´
Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu
Cesta rýže
Autoři: Anna Šmejkalová, 5.A Dominika Hlavatá, 5.A Eliška Hutková, 5.A Jolana Čermáková, 5.A Marie Michálková, 5.A Praha 2014
1
´
OBSAH 1
Úvod ....................................................................................................................................... 3 1.1
Obecné charakteristiky ................................................................................................... 4
1.2
Původ rýže a historie pěstování ...................................................................................... 4
2
Produkce a spotřeba................................................................................................................ 5
3
Vliv rýže na ekonomický a politický vývoj v rozvojových zemích ....................................... 5 3.1
Ceny rýže ........................................................................................................................ 6
4
Pěstování rýže......................................................................................................................... 7
5
Obchod s rýží .......................................................................................................................... 8 5.1
Mezinárodní obchod s rýží, podmínky a subjekty .......................................................... 8
5.2
Charakteristika komodity ............................................................................................... 8
5.3
Výroba, spotřeba a vývoz ............................................................................................... 9
5.4
Země vývozci rýže ....................................................................................................... 10
5.5
Hlavní dovozci ............................................................................................................. 12
5.6
Dovoz rýže do ČR ........................................................................................................ 13
6
Mezinárodní instituce a jejich cíle ........................................................................................ 14
7
Závěr ..................................................................................................................................... 16
Abstract: ....................................................................................................................................... 17 Seznam obrázků: .......................................................................................................................... 17 Seznam tabulek a grafů: ............................................................................................................... 17 Použité zdroje: .............................................................................................................................. 18
2
´
1 ÚVOD Tato práce se zaměřuje na sledování cest, které rýže postupuje od chvíle, kdy je vypěstována, do její konzumace konečným spotřebitelem. Naším cílem bylo vytvořit ucelený obraz o této potravině s důrazem obchodní a zeměpisné údaje. Zaměřili jsme se na zjištění původů, konečných konzumentů a hlavních obchodních cest. Jedná se o potravinu, která je známá po celém světě a pro svoji relativně neutrální chuť je také všude poměrně snadno akceptována. V práci jsme se zabývali původem rýže, jejím rozšířením ve světě, charakteristikou rostliny a způsobem pěstování. Dále jsme určily největší producenty rýže, zjišťovali, kolik se rýže vyrobí a kolik spotřebuje a dále kolik z toho množství se vyváží za hranice země původu. Také jsme se zaměřili na vliv, který rýže má jako základní potravina, na ekonomickou situaci v producentských zemích. Zabývali jsme se otázkou jak zásadní vliv na ekonomiku má pěstování a obchod s rýží v některých zemích jižní Asie. Zároveň i otázkou co její nedostatek znamená pro země kde je rýže základní potravinou. Zajímal nás také ekologický aspekt obchodu s rýží. Nakolik obchod s rýži určuje nabídka a poptávka a nakolik je ovlivněn jinými faktory, mezi které patří i politika. Nevynechali jsme ani pohled na způsoby transportu rýže, a zda při něm nedochází k nadměrnému a vyhnutelnému zatížení životního prostředí.
Práce je založena na studiu zahraničních internetových zdrojů. Opíráme se především o statistické údaje zveřejňované mezinárodními organizacemi, publikace nevládních organizací a články různých informačních a ekonomických serverů. 3
´
1.1 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY Rýže je teplomilná rostlina s velkými nároky na vodu. Nejlépe se pěstuje na zaplavených polích a proto je území, které poskytuje odpovídající půdu a možnost zavodňování, omezené. Rýže je nejvíce konzumovaná základní potravina ve světě. Jako hlavní potravinu ji konzumuje 60% světové populace. Převážná část produkce ale i spotřeby je v asijských zemích. Je to druhá nejvíc užívaná obilovina na světě. Rýže patří mezi výživově nejhodnotnější potraviny. Jejími základními stavebními složkami (řazeno podle množství) jsou: sacharidy, bílkoviny, lipidy, minerální látky, vitamíny, barviva a složky, které mají růstové, regulační a genetické funkce. Nutriční hodnota rýže je na druhém místě hned za pšenicí pokud jde o množství proteinů vyrobeném na 1ha. Obilky se konzumují buď neloupané, nebo loupané, případně se z nich mletím připravuje rýžová mouka. Z obilek se kromě mouky vyrábí také škrob, pivo a jiné alkoholické i nealkoholické nápoje, z klíčků olej a ocet a sláma se používá jako stelivo, krmivo pro domácí zvířata, k výrobě cigaretového papíru atd. V posledních čtyřiceti letech se výroba rýže víc než zdvojnásobila a plocha, na které se pěstuje, se zvýšila o 30%
1.2
PŮVOD RÝŽE A HISTORIE PĚSTOVÁNÍ
Obrázek č.1 Pěstování rýže na plantážích v Americe (zdroj: http://southernthings.web.unc.edu/hampton-plantation-rice-dike/) Rýže se pěstuje více než osm tisíciletí. Mezi nejstarší druhy rýže patří japonica a indica, které jsou dnes rozšířené nejen po celé Asii, ale také po celém světě. Je obtížné určit, odkud původně pochází. Existují dvě teorie o jejich původu; první tvrdí, že se obě dvě vyvinuly nezávisle na sobě na dvou odlišných místech – v Číně a v Indii. Dnes se ovšem většina vědců přiklání ke druhé teorii, tedy že mají tyto dva druhy stejný původ a až postupem času, převozem a křížením s jinými planými druhy změnily svou podobu a odlišily se. K tomuto závěru vedly 4
´ genetické a molekulární testy, které dokázaly, že tyto dva druhy mají blíž k sobě navzájem, než k jakémukoli planému druhu, rostoucímu jak v Číně, Indii, tak i v jiných asijských zemích. Po rozšíření výzkumu bylo zjištěno, že v okolí čínské řeky Jang-c'-ťiang byla rýže pěstována již v době před osmi tisíci lety, zatímco v Indii jsou první známky o pěstování časovány do doby před „pouze“ čtyřmi tisíci lety. Dnešním nejuznávanějším závěrem tedy je, že rýže je původem z Číny, odkud byla převezena do Indie, kde změnila svou podobu kvůli křížení s jinými divokými druhy a také kvůli mírně odlišným přírodním podmínkám. Okolo roku 300 př. n. l. přivezl Alexandr Veliký se svými vojsky rýži do východní Asie a Řecka. Dál do Evropy se dostala v době Římské říše, kdy se rozšířila po celém jejím území, hlavně v okolí Středozemního moře. Pak se poprvé objevila i v severní Africe. Rýže se stala oblíbenou potravinou pro její snadné pěstování a až do pozdního středověku rychle rostl počet míst, kde se začínala pěstovat. Útlum přišel ve chvíli, kdy se zjistilo, že jsou rýžová pole a jejich stojaté vody ideálním prostředím pro komáry, a tedy že se kvůli nim zvyšuje výskyt malárie. Do Ameriky se rýže dostala rovnou dvěma směry; do severní v 16. století, kdy ji během kolonizace přivezli Evropané, a do jižní spolu s otroky z Afriky.
2 PRODUKCE A SPOTŘEBA Ročně se vyrobí okolo 670 milionů metrických tun rýže. V porovnání s cca 680 MMT pšenice je to jen o něco méně. Existuje řada druhů rýže odlišné kvality a vlastností. Asie se považuje za domov nejvíce druhů této rostliny. Průměrná roční spotřeba rýže je kolem 65 kg na osobu. Rýže pokrývá okolo 26% zdrojů nutriční energie lidstva. Tato spotřeba je vyšší v asijských zemích, kde je kolem 200 kg na osobu, zatímco v Evropě to činí pouhých 10 kg (MOHANTY). Průměrná spotřeba v ČR je okolo 4,5 kg na osobu za rok. Asie má dominantní postavení jak ve výrobě, tak i ve spotřebě rýže. Na asijském kontinentu se vypěstuje okolo 90% celkové světové produkce. Největšími výrobci rýže jsou Čína, které patří okolo 30% světové produkce, Indie kolem 20%, dále Indonésie, Bangladéš, Vietnam, Thajsko, Myanmar, Filipíny a Brazílie. Jen Brazílie zde nepatří do asijských zemí. Mezi velké výrobce patří také Japonsko a Spojené státy. V Evropě se rýže nejvíce pěstuje v středomořských zemích. Nejdůležitějšími producenty v Evropě jsou Itálie zhruba 1 638 000 tun, Španělsko 926 000 tun, Řecko 229 500 tun, Portugalsko 170 000 tun a Francie 118 000 tun. V České republice nejsou vhodné klimatické podmínky pro pěstování rýže.
3 VLIV RÝŽE NA EKONOMICKÝ A POLITICKÝ VÝVOJ V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH
Rýže se z 99 % pěstuje v rozvojových zemích, ve kterých představuje nejdůležitější plodinu pro miliony drobných zemědělců, kteří ji většinou pěstují na méně než 1 hektaru půdy. Vzhledem k vysoké spotřebě rýže v zemích produkce světový export činí průměrně pouze 5-7 % vyprodukované rýže. (FAO 2013) I přes nízký export této komodity má však značný význam pro světovou ekonomiku. V řadě zemí hraje strategickou roli. Není pouze důležitým zdrojem potravin a surovin, ale zároveň vytváří velké množství pracovních míst. Miliony lidí jsou 5
´ zapojeny do rýžového řetězce, ať už ve fázi pěstování, zpracování nebo obchodování. Rýže je tedy nezanedbatelným zdrojem příjmů obyvatelstva (Pandey). Příkladem země, která je vysoce závislá na pěstování rýže a kde většina ekonomicky aktivních se živí jejím pěstováním je Vietnám, který 2. Největším světovým vývozcem rýže. Okolo 70 % práceschopného obyvatelstva pracuje v zemědělství. Rýže je hlavní zemědělskou plodinou, která se pěstuje na cca 80 % obdělávané půdy Stav světových zásob rýže má vliv na zvyšující se počet lidí ohrožených chudobou. Příkladem může být rok 2008, kdy nepříznivé klimatické podmínky, neúroda a rostoucí spotřeba vyvolaly „spekulační horečku“ na trhu se zemědělskými komoditami. Zvýšila se produkce biopaliv, což snížilo podíl zemědělské půdy užívané pro pěstování potravin, vzrostly ceny energií a poptávka po obilovinách. Stoupající ceny obilovin tlačily nahoru i ceny ostatních produktů, jak rostlinných, tak živočišných, což vyústilo v potravinovou krizi, která postihla řadu států v Africe, Asii i jižní Americe. Lidé po celém světě si nemohli dovolit potraviny nezbytné na pouhé přežití. Propukly nepokoje, otřásaly se pozice tamějších vlád. Následky tohoto vývoje se přelévaly z rozvojového světa do světa vyspělého. Světová banka odhaduje, že v roce 2008 počet lidí žijících v extrémní chudobě, kteří disponují méně než 1,25 USD na den, dosáhl 1,4 mld. V relativní chudobě žily 2,5 mld. lidí; jejich denní příjem byl menší než 2 USD. (The World Bank 2008) Na druhé straně, si některé státy vyvážející potraviny, jako Argentina, Kanada a Austrálie, vlivem této situace na trhu podstatně vylepšily obchodní bilanci. Rýže má zásadní význam také v politické oblasti a je předmětem specifické obchodní politiky v mnoha zemích. Jejím úkolem je zajistit dostatečné příjmy pro zemědělce a zároveň umožnit spotřebitelům přístup ke zboží za dostupnou cenu. Důležitým cílem obchodní politiky zainteresovaných států je zabezpečit dostatečný přísun rýže pro své obyvatelstvo, tedy zajistit potravinovou soběstačnost. Výsledkem je řada subvencí, kontrol, podpor, pravidel a zákonů, která řídí podnikání v zemědělství a ovlivňují mezinárodní obchod s potravinami. (Heong 2005) Subvence se poskytují zemědělcům jako motivace pro pěstování určite plodiny. S nárůstem podílu domácí produkce na domácí spotřebě, klesá závislost země na dovozu. Vývozní cla mají za cíl omezení vývozu v době, kdy jsou ceny díky vysoké úrodě nízké. Brání se tím následnému dovozu za vyšší ceny. Obdobný efekt mají i dovozní cla. Některé země si vytváří zásoby, kterými překlenují cenové výkyvy. Příkladem takové země jsou Filipíny, jež V roce 2010 ještě patřily k největším dovozcům rýže (dovezlo se 2.450.000 tun), zatímco v roce 2012 to byla desetina tohoto množství. Národní úřad pro bezpečnost potravin odkoupil zásoby od zemědělců, zabránil tím poklesu cen a nadměrnému vývozu a vytvořil mezisklad, kterým zase může kdykoli vyrovnat výkyvy během horší sezóny. S trendem rostoucí světové produkce i spotřeby rýže je zřejmé, že poroste i její význam ve světové ekonomice. Nezbytným faktorem je také multifunkčnost zemědělství. Pěstování rýže je vázáno na stanovištní podmínky (topografii, podnebí, půdu), současně vytváří kulturní krajinu dané země a je nositelem nekomerčních výkonů (péče o krajinu atd.). (Smutka 2010) Některé státy dokonce na rýži pěstují svou kulturu. Její pěstování, prodej a konzumace jsou nedílnou součástí každodenního života milionů lidí.
3.1 CENY RÝŽE Rýže je komodita, která je velmi citlivá na klimatické podmínky, a proto jsou pro ni charakteristické výkyvy cen v mezinárodním obchodě. Od roku 2002 ceny rýže ukazují převážně tendenci ke zvýšení. V roce 2008 došlo k prudkému růstu cen rýže v souvislosti s obecným růstem cen potravin a reakcí výrobců na tento vývoj omezováním exportu a zvyšováním zásob. Po roce 2008 začaly ceny rýže klesat, ale v porovnání s předešlými lety zůstaly stále relativně 6
´ vysoko a lze předpokládat, že i nadále zůstanou na této hladině. Nárůst cen rýže může mít nepříznivý vliv na životní úroveň velké části světové populace. Týká se to především rozvojových zemí. Vysoká poptávka, která nebude doprovázená odpovídající produkci, může mít za následek nedostatek této komodity na trhu. Už samotný nárůst světové populace, který je nejvýraznější právě v Asii, může v tomto ohledu představovat problém.
4 PĚSTOVÁNÍ RÝŽE
2.
3.
4.
Obrázek 2 Rýžová pole ve svahu (IRRI) Obrázky 3,4, Práce na rýžových polích (IRRI) Nejdůležitější faktory při pěstování rýže jsou vysoký úhrn srážek a levná pracovní síla. Monzunové deště poskytují obrovské množství srážek a vysokou vlhkost, což činí jižní Asii příznivou oblastí pro pěstování rýže. Rýže (Oryza) patří do čeledí lipnicovitých (POACEAE). Dělí se na rýži setou (Oryza sativa) a rýži horskou (Oryza montana). Rýže setá je nejrozšířenější, kvalitnější a dále se dělí na více druhů. Rýže horská se pěstuje ve vyšších oblastech, je nenáročná na závlahu a půdu, ale poskytuje nižší výnosy a zrno horší kvality. Pěstování rýže je buď na zavodňovaných polích anebo bez závlahy. Existuje již řada odrůd, u kterých dlouhodobé zavodnění není nutné. Zavodňovaná rýže se pěstuje pomocí závlahového systému, který se skládá z kanálů a hrází. Jelikož je budování takového systému nákladné, rýže setá se pěstuje jako monokultura (jedna rostlina se pěstuje na stejném pozemku mnoho let). U horské rýže je možné jí střídat s jinými plodinami. Postup pěstování je následující: Nejdříve se musí upravit pozemek tím, že se provede orba a po ní urovnání pozemku. Dále se tvoří zavodňovací a odvodňovací kanály a hráze. Plocha rýžoviště se ohraničuje hrází. Půda se dále vláčí a prokypřuje. Důležité je odplevelení a urovnání pozemku. Rýže se do půdy buď vysévá anebo sází. Sázení již hotových sazenic umožňuje více sklizní v jednom roce. V ideálních podmínkách sazenice dorostou za třicet až čtyřicet dní. Přitom je plocha pro vypěstování sazenic skoro 100 krát menší než zabere stejný počet rostlin vysetých. Sazenice se vysazují v době, kdy přesáhnou 30 cm a jejich výška při sázení záleží na předpokládané výšce hladiny vody rýžoviště. Sazenice se většinou vysazují ručně. Ve vyspělejších zemích se používají i sázecí stroje. Spony (vzdálenost rostlin) činí 15-50 cm. Vysazuje se do hloubky 3 až 5 cm a zásadou je, že alespoň polovina rostliny má být ve vodě. Rýže je velice citlivá na dostatek vody a během vegetace je nezbytná kontrola zavlažování. Rýže se sklízí ručně nebo mechanicky. V zemích jihovýchodní Asie se rýže sklízí ručně a to až na konci zralosti. Ruční sklizeň je maximálně šetrná k plodům. Rostliny se dále nechají proschnout a rýže se mlátí buď ručně, nebo na mlátičkách. Ruční výmlat je šetrnější. Poté se zrno suší a skladuje. 7
´
5 OBCHOD S RÝŽÍ Rýže není homogenní produkt. Dělí na typy: Indica, Japonica, Aromatic, Glutinous. Největší podíl v mezinárodním obchodě má Indica - téměř 80%. Mezi její hlavní exportéry se řadí Thajsko, Vietnam, Čína, Spojené státy americké a Pákistán. Hlavními vývozci Japonicy jsou zejména Austrálie, Egypt, Čína, Evropská Unie a USA. Aromatic je velmi kvalitní a mezi její hlavními exportéry patří především Thajsko, Indie a Pákistán. Glutinous má v zahraničním obchodě minimální význam a jedná se spíše o typ využívaný při speciálních příležitostech (Childs, a další, 2010).
5.1 MEZINÁRODNÍ OBCHOD S RÝŽÍ, PODMÍNKY A SUBJEKTY Rýže je strategickou potravinou. Proto se na obchod s rýží vztahuje řada omezení v podobě kvót, dovozních a vývozních cel. V závislosti na úrodě tyto podmínky kolísají. Země, ve kterých je rýže základní potravinou, omezují její vývoz v dobách, když je úroda malá. V obdobích velké úrody státy zase omezují dovoz, a podporují vývoz. Na množství a na cenu rýže, která se nabídne na trhu, má vliv řada faktorů. Hlavním a často nejméně předvídatelným je počasí. Proto je obchod s rýží vysoce rizikový. Klíčovou roli v obchodě s rýží mají velké mezinárodní obchodní společnosti, jež také zajišťují proces zpracování, skladování a dopravy této komodity. Mezi specialisty v této oblasti patří společnosti Jacksons, Marius Brum et fils, Schepens & Co, Creed Rice a Western Rice Mills Ltd. (The World Bank). V jednotlivých oblastech působí společnosti lokálního charakteru. Jelikož je obchod s rýží rizikový, často dochází k zániku těchto společností nebo jejich sloučení s jinými. Na celosvětové úrovni dnes působí tyto obchodní společnosti: American Rice, Archer Daniels Midland Co., Ascot Commodities, Capital Rice Co, Ltd., Churgate, Luis Dreyfus, Nidera, Novel, Olam, Rustal a The Rice Corporation (The World Bank). Obchod s rýží je také ovlivněn státními obchodními podniky nebo vládními institucemi, hlavně na státní úrovni. Vládní dohody jsou časté mezi zeměmi dovážejícími rýži, jako jsou Kuba, Malajsie, Indonésie, Irán, Irák, Filipíny a Srí Lanka, a vývozci jako jsou Thajsko, Vietnam, Pákistán a Barma.
5.2 CHARAKTERISTIKA KOMODITY Rýže se v mezinárodním obchodě rozlišuje podle tvaru zrna, stupně omletí a odstranění obalových vrstev. Podle tvaru zrna můžeme rýži dělit na: - dlouhozrnnou - střednězrnnou - kulatozrnnou. A podle stupně omletí se rýže dělí na: - neloupanou - pololoupanou - loupanou
8
´
Obrázek č. 5 – Druhy rýže Rýže surová neboli neloupaná se obchodně označuje jako „rough“ nebo „paddy"; je to rýže s celistvou vrchní slupkou. Při obchodování se s tímto druhem setkáváme výjimečně, jelikož se téměř neexportuje. Rýže „brown“ nebo „cargo“ je označení pro rýži pololoupanou, která má hnědé zbarvení. Zbylá vnitřní část slupky ji činí dosti tvrdou i po uvaření. Podstatná část rýže se však konzumuje v podobě světlých obroušených a oleštěných zrn, tak jak se s nimi běžně setkáváme v obchodech. Jedná se o rýži bílou, obchodně označovanou „white“, kterou získáváme obroušením ve vytírajících strojích. Právě tento druh rýže trhu má na světových trzích největší podíl. Poslední obchodní typ rýže je „parboiled“. Od ostatních druhů rýže se liší poměrně složitým procesem zpracování před mletím. Jeho princip spočívá v působení tlakové páry nebo horké vody na navlhčená surová zrna, tak do nich z podobalových vrstev pronikají nutričně významné látky jako vitamíny a minerály.
5.3 VÝROBA, SPOTŘEBA A VÝVOZ Většina rýže, která se ve světě vypěstuje, se konzumuje v zemích původu. Mezinárodně se obchoduje jen s okolo 5% celkové produkce. Největšími vývozci rýže jsou Thajsko, Vietnam, Spojené státy a Pákistán. Zatímco některé země zavádějí vývozní cla, aby zabránily nadměrnému vývozu této komodity (většinou se jedná o rozvojové země, kde je rýže hlavní potravinou), v jiných zemích jsou přítomna dovozní cla. Přesto že je Čína největším výrobcem rýže, podíl vývozu na její produkci není veliký. Hlavní export méně kvalitní rýže je na Kubu a do Indonésie. Dále Čína vyváží středně kvalitní rýži do Ruska, Japonska a Koreje. Se zvyšující se životní úrovní v Číně v posledních letech roste poptávka po kvalitnější rýži, která se do Číny dováží především z Thajska (FAO). Druhým největším producentem a zároveň druhým největším spotřebitelem rýže ve světě je Indie. V Indii se především pěstuje méně kvalitní rýže, která je vyvážena nejvíce do 9
´ Bangladéše, Indonésie, Nigérie, a JAR. Vonná rýže Basmati se z Indie vyváží také do zemí Evropské Unie a arabských zemí.
Graf 1: Největší producenti rýže v roce 2011 dle zemí v %
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z FAO (2013).
Na třetím místě mezi výrobci a konzumenty rýže je Indonésie, ve které se rovněž většinou pěstuje rýže nižší kvality. Jelikož její spotřeba převyšuje produkci, Indonésie je podobně jako Bangladéš významným dovozcem rýže pro potřeby vlastního obyvatelstva. Vietnam, který je podle množství vypěstované rýže na pátém místě s podílem na světové; produkci kolem 9% je zároveň druhým největším vývozcem této komodity. Hlavním důvodem je nízká cena vietnamské rýže. Hlavní vývozní destinace jsou Kuba, Indonésie, Malajsie a Irák. Ve Vietnamu se pěstuje rýže dlouhozrnná nižší až střední kvality.
5.4 ZEMĚ VÝVOZCI RÝŽE Největším vývozcem rýže je Thajsko, přestože se na světové výrobě podílí necelými 10%. Rýže se pěstuje na 9 mil. hektarů půdy ve všech provinciích země. Vzhledem k podnebnému pásu, ve kterém se Thajsko nachází, lze rýži sklízet po celý rok. Největší část produkce se však sklízí od května do října v období monzunů. Thajsko vyrábí širokou škálu druhů rýže. Dělí se do 8 skupin podle kvality. Mezi nejznámější patří bílá rýže 5%, zlomková bílá rýže 25% a bílá rýže 100%. Zemědělci úzce spolupracují s místními obchodníky, kterým prodávají téměř polovinu své produkce, zbylou část dodávají buď přímo zpracovatelským firmám, nebo rýži od zemědělců vykupuje vláda. Mezi hlavní země, kam je thajská rýže exportována, podle FAO patřily v roce 2010: Nigérie, Čína, Spojené státy americké, Pobřeží slonoviny a Saúdská Arábie. (FAO 2012) Druhý největší světový exportér rýže s 19 % podílu na celkovém světovém exportu je Vietnam, který je zároveň pátým největším producentem. Rýže je zde pěstována na 80 % orné půdy, což představuje zhruba 7,5 mil. hektarů. Má strategickou úlohu v zemědělství i celém hospodářství Vietnamu. (IRRI 2013) V souvislosti s pěstováním či zpracováním této plodiny je 10
´ v zemi zaměstnána více než polovina dospělého obyvatelstva. Na jihu země se rýžová pole vyskytují převážně v povodí řeky Mekong. Odtud pochází polovina vietnamské produkce rýže. Na severu se rýže pěstuje zejména v povodí Rudé řeky. Vietnam se specializuje na výrobu dlouhozrnné rýže v nižší kvalitě. Vyváží se hlavně na Kubu a do Indonésie, Malajsie, Iráku a několika afrických zemí. (Wailes 2003) Přestože je Vietnam druhým největším světovým exportérem rýže, musí se kvůli vysoké domácí spotřebě velký objem kvalitní rýže dovážet z Thajska. Od roku 1990, kdy se země částečně otevřela soukromému zahraničnímu obchodu, zaznamenává vývoz rýže rostoucí trend. Vietnam patří k zemím, které jsou vážně ohroženy změnami klimatu. Dochází též k drastické redukci zemědělské půdy v důsledku urbanizace. Nestabilní ceny rýže ztěžují život zemědělcům i spotřebitelům, kteří jsou na této plodině závislí. V odlehlých oblastech země a mezi etnickými skupinami stále přetrvává hrozba hladomoru. (Pandey 2010) Tabulka 1: Největší vývozci rýže v roce 2010 v mil. tun/100 USD Země Thajsko Vietnam Pákistán Spojené státy americké Indie Itálie Uruguay Čína Spojené arabské emiráty Benin
Velikost exportu (tuny) Hodnota exportu (1 000 USD) 8 939 625 5 301 260 6 886 177 3 247 860 4179793 2 152 814 3 782 510 2 354 057 2 225 391 2 295 183 813 009 649 269 628 222 303 706 615 862 418 390 590 398 396 007 552 953 91 344
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z FAO (2013). Na třetím místě podle vývozu rýže je Pákistán. Podílí se na světovém exportu 11,5%. Pákistán se zaměřuje hlavně na vývoz aromatické rýže Basmati, která je pěstována v provincii Pandžáb, a rýže Irri v provinciích Pandžáb a Sindh. Rýže je zde pěstována přibližně na 2,5 mil. hektarů půdy a společně s pšenicí a bavlnou patří mezi nejdůležitější vývozní artikl. Hlavní destinaci pákistánského exportu jsou státy Evropská unie, Spojené státy americké, Austrálie a Spojené arabské emiráty. (Wailes 2003) Čtvrtou největší exportní zemí jsou Spojené státy americké. Rýže se pěstuje ve státech Arkansas, Kalifornie, Texas, Louisiana, Mississippi a Missouri na 1,1 mil. hektarů zemědělské půdy. Spojené státy vyvážejí 45 % své celkové produkce rýže a podílejí se na světovém exportu 11%. Z důvodů geograficko-logistických a kvůli menší konkurenci ze strany asijských zemí jsou jejich hlavním trhem země Latinské Ameriky a Kanada. (USA Rice Federation 2013) Přestože Spojené státy patří mezi přední vývozce rýže, jsou i jejím významným dovozcem. Je to způsobeno rostoucí spotřebou a vysokou domácí poptávkou po kvalitní rýži z Thajska, Indie a Pákistánu. Indie má důležitou roli ve světovém exportu, kde zaujímá 5. místo, a je významným vývozcem méně kvalitní dlouhozrnné rýže, po níž je poptávka zejména v Bangladéši, Pobřeží 11
´ slonoviny, Indonésii, Nigérii, Jihoafrické republice a na Filipínách. Aromatickou rýži Basmati vyváží do zemí Evropské unie, Íránu, Kuvajtu, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů. Ačkoliv se Čína ve světovém exportu umisťuje až na 7. místě, díky své vysoké produkci a spotřebě má na světový trh s rýží nemalý vliv. Čína již dlouhodobě je největším světovým producentem a největším spotřebitelem rýže. Hlavní pěstitelské oblasti rýže se nacházejí jižně od řeky Yangtze a mezi Yangtze a Žlutou řekou. Rýže je zde pěstována na téměř 30 mil. hektarů půdy. Hlavními vývozními destinacemi méně kvalitní rýže jsou Kuba, Indonésie a Nigérie, a středně kvalitní rýži Čína vyváží především do Ruska, Japonska, Severní a Jižní Koreje. Kontrolu nad obchodem má čínská vláda stále ve své kompetenci. Zatímco přes neustálý růst produkce v posledních letech je objem vývozů velmi malý, v dovozech se objevuje rostoucí trend, který je způsoben hlavně stále větší poptávkou po kvalitní rýži z Thajska, Indie a Vietnamu (Wailes 2003).
5.5 HLAVNÍ DOVOZCI Největším světovým dovozcem rýže je Evropská unie. Ačkoliv je i zde rýže pěstována, a to zejména v Itálii a Španělsku a dále v Portugalsku, Francii, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Většina vývozů z těchto zemí probíhá v rámci vnitro-unijního obchodu, a tak EU jako celek patří mezi čisté dovozce rýže. Dovozem pokrývá 40 % svých potřeb. Mezi největší dovozce v rámci EU patří Velká Británie, jejíž import v roce 2010 dosahoval 640 000 tun, a Francie, kam bylo v témž roce dovezeno téměř 544 000 tun rýže.(FAO 2013) V současné době mezi hlavní obchodní partnery EU patří Spojené státy americké, Thajsko, Pákistán a Indie. Tabulka 2: Největší dovozci rýže v roce 2010 Velikost
Země/skupina zemí
importu Hodnota importu (1 000
(tuny)
USD)
Evropská unie
2906464,00
2 361 071
Filipíny
2378045,00
1 499 223
Nigérie
1885334,00
825 411
Saudská Arábie
1281325,00
1 310 491
Írán
1132219,00
942 003
Irák
1123166,00
586 720
Spojené arabské emiráty
942393,00
892 926
Malajsie
931444,00
500 369
Pobřeží slonoviny
837920,00
459 591
Brazílie
763233,00
397 616
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z FAO (2013). Druhým největším světovým dovozcem rýže jsou Filipíny. Jejich import v roce 2010 dosahoval téměř 2,4 mil. tun. Produkce rýže na Filipínách roste rychleji než v předchozích desetiletích, od roku 2000 dochází k průměrnému meziročnímu růstu o 3 %. V roce 2010 byla 12
´ rýže pěstována na 3 mil. hektarů půdy. Produkce dosahovala objemu 16,2 mil. tun. Vzhledem k domácí poptávce a vysoké spotřebě, která činí 120 kg na obyvatele za rok, je však stále nedostatečná. (FAO 2012) V posledních letech se, jak již bylo zmíněno v kapitole 3, situace na Filipínách výrazně zlepšila ve prospěch podílu domácí produkce na celkové spotřebě. Přestože se v posledních letech v Nigérii zrychluje tempo růstu produkce rýže, vlastní výroba nestačí na potřeby populace. Tato země zaujímá v žebříčku největších dovozců rýže 3. místo. Nejdůležitější vodní zdroj v Nigérii a v oblasti západní Afriky vůbec je řeka Niger, jejíž koryto se v období dešťů zvedne o 5 až 7 metrů, a řeka se tak promění v obrovské jezero. Toho využívají místní zemědělci. Využít potenciálu Nigeru a jeho delty pomáhá zavlažovací systém kanálů se stavidly, který je od roku 1960 přizpůsobený na pěstování rýže. (USDA 2005) Import rýže do Nigérie tvoří necelých 1,9 mil. tun. Rýže se do Nigérie dováží především ze Spojených států amerických, Brazílie a Číny. (FAO 2013) V mnoha zemích pěstujících rýži je prioritou uspokojování domácí poptávky před vývozem. Proto je pořadí největších výrobců a vývozců natolik odlišné. Pořadí největších výrobců a konzumentů rýže je obdobné. Je zde opět na prvním místě Čína s více než 30%, Indie cca 20%, Indonésie cca 9% a Bangladéš cca 7%.
5.6 DOVOZ RÝŽE DO ČR
V České republice je preferována dlouhozrnná rýže před střednězrnnou. Jejími hlavními dovozci pro ČR jsou stejně jako pro celý svět Thajsko, USA, Vietnam a Pákistán.
Obrázek č. 6 Cesta rýže do ČR (zdroj: vlastní) V roce 2013 se cena jedné tuny bílé thajské rýže pohybovala mezi 550-600 dolary za tunu, to je kolem 11 korun za kilogram rýže. Clo je 30 eur za tunu s 15% DPH. Dostává se k nám asi 28 dní a to kombinací železniční, silniční i lodní dopravy. Nejdříve se naloží ve městě Wat Hua Pang, odkud cestuje 254 km do přístavu Port Laem Chabang. Poté po moři i souši urazí 13
´ 10429 km do Hamburku, odkud se už konečně dostává do České republiky. Rýže se takto převáží v ISO kontejnerech a cena jedné cesty se pohybuje kolem 1620 USD. V České republice se rýže stala oblíbenou potravinou a dokonce patří k některým tradičním jídlům. Dnes se její konzumace pohybuje mezi 4,5 – 5 kg na osobu. Toto číslo platí již od devadesátých let a příliš se nemění. Kvůli stále se zvyšující migraci z Asie je ovšem očekávaný budoucí nárůst její konzumace. Tabulka č. 3 Spotřeba rýže v ČR(zdroj ČSÚ) Rok 1987 1990 Kg/osobu
3,7
4,3
1995
2000
2005
2010
4,4
4,6
4
4,5
Zdroj:Český statistický úřad (www.czso.cz) V České republice jsou k dostání téměř všechny známy druhy rýže. Maloobchodní cena za jeden kilogram se pohybuje mezi 20 a 120 korun. V obchodech se nejčastěji setkáváme s následujícími druhy: -
Natural (celozrnná) nebo neloupaná rýže, která má výraznější, oříškovou, chuť. Rýže parboiled v syrovém stavu má žlutou barvu, ale po uvaření zbělá. Je dlouhozrnná, loupaná a leštěná zvláštní technologií – pomocí vysokotlaké páry, takže v ní zůstávají všechny cenné vitaminy a minerály. Arborio - původem z Itálie, název získala podle města v údolí řeky Pád. Carnaroli, také italská rýže velkých, baculatých zrn. Basmati - dlouhozrnná, neloupaná rýže, která má výrazné aroma. Do Čech se dováží většinou z Pákistánu. Jasmínová rýže s květinovou vůni. Vzhledově připomíná basmati.
Rýže je v Čechách zdomácnělou potravinou. Hraje zde roli i její poměrně nízká cena a trvanlivost. V posledních desetiletích je zvýšen počet přistěhovalců z Asie do České republiky a tato skutečnost také ovlivňuje poptávku po rýži. Svoji roli určitě hraje i stoupající popularita italské a asijské kuchyně.
6 MEZINÁRODNÍ INSTITUCE A JEJICH CÍLE Význam a vliv obchodu s rýží na ekonomickou a politickou situaci producentských zemí, vznikla potřeba spolupráce a výměny informaci jak u producentů, tak i na finálních trzích. Spolupráce na výzkumu a zlepšování kvality této plodiny a také na vývoji nových technologií, se ukázala být užitečnou. Vznikla tak řada mezinárodních institucí zabývajících se problematikou pěstování, skladování, obchodování ale i šlechtění odrůd, technologickými procesy apod. Tyto organizace v závislosti na předmětu své činnosti mají značný vliv na takzvaný rýžový průmysl. Zde uvádíme jen některé z nich a jejich hlavní cíle:
- International Rice Research Institute (Mezinárodní ústav pro výzkum rýže) je nejstarší a největší mezinárodní instituce spojující producentské a spotřebitelské země. Byl založen v roce 1960 jako autonomní, nezisková organizace se zaměstnanci hlavně z asijských a 14
´ afrických zemí. V současné době má 16 členů. Jeho sídlo je v Los Baños na Filipínách. Za hlavní cíle si klade: -
snížení extrémní chudoby a hladu, zlepšení zdravotních podmínek a životní úrovně zemědělců i spotřebitelů, podpora trvale udržitelného hospodářství a standardů týkajících se životního prostředí, poskytování komplexních informací a statistik a zvyšování transparentnosti na trhu rýží, podpora vzdělávacích programů za účelem pomoci producentům využívat vhodné technologie, rozvoj a vyhledání finančních zdrojů a vědců pro projekty na zkvalitnění technologií pěstování a zvýšení produkce rýže. (IRRI 2013)
ARF - Asia Rice Foundation (Asijská rýžová nadace) je regionální nezisková organizace zaměřující se na oblast Asie. ARF zastřešuje národní rýžové asociace 5 členských asijských zemí (Thajsko, Bangladéš, Indonésie, Filipíny, Čína) a úzce spolupracuje s organizacemi z průmyslově vyspělých zemí k dosažení společných cílů, mezi které patří (ARF 2013): - zajištění dostatečného množství produkce rýže a zároveň dostatek světových zásob pro rostoucí populaci při zachování rovnovážného vývoje světového rýžového hospodářství, - zachovat kulturní dědictví rýže a ekologickou hodnotu rýžových polí, - zvýšit povědomí veřejnosti o významu rýže, - přispět k posilování ekonomik členských zemí a - podpořit výzkum a školící a informační programy.
WARDA - Africa Rice Center (Africké centrum pro rýži) je mezinárodní zemědělská organizace založená v roce 1971. Sídlo je v Cotonou v Beninu. Původní počet 11 členů ze západní Afriky se rozrostl na současných 24 států. Od roku 1986 patří do skupiny 15 specializovaných výzkumných center skupiny CGIAR (Consultative Group on International Agricultural Research) a společně s IRRI a CIAT (International Center for Tropical Agriculture) tvoří Global Rice Science Partnership (Globální vědecké partnerství pro výzkum rýže), které stanovuje globální strategickou výzkumnou agendu pro rýži. WARDA si klade za cíl přispět ke snížení chudoby a zajistit dostatek potravin v Africe prostřednictvím výzkumu, vývoje nových technologií zaměřených na zvyšování produktivity a ziskovosti odvětví a zároveň dosáhnout vytyčených cílů takovým způsobem, který zajišťuje udržitelnost zemědělského prostředí. (WARDA 2013)
Rice Federation USA (Rýžová federace Spojených států amerických) slouží jako výzkumná a vzdělávací organizace pro rýžový průmysl ve Spojených státech amerických. Spojuje producenty, zpracovatele a spotřebitele rýže a zároveň zastřešuje i další 4 asociace, jimiž jsou USA Rice Producers' Group, USA Rice Millers' Association, USA 15
´ Rice Council a USA Rice Merchants' Association. Mezi hlavní cíle patří usnadnění spolupráce mezi členskými asociacemi, zajištění objektivních a komplexních informací o trhu rýže, financování projektů zaměřených na zvýšení produkce rýže a zajištění udržitelného hospodářství. (USA Rice Federation 2013). Cíle těchto organizaci jsou někdy těžko dosažitelné, nebo protichůdné. Nelze například výrazně zvýšit úrodu a zároveň zachovat tradiční způsob pěstování a odrůdy. V poslední době šlechtění nových odrůd čelí organizacím bojujícím proti genetický modifikovaným potravinám. Přesto aktivity zmíněných a dalších organizací, určitě stojí za zmínku.
7 ZÁVĚR V této práci jsme se pokusily sledovat cesty, kterými putuje rýže od sklizně až ke konečným spotřebitelům. Zjistily jsme, že většina rýže, která se ve světě vypěstuje a to okolo 95%, nikdy nepřekročí státní hranici, tedy bývá zkonzumována v zemi původu. Nejvíce rýže se vypěstuje v Čině, kde se zároveň nejvíce i spotřebuje. Ačkoliv je největším producentem, Čína nehraje tak významnou roli pokud jde o mezinárodní obchod s touto potravinou. Podobně je na tom i Indie, která převážnou část své výroby také sama spotřebuje. Graf č. 2 Srovnání produkce a spotřeby v jednotlivých zemích 250 200 150 100
Produkce (v milionech tun) Spotřeba (v milionech tun)
50
Čína Indie Indonézie Vietnám Thajsko Bangladeš Myanmar Filipíny Brazilie Japonsko Pákistan Kambodža USA Jížní Korea Egypt
0
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů USDA Dále je pro pohyb rýže charakteristické, že velké množství obchodované rýže končí v sousedních zemích, které si s vlastní produkcí nevystačí. Tento výsledek šlo očekávat i vzhledem k tomu, že je rýže tradiční základní potravinou právě v oblasti, kde se ji nejvíc vypěstuje, tedy v asijských zemích. Jen malé procento, ale i přesto obrovské množství rýže, cestuje na větší vzdálenost. V těchto případech je nejčastěji používaná lodní doprava, kterou posléze střídá železniční či
16
´ silniční. Přestože se v Evropě rýže také pěstuje, Evropská Unie je největším dovozcem rýže ve světě. Právě rýže dovezená do EU často cestuje nejdál od země svého původu. Celkově vzato, rýže rozhodně nepatří k potravinám, které cestují po světě z ryze obchodních důvodů (jako je například nižší cena), ale hlavně kvůli tomu, že je oblast, ve které rýži lze pěstovat, značně omezená klimatickými podmínkami. Dá se říci, že je oproti jiným potravinám, které jsou vázané na určité podnebí a klimatické podmínky, rýže k životnímu prostředí přiměřeně šetrná. Významnou roli zde hraje i její trvanlivost, která umožňuje déle trvající a tudíž i ekonomičtější způsob přepravy.
ABSTRACT: The aim of our project was to follow the path of rice from harvesting all the way to the consumers. We have come to the conclusion that most of the produced rice (around 95%) stays in the country of origin. We have also found that most of the traded rice is exported to bordering countries, where the production is insufficient for the requirements of the local people. Rice is very important for the economies of countries where it is grown not only due to exports, but also as the main component in diet of many developing countries. The chain of production and trade of rice also has significant influence on employment. Most of the traded rice is transported by the sea and railways. Road traffic is used in final phase. In comparison with other foods, having in mind specific requirements for its growth, rice path can be considered eco-friendly.
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek č. 1 Pěstování rýže na plantážích v Americe (zdroj: http://southernthings.web.unc.edu) Obrázek č. 2 Rýžová pole ve svahu (zdroj: IRRI) Obrázky č. 3, č. 4, Práce na rýžových polích (zdroj: IRRI) Obrázek č. 5 Druhy rýže (zdroj: http://www.gfbyvickypearl.com) Obrázek č. 6 Cesta rýže do ČR (zdroj: vlastní)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ: Tabulka č. 1 Největší vývozci rýže v roce 2010 Tabulka č. 2 Největší dovozci rýže v roce 2010 Tabulka č. 3 Spotřeba rýže v ČR (zdroj ČSÚ) Graf 1: Největší producenti rýže 2011 dle zemí v % Zdroj: Vlastní dle údajů z FAO (2013). Graf č. 2: Srovnání produkce a spotřeby v jednotlivých zemích (zdroj USDA)
17
´
POUŽITÉ ZDROJE : ARF (2013): About Asia Rice. [online].
[cit.
2013-04-12].
Dostupné
z:
FAO (2001): Review of basic food policies. Rome: FAO. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: . FAO (2012): Rice market monitor. Rome: FAO. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: FAO (2013): Rice Market Monitor. [online]. [cit. 2014-03-05]. FAO. Dostupné z: HEONG, K. L. (2005): Rice is Life Scientific Perspectives for the 21st Century. IRRI. IRRI (2013): Rice basics. [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: IRRI (2013): Rice in Vietnam. [online]. [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: PANDEY, S. (2010): Rice in the Global Economy: Strategic Research and Policy Issues for Food Security. IRRI. ISBN 978-97-1-220258-2.
MOHANTY, S. (2013): Trends in Global Rice consumption. [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: SMUTKA, L. (2010): Vybrané aspekty agrárního sektoru ve světě: vývoj produkce a obchodu s agrárními komoditami. ISBN 978-80-2-132101-4. THE WORLD BANK (2006): Rice: International Commodity Profile [online]. [2014- 03-01]. The World Bank. Dostupné z: TITAPIWATANAKUN, B. (2012)_ The Rice Situation in Thailand [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: USA RICE FEDERATION (2013): Facts about USA Rice [online]. [2014-03-15]. Dostupné z:
18
´ USDA (2013): Grain : World Markets and Trade. USDA. [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: WAILES, E. J. (2003): Rice: Global Trade, Protectionist Policies, and the Impact of Trade Liberalization. [online]. [2014-03-04]. The Wolrd Bank. Dostupné z: WARDA (2013): About Rice Africa Center. [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: WTO (2010): United States Domestic Support and E port Credit Guarantees for Agricultural Products. [online]. [ 2014-01-10]. Dostupné z: .
19