VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
S o u č a s n ý s t a v a p e r s p e k t i v y ro z v o j e cestovního ruchu v Pardubickém kraji Bakalářská práce
Autor: Iva Fibikarová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011
Copyright © 2011 Iva Fibikarová
Anotace FIBIKAROVÁ Iva: Současný stav a perspektivy rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Cílem teoretické části bakalářské práce je popsat předpoklady pro cestovní ruch v Pardubickém kraji a vývoj cestovního ruchu v této oblasti za posledních deset let, tj. v období 2000 – 2009. Výkon hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu Pardubického kraje dále porovnat v rámci České republiky a kraje Vysočina. Kraj Vysočina byl vybrán z toho důvodu, ţe společně s Pardubickým krajem vykazuje nejmenší výkony v návštěvnosti hostů mezi jednotlivými kraji. Bakalářská práce zároveň popisuje vývoj návštěvnosti zahraničních hostů v Pardubickém kraji. Pro tuto práci byl sestaven dotazníkový průzkum mezi příjemci dotací z Evropské unie v oblasti cestovního ruchu v Pardubickém kraji, jehoţ výsledky jsou hlavním cílem praktické části. Klíčová slova: cestovní ruch, Pardubický kraj, kraj Vysočina, Strukturální fondy Evropské unie
Annotation FIBIKAROVÁ Iva:. Current status and prerequisites for tourism development in Pardubice Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervizor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Qualification grade: bachelor. Jihlava 2011. Theoretical part of this thesis is to describe prerequisites for tourism in Pardubice Region and the development of tourism in this area in last ten years, i.e. 2000 - 2009. Execution of collective accommodation establishments of tourism in Pardubice Region compare with data from Vysočina Region and with Czech Republic too. Vysočina Region was chosen because of the fact that together with the Pardubice Region, there is the smallest execution of tourism across the county. For this thesis was carried special research between the money receivers from the European Union Structural Funds in tourism in Pardubice Region and the results are the main contents of the practical part. Key words: Tourism, Pardubice Region, Vysočina Region, EU Structural Funds
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za jeho odbornou pomoc, připomínky a vedení práce.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Předmluva Hlavním důvodem pro zvolení tématu bakalářské práce byla skutečnost, ţe Pardubický kraj vykazuje nejmenší výkon cestovního ruchu v porovnání s ostatními kraji České republiky. Tato práce se pokouší do určité míry stav analyzovat a případně zjistit moţné příčiny takové skutečnosti. Zároveň bylo účelem práce zjistit pomocí dotazníkového šetření informace o čerpání z fondů Evropské unie a identifikovat úskalí, která jsou s ţádostí o dotaci, podáním návrhu a realizací projektu spojené. Teoretická část je věnována analýze předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Jedná se především o stanovení potenciálu kulturně historického dědictví, technických či přírodních památek, sportovního a rekreačního potenciálu či kulturních moţnostech, které lze realizovat v Pardubickém kraji. V praktické části bylo mimo jiné záměrem provést analýzu vývoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji za posledních deset let. Tento vývoj porovnat s krajem Vysočina a to z toho důvodu, ţe společně s Pardubickým krajem vykazuje nejmenší výkony v cestovním ruchu mezi všemi kraji. Údaje byly dále porovnány s výkonem cestovního ruchu celé České republiky, díky čemuţ lze stanovit podíl Pardubického kraje na tomto výkonu. Další kapitolu tvoří dotazníkové šetření mezi příjemci dotací z Evropské unie. Účelem tohoto výzkumu je stanovení nejčastějších komplikací a problémů, s nimiţ se zájemci o dotaci z Evropské unie musí vypořádat.
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek č. 1: Administrativní členění Pardubického kraje Obrázek č. 2: Znak Pardubického kraje Obrázek č. 3: Prapor Pardubického kraje Obrázek č. 4: Logo Pardubického kraje
Graf č. 1 – Vývoj návštěvnosti zahraničních hostů v Pardubickém kraji (2000 - 2009) Graf č. 2 – Druhé místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009) Graf č. 3 – Třetí místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009) Graf č. 4 – První místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009) Graf č. 5 – Páté místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009) Graf č. 6 – Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích (2000 - 2009) Graf č. 7 – Výkon hromadných ubytovacích zařízení v krajích (2000 - 2009) Graf č. 8 – Prvotní zdroj informací o výzvě k předkládání návrhů Graf č. 9 – Další zdroje informací o výzvě k předkládání návrhů Graf č. 10 – Hodnocení projektantů v PAAK Graf č. 11 – Zájem o případnou spolupráci při tvorbě dalšího projektu s PAAK Graf č. 12 – Problémy při přípravě a během realizace projektu Graf č. 13 – Administrativní náročnost Graf č. 14 – Dostatečná výše dotace Graf č. 15 – Obdrţení dotace v očekávané výši Graf č. 16 – Specifikace dalších finančních zdrojů Tabulka č. 1: První místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009) Tabulka č. 2: Výkony hromadných ubytovacích zařízení, údaje pro Českou republiku, Pardubický kraj a Vysočinu (2000 - 2009) Tabulka č. 3: Seznam příjemců dotací, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření Tabulka č. 4: Motivy a cíle pro tvorbu projektů Tabulka č. 5: Znalost projektu PAAK Tabulka č. 6: Vyuţití projektu PAAK Tabulka č. 7: Existence komplikací, kvůli kterým by bylo nutné dotaci vrátit
Seznam použitých zkratek CR
Cestovní ruch
EU
Evropská unie
HUZ
Hromadná ubytovací zařízení
HDP
Hrubý domácí produkt
MK
Marketing
ČR
Česká republika
PAAK
Projekt posílení administrativní a absorpční kapacity
RRAPK
Regionální a rozvojová agentura Pardubického kraje
MOF
Mezinárodní operní festival
ŘSD ČR
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Dr.
Doktor
Pard.
Pardubický
tur.
Turistický
tzv.
Tak zvaný
tj.
To jest
č. p.
Číslo popisné
obl.
Oblast
Seznam příloh 1 Příloha zakladatelské smlouvy Destinační společnosti Východní Čechy Stanovy Destinační poučnosti Východní Čechy 2 Dotazník pro příjemce dotací z fondů Evropské unie v oblasti cestovního ruchu v Pardubickém kraji
Obsah 1
Úvod
1
2
Potenciál cestovního ruchu v Pardubickém kraji
2
2.1 Geografická poloha a umístění
2
2.2 Administrativní rozdělení a rozloţení obyvatelstva
2
2.3 Přírodní podmínky
3
2.3.1 Průmysl a jeho negativní dopady na ţivotní prostředí
2.4 Dopravní infrastruktura
4
2.5 Propagace cestovního ruchu v Pardubickém kraji
5
2.5.1 Destinační společnost Východní Čechy
2.6 Kulturně historické dědictví
5 5
2.6.2 Zámky
6
2.6.3 Sakrální památky
8
2.6.4 Národní kulturní památky
9
2.6.5 Další atraktivity
10
2.7 Technické památky
11
2.8 Přírodní památky a krajina
12
2.9 Kulturní vyţití
12
2.9.1 Kulturní události
12
2.9.2 Kulturní subjekty
15
Vývoj návštěvnosti zahraničních hostů v Pard. kraji (2000 – 2009) 3.1 Analýza návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí
4
5
2.6.1 Hrady
2.10 Sportovní a rekreační potenciál 3
3
Analýza výkonu hromadných ubytovacích zařízení CR podle krajů
16 18 18 22
4.1 Návštěvnost v HUZ podle krajů
22
4.2 Porovnání výkonů HUZ mezi Pardubickým krajem, Vysočinou a ČR
23
5
Marketingový výzkum mezi příjemci dotací Evropské unie v Pard. kr. 24 5.1 Seznam příjemců dotací, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření
24
5.2 Dotazníkové šetření
25
5.2.1
Prvotní zdroj, ze kterého se příjemci dotací dozvěděli o výzvě
25
5.2.2
Další zdroje vyuţité pro zjištění informací pro projekt
26
5.2.3
Motivy a cíle, které příjemci dotací uvedli jako důvod pro projekt
27
5.2.4
Znalost projektu PAAK
28
5.2.5
Vyuţití projektu PAAK při zpracování jednotlivých projektů
28
5.2.6
Hodnocení práce projektantů v PAAK
28
5.2.7
Zájem o případnou další spolupráci s PAAK
29
5.2.8
Problémy, na které zpracovatelé projektu narazili
30
5.2.9
Hodnocení příjemců dotací na administrativní náročnost
31
5.2.10 Ohodnocení výše získané dotace
31
5.2.11 Získání dotace ve výši, která byla očekávaná
32
5.2.12 Vyuţití dalších finančních prostředků pro projekt vyjma fondů EU
32
5.2.13 Specifikace dalších zdrojů ve financování projektů
33
5.2.14 Existence komplikací, kvůli kterým by bylo nutné dotaci vrátit
33
6
Závěr
34
7
Seznam pouţitých zdrojů
36
8
Přílohy
43
1 Úvod Cestovní ruch v dnešní době jiţ rozhodně nepatří mezi součásti národních hospodářství, které mají menší vliv. Toto odvětví se naopak v mnoha zemích značně rozvíjí a tvoří významný podíl na ekonomice dané země. Výkony cestovního ruchu však mohou být v různých zemích a oblastech velmi rozdílné. Míra rozvoje cestovního ruchu je jedním z hledisek, podle kterých se dá rozpoznat vyspělost států. Na druhou stranu ale není vţdy pravidlem, ţe země, která má vyšší podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu, je bezpodmínečně vyspělá. Cestovní ruch v České republice tvoří přibliţně 9 aţ 11% podílu na HDP. Významný rozvoj nastal po roce 1989, kdy získali všichni lidé bez ohledu na politickou příslušnost moţnost vycestovat do zahraničí. Zároveň se také Česká republika tímto zpřístupnila pro všechny cizince, kteří by měli zájem právě tuto zemi navštívit. Mezi nejnavštěvovanější oblasti České republiky patří Praha, Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký a Středočeský kraj. Pardubický kraj bohuţel zaujímá poslední místa ve výkonu cestovního ruchu. Je však nutné brát v potaz skutečnost, ţe tento kraj patří rozlohou mezi menší a jednoduše řečeno má zcela odlišnou úroveň předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu neţ například Hlavní město Praha či Český Krumlov. Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat vývoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji za posledních deset let, tj. postavení v rámci České republiky a srovnání s krajem Vysočina, dále vývoj návštěvnosti zahraničních hostů. Práce se dále zabývá potenciálem cestovního ruchu v Pardubickém kraji, jako například kulturně historický potenciál, technické a přírodní památky, sportovní a rekreační potenciál či moţnosti kulturního vyţití v tomto kraji. V praktické části je provedeno dotazníkové šetření mezi příjemci dotací z fondů Evropské unie v oblasti cestovního ruchu.
1
2 Potenciál cestovního ruchu v Pardubickém kraji 2.1 Geografická poloha a umístění Pardubický kraj leţí především v oblasti Východních Čech a s rozlohou 4 519 km² patří mezi menší kraje České republiky. Severní část kraje sousedí s polským Dolnoslezským vojvodstvím. Ostatní část regionu sousedí na severozápadě s Královéhradeckým krajem, na západě se Středočeským krajem, na jihozápadě s krajem Vysočina, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem a na východě s Olomouckým krajem (1).
2.2 Administrativní rozdělení a rozloţení obyvatelstva Pardubický kraj je územně rozdělen na čtyři okresy - Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Nejlidnatějším okresem a zároveň krajským městem jsou Pardubice s počtem obyvatel 168 367. Z hlediska cestovního ruchu se kraj dělí na turistické oblasti. Mezi ně patří turistická oblast Pardubicko, Chrudimsko – Hlinecko, Orlické hory a Podorlicko, Českomoravské pomezí, kraj Bedřicha Smetany a Bohuslava Martinů, Králický Sněţník, Hradecko, Kladské pomezí a Podzvičínsko (1).
Obrázek č. 1: Administrativní členění Pardubického kraje
Zdroj: Český statistický úřad 2
Obr. č. 2: Znak Pardubického
Obr. č. 3: Prapor Pardubického
kraje
Obr. č. 4: Logo Pardubického
kraje
kraje
Zdroj: www.pardubickykraj.cz
2.3 Přírodní podmínky Severozápadní část Pardubického kraje zaujímá Polabská níţina, která přechází ve zbytku území do pahorkatin a vrchovin. V jiţní oblasti kraje se z části nachází Ţďárské vrchy a do severovýchodní části kraje vstupují Orlické hory. Nejvyšším bodem je Králický Sněţník s 1423 metry nad mořem. Nejvýznamnější řekou je bezesporu Labe a dále jeho přítok Chrudimka. Pardubickým krajem zároveň částečně protéká řeka Orlice. Nachází se zde také přehrady, písníky a rybníky. Mezi nejvýznamnější vodní nádrţe patří Sečská přehrada, Pastviny či Paříţov. Rybníkářství v okolí Lázní Bohdaneč vznikalo jiţ na přelomu 15. a 16. století, avšak časem některé rybníky zanikly. V současné dobře jsou rybníky nejčastěji vyuţívány jako chovné nebo pro relaxaci obyvatel. Největší rybníky jsou Bohdanečský a Komárovský rybník, Sopřečský rybník, Dlouhý nebo Buňkov. Nejnavštěvovanější písníky jsou Mělice – Lohenice nebo Hrádek. 2.3.1 Průmysl a jeho negativní dopady na ţivotní prostředí V Pardubickém kraji jsou zastoupena různá odvětví průmyslu, přičemţ nejvýznamnější roli hrají chemický průmysl, strojírenství a také potravinářský průmysl. V některých oblastech se projevuje značný dopad na ţivotní prostředí. V tomto ohledu jsou Pardubice a jejich okolí především díky chemickému a potravinářskému průmyslu znečišťovány nejvíce ze všech měst v kraji. Znečištění se projevuje
například
silným
zápachem
vznikajícím
při
výrobě
chemikálií 3
(SYNTHESIA), zpracovávání ropy (PARAMO) a praţením surovin (KÁVOVINY) či výrobou piva v místním pivovaru. Dalšími negativními dopady jsou znehodnocení krajiny a to zejména v okolí areálů zmiňovaných firem nebo zvýšení hustoty provozu na silnicích (logistické centrum FOXCONN) a s tím spojené zhoršené ovzduší výfukovými plyny.
2.4 Dopravní infrastruktura V kraji se nachází letiště Pardubice, které je vyuţíváno jak pro civilní, tak vojenské účely. Pravidelné linky jsou vypravovány do ruského hlavního města Moskvy. Dále civilní letiště funguje především v letní sezóně, kdy přepravuje charterové lety cestovních kanceláří do Řecka, Bulharska či Turecka. V současné době chystá firma EBA, která letiště vlastní investici do rozvoje letiště za pomoci Evropských fondů (2). Pro Pardubický kraj je velmi významná ţelezniční doprava, jelikoţ tento kraj leţí na dopravním uzlu Praha - Brno / Olomouc. Díky této skutečnosti je doprava mezi městy Praha - Pardubice - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová - Svitavy / Lanškroun velmi frekventovaná (3). Tento ţelezniční uzel je dobře navázán i na další města v kraji, takţe cestování po kraji vlakem bývá snadno dostupné. Silniční síť patří k nejhustším v zemi (4), avšak kvalita silnic je většinou nevyhovující. Vzhledem k nedostatečným finančním investicím bývají silnice opravovány pouze provizorně, coţ způsobuje, ţe po krátkém období bývají znovu ve špatném stavu. V roce 2007 se začala u Opatovic nad Labem stavět největší dálniční křiţovatka v zemi, která je významným silničním uzlem na trase Pardubice – Praha. V současné době je také diskutován obchvat města Chrudim a to především kvůli velmi častým dopravním zácpám, které mají mimo jiné negativní vliv i na ovzduší ve městě. Lodní doprava v kraji je provozována po řece Labi především za účelem turistického vyţití. Na výletní lodi Arnošt z Pardubic existují tři trasy do Brozan, Srnojed či Kunětic. Turisté však nabídku sluţeb výletní lodě vyuţívají pouze zřídka a tak radnice v současné době řeší problém, zda loď a její provoz zachovat nebo zrušit.
4
2.5 Propagace cestovního ruchu v Pardubickém kraji 2.5.1 Destinační společnost Východní Čechy Destinační společnost Východní Čechy byla zaloţena jako zájmové sdruţení, přičemţ měla jedenáct zakládajících členů. Společnost má sídlo v Pardubicích a společně s oddělením krajského úřadu pro regionální rozvoj a cestovní ruch tvoří hlavního realizátora propagace cestovního ruchu v Pardubickém kraji. „Hlavním předmětem činnosti DSVČ je realizace aktivit směřujících k rozvoji destinace jako rozvojové jednotky mezinárodně konkurenceschopné na trhu cestovního ruchu.“ (Horáková, 2009, 3 s.) Tyto aktivity zahrnují především koordinaci, prosazování a hájení zájmů politiky cestovního ruchu, propagaci a marketingové aktivity pro rozvoj cestovního ruchu v kraji. Dále obsahují identifikaci značky „Východní Čechy“, koordinaci a spolupráci s jednotlivými informačními centry v kraji, jejich podporu a tvorbu marketingové strategie pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci. (5) Kompletní seznam aktivit Destinační společnosti Východní Čechy je obsaţen v příloze č.1: Příloha zakladatelské smlouvy - Stanovy Destinační společnosti Východní Čechy. Tato společnost mimo jiné vytvořila oficiální turistický portál Pardubického kraje, kde můţeme najít informace o historických památkách, konaných kulturních akcích, tipy na výlet, dále nabízí nápady, jak aktivně strávit čas v Pardubickém kraji. V neposlední řadě zde najdeme také uţitečný plánovač výletu či nabídku sluţby, která skýtá tipy na ubytování, restaurace, informace o dopravě, lázních či kongresech.
2.6 Kulturně historické dědictví 2.6.1 Hrady Pozdně gotický hrad Kunětická hora, kterému je přezdíváno „Kuňka“, leţí mezi městy Pardubice a Hradec Králové. Ačkoliv je tento osamocený vrch vysoký pouhých 307 metrů nad mořem, je vidět zdaleka (6). V současné době je hrad po zdařilé rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti a hojně navštěvován. Koná se zde mnoţství kulturních akcí, pod 5
hradem se nachází oblíbená restaurace s velkým dětským hřištěm, kterou vyuţívají především cyklisté a rodiny s dětmi. Vedle restaurace jsou výběhy zdejší zoo farmy. Pardubice jsou s Kunětickou horou spojeny cyklostezkou, kterou značně vyuţívají i bruslaři. Zřícenina hradu Košumberk se nachází nedaleko Skutče v okresu Chrudim. Hrad byl vystaven v gotickém stylu a později přestaven v renesančním duchu. Ruiny hradu jsou zakonzervovány a v zachovalé budově purkrabství bylo zřízeno muzeum hradu (7). Nedaleko města Polička se nachází hrad Svojanov, který je jedním z nejstarších hradů v České republice. Je jediným hradem, kde můţete nalézt společně prvky gotiky a empíru. V dnešní době se zde pořádají šermířské slavnosti, koncerty a divadelní představení (8). Hrad Litice nalezneme na toku Divoké Orlice, nedaleko města Ţamberk. Většina hradu se zřítila, avšak část paláce a hradní věţ se podařilo restaurovat. Největší rozmach hradu byl v období 15. století. Hrad je zpřístupněn veřejnosti (9). Zříceninu hradu Lichnice můţeme navštívit v turistické oblasti Chrudimsko – Hlinecko. Lichnice se nachází v Ţelezných horách, poblíţ města Třemošnice. Hrad pochází z poloviny 13. století. Kaţdým rokem se zde pořádají rockové a folkové festivaly, šermířské turnaje a dětské dny (10). Kulturní památka hrad Rychmburk se rozkládá v blízkosti města Skuteč na Chrudimsku. Hrad pochází z počátku 13. století a do současné doby se poměrně dobře zachoval. Momentálně v prostorách hradu sídlí domov důchodců a pro tento účel byl zámek přestavěn a restaurován. Veřejnosti je přístupné nádvoří a zahrady s expozicí dřevěných soch (11). 2.6.2 Zámky Pardubický zámek byl původně tvrz, která byla za dob pánů z Pernštejna přestavena na renesanční zámek. Se zámeckým parkem tvoří dominantu historického centra Pardubic. Zámek prošel v devadesátých letech rozsáhlou rekonstrukcí a v současné době zde sídlí Východočeské muzeum a galerie (12). Zámek je zpřístupněn veřejnosti.
6
Státní zámek v Litomyšli, je jedním z největších renesančních zámků v republice a je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Od roku 2010 je zpřístupněno muzeum historických klavírů a divadelních kulis a také zámecké podzemí, které je vhodné především pro milovníky adrenalinu. Kaţdoročně se zde koná operní festival Smetanova Litomyšl (13). Zámecký areál v Moravské Třebové patří mezi další významné pozdně renesanční památky, které můţeme v Pardubickém kraji naleznout. Nachází se přímo v centru města Moravská Třebová na místě původního hradu. Původní hrad však bylo třeba zbořit, jelikoţ zde vznikl v polovině 19. století ničivý poţár (14). Nové Hrady jsou renovovaným rokokovým zámkem, který leţí mezi Skutčí a Litomyšlí. Celý areál je vybudován ve stylu francouzských letních sídel a je oblíbeným místem pro pořádání svatebních obřadů. V letním období je zde k vidění barokní divadélko ze stříhané zeleně. Sídlo zde má také První české muzeum cyklistiky a ve zdejší farmě můţeme narazit na jeleny či daňky. V současné době zde probíhá výstavba oranţerie a hotelu. Návštěvníci se mohou občerstvit v zámeckém restaurantu nebo kavárně (15). Zámek ve Slatiňanech byl původně tvrz, která byla v pozdější době přestavena na renesanční zámek. Materiál tvrze byl však pouţit na výstavbu zámku a nic se z ní tedy nedochovalo. V prostorách zámku se nachází Hipologické muzeum, které je svým rozsahem největší v Evropě. Se zámkem je také spjat zdejší hřebčín, kde je chován starokladrubský kůň (16). Zámek Choltice najdeme na Přeloučsku. Původní tvrz byla v 17. století přebudována na zámek. V jeho areálu můţeme navštívit muzeum hudebních nástrojů či oboru. V zámku je zbudován hudební klub, kvůli kterému byla přizpůsobena část interiéru a prostor. Autor práce je toho názoru, ţe umístění takového typu zábavního střediska není vhodné do prostor zámku. Jako důvody lze uvést především znečištění okolí zámku opilci, nenávratné změny v interiéru při budování materiální základny diskotéky a otřesy hlasité hudby, které mohou rozrušovat ostatní výzdobu zámku a jeho strukturu. Městys Choltice v současné době usiluje o přestavbu zámku za pomoci fondů z Evropské unie (17).
7
Zámek v Letohradě je vystaven v barokním stylu a nachází se zde hotel, restaurace, škola a knihovna. V roce 2002 byla otevřena stálá zámecká expozice, kde můţeme vidět dobově zařízené komnaty (18). V Nasavrkách se nachází renesanční zámek, který byl přebudován z původní tvrze. Zajímavostí je expozice „Po stopách Keltů“, která tématem navazuje na Keltskou vesnici Archeoparku Nasavrky, jejíţ pozůstatky byly nedaleko Nasavrk nalezeny (19). Na místě, kde dnes stojí zámek Ţamberk, se dříve nacházela tvrz, která byla v dobách renesance přestavena na zámek, avšak v pozdější době byl tento zámek přebudován v barokním stylu. K budově náleţí rozlehlý park, který je zpřístupněn veřejnosti. Tato pamětihodnost se nachází v turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko (20). 2.6.3 Sakrální památky Klášter v Králíkách byl původně kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie a posléze zde byl dostavěn klášter servitů. Vystřídalo se zde několik dalších řádů, aţ byl nakonec klášter v 50. a 60. letech vyuţit jako vězení pro kněze. Nachází se zde Svaté Schody, jeţ jsou kopií schodiště v hradu Antonia v Jeruzalémě. Po těchto schodech měl údajně kráčet Jeţíš Kristus k soudnímu stolci Piláta (21). Pozůstatek románských časů můţeme naleznout v České Třebové, kde se nachází Rotunda svaté Kateřiny. Tato rotunda je zároveň jedinou památkou z tohoto období v celých Východních Čechách (22). Kostel sv. Bartoloměje se nachází na místě původního kláštera, jeţ byl zničen za husitských válek v historickém centru Pardubic. Chrám je vystaven v pozdně gotickém stylu a na architektuře je znát vliv pozdější renesanční přestavby (23). Ranně barokní kostel Panny Marie na Chlumku tvoří dominantu města Luţe. Kaple, na jejímţ místě dnes stojí kostel je poutním místem jiţ od 17. století. Místo si oblíbil především řád jezuitů, kteří si nedaleko kostela nechali vystavět vlastní rezidenci (24). Ve městě Jevíčko se nachází synagoga, která byla vystavěna na konci 18. století. Původně stála na jejím místě dřevěná synagoga, která však vyhořela při poţáru města. Od poloviny 20. století ji začala uţívat československá husitská církev a v dnešní době budova slouţí k výstavám a koncertům (25). 8
Ţidovský hřbitov a synagogu v Heřmanově Městci můţeme naleznout v okrese Chrudim. V této oblasti je ţidovské osídlení doloţeno zhruba aţ do 15. století. Původní synagoga byla několikrát přemístěna. Současná synagoga původně v barokním stylu byla později přestavena do novorománského slohu. Vedle synagogy se nachází ţidovská škola, která byla původně s budovou modlitebny propojena. Mezi další památky patří ţidovský hřbitov, který má rozlohu téměř 4 km² a je situován na okraji města (26). 2.6.4 Národní kulturní památky Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem vznikl jiţ v 16. století a je tak nejstarším velkým hřebčínem na světě. Chov koní je rozdělen na hřebčín v Kladrubech nad Labem a hřebčín ve Slatiňanech u Chrudimi. V Kladrubech se chovají bělouši a ve Slatiňanech vraníci. V současné době je Kladrubský hřebčín značně zchátralý a vyţaduje rekonstrukci (27). Památník Leţáky se nachází nedaleko vesnice Miřetice na Chrudimsku. Pietní území je zde na připomínku vyhlazení vesnice Leţáky, které následovalo po atentátu na Heydricha. Ukrývali se zde parašutisté s vysílačkou Libuše, která umoţnila navazování spojení s Londýnem a podporu českého odboje. Nacisté vedli mylně pátrání po původcích atentátu do zdejší osady. Celá vesnice byla po smrti Heydricha vypálena a srovnána se zemí. Muţi byli eskortováni na Zámeček v Pardubičkách, kde byli následně popraveni, ţeny byly odvlečeny do koncentračního tábora a děti byly odvedeny do Lodţe a poté je většinou čekala smrt (28). Pietní území Zámeček v Pardubičkách, které leţí na okraji města Pardubice, bylo za druhé světové války sídlem německé policie a SS. Existovala zde také střelnice, která byla nacisty během heydrichiády pouţívána jako popraviště. Počet obětí zdejšího teroru se zde vyšplhal aţ na dvě stě lidí (29). Zajímavostí radnice v Poličce je její architektonická struktura. Původně gotická budova s věţí ve svém středu je totiţ ze všech stran obehnána novější radnicí, která je vystavěna v barokním stylu. V polovině 90. let zde bylo zprovozněno městské muzeum a galerie (30). Krematorium v Pardubicích je unikátem českého architektonického stavitelství. Bylo vystaveno roku 1923 ve stylu art deco, jako první české krematorium. Budova je 9
povaţována za nejvýstřednější projev kubismu v období nového československého státu. Počáteční ohlasy byly velmi pozitivní, avšak v období funkcionalismu bylo krematorium zatracováno. Nyní je budova znovu oceňována pro své jedinečné pojetí (31). Kostel Sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi je z větší části dřevěným kostelem, který byl původně vystavěn v gotickém stylu. S budovou kostela je propojen barokní dřevěný most se sedlovou střechou (32). Novogotický kostel Sv. Jakuba Většího v Poličce byl nejprve postaven v gotickém slohu a později upraven v barokním stylu. Při poţáru města byl však natolik zachvácen poţárem, ţe ho bylo nutné strhnout a postavit na jeho místě současný novogotický kostel (33). Mezi další národní kulturní památky Pardubického kraje patří také Pardubický zámek, zámek v Litomyšli, hrad Kunětická hora a zámek Slatiňany. Tyto pamětihodnosti byly jiţ uvedeny v odstavcích 2.6.1 a 2.6.2. 2.6.5 Další atraktivity Miniaturu hradu nazvanou Kočičí hrádek, najdeme nedaleko Slatiňan na Chrudimsku. Byla postavena na přelomu 19. a 20. století a určena k zábavě zámeckým dětem. Největší zájem o něj tak beze sporu projeví děti, avšak zaujme i dospělé (34). Perníkové hejtmanství se rozkládá pod hradem Kunětická hora v okrese Pardubice. Ve zdejším lese je umístěna perníková chaloupka, ve které sídlí Jeţibaba, která hodným dětem rozdává perníčky. Perníkové hejtmanství však neskýtá pouze jednu chaloupku, ale i několik dalších domů, kde můţete mimo jiné navštívit například Muzeum perníku či úřad hejtmanství. Koná se zde mnoţství kulturních akcí jako Perníkiáda, výstava Perníkářské dílny Jeţibaby, výstavy tisíců perníků nebo ukázka Otesánkovi mlsárny (35). Nedaleko od Nasavrk v okrese Chrudim se nachází pozůstatky jednoho z největších keltských oppid u nás. Zdejší oppidum mělo rozlohu přibliţně třicet hektarů. Dochovaly se dvojité a trojité valy, které jsou však v dnešní době zarostlé stromy. Více se o tomto oppidu můţeme dozvědět na nedalekém zámku v Nasavrkách, kde je otevřena expozice s názvem „Po stopách Keltů“ (36). 10
Hřebčín ve Slatiňanech je součástí Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Chovají se zde vraníci starokladrubského koně. V současné době se zde chová na 250 starokladrubských vraníků. Poblíţ hřebčína se nachází zámek, ve kterém je zprovozněno Hipologické muzeum (37).
2.7 Technické památky Nejstarší technickou památkou Pardubického kraje je Opatovický kanál. Jedná se o umělé vodní dílo, které bylo vybudováno v 15. a 16. století. Kanál je vybudován od Opatovic nad Labem a teče aţ do Semína, kde se vlévá do Labe. Jeho současná celková délka je 32,5 kilometrů, přičemţ byl kanál zkrácen zhruba o 1,5 kilometrů. V tehdejší době byl kanál silně spjat s obdobím rybníkářství ve Východních Čechách a plnil funkci zásobárny vody pro rybniční síť této oblasti. V tomto období byl rybníkářstvím proslulý právě Pardubický kraj, čímţ se nechali později inspirovat stavitelé rybníků v okolí Třeboně. Postupem času však podstatná část rybníků zanikla (38). Tvrz Bouda je další významnou technickou památkou Pardubického kraje. Nalezneme ji v Orlických horách. Tvrz byla vybudována v rámci Československého opevnění v třicátých letech minulého století. Bouda je unikátní mírou své zachovalosti a rozlohou. Bunkr se skládá z šesti objektů a v podzemí se nachází téměř dva kilometry chodeb a sálů. Objekt byl schopen celkem pojmout aţ 400 vojáků včetně techniky. V prostorách tvrze je zprovozněno muzeum Československého opevnění, kterému se věnuje odstavec 2.9.2. pod názvem Kulturní subjekty (39). V Mladějově můţeme navštívit úzkorozchodnou ţeleznici, která má délku jedenáct kilometrů. Trať byla vystavena ve dvacátých letech minulého století. V nedávné době dráha prošla rekonstrukcí, takţe v letním období je moţnost vyuţít ji pro projíţďky v dobové parní lokomotivě. Původně byla dráha určena pro přepravu kamene a dřeva. V Mladějově je také zprovozněno Muzeum průmyslových ţeleznic (40). Ve městě Polička se nachází unikátně dochované gotické opevnění města, které má co do zachovalosti středoevropský význam. Současné opevnění bylo postavené v polovině 14. století. Tvořilo ho devatenáct věţí a jeho celková délka byla 1220 metrů. Hradby obehnávají celé historické centrum města. Na prohlídku opevnění je moţné zajistit průvodce v Centru Bohuslava Martinů (41).
11
V turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko se poblíţ Pastvin nachází viadukt přes údolí Divoké Orlice. Tato technická památka byla postavena ve čtyřicátých letech minulého století (42).
2.8 Přírodní památky a krajina Toulovcovy Maštale jsou přírodní rezervace, která se rozkládá na území Loučenské tabule a Českomoravské vrchoviny, v horním povodí řeky Novohradky. Tato oblast zaujímá rozlohu přibliţně 1084 hektarů. Nejhodnotnější jsou v této rezervaci tzv. Budislavské skály, které jsou v podstatě několika skalnatými údolími s pískovcovými útvary (43). Národní přírodní rezervaci Králický sněţník můţeme nalézt v okrese Ústí nad Orlicí. Dříve byl také nazýván Kladský Sněţník a je třetím nejvyšším pohořím České republiky. Nejvyšší vrchol se tyčí do výšky 1424 metrů nad mořem a je pojmenován stejně jako pohoří, na kterém se nachází. Celá rezervace sčítá rozlohu 1695 hektarů (44). Přírodní rezervace Zemská brána patří se svou rozlohou 88 hektarů mezi menší chráněná území. Tato oblast se rozprostírá v Orlických horách, při toku Divoké Orlice. Dominantou je především kamenný most, který byl vybudován na přelomu 19. a 20. století (45).
2.9 Kulturní vyţití 2.9.1 Kulturní události Velká pardubická České pojišťovny je často nazývána jako nejtěţší překáţkový dostih Evropy. O prestiţi tohoto závodu jistě vypovídá i fakt, ţe v roce 2007 se dostihu zúčastnila dcera britské královny princezna Anna. Jeho historie sahá do roku 1874, avšak jiţ desetiletí před tím se v okolí Pardubic konaly dostihy. Hlavní dráha dostihu má 2200 metrů, ale dráha závodu Velké pardubické má celých 6900 metrů, přičemţ je zde umístěno na třicet jedna překáţek. Tento závod kaţdým rokem přiláká do celého města Pardubice mnoţství jak domácích, tak zahraničních turistů. Nejvíce navštěvují
12
dostihy kromě Čechů Němci, Poláci, Britové a Francouzi. Závod se koná vţdy o prvním či druhém říjnovém víkendu (46). Závod plochodráţních motorek, nazvaný Zlatá přilba města Pardubic má také dlouholetou tradici. Do současné doby se konalo jiţ 62. ročníků. I tento závod se můţe pochlubit rozmanitou mezinárodní účastí. Do Pardubic kaţdoročně přijíţdějí Švédové, Dánové, Rusové, Poláci, Britové, Němci, Maďaři, Chorvati, Američané či Australané (47). Akce je pořádána buď o prvním či druhém víkendu v říjnu. Czech Open je mezinárodní festival šachu a her, který se kaţdoročně koná od poloviny do konce července v Pardubicích. Na tuto kulturní akci přijíţdí velmi široké spektrum zahraničních hráčů reprezentujících státy Evropy, blízkého Východu a dokonce i Asie (48). Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Letos se bude pořádat jiţ 53. ročník této operní akce. Festival se kaţdoročně koná především na zámku v Litomyšli na přelomu června a července a trvá zhruba tři týdny. Kaţdoročně se zde představí mnoţství domácích i zahraničních hudebních těles a pěvců (49). Další navštěvovanou kulturní akcí Pardubického kraje je bezesporu Aviatická pouť, jejíţ jednadvacátý ročník se bude konat právě v roce 2011. Akce se koná na letišti v Pardubicích, vţdy o prvním červnovém víkendu a těší se velkému zájmu návštěvníků nejen z Pardubického kraje (50). Kaţdoročně se v Pardubicích koná regionální část filmového festivalu Febio Fest. Akce je pořádána v dubnu v prostorách pardubického multikina Cinestar.
Nabízí filmy
z celého světa v distribučních předpremiérách, coţ znamená, ţe návštěvníci mohou shlédnout jednotlivé snímky ve značném časovém předstihu, neţ budou filmy uvedeny do kin (51). Mezinárodní festival pěveckých sborů Bohuslava Martinů se koná v Poličce. Tato kulturní akce, která nabízí i soutěţ pěveckých sborů v několika kategoriích se koná vţdy na konci června. Do současné doby se konalo jiţ dvanáct ročníků této soutěţe a vystřídalo se zde na dvě stě pěveckých sborů. Zajímavostí festivalu je, ţe zúčastněné sbory vystupují jak na historických památkách v celém Pardubickém kraji, tak na vybraných historických místech v Praze (52). 13
Festival Smíchu má jedenáctiletou tradici a je pořádán Východočeským divadlem v Pardubicích. Tato kulturní akce trvá vţdy jeden týden v druhé polovině března. Návštěvník se můţe zúčastnit sedmi komediálních her, které přestavují souhrn toho nejlepšího, co v této kategorii za předešlý rok vzniklo. Doprovodné akce se konají na Malé scéně a v Kulturním domě Hronovická (53). Dalším festivalem, který je pořádán v Pardubicích, je Folklorní festival Pardubice – Hradec Králové. Jako termín konání vybrali pořadatelé první víkend v červnu, avšak akce je zahájena jiţ tzv. Pernštýnskou nocí, která se koná vţdy v pátek před víkendem Folklorního festivalu. Hlavní náplní jsou vystoupení jednotlivých folklorních skupin, avšak s festivalovým veselím jsou spojené i další doprovodné akce jako například historický jarmark lidové tvorby a řemesel či ochutnávky původních pokrmů (54). Polička je jedním z měst, kde se koná festival Jeden svět. Tento festival je zaměřen na dokumentární filmy o lidských právech a je pořádán organizací Člověk v tísni, pod záštitou Václava Havla. Akci kaţdým rokem navštíví zhruba sto tisíc návštěvníků v různých městech, kde je festival organizován. (55) Jazzový festival v Poličce v roce 2011 oslaví svůj patnáctý ročník. Událost se koná vţdy v polovině měsíce dubna pod záštitou Tylova domu a Divadelního spolku Tyl. Festival do Poličky kaţdoročně přiláká stovky jazzových nadšenců (56). Pardubické městské slavnosti jsou rozděleny na dvě období, tj. jarní a podzimní slavnosti. Jarní část je nazvána Zrcadlo umění a koná se v měsíci červnu. Náplní kaţdého dne je odkaz jednotlivých umění, jeţ jsou různě zpodobněny ve městě. Podzimní část propojuje dvě nejvýznamnější kulturní akce v Pardubicích - Zlatou přilbu a Velkou pardubickou České pojišťovny, koná se v říjnovém týdnu mezi těmito sportovními svátky. V tomto období je moţné v Pardubicích shlédnout mnoţství jak hudebních, tak jiných kulturních akcí v divadlech, galeriích či klubech (57). Mezinárodní festival Jazz Dance Open se koná ve Východočeském divadle v Pardubicích ke konci června. Akce patří do kategorie soutěţních a tanečních projektů s mezinárodní účastí. Udílejí se zde ceny nejen poroty, ale i diváků (58). Pardubické hudební jaro kaţdým rokem pořádá Komorní filharmonie v Pardubicích. V roce 2011 se bude konat jiţ 31. ročník této slavnosti váţné hudby. Představuje se zde mnoţství domácích i mezinárodních těles (59). 14
Pardubický festival vína se koná na konci srpna v prostorách zámku v Pardubicích. Své produkty zde vystavuje mnoţství vinařů a prodejců vína z Čech a Moravy. V rámci této kulturní akce se koná Pardubická vinařská noc, jeţ je oslavou onoho zmiňovaného moku, jak lze jiţ z názvu vytušit (60). Mezinárodní festival dětských sborů se koná vţdy v lichém roce v průběhu listopadu. Tato kulturní akce byla zaloţena roku 1999 Doc. Ing. Vlastislavem Novákem. Festival trvá tři dny a to od pátku do neděle. Vyvrcholením této kulturní události je sborová chrámová hudba, která se koná na zámku v Pardubicích (61). Udílení cen Františka Filipovského za filmový dabing je nejvýznamnější českou akcí svého druhu u nás. Festival probíhá kaţdoročně v září, ve městě Přelouč, které se nachází v okrese Pardubice. Při hodnocení se zohledňují současné i celoţivotní výkony herců, celých filmů či seriálů. Ceny jsou ztvárněny keramickými soškami (62). Velká Pardubická České pojišťovny, Zlatá přilba města Pardubic, Czech Open a Smetanova Litomyšl tvoří páteřní příjmy z cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Účast na těchto akcích je vţdy masová a značnou část tvoří zahraniční turisté. 2.9.2 Kulturní subjekty Východočeské muzeum v Pardubicích sídlí v prostorách zámku v Pardubicích. Můţeme zde naleznout sbírky od nerostů a hornin, paleontologické a botanické sbírky aţ po sbírku numismatickou či exponáty hraček. Díky poslední zmíněné sbírce hraček je muzeum poměrně častým cílem víkendových výletů rodičů s dětmi. Konají se zde i přednášky, semináře a konference (63). Muzeum Loutkářských kultur v Chrudimi existuje jiţ od počátku 80. let a v současné době zde můţeme nalézt více neţ 8 500 loutek z celého světa. V muzeu můţeme navštívit také divadelní scénu či galerii (64). Skanzen na Veselém Kopci u Hlinska tvoří zhruba třicet stavení, jeţ přibliţují ţivot na vesnici během 19. a 20. století. Všechny domy však nepocházejí přímo z Veselého kopce, ale mnoţství z nich sem bylo převezeno z okolních vesnic (65). Hipologické muzeum ve Slatiňanech vypovídá zejména o vztahu člověka a koně. Expozice je rozdělena na dvě oblasti a to „Vědecká část“ a „Kůň v umění“. Druhá ze 15
zmíněných expozic je tvořena mnoţstvím známých obrazů s tématikou koní především z období 18. a 19. století (37). V Letohradě se nachází Muzeum řemesel, které skýtá více neţ padesát expozic ţivností a řemesel z období 19. století a počátku 20. století. V areálu můţeme také navštívit stálou výstavu „Fauna České republiky“ nebo ukázky národních krojů (66). Muzeum československého opevnění je umístěno přímo v tvrzi Bouda. Tato dělostřelecká tvrz je jednou z nejnavštěvovanějších památek svého druhu. Přispívá k tomu i skutečnost, ţe je unikátním pevnostním komplexem, který si výjimečně dobře zachoval svůj stav (67). Vojenské muzeum Králíky nabízí pohled do historie armády. Pojednává zejména o opevnění, odboji a okupaci. Expozice vystavují sbírku ručních a těţkých zbraní, obsáhlou kolekci munice a obranných prostředků. Zprovozněno je také informační centrum československého opevnění, kde je moţnost získat informace o všech přístupných objektech opevnění z let 1935 aţ 1938 (68). V Holicích na Pardubicku se nachází Africké muzeum Dr. Emila Holuba. Tento lékař a cestovatel je známý svými cestami do Afriky, které byly realizovány jiţ v druhé polovině 19. století. Celkových jedenáct let, které strávil na černém kontinentě, jsou shrnuty právě v tomto muzeu. Nachází se zde expozice afrických zvířat a výjevy z běţného ţivota domorodců (69).
2.10 Sportovní a rekreační potenciál V oblasti Králického Sněţníku jsou výborné podmínky pro provozování zimních sportů. Jedná se zejména o ski centrum Sněţník, který se nachází v Dolní Moravě. Tento areál je oblíbený především u náročnějších lyţařů, kteří zde mohou vyuţít černou sjezdovku, jeţ je povaţována za nejprudší v České republice. Kvalitní ski region se také nachází v Čenkovicích a leţí pod Bukovou horou v Orlických horách. Tato oblast je vhodná především pro děti, začátečníky a středně pokročilé lyţaře. Sluţby jsou mimo jiné rozšířeny o snowpark s moţností večerního vyuţití a snowboardovou školou. Tento ski areál získal dotace z Evropské unie na inovace přepravní technologie a modernizaci ski areálu (70).
16
Ski areál Hlinsko v Čechách nabízí kratší sjezdovky, pro které je zajištěné umělé zasněţování, půjčovna lyţí a moţnost večerního lyţování (70). V Pardubickém kraji se však nachází mnoţství dalších míst, kde je moţnost sportovního vyţití během zimního období. Příkladem jsou České Petrovice, Červená voda, Hamry, Lichkovice, Lanškroun, Pastviny, Polička, Trhová Kamenice, Vápenný Podol či Výprachtice. Pro obyvatele Pardubic a blízkého okolí je kaţdoročně zřízena v zimním období běţkařská stopa na dostihovém závodišti v Pardubicích, která se těší značné oblibě (70). Moţnosti koupání v přírodních zdrojích jsou uvedeny v odstavci 2.3, který je věnován přírodním podmínkám. V Pardubickém kraji se nachází dva aquaparky a to v Moravské Třebové a v Ústí nad Orlicí. Zprovozněno je několik plaveckých areálů, které jsou umístěny především ve větších městech kraje. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce plaveckého areálu v Pardubicích, který má být určen jak pro vyuţití volného času, tak pro konání plaveckých soutěţí. V Pardubickém kraji se nachází několik golfových hřišť. Mezi nejznámější patří areály poblíţ Kunětické hory u Pardubic a Lázní Bohdaneč, Golf klub UNO, leţící nedaleko Ústí na Orlicí dále Svobodné Hamry, které najdeme na Českomoravské vysočině či Golf klub Osyčina u Vysokého Mýta (71). Pardubický kraj bývá nazýván jednou z velmocí cyklostezek. K 1.1.2010 bylo vybudováno na 144 km cyklostezek a v roce 2011 dochází k budování dalších kilometrů. Tyto trasy jsou obyvateli v kraji značně vyuţívány a těší se tak oblibě (72). Lázně Bohdaneč jsou oceňovány zejména pro blahodárné účinky na pohybový aparát. Nabízí se zde široká škála lázeňských a wellness pobytů. Navštívit můţeme mimo jiné i solnou jeskyni a bazén. Lázně zároveň na kaţdý měsíc připravují kulturní program pro lázeňské hosty. Na webových stránkách lze najít mnoţství tipů pro volný čas. Pardubický kraj má díky svému přírodnímu charakteru dobré předpoklady pro rozvoj cykloturistiky, golfových hřišť a díky významnému chovu koní také značný potenciál pro hipoturistiku. V současné době zde existuje hipostezka kolem přehrady Seč a další v okolí přehrady Křiţanovice. V poslední době je také zaznamenán rozvoj agroturistiky a to především v podhorských oblastech kraje. V kraji je vybudováno na 17 rozhleden, které bývají spojeny se značenými turistickými trasami. 17
3 Vývoj návštěvnosti zahraničních hostů v Pardubickém kraji (2000 – 2009)
Graf č. 1: Vývoj návštěvnosti zahraničních hostů v Pardubickém kraji (2000 – 2009)
Zdroj: Český statistický úřad Z grafu je patrné, ţe za posledních deset let počet zahraničních hostů kolísá v rozmezí 288 tisíci aţ 388 tisíci. Od roku 2007, který tvořil maximum zahraničních návštěv, trend klesá.
3.1 Analýza návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí Analýza se zabývá návštěvností hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v Pardubickém kraji v rozmezí let 2000 aţ 2009. Pro kaţdý sledovaný rok bylo vybráno prvních pět zemí, jejichţ občané realizovali cesty do Pardubického kraje v daném roce nejčastěji. Jednotlivé země byly seřazeny podle četnosti návštěv v daném roce na pozicích prvního aţ pátého místa v nejvyšší návštěvnosti. Po přepočtu výskytů zemí na dané pozici získáme procentuální postavení nejčastěji se vyskytujících zemí na určité pozici a procentuální podíl ostatních zemí, které se také někdy umístili na stejné pozici.
18
Tabulka č. 1 : První místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009)
1. místo Německo
90%
Slovensko
10% Zdroj: Český statistický úřad
V tabulce je znázorněna četnost umístění zemí, které v rozmezí let 2000 aţ 2009 obsadili v návštěvnosti první místo. Lze tedy stanovit, ţe na prvním místě v návštěvnosti se nejčastěji vyskytuje Německo se zcela zásadní převahou 90%. V roce 2002 první příčku v návštěvnosti obsadilo Slovensko, coţ je znázorněno 10%.
Graf č. 2 - Druhé místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009)
Zdroj: Český statistický úřad Na druhém místě v návštěvnosti Pardubického kraje se v 70% objevuje Slovensko. Mezi další země, které se během posledních deseti let umístili na této pozici, patří se značným ostupem s 20% Polsko a 10% zaujímá Německo.
19
Graf č. 3 - Třetí místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009)
Zdroj: Český statistický úřad Třetí místo v návštěvnosti Pardubického kraje obsadilo především Polsko s 80%. Po 10% z celku následně získalo Slovensko a Nizozemsko.
Graf č. 4 – Čtvrté místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009)
Zdroj: Český statistický úřad Na čtvrtém místě v návštěvnosti se s 80% procenty umístilo Nizozemsko, přičemţ zbylých 20% si mezi sebe rovnoměrně rozdělilo Slovensko a Rakousko. 20
Graf č. 5 - Páté místo v návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí (2000 - 2009)
Zdroj: Český statistický úřad Obsazení pátého místa v návštěvnosti je od předchozích grafů podstatně více různorodé. O pátou pozici se s 30% dělí Rakousko a Francie. Zbylých 40% si mezi sebe rozdělila Velká Británie, Nizozemsko a Itálie.
21
4 Analýza
výkonu
hromadných
ubytovacích
zařízení
cestovního ruchu podle krajů 4.1 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů 4.1.1 Postavení Pardubického kraje v rámci ostatních krajů
Jako úvod do problematiky bylo zvoleno vyhotovení průměrných počtů návštěvníků v jednotlivých krajích České republiky za posledních deset let. Díky tomu lze stanovit, jaké místo zaujímá Pardubický kraj v rámci ostatních krajů České republiky. V grafu je vyjádřen průměrný podíl jednotlivých krajů na celkovém počtu návštěv za posledních deset let, tj. za období 2000 – 2009.
Graf č. 6 - Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích (2000 - 2009)
Zdroj: Český statistický úřad Z grafu lze vyčíst, ţe největší podíl, tj. 31% návštěv je realizováno v hlavním městě Praha. Ostatní kraje následují Prahu se značným odstupem, který je větší neţ celé dvě třetiny návštěvnosti Prahy. Tvoří tedy rozmezí podílu 8% aţ 3% z celkového podílu návštěvnosti.
22
4.2 Porovnání výkonů hromadných ubytovacích zařízení mezi Pardubickým krajem, Vysočinou a Českou republikou Tabulka vypovídá o postavení výkonu hromadných ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji ve srovnání s Vysočinou a celkovými údaji za Českou republiku. Tabulka č. 2 : Výkony HUZ, údaje za Českou republiku, Pardubický kraj a Vysočinu (2000-2009)
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr
Česká republika 10 863 772 11 283 185 10 415 255 11 346 482 12 219 689 12 361 793 12 724 926 12 960 921 12 835 886 11 985 909 11 899 782
Pardubický kraj 322 987 312 970 284 249 307 180 338 289 329 395 353 089 388 240 360 903 320 972 331 827
Vysočina 380 515 370 511 371 774 390 167 392 067 389 135 407 720 418 701 395 820 358 863 387 527 Zdroj: Český statistický úřad
Lze konstatovat, ţe výkony Pardubického kraje tvoří 3% výkonu HUZ České republiky.
Graf č. 7 - Výkon HUZ v Pardubickém kraji a v kraji Vysočina (2000-2009)
Zdroj: Český statistický úřad Pardubický kraj má ve srovnání s krajem Vysočina stabilně menší výhon HUZ. 23
5 Marketingový výzkum mezi příjemci dotací Evropské unie v Pardubickém kraji 5.1 Seznam příjemců dotací, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření Tabulka č. 3: Seznam příjemců dotací, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření
Název projektu
Ţadatel
Adaptace objektu Vysoké Chvojno č.p. 90 Lesní druţstvo Vysoké Chvojno s.r.o. Rekonstrukce zámku v Cholticích Městys Choltice Obnova turistické chaty na Suchém Vrchu CVS Ţamberk s.r.o. Muzeum českého karosářství rekonstrukce komplexu budov staré Město Vysoké Mýto radnice a vězení Rekonstrukce památníku Emila Holuba Město Holice spojená s vytvořením nové expozice Rekonstrukce a přístavba Městského muzea Česká Třebová
Město Česká Třebová
Propagace MOF Smetanova Litomyšl
Smetanova Litomyšl o.p.s.
Informační a propagační kampaň tur. obl. Chrudimsko - Hlinecko II.
Mikroregion Chrudimsko
Informační a propagační kampaň tur. obl. Chrudimsko - Hlinecko II. B
"Česká rada dětí a mládeţe"
Dopravní značení turistických cílů I.
Klub českých turistů Pardubický kraj
Příspěvek EU (v mil. Kč) 4 913 11 449 21 358
54 964 18 258 26 996 2 631 2 301 1 148
1 350 Dopravní značení turistických cílů II.
Klub českých turistů Pardubický kraj 1 702
Cesta od renesance k baroku
Město Moravská Třebová
Podpora turistického informačního systému v Pardubickém kraji
Destinační společnost Východní Čechy
8 809
Marketingová podpora témat cestovního ruchu v Pardubickém kraji
Destinační společnost Východní Čechy
6 216
Pardubicko - v cestovním ruchu si musíme pomáhat - společně za jeho udrţitelný rozvoj
Pardubice Region Tourism
43 918
4 213
Zdroj: vlastní šetření
24
Dotazníky byly rozesílány ţadatelům o dotace z Evropské unie v oblasti cestovního ruchu v Pardubickém kraji, jejichţ projekty byly schváleny a byla jim dotace uznána. Celkový počet příjemců dotací, mezi které byly dotazníky rozeslány je 38. Z toho však dotazníky vyplnilo pouze deset subjektů, přičemţ bylo následně dohodnuto pět osobních schůzek, na kterých byl zbytek dotazníků vyplněn.
5.2 Dotazníkové šetření 5.2.1 Prvotní zdroj, ze kterého se příjemci dotací dozvěděli o výzvě k předkládání návrhů
Graf č. 8 – Prvotní zdroj informací o výzvě k předkládání návrhů
Zdroj: vlastní šetření Z grafu lze vyčíst, ţe 67% dotazovaných se o vyhlášené výzvě dozvědělo na serveru www.rada-severovychod.cz. Díky tomu se tento web stal nejvýznamnějším prvotním zdrojem informací, ze kterého se budoucí ţadatelé dozvěděli o vyhlášení výzvy. Se značným odstupem v rámci obsazení přibliţně 10% celkové výše dotazovaní uvedli další zdroje, mezi které patří výzva krajským úřadem, informace z tisku, vlastní zájem a informace a konečně informace od konzultantské firmy.
25
5.2.2 Další zdroje vyuţité pro zjišťování informací pro projekt
Graf č. 9 – Další zdroje informací o výzvě k předkládání návrhů
Zdroj: vlastní šetření Graf se věnuje dalším zdrojům, které ţadatelé o dotaci vyuţívali během procesu tvorby a schvalování projektu. Oproti předchozímu grafu je vidět, ţe procentuální rozloţení je podstatně více rozdělené mezi jednotlivé uvedené zdroje. I tak se však s 33% stal nejčastějším zdrojem informací server www.rada-severovychod.cz. S malým odstupem, tj. 27% následují internetové stránky www.rrapk.cz. Celých 20% dotazovaných uvedlo, ţe informace získávali na Krajském úřadě v Pardubicích. Jako další zdroje byly uvedeny informace od Města Chrudim a internetové stránky www.strukturalni-fondy.cz.
26
5.2.3 Motivy a cíle, které příjemci dotací uvedli jako důvod pro projekt Tabulka č. 4: Motivy a cíle pro tvorbu projektů
Název projektu
motivy pro tvorbu projektu
Adaptace objektu Vysoké Chvojno č.p. 90
efektivní vyuţití majetku společnosti
Rekonstrukce zámku v Cholticích
špatný stav budovy, nemoţnost vyuţití
Obnova turistické chaty na Suchém Vrchu
rozšíření podnikatelské příleţitosti v obl. cestovního ruchu
cíle projektu podpora vyuţití arboreta, zookoutku, komerční vyuţití myslivosti a rybářství rekonstrukce, tvorba materiálně technické základny pro rozvoj CR na zámku obnova regionálně historické stavby
Muzeum českého karosářství rekonstrukce budov staré vybudování Muzea rekonstrukce komplexu budov radnice a vězení českého karosářství staré radnice a vězení Rekonstrukce Památníku Dr. zvýšení atraktivity Památníku Emila Holuba spojená modernizace expozice a Muzea Dr. Emila Holuba s vytvořením nové expozice Rekonstrukce a přístavba moţnost vybudování muzea v vybudování Městského Městského muzea Česká České Třebové za pomoci muzea Česká Třebová Třebová dotací EU Propagace MOF Smetanova zviditelnění festivalu propagace 51. ročníku Litomyšl Smetanova Litomyšl festivalu podpora zviditelnění tur. obl. Informační a propagační Chrudimsko - Hlinecko zviditelnění tur. obl. kampaň tur. obl. Chrudimsko pomocí informační a Chrudimsko - Hlinecko Hlinecko II. propagační kampaně Informační a propagační dobré výsledky z zviditelnění tur. obl. kampaň tur. obl. Chrudimsko předchozího projektu Chrudimsko - Hlinecko Hlinecko II. B Dopravní značení turistických zlepšení značení turistických volba turistických cílu pro cílů I. cílů označení, jejich značení Dopravní značení turistických zlepšení značení turistických volba turistických cílu pro cílů II. cílů označení, jejich značení rekonstrukce zámku a vyuţití zvýšení atraktivity zámku Cesta od renesance k baroku zámeckých zahrad a zámeckého areálu Podpora turistického podpora rozvoje CR v Pard. podpora tur. informačního informačního systému v kraji systému Pardubickém kraji Marketingová podpora témat podpora rozvoje CR v Pard. MK podpora CR v Pard. cestovního ruchu v kraji kraji Pardubickém kraji Pardubicko - v cestovním propagace Pardubického kooperace subjektů CR v ruchu si musíme pomáhat kraje Pard. kraji společně za udrţitelný rozvoj Zdroj: vlastní výzkum 27
5.2.4 Znalost projektu PAAK Tabulka č. 5: Znalost projektu PAAK
ANO
NE
80%
20%
Zdroj: vlastní výzkum Během dotazování vyplynulo, ţe o existenci projektu PAAK ví 80% dotázaných. 5.2.5 Vyuţívání projektu PAAK při zpracování jednotlivých projektů Tabulka č. 6: Vyuţití projektu PAAK
ANO
NE
53%
47%
Zdroj: vlastní výzkum Dotazovaní z 53% uvedli, ţe vyuţili projekt PAAK pro zpracování či pomoc při tvorbě projektu ve formě přednášek a podobně. 5.2.6 Hodnocení práce projektantů v PAAK
Graf č. 10 – Hodnocení projektantů v PAAK
Zdroj: vlastní výzkum
28
Hodnocení práce projektantů v PAAK je po grafickém znázornění rozděleno do třech majoritních skupin, s nevelkým odstupem. Ve dvou nejvýznamnějších skupinách, které dohromady tvoří necelých 80% celku, se dotazovaní vyjádřili, ţe jsou s prací projektantů v PAAK spokojeni. Pouze částečnou spokojenost vyjádřilo 25% lidí. 5.2.7 Zájem o další případnou spolupráci s PAAK
Graf č. 11 – Zájem o případnou spolupráci při tvorbě dalšího projektu s PAAK
Zdroj: vlastní šetření Graf je věnován zájmu o případnou spolupráci s PAAK při tvorbě dalšího potenciálního projektu. Celých 75% dotázaných uvedlo, ţe o další spolupráci by měli zájem. Další dvě skupiny tvoří dohromady 25% celku a vypovídají o skutečnosti, ţe dotazovaní by zájem o další spolupráci neměli.
29
5.2.8 Problémy, na které zpracovatelé projektu narazili.
Graf č. 12 – Problémy při přípravě a během realizace projektu
Zdroj: vlastní šetření Graf se zabývá mapováním problémů, které nastaly při zpracování a eventuálně při realizaci projektu. Celkově dotázaní uvedli osm typů zásadních problémů, jeţ byli nuceni řešit. První čtvrtina respondentů se vyjádřila, ţe zásadním problémem byla administrativa. Určitým překvapením byla druhá čtvrtina ţadatelů, kteří uvedli, ţe nenarazili na ţádný podstatný problém. Zbylých padesát procent celku je poměrně členitě rozděleno do malých skupin. Mezi těmito skupinami se objevují pojmy jako nevhodně stanovené termíny EU, administrativa a kooperace subjektů, obtíţe při schvalování umístění značení od ŘSD ČR či rozpočet.
30
5.2.9 Hodnocení příjemců dotací na administrativní náročnost
Graf č. 13 – Administrativní náročnost
Zdroj: vlastní šetření Graf znázorňuje administrativní náročnost projektů z pohledu jejich tvůrců. Celkem 67% dotázaných se vyjádřilo, ţe administrativa pro ně byla náročná. Zbylých 33% uvedlo, ţe administrativu hodnotí jako nenáročnou. 5.2.10 Ohodnocení výše získané dotace
Graf č. 14 – Dostatečná výše dotace
Zdroj: vlastní šetření 31
Celkových 80% dotázaných je toho názoru, ţe získali dotaci v dostatečné výši. Jako spíše nedostačující ji ohodnotilo 20% respondentů.
5.2.11 Získání dotace ve výši, která byla očekávaná
Graf č. 15 – Obdrţení dotace v očekávané výši
Zdroj: vlastní šetření Graf znázorňuje, zda ţadatelé obdrţeli dotaci ve výši, která jimi byla očekávaná. Jako dostačující přidělenou dotaci označilo 93% dotázaných. Zbylých 7% uvedlo, ţe skutečná výše obdrţené dotace byla odlišná od jejich očekávání. 5.2.12 Vyuţití dalších finančních prostředků pro projekt vyjma fondů EU Tato otázka se věnovala tématu dalších finančních prostředků, kterými byly projekty financovány. V potaz však nebyly brány dotace Evropské unie. V tomto ohledu všichni dotázaní uvedli, ţe mimo prostředky Evropské unie bylo nutno vyuţít i jiných finančních zdrojů.
32
5.2.13 Specifikace dalších zdrojů ve financování projektů
Graf č. 16 – Specifikace dalších finančních zdrojů
Zdroj: vlastní šetření V grafu je popsáno další financování projektů, které byly podpořeny dotací Evropské unie. Nejvýznamnější skupinu s 40% tvoří financování s prostředky obce, následuje 34% kde, bylo uvedeno spolufinancování kraje. Vlastní financování dotazovaní uvedli u 13% a dalších 13% bylo specifikováno jako jiné národní finanční prostředky. Pod touto poloţkou se objevuje zejména financování ze státního rozpočtu České republiky.
5.2.14 Existence komplikací, kvůli kterým by bylo nutné dotaci vrátit Tabulka č. 7: Existence komplikací, kvůli kterým by bylo nutné dotaci vrátit
NE
Momentálně nevím
87%
13% Zdroj: vlastní šetření
Tabulka se zabývá existencí komplikací, kvůli kterým by bylo nutné vrátit dotaci z EU. Neexistenci takových problémů vyjádřilo 87%. Zbylých 13% uvedlo, ţe v současné době neví, zda takové problémy vyvstanou.
33
6
Závěr
Významným pozitivním zjištěním je skutečnost, ţe Pardubický kraj má poměrně mnoho moţností, které můţe jak domácímu, tak zahraničnímu turistovi nabídnout. Je faktem, ţe zahraniční turista přijíţdí do Pardubického kraje zejména jako účastník či návštěvník kulturní nebo sportovní události. Mezi sportovní akce s mezinárodní účastí patří beze sporu Velká pardubická České pojišťovny, plochodráţní závod Zlatá přilba a Mezinárodní festival šachu a her Czech Open. Co se týče kulturních akcí, tak největší zahraniční návštěvnost zaznamenává Operní festival Smetanova Litomyšl. Podle místa konání těchto akcí lze konstatovat, ţe zahraniční cestovní ruch je soustředěn především do Pardubic, kde se konají výše uvedené sportovní akce a pak také do Litomyšle, která hostí festival Smetanova Litomyšl. Návštěvnost zahraničních hostů mimo tato města je se značným odstupem menší a roztříštěná. Domácímu turistovi můţe Pardubický kraj nabídnout zejména bohaté sportovní vyţití, jehoţ důkazem je například vysoká vytíţenost a dobrá kvalita cyklostezek v kraji, moţnost vyuţití méně známých lyţařských středisek v oblasti Králického Sněţníku či široká síť značených turistických stezek. Dále jsou velmi oblíbené kulturní a sportovní akce, které mají běţně vysokou návštěvnost. Pardubický kraj však nabízí také mnoţství kulturních či technických památek s národním významem a v neposlední řadě je také třeba zmínit přírodní památky a další zajímavosti, které se v kraji nachází. Pardubický kraj se zároveň můţe pochlubit širokou škálou muzeí s rozličnou tématikou. Určitou komplikací je skutečnost, ţe i samotný obyvatel Pardubického kraje nemá většinou přehled o některých moţnostech, které se v kraji nabízí. V tomto ohledu je doporučeno zvýšení důrazu na propagaci méně známých lokalit s vysokým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Z praktické části, která byla věnována mimo jiné vývoji návštěvnosti zahraničních hostů v Pardubickém kraji za roky 2000 – 2009 lze konstatovat, ţe roční návštěvnost se pohybuje v rozmezí zhruba 300 000 aţ 400 000, čímţ se bohuţel Pardubický kraj zařazuje na poslední příčku v návštěvnosti mezi jednotlivými kraji. Z analýzy návštěvnosti Pardubického kraje podle zemí vyplývá, ţe tento kraj navštěvují především Němci, Slováci, Poláci, Holanďané a Rakušané.
34
Další oddíl praktické části byl věnován marketingovému výzkumu mezi příjemci dotací Evropské unie v oblasti cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Výzkum sestával z dotazníkového šetření a věnoval se získání elementárních informací o jednotlivých projektech. Z provedeného výzkumu vyplývá, ţe prvotním a zároveň nejčastějším zdrojem informací o projektech je server www.rada-severovychod.cz. Jako další zdroje, ze kterých budoucí příjemci dotací čerpali informace, byly například uvedeny webové stránky www.rrapk.cz nebo Krajský úřad v Pardubicích. Motivy pro tvorbu projektů a cíle byly více méně vedeny ve stejném duchu a to zvýšení atraktivity daných lokalit či objektů a tím podpora cestovního ruchu v destinaci. Výzkum se dále věnoval otázce, zda příjemci dotací znají projekt PAAK a popřípadě zdali ho vyuţili při tvorbě projektu. Většina dotazovaných uvedla, ţe projekt PAAK zná a přibliţně polovina ţadatelů o dotaci projekt vyuţila. Většina příjemců dotací byla s prací projektantů v PAAK spokojena. Tři čtvrtiny dotazovaných uvedli, ţe by měli zájem o případnou další spolupráci s PAAK. Jako problémy při přípravě a realizaci projektů byly nejčastěji uváděny administrativní komplikace, konstatování nevhodně stanovených termínů Evropskou unií a komplikace při tvorbě rozpočtu. Administrativa byla příjemci dotací z většiny odpovědí ohodnocena jako náročná. Ve většině případů dotazovaní uvedli, ţe výše dotace byla pro jejich projekt dostačující a ţe částku, která jim byla přiznána, v dané výši očekávali. Tématem byly také další finanční zdroje kromě dotací z Evropské unie, kterými bylo nutné projekt financovat. Tyto zdroje byly specifikovány jako prostředky obce, kraje či vlastní financování. Závěr dotazníku byl věnován problémům, kvůli kterým by bylo nutné dotaci Evropské unie vrátit. Zde dotazovaní ve většině případů uvedli, ţe taková skutečnost zatím nenastala.
35
7 Seznam pouţitých zdrojů 1) Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-3-14]. Pardubický kraj. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pardubick%C3%BD_kraj 2) Estav. [online]. 2011 [cit. 2011-3-14]. Modernizace letiště v Pardubicích. Dostupné z WWW: http://www.estav.cz/zpravy/new/letiste-pardubice-ebamodernizace-tendr.html 3) České dráhy [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Vyznačení krajů. Dostupné z WWW: http://www.cd.cz/assets/vnitrostatni-cestovani/mapa-site/mapatrati/kraje.gif 4) Ředitelství silnic a dálnic. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Silniční a dálniční síť Pardubického kraje. Dostupné z WWW: http://www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/pa.png 5) HORÁKOVÁ, Alena. Stanovy Destinační společnosti Východní Čechy - Příloha zakladatelské smlouvy Destinační společnosti východní Čechy. Pardubice: Destinační společnost Východní Čechy, 2009, 3 s. 6) VOREL, Petr. Navštivte Pardubický kraj. Pardubice: Pardubický kraj, 2006. 6 s. 7) Hrad Košumberk. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Hrad Košumberk. Dostupné z WWW: http://www.kosumberk.cz/ 8) VOREL, Petr. Navštivte Pardubický kraj. Pardubice: Pardubický kraj, 2006. 7 s. 9) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 189 s. 10) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 105 s. 11) Rychmburk. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Hrad Rychmburk. Dostupné z WWW: http://www.rychmburk.cz/
36
12) Hrady. [online] 1995 – 2011 [cit. 2011-3-14]. Pardubický zámek. Dostupné z WWW: http://www.hrady.cz/index.php?OID=1124 13) Zámek Litomyšl. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: http://www.zamek-litomysl.cz/uvodni-stranka/ 14) Zámek Moravská Třebová. [online] 2007 [cit. 2011-3-14]. Historie zámku. Dostupné z WWW: http://www.zamekmoravskatrebova.cz/index.php?id=12 15) Nové Hrady. [online] 2008 [cit. 2011-3-14]. Zámek. Dostupné z WWW: http://www.nove-hrady.cz/zamek/index.php?nIDPage=zamek 16) Slatiňany. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Zámek Slatiňany. Dostupné z WWW: http://www.zamek-slatinany.cz/ 17) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 97 s. 18) Turistik. [online] 2000 - 2011 [cit. 2011-3-14]. Zámek Letohrad. Dostupné z WWW: http://www.turistik.cz/cz/kraje/pardubicky-kraj/okres-usti-nadorlici/letohrad/zamek-letohrad/ 19) Nasavrky. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Zámek Nasavrky. Dostupné z WWW:http://www.nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=33&menu=33 20) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 186 s. 21) Czecot. [online]. 2007 [cit. 2011-3-14]. Hora Matky Boţí (Hedeč). Dostupné z WWW: http://www.czecot.cz/turisticky-objekt/7650_hora-matky-bozi-hedecklaster-a-poutni-misto-kraliky 22) SHORF, David. a kol. autorů, Lidové noviny – 101 nejkrásnějších výletů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: MAFRA a.s. 2010. 89 s.
37
23) Farnost Pardubice. [online]. 2007 – 2011 [cit. 2011-3-14]. Kostel Sv. Bartoloměje. Dostupné z WWW: http://www.farnostpardubice.cz/Farnost/Kostely/Kostel-sv-Bartolomeje 24) Kudy z nudy. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Poutní kostel Panny Marie na Chlumku. Dostupné z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Poutni-kostel-Panny-Marie-na-Chlumku-vLuzi.aspx?plc_lt_zoneMain_pageplaceholder_pageplaceholder_lt_zoneMain_Kz N_EntityNeighbourhood_ItemsChangePage=1 25) Expedice Czech Republic. [online] 2003 - 2010 [cit. 2011-3-14]. Jevíčko (město). Dostupné z WWW: http://expedice.rps.cz/lokality/10459-jevickobyvala-synagoga.html 26) Heřmanův městec. [online] 1999 - 2011 [cit. 2011-3-14]. Ţidovské památky. Dostupné z WWW: http://www.hermanuv-mestec.cz/mesto-hermanuvmestec/zidovske-pamatky/ 27) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 94 s. 28) NKP Ležáky. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Tragédie. Dostupné z WWW: http://www.lezaky-memorial.cz/history4243_cz.aspx 29) Turistik. [online] 2000 - 2011 [cit. 2011-3-14]. Pietní území Zámeček. Dostupné z WWW: http://www.turistik.cz/cz/kraje/pardubicky-kraj/okrespardubice/pardubice/pietni-uzemi-zame%C4%8Dek/ 30) Polička. [online] 2005 [cit. 2011-3-14]. Barokní radnice. Dostupné z WWW: http://www.policka.org/detail/85/o-meste/pamatky/Barokni-radnice/ 31) ABS-portal. [online]. 2008 [cit. 14. 3. 2011] Rondokubistický chrám smrti v Pardubicích. Dostupné z WWW: http://www.asbportal.cz/architektura/nadcasova-architektura/rondokubisticky-chram-smrti-vpardubicich-128.html 38
32) Turistika. [online] 2007 - 2011 [cit. 2011-3-14]. Dřevěný kostel v Kočí. Dostupné z WWW: http://www.turistika.cz/mista/koci-dreveny-kostel?dosah=10 33) Město Polička [online] 2005 [cit. 2011-3-14]. Kostel sv. Jakuba. Dostupné z WWW: http://www.policka.org/detail/87/o-meste/pamatky/Kostel-sv+-Jakuba/ 34) Hrady. [online] 2002 [cit. 2011-3-14]. Kočičí hrádek. Dostupné z WWW: http://www.hrady.cz/index.php?OID=769 35) Perníková chaloupka [online] 1998 – 2011 [cit. 2011-3-14]. O perníkovém hejtmanství. Dostupné z WWW: http://www.pernikovachaloupka.cz/tema/tema.phtml?&id=4553 36) Nasavrky. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Keltské oppidum. Dostupné z WWW: http://www.nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=39&menu=39 37) Slatiňany. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Hřebčín. Dostupné z WWW: http://www.slatinany.websnadno.cz/HREBCIN.html 38) VOREL, Petr. Navštivte Pardubický kraj. Pardubice: Pardubický kraj, 2006.14s. 39) Bouda museum. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Tvrz Bouda. Dostupné z WWW: http://boudamuseum.com/tvrzbouda.php 40) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004.163 s. 41) VOREL, Petr. Navštivte Pardubický kraj. Pardubice: Pardubický kraj, 2006.15s. 42) Obec Pastviny. [online] 2005 [cit. 2011-3-14]. Historie obce. Dostupné z WWW:http://www.obecpastviny.cz/historie-obce 43) Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. [online] 2005 [cit. 2011-3-14]. Toulovcovy Maštale. Dostupné z WWW: http://www.mastale.cz/pr_toul_mastale.htm 39
44) VOREL, Petr. Navštivte Pardubický kraj. Pardubice: Pardubický kraj, 2006. 18 s. 45) Orlické hory. [online] 2005 [cit. 2011-3-14]. Zemská brána. Dostupné z WWW: http://www.orlickehory.net/mista/zemskabrana.htm
46) Velká Pardubická České pojišťovny. [online] 2011 [cit. 2011-3-14]. Historie Velké Pardubické České pojišťovny. Dostupné z WWW: http://www.vpcp.cz/historie.php 47) Zlatá přilba [online] 2011 [cit. 2011-3-15]. Historie závodu. Dostupné z WWW: http://www.zlataprilba.cz/ 48) Czech Open [online] 1998 - 2011 [cit. 2011-3-15]. Historie. Dostupné z WWW: http://www.czechopen.net/history/index_cz.php 49) Festival Smetanova Litomyšl [online] 2011 [cit. 2011-3-15]. Festival Smetanova Litomyšl. Dostupné z WWW: http://festival.smetanovalitomysl.cz/festivalsmetanova-litomysl/ 50) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 33 s. 51) Febio fest. [online] 2011 [cit. 2011-3-15]. Febio fest. Dostupné z WWW: http://febiofest-region.cz/ 52) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 144 s. 53) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 39 s. 54) Folklorní festival Pardubice Hradec Králové. [online] 2010 [cit. 2011-3-15]. Febio fest. Dostupné z WWW: http://www.folklornifestival.cz/minulerocniky/rocnik-19.-2010.html
40
55) Festival jeden svět. [online] 2011 [cit. 2011-3-15]. Jeden svět. Dostupné z WWW: http://www.jedensvet.cz/2011/policka 56) Polička Jazz. [online] 2011 [cit. 2011-3-15]. Hlavní stránka. Dostupné z WWW: http://www.jazz.policka.org/ 57) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 47 s. 58) Východočeské divadlo. [online] 2010 [cit. 2011-3-15]. Jazz Dance Open. Dostupné z WWW: http://www.vcd.cz/hry/jazz10a.htm 59) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 40 s. 60) Pardubický festival vína. [online] 2011 [cit. 2011-3-15]. Úvod. Dostupné z WWW: http://www.pardubickyfestivalvina.cz/ 61) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 43 s. 62) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 92 s. 63) Východočeské muzeum [online] 2011 [cit. 2011-3-28]. Historie Východočeského divadla. Dostupné z WWW: http://www.vcm.cz/museum/history.html 64) Muzeum loutkářských Kultur [online] 2011 [cit. 2011-3-28]. Historie. Dostupné z WWW: http://www.puppets.cz/cz-verze/historie.htm 65) Kultura Infocesko. [online] 2011 [cit. 2011-3-28]. Skanzen na Veselém Kopci. Dostupné z WWW: http://www.vesely-kopec.cz/skanzen-na-veselemkopci/zalozeni-skanzenu.php 66) Muzeum Řemesel [online] 2011 [cit. 2011-3-28]. Muzeum řemesel. Dostupné z WWW: http://www.muzeumremesel.cz/Index.php?IdS=115 67) Muzeum Bouda [online] 2011 [cit. 2011-3-28]. Co u nás uvidíte. Dostupné z WWW: http://boudamuseum.com/muzeum.php#counasuvidite 41
68) LANGEROVÁ, Blanka. Pardubický kraj. Praha: ACR Alfa, s.r.o. 2004. 172 s. 69) Holubovo muzeum. [online] 2010 [cit. 2011-3-28]. Památník Dr. Emila Holuba. Dostupné z WWW: http://www.holubovomuzeum.cz/ 70) NOHAVOVÁ, Kateřina; TUŠL, Ondřej. Magazín Pardubický kraj. Pardubice: Pardubický kraj. 2005. 14 s. 71) Východní Čechy. [online] 2011 [cit. 2011-3-28]. Golf. Dostupné z WWW: http://www.vychodni-cechy.info/golf/ 72) Pardubice idnes. [online] 2011 [cit. 2011-3-28]. Pardubický kraj je velmocí cyklostezek, letos nabídne další trasy. Dostupné z WWW: http://pardubice.idnes.cz/pardubicky-kraj-je-velmoci-cyklostezek-letos-nabidnedalsi-trasy-pyo-/Pardubice-zpravy.aspx?c=A110321_1552339_pardubicezpravy_meb
42
8 Přílohy 1 Příloha zakladatelské smlouvy Destinační společnosti Východní Čechy - Stanovy Destinační polečnosti Východní Čechy Článek 5 Předmět činnosti DSVČ 10. Hlavním předmětem činnosti DSVČ je realizace aktivit směřujících k rozvoji destinace jako rozvojové jednotky mezinárodně konkurenceschopné na trhu cestovního ruchu. Tyto aktivity zahrnují: a) koordinaci, prosazování a hájení zájmů politiky cestovního ruchu Pardubického kraje b) realizaci politiky identifikace značky „Východní Čechy“ a tvorbu dobrého obchodního jména destinace c) realizaci aktivit v oblasti propagace a marketingu včetně reklamy a propagace, podpory prodeje, budování vztahů s veřejností (PR), interní reklamy ve vztahu k destinaci d) tvorbu a marketingovou podporu témat a turistických produktů destinace e) iniciaci, přípravu a realizaci projektů v oblasti cestovního ruchu v destinaci, fundraising pro realizaci těchto projektů f) spolupráci při tvorbě strategických dokumentů týkajících se rozvoje cestovního ruchu v destinaci na úrovni národní, krajské i turistických oblastí g) tvorbu strategických marketingových plánů destinace h) metodickou podporu a poradenství v oblasti průzkumu trhu a výzkumu v destinaci, koordinaci a realizaci průzkumů trhu a výzkumu v oblasti cestovního ruchu i) podporu rozvoje, přípravu, koordinaci a realizaci vzdělávacích aktivit pro subjekty působící v oblasti cestovního ruchu v destinaci j) podporu rozvoje sítě turistických informačních center k) přípravu a realizaci motivačních programů na podporu kvality sluţeb, podporu a koordinaci existujících certifikačních systémů kvality sluţeb, příprava a realizace nových systémů certifikace kvality l) zajištění koordinace aktivit subjektů působících v oblasti cestovního ruchu vně i uvnitř destinace
43
m) rozvoj partnerských vztahů a spolupráce s veřejnými a soukromými subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu, podporu a realizaci partnerských projektů n) podporu realizace a realizaci přeshraničních a mezinárodních aktivit v oblasti cestovního ruchu o) navázání a udrţování komunikace s významnými institucemi a organizacemi, rozvoj spolupráce a koordinace aktivit s agenturou CzechTourism p) metodickou pomoc a podporu při budování a rozvoji organizací cestovního ruchu v turistických oblastech na území Pardubického kraje na principu vlastní autonomie a rozhodování, metodickou podporu a poradenství v oblasti marketingu cestovního ruchu q) zajištění provozu regionálního turistického informačního portálu r) zajištění informačního servisu pro subjekty působící v destinaci a pro návštěvníky destinace s) vytvoření a podpora sítě spolupracujících cestovních kanceláří a agentur (incoming partnerů) a marketingovou podporu nabídky produktů destinace t) aktivní účast v procesu rozhodování o umisťování investic do turistické infrastruktury, aktivní účast v procesu rozhodování o přidělování dotací a grantů u) organizaci akcí cestovního ruchu v destinaci. Destinace není striktně vymezena hranicemi Pardubického kraje, ale umoţňuje územní přesahy vţdy ve vazbě na definovaná témata a produkty nebo na základě realizace společných rozvojových projektů. Základním principem variability hranic destinace bude pozitivní dopad aktivit na jádrové území destinace – Pardubický kraj. 11. Podnikatelská činnost DSVČ Za účelem zajištění realizace hlavního předmětu činnosti můţe DSVČ vyvíjet i podnikatelskou činnost v souladu s příslušnými právními předpisy. Výnosy podnikatelské činnosti mohou být pouţity výhradně ve prospěch DSVČ.
44
2 Dotazník pro příjemce dotací z fondů Evropské unie v oblasti cestovního ruchu v Pardubickém kraji DOTAZNÍK
1.
Ze kterého zdroje jste se dozvěděli o výzvě k předkládání návrhů? (vypište prosím)
2.
Které další zdroje jste vyuţili při zjišťování informací o projektu? (vypište prosím)
3.
Co bylo motivem pro tvorbu Vašeho projektu? (vypište prosím)
45
4.
Jaké cíle projektu jste si určili? (vypište prosím)
5.
Znáte projekt PAAK? ANO (přejděte prosím k otázce 5.1.) NE (přejděte prosím k otázce číslo 6.)
5.1. Vyuţili jste pro zpracování projekt PAAK? ANO (přejděte prosím k otázce 5.2.) NE (přejděte prosím k otázce číslo 6.)
5.2. Jak hodnotíte práci projektantů v PAAK? (spolupráce, ochota, flexibilita, odborné znalosti apod.) Byl/a jsem velmi spokojen/a Byl/a jsem spokojen/a Byl/a jsem pouze částečně spokojen/a Nebyl/a jsem spokojen/a Nebyl/a jsem vůbec spokojen/a
46
5.3. Nechali byste si příště zpracovat projet také s pomocí PAAK(u)? URČITĚ ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE URČITĚ NE
6.
Na jaké problémy jste při tvorbě projektu narazili? (vypište prosím ty nejvíce podstatné)
7.
Bylo pro Vás obtíţné orientovat se v administrativě spojené s podáváním a schvalováním projektu a následným čerpáním fondu? URČITĚ ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE URČITĚ NE
8.
Ohodnotili byste výši dotace, kterou jste získali jako dostačující? URČITĚ ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE URČITĚ NE 47
9.
Obdrţeli jste dotaci ve výši, kterou jste očekávali? URČITĚ ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE URČITĚ NE
10.
Získali jste finanční prostředky ještě z jiného zdroje neţ čerpáním evropských fondů či ze soukromých zdrojů? ANO (prosím specifikujte v otázce 11.) NE
11.
Specifikujte prosím další zdroje, ze kterých jste čerpali Váš projekt. FINANČNÍ PROSTŘEDKY KRAJE FINANČNÍ PROSTŘEDKY OBCE JINÉ NÁRODNÍ VEŘEJNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY VLASTNÍ FINANCOVÁNÍ
12.
Vznikly během čerpání z fondů komplikace, díky kterým by bylo nutné příspěvek Evropské unie vrátit?
NE ANO (specifikujte prosím)
DĚKUJI ZA VÁŠ ČAS, KTERÝ JSTE VĚNOVALI VYPLNĚNÍ TOHOTO DOTAZNÍKU. Iva Fibikarová
48
