Vývoj a struktura spotřebního koše ve Slovinsku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj a struktura spotřebního koše ve Slovinsku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Bc. Ing. Marta Pisarská

Klára Bošanská

Brno 2011

Zadání bakalářské práce

Děkuji vedoucí práce Bc. Ing. Martě Pisarské za odborné vedení práce, rady, připomínky a konzultace, které mi během zpracování práce poskytla.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Vývoj a struktura spotřebního koše ve Slovinsku“ vypracovala samostatně, pod odborným dohledem vedoucí práce a že jsem použila prameny, které uvádím v přehledu literatury. V Brně dne 8. května 2011

_________________

Abstract BOŠANSKÁ K., Progress and structure of consumption basket in Slovenia. Bachelor thesis. Brno, 2011 This bachelor thesis deals with structure of Slovenian consumption basket. It observes its development between year 2002 and 2009. These data are also compared to data on consumption baskets of Czech Republic and European Union. The source for getting information was mainly The Statistical office of the Republic of Slovenia. All data are converted into charts. In the final part there are recommendations made for citizens, trading company, regional government and for national government. Keywords Consumption basket, consumption expenditures, price, Slovenia

Abstrakt BOŠANSKÁ K., Vývoj a struktura spotřebního koše ve Slovinsku. Bakalářská práce. Brno, 2011 Tato bakalářská práce se zabývá strukturou spotřebního koše na Slovinsku. Sleduje jeho vývoj v letech 2002 až 2009. Tyto údaje porovnává také se spotřebními koši České republiky a Evropské unie. Informace čerpá převážně ze Slovinského statistického úřadu. Veškerá data jsou zpracována do grafů. V závěru práce jsou podána doporučení pro občana, obchodní společnost, regionální samosprávu a národní vládu. Klíčová slova Spotřební koš, spotřební výdaje, cena, Slovinsko

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce

10

3

Metodika

11

4

Literární rešerše

12

4.1

9

Výdaje domácností .................................................................................. 12

4.1.1

Kardinalistická verze ....................................................................... 12

4.1.2

Ordinalistická verze ......................................................................... 13

4.1.3

Linie rozpočtu .................................................................................. 13

4.1.4

Optimum spotřebitele ..................................................................... 13

4.2

Cena a její vliv .......................................................................................... 14

4.2.1

Inflace .............................................................................................. 14

4.2.2

Cenové indexy .................................................................................. 16

4.2.3

Index spotřebitelských cen .............................................................. 16

4.3

Spotřební koš ........................................................................................... 18

4.4

Všeobecná charakteristika Slovinska ...................................................... 19

4.4.1

Ekonomická struktura a hlavní ekonomické aktivity .................... 20

4.4.2

Zahraniční obchod ........................................................................... 21

4.4.3

Zemědělství ...................................................................................... 21

4.4.4

Průmysl ............................................................................................22

4.4.5

Potravinářský průmysl ....................................................................22

4.4.6

Chemický a gumárenský průmysl ...................................................23

4.4.7

Kovozpracující průmysl ...................................................................23

4.4.8

Elektronický a elektrotechnický průmysl ........................................24

4.4.9

Papírenský průmysl a průmysl celulózy ..........................................24

4.4.10 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl .............................................. 25 4.4.11

Průmysl stavebních materiálů ......................................................... 25

4.4.12

Služby ...............................................................................................25

Obsah

5

7

4.4.13

Infrastruktura ................................................................................. 25

4.4.14

Telekomunikace .............................................................................. 26

4.4.15

Energetika ....................................................................................... 26

4.4.16

Celkové ekonomické podmínky ...................................................... 26

Vývoj a struktura spotřebního koše Slovinska

28

5.1

Obyvatelstvo............................................................................................ 28

5.2

Výdaje...................................................................................................... 29

5.3

Vývoj struktury spotřebního koše .......................................................... 30

5.3.1

Struktura spotřebního koše v roce 1993 ......................................... 30

5.3.2

Struktura spotřebního koše v roce 2002 ......................................... 31

5.3.3

Struktura spotřebního koše v roce 2003 ........................................ 32

5.3.4


5.3.5


5.3.6


5.3.7


5.3.8


5.3.9

Struktura spotřebního koše v roce 2009 .........................................37

5.4

Srovnání Slovinského spotřebního koše s Českou republikou .............. 38

5.5

Srovnání Slovinského spotřebního koše s průměrem Evropské unie ... 40

5.6

Vývoj cen zástupců slovinského spotřebního koše v letech 2003 až 200941

5.6.1

Vývoj ceny hnědého chleba .............................................................. 41

5.6.2

Vývoj ceny trvanlivého salámu ....................................................... 42

5.6.3

Vývoj ceny bílého vína .................................................................... 42

5.6.4

Vývoj cen dámského svetru ............................................................ 43

5.6.5

Vývoj ceny elektřiny ........................................................................ 44

5.6.6

Vývoj ceny kombinované chladničky.............................................. 44

5.6.7

Vývoj ceny osobního automobilu Renault Clio .............................. 45

5.6.8

Vývoj ceny vlakové jízdenky ........................................................... 45

5.6.9

Vývoj cen telefonního tarifu............................................................ 46

5.6.10 Vývoj ceny vstupenky do kina ......................................................... 46

Obsah

8

5.6.11

Vývoj ceny kurzu pro výuku cizích jazyků ....................................... 47

5.6.12

Vývoj ceny za ubytování v hotelu (dvoulůžkový pokoj) ................. 48

5.6.13

Vývoj bankovního poplatku za vedení platební karty .................... 48

5.7

Změny CPI v jednotlivých letech ............................................................ 49

5.7.1

Změna CPI 2005/2006 .................................................................. 49

5.7.2

Změna CPI 2006/2007................................................................... 50

5.7.3

Změna CPI 2007/2008 ................................................................... 51

5.7.4

Změna CPI 2008/2009 ................................................................... 53

5.8

Důsledky zavedení eura ve Slovinsku ..................................................... 54

5.9

Návrhy a doporučení ............................................................................... 55

6

Diskuze

57

7

Závěr

59

8

Literatura

61

A

Grafy popsané v literární rešerši

69

B

Zdroje dat

73

Úvod

9

1 Úvod Sledování spotřebního koše a jeho změn v čase má pro vládu, občana i ekonomiku velký význam a poskytuje důležité informace. Pomocí údajů ze spotřebního koše a indexu spotřebitelských cen je možno zjistit, jak se mění životní náklady a jak roste životní úroveň. Velmi významným ukazatelem je ale míra inflace, kterou můžeme zařadit do klíčových makroekonomických veličin ovlivňující hospodářství dané země. Díky tomu, že jsou sledovány položky spotřebního koše a počítán index spotřebitelských cen, je možné jejich očištěním od inflace, porovnávat tyto položky v různých obdobích. Také má očištění od inflace význam u úrokové míry a stanovování nominální úrokové sazby. Ve Slovinské republice sleduje tyto položky Slovinský statistický úřad a údaje takto získané pravidelně zveřejňuje. Ten také provádí v průběhu roku revizi spotřebního koše. Je to z toho důvodu, že některé zboží se v průběhu času stává zastaralé a domácnosti jej nakupují čím dál tím méně. Jiné druhy zboží se z důvodů technického a technologického pokroku a změnami preferencí stávají novými reprezentanty spotřebního koše. Slovinský statistický úřad sestavuje také metodiku, postupy sběru informací, kontroluje správnost údajů a v neposlední řadě spolupracuje s Evropským statistickým úřadem – Eurostatem. Tyto údaje také ale využívá Evropská unie ke zjišťování stability v Eurozóně. Jsou součástí Maastrichtské dohody a s jejich pomocí se sleduje dodržování konvergenčních kritérií.

Cíl práce

10

2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je podat doporučení, která jsou vhodná pro obchodní společnost, regionální samosprávu, národní vládu a občana. Tato doporučení budou formulována na základě provedené analýzy struktury spotřebního koše ve Slovinsku a na základě sledování jeho vývoje v čase. Pro naplnění tohoto cíle bude nutné kromě sledování vývoje struktury spotřebního koše také zkoumat vývoj v následně uvedených oblastech, které umožní získat ucelený pohled na danou problematiku. • • • • •

Sledování změn slovinského spotřebního koše v čase. Sledování změn ve spotřebitelských cenách. Sledování vývoje spotřebních výdajů domácností. Charakterizovaní rozdílů ve spotřebním koši před a po zavedení eura. Porovnání slovinského spotřebního koše se spotřebním košem České republiky a Evropské unie. • Regionální průzkum spotřebního koše.

Bakalářská práce je dílčím příspěvkem k výzkumnému záměru, id kód VZ: 62156 48904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského trhu“, tematický okruh 03 „Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace“ realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.

Metodika

11

3 Metodika V první části se bude tato bakalářská práce zabývat odbornými pojmy a problematikou týkající se spotřebního koše, spotřebitelskými výdaji, preferencemi spotřebitele, jak rozhodování spotřebitele ovlivňuje cena statků, jeho důchod a například i inflace. Dále se tato část bude zabývat všeobecnou charakteristikou Slovinské republiky a charakteristikou jejích jednotlivých sektorů - zemědělstvím, průmyslem a službami. Data potřebná ke splnění dílčích cílů budou brány z databází Slovinského statistického úřadu. Rovněž odtud bude čerpána metodika, která je používána pro sestavování spotřebního koše a indexu spotřebitelských cen. Pro účely této bakalářské práce budou využívány statistiky o spotřebitelských cenových indexech podle klasifikace COICOP/HICP, harmonizovaný index spotřebitelských cen, výdaje domácností podle účelu a typu, průměrné maloobchodní ceny zboží. Pro komparaci s Českou republikou budou použity data Českého statistického úřadu. Pro porovnání s Evropskou unií data z Eurostatu. V části praktické se bude bakalářská práce zabývat analýzou spotřebního koše Slovinského státu. Bude sledovat celkové výdaje za jednotlivé roky a dále údaje týkající se jednotlivých položek spotřebního koše. Tyto údaje budou porovnávány se spotřebitelskými výdaji České republiky a s průměrnými výdaji v celé Evropské unii. Budou také sledovány změny ve spotřebitelských cenách a cenových spotřebitelských cenových indexech. Poté budou provedeny regionální průzkumy jednotlivých statistických regionů Slovinska. Slovinsko přijalo v roce 2007 měnu euro a stalo se součástí eurozóny. K naplnění dalšího cíle se budou sledovat změny, které vznikly po přijetí eura a tyto změny budou porovnány se stavem před přijetím evropské měny. K zachycení statistických výstupů budou používány grafy a tabulky vytvořené v programu Microsoft Excel.


12

4 Literární rešerše Tato kapitola se zabývá teoretickým pohledem na zkoumanou problematiku a objasňuje její základní pojmy. Je v ní uvedeno, co je to užitek a jak je možno na něj nahlížet. Je zde také popsáno, jak spotřebitel tvoří svůj „osobní“ spotřební koš statky, které nakupuje a také jak je při tomto rozhodování limitován – důchodem, cenami statků. Jako další faktor je zmíněna i inflace. V závěru této kapitoly je uveden samotný popis tvorby spotřebního koše Slovinska jeho statistickým úřadem pomocí cenových indexů.

4.1 Výdaje domácností Domácnosti (resp. spotřebitelé) nakupují statky proto, aby uspokojili své potřeby a také požadavky. Kotler (1992) definuje lidskou potřebu jako stav pociťovaného nedostatku některého základního uspokojení. To znamená, že do této potřeby patří strava, obydlí, teplo, obutí a ošacení a další základní potřeby. Dále Kotler vymezuje další pojem uspokojení, a to požadavek. Ten je podle něj tužbou po specifickém uspokojení výše vyjmenovaných potřeb. Jednotlivci tyto potřeby a požadavky uspokojují tak, že nakupují výrobky. V tomto je ale spotřebitel limitován několika faktory. Těmi jsou jeho příjem (důchod), ceny statků, které nakupuje, ale nákup závisí také na psychologických faktorech (motivace, postoje, osobnost), jeho zkušenostech a tradici (kulturní faktory). Proto nákup statků kombinuje tak (neboli tvoří svůj spotřební koš), aby dosáhl co největšího uspokojení – aby maximalizoval svůj užitek. Téměř každý člověk uvažuje, kolik má určitého zboží kupovat a jakým způsobem své peněžní prostředky mezi různé zboží rozdělit (Kotler, 1992). Pojem užitek nám slouží k zachycování preferencí spotřebitele. Užitek je možno také chápat jako abstraktní měřítko uspokojení či štěstí, které nám plyne ze spotřeby určitého koše statků. To znamená, že pokud spotřebitel preferuje spotřební koš X1 než spotřební koš X2 pak mu také přiřadí vyšší užitek. Tímto se dostáváme k problému měřitelnosti užitku. Vyvinuly se dvě teorie, které se měřitelností zabývají, a to jsou kardinalistická verze a ordinalistická verze (Mankiw, 2000). 4.1.1

Kardinalistická verze

Kardinalistická verze říká, že užitek je přímo měřitelný, je to tzv. kardinální veličina a můžeme tedy vyjádřit užitek konkrétním číslem. V kardinalistické verzi se setkáváme s pojmy celkový užitek, což je celkové uspokojené potřeb plynoucí ze spotřeby určitého množství statku, a dále s pojmem mezní užitek, který nám ukazuje, jak se změní celkový užitek, pokud změníme množství spotřebovávaného statku o jednu jednotku. Jelikož je užitek měřitelný, je možno sestrojit křivku celkového a mezního užitku.


13

Pomocí grafu může být znázorněna situace, jak s vyšší spotřebou statku roste také užitek, ale jeho přírůstky se neustále zmenšují, až spotřebitel dosáhne bodu nasycení - bod A (viz Příloha A obrázek č. 33). Tento bod je individuální. Závisí na povaze statku a na preferencích spotřebitele. Horní část grafu zachycuje celkový užitek, spodní část grafu pak užitek mezní (Soukupová a kol., 2006).

4.1.2

Ordinalistická verze

Tato verze, k níž se současná ekonomická teorie přiklání, říká, že užitek není přímo měřitelný. Jediným důležitým ukazatelem zde je, jak spotřebitel seřadí své spotřební koše. Řekne například, že spotřební koš X1 preferuje před spotřebním košem X2. To jak se míra užitku mezi těmito dvěma koši liší, není důležité. Důležité je seřazení těchto košů podle preferencí. Křivku celkového užitku nemůže přímo vynést do grafu, ale pokud spojíme body, které jsou kombinace stejného užitku (v grafu je uvidíme jako jednotlivé křivky) a poté určité směr preferencí spotřebitele, získáme tzv. kopec složený z vrstevnic - neboli křivek stejného užitku, na jehož vrcholu bude bod nasycení bod G (viz Příloha A obrázek č. 35). Tyto křivky se nazývají indiferenční (Varian, 2005, Soukupová a kol., 2006). 4.1.3

Linie rozpočtu

Jak bylo uvedeno výše, spotřebitel je limitován svým důchodem a cenami statků. Linie rozpočtu nám ukazuje soubor statků (násobených jejich cenami), za které spotřebitel vydá celý svůj důchod. Pokud si vybere takovou kombinaci, která se nachází pod linií rozpočtu, zaplatí za ni méně, a tudíž neutratí celý svůj důchod (Varian, 2005). Linii rozpočtu vyjadřuje tato rovnice.

kde 4.1.4

je důchod spotřebitele,

cena statku X a

cena statku Y.

Optimum spotřebitele

Optimum spotřebitele znamená, že spotřebitel maximalizuje svůj užitek, neboli se snaží dosáhnout nejvyššího bodu na kopci užitku. Musí však respektovat linii rozpočtu a pohybovat se podél ní. Problém zde je dosažení nejvýše položené indiferenční křivky v souladu s linií rozpočtu. Proto se za optimum považuje místo doteku linie rozpočtu s indiferenční křivkou (Soukup, 2003).


14

4.2 Cena a její vliv Jak bylo již uvedeno, jedním z faktorů, který mění optimum spotřebitele je cena poptávaného zboží. Linie rozpočtu se pootáčí. Pokud ceny zboží klesají, pak se plocha pod linií rozpočtu zvětšuje a spotřebitel může nakoupit více statků a spotřebitel se dostává na vyšší indiferenční křivku – je na vyšší míře užitku. Pokud ceny naopak rostou, tak se plocha pod linií rozpočtu zmenšuje a spotřebitel klesá na nižší úroveň užitku. Tento vztah platí, pokud veličina důchod a cena statku Y zůstávají stejné a mění se pouze hodnota statku X. Za předpokladu, že v grafu (viz Příloha A obrázek č. 38) spojíme body takto vzniklé, získáme cenovou spotřební křivku (PCC), která „je souborem kombinací statků X a Y, maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X.“ (Soukupová a kolektiv, 2006). Spotřebitel na změnu ceny může reagovat několika způsoby. Mluvíme o tom, že se projeví substituční a důchodový efekt. Substituční efekt je vlastně nahrazení relativně dražšího statku statkem, který je relativně levnější. Musí být ale zachována míra užitku. Změna ceny statku způsobí také to, že spotřebitel má relativně nižší důchod (tedy že pokud zaplatí za statek vyšší cenu, může si dovolit koupit méně jednotek tohoto statku, i když jeho peněžní příjem je stejný). Tento efekt se nazývá důchodový. Tím, že se změní ceny jednoho statku, může dojít ke změně poptávaného množství jiného statku. Hovoříme o substitutech a komplementech. Substituty jsou statky, které se mohou nahradit, pokud zvýšení ceny jednoho statku zapříčiní růst poptávky po druhém statku. Pokud se zdraží vepřové maso, povede to ke snížení poptávky po něm a spotřebitelé budou hledat možnost nahrazení – budou kupovat více např. maso kuřecí (Samuelson a Nordhaus, 1995). „Komplementy jsou statky, které se doplňují.“(Macáková, 2000, str. 65) Pokud např. stoupne cena bot na lyžování, pravděpodobně se sníží poptávka po lyžích. Růst ceny jednoho statku tedy vyvolá pokles poptávky po druhém statku, který jej doplňuje (Samuelson a Nordhaus, 1995). 4.2.1

Inflace

Inflace je vyjádření pro růst cen. Jelikož klesá kupní síla peněz, klesá pak také množství zboží, které je možno koupit za jednotku peněz. Ovšem neklesá tím množství zboží, které je možno koupit za důchod spotřebitele. Je to způsobeno tím, že s růstem inflace rostou také mzdy (Holman, 2002). Opakem inflace je deflace, což je snižování cen. V posledních letech se tato negativní inflace projevila v Japonsku (kolem 1 %). Ale většina centrálních bank se snaží míru inflace udržet sice na nízké hladině ale v pozitivním směru (uvádí se kolem 1-3%) (White, L. H., 2008).


15

Rozlišují se tři stupně inflace: • Inflace mírná: pohybuje se v jednociferných číslech, je spojována s mírným růstem cen a státy je považována za přijatelnou. • Inflace pádivá: její hranice je určena dvěma až třemi-cifernými čísly, klesá kupní síla peněz, vyvolává vážné ekonomické potíže. • Hyper inflace: roční růst inflace se pohybuje přes třícifernou hodnotu, peníze postrádají svou funkci a peněžní systém se rozpadá (Klíma, 2006). Růst cen a tedy inflace může být způsobena dvěma podněty. Tyto podněty vychází ze strany nabídkové a mluvíme tedy o inflaci nabídkové, nebo mohou být způsobeny na straně poptávky – inflace poptávková. • Inflace nabídková: impulsem pro vznik tohoto druhu inflace jsou náklady, proto se také nazývá inflace nákladová. Může se vyskytnout i tehdy, je-li skutečný produkt na nižší úrovni než potenciální. Zvýšení nákladů může být např. zvýšením cen vstupů při výrobě (jedná se např. o důležitou surovinu – ropu- a je možnost vzniku ropného šoku) nebo mezd (např. po prosazení odbory), což vede ke snížení produkce, zvyšuje se nezaměstnanost. • Inflace poptávková: nastává tehdy, zvyšují-li se výdaje na spotřebu, investiční výdaje, mzdy, snižují se úrokové sazby (což znamená zvýšení spotřebních a investičních výdajů), snižují se daně (vyvolá zvýšení spotřeby) a zvyšují-li se státní výdaje. Agregátní poptávka roste. Ale neroste potenciální produkt. Neboli reálný produkt se blíží potencionálnímu. Tento typ inflace je častější (Rusmichová., 2002). Důsledky inflace • Přerozdělovací efekt inflace: má dopad na adresáty fixních důchodů, nepříznivě ovlivňuje mzdy a platy, jestliže je míra inflace na vyšší úrovni než nominální úroková míra, snižuje se hodnota vkladů a půjček – získávají dlužníci. • Sociální dopady inflace: týká se těch osob, které nevlastní žádnou reálnou hodnotu a čerpají pouze z peněžních důchodů. • Působí na rovnovážný stav ekonomiky: mění strukturu spotřeby, pádivá inflace snižuje reálnou poptávku, vyšší inflace v tuzemsku při fixních měnových kurzech stimuluje dovoz zboží a zvyšuje nabídku (Rusmichová, 2002). Holman, 2002, str. 538 popisuje graf měření inflace (viz Příloha A obrázek č. 40) takto: „Na levé svislé ose měříme cenovou hladinu (pomocí cenového indexu) a na pravé svislé ose měříme kupní sílu peněžní jednotky. Posuny agregátní poptávky a agregátní nabídky vzhůru zvyšují cenovou hladinu, neboli snižují kupní sílu peněžní jednotky. Když se cenová hladina zdvojnásobí, znamená to, že kupní síla peněžní jednotky klesla na polovinu.“


4.2.2

16

Cenové indexy

Inflaci měříme pomocí cenových indexů. Nejčastěji využívanými cenovými indexy jsou index spotřebitelských cen, index cen výrobců a implicitní cenový deflátor. Deflátor je souhrnným ukazatelem, neboť obsahuje ceny všech statků, z nichž je složen hrubý domácí produkt. „Deflátor HDP zjistíme takto: hrubý domácí produkt běžného roku oceníme nejprve v cenách běžného roku a poté v cenách minulého roku. Když pak HDP v cenách běžného roku dělíme HDP v cenách minulého roku, dostaneme deflátor HDP. Ten nám vyjadřuje, jak se zvýšila cenová hladina oproti minulému roku. Obecně můžeme zapsat výpočet deflátoru HDP mezi rokem t a (t - 1) takto:“

kde Qat, Qbt…Qzt jsou množství statků a, b,… z (z nichž se skládá HDP) vyrobená v roce t, Pat, Pbt...Pzt jsou ceny těchto statků v témže roce t a Pa(t-1), Pb(t-1)...Pz(t-1) jsou ceny statků v minulém roce. Chceme- li ale zjistit jaký dopad má inflace na spotřebitele, je zbytečné znát celý soubor deflátoru. Není totiž pravděpodobné, že ve spotřebním koši běžné domácnosti se objeví koupě letadla nebo výrobní linky. Pro tyto účely se používá index spotřebitelských cen (Consumer price index - CPI). Poslední cenový index je index cen výrobců. Ten se využívá k tomu, aby se zjistilo, jak jsou domácí výrobci konkurenceschopní v porovnání se svým zahraničními „kolegy“(Holman, 2002).

4.2.3

Index spotřebitelských cen

Index spotřebitelských cen ukazuje, jak se mění životní náklady. Jestliže jeho hodnota roste, pak spotřebitel musí na udržení stejné životní úrovně vydávat více peněžních prostředků. Neboli měří náklady vydané na zakoupení zboží a služeb (Mankiw,2000). Index spotřebitelských cen můžeme vyjádřit ve tvaru:

CPI =

0

× P1

0

× P0

∑Q ∑Q

× 100

Q0 označuje vybrané výrobky a označení P0 a P1 představuje jejich ceny v příslušných letech (Rusmichová., 2002). Pro zjišťování spotřebitelské inflace v jednotlivých zemích EU se používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (Harmonised index of consumer prices - HICP). Jelikož jsou dány závazná pravidla pro sestavování tohoto inde-


17

xu všem zemím Evropské unie, je dosaženo toho, že výsledky jsou mezi těmito zeměmi srovnatelné. Při sestavování HICP uvažujeme dílčí cenové indexy položek spotřebního koše, které vážíme jejich podílem na celkové spotřebě domácností (Zavedení eura v České republice: Výkladový slovníček, 2011). Hodnoty HICP jsou ve Slovinsku dostupné od roku 2001 a pokrývají všechny položky spotřebního koše. Dřívější údaje vychází z národního indexu spotřebitelských cen. HICP pokrývá všechny domácnosti na ekonomickém území Slovinska bez ohledu na jejich příjmy, národnost, sociální postavení. Do HICP jsou také zahrnuty data o spotřebě cizinců. Data jsou sbírána jednou za měsíc, údaje o spotřebě ovoce a zeleniny dvakrát měsíčně. Z důvodů efektivnější organizace sběratelského času a pokrytí celého měsíce, Slovinský statistický úřad rozděluje produkty do pěti skupin, které mají dané i přesné časy sběru dat. Jsou to: • • • • •

Zemědělské produkty (1. a 3. týden v měsíci) Nepotravinářské produkty (1. – 15. dnem v měsíci) Potravinářské produkty (16. – 21. dnem v měsíci) Služby (22. – 25. dnem v měsíci) Paliva (1. – 25. den v měsíci)

Váhy používané pro výpočet indexu v tom kterém roce jsou založeny na datech z Národních účtů a jsou očištěny od obchodních a domácích výdajů. Tyto data jsou dále doplňovány a ověřovány z dalších statistických i jiných zdrojů. Váhy se každoročně mění. Současné váhy jsou založeny na datech ze Systému národních účtů z roku 2008. Pro účely sestavování HICP jsou cenové údaje sbírány u 16 483 druhů zboží v 1200 obchodech. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou potraviny a nealkoholické nápoje (4757 druhů), dále doprava (2139), rekreace, kultura a sport (1901) a bytové vybavení a zařízení domácností (1620). Obchody, které budou do výzkumu zařazeny, jsou vybírány na základě jejich obratu z obchodního rejstříku, ale také díky zkušenostem a znalostí místního trhu pracovníky statistického úřadu. Počet vzorkových obchodů se liší podle velikosti každého regionu a typem oceňovaných položek. Jednou ročně, obvykle v listopadu a prosinci, jsou obchodní jednotky zkontrolovány a aktualizovány. Vzorek pokrývá různé typy obchodních jednotek, např. prodejní stánky, řemeslné dílny, velká obchodní centra, restaurace a hotely, internetové obchody a katalogový prodej. Výrobky, které budou oceněny, jsou vybírány na konci roku a také je sestavována jejich specifikace. Rozsah specifikace záleží na povaze zboží. Zatímco automobil bude mít rozsáhlejší popis, pro potravinářský produkt bude stručnější. V průběhu roku probíhá také identifikace nových produktů na trhu. V důsledku toho probíhá vždy na konci roku revize spotřebního koše. Současný


18

harmonizovaný index spotřebitelských cen vychází z referenčního období 2005 = 100 (Slovinský statistický úřad, 2010).

4.3 Spotřební koš Spotřební koš, který byl definován jako soubor nejčastěji nakupovaných statků domácnostmi, úzce souvisí s pojmem inflace. Díky opakovanému růstu cenové hladiny se měna neustále znehodnocuje. Tuto změnu můžeme zjistit právě pomocí spotřebního koše a to tak, že porovnáme spotřební koše dvou sledovaných období. Každý stát má rozdílný počet položek, které do spotřebního koše zařazuje a jejichž vývoj sleduje. Položky, které se nachází ve spotřebitelském koši, klasifikují individuální spotřebu dle účelu. Zkráceně se tato klasifikace nazývá COICOP (Classification of individual consumption by purpose). Tato klasifikace byla vytvořena Statistickou komisí spojených národů.(Eurostat Glossary, 2010) Kategorie spotřebního koše můžeme rozdělit na tři hlavní části - potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák), nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a služby - opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční (Šindelka, 2006). Slovinský statistický úřad sleduje ve spotřebním koši vývoj u 666 položek (údaj za rok 2010). Počet reprezentantů je uveden u každé položky. Položky spotřebního koše podle klasifikace COICOP jsou (v závorce je uveden jejich počet): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Potraviny a nealkoholické nápoje (Food and non-alcoholic beverages) 157 Alkoholické nápoje a tabák (Alcoholic beverages, tobacco and narcotics) 17 Odívání a obuv (Clothing and footwear) 73 Bydlení, voda, energie, paliva (Housing, water, electricity, gas and other fuels) 35 Bytové vybavení, zařízení domácnosti (Furnishings, household, equipment and routine maintenance) 76 Zdraví (Health) 47 Doprava (Transport) 61 Pošty a telekomunikace (Communications) 18 Rekreace, kultura a sport (Recreation and culture) 80 Vzdělání (Education) 7 Stravovací a ubytovací služby (Restaurants and hotels) 37 Ostatní zboží a služby (Miscellaneous goods and services) 58


19

4.4 Všeobecná charakteristika Slovinska Demokratická republika Slovinsko je stát střední Evropy sousedící s Itálií, Rakouskem, Maďarskem a Chorvatskem. Jeho rozloha je 20 273 km2. Celkový počet obyvatel je 2 051 000, přičemž v hlavním městě Ljubjlani žije 265 000 obyvatel. Dalšími významnými městy jsou Maribor, Kranj, Celje, Koper, Novo Mesto, Velenje a Murska Sobota. Prezidentem Slovinska je Danilo Türk, premiérem Borut Pahor.

Obr. 1

Mapa Slovinské republiky, zdroj: maps.com

Do novodobé historie Slovinska můžeme zařadit vývoj po druhé světové válce, kdy se Jugoslávské království rozpadlo a Slovinsko bylo rozděleno mezi Německo, Itálii a Maďarsko. V roce 1941 vznikla Osvobozenecká fronta slovinského národa a začala chystat odpor proti okupantům. Po druhé světové válce byla vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie a Slovinsko se stalo její součástí. V roce 1963 byla tato republika přejmenována na Socialistická federativní republika Jugoslávie a Slovinsko se stalo Socialistickou republikou Slovinsko.


20

Slovinská ekonomika se prudce vyvíjela, zejména v padesátých letech, kdy bylo Slovinsko silně industrializováno a jeho hrubý domácí produkt byl 2,5krát větší než federální průměr. Po ekonomické reformě a pozdější decentralizaci Jugoslávie v letech 1965 a 1966 bylo Slovinsko jedinou ze šesti zemí, která se nejvíce přiblížila tržní ekonomice. Navzdory omezujícím ekonomickým a sociálním omezením, která byla zavedena největším národem Federativní republiky Srby, si Slovinsko uchovalo vyšší úroveň ekonomického vývoje, mělo nadprůměrně výkonnou pracovní sílu, lepší disciplínu práce a organizaci. V druhé polovině osmdesátých let ale dochází k nárůstu touhy po osamocení se a gradují problémy, které se nashromáždily uvnitř federace. Vzniká první politické opoziční hnutí, které v Květnové deklaraci požaduje suverenitu pro Slovinský stát. V dubnu 1990 se pak konají první slovinské demokratické volby, které vyhrává strana DEMOS. Ve stejném roce je vyhlášeno referendum, kde se více než 88 % voličů vyslovilo pro vyhlášení nezávislého Slovinska. 25. června 1991 Slovinsko oficiálně vyhlašuje nezávislost, kterou během roku uznávají i další státy. Toto se ale nelíbí federálnímu vedení státu, a tak další den po vyhlášení nezávislosti na Slovinsko útočí jugoslávská armáda. Po desetidenní válce bylo sjednáno příměří a v říjnu 1991 opustili poslední vojáci Slovinsko. V prosinci 1991 nezávislá Slovinská republika přijala novou ústavu. Toto přijetí oficiálně ukončilo komunistický systém vlády v zemi. Zatímco ostatní republiky bývalé Jugoslávie se potýkají s národnostními a etnickými nepokoji, hospodářská situace Slovinska se stále zlepšovala. V roce 2004 vstupuje Slovinsko do Evropské unie a také se v tom samém roce stává členem NATO. O tři roky později se Slovinská republika připojuje k zemím Eurozóny (Slovenia.si, 2010). 4.4.1

Ekonomická struktura a hlavní ekonomické aktivity

V posledním roku se struktura Slovinské ekonomiky změnila ve prospěch neustále rostoucího sektoru služeb, zatímco zpracovatelský průmysl má na celkové ekonomice stále menší podíl. Co se týká ekonomické struktury v procentuálním vyjádření, zaujímají služby 64 % HDP, 34 % HDP zpracovatelský průmysl a 2 % HDP patří zemědělské výrobě. Nejvíce rostoucí segmenty služeb jsou telekomunikace, obchod, finanční a realitní služby. Ve zpracovatelském průmyslu se stává více významná technologická produkce, ačkoliv některá odvětví jsou pro ekonomiku významná spíše z hlediska počtu pracovní síly, kterou zaměstnávají. Podíl chemického, elektrotechnického, strojního a dopravního průmyslu vzrostl na 45 % přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Spolu s kovozpracujícím průmyslem tvoří tyto aktivity tzv. „prominentní pětku“ slovinského zpracovatelského průmyslu. Růst byl také zaznamenán u produkce energetických paliv a gumárenského průmyslu. Další důležitou aktivitou je potravinářský průmysl, přestože jeho přidaná hodnota postupně klesá (Doing Business in Slovenia, 2010).


4.4.2

21

Zahraniční obchod

Slovinský export zboží a služeb dosahuje hodnot 65 – 70 % HDP. Slovinsko si vybudovalo status otevřené a konkurence schopné ekonomiky. Díky mezinárodním trendům a zlepšením podmínek v celé Evropě, se Slovinský export v posledních letech zvýšil o 12 %. Mezi hlavní obchodní partnery Slovinska patří státy EU – činí 70 % z celkového exportu a 80 % z celkového importu. Export zboží na těchto trzích v posledních letech vzrostl hlavně velkým obchodům s Německem, Itálií, Rakouskem, Francií a Holandskem, ale také s Polskem, Maďarskem, Velkou Británií, Belgií, Slovenskem, Řeckem, Rumunskem a Bulharskem. Kromě těchto obchodních partnerů, Slovinsko obchoduje také se státy, které do Evropské unie nenáleží a i zde vzrostla hodnota exportu, především do Ruska a Ukrajiny. Pozitivní trendy v exportu můžeme vysledovat i u států ležící mimo geografickou Evropu – s USA, Austrálií, Čínou, Indií, Japonskem, Argentinou, Egyptem, Brazílií a Čile. Export narostl také do dřívějších zemí Jugoslávské republiky – do Srbska, Bosny a Hercegoviny a do Černé Hory. Export do Chorvatska poklesl. Mezi nejvýznamnější obchodní partery Slovinska patří již zmíněné země – Německo, Itálie, Rakousko, Francie a Chorvatsko, jejichž hodnota exportu činí dohromady 55 % (Doing Business in Slovenia, 2010). Slovinsko nejvíce vyváží automobily, doplňky pro automobilový průmysl, léky, kompresory, pneumatiky, nábytek, domácí elektrické spotřebiče, lednice, mrazicí boxy a surovou ocel. Za největší exportéry se považují firmy Revoz (automobilový průmysl), Gorenje, Krka, Lek (obojí farmaceutický průmysl) (Oblak, 2010). 4.4.3

Zemědělství

Slovinsko má k dispozici 490 939 hektarů zemědělsky využitelné půdy. Charakteristickým rysem slovinského zemědělství je velký počet malých farem obhospodařujících v průměru 5,3 ha půdy. Problémem, kterému Slovinská vláda čelí, jsou stárnoucí majitelé těchto farem, kteří hůře přijímají technologické změny a postupy a vývoj je proto pomalý. Slovinsko se pomocí celostátní kampaně snaží tuto situaci změnit a přilákat mladé zemědělce (Ministry of agriculture, forestry and food – Information about Agriculture, 2010). Produkce zeleniny má na celkové hospodářské produkci podíl 30 %. Z rostlinné produkce tvoří 58 % obiloviny (hlavně kukuřice na zrno a také pšenice), dále je to kukuřice pro krmné účely a pícniny. Z jiných důležitých plodin jsou zde zastoupeny brambory a cukrová řepa (Doing Business with Slovenia, 2005). Častým vedlejším příjmem je pro slovinské zemědělce pěstování vinné révy a výroba vína. Touto aktivitou si vypomáhá až 32 % farem. Zemědělci na 16 700 ha vinic vyprodukují ročně přibližně 500 000 hektolitrů vína. Průměrná spotřeba na osobu se pohybuje kolem 14 litrů za rok (Ministry of agricul-


22

ture, forestry and food – Wine-growing and wine-making situation in Slovenia, 2010). Živočišná produkce zaujímá 70% podíl na celkové hospodářské produkci a je proto velmi důležitou součástí slovinského zemědělství. Téměř 90 % farem chová skot, přičemž až 77 % tvoří hovězí dobytek. Další větší skupinou jsou prasata, jejichž chov zaujímá z celkové produkce 12 %. Menšími podíly se zde objevují koně, ovce, kozy, králíci a drůbež (Doing Business with Slovenia, 2005). Zemědělství se na výsledném HDP podílí 2 %, což je pod průměrem EU. Celková produkce zemědělství činí 959 mil. Eur, z čehož živočišná produkce tvoří 511 mil. Eur (tedy 53 %) (Ministry of agriculture, forestry and food – Information about Agriculture, 2010). Slovinsko musí zemědělské produkty dovážet, protože domácí produkce nepokrývá spotřebu Slovinců. Bilance mezi importem a exportem je taková, že 3,7 % ze zemědělské produkce Slovinsko vyváží a 6,6 % dováží. Mezi největší obchodní partnery patří EU (ze kterých Slovinsko zemědělské produkty dováží), CEFTA a země bývalé Jugoslávie (do kterých Slovinsko své produkty importuje). V letech existence Socialistické republiky Slovinsko byl obchod se zemědělskými produkty velmi limitován, ale nyní má Slovinská republika sepsány dohody, které otevřely zemědělskému obchodu hranice. Toto uvolnění způsobilo tlak na domácí ceny potravin. V první etapě k cestě za nezávislostí Slovinska byly ceny velmi nestálé a výrazně se lišily podle toho, v jakém zemědělském podniku byl ten který produkt vyprodukován. Po roce 1991 ceny velmi rychle rostly a v roce 1992 byl jejich vzestup dokonce vyšší než růst inflace. Další rok zase zaznamenaly výrazný pokles. Mezi lety 1994 a 1996 začaly opět vzrůstat kvůli vládním omezením a kontrole. V období let 1996 až 2000 se ceny snížily a svou hladinu ustálily na státním průměru (Doing Business with Slovenia, 2005). 4.4.4

Průmysl

Průmysl Slovinska včetně stavebnictví vytváří 33,8 % HDP a zaměstnává více jak 32 % pracovních sil (Businessinfo, 2010). 4.4.5

Potravinářský průmysl

Ačkoli není Slovinsko zemí s velkým zemědělským průmyslem, má vysoce rozvinutý potravinářský průmysl. Hlavními atributy výroby jsou pro Slovince zdravé, čerstvé, přírodní a ne geneticky modifikované potraviny. Slovinci se nechtějí ubírat cestou masové produkce levných potravin, ale chtějí se zaměřit na vysoce kvalitní produkty, které dokážou uspokojit poptávku náročných zákazníků. Většina slovinských potravinářských závodů se sloučila s mezinárodními korporacemi.


23

Makroekonomické ukazatele Slovinska se díky potravinářskému průmyslu a zemědělství zlepšují a stabilizují ekonomiku. Nejvýznamnější vývozní artikly jsou pivo, nealkoholické nápoje a mléčné produkty. Mezi hlavní dovozní artikly patří živočišné oleje a tuky, ovoce a zelenina. Co se týče dovozu a vývozu masa a ryb, jsou oba proudy na stejné úrovni (Čop, Korbar, 2007). 4.4.6

Chemický a gumárenský průmysl

Chemický a gumárenský průmysl vyrábí široké spektrum produktů. Nejvýznamnější je výroba ve skupině DG, která pokrývá produkci chemikálií, chemických výrobků a vláken Celkový příjem tohoto odvětví je 4,306 bilionů Eur. Je zde zaměstnáno na 26 686 občanů. Dalším významným odvětvím je farmaceutický průmysl. Produkty farmacie jsou důležitým vývozním artiklem. Průměrná peněžní hodnota vyexportovaného zboží se pohybuje okolo 3,6 bilionů Eur. Hodnota zboží do Slovinska importovaného se pohybuje okolo 651 mil. Eur. Ze Slovinska se vyváží léky, automobilové pneumatiky, základní chemikálie, detergenty, plasty, chemická vlákna, barvy a laky a kosmetické výrobky. Mezi hlavní dovozní artikly patří chemické suroviny – síra, bór, titan, oxid hlinitý a hydroxid hlinitý, hydroxid sodný, kaprolaktam, výrobky petrochemie, farmaceutické substance a další chemické polotovary. Hlavními obchodními partnery jsou Německo, Chorvatsko, Itálie, Polsko, Rusko, Rakousko, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Maďarsko, Makedonie a Francie. Asociace chemického a gumárenského průmyslu čítá na 120 výrobních podniků a 480 drobných producentů chemických výrobků (Furlan, 2003). 4.4.7

Kovozpracující průmysl

Produkce strojů a dalších pracovních zařízení má ve Slovinsku dlouhou tradici. V zemích bývalé Jugoslávské republiky bylo toto průmyslové odvětví výhradou pouze velkých podniků jako Metalna, Litostroj, Tam a Vozila Gorica. V letech transformace a přechodu k nezávislé Slovinské republice nebyly některé podniky schopny se novému systému přizpůsobit, jiné ukončily jakoukoliv činnost a další byly přeměněny. V tomto období byl také počet zaměstnanců tohoto oboru snížen na polovinu. Ti, co zaměstnání ztratili, se stali novou silou a zakládali malé a středně velké podniky, které, jak se ukázalo, byly více schopné přizpůsobit se stávajícím změnám na trhu. Technologii a výrobní programy si tyto nové podniky přinesly ze starých závodů. I když si slovinský průmysl zpracování kovů prošel recesí, tak se dokázal vzchopit a trendem je neustále zlepšování starých výrobních programů, navrhování nových a také větší frekvence investování prostředků do rozvoje. Lepších výsledků je také dosahováno použitím výpočetní techniky jak ve vývojové fázi (CAD fáze), tak i ve fázi produkce (CNC stroje, automatizace, CAD-CAM systémy).


24

Nejlepších výsledků bývá dosahováno ve výrobě nástrojů, ale postupně je dosahováno změny i u ostatních odvětví, jelikož si podniky uvědomily, že bez investování prostředků a znalostí nemůže být jejich podnikání úspěšné. Malé podniky si našly svou cestu nejen ve výrobě a nabízení produktů, ale také v prodeji různých technických řešení a návrhů. Pozitivní dopad má také zlepšování hospodárnosti při provozu, která vznikla spojením slovinských výrob a zahraničních parterů. Například spojení Revoze s Renaultem, Tomose s Cimosem nebo Gorenje se společností Siemens. Dobrým znamením je, že tyto firmy nechtějí využívat jen materiály, ale také vysoce kvalitní polotovary. K artiklům vyráběným v tomto průmyslu se řadí motorová vozidla, slévárenské formy pro automobilový průmysl, lisy pro kovozpracující průmysl, komponenty pro motorová vozidla, nerezové válcové plochy pro potravinářský a chemický průmysl, kovové konstrukce, ruční nástroje, zdvíhací a přepravní zařízení, zemědělské stroje, přídavná zařízení pro traktory, klimatizační a vzduchotechnické zařízení (Doing business with Slovenia, 2005). 4.4.8

Elektronický a elektrotechnický průmysl

Elektronický a elektrotechnický průmysl je nejdůležitější součástí Slovinského exportu. Více než 70 % vyexportovaného zboží je prodáváno na vysoce vyspělých trzích EU a CEFTy. Nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Německo, Itálie, Francie, Rakousko a Chorvatsko. Mezi exportní produkty patří kuchyňské příslušenství (Gorenje-GA, BSH Hisni aparati), elektrické motory (Rotomatika, Kolektor, Iskra-Avtoelektrika, Domel), kondenzátory (Iskra-Kondenzatorji), vypínače a topné vybavení do domácností (Metalflex, ETA), kompresory do chladniček (Danfoss-Compressors), pojistky a bezpečnostní spínače (ETIElektorelement), stolní a diaprojektory (Vega). V souladu s nařízením Komory pro obchod a průmysl je každý podnik, jehož hlavní činností je výroba v elektronickém a elektrotechnickém průmyslu, automaticky členem Asociace pro elektronický a elektrotechnický průmysl (Slovenia Partner: The Right Mix of Quality, 2009).

4.4.9

Papírenský průmysl a průmysl celulózy

Papírenský průmysl má ve Slovinsku dlouhou tradici. Nepřetržitý vývoj tohoto odvětví je dán dostupnými kvalitními surovinami, energetickou sítí, dobrou infrastrukturou a zručnou pracovní silou. Kvalita produkce je zárukou úspěchu jak v zahraničí, tak na domácím trhu. Mezi produkty papírenského průmyslu patří tiskařský a psací papír, kartonáž, chemická a mechanická buničina, toaletní papír. Spotřeba papíru je 149 kg na obyvatele za rok. V tomto průmyslovém odvětví je zaměstnáno kolem 6000 pracovních sil. 63 % produkce se vyváží (Ivanu. A, 2007, Doing business with Slovenia, 2005).


25

4.4.10 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Toto odvětví má ve Slovinsku dlouhou tradici. Zaměstnává kolem 22 586 zaměstnanců a celkový příjem tohoto odvětví činí 1,389 milionů Eur. Vyváží se hlavně oděvy, látky, kůže, obuv a vlákna. Největšími obchodními partnery jsou Itálie, Chorvatsko a Německo. Celkový export činí 922 milionů Eur. Slovinsko se také ale potýká s mnoha problémy, jako jsou propouštění zaměstnanců, rušení výrob a jejich přesouvání do zemí s levnější pracovní silou, snižování exportu a zvyšování importu (Weissbacher, 2008; Smole, 2009). 4.4.11

Průmysl stavebních materiálů

Mezi hlavní produkty tohoto průmyslu se řadí cement a produkty z cementu, vápno, cihly a střešní tašky, kámen, různé typy izolačních materiálů a různé polotovary. Ve Slovinsku působí kolem 154 společností zabývající se výrobou stavebních materiálů. Je zde zaměstnáno kolem 4 191 pracovníků. Spřízněným oborem je stavebnictví, které zaměstnává kolem 85 000 pracovníků. V roce 2009 to byl obor, kde se nejvíce projevily důsledky poklesu světové ekonomiky. Meziroční hodnoty se snížily až o 22 %. V roce 2010 pak došlo ke snížení zájmu o stavební práce o 16 %. Bohužel ani druhá polovina roku 2010 nevypadá pro toto odvětví nadějně (Businessinfo, 2010). 4.4.12 Služby Služby jsou významným odvětvím hospodářství Slovinska. Jejich podíl na tvorbě HDP je kolem 64 %. Mezi nejvýznamnější odvětví v tomto sektoru se řadí velkoobchod a maloobchod, hotelnictví a pohostinství, pozemní doprava, letecká a vodní doprava, podpůrné dopravní aktivity, telekomunikace, služby spojené s výpočetní technikou, reklama, služby cestovních kanceláří (Businessinfo, 2009). 4.4.13 Infrastruktura Přeprava osob pomocí silniční a železniční dopravy oproti roku 2008 poklesla o 3 %. Lidé více využívají silniční dopravu (její podíl je kolem 70 %) než dopravu železniční (její podíl je kolem 30 %). Přeprava zboží je uskutečňována především pomocí silniční přepravy (její podíl je kolem 80 %). Podíl železniční a námořní dopravy na celkové přepravě zboží činí 20 % (Xlix, 2010).


26

4.4.14 Telekomunikace Hlavním trendem je snižování počtu klasických telefonních přípojek – tzv. pevných linek a zároveň tako roste počet mobilních telefonů, kterých bylo v roce 2009 ve Slovinsku více, než je počet obyvatel. Internetovým připojením je vybaveno kolem 64 % domácností, které využívají povětšinou tzv. širokopásmový internetový přístup – LAN. Také firmy jsou vybaveny internetovým připojením, jedná se o 96 % podniků. Co se týče prezentací firem na internetových stránkách, využívá těchto služeb 69 % podniků. Používání internetu je ve Slovinsku nad evropskými průměrnými hodnotami (Xlix., 2010). 4.4.15 Energetika Slovinsko je zemí, která je závislá na dodávkách energie z importovaných zdrojů. Tato závislost se pohybuje nad hranicí 50 %, přičemž v roce 2000 se pohybovala kolem 73 % a v roce 2001 kolem 76 %. Bylo to v důsledku snížení domácí těžby uhlí. Slovinsko používá naftové paliva (36 %), tvrdá paliva (20 %), jadernou energii (19 %), zemní plyn (14,5 %), obnovitelné zdroje (6,9 %), vodní energii (4,4 %) a neobnovitelný průmyslový odpad (0,2 %) Slovinsko těží lignit v oblasti města Velenje a tento dodává do tepelné elektrárny Šostaj. 38 % celkové energie vyprodukují tepelné elektrárny Šostaj, Trbovlje, Ljubljana Moste, plynová elektrárna Brestanica. Dále se na výrobě energie podílí jaderná elektrárna Krško a to 39 %. Energie se také získává na řekách Dráva, Sáva a Soča, které jí zajišťují 23 % (Doing business with Slovenia, 2005, Businessinfo, 2009). 4.4.16 Celkové ekonomické podmínky Po přijetí eura v roce 2007 zaznamenalo Slovinsko živý růst ekonomiky a růst pozitivních trendů. Ekonomický růst byl zapříčiněn hlavně velkým růstem exportu mezi lety 2005 ― 2007 a dále také růstem výdajů na investice spolu se zvýšenou spotřebou domácností a vlády. Zpomalení ekonomiky bylo zaznamenáno ve druhé polovině roku 2008 v důsledku celosvětového propadu ekonomik. Teprve v roce 2010 došlo k postupnému zotavování slovinského hospodářství. Také míra inflace zlepšovala své hodnoty a z 3,6 % v roce 2007 (kromě zpomalení ekonomik v roce 2008, kdy dosáhla 5,8 %) na hodnotu 1,9 % za rok 2010. Také zaměstnanost, podnícená ekonomickým růstem, rovněž vykazovala rostoucí tendenci. V letech 2007 a 2008 vzrostla zaměstnanost o 3 % a míra nezaměstnanosti spadla na 4,4 %. Přestože se míra nezaměstnanosti vzhledem k celosvětovému ekonomickému propadu zvýšila, stále byla daleko nižší než evropský průměr a dosáhla hodnoty 7,1 %.


27

Po období tzv. „světové krize“ se ekonomické podmínky Slovinska pomalu zlepšují a v roce 2011 se očekává pokračování tohoto růstu (Doing Business in Slovenia, 2010).


28

5 Vývoj a struktura spotřebního koše Slovinska Tato kapitola se již zabývá samotným zkoumáním struktury spotřebního koše. Na začátku této kapitoly je popsáno, jak se vyvíjel počet obyvatel a celkové výdaje. Dále je zkoumán vývoj spotřebního koše. Nejdříve je ukázán spotřební koš z roku 1993, kdy byla zavedena jiná klasifikace položek, a poté je již popisován vývoj spotřebního koše v letech 2002 – 2009, který má už mezinárodní klasifikaci. Následuje popis vývoje cen vybraných zástupců ze spotřebního koše. Na to navazuje rozbor indexu spotřebitelských cen na přelomu let 2005/2006, 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009. V závěru kapitoly jsou podány doporučení a návrhy.

5.1

Obyvatelstvo

Obrázek 1 popisuje růst počtu obyvatel ve Slovinské republice mezi lety 1857 – 2010. V roce 1857 proběhlo první sčítání lidu. Počet obyvatel se každý rok konstantně zvyšoval o 4,5 %. Výjimku tvoří roky 1961, kdy počet obyvatel stoupl o 14 % a rok 1981, kdy Slovinsko zaznamenalo růst o 9,5 %. Naopak největší propad v růstu počtu obyvatel byl v roce 2002, kdy se tento ukazatel zvýšil pouze o 2,6 %. Růst počtu obyvatel mezi lety 1948 a 1961 je zapříčiněn rozchodem se Sovětským svazem, kdy nastává liberálnější vývoj a slovinská ekonomika se prudce vyvíjí. Mezi lety 1971 a 1981 přijímá Slovinsko velký počet imigrantů a počet obyvatel roste. Tato situace byla zapříčiněna velkými rozdíly mezi ekonomickým vývojem Slovinska a jinými republikami bývalé Jugoslávie. Zřejmý je pokles počtu obyvatel během dvou světových válek, kdy se také mění složení obyvatelstva – větší podíl tvoří ženy. Během 153letého období, kdy byl sledován vývoj počtu obyvatel, se jeho počet zvýšil o 86 %.

Obr. 2 Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1857 – 2010, zdroj: Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem


29

5.2 Výdaje Aby bylo možné analyzovat spotřební koš, je nutné také sledovat vývoj souhrnných spotřebních výdajů domácností Slovinské republiky. Jejich vývoj v posledních deseti letech je zachycen na následujícím obrázku. Celkové výdaje domácností se za 10 let zvýšily o 67 %. V roce 1999 činily celkové výdaje domácností 12 277 mil. Eur. V roce 2009 byly tyto výdaje 20 535 mil. Eur. A za celé období (vyjma roku 2009) neustále rostly. V roce 2009 nastává propad výdajů domácností, které se snížily o 1,5 % - z 20 854 mil. EUR na 20 535 mil. Eur. I když výdaje neustále rostly, růst nebyl konstantní a často se střídala období, kdy byl růst větší a kdy byl růst pomalejší. Největší výkyvy jsou vidět v roce 2003, kdy se růst výdajů oproti předchozímu roku snížil téměř o 4 % (z růstu 6,3 % na růst 2,5 %), ale rokem 2004 již růst stoupl na 6,5 %. Další skok nastal v roce 2007, kdy výdaje vzrostly oproti loňskému roku o 11 %. Propad nastal v roce 2009 – peněžní výdaje se snížily o 1,5 %. Zpomalení růstu v roce 2003 bylo způsobeno několika faktory. Slovinsko se nacházelo v období před jeho přijetím do Evropské unie. Muselo tedy do své ekonomiky začleňovat různá opatření Evropského společenství. Tato opatření se týkala i daňového zatížení (hlavně daně z přidané hodnoty a spotřební dani). Slovinsko tyto druhy daní zavedlo již v roce 1999, ale jejich výše byla pod průměrem EU. Tyto hodnoty byly v průběhu let harmonizovány a v lednu 2002 byly ustáleny na hladině u DPH 20 % (standardní sazba) a 8,5 % (snížená sazba). Tento zásah způsobil růst inflace. Aby nedošlo k dalšímu velkému růstu cen, vláda musela ceny některých druhů zboží a služeb regulovat (například telefonní služby a paliva). Dalším faktorem byla také válka v Iráku a ropná krize, která zvýšila cenu barelu ropy přes 40 dolarů. I trh práce pocítil zpomalení a zvýšil se počet nezaměstnaných. Také se snížily sociální dávky pro domácnosti, hlavně důchody (Vendramin, 2003). Rok 2006 byl ekonomicky velmi silným rokem a Slovinsko dosahovalo vrcholu ekonomického rozvoje. Tento proces je vidět na spotřebě z roku 2007, kdy dosáhl růst celkových spotřebních výdajů 11 %. Toto bylo zapříčiněno několika faktory. Prvním z nich byl růst čistých mezd (téměř o 8 %), což bylo částečně zapříčiněno růstem zaměstnanosti a také změnami v zákonu o dani z příjmů (Žakelj, 2007). Propad v roce 2009 je zapříčiněn několika faktory – ekonomika zpomalovala, zvyšovala se nezaměstnanost, mzdy sice rostly, ale jejich růst byl velmi pomalý (Apohal Vučkovič, 2010).


Obr. 3

30

Vývoj celkových výdajů domácností, zdroj: Eurostat, zpracováno autorem

5.3 Vývoj struktury spotřebního koše Následující podkapitoly ukazují, jak se měnila struktura spotřebního koše ve Slovinsku. Nejdříve je ukázán spotřební koš z roku 1993, který se oproti ostatním liší svou strukturou. Dále jsou zobrazeny a rozebrány spotřební koše v rocích 2002 – 2009. 5.3.1

Struktura spotřebního koše v roce 1993

Struktura spotřebního koše v roce 1993 má jinou klasifikaci. Struktura, která se používá dnes (dle klasifikace COICOP), byla zavedena v roce 1999 a v roce 2000 se dosáhlo její finální verze. V původní struktuře jsou odděleny výdaje na potraviny a nápoje (do kterých patří i nápoje alkoholické), zvlášť jsou výdaje na oděvy a obuv. Položka bydlení je samostatná. Topení a osvětlení má svou vlastní kategorii. Vybavení domácností je původní kategorií pro bytové vybavení. Samostatná položka zdravotnictví ve spotřebním koši z roku 1993 neexistuje, ale je zahrnuta do kategorie osobní péče, kosmetika, zdraví. Devátá položka rekreace a kultura a desátá položka vzdělání ze struktury COICOP je dána ve spotřebním koši roku 1993 do jedné kategorie – vzdělání, kultura, zábava. Kategorii doprava je možno v tomto spotřebním koši nalézt jako přeprava a přepravní služby. Co zcela chybí, jsou kategorie hotely, restaurace (které byly původně zahrnuty do položky vzdělání, kultura, zábava) a telekomunikace, což bylo způsobem nerozvinutosti této služby. Pokud se podíváme na strukturu spotřeby, potraviny a nápoje zaujímají téměř 26 %. Sledované spotřební koše od roku 2002 nikdy této úrovně nedosáhnou (podíl, který zaujímají, je pod 20 %). Výdaje na oděvy a obuv po sečtení těchto dvou položek tvoří 7,4 %, což je opět mírně nad průměrem spotřebních košů 2002 – 2009. Rozdílná situace je u bydlení. Výdaje na bydlení, topení a osvětlení tvoří 6 % podílu na celkových výdajích. V roce 2002 – 2009 tvoří tyto výdaje průměrně 18,7 % – tzn., že více než trojnásobný. Výdaje na vybavení domácností mírně vzrostly – 4,7 % na průměrných 5,9 %. Nárůst nastal také


31

u položky rekreace, kultura a položky vzdělání. V roce 1993 byl jejich podíl 6 %. Ve sledovaném období 2002 – 2009 vzrostl na hodnotu kolem 10 %. Přeprava a přepravní služby tvořily 16,3 %. Ve sledovaném období 2002 – 2009 kolem 15 %.

8,5% 7,5% 1,4% 4,6%

23,0%

2,8% 1,2% 5,7% 16,3% 1,7% 4,3% 6,0% 5,7% 6,4% 4,7% Potraviny Tabák Obuv Topení a osvětlení Osobní péče, kosmetika, zdraví Přeprava a přepravní služby Splácení půjček

Nápoje Oděvy Bydlení Vybavení domácností Vzdělání, kultura, zábava Ostatní Výdaje na obytný dům

Obr. 4 Struktura spotřebního koše v roce 1993, zdroj: Slovinský statistický úřad 1994, zpracováno autorem

5.3.2


Spotřební koš v roce 2002 má již strukturu dle klasifikace COICOP. Významnou událostí tohoto roku bylo zavedení spotřební daně a daně z přidané hodnoty. Spotřeba oproti loňskému roku stoupala, ale její růst byl pozvolný (Europa, 2004). Celkové výdaje domácností činí 14 073 mil. Eur, což je o 2 % více než v roce 2001. Nejvyšší podíl na celkových výdajích zaujímá položka bydlení, elektřina a paliva – 19 %. V peněžním vyjádření 2 667 mil. Eur. Položka s druhým největším podílem byla potraviny a nealkoholické nápoje, která zaujala 16,4 % neboli 2 312 mil. Eur. Významný byl i podíl dopravy (14,6 % - 2 055 mil. Eur), i když v roce 2002 byla zaznamenána nižší dynamika tržeb za automobily. Nejmenší část zaujímají položky vzdělávání, telekomunikace a zdravotnictví. Vzdělávání má nejmenší podíl nedosahující ani jednoho procenta. Absolutní vyjádření těchto výdajů je 128 mil. Eur – o pouhých 11 mil Eur více než předchozího roku. Výdaje na telekomunikace zaujímají 2,9 % (407 mil. Eur). Na zdravotnictví pak 3,4 % (477 mil. Eur).


6,3% 0,9%

9,1%

32

16,4% 5,1%

10,4% 6,0% 2,9% 14,6%

19,0%

3,4% 5,9% Potraviny a nealkoholické nápoje Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura Hotely, restaurace

Alkoholické nápoje a tabák Bydlení, elektřina, paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělávání Ostatní zboží a služby

Obr. 5 Struktura spotřebního koše v roce 2002, zdroj: Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.3.3


V roce 2003 je struktura spotřebního koše téměř stejná jako v předchozím roce. Větší výkyvy je možno najít u položky bydlení, elektřina, paliva.

6,6% 0,9%

9,2%

10,5%

16,2% 5,2% 6,1%

2,9% 14,7% 3,4% 5,9% Potraviny a nealkoholické nápoje Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura Hotely, restaurace

18,3% Alkoholické nápoje a tabák Bydlení, elektřina, paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělávání Ostatní zboží a služby


Kategorie bydlení, elektřina a paliva se z podílu 19 % v roce 2002 snížila na 18,3 %, což je důsledkem ropné krize, která nastala v roce 2003 a způsobila menší spotřebu po pohonných hmotách.


5.3.4

33


Prvního května 2004 vstoupilo Slovinsko do EU. Pro vstup do EU se v referendu přihlásilo 90 % občanů. Po vstupu do EU narostl spotřebitelský optimismus, protože obyvatelé Slovinska věřili ve zlepšení finančních a ekonomických podmínek domácností. Nárůst spotřebních výdajů dosahoval 6,5 % oproti předchozímu roku. V červnu roku 2004 vstoupilo také Slovinsko do systému ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů) a v důsledku toho klesly úrokové sazby, což dovolilo spotřebitelům brát si hlavně spotřebitelské půjčky na zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby. Tyto půjčky využívaly domácnosti převážně na zakoupení automobilů. Tento nárůst ve spotřebním koši činí 0,5 % (z 14,7 % na 15,2 %). V peněžním vyjádření utratily slovinské domácnosti na dopravu (kam položka automobily patří) o 213 mil. Eur více. Pomalu také narůstají výdaje na bydlení, elektřinu a paliva (ve spotřebním koši zaujímají o 0,3 % více), které vlivem drahé ropy a plynu předchozí rok klesly. I přesto ceny ropy v roce 2004 stále kolísaly a slovinská vláda musela do tohoto vývoje zasahovat, aby zabránila rychle rostoucí inflaci. Ve spotřebním koši roku 2004 vzrostl také podíl výdajů na vzdělání (z 0,9 % na 1 %, tzn. nárůst o 10 %). Tento růst byl způsoben programem pro zvyšování vzdělání nezaměstnaných obyvatel a tím pádem jejich vyššímu uplatnění na trhu práce. Také postupuje trend v růstu výdajů na položku hotely a restaurace (Vedramin, 2004). 6,6% 1,0% 10,8%

9,1%

15,6% 4,8% 5,9%

3,2% 15,2%

18,6%

3,4% 5,8% Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje a tabák Oděvy a obuv Bydlení, elektřina, paliva Bytové vybavení Zdravotnictví Doprava Telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Hotely, restaurace Ostatní zboží a služby


5.3.5


Rok 2005 byl pro Slovinsko velmi důležitý, neboť bylo nutné dohlédnout na dodržování Maastrichtských kritérií. V roce 2005 docházelo ke stálému snižování


34

výše inflace. Do tohoto vývinu zasáhla opět stoupající cena ropy, která zbrzdila snižování inflace, což mělo přímý dopad na spotřebitele a rostly ceny tekutých paliv pro dopravu a také topení a ceny ostatních komodit, které s cenou ropy souvisí. Cena za barel ropy byla na svém maximu (68 dolarů za barel). Dalším podílem na růstu cen, hlavně potravin, měla změna celního režimu pro země bývalé Jugoslávie, kde byla vstupem Slovinska do EU zrušena s těmito zeměmi dohoda o bezcelní zóně, a bylo nutné platit celní poplatky (Jugoslávie byla tzv. třetí zemí). Podíl potravin a nealkoholických nápojů ve spotřebním koši klesl o 0,8 %. Ani absolutní nárůst nebyl nijak výrazný (v roce 2004 činily výdaje na potraviny 2 401 mil. Eur, v roce 2005 2 425 mil. Eur). V tomto roce dosáhl nárůst spotřeby u potravin a nealkoholických nápojů nejmenší hodnoty (24 mil. Eur). Rostl podíl půjček na bydlení oproti spotřebitelským půjčkám. Tento růst byl způsoben končící lhůtou vedení státem podporovaných účtů u tzv. National housing savings scheme (Fajic, 2005).

8,9% 6,5% 1,1%

14,8%

10,7%

4,9% 5,7%

3,5% 18,9% 15,6% 3,5% 5,9% Potraviny a nealkoholické nápoje Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura Hotely, restaurace



5.3.6


Spotřební koš roku 2006 je na téměř stejné úrovni jako spotřební koš roku 2005. Menší změnu je možné vidět u položky doprava, kde podíl ve spotřebním koši vzrostl o 0,3 % (z 15,6 % na 15,9 %). Nákup nových automobilů dosáhl ve třetím čtvrtletí svého nejvyššího bodu za poslední dva roky.


35

Pokračuje pokles podílu potravin na spotřebě. Ani rostoucí konkurence, která vznikla po vstupu Slovinska do EU, nedokázala snížit ceny potravin a tak tyto neustále rostly (což se projevilo hlavně u nesezónních potravin). Podíl potravin klesl o 0,3 % (z 14,8 % na 14,5 %). Absolutní nárůst u potravin a nealkoholických nápojů znamenal zvýšení oproti roku 2005 o 76 mil. Eur (navýšení kolem 3 %).

9,2% 6,6% 1,1%

14,5% 5,0%

10,5%

5,4%

3,6% 18,9% 15,9% 3,4% 5,8% Potraviny a nealkoholické nápoje Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura Hotely, restaurace



5.3.7


Rok 2007 byl pro Slovinsko velmi důležitým. Prvního ledna vstoupila Slovinská republika do eurozóny. Slovinská inflace patřila mezi nejvyšší hodnoty v eurozóně. Inflace ovlivnila hlavně výši cen u potravin, dovolených a ropy. Což se výrazně projevilo hlavně u položky bydlení, elektřina, paliva, jejichž hodnota na struktuře spotřebního koše poklesla z podílu 18,9 % na podíl 18 % na spotřebě (Fajic, 2007). Ekonomika dosahovala pozitivního vývoje a byla na vrcholu. Rostla také spotřeba domácností. V tomto roce dosáhla svého nejvyššího procentuálního růstu – o 11 %. V absolutním vyjádření stoupla spotřeba o 1 900 mil. Eur, z 17 223 mil. Eur na 19 123 mil. Eur. Tento pozitivní růst byl zapříčiněn hlavně snižující se nezaměstnaností a také snížením daňového zatížení domácností. Také se zvyšovali mzdy ve veřejném sektoru. Bylo to z toho důvodu, aby se mzdy veřejného sektoru zčásti vyrovnaly mzdám sektoru soukromého (ve kterém bylo dohodnuto roční zvyšování mezd a další podmínky pro zaměstnávání).


36

Oproti předchozímu roku pokračuje trend poklesu výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje a mění se tím struktura spotřebního koše. Jelikož spotřební koš se dá považovat za indikátor blahobytu, tak se spotřeba posouvá do kategorií více luxusnějšího zboží (komunikace, rekreace, kultura, vzdělání, zdraví) a opouští kategorie potraviny a odívání. Je možno si všimnout, že se mění položky hotely, restaurace (růst o 0,7 %) a vzdělávání (růst o 0,2 %) pozitivním směrem (The Institute of Macroeconomic Analysis and Development, 2007).

9,8%

14,4%

7,3% 1,3%

4,9% 5,5%

10,2% 3,1%

18,0% 16,1% Potraviny a nealkoholické nápoje Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura Hotely, restaurace

3,5% 6,0% Alkoholické nápoje a tabák Bydlení, elektřina, paliva Zdravotnictví Telekomunikace Vzdělávání Ostatní zboží a služby


5.3.8


I když ekonomický vývoj zpomaloval, byl pořád na vysoké úrovni, což se také projevilo ve spotřebě, která už sice nevykazovala takovou dynamiku jako minulý rok, ale meziroční přírůstek byl pořád vysoký (spotřeba vzrostla o 9 %, v absolutním vyjádření se spotřeba zvýšila z 19 123 mil. Eur na 20 854 mil. Eur). Zaměstnanost byla stále na vysoké úrovni. Rostla i výše průměrné mzdy, což bylo důsledkem vyšší inflace. Položky spotřebního koše roku 2008 se o mnoho neliší od jejich struktury v roce 2007. Jsou buď na stejné úrovni (zdravotnictví, telekomunikace, vzdělání) nebo se o několik málo desítek procent liší. Nejvýraznější změny jsou vidět u kategorií bydlení, elektřina, paliva (pozitivní změna o 0,4 %), dále potraviny, nealkoholické nápoje (přírůstek o 0,2 %). Výraznější snížení nastalo v kategorii rekreace a kultura (o 0,6 %) (Vasle, 2008).


9,8%

37

14,6%

7,2% 1,3%

4,8% 5,7%

9,6% 3,1%

18,4% 16,2% 3,5% 5,9% Potraviny a nealkoholické nápoje Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura Hotely, restaurace


Obr. 11 Struktura spotřebního koše v roce 2008, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.3.9


Rok 2009 je jediným rokem, kdy spotřeba oproti předchozímu roku klesla. Propad v procentuálním vyjádření činil – 1,53 %, kdy výdaje klesly z 20 854 mil. Eur na 20 535 mil. Eur. HDP klesl a začal stoupat počet nezaměstnaných. Růst mezd zpomaluje. Roste úroková míra na půjčky. Z těchto důvodů klesá počet nákupů zboží dlouhodobé spotřeby. Toto se projevuje na položce doprava, kde výdaje poklesy z 3 376 mil. Eur na 2 987 mil. Eur (pokles o 0,7 %) a dále bytové vybavení, kde je zaznamenán pokles z 1 224 mil. Eur na 1 181 mil. Eur (ve spotřebním koši snížení o 0,1 %). Nejvýraznější nárůst podílu ve spotřebním koši tvoří kategorie bydlení, elektřina paliva (o 0,7 %, v absolutním čísle 82 mil. Eur). Cena tekutých paliv klesla o 10 % a dala prostor pro větší podíl na spotřebě. Stejně tak i výdaje na potraviny, které zaujaly o 0,6 % větší podíl ve spotřebním koši (absolutní nárůst o 48 mil. Eur). Jejich cena byla o 9,5 % nižší než předchozí rok.


9,4% 7,3% 1,4%

38

15,0% 5,3%

9,3%

5,8%

3,2% 19,1%

14,5% 3,9% 5,8% Potraviny a nealkoholické nápoje Oděvy a obuv Bytové vybavení Doprava Rekreace a kultura Hotely, restaurace



5.4 Srovnání Slovinského spotřebního koše s Českou republikou Již na první pohled je znát, že se struktura spotřebního koše Slovinské republiky a České republiky v jistých aspektech odlišuje. Pro srovnání byl vybrán spotřební koš z roku 2004, neboť tento rok vstoupilo jak Slovinsko, tak Česká republika do Evropské unie. Největší rozdíl je na první pohled znát u kategorie výdajů na bydlení, energie a paliva. Podíl výdajů na tuto položku zaujímají ve Slovinsku menší podíl, a to o téměř 4 %. Ve struktuře této kategorie zaujímá nejvyšší prostor u obou košů imputované nájemné, a to kolem 50 %. Další položkou, která má stejné zastoupení v obou koších je elektřina, plyn a další paliva. Rozdíl ve struktuře nastává v nájemném a jiných službách souvisejících s bydlením. Ve Slovinsku zaujímají větší prostor služby pro bydlení, kdežto v českém koši je výraznější položka za aktuální nájemné. Ve Slovinsku výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje zaujímají menší podíl o 1,3 %. U alkoholických nápojů a tabáku je podíl na spotřebě v České republice vyšší – 3 %. Struktura je zde opět trochu jiná. Větší podíl zaujímá ve struktuře spotřebního koše u Slovinců tabák, v České republice jsou to alkoholické nápoje.


39

Ve spotřebním koši České republiky je vidět, že díl připadající na dopravu je výrazně nižší než ve slovinském spotřebním koši (o 4 %). Přitom struktura je téměř stejná (v českém koši připadá o něco málo vyšší podíl na dopravní služby). Stejně tak zdravotnictví, jehož podíl je menší o 2,1 %. V České republice vyšší podíl výdajů (o 1 %) připadá i na položku rekreace a kultura. Naopak nižší podíl výdajů ve spotřebním koši České republiky zaujímají položky zdravotnictví (o 1,8 %), vzdělávání (o 0,3 %) a hotely, restaurace (o 1,6 %). Ostatní položky ve struktuře spotřebního koše jsou na podobné úrovni a výrazně se neliší.

5,0% 0,7%

8,3%

11,8% 3,6% 11,1% 1,6% 5,4%

9,1%

16,9% 6,6% 1,0%

7,9% 5,2%

22,7%

Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje a tabák Oděvy a obuv Bydlení, elektřina, paliva Bytové vybavení Zdravotnictví Doprava Telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Hotely a restaurace Ostatní zboží a služby

15,6% 4,8%

10,8%

5,9%

3,2% 18,6%

15,2% 3,4% 5,8%

Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje a tabák Oděvy a obuv Bydlení, elektřina, paliva Bytové vybavení Zdravotnictví Doprava Telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Hotely, restaurace Ostatní zboží a služby

Obr. 13 Porovnání struktury spotřebního koše České republiky a Slovinska, zdroj: Slovinský statistický úřad, Český statistický úřad, zpracováno autorem

Stojí za povšimnutí, že vývoj cen vybraných zástupců se liší hlavně u domácích spotřebičů. Například ceny ledniček, praček apod. ve Slovinsku rostou (vyjma LCD televizoru), naopak v České republice tyto ceny klesají.


40

5.5 Srovnání Slovinského spotřebního koše s průměrem Evropské unie Předmětem dalšího srovnání bude struktura spotřebního koše Slovinska a struktura průměrného spotřebního koše EU 27. Do tohoto průměrného evropského spotřebního koše je začleněn jak spotřební koš Slovinska, tak také spotřební koš České republiky. Bude porovnána jejich struktura z roku 2004. Tedy jak na tom byly státy Slovinsko a Česká republika při jejich vstupu do Evropské unie. Výdaje domácností jednotlivých členských států se velmi liší, a to i v případě, pokud jsou očištěny kvůli rozdílné kupní síle jednotlivých států. Slovinsko má nižší podíl výdajů na bydlení, elektřinu a paliva (o 2,6 %) a dostává se tak pod průměr Evropské unie. Slovinsko se snaží chovat ekologicky, buduje sluneční a vodní elektrárny, spotřeba vody je také mezi nejnižšími v Evropské unii (což je i zapříčiněno centrálnější polohou, kde je spotřeba menší než v jižně položených státech). Bytové vybavení a jeho podíl na spotřebě se od průměru Evropské unie o mnoho neliší. Průměr EU je 6,3 %, hodnota ve slovinském spotřebním koši je 5,8 %. Některé státy nakupují více spotřebičů, jiné nábytek a textilie. Rekreace a kultura zaujímají také vyšší podíl ve slovinském koši (o 1,2 %). Slovinsko nabízí řadu rekreačního vyžití – zimní sporty, vysokohorská turistika, cyklistické zájezdy a je také spojnicí na cestě do Itálie či Chorvatska. Hotely a restaurace jsou pod průměrnou hodnotou v Evropské unii (rozdíl mezi EU a Slovinskem je 2,2 %). Výdaje na dopravu zaujímají ve Slovinsku také vyšší podíl (o 1,7 %). Slovinsko bylo v roce 2004 nad průměrem Evropské unie v počtu aut na 1000 obyvatel (458). Na stejné úrovni jsou položky zdravotnictví a vzdělání. Je vidět, že tyto položky jsou pod správou státu a je zde zřejmé, že jsou sladěny s Evropskou unií a zajišťovány státem. Téměř stejný podíl zaujímají i výdaje na odívání a obuv, pošty a telekomunikace.


41

Obr. 14 Porovnání struktury spotřebního koše průměru Evropské unie a Slovinska, zdroj: Slovinský statistický úřad, Eurostat, zpracováno autorem

5.6 Vývoj cen zástupců slovinského spotřebního koše v letech 2003 až 2009 Následující kapitoly popisují, jak se vyvíjely ceny často slovinskými domácnostmi nakupovaných produktů a služeb. Každý produkt má rozdílnou dynamiku vývoje a jiné tendence. Do cen některých produktů zasáhly daňové změny nebo společenské či technologické trendy. 5.6.1

Vývoj ceny hnědého chleba

Chléb je základní a nejčastěji nakupovanou komoditou v kategorii potraviny. Jeho cena se za sledované období zvýšila o 12 %. V roce 2003 činila průměrná cena chleba 1,67 Euro za kilogram. Největší skoky v ceně nastaly v roce 2004 – 2005, kdy cena za toto období se zvýšila z ceny 1,73 Eur na 1,87 eur. V roce 2007 dosáhla cena chleba svého maxima - 1,93 Eur za kilogram. O rok později se cena snížila a v roce 2009 opět poklesla a chleba stál v průměru 1,87 Euro za kilogram. Vyšší růst ceny chleba v roce 2007 byl způsoben dražším obilí (hlavně pšenice), které v důsledku špatného počasí a úrodě nevykázalo požadované vyprodukované množství.


Obr. 15

Vývoj ceny hnědého chleba, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.2

Vývoj ceny trvanlivého salámu

42

Další typický zástupce z kategorie potravin představuje zajímavý vývoj, kdy se cena za kilogram tohoto výrobku nezvyšovala, ale naopak snižovala a to v intervalech, kdy cena klesla, pak se mírně zvýšila a opět klesla. Z původních 15,48 Eur za kilogram se trvanlivý salám dostal na 12,22 Eur za kilogram. Cena se tedy snížila o 21 %. V roce 2007 se cena snížila o 1,22 Euro na 13,02 Eur. V roce 2008 se mírně zvedla na 13,38 Eur, ale v roce 2009 ji čekal opět pokles o 1,16 Eur na hodnotu 12,22 Eur za kilogram. Toto bylo z důvodu toho, že průměrný růst cen ve skupině potraviny byl nižší než průměrný růst spotřebitelských cen. Tento trend byl důsledkem liberalizace zahraničního obchodu a stabilizace maloobchodního potravinového sektoru.

Obr. 16

Vývoj ceny trvanlivého salámu, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.3

Vývoj ceny bílého vína

Cena za jeden litr bílého vína se neustále v téměř stejných hodnotách navyšovala, v roce 2005 poklesla na hodnotu 1,9 Euro a poté opět začala růst. Svoji cenu


43

během sledovaného období tato komodita zvýšila o 2,2 %. Z původní ceny 2,26 Euro za litr v roce 2003, se v roce 2009 stala cena 2,31 za litr vína.

Obr. 17

Vývoj ceny bílého vína, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.4

Vývoj cen dámského svetru

Cena dámského svetru měla ve sledovaném úseku období, kdy cena rostla a období, kdy cena měla klesající tendenci. V roce 2003 stál jeden kus dámského svetru v průměru 47,46 Euro a v roce 2009 skončil na ceně 46,42 Euro za kus. Cena se tedy snížila skoro o 2,2 %. Do roku 2007 cena za svetr stoupala, v roce 2007 dosáhla svého maxima (49, 93 Euro) a poté začala klesat. Průměrné ceny oblečení (pánského, dámského a dětského) a obuvi jsou během roku velmi ovlivňovány sezonními výprodeji, kdy cena výrazně klesá a táhne inflaci dolů a navážkami nového zboží do obchodů, kdy cena stoupá a ovlivňuje inflaci směrem nahoru.

Obr. 18

Vývoj ceny dámského svetru, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem


5.6.5

44

Vývoj ceny elektřiny

Předmětem sledování je cena elektřiny, která je využívaná domácnostmi přes den – tedy na denní tarif. Cena je uvedena za jednu kWh. Cena za elektřinu neustále rostla, i když v roce 2005 nastalo její mírné snížení, a její cena se v průběhu sledovaného období zvýšila o 29,5 %. V roce 2003 zaplatily slovinské domácnosti za kWh elektřiny 0,09527 Euro. Její cena ale postupně rostla, kromě mírného poklesu v roce 2005, kdy domácnosti za kWh zaplatily 0,09222 Euro, a v roce 2009 již byla na hodnotě 0,12331 Euro za kWh. Za výraznější zdražení mezi roky 2007 a 2008 mohl fakt, že od prvního května byla i na elektřinu uvalena spotřební daň, což ovlivnilo její cenu směrem nahoru.

Obr. 19

Vývoj ceny elektřiny, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.6

Vývoj ceny kombinované chladničky

Cena kombinované chladničky také rostla a za sedm let sledovaného období se její cena zvýšila o 37 %. Od roku 2003 její cena rostla pozvolně, ale od roku 2006 se začala zvyšovat skokovitě po vyšších částkách. V roce 2003 si mohli obyvatelé Slovinska pořídit ledničku v průměru za 374 Euro. Její cena se ve větších peněžních částkách zvyšovala, až se dostala přes hranici 500 Euro. Průměrná cena chladničky v roce 2009 je 512 Euro. Levnější chladničky se dají pořídit již za cenu kolem 300 Euro. Ceny kvalitnějších chladniček s více funkcemi se dají pořídit za cenu přes 500 Euro. Designové chladničky nebo chladničky s množstvím různých funkcí, digitálním ovládání se potom pohybují od 700 euro a od 1000 Euro stojí americké ledničky.


45

Obr. 20 Vývoj ceny kombinované chladničky, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.7

Vývoj ceny osobního automobilu Renault Clio

Automobilka Renault má ve slovinském městě Nove Mesto vystavěnou továrnu na výrobu automobilu Renault Clio. Firma Renault je druhá oblíbená značka auta (po Volkswagenu) na Slovinsku. Cena tohoto typu automobilu se do roku 2006 zvyšovala, až tohoto roku dosáhla svého maxima za celé sledované období – 12 849 Euro, pak ale nastává pokles a jeho cena se v roce 2009 dostala na hodnotu 11 192 Euro. Na počátku sledovaného období byla cena automobilu 9 921 Euro, tzn., že za sedm let se jeho cena zvýšila o 13 %.

Obr. 21 Vývoj ceny automobilu Renault Clio, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.8

Vývoj ceny vlakové jízdenky

Cena za roční vlakovou jízdenku konstantně stejným tempem rostla, ve vývoji se neprojevily žádné velké cenové výkyvy. V průběhu sledovaných let se její cena zvýšila o 22 %. První sledovaný rok byla průměrná cena vlakové jízdenky 94 Euro. V roce 2009 cena činila v průměru 114,83 Euro.


Obr. 22

Vývoj ceny vlakové jízdenky, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.9

Vývoj cen telefonního tarifu

46

Cena za měsíční telefonní tarif se v průběhu sledovaného období moc neměnila, jeho cena se zvedla o 4,4 %. V roce 2003 činila cena průměrného měsíčního tarifu 10,64 Euro. Do roku 2007 tato cena pomalu rostla a ve zmiňovaném roce dosáhla své nejvyšší hodnoty za sledované období, a to 11,69 Euro za měsíční tarif. Poté opět dochází k pomalému poklesu ceny. V roce 2009 je cena měsíčního tarifu na hodnotě 11,11 Euro. Tedy o 0,47 Eura více než před sedmi lety.

Obr. 23

Vývoj ceny telefonního tarifu, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.10 Vývoj ceny vstupenky do kina Cena lístku do kina během sledovaného období konstantně rostla a nevykazovala velké výkyvy. V roce 2007 a 2008 se zvyšování ceny pozastavilo a cena vstupenky byla na téměř stejné hodnotě (v roce 2007 stála vstupenka 4,65 Euro a v roce 2008 4,66 Euro). Na počátku sledovaného období v roce 2003 stála vstupenka do kina 3,89 Euro. V roce 2005 nastal největší skok v ceně, kdy vstupenka zdražila o 0,30 Euro a dostala se na cenu 4,39 Euro. V roce 2009 cena opět povyrostla na 4,75 Euro, což v procentuálním vyjádření činí růst za sledované období o 22 procent. Ceny vstupenek se různí podle velikosti města, kde se kino nachází, podle toho, zda jde o multiplex nebo klasické kino. V hlavním městě Ljubljani se cena vstupenky do multiplexového kina pohybuje okolo 5,5 Eura. Ve městě Maribor


47

se cena vstupného do téhož kina pohybuje okolo 4,2 Eura. V malém městečku Velenje je maximální cena vstupenky do místního kina 4 Eura.

Obr. 24

Vývoj ceny vstupenky do kina, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.11

Vývoj ceny kurzu pro výuku cizích jazyků

Cena kurzu pro výuku cizích jazyků v průběhu sledovaných sedmi let vzrostla. Jeho cena se zvýšila za sledované období o 28,3 %. V roce 2003 činila cena kurzu 402 Euro, v roce 2009 již 515 Euro. Do roku 2006 cena kurzu rostla a v tomto roce dosáhla hodnoty 468 Euro. Následující rok se výkyvy v ceně téměř zastavily a cena činila 467 Euro. V roce 2007 cena ještě více klesla na hodnotu 459 Euro. Od tohoto roku cena opět začala růst. V roce 2008 nastal velký skok v ceně, která se zvýšila téměř o 50 Euro na 501,20 Euro. V roce 2009 cena povyrostla na 515 Euro. Ceny kurzů se velmi liší podle oblasti, kde jsou poskytovány výukové služby. Například v hlavním městě Ljubljani se cena jazykového kurzu pohybuje kolem 560 Euro (za 60 výukových hodin), ve městě Maribor je cena podstatně nižší a jazykový kurz je možno absolvovat za 335 Eur (60 výukových hodin).

Obr. 25

Vývoj ceny jazykového kurzu, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem


48

5.6.12 Vývoj ceny za ubytování v hotelu (dvoulůžkový pokoj) Pro posouzení tohoto vývoje jsou k dispozici data až od roku 2007, což bohužel neposkytuje možnost podrobnějšího popsání vývoje ceny za tuto službu. Avšak cena za ubytování v hotelu ve dvoulůžkovém pokoji konstantně rostla. Z ceny 132,95 Euro za noc se zvýšila na 149 Euro za noc. Tedy jedná se o zvýšení ceny ubytování o 12 %. Ceny za ubytování se velmi liší podle oblasti, kde leží hotel a samozřejmě dle úrovně hotelu. Tříhvězdičkový hotel v Mariboru stojí na noc za osobu kolem 50 Euro, naproti tomu cena čtyřhvězdičkového hotelu v Ljubljani se pohybuje od 85 Euro do 100 Euro.

Obr. 26 Vývoj ceny za dvoulůžkový pokoj v hotelu, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.6.13 Vývoj bankovního poplatku za vedení platební karty Poplatky za platební kartu se od roku 2003 stejnoměrně zvyšovaly. Na počátku sledovaného období činil tento poplatek 12 Euro a postupně se zvyšoval. Výjimka byla pouze v roce 2007, kdy se poplatek zvýšil pouze o pár centů. Od roku 2008 opět začíná růst a v roce 2009 dosahuje tento poplatek hodnoty 16,19 Euro. V průběhu sledovaného období se zvýšil v procentuálním vyjádření o 34 %.

Obr. 27 rem

Vývoj ceny bankovního poplatku, zdroj Slovinský statistický úřad, zpracováno auto-


49

5.7 Změny CPI v jednotlivých letech Index spotřebitelských cen ukazuje, jak se mění hladina spotřebitelských cen. Index spotřebitelských cen se aplikuje na klasifikaci COICOP kvůli struktuře spotřebitelských výdajů. Následující kapitoly se zabývají změnou tohoto indexu ve čtyřech sledovaných obdobích, a to na meziroční změnu v letech 2005/2006, 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009. Pro výpočet změn spotřebitelského cenového indexu Slovinský statistický úřad používá jako základ předchozí rok = 100. Následující obrázek znázorňuje, jak se měnil souhrnný index spotřebitelských cen. Národní banka Slovinské republiky se velmi snažila, aby co nejvíce zjemnila dopad změn při přechodu na euro. Z grafu je patrné, že přechod na jinou měnu se ve Slovinsku projevil, i když ne rozsáhlým způsobem. I když nejvyšší počet položek, které vzrostly, patří právě do ledna a února roku 2007. Jednalo se hlavně o restaurační služby, kavárny a jiné typy služeb (The Institute of Macroeconomic Analysis and Development). Naopak nejvyšších hodnot dosahoval index spotřebitelských cen v roce 2008, kdy spotřebitelské ceny velmi rostly. Jedná se hlavně o ceny plynu a tekutých paliv, vody, tepelné energie, potravin.

Obr. 28 Vývoj souhrnného indexu spotřebitelských cen, zdroj: Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

5.7.1

Změna CPI 2005/2006

Roky 2005 – 2007 byly pro Slovinsko velmi důležité. Probíhaly přípravy na přijetí eura a Slovinsko muselo plnit Maastrichtská kritéria. Což se Slovinské republice dařilo. V roce 2006 byla inflace ve Slovinsku relativně stálá. Spotřebitelské ceny rostly o 2,8 %, zatímco inflace byla na hodnotě 2,6 %. Nejvýraznější růst cen byl u potravin, které meziročně vzrostly o 3,1 %. Tento růst byl zapříčiněn uklidněním situace po vstupu do Evropské unie, kdy byl


50

růst cen potravin zastaven díky vzrůstající konkurenci, rušení celní povinnosti vůči dovozu zboží ze zemí Evropské unie, otevření trhu. Po dvou letech se ale tato situace uklidnila a ceny potravin (hlavně nesezónního zboží) opět rostly v rychlejším tempu. Pokles v hodnotě spotřebitelského cenového indexu nastal u skupiny bydlení, elektřina, paliva, kde hodnota meziročně poklesla o 3,8 %. Na jedné straně přetrvávala ropná krize, která zdražila pevná paliva, kapalná paliva, tepelnou energii. Na druhou stranu spousta položek, které se v kategorii bydlení, elektřina a paliva nachází, snížila hodnotu cenového spotřebitelského indexu nebo zůstala na stejné úrovni, což přineslo pokles této kategorie, i přes výraznější zdražení některých položek.

Obr. 29 rem

Změna CPI mezi lety 2005/2006, zdroj: Slovinský statistický úřad, zpracováno auto-

5.7.2


V letech 2006 a 2007 již dochází k výraznějším změnám v hodnotě spotřebitelského cenového indexu. Většina hodnot se posunula pozitivním směrem a vzrostla. Pouze položky bydlení, elektřina a paliva, doprava, vzdělávání a ostatní zboží a služby snížily svou hodnotu. Položka telekomunikace není v grafu vidět a je to z toho důvodu, že se její hodnota oproti minulému roku nezměnila vůbec. V roce 2007 přijalo Slovinsko měnu euro a hladina inflace byla ve Slovinsku nejvyšší z eurozóny. Nejvíce vzrostl spotřebitelský cenový index u položky potraviny a nealkoholické nápoje, což bylo způsobeno (jak je uvedeno v kapitole Cenový vývoj zástupců) drahým obilím, kterého bylo díky špatnému počasí nedostatek.


51

Zvýšila se také hodnota položky rekreace a kultura. Výrazným způsobem se zvýšily ceny sportovního vybavení, sportovních služeb a také dovolených. Rostla také hodnota cenového spotřebitelského indexu v položce hotely a restaurace, kde byly dražší služby, ceny prodávaného zboží a zvýšily se také ceny jídel v kantýnách a jídelnách. I přes levnější ubytovací služby vykázala celá skupina růst. Doprava změnila svou hodnotu o -1 %. Byl to důsledek levnějších cen nových automobilů, i přesto, že například letecká doprava nebo náhradní díly do aut mírně podražili. Také se zvedla cena ve skupině alkoholické nápoje a tabák. Tato změna byla v důsledku zvýšení spotřebitelské daně na tabákové výrobky. Poměrně nižší zvýšení čekalo alkoholické nápoje, kde se zdražilo hlavně víno. Cena piva zůstala na stejné úrovni jako minulý rok. Změny nastaly i v položce zdravotnictví, kde se hodnota meziroční změny dostala na 2,8 %. Je to z důvodů zdražení léků, zdravotnických pomůcek a přístrojů. Znázornění položky telekomunikace na grafu chybí, protože oproti předchozímu roku nevykázala žádnou změnu. Její hodnota zůstala na stejné úrovni.

Obr. 30 rem


5.7.3


Ve srovnání roku 2008 s rokem předchozím je z grafu patrné, že u všech položek (kromě položky alkoholické nápoje a tabák) došlo k pozitivnímu růstu. Navzdory tomu, že téměř všechny položky mají pozitivní hodnotu, došlo u některých k poklesu – neboli růst nebyl natolik výrazný jako v předchozím roce.


52

Stoupla hodnota položky vzdělávání, neboť došlo ke zdražení vzdělávacích služeb na všech úrovních vzdělání. Zvýšila se také hodnota v kategorii bytové vybavení. Vzrostla cena bytových textilií, služeb pro domácnost a jiného zboží do domácnosti. Také porostla cena koberců a jiných podlahových krytin, skleněného nádobí, nádobí pro stolování a také malých kuchyňských přístrojů. Značně také stouply ceny ropných produktů, což mělo za následek zvýšení cen v kategorii bydlení, elektřina, paliva a také s tím související kategorie doprava. V kategorii bydlení, elektřina, paliva došlo ke zvýšení cenového spotřebitelského indexu o 7 % oproti předchozímu období. V této skupině markantně stouply ceny těchto produktů – elektřina (o 10 %), plyn (téměř o 20 %), tekutá paliva (téměř o 27 %) a tepelná energie (téměř o 10 %). Naopak největší snížení v této skupině zaznamenala služba svozu odpadů (snížené téměř o 35 %). Hodnota kategorie doprava se zvedla o 1,8 %. Zvýšila se hlavně cena bazarových aut, náhradních dílů, maziv a paliv, opravárenské služby, letecká doprava a mírné zvýšení zaznamenala také železniční doprava. Nejvýraznější položkou, která snížila výrazně svou hodnotu, jsou alkoholické nápoje a tabák. Ceny v této kategorii se téměř neměnily (kromě ceny vína a destilátů), cena tabáku klesla o 6 % a cena piva klesla o 1,2 %. Vzrostla i hodnota kategorie vzdělávání o 3,3 %. Toto zvýšení zaznamenalo vyšší ceny předškolního vzdělávání – školek (zvýšení cen o 8,5 %).

Obr. 31 rem



5.7.4

53


V roce 2009 poklesly téměř všechny kategorie, kromě alkoholických nápojů a tabáku a zdravotnictví. Nejenže se cena ropy snižovala, ale také slabší ekonomická aktivita podnítila snižování růstu cenové hladiny u různých komodit. Nejvíce poklesla hodnota v kategorii bydlení, elektřina a paliva, kde zlevnil plyn (pokles o 32 %), kapalná paliva (pokles o 57 %) a topná energie (pokles o 13 %). Naopak v této skupině podražila elektrická energie, a to o 14 %. Tuto změnu zapříčil pokles ceny ropy za barel. Naopak v této kategorii podražila cena elektřiny (zvýšení o 15 % oproti předchozímu roku). Tato situace byla zapříčiněna liberalizací cen elektřiny pro domácnosti v létě 2007 a důsledky se projevily se zpožděním. Druhou skupinou, která zaznamenala velký pokles, byla kategorie potraviny a nealkoholické nápoje, což souvisí s koncem špatné úrody a také se snížením ceny ropy. Poklesly hlavně ceny chleba a celozrnných výrobků, mléčných výrobků a vajec, jedlých olejů a tuků a ceny ovoce a zeleniny. U skupiny oděvy a obuv poklesly ceny bot, látek, galanterních doplňků. V kategorii bytové vybavení také většina artiklů ze skupiny zlevnila. Jedná se hlavně o nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny, sklo, nádobí pro stolování, zahradnické potřeby a nářadí a nakonec také služby pro domácnosti (úklid, údržba, zahradnické služby). V kategorii hotely a restaurace také veškeré položky snížily svou cenu. Jedná se o cateringové služby, ceny v kavárnách, jídelnách, menzách. U dopravy zlevnila letecká doprava, bazarová auta, náhradní díly a paliva a maziva. Alkoholické nápoje a tabák byly skupinou, která svoji hodnotu cenového spotřebitelského indexu zvýšila. Jak alkoholické nápoje, tak tabák zvýšily svoje ceny v důsledku dalšího zvýšení spotřební daně, a to ve dvou etapách – v březnu se zvýšila sazba spotřební daně pro alkoholické nápoje a v květnu poté pro tabákové výrobky.


Obr. 32 rem

54

Změna CPI v letech 2008/2009, zdroj: Slovinský statistický úřad, zpracováno auto-

5.8 Důsledky zavedení eura ve Slovinsku Na začátku roku 2007, tedy v době, kdy Slovinsko přijalo společnou měnu euro, byla míra inflace mezi nejvyššími v eurozóně. Slovinská vyšší inflace souvisí s ekonomickým růstem Slovinska, který v posledních dvou letech před přijetím dosahoval hodnot dvakrát vyšších než průměr v eurozóně, což bylo úzce spojeno s přibližováním slovinské ekonomiky a ekonomiky více vyspělých zemí eurozóny. Tato skutečnost se projevila na vyšším růstu cen. Objevil se zde Balassa Samuelson efekt. Neobvyklé zdražení, které nastalo na přelomu roku 2006/2007, bylo zaznamenáno u restaurací, barů, hotelů a kaváren. Z informací získaných od majitelů těchto zařízení, někteří zvedli ceny kvůli přechodu na euro, jiní je zvedli z toho důvodu, že dlouho žádné výraznější zdražení neučinili. Co bylo také výrazněji ovlivněno měnovou změnou, byly opravárenské služby, různé osobní služby a další typy služeb (Slovinský statistický úřad, 2011). Zajímavým jevem bylo také to, že rok před přijetím Eura, se obyvatelům Slovinska zdálo, že inflace je nižší a ceny rostou pomaleji. Ve skutečnosti tomu bylo naopak a ceny rostly dynamičtěji. V prvních měsících roku 2007 tomu bylo naopak. Obyvatelé Slovinska měli pocit vyššího růstu cen, než tomu skutečně bylo. Tento pocit u Slovinců opět vzrostl s blížícím se koncem dvojího zobrazování cen zboží a strachem z opětovného zdražení, což bylo také ovlivněno růstem cen potravin, který pociťují spotřebitelé nejvíce (Slovinský statistický úřad, 2011). Do vývoje cen zasáhly také výkyvy v cenách za barel ropy, které se postupně zvyšovaly.


55

Dalším faktorem byla také úprava spotřební daně u alkoholických nápojů a tabákových výrobků a u elektřiny, což bylo důsledkem postupného sbližování daňových tarifů Slovinska s Evropskou unií.

5.9 Návrhy a doporučení V této práci bylo hlavní náplní zkoumání spotřebního koše a jeho vývoje. Bylo zjištěno, že největší část ve spotřebním koši zaujímá položka bydlení, elektřina, paliva (v roce 2009 činila 19,1 %), druhý největší podíl položka doprava (v roce 2009 tvořila 14,5 % z celkových výdajů) a třetí položka potraviny a nealkoholické nápoje, která téhož roku dosahovala 15 % z celkových výdajů. Tyto položky dohromady tvoří 49 % všech výdajů. Dalo by se tedy říct, že téměř polovinu z celkových výdajů domácností tvoří právě tyto tři kategorie. Ukazuje se ale, že výdaje na potraviny neustále klesají, což ukazuje na jistý trend ve vývoji společnosti, kdy jsou peněžní prostředky vynakládány jinak, například na zábavní a volnočasové aktivity. Vysoký podíl tvoří náklady na bydlení, což je způsobeno vysokými cenovými položkami za elektřinu, paliva a také se službami souvisejícími s domácností (svoz odpadu) a také elektronikou (opravárenské služby). Slovinsko velmi ekologicky zaměřená země. Třídění odpadu je zde obvyklou praxí. Každá domácnost, ale také města mají odpadkové koše rozděleny na jednotlivé druhy odpadu, aby mohl být následně recyklován. Slovinsko je národ cyklistů a není nic neobvyklého vidět studenty ale i manažery přijíždět na svá pracoviště právě na kolech. Pro obchodní společnost je důležité zkoumat charakteristiky a vlastnosti trhu, na který hodlá uvést své produkty. Každý podnik chce nejen uspokojit potřeby a požadavky zákazníků, ale také efektivně vést svůj podnik a v konkurenci dosahovat zisku. Je také důležité, aby plnil určité sociální poslání. Pro podnik, který se rozhodne podnikat na slovinském trhu, by autorka doporučila, aby produkoval výrobky ekologické a šetrné k životnímu prostředí. Slovinci jsou národem, který si chrání své životní prostředí a důležitým aspektem je pro ně ekologičnost v širokém slova smyslu. Neváhají si připlatit za kvalitní bio produkt nebo alespoň produkci domácí výroby či produkty pocházející a vyrobené na Slovinsku. V každém nákupním centru i ve městech nebo vesnicích jsou k dispozici odpadkové koše pro třídění odpadu. Proto je názorem autorky, že se na slovinském trhu uchytí pouze společnosti, které mají ve svém poslání i ochranu životního prostředí. Tyto společnosti se tak mohou dobře do slovinského povědomí zapsat. Může se jednat o recyklaci výrobního odpadu nebo jeho využití pro výrobu nových produktů či o využívání alternativních zdrojů energie. I samotná struktura spotřebního koše může napovědět, jaké firmy by se mohly na trhu uchytit. Poskytuje nám vlastně informace o tom, kam lidé přesouvají svoje peněžní prostředky a tedy jak se mění poptávka. Pokud se podíváme, jak se mění v průběhu let slovinský spotřební koš – jeho struktura, je zřejmé, že by na slovinském trhu mohly uspět společnosti podnikající v oblasti služeb – rekreace,


56

kultury, hotelnictví, poskytující vzdělávací služby, zdravotnické služby (ale i produkty). Doporučení ohledně regionálních samospráv je velmi těžké poskytnout, neboť informace o jednotlivých regionech nejsou k dispozici. Obecně lze říci, že každá oblast se liší úrovní příjmů a zaměstnaností v tom kterém regionu. Z geografického hlediska se liší strukturou povrchu – lesy, hory, vodní plochy, orné půdy. Slovinsko má velmi dobrou polohu, je na cestě do Chorvatska a Itálie, krásnou přírodu a lázeňské prameny. Jsou zde velmi příznivé podmínky pro cykloturistiku, pro pěší turistiku, putování po památkových zónách, vodní sporty a také golfová hřiště. Turistická centra publikují letáky a mapky s cyklistickými trasami, ty jsou ale k dispozici pouze na místě. Webové portály zaměřené na turistiku ve Slovinsku (pouze v angličtině) nabízejí jen kusé informace. Za pomoci vlády by však regionální samosprávy mohly stimulovat výdaje na cestovní ruch jak „domácích“ tak zahraničních návštěvníků a nabídnout jim více informací o možnostech, které se jim ve Slovinsku nabízejí a vzbudit jejich zájem o cestování. Co chybí je ucelená webová stránka s podstatnými informacemi, popisem a obrázky tras pro pěší i cykloturistiku doplněné o informace o možnostech, stravování, půjčování kol či raftů a další užitečné informace. Důležité je i dobré dopravní značení turisticky atraktivních bodů. Pro informovanost slovinských obyvatel by mohly být do časopisů přikládány reklamní letáčky. Kromě těchto sportovních aktivit nabízí Slovinsko i lázeňskou turistiku se spoustou wellness programů, která je na rozdíl od té slovenské nebo maďarské méně známá. Bylo by vhodné pro informovanost zahraničních turistů navázat spolupráci se zahraničními cestovními kancelářemi Tyto opatření by také znamenala zvýšení podílu výdajů na ubytování, restaurace, volnočasové aktivity a dopravu a struktura spotřebního koše by se změnila tímto směrem. V regionech s nižší zaměstnaností by mohly být zlepšeny podmínky na získání zaměstnání. Národní vláda se se vstupem do EU musela přizpůsobit jejím podmínkám a implementovat do svých legislativ a ustanovení různá opatření. Slovinsko má velmi vysokou daň z příjmů, která je progresivní a tedy závislá na výši hrubé mzdy. Zdanění se pohybuje od 16 % do 41 % a tvoří podstatnou část hrubé mzdy zaměstnance. Národní vládě by autorka doporučovala, aby postupně snižovala daňové zatížení obyvatelstva. ale i firem. Obyvatelé by tak měli více disponibilních peněžních prostředků. Vláda by také měla podporovat malé zemědělské farmy zaměřující se na konvenční nebo ekologické hospodaření, jejich růst a slučování a zvyšovat jejich atraktivitu pro mladé lidi. Tímto způsobem tak zvýšit jejich výtěžnost a efektivitu. Problémem těchto zemědělských farem je jejich roztroušenost po celém území a nedostatečný zájem ze strany mladých zemědělců. Správci těchto farem jsou většinou starší lidé, kteří jsou skeptičtí k používání moderních zemědělských technologií.

Diskuze

57

6 Diskuze Velmi důležitým a hlavním problémem, který se vyskytl při psaní této bakalářské práce, byl nedostatek dat a všeobecně práce s daty. Data byla čerpána převážně ze Slovinského statistického úřadu, při sběru dat o českém spotřebním koši z Českého statistického úřady a při sledování evropského spotřebního koše z dat Eurostatu. Slovinsko neshromažďuje data o slovinském regionálním spotřebním koši, tudíž tato data při zpracování této práce nemohla být použita. Veskrze data o regionech jsou velmi omezená a zahrnují pouze počty obyvatel, počty podniků, hrubý domácí produkt a výdaje vlády na ochranu životního prostředí. Nebyla snadná také práce se samotnými daty. Data jsou v různých oblastech sledování zaznamenávána měsíčně. Ročně pak vycházejí v publikacích Statistical Yearbook, kde jsou zaznamenány údaje za posledních čtyři až pět let zpět. Ovšem některé údaje z měsíčních reportů nejsou uvedeny v ročním průměru, proto bylo nutné je přepočítávat. Některé soubory dat nemají také výstupy do MS Excelu, což bylo velmi nepříjemné a prodlužovalo to zpracování těchto dat. Zvláště pak při sestavování spotřebních košů za jednotlivé roky tento fakt ztěžoval práci a celý proces tak byl zdlouhavý. Dalším problémem byl jazyk. Dokumenty jsou na internetu většinou v angličtině, ale pouze od určitého roku (od roku 1994). Pro zpracování této práce bylo v některých kapitolách nutné použít data starší, která byla k dispozici pouze ve slovinštině, a proto bylo nezbytné používat slovník. Navíc starší data byla pouze oskenovaná z tištěných publikací, takže nebylo možné ani kopírování číselných údajů, ale bylo nutné celý soubor dat vytvářet znovu. Slovinský statistický úřad neuvádí delší časová data. Data pro vývoj obyvatel, výdajů a vývoj cen zástupců se musela spojovat použitím několika statistických ročenek. Naopak velmi přínosné pro tuto práci byly stránky Institutu makroekonomického vývoje a analýz (The Institute of Macroeconomic Analysis and Development of the Republic of Slovenia). Poskytovaly užitečné informace o vývoji cen ropy, vývoji příjmů, nezaměstnanosti, inflace, daňového zatížení. Stránky ministerstev byly sice také cenným zdrojem informací, ale některé důležité dokumenty, které by byly použitelné do této práce byly opět pouze ve slovinštině Dalším faktorem byl také omezený rozsah spotřebního koše Slovinska. Ten obsahuje pouze 666 reprezentantů (údaj za rok 2010) a jednotlivý počet reprezentantů u každé položky je velmi malý. Například český spotřební koš obsahuje 1545 položek, což je nesrovnatelně více než u slovinského. Slovinsko svůj spotřební koš a položky v něm obsažené aktualizuje a neobsahuje žádné položky, které by byly zastaralé, ale naopak se snaží do něj zahrnout aktuální data. Možná by se dalo uvažovat o vyřazení telegramu, který se sleduje v kategorii telekomunikace, protože telegram již není běžným prostředkem rychlé komunikace. Například Česká pošta zasílání telegramů zrušila, protože byl velmi málo využívaným prostředkem komunikace. Určitě by to bylo vhodné i ve Slovinsku. Jedi-

Diskuze

58

ným větším problémem je tedy nedostatek reprezentantů, například u ryb sleduje pouze pstruha a mražené rybí filé. U ostatních služeb pak pojištění za auto, ale už ne třeba životní pojištění, které by bylo také vhodné sledovat. V kategorii doprava sleduje pouze cenu dvou osobních aut, což je ve srovnání s Českou republikou zanedbatelný počet. Pro autorku bylo také velmi obtížné podávat doporučení občanům Slovinska. Myslí si, že vnější změny jsou pro ně těžko ovlivnitelné. Co se týče ekologických opatření a šetření energií, je v tomto směru Slovinsko velmi vyspělé a je zbytečné v této oblasti cokoliv doporučovat. Je velmi užitečné sledovat, jak určité změny a události, ať už politické, hospodářské či společenské působí na strukturu spotřebního koše a na ceny různých komodit. Výsledky mohou být použity na predikci toho, jak různé změny mohou v budoucnu spotřebitele ovlivnit, případně jaká opatření na tyto změny použít.

Závěr

59

7 Závěr Na počátku této práce byl definován hlavní cíl a několik dílčích cílů a byla stanovena metodika a zdroje pro čerpání dat. Bohužel se nepodařilo splnit cíl analyzovat data regionálního spotřebního koše, jelikož tato data nebyla k dispozici. Ostatní cíle byly plněny v průběhu zpracovávání této práce. Nejprve byl sledován vývoj celkových výdajů domácností během desetiletého období (1999 - 2010). Ukázalo se, že výdaje neustále úměrně rostou. Výjimkou byl rok 2009, kdy výdaje nerostly, ale klesaly, což bylo popsáno v kapitole výdaje a také v podkapitolách struktura spotřebního koše v roce 2009 a změna CPI 2008/2009. Dále byla analyzována samotná struktura slovinského spotřebního koše, který byl sledován za roky 2002 – 2009. Byla také zkoumána struktura spotřebního koše z roku 1993, který má jiné složení kategorií, jelikož ještě ve Slovinsku nebyla zavedena klasifikace COICOP. Za toto období spotřební koš zaznamenal určité změny. Tyto změny se týkají snížení podílu potravin a nealkoholických nápojů na celkových výdajích. V spotřebním koši roku 1993 činila tato položka dokonce 23 %, v roce 2009 činila jen 15 %. Největší položka nákladů na bydlení, elektřinu a paliva kolísá kolem 18 – 19 %. Větší podíl také zaujímá položka hotely a restaurace. Položka, která výrazněji zvýšila svůj podíl, jsou výdaje na vzdělání. V roce 2002 zaujímala tato kategorie 0,9 % spotřebního koše, v roce 2009 je to už 1,4 %. Zajímavé bylo srovnání spotřebních košů Slovinska a České republiky a Slovinska a Evropské unie. Česká republika vynakládá daleko větší prostředky na bydlení a také na potraviny. Malý podíl zde zaujímá oproti Slovinsku i vzdělávání, výdaje na dopravu nebo hotely a restaurace. Naproti tomu v českém spotřebním koši zaujímá větší podíl výdajů na alkoholické nápoje a tabák (téměř o 3 %). Ve srovnání s Evropskou unií je Slovinsko v některých položkách na průměru a v jiných procento kolísá. Ve srovnání s EU má Slovinsko menší výdaje na bydlení, elektřinu a paliva a na návštěvu restaurací a hotelů. Naopak vyšší podíly jsou u výdajů na dopravu, rekreaci a kulturu, potraviny a nealkoholické nápoje a na alkoholické nápoje a tabák. Mohlo by se ale říct, že slovinský spotřební koš je evropskému strukturou blíže než český – tedy Slovinsko se blíží více evropskému průměru. Další částí této práce bylo sledování vývoje cen vybraných zástupců a to za období 2003 – 2009. Většina cen se zvyšovala. Některé výrazněji (cena za jazykový kurz, elektřina, chladnička), jiné pozvolna. U některých zástupců došlo také ke snížení ceny (dámský svetr, trvanlivý salám, hnědý chleba). Zajímavé bylo také zjištění, že ceny za určité elektronické zboží (například sledovaná chladnička) ve Slovinsku rostou, naproti tomu v České republice klesají (vyjma například LCD a plazmových televizorů, jejichž cena v obou státech v průběhu let klesala). Tato práce také sledovala vývoj indexu spotřebitelských cen (základ pro výpočet, tedy 100 % vždy tvořil předchozí rok), kdy hodnoty značně kolísaly a jeden rok

Závěr

60

hodnoty poklesly a druhý stouply. Rozkolísanost se projevovala hlavně u kategorie bydlení elektřina a paliva, kde se roční indexy pravidelně měnily a jejich změny byly velmi výrazné. Další takovouto skupinou byla položka potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak kategorie telekomunikace si prošla jen malým vývojem. Hodnota jejího spotřebitelského indexu se měnila velmi málo nebo vůbec ne (sledování za rok 2006/2007). Velkou změnu – pokles o 4,7 % zaznamenala za rok 2008/2009. Grafy a v podstatě celý vývoj indexů spotřebitelských cen jsou z těchto důvodů zajímavé. Všechny tyto analýzy vedly ke zjišťování, zda ovlivnilo Slovinsko vstup do Evropské unie a zavedení eura. Autorka si myslí, že více Slovinsko ovlivnilo právě vstup do EU, neboť se museli slaďovat legislativy Slovinska s Evropskou unií a zaváděly se nová opatření (hlavně daňové zatížení), které Slovinsko buď zavedeno nemělo nebo jejich výše (například u daní) byla na velmi nízké úrovni a i zavedení těchto opatření na minimum standardu v EU bylo pro Slovince výrazné. Po přijetí eura byl zaznamenán růst cen, jejich nárůst však nebyl nijak výrazný (kromě cen v restauracích a kavárnách), aby dával záminku k tomu, že je tento stav způsoben právě vstupem do eurozóny. Na základě těchto analýz byly podány doporučení. Pro obchodní společnosti bylo navrženo, jakým způsobem by mohla na území Slovinska podnikat a také v jakém oboru. Doporučení byly podány i pro regionální samosprávy, kterým bylo na základě vývoje struktury spotřebního koše, doporučeno zaměřit se na oblast cestovního ruchu. Pro národní vládu byly navrhnuty změny v daňové oblasti.

Literatura

61

8 Literatura APOHAL VUČKOVIČ, LIDIJA, et al. Socialoverview 2009 [online]. Ljubljana : [s.n.], 2010 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-961-6031-96-7. BUSINESSINFO.CZ [online]. 2009 [cit. 2010-12-23]. Slovinsko: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online] 2009 [cit. 2011-03-23] Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu v České republice (dle klasifikace COICOP). Dostupné z WWW: ČOP, TATJANA; KORBAR, UROŠ. Slovenian Agriculture, Forestry and Food Processing Industry: Basic Characteristics and Numbers [online]. Ljubljana : [s.n.], 2007 [cit. 2011-01-25]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-961-6299-86-2. Doing Business in Slovenia [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 2010-12-24]. Dostupné z WWW: . Europa [online]. 2004 [cit. 2011-03-23]. Slovenia – adoption of the community acquis. Dostupné z WWW: EUROSTAT [online]. 2010 [cit. 2011-01-25]. Glossary:Classification of individual consumption by purpose (COICOP). Dostupné z WWW: . Eurostat [online]. 2011 [cit. 2011-03-24]. Final consumption expenditure of households, by consumptionpurpose. Dostupné z WWW: . FAJIC, LEJLA, et al. Slovenia: Autumn report 2005 [online]. Ljubljana: [s.n.], 2005 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: . ISBN 1318-3869.

Literatura

62

FAJIC, LEJLA, et al. Slovenia: Autumn report 2007 [online]. Ljubljana: [s.n.], 2007 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: FURLAN, JANEZ. Slovenia partner: Statistics [online]. 2008 [cit. 2011-01-25]. Basic statistical data on Slovenian chemical industry in 2003. Dostupné z WWW: . HOLMAN, R. Ekonomie. 3. Aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. 714 s. ISBN 80-7179-681-6. IVANU, ALENKA. Pulp and paper institute, Ljubljana: Slovenia [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-01-25]. Dostupné z WWW: . KLÍMA, JAN. Makroekonomie. Brno: BIBS, a. s., 2006. 141 s. ISBN 80-8685127-3. MACÁKOVÁ, L. A KOLEKTIV. Mikroekonomie. 8. aktualizované vydání. Slaný: Melandrium, 2003. ISBN 80-86175-38-3. MANKIW, N. GREGORY. Zásady ekonomie. [s.l.] : Grada Publishing, 2000. 763 s. ISBN 80-7169-891-1. MINISTRY OF AGRICULTURE, FORESTRY AND FOOD [online]. 2010 [cit. 2011-01-25]. Agriculture. Dostupné z WWW: . MINISTRY OF AGRICULTURE, FORESTRY AND FOOD [online]. 2010 [cit. 2011-01-25]. Wine-growing and wine-making situation in Slovenia. Dostupné z WWW: . OBLAK, RDEČI. Economy - Market with a view [online]. [s.l.] : Government Communication Office , 2010 [cit. 2011-01-25]. Dostupné z WWW: . REUVID, J., et al. Doing Business with Slovenia [online]. Edinburgh : [s.n.], 2005 [cit. 2010-12-23]. Dostupné z: . ISBN 97819-0505-029-1. RUSMICHOVÁ, LADA, ET AL. Makroekonomie: Základní kurs. Vydání páté - dotisk. Slaný: Melandrium, 2002. 167 s. ISBN 80-86175-24-3. SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3. SLOVENIA.SI [online]. 2010 [cit. 2010-12-23]. History. Dostupné z WWW: . SLOVENIA PARTNER: Slovenia The Right Mix of Qualities [online]. 2009 [cit. 2011-01-25]. Electronics & Electrical Idustry. Dostupné z WWW:

Literatura

63

. SLOVINSKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2010 [cit. 2011-01-25]. Harmonized Indices of Consumer Prices (HICP) - Country Specific information on HICP compilation. Dostupné z WWW: . SLOVINSKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Impact of euro adoption on changes in prices, June 2007. Dostupné z WWW: < http://www.stat.si/eng/evro_spremljanje_analize.asp>. SLOVINSKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Special Rapid Report on price movements in December 2006. Dostupné z WWW: < http://www.stat.si/eng/evro_spremljanje_analize.asp >. SMOLE, JOŽE. Textile, clothing and leather processing industry of Slovenia : Capacity building of social partners. In Textile and Clothing – Capacity– Building of Social Partners in the Euro-Mediterranean Region [online]. [s.l.] : [s.n.], 2009 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z WWW: . SOUKUP, JINDŘICH. Mikroekonomická analýza. Vydání třetí. Slaný: Melandrium, 2003. 171 s. ISBN 80-86175-30-8. SOUKUPOVÁ, J. A KOLEKTIV. Mikroekonomie. 4. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2006. ISBN 978-80-7261-150-8. Statistical Yearbook of the Republic of Slovenia1994 [online]. Ljubljana : [s.n.], 1994 [cit. 2011-03-24]. Consumptionofpopulation, s. Dostupné z WWW: . Statistical Yearbook of the Republic of Slovenia 2010 [online]. Ljubljana : [s.n.], 2010 [cit. 2011-03-24]. Householdsfinalconsumptionexpenditure by purpose and by type, s. Dostupné z WWW: . Statistical Yearbook of the Republic of Slovenia 2002 [online]. Ljubljana : [s.n.], 2002 [cit. 2011-03-24]. Population by ethnicaffiliation, 1961–2002 censuses, s. Dostupné z WWW: . Statistical Yearbook of the Republic of Slovenia 2010 [online]. Ljubljana : [s.n.], 2010 [cit. 2011-03-24]. Population by age and sex, 1 July 2009 and 1 January 2010, s. Dostupné z WWW: . Statistical Yearbook 2010 [online]. Ljubljana : [s.n.], 2010 [cit. 2011-03-24]. Prices, s. Dostupné z WWW: .

Literatura

64

Statistical Yearbook of the Republic of Slovenia 2009 [online]. Ljubljana : [s.n.], 2009 [cit. 2011-03-24]. Average retail prices, s. Dostupné z WWW: . ŠINDELKA, V. Finance [online]. 28. 4. 2006 [cit. 2010-11-12]. Výdaje u nás nad průměrem EU. Dostupné z: . The Institute of Macroeconomic Analysis and Development [online]. Ljubljana: 2007 [cit. 2011-03-24]. Euro changeover efect on inflation in Slovenia. Dostupné z WWW: . Transport. In XLIX, LETNIK. Statistical yearbook 2010 [online]. Ljubljana: [s. n.], 2010 [cit. 2011-01-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1318-5403. VARIAN, HAL R. Intermediate Microeconomics : A modern approach. Seventh edition. [s. l.] : W. W. Norton, 2005. 715 s. ISBN 0393927024. VASLE, BOŠTJAN, et al. Autumn Forecast of Economic Trends 2008 [online]. Ljubljana: [s.n.], 2008 [cit. 2011-03-24]. Dostupné z WWW: . VENDRAMIN, MOJCA, et al. Slovenia: Spring report 2003 [online]. Ljubljana : [s.n.], 2003 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: . ISSN 1318-3869. VEDRAMIN, MOJCA, et al. Slovenia: Autumn report 2004 [online]. Ljubljana: [s.n.], 2004 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: . ISSN 1318-3842. WEISSBACHER, JOZICA. Slovenia Partner [online]. 2008 [cit. 2011-02-03]. Statistics. Dostupné z WWW: WHITE, LAWRENCE H. Library of Economics and Liberty [online]. 2008 [cit. 2011-01-25]. Inflation. Dostupné z WWW: . XLIX, LETNIK. Information society in Statistical yearbook 2010 [online]. Ljubljana: [s.n.], 2010 [cit. 2011-01-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1318-5403. Zavedení eura v České republice: Výkladový slovníček [online]. 2011 [cit. 201101-25]. Harmonizovaný index spotřebitelských cen. Dostupné z WWW:
Literatura

65

?PG=H#Harmonizovan%C3%BD%20index%20spot%C5%99ebitelsk%C3% BDch%20cen>. ŽAKELJ, LUKA, et al. Economic Analyses/December2007. In Slovenian Economic Mirror [online]. Ljubljana : [s.n.], 2007 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: .

Seznam obrázků

66

Seznam obrázků Obr. 1 Mapa Slovinské republiky

19

Obr. 2

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1857 – 2010

28

Obr. 3

Vývoj celkových výdajů domácností

30

Obr. 4


31

Obr. 5


32

Obr. 6


32

Obr. 7


33

Obr. 8


34

Obr. 9


35

Obr. 10


36

Obr. 11


37

Obr. 12


38

Obr. 13 Porovnání struktury spotřebního koše České republiky a Slovinska 39 Obr. 14 Porovnání struktury spotřebního koše průměru Evropské unie a Slovinska 41 Obr. 15

Vývoj ceny hnědého chleba

42

Obr. 16

Vývoj ceny trvanlivého salámu

42

Obr. 17

Vývoj ceny bílého vína

43

Obr. 18

Vývoj ceny dámského svetru

43

Obr. 19

Vývoj ceny elektřiny

44

Obr. 20

Vývoj ceny kombinované chladničky

45

Seznam obrázků

67

Obr. 21

Vývoj ceny automobilu Renault Clio

45

Obr. 22

Vývoj ceny vlakové jízdenky

46

Obr. 23

Vývoj ceny telefonního tarifu

46

Obr. 24

Vývoj ceny vstupenky do kina

47

Obr. 25

Vývoj ceny jazykového kurzu

47

Obr. 26

Vývoj ceny za dvoulůžkový pokoj v hotelu

48

Obr. 27

Vývoj ceny bankovního poplatku

48

Obr. 28

Vývoj souhrnného indexu spotřebitelských cen

49

Obr. 29

Změna CPI mezi lety 2005/2006

50

Obr. 30


51

Obr. 31


52

Obr. 32

Změna CPI v letech 2008/2009

54

Obr. 33

Celkový a mezní užitek

69

Obr. 34

Indiferenční křivky

70

Obr. 35

Ordinalistická verze teorie užitku

70

Obr. 36

Linie rozpočtu

70

Obr. 37

Optimum spotřebitele

71

Obr. 38

Vliv změny ceny na optimum spotřebitele

71

Obr. 39

Substituční a důchodový efekt

72

Obr. 40

Graf měření inflace

72

Přílohy

68

Přílohy


A Grafy popsané v literární rešerši

Obr. 33

Celkový a mezní užitek, zdroj: Soukupová a kol., 2006

69


Obr. 34

Indiferenční křivky, zdroj: Soukupová a kol., 2006

Obr. 35

Ordinalistická verze teorie užitku, zdroj: Soukupová a kol., 2006

Obr. 36

Linie rozpočtu, zdroj: Soukupová a kol., 2006

70


Obr. 37

Optimum spotřebitele, zdroj: Soukupová a kol., 2006

Obr. 38

Vliv změny ceny na optimum spotřebitele, zdroj: Soukupová a kol., 2006

71


Obr. 39

Substituční a důchodový efekt, zdroj: Soukupová a kol., 2006

Obr. 40

Graf měření inflace, zdroj: Soukupová a kol., 2006

72

Zdroje dat

73

B Zdroje dat Peněžní výdaje na jednotlivé položky slovinského spotřebního koše v mil. eur Položka/rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2071

2121

2220

2312

2339

2401

2425

2501

2754

3038

3086

nápoje a tabák

620

681

698

716

745

736

807

864

932

1004

1095

Oděvy a obuv

721

766

820

850

879

909

928

927

1045

1198

1192

elektřina, paliva

2269

2397

2553

2667

2646

2863

3099

3255

3442

3842

3924

Bytové vybavení

695

736

788

832

848

896

968

1002

1150

1224

1181

Zdravotnictví

354

407

435

477

494

520

566

588

662

721

800

Doprava

1999

2007

2022

2055

2118

2331

2544

2741

3080

3376

2987

Telekomunikace

266

282

320

407

419

488

571

618

597

644

650

1254

1278

1353

1465

1521

1654

1743

1814

1948

2008

1913

101

110

117

128

134

155

181

196

245

262

280

800

802

843

885

950

1019

1063

1136

1400

1501

1489

1127

1078

1065

1279

1334

1396

1464

1581

1868

2036

1938

12277

12665

13234

14073

14427

15368

16359

17223

19123

20854

20535

Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické

Bydlení,

Rekreace a kultura Vzdělávání Hotely, restaurace Ostatní zboží a služby Výdaje celkem

Zdroj: Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

Zdroje dat

74

Struktura spotřebního koše České republiky Položka/rok 2002 2003 2004 2005 2006 Potraviny a nealkoholické 18,4 17,2 16,9 16,5 16,1 nápoje Alkoholické nápoje 8,3 8,2 7,9 7,9 7,7 a tabák Oděvy a obuv

5,6

Bydlení, elektřina, 22,4 paliva

2007

2008

2009

16,2

16,8

16,1

7,8

7,8

8,0

5,4

5,2

5,0

4,8

4,5

4,3

4,3

22,6

22,7

23,3

23,3

22,6

22,8

24,4

Bytové vybavení

5,6

5,6

5,4

5,4

5,4

5,5

5,2

4,9

Zdravotnictví

1,3

1,4

1,6

1,6

1,6

2,0

2,4

2,4

Doprava

9,6

10,3

11,1

11,5

12,0

12,0

11,7

11,5

Telekomunikace

3,1

3,5

3,6

3,6

4,0

3,8

3,6

3,7

Rekreace a kultura 11,7

11,9

11,8

11,7

11,1

10,9

10,7

10,5

0,5

0,5

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,8

Hotely a restaurace 5,2

4,9

5,0

4,7

4,7

4,6

4,8

4,9

8,0

8,7

9,4

9,1

8,6

Vzdělávání

Ostatní zboží a 8,4 8,6 8,3 služby Zdroj: Český statistický úřad, zpracováno autorem

Struktura spotřebního koše Evropské unie v roce 2004 Položka/rok Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje a tabák

2004 12,9 3,6

Oděvy a obuv

5,7

Bydlení, elektřina, paliva

21,2

Bytové vybavení

6,3

Zdravotnictví

3,5

Doprava

13,5

Telekomunikace

2,8

Rekreace a kultura

9,6

Vzdělávání Hotely, restaurace Ostatní zboží a služby Zdroj: Eurostat, zpracováno autorem

1 8,8 11,1

Zdroje dat

75

Index spotřebitelských cen ve Slovinsku Položka/rok 2005 2006 Potraviny a nealkoholické nápoje 99,2 102,3 Alkoholické nápoje a tabák 103,9 103,7 Oděvy a obuv 99,0 99,5 Bydlení, elektřina, paliva 109,1 105,3 Bytové vybavení 103,6 104,1 Zdravotnictví 99,7 98,3 Doprava 102,7 101,3 Telekomunikace 100,0 100,3 Rekreace a kultura 102,3 102,1 Vzdělávání 107,1 103,1 Hotely, restaurace 104,4 104,5 Ostatní zboží a služby 101,9 104,1 Zdroj: Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

2007 107,8 106,5 102,1 102,6 104,5 101,1 100,3 100,3 103,6 101,9 107,3 103,6

2008 110,1 103,2 104,4 109,7 105,8 102,9 101,9 100,6 104,4 105,2 109,6 103,9

2009 100,6 106,7 99,4 99,7 104,0 104,0 97,0 95,9 103,0 103,4 104,4 103,8

Zdroje dat

76

Vývoj cen vybraných zástupců ze spotřebního koše Slovinska Položka/rok Chléb bílý (kg)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

1,67

1,73

1,87

1,90

1,93

1,92

1,87

15,48

15,75

14,27

14,24

13,02

13,38

12,22

Trvanlivý salám (kg) bílé víno (l)

2,26

2,01

1,90

1,92

2,06

2,20

2,31

Dámský svetr (ks)

47,46

46,69

48,07

48,45

49,93

47,79

46,42

-

-

74,23

71,24

72,12

81,02

81,45

-

-

29,69

32,05

31,52

30,70

31,30

0,0953

0,09652

0,09222

0,09602

0,10548

0,11491

0,12331

265,08

265,71

277,65

293,61

304,55

Pánské kalhoty (ks) Dětská tepláková souprava Elektřina - denní tarif (kWh) Dřevěný kuchyňský stůl (ks) Kombinovaná chladnička (ks)

373,99

380,75

384,69

397,41

428,44

464,59

511,99

-

-

8689,45

8962,65

9446,37

12049,83

12112,62

9921,4

9881,06

11400,30

12849,04

12506,40

11376,40

11192,20

94,14

99,71

103,27

105,37

107,47

110,77

114,83

10,64

10,72

10,72

11,04

11,69

11,17

11,11

Osobní automobil Volkswagen Polo (ks) Osobní automobil Renault Clio (ks) Vlaková jízdenka (ks) Telefonní tarif (měsíc) LCD televizor (ks)

-

-

-

-

940,14

868,45

787,41

Lístek do kina (ks)

3,89

4,02

4,39

4,49

4,65

4,66

4,75

-

-

14,74

15,46

16,19

16,74

16,66

402,02

424,37

468,33

467,97

459,19

501,20

515,64

-

-

-

-

132,95

143,41

148,99

12,07

12,82

13,78

14,43

14,67

15,40

16,19

Kniha (ks) Kurz pro výuku cizích jazyků (kurz) Ubytování v hotelu - dvoulůžkový pokoj (noc) Poplatek za platební kartu

Zdroj: Slovinský statistický úřad, zpracováno autorem

Vývoj a struktura spotřebního koše ve Slovinsku

Recommend Documents