DRUHÁ NEJVĚTŠÍ MĚSTA V4 JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU - POHLED STUDENTŮ VYBRANÝCH BRNĚNSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL

Sborník příspěvků

XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách

Čejkovice 15.–17. 6. 2016

DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-126

DRUHÁ NEJVĚTŠÍ MĚSTA V4 JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU - POHLED STUDENTŮ VYBRANÝCH BRNĚNSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V4 SECOND CITIES AS A TOURIST DESTINATION – A VIEW OF STUDENTS SELECTED BRNO UNIVERSITIES

MARTIN ŠAUER Katedra regionální ekonomie a správy Depart. of Regional Economics and Administration Ekonomicko-správní fakulta Faculty of Economics and Administration Masarykova univerzita Masaryk University  Lipová 41a, 602 00 Brno, Czech Republic E-mail: [email protected]

Anotace Příspěvek řeší problematiku cestování studentů vysokých škol do měst. Městský turismus zaznamenal v posledních patnácti letech výrazný rozvoj a dnes patří mezi tři nejvýznamnější typy cestovního ruchu. Článek se orientuje na segment „city-breaks“, který je hlavním zdrojem růstu městského turismu. Cílem je prezentovat dílčí výsledky šetření zaměřeného na identifikaci motivů a faktorů rozhodování studentů vysokých škol při plánování a výběru cílové destinace svých výletů. Celý výzkum byl součástí širšího mezinárodního projektu „V4 Non-Capital Cities Tourism Workshop“, do kterého se zapojili druhá největší města visegrádské čtyřky (Brno, Debrecín, Krakov a Košice). Motivační faktory respondentů byly zkoumány prostřednictvím shlukové analýzy, která identifikovala hlavní skupiny motivů, jež mají z hlediska preferencí studentů k sobě nejblíže a formují profil návštěvníkova chování. Výsledky ukazují na oblibu poznávacího cestovního ruchu spojeného s kulturním cestovním ruchem a prezentaci místních specifik. Klíčová slova městský cestovní ruch, cestování mladých, motivace, shluková analýza Annotation The article deals with the issues of university students traveling to the cities. Urban tourism recorded significant development in the last fifteen years. Nowadays is one of the top three types of tourism. The paper focuses on the segment of "city-breaks", which is the main source of growth of urban tourism. The aim is to present partial results of the survey focused on identifying factors motives and decisions of university students in planning and selecting the destination of their trips. The entire research was part of a broader international project "V4 Non-Capital Cities Tourism Workshop", which involves the second largest city of Visegrad Four (Brno, Debrecen, Krakow and Kosice). Respondent travel habits and needs were examined by means of cluster analysis, which identified the main group of motives. The results indicate the popularity of cognitive tourism associated with cultural tourism and presentation of local specificities. Key words urban tourism, youth travel, motivation, cluster analysis JEL classification: M31, Z32

Úvod Cestování do měst se stalo v poslední dekádě jednou z hlavních aktivit účastníků cestovního ruchu. Podle prognóz společnosti Euromonitor International (Euromonitor, 2012; Geerts, 2015) městský

977



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

turismus během následujících pěti let překoná svým objemem tradiční 3S produkt (sun, sea a sand). Rostoucí urbanizace ve světě bude tento trend na straně nabídky i poptávky ještě posilovat. Zatímco růst významu městského cestovního ruchu se odráží v obecném zájmu akademické sféry o tuto problematiku (Ashworth & Page, 2011; Pearce, 2001), hlubšímu poznání charakteru turistické poptávky po městech je věnována menší pozornost (Dunne, Flanagan, & Buckley, 2010). Rozvoj městského cestovního ruchu je v hlavně v Evropě spojován i s fenoménem tzv. „city-break tourism“. Zatímco městský cestovní ruch je poměrně široce definovaný pojem a v podstatě zahrnuje téměř všechny typy cestovního ruchu, jež se odehrávají ve městech (Ashworth & Page, 2011), „citybreak tourism“ je charakteristický specifickou délkou pobytu, dostupností destinace, flexibilitou ročního období návštěvy a formou skupiny, s kterou přijíždí do destinace (Dunne et al., 2010). Podle Charterina a Aparicio (2015) jsou pro „city break“ cesty typické krátkodobé návštěvy měst, realizované leteckou dopravou z okolních nebo dobře dostupných zdrojových destinací. Jsou často doplňkem hlavních dovolených a na rozdíl od nich nejsou vázány na klimatické či institucionální (prázdniny, svátky) faktory sezonnosti (Dunne, Buckley, & Flanagan, 2007). Z pohledu formy skupiny cestovatelů se zde setkáváme hlavně se skupinami přátel a známých, resp. s cestováním s partnerem. Například rodiny s dětmi nejsou typickými účastníky těchto cest (Dunne et al., 2010). Přesto přesné vymezení segmentu „city break“ není v literatuře jednoznačné. Faché (1994) definuje „city break“ jako neobchodní cesty do měst v délce 1-3 přenocování. Naopak Valls, Sureda, & VallsTuñon (2014) člení cestování do měst do tří skupin: city break (1-2 přenocování), krátkodobá dovolená (3-4 přenocování) a dlouhodobá dovolená ve městech (až 8 přenocování), navíc do tohoto segmentu zahrnují obchodní cesty a kongresový i incentivní cestovní ruch. Dosavadní studie v rámci segmentu „city-breaks“ se soustředily na charakteristiku cílových destinací (Dunne et al., 2007; Valls et al., 2014) či fenoménu city-breaks jako takového (Dunne et al., 2010). Krátkodobé cestování do měst je také často zkoumáno z hlediska dostupnosti jednotlivých lokalit. Jako hlavní faktor rozvoje je uváděn rozvoj nízkonákladových linek (Davison & Ryley, 2010). Nízkonákladové společnosti velmi často využívají pro svůj provoz regionální letiště. Díky těmto společnostem se v posledních patnácti letech rapidně zlepšila dostupnost řady lokalit, především měst (Association, 2004; Williams & Balaz, 2009). Na trh cestovního ruchu tak vstupují dříve obtížně dostupné destinace – města druhé a třetího řádu v hierarchickém systému sídel. Na druhou stranu problematika vnímání a motivace city-breaks destinací není v literatuře příliš rozpracována. Autoři se věnují spíše obecným aspektům image a motivace aplikovaných na konkrétních cílových či zdrojových destinací (blíže Jang & Cai, 2002; Puczko, Ratz, & Smith, 2007). Výše zmíněné faktory se odrazily v koncepci dále uvedeného šetření. Předmětem výzkumu je charakter cestování mladých lidí v segmentu city-breaks orientovaných na druhá největší města zemí V4.

Metodika Cílem výzkumu je identifikace motivů a faktorů rozhodování studentů vysokých škol při plánování a výběru cílové destinace svých výletů. Celý výzkum byl součástí širšího mezinárodního projektu „V4 Non-Capital Cities Tourism Workshop“, do kterého se zapojili druhá největší města visegrádské čtyřky (Brno, Debrecín, Krakov a Košice). Tento příspěvek přináší první výsledky získané na české straně. Komplexní vyhodnocení výzkumu proběhne poté, až bude ukončen sběr dat ve všech zapojených městech. Sběr dat se uskutečnilo prostřednictvím dotazníkového šetření realizovaného během podzimního semestru 2015. Osloveno bylo celkem 814 studentů dvou brněnských univerzit – Masarykovy a Mendelovy univerzity studující obory zaměřené na cestovní ruch a dále zahraniční posluchače Masarykovy univerzity zapojené do programu Erasmus. Zvolená struktura studentů byla vybrána tak, aby bylo možné sledovat případné rozdíly v chování mezi domácími, resp. slovenskými studenty a studenty ze zahraničí (Erasmus studenti) a dále diferenciaci odpovědí podle různých univerzit.

978



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

Celkově se podařilo získat 161 odpovědí, což činí 19,8 % návratnost dotazníků. Necelou jednu třetinu přitom tvoří Erasmus studenti a téměř 30 % pak studenti Mendelovy univerzity. Tab. 1: Základní charakteristiky výběrového souboru Charakteristika Počet Celkový počet oslovených respondentů 814 Velikost výběrového souboru 161 Muži 33 Ženy 128 Studenti - ČR 77 Studenti – SK 30 Zahraniční studenti 54 Studenti MU 114 Studenti MZLU 47

Podíl 100,0 % 19,8 % 20,5 % 79,5 % 47,8 % 18,3 % 33,5 % 70,8 % 29,8 %

Zdroj: vlastní zpracování

Vlastní šetření se orientovalo na hledání odpovědí na dvě základní výzkumné otázky: 1. Jaké povědomí mají studenti brněnských vysokých škol o turistické nabídce zkoumaných měst? Jak atraktivní jsou pro studenty a jaké bariéry jim brání v jejich návštěvě? 2. Jaké hlavní atributy motivují mladé lidi k návštěvě měst? Vycházíme přitom z hypotézy, že povědomí o jednotlivých městech se bude výrazně lišit, především pak vědomosti o Debrecínu a Košicích budou na velmi nízké úrovni. V této souvislosti pak zkoumáme hlavní motivační faktory k návštěvě měst a preferované zdroje informací. Tyto získané informace lze následně využít v marketingových aktivitách destinací. V dotazníkovém šetření jsme se ptali na následující motivace k návštěvě měst:  Noční život (1)  Poznávání místních lidí (9)  Hudební festivaly (2)  Kvalita ubytování (10)  Místní gastronomie (3)  Návštěva přátel a známých (11)  Kulturní akce (např. koncerty, výstavy,…) (4)  Aktivní rekreace, sportovní aktivity (12)  Sportovní akce (maraton, sportovní  Vzdělávání (např. letní školy) (13) soutěže, …) (5)  Odpočinkové zóny a parky (14)  Dobrý poměr ceny a kvality (6)  Lázně a wellness (15)  Kulturní dědictví a návštěva památek (7)  Atraktivní přírodní zázemí měst (hory,  Nákupy (8) národní parky, řeky, jezera) (16) Vyhodnocení proběhlo prostřednictvím statistického softwaru SPSS 23, vedle základních četnostních charakteristik a kontingenčních analýz byla provedena shluková analýza motivačních faktorů respondentů k návštěvě měst. Cílem bylo vytvořit takové skupiny motivů, které mají z hlediska preferencí studentů k sobě nejblíže a formují tak profil návštěvníkova chování. Jako metoda shlukové analýzy byla zvolena její hierarchická varianta využívající aglomerativních algoritmů vypočítané na základě průměrné vazby pro mezishlukové vzdálenosti (average linkage between groups).

Výsledky První část dotazníku se orientovala na zkoumání povědomí o druhých největších městech V4. Vnímání cílových destinací je logicky ovlivněno minulými prožitky. Proto se první dotaz zaměřil na zkušenost respondentů s návštěvou zkoumaných měst. Zde se jasně ukazuje očekávána heterogenita mezi analyzovanými městy. Na jedné straně stojí Krakov jako zavedená a známá turistická destinace, na straně druhé jsou tu Košice a Debrecín, se kterými oslovení studenti nemají téměř žádné zkušenosti. To platí především pro zahraniční studenty. U domácích, resp. slovenských studentů je znalost Košic na daleko vyšší úrovni. Debrecín dosud nenavštívilo téměř 97 % studentů, rozdíly mezi

979



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

domácími a zahraničními studenty jsou minimální. Téměř dvě třetiny studentů město nezná (v případě studentů v programu Erasmus je to téměř 82 %) a 55 % o jeho návštěvě zatím nepřemýšlelo. Mezi důvody nízkého zájmu o město patří vnímaná nízká atraktivita destinace spojená s malým povědomím (33 % respondentů) a periferní poloha (19 %). Uvedené faktory pak vylučují město z výběrového koše potenciálních cílových destinací. V podobné situaci se nachází i Košice. Výsledky jsou však poznamenány přítomností slovenských studentů ve výběrovém vzorku. I díky nim mohou Košice vykazovat poněkud příznivější situaci ve zkušenostech s návštěvou města (18 % respondentů v minulosti město navštívilo) a jeho znalostí (30 % zná město alespoň částečně). Nicméně u zahraničních studentů má město stejnou pozici jako Debrecín (neznalost a nezájem). Překážkou návštěvy není už tak významně poloha města, naopak ve srovnání s Debrecínem je zde vyšší podíl studentů, kteří se již rozhodli město navštívit (7,5 % vs. 12,5 %). Krakov je naopak u studentů velmi populární. Dosud jej navštívila 1/3 oslovených respondentů. Pouze 15 % oslovených studentů o městě nic neví. Ostatní město znají, a to buď málo (35 %), částečně (26 %), nebo dobře (14 %) či velmi dobře (8,7 %). Téměř dvě třetiny studentů chce město v blízké budoucnosti navštívit (cestu již plánují nebo čekají na příhodné podmínky, např. počasí, peníze, atd.). Mezi největšími bariérami, které jim brání v návštěvě města, respondenti uváděli finanční důvody a nedostatek času. Celkově lze tedy konstatovat poměrně nízké povědomí o druhých největších městech V4. Dokonce Krakov nezná nebo jen velmi málo celých 50 % respondentů. Jaká nabídka tedy může tento segment oslovit? Na tuto základní otázku se snažila odpovědět další část dotazníku, která zkoumala hlavní motivační faktory, které přivádí návštěvníky do měst. Následující tabulka přináší základní výsledky. Z ní je patrná obliba tradičních atraktorů, jakými jsou přírodní a kulturní hodnoty destinací. Důležitým faktorem je také dobrý poměr ceny a kvality služeb v destinaci a sociální rozměr cestování, tedy návštěva přátel a známých a poznávání místních lidí. Naopak mezi méně preferované motivy patří sportovní aktivity a akce, lázeňství, překvapivě nákupy a noční život. Tab. 2: Hlavní motivace k návštěvě měst jako destinací cestovního ruchu Motivace CZ+SK Atraktivní přírodní zázemí měst (hory, národní parky, řeky, jezera) 4,26 Kulturní dědictví a návštěva památek 4,05 Dobrý poměr ceny a kvality 3,74 Kulturní akce (např. koncerty, výstavy, …) 3,63 Návštěva přátel a známých 3,75 Místní gastronomie 3,36 Kvalita ubytování 3,36 Hudební festivaly 3,34 Poznávání místních lidí 3,07 Odpočinkové zóny a parky 3,01 Aktivní rekreace, sportovní aktivity 3,12 Vzdělávání (např. letní školy) 2,77 Noční život 2,83 Lázně a wellness 2,96 Nákupy 2,84 Sportovní akce (maraton, sportovní soutěže, …) 2,60

Zahr. 4,34 4,62 4,17 3,81 3,34 3,72 3,45 3,45 3,13 3,23 2,43 2,87 2,57 2,19 2,36 2,13

Celkem 4,26 4,21 3,86 3,66 3,59 3,46 3,37 3,35 3,07 3,06 2,88 2,78 2,73 2,69 2,66 2,43

Pozn.: Respondenti každou z motivací známkovali na stupnici od 1 do 5, přičemž 1 nejnižší a 5 bylo nejvyšší hodnocení. Tabulka přináší průměrné hodnocení za jednotlivé segmenty respondentů. Zdroj: vlastní zpracování

980



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

Výsledky hodnocení motivací byly dále zkoumány prostřednictvím shlukové analýzy. Cílem bylo identifikovat nosné skupiny motivací, které se mohou stát podkladem pro marketingovou činnost a tvorbu produktů cestovního ruchu. Níže uvedený obrázek přináší výsledky takové analýzy. Obr. 1: Shluková analýza motivací studentů vysokých škol (Brno)

Pozn.: legenda kódů k jednotlivým motivacím je uvedena v metodice příspěvku (viz výše) Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu vyplývá, že podle projevených preferencí respondentů je možné v městském cestovním ruchu určit pět základních motivačních témat: I. Poznávací cestovní ruch – shluk motivací 7, 16 a 6 – tedy kulturně-historické nabídky města kombinované s atraktivním přírodním zázemím města (hory, národní parky, řeky, jezera), to vše poskytováno za dobrou cenu (good value for the cost). II. Lokální specifika – shluk motivací 10,14,3 a 9 – skupina faktorů, která vychází z poznávání místních lidí, poznávání místní gastronomie, preference klidných odpočinkových zón a parků, doplněná o pohodlné a čisté ubytování. III. Kulturní cestovní ruch – motivace číslo 2, 4 a 11 – návštěva kulturních akcí a hudebních festivalů spojená s návštěvou přátel a známých. IV. Sportovní cestovní ruch – faktory 5 a 12 – tedy sportovní události a provozování sportovních aktivit v destinaci. V. Relaxace – motivace 8 a 15 – lázeňství a wellness a nákupní cestovní ruch. Identifikovaná témata byla následně vyhodnocena z hlediska jejich popularity. Nejlépe si vede poznávací cestovní ruch. Studenti samozřejmě ve městech hledají tradiční turistické cíle spojené s kulturním a historickým dědictvím měst. Svoji roli také hraje jak tzv. „živá kultura“, která dodává turistické nabídce život a atmosféru, tak bezprostřední zázemí měst s jejich přírodními atraktivitami. V nabídce destinace taktéž nesmí chybět důraz na místní specifika a autentičnost produktů. Faktor „Local“ patří k nadprůměrně hodnoceným atributům nabídky. Naopak příliš populární zatím nejsou sportovně orientované a relaxační produkty cestovního ruchu.

981



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

Tab. 3: Identifikovaná motivační témata Motivační témata Hodnocení Poznávání 4,11 Kultura 3,54 Local 3,24 Relaxace 2,68 Sport 2,65 Zdroj: vlastní zpracování

Další sledovanou charakteristikou byl zdroj informací, který využívají respondenti při plánování svého výletu či prázdninové cesty. Na výběr bylo celkem dvanáct možností, od tradičních médií jako jsou tištěné materiály, doporučení od přátel a známých, televizní reklamy až po stále důležitější online média. Respondenti mohli zvolit libovolný počet zdrojů. Výsledky ukazují na dvě základní skutečnosti. Zaprvé, doporučení příbuzných a známých je stále nejvýznamnějším zdrojem informací (84 % respondentů). Zadruhé online zdroje jednoznačně převažují nad dříve tradičními informačními kanály. Webové vyhledávače (75 %), sociální média (57 %), turistické portály jednotlivých destinací (56 %) či služby cestovatelských a rezervačních webů (55 % a 50 %) patří ke klíčovým zprostředkovatelům informací o turistické nabídce destinací cestovního ruchu. Minimálně u zkoumaného segmentu mladých cestovatelů distribuce informací o destinaci prostřednictvím veletrhů, tištěných materiálů nebo televizní či rádiové reklamy je neefektivní. Taktéž jsme testovali vztah mezi zvoleným zdrojem informací a geografickým původem respondentů. Zajímalo nás, zda existují signifikantní rozdíly mezi zahraničními a domácími studenty. Pomocí Chíkvadrátového testu shody jsme prokázali minimální vztah mezi sledovanými proměnnými (χ 2= 13,2; stupně volnosti = 11; p-hodnota = 0,28). Hodnota chí-kvadrátu je nižší než kritická hodnota pro dané stupně volnosti a hladinu významnosti 0,05. Proto potvrzujeme nulovou hypotézu o nezávislosti vztahu mezi geografickým původem studentů a výběrem zdroje informací. Jinými slovy mezi domácími a zahraničními studenty existují minimální rozdíly. Tab. 4: Zdroje informací při plánování městské dovolené/výletu Zdroj informací Rezervační portály (Airbnb, Booking.com...) Turistické portály destinací (města, regiony...) Přátelé a příbuzní Tištěné materiály Televizní a rádiová reklama Webové vyhledávače (google, bing…) Sociální média (e.g. Facebook, Instagram...) Cestovatelské blogy Cestovní kanceláře a agentury Veletrhy a výstavy Cestovatelské portály (e.g. TripAdvisor...) Ostatní

CZ+SK 46% 55% 85% 37% 13% 77% 58% 32% 21% 16% 49% 1%

Zahr. 56% 56% 80% 15% 6% 69% 48% 30% 13% 15% 67% 0%

Celkem 49% 55% 83% 30% 11% 74% 55% 31% 19% 16% 55% 1%

Zdroj: vlastní zpracování

Závěr Dosavadní výsledky šetření ukazují na vazbu mezi úrovní povědomí o destinaci a ochotou do destinace cestovat. Druhá největší města skupiny zemí V4 představují soubor různorodých destinací, které mají na trhu jinou pozici. Krakov je u mladých lidí ve skupině destinací s potenciálem jejich budoucí návštěvy. Díky dlouhodobé aktivitě managementu města na poli marketingu, tvorby produktů a interpretace kulturního dědictví se Krakov dostal na mapu mezinárodního turismu. Ostatní

982



Čejkovice 15.–17. 6. 2016

zkoumaná města jsou pro mladé cestovatele neobjevená. Nemají informace, ani se nesetkali s doporučeními z okruhu jejich známých a přátel, které by přitáhlo jejich pozornost k těmto městům. Právě doporučení na základě vlastních pozitivních zkušeností s návštěvou města svázanou s aktivní komunikací městských destinací skrze sociální média a další on-line distribuční kanály může tuto situaci změnit. Nejde však o podmínku jedinou. Zásadním faktorem je konkurenceschopná nabídka města, která bude kombinovat tradiční turistické cíle města (kulturně-historické památky, kulturní události a akce) s atraktivitami v zázemí těchto měst. Další vrstvou nových produktů musí být autenticita, tradice a specifika místního prostředí.

Literatura [1] ASHWORTH, G., PAGE, S. J. (2011). Urban tourism research: Recent progress and current paradoxes. Tourism Management, vol. 32, no. 1, pp. 1–15. DOI 10.1016/j.tourman.2010.02.002. [2] ASSOCIATION, E. L. F. A. (2004). Liberalisation of european air transport: The benefits of low fares airlines to consumers, airports, regions and the environment. Brussels: European Low Fares Airlines Association. [3] DAVISON, L., RYLEY, T. (2010). Tourism destination preferences of low-cost airline users in the East Midlands. Journal of Transport Geography, vol. 18, no. 3, pp. 458–465. DOI 10.1016/j.jtrangeo.2009.07.004. [4] DUNNE, G., BUCKLEY, J., FLANAGAN, S. (2007). City Break Motivation. Journal of Travel & Tourism Marketing, vol. 22, no. 3-4, pp. 95–107. DOI 10.1300/J073v22n03_08. [5] DUNNE, G., FLANAGAN, S., BUCKLEY, J. (2010). Towards an understanding of international city break travel. International Journal of Tourism Research, vol. 12, no. 5, pp. 409–417. DOI 10.1002/jtr.760. [6] EUROMONITOR. (2012). Global Travel Update 2012, (July). [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z http://www.euromonitor.com/global-travel-update-2015/report. [7] FACHÉ, W. (1994). Short break holidays. AV Seaton, Tourism. The State of the Art. New York: John Wiley and Sons, pp. 459–467. [8] GEERTS, W. (2015). Top 100 City Destinantions Ranking (Vol. 1). [9] CHARTERINA, J., APARICIO, G. (2015). A comparison of antecedents of satisfaction in city break traveling. Revista Española de Investigación En Marketing ESIC, vol. 19, no. 2, pp. 71–82. DOI 10.1016/j.reimke.2015.04.002. [10] JANG, S. (SHAWN), CAI, L. (2002). Travel motivations and destination choice: A study of British outbound market. Journal of Travel & Tourism Marketing, vol. 13, no. 3, pp. 111–133. DOI 10.1080/10548400209511570. [11] PEARCE, D. G. (2001). An integrative framework for urban tourism research. Annals of Tourism Research, vol. 28, no. 4, pp. 926–946. DOI 10.1016/S0160-7383(00)00082-7. [12] PUCZKO, L., RATZ, T., SMITH, M. (2007). Old city, new image: perception, positioning and promotion of Budapest. Journal of Travel & Tourism Marketing, vol. 22, no. 3-4, pp. 21–34. DOI 10.1300/J073v22n03. [13] VALLS, J.-F., SUREDA, J., VALLS-TUÑON, G. (2014). Attractiveness Analysis of European Tourist Cities. Journal of Travel & Tourism Marketing, vol. 31, no. 2, pp. 178–194. DOI 10.1080/10548408.2014.873310. [14] WILLIAMS, A. M., BALAZ, V. (2009). Low-Cost Carriers, Economies of Flows and Regional Externalities. Regional Studies, vol. 43, no. 5, pp. 677–691. DOI 10.1080/00343400701875161.

Příspěvek byl zpracován v rámci grantu specifického výzkumu č. 1041/2015 Sekundární zdroje dat pro hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v regionech.

983

DRUHÁ NEJVĚTŠÍ MĚSTA V4 JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU - POHLED STUDENTŮ VYBRANÝCH BRNĚNSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL

Recommend Documents