Jaký je Vás výhled?
Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP
02
České účetnictví
••Co přinese nová směrnice EU o účetnictví?
03
prosinec 2011, Deloitte Česká republika
IFRS
••Stav schvalování IFRS v Evropské unii ••Okénko IFRS praktika ••Skupina EFRAG požaduje odklad standardů o konsolidaci a společných uspořádáních
06
US GAAP
••Vybrané otázky oceňování zásob podle US GAAP
České účetnictví
Co přinese nová směrnice EU o účetnictví? Rada Evropské Unie koncem října zveřejnila návrh směrnice o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků. Tato nová směrnice by měla nahradit původní dvě směrnice, které upravují roční a konsolidované finanční výkazy pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Původní dvě směrnice jsou v platnosti více než 28 let a směrnice ani jejich dodatky se příliš nezabývaly uživatelskou přívětivostí finančních výkazů. Postupně tak docházelo k větší složitosti a zvyšování administrativní zátěže pro společnosti. Naopak nová směrnice si klade za cíl administrativní zátěž snížit, a to především pro malé a střední podniky, kde vysoké náklady na administrativu zabraňují podnikům v rozvoji a v růstu zaměstnanosti. Bývá časté, že především v menších podnicích finanční výkazy nejsou hlavním zdrojem informací, které slouží vedení podniku k rozhodování. Vedení podniku často používá jiné, jednodušší nástroje a tabulky pro zhodnocení aktuální situace a plánování. Finanční výkazy tak mohou sloužit především vlastníkům společností, kteří ale v případě malých podniků často bývají v úzkém kontaktu s vedením společnosti, či případně sami působí ve vedení společnosti. Nicméně nová směrnice nesníží administrativní zátěž podniků spojenou s přípravou daňových výkazů a výkazů pro statistické úřady jednotlivých zemí. Komu je nová směrnice určena? Nová směrnice bude závazná pro obchodní společnosti s omezenou odpovědností, tedy v českých předpisech pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným a dále pak pro ty společnosti s neomezenou odpovědností, ve kterých všichni společníci s neomezenou odpovědností jsou sami společnostmi s omezenou odpovědností. Nová směrnice řeší nejen samostatnou účetní závěrku, ale i povinnosti spojené s konsolidací. Schválená směrnice, podobně jako tomu je v jiných případech, bude následně zapracována do českých účetních předpisů.
02
V prvé řadě směrnice, resp. její současný návrh, stanovuje limity pro malé a střední podniky, které jsou pro názornost uvedené v tabulce níže. Za velké podniky budou pak považovány ty, které jsou nad uvedenými limity. Malé podniky
Střední podniky
Bilanční suma
Do 5 mil. EUR
Do 20 mil. EUR
Obrat
Do 10 mil. EUR
Do 40 mil. EUR
Počet zaměstnanců
Do 50
Do 250
České účetní předpisy v tuto chvíli nerozlišují mezi malým, středním a velkým podnikem, povinnosti v předpisech se vztahují na všechny účetní jednotky vyjma těch, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Český zákon o účetnictví pouze definuje dobře známá kritéria pro povinný audit účetní závěrky a kritéria pro konsolidaci. Pokud se podíváme na kritéria uvedená v tabulce, zjistíme, že mnoho ze společností, které v České republice považujeme za velké podniky, aniž bychom měli k dispozici jejich přesnou definici, by mohlo nově spadnout do kategorie středních a mnohé ze středních podniků se mohou dostat do kategorie malých podniků právě kvůli vyšší bilanční sumě a obratu. Jaké klíčové úpravy návrh přinese? Malé a střední podniky nebudou mít povinnost vykazovat v účetní závěrce stejné údaje jako velké podniky. Malé podniky budou muset zveřejňovat pouze rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu, další výkazy nebude možné požadovat. Údaje povinně uvedené v příloze budou významně menší rozsahu než pro střední a velké podniky. Malé podniky mohou být osvobozeny od povinnosti auditu a malé skupiny podniků nebudou muset sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.
Co se týká výkazů – rozvahy a výkazu zisku a ztráty, návrh směrnice má v sobě zakomponovanou i strukturu řádků těchto výkazů, která je obdobná používaným dle českých účetních předpisů. Nicméně směrnice stanoví, že struktura výkazů bude závazná, aby byly výkazy podniků v rámci EU plně srovnatelné. Malé a střední podniky nicméně nebudou muset vykazovat všechny řádky rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Jednou z důležitých změn je, že dle návrhu směrnice lze vykázat pouze hrubý zisk, tedy není potřeba vykazovat zvlášť obrat a s tím související náklady. Obrat je samozřejmě jedním z nejdůležitějších kritérií, podle kterých se podniky mezi sebou porovnávají, a tak zůstává otázkou, jestli vykazování pouze hrubého zisku výrazně nesníží informační hodnotu účetní závěrky jako celku. Zastavme se nyní ještě na chvíli u údajů povinně uvedených v příloze. Dovolíme si shrnout, že údaje, které směrnice považuje za povinné zveřejnit u všech velikostí podniků, nebudou představovat pro malé podniky větší komplikace, protože se buď jedná o standardní informace typu zveřejnění informací o účetních zásadách a oceňování položek ve výkazech, nebo o zveřejnění údajů, které se malých podniků nebudou zřejmě dotýkat, např. údaje související s používáním finančních nástrojů a jejich oceněním na reálnou hodnotu. Směrnice také dále zavádí povinnost zpracovat zprávu vedení společnosti a stanovuje její minimální obsah. Pokud porovnáme tuto novou povinnost se stávajícími českými účetními předpisy, je možné najít analogii s naší výroční zprávou a povinností představenstva akciových společností připravit zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, která je součástí výroční zprávy. Obsah zprávy vedení společnosti je částečně shodný s informacemi, které požaduje zákon o účetnictví uvést ve výroční zprávě. Nicméně jsou požadovány i některé další informace, např. v případě, kdy podnik používá finanční nástroje. Malé podniky pak mohou být od povinnosti předkládat zprávu vedení společnosti osvobozeny.
pokračování na další straně
České účetnictví
IFRS
Směrnice pamatuje i na subjekty veřejného zájmu a stanoví pro ně povinnost auditu, bez ohledu na to, zda se jedná o malé podniky, které budou od povinného auditu osvobozeny.
Stav schvalování IFRS v Evropské unii
O zjednodušeném vykazování pro malé a střední podniky se již dlouho hovořilo nejen na úrovni Evropské Unie, ale celosvětově. Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) proto před několika lety připravila a schválila IFRS pro malé a střední podniky. Tyto nebyly doposud schválené Evropskou unií i proto, že není jisté, zda by zavedení těchto standardů přineslo kýžený efekt, kterým je snížení administrativní zátěže, a tak se Rada EU rozhodla připravit vlastní směrnici. Doufejme, že novou směrnici uvítají ti, kterým je především určena, tedy malé a střední podniky. Návrh směrnice bude nyní diskutován v legislativním procesu EU. Je proto možné, že dozná ještě dalších změn a konečná podoba se bude od současného návrhu lišit.
Evropská unie dne 26. listopadu schválila úpravy standardu IFRS 7 – Finanční nástroje: zveřejňování vydané radou IASB dne 7. října 2010. Úpravy uživatelům účetní závěrky umožní lépe pochopit převody finančních aktiv (např. sekuritizace), včetně možných dopadů případných rizik, jimž může být nadále vystavena účetní jednotka, která převedla svá aktiva. Úpravy zároveň vyžadují zveřejnění dalších informací, pokud je nepoměrná část převodů prováděna ke konci účetního období. Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 8. prosince 2011.
•• IFRIC 20 Náklady na odstranění skrývky v produkční fázi povrchového dobývání (vydáno v říjnu 2011) Úpravy •• Úpravy standardu IFRS 1 Zrušení pevného data pro prvouživatele IFRS (vydáno v prosinci 2010) •• Úpravy standardu IFRS 1 Vysoká hyperinflace (vydáno v prosinci 2010) •• Úpravy standardu IAS 12 Odložená daň: způsob využití podkladových aktiv – úpravy standardu IAS 12 (vydáno v prosinci 2010)
Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čeká k 19. prosinci 2011 následujících 13 dokumentů rady IASB:
•• Úpravy standardu IAS 1 Zveřejňování položek ostatního úplného výsledku (vydáno v červnu 2011)
Standardy
•• Úpravy standardu IAS 19 Zaměstnanecké požitky (vydáno v červnu 2011)
•• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) •• IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka (vydáno v květnu 2011) •• IFRS 11 Společná uspořádání (vydáno v květnu 2011) •• IFRS 12 Zveřejňování informací o účasti v jiných účetních jednotkách (vydáno v květnu 2011) •• IFRS 13 Oceňování reálnou hodnotou (vydáno v květnu 2011) •• IAS 27 (2011) Individuální účetní závěrka (vydáno v květnu 2011) •• IAS 28 (2011) Investice do přidružených podniků a společných podniků (vydáno v květnu 2011)
03
Interpretace
Zpráva o stavu schvalování IFRS je průběžně k dispozici na adrese http://www.iasplus.com/efrag/efrag.htm#endorse.
IFRS
Okénko IFRS praktika Dnes se budeme věnovat otázkám, které jsme obdrželi od našich klientů v souvislosti se standardem IAS 36 - Snížení hodnoty aktiv. Snížení hodnoty vyplývající z posudku nebo jiného ocenění na úroveň nižší, než je účetní hodnota Otázka Pokud se účetní jednotka na základě posudku nebo jiného ocenění domnívá, že reálná hodnota po odečtení nákladů na prodej drženého a používaného aktiva je nižší než jeho účetní hodnota, je nutné automaticky vykázat snížení účetní hodnoty? Odpověď Ne. Pouhá existence posudku nebo jiného nezávislého ocenění, které naznačuje, že reálná hodnota snížená o náklady na prodej drženého a používaného aktiva je nižší než účetní hodnota, sama o sobě nevyžaduje vykázání ztráty ze snížení hodnoty. Pokud zpětně získatelná hodnota aktiva dříve vycházela z hodnoty z užívání, účetní jednotka by měla zvážit, zda je posudek ukazatelem snížení hodnoty; je možné, že faktory způsobující nižší ocenění neovlivní výpočet hodnoty z užívání. Pokud účetní jednotka považuje nižší ocenění za známku snížení hodnoty, měla by vypočítat hodnotu z užívání aktiva (nebo v případě potřeby penězotvorné jednotky, k níž náleží). Pokud je zpětně získatelná hodnota aktiva (tj. vyšší z reálné hodnoty aktiva snížené o náklady na prodej a jeho hodnoty z užívání) nižší než jeho účetní hodnota, je třeba vykázat ztrátu ze snížení hodnoty. Ukazatele snížení hodnoty zjištěné po skončení účetního období Otázka Jaký je dopad významných ukazatelů snížení hodnoty, které jsou zjištěny po datu účetní závěrky, ale dříve, než je účetní závěrka schválena ke zveřejnění?
04
Odpověď Pokud jsou po datu účetní závěrky, ale dříve, než je účetní závěrka schválena ke zveřejnění, získány informace, které naznačují, že došlo ke snížení hodnoty aktiva, vedení by mělo zvážit, zda jsou tyto informace ukazatelem snížení hodnoty, které existovalo ke konci účetního období. Pokud ano, je třeba provést kontrolu snížení hodnoty. I v případě, kdy vedení provedlo kontrolu snížení hodnoty takového aktiva ke konci účetního období, by měly dodatečné informace získané po datu účetní závěrky, které svědčí o snížení hodnoty, jež existovalo ke konci účetního období, a které nebyly zahrnuty do původního testu snížení hodnoty, přimět vedení k tomu, aby byl test snížení hodnoty proveden znovu. Pokud informace získané po datu účetní závěrky nenaznačují existenci příslušných podmínek ke konci účetního období, nemusí být podnětem k provedení testu snížení hodnoty (nebo k opakování již provedeného testu snížení hodnoty). Informace by spíše měly být zveřejněny jako události po skončení účetního období neupravující účetní výkazy v případě, kdy jsou natolik důležité, že by jejich nezveřejnění ovlivnilo rozhodování uživatelů účetní závěrky (viz standard IAS 10 – Události po skončení účetního období). Ukazatel snížení hodnoty – oznámení o uzavření provozu po skončení účetního období Příklad Účetní jednotka vyrábí obráběcí stroje. Po datu účetní závěrky se vedení rozhodne, že uzavře svůj slovenský provoz, a tuto skutečnost oznámí. Uzavření provozu nebude dokončeno během tří let. Zařízení a vybavení budou mít zbývající životnost pouze tři roky a tento majetek nemá žádné alternativní využití.
Rozhodnutí po datu účetní závěrky o uzavření slovenského provozu je ukazatelem snížení hodnoty. Jakékoli posouzení zpětně získatelných částek by mělo vycházet z podmínek a závazků existujících k datu účetní závěrky. Pokud podle standardu IAS 10 Události po skončení účetního období bylo rozhodnutí přijato po datu účetní závěrky, pak je jakékoli snížení hodnoty vyplývající pouze z takového rozhodnutí událostí po skončení účetního období neupravující účetní výkazy, ačkoli může být požadováno zveřejnění informací. Odstavce 72 – 77 standardu IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva poskytují další pokyny ohledně skutečnosti, zda byla účetní jednotka ke konci účetního období zavázána k provedení restrukturalizace. Ačkoliv za popsaných okolností mohlo být rozhodnutí uzavřít slovenský provoz přijato po datu účetní závěrky, mohlo vyplývat z podmínek, které existovaly k datu účetní závěrky (např. špatné prodejní výsledky). Může být proto stále nutné vykázat ztrátu ze snížení hodnoty po zohlednění těchto podmínek, které existovaly k datu účetní závěrky. Zároveň bude nutné stanovit revidované odpisové sazby pro zařízení a vybavení na základě revidovaných odhadů životnosti dotčených aktiv a používat tyto revidované odpisové sazby prospektivně. Ukazatel snížení hodnoty – vstup konkurence na existující trh Příklad Účetní jednotka má několik maloobchodních prodejen v oblasti, kde dříve neexistovala žádná významná konkurence. Během běžného období otevírá zavedený konkurent dvě prodejny v regionu a prodává podobné produkty za podobné ceny. Vstup konkurence na trh je ukazatelem snížení hodnoty. Při určování hodnoty z užívání je třeba sestavit revidované prognózy peněžních toků a vypočítat nové odhady zpětně získatelné hodnoty aktiv na základě nejlepších dostupných informací.
IFRS Ukazatel snížení hodnoty – zvýšení DPH Příklad Účetní jednotka provozuje řetězec knihkupectví. Podle místních daňových předpisů se v běžném období zvyšuje daň z přidané hodnoty pro zákazníky nakupující knihy z 10 na 14 %. Změna daňové sazby může ovlivnit úroveň poptávky po knihách a je ukazatelem snížení hodnoty. Vedení by mělo připravit revidované prognózy peněžních toků na základě nejlepších dostupných informací, aby mohlo stanovit hodnotu z užívání aktiv.
Skupina EFRAG požaduje odklad standardů o konsolidaci a společných uspořádáních Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) zveřejnila dne 12. prosince 2011 dopis, který adresovala radě IASB a v němž žádá o odklad data účinnosti souboru standardů o konsolidaci, společných uspořádáních a zveřejňování informací. EFRAG v dopise žádá o odklad data účinnosti standardů IFRS 10 – Konsolidovaná účetní závěrka, IFRS 11 – Společná uspořádání, IFRS 12 – Zveřejňování informací o účasti v jiných účetních jednotkách, IAS 27 – Individuální účetní závěrka a IAS 28 Investice do přidružených podniků a společných podniků. Skupinu EFRAG vedou k žádosti o odklad následující důvody: •• Během praktického testování standardů IFRS 10 a IFRS 11 prováděného skupinou EFRAG vyjadřovali někteří účastníci obavy, že jim datum účinnosti 1. ledna 2013 neposkytne dostatek času k implementaci nových požadavků a provedení požadovaných posouzení. Obavy z implementace IFRS 10 se soustřeďují v sektoru finančních služeb a pojištění, obavy ohledně IFRS 11 se týkají nutnosti získat přístup k podrobným informacím o společných uspořádáních. •• IASB v současnosti realizuje projekt o investičních účetních jednotkách a také zvažuje možné úpravy přechodných požadavků IFRS 10; oba projekty ovlivňují používání standardu IFRS 10 a u zainteresovaných osob vyvolávají nejistotu. •• Ačkoli se výše uvedené obavy vztahují ke standardům IFRS 10 a IFRS 11, EFRAG uvádí, že vzhledem ke značné provázanosti mezi požadavky standardů v balíčku musí mít nadále všechny tyto standardy stejné datum účinnosti, a proto vyžaduje odklad pro všech pět standardů.
05
Standardy jsou v současnosti účinné pro účetní období začínající 1. ledna 2013 nebo později. EFRAG se domnívá, že je třeba datum účinnosti standardů posunout na a) 1. ledna 2014 nebo b) datum 12 měsíců po zveřejnění úprav standardu IFRS 10 i standardu o investičních účetních jednotkách podle toho, která datum nastane později.
US GAAP
Vybrané otázky oceňování zásob podle US GAAP Konec roku se rychle blíží a mnoho společností se připravuje sestavovat podklady ke konsolidaci, individuální účetní závěrky nebo jiné formy účetních a finančních informací podle US GAAP. V této souvislosti pak může vyvstat mnoho nejasností, jak správně zásoby ocenit. US GAAP, konkrétně standard ASC 330 – Inventory, obsahuje komplexní pokyny týkající se ocenění. V tomto článku se však budeme zabývat pouze vybranými otázkami počátečního ocenění, následného oceňování a zveřejňování informací, které jsou pro tuzemskou účetní praxi a používání US GAAP nejrelevantnější. Počáteční ocenění Při prvotním ocenění musí každá společnost určit, jaké náklady mají být do zásob zahrnuty a které z nich mají být naopak vyloučeny. Následující tabulka obsahuje seznam nákladů, které by obecně měly být do ocenění zásob zahrnuty (kapitalizovatelné náklady) a které by měly být ze zásob naopak vyloučeny (nekapitalizovatelné náklady).
Popis
Kapitalizovatelné náklady
Opravy a údržba výrobního zařízení
X
Spotřeba služeb a energií ve výrobní oblasti
X
Nájmy související s výrobní oblastí
X
Nepřímé mzdové náklady a mzdy za řízení výroby, včetně základního platu, odměn za přesčasy, placené dovolené a státních svátků, nemocenské, příplatku za směnnost, daní ze mzdy a příspěvků na sociální politiku státu
X
Nepřímý materiál
X
Nekapitalizované výrobní nástroje a zařízení
X
Náklady na řízení a kontrolu kvality
X
Náklady na distribuci a skladování (hotové výrobky)
(1)
(1)
Přepravní náklady
(2)
(2)
Obecné a administrativní náklady přiřaditelné k obchodní činnosti jako celku
X
Platy vedoucích pracovníků ve vztahu k obchodní činnosti jako celku
X
Penzijní náklady na zaměstnance ve výrobě (3)
X
Další náklady na zaměstnanecké výhody, včetně nákladů na odměny pracovníků; částky započitatelné do příjmů zaměstnance v rámci penzijních plánů, které nezakládají nárok na daňové zvýhodnění, plány podílu na zisku a akciových bonusů; pojistné na životní a zdravotní pojištění; a různé zaměstnanecké výhody (3)
X
Odpisy aktiv souvisejících s výrobou
X
Administrativní náklady na výrobní podnik
X
Mimořádné náklady přiřaditelné k práci na předělávkách, odpadu a zmetkovosti Pojistná událost v rámci nákupu, výroby a skladování Náklady na marketing, reklamu a prodej
06
Nekapitalizovatelné náklady
X X X
Náklady na výzkum a vývoj
X
Licenční poplatky
(4)
Ztráty vyplývající z havárií a krádeží
X
Nákup
(5)
Zpracování dat
(6) pokračování na další straně
US GAAP Popis
Kapitalizovatelné náklady
Nekapitalizovatelné náklady
Daně z příjmů přiřaditelné k výnosům z prodeje zásob
X
Nákladové úroky
(7)
Náklady na návrh obalu
X
Poznámky: (1) Pokud vznikají náklady na skladování nebo distribuční centra v souvislosti s činnostmi, jako je příjem, označování, zpracování, dočasné skladování, výběr a přeskupování (včetně nezbytného přeskupování pro přepravu do místa maloobchodního prodeje účetní jednotky), jsou tyto náklady řádně kapitalizovatelné do zásob. Náklady na prodej však do zásob zařaditelné nejsou. (2) Náklady na přepravu zboží za účelem jeho dalšího prodeje ze skladu nebo distribučního místa účetní jednotky do jejích prodejen jsou kapitalizovatelné. Neuhrazené náklady za přepravu k zákazníkům se účtují do nákladů. Náklady související s přesunem zboží z jedné maloobchodní prodejny do jiné je třeba účtovat do nákladů v běžném období. (3) Platí pro zaměstnance, kteří souvisejí s produkčním nebo výrobním provozem nebo jsou pro něj nezbytní. (4) Licenční poplatky se obecně do zásob nezahrnují, ale účtují se do nákladů na prodej v okamžiku prodeje. Pokud však výpočet výše licenčních poplatků vychází z výroby zásoby, nikoli z jejího prodeje, pak tyto náklady mohou být zahrnuty do ocenění zásob. (5) Náklady jsou zahrnutelné do zásob v rozsahu, v jakém se přímo vztahují k pořízení surovin a materiálů výrobci, nebo k pořízení zboží za účelem dalšího prodeje obchodníky. (6) Náklady jsou přiřaditelné do zásob v rozsahu, v jakém je podpora zpracování dat poskytnutá při nákupu, skladování nebo přepravě zboží z distribučního centra do prodejen nebo při evidenci přijatého zboží. (7) Podle ASC 835-20-15-5(b) se nákladové úroky zahrnují do zásob v případě „aktiv určených k prodeji nebo pronájmu, která jsou vybudována nebo jinak vytvořena jako samostatné projekty (např. lodě nebo výstavba nemovitostí)“.
07
Obecně platí, že náklady, které jsou normálně zahrnuty společností do ceny zásob, by neměly být z tohoto ocenění vyjmuty pouze z důvodu „praxe v odvětví“. Společnost by měla být připravena veškeré změny v účtování a kapitalizaci nákladů odůvodnit. Následné ocenění Po přijetí rozhodnutí o počátečním ocenění musí být při následném oceňování zohledněny tržní podmínky. Např. na konci roku může nominální hodnota zásob účetní jednotky převyšovat jejich tržní hodnotu (pojem „tržní hodnota“ je definován standardem ASC 33010-35-3). Než je však účetní závěrka vydána nebo k dispozici pro vydání, tržní hodnota převýší nominální hodnotu. Obecně je třeba stav zásob vykázat jako nominální nebo tržní hodnotu podle toho, která z nich je nižší, což je v tomto případě tržní hodnota ke konci roku. Nárůst tržní hodnoty zásob může vyžadovat zveřejnění této informace v příloze k účetní závěrce jako události po datu účetní závěrky. Pokud však účetní jednotka prodá zásoby ke konci roku dříve, než byla účetní závěrka vydána nebo k dispozici pro vydání, za cenu převyšující tržní hodnotu ke konci roku a účetní jednotka tyto zásoby nenahradila produkcí nebo nákupem za ceny převyšující tržní hodnotu ke konci roku, ASC 330-10-35-5 uvádí, že není třeba v účetní závěrce ke konci roku snižovat účetní hodnotu zásob na cenu nižší, než je cena nakonec realizovaná při prodeji. Pokud společnost vykázala v účetní závěrce ke konci roku úpravu na nominální nebo tržní hodnotu podle toho, která z nich je nižší, a tržní hodnota se v následujícím roce opět zvýší, neměla by společnost vykazovat jakýkoliv výnos, aby kompenzovala předchozí úpravu, a tak vykazovala zásoby v původní ceně. ASC 330-10-35-14 uvádí, že pokud je ocenění sníženo na tržní hodnotu ke konci finančního období, pak tato snížená částka představuje účetní hodnotu neboli novou „cenu“
pro všechna následující období. Po úpravě na nominální nebo tržní hodnotu podle toho, která z nich je nižší, se při žádném následném zvýšení tržní hodnoty nevykazuje výnos. Zveřejňování informací Když společnost přistoupí ke konečnému zveřejnění hodnoty zásob v účetní závěrce, může mít při analýze a porovnání nominální a tržní hodnoty tendenci vyrovnávat ztrátu z ocenění zásob Produktu A výnosem z ocenění zásob Produktu B. ASC 330 uvádí, že hodnota zásob může být snížena na čistou realizovatelnou hodnotu na úrovni jednotlivých položek, produktových tříd, tříd podnikatelské činnosti nebo všech zásob jako celku a tato metoda musí být konsistentně uplatňována. Není však správné aplikovat při ocenění nominální nebo tržní hodnotou obecný přístup, kdy se nevykazují ztráty z důvodu jejich kompenzace nesouvisejícími zisky. Obecně platí, že čím větší je diverzifikace zásob, tím větší opatrnosti je třeba při určování jejich celkové čisté realizovatelné hodnoty.
Jak jsme uvedli na začátku, US GAAP obsahuje komplexní pokyny k účtování zásob a výše uvedené otázky proto představují jen úzký výběr standardů, které je třeba při účtování o zásobách dodržovat. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o zásobách však doporučujeme pečlivě prostudovat celý standard ASC 330, který pokrývá v dostatečném detailu celkovou problematiku zásob.
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:
České účetnictví Romana Pojslová: Stanislav Staněk: Michal Brandejs:
IFRS a US GAAP
[email protected] [email protected] [email protected]
Martin Tesař:
[email protected] Soňa Plachá:
[email protected] Gabriela Jindřišková:
[email protected]
Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz
Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně „síť společností Deloitte“) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. Společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited, její členské firmy a přidružené společnosti neodpovídají nikomu za žádné škody vzniklé v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má Deloitte světové možnosti i hlubokou znalost místního prostředí, a může tak pomáhat svým klientům k úspěchu na všech místech jejich působnosti. Přibližně 170 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality. © 2011 Deloitte Česká republika
