VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Význam města Rožnov pod Radhoštěm p ro ro z v o j c e s t o v n í h o r u c h u v m i k ro re g i o n u R o ž n o v s k o bakalářská práce
Autor: Aneta Jakšíková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2014
Copyright © 2014 Aneta Jakšíková
Anotace JAKŠÍKOVÁ, Aneta: Význam města Rožnov pod Radhoštěm pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Rožnovsko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 68 stran. Bakalářská práce je zaměřena na mikroregion Rožnovsko. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části seznamuje čtenáře s definicí turistických regionů a s charakteristikou mikroregionu Rožnovsko. Praktická část bakalářské práce analyzuje význam strategických dokumentů z let 2007–2013 pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Rožnovsko. Vyhodnocuje pomocí analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb oblast Rožnovsko.
Klíčová slova Mikroregion Rožnovsko. Strategické dokumenty.
Annotation JAKŠÍKOVÁ, Aneta: The Importance of Rožnov pod Radhoštěm for Tourism Development in the Rožnovsko Microregion. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Tourism department. The work supervisor Mgr. Eva Horňáková. Qualification degree: bachelor. Jihlava 2014. 68 pages. The thesis is focused on the Rožnovsko microregion. It consists of theoretical and practical parts. The theoretical part introduces readers to the definition of tourist regions and the characteristics of the microregion Rožnovsko.The practical part of this thesis analyzes the importance of strategic documents from the years 2007–2013 for the development of tourism in the microregion Rožnovsko. Evaluated using analyzing the strength, the weakness, the opportunities and threats to the region of Rožnovsko.
Key words Mikroregion Roznovsko. Strategic documents. 4
Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Evě Horňákové. Můj velký dík patří všem osloveným, kteří mi poskytli informace, cenné rady a projevili velkou trpělivost. Zejména Mgr. Tomáši Grossovi z Městského úřadu Rožnova pod Radhoštěm, Ing. Tomáši Markovi z Krajského úřadu Zlínského kraje, etnografovi PhDr. Danielu Drápalovi, Ph.D., odborníkovi na strategické projekty Ing. Janu Kučerovi a ostatním respondentům. Zvláštní poděkování patří PhDr. Tomáši Kupčíkovi, Ph.D. majiteli Rožnovských pivních lázní za ochotu, se kterou mě zasvětil do svého podnikání.
5
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
6
Obsah Úvod a cíl práce ............................................................................................................. 11 1
Teoretická část ...................................................................................................... 12 1.1
2
3
Turistické regiony České republiky ................................................................. 12
Mikroregion Rožnovsko ......................................................................................... 14 2.1
Historie mikroregionu ...................................................................................... 15
2.2
Geografická poloha a klimatické podmínky .................................................... 17
2.2.1
Řeky, přehrady a jejich využitelnost v rámci cestovního ruchu ............... 17
2.2.2
Vzhled krajiny, přírodní podmínky a chráněná krajinná oblast Beskydy. 18
2.3
Vybavenost mikroregionu infrastrukturou ....................................................... 20
2.4
Rekreace a cestovní ruch .................................................................................. 21
2.5
Obce sdružené v mikroregionu ........................................................................ 22
2.5.1
Rožnov pod Radhoštěm ............................................................................ 22
2.5.2
Zubří.......................................................................................................... 23
2.5.3
Vidče ......................................................................................................... 23
2.5.4
Valašská Bystřice ...................................................................................... 24
2.5.5
Vigantice ................................................................................................... 24
2.5.6
Hutisko-Solanec ........................................................................................ 25
2.5.7
Dolní Bečva .............................................................................................. 25
2.5.8
Prostřední Bečva ....................................................................................... 26
2.5.9
Horní Bečva .............................................................................................. 26
Praktická část ........................................................................................................ 27 3.1
Strategické dokumenty ..................................................................................... 28
3.1.1
Strategický plán rozvoje mikroregionu..................................................... 29
3.1.2
Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu ................................... 29
3.1.3
Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) ................................................... 33
3.2
Vybrané projekty z ROP SM ........................................................................... 43
3.2.1
Veřejný a neziskový sektor ....................................................................... 43
3.2.2
Podnikatelský sektor ................................................................................. 46
3.3
SWOT analýza mikroregionu Rožnovsko ....................................................... 47
3.4
Praktický příklad projektu ................................................................................ 49
3.4.1
Projekt Rožnovské pivní lázně ................................................................. 49 7
3.4.2 4
Mořské klimatické lázně a obnovení lázeňské stezky .............................. 51
Shrnutí a závěr práce ........................................................................................... 53
Seznam použité literatura................................................................................................ 56 Knižní zdroje............................................................................................................... 56 Internetové zdroje ....................................................................................................... 56 Elektronické dokumenty ............................................................................................. 58 Přílohy............................................................................................................................. 60
Přílohy A – Leták Jurkovičovy rozhledny...................................................................................59 B – Přehled čerpání datací ROP SM ve vybraných oblastech podpory – IPRÚ Rožnovsko ......................................................................................................................60 C – Příklad slevového balíčku Pivních lázní v Rožnově pod Radhoštěm ......................62 D – Vlastní fotografie z Valašského roku 2013 .............................................................. 68
8
Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků: Obrázek 1: Turistické regiony České republika ............................................................ 13 Obrázek 2: Turistické oblasti České republiky ............................................................. 13 Obrázek 3: Administrativní mapa mikroregionu Rožnovsko .......................................14 Obrázek 4: Mapa CHKO Beskydy ................................................................................19 Obrázek 5: Logo regionálního operačního programu Střední Morava ......................... 33 Obrázek 6: Lázeňská stezka .......................................................................................... 52 Obrázek 7 a 8: Zvonečkový medový jarmark ............................................................... 68 Obrázek 9 a 10: Anenská pouť......................................................................................68 Obrázek 11 a 12: Den řemesel a setkání kovářů ........................................................... 68
Seznam grafů: Graf 1: Schéma tvorby strategických dokumentů ......................................................... 28
Seznam tabulek: Tabulka 1: Přehled schválených projektů pro nepodnikatelské subjekty (veřejný a neziskový sektor) .........................................................................................................37 Tabulka 2: Přehled neschválené projekty pro nepodnikatelské subjekty ......................39 Tabulka 3: Přehled schválených projektů pro podnikatelské subjekty (podnikatelský sektor) ............................................................................................................................. 40 Tabulka 4: Přehled projektů pro podnikatelské subjekty v administraci ......................42 Tabulka 5: Přehled neschválené projekty pro podnikatelské subjekty ......................... 43 Tabulka 6: Realizovaný projekt Turistické značení mikroregionu ............................... 44 Tabulka 7: Realizovaný projekt Jurkovičova rozhledna ...............................................45 Tabulka 8: Realizovaný projekt Informačního centra v Rožnově p. R ......................... 46 Tabulka 9: Realizovaný projekt Hotelu DUO Horní Bečva .........................................47 Tabulka 10: Realizovaný projekt Rožnovské pivní lázně .............................................51 Tabulka 11: Realizovaný projekt Mořské klimatické lázně ..........................................52
9
Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika km2 – kilometr čtverečný m2 – metr čtverečný m n. m. – metrů nad mořem CHKO – chráněná krajinná oblast např. – například tzv. – tak zvaný apod. – a podobně
10
Úvod a cíl práce K tématu bakalářské práce jsem se dopracovávala postupně. Město Rožnov pod Radhoštěm znám jaksi odjakživa, protože zde bydlí prarodiče a my děti z Ostravska jsme jezdily co nejčastěji dýchat čerstvý vzduch. Pro mnoho ostatních je však město automaticky spojováno se skanzenem, Valašským muzeem v přírodě, což je notoricky známá destinace pro jednodenní výlet. V celé práci se prolíná problém jak udržet návštěvníka déle, třeba i na větším území, v mikroregionu Rožnovsko. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat význam strategických dokumentů z let 2007–2013 pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Rožnovsko. V úvodu teoretické části se zabývám rozdělením turistických regionů, představuji obecně mikroregion Rožnovsko, jeho historii, polohu a vybavenost infrastrukturou. Dále podrobněji popisuji jednotlivé obce mikroregionu. V praktické části představuji strategické dokumenty, jejich tvorbu a naplňování, hodnotím čerpání dotací na vybraných projektech. Prezentuji SWOT analýzu, ze které vyplývá, jak se změnila situace v cestovním ruchu ve městě a mikroregionu ke konci období platnosti strategických dokumentů tvořených pro roky 2007–2013. Její výsledky aplikuji na praktickém příkladu. Na závěr zhodnotím význam města Rožnova pod Radhoštěm pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu. Informace ke své bakalářské práci jsem čerpala z veřejně dostupných strategických dokumentů Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm, Krajského úřadu Zlínského kraje, Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, ze stránek Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
11
1 Teoretická část 1.1 Turistické regiony České republiky Podle metodiky agentury Czech Tourism je území ČR rozděleno do 15 turistických regionů (obrázek 1), které se dále člení na turistické oblasti. Turistických oblastí je celkem 40 a jejich rozložení je zachyceno na obrázku 2. Sledovaný mikroregion Rožnovsko spadá do regionu Severní Morava a Slezsko a do turistické oblasti Beskydy–Valašsko. Na tomto místě je zapotřebí upozornit na fakt, že toto členění neodpovídá členění na turistické oblasti ze strany Zlínského kraje, což často znamená problém při zvažování možností propagace a podobně. Každý turistický region, a tím i turistickou oblast, můžeme zařadit z hlediska jejich atraktivity pro návštěvníka, do jedné ze čtyř skupin. Toto členění probíhá na základě výsledků dotazníkového šetření realizovaného agenturou Czech Tourism. Jedná se o kategorie turisticky velmi atraktivní region (minimálně 30 % respondentů), atraktivní region (minimálně 10 %), málo atraktivní region (5 %–9 %), neatraktivní region (méně než 5 %). Území Rožnovska spadá do kategorie atraktivní region, z čehož vyplývá, že má svému návštěvníkovi co nabídnout a že existuje povědomí o atraktivitě míst, která se zde nacházejí. S atraktivitou regionu také souvisí důvody proč čeští návštěvníci (jako dominantní skupina turistů navštěvujících Rožnovsko) upřednostňují dovolenou v České republice a jaký je vůbec trh, který se může Rožnovsko pokoušet získat. [29, 24]
12
Obrázek 1: Turistické regiony České republika
Zdroj: http://www.czechtourism.cz/regiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti/
Obrázek 2: Turistické oblasti České republiky
Zdroj: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ 13
2 Mikroregion Rožnovsko Mikroregion Rožnovsko se rozkládá na území 239 km2, žije v něm 35 625 obyvatel a má průměrnou hustotu zalidnění 149 obyvatel na km2. Zaujímá asi 6 % rozlohy Zlínského kraje a svou rozlohou i počtem obyvatel leží uprostřed mezi ostatními správními obvody Zlínského kraje. [29, 10] Rožnovsko sdružuje celkem 9 obcí okresu Vsetín, jeho sídlem je Rožnov pod Radhoštěm a byl založen v roce 2000. Cílem sdružení je koordinace postupů při řešení hospodářského, sociálního a kulturního života jednotlivých obcí, ale zejména problémů společných pro celý mikroregion. Členské obce jsou Rožnov pod Radhoštěm, Zubří, Vidče, Valašská Bystřice, Vigantice, Hutisko-Solanec, Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva. [29, 10] Obrázek 3: Administrativní mapa mikroregionu Rožnovsko
Zdroj: http://www.roznov.cz/strategie-a-koncepce Správním centrem mikroregionu je město Rožnov pod Radhoštěm se sedmnácti tisíci obyvateli. Město má statut obce s rozšířenou působností. Druhým a zároveň relativně mladým, větším městem, které se nachází v regionu, je šestitisícové Zubří, které tvoří vstupní bránu na území sledované oblasti Rožnovska. Převážná část obyvatel žije ve výše zmíněných dvou městech regionu, zbývajících zhruba 35 % žije v 7 obcích obvodu. [29, 10] 14
2.1 Historie mikroregionu Počátky souvislého osídlení území spadají do 11. století s příchodem slovanského obyvatelstva, ale teprve ve 12. a 13. století nabylo, díky hospodářským a sociálním proměnám, na intenzitě. Významným milníkem pro oblast dnešního mikroregionu Rožnovsko bylo založení města Rožnov pod Radhoštěm. Počátky města Rožnova jsou tradičně spojovány se zprávou z listiny olomouckého biskupa Bruna z roku 1267. Nejnovější výzkumy však celkem přesvědčivě ukazují, že tuto zprávu nelze na Rožnov či jeho okolí vztahovat. Počátky středověké kolonizace Rožnovska by tak, vzhledem k výše uvedeným poznatkům o osidlování údolí Rožnovské Bečvy, spadaly do přelomu 13. a 14. století (Zubří, Vidče). Kolonizační činností pánů z Kravař vznikly patrně již v první polovině 14. století typické lesní lánové vsi v údolí Hážovického potoka (Tylovice, Hážovice a Vigantice). Kolem poloviny 14. století je založen také rožnovský hrad, poprvé výslovně připomínaný v roce 1372 jako „castrum Roznow”. Původně strážní hrádek stál nad městem na kopci Hradisko, postupně se rozrůstal a spolu s hrady Helfštýnem a Hukvaldami sloužil k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. V téže době bylo snad založeno i samotné město (městečko) Rožnov a bylo původně celé dřevěné. Domy na náměstí stály v rovných řadách, podloubí spočívala na sloupech s pavlačí. Do 15. století se okolní lesy rozvíjely přirozeně, v 16. a 17. století zakládali rožnovští měšťané v okolí města na úkor lesních porostů tzv. paseky, pro jejich obyvatele se užíval termín pasekáři. V této době do regionu migrovali také obyvatelé z jiných částí Karpatského oblouku. V 17. a v 18. století již byla značná část území odlesněna. Osídlování území odlesněného pasekářskou činností postupovalo pozvolna i do vyšších poloh. Východně od Rožnova tak postupně vzniklo rozptýlené osídlení známé pod jménem Bečvice, na němž později vznikly vsi Dolní Bečva, Prostřední Bečva a Horní Bečva. Na odlesňování krajiny na Rožnovsku se podílela také sklářská huť, která mohla vzniknout na rožnovském panství kolem roku 1600 (ve Viganticích). Tato huť měnila po vyčerpání zásob dřeva v nejbližším okolí své stanoviště a stěhovala se do výhodnější polohy. Později se přemístila až na jižní svahy Radhoště. Na prostorách odlesněných v souvislosti s provozem sklárny vznikla později ves Hutisko a ves Solanec. Pasekářská kolonizace byla dílem místního usedlého obyvatelstva a neznamenala příchod nějakého cizího etnika. S cizími příchozími, údajně z Rumunska, případně ještě z jiných teritorií, počítá teorie o tzv. valašské kolonizaci, přičemž slovo Valach je podle 15
této teorie buď označením osoby odlišného etnického původu, nebo alespoň nositelem tzv. salašnické kultury. Na rozdíl od pasekářské kolonizace salašnický chov tzv. valašského dobytka (kozy a ovce) nepřinesl rozšiřování ploch orné půdy. Ve své prvotní podobě chov v salaších, znamenal využití holých vrcholků kopců a listnatých či smíšených lesů k pastvě koz a ovcí, které spásaly spodní bylinné patro. Slovo valach v 16. i na počátku 17. století bylo označením postavení v zaměstnání. Na vsetínském a rožnovském panství se označení valach vztahovalo na služebnou čeleď zaměstnávanou při pasení. Tyto okolnosti vedly později ke vzniku velmi neurčitého zeměpisného pojmu Valašsko. Za třicetileté války byli již pod slovem Valaši rozuměni všichni obyvatelé východní Moravy. V lesnatém, hůře dostupném území na Rožnovsku (ale také i na Vsetínsku), které leželo mimo frekventované komunikace, našlo za třicetileté války útočiště mnoho obyvatel z jiných míst těžce zkoušené země. Někteří z uprchlíků se již po válce nevrátili do svých původních domovů. Stavěli si v údolích nová obydlí a podíleli se na rozšiřování dosavadních i na vzniku nových vsí. V 17. století proběhla na území Rožnovska řada povstání, císařská vojska získala nad územím kontrolu roku 1644. V tomto století vznikl významný regionální fenomén: portášský sbor, jehož úkolem bylo kontrolovat hranici mezi dnešní ČR a SR. 17. století bylo také stoletím tureckých nájezdů. Všechny tyto události měly vliv na sídelní strukturu a lidnatost území. Dominantní postavení v ekonomice mikroregionu mělo zemědělství. V 17. století se začalo rozvíjet manufakturní podnikání (sklářské hutě, tkalcovství, papírny) vázané na místní přírodní zdroje. V 19. století začal růst podíl lesního hospodářství na místní ekonomice, byl utlumován chov ovcí, rozvíjel se chov skotu. Výrazný rozvoj průmyslu nastal v polovině 19. století, roku 1892 získal mikroregion železniční spojení. Rozvíjelo se lázeňství. Mikroregion přesto zůstal oblastí s málo rozvinutou ekonomikou a nízkou životní úrovní. Po druhé světové válce se průmysl dále rozvíjel (založení podniku Tesla Rožnov pod Radhoštěm) a proběhla kolektivizace zemědělství. Po roce 1989 nastaly změny v politickém, společenském a hospodářském životě v mikroregionu se všemi z toho plynoucími pozitivy i negativy, především sníženou schopností některých místních ekonomických subjektů reagovat na změny ve struktuře světové ekonomiky a vyvíjející se poptávku. [1, 2, 29, 31] 16
2.2 Geografická poloha a klimatické podmínky Mezi Radhošťskou hornatinou na severu a Vsetínskými vrchy na jihu se nachází rozsáhlá sníženina, jejíž osu tvoří řeka Rožnovská Bečva. Tato sníženina je pojmenovaná podle města Rožnov pod Radhoštěm, a to jako Rožnovská brázda. Má mírně zvlněný reliéf s celkovou plochou 109 km2 a střední nadmořskou výškou 486 m. Na rozdíl od okolního území, které spadá do chladné klimatické oblasti, podnebí v Rožnovské brázdě je mírně teplé. V nejnižších polohách průměrná roční teplota dosahuje 7,3 °C a srážky 886 mm. S postupující výškou teplota klesá, na hřebenech hor činí okolo 5 °C a nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde je průměrná roční teplota 3 °C. Vzhledem k rozdílu nadmořských výšek v popisované oblasti je zřejmé, že vrcholové partie hornatin jsou podstatně studenější než údolní polohy a oblasti pahorkatin v podhůří. Nejteplejším měsícem bývá červenec, jehož měsíční teplotní průměr dosahuje v údolích od 12 °C do 18 °C. Naopak nejstudenějším měsícem bývá leden s hodnotami –8,5 °C až –3,0 °C. Častým jevem jsou zimní teplotní inverze se zhoršenými podmínkami rozptylu znečištění do vyšších vrstev atmosféry, sníženými úhrny slunečního svitu a extrémně nízkými přízemními teplotami vzduchu v nižších polohách, zatímco ve vyšších polohách panuje jasné počasí s výrazně vyššími teplotami vzduchu a často i velmi dobrou dohledností. [29, 31]
2.2.1 Řeky, přehrady a jejich využitelnost v rámci cestovního ruchu Nejvýznamnějším vodním tokem mikroregionu je Rožnovská Bečva protékající Rožnovem pod Radhoštěm. Spolu se Vsetínskou Bečvou představují hlavní ramena Bečvy, která se vlévá do Moravy. Povodí Rožnovské Bečvy je poměrně protáhlé, její pobočky jsou prudké, ale poměrně krátké. Řeka má statut vodohospodářsky významného toku. Rožnovská Bečva pramení na západní straně Moravskoslezských Beskyd a teče všeobecně západním směrem. Řeka je dlouhá 36 km a má plochu povodí 254 km2. V minulosti se jejího toku využívalo pro plavení dřeva. V současnosti mohou jejího toku od obce Prostřední Bečva využít vodáci. Řeka je sjízdná při vyšším stavu vody. Ve sjížděném úseku má kamenité koryto s řadou stupňů a místy poškozené a obtížně sjízdné i nesjízdné jezy. Šířka toku je 8–10 m, v horní části má často zarostlé břehy. Délka sjížděného toku je téměř 30 km. Na Rožnovské Bečvě v obci Horní Bečva byla vybudována vodní nádrž stejného názvu Horní Bečva. [29] 17
2.2.2 Vzhled krajiny, přírodní podmínky a chráněná krajinná oblast Beskydy Krajinu Rožnovska tvoří vysoké kopce se smíšenými lesy, rozlehlé louky, jež byly v minulosti ideálními pastvinami, a hluboká údolí, kterými se vinou klikaté toky horských říček. Oblast se nachází na úpatí Moravskoslezských Beskyd na severu a Vsetínských vrchů na jihu. Jihozápadní oblast Moravskoslezských Beskyd je pak podle hory Radhoště (1129 m n. m.) nazývána Radhošťské Beskydy. Malebná horská a podhorská krajina mikroregionu je velmi atraktivní pro rekreaci a pobyt v přírodě. Četné hřebenové polohy nabízejí možnosti dalekých rozhledů po krajině a zdůrazňují její variabilitu a atraktivnost. Oblast mikroregionu skýtá vhodné podmínky pro myslivost a rybaření, jeho příznivé klima a prostředí umožňují rehabilitační a ozdravné pobyty. [29] Unikátnost přírodních podmínek mikroregionu se odráží také v tom, že je jeho území, spolu s převážnou částí Moravskoslezských Beskyd a Vsetínské hornatiny, zahrnuto do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. CHKO Beskydy je svou rozlohou (1160 km2) největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Důvodem jejího vyhlášení v roce 1973 byly výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Největší a nejznámější jeskyní je Cyrilka. Nachází se nedaleko Pusteven a její délka je asi 370 metrů. V okolí Radhoště je ještě několik menších jeskyní například Volařka, Zaryje a další. Valašští pastevci je nazývali „ďůry“ a používali je nejčastěji jako sklepy. Dalším důvodem vyhlášení CHKO byla mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. To vše jistě přispívá k atraktivitě daného regionu, na druhou stranu ale zonace CHKO představuje základní limitní faktor při posuzování možnosti umístění jakýchkoliv rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu v daném mikroregionu. [6, 29]
18
Obrázek 4: Mapa CHKO Beskydy
Zdroj: http://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/Beskydy/index.htm K dalším zvlášť chráněným územím mikroregionu patří národní přírodní památka a zároveň agrohistorická rezervace Valašské muzeum v přírodě, rašelinové louky v katastru obce Horní Bečva a podhorská louka s bohatým výskytem šafránu Heuffelova v katastru obce Zubří. [6] Při propagaci výhod daného mikroregionu pro potenciální návštěvníky lze také využít široké spektrum dalších informací. Příkladem může být informace o tom, že území mikroregionu patří mezi lokality s nejmenším výskytem klíšťat, která jsou infikována infekční klíšťovou encefalitidou. [29] Na kvalitu ovzduší má vliv vysoké procento zalesnění oblasti, které kompenzuje exhalace produkované místními průmyslovými podniky. V oblasti je druhý nejvyšší podíl lesní půdy ve Zlínském kraji, představuje 58,3 % rozlohy správního obvodu. Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé. Převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších
19
polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. [29] Celkově lze z environmentálního hlediska mikroregion hodnotit příznivě – vyznačuje se relativně kvalitním a nenarušeným životním prostředím, jsou zde zachovány různé vzácné rostlinné a živočišné kultury. Z příhodných klimatických podmínek, pro které může být Rožnovsko srovnáváno s Vysokými Tatrami, v minulosti těžily i světoznámé a hojně navštěvované klimatické lázně určené pro pacienty s plicními chorobami. Lázně zde byly založeny v roce 1820 a největšího rozkvětu dosáhly na počátku 20. století. V regionu fungovaly až do vybudování elektronického koncernu Tesly Rožnov v padesátých letech. [6, 29]
2.3 Vybavenost mikroregionu infrastrukturou Území mikroregionu je dostupné jak individuální, tak i hromadnou automobilovou dopravou. Výrazným handicapem a deficitem Zlínského kraje, který se v konečném důsledku promítá i do dopravní obslužnosti v mikroregionu, je neexistence sítě silnic vyšší kvality (dálnice, rychlostní silnice a čtyřproudé silnice) s návazností na ostatní regiony, jejich nadřazenou silniční síť a na dálniční síť České republiky a Evropy. Mikroregionem prochází některé silnice s nadregionálním významem, především silnice č. I/35 Valašské Meziříčí-Bumbálka. Tato silnice je zároveň nejproblematičtější z hlediska dopravního zatížení. V úseku u autobusového nádraží v Rožnově pod Radhoštěm po ní projede více než 13 000 vozidel denně. Dále lze konstatovat, že stav vozovek na území mikroregionu není nejlepší a do budoucna si vyžádá rekonstrukce. [29, 31] Železniční doprava je zajišťována po trati ČD č. 281 Valašské Meziříčí-Rožnov pod Radhoštěm, z obcí mikroregionu na ní leží obce Zubří a Rožnov pod Radhoštěm. Nevýhodou železniční sítě je její zastaralost. Konkurenceschopnost železnice v osobní dopravě je podmíněna zvýšením cestovní rychlosti, komfortu cestování a zaváděním systému lehké železnice a integrovaných dopravních systémů. To by z hlediska turistického ruchu znamenalo zlepšení dopravních podmínek pro osobní dopravu. Za těchto předpokladů by bylo možné zvažovat přímé železniční spojení Rožnov pod Radhoštěm-Valašské Meziříčí-Vsetín, což by opět posílilo dostupnost celého mikroregionu. [29, 31]
20
Cyklistická doprava je velmi oblíbeným a moderním způsobem dopravy. Kolo slouží nejen jako dopravní prostředek na cestě do zaměstnání, ale nabízí také aktivní využití volného času. Trh cykloturistiky přináší tolik potřebnou alternativu a udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který je vhodný ke zpomalení tempa a zvýšení intenzity prožívání turistických zážitků. Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nadměrně nezatěžuje životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická
nabídka
tak
má
značný
potenciál
pomoci
turistickým
místům,
a to i v zaostalých oblastech. Podpora cyklistiky pak zajišťuje pracovní místa v různých oblastech služeb spojených s cykloturistikou, a tím podporuje vytváření střední třídy. Území mikroregionu je obsluhováno cyklobusy, které slouží k návozu cyklistů do mikroregionu z okolních měst (Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí). Síť cyklostezek a cyklotras je třeba doplnit tak, aby odpovídala poptávce nejrůznějších skupin účastníků cestovního ruchu (tj. od sportovců po rodiny s dětmi a seniory). [29]
2.4 Rekreace a cestovní ruch Mezi typické aktivity turistů při dovolené v České republice patří zejména pěší turistika, cykloturistika, koupání, sjíždění řek, poznávání památek, lyžování a ostatní zimní sporty. Ve všech zmíněných bodech má oblast Rožnovska svému návštěvníkovi co nabídnout. V oblasti cestovního ruchu lze na území mikroregionu identifikovat dvě hlavní sezóny, a to letní a zimní. V období mezi těmito sezónami, jaro a podzim, jsou kapacity mikroregionu nevytíženy. Díky tomu, a také díky charakteru a kapacitám hromadných ubytovacích zařízení, lze tedy za dominantní produkty z pohledu celého mikroregionu označit poznávací turistiku a zimní sporty. Dominantní produktové řady mikroregionu tak v současnosti zahrnují pěší turistiku a cykloturistiku, poznávací turistiku, venkovskou turistiku a agroturistiku, incentivní turistiku, adrenalinovou turistiku (paragliding, sportovní létání), zimní sporty (sjezdové a běžecké lyžování, snowboarding). Mikroregion má vybudovanou infrastrukturu jak pro letní, tak i zimní rekreaci, její rozsah a kvalita však někde neodpovídají potřebám rozvíjení cestovního ruchu a rekreace. [29, 31]
21
2.5 Obce sdružené v mikroregionu 2.5.1 Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm se rozkládá na 3947 ha v údolí řeky Bečvy pod památným Radhoštěm. V současné době má asi 17 000 obyvatel. Historie založení města sahá do roku 1267, nad městem na kopci Hradisko stával hrad. Ještě na počátku 19. století to bývalo městečko s převážně dřevěnými stavbami. Do roku 1796 sahají počátky rožnovského lázeňství. Roku 1820 byl postaven první vodoléčebný ústav, základem léčby bylo působení klimatu spojené s procházkami v terénu a sluněním, kombinované s pitím kravského a ovčího mléka, které postupně ustupovalo. Klimatické lázně k léčbě nemocí dýchacího ústroji, plic a srdce byly zrušeny až v roce 1960. Památkou na lázně je Společenský dům a hudební altán v městském parku. Dnes je Rožnov významné turistické, průmyslové, obchodní a kulturní srdce Valašska. Věhlas městu přineslo Valašské muzeum v přírodě, nejstarší muzeum svého druhu ve střední Evropě, založené roku 1925 bratry Jaroňkovými podle skanzenů v Dánsku a Švédsku. Rozsáhlý areál muzea tvoří tři samostatné areály: Dřevěné městečko, Mlýnská dolina, Valašská dědina. V prostorách muzea celoročně probíhají kulturní akce a život ve skanzenu je stále živý nejen chodem technických staveb, ale také chovem domácích zvířat, pěstováním tradičních plodin, občerstvením krajovými specialitami, nákupem místních výrobků. Roční návštěvnost Valašského muzea v přírodě (po letní sezoně 2013) je asi 600 000 osob, pro které jsou připravené pravidelné víkendové programy, přibližující staré způsoby hospodaření, domácí práce a řemesla. Celoroční cyklus „Valašský rok“ počíná v únoru „Masopustem“ s tradičním maškarním průvodem, pokračuje „Velikonocemi na Valašsku“, „Stavěním“ a „Kácením máje“, „Dožínkami“, „Svatováclavskými hody“ a končí „Vánocemi na dědině“ a „Živým Betlémem“. Každou sobotu a neděli od května do září probíhají programy pro milovníky lidové hudby, zpěvu a tance na pódiu komorního amfiteátru. Tradičními pořady jsou řezbářský Hejův nožík, Pekařská sobota, Dny řemesel a setkání kovářů. Také jarmarky (Josefovský, Zvonečkový, Starodávný, Všesvatský, Vánoční), folklorní festivaly (Rožnovská Valaška, Rožnovské slavnosti, Romská píseň, Jánošíkův dukát) a Anenská pouť. Přehled programů je součástí každoročně vydávaného sborníku „Valašský rok“. [1, 18, 22, 32]
22
V r. 1957 byl v Rožnově postaven tehdy největší lyžařský skokanský můstek s umělou hmotou na světě, kde vyrůstali naši přední skokani na lyžích, např. olympijský vítěz Jiří Raška. [22] Mezi zajímavé církevní památky patří kostel Všech svatých, sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriana na náměstí, dřevěná kaplička Panny Marie v místní části Dolní Paseky, dřevěný evangelický kostel nebo dřevěný kostel sv. Anny se hřbitovem Valašský Slavín v muzeu. Město je předurčeno pro celoroční rekreaci, je vybaveno mnoha sportovišti, krytým bazénem, zimním stadionem, je křižovatkou mnoha turistických a cykloturistických tras. Turista se o nabídce služeb města nejvíce dozví návštěvou městského informačního centra nebo kanceláře Valašského království. V centru města, v jedné z nejstarších zděných budov, sídlí správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která byla ustavena při vyhlášení CHKO již v roce 1973. [6, 22]
2.5.2 Zubří Roku 1310 byla založena první a největší vesnice rožnovského panství Zubří. Za panování Žerotínů se zde zpracovávala železná ruda v hutích–hamrech (1712–1775). Posledním majitelem fojtství v Zubří byla rodina Palackých z Hodslavic. V domě Na Petrohradě, který byl postaven pro neteř Františka Palackého, později bydleli kantoři, kteří učili v Zubří, mimo jiné i Marie Schobrová. Ta zde v roce 1920 zřídila soukromou školu Zuberského vyšívání. Současnou vyšívačkou je Anna Zwillingerová, jejíž práce byla oceněna titulem „Mistr lidové umělecké výroby“. Dnes je v domě umístěno muzeum města Zubří. Celorepublikový věhlas zajistila obci firma Gumárny Zubří a oddíl házené založen roku 1926. Pozdně barokní farní kostel sv. Kateřiny z 18. století se nachází na seznamu kulturních památek a je dominantou obce. V roce 2002 se stalo Zubří městem, katastrální výměra je 2839 ha a počet obyvatel necelých 5600. [17]
2.5.3 Vidče Vidče bylo známo již od roku 1310, kdy byl v obci jmenován fojt. V obci žili rolníci, řemeslníci, tkalci a obchodníci s dřívím. Na kopci Vápenka se lámal od roku 1602 vápenec, z něhož se pálilo vápno, na kopci Svatoňku se kopala železná ruda, která se zpracovávala v hamrech v Zubří. Nejstarší kulturní památkou obce je Stará Zvonička
23
z 18. století, dnes stojí opravená na pozemku při videčském kostelu Cyrila a Metoděje, který je naopak nejmladší kulturní památkou (začal se stavět roku 1910, celý byl posvěcen r. 1920). Nejpopulárnějším sportem v obci je kopaná (od roku 1944). Nejstarší kroužek v obci je národopisný soubor Valašenka, vznikl v roce 1953. Na území obce se nachází několik přírodovědně zajímavých a cenných lokalit. Loučky s výskytem orchidejí (prstnatec májový), paleontologická lokalita Za vodou s třetihorními usazeninami mořských živočichů, výskyt vzácných druhů ptáků (koroptev, křepelka, chřástal, ledňáček říční, krkavec černý, čáp a dravci), v Bečvě žijí raci, vzácně se objeví vydra. Rozloha obce je 1178 ha a žije v ní asi 1700 obyvatel. [15]
2.5.4 Valašská Bystřice Obec vznikla v polovině 17. století, její území bylo pro nepřístupnost osídleno jako jedno z posledních. Chudé obyvatelstvo se živilo pastevectvím, pracemi v lese, zpracováním dřeva a hospodařením na svažitých a kamenitých políčkách (tesaři, výrobci dřevěného nářadí a hraček). V obci měli sídlo velitelé Portášů, lidových četníků, ochránců valašských hor. Jejich náhrobky před římskokatolickým farním kostelem Nenebevzetí Panny Marie z roku 1772, jsou prohlášeny za státem chráněnou kulturní památku. Obec má asi 2260 obyvatel a rozlohu 3597 ha, dvě třetiny území jsou pokryty lesy a celé patří do CHKO Beskydy. Turisté i rekreanti najdou v obci velmi dobré příležitosti pro letní i zimní turistiku včetně cykloturistiky. V centru je lyžařský areál Bůřov s umělým zasněžováním, TJ Sokol, má dvě fotbalová hřiště a tenisový kurt. Ubytovací kapacity zajišťuje asi 10 penzionů a chat. Valašský soubor Troják uchovává originální folklorní tradice, známá je dechová hudba Bystřičanka. [14]
2.5.5 Vigantice První zmínka o obci pochází z roku 1411, rozkládá se v údolí tvořeném potokem Hážovka kolem silnice vedoucí z Rožnova do obce Hutisko-Solanec. Katastr obce zaujímá plochu 764 ha a žije zde asi 1000 obyvatel. Obec je známá především narozením fotbalisty Milana Baroše, který začal svou fotbalovou kariéru v místním klubu TJ Modrá hvězda Vigantice. Celá obec se nachází v CHKO Beskydy. [16]
24
2.5.6 Hutisko-Solanec Obec vznikla sloučením Hutiska a Solance v roce 1960. Osada Hutisko (název odvozen od sklářských hutí) byla založena v roce 1666, osada Solanec (rok založení 1657) dostala název podle vrchu Soláň, pod kterým leží. V obci se nachází jediný pomník svého druhu v Evropě věnovaný paní Charlott Garrigue-Masarykové, manželce prvního prezidenta T. G. Masaryka. Nejstarší kulturní památkou v obci je kostel sv. Josefa (r. 1748) vyzdoben freskami akademického malíře Františka Podešvy, žijícího na Soláni. Dřevěný dům Fojtství č. p. 15 v Hutisku (r. 1785) dnes slouží jako stylová valašská hospoda. Rozloha obce je 2990 ha a počet obyvatel asi 2000. Přírodní památkou je „Poskla“ (rašelinné louky a smilkové pastviny) o rozloze 2,5 ha. V letních měsících lze v obci využít koupaliště s tenisovými kurty, množství turistických a cykloturistických tras v CHKO Beskydy. V zimním období můžete navštívit některé ze čtyř lyžařských středisek a spoustu upravených běžeckých tratí. [4]
2.5.7 Dolní Bečva První zmínky o osadě jsou z roku 1597. Obec se rozkládá na horním toku řeky Bečvy, je vzdálená 4 km na východ od Rožnova pod Radhoštěm. Má rozlohu 2006 ha a počet obyvatel 1800. Katastr obce je výškově značně členitý, střed obce je položen v nadmořské výšce 427 m, vrchol Radhoště na severní hranici katastru má 1129 m n. m. Nejstaršími památkami v obci jsou dřevěná zvonice z roku 1835 na Pavlově louce, zděná kaplička z roku 1848 v Horním Rozpitém, římskokatolický kostel sv. Antonína Paduanského s farou a lipovou alejí z roku 1905. Nejvýznamnějším turistickým cílem je kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti vysvěcena v roce 1898 (nejvýše položena církevní stavba v ČR), kamenný kříž před kaplí z roku 1805, sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1931 a socha boha Radegasta od sochaře Albína Poláška z roku 1931. Na tradiční Cyrilometodějskou pouť, která se koná 5. července se každoročně vydávají tisíce poutníků i běžných turistů. [3]
25
2.5.8 Prostřední Bečva Obec vznikla na přelomu 16. a 17. století pasekářskou kolonizací, první písemná zmínka pochází z roku 1676, hlavním zaměstnáním obyvatel byla pastva dobytka a práce v panských lesích. Rozloha obce je 2345 ha s počtem 1700 obyvatel. Obec je jedním z nejvýznamnějších rekreačních středisek v oblasti Beskyd. Areál Pusteven je národní kulturní památka. Turistická ubytovna Maměnka, Libušín, Stará hospoda, zvonička a salaš je seskupení dřevěných budov z let 1891–1898 navržených architektem Dušanem Jurkovičem v duchu valašské a slovenské lidové architektury. Na Pustevny vede sedačková lanovka z Trojanovic-Ráztoky, středisko je křižovatkou turistických stezek, cyklostezek a naučných stezek Radegast a Čertův mlýn. V zimním období je v areálu v provozu několik lyžařských vleků a jsou udržovány stopy pro běžkaře. Na území obce je přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn (1206 m n. m.) s pralesovitými porosty a výskytem rysa ostrovida. V roce 1995 byl v obci dokončen Sportovně rekreační areál u Zavadilky a v roce 2001 dostavěn a vysvěcen kostel, který je novou dominantou obce. [13]
2.5.9 Horní Bečva Nejstarší písemná zmínka o Horní Bečvě je z roku 1659. Obyvatelstvo se živilo kácením dřeva, sběrem lesních plodů, výrobou šindelů a dřevěného nádobí a chovem ovcí. V roce 1792 byl postaven kostel svatého Jana a Pavla. Katastrální výměra 4241 ha a počet obyvatel je 2500. Svou geografickou polohou je Horní Bečva vyhledávaným místem k letní i zimní rekreaci. V obci je více než 500 soukromých chat a několik desítek rekreačních a hotelových zařízení. Celoročně je možno využívat značených turistických tras, v létě je zde možnost koupání v přehradní nádrži (5 ha), na svazích obce je 6 lyžařských areálů a běžecké trasy. [12]
26
3 Praktická část Význam města Rožnov pod Radhoštěm pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Rožnovsko. Cílem bakalářské práce je analyzovat význam strategických dokumentů z let 2007–2013 pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Rožnovsko. Vyhodnotit formy partnerské spolupráce institucí, firem a zapojení veřejnosti. Výsledky analýzy aplikovat na praktických příkladech. Úkolem praktické části je: prezentovat strategické dokumenty z let 2007–2013 pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Rožnovsko, představit tvorbu strategického plánu, integrovaného plánu rozvoje území, regionálního operačního programu Střední Morava a jejich naplňování (výzvy), zhodnotit čerpání dotací ROP SM, vybrat typické zdárně ukončené projekty, vytvořit SWOT analýzu mikroregionu Rožnovsko na základě osobních, rozhovorů se zástupci samosprávy, soukromými podnikateli a veřejnosti, aplikovat výsledky analýzy na praktickém příkladu, zhodnotit význam města Rožnova pod Radhoštěm v mikroregionu.
27
3.1 Strategické dokumenty Graf 1: Schéma tvorby strategických dokumentů
Strategický plán mikroregionu (2006)
Průzkum mezi
Integrovaná rozvojová
Průzkum
poskytovateli
strategie cestovního ruchu
mezi
služeb
(IRSCR)
návštěvníky
(nabídka)
(poptávka)
Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Regionální operační program Střední Morava (ROP SM)
Výzva č 6/2008
Výzva č. 15/2009
Aktualizace Integrovaného plánu rozvoje území Rožnovska 2010
2012
Výzva č. 21/2010
Výzva č. 34/2012
Výzva č. 25/2011
Výzva č. 36/2012
Zdroj: Vlastní zpracování 28
3.1.1 Strategický plán rozvoje mikroregionu V roce 2006 byl navržen strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko tak, aby vedení mikroregionu, místní podnikatelská společnost a nestátní neziskové organizace cítili zodpovědnost za budoucnost mikroregionu a řešili nejzávažnější problémy takovým způsobem, aby došlo ke zlepšení hospodářského rozvoje, infrastruktury, kvality života a rozvoje turistického ruchu. Významnou okolností tvorby dokumentu je možnost získávání finančních prostředků v rámci národních zdrojů, v rámci strukturálních fondů EU a Iniciativ společenství. [31]
3.1.2 Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu Město Rožnov pod Radhoštěm mohlo získat z evropských zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu v letech 2007–2013 až 130 milionů korun. Částku vyčlenil Zlínský kraj, pokud město připraví a prosadí tzv. integrované projekty, tedy projekty, které podporují rozvoj cestovního ruchu ve městě i mikroregionu. Město bylo vybráno jako významná turistická destinace, která díky svému rozvoji může přilákat turisty, kteří tak navštíví i další místa regionu případně i kraje. V rámci přípravy na čerpání uvedených prostředků ze Strukturálních fondů byla pro Rožnovsko zpracována tzv. Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu (IRSCR). Pro přípravu této strategie byla vybrána společnost JVM-RPIC, s. r. o. ze Zlína. [29] Jedná se o dokument mapující situaci v oblasti cestovního ruchu na Rožnovsku. Měl za úkol nalézt silná a slabá místa (SWOT analýza), ale především navrhnout a rozpracovat nejefektivnější řešení rozvoje v podobě konkrétních integrovaných projektů (aktivity, projekty a programy). [29] SWOT analýza v IRSCR Výchozí SWOT analýza byla předložena v květnu 2006. Silné stránky (Strengths) dostatečné zdroje kvalifikované pracovní síly, příznivá vzdělanostní struktura obyvatel reflektující potřeby mikroregionu, poměrně kvalitní dopravní obslužnost obcí autobusovou dopravou,
29
standardní pokrytí území mikroregionu pevnými telefonními linkami i signálem mobilních operátorů, významné dlouhodobé postavení regionu jako deviza k rozvoji cestovního ruchu - existence významných turistických cílů, množství ubytovacích kapacit v turistických centrech a sportovních zařízení pro letní i zimní rekreaci, existence málo frekventovaných komunikací vhodných pro cyklistickou dopravu, existence turistického informačního centra, množství pořádaných kulturně společenských a sportovních akcí v centru mikroregionu. Slabé stránky (Weeknesses) odlehlost mikroregionu vůči správním centrům kraje a ČR, nedostatek kapitálu na investice do infrastruktury, poměrně krátká průměrná doba pobytu turistů v mikroregionu, nevyvážené podmínky pro společenské, kulturní a sportovní vyžití pro místní občany a turisty, nedostatečná kvalitativní úroveň infrastruktury a služeb pro účastníky cestovního ruchu, špatná dostupnost a napojení mikroregionu na dálniční a rychlostní komunikace, špatná dopravní prostupnost regionu, špatný technický stav místních komunikací a nedostatečná infrastruktura pro dopravu v klidu, nedostatečná propagace cestovního ruchu jako důležitého ekonomického odvětví mezi obyvateli, nedostatek kvalifikovaných pracovníků v cestovním ruchu (např. jazyková vybavenost), nedostatek finančních prostředků na údržbu historických památek, kulturních a sportovních zařízení, málo rozvinutá agroturistika, nedostatečné podmínky pro kongresovou turistiku, málo rozvinutá infrastruktura pro cyklistickou dopravu. 30
Příležitosti (Opportunities) zlepšování legislativních podmínek pro podnikatele, rozvíjení partnerství a spolupráce veřejné správy, soukromého sektoru a neziskových organizací, maximální využití stávajících podpůrných programů vč. prostředků EU a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro zřízení nových pracovních míst, adaptace struktur na nové podmínky a zkvalitňování infrastruktury pro rozvoj, cestovního ruchu v návaznosti na rostoucí poptávku po turistických atraktivitách v regionu, rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií, certifikace služeb v oblasti cestovního ruchu, růst infrastruktury pro cestovní ruch, další rozšíření sítě cyklotras a cyklostezek, podpora všech forem odborného vzdělávání včetně poradenství. Hrozby (Threats) odliv kvalifikovaných pracovních sil v oblasti cestovního ruchu, preference sociálních příjmů před příjmy pracovními zvláště u nízkopříjmových skupin profesí (další růst dlouhodobé nezaměstnanosti), nedostatečná podpora malých a středních podnikatelů v oblasti cestovního ruchu, nízká dostupnost úvěrů pro podnikatelské subjekty, neochota akceptovat cestovní ruch jako jeden z pilířů ekonomiky regionu, rostoucí konkurence jiných turistických destinací s komplexním marketingem, pokračující chátrání místních komunikací a silnic I. II. a III. tříd na území mikroregionu z důvodu nedostatku finančních prostředků na jejich opravy, nárůst automobilové osobní a nákladní dopravy, restriktivní politika státních orgánů v oblasti životního prostředí, otevření dolu Frenštát. [29]
31
Aktivity, projekty a programy IRSCR Aktivity, projekty a programy jsou rozpracovány do tří opatření. [29] Image mikroregionu a marketing propagace mikroregionu (mapy, propagační materiály), vytváření podmínek pro tvorbu turistických produktů a balíčků (spolupráce provozovatelů sportovišť, lyžařských areálů a ubytovacích a stravovacích zařízení v mikroregionu), mediální prezentace (společné internetové stránky). Služby v cestovním ruchu společný rezervační a informační systém, rozšíření a zkvalitnění služeb cestovního ruchu, certifikace služeb a zařízení, vytvoření sítě informačních míst. Infrastruktura v cestovním ruchu značení, informační tabule a mobiliář, budování, rekonstrukce, modernizace a údržba infrastruktury pro aktivní trávení volného času, budování, rekonstrukce a modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení, další formy turistiky (agroturistika, kongresová turistika). V prvním jednání Řídícího výboru projektu „Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu“ /IRSCR/ Města Rožnova pod Radhoštěm konané dne 15. 2. 2007 se upozorňuje, že částka 130 milionů korun za 7 roků není nijak vysoká a bude stačit na realizaci přibližně 3–4 velkých projektů, které budou nosné pro přínos v cestovním ruchu. V průběhu roku 2007 Zlínský kraj zajistil zpracování Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu v souladu s metodikou Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. Strategie cestovního ruchu byla východiskem pro zpracování Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ) Rožnovska. [28]
32
3.1.3 Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Integrovaným plánem rozvoje území (IPRÚ) se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných projektů, které směřují k rozvoji cestovního ruchu v daném území, s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. IPRÚ jsou vždy předkládány oprávněným předkladatelem a musí splňovat podmínku projednání s veřejností a dále je nezbytné, aby respektovali princip partnerství. IPRÚ jsou předkládány Regionálnímu operačnímu programu Střední Morava (ROP SM). Mikroregion Rožnovsko patří mezi Integrované plány rozvoje území Horního Vsacka, Luhačovicka a Rožnovska. [27] Regionální operační program Střední Morava (ROP SM) Obrázek 5: Logo regionálního operačního programu Střední Morava
Zdroj: http://www.rr-strednimorava.cz/ ROP SM je určen pro region soudržnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého a Zlínského kraje. Regionální operační program NUTS II Střední Morava (Územní statistická jednotka – v ČR regiony soudržnosti) spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 657,39 mil. € (cca 18,54 mld. Kč), což činí přibližně 2,46 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 116,01 mil. €. [21] ROP NUTS II Střední Morava navazuje svým obsahem na Programový dokument ROP SM. Prováděcí dokument obsahuje podrobné informace o implementaci programu, prioritních osách, oblastech podpory a jednotlivých opatření včetně specifikace potenciálních příjemců podpory. O podporu mohou žádat kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, Správa železniční dopravní cesty, provozovatelé drážní dopravy, zájmová sdružení, nestátní neziskové organizace, podnikatelé, vlastníci nemovitostí v památkových zónách a další. [21]
33
ROP SM obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. [21] Cestovní ruch je v prioritní ose č. 3, pro ten je vyčleněno z fondů EU 121,6 mil. €, což je 18,5 % ROP SM. V seznamu podporovaných projektů jsou např. rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu a lázeňství vč. návazné infrastruktury, vybudování jednotného systému turistických okruhů, naučných stezek, navigačních tabulí, rekonstrukce kulturní či technické památky nebo kulturní zajímavosti vč. návazné infrastruktury, modernizace, výstavba nebo rozšíření ubytovacího zařízení vč. sportovních zařízení, služeb v rámci incentivní a kongresové turistiky, rozvoj a obnova areálu pro sjezdové či běžecké lyžování vč. návazné infrastruktury, komplexní a jednotný marketing turistické destinace, propagace regionálních produktů cestovního ruchu, zřízení jednotného informačního systému apod. [21] Naplňování IPRÚ Rožnovsko Pro řízení, tvorbu a výběr jednotlivých plánů a projektů, byla ustanovena pracovní skupina, ve které jsou zástupci obcí, hotelů, restaurací, Valašského muzea v přírodě, Klubu českých turistů, TJ Rožnov a další. [28] Ve druhé polovině prosince 2007 byli vybráni externí zpracovatelé IPRÚ (pro Rožnovsko společnost JVM-RPIC, spol. s. r. o.) a byla vyhlášena výzva k předkládání projektových záměrů rozvoje cestovního ruchu v daných oblastech (výzvy zveřejněny na webových stránkách Zlínského kraje a obcí). Indikativní seznam těchto záměrů pak byl přílohou IPRÚ. [28]
34
V IPRÚ byly definovány aktivity, které naplňují cíle a strategii rozvoje cestovního ruchu Rožnovska: Pro veřejný a neziskový sektor: Rekonstrukce/výstavba areálů a zařízení pro realizaci exteriérových a/nebo interiérových aktivit sportovního i nesportovního typu, Rekonstrukce/Výstavba areálů určených pro zimní aktivity, Vybudování
sítě
turistických
cílů,
turistických
okruhů
a
jednotného
informačního a navigačního systému, Budování přístupových komunikací a centrálních parkovišť. [28] Pro podnikatelský sektor: Rekonstrukce/výstavba ubytovacích zařízení vyššího kvalitativního typu, Rekonstrukce/výstavba areálů a zařízení pro realizaci exteriérových a/nebo interiérových aktivit sportovního i nesportovního typu, Rekonstrukce/výstavba areálů určených pro zimní aktivity. [28] Úřad regionální rady vyhlásil pro podnikatele a pro subjekty z veřejného + neziskového sektoru 2 výzvy – výzvu č. 06/2008 a výzvu č. 15/2009. Aktivity definované v IPRÚ Rožnovsko byly projekty předloženými v rámci výše uvedených výzev naplněny. [28] Proto byla v roce 2010 zpracována aktualizace IPRÚ Rožnovska. Nové aktivity byly podkladem pro vyhlášení výzev č. 21/2010 a 25/2011. [28] V průběhu 04-05/2012 byla zpracovávána další
aktualizace
IPRÚ
Rožnovska
a vyhlášeny výzvy č. 34/2012 a 36/2012. [28]
35
Přehled čerpání dotací ROP SM ve vybraných oblastech podpory - IPRÚ Rožnovsko Tabulka 1: Přehled schválených projektů pro nepodnikatelské subjekty (veřejný a neziskový sektor)
Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/ipru-roznovsko-cl-847.html Z tabulky vyplývá, že pro výzvu č. 6/2008, platnou 23. 4. 2008–26. 6. 2008 byla alokace (tzn. přidělení omezených zdrojů) 40 000 000 Kč, čerpáno 23 147 594 Kč (asi 57 %), z toho 20 020 639 Kč bylo přiděleno na výstavbu či obnovu areálu sportovního typu a 3 126 955 Kč na vybudování sítě turistických cílů, turistických okruhů a jednotného navigačního systému s centrálním bodem ve formě informačního centra na území mikroregionu. [28]
36
Pro výzvu č. 15/2009, platnou 29. 9. 2009–26. 11. 2009 byla alokace 76 800 000 Kč a čerpáno pouze 10 283 769 Kč (13 %), z toho 1 689 541 Kč na rekonstrukci víceúčelového hřiště a 8 594 228 Kč turistický cíl Jurkovičovu rozhlednu. [28] Výzva č. 21/2010, platná 9. 8. 2010–9. 9. 2010 alokace 40 000 000 Kč a čerpáno 4 232 555 Kč (10,5 %), z toho 1 545 469 Kč na informační centrum a 2 687 088 Kč na přístupovou komunikaci ke ski areálu. [28] Výzva č. 25/2011, platná 20. 6. 2011–22. 8. 2011 alokace 23 400 000 Kč a čerpáno 21 526 902 Kč (91 %) na rekonstrukci či výstavbu objektů v existujících areálech a zařízeních poskytující služby z oblasti cestovního ruchu. [28] Z uvedeného přehledu vyplývá, že veřejné intervence pomohly zkvalitnit dané území, ale zdaleka se nevyužily vyčleněné finanční prostředky, zejména ve výzvě č. 21/2010 a 15/2009, kdy se čerpalo pouhých 10 %–13 %. Ukazuje se, že předkládané projekty nejsou dobře připravené.
37
Tabulka 2: Přehled neschválené projekty pro nepodnikatelské subjekty Podoblast podpory
Stav (zjednodušeně)
Převažující místo realizace
Turistické vycházkové okruhy - Valašská Bystřice
12.3.1.1
neschválen
Valašská Bystřice
Rekonstrukce koupaliště Zubří
12.3.1.1
neschválen
Zubří
Rekonstrukce koupaliště Vigantice
12.3.1.1
neschválen
Vigantice
Centrální parkoviště pro návštěvníky
12.3.1.1
neschválen
Zubří
Regionální informační centrum Rožnov p. R.
12.3.1.1
neschválen
Rožnov p. R.
Valašské virtuální centrum
12.3.1.1
neschválen
Rožnov p. R.
Venkovní průplavový bazén Rožnov pod Radhoštěm
12.3.1.1
neschválen
Rožnov p. R.
Rozšíření sportovně-rekreačního areálu Bučiska - betonový skatepark
12.3.1.1
neschválen
Rožnov p. R.
Multifunkční budova v Dolní Bečvě - fitcentrum
12.3.1.1
neschválen
Dolní Bečva
Valašskobystřický nultý kilometr - parkoviště pro turisty
12.3.1.1
neschválen
Valašská Bystřice
Vybudování přístupových komunikací a záchytného parkoviště sportovního areálu Bučiska
12.3.1.1
neschválen
Rožnov p. R.
Dovybavení sportovního areálu v Dolní Bečvě
12.3.1.1
neschválen
Dolní Bečva
Název projektu
Zdroj: Integrovaný plán rozvoje území Rožnovska Odmítnuté projekty představují ve velké míře snahu obcí posílit investice ve prospěch občanů, bez většího významu pro cíle v oblasti cestovního ruchu. Jedná se o aktivity, které jsou zahrnuty v rámci IPRÚ jako žádoucí, ale nejsou prioritou veřejné intervence. Z tohoto pohledu se jeví jako velmi efektivní systém hodnocení projektů v rámci ROP NUTS2 Střední Morava, který dokázal projekty tohoto typu vyřadit z veřejné intervence. [28]
38
Tabulka 3: Přehled schválených projektů pro podnikatelské subjekty (podnikatelský sektor)
Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/ipru-roznovsko-cl-847.html Na výzvu č. 6/2008 bylo alokováno 50 000 000 Kč čerpáno 55 330 476 Kč (110 %), z toho 33 564 146 Kč na modernizaci, výstavbu, stavební úpravy nebo rozšíření ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu na úroveň 3* a více. 21 766 330 Kč na rekonstrukce areálů pro realizaci exteriérových nebo interiérových aktivit sportovního i nesportovního typu. [28] Pro výzvu č. 15/2009 byla alokace 74 700 000 Kč čerpáno 68 596 005 Kč (91 %), z toho 67 210 005 Kč na modernizaci, výstavbu, stavební úpravy nebo rozšíření ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standartu na úroveň 3* a více. 1 386 000 Kč bylo přiděleno na obnovu sportovního areálu pro zimní aktivity. [28] Výzva č. 21/2010 alokace 7 000 000 Kč, čerpáno 3 000 000 Kč (43 %) na dobudování sportovního areálu.
39
Výzva č. 34/2012 alokace 16 000 000 Kč, čerpáno 24 830 981 (155 %) na rekonstrukci nebo výstavbu objektů a turistických atraktivit v existujících areálech a zařízeních případně v místech vhodného využití přírodních podmínek, poskytující služby jak sportovního, tak i nesportovního typu pro cestovní ruch. [28] Z uvedeného vyplývá, že podnikatelský sektor je v čerpání dotací mnohem úspěšnější než veřejný a neziskový sektor. Investice nejsou směřovány pouze do rozvoje ubytovacích kapacit, ale rovněž do oblasti zkvalitnění atraktivity území.
40
Tabulka 4: Přehled projektů pro podnikatelské subjekty v administraci
Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/ipru-roznovsko-cl-847.html Výzva č. 36/2012 alokace je 4 500 000 Kč, výše dotace dle žádostí je 2 993 593 Kč na podporu odstranění nedostatků (rekonstrukce, dostavba, modernizace) v úrovni kvality služeb v objektech pro ubytování a stravování. Žádosti jsou v administrativním řízení. Je vidět, že výzva 36/2012 vyšla vstříc malým a středním podnikatelům.[28]
41
Tabulka 5: Přehled neschválené projekty pro podnikatelské subjekty Podoblast podpory
Stav (zjednodušeně)
Převažující místo realizace
Vybudování zasněžování a osvětlení areálu Mečová
12.3.3.1
neschválen
Horní Bečva
Hotel Zámeček Rožnov p. R.
12.3.3.1
neschválen
Rožnov p. R.
CITY hotel Rožnov pod Radhoštěm
12.3.3.1
neschválen
Rožnov p. R.
Přestavba hotelu Energetik na SANATORIUM SENIOR
12.3.3.1
neschválen
Rožnov p R.
Modernizace Ski areálu RALIŠKA
12.3.3.1
neschválen
Horní Bečva
Malá rodinná farma s činností pro rozptýlené bydlení a agroturistiku
12.3.3.1
neschválen
Prostřední Bečva
Relaxačně sportovní centrum hotelu MESIT Horní Bečva
12.3.3.1
neschválen
Horní Bečva
Vybudování zasněžování a osvětlení areálu SKI Mečová na Horní Bečvě
12.3.3.1
neschválen
Horní Bečva
Revitalizace bývalého hotelu Wolf na sportovně-relaxační a regenerační centrum AROMA
12.3.3.1
stažen
Prostřední Bečva
Modernizace ski areálu U Sachovy studánky na Horní Bečvě
12.3.3.1
neschválen
Horní Bečva
Rozšíření sportovně-relaxačního centra Fittsport o nové služby - Bowling
12.3.3.1
neschválen
Rožnov p. R.
Modernizace ski areálu U Sachovy studánky na Horní Bečvě
12.3.3.1
neschválen
Horní Bečva
Výstavba hřišť a další infrastruktury při wellness hotel Energetik
12.3.3.1
neschválen
Rožnov p. R.
Název projektu
Zdroj: Integrovaný plán rozvoje území Rožnovska Odmítnuté projekty představují ve velké míře investice do ubytování, případně do doplňkových zařízení menšího významu u stávajících ubytovacích zařízení, nejsou prioritou veřejné intervence. Projekty předložené a neschválené ukazují na problém se schopností dát obsah vymezeným cílům. Tento problém se dotýká především lidského potenciálu v daném území (zkušenosti, inspirace, znalosti, vzdělání). [28]
42
3.2 Vybrané projekty z ROP SM 3.2.1 Veřejný a neziskový sektor Jako první je uveden projekt, který byl realizován na celém území mikroregionu. Turistické značení mikroregionu Rožnovsko (výzva č. 6/2008) Předmětem projektu bylo lepší, jednotnější a efektivnější značení kulturních a turistických cílů v mikroregionu Rožnovsko (obce: Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Valašská Bystřice, Vidče, Vigantice a Zubří). Projekt si kladl za cíl zlepšení informovanosti turistů a jejich navedení k význačným kulturním a turistickým cílům na území Rožnovska, a tím zlepšení atraktivnosti Rožnovska a přispění k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. [25, 33] Přínosem projektu je jeden vytvořený produkt pro orientaci a směrování návštěvníků. Výstupem asi 496 dopravních značek pro motoristy, 5 okruhů místní orientačních systémů pro pěší (pro obce Horní Bečva, Dolní Bečva, Valašská Bystřice, Vidče, Rožnov pod Radhoštěm). [25] Tabulka 6: Realizovaný projekt Turistické značení mikroregionu OFICIÁLNÍ NÁZEV PROJEKTU:
Turistické značení mikroregionu Rožnovsko
PRIORITNÍ OSA:
3 Cestovní ruch
OBLAST PODPORY:
3.1 Integrovaný rozvoj CR
PODOBLAST PODPORY: PŘÍJEMCE:
Město Rožnov pod Radhoštěm
ADRESA:
Masarykovo náměstí 128, 756 61, Rožnov pod Radhoštěm
VÝDAJE PROJEKTU CELKEM:
1 557 490 Kč
DOTACE ROP STŘEDNÍ MORAVA:
1 402 721 Kč
DOBA REALIZACE PROJEKTU:
01. 04. 2009–01. 09. 2009
Zdroj: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/muzea-galerie-a-jine-volnocasoveaktivity/stredni-morava/turisticke-znaceni-mikroregionu-roznovsko.html#objekt 43
Jurkovičova rozhledna (výzva č. 15/2009) Cílem projektu bylo vybudovat v Rožnově pod Radhoštěm, významné turistické destinaci Zlínského kraje, novou atraktivitu - turistický cíl, jelikož Rožnovsko nenabízí dostatek celoročně využitelných atraktivit pro návštěvníky regionu. Vznikla tak zcela nová rozhledna dle návrhu slavného architekta Dušana Sama Jurkoviče. Přínos je jedno nově vytvořené pracovní místo a zatraktivnění města. Výstupem je návštěvnost v období sezonního otevření (15. 4. 2013–28. 10. 2013) 30 501 osob. [8, 30] Tabulka 7: Realizovaný projekt Jurkovičova rozhledna OFICIÁLNÍ NÁZEV PROJEKTU:
Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm
PRIORITNÍ OSA:
3 Cestovní ruch
OBLAST PODPORY:
3.1 Integrovaný rozvoj CR
PODOBLAST PODPORY:
3.1.1 výzva k předkládání projektů naplňující IPRÚ Rožnovsko
PŘÍJEMCE:
Rožnov pod Radhoštěm
ADRESA:
Masarykovo náměstí 128, 756 61, Rožnov pod Radhoštěm
VÝDAJE PROJEKTU CELKEM:
8 903 993 Kč
DOTACE ROP STŘEDNÍ MORAVA:
7 568 394 Kč
DOBA REALIZACE PROJEKTU:
15. 03. 2010–30. 06. 2012
Zdroj: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/607-jurkovicova-rozhledna-v-roznove-podradhostem.html#objekt
44
Informační centrum v Rožnově pod Radhoštěm (výzva č. 21/2010) Informační centrum v Rožnově p. R. bylo dříve umístěno ve vestibulu městského úřadu, kde nebyly žádné skladové prostory pro materiály IC, ani zázemí pro návštěvníky a pracovníky IC. Díky projektu došlo k rekonstrukci budovy č. p. 131 na Masarykově náměstí, do které se umístilo informační centrum. Bylo vybudováno veřejné WC včetně bezbariérového pro osoby se sníženou možností pohybu. Nové informační centrum poskytuje návštěvníkům možnost přístupu na internet, má k dispozici zázemí pro prostudování si poskytovaných materiálů či pro odpočinek. Pro zajištění potřeb informačního centra a zlepšení kvality jeho služeb byly vybudovány dostatečné skladové prostory, příruční sklad a také kancelář pro jednání pracovníků s dodavateli propagačních materiálů, cestovních kanceláří a dalších. Přínosem projektu je 12 307 návštěvníků po prvním roce provozu. [7] Tabulka 8: Realizovaný projekt Informačního centra v Rožnově p. R. OFICIÁLNÍ NÁZEV PROJEKTU:
Informační centrum v Rožnově pod Radhoštěm
PRIORITNÍ OSA:
3 Cestovní ruch
OBLAST PODPORY:
3.1 Integrovaný rozvoj CR
PODOBLAST PODPORY:
3.1.1 výzva k předkládání projektů naplňující IPRÚ Rožnovsko
PŘÍJEMCE:
Rožnov pod Radhoštěm
ADRESA:
Masarykovo náměstí 128, 756 61, Rožnov pod Radhoštěm
VÝDAJE PROJEKTU CELKEM:
1 796 884 Kč
DOTACE ROP STŘEDNÍ MORAVA:
1 527 351 Kč
DOBA REALIZACE PROJEKTU:
09. 01. 2012–07. 03. 2012
Zdroj: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/516-informacni-centrum-v-roznove-podradhostem.html#objekt
45
3.2.2 Podnikatelský sektor Rekonstrukce ubytovacích a sportovně relaxačních kapacit hotelu DUO Horní Bečva (výzva č. 6/2008) Budova hotelu z hlediska prostorové dispozice nesplňovala požadavky na moderní standardy ubytování a aktivní trávení volného času pro rodiny s dětmi, seniory, školy a dětské organizace a zájemce o rekondiční pobyty. Novým segmentem po přestavbě jsou tělesně postižení a málo pohybliví. Cílem projektu bylo vybudovat zařízení s možností pohybu osob se sníženou mobilitou a orientací, přizpůsobit prostředí hotelu dětem a vícečlenným rodinám. Účelem komplexní rekonstrukce byla oprava balneo centra, bazénu, vybudování bezbariérových přístupů a pokojů, rekonstrukce výtahu ke splnění normy pro postižené, vybavení hotelu informačním systémem v braillově písmu
a
zvýšení
z
dvouhvězdičkového
standardu
ubytovacích
kapacit
na tříhvězdičkový. Projekt realizoval vlastník a provozovatel nemovitosti. Přínos projektu je 96 modernizovaných lůžek, 3 228 m2 vnitřní plochy nových a zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch. [20] Tabulka 9: Realizovaný projekt Hotelu DUO Horní Bečva OFICIÁLNÍ NÁZEV PROJEKTU:
Rekonstrukce ubytovacích a sportovně relaxačních kapacit hotelu DUO Horní Bečva
PRIORITNÍ OSA:
3 Cestovní ruch
OBLAST PODPORY: PODOBLAST PODPORY:
3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby 3.1.1 Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1. Rožnovsko
PŘÍJEMCE:
SK REALTY a. s.
ADRESA:
28. října 150/2663, 702 00, Ostrava
VÝDAJE PROJEKTU CELKEM:
34 041 241 Kč
DOTACE ROP STŘEDNÍ MORAVA: 14 549 789 Kč DOBA REALIZACE PROJEKTU:
01. 03. 2009–30. 11. 2010
Zdroj: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/ubytovaci-a-restauracni-zarizeni/strednimorava/rekonstrukce-ubytovacich-a-sportovne-relaxacnich-kapacit-hotelu-duo-hornibecva.html#objekt 46
3.3 SWOT analýza mikroregionu Rožnovsko Vytvořila jsem analýzu silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb v mikroregionu Rožnovsko na základě osobních rozhovorů se zástupci samosprávy, soukromými podnikateli a veřejnosti v průběhu listopadu 2013. Zajímalo mě zejména, co se zlepšilo, zhoršilo, případně zůstalo stejné od výchozí SWOT analýzy z roku 2006 zveřejněné ve strategickém dokumentu. Silné stránky (Strengths) historický a přírodní potenciál mikroregionu, Valašské muzeum v přírodě, rozsáhlá síť dobře značených turistických tras, dostatečné množství ski areálů, nově vybudovaná cyklostezka, Jurkovičova rozhledna, zrekonstruované informační centrum, modernizace ubytovacích, stravovacích a sportovně relaxačních zařízení, nový kongresový sál, víceúčelové sportovní haly, nově vybudovaný komplex pivovaru a obnovení lázeňství, síla regionální značky. Slabé stránky (Weaknesses) špatná dostupnost a prostupnost mikroregionu, neochota ke spolupráci mezi poskytovateli služeb, nedostatečná infrastruktura na cyklostezce, krátkodobá návštěva turistů v mikroregionu, nekvalitní lidský potenciál pracující v cestovním ruchu, malé množství propagačního materiálu, nerovnoměrné celoroční využití ubytovacích kapacit, nedostatečné rozložení aktivit pro turisty v průběhu dne.
47
Příležitosti (Opportunities) budování dopravní infrastruktury, dostupnost moderních informačních a komunikačních technologií, zintenzivnění vzájemně výhodné spolupráce města a podnikatelů v cestovním ruchu, zlepšení propagace mikroregionu, zkvalitnění předkládaní projektů, lepší využití dotací, rozvoj agroturistiky.
Hrozby (Threats) neustálý růst osobní i nákladní dopravy v mikroregionu, dopravní zácpa v centru města Rožnova pod Radhoštěm, chátrání stávajících komunikací, nebudování dopravní infrastruktury, konkurence v oblasti cestovního ruchu, nedostatečná podpora malých a středních podnikatelů v cestovním ruchu, málo solventní klientela.
48
3.4 Praktický příklad projektu Rožnovské pivní lázně K aplikaci výsledků analýzy na praktickém příkladu jsem si vybrala Rožnovské pivní lázně. Jsou významnými příjemci dotací, vzorně naplňují kritéria, předkládají další projekty, jsou neuvěřitelně aktivní. Po navrácení poškozených budov přišli s nápadem obnovit tradiční rožnovský pivovar, tehdy dostali první dotaci, pokračovali projektem Rožnovské pivní lázně (r. 2009), v květnu 2013 otevírali Mořské klimatické lázně. Historie rožnovského pivovaru Historie vaření piva v Rožnově sahá do roku 1712. Byl v rukou významných šlechtických rodů Žerotínů, Fürstenberků, Kinských, Rothschildů. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otakara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystavěn pivovar. [5] Současný příběh pivovaru se začal psát roku 1912, kdy se hraběnka ze šlechtického rodu Hardeggů rozhodla zakoupit svému muži Albertu Málkovi Rožnovský pivovar od barona Rothschilda. Do Rožnova se stěhují se svými dcerami, které si berou za muže syny továrníka Fassmanna, majitele nejstarší papírny v Evropě. [5] Po znárodnění roku 1948 se stal pivovar majetkem Přerovského pivovaru, který výrobu okamžitě ukončil, sudy byly převezeny do Přerova a po válce nově instalovaná technologie rozřezána a odvezena do šrotu. Z pivovaru se stala čistička travních semen, sodovkárna a sklad zeleniny. V roce 1994 byl pivovar vrácen do rukou původních majitelů. Po 60. letech se opět začalo vařit pivo. [5, 9]
3.4.1 Projekt Rožnovské pivní lázně Projekt se zaměřil na problémové oblasti cestovního ruchu definované ve strategických dokumentech mikroregionu (Strategický plán rozvoje mikroregionu, Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu, Integrovaný plán rozvoje území), kterými jsou:
49
nízká spolupráce subjektů cestovního ruchu
krátká průměrná doba pobytu turistů v mikroregionu
nízké celoroční využití kapacit
nevhodné rozložení turistických aktivit v průběhu dne
nedostatek aktivit umožňujících relaxaci a rehabilitaci
omezenost nabídky služeb při nepříznivém počasí
Předmětem projektu bylo vybudování pivních lázní. Vznikla tak nová služba, která navazuje na tradici lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm a také na tradici výroby piva. Projekt byl realizován s několika partnery. Projekt vytvořil 8 nových pracovních míst, z toho 5 pro ženy. Byla vytvořena i další přechodná či částečná pracovní místa (např. pro slepé maséry). Přínos projektu je 8 vytvořených pracovních míst v cestovním ruchu, 520 m2 vnitřní plochy nových a zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch. [23] Tabulka 10: Realizovaný projekt Rožnovské pivní lázně OFICIÁLNÍ NÁZEV PROJEKTU:
Rožnovské pivní lázně
PRIORITNÍ OSA:
3 Cestovní ruch
OBLAST PODPORY: PODOBLAST PODPORY:
3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby 3.1.1 Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1. Rožnovsko
PŘÍJEMCE:
Rožnovské pivní lázně s. r. o.
ADRESA:
Pivovarská 6, 756 61, Rožnov p. R.
VÝDAJE PROJEKTU CELKEM:
20 132 195 Kč
DOTACE ROP STŘEDNÍ MORAVA: 10 044 300 Kč DOBA REALIZACE PROJEKTU:
05. 01. 2009–18. 12. 2009
Zdroj: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/ubytovaci-a-restauracni-zarizeni/strednimorava/roznovske-pivni-lazne.html#objekt
50
3.4.2 Mořské klimatické lázně a obnovení lázeňské stezky Projekt navázal na 1. etapu revitalizace historické budovy bývalého pivovaru, kde byly vytvořeny Rožnovské pivní lázně. Projekt mořských lázní reagoval na rostoucí zájem veřejnosti po regeneračních a detoxikačních službách a obecně na rostoucí zájem po zdravotních dovolených. Klimatické lázně simulují klimatické prostředí Mrtvého moře, které, jak je dobře známo, má velice pozitivní léčebné účinky. Obnovení lázeňské stezky v absolutní blízkosti rožnovského pivovaru navíc nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek a historický příběh. Financování projektu zatím nebylo ukončeno. [11] Přínos projektu jsou 4 nově vytvořená pracovní místa, stavební úpravy ve 3. patře, kde jsou mořské klimatické lázně, odpočívárny, sociální zařízení a recepce, ve 4. podlaží je zázemí pro personál a sociální zařízení. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch je 220 m2. Výstupem je plánována návštěvnost 5 834 osob po prvním roce provozu. V době udržitelnosti bude prokazováno naplnění těchto indikátorů. [11] Tabulka 11: Realizovaný projekt Mořské klimatické lázně OFICIÁLNÍ NÁZEV PROJEKTU:
Mořské klimatické lázně a obnovení lázeňské stezky v Rožnově p. R.
PRIORITNÍ OSA:
3 Cestovní ruch
OBLAST PODPORY: PODOBLAST PODPORY:
3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby 3.1.1 výzva k předkládání projektů naplňující IPRÚ Rožnovsko
PŘÍJEMCE:
Rožnovské pivní lázně s. r. o.
ADRESA:
Pivovarská 6, 756 61, Rožnov p. R.
VÝDAJE PROJEKTU CELKEM:
5 304 685 Kč
DOTACE ROP STŘEDNÍ MORAVA: 3 182 811 Kč DOBA REALIZACE PROJEKTU:
18. 04. 2012–10. 04. 2013
Zdroj: Dostupné z: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/602-morske-klimaticke-lazne-aobnoveni-lazenske-stezky-v-roznove-pod-radhostem.html#objekt Součástí je i „Obnovení lázeňské stezky“ v absolutní blízkosti místa realizace projektu až na vrch Kozák, která bude mít nezpevněný povrch a bude řešena v délce cca 1 km. 51
Obrázek 6: Lázeňská stezka
Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/ Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch je 1 000 m2. Momentálně je předložen projekt pod názvem Dětský park v Rožnovských pivních lázních, který zahrnuje výstavbu vnitřního dětského zábavního centra v rámci stávajících pivních lázní. Rožnovské pivní lázně svou existencí významně přispívají ke zvýšení příjezdového cestovního ruchu. Prodlužují délku pobytu návštěvníků během celého roku. Nabízejí aktivity, relaxaci a rehabilitaci v průběhu dne i při nepříznivém počasí. Jsou hnacím motorem k vzájemně výhodné spolupráci mezi podnikatelskými subjekty ve městě i celém regionu. Protože disponují jenom omezenými ubytovacími kapacitami, začali provádět dosud nevídanou věc. Posílají klienty lázní nocovat do okolních hotelů, ne ke konkurenci, ale ke spolupracovníkům. Neustálou komunikací, vstřícností a inovativními nápady si zajišťují dobré postavení na trhu. Při rozhovorech pro svou SWOT analýzu nevynechal Pivní lázně ani jeden respondent a všichni je hodnotili kladně. Společně se snaží pro zákazníky vytvořit a dostat na trh tzv. elit karty. Ty umožní, při pobytu v jakémkoli ze spolupracujících subjektů, výrazné slevy pro návštěvu jiných turistických cílů mikroregionu. Např. o 50 % zlevněný vstup do Valašského muzea v přírodě, do galerie Svět Kamenů, exkurzi do výrobny svíček Unipar nebo výrobny bio sýrů, apod.
52
4 Shrnutí a závěr práce Mikroregion Rožnovsko sdružuje 9 obcí a hlavním důvodem jeho vzniku bylo koordinované řešení společných problémů. Strategický plán rozvoje mikroregionu byl navržen roku 2006 za účelem zlepšení hospodářského vývoje, infrastruktury, kvality života a rozvoje cestovního ruchu. Dále se věnuji jen prioritní ose cestovního ruchu. Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu a Integrovaný plán rozvoje území jsou dva na sebe navazující dokumenty, které byly cíleně vypracovány, aby se mohly čerpat finanční prostředky, které byly pro oblast Rožnovska vyčleněné. Uskutečňovaly se schůzky pracovní skupiny pro cestovní ruch, ve které byli zástupci města, obcí, podnikatelského sektoru, Valašského muzea v přírodě, Klubu českých turistů i veřejnosti. Probíhaly diskuze, vznikaly návrhy na zlepšení atraktivity regionu a odborný zpracovatel je začlenil do plánu. Integrovaný plán rozvoje území byl odevzdán úřadu regionální rady, ta vyhlásila výzvy k předložení projektových záměrů rozvoje cestovního ruchu v daných oblastech. Úřad regionální rady, což je administrativní subjekt, vyhlašuje výzvu, která zpravidla trvá dva měsíce, jsou v ní definované podmínky, za jakých je možné čerpat peníze, to znamená, co musí být všechno předloženo. Projekt se zpracovává a odevzdává. Hodnotitelé vyhodnotí žádosti podle tabulek, udělí body a žádost o dotaci schválí či neschválí. Po schválení projektu je dotace přidělena, čerpání však probíhá zpětně a postupně po důkladných kontrolách a na základě předložených faktur. Sleduje se také udržitelnost projektu, která je 3 roky u veřejného sektoru a 5 let u podnikatelského sektoru. Integrovaný plán rozvoje území Rožnovska na období 2007–2013 byl dvakrát aktualizován, po každé aktualizaci byly vyhlášeny nové výzvy. Jak vyplývá ze SWOT analýzy vypracované v listopadu 2013, došlo po realizovaných projektech spolufinancovaných dotacemi z regionálního operačního programu, ke značnému zlepšení situace v oblasti cestovního ruchu. Mezi významné realizované projekty musím zmínit také cyklostezku, která vede podél Rožnovské Bečvy. Projekt Cyklostezka údolím Rožnovské Bečvy je integrovaný projekt složený ze 7 individuálních projektů, vede obcemi Zašová, Střítež nad Bečvou, Zubří, Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Prostřední Bečva a Horní Bečva. Ve výše uvedeném přehledu čerpání dotací není uvedena, protože byla financovaná z prioritní osy doprava (oblast podpory bezmotorová doprava), ale má zásadní význam pro 53
cykloturistiku v mikroregionu. Má také své nedostatky (chybějící infrastrukturu), které se snad vyřeší v dalších výzvách. Byly opraveny sportovní i rekreační areály, zrekonstruovaná koupaliště či víceúčelová hřiště, provedeno nové jednotné turistické značení v mikroregionu, vylepšeny ubytovací, stravovací a relaxační kapacity. V Hotelu Eroplán byl vybudován kongresový sál s kapacitou 150 osob. Zrekonstruovaly se prostory pro informační centrum v Rožnově pod Radhoštěm, ale propagace regionu není dokonalá a často chybějí propagační materiály. Postavil se zcela nový turistický cíl Jurkovičova rozhledna, která se dá navštívit i za méně příznivého počasí. Stále špatná je dopravní prostupnost mikroregionu. Na křižovatce u autobusového nádraží v centru Rožnova p. R. jsou několikrát denně v době dopravní špičky dlouhé kolony a to i bez turistů. Dosud se velmi pomalu rozvíjela spolupráce mezi institucemi, podnikateli a odbornou i laickou veřejností. Dobrá byla při tvorbě strategických dokumentů, v teoretické oblasti, ale značně pokulhávala při naplňování v praxi. Zásluhou spolumajitele Pivních lázní v Rožnově pod Radhoštěm PhDr. Tomáše Kupčíka Ph.D. se situace začíná měnit, řadu lidí již přesvědčil, že spolupráce je výhodnější než konkurence. Význam města Rožnova pod Radhoštěm pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Rožnovsko je podle výše uvedených skutečností více než zjevný. Město
Rožnov
pod
Radhoštěm
je
významnou
turistickou
destinací.
Jeho
nejvýznamnější kulturní památka, Valašské muzeum v přírodě, přiláká ročně na 600 000 návštěvníků. Přitažlivé je rovněž centrum města, Rožnovský pivovar s lázněmi, manufaktura Unipar, Svět Kamenů, Gibon park, koupaliště, krytý bazén s tobogánem, tenisová hala a kurty, golfové hřiště, atd. Obnovou, rekonstrukcí i budováním nových turistických cílů zatraktivňuje své postavení na trhu cestovního ruchu. Je sídlem mikroregionu Rožnovsko, sídlem správy CHKO Beskydy. Bydlí v něm skoro polovina obyvatel mikroregionu, ale na poměrně malém území. I když má na svém katastru množství ubytovacích kapacit nejrůznějšího standartu, nemůže vyhovět všem potenciálním návštěvníkům, kteří by chtěli prodloužit svůj pobyt. Rovněž postrádá areály pro zimní sporty s rozhlehlými turistickými trasami, kterými ale v dostatečné míře disponují ostatní obce mikroregionu. Zjednodušeně řečeno, Rožnov má potenciál
54
dostat návštěvníka do města, ale uspokojit jeho potřeby může daleko lépe a kvalitněji vzájemnou partnerskou spoluprací veřejného a podnikatelského sektoru na celém území mikroregionu. Společnou propagací a mediální prezentací, tvorbou zvýhodněných turistických produktů a balíčků mohou daleko lépe uspokojit klientelu. A jen spokojený návštěvník se bude znovu vracet. Během shromažďování materiálů ke své bakalářské práci jsem se setkávala s lidmi, kterým není budoucnost cestovního ruchu v mikroregionu lhostejná. Zejména soukromí podnikatelé, úspěšní příjemci dotací, překypovali nadšením a stále novými nápady a vizemi. Jen tak mohou naplnit indikátory návštěvnosti. Přeji jim i všem ostatním mnoho úspěchů a plno spokojených a vracejících se klientů, zaslouží si to.
55
Seznam použité literatura Knižní zdroje 1. BALETKA, Ladislav. Okres Vsetín. Ostrava: Profil, 1987. ISBN 48-031-87 2. ŠTIKA, Jaroslav. Etnografický region Moravské Valašsko jeho vznik a vývoj. Ostrava: Profil, 1973. ISBN 48-016-73.
Internetové zdroje 3. Historie obce Dolní Bečva. Dolní Bečva [online]. 2007 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.dolnibecva.cz/historie-obce/historie-obce 4. Historie obce. Obec Hutisko-Solanec [online]. 2013 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.hutisko-solanec.eu/1.3-historie-obce 5. Historie rožnovského pivovaru. Rožnovské pivo [online]. 2010 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: http://roznovskepivo.cz/historie-roznovskeho-pivovaru 6. CHKO Beskydy. Správa CHKO Beskydy [online]. 2013 [cit. 2013-09-15]. Dostupné z: http://beskydy.ochranaprirody.cz/ 7. Informační centrum v Rožnově p. R. Můj projekt ROP STŘEDNÍ MORAVA [online]. 2000–2013 [cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/516-informacni-centrum-v-roznove-podradhostem.html#objekt 8. Jurkovičova Rozhledna v Rožnově p. R. Můj projekt ROP STŘEDNÍ MORAVA [online]. 2000–2013 [cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/607-jurkovicova-rozhledna-v-roznove-podradhostem.html#objekt 9. Lázně zcela nového druhu. Rožnovské pivní lázně [online]. 2012 [cit. 2013-1104]. Dostupné z: http://www.roznovskepivnilazne.cz/ 10. Mikroregion Rožnovsko. CzechRepublic [online]. 1998–2013 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: http://czech.republic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=76766
56
11. Mořské klimatické lázně a obnovení lázeňské stezky v Rožnově pod Radhoštěm. Můj projekt ROP STŘEDNÍ MORAVA [online]. 2000–2013 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/602-morske-klimaticke-lazne-aobnoveni-lazenske-stezky-v-roznove-pod-radhostem.html#objekt 12. O obci Horní Bečva. Obec Horní Bečva [online]. 1998–2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.hornibecva.cz/tema/tema.phtml?id=536 13. O obci Prostřední Bečva. Obec Prostřední Bečva [online]. 2011 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://www.prostrednibecva.cz/o-obci/ 14. O obci Valašská Bystřice. Obec Valašská Bystřice [online]. 2013 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://www.valasskabystrice.cz/index.php/o-obci 15. O obci Vidče. Obec Vidče [online]. 2009 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.vidce.cz/o-obci/d-1006/p1=1016 16. Obec Vigantice. Oficiální stránky Obce Vigantice [online]. 2013 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://www.vigantice.cz/ 17. O městě. Město Zubří [online]. 2012 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.mesto-zubri.cz/texty.php?typ=2 18. O muzeu. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod radhoštěm [online]. 2010 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.vmp.cz/ 19. O Zlínském kraji. Zlínský kraj [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/ 20. Rekonstrukce ubytovacích a sportovně relaxačních kapacit hotelu DUO Horní Bečva. Můj projekt ROP STŘEDNÍ MORAVA [online]. 2000–2013 [cit. 201309-11]. Dostupné z: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/ubytovaci-a-restauracnizarizeni/stredni-morava/rekonstrukce-ubytovacich-a-sportovne-relaxacnichkapacit-hotelu-duo-horni-becva.html#objekt 21. ROP Střední Morava. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava [online]. 2013 [cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/ 22. Rožnov pod Radhoštěm. Oficiální stránky města Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2008 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/ 57
23. Rožnovské pivní lázně. Můj projekt ROP STŘEDNÍ MORAVA [online]. 2000– 2013 [cit. 2013-09-21]. Dostupné z: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/ubytovacia-restauracni-zarizeni/stredni-morava/roznovske-pivni-lazne.html#objekt 24. Turistický potenciál regionů. CzechTourism [online]. 2005–2013 [cit. 2013-1017]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turistickypotencial-regionu/ 25. Turistické značení mikroregionu Rožnovsko. Můj projekt ROP STŘEDNÍ MORAVA [online]. 2000–2013 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/muzea-galerie-a-jine-volnocasoveaktivity/stredni-morava/turisticke-znaceni-mikroregionu-roznovsko.html#objekt
Elektronické dokumenty 26. Cyklostezka údolím Rožnovské Bečvy. Oficiální stránky města Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2008–2012 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/cyklostezka-udolim-roznovske-becvy-roznov-podradhostem 27. Integrovaný plán rozvoje území. Oficiální stránky města Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2008–2012 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/integrovany-plan-rozvoje-uzemi 28. Integrovaný plán rozvoje území Rožnovska. In: Zlínský kraj [online]. 2012 [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/ipru-roznovsko-cl-847.html 29. Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu. Oficiální stránky města Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2008–2012 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/strategiecr/ 30. Jurkovičova rozhledna. Oficiální stránky města Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2008–2012 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/jurkovicovarozhledna-v-roznove-p-r 31. Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko. Oficiální stránky města Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2008–2012 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/strategicky-plan-rozvoje-mikroregionu-roznovsko 58
32. Tisková zpráva č. 229/2013 - Letní sezona v Rožnově skončila. Oficiální stránky města Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2008–2012 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/229-2013-letni-sezona-v-roznove-skoncila-narozhlednu-zamirilo-30-501-navstevniku-informacnim-centrem-proslo-23-835hostu 33. Turistické značení mikroregionu. Oficiální stránky města Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2008–2012 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.roznov.cz/turisticke-znaceni-mikroregionu-roznovsko
59
Přílohy A – Leták Jurkovičovy rozhledny B – Přehled čerpání datací ROP SM ve vybraných oblastech podpory – IPRÚ Rožnovsko C – Příklad slevového balíčku Pivních lázní v Rožnově pod Radhoštěm D – Vlastní fotografie z Valašského roku 2013
60
61
62
Slevový balíček - Moře všemi smysly. VIP péče pro 2 v mořských lázních
Cena 2 222 Kč Původní cena
Koupí ušetříte
Sleva
4 470 Kč
2 248 Kč
50 %
Vznášejte se mezi delfíny. Nadýchejte se zdravého mořského vzduchu. Naložte se do bublající mořské vody se skutečnými mořskými řasami. Zakuste blahodárné účinky moře měrou vrchovatou, aniž byste museli vytáhnout paty z rodné hroudy. Zcela nové Mořské klimatické lázně v Rožnově pod Radhoštěm jsou naprosto originální a unikátní projekt EU, který konečně přináší Čechům moře. Díky kombinaci nejmodernějších technologií, klasických lázeňských postupů a alternativního přístupu vám zprostředkuje mořskou atmosféru tak věrně, že si budete připadat jako na ostrově. Navíc s nášupem tolika ozdravných a relaxačních procedur, které ani u skutečného moře nezažijete. A to vše na palubě lodi, a přitom v Rožnovském pivovaru. Za zaváděcí cenu 2 222 Kč!
63
S kupónem získáváte pro 2 (v závorkách původní ceny před slevou):
mořské klima (95% kyslík, ozón, sůl, pára) s peelingem mořskou solí a audio programem (700 Kč)
sluneční pláž s celotělovým olejováním (700 Kč)
perličkovou koupel v mořské vodě s mořskou řasou (590 Kč)
masku na obličej z afrického bahna s mořskou řasou a eukalyptem (300 Kč)
relaxaci mezi delfíny (700 Kč)
masáže na nejmodernějších japonských akupresurních a reflexologických masážních křeslech (580 Kč)
terapii chuťových smyslů (500 Kč), zahrnuje pro oba: 1. fresh džus 2. kvasnicové pivo 3. velké grilované koleno s křupavým pečivem 4. luxusní zmrzlinu 5. ochutnávku středomořské stravy 6. neomezené pití antioxidantů
vstup do Valašského muzea v přírodě se slevou 50 % (za 200 Kč místo 400 Kč)
osušky, ručníky (200 Kč)
a jako poděkování na závěr: vánoční kosmetický dárek 64
Celkem 4 270 Kč. Pro vás se slevou 50 % jen za 2 222 Kč! Všechny procedury trvají 30 minut a absolvujete je oba. Klikněte níže na název každé procedury a zjistěte o ní víc.
Terapie mořským vzduchem Nadýcháte se jemné páry sycené 95% kyslíkem, ozonem a mlhou s rozptýlenou mořskou solí. Vaše tělo vstřebá skrze dech a kůži vše, co nabízí mořské klima. Půlhodina v tomto prostředí vám dá tolik jako 2 dny u moře. Aby byl zážitek kompletní, nabídneme vám fresh džus, peeling mořskou solí a zaposloucháte se do audio programu, který vás provede technikami dechu. Sluneční terapie Dobijete se světlem na sluneční louce. Naolejujeme vás rychlovstřebatelným ultramastným mlékem s mořskou řasou. Zavřete oči, zaposloucháte se do zvuků moře a krásně se opálíte. Bez škodlivého UV záření!
65
Perličková koupel v mořské vodě s mořskou řasou Naložíte se spolu do bublající mořské vody v dřevěné dvojkádi. Se skutečnými mořskými řasami. Bublání usnadní vstřebávání jódu z řas i minerálů ze soli Mrtvého moře. Na obličej dostanete masku z afrického bahna s mořskou řasou a eukalyptem, která ve vašem těle nastartuje regenerační a detoxikační proces. Abyste se nenudili, nabídneme vám ke koupeli ještě zmrzlinový pohár. Delfíní světelná relaxační terapie Jedinečný relaxační koncept, při kterém zažijete, jaké to je být mezi živými delfíny. Terapie působí proti únavě a vyhoření. Při hyperaktivitě a emoční labilitě. Nad rámec balíčku vám vřele doporučujeme okusit s 10 % slevou jakoukoli z ostatních lázeňských služeb jako:
focení a interpretace aury
výživové poradenství
celotělové bahenní zábaly
antistresovou terapii bioenergetickým působením
atd.
66
Chcete-li, dopravíme vás vlakem z jakéhokoli místa Moravy tam i zpět jen za 100 Kč/osobu. A z jakéhokoli místa Čech tam i zpět jen za 300 Kč/osobu. Přejete si v Rožnově přenocovat? Tady je zvýhodněná nabídka ubytování: Vybírejte z ubytování (cena za noc pro 2, možná i přistýlka včetně zvířete):
přímo v pivovaru (1 290 Kč); nové pokoje v podkroví; snídaně formou švédských stolů
Hotel Bečva*** (700 Kč); servírovaná snídaně; 10–15 min. chůze
Hotel Relax*** (1 000 Kč); neomezený vstup do vnitřního bazénu (v létě i venkovního ohřívaného); snídaně formou švédských stolů; 15–20 min. chůze, 10 min. autem
Hotel Eroplán**** nebo Horal**** (1 290 Kč); oba s hodinovým volným vstupem do wellness a snídaní formou švédských stolů; 20 min. chůze, 10 min. autem
Sport Art Hotel Prostřední Bečva**** (1 290 Kč); s bazénem a snídaní formou švédských stolů
67
Obrázek 7 a 8: Zvonečkový medový jarmark
Obrázek 9 a 10: Anenská pouť
Obrázek 11 a 12: Den řemesel a setkání kovářů
68