Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Výzkum využití e-learningu v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Tomáš Foltýnek, Ph.D.

Bc. Jana Stehlíková

Brno 2009

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Výzkum využití e-learningu v České republice“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. dne................................................................................. podpis studenta .............................................................

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Tomáši Foltýnkovi, Ph.D., za nápady, připomínky a cenné rady při zpracování práce. Také velmi děkuji správcům systému ReLa za možnost umístění dotazníku na tomto serveru. Dále chci poděkovat všem zástupcům středních škol, kteří vyplnili dotazník, a tím mi umožnili bakalářskou práci zpracovat.

ABSTRAKT STEHLÍKOVÁ, J. Výzkum využití e-learningu v České republice. Bakalářská práce. Brno: MZLU, 2009. Informační technologie jsou všude kolem nás a v poslední době ovlivňují do značné míry i vzdělávání. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda a v jaké míře se na českých školách využívá e-learning. Dílčími cíly pak bylo ověřit jaké podněty vedou školy k využívání nebo nevyužívání e-learningu. Informace pro zpracování bakalářské práce byly získány pomocí dotazníkového šetření. Do výzkumu se měly možnost zapojit všechny střední školy v České republice. Práce je členěna do několika logických celků. V 2. kapitole jsou definovány cíle práce, ve 4. kapitole je nastíněn teoretický a historický přehled. V 5. a 6. kapitole jsou pak zpracovány a vyhodnoceny výsledky výzkumu. Z výzkumu vyplynulo, že více než 59 % českých škol e-learning využívá, ostatní se na to připravují a jen málo z nich implementaci e-learningu zcela zavrhuje. Hlavní roli při zavádění e-learningu hrají finanční prostředky a vzdělávání učitelů. E-learning je nejčastěji používán k procvičování. V blízké době můžeme očekávat další růst elektronizace výuky.

Klíčová slova: e-learning, střední škola, vyučování, dotazník

ABSTRACT STEHLÍKOVÁ, J. The research on using e-learning by Czech high schools. Bachelory thesis. Brno: MZLU, 2009. Information technologies encompass us in our everyday life, but they influence to a great extent the branch of education, too. The main aim of this bachelory thesis was the finding, if and how much Czech high school use e-learning. Other aims were discoveries about elements, which lead to using or nonusing of the e-learning. Information for processing of this bachelory thesis were got from questionnaire research. All high schools in Czech republic could have taken part in this research. The bachelory thesis is divided into several logical parts. In the second chapter are defined the goals of this thesis, in the fourth one is discrebed the theoretical and historical survey. In the fifth and sixth chapter are processed and evaluated the issues of the research. The research estimated that more than 59 per cent of Czech high schools use e-learning, the others are preparing for introducing e-learning to their education and only few schools will not implement e-learning to their education. The main role in introducing of e-learning play financial resources and teaching the school staff. Most schools use e-learning the most often for practising. In close years we can expect increasing electronization of Czech education.

Key words: e-learning, high school, teaching, questionnaire

Obsah 1

ÚVOD ................................................................................................................................................ 9

2

CÍL PRÁCE .................................................................................................................................... 10

3

MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ ................................................................................. 11

4

LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................................... 12 4.1 4.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.6

5

ELEKTRONIZACE VE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍM PROCESU ....................................................... 12 MOŽNOSTI VYUŽITÍ POČÍTAČE VE ŠKOLE ................................................................................. 12 E-LEARNING ............................................................................................................................ 14 Historie e-learningu........................................................................................................... 15 Kategorizace e-learningu................................................................................................... 16 Technologické úrovně e-learningu..................................................................................... 18 STUDIJNÍ MATERIÁLY A TVORBA E-KURZU .............................................................................. 19 VYUŽITÍ E-LEARNINGOVÝCH NÁSTROJŮ V JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH EDUKAČNÍHO PROCESU ..... 21 Využití e-technologií ve vyučování..................................................................................... 21 Využití e-technologií při procvičování a zkoušení ............................................................. 21 Využití e-technologií v domácí přípravě ............................................................................ 22 ZAVÁDĚNÍ ICT DO ČESKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU .......................................................... 22

PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................................................... 24 5.1 STAV STŘEDNÍCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE, SOUBOR RESPONDENTŮ..................................... 24 5.2 DOTAZNÍKOVÝ VÝZKUM.......................................................................................................... 24 5.2.1 Cíle výzkumu ...................................................................................................................... 24 5.2.2 Vlastní vypracování dotazníku ........................................................................................... 25 5.2.3 Vlastní provedení výzkumu................................................................................................. 25 5.2.4 Zpracování získaných dat................................................................................................... 26

6

VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ PRÁCE ............................................................................................ 27 6.1 6.2

STRUKTURA RESPONDENTŮ ..................................................................................................... 27 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK .................................................................................. 32

7

DISKUZE........................................................................................................................................ 49

8

ZÁVĚR............................................................................................................................................ 51

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................... 52 9.1 9.2

BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE ........................................................................................................ 52 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ........................................................................................................... 52

10

SEZNAM OBRÁZKŮ.................................................................................................................... 54

11

SEZNAM TABULEK .................................................................................................................... 55

1 ÚVOD Dnešní svět je doslova přehlcen informačními technologiemi. Nacházíme je všude kolem sebe, ať už v klasických počítačích, mobilních telefonech nebo například v digitálních televizích. To, co všechny informační zdroje spojuje, je zejména internet. Tento pak vytváří z obyčejných strojů prostředek komunikace, ale také zábavy a výuky. Také školství samozřejmě nemohlo zůstat nepoznamenáno zásahem informačních technologií. Počítač se postupem času stal prostředníkem mezi učitelem a žákem. Záleží na jednotlivých stupních škol a formách studia, jak moc počítače, potažmo e-learning ve své výuce využívají. Otázka e-learningu na základních a středních školách byla dlouho diskutována. Ve vysokém školství se jednoznačně potvrdilo, že student nemusí být v bezprostředním kontaktu se svým vyučujícím (Barák, 2008). Na druhou stranu je zprostředkování informací, ale i potřeb nebo názorů žáků na základních a středních školách vůči svému pedagogovi nutností. Historie e-learningu se v České republice začala psát dříve, než by se mohlo zdát. První začátky vidíme již v 60. letech 20. století, kdy byl vyroben vyučovací stroj Unitutor (Stříteská, 2003). V 80. letech 20. století nachází vyučovací stroje širší uplatnění ve výuce, a to dokonce jako zkoušecí stroje. V 90. letech zaznamenáváme období masového šíření e-learningu do českých škol, zejména těch vysokých. Počítačové programy určené pro výuku samozřejmě zdokonalovaly svoje funkce a přidávaly řadu nových funkcí (Stříteská, 2003). Na přelomu 20. století byla metoda e-learningu zdokonalena až do dnešní podoby. Přesto se ale e-learning nestal na všech základních a středních školách samozřejmostí. Jak velké je využívání e-learningu na středních školách? V jaké podobě je e-learning nejčastěji využíván, pro výuku kterých předmětů a v jaké fázi edukačního procesu? Co jednotlivé školy vede nebo naopak odrazuje od využití či nevyužití e-learningu? Tyhle a mnohé další otázky se pokusím ve své bakalářské práci zodpovědět.

-9-

2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bude seznámit se s využitím e-learningu na středních školách v České republice, a to pomocí dotazníkového šetření a studia literatury. Dílčími cíly bude definovat faktory, které střední školy vedou nebo naopak odrazují od využití e-learningu, a zjistit výhody a nevýhody při používání této metody. Výběr tématu bakalářské práce jsem zvolila hned z několika důvodů. Hlavním stimulem pro mě bylo to, že otázka využívání e-learningu na SŠ je sice hodně diskutovaná, avšak nikdy nebyla statisticky analyzována. Výuka ve škole bez využití nástrojů výpočetní techniky se dnes zdá jako nemožná. Zajímalo mě tedy, jak často školy s e-technologiemi pracují, v jakých předmětech a v jakých fázích vyučování. Také bude zajímavé sledovat závislosti mezi školami zaměřenými různým směrem a z hlediska typu financování. Posledním, asi nejdůležitějším motivem, je pro mě povzbuzení od samotných pedagogů, neboť situace se jich sice týká, ale nedokáží porovnat stav své střední školy s ostatními, neboť podobná studie ještě nebyla realizována. Říká se, že pokrok jde dopředu, ale je důležité na něj mít i peníze, čas a v neposlední řadě lidské zdroje. Bez nich by implementace e-learningu do škol nebyla možná.

- 10 -

3 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ E-learning se v uplynulých letech stal fenoménem ve vzdělávání, zejména díky své široké uplatnitelnosti a snadnému přístupu. Cílem této práce, jak už jsem naznačila výše, bude zhodnotit využití e-learningu v České republice a naznačit možné výhody a nevýhody jeho využití. V literárním přehledu je hlavním úkolem prostudovat teoretické poznatky. Důležitá je zejména samotná definice e-learningu, který je chápán v různých pramenech odlišně. Dále pak bude nutné popsat proces implementace e-learningu do českých škol, ale také dělení e-learningu a možnosti jeho využití. Informace pro zpracování teoretických poznatků dané problematiky budu čerpat z dostupné odborné literatury, ale především z internetových zdrojů. Především se budu snažit seznámit čtenáře s důležitými otázkami týkajícími se dané problematiky a získané poznatky zpracovat z pohledu vytčených cílů. Další částí bakalářské práce je praktická část. Pro získání objektivního pohledu na věc jsem se rozhodla využít dotazníkového šetření, které je nejúčelnější pro oslovení širokého počtu středních škol. Dotazník byl formulován na základě stanovených cílů. Dále byly formulovány hypotézy, které budou výzkumem potvrzeny nebo vyvráceny. Dotazník byl před použitím otestován na malém vzorku respondentů. Účelem bylo zjistit, zda je formulace otázek jasná a snadno pochopitelná. Dotazník obsahuje motivační část, ve které byli respondenti seznámeni s účelem výzkumu a jeho možnou prospěšností, ale také byli ujištěni o anonymitě šetření. V dalším kroku byl dotazník statisticky vyhodnocen pomocí počítačových programů MS

EXCEL

a

STATISTICA.

Statistické

zpracování

spočívalo

především

ve vyhodnocení absolutních a relativních četností (tedy zastoupení jednotek v rámci základního souboru) v rámci kvalitativních znaků (Minařík, 2004). U kvantitativních znaků jsem využívala nejen hodnocení četností, ale také průměrů a modálních hodnot. Takto zpracované údaje jsem slovně vyhodnotila a snažila se nalézt uplatnění a doporučení pro praxi. Tyto komentáře byly objektivně zhodnoceny v diskuzi a porovnány s odbornou literaturou.

- 11 -

4 LITERÁRNÍ PŘEHLED

4.1 Elektronizace ve výchovně vzdělávacím procesu Na všech typech a stupních škol se věnuje velká pozornost i modernizaci materiálně-technické základy. Aktuálnost této problematiky vyplývá z neustálého rozvoje stávajících vědních oborů tradičně s pedagogikou spolupracujících, ale i oborů nově vznikajících či nově spolupracujících s pedagogickými obory (například kybernetika, kybernetická pedagogika nebo teorie informací) (Vališová, 2007). Jedním ze základních cílů současné pedagogiky je připravit všechny žáky a studenty na co nejširší využívání elektroniky a výpočetní techniky jak v budoucím zaměstnání, tak v osobním životě. Zavádění elektronizace ve školství však předpokládá realizaci několika základních prvků: o zajištění spolehlivé výpočetní techniky, videotechniky a elektronických školních pomůcek; o zabudování

otázek

elektroniky,

výpočetní

techniky

a

informačně

komunikativní techniky do reálné výuky, nejen do učebních plánů a osnov jednotlivých předmětů; o optimální vyškolení učitelů škol; o řešení problémů tvorby programového vybavení pro výuku a využití osobních počítačů v jednotlivých předmětech; o využívání počítačů pro administrativu a správu školy i mimoškolní aktivity (Vališová, 2007).

4.2 Možnosti využití počítače ve škole Mezi základní cíle v současné škole patří získání počítačové gramotnosti a zprostředkování tohoto cíle pomocí procesu výuky. Úspěch použití počítače ve výuce závisí kromě jiného i na didaktickém umění učitele a na jeho celkovém postoji k využívání počítačů ve výuce. Přímá obsluha počítače samotnými žáky je mnohem

- 12 -

efektivnější a pro žáky zajímavější než používání počítače pouze učitelem ve výuce (Vališová, 2007). Při úvahách o problémech zavádění počítačů do škol je důležité zvažovat zejména metodiku tvorby programů ve výuce jednotlivých předmětů, možnosti uplatnění programů ve výuce v rámci celkových metod výuky i modernizace školy. Jak potvrzují mnohé sociologické a psychologické výzkumy, budou děti i mladí lidé žít ve stále více medializovaném světě (Vališová, 2007). Nyní si pokusíme stručně vymezit výhody použití počítačů ve škole i jejich možné rezervy. Mezi výhody lze zařadit především to, že počítač: o umožňuje respektovat individuální tempo učební činnosti žáků; o umožňuje žákům předkládat programy různé náročnosti (různě obtížné úkoly a cvičení); o realizuje zobrazovací možnosti, může se programovat postupnost i pohyb; o spravedlivě hodnotí, tím i motivuje žáky k činnosti; o umožňuje učitelům i žákům vydávání vlastních textů; o umožňuje učitelům samostatný výběr doplňujícího učiva; o motivuje žáky k práci s technickými přístroji (Vališová, 2007). Jako problémy při použití počítačů ve výuce bývají nejčastěji uváděny: o nedostatečná citová výchova; o redukce psané a mluvené řeči; o omezování divergentního myšlení (přílišné přizpůsobování se určitým pravidlům a modelům, upřednostňování operací, které mají jasné podmínky, postuláty, ze kterých se odvozuje jeden správný závěr); o absence přímého pozorování (nová informační technika stále více podává poznatky zprostředkovaně, chybí přímé pozorování života, poznání lidí, přírody, věcí, myšlenek); o snižuje se socializace člověka, pobyt a styk s lidmi, návštěva kulturních zařízení; o problém rozvíjení tvořivosti a hodnotícího myšlení atd. (Vališová, 2007). Přestože moderní technické prostředky velmi výrazně prostupují do procesu výuky, sílí v současné době humanizační tendence ve vyučování. Humanizující vliv - 13 -

školy,

výchovy

a

vzdělávání

se

neobejde

bez

mezilidské

komunikace,

bez bezprostředního kontaktu učitele a žáků (Vališová, 2007).

4.3 E-learning E-learning je označován jako výuka s přímým či nepřímým využitím elektronických prostředků a médií, zejména internetu (Barták, 2008). Existuje celá řada definic e-learningu, které vznikaly v různých dobách. Vzhledem k

nepřetržitému

dynamickému

vývoji

e-learningu

samotného,

i souvisejících

informačních a komunikačních technologií, se definice často výrazně liší. Některé jsou až příliš jednoduché a naopak jiné příliš akademické, další jsou velmi široké, jiné zužují význam až příliš. Uveďme pět z nich, použité v různých materiálech v poslední době: o E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu (Korviny, 2005). o E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. V českém prostředí je spojován zejména s řízeným studiem v rámci LMS (Kopecký, 2005). o E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia (Wagner, 2005). o E-learning je vzdělávací proces, který je spojen s počítačem a informačními a komunikačními technologiemi. Realizuje se v nějakém vzdělávacím prostředí, kde probíhá určité vzdělání za účelem dosažení vzdělávacích cílů (Barešová, 2003). o E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky - prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílení pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd. v systému pro řízení studia (LMS) (Virtuální Ostravská univerzita, 2005). Ze všech citovaných definic vyplývá, že e-learning v sobě zahrnuje řadu dílčích aktivit, které mohou být propojené do uceleného systému, ale také nemusejí. Může se jednat o rozsáhlé kurzy plně distančního charakteru a propracované nástroje kolaborativního učení, naopak ale může jít jen o doplnění prezenční výuky. Vhodných

- 14 -

ICT nástrojů je celá řada: vystavení studijních materiálů na internetu nebo intranetu, nabídka k nim vztažených autotestů, komunikace prostřednictvím diskusních fór, e-mailů a dalších synchronních nebo asynchronních komunikačních nástrojů. Všechny uvedené nástroje je vhodné integrovat, pro tyto účely proto slouží specializované aplikace pro řízení procesu vzdělávání - LMS (Learning Management System). Těchto systémů je řada, kromě několika desítek nejznámějších existují stovky systémů s nejrůznějším rozsahem (Wikipedia, 2009a).

4.3.1 Historie e-learningu V druhé polovině 60. let 20. století se začalo experimentovat se stroji na učení. I u nás byl jeden vyvinut. Jmenoval se Unitutor, vykládaná látka byla rozdělena na jednotlivé stránky, na konci stránky se nacházela kontrolní otázka s výběrem z několika možných odpovědí. Informace o správném či chybném řešení představovala okamžitou zpětnou vazbu. Vyučovací automaty však byly příliš složité a ne příliš účinné. Proto se neujaly (Stříteská, 2003). V první polovině 80. let se začínají rozšiřovat osmibitové mikropočítače. S tím souvisí „elektronizace“ školství. Tato vlna, jejímž cílem bylo poskytnout dětem počítačovou gramotnost, k nám přišla počátkem roku 1985 (Stříteská, 2003). V 2. polovině 80. let se objevují první šestnáctibitové počítače, trh ovládají osobní počítače PC. Počítače se konečně začínají objevovat i v domácnostech. Počítač se začíná používat jako učící a zkoušející stroj. Objevují se teorie, které tvrdí, že počítač by měl učitele částečně nahradit (Stříteská, 2003). Několik (převážně univerzitních) vědeckých týmů začíná vyvíjet inteligentní výukové systémy (Intelligent Tutoring Systems). Systémy v sobě vhodně spojovaly výklad učiva, procvičování probrané látky a testy. Dokázaly využívat grafiku, animace, zvuk, a byly schopny v sobě integrovat i zcela nezávislé programy. Tempo i obsah výuky

byl

individualizován.

Dosažené

výsledky

studujícího

se

ukládaly

a vyhodnocovaly. Role učitele se omezila na kontrolu a obsluhu (Stříteská, 2003). Využití počítače pouze ke zkoušení samozřejmě nevyhovovalo a stalo se předmětem kritiky. K testu se postupně přidával výklad látky a procvičování. Z těchto prvků byly sestavovány jednotlivé lekce a z nich pak celé kurzy. Postup studentů byl individualizován a řídil se jejich výsledky (Stříteská, 2003).

- 15 -

Na začátku 90. let se objevuje e-mail jako velice rychlý a perspektivní prostředek komunikace na dálku. Zároveň s e-mailem se velmi rychle začal rozšiřovat celosvětový web. Dalšími důležitými pokroky na poli technologie byly CD ROMy, díky nimž bylo možné ukládat velké objemy dat na relativně malé a zároveň přenositelné disky. Mezi prvními průkopníky e-learningu byly vysoké školy a vývoj na univerzitách pokračoval rychle kupředu. Sylaby, knihovní zdroje, obsahy přednášek atd. začaly být přemísťovány z klasických učeben na multimediální zdroje a na místní sítě. Koncem 90. let již e-learningové nástroje umožňovaly zkoušení on-line v reálném čase. Plně zaměstnaní dospělí mohli studovat na vysoké škole svým vlastním tempem bez toho, aby museli řešit problémy spojené se svou fyzickou přítomností ve škole (Stříteská, 2003). V České republice letos oslaví e-learning 10. výročí od první implementace. V průběhu těchto deseti let u nás proběhlo mnoho projektů na podporu e-learningu, mezi nimiž můžeme zmínit alespoň „E-learning bez hranic“, který se zabýval především zaváděním e-learningu do středních a základních škol. Dalším projektem jsou „Virtuální univerzity“ (Šturcová, 2008).

4.3.2 Kategorizace e-learningu E-learning můžeme členit podle mnoha kritérií, těmi nejdůležitějšími jsou následující: 1) Dle využití informačních technologií ve výuce: a.

Počítačem řízená výuka – převládá u distanční formy studia, v kontaktu

jsou pouze edukant a počítač, učitel (tutor) zůstává v pozadí. b.

Počítačem podporovaná výuka – hlavním aktérem, který předává

edukantům vědomosti je učitel, který pro zjednodušení své práce používá počítač (Foltýnek, 2006). 2) Dělení podle způsobu výuky a.

Synchronní výuka – vyžaduje neustálé připojení studenta k síti, veškeré

procesy se dějí v reálném čase, většinou s jinými účastníky kurzu, např. videokonference.

- 16 -

b.

Asynchronní výuka – student nemusí svůj časový program koordinovat

s ostatními studenty, jednotlivé materiály přenáší na svůj počítač a je možno pokračovat i off-line formou (Barák, 2008).

3) Dělení dle formalizace: a. Formální e-learning – je strukturovaný a řízený instrukcemi (učitelem či počítačovým programem). Realizuje se formou kurzů, kdy studenti získávají informace v klasických či virtuálních třídách. b. Neformální e-learning – nestrukturovaný a neřízený instrukcemi. Vzdělávání probíhá nejen ve třídách, ale také při plnění pracovních úkolů, při diskusích, při čtení materiálů atd. (Květoň, 2005).

Ve spojení s e-learningem můžeme narazit ještě na další, velmi frekventované pojmy.

Blended learning - je dle serveru ELearn (2009a) kombinace standardní výuky (prezenční, prezentační, face-to-face) s e-learningem. Snaží se kompenzovat některé dílčí nevýhody e-learningu při plnění vzdělávacích cílů kombinací s prvky standardní výuky, kdy je například kombinován v distančním studiu e-learningový kurz s úvodním či závěrečným seminářem nebo workshopem. Tento přístup je vhodný především tam, kde cílová skupina není zvyklá používat moderní komunikační nástroje, jako je chat, diskusní fórum, videokonference a podobně.

Distanční vzdělávání – představuje multimediální formu řízeného studia, které poskytuje nové vzdělávací příležitosti a podpůrné vzdělávací služby zpravidla pro samostatně studující dospělé účastníky. Hlavní odpovědnost za průběh a výsledky vzdělávání spočívá na studujících, kteří jsou odděleni od svých vyučujících (tutorů) v prostoru, ale i v čase (Barák, 2008).

- 17 -

4.3.3 Technologické úrovně e-learningu Elektronické vzdělávání se vyvíjelo řadu let, stejně jako se vyvíjely technologie umožňující sdílení obsahů, administraci a zejména komunikaci. Lze je rozdělit do následujících úrovní: 1) Computer-based Training (CBT) neboli „vzdělávání za podpory počítačů“ je první úroveň elektronického vzdělávání. Většinou je tato forma považována pouze za off-line vzdělávání. Veškeré programy a kurzy jsou distribuovány pouze na nosičích, jako je např. CD-ROM. Patří sem různé druhy výukových programů, výukové hry nebo simulace. Velkou nevýhodou je nemožnost aktualizace obsahu a vysoké náklady na tvorbu těchto materiálů. 2) Web-based Training (WBT) – tato forma je založena na podpoře webu. Jde o vzdělávání pomocí webových technologií, jedná se již o on-line formu, kdy programy a kurzy jsou distribuovány přes internet či intranet. Toto připojení je kromě distribuce kurzů důležité především pro navázání komunikace mezi tutorem a studenty navzájem, a to jak synchronně, tak asynchronně. Výhodou je rychlá možnost aktualizace informací. 3) Learning Management System (LMS) – je to nejdokonalejší úroveň elektronického vzdělávání, založena na systémech pro řízení výuky, tzv. LMS. Studující k takto řízeným kurzům přistupuje stejně jako při WBT. Podstatný rozdíl je zde ale v podpoře pro tutory, vývojáře a autory. Jedná se o speciální formu software instalovaný na serveru poskytující mnohostrannou podporu výuky. Je to soubor nástrojů, které umožňují správu a užívání kurzů v elektronickém prostředí. Kromě těchto nástrojů obsahuje LMS nástroje pro komunikaci. Dalším důležitým znakem jsou nástroje pro hodnocení studijních výsledků a zpětnou vazbu (Nocar, 2004).

Postupem času se ukázalo, že chybí rovina vzdělávacího obsahu, kterou je nutné do tohoto systému přímo zakomponovat a vyzvednout. Dnes tedy dle Wikipedie (2009b) v případě e-learningu mluvíme spíše o LCMS (Learning Content Managment System). Agenda vzdělávacích aktivit je rozšířena o systém nástrojů

- 18 -

zaměřených na tvorbu obsahu kurzů. Principem LCMS je především tvorba a správa kurzů přizpůsobených aktuálním potřebám studujících. Filozofie LCMS se podle serveru Elearn (2009b) v současnosti navíc odklání od vytváření kompletních kurzů a staví především na malých blocích, které by mohly být mezi tvůrci určitým způsobem sdílené. Přičemž do tvorby studijních materiálů pro e-kurzy začíná vstupovat standardizace. Cílem standardů, jako je SCORM a další, je především umožnit vzájemnou kompatibilitu jednotlivých produktů. Mezi v současné době preferované LCMS patří například eDoceo, Ilias, Eden, E-tutor Bazaar, Eledge, Moodle a další.

4.4 Studijní materiály a tvorba e-kurzu Studijní materiály pro e-kurzy se souhrnně nazývají e-content. Rozeznáváme jejich čtyři typy, a to: 1) prostá elektronická verze tištěného materiálu, 2) digitální studijní materiál (vzniká exportem elektronické verze do LCMS), 3) multimediální studijní materiál (studijní texty jsou doplněny o animace, zvukové soubory a video soubory), 4) interaktivní studijní materiál – text je plně přizpůsoben čtení z obrazovky, hypertextovými

kromě

multimédií

odkazy

a

je

doplněný

dokument

provázán

aktivizačními

prvky,

také jako

např. kvizy, prostřednictvím nichž si studenti mohou ověřit, nakolik studované kapitole porozuměli (Albrecht, 2006).

Důraz je kladen zejména na grafickou úpravu textu, který by měl být maximálně přehledný pro čtení z obrazovky. V ideálním případě je dobré rozčlenit text tak, aby se celý vešel na obrazovku, přitom je však třeba dodržovat jednotný vzhled stránek, pokud jde o grafické doplňky, barvu a styl písma. Neopomenutelnou součástí studijního materiálu pro e-learning jsou nejrůznější aktivizační prvky, jako jsou otázky v textu, případové studie, cvičení a příklady, testy či samostatné práce (Albrecht, 2006). Realizátory e-kurzů jsou specialisté v profesích e-manažer, e-vývojář a e-tutor (předpona „e“ u těchto profesí zdůrazňuje jejich práci v e-learningovém prostředí).

- 19 -

Proces tvorby e-learningového kurzu vyžaduje také spolupráci týmu odborníků s učitelem, především jako s odborníkem na pedagogiku a obsah kurzu (Květoň, 2005). Technologie využívané pro distribuci vzdělávacího obsahu v e-learningu a v distančním vzdělávání lze rozdělit podle druhu média, které informace přenášejí, do čtyř základních kategorií: -

tisk,

-

audiotechnologie,

-

videotechnologie,

-

počítačové technologie.

Použití uvedených technologií se může vzájemně prolínat, např. audio a video konference se mohou uskutečnit za použití počítače a internetu a podobně (Květoň, 2005). Učitel může mít při plánování a vývoji e-kurzu více rolí, a to v závislosti na své odborné profesi, vědomostech, dovednostech a zkušenostech. Při prezenční výuce jsou učitelé většinou v roli vyučujícího, který studenty vyučuje pomocí materiálů, které vytvořil někdo jiný. V e-learningovém kurzu roli vyučujícího odpovídá role e-tutora. Hlavním úkolem e-tutora je podpora samostatného učení studujícího. Tutor vede vzdělávání v e-kurzu, studujícím radí a konzultuje s nimi a vede administrativu vzdělávání (Květoň, 2005). Studujícím nabízí e-learning některé dříve nebývalé výukové možnosti, klade však na ně také i zvýšené požadavky. K základním požadavkům na účast studenta v e-learningovém kurzu patří přístup k počítači a k internetu a motivace studenta uspět v netradiční formě výuky. Student by měl umět také spolupracovat s učitelem i s ostatními studenty, věnovat zapojení do kurzu potřebný čas, aktivně komunikovat a plnit průběžně zadané úkoly. Nezbytností je alespoň minimální praktická zkušenost s informačními technologiemi (Telnarová, 2003).

- 20 -

4.5 Využití e-learningových nástrojů v jednotlivých fázích edukačního procesu

4.5.1 Využití e-technologií ve vyučování

Použití informačních technologií ve vyučovací hodině je nejen atraktivním zpestřením a možností, jak upoutat pozornost edukantů, ale i nástrojem, jak zefektivnit práci učitele ve vyučovací hodině. Výukové programy – nutnou podmínkou je dobře vybavená počítačová učebna. Velkým pozitivem je to, že se touto formou dá zpracovat prakticky každé téma, jako nejpříznivější se jeví při opakování nové látky. Prezentační technologie – v tomto případě se pomocí počítače modelují různé jevy, jejichž vizualizace za pomocí dataprojektoru doplňuje výklad učitele (Foltýnek, 2006).

4.5.2 Využití e-technologií při procvičování a zkoušení Procvičování a zkoušení je oblast, kde je na středních školách pro uplatnění e-learningových technologií největší prostor. Individuální procvičování – typickou aplikací sloužící k individuálnímu procvičování, jsou didaktické testy „nanečisto“. S pomocí počítače se žák výsledky dozví bezprostředně po skončení testu. Okamžité upozornění na chybu se jeví jako nejúčinnější metoda, jak v budoucnu chybám předcházet. Elektronické testy – jsou používány jak při individuálním opakování, tak při hromadném zkoušení. Zkoušení jsou obvykle v počítačové učebně a každému z nich aplikace vygeneruje test, který vyplní, a poté je mu test automaticky vyhodnocen. Skupinové procvičování – informační technologie zde nehrají tak významnou roli a jejich jediným přínosem je šetření práce učitele, který se nemusí zdržovat psaním na tabuli. Nejčastější podobou e-technologií používanou pro skupinové procvičování je promítání zadání pomocí datového projektoru (Foltýnek, 2006).

- 21 -

4.5.3 Využití e-technologií v domácí přípravě Nutnou podmínkou pro využití e-technologií v domácí přípravě je dostupnost osobního počítače pro každého edukanta. E-kurzy – tyto kurzy dublují informace, které edukantům poskytuje učitel a jsou tedy určeny spíše pro distanční vzdělávání. Vzdělávací texty – slouží k doplnění učebnic. Edukanti je nemusí studovat pouze na obrazovce počítače, ale mohou si tyto texty vytisknout a užívat je místo sešitů. Multimediální encyklopedie – je vhodným nástrojem pro předávání velkého objemu poznatků, které spolu různými způsoby souvisejí. Jsou vhodné tam, kde je nutné pochopit především souvislosti mezi jednotlivými údaji. Elektronické hry – umožňují žákům učit se hravou formou. Vyskytují se například ve formě kvizů, doplňovaček, puzzle a dalších (Foltýnek, 2006).

4.6 Zavádění ICT do českého vzdělávacího systému Podle

Peterky

(2006)

byla

prvním

významným

vládním

dokumentem

vyzdvihujícím důležitost zavádění ICT do vzdělávání a společnosti jako takové, koncepce Státní informační politiky z roku 1999. Koncepce nesoucí ve svém podtitulu název „Cesta k informační společnosti“ definovala osm prioritních oblastí, přičemž jejich naplňování mělo směřovat Českou republiku právě cestou rozvoje informační společnosti. Z těchto prioritních oblastí byla na prvním místě uvedena informační gramotnost. Jako nejdůležitější strategický cíl koncepce bylo prezentováno ovládnutí práce s informacemi s využitím ICT, jak studenty, tak učiteli a integrace ICT do výuky v souladu s osnovami předmětů. Tato priorita se stala podnětem pro realizaci samostatné Státní informační politiky ve vzdělávání, která do té doby stála mimo zájem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dle serveru NKP (2006) v březnu 2004 vláda České republiky schválila novou Státní informační a komunikační politiku (dále SIKP). Tento dokument, volně navazující na předchozí, stanovuje oblasti rozvoje informační společnosti do roku 2006 a nese podtitul eČesko.

- 22 -

Cíle vládní koncepce v oblasti vzdělávání byly formulovány takto: a)

Informatizace vzdělávacích institucí o Do konce roku 2006 dokončit připojení všech vzdělávacích institucí (včetně knihoven) k internetu. o Průběžně dokončit vybavení vzdělávacích institucí ICT (a dosáhnout alespoň evropských průměru ve statistikách vybavenosti). o Průběžně podporovat nabídky výuky informační gramotnosti a příležitosti pro využívání e-learningu k celoživotnímu vzdělávání. o Průběžně zvyšovat rychlost přístupu k internetu vzdělávacích institucí (a dosáhnout alespoň evropského průměru). o Průběžně systematicky zvyšovat informační gramotnost pracovníků vzdělávacích institucí. o Průběžně zvyšovat schopnost škol využívat ICT, technologie e-learningu a vzdělávacího softwaru, včetně jejich zavádění do výuky.

b)

Informační gramotnost, e-learning, digital divide o Do roku 2006 rozšířit základní počítačovou gramotnost alespoň na polovinu obyvatelstva. o Do roku 2006 dosáhnout základní certifikace počítačové gramotnosti u vybraných vedoucích a odborných pracovníků veřejné správy. o Do konce roku 2004 zavést daňové zvýhodnění pro pořízení domácího počítače a domácího přístupu k internetu. o Vytvářet programy na rozvíjení všech složek informační gramotnosti.

Jak uvádí Zpráva o stavu plnění Státní informační a komunikační politiky uveřejněná na webu MVČR (2006), z celkem 33 úkolů, které SIKP formulovala, se jich více než 25 podařilo úspěšně dokončit. V oblasti zavádění ICT je jistě zajímavá informace, že 99,6% škol bylo v roce 2005 vybaveno počítači.

- 23 -

5 PRAKTICKÁ ČÁST

5.1 Stav středních škol v České republice, soubor respondentů V České republice je přes 1800 středních škol. Do tohoto stavu jsou započítány střední odborné školy (dále jen SOŠ), střední odborná učiliště (dále jen SOU), gymnázia, konzervatoře a praktické školy. Nejvíce je v ČR gymnázií, za nimi následují školy technické a obchodní akademie. Naopak nejméně můžeme najít škol úzce specializovaných, jako je např. konzervatoř, SOŠ knihovnická nebo SOŠ požární ochrany. Co do regionálního členění, můžeme nejvíce středních škol nalézt v Pražském a Jihomoravském kraji, nejméně pak v kraji Libereckém a Plzeňském (MŠMT, 2008).

5.2 Dotazníkový výzkum

5.2.1

Cíle výzkumu Cíle výzkumu byly rozpracovány na základě cílů bakalářské práce. Hlavní bude

zjištění, zda školy vůbec e-learning využívají nebo ne. Dále bude dotazník zaměřen na frekvenci využití e-learningu, ve kterých předmětech se tato metoda objevuje nejvíce a jaké výhody pro své uplatnění v praxi má. Pokud uživatelé e-learning neužívají, zaměřím se především na motivační faktory, které by je pro jeho budoucí využití ovlivnily, a také na důvod jeho nevyužívání. Hlavním cílem výzkumu bude tedy analyzovat faktory, které střední školy vedou nebo naopak odrazují od využití e-learningu. Hypotézy výzkumu byly následující: 1. Alespoň 50 % středních škol využívá e-learning. 2. V alespoň 30 % středních škol pedagogové jako největší výhodu hodnotí aktivizaci studentů a oživení hodiny. 3. V alespoň 70 % středních škol, využívajících e-learning, se studijní výsledky díky této metodě zlepšily.

- 24 -

4. Více než 30 % střední škol, které e-learning nevyužívají, tak činí proto, že nemají dostatek finančních prostředků. 5. Více než 50 % středních škol využívajících e-learning, používá tuto metodu jen pro dálkové studium.

5.2.2

Vlastní vypracování dotazníku Dotazník obsahuje tři části. První je motivační část, tedy průvodní dopis,

ve kterém se respondenti seznamují s účelem výzkumu, umístěním výsledků výzkumného šetření, získávají pokyny k vyplnění dotazníku a je jim zaručena anonymita. Druhá část dotazníku obsahuje otázky, vedoucí k cílům výzkumu. První otázka je otázkou filtrační, a dělí skupinu respondentů do dvou částí, tedy na školy využívající a nevyužívající e-learning. Otázek je celkem 22, poslední 4 jsou otázky identifikační, podle nichž budou později určeny skupiny respondentů pro vytvoření závislostí. Otázky jsem se snažila formulovat tak, aby byly co nejjednodušší, splnily účel výzkumu, ale aby byly také zajímavé pro odbornou veřejnost. Otázky jsou uzavřené nebo polootevřené. Ve třetí, závěrečné části je poděkování za vynaložený čas a námahu. Hotový dotazník uvádím v příloze č.1.

5.2.3

Vlastní provedení výzkumu Dotazník byl zpracován do elektronické podoby v univerzitním výzkumném

systému ReLa (Research Laboratory, dostupném na rela.mendelu.cz) a odeslán hromadným e-mailem skupině 20 respondentů. Účelem tohoto pretestu bylo zjistit, nakolik jsou otázky jasné a srozumitelné. Poté bylo několik otázek upraveno do konečné podoby, a průvodní dopis s odkazem na webovou adresu dotazníku byl rozeslán dne 8.5.2008 hromadným e-mailem všem středním školám v České republice. Sběr dat trval do 30.6.2008.

- 25 -

5.2.4

Zpracování získaných dat V průběhu necelých 2 měsíců přišly odpovědi celkem od 170 středních škol,

z nichž 4 musely být vyřazeny kvůli nedostatečně vyplněným údajům. Získaná data byla statisticky zpracována, a to v programech MS EXCEL (tabulky četností, grafy) a STATISTICA (tabulky četností, průměry). Pro zpracování jsem využívala především nástrojů deskriptivní (popisné) statistiky. Pro kvantitativní údaje jsem využila tabulky četností, průměrné a modální hodnoty. Pro kvalitativní údaje jsem používala tabulky četností a kontingenční tabulky. Pro ověření cílů výzkumu bylo vhodné využít metody testování hypotéz, kdy na začátku byly stanoveny určité hypotézy, které výzkum buď vyvrátil, nebo potvrdil. Výsledky výzkumu jsem prezentovala v podobě tabulek a přehledných grafů.

- 26 -

6 VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ PRÁCE

6.1 Struktura respondentů Struktura respondentů se vystříbřila z otázek č. 19 – 22. Zde měli respondenti zodpovědět, z jak velkého města a školy pocházejí, jakým směrem se daná škola zaměřuje a jaký je jejich zdroj financování.

Otázka č. 19: Vaše škola sídlí v obci o o o o

do 10 000 obyvatel 10 001 – 90 000 obyvatel 90 001 – 300 000 obyvatel 300 001 a více obyvatel

Tab. 1 Otázka č. 19 – četnosti velikosti obcí SŠ velikost obce do 10 000 obyvatel 10 001 – 90 000 obyvatel 90 001 – 300 000 obyvatel 300 000 a více obyvatel celkem

absolutní četnost

relativní četnost

kumulativní relativní četnost

42 76 19 29 166

25,3% 45,8% 11,4% 17,5% 100,0%

25,3% 71,1% 82,5% 100,0% x

Zdroj: vlastní zpracování

Největší počet respondentů pochází ze středně velkého města, a to téměř 46 %. Co mě udivilo nejvíce byl malý počet respondentů z velkých měst – z Prahy a Brna, neboť se nejvíce škol nachází v těchto velkoměstech. Pro lepší grafické znázornění jsem použila výsečový graf.

- 27 -

Otázka č. 19 - Velikost obce, ve které škola sídlí

11% 47% 17%

25%

Do 10 000 obyvatel

10 001 – 90 000 obyvatel

90 001 – 300 000 obyvatel

300 000 a více obyvatel

Obr. 1 Otázka č. 19 – znázornění velikosti obcí Otázka č. 20: Kolik žáků Vaši školu navštěvuje? o o o o o

do 100 žáků 101 – 300 žáků 301 – 500 žáků 501 – 1000 žáků nad 1000 žáků

Tab. 2 Otázka č. 20 – četnosti velikosti SŠ podle počtu žáků počet žáků do 100 žáků 101 – 300 žáků 301 – 500 žáků 501 – 1000 žáků nad 1000 žáků celkem

absolutní četnost

relativní četnost

kumulativní relativní četnost

17 42 52 48 7 166

10,2% 25,3% 31,3% 28,9% 4,2% 100,0%

10,2% 35,5% 66,9% 95,8% 100,0% x

Zdroj: vlastní zpracování

Nejvíce škol má od 300 do 500 žáků, což je v dnešní době zcela běžné, když uvážíme, že většina škol disponuje s několika obory, které jsou ještě děleny na specializace. Do 100 žáků a naopak nad 1000 žáků má jen několik škol. Ty menší jsou pouze úzce zaměřené. Ty větší, obvykle technické, disponují velkou škálou oborů.

- 28 -

Otázka č. 20 - Velikost školy podle počtu žáků

29% 4%

32%

10% 25%

Do 100 žáků

101 – 300 žáků

501 – 1000 žáků

Nad 1000 žáků

301 – 500 žáků

Obr. 2 Otázka č. 20 – znázornění velikosti škol podle počtu žáků

Otázka č. 21: Jaké je zaměření Vaší školy (Můžete vybrat více možností). o o o o o o o o o o o o o o o o o o

gymnázium všeobecné gymnázium specializované konzervatoř obchodní akademie SOŠ ekologie a ochrany životního prostředí SOŠ ekonomická SOŠ filozofická SOŠ hotelová a turistická SOŠ knihovnická a informatická SOŠ pedagogická SOŠ podnikatelská SOŠ služeb SOŠ sociální SOŠ technická SOŠ umělecká a uměleckoprůmyslová SOŠ zdravotnická SOŠ zemědělská SOŠ veterinární

SPŠ chemická SPŠ potravinářská SPŠ stavební Střední policejní škola SOU dopravní SOU elektrotechnické SOU potravinářské SOU řemeslné SOU služeb SOU stavební SOU strojírenské SOU umělecké a uměleckoprůmyslové o SOU zemědělské a ekologické o Praktická škola o Jiný typ SŠ nebo jejich kombinace, prosím uveďte jaký……………… o o o o o o o o o o o o

Jelikož by výzkum sestával z mnoha velmi podobných kategorií, rozhodla jsem se jednotlivé kategorie segmentovat – tedy sestavit je do navzájem co nejvíce odlišných, ale uvnitř skupiny co nejvíce podobných skupin. Dělení je tedy následující:

- 29 -

Tab. 3 Otázka č. 21 – četnosti SŠ podle jejich zaměření zaměření školy církevní ekonomická gymnázium konzervatoř praktická služeb smíšená technická veřejnoprávní zdravotnická celkem

absolutní četnost

relativní četnost

1 20 28 1 7 14 26 57 2 10 166

0,6% 12,0% 16,9% 0,6% 4,2% 8,4% 15,7% 34,3% 1,2% 6,0% 100,0%

Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky vyplývá, že se výzkumu zúčastnilo nejvíce technických škol, které mají pravděpodobně o zavádění e-learningu zájem, neboť jsou mu nejblíže. Těchto škol je v republice také docela mnoho, takže se hojná účast dala čekat. Gymnázií, kterých je v České republice co do středních škol nejvíce, se zúčastnilo pouze 17 % z celého základního souboru.

Otázka č. 21 - Zaměření středních škol

34% 16%

1%

8%

6%

4% 1%

17%

1% 12%

církevní praktická veřejnosprávní

ekonomická služeb zdravotnická

gymnázium smíšená

Obr. 3 Otázka č. 21 – znázornění zaměření středních škol

- 30 -

konzervatoř technická

Otázka č. 22: Jaký typ školy jste dle způsobu financování? o veřejná o soukromá Tab. 4 Otázka č. 22 – četnosti SŠ podle druhu financování typ školy

absolutní četnost

relativní četnost

138 27 1 166

83,1% 16,3% 0,6% 100,0%

veřejná soukromá církevní celkem Zdroj: vlastní zpracování

Jak vidíme z výše uvedené tabulky, výzkumu se zúčastnilo téměř 84 % škol, financovaných z veřejných zdrojů, pouze 16 % je škol soukromých. Můžeme říci, že tento stav může odpovídat stavu středních škol v České republice.

Otázka č. 22 - Druh financování škol

83%

1%

veřejná

soukromá

16%

církevní

Obr. 4 Otázka č. 22 – znázornění škol podle druhu financování

- 31 -

6.2 Vyhodnocení jednotlivých otázek Otázka č. 1 Využíváte na Vaší škole ve výuce e-learning v jakékoli formě (např. výukové programy, elektronické kurzy, elektronické testy apod.)? o ano o ne Tato otázka byla nejpodstatnější pro celý výzkum. Byla zároveň otázkou filtrační, tj. rozdělila skupinu respondentů na dvě části – na školy využívající a nevyužívající e-learning. Zde jsem raději specifikovala, co všechno patří pod pojem e-learning, neboť každý si pod tímto pojmem představí něco jiného. Pro někoho by to mohlo znamenat jen využití specifických modulů, jakým je např. Moodle, pro někoho jiného e-learning znamená každé využití počítače pro výuku.

Tab. 5 Otázka č. 1 – využití e-learningu ve školách ano ne celkem

absolutní četnost

relativní četnost

97 69 166

58,4% 41,6% 100,0%

Zdroj: vlastní zpracování

E-learning tedy využívá přes 58 % českých škol. Na základě tohoto tvrzení bychom mohli přijmout hypotézu, že alespoň 50 % českých škol využívá e-learning. Na druhou stranu ale lze předpokládat, že na dotazník odpověděly zejména školy, které mají o e-learning zájem nebo školy, které jej mají zavedený do výuky. Při podrobnějším šetření jsem zjistila, že využití e-learningu nezáleží ani na způsobu financování (e-learning využívá 58 % veřejných škol a 59 % soukromých škol), ani na velikosti města, ve kterém škola sídlí (nejméně e-learning využívají školy v obcích do 10 000 obyvatel, jen v 54 % případů, nejvíce pak školy sídlící ve městech s 90 000 – 300 000 obyvatel, a to v 63 % případů). Jedinou závislost můžeme pozorovat ve velikosti škol. Zatímco v malých školách do 100 žáků se e-learning využívá jen v 41 % případů, ve velkých školách nad 1000 žáků jej využívá dokonce celých 100 % škol. Jistá závislost byla změřena také v případě zaměření škol. Nejvíce e-learningu využívají konzervatoře, veřejnosprávní a smíšené školy, naopak nejméně střední školy církevní, zdravotnické a služeb. Zejména v případě praktických škol je to škoda, neboť - 32 -

by tento způsob výuky mohl přinést jisté zkvalitnění a zpestření výuky, a tedy větší zábavnost pro méně nadané žáky. Pro lepší názornost uvádím graf, seřazený od nejčastějšího využití.

Otázka č. 1 - Využití e-learningu dle zaměření školy

ko ve n ze r ře jn atoř os pr áv sm ní ek íše o n ná om i te ck á ch ni ck á slu gy ž m eb ná z pr ium a zd k tic ra vo ká tn ick á cí rk ev ní

100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Obr. 5 Otázka č. 1 – znázornění využití e-learningu dle zaměření školy Na otázky č. 2 – 15 odpovídaly pouze školy, které e-learning využívají, na zbývající otázky školy, které tuto metodu nepoužívají.

Otázka č.2 - Pro jakou část edukačního procesu nejčastěji využíváte e-learning? (Můžete vybrat více možností.) o o o o

ve vyučovací hodině k procvičení při zkoušení na domácí opakování a přípravu na hodinu Tato otázka byla do dotazníku zařazena za účelem zjištění, zda školy e-learning

využívají pouze v hodině nebo spíše jako doplňkovou formu, pomocí níž si žáci mohou doplnit znalosti sami doma. Výzkum prokázal, že nejčastěji je e-learning využíván k procvičování, a to v celých 64 % případů, naopak nejméně při zkoušení, jen v 34 % škol. Tato metoda pravděpodobně není na středních školách tak zavedená, ale všeobecně se předpokládá, že se elektronizace zkoušení bude rozšiřovat.

- 33 -

Zatímco soukromé školy e-learning využívají nejvíce k procvičování mimo školu, veřejné školy jej využívají nejvíce ve vyučovací hodině. Veřejné školy pravděpodobně nedisponují tak kvalitními a vysoce standardizovanými materiály, které by žáci mohli využít k domácímu samostudiu.

Otázka č.3 - V jakých předmětech e-learning využíváte? (Můžete vybrat více možností) o matematika o dějepis o základy společenských věd o informatika o český jazyk o výtvarná výchova o cizí jazyky o hudební výchova o fyzika o tělesná výchova o chemie o odborné předměty o biologie o jiné, prosím uveďte …………… o zeměpis Jak je možno již ze samotného názvu e-learning odvodit, jde o využití informačních technologií ve výuce. Proto se není čemu divit, že je e-learning nejvíce využíván v předmětu informatika. Hojně je e-learning zastoupen i v cizích jazycích, matematice nebo v odborných předmětech. Překvapivě méně pak v humanitních a přírodovědných oblastech. Nejméně pak v různých výchovách.

Otázka č.3 - Využití e-learningu v jednotlivých předmětech

in f orm atik a c iz í ja z yk ma od te m bo ati rné ka pře dm ěty fy z i ka če sk ý ja zy k ze mě pi s ZS V bi o log ie dě j ep is v ýt ch va e mie rn á vý hu c h de ov bn a í vý těl ch es ova ná vý c ho va

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Obr. 6 Otázka č. 3 – znázornění využití e-learningu ve vyučovacích předmětech

- 34 -

Otázka č.4 - Jaké jsou vaše zkušenosti se zkoušením pomocí e-learningu? o o o o o

zkušenosti jsou rozhodně kladné zkušenosti jsou spíše kladné zkušenosti jsou spíše záporné zkušenosti jsou záporné, takové zkoušení se nám rozhodně neosvědčilo zkoušení touto formou nevyužíváme Zkoušení pomocí elektronických testů se v poslední době stává fenoménem, a to

nejen na vysokých školách. Proto bylo zajímavé zjistit, jak tuto techniku hodnotí samy střední školy. Ze všech středních škol, které e-learning využívají, celá pětina z nich nezkouší své žáky pomocí elektronických nástrojů. Ze zbývajících 80 % škol se celých 78 % z nich vyjádřilo, že se zkoušením pomocí elektronických testů mají kladnou zkušenost. Naopak špatnou zkušenost mají pouhá 2 % škol.

Otázka č. 5. V případě využívání učebních textů v elektronické podobě: o texty připravují sami pedagogové tak, aby přesně pokryli své požadavky na výuku o využíváme jiných, již vytvořených zdrojů o kombinujeme vlastní tvorbu textů a využití cizích zdrojů o nevyužíváme učební texty v elektronické podobě Další důležitou součástí jsou po elektronických testech vzdělávací texty. Tyto texty mohou připravovat samy školy přesně podle svých představ nebo je mohou zakupovat v rámci studijních modulů. Výzkum prokázal, že nejvíce škol kombinuje samostatně připravované studijní materiály se zakupovanými texty. Zatímco na soukromých školách spíše texty připravují sami učitelé, na veřejných školách vede kombinování textů z vlastních a cizích zdrojů. Předem vytvořené texty využívají nejvíce gymnázia, a to dokonce v celých 20 % případů. Naopak samy si texty nejvíce připravují ve školách zaměřených na veřejnou správu a služby, a to v celých 50 % případů.

- 35 -

Otázka č.5 - Využívání učebních textů

56%

8% 7% 29%

texty připravují sami pedagogové

již vytvořené zdroje

kombinace vlastních a cizích zdrojů

nevyužíváme texty

Obr. 7 Otázka č. 5 – znázornění tvorby učebních textů

Otázka č. 6 - V jaké podobě e-learning nejčastěji využíváte? o výukové programy o didaktické testy o elektronické kurzy o interaktivní encyklopedie o vzdělávací texty o hry o jiné, prosím uveďte…………………….. E-learning může nabývat mnoho forem, ať už to jsou výukové programy převážně na CD a DVD, vzdělávací texty určené převážně na samostatnou přípravu nebo hry sloužící jako motivační aktivita.

Tab. 6 Otázka č. 5 – podoby využití e-learningu ve školách výukové programy vzdělávací texty elektronické testy elektronické kurzy interaktivní encyklopedie hry jiné

absolutní četnost

relativní četnost

68 61 51 38 26 11 1

70,1% 62,9% 52,6% 39,2% 26,8% 11,3% 1,0%

Zdroj: vlastní zpracování

- 36 -

Jak vidíme z tabulky, nejvíce škol využívá výukové programy. Velice populární jsou také vzdělávací texty nebo elektronické testy. Naopak nejméně využívané jsou interaktivní encyklopedie a hry – asi proto, že na ně není ve výuce tolik času. Co se týče zaměření škol, výukové programy jsou nejpopulárnější na gymnáziích, smíšených, technických a praktických školách. Naopak texty na školách ekonomických, na konzervatořích a na zdravotnických školách. Elektronické testy využívá téměř 100 % veřejnoprávních škol. Hry jsou využívané zejména na praktických školách a na konzervatořích.

Otázka č. 7 - Myslíte si, že využití e-learningu změnilo výsledky vyučovacího procesu? o ano, spíše k lepšímu o e-learning změnil studijní výsledky spíše k horšímu o nepozoruji žádnou změnu Zefektivnění výuky je asi největší důvod pro zavádění e-learningu. Jelikož jeho implementace představuje poměrně velkou finanční náročnost, je tedy nezbytné, aby se jeho využití pozitivně odrazilo ve výuce.

Tab. 7 Otázka č. 6 – přínosy e-learningu spíše k lepšímu nepozoruji žádnou změnu spíše k horšímu celkem

absolutní četnost

relativní četnost

61 34 2 97

62,9% 35,1% 2,1% 100,0%

Zdroj: vlastní zpracování

Celkem 63 % škol soudí, že e-learning vnesl do jejich výuky zlepšení, zatímco 35 % škol nepozoruje žádnou změnu. Je možné, že právě v těchto školách není e-learning využíván nejefektivnějším způsobem, jakým by využit mohl být nebo že je jeho implementace teprve na počátku. Tímto je zamítnuta hypotéza o tom, že e-learning změnil studijní výsledky k lepšímu ve více než 70 % případů. Co se týče zaměření škol, největší zkvalitnění výuky vnesl na konzervatořích, praktických a smíšených školách. Naopak žádnou změnu nejčastěji nepozorovali respondenti z veřejnosprávních a ekonomických škol. U soukromých a veřejných škol nebyla vykázána žádná závislost, zkvalitnění výuky e-learning vnesl do 63 % veřejných a 62 % soukromých středních škol.

- 37 -

Otázka č.8 - Výukové technologie (Můžete vybrat více možností.) o o o o o

zakupujete na základě licencí a multilicencí vyvíjíte si sami pomocí pedagogů vyvíjíte si sami pomocí vlastních studentů a absolventů vyvíjíte pomocí externích a specializovaných pracovníků jinak, prosím uveďte……………………… Tato otázka hraje velkou roli zejména pro firmy, které se zabývají vývojem

a navrhování samostatných modulů pro jednotlivé školy, jelikož jen málo středních škol disponuje odborníky, kteří jsou schopni navrhnout a vytvořit tyto technologie sami.

Tab. 8 Otázka č. 8 – vývoj a nákup technologií

zakupujete na základě licencí a multilicencí vyvíjíte si sami pomocí pedagogů vyvíjíte si sami pomocí vlastních studentů a absolventů vyvíjíte pomocí externích a specializovaných pracovníků jiné

absolutní četnost

relativní četnost

73 58 8 9 4

75,3% 59,8% 8,2% 9,3% 4,1%

Zdroj: vlastní zpracování

Jak vidíme v tabulce, více než 75 % škol e-learningové technologie nakupuje, a to v podobě licencí nebo multilicencí, ale vývoj pomocí vlastních pedagogů, studentů a absolventů také nezůstává pozadu. Specializovaných externích pracovníků pro vývoj vlastních, co nejlépe vyhovujících e-learningových kurzů, textů a podobně využívá pouze 9 % respondentů. Mezi jinými možnostmi uvedli zástupci škol především opensourcové a freewarové moduly, dále pak GNU/GPL (všeobecná veřejná licence) a CCNA (certifikace firem Cisco). Byla vykázána jistá závislost na nákupu a vývoji e-learningových technologií a způsobu financování školy. Zatímco školy soukromé nakupují licence až z 88 %, externí firmy vůbec nevyužívají. Naopak veřejné školy šetří s využíváním licencí a téměř stejnou měrou (70 %) využívají vlastních pedagogů a studentů.

- 38 -

Otázka č. 8 - vývoj a nákup technologií 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% licence

pedagogové veřejná

studenti

externisté

jinak

soukomá

Obr. 8 Otázka č. 8 – znázornění nákupu a vývoje e-learningových technologií

Také v zaměření školy byla vykázána určitá závislost. Zatímco licencí využívají především praktické, zdravotnické, smíšené a střední školy zaměřené na služby, na vlastní pedagogy a studenty se nejčastěji obrací střední školy zaměřené technickým směrem.

Externisty

využívají

v největší

míře

konzervatoře,

ekonomické

a veřejnosprávní školy.

Otázka č.9 - Využití e-learningu v dalších letech plánujete: o zvýšit o snížit o zanechat na stejné úrovni E-learning zažil svůj velký rozmach v minulých letech a v současnosti se předpokládala spíš jeho stagnace. Tento předpoklad nebyl výzkumem potvrzen.

Tab. 9 Otázka č. 9 – plánované využití e-learningu v budoucnosti

zvýšit snížit zanechat na stejné úrovni celkem

absolutní četnost

relativní četnost

80 1 16 97

82,5% 1,0% 16,5% 100,0%

Zdroj: vlastní zpracování

- 39 -

Jak vidíme v tabulce, více než 80 % středních škol plánuje využití e-learningu nadále zvyšovat. Je to pravděpodobně proto, že se jim jeho využití ve školách osvědčilo a chtějí e-learning implementovat do dalších oblastí nebo předmětů. Pro snížení e-learningu se vyslovilo jen 1 % respondentů. Mezi střední školy, které plánují využití e-technologií ve výuce zvyšovat, patří především školy zdravotnické, veřejnosprávní, praktické a smíšené. Naopak zanechat na nynější úrovni plánují konzervatoře, střední školy zaměřená na služby a techniku. Co se týče dělení škol podle počtu žáků, velmi malé školy (do 100 žáků) a školy velmi velké (nad 1 000 žáků) plánují využití e-learningu nadále zvyšovat. Nejvíce se pro setrvání na stávající úrovni vyslovily středně velké školy s počtem žáků mezi 101 a 300, a to v celých 25 % případů.

Otázka č.9 - Plánované využití e-learningu

83%

16%

Zvýšit

Snížit

1%

Zanechat na stejné úrovni

Obr. 9 Otázka č. 9 – znázornění plánovaného využití e-learningových technologií

Otázka č. 10 - Vyžadovalo zavedení e-learningu nějaké speciální školení pro Vaše zaměstnance? o o o o

ano, pro všechny ano, ale pouze pro některé určitě nevyžadovalo nedokážu říci Implementace nových technologií do výuky většinou znamená školení

pro zaměstnance. Využití informační techniky ve výuce by však nemuselo znamenat takový problém, zejména pro ty později narozené.

- 40 -

Tab. 10 Otázka č. 10 – školení zaměstnanců v oblasti e-learningu absolutní četnost

relativní četnost

19 67 7 4 97

19,6% 69,1% 7,2% 4,1% 100,0%

ano, pro všechny ano, ale pouze pro některé určitě nevyžadovalo nedokážu říci celkem Zdroj: vlastní zpracování

Zavedení e-learningu do škol tedy znamenalo školení zaměstnanců v necelých 90 % škol. V některých pouze částečné, zatímco v ostatních školách vzděláním v oblastí e-learningu prošli všichni zaměstnanci. V případě veřejnosprávních škol představovalo zavedení e-learningu školení pro všechny zaměstnance v 50 % případů. Zajímavé bylo zjištění, že jen částečné proškolení bylo nutné v 82 % technických škol, přitom kantoři na těchto školách by měli být ve využití informačních technologií velice dobře vzděláni. Naopak nejmenší podíl potřeby školení vykázaly ekonomicky zaměřené školy, které pro své učitel žádný vzdělávací kurz nepotřebovaly dokonce v 15 % případů.

Otázka č. 11 - Jaké maximální náklady byste byli ochotni zaplatit za zakoupení multilicence pro celou školu? o o o o o

do 5 000 Kč 5 001 – 10 000 Kč 10 001 – 50 000 Kč 50 001 – 100 000 Kč více než 100 000 Kč Zavádění e-learningu neznamená jen náklady na školení, ale především náklady

na samotný nákup těchto technologií. Bylo zajímavé sledovat, že zatímco některé školy byly ochotny do implementace e-learningu investovat nemalou peněžní částku, jiné školy by obětovaly maximálně několik tisícikorun. Nejčastěji jsou školy ochotny investovat do e-learningu částku 5 001 – 10 000 Kč. Váženým průměrem pak byl vypočítán průměr za všechny školy. To znamená, že každá škola je do nákupu e-learningu ochotna investovat průměrně 15 310 Kč. Vysoká závislost byla naměřena v případě veřejných a soukromých škol. Zatímco soukromé školy jsou ochotny investovat maximálně 9 800 Kč, u veřejných škol je to více než dvojnásobně víc, a to celých 20 847 Kč. Podle velikosti škol jsou ochotny - 41 -

do e-learningu nejvíce investovat školy o velikosti 301 – 500 žáků, a to celých 22 142 Kč. Nejméně pak školy malé, do 100 žáků, a to pouhých 3 928 Kč. Co se týče velikosti obcí, nejlépe jsou na tom školy z malých měst do 10 000 obyvatel, které by byly do e-learningu ochotny investovat až 20 760 Kč. Nejméně pak školy z větších měst od 90 001 obyvatel do 300 000 obyvatel, které by byly ochotny zaplatit jen 11 818 Kč. Co se týče zaměření škol, nejméně by byly do e-learningu ochotny vložit konzervatoře a praktické školy, a to pouhé 2 500 Kč. Nejvíce pak zdravotní školy, a to celých 21 000 Kč. Pro přehlednost uvádím graf.

Otázka č.11 - Výše finančních prostředků investovaých do e-learningu praktická konzervatoř veřejnosprávní služeb ekonomická smíšená gymnázium technická zdravotnická

0

5000

10000

15000

20000

25000

Obr. 10 Otázka č. 11 – finanční prostředky na nákup e-learningových technologií

- 42 -

Otázka č. 12 - Jako největší výhodu zavedení e-learningu hodnotíte: (Můžete vybrat maximálně 3 možnosti odpovědí.) o o o o o o o o

časovou úsporu aktivizaci studentů větší možnost pro studenty procvičovat si doma oživení vyučovací hodiny možnost hromadného zkoušení studentů snížení nároků kladených na učitele ve využití e-learningu nevidím žádnou výhodu jiný důvod, prosím uveďte…………………… E-learning není samozřejmě zaváděn jen tak pro nic za nic. Nejdůležitější jsou

jeho pozitivní dopady na vyučování. Samotné školy hodnotí jako největší pozitivum aktivizaci studentů, a to dokonce v celých 81 % případů. Velice kladně je také hodnocena možnost, že si studenti mohou učivo procvičovat a opakovat doma, v 66 % případů a oživení hodiny u 65 % škol. Naopak nejméně kladně je hodnocena možnost hromadného zkoušení žáků. Sami učitelé ani nevnímají zavedení e-learningu jako něco, co snižuje nároky kladené na učitele. Soukromé školy vnímají jako největší výhodu pro žáky možnost opakovat a procvičovat si doma, naopak veřejné školy vidí nejlepší efekt e-learningu ve zpestření hodiny. Názory se také velice různily podle počtu žáků ve školách. Zatímco velké školy nad 1 000 žáků uváděly jako největší pozitivum možnost samostatné práce pro žáky v domácím prostředí, menší školy mezi 301 a 500 žáků uváděly nejčastěji oživení vyučovací hodiny a aktivizaci studentů.

Otázka č.13 - Jako největší nevýhodu ve využití e-learningu vidíte: (Můžete vybrat maximálně 3 možnosti odpovědí.) o o o o o o o

zvýšené nároky kladené na učitele nutnost stále se učit něčemu novému vysoké náklady na pořízení studenti e-learning téměř nevyužívají, i když mají možnost roztříštění vyučovací hodiny ve využití e-learningu nevidím žádnou nevýhodu jiná možnost, prosím uveďte…………………………. Za největší nevýhodu, a to dokonce u 57 % respondentů je považováno zvýšení

nároků kladených na učitele. Jedná se bezesporu nejen o školení, kterým by měli učitelé projít před zavedením e-learningu do výuky, ale taky čas věnovaný koordinaci a inovaci - 43 -

jednotlivých modulů. Na druhou stranu například zkoušení pomocí elektronických testů by mohlo učitelům nějaký čas ušetřit. Dalším záporem jsou vysoké náklady na pořízení nejen samotných modulů, ale také vhodných zařízení, na kterých může být e-learning provozován. Tyto náklady jsou zvláště negativně vnímány na praktických školách a konzervatořích. Jinými častými negativy, které respondenti uváděli byla nutnost stále učit něčemu novému, nevyužívání e-learningu ze strany studentů nebo roztříštění vyučovací hodiny.

Otázka č.14 - Jak dlouho již e-learning využíváte? o do 1 roku o 1 – 3 roky o 3 – 5 let o nad 5 let Mohlo by se zdát, že je e-learning zcela novým trendem, ale není tomu úplně tak.

Tab. 11 Otázka č. 14 – délka využívání e-learningu

do 1 roku 1 – 3 roky 3 – 5 let 5 a více celkem

absolutní četnost

relativní četnost

kumulativní relativní četnost

6 59 23 9 97

6,2% 60,8% 23,7% 9,3% 100,0%

6,2% 67,0% 90,7% 100,0% x

Zdroj: vlastní zpracování

Při výpočtu váženého průměru dostaneme výsledek 2,89 – e-learning je průměrně českými školami využíván téměř 3 roky, tedy od roku 2005 (výzkum proběhl v květnu 2008). O maličko déle je využíván veřejnými školami, a to 2,94 roku, než soukromými (jen 2,63 roku). Co se týče velikosti školy, nejdéle e-learning využívají malé školy do 100 žáků, a to průměrně 3,43 roku. Velice překvapivé bylo zjištění, že praktické školy využívají e-learning dokonce přes 6 let, což je oproti druhým technickým školám (3,26 roku) opravdu veliký náskok. Nejkratší dobu využívají e-learning školy veřejnosprávní, a to pouhých 1,25 roku.

- 44 -

Otázka č.15 - Pro jaký typ studia využíváte e-learning nejvíce? o pro denní studium o pro dálkové studium o pro denní i dálkové studium stejnou měrou E-learning je všeobecně považován za formu studia, kterou využívají především dálkoví studenti, kteří se na výuku připravují z domova. Je tomu opravdu tak?

Tab. 12 Otázka č. 15 – využití e-learningu dle forem studia denní studium dálkové studium obojí celkem Zdroj: vlastní zpracování

absolutní četnost

relativní četnost

68 5 24 97

70,1% 5,2% 24,7% 100,0%

Výzkum prokázal, že e-learning na středních školách není ani tak záležitostí dálkového studia jak denního. Tato závislost může být však jen zdánlivá, když uvážíme, kolik středních škol nabízí distanční studium. Výhradně pro kombinované studium využívá e-learning pouze 5 % středních škol. Hlavním důvodem je bezesporu efektivnost využití e-learningu. Tedy když už jej škola jednou má, snaží se jej využívat pro obě formy studia (pokud je tedy na dané střední škole takové studium možné) nebo alespoň pro prezenční studenty. Výhradně pro dálkové studium využívají e-learning zejména soukromé školy, a to ve 12 % případů. Tímto tvrzením můžeme tedy zamítnout hypotézu, že ve více než 50 % škol je e-learning využíván výhradně dálkovými studenty. Velice zajímavou závislost vykázaly školy dle velikosti. Zatímco menší školy asi do 500 studentů využívají e-learning pouze pro denní studium, a to přes 70 % případů, větší školy od 500 žáků již e-learning využívají hlavně pro obě formy studia.

Poslední 3 otázky v dotazníku již byly věnovány školám, které z různých důvodů e-learning nevyužívají.

- 45 -

Otázka č.16 - Z jakého důvodu nevyužíváte e-learningové technologie? (Můžete vybrat maximálně 3 možnosti odpovědí.) o o o o o o

neschopnost pedagogů ovládat IT nevybavenost školy potřebnou technikou nedostupnost IT pro žáky v domácím prostředí nedostatečná finanční vybavenost školy využití e-learningu se mi jeví jako zcela nepotřebné a neúčelné jiný důvod………………………………… Za hlavní důvod, proč školy nevyužívají e-learning, se považuje nedostatek

finančních prostředku. Výzkum tuto hypotézu prokázal, za hlavní důvod nevyužívání e-learningu jej uvedlo až 54 % respondentů. Celých 41 % škol považuje za velkou překážku zavedení informačních technologií do výuky nevybavenost školy potřebnými přístroji. To je tedy do jisté míry také spojeno s nedostatkem finančních prostředků. Dalších 48 % považuje za důvod nevyužívání e-learningu nedostupnost počítačů u žáků v domácím prostředí. Na pomyslné 4. příčce se objevil důvod neschopnost učitelů ovládat informační technologie. To je pravděpodobně dáno tím, že ve školství jsou zaměstnány převážně ženy středního věku a starší, které k informační technice nemají příliš kladný vztah. Faktor může být spojený také s nedostatkem finančních prostředků, které by bezesporu vyžadovalo školení při implementaci e-technologií do výuky. Mezi dalšími faktory se také objevil nedostatek času na přípravu a průběžnou inovaci e-learningu, nezájem vedení nebo učitelů (převážně příznivců frontální výuky) a nízká počítačová gramotnost žáků. Myslím, že se jedná převážně o věci, které se dají do velké míry ovlivnit tak, aby implementace e-learningu byla možná. Mnoho škol také uvedlo, že by rádo využilo možnosti nějakého konkrétnějšího školení od specializované firmy nebo že by se rádi podívali do školy, kde již e-learning nějakou dobu funguje. To by mohlo znamenat výzvu pro firmy, které se zabývají vývojem a prodejem modulů do škol.

- 46 -

Otázka č. 17. Uvažujete o využití e-learningu do budoucna? o o o o o

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím Chtějí opravdu střední školy překonat faktory, které jim brání ve využívání

e-learningu?

Tab. 13 Otázka č. 17 – využití e-learningu v budoucnosti

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím celkem

absolutní četnost

relativní četnost

kumulativní relativní četnost

16 40 8 1 4 69

23,2% 58,0% 11,6% 1,4% 5,8% 100,0%

23,2% 81,2% 92,8% 94,2% 100,0% x

Zdroj: vlastní zpracování

Jak vidíme v tabulce, více než 80 % středních škol o zavedení e-learningu do výuky uvažuje, záporně se vyjádřilo pouhých 13 % respondentů. To by mohlo znamenat poměrně výrazné zlepšení vyučování v českých školách. O zavádění e-learningu v budoucnosti mají zájem spíše soukromé školy (celých 100 % škol, které e-learning ještě nemají). Veřejné školy asi ještě nejsou tolik připraveny na jeho zavádění nebo nejsou ochotny uvolnit poměrně značné finanční prostředky. Co se týče zaměření škol, nejvíce touží po zavedení informačních technologií do výuky gymnázia (84 %) a zdravotnické školy (83 %), nejméně pak školy praktické, technické a smíšené. Při zkoumání závislosti na velikosti školy a implementaci e-learningu přijdeme na to, že jej zavádět nechtějí zejména malé školy do 100 žáků, zatímco větší, od 500 žáků výše e-learning chtějí zavádět dokonce v 95 % případů. Stejná závislost byla prokázána i při zkoumání vlivu velikosti města, ve kterém škola sídlí a zájmem o zavedení e–learningu. Školy sídlící v malém městě se využívání e-learningu brání, zatímco školy ve velkých městech o něj mají velký zájem.

- 47 -

Otázka č. 18 - Co by změnilo Váš názor na používání e-learningu? (Můžete vybrat maximálně 3 možnosti.) o o o o o o o

licence poskytované zdarma možnost vyzkoušet si předem daný software nebo systém dotace na zakoupení hmotného vybavení učeben možnost vzdělávání pedagogů v rámci ICT zdarma velký zájem žáků a studentů velký zájem pedagogů jiná možnost, prosím uveďte……………….. V poslední otázce jsem se zabývala motivačními faktory, které by střední školy

vedly k zavedení e-learningu. I zde hrají opět největší roli finance. Celých 54 % škol se vyjádřilo, že by je velmi motivovaly licence poskytované zdarma. Jsou to především freewarové a opensourcové programy, dále pak propagační CD a DVD poskytované specializovanými firmami k vyzkoušení zdarma a mnohé další. U 51 % škol hraje roli možnost si vyzkoušet předem daný software, a to buď přímo díky konzultaci s výrobcem nebo ve spolupráci se školou, která jej už využívá. Přibližně 45 % škol by využilo dotace na zakoupení hmotného vybavení učeben a 38 % škol by ovlivnila možnost vzdělávání pedagogů zdarma v rámci ICT. Nejméně silným faktorem je v tomto případě zájem žáků a učitelů. Je pochopitelné, že škola potřebuje především finance na zavedení takto nákladné technologie, ale zájem pedagogů a žáků by bezesporu měl také hrát velkou roli. Soukromé školy mají téměř výhradně zájem o licence poskytované zdarma, možnost si daný software předem vyzkoušet a možnost dotací na hmotné vybavení. O ostatní možnosti zájem téměř neprojevily. Jinak je tomu u veřejných škol, kde jsou jednotlivé možnosti velice rovnoměrně rozloženy. Velice zajímavé bylo také sledovat školy podle jejich zaměření. Zatímco licence poskytované zdarma jsou největším motivem na ekonomických školách, gymnáziích, praktických školách a školách orientovaných na služby, vyzkoušení softwaru by využily především školy smíšené. Naopak u technických škol jako u jediných hraje hlavní roli zájem samotných pedagogů.

- 48 -

7 DISKUZE Elektronizace ve výchovně vzdělávacím procesu nepředstavuje pouhý trend, který je ovlivněn rozvojem informačních technologií ve světě kolem nás, ale představuje také nutnost zvyšování informační gramotnosti žáků na základních a středních školách. Můžeme totiž očekávat, že se počítačová technika bude dále rozvíjet a zasahovat větší podíl nutných denních činností každého člověka. Proto jen málokdo, kdo neumí pracovat s počítačem, bude moci dnes, ale především v budoucnosti nalézt kvalifikovanou a dobře placenou práci. V České republice e-learning využívá asi 1 000 škol z celkového počtu 1 800 středních škol. Jedná se sice pouze o odhad, neboť dotazníkové šetření nebylo provedeno žádným z reprezentativních výběrů, ale přesto si myslím, že výsledek do značné míry realitě odpovídá. Pro zpřesnění odhadu by bylo nutné získat přesné údaje o počtu škol s různým zaměřením, dále je rozlišit dle způsobu financování, podle velikosti města, ve kterém je škola umístěna a zjistit přesný počet žáků na jednotlivých školách. Tyto školy by bylo nutné dále porovnat a vybrat z nich dostatečně velký vzorek, který by tvořil přesnou zmenšeninu reálné podoby českého středního školství. Tato šetření by ale zabralo několik měsíců, možná i let, což značně přesahuje rozsah této bakalářské práce. Co vlastně školy ovlivňuje k tomu, aby některé z nich využívaly e-learning v hojné míře a jiné zase jeho použití zcela odmítly? Velkou roli samozřejmě hrají finance. České školství opravdu nepatří k nejbohatším, ale přesto si myslím, že by se tato investice rozhodně vyplatila. Co mě ale opravdu udivilo je to, že další velký důvod, proč školy odmítají e-learning zavádět, je nedostupnost počítačů žákům v domácím prostředí. Podle agentury Factum Invenio (2008), která se zabývá marketingovým průzkumem českých domácností, vlastnila koncem roku 2008 osobní počítač více než polovina, přesněji 53 %, českých domácností. Naprostá většina z nich (90 %) je navíc připojena na internet. Jelikož je osobní počítač s připojením na internet často to jediné, co žáci pro využití e-learningu mimo školu potřebují, dal by se důvod uvádějící nevybavenost českých domácností počítačem označit spíše jako výmluva. Velice podobně pak hodnotím důvod nízké počítačové gramotnosti žáků Podle výzkumu ministerstva informací uskutečněného roku 2005, byly počítačově gramotné dvě třetiny žáků středních škol, zatímco jen pouhá třetina učitelů na základních

- 49 -

a středních školách (Lupa.cz, 2008). Tato skutečnost je opravdu alarmující. Jelikož od té doby proběhla řada školení, můžeme očekávat jisté zlepšení, ale je pravděpodobné, že učitelé nejsou ochotni přistoupit k zavedení e-learningu kvůli vlastní nejistotě v oblasti IT. Na druhou stranu můžeme očekávat v blízké době zvýšení využití e-learningu na středních školách. Téměř 83 % středních škol, které dnes e-learning již využívají, by jej chtělo implementovat i do dalších oblastí. Také 81 % škol, které e-learning dosud nevyužívají by jej chtělo zavést do vyučování. Toto zjištění představuje velkou výzvu nejen pro firmy, které se vývojem a především prodejem e-learningu zabývají, ale také pro školy, které již e-learning zavedený mají na vysoké úrovni. Sami představitelé škol uvádějí, že by spíše než školení od specializované firmy uvítali besedu s podobnou školou, která už e-learning zavedený má. Vývojářům e-learningu bych doporučila orientovat se spíše na výukové programy, po kterých je nejvyšší poptávka. Jelikož školy využívají nejčastěji informační technologie pro procvičování žáků, doporučovala bych se orientovat spíše na tyto. Samozřejmě, že se bude dále vyvíjet například elektronické zkoušení, ale nedá se očekávat úplné vytěsnění ústního a písemného zkoušení. Kontakt žáka s učitelem je na střední škole nenahraditelný. Dnes můžeme pouze polemizovat o tom, jak bude české školství vypadat třeba za deset let. Pokrok se zdá být nezastavitelný, ale budou opravdu za několik let všechny školy vybaveny e-learningem? Nahradí počítač učitele? Kdo ví. Tuto problematiku však bude velice zajímavé dále sledovat.

- 50 -

8 ZÁVĚR Informační technologie hrají velmi důležitou roli v našem každodenním životě a v posledním desetiletí se začínají dostávat i do škol. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry české střední školy využívají e-learning a co školy nejvíce ovlivňuje pro to, aby jej do výuky implementovaly nebo ne. Informace pro toto zjištění byly získány pomocí dotazníkového šetření, které proběhlo v květnu a červenu roku 2008. Zúčastnilo se jej asi 170 škol z celkového počtu 1 800 středních škol v České republice. Celých 58 % českých škol e-learning využívá, a to hlavně na procvičování. Nejvíce jsou používány výukové programy, a to zejména pro výuky informatiky, cizích jazyků, matematiky a odborných předmětů. Studijní texty jsou nejčastěji vytvářeny kombinovaně, tj. odbornými firmami vyrobené texty jsou dopracovány učitelem přesně podle jeho představ. Zkoušení pomocí e-learningu je teprve v počátcích, ale celých 80 % škol, které je využívají, jsou s nimi spokojeny. Více než 82 % škol využívajících e-learning chce jeho použití ještě dále zvyšovat. Jako jeho největší výhodu vidí představitelé českých škol aktivizaci studentů a možnost si procvičovat doma. Naopak největší nevýhodou jsou zvýšené nároky kladené na učitele a vysoké pořizovací náklady. Školy, které e-learning nevyužívají, tak činí především z nedostatku finančních prostředků a z důvodu nekvalifikovanosti personálu v oblasti výpočetní techniky. Nejvíce by je k implementaci e-learningu motivovaly licence poskytované zdarma, dotace na materiálně-technické vybavení učeben a školení učitelů. V blízké budoucnosti lze očekávat zvyšování elektronizace výuky, neboť více než 80 % českých škol se buď připravuje na zavedení e-learningu do výuky nebo na rozšíření jeho využití do více oblastí.

- 51 -

9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 9.1 Bibliografické zdroje ALBRECHT, K. E-learning na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Brno: Masarykova univerzita, diplomová práce. 2006. 84 s. BARÁK, J. Jak vzdělávat dospělé. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Alfa, s.r.o., 2008. 198 s. BAREŠOVÁ, A. E-learning ve vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: VOX, 2003. 131 s FOLTÝNEK, T. Metodika využití eLearningových technologií ve vzdělávacím procesu. Brno: MZLU v Brně, 2006. 176 s. KVĚTOŇ, K. Úloha e-learningu na školách. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2005. 158 s. MINAŘÍK, B. Popisná statistika. 1. vydání, dotisk. Brno: MZLU v Brně, 2004. 107 s. NOCAR, D. a kol.: E-learning v distančním vzdělávání. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 76 s. TELNAROVÁ, Z. E-Learning. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. VALIŠOVÁ, A. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 404 s.

9.2 Elektronické zdroje Blended learning [online]. 2008 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky [online]. 2005 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . KOPECKÝ. E-learning [online]. 2005 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . KORVINY. CMS Moodle v kombinované formě studia na OPF Karviná [online]. 2004 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: http://suzelly.opf.slu.cz/~korviny/publikace/clanky_pdf/informatika2005_koliba_korvin y.pdf>.

- 52 -

Learning Content Management System [online]. 2008 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . MŠMT. Rejstřík českých středních škol [online]. 2008 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: . PECA. Internet v českých domácnostech zrychluje [online]. 2008 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . PETERKA. Státní informační politika [online]. 2006 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . Státní informační a komunikační politika [online]. 2006 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . STŘÍTESKÁ. Historie e-learningu v České republice [online]. 2003 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . ŠTURMOVÁ. Závěrečná konference projektu E-learning bez hranic [online]. 2008 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . Velký průzkum malé gramotnosti [online]. 2008 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . Virtuální OU - STRÁNKY O eLEARNINGU [online]. 2006-2009 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . Vyhodnocení Státní informační a komunikační politiky a první Výroční zpráva o evropské informační společnosti [online]. 2006 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . WAGNER. Nebojme se eLearningu 1: ELearning [online]. 2004 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW:.

- 53 -

10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Otázka č. 19 – znázornění velikosti obcí ............................................................. 28 Obr. 2 Otázka č. 20 – znázornění velikosti škol podle počtu žáků.................................. 29 Obr. 3 Otázka č. 21 – znázornění zaměření středních škol............................................. 30 Obr. 4 Otázka č. 22 – znázornění škol podle druhu financování.................................... 31 Obr. 5 Otázka č. 1 – znázornění využití e-learningu dle zaměření školy........................ 33 Obr. 6 Otázka č. 3 – znázornění využití e-learningu ve vyučovacích předmětech ......... 34 Obr. 7 Otázka č. 5 – znázornění tvorby učebních textů .................................................. 36 Obr. 8 Otázka č. 8 – znázornění nákupu a vývoje e-learningových technologií............. 39 Obr. 9 Otázka č. 9 – znázornění plánovaného využití e-learningových technologií ..... 40 Obr. 10 Otázka č. 11 – finanční prostředky na nákup e-learningových technologií ...... 42

- 54 -

11 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Otázka č. 19 – četnosti velikosti obcí SŠ ............................................................. 27 Tab. 2 Otázka č. 20 – četnosti velikosti SŠ podle počtu žáků ......................................... 28 Tab. 3 Otázka č. 21 – četnosti SŠ podle jejich zaměření ................................................ 30 Tab. 4 Otázka č. 22 – četnosti SŠ podle druhu financování ........................................... 31 Tab. 5 Otázka č. 1 – využití e-learningu ve školách ....................................................... 32 Tab. 6 Otázka č. 5 – podoby využití e-learningu ve školách .......................................... 36 Tab. 7 Otázka č. 6 – přínosy e-learningu ....................................................................... 37 Tab. 8 Otázka č. 8 – vývoj a nákup technologií .............................................................. 38 Tab. 9 Otázka č. 9 – plánované využití e-learningu v budoucnosti ................................ 39 Tab. 10 Otázka č. 10 – školení zaměstnanců v oblasti e-learningu................................ 41 Tab. 11 Otázka č. 14 – délka využívání e-learningu....................................................... 44 Tab. 12 Otázka č. 15 – využití e-learningu dle forem studia .......................................... 45 Tab. 13 Otázka č. 17 – využití e-learningu v budoucnosti.............................................. 47

- 55 -