ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Veronika Martinovská
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
TRH LOGISTICKÝCH NEMOVITOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Veronika MARTINOVSKÁ
Vedoucí práce: Ing. Roman Maroušek Ph.D.
Prohlašuji,
ţe
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval(a)
samostatně
s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 16. 05. 2012
3
Ráda bych poděkovala Ing. Romanovi Marouškovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, cenné rady a připomínky a nesmírnou ochotu.
4
Obsah Seznam pouţitých zkratek a symbolů .................................................................... 6 Úvod ....................................................................................................................... 8 1
Marketingový výzkum a jeho vlastnosti ............................................................ 9 1.1 Zdroje informací ......................................................................................... 9 1.2 Vyuţití sekundárních údajů ...................................................................... 10 1.3 Vlastní výzkum......................................................................................... 11
2
Logistika ......................................................................................................... 12
3
Logistické centrum ......................................................................................... 14 3.1 Členění logistických center ...................................................................... 14
4
Český logistický trh ........................................................................................ 16 4.1 Vývoj logistického trhu v ČR .................................................................... 16 4.2 Největší logistická centra v ČR ................................................................ 17 4.3 Poloha vybraných logistických center podle krajů ................................... 21 4.4 Umístění vybraných LC vzhledem k dopravní infrastruktuře.................... 24 4.5 Charakteristika logisticky nejvyuţívanějších regionů ............................... 27
Závěr .................................................................................................................... 29 Seznam literatury ................................................................................................. 31 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 36 Seznam příloh ...................................................................................................... 37
5
Seznam pouţitých zkratek a symbolů cca
přibliţně
č.
číslo
ČBA
Česká bankovní asociace
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
EUR
měna Euro
HKK
Královéhradecký kraj
JHC
Jihočeský kraj
JHM
Jihomoravský kraj
KVK
Karlovarský kraj
km
kilometr
LBK
Liberecký kraj
LC
logistické centrum
m2
metr čtvereční
mil.
milion
MSK
Moravskoslezský kraj
Obr.
obrázek
OLK
Olomoucký kraj
PAK
Pardubický kraj
PHA
Hlavní město Praha
PLK
Plzeňský kraj
STC
Středočeský kraj
Tab.
tabulka
tis.
tisíc
6
tkm
tunokilometr; Jednotka představuje přepravu 1 tuny nákladu na vzdálenost 1 kilometru.
ULK
Ústecký kraj
VYS
Kraj Vysočina
ZLK
Zlínský kraj
7
Úvod Na přelomu let 2008 a 2009 svět zasáhla hospodářská krize a dotkla se všech odvětví hospodářství. Její dopady pocítil i trh logistiky. Omezení výroby a prodeje vedlo ke sníţení přepravních výkonů. Tím klesl poţadavek na plochy v logistických
centrech.
V důsledku
toho
se
nájemci
snaţili
vyvázat
z dlouhodobých smluv s developery, případně alespoň vyjednat sníţení cen nájemného. Na druhé straně se dá tato situace chápat i jako příleţitost k tomu, aby výrobci a poskytovatelé sluţeb přehodnotili všechny podnikové procesy. Podnik můţe ve snaze omezit náklady a vysoké investice dospět k rozhodnutí zabezpečit logistické činnosti odbornou firmou. Logistika v tomto případě sehrává neodmyslitelnou roli od nákupu materiálu aţ po distribuci hotového výrobku nebo sluţby k finálnímu zákazníkovi. Jedním z konkrétních řešení je vyuţití sluţeb logistických firem, které zpravidla vyuţívají logistických center. Tato bakalářská práce mapuje stav trhu hlavních logistických center
v České
republice v roce 2011, přičemţ se zaměřuje především na nejvýznamnější logistická centra na jejím území. V teoretické části této práce jsou osvětleny metody marketingového výzkumu a zdroje, které byly při její tvorbě pouţity. Dále historický vývoj a význam logistiky na ekonomickou situaci podniku. A logistická centra, coby nedílnou součást tohoto trhu a sluţby, které svým zákazníkům poskytují. Praktická část nastiňuje vývoj trhu logistiky v ČR, vyjmenovává a představuje ty nejvýznamnější projekty, které jsou potenciálním zákazníkům k dispozici. Závěrem jsou uvedeny důvody jejich rozmístění v závislosti na dopravě a ekonomické aktivitě ve vybraných oblastech.
8
1 Marketingový výzkum a jeho vlastnosti Marketingový výzkum je výraz pro systematické vyhledávání, shromaţďování, třídění a vyhodnocování marketingových informací. Firmami je zpravidla vyuţíván, stojí-li před konkrétním marketingovým problémem. Můţe pomoci určit trţní potenciál nebo moţný trţní podíl, zjistit jaké jsou poţadavky a preference spotřebitelů, měřit účinnost propagačních aktivit a efektivitu výroby. (Kotler, 2004) Marketingový výzkum je charakteristický aktuálností získaných informací, vysokou vypovídací schopností a svou náročností na čas. Marketingový výzkum je vţdy prováděn za jistým účelem. Podle toho se určuje typ výzkumu. Zdali se jedná o výzkum: monitorovací - cílem je získat údaje o vnějším a vnitřním marketingovém prostředí firmy, explorativní - má vysvětlit nepřehledné nebo nejasné skutečnosti a vést k formulaci problému, deskriptivní – popisuje určité jevy a skutečnosti, kauzální – cílem je zjistit údaje o vzájemných vztazích, prognostický – cílem je předpověď budoucího vývoje, koncepční – cílem je získat ucelené výstupy. Jde o nejvyšší stupeň výzkumu. Identifikuje skutečnosti, příčiny a predikuje vývoj. 1.1
Zdroje informací
Při získávání informací je třeba dbát na to, aby byly správné, přesné a aktuální. Z toho vyplývá nutnost pečlivě zváţit kde a jak informace získat a také posoudit jaká bude spolehlivost a aktuálnost získaných informací ve vztahu k jejich ceně a dostupnosti. Kromě výše uvedených nezbytných vlastností je moţné informace rozdělovat na základě určitých kritérií. Informace rozdělujeme např. podle: obsahu na: o fakta – informace o skutečnostech, které probíhají nebo nastaly, o znalosti = vědomosti o názory – hodnocení, mínění nebo postoje
9
o záměry – informace o vědomém jednání s konkrétním cílem, o motivy = pohnutky (často neuvědomované), charakteru jevu na: o kvantitativní údaje – měřitelné informace, o kvalitativní údaje – obtíţně měřitelné údaje (např. spokojenost, názory, apod.), zdroje na: o sekundární – sesbírané jiţ dříve pro jiné účely, o primární – zajištěné poprvé pro konkrétní účel. 1.2
Vyuţití sekundárních údajů
Při shromaţďování údajů zásadně nejprve analyzujeme dostupné sekundární informace, a pokud tyto nejsou dostačující pro řešení vytyčeného problému, přechází se posléze ke sběru primárních informací. Sekundární zdroje jsou obvykle veřejné a jednoduše dostupné. V porovnání s primárními zdroji údajů jsou k dispozici rychleji a jejich získání je i méně nákladné. Sekundární zdroje údajů se dělí na vnitřní a vnější. Vnitřními zdroji údajů jsou databáze vypracované samotnou firmou sledováním její běţné činnosti. Vnější zdroje údajů mají původ ve vnějším prostředí firmy. Tab. 1 Zdroje sekundárních údajů
Zdroje sekundárních údajů INTERNÍCH výkazy nákladů a trţeb, výkazy zisků a ztrát, veškeré rozpočty, finanční plány, přehledy výroby, prodejní výkazy, evidenční přehledy výrobků, evidenční přehledy dle trhů, evidenční přehledy dle časových období, databáze dodavatelů, databáze konkurentů, databáze prostředníků, registrace zákazníků,
10
Zdroje sekundárních údajů EXTERNÍCH podklady vládních orgánů nařízení státních a místních orgánů, veškerá legislativa, zprávy statistických úřadů, publikace hospodářských komor, odborné publikace, rozbory, analýzy, prohlášení a prognózy, noviny, časopisy, bulletiny, ostatní periodika, sdělovací prostředky, prospekty a katalogy, inzerce, informace od konkurence,
korespondence se zákazníky, reklamace, zprávy z obchodních cest, zprávy z konferencí, výstav a veletrhů, zprávy z předchozích výzkumů.
informační databáze, výzkumné zprávy, údaje marketingových agentur, informace od nezávislých hodnotitelů, obchodní a ţivnostenský rejstřík, internet.
zdroj: Kozel, 2006
Nejvýznamnější postavení při získávání informací v současnosti zaujímá internet. Jeho výhodou je rychlost vyhledávání, shromaţďování a sběru informací a nesrovnatelně niţší, v podstatě nulové, finančními náklady. Na druhou stranu je dostupné mnoţství informací obrovské, ale zpravidla nepřehledné, a tak se podstatně zvyšuje i časová náročnost jejich zpracování Kvalita, relevance a aktuálnost získaných sekundárních informací je samozřejmě úzce spjata se zdrojem, ze kterého pochází. A obzvláště v případě Internetu je ţádoucí data ověřit podle vícero nezávislých zdrojů. (Kozel, 2006) 1.3
Vlastní výzkum
Výzkum pro účely této práce si kladl za cíl dohledat dostupná fakta o stavu českého logistického trhu. Jde tedy o deskriptivní výzkum čerpající ze sekundárních zdrojů. Těmito zdroji byly v první řadě online dostupné materiály developerských firem, jeţ se zaměřují na průmyslové objekty vyuţitelné ke skladování a výrobě. Dalším sekundárním zdrojem jsou analýzy společností, které s nimi úzce spolupracují. Těmito organizacemi jsou Jones Lang LaSalle, Colliers International, DTZ and UGL Services, Cushman & Wakefield, Prologis a CTP. Tyto firmy poskytují poradenství, finanční a další sluţby v oblasti nemovitostí a správy majetku.
11
2 Logistika Logistika má svůj původ jiţ ve světě starověkých civilizací. Uţ v té době bylo nutné organizovat materiálové toky, obzvláště pak zásobování různých subjektů. Nejprve pochopitelně v armádě. Jako vědní obor se začala formovat v 19. století coby vojenská logistika. V moderní historii se význam logistiky projevil naplno během 2. světové války, kdy bylo nezbytně nutné zajistit, aby byla válečná fronta co nejlépe zásobována střelivem, zbraněmi, potravinami a lidmi. Po 2. světové válce se vojenská logistika transformovala do ekonomiky a dala vzniknout hospodářské neboli podnikové logistice. Logistika přešla do hospodářství v 50. letech 20. století ve Spojených státech amerických ve snaze minimalizovat náklady firem při přechodu výroby z vojenské na mírovou. Logistika se ale omezovala pouze na problém fyzické distribuce s hotovými výrobky a s ním spojené operace. Problém zásob byl druhořadý. Spíše se projevoval jejich nedostatek, nevhodná struktura a rozmístění. V důsledku hospodářské recese, ropných krizí a stále silnější mezinárodní konkurence v 70. letech minulého století se pozornost podniků obrátila k zásobám. Ukázalo se, ţe je v nich vázáno zbytečně velké mnoţství kapitálu. Logistika se tedy rozšířila i o operace zásobování a řízení výroby. Tak pokryla základní podnikové funkce. Logistika ale byla integrována izolovaně v jednotlivých činnostech – zásobování, výroba a distribuce, a tak bylo dosahováno jen dílčích realizačních efektů. V 80. letech s příchodem éry PC a počítačových sítí došlo k dalšímu průlomu. Nyní existoval způsob, jak v reálném čase analyzovat toky materiálu, dílů a výrobků skrze podniky. To vedlo k zjištění, ţe pouhých 5% z celkové doby, která je třeba k výrobě a dodání zákazníkovi, tvoří hodnototvorný proces. Díky tomu se stalo
prioritou
časové
hledisko.
Následovala
také
integrace
jednotlivých
podnikových funkcí vedoucí ke zvyšování efektivity. V současnosti jsou utvářeny ucelené logistické řetězce a vznikají systémy pojící zákazníky s dodavateli. Hlavním cílem podniků je posílit konkurenceschopnost větší flexibilitou prostřednictvím koordinace a synchronizace logistických procesů.
12
Vznikají nadnárodní logistické systémy, jsou uzavírány strategické aliance se zákazníky a dodavateli zboţí i logistických sluţeb. (Řezáč, 2010) Podle J. Řezáče lze věcnou pracovní definici hospodářské logistiky formulovat takto: „Logistika je řízení materiálového, energetického, informačního i finančního toku s ohledem na včasné a kvalitní splnění poţadavků finálního zákazníka a s ohledem na tvorbu přidané hodnoty v celém materiálovém toku. Při plnění potřeb finálního zákazníka napomáhá jiţ při vývoji výrobku, výběru vhodného dodavatele, odpovídajícím způsobem řízení vlastní realizace uspokojení potřeby zákazníka (při výrobě výrobku nebo nabídce sluţby), vhodným přemístěním poţadovaného výrobku (sluţby) k zákazníkovi a v neposlední řadě i zajištěním likvidace morálně i fyzicky zastaralého výrobku (likvidace sluţby) – zpětná (reverzní) logistika. Je přitom uplatňován poţadavek efektivnosti a uţitku pro všechny zúčastněné subjekty logistiky (princip win-win), spočívající v tom, ţe v současné době jiţ nestačí vyrobit či nakoupit kvalitní zboţí nebo připravit kvalitní sluţby, ale je třeba se postarat o to, aby byly k dispozici v poţadované kvalitě, ve správném mnoţství, na správném místě, ve správném okamţiku, a to vše s vynaloţením přiměřených nákladů, promítnutých do přijatelné ceny výrobku nebo sluţby pro zákazníka a srovnatelné s cenami konkurence. Toho lze dosáhnout pouze koordinací, synchronizací a celkovou optimalizací hmotných, energetických, informačních a finančních toků v logistických řetězcích a s tím souvisejících operací, činností a procesů, zřetězených na principech dělby práce při výrobě a distribuci určité finální produkce. Předpokladem je přitom unifikace technologická, technická, procesní, informační, dále typizace, normalizace a standardizace technologických a technických prostředků.“ (Řezáč, 2010, str. 12)
13
3 Logistické centrum Globalizace hospodářství, neustále větší časový tlak, zejména na zkracování doby dodávek, a důraz na zkvalitnění sluţeb zákazníkům vedl ke vzniku nových řešení logistických operací a procesů. Příkladem jsou logistická centra, která jsou výsledkem vývoje logistických podniků. Nabízí různým podnikatelským subjektům komplexní řešení v rámci celého logistického řetězce. Činnosti těchto organizací se postupně rozšiřovaly o nové sluţby a současnosti zastávají celou řadu funkcí: plánování a zajištění přepravy skladovací sluţby manipulace s produkcí kompletace sluţby nevýrobního charakteru (poradenství, finanční sluţby, práce s informačními systémy, marketing) Jejich rozsah se odvíjí nejen potenciálem samotného centra, ale také na poţadavcích ze strany odběratelů. Logistická centra jsou obchodním partnerem, který svou specializací zajišťuje především minimalizaci logistických nákladů a zvýšení úrovně zákaznického servisu za pomoci svých vlastních personálních, věcných a finančních zdrojů.(Lukoszová, 2008) Aby logistické centrum mohlo co nejlépe plnit svou funkci, musí mít geograficky vhodnou polohu, jak ke vztahu k obchodním a průmyslovým zónám, tak z hlediska infrastruktury. Jen tak můţe vhodně kombinovat všechny dostupné druhy dopravy. Tím zajistí efektivní propojení dílčích logistických uzlů. (SKLADY.CZ, 2008) 3.1
Členění logistických center
Logistická centra lze rozdělovat podle několika hledisek. Na základě dostupnosti poskytovaných sluţeb rozdělujeme LC na: všeobecně dostupná logistická centra, branţová logistická centra specializující se na zákazníky z určitých oborů (např. stavebnictví, zdravotnické potřeby, IT, atd.), firemní logistická centra, která pokrývají pouze potřeby vlastní organizace nebo jejích partnerů (Lukoszová, 2008).
14
Další členění je moţné podle dosahu (působnosti) LC na: mezinárodní logistická centra s dosahem nad 500 km a rozlohou přesahující 100 ha krajská logistická centra s dosahem nad 50 km, s rozlohou nad 20 ha městská logistická centra s dosahem (Oţanová, 2007)
15
4 Český logistický trh V této kapitole nastíním historický vývoj logistického trhu v České republice v prvním desetiletí tohoto tisíciletí. Představím největší logistická centra na jejím území a zhodnotím jejich umístění. Na závěr charakterizuji lokality, které jsou na logistickém trhu nejvyhledávanější. 4.1
Vývoj logistického trhu v ČR
Celková rozloha průmyslových nemovitostí registrovaných v ČR na konci roku 2011 dosáhla 3 819 000 metrů čtverečních. (IPOINT, 2012) Následující graf zachycuje vývoj tohoto trhu pomocí údajů o nově vybudovaných industriálních prostorách v letech 2002 aţ 2011 (zaokrouhlené na celé tisíce).
m
Nově vybudované průmyslové prostory
2
856 000
900000 800000
712 000
700000
563 000
600000
444 000
500000 358 000
400000 300000
179 000
200000 100000
41 000
222 000
104 000 76 000
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: upraveno podle IPOINT, 2012 Obr. 1 Nově vybudované industriální prostory mezi lety 2002 - 2011
Z grafu je patrná výrazná expanze výstavby od roku 2005. V porovnání s rokem předchozím jde o 371% nárůst. S největší pravděpodobností souvisí se vstupem ČR do Evropské unie a s investičními pobídkami české vlády v této době. V roce 2007 byl trh na svém vrcholu, přibylo tehdy 856 tisíc m 2. Celkem v letech 2005, 2006 a 2007 vzniklo takřka 1 800 tis. m2, coţ představuje bezmála polovinu současných prostor.
16
K výraznějšímu propadu došlo v roce 2009. Souvisí se světovou hospodářskou krizí a tedy celkovým útlumem aktivity všech vyspělých ekonomik. Tento trend pokračoval ještě v roce 2010, kdy byly zisky developerů realizovány převáţně z obnovovaných smluv. Spekulativní výstavba, tzn. bez předem dohodnutého nájemce, se omezila na minimum. (Logistika, 2010) Rok 2011 začal z pohledu vývoje ekonomiky optimisticky. Postupně se ale začala průmyslová výroba propadat a poptávka po zboţí klesla, coţ mělo za následek sníţení přepravních objemů. (Logistika, 2012a) Z 222 tisíc m2 nových prostor vybudovaných v loňském roce bylo 95% realizováno na základě předpronájmu. Na druhou stranu, bylo ve stejném období pronajato cca 757 000 m2. Neobsazenost tím klesla na 6,7 %, zatímco údaje z roku 2009 vykazovaly míru neobsazenosti aţ 20 %. (ipoint.cz, 2012). Dalším faktorem, který trh ovlivnil, byl příliv nových investorů například i z Kanady nebo Koreje. (Logistika, 2012b) Nejvíce se v roce 2011 stavělo na Brněnsku (62 %) a v Praze (10,5 %). V Plzni a Ostravě se dokončila vţdy jedna hala a tato města se umístila na pomyslném třetím a čtvrtém místě. (PROFIT.CZ, 2012) Pro predikci budoucího vývoje je třeba znát prognózu vývoje české ekonomiky. ČBA pro rok 2012 očekává pokles spotřeby domácností způsobený pomalým růstem reálných mezd, zvýšením DPH a růstem cen energií. České firmy sice investují, ale spíše do obnovy, neţ do navyšování výrobních kapacit. Tyto negativní jevy by měl kompenzovat vyšší čistý export. (ČBA, 2012) Situace je tedy výrazně závislá na poptávce zemí EU a především Německa, na nějţ se čeští výrobci tradičně orientují. ČR je konkurenceschopná, za coţ vděčí své výhodné poloze v centrální Evropě, relativně nízkým celkovým nákladům spojených s nájmem logistických prostor a to i přes vyšší cenu práce v porovnání s jinými středoevropskými zeměmi. (Logistika, 2012c) 4.2
Největší logistická centra v ČR
Vybírala jsem z realit nejvýznamnějších developerů průmyslových nemovitostí operujících na českém, potaţmo evropském trhu. Při jejich hledání jsem vycházela z katalogu online logistického zpravodaje logisticsatoz.com a webových stránek společnosti Jones Lang LaSalle. Výčet těchto firem je uveden v příloze č. 1.
17
a přehled všech jejich funkčních parků v příloze č. 2. Kritériem tohoto ţebříčku byla plocha, kterou zaujímají vystavěné prostory. Tab. 2 Největší logistická centra v ČR
Postavené prostory (m2)
Objekt
Kraj
VGP Park Horní Počernice
314 000
Hlavní město Praha
CTPark Bor
250 000
Plzeňský kraj
ProLogis Park Jirny
193 000
Středočeský kraj
CTPark Ostrava
172 000
Moravskoslezský kraj
CTPark Modřice
151 000
Jihomoravský kraj
CTPark Brno I.
150 000
Jihomoravský kraj
Business Park Rudná
150 000
Středočeský kraj
PointPark Prague D1
140 000
Středočeský kraj
ProLogis Park Praha D1 West & East
139 000
Středočeský kraj
CTPark Plzeň
115 000
Plzeňský kraj
1. VGP Park Horní Počernice VGP Park Horní Počernice se nachází v praţské čtvrti Horní Počernice v kraji hlavního města Praha. Výstavba parku začala na jaře roku 2006 a postupně se jeho celková plocha rozšířila aţ na 110 hektarů (VGP, 2012), přičemţ postavené prostory zaujímají plochu 314 000 m2. (Colliers International, 2012a) Park kromě skladových a výrobních hal nabízí také administrativní prostory. Areál leţí v těsné blízkosti rychlostní silnice R10 ve směru Mladá Boleslav – Liberec, napojené na praţský dálniční okruh i na další hlavní dálniční tahy. V areálu je 8 zastávek pravidelné autobusové linky ze stanice metra Černý Most. V blízkosti parku je moţné vyuţít ţelezniční vlečku. (Cushman & Wakefield, 2012a)
18
2. CTPark Bor CTPark Bor funguje jiţ 4 roky. Je umístěn v Boru na Tachovsku, v Plzeňském kraji. Lokalita parku je atraktivní jak blízkostí k hranici s Německem, tak přímým napojením na dálnici D5 spojující Prahu, Plzeň a státní hranice. Právě svou polohou je park lákavý pro výrobní a zejména logistické společnosti. Na ploše přesahující 180 hektarů stojí 6 hal o celkové ploše 250 000 m2, developer navíc získal povolení ke stavbě dalších dvou hal o velikosti 16 000 m2 a 36 000 m2. (Stavební fórum, 2011) 3. ProLogis Park Jirny Logistický areál ProLogis Park Jirny byl uveden do provozu v roce 2005, tehdy ještě jako majetek společnosti Parkridge, kterou následně odkoupila americká společnost ProLogis. Areál se nachází ve Středočeském kraji, u obce Jirny, vzdálené od Prahy asi 8 kilometrů, od Kolína a Mladé Boleslavi cca 45 km. (Cushman & Wakefield, 2012b) Park je prostřednictvím dálnice D11, která vede od Prahy přes Hradec Králové aţ k polské hranici, napojen na vnitrostátní i mezinárodní dopravní síť. V celkem 6 budovách nabízí ProLogis Park Jirny moderní distribuční prostory o celkové výměře takřka 193 000 m2. (Colliers International, 2012b) 4. CTPark Ostrava CTPark Ostrava leţí v Moravskoslezském kraji v průmyslové zóně Ostrava – Hrabová, 2 km od centra města. Výhodami tohoto areálu jsou kromě polohy i moţnosti dopravy. Park leţí nedaleko hranic s Polskem a Slovenskem. Kromě blízkosti
mezinárodního
letiště
je
tu
výborné
napojení
na
dálniční
síť
prostřednictvím rychlostních komunikací R48 a R56, která lokalitu spojuje s dálnicí D1 a potaţmo s polskou dálnicí A1. Přímo v areálu jsou umístěny zastávky MHD. (Jones Lang LaSalle, 2011a) Areál nabízí cca 172 000 m2 moderních průmyslových prostor. (Colliers International, 2011) Součástí je i Axis Office Park poskytující nájemcům kancelářské prostory. (Jones Lang LaSalle, 2011a) 5. CTPark Modřice Jihomoravský CTPark Modřice v současnosti nabízí takřka 151 000 m2 plochy umoţňující vyuţití jako skladových nebo výrobních prostor. (Colliers International, 2012c) Areál leţí přímo u rychlostní silnice R52 spojující Brno s Rakouskem.
19
Nedaleko je mezinárodní letiště Brno Tuřany a dálnice D1. V současnosti jde o největší průmyslovou lokalitu v Jihomoravském kraji. (Jones Lang LaSalle, 2011b) 6. CTPark Brno I. Dalším logistickým areálem v Jihomorovaském kraji je CTPark Brno I. Zájemcům o prostory vhodné ke skladování nebo výrobě nabízí kolem 150 000 m2. (Cushman & Wakefield, 2012c) Je vzdálený asi 3,5 km od mezinárodního letiště Brno Tuřany. Další výhodou lokality Brno – Slatina, kde byl park vybudován je blízkost křiţovatky dálnic D1 a D2, coţ zaručuje snadnou dostupnost tras spojujících Českou republiku s Polskem, Rakouskem, Maďarskem a Slovenskem. (Jones Lang LaSalle, 2011c) 7. Business Park Rudná Další park umístěný ve Středočeském kraji je Business Park Rudná. Jeho poloha je pro potenciální nájemníky výhodná díky blízkosti dálnice D5 i poměrně snadným napojením na dálnici D1. Dalším benefitem je mezinárodní letiště Praha-Ruzyně vzdálené od areálu pouhých 10 minut jízdy. V celkem 20 halách nabízí park na 150 000 m2 průmyslových prostor vhodných pro logistiku, lehkou výrobu nebo montáţ, distribuci i související administrativu. (Jones Lang LaSalle, 2012) 8. PointPark Prague D1 Středočeské logistické centrum PointPark Prague D1 je strategicky umístěno 16 km od hlavního města Prahy u dálnice D1. (Jones Lang LaSalle, 2011d) Zastavěná plocha 140 000 m2 je vhodná pro logistiku, skladování, lehkou výrobu i kancelářské prostory. (POINTPARK PROPERTIES, 2010) 9. ProLogis Park Praha D1 West & East Dalším parkem ve Středočeském kraji, vzdáleným asi 11 km jihovýchodně od Prahy, je ProLogis Park Praha D1 West & East, který se rozkládá po obou stranách dálnice D1, vedoucí z Prahy přes Brno a Ostravu aţ k polské hranici (dokončení dálnice v plném rozsahu je plánováno aţ na rok 2015). V areálu parku je celkem 7 budov s uţitnou plochou 139 000 m2. (Kenoby Commercial Real Estate, 2012) 10. CTPark Plzeň CTPark Plzeň v Borských Polích je snadno dostupný městskou hromadnou dopravou z centra Plzně i z dálnice D5 vedoucí od Prahy, přes Plzeň na
20
Rozvadov. Od německé hranice je vzdálen asi 80 km. (CTP Invest, 2011)Postavené prostory tvoří 115 000 m2. Vhodné jsou pro nájemce se zájmem o sklady, výrobu anebo logistiku. (Colliers International, 2012d) 4.3
Poloha vybraných logistických center podle krajů
Z vybrané desítky logistických center leţí 5 z nich v blízkém okolí Prahy, po dvou v kraji Plzeňském a okolí Brna a jedno poblíţ Ostravy. Jejich poloha je znázorněná na obrázku č. 2.
Obr. 2 Mapa 10 největších logistických parků v ČR
Pokud stejným způsobem zhodnotíme umístění průmyslových nemovitostí s rozlohou od 0,2 hektaru, tzn. regionálních a mezinárodních LC, z těch, které jsou uvedeny v příloze č. 2, zjistíme, ţe je srovnatelné. Pro potřeby této práce jsou Hlavní město Praha a Středočeský kraj sloučeny. Důvodem je to, ţe okresy Praha – Východ a Praha – Západ, které hlavní město obklopují, formálně spadají uţ do Středočeského kraje.
21
Tab. 3 Rozmístění vybraných logistických center a celková užitná plocha
Počet LC 19 13 7 6 5 5 2 2 2 2 1 1
Kraj Hlavní město Praha/Středočeský kraj Středočeský kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Liberecký kraj Olomoucký kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj
Uţitná plocha celkem (m2) 1 624 000 1 111 000 572 000 513 000 553 000 314 000 67 000 78 000 118 000 55 000 49 000 21 000
Jedním z vysvětlení tohoto rozloţení můţe být ekonomická aktivita v jednotlivých oblastech. Posoudit ji lze například pomocí mnoţství ekonomických subjektů působících na jejich území. V následující tabulce jsou počty registrovaných podniků s 250 a více zaměstnanci. Údaje jsou platné k 31. 12. 2011 a pochází z veřejné databáze ČSÚ sestavené podle Registru ekonomických subjektů. Ve sloupci „Neuvedeno“ je počet podniků, u nichţ není počet zaměstnanců ze statistických šetření ani administrativních zdrojů zjistitelný. (ČSÚ, 2009) Tab. 4 Ekonomické subjekty v ČR
Kraj Hlavní město Praha / Středočeský kraj Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj
Registrova né subjekty celkem
Neuvedeno
250 a více zaměstnanců
778 201
458 878
815
529 377 291 162 248 824 317 598 178 718 158 543 147 419 136 725 114 072 138 970
313 562 162 031 145 316 174 050 109 994 89 600 85 686 75 553 63 067 80 422
594 224 221 183 128 112 111 103 91 90
22
Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj
105 185 134 689 118 766 83 396
55 599 72 926 72 935 52 987
87 80 64 40
zdroj: upraveno podle Veřejné databáze ČSÚ, 2012a
V případě, ţe bychom se zaměřili pouze na průmyslové podniky, zjistíme, ţe i zde koncentrace na území České republiky odpovídá témuţ schématu – nejvíce jich tedy nalezneme v Praze a Středočeském kraji, na pomyslném druhém místě je Jihomoravský kraj a na třetím kraj Moravskoslezský. Hodnoty jsou zobrazeny v obrázku 3:
Průměrný počet průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci v krajích ČR LBK; 112 KVK; 84 HKK; 130
PHA/STC; 480
VYS; 131 PAK; 140 JHM; 248 OLK; 148 PLK; 150
MSK; 232
JHC; 150 STC; 227
ZLK; 170
PHA; 222
ULK; 175
zdroj: upraveno podle Veřejné databáze ČSÚ, 2011 Obr. 3 Průmyslové podniky v ČR
Výjimku v obou případech představuje Plzeňský kraj, který se v uvedených dvou přehledech neobjevuje na horních příčkách. Jeho oblíbenost u developerů a uţivatelů LC lze ovšem vysvětlit jeho velice příhodnou pozicí vzhledem k silniční síti a blízkostí německé hranice. Více v následujících subkapitolách.
23
4.4
Umístění vybraných LC vzhledem k dopravní infrastruktuře
Dopravní infrastruktura je samozřejmě jeden z klíčových faktorů při plánování stavby nových logistických objektů a tím spíše pro zájemce o jejich pronájem a vyuţití, obzvlášť v případě mezinárodního obchodu. Tabulka 6 zpracovaná podle údajů ČSÚ ukazuje přepravní výkony podle jednotlivých druhů nákladní dopravy. Data se vztahují k roku 2010 (z důvodu dostupnosti dat ke všem níţe uvedeným druhům dopravy). Tab. 5 Přepravní výkony nákladní dopravy podle druhu dopravy
Druh nákladní dopravy Vnitrozemská Ţelezniční Silniční Letecká vodní Přepravní výkony celkem (mil. tkm) Vnitrostátní (mil. tkm) v tom přeprava: mezinárodní (mil. tkm)
13 770,4
51 832,1
679,5
22,4
5 714,1
14 775,7
16,2
0,1
8 056,2
37 056,4
663,2
22,2
zdroj: upraveno podle Veřejné databáze ČSÚ, 2012b
Z tabulky je patrné, ţe nejvíce vyuţívaným druhem dopravy k přepravě nákladu je doprava silniční, a to v případě vnitrostátní i mezinárodní dopravy. Proto budu polohu LC vztahovat právě k silniční síti na území ČR.
24
Silniční doprava Hustota dálniční sítě v ČR je 9 km/tis. km2. Pro srovnání s jinými evropskými státy uvádím následující graf:
zdroj: upraveno podle databáze EUROSTAT, 2012 Obr. 4 Hustota dálniční sítě ve vybraných státech
Podle údajů z databáze statistického úřadu Evropské unie EUROSTAT platných k roku 2009, je hustota dálniční sítě největší v zemích společenství Beneluxu, kde přesahuje 50 km/tis. km2 a nejhustší je v Nizozemí. Tam připadá na tis. km2 jeho území 78 km dálnic. Dálniční pokrytí České republiky je značně nerovnoměrné, jak ukazuje tabulka č. 7 s údaji k 1. 1. 2012: Tab. 6 Hustota dálnic a rychlostních silnic ve vybraných krajích
Kraj hlavní město Praha kraj Jihomoravský kraj Středočeský kraj Plzeňský kraj Vysočina Moravskoslezský kraj
Hustota dálnic (km/tis. km2) 21 19 18 14 13 10
25
Hustota rychlostních silnic (km/tis. km2) 68 4 14 0 0 6
kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký
4 2 2 0 0
0 1 1 8 7
V některých případech pokrytí značně přesahuje celorepublikový průměr, na druhou stranu v některých krajích doposud dálniční komunikace chybí úplně. Ani v případě rychlostních silnic není situace o moc lepší. S přihlédnutím ke zpracovaným informacím dostáváme další moţné vysvětlení koncentrace LC v Praze a okolí a v krajích Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském. Za zmínku jistě stojí plánovaná rekonstrukce komunikace D1. Jde o nejdelší český dálniční tah. Spojuje Prahu, Brno, Ostravu a polskou hranici. Není proto překvapením, ţe je tou nejvytíţenější dálnicí v ČR. (Ředitelství silnic a dálnic, 2010) Po deset let bude ale na jednotlivých úsecích moţné vyuţívat pouze polovinu vozovky, coţ přispěje k dalšímu prodlouţení front napříč zemí. (Sose, 2012) Ţelezniční doprava Alternativním druhem nákladní dopravy je doprava po ţeleznici. V porovnání se silniční dopravou je šetrnější k ţivotnímu prostředí a vhodnější pro velkokapacitní náklady. Ovšem poplatky s ţelezniční dopravou spojené od jejího vyuţití odrazují. V současnosti je na území ČR asi 2 500 vleček, coţ je jen zlomek z jejich počtu na začátku devadesátých let minulého století. (volnacesta.cz, 2011) Z logistických center, která mají napojení na ţelezniční vlečku, uveďme například Logistické centrum Ostrava – Mošnov (SKLADUJ.CZ, 2012), Logistické centrum Zelená louka
v Semtíně (Sklady k pronájmu.cz, 2012) anebo Logistické centrum
Lovosice. (ČD Cargo, 2010) Ministerstvo dopravy učinilo v roce 2010 opatření, aby podnítilo větší vyuţití ţeleznice pro nákladní přepravu. Bylo zvýšeno silniční mýto a současně byl sníţen poplatek za vyuţití ţelezniční trasy. Dalšímu rozvoji by měly významně napomáhat i dotační programy Evropské unie. (volnacesta.cz, 2011)
26
Proto bylo velkým překvapením, kdyţ se k lednu roku 2012 poplatky za vyuţití ţeleznic razantně zvýšily, ačkoli uţ v roce 2011 přesahovaly ceny v okolních zemích. Zatímco z celkových 50 000 km dálnic a silnic se mýtné platí zhruba na 1 300 z nich, v případě ţeleznice je zpoplatněno všech 9 500 km tratí. (Sose, 2012)
Dalšími
nevýhodami
pro
masivnější
začlenění
ţelezniční,
nebo´kombinované dopravy do schématu přepravní logistiky v Evropě je zejména: Nízká hladina flexibility drah plnit poţadavky zákazníků přepravy. Nízká hladina bezpečnosti přepravovaného zboţí. Nízká kapacita překladišť. Rychlost a nespolehlivost jízdních řádů. 4.5
Charakteristika logisticky nejvyuţívanějších regionů
Praha Co se týká průmyslových prostor, je hlavní město a jeho okolí tou nejstarší a nejvíce zastavěnou lokalitou. První nové sklady se začaly budovat v polovině 90. let 20. století a to podél dálnic D1 a D5. (Logistika, 2012d) Praha je vybavena hustou sítí dálnic a rychlostních silnic. Její atraktivita je větší i díky mezinárodnímu letišti Praha- Ruzyně. Praha je současně i univerzitním městem, coţ developerům i nájemcům zaručuje dostatek kvalifikované pracovní síly. Jihomoravský kraj Centrem tohoto kraje je Brno, druhé největší město České republiky. Kraj je vybaven výborným napojením na dálniční síť, protoţe jím prochází dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava - Polsko) a D2 (Brno – Břeclav - Slovensko) a rychlostní silnice R52 vedoucí k hranici s Rakouskem. Dopravní dostupnost zlepšujei mezinárodního letiště v Tuřanech. Další výhodou je blízkost slovenských, rakouských a maďarských hranic. Tradiční průmyslová výroba podmiňuje vysokou poptávku. Nabídka kvalifikovaných pracovníků je realizována velkým mnoţstvím vysokých škol. Plzeňský kraj Z hlediska logistiky má Plzeňský kraj strategickou polohu poblíţ německé hranice. Díky tomu, ţe krajem vede dálnice D5, nabízí vynikající dopravní spojení na Prahu
27
i do Německa. Kromě výše uvedeného je to přítomnost fakult několika univerzit, průmyslová tradice kraje a také poměrně vysoká neobsazenost, která tlačí ceny nájemného na niţší úroveň. Kraj je vhodný zejména pro zájemce o distribuci po celé Evropě, díky levné pracovní síle a optimálním nákladům na dopravu. Moravskoslezský kraj Ostrava, centrum tohoto kraje, je třetí největší město v ČR. Průmyslový charakter kraje a dálnice D1, která se táhne od Prahy aţ do Bohumína (hranice s Polskem), zajišťuje na českém trhu logistických nemovitostí 4. nejvýznamnější pozici. Z Ostravy je navíc dobře dostupná ta část Slovenska, kde je alokován automobilový průmysl. Samotná Ostrava je rostoucím, perspektivním regionem, těţící i z přítomnosti technické univerzity a mezinárodního letiště v Ostravě Mošnov. Středočeský kraj Tento kraj obklopuje hlavní město ČR. Jeho perspektivita je dána kvalitní dopravní infrastrukturou a vysokou ekonomickou aktivitou, která se opírá mimo jiné o automobilový průmysl. Na území kraje, v Mnichově Hradišti, je k dispozici mezinárodní veřejné letiště. Nájemné v těchto krajích: Tab. 7 Průměrné nájemné ve vybraných krajích
Oblast Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Praha Středočeský kraj Jihomoravský kraj
Nájemné (EUR za m2 a měs.) 3,25 - 4 3,5 - 4,1 3,9 - 4,75 4 - 4,5 4,25 - 4,75
zdroj: upraveno podle Logistika, 2011
28
Závěr Ve své práci jsem se zaměřila především na regionální a mezinárodní logistická centra v České republice a na stav a vývoj českého trhu s logistickými nemovitostmi. Rozmístění
logistických
center
přirozeně
souvisí
s ekonomickou
činností
v jednotlivých krajích, zejména pokud jde o průmyslové podniky, ale mnohem důleţitějším kritériem se ukázala být dopravní dostupnost. Do vzorového souboru byla záměrně vybrána logistická centra regionálního a mezinárodního významu. Není tedy překvapením, ţe ty nejvíce zastavěné oblasti patří do krajů, které mají dálniční spojení vedoucí k hranicím České republiky a dál do ostatních evropských zemí, neboť silniční doprava je tím nejvíce vyuţívaným způsobem k přepravě nákladu. Vyuţití ţeleznic má handicap v podobě vysoké ceny za její uţívání. Z dostupných údajů vyplývá, ţe těmi nejaktivnějšími kraji na českém logistickém trhu jsou kraje Praha, Jihomoravský, Plzeňský, Moravskoslezský a Středočeský. Česká republika má nesmírně výhodnou polohu pro středo-evropskou logistiku. Po vstupu ČR do Evropské unie, v roce 2005, nastal rozmach výstavby logistických nemovitostí, jak je patrno z obrázku 1 v subkapitole 4.1. O dva roky později byl na svém vrcholu. Během těchto tří let bylo celkem vybudováno 1,7 milionu metrů čtverečních průmyslových ploch, coţ představuje takřka polovinu těch v současnosti existujících, tedy 3,8 mil. m2. I v tomto odvětví se ale odrazila hospodářská krize, coţ vedlo k rekordní neobsazenosti logistických center, ve výši aţ 20 % k roku 2009 a skoro úplnému omezení spekulativní výstavby. Výhledy odvětví do roku 2011 byly zpočátku velmi optimistické. Během roku ale došlo opět k propadu výroby a poptávky po zboţí. Bylo vybudováno pouze 222 tisíc m2 nových prostor, z toho 95 % na základě předpronájmu. Pronajato bylo 757 000 m2. Neobsazenost tak klesla na 6,7 %. Zmíněné faktory mohou zapříčinit, ţe budou firmy v rámci svých činnosti hledat flexibilnější řešení a budou volit outsourcing před budováním vlastních logistických ploch. (ČIA NEWS.CZ, 2012) Vzhledem k stávající vysoké obsazenosti a omezení 29
spekulativní výstavby, to znamená bez předem dohodnutých nájemců, by se mohla opakovat situace z roku 2009, kdy sami nájemci začali ve zvýšené míře podnajímat přebytečné plochy (Logistika, 2010) Budoucí vývoj v tomto odvětví bude záviset především na poptávce zemí EU a hlavně Německa, s nímţ je naše hospodářství úzce provázáno, jak jiţ bylo uvedeno v subkapitole 4.1. Hlavním přínosem této práce je, ţe přináší ucelený obraz o trhu s logistickými nemovitostmi na českém území. Čerpá z aktuálních informací od renomovaných zdrojů z tohoto oboru. Můţe být prvotním vodítkem pro zájemce o pronájem skladových, výrobních nebo logistických prostor, popřípadě můţe slouţit jako studijní materiál. Slabší stránkou výzkumu je, ţe vychází pouze ze sekundárních zdrojů a to převáţně z internetu.
30
Seznam literatury DRAHOTSKÝ, Ivo. Logistika, procesy a jejich řízení: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, 334 s. ISBN 80-722-6521-0. Jak vypadá logistické centrum?. EUROLOG.CZ. SKLADY.CZ [online]. 2010 [cit. 2012-03-2]. Dostupné z: www.sklady.cz/novinky/jak-vypada-logisticke-centrum-517.htm KAŢDÝ ČTVRTÝ JIHOČECH JE PODNIKATEL. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích[online]. 2009 [cit. 2012-0501]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/kazdy_ctvrty_jihocech_je_podnikatel KOTLER, Philip. Marketing. Praha: Grada, 2004, 855 s. ISBN 978-80-247-0513-2. KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X. LUKOSZOVÁ, Xenie. Logistická centra - současnost i budoucnost. Logistika. Praha: Economia, a.s., s. 34 - 35. ISSN 1211-0957. OŢANOVÁ, Eva. Studie umístění veřejného logistického centra v Moravskoslezském kraji [online]. Ostrava, 2007. Dostupné z: http://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/64582/FAST-2007-7-1-175ozanova.pdf?sequence=2. Vědecká práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. ŘEZÁČ, Jaromír. Logistika. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010, 215 s. ISBN 978-80-7265-056-9. SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, 315 s. ISBN 80-251-0573-3
Seznam zdrojů 10. Plzeň-Borská Pole. COLLIERS INTERNATIONAL. Colliers International [online]. 2012d [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.colliersindustrial.cz/index.php?id=371&L=1 3. Ostrava-Hrabová. COLLIERS INTERNATIONAL. Colliers International [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.colliers-industrial.cz/propertysearch/ostrava/3-ostrava-hrabova.html
31
32. Jirny. COLLIERS INTERNATIONAL. Colliers International [online]. 2012b [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.colliers-industrial.cz/cz/prehlednemovitosti/stredocesky-kraj/32-jirny.html 6. Modřice. COLLIERS INTERNATIONAL. Colliers International [online]. 2012c [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.colliers-industrial.cz/cz/prehlednemovitosti/jihomoravsky-kraj/6-modrice.html CTP hodlá rozšířit CTPark Bor. Stavební fórum [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/20099/ctp-hodla-rozsiritctpark-bor/ CTPark Brno. CUSHMAN & WAKEFIELD. Cushman & Wakefield [online]. 2012c [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.czech-industrial.cz/nemovitosti/ctparkbrno CTPark Brno. JONES LANG LASALLE. Jones Lang LaSalle [online]. 2011c [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://warehousefinder.cz/pronajem-skladu/brno/ctparkbrno-phase-i CTPark Modřice. JONES LANG LASALLE. Jones Lang LaSallle [online]. 2011b [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://warehousefinder.cz/pronajemskladu/brno/ctpark-modrice CTPark Ostrava. JONES LANG LASALLE. Jones Lang LaSalle [online]. 2011a [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://warehousefinder.cz/pronajemskladu/ostrava/ctpark-ostrava CZ / CTPark Plzeň. CTP INVEST. CTPark Network [online]. 2011 [cit. 2012-0513]. Dostupné z: http://www.ctpark.eu/en/#/en/development.html/cz-pilsen-regionctpark-plzen ČBA. ČBA ekonomická prognóza: duben 2012. 2012, 1 s. Dostupné z: http://www.czech-ba.cz/data/articles/down_42615.pdf Dálnice a rychlostní silnice. ceskedalnice.cz [online]. 2012. Dostupné na internetu: http://www.ceskedalnice.cz/image/mapa-velka.gif Dálnice D1. ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC. Ředitelství silnic a dálnic [online]. 2010 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/4585BAC9D47B043AC12577ED003D9780/$file/R SD_D1_11_10.pdf Developeři a poskytovatelé skladových prostor. logistcsatoz.com [online]. 2012. Dostupné na internetu: http://www.logisticsatoz.com/katalog-firem/developeri-aposkytovatele-skladovych-prostor/1
32
Developeři a poskytovatelé skladových prostor. logistcsatoz.com [online]. 2012. Dostupné na internetu: http://www.logisticsatoz.com/katalog-firem/developeri-aposkytovatele-skladovych-prostor/2 Developeři průmyslových nemovitostí. JONES LANG LASALLE. JONES LANG LASALLE [online]. 2011 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://warehousefinder.cz/developer-prumyslovych-hal DTZ: Plocha skladů a výrobních hal v České republice letos překročí 4 000 000 čtverečných metrů. Ipoint.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.ipoint.cz/zpravy/30251211-dtz-plocha-skladu-a-vyrobnich-hal-v-ceskerepublice-letos-prekroci-4-000-000-ctverecnych-metru/ Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců a krajů. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2012a [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?&vo=null&childsel0=1&cislotab=ORG00 30PU_KR&kapitola_id=22&voa=mapa&str=tabdetail.jsp&voa=tabulka Expanse v Business Parku Rudná. JONES LANG LASALLE. Jones Lang LaSalle [online]. 2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://warehousefinder.cz/zpravy/expanse-v-business-parku-rudna Horní Počernice I. COLIIERS INTERNATIONAL. Colliers International [online]. 2012a [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.colliers-industrial.cz/cz/prehlednemovitosti/praha/9-horni-pocernice-i.html Investice do komerčních nemovitostí. Logistika. 2012b, XVIII, č. 2, s. 37. ISSN 1211-0957. Krize přinesla rekordní propad. LOGISTIKA. Logistika [online]. 2010 [cit. 2012-0512]. Dostupné z: http://logistika.ihned.cz/c1-44736860-krize-prinesla-rekordnipropad Logistické centrum Lovosice. ČD CARGO. ČD Cargo [online]. 2010 [cit. 2012-0512]. Dostupné z: http://www.cdcargo.cz/assets/informacniservis/aktuality/logisticke-centrum-lovosice.pdf Logistické centrum Ostrava Mošnov. Skladuj.cz [online]. 2012. Dostupné na internetu: http://www.skladuj.cz/sklady/logisticke-centrum-ostrava-mosnov Logistické centrum Zelená Louka. ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC. Sklady k pronájmu.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.skladykpronajmu.cz/cs/sklady/logisticke-centrum-zelena-louka Logistika v roce 2011 a 2012. Logistika. 2012a, XVIII, č. 1, s. 45. ISSN 1211-0957.
33
Nejstarší a největší logistická lokalita. LOGISTIKA. Logistika [online]. 2012d [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://logistika.ihned.cz/c1-54786470-nejstarsi-anejvetsi-logisticka-lokalita PointPark Prague D1. JONES LANG LASALLE. Jones Lang LaSalle [online]. 2011d [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://warehousefinder.cz/pronajemskladu/praha/pointpark-prague-d1 POINTPARK PRAGUE D1. POINTPARK PROPERTIES [online]. 2010 [cit. 201205-13]. Dostupné z: http://www.pointparkproperties.com/assets/files/warehouse_brochures/brochureC Z_PragueD1-2010-web.pdf Polák: Prologis loni sniţoval míru neobsazenosti. ČIA NEWS.CZ [online]. 2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.cianews.cz/rozhovory-cianews/polakprologis-loni-snizoval-miru-neobsazenosti/ ProLogis Park Prague D1 West & East. KENOBY COMMERCIAL REAL ESTATE. Kenoby Commercial Real Estate Industrial [online]. 2012 [cit. 2012-0513]. Dostupné z: http://czechlog.cz/prehled-nemovitosti/prologis-park-prague-d1west-east-stredocesky-kraj-pruhonice-pronajem.html#detail Průmysl - vybrané ukazatele. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=33&potvrd=Zobrazit+tabulku&go _zobraz=1&cislotab=PRU0040PU_KR&cas_3_99=2010&voa=tabulka&str=tabdeta il.jsp Rekordní čísla a další aktivita. LOGISTIKA. Logistika [online]. 2011 [cit. 2012-0512]. Dostupné z: http://logistika.ihned.cz/c1-50418640-rekordni-cisla-a-dalsiaktivita Road, rail and navigable inland waterways networks at regional level. EUROSTAT. Eurostat - Data Explorer [online]. 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do Prologis Park Jirny. CUSHMAN & WAKEFIELD. Cushman & Wakefield [online]. 2012b [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.czechindustrial.cz/nemovitosti/prologis-park-jirny SOSE, Edin. Pojďme vyuţít ţeleznici. Logistika. Praha: Economia, a.s, 2012, XVIII, č. 1, s. 3. ISSN 1211-0957. Trh industriálních nemovitostí zůstane stabilní. Logistika. 2012c, XVIII., č. 2. ISSN 1211-0957.
34
VGP Park Horní Počernice. CUSHMAN & WAKEFIELD. Cushman & Wakefield [online]. 2012a [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.czechindustrial.cz/prop/vgp-park-horni-pocernice VGP Park Horní Počernice. VGP. Vgp [online]. 2009 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.vgp.cz/ceska-republika/vgp-park-horni-pocernice/ Výkony nákladní dopravy podle druhu dopravy. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2012b [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=40&potvrd=Zobrazit+tabulku&go _zobraz=1&cislotab=DOP0040UU&cas_1_22=2010&voa=tabulka&str=tabdetail.js p Vývoj trhu logistických a průmyslových nemovitostí v České republice 2011-2012. Profit.cz [online]. 2012. Dostupné na internetu: http://profit.tyden.cz/clanek/vyvojtrhu-logistickych-a-prumyslovych-nemovitosti-v-ceske-republice-2011-2012/ Železniční vlečky se vracejí. Volnacesta.cz [online]. 2010. Dostupné na internetu: http://volnacesta.cz/doc/110330_Zeleznicni%20vlecky%20se%20vraceji_LN.pdf
35
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Nově vybudované industriální prostory mezi lety 2002 – 2011…………….11 Obr. 2 Mapa 10 největších logistických parků v ČR……………………..….………15 Obr. 3 Průmyslové podniky v ČR……………………………………………………....23 Obr. 4 Hustota dálniční sítě ve vybraných státech…………………………………..24
Seznam tabulek Tab. 1 Zdroje sekundárních údajů………………………………………………...……5 Tab. 2 Největší logistická centra v ČR………………………………………………...12 Tab. 3 Rozmístění vybraných logistických center…………….………….……….…16 Tab. 4 Ekonomické subjekty v ČR…………………………………………………….16 Tab. 5 Přepravní výkony nákladní dopravy podle druhu dopravy………………….17 Tab. 6 Hustota dálniční sítě ve vybraných státech…………………………………..18 Tab. 7 Hustota dálnic a rychlostních silnic ve vybraných krajích………….….……19
36
Seznam příloh Příloha č. 1 Vybraní developeři průmyslových nemovitostí v ČR……………….….25 Příloha č. 2 Přehled funkčních parků vybraných developerů………………………26
37
Příloha 1 Vybraní developeři průmyslových nemovitostí v ČR Společnost ALP, a.s. Amesbury Beta Transport Big Box Horní Počernice s.r.o. Cargologix s.r.o. CTPark (CTP Invest) CTY GROUP Development CZECH INTERNATIONAL Goodman Heitman Mayfield Plzeň s.r.o. O.T.E.C s.r.o. Panattoni Point Park Properties Pragoflorservis Prologis Real Walter a.s. Restamo a.s. SEGRO Servant SHL A PARTNERS a.s. SOLINNO VGP
Plocha LC celkem (km2) 56 000 74 300 5 000 42 000 5 000 1 465 550 123 000 7 000 68 000 150 000 23 000 5 000 115 000 200 000 8 000 554 000 32 000 18 000 91 000 29 500 16 000 4 000 589 300
38
Příloha 2 Přehled funkčních parků vybraných developerů Společnost VGP CT Park (CTP Invest) Prologis CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) Heitman Prologis Point Park Properties CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) Prologis CT Park (CTP Invest) SEGRO Prologis Point Park Properties Panattoni Prologis ALP, a.s. Panattoni VGP CTY GROUP Development VGP CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) CTY GROUP Development
Objekt VGP Park Horní Počernice
Celková Kraj plocha (m2) 314 000 PHA/STC
CTPark Bor
250 000 PLK
Prologis Park Jirny
193 000 PHA/STC
CTPark Ostrava
172 000 MSK
CTPark Modřice
151 000 JHM
CTPark Brno I.
150 000 JHM
Business Park Rudná ProLogis Park Praha D1 West & East
150 000 PHA/STC
POINTPARK PRAGUE D1
134 000 PHA/STC
CTPark Plzeň
115 000 PLK
CTPark Pohořelice
111 000 JHM
CTPark Brno II.
100 000 JHM
139 000 PHA/STC
ProLogis Park Úţice
97 000 PHA/STC
CTPark Hranice
92 000 OLK
SEGRO Logistic Park Prague Prologis Park Ostrava
71 000 PHA/STC 66 000 MSK
POINTPARK PRAGUE D8
66 000 PHA/STC
Panatonni D5 Logistics Park Prologis Park Plzeň Štěnovice Praha - Kněţeves Panattoni Park Prague Airport VGP Park Liberec
60 000 PLK
CTY Průmyslová
50 000 PHA/STC
VGP Park Hradec Králové
49 000 HKK
CTPark Cerhovice
46 000 PHA/STC
CTPark Humpolec
45 000 VYS
CTY Komořanská
43 000 PHA/STC
39
59 000 PLK 56 000 PHA/STC 55 000 PHA/STC 53 000 LBK
Goodman Big Box Horní Počernice s.r.o. CT Park (CTP Invest) VGP CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) Amesbury Real Walter a.s. CTY GROUP Development VGP VGP Amesbury Goodman CT Park (CTP Invest) Mayfield Plzeň s.r.o. CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) SEGRO VGP Servant Restamo a.s. VGP SHL A PARTNERS a.s. Amesbury VGP CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest) VGP VGP CT Park
Goodman Mladá BoleslavPlazy Logistics Park
43 000 PHA/STC
Praha 9 - Horní Počernice
42 000 PHA/STC
CTPark Brno South
41 000 JHM
VGP Park Nýřany
40 000 PLK
CTPark Divišov
36 000 PHA/STC
CTPark Teplice
35 000 ULK
Zličín Business Center Logistické centrum Real Walter Ostrava –Hošťálkovice
34 000 PHA/STC
CTY U Továren
30 000 PHA/STC
VGP Park Olomouc VGP Park Vesecko Business Park Plzeň Křimice Goodman Jaţlovice Logistic Center
26 000 OLK 25 000 LBK 25 000 PLK
CTPark Nový JIčín
24 000 MSK
Orange Park
23 000 PLK
CTPark Jihlava
22 000 VYS
CTPark Pardubice II.
21 000 PAK
Tulipan Park Ostrava VGP Park Lovosice Sklady Humpolec Průmyslový park RESTAMO VGP Green Park
20 000 20 000 19 000 18 000 17 000
Logistický park D8 Líbeznice
16 000 PHA/STC
Business Park Chrášťany VGP Park Mladá Boleslav
15 300 PHA/STC 15 000 PHA/STC
CTPark Okříšky
13 000 VYS
Warehouse Space Kutná Hora
11 000 PHA/STC
CTPark Louny
11 000 ULK
VGP Blue Park VGP Park Příšovice CTPark Liberec
10 000 PHA/STC 10 000 LBK 8 400 LBK
40
32 000 MSK
25 000 PHA/STC
MSK ULK VYS ULK PHA/STC
(CTP Invest) Pragoflorservis CZECH INTERNATIONA L Servant VGP O.T.E.C s.r.o. Beta Transport Cargologix s.r.o. CT Park (CTP Invest) VGP SOLINNO Servant CT Park (CTP Invest) CT Park (CTP Invest)
Sklady Praha
8 000 PHA/STC
Nupaky Logistic Park
7 000 PHA/STC
Sklady Praha - Východ VGP Park Tuchoměřice Praha Rokycany Jaţlovice
7 000 6 000 5 000 5 000 5 000
CTPark Lysá nad Labem
5 000 PHA/STC
VGP Park Liberec II Hala Chomutov Sklady Benešov
4 300 LBK 4 000 ULK 3 500 PHA/STC
CTPark České Velenice
3 150 JHC
CTPark Písek
3 000 JHC
41
PHA/STC PHA/STC PHA/STC PLK PHA/STC
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Veronika Martinovská
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
NÁZEV PRÁCE
Trh logistických nemovitostí v České republice
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Roman Maroušek, Ph.D.
KATEDRA
KLRK - Katedra logistiky a řízení kvality
ROK ODEVZDÁNÍ
2012
POČET STRAN
41
POČET OBRÁZKŮ
4
POČET TABULEK
7
POČET PŘÍLOH
2
STRUČNÝ POPIS
Cílem této bakalářské práce je popsat český trh logistických nemovitostí se zaměřením na nabídku skladových a výrobních prostor. S vyuţitím metod marketingového výzkumu analyzuje vývoj a stav trhu, přičemţ se soustředí na logicistická centra.
KLÍČOVÁ SLOVA
Logistika, logistické centrum, marketingový výzkum.
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION
AUTHOR
Veronika Martinovská
FIELD
6208R163 Business Management and Finance
THESIS TITLE
Market of logistics properties in the Czech Republic
SUPERVISOR
Ing. Roman Maroušek, Ph.D.
DEPARTMENT
KLRK - Department of Logistics and Quality Management
NUMBER OF PAGES
41
NUMBER OF PICTURES
4
NUMBER OF TABLES
7
NUMBER OF APPENDICES
2
SUMMARY
YEAR
2012
The aim of this bachelor thesis is to describe the Czech market of logistics properties focusing on offer of warehouse and production areas. Concentrating on logistics centres this thesis analyses development and conditions on this market through marketing research methods.
KEY WORDS
Logistics, Logistics Center, Marketing research.
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No