Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Ekonomický význam úvěru Bakalářská práce
Autor:
Iuliia Sadovykh Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Ivana Šímová
Duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní database elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 20.května 2011
Iuliia Sadovykh
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ivaně Šímové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
3
Anotace práce Má bakalářská práce „Ekonomický význam úvěru“ si klade za úkol zmapovat historii úvěrů jako takových, jejích vývoj, důleţitost, vliv na HDP a jejich úlohu v lidském ţivotě. Zároveň mapuje úvěrová specifika českého úvěrového systému a ukazuje reálné vlastnosti úvěrů vybraného bankovního subjektu.
Annotation My bachelor thesis „Economical meaning of the credit“ aims to map the history of credit as such, its development, importance,
impact on GDP and its role in
describes the
Czech credit credit system shows aa real property loans,
specifics of
the
the bank selected entity.
4
human life. It
also
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Historie úvěru ......................................................................................................................... 8 2. Druhy a funkce úvěrů ........................................................................................................... 12 2.1 Produktivní úvěry krátkodobé ........................................................................................ 15 2.2 Produktivní úvěry střednědobé a dlouhodobé ................................................................ 15 2.3 Spotřebitelské úvěry krátkodobé .................................................................................... 16 2.4 Spotřebitelské úvěry střednědobé ................................................................................... 18 2.5 Spotřebitelské úvěry dlouhodobé ................................................................................... 18 3. Role úvěru při tvorbě HDP ................................................................................................... 21 4. Zvláštnosti úvěrového systému v ČR ................................................................................... 24 4.1. CBCB ............................................................................................................................ 25 4.2 SOLUS ........................................................................................................................... 25 5. Úvěrové produkty ................................................................................................................. 27 5.1 Produktivní krátkodobé .................................................................................................. 27 5.2 Podnikatelské úvěry střednědobé a dlouhodobé ............................................................. 30 5.3 Spotřebitelské úvěry krátkodobé .................................................................................... 33 5.4 Spotřebitelské úvěry střednědobé ................................................................................... 34 5.5 Spotřebitelské úvěry dlouhodobé ................................................................................... 36 Závěr ......................................................................................................................................... 43 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 46 Internetové zdroje ..................................................................................................................... 47 Seznam grafů. ........................................................................................................................... 49 Seznam tabulek. ........................................................................................................................ 49 Seznam příloh. .......................................................................................................................... 49 Přílohy ...................................................................................................................................... 50
5
Úvod Jiţ od dob, kdy fungují peníze dochází mezi subjekty ke dvěma základním potřebám. Vţdy se vyskytují lidé, kteří peníze mají, a poptávají za tímto účelem investiční příleţitosti, a na straně druhé lidé kteří peníze chtějí, a na oplátku investiční příleţitost nabízí. Za tímto účelem vznikly finanční a kapitálové trhy, kde dochází ke střetu těchto dvou stran. V dnešní době dochází zejména ke zprostředkování obchodu na těchto trzích, kde zprostředkovateli jsou nejčastěji banky, pojišťovny, investiční a penzijní fondy, či jiné instituce, které umoţňují i fyzickým subjektům vstupovat na tento trh. Ekonomický význam úvěru je tak zásadní pro obě strany. Na straně vlastníka kapitálu se jedná o odloţení spotřeby za účelem zisku (ve formě úroku), na straně poptávajícího je mnohdy úvěr jedinou moţností jak realizovat investiční záměr. V běţném lidském ţivotě je úloha úvěru významnější, neţ by se mnohdy dalo laicky předpokládat. Díky investičním úvěrům pro podnikatelské subjekty vznikají nová pracovní místa, krátkodobé úvěrování mnohdy zajistí včasné vyplacení výplat zaměstnancům, koupě vlastního bydlení je díky moţnosti úvěrování taktéţ mnohem dostupnější i běţným občanům. Jako kaţdá věc, i úvěry mají svoji odvrácenou stránku. Stovky lidí končících v osobním bankrotu, z důvodu nesplacených spotřebitelských úvěrů, kreditních karet, či jiných forem krátkodobého úvěrování, které mnohdy i díky silnému marketingu lidé vyuţívají ke koupi věcí, které akutně nepotřebují. Úvěry mají tak dopady na lidský ţivot jak pozitivní, tak mnohdy i negativní. Cílem mé práce tedy je zamyslet se nad úlohou úvěru v lidském ţivotě, a to sice z několika různých úhlů pohledu. V první kapitole této práce mapuji jak historii úvěrů/půjček samotných, kterou lze datovat tisíce let zpět, tak jejich vývoj v čase. Je důleţité si uvědomit, ţe historie úvěrů poslouţila jako rámec moderního bankovnictví. Druhá kapitola mé práce se pak zabývá druhy úvěrů a jejich funkcemi. Vliv úvěrů na tvorbu HDP je tématem třetí kapitoly. Je nutné si uvědomit, ţe moţnosti úvěrování mají vskutku nezanedbatelný vliv na HDP.
6
Odlišnosti a specifické vlastnosti úvěrového systému České republiky jsou obsahem čtvrté kapitoly. Závěrečná kapitola je věnována konkrétním úvěrovým produktům jednoho poskytovatele, abychom tak demonstrovali konkrétní vlastnosti úvěrových produktů v praxi.
7
1. Historie úvěru Za podmínek současné nákladově náročné výroby, která dnes získává obecnou povahu, stav hospodářských vztahů nejen v rámci jedné země, ale i v rámci celého světa je velmi sloţitý. Za těchto podmínek si není moţné představit jak by vypadala současná ekonomická situace bez existence úvěru. Přece právě v důsledku zaměření výrobců na výrobu určitého zboţí a tím vyvolaný vznik spolupráce, se společenská výroba stala jakýmsi obrovským uzavřeným řetězcem úzce mezi sebou souvisejících obchodních a tím i peněţních vztahů mezi výrobci, prodejci a spotřebiteli. Zásahem do kteréhokoli z dílů této ekonomické vazby se můţe vyskytnout situace, která způsobí neschopnost jednoho účastníka splatit své závazky jinému. V důsledku toho můţe být porušena normální výměna zboţí mezi jednotlivými členy výše popsaných vztahů, která tento řetězec můţe "zlomit". Právě zde leţí teoretická moţnost vzniku krizí v oblasti odbytu zboţí, která se můţe stát skutečností, pokud takové porušení nabude masového charakteru. Tohle vše má velmi negativní vliv na finančně ekonomickou činnost celé řady účastníků společenské reprodukce. Proto měla mít veřejnost k dispozici takové ekonomické nástroje, které by zcela zabránily poruchám v oblasti společenské výroby a sociální reprodukce. Jedním z nejdůleţitějších takových nástrojů se stal úvěr. Historií úvěrů a půjček nelze tak jednoduše datovat. Samozřejmě víme, ţe pojem „úvěr“ vznikl pouze s časem v určité fázi vývoje lidské společnosti a jeho vynález je dnes povaţován za jeden z nejgeniálnějších spolu s vynálezem peněz. V podstatě první půjčky, dá-li se to tak nazvat, jsou tak dávné, jako je sám princip vlastnictví. Zmínky o půjčce i úvěru lze dohledat jiţ v Bibli:
Nepatři k těm, kdo se upisují, nezaručuj se za půjčky. Proč bys měl přijít i o vlastní lůţko, aţ nebudeš mít čím zaplatit?1 Přísloví, 22, 26-27
1
http://online.bible21.cz/bible.php?kniha=prislovi, staţeno 5.02.2011
8
Další zásadní zmínku o úvěrech pak lze vysledovat například v 18. stol. př. n.l. v Babylonské říši, kde některé z Chamurappiho zákonů upravovaly proces půjčování peněz. V průběhu historie plnili funkci bank především soukromí směnárníci a lichváři. Oni půjčovali peníze naprosto individuálně, sami vyhodnocovali bonitu ţadatelů podle vlastních odhadů. Podle toho, jak vypadal dluţník, věřitel mohl okamţitě říct, proč ţadatel peníze schrání: chudák potřeboval peníze na přeţití, boháč, aby získal další umělecké dílo nebo dobře vyškoleného zaměstnance, zámoţný farmář – na pořízení dalších několika volů. Peníze se tedy půjčovaly na různě vysoký úrok. V té době věřitelé skoro nepodstupovali ţádná rizika, jelikoţ zákon je chránil mnohem lépe neţ dluţníky. Ale nemůţeme říct, ţe se tehdy dluţníci chovali mnohem zodpovědněji neţ naši současníci – se zástavou a výprodejem majetku jsme se zastara mohli shledat poměrně často. V období mezi 12. a 14. století začali takřka souběţně vznikat na jihu Evropy různé ţirové instituce a úvěrová společenství, která se tak stala předstupněm moderního bankovnictví. Jak rozšiřovaly svoje aktivity i na úschovu peněz, vznikla mezi těmito "institucemi“ zkušenost, ţe věřitelé nevyzvedávají svoje depozita ve stejný čas. To vedlo k příleţitosti tyto prostředky půjčovat za úrok, nejdříve tajně, později s vědomím věřitelů, kteří se tak mohli podílet na zisku (úroku). Od této doby začaly napříč Evropou vznikat nové bankovní instituce, které postupně začaly vytlačovat i lichváře, kteří nezřídka kdy půjčovali za úroky v řádech stovek procent. Později, v 17. století lze zaznamenat vznik prvních centrálních emisních bank, například vznik Sweriges Bank roku 1657 ve Švédsku (první centrální banka v Evropě). Většina centrálních bank však vznikala aţ v 19. století. Zhruba v této době lze taktéţ zaznamenat první známky vměšování států do činnosti obchodního bankovnictví, neboť začalo docházet ke krizovým projevům způsobených neúměrným riskováním bankovních institucí. V Českých zemích lze pak datovat zaloţení České spořitelny do roku 1824. Koncem 19. století pak lze vysledovat vlnu zakládání nových bank, avšak v průběhu času přečkávaly jen ty kapitálově nejsilnější banky. V roce 1883 byl zaloţen Poštovní spořitelní ústav, který měl shromaţďovat pomocí poštovních úřadů úspory drobných věřitelů.
9
Roku 1865 pak lze datovat zaloţení Hypoteční banky království Českého, která primárně slouţila k dlouhodobému úvěrování, zatímco na krátkodobé a střednědobé úvěry se specializovaly spořitelny, druţstva či záloţny. Dalším důleţitým mezníkem historie českého bankovnictví je rok 1868, kdy byla zaloţena Ţivnostenská banka pro Čechy a Moravu. Tato banka úvěrovala malé a střední podniky, a zároveň zastřešovala síť drobných záloţen a spořitelen. Téţ byla první bankou v RakouskuUhersku, která disponovala ryze českým kapitálem. Národní banka československá byla zaloţena roku 1926 a nahradila tak prozatímní Bankovní úřad při Ministerstvu financí, který byl zaloţen o sedm roků dříve. V ČSR dále poskytovaly úvěry: Zemská banka Hypoteční banka ústavy lidového peněţnictví veřejnoprávní ústavy Poštovní spořitelna Československý reeskontní a lombardní ústav S příchodem druhé světové války byl přerušen normální vývoj ekonomiky a zároveň byl ochromen i rozvinutý bankovní sektor. Nacisté nejdříve převzali banky vlastněné ţidovským kapitálem, aby později převzaly i banky české. Po druhé světové válce pak byl celý bankovní sektor znárodněn dekretem č. 102, o správu bank se tak starala Ústřední správa bank. Další ránou českému bankovnictví byl únor 1948, kdy se musel bankovní sektor podřídit plnění plánů ekonomiky. Později došlo ke sloučení všech dosavadních bank a v českých zemích zůstala zachována pouze Ţivnobanka (slouţící pro krátkodobé úvěrování) a zaloţena byla Investiční banka (pro úvěrování dlouhodobé). Pro platební styk slouţila Česká spořitelna. Po sametové revoluci v rámci transformace ekonomiky byl vytvořen dvoustupňový bankovní systém (v roce 1990), kdy došlo k rozdělení trhu na banky univerzální a specializované.
10
V dalších letech pak došlo k rozmachu druţstevních záloţen a kampeliček, které však po značných problémech skončily nakonec v útlumu. Bankovní trh se pak postupem času stále zmenšuje, neboť dochází ke stálým fúzím a akvizicím, přičemţ na trhu postupně zůstávají jen nejsilnější bankovní skupiny nadnárodního charakteru.
11
2. Druhy a funkce úvěrů V dnešní době (at´ uţ i v období krizi) úvěr vystupuje jako základ soudobé ekonomiky a je nedílným prvkem ekonomického rozvoje. Úvěr pouţívají jak velké podniky a sdruţení tak a malé výrobní, zemědělské a obchodní podniky; jak státy a vláda tak i jednotlivé občany. Podstata úvěru jak ekonomické teorie je zaloţena v jeho funkcích, rozevření kterých dovoluje stanovit spojení této kategorie se systémem ekonomických vztahů. Ztráta úvěrem svých funkcí fakticky znamená zmizení ekonomické kategorie jako takové. Úvěr jako ekonomická kategorie má nejenom vnitřní postatu, která se projevuje v jeho struktuře, zákonitostech oběhu, formách a druzích, také aktivně spolupracuje s ţivotním prostředím, s jinými (neúvěrovými) procesy v ekonomice a sociální sféře a má na nich významný vliv. Základní zaměření a mechanizmus takového vlivu jsou definovány jednotlivými funkcemi. Porozumění funkce týká se zcela úvěru a ne jakékoliv konkrétní jeho formy nebo konkrétního druhu. Funkcí můţe byt jenom takový vliv na ţivotní prostředí, který splňuje veškeré formy a různé druhy úvěrů. Proto funkce úvěru napomáhá jeho konsolidaci jak celostního jevu a oddělování ho z jiných ekonomických jevů do samostatné kategorie. Jako projev vlivu úvěru na ekonomické ţivotní prostředí, funkce charakterizují obecný význam úvěru, tuto „práci“, kterou plní úvěr ve společnosti, tj. jeho roli. Podstata úvěru jako taková a jeho funkci jsou jevem objektivním a dynamickým. Kaţdá z funkcí se formuje spontánně, rozvíjí se ve světě rozvoje podstaty úvěru jako takové také v ekonomickém prostředí, ve kterém funguje. I ačkoli se dneska většina ekonomů rozchází v názorech na mnoţství funkcí, které hraje úvěr v ekonomickém systému společnosti, je ale nepochybné, ţe místo a role úvěru v našem dnešním ţivotě je určeno především těmito jeho funkcemi: 1. Redistribuční funkce. Trh úvěrových kapitálů je svéráznou pumpou, která čerpá dočasně volné finanční zdroje u jedních odvětví hospodářské činnosti a posílá jiným, které, zejména, zajistí největší zisk. S ohledem na diferenciovanou úroveň zisku v různých odvětvích nebo regionech úvěr jako spontánní makroregulátor ekonomiky, zajistí zabezpečení potřeb dynamicky rozvijících se objektu investicemi v podobě dodatečných finančních zdrojů.
12
Avšak v některých případech praktická realizace uvedené funkce můţe způsobit prohloubení disproporcí ve struktuře trhu. Proto jedním z největších úkolů státního regulování úvěrového systému je racionální určení ekonomických priorit a stimulování získání úvěrových zdrojů do těch odvětví nebo regionů urychlený vývoj kterých objektivně je nezbytný z hlediska národních zájmů. 2. Ekonomie oběhových nákladů. Praktická realizace této funkce bezprostředně vyplývá z ekonomické podstaty úvěru, zdrojem kterého jsou také finanční zdroje dočasně uvolněné během koloběhu průmyslového a obchodního kapitálů. Časový odstup mezi příjmem a čerpáním finančních prostředků subjektů hospodaření můţe stanovit nejenom přebytek ale také nedostatek finančních zdrojů. 3. Urychlení akumulace kapitálu. Proces akumulace kapitálu je nezbytnou podmínkou stability vývoje ekonomiky a prioritním účelem jakéhokoliv objektu hospodaření. Reálnou pomoc v řešení tohoto úkolu poskytují úvěrové prostředky dovolující podstatně rozšířit rozsah výroby (nebo jiné hospodářské operace) a takovým způsobem zajistit dodatečnou masu zisku. Dokonce s ohledem na nezbytnost uvolnění části zisku pro vyrovnání s kreditorem získání úvěrových zdrojů je více opodstatněno neţ orientace pouze na vlastní prostředky. Ovšem je nutno poukázat, ţe za doby ekonomického poklesu vysoká cena těchto zdrojů nedovoluje aktivně pouţívat tyto pro řešení úkolů zaměřených na urychlení akumulace kapitálu ve většině oblastí hospodářské činnosti. 4. Obsluhování obratu zboţí. Během realizace této funkce úvěr aktivně působí na urychlení nejenom obratu zboţí a také oběhu peněz a vytlačuje z něho, zejména, hotové peníze. Zavádí do sféry oběhu peněz takové nástroje jak směnky, kreditní karty apod., zjednodušuje mechanizmus ekonomických vztahů na vnitřním a mezinárodním trzích. Právě proto tak široce jsou pouţívány půjčky pro doplnění dočasného nedostatku vlastních obratových prostředků, coţ pouţívají prakticky všechny kategorie vypůjčovatelů a tím je zajištěn podstatný obrat kapitálu i celkem úspory obecných nákladů obratu. 5. Urychlení vědecko-technického progresu. Normální fungování většiny výzkumných ústavů specifikou kterých vţdy byl větší neţ u jiných odvětví časový odstup mezi původní investicí kapitálu a realizací hotové produkce je nemoţné bez pouţití úvěrových zdrojů.
13
Dále vzhledem k faktu, ţe dnešní úvěrový trh je opravdu velice rozmanitý, lze pouţít velice široké spektrum třídících prvků, dle kterých lze úvěrové produkty vytřídit. Pro naše potřeby je vhodné zvolit třídění dle dvou základních parametrů, a to sice: a) dle subjektu V tomto případě je zásadní ekonomický statut dluţníka v úvěrovém vztahu, a lze tak dělit na úvěry produktivní a spotřebitelské. Mezi těmito druhy jsou i diametrální rozdíly v postupu schvalování. b) dle doby splatnosti Zde úvěry dělíme dle časového horizontu splatnosti na: Krátkodobé (do 1 roku) Střednědobé (1 aţ 5 let) Dlouhodobé (5 a více let) Více v názorné tabulce: Tabulka č. 1 - Základní znaky produktivního a spotřebitelského úvěru Znak/úvěr
produktivní
Spotřebitelské
Subjekt
firma
Fyzická osoba
Finanční toky ke splácení
Vytváří
úvěrovaný Příjem klienta
objekt Způsob poskytnutí
individualizovaný
Vysoce standardizovaný
Objem poskytnutých prostředků v jednotlivém Relativně vyšší
Relativně niţší
produktu Úvěrové portfolio
heterogenní
Homogenní
Informace pro hodnocení ţadatele
Detailnější, obsáhlejší
Menší
rozsah,
jiný
charakter
Zdroj: PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1. Dále si tyto úvěry rozebereme podrobněji a seznámíme se s konkrétními typy úvěrů v daných kategoriích a jejich základními funkcemi a vlastnostmi.
14
2.1 Produktivní úvěry krátkodobé Krátkodobé produktivní úvěry jsou takřka výhradně určeny k řešení krátkodobých potřeb ve financování subjektu (firmy). Lze zde tedy hovořit např. o úvěrech provozních. Provozní úvěry bývají většinou poskytovány formou kontokorentního či revolvingového úvěrů, se splatností do jednoho roku. Mnohdy však banky umoţňují délku prodlouţit. Úvěr slouţí k pokrytí krátkodobých obchodních pohledávek, popř. na pořízení zásob. Způsoby úhrady úvěru se mezi bankami různí od anuitních splátek aţ po jednorázová vyrovnání. Úrokové sazby provozních úvěrů se většinou odvíjí od mezibankovní nabídkové sazby (v ČR se jedná o sazbu PRIBOR), a od bonity úvěrovaného subjektu. Zatímco u velkých, stabilních a kapitálově dostatečně zajištěných společností se pohybují marţe banky v řádech desetin procent, u drobných podniků lze hovořit o procentech. Moderní bankovnictví striktně odlišuje úvěr kontokorentní od revolvingového. U revolvingového úvěrů zpravidla vzniká nový samostatný účet, úvěr je čerpán za jediným konkrétním účelem a splácen dle podmínek smlouvy. Dojde-li ke částečnému či úplnému splacení úvěru, a vzniku nové potřeby jej znovu čerpat, je to opět moţné. Úvěr kontokorentní vzniká zpravidla na běţném účtu, který u banky věřitel vede. Je mu však umoţněno čerpat i do záporného zůstatku, aţ do výše smluvně určené. Tyto prostředky můţe podnik pouţít k libovolným potřebám. V případě, ţe se stav bankovního účtu opět dostane do kladných čísel, povaţuje se úvěr za splacený, avšak lze jej kdykoliv znovu vyuţít.
2.2 Produktivní úvěry střednědobé a dlouhodobé V této kategorii úvěrů pro produktivní subjekty lze hovořit zejména o úvěrech investičních. Investiční úvěry slouţí k financování investičního záměru, tj. k pořízení investičního majetku (budovy, stroje, zařízení atd.). Vzhledem k charakteru investovaného majetku je logicky ve většině případů splatnost takovýchto úvěrů střednědobá či dlouhodobá. Schvalovací proces takovýchto úvěrů je značně náročný, zkoumá se dostatečnost bonity, historie ţadatele, u větších investic i studie proveditelnosti. Úrokové sazby jsou v tomto případě značně rozdílné napříč trhem a jejich výše je závislá i na zajištění této investice. Zpravidla probíhá zajištění
15
předmětem investice, popřípadě i jiným movitým či nemovitým majetkem, cennými papíry či vlastní směnkou. Splátky investičních úvěrů probíhají většinou dle smluvních dohod s bankou. Význam tohoto úvěru spočívá v moţnosti realizovat náročné dlouhodobé investice, která umoţní např. podnikům rozšiřovat svoji činnost, coţ nezřídka kdy vede i k vytváření nových pracovních míst.
2.3 Spotřebitelské úvěry krátkodobé Spotřebitelskými úvěry rozumíme takové úvěry, které jsou určeny pro spotřebitele. Celá tato oblast je upravena zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Tento primárně vznikl za účelem ochrany spotřebitele. Definuje podmínky úvěrového vztahu. Za spotřebitelský úvěr se nepovaţují: úvěry slouţící ke koupi, výstavbě či rekonstrukci; úvěry niţší 5.000 Kč či vyšších neţ 800.000 Kč. Dále zákon definuje pojem RPSN (roční procentní sazba nákladů), která vyjadřuje absolutní úrokovou nákladovost úvěru v přepočtu na roční úrok. Pokud poskytovatel nesplní povinnost uvést RPSN, je úvěr úročen diskontní sazbou ČNB, coţ je v drtivé většině případů pro klienta výhodnější. Zákon téţ dále ukládá bankám (popř. jiným subjektům na straně poskytovatele) vymezit v rámci spotřebitelského úvěru způsob splácení, tzv.“splátkový kalendář“ (rozloţení výše splátek v čase, jejich počet) a v neposlední řadě i podmínky předčasného ukončení smluvního vztahu kterékoliv ze stran. Dalším typický dělením spotřebitelských úvěrů je na revolvingové a splátkové. U revolvingových úvěrů se jedná o dlouhodobý vztah mezi spotřebitelem a bankou, nejčastěji formou úvěrové karty či kontokorentního úvěru.
16
Kontokorentní úvěr Jedná se o jeden z nejčastěji vyuţívaných krátkodobých spotřebitelských úvěrů. U tohoto úvěru umoţňuje banka majiteli účtu čerpat finanční prostředky do mínusu, aţ do výše stanovené úvěrovou smlouvou. Úvěr se v zásadě neustále opakuje při kaţdém vstupu do záporné hodnoty účtu, s kaţdou přijatou platbou dochází k jeho vyrovnávání. Banky zpravidla vyţadují vyrovnání účtu alespoň na jeden den během ročního období. Výše kontokorentních úvěrů stanovují banky zpravidla ve výši 1 aţ 3 násobku průměrného měsíčního příjmu. Úrok z čerpaného úvěru se stanovuje v zásadě dle denních zůstatků na účtu, jeho výše se pohybuje řádově mezi 10 aţ 20%.
Úvěrová (kreditní) karta Další velice častou formou krátkodobých úvěrů mezi spotřebiteli jsou úvěrové (kreditní) karty. Jedná se o samostatný účet, kde je přesně vymezený objem prostředků, které lze pomocí karty čerpat. Primárně karty slouţí k platbám u obchodníků, popřípadě i k výběrům hotovosti z bankomatů. Reţim uţívání i splátek je definován smluvním vztahem. U většiny kreditních karet je stanovené i tzv. bezúročné období. Dojde-li v něm k úhradě dluţné částky, neplyne poskytovateli ţádný úrok. Hlavní výhodou kreditních karet vůči úvěrům je moţnost čerpání úvěru bez informování banky o jeho účelovém pouţití, také moţnost stalého obnovení úvěrového limitu (stanovená bankou pro tohoto klienta maximální výše úvěru) po splacení. Emise kreditních karet je výhodou pro banky, protoţe: banka nemá nutnost v rozšiřování sítě poboček pro operace s finančními prostředky, protoţe většinu těchto operací (platba za zboţí a sluţby, výběr/uloţení hotovosti na účet) klient můţe provést samostatně; zpracování karetních operací je více automatizované neţ zpracování operací pro klasické úvěry, coţ zlevňuje jejích vlastní hodnotu; karetní úvěry – nejvíce výnosný produkt ve srovnání s klasickými úvěry vůči různorodým dodatečným operačním poplatkům, ke kterým dochází po dobu obsluhování karty (platba za roční obsluhování, výběr hotovosti, poskytování výpisů a kopií platebních dokladů apod.).
17
Tyto poplatky jsou nepatrné a nedráţdí klienti tím ţe klient vţdy má na výběr (například, nevybírat hotovost a zaplatit za nákup kartou), avšak při dostatečném rozsahu emise jsou významné pro zisk banky.
2.4 Spotřebitelské úvěry střednědobé Splátkový úvěr Splátkové úvěry se primárně liší od úvěrů revolvingových pevnou splatností a strukturou splátek. Mohou být jak účelové (nákup zboţí či sluţeb), tak neúčelové – hotovostní. U účelových úvěrů velice často dochází k nepřímému úvěrování, kdy je příjemcem ţádosti o úvěrování obchodník, který ţádost předává poskytovateli úvěru, který dle dostupných informací vyhodnotí o poskytnutí či neposkytnutí úvěru. V případě poskytnutí dochází k převodu prostředků přímo obchodníkovi. Klient pak úvěr splácí, většinou ve formě anuitních splátek (jistina+úrok).
2.5 Spotřebitelské úvěry dlouhodobé Mezi dlouhodobé spotřebitelské úvěry lze v našem podání věci zařadit úvěry hypoteční a úvěry ze stavebního spoření. Hypoteční úvěr. Termín „hypotéka“ po-prvé vznikl v Řecku začátkem VI. století před n.l a byl spojen se zajištěním odpovědnosti dluţníka před věřitelem v podobě vlastních pozemků (původně v Afinách zálohovým zajištěním byla totoţnost dluţníka, kterému v případě nesplnění závazků hrozilo otroctví). Proto byly sepisovány závazky a na hranici náleţícího dluţníkovi pozemku byl postaven sloup s nápisem o tom, ţe uvedený majetek slouţí zajištěním pretenze věřitele v uvedené výši. Na takovémto sloupě, který dostal název „hypotéka“ (z řeckého jazyka „hypotheka“ – podloţka, podpěra), byly zapsány veškeré dluhy vlastníka pozemku. Později za těmto účelem začali pouţívat zvláštní knihy, které měly název hypoteční. Uţ ve Starém Řecku byla zajištěna veřejná informovanost, která dovolovala zájemci bez jakýchkoliv překáţek zjistit stav tohoto pozemku.
18
K novému vývoji institutu hypotéky došlo v Římské říši. V I. století n.l. se zakládaly hypoteční zařízení ve kterých poskytovaly se úvěry pod zástavu majetku soukromým osobám. Mnoho věcí se v bankovním sektoru od té doby změnilo po uplynutí mnoha let ale zůstalo stejným pojetí hypotéky a základní charakteristiky tohoto typu úvěru. Dnes přesně definuje hypoteční úvěr zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, který vstoupil v platnost 1.5. 2004. Ten definuje hypotéční úvěr takto: Hypoteční úvěr je úvěr, jehoţ splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se povaţuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část pouţít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví.2 Hypotečním úvěrem můţeme tedy chápat jakýkoliv úvěr, který je zajištěný nemovitostí. V praxi však hypoteční úvěry rozdělujeme na účelové a neúčelové (tzv. "americké hypotéky"). V případě účelových hypotečních úvěrů je zpravidla účelem koupě, modernizace nebo výstavba nemovitosti. Vzhledem k faktu, ţe úvěr musí být zajištěn nemovitostí, nelze hypotečním úvěrem financovat koupi druţstevního bytu. U neúčelových hypotečních úvěrů můţe klient úvěrové prostředky vyuţít libovolně, avšak všeobecně jsou parametry amerických hypoték pro klienta méně příznivé. Poměrně zásadním prvkem hypotečních úvěrů je otázka fixace úrokové sazby. U hypotečních úvěrů je totiţ výše splátky a úroku definována vţdy na určité období, po jehoţ uplynutí dojde k úpravě hypotečního úvěru dle aktuálních podmínek trhu. Banky často získávají klienty za zvýhodněných úrokových sazeb a po uplynutí prvního období fixace přechází na sazby značně vyšší. Dnešní hypoteční trh však umoţňuje poměrně jednoduše a efektivně přeúvěrování hypotečního úvěru k jiné bance (tzv. refinancování hypotéky) za účelem získání lepších podmínek, či vyuţití tohoto faktu ve vyjednávání s bankou stávající.
2
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů
19
Úvěry ze stavebního spoření. Stavební spořitelny jakoţto subjekty finančního trhu nelze z oblasti úvěrů vynechat. Účastníci vkládají peníze do společného fondu, odkud lze financovat úvěry na jejich bytové potřeby. Stavební spořitelny dnes nabízí dvě různé formy úvěrů, a to sice úvěr řádný a úvěr překlenovací. Úvěr řádný Při vstupu nového účastníka do stavebního spoření dochází k definici výše případného budoucího úvěru zvolením cílové částky. Poté účastník vkládá (spoří) prostředky do společného fondu a po splnění všech definovaných smluvních podmínek mu vzniká nárok na úvěr ve výši rozdílu mezi naspořenou částkou a cílovou částkou. Tímto můţe financovat svojí bytovou potřebu. Úvěrový vztah je definován smluvně, výše úroku je stálá, stejně tak i stanovená minimální splátka. Klient můţe dle vlastních dispozic splácet i více. Původní vkladový účet zaniká a zůstává pouze účet úvěrový. Úvěr překlenovací V případě, ţe účastník stavebního spoření nemá splněny podmínky pro získání úvěru řádného, můţe poţádat o úvěr překlenovací. Ten je ve výši cílové částky, neumořuje se, pouze se splácí úrok z tohoto úvěru. Zároveň má klient však povinnost dále spoří na svůj vkladový účet do doby, neţ dojde ke splnění všech smluvních podmínek pro úvěr řádný. V danou chvíli dochází ke zrušení úvěru překlenovacího.
20
3. Role úvěru při tvorbě HDP Úvěr, jak jedna z nejdůleţitější kategorii zboţně-peněţních vztahů má dominantní postavení v stimulování výroby a rozdělování hrubého domácího produktu (HDP). V oblasti výroby toto projevuje se v úvěrování podnikání, zavedení nejnovějších technologií a ve výrobě zboţí nové generace disponujícího soudobými spotřebními vlastnostmi. V oblasti oběhu toto je spojeno s úvěrovým prodejem zboţí, které zajistí naplnění trhů zboţními fondy, spokojenost trţní poptávky a udrţení stability proporcí HDP. Hrubý domácí produkt (HDP) je ukazatelem pouţívaným v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky daného státu. Jedná se o objem produkce a sluţeb za trţní ceny, vytvořený za určitou dobu v důsledku výrobní činnosti ekonomických jednotek – rezidentů státu. „Rezidenty“ jsou ekonomické jednotky (podniky a domácí hospodářství) s centrem hospodářské činnosti na ekonomickém území tohoto státu. HDP určuje se jako hodnota vyrobených v zemi konečných zboţí a sluţeb, tj. zboţí a sluţeb ke konečné spotřebě. Hodnota dílčích zboţí a sluţeb koupených a pouţitých ve výrobě HDP není zahrnuta. Ačkoliv konečnou produkci ve většině pouţívá obyvatelstvo a akumulace zajišťuje ekonomický rozvoj, HDP pouţívá se jako ukazatel charakterizující úroveň blahobytu. Pro účely srovnání se často přepočítává HDP na obyvatele. Hrubý domácí produkt lze vypočítat třemi různými způsoby – metodou výrobkovou, výdajovou a důchodovou. Pro naše potřeby sledování role úvěrů při tvorbě HDP si zvolíme metodu výdajovou: Hrubý domácí produkt je tak představován sumou následujících poloţek: výdaje domácností na spotřebu (C) soukromé hrubé domácí investice (I) výdaje státu na nákup výrobků a sluţeb (G) čistý export, resp. export mínus import (X) Vzorcem pro výpočet pak je: HDP = C + I + G + X Ze vzorce naprosto logicky vyplývá skutečnost, ţe zvýšení kteréhokoliv z členů má za následek zvýšení HDP.
21
Úvěry jako takové se dotýkají zejména prvních dvou poloţek, a to sice výdajů domácností na spotřebu a soukromé hrubé domácí investice. Zde jednoznačně vyplývá, ţe mezi HDP a úvěry existuje silný vztah. S rostoucím objemem úvěrů logicky rostou výdaje na spotřebu, stejně tak i hrubé domácí investice. Uvědomíme-li si skutečnost, ţe 75% prostředků půjčených domácnostem jsou hypoteční úvěry, popř. úvěry od stavebních spořitelen (tj. účelové úvěry na koupi, výstavbu či modernizaci bydlení), lze tak sledovat vzájemné provázání mezi těmito dvěma ukazateli. Demonstraci tohoto faktu lze nalézt v následujícím grafu: Graf č. 1 - Vývoj HDP a hypoték
Zdroj: http://www.hypoindex.cz/clanky/jak-spolu-souvisi-hdp-a-hypoteky/, staţeno 5.02.2011 Provázanost obou faktorů je však oboustranná. V době ekonomického růstu, potaţmo i růstu reálných mezd obyvatelstva, jsou občané ochotni si půjčovat více peněz, případně i řešit zásadní ţivotní otázky, jako řešení bytové situace. Naopak dochází-li k ochlazování ekonomiky, lidé jsou více skeptičtí k větším výdajům, potaţmo i závazkům. Stejným způsobem se k situaci zpravidla staví i banky, které zpřísňují podmínky pro získání úvěrů, a v jejich poskytování jsou značně opatrnější. Skutečnost, ţe téměř 9% HDP tvoří stavební
22
průmysl jen podtrhuje fakt, ţe značné sníţení objemu poskytnutých hypoték má za následek značný dopad na HDP.
23
4. Zvláštnosti úvěrového systému v ČR Úvěrový systém je nerozdílnou a důleţitou součástí ekonomiky kaţdého státu protoţe na jeho fungování záleţí forma a dynamika vývoje státu, především v oblasti hospodářství. Úvěrový systém lze posuzovat ve dvou aspektech vývoje: za prvé, úvěrový systém jako souhrn úvěrových vztahů, forem, způsobů a druhů úvěrování; za druhé, úvěrový systém jako souhrn bankovních a jiných úvěrových institucí fungujících podle právních norem stanovených zákonodárstvím.
Subjekty vztahů mohou vystupovat obchodní podniky, obyvatelstvo, stát, sami banky. V úvěrových vztazích kaţdý subjekt trhu můţe vystupovat jako dvě osoby – věřitel a dluţník. Úvěrové vztahy v ekonomice jsou zaloţeny na určitém metodologickém základě,
jedním
z prvků kterého jsou zásady přísně dodrţované při praktické organizaci kaţdé operace na úvěrovém trhu. Úvěrové instituce spojeny mezi sebou a realizují potřeby účastníků trţních vztahů – obchodních podniků, fyzických osob, vládních ústavů, v finančních prostředcích nebo sluţbách spojených s financemi a peněţním oběhem. Proto abychom se mohli zamyslet nad zvláštnostmi českého úvěrového systému, je nutné si jej nejdříve nadefinovat. V České republice máme od roku 1990 dvouúrovňový bankovní systém: Česká národní banka (státní instituce, nepodnikový subjekt) komerční banky Jak je jiţ zmíněno výše, Česká národní banka není podnikatelským subjektem, a mezi její úkoly tak patří zejména vytyčení a provádění monetární politiky státu, dále pak i dohled na komerčními bankami a dalšími institucemi finančního trhu (pojišťovny, apod.) a v neposlední řadě také správa měnové rezervy či vedení účtů státního rozpočtu. Oproti tomu komerční banky jsou společnostmi zaloţenými za účelem dosaţení zisku, a to sice dvěma základními způsoby a to: poplatky za sluţby (platební styk, vedení účtů apod.)
24
úrokovým rozdílem (mezi vklady a úvěry) Bohuţel je nutné konstatovat skutečnost, ţe převáţná část zisků českých komerčních bank vzniká výběrem poplatků, coţ má mnohdy negativní dopad právě na úvěrový trh. Zejména v obdobích ekonomické krize či recese mají tendenci banky peníze nepůjčovat, poněvadţ je k tomu není nutnost dosaţení zisku. To má za důsledek zpomalení ekonomiky, jak jiţ bylo popsáno v kapitole předchozí. Pokud chceme pojednávat o specificích českého úvěrového trhu, nelze nezmínit registry klientských informací. Největší dva pak jsou CBCB a SOLUS.
4.1. CBCB Společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s. byla zaloţena za účelem provozování Bankovního registru klientských informací, tak aby CBCB mohla být společností, prostřednictvím které se banky budou vzájemně informovat o "…záleţitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů", jak umoţňuje zákon o bankách.3
4.2 SOLUS SOLUS je zájmové sdruţení právnických osob, jehoţ cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předluţování klientů, k prevenci růstu počtu dluţníků v prodlení, přispívat ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a sniţovat potenciální finanční ztráty věřitelů. Sdruţení SOLUS bylo zaregistrováno a fakticky zahájilo činnost v červnu 1999. SOLUS vytváří dva negativní registry klientských informací, které shromaţďují informace o klientech, kteří se dostali do problémů se splácením svých závazků u některého z členů sdruţení SOLUS. Jde o Registr FO, do kterého jsou zařazovány fyzické osoby (spotřebitelé), a Registr IČ, do kterého jsou zařazovány fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby.4 V laickém pojetí se tak hovoří nejčastěji o tzv.:"bankovním" a "nebankovním" registru. Oba registry slouţí zejména k ochraně věřitelů (před úvěry subjektům, u kterých je vysoké riziko nenávratnosti investice) a sekundárně i k ochraně dluţníků (před neúměrným zadluţováním).
3 4
http://www.cbcb.cz/, staţeno 5.02.2011 https://www.solus.cz/hlavni-stranka/, staţeno 5.02.2011
25
Mezi poslední subjektivně vnímaná specifika českého úvěrového trhu bych zařadila nízkou finanční gramotnost obyvatelstva (způsobenou několika dekádami totalitního reţimu a absencí dostatečného vzdělávání v rámci školského systému), která zapříčiňují mnohdy nesmyslné a neúměrné zadluţení konkrétních domácností a jedinců, velice často vedoucí k exekucím majetku (takřka konstantě meziročně stoupající počet). Tato skutečnost je však do jisté míry dluhem let minulých, a ještě značnou řadu let potrvá, neţ se tato situace změní.
26
5. Úvěrové produkty Pro demonstraci úvěrových produktů, aktuálně dostupných na českém trhu jsem zvolila nabídku konkrétní banky, a to Raiffeisenbank a.s. (dále RB). Vyuţijeme-li našeho dělení z druhé kapitoly této práce, můţeme tak snadno rozdělit komplexní nabídku této banky a demonstrovat si názorně podmínky a vlastnosti jednotlivých úvěrů. Vzhledem k šíři produktového portfolia si vybereme v kaţdé kategorii jeden, či maximálně dva produkty. Mezi produktivními subjekty RB dělí produktivní subjekty na tři další podskupiny, a to sice na: Podnikatelé a malé firmy Firmy Velké podniky V zásadě je u všech tří skupin nabízena obdobná paleta úvěrových produktů, avšak platí zde ţe čím větší je podnikatelský subjekt, tím jsou vlastnosti jednotlivých produktů pruţnější, stejně je tomu tak i s podmínkami pro jejich získání. Pro potřeby této práce bylo zvolena kategorie Podnikatelé a malé firmy, kde je nabídka a podmínky stále ještě částečně standardizována.
5.1 Produktivní krátkodobé V této kategorie má RB úvěrový produkt, který se jmenuje podnikatelský kontokorent.
Podnikatelský kontokorent Jedná se o úvěr poskytovaný primárně klientům ze segmentu MICRO (tj. podnikatelům a společnostem, které mají roční trţby do 30 milionů Kč), kdy banka půjčuje bez zajištění nebo se zajištěním nemovitostí (s ohledem na bonitu a výši poţadovaného úvěru).
27
Účel Doloţení účelu není poţadováno: účel tohoto úvěru je pouze deklarován klientem v Ţádosti o podnikatelský úvěr, takţe není poţadováno doloţení účelu pro pouţití finančních prostředků. Jinak přípustný účel financování – překlenutí krátkodobého nedostatku provozních finančních prostředků. Objekt úvěru tady není definován. Ţadatelé O poskytnutí podnikatelského kontokorentu můţe poţádat: jak podnikatelský subjekt registrovaný na území ČR (tzn. subjekt, který má DIČ); tak i Fyzická osoba podnikatel - FOP (nejen občan České republiky, ale i občan jakéhokoliv jiného státu EU nebo i ostatních států, který má povolení k trvalému pobytu na území ČR), který je starší 23 let a splatí poţadovaný úvěr do dovršení 65 let věku. Kaţdý ţadatel předává bance ţádost o úvěr (formulář banky) a dańové přiznání za poslední rok (není dokladem bonity), přičemţ roční trţby ţadatele musejí pohybovat v rozmezí 500 tis. – 30 mil. Kč. (a to dle posledního dańového přiznání). Dále na vyţadání banky se předkládají osvědčení o Bezdluţnost vůči FÚ a OSSZ (akceptace splátkových kalendářů). Kromě všeho výše uvedeného ţadatel musí projít verifikaci CBL a jeho historii muší být min. 12 měsíců (podstatou je 1 uzavřené účetní období doloţené dańovým přiznáním). Mezi další specifické poţadavky mohli bychom zařadit: ţadatel nesmí být aktuálně po splatnosti, nesmí mít nepovolený debet nebo exekuci na účtu; ţadatel nesmí být členem ESSK (majetkově propojená skupina) s klientem ze segmentu CORP; ţadatel nesmí mít (jako ESSK) půjčeno u RB víc jak 3 mil. Kč; ţadatel musí být daňovým rezidentem v ČR. Aktivní nabídka nemůţe být poskytnuta klientům, kteří mají rizikový faktor (záznam, ţe klient byl předmětem hlášení podezřelého obchodu, šetření orgány činnými v trestním řízení, nejasná vlastnická struktura).5
5
Interní produktový list RB
28
Tabulka č. 2 – Přehled parametrů produktu Podnikatelský kontokorent Další podmínky produktu Splatnost
1 rok, s automatickou prolongací
Způsob čerpání
Pouze přes podnikatelský účet u RB - u nových klientů nutno otevřít před podpisem úvěrové mlouvy
Lhůta pro čerpání
2 měsíce od podpisu smluvní dokumentace
Moţnost čerpat na návrh na vklad Ano, do 100% výše úvěru zástavního práva Reţim splácení
Je moţné zůstat v povoleném debetu za předpokladu, ţe klient plní podmínky smlouvy. Úrok se platí pouze z vyčerpané částky.
Mimořádná splátka bez sankce
ANO
Minimální výše úvěru
30 000,- Kč
Max. výše úvěru - absolutně
5 000 000,-Kč
Max. výše úvěru podílem ze zástavní 75% hodnoty (LTV – loan to value) Doba fixace úrokové sazby
1, 3, 5 a 10 let
Zdroj: Interní produktový list RB Zajištění Tento úvěr se běţně poskytuje bez zajištění hmotným majetkem, pouze blankosměnkou. V případě, ţe si ţadatel zvolí variantu úvěru zajištěného nemovitostí, nemusí u vybraných nemovitostí předkládat znalecký posudek – ohodnotí si banka nemovitost sama.6 V posledním případě nemovitost se musí nacházet na území ČR a být pojištěna. Pro dostání takového úvěru fyzická osoba podnikatel musí doloţit písemný souhlas případného manţela/-ky. V případě, ţe o podnikatelský úvěr ţádá právnická osoba (tj., s.r.o.) je povinné předloţení avalů od kaţdého případného společníka (pokud poslední je ţenatý/vdaná je povinný aval i manţela/manţelky). V případě 3 a více společníků je povinný aval těch společníků, kteří mají dohromady podíl (dle vkladů jednotlivých společníků) na základním kapitálu min. 50%.
6
http://www.rb.cz/firemni-finance/podnikatele-a-male-firmy/uvery-a-financovani/podnikatelsky-kontokorent/
29
5.2 Podnikatelské úvěry střednědobé a dlouhodobé Do této kategorie úvěrů spadají dva základní produkty RB, a to sice: Podnikatelská rychlá půjčka Podnikatelská hypopůjčka
Podnikatelská rychlá půjčka Jedná se o splátkový úvěr vhodný k financování investic i provozu. Poskytovaný primárně podnikatelům a společnostem, které mají roční trţby do 30 milionů Kč, kdy banka půjčuje bez zajištění nebo se zajištěním nemovitostí (s ohledem na bonitu a výši poţadovaného úvěru), přičemţ doloţení účelu není poţadováno. Účel Stejně jako u minulého produktu doloţení účelu není poţadováno, příp. je deklarován klientem pouze v Ţádosti o podnikatelský úvěr, takţe není poţadováno doloţení účelu pro pouţití finančních prostředků. Ţadatelé O tento typ úvěrového produktu můţe poţádat bud´ právnická osoba (tř. s.r.o.), registrovaná na území ČR jako právnický subjekt nebo fyzická osoba podnikatel a to nejenom občan ČR nebo členského státu EU, ale i ostatních států podmínkou ale tady je existence u ţadatele povolení k trvalému pobytu na území ČR. Ţadatel musí být starší 23 let a v době splacení úvěru jeho věk nesmí přesáhnou 65 let. Specifické poţadavky na ţadatele: kaţdý ţadatel předává bance ţádost o úvěr (formulář banky) a dańové přiznání za poslední rok (není dokladem bonity); roční trţby ţadatele: 500 tis. – 30 mil. Kč (dle posledního DP); ţadatel musí projít verifikací CBL; historie ţadatele je min. 12 měsíců a ţadatel má uzavřené min. 1 účetní období doloţené DP; ţadatel není aktuálně po splatnosti, nemá nepovolený debet nebo exekuci na účtu; ţadatel není členem ESSK (majetkově propojená skupina) s klientem ze segmentu CORP;
30
ţadatel nemá (jako ESSK) půjčeno u RB víc jak 3 mil. Kč; ţadatel je daňovým rezidentem v ČR.
Přehled dalších podmínek poskytovaného produktu najdeme v tabulce č. 3 dole. Tabulka č. 3 – Přehled parametrů produktu Podnikatelská rychlá půjčka Další podmínky produktu Splatnost
1 – 15 let
Způsob čerpání
Jednorázově, převodem na podnikatelský účet klienta v RB
Lhůta pro čerpání
2 měsíce od podpisu smluvní dokumentace
Moţnost čerpat na návrh na vklad zástavního práva
Ano, do 100% výše úvěru
Forma splácení Reţim splácení Předčasné splacení kdykoliv
Měsíčně, anuitní splátky První anuitní splátka je měsíc následující po načerpání úvěru. ANO (vţdy s poplatkem)
Mimořádná splátka bez sankce mimo datum změny úrokové sazby ani NE (ani v době změny sazby) v době změny sazby Minimální výše úvěru
30 000,- Kč
Max. výše úvěru – absolutně
5 000 000,- Kč
Max. výše úvěru podílem ze zástavní 75% hodnoty (LTV – loan to value) Doba fixace úrokové sazby
1, 3, 5 a 10 let
Zdroj: Interní produktový list RB Zajištění Obvykle tento typ úvěrového produktu není zajištěn jakýmkoliv hmotným majetkem, pouze blankosměnkou. V případě zajištění nemovitostí se nevyţaduje externí odhad, banka samostatně provádí ohodnocení vybrané nemovitosti. Mimo toho podnikajícím fyzickým osobám banka také nabízí se moţnost pojistit pro případ nemoţnosti splácet úvěr v případě nemoci. 31
Pro případ FOP, pokud je ţenatý/vdaná banka vyţaduje souhlas případného manţela/-ky. Společnost s ručením omezeným jako ţadatel o tento typ úvěrového produktu musí bance předloţit
aval
od
kaţdého
případného
společníka
(případně
i
aval
od
jejich
manţelů/manţelek).
Podnikatelská hypopůjčka Jedná se o hypoteční úvěr poskytovaný podnikatelům a menším společnostem, které mají roční trţby do 30 milionů Kč, kdy banka půjčuje peníze proti zastavované nemovitosti. Účel Bezúčelový typ úvěrového produktu, po schválení banka odesílá peníze přímo na běţný účet ţadatele vedený u Raiffeisenbank. Ţadatelé Nárok na tuto půjčku můţe mít podnikající fyzická osoba nebo společnost s ručením omezeným. Poţadavky na ţadatele FOP: min. 23 roky a max. 70 let v době splatnosti úvěru; musí být občanem ČR nebo jiného členského státu EU, ostatní – s povolením k trvalemu pobytu na uzemí. Bonita ţadatele musí být ověřená osvědčením o bezdlúţnosti vůči příslušnému finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení (tj. klient nesmí mít závazky po splatnosti vůči státu a finančním institucím). Navíc banka po klientovi poţaduje dańové přiznání za poslední účetní rok (přičemţ prokázaný roční příjem nesmí být menší 500 tis. Kč), tzn. ţadatel musí být nepřetrţitě podnikajícím subjektem alespoň 12 měsíců. Ţadatel potom nesmí mít ţádné nesplacené pohledávky (tř., nepovolený debet nebo exekuci na účtu), být clenem ekonomicky spjaté skupiny s klientem ze segmentu CORP a mít půjčeno u uvedené banky více za 3 mil. Kč. Nakonec musí ţadatel projít ověrením CBL. Nasledující podmínky úvěru, jak to čerpání, splatnost, doba fixace atd. jsou uvedeny v tabulce č. 4.
32
Tabulka č. 4 – Přehled parametrů produktu Podnikatelská hypopůjčka Další podmínky produktu Splatnost
5 – 15 let
Způsob čerpání
Jednorázově převodem na běţný účet klienta v RB k jeho volné dispozici
Lhůta pro čerpání
3 měsíce
Moţnost čerpat na návrh na vklad Ano, do 100% výše úvěru zástavního práva Forma splácení Reţim splácení
Měsíčně, anuitní splátky Vţdy k 20. dni v měsíci. První splátka je pouze splátka úroku, další potom standardní anuitní splátka.
Mimořádná splátka
ANO pouze v době změny úrokové sazby a bez poplatku
Minimální výše úvěru
300 000,- Kč
Max. výše úvěru - absolutně
3 000 000,- Kč
Max. výše úvěru podílem ze zástavní 50% hodnoty (LTV – loan to value) Doba fixace úrokové sazby
1, 3, 5, 7 a 10 let
Zdroj: Interní produktový list RB Zajištění Podmínky zajištění pro FOP a právnické osoby jsou tady stejné, jako u produktů před tím. Výrazně se ale liší tím, ţe mimo blankosměnky povinnou součástí zajištění je zástavní právo k nemovitosti (pouze rezidenční nemovitosti) ve prospěch banky. U tohoto produktu neprovádí odhad nemovitosti banka, ale musí ţadatel předloţit hotový znalecký posudek samostatně (odhad musí být proveden jedním z akceptovaných bankou odhadců, seznam kterých vţdycky najdete na její web-stránkách nebo zjistíte na kterékoli pobočce).
5.3 Spotřebitelské úvěry krátkodobé V této kategorii nabízí RB kontokorentní úvěr a širokou škálu kreditních karet.
33
Kontokorentní úvěr Základní parametry produktu: výše limitu od 5 000 do 150 000 Kč; poskytnutá výše je závislá na výši příchozích plateb na účet; splatnost vyčerpaných prostředků je 1 rok od prvního čerpání povoleného debetu; účet musí alespoň jednou v daném období vykázat nulový nebo kladný zůstatek; čerpání finančních prostředků z poskytnutého povoleného debetu je moţné v hotovosti, prostřednictvím platební karty nebo platebním příkazem; splácení čerpaných prostředků probíhá automaticky z plateb přicházejících na osobní účet, které nejsou nijak fixovány a proto je moţné tyto prostředky znovu vyčerpat.7 Podmínky získání: věk ţadatele minimálně 18 let; trvalý nebo dlouhodobý pobyt na území ČR; doklad totoţnosti; u občanů ČR – platný občanský průkaz; cizí státní příslušník musí předloţit platný cestovní doklad; potvrzení o příjmu poţaduje-li klient limit vyšší neţ 10 000 Kč; vedení osobního účtu u Raiffeisenbank.8 Kreditní karty Rozdíly napříč celým trhem kreditních karet jsou mnohdy velice značné, u kompletní nabídky jednotlivého subjektu tomu není jinak (kompletní přehled kreditních karet poskytovaných RB - viz přílohu č. 1).
5.4 Spotřebitelské úvěry střednědobé Mezi střednědobými spotřebitelskými úvěry je vhodným produktem pro klientské potřeby univerzální "Rychlá půjčka", ačkoliv je v portfoliu RB více úvěrů tohoto druhu, z nichţ některé jsou úzce specializované. 7 8
http://www.rb.cz/osobni-finance/uverove-produkty/povolene-debety/kontokorentni-uver/, staţeno 15.03.2011 http://www.rb.cz/osobni-finance/uverove-produkty/povolene-debety/kontokorentni-uver/, staţeno 15.03.2011
34
Rychlá půjčka Obecné informace: výše Rychlé půjčky je od 20 000 aţ do 500 000 Kč; doba splácení 6 aţ 72 měsíců. Zajištění: banka nevyţaduje zajištění do částek 200 000 Kč, při splnění stanovených podmínek aţ do 350 000 Kč; půjčku je moţné zajistit ručitelem (fyzickou nebo právnickou osobou); poskytne-li ţadatel zajištění k úvěru, nabídne mu banka niţší a výhodnější úrokovou sazbu. Čerpání: po schválení peníze se převádí na běţný účet klienta. Splácení: z běţného účtu u Raiffeisenbank je splácení zajištěno automaticky, nemusí se klient o nic starat; z běţného účtu u jiné banky je moţné splácení zajistit trvalým nebo jednorázovým převodem; existuje také moţnost uhradit splátku vkladem hotovosti na pobočkách Raiffeisenbank; úhrada probíhá jednou měsíčně; jiţ s první splátkou začíná klient sniţovat zůstatek půjčky (princip anuitního splácení); nastavená výše splátek zůstává neměnná po celou dobu trvání půjčky; v průběhu splácení je moţné kdykoli vyuţít předčasnou splátku, a to v plné i částečné výši.9 Podmínky získání: věk ţadatele minimálně 18 let; stačí pouze jedna návštěva pobočky; předloţení dokladu o příjmu.10
9
http://www.rb.cz/osobni-finance/uverove-produkty/osobni-pujcky/druhy-pujcek/rychla-pujcka/, 15.03.2011 10 http://www.rb.cz/osobni-finance/uverove-produkty/osobni-pujcky/druhy-pujcek/rychla-pujcka/, 15.03.2011
35
staţeno staţeno
5.5 Spotřebitelské úvěry dlouhodobé Zde v nabídce Raiffeisenbank lze vybrat pro demonstraci následující tři produkty: Hypotéka Klasik Offsetová hypotéka Variabilní hypotéka
Hypotéka Klasik Raiffeisenbank nabízí klientům tento hypoteční úvěr, v případě, ţe si ţadatel přeje pořídit nemovitosti k bydlení na území ČR nebo dokonce i v zahraničí (u nemovitostí v zahraničí banka vyţaduje zajištění zástavním právem k nemovitosti v tuzemsku). Účel Tento typ hypotéky je moţné vyuţit jak úvěr k zajištění vlastního bydlení, příp. k investici do nemovitosti (tř. rekonstrukci), tak i jako investice do nemovitosti k bydlení určené k pronajímání. Ještě jedním účelem pouţití můţe být následující varianta: výstavba (jen objekty do maximálního počtu 3 bytů), refinancování úvěru či půjčky na výstavbu, úhrada za převod členských práv či úhrada členského podílu (2 poslední – jako variace spotřebitelské hypotéky). Klient si po schválení s bankou můţe zvolit kombinace několika z výše uvedených účelů. Nakonec je nutno obzvlášt´ poznamenat, ţe banka také umoţńuje tento úvěrový produkt pouţit nejenom na koupi bytu v osobním vlastnictví, ale i na pořízení bytu ve vlastnictví druţstevním. U úvěrů v objemu větším neţ 1 880 000,- Kč lze částku aţ ve výši 20 % účelového úvěru v rámci jedné úvěrové smlouvy poskytnout neúčelově (tzv. úvěr 2 v 1). Výše uvedený úvěr můţe být pouţit na následující typy objektů bydlení či rekreace: bytovou jednotku, ateliér, rodinný dům, bytový či obytný dům, rekreační objekt (pro individuální rekreaci), stavební pozemek - samostatný pozemek pouze do 5000 m2 (větší pozemky banka nefinancuje).
36
Ţadatelé Ţadatelem v tomto případě můţe vystupovat fyzická osoba způsobilá k právním úkonům (maximální počet ţadatelů – 4 osoby) s minimálním čistým měsíčním příjmem 12 tis. Kč (25 tis. Kč u úvěrů s LTV nad 75%; do minimálního čistého příjmu se nezapočítává budoucí příjem z nájemného). Minimální věk – 18 let, maximální – 65 let v době splatnosti hypotéky. Tabulka č. 5 - Přehled parametrů produktu Hypotéka Klasik Další podmínky produktu Splatnost
5 - 30 let
Forma splácení
Měsíčně, anuitní splátky
Jednou ročně aţ do výše 25% z aktuálně nesplacené Mimořádná splátka bez sankce mimo jistiny, nejdříve po 12 řádných splátkách úvěru formou datum změny úrokové sazby závazku banky, který je uveden v úvěrové smlouvě Minimální výše úvěru
300 000,- Kč
Max. výše úvěru - absolutně
12 000 000,- Kč úvěry na bydlení, pozemky do 2000 m2 - 90 %
Max. výše úvěru podílem ze zástavní bytový dům, objekt k individuální rekreaci – 75 % hodnoty (LTV – loan to value) úvěry na koupi samostatného pozemku od 2 000 do 5 000 m2 - 50% Doba fixace úrokové sazby
Podle volby klienta: Fixovaná na 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10 nebo 15 let standardní nebo turbo
Produktová přiráţka
NE
Moţnost čerpat na návrh na vklad ANO zástavního práva Moţnost úvěru „dva v jednom“
ANO, jen pro úvěry nad 1 880 000,- Kč
Zdroj: Interní produktový list Hypotéka Klasik RB Zajištění Hypotéka musí být zajištěna nemovitosti na území ČR, můţe to být objekt úvěru (nemovitost i nedokončená, pokud bude realizací úvěru dokončena) nebo kterákoli jiná dokončená nemovitost určená k bydlení či individuální rekreaci.
37
Offsetová hypotéka Základním principem splácení hypotéky formou Offsetu je umoţnit klientovi aktivně ovlivňovat výši zaplacených úroků prostřednictvím ukládání depozit na spořicí účet zaloţený v bance. Spořící účet se klientovi při volbě varianty Offset zaloţí k jeho eKontu: při podpisu úvěrové smlouvy s tím, ţe offset bude účinný aţ k datu dočerpání úvěru (do té doby se bude jednat o klasický spořící účet); k datu otočky úrokové sazby (v případě, ţe se klient se standardní hypotékou rozhodne přejít na offset). Offsetový spořící účet je veden zdarma, klient můţe jeho pohyby kontrolovat internetovým bankovnictvím. Offsetový spořící účet není úročen. Při splácení hypotečního úvěru se průměrný denní zůstatek spořícího účtu odečte od nesplacené jistiny hypotečního úvěru a klient platí úroky pouze z tohoto rozdílu. Klientem zaplacená splátka je díky tomu niţší. Účel Hypotéku můţe ţadatel pouţit na koupí nemovitosti v České republice nebo i v zahraničí, na refinancování úvěru a půjček, které původně byly poţity na rekonstrukci, výstavbu či koupi jakékoli nemovitosti, úhradě členských práv či členského podílu v bytovém druţstvu (v tomto případě vzniká potřeba zajištění jinou nemovitostí).11 Jako i v předchozím případě pro své klienty banka nabízí moţnost libovolných kombinací výše uvedených účelů. Objekty financování jsou stejné jako u produktu Hypotéka Klasik. Ţadatelé Pořádat o tento typ hypotéky můţe jakákoliv fyzická osoba starší 18 a mladší 65 let (přičemţ do 65 let klient musí úvěr splatit), s minimálním čistým příjmem 12 tis. Kč (25 tis. Kč v případě úvěru s LTV 75% a víc), kam se nezapočítává budoucí příjem z nájemného. V případě vyššího počtu ţadatelů (maximálně 4) muší čistý příjem činit 15 tis. Kč (v případě úvěru s LTV nad 75% zůstává poţadovaný čistý příjem ve výši 25 tis. Kč). Přehled dalších podmínek najdeme v tabulce dole:
11
http://www.rb.cz/osobni-finance/hypoteky/typy-hypotek/offset/
38
Tabulka č. 6 - Přehled parametrů produktu Offsetová hypotéka Další podmínky produktu Splatnost
5 - 30 let
Forma splácení
Měsíčně, anuitní splátky
Mimořádná splátka bez sankce mimo NE datum změny úrokové sazby Minimální výše úvěru
300 000,- Kč
Max. výše úvěru - absolutně
5 000 000,- Kč úvěry na bydlení, pozemky do 2000 m2 - 90 %
Max. výše úvěru podílem ze zástavní bytový dům, objekt k individuální rekreaci – 75 % hodnoty (LTV – loan to value) úvěry na koupi samostatného pozemku nad 2 000 do 5 000 m2 - 50% Doba fixace úrokové sazby
1, 2, 3 roky
Produktová přiráţka
NE
Moţnost čerpat na návrh na vklad ANO zástavního práva Moţnost úvěru „dva v jednom“
ANO, jen pro úvěry nad 1 880 000,- Kč
Zdroj: Interní produktový list Offsetová hypotéka RB Zajištění Hypoteční úvěry jsou vţdycky zajištěni nemovitost, většinou právě objektem na který se úvěr poskytuje. V případech financování úvěrem druţstevního bytu vţdy ale musí být úvěr zajištěn jinou nemovitosti.
Variabilní hypotéka Variabilní hypotéka je v podstatě kombinovaným produktem. Základem je úvěr zajištěný nemovitostí, který má své dvě základní fáze. První polovinu smluvní doby úvěru se chová jako kontokorentní úvěr, v polovině druhé jako úvěr anuitní. Viz. následující graf:
39
Graf č. 2 - Grafické znázornění průběhu variabilní hypotéky s anuitním splácením
Zdroj: Interní produktový list Variabilní hypotéka RB Klient u tohoto neúčelového úvěrového produktu tak má velké moţnosti nakládání s vypůjčenými prostředky. Účel V případě účelové varianty úvěr se dá poskytnout k zajištění vlastního bydlení (tj. koupě, vypořádání majetkových poměrů, příp. výstavba, rekonstrukce, refinancování úvěru nebo půjčka na výše uvedený účel atd.). Pokud klient čerpal účelový úvěr, mění se tento na neúčelový v okamţiku prvního vyuţití limitu úvěru na jiný neţ sjednaný účel. V případě neúčelové varianty, pokud je úvěr vyuţit na tzv. konsolidaci dluhu dá se ho vyuţit na konsolidaci maximálně 4 úvěry a z toho max. 3 můţou být spotřebitelské/revolvingové úvěry. Úvěry z karet banka nekonsoliduje a to platí jak pro účelovou tak i neúčelovou variantu. Objektem financování v tomto případě můţe vystupovat bytová jednotka (atelier), rodinný dům, bytový či obytný dům, rekreační objekt pro individuální rekreaci nebo samostatný stavební pozemek o maximální velikosti 5 000 m2. U neúčelové varianty objekt samozřejmě stanoven není.
40
Ţadatelé V roli ţadatele vystupuje fyzická osoba ve věku 18 – 65 let, občan České republiky nebo jiného členského státu EU, příslušníky jiných státu pouze s povolením k trvalému pobytu na území ČR. Celkový počet ţadatelů – maximálně 4 osoby s min. čistým příjmem v 15 tis. Kč. Více doplňujících informací uvádím dále v tabulce. Tabulka č. 7 - Přehled parametrů produktu Variabilní hypotéka Další podmínky produktu Splatnost
Forma splácení
10 - 20 let 1. V období čerpání - úroky z aktuálně vyčerpaného rámce. 2. V období splácení - měsíčně anuitními splátkami V období čerpání kdykoliv.
Mimořádná splátka bez sankce mimo V období splácení - jednou ročně aţ do výše 25% z aktuálně nesplacené jistiny, nejdříve po 12 řádných datum změny úrokové sazby splátkách úvěru formou závazku banky, který je uveden v úvěrové smlouvě (při sjednání TURBO). Minimální výše úvěru Max. výše úvěru - absolutně
300 000,- Kč a) 8 000 000,- Kč - účelová varianta b) 5 000 000,- Kč - neúčelová varianta
a) 75 % - účelová varianta (pozemek nad 2000 m2 – Max. výše úvěru podílem ze zástavní 50%) hodnoty (LTV – loan to value) b) 50 % - neúčelová varianta
Doba fixace úrokové sazby
V období čerpání pruţná úr. sazba PRIBOR ON + pevná marţe V období splácení - 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10 a 15 let
Produktová přiráţka
NE
Moţnost čerpat na návrh na vklad ANO zástavního práva Moţnost úvěru „dva v jednom“
NE
Zdroj: Interní produktový list Variabilní hypotéka RB
41
Zajištění Pokud si klient zvolí hypotéční úvěr tohoto typu jako zajištění musí poskytnout nemovitost určenou k bydlení či individuální rekreaci (být, rodinný či bytový dům, rekreační objekt, moţná i vedlejší stavby pokud tvoří s nemovitostí funkční celek (garáţe i samostatně stojící v rámci funkčního celku) atd.). Jestliţe klient ţádá peníze na cokoliv, nemovitost, kterou je úvěr zajištěn, musí být dokončena a zkolaudována.12 Navíc zastavovaná nemovitost musí být ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví alespoň: 1 ţadatele (postačuje, pokud by byl vlastník vedlejším ţadatelem); osoby blízké ţadatele (rodiče, sourozenci, prarodiče, děti - tento údaj se uvádí do ţádosti o úvěr ) Pokud vlastníkem nemovitosti je právnická osoba, taková nemovitost není akceptovatelná, jelikoţ PO nemůţe být ţadatelem úvěr.
Závěrem této kapitoly tak lze konstatovat, ţe náš vzorový bankovní subjekt v oblasti úvěrů nabízí velice širokou škálu produktů, ať uţ pro subjekty produktivní, tak pro subjekty spotřebitelské, za účelem uspokojení dle potřeb zájemce. Lze téţ sledovat vývoj úvěrových produktů k novým typům úvěrů, jako například zde uvedená Variabilní hypotéka, či Offsetová hypotéka, umoţňující klientům větší moţnosti s řízením úvěrové zátěţe.
12
http://www.rb.cz/osobni-finance/hypoteky/vse-o-hypotekach/zajisteni-hypoteky/
42
Závěr Úvěry a půjčky provází lidské ţivoty jiţ od dob vzniku principu vlastnictví. Historii proto není tak snadné konkrétně datovat. Původním důvodem vzniku úvěru byla potřeba výrobce prodat své zboţí a kupujícího – toto zboţí koupit i kdyţ poslední prozatím neměl pro koupi dostatek peněz. Ale s rozvojem sociální reprodukce se objevilo obrovské mnoţství dalších faktorů, které upevnili potřebu a způsobili další rozvoj úvěru jako samostatné ekonomické kategorie: vznik přebytku finančních prostředků ze strany některých subjektů hospodaření a pochopitelný vznik poptávky po těchto prostředcích ze strany jiných subjektů; výkyvů potřeby v prostředcích a zdrojích jejich formování, coţ vznikají u podniků, jednotlivců a státu; dočasné půjčení finančních prostředků pro dosaţení budoucího vzdáleného v čase zisku. V historii lidského bytí tak původně nebyl úvěrový trh nijak regulován a podmínky tak individuálně stanovovali směnárníci a lichváři, coţ mnohdy mělo za důsledek i zpomalení ekonomického rozvoje, protoţe zisky podnikatelů a ţivnostníku tak mnohdy stačily pouze na pokrytí lichvářských úroků. Úvěrové trhy se tak postupně vyvíjely a s příchodem bankovnictví jako takového jiţ lze vysledovat první prvky regulace úvěrového trhu. Docházelo tak ke kultivaci trhu. V dnešní době je jiţ na území České republiky úvěrový trh dostatečně vyvinutý, ačkoliv vlivem událostí v minulém století (2. světová válka, období totality) došlo ke značnému zbrzděni vývoje. V rámci pohledu na vliv úvěrů na tvorbu HDP nelze neţ konstatovat skutečnost, ţe úvěry a HDP jsou nerozlučné provázány, a pokles výkonnosti ekonomiky tak má vliv na objem poskytnutých úvěrů, ať uţ z titulu neochoty věřitelů peníze půjčovat, či ze strany potenciálních dluţníků si peníze vypůjčit. Kultura českého trhu pak především díky krátkodobé historii moderního bankovnictví stále ještě naráţí na problémy typu nízká finanční gramotnost aj. Nicméně díky snahám současných a minulých vlád lze pozorovat značnou kultivaci trhu i na straně dluţníků. V rámci této práce jsem se dále snaţila základním způsobem rozdělit úvěrový trh na segmenty produktivní a spotřebitelské a definovat v těchto segmentech i funkci úvěru samotného. V poslední a nejobsáhlejší kapitole se pak díky vyčerpávajícímu výčtu parametrů vybraných úvěrových produktů konkrétního bankovního subjektu (Raiffeisenbank, a.s.) snaţím o 43
demonstraci dvou základních faktů, a to sice rozmanitosti těchto produktů na bankovním trhu, a dále téţ vývoj trhu jako takového, který dokazují svými parametry zejména produkty Offsetová hypotéka či Variabilní hypotéka. Závěrem mé práce tedy chci shrnout fakt, ţe úvěr jako takový má zásadní vliv na kvalitu ţivota obyvatel, a to hned z několika úhlů pohledu: umoţňuje produktivním subjektům realizaci investičních záměrů, čímţ často vznikají nová pracovní místa; umoţňuje spotřebitelským subjektům financování jak dlouhodobých investic (koupě vlastního bydlení) či nutné (případně dobrovolné) aktuální spotřeby; na straně negativní má za následek časté upadání obyvatel do úvěrové pasti; existence úvěru je nutná pro zachování kontinuity cyklu zdrojů stávajících podniků, obsluhy procesu realizace výrobního zboţí; úvěr můţe aktivně ovlivňovat objem a strukturu peněţních zásob, platební styk a rychlost peněţního obratu; úvěr stimuluje rozvoj výrobní síly, zrychluje vytvoření kapitálových zdrojů z cílem rozšíření reprodukce zaloţené na výsledcích vědeckého-technologického pokroku; bez úvěrové podpory nelze poskytnout rychlé a civilizované formování farmářských hospodářství, malých a středních podniků, zavedení dalších typů podnikatelských aktivit jak na domácím, tak i v zahraničním hospodářském prostoru. V této práci jsem se snaţila popsat, ţe ve svých projevech můţe být úvěr velmi rozmanitý. V teorii i praxi se rozlišuje velké mnoţství forem a typů úvěrů, kaţdý z nich se vyznačuje specifickými vlastnostmi a s vývojem lidské společnosti obsazuje ta či ona forma nebo typ úvěru přední místo. V jakékoli fázi lidského vývoje hraje úvěr velmi důleţitou roli. Jak je vidět bez kvalitně fungujícího úvěrového trhu se dnes neobejde ţádná vyspělá ekonomika. Zdraví, vzdělání, rekreace, zábava, pořízení bydlení – v současné době na toto všechno potřebujeme peníze. Ale většina lidí v dnešní době nevydělává tolik, aby si toto všechno mohli dovolit bez půjček a úvěrů. Proto, podle mého názoru, ať uţ si to lidé připouští či nikoliv, úvěr jako instrument má v dnešní době nezastupitelné místo v jejich ţivotech. Jak jsem jiţ uvedla v úvodu, za cíl své bakalářské práce jsem si stanovila zamyslet se nad rolí, kterou hraje úvěr v ţivotě kaţdého člověka, a to jak v ţivotě konkrétního občana, tak i
44
v existenci a rozvoji velkých nadnárodních společností. Domnívám se, ţe jsem výše stanovený úkol splnila.
45
Seznam pouţité literatury Literatura 1. ALEŠ, Rod. Bankovní poplatky a provize, analýza jejich reálných a potenciálních vlivů na ekonomiku České republiky. Diplomová práce, VŠE Praha, Národohospodářská fakulta, 2009. 2. AHMĚTŠINA, Alina. Кредит. Кредитная сделка. Стадии движения кредита. Законы кредита. Diplomová práce. Курск: Региональный финансово-экономический институт, 2005. 3. KOLEKTIV, autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. ISBN 807265-099-8. 4. MEL´NYČENKO, Valerija. Міжнародний кредит у світовій економіці. Referát. Маріуполь: Маріупольський державний гуманітарний університет, 2007. 5. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1. 6. POLOUČEK Stanislav a kol.. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179462-7. 7. SAVLUK, Mychajlo; MOROZ, Anatolij; PUDOVKINA, Marija. Гроші та кредит: Підручник.
3.
вид.
Київ:
КНЕУ,
2002.
Dostupný
z WWW:
<
http://enbv.narod.ru/text/Econom/savluk/str/49.html>. 8. SOUKUP, Jindřich; POŠTA, Vít; NESET, Pavel; PAVELKA, Tomáš; DOBRYLOVSKÝ, Jiří. Makroekonomie. Moderní přístup. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. ISBN 97880-7261-174-4. 9. JANÁČKOVA, Pavla. Analýza kontokorentního a účelového úvěrování. Diplomová práce, Masarykova univerzita, fakulta Ekonomicko-správní, 2006 10. SVAČINA, Luboš. Jak spolu souvisí HDP a hypotéky?. Hypoindex.cz, [cit. 2009-9-9]. Dostupný z WWW:
. 11. VOVČAK, Oleg; RUŠYŠČYN, Nikita. Кредит і банківська справа: Підручник. Київ: Знання,
2008.
ISBN
978-966-346-588-3.
Dostupný
z
. 12. Interní produktové listy Raiffeisenbank, a.s.
46
WWW:
Internetové zdroje 1. http://www.abc.informbureau.com 2. http://www.bishelp.ru 3. http://www.cbcb.cz/ 4. http://www.creditconsult.com.ua 5. http://www.crediting.su 6. http://www.hypoindex.cz/ 7. http://www.kievinvest.com 8. http://www.o-kreditah1.ru 9. http://www.online.bible21.cz 10. http://www.rb.cz/ 11. http://www.ru.wikipedia.org/wiki 12. http://www.rusnauka.com 13. https://www.solus.cz/ 14. http://www.theeconomiccollapseblog.com 15. http://www.viplinkz.com
47
Právní normy 1. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů
48
Seznam grafů. Graf č. 1 - Vývoj HDP a hypoték Graf č. 2 - Grafické znázornění průběhu variabilní hypotéky s anuitním splácením
Seznam tabulek. Tabulka č. 1 - Základní znaky produktivního a spotřebitelského úvěru Tabulka č. 2 – Přehled parametrů produktu Podnikatelský kontokorent Tabulka č. 3 – Přehled parametrů produktu Podnikatelská rychlá půjčka Tabulka č. 4 – Přehled parametrů produktu Podnikatelská hypopůjčka Tabulka č. 5 - Přehled parametrů produktu Hypotéka Klasik Tabulka č. 6 - Přehled parametrů produktu Offsetová hypotéka Tabulka č. 7 - Přehled parametrů produktu Variabilní hypotéka
Seznam příloh. Příloha č. 1 – Prehled kreditních karet nabizených Raiffeisenbank.
49
Přílohy Příloha č. 1 Přehled kreditních karet nabizených Raiffeisenbank
Zdroj: http://www.rb.cz/osobni-finance/kreditni-karty/doplnkove-informace/prehledovatabulka-karet/, staţeno 15.04.2011 50