UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Český volejbalový svaz, jeho struktura a způsoby financování Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Jan Procházka
Vladislav Matěna Praha 2013
Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Český volejbalový svaz, jeho struktura a způsoby financování― jsem vypracoval samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Tato práce nebyla vyuţita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, dne
Vladislav Matěna
.........................................
............................................
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Janu Procházkovi za jeho ochotu, odbornou pomoc a konzultace při vypracování této práce. Dále bych pak chtěl poděkovat Štěpánu Javůrkovi a Zdeňku Meitnerovi za spolupráci, poskytnutí rozhovorů, materiálů a informací, které byly pouţity k vypracování analytické části práce.
Abstrakt Název: Český volejbalový svaz, jeho struktura a financování Cíle: Hlavním cílem této práce je rozebrat vznik, vývoj a strukturu Českého volejbalového svazu (ČVS). Blíţe rozebrat jeho fungování na základě právní formy ČVS jako občanského sdruţení a přiblíţit jeho financování. Podat představu o tom, jak sportovní svazy fungují a kde se berou peníze na jejich aktivitu. Metody: V bakalářské práci jsem pouţil metodu popisné analýzy dostupných materiálů Českého volejbalového svazu. Analýzu rozpočtu při rozebrání, vyčíslení a přiblíţení jednotlivých rozpočtových kapitol ČVS a dále rozhovory s předsedou Hospodářské komise a koordinátorem metodiky ČVS. Výsledky: Výsledkem této práce je zjištění, ţe Český volejbalový svaz vychází hlavně z návrhu rozpočtu, který je poupravován aţ v dalším účetním období. Při návrhu, se rozpočet zpravidla stanovuje menší neţ je skutečně v dalším období pouţit na fungování svazu. Rozpočet se v jednotlivých letech můţe dosti lišit, díky mezinárodním akcím pořádaným na území ČR. Rozpočet je však nakonec stejně téměř vţdy vyrovnaný. Klíčová slova: sport, volejbal, finance, popisnáanalýza, analýzarozpočtu, rozpočet, Český volejbalový svaz
Annotation Subject: Structure and funding of Czech Volleyball Federation Objectives: The main topic of this thesis is to analyze formation, development and structure of Czech Volleyball Federation (CVF). Further study its operation based on CVF legal form as a civil society organization, closely discuss its funding and outline how sports federations work and where the money for their activities come from. Methods: In the bachelor thesis I have used method of descriptive analysis of the available documentation from the Czech Volleyball Federation. Budget analysis to examine, enumerate and give closer perspective of individual CVF budget chapters and also interviews with President of Economic commission and CVF methodology coordinator. Results: Conclusion of this work is the finding that the Czech Volleyball Federation is primarily based on the draft budget, which is adjusted in the following period. Within designing, the budget is usually set smaller than is actually used to functioning of federation. In individual years budget can vary greatly due to international events held within the Czech Republic but the budget is eventually almost always balanced. Keywords: sport, volleyball, finance, descriptive analysis, budget analysis, budget, Czech Volleyball Federation
Obsah 1 ÚVOD .................................................................................................................................... 9 2 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE .................................................................................................... 11 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ......................................................................................... 12 3.1 Neziskový sektor ........................................................................................................... 12 3.1.1 Nestátní neziskové organizace: ............................................................................... 13 3.2 Zaloţení občanského sdruţení ....................................................................................... 13 3.2.1 Registrace občanského sdruţení ............................................................................. 14 3.2.2 Další kroky související se zaloţením občanského sdruţení.................................... 14 3.3 Český volejbalový svaz ................................................................................................. 16 3.3.1 Historie .................................................................................................................... 16 3.3.2 Charakteristika ČVS ............................................................................................... 17 3.3.3 Postavení a poslání ČVS ......................................................................................... 18 3.3.4 Organizační struktura .............................................................................................. 19 3.3.4.1 Konference ČVS ............................................................................................. 19 3.3.4.2 Výbor ČVS ...................................................................................................... 20 3.3.4.3 Správní rada ČVS ............................................................................................ 22 3.3.4.5 Kontrolní a revizní komise ČVS ..................................................................... 22 3.3.4.6 Arbitráţní komise ČVS ................................................................................... 23 3.4 Volejbal 2011 s. r. o....................................................................................................... 24 3.4.1 Zaloţení Společnosti s ručením omezeným ............................................................ 24 3.4.2 Registrace s. r. o. ..................................................................................................... 25 3.4.3 Orgány s.r.o. ............................................................................................................ 26 3.4.3.1 Valná hromada ................................................................................................ 26 3.4.3.2 Jednatel ............................................................................................................ 26 3.4.3.3 Dozorčí rada .................................................................................................... 27 4 METODOLOGIE ................................................................................................................. 28 4.1 Popisná analýza ............................................................................................................. 28 4.2 Analýza rozpočtu ........................................................................................................... 28 4.3 Rozhovor ....................................................................................................................... 28 4.3.1 Kvalitativní přístup ................................................................................................. 29 6
4.3.2 Kvantitativní přístup ............................................................................................... 29 5 ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 30 5.1 Volejbal 2011 s.r.o. - spolupráce s ČVS........................................................................ 30 5.2 Rozpočet ČVS ............................................................................................................... 30 5.3 Rozpočet ČVS pro rok 2012 - návrh ............................................................................. 36 5.3.1 Náklady ................................................................................................................... 36 5.3.1.1 Reprezentace ................................................................................................... 37 5.3.1.2 Podpora systému mládeţnického volejbalu .................................................... 37 5.3.1.3 Mistrovské soutěţe .......................................................................................... 38 5.3.1.4 Nemistrovské soutěţe ...................................................................................... 38 5.3.1.5 Školení a metodická činnost ............................................................................ 38 5.4.1.6 Beachvolejbal .................................................................................................. 39 5.3.1.7 Zahraniční činnost ........................................................................................... 39 5.3.1.8 Činnost komisí svazu ...................................................................................... 39 5.3.1.9 Organizační činnost - sekretariát ..................................................................... 39 5.3.1.10 Vyhlášení volejbalisty roku 2011/2012 ......................................................... 39 5.3.1.11 Významné mezinárodní akce na území ČR .................................................. 40 5.3.1.12 Investice ........................................................................................................ 41 5.3.1.13 Činnost KVS a OV - přímé dotace ČVS ....................................................... 41 5.3.1.14 Rozpočty KVS ............................................................................................... 42 5.3.2 Příjmy a výnosy ...................................................................................................... 42 5.3.2.1 Státní příspěvky ............................................................................................... 43 5.3.2.2 Rozpočty KVS ................................................................................................. 43 5.3.2.3 Jiné příjmy ....................................................................................................... 44 5.4 Konečný rozpočet ČVS - 2012 ...................................................................................... 44 5.5 Příklady vybraných příjmů a nákladů ............................................................................ 46 5.5.1 Registrace hráčů - poplatky..................................................................................... 46 5.5.2 Přestupní řád - poplatky .......................................................................................... 47 5.5.3 Cestovní náhrady v ČVS ......................................................................................... 50
7
5.5.4 Licenční příspěvky v ČVS ...................................................................................... 51 6 ZÁVĚR................................................................................................................................. 53 7 POUŢITÁ LITERATURA ................................................................................................... 54 8 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ....................................................................................... 58 9 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 59
8
1 ÚVOD Podle historiků vznikl sport spíše pro potřebu výcviku armád, dále se pak rozvíjel jako nejrůznější hry a soutěţe, které se zaměřovaly na bojové dovednosti a fyzickou zdatnost (rozvíjel se postupně jako zápas, později třeba lukostřelba a jízda na koni či šerm). To bylo první hledisko vývoje. Podle druhého hlediska se vyvíjel z rituálních aktivit, při nichţ se určitá forma soutěţe prováděla jako součást rituálu. „Koncem 18. a na počátku 19. století se v prostředí anglických středních a vysokých škol postupně formoval moderní sport. Bylo to právě školské prostředí, které přetvářelo do nové podoby dědictví lidových her a zábav a šlechtických tělesných cvičení. Zde se formoval tzv. gentlemanský sport, jenž je základem amatérského sportu. Profesionální sport měl své kořeny v tzv. patronátním sportu, který vznikal již v průběh 17. a 18. století, kdy si šlechtici začali najímat a vydržovat zápasníky, běžce, jockeje, boxery a veslaře, které platili za výkon a pro které organizovali soutěže, při nichž pak aristokratická společnost sázela na vítěze. Později po vzniku amatérského sportu, zůstal tento rozdíl v přístupu k cvičením, hrám a soutěžím zachován, stal se patřením, které mělo zabránit profesionálů v soutěži s amatéry.“1Do druhé poloviny 19. století spadá zaloţení většiny dnes provozovaných sportů a hnutí. Dále se budeme věnovat hlavně volejbalu. Volejbal (z anglického volleyball, volley = volej, přímé odehrání míče, aniţ by se dotkl země, ball = míč; česky téţ odbíjená) je týmový míčový sport, ve kterém se dvě druţstva snaţí odehrát míč tak, aby soupeř nebyl schopný jej zpracovat a míč se dotkl země. Volejbal se hraje na obdélníkovém hřišti přesně daných rozměrů. Toto hřiště je rozděleno metr vysokou sítí, která je napnutá tak, aby její horní hranice byla ve výšce 2,43 metru nad zemí (pro muţe, u ţen a mladších věkových kategorií je síť jinak vysoko). Na kaţdé straně hraje jeden tým ze 6 hráčů (3 vepředu a 3 vzadu). Hra je zahájena podáním, oba týmy se potom snaţí donutit soupeře k chybě - hrají tak, aby nebyl schopný odehrát a míč se dotkl země. Jeden set se hraje na vítězných 25 bodů (druhé muţstvo však musí mít alespoň o dva méně). Celá hra se hraje na 3 vítězné sety. Volejbal vymyslel 9. února 1895 William G. Morgan z YMCA v Massachusetts (USA). Morganovým cílem bylo vytvořit bezkontaktní halový sport s minimálním rizikem
1
KÖSSL, Jiří, Jan ŠTUMBAUER a Marek WAIC. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1566-0.
9
zranění. Původně ho pojmenoval „Mintonette“, podle způsobu odehrávání míčů se sportu začalo říkat volejbal.2 Mezinárodní volejbalová federace FIVB byla zaloţena roku 1947, první mistrovství světa se pořádalo v roce 1949 v Praze. Od roku 1964 je volejbal součástí programu olympijských her. V roce 1986 přijala FIVB i jeho jinou variantu – „plážový volejbal“, který se stal součástí programu olympijských her v roce 1996. Český volejbalový svaz byl zaloţen roku 1924, aby koordinoval a zastřešoval první oficiální volejbalovou soutěţ v tehdejším Československu.
2
Vznik volejbalu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2005 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/?clanek=247
10
2 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cílem této práce je rozebrat vznik, vývoj a strukturu Českého volejbalového svazu. Blíţe rozebrat jeho fungování na základě jeho právní formy a přiblíţit si jeho financování. Zaměřit se na rozpočet, financování sportovních akcí i vědeckých konferencí, rozebrat příjmy a výdaje na tyto účely, přiblíţit si moţnosti příjmů ze státního rozpočtu. Dílčí úkoly:
Shromáţdit a prostudovat vhodné dostupné zdroje, které se zabývají danou problematikou.
Porovnat poznatky získané studiem a seřadit je do odpovídajících kapitol.
Charakterizovat Český volejbalový svaz.
Rozebrat právní formu ČVS a jeho partnerských firem.
Rozebrat moţnosti příjmů a výdajů svazu na jeho fungování a moţnosti čerpání ze státního rozpočtu.
11
3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Národní hospodářství se dá dělit podle několika hledisek, nás bude zajímat hlavně hledisko zisku. Podle tohoto hlediska dělíme hospodářství na ziskový a neziskový sektor. Hlavním cílem ziskového sektoru je dosaţení zisku. V neziskovém sektoru nalezneme různě velké organizace, zabývající se různou činností, majících různou právní formu. Najdeme zde organizace, které nebyly zaloţeny za účelem zisku. Pro problematiku této práce se budeme dále zabývat pouze sektorem neziskovým.
3.1 Neziskový sektor Neziskový sektor můţeme podle několika autorů definovat takto: „Neziskový sektor se skládá ze soukromých, dobrovolnických a neziskových organizací a asociací. Můžeme ho popsat jako soubor organizací a aktivit, které existují na trhu společně se státními institucemi a veřejným sektorem na jedné straně a klasickými ziskově orientovanými společnostmi na straně druhé."3 „Soubor subjektů, které jsou zakládány s primárním cílem dosáhnout přímého užitku, který má většinou charakter veřejné služby. Tyto subjekty nakládají majetkem financovaným vlastními zdroji, které pocházejí buď od soukromých subjektů (zřizovatel, další subjekty), nebo od veřejných subjektů na základě přerozdělovacích procesů. Možné je i použití cizích zdrojů (půjček). Majetek je buď majetkem daného neziskového subjektu, nebo zůstává v držení veřejného subjektu, pokud je jeho zřizovatelem."4 „Neziskový sektor tvoří organizace, které jsou založené na jiných motivech, než je ekonomický zisk, a veškeré případné zisky vkládají zpět do činnosti organizace. Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou autonomní vůči státu a existují ve všech oblastech lidské činnosti. Do neziskového sektoru patří například subjekty poskytující veřejné služby, subjekty pracující pro své členy, subjekty financující činnosti ostatních apod. NNO pracují v mnoha veřejně prospěšných oblastech, jako jsou sociální služby, péče o zdravotně postižené, řešení sociálních patologií, ochrana životního prostředí, kultura a ochrana kulturních památek nebo sport a rozvoj
3
ANHEIER, Helmut K. NonprofitOrganizations: Theory, Management, Policy. London and New York: Routledge, 2005. ISBN 0-415-31419-4. 4 BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1650-9.
12
komunitního života. Různorodost je hlavním rysem a silnou stránkou tohoto sektoru, s nímž se obvykle spojuje řada přínosů pro demokratickou společnost.“5
3.1.1 Nestátní neziskové organizace:
Církevní organizace -organizace věřících zajišťující pro členy i nečleny bohosluţby, centra pro rodinu, charity, semináře apod.
Občanská sdruţení - sdruţení občanů k rozličným účelům (jednorázovým i dlouhodobým) dle zákona č. 83/90 Sb.
Obecně prospěšné společnosti- OPS je právnická osoba zaloţená za účelem poskytování obecně prospěšných sluţeb. OPS musí zveřejňovat výroční zprávu s přesně stanoveným obsahem.
Nadace - sdruţení majetku k přesně vymezenému účelu - nejde o sdruţení osob. Sdruţený majetek je tvořen jednak vneseným majetkem, dary, výnosy z úroků, nájemného, cenných papírů a dále příjmy z loterií, tombol, veřejných sbírek a akcí.6 Jelikoţ Český volejbalový svaz je občanským sdruţením, budeme se nadále zabývat
právě teorií občanského sdruţení. Hlavním zdrojem při tomto bliţším rozboru jsou Stanovy ČVS.
3.2 Založení občanského sdružení Zaloţení občanského sdruţení upravuje zákon o sdruţování občanů č. 83/1990 Sb. Vlastně jedinou podmínkou, která je potřebná k zaloţení občanského sdruţení, je vytvoření přípravného výboru skládajícího se nejméně z tří lidí, z nichţ alespoň jedné musí být více jak 18 let a sepsání stanov. Občanské sdruţení je jednou z forem neziskových organizací. Přípravný výbor podává návrh na registraci, přílohou návrhu jsou dva stejnopisy navrţených stanov. Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat:
Podpisy jednotlivých členů přípravného výboru.
Jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob.
Označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru.
Text stanov ve dvou vyhotoveních.7
5
VAJDOVÁ, Tereza. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice: Úvod. In: Zpráva o neziskovém sektoru v České republice [online]. 2003 [cit. 2013-08-07]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/res/data/002/000331.pdf 6 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika a řízení neziskových organizací. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0792-7.
13
Formát těchto stanov není jednotně určen, jejich sloţitost záleţí na předmětu plánované činnosti a sloţitosti struktury organizace, kterou hodláme zaloţit. Při sepisování stanov je tedy velice vhodné vyuţít sluţeb právníka, který se v tomto oboru pohybuje.Povinným obsahem stanov jsou:
Název sdruţení (název sdruţení musí od července 2006 obsahovat označení občanské sdruţení nebo zkratku o. s.; stávající sdruţení musí provést změnu do 3 let - tedy do července 2009).
Sídlo sdruţení.
Cíl jeho činnosti
Práva a povinnosti členů sdruţení.
Orgány sdruţení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdruţení.
Ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem.
Zásady hospodaření.8
3.2.1 Registrace občanského sdružení Kaţdé občanské sdruţení vzniká registrací. Návrh této registrace se podává písemně Ministerstvu vnitra ČR (odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdruţování, úsek sdruţování, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4), ale můţeme ho poslat i poštou, nebo podat do podatelny osobně. Má-li návrh vady, ministerstvo na to do pěti dnů upozorní přípravný výbor, jinak zahájí řízení. Ţádný správní poplatek za podání tohoto návrhu na registraci občanského sdruţení se neplatí.
3.2.2 Další kroky související se založením občanského sdružení „V další části založení občanského sdružení musíme svolat členskou schůzi, tam by měly být schváleny stanovy a zvoleny statutární orgány sdružení. Dokud nejsou tyto orgány vytvořeny, jedná jménem celého sdružení přípravný výbor, pokud ve stanovách neurčíme jinak. Na této schůzi by mělo být určeno, kdo je v souladu se stanovami zakládajícím členem (musí se vložit do zápisu), případně můžeme přijmout další členy a teprve poté by mělo dojít k volbě, již zmíněných, orgánů. Pokud předsedu sdružení volil jiný orgán sdružení než tato 7
Zákon o sdruţování občanů č. 83/1990 Sb. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 1990 [cit. 201308-27]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1505/z83_1990.pdf 8 Zákon o sdruţování občanů č. 83/1990 Sb. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 1990 [cit. 201308-27]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1505/z83_1990.pdf
14
členská schůze, je potřeba, aby tuto volbu provedl okamžitě. O celé probíhající zakládající členské schůzi je nutné vést podrobný zápis, ke kterému je potřeba přiložit podepsanou prezenční listinu. Jestliže by proběhla i schůze jiného orgánu sdružení, musí být pořízen i zde zápis z tohoto jednání.“9 V případě, ţe bude mít sdruţení nějaký majetek, je povinen vést účetnictví a o majetku účtovat. Toto účtování můţe být buďto jednoduché nebo podvojné. Pokud bychom chtěli přejít z jednoho způsobu na druhý, můţeme tak učinit jedině na konci účetního období, tj. ke konci roku. Aby mělo sdruţení majetek, musí mít nějaké příjmy. K nim se váţe povinnost podat daňové přiznání. Finanční úřady poţadují, aby se sdruţení registrovalo u finančního úřadu jako plátce daně (podle zákona č. 337/1992 o správě daní a poplatků). Pravidelně, v intervalu podle stanov sdruţení, by se měly konat členské schůze. O takové schůzi je potřeba vést pečlivý zápis, jehoţ součástí či přílohou musí být podepsaná prezenční listina. Zápis musí obsahovat označení jednání, z kterého je pořízen; datum; hlavní body, o kterých se jednalo a doslovně/jednoznačně napsaný text bodů, o kterých se rozhodovalo spolu s označením, jestli tyto body byly schváleny či ne, popřípadě záznam o hlasování o těchto bodech (pro/proti/zdrţeli se/minimum hlasů potřebných pro schválení). Tyto zápisy pak okopírujeme a necháme úředně ověřit. Takový zápis je jasným a jednoznačným dokladem o tom, ţe řádně proběhla členská schůze, kdo byl zvolen do orgánů sdruţení, koho a čím pověřily tyto orgány a kdo je tedy oprávněn jednat za sdruţení. Je vhodné, aby ten, kdo je oprávněn jednat navenek jménem sdruţení, udělil plné moci k zastupování sdruţení těm osobám, na kterých se schůze dohodne. Plná moc musí být písemná. Její originál si zástupce rovněţ můţe nechat nakopírovat a kopie úředně ověřit (opět u obecního úřadu), aby měl více exemplářů a mohl je například nechat zakládat do správních či soudních spisů. Pokud bychom chtěli změnit stanovy, musí to schválit ten orgán, který je k tomu podle stanov oprávněn (většinou to je členská schůze). Není-li tato otázka v platných stanovách upravena, lze dovodit, ţe je změnu stanov schválit nejvyšší orgán sdruţení. O tom musí být proveden řádný zápis.Změnu stanov je sdruţení povinno oznámit Ministerstvu vnitra do 15 dnů od schválení změny a zároveň mu zaslat ve dvojím vyhotovení text změny.
9
Zaloţení občanského sdruţení. Občanská společnost - návod k použití [online]. 2010 [cit. 2013-08-07]. Dostupné z: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132554
15
3.3 Český volejbalový svaz 3.3.1 Historie „Jak je známo, v Evropě se volejbal objevil po skončení 1. světové války zásluhou vojáků amerických okupačních armád. Do Prahy se dostal díky armádním kurům a přípravě atletů na první poválečnou olympiádu v Antverpách. Na obou těchto akcích se podílel Čechoameričan Jan Ámos Pipal, tělovýchovný instruktor mezinárodní organizace YMCA a v této době asistent ústředního trenéra atletů USA. Na přelomu léta a podzimu 1919 uspořádalo v Praze ministerstvo národní obrany šestitýdenní kurz armádních tělovýchovných instruktorů Čech a Moravy. Účastníci spali v kasárnách na Pohořelci, odkud chodili pěšky buď na přednášky do Strakovy akademie (současného sídla vlády) nebo k praktickému výcviku na letenské atletické hřiště SK Slavia Praha. Kurz vedli armádní kpt. Machotka, J. A. Pipal a americký poradce. Hlavní náplní byla atletika, doplněná nácvikem nových, tzv. „amerických her“ (basketbal, pushball, volejbal). Pražské veřejnosti byly tyto hry poprvé předvedeny J.A.Pipalem na cvičišti Sokola Žižkov v červenci 1920. Největší zásluhy na počáteční propagaci volejbalu jsou po právu přisuzovány YMCA, která po odchodu americké armády zdědila její sportovní vybavení včetně volejbalových sítí a míčů. V jednotlivých střediscích YMCA vznikla první volejbalová družstva, v jejím pražském centru Na Poříčí (později sídle ÚV ČSTV) vyšla první pravidla, propagační letáky, instruktážní příručky. Když k jejím družstvům přibyla ještě družstva skautská a studentská, založil YMCA v roce 1921 první volejbalový „svaz“, který začal organizovat a řídit utkání a turnaje (mj. i první mistrovství Prahy). Další zásluhy na šíření volejbalu v Praze měl Vysokoškolský sport (VS). První volejbalové družstvo mužů VS vzniklo v roce 1919 při Strakově akademii a v roce 1920 zde byl založen první pražský (a pravděpodobně i český) volejbalový klub s názvem VS Strakova akademie. Zájem o volejbal neustále stoupal, a tak již v následujícím roce bylo na půdě akademie ustaveno několik dalších družstev. Jejich vzájemnými souboji vzrůstala úroveň hráčů, nejlepší byli přeřazováni do I. týmu a Strakovka neměla v této době u nás konkurenci. V roce 1924 byl v Praze ustanoven s basketbalem společný Československý volejbalový a basketbalový svaz (ČVaBS) a na kurtech YMCA Olomouc bylo sehráno první mistrovství republiky mužů, jehož vítězem se stala Strakova akademie. ČVaBS se stal nejstarší volejbalovou federací v Evropě a druhou nejstarší na světě (v Uruguay založena již v roce 1916). 16
Sokol, největší a nejmocnější tělovýchovná organizace v republice i v Praze, svazové soutěže zprvu přehlížel. Volejbal provozovali sokolové pouze jako doplňkové ke své základní gymnastické náplni. Teprve od roku 1926 byly pořádány pravidelné přebory ČOS ve volejbale mužů, a to v kategoriích mužů, žen a dorostu. Útlum v dalším rozvoji volejbalu přinesla 2. světová válka. Pražská studentská i sokolská hřiště na dlouhých šest let osiřela a pouze některým špičkovým sokolským týmům se podařilo pod jinou hlavičkou pokračovat v soutěžích. Část volejbalové populace přešla z a války na módní basketbal, který byl společným svazem zvýhodňován na úkor volejbalu. Nespokojení volejbaloví funkcionáři čekali na vhodnou příležitost k osamostatnění. A tak již první poválečný rok se stal pro další rozvoj našeho volejbalu jedním z nevýznamnějších. Rozhodnutím valné hromady ČVaBS z 31. března 1946 došlo k rozdělení tohoto svazu na dva samostatné celky a tím vznikl samostatný volejbalový svaz.“10 Postupem času popularita volejbalu upadala. Ze sportu, který znal a pokoušel se hrát snad kaţdý člověk, se stal sport převáţně rekreační. Závodní forma volejbalu dosti upadla, hraje ho mnohem méně lidí, počet klubů se od té doby dosti sníţil. I přes velké změny ve hře, mají o tento sport zájem jen někteří mladí, oproti dřívější době, kdy se do tohoto sportu lidé jen hrnuly. Mezi dospělými se objevuje častěji v rekreační formě, kdy si lidé jdou zahrát a pobavit se. V dnešní době je zaloţena krom profesionální soutěţe i amatérská liga a přetrvává tradice turnajů v osadách, obcích a městečkách, která vznikla uţ dávno. Díky nim se hraje volejbal na různých místech republiky, které objíţdí příznivci tohoto sportu, jak z řad profesionálů, tak amatérů. Volejbal je spíše sportem pro skalní příznivce a profesionály, ale ani tak není populární jako kdysi. Dnes se na špici umístily sporty jako fotbal, hokej, tenis, florbal a podobně.
3.3.2 Charakteristika ČVS Oficiální název subjektu je Český volejbalový svaz (ČVS). V anglické verzi se pouţívá název Czech Volleyball Federation. Sídlem ČVS je Zátopkova 100/2, PS 40, 160 17 Praha 6 Břevnov. ČVS je občanským sdruţením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů,o sdruţování občanů. ČVS je právnickou osobou (IČ 00540285), která svoji činnost vykonává v souladu s právními předpisy České republiky.
10
VÍT, Jaroslav. Český volejbalový svaz ...od roku 1921. Praha: M.I.B. product s.r.o., 2006. ISBN 80-239-8047-5.
17
Podle zákona o sdruţování občanů mají občané právo svobodně se sdruţovat a k výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu, je potřeba pouze registrace. Občané tak mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, kluby, hnutí a jiná občanská sdruţení. Občanské sdruţení je nejčastější právní formou neziskové organizace v ČR.
3.3.3 Postavení a poslání ČVS Postavení a poslání Českého volejbalového svazu, jak jsme zmínili výše, se uvádí v základních stanovách tohoto sdruţení. Uvádí se zde, ţe:
ČVS je jediným subjektem uznaným Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky a Českým olympijským výborem a současně jediným garantem rozvoje volejbalu pověřeným řízením volejbalu a beachvolejbalu (dále jen „volejbalu―) na území České republiky.
ČVS je zakládajícím členem mezinárodních volejbalových organizací: Mezinárodní volejbalové federace (dále jen „FIVB―) a Evropské volejbalové konfederace (dále jen „CEV―). Jejich základní dokumenty jsou východiskem pro činnost ČVS a musí být respektovány i jakoukoliv třetí stranou podílející se v součinnosti s ČVS na rozvoji volejbalu v České republice. Na území České republiky jsou celostátní orgány ČVS (konference ČVS, výbor ČVS, správní rada ČVS) oprávněny rozhodnout o případných odlišnostech směrnic ČVS oproti dokumentům FIVB a CEV. ČVS je jediným představitelem českého volejbalu v těchto mezinárodních organizacích.
ČVS vytváří podmínky pro rozvoj všech forem a výkonnostních úrovní volejbalu včetně masového a rekreačního. ČVS zabezpečuje státní reprezentaci a podporuje reprezentaci oddílovou.
ČVS je výhradním majitelem, zřizovatelem a organizátorem volejbalových soutěţí a akcí na území České republiky, které řídí svými orgány všech úrovní v duchu dokumentů FIVB a CEV a na základě směrnic ČVS.
Posláním ČVS je mimo jiné školit, doškolovat a zabezpečovat vzdělávání trenérů, rozhodčích, školitelů a dalších odborných volejbalových funkcionářů.
ČVS můţe být sdruţen v jiné organizaci s právem kdykoli z ní vystoupit. O začlenění nebo o vystoupení rozhoduje výbor ČVS.
ČVS můţe za účelem zajištění materiálních a finančních prostředků pro rozvoj volejbalu vyvíjet také hospodářské aktivity, můţe zakládat obchodní společnost
18
a vstupovat do obchodních společností a jiných organizací. Tyto činnosti můţe vykonávat pouze v souladu s právními předpisy České republiky.
Jednotlivým subjektům sdruţeným v ČVS náleţí všechna individuální práva vycházející z jejich základního poslání s výjimkou oprávnění uvedených v odstavci 4. tohoto článku a v článku 22, pokud nebude smluvně sjednáno nebo směrnicí ČVS stanoveno jinak.11
3.3.4 Organizační struktura Český volejbalový svaz se dělí podle územního principu platné legislativy České republiky na tři úrovně - celostátní, krajskou a okresní. Jeho činnost v jednotlivých územních úrovních plní organizační jednotky ČVS, těmi jsou krajské volejbalové svazy, okresní volejbalové svazy a městské volejbalové svazy, prostřednictvím svých orgánů. Jednotlivé volejbalové oddíly jsou územně začleněny do ČVS podle místa svého sídla. V odůvodněných případech můţe být oddíl začleněn do sousedního okresu v rámci jednoho nebo více krajů, a to se souhlasem orgánů příslušných územních organizačních jednotek ČVS. Není- li dále uvedeno jinak, pouţijí se na činnost krajských, okresních a městských orgánů ČVS přiměřeně ustanovení platící pro celostátní orgány. Těmi jsou:
3.3.4.1 Konference ČVS Jedná se o nejvyšší orgán ČVS, členové jsou na konferenci zastoupeni prostřednictvím svých delegátů. Svolává ji správní rada ČVS podle klíče:
Kaţdý krajský volejbalový svaz (KVS) vysílá za kaţdých započatých 200 členů ČVS fyzických osob svého kraje, kteří mají uhrazen licenční příspěvek k 31.12. roku předcházejícího konání konference, jednoho delegáta s hlasem rozhodujícím. Své delegáty na konferenci ČVS volí příslušný KVS na své konferenci před konáním konference celého svazu. Počet delegátů oznámí KVS správní rada.
Volejbalový oddíl za kaţdé druţstvo hrající nejvyšší soutěţ dospělých vysílá jednoho delegáta s hlasem rozhodujícím.
Asociace s celostátní působností vysílají delegáty s hlasem rozhodujícím následovně: a) Asociace beachvolejbalu 6 delegátů b) Asociace volejbalových deblů 1 delegáta c) Asociace volejbalových klubů muţů 1 delegáta
11
Stanovy Českého volejbalového svazu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/00-12_Stanovy_Ceskeho_volejbaloveho_svazu.pdf
19
d) Asociace volejbalových klubů ţen 1 delegáta
Konference ČVS se s hlasem poradním dále zúčastní ti členové výboru ČVS, správní rady ČVS, kontrolní a revizní komise ČVS a arbitráţní komise ČVS, kteří nejsou členy ţádné z výše uvedených delegací.12 Konference se svolává jedenkrát za čtyři roky. Správní rada ČVS je povinna ji oznámit
nejpozději 6 měsíců před jejím konáním. Za určitých okolností je moţné svolat i mimořádnou konferenci. Pokud na tuto konferenci dorazí méně jak polovina delegátů s hlasem rozhodujícím, je správní rada ČVS povinna svolat nejpozději do 15 dnů opakovanou konferenci s termínem konání do 4 měsíců. Pokud se na tuto opakovanou konferenci opět nedostaví více jak polovina delegátů s hlasem rozhodujícím, je oprávněna volit a přijímat usnesení prostou většinou přítomných delegátů s hlasem rozhodujícím. Zasedání konference ČVS se řídí konferencí schváleným jednacím a volebním řádem. Konference nebo mimořádná konference má tyto pravomoci:
Schvaluje stanovy ČVS, jejich změny a doplňky.
Projednává a schvaluje zprávu o činnosti ČVS.
Projednává zprávu o úrovni rozvoje volejbalu v České republice.
Projednává a schvaluje zprávu kontrolní a revizní komise ČVS.
Volí a odvolává členy výboru ČVS a kontrolní a revizní komise ČVS.
Rozhoduje o zániku ČVS a o vystoupení ČVS z FIVB a CEV.
Rozhoduje o dalších otázkách, které na sebe svým usnesením vztáhne.12
3.3.4.2 Výbor ČVS Výbor ČVS je nejvyšším orgánem ČVS v období mezi konferencemi ČVS. Do výboru ČVS jsou jeho členi voleni na období čtyř let. V případě, ţe některý člen odstoupí, navrhne příslušný výbor krajského volejbalového svazu (KVS) nebo příslušná asociace jeho nástupce. O sloţení výboru ČVS rozhoduje konference ČVS, jsou v něm zastoupeny:
KVS, a to poměrně podle počtu členů ČVS - fyzických osob, kteří podle evidence ČVS uhradili k 31.12. roku předcházejícího konání konference ČVS, na níţ je volen výbor ČVS,licenční příspěvek s tím, ţe za kaţdých započatých 500 těchto členů ČVS má KVS jednoho člena ve Výboru ČVS. Minimální zastoupení KVS tvoří 2 členi.
Asociace s celostátní působností takto:
12
Stanovy Českého volejbalového svazu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/00-12_Stanovy_Ceskeho_volejbaloveho_svazu.pdf
20
a) Asociace beachvolejbalu 3 členy b) Asociace volejbalových deblů 1 členem c) Asociace volejbalových klubů muţů 3 členy d) Asociace volejbalových klubů ţen 3 členy
Asociace s celostátní působností volí své kandidáty do výboru ČVS před konáním konference ČVS.13 Výbor ČVS svolává Správní rada ČVS minimálně dvakrát ročně, a to v kaţdém
kalendářním pololetí nejpozději 5 týdnů přede dnem plánovaného zasedání. Mimořádný výbor ČVS svolá správní rada ČVS na písemnou ţádost nejméně jedné třetiny členů výboru ČVS do 30 pracovních dnů od obdrţení ţádosti s termínem konání do 30 dnů od rozhodnutí správní rady ČVS. Sleduje plnění úkolů ČVS mezi jeho konferencemi a má následující pravomoci:
Volí a odvolává předsedu ČVS, zvolený předseda ČVS se stává předsedou správní rady ČVS.
Jmenuje a odvolává na návrh předsedy ČVS členy správní rady ČVS.
Jmenuje a odvolává na návrh správní rady ČVS členy arbitráţní komise ČVS.
Projednává a schvaluje zprávu o činnosti ČVS za příslušné období.
Projednává a schvaluje rozpočet ČVS na příslušný rok a výsledek hospodaření ČVS za příslušné období.
Schvaluje způsob a rozsah financování činnosti KVS, OVS a ostatních orgánů ČVS ze společných zdrojů.
Projednává zprávu kontrolní a revizní komise ČVS za příslušné období.
Vydává rozhodnutí podle článku 11, odst. 2. stanov.
Projednává a schvaluje ustavení asociace a schvaluje její statut.
Schvaluje směrnice ČVS a jejich změny, v odůvodněných případech můţe tuto pravomoc delegovat na správní radu ČVS.
Rozhoduje o začlenění ČVS do mezinárodních nebo jiných organizací (s výjimkou FIVB a CEV), o vystoupení ČVS z těchto organizací, a to tříčtvrtinovou většinou všech členů výboru ČVS.
Rozhoduje o dalších otázkách, které na sebe svým usnesením vztáhne, s výjimkou záleţitostí, které spadají do výlučné pravomoci konference ČVS.13
13
Stanovy Českého volejbalového svazu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/00-12_Stanovy_Ceskeho_volejbaloveho_svazu.pdf
21
3.3.4.3 Správní rada ČVS Statutární a výkonný orgán Českého volejbalového svazu, který řídí jeho činnost mezi zasedáními výboru ČVS. Samostatně zastupovat ČVS je oprávněn předseda ČVS, místopředsedové ČVS a generální sekretář ČVS. Funkční období této správní rady je čtyřleté. Rada je schopna usnášení a jednání, pokud se jí účastní nadpoloviční většina členů a usnesení je přijato vţdy, kdyţ ho odhlasuje alespoň nadpoloviční většina přítomných členů. Správní rada ČVS se schází zpravidla jedenkrát měsíčně. Zabezpečuje plnění úkolů ČVS mezi zasedáními výboru ČVS a zejména:
Zastupuje ČVS ve vztahu k orgánům FIVB a CEV, státním orgánům a ostatním organizacím.
Je oprávněna rozhodovat ve všech věcech, které nejsou ve výlučné pravomoci konference ČVS nebo výboru ČVS. Ve věcech, u nichţ podle směrnic ČVS přísluší rozhodování v prvním stupni odborným komisím ČVS, plní úlohu odvolacího orgánu (soutěţní, přestupní, disciplinární řád volejbalu apod.).
Odpovídá za tvorbu směrnic ČVS.
K realizaci úkolů ustavuje odborné komise ČVS, mezi nimi vţdy i legislativní komisi ČVS a registračně matriční komisi ČVS, a jmenuje jejich předsedy a členy.14 Správní rada ČVS jménem ČVS zakládá obchodní společnosti a vstupuje do
obchodních společností nebo jiných organizací. Jmenuje své zástupce do řídících orgánů těchto společností a organizací a odvolává je. O činnosti a výsledcích těchto společností a organizací pravidelně informuje výbor ČVS.
3.3.4.5 Kontrolní a revizní komise ČVS Kontrolní a revizní komise jsou na všech úrovních nezávislými orgány ČVS, kaţdá komise za svou činnost odpovídá přímo konferenci, kterou byla zvolena. Ta také rozhoduje o sloţení této kontrolní a revizní komise, většinou má tři aţ sedm členů a můţe mít dva aţ tři náhradníky. Členem komise se nesmí stát člen jiného orgánu ČVS téţe úrovně. Komise si volí hlasováním ze svého středu předsedu, její funkční období je čtyřleté a v případě odstoupení některého člena se komise doplní z řad náhradníků v předem konferencí stanoveném pořadí. Členové kontrolní a revizní komise se mohou zúčastňovat zasedání příslušných a niţších orgánů ČVS s hlasem poradním. Úkolem kontrolních a revizních komisí je sledovat
14
Stanovy Českého volejbalového svazu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/00-12_Stanovy_Ceskeho_volejbaloveho_svazu.pdf
22
dodrţování stanov, směrnic ČVS, plnění usnesení orgánů ČVS a kontrolovat v oblasti hospodaření, daní a účetnictví dodrţování právních předpisů České republiky orgány ČVS stejné a niţší úrovně. Svá zjištění z provedených kontrol kontrolními a revizními komisemi předkládají vţdy příslušnému orgánu ČVS, který je nejpozději do 60 dnů projedná a poté informuje příslušnou kontrolní a revizní komisi o přijatých opatřeních.
3.3.4.6 Arbitrážní komise ČVS „Arbitrážní komise ČVS je nezávislým celostátním orgánem ČVS a za svoji činnost odpovídá výboru ČVS. Členy komise na návrh správní rady ČVS jmenuje a odvolává výbor ČVS. Arbitrážní komise má tři členy. Skládá se z nezávislých odborníků s právnickým vzděláním. Arbitrážní komise si volí hlasováním ze svého středu předsedu. Členem arbitrážní komise nemůže být osoba, která je členem jiného jmenovaného nebo voleného orgánu ČVS všech úrovní. Funkční období arbitrážní komise je čtyřleté. V případě odstoupení některého člena arbitrážní komise dojde na nejbližším zasedání výboru ČVS k doplnění arbitrážní komise o náhradního člena.Členové arbitrážní komise se mohou zúčastňovat zasedání orgánů ČVS všech úrovní s hlasem poradním. Pravomoc rozhodnutí arbitrážní komise je dána ve věcech, ve kterých není dána pravomoc jiného orgánu ČVS. Rozhoduje zejména spory mezi členy ČVS vzniklé ze smluv, spory mezi právnickými osobami a hráči, spory mezi právnickými osobami vyplývajících z jejich činnosti a další obdobné spory.Dále rozhoduje v případech, kdy má člen ČVS za to, že orgán ČVS vydal nezákonné rozhodnutí nebo rozhodnutí, které je v rozporu se stanovami, směrnicemi ČVS, dokumenty FIVB nebo CEV. Rozhodnutí arbitrážní komise jsou závazná pro všechny účastníky řízení, jakož i pro všechny orgány ČVS všech úrovní, a nelze proti nim podat odvolání.“15 Tyto orgány jsou zřizovány výhradně na zasedáních orgánů ČVS. Na těchto zasedáních se ustanovením nebo jmenováním volí členové orgánů. O odvolání jednotlivých členů z jejich funkce rozhoduje především orgán ČVS, který ho do funkce zvolil. Všechny orgány tohoto sdruţení jsou oprávněny volit a přijímat usnesení pouze tehdy, kdyţ je v okamţiku hlasování přítomna alespoň nadpoloviční většina jejich členů. Na konferencích, kdyţ je přítomna v okamţiku hlasování nadpoloviční většina delegátů. O zániku ČVS rozhoduje konference tříčtvrtinovou většinou všech přítomných delegátů, stejným způsobem rozhoduje i o vystoupení z FIVB, nebo z CEV.
15
Stanovy Českého volejbalového svazu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/00-12_Stanovy_Ceskeho_volejbaloveho_svazu.pdf
23
3.4 Volejbal 2011 s. r. o. „Společnost s ručením omezeným je nejvyužívanější formou obchodní společnosti nejen u nás, ale i v zahraničí. Tento typ obchodní společnosti je zařazen mezi společnosti kapitálové, protože mezi základní povinnosti společníků patří vkladová povinnost. Za své závazky neručí společníci svým majetkem a jsou postižitelní jen do výše svých nesplacených vkladů. Tato společnost má však i rysy společnosti osobní, protože umožňuje svým společníkům přímo se účastnit na její činnosti, a aby tato možnost byla reální, je počet společníků omezen (max. 50 společníků). Jejími společníky mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Společnost může být založena jen jednou osobou, a to jak fyzickou tak právnickou.“16 V případě jednoho zakládajícího společníka musí být všechny nepeněţité vklady a peněţité vklady splaceny v plné výši před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Základní kapitál je podle zákona minimálně 200 000 Kč a vklad od jednoho společníka minimálně 20 000 Kč.
3.4.1 Založení Společnosti s ručením omezeným Tento druh obchodní společnosti se zakládá sepsáním zakladatelské listiny (pokud má jediného společníka), anebo sepsáním společenské smlouvy (pokud má společníků více). Zakladatelská listina i společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat náleţitosti stanovené zákonem. Těmi jsou:
Obchodní jméno.
Sídlo společnosti.
Určení společníků a uvedení jejich sídla (resp. trvalého bydliště).
Předmět podnikání vznikající společnosti.
Výše základního jmění.
Výše vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, jména a bydliště prvních jednatelů a způsob jejich jednání za společnost (samostatně, společně, minimálně dva, atd.).
Určení správce vkladu.
Jména a bydliště členů dozorčí rady (pokud se zřizuje).
Povinnosti a práva společníků.
16
POSPÍŠILOVÁ, Alena. Právní postavení podniku. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2003. ISBN 80-86775-02-X.
24
Způsob zániku a jeho následky.17
3.4.2 Registrace s. r. o. Společnost s ručením omezeným vzniká aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku se musí podat do devadesáti dnů od zaloţení společnosti. Návrh na tento zápis podepisují všichni jednatelé a k návrhu přiloţí společenskou smlouvu (zakladatelskou listinu) ve formě notářského zápisu dvojmo a další doklady vyţádané zákonem. Tento návrh na zápis do obchodního rejstříku musí obsahovat přesně tyto přílohy:
Společenskou smlouvu, resp. zakladatelskou listinu (ve formě notářského zápisu).
Podnikatelská oprávnění (ověřené kopie ţivnostenských listů).
Doklad o splacení základního kapitálu (potvrzení správce vkladu o sloţení vkladů a doklad od banky o sloţení vkladu).
Doklad o právním titulu uţívání nemovitosti, ve které je umístěno sídlo (např. nájemní smlouva o uţívání nebytových prostor nebo doklad o vlastnictví výpisem z katastru nemovitostí). Sídlo můţe být umístěno v bytě pouze v případě, je-li to slučitelné s účelem společnosti a odpovídá-li to i povaze její činnosti.
Výpis z rejstříku trestů jednatelů.
Prohlášení jednatelů, ţe splňují zákonné podmínky a ţe u nich není překáţka výkonu funkce.
Čestné prohlášení a podpisové vzory (notářsky ověřené) budoucích jednatelů.
Kolková známka ve výši poplatku za zápis do obchodního rejstříku.18 Před podáním tohoto návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být ještě splaceno
celé emisní áţio a na kaţdý peněţitý vklad nejméně 30%. Celková hodnota splacených peněţitých vkladů spolu s hodnotou placených nepeněţitých vkladů musí činit alespoň 100.000,- Kč. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, musí být před podáním návrhu na zápis společnosti splacen její základní kapitál v plné výši. Poplatek za prvozápis společnosti činí 5.000,- Kč a hradí se v kolcích.
17
POSPÍŠILOVÁ, Alena. Právní postavení podniku. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2003. ISBN 80-86775-02-X. 18 POSPÍŠILOVÁ, Alena. Právní postavení podniku. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2003. ISBN 80-86775-02-X.
25
3.4.3 Orgány s.r.o. Obchodní společnost má tři orgány, těmi jsou:
Valná hromada.
Jednatel.
Dozorčí rada.19
3.4.3.1 Valná hromada Valná hromada je nevyšším orgánem společnosti. Členy valné hromady jsou všichni společníci společnosti, má-li jen jednoho společníka, vykonává sám působnost valné hromady. Ta se schází minimálně jednou ročně a svolává ji jednatel písemnou pozvánkou 15 dní předem. Jednatel má povinnost svolat valnou hromadu i tehdy, poţádají-li o to společníci disponující alespoň 10% základního kapitálu. Kaţdá Valná hromada si volí svého předsedu a zapisovatele. Usnášeníschopná je, kdyţ jsou přítomni společníci, kteří mají polovinu všech hlasů. Na tento hlas je zapotřebí 1.000,- Kč vkladu, ovšem společenská smlouva můţe na jeden hlas určit i vyšší částku. Valná hromada rozhoduje prostou většinou přítomných hlasů (v určitých případech je potřeba i dvoutřetinové většiny).
3.4.3.2 Jednatel „Jednatelem je statutárním orgánem společnosti. Společnost může mít jednoho nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, pak společenská smlouva stanoví způsob jejich jednání. Nestane-li se tak, může jednat každý z nich samostatně. Jednatelem může být společník nebo osoba stojící mimo společnost. Jednatel musí být vždy jen fyzická osoba splňující všeobecné podmínky provozování živnosti (18 let, právní způsobilost, trestní bezúhonnost). Jednatel rozhoduje o obchodním vedení společnosti, odpovídá za řádné vedení předepsané evidence a účetnictví i seznamu společníků. Má informační povinnost vůči společníkům. Pro jednatele platí v plném rozsahu zákaz konkurence.“ 20 Jednatelem společnosti Volejbal 2011, s.r.o. je Robert Urbánek, Tišnov, Hanákova, PSČ 666 03, tato funkce vznikla 17.9. 2010.21
19
POSPÍŠILOVÁ, Alena. Právní postavení podniku. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2003. ISBN 80-86775-02-X. 20 POSPÍŠILOVÁ, Alena. Právní postavení podniku. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2003. ISBN 80-86775-02-X.
26
3.4.3.3 Dozorčí rada Dozorčí rada se zřizuje pouze tehdy, stanoví-li tak společenská smlouva. Uplatňuje se zejména tam, kde je těţko proveditelné, aby všichni společníci osobně kontrolovali činnost jednatelů. Dozorčí rada je alespoň tříčlenná a její členové jsou voleni valnou hromadou. Členem dozorčí rady nesmí být jednatel. Na její členy se vztahuje zákaz konkurence. Členové dozorčí rady mají oprávnění účastnit se valné hromady. Působnost dozorčí rady spočívá v dohledu nad činností jednatelů, kontrole účetních dokladů a přezkoumávání účetních závěrek. Dozorčí radu společnosti Volejbal 2011, s.r.o. tvoří předseda Ing. Zdeněk Meitner, Jihlava, Pavlovova, PSČ 586 01 a další dva členové: Zdeněk Scheichl, České Budějovice, Praţská, PSČ 370 01, Luboš Moravec, Zlín - Zlínské Paseky, Valy II., PSČ 760 01.21
21
Volejbal 2011, s.r.o. In: Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://rejstrik.penize.cz/24735604-volejbal-2011-s-r-o
27
4 METODOLOGIE V této bakalářské práci byly pouţity tyto metody. Popisná analýza, analýza rozpočtu a rozhovor.
4.1 Popisná analýza Popisná analýza byla v teoretické části práce pouţita při zpracování informací o Českém volejbalovém svazu. V analytické části byla tato metoda pouţita při zpracování a interpretaci dokumentů Českého volejbalového svazu.
4.2 Analýza rozpočtu Rozpočet je obecně seznam všech plánovaných příjmů a výdajů. Jedná se vlastně o plán finančního hospodaření, obvykle na jeden rok.Rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Rozeznáváme tři základní typy rozpočtů, těmi jsou:
Schodkový rozpočet (deficitní rozpočet) - výdaje jsou vyšší neţ příjmy.
Vyrovnaný rozpočet - výdaje se rovnají příjmům.
Přebytkový rozpočet - příjmy jsou vyšší neţ výdaje.
Tato analýza byla pouţita v analytické části práce při bliţším rozebrání ročního rozpočtu ČVS a konkrétní sportovní akce pořádané pod záštitou ČVS. Materiály na tuto analýzu mi byly poskytnuty předsedou Hospodářské komise Zdeňkem Meitnerem. V práci jsou uvedeny, jak přesné tak přibliţné hodnoty.
4.3 Rozhovor Rozhovor je základní forma verbální komunikace, komunikují zde spolu dva nebo více lidí a prostřednictvím otázek a odpovědí se snaţí dosáhnout svých cílů. Jedná se také o jednu z metod dotazování při výzkumu. Předpokladem pro vedení rozhovoru je stejný jazyk a podobná slovní zásoba jeho účastníků. Charakter rozhovoru můţe být formální nebo neformální. Formální je plánovaný a můţe se jednat například o přijímací nebo pracovní pohovor, který má stanovené jasné cíle. Neformální zahrnuje většinou emocionální komunikaci, můţe jít o nezávazné povídání. Technika rozhovoru se vyuţívá při kvalitativních
28
i kvantitativních přístupech. Rozhovory v kvalitativním zkoumání většinou provádí jediná osoba, na rozdíl od kvantitativního zkoumání, kdy se pro sběr dat od respondentů zapojuje více tazatelů.
4.3.1 Kvalitativní přístup V kvalitativním zkoumání se můţeme nejčastěji setkat s volným, polostrukturovaným a strukturovaným rozhovorem. Vedení takového rozhovoru je náročnou záleţitostí a měl by se mu věnovat profesionálně vyškolený tazatel. Rozlišujeme základní tři typy rozhovoru:
Volný rozhovor - otázky nejsou předem dané, vznikaní přirozenou komunikací. Problém je zaznamenat získané informace a vyhodnotit výsledky.
Polostrukturovaný rozhovor - předem dané otázky, které se mohou podle znalostí respondenta částečně upravit. Jednodušší zpracování získaných informací neţ u volného rozhovoru.
Strukturovaný rozhovor - přesné znění a pořadí otázek, které musí být dodrţeno. Jednoduché vyhodnocení získaných informací.
4.3.2 Kvantitativní přístup Pouţívají se standardizované rozhovory, skupinové diskuze a ohniskové skupiny. Poţadavky na vzdělání tazatelů nejsou tak vysoké jako u kvalitativního přístupu.U standardizovaného rozhovoru jsou přesně dané otázky a jejich pořadí, ale také varianty odpovědí. Zřídka se objevují otázky polouzavřené a méně často i otevřené. Ve skupinové diskuzi je dotazováno více účastníků najednou, zhruba v rozmezí 3-15 osob. Můţe probíhat formou volného nebo polostrukturovaného rozhovoru, přičemţ by spadala do kvalitativního zkoumání, ale můţe být i více formalizovaná.
Tato metoda byla pouţita v teoretické části pro zjišťování informací k problematice struktury a fungování Českého volejbalového svazu. Při rozhovoru s koordinátorem metodiky ČVS Štěpánem Javůrkem bylo pouţito polostrukturovaného rozhovoru. V analytické části byl pouţit také polostrukturovaný rozhovor s předsedou Hospodářské komise ČVS Zdeňkem Meitnerem pro podrobné porozumění financování, rozpočtu, příjmů a výdajů ČVS.
29
5 ANALYTICKÁ ČÁST 5.1 Volejbal 2011 s.r.o. - spolupráce s ČVS Společnost s ručením omezením Volejbal 2011 je dceřinou společností občanského sdruţení Českého volejbalového svazu. Byla zaloţena dne 17. 9. 2010 se sídlem: Praha 6 Břevnov, Zátopkova 100/2, PSČ 169 00. Základní kapitál činí 200.000,- Kč, které do ni vloţil ČVS. Oficiálním předmětem podnikání této společnosti je:„Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona―, mezi něţ spadá:
Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce.
Výroba, rozmnoţování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukověobrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů.
Zprostředkování obchodu a sluţeb.
Velkoobchod a maloobchod.
Pronájem a půjčování věcí movitých.
Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků.
Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení.
Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí.
Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti.22
5.2 Rozpočet ČVS Rozpočet Českého volejbalového svazu se připravuje v září na další účetní období (kalendářní rok). Jednotliví funkcionáři za dílčí části volejbalové činnosti předají Hospodářské komisy návrhy rozpočtů. Stanovují vlastní rozpočet tak, ţe vycházejí z věcné náplně činnosti pro sledovací období a k této věcné náplni přiřazují finanční částky. Tlak ze strany Českého volejbalového svazu je na to, aby rozpočet odrazil objektivní skutečnost a nebyl ani předimenzovaný ani poddimenzovaný. Hospodářská komise proti tomu má předpoklad příjmů pro dané obdobía ve skutečnosti tedy dochází pouze ke korekci příjmů a výdajů. Následně Hospodářská komise projedná úpravu rozpočtových kapitol. Snaha je taková, aby rozpočet, který se předkládá ČVS byl vyrovnaný. Při návrhu tohoto rozpočtu se 22
Ţivnostenský zákon. In: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2012 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument104038.html
30
pouţívá variantní řešení (většinou se předkládají 2-3 varianty). Zpřesnění tohoto návrhu probíhá v říjnu a nadále je předkládán v listopadu jednání Výboru ČVS ke schválení. Následující období v průběhu května dochází ke schválení konečného rozpočtu, který je uţ upraven. Do schválení konečného rozpočtu se pracuje pouze s jednou třetinou schváleného návrhu rozpočtu. Součástí rozpočtu ČVS jsou od roku 2011 i rozpočty organizačních sloţek krajských volejbalových svazů. Rozpočet v oblasti příjmů je rozdělen na tři základní části:
Rozpočet dotovaných prostředků MŠMT.
Vlastní příjmy ČVS.
Ostatní příjmy (očekávané dotační prostředky krajů, obcí, atd.). Dá se říci, ţe 80-85% příjmů by měly tvořit prostředky ze státního rozpočtu MŠMT
a zbylých 15-20% vlastní zdroje ČVS (viz Tabulka č. 6: Jednotlivé příjmy v návrhu rozpočtu ČVS na rok 2012, strana 44). Tyto státní příspěvky od MŠMT se dělí do pěti programů:
Program I. - Sportovní reprezentace - „Podpora sportovní přípravy reprezentantův kategoriích dospělých a juniorů a jejich účast na vrcholných mezinárodních soutěžích (zejména Olympijské a Paralympijské hry, Deaflympiády, Mistrovství světa, Mistrovství Evropy, Univerziády, mezinárodní soutěže pod patronací Mezinárodního a Evropského olympijského výboru a odpovídající kvalifikační mezinárodní soutěže), prostřednictvím vybraných sportovních svazů, které jsou zařazeny do systému státní sportovní reprezentace. Podpora sportovní přípravy reprezentačních týmů u sportů, zařazených do programu Olympijských her. Jedná se o roční podporu olympijského cyklu, tzv. „OH příprava“. Podpora významných sportovních akcí pořádaných v ČR v nadcházejícím kalendářním roce.Podporu významných sportovních akcí pořádaných v ČR velkého rozsahu přesahující období jednoho kalendářního roku“.23
Program II. - Sportovně talentovaná mládeţ - „Oblast sportovně talentované mládeže od roku 2012 slučuje sportovní výkonnost a věkovou kategorii od 6 let do 23 let. Zodpovědnost je v gesci sportovních svazů. Jejich posláním je plnění úkolů souvisejících s podporou přípravy mladých talentovaných sportovců na státní reprezentaci. Celkový systém podpory je aktualizován s vytvořením dvouletých hodnotících cyklů. Pro nadcházející období je stanovena podpora pro 45 sportovních odvětví a pro oblast zdravotně postižených - Sportovní centrum pro zdravotně
23
Rozdělení státního rozpočtu 2012 v oblasti sportu – výdajový okruh: „Sportovní reprezentace―. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/21095
31
postižené sportovce a podpora talentů České federace Spastic handicap. S ohledem na potřeby zdravotně postižených sportovců zahrnuje toto centrum věkové kategorie mládeže, juniorů a seniorů. Nový systém podpory talentované mládeže je sportovními svazy hodnocena velmi pozitivně, vzhledem k tomu, že zabezpečuje reprezentační družstva dorosteneckých a juniorských kategorií a výsledky se začínají zhodnocovat i ve státní sportovní reprezentaci. Státní podpora je realizována formou diferencované účelové dotace.“24
Program III. - Všeobecná sportovní činnost - „Program je určen na podporu oblasti „ Sportu pro všechny“ se zaměřením na sportovní činnost dětí, mládeže, ale i dospělých, včetně pohybových aktivit občanů starších 60 let. Součástí je i oblast „ Sport a škola“ se zaměřením na podporu činnosti a vytváření podmínek pro široké sportovní aktivity a soutěže žáků a studentů, kteří jsou členy školních sportovních klubů, včetně studentských a univerzitních sportovních organizací. Samostatnou oblastí je „ Sport zdravotně postižených “ . Cílem je zajistit podporu činnosti občanským sdružením, které se orientují na aktivní sportovní, pohybovou činnost jejich členů a integraci zdravotně postižených sportovců ve sportovní oblasti. Pro objektivní rozdělování finančních prostředků jsou vypracovány zásady, principy a kritéria výběru a realizace poskytovaných státních dotací u jednotlivých vyhlášených programů. Jedná se o základní materiál, dle kterého jsou vybírány a rozdělovány finanční prostředky ze státního rozpočtu pro rok 2012. Posuzování jednotlivých projektů probíhalo podle schválené metodiky a ve schváleném složení expertních komisí. Návrh na rozdělení státní dotace bylo projednáno na Gremiální poradě náměstka skupiny V, včetně stanovení podílu realizovaných žádostí ve vztahu ke značnému převisu – rozdílu mezi obdrženými požadavky a možnostmi státního rozpočtu.“25
Program IV. - Údrţba a provoz sportovních zařízení - „Program je orientován na podporu zajištění údržby a provozu sportovních zařízení v oblasti sportu. Od roku 2012 je rozdělení státní podpoře řešeno podle nových kritérií zásad programu, kde jsou žádosti posuzovány bez rozdělení do skupin. Jsou zohledněny podmínky
24
Rozdělení státního rozpočtu 2012 v oblasti sportu – výdajový okruh: „Sportovní reprezentace―. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/21095 25 Rozdělení státního rozpočtu 2012 v oblasti sportu – výdajový okruh: „Všeobecná sportovní činnost―. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/20743
32
stanovené při veřejném vyhlášení Státní podpory sportu pro rok 2012. Jedná se o předkládání žádostí pouze prostřednictvím národních sportovních svazů. Po projednání ve výběrové komisi bylo doporučeno realizovat žádosti dle schválených kritérií.“26
Program V. - Organizace sportu - „Program je orientován na podporu zajištění realizaci sportovní, organizační a obsahové činnosti jednotlivých NNO s celorepublikovou působností, které mají ve svých stanovách hlavní předmět – realizaci sportovní činnosti. Od roku 2012 je rozpočet navýšen převodem státní podpory ve výši 280 000 tis. Kč pro NNO v oblasti sportu týkající se organizace sportu, která byla v minulých letech poskytována prostřednictvím Ministerstva financí. Z tohoto důvodu byl veřejně vyhlášen tento nový Program V. Před konečným schválením zákona o státním rozpočtu pro rok 2012 byla oblast sportu dále posílena, v souvislosti s přípravou novelizace loterijního zákona, o finanční objem ve výši 800 000 tis. Kč.“27 V průběhu běţného účetního období dochází ke zpracovávání účetní evidence ze
sledování rozpočtu dle jednotlivých rozpočtových kapitol. Plnění se sleduje v globálním měřítku. Sledování dílčích rozpočtových kapitol je řešeno pomocí středisek, v rámci středisek podle druhu výkonu. Po skončení účetního období provádí Český volejbalový svaz vyúčtování dotací vůči Ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy, Českému olympijskému výboru a dalším subjektům (kraje, obce, města). Formuláře pro toto vyúčtování a termíny odevzdání jsou přesně dané, aby mohla řádně proběhnout kontrolní činnost. V posledních třech letech se ČVS podařilo podstatně zkvalitnit a zpřesnit vyúčtování nákladů, zároveň probíhá i snaha o zpřesnění informací o příjmech. Po skončení účetního období se zpracovává účetní závěrka, daňové přiznání pro Finanční úřad a na jarním zasedání Výboru se plénu Výboru předkládá podrobná zpráva za předchozí období, která je Výborem schvalována. Do roku 2012 všechny státní dotace pro jednotlivé svazy šly přes Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT) do Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV) a dále z tohoto svazu byly dále přeposílány do ČVS. Od roku 2012 jdou všechny tyto finance (dotace) přímo z MŠMT do ČVS, kde jsou pouţívány. V následujících tabulkách si ukáţeme, jak velké státní dotace šly do celého sportovního odvětví ČR v letech 2005, 2009, 2010 26
Rozdělení státního rozpočtu 2012 v oblasti sportu – výdajový okruh: „Všeobecná sportovní činnost―. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/20743 27 Rozdělení státního rozpočtu 2012 v oblasti sportu – výdajový okruh: „Všeobecná sportovní činnost―. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/20743
33
a 2011. Tyto tabulky jsou rozděleny podle toho, na jaké programy byly dotace pouţity. Jedná se o tři základní programy:
Veřejně prospěšné programy.
Sportovní reprezentace.
Výstavba a technická podpora sportovních zařízení.
Tabulka č.1: Dotace ze státního rozpočtu pro občanská sdružení tělovýchovy a sportu na veřejně prospěšné programy (v tisících Kč) Roky Občanské sdruţení
2005
2009
2010
2011
Český svaz tělesné výchovy
183 593
172 795
187 064
92 428
Česká obec sokolská
29 338
21 768
24 832
20 711
Sdruţení sportovních svazů ČR
11 112
8 005
8 607
10 450
Český střelecký svaz
708
951
1064
900
Autoklub ČR
8 216
5 961
6 621
5 700
OREL – křesťanská tělovýchovná organizace 3 751 Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR 1 717
4083
3 858
2 990
1534
1931
1691
Česká asociace Sport pro všechny
6 798
8 550
9 543
8 094
Asociace školních sportovních klubů ČR
20 914
18693
17 450
17 300
Letecká amatérská asociace ČR
138
350
400
400
Klub českých turistů
4 422
3 489
3 100
2 550
Česká motocyklová federace
204
130
100
70
ostatní
7 261
48 787
48 055
54 240
Celkem Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2012
278 172
295 096
312 624
217 524
34
Tabulka č.2: Rozdělení dotací pro sportovní reprezentaci (v tisících Kč) Roky 2005
2009
2010
2011
Český olympijský výbor
16 000
17 096
21 000
16 215
Český paralympijský výbor
10 319
11 319
11 819
11 319
Sportovní svazy 296 000 Unie zdravotně postiţených sportovců ČR 5 814
394 080
409 952
663 402
5 814
5 814
5 814
České hnutí speciálních olympiád
867
1 067
1 167
867
Ostatní svazy, hnutí a výbory
2 000
14 900
8 892
17 000
Celkem Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2012
331 000
444 276
458 644
714 617
Tabulka č.3: Dotace ze státního rozpočtu pro občanská sdružení tělovýchovy a sportu na výstavbu a technickou obnovu sportovních zařízení (v tisících Kč) Roky 2005
2009
2010
2011
Český svaz tělesné výchovy
538 801 207 555 191 000 22 000
Česká obec sokolská
4 942
29 000
14 400
4 000
Sdruţení sportovních svazů ČR
26 420
25 000
21 159
22 024
Český střelecký svaz
1 450
4 000
3 000
2 000
Autoklub ČR
5 710
9 990
7 600
7 800
OREL – křesťanská tělovýchovná organizace 38 708 Asociace tělovýchovných jednota sportovních klubů ČR 1 020
25 700
6 765
1 500
2 500
900
550
Česká asociace Sport pro všechny
3 000
9 550
4 000
3 000
Asociace školních sportovních klubů ČR
1 000
2 400
2 500
3 000
Letecká amatérská asociace ČR
730
4 700
1 700
1 800
Ostatní
88 553
388 094 406 113 569 178
Celkem Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2012
710 334 708 489 659 137 636 852
35
Graf č.1: Výdaje na sport ze státního rozpočtu
Zdroj: http://www.olympic.cz/financovani/financovani-sportu/grafy.html, 2012
5.3 Rozpočet ČVS pro rok 2012 - návrh V této kapitole si blíţe rozebereme přesný návrh rozpočtu ČVS pro rok 2012, který byl sestaven v květnu roku 2011. Seznámíme se zde s jednotlivými poloţkami mezi náklady, příjmy a výnosy. Blíţe si popíšeme jejich strukturu a zaměříme se na určité části.
5.3.1 Náklady Za náklady se povaţují prostředky vynaloţené za účelem dosaţení výnosů v rámci běţného účetního období. Náklady zároveň představují sníţení ekonomického prospěchu, jeţ má za následek sníţení aktiv nebo zvýšení závazků. Jsou měřítkem spotřeby a opotřebení majetku účetní jednotky a práce zaměstnanců. Jde o faktor, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje efektivnost podniku. Hospodářský výsledek lze totiţ kromě snahy o růst výnosů ovlivňovat i sniţováním nákladů, např. pomocí organizačních změn, technických a technologických inovací atd. „Vyjadřují synteticky v peněžních jednotkách účelově zaměřenou spotřebu vstupních faktorů při činnosti daného podniku za určité období, která je zaměřená na určitý výsledek 36
(výstupy, výnosy, výkony) činnosti daného podniku (výrobky či služby) včetně dalších nutných nákladů spojených s činností podniku v tomto období. Jedná se o opotřebování předmětů dlouhodobého majetku, spotřebu zásob, vynaložení určitého množství práce (mzdu), cizí výkony.“28 Dále rozebereme jednotlivé nákladové poloţky ČVS.
5.3.1.1 Reprezentace Předpokládané náklady na reprezentaci ČR na rok 2012 činily 24.617.000,- Kč. Tyto náklady jsou dále děleny mezi čtyři další větší sloţky, jimiţ jsou muţské sloţky, ţenské sloţky, beachvolejbal a mládeţnické sloţky. Nejsloţitější z těchto sloţek je mládeţnická, která se dělí na další podskupiny:
Junioři 93 - chlapci narození roku 1993 a mladší.
Kadeti 95 - chlapci narození roku 1995 a mladší.
Lvíčata 97 - chlapci - narození roku 1997 a mladší.
Juniorky 94 - dívky narozené roku 1994 a mladší.
Kadetky 96 - dívky narozené roku 1996 a mladší.
Lvíčata 98 - dívky - narozené roku 1998 a mladší.
Reprezentace mládeţe beachvolejbalu včetně SCM.29
5.3.1.2 Podpora systému mládežnického volejbalu Předpokládané náklady na podporu systému mládeţnického volejbalu na rok 2012 činily 17.162.630,- Kč. Řadíme sem:
Memoriál Kafka, Myslík - Jedná se o soutěţ výběrů ţákovských druţstev čtrnácti krajů České republiky. Touto formou si reprezentační trenéři vybírají kandidáty do reprezentace. Na začátku probíhají povinné motorické testy, mezi které patří:skok do dálky z místa, dosah jednoruč při výskoku z místa, dosah jednoruč při smečařském výskoku, K-test (člunkový běh) a měření hloubky předklonu. Dále probíhá klasický turnaj, dle platných volejbalových pravidel.
Mistrovství ČR ţáci a ţákyně.
Český pohár mládeţ + propagace.
Testovací turnaje SCM.
28
MARTINOVIČOVÁ, Dana. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa Publishing, s.r.o., 2006. ISBN 80-86851-50-8. 29 Návrh rozpočtu ČVS pro rok 2012. Praha, 2011.
37
Testování Sportovních středisek.
AŠSK + minivolejbal.
Ostatní mládeţnické turnaje.
Sportovní střediska - Od 1. ledna 2009 došlo z podnětu Českého volejbalového svazu a MŠMT ke změně statutu sportovních tříd se zaměřením na volejbal v celé ČR. Ze sportovních tříd vznikla tzv. Sportovní střediska, vázaná vţdy na určitý volejbalový oddíl. Do sportovních středisek jsou zařazeni nejen ţáci jedné školy, ale i ţáci z jiných škol v regionu. Za celkovou činnost a řízení Sportovního střediska (SpS) včetně tréninkového procesu a efektivního čerpání finanční dotace v souladu se Zásadami MŠMT zodpovídá statutární zástupce volejbalového klubu, u kterého je SpS zřízeno.
Oddílová SCM - Jsou organizační formou podpory talentované mládeţe ve věkové kategorii 13 aţ 19 let při oddílech. Činnost oddílového SCM je dotována na základě plnění bodovaných a smluvních poţadavků ČVS. Hlavním cílem systému SCM je připravovat hráče a hráčky pro reprezentační druţstvo mládeţe a dospělých.
Organizační posílení SpS a SCM.
Fond podpory ţákovských oddílů nezařazených do systému SpS.30 Více jak polovina z uvedených 17.162.630,- Kč je věnována na Sportovní střediska
a Oddílová SCM. Kdybychom ovšem chtěli vědět celkovou částku, kterou věnoval ČVS do mládeţe, musíme ještě přičíst náklady na reprezentaci mládeţe a tím bychom se dostali na sumu okolo 25.000.000,- Kč.
5.3.1.3 Mistrovské soutěže Předpokládaná částka na tuto poloţku nákladů byla 803.970,- Kč. Mezi tyto náklady na mistrovské soutěţe můţeme zařadit pohárovou podporu extraligovým klubům, delegáty, kvalifikaci a schůze subkomise delegátů.
5.3.1.4 Nemistrovské soutěže Na nemistrovské soutěţe si ČVS předpřipravil částku 255.000,- Kč. Řadí sem Český pohár muţů a ţen, odměny vítězům poháru a neregistrované - VD, VET, AVD, AL
5.3.1.5 Školení a metodická činnost Pod tuto poloţku ČVS zahrnul pouze Seminář delegátů v částce 10.000,- Kč.
30
Návrh rozpočtu ČVS pro rok 2012. Praha, 2011.
38
5.4.1.6 Beachvolejbal Opět pouze jednou poloţkou je reţie včetně světové série FIVB v částce 350.000,- Kč.
5.3.1.7 Zahraniční činnost Náklady na Výdaje na zahraniční činnost a ostatní zahraniční náklady tvoří celou poloţku zahraniční činnosti v hodnotě 554.000,-
5.3.1.8 Činnost komisí svazu Předpokládaná částka na tuto poloţku byla 1.666.630,- Kč. Patří sem:
Rada mládeţe a trenérské rady.
Komise mládeţe.
Trenérské metodické komise.
Registrační a matriční komise.
Komise rozhodčích.
Hospodářská komise.
Odvolací komise.
Komise společenského významu volejbalu.
Disciplinární komise.
Kontrolní a revizní komise.
Legislativní komise.
Sportovně-technická komise.31
5.3.1.9 Organizační činnost - sekretariát Částka vyhrazená na tuto poloţku byla 6.936.470,- Kč. Zahrnovala Sekretariát + reţii, právní sluţby a internet s medializací.
5.3.1.10 Vyhlášení volejbalisty roku 2011/2012 Náklady na tuto akci byly předpokládány ve výši 400.000,- Kč. Správní rada ČVS schválila pro rok 2012 rozšíření kategorií o nejlepšího volejbalistu a volejbalistku extraligy, bude se volit nejlepší rozhodčí roku a kategorie nejlepšího mládeţnického oddílu bude rozdělena na nejlepší dívčí a nejlepší chlapecký mládeţnický oddíl. Kategorie nejlepší volejbalista a volejbalistka, trenér(ka) druţstva muţů i ţen, beachvolejbalista a beach-
31
Návrh rozpočtu ČVS pro rok 2012. Praha, 2011.
39
volejbalistka roku, trenér(ka) druţstva chlapců a dívek a cena za celoţivotní práci zůstávají i pro letošní rok.
5.3.1.11 Významné mezinárodní akce na území ČR Náklady na všechny akce byly předpokládány ve výši 13.250.000,- Kč. V roce 2012 se jednalo o následující akce:
Kvalifikace Mistrovství Evropy juniorů - duben - Ţďár nad Sázavou.
Světová série Beachvolejbalu „Prag Open― - květen - Praha.
Turnaj Evropské ligy muţů - červen - Jablonec nad Nisou.
Turnaj Evropské ligy ţen - červen - Brno.
Mistrovství Evropy hráčů a hráček do 18 let v beachvolejbalu - červen - Brno.
FinalFour Evropské ligy ţen - červenec - Karlovy Vary.
Kvalifikace Mistrovství Evropy muţů - září - Ostrava.32 Z těchto sedmi významných mezinárodních akcí na území České Republiky jsem si
vybral ME hráčů a hráček do 18 let v beachvolejlu, které se uskutečnilo v červnu ve městě Brně. Díky podkladům získaných z ČVS si můţeme blíţe rozebrat rozpočet na tuto akci. Rozpočet na Mistrovství Evropy hráčů a hráček do 18 let v beachvolejbalu Mistrovství Evropy hráčů a hráček do 18 let v beachvolejbalu se konalo v termínu od 5. do 8. července 2012 na Sokolském koupališti v Brně. Pořadatelem tohoto mistrovství byl Český volejbalový svaz. Program turnaje byl následující:
Čtvrtek 5. července od 9:00 do pozdního odpoledne - 1. a 2. kolo rozřazovacích skupin.
Pátek 6. července od 9:00 do pozdního odpoledne - 3. kolo rozřazovacích skupin a první zápasy hlavní soutěţe.
Sobota 7. července od 9:00 do pozdního odpoledne - zápasy hlavní soutěţe.
Neděle 8. července 9:00 - semifinále dívek, 9:50 a 10:50 semifinále chlapců, 11:50 finále o 3. místo dívek, 12:40 finále o 3.místo chlapců, 14:00 finále o 1. místo dívek a 15:00 finále o 1. místo chlapců.32 Hrací systém: 24 dvojic bylo rozděleno do 6 skupin po 4 týmech. První dvě dvojice
z kaţdé skupiny a 4 nejlepší dvojice z 3. míst vytvořily pavouka pro 16 dvojic na dvě 32
Beachvolejbal. In: Český volejbalový svaz [online]. 2013 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/?rubrika=140
40
poráţky, z něhoţ vyjdou Mistři Evropy do 18 let. Kaţdý stát můţe vyslat jednu dvojici, pořadatel (Česko) dvě dvojice, druhou dvojici mohou vyslat státy také v případě malého počtu přihlášených. Stejný systém je pro chlapce i pro dívky. Českou republiku reprezentovali za chlapce Jiří Chochlík - Jiří Kořínek a Daniel Pfeffer - Jan Rodek, za dívky Martina Bonnerová - Michaela Kvapilová a Šárka Melichárková - Marie Reiterová. Celkové náklady na toto mistrovství Evropy byly vyčísleny na 1.774.236,- Kč. Souhrn těchto celkových skutečných nákladů na realizaci projektu dle výdajů vypadal takto: Tabulka č.4: Výdaje na ME hráčů a hráček do 18 let v beachvolejbalu Druh výdaje
Skutečné náklady v Hrazeno Kč města
Nájemné
52 300
Materiální vybavení
26 018
Cestovné - jízdné (vč. Letenek)
66 260
Ubytování vč. Stravného
915 299
Rozhodčí
265 714
Poplatky sportovním federacím
87 754
Propagace
43 655
Záchranné sloţky
51 600
Promotérské sluţby
195 793
Ubytování
69 843
z
dotace
50 000
550 000
Celkem 1 774 236 Zdroj: Výsledovka ČVS (úprava autorem)
600 000
Tyto náklady byly kryty ve výši 600.000,- dotací města Brno, podmínkou pro dotaci od města bylo uvedení symbolu (loga) města Brno na všech propagačních materiálech. Další příjem, zhruba 377.000,-, tvořily příjmy z prodeje vstupenek, marketingová práva a zajištění sluţeb. Zbylé peníze byly z dotace MŠMT v rámci Programu V. - Organizace sportu.
5.3.1.12 Investice Do této poloţky se zařazuje technické zabezpečení minivolejbalu a nákup minibusu a předpokládané částce 2.800.000,- Kč.
5.3.1.13 Činnost KVS a OV - přímé dotace ČVS Dvě poloţky, které zde zahrnujeme jsou přímé dotace ČVS a zajištění administrativní činnosti. ČVS patří mezi jediný svaz, který si svou administrativní činnost organizuje a platí
41
sám. Ostatním sportovním svazům zprostředkovává administrativní činnost ČSTV, který ji i financuje. Předpokládaná částka na tyto dva výdaje činní 3.010.000,- Kč.
5.3.1.14 Rozpočty KVS Náklady na rozpočty krajských volejbalových svazů byly předpokládány na 6.555.500,- Kč. Mezi jednotlivé náklady krajských volejbalových svazů můţeme zařadit materiál, cestovné, stravné, sluţby, mzdy, příspěvky, poplatky, pořadové pokuty, sráţky na daních a převody na spořící účet. Tabulka č.5: Jednotlivé náklady v návrhu rozpočtu ČVS na rok 2012 Poloţka:
Předpokládaná (Kč)
Reprezentace
24 617 000
Podpora systému mládeţnického volejbalu
17 162 630
Mistrovské soutěţe
803 970
Nemistrovské soutěţe
255 000
Školení a metodická činnost
10 000
Beachvolejbal
350 000
Zahraniční činnost
554 000
Činnost komisí svazu
1 666 630
Organizační činnost
6 936 470
Vyhlášení volejbalisty roku 2011/12
400 000
Významné mezinárodní akce na území ČR
13 250 000
Investice
2 800 000
Činnost KVS a OV - přímá dotace ČVS
3 010 000
Rozpočty KVS
6 555 500
částka
Celkem: 78 371 200 Zdroj: Návrh rozpočtu ČVS pro rok 2012 (úprava autorem)
5.3.2 Příjmy a výnosy Příjmy představují přírostek peněţních prostředků v hotovosti nebo na běţném účtu. Výnosy představují pro účetní jednotku ekonomický přínos. Zdrojem výnosů je zejména prodej výrobků, zboţí a sluţeb - tzv. prvotní výnosy, dále také vnitropodnikové procesy - tzv. druhotné výnosy (např. vlastní výrobky, nedokončená výroba, vnitropodniková přeprava), finanční výnosy (např. kursové rozdíly, úroky) atd. Při realizaci výnosu tak dochází k přírůstku ekonomického prospěchu, coţ vede ke zvýšení aktiv (peněz, pohledávek, výrobků atd.) nebo k poklesu pasiv (závazků atd.). 42
„Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité účetní období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu tím se odlišují od příjmů. Vykazují se k okamžiku vyskladnění výrobku či dodání zboží či poskytnutí služby. Zahrnují také změnu stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a tzv. aktivaci, jež rovněž nejsou peněžními příjmy.“33 „Výnosy zabezpečují kladné peněžní toky podniku, které pokrývají spotřebované zdroje (záporné toky) a zabezpečují růst vlastního jmění prostřednictvím zisku“34 Příjmy ČVS se dají rozdělit na tři větší podskupiny, těmi jsou:
5.3.2.1 Státní příspěvky Velikost dotačních státních příspěvků pro ČVS na rok 2012 byla předpokládána na 63.905.700,- Kč. Jedná se pouze o jednu dotaci, ale tato dotace se dělí podle účelové náplně. Mezi tyto náplně patří:
Program I. - státní reprezentace.
Program II. - talentovaná mládeţ.
Program V. - organizace sportu.
Mezinárodní akce.
Světová série beachvolejbalu.
Dotace beachvolejbalu U 18.
Dotace pro Karlovarský kraj a město Karlovy Vary.
SZNR.
ČOV.35
5.3.2.2 Rozpočty KVS Předpokládané příjmy z rozpočtů krajských volejbalových svazů byly vyčísleny na 6.555.500,- Kč. Mezi příjmy jednotlivých krajských volejbalových svazů můţeme zařadit například příspěvky ČVS a LP, vklady do soutěţí, příspěvky, poplatky a pořádkové pokuty, převody z běţného účtu, úroky a vrácené kauce.
33
MARTINOVIČOVÁ, Dana. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa Publishing, s.r.o., 2006. ISBN 80-86851-50-8. 34 ZALAI, Karol. Finančno-ekonomická analýza podniku. Bratislava: SPRINT, 2008. ISBN 80-88848-89-1. 35 Návrh rozpočtu ČVS pro rok 2012. Praha, 2011.
43
5.3.2.3 Jiné příjmy Mezi jiné příjmy patří převáţně příjmy z činnosti ČVS a jeho dceřiných firem. Jejich předpokládaná velikost pro rok 2012 byla 7.910.000,- Kč. Podle návrhu rozpočtu ČVS jsou rozděleny na:
Příjmy z činnosti ČVS.
Volejbal 2011, s.r.o. - podpora pro minivolejbal 2012.
Volejbal 2011, s.r.o. - podpora reprezentace.
ČVS - rezerva.
Předpokládaný výnos U 18.36
Tabulka č.6: Jednotlivé příjmy v návrhu rozpočtu ČVS na rok 2012 Poloţka:
Předpokládaná (Kč)
Státní příspěvky
63 905 700
Rozpočty KVS
6 555 500
Jiné příjmy
7 910 000
částka
Celkem 78 371 200 Zdroj: Návrh rozpočtu ČVS pro rok 2012 (úprava autorem)
5.4 Konečný rozpočet ČVS - 2012 Výsledky celkového hospodaření za rok 2012 v oblasti příjmů činily 97.266.423,65 Kč a náklady na činnost 97.265.969,94 Kč. Dosaţený hospodářský výsledek ve formě zisku tedy činil 453,71 Kč. Na celkových příjmech 97.266.000,- Kč se podílely dotační prostředky od Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy přibliţně ve výši 69.708.000,- Kč na Program I., II. a V.. Přitom na program V. bylo z této částky něco kolem 47.000.000,- Kč. Na Program III. a IV. byly uvolněny MŠMT dotace ve výši 4.888.000,-. Dotace z Českého olympijského výboru činily 345.000,- Kč. Dotace krajů (případně měst) na výše uvedené „Významné mezinárodní akce na území ČR― činily 3.130.000,- Kč. Zbytek příjmů tvoří příjmy z vlastní činnosti Českého volejbalového svazu, tato částka představovala zhruba 19.125.000,- Kč a byla tvořena těmito příjmy - trţby z prodeje sluţeb, poplatků a pokut, poskytnutí marketingových práv, licenčních poplatků, transferů, pronájmu majetku, vyhotovení registrací, atd.
36
Návrh rozpočtu ČVS pro rok 2012. Praha, 2011.
44
Graf č. 2: Velikost dotací od jednotlivých subjektů v roce 2012
3%
20%
MŠMT - Program I., II. a V.
0%
MŠMT - Program III. a IV.
5%
ČOV
72%
Dotace krajů Vlastní činnost ČVS
Zdroj: DAP ČVS za rok 2012 (úprava autorem) Co se týká nákladové stránky Českého volejbalového svazu, materiálová spotřeba byla přibliţně v objemu 2.873.000,- Kč, náklady na sluţby činily 45.167.000,- Kč z toho na ostatní sluţby 40.339.000,- Kč. Osobní náklady byly vyčísleny na 11.250.000,- Kč, ostatní náklady 9.133.000,-, odpisy majetku v hodnotě 1.482.000,- Kč a poskytnuté příspěvky (například pro SCM, SpS, KVS atd.) 27.423.000,- Kč. Graf č.3: Velikost výdajů na jednotlivé položky
3% Spotřeba materiálu
28%
Náklady na služby 46% 2%
Osobní náklady
9%
Ostatní náklady 12%
Odpisy majetku Poskytnuté příspěvky
Zdroj: DAP ČVS za rok 2012 (úprava autorem)
45
Zpráva o hospodaření ČVS je vţdy projednávána na jednání Správní rady a následně je předkládána jarnímu zasedání ČVS, který tuto zprávu schvaluje. Český volejbalový svaz pravidelně zpracovává taktéţ přiznání k dani z příjmu právnických osob, a to vţdy v řádném termínu a spolu s povinnými přílohami (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) předkládáno místně příslušnému finančnímu úřadu pro Prahu 6. „Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) je výkaz zprostředkující informace o podnikových výnosech a nákladech. Z rozdělení vyplývá výsledek hospodaření podniku (zisk anebo ztráta) za analyzované (účtované) období. Výsledovka tak vlastně vypovídá o průběhu a výsledcích transformačního procesu. Výnosy a náklady, a též výsledek hospodaření jsou ve výsledku rozdělené do tří oblastí - hospodářské, finanční a mimořádné.“37
5.5 Příklady vybraných příjmů a nákladů 5.5.1 Registrace hráčů - poplatky Podle registračního řádu Českého volejbalového svazu se registrují přes registračně matriční komisy ČVS právnické osoby - oddíly a fyzické osoby - hráči, trenéři, rozhodčí, školitele, delegáty, funkcionáře a další osoby (dále jen „člen―). Podklady pro registrace se mohou podávat elektronicky, doporučeně poštou nebo osobně. Registrací člena se rozumí zavedení člena do databáze VIS (volejbalový informační systém), ten stanoví jeho příslušnost k určitému oddílu oprávněnému zúčastňovat se svými druţstvy soutěţí pořádaných orgány ČVS všech stupňů. Podklady pro registraci člena jsou:
Vyplněná „Přihláška k registraci―.
Souhlas ţadatele, u ţadatelů mladších 15 let rodiče nebo zákonného zástupce.
Souhlas oprávněných osob.38 „Registrací oddílu je myšleno zavedení oddílu do VISu, který stanoví jeho příslušnost
k určitému kraji a okresu podle platných číselníků. Registrace probíhá na základě podání písemné „Přihlášky za člena Českého volejbalového svazu právnická osoba - oddíl“, ta musí být podepsána statutárním orgánem a opatřena razítkem právního subjektu. Nedílnou
37
ZALAI, Karol. Finančno-ekonomická analýza podniku. Bratislava: SPRINT, 2008. ISBN 80-88848-89-1. Registrační řád volejbalu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/05-11_Registracni_rad_volejbalu_zmena_01.pdf 38
46
součástí této přihlášky je kopie stanov tohoto subjektu s doložkou Ministerstva vnitra ČR o registraci.“39 Zde uvádím jednotlivé poplatky v registračním řízení, schválené dne 1. dubna 2013 a účinné od 1. července 2013:
Poplatek za vystavení nového průkazu a obnovy průkazu činí u dospělých od 19 let 200,- Kč, mládeţe do 19 let 100,- Kč a do 12 let se neplatí.
Příplatek za vystavení nového průkazu a obnovy průkazu při pouţití písemného způsobu u dospělých od 19 let 100,- Kč, mládeţe do 19 let 100,- Kč a do 12 let se neplatí.
Poplatek za odvolání proti rozhodnutí registračně matriční komise v registračním řízení u dospělých od 19 let 500,- Kč, mládeţe do 19 let 300,- Kč a do 12 let se neplatí.
5.5.2 Přestupní řád - poplatky Přestupní řád volejbalu (PŘV) stanovuje podmínky, za nich se uskutečňují změny příslušnosti člena k oddílu. Také upravuje transfer členů do zahraničí a podmínky startu zahraničních členů v soutěţích řízených Českým volejbalovým svazem. V takovém přestupním nebo hostovacím řízení vystupují:
Fyzická osoba - člen (hráč),
Oddíl, ze který je tento hráč registrován ve VISu.
Oddíl, do něhoţ hráč hlásí přestup nebo hostování, tzv. „nový oddíl―. Kaţdý hráč, který je řádně registrován, má právo poţádat o přestup, hostování nebo
o předčasné ukončení hostování, případně o uvolnění do zahraničí. Přestup je trvalý přechod hráče z mateřského oddílu do nového oddílu, provedený podle ustanovení článku 2, 3 a 5PŘV. Hostování je časově omezený start hráče v jiném neţ mateřském oddílu podle ustanovení článku 2, 4, 6a 7PŘV.Ţádosti, vyjádření a potvrzení, které při ohlášení přestupu nebo hostování a případně odvolání předkládá mateřský oddíl a nový oddíl, musí mít při pouţití elektronického způsobu:
Elektronicky vyplněnou ţádost „Ohlášení přestupu ―nebo "Ohlášení hostování".
39
Registrační řád volejbalu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/05-11_Registracni_rad_volejbalu_zmena_01.pdf
47
Elektronický souhlas ţadatele, u ţadatelů mladších 15 let rodiče nebo zákonného zástupce.
Elektronický souhlas oprávněných osob. Zde uvádím jednotlivé poplatky v přestupním a hostovacím řízení, schválené dne19.
května 2013 a účinné od 1. července 2013:
Poplatek za přestup nebo hostování jednotný pro všechny soutěţe činí pro dospělé od 19 let 600,- Kč, mládeţ do 19 let 300,- Kč a mládeţ do 12 let neplatí.
Poplatek za předčasné ukončení hostování jednotný pro všechny soutěţe činí pro dospělé od 19 let 200,- Kč, mládeţ do 19 let 100,- Kč a mládeţ do 12 let neplatí.
Příplatek za přestup, hostování nebo předčasné ukončení hostování při pouţití písemného způsobu činí pro dospělé od 19 let 100,- Kč, mládeţ do 19 let 100,- Kč a mládeţ do 12 let neplatí.
Poplatek za odvolání proti rozhodnutí registračně matriční komise v přestupním řízení činí pro dospělé do 19 let 500,- Kč, mládeţ do 19 let 300,- Kč a mládeţ do 12 let neplatí. V případě ţe se oddíly nedohodnou na výši odstupného, můţe mateřský oddíl v sou-
ladu se směrnicemi poţadovat odstupné v následující maximální výši:
Extraliga
1. liga
2. liga
- muţi a ţeny
150.000,- Kč
- junioři a juniorky
30.000,- Kč
- kadeti a kadetky
10.000,- Kč
- ţáci a ţákyně
-----
- muţi a ţeny
70.000,- Kč
- junioři a juniorky
15.000,- Kč
- kadeti a kadetky
5.000,- Kč
- ţáci a ţákyně
-----
- muţi a ţeny
30.000,- Kč
- junioři a juniorky
-----
- kadeti a kadetky
-----
- ţáci a ţákyně
----48
Kraj
- muţi a ţeny
5.000,- Kč
- junioři a juniorky
2.000,- Kč
- kadeti a kadetky
2.000,- Kč
- ţáci a ţákyně
5.000,- Kč
Poplatky za transfery do zahraničí. V souladu se směrnicí č 06/2011 - Přestupním řádem volejbalu, článkem 12, odst. 5., písm. c) stanovuje správní rada ČVS poplatky za transfery hráčů do zahraničních oddílů takto - Poplatek dle soutěţí: Hráči přestupující do oddílu hrajícího nejvyšší národní soutěţ dospělých, včetně italské druhé ligy („A2―):
V soutěţním období 2011/12
muţi 90.000,- Kč, ţeny
60.000,- Kč.
V soutěţním období 2012/13
muţi 50.000,- Kč, ţeny
35.000,- Kč.
V soutěţním období 2013/14
muţi 25.000,- Kč, ţeny
20.000,- Kč.
Hráči přestupující do oddílu hrajícího druhou nejvyšší národní soutěţ dospělých, s výjimkou druhé italské ligy („A2―):
V soutěţním období 2011/12
muţi 35.000,- Kč, ţeny
20.000,- Kč.
V soutěţním období 2012/13
muţi 25.000,- Kč, ţeny
15.000,- Kč.
V soutěţním období 2013/14
muţi 15.000,- Kč, ţeny
10.000,- Kč.
Hráči přestupující do oddílu hrajících ostatní soutěţe:
Od soutěţního období 2011/12
muţi 5.000,- Kč,
ţeny
3.000,- Kč.
Poplatek dle počtu odehraných soutěţních období: Hráči přestupující do oddílu, a to od jejich čtvrtého zahraničního soutěţního období:
V soutěţním období 2011/12
muţi 15.000,- Kč, ţeny
15.000,- Kč.
V soutěţním období 2012/13
muţi 10.000,- Kč, ţeny
10.000,- Kč.
Hráči, kteří tři soutěţní období působili v témţe oddílu, od čtvrtého a dalšího zahraničního soutěţního období v témţe oddílu:
Od soutěţního období 2011/12
muţi 5.000,- Kč,
40
ţeny
3.000,- Kč. 40
Přestupní řád volejbalu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/06-11_Prestupni_rad_volejbalu_zmena_03.pdf
49
5.5.3 Cestovní náhrady v ČVS „Příjemci cestovních náhrad jsou funkcionáři, delegáti a zaměstnanci sekretariátu ČVS, trenéři, reprezentanti, rozhodčí a případně další členové ČVS. V souladu se směrnicemi se stanovují pro účetní období roku 2013 tyto peněžní sazby pro výplatu cestovních náhrad:“41 Jízdní výdaje:
Základní náhrada za kilometr jízdy
3,70 Kč.
Základní náhrada za kilometr jízdy při pouţití vozidla dvěma osobami
4,00 Kč.
Základní náhrada za kilometr jízdy při pouţití vodila třemi osobami
4,50 Kč.
Náhrada za místní hromadnou dopravu bez doloţení dokladů
65,00 Kč.
Stravné:
Doba trvání akce:
do 5 hodin
náhrada nepřísluší
5-12 hodin
66,- Kč
12-18 hodin
100,- Kč
18-24 hodin
157,- Kč
Stravné se poskytuje za dobu strávenou na akci, včetně doby strávené na cestě a nenáleţí funkcionářům v místě bydliště.Zabezpečuje-li stravování pořadatel akce, náhrady se nepřiznávají, nebo se sniţují podle této tabulky o:
Doba trvání akce:
5-12 hodin - snídaně 15,- Kč, oběd 25,- Kč, večeře 25,- Kč 12-18 hodin - snídaně 25,- Kč, oběd 30,- Kč, večeře 30,- Kč 18-24 hodin - snídaně 30,- Kč, oběd 35,- Kč, večeře 35,- Kč
Náhrada za ubytování za jednu osobu se přiznává maximálně do výše 600,- Kč za jednu noc.42
41
Účtování a inventarizace v ČVS. In: Český volejbalový svaz [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/09-11_Provadeci_predpis_uctovani_a_inventarizace_v_CVS_01.pdf 42 Účtování a inventarizace v ČVS. In: Český volejbalový svaz [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/09-11_Provadeci_predpis_uctovani_a_inventarizace_v_CVS_01.pdf
50
5.5.4 Licenční příspěvky v ČVS „Licenční příspěvek Českého volejbalového svazu(dále jen "LP“) je příspěvek člena ČVS na zajištění činnosti krajských volejbalových svazů (dále jen "KVS"). LP jsou příjmem rozpočtů příslušných KVS a Asociace beachvolejbalu (dále jen "ABV").“43 Směrnice stanovuje:
Výši LP.
Výběr LP a jejich účtování.
Dělení LP.
Uţití LP. LP je roční a hradí se na kaţdé příslušné soutěţní období podle čl. 4, odst. 2., písm. a)
Soutěţního řádu volejbalu(dále jen "SŘV"), tj. od 1.7. běţného účetního období do 30.6. následujícího účetního období.LP v souladu s touto směrnicí je povinen uhradit kaţdý člen ČVS–fyzická osoba, tj. hráč,trenér,rozhodčí,školitel,delegát ČVS,funkcionář a ostatní osoby(dále jen "člen") podílející se aktivně na zajištění činnosti v ČVS ve smyslu stanov ČVS na všech úrovních.Od úhrady LP jsou osvobozeni čestní členové ČVS a členové Síně slávy českého volejbalu. Aktualizovaný jmenný seznam je zveřejněn na webových stránkách ČVS. Právnické osoby (dále jen „oddíl―) LP nehradí. Výše licenčních příspěvků: Znění platné do 30.6.2013:Výše LP se řídí datem podání ţádosti o platbu LP vůči věku (datu narození)člena:
Dospělí-nad 18let 200,-Kč.
Mládeţ -od 15 let do dovršení věku 18let100,-Kč.
Mládeţ - od 12 let do dovršení věku 15 let 50,- Kč.
Mládeţ - do dovršení věku 12 let 0,- Kč. Znění platné od 1.7.2013:Výše LP se řídí datem podání ţádosti o platbu LP vůči věku
(datu narození) člena:
Dospělí - nad 19 let 200,- Kč.
Mládeţ - od 15 let do dovršení věku 19 let 100,-Kč.
Mládeţ - od 12 let do dovršení věku 15 let 50,- Kč.
43
Licenční příspěvky v ČVS. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/10-11_Licencni_prispevky_v_CVS_zmena_01.pdf
51
Mládeţ - do dovršení věku 12 let 0,- Kč.
V případě souběhu činností, či funkcí se hradí LP jen jednou.Místo úhrady LP členem je dáno příslušností oddílu ke KVS nebo k ABV. Úhrada LP je výhradně dokladována uvedením do Volejbalového informačního systému.44
44
Licenční příspěvky v ČVS. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/10-11_Licencni_prispevky_v_CVS_zmena_01.pdf
52
6 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo rozebrat vznik, vývoj a hlavně strukturu Českého volejbalového svazu. Přiblíţit si jeho fungování a financování. V teoretické části jsem vymezil, jaké právní subjekty mohou vůbec vznikat. Dále se zaměřil převáţně na sportovní svazy, které mají podobu občanského sdruţení a tuto právní podobu aplikoval na ČVS. Rozebral, jak takové občanské sdruţení vzniká a co vše je pro to podmínkou. Přiblíţil jsem strukturu občanského sdruţení v podobně ČVS, jaké má orgány, z čeho se skládají a jak fungují. Na konci této části se ještě věnujeme krátce zaloţení a struktuře společnosti s ručením omezeným Volejbal 2011, která je dceřinou firmou ČVS a pomáhá mu při práci ohledně financí. Z podrobného rozboru financování návrhu rozpočtu ČVS na rok 2012 a konečného rozpočtu pro stejný rok, jsem zjistil, ţe tento svaz funguje hlavně na přílivu dotací z Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy, které tvoří přibliţně 90% všech příjmů. Druhou nejvyšší částku mezi příjmy tvoří příjmy z vlastní činnosti svazu, dále jsou dotace krajů a aţ na konci Český olympijský výbor. Mezi nejvyšší výdaje ČVS patří náklady na sluţby a poskytnuté příspěvky pro kraje, města, kluby a sportovní akce. Téměř 25.000.000,- Kč ČVS vynakládá na podporu systému mládeţnického volejbalu, to je téměř 25% veškerých výdajů, další velkou částku tvoří náklady na reprezentaci a případně mezinárodní akce na území České republiky. Z toho můţeme vidět, ţe Český volejbalový svaz se poslední roky zaměřuje hlavně na výchovu nových mladých hráčů a hráček. V poslední části jsem přiblíţil a více rozebral strukturu vybraných příjmů a nákladů ČVS. Mezi ty patřily poplatky na registrace hráčů, přestupní poplatky, cestovní náhrady a licenční příspěvky. Jejich velikost a podmínky vzniku. Veškeré peněţní částky jsou čerpány ze Statistického úřadu ČR, směrnic a stanov Českého volejbalového svazu a z materiálů poskytnutých předsedou hospodářské komise ČVS. Některé nepřesné a zaokrouhlené částky vznikly z důvodů nemoţnosti sdělit úplné přesné částky.
53
7 POUŽITÁ LITERATURA 1. ANHEIER, Helmut K. NonprofitOrganizations: Theory, Management, Policy. London and New York: Routledge, 2005. ISBN 0-415-31419-4. 2. BECKER, Gary, S. EconomicTheory. New Jersey: TransactionPublishers, 2007. ISBN
978-0202309804. 3. BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1650-9. 4. ČÁSLAVOVÁ, E. Management sportu. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-150-9.
5. DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: KOPRESS, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-86929-44-6. 6. KÖSSL, Jiří, Jan ŠTUMBAUER a Marek WAIC. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1566-0. 7. KRAFT, Jiří, Pavla BEDNÁŘOVÁ a Aleš KOCOUREK. Ekonomie I. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011. ISBN 978-80-7372-705-5. 8. MARTINOVIČOVÁ, Dana. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa Publishing, s.r.o., 2006. ISBN 80-86851-50-8. 9. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-68-4. 10. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika a řízení neziskových organizací.Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0792-7.
11. POSPÍŠILOVÁ, Alena. Právní postavení podniku. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2003. ISBN 80-86775-02-X. 12. TOPINKA, J., STANJURA, J. Občanská sdružení ve sportu. Praha: Olympia, 2001. ISBN 80-7033-223-9. 13. URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011. ISBN
978-80-7357-579-3. 14. VÍT, Jaroslav. Český volejbalový svaz ...od roku 1921. Praha: M.I.B. product s.r.o., 2006. ISBN 80-239-8047-5. 15. VÍT, Jaroslav, Vladimír SPIRIT, František STIBITZ, Vladimír TARBARA a Anton ŠVEDA. 80 let organizovaného volejbalu v České republice. Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc., 2001. ISBN 60-86510-04-2.
54
16. ZALAI, Karol. Finančno-ekonomická analýza podniku. Bratislava: SPRINT, 2008. ISBN 80-88848-89-1.
Internetové zdroje 17. Beachvolejbal. In: Český volejbalový svaz [online]. 2013 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/?rubrika=140 18. Czech Federationlookingforheadcoachesofseniornationalteams. In: CEV [online]. 2012 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.cev.lu/News.aspx?NewsID=11849&ID=2,3,6 19. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ 20. Český volejbalový svaz [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/ 21. Licenční příspěvky v ČVS. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/1011_Licencni_prispevky_v_CVS_zmena_01.pdf 22. Logo města Brna - ke staţení. In: Brno [online]. 2013 [cit. 2013-08-25]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/pravidla-a-postupy/logo-a-znakpovoleni-uziti/logo-mesta-brna-ke-stazeni/ 23. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ 24. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 25. Olympic.cz - Český olympijský výbor [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/ 26. Přestupní řád volejbalu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/0611_Prestupni_rad_volejbalu_zmena_03.pdf 27. Registrační řád volejbalu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/0511_Registracni_rad_volejbalu_zmena_01.pdf
55
28. ROK 2012 - ME U18 - BRNO 5.-8.7.2012. In: BVC Chodov [online]. 2012 [cit. 201308-27]. Dostupné z: http://www.bvcchodov.cz/fotogalerie/rok_2012_me_u18_brno_5_-8_7_2012.html 29. Rozdělení státního rozpočtu 2012 v oblasti sportu – výdajový okruh: „Sportovní reprezentace―. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/21095 30. Rozdělení státního rozpočtu 2012 v oblasti sportu – výdajový okruh: „Všeobecná sportovní činnost―. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/20743 31. Soutěţní řád volejbalu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2011 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.volejbal-ova.cz/mevs/doc/soutezni_rad_cvs.pdf 32. Stanovy Českého volejbalového svazu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/0012_Stanovy_Ceskeho_volejbaloveho_svazu.pdf 33. Statistická ročenka České republiky 2012. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/A6004C2345/$File/000112.pdf 34. Statut sportovních středisek a sportovních center mládeţe ČVS. In: Český volejbalový svaz [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cstv.cz/frydekmistek/zpravodaj_2012/28/2012-pr_7.pdf 35. Účtování a inventarizace v ČVS. In: Český volejbalový svaz [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/soubory/8404/0911_Provadeci_predpis_uctovani_a_inventarizace_v_CVS_01.pdf 36. VAJDOVÁ, Tereza. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice: Úvod. In: Zpráva o neziskovém sektoru v České republice [online]. 2003 [cit. 2013-08-07]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/res/data/002/000331.pdf 37. Volejbal 2011, s.r.o. BizBiz :: Firmy a lidé [online]. 2013 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.bizbiz.cz/v2/firmy/355070/volejbal-2011-s-r-o 38. Volejbal 2011, s.r.o. In: Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://rejstrik.penize.cz/24735604-volejbal-2011-s-r-o 39. Volleycountry [online]. 2012 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.volleycountry.com/cz/ 40. Vznik volejbalu. In: Český volejbalový svaz [online]. 2005 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.cvf.cz/?clanek=247 56
41. Zaloţení občanského sdruţení. Občanská společnost - návod k použití [online]. 2010 [cit. 2013-08-07]. Dostupné z: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132554 42. Zákon o sdruţování občanů č. 83/1990 Sb. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 1990 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1505/z83_1990.pdf 43. Ţivnostenský zákon. In: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2012 [cit. 201308-27]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument104038.html
Interní zdroje Českého volejbalového svazu: 44. Daňové přiznání Českého volejbalového svazu za rok 2012. Praha, 2013. 45. Výsledovka Českého volejbalového svazu. Praha, 2013. 46. Návrh rozpočtu Českého volejbalového svazu pro rok 2012. Praha, 2011.
57
8 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Dotace ze státního rozpočtu pro občanská sdruţení tělovýchovy a sportu na veřejně prospěšné programy (v tisících Kč) Tabulka č. 2: Rozdělení dotací pro sportovní reprezentaci (v tisících Kč) Tabulka č. 3: Dotace ze státního rozpočtu pro občanská sdruţení tělovýchovy a sportu na výstavbu a technickou obnovu sportovních zařízení (v tisících Kč) Tabulka č. 4: Výdaje na ME hráčů a hráček do 18 let v beachvolejbalu Tabulka č. 5: Jednotlivé náklady v návrhu rozpočtu ČVS na rok 2012 Tabulka č. 6: Jednotlivé příjmy v návrhu rozpočtu ČVS na rok 2012
Seznam grafů Graf č. 1: Výdaje na sport ze státního rozpočtu Graf č. 2: Velikost dotací od jednotlivých subjektů v roce 2012 Graf č. 2: Velikost dotací od jednotlivých subjektů v roce 2012
58
9 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Logo Českého volejbalového svazu Příloha č. 2 - Vzor stanov Občanského sdruţení Příloha č. 3 - Formulář pro státní dotaci - ţádost pro rok 2013 Příloha č. 4 - Znak města Brno - podmínka pro dotace na ME v beachvolejbalu do 18 let od města Brno Příloha č. 5 - Fotky z ME v beachvolejbalu hráčů a hráček do 18 let Brno 2012
59
Příloha č.1 - Logo Českého volejbalového svazu
Zdroj: Czech Federationlookingforheadcoachesofseniornationalteams. In: CEV [online]. 2012 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.cev.lu/News.aspx?NewsID=11849&ID=2,3,6
Příloha č.2 - Vzor stanov Občanského sdružení STANOVY občanského sdružení ”Ochránci” čl. I Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1) Název sdruţení je: ‖Ochránci‖ (dále jen ‖sdruţení‖); 2) Sídlem sdruţení je ……………… — adresa:………………………… (viz poznámku 1) 3) Sdruţení působí na celém území České republiky, sdruţení se nečlení na organizační jednotky — celé sdruţení je místně příslušnou organizační jednotkou; (viz poznámku 2) 4) Charakter sdruţení — sdruţení je občanské sdruţení zaloţené podle zákona č. 83/1990 Sb. (stačí) v němţ se sdruţují zastánci a ochránci ţivotního prostředí.k poskytování obecně prospěšných činností v oblasti ochrany ţivotního prostředí, ochrany památek a kulturních hodnot a k dalším aktivitám ve smyslu občanské společnosti… v němţ se sdruţili zastánci ochrany přírody, zejména z řad přírodovědců, architektů, památkářů… (má-li být profesní) k ochraně přírody na území… a rozvoji občanské společnosti v této oblasti (a mnoho dalších variant). čl. II Cíle činnosti Cíle sdruţení jsou: (viz poznámku 3 a 4)
ochrana přírody a krajiny, coţ je hlavním posláním sdruţení; (to pro moţnost účasti v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny) ochrana ţivotního prostředí (to pro moţnost účasti v řízeních podle zákona o vodách) ochrana veřejného zdraví, zejména v urbanizovaných oblastech; tvorba prostředí bezpečného z hlediska dopravy, především pěší a cyklistické; ochrana památek, kulturních hodnot a krajinného rázu urbanizované i neurbanizované krajiny; ochrana zeleně v obci… péče o území… … (podle potřeby) čl. III (Náplň a) Formy činnosti
1) Náplň činnosti musí odpovídat cílům sdruţení. 2) Hlavním formou dosahování cílů sdruţení je poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany ţivotního prostředí (tuto formuli je vhodné uvést z důvodu osvobození od některých správních poplatků — viz poznámku 5)), zejména:
praktická činnost členů ve spolupráci s orgány ochrany ţivotního prostředí; kooperace s jinými sdruţeními majícími za svůj hlavní cíl… poskytování servisních sluţeb, pomoci a poradenství; soustřeďování a poskytování informací (uvnitř sdruţení i vně); organizování občanských kampaní a petičních akcí v souladu s cíli sdruţení; účast při jednáních a řízeních s volenými i správními orgány; osvětová činnost.
3) Další formy a konkretizaci činnosti stanoví členská schůze. čl. IV Členství ve sdružení 1) Členem sdruţení můţe být jen fyzická osoba (starší 15/18 let) (fyzická i právnická osoba)… 2) Přihlášku ke členství přijímá členská schůze/ výbor sdruţení…. Pro přijetí člena je potřeba souhlas 2/3 (4/5) členů sdruţení/ prostý souhlas členské schůze/ výboru… (nestanovit ţádnou podmínku nedoporučuji — snadno se usadí kukačky, bude-li sdruţení nějak ‖zajímavé‖) 3) Zakládajícím členem sdruţení je fyzická osoba, která se účastní činnosti přípravného výboru a proti jejímuţ členství nebyly vzneseny odůvodněné námitky ze strany ostatních osob účastnících se činnosti přípravného výboru. 4) Členství zaniká
doručením písemného oznámení člena o vystoupení výboru sdruţení; rozhodnutím členské schůze o vyloučení; nezaplacením členských příspěvků ve dvou po sobě následujících letech; úmrtí, zánikem právnické osoby — člena sdruţení, zánikem sdruţení (to vyplývá ze zákona… netřeba opisovat)
5) Člen má právo
účastnit se činnosti sdruţení a jeho orgánů a být o této činnosti informován; účastnit se členské schůze, volit orgány sdruţení a být do nich volen; předkládat návrhy, podněty a připomínky k činnosti sdruţení; podílet se na stanovování cílů a forem činnosti sdruţení; ……
6) Člen má povinnost
dodrţovat tyto stanovy, a jednat v souladu s cíly sdruţení; (svou činností naplňovat cíle sdruţení)… platit členské příspěvky
7) Z členství nevyplývá povinnost platit zápisné ani členské příspěvky (to však nemusí být psáno)/Členské příspěvky jsou stanoveny ve výši xx,–Kč./ Výši členských příspěvků stanoví členská schůze/ výbor sdruţení. (vyberte se co se líbí)
čl. V Orgány sdružení Orgány sdruţení jsou:
členská schůze výbor a předseda sdruţení revizor sdruţení kancelář sdruţení (pro ‖profesionální‖ sdruţení…) čl. VI Členská schůze
1) Členská schůze je nejvyšším orgánem sdruţení; schází se nejméně jednou (dvakrát…) ročně; 2) Členskou schůzi svolává výbor sdruţení. Členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň polovina členů sdruţení; nesejde-li se usnášeníschopná členská schůze, svolá výbor sdruţení nejpozději do jednoho měsíce (ale ne dříve neţ za 5 dnů…) náhradní členskou schůzi, tato je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných členů. Členská schůze přijímá rozhodnutí hlasováním; pro přijetí rozhodnutí je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů, pokud tyto stanovy neurčí jinak. 3) Členskou schůzi svolá výbor sdruţení také poţádá-li o to (písemně) 1/3 (1/4) (1/10) členů sdruţení a to ve lhůtě do jednoho měsíce, není-li v ţádosti uvedena lhůta pozdější. 4) Členská schůze
schvaluje stanovy sdruţení a jejich změny, rozhoduje o zániku sdruţení; pro přijetí těchto rozhodnutí je potřeba 2/3 většiny všech členů sdruţení volí výbor sdruţení a revizora schvaluje rozpočet, zprávu o činnosti, zprávu o hospodaření za minulé období a revizní zprávu; přijímá nové členy (je-li tím členství podmíněno) a rozhoduje o vyloučení člena; určuje formy a konkretizaci činnosti pro další období; stanovuje výši zápisného a členských příspěvků; čl. VII Výbor a předseda sdružení, jednání jménem sdružení
1) Výbor sdruţení je tříčlenný (tří aţ pětičlenný; 7,…), jeho funkčním obdobím je jeden rok. Ze svého středu volí předsedu sdruţení (ten můţe být volen i přímo členskou schůzí) a pokladníka. Činnost výboru sdruţení řídí předseda sdruţení, jeho hlas rozhoduje v případě rovnosti hlasů (to pro výbor o sudém počtu přítomných/všech členů). 2) Výbor sdruţení řídí sdruţení v období mezi členskými schůzemi. Schůze výboru sdruţení je volně přístupná členům sdruţení. Výbor sdruţení
na nejbliţší schůzi projedná věc, poţádá-li o to člen sdruţení;
připravuje zprávu o činnosti za minulé období, návrh rozpočtu na další období, případné změny stanov, návrh cílů další činnosti…,
3) Předseda sdruţení je statutárním orgánem sdruţení; jménem sdruţení dále jednají předsedou /výborem písemně pověření členové sdruţení. Tyto osoby jednají jménem sdruţení samostatně. (V hospodářských věcech jedná jménem sdruţení samostatně také pokladník sdruţení). (opět záleţí na Vás, jak toto upravíte — doporučujeme však jednoduchou úpravu) Osoby oprávněné jednat jménem sdruţení mohou udělit plnou moc k zastupování další osobě (viz poznámku č. 6). čl. VIII Revizor sdružení 1) Kontroluje činnost sdruţení, především jeho hospodaření a plnění rozhodnutí členské schůze; jeho funkčním obdobím je jeden rok; 2) Připravuje revizní zprávy a posudek návrhu výroční zprávu; tyto předkládá členské schůzi. čl. IX Zásady hospodaření 1) Sdruţení je neziskovou organizací. Případné příjmy budou tvořit dary, dotace a granty a budou pouţívány na činnost sdruţení. Dalšími příjmy mohou být příjmy z činnosti, která je v souladu s cíli sdruţení (publikování, nějaké sluţby…) Sdruţení můţe uzavřít smlouvu o spolupráci s právnickou osobou pro finanční zajištění svých aktivit. 2) Výdaje sdruţení jsou zaměřeny na uskutečňování cílů sdruţení v souladu s formami činností podle těchto stanov a rozpočtem sdruţení. čl. X Okolnosti zániku sdružení V případě zániku bude případný zbylý majetek po likvidaci předán na základě rozhodnutí členské schůze neziskové právnické osobě, jejíţ cíle jsou blízké cílům sdruţení.
Vzor stanov byl převzat od Ateliéru ţivotního prostředí. Následující poznámky ke vzoru odrážejí zkušenosti právníků AŽP s praxí při zakládání občanského sdružení.
Poznámky ke vzoru stanov: 1) V poslední době poţaduje ministerstvo přesnou adresu sídla sdruţení. 2) Jde o případy podle § 70 odstavce 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., kde jsou někdy nedostatky zákonné formulace zneuţívány k účelovým výkladům v neprospěch zejména malých sdruţení, jeţ se dále nečlení na organizační sloţky s právní subjektivitou. 3) Budete-li chtít, aby se sdruţení mohlo účastnit správních řízení, musí mít v části stanov definujících jeho cíle
— jako hlavní poslání ochranu přírody a krajiny — pro správní řízení, jeţ se mohou dotýkat ochrany přírody a krajiny (viz § 70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). — jako cíl ochranu ţivotního prostředí — pro správních řízení vedených podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. (viz § 115) a zákona č. 153/2000 o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (viz § 12) 4) Ustanovení, podle kterého sdruţení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, je úředníky ministerstva vnitra vykládáno tak, ţe sdruţení nemůţe mít ve svých stanovách jako svůj cíl napsáno ‖…chránit ţivotní prostředí…‖ (neboť to je prý výlučná funkce státních orgánů), ale jen ‖…ochrana ţivotního prostředí…‖ — jedná se o absurdní výklad, nemáte-li však chuť hádat se o jedno slovo, vyhovte těmto poţadavkům. 5) Jde o formulaci, která ve smyslu vyhlášky č. 81/1995 Sb opravňuje k osvobození od správních poplatků za vydání kopií z úředních spisů, ověřování listin a podpisů. 6) Jiţ jsme se setkali s naprosto nesmyslným tvrzením, ţe osoba oprávněná jednat jménem sdruţení nemůţe udělit plnou moc, neboť to není napsáno ve stanovách (tuto mnoţnost přitom upravuje občanský zákoník v hlavě třetí, § 22 aţ § 33a, a proto to vůbec nemusí být ve stanovách napsáno). Také jsme se setkali i s tvrzením, ţe plnou moc můţe dát jen ta osoba, o které to je ve stanovách napsáno (např. předseda). Proto doporučujeme co nejobecnější formulaci — ‖plnou moc mohou dát všichni, kteří jsou oprávnění jednat jménem sdruţení‖.
Příloha č.3 - Formulář pro státní dotaci - ţádost pro rok 2013 Formulář pro Státní dotaci
ŢÁDOST pro rok
2013
Neinvestiční státní dotace
1. Základní údaj - Oficiální ţádost na vyhlášený program:
Ţádost na veřejně vyhlášený
A.
PROGRAM č. : *
nebo
Ţádost na „VSA“ nebo „– VA“_pro PROGRAM č. :
B.
*
*Pozn.: Významná sportovní akce (VSA) - Program V a Významná akce (VA) - Program III.
nebo
C.
Ţádost na podporu „ZPS“ – pro
PROGRAM č. : *
* Poznámka: Vyplní ţadatel pouze pro jednu z uvedených variant. Uvádí se pouze jedno číslo vyhlášeného programu I – V. Další ţádost na novém formuláři.
2. Zásadní údaj - Identifikační údaje o organizaci ţádající o dotaci: Název
Sportovní sdruţení 1) Zkratka: Město
Ulice
PSČ
ADRESA: Kontaktní spojení: Tel:
Mob:
E-mail: Datum, resp. změna
IČ:
Registrace č.: Název
Datum uzavření sml.
Bank. ústav:
Č.ú.: Kód:
razítko:
podpis:
1)
Sportovní sdruţení = charakteristika uvedená v bodě B. „Pokyny pro předkládání ţádostí“.
3. Statutární orgán (zástupci organizace) Příjmení, jméno
Titul
Funkce
Kontaktní spojení: Tel:
Mob:
E-mail:
U více zástupců s podpisovým právem, kteří budou podepisovat dokumenty v průběhu kalendářního roku: Příjmení, jméno
Titul
Funkce
4. Zásadní údaj - Členská základna: 1)
v tis. Kč Souhrn vybraných členských příspěvků za rok 2011
Počty vyplní ţadatel Věková kategorie
CELKEM
Registrovaní sportovci
Ostatní
Sportovnímu svazu – org.
CELKEM
Mládeţ Dospělí CELKEM
Součástí ţádosti je elektronická verze členské základny, která je předána na MŠMT – odbor sportu: 1. na přenosném nosiči – CD, DVD
Ano *
Ne *
2. připojeno k programu č. :
Upozornění: Písemné vyplnění uvedené tabulky je nutné. 5.
Zásadní údaj - NNO je plátcem DPH:
6.
Datum podání daňového přiznání na FÚ:
7.
ANO
x
NE *
.
a) příjmy:
.
b) výdaje:
.
c) výše daně:
.
Údaje o ţádosti na státní dotaci Doba realizace: od: . do: . rok _____________ (realizace můţe trvat déle neţ jeden rozpočtový rok, např. sportovní akce – VSA/VA)
razítko:
* nehodící se škrtněte nebo zakrouţkujte správnou odpověď
podpis:
1)
8.
Údaj za celý kalendářní rok z poslední uzávěrky ke dni 31.12.
– následná aktualizace, dle výzvy MŠMT.
Zásadní údaj - EKONOMIKA ŢÁDOSTI: v tis. Kč
Celkové náklady projektu: z toho:
Poţadovaná výše dotace: z toho: mzdy služby materiál ostatní Poţadovaná stát. dotace v % k celkovým nákladům: Poznámka: Předpokládaný rozpis výdajů uveďte v bodu na následující straně.
9.
Další finanční zdroje: v tis. Kč
Financování z jiných státních zdrojů, uvést z jakých: Částka:
10. Zásadní údaj - Účetní hodnota majetku NNO - pro program IV: Ústředí Koneční příjemci
v tis. Kč
ve vlastnictví v dlouhodobém pronájmu ve vlastnictví v dlouhodobém pronájmu
CELKEM Nutno uvést skutečný, poslední údaj – bude kontrolováno se seznamem v elektronické podobě
11. Zásadní údaj - Dílčí údaj pro program IV: Počet příjemců dotace na úrovni ústředí: Počet konečných příjemců dotace: CELKEM
razítko:
podpis:
12. Obsahové vymezení poţadavku – stručný obsah projektu Stručný obsah projektu ve vztahu k vymezení vyhlášeného „Programu“. Vymezit období čerpání dotace, případně uvést přesah kalendářního roku (např. u Programu I, III, V – sportovní akce a VSA/VA). Zdůvodnění a informace o přínosu státní podpory pro příslušnou cílovou skupinu. U programu III a zejména u ţádostí na „Významné akce“ je třeba uvést rozpis předběţného rozpočtu, stanovení příjmů a výdajů akce, včetně údaj o splnění spoluúčasti ve výši 30 %. Obsah *:
Předpokládaný počet účastníků projektu *: Předběţný rozpočet poţadovaných prostředků: * (rozepsat v poloţkách)
* Případně rozšířit na další celou stránku nebo rozšíření uvést v příloze. U ţádostí k programům I, II a V jsou údaje o rozpočtovaných a poţadovaných nákladů pouze informativního charakteru. Důvodem je výpočet finančního objemu, dle stanovených kritérií a doloţené faktografie, ve vazbě na moţnosti státního rozpočtu.
13. Realizátor projektu (gestor) Jméno, titul, funkce Organizace Kontaktní adresa Telefon
Mobil
E-mail
Statutární orgán potvrzuje, ţe projekt schválil a doporučil realizátora projektu dotačního programu.
14. Poţadované přílohy: Přikládané přílohy k ţádosti
1)
15.
a)
Ověřená kopie stanov a příslušná registrace.
b)
Ověřená kopie IČ. 1)
c)
Ověřená kopie smlouvy o zřízení běţného účtu u peněţního ústavu. 1)
d)
U programu IV dodá NNO s celostátní působností, resp. servisní organizace přehled o konečných příjemcích dotace, dle přiloţené tabulky v xls nebo xlsx. Nutno samostatně odeslat tuto tabulku elektronicky na adresu:
[email protected] Tabulka je uvedena v příloze. Nebo předat na přenosných nosičích.
e)
NNO s celostátní působností, dodá přehled jmenovité členské základny a vybraných členských příspěvků, minimálně za kalendářní rok 2011. Předáno na přenosném nosiči minimálně k jedné ţádosti.
ANO x NE
Při podávání ţádostí na více programů se ověřená kopie přikládá pouze k jednomu programu. U ostatních je přikládána jiţ jen kopie s označením přímo na této kopii, u kterého programu je přiloţen originál ověření.
Ţádosti se předkládají 1 x na adresu:
MŠMT – odbor 50, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 Na obálce vyznačte: PROGRAM č……/2013 Prohlášení ţadatele o dotace: Ţadatel vyplnil všechny údaje podle skutečnosti a zodpovídá za jejich správnost. Ţadatel si je vědom toho, ţe nesrovnalosti v údajích mohou být důvodem k vyřazení ţádosti z dalšího realizačního procesu. Ţadatel souhlasí se zveřejněním údajů v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Zpracoval: ………………………….
Zástupce organizace: ……………………….………………... (vypsat hůlkovým písmem)
Datum: Zástupce organizace: …...…………………………………… podpis Razítko:
Příloha č.4 - Znak města Brno - podmínka pro dotace na ME v beachvolejbalu do 18 let od města Brno
Zdroj: Logo města Brna - ke staţení. In: Brno [online]. 2013 [cit. 2013-08-25]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/pravidla-a-postupy/logo-a-znakpovoleni-uziti/logo-mesta-brna-ke-stazeni/
Příloha č.5 - Fotky z ME v beachvolejbalu hráčů a hráček do 18 let Brno 2012
Zdroj:ROK 2012 - ME U18 - BRNO 5.-8.7.2012. In: BVC Chodov [online]. 2012 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.bvc-chodov.cz/fotogalerie/rok_2012_me_u18_brno_5_8_7_2012.html
Zdroj: ROK 2012 - ME U18 - BRNO 5.-8.7.2012. In: BVC Chodov [online]. 2012 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.bvc-chodov.cz/fotogalerie/rok_2012_me_u18_brno_5_8_7_2012.html
