UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií
KATEŘINA RŮŽIČKOVÁ 3. ročník – kombinované studium Obor: Pedagogika – sociální práce
REKVALIFIKACE JAKO JEDEN Z PROSTŘEDKŮ SNIŽOVÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph.D.
OLOMOUC 2011
Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně. Veškeré literární a ostatní prameny, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně a v systému studijní agendy Univerzity Palackého v Olomouci.
V Olomouci 28. 06. 2011 ………………………………………….
Děkuji Mgr. Dagmar Pitnerové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, za její cenné rady, trpělivost, ochotu, vstřícný a vlídný přístup. Dále bych chtěla poděkovat Univerzitě Palackého v Olomouci za poskytnuté vzdělání, kterého si velmi vážím.
OSNOVA ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1
2
CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI A VÝVOJOVÉ SMĚRY 8 1.1
Druhy nezaměstnanosti ............................................................................9
1.2
Míry nezaměstnanosti ............................................................................11
1.3
Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost............................................12
1.4
Historie nezaměstnanosti........................................................................12
1.5
Lidská práce jako jeden z výrobních faktorů........................................13
OSOBNOST NEZAMĚSTNANÉHO .......................................................... 16 Změna času.........................................................................................................17 Rodina ................................................................................................................17 Dopad nezaměstnanosti na fyzické zdraví člověka ...........................................18 Nezaměstnanost a psychické zdraví ..................................................................18 Stigma.................................................................................................................19 2.1 Dlouhodobá nezaměstnanost a rizika jejího vzniku z psychologického hlediska...............................................................................................................19
3
4
ÚŘAD PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ČESKÉ REPUBLIKY …………………………………………………………………………………22 3.1
Vznik úřadů práce..................................................................................22
3.2
Úřad práce ..............................................................................................23
3.3
Uchazeč o zaměstnání.............................................................................24
3.4
Politika zaměstnanosti v České republice..............................................24
3.5
Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) ...................................................25
3.6
Nástroje APZ ..........................................................................................27
3.7
Strategie APZ pro výběr vhodných uchazečů .......................................29
3.8
Výběr vhodných kandidátů v rámci programů APZ ............................29
ÚŘAD PRÁCE V OLOMOUCI A JEHO APZ .......................................... 31 4.1
Demografie okresu Olomouc..................................................................31
4.2
Struktura výrobního trhu v Olomouckém kraji ...................................32
4.3
Strategie Úřadu práce v Olomouci ........................................................33
5 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V OLOMOUCKÉM OKRESE V LETECH 2005 – 2010 ........................................................................................................... 36 5.1
Vývoj zaměstnanosti v okrese Olomouc ................................................36
5.2
Přehled volných míst v rámci nabídky a poptávky ...............................39
6
5.3
Nezaměstnanost podle pohlaví ...............................................................40
5.4
Vývoj situace rizikových skupin uchazečů o zaměstnání......................41
5.5
Délka evidence nezaměstnaných v letech
2005 - 2010 ......................44
REKVALIFIKACE...................................................................................... 46 6.1 Typy rekvalifikací, způsob realizace rekvalifikace, náležitosti smluvních podmínek mezi úřadem práce a poskytovatelem a účastníkem ...47 6.2
Přehled rekvalifikačních kurzů..............................................................49
6.3
Vývoj v oblasti rekvalifikací v Olomouckém okrese v roce 2010..........51
6.4
Efekty rekvalifikačních programů na odchod z evidence .....................52
6.5
Rozhovor.................................................................................................53
6.6
Závěrečné zhodnocení ............................................................................57
ZÁVĚR................................................................................................................. 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................. 63 SEZNAM PŘÍLOH ANOTACE
ÚVOD Ve své bakalářské práci se zaměřuji na problematiku nezaměstnanosti a rekvalifikací v okrese Olomouc. Cílem mé práce je zjistit, jak rekvalifikace napomáhají
ke zvyšování zaměstnanosti a nakolik je jejich způsob realizace
efektivní. Vycházet
budu
z vývoje
zaměstnanosti
v okrese
Olomouc
v letech
2005 – 2010. Požadované informace budu zjišťovat prostřednictvím statistické analýzy a metody kvalitativního výzkumu – strukturovaného rozhovoru. V první kapitole jsou vymezeny pojmy nezaměstnaný, nezaměstnanost a jednotlivé druhy nezaměstnanosti. Zmiňuji zde také historický
vývoj
nezaměstnanosti a jakým způsobem došlo ke vnímání lidské práce jakožto výrobního prostředku, který má svou materiální hodnotu. V druhé kapitole je věnována pozornost osobnosti nezaměstnaného, neboť ztráta práce nemá negativní vliv jen na ekonomiku, ale jedná se o velice závažnou změnu v osobním životě člověka, kdy v okamžiku ztráty zaměstnání přestávají ze dne na den platit zajetá pravidla a jedinec se musí vyrovnávat se životní situací, kterou
on
sám
většinou
odmítá.
Velké
riziko
představuje
dlouhodobá
nezaměstnanost, která jde ruku v ruce s opakovanou nezaměstnaností. Popisuji její jednotlivé fáze, kterými člověk prochází, a jaké jsou její důsledky. Ve třetí kapitole se zaměřuji na úřad práce obecně. Popisuji jeho vznik a jeho jednotlivé funkce. Dále se věnuji oblasti politiky zaměstnanosti. Vysvětluji, co je její náplní a jaké jsou její směry. Jedním z nich je aktivní politika zaměstnanosti a její nástroje, kterých využívá ve snaze lépe reagovat na poptávku pracovního trhu. Ve čtvrté kapitole již přistupuji konkrétně k Úřadu práce v Olomouci. V úvodu charakterizuji okres Olomouc z hlediska geografického, zeměpisného a demografického. V další části popisuji výrobní strukturu okresu, abych vytvořila představu o možnostech pracovního trhu v tomto okrese. Pokračuji strategií úřadu práce v Olomouci a jejím zaměřením na ty skupiny osob, které jsou na trhu práce více ohroženy nezaměstnaností. V páté kapitole sleduji vývoj na trhu práce v okrese Olomouc v letech 2005 – 2010 nejprve z hlediska situace v jednotlivých odvětvích, dále pomocí statistické analýzy zjišťuji, které pracovní pozice se v těchto letech potýkaly s nedostatkem uchazečů a které naopak byly uchazeči přesyceny. V další části se zabývám vývojem
Strana 6
situace těch skupin nezaměstnaných, které úřad práce řadí mezi rizikové. Pomocí statistické analýzy získávám přehled, jak se vyvíjela nezaměstnanost z pohledu její délky od krátkodobé po nezaměstnanost uchazečů v evidenci nad 24 měsíců. Šestá kapitola se věnuje charakteristice rekvalifikace, jakým způsobem je uskutečňována, jaké jsou s ní spojeny práva a povinnosti. V další části pomocí statistické analýzy srovnávám rekvalifikační kurzy uskutečněné v letech 2005 – 2010 a zjišťuji, jakým počtem účastníků byly obsazeny. Na základě analýzy realizované v roce 2007 VÚPSV Praha (v rámci celé České republiky) demonstruji vliv rekvalifikací na snižování nezaměstnanosti u jednotlivých skupin z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, zdravotního stavu a délky trvání nezaměstnanosti. Podrobněji se zaměřuji na vývoj v oblasti rekvalifikací v roce 2010 v okrese Olomouc, který byl stále ještě postižen světovou finanční krizí. Tento rok se vyznačuje zvýšeným zájem o novodobou formu tzv. zaměstnaneckých rekvalifikací. Samostatnou částí kapitoly je strukturovaný rozhovor, který jsem vedla s referentkou úřadu práce v Olomouci a který se týkal oblasti rekvalifikací. V závěrečném vyhodnocení odpovídám na otázky, které jsem si položila v úvodu této kapitoly. V závěru shrnuji všechny získané informace a sleduji naplnění cíle mé bakalářské práce.
Strana 7
1
CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI A VÝVOJOVÉ SMĚRY V této kapitole vymezujeme základní pojmy - nezaměstnaný, nezaměstnanost
a
jednotlivé
druhy
nezaměstnanosti. Seznamujeme s
historickým vývojem
nezaměstnanosti a s vývojem vedoucím ke dnešnímu vnímání lidské práce jako jednoho z výrobních faktorů..
Definice nezaměstnanosti „Ne každý kdo pracuje je zaměstnaný, a na druhé straně také ne každý kdo nepracuje je nezaměstnaný.“1 V zákoně
435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti není uvedena citace pojmu
nezaměstnanost, proto se budeme opírat o definici PALÁNA, která zní: Nezaměstnanost je situace, kdy ve společnosti existuje skupina lidí, kteří chtějí pracovat a můžou pracovat, ale nabídka pracovních sil na trhu práce převyšuje poptávku po ní.2 Zaměstnání je práce na smluvním základě, která je materiálně ohodnocena. Nejedná se tedy o práci, kterou osoba dělá pro své vlastní potěšení nebo v domácnosti. Na základě toho je možno definovat nezaměstnanost jako určité množství osob, které jsou schopny pracovat, chtějí pracovat, a to co nejdříve, nyní, aktuálně , ale které jsou přes tuto svou snahu bez zaměstnání.3 PALÁN ještě doplňuje, že tyto osoby chtějí pracovat za odměnu a aktivně si hledají zaměstnání.4 Jedná se tedy o osoby, které jsou schopny pracovat, ale nedaří se jim uplatnit v placeném zaměstnání, s touto situací se však nespokojují a hledají dále zaměstnání na plný úvazek nebo jen částečný úvazek.5 Na stránkách Wikipedie je ještě upřesnění, vycházející z metodiky Mezinárodní organizace práce, a to že nezaměstnaný je osoba starší 15 let, která si aktivně hledá práci a která je schopna nastoupit do práce do 14 dnů.6 1
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 16. PALÁN, Z. Výkladový slovník, lidské zdroje. Praha: Academia, 2002, s. 133. 3 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 16. 4 PALÁN, Z. Výkladový slovník, lidské zdroje. Praha: Academia, 2002, s. 133. 5 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 16. 6 http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost [cit. 2011-03-25] 2
Strana 8
1.1
Druhy nezaměstnanosti Osoby se nezaměstnanými stávají z mnoha důvodů. Z pohledu pracovního trhu
rozdělujeme nezaměstnanost na frikční, strukturální, cyklickou a sezónní, skrytou, neúplnou a nepravou. Frikční nezaměstnanost Na pracovním trhu se vyskytuje permanentně a bývá označována také jako normální nezaměstnanost. Zaměstnaná osoba se vzdá svého dosavadního pracovního místa, neboť si hledá jiné. Důvody jsou různé – lepší pracovní podmínky (vyšší mzda, větší pocit uspokojení z práce, možnost pracovního postupu, atd.), nebo chce tak osoba předejít očekávanému propouštění. Čas, který ukončením pracovní smlouvy získá, využívá k hledání nové pozice. Délka frikční nezaměstnanosti nebývá dlouhá, pohybuje se okolo tří měsíců. Tato v podstatě dobrovolná forma nezaměstnanosti je považována za přirozenou a je ukazatelem, že na trhu práce panují dobré podmínky pro zaměstnání.7 Čas hledání práce během této doby je také závislá na systému podpor sociálního státu v nezaměstnanosti, neboť čím vyšší příspěvky v nezaměstnanosti ze strany státu jsou, tím vyšší je požadavek na mzdu za práci ze strany nezaměstnaných.8 Strukturální (technologická) nezaměstnanost „Zde se jedná o výsledek nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou pro práci a požadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce.“ 9 Její příčinou je měnící se struktura ekonomiky odvětvově i územně, což má za důsledek rozpad neefektivních podniků a institucí nebo jejich přeměnu na ekonomicky efektivní využití. Jsou požadovány nové dovednosti, kvalifikace a profese, kterým ale neodpovídají kvalifikace osob, které v důsledku těchto změn přišly o svou práci. Bohužel se to dotýká také vysoce kvalifikovaných osob, které za sebou mají dlouhou pracovní kariéru ve svém oboru a bohaté zkušenosti a znalosti, ovšem s vývojem trhu tato jejich kvalifikace se stává nepotřebná. Dochází k tomu, že na jedné straně je vysoký počet nezaměstnaných a současně na druhé straně značný 7
NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 57. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 17. 9 Tamtéž, s. 19. 8
Strana 9
počet volných míst. Strukturální nezaměstnanost dále tvoří osoby, které ztrácejí zaměstnání
v důsledku
nezaměstnanost).
nahrazení
živé
práce
technikou
(technologická
10
NĚMEC charakterizuje tento typ nezaměstnanosti formulací: „…nabídka práce nemá použití v důsledku její nízké adaptability na strukturu pracovních míst.“11 Příčin vzniku této nezaměstnanosti je více - pracovní síla je málo mobilní (souvisí často s regionální nezaměstnaností), další příčinou může být pokles poptávky způsobený technickými a technologickými změnami, dále pak
růst
nabídky pracovních sil, který je způsoben přílivem migrantů. Nezaměstnanost může vzniknout také na základě poklesu poptávky po pracovních silách vyvolané poklesem konečné poptávky či poklesem poptávky po pracovní síle s určitou kvalifikací. Z těchto důvodů jsou strukturální nezaměstnaností ohroženy hlavně vdané ženy, rodiče s dětmi, starší lidé, lidé s nízkou nebo žádnou kvalifikací a osoby se změněnou pracovní schopností.12 Cyklická a sezónní nezaměstnanost Sezónní
nezaměstnanost
se
vyskytuje
např.
ve
stavebnictví
nebo
v zemědělství, je spojena s přírodním cyklem a pravidelně se opakuje. Může být někdy nazývána nezaměstnaností z nedostatečné poptávky. 13 K cyklické nezaměstnanosti dochází střídáním jednotlivých období, ve kterých se ekonomika potýká s recesí, což je spojeno s růstem počtu nezaměstnaných a s obdobími ekonomického růstu, zaměstnaných.
kdy naopak roste počet
14
Skrytá nezaměstnanost U této formy si nezaměstnaná osoba práci nehledá a ani není jako nezaměstnaná hlášená. Tyto osoby buď rezignovaly a přestaly si práci hledat, nebo ji hledají neformální cestou přímo u zaměstnavatelů. V obou případech ale nejsou registrovány na úřadu práce. Dále tady patří osoby, které jsou sice nezaměstnané, ale 10
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 19. NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s 59. 12 Tamtéž, s. 59. 13 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 20. 14 http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost [cit. 2011-04-12] 11
Strana 10
účastní se programů pro ně speciálně vytvořených (př. rekvalifikace). Skrytá nezaměstnanost je spojována i s lidmi
s nízkou kvalifikací, vysokým věkem,
tělesným handicapem atd. , kteří velice obtížně nacházejí pracovní uplatnění a jsou tak odsunuti mimo trh práce (např. předčasný odchod do důchodu, invalidní důchod).15 Neúplná nezaměstnanost a nepravá nezaměstnanost Znamená to, že pracovníci jsou nuceni přijímat částečný, snížený pracovní úvazek, takže pracují na zkrácenou pracovní dobu. Další varianta je taková, kdy jedno pracovní místo vykonávají dva zaměstnanci. Není jim tak umožněno využít plně své schopnosti a kvalifikaci. Při nepravé nezaměstnanosti osoby nezaměstnané nehledají či přímo odmítají práci a snaží se využívat nárok na podporu v nezaměstnanosti v co možná maximální míře. Nebo se osoby jako nezaměstnaní zaregistrují, ale přitom pracují nelegálně v neformální šedé ekonomice.16
1.2
Míry nezaměstnanosti „Od července 2004 se k výpočtu míry nezaměstnanosti (MN) používá nová
metodika. Ve vzorci k výpočtu MN je v čitateli místo počtu všech uchazečů o zaměstnání použit počet dosažitelných nezaměstnaných. (Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa - tj. nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu,
uchazeči
v pracovní
neschopnosti,
uchazeči,
kteří
jsou
zařazeni
na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství, nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. Obdobným způsobem definuje nezaměstnané metodika ILO, používaná v EU). Ke změně došlo i ve jmenovateli pracovní síla je místo součtu klouzavých průměrů zaměstnaných a nezaměstnaných osob definována jako součet klouzavých průměrů zaměstnaných, dosažitelných nezaměstnaných osob a zaměstnaných cizinců.“17 15
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 20. Tamtéž, s. 21. 17 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 17. 16
Strana 11
1.3
Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost Dlouhodobá
nezaměstnanost
problematických regionů
má
velký
význam
pro
vytipování
a problematických sociálních skupin uchazečů
o zaměstnání. Přičemž platí, že tam, kde je míra nezaměstnanosti vyšší, ale obrat mezi nezaměstnanými je rychlý a nedojde tak ke zvyšování podílu dlouhodobě nezaměstnaných, je situace lepší než tam, kde je sice míra nezaměstnanosti nízká, ale převážně se jedná o dlouhodobou nezaměstnanost. Tato příznivější situace má význam nejen pro nezaměstnané, ale také pro státní rozpočet, neboť při dlouhodobé nezaměstnanosti je požadavek na podporu vyšší, a také znovu zařazení dlouhodobě nezaměstnaných
do
nezaměstnanost
bývá
pracovního spojena
procesu s velkým
je
výrazně výskytem
dražší.
Dlouhodobá
období
opakované
nezaměstnanosti v průběhu pracovní kariéry jedince ( rizikové skupiny – nekvalifikovaní dělníci, imigranti, ženy atd.).18 1.4
Historie nezaměstnanosti Nezaměstnanost se v průběhu historie mění. Ve středověku se nehovoří
o nezaměstnaných, ale o chudině. Nezaměstnanost v dnešním významu předpokládá určitou svobodu a závislost. Pouze ti mohou být nezaměstnaní, kdo pracují za mzdu a z vlastního rozhodnutí mohou zaměstnání skončit, ale také mohou být zaměstnání zbaveni někým jiným. Rozhodujícím bodem byla průmyslová revoluce, kdy příjem je získán na trhu práce, také většina služeb a zboží je distribuována prostřednictvím trhu a pracovní síla se ztotožnila se zaměstnáním. Zdroj živobytí tak většina lidí musela hledat v zaměstnání. 19 V minulém století míra nezaměstnanosti stále kolísala, avšak poměrně přesná evidence je vedena po první světové válce odbory. Poprvé se stala nezaměstnanost sociálním problémem na konci 19. století. Není ještě chápána v souvislosti s tržní ekonomikou, ale je považována za lokalizovanou krizi. Zde spadá také počátek státních institucí zprostředkujících práci a celonárodních systémů pojištění pro případ nezaměstnanosti. A tak od počátku průmyslové revoluce (1780 – vynález parního stoje) dochází ke střídání nízké a vysoké nezaměstnanosti, kdy zvláště masová nezaměstnanost v 30. letech, a znovu se objevující v průmyslově vyspělých státech 18 19
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 24. Tamtéž, s. 37-38. Strana 12
Evropy a USA v 70. letech minulého století, se stává významným sociálním i politickým jevem. Velkým problémem i v současnosti je však dlouhodobá nezaměstnanost. Její podíl se zvyšuje i v obdobích, kdy dochází celkově ke snížení nezaměstnanosti. Značně se rozšiřuje a stává se tak obtížným sociálně politickým problémem. Má nepříznivé důsledky nejen pro jedince, ale také pro celou společnost (dávky v nezaměstnanosti, podpory, sociální služby, ztráty na daních a daňových úlevách, atd.), dochází k nárůstu sociálně patologických jevů, jako např. kriminalita a prostituce a k nestabilitě celé společnosti.20 V 90. letech dochází k velkému šíření nových technologií, expanzi světového trhu a růstu mezinárodní konkurence. Přestože roste produkce a životní standard většiny populace, přibylo nezaměstnaných. V mnohých regionech nastává přebytek pracovní síly (jejíž složení je charakteristické pro každou oblast zvlášť), stále více dominují
strukturální
příčiny
nezaměstnanosti.
Snížení
úrovně
masové
nezaměstnanosti je dnes politickou prioritou, každý stát však postupuje se zřetelem na svou vlastní ekonomickou situaci. Ekonomika vyspělých zemí se potýká nejen s vysokou, ale také strukturovanou nezaměstnaností. Boj s nezaměstnaností není jen zajištění růstu pracovních míst, ale také jejich odpovídající strukturou.21 Vysoká nezaměstnanost v 70. a 80. letech minulého století měla na populaci menší dopad než ve 30. letech téhož století, a to díky rozvinutému sociálnímu státu zajišťujícímu alespoň minimální příjem, dále díky programům pro vytváření nových pracovních míst a rekvalifikačním programům.22 1.5
Lidská práce jako jeden z výrobních faktorů Na práci jakožto produkt činnosti je z pohledu ekonomiky pohlíženo jako
na jeden z výrobních faktorů. V současné době tak nehovoříme o lidské práci, ale o trhu práce a o situaci na trhu práce. Člověk jako osoba žijící, myslící a cítící je z tohoto pohledu nahrazena jakousi ekonomickou veličinou. Také politika zaměstnanosti není zaměřena na jedince a jeho potřeby, ale na eliminaci nerovnováhy mezi poptávkou po pracovní síle a její nabídkou. Na počátku tohoto vývoje stojí dělba práce, která vzniká na základě potřeby zvyšovat šanci na přežití, čímž dává prostor ke vzniku cílům ekonomického systému. 20
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 38– 41. Tamtéž, s. 42 – 43. 22 Tamtéž, s. 43. 21
Strana 13
Správně fungující hospodaření bylo spojeno s bohatstvím, za které byla označována nejdříve válečná kořist, později i otroctví. Představitelé školy merkantilismu se snažili najít zdroj bohatství. Tím označili peníze, drahé kameny a kovy. Klasikové bádali po tom, co tvoří společný a přirozený základ bohatství – co tvoří jeho hodnotu. Došli k názoru, že je to práce a kapitál. Práce vytváří zboží a je možno ji měřit na základě spotřeby času. Dalším faktorem je kapitál, který je potřeba opětovně navracet do výrobního, obchodního nebo jiného procesu. Díky tomu mělo docházet k jeho neustálému navyšování. S tím bylo spojeno získávání, zapracování a zaměstnávání lidí, čímž docházelo k jejich formování dle daných potřeb. Jean – Baptiste Say (1767 – 1832) v souvislosti s tímto vývojem hovoří již o výrobních faktorech - půdě, práci a kapitálu, které poskytují výrobní služby a řídí se nabídkou a poptávkou na trhu. Je také autorem Sayova zákona, ve kterém prosazuje názor, že nemůže dojít ke krizi z nadvýroby, pokud stále dochází k rozšiřování trhů, tedy pokud jsou flexibilní ceny, mzdy, úrokové míry a pokud jsou zdroje mobilní. Problém nastává tehdy, kdy ti, kteří rozhodují, nebudou pružně reagovat na změny, budou jednat konzervativně, nebudou mít dostatek správných informací či jim budou nedůvěřovat. Pracovní síla odmítne krácení mezd, stěhování se za prací a rekvalifikace. Namísto toho si radši zvolí dobrovolnou nezaměstnanost. Jean Babtiste Say dále zastává názor, že je nemožné, aby v ekonomice počet nabízených míst odpovídal počtu míst požadovaných. Také další myslitelé, jako např. James Mill, filozof a ekonom, přikládají lidské práci jakožto výrobnímu faktoru velký význam.23 SHRNUTÍ Nezaměstnaným je osoba, která může, má zájem a pokouší se nalézt placenou práci, ale v této své snaze není úspěšná. Problém zaměstnanosti a nezaměstnanosti se vyskytuje již od doby středověku, kdy člověk, který nevlastnil žádné pole či živnost, neměl jinou možnost než si prací a s ní získanou materiální či finanční odměnou zajistit základní prostředky pro přežití. Důležitým mezníkem byla průmyslová revoluce, a s ní spojený trh práce, kdy začíná být míra zaměstnanosti spojena s hospodářským vývojem a poptávkou
23
RIEGEL, K. Ekonomická psychologie. Praha: Grada Publishing a.s., 2007, s. 10 – 16.
Strana 14
po práci. Od tohoto okamžiku dochází k opakovanému střídání snižování a zvyšování nezaměstnanosti. Postupně v souvislosti s rostoucí sociální politikou státu se
i nezaměstnanost stává sociálním problémem, který je potřeba řešit
centrálně a jehož vývoj dospěl do situace, kdy v dnešní době patří snižování masové nezaměstnanosti mezi priority státu. Na zaměstnanou osobu je z pohledu ekonomického vývoje a také v rámci hospodářské a sociální politiky nahlíženo jako na pracovní sílu, která představuje určitou hodnotu. Spolu s dalšími výrobními faktory je podřízena vývoji na trhu. Nakolik je v rovnováze poptávka po práci s nabídkou pracovní síly je značně závislé na její schopnosti přizpůsobit se změnám a inovacím výrobního trhu. Příčiny vzniku nezaměstnanosti jsou různé. Na jejich základě je nezaměstnanost rozdělena do jednotlivých druhů, přičemž některé jsou více závažné, některé méně.
Strana 15
2
OSOBNOST NEZAMĚSTNANÉHO „Proč je vlastně nezaměstnanost tak tíživým existencionálním zážitkem?“
24
MAREŠ říká, že zaměstnání, jakožto placená práce, zaujímá v naší kultuře centrální roli. Práce má
hlubinné zakotvení jak v uspořádání společnosti, tak v psychice
člověka. 25 Daná pracovní pozice a s ní spojena výše mzdy zařazují člověka do skupiny lidí s určitou životní úrovní. S tím je spojeno i množství potřeb, které si jedinec úměrně své mzdě může dovolit uspokojovat. Ztráta pracovní pozice také znamená změnu statusu spojeného s faktem mít zaměstnání a s povahou tohoto zaměstnání, přijetím nového statusu – nezaměstnaného, statusu podřadného.26 Ztrátou práce dochází ke změně psychiky, intelektu, duševního života, mění se citová stránka a oblast vůle – pracovní vůle, která je spojená s odvykáním si od pracovních povinností a s postupnou ztrátou profesní kvalifikace.27 Mezi negativní důsledky nezaměstnanost se řadí – depresivní symptomy jako bezmocnost, rezignace, krize identity, pasivita. Problémy v mezilidských vztazích – neporozumění v rodině, izolace od společnosti a přátel. Mezi další důsledky patří alkoholismus a kriminalita, všeobecná nespokojenost, nedůvěra a nezájem. Doprovodné znaky nezaměstnanosti – nejistota, agresivita, vytváření si negativních postojů, ekonomický dopad, frustrace, sociální izolovanost, změna postavení v rodině, ztráta zájmu o zaměstnání nebo naopak zvýšená snaha o nalezení nového zaměstnání, touha po vzdělávání, která by mohla vést k novému zaměstnání. Všechny tyto stavy mohou působit na fyzické a psychické zdraví člověka.28 Také dochází ke změně ve vztahu k organizaci času, k rodině, může vést k přehodnocení
hodnotového
žebříčku,
ke
změně
postoje
k povinnostem,
k zodpovědnosti. Může dojít (zvláště při dlouhodobé nezaměstnanosti) k sociální izolaci, rezignaci, ke změnám fyzického a psychického zdraví. Tento stav má negativní dopad na samotnou osobu nezaměstnaného, na jeho rodinu, na společnost –
24
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 56. Tamtéž, s. 56. 26 Tamtéž, s. 75. 27 BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002, s. 77. 28 NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 94 – 95. 25
Strana 16
sociální dávky a zvýšené vynakládání finančních prostředků na snahu znovu začlenit dané jedince do pracovního procesu. Změna času Pro nezaměstnané přestává být čas důležitý. Těmto lidem ubíhá pomaleji, dny se vlečou a nemají žádnou strukturu. Po určité době již neodlišují pracovní dny od víkendů. Čas ztrácí svou roli a je vyplňován pocitem nudy, často tráví většinu dne sledováním televize, videa či hraním na automatech.29 „Pouze malá část lidí je schopna udržet si svou časovou strukturu, většina z nás k tomu musí být nucena sociálními normami, které nám poskytují podpůrný rámec“.30 Rodina Nezaměstnanost nepostihuje jen osobu nezaměstnaného, ale celou jeho rodinu včetně širších příbuzenských vztahů. Nezaměstnanost má vliv na napětí v rodině. Dokonce i zvýšená rodinná solidarita a podpora má často opačný výsledek, kdy člen rodiny ztrativší zaměstnání takovéto projevy ostatních členů rodiny odmítá. „Vlivy nezaměstnanosti na rodinu: -
finanční potíže,
-
strukturální dezorganizace a krize, krize rodinného systému a narušení denních zvyklostí,
-
změny v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny v nezaměstnanosti,
-
změny v postavení nezaměstnaného jedince v rodinném systému, ztrátou jeho statusu a autority, odvozených ze zaměstnání a z jeho příspěvku příjmům rodiny,
-
změn v rozdělení domácí péče.“31 Muži pociťují rostoucí napětí v rodině více než ženy. Kromě ekonomické
zátěže se obávají ztráty autority u svých dětí. Napětí negativně působí více i na mladé lidi, u kterých bývá spojeno s ekonomickou nejistotou.32
29
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 65. Tamtéž, s. 65. 31 Tamtéž, s. 67. 32 BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002, s. 87. 30
Strana 17
Dopad nezaměstnanosti na fyzické zdraví člověka MAREŠ vychází z výzkumů prováděných ve 30.letech minulého století, které naznačily souvislost mezi nezaměstnaností a zhoršením zdravotního stavu. Tehdy se jednalo o podvýživu či nevyváženou stravu. V současné době, kdy je díky sociální politice států životní minimum lépe pokryté, došlo k přesunu k výskytu nemocí spojených se stresem, s poruchami imunitního systému a kardiovaskulárního systému. Dále se přidává alkohol, cigarety, léky a drogy. 33 NĚMEC uvádí konkrétní potíže – nespavost, bolesti hlavy, žaludeční potíže, kožní alergie, sebevraždy, vyšší náchylnost k nemocem.34 Nezaměstnanost a psychické zdraví Stav nezaměstnanosti je spojen s větší emocionální nestabilitou. Jsou ohroženy hodnoty jedince, jedinec ztrácí sám pro sebe cenu, velice citlivě vnímá i ztrátu své ceny v očích ostatních lidí. Začíná se u něj vytvářet pocit méněcennosti, ztrácí sebedůvěru. Nezaměstnaní se stávají
úzkostnějšími, trpí depresemi,
nespokojeností, neurotickými problémy, poruchami spánku.
MAREŠ používá
identifikaci WAROVA týkající se způsobů, které mohou mít vliv na psychické zdraví při ztrátě zaměstnání. „Těmi jsou: -
finanční obtíže,
-
změna společenského chování, omezení společenských kontaktů a zúžení sociálního prostředí nezaměstnaných,
-
malý prostor pro rozhodování (mají sice spoustu času, ale jsou omezeni nedostatkem finančních prostředků),
-
nedostatek příležitostí k rozvíjení nových dovedností, získávání nových zkušeností a využívání těch starých,
-
nárůst ponižujících zkušeností ( žádat o práci a být odmítán, být považován za někoho, kdo selhal),
-
pocit úzkosti z budoucnosti,
- redukce kvality interpersonálních kontaktů.“35
33
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 71. NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 95. 35 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. s 73 34
Strana 18
Stigma „Být nezaměstnaným ve společnosti, která přikládá zaměstnání takový význam, znamená mít stigma neboli viditelné znamení svého selhání.“ 36 Pokud je toto stigma veřejně známé, představuje pro jeho nositele velký problém se s touto skutečností vyrovnat. Pokud se osoba naopak snaží toto své stigma skrýt, vyžaduje tato snaha obratnou a vysilující manipulaci s informacemi. Tato osoba odmítá přijmout status nezaměstnaného a snaží se skrýt tuto skutečnost před sousedy, příbuzenstvem, a často i před svou rodinou (např. stále odchází každý den z domu v dobu, jakou dříve docházel do práce, nosí i nadále pracovní oblečení). Mareš.37
Dlouhodobá
2.1
nezaměstnanost
a
rizika
jejího
vzniku
z psychologického hlediska Jedná se o velice složitý problém. Čím je člověk bez zaměstnání déle, tím dochází ke stále větší a složitější kumulaci problémů, které se dají řešit velice špatně a mají vliv na vznik nepříznivých duševních stavů. Jedinec během ní prochází z dlouhodobého hlediska jednotlivými fázemi: -
šok a překvapení – je to počáteční reakce člověka, kdy odmítá přijmout odchod ze zaměstnání,
-
optimismus – je etapou, kdy se člověk usilovně snaží nalézt jiné zaměstnání,
-
pesimismus -
s narůstajícím neúspěchem klesá aktivita a začnou se
projevovat pocity méněcennosti, -
fatalismus a rezignace – člověk ztrácí zájem o hledání zaměstnání, začíná se projevovat apaticky vůči společnosti, odmítá základní lidské a občanské hodnoty a ztotožňuje se s rolí nezaměstnaného. V této fázi je šance na úspěch v hledání
nového
zaměstnání mizivá.
Velice
často
je
dlouhodobá
nezaměstnanost spojena s opakovanou nezaměstnaností.38 SIEGEL uvádí, že důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti je hlavně dlouhodobý neúspěch, jehož základní příčinou je neznalost trhu práce a neochota připravovat se na hledání zaměstnání. Tito lidé, kteří se nesnaží aktivně hledat práci, se ocitají ve znevýhodněné pozici oproti těm, kteří se na hledání práce intenzivně 36
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, s. 77. Tamtéž, s. 78. 38 NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 100 – 101. 37
Strana 19
připravovali. Nejsou schopni posoudit svou situaci objektivně, jsou nuceni zaslat svůj životopis více firmám, , většinou nemají představu o tom, jak probíhají pohovory, mají nereálné představy a požadavky. Do této skupiny patří také absolventi škol, kteří nemají praxi, zato se často ucházejí o pozici vyžadující vyšší kvalifikaci, než které v rámci studia sami dosáhli. To vše má za následek, že jsou tito nezaměstnaní při hledání práce opakovaně neúspěšní. Někteří v důsledku dlouhodobější nezaměstnanosti ztrácejí motivaci a jejich ochota nalézt si práci klesá natolik, až se mohou dostat do stavu dobrovolné nezaměstnanosti. Jiní jsou ochotni ve snaze nastoupit do zaměstnání co nejdříve přijmout jakoukoliv práci. To je spojeno s rizikem, že tato jim nepřinese ani to nejzákladnější uspokojení, díky čemuž nemá dlouhého trvání a tito lidé se tak brzy zařadí do skupiny
opakovaně
nezaměstnaných. Také na zaměstnavatele neudělají tito uchazeči o jakoukoliv práci dobrý a věrohodný dojem. Vzbuzuje to v nich dojmy, že tito uchazeči sami neví, co chtějí a nemají vyhraněnou představu o tom, co by chtěli dělat. Projev zájmu o práci je v tomto případě dle SIEGLA pouze snaha řešit svůj vlastní problém a ne úsilí o nalezení vhodné práce. Abychom tedy byli ve své snaze nalézt si práci úspěšní, je potřeba být aktivní, samostatní, systematičtí a cílevědomí. Musíme si uvědomit co chceme a co nabízíme, vymezit si čas, který chceme věnovat hledání práce (maximálně dobu 6-ti měsíců), uvědomit si svou finanční situaci a přizpůsobit tomuto životní úroveň. Také je potřeba připravit se na činnosti provázející proces hledání zaměstnání, jako je vyhledávání a výběr poptávaných pracovních míst, vypracování životopisu a průvodních dopisů, příprava na pohovor.39 Význam práce pro člověka je velký. V jeho životě zaujímá nezastupitelné postavení. Je velice důležitá z důvodu jeho důstojné existence. Dává člověku pocit seberealizace a užitečnosti. Není tedy jen prostředkem materiálního prospěchu, ale uspokojuje jeho potřebu ctižádosti, sebeuplatnění, sebeúcty. Práce okolo člověka vytváří okruh sociálních kontaktů, umožňuje mu potkávat se s jinými lidmi a uzavírat přátelství.40
39 40
SIEGEL, Z. Jak úspěšně hledat a získat zaměstnání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 14 – 30. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002, s. 77. Strana 20
SHRNUTÍ Ztráta zaměstnání, či neúspěch při hledání zaměstnání není jen problém z hlediska ekonomiky státu, kdy tento zatěžuje finančně, ale může znamenat výraznou změnu v životním stylu, životní úrovni člověka a může mít vliv na jeho zdraví psychické i fyzické. Bohužel všechny tyto změny jsou spíše negativní a přicházejí najednou nebo ve velmi krátkém čase po sobě a pro člověka znamenají velkou zátěž, se kterou se obtížně vyrovnává. Mezi největší problém patří veřejné mínění, kdy nezaměstnaný člověk musí bezprostředně snášet nesouhlas blízkého okolí s tímto stavem, který je chápán jako nějaké „vybočení z řady“ a současně čelit tomuto veřejnému očekávání, že tento nežádoucí stav co nejdříve změní. Významnou úlohu zde hraje rodina nezaměstnaného. Ta buď vytvoří takové podmínky a atmosféru, která vyjadřuje podporu nezaměstnanému, nebo naopak navodí napjatou atmosféru, nechápavý a pohrdavý postoj a tím mu situaci ještě ztíží. Celá řada změn je spojena s neúspěchem nalezení nového zaměstnání. Čím je tato doba delší, tím jsou změny v psychice člověka a k jeho způsobu života závažnější. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje problém jak pro samotnou osobu nezaměstnaného, tak pro celou společnost.
Strana 21
3
ÚŘAD PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ČESKÉ REPUBLIKY Úřad práce může označit jako
výkonný mechanismus státní politiky
zaměstnanosti. V této kapitole se budeme věnovat
jeho vzniku, vymezení,
činnostem. Úřady práce poskytují celou řadu služeb, které jsou směřovány k nějakému uživateli. Tím je
uchazeč o zaměstnání, kterého budeme blíže
specifikovat. Další oblastí, kterou se v této kapitole budeme zabývat, je politika zaměstnanosti,
která
je
hlavní
náplní
pracovních
úřadů.
V současnosti
nejvýznamnějším a nejvíce podporovaným směrem této politiky je aktivní politika zaměstnanosti. Vyjmenujeme a popíšeme jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. V posledních dvou podkapitolách objasníme strategie výběru vhodných uchazečů pro jednotlivé programy aktivní politiky zaměstnanosti.
3.1
Vznik úřadů práce Po politických událostech v roce 1989 došlo u nás ke změnám také
v ekonomické oblasti. Ty nastartovaly následný vývoj. Vyvolaly řadu nových potřeb, obnovu a vznik různých institucí. Bylo obnoveno také Ministerstvo práce a sociálních věcí, které mimo jiné začalo připravovat návrh Zákona o zřízení úřadů práce, na jehož základě bylo přijato opatření předsednictva České národní rady ze dne 20.7.1990 č. 306 o zřízení úřadů práce. Vybudováním sítě úřadů práce a jejích řízením byla pověřena Správa služeb zaměstnanosti. Dne 4.12.1990 byl přijat zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 1 Sb., o zaměstnanosti a zákon České národní rady ze dne 19.12.1990 č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti. Dnes zabezpečuje politiku zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a úřad práce.41 Do 30. 03. 2011 upravoval úřady práce a jejich působnost v České republice zákon č. 435/ 2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Od 09.02. 2011 je v platnosti zákon 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
41
NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 73. Strana 22
souvisejících zákonů. Účinnost tohoto zákona je od 01. 04. 2011. Tímto zákonem se zrušily okresní úřady práce.42 „Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností, jeho sídlem je Praha a působí v něm – generální ředitelství, krajské pobočky a pobočka hlavního města Prahy.“ 43 Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště, které jsou zřízené dle zákona 435/2011 SB., o zaměstnanosti. Úřad práce přebral veškeré úkony v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory atd.44
3.2
Úřad práce Úřad práce je územním orgánem státní správy působící na úseku zaměstnanosti.
Sleduje a hodnotí vývoj pracovního trhu, zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, vyhledává a přijímá opatření, která mohou ovlivnit nabídku a poptávku na trhu práce.45 „Funkce úřadu práce jsou: -
informační, kdy poskytuje informační servis uchazečům,
-
zprostředkovatelská, snaha o zprostředkování vhodného zaměstnání,
-
poradenské služby, evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání, evidence volných pracovních míst, evidence pracovních povolení vydaných cizincům a osobám bez státní příslušnosti a aktualizace těchto evidencí,
-
podpora zaměstnavatelů a podnikatelů při zřizování nových pracovních míst, podpora při zajišťování odborné praxe a zaměstnávání absolventů, podpora při zvyšování zaměstnatelnosti handicapovaných osob,
-
finanční spoluúčast a organizace rekvalifikačních programů,
-
vydávání a odnímání povolení k zaměstnávání cizinců,
-
spolupráce s institucemi ovlivňující trh a kontrola dodržování závazných právních předpisů o zaměstnanosti.“ 46
42
http://portal.mpsv.cz/upcr/oup [cit. 2011-05-25] § 1 – 6, ZÁKONA č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů 44 § 1 – 6, tamtéž. 45 NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 75. 46 VÁCLAVÍKOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: Optys, 2009, s. 102.
43
Strana 23
NĚMEC doplňuje tento výčet o funkci úřadu práce, kdy tento rozhoduje o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence, stanovuje nárok a výši hmotného zabezpečení uchazečů a zajišťuje jeho výplaty, hospodaří s finančními prostředky sloužícími k účelu zabezpečení státní politiky zaměstnanosti, kontroluje, zda a jak jsou dodržovány závazné právní předpisy o
zaměstnanosti, zákoník práce a další
právní předpisy související a při jejich porušení ukládá pokuty.47 3.3
Uchazeč o zaměstnání Uchazeč je občan, který není v pracovním poměru, nevykonává samostatnou
výdělečnou činnost a soustavně se nepřipravuje na povolání. Tento občan si u úřadu práce podá písemnou žádost o zprostředkování zaměstnání. Tu s ním sepíše zaměstnanec úřadu práce. Na jejím základě vyplývají uchazeči o zaměstnání práva a povinnosti, které upravuje zákon č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Uchazeč má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání (činnost, která je zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání, má právo na informační a poradenskou činnost. Další je právo na rekvalifikaci, která je nezbytná k uplatnění ve vhodném zaměstnání, má také právo na hmotné zabezpečení. Povinností uchazeče je včas a osobně se dostavovat na sjednané schůzky, jednat dle pokynů úřadu práce o nástupu do zaměstnání, k němuž byl doporučen, včas oznamovat veškeré změny týkající se osoby uchazeče.48 3.4
Politika zaměstnanosti v České republice Svým způsobem patří tato politika do systému záchranné sociální sítě. Snaží se
vytvářet opatření ke stabilizaci a snižování nezaměstnanosti. Usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, o produktivní využití zdrojů těchto pracovních sil a o zabezpečení práva každého občana na zaměstnání.49 V rámci Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ) byly pro období let 2008 – 2010 Radou Evropy přijaty hlavní směry politiky zaměstnanosti, kterými se řídí také politika zaměstnanosti České republiky. Je to snaha o zvyšování nabídky práce a modernizace systému sociální ochrany, zapojení většího množství lidí
47
NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 76 Tamtéž, s. 18 – 20. 49 Tamtéž, s. 69 – 70. 48
Strana 24
do zaměstnání a udržení je v něm, snaha o zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a zaměstnavatelů, podpora vzdělávání a zlepšování dovedností.50 Politika zaměstnanosti má tři směry: -
pasivní politiku zaměstnanosti – což zahrnuje stanovení podmínek a poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
-
aktivní politiku zaměstnanosti – podpora stávajících a vytváření nových pracovních míst,
-
hospodářsko – politickými opatřeními – jako je podpora středního a malého podnikání, investiční pobídky, regionální programy, atd.51
3.5
Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) APZ je stěžejní oblastí v rámci řešení problematiky nezaměstnanosti. Nejdříve
se seznámíme s jejím vývojem po roce 1989 v České republice. V prvním období po roce 1989 byla míra nezaměstnanosti nízká, jak můžeme vidět v tabulce č. 2 v příloze č. 2. Pohybovala se pod 5%. Nastal sice útlum zaměstnanosti v zemědělství, zato ve službách došlo k rozmachu a k masivnímu nabírání zaměstnanců. Nastartovalo se také drobné podnikání. Pracovní síla byla u nás oproti západním zemím laciná, koruna byla značně podhodnocená. Poté nastává ve druhé polovině devadesátých let období tzv. úsporných vládních opatření „balíčků“. Začaly se objevovat problémy s regionální nerovnováhou mezi poptávkou a nabídkou pracovních sil. Tato nerovnováha a existence specifických skupin obyvatelstva byla základem pro vzrůstající dlouhodobou nezaměstnanost, která však nebyla v této době považována za velký problém. To mělo vliv na aktivní politiku zaměstnanosti. V letech 1995 – 1997 tak došlo k jejímu útlumu. Počet programů APZ klesal. Zvýšen byl důraz pouze na veřejně prospěšné práce, zato počet rekvalifikací klesal. V letech 1997 – 2000 nezaměstnanost rychle rostla.Od roku 1998 rostly
výdaje na APZ což mělo pozitivní dopad na snížení míry
nezaměstnanosti v roce 2001 a prakticky její udržení v roce 2002. Aktivní politika zaměstnanosti tak začíná být považována za rozhodující formu politiky zaměstnanosti.52
50
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg [cit. 2011-03-29] NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 69 – 70. 52 Tamtéž, s. 81 – 86.
51
Strana 25
APZ je v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definována jako: „…souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce, podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelová pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.“53 Důležitou součástí APZ je poradenství, které předchází všem aktivitám APZ. Jeho definice v zákoně zní: „…poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.“54 APZ se snaží o napomáhání při odstraňování bariér na trhu práce a pomoc při zvyšování
zaměstnanosti a zaměstnatelnosti.
Její cíle jsou zamezení růstu
dlouhodobě evidovaných a zaměření se na ty evidované, kteří jsou ohroženi dlouhodobou
nezaměstnaností,
zavádění
dalších
nástrojů
k eliminaci
nezaměstnanosti (např. plány zaměřené na potřeby jednotlivců), rozšiřování preventivních poradenských a informačních služeb a zvyšování motivačních a aktivačních opatření uchazečů o práci, podpora nových forem vzdělávání, podpora intenzivnější spolupráce mezi institucemi trhu práce, zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi, školami, obcemi, kraji.55
53
§ 104, ZÁKONA č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů § 105, tamtéž. 55 http://www.strukturalni-fondy.cz/Archiv/Vyzvy/OP-RLZ---1-1---2--vyzva---Podpora-aktivni-poli(3)/1-1-OP-RLZ---Posileni-aktivni-politiky-zamestnanos [cit. 2011-04-02] 54
Strana 26
3.6
Nástroje APZ Seznámíme se s jednotlivými nástroji APZ, kterými jsou rekvalifikace,
investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek podnikatelský program
na zapracování, příspěvek při přechodu na nový
a zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Rekvalifikace – za pomoci různých rekvalifikačních kurzů dochází k získání nové kvalifikace, nebo k rozšíření či zvýšení té dosavadní, a to i u těch uchazečů, kteří dosud žádnou kvalifikaci nezískali. Před zařazením do rekvalifikace je posuzován zdravotní stav, schopnosti, dosavadní kvalifikace a zkušenosti, a také možnost budoucího profesního uplatnění.56 „Rekvalifikace je forma vzdělávání, která umožňuje uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání zvýšit si své uplatnění na trhu práce a zabezpečit si tak do budoucna svoji zaměstnatelnost.“57 . Investiční pobídky – jedná se o hmotnou podporu při vytváření nových pracovních míst v územní oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Dále se investiční pobídky týkají rekvalifikací nebo školení nových zaměstnanců, přičemž za školení se považuje teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností . Toto školení může být zajiš´továno i zaměstnavatelem.58 Veřejně prospěšné práce – jedná se o časově omezené pracovní příležitosti, nejdéle na dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které slouží pro uplatňování hlavně dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o práci. Tyto práce slouží ku prospěchu obcí, státním a jiným veřejně prospěšným institucím a spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov. Tyto práce jsou uskutečňovány na základě dohody mezi příslušným úřadem práce a zaměstnavatelem a mzdové prostředky jsou pak hrazeny až do jejich plné výše.59
56
§ 108, ZÁKONA č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů http://www.mpsv.cz/cs/6853 [cit. 2011-03-30] 58 § 111, ZÁKONA č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 59 § 112, tamtéž. 57
Strana 27
Společensky účelná pracovní místa - jsou pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje na základě dohody mezi ním a úřadem práce. Místa jsou obsazována uchazeči, kteří se na trhu práce špatně orientují a nemohou nalézt práci jiným způsobem. Dohodu s úřadem práce může uzavřít i zaměstnanec, který zřídil pracovní místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na takto zřízená pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek (především na mzdové náklady. 60 Překlenovací příspěvek - může úřad práce poskytnout na základě dohody osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a byl jí poskytnut příspěvek v rámci společensky účelových pracovních míst. Slouží k úhradě provozních nákladů.61. Příspěvek na zapracování – je poskytován zaměstnavateli na základě dohody mezi ním a úřadem práce v případě, kdy zaměstnavatel přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému byla v rámci jeho evidence na úřadě práce poskytnuta zvýšená péče (jsou to osoby, které tuto péči vyžadují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku, péči o dítě, či jsou vedeny v evidenci uchazečů dlouhodobě).62 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program - poskytuje úřad práce zaměstnavateli
na základě dohody v případě, kdy zaměstnavatel přechází na jiný
podnikatelský program a nemůže zaměstnancům zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek se poskytuje na částečnou úhradu mzdy a nejdéle na dobu 6 měsíců.63 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením - v České republice existuje povinnost zaměstnávat čtyř procentní podíl osob se zdravotním postižením, nebo tuto povinnost nahrazovat formou příspěvku. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti úřad práce podporuje zaměstnávání těchto osob formou příspěvku na chráněné pracovní místo a chráněnou pracovní dílnu, kdy chráněné pracovní místo je zřizováno na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a musí být provozováno 60
§ 113, ZÁKONA č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů § 114, tamtéž. 62 § 33 a § 116, tamtéž. 63 § 117, tamtéž. 61
Strana 28
nejméně dva roky. Úřad práce na něj poskytuje příspěvek. Chráněná pracovní dílna je zřízena jako pracoviště zaměstnavatele. Musí být přizpůsobena a musí v ní být zaměstnáno nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením. Je zřizována zase na základě dohody úřadu práce se zaměstnavatelem minimálně na dobu dvou let.Úřad práce na ni poskytuje příspěvek.64 3.7
Strategie APZ pro výběr vhodných uchazečů SYROVÁTKA a KULHAVÝ se zabývají otázkou, jakým způsobem jsou
programy
cíleny
k jednotlivým
nezaměstnaným.
Na
základě
výzkumů
charakterizovali několik variant výběru: Varianta A: V rámci programů APZ je přistupováno stejně ke všem uchazečům o zaměstnání (jedná se tedy o zcela náhodný výběr nezaměstnaných, výběr, který kopíruje strukturu nezaměstnanosti). Tato varianta není v praxi předpokládána. Varianta B: Programy APZ se zaměřují na ty uchazeče, u kterých roste riziko vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti a na ty, kteří již jsou dlouhodobě nezaměstnaní (tedy orientace na ty nejvíce rizikové osoby). Varianta C: Programy APZ jsou cíleny na určité kategorie nezaměstnaných. Snahou je zde zlepšit jejich postavení vůči jiným kategoriím (např. se jedná o absolventy a starší pracovníky). Důvodem zde jsou – rozsah či závažnost problému dané skupiny nebo selekční mechanismy (nízká podpora určitých skupin). Varianta D: Do jednotlivých nástrojů APZ jsou uchazeči vybíráni záměrně, a to na základě jejich vhodnosti pro daný typ programu. Varianta E: Účastníci jsou vybíráni na základě jejich motivace, nebo zde působí jiné faktory (např. sympatie/nesympatie, potřeba udat osobu nezaměstnanou).65 3.8
Výběr vhodných kandidátů v rámci programů APZ Z analýzy, kterou provedl VÚPSV (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí)
vyplývá, že APZ je více směřována na ženy – zvláště to platí pro rekvalifikace a projekty ESF (Evropských sociálních fondů). Muži se více účastní VPP. Z hlediska vzdělávání jsou nejpočetnější skupinou osoby vyučené. Rekvalifikace, SÚPM jsou více cíleny na osoby se středoškolským vzděláním. Nízké je zapojení osob se 64 65
§ 75 - 76, ZÁKONA č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů HORA, O., SIROVÁTKA, T., TOMEŠOVÁ – BARTÁKOVÁ, H., VYHLÍDAL, J. Hodnocení programů APZ realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence). Praha: VÚPSV, 2009, s. 17 – 18. Strana 29
základním vzděláním (vyjma VPP). Z hlediska věku jsou SÚPM směřovány více na mladší nezaměstnané, rekvalifikace jsou směřovány na osoby ve věku 35 - 49 let. U osob nad 50 let je směřována aktivita úřadů práce směrem k VPP, chráněným dílnám a částečně k SÚPM. Z hlediska zdravotního stavu jsou nejvíce podporovanou kategorií lidé se ZPS – se středním rozsahem zdravotních problémů. Z hlediska celkové délky evidencí jsou programy APZ směřovány hlavně k nezaměstnaným s minimálně půlroční evidencí. VPP jsou směřovány na opakovaně nebo dlouhodobě nezaměstnané s kumulací handicapů, rekvalifikace jsou směřovány převážně k osobám ve 3. - 4. evidenci.66 SHRNUTÍ Úřad práce je v naší zemi novodobou záležitostí, která se teprve vyvíjí. Jeho klienty jsou převážně osoby, které hledají práci a potřebují v této záležitosti pomoct. Na základě vývoje situace na trhu práce se vyvíjí i politika zaměstnanosti. Ta má vybudovanou síť pomoci pro tyto osoby v několika směrech. Jedním z nich je aktivní politika zaměstnanosti a její nástroje. Jednotlivé nástroje nejsou ale vhodné pro všechny uchazeče, ale vždy pro určitou skupinu či skupiny uchazečů. Pro jakou k tomuto účelu slouží strategie výběru.
66
HORA, O., SIROVÁTKA, T., TOMEŠOVÁ – BARTÁKOVÁ, H., VYHLÍDAL, J. Hodnocení programů APZ realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence). Praha: VÚPSV, 2009, s. 22 – 23.
Strana 30
4
ÚŘAD PRÁCE V OLOMOUCI A JEHO APZ V této kapitole se zabýváme Úřadem práce v Olomouci z hlediska
demografického. Seznámíme se s jeho
základní strategií APZ
a zaměříme se
na rizikové skupiny nezaměstnaných v letech 2005 – 2010. 4.1
Demografie okresu Olomouc Okres Olomouc vznikl v roce 1960 a
spolu s okresy Šumperk, Bruntál,
Přerov, Svitavy, Prostějov, Nový Jičín a Opava tvoří Olomoucký kraj. Rozloha 2
okresu je 1 618 km (v republikovém srovnání je 14. největší). Okres Olomouc je tvořen 6 městy – Olomouc, Šternberk, Uničov, Litovel, Moravský Beroun, Velká Bystřice a 89 obcemi. Většina míst okresu se nachází v nadmořské výšce 230 – 250 metrů. Povrch okresu tvoří převážně Hornomoravský úval s úrodnými hlinitými půdami. Okraje okresu jsou lemovány zalesněnými kopci a začínajícím pohořím Nízkého Jeseníku a Zábřežské vrchoviny. Okres disponuje více než 80 000 ha kvalitní zemědělské půdy, z čehož 68 000 ha je půda orná. Pěstují se zde obiloviny, chová se zde skot a vepři. Málo významné je naopak nerostné bohatství. Rozsáhlé a početné jsou vodní plochy. Největší řekou okresu je Morava s přítoky Oskavou a Bystřicí.
Ve východní části okresu se nachází vojenský výcvikový prostor
Libavá.67 Dle ČSÚ ke dni 30.9.2010 měl okres 232 069 obyvatel, z toho 119 497 žen. Hustotou osídlení je v celostátním měřítku v první třetině (141 obyvatel/km2). Nejhustěji osídlená je střední a západní část okresu. Východní části je tvořena pouze několika obcemi nebo jejich částmi a vojenským výcvikovým prostorem Libavá.68
67
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2006. Olomouc: Úřad práce, 2007, s. 4. 68 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 4.
Strana 31
Graf č.1 Věkové složení obyvatelstva Olomouce k 1.1.2009 Všichni
Muži
Ženy
5 000 4 500 4 000
Počet obyvatel
3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100+
Věk
http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4003-10 [2011-04-02]
4.2
Struktura výrobního trhu v Olomouckém kraji Vysoký podíl obyvatel cca 35 % je zaměstnán v průmyslu – ve strojírenství,
elektrotechnice,
potravinářství
a ostatním
průmyslu.
Většina
výroby je
koncentrována na Olomoucku, kde pracuje zhruba 70 % zaměstnanců větších organizací. Bohužel v posledních letech výrazně klesá zaměstnanost v textilním průmyslu.
Dlouhou
tradici
má
v okrese
zemědělská
výroba,
která
z celorepublikového pohledu vykazuje velmi dobré výsledky. Zaměstnáno je zde cca 3% osob. Ve stavebnictví, obchodě , dopravě a spojích je zaměstnáno v každém cca 5 – 8% obyvatelstva. V okrese, zejména v krajském městě, jsou dobré podmínky pro rozvoj nejrůznějších služeb, z nichž některé, jako např. vzdělávací a zdravotnické, jsou poskytovány i občanům, kteří nejsou obyvateli okresu. Okres, a hlavně krajské město Olomouc, je centrem vzdělanosti. Ve vzdělávání a zdravotnictví je zaměstnáno hned po průmyslu nejvíce lidí, cca 25%. V Olomouci se nachází Univerzita Palackého s fakultou lékařskou, právnickou, Cyrilometodějskou teologickou,
filozofickou,
pedagogickou,
přírodovědeckou,
tělesné
kultury
a zdravotnických věd. Také zde působí soukromá neuniverzitní Moravská vysoká škola Olomouc, která nabízí bakalářský studijní program obor ekonomika a management. V okrese také působí celá řada vyšších odborných škol, gymnázia, Strana 32
střední (odborné) školy, střední odborná učiliště, odborná učiliště, praktické školy a konzervatoř. Rozvrstvení ekonomiky poskytuje pracovní příležitosti pro muže i ženy. Okres Olomouc a celý Olomoucký kraj vykazují známky zaostávání. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je třetí nejmenší v republice (hůř je na tom pouze Karlovarský a Liberecký kraj). V průměrné měsíční mzdě je čtvrtý od konce (nižší mzdu vykazuje Pardubický, Zlínský a Karlovarský kraj). V 1. – 3. čtvrtletí 2010 činila 20 158 Kč. Nižší průměrnou mzdu vykazují pouze Pardubický, Zlínský a Karlovarský kraj). V minulých letech získal okres Olomouc několik významných investorů, přesto jeho objem investic není vysoký. Exportní aktivita firem okresu také není vysoká.69 4.3
Strategie Úřadu práce v Olomouci „Úřad práce v Olomouci
v rámci aktivní politiky zaměstnanosti
spolupracuje se zaměstnavateli, novými investory a řadou institucí, například Olomouckým krajem, Magistrátem města Olomouce, Regionální agenturou pro rozvoj Střední Moravy, odborovými organizacemi a dalšími. Pravidelně vydává měsíční zpravodaj o situaci na trhu práce a realizuje další aktivity, jimiž se účastní dění v regionu, získává a poskytuje informace.“70 Úřad práce v jednotlivých
obdobích věnuje zvýšenou pozornost některým
skupinám nezaměstnaných, které jsou na základě provedených analýz více ohrožené či znevýhodněné na trhu práce. V letech 2005 - 2006 se Úřad práce v Olomouci zaměřil zejména na skupiny: a) „dlouhodobě nezaměstnaní - déle než 12 měsíců, b) absolventy vysokých škol do dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 roků věku, kteří dosud nemají praxi v oboru kvalifikace alespoň 12 měsíců, c) fyzické osoby do 25 roků věku, d) fyzické osoby se zdravotním postižením, e) fyzické osoby starší 50 let věku,
69
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 4 – 5. 70 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009. Olomouc: Úřad práce, 2010. s 37
Strana 33
f) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc a jejich možnost uplatnění na trhu práce je nebo může být podstatně omezena..“71 Pro období let 2007 – 2010 Úřad práce v Olomouci vytvořil vlastní Strategii APZ. V té se mimo jiné opíral o potřeby zaměstnavatelů. „Tato strategie byla zaměřena na: a) uchazeče o zaměstnání zvláště znevýhodněné na trhu práce (jejichž pracovní uplatnění se vší pravděpodobností nelze zajistit jiným způsobem, což ověřuje odbor zprostředkování a poradenství), b) všechna řešení strukturální nezaměstnanosti, tj. přechody z profese, o kterou není na trhu práce zájem, do jiné, zaměstnavateli poptávané (případně návraty do
původní
profese),
ať
už
se
uskutečňují
zapracováním,
rekvalifikací
do poptávaného oboru nebo jinak.“72 Úřadu práce se v rámci vytýčené strategie dařilo podporovat zejména dlouhodobě nezaměstnané (nejméně 5 měsíců evidence) nebo ty, kteří byli delší dobu mimo pracovní trh (např. osoby po rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání, kteří přerušili evidenci na ÚP, ale do zaměstnání nenastoupili), uchazeče ve věku nad 50 let, dále uchazeče se zdravotním postižením, a ty, u kterých se kumulovalo více znevýhodnění (např. vzdálenější místo bydliště se špatnou dopravní obslužností, nízká či žádná kvalifikace, zdravotní omezení).73 SHRNUTÍ Olomoucký okres disponuje velkým podílem kvalitní zemědělské půdy. Také klimatické podmínky jsou zde pro zemědělskou výrobu příznivé, ovšem převážná část práce schopného obyvatelstva je soustředěna v průmyslu. Velké procento pracuje ve zdravotnictví a vzdělávání, kde dominuje hlavně univerzitní město Olomouc, které nabízí široké vzdělávací možnosti na všech stupních vzdělávání. Skladba obyvatelstva je v podstatě co do poměru muži – ženy vyrovnaná. V okrese Olomouc dochází neustále k mírnému zvyšování počtu obyvatel, což můžeme vidět v tabulce č. 3 v příloze č. 3, a to jak díky porodnosti, tak i nově se přistěhovaných občanů. Věková struktura ukazuje, že nejvíce je zastoupena 71
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2006. Olomouc: Úřad práce, 2007, s. 33. 72 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 36 – 37. 73 Tamtéž, 2011, s. 36 – 37.
Strana 34
produktivní skupina obyvatel ve věku od 15 – 64 let. Úřad práce v Olomouci se zaměřuje na ohrožené skupiny nezaměstnaných, které se neustále opakují, a také se snaží hledat nové cesty, které by mohly vést k zabraňování zvyšování míry nezaměstnanosti v okrese.
Strana 35
5
VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V OLOMOUCKÉM OKRESE V LETECH 2005 – 2010 První část této kapitoly mapuje situaci na trhu práce
v okrese Olomouc
v jednotlivých odvětvích v každém roce zvlášť. Prostřednictvím statistické analýzy v následující podkapitole je formou srovnávání zkoumaných jevů za jednotlivé roky zjišťován jejich vývoj. Z přehledu nabídky pracovní síly a poptávky po ní z analýz a prognóz Úřadu práce v Olomouci byly použity hodnoty odpovídající zkoumanému jevu a bylo provedeno jejich srovnání. Zkoumání se týká těch pracovních pozic, kde je počet volných pracovních míst vyšší, než
je skutečný zájem uchazečů o ně
a naopak, kde výrazně převyšuje pracovní síla nad množstvím nabízených volných míst. Další část této kapitoly je věnována vývoji situace jednotlivých rizikových skupin uchazečů
o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou pozornost
a na které hlavně zaměřuje svou APZ. V podkapitole 5.5 je opět použita statistická analýza srovnání dat za jednotlivé roky 2005 – 2010 čerpaných z analýz Úřadu práce
v Olomouci, na jejímž základě bylo zjištěno, jak se
a prognóz vyvíjela
nezaměstnanost z hlediska její délky.
5.1
Vývoj zaměstnanosti v okrese Olomouc
Rok 2005 - míra nezaměstnanosti v okrese celkově klesala, a to v průběhu celého roku. Tento pokles byl dán hlavně výkonností a oživením ekonomiky, ale také realizací aktivní politiky zaměstnanosti. K poklesu zaměstnanosti došlo v tomto roce v zemědělství a lesnictví, strojírenství, potravinářství. K výraznému snížení počtu zaměstnanců došlo u dopravy a spojů, kdy propouštěly České dráhy a Český Telecom. Také ukončily činnost některé oděvní firmy, které nedokázaly odolat zvýšenému dovozu textilního zboží z Asie.
V obchodě docházelo k soupeření
jednotlivých řetězců. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v elektrotechnickém odvětví a v dalších průmyslových odvětvích, také ve stavebnictví. I v ostatních odvětvích jako celku (jedná se o pohostinství a ubytování, peněžnictví a pojišťovnictví, veřejnou správu, školství, zdravotní a sociální činnosti atd.) se stav zaměstnanců zvýšil. 74
74
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2005. Olomouc: Úřad práce, 2006. s 8 - 17
Strana 36
Rok 2006 - v roce 2006 (na rozdíl od předchozího roku) nebylo na ÚP hlášeno žádné výraznější propouštění zaměstnanců z organizačních důvodů. Na konci roku 2006 se celková zaměstnanost znatelně zvýšila. Zároveň došlo i k poklesu nezaměstnanosti V zemědělství, lesnictví, strojírenství a potravinářství. K mírnému snížení také došlo v dopravě a spojích. V obchodě došlo na jedné straně k velkému náboru nových zaměstnanců do nově vybudovaných distribučních center marketů, na druhé straně k ukončení činnosti některých supermarketových sítí. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo opět v elektrotechnickém odvětví a v dalších průmyslových odvětvích – např. výrobna limonád, v truhlářské dílně, v některých oděvních firmách, ve vodárenské společnosti atd., dále ve stavebnictví. V ostatních odvětvích jako celku (jedná se o pohostinství a ubytování, hlídací služby, peněžnictví a pojišťovnictví, veřejnou správu, školství, zdravotní a sociální činnosti atd.) se celková zaměstnanost meziročně zvýšila.75 Rok 2007 - celková zaměstnanost v okrese Olomouc se meziročně zvýšila. Zároveň došlo k poklesu počtu nezaměstnaných. V zemědělství a lesnictví
nadále
pokračovalo snižování počtu zaměstnanců. V obchodě mezi sebou stále soupeřily hypermarkety, takže nedocházelo k výrazným změnám zaměstnanosti. Tatáž situace byla zaznamenána v dopravě a spojích a v ostatních průmyslových odvětvích. Ve stavebnictví došlo k převedení zaměstnanců z jedné firmy do druhé. K nárůstu zaměstnanosti ale došlo oproti předešlým letům ve strojírenství, a to hlavně u středně velkých společností. Další nárůst zaměstnanců vykazovalo potravinářství. Nadále pokračoval trend nárůstu zaměstnanců v elektrotechnickém odvětví. Ve školství, zdravotnictví a sociálních službách byla v té době zaměstnána více než pětina zaměstnanců. Zde došlo k nárůstu zaměstnanosti. V ostatních odvětvích jako celku (jedná se o pohostinství a ubytování, hlídací služby, peněžnictví a pojišťovnictví, veřejnou správu atd.) se celková zaměstnanost mírně zvýšila.76 Rok 2008 – v tomto roce se celková zaměstnanost v okrese Olomouc meziročně snížila. Zároveň došlo k nárůstu počtu nezaměstnaných. V potravinářství, obchodě, stavebnictví, dopravě
a ostatních odvětvích došlo ke stagnaci v zaměstnanosti.
V lesnictví a zemědělství, ale také v elektrotechnickém a průmyslovém odvětví 75
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2006. Olomouc: Úřad práce, 2007, s. 8 – 10. 76 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007. Olomouc: Úřad práce, 2008, s. 8 – 11.
Strana 37
a ve strojírenství došlo k výraznému snížení počtu zaměstnanců. Ve školství, zdravotnictví a sociálních službách některé organizace propouštěly, jiné naopak nabíraly nové zaměstnance.77 Rok 2009 - byl ve znamení masového propouštění z důvodu výrazného poklesu zakázek a ekonomických potíží v důsledku světové finanční krize. Pokles zaměstnanosti
v některých
velkých
strojírenských
a
elektrotechnických
společnostech činil i stovky zaměstnanců. Kromě stavebnictví, kde nedošlo ke snížení stavu zaměstnanců a kromě školství, zdravotnictví a sociálních služeb, kde došlo zejména ve školství k navýšení počtu zaměstnanců, ve všech ostatních odvětvích došlo k výraznému snížení zaměstnanosti.78 Rok 2010 - počátkem roku stále ještě v důsledku světové finanční krize pokračoval příliv nových uchazečů o zaměstnání do evidence ÚP. Od března se situace změnila a začalo docházet k výraznému poklesu nezaměstnanosti, ale na konci roku byl opět zaznamenán její nárůst. Ke snižování zaměstnanosti došlo v zemědělství, v obchodě, dopravě a spojích, dále ve stavebnictví, kde většinu propuštěných zaměstnanců připadlo na Skansku (několik set osob). Ve stavebnictví a elektronickém průmyslu a došlo v roce 2010 ke stabilizaci situace a u některých firem i k výraznému nárůstu zaměstnanců. V ostatních průmyslových odvětvích došlo k mírnému nárůstu zaměstnanců. V potravinářství nadále pokračovalo propouštění v mlékárenské společnosti OLMA, na druhé straně jiné společnosti nabíraly nové zaměstnance. Ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, kde je zaměstnána čtvrtina všech zaměstnanců, se situace příliš nezměnila - školství a Fakultní nemocnice v Olomouci vykázaly mírný nárůst zaměstnanců.
V ostatních odvětvích jako celku (jedná se
o pohostinství a ubytování, hlídací služby, peněžnictví a pojišťovnictví, veřejnou správu atd.) se zaměstnanost zvýšila mírně. 79
77
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2008. Olomouc: Úřad práce, 2009, s. 8 – 10. 78 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009. Olomouc: Úřad práce, 2010, s. 6 – 9. 79 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 6 – 8.
Strana 38
5.2
Přehled volných míst v rámci nabídky a poptávky V analýzách Úřadu práce za každý jednotlivý rok je uveden přehled a počet
veškerých poptávaných volných pracovních pozic a množství uchazečů o tato místa. V této kapitole se v části A: zaměřujeme na ty pozice, ve kterých v jednotlivých letech převládá poptávka nad nabídkou (tedy počet volných pracovních pozic je vyšší, než počet uchazečů o tento druh práce) a v části B: naopak sledujeme ty pozice,
u kterých je počet nabízených pozic výrazně nižší, než počet uchazečů.
Tato srovnávání provádíme formou statistické analýzy. Při statistické analýze pracujeme s určitými vybranými daty - výběrovým souborem, z něhož se snažíme odvodit určité vlastnosti procesu, který data vygeneroval. Jedná se o data reálná, vhodná jsou data historická.80 A: Převaha poptávky nad nabídkou V tabulkách č . 4 – 8 v příloze č. 4 srovnáváme jednotlivé typy pracovních míst, kde převyšuje poptávka (volná místa) nad nabídkou (uchazeči). V letech 2004 – 2008
byla
situace
nejpříznivější
ve
strojírenství,
dále
stavebnictví
a elektrotechnickém průmyslu – jednalo se jak o poptávku po pracovní síle v dělnických profesích, tak po technicích, konstruktérech a kresličích. Dále o poptávku po vysokoškolských profesích - jako strojní a stavební inženýry. Ve všech letech byla také příznivá situace na trhu práce pro manažery různých stupňů
a specializací. Dalšími volnými pozicemi byly nákupčí, obchodní referenti
a odbytkáři, pracovníci ochrany a ostrahy, v posledních letech pekaři a truhláři. Dostatek pracovních nabídek bylo i pro lékaře, účetní a díky obchodním řetězcům a jejich distribučním centrům pro skladníky. Rok 2009 byl zcela poznamenán světovou finanční krizí. V tabulce č. 9 v příloze č. 4 je uvedeno, u kterých profesí došlo v roce 2010 proti roku 2009 k nárůstu poptávky. Bohužel v tomto roce nedošlo k návratu aspoň na stav v roce 2008 před krizí. Opakovaně poptávané pozice do té doby (hlavně z oblasti strojírenství a stavebnictví) se tady nevyskytovaly.
80
HNILICA, J., FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika – ve finančním managementu a investičním rozhodování. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, s. 116.
Strana 39
B: Převaha nabídky nad poptávkou Stejně, jako v oblasti převahy volných pracovních míst nad uchazeči, i v tomto opačném případě, kdy naopak převládá počet uchazečů nad volnými pracovními místy, dochází každoročně ke stále se opakujícím situacím, tento vývoj ukazují tabulky č. 10 – 14 v příloze č. 5. Jedná se o uchazeče, kterých je výrazný přebytek nad počtem volných míst, zejména to jsou - ekonomové, ostatní nižší administrativní
pracovníci,
odborní
administrativní
pracovníci,
pečovatelé
a pomocní ošetřovatelé, zahradníci, pěstitelé, kuchaři, číšníci, servírky, barmani, řidiči motorových vozidel (autobusů, spec. vozidel), řidiči osobních automobilů, uklízečky, vrátní a hlídači. Léta 2009 – 2010 jsou díky celosvětové finanční krizi opět specifická. Velký nedostatek pracovních míst se vyskytl i u profesí, které byly v minulých letech charakteristické tím, že u nich převažovala poptávka (nabídka volných pozic) nad nabídkou (množstvím uchazečů), a to u některých profesí velmi výrazně (např. manažeři různých specifikací a profesí, strojní inženýři, operátoři CN strojů, svářeči, slévači, truhláři, obsluha obráběcích strojů). Dalším problémem je, že s klesající úrovní vzdělání riziko nezaměstnanosti roste. Zvlášť výrazné je to u uchazečů bez vzdělání.81 5.3
Nezaměstnanost podle pohlaví Ženy z ekonomicky aktivního
obyvatelstva okresu tvoří
46 %. Podíl
nezaměstnaných žen v evidenci uchazečů o zaměstnání se v minulých letech celkově zvyšoval. V roce 2008 došlo ale ke změně. Podíl žen v evidenci stagnoval na úrovni roku 2007 a od září začal prudce klesat. Podíl žen na nezaměstnanosti byl vyšší v období od března, v srpnu dosahoval maxima. To bylo dáno sezónními nabídkami práce, které byly svou povahou vhodnější spíše pro muže. Od září 2008 a celý rok 2009 se míra nezaměstnanosti žen oproti míře nezaměstnanosti mužů snížila. Nebylo to ale dáno vyšším počtem vhodných pracovních nabídek pro ženy, nýbrž světovou finanční krizí, v důsledku které došlo k masivnímu propouštění v průmyslu, zejména ve strojírenství a elektrotechnice, kde převažuje zaměstnanost mužů. Díky krizi došlo k situaci, že v roce 2009 převažoval počet nezaměstnaných mužů (56%) 81
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009. Olomouc: Úřad práce, 2010, s. 25.
Strana 40
nad ženami.82 Tento vývoj je znázorněn v grafu č. 2 přílohy č. 6. Podíl mužů v evidenci uchazečů o zaměstnání na začátku roku 2010 se nadále zvyšoval. V únoru dosáhl hodnoty 57,8%, což byla nejvyšší hodnota od roku 1991. Od března ale došlo k obratu. Opět se nastartovala oblast sezónních prací a podíl mužů začal výrazně klesat.83 Mezi uchazeči o zaměstnání není tedy velký rozdíl mezi ženami a muži. Výjimkou je zde skupina žen po rodičovské dovolené a matky s dětmi, které spadají do kategorie ohrožených skupin nezaměstnaných, kterým se úřad práce více věnuje v rámci APZ. 5.4
Vývoj situace rizikových skupin uchazečů o zaměstnání V této části popíšeme vývoj rizikových skupin, kterými jsou uchazeči
o zaměstnání podle věkových skupin, absolventi a mladiství, nezaměstnaní dle úrovně vzdělání, osoby se zdravotním znevýhodněním, dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaní. Uchazeči
o
zaměstnání
podle
věkových
skupin
–
patří
mezi
jednu
z nejohroženějších skupin nezaměstnaných je věková skupina 50 – 59 let – graf č. 3 v příloze č. 7. Její podíl na nezaměstnanosti se neustále zvyšuje. Úřad práce proto tuto skupinu nezaměstnaných řadí mezi ohrožené skupiny, kterým věnuje zvýšenou pozornost. Od konce roku 2008 dochází k nárůstu podílu i mladších věkových skupin. K velkému nárůstu došlo u věkové skupiny do 19 let.84 Nezaměstnanost absolventů škol a mladistvých – jejich situace se na trhu práce neustále zhoršuje. Absolventi se při hledání zaměstnání
setkávají se stále se
zvyšující konkurencí. Zaměstnavatelé si mohou vybírat z většího množství nezaměstnaných, a tak upřednostňují uchazeče s praxí v oboru, kteří potřebují minimální čas na zaškolení. Mladiství uchazeči o práci mají situaci ještě ztíženější, a to právě díky jejich věku. Zákoník práce přesně upravuje podmínky, za kterých mohou být zaměstnáni. Tím je zřejmě chce na jedné straně chránit, na druhé jim tím 82
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009. Olomouc: Úřad práce, 2010, s. 24. 83 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 24. 84 Tamtéž, s. 25.
Strana 41
výrazně omezuje jejich uplatnitelnost. Pracovníci mladší 18 let
nesmí být
zaměstnáváni na odpoledních a nočních směnách, nesmí vykonávat práci přesčas, nemohou mít hmotnou zodpovědnost. Mladiství jsou uchazeči převážně se základním vzděláním, či bez vzdělání. Nemají tedy žádnou profesní zaměřenost. Z tohoto důvodu jim je nabízeno
zaměstnání převážně na pomocných pracích
(dokud nezískají praxi). Tyto profese jsou ale spojeny s velmi nízkou mzdou. Dalším problémem je u některých uchazečů, právě z důvodu nízkého věku,
závislost
na rodičích, kteří se často nesnaží mladistvého motivovat k tomu, aby se zaměstnal. Absolventi škol a mladiství jsou také řazeni mezi ohrožené skupiny nezaměstnaných. Vzhledem k absenci pracovních zkušeností nemají vybudovány správné pracovní návyky a mají sklon tíhnout k rizikovým skupinám osob.85 Nezaměstnanost podle stupně vzdělání - dle výsledků
analýz stále platí, že
s klesající úrovní vzdělání roste riziko nezaměstnanosti. Uchazeči se základním vzděláním tvoří mezi ekonomicky aktivními pouze necelých 10 %, mezi uchazeči o zaměstnání zaujímají 23 % podíl.
U vysokoškolsky vzdělaných lidí je situace
opačná – mezi ekonomicky aktivními mají 14 %-ní zastoupení, ale mezi uchazeči tvoří pouze 6 %.86 Nezaměstnanost osob se zdravotním znevýhodněním (ZP) – řadí se mezi jednu z nejohroženějších skupin na trhu práce. Často mají možnost získat práci pouze na tzv. sekundárním trhu práce. Jsou tedy nejvíce ohroženi rizikem opakované nezaměstnanosti, která může přejít v nezaměstnanost dlouhodobou.87 Zdravotní stav části občanů se ZP je natolik omezující při hledání zaměstnání, že jim ÚP v podstatě nemůže nabídnout žádné běžné volné místo. Pro tyto osoby jsou vhodné jednoduché manuální práce v jednosměnném provozu s úvazkem 4 – 6 hodin denně. Úřad práce finančně podporuje zaměstnavatele, kteří osoby se ZP zaměstnávají nebo přijímají do pracovního poměru. Co se týká objemu míst v chráněných pracovních dílnách - je nedostačující, stejně jako počet nově
85
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 26. 86 Tamtéž, s. 25. 87 Tamtéž, s. 28.
Strana 42
vznikajících míst.88 Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost - do této kategorie
patří uchazeči
o zaměstnání, kteří jsou v evidenci registrovaní 5 a více měsíců. Týká se jednak osob se zdravotním omezením, rodičů pečujících o děti do 15 let věku, nedostatečně vzdělaných
a nekvalifikovaných, osob s nepříznivými možnostmi dojíždění
do zaměstnání. Mezi dlouhodobě registrovanými je mírně vyšší podíl žen, vyšší podíl věkové skupiny 50 – 59 let a zřejmě sem spadá i podstatná část nezaměstnaných Rómů. Dále se jedná
o dobrovolnou dlouhodobou nezaměstnanost, vznikající
na základě kalkulace uchazeče, který porovnává výši příjmu ze zaměstnání s výši sociální dávky. Práce pro tuto skupinu lidí není žádnou hodnotou.89 Opakovaně nezaměstnaní se dělí na dvě výrazné skupiny. „Jsou to jednak ti, kteří přijímají zaměstnání v odvětvích, která jsou svou povahou sezónní a jednak ti, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni do té míry, že jsou jim nabízena především méně kvalitní místa na tzv. sekundárním trhu práce.“90 Dlouhodobá nezaměstnanost je součástí životní dráhy, je s ní spojena a její řešení vyžaduje od uchazeče o zaměstnání změnu hodnot a způsobu života. Velmi často je potřeba nejdříve řešit problém jiný – psychické potíže, závislost na alkoholu, neuspokojivé vztahy v rodině, domácí násilí apod.. Také je velice obtížné motivovat lidi, kteří byli vícekrát odmítnuti zaměstnavatelem, u kterého se ucházeli o práci. Dalším problémem je skutečnost, že i když se dlouhodobě nezaměstnaným podaří získat práci, je často špatně placená, málo stabilní bez možnosti dalšího vývoje, což směřuje k opakované nezaměstnanosti. „Úřadu práce v Olomouci byl pro rok 2006 - 2007 (spolu s ÚP v Jeseníku) schválen
regionální
cílený
program
s názvem
„Šance
pro
dlouhodobě
nezaměstnané a zdravotně postižené. Cílem tohoto programu bylo vytvořit pracovní návyky a motivovat uchazeče k dalšímu pracovnímu uplatnění
a pomoci jim
zbavit se závislosti na sociálních dávkách. Program byl určen dlouhodobě nezaměstnaným (nad 2 roky), případně zdravotně postiženým nebo starším 50 let, 88
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009. Olomouc: Úřad práce, 2010, s. 30. 89 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007. Olomouc: Úřad práce, 2008, s. 24. 90 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2005. Olomouc: Úřad práce, 2006, s. 20.
Strana 43
kteří byli zároveň evidováni na ÚP déle než 1 rok. Uchazeče zaměstnávaly zejména organizace z veřejného a neziskového sektoru. Celkem bylo v rámci tohoto programu zaměstnáno 222 uchazečů z okresu Olomouc.“91 5.5
Délka evidence nezaměstnaných v letech
2005 - 2010
Zde jsme metodou statistické analýzy srovnávali vývoj délky evidence nezaměstnaných v jednotlivých letech. Vycházeli jsme z dat poskytnutých Úřadem práce v Olomouci. Na vývoji v tabulce č. 15 v příloze č. 8 je patrné zvyšování počtu krátkodobě nezaměstnaných a snižování počtu dlouhodobě nezaměstnaných. K výraznému nárůstu nezaměstnaných do roku 2009 postupně docházelo u uchazečů, kteří byli v evidenci
do 3 měsíců, k mírnějšímu nárůstu došlo i u uchazečů do 6 měsíců.
U uchazečů nad 6 měsíců ale naopak docházelo k postupnému snižování jejich počtu v evidenci. K největšímu snížení došlo u uchazečů na 24 měsíců. Změnu přinesla Strategie aktivní politiky zaměstnanosti, která se více zaměřuje právě na osoby dlouhodobě nezaměstnané a zákon o zaměstnanosti, který dal úřadu práce do ruky účinnější nástroje při práci s nezaměstnanými, kteří si přizpůsobili svou životní úroveň výši sociálních dávek, které čerpají, případně si přivydělávají nelegálně.92 V roce 2009 se vlivem světové finanční krize výrazně zvýšil podíl nezaměstnaných od 3 do 24 měsíců. Díky tomu se očekával v roce 2010 výrazný nárůst podílu uchazečů s délkou evidence 12 - 24 měsíců, což se potvrdilo.93 SHRNUTÍ V okrese Olomouc jsou odvětví, jako zemědělství a lesnictví, kde se soustavně nedaří zvyšovat zaměstnanost. Naopak jsou odvětví, jako průmysl elektrotechnický, strojírenství, ostatní průmysl, kde docházelo k rozvoji a navyšování pracovních míst. V dalších odvětvích, jako obchod, potravinářství, služby, nedocházelo k významným výkyvům. Situaci změnila světová finanční krize, která způsobila téměř ve všech odvětvích snižování zaměstnanosti. Ke konci roku 2010 se 91
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007. Olomouc: Úřad práce, 2008, s. 24. 92 Tamtéž, s. 24. 93 ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 22.
Strana 44
naštěstí hlavně v průmyslu začala situace obracet a docházelo k opětovnému náboru zaměstnanců. Z pohledu nabízených volných pracovních pozic v letech před světovou krizí je patrné, že trval přebytek míst v průmyslu a stále docházelo k situaci, která se každoročně opakovala. Ta samá každoročně se opakující situace panovala u profesí, které počtem uchazečů výrazně převyšovaly nabízená volná pracovní místa. V celkovém objemu nezaměstnanosti v okrese Olomouc nedocházelo k výrazným rozdílům mezi muži a ženami. Výkyvy, které se každoročně opakovaly, byly způsobeny sezónními příležitostmi převážně pro muže. Co se týká nezaměstnaností z hlediska věku, nejvíce ohroženou skupinou jsou nezaměstnaní nad 50 let věku. Z hlediska vzdělání zase platí, že čím je nižší, tím hůře se daří uchazeče na trhu práce uplatnit. Velmi znevýhodněnou skupinou nezaměstnaných jsou mladiství a absolventi. Problémem je zde legislativa, absence praxe a dostatek jiných uchazečů s praxí a zkušenostmi. Další takovou skupinou jsou zdravotně postižení, kteří jsou díky svým omezením nejvíce ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností. Evidence uchazečů o zaměstnání se dělí do několika skupin od krátkodobé po dlouhodobou nad 24 měsíců. Uchazečům o zaměstnání spadajících do některé dlouhodobé nezaměstnanosti je v rámci APZ věnována zvýšená péče. V letech před krizí se úspěšně dařilo úřadu práce snižovat počet uchazečů s dlouhodobou evidencí. Změnu ve všech oblastech přinesla světová finanční krize, která postihla již konec roku 2008. To, co se do té doby dařilo úspěšně plnit, v tomto období přestalo fungovat a ve všech oblastech došlo k zhoršení situace, k hromadnému propuštění a kritickému nedostatku pracovních nabídek. Koncem roku 2010 se situace začala aspoň v některých oblastech zlepšovat.
Strana 45
6
REKVALIFIKACE V této kapitole je rozebrán a zkoumán jeden z nejúčinnějších nástrojů APZ –
rekvalifikace tak, aby bylo možno v jejím závěru odpovědět na otázky: A: zda je tento nástroj využíván ke snaze snižovat nezaměstnanost v okrese, B: zda jsou rekvalifikační kurzy zaměřeny na osoby, kterým mohou pomoci v jejich snaze získat zaměstnání, C: zda svým zaměřením reagují na požadavky pracovního trhu, D: zda jsou rekvalifikace opravdu prostředkem zvyšování zaměstnanosti. Vycházet zde budeme z vyhodnocení analýz Úřadu práce v Olomouci za období 2005 – 2010 v jednotlivých letech, z materiálů VÚPSV a z rozhovoru s pracovnicí Úřadu práce z oblasti rekvalifikací. V první části vysvětlíme, jakým způsobem jsou provozovány, komu jsou určeny a jaké jsou formální náležitosti jejich realizace. V podkapitole
6.2
provedeme
statistickou
analýzu
rekvalifikačních
kurzů
realizovaných v letech 2005 – 2010. Zjišťovat budeme obsazenost jednotlivých kurzů uchazeči o zaměstnání. Dále se zaměříme na to, zda je rozdíl v úspěšnosti uplatnění se
na pracovním trhu mezi uchazeči o zaměstnání, kteří absolvovali
některý z rekvalifikačních kurzů oproti těm, kteří žádným rekvalifikačním kurz neprošli. Nejprve krátce vysvětlíme, na základě jakého spojení vznikl pojem rekvalifikace. Jedná se o složeninu předpony „re“ a slova „kvalifikace“. Kvalifikace je určitá úroveň přípravy, stupeň vhodnosti pro výkon dané práce. Je to profese, specializace.94 Kvalifikovaný tedy znamená školený, mající požadované znalosti či odbornost, způsobilý a schopný vykonávat určitou činnost.95 Předpona „re“ ve složených slovech značí návrat, novost, vznik nového, obměnu.96
94
KOLEKTIV AUTORŮ Encyklopedického institutu. .Malá československá akademie. Praha: Academia, 1986, s. 676. 95 REJMAN, L. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, s. 274. 96 Tamtéž, s. 447. Strana 46
6.1
Typy
rekvalifikací,
způsob
realizace
rekvalifikace,
náležitosti
smluvních podmínek mezi úřadem práce a poskytovatelem a účastníkem Rekvalifikační forma vzdělávání je součástí aktivní politiky zaměstnanosti, která spadá pod státní politiku zaměstnanosti a je realizována tehdy, kdy struktura nabídky na trhu práce neodpovídá poptávce (tedy neodpovídá momentálnímu stavu nabízených klasifikací). Rekvalifikace se týká osob, které jsou registrované na úřadu práce a tedy nemají práci, nebo se jedná o zaměstnanecké rekvalifikace osob, které jsou zaměstnány, ale jejich zaměstnavatel v rámci nové technologie, rozšíření či modernizace požaduje změnu, prohloubení či doplnění stávající kvalifikace svých zaměstnanců. V každém případě znamená rekvalifikace změnu, kterou osoba získává nové znalosti a dovednosti, které jí mohou umožnit uplatnění na trhu práce. Kromě těchto kurzů jsou realizovány i motivační, předrekvalifikační a obnovovací kurzy.97 Za poradenskými činnosti úřadu práce patří rekvalifikace mezi nejčastěji využívané nástroje APZ (přičemž poradenské činnosti jsou zejména přípravou k hledání zaměstnání).98 Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti úřad práce spolupracuje s agenturami a firmami, které pro ně vykonávají různé typy rekvalifikačních kurzů. Tato zařízení mají podle zákona o zaměstnanosti: „…akreditovaný vzdělávací program, nebo akreditovaný vzdělávací program dle zvláštního právního předpisu, nebo škola v rámci oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení, nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního právního předpisu, a také zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu“. 99 Akreditace agenturám či školám uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Úřad práce uzavře pro každý jednotlivý rekvalifikační kurz s daným zařízením nebo školou, která úspěšně prošla výběrovým řízením, písemnou dohodu.100 Ta se uzavírá na dobu určitou a musí obsahovat náležitosti: „Identifikační údaje
účastníků
dohody,
pracovní
činnost,
pro
kterou
je
rekvalifikace
zabezpečována, místo a způsob konání rekvalifikace, doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, rozsah teoretické 97
PALÁN, Z. Výkladový slovník, lidské zdroje. Praha: Academia, 2002, s. 182. ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 40. 99 § 108, ZÁKONA č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 100 § 108, tamtéž. 98
Strana 47
a praktické přípravy, náklady rekvalifikace, doba a způsob úhrady, závazek rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci, závazek zařízení vrátit poskytnuté finance nebo jejich část, pokud nebudou dodrženy sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo v částce vyšší, než náležely, lhůta a podmínky jejich vrácení a ujednání o vypovězení dohody.“101 S uchazečem o zaměstnání nebo se zájemcem o zaměstnání sepíše příslušný úřad práce písemnou dohodu, která musí obsahovat tyto náležitosti: „Identifikační údaje účastníků dohody, pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována, způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání, podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit
do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově
získané kvalifikace a druhy nákladů, které bude povinen úřad práce uhradit, ujednání o vypovězení dohody“.102 Vážným
důvodem pro
nedokončení
rekvalifikace
je
např.
nástup
do zaměstnání, nástup do prezenční formu studia, péče o dítě do 4 let věku, péče o osobu blízkou, případně další vážné rodinné, finanční, osobní či zdravotní problémy. Tyto důvody je povinen uchazeč oznámit úřadu práce včas dle zákona (do 8-mi dnů). Takovému uchazeči je nabídnuta možnost dokončit rekvalifikaci, ale už jen jako zájemci o zaměstnání (náklady spojené s rekvalifikací si hradí sám), nebo ji může dokončit už jako zaměstnanec v pracovním poměru, nebo ji může absolvovat v jiném termínu, pokud takový typ rekvalifikace bude opět probíhat. Úřad práce je dle zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti povinen vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnání uchazeče, který bez vážného důvodu odmítne nastoupit dojednanou rekvalifikaci, neúčastní se kurzu, neplní studijní a výcvikové povinnosti s kurzem spojené, nepodrobí se závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností. Dále je povinen vyřadit uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů nepřetržitě déle než 5 měsíců a odmítne nabídku na rekvalifikaci. 103
101
§ 108, ZÁKONA č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů § 109, tamtéž. 103 http://www.mpsv.cz/cs/6853 [cit. 2011-05-25] 102
Strana 48
Uchazeč o zaměstnání má právo požádat úřad práce o proplacení nákladů spojených s rekvalifikací, těmi jsou – cestovné hromadnými dopravními prostředky, ubytování po dobu rekvalifikace, pokud se tato koná mimo místo bydliště, stravné ve dnech účasti na kurzu a pojištění pro případ škody způsobené uchazečem o zaměstnání. Dále má nárok na podporu při rekvalifikaci. Ta činí 60% průměrného měsíčního platu, nejvýše pak do 0,65 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Jakmile uchazeč úspěšně složí zkoušky, obdrží celostátně uznávaný certifikát, který mu slouží jako doklad o absolvované rekvalifikaci a získání nové kvalifikace. 104 6.2
Přehled rekvalifikačních kurzů V tabulce č. 1 je nastíněno srovnání nejčastěji realizovaných kurzů v letech
2005 – 2010 Úřadem práce v Olomouci. Pořadí je stanoveno dle roku 2010, a to od kurzu s nejvyšším počtem absolventů po nejnižší. V posledním řádku je uveden celkový počet účastníků.
Tabulka č. 1 Přehled nejčastěji realizovaných rekvalifikačních kurzů 105 Realizované rekvalifikační kurzy Počet uchazečů 2005 Obsluha osobního počítače 292 Účetnictví, daňový specialista, 34 mzdové účetnictví
2006 467 38
2007 610 94
2008 298 53
2009 249 55
2010 415 179
Řidič motorových vozíků
70
55
42
34
67
116
Řidičský průkaz, vstupní školení 21 k získání profesního průkazu
17
33
31
36
109
Svářečský průkaz Pracovník pro sociální péči
72 1
64 39
44 17
53 23
96 75
Administrativní práce, technicko- 47 administrativní práce
61
83
0
36
55
Operátor call centra Základy podnikání Projektový manager Všeobecný sanitář
0 28
0 95 14 17
0 25 0 5
27 7 3 4
39 36 29 26
104 105
113 0
0 32 23 21
3
§ 50, ZÁKONA č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Tabulka č. 1 je vytvořená z přehledů rekvalifikačních kurzů uvedených ve zprávách o vývoji trhu práce v okrese Olomouc za jednotlivé roky 2005 - 2010 Strana 49
Elektrotechnické práce Manikúra Masér Obsluhovatel stavebních strojů Skladový logistik Kosmetické práce Obluha CNS strojů Číšnické práce, hostinské práce, kuchařské práce
0 4 6 0 0 2 3
0 2 2 3 0 2 2 10
0 7 2 7 13 1 1 16
0 3 5 7 0 3 3 6
17 9 5 5 10 4 0 9
23 22 20 18 15 14 11 8
Prodavačské práce Ostatní Pomocný stavební dělník Holičské práce Obsluha pily a křovinořezu
0 28 0 3 5
5 4 0 3 1
7 10 0 1 4
23 62 0 3 2
9 7 0 4 3
Zednické práce Kosmetika a střihová úprava psů
0
2
0
6
0
1
2
0
0
0
0
7 7 5 4 4 4 1 0
1 0 20
0 0 11
0 0 0
0 0 0
0
0
0
1
4
8
0
33
11
0
2
3
1
0
0
0
5
0
2
0
0
0
18
0
0
131
28
0
0
0
Ostatní počítačové kurzy (Corel 70 Draw, AutoCAD apod.) Strojníci 10 Obráběč kovů 12 Vyhláška 50/78 Sb. 16 Truhlářské práce Ostraha objektu Krupiér Asistent pedagoga Asistent manažera Motivační kurz a následné profese Absolventské stáže Celkem
25
0
0
0
0
978
835
1223
645
648
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1338
Struktura rekvalifikací je všech letech obdobná s menšími výjimkami. Uchazeči o zaměstnání mají největší zájem
o kurzy v oblasti obsluhy osobního
počítače, účetnictví, obsluhy motorového vozíku, a o získání řidičských a svářečských průkazů. Zájem je také o administrativní práce
a technicko –
administrativní práce. Roste zájem o rekvalifikace pro pracovníky v sociální péči, o operátory call centra, o obsluhu stavebních strojů. Stoupající tendenci mají také kurzy pro maséry, manikúrní práce a kosmetické práce – u těchto rekvalifikací je
Strana 50
předpoklad, že jejich absolventi budou pracovat jako osoby samostatně výdělečné činné. 6.3
Vývoj v oblasti rekvalifikací v Olomouckém okrese v roce 2010 V důsledku nárůstu počtu nezaměstnaných a dlouhodobě nezaměstnaných
a velmi nízkého počtu volných míst v roce 2010 zaměstnavatelé zvyšovali požadavky na zaměstnance. To způsobilo, jak můžeme vidět v tabulce č. 1, že počet rekvalifikovaných uchazečů se oproti roku 2009 zvýšil na dvojnásobek. V roce 2010 bylo tedy zahájeno 1338 rekvalifikací uchazečů o zaměstnání. Z toho většina ukončila rekvalifikaci úspěšně. V tomto roce došlo také k nárůstu počtu zaměstnaneckých rekvalifikací. Zájem o ně v posledních letech roste. Firmy mají zájem o různé typy přeškolování
a zaškolování svých zaměstnanců. Úřad práce je
realizuje spolu s rekvalifikacemi uchazečů o zaměstnání a také pomocí projektu Vzdělávejte se!, který byl ukončen 31.12.2010. Byl zaměřen na zaměstnavatele postižené světovou finanční krizí a nabízel výhodnější podmínky (bylo možné poskytnout nejen úhradu kurzovného, ale také přispět na mzdové náklady za dobu, kdy kurz probíhal a cestovní náhrady). Zaměstnavatelé požadovali pro své zaměstnance rozšíření kvalifikace v oblastech: výroby, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, obnova svářečských průkazů, obsluha stavebních strojů a obsluha CNC strojů, řízení motorových vozidel, dále marketingové kurzy, odborné počítačové kurzy, školení v oblasti sociální a jazykové. Někteří pro své zaměstnance žádali i o více než jeden typ rekvalifikací. Do tohoto projektu se zapojovaly zpočátku převážně výrobní firmy z oblasti strojírenství, dále z oblasti elektrotechniky, zpracování dřeva a potravinářství, později i zaměstnavatelé z oblasti služeb. Některé firmy žádaly o proškolení všech svých zaměstnanců, nejvíce žádostí se vztahovalo na výkon konkrétní profese. Velice efektivní byla ta školení, kdy zaměstnavatel počítal jak s přínosem finančním, tak i se samotným výsledkem školení a měl skutečně promyšleno, v jaké oblasti chce své zaměstnance rozvíjet. Dopad na kvalitu školení měl naopak vliv, pokud zaměstnavatel viděl pouze možnost získání mzdových prostředků, aby nemusel propustit zaměstnance. V těchto případech bohužel docházelo k tomu, že školení neprobíhala v dohodnutém rozsahu, kvalitě nebo neprobíhala vůbec.106 106
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 40 – 43. Strana 51
6.4
Efekty rekvalifikačních programů na odchod z evidence V tabulce č. 16 v příloze č. 9 je uveden přehled počtu účastníků a neúčastníků
rekvalifikačních kurzů dle pohlaví, vzdělání, věku, zdravotního stavu
a opakované
nezaměstnanosti a je zde srovnávána efektivita úspěšnosti v opuštění evidence uchazečů o zaměstnání u té části, která absolvovala některý z rekvalifikačních kurzů oproti těm, kteří žádný kurz neabsolvovali. Toto srovnání bylo provedeno za celou Českou republiku za rok 2007. Přesto jej zahrnujeme do této kapitoly týkající se přehledu a vývoje rekvalifikačních kurzů v okrese Olomouc, a to na základě jejího podrobného prostudování pracovníkem odboru analýz a prognóz Úřadu práce v Olomouci, který ji vyhodnotil jako shodnou s vývojem rekvalifikačních kurzů v okrese Olomouc a doporučil ji jako vhodnou pro účely této práce. Ze srovnání vyplývá, že ke konci sledovaného ročního období se výrazně snižuje počet účastníků rekvalifikace v evidenci oproti neúčastníkům, a to u některých sledovaných skupin až dvojnásobně. U žen došlo ke snížení počtu více než dvojnásobně, u mužů je efekt ještě vyšší – ke konci roku se snížila jejich evidence více než trojnásobně. U vzdělanostní kategorie se všude snížila evidence ke konci roku více než dvojnásobně, u středoškolsky vzdělaných dokonce více než trojnásobně. U věkové kategorie došlo ke konci sledovaného roku u všech skupin také k výraznému poklesu účasti v evidenci, nejvíce u kategorie 19 – 24 let – více než 5krát. Velice pozitivní je, že ke snížení více než o polovinu došlo také u věkové kategorie nad 50 let. U kategorie zdravotní stav byl nejvýraznější pokles vysledován u účastníků s dobrým zdravotním stavem – více než 3krát. Ale i u účastníků se zdravotním omezením, ZTS, CID plus ID došlo ve skupině účastníků oproti neúčastníkům rekvalifikace k výraznému poklesu účasti v evidenci. U kategorie opakované nezaměstnanosti je stejně jako u zdravotního stavu patrný rozdíl u účastníků a neúčastníků ve prospěch těch, kteří rekvalifikaci absolvovali. U všech opakovaných evidencí došlo ke snížení proti počátečnímu stavu v evidenci o téměř dvojnásobek.. Nejvýraznější pokles – více než trojnásobek, byl zaznamenán u uchazečů v prvotní sledované evidenci (do 3 měsíců).
Strana 52
Ve všech kategoriích a podkategoriích (vyjma vysokoškolsky vzdělaných) došlo během sledovaného období k lepšímu výsledku u rekvalifikovaných uchazečů než u nerekvalifikovaných. Výrazný rozdíl byl zjištěn u uchazečů se základním vzděláním, u věkové kategorie 35 – 49 let a nad 50 let, dále u uchazečů se zdravotním omezením, ZTP i u uchazečů s CID plus ID. Také velké rozdíly se projevily u prvotní evidence a u všech typů opakované evidence. Rekvalifikace
jsou
tedy určitým přínosem pro
politiku
zvyšování
zaměstnanosti. Výrazně se jejich vliv projevuje přibližně po 6-ti měsících od ukončení rekvalifikačních kurzů. Jiné je to u rekvalifikací pro dělnické profese, tam se efekt projevuje již od konce programu. Je to dáno také tím, že většina těchto rekvalifikací je navázána na zájem konkrétního zaměstnavatele. Tento typ APZ má tedy potenciál zlepšovat šance na odchod z evidence v dlouhodobém horizontu. „Většina typů rekvalifikačních programů zlepšuje šanci na opuštění evidence proti neúčatníkům o 40 a více procent. (Poznámka - na lepší výsledky u rekvalifikovaných můžou mít vliv i tzv. skryté faktory, jako je motivace nezaměstnaných se rekvalifikovat a najít si práci a zvýšená pozornost pracovníků úřadů práce věnovaná absolventům rekvalifikačních programů).“107 Následuje: 6.5
Rozhovor Rozhovor je českým výrazem pro jednu z výzkumných metod. V anglickém
jazyce se nazývá interview. Velkou výhodou této metody je navázání osobního kontaktu prostřednictvím verbální komunikace mezi tazatelem a respondentem, díky němuž můžeme proniknout hlouběji do zkoumaného tématu a také na základě reakcí a výpovědí respondenta usměrňovat průběh rozhovoru.108 V této práci je použitá forma strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, který patří mezi metody kvalitativního výzkumu. Ten zachycuje jevy, které jsou v pohybu a
neustále se vyvíjejí a snaží se o pochopení smyslu této
107
HORA, O., SIROVÁTKA, T., TOMEŠOVÁ – BARTÁKOVÁ, H., VYHLÍDAL, J. Hodnocení programů APZ realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence). Praha: VÚPSV, 2009, s. 36 – 39. 108 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s., 2007, s. 182 - 184. Strana 53
dynamiky a zjištění její příčiny. Jeho nástroje mají poskytnout informace, na jejichž základě je možno učinit představu o složité podobě
zkoumaných jevů, jejichž
proměnlivost, novost a individuální jedinečnost způsobují nemožnost jakkoli standardizovat postupy tohoto typu zkoumání.109 Ve strukturovaném rozhovoru tazatel postupuje podle předem připravených otázek a jejich pořadí. Tyto jednotlivé otázky se řídí přesně stanovenými pravidly – musí být jasné, jednoznačné, srozumitelné a stručné, musí se zaměřovat na zjišťování pouze nezbytných dat. Rozhovor nesmí být rozsáhlý. Otázky nemohou být sugestivní a neměly by obsahovat výrazy typu „proč“, neboť takto by rozhovor mohl směřovat přímo k příčinám zkoumaného jevu. Díky tomu může dojít zkreslení odpovědí, či odklonění rozhovoru mimo rámec zkoumaného jevu. Během rozhovoru nebo po něm můžeme pořizovat písemný záznam, nebo se souhlasem tazatele použít diktafon. Záznam prováděný během rozhovoru snižuje riziko zkreslení vlivem zapomínání, ale může zvýšit možnost odklonu rozhovoru od zkoumaného tématu.110 Strukturovaný rozhovor byl veden s referentkou odboru rekvalifikací Úřadu práce v Olomouci paní Miklíkovou v období od 19.2. do 15.3. 2011. Odpovědi na jednotlivé otázky jsou rozsáhlé, písemný záznam byl proto pořizován již v průběhu rozhovoru. Otázka č. 1) Podle jakého kritéria je rozhodováno, jaké rekvalifikační kurzy proběhnou v příštím období? Odpověď referentky: „Jaké rekvalifikace proběhnou v následujícím období, o tom rozhoduje oddělení rekvalifikací. Vychází z nabídky volných pracovních pozic v minulém období, z nákladovosti jednotlivých typů kurzů, také zohledňuje poptávku uchazečů v evidenci. Dalším kritériem je vhodný poskytovatel rekvalifikace.“ Otázka č. 2) V přehledu počtu uchazečů, kteří absolvovali rekvalifikaci, je stále na prvním místě rekvalifikační kurz Obsluha osobního počítače, přitom poptávka po těchto absolventech v praxi není velká. Proč úřad práce poskytuje rekvalifikaci, po které není z pozice zaměstnavatelů poptávka? 109
NOVOTNÝ, I., SURYNEK, A. a kol.Sociologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, s. 256 – 257. 110 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s., 2007, s. 169 – 184. Strana 54
Odpověď referentky: „Jak jsem již uvedla, oddělení rekvalifikací přihlíží také k tomu, o jaký kurz mají uchazeči zájem bez toho, zde se po něm zvýší šance na uplatnění se na trhu práce.“ Otázka č. 3) Kdo dává podnět k absolvování rekvalifikace? Odpověď referentky: „Poradce, do jehož agendy uchazeč spadá, nebo samotný uchazeč.“ Otázka č. 4) Jaký je postup? Odpověď referentky: „Kterýkoliv uchazeč o práci, jenž je zaregistrován v evidenci úřadu práce, má možnost sepsat žádost o absolvování rekvalifikačního kurzu, kterou předá svému poradci. Žádost je předána schvalovací komisi, která detailně posoudí každý jednotlivý případ. Vyhodnocuje ji z hlediska strategie stanovené na ten příslušný rok, dle situace na trhu práce, dle možnosti uplatnění a posuzuje ji také dle předpokladů uchazeče, délky jeho evidence, jeho předchozích pracovních zkušeností, dosavadní spolupráce s úřadem práce atd. Pokud je žádost schválena, předá se odboru pro rekvalifikace, kde je přidělena referentce, do jejíž působnosti spadá. Uchazeč v evidenci poté veškeré záležitosti týkající se rekvalifikace řeší s tímto referendem. Po ukončení, přerušení či nedokončení rekvalifikace se vrací zpět ke svému poradci. Ten se snaží přednostně nabídnout takovému uchazeči pracovní pozici v rámci absolvované rekvalifikace. Pokud ji uchazeč odmítne přijmout, hrozí mu vyřazení z evidence.“ Otázka č. 5) Každý uchazeč má tedy možnost kdykoliv projevit zájem o rekvalifikaci? Odpověď referentky: „Ano, má. Ale zároveň všichni poradci jsou proškoleni k tomu, aby mezi jim přidělenými uchazeči, o které se starají, uměli vybrat vhodné kandidáty pro rekvalifikaci.“ Otázka č. 6) Úřad práce se v rámci aktivní politiky zaměstnanosti zaměřuje více na některé tzv. rizikové skupiny, platí to konkrétně i u rekvalifikací? Odpověď referentky: „Ano, všichni poradci mají své uchazeče evidované dle jednotlivých skupin a těm, kteří se dostanou do některé z těch rizikových a splňují předpoklady, sami nabídnou možnost absolvovat rekvalifikaci.“ Strana 55
Otázka č. 7) Jaký je postup před tím, než je uchazeči nabídnuta rekvalifikace? Odpověď referentky: „Než uchazeči rekvalifikaci nabídnou, je potřeba, aby vyčerpali všechny jiné možnosti, např. pokud je uchazeč v evidenci krátce – do 3 měsíců, podněcovat ho k tomu, aby si aktivně hledal pracovní místo sám. Dále mu poskytnout jak individuální tak skupinové poradenství, kde se dozví o aktuálních možnostech na trhu práce, popřípadě získá kontakty na další organizace zabývající se touto problematikou. Později mu vhodné nabídky volných pracovních pozic předkládají sami poradci. Až po vyčerpání jiných možností, ve kterých uchazeč neuspěl, je mu nabídnuta některá z forem APZ, například rekvalifikace.“ Otázka č. 8)
Je možnost, aby uchazeč
absolvoval jiný kurz než ten, který je
v nabídce? Odpověď referentky: „Ano. Pokud přijde uchazeč s tím, že má zájem absolvovat kurz, který není zařazen do nabídky pro dané období a je mu schválena žádost, proběhne mimořádné výběrové řízení a pokud se najde vyhovující firma, uchazeč tento kurz může absolvovat.“ Otázka č. 9) Při tomto individuálním kurzu probíhajícím na žádost uchazeče je podmínkou, aby po něm měl uchazeč zajištěno pracovní místo? Odpověď referentky: „Ne, není.“ Otázka č. 10) Je podmínkou, aby firma poskytovala své služby v místě, kde se nachází úřad práce? Odpověď referentky: „Ne. Naši uchazeči dojíždí za kurzy do místa jejich realizace. Např. jedna naše zrakově postižená uchazečka absolvovala rekvalifikační kurz v Praze.“ Otázka č. 11) Má uchazeč o zaměstnání možnost absolvovat více než jeden rekvalifikační kurz? Odpověď referentky: „Ano ,pokud jeho žádost schválí komise, může absolvovat další kurz.“
Strana 56
Otázka č. 12) V posledních letech přibývá žádostí o zaměstnanecké rekvalifikace, jaký je postup v těchto případech? Odpověď referentky:“ Ano, přibývá a my jako zaměstnanci úřadu práce tuto formu velice podporujeme. Stávající zaměstnanci jsou přeškoleni či doškoleni a zůstávají nadále v zaměstnaneckém poměru. Postup je následující – firma/zaměstnavatel si zažádá o přeškolení svých zaměstnanců např. z důvodu přechodu na jiný typ výroby, či rozšíření výroby, nebo zvýšení kvalifikace zaměstnanců. Předloží požadované materiály a po schválení a vybrání vhodného poskytovatele rekvalifikace jsou zaměstnanci přeškoleni či proškoleni. Výhodou pro žadatele je, že kurz hradí úřad práce a celou administrativu vyřizuje také úřad práce.“
6.6
Závěrečné zhodnocení V úvodu této kapitoly byly stanoveny čtyři otázky, které nyní na základě
informací zjištěných mapováním vývoje zkoumaných jevů, statistickou analýzou a strukturovaným rozhovorem zodpovíme.. Odpověď na otázku A: „Zda je tento nástroj APZ (rekvalifikace) využíván ke snaze snižovat nezaměstnanost v okrese?“ V této práci zjišťujeme, že velké procento nezaměstnaných (vyjma situace jako je např. světová finanční krize), má na svědomí strukturální nezaměstnanost, ke které dochází v důsledku neustálého technologického vývoje a modernizace. Díky tomu pozbývají dosavadní kvalifikace svůj význam a jsou požadovány nové. Úřad práce v Olomouci se v rámci své vlastní strategie aktivní politiky zaměstnanosti od roku 2007
zaměřuje ve zvýšené míře na všechna možná řešení strukturální
nezaměstnanosti, což je hlavně přechod z profese, o kterou není zájem do nové, která odpovídá poptávce na trhu práce. K tomuto účelu jsou rekvalifikace nejvhodnější, neboť jsou realizovány právě pro potřeby pracovního trhu, kdy struktura nabídky neodpovídá poptávce. Rekvalifikace představují změnu, kterou osoba získává nové znalosti a dovednosti. Na druhé straně rekvalifikační kurzy nemusí a nejsou navázány na konkrétní poptávaná pracovní místa. Po jejich absolvování zůstává ve většině případech uchazeč o zaměstnání i nadále v evidenci uchazečů na úřadu práce. Situace se mění pouze natolik, že se snaží nalézt pracovní uplatnění odpovídající absolvované
Strana 57
rekvalifikaci. Také efektivní přínos rekvalifikačních kurzů není okamžitý, ale začíná se výrazněji projevovat až po uplynutí
6-ti měsíců od ukončení rekvalifikačního
kurzu. Odpověď na otázku B: „Zda jsou rekvalifikační kurzy zaměřeny na osoby, kterým mohou pomoci v jejich snaze získat zaměstnání ?“ Rekvalifikace nejsou nabízeny každému uchazeči v evidenci, nýbrž těm, kterým se přes jejich snahu nedaří najít si práci a hrozí jim, že
se zařadí do některé
z rizikových skupin uchazečů o zaměstnání, kterými jsou mladiství a absolventi bez praxe, uchazeči s nízkým stupněm vzdělání, rodiče s dětmi do 15 let věku, osoby nad 50
let
věku,
zdravotně
znevýhodněni,
osoby dlouhodobě
nezaměstnané.
V posledních letech také stoupá zájem zaměstnavatelů o možnost využívání rekvalifikací pro své stávající zaměstnance, které jsou zajišťovány a finančně dotovány úřadem práce. Touto formou tak úřad práce pomáhá zaměstnavatelům, aby si mohli udržet své zaměstnance a nemuseli je propouštět. Odpověď na otázku C: „Zda
svým zaměřením reagují rekvalifikace
na požadavky pracovního trhu?“ Každoročně se opakuje situace, kdy u některých pracovních pozic výrazně převyšuje nabídka nad poptávkou. Mezi tyto pozice kterými je pracovní trh silně přesycen patří kuchaři, číšníci, servírky a barmani, dále řidiči motorových vozidel, pečovatelé a pomocní pracovníci, odborní administrativní pracovníci a nižší administrativní pracovníci. Přesto mezi nejčastěji využívané rekvalifikace patří kurzy – číšnické, hostinské a kuchařské práce, řidiči motorových vozidel, pracovníci pro sociální péči, administrativní práce. Dále také účetnictví, kde je otázkou, zda se dá zařadit mezi administrativní činnosti či nikoliv. Z toho vyplývá, že mnoho rekvalifikačních kurzů je uskutečňováno i přes to, že jejich účastníci nemají moc velkou šanci se na trhu práce na základě této nově získané kvalifikaci uplatnit, neboť pracovní trh o ně nemá zájem. Nejvíce uchazečů absolvovalo rekvalifikační kurz „obsluha osobního počítače“. Jako samostatná pracovní pozice se ale v poptávce nevyskytuje . Snad je možno považovat tento kurz jako základ a předstupeň pro absolvování následného již konkrétního rekvalifikačního kurzu.
Strana 58
Odpověď na otázku D: „Zda jsou rekvalifikace opravdu prostředkem ke zvyšování zaměstnanosti?“ Každá skupina nezaměstnaných – ať již rozdělená dle pohlaví, věku, výše vzdělání, zdravotního stavu, dlouhodobé nezaměstnanosti
zaznamenává mnohem vyšší
úspěšnost v opuštění evidence nezaměstnaných u těch, kteří úspěšně podstoupili některý z rekvalifikačních kurzů nad těmi uchazeči v evidenci, kteří žádný kurz neabsolvovali. Z tohoto zjištění lze usuzovat, že rekvalifikace se opravdu účinně podílejí na zvyšování zaměstnanosti.
Strana 59
ZÁVĚR Úřad práce má důležitou pozici na pracovním trhu a jeho činnost je v současnosti nenahraditelná. Je dokonale organizován a je velmi dobře působící institucí státu pro evidenci uchazečů o zaměstnání a především pro aktivní podporu zaměstnanosti. Mapuje situaci na trhu práce. Každý rok analyzuje strukturu evidovaných uchazečů o zaměstnání a vyčleňuje ty skupiny osob, které jsou ohroženy nezaměstnaností a nerovným přístupem trhu práce více než ty ostatní. Tyto skupiny se v podstatě pravidelně opakují. Ve své strategii jim věnuje Úřad práce více času a investuje do nich více finančních prostředků. Ve své práci jsem se snažila zjistit, jak rekvalifikace napomáhají ke zvyšování zaměstnanosti a nakolik je jejich způsob realizace efektivní. Rekvalifikace, jsou jedním z nejvíce využívaných a stále se rozvíjejících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jsou pro člověka investicí do budoucnosti. Člověk si v rámci nich rozšiřuje své možnosti a může tak svou další profesní kariéru orientovat dle potřeb současného trhu práce. Zájem o rekvalifikace u uchazečů v evidenci stoupá. Úřad práce v Olomouci pro své uchazeče realizuje rekvalifikační kurzy, které se každoročně opakují, ale i kurzy
individuální na žádost jednotlivých klientů. Ne vždy ale vycházejí
z požadavků pracovního trhu. Mnohé z těch, které se každoročně opakují jsou realizovány pouze na základě zájmu uchazečů o zaměstnání bez toho, aby bylo přihlédnuto k jejich výslednému efektu. O rekvalifikační kurz má právo požádat si každý, kdo je klientem úřadu práce.. Nejsou ale určeny pro všechny uchazeče o zaměstnání. Kritéria výběru vhodných uchazečů jsou přesně stanovená, na jejich základě musí uchazeč splňovat podmínky hlavně těch skupin uchazečů o zaměstnání, které patří mezi více ohrožené a kterým úřad práce věnuje zvýšenou pozornost. Úřad práce tak aktivně nabídne pomoc uchazeči, který již svou vlastní aktivitu v rámci získání pracovní pozice vyčerpal. Dosavadní vývoj ukazuje, že situace těch, kteří absolvovali některý z rekvalifikačních kurzů je na trhu práce příznivější než těch, kteří žádný kurz neabsolvovali. Efekt ale není většinou okamžitý, projevuje se až za období několika měsíců, většinou až za půl roku. To je dáno také tím, že rekvalifikace nejsou cílené
Strana 60
k již konkrétní pracovní pozici, ale účastník po jejím absolvování teprve začíná vhodné pracovní místo hledat. V poslední době jsou rekvalifikace čím dál více vyhledávané firmami pro jejich zaměstnance, u kterých hrozí, že přijdou o práci a zařadí se tak mezi klienty úřadu práce. S rekvalifikačním vzděláváním je spojena obsáhlá administrativa, která převážně leží na bedrech úřadu práce, což je velkou výhodou hlavně pro zaměstnavatele, kteří se tak můžou věnovat jiným činnostem. Úřad práce také financuje celé kurzy, takže uchazeč v evidenci není finančně zatížen, navíc je mu celou dobu úřadem práce poskytována finanční podpora. Pro zaměstnavatele je tato možnost také finančně velice výhodná a ze zjištěného zájmu o tuto formu pomoci ze strany státní sociální politiky poskytovanou prostřednictvím pracovního úřadu lze usuzovat, že bude čím dál více zaměstnavateli vyhledávaná. Cílem rekvalifikace je zlepšovat kvalitu a flexibilitu pracovní síly a reagovat tak účelně na požadavky pracovního trhu. Je nástrojem, který je uchazeči vyhledáván a od kterého si slibují, že zlepší jejich možnosti a životní situaci. Rekvalifikace mají své pozitivní i negativní stránky. Otázkou je co převažuje a čemu ta pozitivní stránka slouží. Negativem dle výsledků mého zkoumání je jejich nákladnost finanční a časová. A to hlavně z toho důvodu, že nejsou navázány na konkrétní pracovní pozice, takže i po jejich absolvování zůstává osoba nadále klientem úřadu práce a čeká, až se pro ni naskytne vhodná pracovní pozice. Také se nepřihlíží k nákladovosti daného kurzu z hlediska jeho realizace. Pokud dojde ke schválení žádosti o realizaci rekvalifikace, je tato uskutečněna dle místa působnosti vhodného poskytovatele, kdy tento se může nacházet v úplně jiné oblasti. Finančně se taková rekvalifikace prodraží o cestovné, ubytování a stravné. absolvent
A přesto nemusí mít její
po jejím ukončení sjednánu pracovní smlouvu. Také rekvalifikace
organizované pro potřeby zaměstnavatelů nevyžadují záruku těchto firem, že budou účelné. Na druhé straně je to možnost, jak adekvátně reagovat na neustále probíhající změny na pracovním trhu. Člověk má možnost nejen doplnit, rozšířit či prohloubit si stávající kvalifikaci, ale může získat zcela novou, které by bez této pomoci úřadu práce sotva dosáhl, což je velice důležité, neboť většina
zaměstnavatelů dnes
poptává hlavně kvalifikovanou pracovní sílu. Rekvalifikační kurzy jsou krátkodobé, trvají zpravidla několik hodin, týdnů, vyjímečně měsíců. Jejich struktura tak může velice rychle reagovat na požadavky pracovního trhu.
Strana 61
Rekvalifikace patří mezi programy zaměřené na co nejindividuálnější péči o své klienty a podporují v nich naději, že mají šanci stejně, jako každý jiný, zařadit se opět do pracovního procesu a získat tak nebo obnovit si svůj sociální status zaměstnané osoby, se kterým se pojí celá řada doprovodných procesů, jako je obnova sebevědomí, úcty, zlepšení psychického a fyzického stavu, zlepšení vztahů v rodině, zmírnění nebo konec finančního napětí, a v neposlední řadě nová životní náplň, obnova pracovních návyků a sociálních kontaktů. Rekvalifikace mají svou současnost i budoucnost a
je potřeba pracovat
na změně těch jejích stránek, které je staví do pozice svádějící k polemice o tom, zda je tento nástroj opravdu tak účinný a potřebný.
Strana 62
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. ISBN 80–247–9006–8. 2. HNILICA, J., FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika – ve finančním managementu a
investičním
rozhodování.
Praha:
Grada
Publishing
a.s.,
2009.
ISBN 978-80-247-2560-4. 3. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. 4. KOLEKTIV AUTORŮ Encyklopedického institutu. Malá československá akademie. Praha: Academia, 1986. č. 02/76-0604-21-056-87. 5. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. ISBN 80–901424–9-4 6. NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80–245–0350-6 7. NOVOTNÝ, I., SURYNEK, A. a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1705-0. 8. PALÁN, Z. Výkladový slovník, lidské zdroje. Praha: Academia, 2002. ISBN 80–200-0950-7. 9. RIEGEL, K. Ekonomická psychologie. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1185-0. 10. REJMAN, L. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. č. 68-91-003
Strana 63
11. SIEGEL, Z. Jak úspěšně hledat a získat zaměstnání. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. ISBN 80-247-1388-8. 12. VÁCLAVÍKOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: Optys, 2009. LEGISLATIVA ZÁKON č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ZÁKON č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů VYHLÁŠKA č. 519/2004 Sb. o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců OSTATNÍ ZDROJE, VÝROČNÍ ZPRÁVY BIČÁKOVÁ, O. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v roce 2009 HORA, O., SIROVÁTKA, T., TOMEŠOVÁ – BARTÁKOVÁ, H., VYHLÍDAL, J. Hodnocení programů APZ realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura,, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence). Praha: VÚPSV, 2009. ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2005. Olomouc: Úřad práce, 2006. ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2006. Olomouc: Úřad práce, 2007. ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007. Olomouc: Úřad práce, 2008.
Strana 64
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009. Olomouc: Úřad práce, 2010. ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2008. Olomouc: Úřad práce, 2009. ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009. Olomouc: Úřad práce, 2010. ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011. SIROVÁTKA, T., KULHAVÝ, V., HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M., Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce: hodnocení kvality a přínosů rekvalifikací a veřejně prospěšných prací účastníky. Brno: VÚPSV, 2002. INTERNETOVÉ ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost [cit. 2011-03-25] http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost [cit. 2011-04-12] http://portal.mpsv.cz/upcr/oup [cit. 2011-05-25] http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg [cit. 2011-03-29] http://www.strukturalni-fondy.cz/Archiv/Vyzvy/OP-RLZ---1-1---2--vyzva--Podpora-aktivni-poli-(3)/1-1-OP-RLZ---Posileni-aktivni-politiky-zamestnanos 2011-04-02] http://www.mpsv.cz/cs/6853 [cit. 2011-03-30] http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4003-10 [2011-04-02] http://www.mpsv.cz/cs/6853 [cit. 2011-05-25]
Strana 65
[cit.
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Seznam použitých zkratek Příloha č.2 Přehled míry nezaměstnanosti Příloha č. 3 Vybrané ukazatele za okres Olomouc v letech 2007 – 2009 Příloha č. 4 Převaha poptávky nad nabídkou v jednotlivých letech 2005 - 2010 Příloha č. 6 Podíl žen na nezaměstnanosti Příloha č. 7 Nezaměstnanost podle věku Příloha č. 8 Vývoj evidence nezaměstnaných v % v letech 2005 – 2010 z hlediska její délky Příloha č. 9 Efekt rekvalifikačních kurzů na snižování zaměstnanosti v průběhu jednoho roku
Strana 66
Příloha č. 1 Seznam použitých zkratek APZ - aktivní politika nezaměstnanosti ESF – Evropský sociální fond SÚPM – společensky účelová pracovní místa VPP – veřejně prospěšné práce VÚPSV – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
Strana 67
Příloha č.2 Tabulka č. 2 Přehled míry nezaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti (%) Období
za celý rok
za I. pololetí
1991
3
nezjišťovalo se
1992
2,9
nezjišťovalo se
1993
2,9
nezjišťovalo se
1994
3,8
nezjišťovalo se
1995
3,9
3,9
1996
4,1
4,1
1997
5,9
5
1998
8,3
7
1999
11,2
11
2000
11,7
12
2001
10,9
11,2
2002
11,1
11,2
2003
11,6
11,7
2004
11,4
11,8
2005
9,5*
10,4*
2006
8,3*
9,0*
2007
6,2*
6,9*
2008
5,2*
5,3*
2009
9,4*
8,4*
2010
10,5*
11,1*
* dle nové metodiky ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 18.
Strana 68
Příloha č. 3 Tabulka č. 3 Vybrané ukazatele za okres Olomouc v letech 2007 – 2009 Vybrané ukazatele Počet obyvatel
Měřicí jednotka osoby
Ženy
2007
2008
2009
230 607
231 339
231 843
118 726
118 986
119 364
Obyvatelé ve věku 0 – 14
%
14,1
14,0
14,1
15 – 64
%
71,2
71,0
70,5
65 a více
%
14,7
15,0
15,3
roky
40,3
40,5
40,6
Muži
38,6
38,8
39,1
Ženy
41,8
42,0
42,1
Průměrný věk obyvatel
Živě narození
osoby
2 559
2 664
2 681
Zemřelí
osoby
2 201
2 208
2 313
Přistěhovalí
osoby
3 587
2 605
2 271
Vystěhovalí
osoby
2 509
2 329
2 135
http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/711011-10-2010-01[2011-04-02]
Strana 69
Příloha č. 4 Převaha poptávky nad nabídkou v jednotlivých letech 2005 - 2010 Nabídka práce = nezaměstnaní, poptávka po práci = volná místa Do analýzy nabídky jsou zahrnuty profese zastoupené 20 a více evidovanými nezaměstnanými. V analýze poptávky jsou uvedeny profese, v nichž bylo úřadu práce hlášeno 5 a více volných míst. Analýza nebere v úvahu, že ne všechna volná místa jsou obsazována s vědomím úřadu práce a že někteří nezaměstnaní vstupují do evidence úřadu práce pouze za účelem získání sociálních dávek.
Tabulka č. 4 Převaha poptávky nad nabídkou Tokový pohled za rok 2005 Název profese
Nabídka
Poptávka
Příslušníci armády
27
111
stavební inženýři
48
58
strojní inženýři
36
45
lékaři (většinou bez atestace)
42
51
operátoři NC – strojů
30
43
nákupčí, obchodní referenti, odbytáři
163
199
Krupiéři
13
28
Pracovníci ochrany a ostrahy
218
244
Svářeči
55
219
Slévači – formíři, jádraři
18
67
Soustružníci, frézaři, seřizovači
85
528
krejčí, švadleny, šičky
237
261
Slévači
58
73
Obsluha obráběcích strojů
31
79
Obsluha strojů na výrobu plast. Výrobků
-
20
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2005 - výtah. Olomouc: Úřad práce, 2006, s. 13 – 14.
Strana 70
Tabulka č. 5 Převaha poptávky nad nabídkou Tokový pohled za rok 2006 Název profese
Nabídka
Poptávka
manažeři různých stupňů a specializací
283
407
stavební inženýři
43
44
strojní inženýři
29
67
technici, konstruktéři a kresliči
49
78
operátoři NC – strojů
34
61
nákupčí, obchodní referenti, odbytáři
153
284
Recepční
54
61
Pracovníci ochrany a ostrahy
159
297
stavební a provozní elektrikáři
72
101
Svářeči
246
461
strojní zámečníci
255
386
Soustružníci, frézaři, seřizovači
87
473
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2006 - výtah. Olomouc: Úřad práce, 2007,s. 12 – 14.
Tabulka č. 6 Převaha poptávky nad nabídkou Tokový pohled za rok 2007 Název profese
Nabídka
Poptávka
manažeři různých stupňů a specializací
256
375
stavební inženýři
38
53
strojní inženýři
18
38
lékaři (většinou bez atestace)
45
57
Strojírenští technici (mistři, technologové ap.)
143
174
technici, konstruktéři a kresliči
44
95
operátoři NC – strojů
43
145
nákupčí, obchodní referenti, odbytáři
115
245
Účetní
185
189
Pracovníci ochrany a ostrahy
115
192
tesaři a truhláři
97
134
stavební a provozní elektrikáři
53
120
Strana 71
Tokový pohled za rok 2007 Název profese
Nabídka
Poptávka
Svářeči
54
295
Slévači – formíři, jádraři
13
155
Nástrojaři
31
39
strojní zámečníci
167
303
Soustružníci, frézaři, seřizovači
61
507
Mechanici a opraváři ostatních strojů
24
78
Pekaři
17
45
Truhláři (ruční práce), dřevomodeláři
123
186
Slévači
12
385
Obsluha obráběcích strojů
21
110
Obsluha strojů na výrobu plast. Výrobků
-
56
montážní dělník strojního zařízení
218
251
řidiči nákladních automobilů a tahačů
265
374
skladníci – řidiči vysokozdvižných vozíků
69
78
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007 - výtah. Olomouc: Úřad práce, 2008., s. 13 – 15.
Tabulka č. 7 Převaha poptávky nad nabídkou Tokový pohled za rok 2008 Název profese
Nabídka
Poptávka
manažeři různých stupňů a specializací
268
391
stavební inženýři
22
46
strojní inženýři
21
27
technici, konstruktéři a kresliči
40
70
operátoři NC – strojů
43
106
Fyzioterapeuti
19
19
nákupčí, obchodní referenti, odbytáři
107
202
Pracovníci ochrany a ostrahy
109
188
Pokrývači
20
26
stavební a provozní elektrikáři
57
86
Slévači – formíři, jádraři
14
131
Strana 72
Tokový pohled za rok 2008 Název profese
Nabídka
Poptávka
Svářeči
59
210
Nástrojaři
31
37
Soustružníci, frézaři, seřizovači
69
401
Pekaři
20
28
Truhláři (ruční práce), dřevomodeláři
97
161
Slévači
-
17
Obsluha kovoobráběcích strojů
38
38
Obsluha strojů na výrobu plast. Výrobků
-
14
řidiči nákladních automobilů a tahačů
285
314
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2008 - výtah. Olomouc: Úřad práce, 2009, s. 14 – 16.
Tabulka č. 8 Převaha poptávky nad nabídkou Tokový pohled za rok 2009 Název profese
Nabídka
Poptávka
stavební inženýři
31
35
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009 – výtah. Olomouc: Úřad práce, 2010, s. 14 - 16.
Strana 73
Tabulka č. 9 Poptávka po pracovní síle ve srovnání let 2009 a 2010 Tokový pohled za rok 2009 a 2010 Název profese
31.12.2009 31.12.2010
architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři 6
11
Odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení
6
10
Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech
21
36
techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky
5
17
Odborní
zprostředkovatelé
obchodních
a
finančních 10
23
transakcí
kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, 7
10
písařky Pracovníci poskytující různé informace
1
10
prodavači v obchodech a předváděči zboží
7
17
kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných 18 oborech
36
řidiči motorových vozidel
3
18
Pomocníci, uklízeči a pradláci
3
16
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ. Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010 – výtah. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 14.
Strana 74
Příloha č. 5 Tabulka č. 10 Převaha nabídky nad poptávkou Tokový pohled za rok 2005 Název profese Ekonomové odborní administrativní pracovníci obsluha výpočetní techniky – operátoři sekretářky, sekretáři ostatní nižší administrativní pracovníci kuchaři, číšníci, servírky, barmani pečovatelé a pomocní ošetřovatelé Kadeřníci a holiči zahradníci, pěstitelé Zedníci malíři, natěrači obsluha dřevoobráběcích strojů Řidiči motorových vozidel (autobusy, spec.vozidla) Řidiči osobních automobilů Uklízečky vrátní, hlídači
Nabídka 133 554 109 208 2219 1 747 154 150 278 965 228 124 324 661 1 076 852
Poptávka 24 136 10 17 532 447 25 25 45 206 19 35 51 98 67
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2005 - výtah. Olomouc: Úřad práce, 2006, s. 13 – 14.
Tabulka č. 11 Převaha nabídky nad poptávkou Tokový pohled za rok 2006 Název profese Nabídka Odborní administrativní pracovníci 451 Ostatní nižší administrativní pracovníci 2 140 kuchaři, číšníci, servírky, barmani 1 637 pečovatelé a pomocní ošetřovatelé 175
Poptávka 125 612 416 26
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010 - výtah. Olomouc: Úřad práce, 2011, s. 12 – 14.
Tabulka č. 12 Převaha nabídky nad poptávkou Tokový pohled za rok 2007 Název profese Nabídka Ostatní nižší administrativní pracovníci 2 101 kuchaři, číšníci, servírky, barmani 1 223 Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé 175 Pracovníci bezpečnostních orgánů 73 malíři, natěrači 130 Uklízečky 1 017 vrátní, hlídači 1 093
Poptávka 564 480 35 26 257 90
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007 - výtah. Olomouc: Úřad práce, 2008., s. 13 – 15.
Strana 75
Tabulka č. 13 Převaha nabídky nad poptávkou Tokový pohled za rok 2008 Název profese Nabídka odborní administrativní pracovníci 464 Ostatní nižší administrativní pracovníci 2 108 kuchaři, číšníci, servírky, barmani 994 pečovatelé a pomocní ošetřovatelé 142 zahradníci, pěstitelé 222 řidiči motorových vozidel (autobusy, spec.vozidla) 272 řidiči osobních automobilů 495 Uklízečky 856 vrátní, hlídači 1 067
Poptávka 188 385 420 15 31 40 63 171 56
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2008 - výtah. Olomouc: Úřad práce, 2009, s. 14 – 16.
Tabulka č 14 Převaha nabídky nad poptávkou Tokový pohled za rok 2009 Název profese Nabídka strojírenští technici (mistři, technologové ap.) 469 operátoři NC – strojů 160 úředníci ve skladech 619 Ostatní nižší administrativní pracovníci 2 520 kuchaři, číšníci, servírky, barmani 1 320 pečovatelé a pomocní ošetřovatelé 213 Prodavači 2 285 zahradníci, pěstitelé 253 Zedníci 903 malíři, natěrači 152 slévači – formíři, jádraři 114 Strojní zámečníci 703 provozní zámečníci 277 Kovodělníci 186 krejčí, švadleny, šičky 191 Slévači 130 obsluha kovoobráběcích strojů 181 obsluha strojů na výrobu plast. Výrobků obsluha dřevoobráběcích strojů 109 Montážní dělník strojního zařízení 354 řidiči motorových vozidel (autobusy, spec.vozidla) 427 řidiči osobních automobilů 695 skladníci - řidiči vysokozdvižných vozíků 142 Uklízečky 928 vrátní, hlídači 1005 kuchaři, číšníci, servírky, barmani 1 320
Poptávka 41 22 54 273 262 10 301 21 112 10 57 15 11 6 43 12 14 22 34 0 154 105 262
Zdroj: ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009. Olomouc: Úřad práce, 2010. s 14 - 16
Strana 76
Příloha č. 6 Graf č. 2 Podíl žen na nezaměstnanosti 59% 57%
podíl žen
55% 53% 51% 49%
2004
2005
2006
2007
2008
2009
47% 45% 43% 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíce ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ. Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009, Olomouc: Úřad práce. 2010, s. 24.
Strana 77
Příloha č. 7 Graf č. 3 Nezaměstnanost podle věku 30%
podíl na EA
podíl uchazečů
podíl na EA
25% 20% 15% 10% 5% 0% do 19 let
20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 a víc let věk
ODDĚLENÍ ANALÝZ A PROGNÓZ. Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2009, Olomouc: Úřad práce, 2010, s. 26.
Strana 78
Příloha č. 8 Tabulka č. 15 Vývoj evidence nezaměstnaných v % v letech 2005 – 2010 z hlediska její délky Doba evidence uchazečů
Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010
o zaměstnání
v%
v%
v%
v%
v%
v%
do 3 měsíců
32,1
33,4
38,5
44,7
33,7
35,2
3 - 6 měsíců
18,2
17,7
17,6
21,0
25,0
17,9
6 - 9 měsíců
9,2
9,5
9,1
8,8
14,5
9,2
9 - 12 měsíců
6,2
7,0
6,9
5,9
10,8
7,8
12 - 24 měsíců
12,8
12,1
11,1
8,7
9,9
19,7
více než 24 měsíců
21,5
20,3
16,8
10,9
6,1
10,3
Tabulka je vytvořená z přehledů délky evidence uchazečů o zaměstnání uvedených ve zprávách o vývoji trhu práce v okrese Olomouc za jednotlivé roky 2005 - 2010
Strana 79
Příloha č. 9 Tabulka č. 16 Efekt rekvalifikačních kurzů na snižování zaměstnanosti v průběhu jednoho roku
HORA, O., SIROVÁTKA, T., TOMEŠOVÁ – BARTÁKOVÁ, H., VYHLÍDAL, J. Hodnocení programů APZ realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura,, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence). Praha: VÚPSV, 2009, s. 39 – 40.
Strana 80
ANOTACE Jméno a příjmení:
Kateřina Růžičková
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Mgr. Dagmar Pitnerová
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Rekvalifikace jako jeden z prostředků snižování nezaměstnanosti
Název v Angličtině: Retraining as Ameans of Decreasing Unemploiment Anotace práce:
Ve své práci se zabývám problematikou nezaměstnanosti a rekvalifikací v okrese Olomouc. Cílem mé práce je zjistit, jak rekvalifikace napomáhají v tomto okrese ke zvyšování zaměstnanosti a nakolik je jejich způsob realizace efektivní. Zaměřuji se na skupiny uchazečů o práci, kterým je v rámci aktivní politiky zaměstnanosti věnována zvýšená pozornost. Zabývám se také osobností nezaměstnané osoby, neboť ztráta zaměstnání má kromě dopadu na ekonomiku a státní politiku vliv na psychiku a způsob a kvalitu života těchto lidí. Vycházím z vývoje zaměstnanosti v okrese Olomouc v letech 2005 - 2010.
Klíčová slova:
Uchazeč o zaměstnání, trh práce, rekvalifikace, aktivní politika zaměstnanosti, úřad práce, snižování nezaměstnanosti, zvyšování zaměstnanosti, skupiny uchazečů o zaměstnání vyžadující zvýšenou péči, efektivnost
Anotace
In my thesis, I focus on the issue of unemployment and re-
v Angličtině:
qualification in the region of Olomouc. My goal is to investigate the effectiveness of re-qualification and to determine its impact on employment in this region. I target groups of job applicants who require increased attention within the framework of an active policy of unemployment. I I will also address the unemployed person’s personality since the loss of employment has impact not only
Strana 81
on economics but also carries psychological consequences and has an impact on lifestyle and quality of life. I am drawing from the development of unemployment in the years of 2005 – 2010. Klíčová slova
Job applicant, employment market, professional
v Angličtině:
requalification/retraining, active policy of employment, employment office, unemployment reduction, increase in unemployment, groups of applicants requiring extra assistence, elffectiveness
Přílohy vázané
1: Seznam použitých zkratek
k práci:
2: Přehled míry nezaměstnanosti 3: Vybrané ukazatele za okres Olomouc v letech 2007 – 2009 4: Převaha poptávky nad nabídkou v jednotlivých letech 2005 – 2010 6: Podíl žen na nezaměstnanosti 7: Nezaměstnanost podle věku 8: Vývoj evidence nezaměstnaných v % v letech 2005 – 2010 z hlediska její délky 9: Efekt rekvalifikačních kurzů na snižování zaměstnanosti v průběhu jednoho roku
Rozsah práce:
65 stran
Jazyk práce:
Český
Strana 82
