ENERGETICKÝ AUDIT. ZŠ Praha Nebušice. Nebušická 369, Praha 6

ENERGETICKÝ AUDIT ZŠ Praha – Nebušice Nebušická 369, 164 00 Praha 6

Předkládá:

REA Kladno, s. r. o. Ocelárenská 1777, 272 01 Kladno

Auditor:

Ing. Jan Kárník

srpen 2009

REA Kladno, s. r.o., ISO 9001 a EN 14001, Poskytování služeb v energetice a životním prostředí Ocelárenská 1777, Kladno, tel.: 312 246 245, fax: 312 645 039, e-mail: [email protected]

Obsah: 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.3.7 2.3.8 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 3 3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.4 4 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.3 4.3.1 4.4 4.4.1 4.4.2

Identifikační údaje ................................................................................................................ 6 Zadavatel energetického auditu a majitel objektu.................................................................. 6 Provozovatel předmětu energetického auditu ........................................................................ 6 Předkladatel energetického auditu ......................................................................................... 6 Zpracovatel energetického auditu .......................................................................................... 6 Předmět energetického auditu ................................................................................................ 6 Popis výchozího stavu ........................................................................................................... 7 Základní údaje o předmětu energetického auditu .................................................................. 7 Předmět energetického auditu ............................................................................................... 7 Charakteristika ...................................................................................................................... 7 Základní údaje o energetických vstupech a výstupech .......................................................... 9 Energetické hospodářství ..................................................................................................... 13 Dodavatelé energií .............................................................................................................. 14 Zdroje pro vytápění ............................................................................................................. 14 Příprava teplé užitkové vody (TV) ...................................................................................... 15 Vzduchotechnika ................................................................................................................. 16 Chlazení............................................................................................................................... 18 Osvětlení ............................................................................................................................. 18 Ostatní spotřebiče energie ................................................................................................... 18 Rozvody energií .................................................................................................................. 20 Bilance zdrojů energie ......................................................................................................... 21 Klíčové hodnoty pro normalizované klimatické podmínky regionu.................................... 21 Informace o stavební části ................................................................................................... 22 Vliv na životní prostředí ...................................................................................................... 24 Popis zanedbané údržby ....................................................................................................... 24 Záměry zadavatele ............................................................................................................... 24 Zhodnocení výchozího stavu .............................................................................................. 25 Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie ................................................... 25 Zhodnocení stávajícího stavu budovy .................................................................................. 26 Posouzení tepelně – technických vlastností obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007....... 26 Výpočet měrné tepelné ztráty (ČSN EN ISO 13 790)......................................................... 28 Průměrný součinitel prostupu tepla a energetický štítek obálky budovy ............................ 29 Posouzení měrné spotřeby tepla pro vytápění ..................................................................... 32 Zhodnocení technologické části ........................................................................................... 34 Vytápění .............................................................................................................................. 34 Příprava TV ......................................................................................................................... 34 Vzduchotechnická zařízení ................................................................................................. 35 Chlazení............................................................................................................................... 35 Osvětlení ............................................................................................................................. 35 Rozvody energií .................................................................................................................. 35 Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství .................................................. 36 Navržená opatření .............................................................................................................. 38 Druhy úsporných opatření.................................................................................................... 38 Předběžné posouzení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie .... 38 Tepelná čerpadla ................................................................................................................. 38 Spalování biomasy .............................................................................................................. 38 Kogenerační jednotka.......................................................................................................... 39 Solární kolektory ................................................................................................................. 39 Rekuperace .......................................................................................................................... 39 Beznákladová a nízkonákladová opatření ............................................................................ 40 Opatření A - Energetický management ............................................................................... 40 Vysokonákladová opatření................................................................................................... 44 Opatření B – Instalace TRV ................................................................................................ 44 Opatření C – Výměna výplní otvorů ................................................................................... 44

ZŠ Praha – Nebušice

1

EA REA 09042


4.4.3 Opatření D – Zateplení obvodového pláště ......................................................................... 45 4.4.4 Opatření E – Zateplení plochých střech .............................................................................. 46 4.5 Souhrn navržených opatření................................................................................................. 47 4.6 Definování variant ............................................................................................................... 48 4.6.1 Varianta č. 1 ........................................................................................................................ 49 4.6.2 Varianta č. 2 ........................................................................................................................ 50 4.7 Energetické zhodnocení navržených variant........................................................................ 51 5 Ekonomické hodnocení variant ......................................................................................... 52 5.1 Metoda ekonomického hodnocení ....................................................................................... 52 5.2 Ekonomické vyhodnocení variant........................................................................................ 54 6 Environmentální hodnocení variant ................................................................................. 56 7 Výběr optimální varianty ................................................................................................... 58 7.1 Metodika a kritéria hodnocení ............................................................................................. 58 7.2 Vyhodnocení variant ............................................................................................................ 59 8 Závazné výstupy energetického auditu ............................................................................. 61 8.1 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství ..................................................... 61 8.2 Technický potenciál úspor ................................................................................................... 62 8.3 Optimální varianta energeticky úsporného projektu a doporučení energetického auditora . 63 8.3.1 Shrnutí doporučených opatření ........................................................................................... 63 8.3.2 Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. ................................................. 63 8.4 Využití obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie ................................................ 64 9 Evidenční list energetického auditu .................................................................................. 65 10 Přílohy.................................................................................................................................. 67 10.1 Příloha č. 1: Protokol o výpočtu měrných tepelných ztrát a potřeby tepla na vytápění dle ČSN EN ISO 13 790 – stávající stav ................................................................................... 67 10.2 Příloha č. 2: Energetický štítek obálky budovy – ČSN 73 0540-2:2007 ........................... 70 10.3 Příloha č. 3: Protokol k energetickému štítku obálky budovy – ČSN 73 0540-2:2007 – stávající stav......................................................................................................................... 71 10.4 Příloha č. 4: Protokol k energetickému štítku obálky budovy – ČSN 73 0540-2:2007 – doporučená varianta ............................................................................................................. 73 10.5 Příloha č. 5: Ekonomické zhodnocení doporučené varianty (EÚP) ................................... 75 10.6 Příloha č. 6: Ekonomické zhodnocení doporučené varianty - dodavatelský úvěr (EÚP) .. 77 10.7 Příloha č. 7: Ekonomické zhodnocení doporučené varianty - polovina odpisové doby (EÚP) ................................................................................................................................... 79 10.8 Příloha č. 8: Protokol k výpočtu množství teplé vody ....................................................... 81 10.9 Příloha č. 9: Posouzení vhodnosti odběrové sazby el. energie .......................................... 82


2

EA REA 09042


Seznam tabulek: tabulka 1 Základní parametry předmětu energetického auditu ............................................................... 7 tabulka 2 Rozdělení spotřeby el. energie dle odběrných míst pro prostory ZŠ ....................................... 9 tabulka 3 Měsíční spotřeby zemního plynu ........................................................................................... 10 tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2006 ................................................. 11 tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2007 ................................................. 11 tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2008 ................................................. 12 tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA – průměr z let 2006-2008 v cenách roku 2008 ....................................................................................................................................................... 12 tabulka 8 Měrná cena vstupních energií ................................................................................................ 13 tabulka 9 Parametry zdroje vytápění ..................................................................................................... 14 tabulka 10 Parametry zdroje přípravy TV ............................................................................................. 16 tabulka 11 Parametry VZT zařízení – přístavba šaten........................................................................... 16 tabulka 12 Parametry VZT zařízení – tělocvična .................................................................................. 17 tabulka 13 Spotřeba elektrické energie (vypočteno) ............................................................................ 18 tabulka 14 Procentní podíl na spotřebě a platbách za energie (vypočteno)........................................... 19 tabulka 15 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro výchozí vstupní bilanci .............................. 21 tabulka 16 Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky ................................................................. 21 tabulka 17 Základní technické parametry budovy................................................................................. 23 tabulka 18 Hodnoty pro stanovení faktoru tvaru objektu ...................................................................... 24 tabulka 19 Přepočet skutečné spotřeby pomocí denostupňů – zahrnuje i vytápění haly ....................... 25 tabulka 20 Základní tvar energetické bilance předmětu EA.................................................................. 25 tabulka 21 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje ............................................. 26 tabulka 22 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou Θim = 20°C ......................................................................................... 26 tabulka 23 Zhodnocení stavebních konstrukcí s ohledem ČSN 73 0540-2:2007 .................................. 27 tabulka 24 Rozdělení měrné tepelné ztráty ........................................................................................... 28 tabulka 25 Požadované a doporučené hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N .............. 29 tabulka 26 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy............................................................... 30 tabulka 27 Průměrný součinitel prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2007) ............................................... 30 tabulka 28 Energetický štítek obálky budovy – stávající stav ............................................................... 31 tabulka 29 Potřeba tepla na vytápění (ČSN EN ISO 13790 .................................................................. 32 tabulka 30 Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) ................................... 33 tabulka 31 Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění (vyhl. č. 194/2007 Sb.) ................... 33 tabulka 32 Ukazatele účinnosti samotného systému vytápění............................................................... 34 tabulka 33 Posouzení přípravy TV dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. (kritérium GJ/m3)(vypočteno) ........ 34 tabulka 34 Posouzení přípravy TV dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. (kritérium GJ/(m2rok)) ................... 34 tabulka 35 Vyčíslení tepelných ztrát v rozvodech TV .......................................................................... 34 tabulka 36 Tabulka vypočtených tloušťek izolací dle vyhlášky č. 193/2007 Sb................................... 36 tabulka 37 Výpočtové vnitřní teploty dle ČSN 06 0210 ....................................................................... 41 tabulka 38 Souhrn navrhovaných opatření ............................................................................................ 47 tabulka 39 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých opatření ................................................................ 47 tabulka 40 Seznam opatření ve variantě č. 1 ......................................................................................... 49 tabulka 41 Upravená energetická bilance pro variantu č. 1................................................................... 49 tabulka 42 Seznam opatření ve variantě č. 2 ......................................................................................... 50 tabulka 43 Upravená energetická bilance pro variantu č. 2................................................................... 50 tabulka 44 Změna dílčího hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) ............ 51 tabulka 45 Změna energetické náročnosti budovy (ČSN 730540-2:2007) ........................................... 51 tabulka 46 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - doba životnosti....................................... 54 tabulka 47 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - dodavatelský úvěr .................................. 55 tabulka 48 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - polovina odpisové doby ......................... 55 tabulka 49 Použité emisní faktory ......................................................................................................... 56 tabulka 50 Současný stav produkce emisí ............................................................................................. 56 tabulka 51 Produkce emisí u výchozího stavu a varianty č. 1 ............................................................... 56 tabulka 52 Produkce emisí u výchozího stavu a varianty č. 2 ............................................................... 56


3

EA REA 09042


tabulka 53 Bodové ohodnocení posuzovaných kritérií a váhová matice kritérií (alternativy I) ............ 59 tabulka 54 Bodové ohodnocení posuzovaných kritérií a váhová matice kritérií (alternativa II) ........... 59 tabulka 55 Měrné ukazatele ................................................................................................................... 62

Seznam grafů: graf 1 Roční spotřeby el. energie............................................................................................................. 9 graf 2 Roční spotřeby zemního plynu ................................................................................................... 10 graf 3 Vývoj měrné ceny zemního plynu .............................................................................................. 13 graf 4 Vývoj měrné ceny elektrické energie.......................................................................................... 13 graf 5 Procentní podíl na spotřebě elektrické energie (vypočteno) ....................................................... 19 graf 6 Procentní podíl na spotřebě a platbách za energie (vypočteno) .................................................. 19 graf 7 Porovnání skutečných spotřeb s klimatickými podmínkami v jednotlivých letech .................... 22 graf 8 Poměr měrných tepelných ztrát objektu – pavilon 1................................................................... 29 graf 9 Znázornění hodnot Uem,N pož, Uem,N dop a Uem pro objemový faktor tvaru budovy....................... 31 graf 10 Příklad E-T křivky při diagnostikování poruchy ...................................................................... 42 graf 11 Poměr investičních nákladů v tis. Kč a úspor jednotlivých opatření v GJ ................................ 47 graf 12 Poměr investičních nákladů a úspor finančních prostředků vzniklých jejich realizací............. 48 graf 13 Emise tuhých látek, SO2, NOX a CO v jednotlivých variantách ............................................... 57 graf 14 Emise CO2 v jednotlivých variantách ....................................................................................... 57 graf 15 Charakteristické hodnoty jednotlivých opatření ....................................................................... 60

Seznam obrázků: obrázek 1 obrázek 2 obrázek 3 obrázek 4 obrázek 5 obrázek 6 obrázek 7 obrázek 8

Situační schéma objektu ......................................................................................................... 8 Prvky otopné soustavy ......................................................................................................... 15 Prvky přípravy TV ............................................................................................................... 16 Prvky VZT ........................................................................................................................... 17 Rozvody tepla (ÚT a TV), otopná tělesa .............................................................................. 20 Pohled na vybrané stavební konstrukce objektu ................................................................... 23 Princip neustálého zlepšování energetického hospodářství .................................................. 40 Správné (vlevo) a nesprávné (vpravo) řazení svítidel v učebnách (ilustrační obrázek) ....... 43


4

EA REA 09042


Seznam zkratek: PD

projektová dokumentace

CF

Cash flow

IRR

vnitřní výnosové procento

NPV

čistá současná hodnota

Ni

investiční náklady

EÚP

energeticky úsporný projekt

EA

energetický audit

kWe

kilowatt elektrický

kWt

kilowatt tepelný

GJ

gigajoule

NN

nízké napětí

VN

vysoké napětí

HDO

hromadné dálkové ovládání

KGJ

kogenerační jednotka

TČ

tepelné čerpadlo

ZZT

zpětné získávání tepla

OS

otopná soustava

TV

teplá užitková voda

ÚT

ústřední topení

VS

výměníková stanice

KPS

kompaktní předávací stanice

HVS

hlavní výměníková stanice

AN

akumulační nádrž

TRV

termoregulační ventil

IRC

“individual room control“

VZT

vzduchotechnika

CZT

centrální zásobení teplem

CP

cihla plná

CD

cihla dutá


5

EA REA 09042


1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Zadavatel energetického auditu a majitel objektu Název/jméno Adresa Kontaktní osoba Telefon IČ E-mail

Městská část Praha – Nebušice ve svěřené správě Hl. města Praha Nebušická 128, 164 00 Praha 6 Libor Přerost, starosta 220 961 439 Fax 00231215 CZ00231215 DIČ [email protected]

1.2 Provozovatel předmětu energetického auditu Jméno Adresa Kontaktní osoba Telefon IČ E-mail

Základní škola Praha – Nebušice Nebušická 369, 164 00 Praha 6 Ivana Heboussová, ředitelka 220 960 319 Fax 49624539 DIČ [email protected]

-

1.3 Předkladatel energetického auditu Jméno Adresa Zástupce Telefon IČ E-mail

REA Kladno, spol. s r.o. Ocelárenská 1777, 272 01 Kladno Ing. Tomáš Kindl, jednatel společnosti 312 246 245 Fax 25085 247 DIČ [email protected]

312 645 039 CZ 25 085247

1.4 Zpracovatel energetického auditu Jméno Odborná způsobilost Adresa E-mail Telefon Spolupráce

Ing. Jan Kárník Energetický auditor č. 262 zapsán v seznamu u MPO ČR Nad Laurovou 6, 150 00 Praha 5 [email protected] 603 24 21 25 Ing. Petr Čeněk, Ing. Václav Macek

1.5 Předmět energetického auditu Název Adresa Vlastník Vztah k zadavateli EA


Základní škola Praha – Nebušice Nebušická 369, 164 00 Praha 6 Městská část Praha – Nebušice Zadavatel EA je vlastníkem předmětu EA

6

EA REA 09042


2 POPIS VÝCHOZÍHO STAVU 2.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu 2.1.1

Předmět energetického auditu

Předmětem energetického auditu je Základní škola v Praze Nebušicích. Předmětem energetického auditu jsou vlastní konstrukce budovy, stav a provoz technických zařízení v budovách a spotřeba energie v místě. tabulka 1 Základní parametry předmětu energetického auditu

Identifikace činnosti Druh činnosti Počet zaměstnanců Počet žáků / kapacita Stravování Provoz Počet vytápěných budov

Základní škola 25 200 / 300 Vlastní kuchyň Po-Pá 7:30 - 14:00 včetně tělocvičny + některé kroužky 1 Seznam budov Objem vytápěné Vytápěná podlah. Plocha ochlaz. části budovy plocha konstrukcí

ZŠ Praha - Nebušice

[m3] 15 607

[m2] 3 541

[m2] 5 721

Faktor tvaru budovy

[m2/m3] 0,37

Ke zpracování auditu byly použity následující podklady: • • • • • • • • •

2.1.2

Částečná původní stavební dokumentace, 11/1954 Rekonstrukce školní kuchyně a jídelny, 10/ 1995 Dostavba šaten – 1. etapa, 9/2002 Půdní vestavba – 2. etapa, 2/2005 Výkresová dokumentace v elektronické podobě, 7/2009 Revize elektrického zařízení Ústní informace o provozu budovy, vytápěcích teplotách a útlumech Informace z místního šetření Vlastní fotografie objektu

Charakteristika

Objekt ZŠ Nebušice se nachází ve středu obce. Objekt byl postaven ve druhé pol. 50. let a provoz byl zahájen 9/1958. Objekt tvoří pětipodlažní hlavní budova, na kterou ze severní strany navazují jednotlivé přístavby (tělocvična, dostavba šaten – 2004, dostavba jídelny – 1998, kuchyně). Přístavby jsou jednopodlažní, kromě dvoupodlažní dostavby šaten. Vestavěné podkroví není zatím provozně plnohodnotně využíváno.


7

EA REA 09042


Hlavní budova má následující podlaží: • 3. NP – odborné učebny, byt pro učitele (vestavění podkroví 2006 až 2009) • 2. NP – učebny a kabinety • NP – učebny a kabinety • PP – šatny, byt školníka, pomocné prostory (vytápěné podlaží) • PP – CO kryty (nevytápěné) Údaje o posledních významnějších rekonstrukcích • • • • • • • • • • • • •

1991 – rekonstrukce sociálních zařízení (rozvody) 1996 – provedeni dostavby a kompletní rekonstrukce kuchyně s jídelnou (vč. technologií) 1998 – modernizace a rozšíření kuchyně s jídelnou 1999 – provedení nové kotelny na zemní plyn 1999 – rekonstrukce osvětlovací soustavy a rozvodů el. energie 1999 – provedení VZT pro tělocvičnu 2004 – provedeni dostavby šaten (zázemí ke hřišti) 2004 – výměna vstupu na terasu (plastový s izol. dvojsklem) 2006 – provedeni nové střechy (krytina pálená bobrovka) 2007 – 2009 provedeni půdní vestavby (zateplení střechy tep. izolací tl. 220 mm) 2007 – výměna dolního schodišťového okna (plastové s izol. dvojsklem) 2008 – výměna vrchního schodišťového okna (dřevěné s izol. dvojsklem) 2008 – rekonstrukce sociálních zařízení (povrchy, zařizovací předměty)

obrázek 1 Situační schéma objektu


8

EA REA 09042


2.2 Základní údaje o energetických vstupech a výstupech Objekt je zásobován těmito energiemi a médii: • • •

zemní plyn elektrická energie studená voda

Vytápění předmětu EA a příprava teplé vody je zajištěno pomocí kotelny na zemní plyn, v jiných prostorech není zemní plyn využíván. Kotelna slouží i pro vytápění nedaleké haly a tato spotřeba je také zahrnuta ve spotřebách zemního plynu (není osazeno ani podružné měření tepla). Dodavatelem elektrické energie je společnost Pražská energetika, a.s. V objektu jsou 4 fakturační elektroměry (pro CO kryty, ZŠ, byt školníka a pro kuchyň s jídelnou), el. energie je dodávána na hladině nízkého napětí. Spotřeba v bytě není hodnocena ani uvedena, spotřeba v kuchyni je Základní škole fakturována až od roku 2008. Odběrový produkt el. energie je Aktiv Klasik 24. Veškeré spotřeby uvedené v tabulkách vychází z fakturačních podkladů dodavatelů energií. tabulka 2 Rozdělení spotřeby el. energie dle odběrných míst pro prostory ZŠ

č.OM

sazba

jistič

DX920

C02d

3 x 16

6549355

C02d

3 x 80

Z001828

C03d

3 x 200

tarif VT NT VT NT VT NT

Celkem

Spotřeby el. energie 2006 2007 MWh Kč MWh Kč 2,983 2,937 13 471 14 665 38,246 36,181 161 122 168 209 N/A N/A N/A N/A N/A N/A 41,229 174 593 39,118 182 874

2008 MWh Kč 3,358 18 018 36,013 182 518 35,680 258 920 75,051 459 456

graf 1 Roční spotřeby el. energie

80,0 70,0 60,0

75,1

50,0 40,0

39,1

20,0

41,2

30,0

2006

2007

10,0 0,0 2008

Spotřeba elektrické energie [MWh]

Vzhledem k poskytnutým spotřebám el. energie, je do průměrných hodnot uvažováno pouze se spotřebou za rok 2008.


9

EA REA 09042


tabulka 3 Měsíční spotřeby zemního plynu

Měsíční spotřeby ZP (výhřevnost ZP 34,05 GJ/tis.m3) 2006

Období

m

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem

3

2007 GJ

m

14 974,5 11 475,9 11 292,0 6 758,6 3 811,7 2 432,7 653,0 1 301,6 1 391,1 6 398,3 8 357,0 10 232,0

509,88 390,76 384,49 230,13 129,79 82,83 22,24 44,32 47,37 217,86 284,56 348,40

79 078,6

2 692,63

2008

3

3

GJ

m

GJ

10 592,5 9 033,0 8 749,0 6 555,3 6 163,0 1 500,4 292,0 372,7 3 409,0 6 175,6 10 022,0 11 400,9

360,67 307,57 297,90 223,21 209,85 51,09 9,94 12,69 116,08 210,28 341,25 388,20

10 728,0 9 149,0 9 418,0 6 352,0 3 255,0 1 563,0 1 503,0 1 511,0 3 696,0 6 621,0 9 084,0 11 258,0

365,29 311,52 320,68 216,29 110,83 53,22 51,18 51,45 125,85 225,45 309,31 383,33

74 265,5

2 528,74

74 138,0

2 524,40

Spotřeby zahrnují i spotřebu zemního plynu na vytápění haly, která není předmětem EA. graf 2 Roční spotřeby zemního plynu 90,000

50,000

74,138

60,000

74,266

70,000

79,079

80,000

2007

2008

40,000 30,000 20,000 10,000 0,000 2006

Spotřeba zemního plynu [tis.m3]

Vzhledem k tomu, že se předpokládá budoucí další zvyšování cen vstupních energií, budou jako vstup do dalších výpočtů a hodnocení uvažovány energetické vstupy a výstupy přepočtené v cenách z roku 2008.


10

EA REA 09042


tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2006

Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2006 vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba en. roční náklady m.j. GJ/m.j. GJ/rok Kč/rok El. energie MWh 41,229 3,60 148,42 174 593 Nákup tepla GJ Zemní plyn tis. m3 79,079 34,05 2 692,63 805 095 Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Jiné plyny tis. m3 Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 2 841,05 979 688 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0,00 0 Celkem spotřeba paliv a energie 2 841,05 979 688 Pozn.: Cenové údaje v tabulce jsou uvedeny včetně DPH.


Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2007 vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba en. roční náklady m.j. GJ/m.j. GJ/rok Kč/rok El. energie MWh 39,118 3,60 140,82 182 874 Nákup tepla GJ Zemní plyn tis. m3 74,266 34,05 2 528,74 639 771 Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Jiné plyny tis. m3 Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 2 669,57 822 645 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0,00 0 Celkem spotřeba paliv a energie 2 669,57 822 645 Pozn.: Cenové údaje v tabulce jsou uvedeny včetně DPH.


11

EA REA 09042



Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2008 vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba en. roční náklady m.j. GJ/m.j. GJ/rok Kč/rok El. energie MWh 75,051 3,60 270,18 459 456 Nákup tepla GJ Zemní plyn tis. m3 74,138 34,05 2 524,40 917 826 Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Jiné plyny tis. m3 Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 2 794,58 1 377 282 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0,00 0 Celkem spotřeba paliv a energie 2 794,58 1 377 282 Pozn.: Cenové údaje v tabulce jsou uvedeny včetně DPH.

tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA – průměr z let 2006-2008 v cenách roku 2008

Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA - průměr z let 2006-2008 v cenách 2008 vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba en. roční náklady m.j. GJ/m.j. GJ/rok Kč/rok El. energie MWh 75,051 3,60 270,18 459 456 Nákup tepla GJ Zemní plyn tis. m3 75,827 34,05 2 581,92 938 740 Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Jiné plyny tis. m3 Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 2 852,11 1 398 196 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0,00 0 Celkem spotřeba paliv a energie 2 852,11 1 398 196 Pozn.: Cenové údaje v tabulce jsou uvedeny včetně DPH.


12

EA REA 09042


Na následující tabulce a příslušných grafech je dokumentována tendence měrné ceny vstupních energií do objektu tj. elektrické energie a tepla CZT. tabulka 8 Měrná cena vstupních energií

Měrná cena vstupních energií El. energie Kč/MWh 4 234,7 4 674,9 6 121,9

Období 2006 2007 2008

Zemní plyn Kč/tis.m3 10 181,0 8 614,7 12 380,0

graf 3 Vývoj měrné ceny zemního plynu

8 614,7

10 181,0

11 175,7

12 380,0

15 351,5

7 000,0 2006

2007

2008

Zemní plyn [Kč/tis. m3]

2006

2007

6 121,9

4 674,9

7 000,0 6 000,0 5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0

4 234,7

graf 4 Vývoj měrné ceny elektrické energie

2008

Elektrická energie [Kč/MWh]

2.3 Energetické hospodářství Vytápění předmětu EA je zajištěno pomocí kotlů na zemní plyn umístěných v kotelně v podzemním podlaží hodnoceného objektu, příprava TV je zajištěna pomocí přímotopných ohřívačů na zemní plyn umístěných také v kotelně. Nucené větrání s přívodem a odtahem vzduchu je zajištěno pro přístavbu šaten, tělocvičnu a kuchyň. Elektrická energie je používána pro spotřebiče v kuchyni, osvětlení a další provozní spotřebu. Zemní plyn slouží jen pro kotelnu. Z kotelny je vytápěna i nedaleká hala, která není předmětem EA, ale je z hlediska komplexnosti hodnocení zahrnuta ve spotřebě zemního plynu.


13

EA REA 09042


2.3.1

Dodavatelé energií

Dodavatel zemního plynu

Pražská plynárenská a.s. Národní 37, 110 00 Praha 1 – Nové Město IČ: 60193493 DIČ: CZ60193493 Tel.: 267 171 111

Dodavatel elektrické energie:

Pražská energetika, a.s. Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 IČ: 60193913 DIČ: CZ60193913 Tel.: 267 051 111 E-mail: [email protected]

2.3.2

Zdroje pro vytápění

Vytápění ZŠ je zajištěno pomocí kotelny na zemní plyn, ve které jsou osazeny 3 teplovodní kotle tvořící blokovou jednotku o celkovém výkonu 1 080 kW. Kotle slouží i pro nedalekou halu, která není předmětem EA, její spotřeba není samostatně měřena. tabulka 9 Parametry zdroje vytápění

Zdroj č. 1 Hydrotherm MV – 1080 l 360 – 1 080 kW 396 – 1 188 kW 89 % 1997 Zemní plyn

Výrobce Typ Rozsah výkonu Rozsah příkonu Uvažovaná provozní účinnost Rok výroby Palivo

Topná voda je od kotlů přivedena přes anuloid k hlavnímu a k podružným rozdělovačům se sběrači, kde se větví následovně na topné větve: • VZT přístavba šaten – neregulovaná větev, osazena pouze uzavírací armaturou • ÚT přístavba šaten a vestavba 3. NP – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem – odbočka do 3. NP je poté na rozvodu osazena podružným uzavíracím ventilem • ÚT hala – není předmětem EA, větev jde topným kanálem do budovy haly • ZŠ – neregulovaná větev, přivádí topnou vodu k dalšímu rozdělovači o ÚT ředitelna a kabinety – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem o ÚT družina a byt – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem o ÚT třídy – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem o VZT pro kotelnu – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem o ÚT zázemí tělocvičny – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem o ÚT šatny – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem o ÚT chodby – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem


14

EA REA 09042


o tělocvična – neregulovaná větev, přivádí topnou vodu k dalšímu rozdělovači ÚT tělocvična – teplovodní tělesa – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem VZT tělocvična – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem o kuchyň – neregulovaná větev, přivádí topnou vodu k dalšímu rozdělovači

ÚT kuchyň – podlahové vytápění – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem

VZT kuchyň – větev je osazena oběhovým čerpadlem a trojcestným ventilem se servopohonem

Topné větve osazené oběhovými čerpadly a trojcestnými směšovacími ventily jsou autonomně ekvitermně regulované a jsou zajištěny teplotní útlumy. obrázek 2 Prvky otopné soustavy

Bloková teplovodní jednotka na zemní plyn

Hlavní rozdělovač a rozdělovač pro ZŠ v kotelně

Podružný rozdělovač pro tělocvičnu

2.3.3

Podružný rozdělovač pro kuchyň

Příprava teplé užitkové vody (TV)

Příprava TV je zajišťována centrálně s cirkulací v kotelně, kde jsou osazeny 2 přímotopné ohřívače na zemní plyn a pro větší akumulaci je k nim zapojen ležatý akumulační zásobník teplé vody o objemu cca 2000 l.


15

EA REA 09042


tabulka 10 Parametry zdroje přípravy TV

Výrobce Typ Výkon Příkon Uvažovaná provozní účinnost Objem Rok výroby Palivo

Zdroj č. 1 Hydrotherm GSX-89/280 l 88 kW 100 kW 88 % 280 l 1996 Zemní plyn

Zdroj č. 2 Hydrotherm GSX-89/280 l 88 kW 100 kW 88 % 280 l 1996 Zemní plyn

Celkový příkon činí 200 kW, celkový objem teplé vody činí 2 560 l. Cirkulace teplé vody je v době neprovozu omezována. obrázek 3 Prvky přípravy TV

2.3.4

Vzduchotechnika

Pro kuchyň, tělocvičnu a přístavbu šaten s několika menšími podružnými prostory je osazeno nucené větrání s přívodem a odtahem vzduchu. Ostatní prostory jsou větrány přirozeně okny. Zařízení pro přístavbu šaten Zařízení napojené na neregulovanou topnou větev ÚT přivedenou z rozdělovače ÚT (VZT přístavba šaten – viz. kapitola 2.3.1) slouží pro přístavbu šaten, 1 kabinet v 1. PP a pro kuchyňku v 1. PP. Zařízení zajišťuje přívod vzduchu s možností ohřevu teplovodním ohřívačem, odvod vzduchu z přístavby šaten je osazen recirkulací pro míšení odváděného vzduchu s přiváděným. Zařízení je osazeno pod stropem v podhledu v přístavbě šaten, vzhledem k nízkému využití šaten v přístavbě není jednotka příliš využívána. V kabinetu a v kuchyňce je osazena vždy jedna podstropní jednotka o vzduchovém výkonu cca 600 m3/hod napojená na stejný přívod topné vody jako zařízení pro přístavbu šaten (z rozdělovače ÚT). Zařízení jsou cca z roku 2004, kdy byla provedena přístavba šaten. tabulka 11 Parametry VZT zařízení – přístavba šaten

Množství vzduchu Příkon motoru Topné médium Topný výkon Chlazení Zpětné získávání tepla


Odvod 1 600 m3/hod 1,0 kW -

Přívod 1 600 m3/hod 0,6 kW Voda 90 / 70 °C 21,0 kW Není Recirkulace

16

EA REA 09042


Zařízení pro tělocvičnu Zařízení zajišťuje přívod vzduchu s možností ohřevu teplovodním ohřívačem, odvod vzduchu z přístavby šaten je osazen recirkulací pro míšení odváděného vzduchu s přiváděným. Zařízení je osazeno v technické místnosti vedle tělocvičny, topná voda do teplovodního ohřívače je přivedena z rozdělovače ÚT. Zařízení bylo osazeno v roce 1999. tabulka 12 Parametry VZT zařízení – tělocvična

Výrobce Označení jednotky Množství vzduchu Příkon motoru Topné médium Topný výkon Chlazení Zpětné získávání tepla

Odvod Přívod CIC CIC H 8 odvod H 8 přívod 7 000 m3/hod 7 000 m3/hod 2,2 kW 3,0 kW Voda 90 / 70 °C 30,0 kW Není Recirkulace (nastavení provádí ručně školník)

Zařízení pro kuchyň Zařízení zajišťuje přívod vzduchu s možností ohřevu teplovodním ohřívačem, odvod vzduchu je bez zpětného získávání tepla. Jedná se o dříve osazené zařízení, u kterého byla v roce 1998 (pří modernizaci kuchyně a dostavby jídelny) provedena výměna ohřívacího dílu přívodní jednotky. Nyní je osazen ohřívací díl KDKE-8-040 o topném výkonu 65 kW, napojený na topnou vodu přivedenou z rozdělovače ÚT. Výměna vzduchu je cca 1 200 m3/hod, příkon jednotek je cca 2,2 kW (odtah) a 3,0 kW (přívod) obrázek 4 Prvky VZT

Jednotka pro přístavbu šaten

Jednotka v kabinetu v 1. PP

Jednotka pro tělocvičnu

Jednotka pro kuchyň


17

EA REA 09042


2.3.5

Chlazení

V předmětu EA je osazena 1 lokální chladící split jednotka pro PC učebnu ve 3. NP. Prostory vestavby ve 3. NP nejsou zatím plnohodnotně provozně využívány.

2.3.6

Osvětlení

V předmětu EA jsou instalována převážně zářivková svítidla ovládána ručně, pouze výjimečně jsou osazena svítidla žárovková. Celkový výkon všech osvětlovacích těles instalovaných v objektu je dle revize el. zařízení cca 21,8 kW. Osvětlovací soustava byla kompletně rekonstruována. Na základě požadavku vyhlášky MPO 425/2004 Sb. s účinností od 1.8.2004 byl proveden kontrolní orientační výpočet pro ověření požadované průměrné osvětlenosti v typickém prostoru. Výpočet byl proveden tokovou metodou. Při uvažování pravidelného čistění světelných zdrojů, jejich pravidelné výměně při skončení jejich životnosti a při použití tabulkových údajů o světelném toku jednotlivých typů zářivek udávaných výrobcem byly požadavky ČSN 36 0452 a ČSN EN 12464-1, která určuje nároky na průměrnou osvětlenost, ve srovnávací rovině splněny. Pro přesné zhodnocení stavu osvětlovací soustavy a případný návrh opatření je třeba provést autorizované měření intenzity osvětlení. Orientační výpočet v žádném případě nenahrazuje autorizované měření intenzity osvětlení. Zhodnocení stavu instalovaného umělého osvětlení a následné případné úpravy náleží autorizovanému reviznímu technikovi osvětlovacích soustav.

2.3.7

Ostatní spotřebiče energie

El. energie slouží pro kuchyňské spotřebiče, osvětlení a další drobné spotřebiče el. energie jako kancelářská technika, vybavení učeben atd. El. energie je dodávána na hladině nízkého napětí. Vhodnost odběrových sazeb na jednotlivých odběrných místech byla hodnocena s ohledem na průměrnou spotřebu a ceny dodavatele pro rok 2009, odběrná místa DX920 a 6549335 mají odběrové sazby zvoleny vhodně, u odběrného místa Z001828 je vhodnější zvolit sazbu C02d místo stávající sazby C03d (protokol je uveden v příloze). Jelikož je u tohoto odběrného místa sledovaná spotřeba pouze 1 rok, doporučuje se zvážit, zda nedojde k nárůstu spotřeby a pokud ne, změnit odběrovou sazbu na sazbu C02d. Pro ověření skutečně odebraného množství el. energie vzhledem k potřebám provozu v objektu je sestavena následná bilance s teoretickým výpočtem spotřeby el. energie. Vstupní údaje do výpočtu vychází z revize el. zařízení a z vlastní prohlídky objektu. tabulka 13 Spotřeba elektrické energie (vypočteno)

Spotřebič elektrické energie Osvětlení Tepelné spotřebiče Motory, svářečky apod. Ostatní spotřebiče (dle revize) Ostatní spotřebiče Celkem

Počet

Celk. příkon

ks 224 9 111 -

kW 21,77 16 13,76 9 70 130,5

Časové využití hod/rok 800 800 1200 800 800

Koef. souč.

Spotřeba el.

0,70 0,60 0,70 0,60 0,70

kWh/rok 12 191 7 680 11 558 4 320 39 200 74 950

Pozn.: Spotřebiče v kuchyni nejsou zahrnuty v revizi, revize těchto prostor nebyla k dispozici, instalovaný výkon byl odhadnut a je zahrnut mezi ostatní spotřebiče.


18

EA REA 09042


graf 5 Procentní podíl na spotřebě elektrické energie (vypočteno)

Spotřeba elektřiny Tepelné spotřebiče 10,2%

Osvětlení 16,3%

Motory, svářečky apod. 15,4%

Ostatní spotřebiče 52,3%

Ostatní spotřebiče (dle revize) 5,8%

Pro lepší orientaci ve spotřebovaných vstupních energiích byla sestavena následující bilance. Vstupní údaje do výpočtů vychází z revizních zpráv el. zařízení a odborného odhadu. Platby jsou vztaženy k cenám roku 2008. tabulka 14 Procentní podíl na spotřebě a platbách za energie (vypočteno)

Účel spotřeby El. energie Zemní plyn Celkem

Spotřeba energie MWh/rok GJ/rok % 75,05 270,2 9,5 717,20 2 581,9 90,5 792,3 2 852,1 100,0

Platby za energie tis. Kč % 459,5 32,9 938,7 67,1 1 398,2 100,0

graf 6 Procentní podíl na spotřebě a platbách za energie (vypočteno)

Spotřeba energií El. energie 9,5%

Zemní plyn 90,5%

Platby za energie El. energie 32,9%

Zemní plyn 67,1%


19

EA REA 09042


2.3.8

Rozvody energií

Rozvody ÚT a TV Otopná soustava je dvoutrubková s nuceným oběhem topné vody, je ve vyhovujícím stavu, nedochází k únikům topné vody ani k výraznému přetápění či nedotápění jednotlivých prostor. Otopná tělesa jsou ve vestavbě ve 3. NP ocelová desková, v ostatních prostorech jsou litinová článková a v kuchyni je podlahové vytápění. Otopná tělesa jsou osazena TRV pouze ve vestavbě ve 3. NP a v přístavbě šaten, v ostatních prostorech jsou hlavice ručního ovládání. Hlavní rozvody ÚT jsou vedeny pod stropem v podzemním podlaží a jsou izolovány, včetně rozvodů v kotelně, rozdělovačů a sběračů, návlekovou izolací. Rozvody jsou ocelové svařované, ve 3. NP jsou měděné. Rozvod TV je s cirkulací. Rozvody TV jsou ve 3. NP plastové, v ostatních prostorech kovové závitové. Koncová odběrná místa TV jsou vybavena převážně pákovými bateriemi. Rozvody jsou izolovány návlekovou izolací. obrázek 5 Rozvody tepla (ÚT a TV), otopná tělesa

Vnitřní elektroinstalace Napěťová soustava je 3 PEN TN – S 400/230 V, 50 Hz. Vnitřní rozvody elektroinstalace jsou provedeny celoplastovými kabely s měděnými jádry uloženými převážně pod omítkou, místy v lištách. Elektroinstalace byla v roce 1999 rekonstruována. Zemní plyn Rozvody zemního plynu v předmětu EA jsou přivedeny do kotelny. Rozvody jsou provedeny z trubek ocelových bezešvých opatřených žlutým nátěrem.


20

EA REA 09042


2.4 Bilance zdrojů energie Jako vlastní zdroj je hodnocena kotelna na vytápění. Hodnocení je provedeno ze skutečné spotřeby, která zahrnuje i vytápění nedaleké haly, jenž není předmětem EA. Jelikož spotřeba tepla pro halu není měřena, je prodej tepla stanoven jako rozdíl celkové spotřeby (průměrná spotřeba přepočtená pomocí denostupňů – viz. kapitola 3.1) a vypočtené spotřeby tepla na vytápění pro předmět EA. tabulka 15 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro výchozí vstupní bilanci

ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

ukazatel Instalovaný elektrický výkon celkem Instalovaný tepelný výkon celkem Dosažitelný elektrický výkon celkem Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny Prodej elektřiny Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla Prodej tepla Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla Spotřeba tepla v palivu celkem

jednotka MW MWtep MW MW MWh MWh MWh GJ GJ GJ GJ GJ

roční hodnota 1,08 2 553,1 1 155,9 2 868,6 2 868,6

2.5 Klíčové hodnoty pro normalizované klimatické podmínky regionu V následujících tabulkách jsou shrnuty klíčové vstupní hodnoty charakterizující klimatické podmínky v regionu a vnitřní podmínky. Průměrná teplota v objektu (resp. v jednotlivých zónách objektu) byla stanovena váženým průměrem vnitřních teplot v závislosti na objemu jednotlivých prostor. Hodnoty pro výpočet denostupňů byly převzaty z ČHMÚ, měřící stanice Praha. V případě chybějících dat byly údaje převzaty z dlouhodobého průměru nebo stanoveny odborným odhadem. tabulka 16 Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky

Parametry prostředí Lokalita Venkovní výpočtová teplota te Průměrná vnitřní teplota tis– průměr tis Definovaná teplota pro zahájení vytápění Průměrná venkovní teplota tes tes Počet dnů otopného období d o Počet denostupňů D = d (tis-tes)

Praha -13 °C 17,5 °C 13 °C 4,30 °C 225 dní 2 970 °D

Dlouhodobý normál ČR - °C - °C - °C 3,8 °C 242 dní 3 315 °D

Místní klimatické podmínky rok 2006 2007 2008

Průměrná venkovní teplota v topném období [°C] 4,3 6,9 7,0


Počet dnů otopného období

Počet denostupňů D° tis

198 230 239

2 606 2 443 2 503

21

EA REA 09042


3 000

3 000

2 500

2 500

2 000

2 000

1 500

1 500

1 000

1 000

500

500

0

Spotřeba tepla [GJ]]

Denostupně [D°]

graf 7 Porovnání skutečných spotřeb s klimatickými podmínkami v jednotlivých letech

0 2006 Roční spotřeba tepla ÚT

2007

2008

Skutečný počet denostupňů pro vnitřní teplotu 17,5 °C

2.6 Informace o stavební části Svislou nosnou konstrukci objektu tvoří stěnový systém. Obvodové nosné stěny jsou vyzděny z cihel plných pálených tloušťky 0,45 m (1. a 2. NP, původní přístavba kuchyně a tělocvičny) a tloušťky 0,60 m (1. PP), dále stěny 2. PP (CO kryt) tvoří prostý beton tl. 0,60 m. Nové dostavby (jídelna a šateny) jsou vyzděny z tvárnic Porotherm tl. 0,44 m. Severní a jižní štít (tympanony) jsou v rámci vestavěného podkroví zatepleny tep. izolací tl. 100 mm. Vodorovné nosné konstrukce hl. budovy tvoří železobetonové monolitické trámové stropy s dřevěným podbitím a omítkou. Konstrukční výšky jsou 3,9 m (1 a 2. NP), 3,3 m (1. PP) a 3,0 m (2. PP). Přístavby: tělocvičny 7,0 m, kuchyně 3,9 a dostavby šaten 3,25 a 3,0 m. Střecha hl. budovy je sedlová valbová s krytinou z pálených tašek bobrovek. Nosnou konstrukci střechy tvoří dřevěný krov, do kterého byla v letech 2007 až 2009 provedena půdní vestavba. Střecha/strop půdní vestavby je zateplen tepelnou izolací celkové tl. 220 mm. Ploché střechy nad (kuchyní a tělocvičnou) jsou ve skladbě: dřevěné podbití s omítkou, nosný ŽB trámový strop 450 mm (vzd. mezera), heraklit 35 mm, spádový násyp cca 150 – 350, bet. mazanina 50 mm a hydroizolační krytina. Plochá střecha/terasa (dostavba šaten) je navržena ve skladbě: sádrokartonový podhled 15 mm, válcovaný I profil 220 mm, trapézový plech, ŽB deska 100 mm, spádový polystyren 50 – 150 mm, polystyren 160 mm, hydroizolace, bet. mazanina 60 mm, teraco dlažba do lepidla 40 mm. Podlahy nad nevytápěným 2. PP – CO kryty (hl. budova) jsou pravděpodobně ve složení: nášlapná vrstva, cem. potěr, násyp a ŽB deska. Podlahy na zemině (tělocvična) jsou pravděpodobně ve složení: nášlapná vrstva - vlysy, cem. potěr, násyp, hydroizolace a podkladní beton. Podlahy na zemině (kuchyně + dostavba jídelny) jsou navrženy ve složení: nášlapná vrstva 10 mm, cem. potěr 30 mm, bet. mazanina 50 mm, tep. izolace 80 mm, hydroizolace a podkladní beton 90 mm. Podlahy na zemině (dostavba šaten) jsou navrženy ve složení: nášlapná vrstva 10 mm, cem. potěr 50 mm, polystyren 40 mm, hydroizolace a podkladní beton 150 mm. Okna jsou původní dřevěná zdvojená, pouze na dostavbě šaten jsou plastová s izolačním dvojsklem. Dále jsou nová okna na schodišti (horní – dřevěné s iz. dvojsklem, dolní – plastové s iz. dvojsklem). V půdní vestavbě jsou střešní okna dřevěná či plastová iz. dvojsklem. Hlavní vstup je jednoduše zasklený v kovovém rámu. Ostatní vstupy jsou jednoduše zasklené v dřevěném rámu.


22

EA REA 09042


obrázek 6 Pohled na vybrané stavební konstrukce objektu

Technické a geometrické charakteristiky budovy jsou shrnuty v následující tabulce. tabulka 17 Základní technické parametry budovy

Technické parametry objektů Počet nadzemních podlaží Počet podzemních podlaží Obestavěný vytápěný prostor budovy Zastavěná plocha objektu Podlahová plocha všech prostorů v budově Podlahová plocha vytápěných místností nad 15 °C vč. Prům. světlá výška vytápěných místností Konstrukce do vedlejších zón / sousedních budov Plocha plné části svislých obvodových konstrukcí Plocha výplní otvorů Konstrukce střešní Podlaha na terénu (nevytápěný suterén) Konstrukce do nevytápěných prostor


23

m3 m2 m2 m2 m m2 m2 m2 m2 m2 m2

3 1a2 15607 1532 4220 3541 3,30 0 1963 585 1661 1511 0

EA REA 09042


tabulka 18 Hodnoty pro stanovení faktoru tvaru objektu

Geometrické parametry objektů Celková plocha ochlazovaných konstrukcí Objem vytápěné části budovy Faktor tvaru budovy

2

m m3 m2/m3

Celkem 5 721 15 607 0,37

2.7 Vliv na životní prostředí Znečišťující látky do ovzduší jsou sledovány na základě nařízení vlády č. 352/2002 Sb. a vyjádřeny i ve vyhlášce MPO ČR č. 213/2001 Sb. Jde především u tuhé látky, SO2, NOx, CO a CO2. Emise pro zdroj tepla byly vypočteny z emisních faktorů daných Nařízením vlády č. 352/2001 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Započteny jsou emise vznikající provozem v budově (el. energie pro provoz v předmětu EA) a emise vznikající při výrobě tepla ze zemního plynu. Posouzení je uvedeno v kapitole 6.

2.8 Popis zanedbané údržby Na objektu jsou patrny známky zanedbané údržby hlavně na stavu původních otvorových výplní. Původní okna jsou netěsná v oblasti funkční spáry, což má za následek zvýšenou infiltraci. Dále se projevuje lokální zatékání do prostoru šaten (hlavní venkovní schodiště/šatny) a zatékání u vstupu do dostavby šaten.

2.9 Záměry zadavatele Primárním záměrem provozovatele je úsporné a efektivní provozování předmětu EA. Záměry zadavatele EA jsou zohledněny v rámci navrhovaných opatření.


24

EA REA 09042


3 ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU 3.1 Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie Následující tabulka vychází vzhledem k uvedeným spotřebám energií z vypočtené hodnoty spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody (uvedených dále v EA) a z přepočtené skutečné průměrné spotřeby zemního plynu pomocí denostupňů. Spotřeba el. energie vychází z roku 2008. Spotřeba tepla dodávaného do haly je uvedena jako prodej cizím, přestože hala i ZŠ mají stejného vlastníka a prakticky se o prodej nejedná. Prodej cizím zahrnuje i odpovídající ztráty ve zdroji tepla. tabulka 19 Přepočet skutečné spotřeby pomocí denostupňů – zahrnuje i vytápění haly

Rok 2006 2007 2008 Celkem Průměr

Spotřeba tepla na vytápění GJ 2 542,4 2 378,5 2 374,2 7 295,2 2 431,7

Skutečný počet denostupňů Do 2 606 2 443 2 503 7 552,4 2 517,5

Normový počet denostupňů Do 2 970 2 970 2 970 8 910,0 2 970,0

Přepočtená spotřeba tepla GJ 2 897,3 2 891,9 2 816,7 8 605,9 2 868,6

tabulka 20 Základní tvar energetické bilance předmětu EA

ř. ukazatel 1 Vstupy paliv a energie z toho elektrická energie z toho zemní plyn 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie celkem 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 7 Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 8 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

GJ/rok 3 289,0 270,2 3 018,8 0,0 3 289,0 1 298,8 1 990,3 237,0 172,7 64,3 1 483,1 1 397,2 85,9 270,2

Kč/rok 1 557,1 459,5 1 097,6 0,0 1 557,1 472,2 1 084,8 86,2 62,8 23,4 539,2 508,0 31,2 459,5

Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH.


25

EA REA 09042


tabulka 21 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje

Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje Roční energetická účinnost zdroje 89,0 % Roční energetická účinnost výroby elektrické energie -% Roční energetická účinnost výroby tepla 89,0 % Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny - GJ/MWh Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla 1,12 GJ/GJ Roční využití instalovaného elektrického výkonu - hod/rok Roční využití dosažitelného elektrického výkonu - hod/rok Roční využití pohotového elektrického výkonu - hod/rok Roční využití instalovaného tepelného výkonu 656,7 hod/rok

3.2 Zhodnocení stávajícího stavu budovy 3.2.1

Posouzení tepelně – technických vlastností obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007

Z technické a projektové dokumentace není zřejmé přesné složení a skladba některých konstrukcí. Skladba a technicko-fyzikální vlastnosti těchto konstrukcí jsou proto stanoveny podle obdobných projektů ve srovnatelných letech výstavby a na základě odborného technického odhadu. V následujících tabulkách jsou pro porovnání shrnuty současné vybrané požadavky pro součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí (převzato z ČSN 73 0540-2:2007) a zhodnoceny stavební konstrukce objektu s ohledem na požadavek ČSN 73 0540-2:2007. tabulka 22 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou Θim = 20°C

požadované doporučené hodnoty hodnoty UN UN

Popis konstrukce

[W.m-2.K-1] [W.m-2.K-1] Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně Podlaha nad venkovním prostorem

0,24

0,16

Strop pod nevytápěnou půdou (střecha bez tepelné izolace) Podlaha a stěna s vytápěním (vnější vrstvy od vytápění)

0,30

0,20

lehká

0,30

0,20

těžká

0,38

0,25

Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině

0,45

0,30

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru

0,60

0,40

Strop nebo stěna vnitřní z vytápěného k částečně vytápěnému prostoru Strop nebo stěna vnější z částečně vytápěného k nevytápěnému prostoru

0,75

0,50

Podlaha a stěna částečně vytápěného prostoru přilehlá k zemině

0,85

0,60

Stěna mezi sousedními budovami Strop s rozdílem teplot do 10 °C včetně

1,05

0,70

Stěna s rozdílem teplot do 10 °C včetně

1,30

0,90

Stěna vnější Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné izolace) Střecha strmá se sklonem nad 45°


26

EA REA 09042


požadované doporučené hodnoty hodnoty UN UN

Popis konstrukce

[W.m-2.K-1] [W.m-2.K-1] Strop vnitřní s rozdílem teplot do 5 °C včetně

2,2

1,45

Stěna vnitřní s rozdílem teplot do 5 °C včetně

2,7

1,80

Okno, dveře a jiná výplň otvoru, ve vnější stěně a strmé střeše z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu, s Uf ≤ 2,0 W.m-2.K-1 u kovových rámů a Uf ≤ 1,7 W.m-2.K-1 u ostatních rámů)

1,70

1,20

Okno, dveře a jiná výplň otvoru, ve vnější stěně a strmé střeše z vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo z částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)

3,5

2,3

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu, s Uf ≤ 2,0 W.m-2.K-1 u kovových rámů a Uf ≤ 1,7 W.m-2.K-1 u ostatních rámů)

1,5

1,1

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° z vytápěného do částečně vytápěného prostoru (včetně rámu, s Uf ≤ 2,0 W.m-2.K-1 u kovových rámů a Uf ≤ 1,7 W.m-2.K-1 u ostatních rámů)

2,6

1,7

0,3 + 1,4.fw

0,2 + 1,0.fw

Lehký obvodový plášť, hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků s průsvitnou výplní otvorů o poměrné ploše fw ≤ 0,5 tabulka 23 Zhodnocení stavebních konstrukcí s ohledem ČSN 73 0540-2:2007

Typ konstrukce

Hodnoty součinitele prostupu tepla U [W.m-2.K-1] stávající

požadované

2,8

1,7

Nesplňuje

1,3

1,7

Splňuje

1,3

1,7

Splňuje

6,5

1,7

Nesplňuje

5,2

1,7

Nesplňuje

1,3

1,7

Splňuje

1,3

1,5

Splňuje

1,3

1,5

Splňuje

1,35

0,38

Nesplňuje

1,08

0,38

Nesplňuje

0,38

0,38

Splňuje

0,33

0,38

Splňuje

Otvory – okna dřevěná zdvojená Otvory – okna plastová s izolačním dvojsklem (schodiště – spodní, dostavba šaten) Otvory – okno dřevěné s izolačním dvojsklem (schodiště – horní) Otvory – vstup, jednoduše zasklený v kovovém rámu (hl. vstup) Otvory – vstupy, jednoduše zasklené v dřevěném rám u (vedlejší vstupy) Otvory – vstup, plastový s izolačním dvojsklem (na terasu) Střešní okna,/světlíky – okna plastová s izolačním dvojsklem (půdní vestavba) Střešní okna,/světlíky – okna dřevěná s izolačním dvojsklem (půdní vestavba) Stěny – CPP 0,45 m (1. a 2. NP, tělocvična, kuchyně) Stěny – CPP 0,60 m (1. PP) Stěny – Porotherm 0,44 m (dostavba šaten a jídelny) Stěny – CPP 0,30 m + tep. izol. 0,1 m (S a J štít - tympanony)


Vyhodnocení požadavku ČSN 73 0540-2:2007

27

EA REA 09042


Stěny – Porotherm 0,16 m + tep. izol. 0,1 m (podkroví)

0,28

0,38

Splňuje

Střecha šikmá (podkroví)

0,18

0,24

Splňuje

Střecha plochá (tělocvična)

0,56

0,24

Nesplňuje

Střecha plochá (původní kuchyně)

0,56

0,24

Nesplňuje

Střecha plochá (dostavba jídelny)

0,24

0,24

Splňuje

Střecha plochá (dostavba šaten)

0,15

0,24

Splňuje

Strop/terasa (šatna/hl. vstup)

2,00

0,24

Nesplňuje

Podlaha nad venkovním prostorem (hl. vstup/podkroví)

0,20

0,24

Splňuje

Podlaha na zemině (tělocvična)

2,04

0,45

Nesplňuje

Podlaha na zemině (kuchyně + dostavba jídelny)

0,45

0,45

Splňuje

Podlaha na zemině (dostavba šaten)

1,08

0,45

Nesplňuje

Podlaha nad nevytáp. prostorem (CO kryty)

1,20

0,60

Nesplňuje

Pouze nově rekonstruované konstrukce zahrnuté do ochlazované plochy splňují požadavky na součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2:2007.

3.2.2

Výpočet měrné tepelné ztráty (ČSN EN ISO 13 790)

Pro výpočet měrné tepelné ztráty objektu byla použita dostupná výkresová dokumentace, fotodokumentace, informace provozovatele a místní šetření. Byly definovány okrajové podmínky, jak je uvádí tabulka 14. Vypočtené součinitele prostupu tepla uvádí tabulka 25. tabulka 24 Rozdělení měrné tepelné ztráty

Pavilon 1 - konstrukce Konstrukce do vedlejších zón / sousedních budov Konstrukce svislé neprůsvitné Konstrukce prosklené Konstrukce střešní Strop nevytápěného suterénu Konstrukce do nevytápěných prostor Vliv tepelných mostů Měrná tepelná ztráta prostupem tepla HT Větrání Měrná tepelná ztráta celkem HT + HV


28

Plocha [m2]

Měrná tepelná ztráta [W/K]

0 1 963 585 1 661 1 511 0 0,1.LD -

0,0 2 230,7 1 519,9 571,5 582,2 0,0 432,2 5 336,6 1 248,6 6 585,1

EA REA 09042


graf 8 Poměr měrných tepelných ztrát objektu – pavilon 1

ZŠ Praha - Nebušice - Měrná tepelná ztráta [W/K]

Vliv tepelných mostů 6%

Větrání 19%

Konstrukce do vedlejších zón / sousedních budov 0% Konstrukce svislé neprůsvitné 34%

Konstrukce do nevytápěných prostor 0% Strop nevytápěného suterénu 9% Konstrukce střešní 9%

Konstrukce prosklené 23%

Ztráta tepla infiltrací či větráním je důsledkem netěsnosti otvorových výplní a způsobu výměny vzduchu ve vnitřních prostorech, které nemají nucené větrání (většina vytápěného objemu). Tuto ztrátu je možné technickými prostředky i chováním obyvatel (větrání) omezit, avšak pouze na takovou míru, aby byly dodrženy hygienické požadavky na minimální výměnu vzduchu. Celková spotřeba energie na větrání je spočtena k zajištění hygienického minima čerstvého vzduchu a nelze ji nikterak jednoduše redukovat (ke snížení ztráty tepla infiltrací by bylo nutné realizovat nucené větrání s rekuperací či recirkulací vzduchu).

3.2.3

Průměrný součinitel prostupu tepla a energetický štítek obálky budovy

Prostup tepla obálkou budovy se dle ČSN 73 0540-2 hodnotí pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem ve W.m-2.K-1. Přehled o požadavku a doporučených hodnotách ČSN 73 0540-2:2007 na průměrný součinitel prostupu tepla je uveden v následující tabulce. tabulka 25 Požadované a doporučené hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N

Faktor tvaru budovy A/V [ m2/m3] ≤ 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 ≥ 1,0 Mezilehlé hodnoty

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N [ W.m-2.K-1] Požadované hodnoty Uem,N,rq Doporučené hodnoty Uem,N,rc 1,05 0,79 0,80 0,60 0,68 0,51 0,60 0,45 0,55 0,41 0,51 0,39 0,49 0,37 0,47 0,35 0,45 0,34 0,30 + (0,15 / (A/V)) 0,75 . Uem,N,rq

Pozn.: Požadované a doporučené hodnoty se vztahují pro všechny obytné budovy a nebytové prostory s poměrem průsvitných výplní ku celkové ploše obvodu obálky sw<0,5 a s převažující návrhovou vnitřní teplotou + 20 °C.


29

EA REA 09042


V kapitole je uveden energetický štítek obálky budovy, který obsahuje klasifikaci prostupu tepla obálkou budovy a její grafické vyjádření podle ČSN 73 0540-2:2007. Protokol o výpočtu je uveden v příloze EA. Tato klasifikace představuje hodnocení tepelně technických vlastností budovy bez ohledu na způsob vytápění. Není zohledněna vnitřní vytápěcí teplota a způsob regulace vytápění. Klasifikaci tříd prostupu tepla obálkou budovy podle ČSN 73 0540-2:2007 uvádí tabulka 31. Klasifikace se provádí pomocí vypočtené hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla konstrukcí na systémové hranici budovy (vnější obálka vytápěného prostoru budovy)Uem, požadované normové hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N a hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla stavebního fondu Uem,s. Veličina Uem,N představuje požadovanou nebo doporučenou hodnotu definovanou v ČSN 73 0540-2:2007. Tato hodnota je závislá na tzv. objemovém faktoru budovy A/V [ m2/m3], tj. podílu plochy obálky vytápěného prostoru ku objemu vytápěného prostoru budovy obálkou ohraničeném (viz tabulka 25). Doporučené hodnoty nejsou závazné. Veličina Uem,s se podle ČSN 73 0540-2:2007 stanoví podle vzorce Uem,s = Uem,N + 0,60. Klasifikační ukazatel se stanoví: a)

je-li Uem ≤ Uem,N , pak CI = Uem / Uem,N

b)

je-li Uem > Uem,N a Uem ≤ Uem,s, pak CI = 1 + (Uem - Uem,N) / (Uem,s - Uem,N)

c)

je-li Uem > Uem,s, pak CI = 1 + Uem / Uem,s

tabulka 26 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy

Klasifikační Prům. souč. prostupu tepla Klasifikační Slovní vyjádření třídy budovy Uem [W/(m2K)] ukazatel CI A Uem ≤ 0,3 Uem,N Velmi úsporná CI ≤ 0,3 B 0,3 Uem,N < Uem ≤ 0,6 Uem,N Úsporná 0,3 ≤ CI ≤ 0,6 C 0,6 Uem,N < Uem ≤ Uem,N Vyhovující 0,6 ≤ CI ≤ 1,0 D Uem,N < Uem ≤ 0,5 (Uem,N + Uem,s) Nevyhovující 1,0 ≤ CI ≤ 1,5 E 0,5 (Uem,N + Uem,s) ≤ Uem < Uem,s Nehospodárná 1,5 ≤ CI ≤ 2,0 F Uem,s < Uem ≤ 1,5 Uem,s Velmi nehospodárná 2,0 ≤ CI ≤ 2,5 G Uem > 1,5 Uem,s Mimořádně nehospodárná CI ≥ 2,5 Vzhledem ke stejnému stavebnímu systému a komplexnímu propojení pavilonů A a B spojovací vytápěnou chodbou je z hlediska posouzení průměrného součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 05140- 2 nazíráno na pavilony A a B jako na jednu budovu. Samostatně je pak hodnocen pavilon C. tabulka 27 Průměrný součinitel prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2007)

Průměrný součinitel prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2007) - pavilon C A/V – objemový faktor tvaru budovy 0,37 m2/m3 Ht - měrná ztráta prostupem 5 336,6 W/K Uem - průměrný součinitel prostupu tepla 0,93 W/(m2K) Uem,N,rq - průměrný součinitel prostupu tepla (požadovaný) 0,71 W/(m2K) Uem,N,rc - průměrný součinitel prostupu tepla (doporučený) 0,53 W/(m2K) Uem,s - průměrný součinitel prostupu tepla stavebního fondu 1,31 W/(m2K) Klasifikační ukazatel CI 1,37 D - Nevyhovující Budova splňuje požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2:2007, pokud všechny součinitele prostupu tepla jsou menší nebo rovny doporučeným hodnotám nebo pokud Uem ≤ Uem,N. Tento požadavek hodnocená budova nesplňuje.


30

EA REA 09042


graf 9 Znázornění hodnot Uem,N pož, Uem,N dop a Uem pro objemový faktor tvaru budovy

Průměrný součinitel prostupu tepla 1,20

W/(m2 .K))

1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2 A/V [m2 /m3 ]

Doporučená hodnota

Požadova ná hodnota

ZŠ Pra ha - Nebušice

tabulka 28 Energetický štítek obálky budovy – stávající stav

Energetický štítek obálky budovy Budova ZŠ Praha - Nebušice Adresa Nebušická 369, 164 00 Praha 6 Hodnocení obálky budovy Celková podlahová plocha Ac = 3 541 m2 Velmi úsporná budova A B Požadavek ČSN 73 0540

C D E F G

CI ≤ 0,3 CI ≤ 0,6 CI ≤ 1,0 CI ≤ 1,5 CI ≤ 2,0 CI ≤ 2,5 CI > 2,5

Mimořádně nehospodárná budova

Zjištěná hodnota CI doporučená stávající VAR

1,37

stávající

doporučená VAR

Uem - průměrný součinitel prostupu tepla [W/(m2.K)] 0,93 2 Uem,N,rq - prům. souč. prostupu tepla (požadovaný) [W/(m .K)] 0,71 2 Uem,N,rc - prům. souč. prostupu tepla (doporučený) [W/(m .K)] 0,53 Klasifikační ukazatele CI a hodnoty Uem pro A/V = 0,37 m2/m3 CI 0,30 0,60 0,75 1,00 1,50 2,00 Uem 0,21 0,43 0,53 0,71 1,01 1,31 Budova je dle ČSN 73 0540-2 klasifikována jako NEVYHOVUJÍCÍ

2,50 1,96

Pozn.: Doporučená varianta nebyla v této fázi hodnocení řešena.


31

EA REA 09042


3.2.4

Posouzení měrné spotřeby tepla pro vytápění

Tato kapitola obsahuje posouzení měrné spotřeby tepla pro vytápění budov dle vyhl. č. 148/2007 Sb. A zároveň dle revidované normy ČSN 73 0540-2, jež nabyla platnosti dnem 1.4. 2007. Přehled o vstupních údajích a měrných spotřebách tepla požadovaných a skutečných pro objekt ukazují následující tabulky. Zároveň je provedeno posouzení dle vyhlášky č. 194/2001 Sb. Požadavky na energetickou náročnost jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy nižší než energetická náročnost referenční budovy. Referenční budova je výpočtově vytvořená budova téhož druhu, stejného tvaru, velikosti a vnitřního uspořádání, se stejným typem standardizovaného provozu a užívání jako hodnocená budova, a technickými normami předepsanou kvalitou obálky budovy a jejích energetických systémů. Výpočet potřeby tepla na vytápění je proveden podle ČSN EN ISO 13790 a ČSN 73 0540-2. Protokol o výpočtu je uveden v příloze. V následujících tabulkách jsou uvedeny potřeby tepla na vytápění jednotlivých budov včetně okrajových podmínek výpočtu. Pozn.: Potřeba tepla na vytápění nezahrnuje ztrátu účinností zdroje a rozvodů. tabulka 29 Potřeba tepla na vytápění (ČSN EN ISO 13790

STANOVENÍ POTŘEBY ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ (ČSN EN ISO 13790) ZŠ Praha - Nebušice Místní okrajové podmínky Průměrná výpočtová vnitřní teplota 17,5 °C Θι Průměrná vnější teplota (za otopné období) 4,3 °C Θε Počet dnů otopného období d 225 den Ekvitermní regulace Zónová regulace

ano ne

Regulace v místě konečné spotřeby Noční a víkendové útlumy

ano ano Potřeba tepla na vytápění MWh/rok 388,1

GJ/rok 1397,2 -

1 397,2

POTŘEBA ENERGIE (na krytí tepelných ztrát prostupem)

Ql

Vnitřní tepelné zisky Solární tepelné zisky TEPELNÉ ZISKY CELKEM Podíl využitelných tepelných zisků

Qi Qs Qg η

-

CELKOVÁ POTŘEBA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ

Qh

388,1


32

EA REA 09042


V následujících tabulce je provedeno porovnání s požadavkem vyhl. č.148/2007 Sb. tabulka 30 Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.)

Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) ZŠ Praha - Nebušice Druh budov Vzdělávací zařízení Hodnocený soubor budov Potřeba energie pro vytápění 1 397,2 GJ/rok Uvažovaná účinnost výroby tepla 89,0 % Spotřeba energie pro vytápění 1 569,9 GJ/rok Referenční soubor budov Požadovaná potřeba tepla 618,8 GJ/rok Uvažovaná účinnost výroby tepla 85,0 % Požadovaná spotřeba tepla 728,0 GJ/rok Soubor budov stávajícího stavebního fondu Požadovaná potřeba tepla 1 432,9 GJ/rok Uvažovaná účinnost výroby tepla 85,0 % Požadovaná spotřeba tepla 1 685,8 GJ/rok Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) Dodaná energie na vytápění Qfuel,H 1 569,9 GJ/rok Požadovaná energetická náročnost vytápění Rrq,H 728,0 GJ/rok Energetická náročnost stávající úrovně vytápění Rs,H 1 685,8 GJ/rok Měrná potřeba energie na celkovou vytápěnou podl. plochu EPA 123,2 kWh/(m2.rok) Klasifikace NEVYHOVUJE Výsledná celková teoretická spotřeba tepla je při daných předpokladech cca 1 570 GJ/rok. Budova splňuje požadavek vyhlášky č. 148/2007Sb. pokud Qfuel,H ≤ Rrq,H . Tento požadavek hodnocená budova nesplňuje. tabulka 31 Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění (vyhl. č. 194/2007 Sb.)

Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění (vyhl. č. 194/2007 Sb.) Průměrná světlá výška místností 3,30 m Požadovaná hodnota 0,53 GJ/(m2rok) Skutečná hodnota 0,556 GJ/(m2rok) Klasifikace Vyhovuje Pozn.: Jedná se o nebytovou budovu. Požadovaná hodnota měrného ukazatele byla stanovena výpočtem podle přílohy č.3 vyhlášky č.194/2007 Sb.

Budova splňuje požadavek vyhlášky č. 194/2007Sb. pokud je skutečná hodnota měrné spotřeby tepelné energie na vytápění menší než požadovaná hodnota. Tento požadavek hodnocená budova nesplňuje.


33

EA REA 09042


3.3 Zhodnocení technologické části 3.3.1

Vytápění

Účinnosti vytápěcího systému ukazuje následující tabulka. tabulka 32 Ukazatele účinnosti samotného systému vytápění

Ukazatele účinnosti vytápění Tepelná ztráta Přípojná hodnota výkonu dle ČSN 06 0310 Instalovaný výkon Roční energetická účinnost výroby tepla Teoretická spotřeba tepla na vytápění

192 192 1 080 89 1 570

kW kW kW % GJ/rok

Vytápěcí soustava je regulována autonomně ekvitermně, následná regulace v místě konečné spotřeby není zajištěna (TRV či IRC), součástí regulace je nastavený program základních útlumů ve vytápění. Požadavky zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací v §6 odst. 7 o instalaci zónové regulace a regulace v místě konečné spotřeby nejsou splněny. Časové využití zdroje tepla je nízké, zdroj má však modulovaný výkon, což snižuje neefektivní provoz.

3.3.2

Příprava TV

Pro určení, zda-li je účinnost výroby a dodávky teplé užitkové vody na dostatečné úrovni, je vhodné posoudit její přípravu dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. V § 5 a dále v příloze č. 2 a v příloze č. 3 této vyhlášky je uveden postup pro stanovení měrného ukazatele pro přípravu teplé užitkové vody, který požaduje spotřebu tepla na ohřátí 1 m3 teplé vody, resp. kolik tepla je potřeba na přípravu TV na metr čtvereční podlahové plochy (orientační ukazatel). Pokud hodnota skutečného měrného ukazatele přípravy teplé užitkové vody je menší než jeho maximální (ve vyhlášce daná) hodnota, lze konstatovat, že teplá užitková voda je připravována úsporně. Teplá voda je připravována centrálně s cirkulací. Spotřeba tepla ani vstupní studené vody pro přípravu TV není měřena, hodnoty jsou stanoveny na základě českýc technických norem a odborných odhadů na základě znalosti provozu v předmětu EA. tabulka 33 Posouzení přípravy TV dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. (kritérium GJ/m3)(vypočteno)

Rok Průměr

Množství ohřáté TV m3/rok 454

Spotřeba tepla na ohřev TV GJ 150,2

M dov

M skut

GJ/m3 0,227

GJ/m3 0,331

tabulka 34 Posouzení přípravy TV dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. (kritérium GJ/(m2rok))

Rok Průměr

Podlahová plocha m2 3 541

Spotřeba tepla na ohřev TV GJ 150,2

M dov

M skut

GJ/(m2rok) 0,029

GJ/(m2rok) 0,042

tabulka 35 Vyčíslení tepelných ztrát v rozvodech TV

Rok Průměr

Množství ohřáté TV m3/rok 454


Spotřeba tepla na ohřev TV GJ/rok 150,2

34

Teoret. potřeba na ohřev TV GJ 85,9

Ztráty v rozvodech a ve zdroji GJ/rok % 64,3 42,8

EA REA 09042


Příprava teplé užitkové vody je úsporná, pokud platí, že Mskut<Mdov. Pokud platí pouze Mskut<Mdovmax, pak je naplněn mezní požadavek vyhlášky č. 194/2007 Sb. Z výpočtů vyplývá, že spotřeba tepla na přípravu TV překračuje hodnotu měrného ukazatele dodávky TV stanovenou ve vyhlášce č. 194/2007 Sb., příprava TV je tedy podle této vyhlášky nevyhovující. Stávající systém přípravy TV vykazuje zvýšené procento ztrát vlivem nutnosti cirkulace a nepříliš velkým odběrům TV.

3.3.3

Vzduchotechnická zařízení

VZT zařízení jsou převážně moderní, osazená nedávno při rekonstrukcích resp. přístavbách. Ve starším zařízení pro kuchyň byl vyměněn teplovodní ohřívač. Zařízení jsou ovládána převážně automaticky, s nastavitelným výkonem. Chybí však některé prvky automatické regulace (např. automatické ovládání recirkulace u VZT pro tělocvičnu). Zařízení jsou funkční v dobrém stavu.

3.3.4

Chlazení

V předmětu EA je pouze 1 lokální zařízení pro chlazení vnitřních prostor, není zatím využíváno.

3.3.5

Osvětlení

Osvětlení je z energetického hlediska vyhovující, bylo kompletně modernizováno.

3.3.6

Rozvody energií

Na základě novelizace vyhlášky č. 213/2001 Sb. a vyhlášky č. 193/2007 Sb. je vhodné posoudit tloušťku izolace potrubních rozvodů. V § 5, odst. 9 a odst. 11 a dále v příloze č. 3 této vyhlášky je uveden postup pro určení minimální tloušťky tepelné izolace rozvodů. V § 8, odst. 1 této vyhlášky je uvedena minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků teplé vody a otevřených expanzních nádob, a to 100 mm. Vzhledem k tomu, že požadavek vyhlášky na minimální tloušťku tepelné izolace rozvodů se stanovuje výpočtem a je odlišný pro různé typy a materiály potrubí, nelze ho zde jednoduše uvést v číselné podobě. Pro orientaci je uveden výpočet požadavku pro ocelovou trubku bezešvou (hodnoty určeny pro teplotu média 70 °C). Vlastní výpočet tloušťky izolací komplikuje poměrně obtížný výpočet dvou součinitelů přestupu tepla: 1) součinitel přestupu tepla z otopného média do trubky 2) součinitel přestupu tepla z povrchu izolace do okolního prostředí První z nich lze zanedbat vzhledem k malému tepelnému odporu. Druhý lze vypočítat na základě přibližných rovnic. Pro další postup bude použitý přibližný výpočet:

 (t − t )  α 2 = 1,163 *  iz 2   Diz 

0 , 25

Průměrná teplota okolí t2 na venkovní straně potrubí je uvažována 15 °C. Povrchová teplota izolace je na začátku výpočtu odhadnuta a pomocí iteračního výpočtu dále upřesněna.


35

EA REA 09042


tabulka 36 Tabulka vypočtených tloušťek izolací dle vyhlášky č. 193/2007 Sb.

Potrubí DN DN 10 až DN 15 DN 20 až DN 32 DN 40 až DN 65 DN 80 až DN 125 DN 150 až DN200

λ izolace

Ocelová trubka bezešvá Tloušťka izolace - požadavek

W/(mK) 0,04 0,04 0,04 0,04 0,04

mm 35 45 45 60 80

Dle údajů, které obsahuje předchozí tabulka, lze konstatovat, že některé rozvody otopné soustavy nejsou izolovány v souladu s vyhláškou č. 193/2007. Vzhledem k tomu, že vyhláška se vztahuje pouze na nově zřizovaná nebo podstatně rekonstruovaná zařízení, nevyplývá tedy pro daný předmět EA žádný právní požadavek k nápravě nevyhovujícího stavu. Povinnost uvést tloušťky tepelné izolace v soulad s požadavky vyhlášky připadá pouze v případě podstatnější rekonstrukce zařízení. I přesto je z hlediska úniků tepla vhodná revize tepelné izolace rozvodů a armatur.

3.4 Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství je provedeno s ohledem na prováděcí vyhlášky zákona 406/2001 a České technické normy. Stavební konstrukce Stávající konstrukce jsou po stavební a technické stránce převážně ve vyhovujícím stavu, poruchy se projevují na některých výplních otvorů. Nerekonstruované obalové konstrukce nesplňují požadavky ČSN 73 0540-2:2007 na součinitel prostupu tepla. Budova nesplňuje požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2:2007, je dle tohoto kritéria hodnocena jako D – Nevyhovující. U konstrukcí, na kterých není v dalších kapitolách energetického auditu navrženo zlepšení jejich tepelně izolačních vlastností, není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na dobu užívání budovy a její provozní účely tato opatření provádět. Vytápění Vytápění zajišťuje vlastní kotelna. Teplota otopné vody je regulována podle venkovní teploty, jsou prováděny útlumy vytápění dle jednotlivých prostor. Otopná tělesa nejsou převážně vybavena regulací v místě konečné spotřeby (TRV či IRC). Současná spotřeba energie na vytápění nesplňuje hodnotu předepsanou vyhláškou č. 148/2007 Sb. Objekt nesplňuje požadavky vyhlášky č. 194/2007 Sb. na měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění. Regulace systému ÚT nesplňuje požadavky zákona č. 406/2000 Sb. a navazujících předpisů o instalaci regulační techniky v místě konečné spotřeby. Potenciál úspor lze hledat ve zlepšení tepelně-technických vlastností obalových konstrukcí předmětu EA a v energeticky uvědomělém chování uživatelů objektu. Příprava teplé vody Teplá voda je připravována centrálně s cirkulací. Spotřeba tepla a vstupní studené vody pro přípravu TV není měřena. Chod cirkulačního čerpadla je omezován na základě provozu v objektu. Stávající systém přípravy TV vykazuje zvýšené procento ztrát vlivem nutnosti cirkulace a nepříliš velkým odběrům TV. Hodnota měrného ukazatele dodávky TV stanovená ve vyhlášce č. 194/2007 Sb. je překročena.


36

EA REA 09042


Potenciál úspor lze hledat především v úsporném chování uživatelů objektu a ve využití obnovitelných zdrojů energie. Také se doporučuje zajistit měření spotřeby studené vody určené k ohřevu a množství zemního plynu na přípravu teplé vody aby bylo možno sledovat a vyhodnocovat přípravu teplé vody. Tepelné izolace rozvodů tepla místy neodpovídají požadavkům na tloušťku izolací podle vyhlášky č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie. Vzduchotechnika a chlazení V předmětu EA není zařízení pro chlazení vnitřních prostor. VZT zařízení jsou převážně moderní a využívají ZZT (recirkulaci). Potenciál úspor lze vidět ve využití ZZT u zařízení pro kuchyň, kde připadá v úvahu rekuperace vzduchu. Vzhledem k tomu, že bylo v nedávné době investováno do nového teplovodního ohřívače, doporučuje se osadit rekuperaci při další modernizaci resp. výměně zařízení. Osvětlení společných prostor Jsou osazeny převážně zářivkové zdroje. Osvětlovací soustavu lze hodnotit jako energeticky dostačující, byla provedena její kompletní rekonstrukce. V rámci energetického auditu byl proveden kontrolní orientační výpočet pro ověření požadované průměrné osvětlenosti ve vybraných prostorech. Orientační výpočet v žádném případě nenahrazuje autorizované měření intenzity osvětlení. Zhodnocení stavu instalovaného umělého osvětlení a následné případné úpravy náleží autorizovanému reviznímu technikovi osvětlovacích soustav. Potenciál úspor tkví v uvědomělém užívání (zamezení nadbytečného svícení). Elektrická energie V předmětu EA jsou největšími spotřebiči el. energie zařízení v kuchyni a osvětlení, dále jsou instalovány drobné spotřebiče el. energie. Spotřeba elektrické energie odpovídá provozu v objektu. Potenciál úspor lze hledat ve sledování míry využití el. spotřebičů, důslednou regulací osvětlení ve vnitřních prostorách objektů a pravidelné výměně světelných zdrojů, energeticky úsporným provozem el. spotřebičů (přepínání do úsporných režimů atd.) nebo nakupováním elektrických spotřebičů energetické třídy „A“. Součástí energetického managementu je i volba sazeb za dodávku energií. V rámci EA byla provedena analýza zvolených odběrových sazeb el. energie. Byla zjištěna vhodnost změnit stávající distribuční sazbu u odběrného místa č. Z001828 (protokol je uveden v příloze).


37

EA REA 09042


4 NAVRŽENÁ OPATŘENÍ 4.1 Druhy úsporných opatření Úsporná opatření je možné dělit: a) podle rozsahu investice beznákladová - opatření především organizačního charakteru. Jedná se např. o dodržování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (snižování teplot v nočních hodinách nebo při dlouhodobé nepřítomnosti osob), energetický management apod. nízkonákladová - opatření, která za poměrně malých investičních nákladů vyvolají efekt úspor energie. Jedná se např. o utěsnění oken (snížení infiltrace), instalace samozavírání dveří apod. vysokonákladová - opatření týkající se kompletní rekonstrukce systému vytápění, fasády (výměna oken, zateplení), apod. b) podle velikosti úspor a ekonomické návratnosti opatření opatření s rychlou návratností - takové opatření, které dosahuje vysokých úspor energie v poměru k vynaloženým nákladům. Pro taková opatření musí již být vytvořeny podmínky. opatření nenávratná nebo s vysokou dobou ekonomické návratnosti - jsou to opatření směřující obecně ke snižování energetické náročnosti provozu zařízení.

4.2 Předběžné posouzení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie V případě opodstatněnosti využití zdroje obnovitelné energie je v kapitolách 4.3 a 4.4 provedeno celkové ekonomické vyhodnocení daného opatření.

4.2.1

Tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla umožňují odnímat teplo okolnímu prostředí, převádět ho na vyšší teplotní hladinu a předávat cíleně pro potřeby vytápění nebo ohřev teplé užitkové vody. Tepelná čerpadla je obecně vhodné navrhovat u teplovodních otopných systémů s nízkým teplotním spádem (čím menší rozdíl hladin teplot musí tepelné čerpadlo překonávat, tím méně energie spotřebuje). Otopné soustavy využívající tepelné čerpadlo pracují s nižšími teplotami otopné vody a s větší otopnou plochou, proto je vhodné navrhovat tepelná čerpadla u stávajících (zateplených) objektů a obecně u objektů s takovou spotřebou energie, aby instalovaný výkon zdroje byl efektivně využit a tím i náklady na uspořenou jednotku energie byly co nejnižší (vzhledem k vysokým investičním nákladům). Investice do tohoto zařízení byla pro konkrétní předmět energetického auditu posouzena a předběžně ekonomicky vyhodnocena. V současné době je za daných okrajových podmínek investice do tohoto zařízení nevhodná.

4.2.2

Spalování biomasy Spalování biomasy představuje jednu z teoretických možností využití obnovitelných zdrojů v budově. Pořízení kotle na biomasu by si vyžádalo nejen počáteční investici, ale i náklady na obsluhu kotle, prostor pro skladování paliva apod. V neposlední řadě tento fakt ovlivňuje poloha budovy v centru města. Palivo (biomasa) by bylo nutné dovážet z větších vzdáleností, což by si vyžádalo vyšší náklady a energie na dopravu snižuje celkový ekologický přínos tohoto způsobu vytápění. Investice do tohoto zařízení byla pro konkrétní předmět energetického auditu posouzena a předběžně ekonomicky vyhodnocena. V současné době je za daných


38

EA REA 09042


okrajových podmínek investice do tohoto zařízení nevhodná.

4.2.3

Kogenerační jednotka

Kogenerace představuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Oproti klasickým elektrárnám, ve kterých je teplo vzniklé při výrobě elektrické energie obvykle vypouštěno do okolí, využívá kogenerační jednotka teplo k vytápění a šetří tak palivo i finanční prostředky potřebné na jeho nákup. Teoreticky je možné toto zařízení instalovat, investičně se však jedná o velmi náročnou záležitost. Faktor nedostatečného odběru tepla a současně elektrické energie činí toto opatření problematickým. Investice do tohoto zařízení byla pro konkrétní předmět energetického auditu posouzena a předběžně ekonomicky vyhodnocena. V současné době je za daných okrajových podmínek investice do tohoto zařízení nevhodná.

4.2.4

Solární kolektory Solární zařízení na ohřev teplé užitkové vody je zařízení, které využívá sluneční záření volně dopadající na jeho plochu a s pomocí kapalinového okruhu je schopno celoročně dodávat teplo do zvoleného systému (typicky ohřev TV). Solární kolektory potřebují pro svůj optimální provoz akumulační zásobník o dostatečné kapacitě. Jejich přínos snižuje fakt, že v době maximálních solárních zisků je obvykle menší spotřeba tepla. V současné době je za daných okrajových podmínek investice do tohoto zařízení nevhodná.

4.2.5

Rekuperace

Rekuperace neboli zpětné získávání tepla (ZZT) je děj, při němž se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku odveden ven, ale v rekuperační jednotce odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu. Velmi vhodnými subjekty pro získání odpadního tepla jsou zejména provozy s velkým množstvím teplého odpadního vzduchu – veřejné lázně, prádelny, kuchyně apod. V předmětu EA se nachází VZT zařízení pro kuchyň, na kterém by šlo ZZT využít. Vzhledem k tomu, že bylo v nedávné době investováno do nového teplovodního ohřívače, doporučuje se osadit rekuperaci při další modernizaci resp. výměně tohoto zařízení.


39

EA REA 09042


4.3 Beznákladová a nízkonákladová opatření 4.3.1

Opatření A - Energetický management

Základní znaky •

osvěta pro uživatele - doporučení uživatelům a důraz na jejich dodržování

•

zodpovědnost za energetickou náročnost provozu

Náklady na energie jsou tvořeny náklady variabilními a fixními (cena zařízení rozpočítaná na jednotku energie, stálá obsluha, servis apod.). Všechny tyto náklady by měl posuzovat energetický management (dále jen EM). Jedná se o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství v budovách, který se skládá z následujících činností: měření spotřeby energie - stanovení potenciálu úspor energie realizace opatření - vyhodnocení a porovnání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených. obrázek 7 Princip neustálého zlepšování energetického hospodářství

mě ře n

ís po

Proces neustálého zlepšování energetického hospodářství

a y n ro vr h í p e ná e n r gi atř ne op r y e o úsp

tře by

Inventarizace energetických procesů v budovách

Energetický management interpretace výsledků

jejich vyhodnocení

zlepšení

Cílem Energetického managementu v budově je zabezpečit: •

správný provoz technických instalací

•

rychlé zjištění chyb/poruch technických instalací a provozních postupů

•

snížení spotřeby energie

Energetický management se také zabývá správným užíváním budovy. Je prokázáno, že po provedení konkrétního opatření jeho přínosy v čase klesají převážně vlivem neukázněnosti uživatelů budovy. Je třeba dodržovat tyto obecné zásady: Vytápění •

Důsledně provádět útlumy vytápění v době nepřítomnosti uživatelů.

•

Nastavení regulace otopného systému tak, aby byla dodržována vyhláška č.194/2007 Sb., což znamená vytápění prostor maximálně o 2 °C více než-li je pro vnitřní prostor projektem stanovená teplota.

•

Nepřetápět jednotlivé místnosti. Zvýšení teploty v místnosti o 1 °C znamená zvýšení spotřeby tepla o cca 6%.

•

Záclona by měla usměrňovat proudění tepla směrem do místnosti, nesmí zakrývat zdroj tepla a tím bránit šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, před dlouhodobějším odchodem je vhodné zatahovat závěsy.


40

EA REA 09042


•

Účinné a energeticky úsporné větrání. Částečně pootevřené okno je nesprávným větráním. Energeticky nejúspornější je větrání nárazové, tzn. vypnout topení a v závislosti na venkovní teplotě větráme zpravidla dvakrát denně po dobu 5 minut každou místnost. Čím je chladněji, tím je kratší doba větrání, protože výměna vzduchu proběhne rychleji.

•

Za otopná tělesa je vhodné umístit hliníkovou fólii s tepelnou izolací nalepenou na stěnu, která snižuje pronikání tepla přes stěnu a odráží teplo zpět do místnosti.

•

Pravidelné čištění otopných těles (dvakrát do roka).

•

Pravidelné odvzdušňování otopné soustavy (v topném období alespoň jednou za dva měsíce).

•

Zavírání dveří vytápěných nebo ochlazovaných místností.

•

Průběžné sledování spotřeby tepla pro vytápění.

•

Oprava porušené tepelné izolace rozvodů tepla v rámci pravidelných kontrol a revizí

•

Údržba regulačních prvků.

tabulka 37 Výpočtové vnitřní teploty dle ČSN 06 0210

Teploty ve vnitřních prostorech Herny, třídy MŠ Učebny ZŠ Kuchyně, jídelny Tělocvičny Šatny u tělocvičen Vytápěné vedlejší místnosti (chodba, schodiště) Vytápěné chodby u škol

22 °C 20 °C 20 °C 15 °C 20 °C 10 °C 15 °C

Pozn.: Jedná se o vnitřní výpočtové teploty ti dle ČSN 06 0210.

Je vhodné zvážit zavedení pravidelného sledování a vyhodnocování spotřeby tepla. Základní nástroj zde tvoří energeticko - teplotní diagram, tj. křivka, kde na vodorovnou osu nanášíme hodnoty průměrné venkovní teploty za týden T (°C.týd.-1 ), na svislou osu hodnoty spotřeby energie na vytápění E vztažené na m2 vytápěné plochy, které byly naměřeny během jednoho týdne (kWh.m-2.týd.-1). Každý záznam bude průsečíkem hodnot E a T za jeden týden. Čára vedená těmito naměřenými hodnotami se nazývá E-T křivka. E-T křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba v závislosti na venkovní teplotě. Měření průměrné teploty Měření se provádí pomocí přístroje automaticky počítajícího průměrnou venkovní teplotu vzduchu po nastavený časový úsek. Přístroj bývá umístěn uvnitř budovy, snímač teploty v exteriéru (nejlépe severní fasáda). Měření spotřeby energií Odečet na fakturačním měřidle, kde se odečte množství spotřebovaného tepla v GJ či MWh. Převedením na kWh dostaneme spotřebu tepelné energie objektu. Přepočet Zjištěný počet kWh se podělí vytápěnou podlahovou plochou a dostaneme týdenní množství spotřebovaných kWh vztažených na m2 (kWh/týd/m2). E-T křivku je vhodné stanovit za období několika měsíců topné sezóny. Při jejím stanovování je třeba sledovat správnou funkci soustavy vytápění, aby byla vyloučena možnost ovlivnění případnou poruchou regulace apod. Při případné poruše dojde ke zvýšení spotřeby energie, které se projeví hodnotou mimo interval běžných hodnot spotřeby energie (červená tečka). Obvyklá velikost intervalu (čárkovaně), ve kterém kolísají spotřeby energie na vytápění vlivem solárních a vnitřních zisků, je cca 5 %. Při jejím překročení je nutno hledat příčinu.


41

EA REA 09042


Pravidelné sledování spotřeb může upozornit na přetápění objektu a celkové špatné hospodaření s energií. Náklady na instalaci přístroje sledujícího průměrnou venkovní teplotu jsou 10 tis. Kč. Úspora dosažená tímto opatřením se může projevit pouze v delším časovém horizontu, kdy může indikovat zhoršenou funkci regulace, změnu hydraulického vyvážení otopné soustavy a s tím spojené přetápění či nedotápění některých částí objektu. graf 10 Příklad E-T křivky při diagnostikování poruchy Týdenní spotřeba energie pro vytápění v závislosti na průměrné týdenní venkovní teplotě

12,00

2

[kWh/týd/m ]

10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 -14

-11

-8

-5

-2

1

4

7

10

13

[°C]

TV •

Důsledné omezování chodu cirkulačního čerpadla v době neprovozu

•

Důsledná izolace rozvodů a zásobníků TV

•

Nenechávat trvale téci teplou vodu.

•

Oprava kapajících kohoutků. 10 kapek za minutu představuje za měsíc ve spotřebě navíc cca 170 litrů vody!

•

Armatury s provzdušňovačem vody (perlátor) – u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové množství.

•

Pákové baterie – rychlejší a snadnější nastavení požadované teploty vody a možnost jednoduchého přerušení průtoku vody. V porovnání s klasickými směšovacími bateriemi uspoří pákové baterie až okolo 20 % vody.

Elektrická energie •

Při výběru elektrospotřebiče dbát na energetickou náročnost. To platí zejména pro spotřebiče o vyšších příkonech či s dlouhou dobou denního provozu (údaj o spotřebě elektřiny (v kWh/24 hodin)) by měl být jedním ze základních kritérií při výběru.

•

Postupná náhrada dožitých zářivkových trubic za trubice s kvalitativně lepšími parametry světelného toku, účinnosti a indexu barevného podání Ra.

•

Postupná výměna dožitých klasických magnetických předřadníků v zářivkových svítidlech s lineárními zářivkovými trubicemi za elektronické. Potenciál úspor se nachází v prodloužení životnosti trubic a zkvalitnění osvětlení. Využitím schopnosti elektronického předřadníku regulovat intenzitu osvětlení pak lze ušetřit i elektrickou energii na osvětlení.

•

Pravidelné čištění osvětlovacích těles.

•

Pravidelná kontrola elektrorozvodů. Přechodové odpory v jednotlivých spojích elektrické instalace zvyšují spotřebu elektřiny a mohou vést i k požáru.

•

Dbát na volbu vhodné sazby elektrické energie při změně způsobu užívání prostor nebo změně spotřebičů.


42

EA REA 09042


•

Úsporné chování uživatelů a správné užívání osvětlovací soustavy, tj. nesvítit v nepřítomnosti uživatelů budovy, zhasínat na soc. zařízeních apod.

Několik metodických rad k provozu vnitřního osvětlení: -

nedoporučuje se používat zdroje s různým barevným podáním v jedné místnosti (zářivky i žárovky či zářivky různé barvy),

-

pro výukové místnosti platí, že svítidla jsou montována v řadách souběžných se stěnou obsahující okna, každá řada je samostatně ovládána spínačem, a tak toto řešení umožňuje uživatelům pružně reagovat a osvětlenost jednotlivých částí místnosti a při energeticky vědomém ovládání dosáhnout optimálnější spotřeby elektřiny (viz následující obrázek),

-

bodové zdroje jsou pro větší prostory neefektivní (nevyhovuje pak rovnoměrnost osvětlení),

-

dbát na hlučnost předřadníků,

-

dbát na čistotu svítidel, nezanedbávat údržbu,

-

vyhýbat se tmavším lesklým nátěrům pracovních ploch (stolů, lavic),

obrázek 8 Správné (vlevo) a nesprávné (vpravo) řazení svítidel v učebnách (ilustrační obrázek)

Energetický management se zabývá i pravidelnou údržbou zařízení, která přímo nesouvisí se spotřebou energií nebo na ní má malý vliv. U elektrických zařízení je nutno dbát na jejich pravidelnou a včasnou údržbu. Je nutné si uvědomit, že při nedostatečném osvětlení může dojít k úrazu, úspora tak v tomto případě nesmí být nadřazena bezpečnosti, proto je nutné zajistit správnou funkci osvětlení společných prostor i za cenu vyšší spotřeby energie. Je vhodné postupně vyměnit stávající žárovky za kompaktní zářivky či provedení celkové rekonstrukce osvětlovací soustavy. Není dobré pořizovat nejlevnější výrobky. Kompaktní zářivka by měla být vybavena zařízením pro zpoždění startu (tzv. teplý start), které výrazně prodlužuje její životnost. Fungující energetický management v některých případech dokáže výrazně snížit náklady na energie. Konkrétní vyčíslení úspor energie je však velice obtížné, neboť je závislé na mnoha faktorech finanční motivací členů EM počínaje a cenami energie konče. Efektivita opatření je závislá i na dobré vůli jednotlivých uživatelů budovy, zda-li se budou řídit těmito obecnými zásadami. Z tohoto důvodu nebude opatření ekonomicky hodnoceno, ani nebude zahrnuto do vyčíslení jednotlivých variant. Obvyklá úspora energií se pohybuje v řádu procent spotřeby energií. S výše uvedenými obecnými zásadami energeticky správného užívání budovy by měli být seznámeni všichni uživatelé. Vhodné je v případě škol seznámení všech učitelů se zásadami energeticky úsporného chování. Náklady na letáky jsou odhadnuty ve výši cca 1 tis. Kč.


43

EA REA 09042


4.4 Vysokonákladová opatření 4.4.1

Opatření B – Instalace TRV

Termoregulační ventily s termostatickými hlavicemi umožní otopné soustavě reagovat na tepelné zisky a na rozdílné požadavky na tepelně vlhkostní mikroklima v jednotlivých místnostech. Po osazení termostatických hlavic bude nutné hydraulicky vyvážit celou otopnou soustavu tzn. osadit regulátory diferenčního tlaku, případně přepouštěcí ventily na stoupačky nebo alespoň jednotlivé otopné větve. V opačném případě by mohlo dojít k nedotápění nebo naopak přetápění některých prostor, vyšším rychlostem topné vody a možným poruchám otopné soustavy. Návrh opatření zahrnuje osazení termoregulačních ventilů s termostatickými hlavicemi na tělesa v původních prostorech školy (ve 3. NP a v přístavbě šaten jsou již osazeny). Doporučuje se použít hlavice se zabezpečením proti manipulaci cizími osobami. Počet otopných těles:

cca 100 ks

Náklady na instalaci:

1,2 tis. Kč/ks s DPH + náklady na vyregulování otopné soustavy

Opatření B Investiční výdaje projektu z toho investice do EÚP Úspora energií Přínosy projektu celkem Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údržba, opravy…) Změna tržeb (za teplo, el. energii…)

4.4.2

tis. Kč tis. Kč GJ tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

200 200 269 98 -98 0 0 0

Opatření C – Výměna výplní otvorů

Stávající původní výplně otvorů nesplňují současné tepelně technické požadavky, proto je doporučena jejich výměna. Požadovaná hodnota normou ČSN 73 0540 – 2: 2007 na součinitele prostupu tepla u výplní otvorů je Uw,rq = 1,7 W/m2K. Doporučená hodnota je Uw,rc = 1,2 W/m2K. Návrh opatření zahrnuje výměnu všech původních ochlazovaných výplní otvorů (dřevěná zdvojená okna a vstupy). Výměna se provede za plastové výplně s izolačním dvojsklem či trojsklem, kde celkový součinitel prostupu tepla otvorů bude max. Uw = 1,2 W/m2K, což je doporučená normová hodnota. Je doporučeno použití rámů s dvoustupňovým těsněním funkční spáry. Zároveň dojde k výraznému omezení spárové infiltrace, proto je nutné zajistit pravidelné větrání. Pokud nebudou prostory dostatečně větrány, může dojít i při správném provedení výměny oken k tvorbě plísní apod. Pro opatření je, na základě předběžného ekonomického posouzení, uvažováno s instalací okna s izolačním trojsklem a to se součinitelem prostupu tepla zasklení cca Ug = 0,7 W/m2K, celkový součinitel prostupu tepla je pak uvažován cca Uw = 0,85 W/m2K. Měrné investiční náklady se pohybují v rozmezí 6 500 – 8 500 Kč/m2 s DPH, dle typu, členitosti a množství oken. V měrných nákladech jsou zahrnuty náklady na instalaci včetně souvisejících klempířských a zednických prácí. Po provedení tohoto opatření je nutno provést hydraulické vyregulování otopné soustavy tak, aby nedocházelo k přetápění prostor budovy. Je vhodné s dodavatelem tepla dohodnout úpravu ekvitermní křivky regulace v místě předání, pokud je to technicky možné. Opatření je vhodné provádět před nebo současně se zateplením fasád budovy.


44

EA REA 09042


Většina stávajících původních oken je ve špatném technickém stavu a v brzké době by byla potřeba jejich repase a obnovení nátěru. S ohledem na tuto skutečnost je uvažována na základě vyhl. 213/2001 Sb. § 7 tzv. zanedbaná údržba při realizaci opatření ve výši 50 % celkové investice. 461 m2

Plocha otvorů k výměně (okna a vstupy):

6,5 – 8,5 tis. Kč/m2 s DPH

Náklady na výměnu výplní otvorů:

Opatření C Investiční výdaje projektu z toho investice do EÚP Úspora energií Přínosy projektu celkem Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údržba, opravy…) Změna tržeb (za teplo, el. energii…)

4.4.3


3 550 1 780 263 96 -96 0 0 0

Opatření D – Zateplení obvodového pláště

Stávající konstrukce obvodového pláště nesplňují současné tepelně technické požadavky, proto je doporučeno jejich zateplení. Požadovaná hodnota normou ČSN 73 0540 – 2: 2007 na součinitele prostupu tepla u stěn je UN = 0,38 W/m2K, kterou dle výpočtu dosáhneme zateplením tepelnou izolací cca tl. 75 mm. Doporučená hodnota je UDOP = 0,25 W/m2K, kterou dosáhneme zateplením tepelnou izolací cca tl. 130 mm. Ve výpočtu je uvažováno s použitím tepelné izolace se součinitelem tepelné vodivosti λ ≤ 0,04 W/mK. Návrh opatření zahrnuje zateplení celého nadzemního obvodového pláště (hl. budova, přístavba TV a kuchyně, dostavba šaten a jídelny) a podzemních stěn (soklu) tělocvičny a dostavby šaten. Zatepleni se provede kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací tl. 140 mm pro dosažení součinitele prostupu tepla cca U = 0,23 W/m2K u zdiva z CPP (hl. budova, TV, kuchyně) a cca U = 0,16 W/m2K u zdiva Porotherm (dostavba šaten a jídelny), což splňuje doporučenou normovou hodnotu. Při zateplování je vhodné použít více tepelné izolace, než je požadavek normy, neboť většinu nákladů na jednotku plochy tvoří náklady na provedení zateplení (lešení, práce, vnější omítky...). Přírůstek ceny při zvětšující se tloušťce izolace není příliš výrazný a vyšší úspora tepla pokryje tyto dodatečné náklady. Zateplení se provede včetně přidružených konstrukcí (atiky plochých střech a boků falešných sloupů) z důvodu architektonického, technologického postupu a odstranění tepelných mostů. Měrné investiční náklady na zateplení se pohybují v rozmezí 1 800 – 2 800 Kč/m2 s DPH, v závislosti na pracnosti, použitých materiálech, typu lešení a členitosti fasády. V měrných nákladech jsou zahrnuty náklady na související klempířské práce, přeložení hromosvodů, pronájem lešení atd., nejsou zahrnuty náklady na zemní práce a opravy suterénních stěn. Plocha pro zateplení obvodového pláště je navýšena oproti ploše ve výpočtu tepelných ztrát a to o plochu atik, boků falešných sloupů a ostění, která sice nemá vliv na tepelnou ztrátu objektu, ale má následný vliv na zateplování (technologie zateplování, odstranění tepelných mostů atd.). Je doporučeno použití certifikovaného zateplovacího systému. Po provedení tohoto opatření je nutno provést hydraulické vyregulování otopné soustavy tak, aby nedocházelo k přetápění prostor budovy. Je vhodné s dodavatelem tepla dohodnout úpravu ekvitermní křivky regulace v místě předání, pokud je to technicky možné. Pokud bude prováděna rekonstrukce objektu po etapách, je z technologického postupu doporučeno provést nejdříve výměnu vstupů a oken a následně realizovat zateplení fasád objektu. V opačném případě by mohlo dojít ke zbytečnému dodatečnému zásahu do již zateplených fasád.


45

EA REA 09042


Plocha pro zateplení: Náklady na zateplení:

1 802 m2 + 250 m2 (přidružené konstrukce) 1,8 -2,8 tis. Kč/m2 s DPH Opatření D

Investiční výdaje projektu z toho investice do EÚP Úspora energií Přínosy projektu celkem Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údržba, opravy…) Změna tržeb (za teplo, el. energii…)

4.4.4


5 250 5 250 484 176 -176 0 0 0

Opatření E – Zateplení plochých střech

Stávající konstrukce původních plochých střech (TV, původní kuchyně) nesplňují současné tepelně technické požadavky, proto je doporučeno jejich zateplení. Požadovaná hodnota normou ČSN 73 0540 – 2: 2007 na součinitele prostupu tepla u střech je UN = 0,24 W/m2K, kterou dle výpočtu dosáhneme zateplením tepelnou izolací cca tl. 100 mm. Doporučená hodnota je UDOP = 0,16 W/m2K, kterou dosáhneme zateplením tepelnou izolací cca tl. 180 mm. Ve výpočtu je uvažováno s použitím tepelné izolace se součinitelem tepelné vodivosti λ ≤ 0,04 W/mK. Opatření zahrnuje zateplení plochých střech (nad TV a původní kuchyní). Zateplení se provede na stávající skladbu střech tepelnou izolací tl. 180 mm pro dosažení součinitele prostupu tepla cca U = 0,16 W/m2K, což je doporučená normová hodnota. Při zateplování je vhodné použít více tepelné izolace, než je požadavek normy, neboť většinu nákladů na jednotku plochy tvoří náklady na provedení zateplení. Přírůstek ceny při zvětšující se tloušťce izolace není příliš výrazný a vyšší úspora tepla pokryje tyto dodatečné náklady. Měrné investiční náklady na zateplení se pohybují v rozmezí 2 000 – 2 500 Kč/m2 s DPH, v závislosti na pracnosti, použitých materiálech atd. V měrných nákladech jsou zahrnuty náklady na provedení nové hydroizolační krytiny, nové hromosvody a další související klempířské a zednické práce. Po provedení tohoto opatření je nutno provést hydraulické vyregulování otopné soustavy tak, aby nedocházelo k přetápění prostor budovy. Je vhodné s dodavatelem tepla dohodnout úpravu ekvitermní křivky regulace v místě předání, pokud je to technicky možné. Je uvažována hrubá půdorysná plocha střechy, tedy včetně plochy atik. Plocha střech:

436 m2

Náklady:

2,2 tis. Kč/m2 s DPH Opatření E Investiční výdaje projektu z toho investice do EÚP Úspora energií Přínosy projektu celkem Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údržba, opravy…) Změna tržeb (za teplo, el. energii…)


46


1 150 1 150 62 22 -22 0 0 0

EA REA 09042


4.5 Souhrn navržených opatření V následujících tabulkách je uvedeno přehledné shrnutí realizačních nákladů a předpokládaných úspor energie u jednotlivých navrhovaných opatření (diskontní sazba 4 %, růst ceny paliv 2 %). tabulka 38 Souhrn navrhovaných opatření

Označení

Navržené opatření

B C D E

Instalace TRV Výměna výplní otvorů Zateplení obvodového pláště Zateplení ploché střechy

Úspora GJ/rok 269 263 484 62

tis. Kč/rok 98 96 176 22

Investice celkem tis. Kč 200 3 550 5 250 1 150

tabulka 39 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých opatření

Opatření

Úspora GJ/rok tis. Kč/rok 269 98 263 96 484 176 62 22

B C D E

Investice do EÚP tis. Kč 200 1 780 5 250 1 150

NPV

IRR

Ts

Tsd

Doba hodnocení

tis. Kč 1 376 332 -1 366 -654

% 51 5 2 -1

let 2 19 30 51

let 3 24 >30 >30

let 20 30 30 30

600

6 000

500

5 000

400

4 000

300

3 000

200

2 000

100

1 000

0

0 B

C Investice


Investice [tis. Kč]

Roční úspora [GJ]

graf 11 Poměr investičních nákladů v tis. Kč a úspor jednotlivých opatření v GJ

D

E

Roční úspora energie

47

EA REA 09042


Roční úspora [tis. Kč]

6 000

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 B

C

D

Investice

Investice [tis. Kč]

graf 12 Poměr investičních nákladů a úspor finančních prostředků vzniklých jejich realizací

E

Roční úspora finančních nákladů

4.6 Definování variant V dalším textu jsou sestaveny soubory opatření do dvou variant. Obě varianty jsou kombinací jednotlivých opatření. První varianta obsahuje veškerá opatření. Druhá varianta zahrnuje relevantní a ekonomicky přínosnější opatření vhodná k realizaci. Navržená opatření lze realizovat každé samostatně a přinesou příslušnou úsporu energie. V následujících tabulkách a grafech jsou shrnuty upravené energetické bilance jednotlivých energeticky úsporných opatření, a to jak v bilancích energie (GJ/rok), tak ve finančních tocích (tis.Kč/rok). Ceny energií jsou v relacích roku 2008. Opatření A Energetický management není zahrnuto v jednotlivých variantách ani v tocích peněz ani v tocích energií. Celková úspora jednotlivých variant není pouze prostým součtem úspor (viz kap. 4.5) všech opatření zahrnutých do varianty. Při určení celkové úspory varianty je uvažováno s vzájemnou interakcí jednotlivých opatření, což se projevuje především u opatření technologického charakteru. Ve výši úspory uvedené v dalším textu u jednotlivých opatření je zohledněna současná realizace všech opatření zahrnutých ve variantě. V mezisoučtech nákladů po realizaci je v některých případech možná odchylka +/- 1 tis.Kč způsobená zaokrouhlováním.


48

EA REA 09042


4.6.1

Varianta č. 1

Zahrnutá opatření ve variantě: • • • •

Instalace TRV Výměna výplní otvorů Zateplení obvodového pláště Zateplení ploché střechy

tabulka 40 Seznam opatření ve variantě č. 1

Varianta 1 Opatření B C D E Celkem

Investice Investice celkem do EÚP tis. Kč 200 3 550 5 250 1 150 10 150

tis. Kč 200 1 780 5 250 1 150 8 380

Úspora osob. výdajů tis. Kč/rok tis. Kč/rok 98 0 96 0 176 0 22 0 368 0

Úspora energie GJ/rok 269 263 484 62 1 014

Úspora výdajů na opravy tis. Kč/rok 0 0 0 0 0

Úspora ostat. výdajů tis. Kč/rok 0 0 0 0 0

tabulka 41 Upravená energetická bilance pro variantu č. 1

VARIANTA 1 1 Vstupy paliv a energie z toho elektrická energie z toho zemní plyn 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie celkem 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 7 Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 8 Spotřeba energie na technolog. a ostatní procesy (z ř.5)


49

Výchozí stav Po realizaci Energie Náklady Energie Náklady GJ/rok tis. Kč/rok GJ/rok tis. Kč/rok 3 289,0 1 557,1 2 275,5 1 188,6 270,2 459,5 270,2 459,5 3 018,8 1 097,6 2 005,3 729,1 0,0 0,0 0,0 0,0 3 289,0 1 557,1 2 275,5 1 188,6 1 298,8 472,2 1 298,8 472,2 1 990,3 1 084,8 976,7 716,3 237,0 86,2 125,5 45,6 172,7 62,8 61,2 22,3 64,3 23,4 64,3 23,4 1 483,1 539,2 581,1 211,3 1 397,2 508,0 495,2 180,0 85,9 31,2 85,9 31,2 270,2 459,5 270,2 459,5

EA REA 09042


4.6.2

Varianta č. 2

Zahrnutá opatření ve variantě: • • •

Instalace TRV Výměna výplní otvorů Zateplení obvodového pláště

tabulka 42 Seznam opatření ve variantě č. 2

Varianta 2 Opatření B C D Celkem

Investice Investice celkem do EÚP tis. Kč 200 3 550 5 250 9 000

tis. Kč 200 1 780 5 250 7 230

Úspora energie GJ/rok 269 263 484 963

tis. Kč/rok 98 96 176 350

Úspora osob. výdajů tis. Kč/rok 0 0 0 0

Úspora výdajů na opravy tis. Kč/rok 0 0 0 0

Úspora ostat. výdajů tis. Kč/rok 0 0 0 0

tabulka 43 Upravená energetická bilance pro variantu č. 2

VARIANTA 2 1 Vstupy paliv a energie z toho elektrická energie z toho CZT 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie celkem 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 7 Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 8 Spotřeba energie na technolog. a ostatní procesy (z ř.5)


50

Výchozí stav Po realizaci Energie Náklady Energie Náklady GJ/rok tis. Kč/rok GJ/rok tis. Kč/rok 3 289,0 1 557,1 2 325,6 1 206,8 270,2 459,5 270,2 459,5 3 018,8 1 097,6 2 055,5 747,3 0,0 0,0 0,0 0,0 3 289,0 1 557,1 2 325,6 1 206,8 1 298,8 472,2 1 298,8 472,2 1 990,3 1 084,8 1 026,9 734,6 237,0 86,2 131,0 47,6 172,7 62,8 66,7 24,3 64,3 23,4 64,3 23,4 1 483,1 539,2 625,7 227,5 1 397,2 508,0 539,8 196,3 85,9 31,2 85,9 31,2 270,2 459,5 270,2 459,5

EA REA 09042


4.7 Energetické zhodnocení navržených variant V následujících tabulkách je shrnuta energetická náročnost budov v současném stavu a po realizaci jednotlivých variant energeticky úsporných opatření. Označení VAR 0 v následujících tabulkách znamená stávající stav. tabulka 44 Změna dílčího hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.)

Varianta VAR 0 VAR 1 VAR 2

Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) Qfuel,H Rrq,H Rs,H EPA GJ/rok GJ/rok GJ/rok kWh/m2 1 569,9 728,0 1 685,8 123,2 556,4 728,0 1 685,8 43,7 606,5 728,0 1 685,8 47,6

Klasifikace Nevyhovující Vyhovující Vyhovující

Qfuel,H – spotřeba energie pro vytápění Rrq,H – spotřeba tepla na vytápění referenční budovy Rs,H – spotřeba tepla na vytápění budovy stávajícího stavebního fondu EPA – měrná potřeba energie na vytápění na celkovou vytápěnou podlahovou plochu tabulka 45 Změna energetické náročnosti budovy (ČSN 730540-2:2007)

Prostup tepla obálkou budovy - (ČSN 73 0540-2:2007) Měrná Uem,N,rq Uem,N,rc Uem CI Varianta tep. ztráta W/K W/(m2K) W/(m2K) W/(m2K) 6 585 0,71 0,53 0,93 1,37 VAR 0 3 360 0,71 0,53 0,37 0,52 VAR 1 3 576 0,71 0,53 0,41 0,57 VAR 2

Klasifikace Nevyhovující Úsporná Úsporná

Uem,N,rq – průměrný součinitel prostupu tepla (požadovaný) Uem,N,rc – průměrný součinitel prostupu tepla (doporučený) Uem – průměrný součinitel prostupu tepla CI – klasifikační ukazatel


51

EA REA 09042


5 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VARIANT 5.1 Metoda ekonomického hodnocení Ekonomické vyhodnocení je prováděno bez uvažování dotací či úvěru, tedy s vlastními investičními prostředky. Ekonomická analýza se zabývá vyhodnocením energetických a stavebních opatření na úsporu energie v objektu. Cílem ekonomické analýzy je zjistit vhodnost realizace jednotlivých opatření z ekonomického hlediska. Ekonomická analýza byla provedena na základě několika kritérií, z nichž nejdůležitější je současná hodnota v podobě diskontovaného toku hotovosti za dobu životnosti. Při zpracování ekonomické analýzy jsou obvykle základní vstupní údaje na jedné straně příjmové položky (obvykle v podobě úspory za energie) a na druhé straně výdajové položky (v podobě nákladů vynaložených na realizaci opatření). Vstupní údaje pro ekonomickou analýzu jsou získávány takto : •

výše nákladů na úsporná opatření plynoucí z odborného odhadu na základě výsledků obdobných - již realizovaných akcí

•

cenové informace výrobců, montážních firem a dodavatelských firem

•

informace z publikací a internetu

Úspory jsou chápány jako rozdíl výdajů za energie v případě, že k realizaci navrhovaných opatření nedojde a v případě, že opatření realizována budou. Jako základ pro výpočet úspor tedy slouží současný stav a příslušné provozní výdaje, tak jak je uvedeno v korigovaných energetických bilancí jednotlivých variant. Při zpracování ekonomické analýzy je nutné stanovit další doplňkové vstupní údaje - doba porovnání, diskontní míra, cenový vývoj. Diskontní míra Pro ocenění hodnoty prostředků vydaných nebo přijatých v budoucnu se často pracuje s převodem na současnou hodnotu. Diskontní míra je prostředek, který tento převod umožňuje. Jde o určitou formu vyjádření meziroční hodnotové změny úrokové míry a dalších faktorů. Zvolená diskontní míra je 4 % resp. 8 %. Doba porovnání Doba porovnání se obvykle stanovuje na základě životnosti zařízení. Vzhledem k tomu, že u navrhovaných opatření na úsporu energie se doby životnosti v jednotlivých variantách liší, je v hodnocení uvažováno s případnou reinvesticí u opatření, jejichž doba životnosti je nižší než doba porovnání. Cenový vývoj Během doby provozování zařízení se může významně měnit inflace a tím i ceny. V obvyklém případě pak především změny cen energie výrazně ovlivňují ekonomické výsledky energetických projektů. V porovnání je počítáno s reálnými cenami, tudíž není zohledněna inflace. Výstupními údaji jsou prostá návratnost investic, diskontovaná doba návratnosti a čistá současná hodnota. Výpočet těchto položek je definován ve vyhlášce MPO ČR č. 213/2001 Sb. Prostá doba návratnosti investice Ts Prostá návratnost nezohledňuje skutečnou časovou hodnotu peněz. Kritérium určuje, za jak dlouho pokryjí z projektu jeho investiční náklady. Prostou dobu návratnosti lze počítat jako rovnovážný bod kumulovaných příjmů a výdajů dle vztahu, Ts= ΙN / CF kde

ΙN

… investiční náklady projektu

CF

… roční přínosy projektu (cash - flow, změna peněžních toků pro realizaci projektu)


52

EA REA 09042


Diskontovaná doba návratnosti Tsd Při uvažování současné hodnoty toků hotovosti lze určit dobu, ve které v daném projektu nastane rovnováha mezi příjmy a výdaji. Tato doba se označuje jako diskontovaná doba návratnosti prostředků a lze ji považovat za kriterium se srovnatelnou vypovídající schopností jako NPV. Obecně lze diskontovanou dobu návratnosti stanovit z podmínky NPV = 0, Tsd -t ∑ CFt . (1+r) - ΙN = 0 t=1

kde

… roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu)

CFt r

… diskont -t

(1 + r) … odúročitel Čistá současná hodnota NPV Základem pro určení čisté současné hodnoty je určení toku hotovosti. Toky hotovosti (Cash-Flow) jsou rozdílem příjmů a výdajů spojených s projektem v jednotlivých letech. Toky hotovosti v sobě zahrnují všechny hodnotové změny během života projektu. Pro hodnocení toku hotovosti se tyto upravují převodem z budoucích hodnot do současnosti. Hodnoty jsou zpravidla převedeny do období, kdy dochází k vynaložení největších investic. Takto převedená hodnota se nazývá současná hodnota. Průběžné pokrytí investic a dalších výdajů a příjmů vyjadřuje kumulovaný tok hotovosti, kdy se jednotlivé roční hodnoty průběžně sčítají a představují skutečný stav u realizovaného opatření v příslušném roce. Pokud je hodnota kumulovaného toku hotovosti v daném roce záporná, nedošlo k tomuto období k pokrytí výdajů projektu jeho příjmy. Hodnota diskontovaného kumulovaného toku hotovosti v posledním roce se označuje NPV. Čím vyšší je hodnota NPV, tím je opatření ekonomicky výhodnější. Pokud je hodnota NPV záporná, opatření nelze za daných podmínek realizovat. Tž -t NPV = ∑ CFt . (1+r) - ΙN t=1

kde

Tž

… doba životnosti (hodnocení) projektu

Vnitřní výnosové procento ΙRR Vnitřní výnosové procento představuje hodnotu úrokové míry v procentech, při které hodnota NPV = 0. tento ukazatel je užitečný jako měřítko efektivnosti investic. Stačí jej porovnat s úrovní úrokových měr na finančním trhu a investor vidí, zda je vhodné do příslušné varianty investovat. Tž -t ∑ CFt . (1 + ΙRR) - ΙN= 0 t =1

Posouzení dodavatelského úvěru Při posuzování možnosti financování dodavatelským úvěrem byla zvýšena diskontní sazba, která tak zohledňuje úroky z úvěru poskytnutého dodavatelskou firmou. Tímto způsobem jsou redukovány peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu. Upozornění auditora Návratnosti uvedené v auditu jsou vztaženy k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření. V neposlední řadě není uvažována cena finančních zdrojů (úroků).


53

EA REA 09042


5.2 Ekonomické vyhodnocení variant Vstupním parametrem pro hodnocení ekonomické návratnosti jsou úspory nákladů na energie a vlastní investice do opatření. V následující tabulce jsou shrnuty investiční náklady jednotlivých variant a další ekonomické ukazatele. Doba hodnocení byla stanovena v závislosti na opatření s nejvyšší životností. U opatření s nižší dobou hodnocení je uvažována reinvestice po skončení jejich uvažované životnosti. Ve výpočtech bylo uvažováno: • • • • • • •

diskontní sazba 4 % diskontní sazba při financování dodavatelským úvěrem 8 % roční růst ceny energie 2 % hodnocení je provedeno včetně DPH hodnocení je provedeno bez vlivu případného dotačního titulu ceny energií jsou v cenové úrovni roku 2007 v případě kratší životnosti opatření je uvažována reinvestice po době životnosti.

Hodnocení je vztaženo k investici do EÚP (energeticky úsporného projektu) viz vyhláška č. 213/2001 Sb. Financování formou dodavatelského úvěru není v případě dostupnosti vlastních finančních prostředků vhodné, z dlouhodobého hlediska není ekonomicky výhodné. tabulka 46 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - doba životnosti

Varianta Investice tis. Kč z toho investice do EÚP tis. Kč Změna nákladů na energie tis. Kč Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) tis. Kč Změna provozních nákladů (údržba, opravy…) tis. Kč Změna tržeb (za teplo, el. energii…) tis. Kč Přínosy projektu celkem tis. Kč Doba hodnocení let Diskont % Růst cen energií % Ekonomické vyhodnocení varianty - celková investice Prostá doba návratnosti Ts let Reálná doba návratnosti Tsd let Čistá současná hodnota NPV tis. Kč Vnitřní výnosové procento IRR % Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) Ekonomické vyhodnocení varianty - celková investice Prostá doba návratnosti Ts let Reálná doba návratnosti Tsd let Čistá současná hodnota NPV tis. Kč Vnitřní výnosové procento IRR % Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) -

VAR 1 10 150 8 380 -368 0 0 0 368 30 4 2

VAR 2 9 000 7 230 -350 0 0 0 350 30 4 2

27,5 >30 -2 303 2,4 neurčeno

25,7 >30 -1 555 2,8 neurčeno

22,7 >30 -533 3,7 neurčeno

21,2 28 215 4,4 neurčeno

Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH.


54

EA REA 09042


tabulka 47 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - dodavatelský úvěr


VAR 1 10 150 8 380 -368 0 0 0 368 30 8 2

VAR 2 9 000 7 230 -350 0 0 0 350 30 8 2

27,5 >30 -5 354 2,4 neurčeno

25,7 >30 -4 453 2,8 neurčeno

22,7 >30 -3 584 3,7 neurčeno

21,2 >30 -2 683 4,4 neurčeno

tabulka 48 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - polovina odpisové doby



55

VAR 1 10 150 8 380 -368 0 0 0 368 15 4 2

VAR 2 9 000 7 230 -350 0 0 0 350 15 4 2

27,5 >15 -5 494 -5,1 neurčeno

25,7 >15 -4 575 -4,4 neurčeno

22,7 >15 -3 724 -3,1 neurčeno

21,2 >15 -2 805 -2,0 neurčeno

EA REA 09042


6 ENVIRONMENTÁLNÍ HODNOCENÍ VARIANT Znečišťující látky do ovzduší jsou sledovány na základě Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. a vyjádřeny jsou i ve vyhlášce MPO ČR č. 213/2001 Sb. Jde především o tuhé látky, SO2, NOx, CO, CxHy a CO2. Ekologické účinky posuzovaných variant jsou vyhodnoceny porovnáním emisí znečišťujících látek ve výchozím stavu a po realizaci dané varianty. Emise pro zdroj tepla byly vypočteny z emisních faktorů daných Nařízením vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Započteny jsou emise vznikající provozem v budově. Jelikož v objektu je spotřebovávána převážně energie, která je získávána mimo budovu (elektrická energie, CZT), je v tabulkách vyjádřena produkce emisí systémových elektráren na území ČR. Emisní faktory CO2 jsou převzaty z vyhlášky č. 425/2004 Sb. Emisní faktory CZT jsou převzaty od dodavatele tepla. tabulka 49 Použité emisní faktory

[kg/GJ] tuhé látky SO2 NOx CO CO2

elektřina 0,025910 0,448938 0,415698 0,039300 325,00

zemní plyn 0,000588 0,000028 0,047059 0,009412 55,56

tabulka 50 Současný stav produkce emisí

Výchozí stav Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

elektřina t/rok 0,0071 0,1213 0,1124 0,0107 87,8097

zemní plyn t/rok 0,0011 0,0001 0,0810 0,0162 95,5602

Celkem t/rok 0,0082 0,1214 0,1934 0,0269 183,3699

tabulka 51 Produkce emisí u výchozího stavu a varianty č. 1

VARIANTA 1 Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

Výchozí stav t/rok 0,0082 0,1214 0,1934 0,0269 183,3699

Po realizaci t/rok 0,0074 0,1213 0,1455 0,0172 127,0631

Rozdíl t/rok 0,0008 0,0001 0,0479 0,0097 56,3068

Rozdíl % 9,8 0,1 24,8 36,1 30,7

Rozdíl t/rok 0,0008 0,0001 0,0455 0,0092 53,5217

Rozdíl % 9,8 0,1 23,5 34,2 29,2

tabulka 52 Produkce emisí u výchozího stavu a varianty č. 2

VARIANTA 2 Tuhé látky SO2 NOx CO CO2


Výchozí stav t/rok 0,0082 0,1214 0,1934 0,0269 183,3699

Po realizaci t/rok 0,0074 0,1213 0,1479 0,0177 129,8482

56

EA REA 09042


graf 13 Emise tuhých látek, SO2, NOX a CO v jednotlivých variantách 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 st. stav

V1

V2

tuhé látky (t/rok)

SO2 (t/rok)

NOx (t/rok)

CO (t/rok)

graf 14 Emise CO2 v jednotlivých variantách 200 150 100 50 0 st. stav

V1

V2

CO2 (t/rok)


57

EA REA 09042


7 VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY 7.1 Metodika a kritéria hodnocení Výběr optimální varianty je proveden pomocí více hodnotících kritérií (hledisek): •

ekonomické hledisko

•

environmentální hledisko

•

technické hledisko

•

provozní hledisko

•

legislativní hledisko

•

hledisko užitné hodnoty

Ekonomické hledisko Toto hledisko zohledňuje výši pořizovacích nákladů do energeticky úsporného opatření. Jedním z bodů je například sledování doby návratnosti investice vložené do opatření na úsporu energie. Environmentální hledisko Z ekologického hlediska má největší význam opatření snižující spotřebu tepla objektu v co největší míře, a tedy maximálně snižující emise škodlivých látek. Bere se též v potaz produkce emisí škodlivých látek přímo spojenou s realizací energeticky úsporného opatření (tzv. svázané produkce). Hledisko technické Toto hledisko bere v potaz například životnost jednotlivých opatření. Životnost zateplovacího systému se předpokládá od 25 let výše. Naproti tomu regulační technika má technickou životnost cca 15 let nehledě na skutečnost, že ještě dříve morálně zastará. Toto hledisko též zohledňuje náročnost realizace. Provozní hledisko Tímto kritériem se zohledňuje náročnost realizovaného opatření na údržbu a provoz. Např. zateplení objektu, nebo výměna oken je provozně málo náročné opatření, naopak nová kotelna, nebo osazení termoregulačních ventilů jsou již více náročné na provoz i údržbu. Legislativní hledisko Některá opatření se nemusí, především před realizací, obejít bez komplikací v legislativní oblasti např. zateplení fasády, či výměna oken na objektu památkově chráněném zcela jistě narazí na určitá legislativní omezení. Toto hledisko též zohlední náročnost uspokojení požadavků stavebního úřadu v předrealizační fázi – např. zohlední, zda k realizaci navrženého opatření postačí pouze ohlášení nebo bude muset proběhnout stavební řízení. Hledisko užitné hodnoty Dá se předpokládat, že danými opatřeními dojde k navýšení užitné hodnoty objektu. Například zateplení obvodového pláště se pozitivně projeví nejen na tepelně technických vlastnostech fasády, ale i na jejím vzhledu, což jistě přispěje k lepší reprezentativnosti budovy a tedy i k navýšení její tržní ceny.


58

EA REA 09042


7.2 Vyhodnocení variant Optimální varianta vyplyne z multikriteriálního hodnocení. Každé hledisko u jednotlivých variant opatření bylo obodováno max. počtem bodů 100 a každému z nich byla přiřazena určitá váha. Je na místě a je seriózní poznamenat, že výsledná optimální varianta, která vyplyne z tohoto multikriteriálního modelu, je do jisté míry subjektivním řešením. Výsledek totiž plně závisí na zvolených vahách, daném bodovém ohodnocení jednotlivých hledisek a též na vlastní volbě typů a počtu hledisek. Je tedy nutné si vytvořit k výsledkům tohoto typu hodnocení určitý rezervovaný přístup. Demonstrovat závislost výsledků (charakteristických hodnot) na volbě váhového vektoru mají za úkol 2 alternativy (alternativa I a II), které se navzájem liší různě zvolenými váhovými vektory (viz následující tabulky) - u alternativy II byla větší váha přiřazena ekologickému kritériu, naopak menší ekonomickému. Obě varianty jsou prezentovány v následujících dvou tabulkách a přehledně v grafu. Nejvyšší hodnota (100 bodů) = nejvíce příznivé. tabulka 53 Bodové ohodnocení posuzovaných kritérií a váhová matice kritérií (alternativy I)

Hodnocení variant kritérium ekonomické ekologické technické provozní legislativní užitné hodnoty Vchar

váhy 0,55 0,20 0,10 0,05 0,05 0,05

bodové ohodnocení V1 V2 70 90 90 70 80 90 90 90 90 90 90 70

váhová matice ohodnocení V1 V2 38,5 49,5 18,0 14,0 8,0 9,0 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 3,5 78,0 85,0

tabulka 54 Bodové ohodnocení posuzovaných kritérií a váhová matice kritérií (alternativa II)

Hodnocení variant kritérium ekonomické ekologické technické provozní legislativní užitné hodnoty Vchar


váhy 0,25 0,40 0,20 0,05 0,05 0,05

váhová matice ohodnocení V1 V2 70 90 90 70 80 90 90 90 90 90 90 70

59

váhová matice ohodnocení V1 V2 17,5 22,5 36,0 28,0 16,0 18,0 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 3,5 83,0 81,0

EA REA 09042


graf 15 Charakteristické hodnoty jednotlivých opatření

100

V char

90

alternativa I

80

alternativa II

70 60 50 V1

V2

Z rozdílu alternativ I a II je patrné, že volba vah může ovlivnit výsledky hodnocení a záleží pouze na nás, které hledisko považujeme za důležitější. Jako výhodnější k realizaci je doporučena varianta 1, hlavně s ohledem na užitnou hodnotu budovy a komplexnější rekonstrukci.


60

EA REA 09042


8 ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU 8.1 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství Energetický management je z hlediska monitorování vstupních energií provozován na dostačující úrovni. Teplota topné vody je regulována dle venkovní teploty. Objekt nesplňuje požadavky vyhlášky č. 194/2007 Sb. na měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění. Objekt nesplňuje požadavky vyhlášky č.148/2007 Sb. pro dílčí hodnocení energetické náročnosti vytápění. Součinitele prostupu tepla nerekonstruovaných obvodových konstrukcí jsou z pohledu dnešních požadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni, nesplňují současné požadavky na součinitele prostupu tepla (dříve tepelný odpor) uvedené v normě ČSN 73 0540-2:2007. U konstrukcí, u kterých není v energetickém auditu navrženo zlepšení jejich tepelně izolačních vlastností, není technicky možné, ekonomicky nebo z důvodu památkové ochrany vhodné tato opatření provádět s ohledem na dobu užívání budovy a její provozní účely. Předmět EA nesplňuje požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2:2007. Podle hodnocení prostupu tepla obálkou budovy je objekt klasifikován jako D – Nevyhovující. Viz energetický štítek obálky budovy v kapitole 3.2.3. Objekt má vlastní kotelnu na zemní plyn. Je zajištěna autonomní ekvitermní regulace a teplotní útlumy, kromě nových prostor ve 3. NP není zajištěna podružná automatická regulace v místě konečné spotřeby (TRV či IRC). Jsou dodržovány pravidelné automatické útlumy vytápění. Otopná soustava je v technicky vyhovujícím stavu, nedochází k únikům topné vody. Požadavky zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací v § 6 odst. 7 o instalaci regulace v místě konečné spotřeby nejsou splněny. Tepelné izolace některých rozvodů tepla nevyhovují požadavkům vyhlášky č. 193/2007 Sb. V úvahu připadá dodatečné zaizolování rozvodů a armatur. Teplá voda je připravována centrálně s cirkulcí. Chod cirkulačního čerpadla je omezován na základě provozu v objektu. Stávající systém přípravy TV vykazuje zvýšené procento ztrát vlivem nutnosti cirkulace a nepříliš velkým odběrům TV. Hodnota měrného ukazatele dodávky TV stanovená ve vyhlášce č. 194/2007 Sb. je překročena. Zařízení pro nucené větrání je převážně moderní, využívající ZZT. Jsou osazeny převážně zářivkové zdroje. Osvětlovací soustavu lze hodnotit jako energeticky dostačující, baly provedena její rekonstrukce. Malých úspor lze dosáhnout pouze správným užíváním osvětlovací soustavy, tj. nesvítit v nepřítomnosti uživatelů budovy, zhasínat na soc. zařízeních apod. Podle provedeného kontrolního výpočtu intenzita osvětlení ve vybraných místnostech splňuje požadavky ČSN 36 0452 a ČSN EN 12464-1. Elektrické spotřebiče jsou ve stavu odpovídajícím jejich stáří a při jejich obměně je třeba dbát na nákup energeticky úsporných zařízení (třídy A). Z orientačního výpočtu spotřeby elektrické energie je zřejmé, že skutečná spotřeba odpovídá provozu v objektu. V rámci EA byla provedena analýza zvolených odběrových sazeb el. energie. Byla zjištěna vhodnost změnit stávající distribuční sazbu u odběrného místa č. Z001828 (protokol je uveden v příloze).


61

EA REA 09042


tabulka 55 Měrné ukazatele

Legislativní požadavky

Požadavek

Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění (vyhl. č. 194/2007 Sb.)

0,530 GJ/(m2rok)

Spotřeba energie na vytápění (vyhl. č. 148/2007 Sb.)

728,0 GJ/rok

Průměrný součinitel prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2007) Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TV (vyhl. č. 194/2007 Sb.)

0,71 W/(m2K) 0,227 GJ/m3

Skutečnost

Klasifikace

0,556 GJ/(m2rok)

Nevyhovuje

1 569,9 GJ/rok

Nevyhovuje DNevyhovující

0,93 W/(m2K) 0,331 GJ/m3

Nevyhovuje

8.2 Technický potenciál úspor Lze dosáhnout jistých energetických úspor, které jsou dosažitelné realizací opatření v současné době dostupnými technologiemi (všechna opatření však nemusejí být ekonomicky výhodná). Tento potenciál je označován jako teoretický či technický. Tento potenciál není možno dosáhnout pouze opatřeními posuzovanými v tomto auditu. Tato hodnota je pouze teoretická a ukazuje účinnost navržených opatření vzhledem k teoretickému maximu úspor. Pro vyčíslení technického potenciálu úspor energie byla uvažována následující opatření: •

zavedení důsledného energetického managementu

•

rekonstrukce ochlazované obálky budovy v pasivním standardu o

obvodový plášť - U ≤ 0,12 W/(m2K)

o

střešní konstrukce / podlaha půdy - U ≤ 0,10 W/(m2K)

o

otvorové výplně - k ≤ 0,85 W/(m2K)

o

podlaha na terénu / strop nevyt. suterénu U ≤ 0,12 W/(m2K))

•

rekonstrukce zdroje tepla včetně instalace systému regulace dodávky tepla

•

rekonstrukce osvětlovací soustavy

•

instalace úsporných spotřebičů elektrické energie

Celkovou spotřebu energie lze v tomto výčtu uvedenými opatřeními snížit z výchozí hodnoty spotřeby energií (upravená bilance) 1 990 GJ/rok na cca 709 GJ/rok (tj. cca na 35 % původní spotřeby).


62

EA REA 09042


8.3 Optimální varianta energeticky úsporného projektu a doporučení energetického auditora Na základě rozboru tepelného hospodářství a současného stavu stavebních konstrukcí objektu a TZB se doporučuje: • dodržovat zásady energetického managementu • realizovat variantu 1 • při zachování spotřeby el. energie v úrovni roku 2008 změnit stávající distribuční sazbu u odběrného místa č. Z001828 (protokol je uveden v příloze).

8.3.1

Shrnutí doporučených opatření

Výše úspor je vyčíslena z upravené energetické bilance, která upravuje spotřeby energií na dlouhodobý průměr. Úspory energií tak mohou v jednotlivých letech kolísat. Výchozí klimatické údaje jsou popsány v kapitole 2.5. Výpočet úspor také předpokládá dodržení stávajícího režimu vytápění, počtu osob apod., pokud toto nemění samotná opatření navržená v energetickém auditu a doporučená k realizaci. Energetický management je jednoduchou, nenáročnou složkou systému hospodaření s energií, který za minimálních nákladů umožňuje sledovat vývoj spotřeb energií a rychleji reagovat na vznikající nehospodárnosti. Energeticky uvědomělé užívání objektů umožňuje významnou úsporu nákladů na užívání objektu a snižuje i negativní zátěž životního prostředí v dané lokalitě. Toto opatření je vždy ekonomicky nejefektivnější. Je doporučeno další sledová spotřeby el. energie a prověření případné vhodnosti změny odběrové sazby. Jako energeticky úsporný projekt byla vybrána varianta, která v sobě zahrnuje vhodná opatření na jednotlivých zařízeních a konstrukcích. Ze stavební části je nejvhodnější provést zateplení obvodového pláště a výměnu původních otvorových výplní. Tím dojde k poklesu tepelných ztrát skrz tyto konstrukce a tím i ke snížení potřeby tepla na vytápění a zlepšení vnitřního mikroklimatu. V technologické části je doporučena instalace TRV. Pozn.: Ve výpočtu hodnoty úspory při aplikaci tohoto souboru opatření bylo uvažováno s „energetickou disciplinovaností“ uživatelů budovy a správným užíváním regulačních prvků (termostatické ventily). Jde tedy o hodnotu maximální dosažitelné úspory. Její dosažení závisí ve velké míře na chování uživatelů budovy

8.3.2

Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod.

Doporučená opatření je možno shrnout v těchto základních bodech: •

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie cca 1014 GJ/rok

•

celkové investiční náklady činí 10150 tis.Kč

•

celkové investiční náklady na EÚP (energeticky úsporný projekt) činí 8380 tis.Kč

•

roční finanční úspora nákladů na vstupní energie představuje cca 368 tis.Kč

•

měrné investiční náklady na uspořenou jednotku energie činí cca 10015 Kč/GJ

•

u jednotlivých konstrukcí navržených k rekonstrukci bude dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla dle ČSN 730540-2:2007.

•

po realizaci opatření v doporučené variantě bude předmět EA splňovat doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,N,rc uvedenou v tab. č. 9 ČSN 730540-2:2007


63

EA REA 09042


Energetický štítek obálky budovy Budova ZŠ Praha - Nebušice Adresa Nebušická 369, 164 00 Praha 6 Hodnocení obálky budovy Celková podlahová plocha Ac = 3 541 m2 Velmi úsporná budova A B Požadavek ČSN 73 0540

C D E F G

CI ≤ 0,3 CI ≤ 0,6 CI ≤ 1,0 CI ≤ 1,5 CI ≤ 2,0 CI ≤ 2,5 CI > 2,5

Zjištěná hodnota CI doporučená stávající VAR 0,52 1,37

doporučená VAR Uem - průměrný součinitel prostupu tepla [W/(m2.K)] 0,93 0,37 2 Uem,N,rq - prům. souč. prostupu tepla (požadovaný) [W/(m .K)] 0,71 2 Uem,N,rc - prům. souč. prostupu tepla (doporučený) [W/(m .K)] 0,53 Klasifikační ukazatele CI a hodnoty Uem pro A/V = 0,37 m2/m3 CI 0,30 0,60 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 Uem 0,21 0,43 0,53 0,71 1,01 1,31 1,96 Budova je dle ČSN 73 0540-2 klasifikována jako NEVYHOVUJÍCÍ Mimořádně nehospodárná budova

stávající

8.4 Využití obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie Pro stávající stav objektu bylo provedeno v kapitole 4.2 předběžné posouzení a ekonomické vyhodnocení instalace obnovitelných zdrojů v budově. V případě opodstatněnosti využití zdroje obnovitelné energie je v kapitolách 4.2 a 4.4 provedeno celkové ekonomické vyhodnocení daného opatření. Z tohoto posouzení a ekonomického hodnocení vyplývá v současné době ekonomická a technická nevhodnost instalace těchto zdrojů v předmětu EA.


64

EA REA 09042


9 EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU Předmět energetického auditu EA Adresa

Základní škola Praha – Nebušice

Nebušická 369, 164 00 Praha 6 Městská část Praha – Zadavatel EA Zástupce Libor Přerost, starosta Nebušice Adresa zadavatele Nebušická 128, 164 00 Praha 6 Telefon 220 961 439 Fax E-mail [email protected] Objekt ZŠ Nebušice se nachází ve středu obce. Objekt byl postaven ve druhé pol. 50. let a provoz byl zahájen 9/1958. Objekt tvoří pětipodlažní hlavní Charakteristika budova, na kterou ze severní strany navazují jednotlivé přístavby předmětu EA (tělocvična, dostavba šaten – 2004, dostavba jídelny – 1998, kuchyně). Přístavby jsou jednopodlažní, kromě dvoupodlažní dostavby šaten. Vestavěné podkroví není zatím využíváno 1. Výchozí stav Vytápění předmětu EA je zajištěno pomocí kotlů na zemní plyn umístěných v kotelně v podzemním podlaží, příprava TV je zajištěna pomocí Stručný popis přímotopných ohřívačů na zemní plyn umístěných také v kotelně. Nucené energetického větrání s přívodem a odtahem vzduchu je zajištěno pro přístavbu šaten, hospodářství tělocvičnu a kuchyň. Elektrická energie je používána pro spotřebiče v (vč. budov) kuchyni, osvětlení a další provozní spotřebu. Zemní plyn slouží jen pro kotelnu. Z kotelny je vytápěna i nedaleká hala, která není předmětem EA, ale je zahrnuta ve spotřebě zemního plynu. Instal. tep. výkon (MW) Instal. el. výkon (MW) Vlastní energetický zdroj 1,080 Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) 3 018,8 Teplo Nákup (GJ/r) Prodej (GJ/r) 1 298,8 Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r) Elektřina Nákup (MWh/r) 75,1 Prodej (MWh/r) Spotřeba paliv a energie z toho přímá technologická spotřeba 1 990,3 270,2 (GJ/r) (GJ/r) Příkon (tep. ztráta) Spotřebič energie Spotřeba energie (GJ/r) Nositel energie (kW) ÚT 192 1 569,9 zemní plyn TV 150,2 zemní plyn Ostatní 270,2 el. energie


65

EA REA 09042


2. Energeticky úsporný projekt

Stručný popis doporučené varianty

Investiční náklady (tis. Kč) Konečná spotřeba paliv a energie Potenciál energetických úspor teoretický Znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOx CO CO2 Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky) Energetický auditor Podpis


• • • •

Instalace TRV Výměna výplní otvorů Zateplení obvodového pláště Zateplení ploché střechy 10 150

z toho technologie (tis. Kč)

200

před realizací projektu po realizaci projektu energie náklady energie náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (tis. Kč/r) 3 289 1 557 2 276 1 189 GJ/r MWh/r 1 014 282 Přínosy z hlediska ochrany životního prostředí Výchozí stav (t/r) Stav po realizaci (t/r) Rozdíl (t/r) 0,008 0,007 0,001 0,121 0,121 0,000 0,193 0,146 0,048 0,027 0,017 0,010 183,370 127,063 56,307 Ekonomická efektivnost

>30

368

Doba hodnocení (roky)

30

23

Diskont (%)

4

NPV (tis. Kč)

-533

Č. osvědčení Datum

Ing. Jan Kárník

66

IRR (%)

3,7

č.262 ze dne 17.5.2007 4.8.2009

EA REA 09042


10 PŘÍLOHY 10.1 Příloha č. 1: Protokol o výpočtu měrných tepelných ztrát a potřeby tepla na vytápění dle ČSN EN ISO 13 790 – stávající stav Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ)

Identifikační údaje budovy ZŠ Praha - Nebušice Nebušická 369, 164 00 Praha 6

Charakteristika a okrajové podmínky budovy Objem budovy - vnější objem vytápěné zóny budovy V 15 607 m3 Vzduchový objem budovy Va 12 486 m3 Celková plocha - součet vnějších ploch ochlazovaných kcí. A 5 721 m2 Objemový faktor tvaru budovy A/V 0,37 m2/m3 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem 0,93 W/(m2K) Intenzita výměny vzduchu n 0,30 h-1 Požadovaná vnitřní teplota zóny Qi 17,5 °C Průměrná venkovní teplota v otopném období Qe 4,3 °C Návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období Qv -13 °C Počet dnů v otopném období nd 225 dní Režim vytápění S přerušovaným vytápěním Počet časových úseků v týdnu t 3 Počet zón v budově N 1 Zóna 1 Ustálená tepelná propustnost zeminou podle ČSN EN ISO 13370 Typ výpočtu Nevytápěný suterén Tloušťka obvodové stěny w 0,6 m Tepelný odpor podlahy Rf 0,53 m2K/W Tepelný odpor stěn suterénu Rw 0,65 m2K/W Ekvivalentní tloušťka podlahy dt 2,0 m Celková ekvivalentní tloušťka suterénních stěn dw 1,6 m Tepelná vodivost zeminy l 2,0 W/(mK) Plocha podlahy A 1 511,1 m2 Exponovaný obvod podlahy P 185,1 m Charakteristický rozměr podlahy B´ 16,3 m Plocha obv. zdi v kontaktu s terénem AWT 555,3 m2 Plocha podlahy suterénu Asut 799,6 m3 Hloubka podlahy suterénu pod úrovní terénu z 3,0 m Ekvivalentní hloubka podlahy suterénu pod úrovní terénu zekv 3,00 m Výška hor. povrchu podlahy nad úrovní terénu h 0,00 m Intenzita výměny vzduchu v nevytápěném suterénu n 0,30 1/h Objem vzduchu v nevytápěném suterénu V 1903,0 m3 Plocha vytápěné části suterénu v kontaktu se zeminou 0 m2 Plocha nevytápěné části suterénu v kontaktu se zeminou 799,6 m2 Ustálená tepelná propustnost zeminou LS 582,2 W/K


67

EA REA 09042


střecha

okna, dveře

stěny

Tepelná propustnost mezi obvodovými konstrukcemi mezi interiérem a exteriérem Požadovaný Měrná ztráta (doporučený) Činitel Součinitel konstrukce Plocha součinitel teplotní prostupu Ochlazovaná konstrukce prostupem tepla Ai prostupu tepla redukce tepla Ui [m2] Hti = Ai . Ui . bi [W/(m2.K)] UN,rq (UN,rc) bi [-] [W/K] 2 [W/(m .K)] stěna CPP 0,60 253,9 1,08 0,38 (0,25) 1,00 274,21 stěna CPP 0,45 1339,9 1,35 0,38 (0,25) 1,00 1 808,87 stěna Porotherm 0,44 145,0 0,38 0,38 (0,25) 1,00 55,10 stěna CPP 0,30+tep.iz. 0,10 54,0 0,33 0,38 (0,25) 1,00 17,82 (tympanony) stěna Porotherm 0,16+tep.iz. 0,10 30,10 107,5 0,28 0,38 (0,25) 1,00 (podkrovi) stěna se zeminou CPP 0,45 40,10 45,0 1,35 0,38 (0,25) 0,66 (tělocvična) stěna se zeminou Porotherm (šatny) 18,0 0,38 0,38 (0,25) 0,66 4,51 okna dřevěná zdvojená 446,0 2,80 1,70 (1,2) 1,00 1 248,80 okna plastová s izolačním dvojsklem 20,9 1,30 1,70 (1,2) 1,15 31,25 okna dřevěná s izolačním dvojsklem 4,4 1,30 1,70 (1,2) 1,15 6,58 vstupy kovové jednoduše zasklené 6,8 6,50 1,70 (1,2) 1,00 44,20 vstupy dřevěný rám se zasklením 7,9 5,20 1,70 (1,2) 1,00 41,08 vstupy plastové s izolačním 3,7 1,30 1,70 (1,2) 1,15 5,53 dvojsklem okna střešní dřevěná s izolačním 75,9 1,30 1,70 (1,2) 1,15 113,47 dvojsklem okna střešní plastová s izolačním 19,4 1,30 1,70 (1,2) 1,15 29,00 dvojsklem střecha šikmá (podkroví) 891,4 0,18 0,30 (0,2) 1,00 160,45 střecha plochá (tělocvična) 218,3 0,56 0,30 (0,2) 1,00 122,25 střecha plochá (původní kuchyně) 218,3 0,56 0,30 (0,2) 1,00 122,25 střecha plochá (dostavba jídelna) 62,3 0,24 0,30 (0,2) 1,00 14,95 střecha plochá/terasa (dostavba šatny) 154,2 0,15 0,24 (0,16) 1,00 23,13 strop/terasa (šatny/hl. vstup) 58,4 2,00 0,24 (0,16) 1,00 116,80 podlaha nad venkovním prost. 58,4 0,20 0,30 (0,2) 1,00 11,68 (podkroví/hl. vstup) Přirážka na tepelné mosty 0,1 432,21 Celkem 4 209,7 4 754,3


68

EA REA 09042


Výpočet potřeby energie na vytápění podle ČSN EN ISO 13790 Účel výpočtu K posouzení efektu energ. úsporných opatření Použití rozměrů k výpočtu Vnější Regulace topného systému Ekvitermní regulace ano Zónová regulace ne Regulace v místě konečné spotřeby ano Časový průběh vytápění t1 = denní režim h/denně 8 h t3 = noční režim h/denně 16 h t3 = víkendový režim h/denně 24 h Tepelná propustnost mezi obv. kcemi mezi int. a ext. LD 4 754,3 W/K Ustálená tepelná propustnost zeminou LS 582,2 W/K Měrná ztráta prostupem tepla nevytápěnými prostory HU 0,0 W/K Měrná ztráta prostupem tepla HT 5 336,6 W/K Potřeba energie na krytí ztrát budovy - prostupem QT 1 132,3 GJ/rok Intenzita výměny vzduchu n 0,30 h-1 Měrná tepelná ztráta větráním HV 1 248,6 W/K Potřeba energie na krytí ztrát budovy - větráním QV 264,9 GJ/rok Celková měrná tepelná ztráta H 6 585,1 W/K Celková potřeba energie na krytí ztrát za otopné období QL 1 397,2 GJ/rok Vnitřní tepelné zisky Qi 41,0 GJ/rok Solární tepelné zisky Qs 187,0 GJ/rok Podíl využitelných tepelných zisků h 0,99 Qh Potřeba tepla na vytápění 1 397,2 GJ/rok


69

EA REA 09042


10.2 Příloha č. 2: Energetický štítek obálky budovy – ČSN 73 0540-2:2007


70

EA REA 09042


10.3 Příloha č. 3: Protokol k energetickému štítku obálky budovy – ČSN 73 0540-2:2007 – stávající stav

Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Katastrální území a katastrální číslo Provozovatel, popř. budoucí provozovatel

Identifikační údaje ZŠ Praha - Nebušice Nebušická 369, 164 00 Praha 6 729876 Základní škola Praha – Nebušice

Vlastník nebo společenství vlastníků, popř. stavebník Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Telefon / E-mail

č. parc.

547

Městská část Praha – Nebušice Nebušická 128, 164 00 Praha 6 220 961 439 [email protected]

Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí Faktor tvaru budovy A / V

15 607 5 721 0,37

Převažující vnitřní teplota v otopném období θim Venkovní návrhová teplota v zimním období θe

21,0 -13,0

m3 m2 m2/m3 °C °C

Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí

Plocha Ochlazovaná konstrukce

stěna CPP 0,60 stěna CPP 0,45 stěna Porotherm 0,44 stěna CPP 0,30+tep.iz. 0,10 (tympanony) stěna Porotherm 0,16+tep.iz. 0,10 (podkrovi) stěna se zeminou CPP 0,45 (tělocvična) stěna se zeminou Porotherm (šatny) okna dřevěná zdvojená okna plastová s izolačním dvojsklem okna dřevěná s izolačním dvojsklem vstupy kovové jednoduše zasklené vstupy dřevěný rám se zasklením vstupy plastové s izolačním dvojsklem okna střešní dřevěná s izolačním dvojsklem okna střešní plastová s izolačním dvojsklem střecha šikmá (podkroví) střecha plochá (tělocvična) střecha plochá (původní kuchyně) střecha plochá (dostavba jídelna) střecha plochá/terasa (dostavba šatny) strop/terasa (šatny/hl. vstup) podlaha nad venkovním prost. (podkroví/hl. vstup)


Požadovaný Souč. (doporučený) Činitel Měrná ztráta konstrukce prostupu souč. teplotní tepla prostupu redukce prostupem tepla tepla

Ai Ui 2 m W/(m2K) 253,9 1,08 1 339,9 1,35 145,0 0,38 54,0 0,33 107,5 0,28 45,0 1,35 18,0 0,38 446,0 2,80 20,9 1,30 4,4 1,30 6,8 6,50 7,9 5,20 3,7 1,30 75,9 1,30 19,4 1,30 891,4 0,18 218,3 0,56 218,3 0,56 62,3 0,24 154,2 0,15 58,4 2,00 58,4

71

0,20

UN,rq (UN, rc) W/(m2K) 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 0,24 0,16 0,24 0,16 0,24 0,16 0,24 0,16 0,24 0,16 0,24 0,16

bi 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,66 0,66 1,00 1,15 1,15 1,00 1,00 1,15 1,15 1,15 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

Hti = Ai.Ui.bi W/K 274,21 1 808,87 55,10 17,82 30,10 40,10 4,51 1 248,80 31,25 6,58 44,20 41,08 5,53 113,47 29,00 160,45 122,25 122,25 14,95 23,13 116,80

0,24

1,00

11,68

0,16

EA REA 09042


Podlaha - strop nevytápěného suterénu* Podlaha - strop nevytápěného suterénu* Suterénní stěna v kontaktu se zeminou* Stěna vnitřní k nevytápěnému suterénu* Propustnost tepelnými mosty Ld,tb Celkem

1 511,1 0 0 0 0,1.LD 5 720,7

1,20 -

0,60 -

0,40 -

-

Stanovení stavebně energetické vlastnosti budovy Měrná ztráta prostupem tepla HT W/K 5 336,57 2 W/(m K) Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A 0,93 Klasifikační ukazatel CI

1,37

582,23 432,21 5 336,57

Požadavek 0,71

Nevyhovující

Pozn.: * ustálená tepelná propustnost zeminou je spočtena podle EN ISO 13 370


72

EA REA 09042


10.4 Příloha č. 4: Protokol k energetickému štítku obálky budovy – ČSN 73 0540-2:2007 – doporučená varianta Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Katastrální území a katastrální číslo Provozovatel, popř. budoucí provozovatel

Identifikační údaje ZŠ Praha - Nebušice Nebušická 369, 164 00 Praha 6 729876 Základní škola Praha – Nebušice

Vlastník nebo společenství vlastníků, popř. stavebník Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Telefon / E-mail

č. parc.

547

Městská část Praha – Nebušice Nebušická 128, 164 00 Praha 6 220 961 439 [email protected]

Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí Faktor tvaru budovy A / V

15 607 5 721 0,37

Převažující vnitřní teplota v otopném období θim Venkovní návrhová teplota v zimním období θe

21,0 -13,0

m3 m2 m2/m3 °C °C

Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí

Plocha Ochlazovaná konstrukce

stěna CPP 0,60 stěna CPP 0,45 stěna Porotherm 0,44 stěna CPP 0,30+tep.iz. 0,10 (tympanony) stěna Porotherm 0,16+tep.iz. 0,10 (podkrovi) stěna se zeminou CPP 0,45 (tělocvična) stěna se zeminou Porotherm (šatny) okna dřevěná zdvojená okna plastová s izolačním dvojsklem okna dřevěná s izolačním dvojsklem vstupy kovové jednoduše zasklené vstupy dřevěný rám se zasklením vstupy plastové s izolačním dvojsklem okna střešní dřevěná s izolačním dvojsklem okna střešní plastová s izolačním dvojsklem střecha šikmá (podkroví) střecha plochá (tělocvična) střecha plochá (původní kuchyně) střecha plochá (dostavba jídelna) střecha plochá/terasa (dostavba šatny) strop/terasa (šatny/hl. vstup) podlaha nad venkovním prost. (podkroví/hl. vstup)


Požadovaný Měrná ztráta Souč. (doporučený) Činitel konstrukce prostupu souč. teplotní tepla prostupu redukce prostupem tepla tepla

Ai Ui m2 W/(m2K) 253,9 0,23 1 339,9 0,23 145,0 0,16 54,0 0,33 107,5 0,28 45,0 1,35 18,0 0,38 446,0 0,85 20,9 1,30 4,4 1,30 6,8 0,85 7,9 0,85 3,7 1,30 75,9 1,30 19,4 1,30 891,4 0,18 218,3 0,16 218,3 0,16 62,3 0,24 154,2 0,15 58,4 2,00 58,4

73

0,20

UN,rq (UN, rc) W/(m2K) 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 0,38 0,25 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 1,70 1,20 0,24 0,16 0,24 0,16 0,24 0,16 0,24 0,16 0,24 0,16 0,24 0,16

bi 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,66 0,66 1,00 1,15 1,15 1,00 1,00 1,15 1,15 1,15 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

Hti = Ai.Ui.bi W/K 58,40 308,18 23,20 17,82 30,10 40,10 4,51 379,10 31,25 6,58 5,78 6,72 5,53 113,47 29,00 160,45 34,93 34,93 14,95 23,13 116,80

0,24

1,00

11,68

0,16

EA REA 09042


Podlaha - strop nevytápěného suterénu* Podlaha - strop nevytápěného suterénu* Suterénní stěna v kontaktu se zeminou* Stěna vnitřní k nevytápěnému suterénu* Propustnost tepelnými mosty Ld,tb Celkem

1 511,1 0 0 0 0,05.LD 5 720,7

1,20 -

0,60 -

0,40 -

-

Stanovení stavebně energetické vlastnosti budovy Měrná ztráta prostupem tepla HT W/K 2 111,66 2 W/(m K) Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A 0,37 Klasifikační ukazatel CI

0,52

582,23 72,83 2 111,66

Požadavek 0,71 Úsporná

Pozn.: * ustálená tepelná propustnost zeminou je spočtena podle EN ISO 13 370


74

EA REA 09042


10.5 Příloha č. 5: Ekonomické zhodnocení doporučené varianty (EÚP) Diskontní sazba 4% Roční nárůst cen paliv 2% Náklady Roční toky nekumul. Roční toky kumul. Investice Návratnost Rok pův. nov. nediskont. diskont. nediskont. diskont. tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč let 0 2009 8 380,0 -8 380,0 -8 380,0 -8 380,0 0 1 2010 3 289,0 2 920,5 0,0 368,5 354,3 -8 011,5 -8 025,7 0 2 2011 3 354,8 2 978,9 0,0 375,9 347,5 -7 635,6 -7 678,2 0 3 2012 3 421,9 3 038,5 0,0 383,4 340,8 -7 252,3 -7 337,3 0 4 2013 3 490,3 3 099,3 0,0 391,1 334,3 -6 861,2 -7 003,1 0 5 2014 3 560,1 3 161,3 0,0 398,9 327,8 -6 462,3 -6 675,2 0 6 2015 3 631,3 3 224,5 0,0 406,9 321,5 -6 055,5 -6 353,7 0 7 2016 3 704,0 3 289,0 0,0 415,0 315,4 -5 640,5 -6 038,3 0 8 2017 3 778,1 3 354,8 0,0 423,3 309,3 -5 217,2 -5 729,0 0 9 2018 3 853,6 3 421,9 0,0 431,8 303,3 -4 785,4 -5 425,7 0 10 2019 3 930,7 3 490,3 0,0 440,4 297,5 -4 345,1 -5 128,2 0 11 2020 4 009,3 3 560,1 0,0 449,2 291,8 -3 895,9 -4 836,4 0 12 2021 4 089,5 3 631,3 0,0 458,2 286,2 -3 437,7 -4 550,2 0 13 2022 4 171,3 3 703,9 0,0 467,3 280,7 -2 970,3 -4 269,5 0 14 2023 4 254,7 3 778,0 0,0 476,7 275,3 -2 493,6 -3 994,3 0 15 2024 4 339,8 3 853,6 0,0 486,2 270,0 -2 007,4 -3 724,3 0 16 2025 4 426,6 3 930,6 0,0 495,9 264,8 -1 511,5 -3 459,5 0 17 2026 4 515,1 4 009,3 0,0 505,9 259,7 -1 005,6 -3 199,8 0 18 2027 4 605,4 4 089,4 0,0 516,0 254,7 -489,6 -2 945,1 0 19 2028 4 697,5 4 171,2 0,0 526,3 249,8 36,7 -2 695,3 0 20 2029 4 791,5 4 254,7 0,0 536,8 245,0 573,5 -2 450,3 0 21 2030 4 887,3 4 339,7 200,0 347,6 152,5 921,1 -2 297,7 0 22 2031 4 985,1 4 426,5 0,0 558,5 235,7 1 479,6 -2 062,1 0 23 2032 5 084,8 4 515,1 0,0 569,7 231,1 2 049,3 -1 830,9 0 24 2033 5 186,5 4 605,4 0,0 581,1 226,7 2 630,4 -1 604,2 0 25 2034 5 290,2 4 697,5 0,0 592,7 222,3 3 223,1 -1 381,9 0 26 2035 5 396,0 4 791,4 0,0 604,6 218,1 3 827,6 -1 163,9 0 27 2036 5 503,9 4 887,3 0,0 616,7 213,9 4 444,3 -950,0 0 28 2037 5 614,0 4 985,0 0,0 629,0 209,8 5 073,3 -740,2 0 29 2038 5 726,3 5 084,7 0,0 641,6 205,7 5 714,8 -534,5 0 30 2039 5 840,8 5 186,4 0,0 654,4 201,8 6 369,2 -332,8 0

Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Prostá doba návratnosti Reálná doba návratnosti


NPV IRR Ts Tsd

75

-532,8 3,7 22,7 >30

tis. Kč % roky (let) roky (let)

EA REA 09042


Roční CF projektu

tis. Kč

2 000 1 000 0 -1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 -6 000 -7 000 -8 000 -9 000 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

roky nediskontované

diskontované

Kumulované CF projektu 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 -4 000 -6 000 -8 000 -10 000 1

3

5

7

9

11

nediskontované


13

15

17

19

21

23

25

27

29

diskontované

76

EA REA 09042


10.6 Příloha č. 6: Ekonomické zhodnocení doporučené varianty dodavatelský úvěr (EÚP) Diskontní sazba Náklady Rok 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039

pův. tis. Kč

nov. tis. Kč

3 289,0 3 354,8 3 421,9 3 490,3 3 560,1 3 631,3 3 704,0 3 778,1 3 853,6 3 930,7 4 009,3 4 089,5 4 171,3 4 254,7 4 339,8 4 426,6 4 515,1 4 605,4 4 697,5 4 791,5 4 887,3 4 985,1 5 084,8 5 186,5 5 290,2 5 396,0 5 503,9 5 614,0 5 726,3 5 840,8

2 920,5 2 978,9 3 038,5 3 099,3 3 161,3 3 224,5 3 289,0 3 354,8 3 421,9 3 490,3 3 560,1 3 631,3 3 703,9 3 778,0 3 853,6 3 930,6 4 009,3 4 089,4 4 171,2 4 254,7 4 339,7 4 426,5 4 515,1 4 605,4 4 697,5 4 791,4 4 887,3 4 985,0 5 084,7 5 186,4

8% Roční nárůst cen paliv 2% Roční toky Roční toky kumul. nekumul. Investice Návratnost nediskont. diskont. nediskont. diskont. tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč let 8 380,0 -8 380,0 -8 380,0 -8 380,0 0 0,0 368,5 341,2 -8 011,5 -8 038,8 0 0,0 375,9 322,2 -7 635,6 -7 716,6 0 0,0 383,4 304,3 -7 252,3 -7 412,2 0 0,0 391,1 287,4 -6 861,2 -7 124,8 0 0,0 398,9 271,5 -6 462,3 -6 853,3 0 0,0 406,9 256,4 -6 055,5 -6 596,9 0 0,0 415,0 242,1 -5 640,5 -6 354,8 0 0,0 423,3 228,7 -5 217,2 -6 126,1 0 0,0 431,8 216,0 -4 785,4 -5 910,1 0 0,0 440,4 204,0 -4 345,1 -5 706,1 0 0,0 449,2 192,7 -3 895,9 -5 513,5 0 0,0 458,2 181,9 -3 437,7 -5 331,5 0 0,0 467,3 171,8 -2 970,3 -5 159,7 0 0,0 476,7 162,3 -2 493,6 -4 997,4 0 0,0 486,2 153,3 -2 007,4 -4 844,1 0 0,0 495,9 144,8 -1 511,5 -4 699,3 0 0,0 505,9 136,7 -1 005,6 -4 562,6 0 0,0 516,0 129,1 -489,6 -4 433,5 0 0,0 526,3 122,0 36,7 -4 311,5 0 0,0 536,8 115,2 573,5 -4 196,4 0 200,0 347,6 69,0 921,1 -4 127,3 0 0,0 558,5 102,7 1 479,6 -4 024,6 0 0,0 569,7 97,0 2 049,3 -3 927,6 0 0,0 581,1 91,6 2 630,4 -3 835,9 0 0,0 592,7 86,5 3 223,1 -3 749,4 0 0,0 604,6 81,7 3 827,6 -3 667,6 0 0,0 616,7 77,2 4 444,3 -3 590,4 0 0,0 629,0 72,9 5 073,3 -3 517,5 0 0,0 641,6 68,9 5 714,8 -3 448,7 0 0,0 654,4 65,0 6 369,2 -3 383,7 0



NPV IRR Ts Tsd

77

-3 583,7 3,7 22,7 >30


EA REA 09042


Roční CF projektu

tis. Kč

2 000 1 000 0 -1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 -6 000 -7 000 -8 000 -9 000 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30


diskontované

Kumulované CF projektu 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 -4 000 -6 000 -8 000 -10 000 1

3

5

7

9

11

nediskontované


13

15

17

19

21

23

25

27

29

diskontované

78

EA REA 09042


10.7 Příloha č. 7: Ekonomické zhodnocení doporučené varianty - polovina odpisové doby (EÚP) Diskontní sazba Rok 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

4% Roční nárůst cen paliv 2% Roční toky nekumul. Roční toky kumul. Investice Návratnost nediskont. diskont. nediskont. diskont. tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč let 8 380,0 -8 380,0 -8 380,0 -8 380,0 0 2 920,5 0,0 368,5 354,3 -8 011,5 -8 025,7 0 2 978,9 0,0 375,9 347,5 -7 635,6 -7 678,2 0 3 038,5 0,0 383,4 340,8 -7 252,3 -7 337,3 0 3 099,3 0,0 391,1 334,3 -6 861,2 -7 003,1 0 3 161,3 0,0 398,9 327,8 -6 462,3 -6 675,2 0 3 224,5 0,0 406,9 321,5 -6 055,5 -6 353,7 0 3 289,0 0,0 415,0 315,4 -5 640,5 -6 038,3 0 3 354,8 0,0 423,3 309,3 -5 217,2 -5 729,0 0 3 421,9 0,0 431,8 303,3 -4 785,4 -5 425,7 0 3 490,3 0,0 440,4 297,5 -4 345,1 -5 128,2 0 3 560,1 0,0 449,2 291,8 -3 895,9 -4 836,4 0 3 631,3 0,0 458,2 286,2 -3 437,7 -4 550,2 0 3 703,9 0,0 467,3 280,7 -2 970,3 -4 269,5 0 3 778,0 0,0 476,7 275,3 -2 493,6 -3 994,3 0 3 853,6 0,0 486,2 270,0 -2 007,4 -3 724,3 0

Náklady pův. nov. tis. Kč tis. Kč 3 289,0 3 354,8 3 421,9 3 490,3 3 560,1 3 631,3 3 704,0 3 778,1 3 853,6 3 930,7 4 009,3 4 089,5 4 171,3 4 254,7 4 339,8



NPV IRR Ts Tsd

79

-3 724,3 -3,1 22,7 >15


EA REA 09042


Roční CF projektu

tis. Kč

1 000 0 -1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 -6 000 -7 000 -8 000 -9 000 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

13

14

15


diskontované

Kumulované CF projektu

0 -1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 -6 000 -7 000 -8 000 -9 000 1

2

3

4

5

6

7

nediskontované


80

8

9

10

11

12

diskontované

EA REA 09042


10.8 Příloha č. 8: Protokol k výpočtu množství teplé vody

Protokol o výpočtu množství energie k přípravě teplé vody Objekt : Typ objektu : Počet osob :

Přehled měrných spotřeb teplé vody

Základní škola 225

Způsob přípravy : Přímý ohřev v zásobnících zemním plynem, s cirkulací

administrativa

0,010 - 0,030

školní budovy

0,004 - 0,012

m3/den.os m3/den.os

sportovní zařízení

0,040 - 0,055

m3/den.os

nemocnice

0,110 - 0,335

m3/den.lůžko

obchodní budovy

0,008 - 0,030

m3/den.os

stravovací zařízení

0,005 - 0,010

m3/jídlo

stravovací zařízení

0,010 - 0,025

m3/hosta

hotel s koupelnou

0,110 - 0,170

m3/den.os

hotel se sprchou

0,055 - 0,095

m3/den.os

ubytovací zařízení

0,025 - 0,055

m3/den.os

ETVohřev = VTV x ρ x (t2 - t1) x c kde

ρ = 1000 kg/m3 c = 4,21 kJ/kg.K

spotřeba teplé vody ostatní

spotřeba teplé vody na osobu

Výpočet spotřeby tepla počet osob v objektu měrná spotřeba teplé vody měsíční využití spotřeby

ostatní spotř. jednotka měrná spotřeba teplé vody měsíční využití spotřeby

225 osob 0,008 m3/os.

spotřeba teplé vody

21 dní z 30

0 jednotka 0,000 m3/jedn.

spotřeba teplé vody

0 dní z 30

vstupní teplota studené vody...t1

10 °C

výstupní teplota tep vody …... t2

55 °C

účinnost ohřevu tep vody ... ηohř

88 %

ůčinnost rozvodů …..…..... ηrozv

65 %

Teplo v teplé vodě na výtoku

Energie pro ohřev teplé vody

1,8 37,8

81

m3/měs

453,6

m3/rok

0,0

m3den

0,0

m3/měs

0,0

m3/rok

0,3

GJ/den

7,2

GJ/měs

85,9

GJ/rok

0,6

GJ/den

12,5

GJ/měs

150,2


m3den

GJ/rok

EA REA 09042


10.9 Příloha č. 9: Posouzení vhodnosti odběrové sazby el. energie Porovnání odběrových sazeb el. energie č. odběrného místa:

DX920

a = stálá platba, b = platba za spotřebu ve VT, c = platba za spotřebu v NT - bez DPH

AKTIV KLASIK 24 Odběr MWh v NT: 0,000

C01d

16 A

a= 12,00 b= 3,093 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + 14,40 ) = x ( 2 389,00 + 2 394,86 + x( 0,00 + 0,00 + 16 209,0

141,01 + 0,00 +

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

712,8 Kč 15 496,2 Kč 0,0 Kč 19 288,8 Kč

C02d

Jistič:

a= 12,00 b= 3,093 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + 57,60 ) = x ( 2 389,00 + 1 851,23 + x( 0,00 + 0,00 + 15 046,0

141,01 + 0,00 +

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

1 231,2 Kč 13 814,8 Kč 0,0 Kč 17 904,7 Kč

C03d

Odběr MWh ve VT: 3,093

a= 12,00 b= 3,093 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + x ( 2 389,00 + x( 0,00 + 19 799,8

141,01 + 0,00 +

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

9 007,2 Kč 10 792,6 Kč 0,0 Kč 23 561,8 Kč

705,60 ) = 874,12 + 0,00 +

Porovnání odběrových sazeb el. energie č. odběrného místa:

6549355


AKTIV KLASIK 24 80 A

C01d

Jistič:

a= 12,00 b = 36,813 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + 72,00 ) = x ( 2 389,00 + 2 394,86 + x( 0,00 + 0,00 + 185 840,8

141,01 + 0,00 +

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

1 404,0 Kč 184 436,8 Kč 0,0 Kč 221 150,6 Kč

C02d

Odběr MWh v NT: 0,000

a= 12,00 b = 36,813 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + 288,00 ) = x ( 2 389,00 + 1 851,23 + x( 0,00 + 0,00 + 168 420,2

141,01 + 0,00 +

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

3 996,0 Kč 164 424,2 Kč 0,0 Kč 200 420,0 Kč

C03d


a= 12,00 b = 36,813 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + 3 528,00 ) = x ( 2 389,00 + 874,12 + x( 0,00 + 0,00 + 171 329,8

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

42 876,0 Kč 128 453,8 Kč 0,0 Kč 203 882,5 Kč


82

141,01 + 0,00 +

EA REA 09042


Porovnání odběrových sazeb el. energie č. odběrného místa:

Z001828


AKTIV KLASIK 24

C01d

Jistič: 200 A

a= 12,00 b = 35,680 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + 180,00 ) = x ( 2 389,00 + 2 394,86 + x( 0,00 + 0,00 + 181 460,4

141,01 + 0,00 +

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

2 700,0 Kč 178 760,4 Kč 0,0 Kč 215 937,8 Kč

C02d

Odběr MWh v NT: 0,000

a= 12,00 b = 35,680 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + 720,00 ) = x ( 2 389,00 + 1 851,23 + x( 0,00 + 0,00 + 168 543,6

141,01 + 0,00 +

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

9 180,0 Kč 159 363,6 Kč 0,0 Kč 200 566,9 Kč

C03d


a= 12,00 b = 35,680 c= 0,000 a+b+c=

x( 45,00 + 8 820,00 ) = x ( 2 389,00 + 874,12 + x( 0,00 + 0,00 + 230 880,4

141,01 + 0,00 +

52,18 + 33,05 ) = 0,00 + 0,00 ) = Platba s DPH:

106 380,0 Kč 124 500,4 Kč 0,0 Kč 274 747,6 Kč


83

EA REA 09042

ENERGETICKÝ AUDIT. ZŠ Praha Nebušice. Nebušická 369, Praha 6

Recommend Documents