Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Financování nevládních neziskových organizací Rozbor financování Farní charity Litoměřice Bakalářská práce
Autor:
Zdeňka Terezie Špringová, DiS. Bankovní management
Vedoucí práce:
Ing.Pavel Pešek,CSc.
Praha
duben 2013
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
……………………………………..
V Litoměřicích dne 30. 4. 2013
Zdeňka Terezie Špringlová, DiS.
1
Poděkování Chtěla bych poděkovat panu ing. Pavlu Peškovi, CSc. za cenné rady, připomínky a za čas, který mi věnoval při vedení bakalářské práce.
2
Anotace Tématem práce je rozbor financování Farní charity Litoměřice. Vzhledem k faktu, že se jedná o neziskovou organizaci, je v první části popsána obecná charakteristika neziskových organizací. V další části je rozbor jednotlivých výnosů a dotací organizace v letech 2009 až 2011, včetně projektů, které pomáhají plnit cíle organizace. V závěru je nástin projektů a srovnání financování v uvedených letech s přislíbenými dotacemi pro rok 2012. Klíčová slova: Dotace, charita, financování, projekt, cílová skupina
Annotation ThecentralthemeistheanalysisoffinancialLitomericeparishcharities thefactthatthisis
a
non-profit
organization,
.
isthefirst
Due
to part
describesthegeneralcharacteristicsofnonprofitorganizations. Thenextsectionistheanalysisofindividualincome and grantstheorganizationbetween 2009 and 2011, includingprojectsthathelpmeettheobjectivesoftheorganization. In conclusion, anoutlineofprojects and funding in comparisonwiththoseyearswerepromisedsubsidiesfor 2012. Keywords: Subsidy, charity, fundraising, targetgroup
3
OBSAH: ÚVOD: ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 5 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ: ---------------------------------------------------------------- 6 1.
NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE – LEGISLATIVA ---------------------------------- 7
1.1 Nevládní neziskové organizace ----------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 1.2 Vymezení nevládních neziskových organizací ---------------------------------------------------------------------------------- 8 1.3 Nadnárodní nevládní organizace podle Lisabonské smlouvy -------------------------------------------------------------- 9
2.
FINANCOVÁNÍ NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ ---------------------------------------------- 14
2.1 Vliv Zákona 108/2006 Sb. na financování neziskových organizací ----------------------------------------------------- 16
3.
FARNÍ CHARITA LITOMĚŘICE -------------------------------------------------------------- 17
3.1 Profil Farní charity Litoměřice ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 17 3.2 Registrované služby FCH Litoměřice -------------------------------------------------------------------------------------------- 20
4.
FINANCOVÁNÍ FARNÍ CHARITY LITOMĚŘICE V LETECH 2009 – 2011 ----------- 21
4.1 2009--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 21 4.2 2010--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 30 4.3 2011--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 37 4.4 Souhrn neinvestičních dotací a ostatních výnosů --------------------------------------------------------------------------- 42
5.
ZÁVĚR: ------------------------------------------------------------------------------------------- 45
4
Úvod: Cílem této práce je na základě rozboru financování organizace Farní charita prezentovat hlavní možnosti financování neziskových organizací v obecné rovině. V teoretické části jsem blíže přiblížila obecné principy neziskových organizací a jejich ukotvení v legislativě České republiky a Evropské unie. I zde jsem se zabývala spíše rozborem charitních organizací, které mají specifickou strukturu v rámci celosvětové Charitas International. Praktická část je uvedena seznámením s Farní charitou Litoměřice, jejími cíli a strukturou registrovaných služeb. Následuje samotný rozbor výnosů Farní charity Litoměřice v letech 2009 až 2011 pomocí grafů. Zde jsou také rozebrány jednotlivé projekty organizace. V jednotlivých částech jsem se snažila poukázat na důležitost projektů, které pomáhají spolufinancovat plnění cílů neziskových organizací a také poměr mezi výnosy organizace a neinvestičními dotacemi získanými ze státního rozpočtu.
5
Zvolené metody zpracování: Zvolila jsem metodu souhrnného přehledu jednotlivých položek financování Farní charity Litoměřice podle subjektu, který poskytuje dotace a dále podle rozložení dotací na jednotlivá střediska organizace. V rámci jednotlivých let jsem dále poukázala na projekty, které organizace uskutečnila v daném období. U jednotlivých projektů jsou představeny cíle a důvody jejich zpracování.
6
1. Nevládní neziskové organizace – legislativa 1.1 Nevládní neziskové organizace
Nevládní neziskové organizace jsou organizace nezřizované státem a na státě nezávislé. Jejich určením je obecně prospěšná činnost, nebo činnost nezisková pro soukromý prospěch. Světová banka považuje za nevládní neziskové organizace výzkumná nevládní pracoviště a univerzity na státu nezávislé. Také jsou to organizace, jejichž aktivity „zmírňují utrpení, podporují zájmy chudých, chrání životní prostředí, poskytují základní sociální služby, nebo vedou k rozvoji komunit.“1 V České republice není pro nestátní neziskové organizace právní termín, ani právní norma. Zpravidla jsou to organizace ukotvené v různých zákonech. Neziskové organizace také využívají článku 20 Listiny základních práv a svobod, která byla vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady pod číslem 2/1993 Sb. Jde o právo sdružovat se ve spolcích, společnostech a veřejně prospěšných organizacích. Zde jsou nejzákladnější zákony pro neziskové organizace:
Občanská sdružení
Obecně prospěšné společnosti
zákon 248/1995 Sb.
Nadace a nadační fondy
zákon 227/1997 Sb.
Registrovaná církev, náboženská skupina, nebo jimi zřízená církevní právnická osoba
zákon 83/1990 Sb.
zákon 3/2002 Sb.
Územní samosprávní celky, které zřizují příspěvkové organizace
Patří sem neziskové zdravotnické organizace, školské právnické osoby, veřejnoprávní organizace
1
http://www.wikipedia.cz
7
Nejznámějšími nevládními neziskovými organizacemi v České republice jsou:
Organizace zabývající se lidskými právy
Amnestyinternational , Liga lidských práv
Ekologické organizace
Hnutí Duha, Děti Země, Greenpeace
Organizace starající se o potřebné
Charita ČR, sdružení Klokánek
1.2 Vymezení nevládních neziskových organizací
Podle Salamona a Anheiera2 jsou nevládní neziskové organizace rozděleny podle pěti základních vlastností. Soukromé Nejsou řízeny státní správou. Nemají tedy velkou státní podporu a v jejím čele nesmí být státní úředníci. Znamená to tedy, že je tyto organizace jsou v podstatě soukromým subjektem. Neziskové Tyto organizace sice mohou tvořit zisk z vlastní činnosti, ale nesmí ho použít jinak, než k financování cílů organizace. Je zde tedy jasně deklarováno, že není možné zisk přerozdělit mezi vedení organizace, nebo její vlastníky. Institucionalizované Mají jasně definovanou organizační strukturu. Nezáleží zde na tom, zda jde o organizaci registrovanou právně nebo formálně. Samosprávní a nezávislé Tyto organizace nejsou zvenčí nijak organizovány a koordinovány. Zpravidla mají vlastní kontrolní systém a organizují pouze samy sebe. Kontrola zde probíhá vnitřními audity.
2
L.M.Salamon a kol., Nástup neziskového sektoru, AGNES, Praha 1999
8
Dobrovolné Tyto organizace sdružují zpravidla dobrovolníky a jejich finančními prostředky jsou dary. I ony mohou samozřejmě vytvářet jistý zisk, ale musí ho opět vrátit zpět do organizace. Správní rada a vedení je zpravidla čestnou účastí v těchto organizacích. Hybridní organizace Organizace, jejichž vedení a principy se řídí tzv. „sociální ekonomikou“. Znamená to tedy, že je zde propojen princip tržní ekonomiky s principem neziskových organizací. Jde tedy především o financování vlastních projektů, které splňují podmínky neziskových a veřejně prospěšných organizací. Se zařazením těchto organizací mezi neziskové nestátní organizace Salomon ovšem nesouhlasí. Osobně se ale domnívám, že bude stále více přibývat firem, které budou tuto hybridní ekonomiku využívat.
1.3 Nadnárodní nevládní organizace podle Lisabonské smlouvy
V rámci kapitoly o nadnárodních nevládních organizacích je třeba zmínit především Lisabonskou smlouvu. Základní deklarací je kapitola třetí o humanitární pomoci Evropské unie. Evropská unie deklaruje ve svém ustanovení několik základních bodů týkajících se pomoci okolním státům. Je to potřeba humanitární pomoci, podpory silného partnera, uznání nároků vyplývajících ze smluv, cílů a standardů Evropské unie. V celé šíři obecných ustanovení a etiky Evropské unie je spojnice, kterou je deklarace práv a ochrany dětí, pomoci potřebnému a navázání na jednotlivé humanitární složky OSN.
9
Podle článku 188j Lisabonské smlouvy jsou činnosti v oblasti humanitární pomoci prováděny podle zásad a cílů vnější činnosti Unie. Jsou určeny pro pomoc a podporu třetích zemí člověkem, nebo přírodními katastrofami. Prvotním je zajištění humanitárních potřeb vyplývajících z různých situací. Podle tohoto článku by se měla činnost Unie a států posilovat a doplňovat. Dovolím si citovat článek 188j, odstavec 23 „Činnosti
humanitární
pomoci
jsou
prováděny
v souladu
se
zásadami
mezinárodního práva a v souladu se zásadami nestrannosti, neutrality a nepřípustnosti diskriminace.“ Na základě tohoto odstavce a odstavce 5 se má po řádném legislativním postupu zřídit Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Tento postup byl zahájen v listopadu 2010. Citace ze serveru www.businessinfo.cz4 „Dobrovolnický sbor humanitární pomoci umožní Evropanům jednak vyjádřit svůj závazek k solidaritě, a jednak spolupracovat jako občané EU. Tím, že pomůžeme lidem postiženým katastrofami, budeme mít příležitost přispět k soudržnější evropské společnosti,“ uvedla KristalinaGeorgievová, komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí. V průběhu první poloviny roku 2011 by měl být tento sbor zřízen a měl by začít pracovat na svých projektech. Nevylučuje to ale práci a aktivity ostatních subjektů zajišťujících humanitární pomoc. V současné době má Evropská unie čtyři základní formy humanitární pomoci ve světě. Jsou to ECHO, spojení s OSN, Pomocná ruka a ukončování pomoci. Všechny tyto formy mají ukotvení nejen v Lisabonské smlouvě, ale především v předchozích ujednáních o humanitární pomoci.
3 4
Lisabonská smlouva, kapitola 3 www.businessinfo.cz
10
Tyto dokumenty a jakási centralizace této pomoci ale neznamená, že jednotlivé státy nemohou samostatně pomáhat finančně, ekonomicky či humanitárně. Jde jen o to, aby byly respektovány platné a schválené výnosy Evropského parlamentu v otázkách embarga atp. ECHO je zkratka Evropské komise pro humanitární pomoc. V jejím čele je generální ředitelství, které je pověřeno koordinací a organizací humanitární pomoci EU. Díky operativnímu přístupu a vysokému ročnímu rozpočtu je tato komise schopna velice rychle, profesionálně a kvalitně jednat v situacích katastrof, teroristických útoků atd. ECHO financuje odborníky potřebné v zemích zmítaných válečnými konflikty (např. specializované jednotky hledající a zneškodňující nevybuchlé bomby), ale také lékaře a specialisty při přírodních katastrofách. Tím, že je připravena na okamžitou pomoc, je samozřejmá síť logistických odborníků a skladové zásoby stanů, pité vody, jídla a léků. V tom jí velice napomáhá propracovaný integrovaný systém pomoci ve všech státech Evropské unie. Aby mohla Organizace spojených národů spolu s Evropskou unií pokrýt všechna území, která potřebují pomoc musí samozřejmě spolupracovat s ostatními mezinárodními organizacemi. Mezi nejdůležitější partnery patří organizace Lékaři bez hranic, Mezinárodní červený kříž, Charitas Universal a jiné nevládní organizace, které se zabývají humanitární pomocí. Nevládní organizace jsou velmi potřebné v zemích, kde není povolen přístup složkám Červeného kříže a Organizace spojených národů. Velice častým spojence jsou také územní pobočky Charity a občanská sdružení jednotlivých zemí. Tam, kde jsou tato uskupení nepovolena, je jejich práce evidována zpravidla pod hlavičkou známých organizací. Další velkou pomoc nabízí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, nebo specializované složky OSN, např. Světová potravinová banka a Úřad pro koordinaci humanitární pomoci. Problém organizací OSN je ale v tom, že v některých zemích na jejich pracovníky útočí ozbrojené složky ve snaze tuto pomoc eliminovat. Podobně se tomu stalo v Barmě nebo v Palestině. 11
Nezbytnou pomoc přináší také specializovaná vojska v rámci NATO a velké firmy nabízející především finanční a materiálovou pomoc. Rychlostí a flexibilitou se vyznačuje odvětví humanitární pomoci Evropské unie, které nazýváme Pomocná ruka. Principem je okamžitá a efektivní pomoc v první linii přírodních katastrof, válečných konfliktů atp. Jde především o přímý a rychlý přísun potravin, léků a základních potřeb, jakými jsou pokrývky, rychlá a přenosná přístřeší, rekonstrukce a stabilizace staveb. Samozřejmě pomáhá nejen v okamžiku katastrofy, ale i v době, kdy je situace stabilizována, ale na území ještě není obnovena produkce vlastních potravin. Další součástí je pomoc uprchlíkům a jejich rodinám. Nejen ekonomická, zajištění ubytování a základních potřeb, ale především poradenská při snaze usadit se v nové zemi. Tato pomoc ale trvá maximálně rok, zpravidla však méně. O tuto pomoc naposledy požádalo Japonsko po katastrofickém zemětřesení. Evropská unie samozřejmě pomoc poskytla, ale bude dbát, již z principu okamžité pomoci, aby tato pomoc nebyla dlouhodobou intervencí. Je důležité, aby na okamžitou pomoc ze strany Evropské unie a jejích partnerů, navazovala dlouhodobá pomoc vedoucí k rozvoji regionu. Proto musí partneři zajišťující následné projekty doložit
plán. Díky tomu pak není okamžitá pomoc jen jakousi
„záplatou“, ale opravdovým startem pro celý region. Mezi partnery s dlouhodobou pomocí patří mírové složky NATO a OSN, Charitas Universal i místní organizace Červeného kříže. Co se týče budování infrastruktury jsou zapojené především nadnárodní firmy a jejich finanční a odborný potenciál. Evropská unie zůstává i u této následné pomoci jakýmsi koordinátorem, který spolu s partnery zaštiťuje projekty humanitární pomoci. V současné době můžeme vidět reálnou činnost těchto složek v Africe, Barmě, Kongu nebo Liberii.
12
V těchto regionech např. probíhá výuka místních složek Policie. Učiteli jsou profesionální policisté a vojáci ze spřátelených zemí. V současné době je zde v této pozici na dvě stě českých policistů a vojáků. V centrální Africe operují složky organizace Lékaři bez hranic a místního Červeného kříže. Díky tomu zde probíhá očkování, základní lékařská pomoc a výuka základních návyků, jež pomáhají k prevenci chorob typu HIV – AIDS. Byť se výše uvedené může zdát jen jako pouhý výčet, je důležitý k pochopení problematiky neziskových organizací, které nemají vlastní zákonné ukotvení, čímž jsou naprosto specifické. V současné době jsou hlavními nositeli principů charitativní činnosti a snahy sdružit se z důvodu pomoci potřebným především nadace a nadační fondy. Jejich financování je závislé spíše na darech, než na projektech ESF a veřejných zakázkách. Díky tomu je velice důležitá forma prezentace, účel nadace i zcela transparentní vykazování finančních toků.
13
2. Financování nevládních organizací Charakter financování nestátních neziskových organizací má vícezdrojový charakter. Dělíme je na následující skupiny : Veřejné zdroje
Veřejné zakázky
Smlouvy o poskytování služeb
Dotace
Nahodilé veřejné zdroje
o Sem patří např. Nadační investiční fond
Zdroje na základě zákona
o Tady jsou zpravidla církevní organizace, politické strany a veřejné i soukromé školy Dárcovství
Firemní
Dary jednotlivců a skupin
Vlastní příjmy
Příjmy z vlastní činnosti
Členské příspěvky
Řadíme sem také daňové úlevy pro neziskové organizace, které vychází z Daňového zákona Procentuálně největší položku zdroje financování neziskových organizací tvoří veřejné zdroje.
financování neziskových organizací veřejné zdroje vlastní příjmy dárcovství
Pramen: L.M.Salamon a kol., Nástup neziskového sektoru, AGNES, Praha 1999
14
Veřejnými zdroji zde ale nejsou myšleny jen zdroje státní dotační politiky, ale finanční zdroje např. v rámci Evropské unie. Tyto finanční prostředky jsou vázány na projekty, které naplňují principy a smysl nestátních neziskových organizací. Je to např. Projekt integrace lidí ze slabších sociálních skupin v Litoměřicích, o jehož financování budu podrobněji psát níže. V posledních letech je ovšem častější forma nadací a nadačních fondů, jejichž financování není zpravidla navázáno na jednotlivý projekt, ale je dáno cílem a principem samotného fondu. V praxi to potom znamená, že se nadace zabývá např. dětmi se sluchovým postižením, což je základní stavební kámen a princip. Peníze získané od dárců (například z výtěžku z benefičního koncertu a z povolené sbírky) se následně rozdělí a transferem vnitřního účetnictví se dostávají na jednotlivé aktivity nadace. Díky tomuto principu je velice důležitá propagace samotné nadace a její vyprofilování se oproti ostatním podobným sdružením a společnostech. To je také hlavní důvod, proč mají nejúspěšnější nadace (u nás i v zahraničí) své slavné tváře a donátory. Důležitým rozdílem je také možnost nadací převádět přebytky ročního vyúčtování do dalších let, zpravidla pomocí nadačních fondů, nebo investičních rezerv. Tato možnost například u církevních organizací není. Vše musí být vykázáno s nulovým zůstatkem. V případě investičních rezerv je třeba souhlasu daného dohledovým orgánem, tím je zpravidla město, ministerstvo, nebo církev. Důležitým rozdílem je také rozdíl ve vlastnictví. Nejlépe je to patrné u nemovitostí. Zatímco nadace je ve většině případů majitelem nemovitostí a vybavení, u církevní neziskové organizace je charita pouze provozovatelem služby v nemovitosti, jejímž vlastníkem je jiný subjekt. Samozřejmě to neplatí vždy, pouze jsem se pokusila poukázat na diferenci jednotlivých organizací, které jsou obě neziskové.
15
2.1 Vliv Zákona 108/2006 Sb. na financování neziskových organizací
Zákon 108/2006 Sb., je zákonem o sociálních službách. Upravuje principy výkonu sociálních služeb, inspekce a práv uživatel sociálních služeb. Také upravuje základní podmínky pro profese v sociálních službách. Především dosažené vzdělání a následné celoživotní vzdělávání. Výhodou tohoto zákona jsou jasně nastavená pravidla a principy pro vykonávání sociální služby a vymezení bezprecedentních standardů v rámci sociální péče. Díky tomuto zákonu je zřejmé, jaké vzdělání a v jakých oborech mají mít zaměstnanci na jednotlivých pozicích. Dohledem nad těmito zásadami a jakýmsi zástupcem jednotlivých organizací je Asociace pro poskytování sociálních služeb. Tato asociace pořádá konference, kulaté stoly a v poslední době také uděluje na základě přísných kritérií hodnocení jednotlivým zařízením v podobě Hvězdiček sociálních služeb (maximum je pět). Mezi jednotlivá kritéria patří např. prostředí, aktivizace uživatelů sociálních služeb, zázemí, management a v neposlední řadě přímá péče. Jedním z posledních zařízení, která dostala toto ocenění, v podobě čtyř hvězdiček, je Domov na Dómském pahorku v Litoměřicích, jehož provozovatelem je Farní charita Litoměřice. Tento zákon má ale jedno důležité negativum. V rámci povinného vzdělávání je nutnost organizace zaplatit akreditované kurzy, školení, nebo stáže svých zaměstnanců. Toto jsou nemalé prostředky, které musí být vynaloženy pro splnění daných závazků vyplývajících právě z výše uvedeného zákona. Částka se ročně pohybuje kolem 200.000,-Kč a efekt je nepatrný. Většina zaměstnanců bere účast na kurzech pouze jako povinnost a jednotlivé kurzy jim často žádný nový poznatek nepřinesou. Je to dáno hlavně tím, že akreditované kurzy jsou zaměřeny zpravidla na komunikaci, polohování, bezpečnost klientů sociálních služeb a prevenci syndromu vyhoření. Není příliš veliký výběr témat, a proto se kurzy pro zaměstnance zpravidla v malých obměnách opakují. Možnou cestou, jak zpřístupnit průběžné vzdělávání by byl systém kreditních bodů jak je tomu u zdravotních sester. Ty mají pro splnění průběžného vzdělávání kreditní systém získání čtyřiceti kreditních bodů po dobu šesti let. Díky tomu se mohou aktivně zapojit do vybírání témat a problematiky, která je pro ně důležitá a přinese jim nové poznatky. Opravdu se tak mohou zlepšovat ve své profesi a být flexibilní. Bohužel tento návrh by vyžadoval novelu Zákona o sociálních službách, což je podle mého názoru spíše 16
neprůchodné. Většina organizací zabývajících se sociálními službami tento problém řeší pomocí projektů ESF. Díky tomu jsou totiž ušetřenyů finanční prostředky. Bohužel u těchto projektů není jisté, zda bude obnoveno schvalování. I v případě prodlevy v řádu dvou let, kterou ministerstvo vyhlásilo, budou jednotlivé organizace muset pozměnit rozpočtovou politiku. Jinak řečeno, aby bylo možné splnit zákonné podmínky bez navýšení dotací ze strany ministerstva, nebo úřadů měst a krajů, bude nezbytné ušetřit finanční prostředky z mzdových výdajů organizace, nebo zrušením některých registrovaných služeb. Tyto dvě možnosti jsou samozřejmě velmi nepříjemné pro zaměstnance i pro uživatele sociálních služeb.
3. Farní charita Litoměřice
3.1 Profil Farní charity Litoměřice
Farní charita Litoměřice je nevládní nezisková organizace. Hlavní náplní její práce jsou sociální služby.
Zřizovatel:
biskup litoměřický
Datum zřízení: 12.6.1991 Právní statut: evidovaná právnická osoba Adresa:
Zahradnická 1534/5, 412 01 Litoměřice
Poslání Posláním
Farní
charity
Litoměřice
je
v
17
souladu
s
křesťanskými
hodnotami
Římskokatolické církve pomáhat bližním bez ohledu na jejich příslušnost k rase, národnosti či náboženství. Farní charita Litoměřice provozuje několik středisek, kde jsou poskytovány služby různým cílovým skupinám. Dům P. Marie Pomocné, kde najdeme nízkoprahové denní centrum, noclehárnu a azylový dům, je určen pro osoby bez přístřeší. V dalších zařízeních jsou poskytovány služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Jedná se jak o služby pobytové (Domov na Dómském pahorku, Charitní domov sv. Zdislava, Domy s pečovatelskou službou), tak terénní (Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba). Farní charita zaměřuje své poslání hlavně pro starší lidi, které snaží se pomoc začlenit je zpátky do společného života a předat jim alespoň trošku lásky, radostí a nadějí na lepší jitro. Cíle
- Pomoc člověku v nouzi - Zprostředkování setkání člověka s Bohem - Prevence sociálně patologických jevů ve společnosti - Začlenění sociálně vyloučených lidí zpět do života ve společnosti
Cílová skupina Cílovou skupinou jsou lidé nacházející se v krizové nebo dlouhodobě nepříznivé životní situaci, kterou nedovedou sami řešit. Pomoc je poskytována formou poskytovaných služeb a činností. Každá služba má přesně definovanou cílovou skupinu, na kterou se specializuje a má rovněž vymezeno komu služba poskytována není.
18
Principy Základním principem je křesťanská láska k bližnímu (Bible Mt. 25,40). Princip práva na důstojnost. S každým člověkem je jednáno tak, aby nebyla porušena jeho důstojnost. Tento princip je charitními pracovníky naplňován lidským přístupem ke každému člověku. Princip rovnosti. Charita nabízí, pomáhá a zprostředkovává pomoc lidem bez ohledu na jejich původ, rasu, etnickou příslušnost, barvu pleti, národnost, jazyk, věk, zdravotní stav, vyznání, politickou příslušnost, pohlaví či sexuální orientaci. Předmět činnosti Zřizování a provozování charitních domovů, ústavů, zdravotnických zařízení, stacionářů, domovů pokojného stáří, domovů pro matky v tísni, a dalších sociálních zařízení. Zřizování chráněných dílen a pracovišť. Zřizování šatníků pro sociálně slabé občany. Poskytování služeb ošetřovatelských, rehabilitačních, pečovatelských, osobní asistence a dalších sociálních služeb. Účast na sbírkách a humanitárních akcích za účelem pomoci potřebným. Prostředky pro naplňování poslání
Poskytování sociálních a zdravotních služeb, humanitární pomoc. Činnosti se řídí platnými právními normami, vnitřními předpisy organizace, standardy kvality sociálních služeb, etickým kodexem Farní charity Litoměřice.
19
3.2 Registrované služby FCH Litoměřice V rámci Farní charity Litoměřice je v pěti střediscích registrováno několik dalších služeb sociální péče. Jsou to: a) Dům Panny Marie Pomocné i. Denní centrum ii. Noclehárna iii. Azylový dům pro muže b) Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba i. Terénní zdravotnická služba ii. Terénní pečovatelská služba c) Domov s pečovatelskou službou i. Domy s pečovatelskou službou ii. Terénní pečovatelská služba d) Domov na Dómském pahorku i. Pobytové zařízení Domova na Dómském pahorku ii. Týdenní stacionář e) Charitní domov sv. Zdislava i. Pobytové zařízení pro seniory ii. Domov se zvláštním režimem Rozpočty pro jednotlivé služby jsem více popsala v praktické části této práce.
20
4. Financování Farní charity Litoměřice v letech 2009 – 2011
Na následujících stránkách této práce bude ukázáno financování Farní charity Litoměřice z několika hledisek. Prvním je financování podle středisek a jejich registrovaných služeb a druhým je financování podle dotačních subjektů. Pro zjednodušení bude tato kapitola rozdělena
podle jednotlivých let. Vzhledem
k tomu, že je každý rok něčím specifický, rozhodla jsem se, že jej vždy nejprve představím tak, aby bylo financování jednotlivých let maximálně přehledné.
4.1 2009
Základní rozdělení poskytnutých dotací pro rok 2009 Farní charitě Litoměřice
Neinvestiční dotace 2009 MPSV MěÚ Litoměřice dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
21
Jednotlivé částky neinvestičních dotací:
Dotace MPSV MěÚ Litoměřice Dotace Ústeckého kraje Dotace Úřadu práce
7 709 000,7 635 000,2 280 000,1 337 567,-
V říjnu roku 2009 byl otevřen nový domov pro seniory – Domov na Dómském pahorku, jehož provozovatelem je Farní charita Litoměřice. Počet klientů se tak zvýšil o 109 osob a počet zaměstnanců se téměř zdvojnásobil. Navýšil se počet pracovníků v přímé péči, zdravotních sester, aktivizačních pracovnic a provozního personálu (uklízečky, údržba, prodavačky v kantýně), a především přibyl nový provoz kuchyně Farní charity. Díky tomu bylo již v rozpočtu Městského úřadu Litoměřice počítáno s dotací pro nový domov pro období posledního čtvrtletí 2009 v celkové hodnotě 1 340 000,-Kč.Tato částka byla rozpočtovou komisí určena na běžné provozní náklady a mzdy. Aby bylo zcela zřejmé rozdělení dotací, přikládám graf rozdělení podle registrovaných služeb Farní charity Litoměřice. Pro zjednodušení jsou spojeny služby Charitní a ošetřovatelské služby a Domovů s pečovatelskou službou v jednu složku rozpočtu, a to pod pojmem pečovatelská služba. Pojem DS Zahradnická v sobě zahrnuje službu Týdenního stacionáře a Domova na Dómském pahorku. Obě tyto služby jsou v jednom objektu a jsou propojeny činnostmi pro klienty obou těchto registrovaných služeb. Také Azylový dům je souhrnem registrovaných činností Domu Panny Marie Pomocné. Je to noclehárna, denní centrum a azylový dům pro muže bez přístřeší. Další částí neinvestičních nákladů je dotace na Veřejnou zakázku Ústeckého kraje pro Azylový dům, což je registrovaná služba Domu Panny Marie Pomocné. V roce 2009 byla celková částka této zakázky 2 610 000,-- Kč.
Veřejná zakázka Ústeckého kraje – mzdy Veřejná zakázka Ústeckého kraje – provoz
1 967 424 Kč 642 576 Kč 22
Provozní finanční prostředky jsou zpravidla používány na desinfekci, vybavení, drobné opravy a podobně v Azylovém domě.
Dotace rozdělené podle středisek 6 000 000 Kč 5 000 000 Kč 4 000 000 Kč 3 000 000 Kč 2 000 000 Kč 1 000 000 Kč 0 Kč MPSV
MěÚ Litoměřice
dotace ÚK
dotace Úřadu práce
Pečovatelská sl.
Dům P.M.Pomocné
Domov sv. Zdislavy
DS Zahradanická
Zdroj : vlastní propočet z interních materiálů organizace
Pečovatelská služba MPSV 702 000 Kč MěÚ Litoměřice 3 505 000 Kč dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce
Dům P.M.Pomocné
DS Domov sv. Zdislavy Zahradanická
2 381 000 Kč
2 145 000 Kč
2 226 000 Kč
990 000 Kč
150 000 Kč
3 140 000 Kč
4 890 000 Kč
479 605 Kč
Zdroj : vlastní propočet z interních materiálů organizace
Dalšími zdroji financí Farní charity Litoměřice jsou dary, tržby z prodeje stravy cizím strávníkům a zaměstnancům, Tříkrálová sbírka, platby od zdravotních pojišťoven, výkony pečovatelské služby a samozřejmě příjmy od klientů. To jsou platby za pobyt a platby fakultativních služeb podle stanoveného ceníku. Mezi tyto platby patří na příklad poplatek za soukromou televizi, ledničku a ostatní nadstandardní vybavení pokoje. 23
Na tomto místě bych se ráda zmínila o principech Tříkrálové sbírky. Je to největší dobročinná akce pořádaná pravidelně Charitou Česká republika. O regionální organizaci této akce se pak starají jednotlivé Charity. Tato akce je podporována školami a dobrovolníky, díky nimž je možné obsáhnout velké území a zkoordinovat jednotlivé koledníky. Velikou podporou byla medializace v rámci celé České republiky a transparentnost, díky které je vybíraný obnos stále větší. Sbírka je rozdělena podle jasně zadaného klíče. Největší část je rozdělena na projekty jednotlivých regionálních Charit, další částí je přispíváno na projekty diecézních Charit. Těmito projekty je myšlena mezinárodní humanitární pomoc, naposledy byla tato pomoc určena pro tsunami postižené Japonsko. Níže je uveden graf a tabulka rozdělení zisku z Tříkrálové sbírky. Tento klíč je dán legislativou České republiky a mezinárodními principy Charity Internationalis
schválené
Vatikánem. Tříkrálová sbírka - rozdělení
procenta
projekty farních a obl. charit
65
projekty diecézních charit
15
humanitární pomoc
10
projekty Sekretariátu Charity ČR
5
režijní náklady
5
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Další výnosy farní Charity Litoměřice, jejichž zdroje jsem již výše uvedla , jsou blíže popsány v následujícím grafu.
Rozdělení financí FCH LTM příjmy od klientů
celková suma 10 498 608 Kč
platby od zdravotních pojišťoven
2 593 073 Kč
výkony pečovatelské služby
1 190 088 Kč
tržby za prodej stravy
590 958 Kč
dary měst a obcí
192 600 Kč
dary právnických osob
32 516 Kč
dary fyzických osob
55 431 Kč
Tříkrálová sbírka
19 680 Kč
ostatní provozní výnosy
115 029 Kč
Zdroj : vlastní propočet z interních materiálů organizace
24
Další příjmy dle zdroje příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob dary fyzických osob Tříkrálová sbírka ostatní provozní výnosy
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Další důležitou složkou příjmů je příspěvek na péči pro klienty sociálních služeb, který byl v roce 2009 celkem 3 445 382,-- Kč. Celková výše výnosů Farní charity Litoměřice je 40 304 932,-Kč. Tato suma je složena z neinvestičních dotací a dalších, již výše uvedených, příjmů.
25
Suma
neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči
Suma 21 571 567 Kč 15 287 983 Kč 3 445 382 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Mezi ostatní výnosy Farní charity Litoměřice patří například propagace firmy Pehak nebo nároky na náhradu škody od pojišťovny. Tato propagace je uskutečněna především na Dnech otevřených dveří Farní charity Litoměřice, které se pravidelně konají v červnu v areálu Charitního domova sv. Zdislava a v říjnu v Domově na Dómském pahorku, kde je prezentována činnost organizace, jednotlivé registrované služby a v neposlední řadě také práce klientů Farní charity Litoměřice. Výtěžek z prodeje těchto výrobků je vždy rozdělen na aktivizační pomůcky a materiály pro výrobu v rámci ergoterapeutických činností jednotlivých středisek. Dále jsou 26
využívány k prezentaci činností v rámci celorepublikové akce Třicet dní neziskového sektoru a pravidelné výstavy výrobků a prezentace činností jednotlivých charit Litoměřické diecéze v Lysé nad Labem.
Projekty roku 2009
V roce 2009 byly ukončeny dva projekty Farní charity Litoměřice. Oba tyto projekty byly zpracovávány a koordinovány Domem Panny Marie Pomocné a byly zaměřené na zmapování sociálních služeb v regionu. Projekt Los-mapos Projekt Los-mapos byl uskutečňován v letech 2007 až 2009. Jeho cílem bylo zmapování sociálních služeb v Litoměřicích. Projekt probíhal ve dvou fázích. První fází bylo
vytvoření tištěné mapy zařízení sociálních služeb, lékařských ordinací a jejich
kontaktů. Druhou fází pak bylo zvýšení orientace občanů v nabízených aktivitách a sociálních službách a vytvoření vhodného prezenčního nástroje komunitního rozvoje města. Bylo tedy nezbytné zjistit potřebné údaje a graficky je zpracovat do mapy s legendou. Tento produkt byl poté distribuován široké veřejnosti, a to především na akcích propagující sociální služby, např. Třicet dní neziskového sektoru, dále v informačním centru města Litoměřice a na dalších veřejných místech. Celý tento projekt stál 90.200,--Kč, přičemž dotace Komunitního plánu města Litoměřice byla 86.200,--. Farní charita se podílela celkovou částkou 4.000,--Kč. Tato suma představuje závěrečnou prezentaci projektu a občerstvení. Díky tomuto projektu byla zvýšena informovanost o možnostech lékařské a sociální pomoci v Litoměřicích. Vzhledem k tomu, že informovanost je jednou z nejpodstatnějších 27
složek prevence bezdomovectví a drogové závislost, byla tato mapa distribuována i do škol, kde je využívána v hodinách občanské nauky. S tím souvisí i množství přednášek a kulatých stolů se studenty středních a žáky základních škol. ProjektProŽivli Název projektu ProŽivli je zkratkou názvu Pro život v Litoměřicích. Tento projekt se zabýval zvýšením povědomí o cílových skupinách poskytovatelů sociálních služeb ve společnosti. Cílovou skupinou sociální pomoci zde byli občané v přechodné krizi, ohrožené drogou a etnické menšiny. Záměrem projektu bylo vytvoření výukového programu do základních a speciálních škol na téma sociálních služeb. Žáci byli aktivně zapojeni do tohoto projektu tím, že malovali obrázky, které se týkaly sociálních služeb zabývajícími se cílovou skupinou. Besedy, které byly vždy před samotnou výtvarnou prací žáků, měly za úkol snížení stigmatizace cílové skupiny, pochopení problematiky sociálního systému a prevence. Vybrané obrázky se pak staly podkladovým materiálem pro hru Pexeso, která byla distribuována do školských zařízení. Samozřejmostí prezentace tohoto projektu byla také možnost exkurze pro žáky v Azylovém domě, který je registrovanou službou Domu Panny Marie Pomocné v Litoměřicích. Na závěr projektu pak proběhl turnaj v pexesu, besedy s odborníky a představení výsledků projektu široké veřejnosti v podobě výstavy jednotlivých prací žáků. Rozdělení financování projektu ProŽivli:
28
Kč60 000,00
Kč50 000,00
Kč40 000,00 materiálové náklady
Kč30 000,00
osobní náklady Kč20 000,00
Kč10 000,00
KčDotace KPSS
Vlastní zdroje
jiné zdroje
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Jak je patrné, největší část tvořily dotace Komunitního plánování sociálních služeb města Litoměřice. Jiné zdroje jsou např. ceny do soutěže, které nám dali sponzoři.
materiálové náklady
osobní náklady
Dotace KPSS
49 000,00 Kč
Vlastní zdroje
15 500,00 Kč
- Kč
4 000,00 Kč
- Kč
jiné zdroje
44 250,00 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Celkové finanční náklady na tento projekt tedy jsou 112.750,--Kč. Díky podpoře Komunitního plánu sociálních služeb města Litoměřice bylo možno tyto projekty uskutečnit. Z vlastních zdrojů by Farní charita Litoměřice nemohla projekty takové velikosti uskutečnit. Jsem přesvědčená, že snížení této podpory znamená omezení projektů tohoto typu, které výrazně pomáhají prevenci a výuce žáků na všech stupních.
29
4.2 2010 Základní rozdělení neinvestičních dotací pro rok 2010.
celkem
Dotace MěÚ Litoměřice Dotace MPSV Dotace Ústeckého kraje Dotace Úřadu práce
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
celkem Dotace MěÚ Litoměřice 9 640 000 Kč Dotace MPSV 8 087 000 Kč Dotace Ústeckého kraje 3 050 000 Kč Dotace Úřadu práce 2 021 313 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Do výše uvedených celkových neinvestičních dotací není započítána investiční dotace Městského úřadu Litoměřice ve výši 120 000,-Kč. Tyto finanční prostředky byly využity k dovybavení a úpravě nového Domova na Dómském pahorku.
Celková suma neinvestičních nákladů pro rok 2010 je tedy 22 798 313,- Kč. Tyto prostředky byly využity především na mzdové a provozní náklady Farní charity Litoměřice.
30
Mezi další neinvestiční náklady patří finanční prostředky z Veřejné zakázky Ústeckého kraje pro Azylový dům. Celková suma těchto prostředků byla celkem 2 610 000,-- Kč. Veřejná zakázka Ústeckého kraje – mzdy Veřejná zakázka Ústeckého kraje - provoz
1 967 424 Kč 642 576 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Provozní finanční prostředky byly stejně jako v roce 2009 použity především pro nákup desinfekčních prostředků, částečné dovybavení Azylového domu, vymalování jednotlivých ubytovacích pokojů a podobně.
Dotace rozdělené podle středisek 6 000 000 Kč 5 000 000 Kč 4 000 000 Kč
pečovatelské služby
3 000 000 Kč
Dům P.M.Pomocné
2 000 000 Kč
DS Zahradnická
1 000 000 Kč
CHD sv. Zdislava
0 Kč dotace MPSV
dotace MěÚ
dotace Ústeckého kraje
dotace Úřadu práce
projekt OPLZZ
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
dotace MPSV
Pečovatel. služby 648 000 Kč
Dům P.M.Pomocné 673 000 Kč
DS Zahradnická 4 480 000 Kč
CHD sv. projekt Zdislava OPLZZ 2 286 000 Kč 2 039 112 Kč
dotace MěÚ
3 300 000 Kč
900 000 Kč
5 013 000 Kč
150 000 Kč
2 610 000 Kč
335 000 Kč
105 000 Kč
1 741 479 Kč
123 413 Kč
dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
31
Další dotací v tabulce nezařazenou je příspěvek Úřadu práce Litoměřice na pracovní místa prodavaček v kantýně v rámci vytvoření Společensky účelného pracovního místa ve výši 156 421,-Kč.
Projekt OPLZZ
Velmi důležitou kapitolou financování Farní charity pro rok 2010
je projekt
financovaný z fondů EU „Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce“. Obsahem projektu je monitorování trhu práce s důrazem na cílové skupiny obyvatel, což jsou osoby se zdravotním postižením (výjimku tvoří pouze těžce zrakově postižení), osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace a osoby starší 50 let věku. Dalším cílem projektu je nabídka motivačního a podpůrného programu se zaměřením na vyrovnání příležitostí cílových skupin obyvatel před vstupem na trh práce, který obsahuje také odborné poradenství a podpora vedoucí k aktivaci a motivaci hledat a udržet si pracovní místo. Účastníci projektu mají možnost získat osvědčení v kurzu komunikačních dovedností, základní znalosti práce s počítačem (primární znalost programu Excel, Word, užívání internetu – pošta, vyhledávání dat, tvorba interaktivního životopisu) a v případě zájmu je možnost získání rekvalifikačního kurzu v oborech účastníkům blízkých, díky čemuž je zvýšena jejich možnost uplatnění na trhu práce. Součástí je také motivační program, který sestává z přímé podpory účastníků v rámci individuálních pohovorů, nebo povinné praxe (délka praxe jsou tři měsíce a je nezbytná pro úspěšné zvládnutí základního programu), při níž získávají motivační příspěvek a možnost pracovního poměru na dané pozici. Jednotliví účastníci mají samozřejmě v rámci praxe možnost rozhodnout se, zda je pro ně vybraná pozice vhodná či nikoli. Na tomto rozhodování se spolupodílí i jednotliví vedoucí úseků a vedoucí odborné praxe. Díky tomuto projektu bylo vytvořeno celkem 18 pracovních míst ve vybraných profesích.
32
Pracovní místa jsou nabízena v následujících pracovních pozicích: 1) administrativní pracovník/ce 2) pracovník/ce v prádelně (žehlírna, šicí centrum) 3) pracovník/ce pro úklid 4) pečovatel/ka 5) pomocná síla v kuchyni 6) údržbář budov Tento projekt byl realizován pro cílové skupiny z Litoměřic a okolí. Samozřejmá byla spolupráce s Úřadem práce Litoměřice při monitorování cílových skupin.
Rozdělení nákladů projektu 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč přímé náklady 500 000 Kč
nepřímé náklady nepřímé náklady přímé náklady
0 Kč mzdy
provoz
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
mzdy provoz
přímé náklady 1 487 181 Kč 178 212 Kč
nepřímé náklady 357 514 Kč 16 205 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
33
Projektu se účastnilo celkem šedesát osob a z toho dvanáct získalo dlouhodobou pracovní pozici. Přestože se toto číslo může znát malé, je to velký úspěch. Mnoho z těch, kteří do projektu vstupovali, byli motivováni pouze sociálními dávkami. Většina účastníků již kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti neměla pracovní návyky a nebyla ochotna se znovu začlenit do pracovního procesu. I proto je tento projekt považován za velmi důležitým krokem ke snížení nezaměstnanosti a k zvládnutí přechodu do zaměstnání. Má ale také selektivní charakter, protože díky těsné spolupráci s Úřadem práce v Litoměřicích bylo možné vytipovat ty, kteří mají zájem o zaměstnání a kteří ho nemají.
Rozdělení výnosů Farní charity Litoměřice kromě neinvestičních dotací.
Tento souhrn v sobě zahrnuje příjmy od klientů, platby od zdravotních pojišťoven, ostatní provozní výnosy, dary měst a obcí, dary právnických osob, dary fyzických osob, Tříkrálová sbírka. Rozdělování Tříkrálové sbírky jsem popsala již výše.
Rozdělení financí Farní charity Litoměřice příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
34
výnos příjmy od klientů
28 621 606 Kč
platby od zdravotních 3 774 627 Kč pojišťoven výkony pečovatelské služby 1 288 072 Kč tržby za prodej stravy
1 537 537 Kč
dary měst a obcí
40 200 Kč
dary právnických osob
10 000 Kč
dary fyzických osob
39 185 Kč
Tříkrálová sbírka
17 877 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Další důležitou součástí výnosů Farní charity Litoměřice jsou příspěvky na péči. V roce 2010 byla hodnota celkových finančních prostředků ve výši 8 672 084,-- Kč.
Suma neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Suma neinvestiční dotace
22 954 734 Kč
ostatní výnosy
35 329 104 Kč
příspěvek na péči
8 642 084 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
35
Celkové finanční prostředky kromě neinvestičních nákladů tedy činí 44 001 188,-Kč. Na grafu je patrné, že největší částí financování Farní charity Litoměřice jsou příjmy od klientů. Je to dáno především spolufinancováním nákladů na energie a bydlení. Toto je také hlavní argument udržení zařízení sociálních služeb. Někteří politici jsou totiž přesvědčení, že sociální služby odčerpávají velké procento státního rozpočtu. Dovoluji si to ale označit za nevědomost a nepravdu. Pokud srovnáme například nároky nemocničního oddělení pro léčbu dlouhodobě nemocných pacientů (LDN), z kterého velice často přijímáme pacienty jako klienty našich pobytových zařízení, na státní rozpočet, pak jde o veliký nepoměr. Oddělení LDN je totiž bez spoluúčasti pacientů, nebo jejich rodinných příslušníků, a proto veškeré náklady hradí Ministerstvo zdravotnictví a nemocnice ze svých rozpočtů. V pobytových zařízeních je naproti tomu spoluúčast klientů, nebo rodinných příslušníků nezbytná. Stejně tak si klienti sami hradí doplatky léků nehrazené zdravotní pojišťovnou. Chtěla bych zde vysvětlit princip spoluúčasti rodinných příslušníků. Podle zákona totiž musí zůstat každému uživateli sociální služby v pobytových zařízeních minimálně 15% z dávek starobního důchodu. V praxi to potom znamená, že pokud by zbylá částka nestačila na pokrytí nákladů pobytu, doplácí rodinní příslušníci zbytek do celkové sumy. Stejně tak musíme automaticky vracet státní příspěvek na péči, nebo jeho adekvátní část, pokud je klient mimo pobytové zařízení, ať už v nemocnici, nebo u své rodiny. Toto vše je třeba si uvědomit, mluvíme-li o sociálních službách v kontextu s rozpočtem České republiky. Stejně tak platí například klienti pečovatelské služby jednotlivé úkony pracovníků v sociálních službách pomocí fakultativních poplatků, které jsou zaneseny v ceníku služeb. Z výše uvedeného výčtu je tedy zřejmé, že zařízení sociálních služeb, zejména pobytová zařízení, jsou v rámci rozpočtu mnohem méně náročné, než nemocnice a jiná státní zdravotnická zařízení podobného typu.
36
4.3 2011 Základní rozdělení neinvestičních dotací pro rok 2011.
Neinvestiční dotace 2011 MPSV MěÚ Litoměřice dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Jednotlivé části neinvestičních dotací:
MPSV MěÚ Litoměřice dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce
8 095 000,00 Kč 8 650 000,00 Kč 9 944 000,00 Kč 488 013,00 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Do výše uvedených neinvestičních dotací není započítána dotace Ministerstva práce a sociálních věcí pro projekt OPLZZ a finanční prostředky Veřejné zakázky Ústeckého kraje pro Azylový dům. Rozdělení Veřejné zakázky Ústeckého kraje pro Azylový dům je následující. Veřejná zakázka ÚK – mzdy Veřejná zakázka ÚK - provoz
2 060 000 Kč 685 000 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
37
Celková dotace Ústeckého kraje v rámci Veřejné zakázky tedy je 2 745 000,--Kč.
Rozdělení dotací Ministerstva práce a sociálních věcí pro projekt OPLZZ, tedy projekt Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce.
Kč3 000 000,00 Kč2 500 000,00 Kč2 000 000,00 Kč1 500 000,00
přímé náklady
Kč1 000 000,00
nepřímé náklady
Kč500 000,00
nepřímé náklady
Kč-
přímé náklady přímé náklady přímé náklady - mzdy - provoz
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
přímé náklady - mzdy přímé náklady - provoz
přímé náklady nepřímé náklady 2 947 888,00 Kč 357 750,00 Kč 89 069,00 Kč 24 494,00 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Nepřímé náklady na provoz a mzdy v projektu znamenají finanční prostředky vynaložené na mzdu účetní a mzdové účetní, zaplacení cestovních výloh, pracovních pomůcek a podobně. Přímé náklady v sobě obsahují především mzdy zaměstnaných účastníků projektu, motivační příspěvky, náklady na získání rekvalifikace a podobně. Tyto motivační příspěvky činily celkem 800,- Kč při naplnění měsíční praxe. Byly rozděleny tak, aby účastník projektu na praxi dostal 400,-- Kč za čtrnáct dní praxe. Důvod tohoto dělení vycházel především z přístupu většiny účastníků projektu, kteří předpokládali, že dostanou tento příspěvek předem, podobně jako cestovní náhrady a podobně. Pro některé byl tento způsob proplácení důvodem k ukončení spolupráce v projektu.
38
Celková suma dotací pro projekt je tedy 3 419 201,--Kč. Tyto prostředky byly použity na provozní a mzdové náklady Farní charity Litoměřice.
Dotace rozdělené podle středisek Kč5 000 000 Kč4 500 000 Kč4 000 000 Kč3 500 000 Kč3 000 000 Kč2 500 000 Kč2 000 000 Kč1 500 000 Kč1 000 000 Kč500 000 Kč-
Pečovatelské služby Dům P.M.Pomocné DS Zahradnická CHD sv. Zdislava projekt OPLZZ dotace MPSV
dotace MěÚ
dotace Ústeckého kraje
dotace Úřadu práce
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Pečovatelské služby
dotace MPSV dotace MěÚ dotace Ústeckého kraje
Dům P.M.Pomocné
DS Zahradnická
CHD sv. Zdislava projekt OPLZZ
645 000 Kč
675 000 Kč
4 485 000 Kč
1 908 333 Kč
3 100 000 Kč
700 000 Kč
4 700 000 Kč
150 000 Kč
645 000 Kč
675 000 Kč
4 485 000 Kč
2 290 000 Kč
356 013 Kč
132 000 Kč
dotace Úřadu práce
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
39
3 419 201 Kč
V části Pečovatelské služby jsou zahrnuty i dotace na Charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu. Dotace úřadu práce v sobě zahrnuje dvě složky. Jednou je přímá podpora zaměstnanosti, která činí 230 128,-- Kč, a druhou je podpora de minimis, jež činí celkovou sumu 257 885,-- Kč. Druhá složka podpory pracovních míst byla smluvně sjednána s organizací Persona Grata, která se zabývá pomocí při umisťování žadatelů o pracovní pozici a školením v akreditovaných kurzech. Celý rok probíhala těsná spolupráce se školiteli a velká část účastníků rekvalifikačních kurzů podporovaných organizací Persona Grata měla povinnou praxi v Domově na Dómském pahorku v Litoměřicích. Díky těmto praxím byla obsazena v rámci programu de minimis tři pracovní místa pracovníků v sociálních službách na pozici pečovatelek. Rozdělení výnosů Farní charity kromě neinvestičních dotací. Tento souhrn v sobě zahrnuje příjmy od klientů, platby zdravotních pojišťoven, dary měst a obcí, dary právnických a dary fyzických osob, výnos z tříkrálové sbírky a ostatní provozní výnosy, do nichž jsou zahrnuty příjmy z pronájmu keramické dílny, strava zaměstnanců, klientů a rozvezených obědů, výnosy z propagace firmy Pehak a výnosy z Caffebaru.
výnos příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
40
výnos příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven
15 422 680 Kč 4 716 182 Kč
výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob dary fyzických osob Tříkrálová sbírka propagace Pehak výnos Caffebaru výnosy za stravu ostatní výnosy
1 116 304 Kč 1 486 087 Kč 39 900 Kč 30 000 Kč 62 740 Kč 22 129 Kč 594 Kč 8 928 Kč 2 948 429 Kč 129 202 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
V ostatních výnosech jsou zahrnuty nároky na škodu od pojišťovny, platby za přípravu rautů, pronájem školící místnosti a pronájem velkého sálu. Do výnosů je také třeba započítat příspěvek na péči za jednotlivé klienty sociálních služeb. Tato částka činila v roce 2011 celkem 8 646 386,-- Kč. Celková výše výnosů Farní charity Litoměřice je 67 970 775,-- Kč.
Suma
neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
41
Suma neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči
33 341 214 Kč 25 983 175 Kč 8 646 386 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Další součástí ostatních výnosů jsou samozřejmě finanční prostředky získané z prodeje výrobků klientů zařízení Farní charity Litoměřice. Tento prodej neprobíhá od roku 2011 pouze na pravidelných Dnech otevřených dveří farní charity Litoměřice a na akcích propagující neziskový sektor, například Třicet dní neziskového sektoru, prodejní výstavy jednotlivých charit, ale také v recepci Domova na Dómském pahorku, kde si jednotlivé výrobky mohou zakoupit i rodinní příslušníci uživatelů sociálních služeb a návštěvníci kulturních, vzdělávacích a diskusních akcí v tomto zařízení.
4.4
Souhrn neinvestičních dotací a ostatních výnosů
V následujícím grafu je patrný procentní podíl neinvestičních dotací a ostatních výnosů organizace Farní charita Litoměřice v letech 2009 až 2011. Toto porovnání jasně ukazuje schopnost neziskové organizace financovat z velké části samostatně svůj provoz díky ostatním výnosům. Na druhé straně je ale nezbytná spoluúčast státu a města při financování této organizace.
42
100% 90% 80% 70% 60% 50%
ostatní výnosy
40%
neinvestiční dotace
30% 20% 10% 0% celkem za období Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
celkem období
neinvestiční dotace za 83 222 515 Kč
ostatní výnosy 95 959 744 Kč
Zdroj: vlastní propočet z interních materiálů organizace
Jak je patrné v celé práci jsou neziskové organizace minimálně polovinou svých výnosů závislé na neinvestičních dotací. Již na konci roku 2011 bylo podle jednání zastupitelstva města Litoměřice, že dojde ke snížení dotace města zhruba o 1 500 000,-- Kč. Dále pak byla ukončena i veřejná zakázka Ústeckého kraje pro Azylový dům (platnost měla pouze do 31. 12. 2011). Celkový objem snížených finančních prostředků zahrnuje zhruba provozní náklady jedné registrované služby. Přestože Farní charita Litoměřice získala veřejnou zakázku na vzdělávání pracovníků v sociálních službách a získala podporu pro pokračování projektu Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce na dobu dalších dvou let, bude rok 2012 finančně velmi složitý. Jsou tudíž zavedena opatření vedoucí k úsporám na jednotlivých střediscích,
43
a to především v oblasti mezd a nákupům spotřebního materiálu. Dále je podepsána smlouva s Úřadem práce České republiky – pobočkou Ústí nad Labem o Veřejné službě. Veřejná služba je totiž jedna z možností, jak snížit mzdové náklady díky dlouhodobým uchazečům o zaměstnání na pozicích pomocných sil v rámci organizace. Jedná se zejména o zahradnické, úklidové a drobné údržbářské práce, které nejsou hodinově tolik dotované. Bohužel se již nyní objevuje odpor proti této veřejné službě. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo tudíž rozhodnutí o pozastavení dalšího zapojování uchazečů o zaměstnání. Organizace má samozřejmě snahu získávat podporu sponzorů a ziskových subjektů. Nejde však jen o podporu finanční, důležitá je také podpora materiálová, především v oblasti zdravotnického a hygienického materiálu. Velmi důležitá je také otázka dobrovolníků v této organizaci. Většina uchazečů je velmi zklamaná, že musí podstoupit školení a pohovory s pracovníky diecézní charity, kteří posléze vyhodnotí vhodnost pro dobrovolnictví. Většinu tento postup odradí, ale jde zde především o zajištění péče příjemců sociálních služeb. Aby organizace mohla využívat dobrovolníků, musí zajistit jejich proškolení a schopnosti. Ne každá organizace ale má tuto možnost posouzení. Konkrétně Farní charita má podepsanou smlouvu s Diecézní charitou, která je jí metodicky nadřízena, a ta zajišťuje dobrovolníky například v Domově na Dómském pahorku. V roce 2011 bylo v tomto zařízení celkem pět dobrovolníků. V ostatních službách nebyli. I t tohoto čísla je patrné, že je jen velmi málo lidí, kteří se chtějí dobrovolnictví věnovat.
44
5. Závěr: Cílem mé práce bylo na základě rozboru financování organizace Farní charita prezentovat hlavní možnosti financování neziskových organizací v obecné rovině. Na základě jednotlivých grafů a rozepsaných položek jsem prokázala, jak nezastupitelnou úlohu mají dotace v rámci veřejných zakázek a financování z projektů ESF. Město Litoměřice a Ústecký kraj jsou jedni z mála, kteří poskytují na sociální služby opravdu velké prostředky z rozpočtu. Bohužel to ale v současnosti již nemají tolik finančních prostředků, aby bylo možné zachovat a financovat všechny registrované služby a všechny neziskové organizace v regionu. Proto je velmi důležité, aby dál pokračovala projektová politika Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakékoli dlouhodobé prodlevy totiž mohou ohrozit chod a péči v sociálních službách.
Neméně důležité je také dokončení legislativního ukotvení neziskových
organizací v jednom srozumitelném zákonu. V současné době totiž ještě není jednotná legislativa pro neziskové organizace. Chápu, že při široké škále neziskového sektoru je to složitá záležitost, ale byla by tím jasně daná pravidla. V současnosti musíme vždy čekat na výnos ministerstva. Dokonce není ani zcela jasné vymezení pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb (APSS), která má být díky svým kontrolám a auditům standardů kvality sociálních služeb garantech správně poskytované péče. Problém ale je, že někteří inspektoři Ministerstva práce a sociálních věcí naprosto neuznávají závěrečné zprávy auditů APSS. Proto se stává, že asociace vydá kladné hodnocení služeb a inspektor MPSV vydá opačné stanovisko. Osobně jsem přesvědčená, že tento rozpor je velmi matoucí pro širokou veřejnost, jejíž podporu neziskové organizace potřebují. Chybí zde povědomí a znalost principů neziskových organizací v široké veřejnosti. Stále si velká část populace plete neziskové a příspěvkové organizace. Aby se tato neznalost napravila, snaží se neziskový sektor ukazovat svou práci v rámci workshopů, na dnech otevřených dveří a na jedné z největších akcí „Dny neziskového sektoru“, na nichž ukazují svou práci a své výsledky. Myslím si ale, že jsou tyto jednorázové akce nedostačující. Osobně se přikláním k osvětě již v rámci dětí na základní škole a seznamování s možnostmi tohoto sektoru ve sdělovacích prostředcích. 45
Dalším z problémů, které jsem již naznačila je legislativní nařízení v otázce vzdělávání pracovníků v sociálních službách. V současnosti jsou agentury s akreditací ministerstva práce a sociálních věcí pro jednotlivá témata školení. Tato školení se ale v různých kvalitách tematicky neustále opakují. Navíc je velice špatná kontrolovatelnost akreditace. Na stránkách agentur se totiž objevují i kurzy a školení, které ještě nezískali akreditaci, což je velmi matoucí. Bohužel není žádná kontrola, ani postih pro toto neetické jednání. Velice často se totiž mezi lety 2009 a 2011 stávalo, že poskytovatelé vydali finanční prostředky na vzdělávání, které poté nebylo ministerstvem uznáno. Za nesplnění povinného vzdělávání ale hrozí zaměstnavatelům nemalé pokuty a zaměstnanec, který nesplní roční hodinovou dotaci nemůže svou práci vykonávat. Jsem přesvědčená, že by pomohla jednoduchá databáze aktuálních akreditací pro sociální služby. Na stránkách ministerstva jakási tabulka je, ale je dosti nepřehledná a je aktualizována pouze jednou za rok.
Samozřejmě by nejvíce pomohla novela zákona, která by přijala principy
zdravotníků, kteří mají kreditní systém školení. Doba splnění povinného vzdělávání je v rozsahu deseti let. Tento systém je podle mého názoru velmi dobře kontrolovatelný, protože při splnění těchto podmínek vzdělávání získají zdravotní sestry osvědčení o registraci. Jsem přesvědčena, že tento systém by pomohl k lepší kontrole plnění zákonných podmínek. Navíc by si mohli jednotliví zaměstnanci sociálních služeb vybrat takové kurzy a školení, které jim pomohou v dané registrované službě. V současnosti totiž jen málo agentur rozlišuje školení pro pracovníky pobytových zařízení, terénní pracovníky, nebo správce azylových domů. Jsem přesvědčena, že vzhledem k mnoha návrhům předložených na ministerstvu a výstupům z auditů u neziskových organizací dojde ke schválení jednotného zákona i ke změně zákona O sociálních službách.
46
Seznam použité literatury: Hyánek V., Škrabelová S., ŘežuchováM.;Rozbor financování neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů, Nadace VIA,2004
nestátních
Lisabonská smlouva http://europa.eu/pol/hum/index_cs.htm http://www.european-council.europa.eu/home-page/highlights/solidarity-withthe-japanese-people.aspx?lang=cs http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/aktuality-z-eu-listopad-2010/ek-navrhvytvoreni-sboru-humanit-pomoci/1001934/59015/ Materiály Charity International a Charity ČR http://www.wikipedia.cz http://www.businessinfo.cz http://www.neziskovky.cz
47