MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2013
JANA SLEZÁČKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Fakulta Regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Analýza možností a bariér rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Alice Kozumplíková Ph.D
Vypracovala: Jana Slezáčková
Brno
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza možností a bariér rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko zpracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, také uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a také zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko Mendelovy univerzity v Brně o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne ............ Podpis...........................
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala Ing. Alici Kozumplíkové Ph.D., vedoucí diplomové práce za ochotu, odborné vedení a přínosné připomínky. A v neposlední řadě, starostům obcí mikroregionu Poličsko za rychlou a vstřícnou spolupráci při vyplňování a zaslání dotazníků.
ANOTACE Diplomová práce Analýza možností a bariér rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko je zaměřena na zkoumání potenciálu cestovního ruchu a jeho možnosti využití v jednotlivých obcích. Práce je členěna na dvě základní části. První část se skládá z vymezení základních pojmů, jako jsou regionální vědy, regionální rozvoj, region, mikroregion, aktéři a nástroje regionálního rozvoje, cestovní ruch, druhy a formy cestovního ruchu. Druhá část je složena ze socioekonomické analýzy, v níž je popsán mikroregion z pohledu geografie, socioekonomické charakteristiky, možností využití cestovního ruchu, jeho přírodních a kulturních památek, správního členění a historie. Poslední kapitola obsahuje nejdůležitější část diplomové práce, v níž je vyhodnocení dotazníkového šetření, určení nejdůležitějších oblastí potencionálního rozvoje cestovního ruchu na Poličsku. Práce je doplněna SWOT analýzou vycházející z dotazníkového šetření, kterou byly vytyčeny oblasti představující příležitosti a překážky v rozvoji cestovního ruchu. Klíčová slova: regionální rozvoj, regionalistka, region, mikroregion, cestovní ruch, druhy a formy cestovního ruchu, strategické plánování
ABSTRACT The diploma thesis Analysis of the Possibilities and Barriers of the Development of Tourism in the Region of Poličsko is focused on the investigation of the potential of tourism and its options in each municipality. The work is divided into two main parts. The first part consists of the definition of basic concepts such as regional sciences, regional development, region, microregion, participants and implements of the regional development, tourism and the types and forms of tourism. The second part is composed of the socio-economic analysis which describes the microregion from the perspective of geography, socio-economic characteristics, usage of tourism, its natural and cultural attractions, administrative division and history. The final chapter contains the most important part of the diploma thesis which is the evaluation of the questionnaire investigation, determination of the most important areas of the potential tourism development in Poličsko. The work is complemented by the SWOT analysis based on the questionnaire investigation and which has identified the areas representing the opportunities
and
barriers
in
the
development
of
tourism.
Keywords: regional development, regionalistics, region, microregion, tourism, types and forms of tourism, strategic planning
OBSAH
1
ÚVOD........................................................................................................................ 7
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................................... 8
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................... 9 3.1
Regionální vědy ................................................................................................. 9
3.1.1
Regionalistika ............................................................................................. 9
3.1.2
Regionalismus ............................................................................................. 9
3.2
Regionální rozvoj ............................................................................................. 10
3.2.1
Aktéři regionálního rozvoje ...................................................................... 10
3.2.2
Veřejná správa .......................................................................................... 11
3.2.3
Soukromý sektor ....................................................................................... 11
3.2.4
Neziskový sektor....................................................................................... 11
3.2.5
Veřejnost ................................................................................................... 12
3.3
Nástroje regionálního rozvoje .......................................................................... 12
3.3.1
Strategické plánování v regionálním rozvoji ............................................ 13
3.3.2
Postup strategického plánování ................................................................ 14
3.4
Region .............................................................................................................. 15
3.4.1
Mikroregion .............................................................................................. 15
3.5
Bariéry rozvoje ................................................................................................. 16
3.6
Cestovní ruch ................................................................................................... 16
3.6.1
význam cestovního ruchu ......................................................................... 18
3.6.2
Společensko-kulturní význam................................................................... 19
3.6.3
Turistický význam .................................................................................... 19
3.6.4
Ekonomický význam ................................................................................ 20
3.7
Druhy cestovního ruchu ................................................................................... 20
3.8
Formy cestovního ruchu ................................................................................... 22
3.8.1 3.9
Měkký cestovní ruch ................................................................................. 23
Cestovní ruch po vstupu do EU ....................................................................... 24
4
METODIKA ............................................................................................................ 26
5
VÝSLEDKY............................................................................................................ 27
5.1
Základní charakteristika mikroregionu Poličsko ............................................. 27
5.2
Historie Poličska .............................................................................................. 30
5.3
Správní členění a formy sdružení mikroregionu .............................................. 30
5.4
Cestovní ruch v obcích ..................................................................................... 32
5.5
Obce severo-západní ........................................................................................ 33
5.5.1
Borová ....................................................................................................... 33
5.5.2
Březiny ...................................................................................................... 33
5.5.3
Kamenec ................................................................................................... 34
5.5.4
Oldříš ........................................................................................................ 34
5.5.5
Polička ...................................................................................................... 35
5.5.6
Pustá kamenice ......................................................................................... 36
5.5.7
Pustá rybná ................................................................................................ 36
5.5.8
Sádek ......................................................................................................... 37
5.5.9
Širkoý důl .................................................................................................. 37
5.5.10
Telecí ........................................................................................................ 38
5.6
Obce jiho-východní .......................................................................................... 39
5.6.1
Bystré ........................................................................................................ 39
5.6.2
Hartmanice ................................................................................................ 39
5.6.3
Jedlová ...................................................................................................... 40
5.6.4
Korouhev .................................................................................................. 40
5.6.5
Květná ....................................................................................................... 41
5.6.6
Nedvězí ..................................................................................................... 41
5.6.7
Pomezí ...................................................................................................... 42
5.6.8
Rohozná .................................................................................................... 42
5.6.9
Stašov ........................................................................................................ 43
5.6.10
Svojanov ................................................................................................... 43
5.6.11
Trpín.......................................................................................................... 44
5.7
Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 44
5.7.1
Zhodnocení možností a bariér mikroregionu ............................................ 76
5.7.2
SWOT analýza .......................................................................................... 78
6
DISKUSE A ZÁVĚR .............................................................................................. 82
7
SUMMARY ............................................................................................................ 85
8
LITERATURA ........................................................................................................ 86
9
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 89
10 SEZNAM GRAŮ .................................................................................................... 89 11 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 90
1
ÚVOD Diplomová práce s názvem analýza možností a bariér rozvoje cestovního ruchu
v Mikroregionu Poličkso se zabývá příležitostmi pro udržení a rozšíření těchto služeb. Cestovní ruch se řadí k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících odvětví průmyslů světa, který patří mezi přínosný faktor rozvoje dané oblasti. V takovém měřítku má kladný vliv na ochranu přírodních a kulturních památek, socioekonomický rozvoj regionů, zaměstnanost, příjmy místních rozpočtů a podporuje nejrůznější investiční aktivity v cílené destinaci. Důležitou roli, hraje přírodní a kulturní zázemí lokality, jež je pro svoji ojedinělost a atraktivitu vyhledáváno. Zde je zcela nezbytné dbát na ochranu přírodních a kulturních památek, neboť jejich udržení je darem pro generace příští a je nezbytnou součástí rozvoje udržitelného cestovního ruchu. Regionální rozvoj a s ním spojená politika jsou v dnešní době často diskutovaná témata. Je nutné se zaobírat otázkami, co je nutné udělat pro to, aby jednotlivé regiony byly samostatné a schopné udržet si patřičnou úroveň a životaschopnost. Jako důležitý milník, který výrazným způsobem zintenzivnil zájem o regionální problematiku, byl vstup ČR do EU, kde je uvažována regionální politika, jako jedna z nejstěžejnějších politik Společenství. Touto cestou je možné obdržet nemalé finanční prostředky, právě pro podporu jednotlivých destinací. Efektivní čerpání těchto zdrojů v souladu s aktuálními potřebami dané lokality, přispívá k rozmachu místní ekonomiky. Mezi nejdůležitějšími faktory ovlivňující regionální rozvoj zle zařadit obyvatele, kulturní a přírodní potenciál, veřejnou správu a rozvinutý cestovní ruch. Oblast mikroregionu Poličska se řadí mezi hospodářsky slabší části České republiky. Tato lokalita je vykazována dlouhodobou střední mírou nezaměstnanosti a to kolem hodnot do 10%. Podpora odvětví souvisejících s cestovním ruchem může snížit nezaměstnanost a zlepšit tak ekonomickou situaci mikroregionu Poličsko. Proto rostoucí význam cestovního ruchu a především jeho dopad na regionální rozvoj spolu s možností využití finančních zdrojů má příznivý vliv na vývoj mikroregionu Poličska jako celku i jeho jednotlivých obcí.
7
2
CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je zhodnocení současných možností cestovního ruchu a
jeho potenciálních budoucích přínosů pro mikroregio Poličsko. Mikroregion Poličsko, se rozkládá na východním okraji Pardubického kraje v bývalém okrese Svitavy a leží na území Českomoravské vysočiny. V této diplomové práci bude zhodnocen potenciál území z pohledu jeho atraktivity cestovního ruchu a jeho nejlepší možností využití. Cílem práce není pouze zpracovat ucelený přehled aktivit, jež mikroregion nabízí v oblasti cestovního ruchu, ale především zjistit, zda jsou efektivně využívány všechny dostupné zdroje. Půjde o zjištění plánovaných záměrů jednotlivých obcí v souladu s potenciálem oblasti. K dosažení stanoveného cíle, se vycházelo z dotazníkového šetření a v některých případech i z osobních rozhovorů směřované na představitele jednotlivých obcí a měst v mikroregionu Poličsko. Jak už bylo uvedeno v úvodu, cílem práce
je
analýza
příležitostí
a
bariér
cestovního
ruchu
v jednotlivých
částech mirkoregionu Poličsko. Práce je členěna na dvě základní části. V první části jsou vysvětleny definice pojmů regionální vědy, regionalistka, regionální rozvoj, region, mikroregion, aktéři a nástroje regionálního rozvoje, cestovní ruch, druhy a formy cestovního ruchu a základní poznatky o strategickém plánování. V druhé části je zpracována socioekonomická analýza, zkoumaného mikroregionu, kde je popsána základní charakteristika území, stručný historický vývoj, správní členění, demografické údaje, přírodní podmínky a materiálně technická základna cestovního ruchu. Podstatnou část diplomové práce tvoří závěrečná kapitola, v níž se nachází vyhodnocení dotazníkového šetření s následným zhodnocením situace možností a bariér cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko. V této části je vytvořena SWOT analýza, jež by mohla přispět k rozvoji problémových oblastí zjištěných z dotazníkového šetření. Hlavním motivem výběru autora tématiky cestovního ruchu v této oblasti je fakt, že v této lokalitě žije a domnívá se, že se mikroregion může díky cestovního ruchu více vyvíjet a určitý potenciál zde má.
8
3
3.1
LITERÁRNÍ PŘEHLED
Regionální vědy Regionální vědy se komplexně zajímají o regionální specifika, diference a další
otázky existence i rozvoje regionů. Regionální vědy veřejné správy jsou chápány jako rámcový a souhrnný obor, zabývající se studiem prostorových jevů, procesů a vztahů. Základním a stěžejním zaměřením tohoto oboru je studium regionálních vědních disciplín, které naplňují obor regionalistiky, tedy ekonomie, geografie, správní vědy, sociologie, demografie, kulturologie a dalších. Přínosem regionálních věd je komplexní a multidisciplinární pohled na problematiku regionů, tím se míní schopnost analyzovat a hodnotit rozvojové problémy a rozvojový potenciál území průřezově a v širším kontextu než samostatné vědní disciplíny.1
3.1.1 Regionalistika Regionalistika je rámcová disciplína, která má mezioborový charakter. Je souhrnným označením pro regionální vědy. Jejím posláním je řešit regionální disparity a hledat možnosti eventuálního růstu. Regionalistika, jako multioborový systém vzniká v souvislosti s nutností řešit rozvoj regionů systémovým, koncepčním způsobem s využitím znalostí z různých vědních disciplín či oborů lidské činnosti. Tento obor je zdrojem pro další aplikované aktivit, které se k němu dále váží. Pod tuto vědu spadá pojem regionální rozvoj. 2
3.1.2 Regionalismus Regionalismus je součástí sociálních s kulturních vztahů a procesů, které jsou odrazem společně obývaného území a prožitých historických událostí. Jinak řečeno, se jedná o postoje, názory a osobní vazby lidí ke konkrétnímu území, ve kterém žijí a prožívají svůj sociální, politický, ekonomický i kulturní život. Tato definice vyjadřuje spíše tradiční obsah regionalismu, vázaného na přetváření kulturních a historických tradic v rozvoji daného území. Explicitně však neobsahuje ekonomickou a politickou 1
KUTSCHERAUER, Alois. Regional disparities: disparities in country regional development - concept, theory, identification and assessment : Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2010, ISBN 978-80248-2380-5. 2 MATOUŠKOVÁ, Z., MACHÁČEK, J., POSTRÁNECKÝ, J.,TOTH, P. Regionální a municipální ekonomika. Praha: VŠE, 2000, ISBN 80-245-0052-3.
9
dimenzi. V současnosti, kdy se regionalismus vyznačuje mnohem komplexnějším obsahem a projevem než v minulosti, se setkáváme s řadou různorodých definic regionalismu a souvisejících pojmů, které jsou účelově specifikovány. Veřejná správa a regionální plánování shodně využívají dopady tohoto regionalistického hnutí pro definování a vytváření administrativních či účelových územních celků, pro novou tzv. prostřední úroveň vlády a správy.3 3.2
Regionální rozvoj Regionálním rozvojem rozumíme růst socioekonomického a environmentálního
potenciálu a konkurenceschopnosti regionů přispívajících k zlepšování životni úrovně a kvality života jejich obyvatel. Jde zde o rychle se vyvíjející a vyváženy rozvoj regionální struktury daného územního celku a odstraňování, popřípadě snižování regionálních disparit. Regionální rozvoj je cílený ekonomický rozvoj většího území, než je geograficky vymezená municipalita. V nejužším pojetí je možné si název regionální rozvoj představy jako ekonomický rozvoj daného území definovaného celkem. V dnešní době můžeme pojem chápat jako celkový růst socioekonomického potenciálu a úrovně regionu. Z praktického hlediska se jedná o zavedený pojem označující cílenou, strategicky zaměřenou a koordinovanou snahu místních aktérů, orientováno na zlepšení místní sociální, ekonomické a environmentální úrovně a celkové kvality života zdejších obyvatel. Regionální rozvoj představuje jeden z hlavních úkolů EU. Rovněž v naší České Republice je regionální politika na předních místech při řešení rozvoje společnosti a představuje celý komplex procesů, které přispívají k pozitivním změnám v sociálně ekonomické a environmentální oblasti vývoje regionů.
4
3.2.1 Aktéři regionálního rozvoje Aktéři regionálního rozvoje ovlivňují regionální procesy v určitém území, nebo jsou naopak ovlivňováni regionálními procesy. Pro úspěšnou realizaci regionálního rozvoje je stěžejní zajistit úzkou spolupráci všech aktérů. Regionální politika je
3
KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava, TRHLÍKOVÁ, Zuzana. Region a regionální vědy. Vyd. 1. Vysoká škola finanční a správní, EUPRESS, 2008, ISBN 978-80-7408-00-8 4 STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, ISBN 978-80-7367-588-2.
10
výrazným příkladem vztahů veřejné správy respektive celého veřejného sektoru k soukromému sektoru.5
3.2.2 Veřejná správa Lze ji obecně definovat jako správu věcí veřejných v oblasti veřejného zájmu. Jde především o správu území (státu, kraje, obce), veřejných záležitostí (služby veřejnosti), správu financí (veřejných peněžních prostředků), správu veřejných objektů a zařízení, přírodních zdrojů, veřejných informací, komunikací, budov, pozemků a jiných. Veřejná správy má na starosti věci veřejné, tudíž při svém rozhodování musí brát na vědomí názory a potřeby ostatních regionálních aktérů. Při samotné správní činnosti se tedy především jedná o vzájemné působení a ovlivňování veřejného sektoru a ostatních aktérů dotčeného správního území.6
3.2.3 Soukromý sektor Jde o důležité aktéry regionálního rozvoje, kteří jsou reprezentování podnikatelskými subjekty. Struktura a váha tohoto sektoru je důležitá, pro formování a směřování politiky turismu. Role soukromého sektoru je v politice turismu nezastupitelná, protože využívá výrobní faktory (práce, půda, kapitál, informace), pro výrobu zboží a služeb. Ty se pak realizují na trhu práce. Vyznačuje se především převahou malých a středních podniků, často s absolutní převahou ubytovacích zařízení. Z důvodů partnerství soukromého a veřejného sektoru obstarává soukromý sektor i veřejné statky, pro sektor veřejný.7
3.2.4 Neziskový sektor Jedná se o jednoho ze stěžejních aktérů regionálního rozvoje na všech územních úrovních. Neziskové organizace jsou formovány za účelem pokrytí potřeb občanů, které nejsou uspokojeny ani soukromým či veřejným sektorem. Neziskový sektor je zastoupeny občanskými sdruženími, obecně prospěšnými společnostmi, nadacemi a nadačními fondy, zájmovým sdružením právnických osob, církevními společnostmi a 5
DUŠEK, Jiří. Faktory regionálního růstu a rozvoje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2011, ISBN: 978-80-87472-13-2 6 KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy (3). Ostrava: Montanex, 2010, ISBN 978-80-7225-319-7. 7 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3749-2.
11
obchodními společnostmi, založenými za jiným účelem než podnikání. V oblasti regionálního rozvoje jsou především v postavení organizátorů občanského života, volnočasových, sportovních, kulturních a společenských aktivit. Důležité jsou zde aktivity a práce s mládeže.8
3.2.5 Veřejnost Jedná se opět o neopomenutelné aktéry regionální politiky, nejen jejím pasivními příjemci.
Veřejností
mohou
být
aktivní
jednotlivci
na
různých
veřejných
shromážděních, na což myslí příslušné zákony, ale účinnější je, když jednotlivci vytváří občanská sdružení. Na nejdůležitější z nich opět pamatuje zákon, jedná se o odbory, ekologické iniciativy, profesní sdružení a odborné komory, různé zájmové sdružení a nejrůznější neziskové organizace za účelem nějaké aktivity. Veřejnost předkládá náměty, vznáší připomínky a podílí se na regionálním rozvoji prostřednictvím prvku přímé demokracie. 9
3.3
Nástroje regionálního rozvoje Podstata Nástrojů regionálního rozvoje je zvyšovat schopnosti a dovednosti
aktérů, jež existují jako vnější subjekt i objekt aktivit. Nejobecnější nástroje aktivit, jsou instituce (zavedené způsoby jednání; formální a neformální pravidla chování) a sociální kapitál (způsob jednání lidi, k dosahování cílů). Stát má k dispozici různé nástroje, díky nimž ovlivňuje regionální rozvoj. Tyto nástroje se člení do několika skupin: 1) koncepční dokumenty - Základem jakékoliv politiky je jasná koncepce, formulace cílů na základě analýzy. V roce 2000 schválila vláda svoji první národní strategii regionálního rozvoje ČR. Další, aktuální verze byla schválena vládou v roce 2006. Z její struktury lze odvodit účel dokumentu: •
strategie se v úvodu přihlašuje k cílům a principům regionální politiky EU
•
postupuje se analýzou hlavní faktorů regionálního rozvoje, která má standardní strukturu
8
RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. 9 PONIKELSKÝ, Petr. Organizace regionálního rozvoje. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2011, ISBN 978-80-87174-10-4.
12
•
v souladu se zákonem o podpoře regionálního rozvoje jsou vybrány regiony vyžadující soustředěnou podpory státu a naznačeno zaměření podpory
2) finanční nástroje - výše je zmíněno, že podstatou regionální politiky je přerozdělování
veřejných
prostředků.
Fiskální
nástroje
jsou
hlavním
prostředkem realizace regionální politiky. V prvé řadě na výdajové straně veřejných rozpočtů, prostřednictvím dotací neboli nevratných příspěvků konkrétním aktérům na realizaci určitých projektů. Postupem času se stále více prosazuje i alternativní nástroj - půjčky či zvýhodněné úvěry, tedy návratná forma příspěvku. 3) nefinanční nástroje - mezi nefinanční nástroje regionální politiky se zpravidla zahrnuje pomoc jednotlivým aktérům v oblasti informací a poradenství, a také některá infrastruktura. Často se opomíná, že do této kategorie spadá především vytváření příznivého prostředí pro podnikání nebo pro život vůbec. Rozumí se tím kvalitní, jednoduchá a srozumitelná veřejná správa a legislativa.10
3.3.1 Strategické plánování v regionálním rozvoji Obecně lze konstatovat, že většina územně správních jednotek se zabývá regionálním rozvojem, případně regionálním plánováním. Právě regionální plánování je zvláštním případem strategického plánování. To se postupně stalo významným předmětem zájmu představitelů měst a obcí při vytváření koncepcí jejich rozvoje. Každé město či obec má prvořadý zájem důstojně obstát ve vzájemné konkurenci, a proto nezbytně potřebuje mít svoji strategii, jak docílit požadovaného rozvoje. K příslušnému plnění svých funkcí a účelnému využívání rozpočtových prostředků a majetku, používají obce při řízení aktivit probíhajících na jejich území nástroje strategické plánování. Strategické plánování představuje základní nástroj pro řízení a koordinaci rozvojových aktivit na území obce. Nejobecněji se pojmu strategické plánování rozumí určení celkového účelu či poslání subjektu, jeho dlouhodobých cílů nebo zaměření činnosti, ale také alokace zdrojů potřebných pro dosažení zamýšlených záměrů. Je chápáno jako moderní způsob, jak definovat koncepce rozvoje a cíle určité entity – města, regionu, firmy.11 10
VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80-245-0445-6. 11 KOL. AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 1. Vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, ISBN 978-80-7380-086-4
13
Strategické plánování můžeme definovat tímto způsobem: „Strategické plánování spočívá v přípravě dokumentů stanovujících předpoklady a zásady hospodářského a sociálního rozvoje řešeného území, nejčastěji na úrovni regionu, ale případně i v celostátním nebo i subregionálním měřítku. Strategické plánování je zpravidla dlouhodobé a bere v úvahu ve vzájemné podmíněnosti sociální, ekonomické a prostorové aspekty.“12 Díky strategickému plánování, jsme schopni spojit naši výchozí pozici s tím, kam se chceme dostat. Jelikož je strategické regionální plánování strukturováno na sledování dlouhodobých cílů, je nutné přihlédnout na vysokou míru nejistot a rizik, které ohrožují pravděpodobnost úspěšné realizace plánů. Strategické plánování území je v České republice stanoveno jako nástroj pro plánování a řízení obce v zákoně č. 128/2000 Sb. o obcích, 129/2000 Sb. o krajích a zejména zákonem č. 248/200 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Avšak obsah strategického plánu, na rozdíl od územního plánu, není stanoven žádným závazným právním předpisem. Strategické plány vznikají jako výsledek dobrovolné spolupráce aktérů regionálního rozvoje a míra úspěšnosti jejich realizace závisí především na specifikaci aktérů s těmito strategiemi. 13
3.3.2 Postup strategického plánování Strategické plánování na pozici obcí vychází z předpokladu, že veřejnost je zdrojem moci, kterou zaměřuje ke svým zastupitelům. Tudíž by strategický plán neměl vzniknout jen jako představa obecního úřadu, ale do jeho utváření a realizace by měla být zapojena široká veřejnost. Jestliže se občané či jiné subjekty podílí na tvorbě strategického plánu, budou požadovat i jeho realizaci. Toto je bráno jako opatření, jak zamezit různým nedorozuměním a nečestnému jednání s veřejným míněním.14 Mezi základní čtyři etapy procesu strategického plánování patří: Fáze analýzy – v této fázi je často používána SWOT analýza, dále pak různé typy finančních analýz, „sektorové“ analýzy, analýza PEST, která hodnotí politické, ekonomické, sociální a technologické prostředí a další nástroje. Hlavní roli zde má sběr dat, nalezeni vize, očekávání občanů, zjištění zdrojů, a další. 12
MATES, Pavel, WOKOUN, René. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2001, ISBN 80-7175-100-6. 13 KOL. AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 1. Vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, ISBN 978-80-7380-086-4 14 HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, ISBN 80-210-3356-8.
14
Fáze zpracování planu – taktéž fáze výběru priorit, cílů, hodnot a záměrů. Výstupem teto fáze je vytvořený strategicky plán společně s akčním plánem. Fáze zavedeni strategie – respektive uskutečnění programů, projektů, akčních plánů. Cílem této fáze je dosaženi cílů a cílových hodnot nastíněných strategickým plánem. Fáze zlepšování – v této fázi, jde o odstartování přípravy nového kola strategického plánování. Zde můžeme využít jednoho z těchto přístupů: •
Expertní přístup, kde plán strategie je zpracováván experty či odborným týmem. Je zde možné označit tento přístup, jako přistup „shora dolů“ a to díky postupu zpracování informaci od vedení územního celku k nižším úrovním.
•
Komunitní přistup, kde plán zpracovávají zaměstnanci územního celku, za spolupráce občanů a dalších zainteresovaných stran. Tento přistup lze definovat, jako přistup „zdola nahoru“. Je však možné, se setkat, u některých případu s kombinací obou přístupů.15
3.4
Region Jedná se o pojem, se kterým se lze velmi často setkat bez specifičtějšího
správního, nebo geografického vymezení a v různých oblastech lidského života – v médiích, ekonomii, historii, cestovním ruchu a jiných. Historicky a zejména v minulém století prodělal termín region řadu významných změn a úprav, které byly ovlivněny rozvojem řady vědeckých disciplín, zejména geografie, kdy byla pozornost zaměřena nejen na přirozené regiony, ale i na hledání dalších kritérií, které by lépe vystihovaly strukturu a specifika určitých regionů. Region můžeme charakterizovat jako zeměpisné prostředí, které je přeměňováno prostřednictvím lidské aktivity a souvisí s hospodářským zaměřením a sociálními charakteristikami daného území.16
3.4.1 Mikroregion Mikroregion můžeme popsat jako dobrovolný svazek obcí či zájmové sdružení obcí. Mikroregion vymezený na základě společné kulturně historické identity území může být chápán jako neformální útvar, jehož existence však ve svých důsledcích může
15
HUŠEK, Z., ŠUSTA, M., PŮČEK, M. Aplikace metody Balanced Scorecard (BSC) ve veřejnem sektoru. 1. vyd. Praha: Narodni informačni středisko pro podporu jakosti, 2006, ISBN 80-02-01861-3. 16 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, ISBN 978-80-7357-673-8.
15
vést k časté spolupráci obcí a měst v příslušném území, která je iniciována „zdola“ tj. na základě přirozených potřeb a priorit bez ingerence oficiálních státních orgánů a institucí. Takovéto sdružení, může být žadatelem o finanční podporu z fondů Evropské unie. Mikroregion můžeme také specifikovat jako určitou menší oblast, která je něčím nebo k něčemu vázána. Mikroregion nemusí být ohraničen žádnými přesnými body, může se jednat o abstraktní členění, kde členové sdruženi jsou obce, které mají určitý společný zájem.17
3.5
Bariéry rozvoje Regionem cestovního ruchu rozumíme území, které je využitelné pro cestovní
ruch, tím chápeme, že disponuje jeho předpoklady ve využitelné a v určitých situacích též latentní podobě. Tyto předpoklady musí existovat v určitém minimálním množství a nezbyté struktuře, například v počtu přírodních, kulturních a jiných atraktivit. Dále závisí na jejich hodnotě, originalitě, četnosti, územní koncentraci a dostupnosti. Region musí mít nějakou minimální rozlohu, jelikož existence alespoň minimálního množství předpokladů turismu vyžaduje určitou velikost území, přičemž záleží na charakteru jejich prostorové náročnosti. Mezi základní bariéry rozvoje cestovního ruchu patří nedostatek financí, absence či nízká kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení, nedostatečná dopravní infrastruktura, neexistence marketingových studií, financování údržby a obnovy kulturního dědictví, možnost bezbariérového cestovního ruchu. K odstranění těchto bariér je nutná spolupráce a soulad všech zainteresovaných stran (veřejná správa, státní správa, a hlavně podnikatelská sféra).18
3.6
Cestovní ruch Cestovní ruch je po stránce teoretické i praktické značné rozsáhlá oblast. Rozhodně
se nejedná pouze o hospodářské odvětví, ale o celospolečenský jev s řadou implikací. Teorie cestovního ruchu je novou a interdisciplinární vědou, jejímž předmětem zkoumání je cestovní ruch jako komplexní jev. V různých souvislostech do cestovního ruchu zasahují oblasti ekonomie, sociologie, geografie, medicíny, psychologie, pedagogiky, urbanismu a jiné. Jedná se o jednu z nejsilnějších ekonomických aktivit, která působí jako klíčový prvek rozvoje regionu. Toto odvětví má vliv na zaměstnanost, 17
POMAHAČ, Richard. Veřejná správa. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, ISBN 978-80-7400-447-6. NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, ISBN 978-80-7357-673-8.
18
16
socioekonomický regionální rozvoj, trh práce, kulturu, podnikání, infrastrukturu a životní prostředí. 19 Věda, která se zabývá zkoumáním cestovního ruchu, se nazývá geografie cestovního ruchu. Jedná se o jednu z nejmladších disciplín geografie, mající své počátky někdy ve 30. letech. Důvodem k tak pozdnímu zkoumání této vědy měl především vznik jevu volný čas a rekreace. Geografie cestovního ruchu je obor, který se zabývá studiem zákonitostí prostorových vztahů mezi cestovním ruchem a rekreací na straně jedné a krajinnou na straně druhé. Také se zabývá analýzou vlivu cestovního ruchu na změny ve struktuře a uspořádání hospodářství v oblasti jeho realizace, vyhodnocuje oblasti z hlediska příhodných forem cestovního ruchu s ohledem na přírodní, kulturní, společenské podmínky, ochranu životního prostředí a ekonomický rozvoj. 20 Toto odvětví služeb je možné definovat několika způsoby, neboť definic je mnoho a má souvislost s řadou vědních disciplín, mezi něž patří – ekonomie, ekologie, demografie, oblast financí, práva, dopravy, kultury a dalších. Zde jsou uvedeny některé definice, s kterými je možno se ztotožnit: „Cestovní ruch je krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností“21 „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiný účel, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ 22 „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“23
19
SVOBODOVÁ, Hana, GALVASOVÁ, Iva. Regionální politika v ČR: efekty a nové výzvy. Brno: GaREP, 2009, ISBN 978-80-904308-3-9. 20 VYSTOUPIL, Jiří, ŠAUER, Martin. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, ISBN 978-80-7380-340-7. 21 HONER, S., SWARBROOK, J. Cestovní Ruch, ubytování, stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003, ISBN 80-247-0202-9. 22 DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Praha: Fortuna, 2007, ISBN 80-7168-901-7 . 23 Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. www.czechtourism.cz [online]. 2005 [cit. 201207-09]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/
17
3.6.1 význam cestovního ruchu Všechny definice cestovního ruchu mají společné určité charakteristiky. Mezi některé lze zmínit především: •
přechodná změna bydliště
•
využití volného času
•
poznání kultury a možnost odpočinku
Obrázek č. 1: Cestovní ruch jako uspořádaný celek (Zdroj: Hesková, 2006)
Výše uvedené pojmy z obrázku 1, lze pro lepší pochopení rozvést jako: •
Subjekt cestovního ruchu představuje aktéra cestovního ruchu (turista, výletník, návštěvník), který poptává a následně uspokojuje svoji potřebu statků a služeb cestovního ruchu.
•
Objekt cestovního ruchu představuje vše, co se může stát cílem aktéra cestovního ruchu. Objekt tedy představuje nabídku cestovního ruchu. Představují ho podniky, cílové destinace a instituce cestovního ruchu.
•
Ekonomické prostředí – je pro vývoj cestovního ruchu nezbytnou součástí. Jedná se o kladné či negativní vlivy ekonomického růstu jako je nezaměstnanost, inflace, ekonomický růst, stabilita měny, úrokové míry.
•
Politické prostředí – je nevyhnutelná podmínka pro rozvoj cestovního ruchu. Zcela stěžejní jsou pro tvorbu cestovního ruchu mírové podmínky a odbourávání překážek v podobě cestovních formalit.
•
Sociální prostředí – je dáno společenským řízením, které má vliv na rozdělování hrubého domácího produktu, pracovní podmínky a sociální politiku
18
daného státu. Orientuje se na zabezpečení té skupiny občanů, kteří mají nedostačující, nebo žádné pracovní příjmy na zabezpečení základních potřeb. •
Technicko-technologické prostředí – představuje dopravní infrastrukturu a jinou vybavenost, která napomáhá rozvoji cestovního ruchu. Rozvoj této oblasti je svázán s negativním vlivem na životní prostředí.
•
Ekologické prostředí – má své meze a je doprovázen negativní dopaden na životní prostředí. Potenciál cestovního ruchu je tam, kde existují vhodné přírodní a kulturně-historické pamětihodnosti. Poškození životního prostředí, tedy vede k omezení cestovního ruchu.24
O rekreačním využití a aktivním cestovním ruchu rozhoduje ojedinělost území, jeho přírodní, památková a kulturní nabídka a v neposlední řadě také geografická poloha v rámci České republiky.
3.6.2 Společensko-kulturní význam Je založen na zlepšování vztahů mezi národy a poznáním jiných kultur. Je ovlivněn politickou situací státu a administrativními faktory jako jsou předpisy či cla. Cestovní ruch by nebylo možné rozšiřovat, pokud by nebyly zajištěny mírové podmínky života. V politicky nepříznivých oblastech v podstatě neexistují tyto podmínky a jediným cílem je ochrana a zachování národního hospodářství. Proto je důležité, aby byla mírová spolupráce propojena mezi jednotlivými státy. 25
3.6.3 Turistický význam Turistický význam spočívá v poznání krajiny, tradic a kultury, ale především v relaxaci a odpočinku. Turistický význam se dá měřit z hlediska jeho ubytovací kapacity. Ubytovací vytíženost je dána atraktivitou daného území. Hodnotícím měřítkem je počet lůžek v ubytovacích zařízeních, jeho kvalita, počet přenocování hostů a z toho množství cizinců. Význam roste či klesá v návaznosti na jeho postavení v dané lokalitě. Z tohoto pohledu můžeme vnímat dopady na regionální rozvoj a to jak v pozitivním tak negativním měřítku.26
24
HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2011, ISBN 978-80-7373-107-6. 25 PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 2007, ISBN 978-80-85970-55-5. 26 VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, ISBN 80-239-7256-1.
19
3.6.4 Ekonomický význam Přínos cestovního ruchu má poměrně široký záběr. Na prvním místě je hledisko ekonomické či kulturní a zejména pak regionální rozměr problematiky. Cestovní ruch je považován za významné odvětví, které vytváří pracovní příležitosti a ovlivňuje podstatným způsobem oblasti jiné. Nelze se domnívat, že cestovní ruch a aktivní turistika by mohly zásadním způsobem zvýšit výslednou ekonomickou výkonnost mikroregionů. Cestovní ruch patří mezi důležité odvětví, které má průřezový charakter a na jehož realizaci se podílí celá řada dalších odvětví, jako je doprava, kultura a jiné. 27
3.7
Druhy cestovního ruchu Závisí na ekonomických, geografických a společensko-kulturních podmínkách.
Druhy cestovního ruchu tedy dělíme dle místa pobytu, způsobu účasti, organizace zabezpečení služeb, věkové skupiny účastníků, počtu účastníků, délky pobytu, druhy úhrady nákladů a dalších. Druhy cestovního ruchu si tedy můžeme rozčlenit do následujících bodů: • z hlediska místa pobytu, kde je cestovní ruch čerpán a.
domácí cestovní ruch – uskutečňuje se na území daného státu
b.
zahraniční cestovní ruch – realizuje se mimo území daného státu
c.
výjezdový cestovní ruch – občané daného státu vyjíždějí do zahraničí
d.
příjezdový cestovní ruch – občané za zahraničí přijíždějí do daného státu
• dle místa realizace cestovního ruchu a.
mezinárodní cestovní ruch – dochází k překročení hranic státu
b.
národní cestovní ruch – domácí a výjezdový cestovní ruch
c.
vnitřní cestovní ruch – domácí a příjezdový cestovní ruch
27
FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu.1.Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, ISBN 978-80-7357-718-6.
20
Obrázek 2: Typy cestovního ruchu podle místa realizace (Zdroj: Ryglová, 2009)
•
podle délky pobytu a. dlouhodobý – využíváme více jak 3 přenocování, ale je to méně než 6 měsíců v rámci domácího cestovního ruch, nebo v případě zahraničního cestovního ruchu méně než 1 rok b. krátkodobý – jedná se pouze o 3 přenocování
•
podle dopadu na životní prostředí a. měkký cestovní ruch – nenarušuje přirozené prostředí a využívá tak místní zdroje b. tvrdý cestovní ruch – způsobuje změny v původní krajině a využívá maximálně všechny zdroje v dané lokalitě
•
podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu a. organizovaný cestovní ruch – klient využívá služeb cestovní kanceláře, či jiného subjektu, který zařizuje program a realizace samotného zájezdu b. neorganizovaný cestovní ruch – účastník si sám sjednává program a realizaci
•
podle způsobu financování a. sociální cestovní ruch – určitá část výdajů je hrazena klientem a další část je svázána se splněním určitých podmínek, jako může být například doporučení od lékaře, členství ve spolku, zaměstnanec u firmy b. komerční cestovní ruch – klient si veškeré své výdaje hradí sám
21
•
podle vlivu na platební bilanci a. aktivní cestovní ruch – v důsledku nákupu zboží a služeb zahraničních turistů v dané zemi se jedná o příliv devizových prostředků b. pasivní cestovní ruch – v důsledku nákupu zboží a služeb domácích turistů v zahraničí se jedná o odliv devizových prostředků
•
podle příslušnosti účastníků ve skupině a. individuální cestovní ruch – účastník cestuje sám, či v doprovodu rodiny b. skupinový cestovní ruch – skupina klientů, která se navzájem zná, jako například zájezdy škol, zaměstnanců podniků, různá sdružení a spolky28
3.8
Formy cestovního ruchu U forem cestovního ruchu je klíčovým faktorem motivace účastníka cestovního
ruchu. Mezi základní motivace patří odpočinek, poznávání nových kultur a prostředí. Odtud pocházejí základní formy cestovního ruchu a to rekreační, pobytový, lázeňský, poznávací, kongresový a další. Z tohoto odstavce nám tedy vyplývá, že formy cestovního ruchu jsou zkoumané podle motivace účastníka. Jsou to podměty, které tak vedou k účasti na cestovním ruchu. Formy cestovního ruchu rozdělujeme: •
rekreační - hlavním cílem je regenerace fyzických a duševních sil člověka
•
kulturně-poznávací - poznávání historických památek, kulturních zařízení, kulturních akcí, jejichž prostřednictvím tak získat nové znalosti a vědomosti
•
lázeňský – zde hrají roly zdravotní důvody, tato forma je zaměřená na zlepšení fyzické a psychické kondice, rovněž však zde lze zařadit poznávací a kulturní využití
•
zdravotnický – hlavní důvod je zlepšení zdravotního stavu účastníka za pomoci léčebných procedur
•
sportovně-turistický – s pobytem je spojeno sportovní vyžití, za účelem posílení kondice člověka, je možné jej členit na pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku a horskou turistiku, také sem lze zahrnout cestování za různými sportovními akcemi typu olympijské hry, mistrovství světa
•
venkovský - vícedenní pobyt zaměřený na pěší turistiku, pozorování přírody,
28
FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, ISBN 978-80-7357-718-6.
22
projížďky na koni, kole, tato forma v sobě zahrnuje několik kategorií, které můžeme nazvat jednotlivými pojmy: o ekoturistika - putování přírodou a čas trávený jejím pozorováním o agroturistika - forma rurální turistiky se zaměřením ekologického vztahu k životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji o ekoagroturistika – velký důraz je kladen o ekologické aspekty a životní prostředí o hipoturistika - forma cestovního ruchu pro milovníky koňmi o rurální turistika – jedná se o formu cestovního ruchu, která je úzce spjata s přírodou a jí blízkým venkovským prostředím •
přírodní – účelem je poznání přírody a krajiny, především navštívení výjimečných přírodních atraktivit a ojedinělých míst
•
kongresový – jedná se o schůzky a přednášky odborníků určitého oboru z důvodů diskutování nad danou problematikou, získání tak nových zkušeností a informací vedoucích k zdokonalování v určité profesi
•
vzdělávací – hlavní myšlenkou je zde získání a osvojení si znalostí a dovedností, nejčastějšími jsou jazykový pobyty, sportovní soustředění
•
náboženský – speciálně pro věřící část obyvatelstva, kteří cestují na svatá místa, velmi známá je pouť do Mekky
•
gurmánský – poměrně nová forma cestovního ruchu, který vznikl za účelem poznání jídel a nápojů v cizích zemích a krajích
•
společenský – hlavním motivem je navázání nových kontaktů, získání přátel a poznání tak život určité skupiny lidí 29
3.8.1 Měkký cestovní ruch V zahraniční literatuře je možné setkat se s pojmem „zelený cestovní ruch“, který představuje aktivní formy cestovního ruch ve volné přírodě a v mírně osídlených oblastech, respektující a chránící přírodu. Tuto formu můžeme též nazvat jako alternativní cestovní ruch, což podtrhuje rozdíl mezi cestovním ruchem v malých skupinách, jež respektuje potřeby a zvyky místní komunity, oproti masovému cestovnímu ruchu s jeho negativními vlivy na sociální a kulturní prostředí a na životní prostředí obecně. Venkovský cestovní ruch se snaží uvědoměle dosáhnout vyrovnaného
29
SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. Specifické formy cestovního ruchu. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013, ISBN 978-80-7372-927-1.
23
stavu mezi přínosy a dopady na environmentální, sociokulturní a ekonomické prostředí destinace, v němž cestovní ruch probíhá. Představuje souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově. Jedná se například o pěší turistiku, jízdu na kole či koni, pozorování domácích zvířat spojenou s péčí o ně, konzumace potravin vyprodukovaných na farmě. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budování turistických tras a cyklostezek, s rozvojem farem a alternativního zemědělství.30 Venkovská turistika má celou řadu forem. Z obecného hlediska je zle dělit na dvě výrazně odlišné části. Na jedné straně se jedná o často dlouhodobější a zejména stále se opakující pobyty, které jsou v České republice reprezentovány nejvíce sekundárním bydlením (tradiční české chataření a chalupaření) a na druhé straně o krátkodobější a jednorázové turistické a rekreační pobyty, které mají jednotlivé základní formy. Jedná se o agroturismus, ekoturismus, ekoagrotusirmus.31
3.9
Cestovní ruch po vstupu do EU Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 20013 utváří
střednědobý strategický dokument, který vychází hlavně z rozvojových možností cestovního ruchu a účinnými nástroji vyvolává jeho další rozvoj. Základním znakem Koncepce je rozvoj odvětví cestovního ruchu, který vychází z mobilizace zejména soukromých zdrojů zaměřených na cestovní ruch a dále také rozvoj systémového a koncepčního
přístupu
veřejné
správy
na
všech
úrovních
jako
zdroje
konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu, především v územích s příznivým potenciálem pro efektivní rozvoj tohoto odvětví. 32 Cílem zpracování Koncepce je sladění koncepční činnosti v oblasti cestovního ruchu s programovacím obdobím Evropské unie a vytvoření strategického materiálu, který bude účinným nástrojem podpory udržitelného rozvoje cestovního ruchu v ČR pro příští období a bude dostatečně odrážet význam cestovního ruchu pro národní hospodářství České republiky.
30
VŠOH, Praha. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha: Oeconomica, 2007, 123 s. ISBN 978-80-245-1159-7-. 31 GALVASOVÁ, Iva. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, ISBN 978-80-87147-06-1. 32 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. www.mmr.cz [online]. 2007 [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/ Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na
24
Hlavní strategické cíle koncepce jsou definovány v následujících čtyřech prioritách: Priorita 1.: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Priorita 2.: Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu Priorita 3.: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Priorita 4.: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu33
33
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. www.mmr.cz [online]. 2007 [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/ Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na
25
4
METODIKA Pro zpracování diplomové práce byla použita řada metod. Jedná se především o
metody analýzy, kterou jsem využila při práci s odbornou literaturou, a také při práci s články z internetu. V první části práce, jsou uvedeny základní údaje z oblasti regionálního rozvoje, cestovního ruchu, jeho rozdělení a správního členění. V druhé části je blíže specifikována daná oblast mikroregionu Poličska. Byly zde vytyčeny základní pamětihodnosti a vybavenost obcí, které mají vliv na potenciální rozvoj cestovního ruchu v této lokalitě. K dotazníkovému šetření se váže zpracování SWOT analýzy zdůrazňující příležitosti a hrozby právě v oblasti cestovního ruchu a jejich odstranění popřípadě opatření. Při popisování historie a uvádění historických a statistických dat jsem využila metodu přímou, která spočívá v získávání faktů z pramene, ve kterém jsou přímo a bezprostředně obsaženy údaje o nich. Metodu nepřímou se poté označuje vyvozování důsledků z faktů získaných jak z literatury, tak i z vlastního zkoumání. Tuto metodu jsem především využila u vyhodnocení dotazníkového šetření. Metodika dotazníkového šetření představuje způsob zjištění veřejného mínění. V mém případě jsem se obránila na starosty jednotlivých obcí, neboť je považuji, jakožto představitele města za nejvíce zainteresované osoby do problematiky rozvoje dané lokality. Tuto metodu jsem využila proto, že jedním z cílů mé práce bylo zjištění možných příležitostí rozvoje cestovního ruchu a vytyčení bariér, které rozvoj obcí zamezují. Na základě získaných odpovědí jsem provedla vyhodnocení, díky němuž jsem stanovila doporučení. Tato doporučení jsou zhodnocena v analýze SWOT. Tato moderní metoda je v evropských podmínkách již běžně používána v oblasti státní správy a územní samosprávy v regionálním rozvoji a plánování. Text diplomové práce je obohacen o různé mapy, obrázky či fotografie, byla použita tedy rovněž metoda ilustrační.
26
5
5.1
VÝSLEDKY
Základní charakteristika mikroregionu Poličsko Území mikroregionu se rozkládá na okraji Českomoravské vrchoviny. Povrch je
členitý, má pahorkatý ráz s nadmořskou výškou v rozmezí 540-710 metrů. Na západní straně je mikroregion obehnán výběžky Žďárských vrchů. Klima je z důvodů vyšší nadmořské výšky chladnější a vlhčí s kratším trváním léta. Díky dlouhému počtu dnů, kdy je mikroregion pokryt sněhem, ho činí příhodným pro zimní sporty, hlavně běžecké lyžování. Území spadá, do povodí řeky Svratky, která se vlévá do řeky Moravy. Poličsko patří mezi oblasti nejméně zasažené antropogenní činností v Pardubickém kraji. Jedná se o cenné krajinné prostředí s obytným a rekreačním potenciálem. 34 Mikroregion Poličsko se skládá z 21 přidružených obcí - Borová, Březiny, Bystré, Hartmanice, Jedlová, Kamenec, Korouhev, Květná, Nedvězí, Oldříš, Polička, Pomezí, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Rohozná, Sádek, Stašov, Svojanov, Široký Důl, Telecí a Trpín. Poličsko se rozprostírá v Pardubickém kraji na jižním okraji okresu Svitavy na ploše 28.444 ha a čitá přes 20 000 obyvatel žijících na jeho území. Mikroregion v rámci Pardubického kraje sousedí na severu s obcemi správního obvodu ORP/POU Litomyšl a na východě s ORP/POU Svitavsko; na jihu pak sousedí s krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Za dobrou kvalitu životního a krajinného prostředí vděčí mikroregion především nadprůměrnému zastoupení lesních porostů a zeleně, které je poměrně málo dotčené civilizací. Rozloha lesních porostů činí 2 150 ha a neustále se zvyšuje, především zalesňováním méně produktivních pozemků. Druhová skladby lesních porostů je tvořena především Smrkem Ztepilým a Borovicí Lesní. Tato místa jsou v letních i zimních měsících často navštěvována milovníky houbaření a cykloturistiky. V těchto částech jsou umístěny informační tabule. Na území mikroregionu Poličsko lze nalézt značný počet přírodně hodnotných míst. Do území mikroregionu vstupuje velkoplošné zvláště chráněné území a to část CHKO Žďárské vrchy. Dále se zde nachází zvláště chráněná území, z toho jsou 2 přírodní rezervace a to Damašek a Čtyři palice a přírodní park Údolí Křetinky. Soustavu lokalit NATURA 2000 pak tvoří 2 evropsky významné lokality a to v Borové, kde je předmětem ochrany vápenec malý a v Údolí Svratky. V mikroregionu se nachází významné krajinné prvky, jako jsou rašeliniště, rybníky, 34
PEŠTA, Josef. Poličsko: ekonomicko-sociální hodnocení a projekt rozvoje. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2000. ISBN: 80-7194-264-2.
27
jezera, údolní nivy, mokřady a skalní útvary a jiné. Za zmínku stojí památkové stromy v obci Březiny Drašarova lípa, v Pusté Kamenici Mlynářova lípa a v obci Telecí Pajkrův dub. Součástí ochrany přírody a krajiny je její šetrné využívání v souladu s principy udržitelného rozvoje. Na území obcích nejsou žádné těžební závody, jež by značně zhoršovaly životní prostředí. Mezi významné vodní toky řadíme Svratku, Křetinku a Bílí potok, jež všechny jsou z povodí Dyje. Mikroregion se pyšní velkým počtem rybníků a to v Bystrém, kde jsou čítány 4 tyto oblasti, dále pak v obci Jedlové se soustava chovných rybníků kolem 24 rybníků a v Poličce se jedná o Limberský, Troubný, Jakelský, Modřecký a Synský rybník které slouží na chov ryb a rovněž jako ochrana proti povodním. V Poličce jsou ještě lokalizovány 3 přehrady rovněž pro využití sportovního rybaření. Mikroregion je vhodný pro sportovní a rekreační činnost typu pěší turistiky, cykloturistiky, běžkového lyžování, sjezdového lyžování, přírodního koupání a rybaření. Převážná část sportovní rekreace je situována v Poličce. Je reprezentována plaveckým bazénem, saunou, zimním stadionem, letním stadionem, sportovními halami, tenisovými kurty, horolezeckou stěnou, minigolfem, bowlingem, koupalištěm, sjezdovkou, turistickými trasami, cyklotrasami a trasami pro běžky. Běžkařské trasy procházejí obcemi Polička, Kamenec, Sádek, Oldříš, Borová, Pustá Kamenice, Pustá Rybná a Březiny. Je zde rovněž několik sjezdovek především lehké obtížnosti a to v Poličce u Liboháje, Hamrech u Bystrého, Březinách, Pusté Rybné a Telecím. Na území je hustá síť značených cyklistických tras vedených především po silnicích II. a III. třídy ale i mimo tyto komunikace. Cyklostezka mi disponuje 15 obcí. V mikroregionu nalezneme 4 naučné stezky a to Borovskou poznávací stezku, Naučnou stezku okolo Poličky, Putovní stezku po lesích v Poličce, Turistickou stezkou kolem kostela v Poličce a Lesní stezku v Květné. V mnoha obcích, především v jižní části je značné zastoupení rekreačních objektů typu chat a chalup. Obcemi Pustá Rybná, Kamenec, Polička, Stašov, Rohozná a Svojanov prochází hipotrasa. Je zde možnost navštívit jezdecké kluby a ranče, jež jsou umístěny v obcích Stašov, Rohozná, Telecí a Květná. Největší kulturní vyžití poskytuje město Polička, kde se uskutečňují kulturní akce nejen regionálního, ale také nadregionálního charakteru kam lze zařadit hudební festivaly Polička Jazz, Polička 555 festival, Martinů Fest, Poličské Rockoupání, Colour Meeting, Skate´n´Roll, divadla, výstavy, koncerty a další. V ostatních obcích se pořádají podobné akce a to na hradě Svojanově, kde probíhají divadelní a loutkařské poutě, či tradiční Svojanovské léto, maškarní průvody, sjezdy rodáků, taneční zábavy a 28
plesy. Obec Bystré může nabídnout řezbářské sympozium, tradiční chovatelské výstavy a galerie, jež jsou dále k vidění i v Jedlové či Pomezí. Ve všech obcích západní části je velmi dobře zachována lidová architektura typů roubených staveb se šindelovými střechami a kostelíky se zvonicemi. Největší počet těchto staveb původní lidové architektury je možné nalézt v obci Telecí, jež patří do vesnické památkové zóny. Mezi největší kulturní památky mikroregionu spadají dochované hradby v Poličce, jež sloužili jako ochrana města v době husitských válek. Dále pak Morový sloup, kašny, novogotický kostel sv. Jakuba, kde se narodil slavný hudební skladatel Bohuslav Martinů, barokní radnice v centru města, rondokubistické domy, muzea, galerie, soukromá hvězdárna a jiné. Obec Lezník má muzeum kuriozit a fotografií z různých zemí, je zde možné nalézt rovněž starožitnosti. Velmi významnou památkovou zónou je pak hrad Svojanov, který patří k jedněm z nejstarších hradů u nás a patří k jediným hradům, kde se mísí gotická architektura s empírem. V mikroregion jsou drobné služby a řemesla zajišťovány kadeřnickými a kosmetickými službami, dále pak pedikůra, manikůra, masáže, krejčovství, oprava obuvi, zemní práce, klempířství, truhlářství, malířství, autoopravny, zlatnictví, řeznictví, pekařství, cukrářství, pivovarnictví, hostinská a ubytovací činnost a mnoho dalších. Jak již bylo výše zmíněno, v mikroregionu je velké zastoupení rekreačních chat a chalup, oproti hromadným ubytovacím zařízením. Hromadná ubytovací zařízení jsou koncentrována především v Bystrém a Poličce. Možnost ubytování poskytuje 11 obcí v hotelích, penzionech, kempech, ubytovnách a soukromých ubytovnách. Celoroční tříhvězdičkový kemp je pak k dispozici v Borové. Téměř všechny obce mají restaurační zařízení. Kavárny, vinárny a jiná pohostinská zařízení jsou převážně ve městě Polička, obci Bystré, Kamenec a Borová. Dostupnost mikroregionu je dostačující. V provozu je jednokolejná železniční trať č. 261 ve směru ze Svitav do Ždárce u Skutče, která protíná 7 obcí a to Květnou, Pomezí, Poličku, Sádek, Oldříš, Borovou a Pustou Kamenici, kde navazuje na trať Pardubice, Chrudim, Hlinsko, Havlíčkův Brod. Výstavba nadřazené hlavní dopravní sítě rychlostní silnice R 43 ve směru na jižní Moravu bude mít značný dopad na rozvoj regionu. Tato silnice je plánovaná po částech, ale momentálně je plán opět v jednání. Silniční doprava je zajištěna páteřní komunikací silnicí I/34 ve směru Svitavy – Polička – Hlinsko. Ze Svitav se tato silnice napojuje na silnici I/35. Stav místních komunikací je v převážné části obcí vyhovující. Silnice II. a III. třídy vykazují stav vozovky nevyhovující pouze z 30%. Nynější kapacita a lokalizace parkovacích míst je ve většině obcí dostačující a vyhovuje tak potřebám území. Dostatečná kapacita není velká 29
především ve větších sídlech, jako je Polička, Bystré a Svojanov a to především během konání větších akcí. Modernizace a oprava komunikací nižších tříd je důležitá pro mobilitu obyvatel regionu i pro rozvoj cestovního ruchu. Veřejnou městskou dopravu má pouze Polička.
5.2
Historie Poličska Historický vývoj je v minulých dobách pevně spjat s českým králem. Hranice
královského poličského a svojanovského panství dělila zemskou hranici k Moravě. Věnné město Polička si svoji šťastnou hvězdu udržela až do dnešních časů, svojanovské panství přešlo v 15. století do šlechtických rukou a hrad Svojanov částečně ve svém významu upadal a v 16. století pak došlo k rozdělení na svojanovské a bysterské panství, které v 18. a 19. století ožilo odrazem slávy hraběcího rodu Hohenemsů. 19. století, došlo k částečnému zastavení vývoje a to především díky pozdnímu a nedostačujícímu napojení na železnici. S nepočetným průmyslem a tradičně nevýnosným zemědělstvím tak byla naznačena jeho stagnace. Ze současných dějin je třeba vzpomenout rok 1938, kdy, v návaznosti na odstoupení pohraničí s německými občany, došlo na dva měsíce k okupaci i ryze české Poličky a několika sousedních obcí (Korouhev, Rohozná, Starý Svojanov, Vítějeves, Chrastavec, Brněnec). Na východní hranici v Moravské Chrastové došlo k jediné ozbrojené akci československé armády, což je událost málo známá. Daleko populárnější - v souvislosti s filmem Schindlerův seznam - je bývalý pracovní koncentrační tábor v Brněnci. Současnost se nese v duchu podpory a snahy o rozvoj cestovního ruchu.35
5.3
Správní členění a formy sdružení mikroregionu Mikroregion Poličsko je z hlediska veřejné správy součástí Pardubického kraje,
přesněji se rozkládá na území okresu Svitavy. Nyní je nutné, zaměřit se na konkrétní formy sdružení, které se nacházení na území Poličska a ke každé samostatně zmínit pár informací.
Místní akční skupina – jedná se o společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy, které spolupracují na rozvoj venkova, 35
JUNEK, David, JUNKOVÁ, Blažena. Bibliografie Poličska. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2004. ISBN: 9788086533001.
30
zemědělství a rovněž při získávání finanční podpory z EU a národních programů pro svůj region metodou LEADER. Občanské sdružení MAS pro rozvoj Poličska, bylo založeno v roce 2006 a jeho cílem je zlepšení kvality života v zájmové oblasti a celkové posílení atraktivity této oblasti. Zlepšení podmínek pro život na venkově, efektivnější zhodnocení celkových potenciálů dotčeného území a tím posílení místní ekonomiky.
Předmět, cíle a formy činnosti jsou: •
ochrana společných zájmů, zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem každý účastnický subjekt,
•
společná ochrana práv a zájmů při jednání s orgány státní správy, podnikateli, neziskovými organizacemi, správci infrastruktury, občanskými iniciativami
•
uskutečňování záměrů a naplňování zájmů, které výrazněji ovlivní kvalitu života obyvatel členských obcí, včetně ekonomické stability jak obcí, tak sdružení jako celku, zahraniční spolupráce a propagace území, zmnožování a správa společného majetku sdružení,
•
příprava projektů a zajištění jejich realizace v programech Leader ČR a Leader+ a dalších, podle stanovených kritérií a podmínek pro jednotlivé programy,
•
za předmět činnosti se považují i takové akce a aktivity, které se z objektivních důvodů netýkají všech členských subjektů, jsou však v souladu se zájmy a záměry sdružení.36
Svazek obcí mikroregionu Poličsko – vytváří svazky obcí, kdy je propojena spolupráce s jinými obcemi. Kdy dle paragrafu 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, definuje předmět činnosti svazku obcí a uvádí úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata. Obce zpravidla zakládají regiony, kde jednou z priorit jsou aktivity v oblasti turismu.37 V roce 1999 vzniklo sdružení obcí s názvem Mikroregion Poličsko, jež se později stalo dobrovolným svazkem obcí, a to v souladu s § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o územně ucelenou oblast. Toto spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí prosazuje své zájmy s cílem 36
MAS Sdružení pro rozvoj Poličska. www.maspolicsko.cz [online]. 21. 3. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.maspolicsko.cz/uvod 37 TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance: státní politika turismu České republiky: systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3842-0.
31
řešit problémy přesahující rámec a možnosti jednotlivých obcí. Úlohou dobrovolného svazku obcí je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, řešení mikroregionálních problémů a účast na realizaci regionálních programů. Jedná se o dobrovolný svazek obcí v okresu Svitavy, jeho sídlem je Polička a jeho cílem je hájení oprávněných ekonomických, sociálních, společenských a kulturních zájmů obyvatel regionu, řešení problémů přesahujících rámec a možnosti jednotlivých obcí, zejména se jedná o úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu, zabezpečování
čistoty
obce,
správy
veřejné
zeleně
a
veřejného
osvětlení,
shromažďování a odvoz komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracovávání, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zavádění, rozšiřování inženýrských sítí, systémů veřejné osobní dopravy zajišťující řádnou obslužnosti daného území, správy majetku obcí a dalších problémů. Sdružuje celkem 21 obcí.
5.4
Cestovní ruch v obcích Tento mikroregion se nachází v oblasti navštěvovaných památek především
v Poličce a Svojanově. Z tohoto pohledu by se dalo těžit i pro přínos v jiných částech mikroregionu, i přesto, že se v lokalitě nachází pouze zlomek zajímavostí v porovnání s jinými atraktivními oblastmi v České Republice. Hlavním lákadlem je člověkem málo dotčená krajina a historické centrum města Polička. Mikroregion Poličsko, se skládá z 21 členských obcí - Borová, Březiny, Bystré, Hartmanice, Jedlová, Kamenec, Korouhev, Květná, Nedvězí, Oldříš, Polička, Pomezí, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Rohozná, Sádek, Stašov, Svojanov, Široký Důl, Telecí a Trpín.
32
5.5
Obce severo-západní 5.5.1 Borová
Počátky obce Borová sahají několik staletí zpět. První písemná zpráva o Borové pochází z r. 1349, kdy byla Borová označena jako farní osada kostela sv. Markéty. Obec patřila královskému věnnému městu Polička, z části Lichumburku. Velký požár v Poličce v r. 1845 však zničil mnohé písemné zmínky o tomto kraji a tudíž i záznamy o Borové a jejich obyvatelích za nejméně dvě staletí. Tím nám zůstává i skryto, jak se osudné události (např. třicetiletá válka) dotkly Borové a jejich obyvatel. Historie je spjata se sousední obcí Oldřiš, která je starší a obě zastavěná území podél Černého potoka na sebe navazují. V obci žije 920 obyvatel. ZAJÍMAVOSTI: katolický kostel sv. Markéty založený benediktiny ve 14. st. a velmi cenný kostel sv. Kateřiny, evangelický kostel s farou z 18 století, lidová architektura. Vybavenost obce je zajištěna díky podnikům motorest Borová, hospoda U Lesa, pivnice U Škopka, diskont Lev, ubytování camping Borová, VOLNÝ ČAS: lehká turistika, horolezectví, běžecké tratě, cyklostezky č. 4021, 4022, hřiště, antukové kurty, běžecká trať. Výlety na Lucký vrch /739 m n. m./ a Skalka /699 m n. m./ poskytují výhled na Vysočinu, Orlické hory i Jeseníky. Skalní útvary kolem Proseče a Milov, autobusové spojení Polička - Praha a vlakové spojení Borová – Polička.38
5.5.2 Březiny Obec Březiny je založena na úbočích kopců spadajících do malebného údolí řeky Svratky, na úpatí Žďárských vrchů, asi 605 m n. m. V obci žije 150 obyvatel. Vznik lze datovat od 1. poloviny 17. st., kdy zde byla, vzhledem k dostatku dřeva na vytápění pecí, vybudována sklářská huť a o něco později také 3 hamry na zpracování železné rudy, která sem byla dovážena z nedalekého Telecího. Obec proslavil obrozenecký spisovatel J. V. Justin Michl, hrdina románu "Drašar" spisovatelky T. Novákové. Obec Březiny a její okolí nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní rekreaci v kopcovité krajině plné lesů a rybníků. ZAJÍMAVOSTI: lidová architektura, Drašarova lípa, spisovatelův hrob na místním hřbitůvku, státem chráněná, přes 500 let stará "Luňáčkova lípa", působivý pomník
38
Obec Borová [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.borova.cz/
33
obětem 1. světové války. K vybavenosti obce můžeme zmínit prodejnu potravin, poštu, kulturní dům, VOLNÝ ČAS: hřiště, rybník, houbaření, horolezectví, lehká turistika - vycházky ke skalním útvarům Čtyři palice, Perničky, Dráteník, na rozhledové vrchy Devět skal 836 m n. m., Buchtův kopec 813 m n. m. a jiné, k rybníkům na Milovech a Křižánkách, lyžařský vlek (delší vleky jsou v blízké Svratce nebo v Novém Městě na Moravě), v zimě ideální prostředí pro běžkaře - hustá síť tratí v oblasti Milovy - Svratka, cyklostezka č. 4022, autobusové spojení Polička – Svratka. 39
5.5.3 Kamenec Obec Kamenec, se nachází v bezprostřední blízkosti města Polička.
První
záznam o obci sahá do roku 1474. Celá historie obce je úzce spjata s historií města Poličky. Jaký byl vývoj obce do 19. Století, není přesně známo, neboť existující dokumenty zničil velký požár v Poličce roku 1845. Nemá vlastní kostel, je ve společném vlastnictví se sousední obcí Sádek. V Kamenci žije 550 obyvatel. K obci patří osada, v minulosti obec, Jelínek. ZAJÍMAVOSTI: lidová architektura, vybavenost obce obstarává pohostinství, prodejna smíšeného zboží, autoopravna, VOLNÝ ČAS: sportovní areál Pod Lipou - tenisové kurty, volejbalové antukové a travnaté hřiště, běžecká dráha sportovní akce: Večerní stovka, O pohár starosty obce, volejbalové a nohejbalové turnaje cyklostezky č. 4022,4025, turistické stezky, běžecké tratě, autobusové spojení Polička - Kamenec40
5.5.4 Oldříš Založení obce Oldřiš se předpokládá z příkazu krále Přemysla II. jistým Konrádem z Levendorfu, a to nedlouho po založení královského města Poličky již v 13. století. Název obce je odvozen údajně od jména knížete Oldřicha. Oldřiš je písemně zmíněna dějepiscem Kosmem již z roku 1110. Historie i současný život je úzce spojen s obcí Borová. K Oldřiši patří osady Přibylov a Babka. V obci žije 681 obyvatelů. ZAJÍMAVOSTI: lidová architektura - stará stavení typu poličských dvorců, boží muka. Lokality U Třech buků, U Zbořených mostů navazují na zajímavá zákoutí lesa Dolního 39
Mikroregion Poličsko: obec Březiny. www.mikroregion-policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/breziny 40 Mikroregion Poličsko: obec Kamenec u Poličky. www.mikroregion-policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/kamenec
34
Štamberku. Vybavenost obce tvoří kulturní dům, prodejny smíšeného zboží, opravna Agrodílna a. s., autoopravna a autoservis - osada Babka, VOLNÝ ČAS: hudebně divadelní festival, začínající tradice maškarních bálů pro dospělé i děti, dětský den, sportovní odpoledne pro děti, kuželna Na Starém bělidle, cyklostezka č. 4022, tenisové kurty, ledová plocha, běžecké tratě, turistické stezky, vlakové spojení Polička - Borová a autobusové spojení Polička – Hlinsko. 41
5.5.5 Polička Polička byla založena v roce 1265 králem Přemyslem Otakarem II. Bohatá historie města zahrnuje období prosperity i pádů, které způsobily průtahy vojsk a ničivé požáry. Již ve 14. st. užívalo město významných výsad a privilegií. Polička byla vydlážděna, na náměstí vystavěna gotická radnice a budovalo se mohutné opevnění, které se dochovalo do dnešních dnů. Zlatým věkem měšťanstva bylo období baroka. Ve věži kostela sv. Jakuba se r. 1890 narodil hudební skladatel Bohuslav Martinů. ZAJÍMAVOSTI: barokní radnice (původně gotická), prstenec městských hradeb s přístupnými ochozy, morový sloup od J. Pacáka. Kostel sv. Jakuba se světničkou ve věži, kde se narodil B. Martinů. Evangelický kostel, kostel sv. Michala, klasicistní vrata na měšťanských domech, Městská galerie, prodejní galerie Vysočina. Centrum Bohuslava Martinů v Poličce patří k nové moderní expozici hudby a historie. Po poslední obnově muzejní budovy zde byly umístěny nové expozice, které jsou připraveny tak, aby své návštěvníky zábavnou formou vtáhly do dávných časů našich předků. Díky tomu je možné lépe poznat historii a pocítit atmosféru života minulého století v tvorbě Bohuslava Martinů a krás Horáckého skla. Vybavenost obce zajišťuje informační centrum, divadlo, kino, knihovna, autobusové a vlakové nádraží, 3 supermarkety, lékárny, lékařská pohotovost, benzinové a plynové čerpací stanice, sportovní letiště, prodejny s rozličným druhem zboží, ubytování zajišťují soukromé penziony, hotel Opus, autocamping, stravování je zajištěno formou restaurací a občerstvení VOLNÝ ČAS: fitcentra, horolezecká stěna, fotbalová, minigolfová a volejbalová hřiště, koupaliště, bazén, sauna, solária, ledová plocha, lyžařský vlek, naučná stezka na říčních meandrech Jánského potoka, rybaření na přehradě, stolní tenis, tenisové kurty,
41
Obec Oldříš [online]. 2010 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.oldris.cz/o-obci-pg1.php
35
vyhlídkové lety, cyklostezky č. 4022, 4025, 4019, festivaly, koncerty a další, autbusové spojení do okolních vesnic a Polička – Brno, Polička – Praha.42
5.5.6 Pustá kamenice Pustá Kamenice se rozkládá v severní části Českomoravské vrchoviny v CHKO Žďárské vrchy, v 650 m n. m. V obci žije 338 obyvatel. První zmínky o obci sahají do počátku 14. století. Obec je obehnána překrásnými lesy. Nedaleko Pusté Kamenice se nachází Toulovcovy Maštale. ZAJÍMAVOSTI: kostel sv. Anny, půdorys kostela je miniaturou chrámu sv. Petra v Římě, roubené chalupy, památný strom lípa malolistá, stará 300 let. Vybavenost obce zajišťuje obchod, hostinec, pošta, knihovna, VOLNÝ ČAS: běžecké tratě, cyklostezka č. 4180, houbaření, turistika v překrásné přírodě, sportovní rybník, masopustní průvody, Šibřinky, posvícení, dětský karneval, vlakové spojení Svitavy - Žďárec u Skutčea autobusové spojení Polička - Proseč Praha43
5.5.7 Pustá rybná Pustá Rybná je založena z 11 osad: Kobylí, Pavlásky, Betlém, Chalupy, Damašek, Kamení, Polsko, Zlomy, Světy, Odřenec, Blatina. V obci žije 160 obyvatel. Od r. 1660 - 1700 zde byla sklářská huť, vyrábělo se zde broušené a malované sklo. Tato obec je rodištěm Jana Makovského, vůdce selské rebélie. Spisovatel Václav Kaplický se zabývá touto vzpourou, v románu Rekruti. Literární pozornost obci věnuje i Tereza Nováková v románu Drašar a Jiří Šmatlán. Pustá Rybná je obklopena překrásnou lesnatou a kopcovitou krajinou. ZAJÍMAVOSTI: kostel sv. Bartoloměje, baptistický kostel, evangelický kostel, evangelická fara z hrázděného zdiva, přírodní rezervace Damašek, lidová architektura: velmi zachovalá roubená stavení, osmiboká roubená stodola - expozice starých zemědělských strojů a nářadí. Vybavenost obce tvoří prodejna potravin, ubytování zajišťuje hostinec Hlučál.
42
KONEČNÝ, Stanislav. Polička: věnné město českých královen. 2., přeprac. vyd. Litomyšl: Ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli vydal Stanislav Konečný, 2010. ISBN 978-80-254-86634. 43 Obec Pustá Kamenice [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.pustakamenice.cz/
36
VOLNÝ ČAS: turistika, cyklostezky, horolezectví Perničky, houbaření, běžecké tratě, vodní nádrž v Chalupách, hřiště, lyžařský vlek, autobusové spojení Polička – Svratka. 44
5.5.8 Sádek První písemná zmínka o obci pochází z roku 1463. Jedná se o závěť sádeckého občana Barthoně, která je uložena v Městském muzeu v Poličce. Vznik obce lze však datovat k založení města Poličky. Název obce je odvozen od rybných sádků - rybníků, kterých bylo v obci celkem 34. Robotní povinností obce bylo chovat rybí násadu pro poličské měšťany žijící uvnitř hradeb. Obcí protéká Černý a Bílý potok (dříve zvaný Borovnice) pramenící u Svaté Kateřiny, který se v Lačnově vlévá do řeky Svratky. Na potoce se dochovalo celkem pět mlýnů. V Sádku žije 470 obyvatel. ZAJÍMAVOSTI: kostel Nejsvětější Trojice, původně postavený jako kaple sv. Mikuláše asi v roce 1515 - 1516. Dnešní podoba kostela je po barokní přestavbě z roku 1710 1713. Barokní sloup - boží muka, kaplička sv. Jana Nepomuckého, pozůstatky starého evangelického hřbitova pocházejícího z roku 1783, bývalá rychta a krčma č. p. 33, nejstarší dochovaná zděná stavba na poličsku z roku 1756 – 1758. Vybavenost obce tvoří prodejny se smíšeným zbožím, pohostinství "U Netuků", VOLNÝ ČAS: hřiště, cyklostezky č. 4025, 4022, lehká turistika typu stezky vedoucí na Lucký vrch, autobusové a vlakové spojení Polička - Sádek - Borová 45
5.5.9 Širkoý důl Široký Důl je nejstarší obcí v Mikroregionu Poličsko. Její název je dán polohou a je jediným v České republice. Nachází se ve dvou nadmořských výškách 512 m a 604 m n. m. V obci žije 366 obyvatel. Vznik obce je datován od roku 1269, kdy byla rozdělena mezi panství litomyšlské a poličské. Okolní krajina je ideální pro letní i zimní rekreaci. ZAJÍMAVOSTI: gotický kostel sv. Jana Křtitele z roku 1347, velmi zachovalá lidová architektura: polygonální stodola s doškovou střechou, soubor zděných statků čtvercového typu. Velkou přírodní zvláštností je chráněný strom Vysoká neboli Vopařilova jedle. Stáří tohoto stromu se odhaduje kolem 400 let. Strom je vysoký 40 m
44
Mikroregion Poličsko: obec Pustá Rybná. www.mikroregion-policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-0430]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/pusta-rybna 45 Obec Sádek. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.obecsadek.cz/
37
a obvod, měří 4,7 m. vybavenost obce, zajišťuje pohostinství, prodejna smíšeného zboží, autoservis. VOLNÝ ČAS: turistické stezky k Vysoké jedli, Polička - Lubná - Budislav, autobusové spojení Polička - Široký Důl, cyklostezky č. 4019, 4110.46
5.5.10 Telecí Obec Telecí se nachází v protáhlém svažitém údolí podél Landrátského potoka, 10 km na jihozápad od Poličky. Nadmořská výška se pohybuje od 550 do 740 m. Na území obce trvale žije 400 obyvatel, ve 125 domácnostech, k individuální rekreaci zde slouží 56 rekreačních chalup. Obec je vyhledávaným místem pro "chalupářskou" rekreaci. Celé území obce je součástí chráněné krajinné oblasti Žďárské Vrchy. Samosprávu obce tvoří devítičlenné zastupitelstvo, starosta obce je pro výkon funkce uvolněn. Na úseku státní správy je obec pověřena pouze evidencí obyvatelstva, stavební komisí a povolováním kácení dřevin rostoucích mimo les. Na dolní části obce byla ministerstvem kultury vyhlášena památková zóna. První doložená písemná zmínka o obci jménem "Teletzie" je datována rokem 1403 a je uváděna v souvislosti s odchodem kněze ze zdejší farnosti. Znamená to, že osídlení zde muselo existovat již mnohem dříve. Je jisté, že původní obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, dřevorubectvím a tkalcovství. ZAJÍMAVOSTI: pizzerie Pod Strání, jednota, Evangelický kostel, Dřevěné lomenice, Polygonální, Lukasova zpívající lípa VOLNÝ ČAS: bohatá krajina Žďárské Vrchy, sjezdovka, kulturní dům, fotbalové hřiště, penziony chata na Luckém vrchu a agrofarma u Fajmonů, autobusové spojení Polička – Telecí – Svratka47
46
Mikroregion Poličkso: obec Široký Důl. www.mikroregion-policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-0430]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/siroky-dul 47 Obec Telecí [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://teleci.cz/
38
5.6
Obce jiho-východní 5.6.1 Bystré Město Bystré se rozkládá v jihovýchodní části Pardubického kraje v nadmořské
výšce kolem 600 m. Žije zde caa 1600 obyvatel. Součástí města je osada Hamry, kde se v minulosti mlelo obilí širokému okolí. Dodnes jsou zde dochované mlýny s pilou. První záznamy o Bystrém spadají do 11. století. Městu dominuje náměstí ve tvaru podkovy s pozoruhodnou stavbou barokního kostela sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské a barokní budovou radnice. Nad Panským rybníkem se vypíná trojkřídlá budova zámku ze 16. st. Kulturní památkou je budova sokolovny. Pro svoji malebnost se Bystré stalo dějištěm natáčení filmu Vojtěcha Jasného "Všichni dobří rodáci" a "Návrat ztraceného ráje". V roce 1999 se Bystré stalo zástupcem ČR v projektu Kultura evropské vesnice, který propojuje 11 evropských států. ZAJÍMAVOSTI: veřejnosti přístupný barokní poutní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské, ševcovské minimuzeum, barokní radnice, zámek z 16. st., lidová architektura, boží muka, barokní sochy, kaple sv. Jana z Nepomuku na návrší nad městem. VOLNÝ ČAS: hotel Vomočil a hotel Bystré, pohostinství Jana Hanusová, Penzion Kubíčkovi, U Tušlů v Hamrech divadelní sál, kino, knihovna, prodejny potravin a smíšeného zboží, řeznictví, cukrárny, drogerie, oděvy, květinářství, benzinová čerpací stanice, autoopravna, pošta, bankomat České spořitelny, veřejné WC, Turistické informační centrum, autobusové spojení Polička – Bystré a Polička – Brno48
5.6.2 Hartmanice Uprostřed lesů a kopců Českomoravské vysočiny mezi městem Bystré a obcí Svojanovem se rozléhá vesnice Hartmanice. V obci žije 252 obyvatel. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1437. Na táhlém návrší, uprostřed mohutných lip vévodí okolí barokní stavba kapličky sv. Jana Nepomuckého. Odtud je překrásný výhled na Valburčino údolí a bysterský zámek. U kapličky je hrob hraběnky Arnoštky z Langetu, majitelky bysterského panství. Je zde možnost výletů do Svojanova a Bystrého. ZAJÍMAVOSTI: kaplička sv. Jana Nepomuckého, hrob hraběnky Arnoštky z Langetu. Vybavenost obce obstarává pohostinství Hospůdka na návsi, prodejna potravin, ubytování malebný penzion Na Vysočině. 48
Bystré. www.aspida.cz [online]. 2000 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.aspida.cz/bystre-2419
39
VOLNÝ ČAS: lehká turistika, houbaření, běžecké tratě, sjezdové lyžování v Hamrech, autobusové spojení Polička – Bystré.49
5.6.3 Jedlová Obec Jedlová se rozkládá v délce 6 km podél Zlatého potoka. Leží ve výšce 599 m n. m., sedm kilometrů jihovýchodně od Poličky. V obci žije 1024 obyvatel. Mezi kulturní památky spadá farní kostel Navštívení Panny Marie, jako raně gotická stavba z konce 13. století se zvonicí a přilehlým hřbitovem, který je obehnán kamennou zdí. Se jménem obce je spojena historie minerálních lázní Balda. Lázeňské objekty dnes již bohužel neexistují. Dochovala se jen kaplička, myslivna a studně s pramenem vody, u kterého bylo postaveno občerstvení pro letní návštěvníky a pro cyklisty, kteří tu projíždějí po cyklostezce z Poličky do Svojanova. V okolí obce je vybudováno mnoho nových rybníků, kde je možnost koupání a procházek na čerstvém vzduchu. ZAJÍMAVOSTI: gotický kostel Navštívení Panny Marie se zvonicí, galerie Jedlová. K vybavenosti obce patří hostinec U Kunstů, U Dušků, Vinotéka u Dostálů, bistro U Marušky, pošta, zdravotní středisko, prodejny smíšeného zboží, autoopravny, kadeřnictví, opravna jízdních kol čp. 6, ubytování zajišťuje penzion U Hřiště, hotel Zlatý potok. VOLNÝ ČAS: fotbalové hřiště, tenisové kurty, cyklostezka č. 4019, autobusové spojení Polička - Svojanov – Brno.50
5.6.4 Korouhev Korouhev se rozkládá v údolí Mlýnského potoka. Součástí obce jsou osady Lačnov, Kateřinky, Maxičky. Žije zde 759 obyvatel. První písemné zmínky pochází z roku 1276. Obec patřila většinu své historie k bysterskému panství. Přirozený střed obce tvoří nejstarší památka - kostel sv. Petra a Pavla, který pochází ze 13. stol. Z té doby se dochoval gotický presbytář. U kostela stojí kostnice a zvonice. Tyto stavby jsou chráněné obrannou zdí. V obci jsou zachovalé i původní dvorce a chalupy poličského typu. Okolí Korouhve je obklopeno překrásnou kopcovitou krajinou. Nejvyšším vrcholem je kopec Bezděk 690 m n. m. 49
Mikroregion Poličsko: obec Hartmanice. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-0315]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/hartmanice 50 Mikroregion Poličsko: obec Jedlová. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/jedlova
40
ZAJÍMAVOSTI: kostel sv. Petra a Pavla, kostnice, zvonice, lidová architektura, vybavenost obce tvoří pohostinství, prodejny se smíšeným zbožím, VOLNÝ ČAS: lehká turistika, běžecké tratě č. 4023 a 4022, rybaření v Lačnově, houbaření, autobusové spojení Polička - Jedlová – Jimramov.51
5.6.5 Květná Blumenau, tak znělo do roku 1945 jméno sudetské vesnice. Když ve 14. století vznikla, byla obcí ryze českou. Leží na Trstěnicko - hrutovské stezce, mezi městy Poličkou a Svitavami v nadmořské výšce 570 m n. m. a táhne se 2,5 km podél Květenského potoka. Obec s 300 obyvateli si zachovala původní ráz prosté vesnice z okraje Českomoravské vysočiny. Je typická řídkým osídlením, architekturou takzvaného německého dvorcového typu, staveními z neomítnutého kamene s barevnými špaletami okolo oken, z konce 19. století. Osídlenou část obklopuje krásná přírodní scenérie s lesy a remízky bohatými na houby i zvěř a malými rybníky s hojností ryb. Významným krajinným prvkem jsou květenské stráně s chráněnou teplomilnou květenou. ZAJÍMAVOSTI: architektura tzv. německého dvorcového typu, kostel sv. Vavřince, boží muka. Vybavenost obce utváří prodejna potravin a smíšeného zboží, hostinec U Juříků, VOLNÝ ČAS: Cesta pohádkovým lesem pořádaná ke dni dětí, Květenský country minifestival a Svatovavřinecká pouť v druhou neděli v srpnu, letní kulturní areál, dětské hřiště, knihovna, rybolov, houbaření, cyklostezka č. 4023, autobusové i vlakové spojení Polička – Svitavy. 52
5.6.6 Nedvězí Obec Nedvězí se rozkládá ve svahovitém údolí na okraji severovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Obklopuje ji Librův kopec 722 m n. m., Navrátilův kopec 737m n. m., Jírův kopec 729 m n. m. a Kuklův kopec 698 m n. m. Průměrná nadmořská výška obce činí 650 m n. m. V obci žije 226 obyvatel. Na vrcholu Librova kopce při silnici na Bystré stojí stavení s čp. 1, které se nazývá Librův grunt. Toto stavení bylo inspirací pro knihu Na Librově gruntě spisovatelky Terezy Novákové. Popisuje zde život zdejšího lidu v minulém století se všemi těžkostmi a původními zvyky. Na
51
Obec Korouhev. [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www. obec. obeckorouhev.cz. Mikroregion Poličsko: obec Květná. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/kvetna 52
41
jednom z nejvyšších míst obce se rozprostírá budova meteorologické stanice, která je jediná na Svitavsku a denně zasílá zprávy o stavu počasí. ZAJÍMAVOSTI: lidová architektura, kostel svatého Prokopa, meteorologická stanice. VOLNÝ ČAS: Vybavenost obce zprostředkovává prodejna potravin, pohostinství a autobusové spojení Polička – Nedvězí a Bystré – Nedvězí.53
5.6.7 Pomezí Obec má pro Vysočinu typickou zástavbu lánové lesní vsi volně stojící usedlosti po obou stranách potočního úvalu a vozovky. Svými 5 kilometry patří k nejdelším obcím na Poličsku. Průměrná nadmořská výška je 560 m. Nad obcí pramení Bílý potok, který zavodňuje dva rybníky. V Pomezí žije 1055 obyvatel. ZAJÍMAVOSTI: kostel sv. Jiří z 1. poloviny 14. století, bývalá tvrz z 16. století hrabat z Walderode a hrabat z Kolovrat, později přestavěna na sýpku, vyřezávaná vrata na usedlosti čp. 87, kaple a křížky v obci, lesní kaple Panny Marie Zázračné v baldeckém lese. Vybavenost obce poskytuje pohostinství, pošta, prodejna potravin, VOLNÝ ČAS: letní kino, cyklostezky č. 4022, 4023, lehká turistika, víceúčelové sportoviště, fotbalové hřiště, rybaření, běžecké tratě, vlakové spojení Svitavy - Polička – Skuteč a autobusové spojení Polička – Rohozná a Polička – Svitavy. 54
5.6.8 Rohozná Obec Rohozná se nachází nedaleko hradu Svojanov v překrásné krajině, v nadmořské výšce 590 m n. m. Je obklopena lesy, v jejím okolí se vyskytují vzácné rostliny, jako vachta třílistá a vstavač. V Rohozné žije 711 obyvatel. První zmínka o obci je z 13. století. K obci náleží osada Manova Lhota, jejíž název je odvozen od rytíře Manna, lenního pána hradu Svojanov. Osada Manova Lhota je velmi hodnotný urbanistický celek s řadou původních dochovaných staveb. V osadě je zachovaná lidová architektura. V obci je gotický kostel sv. Erazima s původními stavebními prvky dochovanými v kněžišti, kde jsou vzácné, prozatím skryté, nástěnné malby ze 14. stol. a památné zvony v gotických majuskulích. Rohozná je proslavena svými rodáky např. spisovatel Bohuslav Březovský, Prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba, Doc. PhDr. Jindřich Hořínek. 53
Mikroregion Poličsko: obec Nedvězí. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/nedvezi 54 Mikroregion Poličsko: obec Pomezí. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/pomezi
42
ZAJÍMAVOSTI: gotický kostel sv. Erazima, lidová architektura: statky a chalupy. VOLNÝ ČAS: Vybavenost obce zřizují prodejny se smíšeným zbožím, pohostinství, pošta, fotbalový stadion, autobusové spojení Polička – Rohozná.55
5.6.9 Stašov Obec Stašov se rozléhá v přírodním parku Údolí Křetínky v nadmořské výšce 585 m n. m. První písemné zmínky pocházejí z roku 1263, kdy se zde nacházel dvorec nesoucí jméno Stacha. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, obnovený v letech 1864 - 1873, jehož patronem byl císař František Josef I. Raritou stavby je uložení hlavního oltáře směrem na západ, místo obvyklého směru na východ. Nedaleko se nachází „Balda“, výletní místo s bývalými lázněmi a léčivými prameny. V zimním období lze okolní krajiny využít k výletům na běžkách. V okolí je mnoho tratí různých vzdáleností. Je zde zpřístupněn sportovní rybník „Velký Stašovský“ určený k lovu ryb. ZAJÍMAVOSTI: kostel Nanebevzetí Panny Marie s oltářem směrem na západ, lidová architektura. Vybavenost obce je zajištěna hostinecem, prodejnou smíšeného zboží, VOLNÝ ČAS: rybaření, běžecké tratě, terénní cyklostezka č. 4104, lehká turistika, autobusovým spojením mezi obcemi Polička – Stašov.56
5.6.10 Svojanov Svojanov leží ve východním cípu Pardubického kraje v hlubokém údolí řeky Křetínky. První záznamy jsou z roku 1287. Jeho historie je naprosto spojená s hradem Svojanov, který dal vybudovat Přemysl Otakar II. na ochranu Trstěnické stezky. Hrad se stal také sídlem Záviše z Falkenštejna a královny Kunhuty. K obci patří i několik osad - Starý Svojanov, Předměstí, Dolní Lhota, Studenec, Hutě. Svojanov má 410 obyvatel. Ve Starém Svojanově se nachází vzácný kostelík se zachovanými bohatými freskami z doby Karla IV. Svojanov je bohatý nejen svojí historií, ale je také obklopen překrásnou přírodou. ZAJÍMAVOSTI: hrad Svojanov, kostel sv. Mikuláše ve Starém Svojanově ze 13. st., poutní místo Marie z Magdaly zvané Majdalenka. Vybavenost obce zajišťují prodejny smíšeného zboží, pošta, zdravotní středisko, ubytování v penzionech Pala, Monika, ubytovny na hradě Svojanov a ubytovně v Dolní Lhotě, 55
Rohozná. www.aspida.cz [online]. 2000 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.aspida.cz/rohozna2536 56 Mikroregion Poličsko: obec Stašov. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/stasov
43
VOLNÝ ČAS: lehká turistika, cyklostezky č. 4104, 4027, 4019, běžecké tratě, houbaření, autobusové spojení Polička - Bystré – Brno.57
5.6.11 Trpín Obec Trpín leží na česko-moravském pomezí, v nejjižnějším výběžku Pardubického kraje. Spolu s místní částí Hlásnice má 445 obyvatel. První zmínka o existenci obce pochází z roku 1012, v souvislosti s bitvou mezi knížetem Oldřichem a polským vojevůdcem Boleslavem Chrabrým. Obcí procházela známá Trstěnická stezka, pozůstatkem jsou boží muka u Trpína. Poblíž Hlásnice se nachází historické poutní místo s kaplí sv. Máří Magdalény. V lokalitě Na Šancích jsou ještě dnes patrné záseky, jež bránily švédským vojskům vpádu na Moravu. Ucelený pohled na historii obce poskytuje kniha Dějiny Trpína a okolí. ZAJÍMAVOSTI: kostel sv. Václava, barokní zvonice, významné poutní místo sv. Magdaleny, turistická rozhledna u Rovečného. Vybavenost obce tvoří pošta, zdravotní středisko, kulturní dům, prodejny potravin, pohostinství, řeznictví, kadeřnictví, zámečnictví, opravy vozidel. VOLNÝ ČAS: pěší turistika, cyklostezka č. 5085. V zimě je terén ideální pro běžkaře. Volejbalové turnaje, sportovní akce pro děti, taneční zábavy, plesy, koncerty, kácení máje, hudební skupina Melodie Rock, autobusové spojení Polička – Olešnice.58
5.7
Vyhodnocení dotazníkového šetření Podstatou dotazníkového šetření bylo zhodnotit význam několika zvolených
specifických oblastí v každé obci mikroregionu Poličsko. Jednalo se o zjištění potenciálu, ve které se daná oblast může rozvíjet, či naopak určit bariéry, které brání rozvoji ve sledovaném území. Dotazník byl vytvořen formou hodnotící stupnice, z nichž k devíti vybraným tématům, byly přiřazeny dílčí oblasti, na které respondenti odpovídali bodovým hodnocením v rozpětí 1 až 5 bodů. Kdy 1 je nejméně důležité a 5 je nejvíce důležité.
57
Mikroregion Poličsko: obec Svojanov. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/svojanov 58 Trpín. www.aspida.cz [online]. 2000 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.aspida.cz/trpin-2542
44
V praxi pak bodové hodnocení odpovídalo tomuto slovnímu hodnocení: 1: Oblast není pro naši obec významná. 3: Oblast je významná, je možné ji však řešit postupně. 5: Oblast je velice významná, měla by mít přednostní řešení.
Respondenty byli zvoleni starostové jednotlivých obcí. Lze říci, že tento výběr respondentů je nejlepší variantou, z hlediska zainteresovanosti těchto osob do dění obce a možnost nejlepšího posouzení dané situace. Starostové na rozdíl od běžného občana dovedou danou situaci a její předpokládaný vývoj posoudit objektivněji, vzhledem k míře jejich aktivní účasti na daném problému. Z celkového počtu 21 respondentů byla návratnost 76%, tedy 16 navrácených a vyplněných dotazníků. K vyhodnocení dotazníkového šetření byla použita základní statistická metoda a to aritmetický průměr. Odpovědi byly zpracovávány za pomocí programu Microsoft Excel a veškeré výsledky jednotlivých oblastí jsou seřazeny do přehledných grafů.
45
Graf 1 vyhodnocuje specifické oblasti jako celky. Je zde názorně vidět, které oblasti obecně jsou pro mikroregion nejpodstatnější, tedy měly by byt podle jednotlivých starostů přednostně řešeny. Mezi nejvýznamnější oblasti, které by starostové rádi rozvíjely, jsou zařazeny lidské zdroje, sociální a zdravotní služby a cestovní ruch. Nejméně podstatná je pak oblast podpora podnikání, což bylo možné předpokládat, neboť tato sféra často závisí na soukromých osobách.
OBLASTI I II III IV V VI VII VIII IX
HODNOCENÍ
Dopravní dostupnost Technická infrastruktura Podpora podnikání Lidské zdroje Sociální a zdravotní služby Bydlení a volný čas Cestovní ruch Životní prostředí Finanční zdroje
2,72 3,04 2,57 3,69 3,34 3,21 3,26 2,99 3,16
4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
Graf č. 1: vyhodnocení nejvíce podporovaných oblastí (Zdroj: vlastní zpracování)
46
VI
VII
VIII
IX
Nyní přistoupíme k hodnocení jednotlivých oblastí a jejich dílčích částí. V následujícím grafu 2, jež reprezentuje oblast dopravy, můžeme vidět, že zcela nejvýznamnější pro obce mikroregionu Poličsko je údržba místních komunikací a chodníků (3,5), více spojů veřejné dopravy (3,1) a zajištění bezpečnosti v obcích (3,1). Oproti tomu, oblasti s nejmenší váhou, jež nejsou pro obce prioritní, je zařazen obchvat obce, což je z hlediska polohy obcí mikroregionu logické (1,3).
DOPRAVA I II III IV V VI VII VIII
HODNOCENÍ 3,5 2,6 3,1 2,5 2,9 2,8 1,3 3,1
Údržba komunikací a chodníků Zajištění dopravního značení Navýšení spojů veřejné dopravy Oprava a údržba zastávek Sladění veřejné dopravy Výstavba cyklostezek, cyklotras, pěších tras Obchvat obce Zajištění bezpečnost v obcích
4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
Graf č. 2: zpracování oblasti dopravy (Zdroj: vlastní zpracování)
47
VI
VII
VIII
Jako oblast velice důležitou, jež je potřeba řešit přednostně, starostové uvedli opravu a výstavbu komunikací a chodníků (3,5). Toto zjištění odpovídá realitě, i když je stav komunikací ve velké většině obcí vyhovující, některé části jsou po zimním období v horším stavu, ale pouze částečně. Zkvalitnění a opravy povrchů komunikací jsou nutné řešit ve větším rozsahu ve Svojanově. Některé chodníky, jsou ve velmi špatném stavu i delší dobu a v některých obcích kolem silnice nejsou dokonce chodníky žádné. Situace je velmi špatná v Poličce především na Hegerově sídlišti, kde téměř není možné je pro špatný stav využívat. Chodníky by potřebovali zcela nově zbudovat v Telecím, Sádku, Oldřiši, částečně také v Korouhvi a Kamenci. Tato oblast je velmi finančně náročná, tudíž může být právě toto důvod stále stejného stavu některých míst.
Více spojů veřejné dopravy (3,1) je hodnocená jako oblast důležitá. Dopravní obslužnost má pro mikroregion a jeho následující vývoj zásadní význam. Poličsko leží mimo hlavní železniční koridory a hlavní tratě v Pardubickém kraji. Přímé napojení mikroregionu na tranzitní železniční koridor není možné, nejblíže je napojení přijatelné na koridor ve Svitavách. K využití je na území mikroregionu jednokolejná železniční trať č. 261 ve směru Svitavy-Žďárec u Skutče, která protíná 7 obcí Květnou, Pomezí, Poličku, Sádek, Oldřiš, Borovou a Pustou Kamenici, kde navazuje na trať Pardubice-Chrudim-Hlinsko-Havlíčkův Brod. Územím mikroregionu prochází páteřní komunikace silnice I/34 ve směru Svitavy-Polička-Hlinsko, která se u Svitav napojuje na silnici I/35. Stav silnice I/34 na území mikroregionu je možné hodnotit jako dobrý a v některých úsecích jako velmi dobrý např. v úsecích Borová-Široký Důl, či PoličkaKvětná-Svitavy. Z obce Bystré je pak dále doprava koordinována integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje IDS JMK. Plánovaná byla rovněž rychlostní komunikační silnice R 43, jež má propojovat Brno s Českou Třebovou. Tato stavba by velice napomohla lepší dopravní dostupnosti, byla však posunuta až na rok 2024.
48
Obrázek č. 3: výstavba rychlostní silnice R 43 (Zdroj: http://www.rychlostni-silnice-r43.cz/)
49
O zlepšování bezpečnosti (3,1) a zlepšování dopravního značení (2,6) se zajímá většina obci mikroregionu, neboť nepřehledné úseky v obcích i mimo ně mají za následek jak majetkové škody, tak rovněž újmy na zdraví či životech. Nepřehledné a špatně viditelné úseky jsou velmi dobře značeny, aby byly minimalizovány možná rizika. Paradoxně mezi nejčastější místa nehod jsou místa s dobrou viditelností na hlavních silnicích, za tento fakt ale především může nepřizpůsobená jízda řidičů. Mezi nejvíce frekventované úseky patří Polička-Bystré, kde je pravidelně upravované dopravní značení, tak aby se zamezilo nehodám.
Sladění autobusové a vlakové dopravy (2,9) je z pohledu průměrného hodnocení důležitá. Autobusová dopravní síť zahrnuje všechny obce mikroregionu, přičemž v každé obci je možné nalézt minimálně jednu autobusovou zastávku. Vlakové spojení je méně využívané a hůře dostupné z pohledu vzdálenosti zastávek od centra obcí. Zastávky je pak možné nalézt v méně jak polovině obcí. Autobusová doprava je využívána častěji než vlaková a to právě díky její dostupnosti a větší četnosti. Po neustálých časových přesunech, je nyní vzájemné propojení doprav v optimálním souladu. S touto tématikou je spojena rekonstrukce vlakových a autobusových zastávek (2,5). Autobusové zastávky jsou převážně v lepším stavu než ty vlakové, jelikož jak již bylo výše zmíněno, jsou častěji využívány. Ve velmi špatném stavu je zastávka Sádek, je však otázkou, zda investovat prostředky na opravu tohoto místa, když jeho využití je minimální. Výstavba cyklostezek, cyklotras a pěších tras (2,8) je pro mikroregion Poličsko důležité. Přesto však v některých obcích je stav těchto míst zcela nevyhovující, či zatím neexistuje. Napojení jednotlivých cyklostezek by mělo kladný vliv pro celou veřejnost. Na území je hustá síť značených cyklistických tras, vedených především po silnicích II. a III. třídy, ale i mimo ně. Cyklostezky má vybudováno 15 obcí, cyklostezku v Korouhvi je nutné dokončit. Jakou velkou nevýhodou je vnímána absence takových cyklotras, kde by bylo možné využít in-line bruslení. Především budování asfaltových povrchu, je pro tento druh sportu ideální. Tento sport je v migroregionu hojně využíván a to i na silnicích obcí v běžném provozu. Mikroregionem prochází také hipotrasa obcemi Pustá Rybná, Kamenec, Polička, Stašov, Rohozná a Svojanov. Jezdecké kluby a ranče jsou možné k využití v obcích Stašov, Rohozná a Telecí. Nejméně hodnocen byl pochopitelně obchvat obce (1,3) neboť by se jednalo, pouze o město Polička. S obchvatem počítá nový územní plán, kde je plánován nad průmyslovou zónou a zahrádkářskou kolonií. Obchvat počítá s tím, že by vybočil za
50
masokombinátem z jedničkové silnice směrem od Hlinska, šel by severní stranou kolem Poličky a napojil by se opět na silnici číslo I. směrem na Svitavy u vojenských kasáren. Jeho vybudování je ale v nejbližších letech nereálné. Městem v současné době projede denně okolo šest tisíc aut. To podle ministerstva dopravy na realizaci nestačí. Polička je však i přesto připravena.
Další zkoumanou oblastí je technické infrastruktura, ve kterém je největší váha přisuzována čištění odpadních vod (4,4), s touto problematikou spojená aktualizace či zcela nové zpracování územního plánu (4,4) a navýšení kapacit trafostanic, či kabelizace elektrického vedení (3,1). Za téměř nepodstatnou vyšla z hodnocení sanace opuštěných skládek a jejich rekultivace (2).
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
HODNOCENÍ
Čištění odpadních vod Zateplení obcí pomocí obnovitelných zdrojů Navýšení kapacity trafostanic a kabelizace elektrického vedení Podpora zavádění širokopásmového internetu, regionálních IV internetových serverů a televizí do obcí mikroregionu V Zlepšení veřejného osvětlení VI Přestavba kanalizační sítě VII Sanace opuštěných skládek a jejich rekultivace VIII Zpracování či aktualizace územního plánu
4,4 2,3 3,1 2,5
I II III
2,8 2,9 2 4,4
5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
Graf č. 3: zpracování oblast technická infrastruktura (Zdroj: vlastní zpracování)
51
VI
VII
VIII
Největší váhu přiřazují obce soustavě čištění odpadních vod (4,4). Vzhledem k tomu, že normy EU nařizují provedení kanalizačních soustav a čističek odpadních vod ve všech městech a obcích, jež mají počet obyvatel převyšující 2 000, je povinností obcí takto činit a to od roku 2010. Technický stav je v současnosti nedostačující, především
výstavba kanalizačních systémů a ČOV s podporou evropských a národních fondů je pro menší obce stále hůře dostupná. Odkanalizování má v mikroregionu menší podíl v porovnání se zásobováním vodou. Poličsko se řadí v Pardubickém kraji k územím s nejmenším počtem kanalizací zakončených ČOV. Jedině 4 obce mikroregionu a to Bystré, Květná, Polička, Široký Důl jsou napojeny na kanalizaci, které spravují obce VHOS, a.s. z Moravské Třebové či Technické služby Města Bystré s.r.o.. Z oblasti přestavby kanalizační sítě (2,9), se v dotazníkovém šetření vyjádřili starostové obce Nedvězí a Sádek velmi kladně. Rádi by totiž započaly obnovu kanalizačních systémů a opravy ČOV. Tyto akce jsou plánované na rok 2015 s vidinou skončení projektu v roce 2017 až 2020. V obci Pomezí a Pusté Kamenici jsou opravy kanalizace a ČOV nyní v plném rozsahu. Zpracování či aktualizace územního plánu (4,4), získal stejné průměrné známky, jako předchozí řešená oblast. Tato část, je podle zákona o územním plánování a stavebním řádu povinna v obcích průběžně aktualizovat analytické podklady a územní plány kompletně obnovovat každé 2 roky. Tedy je možné říci, že tyto podmínky vedou k častému řešení této problematiky a rovněž ke zpracováním a aktualizacím územně plánovací dokumentace.
Mezi středně podstatné oblasti spadá navýšení kapacity trafostanic a kabelizace elektrického vedení (3,1). Zásobování elektrickou energií obstarává ČEZ Distribuce a.s.
nadzemními rozvody, v některých lokalitách kabelovým vedením. Polička je zásobována nadzemním vedením VN 35 kV z rozvoden Česká Třebová a Hlinsko. V severní části Poličky je rozvodna 35/6 kV a trafostanice 35/0,4 kV. Rozvody 6 kV jsou zemní kabelová vedení. Stav těchto sítí je dostačující. Město Bystré je zásobováno nadzemními rozvody a v nových lokalitách podzemním kabelovým vedením. Celková spotřeba energie se zvyšuje a v rámci snižování energetické náročnosti dochází k realizaci úspor energie a využití odpadního tepla, například díky zateplování budov a plynofikací objektů. Zlepšení veřejného osvětlení (2,8) je možné považovat za průběžnou činnost. Pokrytí veřejným osvětlením v obcích je vysoké a to ze 100%, pouze v Rohozné je pokrytí menší. Ve velké části obcích je toto zařízení zastaralé, tudíž je možnost výskytu stále více poruch. Tedy je nezbytné postupně obnovovat veřejné osvětlení, či zavádět 52
zcela nové osvětlení a to v případech nově vystavěných obytných zón. Tyto zóny se velmi rychle rozšiřují v Poličce, Jedlové a Pomezí, kde návaznost veřejného osvětlení na stavby je rychlá. Oblast podpory zavadění širokopásmového internetu, či regionálních internetových serverů a televizí (2,5) je starosty hodnocena jako středně prioritní. V
mikroregionu je zajištěno vysoké pokrytí rozhlasem zhruba z 90%, vedení je jak drátové tak bezdrátové a to hlavně v nových lokalitách. Díky tomu je možné využít připojení k internetu přes vybudované přípojné stanice. Obecním rozhlasem nedisponuje pouze Pustá Rybná. Jako příhodný reklamní materiál by bylo dobré zavedení oficiálního zpravodajského vysílání, jež by se mohlo těšit kladným ohlasům místních obyvatel a rovněž i jako dobrá reklama mikroregionu. Z problematiky zateplení obcí lze říci, že v mikroregionu je plynofikováno 17 obcí, tedy 81% mikroregionu. Pokrytí plynem je v obcích rozdílné v rozmezí 20 - 95%. Zásobování plynem obstarává Východočeská plynárenská a.s., jež spadá do skupiny RWE v ČR. Zateplení nových míst probíhá průběžně převážně středotlakými plynovody. Pár obcí či jejich částí, není možné plynofikovat vzhledem k jejich terénu. Určitou možností by mohlo být zásobování jinými ekologickými palivy a energiemi. Jedná se o obce Březiny, Květná, Pustá Rybná a Stašov. Zvyšující význam, má využívání tepelných čerpadel, která se využívají u novostaveb, kde jsou stěžejním zdrojem energie k vytápění a ohřevu vody. K možnosti vytápění biomasou se přiklání obec Hartmanice, Korouhev a Pomezí. Využití větrných elektráren může mít obec Jedlová, solární panely a tepelná čerpadla Polička a využití vodní energie díky vodnímu toku Křetinka má Svojanov. Zateplení uvažuje obec Bystré a Pustá Kamenice a to budovy kulturního domu. Oblast sanace opuštěných skládek a jejich rekultivace (2) je nejméně podstatnou. Je jasné, že na tak malém území se mnoho skládek nenachází a tudíž tuto problematiku řeší pouze obce, ve kterých se skládky nacházejí. V současnosti se na území mikroregionu nachází 1 řízená skládka tuhého komunálního odpadu a to v obci Bystré. Je zrekultivovaná a dokončená koncem minulého roku. K ukládání nadměrného odpadu z území využívá mikroregion 4 sběrné dvory v Borové, Bystrém, Poličce a Širokém dole. Obce, jež vyprodukují více než 10 tun nebezpečného nebo 1 000 tun ostatního odpadu za rok, jsou pak povinny řídit se Plánem odpadového hospodářství původců.
53
Následující oblastí je rozvoj a podpora podnikání. Tato oblast, byla pro mikroregion jako celek, nejméně důležitou. Zřejmě právě proto, že je tak finančně obtížnou. Jako nejdůležitější váhu přikládají starostové výběru vhodných objektů a ploch k rozvoji podnikání (3,1), dále nabídce přijatelných objektů a ploch investorům (2,9) a seminářům či školením vhodných pro podnikatele (2,7). Oproti tomu za nejméně důležitou oblast přisuzují podpoře podnikatelských inkubátorů (1,4).
ROZVOJ PODNIKÁNÍ I II III IV V VI VII VIII
HODNOCENÍ 3,1 2,9 2,6 2,7 2,3 1,4 2,4 3,2
Výběr vhodných objektů a ploch k rozvoji podnikání Nabídka přijatelných objektů a ploch investorům Poradenské služby pro podnikatele Semináře a školení pro podnikatele Nabídka revitalizovaných objektů investorům Podpora podnikatelských inkubátorů Podpora internetového podnikatelského serveru Rozvoj stávajících služeb v oblasti cestovního ruchu
3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
graf č. 4: zpracování oblasti rozvoje podnikání (Zdroj: vlastní zpracování)
Nejdůležitější je rozvoj stávajících služeb v oblasti cestovního ruchu (3,2). Tyto služby jsou na dobré úrovni. V mikroregionu je situována aréna s ledovou plochou, v letních měsících je využívána například pro florbal. V Poličce se nachází bowling, fotbalová, basketbalová, tenisová a golfová hřiště, fitness, tenisové kurty, bazén, sauna, masáže, solária, dětská hřiště, hotely a restaurace. V letním období je možné turistům nabídnout venkovní koupaliště, které by však bylo vhodné opravit. 54
K tomuto objektu se však váže pravidelně pořádaný festival, Poličské Rockoupání, které se koná právě v těchto prostorách. Proto, je tato otázka velice diskutabilní a zvažuje se buď zrušení festivalu a oprava koupaliště, či varianta opačná. Dále je možné navštívit koupaliště v Borové, které rozhodně neodpovídá kvalitě a jedná se spíše o přírodní objekt. Nachází se v oblasti lesů, což způsobuje právě jeho špatný stav. V Borové se nalézá autocamp, který je hojně využíván a možnost koupání by byla vítána. Restauračních zařízení není v mikroreginonu mnoho, jedná se pouze o 3 obce, jež jimi disponují. Rovněž ubytovací kapacity by mohly být navýšeny. Hotely jsou situovány převážně v Poličce, Bystrém a Svojanově, v ostatních se jedná o penziony a různé druhy soukromých ubytoven. Část obcí nemá ubytovací kapacity vůbec. Významnou oblastí je také výběr vhodných objektů k rozvoji podnikání (3,1). V obcích mikroregionu se nachází přes 40 nevyužívaných objektů. Jsou to budovy bývalých kravínů a to v obcích Pustá Rybná, Svojanov, Telecí, Jedlová a zemědělských středisek jako je Rohozná a Široký důl. Několik hospodářských objektů v Bystrém, budova po sovětské armádě v Květné a mateřská škola v Oldřiši nejsou nijak využívány. V Poličce je to objekt bývalého podniku Hedva, jež je nyní částečně využívána podnikem Ravensburger a bývalou sladovnou v centru města, jež není zcela v dobrém stavu. V Rohozné je to pak bývalá samoobsluha, restaurace a prodejna, ve Svojanově je nevyužit objekt bývalého lomu. U těchto budov je příhodné změnit jejich ekonomické využití v návaznosti na podnikatelské aktivity. Jako prostor vytěženého kamenolomu ve Svojanově je vhodné přetvořit ho na místo pro rekreaci. Nabídka
vhodných
objektů
a
ploch
investorům (2,9) je jedním
z nejdůležitějších témat rozvoje podnikání. Neboť bez prostor k této činnosti není možné podnikání provozovat. Naskýtá se zde problém, na jehož straně často obce postrádají pozemky pro podnikatelskou činnost, tak rovněž volné objekty. Naproti tomu jiné obce mají vhodné pozemky či stavby připravené k podnikání. V mikroregionu je několik subjektů mající více než 100 zaměstnanců. Nabídkou pro podnikání v mikroregionu mohou být revitalizované objekty brownfields (2,3), jejichž místa by mohla být nabídnuta investorům. S těmito objekty je však spojena celá řada problémů. Takové místo je právě zmiňovaný dotěžený lom na kámen o rozloze 18000 m2 v severozápadní části Svojanova směrem k Rohoznou. Lom vlastní z 50% obec Svojanov a z 50% město Polička. Oblastí se střední vahou je nabídka seminářů a školení pro podnikatele (2,7). Tato aktivita by mohla mít kladný vliv a přínos pro rozvoj regionu. Tímto způsobem by bylo možné zaškolit a lépe připravit podnikatele na jejich specializovanou oblast a 55
snažit se minimalizovat tak riziko neúspěšného podnikání. Vhodná by byla tematická sezení pořádána obcemi a externisty z praxe za účelem získání nových důležitých informací a možností a neustálého zdokonalování podnikatelů. S touto částí je pevně spjato rozšíření poradenských služeb (2,6). Vzhledem k bodovému hodnocení této problematiky by část starostů ráda rozšířila poradenské služby v této oblasti, neboť je považují za středně důležité. Na Poličsku působí místní akční skupina MAS Sdružení pro rozvoj Poličska, která propojuje subjekty veřejné, soukromé a neziskové sféry s cílem podporovat vnitřní rozvojový potenciál území s důrazem kladený na venkovské části. Zcela nejmenší zájem je o vznik internetového podnikatelského serveru (2,4) a podnikatelských inkubátorů (1,4), což je možné zdůvodnit jako nedostatečné získání informací o této možnosti. Podnikatelské inkubátory značí především místo, ve kterém mohou začínající podnikatelé a společnosti odstartovat a rozvíjet svůj podnikatelský plán či projekt. Smyslem podnikatelských inkubátorů je podporovat životaschopné podnikatelské projekty a to pouze po určitou dobu, zpravidla se jedná o tři roky.
56
Níže zmiňovaná oblast se věnuje lidským zdrojům. Tato oblast, získala zcela největší váhu v dotazníkovém šetření. Je hodnocena, jako nejvíce prioritní. V otázce lidských zdrojů jsou nejvýznamnějšími dílčími oblastmi vnik nových pracovních příležitostí (4,5), udržení sítě základních škol (4,4) či rozvoj mimoškolních vzdělávacích programů (4,1). Nejmenší váha, hodnocena jako středně důležitá je podpora vzdělání pracovníků ve veřejné správě (3).
LIDSKÉ ZDROJE I II III IV V VI VII VIII
HODNOCENÍ 4,5 3,4 3,3 3,6 4,4 4,1 3 3,2
Vnik nových pracovních příležitostí Zlepšení technického stavu budova ZŠ a MŠ Zlepšení vybavení ZŠ a MŠ Rozvoj rekvalifikačních programů pro nezaměstnané Udržení sítě základních a mateřských škol Rozvoj mimoškolních a vzdělávacích programů Podpora vzdělávání pracovníků ve veřejné správě Podpora celoživotního vzdělávání občanů
5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
graf č. 5: zpracování oblastí lidských zdrojů (Zdroj: vlastní zpracování)
Za nejdůležitější oblast v rozvoji lidských zdrojů je dle průměrné známky vznik nových pracovních příležitostí (4,5). Tato oblast je pro všechny dotazované obce velice důležitá, ovšem zajistit jejich potřebný počet je mnohdy složitou činností. Jak bylo možné se dočíst výše v textu, některé obce mají připravené vhodné objekty a pozemky pro rozvoj podnikání, což povede k vytvoření nových pracovních míst. V tomto mikroregionu je možné nalézt řemesla, která jsou předávána generačně a v mnoha oblastech, by byl možný rozvoj podnikání, jako je kovářství, truhlářství, sklářství a jiné ruční práce. Ne všechny
57
obce nabízejí tyto řemesla, disponují jimi především obce Kamenec, Nedvězí, Pustá
Rybná, Stašov. Je důležité podporovat rozvoj drobných řemesel a služeb, a rovněž tak i nabídku místních výrobků v obchodech a restauracích. Mezi další priority osy, spadá udržení sítě základních a mateřských škol (4,4). Za posledních pár let bylo možné zaregistrovat počet úbytku dětí ze škol. Od roku 1991 byl dlouhodobě zjištěn trend malého počtu dětí, kdy situace se začala zlepšovat po roce 2000.
V mikroregionu je celkem 20 mateřských škol, což čítá kapacitu pro celkem 699 dětí v 15 obcích a 15 základních škol s kapacitou pro celkem 1 646 žáků. Ty jsou situovány ve 13 obcích, z toho školy v Bystrém, Poličce, Pomezím a Telecím zajišťují úplné vzdělání. V Poličce je také možné navštěvovat 3 střední školy. Problém je se zajištěním udržitelného stavu těchto zařízení, především škol základního stupně. Budovy jsou často ve špatném technickém stavu, je zde však snaha obcí udržet jejich provoz a to z důvodů společensko-historických ale i z důvodů vzdálenosti jiných škol. Hrozbou pro tato zařízení je fakt, že porodnost od roku 2011 začala opět nabírat negativních směrů k poklesu, což představuje pro některé školy konec jejich činnosti. S tímto je úzce spjata kvalita vybavení MŠ a ZŠ (3,3) a následný technický stav těchto budov (3,4). Hodnocení těchto oblastí je jako středně důležité, neboť je snaha o kvalitní a dostatečné vybavení škol. Rekonstrukce základní a mateřské školy je plánována v obci Bystré, dále pak v Rohozné a Nedvězí je nutná oprava budovy školy a její modernizace. V Sádku je plánována revitalizace školy, ale až na rok 2018. Další prioritou je rozvoj mimoškolních a vzdělávacích programů (4,1) Zřizovatelem základních a uměleckých škol jsou obce.
Na Poličsku se nachází
umělecká škola v Bystrém, umělecká škola Bohuslava Martinů Polička, Dětský domov a Středisko volného času Mozaika Polička. S nimi úzce souvisí zájmové kroužky. Centra nabízejí dětem, ale i dospělým velký výběr zájmových kroužků, soutěží, letních táborů, jazykových kurzů, širokou škálu sportů a jiných aktivit. Od roku 2003 je Polička pravidelnou zastávkou amerického církevního spolku, který na Poličsku přebývá na čtrnáctidenním táboře. Myšlenka propojení a navázání kontaktů s možnosti vycestovat je velice lukrativní, neboť se jedná o známé a důvěryhodné osoby. Tyto tábory jsou velice oblíbené s vysokou kvalitou, díky výuce rodilých mluvčích. Možnosti vycestování do Oklahomy jsou možné, záleží však zcela na domluvě zainteresovaných osob a rodičů dětí. O rozvoj mimoškolních aktivit je velký zájem, což je pro budoucí vývoj organizací přínosné a je tedy možné stále rozšiřovat sortiment nabídek. Rozvoj rekvalifikačních programů pro nezaměstnané (3,6). Toto je spíše záležitost úřadu práce, jež se v problematice orientuje nejlépe. Na území mikroteginou 58
působí úřad práce v Poličce. Nabídka některých rekvalifikačních kurzů by měla být stanovena v dostatečném rozsahu, aby byla schopná pokrýt poptávku pracovních příležitostí v této lokalitě. Svitavy mají v rámci Pardubického kraje ze všech okresů nejvyšší míru nezaměstnanosti, přesto v rámci okresu Svitavy vykazuje Poličsko nejmenší míru nezaměstnanosti v porovnání s dalšími lokalitami. Nezaměstnanost v samostatných částech mikroregionu je také odlišná, největšími hodnotami disponují obce v jihovýchodní části mikroregionu Rohozná, Hartmanice, Svojanov, Stašov, ale i v západní části Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Telecí. Oproti tomu nejmenší procento nezaměstnanosti je ve střední části mikroreginonu Poličska. Mezi nejméně známkově hodnocené je zařazena oblast na podporu vzdělávání pracovníků ve veřejné správě (3) a podporu celoživotního vzdělávání občanů. (3,2). Vzdělanost pracovníků veřejné správy je velmi důležitá a je na ní kladen velký důraz především po vstupu do EU. Pracovníci v této oblasti by zcela určitě měli být neustále informováni a vzdělávání pro lepší kvalitu a profesionalitu při poskytování služeb veřejnosti. Dopad na kvalitu života občanů, mají jak materiálně technické podmínky, tak právě kvalitní služby veřejné správy. Celoživotní vzdělávání občanů je považováno za nepostradatelného pomocníka a nástroj k trvalému doplňování znalostí a dovedností.
59
Největší váhu v této kategorii sociálních a zdravotních služeb dosáhlo zlepšení sociálních a zdravotních služeb (3,9), se stejnou průměrnou známkou také zkvalitnění dostupnosti zdravotní péče (3,9) a zkvalitnění dostupnosti sociální péče (3,5). Za nejméně důležitou je považována výstavba penzionů pro seniory a domy s pečovatelskou službou (2,6).
SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ OBLAST I II III IV V VI VII VIII
HODNOCENÍ 3,9 3,5 3,9 3,3 3,4 3,3 2,9 2,6
Zlepšení sociálních a zdravotních služeb Zkvalitnění dostupnosti sociální péče Zkvalitnění dostupnosti zdravotní péče Podpora sociální a terénní pečovatelské služby Výstavba bezbariérových přístupů Zvyšování informovanosti o vzdělávání seniorů Podpora vzdělávání seniorů v oblasti internetové gramotnosti Výstavba penzionů pro seniory, domů s pečovatelskou službou
4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
Graf č. 6: zpracování oblasti sociálního a zdravotního odvětví (Zdroj: vlastní zpracování)
Zlepšení zdravotních a sociálních služeb (3,9) je zastoupeno v mikroregionu
díky zdravotnickému zařízení Nemocnice Polička, s.r.o., jež patří mezi důležité privátní lůžkové zdravotnické zařízení. Z nelůžkových zařízení je v mikroregionu nejdůležitější Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje s výjezdovým stanovištěm pouze v Poličce. Poliklinika v Poličce není samostatně registrované zdravotnické zařízení, ale nazývá se tak objekt v soukromém vlastnictví, v němž jsou seskupena některá zdravotnická zařízení. V Poličce je zřízena síť soukromých ambulancí praktických a
60
odborných lékařů a 4 lékárny. Kromě Poličky, která nabízí široké spektrum zdravotní péče, je zajištěna zdravotní péče také v 8 obcích mikroregionu, kde je umožněna díky ordinaci praktického lékaře, dětského lékaře a v některých případech i stomatologa v obcích Borová, Bystré, Jedlová, Rohozná, Svojanov, Telecí, Trpín a Korouhev. Lékařské služby první pomoci jsou pak poskytovány ve Svitavách a v Litomyšli. Vliv dobré kvality těchto služeb má dopad na vhodné životní i pracovní podmínky občanů, je zde větší možnost naděje dožití a mění se tak životní styl a očekávání starších občanů. K problematice dostupnosti zdravotní péče (3,9) lze říci, že ordinace praktických lékařů jsou v 9 obcích mikroregionu, ale některé ordinační hodiny jsou jedině určené dny v týdnu či pouze v dopoledních hodinách. Tento fakt je zcela nevyhovující pro část pracujících obyvatel. I přes skutečnost, že převažují obce, jež nedisponují lékařskou péči, komentují tento stav převaha obcí jako vyhovující. Obec, která trpí nedostatečnou dopravou, vázající se k ordinačním hodinám jsou Hatmanice. To může být vnímáno, jako časová přítěž především pro rodiče s dětmi a seniory. V mikroregionu je zajištěna síť dostupných sociálních služeb (3,5), které jsou ale nepatřičně rozložené, jelikož jsou lokalizovaný ve větších oblastech mikroregionu. Tato zařízení jsou k dispozici ve 3 obcích. V Poličce je Domov důchodců, Dům s pečovatelskou službou, „Penzion“ Polička a Oblastní charita Polička. Denní stacionář pro lidi s mentálním postižením zabezpečuje Nemocnice Polička, s.r.o., pečovatelská služba Svazku obcí Polička, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením, Dětské informační centrum o.s. v Poličce. Ve městě dále působí centrum pro rodinu a Domeček Polička o.s. na podporu rodinných aktivit. V Bystrém se jedná o Domov na zámku a Dům s pečovatelskou službou. V Květné je k dispozici Dům na půli cesty Květná Zahrada. Na nutné potřeby obyvatel této oblasti reaguje Komunitní plán sociálních služeb pro město Poličku a části Střítež, Lezník a Modřec na rok 2010-2013. Budování bezbariérových přístupů (3,4) patří bezesporu k aktuálním tématům, při stavbě jakékoliv budovy, veřejné instituce či venkovního prostranství. Je nutné v této době promýšlet dopředu a počítat s bezbariérovým přístupem do těchto objektů, volit vhodné přechody pro chodce, tak by je mohli bez sebemenších problémů využívat hendikepovaní a mohl jim být tak částečně usnadněn pohyb. Toto se ovšem netýká pouze tělesně či smyslově postižených, ale je nutné brát zřetel také na rodiče s malými dětmi, kočárky a starší populaci. Polička a Bystré již zpracovávají projektovou dokumentaci bezpečných bezbariérových tras, kdy realizace by měla započít tento rok. Při stavbě či rekonstrukci veřejných objektů, či nájemních domů se počítá s bezbariérovým přístupem. Ostatní obce by rovněž rády rekonstrukci přechodů pro 61
chodce, opravy chodníku s lepším přístupem, což je v některých obcích problém, protože jak již bylo napsáno, chodníky v některých obcích chybí, či nejsou kvalitně provedené. Terénní sociální a pečovatelské služby (3,3) jsou vnímány jako středně důležité. Sociální terénní služby jsou zajišťovány pečovatelskými a ambulantními službami, osobní asistencí, pobytovými službami v domovech pro seniory a domovech pro osoby se zdravotním postižením. V současnosti jsou terénní služby dostupné v Poličce a Bystrém. Do jiných obcí vyjíždí Oblastní charita Polička, Svazek obcí zdravotních a sociálních služeb, Dům s pečovatelskou službou, nebo Domov na zámku Bystré.
Sociální služby jsou na Poličsku poskytovány především neziskovými
organizacemi,
příspěvkovými
organizacemi
obcí,
příspěvkovými
organizacemi
Pardubického kraje, nebo fyzickými osobami. Zřizovatelem, jež zajišťuje sociální služby je pak Pardubický kraj. Zvyšování informovanosti (3,3) a vzdělávání seniorů (2,9), je sice vnímána jako středně prioritní, nicméně velké množství možností zde starší generace lidí nemají. Jedná se o oblast málo rozvinutou. Senioři žijící v domech s pečovatelkou službou či podobných zařízeních mají poměrně široký sortiment služeb a vzdělávacích programů. Senioři, kteří nežijí v těchto zařízeních, ani je nenavštěvují, nemají příležitost širšího spektra vzdělání. Jako vhodné bych viděla rozšíření vzdělávacích programu v Poličce a Bystrém prostřednictvím spolupráce se školami. Zřizování domů pro seniory (2,6), domy s pečovatelskou službou, jsou dle průměrného hodnocení umístěny jako méně důležité, neboť jejich pokrytí je v současné době standartní. Pokud se ale přihlédne k trendu stárnutí populace, je stále zásadní především výstavba seniorských center s pečovatelskou případně ošetřovatelskou službou. Nově dokončen je Domov pro seniory v Bystrém. Neustále je nutné řešit i zařízení se stálou péčí, jako jsou domovy důchodců, neboť takto bude zachována kontinuita péče o seniory. Ve zbytku obcí je péče o seniory zajištěna terénní pečovatelskou službou. Chybí v Hartmanicích, Květné a Širokém dole.
62
Bydlení a volní čas je brán za důležitou oblast z pohledu začínajících rodin a mladých občanů. Zcela nejvýznamnější prioritou v této oblasti je pro mikrotegion výstavba a přípravy parcel pro nové byty (4,1). Poté je hodnocena jako také velmi důležitá oblast výstavba či rekonstrukce sportovních zařízení (3,7) a rozšíření a kulturních či sportovních aktivit rovněž se známkou (3,7). Zcela nejméně důležitou je výstavba startovacích bytů pro mladé občany (2,3).
BYDLENÍ A VOLNÝ ČAS I II III IV V VI VII VIII
HODNOCENÍ 4,1 2,4 2,3 3,1 3,7 3,7 3,6 2,9
Oživení bytové výstavby, příprava parcel pro výstavbu Výstavba nájemních bytů v obci Budování startovacích bytů pro mladé občany Budování či rekonstrukce kulturních zařízení v obci Budování či rekonstrukce sportovních zařízení a areálů Rozšíření kulturních a sportovních aktivit Rozšíření tradičních i netradičních společenských akcí Více volnočasových aktivit pro seniory
4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
Graf č. 7: zpracování oblastí bydlení a volného času (Zdroj: vlastní zpracování)
Oživení bytové výstavby a příprava parcel pro výstavbu (4,1), mají pro starosty největší váhu v této části dotazníkového šetření. Obce v západní části Poličska jsou situovány na pomezí Vysočiny, kde je tomu i odpovídající charakter. Jedná se o řídké osídlení a mnohdy značné vzdálenosti mezi objekty. Roztroušenou zástavbu je možné nalézt v Jedlové, Stašově či části Bystrého v Hamrech. Rozsáhlá zástavba venkovského typu je typická pro Hartmanice, Rohoznou, Svojanov a Trpín. Na území 63
mikroregionu je kolem 6 800 čísel domů. Pro rekreaci slouží 1 309 domů, chat a chalup. Obce vlastní kolem 80 stavebních parcel, z nichž třetina těchto obcí nemá stavební parcely v majetku. Obce, jež disponují vlastními stavebními parcelami, mají možnost nabízet tyto pozemky a mohou ovlivnit nynější trend vylidňování menších sídel a zamezit odchodu mladé a střední generace z venkova do měst. Rychle se rozrůstající je okrajová část Poličky, kde se četně staví rodinné domy, avšak musí se brát zřetel na možné rozšiřování staveb do krajiny. Výstavba či rekonstrukce sportovních zařízení a areálů (3,7) a Rozšíření kulturních a společenských akcí (3,7) se řadí mezi dvě oblasti s velmi důležitou prioritou. Sport a tělovýchova mají vliv na dobrý zdravotní stav. Prostředí mikroregionu je příznivé pro sportovní a relaxační aktivity jako jsou pěší turistiky, hipoturistika, cykloturistika, běžkové a sjezdové lyžování, koupání a sportovní rybaření. Sportovní zázemí v Poličce reprezentuje plavecký bazén se saunou, zimní a letní stadion, tenisové kurty, 2 sportovní haly, minigolf, horolezecká stěna, koupaliště, turistické trasy a cyklotrasy, trasy pro běh na lyžích a sjezdovka. V Poličce je možné využít 3 přehrady pro sportovní rybaření. Jiné obce nabízí sokolovny, fotbalová, minigolfová hřiště, tenisové kurty, koupaliště, lyžařské vleky a sjezdovky. Tato místa jsou postačující, ale je nezbytné zvyšovat jejich kvalitu a pokud možno rozšiřovat jejich nabídku. Nejdůležitějšími sportovními akcemi jsou hasičské a Skate´n´Roll soutěže, turnaje ve fotbale, nohejbale, volejbale, sportovní akce pro děti a mládež, velkou pozornost budí prvomájový běh kolem hradeb v Poličce, závod do Luckého vrchu v Telecím či Mírový pochod v Borové. Nutná je rekonstrukce sportovního hřiště v Sádku, zcela nová výstavba sportovního areálu na Svojanově a tenisového hřiště v Nedvězím. Poměrně četnými kulturními akcemi disponuje Polička. Nabídka je opravdu pestrá a široká, od hudebních festivalů a koncertů, přes divadla, kina, výstavy, sportovní akce, po poutě, taneční zábavy a plesy. Rozvoj tradičních i netradičních společenských akcí (3,6) je starosty a jistě i občany podporován, stejně jako předchozí oblast. V celé řadě obcí se snaží zachovat zvyky a tradice, které jsou upomínkou z let minulých za pomocí akcí typu vítání jara, stavění a kácení májky, dožínky, masopust, adventní a vánoční koncerty, plesy, hasičské, myslivecké a sportovní slavnosti, vesnické hry a další. Tyto tradice se především týkají menších obcí. Jiné tradice, které jsou spíše z let posledních se týkají hlavně Poličky a Bystrého, z nichž je vhodné jmenovat hudební festivaly - “Polička 555”,“Polička Jazz”, „Poličské Rockoupání“, „Martinů Fest“, Colour Meeting, na hradě Svojanově se konají významné i nadregionální akce jako tradiční Svojanovské léto, 64
Divadelní loutkářská pouť, poutě, maškarní průvody, sjezdy rodáků, plesy a taneční zábavy. Dále pak Řezbářské sympozium v Bystrém, tradiční chovatelské výstavy pálení čarodějnic a mnoho dalších. Výstavba či rekonstrukce kulturních zařízení v obci (3,1) je další zkoumanou středně prioritní lokalitou. V každé obci se nalézá kulturní dům či sál, v nichž se pořádá velká část kulturních akcí. Do budoucna plánují opravu a rekonstrukci obce Bystré, Nedvězí, Pomezí a Pustá kamenice. V Poličce je řadu let opravený Tylův dům, který je hojně využíván k výše uvedeným typům akcí. Větší nabídka volnočasových aktivit pro seniory (2,9), je starosty vnímána jak důležitá oblast, jež lze řešit časem. O velkou část aktivit seniorů se starají kluby důchodců. Díky této aktivitě je možné brát seniory na zájezdy, návštěvy divadel, různé výstavy a návštěvy kin, plesů a jiných společenských aktivit. V poličce a Bystrém funguje domov důchodců, jež zajišťuje starším občanům rovněž zajímavé aktivity. V předchozí kapitole byla uvedena možnost vzdělávání seniorů pomocí vzdělávacích kurzů za pomocí škol. Cílem je podporovat samostatný a soběstačný způsob života starších občanů v podmínkách, které jsou blízké jejich vlastnímu prostředí, zabezpečují důstojný způsob života a respektují osobnost. Výstavba nájemních bytů v obci (2,4) není brána jako problematika důležitá. Obyvatelé Poličska dávají přednost vlastnictví svého rodinného domu, díky němuž je jim zaručena celková svoboda. Nyní patří vlastní bydlení k nejvíce upřednostňovaným způsobům bydlení. Vlastní dům je z hlediska dlouhodobého výhodnější, než investice spojené s nájemními byty. Tyto domy jsou hojně stavěny v okrajové části Poličky, kde lokalita je velmi klidná a bezpečná daleko od hlavní silnice. Vývoj říká, že mladí se stehují z vesnic do měst za prací, protože nejsou spokojeni právě s bydlením, prací a finančními možnostmi. Pokud se však, na zázemí vesnických částí podíváme z druhého pohledu, zjistíme, že se jedná o atraktivní a klidná místa vhodná právě pro bydlení a život. Výstavba startovacích bytů pro mladé občany (2,3) je zařazeno mezi nejméně prioritní oblasti. Část obcí má v budoucnu naplánovanou výstavby rodinných domů a bytů. Díky možnosti výstavby pozemků pro rodinné domy, popřípadě výstavby bytů pro mladé rodiny mají obce zájem vytvořit vhodné a příhodné bytové podmínky. Souběžně se obce snaží řešit adekvátní stav občanské vybavenosti jako je možnost nákupu přímo v obci, což se dá být problém kvůli nedostatku finanční možnosti. Část obcí se potýká s problémem nedostatku stavebních parcel vynětím půdy ze zemědělského půdního fondu
65
na základě územního plánu, jako obec Stašov. Převážně v pětině obcí jsou stavební parcely ve vlastnictví soukromých vlastníků.
Jednou z posledních sledovaných oblastí je cestovní ruch, z pohledu této diplomové práce nejdůležitější část. Nejvyšší známkovaná oblast je oprava kulturněhistorických památek (3,7), dále navýšení počtu ubytovacích zařízení (3,6) a rozšíření nabídky kulturních akcí (3,5). Nejméně důležité je zde rozšíření aktivit informačního centra (2,1).
CESTOVNÍ RUCH I II III IV V VI VII VIII
HODNOCENÍ 3 3,7 3,4 3,6 3,4 2,1 3,4 3,5
Rozšíření cyklostezek, cyklotras a pěších tras Údržba kulturně-historických památek Propagace a reklama mikroregionu Navýšení počtu ubytovacích kapacit Podpora vzniku nových služeb v cestovním ruchu Rozšíření aktivit informačního centra Rozšíření služeb pro tělesně postižené Širší nabídka kulturních akcí
4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
Graf č. 8: zpracování oblastí cestovního ruchu (Zdroj: vlastní zpracování)
Oprava kulturně-historických památek (3,7), má pro mikroregion největší váhu. Tato místa jsou spojená s největším počtem turistů, neboť patří mezi najžádanější poptávku v cestovním ruchu. Mezi základní památky každé obce lze zařadit kostel či kaple. Za zcela největší zajímavost však patří hrad Svojanova a Polička s historickými 66
památkami, jako je Morový sloup, kašny a sochy na náměstí, Barokní radnice, gotické hradby, koste sv. Jakuba a světnička Bohuslava Martinů. Jelikož se jedná o velice dobře zachované památky, město se o ně patřičně stará. Oprava morového sloupu proběhla v roce 2007 a navrácení původní podoby kostelu sv. Jakuba proběhlo v letech 2010 až do současnosti, kdy jsou dodělávány poslední úpravy. Na Poličsku jsou významné tradiční stavby lidové architektury, historicky hodnotné veřejné budovy, drobná architektura, kostel s kostnicí v Korouhvi, poutní místo Majdalenka s kaplí Máří Magdaleny u Hlásnice a mnoho dalších. Za připomínku stojí také zaniklé lázně Balda situované od obce Jedlová, kde se léčili lidé s revmatismem a kde přebýval i Jaroslav Vrchlický. V současnosti slouží jako poutní místo s kaplí P. Marie z poloviny 18. stol a s vyvěrajícím pramenem. K jiným kuriozitám patří skutečnost, že v Bystrém se natočily dva slavné filmy režiséra Vojtěcha Jasného - Všichni dobří rodáci a Návrat ztraceného ráje. Poloha mikroregionu má dobré morfologické a geografické podmínky k rozvoji cestovního ruchu. Navýšení počtu ubytovacích kapacit (3,6), je zařazena mezi důležité priority, protože kapacita těchto zařízení není dostačující. Ubytovací zařízení se nachází v 11 obcích - v hotelích, penzionech, kempech, ubytovnách, ubytování v soukromí a dalších. Ubytovací zařízení především typu hotel nebo kemp poskytují často služby pro školní kolektivy. Certifikovaný kemp s celoročním provozem se nalézá v Borové, jedná se o tříhvězdičkový kemp s možností ubytování v apartmánech, chatách, karavanech či stanech. Hotelová zařízení se nabízejí v Poličce, Bystrém a Svojanově. V mikroregionu neexistuje ubytovací zařízení větší kapacity, jež by bylo schopné ubytovat větší skupinu turistů za podmínek zajištění slušného standardu a příhodné ceny. Obce v jižní části mají k dispozici poměrně velký počet rekreačních objektů typů chat a chalup. Řada obcí vnímá nezbytnost vybudovat či rozšířit ubytovací kapacity. Malou útěchou je rozrůstání kvalitních cukráren, kaváren a vináren nejen v Poličce. Co však mikroregion postrádá je nabídka místních produktů a specialit v obchodech nebo restauracích. Rozšíření nabídky kulturních akcí (3,5). V této oblasti se u pár typů kulturních zařízení projevil jejich pokles. V některých obcích byla zrušena kina, neboť nesplňovala správné hygienické a technické podmínky, či bylo jejich využívání neekonomické. Naopak nabídky jiných kulturních zařízení se zvýšila a to především galerie a muzea. Bohaté kulturní vyžití nabízí město Polička, kde se pořádají kulturní akce nejen regionálního, ale i nadregionálního významu. V ostatních obcích se pořádají rovněž společenské a kulturní akce jako Divadelní loutkářská pouť či tradiční Svojanovské léto, maškarní průvody, poutě, sjezdy rodáků, taneční zábavy a plesy na Svojanově, 67
Řezbářské sympozium v Bystrém, pravidelné chovatelské výstavy, setkání harmonikářů v Trpíně a mnoho dalších. Kulturní a společenské akce zaměřené na starší generaci jsou
pravidelná setkávání seniorů, besedy, posezení s dechovkou a taneční večery, pěvecké kroužky vánoční koncerty, přednášky policie, zájezdy a výlety.
Podpora vzniku nových služeb v cestovním ruchu (3,4) je hodnocena jako středně důležitá a tedy řešena průběžně. Mikroregion představuje příhodnou lokalitu pro pobytové dovolené, agroturistiku, pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty jako běžecké lyžování či sjezdování. Tato oblast by však neměla být zanedbávána, pokud by měl být cestovní ruch rozvíjen do budoucna. Velkou roli zde hraje sezónnost. Tento jev je zřejmý a proto by měl být v době největšího rozmachu podporován. Vhodná je podpora zimních sportů spojená s netradičními formami rekreace, jako jsou tematické či kulturně poznávací pobyty a to i mimo sezónu. Propagace a reklama mikroregionu (3,4) je zajištěna díky internetovým stránkám,
informačním
tabulím,
informačních
portálů
a
nejrůznějšími
typy
propagačních materiálu. Tyto služby mají pomoci oblasti mirkoregionu jako celku tak samostatným obcím ukázat blízkému i širšímu okolí své možnosti a uvádět to, co nabízí. Především v Poličce a Bystrém jsou k dostání propagační materiály o jednotlivých obcích, mapy cyklotras, pěších tras a lyžařských tras, zajímavosti o památkách, informace o pořádaných akcích a informace o ubytovacích zařízeních. Všechny tyto a další informace mohou občané a především turisté čerpat z nově vybudovaného informačního portálu zřízeného přím na Palackého náměstí v Poličce, kde mohou i přes zavírací dobu informačního centra tyto údaje nalézt. Nutná je neustálá aktualizace stránek obcí a mikroregionu jako celku, pro kvalitní a dobře zpracované informace. Rozšíření služeb pro tělesně postižené (3,4) je hodnocena jako středně důležitá. Jak starostové uvedli v některých obcích je zcela prioritní, neboť chtějí občanům či turistům se zdravotním postižením zajistit kvalitní provedení služeb spojených se službami cestovního ruchu i mimo ně. Rozvoj cyklostezek, cyklotras a pěších tras (3) je pro starosty středně důležité. Mikroregion Poličsko spadá do turistické oblasti Českomoravské pomezí, ve kterém se marketingu a destinačnímu managementu věnuje svazek obcí Českomoravské pomezí. Hlavní zájmy této lokality ve svazku pak hájí město Polička. Na Poličksu je zbudovaná hustá síť značených cyklistických tras, které je možné nalézt v 15 obcích. Hipotrasa je vedena obcemi Polička, Kamenec, Pustá Rybná, Rohozná, Stašov a Starý Svojanov. Je zde také možnost navštívit ranče a jezdecké kluby, které naleznete ve Stašově, Rohozné, Květné a Telecím. V mikroregionu najdeme tyto naučné stezky: 68
•
Borovská poznávací stezka s 9 odpočívadly a 4 informačními tabulemi a několika vyhlídkovými místy prochází po obvodu katastru obce Borová, délka je cca 20 km
•
Naučná stezka okolo Poličky vede přírodou, kolem rybníků a v lesnatém porostu v okolí Poličky. Na 15 tabulích se zájemce seznámení s historií městského divadla nebo s místy poličského Liboháje.
•
Putování po městských lesích Polička - dva velké turistické okruhy s 10 stanovišti s cílem ukázat přírodně i kulturně hodnotná místa, seznámit s problematikou lesnického hospodaření a funkcí lesa v krajině.
•
Turistická stezka kolem kostela s vyhlídkou na městys vede kolem kostela sv. Petra a Pavla ve Svojanově
•
Lesní školka Květná (lesní naučná stezka)
•
Městská stezka podél Hradeb v Poličce
Rozšíření činnosti informačního centra (2,1) je klasifikováno jako nejméně významné. S tímto hodnocením však nekoresponduje důležitá propagace mikroregionu. Informační centrum by mělo být vnímáno, jako nejvýznamnější propagační materiál dané oblasti a tudíž by mělo být podporováno a neustále rozvíjeno novými službami. Tato centra jsou lokalizována na dvou místech mikroregionu, v Poličce a Bystrém. Informační centrum je velice důležité, protože návštěvník, který pátrá po kvalitních a přesných informacích o dané lokalitě je může dostat právě v těchto zařízeních.
69
Předposlední ze zkoumaných oblastí je životní prostředí. To je převážně hodnocené jako středně důležité, v některých případech i prioritní. Třídění odpadů (4,4) má v této části největší význam, za ním je pak údržba a péče o zeleň (3,9) a snaha minimalizování tvorby odpadů (3,7). Nejmenší váha je pak přisuzována obnovení a udrženi stabilních lesních ekosystémů zalesňováním většího podílu melioračních a zpevňujících dřevin (2,8).
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOCENÍ
Zpracování protipovodňového plánu obce, protipovodňová a protierozní opatření II Revitalizace říční sítě, odbahňování rybníků Obnovení a udržení stabilních lesních ekosystémů zalesňováním III většího podílů melioračních a zpevňujících dřevin IV Minimalizace tvorby odpadů V Podpora třídění odpadů VI Údržba a péče o zeleň VII Příležitost využití alternativních zdrojů energie VIII Zvýšení osvěty v oblasti ŽP
3,2
I
2,9 2,8 3,7 4,4 3,9 3,1 2,9
5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
Graf č. 9: zpracování oblastí životního prostředí (Zdroj: vlastní zpracování)
Jako velice podstatnou a důležitou oblast hodnotí starostové důležitost třídění odpadu (4,4). Převážná část obcí má zajištěn sběr velkoobjemového odpadu, nebezpečného odpadu, sběr tříděného odpadu jako je sklo, papír a plast, sběr kovů, biomasy a jiných surovin. Obec Borová a Korouhev kompostárnu bioodpadu mají od konce roku 2011. Důležité pro obce je přesvědčit a motivovat občany k třídění odpadů, především u mladších jedinců, žáků mateřských, základní a středních škol, kde by se 70
jim tato činnost zakořenila do podvědomí. Velmi propagovaný je Den země, který je celosvětový svátek k ochraně životního prostředí. Tato kampaň má za účel obeznámit občany s důležitostí ochrany životního prostředí a nabádat je k šetrnému zacházení s ní. Na ploše Poličska nejsou zastoupeny žádné těžební závody, které by tak nějak značně ovlivňovali životní prostředí. Ložiska nerostných surovin nejsou momentálně těžena, kromě Stašova, kde se nachází povrchový kamenolom.
Obce disponující zdroji
nerostných surovin jsou Svojanov a Telecí, kde je těženo uran a želeno, ale v současné době je netěžené. S výš uvedenou částí souvisí minimalizace tvorby odpadů (3,7). Tvorba odpadů se řadí mezi globální problém, proto je třeba snažit se ho omezit, již v samotném jádru. Na většině území mikroregionu je zástavba tvořena rodinným domy se zahradami, na nichž jsou, ve všech případech pěstovány plodiny pro vlastní potřebu. Díky tomu se vyprodukuje značné množství organických odpadů. Vhodné řešení je proto kompostování, kdy zajisté převážná část obyvatel mikroregionu dělá. Takto je možné předejít množení odpadů. Tento způsob je rovněž vhodný a napomáhá k ochraně životního prostředí, kdy díky kompostu jsem schopni zlepšovat kvalitu půdy. Možnost kompostování je omezená pro Poličku a Bystré, de ne každý občan má vlastní zahradu. Údržba a péče o zeleň (3,9) je řazena mezi velmi důležité oblasti s prioritním postavením. Tato oblast má velký dopad na životní prostředí a díky tomu spoluutváří kvalitu života ve městech a obcích. Jedinečnost prostředí tak utváří charakter a originalitu měst a obcí. Většina obcí má bohatou zeleň v dobrém stavu. Rozšíření zeleně a oživení centra obce uvažuje obec Korouhev, a v Bystré, kde obnova krajinné zeleně již začala. Obce Pustá Kamenice a Pustá Rybná plánují výsadbu aleji kolem polních cest a biokoridorů. Zpracování
protipovodňového
plánu
obce,
protipovodňových
a
protierozních opatření (3,2) je vnímáno jako středně důležitá oblast. Jelikož povodně patří k obávaným ohrožením, jeví se zpracování protipovodňových opatření jako nezbytná část dokumentace každé obce. Oblasti, které bývají zasaženy, jsou především v blízkosti vodních toků řeky Křetinky, Svratky a Bílého potoka. V Bystrém jsou 4 rybníky, které slouží jako protipovodňová ochrana při zvýšení hladiny vody Bysterského potoka. Vhodné je budování poldrů v Poličce, navýšit kapacitu toků na Březinách, zpevnění hráze požární nádrže v Pusté kamenici. Vhodné je zlepšit protipovodňová opatření v Pomezí, které výjimečně bývá zasaženo povodněmi a to jen v případech poškození sklepů. Vhodná je výstavba zeleně, suchých poldrů a hrází, které
71
brání rozlivu vody do okolí. Vliv na transformaci povodňových průtoků má jistě i vodní nádrž Vír. Propagace a využití alternativních zdrojů energie (3,1) je již částečně rozvedeno ve zkoumané oblasti technické infrastruktury. Obce Poličska prosazují programy Ministerstva životního prostředí ČR a v rámci nichž pořádají informační akce k momentálním
dotačním
programům.
Požadavek
na
maximální
využívání
obnovitelných zdrojů je i jedním z klíčových bodů energetické politiky Evropské unie. Podle výsledků průzkumu provedeného statistickým úřadem EU Eurostat považuje zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na bilanci spotřeby energie za jeden z prioritních úkolů svých vlád 90 % občanů členských zemí. Část obcí, mikroregionu na tuto problematiku upozorňují na svých internetových stránkách či pořádají na tyto témata besedy s občany. Zvýšení osvěty v oblasti životního prostředí (2,9) se průměrnými známkami blíží k středně prioritní oblasti. Výše v textu bylo uvedeno, že zvýšení osvěty v problematice týkající se životního prostředí je nejdůležitější u mladší populace obyvatelstva. Vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela jeho kvalita i pro budoucí generace. Zábavnou a nenásilnou formou, by se takto dalo mladou populaci naučit k úctě a ochraně životu ve všech jeho formách. Akce zacílené na ochranu životního prostředí by bylo jistě dobré doplnit o další zajímavá témata, jako jsou alternativní zdroje energie a zařadit je tak do podobných akcí jako je kampaň s názvem Den země. Revitalizace říční sítě a odbahnění rybníků (2,9) je pod hranicí priorit, jež mohou být řešeny postupně. Mikroregion je bohatý na podzemní vody se značně dobrou
kvalitou vody. Kvalitu povrchové vody zajišťuje Bílý potok, který jako přítok Svratky může ovlivnit vznik sinic ve vodárenské nádrži Vír a v Brněnské nádrži. Kvalita povrchových vod a odpadních vod se s úbytkem průmyslové i zemědělské výroby poněkud zlepšila. V mikroregionu se nalézá několik rybníků, přehrad a potoků, které spadají do vlastnictví obce, či soukromé osoby. Vhodné je provedení odbahnění Synského rybníka nacházejícího v Poličce, který je v nekvalitním stavu. Odbahnění a udržení stabilních lesních ekosystémů zalesňováním většího podílu melioračních a zvlňujících dřevin (2,8) je řazeno mezi méně důležité, neboť mikroregion má velký podíl zalesnění. Výměra lesních porostů čítá kolem 2 150 ha.
Rozloha lesních porostů se zvyšuje, díky zalesňování hůře produktivních zemědělských pozemků. Druhová skladba lesních porostů není zcela ideální, převažující postavení má Smrk Ztepilý (79 %) a Borovice Lesní (8 %) odrůstající převážně v monokulturách. Snahou je zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin jako je Buk Lesní, Jedle 72
Bělokorá a jiné listnaté dřeviny, které mají vazby na vlastní stanoviště. Díky tomuto postupu se zvyšuje druhová diverzita a je celkově docíleno posílení zmiňovaných prostorů. Je vhodné podporovat zalesňování území vypracovanými územními plány a respektovat takto biokoridory v daném místě.
Poslední kategorie se zabývá informovaností a možností využití finančních prostředků k rozvoji obcí. Nejvýše hodnocenou oblastí z této části je zkvalitnění informovanosti obcí o grantových příležitostech (4,2), dále pak navázání a rozšíření kontaktů s ostatními regiony (3,4) a rozšíření vzájemné komunikace mezi zástupce obcí mikroregionu (3,3).
Nejméně významná je zde pak budování veřejně přístupné
internetové stanice obce (2,4).
I II III IV V VI VII VIII
FINANČNÍ ZDROJE
HODNOCENÍ
Zlepšení informovanosti obcí o grantových příležitostech z EU Rozšíření vzájemné komunikace mezi zástupci obcí mikroregionu Navázání a rozšiřování kontaktů s jinými mikroregiony Zpracování či aktualizace krizového plánu obce Aktualizace či sjednocení internetových stránek obce Zlepšení stavu výpočetní techniky ve veřejné správě Výstavba veřejně přístupné internetové stanice v obci Provázání informačních systémů mikroregionu
4,2 3,3 3,4 3,1 3 3,1 2,4 2,9
4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
Graf č. 10: zpracování oblasti finanční zdroje (Zdroj: vlastní zpracování)
73
VI
VII
VIII
Přístup k informacím o grantových příležitostech (4,2) jak z pohledu České republiky, tak i Evropské unie, jsou vnímány jako zcela důležité prvky. Díky těmto možnostem se dají realizovat projekty, na něž by obce samotné neměli dostatek peněžních prostředků. Oblast mikroregionu Poličska tyto možnosti využívá k realizaci velkých projektů z dotačních titulů, které jsou pak realizovány samotnými obcemi. Z programu EU bývá četně využíván Program rozvoje venkova, Operační program životního prostředí, Regionální operační program a další. Díky prostředkům z dotací bylo možné pomoci obnově městského centra v Poličce, původnímu navrácení vzhledu kostelu sv. Jakuba, údržbě hradeb a jiných. Mezi další vysoce hodnocené je navázání a rozšíření kontaktů s jinými mikroregiony (3,4). Tímto způsobem by bylo možné docílit rozvoje turistiky a vytvářet podmínky pro její všestranný rozvoj, ochrany a rozvoje kulturního dědictví a zdělání, jež by mělo přínos pro zkoumaný mikroregion. Důležitá je společná propagace a reklama, příprava společných propagačních projektů, podpora rekreačních, kulturních a sportovních aktivit spojených s turistikou. Významným cílem sjednocování Evropy je odstraňovat hranice mezi členskými státy a regiony Evropské Unie. Tím získají i regiony, které z důvodu své nepříznivé geografické polohy byly spíše na okraji zájmu, nové šance a perspektivy. Rozšíření vzájemné komunikace a spolupráce mezi zástupce obcí mikroregionu (3,3) je vnímán jako jeden z hlavních prvků veřejné správy a patří mezi důležitou podmínku při rozvoji regionu. Touto cestou je možné realizovat stěžejní rozvojové záměry a projekty, které by obce jako samotné nemohli vůbec realizovat. Představitelé jednotlivých obcí, kteří se pravidelně scházejí na sněmech sdružení obcí Poličsko, projednávají tyto důležité otázky, jež přispějí k rozvoji dané oblasti. V lednu letošního roku proběhlo druhé sezení starostů obcí Poličsko s podnikateli, kde byla probírána tématika vzájemné spolupráce. Zpracování krizového plánu obce (3,1) je vytvořen pro Poličku ve spolupráci s Pardubickým krajem a hasiči města Poličky. Obsahuje souhrnné sdělení všech opatření a postupů, k řešení krizových situací v oblasti obce s rozšířenou působností. Dokument je zpracovaný, na neurčité období, kdy je nezbytné každé 3 roky jej aktualizovat. Obnovování dokumentu se provádí za spolupráce starostů obcí spadajících do příslušné obce s rozšířenou působností, kteří poskytují důležité informace za obce své. Tyto plány bývají velice obsáhlé a jsou zaměřeny na řešení celé řady možných mimořádných událostí. Součástí bývá také povodňový plán. Přínosné by bylo budování
74
bezdrátového rozhlasu, který by sloužil jako varovný a informační zdroj pro obyvatele upozorňovala, na vzniklá nebezpečí. V dnešní době běžného připojení k internetu je modernizace techniky ve veřejné správě (3,1) důležitou, neboť tuto možnost využívá stále více podniků k rychlé a snadné komunikaci právě s veřejnou správou. Získávání informací z internetových stránek, dostupnost formulářů a jejich odesílání je mnohem pohodlnější a rychlejší. Díky takové schránce je možné zasílat dokumenty elektronickou podobou a rovněž je i přijímat, což se jeví jako lepší způsob, než doručování v klasické listovní formě. Na tyto změny museli pracovníci hlavně menších obcí mikroregionu umět reagovat. Internetovými stránkami (3), disponuje každá obec mikroregionu Poličska samostatně i jako celku pro celý mikroregion. Zlepšení či vytvoření zcela nových webových stránek je možné zařadit mezi oblasti, důležité, lze je však řešit postupně. Webové stránky se značným způsobem podílejí na informovanosti občanu a propagaci obcí i celého regionu. Stránky mikroregionu jsou zpracované velmi přehledně, kde jsou obsaženy základní informace týkající se jednotlivých obcí, kde je odkazováno už na samostatné stránky obce. Stránky některých obcí pak působí nepřehledně, chaoticky a nejsou řádně aktualizována a o nová data. Vhodné by bylo sjednocení stránek obcí do stejné podoby, jako jsou stránky mikroregionu, tak aby spolu korespondovali a umožňovali tak přehlednější hledání.
Díky propojení informačních systémů mikroregionu (2,9) by bylo možné dosáhnout základní informovanosti formou úřední desky, elektronických novin, adresáře, kroniky, inzerce, virtuální tržnice, diskusního fóra jak v obcích, tak v celém mikroregionu. Vybudování portálu znamená vybudování infrastruktury pro rozvoj komunikace veřejné správy a občanů pomocí nových technologií. Zavedení této služby, by bylo vhodné pro lepší a dostupnější informovanost občanů i turistů. Zřízení veřejně přístupné internetové stanice v obcích (2,4) v dnešní době není takřka nutností, neboť převážná většina domácností disponuje počítači a internetovým signálem. Ve většině obcí se pro obyvatele a návštěvníky také nachází místa veřejného připojení jako knihovny a informační portál, kde si mohou občané vyhledat informace týkající se dopravního spojení, počasí, ubytování, stravování rekreace, kulturních akcí, zpravodajství a jiné.
75
5.7.1 Zhodnocení možností a bariér mikroregionu Tato kapitola se váže k celkovému vyhodnocení výše zkoumaných oblastí. Jsou zde zmíněny případné návrhy a řešení vyplívající z komentářů dotazníkového šetření. Doprava Část obcí se potýká s dlouho trvajícím problémem špatného technického stavu místních komunikací a především chodníků. Navrácení do původního neporušeného stavu by přispělo k plynulosti provozu, snížilo počet dopravních nehod, úrazů, zranění chodců a v neposlední řadě zlepšilo stav životního prostředí. Tato nutnost se shoduje s názory dotazovaných starostů, kteří z velké části uvedli právě rekonstrukci komunikací a chodníků do časového rozmezí 6 let. Jako příhodné se jeví zbudování zpomalovacích retardérů a to v některých obcích hned na jejich začátku. V mikroregionu se jen zřídka nacházejí nepřehledné úseky či nebezpečné křižovatky, pokud se však tato místa nacházejí, jsou dobře značená. Dopravní spojení je zajišťováno především autobusovou dopravou, neboť železnice nevedou všemi obcemi. Tyto služby jsou však považovány za dostačující, jelikož se zhruba po hodinových intervalech opakují, tudíž není třeba navyšovat počet spojů. Technická infrastruktura Značný zájem jeví obce o možnosti využití obnovitelných zdrojů energie, neboť tato příležitost je šetrná k životnímu prostředí a dodává potřebnou energii obcím po celý rok. Tato možnost nepatří k nejlevnějším řešením, tedy by bylo dobré, kdyby byla více podporována a popřípadě i usnadněna půjčkami. Po čase pak tyto metody přináší úsporu finančních zdrojů. Některé obce jeví zájem o solární energii, jsou však zdrženlivé právě kvůli finanční nákladnosti. Stejně tak zbudování kanalizace a čističky odpadních vod je řazeno mezi problémové oblasti. Zde se však věci dávají postupně do pohybu a obce plánují tyto záměry do několika let. Rozvoj podnikání Tato oblast, není vnímána z pohledu důležitosti prioritně, a tedy je ze všech zmiňovaných oblastí řešena jako nejméně důležitá. Zde by se obce měly zaměřit na nabídku vhodných ploch k podnikání, které se zde vyskytují. Bylo by rovněž vhodné tyto plochy využít jako průmyslové zóny s potřebnou technickou infrastrukturou. Mikroregion se nenachází v oblasti příliš velkých měst, kdy tento fakt může ovlivnit investory, například z pohledu špatného napojení na důležité dopravní tepny a navázat
76
tak lépe na své podnikání. Přínosem by v budoucnu snad mohla být výstavba rychlostní komunikační silnice R43. Lidské zdroje Nejdůležitější oblast, kterou mají zájem rozvíjet všichni dotazovaní představitelé obcí. V mikroregionu převažuje obyvatelstvo se základním vzděláním, vyučeným a středním odborným bez maturity. V oblasti středního vzdělání je značný pokles zájmu o vzdělání řemeslných oborů technického směru. Je tedy důležité, aby se mikroregion zaměřil na podporu vzdělávání ve všech formách i jeho propagaci. Tyto služby by se neměly týkat pouze dětí a mládeže, ale i zaměstnanců, kde by se jednalo o jejich zlepšování kvalifikace. Příhodné by bylo využití rozvoje celoživotního vzdělávání za pomocí škol, kde by vznikaly vzdělávací centra s možností využití volného času všemi věkovými skupinami obyvatel. Sociální a zdravotní infrastruktura V dnešní době dochází k trendu zvyšování věkového průměru a tedy i k nárůstu podílu seniorů v mikroregionu. Tento fakt zapříčinily změny v sociálním systému a zdravotnictví. V mikroregionu je k podstatě velikosti území dostatečný počet domů s pečovatelskou službou, penzionů pro seniory a lékařů. Dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb lze hodnotit jako dostačující. Bydlení a volný čas V současnosti se velice rozrůstá příprava pozemků a zón vhodných pro bydlení. Podle zjištění z dotazníkového šetření vyplynulo, že polovina dotazovaných obcí plánuje v časovém rozmezí 6 let lokalizovat a vybavit pozemky potřebnou technickou infrastrukturou nutnou pro zbudování rodinných domů. Velký důraz byl kladen na vznik či opravu víceúčelových sportovišť a hal. Sportovní využití je důležité z pohledu cestovního ruchu, možnosti volnočasových aktivit všech věkových skupin a příležitostí vzniku nových pracovních míst. Cestovní ruch Tato oblast je závislá na propagaci mikroregionu jako celku. Z hlediska historického je tato oblast přitažlivá především historickým centrem Poličky. Ostatní obce mohou, nabídnou především lidovou architekturu, přírodu a sportovní využití. Tyto lokality by se dali nejvíce využít v možnosti venkovského cestovního ruchu. Tato služba se těší v dnešní době velké oblibě. Kapacita ubytovacích zařízení není dostatečná, tato problematika však závisí často na záměrech soukromých investorů. 77
Z pohledu venkovského cestovního ruchu je však možnost využit ubytování u soukromníků. Nezbytné je stále aktualizovat dostupné informace na internetu, popřípadě sjednotit stránky obcí se stránky mikroregionu a obohacovat je o nově plánované akce a možnosti. Životní prostředí Mikroregion má nadprůměrné zastoupení lesních prostorů a zeleně, díky čemuž má kvalitní životní a krajinné prostředí. Tyto oblasti jsou málo dotčené lidskou činností, čemuž vděčí za svůj současný stav. Nachází se zde, velký počet přírodně hodnotných lokalit. Převážná část mikroregionu se řadí do beznávesného typu obce. Tento fakt je spojený se značnými náklady na údržbu veřejné zeleně a revitalizaci vodních toků. Nutné je zde řešit především likvidaci biologických odpadů a to hlavně v Poličce. Finanční prostředky Zcela největší možností rozvoje mikroregionu je vhodné využití finančních prostředků z dotačních programů z fondů EU. Dobrá informovanost o těchto zdrojích je nepostradatelná při rozvoji jednotlivých oblastí i mikroregionu jako celku. Evropská unie prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Ve středu zájmu spolu s důrazem na udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti.
5.7.2 SWOT analýza Tato část rozebírá silné a slabé stránky mikroregionu Poličsko, kde jsou rovněž zhodnoceny příležitosti a hrozby tohoto území. Zkratka slova SWOT vychází ze slov anglických a to Strenghts – silné stránky, Weakness – slabé stránky, Opportunities – příležitosti, Threats – hrozby. Tato analýza je zřejmě nejpoužívanější technikou k zhodnocení postavení subjektu v postavení vnitřních a vnějších sil, jež na ně působí. Metoda vychází z důležitého objektivního mínění. Při stanovení SWOT analýzy práce vycházela ze zhodnocení dotazníkového šetření a vlastních poznatků autora.
Silné stránky •
Zachovaná lidová architektura
•
Historické jádro města Poličky a odkaz Bohuslava Martinů, Hrad Svojanov
•
Zachované životní prostředí a ekologicky bohatá krajina 78
•
Dostatek vodních zdrojů
•
Minimální výskyt zdrojů znečišťovatelů ovzduší
•
Růst třídění odpadů
•
Existence základní infrastruktury k lyžování, běžkování, cykloturistiky
•
Vhodné podmínky pro zemědělství
•
Nabídka nevyužívaných ploch pro podnikání
•
Existence MHD v Poličce
•
Plynofikované obce, protipovodňová opatření
•
Dostatečná vybavenost školami
•
Existence komunálního plánu
•
Uspokojivá úroveň sociální a zdravotní péče
•
Zajištěné stravování zaměstnanců a seniorů
•
Fungování spolků
•
Pořádání kulturních a sportovních akcí
•
Existence strategických dokumentů
•
Regionální i neregionální spolupráce
Slabé stránky •
Nevýhodná poloha mimo důležité dopravní tahy
•
Problematická dopravní obslužnost ve večerních hodinách
•
Nevyužívání veřejné dopravy
•
Špatné dopravní spojení Polička – Svojanov
•
Hluková zátěž kvůli koncentraci dopravy na silnici I/34
•
Horší technický stav silnic II. a III. Třídy
•
Špatný stav chodníků, částečně i absence
•
Velký počet malých obcí
•
Odchod mladých lidí s vyšším vzděláním
•
Omezené zdroje obecních rozpočtů
•
Malá úroveň mezd
•
Malá úroveň vzdělanosti za okres Svitavy
•
Malá úroveň obnovitelných zdrojů
•
Zrušení první pomoci v Poličce
•
Malá podnikatelská aktivita v oblasti cestovního ruchu
•
Koncentrace památek pouze ve dvou lokalitách 79
•
Nedostačující ubytovací kapacita
•
Neaktualizované internetové stránky mikroregionu, obcí
Příležitost •
Navýšení povědomí o městě Poličce a Svojanovu
•
Zvýšení zájmu o rekreační využití - ekofarmy
•
Podpora ekologického zemědělství a rozvoj agroturistiky
•
Navýšení spektra podnikatelských aktivit
•
Využití ploch brownfields k podnikání
•
Přilákání mladé kvalifikované skupiny upřednostňující zdravé životní prostředí
•
Zkvalitnění infrastruktury a rozšíření nabídky služeb
•
Navýšení volnočasových aktivit, budování nových pro sportovní využití
•
Podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru
•
Rozšíření dopravního integrovaného systému Pardubického kraje
•
Stálá revitalizace veřejné zeleně a ploch
•
Podpora nových metod likvidace odpadu
•
Rozvoj informačních technologií
•
Využití zdrojů z fondů EU, národních zdrojů
Hrozby •
Odsun mladých kvalifikovaných lidí z mikroregionu
•
Snižování počtu osob
•
Rušení zdravotních zařízení
•
Omezení kulturních a sportovních akcí
•
Negativní přístup některých obcí k rozvoji turistiky
•
Zhoršování stavu pamětihodností
•
Zvyšování nezaměstnanosti
•
Malý zájem o plochy vhodné k podnikání
•
Omezení či rušení spojů
•
Zvyšování spotřeby energií
•
Růst objemu komunálního odpadu
•
Zvyšování cen za recyklace
•
Degradace krajiny 80
•
Havárie mající vliv na životní prostředí
•
Nebezpečí povodní a jejich dopad na území
•
Omezenost rozpočtů
•
Omezení dotačních příležitostí
81
6
DISKUSE A ZÁVĚR
Diplomová práce se zabývala zkoumáním možností a bariér rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Poličsko. Pro rozmach cestovního ruchu a jeho služeb měl snad největší pozitivní dopad vstup České republiky do EU, které tato odvětví řadí mezi důležitá a velmi podporovaná. Díky tomuto faktu je přístupnost lokalit jednodušší a možnosti získání finančním prostředků, právě pro rozvoj cestovního ruchu vyšší. K realizaci celé diplomové práce byla zapotřebí příprava a oslovení respondentů dotazníkového šetření, směřované na představitele všech obcí mikroregionu Poličska. Tyto přípravy započali v červenci roku 2012. Nezbytnou nutností autora bylo nastudování dané problematiky a za pomocí získaných informací sestavení dotazníků a jejich následné zaslání starostům. Dotazník, byl utvořený z 9 oblastí, který měly stanovené podoblasti, na něž starostové reagovali bodovým hodnocením podle stupně důležitosti. Dotazníkové šetření probíhalo v rozmezí jednoho měsíce, od února do března roku 2013. Bohužel nebyla zajištěna 100% úspěšnost, z jednadvaceti dotazovaných starostů byla návratnost 16 dotazníků (76%). Výsledky byly zpracovány za pomoci aritmetického průměru, který jasně ukázal preferované oblasti rozvoje.
Cílem diplomové práce bylo: 1) nalezení nejvíce podporovaných oblastí 2) zhodnocení potenciálu území z hlediska rozvoje vhodného cestovního ruchu 3) nalezení bariér, které rozvoji brání
1) Práce zjistila, že nejvíce podporovanými oblastmi jsou lidské zdroje a zaměstnanost, kvalitní sociální a zdravotní služby a rozvoj cestovního ruchu. Tyto oblasti přijímají nejvíce finančních prostředků, tedy jejich rozvoj je rychlejší, než jiné oblasti z dotazníkového šetření. Oproti tomu, nejhůře rozvíjející oblasti jsou podnikání, doprava a kupodivu životní prostředí. Faktem prioritní podpory cestovního ruchu a méně důležité podpory životního prostředí se jeví jako hrubý nedostatek. Neboť cestovní ruch v mikroregionu Poličsko se dá nejlépe aplikovat na kulturněpoznávací, sportovní a venkovský cestovní ruch, díky kvalitním přírodním podmínkám. Měkké formy cestovního ruchu, v návaznosti na dnešní dobu a urychlený životní styl, se řadí mezi často vyhledávané. Tato forma 82
cestovního ruchu může být na území mikroregionu četně využívána, je zde však problém s dostatečnou ubytovací kapacitou. Tato skutečnost nepříznivě ovlivňuje růst cestovního ruchu. 2) Výsledné zhodnocení možného potenciálu území, vychází z popisu území Poličska a výsledků dotazníkového šetření. Mikroregion se nachází v oblasti velkých lesních ploch a dochované krajiny, která z pohledu měkkého cestovního ruchu může být vhodně využita. Forma venkovského cestovního ruchu je bezprostředně spjata s přírodou, kdy životní prostřední na Poličsku je zachované a tedy pro tento turismus vhodné. Značný potenciál, má podpora měkkého cestovního ruchu typ ekoturistiky, agroturistiky, pěší a sportovní turistiky. Venkovská turistika je velmi významným odvětvím turistického průmyslu, která pokrývá 10 – 20% veškerých turistických aktivit. Některé obce přímo vybízejí k venkovskému cestovnímu ruchu svojí krásnou přírodou a sportovním vyžitím. Oblasti, které jsou a mohou nejvíce využívat tuto formu cestovního ruchu, jsou Telecí, Sádek, Borová, Oldříš, Květná, Stašov a Rohozná. Tyto obce disponují krásnou krajinou, ranči a vhodným prostředím pro hipoturistiku. Služby jsou ideální pro turisty, kteří hledají klid a návrat k přírodě a zajímají se o životní styl rolníků, díky čemuž poznají své kořeny. Turisté si mohou si vyzkoušet dovednosti zemědělských prací, konzumovat a obstarávat si biopotraviny a tvořit domácí výrobky. Ke všemu tato forma turistiky se jeví jako méně finančně náročná na rozdíl od jiných. 3) Bariéry, které brání rozvoji území, byly shrnuty ve SWOT analýze, která vycházela ze zhodnocení dotazníkového šetření. K hlavním bariérám, bránícím rozvoji cestovního ruchu, patří omezené finanční zdroje, neboť ty ovlivňují další oblasti. Dále je problematická dopravní obslužnost v některých obcích, především ve Svojanově, kde je situace z pohledu cestovního ruchu horší. K tomu se váže špatný technický stav silnic a neexistence rychlostní komunikační sítě, která tak omezuje rychlost dopravního provozu. Mikroregionu jistě nepřispívá ani značně menší výskyt kulturních památek, jež by přilákaly turisty k delšímu pobytu. Památky jsou situované převážně v Poličce a Svojanově, kdy nejvýznamnějšími jsou gotické hradby, morový sloup a kašny, světnička Bohuslava Martinů a hrad Svojanov. Takto skutečnost je ovlivněna kapacitou ubytovacích zařízení, 83
kde možnost ubytování více jak 50 osob v jednom zařízení není možné. Stav stránek některých obcí, není aktualizovaný a neposkytuje nejnovější informace, které by přispěly k propagaci svého území.
Hlavní přínos diplomové práce je zjištění nejlepších možností, které mohou mikroregion rozvíjet za pomocí odvětví cestovního ruchu. Snad největší šancí na rozvoj mikroregionu, jako celku, je skutečnost že spolupráce mezi městy a obcemi Poličska je na dobré úrovni a je tu snaha je neustále zdokonalovat. Za této spolupráce se utváří dobrovolné svazky, místní akční skupiny, které se snaží získávat dotace jak z fondu EU tak naší republiky. Kladou si tak za stěžejní cíl spolupracovat díky tomu především v odvětví vzdělání, kultury, rozvoje udržitelného cestovního ruchu, ochrany životního prostředí, dobré zdravotní péče a celé další řady důležitých oblastí, jež na území mikroregionu podporu potřebují. Důležitá je podpora venkovského cestovního ruchu, neboť obce mikroregionu disponují vhodnou přírodou a zdroji k rozšíření těchto služeb. Milovníci přírody, koní a jiných domácích zvířat by si zde přišli na své. Tyto služby by se daly zajišťovat na statcích a rančích, které se na Poličsku nacházejí. Místo je ideální pro venkovskou turistiku, agroturistiku, ekoagroturiistku, hipoturistiku, chataření a chalupaření. Hledání možných zdrojů příjmu pro mikroregion, jeho obce i podnikatele je důležitou součástí stabilizace, oživení a rozvoje území. Takto by se mikroregion mohl dostat do podvědomí turistů a za příznivých podmínek se stane známější a navštěvovanější lokalitou.
84
7
SUMMARY
The aim of this diploma thesis was to evaluate the condition of tourism in the micorregion of Poličsko and find the possibilities of its further development. This work describes the basic terminology referring to the issue of tourism and public administration and the scope of their mutual interest. The microregion consists of 21 municipalities. The municipalities were described in the work and the options of the tourism development were explored. The locality is characterized mainly by natural attractiveness which indicates that the focus on the development of this sector should be directed to the development of rural tourism. The questionnaire survey became fundamental to detect the goals. 16 mayors responded to the survey. Subsequently the statistical and verbal evaluation was made thanks to which the positive and problem areas, where the tourism could be developed, were discovered. This section helped to form the SWOT analysis, which briefly describes the possibilities and barriers of tourism.
85
8
LITERATURA
Bystré. www.aspida.cz [online]. 2000 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.aspida.cz/ bystre-2419 DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Praha: Fortuna, 2007, ISBN 80-7168-901-7 . DUŠEK, Jiří. Faktory regionálního růstu a rozvoje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2011, ISBN: 978-80-87472-13-2 FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu.1.Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, ISBN 978-80-7357-718-6. GALVASOVÁ, Iva. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, ISBN 978-80-87147-06-1. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2011, ISBN 978-80-7373-107-6. HONER, S., SWARBROOK, J. Cestovní Ruch, ubytování, stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003, ISBN 80-247-0202-9. HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, ISBN 80-210-3356-8. HUŠEK, Z., ŠUSTA, M., PŮČEK, M. Aplikace metody Balanced Scorecard (BSC) ve veřejnem sektoru. 1. vyd. Praha: Narodni informačni středisko pro podporu jakosti, 2006, ISBN 80-02-01861-3. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. www.czechtourism.cz [online]. 2005 [cit. 2012-0709].
Dostupné
z:
http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-
cestovniho-ruchu-v-cesku/ JUNEK, David, JUNKOVÁ, Blažena. Bibliografie Poličska. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2004. ISBN: 9788086533001. KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava, TRHLÍKOVÁ, Zuzana. Region a regionální vědy. Vyd. 1. Vysoká škola finanční a správní, EUPRESS, 2008, ISBN 978-80-7408-00-8 KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy (3). Ostrava: Montanex, 2010, ISBN 978-80-7225-319-7. KOL. AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 1. Vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, ISBN 978-80-7380-086-4 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. Www.mmr.cz [online]. 2007 [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/ KONEČNÝ, Stanislav. Polička: věnné město českých královen. 2., přeprac. vyd. Litomyšl: Ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli vydal Stanislav Konečný, 2010. ISBN 978-80-254-86634. KUTSCHERAUER, Alois. Regional disparities: disparities in country regional development - concept, theory, identification and assessment : Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2010, ISBN 978-80248-2380-5. MAS Sdružení pro rozvoj Poličska. Www.maspolicsko.cz [online]. 21. 3. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.maspolicsko.cz/uvod MATES, Pavel, WOKOUN, René. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2001, ISBN 80-7175-100-6.
86
MATOUŠKOVÁ, Z., MACHÁČEK, J., POSTRÁNECKÝ, J.,TOTH, P. Regionální a municipální ekonomika. Praha: VŠE, 2000, ISBN 80-245-0052-3. Mikroregion Poličkso: obec Široký Důl. www.mikroregion-policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/siroky-dul Mikroregion Poličsko: obec Březiny. www.mikroregion-policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/breziny Mikroregion Poličsko: obec Hartmanice. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/hartmanice Mikroregion Poličsko: obec Jedlová. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/jedlova Mikroregion Poličsko: obec Kamenec u Poličky. www.mikroregion-policka.org [online]. 2002 [cit. 201304-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/kamenec Mikroregion Poličsko: obec Květná. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/kvetna Mikroregion Poličsko: obec Nedvězí. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/nedvezi Mikroregion Poličsko: obec Pomezí. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/pomezi Mikroregion Poličsko: obec Pustá Rybná. www.mikroregion-policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/pusta-rybna Mikroregion Poličsko: obec Stašov. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/stasov Mikroregion Poličsko: obec Svojanov. www.mikroregion.policka.org [online]. 2002 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/svojanov NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, ISBN 978-80-7357-673-8. Obec Borová [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.borova.cz/ Obec Korouhev. [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www. obec. obeckorouhev.cz. Obec Oldříš [online]. 2010 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.oldris.cz/o-obci-pg1.php Obec Pustá Kamenice [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.pustakamenice.cz/ Obec Sádek. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.obecsadek.cz/ Obec Telecí [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://teleci.cz/ PEŠTA, Josef. Poličsko: ekonomicko-sociální hodnocení a projekt rozvoje. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2000. ISBN: 80-7194-264-2. PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 2007, ISBN 978-80-85970-55-5. POMAHAČ, Richard. Veřejná správa. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, ISBN 978-80-7400-447-6. PONIKELSKÝ, Petr. Organizace regionálního rozvoje. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2011, ISBN 978-80-87174-10-4. Rohozná. www.aspida.cz [online]. 2000 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.aspida.cz/rohozna2536 RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.
87
STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, ISBN 978-80-7367-588-2. SVOBODOVÁ, Hana, GALVASOVÁ, Iva. Regionální politika v ČR: efekty a nové výzvy. Brno: GaREP, 2009, ISBN 978-80-904308-3-9. SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. Specifické formy cestovního ruchu. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013, ISBN 978-80-7372-927-1. TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance: státní politika turismu České republiky: systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3842-0. Trpín. www.aspida.cz [online]. 2000 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.aspida.cz/trpin-2542 VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80-245-0445-6. VŠOH, Praha. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha: Oeconomica, 2007, 123 s. ISBN 978-80-245-1159-7-. VYSTOUPIL, Jiří, ŠAUER, Martin. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, ISBN 978-80-7380-340-7. VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, ISBN 80-239-7256-1. PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3749-2.
88
9
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1
Cestovní ruch jako uspořádaný celek
18
Obr. 2
Typy cestovního ruchu podle místa realizace
21
Obr. 3
Výstavba rychlostní silnice R 43
49
10 SEZNAM GRAFŮ
Graf 1
Vyhodnocení nejvíce podporovaných oblastí
46
Graf 2
Zpracování oblasti doprava
47
Graf 3
Zpracování oblasti technická infrastruktura
51
Graf 4
Zpracování oblasti rozvoje podnikání
54
Graf 5
Zpracování oblasti lidských zdrojů
57
Graf 6
Zpracování oblasti sociální a zdravotní odvětví
60
Graf 7
Zpracování oblasti bydlení a volný čas
63
Graf 8
Zpracování oblasti cestovní ruch
66
Graf 9
Zpracování oblasti životní prostředí
70
Graf 10
Zpracování oblasti finanční zdroje
73
89
11 SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. - 1 Mapa umístění mikroregionu v kraji České republiky Příloha č. - 2 Mapa umístění mikroregionu v okrese Pardubického kraje Příloha č. - 3 Mapa umístění obcí v mikroregionu Poličsko Příloha č. - 4 Mapa realizace rychlostní silnice R 43 v České republice Příloha č. - 5 Vzorový dotazník
Příloha č. - 1 Mapa umístění mikroregionu v kraji České republiky
Příloha č. - 2 Mapa umístění mikroregionu v okrese Pardubického kraje
90
Příloha č. - 3 Mapa umístění obcí v mikroregionu Poličsko
Příloha č. - 4 Mapa realizace rychlostní silnice R 43 v České republice
91
Příloha č. - 5 Vzorový dotazník
DOTAZNÍK Bodové rozpětí (použijte 1 - 5 bodů, 1: nejméně prioritní, 5: nejvíce prioritní): Bodové hodnocení může být interpretováno: 1: Tato oblast není pro naši obec významná. 3: Oblast, je významná, lze však řešit postupně. 5: Oblast, je velice významná, měla by mít přednostní řešení. Název obce, města: HODNOCENÍ
DOPRAVNÍ DOSTUPNOST Údržba komunikaci a chodníků Zajištění dopravního značení Navýšení spojů veřejné dopravy Oprava a údržba zastávek Sladění veřejné dopravy Výstavba cyklostezek, cyklotras a pěších tras Obchvat obce Zajištění bezpečnosti v obcích
HODNOCENÍ
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Čistění odpadních vod Zateplení obcí pomocí obnovitelných zdrojů Navýšení kapacity trafostanic a kabelizace elektrického vedení Podpora zavádění širokopásmového internetu, regionálních internetových serverů a televizí do obcí mikroregionu Zlepšení veřejného osvětlení Přestavba kanalizační sítě Sanace opuštěných skládek a jejich rekultivace Zpracování či aktualizace územního plánu
HODNOCENÍ
ROZVOJ PODNIKÁNÍ Výběr vhodných objektů a ploch k rozvoji podnikání Nabídka přijatelných objektů a ploch investorům Poradenské služby pro podnikatele Semináře a školení pro podnikatele Nabídka revitalizovaných objektů investorům Podpora podnikatelských inkubátorů Podpora internetového podnikatelského serveru Rozvoj stávajících služeb v cestovním ruchu
92
HODNOCENÍ
LIDSKÉ ZDROJE Vznik nových pracovních příležitostí Zlepšení technického stavu budov ZŠ a MŠ Zlepšení vybavení ZŠ a MŠ Rozvoj rekvalifikačních programů pro nezaměstnané Udržení sítě základních a mateřských škol Rozvoj mimoškolních a vzdělávacích Podpora vzdělávání pracovníků ve veřejné správě Podpora celoživotního vzdělávání občanů
HODNOCENÍ
SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ OBLAST Zlepšení sociálních a zdravotních služeb Zkvalitnění dostupnosti sociální péče Zkvalitnění dostupnosti zdravotní péče Podpora sociální a terénní pečovatelské služby Výstavba bezbariérových přístupů Budování bezbariérových přístupů Zvyšování informovanosti o vzdělávání seniorů Podpora vzdělávání seniorů v oblasti internetové gramotnosti Výstavba penzionů pro seniory, domů s pečovatelskou službou
HODNOCENÍ
BYDLENÍ A VOLNÝ ČAS Oživení bytové výstavby, příprava parcel pro výstavbu Výstavba nájemních bytů v obci Budování startovacích bytů pro mladé občany Budování či rekonstrukce kulturních zařízení v obci Budování či rekonstrukce sportovních zařízení a areálů Rozšíření kulturních a sportovních Rozvoj tradičních i netradičních společenských akcí Více volnočasových aktivit pro seniory
HODNOCENÍ
CESTOVNÍ RUCH Rozšíření cyklostezek, cyklotras a pěších tras Údržba kulturně-historických památek Propagace a reklama mikrororegionu Navýšení počtu ubytovacích kapacit Podpora vzniku nových služeb v cestovním ruchu Rozšíření aktivit informačního centra Rozšíření služeb pro tělesně postižené Širší nabídka kulturních akcí
93
HODNOCENÍ
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zpracování protipovodňového plánu obce, protipovodňová a protierozní opatření Revitalizace říční sítě, odbahňování rybníků Obnovení a udržení stabilních lesních ekosystémů zalesňováním většího podílů melioračních a zpevňujících dřevin Minimalizace tvorby odpadů Podpora třídění odpadů Údržba a péče o zeleň Příležitost využití alternativních zdrojů energie Zvýšení osvěty v oblasti ŽP
HODNOCENÍ
FINANČNÍ ZDROJE Zlepšení informovanosti obcí o grantových příležitostech z EU Rozšíření vzájemné komunikace mezi zástupci obcí mikroregionu Navázání a rozšiřování kontaktů s jinými mikroregiony Zpracování či aktualizace kritického plánu obce Aktualizace či sjednocení internetových stránek obce Zlepšení stavu výpočetní techniky ve veřejné správě Výstavba veřejně přístupné internetové stanice v obci Provázání informačních systémů mikroregionu
94
