţe mají rostoucí trend, tak dosahují hodnoty o 10 % vyšší. Švýcarsko potom leţí na pomezí s přibliţně 10 %. Půjde především


42

o mentalitu národa a tamní zvyklosti. Vzhledem k tomu, ţe v Rakousku i Švýcarsku existují četná lyţařská střediska a jiné rekreační oblasti, které jsou dostupné jak v zimě, tak v létě, tak není překvapením, ţe jsou z velké části vyuţívány právě místními obyvateli, s čímţ souvisí i ubytování v hotelích, rodinných penzionech a stravování v restauračních zařízeních. V Německu takovéto příleţitosti nemají, coţ se odrazí právě na podílů výdajů. 3.7.2

Vývoj HICP 2005

V grafu č. 21 je znázorněn vývoj harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (báze 2005=100). Můţeme pozorovat konstantní růst cen uţ od roku 2000. 109,53 109

108,4

107

Indexní body

105 103

104,2

104,1

101 99 97 95 93 91

92,4 91,16 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Německo

Obr. 21

Rakousko

Švýcarsko

Srovnání vývoje HICP, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

Výjimkou je pouze rok 2008, kdy ve Švýcarsku došlo k poklesu cen o necelé jedno procento. Nejstrmější růst cen zaznamenává Rakousko, které za posledních 10 let zaznamenalo zvýšení cen o 18,4 %. Hned za ním se nachází Německo s růstem cen o 16 %. Švýcarsko vykazuje jen mírný růst cen. Údaje jsou sice dostupné aţ od roku 2005, ale i přesto za posledních 5 let ceny v porovnání s ostatními zeměmi rostly v polovičním tempu. Tento index je souhrnnou informací o všech poloţkách spotřebního koše. Ve Švýcarsku je to celkem 1046 poloţek, v Rakousku 759 a v Německu 733. V další části práce se budu zabývat jednotlivými skupinami zvlášť.


3.7.3

43

Potraviny a nealkoholické nápoje

Švýcarsko do této skupiny řadí 285 produktů, Rakousko 129 a v Německu je to 154 produktů. Spadají sem obvyklé suroviny, běţně pouţívané v domácnostech, pochutiny, ovoce, zelenina a veškeré nápoje bez obsahu alkoholu. 114

113,16

112,45

112 110

110,6

110,5

106 104 103,5

102

102,1

98,94

100 100,1

99,9

98 96 94

94,67 95,0 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 22

Indexní body

108

2005 Rakousko

2006

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

HICP Potravin a nápojů, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

V Rakousku došlo u této skupiny k poklesu vah z 13,11 % na 12,754 % s drobným výkyvem v roce 2002, kdy váha dosahovala 13,451 %. Německo za poslední desetiletí zaznamenalo pokles z 12,05 % na 11,885 %. V roce 2006 dokonce váha Potravin spadla na 11,34 %. Ve Švýcarsku se od roku 2005 sníţila tato váha přibliţně o 0,5 %, a sice na 10,947 %. Graf vývoje HICP této skupiny statků ukazuje vývoj cen za posledních deset let. Pokud ho srovnáme s vývojem celkového HICP, tak jsou si křivky kaţdé ze zemí dost podobné. Švýcarsko se v porovnání s ostatními zeměmi nevyznačuje příliš strmým spádem křivky a jako jediné i v současné době zaznamenává pokles cen. V současné době jsou Potraviny ve Švýcarsku o 2 % draţší neţ před pěti lety, zatímco v Německu nakoupíme ty samé produkty o téměř 11 % dráţ a v Rakousku dokonce o 14 %. Mezníkem můţe být rok 2007, kdy je vidět strmější nárůst cen, protoţe v tomto roce potraviny zdraţovaly v celosvětovém měřítku. (www.mzv.cz, 2011) 3.7.4


Švýcarsko do této skupiny zařazuje celkem 41 produktů, Rakousko pouze 10 a Německo 13. Švýcarsko v posledních letech zaznamenalo růst vah o 0,2 %. Přesto se drţí na hranici pouhých 1,7 %. Rakousku na tyto statky vydá v současné době přibliţně 3 % disponibilních prostředků, přičemţ za posledních 10 let tato váha o procento poklesla. Německo přidělilo této poloţce váhu 4,59 %.


44

V jednotlivých poloţkách pak najdeme také zajímavé rozdíly. Pro zajímavost například náklady Německa na samotný tabák jsou asi 5x vyšší, neţ je tomu ve Švýcarsku. 113,3

115

111,32 110 110,2

100

Indexní body

105 101,1

95 90 85

83,00

80

77,4

75 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 23

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

Rakousko

HICP Alkoholu a tabáku, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

Vývoj cen těchto produktů je poměrně konstantní a ve všech třech zemích se podraţilo v podobných úrovních. K největšímu růstu cen došlo v Německu. 3.7.5

Oděvy a obuv

V této skupině jsou zařazeny nejen produkty, které nám prozrazuje název, ale také sluţby s nimi spojené. Jsou to například čistírny, opravny a půjčovny oděvů a také samotné materiály a příslušenství, s kterými švadleny běţně pracují. 111

110,0

109

105 103,5 103

102,5

102,0

Indexní body

106,34

107

101,85 101,22

101

101,84 99,78 99,2

99 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 24

2005

2006

Rakousko

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

HICP Oděvů a obuvi, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem


45

Švýcarsko sledovalo 105 různých poloţek zboţí, v Rakousku se zaměřili na 66 produktů, v Německu na 70. Ve všech třech zemích došlo za několik posledních let k poklesu vah. Největší rozdíl je v Rakousku, o celé 3 %. Překvapivé je, ţe ve Švýcarsku, kde ceny rostly nejstrměji došlo k nejmenšímu poklesu. Na druhou stranu je podíl této skupiny na celkových výdajích ve Švýcarsku nejmenší. V Rakousku se v letech 2000 aţ 2005 vyvíjely ceny celkem konstantně, kolísaly kolem 101 % cen z roku 2005. V roce 2006 se ceny dostaly na nejniţší úroveň za posledních 10 let, a to nejen v Rakousku, ale i v Německu. Pouze ve Švýcarsku Oděvy a obuv v tomto roce podraţily. Ve všech třech zemích následně došlo k růstu cen. Nejstrměji ceny rostly ve Švýcarsku, průměrně o 2 % za rok. Cenová hladina tohoto zboţí se ve Švýcarsku v současné době pohybuje na úrovní 116 indexních bodů (EU27=100), v Německu i Rakousku pouze na 108 bodech. 3.7.6

Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

Ve této skupině nejdeme náklady na bydlení a rekonstrukce, stavební materiály, výdaje za vodu, elektřinu, plyn a tekutá a solidní paliva. Švýcaři zahrnují 47 poloţek, Rakušáci 48 a Němci celkem 42 poloţek. Všechny země vykazují zvýšení podílu těchto výdajů na celkové spotřebě. Nejméně vynaloţí na bydlení v Rakousku (14,5 %), pak ve Švýcarsku (necelých 20%) a nejvíce připadne na bydlení v Německu (23 %). Vývoj cen opět věrně kopíruje křivku celkového HICP, jen je o něco strmější. Ceny zdraţovaly konstantně po celou dobu sledovaného období s malým výkyvem v roce 2009 ve Švýcarsku (stejný vývoj HICP). Vysvětluji si to vlivem ekonomické krize na ceny nemovitostí, které v celé Evropě poklesly. Na grafu je moţné vidět, ţe i křivky vývoje HICP Bydlení v Rakousku a v Německu ubraly na strmosti. 114,34 115

112,2

110

111,4

111,2 108,4

Indexní body

105 100 95 89,2 90 85,94 85 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 25

2005 Rakousko

2006

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

HICP Bydlení a energií, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

Celkově se jedná o skupinu poloţek s nejvyšším růstem cen. Ţádná jiná ze skupin COICOP nepodraţila tolik, jako právě Bydlení. Za posledních deset let došlo


46

v Rakousku ke zdraţení o 28,4 %, v Německu o 23 %. Ve Švýcarsku se ceny zvedly od roku 2005 o 11,4 %. 3.7.7

Nábytek, vybavení domácností a běžná údržba domu

Tato skupina zahrnuje téměř vše, co lze najít v průměrném domě a v prostorách zahrady. Patří sem tedy i pracovní nářadí a podobně. Stejně tak sluţby restauratérů nábytku. Počet sledovaných poloţek ve Švýcarsku je 140, v Rakousku 75 a v Německu 100. 109 107

108,04

103 100,4

101 99

98,2

100,34

102,0

101,6

2009

2010

Indexní body

104,5

105

99,9

97 95

96,26 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

2005 Rakousko

2006

2007

2008

Švýcarsko

Obr. 26 HICP Nábytku a vybavení domácností, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

Podíl, který spotřebitel vydá měsíčně na zboţí a sluţby tohoto charakteru dosahuje ve Švýcarsku přibliţně poloviční hodnoty neţ v ostatních zemích. Zároveň Švýcarsko jako jediné zaznamenalo za poslední roky růst vah. V Rakousku a Německu podíl výdajů poklesl. Křivky jsou rostoucí s konstantním vývojem v letech 2002-2006. Nejvýrazněji se zdraţení projevilo v Rakousku, kde došlo od roku 2000 ke zdraţení přibliţně o 12 %. Ve Švýcarsku zůstávají ceny od roku 2005, dá se říct, stále stejné. 3.7.8

Zdravotnictví

Ve švýcarském spotřebním koši najdeme 39 reprezentantů, v rakouském 33, v německém 24. Řadí se sem medikamenty, lékařská péče a vše, co s tím souvisí. V rámci této skupiny dochází k největším rozdílům při stanovování vah. Švýcarsko v roce 2010 dosahuje váhy neuvěřitelných 14,3 %, přičemţ o 5 let dříve to bylo dokonce necelých 17 %. Naproti tomu jsou hodnoty vah v ostatních zemích zanedbatelné. Nyní je podíl v Rakousku 5,38 % a v Německu jen 4,38 %. Od roku 2000 se podíl na celkové spotřebě ale zvýšil. Křivka vývoje cen je v případě Švýcarska za posledních pět let takřka neměnná. V Německu můţeme pozorovat strmý růst cenové hladiny mezi lety 2003


47

a 2004. Důvodem je pravděpodobně reforma z roku 2004, která upravovala ceny některých medikamentů a stanovovala větší spoluúčast pacienta. Celková změna cenové hladiny byla za 10 let také výrazná. V Rakousku i v Německu vzrostla o 25 %. 110,21

110

105,7

98,2

100

100,1

99,9

95,31

95

Indexní body

105

90 85

85,16 80,5

82,3

80 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 27

2005 Rakousko

2006

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

HICP Zdravotnictví, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

3.7.9

Doprava

Švýcarsko sledovalo 94 reprezentantů, Rakousko 136 a Německo 59. Podíl těchto produktů a sluţeb na spotřebě zůstává po sledované období téměř stejný, rozdíly jsou zanedbatelné. Zařazena je do této skupiny doprava a přeprava zboţí i pasaţérů, náklady na pořízení a údrţbu vozidel, stejně jako náklady na palivo. Přirozeně jsou zahrnuty všechny známé dopravní prostředky, včetně letadel například. 111,4 109,8 107,6 109,49 106,6 103

107,82

104,26 104,7

103,35

102,9

98

93 89,3 89,91 88 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 28

2005 Rakousko

2006

2007

2008

2009

Švýcarsko

HICP Dopravy, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

2010

Indexní body

108


48

Cenová hladina se vyvíjela mezi lety 2000 a 2008 skoro lineárně. V důsledku hospodářské krize ale došlo v roce 2009 k náhlému poklesu cenové hladiny ve všech zemích. Rok 2010 zaznamenal opět růst. Zapříčinil to prudký růst ceny paliv a energií právě v roce 2009. (www.mzv.cz., 2011) 3.7.10 Pošta a telekomunikace Do této skupiny se řadí poštovní sluţby, sluţby a příslušenství související s telefony, případně faxy. Švýcarsko sem řadí 8 poloţek, Rakousko zařadilo poloţek 12 a v Německu 4 poloţky. Ve všech sledovaných zemích se váha této skupiny pohybuje těsně kolem 3 %, přičemţ se vývoj vah neustále sniţuje. V rámci této skupiny mají na výsledné váze minimální podíl poštovní sluţby, které celosvětově upadají v důsledku rozvoje informačních technologií. 112,93 108,63

110 106,0

99,85 100

99,8 95,52

95

91,44 91,0

93,1

90

Indexní body

105

85 80 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 29

2005 Rakousko

2006

2007

2008

2009

82,3 2010

Švýcarsko

HICP Pošty a telekomunikací, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

Na výše zobrazeném grafu je specifické, ţe jako jediný má sestupný charakter. Cenová hladina těchto produktů a sluţeb meziročně prudce klesá a není to případ jen vybraných zemí. Je to z toho důvodu, ţe jsou na trh uváděny neustále nové technologie, které opět brzy zastarají. Trh je těmito produkty přesycen a výrobci se snaţí spotřebitele získat nízkými cenami. Navíc konkrétně u mobilních telefonů dnešní spotřebitelé raději upřednostní jednoduchost a účelnost, (případně spojenou se zajímavým designem) za nízkou cenu před posledním technologickým výkřikem za obrovské peníze. V Rakousku se cenová hladina za posledních deset let sníţila o 21,5 %, s výkyvem v roce 2007, kdy jako jediná země zaznamenala cenový růst. V Německu za tyto produkty a sluţby v roce 2010 spotřebitelé zaplatili o 15 % méně neţ před deseti lety a ve Švýcarsku se ceny během 5 let propadly dokonce o 11 %.


3.7.11

49

Rekreace a kultura

Poměrně obsáhlá skupina, kde najdeme 6 podkategorií, které zahrnují několik dalších poloţek. Největší zastoupení mají sluţby týkající kulturního a rekreačního vyţití, které tvoří téměř čtvrtinu výdajů na celou skupinu. Druhou neméně významnou poloţkou je vybavení pro hobby spotřebitelů spolu s výdaji na domácí mazlíčky. Dále zde najdeme výdaje na dovolenou a jiné zájezdy, výdaje na tiskoviny a výdaje na audiovizuální a informační technologie, které jsou zastoupeny v celkových výdajích na 9. skupinu stejným dílem. Poslední podkategorii tvoří ostatní produkty a sluţby dlouhodobé spotřeby. Švýcarsko určilo 140 reprezentantů, Rakousko 114 a v Německu je sledováno 132 reprezentantů. Pouze ve Švýcarsku se váha skupiny reprezentantů v průběhu let zvýšila, v roce 2010 tvoří tyto výdaje 9,93 %. Nejvíce za tyto statky utratí spotřebitelé v Německu, a sice těsně nad 12 %. V Rakousku za posledních 10 let poklesl podíl těchto výdajů na celkové spotřebě o 0,3 % na 11,37 %. Cenová hladina se během let příliš nemění, v jednotlivých zemích se po sledovanou dobu pohybuje v rozmezí 3 %. V současné době je oproti bazickému roku 2005 zaznamenán nárůst cen pouze v Německu. Rakousko i Švýcarsko vykazují v současné době niţší cenovou hladinu, neţ tomu bylo v roce 2005.

103,7

103 100,81 101,1

99,71 99,2 99,9

99

97,98

97,8

Indexní body

100,6

101

97,12 97

95 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 30

2005 Rakousko

2006

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

HICP Rekreace a kultura, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

3.7.12

Vzdělání

Švýcaři do této skupiny zahrnují 14 reprezentantů, v Rakousku jich v současné době existuje 13, v Německu je tato skupina specifikována pouze třemi poloţkami. Vzdělání je nejméně zastoupenou skupinou ve spotřebním koši. Výdaje, které na něj připadnou tvoří pouze 1 % celkových výdajů na spotřebu. Na financování vzdělání má velkou spoluúčast stát a spotřebitel si tak platí jen zlomek skutečných nákladů. Do této skupiny jsou zahrnuty kurzy cizích jazyků, příspěvky do škol, do-


50

platky na vysokoškolské studium. V průběhu let se váha mění pouze v desetinách procent, coţ je vzhledem k celkovým spotřebním výdajům zanedbatelné. 133,8 127,9

132

118

110,62

107,8

111 104 97

95,77

102,5 89,2

90

Indexní body

125

83 76

69,42

69 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 31

2005 Rakousko

2006

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

HICP Vzdělání, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

Křivka cenové hladiny má rostoucí trend ve Švýcarsku i v Německu. V Německu je znatelný náhlý růst cen mezi lety 2006 a 2008, který souvisí se zavedením školného na vysokých školách. Tato změna vedla za tyto dva roky ke zvýšení cenové hladiny o 21,3 %. Rakousko naopak vykazuje v posledních letech pokles cen. 3.7.13

Restaurace a hotely

Kromě restaurací a hotelů je sem moţné zařadit i jiná ubytovací zařízení, bufety, kantýny, prodejny rychlého občerstvení apod. 111,15

112

109,2 107

Indexní body

107,7

102 101,3 97 92,3 92 87,89 87 2000

2001

2002

2003

2004 Německo

Obr. 32

2005 Rakousko

2006

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

HICP Restaurací a hotelů, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem


51

Švýcarsko má 62 sledovaných poloţek, Rakousko 46 a v Německu najdeme 58 reprezentantů. Zvláštní jsou rozdíly v určení vah v jednotlivých zemích. Zatímco v Německu na tyto sluţby připadne jen 5,2 % celkových výdajů, Švýcaři na ně vydají cca o 4 % více (9,82 %) a v Rakousku tvoří dokonce 15,06 % z celkové spotřeby. Vývoj cenové hladiny opět kopíruje vývoj celkového HICP, s tím, ţe nejvíce narostla cenová hladina v Rakousku. Od roku 2000 došlo k nárůstu cen o 23,26 %. 3.7.14

Ostatní výrobky a služby

Ostatní výrobky a sluţby jsou skupinou, která zahrnuje zbytek produktů a sluţeb, které nemohou patřit do ţádné z předešlých skupin. V kaţdé ze zemí tuto skupinu zahrnuje přes 70 reprezentantů, mezi nimiţ je moţné najít sluţby týkající se osobní péče, jako jsou kadeřnické a kosmetické salony a veškeré produkty, které s tím souvisí, dále sem řadíme šperky, biţuterii, hodinky a v neposlední řadě také různé druhy pojištění a finanční sluţby. 115,76 112 107,4 Indexní body

107

105,4

102 100,6 97 91,4 92 87

88,23 2000

2001

2002

2003 Německo

Obr. 33 rem

2004

2005

Rakousko

2006

2007

2008

2009

2010

Švýcarsko

HICP Ostatních produktů a sluţeb, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno auto-

Podíl těchto výdajů na celkové spotřebě se v průběhu let zvyšuje. Ve Švýcarsku nyní tvoří 10,18 %, v Rakousku přibliţně 7 % a v Německu 8,42 %. Vzhledem k tomu, ţe se jedná z velké části o skupinu reprezentantů, která je svým způsobem typická pro Švýcarsko, tak není zvláštností, ţe právě zde je podíl výdajů na toto zboţí a sluţby nejvyšší. V grafu č. 33 lze pozorovat zcela lineární vývoj, kdy Rakousko vykazuje nejvyšší nárůst cenové hladiny během sledovaného období. Cena roste 3krát rychleji, neţ je tomu ve Švýcarsku a dvojnásobně oproti Německu.

3.8 Návrhy a doporučení Analýza spotřebních košů a některých ekonomických ukazatelů v zemích uskupení DACH vytvořila určitý obrázek o vyspělosti a stabilitě jednotlivých ekonomik.


52

Z této analýzy vyplývá, ţe spotřebitelé ve Švýcarsku si v porovnání s ostatními zeměmi stojí opravdu mnohem lépe. Z hlediska rozloţení disponibilního příjmu na spotřební výdaje neexistují příliš velké rozdíly. To je samo sobě dost zajímavé vzhledem k předpokladu, ţe je ve Švýcarsku dráţ neţ v ostatních zemích DACH (a nejen v nich). Tento předpoklad navíc potvrzuje tabulka v příloze A, která srovnává cenovou hladinu v těchto zemích. Rozdíly v cenách jsou větší či menší, ale nenajdeme poloţku COICOP, která by tento předpoklad vyvracela. Největší rozdíl lze pozorovat u skupin Vzdělání a Bydlení a energie, ale také u Potravin nebo Restaurací a hotelů. Přesto se to ale na výsledném rozloţení výdajů neprojeví. Důvodem jsou vysoké příjmy obyvatelstva. Ty mohou souviset s velice kvalitním školstvím a úrovní vzdělanosti obyvatel nebo vysokou kvalifikovaností Švýcarů (ta v jiných státech chybí), která se ale také odrazí právě na cenové hladině této COICOP poloţky. Vzhledem k výsledkům se takováto investice jistě vyplatí. Z tohoto zjištění by mohly vycházet ostatní státy, které by se měly zaměřit na zkvalitnění právě této oblasti. Klíčovým bodem by pak bylo především zajištění a široká nabídka rekvalifikačních kurzů, které by pomohly vyřešit zásadní problém Německa i Rakouska, a sice nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Výsledkem pak bude mnoţství vzdělaných, ekonomicky aktivních občanů, kteří vyplní neobsazená místa na trhu práce a svojí činností tak přispějí k prosperitě státu. Vzdělání ale jistě není stěţejním důvodem, proč je švýcarská ekonomika tak výkonná. Dalším důvodem je příznivé prostředí pro podnikání. Zatímco v Německu a v Rakousku je daňový systém z velké části regulován stanovami EU, které mimo jiné zakotvují minimální výši DPH 15 %, tak Švýcarsko drţí hranici DPH na polovině, přičemţ je tímto číslem stanoveno maximum, které nelze v ţádném z kantonů překročit. Niţší hodnota platí i pro daň z příjmů, která se průměrně pohybuje u fyzických osob kolem 11,5 %, u právnických potom okolo 8 % z obratu. V Německu je daň z příjmu fyzických osob určena ve třech sazbách dle výše příjmu, a sice v rozmezí od 15 do 40 %, stejně tak v Rakousku, kde je však horní hranice zdanění stanovena aţ na 50 % (opět progresivně v závislosti na výši příjmu). Právnické osoby jsou pak zdaněny průměrně 25 %. Ačkoliv s tímto členské státy EU víceméně nemohou nic dělat, vytváří právě niţší daňové zatíţení přátelské prostředí pro podnikatele nebo zahraniční investory. To se odráţí na dostatečné nabídce pracovních míst, rostoucím HDP na obyvatele a celkově na růstu a stabilitě ekonomiky. Zároveň jistota a výše příjmů ovlivňuje ochotu spotřebitelů utrácet, čímţ je ekonomika také hnána dopředu. Rozdíl lze najít i ve výši pojistného, které musí zaměstnavatel za zaměstnance odvádět. Ve Švýcarsku tato sazba činí pouhých 11 %. Rakousko i Německo by se proto mělo soustředit na vytváření vhodných podmínek pro podnikatelskou činnost, se kterou souvisí vznik nových pracovních příleţitostí pro obyvatele. Stejně tak by se tyto státy měly pokusit alespoň o částečné sníţení některých mezd, tak jako tomu bylo mezi lety 2000 a 2008, kdy bylo sniţování daňových sazeb trendem ve vyspělých zemích. Dalším klíčem k úspěchu Švýcarska, kterým se mohou zbylé státy inspirovat je přístup k hospodaření s finančními prostředky konfederace. Členské státy EU mají


53

přesně stanovena tzv. Maastrichtská kritéria, která musí při trvání členství v EU splňovat. Jsou to mimo jiné jasně vymezené hranice pro veřejný dluh a státní deficit. Málokterý stát je však schopen hranice dodrţet. Ve Švýcarsku je otázka financí státu vyřešena pouhou rovnováhou příjmů a výdajů. V ústavě je zakotvena teze, ţe výdaje, které vznikly v důsledku krize musí být získány zpět v období konjunktury. Pokud by i ekonomiky ostatních států fungovaly na stejném principu, bylo by to pro ně zcela jistě prospěšné. Co se týká poloţek samotného spotřebního koše, tak zajímavou situaci lze pozorovat ve Zdravotnictví, kde je ve Švýcarsku patrný významný podíl soukromých výdajů právě na tuto skupinu. Velké výdaje Švýcarů na zdravotní péči jsou dány zcela jiným přístupem ze strany konfederace, neţ je tomu ve většině zemí Evropy. Veřejný sektor financuje tyto sluţby, a produkty s nimi spojené, jen okrajově, s tím, ţe kaţdý kanton má téměř neomezené pravomoce při určování pravidel. Švýcarské zdravotnictví zkrátka funguje na principu trţního mechanismu, a proto také ceny jsou trţní, určované především poptávkou spotřebitelů. Ačkoliv by se mohlo zdát, ţe je na místě doporučit Švýcarsku právě reformu v oblasti zdravotnictví, která by podstatně sníţila celkové výdaje spotřebitelů, tak argumentem proti je absolutní spokojenost Švýcarů s tímto systémem. Švýcarská zdravotní péče je sice drahá, ale zároveň také neskutečně kvalitní a celý zdravotnický systém je stoprocentně funkční. Přesto by bylo vhodné prosadit reformu, která by při sjednávání ţivotního pojištění nastavovala vyšší sazby kuřákům a naopak zvýhodňovala obyvatele se zdravým ţivotním stylem. V Německu tento systém zaměřený na prevenci zavedla vláda jako jeden z klíčových bodů reformy zdravotnictví z roku 2007, a sice s úmyslem přenést část zodpovědnosti za své zdraví na občany a ušetřit tak ve zdravotnictví peníze. (Rysková, Záruba, 2006) Kromě kuřáků můţe být v této reformě podobná finanční zátěţ uvalena i na obyvatele trpící obezitou. V současné době o tuto změnu v Německu také usilují, zatím se ale neví, zda se ji podaří prosadit. Přesto, ţe je cenová hladina u této skupiny o dost vyšší, neţ v dalších dvou sledovaných zemích, tak inflace tento sektor vůbec nezasáhla, coţ mělo v posledním desetiletí za následek pokles podílu výdajů na celkových spotřebních výdajích. Dále by bylo dobré ve sloţení spotřebního koše zohlednit technologické pokroky v rámci telekomunikací, mezi které se řadí nabídka tzv. chytrých telefonů, tabletů a celkového vyuţívání internetu spotřebiteli. Ačkoliv cenová hladina této skupiny zaznamenala pokles a na celkových výdajích spotřebitelů má jen malý podíl, tak pokud by byly zahrnuty i výše zmíněné poloţky, situace by mohla být jiná. Toto se týká všech zemí DACH.

Diskuze

54

4 Diskuze Jednoznačně největším problémem při vypracovávání bakalářské práce byl sběr dat. Ačkoliv stránky, kde jsou data k dispozici byly dostupné, problém byl především tato data zpracovat a sladit v časové ose tak, aby měly dobrou výpovědní hodnotu, a aby bylo moţné je mezi sebou porovnávat. Nejpropracovanějšími stránkami statistického úřadu disponuje Švýcarsko, které pečlivě shromaţďuje veškerá data uţ několik desítek let. Vše je zde k nalezení v přehledných tabulkách, v několika formátech a třech jazykových variantách. Zároveň Švýcarský statistický úřad vydává pravidelně online publikace, kde jsou shrnuty nejdůleţitější poznatky k vybraným tématům. Na stránkách je moţnost zobrazení také mezinárodního srovnání, ale to má hodnotu spíše orientační, protoţe data z ostatních zemí jsou velice obecná. Přesto mi pomohly několikrát se v situaci vůbec zorientovat. Rakouský statistický úřad má taktéţ přehledné stránky, avšak údaje jsou dostupné jen dílčí, proto musely být pouţity alternativní zdroje, kterým byl například Eurostat. Nejhůře se pracovalo s německou variantou archivu statistických údajů, které kromě přehlednosti chyběl také dostatek dat. S celkovou variabilitou dat souvisí také přepočet měn a rozdílné přístupy k některým zkoumaným veličinám v archivech jednotlivých statistických úřadů. Proto byla potřeba značná míra soustředěnosti a pečlivosti, jinak by bylo shromaţďování dat velice chaotické. S ohledem na tyto skutečnosti došlo několikrát během práce ke změně dílčích záměrů autora a celé pojetí tématu muselo být uzpůsobeno dostupným zdrojovým datům. Naštěstí to neznamenalo jakékoliv markantní změny. Vzhledem k tomu, ţe předmětem práce byla analýza spotřebních košů a jejich vývoje ve třech evropských státech, nebylo moţné zkoumat veškeré souvislosti zcela do hloubky a detailně zjišťovat příčiny všech rozdílů v chování spotřebitelů. I kdyţ v práci k tomu to nebyl prostor, bylo by zajímavé sledovat rozdílný přístup jednotlivých věkových skupin ke spotřebnímu chování. Porovnat například chování lidí v důchodovém věku, s ohledem na fakt, ţe ve Švýcarsku je velice specifický způsob spoření na stáří. Případně se detailně zabývat švýcarskou situací v jednotlivých kantonech a zjistit tak, zda k celkové produkci přispívají spíše průmyslové nebo spíše zemědělské oblasti a následně to porovnat ze stejného hlediska i s ostatními zeměmi. Podstatným nedostatkem při zpracovávání tématu byla také absence konkrétních cen jednotlivých reprezentantů, takţe i kdyţ by bylo vhodné srovnat vývoj cen vybraných reprezentantů v čase, byla k dispozici pouze obecná cenová hladina reprezentantů. Po obsahové stránce je diskutabilní problematika zvýšení pracovních příleţitostí pro obyvatele Německa a Rakouska. Ačkoliv se jedná o doporučení, které by bylo pro ekonomiku zemí přínosné, musí být zohledněna nejaktuálnější změna, a to otevření pracovního trhu novým členským zemím EU. Stalo se tak 1.5.2011 a změna se týká všech nových členských států EU, tedy států východní a střední Evropy, Českou Republiku nevyjímaje. Pro ty, kterým se pracovní trh otevřel je to jistě pozitivní zpráva, avšak pro Německo a Rakousko je to v současné době velice

Diskuze

55

citlivým tématem. Obyvatele těchto zemí se obávají přílivu východních obyvatel, kteří budou ochotni pracovat za niţší mzdy, neţ za které pracují místní občané a obsadí tak většinu pracovních míst právě na úkor místních. Jistě, kdyby k něčemu takovému došlo, znamenalo by to kolaps, který by mohl způsobit prudký růst nezaměstnanosti německých a rakouských obyvatel a průměrná měsíční mzda by klesala. Na druhou stranu by se zvyšovala domácí produkce, firmy by totiţ byly schopny produkovat víc při niţších nákladech. Mnoho odborníků se však domnívá, ţe nic takového nehrozí. Vychází ze zkušeností se zeměmi, které svůj trh otevřely zbytku EU jiţ dříve. Jedná se například o Irsko, Velkou Británii nebo Švédsko, kde příliv zahraničních pracovních sil znamenal spíše pozitivní vývoj událostí. Zahraniční pracovníci obsadili místa kvalifikovaných pracovníků, kterých je obecně nedostatek (v Německu se tímto problémem potýkají poměrně výrazně), a jejich činnost přispěla k rozvoji trhu práce a k ekonomickému růstu. Jedním z důvodů bylo i to, ţe spousta zaměstnanců takzvaně „na černo“ se změnila v legální pracovníky, a tím pádem se zvýšily také příjmy z daní a sociálního zabezpečení. Nyní lze s jistotou jen těţko odhadnout kam otevření trhu povede, to vyjde najevo aţ v postupem času. Střízlivější se však jeví druhá varianta. (Ryšánková, 2011) K zamyšlení je také problematika zdanění v jednotlivých státech. Existuje zde obrovský rozdíl mezi sazbami daní, který mí jistě na celkový stav ekonomiky nemalý vliv. Diskutabilní je zejména výše daně z příjmu. Jsou vysoké sazby těchto daní pro stát přínosem nebo si nastavováním vysokých sazeb vlády v Německu a Rakousku spíše škodí? Touto otázkou se zabýval americký ekonom Arthur Laffer, jehoţ model dokazuje, ţe sazby přímých daní mohou být razantně poníţeny, aniţ by došlo k propadu příjmů do státní pokladny. Nulová a stoprocentní sazba daně má podle něj stejný důsledek, a sice nulový přínos pro stát. Jeho teorie je z praxe doloţena mnoha případy, kdy opravdu sníţení sazby daně z příjmu znamenalo dokonce zvýšené inkaso do státního rozpočtu. Tento efekt pravděpodobně funguje i v případě našich 3 zemí. Nepochybně je nízká sazba daně ve Švýcarsku pro obyvatele velmi motivující. Mají pocit, ţe jsou za svou práci náleţitě oceněni a nemají potřebu úmyslně se daňovým odvodům vyhýbat. Evidentní je to, ţe státní pokladna tím navíc nijak zvlášť netrpí, čemuţ nasvědčují hodnoty Maastrichtských kritérií. Nutno podotknout, ţe se bavíme o zdanění nejvyššího průměrného příjmu v Evropě. V případě Německa a Rakouska, kde je horní hranice sazby daně 40 % a 50 %, by bylo zajímavé zjistit, jak by situace vypadala při jejím sníţení. Podle Laffera je 50 % hraničním bodem, který je pro pracující únosný. Ale uţ při takto vysokém odvodu se najde řada obyvatel, kteří usoudí, ţe je pro ně stejně výhodné, ne-li výhodnější nepracovat a pobírat dávky, neţ pobírat příjem, ze kterého polovinu odevzdají státu. Pak to má pro stát samozřejmě zcela opačný výsledek.

Závěr

56

5 Závěr Na úvod práce byla vyslovena domněnka o bohatství Švýcarska a vysoké ţivotní úrovni jeho obyvatelstva. Kromě toho bylo hlavním cílem práce zjistit také odlišnosti ve struktuře a vývoji spotřebních košů, jejich moţné příčiny a doporučit postupy pro odstranění neţádoucích jevů. Po zdárném naplnění dílčích cílů je moţné dobrat se k určitým závěrům. Na základě analýzy dat byly zjištěny významné rozdíly v ekonomikách jednotlivých zemí. Zcela odlišných hodnot v kaţdém ze států dosahovala míra nezaměstnanosti, výše HDP, ale také velikost disponibilních příjmů a výdajů domácností. Pokud byly zohledněny všechny tyto ukazatele dohromady, tak spolu s vývojem cenové úrovně dokázaly nastínit obrázek ekonomické stability a síly země a také výkonnost místních ekonomik. Tak, jak bylo předpokládáno, nejlepších výsledků opravdu dosáhlo Švýcarsko. Přesto, ţe se jedná o malou zemi, víceméně samostatně vystupující federaci uprostřed unijní Evropy, je schopna zajistit svému obyvatelstvu dostatečný komfort a fungující ekonomiku. Samozřejmě obrovský podíl na této skutečnosti mají bilaterální dohody, které konfederaci zajišťují moţnost úzké spolupráce právě se členskými státy EU. Avšak bez nutnosti přijetí jejich regulí. Stejně tak by nic z toho nebylo moţné bez ekonomicky aktivního obyvatelstva, které bývá povaţováno za hnací sílu ekonomiky. Právě toho si je švýcarská vláda vědoma a snaţí se dělat vše proto, aby bylo místní prostředí atraktivní jak pro řadového obyvatele-spotřebitele, tak pro domácí i zahraniční podnikatele. O vyspělosti a otevřenosti trhu a trţního prostředí obecně vypovídají i výsledky šetření Indexu ekonomické svobody, kde se v celosvětovém srovnání umístilo Švýcarsko na 6. místě s 81 procentními body. Tyto body získalo v rámci objektivního průzkumu asociace The Heritage Foundation, která posuzovala deset kritérií určujících právě tzv. ekonomickou svobodu kaţdého ze států. Rakousko dosáhlo ohodnocení 71,6 procentních bodů a skončilo tak na dvaadvacátém místě ţebříčku, Německo hned za ním se 71,1 body. (Gola, 2010) Sloţení struktury spotřebního koše bylo víceméně podobné. Výrazný rozdíl byl patrný u poloţky Zdravotnictví, kde mělo Švýcarsko jasnou převahu, dále se lišila skupina č. 2, tedy Alkohol a tabák nebo také náklady na Hotely a restaurace. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o vyspělé státy, tak zvyklosti a potřeby spotřebitelů jsou víceméně na stejné úrovni, odlišnosti pak vznikají pouze v důsledku rozdílné legislativy nebo tendencí občanů, které jsou pro daný stát typické. Zajímavé bylo také pozorovat vývoj Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, který měl v průběhu posledních deseti let v kaţdém ze států téměř identický vývoj. Rozdílem byla pouze rychlost růstu cen s tím, ţe Švýcarsko se téměř vţdy drţelo na nejniţší hladině. Nejvyšší inflaci vykazovalo ve většině případů Rakousko. Výjimku tvořily pouze reprezentanty skupin 9 a 10, tedy Rekreace a kultura a Vzdělání. Cenový index poloţky Rekreace a kultura zaznamenává ve Švýcarsku, jako jediném ze sledovaných států, pokles uţ od roku 2008, zatímco u poloţky Vzdělání zase naopak má jako jediný rostoucí charakter.

Závěr

57

Můţeme tedy říct, ţe hospodářský vývoj zemí je provázán s celosvětovou ekonomikou, která ovlivňuje situace v jednotlivých státech podobným způsobem. Kaţdý ze států se tedy potýká s více či méně stejnými problémy, bohuţel s různým ekonomickým potenciálem. Celková prosperita země je tedy ovlivňována jak zevnitř, tak zvenčí. Přičemţ tyto dvě sloţky na sebe navzájem působí. Ačkoliv byla vyřčena určitá doporučení, je třeba si uvědomit, ţe se u těchto zemí jedná o zcela odlišné ekonomiky. Takţe lze jen těţko říct, zda by principy, které mají úspěch ve Švýcarské konfederaci, měly při zavedení v jiných zemích stejně pozitivní výsledky. Stejně tak není moţné odhadnout, jestli by Švýcarsko obstálo jako člen EU po přijetí a aplikování všech členských povinností do současného stavu ekonomiky státu.

Literatura

58

6 Literatura Ekonomická charakteristika země: Německo. [online]. 15.5.2011[cit. 2011-17-05]. Dostupné z WWW: . Ekonomická charakteristika země: Rakousko. [online]. 16.5.2011[cit. 2011-17-05]. Dostupné z WWW: . FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 1. vydání. Praha : Ekopress, 2003. 348 s. ISBN 80-86119-74-2. FURRER, J., ET AL. Finanzielle Situation der privaten Haushalte. Neuchâtel: Federal Statistical Office, 2007. 65 s. ISBN 978-3-303-20018-6. GOLA, P. Finance.cz [online]. 15.02.2010 [cit. 2011-13-5]. Kde byla v roce 2009 nejvyšší ekonomická svoboda? Dostupné z WWW:< http://www.finance.cz/zpravy/finance/252267/>. GOLA, P. Mesec.cz [online]. 26.02.2007 [cit. 2011-13-5]. Je Česko ekonomicky svobodnou zemí? Dostupné z WWW:< http://www.mesec.cz/clanky/je-ceskoekonomicky-svobodnou-zemi/>. Harmonized Index of Consumer Prices (HICP) Overview of methods and weightings 2008[online] 4.3.2008[cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . Harmonized Indices of Consumer Prices (HICP). [online]. 1.2.2009[cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . Harmonized Indices of Consumer Prices (HICP). [online]. 1.4.2009[cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . Harmonized Indices of Consumer Prices (HICP). [online]. 1.4.2009[cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: .

Literatura

59

HINDLS, R., ET AL. Ekonomický slovník. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2003. 509 s. ISBN 80-7179-819-3. HOŘEJŠÍ B., ET AL. Mikroekonomie. 4., rozšířené vydání. Praha : Management Press, 2006. 573 s. ISBN 80-7261-150-X. Indexy spotřebitelských cen. [online]. 7.3.2011[cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . Když se řekne inflace, resp. míra inflace. [online]. 15.4.2011[cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . KOTLER, P. Marketing management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2001. 719 s. ISBN 80-247-0016-6. MACÁKOVÁ, L., ET AL. Mikroekonomie: Základní kurs. 9.vyd. Slaný: Melandrium, 2005. 275 s. ISBN 80-86175-41-3. Medienmitteilung. [online]. 7.4.2011[cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . MORGENTHALER, B., ET AL. Taschestatistik der Schweiz 2011. Neuchâtel: Federal Statistical Office, 2011. 52 s. ISBN 978-3-303-00440-1. RUSMICHOVÁ, L., ET AL. Makroekonomie. 5. vydání. Slaný: Melandrium, 2002. 271 s. ISBN 80-8617-524-3. RYSKOVÁ, S., ZÁRUBA, I. Exportdosrn.cz [online]. 06.11.2006 [cit. 2011-13-5]. Německá reforma zdravotnictví. Dostupné z WWW:. RYŠÁNKOVÁ, L. Daneapravo.blogspot.com [online]. 20.05.2011 [cit. 2011-21-5]. Zpřístupnění trhů práce v Německu a Rakousku. Dostupné z WWW:. SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 18.vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3. SCHIFFMAN, L. G., KANUK L. Nákupní chování. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2004. 933 s. ISBN 80-2510-094-4. Švýcarská ekonomika je nejvýkonnější. [online]. 30.11.2009[cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . Švýcarsko – Ekonomika. [online]. 1.5.2010[cit. 2011-05-02]. Dostupné z WWW: .

Literatura

60

VARIAN, H. R. Intermediate microeconomics : A Modern Approach. 3. vydání. New York: W. W. Norton & Comp., 1993. 623 s. ISBN 0-393-96320-9. VERMEULEN, C. B. Consumer Price Index (December 2005 = 100) Methodological foundations. Neuchâtel: Federal Statistical Office, 2008. 76 s. ISBN 978-3-30305729-2. Výše průměrné čisté mzdy ve světě. [online]. 11.2.2008[cit. 2011-08-03]. Dostupné z WWW: . BIP je Einwohner. [online]. 1.1.2011[cit. 2011-08-03]. Dostupné z WWW: . Wirtschaftliche und soziale Situation der Bevölkerung. [online]. 1.2.2011[cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . Zahraničně-politická orientace Švýcarsko. [online]. 4.5.2011[cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: .

Přílohy

61

7 Přílohy Seznam obrázků Obr. 1

Švýcarské kantony, zdroj: www.mischu.ic.cz

16

Obr. 2 Švýcarsko, regiony, ve kterých probíhalo v roce 2005 ICS šetření, průzkum cen a následné určení vah jednotlivých regionů, zdroj: Neuchatel, 2008 22 Obr. 3 Položky zahrnuté do výpočtu CPI a HICP, zdroj: Švýcarský statistický úřad, upraveno autorem 26 Obr. 4 Vývoj obyvatelstva ve Švýcarsku, zdroj: Švýcarský statistický úřad (2011), zpracováno autorem 27 Obr. 5

HDP ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2010), zpracováno autorem29

Obr. 6 Nezaměstnanost ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem 30 Obr. 7 Regionální nezaměstnanost ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem 30 Obr. 8 Měsíční průměrná mzda ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem 31 Obr. 9 Mzdové skupiny mužů a žen ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem 31 Obr. 10 Vývoj nominálních, reálných mezd a mezd ve spotřebitelských cenách ve Švýcarsku, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem

32

Obr. 11 Struktura příjmů domácností ve Švýcarsku (v mil. CHF), zdroj: BFS (2010), zpracováno autorem 33 Obr. 12 Průměrné měsíční výdaje švýcarské domácnosti na spotřebu v CHF, zdroj: BFS (2010), zpracováno autorem 34 Obr. 13

Švýcarské spotřební výdaje (2006-konjunktura)

34

Obr. 14

Švýcarské spotřební výdaje (2009-krize)

35

Obr. 15 Srovnání nezaměstnanosti DACH zemí, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem 37

Přílohy

62

Obr. 16 Srovnání růstu HDP v DACH zemích, zdroj: BFS (2011), zpracováno autorem 38 Obr. 17 Srovnání vývoje HDP na hlavu, v CHF, zdroj: www.wko.at (2011), zpracováno autorem 38 Obr. 18 Spotřební výdaje v Německu, zdroj: Eurostat (2011), zpracováno autorem

40

Obr. 19 Spotřební výdaje v Rakousku, zdroj: Eurostat (2011), zpracováno autorem

40

Obr. 20 Spotřební výdaje ve Švýcarsku, zdroj: Eurostat (2011), zpracováno autorem

41

Obr. 21 Srovnání vývoje HICP, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 42 Obr. 22 HICP Potravin a nápojů, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 43 Obr. 23 HICP Alkoholu a tabáku, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 44 Obr. 24 HICP Oděvů a obuvi, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 44 Obr. 25 HICP Bydlení a energií, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 45 Obr. 26 HICP Nábytku a vybavení domácností, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 46 Obr. 27 HICP Zdravotnictví, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

47

Obr. 28 HICP Dopravy, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

47

Obr. 29 HICP Pošty a telekomunikací, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 48 Obr. 30 HICP Rekreace a kultura, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 49 Obr. 31 HICP Vzdělání, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

50

Přílohy

63

Obr. 32 HICP Restaurací a hotelů, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem 50 Obr. 33 HICP Ostatních produktů a služeb, zdroj: BFS (2011), Eurostat (2011), zpracováno autorem

51

Seznam tabulek Tab. 1 Komparace CPI a HICP, zdroj: Švýcarský statistický úřad (2005), upraveno autorem

26

Tab. 2 Přehled soustředění obyvatelstva v největších městech, zdroj: BFS (2010), zpracováno autorem 28 Tab. 3

Srovnání některých ekonomických aspektů DACH zemí 37

Přílohy

64

Cenová hladina spotřebitelských produktů a služeb Cenová hladina 2009 Celkem 01 Potraviny a nealk. nápoje Potraviny Pečivo Maso Ryby Mléčné výrobky

EU 27 Švýcarsko Německo Rakousko 100 141 105 112 100 140 111 117 100 143 112 118 100 138 111 126 100 197 127 128 100 153 108 115 100

121

91

100

Tuky a oleje Ovoce a zelenina Ostatní potraviny Nápoje 02 Alkoholické nápoje a tabák Alkohol Tabák 03 Oděvy a obuv Oděvy Obuv 04 Bydlení, voda, elektřina, plyn, paliva Paliva

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

168 131 126 112 106 113 104 116 115 110

97 126 106 107 103 91 119 104 105 102

118 122 116 108 96 95 97 104 104 100

100

185

110

101

100

105

122

111

05 Nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu Nábytek a koberce Domácí spotřebiče

100

113

99

110

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

97 105 140 110 101 129 97 125 100 200 129 137

98 95 105 108 104 114 94 104 96 106 102 105

105 95 122 106 108 105 95 109 99 162 106 113

06 Zdravotnictví 07 Doprava Osobní dopravní prostředky Dopravní sluţby 08 Pošta a telekomunikace 09 Rekreace a kultura Audio a video, fotoaparáty

10 Vzdělání 11 Restaurace a hotely 12 Ostatní výrobky a sluţby Zdroj: Eurostat (2011), epp.eurostat.ec.europa.eu, zpracováno autorem

Přílohy

65

Ekonomika ve světě Země Švýcarsko USA Singapur Švédsko Dánsko Finsko Německo Japonsko Kanada Nizozemí Hongkong Taiwan Velká Británie Norsko Austrálie Francie Rakousko

GCI 2009–2010 1 5,60 2 5,59 3 5,55 4 5,51 5 5,46 6 5,43 7 5,37 8 5,37 9 5,33 10 5,32 11 5,22 12 5,20 13 5,19 14 5,17 15 5,15 16 5,13 17 5,13

GCI 2008–2009 2 1 5 4 3 6 7 9 10 8 11 17 12 15 18 16 14

Zdroj: www.finance.cz/zpravy/finance/243194/

Vývoj a struktura spotřebního koše ve Švýcarsku a jeho komparace s ostatními DACH zeměmi

Recommend Documents