STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE, RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Františka Nohy 959/6, 408 30, RUMBURK, P.O.BOX 67

STRUKTURA

A FUNKCE ORGANISMU Buňka, buněčná teorie Buněčné organely a jejich funkce Metabolismus živých soustav

http://www.sszdra-karvina.cz/bunka/spol/bunka.gif

Transport látek přes buněčnou membránu

Fotosyntéza Syntéza NK, bílkovin ZPRACOVALA:

MGR. EVA STRNADOVÁ

Rozmnožování buněk


STRUKTURA

A FUNKCE ORGANISMU BUŇKA, BUNĚČNÁ TEORIE BUNĚČNÉ ORGANELY A JEJICH FUNKCE Metabolismus živých soustav




MGR. EVA STRNADOVÁ


1. BUŇKA

BUŇKA

CELLULA ZÁKLADNÍ

STAVEBNÍ

A

FUNKČNÍ

JEDNOTKA

ORGANISMU, SCHOPNA SAMOSTATNÉHO ŽIVOTA

NEJJEDNODUŠŠÍ JEDNOTKA ŽIVÉ HMOTY NENÍ DĚLITELNÁ NA MENŠÍ SLOŽKY, KTERÉ BY VŠECHNY

ZÁKLADNÍ

ZNAKY

(METABOLISMUS,

SOUSTAVY ROZMNOŽOVÁNÍ DRÁŽDIVOST

DĚDIČNOST,

A

ŽIVÉ

RŮST, POHYB,

, ...)

DĚLENÍ BUNĚK JE JEDINÁ FORMA REPRODUKCE ŽIVÝCH SOUSTAV BUNĚČNÁ JEDNOTKA EXISTENCE,

TEORIE ŽIVOTA,

-

BUŇKA SCHOPNÁ

AŤ

JE

ZÁKLADNÍ

SAMOSTATNÉ PŘEDSTAVUJE

JEDNOBUNĚČNÉHO JEDINCE NEBO JE SOUČÁSTÍ TĚLA MNOHOBUNĚČNÉHO ORGANISMU

http://cdn4.kidsdiscover.com/wp-content/uploads/2013/11/1.jpg

MĚLY

BUŇKA - TERMINOLOGIE CELLULA

-

ROSTLINNÁ

NEBO

ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA

-

CYTOLOGIE

NAUKA

O

BUŇKÁCH

BUNĚČNÁ

-

NÁZEV

ÚSTROJÍ

BUNĚČNÉ ORGÁNY„

-

PRO

"MALÉ http://biology.usf.edu/cmmb/images/cells2.jpg

ORGANELA

BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE: TVARU VELIKOSTI FUNKCE http://parneyssciencesite.weebly.com/uploads/1/6/7/6/16763276/7158525_orig.jpg

DRUHU

http://www.womenshealthmag.com/files/images/vagina-gynecologist.jpg


DRUHU


TVAR BUNĚK

ZÁVISÍ NA DRUHU BUNĚK A VZTAHU K OSTATNÍM BUŇKÁM NEJČ. KULOVITÝ

ZMĚNY

TVARU

JSOU

ZPŮSOBENY ► DEFORMACÍ Z OKOLÍ

► PEVNOU

BUNĚČNOU

STĚNOU ► EXISTENCÍ

PEVNÝCH

STRUKTUR UVNITŘ BUŇKY ► AKTIVNÍ ČINNOSTÍ BUŇKY

http://chenected.aiche.org/wp-content/uploads/2012/11/red-blood-cells.jpg

http://www.visualphotos.com/photo/1x6008857/red_and_white_blood_cells_coloured_sem_p242335.jpg


DRUHU


http://static.netzathleten.de/data2/subjects/pk_-46/pk_-46196/pk_-4619652121257376650/image_178655052530313282/orig.jpg

VELIKOST BUNĚK

MIKROSKOPICKÉ ROZMĚRY PRO DANÝ DRUH ORGANISMU JE VELIKOST CHARAKTERISTICKÁ, GENETICKY PODMÍNĚNÁ

PRO ZAJÍMAVOST: ►K

NEJVĚTŠÍM

BUŇKÁM

LIDSKÉHO

TĚLA

PATŘÍ VAJÍČKO, NERVOVÁ BUŇKA A JEJÍ VÝBĚŽEK (AŽ 1M) ►K

NEJMENŠÍM

SPERMIE

http://us.123rf.com/400wm/400/400/eraxion/eraxion0904/eraxion090400031/4696237-human-egg-cell.jpg

PATŘÍ

ERYTROCYTY

A


DRUHU


BUŇKY

- FUNKCE

SPECIFICKÁ

►NERVOVÁ BUŇKA – PŘENOS VZRUCHŮ (NAPŘ. REFLEX) ►KREVNÍ BUŇKA (ERYTROCYT) – TRANSPORT O2 A CO2 ►DALŠÍ


DRUHU


BUŇKA

- DRUHY

1) PROKARYONTNÍ BUŇKA:

2) EUKARYOTNÍ BUŇKA:

EVOLUČNĚ PRVOTNÍ JEDNODUŠŠÍ

VĚTŠÍ NEŽ PROKARYOTA NEŽ

VĚTŠÍ POČET ORGANEL

EUKARYOTICKÁ BUŇKA

ORGANELY

NEMÁ BUNĚČNÉ JÁDRO

CYTOPLAZMY BIOMEMBRÁNOU

MINIMUM ORGANEL

DĚLENÍ MITÓZOU A MEIÓZOU

ORGANELY

NEJSOU

TVOŘÍ

ODDĚLENÉ

OD

MNOHOBUNĚČNÉ

OHRANIČENY BIOMEMBRÁNAMI

ORGANISMY

DĚLENÍ

V CYTOPLAZMĚ ORGANELY SE

ZAŠKRCOVÁNÍM

BUŇKY

NETVOŘÍ

SPECIFICKÝMI FUNKCEMI

MNOHOBUNĚČNÉ

ORGANISMY (MAX. KOLONIE)

TYPY ► ROSTLINNÁ BUŇKA ► ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA

1) PROKARYONTNÍ BUŇKA:

2) EUKARYOTNÍ BUŇKA:

2. BUNĚČNÉ

ORGANELY A JEJICH FUNKCE

PROKARYONTNÍ

BUŇKA

1. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY: BUNĚČNÁ STĚNA - DÁVÁ BUŇCE PEVNÝ

TVAR A JE PROPUSTNÁ

PLAZMATICKÁ

TVOŘENA FOSFOLIPIDŮ,

BIOMEMBRÁNA

DVOJITOU

JE

VRSTVOU

KTERÉ

PROSTOUPENY

-

JSOU

BÍLKOVINAMI.

MEMBRÁNA JE POLOPROPUSTNÁ

CYTOPLASMA - POLOTEKUTÁ HMOTA , VYPLŇUJE BUŇKU, JE NEUSTÁLE VE VELMI POMALÉM POHYBU

1. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY: ORGANELY

► NUKLEOID

-

NAHRAZUJE

PRAVÉ

JÁDRO, JE TVOŘEN DNA, ŘÍDÍ CHOD BUŇKY ► RIBOZOMY

-

MAJÍ

NA

STAROST

TVORBU BÍLKOVIN (PROTEOSYNTÉZU) ► FIMBRIE

-

DROBNÁ

VLÁKÉNKA

NA

POVRCHU BUŇKY, UMOŽŇUJÍ LEPŠÍ PŘILNAVOST ► JINÉ BIČÍK

-

MŮŽE

JICH

BÝT

I

VÍC,

UMOŽŇUJE POHYB INKLUZE - SLOUŽÍ JAKO "SKLADIŠTĚ" ODPADNÍCH I ZÁSOBNÍCH LÁTEK

EUKARYONTNÍ

BUŇKA

2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 1. Obecné struktury:

jadérko

jádro

cytoplazmatická membrána

cytoplazma

chromozomy

buněčná stěna

cytoskelet

2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY: 2. Organely:

základní b. organely

endomembránový systém

o. buněčného dělení

ostatní

mitochondrie

endoplazmatické retikulum

dělící vřeténko

organely pohybu – řasinky, bičík

plastidy

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

lysozomy

vakuoly


jadérko

jádro


cytoplazma

chromozomy

buněčná stěna

cytoskelet

BUNĚČNÉ JÁDRO: POPIS:

NUKLEUS ZÁKLADNÍ ORGANELA V NÍŽ SE SKRÝVÁ VĚTŠINA GENETICKÉHO

OBSAHUJE: JADÉRKO CHROMOSOMY VÝZNAM: PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE METABOLICKÉ (SYNTÉZA RNA)

FUNKCE

http://www.biopedia.sk/images/bunka/cytomorfologia/jadro.jpg

MATERIÁLU

BUNĚČNÉ JADÉRKO: NUKLEOLUS KULOVITÉ TĚLÍSKO V JÁDŘE BUŇKY TVOŘENÁ Z NK A BÍLKOVIN TVOŘÍ SE ZDE RIBOZOMÁLNÍ RNA –(rRNA) JAKO KOPIE ÚSEKŮ DNA

nukleolus

http://absolventi.gymcheb.cz/2009/ramilot/bunka/retikulum.png

V DOBĚ BUNĚČNÉHO DĚLENÍ JADÉRKO MIZÍ

CHROMOZOMY:

VLÁKNITÁ

STRUKTURA

BUNĚČNÉHO

JÁDRA,

počet chromozomů

V NÍŽ JE V PODOBĚ DNA

člověk

46

DĚDIČNÁ INFORMACE =

morče

16

NOSIČI

žížala

32

VLOH

lidoop

48

POČET

ovce

54

CHROMOZOMŮ

kůň

64

KAŽDÝ DRUH TYPICKÝ A

kapr

104

STÁLÝ

motýli

380

ČLOVĚK

druh

V

GENECH

OBSAŽENÁ

DĚDIČNÝCH

A

TVAR JE

MÁ

CHROMOSOMŮ, POHLAVNÍCH JEN 23

http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRpcUmryU_2kiJWhjC_qcOQ_UkIYK6Ya81WjWwWjv8NK7c4UiUF&t=1

PRO

46 V

BUŇKÁCH

CHROMOZOMY - STAVBA: CHROMATIDA - VLÁKNO CHROMOSOMU ZDVOJENÉ CHROMATIDY, JSOU SPOJENY V MÍSTĚ ZVANÉM CENTROMERA

CENTROMERA CHROMOSOM KRÁTKÁ

A

DĚLÍ NA DLOUHÁ

RAMÉNKA CHROMOSOMY DO

TZV.

(VIZ DALŠÍ)

ŘADÍME

KARYOTYPU

KARYOTYP:

PŘESNÝ

OBRAZ

CHROMOZOMŮ BUNĚČNÉHO JÁDRA ZMĚNY

V

POČTU

NEBO

STRUKTUŘE CHROMOSOMŮ

VEDOU

K PORUCHÁM TĚLESNÉHO A DUŠEVNÍHO VÝVOJE PRO

VYŠETŘENÍ

KARYOTYPU ZACHYTIT MITÓZE

JE

NUTNÉ

BUŇKY (NEJLÉPE

PŘI V

METAFÁZI), K ČEMUŽ SE DODNES

POUŽÍVÁ

VŘETÉNKOVÝ

JED

KOLCHICIN

–

KARYOTYP:

AUTOZOMY: PÁROVÉ CHROMOZOMY MAJÍ STEJNÝ TVAR, STEJNÝ ROZMĚR, STEJNÉ GENY OZNAČUJÍ SE ČÍSLY JINÉ

OZNAČENÍ

-

HOMOLOGNÍ, SOMATICKÉ GONOZOMY: NEPÁROVÉ CHROMOZOMY

JSOU

ROZDÍLNÉ,

NESOU

RŮZNÉ GENY URČUJÍ POHLAVÍ JEDINCE OZNAČUJÍ SE JINÉ

XAY

OZNAČENÍ

HETEROCHROMOZOMY, POHLAVNÍ CHROMOZOMY

-


jadérko

jádro


cytoplazma

chromozomy

buněčná stěna

cytoskelet

http://nd01.jxs.cz/361/059/74a8de2573_13618806_o2.jpg

CYTOPLAZMA: TEKUTÉ PROSTŘEDÍ BUŇKY ZE 75–80 % SE SKLÁDÁ Z VODY JSOU

V

NÍ

ORGANELY

ULOŽENÉ A

DALŠÍ

BUNĚČNÉ BUNĚČNÉ

STRUKTURY

TVOŘÍ

PROSTŘEDÍ

PRO

NĚKTERÉ

DŮLEŽITÉ CHEMICKÉ REAKCE V BUŇCE V

RŮZNÝCH

NALÉZT

MÍSTECH

BUŇKY

LZE

CYTOPLAZMU

LIŠÍCÍ

SE

HUSTOTOU,

TYPY

ORGANEL

BUNĚČNÝCH STRUKTUR

NEBO


jadérko

jádro


cytoplazma

chromozomy

buněčná stěna

cytoskelet

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA: TENKÝ SEMIPERMEABILNÍ

(= POLOPROPUSTNÝ) OBAL OHRANIČUJÍCÍ

BUŇKU SKLÁDÁ SE Z JEDNÉ LIPIDOVÉ DVOU VRSTVY A V NÍ UKOTVENÝCH BÍLKOVIN ZÁKLADNÍ FUNKCÍ

CM

JE ZAJIŠTĚNÍ PŘESUNU LÁTEK MEZI BUŇKOU A

JEJÍM OKOLÍM = BUNĚČNÝ TRANSPORT S VNITŘNÍMI STRUKTURAMI BUŇKY BÝVÁ PROPOJENA SKRZE HUSTOU SÍŤ CYTOSKELETU (VIZ DALŠÍ) http://www.infovek.sk/predmety/biologia/diplomky/biologia_bunky/Obrazky%20diplomovky/biomembrana.gif

http://absolventi.gymcheb.cz/2009/ramilot/bunka/bunecnastena.jpg


jadérko

jádro


cytoplazma

chromozomy

buněčná stěna

cytoskelet

BUNĚČNÁ STĚNA:

PEVNÁ STRUKTURA, KTERÁ VZNIKÁ

NA

POVRCHU

BUNĚK ROSTLIN, BAKTERIÍ, HUB A ŘAS JE

PERMEABILNÍ

=

PROPUSTNÁ FUNKCE ► OCHRANNÁ ► VNĚJŠÍ KOSTRA BUŇKY ► POSKYTUJE PEVNOST A TVAR BUŇCE POPRVÉ POMOCI

JI

1665 http://botany.thismia.com/__oneclick_uploads/2010/02/plant_cell_plasmolysis.jpg

ZA

JEDNODUCHÉHO

SVĚTELNÉHO ROBERT

VIDĚL

MIKROSKOPU

HOOKE

V

ROCE


jadérko

jádro


cytoplazma

chromozomy

buněčná stěna

cytoskelet

http://www.oskole.sk/userfiles/image/zaida/biologia/fibrilarne%20organely_html_m6c9b78bc.jpg

CYTOSKELET: POPIS:

SYSTÉM PROTEINOVÝCH VLÁKEN A TUBULŮ FUNKCE: UKOTVENÍ TRANSPORTNÍ SÍŤ SKLÁDÁ SE ZE TŘÍ SLOŽEK: MIKROTUBULY (POHYB ORGANEL A TRANSPORT LÁTEK) MIKROFILAMENTA

(UMOŽŇUJÍ

POHYB CYTOPLAZMY) INTERMEDIÁRNÍ

(STŘEDNÍ)

FILAMENTA (TVOŘÍ OPORU BUŇKY)

http://2.bp.blogspot.com/_guSOnFRs_Ks/TJyRuAur9zI/AAAAAAAAAOQ/4QVkHVvygVE/s1600/cytoskeleton.jpg





ostatní

mitochondrie




plastidy

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

lysozomy

vakuoly





ostatní

MITOCHONDRIE




plastidy

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

lysozomy

vakuoly

MITOCHONDRIE:

POPIS:

OVÁLNÉ AŽ VLÁKNITÉ ÚTVARY V CYTOPLAZMĚ OBSAHUJE VLASTNÍ DNA, RNA MAJÍ

SCHOPNOST

SE

REPRODUKOVAT

FUNKCE: BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ ZABEZPEČUJÍ BUŇCE ENERGII

http://img15.rajce.idnes.cz/d1502/2/2967/2967695_fe65884ae1e55dbbdc9b8f228881e5ad/images/006-mitochondrie.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Animal_mitochondrion_diagram_cs.svg/330px-Animal_mitochondrion_diagram_cs.svg.png

http://www.bio.miami.edu/tom/courses/protected/MCB6/ch12/12-06a.jpg

MITOCHONDRIE:





ostatní

mitochondrie




PLASTIDY

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

lysozomy

vakuoly

PLASTIDY:

POPIS: VYSKYTUJÍ V RŮZNÉM POČTU V CYTOPLAZMĚ ROSTLINNÝCH BUNĚK

TYPY: 1. CHLOROPLASTY: ► OBSAHUJÍ ZELENÉ BARVIVO CHLOROFYL ► PROBÍHÁ ZDE FOTOSYNTÉZA 2. LEUKOPLASTY: ► BEZBARVÉ, HROMADÍ SE V NICH ZÁSOBNÍ ŠKROB

3. CHROMOPLASTY: ► OBSAHUJÍ ŽLUTÁ AŽ ČERVENÁ BARVIVA TYPU KAROTENOIDŮ ► ÚKOLEM

JE

NÁPADNOU

ZBARVIT BARVOU

POVRCH ABY

PLODU

PŘILÁKAL

KONZUMENTY A UMOŽNIL TAK ŠÍŘENÍ SEMEN ROSTLIN ► TAKÉ ZODPOVĚDNÝ ZA PODZIMNÍ BARVU LISTÍ http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/preparaty/velke/bunka/pr_velke_chloroplasty2.jpg





ostatní

mitochondrie




plastidy

Golgiho aparát

centriol

RIBOZOMY

lysozomy

vakuoly

RIBOZOMY:

http://www.histology-world.com/photoalbum/albums/userpics/cellribosomes.jpg

POPIS: KULOVITÉ ÚTVARY Z rRNA A BÍLKOVIN VYSKYTUJÍ

SE

NA

ER

CYTOPLAZMĚ MÍSTO SYNTÉZY BÍLKOVIN

I

VOLNĚ

V

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Ribosome_mRNA_translation_cs.svg/400px-Ribosome_mRNA_translation_cs.svg.png

RIBOZOMY:

RIBOZOMY:

http://media0.webgarden.cz/images/media0:5109fdf4dd46f.jpg/003.jpg





ostatní

mitochondrie

ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM



plastidy

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

lysozomy

vakuoly

http://sszdra-karvina.cz/bunka/bi/03eu/obr/zivenre.jpg

ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM: SOUSTAVA

VZÁJEMNĚ

PROPOJENÝCH

MINIATURNÍCH CISTEREN A KANÁLKŮ

PODÍLÍ SE NA TVORBĚ ŘADY LÁTEK, ZEJMÉNA BÍLKOVIN A TUKŮ SOUČÁST VŠECH EUKARYOTICKÝCH BUNĚK

DRSNÉ ER – NESE RIBOZOMY HLADKÉ ER – BEZ RIBOZOMŮ

http://www.kurtincovam.estranky.cz/img/picture/26/er.jpg





ostatní

mitochondrie




plastidy

ribozomy

GOLGIHO APARÁT lysozomy

vakuoly

centriol

http://sszdra-karvina.cz/bunka/bi/03eu/obr/zivga.jpg

GOLGIHO APARÁT: POPIS: SOUSTAVA MINIATURNÍCH CISTEREN A VÁČKŮ (VÍCE NEŽ 20 CISTEREN, MĚCHÝŘKŮ) V CYTOPLAZMĚ VĚTŠINY EUKARYOT FUNKCE: TVORBA VÁČKŮ VYUŽÍVANÝCH PŘI EXOCYTÓZE

(BUDE PROBRÁNO)

SLOUŽÍ K TRANSPORTU A PŘECHOVÁVÁNÍ LÁTEK JINÉ

http://www.histology-world.com/photoalbum/albums/userpics/cellgolgi.jpg

http://files.edu-mikulas6.webnode.sk/200009492-05e6107d9c/golgiho%20aparat_1.jpg





ostatní

mitochondrie




plastidy

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

LYSOZOMY vakuoly

LYSOZOMY: DROBNÉ KULOVITÉ ÚTVARY (VÁČKY) OBSAHUJÍ ENZYMY, KTERÉ JSOU SCHOPNY ROZKLÁDAT POHLCENÝ OBSAH = NITROBUNĚČNÉ TRÁVENÍ ORGANELY DŮLEŽITÉ PRO METABOLISMUS I OBRANU BUŇKY

http://www.histology-world.com/photoalbum/albums/userpics/celllysosomes.jpg

http://sszdra-karvina.cz/bunka/bi/03eu/obr/zivlyso.jpg

JSOU JEN V EUKARYOTICKÝCH ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH





ostatní

mitochondrie




plastidy

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

lysozomy

VAKUOLY

VAKUOLY: V

BUŇKÁCH

ROSTLIN,

KVASINEK

A

NĚKTERÝCH

ŽIVOČICHŮ JE MÍSTEM, KDE DOCHÁZÍ K BUNĚČNÉMU TRÁVENÍ RŮZNÉ DRUHY VAKUOL (TRÁVICÍ VAKUOLA U PRVOKŮ, VYLUČOVACÍ VAKUOLA...) TYPICKÁ PRO ROSTLINNOU BUŇKU

http://svet-biologije.com/wp-content/uploads/2014/06/biljkaka.jpg





mitochondrie


DĚLÍCÍ VŘETÉNKO

plastidy

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

lysozomy

vakuoly

ostatní organely pohybu – řasinky, bičík

DĚLÍCÍ (ACHROMATICKÉ) VŘETÉNKO: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetochor

STRUKTURA

NEZBYTNĚ

MITÓZE

ZAJIŠŤUJE

-

CHROMOZOMŮ

K

NUTNÁ

K

ROZCHOD

PÓLŮM

PŘI

JADERNÉM DĚLENÍ STRUKTURA TVOŘENÁ MIKROTUBULY USPOŘÁDANÝMI DO PODOBY VŘETENA MIKROTUBULY CENTROZOMŮ

„VYRŮSTAJÍ“ NA

OBOU

Z

KONCÍCH

BUŇKY V LIDSKÝCH BUŇKÁCH SE PODÍLEJÍ NA MITÓZE, NA STAVBĚ CENTRIOLU

TVORBU

AV

BLOKUJE

ALKALOID

KOLCHICIN, COŽ MÁ ZA NÁSLEDEK ZÁSTAVU DĚLENÍ JADER

http://www.biologija.rs/cellcycle.gif

NAPŘ. NA POHYBU BIČÍKU SPERMIE,





ostatní

mitochondrie




plastidy

Golgiho aparát

CENTRIOL

ribozomy

lysozomy

vakuoly

http://www.biojoe.org/img/skinny/cells_cell.jpg

CENTRIOL:

MALÁ VÁLCOVITÁ PÁROVÁ ORGANELA V BLÍZKOSTI JÁDRA BUŇKY TVOŘENÁ MIKROTUBULY A DŮLEŽITÁ PRO BUNĚČNÉ DĚLENÍ – MITÓZU

MÁ TVAR VÁLCE TVOŘENÉHO 9 MIKROTUBULY PÁR CENTRIOL, KTERÉ JSOU VZÁJEMNĚ KOLMO ORIENTOVANÉ, VYTVÁŘÍ CENTROZOM CENTROZOM – OBLAST BUŇKY, KDE SE PŘI BUNĚČNÉM DĚLENÍ (MITÓZE) ORGANIZUJÍ MIKROTUBULY A CENTRIOLY UPLATŇUJE SE HLAVNĚ PŘI DĚLENÍ BUNĚK

http://www.buzzle.com/images/public-domain/centriole.jpg





ostatní

mitochondrie



ORGANELY POHYBU – ŘASINKY, BIČÍK

plastidy

Golgiho aparát

centriol

ribozomy

lysozomy

vakuoly

ORGANELY POHYBU: SLOUŽÍ

K

POHYBU

JEDNOBUNĚČNÝCH

BIČÍKOVCŮ,

NĚKTERÝCH

MENŠÍCH MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ A NĚKTERÝCH BUNĚK MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ POZN.: BIČÍK SE TAKÉ VYSKYTUJE U BAKTERIÍ, ALE V JEJICH PŘÍPADĚ JDE O STRUKTURU ZÁSADNĚ ODLIŠNOU STAVBOU, PŮVODEM, I MECHANISMEM POHYBU

http://www.dixo.cz/files/gallery/malek8-uid2-aid97-20110303170758-43045_normal.jpg


STRUKTURA





MGR. EVA STRNADOVÁ


METABOLISMUS ŽIVÝCH SOUSTAV: SOUBOR VŠECH REAKCÍ PROBÍHAJÍCÍCH V ŽIVÝCH ORGANISMECH ZÁKLADNÍ PROJEV ŽIVOTA PROBÍHÁ

NA

ÚROVNI

ORGANISMU

JAKO

CELKU, ALE I NA ÚROVNI BUNĚK REAKCE

NEJSOU

CHAOTICKÉ,

NAHODILÉ,

NAVAZUJÍ NA SEBE, JSOU TZV. SPŘAŽENÉ METABOLICKÉ PROCESY JSOU REGULOVÁNY

V

ZÁVISLOSTI

NA

OKAMŽITÉM

STAVU

VNITŘNÍHO A VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ ZAHRNUJE PŘEMĚNU LÁTEK I ENERGIE, ČILI

ROZLIŠUJEME METABOLISMUS ► ENERGETICKÝ ► LÁTKOVÝ

ENERGETICKÝ METABOLISMUS: VYUŽITÍ

ENERGIE

-

PRO

ŽIVOTNÍ

FUNKCE TVORBA

ENERGETICKÝCH

ZÁSOB

-

http://blog.standupandeat.org/image.axd?picture=iStock_000002107668Large.jpg

GLYKOGEN, ŠKROB PŘÍJEM ENERGIE Z: ► ŽIVIN (VIZ HETEROTROFNÍ O.) ► ZE

SVĚTELNÉ

ENERGIE

(VIZ

AUTOTROFNÍ O.) POHOTOVOSTNÍ ZDROJ ENERGIE (ATP = ADENOSINTRIFOSFÁT, BOHATÁ

LÁTKA,

KTERÁ

ENERGETICKY JE

SCHOPNA

UVOLNIT ENERGII PRO POTŘEBY BUŇKY A DO NÍŽ SE ENERGIE ROVNĚŽ UKLÁDÁ )

HETEROTROFNÍ ORGANISMY: ORGANISMUS ODKÁZANÝ NA ZISK ENERGIE Z ORGANICKÝCH LÁTEK (C, T, B), KTERÉ POCHÁZEJÍ Z JINÝCH ORGANISMŮ ČI Z JEJICH ODPADNÍCH LÁTEK (ROSTLIN ČI ŽIVOČICHŮ V POTRAVNÍM ŘETĚZCI) ZÍSKANOU ENERGII VYUŽÍVAJÍ K ZAJIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍCH DĚJŮ A K SYNTÉZE NOVÝCH SLOŽEK MECHANISMY METABOLISMU HETEROTROFNÍCH ORGANISMŮ: 1) KATABOLISMUS - SLOŽITĚJŠÍ LÁTKY SE ŠTĚPÍ NA JEDNODUŠŠÍ = ROZKLADNÝ PROCES 2) ANABOLISMUS

-

VZNIK

SLOŽITĚJŠÍCH

JEDNODUŠŠÍCH, SYNTETICKÝ PROCES ČLOVĚK JE HETEROTROFNÍ ORGANISMUS

http://www.drgreene.com/wp-content/uploads/Long-term-Positive-Impact-of-Kids-Eating-Fresh-Organic-Fruit.jpg

LÁTEK

Z

LÁTEK

AUTOTROFNÍ ORGANISMY: TVOŘÍ Z ANORGANICKÝCH LÁTEK LÁTKY ORGANICKÉ, K ČEMUŽ ZÍSKÁVAJÍ ENERGII: ► VE FORMĚ SVĚTELNÉ ENERGIE = FOTOAUTOTROFNÍ ORGANISMY

(BAKTERIE,

ZELENÉ

ROSTLINY,

SINICE

=

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ

PRODUCENTI ORG. LÁTEK NA ZEMI) ► OXIDACÍ

ANORGANICKÝCH

LÁTEK

ORGANISMY (NĚKTERÉ BAKTERIE)

http://www.printart.cz/resize/domain/printart/files/fotobanka/kvetiny/kvetiny-09.jpg?w=640&h=640

=

CHEMOAUTOTROFNÍ

LÁTKOVÝ METABOLISMUS: TRANSPORT

LÁTEK

PŘES

BIOMEMBRÁNY FOTOSYNTÉZA METABOLISMUS

NK

-

BÍLKOVIN

-

REPLIKACE DNA METABOLISMUS PROTEOSYNTÉZA JINÉ

http://g.denik.cz/56/58/drakanot_galerie-980.jpg

VIZ DALŠÍ KAPITOLY


STRUKTURA





MGR. EVA STRNADOVÁ


TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: PŘENOS LÁTEK SMĚREM DO BUŇKY NEBO Z BUŇKY PŘES PLAZMATICKOU MEMBRÁNU (BUŇKY JSOU OTEVŘENÉ SOUSTAVY, A PROTO UMOŽŇUJÍ VÝMĚNU LÁTEK S OKOLÍM)

PRŮCHOD JEDNOTLIVÝCH LÁTEK ZÁVISÍ NA STAVBĚ PLAZMATICKÉ MEMBRÁNY ► PERMEABILNÍ = PROPUSTNÁ

► SEMIPERMEABILNÍ

=

POLOPROPUSTNÁ,

SELEKTIVNĚ PROPUSTNÁ

= VYBERE SI

LÁTKY, KTERÉ DO BUŇKY PUSTÍ A KTERÉ NE

(FUNKCE

SÍTA)

=

FUNKCE

REGULÁTORU BUNĚČNÁ

STĚNA

VĚTŠINOU

PROPOUŠTÍ

VODU A LÁTKY V NÍ ROZPUŠTĚNÉ NA PRŮBĚHU TRANSPORTU ZÁVISÍ VÝŽIVA BUŇKY LÁTEK

A

VYLUČOVÁNÍ

NEPOTŘEBNÝCH

TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: 1) PASIVNÍ TRANSPORT (BEZ POUŽITÍ ENERGIE) PROSTÁ DIFUZE USNADNĚNÁ DIFUZE

3) ENDOCYTÓZA PINOCYTÓZA FAGOCYTÓZA

4) EXOCYTÓZA 5) OSMÓZA

http://img.blesk.cz/img/1/normal620/1331124-img-dovolena-more-auto-crop.jpg

2) AKTIVNÍ TRANSPORT (S POUŽITÍM ENERGIE)

TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU: 1) PASIVNÍ TRANSPORT (BEZ POUŽITÍ ENERGIE) PROSTÁ DIFUZE USNADNĚNÁ DIFUZE

3) ENDOCYTÓZA PINOCYTÓZA FAGOCYTÓZA

4) EXOCYTÓZA 5) OSMÓZA

http://img.blesk.cz/img/1/normal620/1331124-img-dovolena-more-auto-crop.jpg

2) AKTIVNÍ TRANSPORT (S POUŽITÍM ENERGIE)

TRANSPORT LÁTEK NA

PROSTÁ DIFUZE

ZÁKLADĚ KONCENTRAČNÍHO SPÁDU TRANSPORT

Z

MÍST

S VYŠŠÍ KONCENTRACÍ NA

MÍSTA

S

NIŽŠÍ

KONCENTRACÍ PŘENÁŠENÝMI LÁTKAMI JSOU MÁLO POLÁRNÍ

MOLEKULY

MALÝCH

ROZMĚRŮ

NEBO

RŮZNÉ

DRUHY

PLYNŮ - NAPŘ. CO2, O2

TRANSPORT LÁTEK PO

USNADNĚNÁ DIFUZE

KONCENTRAČNÍM SPÁDU

LÁTKA

SE

PŘENAŠEČ

VÁŽE

NA

(PROTEIN)

ZABUDOVANÝ

DO

MEMBRÁNY PŘENOS AMINOKYSELIN, IONTŮ, KANÁLY,

(IONTOVÉ IONTY

VĚTŠÍCH ROZMĚRŮ)

TRANSPORT

AKTIVNÍ TRANSPORT

I

PROTI

KONCENTRAČNÍMU SPÁDU

PROBÍHÁ

ZA

SPOTŘEBY ENERGIE JE

TAKÉ

USKUTEČŇOVÁNA PROSTŘEDNICTVÍM BÍLKOVINNÝCH PŘENAŠEČŮ PŘENÁŠENÝMI LÁTKAMI JSOU NAPŘ. CUKRY

PŘIJÍMÁNÍ LÁTEK DO

PINOCYTÓZA

BUŇKY PŘIJÍMANÉ

LÁTKY

JSOU

FORMĚ

VE

TEKUTIN MEMBRÁNA

OBALÍ

POHLCOVANÉ ČÁSTICE,

VCHLÍPÍ SE

DO BUŇKY A ODŠKRTÍ SE VE FORMĚ MALÉHO MĚCHÝŘKU, PŘECHÁZÍ

TEN DO

CYTOPLAZMY, ROZPADÁ SE A OBSAH JE

ROZPTÝLEN

(KAPÉNKY TEKUTIN)

BUŇKA VYTVOŘÍ PANOŽKY,

FAGOCYTÓZA

JIMIŽ

OBKLOPÍ

ČÁSTICI

A

VĚTŠÍ UZAVŘE

V MĚCHÝŘEK, DO NĚHOŽ PROUDÍ

ENZYMY,

KTERÉ

ČÁSTICI ROZLOŽÍ TUTO

SCHOPNOST

NĚKTERÉ

MAJÍ

LEUKOCYTY

SOUČÁST

-

OBRANY

ORGANISMU

PROTI

INFEKCI

VÝZNAM

-

CIZORODÉHO NAPŘ.

ZNIČENÍ MATERIÁLU,

BAKTERIE,

ČI

VLASTNÍCH POŠKOZENÝCH A ODUMŘELÝCH BUNĚK DOCHÁZÍ

K

POHLCOVÁNÍ

VĚTŠÍCH ČÁSTIC

http://www.sciencephoto.com/image/305654/large/P2660145-Phagocytosis_of_fungus_spores,_SEM-SPL.jpg

http://www.highlands.edu/academics/divisions/scipe/biology/faculty/harnden/2122/images/phagocytosis.jpg

http://www.sciencephoto.com/images/download_wm_image.html/P276161-Phagocytosis,_SEM-SPL.jpg?id=802760161

OPAK ENDOCYTÓZY

EXOCYTÓZA

JEDNÁ

SE

O

VÝDEJ

LÁTEK

Z

BUŇKY BUŇKA

VYDÁVÁ

NEPOTŘEBNÉ

LÁTKY, KTERÉ JSOU UZAVŘENÉ V MĚCHÝŘCÍCH

OHRANIČENÝCH

MEMBRÁNOU MĚCHÝŘKY

PUTUJÍ

PLAZMATICKÉ

K

MEMBRÁNĚ,

SE

KTEROU SPLYNOU A SVŮJ OBSAH VYVRHUJÍ DO OKOLÍ BUŇKY MĚCHÝŘKY

VZNIKAJÍ

ODŠKRCOVÁNÍM

OD

GOLGIHO

APARÁTU BUŇKA

VYLUČUJE

LÁTKY

ODPADNÍ, ŠKODLIVÉ, NEBO LÁTKY, KTERÉ MAJÍ V ORGANISMU URČITÉ FUNKCE - HORMONY

OSMÓZA

DIFUZE

MOLEKUL

PROSTŘEDÍ

VODY

Z

HYPOTONICKÉHO

DO

HYPERTONICKÉHO (KDYŽ JE POHYB

ROZPUŠTĚNÝCH

LÁTEK

KONCENTRAČNÍM

PO SPÁDU

ZNEMOŽNĚN

PŘÍTOMNOSTÍ

SEMIPERMEABILNÍ MEMBRÁNY) HYPOTONICKÉ

PROSTŘEDÍ

EXTRACELULÁRNĚ

JE

NIŽŠÍ

KONCENTRACE NEŽ UVNITŘ BUŇKY HYPERTONICKÉ

PROSTŘEDÍ

EXTRACELULÁRNĚ

JE

-

VYŠŠÍ

KONCENTRACE NEŽ UVNITŘ BUŇKY, BUŇKA VYPOUŠTÍ VODU DO SVÉHO

OKOLÍ, SNAŽÍ SE HO NAŘEDIT NA STEJNOU KONCENTRACI, JAKÁ JE VNĚ,

DOCHÁZÍ

BUŇKY

KE

SMRŠŤOVÁNÍ


STRUKTURA





MGR. EVA STRNADOVÁ


FOTOSYNTÉZA: PROCES,

PŘI

AUTOTROFNÍ

KTERÉM ORGANISMUS

ZACHYCUJE SLUNEČNÍ ENERGII A POUŽÍVÁ JÍ K SYNTÉZE (TVORBĚ) ENERGETICKY BOHATÉ LÁTKY – SACHARID SOUČASNĚ VZNIKÁ KYSLÍK PROCES

ZABEZPEČUJÍCÍ

NA ZEMI

http://blog.ecosmart.com/wp-content/leaf.jpg

ŽIVOT

FOTOSYNTÉZA - FÁZE: 1) PRIMÁRNÍ, TZV. SVĚTELNÁ FÁZE: ZÁVISLÁ NA SVĚTLE

2) SEKUNDÁRNÍ, TZV. TEMNOSTNÍ FÁZE:

NENÍ

ZÁVISLÁ

NA

SVĚTLE,

Z

PRIMÁRNÍ

PROBÍHÁ I VE TMĚ VYUŽÍVÁ

ENERGIE

FÁZE

12H2O + 6CO2

SVĚTLO, CHLOROFYL

C6H1206 + 6O2 + 6H2O


STRUKTURA





MGR. EVA STRNADOVÁ


SYNTÉZA:

POPIS: SYNTÉZA = SPOJOVÁNÍ TVORBA

SLOŽITĚJŠÍCH

LÁTEK

Z

LÁTEK

JEDNODUŠŠÍCH NAPŘ.: FOTOSYNTÉZA – CHEMICKÉ SLUČOVÁNÍ

VYVOLANÉ

PŘÍJMEM

SVĚTELNÉ

ENERGIE PROTEOSYNTÉZA – TVORBA BÍLKOVIN

Z

JEDNODUŠŠÍCH

JEJICH SLOŽEK

–

AMINOKYSELIN

http://medicina.ronnie.cz/img/data/clanky/normal/4651_1.jpg

SYNTÉZA

NUKLEOVÝCH KYSELIN

– REPLIKACE DNA

SYNTÉZA NK – REPLIKACE DNA: PROCES ZDVOJENÍ

DNA

- VYTVÁŘENÍ

KOPIE MOLEKULY DNA VÝZNAM:

UMOŽŇUJE

PŘENOS

původní molekula DNA

GENETICKÉ INFORMACE Z GENERACE

dceřiné molekuly DNA

NA GENERACI USKUTEČŇUJE SE PŘI DĚLENÍ BUNĚK, (ZEJMÉNA V S FÁZI MITOTICKÉHO DĚLENÍ)

PŘI

REPLIKACI

MOLEKULY

VZNIKAJÍ

DNA

Z

JEDNÉ

DVĚ STRUKTURNĚ

SHODNÉ MOLEKULY

nové vlákno

DCEŘINÉ

MATRICÍ (VZOREM) PRO NOVÁ VLÁKNA JE MATEŘSKÁ MOLEKULA DNA PŘED ZAHÁJENÍM REPLIKACE SE

DNA

„ROZPLETE“ V TZV. INICIAČNÍM MÍSTĚ – VZNIKNE REPLIKAČNÍ VIDLICE

orig. vlákno DNA

PRINCIP REPLIKACE DNA: ROZPLETENÍ

DVOUŠROUBOVICE

původní VODÍKOVÝCH molekula DNA

PŘERUŠENÍM

MŮSTKŮ MEZI BÁZEMI

PŘIPOJOVÁNÍ

VOLNÝCH

NUKLEOTIDŮ

K

VLÁKNŮM,

NA

dceřiné molekuly DNA

UVOLNĚNÝM PRINCIPU

KOMPLEMENTARITY A-T, C-G SPOJENÍ NUKLEOTIDŮ V ŘETĚZEC VÝSLEDEK:

DVĚ

DVOUŘETĚZCOVÉ

IDENTICKÉ DCEŘINÉ

MOLEKULY – JEDEN ŘETĚZEC Z PŮVODNÍ MOLEKULY, DRUHÝ JE NOVĚ VYTVOŘENÝ

nové vlákno

orig. vlákno DNA

SYNTÉZA

BÍLKOVIN

- PROTEOSYNTÉZA

PROTEOSYNTÉZA: TVORBA BÍLKOVIN Z JEJICH JEDNODUŠŠÍCH SLOŽEK – AMINOKYSELIN (AK) PROCES, V NĚMŽ SE PŘESNĚ DODRŽUJE POŘADÍ JEDNOTLIVÝCH AK POŘADÍ JE ZAKÓDOVÁNO V DĚDIČNÉ INFORMACI JE USKUTEČŇOVÁNA PROTEOSYNTETICKÝM APARÁTEM BUŇKY, HLAVNĚ: ► RIBOZOMY (kulovité útvary z rRNA a bílkovin, místo syntézy bílkovin)

► T-RNA (transferová RNA, přenáší AK na ribozomy) ► M-RNA (messenger, mediátorová RNA, přenáší info o pořadí AK z jádra k místu

proteosyntézy – cytoplazmy) ABY BYLA ZACHOVÁNA STRUKTURA, MUSÍ EXISTOVAT ŘÍDÍCÍ VZOR – MATRICE – PODLE NÍ JE BÍLKOVINA TVOŘENA MATRICÍ JE DNA JÁDRA PROTEOSYNTÉZA PROBÍHÁ VE DVOU STUPNÍCH

► TRANSKRIPCE ► TRANSLACE


1. TRANSKRIPCE:

PŘEPIS INFORMACE Z

DNA NA mRNA

PROČ:

► DNA MÁ TAK VELKOU MOLEKULU, ŽE NEMŮŽE

PROJÍT

Z

CYTOPLAZMY

JÁDRA

NA

DO MÍSTO

PROTEOSYNTÉZY ► JEJÍ

ÚLOHU

MOLEKULA –

PŘEVEZME

MENŠÍ

mRNA

TRANSKRIPCE PROBÍHÁ V JÁDŘE VLÁKNA DNA SE OD SEBE JEN ODDÁLÍ VOLNÉ

NUKLEOTIDY

SE

PŘIKLÁDAJÍ

K

MATRICI NA PRINCIPU KOMPLEMENTARITY

POZOR!

T SE DO STRUKTURY

MÍSTO

mRNA UKLÁDÁ U!!!! PO UKONČENÍ TRANSKRIPCE SE VLÁKNA DNA OPĚT SPOJÍ NÁSLEDUJE CYTOPLAZMY http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQHmS3jCezwI6fZivmRKI2XBP5QqafkO1bDehqIcZTFoAL6dxEp

EXPORT

mRNA

DO

http://images.slideplayer.cz/7/1885537/slides/slide_10.jpg

2. TRANSLACE:

„PŘEKLAD“

POŘADÍ

NUKLEOTIDŮ

DO

POŘADÍ AK

PROBÍHÁ V RIBOZOMECH KAŽDÁ Z

AK,

ZE KTERÝCH SE V BUŇKÁCH

SYNTETIZUJÍ BÍLKOVINY, JE KÓDOVANÁ KOMBINACÍ

3

PO

SOBĚ

JDOUCÍCH

NUKLEOTIDŮ, TZV. TRIPLET TRIPLET NUKLEOTIDŮ NAZÝVÁME KODON INICIAČNÍ

KODON

-

ZAČÍNÁ

U

NĚJ

PROTEOSYNTÉZA STOP

KODON

-

KONČÍ

U

NĚJ

PROTEOSYNTÉZA KE

KAŽDÉMU

KODONU

EXISTUJE

KOMPLEMENTÁRNÍ ANTIKODON, COŽ JSOU VLASTNĚ TŘI ZA SEBOU JDOUCÍ BÁZE tRNA KOMPLEMENTÁRNÍ KE KODONU KODON

URČUJE

DRUH

AK

(LEUCIN,

FENYLALANIN, GLYCIN...) http://www.teplamilada.wz.cz/materialy/materialy/NA/5_NA_Translace.jpg

http://user.mendelu.cz/urban/vsg2/expres4/genkod1.gif http://www.ta3k.sk/bio/images/stranky/genetika/gen_kod.jpg

KODON (TRIPLET NUKLEOTIDŮ) URČUJE DRUH

AK (LEUCIN, FENYLALANIN, GLYCIN...)

http://www.genetika-biologie.cz/images/TABULKA.GIF

GENETICKÝ KÓD:

SOUBOR PRAVIDEL, PODLE KTERÝCH SE GENETICKÁ INFORMACE ULOŽENÁ V DNA (RESPEKTIVE RNA) PŘEVÁDÍ NA PRIMÁRNÍ STRUKTURU BÍLKOVIN - TJ. POŘADÍ AMINOKYSELIN V ŘETĚZCI

GENETICKÝ KÓD JE UNIVERZÁLNÍ – TZN. U VŠECH ORG. MAJÍ JEDNOTLIVÉ KODONY TENTÝŽ KÓDOVACÍ SMYSL (VIZ NUKLEOTIDOVÝ TRIPLET, KODON)

KAŽDÝ KODON SPECIFIKUJE JEDNU AMINOKYSELINU - NAPŘ. KODON KÓDUJE SERIN,

AGU

GCA ALANIN A CUU

LEUCIN, ATD. – POZOR, STEJNÁ AK MŮŽE BÝT KÓDOVÁNA I NĚKOLIKA RŮZNÝMI TRIPLETY GENETICKÝ KÓD BYL ROZLUŠTĚN AŽ V ROCE 1966, KDY http://www.genetika-biologie.cz/images/TABULKA.GIF

ÚSTŘEDNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE - TOK INFORMACÍ V BUŇCE:

p r o t e o s y n t é z a

ÚSTŘEDNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE - TOK INFORMACÍ V BUŇCE:

http://user.mendelu.cz/urban/vsg1/molekul/images/struktura/dogma.gif

http://images.slideplayer.cz/7/1885537/slides/slide_3.jpg


STRUKTURA





MGR. EVA STRNADOVÁ


ROZMNOŽOVÁNÍ:

ZÁKLADNÍ

VLASTNOST

VŠECH

ŽIVÝCH ORGANISMŮ ZÁKLADNÍM

PŘEDPOKLADEM

JE

SCHOPNOST REPRODUKCE, KTERÁ ZAJIŠŤUJE

VZNIK

NOVÝCH

JEDINCŮ A TÍM TRVÁNÍ URČITÉHO DRUHU

DĚDIČNOST ORGANISMŮ

-

SCHOPNOST

PŘEDÁVAT

POTOMKŮM

SVÝM

GENETICKÉ

INFORMACE (VLOHY = GENY) TYPY ROZMNOŽOVÁNÍ ► NEPOHLAVNÍ ► POHLAVNÍ

https://cdn.tutsplus.com/vector/uploads/2013/10/symbols-017.jpg http://files.teraristika24.webnode.cz/200000054-6264b635d1/c3fd616b4c_88543912_o2.jpg

1. ROZMNOŽOVÁNÍ

ORGANISMŮ

1. NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ: Z

ČÁSTI

TĚLA

JEDNOHO

RODIČOVSKÉHO ORGANISMU VZNIKÁ NOVÝ JEDINEC = KLON, GENETICKY

IDENTICKÝ S RODIČEM TYPICKÉ

PRO

JEDNOBUNĚČNÝCH

(BAKTERIE,

PRVOCI,

ROSTLINY

A

BUŇKY ORGANISMŮ

HOUBY, JEDNODUŠŠÍ

ŽIVOČICHOVÉ)

http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200100%20prvoci/0100.deleni%20prvoku.JK.jpg http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Obrazky/Chemie/pivo/puceni.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg/220px-S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg

NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ - TYPY: BINÁRNÍ

DĚLENÍ

JEDNOBUNĚČNÝCH PRVOCI,

-

KLASICKÉ

ORGANISMŮ

JEDNOBUNĚČNÉ

ŘASY),

U

(BAKTERIE, KTERÉ

SE

ROZDĚLÍ NA DVĚ BUŇKY PUČENÍ

–

PROCES,

KDY

NOVÝ

ORGANISMUS

„VYPUČÍ“ - VYROSTE ZE STARÉHO A POTÉ SE OD NĚJ ODDĚLÍ, (KVASINKY) ROZPAD

(FISIPARIE)

–

ROZPAD

TĚLA

MNOHOBUNĚČNÉHO ŽIVOČICHA NA SEGMENTY

(MEDÚZY, TASEMNICE,...) TVORBA VÝTRUSŮ = SPOR VEGETATIVNÍ

ROZMNOŽOVÁNÍ

-

U

VYŠŠÍCH

ROSTLIN - ROSTLINA DOKÁŽE ZREGENEROVAT Z ČÁSTI SVÉHO TĚLA CELÝ ORGANISMUS (NAPŘ. JAHODNÍK

-

ŠLAHOUNY),

KUCHYŇSKÝ – STROUŽKY)

DALŠÍ http://gymtri.trinec.org/soubory/Biologie/2-rocnik/botanika/rozmnozovani-rostlin/pyr_rameta.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Nepohlavn%C3%AD_rozmno%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD#mediaviewer/File:Kalanchoe_veg.jpg

KALANCHOE,

ČESNEK

2. POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ: NA

VZNIKU

NOVÉHO

JEDINCE

SE

PODÍLEJÍ DVA RODIČOVSKÉ ORGANISMY = KOMBINACE GENETICKÝCH INFORMACÍ ROZMNOŽOVÁNÍ

JE

ZALOŽENO

NA

SPLYNUTÍ DVOU POHLAVNÍCH BUNĚK – GAMET,

VZNIKAJÍCÍCH

REDUKČNÍM

DĚLENÍM,

MEIÓZOU V

–

POHLAVNÍCH

ORGÁNECH

http://www.vlasy.cz/obrazky/klonovani-vlasu.jpg

SPLYNUTÍM

SAMČÍ

A

SAMIČÍ

GAMETY

VZNIKNE DIPLOIDNÍ ZYGOTA, KTERÁ SE PAK DĚLÍ MITÓZOU - NEPŘÍMÉ DĚLENÍ VYTVOŘÍ SE NOVÝ JEDINEC VYBAVENÝ GENETICKOU RODIČŮ

http://nd02.jxs.cz/535/466/60db075a7b_57367877_o2.gif http://www.tyden.cz/obrazek/201304/517f8a1d3842b/crop-404401-ovce-vodafone.jpg

INFORMACÍ

OD

OBOU

2. ROZMNOŽOVÁNÍ (DĚLENÍ)

BUNĚK

BUNĚČNÉ DĚLENÍ: POPIS: VŠECHNY BUŇKY SE ROZMNOŽUJÍ DĚLENÍM, PŘI KTERÉM Z JIŽ EXISTUJÍCÍCH MATEŘSKÝCH BUNĚK VZNIKAJÍ NOVÉ DCEŘINÉ BUŇKY

JEDNOBUNĚČNÉ ORGANIZMY SE DÍKY BUNĚČNÉMU DĚLENÍ ROZMNOŽUJÍ, MNOHOBUNĚČNÉ ORGANIZMY JÍM ZVYŠUJÍ MNOŽSTVÍ BUNĚK VE SVÉM TĚLE FÁZE DĚLENÍ BUŇKY: 1) KARYOKINEZE - DĚLENÍ JÁDRA V BUŇCE (JADERNÉ DĚLENÍ) ► MITÓZA – NEPŘÍMÉ DĚLENÍ, NEJČASTĚJŠÍ TYP ► MEIÓZA – REDUKČNÍ DĚLENÍ

► AMITÓZA – PŘÍMÉ DĚLENÍ 2) CYTOKINEZE - ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY (BUNĚČNÉ DĚLENÍ) REGULACE

BUNĚČNÉHO

DĚLENÍ

JE

NEZBYTNÁ,

NEKONTROLOVANÉ BUNĚČNÉ DĚLENÍ ZPŮSOBUJE NÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ

JADERNÉ DĚLENÍ

http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/files/59/9304.png

BUNĚČNÝ CYKLUS: MITÓZA – SOUČÁST BUNĚČNÉHO CYKLU

CYKLUS, KTERÝM PROCHÁZÍ EUKARYOTICKÁ BUŇKA OD SVÉHO VZNIKU PO DALŠÍ DĚLENÍ DOBA TRVÁNÍ CYKLU SE NAZÝVÁ GENERAČNÍ DOBA (CCA 20–24 HODIN) 1) PŘÍPRAVNÁ FÁZE (INTERFÁZE)

G1 FÁZE VČETNĚ KLIDOVÉ F. G0 S FÁZE

G2 FÁZE 2) F. VLASTNÍHO DĚLENÍ -

M FÁZE = MITÓZA


G1 FÁZE:

POSTMITOTICKÁ FÁZE OBDOBÍ RŮSTU BUŇKY, TVORBY ORGANEL PŘÍPRAVNÁ FÁZE NA DALŠÍ DĚLENÍ

TRVÁ ASI 10 - 12 HODIN FÁZE VČETNĚ KLIDOVÉ F. –

G0


G0 FÁZE:

FÁZE, KDY SE BUŇKA JIŽ DÁLE NEDĚLÍ - ZASTAVENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU NÁSTUP

JE

OVLIVNĚN

TZV.

KONTROLNÍM

UZLEM,

UMÍSTĚNÝM

NA

POČÁTKU G1 FÁZE (POKUD SE JIŽ BUŇKA NEMÁ DÁLE DĚLIT, VSTOUPÍ DO G0 FÁZE, MÍSTO DO G1 FÁZE)

PRO ZAJÍMAVOST: PLNĚ DIFERENCOVANÉ BUŇKY (NAPŘ. NEURONY) SE DÁLE JIŽ NEDĚLÍ NAOPAK (NAPŘ.

NĚKTERÉ JATERNÍ

HEPATOCYTY)

JSOU

JINÉ

BUŇKY

BUŇKY

-

SCHOPNY

V

PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEJÍT Z G0 FÁZE DO G1 FÁZE A ZAČÍT SE OPĚT DĚLIT, HEPATOCYTY SE DĚLÍ CCA 2X/ROK


S FÁZE:

DNA SE REPLIKUJE NA DVOJNÁSOBNÉ MNOŽSTVÍ KAŽDÝ CHROMOSOM JE OD TÉTO DOBY ZDVOJENÝ - TVOŘENÝ PÁREM

SESTERSKÝCH CHROMATID TRVÁ ASI 6 - 8 HODIN


G2 FÁZE:

ZDVOJOVÁNÍ ORGANEL TVORBA STRUKTUR POTŘEBNÝCH PRO DĚLENÍ BUŇKY

TRVÁ ASI 2 - 4 HODINY


M FÁZE - MITÓZA: POPIS: NEPŘÍMÉ DĚLENÍ UPLATŇUJE SE PŘI BĚŽNÉM DĚLENÍ SOMATICKÝCH (TĚLNÍCH) BUNĚK SLOŽITÝ MECHANIZMUS DĚLENÍ JÁDRA PROBÍHÁ U VĚTŠINY BUNĚK ZARUČUJE DOKONALÉ ROZDĚLENÍ GENETICKÉHO MATERIÁLU MEZI DCEŘINÉ

BUŇKY – VIZ REPLIKACE TRVÁ ASI 1 - 2HODINY SKLÁDÁ SE: 1) Z JADERNÉHO DĚLENÍ (MITÓZY), FÁZE: ► PROFÁZE ► METAFÁZE ► ANAFÁZE ► TELOFÁZE 2) VLASTNÍ CYTOKINEZE (DĚLENÍ CYTOPLAZMY)


PROFÁZE:

MIZÍ (ZANIKÁ) JADERNÁ MEMBRÁNA A JADÉRKO CHROMOZOMY SE SPIRALIZUJÍ ROZDĚLÍ

SE

CENTROZOM

A

DVA

VZNIKLÉ

CENTRIOLY

SE

STĚHUJÍ

K OPAČNÝM PÓLŮM BUŇKY VZNIKÁ APARÁT DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA – SÍŤ VLÁKEN, KTERÉ SE SBÍHAJÍ KE DVĚMA PÓLŮM (BUDOUCÍM NOVÝM JÁDRŮM) CHROMOZOMY

SE

ZKRACUJÍ

MIKROSKOPICKY VIDITELNÝMI

http://www.gymh.cz/vyuka/biologie/prehledy/1uvo_3_delenibunek.pdf

A

ZTLUŠŤUJÍ

A

STÁVAJÍ

SE

TAK


METAFÁZE: CHROMOZOMY

NASEDNOU

NA

VLÁKNA

DĚLÍCÍHO

VŘETÉNKA

(CCA

UPROSTŘED – NEJŠIRŠÍ MÍSTO) NA KAŽDÉ VLÁKNO NASEDNE JEDEN CHROMOZOM POTÉ SE CHROMOZOMY ROZDĚLÍ TAK, ŽE SE OBĚ KOPIE DNA (DOSUD SPOJENÉ) OD SEBE ODDĚLÍ PŘERUŠÍ SE VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA TÍMTO

OKAMŽIKEM

SE

Z

JEDNÉ

SADY

ZDVOJENÝCH

VYTVOŘILY DVĚ SADY JEDNODUCHÝCH CHROMOZOMŮ


CHROMOZOMŮ


ANAFÁZE: „ROZPŮLENÍ“

CHROMOZOMŮ

V

CENTROMEŘE

NA

DVĚ

SAMOSTATNÉ

CHROMATIDY, VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA SE SMRŠŤUJÍ (ZKRACUJÍ) A DOPRAVUJÍ TAK CHROMOZOMOVÉ POLOVINY K OPAČNÝM KONCŮM BUŇKY BUŇKA SE PROTAHUJE DO DÉLKY NA KONCI ANAFÁZE JSOU CHROMOZOMY SHROMÁŽDĚNÉ U OBOU PÓL§ VZNIKLY ZÁKLADY DVOU NOVÝCH JADER



TELOFÁZE: VZNIKAJÍ

NOVÁ

BUNĚČNÁ

JÁDRA,

KTERÁ

NESOU

STEJNOU

SADU

CHROMOZOMŮ JAKO JÁDRO PŮVODNÍ KOLEM OBOU NOVĚ VZNIKLÝCH DCEŘINÝCH JADER VZNIKÁ JADERNÝ OBAL A NOVÁ CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA, OBNOVÍ SE JADÉRKA MIZÍ DĚLÍCÍ VŘETÉNKO CHROMOZOMY ZTRÁCEJÍ NA ZŘETELNOSTI ZAČÍNÁ SAMOTNÁ CYTOKINEZE - ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY NA DVĚ NOVÉ


http://www.etitudela.com/profesores/rma/celula/images/mitosisanimalesquema.gif http://i.lidovky.cz/10/032/lngal/MTR31b7b8_klapka.jpg

MITÓZA:

MEIÓZA:

REDUKČNÍ DĚLENÍ - DĚLENÍ, PŘI KTERÉM Z JEDNÉ DIPLOIDNÍ BUŇKY (2n) VZNIKAJÍ ČTYŘI HAPLOIDNÍ BUŇKY (n) CÍLEM JE VYTVOŘIT BUŇKY S POLOVIČNÍ (HAPLOIDNÍ) SADOU

– GAMETY – POHLAVNÍ BUŇKY (VAJÍČKA A SPERMIE) - CÍLEM JE TEDY ZAJISTIT, ABY BUŇKA ZÍSKALA POUZE POLOVINU GENETICKÉHO MATERIÁLU KDYŽ SE TYTO BUŇKY V BUDOUCNU SPOJÍ, VYTVOŘÍ OPĚT

DIPLOIDNÍ SADU MEIÓZA ZAČÍNÁ STEJNĚ JAKO MITÓZA – ZDVOJENÍM VŠECH CHROMOZOMŮ A JEJICH SMOTÁNÍM (ZOBECNĚNO INTERFÁZÍ) PŘI MEIÓZE PROBÍHAJÍ DVĚ DĚLENÍ JÁDRA A BUŇKY, ALE

JEDINÉ ROZDĚLENÍ CHROMOZOMŮ VÝSLEDKEM JSOU 4 DCEŘINÉ BUŇKY, Z NICHŽ KAŽDÁ MÁ POLOVIČNÍ POČET CHROMOZOMŮ VÝZNAM

MEIÓZY

OTCOVSKÝCH POHLAVNÍCH VARIABILITĚ,

SPOČÍVÁ

A

NÁHODNÉM

MATEŘSKÝCH

BUNĚK TA

V

JE

A

TÍM

ZVÝŠENÁ

CHROMOZOMŮ

DO

UMOŽNĚNÉ

GENETICKÉ

MECHANIZMEM

CROSSING-

OVERU

PROCESUÁLNĚ: REPLIKACE DNA, MITÓZA, MEIÓZA http://www.rodinka.sk/typo3temp/pics/5edfcdaa1f.jpg http://www.iam.fmph.uniba.sk/web/genetika/stranky/slavka/kapitoly/4/obr/mei.JPG

ROZDĚLENÍ

POROVNEJ:

http://www.iam.fmph.uniba.sk/web/genetika/stranky/andrea/images/mitoza.jpg

http://www.iam.fmph.uniba.sk/web/genetika/stranky/andrea/images/meioza.jpg

MEIÓZA: SKLÁDÁ SE ZE DVOU DĚLENÍ JDOUCÍCH PO SOBĚ

► I. REDUKČNÍ DĚLENÍ – HETEROTYPICKÉ ► II. REDUKČNÍ DĚLENÍ - HOMEOTYPICKÉ

I. REDUKČNÍ DĚLENÍ – HETEROTYPICKÉ: VÝSLEDKEM JSOU 2 DCEŘINÁ JÁDRA S HAPLOIDNÍM POČTEM CHROMOZOMŮ, KAŽDÝ Z NICH JE

VŠAK

SLOŽEN

ZE

DVOU

CHROMATID

JAKO

U

MITÓZY

PROBĚHNE

PROFÁZE – TELOFÁZE CYTOKINEZE PO TÉTO FÁZI SE USKUTEČNÍ

JEN

ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK

U

II. REDUKČNÍ DĚLENÍ – HOMEOTYPICKÉ: ÚČASTNÍ

SE

HO

JÁDRA

HAPLOIDNÍM

S

POČTEM

DVOUCHROMATIDOVÝCH CHROMOZOMŮ JEJICH CENTROMERY SE ODDĚLÍ, CHROMOZOMY SE ROZESTUPUJÍ DĚLENÍ

UKONČÍ

VÝSLEDKEM

CYTOKINEZE

JSOU

4

DCEŘINÉ,

KTERÉ

HAPLOIDNÍ

(POLOVIČNÍ)

CHROMOZOMŮ

-

BUŇKY

OBSAHUJÍ SADU

MEIÓZA:

http://www.tyden.cz/obrazek/201111/4eb398fcb123f/crop-136665-vajicko.jpg http://www.bio.georgiasouthern.edu/bio-home/harvey/lect/images/meiosis.gif http://www.iam.fmph.uniba.sk/web/genetika/stranky/andrea/images/pohlavne_rozmnozovanie.jpg

AMITÓZA: PŘÍMÉ DĚLENÍ BEZ VYTVÁŘENÍ CHROMOZOMŮ A DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA ZAŠKRCENÍ JÁDRA I CELÉ BUŇKY

DOCHÁZÍ K NEROVNOMĚRNÉMU ROZDĚLENÍ GENETICKÉ INFORMACE VZNIK DVOU NESTEJNOCENNÝCH DCEŘINÝCH BUNĚK PROBÍHÁ VÝJIMEČNĚ – HLAVNĚ U NEMOCNÝCH BUNĚK, NEKONTROLOVANÉ

BUJENÍ – NÁDORY

CYTOKINEZE: ODDĚLENÍ CYTOPLAZMY ROZDĚLENÍ BUŇKY → VZNIKNOU 2 BUŇKY, KAŽDÁ MÁ 46 CHROMOZOMŮ ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY VČ. ROZDĚLENÍ ZBYLÉHO BUNĚČNÉHO OBSAHU, KTERÁ SE ROZLIŠUJE V ZÁVISLOSTI NA DRUHU BUŇKY: PUČENÍ, TYPICKÉ PRO NĚKTERÉ PRVOKY, KVASINKY ZAŠKRCOVÁNÍ (RÝHOVÁNÍ) - ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY

PŘEHRÁDEČNÉ DĚLENÍ (ROSTLINNÉ BUŇKY)

http://www.gymh.cz/vyuka/biologie/prehledy/1uvo_3_delenibunek.pdf http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Cytokinesis.png/220px-Cytokinesis.png

http://kovo-vyroba.sk/upload/product/z33.jpg http://i.lidovky.cz/10/032/lngal/MTR31b7b8_klapka.jpg

MEIÓZA:

http://www.weightwhale.com/wp-content/uploads/2011/01/vitamin-a-helps-cell-division.jpg

STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

Recommend Documents