Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů

HYGIENA OVOCNÁŘSKÝCH SKLADŮ, POSKLIZŇOVÉ CHOROBY A VADY Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Ing. Pavel Híc

Ludmila Hroudná

Lednice 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Hygiena ovocnářských skladů, posklizňové choroby a vady“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne: …...................... Podpis diplomanta: …................

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlovi Hícovi za ochotné jednání, cenné rady a připomínky, které mi napomohly k vypracování.

OBSAH

OBSAH ....................................................................................................................................................... 4 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK........................................................................................................ 6 1 ÚVOD...................................................................................................................................................... 7 2 CÍLE PRÁCE......................................................................................................................................... 8 3 ROZDĚLENÍ POSKLIZŇOVÝCH CHOROB A VAD ...................................................................... 9 3.1 PARAZITICKÉ CHOROBY ................................................................................................................ 10 3.1.1 Fusariová hniloba jablek ...................................................................................................... 10 3.1.2 Hořká hniloba jablek..............................................................................................................11 3.1.3 Kruhová hnědá hniloba jablek.............................................................................................. 12 3.1.4 Modrá (peniciliová) hniloba jablek....................................................................................... 13 3.1.5 Moniliová hniloba (černá a hnědá hniloba) jádrového ovoce ............................................. 14 3.1.6 Moniliová hniloba plodu peckovin........................................................................................ 16 3.1.7 Šedá hniloba .......................................................................................................................... 17 3.1.8 Sazovitost a Mušincovitost .................................................................................................... 18 3.1.9 Strupovitost jabloně ............................................................................................................... 20 3.1.10 Strupovitost peckovin........................................................................................................... 22 3.1.11 Strupovitost hrušně .............................................................................................................. 23 3.2 FYZIOLOGICKÉ CHOROBY ............................................................................................................. 24 3.2.1 Fyziologická skvrnitost (Hořká skvrnitost; Hořká pihovitost) jablek .................................. 24 3.2.2 Sklovitost jablek..................................................................................................................... 26 3.2.3 Rozpad odrůdy ‚Spartan‘....................................................................................................... 27 3.2.4 Hnědnutí dužniny z chladu (Chladový rozklad) ................................................................... 28 3.2.5 Hnědnutí jádřince.................................................................................................................. 29 3.2.6 Hnědnutí slupky (Spála; popálení; scald) ............................................................................ 29 3.2.7 Chladová nekróza (Chladové hnědnutí slupky).................................................................... 30 3.2.8 Jonathánová skvrnitost ......................................................................................................... 31 3.2.9 Křenčení (Hnědá, hořká skvrnitost dužniny; Korkovatění) ................................................. 32 3.2.10 Poškození mrazem ............................................................................................................... 34 3.2.11 Poškození vyvolaná koncentrací oxidu uhličitého (CO2) ................................................... 35 3.2.12 Poškození vzniklá následkem nedostatku kyslíku............................................................... 36 3.2.13 Rozklad dužniny následkem stárnutí .................................................................................. 36 4 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ CHOROBY A VADY, MOŽNÁ OCHRANA PROTI NIM ......................... 38 4.1 STRUPOVITOST JABLONĚ ............................................................................................................... 38 4.2 MONILIOVÁ HNILOBA .................................................................................................................... 40 5 HYGIENA OVOCNÁŘSKÝCH SKLADŮ ....................................................................................... 42 5.1 DEZINFEKCE .................................................................................................................................. 42 5.2 DEZINSEKCE .................................................................................................................................. 43 5.3 DERATIZACE .................................................................................................................................. 45 6 NÁVRH OPTIMÁLNÍHO HYGIENICKÉHO OPATŘENÍ PRO SKLADOVÁNÍ VYBRANÉHO DRUHU OVOCE ..................................................................................................................................... 47 6.1 PŘÍPRAVA SKLADU PŘED SKLIZŇOVOU SEZÓNOU .......................................................................... 47 6.1.1 Úklid a běžná ochranná dezinfekce ...................................................................................... 47 6.1.2 Speciální ochranná desinfekce, dezinsekce, deratizace (dále jen DDD) ............................. 48 6.2 PODMÍNKY PRO SKLIZEŇ A SKLADOVÁNÍ ...................................................................................... 48 6.2.1 Sklizeň.................................................................................................................................... 48 6.2.2 Třídění ovoce ......................................................................................................................... 49 6.2.3 Předchlazování a balení ovoce .............................................................................................. 50

4

6.3 OPTIMÁLNÍ SKLADOVACÍ PODMÍNKY ............................................................................................ 50 6.3.1 Jablka – Skladování v chladírnách....................................................................................... 50 6.3.2 Jablka – skladování v řízené atmosféře (CA) ....................................................................... 51 7 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 54 8 SOUHRN A RESUME......................................................................................................................... 55 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................ 56

5

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1 - Pokročilá hořká hniloba .............................................................................. 11 Obrázek 2 - Monilióza bez sporulace - infekce v místě poškození plodu obalečem...... 15 Obrázek 3 - Černá - skládková forma moniliózy............................................................ 15 Obrázek 4 - Monilióza kdouloně s typickou koncentrickou sporulací ........................... 15 Obrázek 5 - Monilióza plodů meruňky........................................................................... 17 Obrázek 6 - Začínající strupovitost na mladém plodu.................................................... 21 Obrázek 7 - Rozvinutá strupovitost na plodu ................................................................ 21 Obrázek 8 - Těžké poškození strupovitostí - deformace a prasknutí plodu.................... 21 Obrázek 9 - Hořká skvrnitost na jablku .......................................................................... 25 Obrázek 10 - Detail hořké skvrnitosti na průřezu jablkem ............................................ 26 Obrázek 11 - Sklovitost jablek na průřezu plodu............................................................ 27 Obrázek 12 - Symptomy Jonathánové skvrnitosti .......................................................... 32 Obrázek 13 - Deficit bóru na jabloni .............................................................................. 33

Seznam tabulek Tabulka 1 - Přehled škůdců a ochranných přípravků proti nim – Fungicidy.................. 17 Tabulka 2- Přehled škůdců a ochranných přípravků proti nim – Fungicidy................... 21 Tabulka 3 - Přehled škůdců a ochranných přípravků proti nim – Fungicidy.................. 41 Tabulka 4 - Obsah etylénu v plodech jako vodítko pro určování doby sklizně a délky skladování (podle Dilleye, 1981).................................................................................... 49 Tabulka 5 - Skladování v řízené atmosféře..................................................................... 51

6

1 ÚVOD Pěstování ovoce má velký význam zdravotní, národohospodářský i estetický. Ovocné kultury pěstujeme hlavně pro jejich plody, které nazýváme ovoce. Ovoce má ve výživě člověka nenahraditelnou úlohu, protože obsahuje vitamíny, pektiny, minerální soli a další nutriční látky. Pektiny jsou důležité kvůli schopnosti vázat toxické látky v zažívacím traktu a působí preventivně proti infarktu srdečního svalu. Ovoce celkově působí jako odkyselovací složka potravy a je důležité pro jeho obsah látek potřebných pro životní pochody v organismu a pro jeho zdravý vývin. Dostatečný přísun těchto látek zvyšuje odolnost organismu proti onemocněním. Optimální průměrná spotřeba ovoce na jednoho člověka za rok má být mezi 80-100 kg. K zajištění dostatečného přísunu ovoce na trh během celého roku kvůli sezónnosti sklizně ovoce pomáhá uskladnění převážné části produkce ve velkých skladech přímo v centrech výroby. Skladování umožní stabilizovat nutriční hodnotu ovoce, sníží ztráty, ke kterým dochází při poškození plodů během přepravy a vlivem odbytových potíží. Pro skladování můžeme použít sklady, v kterých se upravuje pouze teplota a vlhkost prostředí skladu, nebo použijeme metodu skladování, při které se nejenže upravuje teplota, vlhkost prostředí, ale i složení plynné směsi prostředí (tj. koncentrace oxidu uhličitého, kyslíku v atmosféře skladu). Jedná se tedy o chladírenské skladování a skladování v řízené atmosféře. Cílem skladování ovoce je tedy omezit ztráty od doby sklizně až po jeho konzum, a zachovat nutriční hodnotu, přijatelný vzhled a chuť ovoce. Ovoce po sklizni ztrácí postupně svou odolnost proti chorobám, což může vést k infekcím a onemocněním. Během skladování neustále dochází ke změnám na ovoci neboli k dozrávání ovoce, proto je zřejmé to, že čím vyšší je stupeň zralosti skladovaného ovoce, tím je i vyšší možnost výskytu skladovacích chorob a vad. Výskyt těchto chorob ovlivníme správnou pěstební technikou již v sadě (správná výživa, dostatečná vláha, řez stromů, ošetření proti chorobám a škůdcům aj.), šetrnou sklizní a přepravou, úpravou skladovacích podmínek co nejblíže k optimu pro jednotlivé druhy ovoce, a dodržením hygieny ve všech částech ovocnářských skladů. Pokud tyto podmínky dodržíme, můžeme tím zamezit dalším ztrátám během skladování.

7

2 CÍLE PRÁCE Cílem této práce je vypracování rozdělení posklizňových chorob a vad, popsání nejvýznamnějších představitelů a možností ochrany proti nim. Posledním z cílů této práce je navrhnutí optimálního hygienického opatření při skladování vybraného druhu ovoce.

8

3 ROZDĚLENÍ POSKLIZŇOVÝCH CHOROB A VAD Výskyt skládkových chorob stoupá s mírou dozrávání plodů během skladování a je nejvyšší těsně před ukončením fyziologické zralosti plodů. Výskyt skládkových chorob klesá s poklesem skladovacích teplot, které zpomalují proces dozrávání plodů, a je nejnižší při doporučených skladovacích teplotách. Kromě toho mohou nastat ztráty následkem vzniku fyziologických poruch nebo přímého poškození plodů (např. zmrznutím při teplotě nižší než -1°C), jestliže se nedodrží technologická kázeň během skladování nebo zanedbají některé ochranné zásahy v sadech. Z hlediska svého původu je možno skládkové choroby rozdělit do tří skupin: 1.

skládkové choroby způsobené parazity

2.

fyziologické poruchy vznikající ve výsadbě

3.

fyziologické poruchy vznikající až ve skladu

(Blažek, 1998) Parazitické choroby – jsou to choroby vyvolané působením parazita (tzv. patogena). Patogenem mohou být viry, bakterie, houby, případně jiné druhy organizmů. Společným znakem těchto chorob na rozdíl od fyziologických je infekčnost, tj. přenositelnost mezi rostlinami. Fyziologické choroby – resp. poruchy jsou většinou vyvolané půdními nebo povětrnostními vlivy. Jejich společnou charakteristikou, je to, že se z rostliny na rostlinu nepřenášejí a jsou vyvolané nepříznivým působením neživého faktoru. Z povětrnostních vlivů poškozují rostliny zejména vysoké a nízké teploty, mráz, námraza, nevhodná vlhkost vzduchu, nepříznivé podmínky skladování a jiné. Do komplexu půdních vlivů se řadí nejčastěji nedostatek živin, nadbytek nebo nedostatek půdní vláhy, utuženost půdy a jiné. (Hudec, Gutten, 2007)

9

3.1 Parazitické choroby Jsou způsobené patogeny parazitického původu, což jsou organizmy žijící na úkor jiného živého organismu, který poškozují. Patogenem mohou být viry, bakterie, houby nebo jiné druhy mikroorganizmů (Hluchý, 1997; Zacha, Vanek, Nováková, 1989; Hudec, 2007)

3.1.1 Fusariová hniloba jablek Původce Fusarium spp. (houba) Popis Hnilobu plodů způsobuje několik druhů hub z rodu Fusarium. Způsobují jádřincovou nebo vnější hnilobu plodů. (Hluchý, 1997) Vnější hniloba je patrná na povrchu plodů a jde zde o druhotnou nákazu, která vnikla do plodu poraněním. Jádřincovou hnilobu uvidíme teprve po rozřezání plodu. Tato choroba se šíří od jádřince směrem k povrchu. (Schwarzová, 2007) Na průřezu plodu pozorujeme v jádřinci bílé až narůžovělé mycelium. Nastanou-li vhodné podmínky pro rozvoj, rozrůstá se mycelium z jádřince do dužniny plodů a dužnina hnědne. (Hluchý, 1997) Vznik a vývoj choroby Při jádřincové hnilobě dochází k infekci plodů již v době vegetace. Infekci si plody přenášejí z výsadby do skládky. Konidie houby se dostávají přes kališní část plodu do jádřince. Při vnější hnilobě dojde k infekci přes poranění slupky. (Hluchý, 1997) Ochrana Nepřímá ochrana spočívá v opatrné manipulaci při sklizni, třídění plodů před uložením, a také rychlé uskladnění ovoce. Dodržení podmínek letní chemické ochrany stromů. (Zacha, Vanek, Nováková, 1989)

10

3.1.2 Hořká hniloba jablek Původce Gloeosporium fructigenum (houba), Glomerella cingulata – konidiové stadium Popis Na napadených jablkách se vytváří hnědé skvrny, které se rychle prohlubují. Postupem času plody mumifikují (smršťují se a vysychají). Napadená jablka mají hořkou chuť, někdy i v částech, které nejsou hnilobou přímo postiženy. U některých odrůd však dužnina hořkou chuť nemusí mít. (Hudec, Gutten, 2007) Vznik a vývoj choroby Chorobu způsobuje houba, která se na stromech a krátce po sklizni vyskytuje pouze ojediněle, jablka postihuje více v druhé polovině skladování. Během vegetace infekci podporuje deštivé počasí, fyziologický stres, živočišní škůdci, jiné houbové choroby a zejména neopatrná sklizeň a drobná mechanická poškození plodů. Nejčastěji napadá žluté odrůdy ještě na stromě, ale i během skladování. (Hudec, Gutten, 2007) Ochrana Jedinou preventivní ochranou bývá dobrá agrotechnika a ošetřování stromů během vegetace, opatrná sklizeň, uskladňování nepoškozených plodů a pravidelná kontrola a odstraňování napadených jablek během skladování. (Hudec, Gutten, 2007)

Obrázek 1 – Pokročilá hořká hniloba (Hudec, Gutten, 2007)

11

3.1.3 Kruhová hnědá hniloba jablek Původce Pezicula alba, Pezicila malicorticis Popis Choroba se vyskytuje většinou až v druhé polovině skladovacího období. Vyvolává ostře ohraničené okrouhlé hnědé skvrny o průměru 0,5–3 cm, jejichž povrch se miskovitě prohýbá. Příznaky poškození u obou hub jsou přibližně stejné, takže je lze rozlišit jen mikroskopicky. Malé nároky těchto hub na teplotu jim umožňují rychlý růst i při nízkých skladovacích teplotách, takže napadené plody se rychle kazí. S postupujícím stářím uskladněného ovoce stoupá i jeho náchylnost k této chorobě.

Vznik a vývoj choroby Houba přezimovává jako mycelium a konidie v rakovinných útvarech větví, na mumifikovaných zbytcích plodů zůstávajících přes zimu viset na stromech, ale také na opadaném ovoci na zemi, či na jizvách po opadlém listí. V průběhu vegetace se pak konidie, tvořící se v malých infekčních lézích na dřevě, šíří s deštěm a rosou na plody. Patogen zůstává v plodech v latenci a až v pozdním období skladování, kdy ovoce dosáhne určitého stadia zralosti, způsobí viditelné symptomy napadení ovoce. (Kloutvorová, 2008) Ochrana Šetrná sklizeň a skladování ovoce. Odstranění infikovaných a jinak poškozených plodů před uskladněním. Dodržení optimální skladovací teploty (2–4 °C) a relativní vzdušné vlhkosti (85–90 %). Dezinfekce skladů a obalů. Postačuje fungicidní postřik proti strupovitosti provedený asi 35 dnů před sklizní. (Anonym, 2003)

12

3.1.4 Modrá (peniciliová) hniloba jablek Původce Penicillium expansum Popis Peniciliová hniloba je nejčastější a nejškodlivější skládková choroba jablek a hrušek. Choroba způsobuje nejzávažnější ztráty koncem skladovacího období, jakmile plody ztrácejí svou odolnost. (Blažek, 1998) Na slupce uskladněných plodů vznikají nejdříve světle hnědé, obvykle okrouhlé a ohraničené hnilobné skvrny. Skvrny se zvětšují, slupka se mírně propadá a dužnina pod postiženými místy kašovitě měkne. Velmi rychle shnijí celé plody. (Hluchý, 1997)

Vznik a vývoj choroby Na postižených místech pozorujeme nejdříve bělavé, později modrozelené polštářky hub.(Hluchý, 1997) Povlak houby tvoří článkované, rozvětvené konidiofory, vytvářející množství konidií, kterými se houba rozšiřuje. Intenzita vývoje hniloby stoupá při zvýšení teploty a za vysoké relativní vlhkosti při skladování. Opožděné uskladnění po sklizni a pomalé ochlazování rovněž přispívají k rychlému rozvoji modré hniloby. Některé druhy P. expansum mohou produkovat mykotoxin patulin. Mykotoxin může být vysoce toxický pro živočišné tkáně a může také vykazovat karcinogenní a mutagenní vlastnosti. Schopnost vytvářet patulin a jeho množství závisí na druhu houby, odrůdě ovoce, teplotě skladování a na složení atmosféry ve skladu. (Schwarzová, 2007) Ochrana Spočívá v preventivních opatřeních zahrnujících šetrnou sklizeň a posklizňovou manipulaci, vytřídění poškozených plodů a rychlé zchlazení zdravých plodů na skladovací teplotu. Výskytu peniciliové hniloby omezíme uskladněním vyzrálého a nepoškozeného ovoce, zajištěním optimálních podmínek skladování, pravidelnou kontrolou a odstraňováním hnijících plodů. Velký význam má snížení množství spor na povrchu plodů přísnými sanitárními opatřeními v třídicích halách a dalších skladovacích prostorách. V zahraničí se uplatňuje posklizňové ponoření jablek a hrušek do roztoků fungicidů na bázi benomylu (Benlate, Fundazol 50 WP). (Hluchý 1997; Blažek, 1998)

13

3.1.5 Moniliová hniloba (černá a hnědá hniloba) jádrového ovoce Původce Monilia fructigena (houba), Monilinia fructigena konidiové stadium Popis Houba napadá především jabloň, hrušeň a kdouloň. Vzácněji mohou být napadeny i peckoviny zejména třešeň, višeň a slivoň. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Houba napadá především plody, méně často větévky a výjimečně i květy. Na plodech vynikají hnědé skvrny, dužnina hnědne a postupně celý plod hnije. Pod pokožkou se vytvářejí sporodochia, pokožka praská a na povrchu plodů pozorujeme svazky konidioforů. Ty vytvářejí typické světlé polštářky, které jsou obvykle uspořádány do soustředěných

kruhů.

Jejich

barva

je

bělavá,

později

žlutohnědá.

Napadené plody opadávají nebo zůstávají v korunách stromů, kde mumifikují. K infekcím plodů dochází zejména při poranění (krupobití, poškození škůdci aj.). Ve skládkách způsobuje houba černou hnilobu plodů. Shnilé plody jsou černé, lesklé a kožovité. Přímá infekce je možná jen při poranění. (Hluchý, 1997) Druhotné šíření moniliové hniloby ve skladech ovoce bývá zřídkavé a postihuje především také plody, které se v paletách či bednách dotýkají napadených plodů. (Zacha, Vanek, Nováková, 1989)

Vznik a vývoj choroby Monilia přezimuje jako podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí (mumifikované plody, větévky), na nichž na jaře vyrůstají porosty konidionošů a konidií. Výjimečně se na opadlých a mumifikovaných plodech vytvářejí plodnice – apotecia s vřecky a askosporami. Zdrojem primárních infekcí jsou konidie i askospory. V průběhu vegetace se choroba šíří konidiemi, které se tvoří na konidionoších na napadených částech rostlin. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplejšího počasí.

Optimální

teploty

pro

infekci

jsou

v rozmezí

20

K infekci je zapotřebí ovlhčení nebo vysoká vlhkost vzduchu. (Hluchý, 1997)

14

–

22°C.

Ochrana Především je zapotřebí odstraňovat a likvidovat napadené části rostlin (shnilé a mumifikované plody, napadené větévky). Významná jsou všechna opatření, která omezí poranění plodů (ochrana proti škůdcům, zejména obaleči jablečnému aj.) Dále je důležitá volba lokality a všechna opatření, která zajistí vzdušnost porostu a koruny stromů. Na rizikových lokalitách nepěstovat náchylné odrůdy. (Hluchý, 1997) K omezení šíření choroby přispívá šetrná sklizeň. Velký význam má třídění sklizeného ovoce a především jeho okamžité uskladnění při nižších teplotách. (Blažek, 1998) K omezení šíření choroby přispívají také postřiky fungicidy používané proti strupovitosti a padlí, dále hubení hmyzích škůdců poškozujících plody. (Blažek, 1998)

Obrázek 2 – Monilióza bez sporulace – infekce v místě poškození plodu obalečem (Hudec, Gutten, 2007)

Obrázek 3 – Černá – skládková forma moniliózy (Hudec, Gutten, 2007)

Obrázek 4 – Monilióza kdouloně s typickou koncentrickou sporulací (Hudec, Gutten, 2007) 15

3.1.6 Moniliová hniloba plodu peckovin Původce Monilinia laxa Popis Hniloba plodů postihuje všechny druhy peckovin. U všech druhů peckovin jsou významné rozdíly v náchylnosti odrůd. (Hluchý, 1997) Monilinia laxa napadá plody, na nichž vyvolává okrouhlé hnědě zbarvené hnilobné skvrny, které se dále šíří. V poměrně krátké době po infekci se hniloba rozšíří po povrchu celého plodu. Později se objevují charakteristické polštářkovité útvary (sporodochia), tvořené hustě uspořádanými skupinami konidioforů, které nepravidelně plošně pokrývají povrch napadeného plodu (ne v koncentrických kruzích!). Na povrchu šedavě zbarvených a drobných (1 – 2 mm) ložisek (sporodochií) se tvoří konidie. Běžně se vyskytují na květenstvích a na mladých, nezralých plodech, které nejdříve hnijí a později nekrotizují. Skupiny okolních napadených plodů přetrvávají často na stromech jako pevně spojené („slepené“) shluky plodů. (Mze ČR, 2006) Vznik a vývoj choroby Houba přezimuje jako podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí (mumifikované plody, dřevní části), na nichž se na jaře vytvářejí sporodochia s porosty konidioforů a konidií. Za vegetace se choroba šíří konidiemi. (Hluchý, 1997) Monilia laxa, jako původce moniliniové hniloby, škodí nejen během dozrávání plodů na stromech, ale i po sklizni v průběhu skladování. Tvorba konidií probíhá již při nízkých teplotách

a

jejich

masivní

produkce

nastává

při

teplotách

nad

10°C.

Konidie vznikající za nižších teplot jsou větší a vitálnější. Vývoj patogena probíhá v širokém teplotním rozmezí. Při teplotě 12°C, vysoké vzdušné vlhkosti (nad 85 %) a souvislém ovlhčení listů nastane infekce již během 15 hodin. (Mze ČR, 2006) Optimální teploty pro infekci jsou však vyšší a pohybují se v rozmezí 20-24°C. (Hluchý, 1997) Ochrana Významnou součástí ochrany jsou preventivní opatření. Především je zapotřebí důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části rostlin (větévky, shnilé a 16

mumifikované plody). Z dalších opatření je důležitý výběr pěstebních ploch (vzdušné polohy) a všechna opatření, která zajišťují vzdušnost porostu a koruny stromu, vyrovnaná výživa a zabránění poranění plodů. Ošetření proti hnilobě plodů se provádí jen výjimečně na lokalitách pravidelného výskytu u náchylných odrůd a především dojde-li k masovému poškození plodů (např. kroupy) 4, případně 2 týdny před sklizní. (Hluchý, 1997)

Obrázek 5 – Monilióza plodů meruňky (Hudec, Gutten, 2007) Tabulka 1 – Přehled škůdců a ochranných přípravků proti nim – Fungicidy (Hrudová, 2009) Plodina Škodlivý Přípravek Účinná látka Ochranná činitel lhůta (dny) Meruňka monilióza Baycor 25 WP Bitertanol 35 Teldor Fenhexamid 3

3.1.7 Šedá hniloba Původce plíseň Botrytis cinerea Popis Choroba napadá hlavně jabloně, hrušně a révu vinnou. Kolem místa infekce se tvoří hnědá nebo sv. hnědá skvrna, která se postupně od středu rozšiřuje na celý plod.

17

Napadená část je na červené části plodu bezbarvá a na žluté části tmavá. U červených plodů můžeme na napadeném místě často pozorovat červeno hnědé kroužky (průměr 12 mm) kolem lenticel. Hranice mezi napadenou a zdravou tkání je obyčejně neostrá. Hnilobou

napadené

části

zůstávají

dlouho

pružné,

mají

kyselou

chuť.

V aktivním stádiu vývoje choroby se při vysoké relativní vlhkosti vzduchu na povrchu plodu tvoří šedé vatovité podhoubí, šířící se na okolní plody. Tím vznikají „hnízda“ šedé hniloby, ve kterých bývá 6 až 10 shnilých plodů. Při dalším rozvoji choroby napadené tkáně měknou natolik, že např. z hrušek se začíná uvolňovat šťáva. Vznik a vývoj choroby Plíseň Botrytis cinerea napadá plody ještě na stromě. Vyvíjí se na odumřelých částech stromů a různých rostlin, kde vytváří velké množství spor, snadno přenášených větrem. K infekci může dojít ještě na stromě, při sklizni, transportu, zpracování i ve skladech sporami unášenými ve vzduchu. Plíseň proniká do plodu drobnými poškozeními, často v místě vytržené stopky. Ochrana Účinnou ochranou proti šedé hnilobě je skladování standardních plodů v optimální zralosti, rychlé uskladnění po sklizni a okamžité zchlazení, skladování v regulované atmosféře. (Gudkovskij, 1984) Fungicidy: Hattrick, Mythus 30 SC aj. (Hrudová, 2009) 3.1.8 Sazovitost a Mušincovitost Původce Sazovitost – houba Gloeodes pomigena (Fungi imperfecti) Mušincovitost – Schizothyrium pomi Popis Sazovitost vypadá jako šmouhy sazí nebo olivově-hnědé skvrny na zralém plodu. Jednotlivé skvrny nebo šmouhy se od nenápadných kruhovitých kolonií liší velkými skvrnami s rozptýlenými okraji. (Jockey, Yoder, 1997) Tuto vadu lze vlhkým hadrem z povrchu odstranit. Povlaky tvoří podhoubí, rostoucí jen ve voskové vrstvičce slupky. (Schwarzová, 2007) 18

Mušincovitost je charakterizovaná 10-50 ostře definovanými černými lesklými skvrnkami seskupenými na povrchu plodu. (Jockey, Yoder, 1997) Tyto povrchové kolonie jsou kruhovitě neuspořádané a často rozsáhlé. (Schwarzová, 2007) Tmavé tečky jsou stomata houby. Houba neprorůstá pod slupku a nepoškozuje dužninu, nepříznivě však ovlivňuje vzhled plodů. (Hluchý, 1997) Vznik a vývoj choroby Sazovitost a mušincovitost jsou povrchové skvrnité nemoci, které se obyčejně objevují dohromady na jablkách a hruškách v pozdním létě a na podzim. Ačkoli tyto choroby mohou zkrátit skladovatelnost ovoce v důsledku zvýšené ztráty vody, nezpůsobují rozklad a ztráty jsou zařazeny jako vzhledově nepřijatelné. (Jockey, Yoder, 1997) Mezi odrůdami jablek nejsou výrazné rozdíly na náchylnost této choroby, ale symptomy jsou více zjevné u žlutých, zelených nebo světle zbarvených plodů. Původcem mazovitostí je mikroskopická houba, která žije pouze ve voskové vrstvičce na povrchu slupky a hlouběji neproniká. Vývojový symptom obou chorob je relativně pomalý, šíří se za vlhkého, teplejšího počasí a za špatných suchých podmínek. Mušincovitost a sazovitost se mohou vyskytovat samostatně, ale jsou běžně nalezeny na stejném plodu. (Schwarzová, 2007) Ochrana Nejúčinnějším opatřením proti oběma chorobám spočívá ve vytváření podmínek, které zabraňují jejich výskytu, což spočívá v preventivním výběru vzdušných a slunných lokalit. Důležitou prevencí je pravidelné prosvětlování koruny. (Schwarzová, 2007) Chorobu omezují fungicidy, běžně používané proti strupovitosti jádrovin. Ale v náchylných lokalitách dnes klasické ošetření proti strupovitosti od dubna do konce června již nestačí. Je zapotřebí nejpozději od druhé poloviny srpna plody na stromech ošetřit preparáty z dlouhou ochrannou lhůtou, nejlépe se k tomu hodí DISCUS, dále HATTRICK nebo MERPAN 80 WDG. V září a u pozdně zrajících odrůd i v říjnu je třeba znovu ošetřit stromy nejméně 2x preparátem EUPARENEM MULTI. Poslední ošetření nutno provést nejpozději 10 dnů před sklizní. Výhodou je i to, že všechny uvedené přípravky účinně působí i proti skládkovým chorobám (skládkové strupovitosti a hnilobám plodů). (Horák, 2003)

19

3.1.9 Strupovitost jabloně Původce Venturia inaequalis Popis Parazit napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty. Silně napadené květy a malé plody opadávají. Na větších plodech jsou různě velké a různě utvářené šedočerné skvrny, v důsledku nestejného růstu a postižených a zdravých pletiv dochází k deformacím a praskání plodů. Následně jsou plody napadány hnilobami. Výjimečně může dojít k napadení plodů před sklizní a ve skládce. Na plodech se toto pozdní napadení projeví drobnými šedočernými skvrnami. Později napadené plody jsou nevzhledné, často zdeformované a hůře skladovatelné. Vznik a vývoj choroby Zárodky strupovitosti přezimují na opadlých listech a zde již na podzim se zakládají pohlavní stadia – peritecia. Na jaře, při počátku rašení jabloně, při teplotách nad 10°C postupně dozrávají tyto plodnice – peritecia – a v nich ve vřeckách askospóry, jež jsou vystřelovány do okolí. Askospóry jsou zdrojem primární infekce. Maximum askospór se uvolňuje v období od fáze růžového poupěte až si 14 dnů po odkvětu. Askospóry napadají listy a plody, na nich se pak vytváří mycelium a konidie a z těch pak vznikají druhotné infekce. K šíření strupovitosti dochází především za deštivého počasí, optimálně při teplotách 17 – 24 °C. Proto je třeba sledovat délku ovlhčení listů teploty v této kritické době. (Horák, 2003)

Ochrana Při výsadbě vyhledávat oblasti méně napadené strupovitostí. (Horák, 2003) Významná jsou všechna preventivní opatření, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění a širší uplatnění odolných odrůd. Součástí ochranných opatření je také likvidace opadlých napadených listů, na nichž houba přezimuje. (Hluchý, 1997) Ošetřovat především před květem, event. i při dlouhodobém kvetení i do květu a 2x po odkvětu. Další ochranné postřiky vyplývají dle infekčního tlaku – čili dle doby ovlhčení listů a venkovní teploty. Po silném dešti je třeba použít vždy kurativní 20

přípravek, při maximálním infekčním tlaku je třeba kombinovat kurativní přípravek s kontaktním, naopak při slunečním suchém počasí stačí preventivní přípravky. V tomto kritickém období se tak provede celkem asi 5 postřiků v intervalu 7- 10 dnů. (Horák, 2003) Fungicidy: Baycor 25 WP, Discus, Flint plus, Merpan 80 WG,

larin 30 SC,

Talent, Zato 50 WG a další. (Hrudová, 2009)

Obrázek 6 – Začínající strupovitost na mladém plodu (Hudec, Gutten, 2007)

Obrázek 7 – Rozvinutá strupovitost na plodu (Hudec, Gutten, 2007

Obrázek 8 – Těžké poškození strupovitostí – deformace a prasknutí plodu (Hudec, Gutten, 2007) Tabulka 2- Přehled škůdců a ochranných přípravků proti nim – Fungicidy (Hrudová, 2009) Plodina Škodlivý Přípravek Účinná látka Ochranná činitel lhůta (dny) Jádroviny Strupovitost Clarinet 20 SC Fluquinconazole, 28 jabloně, Pyrimethanil strupovitost Dithane M 45 Mancozeb 21 hrušně Polyram WG Metiram 21 Merpan 80 WG Captan 35

21

3.1.10 Strupovitost peckovin Původce Venturia carphophila Popis Nejvíce jsou napadány plody meruněk, ale i broskvoní a mandloní. Na plodech se vytvářejí drobné (2 až 5 mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny, často s tmavším lemem. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny tmavnou, korkovatějí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny jsou většinou lokalizovány v blízkosti stopky (na horní části plodů). Napadené plody nerostou, jsou deformované a často praskají a následně jsou napadány moniliovou hnilobou. Jednotlivé odrůdy jsou různě náchylné (silně je napadána např. meruňka Paviot a z broskvoní pak především tzv. vinohradnické semenáče). Letorosty jsou poškozovány především u mandloní. V těchto případech jsou skvrny oválného tvaru. Napadení listů je méně významné.

Vznik a vývoj choroby Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 25-30 °C). K infekcím dochází již 4-6 týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (meruňky) nebo července a srpna (broskve). Přezimuje podhoubí na letorostech. (Ackermann, 2011)

Ochrana Základem ochrany je prevence, především volba lokality (nevysazovat na uzavřená vlhká stanoviště) a zajištění vzdušnosti porostu a koruny stromů. Na rizikové lokality nevysazovat náchylné odrůdy. (Ackermann, 2011) K omezení výskytu choroby většinou postačuje fungicidní ošetření proti ostatním chorobám. Fungicidy: Baycor 25 WP, Dithane DG Neotec, Syllit 65 WP, Talent (pro ošetření meruněk), Talent, Kumulus WG (pro ošetření broskvoní). (Ackermann, 2011)

22

3.1.11 Strupovitost hrušně Původce Venturia pirina Popis Příznaky hrušky strupovitosti jsou velmi podobné strupovitosti jabloně. (Travis, 1998) Parazit napadá listy, plody, květy a velmi často také letorosty. Především na spodní straně, ale i na horní straně čepelí listů vznikají sazovité hnědočerné až šedočerné, různě velké skvrny. Skvrny jsou obvykle tmavší, menší a ostřeji ohraničené než u strupovitosti jabloně. Obdobné skvrny vznikají i na květech a plodech. Silně postižené listy, květy a malé plody opadávají. U starších plodů dochází v důsledku lokálního poškození k deformacím a praskání. Následně jsou postižené plody napadány hnilobami. (Hluchý, 1997) Napadení na letorostech se projevuje nápadnou drsností a praskáním kůry. Náchylné odrůdy jsou např. tyto ‚Avranšská´, ‚Boscova lahvice‘, ‚Dielova‘ aj. (Ackermann, 2011) Vznik a vývoj choroby Patogen přezimuje na napadených opadaných listech a napadených větvích. V pletivu napadených listů se vyvíjejí a od počátku vegetace dozrávají plodnice s vřecky a askosporami. Na postižených větvích se vytvářejí na konidioforech konidie. Askospory a konidie jsou zdrojem primárních infekcí. K největšímu infekčnímu tlaku, z přezimujícího stádia, dochází od fáze růžového poupěte až do 2 týdnů po odkvětu. K šíření dochází za deštivého počasí (k infekci je nezbytné ovlhčení listů) a za vyšších teplot (optimum 18 až 22 °C). (Ackermann, 2011) Ochrana Základem ochrany je prevence, především výběr lokality, zajištění vzdušnosti porostu a koruny stromů a omezení výsadby náchylných odrůd. (Hluchý, 1997) Velký význam má i shrabání a spálení pokud možno všech listů před začátkem zimy, aby se takto odstranil hlavní zdroj nákazy. (Zacha, Vanek, Nováková, 1989) Ochrana chemická je stejná jako u Strupovitosti jabloní. (Blažek, 1998; Hluchý, 1997; Horák, 2003)

23

3.2 Fyziologické choroby Jsou to poruchy během vývinu a skladování plodů, které nejsou způsobeny patogeny ani mechanickým poraněním. Jsou většinou vyvolané půdními nebo povětrnostními vlivy. Do půdních vlivů se řadí nejčastěji nedostatek živin, nadbytek nebo nedostatek vláhy a jiné. Z povětrnostních vlivů poškozují rostliny zejména vysoké a nízké teploty, nevhodná vlhkost vzduchu, nepříznivé podmínky skladování a jiné. Fyziologické poruchy jsou dvojího typu, a to poruchy vznikající ve výsadbě (např. Fyziologická skvrnitost, Sklovitost, Rozpad odrůdy ‚Spartan‘ aj.) nebo poruchy vznikající až ve skladu (což jsou např. Hnědnutí dužniny z chladu, Jonathánová skvrnitost, Poškození vyvolaná koncentrací oxidu uhličitého, Poškození mrazem aj.). (Blažek, 1998; Hudec, 2007) 3.2.1 Fyziologická skvrnitost (Hořká skvrnitost; Hořká pihovitost) jablek Příčina choroby Vznik fyziologické skvrnitosti zaviňují poruchy ve fyziologických pochodech, které jsou způsobeny nesprávným poměrem draslíku, hořčíku a vápníku v plodech. Popis Není typickou skládkovou poruchou, řadí se mezi fyziologické choroby vznikající ve výsadbě. (Blažek, 1998) Fyziologická skvrnitost se projevuje již během zrání plodů a zejména potom po jejich uskladnění: na plodech jsou patrné slabě proláklé skvrny zbarvené tmavěji než okolní slupka; pod nimi bývají malé nebo větší zkorkovatělé zóny. Poškození často proniká hlouběji a tak se snadno zaměňuje s křenčením. Poškozená místa mívají hořkou chuť, a proto se tato choroba často nazývá „hořkou skvrnitostí“. Mezi křenčením a fyziologickou skvrnitostí jablek nebývá vždy zřetelná hranice a často se mohou vyskytnout obě choroby společně. Jejich příčiny jsou ovšem vždy různé. Při srovnání obsahu vápníku v dužnině celého plodu vykazují poškozená místa plodů nejmenší podíl. Velký vliv na stupeň onemocnění má také charakter odrůd. Některé odrůdy jsou na tuto chorobu velmi náchylné, a to ‚Dukát‘, ‚Coxova reneta‘, ‚James Grieve‘, ‚Parména zlatá zimní‘, ‚Lord Lambourne‘, ‚Kidd´s Orange‘, ‚Clivia‘ aj. Vliv na znik této choroby mají i podnože. Nebezpečí vzniku této choroby zvyšují rovněž vlhké, těžké a studené půdy. (Dvořák, 1987)

24

Vznik a vývoj choroby Ke vzniku choroby přispívá především přehnojení draslíkem a často také hořčíkem.

Nadbytek

draslíku,

hořčíku

vytěsňuje

vápník

z vazebných

míst

v plazmatických membránách plodů; množství vápníku v plodech klesá, a tak vznikají první předpoklady choroby. (Dvořák, 1987) Ochrana Výskytu fyziologické skvrnitosti ve výsadbách jabloní je třeba předcházet dodržováním správného poměru živin; zejména je nutno udržovat rovnováhu mezi draslíkem, vápníkem a hořčíkem. Pokud se již choroba vyskytuje, je nutné vždy omezit hnojení draslíkem a hořčíkem. Onemocnění můžeme také předejít omezením bujného růstu jemnějším řezem a zejména omezením dusíkatého hnojením. Zejména amoniakální dusík je nevhodný, neboť brzdí příjem vápníku kořeny. Je tomu tak proto, že okyseluje půdu a zvětšuje pohotové zásoby některých antagonistických iontů, což způsobuje další snížení příjmu vápníku. Preventivně hnojíme vápníkem, aby byla jistota, že jeho zásoba bude pro rostliny dostatečná. Hnojení vápenatými hnojivy však ještě nezaručuje úplné odstranění možnosti choroby, protože plody mohou přesto vápník postrádat. Nedostatek vápníku v plodech odstraníme postřikem solemi vápníku na vyvíjející se plody. Je nutné zdůraznit, že postřikem solemi vápníku neodstraňujeme příčiny fyziologické skvrnitosti, ale jen zmírňujeme následky nepříznivého stavu jenž vede ke vzniku choroby. Chorobě čelíme regulací výživy a úpravou agrotechniky. (Dvořák, 1987)

Obrázek 9 – Hořká skvrnitost na jablku (Hudec,Gutten, 2007)

25

Obrázek 10 – Detail hořké skvrnitosti na průřezu jablkem (Hudec, Gutten, 2007)

3.2.2 Sklovitost jablek Příčina choroby Komplex faktorů jako jsou: delší odklad sklizně po dosažení stromové zralosti, vysoký poměr listů k plodům, vysoké teploty ve dne a nízké v noci, příchod mrazivých dnů, malý obsah vápníku v plodech. (Blažek, 1998) Popis Porucha vzniká infiltrací vody do mezibuněčných prostor v dužnině. (Blažek, 1998) Na povrchu plodu se napadení projevuje tmavě zelenými skvrnami. Typické symptomy lze pozorovat až při přezrání jablka, ve formě ostrůvků sklovité, průzračné dužniny. Skvrny se objevují zpočátku kolem jádřince a později i pod slupkou a v celé dužnině plodu. Tyto sklovité skvrny jsou často vyplněné vodou, která při rozkrojení vytéká, dužina je tvrdší a plody jsou těžší. Sklovité plody se rychle kazí a nehodí se na další skladování. (Hudec, Gutten, 2007) Vznik a vývoj choroby První symptomy se objevují několik dnů až několik týdnů před sklizní. Porucha se vyvíjí pouze v době, kdy jsou plody na stromě, po sklizni se dále nerozšiřuje. (Blažek, 1998) Podstatou této fyziologické choroby je kromě vlivu ročníku i nevyrovnaná výživa, velké výkyvy nočních a denních teplot, pozdní sklizeň plodů, skladování ve vlhkých sklepech a skladech apod. Na chorobu jsou náchylné odrůdy ‚Clivia‘, ‚Starking‘, ‚Ontario‘, ‚Gloster‘, ‚Coxova reneta‘. (Hudec, Gutten, 2007)

26

Ochrana Ochranou je umístění plodů po sklizni na 5-6 dnů při vyšší teplotě 15-20°C a zajištění vyšší intenzity větrání. Pokud sklovitost zmizí úplně, je možno plody dále normálně skladovat s tím, že je nutno počítat s jejich kratší uchovatelností, jestli nezmizí je nutno ovoce co nejdříve vyskladnit. (Blažek, 1998) Preventivní ochranou je i předcházení choroby vyrovnanou výživou, včasnou sklizní, optimální závlahou, skladováním při optimálních podmínkách. (Hudec, Gutten, 2007) V sadech, kde se sklovitost vyskytuje pravidelně, je vhodná aplikace vápenatých solí poprvé 1,5 měsíce před sklizní, poslední pak dva týdny před sklizní. (Gudkovskij, 1984)

Obrázek 11 – Sklovitost jablek na průřezu plodu (Hudec, Gutten, 2007)

3.2.3 Rozpad odrůdy ‚Spartan‘ Příčina choroby Příčinou je především velmi malý obsah vápníku v plodech. Z toho důvodu je ochrana proti této poruše podobná jako hořké skvrnitosti. Popis Porucha se projevuje v druhé polovině skladovacího období měknutím a hnědnutím dužniny těsně pod slupkou. To se rozšiřuje stále hlouběji. Porucha je patrná zejména po vyskladnění, kdy se jablka záhy stávají neprodejná. Vyskytuje se pouze u odrůdy ‚Spartan‘ a liší se od klasického vnitřního rozpadu plodů. 27

Ochrana Postřiky vápenatými solemi v období července a srpna je možno nahradit namáčením plodu před skladováním do 4 % roztoku chloridu vápenatého. Do tohoto roztoku se ponořují celé bedny, které se po odkapání přebytku jíchy umístí do skladovacích boxů, v nichž se po určitou dobu udržuje nižší vlhkost (80 – 85 %), aby plody oschly. (Blažek, 1998)

3.2.4 Hnědnutí dužniny z chladu (Chladový rozklad) Příčina choroby Skladování plodů při nízkých teplotách hraničících s bodem mrazu. Popis Choroba se projevuje u některých citlivých odrůd jablek (‚Jonathan‘, ‚Wealthy‘, ‚Golden delicious‘, ‚Banánové zimní‘) skladovaných v chlazených skladech. Na slupce se objevují světle hnědé široké pruhy rovníkové části plodů, které se ostře ohraničují od okolního zdravého pletiva. Hnědnutí se zastavuje v hloubce 2-5 mm. Pletivo zde měkne. První skvrny se objevují na plodech koncem října a v listopadu. Postižená místa plodů jsou snadno napadávána parazitickými houbami, takže se plody rychle kazí. Vznik a vývoj Porucha vzniká vlivem abnormálních podmínek dýchání v plodech sklizených v pokročilém období zralosti a dále skladovaných při nízkých teplotách hraničících s bodem mrazu. Projevuje se více, jestliže se oddaluje uskladnění plodů po sklizni. Nevyskytuje se na plodech skladovaných při teplotách nad 3°C. U rizikových partií náchylných odrůd se doporučuje jako ochrana umístit ovoce ihned po sklizni do chladírny a udržovat zde v prvních 8 týdnech teplotu 2 – 3 °C a teprve po tomto období ji snižovat. (Blažek, 1998) Ochrana Je nutné dodržovat skladovací teplotu a věnovat zvláštní pozornost teplotě, koncentraci CO2 a O2 při skladování v regulované atmosféře. (Gudkovskij, 1984) 28

3.2.5 Hnědnutí jádřince Příčina choroby Skladování plodů při nízkých teplotách hraničících s bodem mrazu. (Blažek, 1998) Popis Při napadení touto chorobou nejprve hnědne jádřinec a pouze někdy i část dužniny. Mezi zdravou a napadenou částí není ostrá hranice. Hnědnutí jádřince bývá často zaměňováno s chorobou vyvolanou příliš vysokou koncentrací oxidu uhličitého. Poškození kysličníkem uhličitým se projevuje výrazněji, barva poškozených tkání je tmavší a vyskytují se v nich dutiny. Hnědnutím jádřince jsou poškozovány odrůdy ‚Rumjanka almaatiskaja‘, ‚Mac Intosh aj. ‚ (Gudkovskij, 1984) Vznik a vývoj Hnědnutí jádřince patří do skupiny chorob vznikajících při skladování za nízkých teplot. Ochrana Způsoby ochrany jsou stejné jako u chladového hnědnutí dužniny. (Gudkovskij, 1984)

3.2.6 Hnědnutí slupky (Spála; popálení; scald) Příčina choroby Příčinou choroby je nahromadění některých aromatických látek pod kutikulou (často vlivem jejich vysoké koncentrace v atmosféře skladu). Popis Projevuje se u jablek a hrušek povrchovým hnědnutím slupky, aniž by byla zasažena dužnina. Užitná hodnota napadených plodů sice není výrazně ovlivněna, avšak jejich vzhledová kvalita je pro spotřebitele nepřijatelná. V praxi se rozlišují dva druhy skládkového hnědnutí slupky: vlastní skládkové (předčasné) hnědnutí slupky a hnědnutí slupky spojené s přezráváním plodů. (Blažek, 1998) 29

Vznik a vývoj choroby Hnědnutí slupky spojené s přezráváním plodů se projevuje na plodech příliš dlouho skladovaných v nevhodných (vyšších) teplotách. Na rozdíl od vlastního (předčasného) hnědnutí slupky se porucha postupně rozšiřuje do dužniny a často je spojena s vnitřním hnědnutím dužniny plodů. Skvrny na rozdíl od předčasného hnědnutí se nejdříve objevují na osluněné straně plodů. Předčasné skládkové hnědnutí slupky se naopak projevuje u jablek a hrušek dlouhodobě skladovaných, často ještě dříve, než dosáhly konzumní zralosti. Ve skladě je patrné nejdříve za 6-12 týdnů po uskladnění. Nejsilněji se projeví za 2-3 dny po přenesení plodů ze skladu do pokojové teploty. Slupka se zbarvuje světle hnědě, přičemž postižená místa jsou mírně vkleslá. Hnědnutí zasahuje jen slupku a několik vrstev podpovrchových buněk. Jinak si dužnina zachovává svou tuhost a zůstává zdravá. Ochrana Ochranou proti této poruše je především volba sklizňových termínů ve správné zralosti, okamžité uskladnění a zchlazení na optimální skladovací teplotu. Ve skladech s řízenou atmosférou se doporučuje zachycovat toxické prchavé látky zvláštními filtry k čištění vzduchu. (Blažek, 1998) Skladovatelsky významným opatřením nezbytným pro minimalizaci spály, je omezení vlivu ethylenu ve vnější atmosféře chladírenské komory. (Goliáš, 2009)

3.2.7 Chladová nekróza (Chladové hnědnutí slupky) Příčina choroby Choroba vzniká pouze při nízkých skladovacích teplotách. Popis Na povrchu plodů se choroba projevuje ve formě prohloubených nepravidelných skvrn nebo čočkovitého hnědnutí tkáně, zpravidla omezena do rovníkové části jablka. Onemocnění napadá kutikulu, epidermis a tkáně pod nimi do hloubky 2 až 3 mm. 30

Dužnina je také napadána, někdy i do hloubky, pletivo je zpočátku světle hnědé, měkké, houbovité a vlhké, později se malé rány mohou vysušovat. Chorobná tkáň je od zdravé ostře ohraničena, později jsou napadená místa sekundárně infikovaná houbou Cladosporium macrocarpum, Cladosporium herbarum a Alternaria alternata. Stupeň poškození chladovou nekrózou závisí na podmínkách pěstování, fyziologickém stavu plodů, teplotě a délce skladování. Náchylné jsou odrůdy ´Jonathan´, ´Golden Delicious´, ´Red Delicious´. Hrušky jsou zřídka napadány. Chladová nekróza je naprosto rozdílná od skládkového hnědnutí slupky. (Gudkovskij, 1984; Schwarzová, 2007) Vznik a vývoj Chladová nekróza nastane, pokud jsou citlivé odrůdy uloženy o teplotě nižší než 2,2°C. Vyvíjí se rychle v období od poloviny listopadu do konce prosince, ale zastaví vývoj, pokud je ovoce odstraněno z chladírny. Opožděné zchlazení urychluje zrání, proto podporuje vývoj chladové nekrózy. (Gudkovskij, 1984; Schwarzová, 2007) Ochrana K zamezení výskytu této choroby je nutno udržovat teplotu na 3 až 4°C. Nejúčinnějšími opatřeními proti výskytu této choroby je sklizeň před přechodnou fází zralosti, rychlé zchlazení a skladování v řízené atmosféře. (Gudkovskij, 1984; Schwarzová, 2007)

3.2.8 Jonathánová skvrnitost Příčina choroby komplex faktorů a odrůdová náchylnost (Hudec, Gutten, 2007) Popis Na povrchu plodu se vytváří malé, tmavě fialové skvrny o velikosti 1 – 3 mm. Skvrny jsou nejdříve ploché, později mírně vpadnuté. Dužnina skvrny s pokožkou tmavne a získává až houbovou konzistenci, v souvislosti s vysycháním buněk. Skvrny se vyskytují nejčastěji na červeně zbarvené části plodu a postupně se mohou zvětšovat. 31

Vznik a vývoj choroby V podstatě jde o chorobu, která nejvíce postihuje odrůdu jablek Jonathan, což se odráží i v názvu choroby. Projevuje se především ve skladech, při vyšší teplotě, ale může se vyskytnout ještě na stromu, pokud nejsou jablka sklizena ve správném termínu. Symptomy se totiž vyskytují nejvíce na velkých, zralých až přezrálých plodech, které byly sklizeny pozdě. Chorobu mohou vyvolávat i vysoké dávky dusíkatých hnojiv, pozdní závlaha (zejména po suchém létu), nesprávné ochlazování plodů a vysoká teplota během skladování. Plody sklizené ve správném termínu a rychle ochlazené bývají skvrnitostí postiženy v menší míře. (Hudec, Gutten, 2007) Ochrana Preventivní ochrana spočívá ve správném termínu sklizně, nepřehnojování dusíkatými hnojivy a v pravidelné a optimální závlaze. Při uskladnění je potřeba plody dostatečně rychle ochladit a skladovat v optimálních podmínkách. (Hudec, Gutten, 2007)

Obrázek 12 – Symptomy Jonathánové skvrnitosti (Hudec, Gutten, 2007)

3.2.9 Křenčení (Hnědá, hořká skvrnitost dužniny; Korkovatění) Příčina choroby Původcem této fyziologické choroby je nedostatek bóru a celková nevyváženost výživy.

32

Popis Projevuje se deformovaným povrchem a tvorbou korku v dužnině. Zkorkovatěná hnědá místa jsou zpravidla lemovaná vrstvou zelených buněk. Pletivo pod skvrnou je suché, odumřené. Symptomy na povrchu plodů někdy nejsou pozorovatelné, pouze na jejich průřezu. Vyskytuje se především na náchylných odrůdách (Jonathan, Boskoopské, Ontario, Zvonkové, Reneta aj.), v teplých letech a na vápenatých půdách nadměrně hnojených dusíkem a draslíkem. (Hudec, Gutten, 2007) Vznik a vývoj choroby Projev nedostatku boru na plodech je velmi variabilní a mění se zejména podle časnosti výskytu během vegetace. Projevuje se jako zevní, vnitřní, nebo difusní korkovatění. Zevní korkovatění se projevuje na mladých plodech již koncem června. Na slupce vznikají nepravidelné, hnědé korkovité skvrny, plody se deformují, praskají a opadávají, nebo usychají na větvích. Vnitřní korkovatění se projevuje na větších plodech od konce července. V dužnině vznikají tmavé, různě velké korkovité ostrůvky. Zkorkovatělá pletiva nerostu, dochází k deformacím plodů. Difusní korkovatění se projevuje až v období těsně před sklizní. V dužnině se vytvářejí drobné ostrůvky tmavě zbarveného pletiva, které jsou rozsety v celém profilu dužniny. (Hluchý, 1997) Ochrana Preventivní ochrana spočívá ve správném hnojení stromů hnojivy s obsahem boru (zejména před výsadbou). Hnojiva je potřeba aplikovat včas na jaře, s následným zapravením do půdy. Na vápenatých – alkalických půdách se kvůli antagonizmu boru s vápníkem aplikace hnojiva do půdy nedoporučuje, účinnější je postřik na list (200 g kyseliny borité na 100 l vody). (Hudec, Gutten, 2007)

Obrázek 13 – Deficit bóru na jabloni (Hudec, Gutten, 2007) 33

3.2.10 Poškození mrazem Příčina choroby Důsledky teplot, v nichž mrznou tkáňové roztoky, jsou podobné účinkům chladu. Projevuje se u jablek i hrušek. Popis Namrzlé plody mají nepravidelný tvar, následkem rozrušení tkání ztrácejí svůj normální vzhled, tvar a chuť. Rozřízneme-li zmrzlý plod, na povrchu jsou viditelná nepravidelná průsvitná, téměř sklovitá místa. Poškozené cévní svazky jsou obvykle tmavé. Při silném a dlouhodobém zmrznutí může plod úplně ztmavnout. Plody mírně zasažené těmito teplotami po krátkou dobu mohou být moučnatější konzistence, aniž se dostaví barevné změny. (Schwarzová, 2007) Vznik a vývoj choroby Ke zmrznutí jablek a hrušek může při skladování dojít, klesne-li na určitou dobu teplota pod bod mrznutí plodů. Tato teplota závisí na odrůdě ovoce, podmínkách pěstování a na fyziologickém stavu plodů. Pohybuje se od -1,6°C do -2,2°C. Při částečném poškození mrazem zmrzne nejprve část volné buněčné vody, ale buňky neodumírají. Při dalším zmrznutí se voda přeměňuje v led, po rozmrznutí už buňky nejsou schopny obnovit svoje životní pochody. Zralá jablka mohou být zraněna, pokud teploty klesají pod bod mrazu plodů v sadě, během transportu nebo při vyskladnění, kde nelze udržet potřebnou teplotu. Poškození může nastat, kolísáním teplot, délkou zmrazení a podmínkami při kterých byly plody rozmrazovány. (Gudkovskij, 1984) Ochrana Abychom předešli nežádoucím změnám po namrznutí, necháme plody rozmrzat postupně při teplotě 2°C a normální vlhkosti vzduchu. Aby plody nezmrzly, je nutno teplotu ve skladech udržovat na úrovni doporučené pro jednotlivé druhy a odrůdy. (Gudkovskij, 1984)

34

3.2.11 Poškození vyvolaná koncentrací oxidu uhličitého (CO2) Příčina choroby Poškození oxidem uhličitým se může vyskytovat na ovoci, které je skladováno v kontrolované atmosféře. Zranění oxidu uhličitého je spojováno s nízkým obsahem kyslíku, nezralostí, rychlým ustavením oxidu uhličitého před zchlazením a vlhkostí na slupce ovoce. (Schwarzová, 2007) Popis Tato porucha jádrového ovoce se projevuje zpočátku nepravidelně rozmístěnými oranžově hnědými skvrnami nebo souvislými pásy s gumovitou strukturou ve středních částech dužniny plodu a postupně se šíří k jádřinci. Poškozená dužnina časem tmavne, vysychá a někdy se v ní objevují korkovité dutinky. (Blažek, 1998) Poškození může zachvátit celý objem plodu, nepoškozená zůstává pouze vrstva dužniny (1-2 cm) pod slupkou. (Gudkovskij, 1984) Citlivé jsou odrůdy jablek ´Coxova reneta´, ´Boskoopské červené´ a hruška ´Konference´. (Schwarzová, 2007) Vznik a vývoj Porucha signalizuje nevhodné složení atmosféry ve skladu. Je způsobená nadměrnou koncentrací oxidu uhličitého. (Blažek, 1998) Citlivost na vnitřní zranění oxidem uhličitým se zvyšuje s dozráváním a velikostí ovoce, opožděným zchlazením, nízkou skladovací teplotou a minimem kyslíku. (Schwarzová, 2007) Ochrana U citlivých odrůd by neměla koncentrace oxidu uhličitého překročit 2% a u ostatních odrůd 5-8%. (Blažek, 1998)

35

3.2.12 Poškození vzniklá následkem nedostatku kyslíku Příčina choroby Nedostatek kyslíku v atmosféře skladovacích prostor. Popis Na nízkou koncentraci kyslíku reagují plody různě. Obvykle se na nich tvoří propadlé hnědé skvrny nebo nachové mokré skvrny připomínající chladovou nekrózu. Někdy plody značně změknou nebo popraskají. (Gudkovskij, 1984) Vznik a vývoj Jestliže koncentrace kyslíku poklesne pod kritickou úroveň na delší dobu, vlivem anaerobního dýchání dojde v plodech k nahromadění přebytečného alkoholu a k změknutí. (Gudkovskij, 1984) Přebytečný alkohol zhoršuje chuť ovoce. (Blažek, 1998) Ochrana Při totálním nedostatku kyslíku se plody stávají nepoživatelnými během 5-10 dnů. Jablka zchlazená ihned po sklizni lépe snášejí nízkou koncentraci kyslíku bez podstatné produkce alkoholu. Jablka s menším obsahem alkoholu lze zachránit uložením v dobře větraných prostorách skladu při 10-15 °C. Obsah alkoholu se postupně sníží a plody jsou opět schopné konzumu. Pro zajištění normálního dýchání jablek je třeba, aby bylo při teplotě +3,5°C v atmosféře skladu minimálně 1,8-2,5 % kyslíku. (Blažek, 1998) 3.2.13 Rozklad dužniny následkem stárnutí Příčina choroby Nesprávný obsah vápníku a fosforu v plodech a nevhodné skladovací podmínky. Popis Při napadení touto chorobou ztrácí dužnina svou normální konzistenci, stává se suchou a moučnatou. Napadené plody jsou značně lehčí než plody zdravé a snadno se promáčknou. Dužnina je suchá, bez vůně a chuti. Plody často napříč nebo po obvodu praskají. Rozpraskání plody se zvláště vyskytuje při vysoké vlhkosti. 36

Vznik a vývoj Rozpraskání plodů se často vyskytuje při vysoké vlhkosti. Náchylnost k rozpadu dužniny je nepřímo úměrná obsahu vápníku a fosforu v plodech. Při nízkém obsahu vápníku v plodech začíná proces stárnutí a rozkladu tkání dříve a probíhá intenzivněji. Nejvíce jsou postiženy plody pozdě sklizené, velké, z mladých a málo rosících stromů. Stupeň napadení zvyšují rovnoměrné zásobování vodou a živinami, nadměrná zálivka před sklizní a vysoké teploty při skladování. Ochrana Účinné je pro dlouhodobé skladování vybírat partie plodů s vysokým obsahem vápníku, sklizených v optimálním stupni zralosti, důsledně dodržovat nejvhodnější skladovací podmínky a nepřekračovat doporučenou dobu skladování.

37

4 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ CHOROBY A VADY, MOŽNÁ OCHRANA PROTI NIM Mnoho chorob a škůdců značně snižují sklizeň plodů nebo ji úplně znehodnocují. Jednou z nejzávažnějších je Strupovitost, a to z toho důvodu, že strupovité popraskané skvrny bývají vstupní branou pro další houby, které působí hnilobu plodů. Nejčastějšími původci hnilob jsou: Penicillium expansum LINK., Botrytis cinerea PERS., Monilia fructigena PERS. aj. Jako další uvedená choroba je Moniliová hniloba, která patří mezi nejčastěji se vyskytující skládkové choroby. Jak bylo uvedeno výše, infikuje plody přes různá poranění slupky způsobené poškozením mechanickým, od hmyzu, ptactva apod. (Blažek, 1998; Gudkovskij, 1984)

4.1 Strupovitost jabloně Slovenský název: Chrastavitosť jabĺk Anglický název: Apple scab Původce Venturia iaequalis – Strupatka jabloňová (houba) Vědecká synonyma Cladosporium dendriticum Wallr. Endostigme inaequalis (Cooke) Syd. Fusicladium dendriticum (Wallr.) Fuckel Fusicladium pomi (Fr.) Lind Passalora dendritica (Wallr.) Sacc. Sphaerella inaequalis Cooke Spilocaea pomi Fr. Spilosticta inaequalis (Cooke) Petr. Další názvy = fusikladium jabloňové = strupovitost jabloně (Zicha, 2011)

38

Popis První symptomy se tvoří na listech v podobě relativně nenápadných tmavých skvrn se síťovitou strukturou, které se často přehlédnou. Postupně na skvrnách objeví sametově hnědý povlak, dobře viditelný při šikmém pohledu na list proti světlu. Zdravé pletivo je lesklé a odráží světlo, na rozdíl od povlaku, od kterého se světlo neodráží. Napadené listy postupně hnědnou, usychají a předčasně opadávají. Na plodech se od začátku června objevují malé, tmavě zbarvené skvrny. V důsledku nerovnoměrného růstu dochází v místě skvrn k deformacím a praskání plodů. Pozdní infekce plodů se na konci vegetace projevují malými hnědými skvrnkami, které znehodnocují zejména vzhled jablek, plody se při těchto infekcích nedeformují.. Vznik a vývoj choroby Chorobu způsobuje houba, která přezimuje v opadaném listí a během vegetace se šíří za vlhkého a deštivého počasí. První vlna masivních infekcí bývá od května do konce června a druhá vlna nastává zpravidla ke konci léta, při častějších srážkách. Spolu s moniliózou patří strupovitost k nejdůležitějším chorobám jabloně, zejména u náchylných odrůd (např. Golden Delicious). Nejškodlivější jsou ranné infekce vyvolávající deformace plodů, pozdní infekce jsou spíše vadou na kráse plodů. Napadené plody nejsou pro člověka škodlivé. Možnosti záměny s jinými chorobami Strupovitost by se kvůli typickým symptomům neměla zaměnit s jinými chorobami. (Hudec, Gutten, 2007) Ochrana Odstraňování opadených listů na podzim patří k poměrně účinným preventivním opatřením. Pozdější infekce však závisí pouze na počasí (choroba se šíří na velké vzdálenosti), proto odstranění listí nemůže problém strupovitosti vyřešit úplně. Velmi vhodnou a účinnou metodou prevence je výsadba nebo přeroubování na rezistentní (odolné) odrůdy. Účinná chemická ochrana se musí vykonávat systematicky, s ohledem na průběh počasí. S postřiky se začíná už při rašení – ve fázi tzv. myšího ouška, před a po kvetení, později v 5-14 denních intervalech až do sklizně, podle průběhu počasí a typu přípravku. V závěru vegetace je třeba poslední aplikaci načasovat tak, aby do sklizně 39

uplynula ochranná lhůta přípravku. Základním předpokladem je důkladné ošetření a smáčení povrchu listů a plodů z každé strany. (Hudec, Gutten, 2007) Fungicidy: Baycor 25 WP, Chorus 75 WG, Clarinet 20 SC, Discus, Dithane M 45, Merpan 80 WG, Talent, Zato 50 WG aj. (Hrudová, 2009)

4.2 Moniliová hniloba Slovenský název: Monilia malvicová Anglický název: Brown rot of fruit Původce Monilinia fructigena – Hlízenka ovocná (houba), konidiové stadium Monilia fructigena Vědecká synonyma Monilia fructigena Schumach. Sclerotinia fructigena (J. Schröt.) Norton Stromatinia fructigena (J. Schröt.) Boud.

Další názvy = černá moniliová hniloba = hlízenka malvicová = hnědá moniliová hniloba = moniliová hniloba jádrovin (Zicha, 2005)

Popis Monilióza postihuje především zralé hrušky a jablka. Na napadených plodech se tvoří velké hnědé skvrny, dužnina plodu hnědne a postupně podléhá hnilobě celý plod (tzv. hnědá forma). Později se na povrchu hnijícího pletiva objevují krémově zbarvené drobné „polštářky“, které jsou obvykle upořádány v soustředných kružnicích. Napadené plody opadávají nebo zůstávají viset na stromě a mumifikují (scvrkávají se a vysychají). Rozvoj hniloby pokračuje i ve skladech, kde za nepřístupu světla vzniká tzv. 40

černá forma moniliové hniloby. Shnilá jablka jsou černá, lesklá a kožovitá. Na povrchu pokožky se na rozdíl od hnědé formy nevytváří žádné útvary. (Hudec, Gutten, 2007) Hnědá hniloba v blízkosti poškození plodu např. od Obaleče jablečného. Později se na napadené části vytvářejí bělavé nebo béžové koncentrické kruhy kupek konidioforů. Nakonec plod sesychá– tzv. mumifikace. Za přístupu světla při skladování napadené plody zčernají (melanismus) a kruhy konidioforů se nevytvářejí. (Kazda, 2001) Vznik a vývoj choroby Monilióza je nejbezpečnější chorobou jablek na stromech i ve skladech. Nejčastěji napadá plody v místě mechanického poškození nebo poškození hmyzem (např. Obalečem). Přezimuje v mumifikovaných plodech nebo v napadených orgánech rostliny. Během vegetace se choroba rozšiřuje za deštivého a vlhkého počasí.(Hudec, Gutten, 2007) Možnosti záměny s jinými chorobami Monilióza se teoreticky může zaměnit s více chorobami plodů (zejména s hořkou hnilobou jablek), od kterých se odlišuje tvorbou krémových „polštářků“, případně černou barvou pokožky plodu při skladové formě hniloby. (Hudec, Gutten, 2007) Ochrana Z preventivních opatření je potřeba během celého roku odstraňovat napadené a mumifikované plody ze stromů, zabránit poškození plodů škůdci (biologická nebo chemická ochrana proti obaleči), jablka a hrušky sklízet opatrně a vyvarovat se jakéhokoliv poškození slupky. Před uskladněním je potřeba vytřídit a odstranit nemocné a podezřelé plody. Ve skladech a sklepech je nutno zabránit vysoké vlhkosti a ovlhčení, příp. kondenzaci vody na plodech. Během celého období skladování je nutné hnijící plody pravidelně odstraňovat, aby se hniloba nešířila na sousední plody. (Hudec, Gutten, 2007) Tabulka 3 - Přehled škůdců a ochranných přípravků proti nim – Fungicidy (Hrudová, 2009) Plodina Škodlivý činitel Přípravek Účinná látka Ochranná lhůta (dny) Meruňka monilióza Baycor 25 WP Bitertanol 35 Teldor Fenhexamid 3 Třešeň, višeň moniliová hniloba Teldor 500 SC Fenhexamid 3

41

5 HYGIENA OVOCNÁŘSKÝCH SKLADŮ Podmínka úspěšného skladování ovoce spočívá v preventivní ochraně před chorobami a škůdci. Chemické dezinfekční prostředky mají být co nejúčinnější a nemají zanechávat škodlivá rezidua ani poškozovat vůni a chuť skladovaného ovoce. (Dudáš, 1981) Sanitace je rozhodující pro kontrolu bakterií a hub ve skladech. Proto se čištění a dezinfekce všech částí skladu provádí každou sezónu. Mezi čištěné části patří: 1) podlahy, stěny, stropy, dveře a nosné trámy, 2) komponenty chladicího systému, 3) elektrické vodiče a svítidla a 4) vzdušné a vodní potrubí, roury, kanály, rošty a kanalizace. (DEELL, 2011) Ve skladovacích prostorách se provádí Dezinfekce, Dezinsekce, Deratizace.

5.1 Dezinfekce Chemická

dezinfekce

je

zneškodňování

(ničení,

inaktivace,

odstranění)

choroboplodných, nebo jinak škodlivých mikroorganismů ve vnějším prostředí za použití chemických prostředků. Dezinfekci rozdělujeme na ochrannou a ohniskovou. Ochranná dezinfekce se provádí bez vztahu ke konkrétnímu ohnisku nákazy, tedy i v době, kdy se infekční onemocnění nevyskytuje. Je namířena proti možným cestám šíření nákazy a provádí se průběžně jako součást komplexních hygienických opatření. Cílem ochranné dezinfekce je udržování prostředí v požadovaném hygienickém stavu, předcházení vzniku onemocnění a projevům „únavy“ daného prostředí. Používané technologie: 

mokrá cesta (postřik) – vysokotlakými postřikovači MARUYAMA



suchá cesta (termomechanický aerosol) – aplikátory aerosolu IGEBA, PULSFOG

Používané přípravky: 

Postřiky – Virkon S, Virocid, Chloramin B, Divoquat forte, Depros FF, Sekyro D forte, Bioclean



Aerosoly – CID 20, Depros FF, Divosan fog forte, Kick-Start

(Kopr, 2012)

42

5.2 Dezinsekce Dezinsekce je obor, který se zabývá metodami a prostředky hubení hmyzu a ostatních členovců, především jde o synantropní druhy žijící v blízkosti člověka. Jsou to např. švábi, rusi, mravenci, zavíječi, mouchy, vosy atd. Samotná dezinsekce se provádí různými technologiemi: postřikem, aerosolem (studený nebo teplý), poprašem, plynováním (napadených zásob, prostorů i celých objektů) a v rámci integrované ochrany před škůdci zahrnuje tyto úkony: 

pravidelné kontroly výskytu lezoucího a létajícího hmyzu



monitoring výskytu lezoucího a létajícího hmyzu na lepových feromonových lapačích



monitoring a kontrola výskytu létajícího hmyzu (zavíječi) na závěsných feromonových lapačích FUNEL Trap



lokální či plošné postřiky vnitřních či venkovních ploch proti lezoucímu a létajícímu hmyzu (proti skladištním broukům, rusům, švábům, zavíječům atd.) reziduálními insekticidy a mikroenkapsulovanými preparáty



preventivní ošetření insekticidními požerovými nástrahami (gely)



aplikace aerosolů při akutním výskytu létajícího hmyzu (zavíječi)



dodávka dýmovnic Coopex, Schwabex-Fog při akutním výskytu létajícího hmyzu (zavíječi)



fumigace (plynování) prostorů či zásob fosforovodíkem, nebo kyanovodíkem



operativní nasazení aplikátoru nástrahy na mouchy, lapačů na octomilky a pasti na vosy (dle potřeby)



kontrola a čištění elektrických lapačů hmyzu, odběr hmyzu, jeho analýza



vystavení protokolu o provedení úkonů dezinsekce a jeho zasílání a archivace ve firemní složce DDD



pravidelné vyhodnocení monitoringu a evidence výskytu škůdců v tabulkách kontrol



aktualizace agendy dle platné legislativy – složka DDD vedená na úseku řízení jakosti (protokoly, bezpečnostní listy, povolení, osvědčení k činnosti, pojištění, zdravotní karty, tabulky monitoringu výskytu, atd.)



pravidelný pohovor se zákazníkem, poradenství a řešení podnětů v rámci DDD a preventivní ochrany před škůdci

43

Nejvýznamnější škodliví roztoči a hmyz: Rybenky, cvrčci, švábovití (švábi a rusi), pisivky, mouchy, mravenci rodu Lasius, mravenec faraón. Čmelík kuří, roztoč prachový, klíšťata, vši, štěnice postelní, komáři, blechy, vosy, sršni.

Skladištní škůdci: Roztoči, zavíječi, octomilky, brouci (pilous, lesák, potemník, zrnokaz, červotoč spížní, červotoč tabákový, moli).

Příklady využití dezinsekce: 

integrovaná ochrana před škůdci, ale i jednorázové zásahy ve výrobních a skladovacích potravinářských objektech (mlýny, pekárny, výrobny krmných směsí,

sladovny,

cukrárny,

pivovary),

prodejnách

a

supermarketech,

restauracích a jiných potravinářských provozech v rámci systému HACCP 

předžňová ošetření zemědělských hal proti skladištním škůdcům před naskladněním surovin (dlouholetá praxe v rámci ZZN)



instalace a servis světelných lepících pastí na létající hmyz především v potravinářských provozech

Používané přípravky: Actellic 50EC, Alfacrone WP, Aqua Reslin super, Barricade,Schwabex fog a gel, Crackdown rapide, Coopex – dýmovnice, Diacap 300 CS, Empire, Ficam plus, K-obiol EC, K-othrine, Master 25, Reslin 25 SE, Ultimate EC, Responsar, Kontakt, Total a jiné… Pro plynování (fumigaci) napadených zásob a prostorů: fosforovodík (PH3), kyanovodík (HCN). Řada těchto přípravků se dá vhodně kombinovat, čímž se výrazně zvyšuje účinnost na škůdce, používání přípravků je třeba neustále obměňovat, aby se zamezilo vzniku rezistence hmyzu vůči insekticidům. (Kopr, 2012)

44

5.3 Deratizace Ochranná deratizace je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a chovných zvířat, životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými hlodavci ve stavbách a jejich bezprostředním okolí, zavedením souboru opatření, která směřují k jejich hubení nebo omezení jejich výskytu. Provádíme především návrh a zavedení bariérové ochrany objektů, jejíž součástí jsou zejména opatření využívající chemických metod hubení hlodavců, hlavně pomocí rodenticidních nástrah dnes již třetí generace. Součástí naší servisní činnosti, jakožto integrované ochrany před škůdci je:  základní rozmístění deratizačních nástrah v uzamykatelných deratizačních staničkách, nebo jednodušších plastových jedovničkách dle deratizačního schématu a systému HACCP  výstražné označení a očíslování stanovišť s deratizační nástrahou (výstražné samolepky) a jejich umístění po obvodu a uvnitř výrobních a skladovacích prostor objednatele  operativní rozmístnění živolovných odchytových pastí uvnitř výrobních a skladovacích prostor (dle potřeby)  pravidelné kontroly deratizace dle deratizačního harmonogramu (měsíčně, čtvrtletně, pololetně)  v rámci plošné deratizace či kontrol deratizace, provádění sběru starých nástrah a nalezených hlodavců a jejich likvidace mimo objekty objednatele  průzkum venkovních ploch v bezprostředním okolí objektu a provádění externí deratizace uložením nebo rozsypem do nor  zpracování půdorysného DDD schéma objektu se zakreslením a označením deratizačních staniček, monitorovacích míst a dalších DDD aplikačních a monitorovacích prvků  vystavení protokolu o provedení úkonů deratizace, jeho zasílání a archivace  pravidelné vyhodnocení monitoringu a evidence výskytu škůdců v tabulkách kontrol  aktualizace agendy dle platné legislativy – složka DDD vedená na úseku řízení jakosti (protokoly, bezpečnostní listy, povolení, osvědčení k činnosti, pojištění, zdravotní karty, tabulky monitoringu výskytu, atd.) 45

 pravidelný pohovor se zákazníkem, poradenství a řešení podnětů v rámci DDD a preventivní ochrany před škůdci Používané přípravky: 

granulované – Norat G, Baraki G, Storm G, Ratox, Tarin G



zrno – Baraki Z



nástrahy pevné – Baraki B (bloky), Storm WBB bloky, Bromadiolone pasta 0,005%



nástrahy do vlhka – Norat H

K těmto přípravkům lze dle potřeby přimíchat různé atraktanty (např. cukr, masokostní nebo rybí moučku, ryby aj.) (Kopr, 2012)

46

6

NÁVRH OPTIMÁLNÍHO HYGIENICKÉHO OPATŘENÍ PRO SKLADOVÁNÍ VYBRANÉHO DRUHU OVOCE Jako skladovaný druh ovoce jsem vybrala jablka. Návrh se bude týkat dvou typů

skladování jablek, prvním je chladírenské skladování a druhým je skladování jablek v řízené atmosféře.

6.1 Příprava skladu před sklizňovou sezónou Ve skladu se provede kontrola všech zařízení, kontrola izolační schopnosti a plynotěsnosti komor a opravy zjištěných závad. Na závěr se provedou hygienická a sanitační opatření.

6.1.1 Úklid a běžná ochranná dezinfekce Provede se úklid všech pracovišť, prostor, strojního vybavení a dopravních prostředků za použití mycích, případně desinfekčních prostředků. Smí být použito jen přípravků schválených pro potravinářské účely a to v nezbytné koncentraci a za podmínek stanovených výrobcem. Po vyčištění skladu mycími prostředky, se provede vypláchnutí skladu. Použití některých dezinfekčních prostředků může mít za následek nepříjemné chutě ovoce po ukončení skladování. Kromě toho může dlouhodobě působící účinek některých dezinfekčních prostředků způsobit korozi materiálu ve skladu a na vybavení. Proto je správné vyplachování nezbytné. Důkladný oplach zahrnuje všechny povrchy ošetřené dezinfekčními prostředky, počínaje v nejvyšších částech skladu tak, aby zbytky stékali na podlahu. Každá stagnující voda musí být odstraněna a je nezbytné používat vodu pitné kvality tak, aby se sklad znovu nezkontaminoval. Následuje sušení větráním, jehož cílem je odstranění vlhkosti, která poskytuje ideální podmínky pro rozvoj skladových chorob. Pokud použitý dezinfekční prostředek nevyžaduje oplachování, provádí se sušeni již po dezinfekci.

47

6.1.2 Speciální ochranná desinfekce, dezinsekce, deratizace (dále jen DDD) Tyto úkony jsou zásadně prováděny pouze smluvními osobami, nebo firmami odborně způsobilými pro tuto činnost. O provedení DDD jsou na provozovně vedeny záznamy ve vázaném sešitu s uvedením: data, druhu úkonu, použitých prostředcích, počtu návnad, názvu a IČO provádějícího subjektu. Místa, kde byly návnady položeny jsou viditelně označena pořadovým číslem.

6.2 Podmínky pro sklizeň a skladování 6.2.1 Sklizeň Pro stanovení optimální zralosti pro sklizeň jablek použijeme tyto kritéria: snadnost česání (plody se sklízejí ručně v době, kdy je lze snadno oddělit od stopky, toto kriterium však není objektivní); obsah škrobu; změna barvy slupky, která se posuzuje podle standardních tabulek; stáří plodů, vyjádřené počtem dní od plného květu do sklizně; pevnost dužniny aj. Jelikož každá pěstební oblast má své specifické podmínky pěstování, určí si kritéria stanovení zralosti plodů pěstitel v dané oblasti podle svých zkušeností.

48

Tabulka 4 - Obsah etylénu v plodech jako vodítko pro určování doby sklizně a délky skladování (podle Dilleye, 1981) (Blažek, 1998) Počet plodů

Obsah etylénu

Optimální doporučení

(mg.kg-1) 10 z 10

méně než 0,1 sklizeň je možno ještě odložit pro zlepšení vybarvení a kvality plodu

3 z 10

0,1 – 0,5

plody jsou vhodné pro dlouhodobé skladování v podmínkách řízené atmosféry (ošetření vysokou koncentrací CO2 je velmi účinné)

3 z 10

0,5 - 1

plody jsou vhodné pro středně dlouhodobé skladování

v

podmínkách

řízené

atmosféry

(ošetření vysokou koncentrací CO2 je již méně účinné) 3 z 10

1–5

plody jsou vhodné pro kratší skladování v podmínkách řízené atmosféry

3 z 10

5 – 20

plody jsou vhodné jen pro krátkodobé skladování v chlazeném skladu

3 z 10

nad 20

plody jsou vhodné jen k přímému upotřebení

6.2.2 Třídění ovoce Plody určené pro skladování by měly odpovídat jakosti výběr nebo I. Jakost. Výběrová jablka by měla být vynikající jakosti. Tvar, velikost a vybarvení by mělo být typické pro danou odrůdu a stopky by měly být nepoškozené. Jablka by měla být bez vad s výjimkou velmi lehkých poškození slupky, pokud nezhoršují jakost a celkový vzhled plodů. Jablka třídy I. Jakosti by měla být dobré jakosti, mají mít vlastnosti typické pro jednotlivé odrůdy. Dovolují se však lehké vady tvaru, vývinu, vybarvení a lehké poškození slupky, dužnina musí být zcela nepoškozená. Vady slupky se dovolují pokud nezhoršují celkový vzhled a uchovatelnost a to v tomto rozsahu – poškození podlouhlého tvaru maximálně o délce 2 cm, ostatní poškození o celkové ploše maximálně 1 cm2 s výjimkou strupovitosti, která je povolena na ploše nejvýše 0,25 cm2.. 49

6.2.3 Předchlazování a balení ovoce Po sklizni musí být plody co nejrychleji zchlazeny. Nesmějí však být prudkým zchlazením poškozeny. Rychlé přemístění z teplého prostředí a zchlazení je pro dlouhodobé skladování podstatné. S plody je nutné zacházet opatrně. Obaly mají umožňovat cirkulaci vzduchu. Použití ohradových palet umožňuje zvýšení skladovací kapacity o 10-20 %.

6.3 Optimální skladovací podmínky 6.3.1 Jablka – Skladování v chladírnách Chladírny jsou zpravidla temné, dobře větrané místnosti, izolované co nejlépe proti oteplování. Do vlastní chladírny se vstupuje předsíní, která omezuje oteplování vnitřku chladírny otevíráním dveří apod. Předsíň má být též zařízena pro rychlý přísun a expedici zboží. (Kyzlink, 1988) Skladovací teplota: Skladovací teplota jablek závisí na odrůdě. Optimum se pohybuje mezi -1°C až 0°C. Odrůdy, které jsou citlivé na chlad, by měly být při teplotě okolo bodu mrazu, nejvýše však při -1,5°C. Odrůdy citlivé na chlad mají být skladovány při teplotě mezi 2°C - 4°C. Relativní vlhkost: Optimální relativní vlhkost pro skladování jablek se pohybuje mezi 90-95%. Vysoká relativní vlhkost je potřebná při dlouhodobém skladování k omezování nadměrného seschnutí plodů odrůd (jako např. Golden Delicious), které jsou k sesychání náchylné. Cirkulace vzduchu: Má být zajištěno rovnoměrné rozdělení přívodu vzduchu, tak aby rychlost vyrovnávání prostorových rozdílů teplot a vlhkosti byla postačující pro jejich udržení v přijatelných mezích. Cirkulační systém má zajišťovat proudění vzduchu o rychlosti 0,25m/s až 0,35 m/s kolem na sebe umístěných obalů. (ČNI, 2000)

50

6.3.2 Jablka – skladování v řízené atmosféře (CA) Tabulka 5 - Skladování v řízené atmosféře (ČNI, 2000) Odrůda

Doporučená

Doporučená procenta

teplota

Předpokládaná doba skladování

Oxid uhličitý

Kyslík

%

%

+4

5

2

6 až 8

+3 až +4

5

2,5

4 až 5

-1 až 0

1 až 3

2 až 3

7 až 8

+0,6

0 až 1

1,5 až 3

5 až 6

Jonathan

0 až +2

3 až 5

2,5 až 3

6

McIntosh

+3,5

2 až 5

3

6 až 8

Richared

0

5

2

6 až 8

-1 až 0

0 až 1

1,5 až 3

7

0

5

3

6 až 8

+3

0 až 3

3

-1 až 0

2 až 5

2 až 3

6 až 8

+2 až +3

2 až 5

3 až 4

8

Winesap

0

1 až 2

2 až 3

6 až 8

Winston

+2 až +3

7

13

8 až 9

+3,3 až +4,4

7 až 8

2 až 3

6 až 8

°C

Belle de Boskoop

měsíce

Boskoopské Cox´s Orange Pippin Coxova reneta Golden Delicious Granny Smith

Rome Beauty Starking (Delicious Red) Stayman Winesap Stumer Pippin

Yellow Newton

51

Skladování v řízené atmosféře Používá se pro různé druhy ovoce a zeleniny (zvláště jablka, hrušky a banány). Použití této metody je specifické pro každý produkt; kromě udržování optimálních hodnot teploty a relativní vlhkosti by měl být také snížen obsah kyslíku pod 21% (V/V) (normální hodnota); to znamená, že parciální tlak tohoto plynu je také snížen. Snížení obsahu kyslíku pod 1,5% (V/V) se však nedoporučuje, neboť v nepřítomnosti přiměřeného množství kyslíku probíhá kvašení (vnitrobuněčné dýchání) a může se objevit hnědnutí ovoce a zeleniny. Současně je atmosféra obohacena o oxid uhličitý; ale příliš vysoký obsah oxidu uhličitého [například vyšší než 8% až 10% (V/V) může ve většině případů způsobit různé fyziologické choroby (poškození oxidem uhličitým), jejichž výsledkem je snížení jakosti i kvantitativní ztráty.] V praxi se rozlišují dva typy řízené atmosféry. Typ 1 Atmosféra s lehce sníženým obsahem kyslíku [ od 18% do 11% (V/V) ] a více nebo méně obohacená oxidem uhličitým [ od 3% do 10% (V/V)] a to takovým způsobem, že součet obsahů kyslíku a oxidu uhličitého je 21% (V/V). PŘÍKLAD 8% (V/V) CO2; 13% (V/V) O2; 79% (V/V) N2 Tento typ atmosféry nazývaný také modifikovaná atmosféra, vzniká nárůstem množství oxidu uhličitého během přirozeného dýchání produktů, a proto není preferován. Hladina oxidu uhličitého může být snížena pouze přiváděním venkovního vzduchu a z toho vyplývajícím zvýšení hladiny kyslíku. Tento typ řízené atmosféry se doporučuje pro jablka a jeho použití může být výhodné v tropech pro krátkodobé skladování ovoce, jako jsou banány. Typ 2 Atmosféra - s obsahem kyslíku od 2% do 4% (V/V) [ průměrně 3% (V/V)] a obsahem oxidu uhličitého do 3% do 5% (V/V), nebo 52

- se značně sníženým obsahem kyslíku [ od 1% do 2% (V/V)] a obsahem oxidu uhličitého od 1% do 2% (V/V) a to tak, že součet obsahů kyslíku a oxidu uhličitého je nižší než 21% (V/V). PŘÍKLAD 3% (V/V) CO2; 3% (V/V) O2; 94% (V/V) N2 K dosažení těchto koncentrací je nezbytné zvláštní nařízení. Tento druh řízené atmosféry je používán nejčastěji. Obecně je nezbytné měnit složení směsi plynů podle druhu produktu, s ohledem na jeho: - citlivost na koncentrace na obsah oxidu uhličitého, které jsou příliš vysoké nebo na nedostatek kyslíku; - stupeň zralosti - dobu skladování. (Nečas, 2004; ČNI, 2001)

53

7 ZÁVĚR Závěrem lze říci, že se posklizňové choroby a poruchy z hlediska svého původu dělí do tří skupin. První skupinou jsou poruchy způsobené špatnými podmínkami již ve výsadbě, jako jsou např. nevyrovnaná výživa, nedostatek nebo nadbytek vláhy apod. Druhou skupinou jsou poruchy ovoce vznikající až ve skladu, důsledkem špatných skladovacích podmínek pro daný druh ovoce jako např. nevhodná teplota a vlhkost skladování, špatné složení skladové atmosféry, a jiné faktory. Poslední skupinou jsou choroby v důsledku napadení parazitem, většinou houbového nebo plísňového původu. Patogen je schopen ovoce infikovat, pouze díky dřívějšímu poškození plodu buď škůdcem, nebo poraněním vlivem nešetrné sklizně. Poraněné místo bývá vstupní branou pro infekci. Mezi nejzávažnější choroby lze zařadit všechny skládkové hniloby (moniliová, gleosporiová, peniciliová, šedá hniloba aj.), ale také strupovitosti a další choroby. Nejvýznamnější fyziologické poruchy jsou např. fyziologická skvrnitost, sklovitost, jonathánová skvrnitost a jiné často se vyskytující poruchy. Výskyt skládkových chorob se dá omezit, jak preventivními opatřeními (likvidace napadených částí rostlin, šetrnou sklizní tedy zabráněním vzniku poškození plodů, tříděním ovoce aj.), tak pomocí fungicidních postřiků aplikovaným proti daným chorobám, ale také dodržováním hygieny v ovocnářských skladech a udržováním optimálních podmínek pro skladování ovoce. Dodržování hygieny ovocnářských skladů je velmi důležitým vlivem v účinném boji proti skládkovým chorobám a vadám.

54

8 SOUHRN A RESUME SOUHRN Tato bakalářská práce na téma: Hygiena ovocnářských skladů, posklizňové choroby a vady, byla zadána na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2011. Je zde vypracováno rozdělení posklizňových chorob a vad trojím dělení a to na parazitické choroby, fyziologické choroby vznikající ve výsadbě a fyziologické choroby vznikající až ve skladu. V práci je dále objasněna hygiena ovocnářských skladů, způsoby sanitace skladů, a vypracován návrh optimálního hygienického opatření pro skladování vybraného druhu ovoce. Klíčová slova: Hygiena, ovocnářské sklady, fyziologická porucha, parazitická choroba, ovoce

RESUME This bachelor thesis: Hygiene of fruit growing warehouses, post-harvest diseases and defects, has been awarded the Faculty of Horticulture Lednice, Mendel University in 2011. There are a division prepared crop diseases and defects in three divisions on the parasitic disease, physiological disease arising from planting and physiological diseases arising up in the warehouse. The work is further elucidated fruit growing storage hygiene, sanitation stocks ways, and drafted hygienic measures for storage of selected fruits. Keywords: Hygiene, fruit growing warehouses, physiological disorder, parasitic disease, fruit

55

9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ACKERMANN, Petr. Metodiky ochrany zahradních plodin choroby - škůdci. Strupovitost peckovin: Venturia carpophila [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.czsos.cz/metodiky/O_D00461.HTM ACKERMANN, Petr. Metodiky ochrany zahradních plodin choroby - škůdci. Strupovitost hrušně: Venturia pirina [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.czsos.cz/metodiky/O_D00271.HTM ANONYM. Kruhová hnědá hniloba jablek. Agromanuál.cz: Přípravky na ochranu rostlin, hnojiv a osiv. [online]. ® 2003 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/kruhova-hneda-hniloba-jablek.html BLAŽEK, Jan. Ovocnictví. 1.vyd. Praha: KVĚT, 1998, 383 s. ISBN 80-85362-33-3. ČNI. ČSN ISO 1212. Jablka - Skladování v chladírnách. 2. vyd. Praha: Český normalizační institut, 2000, 12 s. ČNI. ČSN ISO 6949. Ovoce a zelenina - Zásady a techniky skladování v řízené atmosféře. Praha: Český normalizační institut, 2001, 12 s. DEELL, Dr. Jennifer. Sanitation of Friut and Vegetable Storages. Ontario: Ministry of Agriculture, food and rural affairs [online]. © Queen's Printer for Ontario, 2011, 2007, 1.08.2007 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.omafra.gov.on.ca/english/crops/hort/news/hortmatt/2007/19hrt07a5.htm DOČKAL, Petr. Sanitační řád - příklad. HACCP-Dočkal Petr [online]. © 2011 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.haccp.estranky.cz/clanky/sanitacni-rad--priklad.html DVOŘÁK, Antonín a Jiří JELÍNEK. Pěstování jabloní. 2., přeprac. a dopln. vyd. Praha: SZN, 1987, 343 s.

56

GOLIÁŠ, J. Fyziologická onemocnění ovoce při chladírenském skladování. Vinař sadař: odborný časopis pro vinohradníky, vinaře a sadaře. 2009. sv. 4, s. 64-65. GUDKOVSKIJ, V. A. Dlouhodobé skladování ovoce. 1. vydání. Praha: SZN, 1984. HLUCHÝ, M. a kolektiv. Obrázkový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. I. Vydání. Brno: Biocont Laboratory s.r.o., 1997. 428 s. ISBN 80-901874-2-1. HORÁK, Josef. Kalendář šetrné ochrany rostlin: (ovoce - zelenina). Vyškov: Garden Center, 2003, 35 s. ISBN 80-85362-48-1. HRUDOVÁ, Eva a Jana VÍCHOVÁ. Ochrana zeleniny a ovoce před chorobami a škůdci: kapesní příručka pro zahrádkáře. Vyd. 1. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2009. ISBN 978-80-87156-38-4. HUDEC, Kamil a Ján GUTTEN. Encyklopedie chorob a škůdců: komplexní ochrana vaší zahrady. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 359 s. ISBN 978-80-251-1768-2. JOCKEY, K. D; YODER, K. S. Sooty Blotch, Peltaster fructicola, Geastrumia polystigmatus, Leptodontium elatusand Flyspeck, Zygophiala jamaicensis [elektronická kniha] West Virginia University; August, 1997 [cit. 2012-05-05] Dostupné z WWW: KAZDA, Jan. Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. 2.vyd. Praha: Farmář - Zemědělec, 2001, 148 s. ISBN 80-902413-3-6 KOPR, Stanislav. Dezinsekce Deratizace Dezinfekce HACCP Plynování. KOPR - DDD služby Brno [online]. © 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.deratizacekopr.cz/ KLOUTVOROVÁ, Jana. VŠÚO HOLOVOUSY S.R.O. Pezicula alba Guthrie (anamorfní stadium Phlyctaena vagabunda Desm, syn. Gloeosporium album Osterw.): – popis patogena, metody kultivace a umělé infekce plodů jablek [online]. 2008 [cit. 201204-25]. Dostupné z: http://www.vsuo.cz/pdf/pez-alba.pdf 57

KYZLINK, Vladimír. Teoretické základy konzervace potravin. 1.vyd. Praha: SNTL, 1988, 511 s. MZE ČR. Moniliniová spála a moniliniová hniloba: závažná houbová choroba peckovin [online]. ©2009-2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/srs/portal/dokumenty-a-publikace/informacniletaky/moniliniova-spala-a-moniliniova-hniloba.html NEČAS, Tomáš a KOL. Multimediální učební skriptum ovocnictví: ZÁSADY SKLADOVÁNÍ V ŘÍZENÉ ATMOSFÉŘE [online]. 1. vyd. Lednice: Ústav ovocnictví, 2004 [cit. 2012-05-08]. ISBN Není. Dostupné z: http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/eltronic_ovoc/_private/ovoc_1/data/rize na_atmo.pdf SCHWARZOVÁ, Kateřina. Choroby, poruchy a poškození vyskytující se při skladování jádrového ovoce. Lednice, 2007. 57 s. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/lide/clovek.pl?id=12626;zalozka=7;studium=17619. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Pavla Mýlová. Oponent práce Ing. Ivo Ondrášek, Ph.D. TRAVIS, J.W; RYTTER, J.L; YODER K.S. Pear Scab, Venturia pirina [elektronická kniha] West Virginia University; April, 1998. [cit. 2012-05-05] Dostupné z: . ZACHA, V; VANEK, G; NOVÁKOVÁ, J. Atlas chorob a škodcov ovocných drevín a viniča. I. Vydání. Bratislava: nakladatelství Príroda, 1989. 352 s. ISBN 80-07-00044-5. ZICHA, Ondřej. Monilinia fructigena: hlízenka ovocná. In: Biolib.cz [online]. © 19992011, 28.08.2005 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id104797/ ZICHA, Ondřej. Venturia inaequalis: strupatka jabloňová. In: Biolib.cz [online]. © 1999-2011, 25.03.2011 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id59783/ 58