Mendelova Univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
Historický vývoj ovocnictví na území České republiky
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracoval
Ing. Tomáš Nečas, Ph.D.
Tomáš Becha
Lednice 2013
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Historický vývoj ovocnictví na území České republiky“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici,dne………………………….. Podpis diplomanta……………………...
2
Poděkování Děkuji mému vedoucímu bakalářské práce Ing. Tomáši Nečasovi, Ph.D. za cenné rady a pomoc, které mi poskytoval během konzultací této bakalářské práce.
3
Obsah: 1. Úvod .......................................................................................................... 5 2. Cíl práce ................................................................................................... 6 3. Literární přehled ..................................................................................... 7 3.1 Historie pěstování v ČR........................................................................................ 7 3.1.1 Produkční celky ........................................................................................................ 8 3.1.2 Produkční ovocné sady v ČR .................................................................................... 9 3.1.3 Integrovaná produkce v ČR..................................................................................... 11 3.2 Situace v pěstování jádrovin .............................................................................. 12 3.2.1 Jabloně ..................................................................................................................... 12 3.2.2 Hrušně ..................................................................................................................... 16 3.3 Situace v pěstování peckovin ............................................................................. 20 3.3.1 Třešně ...................................................................................................................... 20 3.3.2 Višně........................................................................................................................ 23 3.3.3 Švestky a ostatní slivoně ......................................................................................... 26 3.3.4 Meruňky .................................................................................................................. 29 3.3.5 Broskvoně................................................................................................................ 31 3.4 Situace v pěstování Vlašského ořešáku ............................................................. 34 3.5 Situace v pěstování drobného ovoce .................................................................. 36 3.5.1 Angrešt .................................................................................................................... 36 3.5.2 Rybíz ....................................................................................................................... 38 3.5.3 Maliny ..................................................................................................................... 39
4. Diskuze ................................................................................................... 41 5. Závěr....................................................................................................... 44 6. Souhrn .................................................................................................... 45 7. Resume ................................................................................................... 45 8. Seznam použité literatury .................................................................... 46
4
1. Úvod Pěstování ovoce je nenahraditelným zdrojem, ať už se jedná o přímý konzum či jiné využití nebo zpracování. Ovoce obsahuje velice cenné nutriční látky, které v jiné potravě nenajdeme. Jedná se hlavně o vitamíny, vlákninu a také energetické látky v podobě sacharidů jednoduchých nebo složitějších. Pokud bychom pátrali hodně do minulosti jak se k nám pěstování ovoce dostalo, máme k tomu relativně málo historických zpráv. Zahrady, ve kterých se první introdukované druhy začínaly pěstovat, nebyly atraktivním předmětem pozornosti kronikářů ani historiků. Považovali je za obyčejnou součást hospodářského života, než aby jim věnovali opravdovou pozornost. Postupem času a se šlechtěním se začaly ovocné druhy více dostávat do krajiny, až se začaly pěstovat na ucelených pozemcích pro užitek. Za přelom v širokém zájmu pěstování ovoce se považují šedesátá léta dvacátého století, kdy produkce výpěstků zásluhou šlechtitelsko-výzkumných pracovišť a ovocných školek dosáhla značné intenzifikace. Po tomto rozmachu bylo snahou evidovat, kolik se čeho pěstuje a kde. Jaké jsou výnosy, srovnávat spolu lepší a horší roky na úrodu. Dále také nastínění možného vývoje do budoucna podle stáří sadů, rychlosti obnovy nebo ekonomické výhodnosti.
5
2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je zmapovat historický vývoj pěstování veškerého ovoce na území České republiky. Tato práce je zaměřená na shrnutí těchto dat na území České republiky, kolik se vlastně pěstuje od kterého druhu stromů, kde je zastoupen který druh nejvíce. Zmapovat plochy, výnosy a odhadnout jaký bude vývoj pěstování ovoce u nás. Dále porovnat jednotlivé odrůdy, které se nejvíce pěstovali a pěstují, a které si bude trh do budoucna více žádat. Dále zjistit oblasti, kde se jaké druhy nejčastěji pěstovaly. Porovnat místa pěstování v minulosti a současnosti. A v diskuzi nastínit jakým směrem se bude dále ubírat předpokládaný vývoj intenzivního ovocnictví v České republice.
6
3. Literární přehled
3.1 Historie pěstování v ČR Historie pěstování ovoce v českých a moravských zemích je dlouholetá. Již naši dávní předkové byli dobrými ovocnáři. Po Bílé hoře došlo k úpadku našeho ovocnářství. Nový rozkvět nastal až v době Josefínských reforem , zejména od založení ovocných spolků. Na Moravě 1816 a v Čechách 1820. Nemalá pozornost byla věnována výsadbám ovocných stromořadí při nově stavěných cestách a silnicích. Na Moravě se o zvelebení ovocnictví zasloužil František Suchý. Měl velkou zahradnicko-ovocnickou praxi, pracoval na Štěpařském ústavu v Brně a poté se zasadil o založení Pomologického ústavu v Brně v roce 1900, kde působil jako ředitel. (NĚMEC, 1955) Vletech 1934-1937 bylo na území Československé republiky necelých 50 milionů ovocných stromů. Po druhé světové válce se počet snížil na něco málo přes 40 milionů. Snahou bylo rozšířit počet ovocných stromů a zároveň zintenzívnit ovocnářskou výrobu. V šedesátých letech se začaly vysazovat intenzivní ovocné sady s možností použít velkovýrobní technologie. Cílem bylo zvýšení domácí produkce ovoce tak, aby s určitou kvótou ovoce dováženého ze zahraničí se mohla spotřeba ovoce na 1 obyvatele a rok přiblížit 100 kg. Což zdaleka není dosahováno, v roce 1950 byla spotřeba 62,9 kg celkového ovoce na obyvatele. Rok 1965 zaznamenal propad na 33,6 kg, v roce 1970 to bylo 50,0 kg a v roce 1980 se průměr vyšplhal na 56,7 kg. Stoupající tendence pokračovala do roku 1990 kdy se dostala spotřeba na 59,7 kg, dále postupně stoupala, rok 2000 se zastavila na čísle 75,0 kg. V roce 2010 byla spotřeba ovoce 84,0 kg celkového ovoce na obyvatele na rok. Ministerstvo zemědělství předpokládá menší snížení spotřeby a odhaduje ji pro rok 2011 na 79 kg na osobu za rok. (ŘÍMSOVÁ, 1994) Tradičními pěstovanými druhy v ČR jsou jabloně, hrušně, švestky, třešně a meruňky v teplejších regionech. Současný stav a pěstitelská úroveň dle hodnocení ovocnářskými inspektory není, až na několik specializovaných podniků, uspokojivá. Ve srovnání se zahraničím zaostáváme především ve výši hektarového výnosu, kvalitě (velikost plodů) a tržní úpravě. To co je srovnatelné, je nutriční hodnota plodu a chuťové vlastnosti. Hlavními příčinami tohoto stavu jsou nedostatky ve výběru
7
stanoviště při zakládání ovocných výsadeb, biologické a zdravotní hodnoty výsadbového materiálu ve vztahu ke stanovišti a typu výsadby. V neposlední řadě taky ne vždy dobrá pěstitelská úroveň. V posledních letech se prakticky zastavil nezbytný proces obnovy stávajících ovocných sadů. Dle odhadů je nutno každoročně zajistit výsadbu asi 1000 ha. Problémy vznikají v souvislosti se zvyšováním investičních nákladů, cen dodávek do zemědělství i v oblasti získávání dlouhodobých úvěrů pro zakládání
dlouhodobých kultur. Z údajů vyplývá že před rokem 1992 se počet
ovocných stromů pohyboval okolo 54 milionů, přičemž v současné době se snižuje a to zejména počty jabloní. Úroveň produkce není rovnoměrná, velký vliv mají především klimatické podmínky. Celková sklizeň ovoce se v letech 1987-1989 pohybovala od 319 tisíc tun do 594 tisíc tun. Rozdíl mezi těmito hodnotami dosahuje poměrně vysokých 275 tisíc tun. To přináší problémy především při nadprodukci ovoce z hlediska jejího efektivního využití.
3.1.1 Produkční celky Produkci tržního konzumního ovoce zajišťují u nás především intenzivní ovocné sady neboli produkční sady. Přesto se produkce ovoce intenzivních sadů nepodílí rozhodující měrou na spotřebě, jako například u jiných států. Pro spotřebu ovoce v ČR je typické samozásobení vlastními produkty ostatních ovocných sadů a zahrad. Odhaduje se, že podíl samozásobení na spotřebě ovoce mírného pásma dosahuje asi 60%. V této souvislosti je významné vymezení pojmů. Zahrady: Pozemky na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradnické plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu. Pozemky souvisle osázené ovocnými hospodářskými budovami, skleníky či pařeništi. Ovocné sady: Pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha. Intenzivní, produkční ovocné sady: Ovocné sady s výměrou nad 0,25 ha s pravidelným ošetřováním jako je řez, obdělávání půdy, ochrana proti chorobám a škůdcům. Tyto sady jsou určené především pro tržní účely konzumního ovoce. (ŘÍMSOVÁ, 1994)
8
3.1.2 Produkční ovocné sady v ČR Produkčních sadů bylo v roce 1970 v českých krajích evidováno 31 288 ha a na těch se pěstovalo 7 510 681 stromů z toho plodných bylo 4 811 330 stromů. (JELÍNEK, 1971) Do roku 1985 se stav snížil na 21 637 ha produkčních sadů a nejvíce zastoupenými jabloněmi 10 569 ha. Tento stav se udržoval do roku 1990, kdy bylo produkčních sadů celkem 22 251 ha. Tyto sady byly založeny nejčastěji v této době jako pásové výsadby čtvrtkmenů nebo štíhlých vřeten. Intenzivní ovocné sady mají rozhodující význam pro tržní produkci ovoce. V posledních letech se však jejich výměra v ČR snižovala. Od roku 1995 se tento nepříznivý stav evidentně zlepšil díky poskytování dotací na obnovu sadů, které v roce 1994 vyhlásilo ministerstvo zemědělství. V roce 1995 bylo vysázeno 633 ha intenzivních ovocných sadů a celková výměra sadů v ČR byla 20 181 ha. V roce 1996 se vysadilo dalších 854 ha díky poskytnutým dotacím. (PISCHNOTHOVÁ, 1997) V roce 2000 bylo v ČR celkem 18 349 ha intenzivních ovocných sadů. Což je pokles oproti minulému roku o 917 ha. Tento pokles je způsoben z části vyklučením kultur a z části převodem intenzivní výsadby do neintenzivní na základě inventarizace ovocných sadů. Téměř polovina našich intenzivních sadů je přestárlých. Oproti roku 1999 vzrostl jejich podíl o 16%. Na druhé straně významně vzrostl podíl výsadeb na počátku plodnosti. Nejhorší věkovou strukturu má drobné ovoce, dále broskvoně, hrušně a jabloně. Nejpříznivější věková struktura výsadeb je u švestek a slivoní, kde 26% vstupuje do plodnosti a 14% výsadeb je na počátku plodnosti. Jde především o pološvestky. (BUCHTOVÁ,2000) V tomto roce se mělo, podle podaných žádostí o dotace, nově vysázet v ČR 640 ha, přičemž k udržení věkové struktury a výši produkce ovoce posledních let je nezbytné vysázet každý rok 800 až 1000 ha sadů. Nové výsadby jsou budovány s větším počtem jedinců na jednotku plochy, opěrnými systémy a v některých případech se závlahou. U jádrovin stále nebyla ideální odrůdová skladba, bohužel i v některých novějších výsadbách bylo zastoupení odrůd, které jen těžko mohly hledat uplatnění na trhu.V této době je dosti problematické určit odrůdy, které by splňovaly všechny pěstitelské i tržní parametry. (BUCHTOVÁ, 2000)
9
V roce 2002 se předpokládala výsadba 870 ha nových intenzivních výsadeb, což znamená, že by se mohlo poprvé dosáhnout minimální hranice nezbytné k tomu, aby se zabránilo stárnutí sadů. (BUCHTOVÁ, 2002) V roce 2005 bylo v evidenci celkem 19 001 ha intenzivních sadů, z toho plodné výsadby představovaly 17 141 ha. Plochy přestárlých sadů se meziročně neustále zvětšovaly, stejně jako plochy sadů v plné plodnosti. V roce 2005 už dosahovaly podílu 50,5 %. Pozitivní skutečností byl růst podílu výsadeb v začátku plodnosti na 9,3 %. Nejhorší věková struktura byla nadále u drobného ovoce, stejně jako u jabloní, broskvoní a meruněk.. Nejpříznivější věková struktura výsadeb byla u švestek a slivoní a rovněž u třešní a hrušní. V období podzim roku 2004 a jaro 2005 bylo vyklučeno 425,2 ha přestárlých výsadeb a nově vysázeno s finanční podporou bylo 395,7 ha. (BUCHTOVÁ, 2005) Sklizeň ovoce z produkčních sadů v roce 2010 dosáhla 121 000 tun z celkové plochy 17 826 ha. Což je meziroční pokles o 32 %. Byla to tak dosud nejnižší sklizeň ovoce za posledních 15 let. V roce 2012 dosáhla sklizeň z intenzivních sadů ještě nižší úrovně než v předešlém roce, dohromady o 16% méně. Sklidilo se celkem 101 300 tun ovoce z celkové plochy 17 925 ha. Důvodem byly třídenní mrazy, které zasáhly počátkem května oblast severních, východních a západních Čech. Tam způsobily škody místy až 100 % na úrodě a poškození v rozsahu 30 – 70 % se projevilo i v ostatních územích republiky. Vlivem následného poškození mrazem, vznik deformací, rzivosti, mrazových pásů na plodech, byl podíl konzumních jablek určený k přímé spotřebě výrazně nižší a tak tomu bylo i u ostatního ovoce. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012)
10
plochy intenzivních sadů v ČR 35 000 30 000
ha
25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1970
1985
1990
1995
2000
2005
2010
2011
rok
Graf 1: Vývoj ploch intenzivních sadů.
3.1.3 Integrovaná produkce v ČR Integrovaná produkce je ekonomická produkce vysoké kvality při uplatnění ekologicky přijatelných metod pěstování a minimalizace nežádoucích vedlejších účinků agrochemikálií při jejich používání. Klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví. Vyžaduje tak důkladné znalosti o cílech a zásadách integrované produkce ovoce, dodržování stanovené pěstitelské technologie, vyhovující zásadám integrované produkce, tak i kladný aktivní přístup pěstitelů ovoce k ochraně přírody. Cílem integrované produkce je především ochrana přírodního prostředí ovocného sadu a živých organismů, které se v něm vyskytují. Zajištění druhové rozmanitosti přirozeně se vyskytujících nebo introdukovaných živočišných a rostlinných druhů v ovocných sadech a jejich blízkém okolí. Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO) byl v ČR založen v roce 1990 jako dobrovolné sdružení pěstitelů a zástupců výzkumu a je součástí Ovocnářské unie ČR. Počet pěstitelů ovoce v tomto systému se neustále zvyšuje. V roce 2006 bylo v tomto svazu celkem 216 členů, z toho 47 členů jsou držitelé známky SISPO, tudíž se takhle hospodařilo na 4 642 ha. V roce 2009 se už takhle hospodařilo v 7 920 ha sadů a dalších 3 128 ha se řadilo do seznamu čekatelů na udělení známky SISPO. Spolek měl 265 členů a z nich 82 členů bylo držitelem známky SISPO. (BUCHTOVÁ, 2011)
11
Aktuální stav k roku 2012 byl 296 členů s celkovou výměrou ovocných sadů 10 768 ha. Známka byla udělena 159 členům hospodařících na 8 549 ha ovocných sadů. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012)
3.2 Situace v pěstování jádrovin Jádroviny jsou nejvíce pěstovaná skupina ovoce u nás, hlavně jabloně. Ty jsou nejpěstovanějším druhem v našich sadech, mají nejvíce propracované technologie a každým rokem se jich v posledních letech vyprodukuje přes 200 000 tun. Vysazovat by se měli do nadmořské výšky 600 m. n. n., průměrná roční teplota by se měla pohybovat kolem 6,5-7,0 °C. Tyto oblasti jsou nejvíce ve Středních, Severních, Východních Čechách
kolem Labe a na Jižní Moravě v okolí Brna. Pěstování ve vyšších
nadmořských výškách a chladnějších oblastech se nedoporučuje kvůli ztrátě typické aromatické chuti. Například odrůda Golden Delicious. (DVOŘÁK, et al., 1976) Zato hrušně se pěstují podstatně méně, produkce v posledních letech se pohybuje od 10 000 do 20 000 tun. Jsou náročnější na průměrnou roční teplotu, ta se pohybuje mezi 7,5-8,0 °C, a vyžadují hlubší půdy. Oblasti vhodné k pěstování u nás jsou Střední, Severní, Východní Čechy a Jižní Morava. Pro velkovýrobu však musíme počítat s velmi zúženým sortimentem odrůd vynikajících vlastností a jejich poměrně velkou náročností. (KOCH, et al., 1967)
3.2.1 Jabloně V roce 1955 se v českých krajích evidovalo 13 643 000 vysazených stromů v ovocných sadech. Z tohoto množství se sklidilo 110 624 t jablek. V roce 1960 se v českých krajích evidovalo 14 022 000 vysazených stromů a sklidilo se 321 090 t jablek. Z tohoto množství se nejvíce vypěstovalo ve Středočeském kraji (2 856 000 stromů a výnos 67 808 t), Jihomoravském kraji (2 463 000 stromů s výnosem 70 230 t) a ve Východočeském kraji (2 259 000 stromů s výnosem 49 169 t). (BOCK, 1961) Rok 1965 byl co do úrody ve srovnání s minulým, tak i nadcházejícím rokem slabý. U většiny ovocných druhů se sklidila polovina celkové produkce a někde i méně. U jabloní se v tomto roce evidovalo 15 272 000 stromů a sklidilo se 57 610 t jablek. (JELÍNEK, 1967) 12
V roce 1970 se v sadech pěstovalo 16 520 000 stromů jabloní, výnos z nich byl 171 032 t. Nejvíce se pěstovala odrůda Oldenburgovo v počtu 307 490 stromů. Následovalo Ontario 283 796 stromů, James Griewe 265 465 stromů. Další více pěstované byly Jonathan, Zlatá Parména, Booscopské, Coxova reneta a Starking. Zimních jabloní se pěstovalo nejvíce 12 841 772 stromů a zbytek 4 366 902 stromů byly ostatní jabloně. Nejvíce pěstované byly vysoko a polokmeny, celkem 10 173 479 stromů. U čtvrtkmenů a zákrsků se pěstovalo celkem 7 035 195 stromů. (JELÍNEK, 1971)
Tab.1: Jabloně podle věkových skupin k 1.9.1970 Pěstitelský tvar
Vysoko a polokmeny
Celkem stromů
10 173 479 ks
Do 10 let
2 875 377 ks
Od 10 do 40 let
6 117 048 ks
Nad 40 let
1 181 054 ks
Pěstitelský tvar
Čtvrtkmeny a zákrsky
Celkem stromů
7 035 195 ks
Do 4 let
3 036 218 ks
Od 4 do 20 let
3 630 302 ks
Nad 20 let
368 675 ks
V roce 1975 se v sadech pěstovalo 17 205 000 stromů a sklidilo se 135 427 t jablek. Nejvíce výsadeb bylo ve Středočeském, Jihomoravském a Východočeském kraji. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo 18 739 000 stromů jabloní a sklidilo se 202 899 t jablek. JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo 21 390 000 stromů jabloní a sklidilo se 301 856 t jablek. Z toho intenzivní výsadby jabloní zaujímaly celkem v ČR výměru 10 569 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo 21 761 798 stromů jabloní a sklidilo se 267 867 t jablek. Výměra intenzivních sadů s jabloněmi byla celkem 10 512 ha. Sklizeň z intenzivních sadů dosáhla u jabloní 80 149 t. (ŘÍMSOVÁ, 1994)
13
V roce 1995 se pěstovalo 19 815 655 stromů a sklidilo se 225 534 t jablek. Z toho intenzivní sady s jabloněmi zaujímaly celkem plochu 10 206 ha a sklizeň z nich byla celkem 99 077 t. Nejčastěji byly sady založeny s pěstebním tvarem štíhlé vřeteno ve sponu 3,5m x 0,9m v počtu 2 860 stromů na ha, nebo jako pásové výsadby čtvrtkmenů ve sponu 4,0m x 2,0m v počtu 1 125 stromů na ha. Věkový poměr výsadeb byl takový, mladých neplodných výsadeb bylo 598 ha. V začátku plodnosti bylo 647 ha sadů, v plné plodnosti bylo 4 792 ha sadů a v období poklesu plodnosti zaujímaly výsadby plochu 3 150 ha. Dohromady 9 187 ha. Zbytek nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se pěstovalo 19 590 207 stromů a sklidilo se 339 431 t jablek. Intenzivní sady zaujímaly rozlohu 9 507 ha a sklidilo se celkem 195 389 t jablek. Mladé neplodné výsadby jabloní zaujímaly 333 ha, v začátku plodnosti jich bylo 1 092 ha, v plné plodnosti bylo 2 738 ha a v poklesu plodnosti bylo 4 894 ha. Celkem 9 057 ha, zbytek nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) Podle šetření ovocnářské unie České republiky, které proběhlo u pěstitelů jabloní v roce 2001, bylo v letech 1990-2000 v intenzivních sadech vysázeno celkem 2 627 ha jabloní. Dle evidence ÚKZUZ bylo na této ploše vysázeno celkem 90 odrůd. Některé odrůdy jsou však vysázeny jen na ploše několik desítek arů. Výsadby s plochou nad 5 ha jsou za poslední roky tvořeny celkem 36 odrůdami. Pět nejvysazovanějších odrůd tvoří 54% celkové nově vysázené plochy jabloní a jsou odrůdovou základnou nových výsadeb. Jsou to odrůdy Idared 16% Golden Delicious 12%, Jonagold 10%, Rubín 9% a Šampion 7%. Rezistentní a tolerantní odrůdy jabloní se v letech 1990-2000 podílely v nových výsadbách 14,8%, ale jejich podíl se v poslední době zvyšuje a odrůdová skladba stabilizuje s tím, jak se zužuje odrůdová pestrost výsadeb. Mezi nejvýznamnější vysazované rezistentní odrůdy patřily podle trendu posledních let Rubinola, Topaz a Goldstar. Trendy vývoje ve výsadbách rezistentních odrůd jsou výraznější než u tržních odrůd. Částečně je to dáno nedostatečnou znalostí pěstitelských i tržních parametrů u nově registrovaných odrůd. (BUCHTOVÁ, 2002) V roce 2005 se pěstovalo 18 525 989 stromů a sklidilo se 209 214 t jablek. Intenzivní sady zaujímaly rozlohu 9 540 ha a sklidilo se z nich 138 442 t jablek. Z toho bylo 465 ha mladých neplodných výsadeb, na začátku plodnosti 694 ha, v plné plodnosti 2 896 ha a nejvíce výsadeb bylo v poklesu plodnosti 5 485 ha. Nejvíce zastoupené odrůdy byly Golden Delicious a Idared. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se pěstovalo 17 643 854 stromů a sklidilo se 193 552 t jablek. Intenzivní sady s jabloněmi zaujímaly plochu 9 026 ha a sklidilo se z nich 103 304 t. 14
Nejvíce zastoupené jsou zimní odrůdy a to Golden Delicius, Idared, Rubín a Bohemia. K roku 2012 se evidovalo celkem 9 071 ha intenzivních sadů. Mladých neplodných výsadeb bylo 454 ha, na začátku plodnosti bylo 781 ha, v plné plodnosti bylo 2 661 ha a 5 175 ha bylo v poklesu plodnosti. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Co se týče podmínek pro pěstování jabloní u nás, ty jsou velmi dobré především v Čechách zvláště v Českém středohoří, na svazích podél Polabí, v podhůří Krušných hor, Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor. Na Moravě jsou to svahy podél Hornomoravského a částečně Dolnomoravského úvalu, na úpatí Jeseníků, Oderských vrchů, Beskyd, Chřibů, Drahanské vysočiny i Českomoravské vrchoviny. Také jednotlivé odrůdy se mírně liší v nárocích na prostředí a je nutné na tyto nároky při výsadbě brát zřetel.(DVOŘÁK, et al., 1976)
jabloně-počet pěstovaných stromů 25 000
počet v tis.
20 000 15 000 10 000 5 000 0 1955
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2011
rok
Graf 2: Celkové pěstování jabloní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad
15
jabloně-plochy intenzivních sadů 11 000 10 500
ha
10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 1985
1990
1995
2000
2005
2010
2012
rok
Graf 3: Intenzivní sady v ČR s jabloněmi
3.2.2 Hrušně V roce 1955 se v českých krajích evidovalo v intenzivních výsadbách 4 309 000 vysazených stromů, sklidilo se z nich 35 582 t hrušek. Rok 1960 byl pro hrušně příznivý, z pěstovaných 3 773 000 stromů se sklidilo 84 447 t hrušní. Nejvíce se hrušně pěstovaly v Severočeském kraji (734 000 stromů s výnosem 20 178 t), Středočeském kraji (724 000 stromů s výnosem 19 619 t) a jihomoravském kraji (691 000 stromů a výnos 14 872 t). (BOCK, 1961) V roce 1965 se u hrušní pěstovalo 3 897 000 stromů a sklidilo se 22 413 t. Zde se také projevil až poloviční propad ve výnosu. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se v sadech pěstovalo 3 863 000 stromů hrušní. Sklidilo se z nich 47 548 t. Z toho nejvíce bylo zimních hrušní 2 118 952 stromů a zbytek 1 522 470 stromů ostatní hrušně. Mezi nejvíce pěstované odrůdy patřily Boscova lahvice 56 140 stromů, Clappova 50 042 stromů a Lucassova 40 529 stromů. Dále následovaly odrůdy Madame Verté, Konference, Pařížanka a Charneuská. (JELÍNEK, 1971)
16
Tab.2: Hrušně podle věkových skupin k 1.9.1970 Pěstitelský tvar
Vysoko a polokmeny
Celkem stromů
2 798 246 ks
Do 10 let
762 993 ks
Od 10 do 40 let
1 581 843 ks
Nad 40 let
453 410 ks
Pěstitelský tvar
Čtvrtkmeny a zákrsky
Celkem stromů
843 176 ks
Do 4 let
331 459 ks
Od 4 do 20 let
448 730 ks
Nad 20 let
62 987 ks
V roce 1975 se v sadech pěstovalo 3 540 000 stromů hrušní a sklidilo se 29 562 t. Nejvíce výsadeb bylo v Jihomoravském, Středočeském a Severomoravském kraji. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo 2 609 000 stromů hrušní a sklidilo se 14 250 t hrušek. V tomto roce ubylo výsadeb nejvíce a trend postupného ubývání bude prý pokračovat i nadále dle stáří sadů. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo 2 744 000 stromů hrušek a sklidilo se 26 858 t. Z toho intenzivních sadů s hrušněmi bylo 767 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo 2 675 847 stromů hrušní a sklidilo se 25 147 t hrušek. Intenzivních výsadeb bylo 614 ha a sklidilo se z nich 2 229 t. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo 2 415 073 stromů a sklidilo se 27 124 t hrušek. Intenzivních výsadeb bylo 369 ha, plodných bylo 353 ha a z nich se sklidilo 1 393 t. Hrušně se nejčastěji pěstovaly v produkčních sadech buď jako vřetena nebo ovocná stěna ve sponu 4,0m x 2,5m s počtem stromů 900 na ha. Věková skladba byla následující. Mladých neplodných výsadeb bylo 16 ha, v začátku plodnosti 3 ha, v plné plodnosti 74 ha a v poklesu plodnosti 198 ha. Zbytek 78 ha nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996)
17
U hrušní se v kukuřičném výrobním typu pěstovaly nejvíce tyto odrůdy. Jako štíhlá vřetena to byla Boscova lahvice 20% výsadeb, Williamsova čáslavka a Lucasova 15%, dále Erika 13%, Konference a Grosdemange obě v zastoupení po 8% ve výsadbách. Ostatní odrůdy jako je Nela, Pařížanka, Jana, Červencová a Radana měly zastoupení ve výsadbách do 5%. V pásových výsadbách se v kukuřičném výrobním typu nejvíce pěstovala Boscova lahvice, Williamsova čáslavka a Lucasova všechny v zastoupení po15% ve výsadbách. Další odrůdy se pěstovaly méně, Erika 13%, Clappova 10% ,Grosdemange a Konference v zastoupení 8% ve výsadbách. Ostatní jako Nela, Jana, Pařížanka a Červencová jsou zastoupeny do 5% ve výsadbách. V řepařském výrobním typu se jako štíhlá vřetena pěstovaly s nejvyšším zastoupením odrůdy Konference 25%, Lucasova 25%, Erika 15%, Williamsova 10% a Jana 10%. Odrůdy, které se pěstovaly do 5% jsou Boscova, Nela, Charneuská a Radana. Jako pásové výsadby se v řepařském výrobním typu nejvíce pěstovaly odrůdy Konference 20%, Lucasova 20%, Williamsova 10% a Clappova 10%. Ostatní odrůdy jako Boscova, Jana, Diana, Charneuská se pěstovaly do 5% z celkových výsadeb. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se v sadech pěstovalo 2 293 207 stromů hrušní a sklidilo se 25 183 t. Z toho intenzivní sady se rozkládaly na ploše 316 ha a plodných jich bylo 261 ha. Z těch se sklidilo 2 923 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 29 ha, v počátku plodnosti 15 ha, v plné plodnosti 49 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 144 ha. Zbytek 79 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo 1 315 843 stromů hrušní a sklidilo se 11 389 t hrušek. Intenzivní sady byly na ploše 473 ha, z toho plodných bylo 303 ha. Z těch se sklidilo 2 411t. Mladých neplodných výsadeb bylo 169 ha, na začátku plodnosti 73 ha, v plné plodnosti 75 ha a v poklesu plodnosti bylo 156 ha. To nám říká, že bez mála polovina sadů hrušní byla už přestárlá a tudíž už není tak ekonomicky rentabilní pro další pěstování. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo 1 939 270 stromů hrušní a sklidilo se 16 157 t hrušek. Z toho intenzivních sadů s hrušněmi bylo 691 ha z toho 515 ha plodných. Z nich se sklidilo 3 482 t. V roce 2012 se evidovalo 753 ha intenzivních sadů z toho 123 ha bylo mladých neplodných výsadeb, 203 ha na začátku plodnosti, v plné plodnosti 273 ha
18
a v poklesu plodnosti 154 ha. Z toho vyplývá že se u hrušní situace v poslední době mírně zlepšuje. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Hrušním u nás nejvíce vyhovují oblasti nacházející se zejména v Českém středohoří, podhůří Krušných hor, na svazích podél Polabí a na svazích úvalu Hornomoravského a Dolnomoravského. Obecně stanoviště v Čechách mají lepší podmínky než na Moravě. Čím více stoupá nadmořská výška od 350 m. n. m., tím je výběr odrůd poněkud omezen. (KOCH, et al., 1967)
počet v tis.
hrušně-počet pěstovaných stromů 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1955
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2011
rok
Graf 4: Celkové pěstování hrušní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad
hrušně-plochy intenzivních sadů 900
ha
800 700 600 500 400 300 200 100 0 1985
1990
1995
2000 rok
Graf 5: Intenzivní sady v ČR s hrušněmi
19
2005
2010
2012
3.3 Situace v pěstování peckovin Z peckovin se nejvíce pěstují švestky a slivoně. Ročně se jich sklidí u nás kolem 10 000 tun. Nejvýznamnější oblasti kde se pěstují jsou hlavně Jižní a Severní Morava, oblast Valašska, kde mají příznivé klima a podmínky k pěstování. Další sady jsou také v Severních a Východních Čechách. Mají rády vyšší vlhkost vzduchu, proto se sady zakládají ve vyšších nadmořských výškách 300-500 m.n.m. a ne v nížinách. (BARBORKA,1987) Další výraznou skupinou jsou meruňky a broskve. U těchto druhů ovlivňuje výnos, kdy přijdou poslední jarní mrazíky. Sady s tímto ovocem najdeme pouze v nejteplejších oblastech republiky, jako je Jižní Morava (Břeclavsko, Znojemsko) a oblast Polabí (Litoměřicko, Mělnicko). V žádném případě nejsou pro tyto druhy vhodné mrazové kotliny či severní svahy. Otevřené květy jsou poškozovány již při -2°C a mladé plody při -1°C. (BLAHA, 1966) Poslední skupinou jsou třešně s višněmi. Třešně se pěstují o něco více, vyprodukuje se za rok zhruba kolem 10 000 tun. Jsou také teplomilné druhy, ale méně než meruňky. Pro tyto druhy se snaží sadaři nelézt lokality ve kterých se v době kvetení a dozrávání vyskytuje méně srážek. Hodně srážek v tomto období způsobuje špatné opylení, dozrávání a znehodnocení plodů hnilobami. Nejvíce se tyto druhy pěstují ve Středních a Severních Čechách.
3.3.1 Třešně V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo 4 553 000 stromů třešní a výnos činil 69 950 t. V roce 1960 to bylo 3 848 000 stromů s výnosem 50 478 t. Oblasti, kde se třešně nejvíce pěstovaly jsou Středočeský kraj (1 161 000 stromů s výnosem 16 028 t) a Jihomoravský kraj ( 1 123 000 stromů a výnos 16 279 t). (BOCK, 1961) V roce 1965 se v sadech pěstovalo 3 546 000 stromů a výnos velice poklesl vlivem nepříznivého roku na sklizených 16 222 t. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se v sadech pěstovalo 3 215 000 stromů a sklidilo se z nich 37 704 t. Nejvíce zastoupenou odrůdou byla Kaštánka 44 640 stromů, dále Napoleonova 28 151
20
stromů, Troprichterova 23 282 stromů a Hedelfingerská 14 037 stromů. (JELÍNEK, 1971)
Tab.3: Třešně podle věkových skupin k 1.9.1970 Celkem stromů
2 717 611 ks
Do 4 let
276 638 ks
Od 4 do 30 let
1 772 756 ks
Nad 30 let
668 217 ks
V roce 1975 se v sadech pěstovalo 2 620 000 stromů třešní a sklidilo se 23 632 t. Nejvíce třešní spolu s višněmi se vypěstovalo ve Středočeském a Jihomoravském kraji. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo 1 957 000 stromů třešní s sklidilo se 9 068 t. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo 1 960 000 stromů třešní a sklidilo se 16 882 t. Z toho intenzivní sady zabíraly plochu 1 373 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo 1 883 976 stromů a sklidilo se 14 230 t třešní. Intenzivně se třešně pěstovaly na 1 267 ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se v sadech pěstovalo 1 699 988 stromů a sklidilo se 17 062 t třešní. Intenzivních sadů třešní bylo 1 237 ha z toho plodných 1 168 ha. Z nich se sklidilo 2 156 t třešní. Nejčastější pěstitelský tvar ve výsadbách bylo buď vřeteno nebo stěnová výsadba ve sponu 5,0m x 3,0m v počtu stromů 600 na ha. Nebo jako pásová výsadba čtvrtkmenů ve sponu 6,0m x 5,0m s počtem 300 stromů na ha. Věkové zastoupení ve výsadbách bylo následující, mladých neplodných výsadeb bylo 69 ha, na začátku plodnosti 35 ha, v plné plodnosti 707 ha a v poklesu plodnosti bylo 148 ha třešní, zbytek 278 ha nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996)
21
pěstované odrůdy třešní v roce 1995 25% 20% 15% 10% 5%
n Ri va
ge lf in
He de
Ka
re šo
ns k
á
va
n no va
Na po
le o
Va
t rla Bu
nd a Va
rd ia Ko
Tě c
h lo
va
n
0%
Graf 6: Nejvíce pěstované odrůdy třešní v roce 1995
V roce 2000 se v sadech pěstovalo 1 538 869 stromů a sklidilo se 13 613 t třešní. Intenzivních sadů bylo 933 ha z toho plodných 863 ha. Z nich se sklidilo 2 851 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 20 ha, v začátku plodnosti bylo 37 ha, v plné plodnosti 583 ha a poklesu plodnosti 187 ha. Zbytek 107 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo 1 299 576 stromů třešní a sklidilo se 9 094 t. Intenzivních sadů bylo na ploše 840 ha, z toho plodných bylo 698 ha. Z těch se sklidilo 986 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 142 ha, na začátku plodnosti 74 ha, v plné plodnosti 327 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 297 ha. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo 1 395 324 stromů třešní a sklidilo se 9366 t. Intenzivních výsadeb bylo 947 ha z toho, 880 ha bylo plodných a sklidilo se z nich 1 851 t. V roce 2012 bylo produkčních sadů 952 ha. Z toho 114 ha mladých neplodných výsadeb, 95 ha bylo v počátku plodnosti, v plné plodnosti jich bylo 381 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 362 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE,2012) Třešním a višním nejvíce vyhovují mírné svahy situované jižním nebo západním směrem. Jsou to teplomilné druhy, proto jsou vhodná záhřevná stanoviště. Daří se jim také na rovinných a zvlněných polohách, kde se pěstují nejvíce. Jsou to kraje Královehradecký, Pardubický, Olomoucký a v okolí Brna. Z vyšších poloh jsou to oblasti kolem Dvora Králové, Hořic a Holovous.
22
počet v tis.
třešně-počet pěstovaných stromů 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1955
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2011
rok
Graf 7: Celkové pěstování třešní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad
třešně-plocy intenzivních sadů 1 600 1 400 1 200 ha
1 000 800 600 400 200 0 1985
1990
1995
2000
2005
2010
2012
rok
Graf 8: Intenzivní sady v ČR s třešněmi
3.3.2 Višně V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo 1 044 000 stromů višní a výnos činil 10 225 t. K roku 1960 se eviduje 1 052 000 stromů a výnos 9 909 t. (BOCK, 1961) V roce 1965 se v sadech pěstovalo 1 201 000 stromů a výnos byl vzhledem k nepříznivému roku až třetinový. Sklidilo se pouze 2 830 t višní. Nejvíce se višně pěstují jako třešně ve Středočeském kraji. (JELÍNEK, 1967)
23
V roce 1970 se pěstovalo 1 154 000 stromů a sklidilo se 7 382 t višní. Nejvíce zastoupenou odrůdou byla Morela pozdní 88 994 stromů a Vackova 67 851 stromů. (JELÍNEK, 1971)
Tab.4: Višně podle věkových skupin k 1.9.1970 Celkem stromů
994 131 ks
Do 4 let
178 338 ks
Od 4 do 30 let
734 681 ks
Nad 30 let
81 112 ks
V roce 1975 se v sadech pěstovalo 1 051 000 stromů a sklidilo se 5 409 t višní, tento počet se udržel i do roku 1980, kdy se v sadech pěstovalo 1 050 000 stromů a sklidilo se 3 313 t višní. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo 1 249 000 stromů a sklidilo se 6 923 t. Z toho intenzivní sady zaujímaly plochu 1 644 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo 1 451 047 stromů višní a sklidilo se 8 246 t višní. Z toho intenzivních sadů bylo 2 053 ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo 1 228 830 stromů a sklidilo se 8 385 t višní. Intenzivních sadů bylo 1 750 ha z toho plodných 1 748 ha a sklidilo se 5 685 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 2 ha, v začátku plodnosti bylo 92 ha, v plné plodnosti 1 244 ha a v poklesu plodnosti bylo 217 ha višní. Zbytek 195 ha nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se v sadech pěstovalo 1 236 167 stromů a sklidilo se 9 928 t višní. Intenzivních sadů bylo 1 639 ha z toho plodných 1 477 ha a sklidilo se z nich 9 307 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 17 ha, v začátku plodnosti 13 ha, v plné plodnosti 1 095 ha a v poklesu plodnosti 350 ha. Zbytek 165 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo 1664 457 stromů višní a sklidilo se 12 955 t. Intenzivních sadů bylo 2 120 ha, z toho plodných 1 897 ha. Z nich se sklidilo 7 927 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 223 ha, na začátku plodnosti 394 ha, v plné plodnosti 659 ha a v poklesu plodnosti 844 ha. Z toho vyplývá že višňové sady by se měly začít více obnovovat pro udržitelnou konkurenci a zásobování trhu. (BUCHTOVÁ, 2006)
24
V roce 2010 se v sadech pěstovalo 1 274 480 stromů višní a sklidilo se 6 719 t. Z toho intenzivních sadů bylo 1 807 ha, z toho plodných 1 747 ha a z těch se sklidilo 3 472 t. V roce 2012 bylo intenzivních sadů 1 753 ha. Věková skladba byla následující, mladých neplodných výsadeb bylo 94 ha, na začátku plodnosti 111 ha, v plné plodnosti 787 ha a v poklesu plodnosti 761 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012)
višně-počet pěstovaných stromů 1 600 1 400 počet v tis.
1 200 1 000 800 600 400 200 0 1955
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2011
rok
Graf 9: Celkové pěstování višní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad
višně-plochy intenzivních sadů 2 500 2 000
ha
1 500 1 000 500 0 1985
1990
1995
2000 rok
Graf 10: Intenzivní sady v ČR s višněmi
25
2005
2010
2012
3.3.3 Švestky a ostatní slivoně V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo 13 986 000 stromů z nichž výnos činil 90 621 t. V roce 1960 bylo evidováno 11 701 000 stromů a sklidilo se 166 439 t. Nejvíce výsadeb bylo v Jihomoravském kraji a Středočeském kraji. (BOCK, 1961) V roce 1965 se v sadech pěstovalo 11 416 000 stromů švestek. Sklidilo se z nich 31 252 t, to je také méně než v ostatních letech. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se pěstovalo v sadech 10 555 000 stromů a sklidilo se 67 834 t. S přehledem nejvíce zastoupené byly odrůdy Švestka domácí, Wagenheimova a Zelená renklóda. (JELÍNEK, 1971)
Tab.5: Švestky a slivoně podle věkových skupin k 1.9.1970 Celkem stromů
8 624 279 ks
Do 6 let
1 241 330 ks
Od 6 do 30 let
6 347 116 ks
Nad 30 let
1 035 833 ks
V roce 1975 se v sadech pěstovalo 8 423 000 stromů a sklidilo se 23 278 t. Největší produkcí vynikaly kraje Jihomoravský, Středočeský, Severomoravský a Východočeský. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo 5 981 000 stromů švestek a slivoní, dohromady se z nich sklidilo v ten rok 41 226 t. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo 5 515 000 stromů a sklidilo se 28 364 t švestek. Z toho zaujímaly intenzivní sady rozlohu 426 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo 5 325 665 stromů a sklidilo se z nich 20 196 t švestek a slivoní. Intenzivně se pěstovaly na ploše 527 ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo 4 664 243 stromů a sklidilo se 17 473 t švestek a slivoní. V intenzivních výsadbách se pěstovalo 475 ha švestek a ostatních slivoní. Z toho plodných bylo 351 ha ze kterých se sklidilo 1 222 t. Nejčastěji pěstovaným tvarem byla pásová výsadba čtvrtkmenů ve sponu 5,5m x 3,3m s počtem stromů 500 na ha. Věkové zastoupení spolu se slivoněmi bylo následující. Mladých neplodných výsadeb bylo 124 ha, na začátku plodnosti 73 ha, v plné plodnosti 214 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 46 ha. Zbytek 18 ha nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996)
26
Pěstované odrůdy slivoní v roce 1995 25% 20% 15% 10% 5%
rs Ge
a vk lje
Ru th
Va
te tte r
a aš k Vl
ät h na An
ká ns Č
ač a
Sp
ra ná
nt id e ez
na j ns
ká
Pr
bo l ja
le y St an Ča ča
Č
ač a
ns
ká
le p
ot ica
0%
Graf 11: Nejvíce pěstované odrůdy slivoní v roce 1995
V roce 2000 se v sadech pěstovalo 4 331 275 stromů a sklidilo se z nich 18 280 t. Intenzivních výsadeb bylo 676 ha švestek a slivoní dohromady a z toho plodných bylo 456 ha. Výnos z nich byl 1 742 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 150 ha, na začátku plodnosti bylo 82 ha, v plné plodnosti 270 ha a v poklesu plodnosti 76 ha. Zbytek 98 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo 3 542 858 stromů a sklidilo se 20 108 t švestek a slivoní. Plochy intenzivních sadů se švestkami a slivoněmi dohromady měly 1 150 ha, z toho plodných bylo 773 ha. Z nich se sklidilo 3 979 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 377 ha, na začátku plodnosti bylo 217 ha, v plné plodnosti 415 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 141 ha. U slivoní se jevila věková struktura příznivá, protože většina výsadeb byla mladších a budou následně vstupovat do plodnosti a jejich výnosy porostou v příštích letech. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo 3 401 185 stromů a sklidilo se 24 078 t švestek a ostatních slivoní. Z toho produkčních sadů bylo dohromady i se slivoněmi 1 811 ha, z toho plodných 1 388 ha a sklidilo se z nich 4 218 t. K roku 2012 to bylo 2 041 ha intenzivních výsadeb. Z toho 423 ha mladých neplodných výsadeb, 372 ha na začátku plodnosti, v plné plodnosti 934 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 312 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Slivoním se nejvíce daří v nadmořských výškách kolem 500 m. n. m. Na těchto stanovištích je optimální vzdušná vlhkost, která těmto druhům vyhovuje. Do nižších 27
nadmořských výšek se doporučuje doplňková závlaha. Takové oblasti jsou nejvíce na Moravě v okolí Zlínska a Valašska. Další plochy, ale v menší míře, jsou v Severních a Východních Čechách a na Severní Moravě.
švestky a slivoně-počet pěstovaných stromů 16 000 14 000 počet v tis.
12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1955
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2011
rok
Graf 12: Celkové pěstování švestek a slivoní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad
švestky a slivoně-plochy intenzivních sadů 2500 2000
ha
1500 1000 500 0 1985
1990
1995
2000 rok
Graf 13: Intenzivní sady v ČR se švestkami a slivoněmi
28
2005
2010
2012
3.3.4 Meruňky V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo 990 000 stromů ze kterých se sklidilo 12 907 t meruněk. V roce 1960 se pěstovalo 953 000 stromů a sklidilo se 11 900 t. Nejvíce pěstované jsou meruňky v Jihomoravském kraji a to v počtu 160 000 stromů s výnosem 10 474 t. (BOCK, 1961) V roce 1965 se v sadech pěstovalo 1 213 000 stromů meruněk. Výnos nebyl tak razantně nižší jak u jiných ovocných druhů v tomto roce, ale i tak se sklidilo méně něž v předchozích letech a to 6 319 t. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se v sadech pěstovalo 1 455 000 stromů a sklidilo se 17 480 t. Z odrůd nejvíce zastoupená byla Velkopavlovická 384 325 stromů, dále Maďarská 145 672 stromů, Bredská 36 122 stromů a v menším množství také Paviot či Rakovského. (JELÍNEK, 1971)
Tab.6: Meruňky podle věkových skupin k 1.9.1970 Celkem stromů
1 391 239 ks
Do 4 let
467 274 ks
Od 4 do 20 let
845 962 ks
Nad 20 let
78 003 ks
V roce 1975 se u nás pěstovalo 1 402 000 stromů a sklidilo se 2 528 t meruněk. Ty se s přehledem nejvíce pěstovaly v Jihomoravském kraji a dále ještě v Severočeském v oblasti Polabí. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se pěstovalo 1 284 000 stromů a sklidilo se 17 050 t meruněk. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se pěstovalo 1 234 000 stromů a sklidilo se 5 664 t. Z toho intenzivní výsadby byly na rozloze 2 888 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo 1 235 715 stromů a sklidilo se z nich 16 905 t meruněk. Intenzivních výsadeb bylo 2 846 ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo 1 259 522 stromů a sklidilo se 13 964 t meruněk. V intenzivních sadech se pěstovalo 2 535 ha meruněk z toho 2449 plodných výsadeb. Z těch se sklidilo 6 808 t. Nejčastěji pěstovaným tvarem byla pásová výsadba čtvrtkmenů ve sponu 6,5m x 3,5m s počtem stromů 400 na ha, nebo stěnová výsadba ve
29
sponu 5,0m x 3,5m s počtem stromů 510 na ha. Věkové zastoupení bylo následující, mladých neplodných výsadeb bylo 86 ha, v začátku plodnosti 216 ha, v plné plodnosti 975 ha a v poklesu plodnosti bylo 688 ha. Zbytek 570 ha nebyl zahrnut. Nejvíce zastoupená odrůda z meruněk byla Velkopavlovická a její klony, celkem zaujímala 28% výsadeb. Po ní následovaly odrůdy Bergeron a Veecot 13%, Maďarská 9%, Sabinovská a Sundrop 8% a Karola 6%. Ostatní méně pěstované odrůdy jako je Leskoty, Lejuna, Lebela, Lerosa, Leala byly zastoupeny po 3% ve výsadbách v intenzivních sadech. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se v sadech pěstovalo 1 109 218 stromů a sklidilo se 7 445 t meruněk. Intenzivních sadů bylo 2 269 ha, z toho plodných 2 121 ha. Z nich se sklidilo 3 853 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 18 ha, v začátku plodnosti 130 ha, v plné plodnosti 1 172 ha a v poklesu plodnosti bylo 807 ha. Zbytek 142 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo 1 241 750 stromů a sklidilo se 7 147 t meruněk. Intenzivních sadů bylo 1 819 ha, z toho plodných 1 697 ha. Z nich se sklidilo 2 897 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 122 ha, v poklesu plodnosti 93 ha, v plné plodnosti 829 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 775 ha. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo 1 431 102 stromů a sklidilo se 6 352 t meruněk. Z toho intenzivních sadů bylo 1 236 ha, plodných bylo 1 174 ha a sklidilo se z nich 1 031 t. V roce 2012 se evidovalo 1 105 ha intenzivních sadů a věková skladba byla následující. Mladých neplodných výsadeb bylo 62 ha, na počátku plodnosti 121 ha, v plné plodnosti 461 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 462 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Pěstování meruněk u nás je nejvíce soustředěné na jih Moravy, hlavně ve vinařských oblastech kolem Znojma, Mikulova a Hustopečí. V Čechách jsou to relativně malé oblasti v okolí Mělníka a Žatce. Lépe je na tom jižní Slovensko, tam jsou větší a vhodnější oblasti směrem na jih.
30
meruňky-počet pěstovaných stromů 1600 1400 počet v tis.
1200 1000 800 600 400 200 0 1955
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2011
rok
Graf 14: Celkové pěstování meruněk na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad
meruňky-plochy intenzivních sadů 3 500 3 000
ha
2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1985
1990
1995
2000
2005
2010
2012
rok
Graf 15: Intenzivní sady v ČR s meruňkami
3.3.5 Broskvoně V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo 191 000 stromů a výnos byl 1 201 t. V roce 1960 se pěstovalo 194 000 stromů a výnos byl 1 434 t. (BOCK, 1961) V roce 1965 se pěstovalo 389 000 stromů broskví a výnos byl 1 295 t. Také je v tomto roce nižší, ale ne tak razantně jako u jabloní. (JELÍNEK, 1967)
31
V roce 1970 se v sadech pěstovalo 707 000 stromů a sklidilo se 4 572 t broskví. Nejvíce pěstované odrůdy byly Red Haven 101 553 stromů a South Haven 97 033 stromů. Další podstatně méně pěstované odrůdy byly Lednická žlutá 31 393 stromů, Amsdenova 16 987 stromů a Elberta 11 674 stromů. (JELÍNEK, 1971)
Tab.7: Broskvoně podle věkových skupin k 1.9.1970 Celkem stromů
2 717 611 ks
Do 4 let
276 638 ks
Od 4 do 20 let
1 772 756 ks
Nad 20 let
668 217 ks
V roce 1975 se v sadech pěstovalo 874 000 stromů a sklidilo se 2 056 t broskví. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo 906 000 stromů a sklidilo se 10 414 t broskví. Od roku 1955 se počet stromů téměř zpětinásobil a broskve se pořád vysazovaly a stávaly se atraktivními, a tak se předpokládal růst počtu stromů i nadále. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo 910 000 stromů broskvoní a sklidilo se pouhých 705 t. Z toho intenzivní výsadby byly na rozloze 1 653 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo 1 064 043 stromů broskví a sklidilo se 9 894 t broskví. Z toho intenzivních výsadeb bylo 2 053 ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo 1 093 356 stromů a sklidilo se 12 078 t broskví. Intenzivní sady zaujímaly rozlohu 2 194 ha z toho plodných bylo 2 082 ha. Sklizeň z nich byla 11 388 t. Nejčastěji pěstovaným tvarem byla pásová výsadba nízkokmenů ve sponu 5,5m x 3,5m s počtem stromů 470 na ha, nebo pásová výsadba vřeten ve sponu 4,5m x 2,5m s počtem stromů 800 na ha. Věkové zastoupení bylo takové, mladých neplodných výsadeb bylo 112 ha, na počátku plodnosti 30 ha, v plné plodnosti 1 268 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 442 ha. Zbytek 342 ha nebyl zahrnut. Nejvíce pěstovanou odrůdou u Broskvoní byla odrůda Redhaven, 18% zastoupení ve výsadbách, po ní následovala odrůda Cresthaven 12%. Další vyšší zastoupení měly odrůdy Envoy, Fairhaven, Harbinger po 10%. Sunhaven a Habrite tvořily 7% z výsadeb, Favorita Morettini 6%, Redvin a Flamingo jako poslední v 5% zastoupení. (PISCHNOTHOVÁ, 1996)
32
V roce 2000 se v sadech pěstovalo 960 866 stromů a sklidilo se 11 197 t broskví. Intenzivních výsadeb bylo 1 758 ha, z toho plodných 1 717 ha a sklidilo se z nich 10 197 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 23 ha, v počátku plodnosti 84 ha, v plné plodnosti 847 ha a v poklesu plodnosti bylo 769 ha. Zbytek 35 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo 804 462 stromů a sklidilo se 4 861 t broskví. Intenzivní sady zaujímaly rozlohu 1 296 ha, z toho plodných bylo 1 259 ha. Z nich se sklidilo 4 590 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 37 ha, na začátku plodnosti 54 ha, v plné plodnosti bylo 373 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 833 ha. Toto bylo pro broskvoně alarmující číslo, protože byla většina sadů přestárlých a mladých výsadeb bylo jen malé množství. Z toho vyplývalo, že v dalších letech nebudou žádné nové výsadby vstupovat do plodnosti a staré stromy budou dávat čím dál menší úrodu jak do kvality tak do kvantity. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo 1 411 535 stromů a sklidilo se 8 080 t broskví. Produkčních sadů bylo 798 ha, z toho plodných 781 ha a z nich se sklidilo 1 717 t. K roku 2012 bylo produkčních sadů 652 ha. Z toho 11 ha mladých neplodných výsadeb, 17 ha na začátku plodnosti, v plné plodnosti bylo 227 ha a v poklesu plodnosti bylo 397 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Broskvoně se pěstují stejně jako meruňky v nejteplejších oblastech na jihu Moravy v okolí Znojma a Mikulova. Další výsadby jsou v Čechách v okolí Žatce.
broskve-počet pěstovaných stromů 1600 1400 počet v tis.
1200 1000 800 600 400 200 0 1955
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2011
rok
Graf 16: Celkové pěstování broskvoní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad 33
broskve-plochy intenzivních sadů 2 500 2 000
ha
1 500 1 000 500 0 1985
1990
1995
2000
2005
2010
2012
rok
Graf 17: Intenzivní sady v ČR s broskvoněmi
3.4 Situace v pěstování Vlašského ořešáku Ořešák vlašský je strom co do nároků na teplotu srovnatelný s vinnou révou. Pro intenzivní pěstování jsou vhodné u nás jen ty nejteplejší oblasti, jako je Jižní Morava nebo oblast Polabí. Brzy z jara kvete a hrozí namrzání, proto nesmí přijít do mrazových kotlin. Jeho intenzivní pěstování u nás je jen velmi okrajové, dokonce se na nějaký čas intenzivně nepěstoval vůbec. V roce 1955 bylo evidováno v českých krajích 963 000 stromů a sklidilo se z nich 8 743 t ořechů. V roce 1960 se pěstovalo 1 013 000 stromů a sklidilo se 7 801 t. Nejvíce pěstované byly ve Středočeském kraji v počtu 210 000 stromů a sklidilo se 1 418 t. (BOCK, 1961) V roce 1965 se pěstovalo 1 146 000 stromů. Výnos byl asi poloviční, sklidilo se 3 515 t ořechů vlašských. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se pěstovalo 1 098 000 stromů a sklidilo se 6 892 t ořechů. V roce 1975 to bylo 1 163 000 stromů a sklidilo se 7 844 t ořechů. Přibližně stejné množství stromů a to 1 039 000 stromů se pěstovalo v roce 1980 a sklidilo se 6 341 t ořechů. V roce 1985 se v sadech pěstovalo 1 074 000 stromů a sklidilo se 2 101 t ořechů. Intenzivně se ořešáky pěstovaly na ploše 100 ha. (JELÍNEK, 1986)
34
V roce 1990 se pěstovalo 1 058 226 stromů a sklidilo se 3 565 t ořechů a intenzivně se pěstovaly na ploše 83 ha. V roce 1995 se pěstovalo 892 322 stromů a sklidilo se 6 705 t ořechů. Intenzivní výsadby nebyly evidovány žádné. V roce 2000 se pěstovalo 854 191 stromů ořešáků a sklidilo se z nich 6 465 t ořechů. Intenzivních výsadeb s ořešákem vlašským bylo 40 ha. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se pěstovalo 659 970 stromů a sklidilo se 4 903 t ořechů. V tomto roce byly evidovány 3 ha jako intenzivní výsadby. V roce 2010 se pěstovalo 667 461 stromů a sklidilo se 7 112 t ořechů. Intenzivně se pěstoval na ploše 94 ha z toho plodných 33 ha. V roce 2012 se pěstovalo intenzivně 142 ha ořešáků a plodných výsadeb bylo 31 ha. Postupně dochází k zpětnému vysazování a mírnému zvyšování pěstebních ploch. Na výnosech se to projeví až později, protože ořešáky mají delší dobu vstupu do plodnosti. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012)
ořešák vlašský-počet pěstovaných stromů 1200
počet v tis.
1000 800 600 400 200 0 1955
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2011
rok
Graf 18: Celkové pěstování ořešáků vlašských na území ČR včetně ostatních sadů a zahrad
35
ořešák vlašský-plochy intenzivních sadů 160 140 120 ha
100 80 60 40 20 0 1985
1990
1995
2000
2005
2010
2012
rok
Graf 19: Intenzivní sady v ČR s ořešákem vlašským
3.5 Situace v pěstování drobného ovoce Drobné ovoce jako je angrešt, rybíz, maliny a ostružiny se u nás pěstují jen na menších plochách, i když vhodné podmínky by se našly na většině území ČR. Dříve se používaly u rybízu a angreštu keřové tvary jako podrost pod vysokokmenné tvary stromů v sadech, ale s nástupem čtvrtkmenů a zákrsků tu už pro ně nebylo místo. Stromkové formy na kmínku se pro intenzivní pěstování nepoužívají vůbec, důvodem je vyšší pracnost při vyvazování k opoře. Dalším důvodem proč nejsou tyto druhy tolik rozšířené je jejich problematika sklizně. Mechanizace se na malých plochách nevyplatí a ruční sklizeň je příliš drahá. Největšími producenty rybízu jsou kraje Jihomoravský, Severomoravský a Středočeský.
Zahradní
maliny
se
nejvíce
pěstují
v kraji
Jihomoravském,
Východočeském a Severomoravském. Poslední zbytky angreštu co se intenzivně pěstují jsou na Severní Moravě a v Severních Čechách.
3.5.1 Angrešt V roce 1961 bylo evidováno v českých sadech 2 396 799 keřů angreštu. Do roku 1970 se počet zvedl na 3 188 733 keřů. Hlavní pěstovanou odrůdou byl Bílý nádherný. (JELÍNEK, 1971)
36
V roce 1985 se v sadech pěstovalo 4 460 857 keřů angreštu, výnos z nich byl 10 945 tun. Intenzivně se angrešt pěstoval na ploše 169 ha. V roce 1990 se pěstovalo 4 566 746 keřů a sklidilo se 12 360 tun. Intenzivně se pěstoval na 132 ha. V roce 1995 se pěstovalo 4 339854 keřů. Sklizeň z nich činila 10 413 tun. Intenzivně se pěstoval na 101 ha a ty byly všechny plodné, nebyly žádné mladé výsadby nebo vstupující do plodnosti. Z těch se sklidilo 300 tun angreštu. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se pěstovalo 3 887 466 keřů, sklidilo se 6 824 tun. Intenzivně se angrešt pěstoval na 43 ha, sklidilo se z nich 115 tun. V tomto roce byl zaznamenán mimořádně silný infekční tlak amerického padlí angreštového Sphaerotheca mors-uva, což se projevilo na letorostech, listech ale také na plodech. Tímto způsobem bylo 80% úrody takhle znehodnoceno, hlavně v neošetřených výsadbách. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se pěstovalo 2 014 041 keřů, sklidilo se z nich 3 568 tun. Intenzivně se pěstoval angrešt na 12 ha půdy a sklidilo se 32 tun. Nejvíce ploch bylo na Severní Moravě a to 11 ha. V roce 2010 se pěstovalo už jen 1 445 749 keřů, sklizeň se vyšplhala na 2 837 tun. Intenzivně se angrešt pěstoval na 5 ha, nejvíce v Severních Čechách na ploše 4 ha, výnos celkem činil 0,8 tun. V roce 2012 se intenzivně pěstoval angrešt na rozloze jen 3 ha. Nejvíce na Severní Moravě 1,5 ha, v Severních Čechách 1,3 ha. Výnos se očekává kolem 1 tuny. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012)
angrešt-intenzivní sady 200 150
ha
100 50 0 1985
1990
1995
2000
-50 rok
Graf 20: Intenzivní sady v ČR s angreštem
37
2005
2010
2012
3.5.2 Rybíz Po 2. světové válce až do roku 1955 je zřetelný pokles produkce rybízu. Poté začal náhle stoupat zájem o rybíz. Způsobilo to zvýšení cen na trhu hlavně v Německu a tím se pěstování začalo rozšiřovat. (BLATTNÝ, 1971) V roce 1961 se v sadech pěstovalo 5 521 072 keřů rybízu, do roku 1970 se počet navýšil na 7 792 198 keřů. Mezi nejvíce pěstované odrůdy patřily Holandský červený, Karlštejnský, Silvergieter a Vierlandenský. (JELÍNEK, 1971) V roce 1985 se pěstovalo 12 466 655 keřů rybízu a sklidilo se 28 935 tun. Intenzivně se pěstoval na ploše 2 048 ha. V roce 1990 se pěstovalo 13 944 860 keřů a sklidilo se 28 781 tun. Intenzivně se pěstoval na ploše 2 164 ha. V roce 1995 se pěstovalo 12 857 542 keřů, sklidilo se z nich 22 074 tun. Intenzivně se pěstoval červený a bílý rybíz na 962 ha a sklidilo se 2 364 tun, černý na 352 ha a sklidilo se 516 tun. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se pěstovalo 11 817 545 keřů, sklidilo se 18 089 tun rybízu. Intenzivně se červený a bílý rybíz pěstoval na 761 ha, plodných bylo 750 ha a sklidilo se ho 1 709 tun. Černého rybízu se pěstovalo 364 ha, z toho plodných 357 ha a z nich se sklidilo 431 tun. V roce 2005 se pěstovalo 10 454 125 keřů, sklidilo se z nich 15 057 tun. Intenzivně se pěstoval červený a bílý rybíz na 1 261 ha, z toho 1 062 ha bylo plodných a sklidilo se 2 693 tun. Černý rybíz byl na 432 ha a plodných bylo 326 ha, z nich se sklidilo 433 tun. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2010 se pěstovalo 9 591 005 keřů a sklidilo se 13 868 tun. Intenzivně se pěstoval červený a bílý na ploše 902 ha, z toho 891 ha plodných výsadeb a sklidilo se 1 438 tun. Černý rybíz se pěstoval na ploše 321 ha, z toho plodných 313 ha a sklidilo se 489 tun. V roce 2012 se intenzivně pěstoval červený a bílý rybíz na ploše 891 ha,z toho plodných bylo 889 ha, ze kterých se předpokládá sklidit 1 800 tun. Černý rybíz ten se pěstoval na 347 ha, z toho plodných bylo 316 ha a předpokládá se sklizeň 400 tun. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012)
38
rybíz červený, bílý, černý-intenzivní sady 2 500 2 000
ha
1 500 1 000 500 0 1985
1990
1995
2000
2005
2010
2012
rok
Graf 21: Intenzivní sady v ČR s rybízem červeným, bílým a černým
3.5.3 Maliny První ucelená zmínka o počtech v pěstování maliníku patří do roku 1993. V tomto roce se pěstovalo 332 keřů a sklidilo se 789 tun. O intenzivních výsadbách a jejich plochách zatím žádné údaje nebyly. První zmínka o intenzivním pěstování maliníku byla v roce 1996. To se evidovalo 14 ha intenzivních výsadeb, ze kterých se sklidilo 42 tun. Nejvíce jich bylo ve Východních Čechách 24 ha. (PISCHNOTHOVÁ, 1997) V roce 2000 se maliny intenzivně pěstovaly na ploše 27 ha, sklizeno bylo 45 tun. Nejvíce výsadeb se nacházelo ve Východních Čechách. V roce 2005 se intenzivně maliny pěstovaly na ploše 28 ha, sklidilo se 50 tun. (BUCHTOVÁ, 2001) Od roku 2008 byly maliny a ostružiny evidovány dohromady. V roce 2010 bylo celkem 37 ha intenzivních sadů, sklidilo se 15 tun. O rok později se uvádí plocha intenzivních výsadeb 112 ha, z toho je jen 28 plodných. Na sklizni se zvýšení ploch ještě neprojevilo, sklidilo se 20 tun. (BUCHTOVÁ, 2011) V roce 2012 se plochy ještě navýšily na 143 ha a předpokládá se sklidit 38 tun. Největší plochy jsou v Severních Čechách 78 ha a na Severní Moravě 58 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012)
39
maliny a ostružiny-intenzivní sady 160 140 120 ha
100 80 60 40 20 0 1996
1998
2000
2002
2004
2006
rok
Graf 22: Intenzivní sady v ČR s malinami a ostružinami
40
2008
2010
2012
4. Diskuze U jabloní docházelo od šedesátých do devadesátých let ke zvyšování pěstovaných stromů a poté k poklesu, ale ne nijak razantnímu. Co se týče intenzivních výsadeb, tak se jich pěstuje méně, ale dochází při tom k obnově sadů. Vyklučeno bylo v roce 2012 na jaře 266,6 ha sadů s jabloněmi a vysázeno bylo 209,6 ha. Sice to není úplná náhrada, ale tento trend pokračuje už delší dobu, tak to nemá razantní vliv na to, že jabloně jsou a vypadá to že i budou nejpěstovanějším ovocem u nás. U hrušní se počet pěstovaných stromů od padesátých let snižuje až do teď. Dnes se pěstuje asi polovina než v minulosti. V intenzivních výsadbách v roce 1985 bylo 767 ha. Postupným klučením a neobnovováním bylo v roce 2000 už jen 316 ha. V této době se začal tento stav napravovat. Více se investovalo do nových výsadeb, a těch bylo více než se klučily ty staré. Vyklučeno v roce 2012 bylo 9,7 ha a vysázeno bylo 27,7 ha intenzivních sadů s hrušněmi. Tímto krokem se dosáhlo částečné obnovy, vysazuje se více ploch, do plodnosti nastupují již dříve obnovené výsadby a přestárlé se klučí. To vrátilo pěstované plochy na číslo 753 ha jako to bylo v minulosti. U hrušní teď bude cílem tuto rovnováhu udržet, jak do pěstební plochy tak do průměrného věku. Z třešní se dnes pěstuje asi třetina množství stromů než v padesátých letech, počty se pomalu snižovaly až se teď posledních asi 10 let drží na přibližně stejné úrovni. Co se týče intenzivních sadů, tam je také zaznamenán propad. Plochy se snížily z 1 373 ha na 840 ha do roku 2005. Pak se tento stav začal napravovat, ale jde to pomalu. Nyní máme 952 ha intenzivních sadů, vyklučeno bylo v tomto roce 34,7 ha a vysázeno 23,4 ha. Dále máme hodně výsadeb co jsou přestárlé a na pokraji rentability pěstování. U třešní by mělo pokračovat obnovování, nebo se rozlohy sadů s třešněmi začnou opět zmenšovat. Višně se jako jeden z mála druhů vyhnul razantnějším propadům. Stromů se pěstuje přibližně stejně a v intenzivních výsadbách také není zaznamenán dlouhodobý pokles. Jenže když se podíváme na věkovou strukturu, zjistíme že drtivá většina výsadeb je buď na pokraji rentability pěstování nebo už přestárlých. V roce 2012 bylo vyklučeno 62,4 ha a vysázeno pouze 3,1 ha intenzivních sadů s višněmi. Pokud se s tímto stavem něco neudělá tak se předpokládá razantní snížení pěstebních ploch do budoucna. U švestek a pološvestek je zaznamenán úbytek pěstovaných stromů, ale zároveň přibývá ploch intenzivních sadů. Dříve bylo hodně stromů volně v krajině, kolem cest a na
41
zahradách. Tyto stromy z většiny dožily a už se neobnovují. Oproti tomu intenzivních výsadeb je více. V roce 1985 bylo u nás pouze 426 ha intenzivních sadů, tak dnes máme 2 041 ha. Toto číslo vylepšují hlavně sady na Valašsku, kde se jim daří. Vyklučeno bylo loni 7,1 ha a vysázeno 67,6 ha intenzivních sadů se švestkami a slivoněmi. U švestek a slivoní je věková struktura příznivá, není ve výsadbách příliš přestárlých stromů a obnova mladými výsadbami pokračuje. Meruněk se v padesátých letech pěstovalo méně, poté se počet stromů zvýšil a za posledních 40 let se drží přibližně na stejné úrovni. Co se týče intenzivních sadů, tam z 2 888 ha v roce 1985 klesly plochy až na 1 105 ha do roku 2012. Vyklučeno v roce 2012 bylo 10,2 ha a vysázeno 22,7 ha intenzivních sadů s meruňkami. U meruněk by také mělo dojít k postupné větší obnově, postupně více sadů stárne než se stačí vysadit. Broskví se v padesátých letech pěstovalo málo, až v sedmdesátých letech nastal rozmach a začalo se více vysazovat. Od té doby počty stromů nějak nekolísají a drží se. V intenzivních výsadbách byl největší rozmach mezi lety 1990 a 1995. To jich bylo přes 2 000 ha. Od té doby se plochy snižují, neobnovují a stárnou. Dnes je evidováno 652 ha sadů, vyklučilo se loni 80,9 ha a vysázeno bylo 7,4 ha intenzivních sadů s broskvoněmi. Tato situace u broskvoní je velice špatná, většina výsadeb je přestárlých a mladých je jen málo. Do budoucna se bude pravděpodobně produkce spíše jen snižovat. Vlašské ořešáky jsou v ČR jen okrajová záležitost, spíše se pěstují extenzivně, i když se pár desítek ha intenzivních sadů najde. Dnes se jich eviduje 142 ha, což je nejvíce z celé historie. V některých letech nebyly intenzivní výsadby evidované žádné. Angrešt dnes už také skoro vymizel, v roce 1985 se intenzivně pěstoval na 169 ha, dnes zbyly pouze 3 ha. Pěstuje se jen okrajově, a i tak dochází ke snižování výnosů. Ke značnému poklesu pěstování přispělo rozšíření hnědého (amerického) padlí angreštu Sphaerotheca mors-uvae, které začalo značně napadat keře. Od evropského padlí Microsphaera grossulariae
je zákeřnější tím, že napadá i plody a ty jsou pak
znehodnocené a neprodejné. Je to okrajová záležitost ovocnářů a spíše zahrádkářů, pokud se osvědčí tolerantní odrůdy, nebo se najdou rezistentní, tak by se mohl vrátit zpět do sadů. Všechny druhy rybízu dohromady co se u nás pěstují se také omezují, dříve bylo intenzivních ploch přes 2 000 ha a postupným snižováním ploch dnes máme 1 238 ha. U tohoto ovoce také převládá extenzivní pěstování. U rybízu můžeme také očekávat ubývání výsadeb hlavně u červeného, ten má také špatnou věkovou strukturu ve výsadbách a u černého je to o něco lepší. 42
U maliníku a ostružiníku dohromady se vede evidence o intenzivním pěstování až od roku 1996, kdy se pěstoval na ploše 14 ha. Od roku 1997 do 2010 se plochy intenzivních sadů pohybovaly v rozmezí od 20 ha do 30 ha. Až v roce 2011 došlo k větší výsadbě a plochy se zvětšily na 112 ha a poslední údaj o rozlohách maliníku a ostružiníku je 142 ha.
43
5. Závěr Ovocnictví má v České republice vysokou úroveň a dlouholetou tradici. Minimálně z těchto důvodů je nezbytné tuto vysokou úroveň zachovat. Největším problémem současnosti jsou finance. Naši pěstitelé nevyužívají úplně naplno dotací jak by mohli. Problém nastává jak v přípravě žádostí a všech náležitých dokumentů, ale také následně ve správnosti provedení a dodržení klíčových termínů. Při založení sadu se vyplatí více investovat do technologií, které se dříve neuplatňovaly. Například výstavba drátěnek či závlah je dnes samozřejmostí, ale také do ochranných sítí proti kroupám. Právě relativně nízká úroveň technologického zázemí dnes snižuje konkurenceschopnost našich pěstitelů. V současnosti je zapotřebí mít takto vybavený sad, kde máme pravidelný kvalitní výnos každoročně a nejsme tak extrémně závislí na počasí. Dnešní moderní sady mají podstatně více jedinců na jednotku plochy, používají se zakrsle rostoucí podnože. Z těchto stromků se pak sklízí kvalitní konzumní ovoce, které si trh žádá a je ekonomicky zajímavé. Oproti tomu ovoce ze starších sadů bez modernějších technologií plodí v závislosti na výkyvech počasí a podle toho je odvislá i kvalita. V některých případech je pak více produkce určeno přímo na zpracování a tak klesá i ekonomické ohodnocení výnosu. Cílem bylo zmapovat plochy a počty stromů jednotlivých ovocných druhů i odrůd co nejvíce do minulosti. Zjistit trendy dlouhodobého vývoje a poukázat, které výsadby je zapotřebí pro udržení produkce začít obnovovat. Klesající trend má většina pěstovaných druhů, vyrovnaný ho mají hrušně a višně. Hrušně díky razantnější obnově započaté dříve a višně drží jen přestárlé stromy, které jsou už na pokraji životnosti. Stoupající trend je u slivoní a maliníku. U slivoní to způsobilo navýšení pěstebních ploch a tím pádem se vylepšil věkový průměr. U maliníku to způsobily poslední 2 roky, kdy se pěstované plochy rozšířily více jak na trojnásobek, jinak by byl trend vyrovnaný. Se zvyšujícím se globálním oteplováním se může předpokládat rozšíření vhodných stanovišť pro některé ovocné druhy díky příznivým podmínkám i ve vyšších nadmořských výškách, kde se dříve produkční sady nezakládaly. Větším problémem bude zásobení vodou. Díky stále větším výkyvům ve srážkách bude nutné budovat závlahy a hlavně hledat zdroje vody.
44
6. Souhrn Hlavním cílem bylo zmapovat plochy a počty stromů jednotlivých ovocných druhů i odrůd co nejvíce do minulosti. Zjistit trendy dlouhodobého vývoje a poukázat, které výsadby je zapotřebí pro udržení produkce začít obnovovat. Ovocnictví u nás má dlouholetou tradici a po 2. světové válce nastal rozkvět. Nyní se setkáváme s úbytkem pěstování u většiny druhů. Nejhůře jsou na tom v intenzivním pěstování angrešt, broskvoně a višně. Tyto výsadby jsou z většiny na pokraji plodnosti a angrešt už ze sadů téměř vymizel. Dobrou věkovou strukturu mají slivoně a jejich výsadby zaznamenávají růst. Z drobného ovoce stojí za zmínku rybíz, který se pěstuje více, i když také s klesající tendencí. Ostatní druhy jako ořešák vlašský, maliny, angrešt jsou spíše okrajovou záležitostí ovocnářů.
Klíčová slova: historie, vývoj výsadeb, intenzivní sady, věková struktura
7. Resume The main objective was to map the area and number of trees of individual fruit species and varieties as far into the past as possible. To determine trends of the longterm development and to point out what planting is needed to start recovering in order to maintain the production. In our country fruit growing has a long tradition and a boom occurred after the World War II. Now we face the growing decline in most species. The worst situation is in the intensive cultivation of gooseberries, peaches and cherries. These plantations are mostly on the brink of fertility and gooseberries have almost disappeared from the orchard. Plum trees have a good age structure and their planting show increase. The small fruit worth noting is currant, which is cultivated more, though also with a downward trend. Other species such as walnut, raspberries, gooseberries are rather marginal issue of fruit growers.
Keywords: history, development of plantations, intensive orchards, age structure
45
8. Seznam použité literatury 1. BARBORKA, A. Slivky, slivy, ringloty a mirabelky, PRÍRODA, 1987, ISBN 064-121-87 2. BLAHA, Josef. OVOCNICKÁ EDICE-Broskvoně, meruňky, mandloně, ACADEMIA, Praha 1966, ISBN 21-061-66 3. BLATNÝ, Ctibor. Rybízy, angrešty, maliníky a ostružiníky, vyd. ACADEMIA, 1971, ISBN 509-114-71 4. BOCK, Gustav. Statistická ročenka ČSSR, 1961, vyd. Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1 5. BOCK, Gustav. Statistická ročenka ČSSR, 1963, vyd. Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1 6. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 1999, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR 7. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2000, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 80-7084-148-6 8. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2001, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 80-7084-198-2 9. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2002, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 80-7084-225-3 10. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2003, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 80-7084-254-7 11. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2004, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 80-7084-319-5 12. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2005, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 80-7084-435-3 13. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2006, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 80-7084-522-8 14. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2007, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 978-80-7084-603-2 15. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2008, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 978-80-7084-701-5 16. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2009, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 978-80-7084-798-5
46
17. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2011, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 978-80-7084-985-9 18. BUCHTOVÁ, Irena. Situační a výhledová zpráva, 2012, vyd. Ministerstvo zemědělství
ČR.
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/publikace-a-dokumenty/situacni-avyhledove-zpravy/rostlinne-komodity/ovoce/ 19. DVOŘÁK, Antonín. OVOCNICKÁ EDICE-Jablka, ACADEMIA, Praha 1976, ISBN 21-092-76 20. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1967, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 21. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1968, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 22. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1970, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 23. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1971, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 24. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1972, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 25. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1973, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 26. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1974, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 27. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1977, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 28. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1978, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 29. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1979, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 30. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1980, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 31. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1981, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 32. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1982, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 47
33. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1983, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 34. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1984, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 35. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1985, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 36. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1986, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 37. JELÍNEK, Jaroslav. Statistická ročenka ČSSR, 1987, vyd. Nakladatelství technické literatury, Praha 1 38. KOCH, Václav. OVOCNICKÁ EDICE-Hrušky, ACADEMIA, Praha 1967, ISBN 21-035-67 39. NĚMEC,
Bohumil.
Dějiny
ovocnictví,
NAKLADATELSTVÍ
ČESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD, Praha 1955 40. PISCHNOTHOVÁ, Alena. Situační a výhledová zpráva,
1996,
vyd.
1997,
vyd.
Ministerstvo zemědělství ČR v AGROSPOJI Praha 41. PISCHNOTHOVÁ, Alena. Situační a výhledová zpráva,
Ministerstvo zemědělství ČR v týdeníku Zemědělec, ISSN 1211-7692 42. PISCHNOTHOVÁ, VYKLICKÁ. Situační a výhledová zpráva, 1998, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR 43. ŘÍMSOVÁ, Ludmila. Situační a výhledová zpráva, 1994, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN 80-7084-110-9 44. WAIGNER,
Vladimír.
Statistická
ročenka
nakladatelství technické literatury, Praha 1
48
ČSSR,
1965,
vyd.
Státní