MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2013
MARIE JEŽKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Výroba a konzumace vína v oblasti Moravy Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Lukáš Nevěděl, Ph.D.
Marie Ježková
BRNO 2013
Poděkování: Děkuji
vedoucímu
bakalářské
práce
panu
Mgr.
Lukáši
Nevědělovi,
Ph.D.
za věnovanou pozornost a poskytnutí konzultací a odborných rad při jejím vypracování. Dále bych chtěla poděkovat vinařům Mgr. Antonínu Bukovskému, Petru Vajbarovi, Josefu Valihrachovi a Rudolfu Žídkovi za jejich čas, který věnovali mému zasvěcení do vinařské problematiky, zodpovězení veškerých dotazů a umožnění nahlédnutí do jejich výrobního procesu. Speciální poděkování patří Josefu Valihrachovi, který poskytoval rady a konzultace po celou dobu zpracování této bakalářské práce. Veliký dík patří i všem respondentům za poskytnutí cenných informací. V neposlední děkuji rodině a přátelům za jejich podporu.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výroba a konzumace vína v oblasti Moravy vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Brně dne: …….……………………
Podpis studenta: ………………………….
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá výzkumem vyprodukovaného a spotřebovaného množství vína ve vinařské oblasti Morava. Jejím úkolem je zjistit, zda se v České republice vyrábí dostatek vína a jaké jeho množství se u nás spotřebuje. Součástí práce je i výzkum vývoje ploch vinohradů a vliv klimatických podmínek na kvalitu tuzemského vína. Bakalářská práce prokazuje, že se zvyšující se kvalitou vína stoupá i jeho spotřeba. Množství vyprodukovaného vína kolísá v závislosti na klimatických podmínkách daných let. Na základě zjištěných výsledků se předpokládá veliký budoucí potenciál vinařského odvětví na Moravě a šance moravských vín prorazit ve světové konkurenci.
Klíčová slova: Morava, kvalita, oblast, podoblast, produkce, spotřeba, vinař, vinařství, vinice, vinohrad, vinohradnictví, víno
Abstract: This
bachelor
thesis
is
engaged
in
the
research
of
wine
production
and the consumption of wine in the region of Moravia. The goal is to find out the quantity of produced wine and the total amount of its consumption. This thesis includes also the research of development of vineyards areas and how the climate is influencing the quality of the Czech wine. This bachelor thesis demonstrates that the increased quality of Czech wine has led to an increase in its consumption. The quantity of the wine production depends on weather conditions during the related year. Based on the results of this research, there is great potential for the Moravian wine industry to break through the world´s competition.
Keywords: Moravia, quality, region, sub-region, production, consumption, wine-grower, winegrowing, viniculture, vineyard, wine
Obsah
11
Obsah 1
Úvod a cíl práce ........................................................................................................... 13
2
Materiál a metodika .................................................................................................... 14 2.1
Materiál ...................................................................................................................... 14
2.2
Metodika.................................................................................................................... 14
3
Historie pěstování révy vinné ................................................................................... 15 3.1
Počátky pěstování révy vinné ve světě ................................................................. 15
3.2
Důležité historické mezníky vinařství v českých zemích................................... 15
3.3
Historické členění vinařských oblastí v českých zemích .................................... 16
4
Vinohradnictví a vinařství České republiky ......................................................... 18 4.1
5
Vinařská oblast Čechy ............................................................................................. 18 Vinařská oblast Morava ............................................................................................. 20
5.1
Podmínky pěstování ................................................................................................ 20
5.2
Vinařské podoblasti Moravy .................................................................................. 22
5.3
Celková výměra vinohradů .................................................................................... 24
5.4
Pěstované odrůdy .................................................................................................... 26
5.5
Rozdělení vín ............................................................................................................ 31
5.6
Vliv klimatických podmínek na kvalitu vína ....................................................... 37
5.7
Vinařské podniky ..................................................................................................... 39
6 Charakteristika meteorologických podmínek vzhledem k fenologii révy vinné v letech 2004 - 2011 .................................................................................................................. 42 7
Kvantitativní výzkum ................................................................................................ 43 7.1
Výsadba mladých vinohradů v České republice v letech 2001 – 2011 ............. 44
7.2 Vývoj ploch vinohradů v oblasti Moravy a predikce jejich vývoje do roku 2020….. ......................................................................................................................... 45 7.3
Vývoj ploch vinohradů v jednotlivých vinařských podoblastech..................... 47
7.4
Vývoj ploch plodných vinohradů, sklizní a výnosu vinných hroznů .............. 51
7.5
Produkce vína v České republice ........................................................................... 52
7.6
Spotřeba vína v České republice ............................................................................ 60
7.7
Obchod s vínem v České republice ....................................................................... 62
7.8
Bilance vína v České republice pro hospodářský rok 2010/2011....................... 63
8
Kvalitativní výzkum – spotřebitelské preference ................................................. 64
9
Závěr .............................................................................................................................. 66
10
Pojmy ............................................................................................................................. 68
12
Obsah
11
Literatura ....................................................................................................................... 69
12
11.1
Knižní zdroje ............................................................................................................. 69
11.2
Internetové zdroje..................................................................................................... 70 Přílohy ........................................................................................................................... 74
Úvod a cíl práce
1
13
Úvod a cíl práce Louis Pasteur prohlásil: "Je více filosofie v láhvi vína než ve všech knihách."
Latinské přísloví "In vino veritās" toto přísloví potvrzuje. Lidé odjakživa potřebovali povzbudivé nápoje, které by jim pomohli rozjasnit jejich mysl a zpříjemnit život. Vinná réva patří historicky k nejstarším plodinám, které člověka provází a pěstování vína se zachovalo až do dnešní doby. Zkusme se na chvíli zastavit, zavřít oči. Představme si krajinu protkanou vinohrady, drobné vesničky poseté vinnými sklípky, kde nás místní vinaři přátelsky přivítají a pohostí, přestože nás vidí poprvé. Představme si místo, kde víno teče proudem a čas není našim pánem. Ne, není to pohádka, je to jižní Morava. Jak jsou na tom ale moravská vína ve skutečnosti? Jsou tolik kvalitní, jak se o nich traduje? A co je pravdy na neustále se zvyšující konzumaci vína na území České republiky? Na tyto a mnohé další otázky se v následujících kapitolách pokusíme najít odpovědi. Cílem bakalářské práce „Výroba a konzumace vína v oblasti Moravy“ je zjistit množství vyrobeného a spotřebovaného vína ve vinařské oblasti Morava a ověřit tím základní tezi, zda výroba a konzumace vína na Moravě má vzrůstající trend. Dále je v práci vypočtena predikce vývoje produkce a konzumace vín a predikce preferencí spotřebitelů v oblasti Moravy. Výše uvedený hlavní cíl je doplňován soustavou dílčích cílů. Je zde zjišťována celková výměra vinohradů na Moravě a predikce jejich budoucího vývoje. Dále ověření dvou doplňkových tezí, tedy zda oblast Moravy produkuje kvalitní odrůdy bílých vín a zdali má rostoucí průměrná teplota vliv na zvyšující se kvalitu červených vín.
14
2
2.1
Materiál a metodika
Materiál a metodika
Materiál
Pro bakalářskou práci s názvem „Výroba a konzumace vína v oblasti Moravy“ bylo využito následujících podkladů: Převážná část bakalářské práce vychází ze Situačních a výhledových zpráv Ministerstva zemědělství „Réva vinná a víno“ z let 1997–2012. Bohužel pro rok 2005 nebyla Situační a výhledová zpráva zveřejněna. Dále bylo čerpáno z literatury a internetových zdrojů s vinařskou tematikou. Dodatečné a vysvětlující informace poskytl pan Josef Valihrach, člen rodinného vinařství Josef Valihrach v Krumvíři.
2.2
Metodika
Práce kromě teoretické části obsahuje i část kvantitativní a kvalitativní. V kvantitativní části bylo nutné vypočítat časové řady a předpovědi vývoje. Pomocí statistického programu Gretl byla využita zobecněná metoda časových řad – metoda Cochrane-Orcutt, která je využívána v případě identifikace problému sériové korelace chybového členu. Pro kvalitativní výzkum byla zvolena metoda řízených rozhovorů v kombinaci s použitím již zveřejněného dotazníkového šetření pro rok 2011. Dvojitým výzkumem bylo docíleno vyšší vypovídající hodnoty.
Historie pěstování révy vinné
3 3.1
15
Historie pěstování révy vinné Počátky pěstování révy vinné ve světě
„Réva vinná patří k nejstarším plodinám, které provázejí člověka při jeho zemědělské činnosti. Nálezy semen révy ukazují na její existenci před 70 000 000 let. K přípravě vína se používaly hrozny nejméně 6000 až 7000 let př. n. l. Za kolébku vinařství se považuje prostor přední Asie, pravděpodobně v dnešních letech Irák a Írán, a taktéž prostor kavkazských pohoří, kde mnohé nálezy nádob na víno a jiných vinařských potřeb potvrdily pradávnou existenci vinařství (KRAUS V a kol., 1999b, s. 5).“ Vinařství se silně rozvinulo v oblasti Středomoří a to zejména v Řecku kolem roku 3500 př. n. l. Od Řeků převzali vinařské znalosti a kulturu vína Římané, kteří všeobecné poznatky o této rostlině podstatně rozšířili a během válek víno přinesli i do západní a střední Evropy. Bohužel v období zániku Římské říše a stěhování národů značná část vinohradů zanikla. Nový rozmach zažilo vinařství až za vlády císaře Karla Velikého v letech 742–814 (KRAUS V. a kol., 1999).
3.2
Důležité historické mezníky vinařství v českých zemích
Římský císař Pobus (276–282) zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 n. l. a nařídil vysazovat vinohrad v římských koloniích za Alpami. V té doby vznikaly ve větší míře vinohrady v Rakousku. Římská legie z Vindobony vybudovala opěrný bod na Římském kopci pod Pálavou a vysadila na Pálavě první vinohrad. Archeologické nálezy dále potvrzují rozvinuté vinařství slovanského národa v období Velkomoravské říše, tedy v letech 833–906 (KRAUS V., 1999a). První víno se do Čech, podle pověsti (příloha č. 1), dostalo roku 892. První vinohrady se nacházely mezi obcemi Nedomice a Dřísy. První zmínka o založení vinohradů na Moravě je v zakládací listině kláštera Benediktýnů v Třebíči z roku 1101. Od 13. století zaznamenaly České země vysoký nárůst vinohradů. Konzumace vína
16
Historie pěstování révy vinné
u nás byla ve veliké oblibě. Roku 1358 vydal Karel IV. nařízení o zakládání vinohradů pro Prahu a pro města královská. Znění tohoto nařízení je součástí přílohy č. 2 (KRAUS V., 1999a). Roku 1900 byl zjištěn první nález Révokazu (kořenová mšice, Phylloxera vastatrix) v Šatově na Znojemsku. Nákaza se šířila lavinovitě a zachvátila vinohrady na celé Moravě. Jedinou spolehlivou metodou je štěpování na odolné podnože. Tyto podnože byly do Evropy přivezeny z Ameriky. K nám se tato forma ochrany dostala až roku 1970 (KRAUS V., 1999a). Po první světové válce dosahovaly vinohrady na Moravě historicky nejnižších rozloh – pouhých 3 870 ha. Do roku 1937 bylo obnovou vinohradů, s použitím vysokého vedení, dosaženo 7 000 ha. Následným rozvojem v padesátých a šedesátých letech bylo roku 1980 dosaženo 14 019 ha vinohradů. Po druhé světové válce víno přestalo být primárně zemědělským produktem a postupně se stalo produktem tržním (KRAUS V., 1999a).
3.3
Historické členění vinařských oblastí v českých zemích
Význam stanovištních podmínek pro kvalitu a charakter vína znají vinaři již odedávna.
Podle
dostupných
údajů
byl
tento
aspekt
poprvé
uzákoněn
v Portugalsku v 18. století a význam místa původu vína se rychle rozšířil i do Francie a Německa (LINHART P. a kol., 2007). Členění vinohradů v Čechách je zaznamenáváno již od vlády Karla IV. Do 19. století bylo používáno hlavně administrativní členění na vinařské oblasti, okresy a obce. Po druhé světové válce už nebyly v Čechách žádné regiony vymezovány. Zákonem bylo členění na oblasti stanoveno teprve v roce 1994. Na Moravě
byly
Velkopavlovická,
rozlišovány Podluží,
oblasti
Kyjovská,
Znojemská,
Brněnská,
Bzenecká,
Mutěnická,
Mikulovská, Strážnická
a Uherskohradišťská. V Čechách byly rozlišovány oblasti na Pražskou, Mělnickou, Roudnickou, Žernoseckou, Mosteckou a Čáslavskou (LINHART P. a kol., 2007).
Historie pěstování révy vinné
17
I v nich je ještě patrný vliv zájmů velkých výrobců vína. Na podmínky přírodní, zejména půdní a geologické, není toto rozdělení orientováno. Poměrně dobře však byly respektovány podmínky klimatické - tím se přiblížily k francouzskému termínu „Terrior1“. V současnosti jsou na území České republiky podle zákona č. 321/2004 Sb. pouze dvě vinařské oblasti. Oblast Čechy a oblast Morava (LINHART P. a kol., 2007).
1
Terrior = půda (franc.)
18
Vinohradnictví a vinařství České republiky
4
Vinohradnictví a vinařství České republiky Charakteristickým rysem pro pěstování vinné révy v České republice
je skutečnost, že se jedná o severní vinařskou oblast střední Evropy, jejíž klima je ovlivňováno vlhkým vzduchem, který na pevninu přináší Atlantský oceán. To způsobuje pomalejší zrání hroznů a zvyšuje tvorbu aromatických a kořenných látek v bobulích. Proměnlivost povětrnostních podmínek a různorodost půdního složení dává vínu originální a nezaměnitelný charakter (LINHART P. a kol., 2007). Vinohrady České republiky (dále také ČR) se nacházejí ve dvou vinařských oblastech – Čechy a Morava. Informace ohledně počtů vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí na celém území České republiky uvádí, na základě informací Situační a výhledové zprávy (dále také SVZ) Ministerstva zemědělství (MZe) z roku 2012, Tabulka 1. Na první pohled je patrné, že převážná většina vinařských ploch leží na území Moravy. Z tohoto důvodu se bakalářská práce zaměřuje převážně na tuto oblast.
Tabulka 1: Počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí v ČR
Vinařská podoblast
Počet
Počet
Počet
Plocha
vinařských katastrálních viničních viničních
Počet pěstitelů
Plocha osázených
Plocha vyklučených vinic v roce 2011 (ha)
Právo na opětovanou
obcí
území
Celkem Čechy
72
90
152
2 530
164
662
3
65
Celkem Morava
312
350
1 126
49 146
18 874
16 536
104
982
Celkem ČR
384
440
1 278
51 676
19 037
17 198
107
1 047
tratí (ha) tratí (ha)
vinic (ha)
výsadbu (ha)
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
4.1
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Čechy je jedna z nejseverněji položených vinařských oblastí Evropy. Je o poznání menší než moravská. V 72 vinařských obcích hospodaří celkem 164 pěstitelů. Celková výměra osázených vinohradů činí pouhých 662 ha. Čechy zaujímají necelá 4 % z celkového vinohradnického potenciálu České republiky (Wine of Czech Republic, 2009b).
Vinohradnictví a vinařství České republiky
19
Tabulka 2: Počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí v Čechách - stav k 31. 12. 2011
Vinařská podoblast
Počet
Počet
Počet
Plocha
vinařských katastrálních viničních viničních
Počet pěstitelů
Plocha osázených
vinic v roce 2011 (ha)
obcí
území
Mělnická
42
53
82
1 420
92
360
2
Litoměřická
30
37
70
1 110
54
293
1
18
9
72
90
152
2 530
164
662
tratí (ha) tratí (ha)
vinic (ha)
Plocha vyklučených
Právo na opětovanou výsadbu (ha)
Oblast Čechy
Ostatní Celkem Čechy
3
65
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
Nejvíce vinohradů se nachází v okolí Kutné Hory, Karlštějna, Polabí a Mostu. Dělí se do dvou vinařských podoblastí – Litoměřické a Mostecké. Největší plochu tamních vinohradů zaujímá odrůda Müller Thurgau. Dále oblast produkuje odrůdy Ryzlink rýnský, Modrý Portugal a Svatovavřinecké (LINHART P. a kol., 2007).
20
Vinařská oblast Morava
5
Vinařská oblast Morava Moravská oblast se dělí do čtyř podoblastí: Slovácké, Velkopavlovické,
Mikulovské a Znojemské. Podle Tabulka 1 se na Moravě nachází přes 96 % ploch registrovaných vinohradů České republiky. Dle informací Ministerstva zemědělství zde hospodaří celkem 18 874 pěstitelů na 16 536 ha osázených ploch vinohradů (MZe ČR, SVZ 2012).
Tabulka 1: Počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí na Moravě – stav k 31. 12. 2011
Vinařská podoblast
Počet
Počet
Počet
Plocha
vinařských katastrálních viničních viničních obcí
území
tratí (ha) tratí (ha)
Počet pěstitelů
Plocha osázených vinic (ha)
Plocha vyklučených vinic v roce 2011 (ha)
Právo na opětovanou výsadbu (ha)
Oblast Morava Mikulovská
30
33
182
10 431
2 473
4 432
Slovácká
117
132
408
15 455
8 307
4 188
30
Velkopavlovická
75
80
321
14 435
7 007
4 741
32
Znojemská
90
105
215
8 825
1 142
3 153
31
59
22
0
18 874
16 536
104
Ostatní Celkem Morava
312
350
1 126
49 146
11
982
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
Nejrozšířenějšími odrůdami na Moravě je Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Frankovka, Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský. Kromě zmíněných odrůd se zde pěstují i významné světové odrůdy jako Sauvignon, Chardonnay, Zweigeltrebe a Rulandské modré. Byly zde vypěstovány také specifické odrůdy jako Pálava, André, Aurélius a Muškát moravský (LINHART P. a kol., 2007).
5.1
Podmínky pěstování
Pro souhrn podmínek pro pěstování vinné révy vznikl v 18. století již zmiňovaný pojem Terroir. Zahrnuje tak všechny faktory, které ovlivňují a vytvářejí specifické vlastnosti vína v určité oblasti. K těmto faktorům patří geografická pozice, půdní podmínky, vlivy geologického podloží, klimatické a mikroklimatické vlivy, výběr odrůd a způsoby zpracování. Vlastnosti jednotlivých vín se tedy odvíjejí právě
Vinařská oblast Morava
21
od vzájemného působení všech vlivů. Protože Terroir je v každé oblasti jiný, můžeme podle charakteristických vlastností vína poznat, ze které oblasti dané víno pochází (LINHART P. a kol., 2007).
5.1.1
Geografické vymezení
Vinná réva je v České republice vysazována zejména na jižních svazích, které keře ochrání před studenými severními větry a poskytne příznivé účinky díky intenzivnějšímu slunečnímu záření a kontinentálním větrům. Důležitá pro pěstování révy je i nadmořská výška, která je v České republice poměrně nízká. Česká i moravská krajina je ze severu, severovýchodu i severozápadu chráněna pohořími (Bílé Karpaty, Drahanská vrchovina; Krkonoše, Hrubý Jeseník, Krušné hory), které zabraňují pronikání nepříznivých severních větrů. Jižní Morava leží 48° 25´ až 49° 20´ s. š. a 15° 50´ až 17° 20´ v. d. na severním okraji mírného pásma, ve kterém je ve střední Evropě ještě možno pěstovat vinnou révu. Nadmořská výška se pohybuje okolo 150 – 280 m n. m., která je ve srovnání s vinařskou oblastí v Čechách nižší (LINHART P. a kol., 2007).
5.1.2
Půdní faktory
Na Moravě není výjimkou, že se v jednom vinohradu nachází více typů půd. Převládají půdy jílovité, jílovitohlinité, hlinité či písčité s hojnými úlomky zvětralých hornin. Jedná se většinou o typ černozemě (LINHART P. a kol., 2007).
5.1.3
Geologické podmínky
Jeden z unikátů jižní Moravy je její geologický podklad. Nachází se přesně na rozhraní dvou nejvýznamnějších geologických celků Evropy. Západně od linie Znojmo – Vyškov – Karviná (SV – JZ) je to hercynský (prvohorní) Český masív a východně od ní alpínské (třetihorní) Alpsko-karpatské horské pásmo. Přechod těchto dvou celků se nachází právě v oblasti Pálavy, vinařském srdci jižní Moravy.
22
Vinařská oblast Morava
V moravské vinařské oblasti jsou tedy zastoupeny jednotky výrazně odlišného složení (LINHART P. a kol., 2007).
5.1.4
Hydrogeologické podmínky
Průměrné roční množství srážek na Moravě je 550 mm. Nejvíce srážek napadne právě v období vegetace od května do července. Deficit srážek nahrazují zčásti podzemní vody a zčásti umělé zavlažování. Souvislá hladina podzemních vod je nejvíce v karpatské předhlubni a wienské pánvi. Nejvyšší hladiny dosahují podzemní vody v březnu a dubnu, nejnižší naopak od července do října (LINHART P. a kol., 2007).
5.1.5
Klimatické podmínky
Na území Moravy přechází klima oceánské do kontinentálního s výrazným střídáním čtyř ročních období a výraznějšími teplotními rozdíly v noci a ve dne. Zcela zde převažují západní větry. Průměrná roční teplota je 9,5 °C, v severní a západní části je teplota o pár desetin stupňů nižší. Doba slunečního svitu je 2 250 hodin, což je více než v české oblasti (LINHART P. a kol., 2007).
5.2
Vinařské podoblasti Moravy
5.2.1
Mikulovská
Mikulovská podoblast se nachází na nejzápadnějším cípu Karpat. Do jejího katastru patří 30 vinařských obcí, 182 viničních tratí a celková výměra vinohradů činí 4 432 ha. Reliéf je zde členitější a vrchovinný, což je v oblasti severopanonské nížiny, kde se mikulovská podoblast nachází, vzácné. Horniny jsou v této oblasti velmi bohaté na vápník. V jižní části podoblasti, zejména pak na Valticku, jsou rozšířeny písky a vypěstovaná réva zde dosahuje výrazných kvalit (Wine of Czech Republic, 2009f).
Vinařská oblast Morava
23
Největší úspěchy zde sklízí Ryzlink vlašský. Tato stará odrůda poskytuje díky vápenitým půdám svěží exaktivní vína s nezaměnitelným charakterem a zvláštní minerálností. Kromě něj se v mikulovské podoblasti pěstuje i Veltlínské zelené, Chardonnay,
Sauvignon,
Rulandské
bílé
i
šedé.
Z modrých
odrůd
potom
Svatovavřinecké, Rulandské modré a Frankovka. Nachází se zde i známá šlechtitelská stanice
v Perné,
kde
byly
vyšlechtěny
oblíbené
odrůdy
Pálava
a Aurelius.
Ve šlechtitelské stanici v Lednici byla vyšlechtěna odrůda Neronet (Wine of Czech Republic, 2009f).
5.2.2
Slovácká podoblast
Slovácká podoblast je tvořena 117 obcemi, prochází tudy 408 viničních tratí a celková výměra vinohradů činí 4 188 ha. Díky členitosti a různorodosti zdejší krajiny, s různými půdními a klimatickými podmínkami, získávají vína jedinečný a osobitý charakter. Půdy jsou na Slovácku převážně vápenité a písčité. V okolí Bzence se nacházejí i pestré jílovité půdy vhodné pro pěstování odrůdy Ryzlink rýnský. Dalšími odrůdami pěstovanými ve slovácké podoblasti jsou Müller Thurgau, Muškát moravský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské modré, Aurelius, Neuburské, Tramín
červený,
Sauvignon,
Frankovka,
Zweigeltrebe,
Sylvánské
zelené
nebo například Chardonnay (BAKER H., 2008). Nedaleko Bzence se nachází významná šlechtitelská stanice, ve které byl vyšlechtěn dnes velmi populární Muškát moravský (BAKER H., 2008).
5.2.3
Velkopavlovická podoblast
Velkopavlovická podoblast je největší vinařskou podoblastí Moravy. Celková výměra vinohradů činí 4 741 ha, je zde 75 vinařských obcí a 319 viničních tratí. Velkopavlovicko je hlavním producentem červených vín. Modré odrůdy jsou zde vysazovány na půdách nejvyšší bonity s vysokým obsahem hořčíku. Svahy mají převážně jižní orientaci, což díky teplým fénickým větrům urychluje zrání hroznů. Ve střední části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích
24
Vinařská oblast Morava
a slepencích. Nejvíce se zde daří odrůdám Müller Thurgau, Pálava, Muškát moravský, Tramín červený, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Neuburské a z modrých odrůd je to převážně Modrý Portugal (Wine of Czech Republic, 2009c).
5.2.4
Znojemská
Na celkových 3 153 ha vinohradů pěstují znojemští vinaři vysoce hodnocená bílá vína. Kvalitu získávají nejen díky vysoké úrovni vinařů, ale i díky specifickým přírodním podmínkám. Podoblast se totiž nachází přesně mezi dvěma geologickými soustavami – od západu je to Český masív a z východu západní Karpaty. Velmi kvalitní půdy se nacházejí na čtvrtohorních spraších (Wine of Czech Republic, 2009d). Tradiční odrůdou je zde Veltlínské zelené. Právě na Znojemsku můžete okusit tuto odrůdu všech jakostních kvalit, výjimkou není ani v podobě ledových či slámových vín. V podoblasti se ale velmi dobře daří i odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Pálava, Muškát moravský a Chardonnay. Z červených odrůd je to Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Rulandské modré a Frankovka, i když jejich podíl na vinohradech je o poznání menší (Wine of Czech Republic, 2009d).
5.3
Celková výměra vinohradů
Dle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství z roku 2012 „Réva vinná a víno“, se na Moravě nachází 16 536 ha osázených vinohradů, 104 ha vinohradů je vyklučených a 982 ha vinohradů má právo na opětovanou výsadbu. Největší vinařské plochy na Moravě zabírá podoblast Velkopavlovická (4 741 ha), za ní je podoblast Mikulovská (4 432 ha) a Slovácká (4 188 ha). Nejmenší podoblastí je Znojemská (3 153 ha). Podrobné informace o výměrách vinohradů na Moravě poskytuje Tabulka 1.
Vinařská oblast Morava
5.3.1
25
Struktura velikosti vinohradů
Dle výsledků Šetření o vinicích Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2009 pěstuje nejvíce podniků víno na vinohradech o menších plochách. Nejpočetnější skupina, 6 018 podniků, tvoří vinohrady o velikostech 0,1–0,19 ha. Nejmenší skupinou jsou podniky pěstující víno na rozlohách 20–29,99 ha. Největší plochy vinohradů, tedy nad 30 ha, vlastnilo k roku 2009 celkem 106 podniků. Podrobnější informace zobrazuje příloha č. 3 (ČSÚ, Šetření o vinicích, 2009).
5.3.2
Věková struktura vinohradů
Z hlediska stáří se na Moravě nacházejí ve velké míře vinohrady starší 20 let, druhou nejrozšířenější skupinou jsou vinohrady staré 3 až 9 let. Mladých výsadeb je na Moravě minimum (ČSÚ, Šetření o vinicích, 2009). Na první pohled je zřejmé, že se na Moravě pěstují v převážné většině bílé odrůdy. Tato převaha je způsobena vhodnějšími klimatickými podmínkami pro pěstování bílých odrůd vín. Vyjádření vinaře ke vlivu klimatických podmínek na kvalitu vína je v kapitole 5.6.
Graf 1: Věková struktura vinohradů na Moravě
Zdroj: ČSÚ, Šetření o vinicích 2009, návrh: ČSÚ
26
Vinařská oblast Morava
5.4
Pěstované odrůdy
5.4.1
Základní dělení odrůd
V České republice je vinařství a vinohradnictví, stejně tak jako u našich sousedů, založeno na výrobě odrůdových vín, proto je u nás jejich sortiment velmi rozsáhlý. Pěstují se zde světové odrůdy, ale i ty, které byly vyšlechtěny v tuzemsku. Rozlišujeme odrůdy podnožové, moštové, stolní a odrůdy pro produkci hrozinek. V České republice bylo k 1. 12. 2010 registrováno 46 moštových, 9 stolních a 7 podnožových odrůd (PAVLOUŠEK P., 2011).
Podnožové odrůdy
Podnožové odrůdy se na našem území začaly pěstovat od dob rozšíření mšičky révokazu do Evropy. Je to jediná účinná ochrana proti tomuto škůdci. Tyto odrůdy se nepěstují pro produkci hroznů, ale pouze kvůli kořenovému systému révy vinné. Důležitá je zde výtěžnost jednoletého dřeva (PAVLOUŠEK P., 2011).
Moštové odrůdy
Odrůdy sloužící zejména pro výrobu vína, burčáků, likérů, moštů a jiných nealkoholických vinných nápojů. Velikost bobule je většinou menší, nemají pevnou dužinu, ale jsou šťavnaté. Pevná dužina by snižovala úlisnost, která je u moštových odrůd velmi důležitá (PAVLOUŠEK P., 2011). Bakalářská práce se zabývá zejména právě odrůdami moštovými.
Stolní odrůdy
Pěstují se pro přímou konzumaci hroznů. Bobule jsou velké, volně uspořádané ve velkých hroznech. Tyto odrůdy mají pevnou dužinu a mohou být i bezsemenné, což patří k velmi atraktivním vlastnostem těchto odrůd (PAVLOUŠEK P., 2011).
Vinařská oblast Morava
27
Odrůdy pro produkci hrozinek
Hrozinky se vyrábí ze zpravidla bezsemenných odrůd, které jsou vhodné k sušení (PAVLOUŠEK P., 2011).
5.4.2
Moštové odrůdy
Podle Ministerstva zemědělství (SVZ 2012) bylo v roce 2011 na území České republiky zatříděno více než 24 bílých a 20 modrých a růžových moštových odrůd. Pavel Pavloušek je ve své Encyklopedii révy vinné (2008) popisuje následovně:
Charakteristika vybraných bílých odrůd
•
Aurelius – nová odrůda vyšlechtěná na Šlechtitelské stanici v Perné, vznikla křížením odrůd Neuburské x Ryzlink rýnský a její název připomíná rozšíření révy na Moravu římským císařem Markem Aureliem Probem
•
Děvín – odrůda vyšlechtěná v Bratislavě, která vznikla křížením odrůd Tramín červený x Veltlínské červenobílé
•
Hibernal – německá odrůda vyšlechtěná ve výzkumném ústavu v Geisenheimu, která vznikla křížením odrůd Seibel a Ryzlink rýnský
•
Chardonnay – světově proslulá odrůda pocházející z Francie, která získala na oblibě díky masivnímu pěstování v Kalifornii
•
Irsai Oliver – odrůda vyšlechtěná v Maďarsku, která vznikla křížením odrůd Bratislavské bílé a Čabaňská perla
•
Kerner – německá odrůda, která vznikla křížením odrůd Trolínské a Ryzlink rýnský
•
Lena – moravská odrůda vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, která vznikla křížením odrůd Lipovina (maďarská odrůda podobná Irsai Oliver, ale s větším obsahem cukru) a Irsai Oliver
28
Vinařská oblast Morava
•
Malverina – první moštová interspecifická odrůda, která vznikla křížením odrůd Rakiš a Merlan
•
Müller Thurgau – v České republice nejpěstovanější odrůda révy vinné, která má svůj původ v Německu. Vznikla pravděpodobně křížením odrůd Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, ale existuje více teorií jejího křížení
•
Muškát moravský – moravská odrůda vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské
v Polešovicích,
která
vznikla
křížením
odrůd
Muškát
Ottonel
a Prachttraube •
Muškát Ottonel – pravděpodobně původně francouzská odrůda
•
Neuburské – typická středoevropská odrůda, jejíž přesný původ není známý; uvádí se křížení odrůd Rulandské bílé x Sylvánské, ale i Veltlínské červené x Sylvánské zelené
•
Pálava – oblíbená moravská odrůda, vyšlechtěná na Šlechtitelské stanici vinařské ve velkých Pavlovicích; vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau
•
Rulandské
bílé
–
pravděpodobně
burgundská
odrůda,
která
vznikla
jako pupencová mutace z Rulandského šedého •
Rulandské šedé – burgundská odrůda, která vznikla jako pupencová mutace z Rulandského modrého
•
Ryzlink rýnský – velmi stará, světově rozšířená odrůda, jejíž původ je nejistý (je zpodobňován s odrůdou, kterou popsal Plinius 23–79 n. l., nebo je její šíření například spojeno s Ludvíkem Německým)
•
Ryzlink vlašský – původ této odrůdy je nejistý, avšak pravděpodobně se jedná o francouzskou odrůdu
•
Sauvignon – světová odrůda neznámého původu určena pro tzv. „cool climate viticulture“, která je známá pod názvem „Sauvignon blanc“
•
Sylvánské zelené – stará odrůda rozšířena Římany
•
Tramín červený – pravděpodobně stará řecká odrůda, která se přes Řím rozšířila dále do jižního Tyrolska
•
Veltlínské zelené – pravděpodobně původně stará italská, či rakouská odrůda, pěstovaná zejména ve Střední Evropě
Vinařská oblast Morava •
Veltlínské
červené
29 rané
–
odrůda
má
pravděpodobně
stejný
původ
jako Veltlínské zelené; vznikla křížením odrůd Veltlínské červené x Sylvánské •
Veritas – odrůda vyšlechtěná ve Znojmě, která vznikla křížením odrůd Ryzlink červený x Bouverinův hrozen
Z grafu podílu pěstovaných bílých odrůd z roku 2011, který je uveden v příloze č. 4, se přes hranici 10 % z podílu všech pěstovaných bílých odrůd dostal Müller Thurgau, která je u nás nejpěstovanější odrůdou (15 %), dále Veltlínské zelené (13 %), Ryzlink rýnský (11 %), Chardonnay, Rulandské šedé a Sauvignon po 10 % (MZe ČR, SVZ 2012).
Charakteristika vybraných modrých odrůd
•
Agni – mladá moravská odrůda, která vznikla křížením André a Irsai Oliver
•
Alibernet – mladá odrůda z Ukrajiny, která vznikla křížením Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon
•
André – mladá odrůda, který vznikla ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd Svatovavřineské a Frankovka
•
Ariana – mladá moravská odrůda, která vnikla křížením tří odrůd - Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe
•
Blauburger – rakouská odrůda, která vznikla křížením odrůd Frankovka a Modrý Portugal
•
Cabernet Moravia – mladá odrůda z Moravské Nové Vsi, která vznikla křížením odrůd Zweigeltrebe a Cabernet Franc
•
Cabernet
Sauvignon
–
stará
odrůda
vyšlechtěná
ve
Francii,
původní
kabernetovou odrůdou je Cabernet Frank, který je úzce příbuzný s rostoucí révou lesní. Je to sedmá nejrozšířenější odrůda světa, jeho aroma a chuť je směsí červeného rybízu, cedrového dřeva, grafitu z běžné tužky a vůně doutníkové krabice.
30
Vinařská oblast Morava
•
Dornfelder – mladá odrůda vyšlechtěná v Německu, která vznikla křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe (Helfensteiner pochází z křížení odrůd Jakubské a Trolínské, Heroldrebe potom z odrůd Modrý Portugal a Frankovka)
•
Frankovka – původ má tato stará odrůda pravděpodobně v Rakousku, v její vůni můžeme hledat ostružiny a skořici.
•
Fratava – mladá odrůda z Moravské Nové Vsi, která vznikla křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké
•
Laurot – mladá odrůda z Moravy, která vznikla složitým křížením (Merlot x Sibel 13666) x (Frankovka x Svatovavřinecké)
•
Merlot – stará odrůda z Francie, která se svým genetickým složením nejvíce podobá odrůdě Cabernet Franc
•
Modrý Portugal – stará odrůd z Portugalska, která si u nás získala velikou oblibu díky jemnosti a svěžímu aroma
•
Nativa – mladá odrůda vyšlechtěná ve Velkých Bílovicích, která vznikla křížením odrůd Fratava a Merlan (moldavská mladá odrůda)
•
Neronet
–
mladá
moravská
odrůda,
která
vznikla
složitým
křížením
(Svatovavřinecké x Modrý Portugal) x (Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon)
•
Rubinet
–
mladá
moravská
odrůda,
která
vznikla
složitým
křížením
(Revolta x Alibernet) x André
•
Rulandské modré – starou francouzskou odrůdu, jejíž originální název Pinot2 noir je známý po celém světě, nechal do Čech přivést Karel IV.
•
Sevar – mladá moravská odrůda, která vznikla křížením odrůd Seyve Villard a Svatovavřinecké
•
Svatovavřinecké – stará francouzská odrůda, která se u nás nejvíce rozšířila po zavedení vysokého vedení révy vinné
•
Zweigeltrebe – mladá odrůda z Rakouska, která je právě v Rakousku nejrozšířenější odrůdou. Vznikla křížením odrůd Svatovavřinecké a Frankovka.
2
Pinot = borovice, bobule připomínaly šišky od borovice
Vinařská oblast Morava
31
Z grafu podílu pěstovaných modrých odrůd z roku 2011, který je uveden v příloze č. 4, si můžeme všimnout, že nejpěstovanější odrůdou je Frankovka a Svatovavřinecké. Hned za nimi je Zweigeltrebe, Modrý Portugal a Rulandské modré. Bohužel ani jedna z nejvíce pěstovaných odrůd nebyla vyšlechtěna na Moravě, většina z nich jsou francouzského původu. Pro kvalitní červené víno je velmi důležité teplé a suché klima, které modrým odrůdám Francie nabízí, zejména v burgundské oblasti. Problematika vlivu klimatických podmínek na kvalitu vína je podrobněji rozepsána v kapitole 5.6.
5.5
Rozdělení vín
Dle poslední změny vinařského zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství (dále jen vinařský zákon), je víno možné rozdělovat a označovat především podle původu hroznů, ze kterých bylo víno vyrobeno. Česká republika se ale zatím přiklání k tradičnímu systému dělení, tedy podle odrůdy a vyzrálosti hroznů stanovenou měřením obsahu cukru v hroznové šťávě v době sklizně. Existuje mnoho způsobů rozdělování vína, ale z hlediska jednotnosti a srozumitelnosti je však nadřazeno názvosloví a pravidla stanovená vinařským zákonem a nařízeními Evropské unie (dále také EU). Vína tedy zpravidla rozdělujeme na tichá, šumivá a vína originální certifikace. Graf zatřídění vzorků vín dle kategorií pro rok 2011 je zařazen v příloze č. 5 (Wine of Czech Republic, 2009e).
5.5.1
Vína tichá
Pro veškerá tichá vína platí dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství následující:
•
výnosnost na vinohradu nesmí překročit 14 t/ha,
•
víno musí splňovat požadavky na jakost stanovené prováděcím předpisem,
•
víno musí splňovat požadavky předpisů Evropské unie.
32
Vinařská oblast Morava
Stolní víno
Nejnižší kategorie vín. Vína nesmí být označována názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Bývají lehčí, obsah alkoholu nepřesahuje 11 % obj.3 alkoholu. Jsou vhodná k běžnému stolování (Wine of Czech Republic 2009e).
Zemské víno
Dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, §17, odstavce 1, může být víno označeno jako zemské, jestliže (m.j.):
•
bylo vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, které jsou vhodné pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny v seznamu odrůd stanovených prováděcím právním předpisem,
•
hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly minimální cukernatosti 14 °NM4.
„Etiketa zemského vína musí obsahovat, vedle povinných údajů stanovených předpisy Evropské unie, také zeměpisné označení “české“ nebo “moravské“, podle vinařské oblasti, v níž bylo zemské víno vyrobeno, a označení “zemské víno“ (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §17, odstavec 3).“
Jakostní víno
Dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, §18, odstavce 2, může být víno označeno jako jakostní, jestliže (m.j.):
obj. = objemové procento alkoholu "°NM" znamená stupeň normovaného moštoměru. Jeden stupeň NM představuje 1 kg přírodního cukru ve 100 l hroznového moštu 3 4
Vinařská oblast Morava •
33
víno bylo vyrobeno z vinných hroznů, sklizených na vinohradu vhodném pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti,
•
výroba vína, s výjimkou stáčení, proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny,
•
vinné hrozny, ze kterých bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 15 °NM,
•
víno bylo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (dále jen SZPI) zatříděno jako jakostní víno, jakostní víno odrůdové, nebo jakostní víno známkové.
Etiketa jakostního vína musí obsahovat údaje stanovené předpisy Evropské unie a dále název vinařské oblasti, v níž bylo víno vyrobeno, označení „jakostní víno“, s případným uvedením dovětku, zda se jedná o odrůdové, či známkové víno a evidenční číslo jakosti (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §18, odstavec 6).
Jakostní víno s přívlastkem
Dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, §19, odstavce 5, může být víno označeno jako jakostní s přívlastkem, jestliže (m.j.):
•
bylo vyrobeno z vinných hroznů, sklizených na vinohradu vhodném pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské podoblasti,
•
výroba proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny,
•
víno bylo vyrobeno z vinných hroznů, jejichž původ, cukernatost a hmotnost, popřípadě odrůda nebo směs odrůd anebo napadení ušlechtilou plísní šedou Botrytiscinerea P. byly ověřeny SZPI,
•
víno bylo vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu, popřípadě z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinohradu vhodném pro jakostní víno stanovené oblasti, které splňují požadavky pro jednotlivý druh jakostního vína s přívlastkem nebo smísením jakostních vín s přívlastkem,
•
víno bylo zatříděno SZPI jako jakostní víno s přívlastkem.
34
Vinařská oblast Morava
Vína s přívlastkem se vyrábí v sedmi druzích a sklízejí se ručně.
Kabinetní víno „Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno lze vyrábět pouze z hroznů cukernatosti nejméně 19 °NM (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 5).“
Pozdní sběr „Jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr lze vyrábět pouze z vinných hroznů cukernatosti nejméně 21 °NM (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 6).“
Výběr z hroznů „Jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů lze vyrábět pouze z vinných hroznů cukernatosti nejméně 24 °NM (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 7).“
Výběr z bobulí „Jakostní víno s přívlastkem výběr z bobulí je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 °NM (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 8).“
Výběr z cibéb „Jakostní víno s přívlastkem výběr z cibéb je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 °NM (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 9).“
Ledové víno „Jakostní víno s přívlastkem ledové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách -7 °C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zamrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 °NM (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 10).“
Vinařská oblast Morava
35
Slámové víno „Jakostní víno s přívlastkem slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 °NM. Vykazuje-li však mošt již po 2 měsících cukernatost nejméně 32 °NM, může se provést lisování (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 11).“ Etiketa jakostního vína s přívlastkem musí kromě údajů stanovených předpisy Evropské unie obsahovat také název vinařské oblasti, v níž bylo jakostní víno s přívlastkem vyrobeno, a vinařské podoblasti, ve které byly sklizeny vinné hrozny užité k jeho výrobě. Dále musí obsahovat označení “jakostní víno s přívlastkem“ nebo “víno s přívlastkem“ včetně uvedení druhu, který odpovídá zatřídění SZPI a evidenční číslo jakosti (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 13). Je zakázáno doslazovat a konzervovat jakostní víno s přívlastkem chemickými látkami s výjimkou oxidu siřičitého (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §19, odstavec 15).
Rozdělení podle zbytkového obsahu cukru
Suchá vína Víno s nejnižším obsahem cukru. „Smí obsahovat maximálně 4 g zbytkového cukru na litr, nebo 9 g v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 g nebo méně (Wine od Czech Republic, 2009e).“
Polosuchá vína „Obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanová pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45 g na 1 litr (Wine od Czech Republic, 2009e).“
Polosladká vína „Obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanová pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45 g na 1 litr (Wine od Czech Republic, 2009e).“
36
Vinařská oblast Morava
Sladká vína „Vína s vyšším obsahem zbytkového neprokvašeného cukru a to jak senzoricky tak analyticky. Zpravidla se jedná o vína speciální, určená pro dlouhé zrání. Obsah alkoholu je u našich tichých sladkých vín nižší (7-11%, toto je časté u vín slámových, ledových či bobulových výběrů). Dle legislativních předpisů se jedná o víno se zbytkovým cukrem ve výši nejméně 45 g na litr (Wine od Czech Republic, 2009e).“
5.5.2
Vína šumivá
Šumivá
vína
jsou
získávány
procesem
prvotního
nebo
druhotného
alkoholického kvašení čerstvých vinných hroznů, vína nebo hroznového moštu. Vyznačují se únikem oxidu uhličitého, ihned po otevření lahve, pocházejícího výhradně z kvašení (Wine od Czech Republic, 2009e).
5.5.3
Vína perlivá
Perlivá vína jsou vyráběna ze stolního vína, jakostního vína, nebo z produktů vhodných k získávání zmiňovaných vín, pokud tyto produkty nepřesahují celkový obsah alkoholu 9 % obj. (Wine od Czech Republic, 2009e).
5.5.4
Vína likérová
„Je definováno v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 jako výrobek, který vykazuje skutečný obsah alkoholu 15 až 22 % obj. a celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj.. Musí být získán z částečně zkvašeného hroznového moštu a/nebo z vína za přídavku destilátu z vína nebo z produktů révy vinné a zahuštěného hroznového moštu (Wine od Czech Republic, 2009e).“
Vinařská oblast Morava
5.5.5
37
Vína originální certifikace
Víno originální certifikace se značí zkratkou VOC, či V. O. C., a je dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství zcela novou kategorií vín. Musí odpovídat kvalitám jakostních vín, ale nepodléhá státnímu zatřiďování. Zatřiďování těchto vín provádí sdružení vinařů. Vinař, který VOC vyrábí, musí být tohoto sdružení členem. Právo udělovat označení „víno originální certifikace“ má Ministerstvo zemědělství (Wine od Czech Republic, 2009e). Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství rozlišuje ještě další druhy nápojů vyrobených z vinných produktů. Jsou to vinné nápoje, aromatizovaná vína, aromatizované vinné nápoje a aromatizované koktejly. Dále odalkoholizované a nízkoalkoholické víno.
5.6
Vliv klimatických podmínek na kvalitu vína
Kvalita a oblíbenost vína v České republice neustále narůstá. Je toto způsobeno vhodnými klimatickými a půdními podmínkami, nebo je kvalita závislá i na jiných faktorech? Tato otázka byla položena několika moravským vinařům. Všichni se shodli, že půdní podmínky pro pěstování bílých vín jsou na Moravě vhodné a narůstající průměrná teplota umožňuje lepší dozrávání hroznů. Také byly zmíněny novější technologie pěstování a šetrnější ochrana vinohradů proti škůdcům. Největší roli zde ale hraje faktor rukověti vinaře.
5.6.1
Bílá vína
Ověření teze, zdali oblast Moravy produkuje kvalitní odrůdy bílých vín.
Velmi často slýcháváme, že se kvalita bílého vína neustále zlepšuje. Moravská vína mají specifickou chuť a aroma a kvalitativně se řadí mezi špičku bílých
38
Vinařská oblast Morava
evropských vín. O potvrzení či vyvrácení této teze byl požádán zkušený moravský vinař Josef Valihrach: "Dobré víno je výsledkem snoubení odrůdy s podložím, podnebím, prací ve vinohradě a uměním vinaře ve sklepě s nutnou špetkou štěstí. Je tomu tak všude na světě. Na jednom místě jsou vinohrady s nejvyšší apelací a 30 metrů od nich se nacházejí vinohrady s apelací nižší. A má to svůj důvod – jak půdní a klimatické podmínky, tak rukověť vinaře. Francouzské Bordeaux je typickým příkladem. Na jedné straně řeky jsou vinohrady nejdražší a na druhé straně, vzdálené pouhých pár metrů, se nacházejí ty "průměrné". Víno je umění, může jej ovlivnit cokoliv (Valihrach J., 2013).“
5.6.2
Červená vína
Ověření teze, zdali má rostoucí průměrná teplota vliv na zvyšující se kvalitu červených vín.
Dle slov předního moravského vinaře Josefa Valihracha všude zmiňovaná horší kvalita českých červených vín nezávisí pouze na místních klimatických podmínkách: „Pokud se vinař o svůj vinohrad dobře stará a je ochoten keř více prořezat, získá réva více energie a do jednotlivých hroznů se dostane více živin. Tím se jejich nedostatek, který vznikl vlivem chladného a méně slunného počasí, vyrovná. Vinař se ovšem musí smířit s tím, že kvalitní červené víno získá na úkor jeho množství (Valihrach J., 2013).“ Nejkvalitnější červená vína vznikají v Chile, kde jsou pro jejich pěstování, díky konstantnímu větru přinášejícímu vláhu a stálému teplému a slunečnému počasí, ideální podmínky. Obecně teda platí, že jižní státy mají lepší klimatické podmínky pro pěstování modrých odrůd, tedy produkují více červených vín. Protože dosahují vysoké produkce, najdou se zde logicky i vína exkluzivní kvality. Není ovšem pravda, že u nás nelze vypěstovat stejně kvalitní vína jako na jihu. Kvalita vína vždy závisí na konkrétním pěstiteli a půdních a klimatických podmínkách (Valihrach J., 2013).
Vinařská oblast Morava
5.7
39
Vinařské podniky
Vinaři České republiky se dříve sdružovali pod názvem Českomoravská vinohradnická a vinařská unie. V roce 1993 byl ve Velkých Bílovicích založen Svaz vinařů České republiky (dále jen Svaz). Jeho založení bylo vynuceno aktuální hospodářskou situací. Mezi hlavní činnosti Svazu patří hájení zájmů pěstitelů hroznů a výrobců vína jak v České republice, tak v zahraničí, podílení se na legislativním procesu vinařského zákona a předpisů Evropské unie. Mimo jiné je Svaz vydavatelem časopisu Vinařský obzor. Členem Svazu vinařů České republiky jsou právnické i fyzické osoby, které podnikají ve vinařství a vinohradnictví a drobní pěstitelé, kteří své členství udržují pomocí vinařských spolků v obcích (Svaz vinařů České republiky, 2013). Pěstitele révy vinné a prodejce vína, kteří působí převážně na Moravě, sdružuje svaz Moravín (Moravín, svaz moravských vinařů, o. s.). Má bezmála 300 členů a mimo jiné organizuje vzdělávací semináře, přednášky a výjezdy s vinařskou tematikou (Moravín, 2013).
5.7.1
Vybrané moravské vinařské podniky
Z důvodu zkvalitnění úrovně bakalářské práce byla osobně navštívena celkem čtyři vinařství vinařské oblasti Morava. Cílem bylo seznámit se s jednotlivými vinaři, podívat se na výrobní proces, pochytit jejich know-how a dostat se hlouběji do vinařské problematiky. Následující informace byly získány na základě rozhovorů s vinaři daných podniků: Mgr. Antonínem Bukovským, Petrem Vajbarem, Josefem Valihrachem a Rudolfem Žídkem.
Vinařství Bukovský v Kobylí
Vinařský podnik rodiny Bukovských byl založen roku 1991 a zpracovává hrozny
z vlastních
Jedná se o rodinné
vinohradů, vinařství,
ale
které
se
s nepatrně
nacházejí většími
v okolí
obce
výrobními
Kobylí.
prostorami.
40
Vinařská oblast Morava
Rodina vlastní 27 ha vinohradů a vyrábí lahvová i sudová vína. Rádi experimentují. Vinařství Bukovský si zakládá na pěstování a následném vlastním zpracovávání hroznů, které díky své poloze nabývají nebývalých kvalit. Vyrábí odrůdově čistá vína plné harmonie a zajímavé vůně a chuti (Bukovský A., 2012). Vína distribuují převážně do brněnských restaurací a vináren, dále jej prodávají na vinařských akcích a specializují se také na dárková vína. Do obchodních řetězců vína nedodávají (Bukovský A., 2012).
Vinařství Vajbar v Kobylí
Rodinné vinařství Vajbar v Kobylí bylo založeno v roce 2003. Rodina si víno zpracovává sama. Aktuálně ročně vyprodukují 28 000 lahví s tím, že do budoucna by chtěli produkci navýšit na 40 000 lahví. Výnosnost hroznů je 1,5 kg na keř a na celkové ploše 4,5 ha jsou vinohrady staré 7–8 let. Vinařství vyrábí pouze lahvová vína, neboť pro sudová nemají prostory, ani technologie. Nejvíce poptávané vína vinařství Vajbar jsou Rulandské šedé, Tramín, Pálava a Veltlínské zelené. Z červených odrůd potom Modrý Portugal, Dornfelder, Cabernet Moravia a Rulandské modré (Vajbar P., 2012). Ročně se zúčastní až sedmnácti vinařských akcí, kde prodávají své víno. Dále pořádají společenské akce ve vlastním rodinném sklípku s možností exkurze vinného sklípku a degustace vybraných vzorků vína. Zabývají se i produkcí burčáku. Víno distribuují pouze formou domácího prodeje (Vajbar P., 2012).
Vinařství Josef Valihrach v Krumvíři
Rodinné vinařství Josefa Valihracha vzniklo krátce po 17. listopadu 1989. Nachází se v obci Krumvíř ve Velkopavlovické oblasti, která díky svými půdními podmínkami umožňuje pěstování široké škály odrůd. Právě různorodost odrůd je pro toto
vinařství
Jde o rodinný
podnik,
typické. tudíž
V současnosti veškerou
obhospodařují
činnost
spojenou
22 ha
vinohradů.
s pěstováním
révy,
jejím zpracováním, výrobou a produkcí si zajišťuje rodina sama. Vinařství se zaměřuje
Vinařská oblast Morava
41
na výrobu široké škály vín, vína archivní a vína přívlastková. V menší míře vyrábí i vína bariková a ledová. Víno není volně prodejné v supermarketech. Je distribuováno do gastronomie a vybrané sítě vinoték, popřípadě privátním zákazníkům (Valihrach J., 2013) Že se jedná o vína velice kvalitní, dokazuje i celá řada ocenění. Nejvýznamnější je pravděpodobně zlatá medaile a celkové třetí místo na světové soutěži Chardonnay du Monde 2011, která se konala ve Francii v Château des Ravatys v Saint-Lager v Burgundsku. Soutěže se účastnilo 872 vzorů Chardonnay ze 42 zemí světa. V roce 2009 se Josef Valihrach stal Vinařem roku a o rok později, jako zatím jediný vinař České republiky, titul obhájil. Vína Josefa Valihracha byla také podávána při oficiálních návštěvách Hillary Clintonové nebo anglického prince Charlese. Z nejnovějších úspěchů stojí za zmínku letošní výhra v mezinárodní soutěži konané ve francouzském Lyonu. Vinařství bylo oceněno dvěma velkými zlatými (Rulandské šedé a Tramín červený) a dvěma zlatými (Aurelius a Muškát moravský) medailemi (Valihrach J., 2013).
Vinařství Žídek v Popicích
Rodinné vinařství Žídek bylo založeno v roce 1996 v Popicích. Původní záměr byla pouze rekonstrukce starého sklepa, ale zanedlouho se rozhodli pro pokračování rodinné tradice a založení rodinného vinařství. Hlavní vinař, pan Rudolf Žídek, zvládl za svůj život přivést vinařství k dokonalosti. Jeho rodina vlastní 35 ha vinohradů, ročně vyrobí 250 000 l vína a 60 000 l lahví. Zbytek jsou vína sudová. Vinohrady se rozprostírají ve třech oblastech – Svidrunk, Sonberg a Stará hora, které jsou přihlášeny do intenzivní ochrany, což pro vinaře znamená minimální zásah chemikálií a maximální využití přírodních prvků. Víno je zpracováváno v rozlehlé výrobní hale, v nádržích v rozlehlém sklepním traktu je potom uloženo. Vinařství Žídek víno pouze dodává. Přímý prodej neprovozuje (Žídek R., 2012). Pro rekonstrukci a dostavbu vlastního vinařství získalo vinařství Žídek dotaci z fondů Evropské unie „EZF pro rozvoj venkova; Zvýšení kvality vína a posílení konkurenceschopnosti vinařství Žídek“ (Žídek R., 2012).
42
6
Charakteristika meteorologických podmínek vzhledem k fenologii révy vinné
Charakteristika meteorologických podmínek vzhledem k fenologii révy vinné v letech 2004 - 2011 Rok 2004 zaznamenal nekritičtější období pro révu v období jejího odkvětu.
Tehdejší vysoká vlhkost způsobila rozšíření plísně révové a snížila tak vinařům výnosy od 0 % do 80 % v závislosti na provedených ošetřeních. Naopak září roku 2004, kdy se střídaly chladné vlhké noci s poměrně teplými dny, dal předpoklad pro vznik intenzivních, aromatických a kořenitých látek a načerpání minerálních látek. Nepoškozené keře révy vinné dávaly hrozny s vynikající cukernatostí pro výrobu přívlastkových vín (MZe ČR, SVZ 2006). Následující zima roku 2006 s sebou přinesla obrovské problémy. Teploty dosahovaly k -25 °C a na některých místech, kde se teploty držely na -28 °C, došlo k poškození révy z 90–100 %. Zbytek roku byl již po všech stránkách průměrný (MZe ČR, SVZ 2007). V letech
2007–2009
nedocházelo
k žádným
výraznějším
klimatickým
odchylkám, kromě léta roku 2009, kdy se střídalo období bouřek s krupobitím s obdobím sucha. Tím byla zničena řada vinohradů. Asi nejhorší situace nastala na Znojemsku, kde byla úroda zničena od 50 % do 100 %. Nenávratně bylo zničeno 25 ha vinohradů (MZe ČR, SVZ 2008, 2009, 2010). Následoval kritický rok 2010, který přinesl nejdeštivější jaro a léto za poslední desetiletí. Doba slunečního svitu byla neobvykle krátká a to se podepsalo na kvalitě vína. Ročník 2010 je až na výjimky označován jako velmi slabý ročník (MZe ČR, SVZ 2011). Přezimování révy vinné na přelomu let 2010 a 2011 neproběhlo optimálně. Opět se velmi dlouho držely nízké teploty okolo -20 °C. Bylo poškozeno celkem 600 ha vinohradů v Čechách a 520 ha na Moravě. Mikulovské vinohrady jako jediné přežily zimu bez větších ztrát. I přes kritickou zimu je ale ročník 2011, na rozdíl od roku 2010, považován za úspěšný (MZe ČR, SVZ 2012).
Kvantitativní výzkum
7
43
Kvantitativní výzkum Z důvodu nedostatku informací k samotné oblasti Morava bude kvantitativní část
počítána v některých případech za obě vinařské oblasti, Čechy i Moravu. Vzhledem k tomu, že Moravská podoblast zabírá 96 % ploch osázených vinohradů České republiky, budou výsledky v rámci odchylky odpovídající.
Dle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství „Réva vinná a víno“ pro rok 2012, je celkový produkční potenciál České republiky 19 633,45 ha. Tabulka 1 ukazuje součet ploch tvořící vinařský produkční potenciál (MZe ČR, SVZ 2012).
Tabulka 1: Součet ploch tvořících vinařský potenciál k 31. 12. 2011
Plocha osázených vinohradů 17 198,05 ha Plocha vyklučených vinohradů 107,71 ha Plocha s právem na opětovanou výsadbu vinohradů 1 046,90 ha Stávající práva na výsadbu v rezervě 1 280,79 ha Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. podrobněji rozepisují počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí v České republice. Z celkových 17 198 ha osázených vinohradů je na Moravě 16 536 ha, což je 96,15 %. Vyklučených vinohradů na Moravě je 97, 2 % a vinohradů s právem na opětovanou výsadbu je zde 93,8 % z celkového podílu v České republice. Celkem je tedy na Moravě 17 622 ha ploch vinohradů, což činí necelých 90 % z celkového množství ploch vinohradů v České republice (MZe ČR, SVZ 2012).
44
Kvantitati antitativní výzkum
7.1
Výsadba mladých dých vinohradů v v České republice v letech 2001 – 2011
Graf 1 vyobrazuje je vzes vzestupný trend výsadeb mladých vinohradů radů od o roku 2001 do roku 2004. Výrazný pokle okles roku 2005 byl způsoben ukončením ím stá státních dotací Ministerstva zemědělství ví a dotací do z Vinařského fondu na restrukturalizac uralizaci vinohradů (MZe ČR, SVZ 2006).
Graf 1: Výsadba vinohradů vin v České Republice v letech 2001 - 2011 (ha)
7215,1
Výsadba ba vinic vini v ČR v letech 2001 - 2011 011 (ha (ha) 8000 7000
5000
343,09
213,84
248,15
139,04
163,19
154,15
1899,63 132,02
1000
1608,37
2000
706,11
3000
1078,31
4000
529,2
množství (ha)
6000
0
roky
Zd Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
Množství nově vysázených vysázen vinohradů narůstá od roku 2005 5 velmi pozvolným tempem z důvodu zákazu azu výsadby vý nových vinohradů na pozemcích, cích, které k nejsou registrovány jako vinice. ce. Ten Tento zákaz vyplývá z nařízení Ministerstva erstva zemědělství. Důvodem pro tento zákaz bylo opatření proti pěstování a následné áslednému prodeji nekvalitních vín (Valihrach J., 2013). 2
Kvantitativní výzkum kum
45
Graf 2 vyjadřu yjadřuje podíl vysázení jednotlivých druhů ruhů vína z celkových 17 198,05 ha. Dvě třetiny tvoří odrůdy moštové bílé, jednu třetinu moštové modré. Podnožové a stolníí odrůdy odrůd mají v České republice pouze zanedbateln dbatelný podíl.
Graf 2:: Struktura Struk ploch vinohradů v ČR k 31. 12. 2011 dle kategori ategorií (ha)
Struktura ploch vinohradů v ČR k Strukt 31.12. 31.12.2011 dle kategorií (ha) 35,44
44,19
5751,3 5751,35
Mošt Moštové bílé Mošt Moštové modré
11367,06
Podn Podnožové Stoln Stolní
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
7.2
Vývoj ploch loch vinohradů vi v oblasti Moravy a predikce redikce jejich vývoje do roku 2020
Vývoj ploch ch vin vinohradů na Moravě ukazuje Tabulka 2 a predikce vývoje vinohradů na Moravě ravě do roku 2020 je vyobrazena v Graf 3.
Tabulka 2: Vývoj ývoj ploch pl vinohradů v oblasti Moravy a ČR celkem v letech letec 2004 - 2011 2004 (k 28.5. dle 321/2004 Sb.)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Celkem Morava
17 979,8
17 979,8
17 841,0
16 979,5
16 734,0
16 716,0
16 698,0
16 536,0
Celkem ČR
18 710,3
18 710,3
18 554,0
17 675,2
17 419,0
17 358,0
17 338,0
17 198,0
Zdroj: MZe, SVZ 2006 – 2012, vlastní návrh
46
Kvantitati antitativní výzkum Trend vývoje ploch loch vinohradů vi na Moravě je klesající. Pro o rok 2005 nebyla
bohužel Ministerstvem zemědělství zeměd zveřejněna data, proto byla do grafu zadána data z roku 2004. Největší pokles okles n nastal v roce 2007, kdy byla řada vinohrad inohradů z důvodu nepříznivého počasí v roce oce 200 2006 zničena. Jak již bylo zmíněno v kapitole 7.1, 7 z důvodu zákazu Ministerstva zeměděls mědělství nemohly být zakládány zcela nové vé vinice vini a mnoho vinařů po se po zničení ičení úrody ú rozhodlo vinohrad nahraditt sadem. sadem Nařízení Ministerstva zemědělství o zákazu zá výsadeb nových vinohradů by se mohl mo ale roku 2014 změnit (Valihrach J., 2013). 2013) Přesná data předpověd povědí jsou uvedena v příloze č. 7.
Graf 3: Vývoj celkových ploch vinohradů vin v oblasti Moravy v letech 2004 - 2011 a predikce predik vývoje do roku 2020
Zdroj MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl Zdroj:
Kvantitativní výzkum kum
7.3
47
Vývoj ploch loch vinohradů vi v jednotlivých vinařských ských podoblastech p
Do 30. 4. 2004 byly vinohrad děleny do jednotlivých ých oblastí ob dle zákona č. 115/1995 Sb. V roce 2004 20 došlo ke změně zákona a množství tví podoblastí pod se omezilo na pouhé čtyři, které teré zn známe dnes (dle zákona č. 321/2004 Sb.). Tabulka Ta 3 zobrazuje jednotlivé výměry y vinohradů vinoh v podoblastech dle znění původního odního zákona. Grafické vyjádření vyobrazuje Graf Gra 4.
Tabulka 3: Evidence výměry vinohradů v jednotlivých moravských podoblastech blastech v letech 1997 - 2004 Podoblast
2004 (k 30. 4. dle
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Brněnská
611,10
615,29
612,95
624,34
632,37
646,60
756,70
Bzenecká
343,22
343,81
355,19
360,73
386,97
410,60
469,50
578,10
2 505,15
2 551,47 5
2 755,20
2 892,36
2 946,81
2 925,20
3 394,10
4 736,80
Mikulovská
115/1995 Sb.) 916,50
899,66
902,94
863,43
881,37
929,43
955,80
1 129,50
1 499,00
Velkopavlovická
2 279,39
2 290,73 2
2 406,10
2 446,57
2 561,39
2 541,60
3 032,80
4 240,70
Znojemská
1 872,88
1 884,36 8
1 861,46
1 930,17
1 913,47
2 065,00
2 385,60
2 929,80
Strážnická
582,58
584,64
638,07
615,61
616,06
598,20
776,50
974,70
Kyjovská
440,55
442,65
436,38
438,04
449,56
376,70
450,50
686,80
Uherskohradišťská
194,22
194,35
167,08
173,57
174,61
214,00
229,60
319,60
Podluží
548,91
549,77
566,08
589,54
597,44
564,00
748,60
1 072,10
Ostatní
53,74
55,37
58,02
64,07
66,19
1,00
10,30
24,50
Mutěnická
Zdroj: MZe, SVZ 1998 – 2006, vlastní návrh
Graf 4: Evidence výměry měry vinohradů v jednotlivých moravských podoblastech astech v letech 1997 - 2004
Přehled řehled výměry vinic ve vinařskýc ařských pod podoblastech k 30. 4. 2004 Množství (ha)
5000 4000
1997
3000
1998
2000
1999
1000
2000
0
2001 2002 2003 2004 Podoblasti Zdroj: MZE, SVZ 1998 – 2006, vlastní návrh
48
Kvantitati antitativní výzkum Ode dne 28. 5. 2004 004 se vinohrady dělí do zmiňovaných čtyř podob doblastí, jejichž
vývoj je zaznamenán v Tabulka Tab 4. Pro rok 2005 opět nebyly zveřej zveřejněny údaje, proto jsou použita data z roku 2004.
Tabulka 4: Evidence výměry vinohradů vinoh v jednotlivých moravských podoblastech h v letech lete 2004 - 2011 Podoblast
2004 (k 28.5. dle 321/2004 Sb.)
2005
2006
2007
2008
2009
201 2010
2011
Mikulovská
4 736,8
4 736,8
4 705,4
4 490,8
4 454,0
4 493,0
4 459,0 459,
4 432,0
Slovácká
4 613,8
4 613,8
4 533,6
4 400,9
4 335,0
4 312,0
4 310,0 310,
4 188,0
Velkopavlovická
5 142,8
5 142,8
5 068,3
4 818,2
4 772,0
4 711,0
4 742,0 742,
4 741,0
Znojemská
3 461,9
3 461,9
3 460,4
3 252,7
3 156,0
3 172,0
3 165,0 165,
3 153,0
24,5
24,5
73,3
16,8
17,0
28,0
22, 22,0
22,0
Ostatní
Z Zdroj: MZe, SVZ 2006 – 2012, vlastní návrh
Vývoj výměry vinohradů ů do roku ro 2020 je vyobrazen na následujících h grafech. grafec
Graf 5: Vývoj ploch vinohrad inohradů v Mikulovské podoblasti a predikce vývoje e do roku rok 2020
Zdroj MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl Zdroj:
Kvantitativní výzkum kum
49
Graf 6: Vývoj ploch vinohradů ve Slovácké podoblasti a predikce vývoje do roku 2020
Zdroj: MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl
Graf 7: Vývoj ploch vinohradů vino ve Velkopavlovické podoblasti a predikce kce vývoje výv do roku 2020
Zdroj: MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl
50
Kvantitati antitativní výzkum Graf 8: Vývoj ploch vinohrad inohradů ve Znojemské podoblasti a predikce vývoje e do roku rok 2020
Zdroj MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl Zdroj:
Mikulovská podoblast oblast je druhá největší podoblastí Moravy. vy. Největší Nej pokles vinohradů zaznamenall opět rok 2007 vlivem nepřízně počasí v roce předchozím. Předpověď do roku 2020 020 je, logicky stejně jako předpověď pro Moravu Mora celkově, klesající. Na Slovácku nedošlo došlo k tak markantnímu úbytku ploch v roce 2007, 20 ale jejich vývoj je přesto průběžněě klesající. klesaj Největší plochy vinohradů vinohr se nacházejí ve Velkopavlovickéé oblasti. oblas Zde bylo nejméně ploch vinohradů v roce 2009 a od té doby se jejich počet čet opět op navyšuje. Je to jediná podoblast, kde se s v posledním roce počet ploch navýšil, navýši a i přesto je celkový trend a predikce kce do roku 2020 klesající. Naopak v nejmenší nší Znojemské Zn podoblasti došlo v roce 2009 k nárůstu ná ploch. Největší pokles si zapsal psal rok r 2008. Celkový trend a predikce do o roku 2020 je opět klesající. Přesná data předpovědí př zobrazují následující tabulky v příloze pří č. 7.
Kvantitativní výzkum
7.4
51
Vývoj ploch plodných vinohradů, sklizní a výnosu vinných hroznů
Tabulka 5 ukazuje plochu plodných vinohradů, množství sklizně a výnos za jednotlivé roky 2004 – 2011. Jednotlivé grafy jsou součástí přílohy č. 6.
Tabulka 5: Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2004 – 2011 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Plocha plodných vinic (ha) 12 967,00
14 247,00
15 519,00
17 008,00
16 302,00
16 089,00
15 991,00
16 006,00
Sklizeň (t)
69 733,00
62 597,00
57 635,00
99 030,00
98 323,00
68 737,00
45 923,00
91 253,00
5,38
4,39
3,71
5,82
6,03
4,27
2,87
5,70
Výnos (t/ha)
Zdroj: MZe, SVZ 2006 – 2012, vlastní návrh
Plocha
plodných
vinohradů
rostla
až
do
roku
2007.
Od
roku
2008 zaznamenáváme mírný pokles, který vyvrcholil roku 2010. Od roku 2011 se počet plodných vinohradů mírně narůstá. Vývoj sklizně přesně kopíruje již popsaný vliv počasí na révu vinou. Jak již bylo popsáno v kapitole Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., do roku 2006 docházelo k neustálým problémům jak s plísní révovou, tak s přezimováním vinohradů. Dlouhé zimy způsobily zamrznutí révových oček a
tím neplodnost keře.
Situace
se stabilizovala v letech 2007 a 2008. V roce 2009 následoval opět pokles sklizně z důvodu četných bouřek s krupobitím, které zničily velkou část úrody. Konečně nejnižší sklizeň za posledních deset let zaznamenal deštivý rok 2010. V následujícím roce už se situace opět stabilizovala a sklizeň se opět přiblížila úspěšným ročníkům 2007 a 2008. Průměrný výnos moštových hroznů v roce 2011 činil necelých 6 t/ha, tedy téměř o polovinu více, že v roce předchozím. Rok 2010 byl, jak již bylo zmíněno, po všech stránkách podprůměrný. Výnos činil pouhé 2,87 t/ha. Dle Ministerstva zemědělství bylo z hroznů sklizených v České republice možno vyrobit 650 tisíc hl vína, tedy jednu třetinu roční spotřeby vína v České republice. Výnosem můžeme ročník 2011 přirovnat k ročníkům 2004, 2007 či 2008. Nejvyšších výnosů dosahovaly hrozny od roku 2000 do roku 2004. Současný stav poklesl na úroveň počátku 90. let.
52
7.5
Kvantitati antitativní výzkum
Produkce vína v České Če republice
Z Graf 9 je patrné, né, že aačkoliv produkce vína v České republice lice neu neustále kolísá, je celkový trend rostoucí. oucí. V posledních letech byla zaznamenána ána nadprůměrná n produkce v letech 2007–2009. 2009. V roce 2010 bohužel z důvodu nepřízně ně počasí poča produkce velmi výrazně poklesla ve srovnání srov s předchozími lety o polovinu. Za a hospodářský hosp rok 2010/2011 se vyrobilo pouze 390 000 hl vína, z toho přesně dvě třetiny bílého. Rok 2011/2012 ale opět přinesl nesl ús úspěchy. Do budoucna se předpokládáá pozvolný pozv nárůst produkce. Nesmíme zapomínat, zapomí že situace z velké části závisí na počasí, p které nemůžeme nijak ovlivnit. it. Predikce Pred proto obsahuje velmi rozsáhlý 95% 5% interval. inter
Graf 9: Vývoj produkce produ vína v České Republice a predikce do roku u 2020
Zdroj MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl Zdroj:
Kvantitativní výzkum
53
Tabulka 6: Produkce vína v hospodářských letech 1991/1992 - 2011/2012
Rok 1991/1992 1992/1993 1993/1994 1994/1995 1995/1996 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2004 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012
Množství v hl 686 682 487 525 335 507 268 412 697 520 545 495 560 570 438 434 820 840 564 390 650
980 840 760 000 160 360 800 440 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
Zdroj: MZe, SVZ 1997 – 2012, vlastní návrh
7.5.1
Porovnání časových řad produkce vybraných odrůd vín
Bílé odrůdy
Tabulka 7 vyobrazující bílé odrůdy a jejich produkci v letech 2005–2010 je na první
pohled
obsáhlejší,
než
Tabulka
8
vyobrazující
odrůdy
modré.
To jen dokazuje již několikrát zmiňovaný fakt, že na Moravě jsou pěstovány převážně odrůdy bílé, protože zde mají ideální půdní i klimatické podmínky. Nejvíce produkovanými odrůdami jsou Müller Thurgau, který ostatní odrůdy výrazně převyšuje, dále Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené nebo oblíbené Chardonnay.
54
Kvantitativní výzkum Tabulka 7: Množství zatříděného vína v zastoupení bílých odrůd v letech 2005 - 2010 (hl)
Rok Aurelius Děvín Hibernal Chardonnay
2005
2006
2007
2008
2009
2010
764,57
689,45
589,61
728,07
712,00
818,00
21,67
45,42
35,99
127,90
257,00
176,00
∼
99,28
194,24
220,96
324,00
499,00
9 606,24
11 950,28
16 227,10
22 527,00
13 835,00
11 468,98
Irsai Oliver
671,66
418,32
621,51
1 235,61
1 504,00
449,00
Kerner
109,85
110,88
95,54
115,56
239,00
320,00
Lena
∼
∼
7,50
5,50
12,00
8,00
40,50
179,10
74,26
111,91
135,00
47,00
49 851,23
43 746,40
26 931,33
50 560,60
38 673,00
39 502,00
8 972,10
6 008,65
3 539,23
9 666,06
7 852,00
5 701,00
263,98
169,69
150,07
242,88
207,00
161,00
Neuburské
6 468,89
3 805,36
2 011,20
4 606,28
4 540,00
3 032,00
Pálava
1 109,81
1 357,09
1 226,02
2 032,02
3 444,00
3 146,00
Malverina Müller Thurgau Muškát moravský Muškát Ottonel
Rinot Rulandské bílé Rulandské šedé
∼ 10 515,29
∼ 8 874,10
∼ 8 782,88
∼ 19 014,80
9,00 14 663,00
∼ 9 829,00
5 867,24
6 143,10
16 034,21
17 342,00
20 098,00
12 472,00
15 862,07
15 142,84
14 020,24
20 909,50
19 135,00
17 584,00
Ryzlink vlašský
17 765,20
15 417,65
8 432,60
19 488,00
23 920,00
23 920,00
Sauvignon
10 199,71
8 630,12
851,12
16 497,60
21 885,00
10 458,00
622,87
1 075,67
4 744,32
1 917,75
2 665,00
1 664,00
Ryzlink rýnký
Sylvánské zelené Tramín Tramín červený Veltlínské červené rané Veltlínské zelené Veritas Vrboska
∼ 4 524,29
∼ 5 335,00
∼ 589,61
∼ 9 026,11
∼ 13 805,00
738,00 7 237,00
2 304,10
1 680,93
1 610,91
1 769,87
1 616,00
913,00
39 593,04
42 849,60
27 466,74
36 464,30
37 164,00
27 337,00
11,30
41,07
24,70
25,00
17,00
8,00
∼
∼
9,60
∼
∼
Zdroj: MZe, SVZ 2006 – 2011, vlastní návrh
Následující grafy ukazují predikci vývoje zmíněných odrůd do roku 2020.
∼
Kvantitativní výzkum kum
55
Graf 10:: Predikce Pr vývoje bílé odrůdy Müller Thurgau do roku 22020
Zdroj: MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl
Graf 11:: Predikce Pr vývoje bílé odrůdy Ryzlink vlašský do roku 2020 2
Zdroj: MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl
56
Kvantitati antitativní výzkum Graf 12: Predikce dikce v vývoje bílé odrůdy Veltlínské zelené do roku 2020
Zdroj MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl Zdroj:
Graf 13: Predikce Predikc vývoje bílé odrůdy Chardonnay do roku 2020
Zdroj MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl Zdroj:
Kvantitativní výzkum
57
Müller Thurgau zaznamenal veliký propad v roce 2007 z téměř 50 000 hl na polovinu. V roce 2008 se produkce vyšplhala zpět, ale díky nešťastnému roku 2010 opět klesla. Celková predikce do budoucna je tedy klesající, ale situace zcela závisí na stavu klimatických podmínek. Produkce Ryzlinku vlašského má dobrý budoucí potenciál. Jeho produkce s výjimkou roku 2010 neustále narůstá. Produkce Veltlínského zeleného má na rozdíl od Ryzlinku vlašského klesající charakter. Situace je opět velmi ovlivněna neúspěšným ročníkem 2010. Spotřebitelsky nejoblíbenější víno Chardonnay nemá nejvyšší produkci, ale dle budoucí předpovědi, pokud se nebude opakovat rok 2010, by měla nadále narůstat.
Modré odrůdy
V Tabulka 8 jsou vyčísleny veškeré zatříděné odrůdy od roku 2005 do roku 2010. Nejpěstovanější odrůdou je Frankovka, která v roce 2010 dosahovala množství 25 371 hl zatříděného vína. Dalšími nejpočetnějšími odrůdami jsou Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a světové víno Rulandské modré. Z tabulky je na první pohled patrný pokles vyprodukovaného vína v roce 2010 a to z již zmíněného důvodu četných srážek a minima slunečných dní. Naopak úspěšnými ročníky byl rok 2008 a 2009. Následující grafy ukazují pravděpodobný vývoj produkce vybraných odrůd do roku 2020. Produkce Frankovky byla bohužel rokem 2010 silně ovlivněna a její produkce klesla z 43 122,15 hl, které dosahovala roku 2009, na 25 371 hl. Predikce do roku 2020 zůstává optimistická a produkce Frankovky by měla dále narůstat. Modrý Portugal ale na rozdíl od Frankovky nezaznamenal tak razantní pokles. Jeho produkce, až na lehký pokles v roce 2010, narůstá. Produkce Svatovavřineckého neustále kolísá. I přes tento nevyrovnaný vývoj je predikce mírně pozitivní.
58
Kvantitati antitativní výzkum Tabulka 8: Množství zatříděné tříděného vína v zastoupení modrých odrůd v letech 2005 - 2010 (hl)
Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Agni
∼
22,3
28,57
16
74
32
122,84
130,02
172,83
347,41
230,00
269,00
7 852,21
5 846,70
5 087,92
5 068,92
5 484,00
3 134,00
Alibernet André Ariana
2010
18,00
14,60
125,50
31,00
81,00
Cabernet Moravia
3 471,64
3 613,30
4 466,34
5 157,35
6 891,00
2 648,00
Cabernet Sauvignon
2 683,32
3 225,31
3 786,35
6 947,84
4 820,00
4 116,00
855,20
1 205,58
2 074,42
3 027,00
2 569,00
28 092,05
25 426,49
43 112,15
36 393,00
25 371,00
Dornfelder Frankovka
∼
∼ 27 956,11
Fratava
∼
∼
∼
Laurot
∼
144,20
40,30
5,92
43,00
77,00
Merlot
569,12
631,21
907,51
2 409,97
2 211,00
1 886,00
Modrý Portugal
∼
∼
16,00
13 490,91
10 883,50
11 864,20
14 948,93
18 102,00
17 401,00
Neronet
122,16
450,32
197,88
743,00
600,00
461,00
Rubinet
∼
∼
7,06
5,50
9,00
23,00
8 711,50
14 063,01
14 711,00
7 848,00
Rulandské modré Sevar
5 931,52 ∼
7 559,17 ∼
∼
∼
∼
25,00
Svatovavřinecké
33 894,40
28 655,74
19 509,94
32 893,45
42 792,00
16 821,00
Zweigeltrebe
14 449,85
12 739,78
12 043,66
15 353,68
12 264,00
10 002,00
Zdroj MZe, SVZ 2006 – 2011, vlastní návrh Zdroj:
Graf 14: Predikce redikce vývoje modré odrůdy Frankovka do roku 2020
Zdroj MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl Zdroj:
Kvantitativní výzkum kum
59
Graf 15:: Predikce Pred vývoje modré odrůdy Modrý Portugal do o roku 2020
Zdroj: MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl
Graf 16:: Predikce Pred vývoje modré odrůdy Svatovavřinecké do roku 2020
Zdroj: MZE, SVZ 2006 – 2012, návrh: Gretl
60
7.6
Kvantitati antitativní výzkum
Spotřeba vína v České Čes republice
Spotřeba vína v České republice jednoznačně roste. Víno se v poslední pos době stává módní záležitostíí a lidé jej začali pít nejen pro uspokojení chuťový huťových pohárků. Odráží se zde i kultura.. Aktuá Aktuální spotřeba vína celkově je Ministerstvem rstvem zemědělství odhadována na 20 l na a osobu ročně. Co se týče konzumace stolních ních hroznů, hr ročně je počítáno v průměru 4,5 kg na n osobu (MZe ČR, SVZ 2012). Pro srovnání see spotřebou spotř vína v ostatních státech EU.. Největší Nejvě evropští konzumenti vína žijí v Lucembursku. Lucem Průměrná spotřeba vína pro ro rok 2010 činila až 70 l na osobu/rok. Na dr druhém místě se umístila Francie (58 l na n osobu/rok) a na třetím místě Itálie (56 l na osobu/rok). Naopak nejméně se víno o pije v Polsku, kde ročně vypijí pouhých 2,5 5 l na osobu o za rok (MZe ČR, SVZ 2012).
Graf 17: Vývoj konzumace ace vína vín na osobu v České Republice a predikce vývoje oje do roku r 2020
Zdroj MZE, SVZ 1997 – 2012, návrh: Gretl Zdroj:
Kvantitativní výzkum
61
Tabulka 9: Vývoj roční spotřeby stolních hroznů (kg/osoba) a vína (l/osoba) v ČR
Rok
Stolní hrozny Vína celkem
1936 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
~ ~ ~ ~ 2,0 2,0 1,8 1,7 1,0 0,8 0,9 ~ 1,3 1,3 1,8 1,9 2,0 2,1 2,2 2,6 2,7 2,9 3,1 3,3 3,5 4,1 4,2 3,9 4,8 4,0 4,5
6,8 5,8 6,9 14,2 14,4 12,6 14,4 14,1 15,3 13,5 14,8 14,8 15,0 15,3 15,4 15,4 15,8 15,9 16,0 16,1 16,1 16,2 16,2 16,3 16,5 16,8 17,2 18,5 18,5 18,7 20,0
Zdroj: MZe, SVZ 1997 – 2012, vlastní návrh
Za navyšující se spotřebou stojí nejen kultura tohoto nápoje. V posledních letech se zvýšila i kvalita tuzemského vína. Díky kvalitnějším a šetrnějším technologiím bylo vinařům umožněno vyprodukovat více kvalitnějšího vína než před dvaceti lety. Postupně se navyšuje i jeho dovoz ze zahraničí. Lidé mají nyní na výběr ze široké škály odrůd z celého světa.
62
7.7
Kvantitativní výzkum
Obchod s vínem v České republice
Množství dovezeného a vyvezeného vína za posledních deset let vyjadřuje Graf 18. Množství vyváženého vína lineárně roste jak u lahvového, tak i u sudového vína. Aktuálně je vyváženo více sudového vína, což není v zájmu České republiky. Pokles vývozu lahvového vína byl způsoben nízkými sklizněmi v posledních letech (MZe ČR, SVZ 2012). Dovoz do České republiky trvale narůstá. Víno je dováženo zejména z Itálie (38 %), Maďarska (15 %), Španělska (12 %) a Slovenska (10 %). Z Francie jsou dovážena pouhá 4 % celkového objemu vín, avšak z finančního hlediska je na Francii, hned po Itálii, vynakládán nejvyšší finanční obnos (MZe ČR, SVZ 2012).
Graf 18: Export a import vína v letech 2001 - 2011
Export a import vína v letech 2001 - 2011 1800000 1600000 1400000
množství (hl)
1200000 1000000 Export
800000
Import
600000 400000 200000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 roky Zdroj: MZe, SVZ 2002 – 2012, vlastní návrh
Kvantitativní výzkum
63
Tabulka 10: Export a import vína v letech 2001 - 2011
Export
Rok
Import
hl
tis. Kč
hl
tis. Kč
2001
17 347
78 909
933 835
1 324 699
2002
22 992
105 086
1 021 912
1 477 952
2003
19 388
96 244
1 028 471
1 618 016
2004
37 295
133 331
1 202 994
2 354 072
2005
28 229
129 955
1 148 786
2 292 481
2006
46 630
187 683
1 365 948
2 477 163
2007
85 182
234 249
1 333 564
2 615 248
2008
179 669
390 747
1 477 271
2 953 718
2009
183 505
388 416
1 365 564
2 877 143
2010
144 202
336 440
1 386 860
3 002 533
2011
251 992
557 596
1 588 951
3 401 280
Zdroj: MZe, SVZ 2002 – 2012, vlastní návrh
7.8
Bilance vína v České republice pro hospodářský rok 2010/2011
Shrnující tabulka pro bilanci vína v posledních dvou sledovaných obdobích (MZe ČR, SVZ 2012).
Tabulka 11: Bilance vína v hospodářském roce 2010/2011 a predikce pro rok 2011/2012 (tis. hl)
Vinařský rok
2010/2011 2011/2012
Počáteční zásoba Produkce Z toho bílé
893 390
802 650
258
510
červené
132
240
Dovoz 1 774 Celková nabídka 3 057 Spotřeba vína 2 005 Vývoz 250 Konečná zásoba 802
1 850 3 352 2 012 270 850
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
64
8
Kvalitativní výzkum – spotřebitelské preference
Kvalitativní výzkum – spotřebitelské preference Pro zjištění preferencí konzumentů vína jsem použila metodu řízených
rozhovorů s třiceti respondenty různého věku a pohlaví. Dotazníkové šetření na stejné téma bylo provedeno pro celou Českou republiku Evou Černegovou (Vyplňto, 2012) v období od 18. 1. 2012 do 17. 2. 2012. Veřejně dostupné výsledky dotazníkového šetření jsem použila pro srovnání s vlastními výsledky řízených rozhovorů. Výsledky se v rámci odchylky shodovaly. Odpovědi byly následující:
Víno konzumuje 75 % dotazovaných. Polovina respondentů, kteří odpověděli, že víno nepijí, nekonzumují alkohol vůbec. Druhá polovina preferuje jiné alkoholové nápoje. Ze 75 % konzumentů vína dvě třetiny preferuje vína bílá, polosuchá. Nejoblíbenější bílou odrůdou se stalo Chardonnay, Pálava a Tramín červený. Takto odpovídali zejména studenti, či mladí lidé, kteří nejsou do vína tzv. „propití“. Vinařsky zkušenějším respondentům chutnají více vína červená a vína suchá. Nejoblíbenější modrou odrůdou se stal Cabernet Sauvignon a světová odrůda Rulandské modré. Co se týče země původu, preferují moravští konzumenti vína tuzemská, nejlépe moravská a jsou na naši produkci hrdí. Pokud by sáhli po zahraničním víně, bylo by to ze Španělska, Itálie a Francie. Mezi odpověďmi se ale našla i Austrálie a Chile. Zajímavým postřehem bylo, že z tuzemských vín by konzumenti volili převážně vína bílá, ze zahraničí vína červená. Všem dotazovaným, kteří víno konzumují, záleží na tom, jaké víno pijí. Při koupi se zaměřují zejména na vinařství a zemi původu. Téměř polovina se také zajímá o ročník, jakost, cukernatost a odrůdu. Nemalou roli zde hraje také cena. Za ideální cenu vína je považováno 150–300 Kč. Víno si respondenti kupují nejčastěji ve vinotékách nebo přímo od vinařů. V obchodních řetězcích si lidé kupují raději alkohol jiného druhu. Kvalita vína zde podle většiny neodpovídá ceně. Konzumenti si víno nejen kupují, tak velmi často ho dostávají darem. Následně jen nejraději konzumují v domácím rodinném prostředí, na společenských akcích, vinotékách a v restauracích. Jediné místo, kde by si víno dalo nejméně respondentů, byla hospoda, a to z důvodu nižší kvality produktu.
Kvalitativní výzkum – spotřebitelské preference
65
Co se týče otázky četnosti konzumace vína, shodli se respondenti na konzumaci dvakrát týdně. Ideální denní dávka se potom pohybuje okolo 0,25 l. V průměru vypijí konzumenti 3 l vína měsíčně (zde se výsledky řízených rozhovorů nejvíce lišili od odpovědí z dotazníků. V dotazníkovém šetření vyšla průměrná konzumace vína na 0,75 l měsíčně. Tento rozdíl může být způsoben výběrem respondentů. Dotazník byl prováděn za celou Českou republiku, řízené rozhovory byly vedeny pouze na území Moravy, kde je konzumace, produkce a všeobecně vinařská kultura odlišná). Na otázku, jestli pijí víno kvůli jeho prokazatelným příznivým účinkům, se 100 % dotazovaných shodlo na odpovědi, že o zdravotních účincích slyšeli, ale nepijí jej jen kvůli tomu a ani kvůli tomu nepijí více a neomezují se pouze na červené víno, které je podle průzkumů zdravější. Dalším tématem rozhovoru bylo vinobraní, Svatomartinské slavnosti, dny otevřených sklepů a podobné akce k příležitosti oslav vína. Podobné akce navštívilo 80 % respondentů a 100 % z nich si odneslo domů lahev vína, popřípadě i více. Tyto události hodnotili velmi kladně jak z marketingového, tak ze společenského a kulturního hlediska. Poslední otázkou byla konzumace burčáku. Burčák pijí všichni respondenti, kteří pijí i víno. Abstinenti a dotazovaní, kteří preferují jiné alkoholické nápoje, nekonzumují ani burčák.
66
9
Závěr
Závěr Bakalářská práce na téma „Výroba a konzumace vína v oblasti Moravy“ byla
věnována statistickému výzkumu o produkci a spotřebě vína ve vinařské podoblasti Morava. Hlavním cílem bylo ověřit tezi, zda výroba a konzumace vína na Moravě má vzrůstající trend. Tato teze byla potvrzena. Ačkoliv produkce z důvodu přímé závislosti na klimatických podmínkách kolísá, její trend je v průměru vzrůstající, stejně tak jako její predikce do roku 2020. Konzumace vína v České republice má trend prudce stoupající. Víno se stalo nápojem s kulturním podtextem a v posledních letech čelí veliké oblibě. Výzkum preferencí spotřebitelů nám ukázal zajímavé výsledky. Před deseti lety se pěstovala téměř stejná škála odrůd jako dnes, ale lidé přesto konzumovali jen omezené množství odrůd. V poslední době se lidé začali o víno více zajímat a začali experimentovat, což negativně ovlivnilo konzumaci dříve nejpreferovanějších odrůd, ale na druhou stranu spotřebované množství méně známých odrůd se těší neustálému nárůstu. Vývoj ploch moravských vinohradů má bohužel trend klesající. Toto bylo způsobeno jak nepřízní počasí v letech 2006–2009, tak nařízením Ministerstva zemědělství o zákazu výsadby nových vinohradů na pozemcích, které nejsou registrovány jako vinice. Mnoho vinařů se pro náročnost podnikání rozhodlo nahradit zničený vinohrad sadem. Dále byly ověřovány teze, zda Morava produkuje kvalitní odrůdy bílých vín a zdali má rostoucí průměrná teplota vliv na zvyšující se kvalitu červených vín. Ano, Morava produkuje velmi kvalitní bílá vína, ale víno se bohužel nestane kvalitním jen díky svému umístění a přírodním podmínkám. Na Moravě jsou půdy a klimatické podmínky velmi vhodné pro pěstování bílých vín, ale za kvalitu zodpovídá z veliké části rukověť vinaře. Podobně je to i s vínem červeným. Bohužel ideální podmínky pro pěstování červených vín jsou v subtropickém pásmu. Česká republika se nachází v pásmu mírném. Rostoucí průměrná teplota tedy může dopomoci vyšší kvalitě červených vín, ale opět to bude jen zlomek výsledné práce. Jak již bylo zmíněno u vína bílého, kvalita vína závisí na mnoha faktorech. Nejdůležitější je ale práce vinaře
Závěr
67
na vinohradu. Víno je umění, nelze jej šidit. O co větší péči vinohrad dostane, o to vřeleji se posléze odmění. Díky pokročilejším pěstitelským a výrobním technologiím a ochranným opatřením proti škůdcům se ale vinařům daří produkovat čím dál kvalitnější vína. Bakalářská práce prokázala, že víno a vinná kultura má v České republice, a zejména na Moravě, své místo. Byla prokázána zvyšující se produkce i spotřeba. Zkvalitnila se technologie výroby vín, v poslední době jsme mohli zaregistrovat i obrovský nárůst kulturních akcí oslavujících víno, sommelierských kurzů, zakládání nových vinařských stezek apod., což má za následek prudce se navyšující spotřebu vína. Víno se stalo hned po pivu nejoblíbenějším alkoholickým nápojem, který je dnes možno konzumovat při každé příležitosti. Vinařské odvětví má v České republice budoucnost a tuzemská vína mají šanci se čím dál častěji objevovat na vedoucích pozicích světových vín.
68
Pojmy
10 Pojmy •
Interspecifická odrůda = odrůda vzniklá mezidruhovým křížením révy vinné, nebo křížením více odrůd révy vinné; cílem je dosáhnout vyšší odolnosti odrůdy proti houbovým chorobám či mrazu (Znalec vín, 2013)
•
Vinařská obec = obec, nebo městská část statutárního města, na jejímž území se nachází jedna čí více viničních tratí; je napsána na seznamu vinařských obcí a její nadřazenou jednotkou je vinařská podoblast (Top Vinotéka, 2012)
•
Vinařství = „zpracování vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo vína, povolenými technologickými postupy, plnění produktu do obalu, označování produktu a jeho uvádění do oběhu (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §3, písm. i)“
•
Vinice = pozemek osázený vinnou révou, který je takto označen v katastru nemovitostí; pojem je zaveden v Čechách (vlastní zdroj)
•
Viniční trať = území spadající pod jednu či více vinařských obcí, ovšem jen pod jednu vinařskou oblast; na jedné viniční trati se může nacházet i více vinohradů; každá viniční trať je samostatně pojmenovaná (Vinopark, 2007-2010)
•
Vinohrad = pozemek osázený vinnou révou, který je takto označen v katastru nemovitostí; pojem je zaveden na Moravě (vlastní zdroj)
•
Vinohradnictví = „pěstitelem provozovaná výsadba a pěstování révy na vinici za účelem produkce vinných hroznů, případně révových roubů, sklizeň vinných hroznů nebo révových roubů, výsadba a pěstování révy podnožové, za účelem produkce podnožových řízků a produkce révových sazenic (Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství §3, písm. g)“
Literatura
69
11 Literatura 11.1
Knižní zdroje
(1)
BAKER, Helena. Slovácká vinařská podoblast: průvodce. Vyd. 1. Praha: Radix, 2008, 193 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-80-86031-78-1.
(2)
BRÁZDIL, Rudolf. Dopady možné změny klimatu na zemědělství v České republice. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 1995. ISBN 80-85813-26-2.
(3)
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2.
(4)
KRAUS, Vilém, Vítězslav HUBÁČEK a Petr ACKERMANN. Rukověť vinaře: moderní vinohradnictví. 3. vyd. Praha: Brázda, 2010, 267 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-80-209-0378-5.
(5)
KRAUS, Vilém. Réva a víno: tradice a současnost. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999a, 280 s. ISBN 80-860-3123-3.
(6)
KRAUS, Vilém. Réva a víno: tradice a současnost. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999b, 280 s., s. 33. ISBN 80-860-3123-3.
(7)
KRAUS, Vilém. Réva a víno: tradice a současnost. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999c, 280 s., s. 37 - 38. ISBN 80-860-3123-3.
(8)
KRAUS, Vilém, Miloš SUK a Vratislav VÁLEK. Vinitorium historicum: tradice a současnost. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999a, 280 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-8086031-87-3.
(9)
KRAUS, Vilém, Miloš SUK a Vratislav VÁLEK. Vinitorium historicum: tradice a současnost. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999b, 280 s., s. 5. Průvodce (Radix). ISBN 978-80-86031-87-3.
(10)
LINHART, Pavel, Miloš SUK a Vratislav VÁLEK. Vinařský atlas území České republiky: Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007, 226 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-807-0283110.
70
(11)
Literatura MIKULÁŠTÍK, Milan. Manažerská psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2007. 380 s. Manažer. ISBN 978-80-247-1349-6.
(12)
MINAŘÍK, Bohumil. Statistika: Popisná statistika. 2. část, Měření závislostí. Statistické srovnávání. Popis časových řad. I. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. 207 s. ISBN 80-7157-929-7.
(13)
PAVLOUŠEK, Pavel. Encyklopedie révy vinné. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008, 316 s. ISBN 978-80-251-2263-1.
(14)
PAVLOUŠEK, Pavel. Pěstování révy vinné: moderní vinohradnictví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 179 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-80-247-3314-2.
(15)
PAVLOUŠEK, Pavel. Vinohradnictví: odrůdy révy vinné. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1999. 122 s. ISBN 80-7157-415-5.
(16)
Rozhovor s Mgr. Antonínem Bukovským, Kobylí 29. 11. 2012
(17)
Rozhovor s Petrem Vajbarem, Kobylí 29. 11. 2012
(18)
Rozhovor s Josefem Valihrachem, Krumvíř 8. 3. 2013
(19)
Rozhovor s Rudolfem Žídkem, Popice 29. 11. 2012
(20)
STÁVEK, Jan. Velkopavlovická vinařská podoblast: průvodce. Vyd. 1. Praha: Radix, 2008, 179 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-80-86031-76-7.
(21)
STEVENSON, Tom. Světová encyklopedie vín: unikátní průvodce víny celého světa. Vyd. 3. V Praze: Knižní klub, 2001, 502 s. ISBN 80-242-0619-6.
11.2
Internetové zdroje
(22)
Adresář vinařů. Wine of Czech Republic [online]. 2009a [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.wineofczechRepublic.cz/2-3-adresar-vinaru-cz.html
(23)
ČSÚ. Šetření o vinicích 2009 [online]. 2009[cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vinarska_oblast_morava/$File/T4_Vina%C 5%99sk%C3%A1%20oblast%20Morava.pdf
(24)
Interspecifická odrůda. Znalec vín [online]. 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.znalecvin.cz/interspecificka-odruda/
Literatura
(25)
71
KRAUS, Vilém. Vinařská oblast Čechy. Wine of Czech Republic [online]. 2009b [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.wineofczechRepublic.cz/2-2-vinarskaoblast-cechy-cz.html
(26)
KRAUS, Vilém. Vinařská podoblast Velkopavlovická. Wine of Czech Republic [online].
2009c
[cit.
2013-04-01].
Dostupné
z:
http://www.wineofczechRepublic.cz/2-1-3-podoblast-velkopavlovicka-cz.html
(27)
KRAUS, Vilém. Vinařská podoblast Znojemská. Wine of Czech Republic [online]. 2009d [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.wineofczechRepublic.cz/2-1-1podoblast-znojemska-cz.html
(28)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 1997 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1997, 58 s., 13 s. příloh [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/90813/SVZ1997.pdf
(29)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 1998 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1998, 59 s., 14 s. příloh [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/90811/SVZ1998.pdf
(30)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 1999 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 1999, 60 s., 13 s. příloh [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/90809/SVZ1999.pdf
(31)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2000 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2000, 55 s., 16 s. příloh [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/90807/SVZ2000.pdf
(32)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2001 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2001, 49 s., 13 s. příloh [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/90805/SVZ2001.pdf
72
(33)
Literatura MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2002 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2002, 63 s., 19 s. příloh [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/90803/SVZ2002.pdf
(34)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2003 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2003, 68 s., 17 s. příloh [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/2824/SVZ2003_vino.pdf
(35)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2004 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2004, 75 s., 35 s. příloh [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/2828/SVZ2004_vino.pdf
(36)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2006 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2006, 78 s., 32 s. příloh [cit. 2013-03-27]. ISBN 8074-508-2. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/2832/SVZ_VINO_2006.pdf
(37)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2007 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2007, 78 s., 23 s. příloh [cit. 2013-03-27]. ISBN 978-80-7084-575-2. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/2830/REVA_VINNA_A_VINO_4_2007.pdf
(38)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2008 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2008, 93 s., 24 s. příloh [cit. 2013-03-27]. ISBN 978-80-7084-689-6. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/2826/VINO_04_2008.pdf
(39)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2009 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2009, 91 s., 27 s. příloh [cit. 2013-03-27]. ISBN 978-80-7084-793-0. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/32550/VINO_04_2009.pdf
(40)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2010 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2010, 94 s., 28 s. příloh [cit. 2013-03-27]. ISBN 978-80-7084-895-1. Dostupné z:
Literatura
73
http://eagri.cz/public/web/file/49959/VINO_duben_2010.pdf
(41)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2011 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011, 94 s., 28 s. příloh [cit. 2013-03-27]. ISBN 978-80-7084-982-8. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/128921/SVZ_2011.pdf
(42)
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno 2012 [online]. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2012, 80 s., 34 s. příloh [cit. 2013-03-27]. ISBN 34-865-5541-3. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/183298/SVZ_2012_na_web.pdf
(43)
Moravín. Moravín: svaz moravských vinařů, o.s. [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/
(44)
Preference a spotřeba vína v ČR. In: Vyplň to [online]. 2012 [cit. 2013-02-15]. Dostupné
z:
http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/preference-a-
spotreba-vina-v/
(45)
Rozdělení vín. Wine of Czech Republic [online]. 2009e [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.wineofczechRepublic.cz/4-1-rozdeleni-vin-cz.html
(46)
Svaz vinařů České republiky. Svaz vinařů: České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/
(47)
Vinařská obec. Top vinotéka [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.top-vinoteka.cz/o-vine/slovnik-vinarskych-pojmu/vinarska-obec/
(48)
Vinařská podoblast Mikulovská. Wine of Czech Republic [online]. 2009f [cit. 201304-01]. Dostupné z: http://www.wineofczechRepublic.cz/r-5-3-2-55-vinarskapodoblast-mikulovska-cz.html
(49)
Viniční trať. Vinopark [online]. 2007-2010 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.vinopark.cz/slovnik/slovo/vinicni-trat/
(50)
Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (Zákon o vinohradnictví a vinařství). Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2004-321-viceoblasti.html
74
Přílohy
12 Přílohy Příloha č. 1: První víno v Čechách.......................................................................................... 75
Příloha č. 2: Nařízení o zakládání vinohradů a viniční řád Karla IV. ............................... 76
Příloha č. 3: Struktura hospodařících subjektů a plochy vinohradů na Moravě ............. 77
Příloha č. 4: Procentuální zastoupení aktuálně pěstovaných odrůd v České republice. 78
Příloha č. 5: Zatřídění vzorků dle kategorií za rok 2011 ..................................................... 80
Příloha č. 6: Grafy ploch plodných vinohradů, sklizně a výnosu v letech 2004 - 2011... 81
Příloha č. 7: Tabulky budoucího vývoje (dle výpočtů programu Gretl) .......................... 83
Příloha č. 1: První víno v Čechách
„Podle pověsti zaslal moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva. Ludmila obětovala trochu vína bohyni Krosyně s prosbou o vydatný déšť. Její prosba se vyplnila a úroda byla zachráněna. Bořivoj a Ludmila přijali křesťanství a zasloužili se o první výsadby vinohradů v Čechách v okolí Mělníka. První vinohrad prý byla mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Na ní se učil sv. Václav pěstovat révu a v tamním lisu se zasvěcoval do tajů výroby vína. Svatováclavskou vinohradůi obnovili místní drobní pěstitelé révy. Sv. Václav byl českými vinaři uctíván jako „Supremus magister vinearum“ (nejvyšší purkmistr vinohradů) a na jeho počest se každoročně koná v Mělníku vinařská pouť (KRAUS V., 1999b, s. 33).“
Příloha č. 2: Nařízení o zakládání vinohradů a viniční řád Karla IV.
„Chtějíce z vlastní vůle a naší nekonečné laskavosti, jakož i s pomocí Boží, zlepšiti stav našeho království a všech jeho obyvatel, nařizuji: ...Zakládat vinohrad na všech horách obrácených k poledni do vzdálenosti 3 míle kolem Prahy. Každý, kdo takové hory vlastní, má začít se zakládáním do 14 dní po vydání tohoto privilegia. Kdo by sám zakládati nechtěl nebo nemohl, ať na jeho pozemku zakládá ten, komu jej perkmistr propůjčí. Kdo vinohrad založí, bude ode dne, kdy se zakládáním započal, po 12 let od všech daní a dávek svoboden. Počínaje třináctým rokem bude odevzdávat majiteli pozemku desátek a králi z každé vinohrad půl džberu (30,5 l) vína ročně. Každá vinohrad bude 16 prutů (75,68 m) dlouhá a 8 prutů (37,84 m) široká (výměra = 2 865 m2). Všechny vinohrady vysazené v roce 1358 byly osvobozeny od ungeltu a zemské berně navždy. Konšelé Starého Města pražského volí perkmistra pro Prahu a města královská. Vinohradů nesmí nikdo škodit, ať urozený nebo neurozený. Kdo bude přistižen ve dne při škodě na hroznech nebo réví, pěšky nebo na koni, či děláním cesty přes vinohrad, propadne pravou rukou, nevyplatí-li ji 20 kopami českých grošů perkmistrovi. Kdo byl polapen v noci, ten propadne hrdlem a jeho majetek připadne perkmistrovi. Byl-li zloděj při škodách na vinohradu zabit, pak ten, kdo zabil, nic víc nepropadne než dva haléře, kteréž na tělo zabitého položiti má. Sporné případy se řeší na radnici Starého Města pražského (KRAUS V. 1999c, s. 37-38).“
Příloha č. 3: Struktura hospodařících subjektů a plochy vinohradů na Moravě
Tabulka 1: Struktura hospodařících subjektů a plochy vinohradů na Moravě
Zdroj: ČSÚ, Šetření o vinicích 2009. Návrh: ČSÚ
Příloha č. 4: Procentuální zastoupení aktuálně pěstovaných odrůd v České republice
Graf 1: Podíl modrých odrůd v zatřiďovaných růžových a červených vínech v roce 2011
Zdroj: Mze, SVZ 2012, vlastní návrh
Graf 2: Podíl bílých odrůd v zatřiďovaných bílých vínech v roce 2011
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
Příloha č. 5: Zatřídění vzorků dle kategorií za rok 2011
Graf 3: Zatřídění vzorků dle kategorií za rok 2011
Zdroj: Mze, SVZ 2012, vlastní návrh
Příloha č. 6: Grafy ploch plodných vinohradů, sklizně a výnosu v letech 2004 - 2011
Graf 4: Plocha plodných vinohradů (ha)
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
Graf 5: Sklizeň (t)
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh Graf 6: Výnos (t/ha)
Zdroj: MZe, SVZ 2012, vlastní návrh
Příloha č. 7: Tabulky budoucího vývoje (dle výpočtů programu Gretl)
Tabulka 2: Predikce vývoje vinohradů v oblasti Moravy do roku 2020
Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
2012
16 184,70
272,25
(15484,9, 16884,6)
2013
15 913,80
284,19
(15183,3, 16644,3)
2014
15 666,90
285,23
(14933,7, 16400,1)
2015
15 427,20
285,32
(14693,8, 16160,7)
2016
15 189,70
285,33
(14456,2, 15923,2)
2017
14 952,80
285,33
(14219,4, 15686,3)
2018
14 716,10
285,33
(13982,7, 15449,6)
2019
14 479,50 14 242,90
285,33 285,33
(13746,0, 15213,0) (13509,4, 14976,4)
2020
Zdroj: Gretl
Tabulka 3: Predikce vývoje vinohradů ve Slovácké podoblasti do roku 2020
Pozorování
Předpověď
2012
4 124,48 4 059,50 3 994,37 3 929,24 3 864,10 3 798,96 3 733,82 3 668,68 3 603,54
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Směrodatná chyba
43,36 43,56 43,56 43,56 43,56 43,56 43,56 43,56 43,56 Zdroj: Gretl
95 % interval
(4013,01, 4235,95) (3947,53, 4171,46) (3882,40, 4106,34) (3817,27, 4041,20) (3752,13, 3976,07) (3686,99, 3910,93) (3621,85, 3845,79) (3556,71, 3780,65) (3491,57, 3715,51)
Tabulka 4: Predikce vývoje vinohradů v Mikulovské podoblasti do roku 2020
Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
2012
4 355,93
72,02
(4175,95, 4535,91)
2013
4 300,95
72,14
(4115,81, 4486,09)
2014
4 251,06
72,14
(4065,62, 4436,49)
2015
4 202,39
72,14
(4016,94, 4387,84)
2016
4 154,01
72,14
(3968,56, 4339,46)
2017
4 105,71
72,14
(3920,26, 4291,16)
2018
4 057,43
72,14
(3871,98, 4242,88)
2019
4 009,15
72,14
(3823,69, 4194,60)
2020
3 960,87
72,14
(3775,42, 4146,32)
Zdroj: Gretl
Tabulka 5: Predikce vývoje vinohradů ve Velkopavlovické podoblasti do roku 2020
Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
2012
4 654,89
87,55
(4429,83, 4879,96)
2013
4 583,87
97,15
(4334,13, 4833,62)
2014
4 520,11
99,24
(4264,99, 4775,22)
2015
4 459,83
99,72
(4203,49, 4716,17)
2016
4 401,23
99,83
(4144,61, 4657,85)
2017
4 343,44
99,86
(4086,75, 4600,12)
2018 2019
4 286,03 4 228,82
99,86 99,86
(4029,33, 4542,73) (3972,11, 4485,52)
2020
4 171,69
99,86
(3914,98, 4428,39)
Zdroj: Gretl
Tabulka 6: Predikce vývoje vinohradů ve Znojemské podoblasti do roku 2020
Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
2012
3 062,14
73,16
(2874,08, 3250,19)
2013
2 996,92
76,30
(2800,78, 3193,06)
2014
2 939,30
76,57
(2742,47, 3136,13)
2015
2 883,93
76,59
(2687,04, 3080,82)
2016
2 829,23
76,60
(2632,33, 3026,12)
2017
2 774,72
76,60
(2577,82, 2971,62)
2018 2019
2 720,28 2 665,85
76,60 76,60
(2523,38, 2917,17) (2468,95, 2862,74)
2020
2 611,42
76,60
(2414,53, 2808,32)
Zdroj: Gretl
95 % interval
Tabulka 7: Predikce vývoje produkce vína v České republice do roku 2020
Pozorování 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Předpověď
626 094,00 628 047,00 634 891,00 642 659,00 650 602,00 658 578,00 666 561,00 674 545,00
Směrodatná chyba
95 % interval
141 747,00 144 259,00 144 348,00 144 352,00 144 352,00 144 352,00 144 352,00 144 352,00
(328295, 923893) (324969, 931125) (331626, 938156) (339387, 945931) (347330, 953874) (355307, 961850) (363289, 969833) (371273, 977817)
Zdroj: Gretl
Tabulka 8: Predikce vývoje odrůdy Müller Thurgau do roku 2020
Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
2011
39 870,20
8 698,69
(12187,1, 67553,3)
2012
39 336,60 39 205,90
9 527,32 9 684,22
(9016,47, 69656,8) (8386,44, 70025,5)
38 895,30 38 665,00
9 715,23 9 721,41
(7977,06, 69813,5) (7727,12, 69602,9)
38 398,80 38 148,60
9 722,64 9 722,89
(7457,00, 69340,6) (7206,07, 69091,2)
2019
37 891,30 37 637,20
9 722,94 9 722,95
(6948,59, 68834,1) (6694,45, 68580,0)
2020
37 381,70
9 722,95
(6438,89, 68324,4)
2013 2014 2015 2016 2017 2018
Zdroj: Gretl
Tabulka 9: Predikce vývoje odrůdy Ryzlink vlašský do roku 2020
Pozorování 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
28 038,30 31 355,70 34 651,10 37 945,90 41 240,60
4 639,66 4 641,41 4 641,41 4 641,41 4 641,41
(13272,8, 42803,8) (16584,7, 46126,7) (19880,1, 49422,1) (23174,8, 52716,9) (26469,6, 56011,7)
44 535,40 47 830,10 51 124,90 54 419,70 57 714,40
4 641,41 4 641,41 4 641,41 4 641,41 4 641,41
(29764,3, 59306,4) (33059,1, 62601,2) (36353,9, 65895,9) (39648,6, 69190,7) (42943,4, 72485,5)
Zdroj: Gretl
Tabulka 10: Predikce vývoje odrůdy Veltlínské zelené do roku 2020
Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
2011
31 139,80
5 773,75
(12765,1, 49514,4)
2012
26 310,90 26 205,20
6 581,64 6 804,91
(5365,17, 47256,6) (4548,97, 47861,5)
23 515,00 22 239,10
6 870,35 6 889,82
(1650,49, 45379,5) (312,567, 44165,5)
20 189,20 18 562,90
6 895,64 6 897,38
(-1755,79, 42134,2) (-3387,70, 40513,4)
2019
16 704,80 14 973,50
6 897,91 6 898,06
(-5247,44, 38657,0) (-6979,23, 36926,2)
2020
13 172,80
6 898,11
(-8780,05, 35125,7)
2013 2014 2015 2016 2017 2018
Zdroj: Gretl
Tabulka 11: Predikce vývoje odrůdy Chardonnay do roku 2020
Pozorování 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
29 177,80 19 298,90
3 641,10 5 009,49
(17590,3, 40765,4) (3356,49, 35241,3)
33 252,60 24 686,30 37 399,60 30 005,40 41 611,10 35 263,50
5 971,95 6 715,75 7 316,24 7 813,50 8 232,15 8 588,72
(14247,1, 52258,0) (3313,80, 46058,8) (14116,0, 60683,1) (5139,33, 54871,4) (15412,7, 67809,5) (7930,30, 62596,6)
45 880,30 40 467,10
8 895,03 9 159,87
(17572,4, 74188,3) (11316,3, 69617,8)
Zdroj: Gretl
Tabulka 12: Predikce vývoje odrůdy Frankovka do roku 2020
Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
2011
37 465,10
8 837,17
(9341,25, 65588,9)
2012
35 774,80
9 113,15
(6772,65, 64776,9)
2013
37 556,20
9 130,37
(8499,28, 66613,1)
2014
38 463,20
9 131,46
(9402,86, 67523,6)
2015 2016
39 590,50 40 662,30
9 131,53 9 131,54
(10529,9, 68651,1) (11601,7, 69723,0)
2017
41 748,10
9 131,54
(12687,5, 70808,7)
2018
42 830,40
9 131,54
(13769,7, 71891,0)
2019
43 913,50
9 131,54
(14852,9, 72974,1)
2020
44 996,40
9 131,54
(15935,8, 74057,1)
Zdroj: Gretl
Tabulka 13: Predikce vývoje odrůdy Modrý Portugal do roku 2020
Pozorování 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
20 455,00 22 252,80 24 144,90
1 196,33 1 199,70 1 199,72
(16647,8, 24262,3) (18434,8, 26070,8) (20326,9, 27962,9)
26 029,90 27 915,40 29 800,90 31 686,40
1 199,72 1 199,72 1 199,72 1 199,72
(22211,9, 29847,9) (24097,4, 31733,5) (25982,9, 33618,9) (27868,4, 35504,4)
33 571,90 35 457,40 37 342,90
1 199,72 1 199,72 1 199,72
(29753,9, 37389,9) (31639,3, 39275,4) (33524,8, 41160,9)
Zdroj: Gretl
Tabulka 14: Predikce vývoje odrůdy Svatovavřinecké do roku 2020
Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
2011
40 342,30
10 962,80
(5453,70, 75231,0)
2012
27 991,00
12 660,00
(-12298,8, 68280,7)
2013
36 358,50
13 177,60
(-5578,48, 78295,6)
2014
32 759,50
13 345,80
(-9712,81, 75231,8)
2015
36 072,00
13 401,40
(-6577,39, 78721,4)
2016
35 392,60
13 420,00
(-7315,68, 78100,9)
2017
37 018,80
13 426,10
(-5709,11, 79746,7)
2018
37 313,40
13 428,20
(-5421,09, 80047,9)
2019
38 377,10
13 428,90
(-4359,60, 81113,7)
2020
38 996,50
13 429,10
(-3740,86, 81733,9)
Zdroj: Gretl
Tabulka 15: Predikce vývoje konzumace vína celkem v České republice do roku 2020 Pozorování
Předpověď
Směrodatná chyba
95 % interval
2011
20,10
0,43
(19,2095, 20,9972)
2012
20,24 20,40 20,57
0,55 0,61 0,65
(19,0927, 21,3821) (19,1163, 21,6757) (19,2152, 21,9334)
20,77 20,97
0,67 0,69
(19,3607, 22,1759) (19,5371, 22,4126)
2019
21,19 21,42 21,65
0,70 0,70 0,71
(19,7347, 22,6482) (19,9474, 22,8849) (20,1708, 23,1237)
2020
21,88
0,71
(20,4022, 23,3648)
2013 2014 2015 2016 2017 2018
Zdroj: Gretl