ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V ČR A JEHO KOMPARACE S ALTERNATIVNÍMI ZPŮSOBY INVESTOVÁNÍ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V ČR A JEHO KOMPARACE S ALTERNATIVNÍMI ZPŮSOBY INVESTOVÁNÍ The Life Insurance in the Czech Republic and its comparison with alternative investment forms

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

prof. Ing. Viktória Čejková, PhD.

Martina ŠPAČKOVÁ

Brno, duben 2008

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Martina Špačková Životní pojištění v ČR a jeho komparace s alternativními způsoby investování The Life Insurance in the Czech Republic and its comparison with alternative investment forms Financí prof. Ing. Viktória Čejková, PhD. 2008

Anotace Předmětem diplomové práce „Životní pojištění v ČR a jeho komparace s alternativními způsoby investování“ je charakterizovat a analyzovat trh životního pojištění a jiných způsobů investování v ČR, provést komparaci vybraného produktu životního pojištění s vybraným produktem penzijního připojištění a stavebního spoření. První kapitola práce charakterizuje trh životního pojištění, jeho význam, výhody a nevýhody a jednotlivé produkty životního pojištění nabízené na českém pojistném trhu. Druhá kapitola charakterizuje alternativní způsoby investování podstatné z hlediska drobného investora, jejich význam, výhody a nevýhody a potenciál z hlediska výnosu, likvidity a rizika. Třetí kapitola analyzuje konkrétní produkt životního pojištění, penzijního připojištění a stavebního spoření a provádí jejich komparaci. Annotation The scope of this diploma thesis „The Life Insurance in the Czech Republic and its comparison with alternative investment forms“ is to characterize and analyse life insurance market and other investment forms´ market in the Czech republic and compare selected life insurance product with selected supplementary pension insurance product and building savings product. The first part focuses on life insurance market, its importance, its advantages and disadvantages and typical life insurance products for the Czech republic. The second part characterizes alternative investment forms important for a small investor, their importance, advantages and disadvantages and potential in term of yield, liquidity and risk. The third part analyses selected life insurance product, supplementary pension insurance product and building savings product and compare them. Klíčová slova Životní pojištění, penzijní připojištění, stavební spoření, investiční a podílové fondy, akcie, dluhopisy, běžné a termínované vklady, nemovitosti. Key words Life insurance, supplementary pension insurance, building savings, mutual fund and investment company, shares, bonds, current account and time deposit, properties.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Životní pojištění v ČR a jeho komparace s alternativními způsoby investování“ vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Viktórie Čejkové, PhD. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16.4.2008 vlastnoruční podpis autora

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala prof. Ing. Viktórii Čejkové, PhD. za cenné rady a připomínky k obsahovému i formálnímu zpracování mojí diplomové práce a také za její ochotu a vstřícnost.

Obsah Úvod ...........................................................................................................................................7 1 Životní pojištění ....................................................................................................................9 1.1 Význam životního pojištění ..............................................................................................9 1.2 Daňové výhody životního pojištění ................................................................................11 1.2.1 Zákonem stanovené podmínky pro daňovou uznatelnost ........................................11 1.2.2 Daňové zvýhodnění fyzických osob ........................................................................11 1.2.3 Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů ........................................................................13 1.2.4 Daňové zvýhodnění zaměstnanců ............................................................................13 1.2.5 Porušení zákonem stanovených podmínek ..............................................................13 1.3 Klasifikace pojištění .......................................................................................................13 1.4 Klasifikace odvětví životních pojištění...........................................................................14 1.4.1 Dočasné pojištění pro případ smrti ..........................................................................14 1.4.2 Trvalé pojištění pro případ smrti .............................................................................15 1.4.3 Pojištění pro případ smrti nebo dožití – kapitálové životní pojištění ......................15 1.4.4 Investiční životní pojištění .......................................................................................16 1.4.5 Pojištění pro případ dožití ........................................................................................18 1.4.6 Důchodové pojištění ................................................................................................18 1.4.7 Doplňková pojištění .................................................................................................19 1.5 Životního pojištění v evropských zemích a ČR ..............................................................20 2 Alternativní způsoby investování v ČR ............................................................................22 2.1 Investice a jejich rozdělení .............................................................................................22 2.2 Produkty kolektivního investování (investiční a podílové fondy) ..................................23 2.2.1 Subjekty kolektivního investování...........................................................................23 2.2.2 Výnosy .....................................................................................................................24 2.2.3 Členění fondů ...........................................................................................................25 2.2.4 Struktura trhu podílových fondů a její vývoj ...........................................................25 2.2.5 Výhody a nevýhody kolektivního investování ........................................................27 2.2.6 Výkonnost vybraných fondů v členění dle rizika ....................................................28 2.3 Penzijní připojištění ........................................................................................................29 2.3.1 Daňové výhody ........................................................................................................30 2.3.2 Dávky a penze ..........................................................................................................31 2.3.3 Investiční strategie penzijních fondů .......................................................................32 2.3.4 Výhody a nevýhody penzijního připojištění ............................................................32 2.3.5 Zhodnocení prostředků v penzijních fondech ..........................................................33 2.4 Stavební spoření ..............................................................................................................33 2.4.1 Fáze spořící ..............................................................................................................34 2.4.2 Fáze úvěrová ............................................................................................................34 2.4.3 Účelová vázanost vkladů na stavební spoření .........................................................34 2.4.4 Státní podpora stavebního spoření ...........................................................................34 2.4.5 Výhody a nevýhody stavebního spoření ..................................................................35 2.4.6 Úroky z vkladů.........................................................................................................35 2.5 Běžné účty.......................................................................................................................36 2.5.1 Zhodnocení peněžních prostředků na běžných účtech ............................................36 2.6 Termínované vklady .......................................................................................................37 2.6.1 Zhodnocení peněžních prostředků na termínovaných vkladech ..............................37 2.7 Dluhopisy ........................................................................................................................38 2.7.1 Členění dluhopisů ....................................................................................................38 2.7.2 Výnosy z dluhopisů .................................................................................................38 2.7.3 Výhody a nevýhody vyplývající z držby dluhopisů ................................................39

2.7.4 Výnosy plynoucí z dluhopisů .................................................................................. 40 2.8 Akcie ............................................................................................................................... 41 2.8.1 Členění akcií ............................................................................................................ 42 2.8.2 Teorie vývoje akciových kurzů ............................................................................... 42 2.8.3 Výhody a nevýhody spojené s držbou akcií ............................................................ 43 2.8.4 Burza cenných papírů a RM-systém ........................................................................ 43 2.8.5 Výkonnost vybraných akciích na BCPP .................................................................. 44 2.9 Investice do nemovitostí ................................................................................................ 45 2.9.1 Vývoj cen nemovitostí ............................................................................................. 45 2.10 Investice českých domácností a jejich porovnání s evropskými zeměmi..................... 46 3 Komparace životního pojištění s alternativními způsoby investování............................ 48 3.1 Faktory ovlivňující investiční strategii ........................................................................... 48 3.1.1 Výnos ....................................................................................................................... 48 3.1.2 Riziko ....................................................................................................................... 49 3.1.3 Likvidita ................................................................................................................... 50 3.1.4 Časový horizont investice ........................................................................................ 51 3.2 Výpočet vnitřní míry výnosu u jednotlivých investic..................................................... 52 3.2.1 Životní pojištění ....................................................................................................... 52 3.2.2 Penzijní připojištění ................................................................................................. 55 3.2.3 Stavební spoření....................................................................................................... 57 3.3 Srovnání životního pojištění s penzijním připojištěním ................................................. 57 3.4 Srovnání stavebního spoření s penzijním připojištěním ................................................. 60 Závěr ........................................................................................................................................ 61 Seznam použité literatury a dalších zdrojů .......................................................................... 65 Seznam tabulek, grafů a obrázků.......................................................................................... 68 Seznam příloh.......................................................................................................................... 69

Úvod Pojišťovnictví patří mezi významné a dynamicky se rozvíjející odvětví národního hospodářství, je nedílnou součástí finančních trhů vedle peněžního, kapitálového, devizového a komoditního trhu1. Úkolem pojištění je snížit negativní dopad nahodilých událostí, které mohou potkat v životě každého z nás, a to prostřednictvím tvorby a rozdělování rezerv. Na tvorbě rezerv se podílejí všichni pojistníci, ale rozdělování těchto rezerv je založeno na principu solidarity, podmíněné návratnosti a neekvivalentnosti, což znamená, že pojistné plnění dostanou pouze ti, kterým vznikla nahodilá událost, a to nezávisle na tom, jakou částkou do pojistných rezerv přispěli2. Dle zákona č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví a dle norem Evropské Unie rozlišujeme pojistná odvětví životních pojištění a odvětví neživotních pojištění. Životní pojištění v České republice stále zaostává, nemá takový podíl na pojistném trhu, jak je tomu v zemích s vyspělejším pojistným trhem. V ČR činil podíl životního pojištění na předepsaném pojistném za rok 2006 38,7 %, zatímco ve vyspělejších zemích Evropské Unie se tento podíl pohybuje kolem 60 %3. Hlavní důvody můžeme spatřit v malém počtu uzavřených smluv životního pojištění a v nízkých pojistných částkách, z čehož vyplývá, že životní pojištění má značný potenciál růstu do budoucnosti a s největší pravděpodobností vzroste na svém významu. Životní pojištění podléhá neustálému rozvoji. V historii sloužilo životní pojištění převážně k úhradě nákladů spojených s pohřbem, v současnosti se funkce životního pojištění přesouvá k investicím a úsporám. Došlo tedy k přesunu od rizikového pojištění, které krylo riziko smrti k rezervotvornému pojištění, které kromě rizika smrti současně kryje i riziko dožití se stanoveného věku. V současné době již životní pojištění plně konkuruje alternativním investičním instrumentům a stalo se tak nedílnou součástí finančních trhů. V souvislosti s neustále diskutovaným problémem týkajícím se stárnutí obyvatelstva, a tudíž potřeby reformy důchodového systému se hovoří o důležité roli životního pojištění spolu s penzijním připojištěním ve formě tzv. třetího pilíře důchodového systému, kdy by lidé měli z části převzít zodpovědnost za své zajištění na stáří. Cílem diplomové práce bude charakterizovat trh životního pojištění v ČR, jeho význam v tržní ekonomice, charakterizovat alternativní způsoby investování v ČR podstatné z hlediska drobného investora. Dále provést srovnání vybraného produktu životního pojištění s vybraným produktem penzijního připojištění a stavebního spoření, tedy s produkty, které jsou označovány za příčinu stagnace životního pojištění a následně vyhodnotit příčiny stagnace v souvislosti s penzijním připojištěním a stavebním spořením a navrhnout možné zlepšení. V první kapitole budu charakterizovat vývoj životního pojištění, a to především jaký byl význam životního pojištění v jeho počátcích a jakým směrem se ubírá v současné době. Zmíním se o efektech (výhodách a nevýhodách), které přináší životní pojištění pro jedince a pro ekonomiku včetně významu životního pojištění pro důchodový systém a jeho potenciál. Zaměřím se na daňové výhody životního pojištění a změny, které přináší reforma veřejných financí. V této souvislosti poukážu na nepříznivý trend pro životní pojištění z hlediska

1

Zpracováno dle [2, s.17] Zpracováno dle [1, s.8] 3 Zpracováno dle [33] a [40] 2

daňových výhod pro fyzické osoby. Provedu rozdělení a charakteristiku produktů životního pojištění, které se v současné době nabízí na trhu životního pojištění v ČR. Porovnám, jaký má význam životního pojištění v ČR oproti zemím EU. V druhé kapitole diplomové práce se budu zabývat jednotlivými alternativními způsoby investování, které jsou významné z hlediska drobného investora. Budu charakterizovat jednotlivé investice, poukážu na jejich výhody a nevýhody a nastíním možnosti jejich zhodnocení. Porovnám strukturu investic v ČR se zeměmi EMU, čímž bych chtěla poukázat na konzervativnost českých investorů a potenciál do budoucnosti. V třetí kapitole diplomové práce se zaměřím na popis faktorů, které ovlivňují investiční strategii. Navrhnu možnost porovnání investic. Vyberu jeden produkt z životního pojištění, penzijního připojištění a stavebního spoření, které nejprve charakterizuji, poté vypočtu jejich vnitřní míru výnosu a následně je porovnám dle různých hledisek. Pokusím se poukázat na důvody, proč jsou tyto produkty často označované za jednu z příčin stagnace životního pojištění. V závěru diplomové práce shrnu danou problematiku a provedu vlastní zhodnocení. Na základě provedené komparace životního pojištění s penzijním připojištěním a stavebním spořením zhodnotím jejich výhody a nevýhody, vhodnost do nich investovat a uvedu důvody pro své rozhodnutí. Současně provedu zhodnocení příčin, proč jsou dané investice označovány jako důvod stagnace životního pojištění a navrhnu možné zlepšení vedoucí k odstranění stagnace životního pojištění. V práci budou použity metody analýzy, syntézy a dedukce. Vlastní názory, myšlenky a hodnocení budou v diplomové práci označeny kurzívou.

1 Životní pojištění V první kapitole budu charakterizovat vývoj životního pojištění, jaký byl význam životního pojištění v jeho počátcích a jakým směrem se ubírá v současné době. Zmíním se o efektech, které přináší životní pojištění pro jedince, pro ekonomiku a pro důchodový systém. Zaměřím se na daňové výhody životního pojištění a změny, které přináší reforma veřejných financí. V této souvislosti poukážu na nepříznivý trend pro životní pojištění z hlediska daňových výhod pro fyzické osoby. Rozdělím a charakterizuji produkty životního pojištění, které se v současné době nabízí na trhu životního pojištění v ČR a porovnám význam životního pojištění v zemích EU a ČR.

1.1 Význam životního pojištění V rámci životního pojištění mohou být kryta dvě základní rizika: − riziko smrti (pojistník stanoví v pojistné smlouvě obmyšlenou osobu, tedy osobu, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného), − riziko dožití (jde o proces spoření, kdy pojišťovna vytváří rezervy na výplatu pojistného plnění). Historicky bylo životní pojištění chápáno jako finanční ochrana pozůstalých v případě úmrtí živitele. Nešlo však o finanční ochranu v dnešním slova smyslu, ale spíše o skromnou podporu rodiny, neboť pojistné plnění bylo převážně použito na úhradu nákladů spojených s pohřbem. Proto bylo životní pojištění nazýváno pohřebním pojištěním. Životní pojištění v jeho původní podobě krylo pouze riziko smrti4. V dnešní době se význam životního pojištění posouvá od rizikového pojištění (tj. pojištění, které zahrnuje pouze riziko smrti) k rezervotvorným pojištěním (tj. pojištěním, která sice kryjí riziko smrti, zároveň však zohledňují možnost dožití se sjednaného konce pojištění). Takovéto životní pojištění by tedy v případě úmrtí pojištěného během pojistné doby mělo snížit negativní důsledky této události pro rodinu pojištěného prostřednictvím výplaty pojistného plnění ve sjednané výši, zároveň v případě dožití se konce sjednané doby pojištění by mělo pojistné plnění sloužit k úhradě statků, které nelze pořídit z běžných příjmů nebo stále častěji k zajištění pojištěného v důchodovém věku, kdy dochází k výraznému propadu příjmů. Životní pojištění tedy v současné době kombinuje různými způsoby riziko smrti a riziko dožití, přičemž je možné ho doplnit o další rizika neživotního charakteru (úraz, invalidita, vážné nemoci a jiné). Životní pojištění postupně převzalo i funkci spořícího a investičního instrumentu. V rámci pojištění pro případ smrti nebo dožití, které je v současné době nejčastěji sjednávaným pojištěním, lze spatřovat následující ekonomické efekty5:
Tlumení inflace. Životní pojištění je obvykle sjednáváno na 10 a více let, čímž jedinec odkládá svoji spotřebu a působí tak protiinflačně.
Výhodné financování investic. Část pojistného je ukládáno do technických rezerv pojišťovny. Tyto rezervy jsou pak pojišťovnou zhodnocovány prostřednictvím investování například do pokladničních poukázek, dluhopisů vydaných ČR nebo Českou národní bankou, hypotečních zástavních listů atd. Vzhledem k dlouhodobému 4 5

Zpracováno dle [3, s.182] Zpracováno dle [8, s. 10-11]

9







charakteru životního pojištění jsou tyto zdroje pro financování ekonomiky výhodné, protože umožňují finančním institucím poskytovat střednědobé a dlouhodobé úvěry, podporují likviditu finančních institucí apod. Doplněk státního důchodového pojištění. Stárnutí obyvatelstva je celosvětový trend ve vyspělejších zemích. Současný důchodový systém je založen převážně na státním důchodovém pojištění. Vzhledem k nízké porodnosti a zvyšování průměrné délky života je však dlouhodobě neudržitelný. Zatímco v roce 1948 9,5 pracujících financovalo jednoho důchodce, v současné době už je to pouze 2,5 pracujících. Důchodový systém můžeme rozčlenit na tři pilíře6: − 1. pilíř: státní důchodové pojištění, které je založeno na solidaritě mezi generacemi, kdy dnes vyplácené důchody jsou hrazeny z příspěvků výdělečně činných občanů, − 2. pilíř: zaměstnanecké penze (člověk část svého sociálního pojištění neodvede státu, ale odvede jej na svůj vlastní účet), − 3. pilíř: individuální pojištění (soukromé zabezpečení na penzi prostřednictvím penzijního připojištění či životního pojištění). V současné době v České republice funguje první a třetí pilíř. Do budoucna by měly hrát stále větší roli druhý a třetí pilíř důchodového systému, a tudíž by význam životního pojištění měl růst. Přínosy pro státní rozpočet ve formě zdanění zisků pojišťoven a zdanění některých druhů pojistného plnění, respektive rozdílu mezi výší pojistného plnění a zaplaceným pojistným.

Výhody životního pojištění7:
Zabezpečení pojištěného pro období, kdy dojde k propadu jeho příjmů a jeho rodiny pro případ smrti pojištěného, tedy pojistná ochrana.
Pojistná ochrana začíná běžet ihned od počátku pojištění s jistými výjimkami v případě připojištění.
Možnost sjednání připojištění, která rozšiřují pojistnou ochranu jako pojištění pro případ invalidity, úrazu, vážných onemocnění, pracovní neschopnosti či pro případ pobytu v nemocnici. Například pojištění pro případ úrazu lze sjednat i samostatně, ale pojistné je výrazně vyšší než v případě sjednaní pojištění jako připojištění k životnímu pojištění.
Je možné sjednat připojištění pro případ invalidity, které zahrnuje zproštění od placení pojistného v případě, stane-li se pojištěná osoba plně invalidní.
Pokud pojišťovna akceptuje pojištění a nevypoví ho v dvouměsíční výpovědní lhůtě, již nemůže pojištění vypovědět (pokud nedošlo k poskytnutí nepravdivých a neúplných informací vztahujících se k pojištění, a to zejména týkajících se zdravotního stavu pojištěného).
Daňové úspory, kterým je věnován oddíl 1.2.
Příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnancům jsou osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (od 1.1.2008 pouze do výše 24000 Kč za rok).
U investičního a u variabilní formy kapitálového životního pojištění může klient jednoduše měnit parametry pojistné smlouvy, například snižovat či zvyšovat pojistnou částku nebo pojistné, přidávat či odebírat různá připojištění a měnit dokonce i pojistnou dobu. Klient si přizpůsobuje životní pojištění své aktuální životní situaci.

6 7

Zpracováno podle [8, s.12] Zpracováno podle [8, s.19] a [41]

10

Nevýhody životního pojištění8:
Velmi vysoké poplatky, které jsou často skryté a snižují výnos pod úroveň jiných spořících nástrojů.
Vklady nejsou garantovány státem.
Zdanění dosažených výnosů srážkovou daní ve výši 15 %, v případě předčasné výpovědi sazbou 25 %, ale to pouze do 31.12.2007, od 1.1.2008 je sazba 15%.
Pojišťovny mohou investovat svěřené prostředky pouze velice konzervativně. Zákon o pojišťovnictví a vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zmíněný zákon, omezují realizaci investiční činnosti zásadami finančního umístění, jeho skladbou a limity. Zmíněné omezení neplatí pro investiční životní pojištění.
Životní pojištění se obvykle sjednává na dlouhý časový horizont.
Pojišťovna může odmítnou pojistit osobu, pakliže shledá, že její zdravotní stav je pro ni příliš rizikový.
Nízká likvidita finančních prostředků.

1.2 Daňové výhody životního pojištění Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších novel (dále jen ZoDP) mohou fyzické osoby, zaměstnanci a zaměstnavatelé, kteří přispívají svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění, v případě zákonem stanovených podmínek využít daňových výhod. Daňových výhod lze využít pouze u pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití nebo u důchodového pojištění v případě splnění dalších zákonem stanovených podmínek. Mluvíme tedy především o investičním životním pojištění, kapitálovém životním pojištění a důchodovém pojištění. 1.2.1 Zákonem stanovené podmínky pro daňovou uznatelnost








Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy, současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60let, u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití musí být pojistná částka alespoň: − 40 000 Kč v případě pojistné smlouvy s pojistnou dobou 5 až 15 let, − 70 000 Kč v případě pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15, pojistník je zároveň pojištěným, jestliže je pojistné nebo jeho část hrazeno zaměstnavatelem, musí být ve smlouvě stanoveno, že nárok na plnění z pojištění má zaměstnanec.

1.2.2 Daňové zvýhodnění fyzických osob Dle §15 odst.6 ZoDP lze od základu daně za zdaňovací období odečíst poplatníkem zaplacené pojistné. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Za tímto účelem pojišťovna vystaví potvrzení o zaplaceném pojistném, které zaměstnanec předloží svému zaměstnavateli nejpozději do 15.února následujícího roku v případě, že mu provádí roční zúčtování zaměstnavatel nebo si jej sám uplatní jako nezdanitelnou část základu daně ve svém přiznání k dani z příjmu fyzických osob, má-li takovou povinnost.

8

Zpracováno podle [15] a [41]

11

Tabulka č. 1.1 Daňová úspora v případě platby 500 Kč a 1000 Kč měsíčně na životní pojištění v roce 2007 Hrubá měsíční mzda Sazba daně v roce 2007 0 - 10100 12 % 10100 - 18200 19 % 18200 - 27600 25 % 27600 a více 32 % Zdroj: vlastní konstrukce

Roční úspora při pojistném 500 Kč měsíčně 1000 Kč měsíčně 720 Kč 1 440 Kč 1 140 Kč 2 280 Kč 1 500 Kč 3 000 Kč 1920 Kč 3 840 Kč

Dle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů ze dne 19. září 2007, který nabývá účinnosti od 1.1.2008, kterým se mění ZoDP, dochází ke změně výpočtu základu daně (základem daně je hrubá mzda zvýšená o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, tj. „superhrubá mzda“) a dochází ke sjednocení sazby daně na 15 %. Na první pohled vypadá, že se nic nemění oproti roku 2007 (pořád zůstává možnost odpočtu 12000 Kč jako nezdanitelné části základu daně), skutečnost je však odlišná. Díky zvýšenému základu daně a změně sazby dochází ke snížení výhodnosti životního pojištění z hlediska daňové úspory pro fyzické osoby. Do hrubé mzdy 10255 Kč je daňová úspora nulová, jelikož je daň nulová i v případě, že neuplatníme žádné nezdanitelné části základu daně a jiné slevy na dani kromě slevy na poplatníka.. V případě hrubé mzdy vyšší jak 10255 Kč začíná mít vliv uplatnění životního pojištění jako nezdanitelné části základu daně na daňovou úsporu. Tabulka č. 1.2 Daňová úspora v případě platby 500 Kč a 1000 Kč měsíčně na životní pojištění v roce 2008 (v případě, že fyzická osoba neuplatní žádné jiné nezdanitelné části základu daně ani jiné slevy na dani kromě slevy na poplatníka) Hrubá měsíční mzda Sazba daně(ze v roce 2007 superhrubé mzdy) Méně než 10255 15 % 10593 15 % 10967 a více 15 % Zdroj: vlastní konstrukce

Roční úspora při pojistném 500 Kč měsíčně 1000 Kč měsíčně 0 Kč 0 Kč 900 Kč 900 Kč 900 Kč 1 800 Kč

Při hrubé mzdě 10593 a měsíční platbě 500 Kč na životní pojištění je daň rovna nule, tudíž platba vyšší částky na životní pojištění z hlediska daňové úspory nemá smysl. Při hrubé mzdě 10967 Kč a měsíční platbě 1000 Kč na životní pojištění je daň rovna nule, což znamená, že od výše této hrubé mzdy využijeme maximálně daňovou úsporu. Z výše uvedeného vyplývá, že díky zvýšení základu daně a změny sazby daně došlo ke snížení daňové výhodnosti životního pojištění. Dle mého názoru by ale naopak měla být zvyšována výhodnost životního pojištění z hlediska daně z příjmu. Lidé by pak byli motivováni, aby převzali větší zodpovědnost sami za sebe v postproduktivním období života a to je obzvláště důležité v době, kdy současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, a tudíž je více než důležitá reforma důchodového systému.

12

1.2.3 Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů Zaměstnavatel může hradit pojistné na soukromé životní pojištění, které uzavřel jako pojistník a pojištěný jeho zaměstnanec. Zaplacené částky je možno uplatňovat za zdaňovací období maximálně do výše 8000 Kč za jednoho zaměstnance jako náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná se tedy o daňově uznatelný náklad pro zaměstnavatele. Toto ustanovení platí do 31.12.2007 a řídí se § 24 odst.2 pís.zo) ZoDP. Navíc jsou příspěvky osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v neomezené výši. Od 1.1.2008 se toto ustanovení ruší a daňová uznatelnost platby na životní pojištění se může řídit pouze dle § 24 odst.2 pís.j), bodu 5 ZoDP, na základě kterého může zaměstnavatel stanovit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpisu, že bude zaměstnancům přispívat na životní pojištění. Maximální částka zde není stanovena. Existuje zde ale návaznost na daňové zvýhodnění zaměstnanců, které je popsáno níže. Příspěvky jsou osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pouze do výše 24000 ročně, nikoliv v neomezené výši. Navíc např. Kooperativa Vienna Insurance Group poskytuje zaměstnavatelům, kteří přispívají svým zaměstnancům na životní pojištění úsporu ve formě 3 % z pojistného, které pošle zaměstnavatel na účet Kooperativy (je zde ale stanoven minimální počet smluv, aby byla výhoda poskytnuta). Kooperativa vrátí pak tato 3 % zaměstnavateli. Do pojistného se započítává i pojistné, které si platí zaměstnanci (resp. které jsou strženy zaměstnanci ze mzdy, a které odvádí zaměstnavatel spolu se svými příspěvky pojišťovně). 1.2.4 Daňové zvýhodnění zaměstnanců Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob až do výše 12 000 Kč ročně. Toto ustanovení platí do 31.12.2007 a řídí se § 6 odst.9 pís.w) ZoDP. Současně jsou tyto příspěvky osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v jakékoli výši. Od 1.1.2008 se toto ustanovení ruší a řídí se dle § 6 odst.9 pís.p) ZoDP. Od daně je osvobozen příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění, a to v úhrnu maximálně do výše 24000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Současně jsou tyto příspěvky osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti do této výše. 1.2.5 Porušení zákonem stanovených podmínek Při nedodržení zákonem stanovených podmínek zaniká nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně. Poplatník je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, a uvést v něm jako příjem částky, o které mu byl za dobu trvání pojištění z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

1.3 Klasifikace pojištění Dle zákona č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví rozlišujeme:
životní pojištění - soubor pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č.1 zákona, 13




neživotní pojištění - soubor pojistných odvětví uvedených v části B přílohy č.1 zákona.

Dle zákona č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě rozlišujeme:
pojištění škodové - soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události (svým charakterem odpovídá neživotnímu pojištění),
pojištění obnosové - soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody (svým charakterem odpovídá životnímu pojištění). Dle způsobu tvorby rezerv rozlišujeme9:
Riziková pojištění – pojištění, u kterého nevíme, jestli pojistná událost nastane, a tedy jestli bude vypláceno pojistné plnění a v jaké výši. V případě životního pojištění jde o dočasné pojištění pro případ smrti, jinak riziková pojištění odpovídají spíše svým charakterem neživotnímu pojištění.
Rezervotvorná pojištění – pojištění, u kterého k pojistné události dojde vždy. Vytváří se tedy vždy technická rezerva na pojistná plnění. Jde o trvalé pojištění smrti nebo především o životní pojištění, kdy pojistné plnění je vypláceno v případě dožití.

1.4 Klasifikace odvětví životních pojištění Klasifikace pojistných odvětví životního pojištění je v ČR uvedená v příloze č.1 zákona č.409/2004 Sb., o pojišťovnictví, kterou uvádím v příloze č.1. V hospodářské praxi se však toto členění nedodržuje. V další části diplomové práce tedy provedu rozdělení pojištění dle praxe komerčních pojišťoven v ČR. Životní pojištění v ČR můžeme rozdělit následovně:
dočasné pojištění pro případ smrti,
trvalé pojištění pro případ smrti,
pojištění pro případ smrti nebo dožití (resp.kapitálové životní pojištění),
investiční životní pojištění,
pojištění pro případ dožití,
důchodové pojištění,
připojištění k životnímu pojištění. 1.4.1 Dočasné pojištění pro případ smrti Dočasné pojištění pro případ smrti je základním typem životního pojištění. Často bývá nazýváno rizikovým životním pojištěním. Pojistnou událostí je smrt pojištěného. Nastane-li pojistná událost, tj. dojde-li k úmrtí pojištěného, vyplatí pojišťovna obmyšlenému pojistné plnění stanovené v pojistné smlouvě. Pakliže není v pojistné smlouvě určena obmyšlená osoba, vstupuje pojistné plnění do dědického řízení. Dočasné pojištění je plně rizikovým životním pojištěním. Není jisté, zda-li pojistná událost nastane, a tudíž nejsou vytvářeny žádné rezervy. Pokud se pojištěný dožije konce sjednané pojistné doby, pojistná smlouva zaniká bez jakékoliv výplaty. Z výše uvedeného důvodu patří k nejlevnějším životním pojištěním. Pravděpodobnost úmrtí s věkem roste, což by mělo být odraženo v pojistném. Pojistné by se mělo s každým rokem zvyšovat. V praxi však bývá stanoveno konstantní pojistné po celou 9

Zpracováno podle [1, s.27]

14

pojistnou dobu. Pojistník tak platí v prvním období vyšší pojistné než odpovídá riziku úmrtí a pojišťovna vytváří z tohoto vyššího pojistného rezervu, kterou pak čerpá v druhé části pojistné doby, kdy pojistník platí nižší pojistné než odpovídá pravděpodobnosti úmrtí10. Nejčastěji bývají dva základní důvody pro sjednání dočasného pojištění pro případ smrti. Typicky bývá požadováno toto pojištění u úvěrů na vyšší částky (u hypotéčního úvěru), kdy pojistné plnění je plně vinkulováno ve prospěch poskytovatele úvěru. V případě pojistné události je zbytek jistiny jednorázově splacen pojistným plněním. Pro tento účel bývá sjednáváno nejčastěji pojištění na klesající pojistnou částku tak, aby v každém období plně pokrylo zbytek jistiny. Druhým, v dnešní době méně častým, důvodem je zabezpečení pozůstalých. A to především v případě, kdy je rodina ekonomicky závislá na jediné osobě nebo když chce pojištěný přispět svým blízkým na pohřeb. Pro tento účel bývá sjednáváno nejčastěji pojištění na konstantní pojistnou částku tak, aby pozůstalí obdrželi pojistnou částku stanovenou v pojistné smlouvě11. 1.4.2 Trvalé pojištění pro případ smrti Trvalé pojištění pro případ smrti je také nazýváno doživotním pojištěním. Pojistnou událostí je opět smrt pojištěného. Na rozdíl od dočasného pojištění je pojistná částka vyplacena vždy a pojišťovna proto musí vytvořit rezervu. Jde tedy o rezervotvorné pojištění. Pojistné může být placeno po celou dobu pojištění, obvykle se však platí pouze po stanovenou dobu. Nárok na pojistné plnění nezaniká ani po uplynutí doby placení pojistného. 1.4.3 Pojištění pro případ smrti nebo dožití – kapitálové životní pojištění Pojištění pro případ smrti nebo dožití bývá označováno také jako smíšené pojištění nebo častěji jako kapitálové životní pojištění. Pojistná událost nastane vždy, a to buď v případě smrti nebo v případě dožití, je tedy kryto jak riziko smrti tak riziko dožití. V rámci produktu může být kladen důraz více na riziko smrti nebo na riziko dožití prostřednictvím pojistné částky. U většiny pojišťoven jde o vzájemné násobky (např. pojistná částka pro případ smrti bude dvakrát vyšší než pojistná částka pro případ dožití). Pojišťovna přebírá za pojistníky pojistné i finanční riziko (technická úroková míra). Kapitálové životní pojištění můžeme rozdělit následovně12:
klasické kapitálové životní pojištění,
moderní kapitálové životní pojištění s vysokou flexibilitou (univerzální životní pojištění). Klasické kapitálové životní pojištění Klasické produkty nenabízejí žádnou variabilitu. Jsou pevně stanoveny pojistné částky, pojistná doba i pojistné. Pojistitel garantuje pojistné plnění pro případ dožití. Klient může požádat pouze o plnou nebo částečnou redukci či o odkupné. Moderní kapitálové životní pojištění s vysokou flexibilitou V současnosti jsou nabízeny modernější produkty s vysokou flexibilitou tak, aby pojištěný mohl přizpůsobit pojištění svým aktuálním životním potřebám. Většinou v první fázi 10

Zpracováno dle [5, s.99-100] Zpracováno dle [3, s.190] 12 Zpracováno dle [3] 11

15

dospělosti (bez dětí) lidé nepřikládají velkou důležitost pojistné ochraně, a tudíž klient upřednostňuje, aby většina prostředků byla využita na spoření a menší část na pojistnou ochranu. V druhé části života (po založení rodiny) potřeba pojistné ochrany stoupá a pojišťovna v rámci těchto produktů může změnit pojistné částky bez toho, aniž by měnila pojistné (méně prostředků bude použito na spoření oproti první fázi). Další fázi můžeme definovat odchodem dětí z domova, kdy pro klienta pravděpodobně opět klesne význam pojistné ochrany a vzroste význam spoření na postproduktivní část života. Moderní produkty dokáží přizpůsobit produkt jednotlivým fázím života13. Konstrukčně se liší od klasických produktů. Skládá se ze dvou složek: spořící složky (výplata pojistné částky pro případ dožití se konce pojistné doby) a rizikové složky (výplata pojistných plnění pro případ smrti a v případně sjednaných připojištění se může jednat o pojistná plnění pro případ úrazu, invalidity, vážné nemoci apod.). Nevytváří se zde pojistně technická rezerva, ale kapitálová hodnota (část pojistného po odpočtu rizikové složky pojistného). Jde v podstatě o klientův účet, ze kterého se čerpá v případě potřeby zvýšené ochrany, na které běžné pojistné nestačí nebo v případě, že klient dočasně neplatí pojistné. Pojistitel tedy v případě dožití vyplatí aktuální výši kapitálové hodnoty na konci pojistné doby a není schopen na počátku pojištění říci, jaká bude její výše14. Kapitálová hodnota se buď zhodnocuje tradičně technickou úrokovou mírou nebo může být investována na základě rozhodnutí pojištěného (jde o kombinaci kapitálového životního pojištění s investičním životním pojištěním). Další variabilita je nabízena ve formě mimořádného vkladu pojistného, mimořádného výběru pojistného či půjčky z kapitálové hodnoty. 1.4.4 Investiční životní pojištění Klasické investiční životní pojištění Investiční životní pojištění je nejmodernějším životním pojištěním. Jde o pojištění, které spojuje rizikové pojištění s investováním. Pojišťovna za pojistníka přebírá pouze pojistné riziko, finanční (investiční) riziko přebírá pojistník. Pojistné plnění pro případ dožití není složeno z pevné pojistné částky a z případných podílů na zisku (není garantováno), ale závisí na aktuální ceně podílových jednotek podílových fondů, do kterých pojistník investoval. Aktuální hodnota může být i nižší než hodnota vložených prostředků. Investiční životní pojištění tedy nabízí klientům vyšší výnosový potenciál, ale za cenu vyššího rizika. Zaručena je však výplata sjednané pojistné částky pro případ smrti (resp. v případě smrti je vyplacena pojistná částka pro případ smrti a aktuální hodnota podílových jednotek). Pojišťovna tvoří investiční podílové fondy s rozdílnými investičními strategiemi, s různou mírou rizika, přičemž pojistník se rozhoduje, v jakém poměru budou jeho finanční prostředky určené na investování rozděleny do jednotlivých investičních fondů. Mezi základní fondy patří akciový fond, fond obligací, peněžní fond, fond státních cenných papírů, fond cizích měn a smíšené fondy15. Pojistné (sražené o rizikovou část a poplatky) pojišťovny přemění podle aktuálního kurzu na podílové jednotky a umístí je v různých fondech v poměru, který si klient určil. Z klientova účtu jsou jednou měsíčně odečítány jednotky na úhradu rizikového pojistného pro krytá rizika 13

Zpracováno dle [3, s.200-201] Zpracováno dle [3, s.201] a [5, s.102] 15 Zpracováno dle [5] 14

16

a na úhradu poplatků za správu pojištění, popř. jiné poplatky (např. za změnu výše pojistného, frekvence placení, výše pojistné částky, přesun podílových jednotek atd.)16. Stejně jako moderní kapitálové životní pojištění umožňuje reagovat na momentální potřeby klienta prostřednictvím celé řady změn v parametrech pojištění (výše pojistného, frekvence placení, výše pojistné částky) a umožňuje mimořádný vklad či výběr pojistného. Lze říci, že výše uvedené investiční životní pojištění je vhodné pro investory se středním sklonem k riziku. Pro investory s vysokým sklonem k riziku je investiční životní pojištění nevhodným produktem, na trhu se nabízejí jiné produkty, které daleko lépe vyhovují jejich požadavkům. V ČR je však stále největší počet investorů s nízkým sklonem k riziku, na což reagovaly pojišťovny a přišly s moderním produktem investičního životního pojištění s garantovaným minimálním pojistným plněním. Moderní investiční životní pojištění Investiční životní pojištění s garantovaným minimálním pojistným plněním je inovací klasického investičního životního pojištění, kde výše pojistného plnění sice závisí na vývoji cen podílových jednotek, ale pojistitel garantuje, že v případě smrti nebo dožití vyplatí oprávněné osobě nebo pojištěnému minimálně garantované pojistné plnění (resp. vložené prostředky do investiční složky)17. Při vzniku pojistné události bude vyplaceno pojistné plnění v garantované minimální výši, pokud je celková hodnota podílových jednotek klienta nižší než garantované pojistné plnění. Pokud je vyšší, potom bude vyplacena celková aktuální hodnota podílových jednotek (resp. participační hodnota). V rámci tohoto produktu klient investuje do zajištěného fondu, který garantuje 100 % vložené částky, zároveň však nic není zadarmo, a tudíž je tato garance výměnou za určitou míru participace na růstu (např. ze 75% se podílíme na růstu podílových jednotek, tzn. že nám bude vyplaceno pouze 75 % míry růstu). Nebo druhou možností je, že nám pojišťovna nabízí míru participace 100 %, ale zároveň je stanoven horní limit výnosnosti. Vysvětlení druhé možnosti nám může podat následující graf. Graf č. 1.1 Možné scénáře vývoje hodnoty fondu a referenčního koše akcií

Zdroj: [35] 16 17

Zpracováno dle [8, s.42] Zpracováno dle [3]

17

V případě, že dochází k nepříznivému vývoji koše akcií (jeho hodnota bude nižší než vložené prostředky do investiční složky), pojišťovna vyplatí 100% vložených prostředků do investiční složky. V případě, že výnosnost koše akcií se bude pohybovat mezi hodnotou, která odpovídá 100% vložených prostředků, a hodnotou, která odpovídá maximálnímu limitu výnosnosti 188%, bude klientovi vyplacena aktuální hodnota.V případě, že výnosnost koše akcií bude vyšší než limit výnosnosti, bude klientovi vyplacena částka, která odpovídá maximálnímu limitu výnosnosti (188%), a tudíž na dalším růstu výnosnosti se již nebude podílet. 1.4.5 Pojištění pro případ dožití U pojištění pro případ dožití může nastat pojistná událost pouze v případě dožití se konce pojistné doby. Pokud nastane pojistná událost, pojišťovna vyplatí pojistné plnění. Jde tedy o formu spoření (je garantován alespoň minimální výnos ve výši technické úrokové míry, která je v současnosti 2,4%). Avšak pojištěný zde podstupuje riziko, že pokud zemře před koncem pojistné doby, nenastane pojistná událost a pojistné plnění nebude vyplaceno. Mezi spořením a životním pojištěním jsou určité rozdíly18:
pojišťovna ručí za vklady pojistníků nikoliv výškou skutečného vkladu, ale v závislosti na sjednané pojistné částce,
přerušení placení běžného pojistného je spojeno s určitými sankcemi. To je důvodem, proč uplatnění pojištění pro případ dožití v základní podobě není obvyklé. Naopak zcela obvykle je uplatněno pojištění pro případ opakovaného se dožití pojištěného, resp. důchodové pojištění či pojištění pro případ dožití se finančně závislé osoby, resp. věnové pojištění. 1.4.6 Důchodové pojištění Jde o zvláštní typ pojištění pro případ dožití, pojištění na dožití se sjednaného věku s postupnou výplatou pojistné částky, a to od okamžiku sjednaného v pojistné smlouvě (obvykle to bývá od sjednaného věku pojištěného, ale je možné sjednat i odklad výplaty nejčastěji 1 rok až 15 let). Jde tedy o pojištění pro případ opakovaného dožití. Pojistným plněním lze označovat každý důchod a pojistnou událostí vždy dožití se dalšího termínu výplaty. Pojišťovny ale nabízí i jednorázové plnění. Je doplňkem státního důchodového pojištění (pokud je sjednáno komerční důchodové pojištění, je vypláceno nad rámec státního důchodového pojištění)19. Důchodové pojištění lze dělit podle několika kritérií20:
Délka výplaty důchodu: − doživotní důchod (pojišťovna vyplácí důchod ve sjednané výši vždy, pokud pojištěný žije), − dočasný důchod (vyplácení důchodu je omezeno jak délkou života, tak i sjednanou pojistnou dobou).
Počátek výplaty důchodu: − důchod splatný ihned (po jednorázovém zaplacení pojistného pojistníkem pojišťovna začíná pravidelně vyplácet pojištěnému důchod při postupném dožívání se jednotlivých období věku),

18

Zpracováno dle [5, s.99] Zpracováno dle [1], [3], [5] a [8] 20 Zpracováno dle [3, s.194], [5, s.100] a [8] 19

18

−







odložený důchod (po určitou dobu je placeno pojistné, po tzv. dobu odkladu, a současně je sjednán okamžik počátku výplaty důchodu. Dochází k postupnému spoření na výplatu důchodu). Frekvence vyplácení: − roční důchod (důchod je vyplácen jednou ročně), − področní důchody (důchod je vyplácen v kratších intervalech než je rok a to nejčastěji měsíčně). Okamžik výplaty: − předlhůtně vyplácené důchody, − polhůtně vyplácené důchody (důchody po uplynutí doby, za které má být důchod vyplacen).

Nejčastěji nabízené produkty důchodového pojištění:
Základní doživotní důchod. Je obdobou starobního důchodu vypláceného ze státního důchodového pojištění. Obvykle je vyplácen od dosažení důchodového věku. Je možné sjednat doživotní či dočasný důchod, jednorázovou výplatu místo pravidelných výplat důchodu, odklad výplaty důchodu (např. pokračuje-li pojištěný v práci). V jeho rámci může být sjednán i nárok na výplatu invalidního důchodu a důchodu pro pozůstalé.
Dočasný důchod v případě plné invalidity. Je obdobou plného invalidního důchodu. Kryje riziko poklesu příjmu v případě, že se pojištěný stane plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění během trvání pojištění, nejdříve však po uplynutí ochranné lhůty od uzavření pojistné smlouvy (toto neplatí, stane-li se pojištěný plně invalidním v důsledku úrazu) a před splatností základního důchodu. Výplata tohoto důchodu náleží pojištěnému až do vzniku nároku na základní důchod nebo do jeho smrti..
Důchod pro pozůstalé. Slouží pro zajištění příjmů pozůstalým v případě smrti pojištěného, a to ať dojde k úmrtí v době placení pojistného nebo v době výplaty základního důchodu. Lze ho sjednat nejčastěji na dobu 5, 10, 15 či 20 let. Výše důchodu závisí na době úmrtí. 1.4.7 Doplňková pojištění K životnímu pojištění může být sjednáno připojištění, které má charakter neživotního pojištění. Přičemž pojišťovny vždy definují připojištění, která lze sjednat v rámci daného produktu. Velkou výhodou je, že jsou cenově daleko výhodnější než pokud bychom si dané pojištění sjednali samostatně, pokud je to vůbec možné. Pro zpracování doplňkových pojištění jsem čerpala z pojistných podmínek České pojišťovny a Kooperativy. Většinou jde o následující připojištění:
pojištění pro případ úrazu,
pojištění pro případ plné invalidity,
pojištění pro případ vážných onemocnění,
pojištění pro případ pracovní neschopnosti,
Pojištění pro případ pobytu v nemocnici.

19

1.5 Životního pojištění v evropských zemích a ČR Význam životního pojištění v ČR je stále podceňován ve srovnání se zeměmi s vyspělejšími pojistnými trhy, což dokládá následující graf. Graf č.1.2 Podíl životního a neživotního pojištění na předepsaném pojistném v roce 2004 v evropských zemích21 Podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v % v roce 2004

podíl NP podíl ŽP

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LI LU FI BEGB FR SE DK IT IE CHNOPT NLMTGRCY PL DE AT ES HUSK CZ SI EE LT HRTR IS LV

Zdroj: vlastní zpracování dle [40]

Graf č.1.3 Podíl životního a neživotního pojištění v ČR a průměr zemí EU Podíl životního a neživotního pojištění na předepsaném pojistném pojistném v % v roce 2004 100 90 80

39,51 60,38

70 60 50

podíl NP

40 30

podíl ŽP

60,49 39,62

20 10 0

průměr zemí EU (25)

ČR

Zdroj: vlastní zpracování dle [40]

Z grafu vyplývá, že v EU převládá podíl životního pojištění nad neživotním pojištěním (průměr zemí EU má podíl životního pojištění 60,5 % na předepsaném pojistném) na rozdíl od ČR, kde naopak převládá neživotní pojištění nad životním (životní pojištění se podílí

21

Kde LI je Lichtenštejnsko, LU Lucembursko, FI Finsko, BE Belgie, GB Velká Británie, FR Francie, SE Švédsko, DK Dánsko, IT Itálie, IE Irsko, CH Švýcarsko, NO Norsko, PT Portugalsko, NL Nizozemsko, MT Malta, GR Řecko, CY Kypr, PL Polsko, DE Německo, AT Rakousko, ES Španělsko, HU Maďarsko, SK Slovensko, CZ Česká republika, SI Slovinsko, EE Estonsko, LT Litva, HR Chorvatsko, TR Turecko, IS Island, LV Lotyšsko.

20

pouze 39,5 %). V současné době ČR zaznamenává stagnaci v oblasti životního pojištění, což je opačný trend oproti zemím EU (pro rok 2006 činil podíl životního pojištění 38,7%). Důvody stagnace životního pojištění v ČR22:
Politika minulé sociálně demokratické vlády, která zajišťovala občanům kontinuitu relativně vysokých sociálních dávek a oslabila tak motiv občanů k postarání se sama o sebe v postaktivní etapě života.
Penzijní připojištění (instrument, který stát podporuje prostřednictvím státního příspěvku a daňové úlevy) spolu se stavebním spořením (instrument podporovaný státem prostřednictvím státního příspěvku) tvoří konkurenci pro životní pojištění, a to především v nižších příjmových skupinách obyvatelstva.
O investování dočasně volných finančních prostředků klienta v klasických kapitálových typech životního pojištění rozhoduje sama pojišťovna, přičemž prvořadým kritériem ukládací politiky je bezpečnost investic pojišťovny (velmi konzervativní investování), a tudíž klient musí akceptovat obecně nižší výnosnost oproti průměrné výnosnosti investičních instrumentů.
Dlouhodobě nízká výnosnost finančních trhů, a tím ovlivněná nízká míra garantovaného výnosu produktů kapitálového životního pojištění. Celkově lze však očekávat, že se bude se zvyšující životní úrovní obyvatelstva zvyšovat zájem o pojištění osob, což se projeví v růstu. Lze také předpokládat, že se pojišťovnám otevřou nové tržní segmenty v souvislosti s nezbytnou reformou důchodového systému23.

Závěrem kapitoly lze říci, že životní pojištění se stalo důležitou součástí našich životů a vzhledem k očekávané reformě důchodového systému lze očekávat, že se jeho význam ještě zvýší a měl by se tak přiblížit významu v zemích EU. Životní pojištění v ČR prošlo dynamickým vývojem, který stále probíhá. Pojišťovny neustále přicházejí s novými produkty jako např. investiční životní pojištění s garantovaným minimálním pojistným plněním a snaží se tak stále více přizpůsobovat potřebám klientů. Životní pojištění se tak stalo významnou součástí investičních možností.

22 23

Zpracováno dle [13] Zpracováno dle [14]

21

2 Alternativní způsoby investování v ČR V druhé kapitole diplomové práce se budu zabývat jednotlivými alternativními způsoby investování, které jsou významné z hlediska drobného investora. Charakterizuji jednotlivé investice, poukážu na jejich výhody a nevýhody a nastíním možnosti jejich zhodnocení. Porovnám strukturu investic v ČR a zemích EMU.

2.1 Investice a jejich rozdělení Investici můžeme definovat jako „záměrné obětování jisté dnešní hodnoty za účelem získání vyšší budoucí hodnoty“, přičemž zatímco obětování se děje v přítomnosti a je jisté, odměna přichází až v budoucnosti a je nejistá. Investice jsou realizovány prostřednictvím nákupu investičních aktiv. Tato aktiva slouží investorům k rozmnožení jejich současného bohatství v budoucnosti a to tím, že jejich nákupem získají buď nárok na z nich plynoucí cash flow, nebo spekulují, že jejich ceny v průběhu času stopnou a prodají je se ziskem, nebo jejich kombinací24. Legislativní pojetí investičního instrumentu v ČR je uzké. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu považuje za investiční nástroj:
investiční cenné papíry,
cenné papíry kolektivního investování,
nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu,
deriváty. Širší pojetí investic zahrnuje následující investiční nástroje25: 1) Finanční investice. Finanční investice mají podobu nákupu investičních nástrojů finančního trhu a dělí se dále na: a) Finanční produkty. Finanční produkty se dále dělí na: i) investiční a podílové fondy, ii) penzijní připojištění, iii) stavební spoření, iv) životní pojištění, v) neživotní pojištění. b) Přímé finanční investice. Přímé finanční investice se dále dělí na: i) přímé finanční investice na peněžním trhu: − běžné účty, − termínované vklady, − depozitní certifikáty, − pokladniční poukázky, − směnky. ii) přímé finanční investice na kapitálovém trhu: − dluhopisy, − akcie, − deriváty cenných papírů.

24 25

Zpracováno dle [14, s.103] Zpracováno dle [9, s.341]

22

2) Reálné investice. Reálné investice jsou vázány na předměty hmotného charakteru. Jde o investice do reálného majetku se záměrem jeho dočasné držby a následného prodeje v budoucnosti26. Dělí se na: a) investice do nemovitostí, b) investice do drahých kovů a ostatních komodit, c) investice do uměleckých předmětů, d) investice do starožitností a sbírek. V rámci své práce budu pracovat s rozdělením alternativních investic, které je významné z hlediska drobného investora. Zaměřím se tedy na následující investice:
investiční a podílové fondy,
penzijní připojištění,
stavební spoření,
běžné účty a termínované vklady,
akcie,
dluhopisy,
investice do nemovitostí.

2.2 Produkty kolektivního investování (investiční a podílové fondy) Zákon č.189/2004 Sb., o kolektivním investování rozumí kolektivním investováním podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. Jde tedy o činnost, od které investor očekává, že mu přinese takové zhodnocení vložených prostředků, které je adekvátní akceptovanému diverzifikovanému riziku a umožní mu přístup na trhy, kam by jako drobný investor neměl přístup, dostatečnou odbornou znalost nebo by to pro něj nebylo možné z důvodu vysokých finančních nároků. 2.2.1 Subjekty kolektivního investování27 Investiční společnost je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je výhradně kolektivní investování. Peněžní prostředky získává tím, že prodává podílové listy a tyto prostředky pak soustřeďuje v podílových fondech. Majetek v podílovém fondu se nestává majetkem společnosti, ta ho pouze spravuje svým jménem a na účet podílníků. Majetek podílového fondu nemůže investiční společnost investovat jakýmkoliv způsobem. Může investovat do zákonem stanovených cenných papírů, v zákonem stanoveném poměru. Je také stanoven limit pro hodnotu cenných papírů od jednoho emitenta na maximálně 10% a nesmí investovat do jiného podílového fondu nebo investiční společnosti. Investiční fond je právnickou osobou, která shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti upisováním akcií. Prostředky jsou majetkem investičního fondu, který s nimi nakládá svým jménem a na svůj účet a ty pak investuje do investičních instrumentů (cenných papírů, movitých a nemovitých věcí), které odpovídají jeho zaměření. Nákupem akcií investičního fondu se stává investor akcionářem, čímž získává všechna akcionářská práva. Investiční fond musí být založen jako akciová společnost pouze na dobu určitou, nesmí být založen na základě veřejné nabídky akcií.

26 27

Zpracováno dle [14, s.101] Zpracováno dle [6, s.467-473], [17, s.637-644]

23

Podílový fond je organizační složkou investiční společnosti, v níž je soustředěn cizí majetek, který investiční společnost spravuje. Podílový fond nemá právní subjektivitu, je zakládán investiční společností, která většinou zároveň obhospodařuje jeho majetek svým jménem a na účet podílníků. Podílový list je cenný papír, který představuje podíl na majetku podílového fondu, ale neopravňuje jejich majitele zasahovat do správy fondu. Rozlišujeme:
Otevřený podílový fond,
Uzavřený podílový fond. Otevřený podílový fond Nemá omezen počet podílových listů, které může emitovat, a tudíž může reagovat na poptávku ze strany investorů. Má ovšem povinnost zpětného odkupu podílového listu od podílníka do stanoveného termínu 15-ti dní, v případě že o něj podílník požádá, a to za cenu, která odpovídá čisté hodnotě jeho aktiv tzv. NAV (Net asset Value) připadající na jeden podílový list. Čistá hodnota aktiv je rovna rozdílu mezi tržní hodnotou aktiv fondu (portfolio fondu oceněné aktuálními tržními kurzy + hodnota předkupních práv + pohledávky + hotovost v podobě dividend, úroků nebo běžných účtů) a hodnotou závazků28. Uzavřený podílový fond Má stanoven přesný počet podílových listů, které může emitovat. Fond tedy emituje omezený počet instrumentů, které drží omezený počet investorů. Je zakládán na dobu určitou, po uplynutí této doby vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond. Podílníci nemohou požádat o zpětný odkup, likvidita je zde zajištěna obchodováním na sekundárních trzích. Tržní kurz kolísá kolem čisté hodnoty aktiv v důsledku řady faktorů. Většinou se pohybuje pod NAV, což je považováno za anomálii na kapitálovém trhu. Pakliže nastane tato situace, podílové listy se obchodují s diskontem, který může být různý (nejčastěji mezi 5 a 30 %), je proměnlivý a přetrvávající a nedokáží ho odstranit ani arbitrážeři. Příčiny a výše diskontu jsou vysvětlovány nižší likviditou, vysokými náklady, špatnou kvalitou managementu, působením psychologických faktorů apod. 2.2.2 Výnosy Na investičních a podílových fondech můžeme vydělat dvěma způsoby:
fondy mohou vyplácet dividendy,
fond prodáme za cenu vyšší než jsme nakoupili tj. realizujeme kapitálový výnos. Výnos fondu můžeme hodnotit prostřednictvím celkového výnosu, který měří zhodnocení majetku fondu včetně reinvestovaných příjmů fondu z dividend, kupónových plateb a úroků29. Vzorec pro výpočet celkového výnosu30: Celkový výnos =

Růst hodnoty fondu + Dividendy Počáteční investice

28

Zpracováno dle [17, s.643] Zpracováno dle [10, s.110] 30 Zpracováno dle [10, s.110] 29

24

2.2.3 Členění fondů Podílové a investiční fondy můžeme rozčlenit dle nejrůznějších kritérií. Pro účely diplomové práce jsem si zvolila rozčlenění podle rizika trhu, které využívá Asociace fondů a asset managementu (dále jen „AFAM“)31:
Peněžní fondy. Jde o fondy, které investují převážně do krátkodobých obligací, pokladničních poukázek, terminovaných vkladů apod., tedy do instrumentů s délkou splatnosti kratší než 1 rok. Fondy nabízí stabilní výnos, zpravidla o něco vyšší než terminované vklady v bankách. Jejich kurz neprochází žádnými výraznějšími výkyvy a poplatky za správu bývají minimální. Jsou spojeny s nízkým úrokovým a úvěrovým rizikem.
Dluhopisové fondy. Jde o fondy, které investují převážně do vládních obligací a dluhopisů větších firem. Doplňkové investování do akcií se připouští, ale nesmí překročit 10 % aktiv fondu32. Tyto fondy dosahují zpravidla o něco vyšších výnosů než fondy peněžního trhu, ale růst kurzu dluhopisových fondů není tak rovnoměrný a krátkodobě může zakolísat. Doporučený minimální investiční horizont je 2 roky.
Akciové fondy. Jde o fondy, které investují trvale na akciovém trhu minimálně 66 % aktiv. Doporučený minimální investiční horizont je 4 až 5 let, krátkodobě můžou výrazně kolísat.
Smíšené fondy. Jde o fondy, které investují do různých aktiv na různých trzích, přičemž nejsou stanoveny limity pro podíl akcií nebo dluhopisů v portfoliu. Zpravidla se portfolio skládá z akcií, dluhopisů a cenných papírů peněžního trhu, může však obsahovat i deriváty, komodity, nemovitosti apod., čímž může portfolio manažer záměrně zvyšovat či snižovat riziko fondu. Doporučený minimální investiční horizont je 3 až 5 let.
Fondy fondů. Jde o fondy, které investují do podílových listů a akcií jiných fondů minimálně 66 % svých aktiv. Manažeři těchto fondů sami podrobně neanalyzují vývoj akciového nebo dluhopisového trhu, zaměřují se na sledování výkonnosti jednotlivých fondů. Velkou nevýhodou těchto fondů jsou dvojí poplatky, a to poplatky zaplacené fondu fondů a poplatky na úrovni fondů nakoupených do portfolia33.
Speciální fondy nemovitostí. Jde o fond, který trvale investuje minimálně 51 % hodnoty svého majetku do nemovitostí nebo nemovitostních společností.
Zajištěné fondy. Jde o fondy, které investorům umožňují částečně participovat na vzestupu kurzu investičních instrumentů a zároveň jim zajišťují určitou minimální úroveň výnosu. 2.2.4 Struktura trhu podílových fondů a její vývoj Struktura trhu podílových fondů v ČR odráží konzervativnost českých investorů, která je výrazná, ale s postupem času se mírně zlepšuje. Tyto poznatky dokládají následující grafy.

31

Zpracováno dle [17, s.648,652], [10, s.118-120] Zpracováno dle [17, s.652] 33 Zpracováno dle [10, s.120] 32

25

Graf č.2.1 Struktura trhu podílových fondů v ČR v členění dle rizika trhu k 31.12.2007 Struktura trhu podílových fondů v ČR v členění podle rizika trhu k 31.12.2007 nemovitostí 0,4% fondy fondů zajištěné smíšené 5,9% 20,50% 12,2%

akciové 15,2% peněžního trhu 34,20%

dluhopisové 11,50%

Zdroj: zpracováno dle [30]

Z grafu vyplývá, že převážná část fondů investuje prostředky velice konzervativně, do instrumentů s nízkým rizikem a výnosem. Většinu trhu (66,2%) tvoří fondy peněžního trhu, dluhopisové a zajištěné fondy. Fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy nabízejí zhodnocení, které je většinou schopno pokrýt inflaci, ale příliš vysoké reálné zhodnocení nenabízí. Opatrnost klientů je možno spatřit také u zajištěných fondů, které garantují, že v případě ztráty investice dostane investor vložené prostředky. Cenou za tuto garanci je však omezená participace na růstu. Novinkou v roce 2007 (díky změně zákona o kolektivním investování a odstranění jeho rozporu se zákonem o bankách) jsou nemovitostní fondy, což umožnilo drobným investorům investovat do nemovitostí s malým kapitálem (i 5000Kč). Nepochybně pozitivní trend lze spatřovat v růstu hodnoty majetku investovaného do podílových a investičních fondů nabízených v ČR. K 31.12.2004 činila hodnota tohoto majetku 169,20 mld., k 31.12.2005 224,93 mld., k 31.12.2006 271,294 mld. a k 31.12.2007 315,23 mld., což je nárůst o 86% v roce 2007 oproti roku 2004. Graf č.2.2 Vývoj struktury podílových fondů v ČR v letech 2004 až 2007 Vývoj struktury trhu podílových fondů v letech 2004 - 2007 100%

7,0%

90%

0,4% 11,0%

15,80%

20,5%

80% 70%

nemovitostní 50,0%

45,0%

38,80%

60%

34,2%

50% 15,30%

11,5%

13,50%

15,2%

20,0%

19,0%

20%

9,0%

11,0%

10%

13,0% 1,0%

12,0% 2,0%

12,50%

12,2%

4,10%

5,9%

2004

2005

2006

2007

0%

peněžního trhu dluhopisové

40% 30%

zajištěné

akciové smíšené

Zdroj: vlastní zpracování dle [30]

26

fondy fondů

I přesto, že čeští investoři jsou stále v investování velmi konzervativní, je vidět, že v letech 2004 - 2007 došlo k velkému pokroku směrem k úbytku fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů v portfoliu, a to o 24,3%. Z výše uvedených skutečností lze usuzovat, že trend bude dále pokračovat a český investor se tak přiblíží investorům na vyspělých trzích s dlouhou tradicí. 2.2.5 Výhody a nevýhody kolektivního investování Výhody kolektivního investování34:
Diverzifikace rizika. Portfolio fondu by se mělo skládat z velkého počtu výnosově na sobě nezávislých, téměř nezávislých nebo slabě závislých instrumentů, což by mělo vést k omezení a rozložení rizika portfolia v takové míře, které by jediný investor stěží dosáhl.
Snížení transakčních nákladů. Fondy obchodují s instrumenty ve velkých objemech, a tudíž dosahují výnosů z rozsahu.
Jednodušší přístup k instrumentům a trhům. Nabízí lidem s malými zkušenostmi s investováním nebo s malými investičními prostředky výnosy v celé šíři spektra finančního trhu nebo jeho určitého úseku.
Profesionální správa svěřeného majetku. Manažeři a správci fondu by měli být zkušení odborníci, kteří každodenně sledují dění na kapitálových trzích, mají k dispozici nejnovější informace a jsou schopni provádět investiční analýzy. Klient fondu tak využívá služeb profesionálního správce portfolia, ke kterému by se při individuální investici dostal až s objemem vlastního majetku v miliónech.
Vyšší a soustavně zajištěná likvidita. Otevřené podílové fondy jsou povinny na žádost podílníka odkoupit ve stanoveném termínu podílový list za cenu odpovídající aktuální hodnotě majetku fondu připadající na jeden podílový list.
Daňové výhody. Fondy často investují do cenných papírů v zemích, kde se mohou investoři podílet na výhodách daňových rájů, absencích srážkové daně nebo na rozdílech v sazbách daní.
Jednoduché a pohodlné investování.
Dohled nad subjekty kolektivního investování. Existuje přísný dohled globálních i lokálních finančních regulátorů nad domácími i zahraničními fondy (v ČR je to ČNB, v USA je to americká Komise pro cenné papíry, v Evropě je to např. CESR tj. The Committee of European Securities Regulator). Nevýhody kolektivního investování35:
Konflikt zájmů mezi investory a správci portfolia. Podílník podílového fondu se nemůže podílet na řízení fondu, nemůže zasahovat do tvorby portfolia daného fondu, přičemž správce portfolia a investoři mohou sledovat odlišné cíle, a tudíž mohou být zájmy investora poškozeny.
Poplatky. Investor musí fondu platit ročně poplatky za správu svých peněžních prostředků. Tyto poplatky se pohybují nejčastěji v rozmezí 0,5 až 0,2 % aktiv spravovaných fondem. Většinou se také platí poplatky při nákupu či odkupu podílových listů či akcií.
Omezení investiční volnosti. Podílník nemůže rozhodovat, které tituly budou do portfolia zařazeny.Volbou fondu si volí pouze oblast investic (akcie, dluhopisy, nemovitosti atd.).
Riziko ztráty hodnoty investice.
Riziko podvodů a ztráty v důsledku nelegálního a podvodného jednání. 34 35

Zpracováno dle [17, s.638] Zpracováno dle [17, s.639]

27




Neexistuje státní systém pojištění instrumentů kolektivního investování, což vede ke znevýhodnění oproti např. bankovním produktům.

2.2.6 Výkonnost vybraných fondů v členění dle rizika Možnou výkonnost fondů zobrazuje následující tabulka. Je však nutno poznamenat, že data jsou značně ovlivněny hypotéční a kreditní krizí v USA, která je popsána níže. Tabulka č.2.1 Výkonnost vybraných tuzemských fondů k 20.3.2008 Název fondu (správce) Fond peněžního trhu (ČP Invest) IKS Peněžní trh (IKS KB) IKS Dluhopisový (IKS KB) Fond korporátních dluhopisů (ČP Invest) IKS Světových indexů (IKS KB) Fond farmacie, biotechnologie (ČP Invest) Fond nové ekonomiky (ČP Invest) Fénix Dynamický Plus (IKS KB) Smíšený OPF (ČP Invest) IKS Balancovaný konzervativní (IKS KB) IKS Balancovaný Dynamický (IKS KB)

Výkonnost v %36 3M 6M 1Y +0,47 +0,85 +1,40

Typ fondu

Portfolio v %

Peněžního trhu Peněžního trhu Dluhopisový

Dluhopisy 38 Nástroje pen.trhu 62 Dluhopisy 52 -0,42 Nástroje pen.trhu 48 Dluhopisy 93 +1,07 Nástroje pen.trhu 7 Dluhopisy 100 +1,07

Dluhopisový Akciový

3Y +4,32

5Y +8,78

-0,06

+0,3

+3,99

+8,62

+0,98

-0,66

+2,2

+6,89

+0,19

-1,28

+3,41

+10,02

-15,37

-20,31

-16,43

+0,54

+19,34

Akciový

Akcie 93 Nástroje pen.trhu 7 Akcie 100

-11,14

-11,58

-9,14

+0,16

+18,54

Akciový

Akcie 100

-11,56

-2,19

+10,16

+9,93

+42,75

Fondů

Akcie 98 Nástroje pen.trhu 2 Dluhopisy 50 Nástroje pen.trhu 50 Akcie 13 Dluhopisy 68 Nástroje pen.trhu 19 Akcie 59 Dluhopisy 15 Nástroje pen.trhu 26

-21,03

-24,51

-23,96

-9,45

+17,33

-1,37

+0,3

-0,35

+10,46 +38,36

-1,58

-0,33

+0,11

+8,41

-9,35

-8,13

+0,41

+27,05 +134,6

Smíšený Smíšený

Smíšený

+29,77

Zdroj: vlastní zpracování dle [46]

Tabulka zobrazuje výkonnost vybraných tuzemských fondů od ČP Invest investiční společnost, a.s. („ČP Invest“) a od Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. („IKS KB“). Z tabulky je možné vyčíst, že fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy mají zhodnocení spíše malé, ale i případná ztráta je malá (vykazují nízkou volatilitu). Do těchto méně rizikových aktiv investují zejména drobní, méně zkušení investoři. Zkušenější investoři s vyšším kapitálem naopak investují do rizikovějších aktiv, kterými jsou smíšené fondy, fondy fondů (zaměřené na akcie) a zejména akciové fondy. U akciových fondů, fondů fondů můžeme spatřit vysoké výkyvy ve výkonnosti oběma směry (vykazují vysokou volatilitu). Zkušení investoři z těchto výrazných výkyvů těží a v době propadů je nakupují. Tyto fondy jsou sice zejména z krátkodobého hlediska hodně rizikové, ale z dlouhodobého hlediska přináší jednoznačně výrazně vyšší zhodnocení. Tento rizikový způsob investování je vhodný pro investování v delším časovém horizontu, tj. na pět a více let. V současnosti je výkonnost akciových fondů, fondů z fondů a smíšených fondů investujících převážně do akcií značně ovlivněna hypotéční a kreditní krizí, která propukla v USA v roce 2007. V roce 2003 došlo v USA k historickému poklesu hypotéčních úrokových sazeb (pro 36

Kde M je měsíc a Y je rok.

28

hypotéční úvěr s 15-ti letou fixací byla úroková sazba 5%, pro úvěr s 30-ti letou fixací byla 5,5% a pro hypotéční úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou byla úroková sazba dokonce 3,5%). Důvodem hypotéční krize byly právě hypotéční úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou, které byly často nabízeny méně důvěryhodným klientům (s nízkými příjmy, s jinými úvěry apod.). V době nízkých úrokových sazeb byly schopni splácet, postupně však došlo k růstu úrokových sazeb a mnozí lidé se dostali do problémů se splácením. Nesplácení hypotéčních úvěrů způsobilo následně problémy hypotéčním bankám, které začaly krachovat. Do těchto rizikových hypoték investovalo mnoho významných fondů z USA, ale i Evropy (přinášely vysoké výnosy), a tím jak klesaly ceny hypoték, klesal i majetek těchto fondů (zkrachovaly např. 2 fondy investiční banky Bear Stearns, fond American Home Mortgage Investment). Hypoteční krize stále trvá, otřesy bankovního sektoru z USA se přenesly i na evropské a asijské trhy. Akciové trhy se nezadržitelně propadají navzdory intervencím a významným krokům Federálního rezervního systému (Fed) ve spolupráci s centrálními bankami nejvyspělejších zemí světa.

2.3 Penzijní připojištění Penzijní připojištění definuje zákon č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění (dále jen „účastník“) a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Smyslem penzijního připojištění je postupně a po relativně malých částkách příspěvků našetřit na osobním účtu účastníka peníze pro penzijní věk, tedy pro období, kdy se účastník stává závislým na státním důchodovém systému a jeho příjmy se výrazně propadají. Penzijní připojištění tak má částečně kompenzovat propad příjmu. Každý penzijní fond musí mít statut a penzijní plán, které podávají veškeré důležité informace potenciálnímu účastníkovi. Jejich obsahové náležitosti jsou uvedeny v příloze č .2. Penzijní připojištění funguje následovně37:
Účastník pošle peníze na účet penzijního fondu.
Penzijní fond na ně v určité době vyžádá státní příspěvek ze státního rozpočtu.
Na účet penzijního fondu můžou přispívat i třetí osoby, především jde o příspěvky od zaměstnavatele, který tak může využívat výhod vyplývajících ze zákona o daních z příjmů.
Peníze penzijní fond investuje v souladu s taxativně zákonem vymezenými omezeními.
Výnos, který realizuje penzijní fond je pak v poměru k výši účtů jednotlivých účastníků připisován na jejich osobní účty.
Po dosažení smluvních nároků jsou účastníkům vypláceny penzijní dávky nebo dochází k jednorázovému plnění. Existuje však i možnost předčasného výběru (před splněním smluvních nároků), jde o tzv. odkupné. V tomto případě však účastník ztrácí nárok na státní příspěvky a výnos z nich. Majetek, který se shromažďuje na osobním účtu účastníka se skládá ze čtyř položek: 1) Vlastní příspěvky, které posílá v jeho stanoveném intervalu na účet penzijního fondu. 2) Státní příspěvky. Podle zákona o penzijním připojištění přispívá stát k měsíčnímu příspěvku částky uvedené v následující tabulce.

37

Zpracováno dle [16, s.49]

29

Tabulka č.2.2 Výše státního příspěvku u penzijního připojištění Výše příspěvku účastníka v Kč 100 – 199 200 – 299 300 – 399 400 – 499 500 a více Zdroj: zpracováno dle [24]

Výše státního příspěvku v Kč 50 + 40% z částky nad 100 Kč 90 + 30 % z částky nad 200 Kč 120 + 20 % z částky nad 300 Kč 140 + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč

3) Příspěvek zaměstnavatele. 4) Podíly na výnosech penzijního fondu. Účastník penzijního fondu má dle zákona nárok na podíl na jeho ročním hospodářském výsledku, který z velké části pochází z investic na finančních trzích.Zákon definuje přesné kategorie cenných papírů, do kterých mohou investovat a alokační limity pro portfolio penzijních fondů. Např. smějí investovat do státních dluhopisů a dluhopisů centrálních bank zemí OECD, podílových listů otevřených podílových fondů, nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení apod. 2.3.1 Daňové výhody Daňové výhody penzijního připojištění existují stejně jako u životního pojištění ve 3 formách:
Daňové zvýhodnění fyzických osob. Dle §15 odst.5 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZoDP“) lze od základu daně ve zdaňovacím období odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění, přičemž částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Obdobně jako u životního pojištění přinesl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů snížení výhodnosti díky již zmiňovanému zvýšení základu daně (viz. pododdíl 1.2.2).
Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů. ZoDP umožňuje daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění na účet jeho zaměstnance. Do 31.12.2007 byla dle § 24 odst.2 pís. zj) výše daňově uznatelných nákladů omezena 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část. Navíc byly příspěvky osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v neomezené výši. Od 1.1.2008 se toto ustanovení ruší a daňová uznatelnost se může řídit pouze dle § 24 odst.2 pís.j) bodu 5 ZoDP, na základě kterého může zaměstnavatel stanovit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpisu, že bude zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění. Maximální částka zde není stanovena. Příspěvky jsou osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pouze do výše 24000 ročně, nikoliv v neomezené výši.
Daňové zvýhodnění zaměstnanců. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnanci je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Do 31.12.2007 platilo dle §6 odst.9 pís.u) ZoDP, že maximální výše je omezena hranicí 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Současně byly tyto příspěvky osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v jakékoli výši.Od 1.1.2008 se daňové zvýhodnění řídí §6 odst.9 pís.p) ZoDP. Od daně je osvobozen příspěvek na 30

životní pojištění a penzijní připojištění, a to v úhrnu maximálně do výše 24000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Současně jsou tyto příspěvky osvobozeny od odvodů na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti do této výše. 2.3.2 Dávky a penze Z penzijního připojištění se dle § 20 odst.1 zákona poskytují tyto dávky:
penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem,
jednorázové vyrovnání,
odbytné. Z penzijního připojištění lze poskytovat dle § 21 odst.1 tyto penze (Zde je nutno poznamenat, že stále existují smlouvy o penzijním připojištění, které se řídí dle původního znění zákona č. 42/1994 Sb. Jde o smlouvy uzavřené do 3.5.2000, které nebyly novelizovány v souladu s novelou č. 170/1999 Sb. Pro tyto smlouvy platí stále původní znění zákona, a tudíž zde budu uvádět i podmínky v souladu s původním znění zákona č.42/1994 Sb.):
Starobní penze. Je základní dávkou z penzijního připojištění, která musí být sjednána ve smlouvě vždy. Dle novely zákona č. 170/1999 Sb. je podmínkou nároku dosažení věku stanoveného penzijním plánem, ale ne nižšího než 60 let. Příspěvky musí být placeny (dále jen „pojištěná doba“) nejméně 60 a nejvíce 120 kalendářních měsíců. Starobní penze náleží pouze účastníkovi a musí jít o doživotní penzi. Dle původního znění zákona č. 42/1994 Sb. je minimální věk stanoven na 50 let, je stanovena hranice pro dobu placení příspěvků na maximálně 60 kalendářních měsíců, penzi lze stanovit buď jako doživotní nebo na dobu určitou.
Invalidní penze. Dle novely zákona č. 170/1999 Sb. je podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Pojištěná doba musí být minimálně 36 měsíců a maximálně 60 měsíců. Invalidní penze náleží pouze účastníkovi. Dle původního znění zákona č. 42/1994 Sb. je stanoveno, že pokud penzijní plán stanoví jako podmínku nároku pojištěnou dobu, pak tato doba nesmí být delší než 60 měsíců.
Výsluhová penze. Je to dávka, která umožňuje vybrat si část prostředků ze svého konta ještě před vznikem nároku na starobní penzi. Dle novely zákona č. 170/1999 Sb. je podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem. Pojištěná doba musí činit minimálně 180 kalendářních měsíců. Penze náleží pouze účastníkovi. Obdobně je tomu i u původního znění zákona.
Pozůstalostní penze. Dle novely zákona č. 170/1999 Sb. je podmínkou nároku úmrtí účastníka, jeho věk nerozhoduje. Penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě, přičemž může určit i více osob a stanovit procentuální podíly každého z nich. Jednorázové vyrovnání náleží účastníkovi za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze, musí být splněny stejné zákonem stanovené podmínky jako pro výplatu penze. Odbytné Dle § 23 zákona odbytné náleží účastníkovi, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 měsíců (a nedošlo k převodu prostředků do jiného penzijního fondu); fyzickým osobám určených ve 31

smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové plnění a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. V případě odbytného je fond povinen vrátit státní příspěvky ministerstvu. Výnosy byly dle §36 odst.2 pís.d) zákona o daních z příjmů až do 31.12.2007 zdaňovány vyšší sazbou srážkové daně ve výši 25 %. Od 1.1.2008 dle §36 odst.2 pís.s) zákona o daních z příjmů činí sazba 15%, jsou tedy zdaňovány stejnou sazbou jako v případě dávek z penzijního připojištění. 2.3.3 Investiční strategie penzijních fondů Ze zákona o penzijním připojištění vyplývají omezení, která ovlivňují do značné míry investiční strategii penzijních fondů. Prvním velice zásadním omezením je, že portfolio fondů musí být alokováno v české měně v minimální výši 70%, aby nečelily příliš velkým měnovým rizikům (v dnešní době vyspělých finančních trhů už ale není problém se zajistit proti tomuto riziku). Druhým významným omezením je, že pokud hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použijí se k její krytí vlastní zdroje fondu tj. nerozdělený zisk minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Pokud tyto zdroje nestačí, musí dojít ke snížení základního kapitálu. V praxi to znamená, že kdyby došlo např. k přechodnému poklesu akciových trhů a fondu by to způsobilo roční ztrátu, musel by využít své vlastní zdroje ke krytí ztráty. To je důvodem, proč se fondy uchýlily k velice konzervativnímu investování. Portfolio většiny penzijních fondů se sestává z dluhopisů a cenných papírů peněžního trhu (nejčastěji v rozmezí 70-80%), tedy z finančních instrumentů, které nesou velmi nízké riziko, a tudíž velmi nízký výnos, který stěží pokryje inflaci. Z celkového objemu prostředků účastníků v ČR za rok 2007 bylo umístěno v dluhopisech 75,7 %, v akciích 6,5 %, na účtech a termínovaných vkladech 7,9 % a v podílových listech 5,4 % z portfolia38. 2.3.4 Výhody a nevýhody penzijního připojištění Výhody penzijního připojištění:
Státní příspěvky činí penzijní připojištění výnosným produktem.
Daňová úspora ve formě možnosti odečtu od daňového základu příspěvky účastníka.
Možnost, aby zaměstnavatel přispíval na penzijní připojištění svým zaměstnancům.
Účastník se nepodílí na ztrátě fondu, pouze na jeho zisku.
Podíly na výnosech se připisují i v průběhu vyplácení penzí.
Penzijní fondy podléhají dohledu České národní banky, jde o bezpečnou formu investování.
Velkou výhodu spatřuji v možnosti převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu.
Možnost sjednání výsluhové penze, která umožní minimálně po 15 letech získat až polovinu prostředků z penzijního fondu. Nevýhody penzijního připojištění:
Penzijní připojištění je sjednáváno na dlouhý časový horizont. V případě předčasného ukončení smlouvy účastník přichází o státní příspěvky.
Nízké zhodnocování prostředků penzijním fondem, která je reakcí na již zmiňované zákonné opatření.
Vklady nejsou garantovány státem.

38

Zpracováno dle [29]

32

2.3.5 Zhodnocení prostředků v penzijních fondech Možné zhodnocení prostředků v penzijních fondech zobrazují následující tabulky. Tabulka č. 2.3 Zhodnocení prostředků účastníka penzijního připojištění v jednotlivých fondech a v jednotlivých letech v % Název penzijního fondu 1995 1996 1997 8,9 Allianz PF 12,8 11,45 11,2 Axa penzijní fond 0 16,4 8 ČSOB PF Progres 10,4 10,9 10,3 ČSOB PF Stabilita 10,3 10,61 14,6 Generali PF 12,8 12,1 11 ING penzijní fond 9,2 9,6 PF České pojišťovny 10,3 4 8,1 9,05 PF České spořitelny 9,44 8,36 9,1 PF Komerční banky 11,8 7 7 Zemský PF Zdroj: zpracováno dle [29]

1998 9,1 10,1 10,9 10,02 11,4 9,34 9,72 8,33 9,5 7

1999 6 6,5 7,7 6,1 5,3 6 6,6 4,4 7,2 7

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 3,8 4,36 3,71 3 3 3 3,11 4,1 4,25 3,41 3,36 3,1 3,7 2,5 5 2,3 5,62 3,9 4,26 4,3 5,3 4,2 3,2 3 2,3 4,3 4 2,8 3,6 4,6 4,1 3 3 3,81 3,74 4,4 4,8 4 4 2,5 4,2 3,6 4,5 3,8 3,2 3,1 3,5 3,8 3,3 4,2 3,8 3,5 2,64 3,74 4,03 3,04 4 3 4,89 4,4 4,63 3,4 3,5 5,01 4,6 4,11 4,01 4,38 4,6 4,58

Tabulka č. 2.4 Průměrná míra inflace v jednotlivých letech v % 1995 1996 1997 1998 9,1 8,8 8,5 10,7 Zdroj: zpracováno dle [39]

1999 2,1

2000 3,9

2001 4,7

2002 1,8

2003 0,1

2004 2,8

2005 1,9

2006 2,5

Tabulka č. 2.5 Reálné zhodnocení prostředků účastníka penzijního připojištění v jednotlivých fondech v % Název penzijního fondu 1995 Allianz PF 3,7 Axa penzijní fond -9,1 ČSOB PF Progres 1,3 ČSOB PF Stabilita 1,2 Generali PF 3,7 ING penzijní fond 1,2 PF České pojišťovny -5,1 PF České spořitelny 0,34 PF Komerční banky Zdroj: vlastní zpracování

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 0,4 -1,6 3,9 -0,1 -0,34 1,91 2,9 0,2 1,1 0,61 2,65 2,7 -0,6 4,4 0,2 -0,45 1,61 3,26 0,3 1,8 0 7,6 -0,5 0,2 5,6 1,72 -0,8 2,46 4,2 2,5 3,1 -0,2 2,1 1,8 -0,68 4 0,3 -1,5 1,2 2,2 1,5 2,1 0,3 0,7 3,2 -0,3 -0,1 2,3 2,9 0,2 1,91 1,24 1,81 6,1 3,3 2,5 -1,36 3,9 0,5 0,1 2,2 3,9 -0,3 2,3 1,1 0,4 1,1 -0,98 4,5 0,6 -0,9 1,4 3 0,7 1,9 0,8 0,3 -0,9 1,7 2,54 0,94 2,13 0,54 -0,7 0,55 -2,37 2,3 -0,44 0,6 -1,2 5,1 0,99 -0,3 2,83 3,3 0,7 2,1 0,5

Pokud vezmeme v úvahu průměrnou míru inflace v jednotlivých letech, zjistíme, že reálné zhodnocení fondů většinou stačí na pokrytí inflace, ale nepřináší příliš zajímavé zhodnocení prostředků vzhledem k dlouhému časovému horizontu investice do penzijního připojištění. Důvodem je již zmíněná velmi konzervativní strategie penzijních fondů.

2.4 Stavební spoření Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ve znění pozdějších novel definuje stavební spoření jako účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů a v poskytování příspěvku fyzickým osobám. Stavební spoření je tedy účelový druh spoření, při kterém vkladatel 33

dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky, v průběhu spoření může čerpat státní podporu a po jeho skončení získává nárok na úvěr ze stavebního spoření, v případě splnění dalších podmínek39. Stavební spoření má 2 fáze: fázi spořící a fázi úvěrovou. 2.4.1 Fáze spořící Spořící fáze začíná běžet ode dne uzavření smlouvy a končí dnem poskytnutí úvěru (popř. uplynutím výpovědní doby, resp. vyplacením zůstatku spořícího účtu; přidělením cílové částky v případě překlenovacího úvěru; vyplacením úspor účastníkovi na základě přidělení cílové částky, tj. případ, kdy si účastník požádá o vyplacení úspor na základě přidělení, ale ponechá si právo čerpat úvěr; úmrtím účastníka)40. Pokud stavební spoření končí spořící fází zajímá nás uspořená částka: Uspořená částka = součet vkladů + úroky z vkladů + úroky z připsaných záloh státní podpory – daň z příjmu z těchto úroků – poplatky placené spořitelně 2.4.2 Fáze úvěrová Existují 2 typy úvěrů v rámci stavebního spoření, a to úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr. Vzhledem k tomu, že účelem práce je popsat možnosti uložení volných peněžních prostředků, nikoliv jejich získání, jsou uvedeny podrobnosti k jednotlivým úvěrům v příloze č.3. 2.4.3 Účelová vázanost vkladů na stavební spoření41 Pakliže účastník použije stavební spoření pouze ke zhodnocení úspor, není tedy využita možnost získání úvěru od stavební spořitelny, může účastník využít naspořenou částku na jakékoliv účely (nejsou vázány na bytové potřeby) a zároveň má nárok na státní podporu, pokud jsou naspořené prostředky vyplaceny až po uplynutí 6 let (resp. 5 let pro smlouvy uzavřené do 31.12.2003). Pokud by nebyla splněna vázací doba a účastník by nečerpal úvěr, přišel by o všechny státní podpory a byl by mu stržen sankční poplatek. Pakliže je účastníkovi poskytnut překlenovací úvěr, musí na bytové potřeby využít celou cílovou částku, tedy i vlastní úspory. Pakliže je účastníkovi poskytnut úvěr ze stavebního spoření a chce, aby měl nárok na zálohy státní podpory, potom musí uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a zálohy státní podpory použít výhradně na bytové potřeby. Pokud nikdy o státní podporu nepožádal, může využít vlastní naspořené prostředky na jakékoliv účely, ovšem úvěr může být poskytnut pouze na bytové potřeby. 2.4.4 Státní podpora stavebního spoření Stavební spoření je státem podporovaný produkt, výše státní podpory se však snížila počínaje rokem 2004. Účastníci, kteří uzavřeli smlouvu do 31.12.2003 získali státní podporu ve výši 25% z ročních vkladů, maximálně však 4500 Kč ročně. Minimální doba spoření byla stanovena na 5 let, poté mohli využít prostředky na jakékoliv účely, v případě že nebylo využito možnosti získání úvěru. Úroky z vkladů dosahovaly průměrně 5% a byly osvobozeny od daně z příjmů. Od 1.1.2004 vstoupila v platnost novela č. 423/2003 Sb., která stanovila 39

Zpracováno dle [28] Zpracováno dle [13] 41 Zpracováno dle [25] 40

34

minimální dobu spoření na 6 let, výše státní podpory se snížila na 15% z ročních vkladů, maximálně 3000 Kč. Od 1.1.2004 se úroky z vkladů pohybují okolo 2% a podléhají dani z příjmů ve výši 15%. 2.4.5 Výhody a nevýhody stavebního spoření42 Výhody stavebního spoření:
Státní podpora 25% z ročních vkladů, maximálně 4500 Kč u smluv uzavřených do 31.12.2003. Státní podpora 15% z ročních vkladů, maximálně 3000 Kč u smluv uzavřených od 1.1.2004.
Úročení vkladů 1-2% p.a. po celou dobu spoření.
Spoření není omezeno věkem, každý člen může spořit a získat státní podporu,
Úvěr ze stavebního spoření je poskytován s pevnou úrokovou sazbou 3-6% p.a.
Možnost využití překlenovacího úvěru.
Možnost odečíst od daňového základu úroky z úvěru ze stavebního spoření a překlenovacího úvěru.
Garance stabilní úrokové sazby z úvěrů a z vkladů.
Vklady jsou ze zákona pojištěny.
V případě nevyužití možnosti získání úvěru a spoření minimálně 6 let (resp.5 let u smluv uzavřených do 31.12.2003) se mohou využít prostředky na jakékoliv účely.
Výnosy ze stavebního spoření nepodléhají zdanění. Nevýhody stavebního spoření:
Minimální doba trvání stavebního spoření 6 let (resp.5 let), aby mohly být prostředky využity na jakékoliv účely.
V případě předčasného ukončení dochází ke ztrátě záloh na státní podpory.
Spíše kratší doba splatnosti úvěrů ze stavebního spoření.
Vysoké úroky z překlenovacích úvěrů.
Vysoké roční poplatky.
Možnost získat úvěr ze stavebního spoření až po 2 letech.
Úvěr je vázán na naspoření určité částky. 2.4.6 Úroky z vkladů Následující tabulka dává přehled o možném zhodnocení prostředků u jednotlivých stavebních spořitelen v ČR.

42

Zpracováno dle [31]

35

Tabulka č. 2.6 Úroky z vkladů p.a. Název stavební spořitelny - tarif HYPO stavební spořitelna

Produkt Nadstandard NS/EU Nadstandard NU/EU Smart Wüstenrot43 Optimální finanční Optimální normální Optimální speciální Optimální kreditní Českomoravská stavební spořitelna Perspektiv Atraktiv44 Invest Reiffeisen Spořící tarif Úvěrový tarif Stavební spořitelna České spořitelny Standardní Rychlá Modrá pyramida Kredit (Rychlá, Standardní, Pomalá) Zdroj: zpracováno dle [37], [42], [45],[49], [50], [51]

Úroky z vkladů p.a. 2% 1% 2% 2,1 % nebo 1% 2,1 % nebo 1% 2,1 % nebo 1% 2,1 % nebo 1% 2% 1% 2% 2% 1% 2% 2% 2%

Z tabulky vyplývá, že úroky z vkladů jsou téměř u všech stavebních spořitelen ve výši 2 %. Výjimkou jsou tarify, které nabízejí 1% zhodnocení výměnou za nižší úroky z úvěru ze stavebního spoření. Pokud bychom vzali v úvahu inflaci, zjistili bychom, že v roce 2004 a 2006 úroky z vkladů nepokryly ani inflaci a v roce 2005 pokryly pouze inflaci. Úroky z vkladů nečiní ze stavebního spoření výhodnou investici, ale je to právě státní podpora, která přináší v optimální výši vkladu do 20000 Kč ročně 15% zhodnocení tohoto ročního vkladu. Cílem podpory stavebního spoření bylo pomoci lidem při financování svého bydlení. Mnoho lidí však uzavírá stavební spoření s cílem efektivně zhodnotit své finanční prostředky bez jakékoliv vazby na bydlení. Stát tak nepřímo podporuje stavební spořitelny, které z jejich produktů činí výhodnou investici. Dle mého názoru je v období rostoucích státních deficitů a nezdravých financí jen otázkou času, kdy se zruší státní podpora alespoň u účastníků, kteří neprokáží žádný záměr využít prostředky na bydlení.

2.5 Běžné účty Nejvýznamnější a nejvíce používaný druh klientského účtu. Jde o vkladový, neterminovaný účet, který slouží k likvidnímu uložení dočasně volných peněžních prostředků a k provádění bezhotovostního platebního styku. Většinou je předpokladem pro využívání dalších bankovních produktů jako jsou platební karty, elektronické bankovnictví, šeky, úvěry apod. Prostředky na běžných účtech jsou úročeny nízkou úrokovou sazbou, protože prostředky musí být volně disponibilní. Vklady na běžných účtech jsou ze zákona pojištěny. 2.5.1 Zhodnocení peněžních prostředků na běžných účtech Následující tabulka podává přehled o úrokových sazbách na běžných účtech u 3 největších komerčních bank v ČR, které jsou aktuální v únoru 2008.

43

Je možné si zvolit u jednotlivých produktů mezi variantami úročení vkladů ze stavebního spoření ve výši 2,1% nebo 1%. Varianta s 2,1% je vhodná v případě stavebního spoření, u kterého se nevyužije možnosti čerpání úvěru (úroky z úvěru činí 4,8%). Naopak varianta s 1% je vhodná v případě využití možnosti čerpání úvěru ze stavebního spoření, jelikož úrok z úvěru činí pouze 3,7%. 44 Tarif Atraktiv je vhodný v případě, že chceme získat úvěr ze stavebního spoření. Úrok z něj činí 3,7% p.a.

36

Tabulka č.2.7 Úrokové sazby na běžných účtech u 3 největších komerčních bank v ČR Název banky ČSOB Česká spořitelna Komerční banka

Úroková sazba v % p.a. 0,05 0,145 0,0246 0,2 0,25 Zdroj: vlastní zpracování dle [36],[38],[43]

2.6 Termínované vklady47 Termínovaný vklad je vklad na pevnou, předem stanovenou částku, kterou klient ukládá do banky za účelem vyššího úrokového výnosu, přičemž se zavazuje, že po určitou dobu nebudeme s prostředky disponovat. Rozlišujeme:
Termínované vklady s pevně sjednaným termínem splatnosti. Předem je stanoven termín, kdy můžeme s prostředky opět disponovat. Banky většinou nabízí i možnost revolvingu (automatického obnovovaní).Po dni splatnosti je automaticky obnoven vklad podle původního termínu splatnosti s úrokovou sazbu platnou v den obnovení vkladu.
Termínované vklady s výpovědní lhůtou. Pakliže klient bude chtít s prostředky disponovat, musí to bance oznámit, a tím začíná běžet výpovědní lhůta. Jakmile uplyne, klient si může peníze vybrat bez sankčních poplatků. Dále můžeme rozlišovat termínované vklady s pevnou (stejná úroková sazba po celou dobu trvání termínovaného vkladu) a pohyblivou úrokovou sazbou (mění se v závislosti na vývoji úrokových sazeb na mezibankovním trhu). Pakliže dojde k předčasnému výběru peněžních prostředků, je klientovi účtován poměrně vysoký sankční poplatek za to, že nedodržel termín splatnosti. 2.6.1 Zhodnocení peněžních prostředků na termínovaných vkladech Následující tabulka podává přehled o možném zhodnocení peněžních prostředků na termínovaných účtech platných v únoru 2008. Tabulka č.2.8 Úrokové sazby na termínovaných vkladech u 3 největších komerčních bank v ČR Název banky ČSOB

7 dní do 149999 1,3 150000-499999 1,5 500000-999999 1,75 od 1000000 1,9 1,3 Česká Spořitelna 0-99999 100000-249999 1,45 250000-499999 1,65 nad 500000 1,9 1,34 Komerční banka 0-99999 100000-499999 1,64 500000-999999 1,94 nad 1000000 2,14 Zdroj: vlastní zpracování dle [36],[38],[43]

14 dní 1,35 1,55 1,8 1,95 1,3 1,45 1,65 1,9 1,35 1,65 1,95 2,15

1M 1,45 1,65 1,9 2,05 1,45 1,6 1,80 2,05 1,4 1,7 2 2,2

45

3M 1,55 1,7 1,95 2,1 1,55 1,65 1,85 2,2 1,56 1,86 2,16 2,36

6M 1,85 2,0 2,25 2,4 1,8 1,9 2 2,4 1,67 1,97 2,27 2,47

9M 2 2,2 2,4 2,65 1,9 2,05 2,2 2,6 1,72 2,02 2,32 2,52

12M 2,3 2,5 2,75 3 2,1 2,3 2,5 2,95 2,16 2,46 2,76 2,96

2Y 2,3 2,5 2,75 3 2,5 2,6 2,9 3,3 2,28 2,58 2,88 3,08

3Y 2,3 2,5 2,75 3 2,6 2,8 3,1 3,5 2,32 2,62 2,95 3,12

5Y

2,7 2,85 3,3 3,7 2,44 2,74 3,04 3,24

Platí pro Sporožirový účet 0,02% platí pro Běžný účet, Běžný (kontokorentní) účet, 0,2% pro produkty Ideal Konto, Extra Konto, Perfekt Konto, Modré konto, 0,25% pro produkty Top nabídka, Premium konto, A-konto s vkladem do 100000Kč. 47 Zpracováno dle [14, s.68-69] 46

37

2.7 Dluhopisy Zákon č.190/2004 Sb., o dluhopisech (dále jen „zákon“) definuje dluhopis jako zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Cílem emise dluhopisů je tedy získat finanční prostředky. Dluhopisy jsou vydávány až na výjimky na dobu určitou (jistou výjimku tvoří věčné obligace, které nemají v emisních podmínkách stanoven termín splatnosti), mají tedy stanoven termín splatnosti, která se pohybuje od několika měsíců až po 50 let. Dlužník se v dluhopisu zavazuje, že ve stanovených termínech splatí jmenovitou hodnotu dluhopisu a že bude pravidelně vyplácet kupónovou platbu z dluhopisu. Dluhopisy jsou vydávány na doručitele (jsou převoditelné rubopisem a předáním) nebo na jméno (převoditelnost nelze omezit), v zaknihované nebo listinné podobě. 2.7.1 Členění dluhopisů Zákon o dluhopisech upravuje tyto dluhopisy48:
Státní dluhopisy a dluhopisy České národní banky jsou vydávány ČR na základě zvláštního zákona. Návrh zákona spolu se stanoviskem ČNB je povinna vláda předložit ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Komunální dluhopisy jsou dluhopisy vydávané územním samosprávným celkem, k jejich vydání je nutný předchozí souhlas ministerstva (ministerstvo posuzuje, zda-li ekonomická situace územně samosprávného celku umožňuje splnění závazků z dluhopisů).
Hypotéční zástavní listy jsou dluhopisy, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek, přičemž hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti (na území ČR, členského státu EU nebo státu EHS), i rozestavěné.
Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis (dluhopisy) anebo právo na jeho výměnu za akcii (akcie) téhož emitenta. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.
Prioritní dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií.
Podřízené dluhopisy jsou dluhopisy, kde v případě vstupu emitenta do likvidace, vydání rozhodnutí o úpadku emitenta nebo jiného obdobného opatření, budou uspokojeny pohledávky s nimi spojené až po uspokojení všech ostatních pohledávek s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.
Sběrný dluhopis je listinný dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci emisní lhůty upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.Sběrný dluhopis je společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu. 2.7.2 Výnosy z dluhopisů Výnos dluhopisu může být dle §16 zákona stanoven zejména: a) pevnou úrokovou sazbou, b) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem, 48

Zpracováno dle [21, §25-§36]

38

c) slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, nebo d) pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou například z jiných úrokových sazeb či výnosů, pohybu devizových kurzů, indexů či cen komodit. Dluhopisy se na kapitálových trzích obchodují na různé úrovni cen vzhledem k jejich jmenovité hodnotě. Dluhopis můžeme koupit tzv. „v paru“ (cena rovná jmenovité hodnotě), s prémií („nad parem“) nebo s diskontem („pod parem“). Dluhopis obchodovaný „za par“ je dluhopis, který se obchoduje za cenu, která je rovna jeho jmenovité hodnotě a hodnota kupónu je shodná s výnosem dluhopisu do splatnosti. Dluhopis obchodovaný s prémií je takový dluhopis, který se obchoduje za cenu vyšší než nominální hodnota dluhopisu. Většinou se prodává dluhopis „nad parem“ tehdy, když je kupónový výnos vyšší než aktuální tržní úrokové sazby požadované investory u podobných dluhopisů. Představuje tedy jakousi přirážku za vysoký kupónový výnos. Dluhopis obchodovaný s diskontem je dluhopis, který se obchoduje za cenu nižší než je jeho nominální hodnota. Je to obvykle proto, že dluhopis má nižší kupónový výnos než požadují investoři u obdobných dluhopisů49. Pakliže se investor rozhodne prodat dluhopis před dobou splatnosti, plynou mu z toho 2 příjmy, a to kapitálový zisk (pokud je prodejní kurz vyšší než nákupní, pokud je to naopak, jde o kapitálovou ztrátu) a kupónové platby. Cena dluhopisu v čase kolísá. Je to způsobeno mimo jiné alikvotním úrokovým výnosem (dále jen „AÚV“). AÚV je částka, kterou zaplatí nakupující prodávajícímu jako kompenzaci za naběhlý, ale nevyplacený úrokový výnos, pokud se prodej dluhopisu uskutečňuje mezi dvěmi kupónovými platbami50. Tržní cena dluhopisu se v průběhu existence dluhopisu mění nejen vlivem výplaty kupónu, ale i působením jiných faktorů51:
Externí faktory, zejména úrokové sazby (s růstem úrokových sazeb klesá cena dluhopisu). Úrokové sazby jsou ovlivněny vývojem ekonomiky, měnovou, fiskální politikou, měnovým kurzem, inflací apod.
Doba dluhopisu do splatnosti. Ta ovlivňuje úrokový výnos, kteří investoři požadují. Dluhopisy s delší dobou splatnosti se obvykle prodávají s vyšším výnosem než dluhopisy s kratší dobou splatnosti.Vyšší výnos je odměna za vyšší riziko, které investor podstupuje s dlouhodobou investicí (změna úrokových sazeb, změna ratingu emitenta apod.).
Finanční a ekonomická situace emitenta, která se hodnotí prostřednictvím ratingu. Rating provádí specializované agentury, které hodnotí finanční stabilitu emitenta a schopnost dostát svým závazkům, přiřazují emitentům stupně hodnocení. Stupně hodnocení dluhopisů podle Standard & Poor´s jsou uvedeny v příloze č.4. Za jinak stejných podmínek bude mít dluhopis s vyšším ratingem nižší kupónový výnos, jelikož je spojen s nižším rizikem. 2.7.3 Výhody a nevýhody vyplývající z držby dluhopisů52 Výhody:
možnost dosáhnout kapitálového zisku,
pravidelný důchod v podobě kupónových plateb, 49

Zpracováno dle [11, s.128] Zpracováno dle [6, s.97] 51 Zpracováno dle [11, s.132] 52 Zpracováno dle [17, s.228] 50

39







nízké riziko, nižší výkyvy kurzů oproti akciím, poměrně snadný výpočet výnosnosti, likvidita, pokud je dluhopis obchodován na kapitálových trzích, neplatí se daň z kapitálových zisků v případě držby dluhopisů déle než 6 měsíců.

Nevýhody:
možnost dosáhnout kapitálové ztráty,
z držby dluhopisu nevyplývá možnost podílet se na řízení firmy,
pokles investiční hodnoty dluhopisu při inflaci,
povinnost platit daň z kupónových plateb,
vysoká nominální hodnota dluhopisu,
u dluhopisů s fixním úrokem ztrácíme v případě růstu úrokových sazeb,
trh dluhopisů není tak likvidní jako trh akcií (málo obchodů s dluhopisy). 2.7.4 Výnosy plynoucí z dluhopisů Následující tabulka zobrazuje údaje o dluhopisech, které jsou dostupné pro investory. Vybrala jsem státní dluhopisy („SD“) a hypotéční zástavní listy („HZL“) Hypotéční banky, a.s. („HB“) s různou zbývající dobou do splatnosti od půl roku až po 49 let. Tabulka č.2.9 Dluhopisy a jejich výnos do splatnosti Název dluhopisu

Kotace Kotace nákup prodej SD 2,3/08 98,6 99,60 SD 3,8/09 99,10 100,20 SD 6,4/10 103,8 104,9 SD 3,70/13 96,10 97,4 SD 3,75/20 89 90,30 SD 4,2/36 85,8 87,6 SD 4,85/57 96,6 99,4 HZLČMHB3,6/08 99,4 101,40 HZL HB 4,6/11 101,3 103,3 Zdroj: vlastní zpracování dle [46]

Výnos nákup 5,11 4,75 4,42 4,55 4,95 5,16 5,04% 4,74 4,14

Výnos prodej 3,08 3,59 3,86 4,26 4,8 5,02 4,88% 0,79 3,46

Durace Kupon Splatnost 53

0,48 0,95 1,81 4,51 9,99 15,34 18,25 6,29

2,3 3,8 6,4 3,7 3,75 4,20 4,85 3,6 4,6

AÚV/ ks 26.9.2008 115,64 22.3.2009 5,28 14.4.2010 -30,22 16.6.2013 288,81 12.9.2020 203,13 4.12.2036 131,83 26.11.2057 163,01 25.9.2008 182 4.5.2011 412,72

Nominální hodnota 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000

Pro měření výnosnosti dluhopisu je nejčastěji používán koncept výnos do doby splatnosti (yield to maturnity). Jde o výnos z dluhopisu, který obdrží kupující dluhopisu, v případě, že dluhopis nakoupí dnes a bude ho držet až do doby splatnosti. Vzhledem ke složitosti výpočtu se používá často přibližný výpočet do doby splatnosti. Výsledky výpočtu se liší pouze zanedbatelně. Přibližný výnos do splatnosti54: Dle G. A. Hawawiniho a A. Vory55 F − P0 C+ n AYTM H ,V = ⋅ 100 (0,6 ⋅ P0 ) + (0,4 ⋅ F )

Dle J. C. Francise a R. W. Taylora F − P0 C+ n ⋅ 100 AYTM F ,T = P0 + F 2

53

Durace dluhopisu je doba určená váženým průměrem dob, za které dojde k jednotlivým budoucím tokům. Zpracováno dle [17, s.551-552] 55 Kde C je kupónová platba vyplácená jednou ročně, F je jmenovitá hodnota dluhopisu, P0 je aktuální tržní cena dluhopisu, n je počet let do doby splatnosti dluhopisu. 54

40

Tabulka č.2.10 Výnosnost dluhopisu do splatnosti Název dluhopisu

Výnos do doby splatnosti v % Dle G. A. Hawawiniho a Dle J. C. Francise a R. A. Vory W. Taylora SD 2,3/08 5,05 5,04 SD 3,8/09 4,73 4,72 SD 6,4/10 4,43 4,45 SD 3,70/13 4,56 4,54 SD 3,75/20 4,97 4,91 SD 4,2/36 5,14 5,06 SD 4,85/57 5,02 5,00 HZLČMHB 3,6/08 4,78 4,78 HZL HB 4,6/11 4,15 4,15 Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky vyplývá, že výnosnosti dluhopisů se příliš neliší. Pohybují se mezi 4 a 5%. S prodlužováním doby splatnosti se výnosnost mírně zvyšuje. Nicméně koncept výnosu do splatnosti má dvě velké nevýhody. Je založen na předpokladu konstantních úrokových sazeb po celou dobu životnosti dluhopisu, což je v podstatě nereálné a na předpokladu držby dluhopisu až do doby splatnosti. Výnosnosti se tedy ve skutečnosti mohou lišit. V případě prodeje dluhopisu před dobou splatnosti se využívá koncept výnos za dobu držby56 (holding-period yield). Dle Hawawiniho a Vory se vypočítá následovně57: PS − P0 nS = ⋅ 100 (0,6 ⋅ P0 ) + (0,4 ⋅ PS ) C+

AYHPH ,V

2.8 Akcie Dle § 155 zákona č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku je akcie cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Jde o dlouhodobý cenný papír, který nemá stanovenu dobu splatnosti. Jak již bylo uvedeno v definici, jsou s držbou akcií spojena následující práva58:
Právo podílet se na řízení společnosti. Toto právo umožňuje akcionáři, aby se účastnil valné hromady, kde může hlasovat, požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Počet hlasů akcionáře se odvozuje od jmenovité hodnoty akcií.
Právo podílet se na zisku společnosti, který schválila valná hromada k rozdělení.
Právo na podíl na likvidačním zůstatku, který zůstane v případě zániku společnosti po uspokojení všech věřitelů. Likvidační zůstatek se dle § 220 obchodního zákoníku dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Jestliže nestačí k úhradě

56

Zpracováno dle [17] Kde C je kupónová platba vyplácená jednou ročně, PS je očekávaná prodejní cena, P0 je aktuální tržní cena dluhopisu, nS je počet let, které zbývají do doby prodeje dluhopisu. 58 Zpracováno dle [27, §155, 178-182,204a a 220] 57

41




jmenovité hodnoty akcií, dělí se likvidační zůstatek na část připadající vlastníkům prioritních akcií a ostatních akcií v rozsahu určeném stanovami. Přednostní právo na upsání nových akcií. Každý akcionář má dle § 204a obchodního zákoníku přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti. Akcionář se může vzdát přednostního práva.

2.8.1 Členění akcií

Rozlišujeme59:
Akcie prioritní. Jsou to akcie, které bývají emitovány s cílem zvýšit základní kapitál společnosti, ale zároveň nezměnit stávající poměr hlasovacích práv. Jsou spojeny s přednostním právem týkající se dividend a likvidačního zůstatku, na druhou stranu nejsou spojeny s hlasovacím právem.
Akcie kmenové. Jsou s nimi spojena všechna standardní práva. Jsou s nimi však spojena i rizika. Ty spočívají v tom, že zisky jsou nejisté, a tudíž můžou poklesnout, že společnost může zbankrotovat a majitelé těchto akcií jsou uspokojeni až po uspokojení všech závazků (včetně dluhopisů) a majitelů prioritních akcií.
Akcie zaměstnanecké. Mohou patřit pouze zaměstnancům nebo zaměstnancům, kteří odešli do důchodu. Zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs akcií nebo celou cenu, za něž je společnost pro zaměstnance nakoupila, pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. 2.8.2 Teorie vývoje akciových kurzů

V minulosti se objevovali různé teorie, analytické přístupy, které se zabývaly analýzou vývoje akciových kurzů. Výsledkem bylo vytvoření 3 zcela odlišných analytických přístupů, které se snaží vysvětlit minulé a současné pohyby akciových kurzů a na základě těchto informací predikovat jejich budoucí vývoj. Cílem je dosáhnout kapitálového zisku. Jde o tyto přístupy60: 1) Fundamentální analýza. Jde o nejkomplexnější a nejvíce užívaný analytický přístup. Snaží se o stanovení vnitřní hodnoty akcie a determinaci faktorů, které ji ovlivňují. Jde jednak o firemní fundamentální faktory (dividendy, očekávané, historické zisky, rentabilita apod.), ale i o globální a odvětvové faktory, protože společnost existuje v rámci odvětví a ekonomiky, což ovlivňuje hodnotu firmy a jejich akcií. 2) Technická analýza. Jde o přístup, který se pokouší o prognózování kurzových pohybů a budoucích trendů na základě rozboru grafů, který zobrazuje minulý vývoj trhu či akcie. 3) Psychologická analýza. Je založena na myšlence, že pohyb kurzů je až následkem chování investorů, za kterým stojí lidská psychika. Jde spíše o doplňkovou analýzu. Využívá poznatků psychologie davu, jejichž autorem je Gustav Le Bon. Proti těmto přístupům stojí teorie efektivních trhů, která říká, že všechny dostupné informace jsou bezprostředně zohledněny v kurzu akcií, a tudíž není možné dlouhodobě dosahovat nadprůměrných výnosů (v případě splnění základních předpokladů). Kurz zpravidla klesá, když61:
poklesne zisk nebo obrat firmy, management chybně rozhodne,
nastanou mimořádné události (havárie, požár apod.), panuje politická nestabilita,
poklesne produkce odvětví, zvýší se úrokové sazby, je na trhu převis nabídky,
jsou zveřejněny jiné negativní zprávy o firmě. 59

Zpracováno dle [27, §158,159] Zpracováno dle [17] 61 Zpracováno dle [32] 60

42

Kurz zpravidla roste, když:
roste zisk nebo obrat firmy, firma provede úspěšnou restrukturalizaci, roste dividenda na akcii,
roste produkce odvětví, roste zaměstnanost, roste míra investic v ekonomice, panuje stabilní politické prostředí, klesnou úrokové sazby, je na trhu převis poptávky,
jsou zveřejněny další pozitivní zprávy o firmě. 2.8.3 Výhody a nevýhody spojené s držbou akcií62

Výhody:
možnost získat kapitálový zisk, dividendu (pokud je rozdělován zisk mezi akcionáře),
akcionáři neručí za závazky akciové společnosti,
práva s nimi spojená (podílet se na likvidačním zůstatku, podílet se na řízení společnosti a předkupní právo na nákup nových akcií),
je zajištěna vysoká likvidita na sekundárních trzích,
nezdaňuje se kapitálový zisk u fyzických osob v případě držby akcií více jak 6 měsíců,
vyšší likvidita než u dluhopisů. Nevýhody:
možnost dosáhnout kapitálové ztráty, nemusí být vyplacena žádná dividenda, v případě, že se tak valná hromada rozhodne,
může se projevovat konflikt zájmů akcionářů a managementu,
minoritní vlastník má omezenou možnost zasahovat do řízení firmy,
akcionář nemá nárok na vrácení svého vkladu,
obchodování s malým počtem akcií je spojeno s vysokými transakčními náklady,
vysoká volatilita na trhu akcií,
dividendy podléhají zdanění. 2.8.4 Burza cenných papírů a RM-systém63

Organizovaný kapitálový trh může existovat ve 2 základních podobách:
Burzovní trh. Burza je organizovaný sekundární trh, kde jsou obchodovány instrumenty za zcela specifických, přesně vymezených podmínek (definují okruh subjektů, které mají přístup na burzu, druh, charakteristiky a vlastnosti investičních instrumentů, pravidla, postupy a techniky obchodování apod.). V ČR jde o Burzu cenných papírů Praha, a.s.
Mimoburzovní trh. Je trh, jehož činnost není vymezena burzovními zákony, pravidly a předpisy. Je však upravena zákonem64 a pravidly pro obchodování na mimoburzovním trhu (jsou mnohem volnější než u burzy). Mají ve vyspělejších trzích menší podíl. Je alternativou např. pro emitenty, kteří nesplňují podmínky pro kótaci na burze. V ČR je organizátorem mimoburzovního trhu RM-systém, a.s. Burza cenných papírů Praha, a.s. (dále jen „BCPP“) Je největším organizátorem trhu s cennými papíry v ČR. Je založena na členském principu (přístup na burzu mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou členové burzy) 65. Na BCPP je možno v závislosti na požadovaném počtu kusů, ceně a termínu vypořádání akcie obchodovat: 62

Zpracováno dle [17, s.208-9] Zpracováno dle [17, s.94-122], [49] 64 V ČR je upravena §73-81 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu 65 Zpracováno dle [17, s.34] 63

43

1) V rámci systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů, tzv. SPADu, pokud je pro akcii zajištěna likvidita tvůrci trhu, a pokud se objem transakce pohybuje minimálně okolo 1 až 2 miliónů Kč. V současnosti je ve SPAdu obchodováno 13 emisí. Výhodou SPADu je, že se dají akcie kdykoliv nakoupit a prodat. Likviditu zajišťují tvůrci trhu (obchodník si jako protistranu svého obchodu může zvolit buď tvůrce trhu za standardních podmínek (je povinen do 10 sekund uzavřít obchod) či tvůrce trhu za jiných podmínek (tvůrce může nebo nemusí reagovat), nebo jiného obchodníka (člena burzy). Pro každý cenný papír je stanoveno standardní obchodovatelné množství cenného papíru a hranice pro nadlimitní množství. 2) V rámci automatických obchodů v podobě: a) Aukce. V aukčním režimu dochází k příjmu objednávek na nákup a na prodej a po tuto dobu nejsou zveřejňovány žádné průběžné informace (jde o uzavřenou aukci, která probíhá v časech 17-20 hod. a 7.30-9.35 hod.). K pevně stanovenému okamžiku (v současnosti 9.25 hod.) je stanovena aukční cena a míra alokace (míra uspokojení v %) počtu kusů ve vložené objednávce. Cena je stanovena tak, aby bylo zobchodováno co největší množství cenných papírů. Nová aukční cena se od závěrečného kurzu z předchozího dne může odchýlit maximálně o 5 %. b) Kontinuálu. Navazuje na aukční režim a probíhá v čase 9.35-15.55. V něm se průběžně do systému vkládají objednávky na nákup či prodej, který zabezpečuje jejich spárování na principu cenové a následně časové priority. To znamená že pokud je vloženo více objednávek se shodnou cenou, jsou přednostně zpracovány dříve vložené objednávky. Obchody lze uzavírat pouze v rámci povoleného rozpětí, které je dáno maximální odchylkou ceny obchodu od otevírací ceny (cena stanovena v aukčním režimu). V kontinuálním režimu obchodování jsou již zveřejňovány informace o objednávkách na nákup a na prodej. RM-systém (dále jen „RM-S“) Není organizován na členském principu, ale na principu zákaznickém. Obchodovat na něm může tedy jakákoliv právnická či fyzická osoba, která je zaregistrována.Obchodování probíhá formou průběžné aukce, ve které je zohledňována průběžná změna nabídky a poptávky. Má 2 fáze: úvodní a on-line fázi. V úvodní fázi se párují neuspokojené pokyny z předchozích dnů a pokyny obdržené v úvodní fázi. V on-line fázi (9-16 hod.) se párují pokyny neuspokojené z úvodní fáze a pokyny podávané v této fázi. Obchodování probíhá při proměnlivé ceně, každý zadaný pokyn vyvolává okamžitě nové aukční kolo pro daný cenný papír. Při stanovení aukční ceny je používán algoritmus, který hledá takovou cenu, při které je možno převést maximální počet kusů mezi prodávajícími a nakupujícími. 2.8.5 Výkonnost vybraných akciích na BCPP

Následující tabulka zobrazuje výkonnost vybraných akciových titulů k 20.3.2008 za různá období, a to jednak absolutně a jednak vzhledem k indexu. Tabulka č.2.11 Výkonnost vybraných akciových titulů k datu 20.3.2008 Název

Výkonnost absolutní v % 1D 5D 1M 3M 6M 1,47 1,06 -1,27 -8,93 12,17 ČEZ -0,73 -0,4 3,06 -5,58 -7,16 KB 2,64 11,3 -1,27 -4,02 -22,72 Zentiva 2,26 -1,78 -5,16 -24,64 -37,74 Erste Bank -3,07 -6,93 -7,07 Telefónica O2 -0,84 -2,61 5,93 3,26 -15,87 -30,99 -25,45 CETV Zdroj: vlastní zpracování dle [46]

44

1Y 42,33 10,66 -35,55 -41,02 -6,67 -20,11

Výkonnost vzhledem k indexu v % 5D 1M 3M 1Y 5Y 1,24 2,49 6,79 54,81 301,56 -0,22 6,98 10,72 20,36 -41,7 11,5 2,49 12,55 -29,9 -1,6 -1,55 -11,63 -35,85 -40,66 -2,43 0,62 9,13 1,51 -41,4 3,45 -12,67 -19,08 -13,11 -

Příčiny propadu akciových trhů v roce 2007 až do současnosti jsem již zmiňovala v pododdílu 2.2.6. Je jí právě již zmiňovaná hypotéční a kreditní krize v USA, která se přesunula i na evropský a asijský trh. Pro měření výkonnosti akciových titulů se používá koncept výkonnosti vzhledem k indexu (v ČR je to index PX). Z tabulky vyplývá, že u zvolených akcií na tom byl nejlépe ČEZ(ať už absolutně nebo vzhledem k indexu), z velké části táhl index PX. V 5-ti letém období dosáhl výnosnosti 301,56% oproti indexu, absolutně pak 42,33% za rok. Naopak nejhůře dopadla Erste Bank, která dosáhla ztráty přes 40% za 5 let vzhledem k indexu a absolutně za 1 rok.

2.9 Investice do nemovitostí 66 Jde o investice do pozemků, budov, staveb, porostů a vodních ploch. Investice rozdělujeme:
Investice do nemovitostních aktiv. Existuje přímá a nepřímá forma. Přímá forma je chápána jako nákup a přímá držba rodinných domů, bytů, rekreačních objektů, nájemních bytů, administrativních nemovitostí, obchodních nemovitostí a pozemků. Nepřímá forma je chápána jako investice do akcií nebo podílových listů nemovitostních fondů, investičních fondů nebo investičních certifikátů se zaměřením na index nemovitostí.
Investice do nemovitostních pasiv. Investice je vázána na nemovitostí dluhy. Příkladem můžou být hypotéční zástavní listy nebo obligace kryté pohledávkami z hypotéčních úvěrů. V souvislosti s investicí do nemovitostí můžeme spatřovat následující negativa: nízká likvidita, malý počet účastníků trhu, nedostatek tržních informací, dlouhý časový horizont pro uzavření obchodu, vysoké zprostředkovatelské poplatky, vysoké náklady na správu, opravy a pojištění, požadavek odborných znalostí a především vysoká cena obchodovaných nemovitostí (u nepřímé formy investování není potřeba vysokých finančních prostředků). Na druhou stranu mají nemovitosti následující pozitiva: mohou přinášet kapitálový zisk a důchod v podobě nájemného, často poskytují zajištění proti inflaci a zvyšují možnost diversifikace. 2.9.1 Vývoj cen nemovitostí

Následující graf nám ukazuje, jak se vyvíjely ceny všech nemovitostí a ceny bytů v ČR. Graf č.2.3 Vývoj cen nemovitostí v ČR 270 220 170 120 70 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Byty

Nemovitosti celkem

Zdroj: zpracováno dle [34]

66

Zpracováno dle [10], [17, s.270]

45

Ceny jsou vztaženy k roku 1997. Ceny bytů vzrostly během let 1997 až 2006 o 246 % a ceny všech nemovitostí o 192 %. Za rok 2006 vzrostly ceny bytů o 30 % oproti roku 2005 a u všech nemovitostí o 10%. Roky 2006 a 2007 byly spojeny s extrémním nárůstem cen nemovitostí, došlo k výraznému „boomu“ v oblasti stavebnictví.

2.10 Investice českých domácností a jejich porovnání s evropskými zeměmi Pro české domácnosti platí, že patří k velice konzervativním investorům. Převážnou část svých úspor stále ukládají na běžných účtech a termínovaných vkladech v bankách, kde jim výnos nestačí pokrýt inflaci a vklady tak ztrácejí svou reálnou hodnotu. Přesto můžeme vidět v období let 2002 až 2006 pozitivní trend ve smyslu přeskupení portfolia úspor českých domácností ve prospěch stavebního spoření, podílových fondů, penzijního připojištění a životního pojištění. Tabulka č.2.12 Rozložení úspor domácností v ČR K 31.12.

2002

2003

2004

2005

2006

Index 06/02

Celkem v mld. Kč

1398,01 1535,44 1667,66 1890,09 2099,45 150,2

Celkem v %

100

100

100

100

100

Netermínované vklady 19,3

21,3

21,7

21,8

23,0

178,4

Termínované vklady

40,6

36,3

35,2

31,7

30,0

111,2

Vklady v cizí měně

5,5

4,6

3,9

3,2

2,7

74,4

Stavební spoření

12,8

15,4

17,2

17,4

17,1

199,7

Penzijní připojištění

5,4

5,9

5,9

6,0

6,5

180,2

Životní pojištění

8,0

8,1

7,9

8,8

8,8

165,7

Podílové fondy

7,0

7,3

7,1

10,1

11,0

235,3

Přímě investice do CP 1,4

1,1

1,1

1,0

0,9

99,5

Z toho v %

Zdroj: zpracováno dle [52]

Graf č.2.4 Vývoj a struktura úspor obyvatelstva v ČR Vývoj a struktura úspor obyvatelstva v ČR 100% Přímě investice do CP

% úspor

80%

Podílové fondy Životní pojištění

60%

Penzijní připojištění Stavební spoření

40%

Vklady v cizí měně Termínované vklady

20%

Netermínované vklady 0% 2002

2003

2004

2005

2006

roky

Zdroj: Zpracováno dle [52]

46

Graf č.2.5 Struktura úspor v ČR a v zemích EMU67 Struktura úspor v ČR a v zemích EMU 100% 90% 80% 70%

6% 10% 11% 3%

penzijní fondy pojištění

50%

30%

27% 10%

60%

40%

4%

28% 70%

20%

investiční/podílové fondy cenné papíry hotovost a vklady

31%

10% 0% ČR

EMU

Zdroj: Zpracováno dle [54]

Z grafu je zřejmé, že české domácnosti jsou velmi konzervativními investory v porovnání s průměrem zemí EMU. 70% úspor českých domácností leží buď v hotovosti , na běžných účtech či termínovaných vkladech. Naproti tomu země EMU mají takto uloženo pouze 31% svých úspor. Další velký nesoulad můžeme spatřit u pojištění. Země EMU kladou výrazně vyšší důraz na pojištění ve srovnání s ČR. Důkazem toho, že země EMU nejsou zdaleka tak konzervativní jako ČR je podíl investovaný do cenných papírů, 3% v ČR ve srovnání s 28% v zemích EMU, což je rozdíl téměř desetinásobný. Je zde však jeden důvod, proč se čísla natolik liší. České domácnosti nejsou stále tak bohaté, a tudíž si nemohou dovolit tolik investovat do rizikových instrumentů. Závěrem kapitoly lze říci, že v ČR se nabízí široká škála investičních možností, která je v současné době již srovnatelná s vyspělými trhy. Nicméně trh investic prochází neustálým vývojem. Příkladem tomu můře být první realitní fond Reico od České spořitelny, který začal být nabízen klientům v březnu 2007 po úpravě zákona o kolektivním investování a odstranění jeho rozporu se zákonem o bankách. Klienti tak již mohou investovat do „nemovitostí“ s malými částkami. Struktura úspor domácnosti v ČR však naznačuje, že české domácnosti jsou ve svém investování velice konzervativní, a tudíž využívají především investic, které jim nepokryjí nebo jen stěží pokryjí inflaci (70% svých úspor mají alokováno v hotovosti, na běžných účtech či termínovaných vkladech, což je více jak dvakrát tolik než u zemí EMU). Existuje však zřetelný trend, který směřuje od termínovaných a netermínovaných vkladů ve prospěch alternativních způsobů investování, které přináší vyšší zhodnocení. Tento trend jde v ruku v ruce s tím, jak české domácnosti bohatnout. Lze tedy očekávat, že tento trend bude stále více nabývat na významu.

67

Do EMU patří Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousko, Portugalsko a Finsko.

47

3 Komparace životního pojištění s alternativními způsoby investování V třetí kapitole diplomové práce se zaměřím na popis faktorů, které ovlivňují investiční strategii. Navrhnu možnost porovnání investic. Vyberu jeden produkt z životního pojištění, penzijního připojištění a stavebního spoření, které nejprve charakterizuji, poté vypočtu jejich vnitřní míru výnosu a následně je porovnám dle různých hledisek. Pokusím se poukázat na důvody, proč jsou tyto produkty často označované za jednu z příčin stagnace životního pojištění.

3.1 Faktory ovlivňující investiční strategii V případě, že investor v daném okamžiku považuje své bohatství za neměnné, je jeho investiční strategie determinována 3 základními faktory, které působí ve vzájemných souvislostech. Jde o výnosnost, riziko a likviditu. Vedle těchto faktorů ovlivňují dále investiční strategii specifické faktory jako věk, tradice či psychologické faktory68. Racionálně jednající investor se snaží dosáhnout z investice co nejvyššího výnosu při co nejnižším riziku a co nejvyšší likviditě. Všechna kritéria však není možné maximalizovat, a proto se investor snaží nalézt pro něj optimální kompromis, který je u každého investora odlišný. 3.1.1 Výnos69

Výnos lze definovat jako souhrn veškerých příjmů, které investor z dané investice obdrží. Jde o odměnu investora za podstoupené riziko. Rozlišujeme historický a očekávaný výnos. Z pohledu investora a jeho výběru investice bude zcela jistě více využívaný koncept očekávaného výnosu. Pro měření výnosu se používají 2 základní skupiny metod, a to metody statistické a metody dynamické. Metody statistické Jsou charakteristické tím, že nezohledňují působení faktoru času a jsou tedy využitelné v případech, kdy hledisko času nemá velký význam tj. u krátkodobých investic. Výnosnost investice je jimi hodnocena bez ohledu na to, v jakých časových obdobích investor jednotlivé příjmy z ní plynoucí získá. Metody dynamické Oproti statistickým metodám zohledňují faktor času, a to především ve spojení s výší tržní úrokové míry existující v období trvání investice na příslušném finančním trhu, a to většinou ještě ve spojení s existující mírou inflace (budeme uvažovat nominální úrokovou míru, která v sobě obsahuje inflaci). Většina metod využívá diskontování, které spočívá v přepočtu peněžních toků získaných v jednotlivých časových obdobích na tzv. současnou hodnotu, která je vztažena k časovému okamžiku nákupu finančního instrumentu. Mezi dynamické metody řadíme metodu čisté současné hodnoty a metodu vnitřní míry výnosu.

68 69

Zpracováno dle [17, s.582] Zpracováno dle [14, s.105-121]

48

3.1.1.2 Metoda čisté současné hodnoty (dále jen „ČSH“)

Tato metoda je založena na vzájemném porovnání velikosti v určitém okamžiku investované částky se součtem všech z ní v různých časových obdobích plynoucích budoucích příjmů diskontovaných na současnou hodnotu. V případě, že je investice realizována postupně, je nutné diskontovat i výdaje realizované v jednotlivých letech. Pokud je ČSH kladná, může investor investovat, pokud je záporná, tak nikoliv. Pokud je nulová, potom je na investorovi, zda-li do investice bude investovat. Vzorec pro výpočet ČSH70: n

ČSH = ∑ i =1

CFi − CN (1 + r ) i

ČSH investorovi říká, zda-li je investiční varianta výnosnější než tržní úroková míra, resp. požadovaná výnosnost investora. 3.1.1.3 Metoda vnitřní míry výnosu (vnitřního výnosového procenta, IRR)

Tato metoda je založena na hledání takové úrokové míry, při níž se součet všech současných, diskontovaných budoucích příjmů plynoucích z finančního instrumentu rovná výdajům obětovaných na její pořízení, tedy když se čistá současná hodnota rovná 0. Investici můžeme přijmout tehdy, když je vnitřní míra výnosu větší než námi požadovaná výnosnost. Vzorec pro výpočet vnitřní míry výnosu: n CFi ČSH = ∑ − CN = 0 i i =1 (1 + r ) V případě vnitřní míry výnosu je neznámou veličinou úroková míra „r“, kterou hledáme. Opět platí jako u ČSH, že pakliže je investice realizována postupně (výdaj není učiněn najednou v jednom roce), potom musíme převést na současnou hodnotu i výdaje, tedy je diskontovat. 3.1.2 Riziko71

Jde o nejistotu investora, že se mu nepodaří dosáhnout očekávané výnosnosti z daného investičního instrumentu. Můžeme se setkat s nejrůznějšími druhy rizik jako např. riziko pohybu úrokových měr, riziko inflační, riziko nepříznivých událostí, riziko insolvence, riziko nelikvidity, riziko měnové, riziko právní, operační apod. Ohodnocení rizika je poměrně subjektivní, každý investor má jiný „práh“ rizikovosti. Nicméně stanovení rizikovosti vzhledem k ostatním investičním instrumentům je možné.

70

Kde r je roční úroková míra zahrnující inflaci, i jsou jednotlivá léta, n je doba trvání investice, CFi je peněžní příjem v jednotlivých letech, CN je počáteční investice (nákupní cena investice). 71 Zpracováno dle [14, s.122-128]

49

Obrázek č.3.1 Pyramida rizika č ím b líž k vrc ho lu p yra m id y, t ím v yšší inve st ič n í r iz ik o d e riv á ty p o d ílov é lis ty:

a kc ie

a kc io v é s míš e né fo n d y fon dů za jiš t ě n é p e n ě žn í p e n ě žn í

p o dn ikov é d luh o p isy p e n zijn í p řip o jišt ě n í b a n kovn í v kla dy

st ave b n í sp o řen í

živ o t n í p o jiš t ěn í

d e po zit n í p ro d u kty

n e mov it ost i

p o kla d n ičn í p o u ká zky

d ra h é kovy

st á tn í, ko mu n á ln í d lu h o p isy

st a ro žit n ost i

sb írky

Zdroj: Zpracováno dle [9, str.423]

Ve spodní části pyramidy se nacházejí poměrně bezpečné investice, které mají nízký potenciál výnosů. Výnosy se dají poměrně dobře odhadnout. Ve střední části pyramidy se nacházejí investice (resp. produkty), které nabízí poměrně stabilní běžné výnosy s vyššími očekávanými kapitálovými výnosy než na nižším stupni. Produkty jsou rizikovější než ty, které se nacházejí u základny, ovšem očekávané výnosy se dají stále ještě poměrně přesně odhadnout. Čím více jdeme k vrcholu pyramidy, tím vyšší musíme očekávat riziko, ale i výnosy. Jsou to produkty pro investování v dlouhém časovém horizontu, u kterých musíme akceptovat i střednědobou vysokou ztrátu při nepříznivém vývoji finančního trhu72. 3.1.3 Likvidita

Jde o rychlost, s jakou je možné daný investiční instrument přeměnit na hotové peníze73. Obrázek č.3.2 Pyramida likvidity č ím b líž k vrc ho lu p yra m id y, t ím v yšší lik v id ita b a n kovn í v kla dy p o kla d n ičn í p o u ká zky

st á tn í, ko mu n á ln í d lu h o p isy a kc ie

d e riv á ty p o dn ikov é d luh o p isy p e n zijn í p řip o jišt ě n í n e mov it ost i

d ra h é kovy

živ o t n í p o jiš t ěn í st a ro žit n ost i

Zdroj: Zpracováno dle [9, str.432]

72 73

Zpracováno dle [9, s.432] Zpracováno dle [14, s.129-130]

50

d e po zit n í p ro d u kty p o d ílov é lis ty: a kc io v é s míš e né fo n d y fon dů za jiš t ě n é p e n ě žn í p e n ě žn í st ave b n í sp o řen í sb írky

3.1.4 Časový horizont investice

Následující obrázek ukazuje, jaká investiční strategie se z hlediska teorie doporučuje podle délky trvání investice. Zároveň ukazuje, jakého zhodnocení je v rámci ní možné dosáhnout. Obrázek č.3.3 Investiční strategie podle horizontu investování

schopnost nést riziko

a g r es i vn í s tr ate gi e

m ír ně a g r es i vn í

r ů s tov á s tr a te gi e

mírně k o n z er va ti vn í

k on z er va ti vn í s tr a te gi e

1 0% 8 -6 % 15

12

9

5 -3 % 6

3

inve st ič n í ho r izo nt ( ro k y)

Zpracováno dle [9, str.426]

Dlouhodobý časový horizont (15 a více let) V dlouhém časovém horizontu může investor investovat agresivně, ale pouze tehdy, pokud nevyžaduje vysokou likviditu svého investičního instrumentu. Střednědobý časový horizont (5 až 15 let) Ve střednědobém horizontu je již nutné, aby investor bral více v úvahu riziko. Musí si uvědomit, že případná ztráta by mohla ohrozit jeho finance na penzijní věk. Krátkodobý časový horizont (do 5 let) Tento časový horizont by byl už výrazně rizikový pro investiční instrumenty, které mohou výrazně zakolísat. Investor by již v případě nepříznivého vývoje nemusel mít dostatek času a mohl by tak utrpět významnou ztrátu. Tabulka č.3.1 Vztah výnosu, rizika a likvidity u jednotlivých investičních instrumentů Riziko Výnos Likvidita ………………… Hotovost ….. ………………… Běžné účty ….. ……………. Investice na peněžním trhu ….. ……… Termínovaný vklad ….. ……… ….. Stavební spoření ….. ……… ….. Penzijní připojištění ….. ……… ….. Životní pojištění ….. ……… ……… Zajištěný fond ……… ………….. ……………. Investiční fond ……… ………….. ……………. Investiční certifikáty ………….. ………….. ……………. Dluhopisy ………………… ………………… ……………. Akcie Zdroj: Zpracováno dle [9, str.352]

Tabulka zobrazuje, jaké je riziko, výnos a likvidita u jednotlivých investic. Čím delší je pruh, tím vyšší je riziko, resp. výnos, resp. likvidita. V tabulce je vidět, že není možné 51

maximalizovat všechny faktory. Nejprve s tím, jak klesá likvidita, roste výnos a postupně i riziko. Poté začíná opět stoupat likvidita spolu s výnosem, ale za cenu stále rostoucího rizika.

3.2 Výpočet vnitřní míry výnosu u jednotlivých investic V rámci konceptu vnitřní míry výnosu (dále také „IRR“) jsem musela přistoupit k jistým zjednodušením:
Jednotlivé toky v rámci jednoho roku jsou sečteny, což znamená, že když klient přispívá měsíčně, tak se všechny měsíční platby sečtou a jsou brány jako jeden tok v jednom roce.
Daňová zvýhodnění, která jsou poskytována v rámci životního pojištění a penzijního připojištění jsou brána jako příjem, a tudíž snižují výdaj.
Peněžní prostředky jsou zhodnocovány až do konce doby životnosti jednou výnosovou mírou. U penzijního připojištění a životního pojištění jsou zhodnocovány výnosovou mírou vypočtenou jako průměr zhodnocení předchozích let (průměr historických hodnot), u stavebního spoření jsou zhodnocovány garantovanou výnosovou mírou příslušné stavební spořitelny. Všechny výpočty berou v úvahu poplatky, které jsou spojeny s investicí, je také zohledněno zdanění výnosů ve výši 15% u životního pojištění a penzijního připojištění. Výnosy ze stavebního spoření nepodléhají zdanění. 3.2.1 Životní pojištění

Jako reprezentanta životního pojištění jsem si zvolila moderní kapitálové životní pojištění FLEXI od Pojišťovny České spořitelny (někdy také označováno jako univerzální životní pojištění). Předepsané pojistné Pojišťovny České spořitelny dosáhlo v roce 2007 objemu 6,5 mld. Kč, což je nárůst o 46 % oproti roku 2006 a vzrostl tak její podíl na trhu pojištění z 9,4 % v roce 2006 na 11,9 % v roce 2007. Za rok 2007 dosáhla pojišťovna čistého zisku ve výši 369,21 mil. Kč, což je nárůst o více než 20 % oproti předchozímu roku. Na trhu životního pojištění má třetí pozici s 12,45% (za Kooperativou však zaostává pouze o 0,2%)74. Charakteristika produktu „flexibilní životní pojištění FLEXI“75:
garantovaný růst kapitálové hodnoty o 2 % ročně,
možnost nejrůznějších změn (změna výše pojistných částek, výše běžného pojistného, doby trvání pojistné smlouvy, postupné zahrnutí druhého pojištěného a až pěti dětí na pojistnou smlouvu, dodatečné sjednání nebo zrušení úrazového pojištění, pojištění pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, pojištění velmi vážných onemocnění, plné invalidity, zproštění od placení pojistného a pojištění kapitálové hodnoty, změny v určení obmyšlených osob, ve vinkulaci pojistné smlouvy apod.),
volba klienta mezi výší podílu spoření a pojištění rizik,
pojistná smlouva pro jednoho nebo dva dospělé a až pět připojištěných dětí,
možnost průběžných výběrů finančních prostředků z aktuální kapitálové hodnoty,
možnost vkladů mimořádného pojistného,
možnost dočasného přerušení placení pojistného,
vznik pojistné události u jednoho z pojištěných nemá vliv na trvání pojistné smlouvy,
pojištění je možné uzavřít bez zdravotního vyšetření klienta až do pojistné částky 1mil. Kč (u osob ve věku od 45 let do 500 tis. Kč),
pojistná částka pro případ smrti je minimálně 10000 Kč, maximální není omezena,
pojištění může být uzavřeno s klientem od 18 let do 70 let,
pojištění je sjednáváno minimálně na 5 let a maximálně do 75 let, 74 75

Zpracováno dle [48] Zpracováno dle [48]

52




minimální měsíční příspěvek 200 Kč.

V rámci výpočtu vnitřní míry výnosu uvažuji se zhodnocením ve výši 4%. Průměr předchozích let 2001 až 2006 je 4,44%, ale vzhledem k výrazně se lišícímu výnosu v roce 2001 snižuji výnos na 4%, aby bylo dosaženo reálného výsledku. Ve výpočtu jsou dále zohledněny všechny relevantní poplatky jako měsíční administrativní poplatek 20 Kč, inkasní poplatek v případě měsíční platby 5 Kč, poplatek z běžného pojistného ve výši 5% v rámci předpisu pojistného 1. druhu, poplatek z pojistné částky pro případ smrti ve výši 1% (max.12000 Kč), správa kapitálové hodnoty 0,5% p.a. z hodnoty fondu. Dále je zohledněno také daňové zvýhodnění ve formě nezdanitelné části základu daně a zdanění výnosů ve výši 15%. Tabulka č.3.2 Výpočet IRR u životního pojištění FLEXI pro muže ve věku 20 - 55 let s pojistnou dobou trvající vždy do 60 let, s pojistnou částkou pro případ smrti 10.000 Kč a různě vysokými měsíčními příspěvky Věk/trvání IRR u ŽP s PČ pro případ smrti 10.000 Kč při platbě měsíčního příspěvku 600–2500Kč76 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 3,17 3,19 3,21 3,23 3,24 3,18 3,14 3,10 3,06 3,04 3,01 2,99 2,97 20/40 3,15 3,18 3,21 3,22 3,24 3,17 3,12 3,07 3,03 3,00 2,97 2,95 2,92 25/35 3,14 3,17 3,20 3,22 3,24 3,16 3,09 3,04 2,99 2,96 2,92 2,89 2,86 30/30 3,11 3,15 3,19 3,21 3,23 3,14 3,06 2,99 2,94 2,89 2,85 2,81 2,78 35/25 3,05 3,11 3,15 3,18 3,21 3,09 2,99 2,91 2,84 2,77 2,72 2,68 2,63 40/20 3,11 3,18 3,24 3,28 3,32 3,15 3,02 2,91 2,81 2,73 2,66 2,60 2,54 45/15 3,22 3,33 3,42 3,48 3,54 3,29 3,09 2,93 2,79 2,67 2,56 2,47 2,39 50/10 3,14 3,42 3,63 3,79 3,91 3,47 3,11 2,81 2,56 2,34 2,15 1,99 1,84 55/5 Věk/trvání 1900 2000 2100 2200 2300 2400 2500 2,95 2,94 2,92 2,91 2,90 2,89 2,88 20/40 2,90 2,89 2,87 2,86 2,84 2,83 2,82 25/35 2,84 2,82 2,80 2,78 2,77 2,75 2,74 30/30 2,75 2,72 2,70 2,68 2,66 2,64 2,63 35/25 2,60 2,57 2,54 2,51 2,48 2,46 2,44 40/20 2,49 2,45 2,41 2,37 2,34 2,31 2,29 45/15 2,31 2,25 2,19 2,14 2,09 2,05 2,00 50/10 1,71 1,60 1,49 1,39 1,31 1,23 1,16 55/5 Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky vyplývá, že vnitřní míra výnosu životního pojištění se pohybuje mezi 3,9 až 1,2 %. Do životního pojištění se tedy vyplatí investovat tehdy, pokud investor požaduje zhodnocení nižší než je vypočtená vnitřní míra výnosu. Nejvyšší zhodnocení se jeví u částky 1000 Kč měsíčně při investici na 5 let. Toto zhodnocení je však ovlivněno dvěma faktory, samotná kapitálová hodnota je nižší než vložené prostředky. Hraje zde významnou roli daňové zvýhodnění, které tvoří ročně 1800 Kč. Druhým faktorem, který ovlivnil vnitřní míru výnosu je ten, že díky tomu, že je kapitálová hodnota nižší než vložené prostředky, tak výnosy nepodléhají 15% zdanění. Naopak nejnižší hodnota je u smlouvy o stejné délce, ale vyšší platbě, a to z důvodu, že efekt daňového zvýhodnění se již objevuje v nižší míře vzhledem k investované částce. Poměrně stabilních vnitřních výnosů dosahuje životní pojištění u smluv s délkou trvání 15 až 40 let. 76

Kde PČ je pojistná částka a IRR vnitřní míra výnosu.

53

Tabulka č.3.3 Výpočet IRR u životního pojištění FLEXI pro muže ve věku 20 - 55 let s pojistnou dobou trvající vždy do 60 let, s pojistnou částkou pro případ smrti 100.000 Kč a různě vysokými měsíčními příspěvky Věk/trvání IRR u ŽP s PČ pro případ smrti 100.000 Kč při platbě měsíčního příspěvku 600–2500Kč77 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 3,14 3,17 3,20 3,22 3,23 3,17 3,13 3,09 3,06 3,03 3,01 2,99 2,97 20/40 3,12 3,16 3,19 3,21 3,23 3,16 3,11 3,06 3,03 2,99 2,97 2,94 2,92 25/35 3,07 3,13 3,17 3,19 3,22 3,14 3,08 3,03 2,98 2,94 2,91 2,88 2,86 30/30 2,96 3,05 3,11 3,15 3,18 3,10 3,02 2,96 2,91 2,87 2,83 2,79 2,76 35/25 2,68 2,85 2,96 3,03 3,09 2,99 2,90 2,83 2,77 2,72 2,67 2,63 2,59 40/20 2,07 2,46 2,71 2,87 2,99 2,88 2,79 2,71 2,65 2,58 2,53 2,48 2,44 45/15 -0,32 0,71 1,45 2,00 2,39 2,39 2,37 2,34 2,30 2,27 2,23 2,19 2,16 50/10 -7,68 -5,25 -3,53 -2,24 -1,25 -0,98 -0,76 -0,59 -0,44 -0,31 -0,20 -0,11 -0,03 55/5 Věk/trvání 1900 2000 2100 2200 2300 2400 2500 2,95 2,94 2,92 2,91 2,90 2,89 2,88 20/40 2,90 2,88 2,87 2,85 2,84 2,83 2,82 25/35 2,83 2,81 2,80 2,78 2,76 2,75 2,74 30/30 2,73 2,71 2,69 2,67 2,65 2,63 2,62 35/25 2,56 2,53 2,50 2,48 2,46 2,44 2,42 40/20 2,40 2,37 2,33 2,30 2,28 2,25 2,23 45/15 2,12 2,09 2,06 2,04 2,01 1,98 1,96 50/10 0,04 0,10 0,13 0,16 0,18 0,20 0,21 55/5 Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka č.3.4 Rozdíl v IRR při pojistné částce 10.000 a 100.000 Kč u muže Věk/trvání 20/40 25/35 30/30 35/25 40/20 45/15 50/10 55/5

Rozdíl v IRR u ŽP s 600 700 800 -0,02 -0,02 -0,01 -0,03 -0,02 -0,02 -0,06 -0,05 -0,03 -0,15 -0,10 -0,08 -0,37 -0,26 -0,20 -1,04 -0,72 -0,53 -3,54 -2,62 -1,97 -10,82 -8,67 -7,16

PČ 10.000 a 100.000 při platbě měsíčních příspěvků 600–2500 Kč 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 0,00 -0,46 0,00 0,00 -0,02 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 0,00 -0,03 -0,02 -0,02 -0,02 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,06 -0,05 -0,04 -0,03 -0,03 -0,03 -0,02 -0,02 -0,02 -0,02 -0,15 -0,12 -0,10 -0,09 -0,07 -0,06 -0,06 -0,05 -0,04 -0,04 -0,41 -0,33 -0,27 -0,23 -0,19 -0,17 -0,15 -0,13 -0,12 -0,10 -1,49 -1,14 -0,90 -0,72 -0,59 -0,48 -0,40 -0,33 -0,27 -0,23 -6,03 -5,16 -4,45 -3,88 -3,40 -3,00 -2,65 -2,36 -2,10 -1,87

Věk/trvání 1900 2000 0,00 0,00 20/40 0,00 0,00 25/35 -0,01 -0,01 30/30 -0,01 -0,01 35/25 -0,04 -0,03 40/20 -0,09 -0,08 45/15 -0,19 -0,16 50/10 -1,67 -1,50 55/5 Zdroj: vlastní zpracování 77

2100 0,00 0,00 -0,01 -0,01 -0,03 -0,08 -0,13 -1,36

2200 0,00 0,00 -0,01 -0,01 -0,03 -0,07 -0,10 -1,23

2300 0,00 0,00 0,00 -0,01 -0,03 -0,07 -0,08 -1,13

2400 0,00 0,00 0,00 -0,01 -0,02 -0,06 -0,06 -1,03

2500 0,00 0,00 0,00 -0,01 -0,02 -0,06 -0,04 -0,95

Kde ŽP je životní pojištění, PČ je pojistná částka a IRR vnitřní míra výnosu.

54

Tabulka nám ukazuje jaká je „cena“ za pojištění rizika smrti na 100.000 místo 10.000 Kč. Je zjevné, že se efekt nejvíce projeví u nízkých částek příspěvků se smlouvami na krátkou dobu životnosti. Je to dáno pravděpodobností úmrtí, které se samozřejmě se zvyšujícím se věkem zvyšuje a také tím, že riziko není rozloženo do tolika let jak je tomu u smluv s delší dobou trvání. U smluv s dobou trvání 40 let je efekt u vyšších částek dokonce nulový. Tabulka č.3.5 Rozdíl v IRR u muže a ženy v případě pojistné částky pro případ smrti 100.000 Kč a 300.000 Kč a pro různé výše měsíčních příspěvků PČ pro případ smrti 100.000 300.000 100.000 300.000 100.000 300.000

věk 20 let 20 let 35 let 35 let 55 let 55 let

600 -0,01 -0,09 -0,08 -1,11 -5,73

700 -0,01 -0,06 -0,05 -0,77 -4,52

věk PČ pro případ smrti 1900 100.000 20 let 0,00 300.000 20 let -0,01 100.000 35 let -0,01 300.000 35 let -0,06 100.000 55 let -0,83 300.000 55 let -5,02 Zdroj: vlastní zpracování

Rozdíl v IRR u ŽP s PČ 100.000 a 300.000 u muže a ženy 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 -0,01 -0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 -0,04 -0,03 -0,02 -0,02 -0,02 -0,02 -0,01 -0,01 -0,01 -0,04 -0,03 -0,02 -0,02 -0,02 -0,01 -0,01 -0,01 -0,01 -0,55 -0,39 -0,29 -0,23 -0,18 -0,15 -0,13 -0,11 -0,09 -3,69 -3,09 -2,62 -2,25 -1,96 -1,71 -1,50 -1,33 -1,18 -10,34 -9,05 -8,03 -7,20 -6,51

2000 0,00 -0,01 -0,01 -0,06 -0,75 -4,64

2100 0,00 -0,01 -0,01 -0,05 -0,67 -4,32

2200 0,00 -0,01 -0,01 -0,05 -0,61 -4,03

2300 0,00 -0,01 0,00 -0,04 -0,55 -3,77

2400 0,00 -0,01 0,00 -0,04 -0,51 -3,54

1700 0,00 -0,01 -0,01 -0,08 -1,05 -5,93

1800 0,00 -0,01 -0,01 -0,07 -0,93 -5,44

2500 0,00 -0,01 0,00 -0,04 -0,47 -1,78

Tabulka nám ukazuje o kolik má muž nižší vnitřní míru výnosu oproti ženě. Je to dáno vyšší sraženou rizikovou složkou u muže, a to díky vyšší pravděpodobnosti úmrtí v daném věku. Ženy se v průměru dožívají o 5 let více. Efekt opět narůstá se zvyšujícím se věkem a se snižující se částkou příspěvku. 3.2.2 Penzijní připojištění

Jako reprezentanta penzijního připojištění jsem zvolila Penzijní fond České spořitelny (dále jen „penzijní fond ČS“), který si získal postavení druhého největšího penzijního fondu z hlediska počtu klientů v roce 2007. K 31.12.2007 eviduje 634 000 klientů (15% nárůst oproti roku 2006). V roce 2007 dosáhl 775,6 mil. Kč zisku po zdanění, což je nárůst o 46% oproti předchozímu roku. Počet zaměstnavatelů, kteří přispívají do fondu svým zaměstnancům je 7310 (17% nárůst oproti roku 2006) 78. K 31.12.2007 má 16% tržní podíl z hlediska počtu klientů a 15% podíl z hlediska objemu obhospodařovaného majetku. Charakteristika produktu79:
Penzijní fond poskytuje následující druhy dávek: starobní, invalidní, výsluhovou a pozůstalostní penzi, odbytné po zemřelém účastníkovi, jednorázové vyrovnání, odbytné. Starobní penze musí být sjednána vždy, ostatní penze je nutné sjednat ve smlouvě. Odbytné po zemřelém účastníkovi je vyplaceno pozůstalým v případě, že ještě nebyla vyplácena penze a nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. 78 79

Zpracováno dle [7] Zpracováno dle [47]

55







Všechny standardní poplatky jsou zdarma. Struktura portfolia je k 31.12.2006 následující: 70,6% dluhopisy, 12,9% pokladniční poukázky, 9,1% akcie a podílové listy, 7,4% termínované vklady (svým portfoliem se nijak nevymyká průměru, který jsem zmiňovala v pododdílu 2.2.3) . Portfolio měn je následující80: 79,4 % CZK, 11,3% EUR, 4,6% USD, 2,2% PLN, 1,6% HUF, 0,7% TRY81. Druhy majetkových hodnot a limity pro jejich zastoupení v majetku penzijního fondu jsou určeny takto82: o Peněžní trh 0–100 % (peníze na účtech, termínová depozita, pokladniční poukázky, fondy peněžního trhu). o Dluhopisy 0–90 % (dluhopisy, dluhopisové fondy, dluhopisové indexy). o Akcie 0–50 % (akcie, akciové indexy, akciové fondy). o Alternativní investice 0–5 % (nemovitosti, komodity, komoditní indexy, hedge fondy, fondy hedge fondů). o Otevřená měnová expozice 0–30 % (investice denominované v měnách zemí OECD nezajištěné do korun).

Pro výpočet celkové naspořené částky předpokládám zhodnocení ve výši 3,45%, což je průměr za roky 2001 až 2006, kdy se výnosnost pohybovala vždy mezi 3,1 a 3,8%. Penzijní fond ČS má zdarma všechny služby (uzavření smlouvy, vedení osobního účtu klienta, vystavení ročního výpisu z účtu, potvrzení pro daňové účely, výplata dávky převodem na bankovní účet), a tudíž nejsou zohledněny žádné poplatky. Ve výpočtu je zahrnut pouze nárok na starobní penzi, není využita možnost pozůstalostní, invalidní ani výsluhové penze. Tabulka č.3.6 Výpočet IRR u Penzijní fondu ČS pro různou délku trvání penzijního připojištění a různé částky příspěvků placené měsíčně Věk/trvání 20/40 25/35 30/30 35/25 40/20 45/15 50/10 55/5

IRR u penzijního připojištění při platbě měsíčních příspěvků 600-2500Kč 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 4,06 4,02 3,99 3,96 3,94 3,92 3,90 3,89 3,88 3,87 3,82 3,77 4,20 4,15 4,11 4,08 4,06 4,03 4,02 4,00 3,99 3,97 3,91 3,86 4,39 4,33 4,29 4,25 4,22 4,19 4,17 4,15 4,14 4,12 4,05 3,99 4,66 4,59 4,54 4,49 4,45 4,42 4,40 4,37 4,35 4,34 4,25 4,17 5,08 4,99 4,92 4,86 4,81 4,77 4,74 4,71 4,68 4,66 4,55 4,46 5,77 5,65 5,55 5,48 5,41 5,36 5,31 5,27 5,24 5,21 5,06 4,93 7,14 6,95 6,81 6,69 6,59 6,51 6,44 6,39 6,33 6,29 6,07 5,87 10,94 10,57 10,29 10,06 9,87 9,72 9,59 9,47 9,37 9,29 8,85 8,47

Věk/trvání 1900 2000 2100 2200 2300 2400 2500 3,69 3,66 3,63 3,60 3,58 3,56 3,54 20/40 3,77 3,73 3,70 3,67 3,64 3,61 3,59 25/35 3,88 3,84 3,80 3,76 3,73 3,69 3,67 30/30 4,04 3,99 3,94 3,89 3,85 3,81 3,78 35/25 4,29 4,22 4,16 4,10 4,05 4,00 3,96 40/20 4,71 4,62 4,53 4,45 4,38 4,32 4,26 45/15 5,54 5,40 5,27 5,15 5,05 4,95 4,86 50/10 7,83 7,56 7,31 7,09 6,89 6,70 6,53 55/5 Zdroj: vlastní zpracování 80

Kde PLN je polský zlotý, HUF je maďarský forint , TRY je turecká nová lira. Zpracováno dle [55] 82 Zpracováno dle [53] 81

56

1800 3,73 3,81 3,93 4,10 4,37 4,81 5,69 8,13

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že spořit na penzijní připojištění se nejvíce vyplatí malé částky, a to z důvodu již zmiňované státní podpory, která při částce 500 Kč přispěje účastníkovi 150 Kč, což je 30%. Od příspěvku ve výši 500 Kč až po 1500 Kč je zase poskytováno daňové zvýhodnění ve výši 15 %. S postupně rostoucím příspěvkem se výnosnost snižuje. Vnitřní míra výnosu se pohybuje mezi 10,9 až 3,5 %, což je značný rozdíl. Zde je vidět problém, který vede lidi spořit spíše nízké částky, které však v důchodu nezajistí kompenzaci propadu jejich příjmů. 3.2.3 Stavební spoření

Jako reprezentanta stavebního spoření jsem si zvolila stavební spoření Tarif Invest od Českomoravské stavební spořitelny (dále jen „ČMSS“). ČMSS má z hlediska počtu svěřených prostředků na stavební spoření 35,3 % podíl na trhu. Za rok 2006 získala 305 tis. nových smluv, celkový počet smluv tak dosáhl 2,202 mil. Produkt Tarif Invest je vhodný zejména pro spoření, nabízí 2% úročení vkladů po celou dobu spoření. Při uzavření smlouvy je strhnut poplatek ve výši 1% z cílové částky a ročně je strháván poplatek za vedení účtu ve výši 290 Kč. Tabulka č.3.7 Výpočet IRR u stavebního spoření ČMSS pro 6 let trvání investice částka příspěvku IRR

600 3,89

700 4,09

800 4,24

900 4,36

1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 4,45 4,53 4,59 4,64 4,68 4,73 4,69 4,55

částka příspěvku 1800 4,40 IRR Zdroj: vlastní zpracování

1900 4,27

2000 4,15

2100 4,04

2200 2300 2400 2500 3,94 3,85 3,77 3,68

Z tabulky vyplývá, že vnitřní míra výnosu se pohybuje mezi 4,7 a 3,7 %. Významným způsobem ji snižují poplatky účtované stavební spořitelnou. Naopak příspěvek od státu je velmi „štědrý“, a to ve výši až 3000 Kč, v případě starých smluv dokonce 4500 Kč, což dělá značnou část vnitřní míry výnosu.

3.3 Srovnání životního pojištění s penzijním připojištěním Životní pojištění i penzijní připojištění jsou investice zcela srovnatelné ve většině parametrů. Mají stejnou míru rizika, stejnou likviditu i investiční horizont, investují do nich většinou lidé se stejným záměrem, a to zajistit se na penzijní věk, kdy dochází k výraznému propadu příjmů. Obě investice by tudíž měly mít i srovnatelnou výnosnost. Realita je však odlišná. Životní pojištění je ve srovnání s penzijním připojištěním v nevýhodě. Penzijní připojištění je státem daleko více podporovaný produkt ve srovnání s životním pojištěním. Jestliže zaplatíme na penzijní připojištění měsíčně 500 Kč, stát k tomu přidá 150 Kč, což jinými slovy znamená, že ročně nám přidá v našim vkladům 1800 Kč. Efekt složeného úročení tento státní příspěvek ještě několikanásobně zefektivní.

57

Tabulka č.3.8 Efekt složeného úročení 1800 Kč83 1800 2206 0 6 1862 2282 1 7 1926 2361 2 8 1993 2443 3 9 2062 10 2527 4 2133 11 2614 5 Zdroj: vlastní zpracování

12 13 14 15 16 17

2704 2797 2894 2994 3097 3204

18 19 20 21 22 23

3315 3429 3547 3670 3796 3927

24 25 26 27 28 29

4063 4203 4348 4498 4653 4813

30 31 32 33 34 35

4980 5151 5329 5513 5703 5900

36 37 38 39 40

6103 6314 6532 6757 6990 157432

Z tabulky vyplývá, že když stát přispívá celkem 1800 Kč za rok na penzijní připojištění, bude to za 40 let zvyšovat hodnotu naspořené částky o157432 Kč. Ve skutečnosti však přispívá měsíčně a celkový efekt je tak 155247 Kč. Druhým podstatným důvodem, proč je životní pojištění méně výhodné je ten, že pojišťovny si účtují poměrně hodně vysoké poplatky. U flexibilního životního pojištění FLEXI od Pojišťovny ČS jsou standardní poplatky následující: měsíční administrativní poplatek 20 Kč, inkasní poplatek v případě měsíční platby 5 Kč, poplatek z běžného pojistného ve výši 5% v rámci předpisu pojistného 1. druhu, poplatek z pojistné částky pro případ smrti ve výši 1% (max.12000 Kč), správa kapitálové hodnoty 0,5% p.a. z hodnoty fondu, zaslání informace o aktuální výši kapitálové hodnoty 50 Kč. Naopak u penzijního připojištění jsou všechny standardní poplatky zdarma, ale samozřejmě nic není zadarmo. U penzijního připojištění jsou skryté poplatky. Penzijní fondy zvyšují své náklady např. o provize za zprostředkování penzijního připojištění (často je to činěno postupně prostřednictvím nákladů příštích období), a tím snižují zisk penzijního fondu, a tedy i zhodnocení příspěvků účastníků. Výše uvedené důvody tak mají za následek, že i přesto, že jsme uvažovali u životního pojištění vyšší zhodnocení (ve výši 4%) než u penzijního připojištění (3,45%), tak u něj vyšla vnitřní míra výnosu nižší.

83

Kde 0-40 nám udávají roky, po která působí efekt složeného úročení a hodnoty vyjadřují jaká je hodnota 1800 Kč za n let, po které působí efekt složeného úročení při úrokové míře 3,45%. Např. 1800 Kč má za 35 let hodnotu 5900 Kč při úrokové míře 3,45 %.

58

Tabulka č.3.9 Porovnání IRR u životního pojištění a penzijního připojištění84 Věk/trvání

20/40 25/35 30/30 35/25 40/20 45/15 50/10 55/5

Rozdíl ve vnitřní míře výnosu u ŽP (PČ 10.000 Kč) a PP85 při různých částkách a různých délkách trvání smlouvy 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 -0,90 -0,83 -0,77 -0,73 -0,70 -0,74 -0,77 -0,79 -0,81 -0,83 -0,34 -0,78 -0,76 -1,05 -0,97 -0,91 -0,86 -0,82 -0,86 -0,90 -0,93 -0,95 -0,97 -0,94 -0,91 -0,89 -1,25 -1,16 -1,09 -1,03 -0,98 -1,03 -1,08 -1,11 -1,14 -1,17 -1,13 -1,10 -1,07 -1,55 -1,44 -1,35 -1,28 -1,22 -1,29 -1,34 -1,38 -1,42 -1,45 -1,40 -1,36 -1,33 -2,02 -1,88 -1,76 -1,67 -1,60 -1,68 -1,75 -1,80 -1,85 -1,89 -1,83 -1,78 -1,73 -2,66 -2,47 -2,31 -2,19 -2,09 -2,20 -2,29 -2,37 -2,43 -2,48 -2,40 -2,33 -2,27 -3,92 -3,62 -3,39 -3,20 -3,06 -3,22 -3,35 -3,46 -3,55 -3,62 -3,51 -3,40 -3,31 -7,80 -7,15 -6,66 -6,27 -5,96 -6,25 -6,47 -6,66 -6,81 -6,94 -6,70 -6,48 -6,29

Věk/trvání 1900 2000 -0,74 -0,72 20/40 -0,87 -0,85 25/35 -1,04 -1,02 30/30 -1,29 -1,27 35/25 -1,69 -1,66 40/20 -2,22 -2,17 45/15 -3,22 -3,15 50/10 -6,12 -5,96 55/5 Zdroj: vlastní zpracování

2100 -0,71 -0,83 -1,00 -1,24 -1,62 -2,12 -3,08 -5,82

2200 -0,69 -0,81 -0,98 -1,21 -1,59 -2,08 -3,02 -5,70

2300 -0,68 -0,80 -0,96 -1,19 -1,56 -2,04 -2,96 -5,58

2400 -0,67 -0,78 -0,94 -1,17 -1,54 -2,01 -2,90 -5,47

2500 -0,65 -0,77 -0,92 -1,15 -1,51 -1,97 -2,86 -5,37

Z tabulky vyplývá, že životní pojištění má nižší míru výnosu o 0,7 – 2 % u trvání smlouvy mezi 40 a 15 roky. Při nižším trvání je rozdíl ještě markantnější, nicméně účelem těchto produktů je spoření spíše v delším časovém horizontu. Z toho vyplývá, že penzijní připojištění uspěje spíše jako investice než životní pojištění. Pakliže investor požaduje 4% zhodnocení, tak mnou zvolené životní pojištění FLEXI neuspěje, ale penzijní připojištění ČS ano. Dle mého názoru neexistuje důvod, proč by mělo být penzijní připojištění více zvýhodňováno než životní pojištění. Jsou to dva produkty, které mají stejný účel, a to spoření lidí na stáří, čímž lidé přebírají částečně odpovědnost sami za sebe, a k čemuž by měl stát lidi podporovat. Naopak si myslím, že životní pojištění je v současnosti mnohem variabilnější. Příkladem tomu může být investiční životní pojištění, které umožňuje investovat do životního pojištění i lidem se středním a vyšším sklonem k riziku, kteří by do klasického životního pojištění či penzijního připojištění pravděpodobně nikdy neinvestovali. Dalším příkladem toho může být univerzální životní pojištění, které klientovi umožňuje přerušit spoření, vybrat část prostředků z kapitálové hodnoty v případě potřeby, zvolit si pro něj optimální rozložení rizika a spoření apod. Jistým problémem jsou zde stále vysoké poplatky spojené např. s investičním životním pojištěním. Např. Pojišťovna Kooperativa a.s., Vienna Insurance Group nabízí investiční životní pojištění 4BN, kde je stanoveno, že nákupní kurz je o 3% vyšší než prodejní, což je dle mého názoru poměrně vysoký poplatek. Jistou výhodou u penzijního připojištění oproti životnímu pojištění je možnost změny penzijního fondu, aniž by tím byla zrušena smlouva. Není tedy porušena základní podmínka pro daňovou uznatelnost. U životního pojištění tato možnost neexistuje, musí dojít ke zrušení smlouvy, což má mnoho nepříjemných důsledků včetně dodanění. Na druhou stranu je zde nutné konstatovat, že penzijní fondy investují všechny velmi podobně, tedy převážně do 84 85

Ukazuje o kolik má životní pojištění nižší míru výnosu oproti penzijnímu připojištění. Kde „PP“ je penzijní připojištění.

59

dluhopisů, čímž si klient příliš nepolepší. Prozatím neexistuje žádný penzijní fond, který by investoval agresivněji. Pravděpodobný důvod je již zmiňované zákonné omezení, které mu ukládá, že v případě, že dosáhne fond ztráty, musí ji krýt z vlastních zdrojů (i v krajním případě snížením základního kapitálu). Výhodou kapitálového životního pojištění oproti penzijnímu připojištění je pro klienty garance minimálního výnosu ve formě technické úrokové míry, která je v současnosti 2,4% p.a. Což však na druhou stranu činí i nevýhodu. Pokud pojišťovna garantuje tento výnos, bude v jejím zájmu spíše investovat do velmi konzervativních produktů, které přinášejí stabilní, ale poměrně nízký výnos. Klienti však mají na rozdíl od penzijního připojištění možnost si zvolit investiční životní pojištění, kde mohou realizovat svou vlastní investiční strategii v rámci nabízených fondů.

3.4 Srovnání stavebního spoření s penzijním připojištěním Stavební spoření je srovnatelná investice s životním pojištěním co do rizika. Rozhodně se ale tyto investice liší z hlediska časového horizontu. Zatímco stavební spoření je možné uzavřít kdykoliv a za 6 let je možné získat veškeré výnosy včetně státních podpor a výnosů z nich, tak životní pojištění musí splňovat podmínku trvání minimálně do 60 let, aby byla možnost daňového odpočtu, a aby byla vůbec naplněna funkce životního pojištění (beru v potaz pouze životní pojištění sloužící jako spořící nástroj, nikoliv pouze kryjící riziko). Vnitřní míra výnosu u stavebního spoření za 6 let se pohybuje mezi 3,7 a 4,7%. V případě životního pojištění, kde je sjednáno pojištění pro případ smrti na nejnižší částku 10.000 Kč, uzavřeného pouze na 6 let se vnitřní míra výnosu pohybuje mezi 1,15 a 3,14%. Ale je to dáno pouze díky daňovému zvýhodnění, které přináší 1080 Kč za rok při měsíční platbě 600 Kč, 1260 Kč při platbě 700 Kč a až maximálně 1800 Kč při platbě 1000 Kč v podobě snížení nebo vracení daně z příjmu. Samotná kapitálová hodnota je pod hodnotou vložených prostředků (proto také není placena 15% daň z výnosů, což nesnižuje výnos jak je tomu jindy). Je to dáno vysokými počátečními náklady spojenými s uzavřením životního pojištění a díky vysokému věku účastníka životního pojištění. Vysoký věk účastníka však hraje roli spíše u vyšší pojistné částky pro případ smrti. Např. u pojištění s pojistnou částkou pro případ smrti 100.000 Kč je vnitřní míra výnosu –7,6 až 0,2% a u pojistné částky 300.000 Kč je to dokonce –15 až –5% (u měsíčního příspěvku do 1100 Kč včetně nelze dokonce pojištění vůbec uzavřít). Muž, který uzavírá v 54 letech životní pojištění má pravděpodobnost úmrtí 0,0161786, což je zohledněno. Stavební spoření je produkt daleko více podporovaný státem než životní pojištění. Ve skutečnosti však často neslouží svému původnímu účelu financování bydlení. Je to dáno dle mého názoru nesmyslným zákonným ustanovením, kde stát umožňuje, aby státní příspěvky dostával každý, kdo uzavřel smlouvu o stavebním spoření a spořil minimálně 6 let bez jakékoliv účelové vazby naspořených peněžních prostředků. Stát tak nepřímo podporuje stavební spořitelny, které i přesto, že si účtují vysoké poplatky, mají velmi výnosný produkt s nízkých rizikem. Vnitřní míra výnosu je ovlivněna u stavebního spoření také tím, že výnosy nepodléhají zdanění, kdežto u životního pojištění podléhají zdanění. Při těchto podmínkách není divu, že stavební spoření činí životnímu pojištění konkurenci, která je označována jako jedna z příčin stagnace životního pojištění. Dle mého názoru je volba jednoduchá, přesunout podporu ze stavebního spoření (týkající se smluv uzavřených pouze za účelem spoření, nikoliv financování bydlení) směrem k životnímu pojištění. 86

Zpracováno dle [5, s.107]

60

Závěr Životní pojištění bylo historicky chápáno jako finanční ochrana pozůstalých v případě úmrtí živitele. Postupně se význam životního pojištění přesunul od rizikového životního pojištění k rezervotvornému životnímu pojištění, kdy postupně přebíral i funkci spořícího a investičního instrumentu. V dnešní době skýtají největší potenciál právě moderní formy životního pojištění jako investiční životní pojištění či univerzální životní pojištění, které umožňují přizpůsobit se aktuálním potřebám klienta. V současnosti již musíme brát životní pojištění jako významný investiční instrument, který má velký potenciál růstu do budoucnosti. Otevřelo svou cestu i investorům se středním a vyšším sklonem k riziku, kteří by jinak do životního pojištění pravděpodobně nikdy neinvestovali. V České republice je význam životního pojištění stále významně podceňován. Zatímco v zemích s vyspělejším pojistným a finančním trhem činí podíl pojištění na úsporách obyvatelstva 26%, z čehož životní pojištění tvoří 60% a neživotní pojištění 40%, v ČR je to pouze 10% z celkových úspor, kdy životní pojištění tvoří pouze 40% a neživotní pojištění 60%. Důvod je možné spatřit v politice, která v ČR dlouhá léta umocňovala v lidech pocit, že se za ně stát postará. Tato doba však již musí skončit díky demografickému vývoji obyvatelstva, který si celosvětově vyžaduje změnu důchodového systému tak, aby byl schopen obstát i za několik let. V této souvislosti se stále mluví o zvýšení odpovědnosti lidí sama za sebe, v čemž má životní pojištění nezastupitelnou roli spolu s penzijním připojištěním. Čeští investoři dále investují do penzijního připojištění, stavebního spoření, podílových a investičních fondů, akcií, obligací, nemovitostí apod. nebo nechávají ležet své prostředky na běžných účtech či termínovaných vkladech. Přičemž zdaleka stále největší oblibě se těší právě běžné účty a termínované vklady, kde dochází k reálnému znehodnocení peněz. Čeští investoři jsou velice konzervativní oproti zemím s vyspělejšími trhy s delší tradicí. Jistým důvodem je však to, že české domácnosti nejsou stále tak bohaté jako domácnosti v těchto zemích. Již nyní můžeme spatřit pozitivní trend v přeskupování portfolia od běžných účtů a termínovaných vkladů ve prospěch penzijního připojištění, stavebního spoření a životního pojištění. Tento trend jde ruku v ruce s tím, jak české domácnosti bohatnou a zvykají si na investování. Stále však jde o investice s nízkým rizikem, pokud nehovoříme o investičním životním pojištěním. Důvodem pro přeskup portfolia ve prospěch penzijního připojištění, životního pojištění a stavebního spoření je nesporně i podpora od státu. Životní pojištění je však v tomto ohledu ve srovnání s penzijním připojištěním a stavebním spořením v nevýhodě. Penzijní připojištění je na rozdíl od životního pojištění podporováno státem nejen v daňovém zvýhodnění ve formě nezdanitelné části základu daně jak je tomu i u životního pojištění, ale stát na něj přispívá i až 150 Kč měsíčně, což činí ročně 1800 Kč. Při zohlednění složeného úročení dělá tato podpora až 155000 Kč v případě trvání investice 40 let a úrokové míře 3,45%. Tato podpora tak zvyšuje významně vnitřní míru výnosu, která se u penzijního připojištění pohybuje mezi 10,9 a 3,5% na rozdíl od životního pojištění, kde se pohybuje pouze mezi 1,2 a 4%. Rozdíl ve vnitřní míře výnosu mezi penzijním připojištěním a životním pojištěním se pohybuje mezi 0,7 a 2% u smluv s délkou trvání mezi 15 a 40 roky, u kratších smluv je rozdíl ještě markantnější. Dle mého názoru není ale žádný důvod pro větší zvýhodnění penzijního připojištění oproti životnímu pojištění, jelikož obě investice mají stejný účel, a to zajištění lidí na penzijní věk, kdy prochází k významnému propadu příjmů.

61

Nevýhodou, která mluví v neprospěch životního pojištění, jsou vysoké poplatky, které jsou s ním spojeny a činí tak v kratším časovém horizontu z životního pojištění nevýhodnou investici. Penzijní fondy naproti tomu neúčtují žádné poplatky, ačkoliv se nedá hovořit o tom, že by správu peněz poskytovali zadarmo. Tyto poplatky se objevují skrytě ve zvýšených nákladech, a tudíž v nižších připsaných zhodnoceních klientům. Nespornou výhodou životního pojištění oproti penzijnímu připojištění je jeho významná variabilita, která se již v současnosti nabízí ve formě např. investičního či univerzálního životního pojištění. Klient tak může měnit parametry smlouvy dle svých požadavků a aktuální situace. Penzijní fondy investují pouze velice konzervativně, protože v případě, že dosáhnout ztráty, tak jsou nuceni ji krýt z vlastních zdrojů (dokonce i snížením základního kapitálu). Jakýkoliv dočasný výkyv na akciových trzích by jim tak mohl způsobit nemalé problémy. Investor tak nemůže očekávat příliš vysoké zhodnocení. S příchodem investičního životního pojištění se však otvírají nové obzory, o kterých si může penzijní připojištění jen nechat „zdát“, což dle mého názoru ještě více podporuje moji teorii, aby byly tyto produkty minimálně stejně zvýhodněné. Na základě provedené komparace jsem došla k závěru, že penzijní připojištění je v současné době výnosnější, ale neprávem díky vyšším státním podporám. Vzhledem k variabilitě, které nabízí životní pojištění by v případě srovnatelného zvýhodnění z hlediska státu dopadlo životní pojištění mnohem lépe. Stavební spoření je druhým více zvýhodňovaným produktem ve srovnání s životním pojištěním. Ve skutečnosti však často neslouží svému původnímu účelu financování bydlení. Je to dáno dle mého názoru nesmyslným zákonným ustanovením, kterým stát umožňuje, aby státní příspěvky dostával každý, kdo uzavřel smlouvu o stavebním spoření a spořil minimálně 6 let bez jakékoliv účelové vazby naspořených peněžních prostředků. Stát tak nepřímo podporuje stavební spořitelny, které i přesto, že si účtují vysoké poplatky, mají velmi výnosný produkt s nízkých rizikem. Vnitřní míra výnosu se zde tak pohybuje mezi 3,7 a 4,7%. Životní pojištění nabízí v optimálním případě vnitřní míru výnosu 4%, a to v případě uvažovaného zhodnocení 4% a pojistné částce pro případ smrti pouze 10000Kč. Zde můžeme vidět příčiny stagnace životního pojištění. Lidé často volí alternativu životního pojištění jako penzijní připojištění či stavební spoření díky štědrým státním podporám poskytovaných nad rámec životního pojištění. I přesto, že stát podporuje životní pojištění a penzijní připojištění, tak dle mého názoru nedostatečně. Podporuje lidi ke spoření spíše nízkých částek, které je dostatečně na stáří nezajistí. Mým návrhem na zlepšení současné situace je, aby byla zrušena podpora stavebního spoření, která nesouvisí s financováním bydlení a slouží pouze ke spoření. Místo toho by mělo být podpořeno životní pojištění, aby se ve zvýhodněních vyrovnalo penzijnímu připojištění a lidé si tak mohli vybrat produkt podle jejich potřeb, nikoliv podle „štědrosti“ státních podpor. Životní pojištění zde totiž nabízí mnohem vyšší variabilitu. Vyrovnání podpory životního pojištění s penzijním připojištěním však nestačí. Stát by měl podpořit tyto produkty více, aby byli lidé více motivováni. Česká populace není stále zvyklá starat se sama o sebe a tato motivace by ji k tomu mohla přivést. Naopak se bohužel stalo přijetím zákona „o stabilizaci veřejných rozpočtů“, který vešel v platnost 1.1.2008, kterým došlo ke zvýšení základu daně

62

pro fyzické osoby a snížení možné daňové úspory na životním pojištění a penzijním připojištění. Místo maximálně možné úspory na daních 3840 Kč v roce 2007, je možné uspořit v roce 2008 maximálně 1800 Kč. Dle mého názoru se podařilo cíl práce splnit. Charakterizovala jsem životní pojištění, popsala jeho výhody a nevýhody, a to jak z hlediska jednotlivce tak z hlediska celé společnosti. Popsala jsem jednotlivé možnosti alternativních způsobů investování, poukázala na jejich výhody a nevýhody a jejich potenciál z hlediska výnosnosti, rizika a likvidity. Na základě analýzy a komparace životního pojištění s penzijního připojištěním a stavebním spořením jsem podala obraz o jejich výhodách a nevýhodách ve srovnání s životním pojištěním, porovnala jsem jejich vnitřní míru výnosu a poukázala na to, že je současná situace potřeba řešit, aby nedocházelo ke stagnaci životního pojištění a jeho význam se přiblížil zemím s vyspělejším trhem.

63

64

Seznam použité literatury a dalších zdrojů Monografie a články

[1] ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. 2. přeprac. vyd. Brno: ESF MU, 2006. 130 s. ISBN 80-210-3990-6. [2] ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 119 s. ISBN 80-247-0137-5. [3] DAŇHEL, J. a kol.Pojistná teorie. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. [4] DUCHÁČKOVÁ, E., DAŇHEL, J., VŠE. Životní pojištění prochází kolísavým vývojem, předpoklady pro další růst trvají. Pojistný obzor, 2007, roč.84, č. 3, s. 4-5. [5] DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2.vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0. [6] GAZDA, J., LIŠKA V. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1.vyd. Professional Publiushing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. [7] IGIČ, V. Penzijní fond České spořitelny zvýšil zisk na 775,6 mil. Kč. Hospodářské noviny, 2008, online verze, 6.3.2008. [8] KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4. [9] MILOŠ, F. Osobní a rodinné bohatství – Kam s penězi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 474 s. ISBN 80-7179-416-3. [10] MILOŠ, F. Osobní a rodinné bohatství – Jak se dobře zajistit. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2006. 273 s. ISBN 80-7179-466-X. [11] MILOŠ, F. Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat.1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2006. 381 s. ISBN 80-7179-532-2. [12] MRÁZ, V. Růst a úspěchy pojistného trhu v ČR. Top finance, 2007, str. 26-27. [13] PRČÍK, T. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. ERA group spol. s r.o., 2002. 124 s. ISBN 80-86517-29-2. [14] REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 2. aktual. vyd. Brno: VÚT v Brně, 2006. 258 s. ISBN 80-214-3235-7. [15] SYROVÝ, P., NOVOTNÝ, M. Osobní a rodinné finance. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-247-1098-6. [16] ŠULC, J. Penzijní připojištění. 2. aktual. a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 196 s. ISBN 80-247-0772-1. [17] VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. Zákony

[18] Zákon č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. [19] Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. [20] Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. [21] Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. [22] Zákon č. 409/2004 Sb. o pojišťovnictví. [23] Zákon č. 170/1999 Sb., novela zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. [24] Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a dalších změnách. [25] Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření. [26] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. [27] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 65

Seznam použitých internetových zdrojů

[28] Asociace českých stavebních spořitelen: Stavební spoření. [online]. [cit. 2008-03-12]. Dostupné z . [29] Asociace penzijních fondů ČR. [online]. [cit. 2008-03-17]. Dostupné z . [30] Asociace pro kapitálový trh České republiky. [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupné z . [31] AWD Česká republika s.r.o.: Výhody a nevýhody stavebního spoření. [online]. [cit. 2008-03-19]. Dostupné z . [32] Burza cenných papírů Praha, a.s.: Co ovlivňuje cenu akcií. [online]. [cit. 2008-03-21]. Dostupné z . [33] Česká asociace pojistitelů. [online]. [cit. 2007-11-13]. Dostupné z . [34] Česká národní banka: Zprávy o finanční stabilitě. [online]. [cit. 2008-03-21]. Dostupné z . [35] Česká pojišťovna, a.s.: Ukázka možného vývoje referenčního portfolia. [online]. [cit. 2007-11-15]. Dostupné z . [36] Česká spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné z . [37] Českomoravská stavební spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné z . [38] Československá obchodní banka, a.s. [online]. [cit. 2008-03-18]. Dostupné z . [39] Český statistický úřad.: Míra inflace. [online]. [cit. 2008-03-21]. Dostupné z . [40] Evropský výbor pojistitelů. [online]. [cit. 2007-11-22]. Dostupné z . [41] Finservis.com s.r.o.: Výhody a nevýhody životního pojištění. [online]. [cit. 2007-11-17]. Dostupné z . [42] HYPO stavební spořitelna a.s. [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné z . [43] Komerční banka, a.s. [online]. [cit. 2008-03-18]. Dostupné z . [44] Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. [online]. [cit. 2007-11-15]. Dostupné z . [45] Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné z . [46] Patria Online, a.s. [online]. [cit. 2008-03-17]. Dostupné z . [47] Penzijní fond České spořitelny: Osobní program. [online]. [cit. 2008-04-05]. Dostupné z . [48] Pojišťovna České spořitelny, a.s.: Flexibilní životní pojištění Flexi. [online]. [cit. 200804-01]. Dostupné z . [49] Raiffeisen stavební spořitelna a.s. [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné z . [50] Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné z . [51] Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. [online]. [cit. 2008-03-17]. Dostupné z .

66

Jiné zdroje

[52] MINISTERSTVO FINANCÍ, ODDĚLENÍ ANALÝZ FINANČNÍHO TRHU. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2006. Květen 2007. [53] Statut penzijního fondu České spořitelny [54] UniCredit Group, CEE Economic Research, CEE Household´s Wealth and Debt Monitor. Listopad 2007. [55] Výroční zpráva penzijního fondu České spořitelny, a.s. za rok 2006

67

Seznam tabulek, grafů a obrázků Graf č.1.1 Graf č.1.2 Graf č.1.3 Graf č.2.1 Graf č.2.2 Graf č.2.3 Graf č.2.4 Graf č.2.5

Možné scénáře vývoje hodnoty fondu a referenčního koše akcií ..................... 17 Podíl životního a neživotního pojištění na předepsaném pojistném v roce 2004 v evropských zemích ........................................................................................ 20 Podíl životního a neživotního pojištění v ČR a průměr zemí EU..................... 20 Struktura trhu podílových fondů v ČR v členění dle rizika trhu k31.12.2007 . 26 Vývoj struktury podílových fondů v ČR v letech 2004 až 2007 ...................... 26 Vývoj cen nemovitostí v ČR............................................................................ 45 Vývoj a struktura úspor obyvatelstva v ČR ...................................................... 46 Struktura úspor v ČR a v zemích EMU ............................................................ 47

Tabulka č.1.1 Daňová úspora v případě platby 500 Kč a 1000 Kč měsíčně na životní pojištění v roce 2007 ....................................................................................................... 12 Tabulka č.1.2 Daňová úspora v případě platby 500 Kč a 1000 Kč měsíčně na životní pojištění v roce 2008 ....................................................................................................... 12 Tabulka č.2.1 Výkonnost vybraných tuzemských fondů k 20.3.2008 .................................... 28 Tabulka č.2.2 Výše státního příspěvku u penzijního připojištění............................................ 30 Tabulka č.2.3 Zhodnocení prostředků účastníka penzijního připojištění v jednotlivých fondech a v jednotlivých letech v % ................................................................ 33 Tabulka č.2.4 Průměrná míra inflace v jednotlivých letech v % ............................................. 33 Tabulka č.2.5 Reálné zhodnocení prostředků účastníka penzijního připojištění v jednotlivých fondech v % ...................................................................................................... 33 Tabulka č.2.6 Úroky z vkladů p.a. ........................................................................................... 36 Tabulka č.2.7 Úrokové sazby na běžných účtech u 3 největších komerčních bank v ČR ...... 37 Tabulka č.2.8 Úrokové sazby na termínovaných vkladech u 3 největších komerčních bank v ČR ..................................................................................................................... 37 Tabulka č.2.9 Dluhopisy a jejich výnos do splatnosti ............................................................. 40 Tabulka č.2.10Výnosnost dluhopisu do splatnosti ................................................................... 41 Tabulka č.2.11Výkonnost vybraných akciových titulů k datu 20.3.2008 ................................ 44 Tabulka č.2.12Rozložení úspor domácností v ČR ................................................................... 46 Tabulka č.3.1 Vztah výnosu, rizika a likvidity u jednotlivých investičních instrumentů ....... 51 Tabulka č.3.2 Výpočet IRR u životního pojištění FLEXI pro muže ve věku 20 - 55 let s pojistnou dobou trvající vždy do 60 let, s pojistnou částkou pro případ smrti 10.000 Kč a různě vysokými měsíčními příspěvky .......................................... 53 Tabulka č.3.3 Výpočet IRR u životního pojištění FLEXI pro muže ve věku 20 - 55 let s pojistnou dobou trvající vždy do 60 let, s pojistnou částkou pro případ smrti 100.000 Kč a různě vysokými měsíčními příspěvky ........................................ 54 Tabulka č.3.4 Rozdíl v IRR při pojistné částce 10.000 a 100.000 Kč ..................................... 54 Tabulka č.3.5 Rozdíl v IRR u muže a ženy v případě pojistné částky pro případ smrti 100.000 Kč a 300.000 Kč a pro různé výše měsíčních příspěvků .................................. 55 Tabulka č.3.6 Výpočet IRR u Penzijní fondu ČS pro různou délku trvání penzijního připojištění a různé částky příspěvků placené měsíčně .................................... 56 Tabulka č.3.7 Výpočet IRR u stavebního spoření ČMSS pro 6 let trvání investice ............... 57 Tabulka č.3.8 Efekt složeného úročení 1800 Kč ..................................................................... 58 Tabulka č.3.9 Porovnání vnitřní míry výnosu u životního pojištění a penzijního připojištění59 Obrázek č.1 Pyramida rizika………………………………………………………………..49 Obrázek č.2 Pyramida likvidity…………………………………………………………….49 Obrázek č.3 Investiční strategie podle horizontu investování……………………....……...50

68

Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4

Klasifikace pojistných odvětví životního pojištění dle zákona č. 409/2004 Sb. Obsahové vymezení statutu penzijního plánu Úvěry v rámci stavebního spoření Stupně hodnocení dluhopisů podle Standard & Poor´s

69

Příloha č.1 Klasifikace pojistných odvětví životního pojištění dle zákona č. 409/2004 Sb.87

Dle přílohy č.1 části A zákona č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví rozlišujeme následující pojistná odvětví životních pojištění:
Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného.
Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.
Důchodové pojištění.
Pojištění podle předchozích 3 bodů spojeno s investičním fondem.
Kapitálové činnosti a) umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, b) správa skupinových penzijních fondů, c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku, d) pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko.
Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5.

87

Zpracováno dle [22]

Příloha č.2 Obsahové vymezení statutu a penzijního plánu88

Dle § 10 zákona o penzijním připojištění musí statut obsahovat: a) rozsah činnosti penzijního fondu, b) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu, c) zásady hospodaření penzijního fondu, d) způsob použití zisku, e) obchodní firmu a sídlo depozitáře, f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet. Dle § 11 zákona o penzijním připojištění musí penzijní plán stanovit: a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění, b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplaty, c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění, d) důvody vypovězení penzijního připojištění, e) výši příspěvků, f) podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků, g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků, h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí, i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu. Dále každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na starobní penzi a jednorázové vyrovnání.

88

Zpracováno dle [23,§10-11]

Příloha č.3 Úvěry v rámci stavebního spoření89 Úvěr ze stavebního spoření Úvěr ze stavebního spoření je poskytován výhradně účelově, tj. na realizaci bytových potřeb definovaných v zákoně. Úvěr získává účastník přidělením tzv. cílové částky, přičemž nárok na získání úvěru vzniká až po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou a zákonem (tj. prokázání využití úvěru na bytové potřeby, schopnosti splácet úvěr, poskytnout zajištění a popř.jiné podmínky jako uzavření životního pojištění nebo pojištění majetku). Podmínky pro přidělení cílové částky: − doba spořící fáze musí trvat minimálně 24 měsíců (zákonná podmínka), − úspory na spořícím účtu musí dosahovat požadované výše vzhledem k cílové částce (jednotlivé spořitelny si stanovují rozdílně, nejčastěji jde o 40 nebo 50 % cílové částky), − hodnotící číslo90 smlouvy musí nabýt hodnoty požadované stavební spořitelnou. Úvěr ze stavebního spoření je poskytován ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem spořícího účtu. Pakliže účastník zjistí, že nepotřebuje vyčerpat úvěr v plné výši, může se vzdát čerpání části úvěru. Na výši splátek z úvěru to však nemá vliv, jelikož jsou stanoveny procentem z cílové částky. Dojde tedy k dřívějšímu splacení. V případě, že chce úvěr zvýšit ještě před čerpáním úvěru, může zrušit uzavřenou úvěrovou smlouvu. Tím se však zruší přidělení cílové částky a může požádat pouze o překlenovací úvěr. Překlenovací úvěr Překlenovací úvěr je úvěr, který poskytuje stavební spořitelna těm účastníkům, kterým ještě nevznikl nárok na přidělení cílové částky (v případě neplnění některé z podmínek pro přidělení cílové částky), a tedy i nárok na získání úvěru ze stavebního spoření. Je poskytován výhradně na realizaci bytových potřeb. Překlenovací úvěr je o mnoho dražší, neboť je poskytován na cílovou částku (nikoliv na rozdíl mezi cílovou částkou a naspořenými prostředky), a tudíž jsou i úroky z úvěru placené z celé cílové částky, nikoliv pouze z částky zapůjčené. Je to z důvodu, že spořitelna nemůže vyplatit naspořené prostředky před přidělením cílové částky. V rámci překlenovacího úvěru splácíme pouze úroky, k samotnému splacení překlenovacího úvěru dojde až po splnění podmínek pro získání úvěru ze stavebního spoření, a to tak, že je částečně splacen naspořenými prostředky účastníka a zbylá část úvěru je splacena z úvěru ze stavebního spoření.

Cílová částka = součet vkladů + státní podpory + úvěr ze stavebního spoření + úroky z vkladů + úroky ze státní podpory – daň z příjmů z těchto úroků

89 90

Zpracováno dle [13] Hodnotící číslo je číselný ukazatel, kterým spořitelna bodově hodnotí stav smlouvy k určitému okamžiku. Hodnotící číslo je ovlivněno přímo výší úroků získaných ze spoření a výší úspor vzhledem k cílové částce.

Příloha č.4 Stupně hodnocení dluhopisů podle Standard & Poor´s 91 1. Vysoký investiční stupeň AAA Dluhopis nejvyšší kvality, emitent má velmi vysokou schopnost plnit své závazky s velmi dobrou ziskovou marží k jejich krytí. AA Dluhopisy vysoké kvality, emitent má velmi dobrou schopnost krýt závazky z dluhopisu, marže pro krytí závazků je o něco nižší než u první skupiny. 2. Průměrný investiční stupeň A Dluhopisy mají vyšší střední kvalitu s adekvátní schopností plnit platební závazky. BBB Emitent má přiměřenou schopnost plnit závazky, při změně vnějších podmínek se může snížit jeho platební schopnost. 3. Spekulativní investiční stupeň BB Dluhopisy mají spekulativní prvky, budoucí plnění závazků z dluhopisů je nejisté. B Plnění závazků v dlouhém období je značně nejisté. 4. Default (závazky z dluhopisů jsou v prodlení) CCC Dluhopisy nízké kvality, splácení závazků může být v ohrožení. CC Vysoce spekulativní dluhopisy. C Velmi malá pravděpodobnost úplného splacení závazků. Většina plateb v prodlení. D Vysoce rizikové dluhopisy. Všechny platby jsou v prodlení, případné sluhopusy nebudou splaceny.

91

Zpracováno dle [6]